VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií
Předporodní příprava matky v rámci péče o dítě Bakalářská práce
Autor: Veronika Fučíková Vedoucí práce: Mgr. Hana Bořilová Jihlava 2016
Abstrakt Cílem bakalářské práce je zjistit, zda ženy využívají předporodních kurzů a zjistit, informovanost žen v péči o novorozence. Práce je rozdělena na část teoretickou, kde je popsána obecně předporodní příprava, fyziologický novorozenec, jeho adaptace, vzhled, dále hygienická péče, přebalování, výbava pro novorozence, péče o jeho spánek, správná manipulace, a v neposlední řadě také výživa novorozence. V praktické části je pomocí grafů vyhodnoceno dotazníkové šetření, kterého se zúčastnily těhotné ženy či maminky.
Klíčová slova: novorozenec, předporodní příprava, kojení, přebalování, koupání. Abstrakt Ziel der Diplomarbeit ist zu bestimmen, ob Frauen vor der Geburt Kurse benutzen und das Bewusstsein der Frauen in der Pflege des Neugeborenen zu bestimmen.
Die Arbeit gliedert sich in einen theoretischen Teil, der im allgemeinen beschrieben wird, eine, Geburtsvorbereitung,Neugeborenen, ihre physiologische Anpassung, Blick, im Gesundheitswesen, Umpacken, Ausrüstung für Neugeborene kümmern Schlaf, sachgemäße Handhabung und zuletzt auch nicht zuletzt auch die Ernährung des Neugeborenen. Im praktische Teil des Diagramms wird unter Verwendung der Befragung, die sich an schwangere Frauen oder Mütter beteiligt ausgewertet. Schlüsselwörter: das Neugeborene, Geburtsvorbereitung, das Stillen, Ändern, das Baden.
Poděkování Tímto způsobem bych chtěla poděkovat Mgr. Haně Bořilové, za odborné vedení, trpělivost a cenné rady při zpracování mé bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat všem maminkám, co si našly čas na vyplnění mého dotazníku určenému k bakalářské práci. A další mé díky patří všem ostatním, kteří se jakoukoli měrou podíleli na vytvoření a dokončení mé bakalářské práce.
Čestné prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis
Obsah Úvod ................................................................................................................................. 8 1
Současný stav problematiky .................................................................................. 9 1.1.
Předporodní příprava .......................................................................................... 9
1.2.
Fyziologický novorozenec .................................................................................. 9
1.2.1.
Poporodní adaptace novorozence ............................................................. 10
1.2.2.
Klasifikace novorozence ........................................................................... 10
1.2.3.
Vzhled fyziologického novorozence ........................................................ 10
1.2.4.
Posouzení stavu novorozence ................................................................... 11
1.3.
Hygienická péče o novorozence ....................................................................... 11
1.3.1.
První koupel novorozence ........................................................................ 11
1.3.2.
Běžná koupel novorozence ....................................................................... 11
1.3.3.
Zásady při koupeli .................................................................................... 12
1.3.4.
Koupání v kyblíku .................................................................................... 12
1.3.5.
Péče o nehty novorozence......................................................................... 12
1.3.6.
Přebalování ............................................................................................... 12
1.3.7.
Výbava pro dítě ......................................................................................... 13
1.4.
Péče o spánek dítěte .......................................................................................... 13
1.4.1.
Zásady spánku dítěte ................................................................................. 13
1.4.2.
Monitoring dechu ...................................................................................... 14
1.5.
Manipulace s novorozencem ............................................................................ 14
1.5.1.
Zásady správné manipulace ...................................................................... 14
1.5.2.
Techniky manipulace ................................................................................ 14
1.6.
Kojení ............................................................................................................... 15
1.6.1.
Fyziologie laktace ..................................................................................... 16
1.6.2.
Složení mateřského mléka ........................................................................ 16
1.6.3.
Výhody kojení........................................................................................... 16
1.6.4.
Správné zásady a techniky kojení ............................................................. 17
1.6.5.
Zásady správného přiložení ...................................................................... 17
1.6.6.
Vhodné polohy při kojení ......................................................................... 17
1.6.7.
Odříhnutí dítěte ......................................................................................... 18
1.6.8.
Alternativní dokrmování ........................................................................... 18
1.6.9.
Uchovávání odstříkaného mateřského mléka ........................................... 18
1.7.
Umělá výživa novorozence .............................................................................. 19
1.7.1. 2
Druhy mlék ............................................................................................... 19
Výzkumná část ...................................................................................................... 20 2.1.
Cíle výzkumu .................................................................................................... 20
2.2.
Hypotézy ........................................................................................................... 20
2.3.
Metodika výzkumu ........................................................................................... 20
2.4.
Charakteristika vzorků respondentů a výzkumného prostředí.......................... 20
2.5.
Průběh výzkumu ............................................................................................... 20
2.6.
Zpracování získaných dat ................................................................................. 21
2.7.
Výsledky výzkumu ........................................................................................... 22
2.8.
Vyhodnocení hypotéz ....................................................................................... 38
2.9.
Diskuze ............................................................................................................. 41
2.10. Návrh řešení a doporučení pro praxi ................................................................ 43 Závěr .............................................................................................................................. 44 Seznam použité literatury ............................................................................................ 46 Seznam tabulek ............................................................................................................. 48 Seznam grafů ................................................................................................................. 49 Seznam příloh ................................................................................................................ 50
Úvod "Ruce mámy jsou stvořeny z hedvábí - a sladkým spánkem je odměněno dítě, které v nich spočívá." Victor Hugo Téma bakalářské práce jsem si zvolila z důvodu, že po dobu studia a praxe na oddělení pozoruji, že ženy nejsou dostatečně informovány v péči o samotného novorozence. Těhotenství je pro každou ženu zkouška něčeho nového, krásného, ale zároveň i složitého. Ženě se po příchodu dítěte mění nastavené priority, stává se z ní matka a do popředí se dostává starost a péče o dítě. V minulých dobách byla předporodní příprava brána spíše jako předávání si zkušeností mezi ženami navzájem z generace na generaci. Avšak v dnešní době je dobré, když se žena a hlavně poprvé rodící připravuje na mateřství a příchod dítěte ať už z různé odborné literatury či předporodních kurzů, které vedou zkušené porodní asistentky. Ty ženě pomohou lépe se připravit na samotné těhotenství, porod, šestinedělí a péči o dítě. Předporodní příprava má také dobrý vliv na psychiku ženy, ať už u samotného porodu, či později v péči o novorozence. Bakalářská práce, která nese název předporodní příprava matky v rámci péče o dítě se skládá z části teoretické a části praktické. V teoretické části své bakalářské práce se zaměřuji na samotnou přípravu k porodu těhotné ženy, její působení na psychiku, rozdělení předporodní přípravy a rozčlenění, v které části se co ženě poskytuje. Dále se zaměřuji na fyziologického novorozence, péči o něj samotného v hygieně, ve výbavě, manipulaci s ním, spánku a v neposlední řadě také o výživu novorozence. V praktické části bylo mým cílem zjistit informovanost v péči o novorozence, a také to, zda ženy během svého těhotenství navštěvují předporodní kurzy.
