VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií. Analýza hospodaření v LD Javoří a dotace zaměřené na ekologický program

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

Analýza hospodaření v LD Javoří a d o t a c e z a m ě ř e n é n a e k o l o g i c k ý p ro g r a m Bakalářská práce

Autor: Renata Bartošová Vedoucí práce: Ing. Věra Nečadová Jihlava 2014

Anotace Analýza hospodaření v LD Javoří a dotace zaměřené na ekonomický program Předmětem bakalářské práce je analýza hospodaření Lesního družstva Javoří a výše dotací na ekologické a k přírodě šetrné technologie v lese. Bakalářská práce se skládá ze dvou částí. První je teoretická, zaměřená na teorii hospodaření podniků, finanční analýzu a její rozdělení a na finanční podporu z EU hlavně do lesního hospodářství. Druhá je praktická, zaměřená na konkrétní organizaci, její vedení, hospodaření spočívající v těžební a pěstební činnosti, analýzu ročních závěrek s výkazem zisků a ztrát (tzn. vyčíslení ročních nákladů a výnosů) a dotační programy. V této oblasti uveřejňuji údaje za posledních pět let (2008–2012). Závěrem praktické části je shrnutí všech poznatků.

Klíčová slova Hospodaření, analýza, financování, dotace

Annotation Analysis of management in LD Javoří and subsidies aimed at ecological system The subject of this thesis is to analyze the management of the Forestry cooperative Javoří and the level of subsidies to ecological and environmentally friendly technologies in the forest. The first part is theoretical and it is focused on the theory of corporate economics, financial analysis, its structure and its financial support from the EU mainly regarding the forestry management. The second, practical part, is focused on a specific organization of the cooperative, its leadership, management consisting of forest extraction and silvicultural activities, analysis of annual financial colsing and statements of profit and loss (ie calculation of annual costs and revenues) and subsidy programs. The data I am providing here are from the last five years (2008–2012). At the end of the practical part I summarize all the previous information and findings.

Key word Economy, analysis, funding, grant

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí bakalářské práce Ing. Věře Nečadové za rady a cenné připomínky, které mi vždy ochotně poskytovala. Dále chci poděkovat vedení Lesního družstva Javoří především Zdeňce Mikulové a účetní Ing. Naděždě Hájkové za poskytnuté cenné informace, věnovaný čas a potřebné materiály o hospodaření družstva. Hajnému družstva Jiřímu Bastlovi děkuji za poskytnutí odborných informací a rad. V neposlední řadě chci poděkovat své rodině za podporu při studiu a psaní bakalářské práce.

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 27. 11. 2013 ...................................................... Podpis

Obsah 1

Úvod .................................................................................................................................... 9

Teoretická část ........................................................................................................................ 11 2

Hospodaření ..................................................................................................................... 12

3

Finanční analýza.............................................................................................................. 12 3.1

Externí a interní finanční analýza .............................................................................. 12

3.2

Finanční zdraví podniku ............................................................................................ 12

3.3

Externí a interní zájemci podniku .............................................................................. 13

3.4

Výkazy finančního účetnictví .................................................................................... 13

3.5

Zdroje informací pro finanční analýzu ...................................................................... 13

3.5.1

Účetní výkazy ..................................................................................................... 13

3.5.2

Výroční zpráva ................................................................................................... 17

3.5.3

Ostatní zdroje informací ..................................................................................... 17

3.6

4

5

3.6.1

Analýza externích ukazatelů ............................................................................... 17

3.6.2

Analýza fondů finančních prostředků ................................................................ 18

3.6.3

Analýza poměrových ukazatelů.......................................................................... 19

Veřejné finance ................................................................................................................ 23 4.1

Veřejné příjmy ........................................................................................................... 23

4.2

Veřejné výdaje ........................................................................................................... 25

Finanční podpora z EU ................................................................................................... 27 5.1

6

7

Metody finanční analýzy ........................................................................................... 17

Strukturální fondy ...................................................................................................... 27

Dotace ............................................................................................................................... 29 6.1

Typy dotací ................................................................................................................ 29

6.2

Dotace do lesů a lesního hospodářství ....................................................................... 29

6.3

Dotační programy ...................................................................................................... 30

Lesy v České republice .................................................................................................... 33

7.1

Právní ochrana lesů v ČR........................................................................................... 33

7.2

Veřejná správa ochrany lesa ...................................................................................... 34

Praktická část .......................................................................................................................... 35 8

9

Lesní družstvo Javoří ...................................................................................................... 36 8.1

Základní údaje družstva ............................................................................................. 36

8.2

Singulární lesy ........................................................................................................... 37

8.3

Stanovy družstva ........................................................................................................ 39

8.4

Orgány družstva ......................................................................................................... 39

8.4.1

Členská schůze ................................................................................................... 39

8.4.2

Představenstvo .................................................................................................... 40

8.4.3

Kontrolní komise ................................................................................................ 41

Území lesního hospodářského celku .............................................................................. 42 9.1

Výměry a hodnota lesních pozemků družstva ........................................................... 43

9.2

Lesní hospodářský plán ............................................................................................. 43

9.3

Věková skladba dřevin ............................................................................................... 45

10 Činnost družstva.............................................................................................................. 46 10.1 Zaměstnanci a pracovníci družstva ............................................................................ 47 10.2 Těžební činnost .......................................................................................................... 48 10.2.1

Těžba dřeva......................................................................................................... 48

10.2.2

Náklady na těžbu dřeva ...................................................................................... 50

10.2.3

Prodej a cena dřeva ............................................................................................. 51

10.3 Pěstební činnost ......................................................................................................... 52 10.3.1

Zalesňování ......................................................................................................... 52

10.3.2

Výchova kultur ................................................................................................... 54

10.3.3

Ošetření kultur .................................................................................................... 56

10.3.4

Stahování a pálení klestu .................................................................................... 57

11 Údržba lesa....................................................................................................................... 58

12 Zhodnocení výsledků hospodaření LD Javoří .............................................................. 59 12.1 Výnosy družstva ........................................................................................................ 65 12.2 Náklady družstva ....................................................................................................... 69 12.3 Výsledky hospodaření za roky 2008–2012 ................................................................ 73 12.4 Pohledávky a závazky ................................................................................................ 73 12.5 Čistý pracovní kapitál ................................................................................................ 74 12.6 Koeficient samofinancování ...................................................................................... 75 13 Dotace ............................................................................................................................... 76 13.1 Obnova a zajištění lesních porostů ............................................................................ 77 13.2 Výchova lesních porostů ............................................................................................ 77 13.3 Ekologická a k přírodě šetrná technologie ................................................................. 77 13.4 Kontroly hospodaření ................................................................................................ 78 14 Statistické výkazy ............................................................................................................ 79 15 Shrnutí .............................................................................................................................. 80 16 Závěr ................................................................................................................................. 88 17 Seznam zdrojů ................................................................................................................. 89

