VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Menstruační cyklus a menstruační pomůcky

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Porodní asistentka

Menstruační cyklus a menstruační pomůcky Bakalářská práce

Autor: Kateřina Pikolonová Vedoucí práce: Mgr. Šárka Krajíčková Jihlava 2014

Anotace Bakalářská práce na téma „Menstruační cyklus a menstruační pomůcky“ se skládá ze dvou částí a to z teoretické a praktické. První (teoretická) část bakalářské práce se skládá z anatomie ženských pohlavních orgánu, definice menstruačního cyklu. Popsány jsou také nepravidelnostmi cyklu a menstruační pomůcky, které ženy užívají při menstruaci. Druhá (praktická) část bakalářské práce je vypracovaná na základě výzkumu. Ten se skládá z vyhodnocených dotazníků týkajících se menstruačního cyklu a menstruačních pomůcek. Výsledky jsou v této praktické části zobrazeny v grafech.

Klíčová slova Anatomie pohlavních orgánů ženy, ovariální cyklus, menstruační cyklus, menstruační krvácení, poruchy menstruačního krvácení, syndrom toxického šoku, menstruační pomůcky, menstruační tampony, menstruační vložky, menstruační kalíšek.

Zusammenfassung Die Bachelorarbeit "Menstruationszyklus und Menstruationshilfsmittel" besteht aus zwei Teilen, und zwar aus dem teoretischen und dem praktischen Teil. Der erste (teoretische) Teil beschäftigt sich mit der Anatomie der weiblichen Geschlechtsorgane, mit der Definition des Menstruiationszyklus. In folgenden Kapiteln werden die Unregelmäßigkeiten des Zyklus und die Menstruationshilfsmittel beschrieben, die die Frauen bei der Menstruation verwenden. Der zweite (praktische) Teil wird aufgrund der Forschung ausgearbeitet. Die Forschung besteht aus den ausgewerteten Fragebogen, die das Menstruationszyklus und die Menstuationshilfsmittel betreffen. Die Ergebnisse sind mithilfe den Grafen abgebildet.

Schlüsselwörter Anatomie der Geschlechtsorgane bei Frauen, Eierstock-Zyklus, Menstruationszyklus, Menstruationsblutungen, unregelmäßige Monatsblutungen, toxisches, Schock-Syndrom, Menstuationshilfsmittel, Tampons, Damenbinden, Menstruationstasse.

Poděkování Velké poděkování patří Mgr. Šárce Krajíčkové za odborné vedení mé práce, za spoustu užitečných rad a také za ochotu a pomoc při zpracování bakalářské práce. Děkuji také ženám, které mi pomohly s výzkumnou částí bakalářské práce, v podobě vyplněných dotazníků, bez kterých by se tento výzkum neuskutečnil. Opomenout nesmím svého přítele, kterému vděčím za psychickou podporu.

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

Obsah 1

Úvod .......................................................................................................................... 8 1.1

2

Teoretická část ....................................................................................................... 10 2.1

Pohlavní orgány ženy ....................................................................................... 10

2.1.1

Anatomie vnitřních pohlavních orgánů ženy ............................................ 10

2.1.2

Anatomie zevních pohlavních orgánů ženy .............................................. 13

2.2

Ovariální cyklus ............................................................................................... 15

2.3

Menstruační cyklus .......................................................................................... 16

2.4

Problémy spojené s menstruačním cyklem ...................................................... 17

2.4.1

Ovulační bolest ......................................................................................... 17

2.4.2

Premenstruační syndrom........................................................................... 18

2.5

Nepravidelnosti menstruačního cyklu .............................................................. 18

2.5.1

Poruchy nástupu menstruačního cyklu ..................................................... 18

2.5.2

Poruchy menstruačního cyklu ................................................................... 19

2.5.3

Poruchy rytmu menstruačního krvácení ................................................... 20

2.5.4

Dysfunkční krvácení ................................................................................. 21

2.5.5

Amenorea .................................................................................................. 21

2.5.6

Poruchy menstruačního cyklu podle místa vzniku ................................... 22

2.5.7

Bolestivá menstruace ................................................................................ 22

2.6

3

Cíle a hypotézy................................................................................................... 9

Menstruační pomůcky ...................................................................................... 23

2.6.1

Menstruační tampony ............................................................................... 23

2.6.2

Menstruační vložky................................................................................... 24

2.6.3

Menstruační kalíšek .................................................................................. 24

Praktická část......................................................................................................... 26 3.1

Metodika výzkumné práce ............................................................................... 26

3.2

Charakteristika průběhu výzkumu ................................................................... 26

3.3

Charakteristika vzorku respondentů ................................................................. 26

3.4

Charakteristika výzkumného prostředí ............................................................ 26

3.5

Vlastní výsledky výzkumné části ..................................................................... 27

3.6

Diskuze............................................................................................................. 42

3.6.1

Vyhodnocení hypotézy č. 1 ...................................................................... 43

3.6.2


3.6.3


3.6.4


3.6.5


3.6.6


3.6.7


3.6.8


3.7 4

Doporučení pro praxi ....................................................................................... 50

Závěr ....................................................................................................................... 51 4.1

Seznam použité literatury ................................................................................. 53

4.2

Seznam grafů .................................................................................................... 55

4.3

Seznam zkratek ................................................................................................ 56

4.4

Seznam příloh................................................................................................... 57

1 Úvod Dlouho autorka váhala s výběrem tématu. Přála si takové, které by jí, jako ženě, bylo velmi blízké. Menstruační cyklus a menstruační pomůcky bylo to pravé. Snad každá žena měla někdy problém s menstruačním cyklem a řešila otázku, která menstruační pomůcka bude vhodná. U každé ženy se cyklus liší. Nejen intenzitou krvácení, ale i bolestivostí a délkou krvácení. Menstruační cyklus může ovlivnit mnoho faktorů, je to užívání hormonální antikoncepce, stres, přítomnost nemoci, velký úbytek váhy či nadváha, užívání některých léků, změna klimatických podmínek, premenopauza nebo menopauza, endometrióza, nedostatečná tvorba hormonů, cysty na vaječníku a samozřejmě i počínající těhotenství. Ženy jsou rozdílné, a tak i volba menstruačních pomůcek je u každé jiná. Některé ženy upřednostňují tampony před vložkami, jelikož jsou pro ně pohodlnější, cítí se s nimi jistější a nikdy by nepoužily vložky. Jiné nedají dopustit na vložky, protože zastávají názor, že krev by měla z těla volně odejít a neměla by být zadržována v těle, jak k tomu dochází při používání tamponů. Zároveň jsou ženy, které užívají, jak tampony, i když jen přes den, tak i vložky. Další pomůckou, kterou ženy mohou využít je menstruační kalíšek. Je však čistě na každé, kterou alternativu si při menstruaci zvolí. Pokud se vrátíme zpátky do historie, musíme uznat, že doba opravdu pokročila. Dříve ženy používaly k zachycení krve nejrůznější kusy vlny, trávy, papyrus, mech, zvířecí kožešinu, mořskou houbu či dřevěná vlákna nebo si přímo do pochvy zaváděly smotky vaty nebo látky. V 19. století německý porodník Franz Crede vynalezl první menstruační vložku. Poté měly ženy k dispozici látkové vložky s pásem na knoflík, které se po použití musely pracně prát (viz příloha č. 8). Ve 20. století se objevily první tampony. Ve druhé polovině 20. století se začaly používat první vložky na jedno použití. Naše babičky zažily ještě nepohodlné rozměry vložek 5 cm vysoké a 20 cm dlouhé, ve kterých se jistě necítily dobře. Přesto se dnes setkáváme s ženami, které jsou neustále nespokojené i přes značný pokrok v této oblasti. Raději užívají hormonální antikoncepci, aby se menstruace nedostavila. Otázkou ale zůstává, nemáme nechat našemu tělu v tomhle ohledu volnost?

8

Předmětem zkoumání praktické části bakalářské práce je, zda ženy mají pravidelnou menstruaci, jestli je trpí premenstruačním syndromem, jakou mají intenzitu krvácení a jaké hygienické pomůcky při menstruaci preferují, jestli se jedná o menstruační vložky, tampony nebo o menstruační kalíšek.

1.1 Cíle a hypotézy Cíle bakalářské práce Autorka si stanovila tři hlavní cíle: Cíl č. 1 - zjistit, jaké jsou nejčastější nepravidelnosti menstruačního cyklu. Cíl č. 2 - zjistit, jaké pomůcky nejčastěji ženy preferují při menstruaci. Cíl č. 3 - zjistit, zda ženy znají menstruační kalíšek.

Hypotézy bakalářské práce Na základě výše uvedených cílů bylo vypracováno osm hypotéz: Hypotéza č. 1 - více než 60% žen trpí premenstruačním syndromem. Hypotéza č. 2 - více než 40% žen ve věku 31 - 35 let má silnou intenzitu krvácení. Hypotéza č. 3 - více než 70 % žen užívá hormonální antikoncepci a má slabší intenzitu krvácení. Hypotéza č. 4 - více než 60% žen užívá při menstruaci tampony. Hypotéza č. 5 - více než 20% žen menstruaci nemá. Hypotéza č. 6 - více než 70% žen zná menstruační kalíšek. Hypotéza č. 7 - více než 60% žen by rádo vyzkoušelo. Hypotéza č. 8 - více než 40% žen menstruační kalíšek používá.