8
1 Současný stav problematiky 1.1. Předporodní příprava Mezi základní úlohu přípravy k porodu je zmírnit obavy nastávající matky, a popřípadě i partnera, z porodu a příchodu očekávaného dítěte. Je důležité ženu také dostatečně připravit na duševní a tělesné změny, které s těhotenstvím a nastávajícím mateřstvím úzce souvisí (Gregora, Velemínský, 2007). Předporodní příprava těhotné ženy by se měla zpravidla uskutečnit poslední tři měsíce před samotným porodem, do kterého je dobré začlenit oba rodiče nastávajícího potomka. Cíl přípravy je zredukovat obavy z porodu a následného rodičovství, dosáhnout skutečného postoje k porodu a seznámit se s prostředím a popřípadě i kolektivem na porodním sále, který ženu bude provázet během jejího porodu (Slezáková, 2011). Předporodní příprava se zpravidla rozděluje na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část je obsažena do několika přednášek, kde se nastávající matka dozví základní informace o těhotenství, porodu, šestinedělí a péče o dítě. Ženě budou poskytnuty doporučení ohledně toho, co je dobré si do porodnice zabalit, popřípadě kdy se do porodnice dostavit. Tyto přednášky vedou proškolené porodní asistentky (Pařízek, 2006). Praktická část přípravy k porodu je rovněž velmi důležitá. V této části se žena naučí správně dýchat, efektivně zapojovat břišní lis a dno pánevní, naučí se relaxovat a osvojí si úlevové polohy, které ženě budou nápomocné v době porodu. Je dokázáno, že ženy, které absolvovaly předporodní kurzy, jsou lépe na porod připraveny, umí spolupracovat s personálem na porodním sále a znatelně si tím porod usnadní (Pařízek, 2006).
1.2. Fyziologický novorozenec „Porod dítěte je neopakovatelným zážitkem pro celou rodinu. Dítě je plodem lásky dvou lidí, naplněním jejich touhy spojit svůj život“ (Pařízek, 2006, str.518).
9
Novorozenecké období se počítá od porodu do 28. dne života dítěte, tudíž doba prvních čtyř týdnů života. Toto období je klíčové pro utváření budoucí osobnosti a také jeho duševního, citového a tělesného vývoje (Aronová, 2006). Fyziologický novorozenec je novorozenec donošený, narozený v termínu mezi 38. - 41. týdnem, eutrofický a bez výskytu nemoci (Roztočil, 2008).
1.2.1. Poporodní adaptace novorozence Adaptace je pro novorozence v prvních dnech života velice těžká a riziková. Novorozenec po svém narození prochází řadou změn co se týče jeho adaptace, kdy se musí přizpůsobit životu mimo dělohu. Podstatná změna je v jeho dechu a krevním oběhu, kdy se výkonně mění krevní oběh plodu na oběh novorozence. Většina novorozenců má ale fyziologický průběh adaptace (Feyereisl, Křepelka, 2015).
1.2.2. Klasifikace novorozence Každý novorozenec je klasifikován dle délky gestace a porodní hmotnosti. Dle délky gestace rozlišujeme fyziologického novorozence narozeného v termínu, což je věk mezi 38. - 42. týdnem a dle porodní hmotnosti a gestačnímu věku označujeme novorozence názvem eutrofický. Což znamená, že hmotnost odpovídá gestačnímu stáří (Čech a kol., 2006).
1.2.3. Vzhled fyziologického novorozence Mezi charakteristické znaky fyziologického novorozence patří jeho porodní váha okolo 3500 g a délka 50 cm. Zralý novorozenec má dobře vyvinutý podkožní tuk a barva jeho pokožky je narůžovělá. Kůže novorozeného dítěte je chráněna mázkem a na nose má tzv. mília, což jsou žlutobělavé tečky. Na zádech se mohou objevovat zbytky lanuga neboli plodové chmýří. Vlasy jsou jemné, nehty přesahují konce prstů a na ploskách nohou novorozence je vidět jeho rýhování po celé ploše. U chlapců jsou varlata sestouplá v šourku a u dívek jsou malé stydké pysky kryty velkými stydkými pysky (Čech a kol., 2006). U novorozence se po porodu kontrolují základní reflexy. Mezi ně patří reflex hledací, sací, úchopový, reflex na nožičce a babinského reflex (Edenhofer, 2010).
10
1.2.4. Posouzení stavu novorozence Pro co nejpřesnější posouzení novorozence a jeho následnou péči je velice důležité, aby pediatr byl obeznámen s anamnézou. Anamnestické údaje předává pediatrovi porodník. Význam má také průběh těhotenství a porodu. K hodnocení stavu novorozence se používá tzv. skore dle Apgarové, což je bodové hodnocení, které je taktéž přínosnou složkou při resuscitaci novorozence. Hodnotí se frekvence srdce, zbarvení kůže, dech, reakce na podráždění a tonus svalu. Toto hodnocení se provádí v 1.,5.,a 10. minutě (Čech a kol., 2006; Roztočil, 2008).
1.3. Hygienická péče o novorozence 1.3.1. První koupel novorozence První koupel novorozence by se měla provádět až po jeho zadaptování. Nejvhodnější doba je 2 - 4 hodiny po porodu. Začínáme nejprve opláchnutím obličeje a to pouze teplou vodou bez mýdla, dále mýdlem vlasy a následovně celé tělo. Nakonec umyjeme genitál a hýždě novorozence. Novorozence opláchnete a osušíme. Důkladně musíme zkontrolovat i kožní záhyby, kde mohou zůstat ještě zbytky mázku. Nadměrný mázek lze odstranit olejem. Dále vatovou tyčinkou vyčistíme uši, vytřeme nos a vlasy učešeme hřebenem (Fendrychová, Borek, 2007).
1.3.2. Běžná koupel novorozence Nejvhodnější doba pro koupel novorozence je večer a v zásadě před tím, než žena bude kojit. Ze začátku by koupel neměla být příliš dlouhá a ani nemusí být každý den (Behinová, Kaiserová, Karger, 2006). Potřeby k mytí a koupání Vanička, žínka či přírodní houba, popřípadě nejlépe dvě, ručník ( nejlépe nahřátý), mýdlo nebo dětská pěna určená ke koupeli dítěte, olej nebo hydratační tělové mléko, vatové tyčinky, vatové tampony (na umytí očí), dětský kartáč či hřeben na vlasy a v neposlední řadě také nůžky s kulatou špicí (Behinová, Kaiserová, Karger, 2006).
11
1.3.3. Zásady při koupeli Teplota vody by se měla pohybovat kolem 36 - 37°C a teplota v místnosti kolem 22 - 24°C. Teplotu vody lze měřit buď loktem nebo dětským teploměrem určeným do vody. Voda ve vaničce by měla být pouze ve výši dvou až tří prstů ode dna. Případnému klouzání lze zabránit plenou. Novorozenec ztrácí na hydrataci při dlouhodobějším pobytu ve vodě, tudíž by se mělo koupání ze začátku omezit na 5 až 7 minut. Je dobré, si na koupel připravit dvě žínky, při nichž jednu použít na obličej dítěte a druhou na tělo, přičemž musíme dbát především při mytí genitálií na to, abychom nezanesli dítěti infekci. U děvčat je proto dobré mýt žínkou směrem od genitálu k hýždím (Behinová, Kaiserová, Karger, 2006).