1 Úvod Téma bakalářské práce Analýza hospodaření v LD Javoří a dotace zaměřené na ekologický program jsem si vybrala proto, že jsem v roce 2011 pomáhala nové předsedkyni představenstva po jejím nástupu do funkce třídit a zakládat dokumenty v kanceláři družstva. Tak jsem se dozvěděla o problematice vedení družstva, o těžební a pěstební činnosti. Začala jsem se o tuto tématiku více zajímat. Společně jsme ukládaly data do počítače, aby byla později lehce dostupná a použitelná k dalšímu zpracování. Protože předešlé vedení družstva vše vyřizovalo písemně a nemělo nic digitálně uložené. Byla to natolik inspirující iniciativa, že se stala cílem mé bakalářské práce. Cílem bakalářské práce je provedení analýzy hospodaření Lesního družstva Javoří za posledních pět let, když součástí bakalářské práce bude i posouzení velikosti dotací plynoucích z EU, které jsou organizaci poskytovány pro zajištění ekologické činnosti v lesním hospodářství. Projevila jsem zájem a zúčastnila se několika pochůzek a kontrol v lese týkajících se samotné těžby, měření a výpočtu hmotnatosti vytěžené dřevní hmoty. Zajímavou prací je také pěstební činnost od sázení stromků přes výchovu kultur až po prořezávky a probírky. Lesy jsou velkým přínosem pro celou lidskou populaci, vytvářejí zdravé životní prostředí a přináší nemalé zisky. V teoretické části se budu zabývat teorií hospodaření a finanční analýzou, dále jejím rozdělením na externí a interní oddíly a finančním zdravím podniku. V bodu Výkazy finančního účetnictví se zaměřím na zdroje informací veřejně dostupných. Výkazy finančního účetnictví jsou rozhodující součástí účetní uzávěrky, patří sem rozvaha, výkaz zisků a ztrát a přílohy. V další části se budu zabývat metodami finanční analýzy a jejím rozdělením na vertikální a horizontální. Dále budu analyzovat veřejné finance a rozdělení na příjmy a výdaje. V následující části se zaměřím na finanční podporu z EU. Hlavně na strukturální fondy, finanční alokace a dotace poskytované v lesním hospodářství. V posledním teoretické části se zabývám ochranou a veřejnou správou lesů České republiky.

9

V praktické části budu posuzovat Lesní družstvo Javoří jako celek územního lesního hospodářství. Zaměřím se na vedení a orgány družstva. Hlavním bodem je hospodaření družstva, rozděleného na těžební a pěstební činnost, pronájem a údržbu lesa. Posoudím výsledky hospodaření družstva za posledních pět let s ohledem na zisky a ztráty. V dotacích rozdělím příjmy na dotace na pěstební a výchovnou činnost a na využívání ekologické a k přírodě šetrné technologie. Při psaní bakalářské práce využiji studia odborné literatury a internetových zdrojů, grafických a statistických metod, metod porovnání a analýz dat. Zároveň využiji údaje ze stanov, z účetních a hospodářských knih Lesního družstva Javoří.

10

Teoretická část

11

2 Hospodaření Finanční hospodaření podniku je činnost, při které dochází k tvorbě, rozdělení a užití finančních zdrojů. Je potřeba zajistit takové množství finančních prostředků, aby byl podnik schopen všech plateb. Finanční cíle jsou tedy platební schopnost firmy, likvidita a dosahování zisku. V souvislosti s hospodařením se klade vždy velký důraz na evidenci nákladů, když tyto jsou spotřebou živé a zvěcnělé práce vyjádřené v penězích. Náklady vždy souvisejí s výnosy a celkovým výsledkem hospodaření. Výnosy jsou peněžním vyjádřením výsledku získaného účelným využitím ekonomických zdrojů. Výsledek hospodaření je rozdíl mezi výnosy a náklady. Výsledkem může být zisk, ztráta, nebo nulový výsledek hospodaření.1

3 Finanční analýza Finanční analýza je nedílnou součástí finančního řízení podniku. Proto je logické, že doznává značného rozvoje. Účetní odborníci by se měli seznámit alespoň se základními metodami technikami finanční analýzy. Jejím základním zdrojem jsou informace poskytované systémem finančního účetnictví.

3.1 Externí a interní finanční analýza Externí finanční analýza vychází ze zveřejňovaných finančních, zejména účetních informací. Interní finanční analýza je synonymem pro rozbor hospodaření podniku. Z této analýzy jsou k dispozici údaje z informačního systému podniku, tj. kromě informací z finančního účetnictví také z manažerského účetnictví, z podnikových kalkulací nebo plánů. Cílem finanční analýzy je poznat finanční zdraví firmy, identifikovat slabé a stanovit jeho silné stránky.

3.2 Finanční zdraví podniku Finančně zdraví podnik je takový, který nemá problémy se svou schopností včas uhrazovat splatné závazky. Důležitá je také perspektiva dlouhodobé likvidity. Finanční zdraví je ovlivňováno: 12



likviditou podniku



rentabilitou podniku a to v daném stupni naléhavosti.

Pokud má podnik velké potíže s likviditou, nastává finanční tíseň.

3.3 Externí a interní zájemci podniku Externí zájemci jsou potencionální zájemci, věřitelé, obchodní partneři a zaměstnanci. Patří sem i konkurenti, kteří chtějí o podniku vědět co nejvíce. Interní zájemci jsou vlastníci, manažeři a vedoucí pracovníci podniku. Ti se zase chtějí dovědět co nejvíce o konkurenci a těžit z jejich slabin.2

3.4 Výkazy finančního účetnictví Jsou to externí výkazy, protože poskytují informace zejména externím uživatelům. Podávají přehled o finanční struktuře podniku, o tvorbě a užití výsledku hospodaření a o celkovém pohybu peněžních prostředků.

3.5 Zdroje informací pro finanční analýzu Informace, které jsou zde uvedeny, jsou veřejně dostupné a slouží jak pro interní, tak i pro externí analýzu. 3.5.1 Účetní výkazy Zachycují pohyb podnikových financí ve všech jejich podobách a všech fázích podnikové činnosti. Jsou výchozím a základním zdrojem informací pro finanční analýzu pro všechny zainteresované subjekty uvnitř a vně podniku. V České republice je struktura účetních výkazů závazně upravena vyhláškou Ministerstva financí ČR, která vychází ze zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, a z postupů účtování. Účetní výkazy můžeme rozdělit do dvou skupin: 

výkazy finančního účetnictví, které lze označit i jako výkazy externí, protože poskytují informace zejména pro externí uživatele. Podávají přehled o stavu

13

a struktuře majetku, o zdrojích jeho krytí, o tvorbě a užití výsledku hospodaření, o pohybu peněžních toků a o změnách ve vlastním kapitálu 

výkazy vnitropodnikového účetnictví, mezi něž patří zejména všechny výkazy zobrazující čerpání podnikových nákladů, výkazy o spotřebě nákladů na jednotlivé výkony

Výkazy finančního účetnictví jsou rozhodující součástí účetní uzávěrky, kterou tvoří rozvaha, výkaz zisků a ztrát a přílohy. Výkaz zisků a ztrát podává přehled o nákladech, výnosech a výsledku hospodaření. Výsledek hospodaření je porovnání výnosů a nákladů. Zisk vznikne, pokud jsou výnosy vyšší než náklady. Pokud jsou výnosy nižší než náklady, vznikne ztráta. Výsledek může být také nulový. VH = ∑ VÝNOSY - ∑ NÁKLADY Tabulka 1: Výsledovka (výkaz zisku a ztráty) Skutečnost v účetním období Označení

TEXT

Číslo řádku

a

b

c

I. A.

Tržby za prodej zboží

1

Náklady vynaložené na prodané zboží

2

+

Obchodní marže

II.

Výkony

4

Výkonová spotřeba

5

B. +

Přidaná hodnota

(ř. 01 - 02)

(ř. 03 + 04 - 05)

3

6

C.

Osobní náklady

7

D.

Daně a poplatky

8

E.

Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku

9

Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu

10

F.

Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu

11

G.

Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období

12

Ostatní provozní výnosy

13

Ostatní provozní náklady

14

Převod provozních výnosů

15

Převod provozních nákladů

16

*

Provozní výsledek hospodaření [ř. 06 - 07 - 08 - 09 + 10 - 11 - 12 + 13 - 14 + (-15) - (-16)]

17

VI.

Tržby z prodeje cenných papírů a podílů

18

Prodané cenné papíry a podíly

19

VII.

Výnosy z dlouhodobého finančního majetku

20

VIII.

Výnosy z krátkodobého finančního majetku

21

III.

IV. H. V. I.

J.

sledovaném 1

minulém 2

0

0

0

0

0

0

14

Označení

TEXT

Číslo řádku

a

b

c

Náklady z finančního majetku

22

Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů

23

L.

Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů

24

M.

Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti

25

Výnosové úroky

26

Nákladové úroky

27

Ostatní finanční výnosy

28

Ostatní finanční náklady

29

Převod finančních výnosů

30

Převod finančních nákladů

31

Finanční výsledek hospodaření [ř. 18 - 19 + 20 + 21 - 22 + 23 - 24 - 25 + 26 - 27 + 28 - 29 + (-30) - (31)]

32

Daň z příjmů za běžnou činnost

33

K. IX.

X. N. XI. O. XII. P. * Q.

(ř. 17 +

0

0

0

0

40

0

0

41

0

0

XIII.

Mimořádné výnosy

35

R.

Mimořádné náklady

36

S.

Daň z příjmů z mimořádné činnosti (ř. 35 - 36

Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům (+/-)

****

Výsledek hospodaření za účetní období (+/-) 38 - 39) Výsledek hospodaření před zdaněním (+/-) 33 + 39)

34

37

Mimořádný výsledek hospodaření - 37)

***

minulém 2

0

**

T.

sledovaném 1

0

Výsledek hospodaření za běžnou činnost 32 - 33)

*

Skutečnost v účetním období

38 39

(ř. 34 + (ř. 40 + 37 +

(Zdroj: RYNEŠ, Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka k 1. 1. 2013. 13. vyd. Ostrava: PRINTO, s. r. o., 2013, 1111 s., ISBN 979-80-7263-793-5)

15

Rozvaha poskytuje informace o finanční situaci podniku, které jsou nezbytné pro řízení. Účetní rozvaha je soupisem majetku členěného podle dvou hledisek: 

AKTIVA – jsou členěna podle druhu majetku



PASIVA – jsou členěna podle zdrojů, ze kterých jsou aktiva financována3

V rozvaze musí vždy platit bilanční rovnice: AKTIVA = PASIVA Tabulka 2: Účetní rozvaha Označení

AKTIVA

Číslo řádku

a

b

c

(ř. 02 + 03 + 07 + 12)

AKTIVA CELKEM

Pohledávky za upsaný základní kapitál

002

B.

Dlouhodobý majetek

003

B. I.

Dlouhodobý nehmotný majetek

004

B. II.

Dlouhodobý hmotný majetek

005

B. III.

Dlouhodobý finanční majetek

006

C.

Oběžná aktiva

C. I.

Zásoby

008

C. II.

Dlouhodobé pohledávky

009

C. III.

Krátkodobé pohledávky

010

C. IV.

Krátkodobý finanční majetek

011

D. I.

Časové rozlišení

012

Označení

(ř. 08 až 11)

PASIVA

a

b PASIVA CELKEM

(ř.14 + 20 + 25) (ř. 15 až

Korekce 2

Netto 3

007

Číslo řádku

Běžné účetní období

Minulé účetní období

c

5

6

013

A.

Vlastní kapitál 19)

A. I.

Základní kapitál

015

A. II.

Kapitálové fondy

016

A. III.

Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku

017

A. IV.

Výsledek hospodaření minulých let

018

A. V.

Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-)

019

B.

Cizí zdroje 24)

020

B. I.

Rezervy

021

B. II.

Dlouhodobé závazky

022

B. III.

Krátkodobé závazky

023

B. IV.

Bankovní úvěry a výpomoci

024

C. I.

Časové rozlišení

025

(ř. 21 až

Brutto 1

001

A.

(ř. 04 až 06)

Minulé úč. období Netto 4

Běžné účetní období

014

(Zdroj: RYNEŠ, Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka k 1. 1. 2013. 13. vyd. Ostrava: PRINTO, s. r. o., 2013, 1111 s., ISBN 979-80-7263-793-5)

16

3.5.2 Výroční zpráva Slouží jak k informaci vlastníků podniku, tak ostatním externím uživatelům účetních informací. Účelem výroční zprávy je uceleně, vyváženě a komplexně informovat o vývoji výkonnosti, činnosti a stávajícím hospodářském postavení firmy. Výroční zpráva musí také obsahovat informace: 

o skutečnostech, které nastaly až po rozvahovém dni



o předpokládaném vývoji činnosti účetní jednotky



o aktivitách v oblasti výzkumu a vývoje



o aktivitách v oblasti ochrany životního prostředí a pracovněprávních vztazích



o tom, zda účetní jednotka má organizační složku podniku v zahraničí



požadované podle zvláštních právních předpisů

3.5.3 Ostatní zdroje informací 

novinové články a další informace v mediích



analýzy v odborných časopisech



zprávy z tiskových konferencí vedoucích představitelů podniků



informace poskytované záplatu specializovanými firmami



informace z neoficiálních zdrojů2

3.6 Metody finanční analýzy 3.6.1 Analýza externích ukazatelů - horizontální analýza - vertikální analýza Horizontální analýza Zabývá se porovnáváním změn položek jednotlivých výkazů v časové posloupnosti. K dostatečně odpovídající schopnosti této metody analýzy je zapotřebí: 

mít k dispozici dostatečně dlouhou časovou řadu údajů



zajistit srovnatelnost údajů v časové řadě u konkrétního analyzovaného podniku 17



pokud možno vyloučit z údajů všechny náhodné vlivy



při odhadech budoucího vývoje je třeba do analýzy zahrnout předpokládané změny

K porovnávání údajů se vypočítávají absolutní a procentní změny jednotlivých položek vzhledem k předem stanovenému roku. Absolutní změna = ukazatel ve sledovaném roce – ukazatel v předchozím roce Procentní změna =

í ř

ě á

í í

* 100

Vertikální analýza Metoda spočívá ve vyjádření jednotlivých položek účetních výkazů jako procentního podílu k jedné zvolené základně položení jako 100 %. Pro rozbor rozvahy je jako základ zvolena výše aktiv celkem nebo pasiv celkem, pro rozbor výkazu zisku a ztráty velikost celkového obratu, tj. výnosy celkem. 3.6.2 Analýza fondů finančních prostředků Mezi nejčastěji používané fondy ve finanční analýze patří: - čistý pracovní kapitál - čisté pohotové prostředky - čisté peněžně pohledávkou finanční fondy Čistý pracovní kapitál Vypočítává se jako rozdíl mezi oběžnými aktivy celkem a krátkodobými pasivy. Čistý pracovní kapitál = Oběžná aktiva – Krátkodobá pasiva. Velikost čistého pracovního kapitálu je významným indikátorem platební schopnosti podniku. Čím vyšší je čistý pracovní kapitál, tím větší by měla být při dostatečné likvidnosti jeho složek schopnost podniku hradit své závazky. Má-li ukazatel zápornou hodnotu, jedná se o nekrytý dluh.

18

Čisté pohotové prostředky Jsou větším ukazatelem, protože vycházejí pouze z nejlikvidnějších aktiv – pohotových prostředků. Čisté pohotové prostředky = Pohotové finanční prostředky – Okamžitě splatné závazky. Pohotové finanční prostředky jsou chápány jako peníze v pokladně, peníze na běžných účtech, šeky, směnky, cenné papíry s krátkodobou splatností, krátkodobé vklady rychle přeměnitelné na peníze, zůstatky nevyčerpaných neúčelových úvěrů. Čistý peněžně pohledávkový fond Představuje určitý kompromis. Lze jej vypočítat takto: Čistý peněžně pohledávkový fond = Oběžná aktiva – Zásoby – Nelikvidní pohledávky – Krátkodobé závazky. 3.6.3 Analýza poměrových ukazatelů Vyjadřuje podíl dvou absolutních ukazatelů z účetních výkazů. - analýza ukazatelů likvidity - analýza ukazatelů finanční stability - analýza ukazatelů aktivity - analýza ukazatelů rentability - analýza ukazatelů založených na cash flow - analýza ukazatelů kapitálového trhu Analýza ukazatelů likvidity Okamžitá likvidita je ukazatel, který vyjadřuje okamžitou schopnost společnosti uhradit své krátkodobé závazky. Doporučená hodnota se pohybuje mezi 0,2 až 0,5. Patří mezi nejpřesnější ukazatele likvidity. Čím vyšší je hodnota, tím je situace podniku příznivější. Hodnoty nad 1,0 jsou nevýhodné z hlediska výnosnosti podnikání. Okamžitá likvidita =