9

2 Teoretická část 2.1 Pohlavní orgány ženy Ženský pohlavní systém je anatomicky i funkčně velmi složitý. V reprodukčním procesu umožňuje dva hlavní procesy, tzv. fertilizaci a gestaci (Dylevský, 2009). Fertilizace znamená oplození ženské pohlavní buňky, vajíčka, mužskou pohlavní buňkou, spermií. Je to děj, kdy spermie proniká do vajíčka (Dylevský, 2009). Gestace je doba vývoje oplozeného vajíčka, zárodku a plodu uvnitř organismu ženy, neboli těhotenství (Dylevský, 2009). Ženské pohlavní orgány se nacházejí společně s močovým měchýřem (vesica urinaria), močovou trubicí (uretra), konečníkem (rectum) a řití (anus) v malé pánvi (Roztočil, 2011). Dělíme je na vnitřní (viz příloha č. 1) a vnější (viz příloha č. 2). Mezi vnitřní pohlavní orgány patří vaječník (ovarium), vejcovod (tuba uterina) a děloha (uterus). K vnějším pohlavním orgánům patří velké stydké pysky (labia majora pudendi) a malé stydké pysky (labia minora pudendi), topořivá tělesa (corpus cavernosum clitoridis) a vestibulární žlázy (glandulae vestibulares majores et glandulae vestibulares minores). Pochva (vagina, kolpos) spojuje vnitřní a vnější pohlavní orgány (Roztočil, 2011).

2.1.1 Anatomie vnitřních pohlavních orgánů ženy K vnitřním pohlavním orgánům ženy řadíme vaječníky, vejcovody, dělohu a pochvu (Roztočil, 2011). Vaječník – ovarium Vaječník je párový orgán. Vzhled, velikost a tvar je u každé ženy jiný, závisí na věku a funkčním stavu ženy. Povrch vaječníku je hladký až do puberty, poté je zvrásněný s jizvami, po prodělaných ovulacích. U ženy v pozdním věku vaječník atrofuje a zmenší se o třetinu své velikosti (Roztočil, 2011). Uložení vaječníku závisí na poloze těla. Je připevněn pomocí mezovarium a ligamentum ovarii proprium. Uložení se i velice liší u žen, které rodily a u těch, které 10

nerodily (nullipar). U vícerodiček (multipar) je vaječník hmatný per vaginam (Roztočil, 2011). Na povrchu vaječníku je jednovrstvý kubický epitel. Pod epitelem se skrývá vazivová tunica albuginea, na kterou přímo navazuje stroma ovarii (Roztočil, 2011). Uvnitř je vaječník rozdělen na dvě vrstvy. Vrstvu korovou (cortex ovarii) a vrstvu dřeňovou (medulla ovarii). Hranici mezi těmito vrstvami nelze přesně rozlišit, je velice nepřesná. V kůře se nacházejí ohraničené útvary (folliculi ovarici) ve kterých se nacházejí zárodečné buňky různého stádia vývoje. Dřeň, na rozdíl od kůry, obsahuje vazivo, hladká svalová vlákna, autonomní nervy a cévy (Roztočil, 2011). Vaječníkové váčky (folliculi ovarici) jsou tvořené drobnými buňkami, které obklopují vajíčko. Než nastoupí puberta a nastartuje se jejich hormonální zrání, je vaječník kulatého tvaru o velikosti 30 - 40 µm, s vajíčkem ve svém středu (folliculi ovarii primarii). Jejich počet se odhaduje asi na 300 - 400 tisíc. Od začátku puberty ve vaječníku nacházíme vajíčka v různém stupni zralosti. Vrstva folikulárních buněk prvně zvětšuje svůj objem, buňky se stávají jednovrstvými a poté se dělí tak, aby vytvořily vícevrstvý obal vajíčka překrytý vazivovou vrstvou (theca folliculi). Při dalším zrání se ve folikulu vytváří dutina s oocytem uloženým mimo střed (antrum folliculi) vyplněná tekutinou (liquor folliculi). Folikulární buňky tvoří 4 - 5 vrstev silnou membránu (membrána granulósa), kterou překrývá dvouvrstvá thera folliculi interna a thera folliculi externa. Tento útvar nazýváme dozrávajícím či zralým folikulem (folliculus ovaricus vesiculosus), neboli Graafův folikul (Roztočil, 2011, Dylevský, 2009). Zralé vajíčko je v lidském těle tou největší buňkou, měří 120-150 µm, a je uloženo v membrána granulosa. Zralý folikul praská ve chvíli, kdy dostatečně vyklenuje stěnu vaječníku. Po prasknutí je společně s tekutinou (liqour folliculi) vyplaveno do břišní dutiny a nasáto do ústí vejcovodu. Tam je zachyceno pomocí fimbriae tubae uterinae či fimbria ovarica a transportováno přes celý vejcovod až do dělohy. Tento děj nastává v polovině menstruačního cyklu a nazývá se ovulace. Za fertilního života ženy proběhne asi 450 ovulací. Po prasklém folikulu se membrána granulósa mnohokrát zřasí, aby vyplnila původní dutinu a vytvořila žluté tělísko (corpus luteum). Pokud k oplození nedojde, vznikne corpus luteum menstruationis a zaniká po aktivitě 10 - 12 dní. Pokud dojde k oplození, vznikne corpus luteum graviditatis, která je aktivní do čtvrtého měsíce 11

nitroděložního vývoje, poté jeho funkci nahrazuje placenta a tělísko zaniká až post partum (Roztočil, 2008). Vejcovod – tuba uterina Vejcovod je párová trubice dlouhá asi 10 – 15 cm, kterou lze rozdělit do čtyř úseků – infundibulum, ampulla, isthmus a pars uterina. Hlavní funkcí vejcovodu je oplození a transport oplozeného vajíčka do dělohy, kde se uhnízdí. Na laterálním konci se otevírá do podbřišnicové dutiny a na mediálním konci do děložní dutiny. Průsvit vejcovodu není v každém úseku stejný. Nejvíce je rozšířen při břišním ústí, 2 – 4 mm, naopak největší zúžení se nachází v úžině, 1 – 2 mm, a ve stěně děložní jde již pouze jen o štěrbinu (Roztočil, 2011, Dylevský, 2009). Celá stěna vejcovodu je krytá serózou a skládá se ze dvou vrstev svaloviny – vnější podélné a vnitřní spirálové až kruhové. Epitel vejcovodu tvoří jedna vrstva kubických až cylindrických buněk s řasinkami a pohárkovými buňkami. Kmitající řasinky posouvají oplozené vajíčko do dělohy a zároveň vylučují hlen (Roztočil, 2011, Dylevský, 2009). Děloha - uterus Děloha je dutý nepárový svalový orgán uložený v malé pánvi. Její velikost a tvar ovlivňuje věk a funkční stav. Skládá se z těla (fundus uteri), hrdla (cercix uteri), klenby (fornix uteri), hrany (mango uteri) a rohů děložních (cornua uteri). Uložení dělohy ovlivňuje poloha ženy a náplň močového měchýře a konečníku. U stojící ženy je tělo děložní uloženo v anteflexi a v anteverzi. Váha netěhotné dělohy se pohybuje okolo 50 gramů. Pokud je žena těhotná, váha dosahuje až 1000 gramů (Roztočil, 2011, Fiala, 2008). Stěna je složena ze čtyř vrstev sliznice (endometrium), svalová vrstva (myometrium), vrstva subserózní (tela sebserosa) a serózního krytu (perimetrium). Endometrium lze rozdělit na vrstvu povrchovou a vrstvu hlubokou. Na povrchové vrstvě sliznice se nacházejí trofické změny, závislé na hladině pohlavních hormonů. Tyto změny, které se pravidelně opakují po 28 dnech, nazýváme menstruační cyklus (Roztočil, 2011, Rob, 2008).

12

Pochva – vagina Pochva je předozadně oploštěný svalově-vazivový orgán spojující vnitřní a zevní pohlavní orgány ženy. Je vystlána vícevrstvým dlaždicovým epitelem s přítomností poševní bakterie Lactobacillus Döderleini, která zajišťuje kyselé poševní prostředí. Pochva měří asi 8 cm. Zadní strana pochvy je asi o 2 cm delší než přední. U děložního čípku je pochva širší než u poševního vchodu (Slezáková, 2007). Poševní vchod není zcela uzavřen panenskou blánou (hymen). Panenskou blánu tvoří tenká slizniční řasa s otvorem ve středu, kterým odtéká krev při menstruaci. Při prvním pohlavním styku dojde k protržení blány (Roztočil, 2011, Naňka, 2009).