1.3.4. Koupání v kyblíku Novorozence lze umývat i takzvaně v kyblíku. Mezi pozitiva toho kyblíku patří to, že dítě se v něm může cítit bezpečněji a také voda v něm stydne pozvolněji než při koupání ve vaně či vaničce (Gregora, Velemínský, 2007).
1.3.5. Péče o nehty novorozence Péče a stříhání nehtů patří neodmyslitelně k hygienické péči novorozence. Neopečovávané nehty dítěte vedou často k poškrábání obličeje. Pří samotném stříhání nehtů musíme být velice obezřetní, dítěti je třeba prsty uvolnit a stříhat jeden po druhém přičemž nehet musí být zastřihnut rovně. Při drobnějším poranění při stříhání nehtů lze ošetřit genciálovou violetí nebo dezinfikovat lihem (www.babyonline.cz).
1.3.6. Přebalování Při přebalování je dobré si vše předem nachystat a umístit novorozence na místo, ze kterého nehrozí, že dojde k pádu . Důležitá zásada je ta, nikam od dítěte po celou dobu přebalování neodbíhat (Hanáková, Chvílová - Weberová, Volná a kol., 2015). Potřeby k přebalování Podložka nebo přebalovací pult, pleny, ubrousky, žínka a krém na ochranu hýždí dítěte (Fenwicková, 2011).
12
Výměna plen u novorozence by měla probíhat 7krát až 8krát za den, přičemž novorozenec močí přibližně 20krát denně. Četnost močení se s věkem dítěte snižuje. Pleny by se měly vybírat s rozvahou. Je dobré, když pleny neobsahují chlor, který může pokožku dítěte dráždit. Velikost plen nám závisí na váze dítěte. Pleny by neměly dítě škrtit ani mu být příliš veliké (Sedlářová a kol., 2008). Jako první, co musíme při přebalování udělat, je důkladně očistit hýždě dítěte a to buď vlhčenými ubrousky určenými k čištění hýždí, nebo mýdlem s vodou. U dívek je postup jak jsem již zmínila od genitálu směrem k hýždím a u chlapců očistíme hýždě důkladně v okolí rekta a tříslech, ale i v ohybech u šourku a pod penisem. Po důkladném očistění je dobré kůži novorozence ošetřit kosmetikou k tomu danou (Sedlářová a kol., 2008).
1.3.7. Výbava pro dítě Mezi základní výbavu co se týká dětského oblečení patří Alespoň 8 košilek, dupačky, kombinézy, svetry, ponožky a zavinovací deka. Dále na zimu je dobré připravit si teplé čepice a rukavice přičemž na léto zase tenký klobouk či čepice (Stoppard, 2007).
1.4. Péče o spánek dítěte Fyziologický novorozenec spí přibližně 20 hodin denně. U novorozence se spánek dělí do více fází. Tyto fáze jsou závislé na pocitech lačnosti a asi 60 % tvoří takzvaně spánek neklidný, čímž se mnohdy více budí než dospělý člověk. Spánek se s věkem dítěte snižuje (www.babyonline.cz).
1.4.1. Zásady spánku dítěte Vhodná teplota v pokoji kde novorozenec usíná, by měla být kolem 18 stupňů. Oděv, který na sobě dítě má, by neměl být příliš teplý a to platí i o přikrývce v postýlce dítěte. Matrace, na které dítě spí, by měla být rovná a pevná. Do dvanáctého měsíce věku by neměl novorozenec spát na polštáři. Nejoptimálnější poloha pro spánek je na zádech. Při spánku by dítě nemělo být rušeno hlukem ani světlem (www.babyonline.cz).
13
Od nejútlejšího věku je dobré dítěti rozdělit denní a noční spaní, aby se brzy naučilo, která doba patří ke hrátkám a která ke spánku. Během dne je dítě dobré ukládat ke spánku do kočáru, košíku či přenosné autosedačky. Ke spánku v noci je dobré používat postýlku nebo spací pytel. Spací pytel má snižovat riziko syndromu náhlého úmrtí dítěte (Fenwick, 2012).
1.4.2. Monitoring dechu Ke hlídání dechu novorozence slouží takzvaně monitor dechu, který se nejčastěji uplatňuje v noci, když novorozenec spí. Monitor dechu se doporučuje pro děti, které jsou narozené před termínem, hypotrofickým nebo dětem s různým druhem onemocnění, které špatně prospívají, ale i dětem zdravým. Monitor dechu obsahuje kontrolní jednotku spojenou s podložkou, která se vkládá pod matraci. Pokud monitor zachytí delší pauzu mezi dechy nebo pokles dechů dítěte, spustí se alarm. (www.babyonline.cz)
1.5. Manipulace s novorozencem „Správná manipulace vyžaduje přesnost, citlivost a dodržování postupů. Je ,,malou,, ale velmi důležitou vědou.“ (Karger, 2006, str.181).
1.5.1. Zásady správné manipulace Manipulace s dítětem by měla být šetrná a jemná. Měli bychom se vyhnout prudkým pohybům, které jsou pro dítě velmi nepříjemné. Důležité pro dítě jsou pocity jistoty a bezpečí. Dobré je dítě držet jednou rukou za záhlaví a druhou přidržovat buď za stehno nebo za hýždě a nedovolit záklon hlavy. Pokud bude dítě vzhůru, je dobré ho v kratších intervalech polohovat na břicho, tím dochází k posilování šíje (Karger, 2006; Gregora, Velemínský, 2007).
1.5.2. Techniky manipulace Klokánkování Při klokánkování si dítě podepřeme zády o náš hrudník, přičemž jedna ruka drží hrudník dítěte a druhá ruka zajištuje hýždě. Tato poloha slouží například k odbrknutí či sledování předmětů (Gregora, Velemínský, 2007).
14
Tygřík Poloha na tygříka je specifická v tom, že dítě leží na předloktí a rukou, na které nám leží, ho přidržujeme za hýždě. Obličej má směrem dolů a bokem těla je podepřen o náš hrudník. Nohy dítěte by měly být skrčené. Tato poloha je vhodná na posílení svalů zad a k masáží břicha (Gregora, Velemínský, 2007).
Poloha na bříšku Polohování dítěte na břicho je velmi podstatné pro jeho vývoj a posílení svalů zad. Dítě můžeme takto polohovat několikrát denně a jeho dobu postupně natahovat. Je ovšem důležité dítě při této poloze hlídat a nenechat ho o samotě bez dozoru (Gregora, Velemínský, 2007). Pokládání dítěte Při pokládání dítěte musíme vždy klást důraz na podporu hlavy. Nejprve pokládáme hýždě dítěte a nakonec hlavu (Gregora, Velemínský, 2007).
Úlevová poloha Při bolestech břicha a kolikách je vhodná poloha taková, při které si dítě opřeme břichem na předloktí, přičemž rukou důkladně držíme stehno dítěte, záda opíráme o naši hruď a hlava je volně na loketním ohbí (Gregora, Velemínský, 2007).
1.6. Kojení ,,Kojení je nenahraditelný způsob poskytování potravy dítěti, který je ideální pro růst a vývoj a má jedinečný vliv na somatické a psychické zdraví dítěte a matky.,, (Roztočil, 2008, str. 134) V minulých dobách bylo kojení pokládáno za dar. Na kojení jako takovém bylo závislé přežití dítěte. Výživa dítěte prošla v minulých dobách řadou změn a poznatků, ale poněvadž je kojení a mléko od matky bezprostředně tou nejlepší výživou, tak jí nelze ničím zaměnit (Roztočil, 2008).