č í ž ě

é á

Pohotová likvidita je širším kritériem než hotovostní likvidita. Do jmenovatele přistupují méně likvidní aktiva (pohledávky). Doporučená hodnota se pohybuje v rozmezí 1,0 – 1,5. 19

č í

Pohotová likvidita =

á á

é

á

á

Běžná likvidita vyjadřuje kolikrát je podnik schopen uspokojit své věřitele, pokud naráz promění všechna oběžná aktiva na hotovost. Doporučená hodnota je v rozmezí 2,0 – 2,5. Běžná likvidita =

ěž á á

á

Analýza ukazatelů finanční stability Tento ukazatel se nazývá také ukazatel zadluženosti, finanční struktury nebo finanční stability. Čím vyšší je hodnota těchto ukazatelů, tím větší je zadluženost podniku. í

Ukazatel věřitelského rizika =

í

Koeficient samofinancování = Finanční páka =

á í

á

* 100

* 100 í í í

Míra finanční samostatnosti = ř

á

á

Poměr dluhu k vlastnímu kapitálu =

Úrokové krytí =

* 100

á

í

ú á

á

ě í éú

á

* 100

* 100

* 100

Analýza ukazatelů aktivity Měří

schopnost

podniku

využívat

vložených

prostředků.

Vyjadřují

dva

parametry – rychlost obratu a dobu obratu. Z těchto ukazatelů se tak snadno dozvíte, jak efektivně daná firma nakládá se svými finančními prostředky nebo třeba jakou má vyjednávací sílu vůči dodavatelům. Obrat aktiv měří efektivnost využití veškerých aktiv ve firmě. Ukazuje, jak se zhodnocují naše aktiva ve výrobní činnosti firmy bez ohledu na zdroje jejich krytí. Ukazatel obratu celkových aktiv:

Obrat celkových aktiv =

ž

20

Obrat zásob nám sděluje, kolikrát je během roku každá položka zásob přeměněna v hotovost (prodána) a znovu uskladněna. Přináší tedy přehled o úrovni likvidity těchto zásob. Ukazatel obratu zásob:

Obrat zásob =

ž á

Doba obratu zásob nám udává, za jakou dobu (počítá se ve dnech) firma průměrně prodá své zásoby. Jinak řečeno, jak dlouho tyto zásoby leží na skladě a vážou tak na sebe finanční prostředky. Ukazatel doby obratu zásob:

Doba obratu zásob =

á

Doba obratu pohledávek, nám říká, za jak dlouhou dobu nám zákazník zaplatí. Doba obratu pohledávek:

Doba obratu pohledávek =

á

Doba obratu závazků stanovuje dobu, která uplyne mezi nákupem zásob či externích výkonů a jejich úhradou; tedy jaká je naše platební morálka vůči našim věřitelům. Doba obratu závazků:

Doba obratu závazků =

á

ů

Analýza ukazatelů rentability Slouží k posouzení celkové efektivnosti podniku. Vyjadřuje míru zisku, ziskovosti, výnosnosti. Provozní výsledek hospodaření vyjadřuje rozdíl mezi provozními výnosy a provozními náklady. Finanční výsledek hospodaření vyjadřuje rozdíl mezi finančními výnosy a náklady. Výsledek hospodaření za běžnou činnost vyjadřuje v zásadě rozdíl mezi běžnými výnosy a všemi náklady běžné činnosti. Mimořádný výsledek hospodaření vymezujeme jako rozdíl mezi mimořádnými výnosy a mimořádnými náklady. Zisk před odpisy, úroky a daněmi (EBDIT) = veškeré výnosy – náklady krátkodobých výrobních faktorů 21

Zisk před úroky a daněmi (EBIT) = EBDIT – odpisy Zisk před zdaněním (EBT) = EBIT – nákladové úroky Zisk po zdanění (EAT) = EBT – daň z příjmů ě í

Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) = ř

Rentabilita aktiv (ROA) =

í

ú

ě í

ř

Rentabilita celk. invest. kapitálu (ROCE) = Zisk rozpětí po zdanění =

ž

á

* 100

* 100 ú

ě í

* 100

* 100

Ziskové rozpětí před zdaněním =

ž

Provozní ziskové rozpětí po zdanění =

* 100

ž

* 100

Analýza ukazatelů založených na cash flow Hlavním argumentem pro preferenci ukazatelů na bázi cash flow je to, že výkazy peněžních toků vylučují problémy spojené s akruálním účetnictvím. Analýza ukazatelů kapitálového trhu Ukazatelé aktivity jsou součástí kurzovních lístků a burzovního zpravodajství.2

_______________________________ 1

2

NEČADOVÁ, Věra. Základy podnikové ekonomiky. VŠP Jihlava, 2008, ISBN 978-80-87035-16-0 RYNEŠ, Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka k 1. 1. 2013. 13. vyd. Ostrava: PRINTO, s. r. o., 2013,

1111 s., ISBN 979-80-7263-793-5 3

JIŘÍČEK, Petr a MORÁVKOVÁ Magda. Finanční analýza. VŠP Jihlava, 2008, ISBN 978-80-87035-14-6

22

4 Veřejné finance Veřejné finance mají za úkol zajistit finanční prostředky a efektivně je použít na financování jednotlivých druhů státních zásahů. Pojetí vztahové je založeno na tom, že veřejné finance jsou vztahy tvorby, rozdělení a užití různých peněžních fondů. Charakteristickými rysy jsou nenávratnost, neekvivalentnost a nedobrovolnost.4

4.1 Veřejné příjmy Veřejné příjmy se významně podílejí na přerozdělování hrubého domácího produktu, a to nenávratným způsobem. Veřejné zdroje jsou zdrojem krytí veřejných výdajů. Hlavní funkcí veřejných příjmů je zabezpečit potřebné množství finančních prostředků na financování výdajů. Rozhodující objem veřejných příjmů tvoří daně. Daňové příjmy jsou nástrojem ovlivňování: 

agregátní nabídky a poptávky, a to přes část soukromé nabídky a poptávky



ekonomického chování různých subjektů, neboť daně ovlivňují jejich disponibilní důchody a možnost jejich užití na spotřebu a investice

Členění příjmů Hledisko návratnosti 

návratné – mají veřejný rozpočet k dispozici jen na určitou dobu, poté se musí vrátit



nenávratné – veřejný rozpočet je k dispozici natrvalo

Hledisko časové 

běžné – každoročně se opakují – daňové (nenávratné) příjmy – nedaňové – návratné a nenávratné



kapitálové – jsou spíše jednorázové, neopakují se – návratné – nenávratné

23

Hledisko závaznosti 

povinné



fakultativní

Hledisko územní 

celostátní – jsou vybírány na celém území státu a v zásadě plynou do státního rozpočtu



municipální – plynou do místních rozpočtů

Hledisko rozpočtu, kam plynou 

fiskální – plynou do veřejných rozpočtů



parafiskální – různé povinné příspěvky, dávky a poplatky podle zákona, které ale neplynou přímo do veřejných rozpočtů, ale do mimorozpočtových státních fondů

Daňové příjmy Představují rozhodující část příjmů veřejných rozpočtů. Daň je povinná, nenávratná, neekvivalentní, neúčelová a zpravidla se opakující platba do veřejného rozpočtu. Daně přímé – u nich se předpokládá nemožnost jejich přesunu na jiný subjekt. 

daně důchodové – z příjmů fyzických osob – z příjmů právnických osob



daně majetkové – daň z nemovitosti, dědická, darovací, z převodu nemovitosti

Daně nepřímé – jsou daně placené a vybírané v cenách zboží, služeb a převodů práv. Poplatníkem je konečný spotřebitel, plátcem výrobce, obchod, dovozce apod. 