2.1.2 Anatomie zevních pohlavních orgánů ženy Zevní pohlavní orgány ženy se skládají z hrmy (Venušin pahorek – mons Veneris), velkých stydkých pysků (labia majora pudendi), malých stydkých pysků (labia minora pudendi), topořivých těles (bulbus vestibuli), panenské blány (hymen) a hráze (perineum) (Macků, Čech, 2010). Hrma - mons pubis Hrma je tvořena tukovou vrstvou zpevněnou vazivem, je krytá hrubší kůží. Vyklenutí se nachází nad dolní částí podbřišku a také před sponou stydkou. Po pubertě je ochlupená (Macků, Čech, 2010). Velké stydké pysky – labia majora pudendi Velké stydké pysky jsou kožní řasy, které vybíhají z hrmy. Mezi nimi probíhá stydká štěrbina (rima pudendi). Vnější povrch stydkých pysků je kryt po pubertě sekundárním ochlupením jako hrma. Mají charakter kůže, která je hojně pigmentovaná a nacházejí se zde i mazové a potní žlázy. Kůže na vnitřním povrchu stydkých pysků má spíše charakter sliznice. Jsou odděleny z vnější strany kožní brázdou, od vnitřní strany stehen a vnitřní strana je oddělena také kožní brázdou od malých stydkých pysků (Roztočil, 2011, Kubela, 2008). Pokud od sebe velké stydké pysky oddálíme, uvidíme i ostatní části zevních rodidel: v horní části poštěváček (clitoris), pod ním se nachází zevní ústí ženské močové trubice

13

(uthera feminina), poševní vchod (vestibulum vaginae) a po obou stranách malé stydké pysky (Macků, Čech, 2010). Malé stydké pysky - labia minora pudendi Nacházejí se mediálně od velkých stydkých pysků a na rozdíl od nich malé stydké pysky nejsou ochlupené. Tvoří je elastická vlákna a kolagenní vazivo. Povrch kůže připomíná spíše sliznici s mazovými žlázkami. Jejich volný okraj je více zřasený. V přední části se dělí na dvě raménka. Zevní přechází před horní část poštěváčku a tvoří jeho předkožku (praeputium clitoridis) a vnitřní přirůstá ke spodní části poštěváčku a tvoří uzdičku (frenulum clitoridis). Ve spodní části se malé stydké pysky postupně snižují, až se spojí do uzdičky a vytvoří jamku poševní předsíně, nebo postupně přejdou do velkých stydkých pysků (Macků, Čech, 2010). Poštěváček - clitoris Je zbytek základu pro mužský úd (penis). Nachází se v horní části a tvoří ho, stejně jako penis, houbovitá tkáň, která se při pohlavním vzrušení naplní krví a zvětší se (Macků, Čech, 2010). Topořivá tělesa - bulbus vestibuli Topořivé těleso je párové erektivní těleso vejčitého tvaru. Nachází se na spodině malých stydkých pysků. Je hmatatelné pouze při pohlavním vzrušení a tím zužuje vchod do pochvy a napomáhá tak k zvýšení stimulace pánského pohlavního údu (Roztočil, 2011, Čech, Hájek 2006). Vestibulární žlázy - grandulae vestibulares majores Bartholini Párové vestibulární žlázy jsou pod kůží velkých stydkých pysků. Vývod ústí do rýhy mezi panenskou blánou a malými stydkými pysky. Velikost a vzhled závisí na věku a funkčním stavu ženy, v pubertě se zvětšují a v menopauze atrofují. Hlavním úkolem je zvlhčovat poševní vchod při pohlavním styku. Menší žlázky (glandulae vestibulares minores), které se nacházejí po celém obvodu, udržují poševní vchod stále vlhký (Roztočil, 2011).

14

Panenská blána - hymen Panenská blána je slizniční řasa různého tvaru a konzistence. Může být kruhovitá, poloměsíčitá, s jedním či s více otvory nebo úplně síťovitá. Tato blána neúplně uzavírá poševní vchod. Po prvním pohlavním styku tzv. defloraci se z panenské blány stává carunculae hymenales a při porodu se dále trhá, a vznikne carunculae myrthyformes (Macků, Čech, 2010). Hráz - perineum Perineum je oblast mezi zadní komisurou velkých stydkých pysků a análním otvorem. Je asi 3 až 5 cm vysoká a skládá se z tukové tkáně, z fascií a svalů močopánevního dna (diafragmy pelvis a urogenitale). Hráz je při porodu konečnou součástí měkkých porodních cest (Macků, Čech, 2010).

2.2 Ovariální cyklus Vajíčka, která se nacházejí ve vaječníku, vzniknou za intrauterinního života ženy. Každé vajíčko je uložené v obale, který se nazývá folikul a obklopené vrstvou buněk (Roztočil, 2011). V první fázi ovariálního cyklu se začne jeden folikul zvětšovat (viz příloha č. 3) a to pouze v jednom ovariu. Samovolný růst je později ovlivněn gonadotropiny, převážně FSH (folikuly stimulující hormon). Buňky obklopující vajíčko se postupně dělí na dvě vrstvy – vnitřní granulózu a vnější théku. Díky vlivu gonadotropinů tvoří tyto vrstvy estrogeny, především estradiol. „Čím je folikul větší, tím více estradiolu tvoří.“ (Roztočil, 2011, str. 72). Estrogeny vznikají tak, že LH (luteinizační hormon) stimuluje vrstvu théky tvorbou androgenů. FSH naopak stimuluje vrstvu granulózy enzymatický systém aromatázy, která mění androgeny v estrogeny (Roztočil, 2011). Pokud se tvoří více estradiolu, tím méně se tvoří gonadotropinu (převážně folikuly stimulujícího hormonu). K růstu folikulů je potřeba FSH, který působí na folikuly prostřednictvím receptorů. Čím více se receptorů folikul vytvoří, tím více FSH získá. Jeden folikul se začne zvětšovat a tvoří dutinku, která je vyplněna tekutinou. Tento folikul se nazývá Graafův folikul. Graafův folikul vlivem gonadotropinu (převážně luteinizačního hormonu) praskne a vajíčko se uvolní a nastává ovulace. Vajíčko je vyplaveno do břišní dutiny a díky fembriím je uchopeno do vejcovodu a posouváno do 15

dělohy. Nenastane-li oplození vajíčka, zanikne a vyloučí se přes pochvu ven z těla (Roztočil, 2011). Z buňky, prasklého Graafova folikulu, ukládá tuk a vzniká žluté tělísko (corpus luteum). Žluté tělísko stále produkuje estradiol a začíná tvořit i progesteron. Pokud nedojde k oplození, žluté tělísko se po 14 dnech změní ve vazivovou jizvu – bílé tělísko (corpus albicans). Bílé tělísko je hormonálně neaktivní (Roztočil, 2011, Dylevský, 2009). Poklesem hladiny estradiolu a progesteronu se začne odlučovat děložní sliznice (endometrium) a nastává menstruační krvácení. Po několika dnech se opět zvýší produkce FSH a začne nový ovulační cyklus (Roztočil, 2011).

2.3 Menstruační cyklus Znamená opakující se změny v těle ženy. Důležitou roli hrají hormony adenohypofýzy, vaječníků a děložní sliznice (viz příloha č. 4). První menstruace nastává okolo dvanáctého roku života a nazývá se menarche. První cykly nejsou pravidelné a nemusí dojít k ovulaci (tzv. anovulační cyklus). Pravidelnost se upraví během šesti měsíců až dvou let. K menstruaci dochází každých 28 dní, ale může se stát, že nastane i mezi 21 35 dny. Ovlivňuje ji stres, celkové vyčerpání, přítomnost nemoci, velký úbytek váhy či nadváha, užívání některých léků, změna klimatických podmínek nebo denního režimu, premenopauza nebo menopauza, endometrióza, nedostatečná tvorba hormonů, cysty na vaječníku a samozřejmě i počínající těhotenství (Leifer, 2004, Kolibová, 2005, Grimm, 2013). Při menstruačním cyklu reaguje na hormonální změny i vejcovod. V první fázi epitel ve vejcovodu roste a při ovulaci obejme konec vejcovodu vaječník, a tím usnadní nasátí vajíčka. V druhé polovině cyklu se průsvit vejcovodu zvětší a pohyb je aktivnější, a tím usnadňuje transport vajíčka do dělohy. Mění se i poševní sliznice. V první polovině cyklu epitel roste a ve druhé polovině se buňky postupně oplošťují a epitel se ztenčuje (Jeníček, 2004). Na menstruační cyklus reaguje i celý organismus změnou bazální teploty (viz příloha č. 5). Ta se měří ráno, hned po probuzení na lůžku, v pochvě nebo v konečníku. V první fázi cyklu, před uvolněním vajíčka, není vyšší než 37°C. Při ovulaci je vyšší než 37°C (Jeníček, 2004). 16

Menstruační cyklus se rozděluje na tři fáze: menstruační, proliferační, sekreční a ischemickou (Dylevský, 2009).

2.3.1 Menstruační fáze Menstruační fáze nastává od prvního až do čtvrtého dne cyklu. Tyto čtyři dny ještě rozlišujeme na dvě fáze: deskvamační a regenerační. První fáze trvá jeden až dva dny a druhá fáze trvá tři až čtyři dny. Projevuje se krvácením nesrážlivé, částečně hemolyzované krve s obsahem rozpadlé děložní sliznice a cervikálního hlenu. Žena ztratí asi 30 až 50 ml krve. Ze sliznice zůstane pouze spodní vrstva a oblažené vazivo (Dylevský, 2009, Slezáková, 2007).

2.3.2 Proliferační fáze Proliferační fáze nastává od pátého až do čtrnáctého dne cyklu. V této fázi nastává obnova endometria. K obnově děložní sliznice dochází díky dělení buněk (proliferaci) a zmnožením slizničního vaziva. Proliferační fázi ovlivňují estrogeny (Dylevský, 2009).

