KONDRATĚVŮV CYKLUS A SOUVISEJÍCÍ TEORIE Osnova přednášky: 1. Kondratěvův cyklus 2. Teorie vysvětlující Kondratěvův cyklus: - Inovační teorie - Kapitálová teorie - Teorie pracovní síly - Teorie demografická a sociálně psychologická
1
KONDRATĚVŮV CYKLUS V ekonomické praxi se dá vysledovat, že ekonomický vývoj není plynulý, že trend jeho vývoje není vždy stálý. Jako jedni z prvních si tohoto jevu všimli J.Lescure a J. Van Gelderen (16).
2
KONDRATĚVŮV CYKLUS Podrobněji se tímto jevem začal zabývat Nikolaj Dimitrijevič Kondratěv, který na základě svého zkoumání tvrdil, že každých 50 let dosahuje vrcholu jedna dlouhá technologická vlna. Podrobnosti uvedl v následujících osmi bodech: 3
KONDRATĚV 1. Soudobá ekonomická teorie rozeznává pouze cykly trvající 7 – 11 let. Současně s těmito cykly zřejmě existují i jiné cykly ekonomické dynamiky s délkou přibližně 48 – 55 let. Nazveme je:
velkými ekonomickými cykly. 4
KONDRATĚV 2. Pro potřeby stanovení, zda existují tyto dlouhé vlny, byly prozkoumány statistické údaje: Anglie, Francie, Německa, USA. 5
KONDRATĚV 3. Získané údaje byly vztaženy k počtu obyvatel, podrobeny analýze využívající metod matematické statistiky aby byly vyloučeny jak náhodné výkyvy, tak i cyklická kolísání krátkodobého a střednědobého charakteru. Dále byly pro všechny nalezeny teoretické křivky dlouhodobých trendů (Secular trend). 6
KONDRATĚV 4. Většina použitých údajů odhaluje existenci cyklických vln trvajících 48 – 55 let. Přitom se periody výkyvů jednotlivých veličin mezi sebou blízce shodují. Rozptyl bodů zlomu u jednotlivých křivek přesahuje 5 let pouze v ojedinělých případech. 7
KONDRATĚV 5. Provedená analýza údajů dále umožnila formulovat čtyři důležité empirické pravidelnosti v průběhu velkých ekonomických cyklů:
8
a) Před nástupem a na počátku vzestupné vlny každého velkého cyklu dochází k hlubokým změnám v podmínkách ekonomického života společnosti. Tyto změny se projevují: - ve významných technických změnách (kterým zase předcházejí významné technické objevy a vynálezy), - v začleňování nových zemí do světových ekonomických vztahů, - ve změnách produkce zlata i peněžního 9 oběhu,
b) na období vzestupných vln každého velkého cyklu připadá nejvíce sociálních otřesů (válek a revolucí), c) období sestupné vlny každého velkého cyklu jsou doprovázena dlouhotrvající a zvláště ostře se projevující depresí zemědělství, d) v období vzestupné vlny velkých cyklů jsou střednědobé kapitalistické cykly charakterizovány krátkou depresí a intenzivními vzestupy, v období sestupné vlny velkých cyklů je pak 10 charakteristika obrácená.
KONDRATĚV 6. I když budeme uvažovat, že délka analyzovaného období, zahrnující maximálně 140 let, není plně dostačující pro konečné závěry, i pak zůstává existence velkých cyklů stále velmi věrohodná.
11
KONDRATĚV 7. Identifikované velké vlny konjunktury nemohou být vysvětleny pomocí náhodně nastávajících příčin. Jejich vysvětlení je zřejmě nutné hledat ve specifikách, vlastních kapitalistickému ekonomickému systému. 12
KONDRATĚV 8. Avšak nalezení takového vysvětlení naráží na značné obtíže. Jako první hypotéza pro jejich vysvětlení může sloužit následující koncepce. Délka fungování různých ekonomických aktiv i výrobních sil je různá. Stejně tak jejich vytváření je spojeno s odlišnou dobou a vynaložením různých prostředků. 13
Zpravidla je nejdéle trvající období fungování spojeno se základními druhy výrobních sil. Tyto také vyžadují i nejdelší čas a nejvíce akumulovaného kapitálu pro své vytvoření. Odtud také vychází nezbytnost znalosti různých typů rovnováhy vzhledem k různým časovým období pro ekonomii. 14
Na velké cykly je možné nahlížet jako na narušování a obnovování ekonomické rovnováhy v dlouhém období. Jejich základní příčina spočívá v mechanismu spoření, akumulace a alokace kapitálu – potřebného pro vytvoření nových základních výrobních sil. Avšak vliv této základní příčiny je zesilován působením druhotných faktorů. 15
VYSVĚTLENÍ: Počátek vzestupu se shoduje s momentem, kdy úspory a akumulace kapitálu dosahují takové intenzity, při níž se stává možným rentabilní investování kapitálu s cílem vytvoření základních výrobních sil a radikální modernizace techniky.
16
Počínající zvyšování tempa ekonomického života, komplikované průmyslově kapitalistickými střednědobými cykly, vyvolává zostřování sociálního boje, soupeření o trhy a vnější konflikty. V tomto procesu dochází ke zpomalování tempa akumulace kapitálu a zesiluje proces alokace volného kapitálu. 17
Zesílení vlivu těchto faktorů vyvolává přelom v tempech růstu ekonomického vývoje a vede k jeho zpomalení. I přes to, že je působení popsaných faktorů silnější v průmyslu, přelom se obvykle shoduje s počátkem dlouhodobé zemědělské deprese.