daně všeobecné – daň z přidané hodnoty



daně selektivní – spotřební daně – ekologické daně

24

Nedaňové příjmy Mezi nedaňové příjmy patří příjmy z veřejného podnikání, příjmy z podnikání s majetkem a poplatky z úkonu. Nedaňové příjmy tvoří ve svém úhrnu za veřejné rozpočty podstatně menší část veřejných příjmů.5

4.2 Veřejné výdaje Veřejné výdaje můžeme chápat jako toky finančních prostředků, které jsou v rámci soustavy veřejných rozpočtů alokovány na uskutečňování různých fiskálních funkcí státu. Zdrojem krytí veřejných výdajů jsou veřejné příjmy. Členění výdajů Hledisko časové 

běžné – financování běžné, opakující se potřeby v rozpočtovém roce



kapitálové – financování dlouhodobých potřeb zpravidla přesahující jedno rozpočtové období

Hledisko návratnosti 

návratné – např. návratné půjčky v rámci rozpočtové soustavy



nenávratné – rozhodující část veřejných výdajů

Hledisko místa, odkud jsou vynakládány 

výdaje z veřejných rozpočtů



výdaje z mimorozpočtových fondů

Hledisko plánovanosti výdajů 

plánovatelné – předem odhadnutelné



neplánovatelné – výdaje nahodilé

25

Výdaje vládní a transferované platby Vládní výdaje se podle účelu užití rozdělují na vládní výdaje spotřebního charakteru a vládní výdaje investičního charakteru. Transferované platby jsou specifické veřejné výdaje. Je zde uplatněn princip neekvivalence. Jsou poskytovány různým subjektů s určitým cílem.5

_________________________________________________________________________ 4

PEKOVÁ, Jitka. Veřejní finance, úvod do problematiky. 4. vyd. Praha: ASPI, a. s., 2008, 580 s.

ISBN 978-80-7357-358-4 5

LAJTKEPOVÁ, Eva. Veřejné finance. 2. vyd. Brno: Akademické nakladatelství CERM, s. r. o., 2009, 160 s.

ISBN 978-80-7204-618-8

26

5 Finanční podpora z EU Finanční podporu z Evropské unie získávají veřejné i soukromé subjekty. Prostředky jsou čerpány ze Strukturálních fondů, Kohezního fondu a Iniciativy Společenství. Jejich význam pro hospodářskou a sociální soudržnost je v rámci EU nezastupitelný. Strukturální fondy se zaměřují na snižování rozdílů v úrovni rozvoje různých regionů a zaostalost nejvíce znevýhodněných regionů včetně venkovských oblastí.6

5.1 Strukturální fondy 

Evropský fond regionálního rozvoje



Evropský sociální fond



Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond



Finanční nástroj pro podporu rybolovu Tabulka 3: Finanční alokace fondů 2007–2013 v mil. EUR

Rok

2007 2008 2009 2010 2011 2012

2013

Strukturální fondy

1949 2564 2414 2526 2718 2829

2943

(zdroj:prostředky alokované pro ČR, vlastní úprava)

Graf 1: Finanční alokace fondů 2007–2013 v mil. EUR

Strukturální fondy 3500 3000 2500 2000 Strukturální fondy

1500 1000 500 0 2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

(zdroj:prostředky alokované pro ČR, vlastní úprava)

27

Evropský fond regionálního rozvoje Byl založen kvůli tomu, aby poskytoval finanční podporu programům regionálního rozvoje zaměřeným

na

nejvíc

znevýhodněné

regiony.

Jeho

cílem

je

pomoci

snížit

socioekonomickou nerovnováhu mezi regiony zemí EU. Dále má vytvářet hospodářskou a sociální soudržnost v Evropské unii snižováním rozdílů mezi regiony nebo sociálními skupinami. Podporuje malé a střední podniky, je zaměřen na prosazování produktivních investic, zlepšování infrastruktury a pokračování místního rozvoje. Evropský sociální fond Je hlavním nástrojem sociální politiky a zaměstnanosti EU. Svou podporu směřuje do strategických dlouhodobých programů, které pomáhají regionům po celé Evropě, zvláště těm zaostávajícím, aktualizovat a modernizovat dovednosti pracovní síly a pěstovat podnikatelské iniciativy. Jeho úkolem je poskytovat občanům vhodné pracovní dovednosti, ale i rozvíjet jejich schopnosti společné interakce. Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond Dělí se na dvě části – Podpůrné sekce a záruční sekce. Podpůrná sekce je zaměřena na podporu zemědělství v horských a podhorských oblastech, pomoc mladým farmářům a rozvoj venkovské infrastruktury. Finanční nástroj na podporu rybolovu Fond přispívá k vyváženému čerpání zdrojů v oblasti rybolovu nebo k revitalizaci oblastí závislých na rybolovu. Jeho cílem je podpora rozvoje chovu ryb, ochrana některých přímořských oblastí, vybavení rybářských přístavů a výroba a obchod s rybími výrobky.8

_____________________________________ 6

NEČADOVÁ, Věra. Veřejná správa. VŠP Jihlava, 2009, ISBN 978-80-87035-19-1

7

VILAMOVÁ, Šárka. Čerpáme finanční zdroje Evropské unie. 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, a. s.,

2005, 200 s. ISBN 80-247-1194-X 8

mfcr.cz [online]. [cit. 2013-10-07] prostředky alokované pro ČR. Dostupné z WWW: <mfcr.cz>

28

6 Dotace Dotace je poskytování určitého množství finančních prostředků. Nejčastěji jsou finanční prostředky poskytnuty ze státního rozpočtu, mohou, ale nemusí být stanoveny na konkrétní účel. Užší definice slova dotace je nenárokový transfer, který poskytuje vláda vybraným podnikům a jehož velikost se určuje na základě úrovně produkce nebo činnosti či na základě množství a hodnoty vyprodukovaného zboží a služeb. V širším smyslu se uvádí, že je za dotaci považována jakákoliv platba či poskytnutá daňová výhoda přiznaná jedincům v závislosti na jejich osobní situaci, která se poskytuje za podmínek stanovených v zákoně nebo nařízení.

6.1 Typy dotací Města dostávají dotace na činnosti, které vykonávají za stát. Jsou to např. dotace na činnost výkonu státní správy, dotace na školství, u nich je velikost odvozována od počtu žáků, dále např. dotace na dávky a sociální podpory. Dalším typem jsou dotace, které nejsou nárokované a musí se o ně žádat. Jsou to např. dotace ze Státního fondu rozvoje bydlení nebo Státního fondu životního prostředí. Dotace z veřejných financí jsou omezovány na podporu nepodnikatelských subjektů, na vzdělávání, výchovu, výzkum, jehož výsledky jsou veřejně přístupné. Poskytování podpor nesmí narušovat rovné tržní podmínky a evropský hospodářský prostor.9

6.2 Dotace do lesů a lesního hospodářství Pro lesy je nabízeno komplexní dotační poradenství pro lesy, lesnictví a lesní hospodářství, jež obnáší výběr vhodného dotačního titulu, komplexní zpracování žádosti o dotaci, zpracování projektové dokumentace, stálou péči po celou dobu realizace projektu, zprostředkovatelskou a poradenskou činnost.