2.3.3 Sekreční fáze Sekreční fáze nastává od patnáctého dne až do dvacátého šestého dne cyklu. Zajišťuje vhodné prostředí pro uhnízdění a vývoj zárodku. Děložní sliznice narůstá až do výšky 5 mm (Dylevský, 2009).

2.3.4 Ischemická fáze Ischemická fáze nastává od dvacátého šestého dne až do dvacátého osmého dne cyklu. Trvá jen několik hodin až jeden den. Ischemická fáze nastává pouze, když nedojde k oplození vajíčka. Při kontrakcích hladké svaloviny se sníží přísun kyslíku k buňkám endometria a poté odumírají (Slezáková, 2007).

2.4 Problémy spojené s menstruačním cyklem 2.4.1 Ovulační bolest Ovulační bolestí nazýváme bolest, kterou žena může pociťovat uprostřed cyklu a je spojena s ovulací. Bolest je vyvolána podrážděním peritonea folikulární tekutinou. 17

Většinou je slabá a krátkodobá. Lze ji odstranit kombinovanou hormonální antikoncepcí (Roztočil, 2011).

2.4.2 Premenstruační syndrom Premenstruační syndrom, zkratka PMS, neboli premenstruační stres či premenstruační tenze, se projevuje podmíněnými hormonálními změnami. Objevují se ve druhé polovině menstruačního cyklu, zejména několik dnů před krvácením a s nástupem krvácení vymizí. V mírnější formě má některé příznaky většina žen. Nejčastější příznaky jsou pocit duševního napětí, citová labilita, podrážděnost, únava, nespavost, častý hlad nebo žízeň, bolesti v prsech a podbřišku, bolesti hlavy, poruchy trávení nebo oběhu, zadržování tekutin, nárůst hmotnosti, křeče, závratě, třes, edémy a spousta dalších příznaků (Vokurka, 2010). Příčina není přesně známá, ale příznivý vliv v léčbě premenstruačního syndromu na vyloučení kofeinových a alkoholických nápojů, zdravý životní styl a aerobní cvičení. Vhodná je spolupráce s psychologem. Upřednostňuje se kombinovanou hormonální antikoncepce s drospirenonem (Roztočil, 2011, Kubela, 2008).

2.5 Nepravidelnosti menstruačního cyklu „Nepravidelný může být nástup menstruačních cyklů, jejich odeznívání na sklonku reprodukčního období, jejich rytmus a intenzita krvácení. Mohou se dostavit přídatná krvácení při zachovalém rytmu a konečné menstruační cykly mohou být provázeny bolestivými symptomy.“ (Macků, Čech, 2010, str. 75).

2.5.1 Poruchy nástupu menstruačního cyklu Do poruch nástupu menstruačního cyklu řadíme: předčasný nástup první menstruace (menarche praecox), pozdní nástup první menstruace (amenorea primaria), předčasnou menopauzu a pozdní menopauzu (Macků, Čech, 2010). Menarche praecox Menstruace, která nastala před 10. rokem života. Nejčastější příčinou je předčasné vyzrávání sexuálních center v mezimozku. Pokud se předčasně vyvíjí i sekundární pohlavní znaky jedná se o předčasnou pubertu (pubertas praecox). Příčinou může být 18

ovariální nádor, který produkuje estrogeny nebo onemocnění mezimozku (Macků, Čech, 2010). Amenorea primaria Opožděná menarche, která nastala až po 15. roce. Je to známka opožděného nástupu puberty v důsledku špatného vyzrání mezimozkových sexuálních center, nebo vzniká při sekrečních poruchách ovarií (Macků, Čech, 2010). Předčasná menopauza Předčasný nástup menopauzy může nastat již okolo 40. roku. Příčinou může být vyčerpání všech primordiálních folikulů (Macků, Čech, 2010). Pozdní menopauza Menopauza nastane až kolem 52. roku. Za příčinu považujeme ovariální nádor produkující estrogeny (Macků, Čech, 2010).

2.5.2 Poruchy menstruačního cyklu Poruchy projevující se změnou intenzity menstruačního krvácení a přídatným krvácením (viz příloha č. 6). Řadíme sem i anovulační cykly (Macků, Čech, 2010). Anovulační krvácení Při anovulačním cyklu nenastává ovulace, nevytvoří se žluté tělísko, není produkován progesteron a nezvyšuje se bazální teplota. Estrogeny jsou tvořeny nadále. Objevuje se v období puberty, po porodu a v premenopauze. U některých žen se anovulační cykly projevují často a u některých jsou trvalé a zapříčiňují neplodnost, které se při chtěném otěhotnění hormonálně léčí (Vokurka, 2010, Macků, Čech, 2010). Hypermenorea Projevuje se silným krvácením, ale normální délkou trvání. Častou příčinou bývá onemocnění dělohy (submukózní myomy) a záněty endometria (endometritis). Vliv může mít i porucha srážlivosti krve (Macků, Čech, 2010).

19

Hypomenorea Je slabé krvácení, které trvá i jen několik hodin. Porucha může být ve špatné výstavbě endometria (po zánětech, porodech nebo potratech), nebo jako důsledek obezity, stresu či srůstu děložní sliznice (Macků, Čech, 2010). Intermenstruační krvácení Většinou jen slabé několikahodinové krvácení, které se může objevit v období ovulace ze spádu hormonů (Macků, Čech, 2010). Premenstruační krvácení Objevuje se několik dní před nástupem menstruace. Je to pouze slabé krvácení většinou jen krvavý výtok. Krvácení je vyvolané nedostatečnou sekrecí žlutého tělíska a předčasného rozpadu děložní sliznice (Macků, Čech, 2010). Postmenstruační krvácení Navazuje na menstruaci a projevuje se slabým krvácením nebo jen krvavým výtokem. Příčinou je dlouhé odlučování endometria nebo pomalá regenerace endometria (Macků, Čech, 2010).

2.5.3 Poruchy rytmu menstruačního krvácení Do poruch menstruačního krvácení řadíme menoragii, polymnoreu a olygomenoreu (Macků, Čech, 2010). Menoragie Při menoragii krvácí žena silně a trvá to déle než obvykle (Macků, Čech, 2010). Polymenorea Interval krvácení je kratší než 24 dnů. Příčinou může být zkrácená proliferační fáze nebo sekreční fáze (Macků, Čech, 2010). Olygomenorea Cyklus je delší než 35 dnů. Příčinou může být prodloužení proliferační fáze nebo proliferační fáze probíhá bez sekreční fáze (Macků, Čech, 2010). 20

2.5.4 Dysfunkční krvácení Dysfunkční krvácení je dlouhodobé, někdy s kratšími přestávkami. Řadíme sem metroragii, juvenilní a klimakterické krvácení (Macků, Čech, 2010). Metroragie Jedná se o krvácení mimo cyklus. Projevuje se u žen premenarcheální nebo postmenopauzální. Příčiny jsou většinou nehormonální (Roztočil, 2011). Juvenilní krvácení Toto dysfunkční krvácení se projevuje v pubertě a za méně častou příčinu se považuje děložní myom, zánět endometria nebo endometriální polyp (Macků, Čech, 2010). Klimakterické krvácení Klimakterické krvácení se projevuje v premenopauze. Příčinou může být protrahované krvácení i zhoubné nádory endometria (Macků, Čech, 2010).

2.5.5 Amenorea Stav, kdy nedochází k menstruaci. Rozlišujeme primární a sekundární amenoreu (Macků, Čech, 2010). Primární amenorea Primární amenorea je stav, kdy se první menstruace nedostavila do 15. roku věku. Příčinou bývají většinou vývojové vady rodidel (Macků, Čech, 2010). Sekundární amenorea Sekundární amenorea se projevuje u ženy, která dosud menstruovala a nemenstruuje více než 90 dnů. Příčiny mohou být ovariální nádor, srůsty děložní sliznice po potratu, porodu, zánětech, porucha funkce nadledvin nebo štítné žlázy, diabetes. Může se jednat také o fyziologickou těhotenskou amenoreu (Roztočil, 2011, Macků, Čech, 2010).

21

2.5.6 Poruchy menstruačního cyklu podle místa vzniku Kryptomenorea Projevuje se neprůchodností odvodných pohlavních cest. Nastává sekreční fáze, ale menstruační krev nemůže odtékat. To zvyšuje riziko endometriózy. Příčinou primární poruchy je hymen imperforatus nebo příčné septum pochvy či úplné chybění pochvy. Příčinou sekundární poruchy může být stav po konizaci čípku s následným uzavřením děložního hrdla (Roztočil, 2011).