15
1.6.1. Fyziologie laktace Produkce mléka probíhá ve žlázových buňkách žlázy mléčné. Mléko, které už je utvořeno, putuje do takzvaných vývodů a shromažďuje se na prsu pod dvorcem. V této části je jazykem dítěte dále posunováno do jeho úst. Tvorba a množství mateřského mléka jsou podmíněny dvěma důležitými hormony a to hormonem oxytocinem a prolaktinem. Přičemž hormon oxytocin je vytvářen v zadním hypotalamu a hormon prolaktin v předním laloku hypofýzy (Roztočil, 2008).
1.6.2. Složení mateřského mléka Složení mateřského mléka se mění během celého období kojení a přizpůsobuje se rostoucímu dítěti a dozrávání jednotlivých systémů jako je systém zažívací a nervový. V mateřském mléce jsou obsaženy živiny, jako jsou cukry, tuky, bílkoviny, vitamíny a dále potom obranné látky a látky stopové a minerální (Roztočil, 2008).
1.6.3. Výhody kojení Pro dítě Pro dítě je mateřské mléko jednou z nejlepších způsobů výživy, jehož složení se mění během celého průběhu kojení a zajištuje dítěti jeho zdravý vývoj a růst. Dále kojení slouží jako ochrana před různými druhy infekce jako jsou například záněty středouší, zažívacího a dýchacího ústrojí, potom také před alergiemi jako jsou třeba potravinové alergie. U kojeného dítěte je taktéž prokázáno, že bude mít v dospělosti silnější kosti a v neposlední řadě působí kojení kladně na citový a psychický vývoj dítěte (Zamarská, 2006).
Pro matku V průběhu laktace se v matčině těle vytváří hormon oxytocin, který kladně působí na poporodní krvácení a také na dělohu, která se rychleji navrací do stavu v jakém byla před tím. Dále kojení zmenšuje nebezpečí vzniku rakoviny vaječníků a prsu, a slouží jako prevence před osteoporózou. Kojící žena se také lépe dostává do formy, jakou měla před o těhotním. Další výhoda je ta, že mateřské mléko je dostupné, má vždy správnou teplotu a je finančně nenáročné (Zamarská, 2006).
16
Žena, která své dítě dostatečně kojí, to pozná jak na množství pomočených plen, který se pohybuje alespoň kolem šesti plenek za den a na stolici, která příliš nezapáchá, má zelenožlutou barvu a jejíž počet je kolem osmi plenek denně. Dále to, že dítě dobře prospívá vidíme na váhovém přírůstku a poporodní hmotnosti, ke které se má dítě dopracovat do 2 - 3 týdnů po porodu (Bukovský, 2015).
1.6.4. Správné zásady a techniky kojení Správná technika je jednou z nejdůležitějších podmínek pro úspěšné kojení. Mezi hlavní zásady patří Vybrat si komfortní polohu pro dítě a matku. Uplatňuje se zásada dítě k prsu, ne prso k dítěti. Prs musí matka uchopit tak, aby prsty nezasahovaly do dvorce na bradavce. Dítě musí být vždy ve stejné úrovni s bradavkou. Popuzením na ústech se dítěti vyvolá hledací reflex a prso se dítěti musí poskytnout tak, aby zachytilo co největší část dvorce. Dále je důležité nikdy nedávat křičícímu dítěti prs. Pokud dítě dobře saje, tak jeho jazyk a dolní ret překrývají místo pod bradavkou, přičemž brada a nos dítěte by se měl dotýkat prsu. Nikdy neodtahovat prsty prs dítěti. Ucho, rameno a kyčle dítěte by měli být v jedné linii (Roztočil, 2008).
1.6.5. Zásady správného přiložení Dítě si musí chytnout bradavku společně s dvorcem. Dále musí sát z celého prsu a ne pouze z bradavky. Jazyk dítěte musí přesahovat přes dolní ret a na jazyku dítěte musí být položena bradavka i s dvorcem, nikoli pod jazykem. Tlakem jazyka o tvrdé patro, který vyvíjí dítě při sání, jsou mléčné sinusy vyprázdněny. Dítě musí mít do široka otevřená ústa, přičemž v ústech dítěte musí být větší část dvorce. Ze začátku se rychlé sání mění v sání pomalé, přičemž slyšíme polykání dítěte. Matka dítěte nemá poraněné ani bolavé bradavky a nalité prsy (Roztočil, 2008).
1.6.6. Vhodné polohy při kojení Mezi vhodné polohy patří poloha vleže na boku, vsedě, dále fotbalová poloha, poloha tanečníka, poloha v polosedě, přičemž nohy jsou podloženy, další polohou může být poloha vleže na zádech, vertikální poloha nebo kojení dvojčat a trojčat (Pařízek, 2006).
17
1.6.7. Odříhnutí dítěte Z důvodu spolykání vzduchu mezi kojením, je nutné, aby si dítě odříhlo. Je proto dobré si vzít čistou látkovou plenu, dítě si položit na rameno a nechat ho odříhnout. Tím se zmenší tlak na žaludek. Je téměř normální, že dítě odříhne i trochu mléka (Kammerer, 2007).
1.6.8. Alternativní dokrmování Jak je dobře známo, kojení patří bezprostředně mezi nejpřirozenější výživu pro dítě. Jestliže se ale musí dítě už z jakékoli příčiny dokrmovat, přechodně či dlouhodobě, měl by se volit takový způsob, který neohrozí laktaci. Mezi alternativní způsob krmení patří takzvaně krmení po prstu. K tomuto způsobu dokrmu se používá nejčastěji stříkačka s hadičkou. Matka i dítě si zvolí vhodnou polohu a vloží dítěti čistý a umytý prst do úst na horní patro a vyčká na sací reflex. Jakmile dítě začne sát, matka může dítěti do úst vstřikovat mléko. Hlavní záměr tohoto dokrmu je naučit dítě správně sát. Používá se ke krátkodobému využití (www.babyweb.cz). Další metodou alternativního dokrmu je krmení lžičkou. Tato metoda je brána jako nejpoužívanější. Dítě si matka napolohuje do vertikální polohy a lžičkou po přiložení k ústům vyvolá sací reflex. Jakmile dítě mléko spolkne, může matka pokračovat dále v krmení (Zamarská, 2006). Dále se častěji tedy u nedonošených dětí používá kádinka či hrnek. Z této metody dokrmování se velice dobře přechází k samotnému kojení (Zamarská, 2006).
1.6.9. Uchovávání odstříkaného mateřského mléka Pokud si matka odstříká mateřské mléko, může jej uschovat buď v ledničce maximálně na dobu 24 hodin, a nebo ho může dát zamrazit na dobu tří měsíců při teplotě -18°C. Je vhodné zamrazovat mateřské mléko do malých nádob, které jsou určené k jedné spotřebě (Zamarská, 2006).
18
1.7. Umělá výživa novorozence Umělá výživa zahrnuje odpovídající poměr vitamínů a minerálů pro správný vývoj dítěte. Toto mléko obsahuje více bílkovin než klasické od matky, tudíž dítě delší dobu tráví. Na trhu je spousta výrobků umělé stravy, ze kterých si může matka vybrat. Větší část těchto mlék se vyrábí z mléka kravského. Při krmení umělým mlékem nesmíme zapomínat na důkladnou hygienu, protože dítě nemá takovou ochranu, jako při krmení od matky, kde se mu dostávají protilátky, které obsahuje právě mléko mateřské (Mackonochie, Lewis, 2009).