29

6.3 Dotační programy Lesnická technika Z programu lze čerpat dotace na nákup nových strojů a zařízení využitelných v lesním hospodářství na: 

pěstební, těžební a běžnou hospodářskou činnost



budování a údržbu lesních cest, stezek



prvotní zpracování dříví ekologickými technologiemi



výrobu materiálu pro obnovu a výchovu lesních porostů

Výše dotace může být až 50% z celkových výdajů. Infrastruktura Program je určen na podporu výstavby, modernizace, rekonstrukce a opravy: 

lesních cest



zařízení upravující vodní režim v lesích



ostatní infrastrukturní objekty a objekty sloužící lesnímu hospodářství

Výše dotace může být až 100% z celkových výdajů. Lesní provozovna Program je určen především pro podporu: 

výstavby a modernizace menších provozoven na zpracování lesních produktů



pořízení a modernizace technologií na zpracování a využití zůstatkové biomasy

Výše dotace je až 50% z celkových výdajů. Lesní školka Program je určen především pro podporu: 

výstavby a rekonstrukce skladovacích kapacit pro školkařské výpěstky



výstavby a rekonstrukce skleníků, fóliovníků, pařenišť



pořízení nezbytných technologií pro provoz

Výše dotace je 25 – 60% celkových výdajů. 30

Biomasa Program představuje možnost získat dotaci na tyto činnosti: 

výstavba a modernizace kotelny/výtopny na biomasu



přestavba libovolného objektu na kotelnu/výtopnu na biomasu



výstavba modernizace zařízení na výrobu tvarovaných biopaliv



přestavba libovolného objektu na zařízení na výrobu tvarovaných biopaliv

Výše dotace je až 60% z celkových výdajů. Parkové úpravy Program představuje možnost získat dotaci na tyto činnosti: 

parkové úpravy, nákup a výsadba veřejné zeleně v zastavěném území obce



nákup techniky na údržbu zeleně (do 20% celkových výdajů)

Výše dotace je až 90% z celkových výdajů. Kalamita a prevence Program je určen na podporu obnovy lesa po kalamitách a s tím souvisejících činností: 

mimořádná opatření při kalamitách



odstraňování poškozených lesních porostů po kalamitách



umělá obnova síjí nebo sadbou



odstraňování škod způsobených povodněmi

Výše dotací je až 100% z celkových výdajů. Zalesňování Program slouží na podporu těchto činností: 

první zalesnění zemědělské půdy



zlepšování druhové skladby lesních porostů

Finanční podpora je poskytována na první založení lesního porostu na zemědělské půdě, následnou péči o založený porost po dobu 5 let a na náhradu za ukončení zemědělské činnosti na zalesněném zemědělském pozemku po dobu 15 let.

31

Ostatní funkce lesa Dotační titul, který představuje možnost získat podporu na financování ostatních funkcí lesa: 

opatření k posílení rekreační funkce lesa



opatření k usměrňování návštěvnosti území



opatření k zajištění bezpečnosti návštěvníků lesa



opatření k údržbě lesního prostředí



ostatní opatření přispívající ke zvyšování společenské hodnoty lesů

Výše dotace je až 100% z celkových výdajů. Státní dotace Stát každoročně poskytuje finanční příspěvky na hospodaření v lesích. Většina činností je podporována z rozpočtů jednotlivých krajů. Kraje rozhodují, na co a za jakých podmínek finance poskytnou. Podporované činnosti: 

obnova, zajištění a výchova lesních porostů



ekologické a přírodě šetrné technologie – podporuje se soustřeďování dříví koněm



obnova lesů poškozených imisemi



vybrané činnosti mysliveckého hospodaření



chov a výcvik národních plemen loveckých psů a loveckých dravců

Výše dotace je dle konkrétního dotačního titulu.10

_______________________________________________________________________________________________________________________________________

9

ucetnictvisdh.webnode.cz [online]. [cit. 2013-10-07] co jsou to granty a dotace. Dostupné z WWW:

10

dotaceprolesy.cz [online]. [cit. 2013-10-07] dotace pro lesy. Dostupné z WWW:<dotaceprolesy.cz >

32

7 Lesy v České republice Původní lesy na území ČR byly převážně listnaté a pokrývaly většinu území. V těchto lesích tvořil přibližně 40 % buk, 18 % dub, 16 % jedle, 15 % smrk, 3 % borovice. V druhé polovině 18. století se lesní hospodaření zintenzivnilo a v rámci potřeby obnovy lesních porostů začaly být zaváděny monokultury. To jsou často stejnověké porosty tvořené jedním druhem dřeviny, v našich podmínkách převážně smrkem. Dnes proto tvoří smrk 54 % lesních porostů a borovice 18 %, zatímco dominantní buk a dub jen 6 % a jedle pouze méně než 1 %. Celková zalesněnost České republiky je asi 33 %. Graf 2: Původní a dnešní skladba lesních dřevin na území ČR borovic e 3%

ostatní 8%

buk 40%

smrk 15%

jedle 16% dub 18%

ostatní 15%

buk 6%

dub jedle 6% 1%

borovic e 18% smrk 54%

(zdroj: SLÁBOVÁ, Markéta. Tvorba a ochrana životního prostředí, vlastní tvorba)

Lesy se dělí na ochranné, to jsou např. vysokohorské lesy, lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích, dále lesy zvláštního určení, to jsou lesy v ochranných pásmech vodních zdrojů, lesy národních parků, lázeňské lesy a poslední kategorie jsou lesy hospodářské, ty slouží převážně k produkci dřevní hmoty.

7.1 Právní ochrana lesů v ČR V roce 1995 byl vydán současný zákon č. 289/1995 Sb., o lesích, který přinesl novou, komplexní úpravu lesního hospodářství. Jeho účelem je stanovit předpoklady pro zachování lesa, péči o les, pro obnovu lesa jako národního bohatství, tvořícího nenahraditelnou složku životního prostředí. V zákoně je ošetřeno obecné užívání lesů, kde je zakotveno právo každého občana vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí, sbírat lesní plody. Musí dodržovat zákaz některých činností v lese, jako je rušení klidu a ticha, 33

kouření, rozdělávání ohně, odhazování odpadků. Další část zákona řeší hospodaření v lesích a plánovitou obnovu lesů. Zadává povinnost vypracovávat lesní hospodářské plány, stanovuje povinnost obnovy a výchovy lesních porostů, povinnost zalesňování, ochrany před lesními škůdci a poškozování zvěří.11

7.2 Veřejná správa ochrany lesa Podle lesního zákona vykonávají státní správu lesů obecní úřady obcí s rozšířenou působností, kraje a Ministerstvo zemědělství ČR. Obce nevykonávají podle lesního zákona ani samostatnou, ani přenesenou působnost. Figurují však často jako vlastník lesa a z toho titulu jim plynou jak práva, tak povinnosti. Příslušné ostatní orgány ochrany lesa pak vykonávají vůči nim kontrolní pravomoci jako vůči jakýmkoliv ostatním vlastníkům.12

_________________________________________________________________________ 11

SLÁBOVÁ, Markéta. Tvorba a ochrana životního prostředí. 1. vyd. České Budějovice: Vysoká škola

evropských a regionálních studií, o. p. s., 2006, 238 s. ISBN 80-86708-29-2 12

HADRABOVÁ, Alena. Veřejná správa životního prostředí. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická,

2008, 178 s. ISBN 978-80-245-1407-9

34

Praktická část

35

8 Lesní družstvo Javoří Tato část práce bude praktická a věnovaná konkrétně členské základně a hospodaření v lesním družstvu z Vysočiny okresu Třebíč a zaměřená na dotační programy v lesnictví. Obrázek 1: Modrácký a Inženýrský kopec

(Zdroj: vlastní fotografie)

8.1 Základní údaje družstva Lesní družstvo Javoří Jemnice 738 vedené u krajského soudu v Brně zapsané dne 14. července 1994 právní forma družstvo Předmět podnikání 

lesnictví



prodej nezpracovaných lesních výrobků za účelem dalšího zpracování nebo dalšího prodeje



výroba, obchod a služby



zprostředkovatelská činnost

36

Statutární orgán Předseda představenstva: Zdeňka Mikulová Místopředseda představenstva: Mgr. Jitka Strebeľová Člen představenstva: Ing. Luboš Tesař Způsob zastupování Předseda, místopředseda, jednatel a hospodář jednají jménem družstva samostatně. Při uzavírání a změně smluv s hodnotou plnění nad 100 000 Kč a při rozhodování o zániku závazků z těchto smluv jednají alespoň dva z těchto orgánů představenstva, anebo jeden z těchto orgánů a další dva z ostatních členů představenstva. Způsob podepisování Podepisování za družstvo se děje tak, že shora uvedení členové představenstva připojí podpis k názvu družstva či otisku razítka družstva a uvedou svoji funkci. Základní kapitál družstva tvoří souhrn členských vkladů. Jeho základní kapitál činí 73 000 Kč. Základní členský vklad činí 1000 Kč. Právní poměry družstva se řídí stanovami přijatými ustavující členskou schůzí ze dne 21. 5. 1994.13