2.5.7 Bolestivá menstruace „Polovina žen udává v období menstruačního cyklu bolesti či jiné obtíže dysmenoreu.“ (Macků, Čech, 2010, str. 78). Dysmenorea Není porucha krvácení, ale soustava subjektivních potíží vázaných na menses, kdy jejich intenzita narušuje celkový psychický stav ženy. Projevuje se křečovými bolestmi v křížové oblasti a podbřišku, ale i vegetativními obtížemi jako jsou například nauzea až zvracení, závratě, kolapsové stavy, průjmy, bolesti hlavy, napětí v prsech. Rozlišujeme primární a sekundární dysmenoreu (Roztočil, 2011, Kubela, 2008). Primární dysmenorea je termín, který se používá pro bolesti při menstruaci, které nemají žádnou zjistitelnou příčinu. K příznakům dochází první den menstruace, poté slábnou a mizí. Za příčinu těchto potíží považujeme zvýšenou tvorbu endomeriálního prostaglandinu PGF2alfa a neurogypofyzárního arginin vazopresinu. Následkem je snížení krevního průtoku, tkáňová ischemie a bolest. Projevuje se převážně u mladých nullipar, protože je ovlivněna ovulačním cyklem. Po prodělaném potratu nebo porodu primární dysmenorea vymizí sama bez potřebné terapie. Pokud je potřebná terapie, nejúčinnější je blokáda ovulace hormonálními kontraceptivy nebo aplikace depotních gestagenů, podkožních gestagenních implantátů či nitroděložních gestagenních systémů. Lehčí dysmenorea se léčí analgetiky, spasmolytiky nebo sedativy (Kubela, 2008). Sekundární dysmenorea se označuje i jako algomenorea. Jde o bolest při menstruaci, nejčastěji v druhé polovině, která je způsobena zjistitelnou patologií. Nejčastější příčinou je endometrióza. Mezi další příčiny patří adenomyóza, myomy, chronické 22

záněty malé pánve. Léčba spočívá v kontinuálním užívání hormonální antikoncepce, záleží to však na vyvolávajícím onemocnění (Roztočil, 2011, Kubela, 2008).

2.6 Menstruační pomůcky Mezi dámské hygienické pomůcky řadíme tampony, vložky a menstruační kalíšek (www.lekarna.cz).

2.6.1 Menstruační tampony Tampon je jedna z ženských hygienických pomůcek. Používá se při menstruaci k zachycení menstruační krve. Je vyroben z viskózy nebo ze směsí bavlny a hedvábí. Tampony mohou používat i mladé dívky, které ještě neměly pohlavní styk. Zavádí se prstem nebo aplikátorem směrem dozadu, do horní části pochvy. Důležitá je vhodná poloha při zavádění (v dřepu, ve stoje s jednou nohou zdviženou) a úplné uvolnění svalů pánevního dna (viz příloha č. 7). Pokud je tampon na správném místě, není cítit a nemůže sám od sebe vypadnout. Z pochvy se tampon odstraní zatažením za šňůrku. Síla absorpce se volí podle intenzity menstruačního krvácení. Nedoporučuje se mít tampon zavedený déle jak 9 hodin (www.obtampony.cz). Existují i probatické menstruační tampony. Obsahují probatické bakterie mléčného kvašení, které podle vědeckých studií příznivě působí na vaginální mikroflóru a udržují vyváženou hodnotu pH. Probiotické bakterie se uvolňují po zavedení do pochvy. Příznivé účinky probiotických tamponů se projeví po třech až čtyřech po sobě jdoucích cyklech (www.ellentampony.cz). Výhody tamponů oproti menstruačním vložkám Při užívání menstruačních vložek krev při kontaktu se vzduchem zasychá, což způsobuje zápach. Tento problém se u tamponu nevyskytuje. Nevyskytují se ani opruzeniny a nehrozí odření zevních pohlavních orgánů. Velikou výhodu mají tampony v tom, že se žena může věnovat i vodním sportům (www.obtampony.cz, www.lekarna.cz).

23

Nevýhody tamponu Při menstruaci je zvýšené riziko onemocnění TSS, souvislost s užíváním tamponů však nebyla jednoznačně prokázána. Negativní stránkou při užívání tamponu je vysušování děložní sliznice, což může mít negativní vliv v sexuálním životě (www.lekarna.cz). Syndrom toxického šoku – TSS Vzácné, ale závažné onemocnění, ke kterému může dojít při užívání tamponů. Je vyvoláno specifickými choroboplodnými zárodky přítomnými na kůži každého člověka. TSS se rozvíjí tehdy, je-li nasáklý tampon v pochvě příliš dlouhou dobu a zároveň je v přítomen i choroboplodný zárodek. Mezi příznaky TSS patří náhlá vysoká horečka, nespavost, nevolnost, zvracení, průjem, kožní vyrážka, bolest v krku, bolesti svalů. TSS je vážné onemocnění, které může ohrozit život ženy (www.internimedicina.cz).

2.6.2 Menstruační vložky Menstruační vložky jsou vyrobené ze savého přírodního materiálu, který rychle absorbuje odtékající menstruační krev (viz příloha č. 8). Podle intenzity menstruačního krvácení jsou vložky rozděleny stejně jako tampony. Vyskytuje se mnoho různých druhů vložek (www.lekarna.cz). Menstruační vložky s křidélky lépe udrží vložku na svém místě, i když je tělo v pohybu a také chrání postranní části spodního prádla (www.lekarna.cz). Ultra tenké menstruační vložky jsou prodyšné a neviditelné i pod přiléhavým oblečením (www.lekarna.cz). Parfemované vložky poskytují přirozenou a elegantní vůni uvolňující se během používání. Tyto vložky tlumí přirozený zápach zasychající krve při kontaktu se vzduchem (www.lekarna.cz).

2.6.3 Menstruační kalíšek Jedna z dámských hygienických pomůcek používaných při menstruaci. Kalíšek se užívá opakovaně a má dlouhodobou životnost 5 – 15 let. Zavádí se do pochvy, kde těsně přilne ke stěně a zachytává odtékající menstruační krev. Kalíšek nenarušuje zdravou poševní mikroflóru a neabsorbuje přirozenou poševní vlhkost. Vyprázdnění kalíšku 24

záleží na intenzitě krvácení, pojme však až 30 ml krve. Kalíšek může být zaveden až po dobu 12 hodin, proto je vhodné ho užívat i na noc. Z kalíšku se po vyjmutí odstraní krev, omyje se vodou a opět se zavede. Je vyroben z antialergického materiálu, například z měkkého lékařského silikonu, z latexu a nově také z termoplastu (TRE). Menstruační kalíšek není spojován se syndromem toxického šoku. Vyrábí se ve dvou velikostech, záleží na výrobci, jaké použije označení. Menší velikost je vhodná pro mladé ženy, které ještě nerodily, větší velikost je určena ženám po porodu (www.ladycup.cz). Používání menstruačního kalíšku Před použitím je nutné kalíšek vyvařit ve vodě nebo vydezinfikovat tabletami. Během menstruace se pak omývá jen vodou a hned se zase zavádí (www.kalisek.cz). Před zavedením je vhodné kalíšek navlhčit nebo použít lubrikační gel na vodní bázi. Při zavádění žena zvolí vhodnou polohu, například v podřepu. Kalíšek se zavádí složený. Na složení kalíšku je mnoho způsobů (viz příloha č. 9). Složený kalíšek se zavede ukazováčkem a palcem jedné ruky do pochvy směrem dozadu. Kalíšek se v pochvě rozevře, přitiskne se na poševní stěnu. Tím vznikne podtlak, který je důležitý k tomu, aby menstruační krev neunikala mimo kalíšek. Správné zavedení kalíšku žena ujistí tím, že lehce zatáhne za držátko na spodní části kalíšku. Pokud nepůjde vytáhnout, vznikl podtlak a kalíšek je na správném místě (www.kalisek.cz). Při vyjmutí kalíšku je důležité přerušit podtlak vzniklý při zavedení. Přeruší se stisknutím spodní části nebo nahnutím kalíšku do strany. Poté jde lehce vytáhnout (www.kalisek.cz). Po skončení menstruačního cyklu se kalíšek dezinfikuje, nechá oschnout a uloží do látkového pytlíčku (www.ladycup.cz).

25

3 Praktická část 3.1 Metodika výzkumné práce Pro tuto práci autorka zvolila metodu kvantitativního výzkumu pomocí anonymních dotazníků. Dotazník obsahuje 15 otázek. Z toho 9 otázek je polootevřených a zbylých 6 otázek je uzavřených (viz příloha č. 10). V dotazníku bylo zkoumáno, kolik žen trpí premenstruačním syndromem, jakou mají ženy intenzitu krvácení a které pomůcky při menstruaci ženy používají a zda znají menstruační kalíšek.

3.2 Charakteristika průběhu výzkumu Bylo osloveno 145 respondentů. Z toho 16 dotazníků nebylo plnohodnotně vyplněno a u 29 respondentů nebyla zpětná vazba. Výzkum byl zpracován ze 100 plnohodnotně vyplněných dotazníků, to činí 69 % návratnost. Výsledky výzkumu autorka zobrazila v grafech a doplnila komentáři.

3.3 Charakteristika vzorku respondentů Cílovou skupinu tvořily ženy ve věku od 15 do 45 let. Nejčastěji vyplnily dotazník ženy ve věku 21 – 25 let. Nejvíce žen mělo ukončené vzdělání střední školou s maturitou. Výzkum byl prováděn od ledna 2014 do března 2014.

3.4 Charakteristika výzkumného prostředí Dotazníky autorka umístila na internetový portál www.survio.cz a v gynekologické ambulanci (viz příloha č. 11).

26

3.5 Vlastní výsledky výzkumné části Otázka č. 1 - Kolik je Vám let?

Kolik je Vám let? 3%

2%

11%

5% 8%

15 - 20 let 21 - 25 let 26 - 30 let 31 - 35 let 36 - 40 let 41 - 45 let

71%

Graf č. 1 - Věk respondentek

První otázka se týkala věku žen. 71 (71 %) dotazovaných žen uvedlo věk 21 – 25 let, dále 11 (11 %) žen ve věku 15 – 20 let. 8 (8 %) žen ve věku 26 – 30 let, 5 (5 %) žen ve věku 31 - 35 let, 3 (3 %) ženy ve věku 36 – 40 let a pouhé 2 (2 %) ženy ve věku 41 – 45 let.