1.7.1. Druhy mlék Počáteční novorozenecká mléka Jsou označené číslem 1 a jsou charakteristické tím, že obsahují méně bílkovin, tudíž nezatěžují novorozenci ledviny. Mléko je vhodné podávat dítěti po dobu čtyř měsíců (Petříčková, 2009). Pokračovací mléka Mléka jsou vhodná podávat od 4. či 5.měsíce věku života dítěte. Tyto mléka se rozdělují na sycené a méně sycené. U méně sycených mlék se počítá s tím, že dítě dostane společně s mlékem už i příkrm. Další pokračovací mléka jsou určená od 8. či 12. měsíce věku života. Je dobré s nimi vyčkat právě na tuto dobu a nezačít je používat dříve, mají větší energetickou hodnotu (Petříčková, 2009). Hypoalergenní mléka Tyto mléka nevyvolávají alergickou reakci a jsou právě určeny dětem, které mají pro alergii dispozici. Doporučují se také pro děti, které trpí ekzémy či astma bronchiale (Petříčková, 2009). Speciální mléka Jsou určené pro děti, které jsou nedonošené, či při alergiích na kravské mléko, nebo také při silném ublinkávání dítěte (Petříčková, 2009).
19
2 Výzkumná část 2.1. Cíle výzkumu Zjistit, zda ženy využívají předporodních kurzů. Zjistit, informovanost žen v péči o novorozence.
2.2. Hypotézy 1. Domnívám se, že více jak 50 % žen využívá předporodních kurzů. 2. Předpokládám, že více jak 75 % žen navštěvujících předporodní kurzy budou prvorodičky. 3. Domnívám se, že více jak 25 % žen čerpá informace o novorozenci z odborných knížek. 4. Domnívám se, že více jak 50 % žen ví, jaká je správná teplota vzduchu při koupeli novorozence. 5. Předpokládám, že více jak 25 % žen má základní znalosti o kojení.
2.3. Metodika výzkumu K výzkumu tohoto tématu jsem zvolila kvantitativní formu anonymního dotazníkového šetření. Dotazník obsahuje 15 otázek. 13 otázek je uzavřených a 2 otázky jsou otevřené, zde bylo možné zadat více odpovědí či dopsat vlastní odpověď. Otázky byly vytvořené s cílem zjistit, zda matky využívají předporodních kurzů, či zda jsou informovány v péči o novorozence.
2.4. Charakteristika vzorků respondentů a výzkumného prostředí Dotazník byl určen pro těhotné ženy nezávisle na počtu porodů. Distribuováno bylo 100 dotazníků, které jsem vložila na různá fóra určené pro maminky na internetu. Ze 100 rozeslaných dotazníku jich bylo 100 vyplněno a vráceno.
2.5. Průběh výzkumu Dotazníkové šetření probíhalo od ledna 2016 do března 2016. 20
2.6. Zpracování získaných dat Výsledky dat byly zpracovány pomocí programů Microsoft Word a Microsoft Excel. Každá otázka je oznámena pomocí tabulky či grafu s odpovídajícím komentářem. Veškeré výsledky jsou zaokrouhleny na celá procenta.
21
2.7. Výsledky výzkumu Otázka č. 1: Kolik je Vám let?
5% 7%
méně než 20 20-29 30-39 32%
56%
40 a více
Graf 1: Věk respondentek
Ze 100 žen (100 %) bylo většině žen méně než 20 (56 %) žen. V rozmezí od 20 - 29 let bylo 32 žen (32 %), mezi lety 30 - 39 jich bylo 7 (7 %) a ve věku 40 a více bylo pouze 5 žen (5 %).
22
Otázka č. 2: Po kolikáté rodíte?
11%
0%
Poprvé
23%
Podruhé Potřetí Počtvrté a více
66%
Graf 2.: Počet porodů
Ze 100 žen (100 %) odpovědělo nejvíce, že rodí poprvé a to 66 žen (66 %), druhorodiček bylo 23 (23 %), potřetí rodilo 11 žen (11 %) a počtvrté žádná žena (0 %).
23
Otázka č. 3: Kde jste získávala informace v péči o novorozence?
23% 30%
Z internetu
Z odborných knížek Od kamarádek 5%
Z předporodních kurzů Od novorozených sester či porodních asistentek
5%
Jiné
16%
21%
Graf 3: Získání informací
Ze 100 žen (100 %) nejvíce odpovídalo, že čerpaly informace z internetu a to 30 žen (30 %), 21 (21 %) žen uvedlo čerpání z odborných knih, 16 žen (16 %) odpovídalo, že získávaly informace od kamarádek, pouze 5 žen (5 %) z předporodních kurzů, podobně 5 žen (5 %) od novorozeneckých sester či porodních asistentek a 23 žen (23 %) odpovědělo jinak.
24
30,40%
30,40% Rodina Nehledám informace Kombinace internetu a předporodních kurzů Pracuji v oboru, zkušenosti mám
17,40%
21,70%
Graf 4: Jiné
Z 23 žen (23 %) uvedly možnosti jiné, 7 žen (7 %) uvedly, že čerpaly informace od rodiny, 7 žen (7 %) uvedlo, že zkušenosti mají, protože pracují v oboru, 5 žen (5 %) uvedlo, že informace nehledá a 4 ženy (4 %) uvedly kombinací internetu a předporodních kurzů.
25
Otázka č. 4: Využívala jste v těhotenství předporodních kurzů týkajících se péče o dítě?
28%
Ano Ne
72%
Graf 5: Využívání předporodních kurzů
Ze 100 žen (100 %) uvedlo, že pouze 28 (28 %) navštěvovalo během těhotenství předporodní kurzy a 72 žen (72 %) uvedlo, že předporodní kurzy nenavštěvovaly.
26
Otázka č. 5: Víte, jaká byla měla být teplota vzduchu v místnosti při koupeli novorozence? 5%
2%
19-21 °C 22-24 °C
40%
25-26 °C 53%
27 a více
Graf 6: Teplota vzduchu
Ze 100 žen (100 %) pouze 2 odpovídaly, že teplota v místnosti při koupení novorozence by měla být mezi 19 - 21°C, 53 žen (53 %) odpovědělo teplotu v rozmezí mezi 22 - 24°C, dále 40 žen teplotu mezi 25 - 26°C a 5 žen (5 %) odpovídalo, že by teplota vzduchu měla být 27°C a více.
27
Otázka č. 6: Víte, jaká by měla být správná teplota vody při koupání novorozence? 4%
12%
19%
34 a méně 35 °C 36-37 °C 38 a více
65%
Graf 7: Teplota vzduchu
Ze 100 žen (100 %) pouze 12 žen (12 %) odpovídalo, že teplota vody při koupeli novorozence by měla být 34°C a méně, 19 žen (19 %) uvedlo teplotu vody 35°C, nejvíce žen 65 (65 %) uvedlo, že teplota by měla být mezi 36 - 37°C a zbývající 4 ženy (4 %) uvedly teplotu 38°C a více.