8.2 Singulární lesy „Co vlastně znamená výraz „singulární“? Naučné slovníky a slovníky cizích slov se shodují ve výkladu tohoto pojmu jako „jednotlivý“, nebo „jedinečný“. A skutečně jedinečnými tyto jemnické bezpochyby lesy jsou. Jedná se totiž o majetek historický, komplex lesa o výměře téměř 450 ha, jehož vyčlenění z majetku panovníka a převedení do v dnešní terminologii „ideálního spoluvlastnictví“ tehdy asi dvaceti jemnických měšťanů se datuje už do středověku, doby vlády krále Jana Lucemburského. Toto darování bylo součástí mimořádných privilegií udělených tímto panovníkem městu Jemnice v roce 1327, stejně jako zproštění ode všech berních a robotních povinností. Tato privilegia byla tehdy podle historických pramenů panovníkem udělena městu jako výraz vděčnosti za ochranu své manželky Elišky Přemyslovny, kterou svěřil do péče jemnických měšťanů

37

při svém tažení do války s Turky. Na tomto základě je také každoročně v Jemnici pořádána známá historická slavnost „Barchan“. Tyto posud uvedené informace jsou čerpány z knihy „Dějiny Jemnice“ vydané v roce 2010 kolektivem autorů vedeným dr. Jiřím Třískou. Za první opravdu hmatatelný historický dokument týkající se těchto singulárních lesů lze však asi považovat teprve listinu ze dne 11. května 1480, kterou tehdejší držitel Jemnice Půta Bítovský z Lichtenburka postupuje „druhou část polesí Javoří měšťanům a městu Jemnici“. Od této doby se také užívá pro tyto singulární lesy označení „polesí Javoří“. V dalším období počínaje renesancí až do znárodnění po roce 1948 se hospodaření v těchto lesích přizpůsobovalo blíže nespecifikovaným podmínkám té které doby, po r. 1948 byl tento lesní komplex zahrnut do nemovitostí obhospodařovaných státem, a teprve dne 14. července 1994 bylo po určitě nelehkém shromažďování dokumentů několika „zapálenými“ potomky původních měšťanů a náročných jednáních vytvořeno a zaregistrováno „Lesní družstvo JAVOŘÍ“ jako právnická osoba, nájemce výše popsaného lesního majetku.“14

Preambule „Vlastníci měšťanských domů v Jemnici, vědomi si historického nedělitelného a singulárního práva svých předků k Měšťanskému lesu v Jemnici, se rozhodli, navázat na dávné tradice a obnovit hospodaření lesního družstva „JAVOŘÍ“. Pro tyto účely ujednali a těmito stanovami vymezili základní práva a povinnosti plynoucí ze společného podílového vlastnictví, jakož i ostatní skutečnosti, vyplývající z členství v lesním družstvu. Současně prohlašují, že učiní vše nezbytné pro společný prospěch hospodaření a obnovení nenahraditelných ekologických funkcí lesa.“15

_________________________________ 13

justice.cz [online]. [cit. 2013-10-12] obchodní rejstřík. Dostupné z WWW. <justice.cz>

14

citace: (Pavlík, 2012)

15

citace: (Javoří, 1994)

38

8.3 Stanovy družstva První stanovy byly schváleny členskou schůzí při zakládání družstva dne 9. 4. 2005. Týkaly se předmětu činnosti družstva a jeho hospodaření a způsobu rozdělení zisku. Dále se zabývaly členstvím v družstvu, právy a povinnostmi členů družstva, vznikem orgánů a jejich povinností. Tyto stanovy byly několikrát měněny dodatkem nebo komplexně, a to hlasováním na členských schůzích. Byly přizpůsobovány změnám v zákonech a nařízeních. První změna proběhla 1. 12. 2001, následná 9. 4. 2005 a poslední 14. 4. 2012, kde byla nejdůležitější změna v tom, že každý člen má pouze jeden hlas a nemůže již hlasovat výší svého spoluvlastnického podílu. Všechny změny byly potvrzeny notářským zápisem.

8.4 Orgány družstva 

členská schůze



představenstvo



kontrolní komise

8.4.1 Členská schůze Nejvyšším orgánem družstva je členská schůze, na níž členové uplatňují své právo rozhodovat o záležitostech družstva. Účast na členské schůzi je právem a povinností každého člena. Členskou schůzi řídí předseda družstva nebo jiný člen pověřený k tomu představenstvem. Schůzi svolává představenstvo nejméně jednou za kalendářní rok. Svolání členské schůze musí být členům oznámeno písemnou pozvánkou, obsahující program schůze a zaslanou členům nejméně 30 dní před termínem jejího konání. Schůze je usnášeníschopná při nadpoloviční účasti členů a to fyzicky nebo v zastoupení plnou mocí. Jednání členské schůze, volba orgánů členské schůze a hlasování na členské schůzi jsou upraveny podrobně jednacím a volebním řádem družstva, přičemž musí být v souladu s obchodním zákoníkem a stanovami. Při hlasování na členské schůzi náleží každému členu jeden hlas.

39

Do působnosti členské schůze patří zejména: o měnit stanovy o schvalovat volební a jednací řád o volit a odvolávat členy představenstva a kontrolní komise o schvalovat řádnou účetní závěrku o rozhodovat o rozdělení a užití zisku o rozhodovat o zvýšení nebo snížení základního kapitálu o rozhodovat o prodeji nebo nájmu podniku o rozhodovat o vyloučení člena z družstva Není-li členská schůze schopna se usnášet, svolá představenstvo náhradní členskou schůzi tak, aby se konala do tří týdnů ode dne, kdy se měla konat členská schůze původně svolána. Schůze musí být svolána písemnou pozvánkou s nezměněným programem jednání. O usnesení z členské schůze rozhodují členové hlasováním, k souhlasu je nutná nadpoloviční většina přítomných členů. O každé členské schůzi se pořizuje zápis o datu a místu konání schůze, o přijetí usnesení, o výsledku hlasování a o námitkách členů, kteří požádali o jejich zaprotokolování. 8.4.2 Představenstvo Musí mít lichý počet členů, nejméně však 3, kteří jsou voleni členskou schůzí, následně ze svých členů volí předsedu a místopředsedu představenstva. Funkční období členů je tři roky a končí předáním nově zvoleným orgánům. Členové volených orgánů mohou být voleni opětovně. Zvolený člen může být odvolán, nebo může sám odstoupit. Představenstvo je statutárním orgánem družstva, který řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech družstva, jež nejsou vyhrazeny členské schůzi nebo jiným orgánům družstva. Představenstvo plní usnesení členské schůze a odpovídá jí za svou činnost. Je-li pro právní úkon, který činí představenstvo, předepsaná písemná forma, je třeba podpisu alespoň dvou členů představenstva. 40