27

Otázka č. 2 - Nejvyšší dosažené vzdělání?

Nejvyšší dosažené vzdělání?

4% 16%

8%

3% zálkadní střední bez maturity (vyučena) střední s maturitou vyšší odborné vysokoškolské

69%

Graf č. 2 - Nejvyšší dosažené vzdělání respondentek

Z druhé otázky vyplývá nejvyšší dosažené vzdělání. Nejvyšší počet žen 69 (69 %), které vyplnily dotazník, měly ukončené vzdělání střední s maturitou. Vysokoškolské mělo 16 (16 %) žen, 8 (8 %) žen se vzděláním středovým bez maturity, 4 (4 %) ženy základní vzdělání a 3 (3 %) žen vyšší odborné.

28

Otázka č. 3 - V kolika letech jste měla první menstruaci?

V kolika letech jste měla první menstruaci? 5%

1%

29%

10 - 12 let 13 - 15 let 16 - 18 let 19 - 21 let

65%

Graf č. 3 - Věk při menarche

Třetí otázka se týkala věku při první menstruaci. Dle zhodnocení v grafu je vidět, že 65 (65 %) žen mělo menarche mezi 13 - 15 rokem. 29 (29 %) žen mezi 10 – 12 rokem, 5 (5 %) žen mezi 16 – 18 rokem a jen 1 (1 %) žena měla menarche až mezi 19 – 21 rokem.

29

Otázka č. 4 - Máte pravidelnou menstruaci?

Máte pravidelnou menstruaci? 21%

Ano Ne 13%

Nemenstruuji, užívám antikoncepci 66%

Graf č. 4 - Pravidelnost menstruace

Na čtvrtou otázku největší počet 66 (66 %) žen odpovědělo, že má pravidelnou menstruaci. 21 (21 %) žen nemenstruují, užívají kontinuálně hormonální antikoncepci. A 13 (13 %) žen odpovědělo, že pravidelnou menstruaci nemá.

30

Otázka č. 5 - Máte křeče v podbřišku při menstruaci?

Máte křeče v podbřišku při menstruaci? 21% 32%

Ano, pravidelně Občas Ne

47%

Graf č. 5 – Křeče v podbřišku při menstruaci

Z vyhodnocení páté otázky je vidět, že 37 (47 %) žen má občas křeče v podbřišku při menstruaci. Pravidelně má křeče v podbřišku 25 (33 %) žen a u 17 (21 %) žen se křeče vůbec nevyskytují.

31

Otázka č. 6 - Trápí Vás před menstruací některý z příznaků premenstruačního syndromu?

Trápí Vás před menstruací některý z příznaků premenstruačního syndromu? 21%

24%

Změny nálady Bolesti hlavy Citlivost v prsou

8%

Žádné Jiné 14%

33%

Graf č. 6 - Příznaky premenstruačního syndromu

Šestá otázka měla zmapovat, jaké příznaky premenstruačního syndromu nejvíce trápí ženy před menstruací. Citlivá prsa má 26 (33 %) žen, změny nálad 19 (24 %) žen. Bolestí hlavy trpí 11 (14 %) žen. 17 (21 %) žen uvedlo jiné příznaky premenstruačního syndromu, které je trápí před menstruací, například bolesti zad a bederní oblasti 11 (14 %) žen a zvýšenou chuť k jídlu 6 (8 %) žen. Premenstruační syndrom netrápí jen 6 (8 %) žen.

32

Otázka č. 7 - Jakou intenzitu má Vaše krvácení?

Jakou intenzitu má Vaše krvácení? 60

49

50

40

30

Intenzita krvácení

20 13 9

10 5

3 0 Velmi silnou

Silnou

Střední

Slabou

Velmi slabou

Graf č. 7 - Intenzita krvácení

Sedmá otázka se týkala intenzity krvácení. Z grafu je vidět, že 49 (62 %) žen má střední intenzitu, 9 (11 %) žen silnou, 13 (17 %) žen slabou, 5 (6 %) žen velmi silnou a pouhé 3 (4 %) ženy udávaly velmi slabou intenzitu menstruačního krvácení.

33

Otázka č. 8 - Uvažujete o užívání hormonální antikoncepce z důvodu potíží při menstruaci?

Uvažujete o užívání hormonální antikoncepce z důvodu potíží při menstruaci? 6%

4%

Ano, uvažuji Ano, již jsem zvolila hormonální antokoncepci 42%

48%

Ne, nezvažuji, volím přirozenou metodu Jiná

Graf č. 8 - Užívání hormonální antikoncepce

U osmé otázky necelá polovina 48 (48 %) žen již užívá hormonální antikoncepci, 42 (42 %) žen neužívá antikoncepci, raději volí přirozenou metodu. O užívání hormonální antikoncepce uvazují 4 (4 %) ženy a 6 (6 %) žen svolilo jinou možnost, nemenstruují, mají zavedené nitroděložní tělísko Mirena.

34

Otázka č. 9 - Slyšela jste o menstruačním kalíšku?

Slyšela jste o menstruačním kalíšku? 18%

Ano Ne

82%

Graf č. 9 - Znalost žen menstruačního kalíšku

Devátá otázka se týkala menstruačního kalíšku. Z grafu plyne, že 82 (82 %) žen již zná menstruační kalíšek a 18 (18 %) žen o něm nikdy neslyšely.

35

Otázka č. 10 - Pokud jste odpověděla u předchozí otázky ano, z jakého zdroje jste získala o kalíšku informace?

Pokud jste odpověděla u předchozí otázky ano, z jakého zdroje jste získala o kalíšku informace? 3% 27% Od kamarádky Od lékaře Z časopisu 0%

Z internetu Ze školy

57% 13%

Jiné

0%

Graf č. 10 - Zdroje informací o menstruačním kalíšku

Na desátou otázku odpovídaly jen ženy, které na předchozí devátou otázku odpověděli ano. 47 (57 %) žen se dozvědělo informace o menstruačním kalíšku na internetu. 22 (27 %) žen získalo informace od kamarádky, 11 (13 %) žen z časopisu a 2 (3 %) ženy se informace o menstruačním kalíšku dozvěděly z přednášek ve škole. Od lékaře se o menstruačním kalíšku nedozvěděla ani jedna dotazovaná žena.

36

Otázka č. 11 - Používáte menstruační kalíšek?

Používáte menstruační kalíšek? 12%

3%

1%

Ano, je to velmi pohodlné

5%

Ano, finančně je to velmi výhodné a vždy po ruce Ne, nevyhovovala mi manipulace s kalíškem Nevyzkoušela jsem 50%

Ráda bych vyzkoušela

29% Jiné

Graf č. 11 - Používání menstruačního kalíšku

Jedenáctá otázka se týkala používání menstruačního kalíšku. 41 (50 %) žen, které kalíšek vyzkoušely, nevyhovovala manipulace s ním. 24 (29 %) žen kalíšek zatím nevyzkoušely. 4 (5 %) ženy by ho rády vyzkoušely. Pouhé 2 (3 %) ženy si myslí, že je užívání kalíšku velmi pohodlné. 1 (1 %) žena si myslí, že kalíšek je finančně velmi výhodný a vždy po ruce. 10 (12 %) žen volily jinou možnost, například 2 ženy se zavedení bojí a 8 žen nezná správnou manipulaci s kalíškem.

37

Otázka č. 12 - Používáte při menstruaci menstruační vložky?

Používáte při menstruaci menstruační vložky?

38% 42% Ano, krev může volně odtékat Ano, ale pouze na noc Ne, užívám jiné pomůcky

20%

Graf č. 12 - Používání vložek

Dvanáctá otázka se týkala užíváním menstruačních vložek. 33 (42 %) žen užívá menstruační vložky a 16 (20 %) žen užívá vložky pouze na noc. Z výzkumného šetření plyne, že 30 (38 %) žen vložky vůbec neužívá, volí raději jinou možnost.

38

Otázka č. 13 - Pokud užíváte menstruační vložky, podle jakých kritérií vybíráte?

Pokud užíváte menstruační vložky, podle jakých kritérií vybíráte? 1 7

Podle ceny 10

Podle kvality Mám svoji oblíbenou značku Jiná

30

Graf č. 13 - Kritéria výběru vložek

Na třináctou otázku odpovídaly jen ženy, které na předchozí dvanáctou otázku odpověděly, že používají menstruační vložky. Z výzkumu plyne, že 30 žen má svoji oblíbenou značku menstruačních vložek, 10 ženám záleží na kvalitě a u 7 žen rozhoduje cena a pro 1 ženu je důležitá síla absorpce.

39

Otázka č. 14 - Používáte při menstruaci menstruační tampony?

Používáte při menstruaci menstruační tampony? 13%

9%

Ano, je to praktické a pohodlné Ano, pouze přes den Ne, namipulace s tampony je pro mě složitá 58%

Ne, užívám jiné pomůcky

20%

Graf č. 14 - Používání tamponu

Čtrnáctá otázka se týkala používáním menstruačních tamponu. Z výzkumu plyne, že 46 (58 %) žen si myslí, že používání tamponu je praktické a pohodlné, 16 (20 %) žen používá tampon jen přes den. 7 (9 %) ženám přijde manipulace s tampony složitá a 10 (13 %) žen užívá jiné pomůcky.