28
Otázka č.7: Víte, v jaké poloze by měl novorozenec usínat? 6%
41%
Na bříšku Na zádech Na boku
53%
Graf 8: Poloha při usínání
Ze 100 žen (100 %) pouze 6 (6 %) uvedlo, že by měl novorozenec usínat na břichu, 53 žen (53 %) uvedly polohu na zádech a zbývajících 41 žen (41 %) uvedlo polohu spánku na boku.
29
Otázka č. 8: Víte, kde by se měla měřit tělesná teplota u novorozence? 2%
5%
V zadečku V podpaží V ústech
93%
Graf 9: Měření tělesné teploty
Ze 100 žen (100 %) nejvíce žen 93 (93 %) odpovídalo, že by se tělesná teplota u novorozence měla měřit v rektu, 2 ženy (2 %) uvedly měření teploty u novorozence v podpaží a 5 žen (5 %) uvedlo měření teploty v ústech.
30
Otázka č. 9: Víte, jak postupovat při přebalování novorozence? 4%
2%
Vždy čistit zadeček směrem od genitálu k zadečku Vždy čistit zadeček směrem od zadečku ke genitálu
Je to jedno, žádné postupy dodržovat nemusím.
94%
Graf 10: Hygiena při přebalování
Ze 100 žen (100 %) odpovídalo 94 žen (94 %), že postup při přebalování novorozence by měl probíhat vždy od genitálu k rektu, 4 ženy (4 %) uvedly postup od rekta ke genitálu a 2 ženy (2 %) uvedly, že žádné postupy při přebalování dodržovat nemusí.
31
Otázka č.10: Víte, jak často by mělo být dítě kojeno? 1% 2%
20%
1x denně 3x denně 5x denně 8x denně a více
77%
Graf 11: Četnost kojení
Ze 100 žen (100 %) pouze 1 žena (1 %) uvedla, že by dítě mělo být kojeno 1x denně, 2 ženy (2 %) uvedly kojení 3x denně, 20 žen (20 %) odpovídalo, že kojení by mělo probíhat 5x denně a nejvíce žen 77 (77 %) odpovídalo, že by kojení mělo probíhat až 8x denně a více.
32
Otázka č. 11: Víte, jaké jsou základní polohy při kojení ? 8%
2%
6% 32% 4%
Vleže Vsedě V polosedě Poloha tanečníka Poloha fotbalová Nevím
48%
Graf 12: Polohy při kojení
Ze 100 žen (100 %) jich 32 (32 %) napsalo, že základní polohu při kojení jakou znají je poloha vleže, 48 žen (48 %) uvedlo polohu vsedě, kojení v polosedě uvedly 4 ženy (4 %), 6 žen (6 %) uvedlo polohu tanečníka, 8 žen (8 %) odpovídalo, že znají fotbalovou polohu a 2 ženy (2 %) uvedly, že neví jaké jsou základní polohy při kojení.
33
Otázka č. 12: Víte, kolik by mělo mít Vaše miminko pomočených plen, abyste zjistila, že dobře prospívá? 1% 17%
1-2 pleny 47%
3-5 plen 6-7 plen 8 plen a více
35%
Graf 13: Počet pomočených plen
Ze 100 žen (100 %) uvádí 1 žena (1 %), že by dítě mělo mít pomočené pouze 1 až 2 pleny za den, 17 žen (17 %) uvedlo 3 - 5 pomočených plen, 35 žen (35 %) uvádí, že dítě by mělo mít pomočených 6 - 7 plen a zbývajících 47 žen (47 %) uvedlo, že by dítě mělo mít pomočeno 8 plen a více, aby zjistily, že jim dobře prospívá.
34
Otázka č. 13: Po kojení necháte miminko odříhnout? 5%
0%
Vleže Na rameni Na boku Je to jedno
95%
Graf 14: Odříhnutí
Ze 100 žen (100 %) z nich žádná (0 %) neodpověděla, že by dítě po kojení měla nechat odříhnout vleže, většina žen 95 (95 %) uvedla polohu na odříhnutí na rameni, 5 žen (5 %) uvedlo polohu na odříhnutí na boku a žádná žena (0 %) neuvedla, že je jedno, v jaké poloze nechají své dítě po kojení odříhnout.
35
Otázka č. 14: Myslíte si, že mateřské mléko je pro Vaše dítě zdravější a stravitelnější než umělá výživa? 0% 20%
Ano Spíše ano Spíše ne Ne
80%
Graf 15 : Mateřské mléko vs. umělé
Ze 100 žen (100 %) nejvíce odpovídalo 80 žen (80 %), že si myslí, že jejich mateřské mléko je pro jejich dítě zdravější a stravitelnější než umělá výživa, 20 žen (20 %) si myslí, že spíše ano, žádná žena ( 0 %) neodpověděla, že spíše ne a žádná žena (0 %), že ne.
36
Otázka č. 15: Víte, jak dlouho by mělo být Vaše miminko kojeno? 2% 2% 9%
Nejméně měsíc 2-3 měsíce 4-5 měsíců Nejméně 6 měsíců
87%
Graf 16: Délka kojení
Ze 100 žen (100 %) pouze 2 ženy (2 %) uvedly, že dítě by mělo být kojeno nejméně měsíc, další 2 ženy (2 %) odpovídaly, že dítě by mělo být kojeno 2 - 3 měsíce, 9 žen (9 %) uvedlo délku 4 - 5 měsíců a většina žen 87 (87 %) odpovědělo, že dítě by mělo být kojeno nejméně 6 měsíců.
37
2.8. Vyhodnocení hypotéz Hypotéza č.1 Domnívám se, že více jak 50 % žen využívá předporodních kurzů. Tabulka 1: Hypotéza č.1 Odpověď
Absolutní četnost
Relativní četnost
Ano
28
28%
Ne
72
72%
Celkem
100
100%
Podle zjištěných výsledků z celkového počtu 100 žen (100 %) navštěvovalo v těhotenství předporodní kurzy 28 žen (28 %). Hypotéza se nepotvrdila.
Hypotéza č.2 Předpokládám, že více jak 75 % žen, navštěvujících předporodní kurzy, budou prvorodičky. Tabulka 2: Hypotéza č. 2 Odpověď
Absolutní četnost
Relativní četnost
Ano
10
35,71%
Ne
18
64,29%
Celkem
28
100%
Podle zjištěných výsledků z celkového počtu 28 žen (100 %) jsem zjistila, že prvorodiček, které navštěvovaly předporodní kurzy, bylo pouze 10 (35,71 %). Hypotéza se nepotvrdila.
38
Hypotéza č. 3 Domnívám se, že více jak 25 % žen čerpá informace o novorozenci z odborných knížek. Tabulka 3: Hypotéza č. 3 Odpověď
Absolutní četnost
Relativní četnost
Z odborných knížek
21
21%
Ostatní
79
79%
Celkem
100
100%
Podle zjištěných výsledků z celkového počtu 100 žen (100 %) jsem se dozvěděla, že informace o novorozenci čerpá z odborných knížek pouze 21 žen (21 %). Hypotéza se nepotvrdila.