18
Zesílení vlivu těchto faktorů vyvolává přelom v tempech růstu ekonomického vývoje a vede k jeho zpomalení. I přes to, že je působení popsaných faktorů silnější v průmyslu, přelom se obvykle shoduje s počátkem dlouhodobé zemědělské deprese.
19
Snížení tempa rozvoje ekonomiky způsobuje na jedné straně zesílení procesu akumulace kapitálu ze strany průmyslově finančních a jiných skupin, jenž probíhá do značné míry na úkor zemědělství. Toto vše vytváří podmínky pro další vzestupnou fázi velkého cyklu, který se znovu opakuje, ale již na nové úrovni rozvoje výrobních sil. 20
1. dlouhá vlna
2. dlouhá vlna
3. dlouhá vlna
4. dlouhá vlna
Prospe- 1782 - 1815 1845 - 1866 1892 - 1920 1948 – 1966 rita Recese 1815 - 1825 1866 - 1872 1920 - 1929 1966 – 1973 Depre- 1825 - 1836 1872 - 1883 1929 - 1937 1973 se Oživení 1836 - 1845 1883 - 1892 1937 – 1948 21
Jako příklady, které plně odpovídají Kondratěvově cyklu, lze uvést: automobilový průmysl, výroba oceli, gumy, spotřební elektroniky, ropný průmysl, apod. O všech těchto oborech lze říci, že vznikly koncem 19. a počátkem 20. století. Od dvacátých let nedošlo k zvlášť převratným objevům a když po druhé světové válce nastal hospodářský rozmach, 22 byly to všechno zralé obory.
Rozrůstaly se, vytvářely se nové pracovní příležitosti a byly vykazovány rekordní zisky. Přesto se tyto obory rozkládaly zevnitř. Zhroutily se po ropných šocích z let 1973 - 1979. Tomuto cyklu dlouhých vln odpovídají i obory s progresivními technologiemi. 23
Dá se říci, že se podle něj vyvíjí i ekonomika v Západní Evropě. Ale pro USA a částečně i Japonsko to tak úplně neplatí. Zde došlo k něčemu, co tuto dlouho vlnu prodloužilo. Objevila se nová technologie –
podnikatelské řízení, které způsobilo vznik nových pracovních míst a změnu myšlení mladých Američanů.
24
TEORIE VYSVĚTLUJÍCÍ KONDRATĚVŮV CYKLUS Teorií vysvětlujících Kondratěvův cyklus je hned několik. K těm nejznámějším patří: - Inovační teorie - Kapitálová teorie - Teorie pracovní síly - Teorie demografická a sociálně psychologická 25
INOVAČNÍ TEORIE Dle J.R.Schumpetera jsou hnací silou vlnění hospodářského cyklu inovace. Touto hnací silou měl na mysli tzv. „shluky inovací“, ke kterým dochází každých 45 – 50 let. K těmto shlukům inovací docházelo kolem let 1825, 1886 a 1935. 26
V průběhu trvání dané inovační vlny se její přínos (potenciál) vyčerpá a nastává tzv. „technologický pat“, který se v této inovační vlně projeví ve formě deprese. Tuto depresi může překonat jedině nová inovační vlna. V průběhu mnoha let na základě jak výzkumů, tak i praxe se prokázalo, že inovace technologií mají významnější dopady než inovace konstrukční, tedy inovace výrobkové. 27
KAPITÁLOVÁ TEORIE Existence dlouhé vlny je důsledkem pohybu kapitálové akumulace, a to od akumulace a valorizace kapitálu, kdy v pozdější době dochází k přeakumulaci a přeinvestovanosti až do konečné fáze, kdy dochází k úpadku akumulace a devalorizaci kapitálu.
28
Tento pohyb se dá schematicky znázornit následující posloupností:
„akumulace kapitálu – přeinvestovanost – úpadek kapitálu“. Přitom značnou roli hraje i ta skutečnost, že se časově neshodují změny technické, manažerské, případně i politické. 29
TEORIE PRACOVNÍ SÍLY Tuto teorii lze zjednodušeně vyjádřit posloupností:
„inovace – investice – zaměstnanost – nezaměstnanost“. Zavádění nové technologie si v příslušném oboru vyžaduje vytváření nových pracovních míst, ale následné zdokonalování této technologie počet 30 pracovních míst snižuje.
TEORIE DEMOGRAFICKÁ A SOCIÁLNĚ PSYCHOLOGICKÁ Tato (snad svérázná) teorie, která je založena na principu střídání generací, se dá vyjádřit posloupností:
„děd založil – otec zvelebil – syn rozházel“. Dále hovoří o tzv. vyčerpanosti generací a potřebě nové krve. 31
ZÁVĚR Lze tvrdit, že dlouhé vlny jsou mezinárodní fenomén, neboť jak se jednotlivé národní ekonomiky stále více a více propojují, roste význam těchto dlouhých vln.
32
Větší počet zemí bude společně procházet jak obdobím hospodářského vzestupu, tak i poklesu. Tyto vrcholy se vcelku pravidelně střídají.
33
Zdůrazňuje, že v posledních 20-ti letech tohoto cyklu se zdá, že růstové obory tohoto technologického pokroku dosahují výjimečně dobrých výsledků.
34
Avšak to, co vypadá jako rekordní zisky, je ve skutečnosti splácením kapitálu, který už v těchto oborech není potřebný, protože přestaly růst.
35
To netrvá nikdy déle než 20 let. Pak dojde k náhlé krizi, poté 20 let stagnace během níž se objevují nové technologie.
36