40

Otázka č. 15 - Pokud užíváte menstruační tampony, podle jakých kritérií vybíráte?

Pokud užíváte menstruační tampony, podle jakých kritérií vybíráte? 4

0 11

Podle ceny Podle kvalitý Mám svoji oblíbenou značku 12

Užívám menstruační tampony s laktobacily Jiná

35

Graf č. 15 - Kritéria výběru tamponu

Na patnáctou otázku odpovídaly jen ženy, které na předchozí čtrnáctou otázku odpověděly, že používají menstruační tampony. Z výsledku je patrné, že 35 žen má svoji oblíbenou značku, 12 žen je rozhodující kvalita tamponů, 11 žen se řídí cenou, 4 dotazované ženy užívají menstruační tampony s laktobacily.

41

3.6 Diskuze Dotazník, který sloužil k vypracování praktické části, obsahoval 15 otázek. Z toho 9 uzavřených otázek (1, 2, 3, 4, 5, 7, 9, 12, 14) a 6 polootevřených otázek (6, 8, 10, 11, 13, 15), kde mohly ženy dopsat i jinou možnost než byla na výběr. Na 4 otázky (10, 11, 13, 15) odpovídaly jen ženy, které na předchozí otázku odpověděli ano. Pokud ženy nemenstruovaly, tak neodpovídaly na 8 otázek (5, 6, 7, 11, 12, 13, 14, 15). Výzkum autorka vyhodnocovala ze 100 plnohodnotně vyplněných dotazníků. Pro praktickou část bakalářské práce bylo stanoveno 8 hypotéz. První hypotéza - více než 60% žen trpí premenstruačním syndromem. Druhá hypotéza - více než 40% žen ve věku 31 - 35 let má silnou intenzitu krvácení. Třetí hypotéza - více než 70 % žen užívá hormonální antikoncepci a má slabší intenzitu krvácení. Čtvrtá hypotéza - více než 60% žen užívá při menstruaci tampony. Pátá hypotéza - více než 20% žen menstruaci nemá. Šestá hypotéza - více než 70% žen zná menstruační kalíšek. Sedmá hypotéza - více než 60% žen by rádo vyzkoušelo. Osmá hypotéza - více než 40% žen menstruační kalíšek používá. Z výše uvedených hypotéz se potvrdila hypotéza číslo 1 - více než 60% žen trpí premenstruačním syndromem, 2 - více než 40% žen ve věku 31 - 35 let má silnou intenzitu krvácení, 4 - více než 60% žen užívá při menstruaci tampony, 5 - více než 20% žen menstruaci nemá a 6 - více než 70% žen zná menstruační kalíšek. Ostatní hypotézy se nepotvrdily. Jedná se hypotézu číslo 3 - více než 70 % žen užívá hormonální antikoncepci a má slabší intenzitu krvácení, 7 - více než 60% žen by rádo vyzkoušelo a 8 - více než 40% žen menstruační kalíšek používá.

42

3.6.1 Vyhodnocení hypotézy č. 1

Více než 60 % žen trpí premenstruačním syndromem 21%

24%

Změny nálady Bolesti hlavy Citlivost v prsou

8%

Žádné Jiné 14%

33%

Graf č. 16 - Vyhodnocení první hypotézy

Z výzkumu plyne, že premenstruačním syndromem trpí 73 respondentek což je 93 % z celkového počtu dotazovaných. Nejčastěji se v 33 % premenstruační syndrom projevuje citlivými prsy. Druhým nejčastějším projevem jsou změny nálady, projevují se u 24 % respondentek, bolestmi hlavy trpí 14 % respondentek. Dále 14 % respondentek má bolesti zad a bederní oblasti a zvýšenou chutí k jídlu trpí 8 % respondentek. První hypotéza byla potvrzena.

43


Více než 40 % žen ve věku 31 - 35 let má silnou intenzitu krvácení 2,5 2 2

1,5 1

1

slabé

střední

1

1

0,5 0 0 velmi slabé

silné

velmi silné

Graf č. 17 - Vyhodnocení druhé hypotézy

Díky vyplněným dotazníkům bylo vyzkoumáno, že silnou intenzitu menstruačního krvácení, ve věku 31 – 35 let, mají 3 respondentky, což činí 60 % z celkových 5 (100 %) respondentek. Druhá hypotéza byla potvrzena.

44


Více než 70 % žen užívá hormonální antikoncepci a má slabší intenzitu krvácení 30 25 25 20 15

12 9

10 5

2 0

0 velmi slabou

slabou

střední

silnou

velmi silnou

Graf č. 18 - Vyhodnocení třetí hypotézy

Z dotazníkového šetření bylo zjištěno, že 11 respondentek, což je 23 % užívá hormonální antikoncepci a má slabší intenzitu krvácení. Z celkových 48 respondentek, které užívají hormonální antikoncepci, což je 100 %. Třetí hypotéza nebyla potvrzena.

45


Více než 60% žen užívá při menstruaci tampony 13%

9%

Ano, je to praktické a pohodlné Ano, pouze přes den Ne, namipulace s tampony je pro mě složitá 58%

Ne, užívám jiné pomůcky

20%

Graf č. 19 - Vyhodnocení čtvrté hypotézy

Z výzkumné části bylo zjištěno, že při menstruaci používá menstruační tampony 62 responcentek, to činí 78 % dotazovaných. Z toho 16 respondentek, 20 %, používá tampony jen přes den a 46 respondentek, 58 %, po celou dobu menstruace. Čtvrtá hypotéza byla potvrzena. Z výzkumu Petry Pilkové, z roku 2010, vyplývá, že 21 respondentek ve věku 15-29 let a 17 respondentek ve věku 30-50 let preferuje používání menstruačních tamponů. 15 respondentek ve věku 15-29 let a 16 respondentek ve věku 30-50 let preferuje používání menstruačních vložek. Žádná dotazovaná žena nepoužívá menstruační kalíšek.

46


Více než 20% žen menstruaci nemá 21%

Ano Ne 13%

Nemenstruuji, užívám antikoncepci 66%

Graf č. 20 - Vyhodnocení páté hypotézy

Díky dotazníkovému šetření plyne, že 21 respondentek, což činí 21 % z celkového počtu dotazovaných, uvedlo, že nemenstruují, z důvodu kontinuálního užívání hormonální antikoncepce. Pátá hypotéza byla potvrzena.

47


Více než 70% žen zná menstruační kalíšek 18%

Ano Ne

82%

Graf č. 21 - Vyhodnocení šesté hypotézy

Při prováděném výzkumu bylo prokázáno, že menstruační kalíšek zná 82 respondentek, což je 82 % z celkového počtu dotazovaných. O kalíšku nikdy neslyšelo jen 18, což činí 18 % respondentek. Šestá hypotéza byla potvrzena. Z výzkumu Petry Pilkové, z roku 2010, vyplývá, že menstruační kalíšek zná 13 respondentek ve věku 15-29 let a 10 respondentek ve věku 30-50 let, což je 45 %. Nikdy o kalíšku neslyšelo 12 respondentek ve věku 15-29 let a 15 respondentek ve věku 30-50 let.

48


Více než 60% žen by rádo vyzkoušelo 3%

12%

1%

Ano, je to velmi pohodlné

5%

Ano, finančně je to velmi výhodné a vždy po ruce Ne, nevyhovovala mi manipulace s kalíškem Nevyzkoušela jsem 50%

Ráda bych vyzkoušela

29% Jiné

Graf č. 22 - Vyhodnocení sedmé hypotézy

Při zpracovávání výzkumné části bylo zjištěno, že menstruační kalíšek by rádo vyzkoušely jen 4 ženy, to činí pouhých 5 % z celkového počtu dotazovaných. Sedmá hypotéza nebyla potvrzena.

3.6.8 Vyhodnocení hypotézy č. 8 Z provedeného výzkumu se autorka dozvěděla, že menstruační kalíšek používá jen 3 respondenteky což činí 4 % z celkového počtu dotazovaných. Většina respondentek 41 odpověděla, že jim nevyhovovala manipulace s kalíškem, to činí 50 % z celkového počtu dotazovaných. Osmá hypotéza nebyla potvrzena.

49

3.7 Doporučení pro praxi Jak vyplývá z výzkumu, mají některé ženy nedostatek informací o menstruačních pomůckách. Získávají je převážně z jiných zdrojů než od lékaře gynekologa. Zde je tedy velký prostor pro předání informací klientkám v gynekologických ambulancích lékařem a porodní asistentkou. Edukace by měla být zaměřena nejen na menstruační pomůcky, ale také na nejčastější poruchy menstruačního cyklu. Přínosné by bylo vytvořit např. edukační materiál pro gynekologické ambulance. Výsledky výzkumu budou předány spolupracující gynekologické ambulanci.

50

4 Závěr Zpracovávání této bakalářské práce bylo pro autorku velice zajímavé. Tvorba teoretické části byla velikým přínosem. Značně si prohloubila znalosti o menstruačním cyklu a při vyhodnocení praktické části, kterou prováděla v podobě anonymních dotazníků, zjistila od respondentek spoustu zajímavých odpovědí. Pro praktickou část byly stanoveny 3 cíle. První cíl - zjistit, jaké jsou nejčastější nepravidelnosti menstruačního cyklu. Druhý cíl - zjistit, jaké pomůcky nejčastěji ženy preferují při menstruaci. Třetí cíl - zjistit, zda ženy znají menstruační kalíšek. Cílů bylo dosaženo.