Hypotéza č.4 Domnívám se, že více jak 50 % žen ví, jaká je správná teplota vzduchu při koupeli novorozence. Tabulka 4: Hypotéza č. 4 Odpověď
Absolutní četnost
Relativní četnost
19 - 21 °C
2
2%
22 - 24 °C
53
53%
25 - 26 °C
40
40%
27 a více
5
5%
Celkem
100
100%
Podle zjištěných výsledků z celkového počtu 100 žen (100 %) jsem se dozvěděla, že 53 žen (53 %) ví, jaká je správná teplota vzduchu při koupeli novorozence. Hypotéza se potvrdila.
39
Hypotéza č . 5 Předpokládám, že více jak 25 % žen má základní znalosti o kojení.
Tabulka 5: Hypotéza č.5 Odpověď
Absolutní četnost
Relativní četnost
Má základní znalosti
48
48%
Nemá základní znalosti
52
52%
Celkem
100
100%
Podle zjištěných výsledků z celkového počtu 100 žen (100 %) jsem se dozvěděla, že 48 žen (48 %) má základní znalosti o kojení. Hypotéza se potvrdila.
40
2.9. Diskuze K výzkumu jsem využila anonymní dotazníkové šetření se 100 respondentkami. Dotazníkové šetření jsem si vybrala z důvodu, že mi tato forma umožnuje získat poměrně hodně jasných a potřebných informací. Nicméně tento počet dotazovaných žen není směrodatný, k validnímu výzkumu bychom potřebovali větší počet respondentek. 100 žen je pouze malý vzorek. Ke zpracování informací z dotazníkového šetření jsem použila grafy a tabulky. Pro začátek jsem si stanovila dva cíle. První cíl bylo zjistit, zda ženy využívají předporodních kurzů. Cílem druhým bylo zjistit, informovanost žen v péči o novorozence. Bakalářskou práci jsem porovnávala s výzkumem Martiny Vetché (2011). Téma její práce bylo ,,Zájem o předporodní kurzy v současnosti“ a s výzkumem Kristýny Škarvadové (2013) ,, Informovanost šestinedělek v péči o novorozence“. K cíli č. 1 ,,Zjistit, zda ženy využívají předporodních kurzů“ se mi vztahuje hypotéza č.1. ,,Domnívám se, že více jak 50 % žen využívá předporodních kurzů“. Hypotéza č. 1 ,, Domnívám se, že více jak 50 % žen využívá předporodních kurzů“ se z dotazníku vztahuje otázka č. 4 ,,Využívala jste v těhotenství předporodních kurzů týkajících se péče o dítě“? Tato otázka měla v dotazníkovém šetření na výběr z možností ano či ne, přičemž 28 žen (28 %) odpovídalo, že předporodní kurzy navštěvovaly a 72 žen (72 %) odpovídalo, že předporodní kurzy v těhotenství nenavštěvovaly. Z výzkumu Vetché (2011) ,, Navštěvujete nebo hodláte se navštěvovat předporodní kurz v těhotenství“? vyplývá, že ze 100 (100 %) dotazovaných respondentek navštěvovalo předporodní kurzy 40 žen (40 %) a 60 žen (60 %) předporodní kurzy nenavštěvovalo. Porovnání práce není zcela přesné, protože práce Vetché ( 2011) není zaměřena přímo na péče o dítě, ale na celkovou předporodní přípravu. Překvapilo mě, že pouze 28 (28 %) žen v mém dotazníkovém šetření a 40 žen ( 40 %) v dotazníkovém šetření Vetché (2011) navštěvuje předporodních kurzů. Očekávala jsem, že předporodní přípravy se bude zúčastňovat mnohem více těhotných žen. Myslím si, že dané výsledky vyšly takto z důvodu, že pro mnohé ženy může hrát roli finanční stránka 41
nebo dopravní dostupnost. Ne každá žena má na to ty prostředky, jak už finanční, či dopravní, aby se mohla předporodních kurzů zúčastňovat. K cíli č. 2 ,,Zjistit informovanost žen v péči o novorozence“ se vztahuje hypotéza č. 4 ,,Domnívám se, že více jak 50 % žen ví, jaká je správná teplota vzduchu při koupeli novorozence“. Dále se k cíli číslo 2. vztahují otázky 5, 6 ,7 ,8 ,9. ,,Víte, jaká byla měla být teplota vzduchu v místnosti při koupeli novorozence“? ,,Víte, jaká by měla být správná teplota vody při koupání novorozence“? ,,Víte, v jaké poloze by měl novorozenec usínat“? ,,Víte, kde by se měla měřit teplota u novorozence“? ,,Víte, jak postupovat při přebalování novorozence“? Mnou dotázané ženy k cíli č. 2 a hypotéze č 4. odpovídaly 2 (2 %), že teplota vzduchu při koupeli novorozence by měla být 19 - 21°C, 53 ( 53%) hádalo teplotu vzduchu 22 - 24°C, 40 žen (40 %) odpovědělo teplotu vzduchu 25 - 26°C a 5 žen (5%) uvedlo, že teplota vzduchu by měla být 27°C a více. K této hypotéze jsem nenašla žádné srovnání. Co bych ale chtěla podotknout, je to, že podobnou bakalářskou práci měla Kristýna Škarvadová (2013), která nesla název ,,Informovanost šestinedělek v péči o novorozence“, ve které zkoumala, kde ženy získávají informace v péči o novorozence. Nejčastější odpovědí bylo, že 57 žen (57 %) odpovídalo, že informace o novorozenci získávaly od novorozeneckých sester. V mém dotazníkovém šetření bylo nejčastější odpovědí, a to v počtu 30 žen (30 %), že informace o novorozenci čerpají z internetu. Popravdě, mě tohle zjištění vcelku zklamalo, doufala jsem totiž, že ženy dají přednost ověřenějším zdrojům, než jsou právě často i mylné informace čerpané z internetu. Naopak u výzkumu Škarvadové (2013) jsem ráda, že čerpané informace byly právě od novorozeneckých sester.
42
2.10.
Návrh řešení a doporučení pro praxi
Po vyhodnocení dotazníkového šetření bylo zjištěno, že ženy stále nejvíce získávají informace v péči o novorozence z internetu, kde jak víme, nejsou vždy informace zcela pravdivé. V dnešní době je na trhu nepřeberné množství ověřených zdrojů, ze kterých ženy mohou čerpat, jak už z odborné literatury či předporodních kurzů, které vedou proškolené porodní asistentky. Myslím si, že by mělo být samozřejmostí, aby ženám na oddělení šestinedělí byla poskytnuta ta nejlepší možná informovanost v péči o novorozence, jak už od samotných porodních asistentek, či novorozeneckých sester, nebo i ve formě různých letáčků, které se týkají péče o samotného novorozence, a které ženě pomohou, pokud si nebude vědět s dítětem v některých situacích rady.
43
Závěr V teoretické části jsem popsala obecně předporodní přípravu, dále fyziologického novorozence a jeho celkovou péči o něj samotného od hygienické péče, výbavy pro novorozence, péči o spánek a manipulaci s novorozencem. V závěru teoretické části jsem se věnovala samotné výživě novorozence, jak už samotnému kojení, tak i umělé výživě pro novorozence. Ve výzkumné části práce jsou zaznamenány informace z dotazníkového šetření do grafů. Na základě získaných výsledků jsou následovně potvrzeny nebo vyvráceny mnou určené hypotézy. V bakalářské práci jsem si stanovila dva cíle. První cíl byl zjistit, zda ženy využívají předporodních kurzů. Podle dotazníkového šetření jsem zjistila, že jenom malá skupina žen využívala během svého těhotenství předporodních kurzů. Na četnost ale můžeme říci, že ženy stále dávají přednost hledání informací na internetových stránkách, hned po tomto zjištění následovalo čerpání informací z odborných knih a následovně čerpání informací od kamarádek. Předporodní kurzy byly až v pozadí, což mě do jisté míry překvapilo. Domnívám se, že zájem o kurzy v těhotenství není takový proto, že v dnešní době existuje daleko jiných možností, jak si zjistit informace v této oblasti, jak už z různých knížek, brožur nebo internetu. Je tu ale i fakt, že pro mnohé ženy nemusí být kurzy dostupné, jak již z finančního hlediska, tak i z dostupnosti, co se týče dojíždění. Bylo by samozřejmě dobré,
kdyby se
i
v
gynekologických
ambulancích
zvýšila
informovanost
o předporodních kurzech. Druhým cílem bylo zjistit, informovanost žen v péči o novorozence. Tento cíl jsem si zvolila z důvodu, že během působení na mé praxi jsem si všímala, že ženy jsou málo informovány v této oblasti. Podle dotazníkového šetření, kde jsem měla obsažených 5 otázek na informovanost v péči o novorozence, jsem ale zjistila, že ženy na otázky obsažené v dotazníku povětšinou odpovídali správně. Ačkoli jsem dle výzkumu zjistila, že ženy z dotazníkového šetření jsou ve větší míře v této oblasti informovány, tak i tak si myslím, že vždy se najde nějaká část žen, která v této 44
oblasti bude více či méně informována. Každá žena se ale nakonec naučí a pozná, jak o svého potomka pečovat.
45
Seznam použité literatury ARONOVÁ, Jarmila. Ze zkušeností dětského lékaře. 1. vyd. Praha: Amosia, 2006. Na co se často ptáte. ISBN 80-86966-13-5. Baby online [online]. Praha: Qredakce, 2016 [cit. 2016-04-28]. Dostupné z: http://www.babyonline.cz/ Babyweb.cz [online]. Praha: Media Park s.r.o., 2014 [cit. 2016-04-28]. Dostupné z: http://www.babyweb.cz BEHINOVÁ, Markéta a Klára KAISEROVÁ, KARGER, Petr (ed.). Velká kniha o mateřství: od početí do věku 3 let. Vyd. 1. Praha: Mladá fronta, 2006. ISBN 80-204-15262. BUKOVSKÝ, Igor. Návod na přežití pro bejby. 1. vydání. Překlad Ludmila Míčová. Praha: Grada, 2015. ISBN 978-80-247-5344-7. ČECH, Evžen et al. Porodnictví. 2.přepracované. Praha: Grada, 2006, 544 s. ISBN 97880-247-1303-8. DEUTSCHER HEBAMMENVERBAND. UNTER MITARB. VON IRIS EDENHOFER .. Das Neugeborene in der Hebammenpraxis 20 Tabellen. 2., aktualis. Aufl. Stuttgart: Hippokrates-Verl, 2010. ISBN 9783830454410. FENDRYCHOVÁ, Jaroslava a Ivo BOREK. Intenzivní péče o novorozence. Vyd. 1. V Brně: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2007. ISBN 978-80-7013-447-4. FENWICK, Elizabeth. Velká kniha o matce a dítěti. Vyd. 14., V Euromedia 1. Překlad Michaela Ponocná. Praha: Ikar, 2012. ISBN 978-80-249-1913-3. FEYEREISL, Jaroslav a Petr KŘEPELKA. Naše dítě: než se narodí.. až se narodí. Praha: Ottovo nakladatelství, 2015. ISBN 978-80-7451-456-2. GREGORA, Martin a Miloš VELEMÍNSKÝ. Čekáme děťátko. Vyd. 1. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1489-9. 46
HANÁKOVÁ, Taťána, Magdalena CHVÍLOVÁ-WEBEROVÁ a Pavla VOLNÁ. Velká česká kniha o matce a dítěti. 2. aktualizované vydání. Brno: CPress, 2015. ISBN 978-80264-0755-3. KAMMERER, Dorro a [Z NĚMECKÉHO ORIGINÁLU .. PŘELOŽILA JANA BÍLKOVÁ]. První tři roky života dítěte: průvodce pro rodiče. Vyd. 1. Praha: Grada, 2007. ISBN 8024718391. MACKONOCHIE, Alison a Sara LEWIS. Těhotenství, výživa a péče o miminko: [obrazová příručka]. 1. české vyd. Praha: Svojtka & Co., 2009. ISBN 978-80-256-01556. PAŘÍZEK, A. Kniha o těhotenství a porodu: první český interaktivní průvodce těhotenstvím, porodem a šestinedělím. 2. vyd. Praha: Galén, 2006. 414 s. ISBN 80-7262411-3. PETŘÍČKOVÁ, Renata. Jsem těhotná, ne nemocná!: rady, které vám jinde neprozradí. Ilustrace Mirek Vostrý. V Praze: XYZ, 2009. ISBN 978-80-7388-274-7. ROZTOČIL, Aleš et al. Porodnictví. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 408 s. ISBN 978-80247-1941-2. SEDLÁŘOVÁ, Petra et al. Základní ošetřovatelská péče v pediatrii. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 240 s. ISBN 978-80-247-1613-8. SLEZÁKOVÁ, Lenka. Ošetřovatelství v gynekologii a porodnictví. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-3373-9. STOPPARD, Miriam. Těhotenství: od početí k porodu. 1. vyd. Praha: Fragment, 2007. Velký průvodce (Fragment). ISBN 978-80-253-0438-9. ZAMARSKÁ, Jana a Ivana AUINGEROVÁ. Kojení: praktické rady pro maminky. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2006. ISBN 80-251-0772-8.
47
Seznam tabulek Tabulka 1:Hypotéza č.1 .................................................................................................. 38 Tabulka 2: Hypotéza č. 2 ................................................................................................ 38 Tabulka 3: Hypotéza č. 3 ................................................................................................ 39 Tabulka 4: Hypotéza č. 4 ................................................................................................ 39 Tabulka 5: Hypotéza č.5 ................................................................................................. 40
48
Seznam grafů Graf 1: Věk respondentek ............................................................................................... 22 Graf 2.: Počet porodů ...................................................................................................... 23 Graf 3: Získání informací ............................................................................................... 24 Graf 4: Jiné...................................................................................................................... 25 Graf 5: Využívání předporodních kurzů ......................................................................... 26 Graf 6: Teplota vzduchu ................................................................................................. 27 Graf 7: Teplota vzduchu ................................................................................................. 28 Graf 8: Poloha při usínání ............................................................................................... 29 Graf 9: Měření tělesné teploty ........................................................................................ 30 Graf 10: Hygiena při přebalování ................................................................................... 31 Graf 11: Četnost kojení ................................................................................................... 32 Graf 12: Polohy při kojení .............................................................................................. 33 Graf 13: Počet pomočených plen .................................................................................... 34 Graf 14: Odříhnutí .......................................................................................................... 35 Graf 15 : Mateřské mléko vs. umělé ............................................................................... 36 Graf 16: Délka kojení ..................................................................................................... 37
49
Seznam příloh Příloha 1: Fetální dýchací a krevní oběh plodu .............................................................. 51 Příloha 2: Dotazník ......................................................................................................... 52
50