Cíl č. 1 - Zjistit, jaké jsou nejčastější nepravidelnosti menstruačního cyklu. K prvnímu cíli se vztahovaly otázky číslo 4, 5, 6 a 7. A tři pracovní hypotézy, číslo 1, 2 a 3. Bylo zjištěno, že nejčastější trpí ženy před menstruací křečemi podbřišku. Z dotazníkového šetření vyplývá, že 21 % respondentek nemenstruuje z důvodu kontinuálního užívání antikoncepce. 13 % respondentek má nepravidelnou menstruaci. 33 % dotazovaných respondentek má před menstruací křeče v podbřišku a necelá polovina respondettek trpí křečemi jen občas. Nejčastěji se u respondentek objevuje premenstruační syndrom v podobě citlivosti prsou a změnou nálady, některé respondentky trápí i bolest hlavy, zad v bederní oblasti a také zvýšená chuť k jídlu. Prvního cíle se podařilo dosáhnout.

Cíl č. 2 - zjistit, jaké pomůcky nejčastěji ženy preferují při menstruaci. K druhému cíli se vztahovaly otázky číslo 11, 12, 13, 14 a 15. A byly stanoveny dvě pracovní hypotézy, číslo 4 a 5. Bylo vyzkoumáno, že ženy při menstruaci nejčastěji preferují používaní menstruačních tamponů. Z výzkumného šetření je jasně dané, že 58 % respondentek nejraději při menstruačním krvácejí, preferují používaní menstruačních tamponů a 20 % respondentek tampony užívá pouze přes den. 42 % repondentek používá raději vložky a 20 % používá vložky jen přes den. Menstruační kalíšek při menstruačním krvácení používají jen 4 % 51

respondentek. Tento výsledek byl překvapivý, autorka očekávala vyšší podíl žen, které kalíšek používají. Nejoblíbenější pomůckou tedy stále zůstává tampon a vložka. Na trhu se neustále objevují v nové zdokonalené podobě, aby zpříjemnily a usnadnily ženám období menstruace. Ať se jedná o parfemované vložky, tampony s aplikátorem aj. Druhého cíle se podařilo dosáhnout.

Cíl č. 3 - zjistit, zda ženy znají menstruační kalíšek. K poslednímu, třetímu, cíli se vztahovaly otázky číslo 9, 10 a 11. Na tento cíl byly vázány 3 pracovní hypotézy, číslo 6, 7 a 8. Z výzkumu bylo zjištění, že velký počet žen zná menstruační kalíšek. Z vyplněných dotazníků vyplývá, že většina respondentek menstruační kalíšek zná, ale jen malé procento ho používá nebo by chtělo vyzkoušet, velkou část respondentek odradila manipulace s kalíškem. Příčinou je zřejmě nedostatek informací o výhodách, zavádění a hygieně. Z výzkumu vyplývá, že kalíšek u nás není tolik rozšířen jako v jiných zemích, což je škoda, protože je to velice šikovné a praktické. Žena nemusí přemýšlet kolik balení tamponů či vložek si koupit když jede na dovolenou nebo prodloužený víkend a má „své dny“. Stačí si sebou zabalit jen jeden malý kalíšek, který nezabere skoro žádné místo. Ale jak již autorka uvedla v úvodu, je to na rozhodnutí každé ženy, jaké pomůcky bude při menstruaci používat. Třetího cíle se podařilo dosáhnout.

52

Seznam použité literatury ČECH, Evžen a Zdeněk HÁJEK. Porodnictví 2: přepracované a doplněné vydání. 2. vyd. Praha: Grada, 2006. ISBN 9788024713038. DYLEVSKÝ I. Funkční anatomie. Praha: Grada, 2009. ISBN 9788024732404. FIALA, Pavel, Jiří VALENTA a Lada EBERLOVÁ. Anatomie pro bakalářské studium zdravotnických oborů. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2009. ISBN 9788024614915. GRIMM, Gertrud. Beschwerdefrei Durch Die Wechseljahre. Berlin: Books On Demand, 2013. ISBN 9783732226948. JENÍČEK, Jaroslav. Žena v přechodu. 2. vyd. Praha: Grada, 2004. ISBN 8024706792. KOBILKOVÁ, Jitka. Základy gynekologie a porodnictví. 1. vyd. Praha: Galén, 2005. ISBN 8024611120. KUDELA, Milan. Základy gynekologie a porodnictví. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2008. ISBN 9788024419756. Ladycup. Menstruační

kalíšek [online].

2012

[cit.

2014-04-09].

Dostupné

z:

www.ladycup.cz LANGMEIER, Miloš. Základy lékařské fyziologie. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 320 s. ISBN 978-802-4725-260. LEIFER, Gloria. Úvod do porodnického a pediatrického ošetřovatelství. 1. vyd. Praha: Grada, 2004. ISBN 8024706687. Lékárna. Vložky

a

tampony [online].

2014

[cit.

2014-04-09].

Dostupné

z:

www.lekarna.cz MACKŮ, František a Evžen ČECH. Gynekologie. Praha: Informatorium, 2010. ISBN 8073330016. Menstruační kalíšek. BITTNEROVÁ, Ilona. Kalíšek [online]. 2014 [cit. 2014-04-09]. Dostupné z: www.kalisek.cz NAŇKA, Ondřej a Miloslava ELIŠKOVÁ. Přehled anatomie. 2. vyd. Praha: Galén, 2009. ISBN 9788024617176. 53

PILKOVA, Petra. Nové trendy v oblasti reprodukčního zdraví. Brno, 2010. Bakalářská práce. Masarykova univerzity. ROZTOČIL, Aleš. Moderní porodnictví. Praha: Grada, 2008. ISBN 9788024719412. ROZTOČIL, Aleš. Moderní gynekologie. Praha: Grada, 2011. ISBN 9788024728322. ROB, Lukáš; MARTAN, Alois; CITTERBART, Karel a kolektiv. Gynekologie. 2. vyd. Praha: Galen, 2008. ISBN 9788072625017. SLEZÁKOVÁ, Lenka. Ošetřovatelství v gynekologii a porodnictví. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. ISBN 9788024733739. SLEZÁKOVÁ, Lenka. Ošetřovatelství pro zdravotnické asistenty III: Gynekologie a porodnictví,

onkologie,

psychiatrie.

1.vyd.

Praha:

Grada,

2007.

ISBN

9788024722702. TÁBORSKÁ, Jana. Syndrom toxického šoku. Interní medicína pro praxi. 2009, roč. 9, č. 11. VOKURKA, Martin a Jan HUGO. Velký lékařský slovník. 9. vyd. Praha: Maxdorf, 2010. ISBN 9788073452025.

54

4.1 Seznam grafů Graf č. 1 na str. 26 Věk respondentek. Graf č. 2 na str. 27 Nejvyšší dosažené vzdělání respondentek. Graf č. 3 na str. 28 Věk při menarche. Graf č. 4 na str. 29 Pravidelnost menstruace. Graf č. 5 na str. 30 Křeče v podbřišku při menstruaci. Graf č. 6 na str. 31 Příznaky premenstruačního syndromu. Graf č. 7 na str. 32 Intenzita krvácení. Graf č. 8 na str. 33 Užívání hormonální antikoncepce. Graf č. 9 na str. 34 Znalost žen menstruačního kalíšku. Graf č. 10na str. 35 Zdroje informací o menstruačním kalíšku. Graf č. 11 na str. 36 Používání menstruačního kalíšku. Graf č. 12 na str. 37 Používání vložek. Graf č. 13 na str. 38 Kritéria výběru vložek. Graf č. 14 na str. 39 Používání tamponu. Graf č. 15 na str. 40 Kritéria výběru vložek. Graf č. 16 na str. 44 Vyhodnocení první hypotézy. Graf č. 17 na str. 45 Vyhodnocení druhé hypotézy. Graf č. 18 na str. 46 Vyhodnocení třetí hypotézy. Graf č. 19 na str. 47 Vyhodnocení čtvrté hypotézy. Graf č. 20 na str. 48 Vyhodnocení páté hypotézy. Graf č. 21 na str. 49 Vyhodnocení šesté hypotézy. Graf č. 22 na str. 50 Vyhodnocení sedmé hypotézy.

55

4.2 Seznam zkratek FSH – folikuly stimulující hormon LH – luteinizační hormon PGF2alfa – prostaglandin F 2 alfa TSS – syndrom toxického šoku TRE – termoplast

56

4.3 Seznam příloh Příloha 1 - Vnitřní pohlavní orgány ženy Příloha 2 - Zevní pohlavní orgány ženy Příloha 3 - Ovariální cyklus Příloha 4 - Menstruační cyklus Příloha 5 - Křivka bazální teploty Příloha 6 - Typy menstruačních poruch Příloha 7 - Menstruační tampony Příloha 8 - Menstruační vložky Příloha 9 - Menstruační kalíšek Příloha 10 - Dotazník Příloha 11 – Souhlas s výzkumem

57

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Menstruační cyklus a menstruační pomůcky

Recommend Documents