Jednání představenstva řídí a svolává předseda představenstva, jednání se s hlasem poradním zúčastňuje i předseda kontrolní komise, nebo jeho zástupce. Poslední volba představenstva proběhla na členské schůzi dne 23. 7. 2011 a do orgánů družstva byli zvoleni tři členové, kteří mezi sebou zvolili předsedkyni, místopředsedkyni a člena představenstva. Na členské schůzi dne 4. 5. 2013 člen představenstva odstoupil. V současné době jsou orgány družstva zastoupeny pouze předsedkyní a místopředsedkyní představenstva do řádných voleb, které proběhnou na členské schůzi v jarních měsících 2014. Tuto možnost dovolují platné stanovy družstva. 8.4.3 Kontrolní komise Má 3 členy, z nichž jeden vykonává funkci předsedy a ten řídí a organizuje její činnost. Kontrolní komise kontroluje veškerou činnost družstva, projednává stížnosti jeho členů a pracovníků, vyjadřuje se k řádné účetní závěrce a návrhu na rozdělení zisku nebo úhradu ztráty družstva, upozorňuje na zjištěné nedostatky představenstvo a vyžaduje zjednání nápravy. Kontrolní komise je oprávněna vyžadovat jakékoliv informace o hospodaření a chodu družstva a představenstvo má povinnost je bez zbytečného odkladu předložit. Dále rozhoduje spory mezi družstvem a členy a členy navzájem. Rozhodnutí je konečné, je možné je napadnout pouze soudně. Ostatní otázky, jejichž řešení není stanovami upraveno, se řídí usneseními orgánů družstva nebo obchodním zákoníkem, příp. dalšími příslušnými právními předpisy.16

______________________________________ 16

Stanovy Lesního družstva Javoří se sídlem v Jemnici

41

9 Území lesního hospodářského celku Celé území družstva se nachází v Předhoří Českomoravské vrchoviny. Nadmořská výška se pohybuje mezi cca 440 m n. m. a 602 m n. m. Nejvyšším vrcholem je Inženýrský kopec 602 m n. m., dále Modrácký kopec 572 m n. m. a Javorní hora 540 m n. m. Nejprudší jsou svahy nad údolím řeky Želetavky a potokem Kobera. Nejnižší nadmořskou výšku má úpatí kopce Javorní hora u Červeného rybníka a to 440 m n. m. Z toho vyplývá i odvodňování lesních ploch. Průměrná teplota vzduchu je kolem 7 °C, průměrný úhrn ročních srážek je cca 650 mm a dle toho je odvozeno zastoupení dřevin v porostech, kterými jsou smrk 74,3 %, borovice 11,7 %, modřín 4,7 %, jedle 3,5 % a v malém množství dub 2,6 %, buk 0,4 % a javor 0,7 %, ostatní dřeviny 1,4 %.17 Graf 3: Zastoupení dřevin v porostech jedle dub buk javor 3% 3% 0% 1% modřín 5%

ostatní 1%

borovice 12%

smrk 75%

(zdroj: Lesní hospodářský plán LD Javoří, vlastní tvorba)

42

9.1 Výměry a hodnota lesních pozemků družstva Lesní pozemky tvoří 446,59 ha, orná půda 0,94 ha, zastavěná plocha (hájenka) 0,03 ha a ostatní plocha jako jsou např. cesty, rybníček, zahrada apod. 2,53 ha. Tabulka 4: Výměry lesa

Lesní pozemky Ostatní plocha Orná půda Zastavěná plocha Celkem

Malý les LV 603

Hájenka LV 1591

Velký les LV 2158

Záděra LV 2207

LV 2300

LV 2892

Celkem ha

50,0145

---

396, 2003

---

0, 3787

---

446,5935

---

0,1671

2,0925

0,1666

0,1607

0,0057

2,5326

---

---

0,9417

---

---

---

0,9417

---

0,0320

---

---

---

---

0,0320

50,0145

0,1991

398,2003

1,0483

0,5394

0,0057

450,0998

(Zdroj: Podklady LD Javoří)

V roce 2009 byl proveden soudní znalecký posudek na odhadní cenu pozemku. LV 603

LV 2158

LV 2300

pozemek

2 399 360 Kč

lesní porost

9 610 030 Kč

pozemek

21 095 560 Kč

lesní porost

76 341 710 Kč

pozemek lesní pozemek

20 910 Kč 0 Kč

Celková hodnota pozemků družstva je 109 467 570 Kč. Posudek neřeší LV 1591, 2207 a 2892.18

9.2 Lesní hospodářský plán Platný LHP vyhotovila firma LESPROJEKT BRNO a. s. dle smlouvy o dílo ze dne 29. 5. 2003 podle Lesního zákona č. 289/1995 Sb., právně závazných předpisů o lesním hospodářství, o rozvoji lesů, o obnově lesních porostů a zalesňování holin. Tento plán navazuje na předchozí LHP s platností do 31. 3. 2004.

43

Firma LESPROJEKT BRNO a. s. předala všechny potřebné dokumenty, jako je hospodářská kniha s evidencí, její textová část, všechny potřebné mapy pro OLH, hajného a představenstvo, kam patří hlavně obrysové a porostové mapy, digitální numerická a grafická data na CD, těžební mapa. Na mapách jsou barevně vyznačeny porosty dle stáří a druhů dřevin. Tyto podklady používá hlavně OLH a hajný. Obrysová mapa znázorňuje hranice Lesního hospodářského celku, hranice oddělení, hranice porostní skupiny, hranice katastrálního území, lesní toky a cesty. Pro potřeby OLH a hajného je mapa vytištěna v měřítku 1 : 10000. Obrázek 2: Platná obrysová mapa

(zdroj: Lesní hospodářský plán LD Javoří)

Podle těchto parametrů každoročně rozhoduje OLH o přípravě projektu těžebních a pěstebních prací. Určuje plochy mýtní úmyslné, předmýtní úmyslné a nahodilé těžby a následné vysazování dřevin na holinách, určuje postup při pěstební činnosti. Poslední LHP je platný od 1. 1. 2005 do 31. 12. 2014. V desetiletém plánu jsou zákonem dané práce, které musí družstvo provést v daném termínu, hlavně při těžební a pěstební činnosti. Některé činnosti popsané v LHP jsou pouze doporučené a záleží na rozhodnutí představenstva po dohodě s OLH a hajným, kdy a zda se provedou. 44

Letos již probíhá příprava na nový LHP, který nabude platnosti od 1. 1. 2015. Bude připraven tak, aby těžba a pěstební činnost mohly začít ve stanoveném termínu.

9.3 Věková skladba dřevin Věková skladba dřevin je nevyrovnaná. Porovnáme-li skutečné rozlohy věkových stupňů s normální rozlohou, je patrný nadbytek porostu 1. a 10. – 15. věkového stupně. (jeden věkový stupeň znamená 10 let věku porostu, např. v 10. stupni jsou stoleté stromy). Normální rozlohy nedosahují všechny ostatní věkové stupně, nejstarší 16. a 17. věkový stupeň nejsou zastoupeny vůbec. V grafickém přehledu je znázorněn plán oproti skutečnosti. Šrafované sloupce jsou plánem a barevné sloupce znázorňují skutečné množství věku porostů. Příznivým jevem je celkově mírně nadnormální zastoupení nejmladších věkových stupňů do 40 let.17 Graf 4: Zastoupení věkových skupin dřevin

(zdroj:Lesní hospodářský plán LD Javoří)

______________________________________ 17

Lesní hospodářský plán LD Javoří

45

10 Činnost družstva Družstvo hospodaří na 450 ha lesa. Vlivem dědictví a restituce z původních 73 majitelů se rozrostl počet majitelů na 191 fyzických osob a 2 právnické osoby, z toho vyplývají i složité právnické vztahy. Kromě výrazné většiny fyzických osob patří mezi menší podílníky družstva Lesy České republiky, jako organizace s právem hospodařit s majetkem státu (nemohou být ani členy družstva ani pronajímateli) a město Jemnice. Fyzické osoby jsou spolumajiteli s podílem 344,45 ha, právnické osoby - město Jemnice je spoluvlastníkem s podílem 65,48 ha a Lesy České republiky vlastní podíl 40,16 ha z celkové výměry lesa. V roce 2009 došlo na katastrálním území města Jemnice k digitalizaci map. Majitelům vznikla povinnost uhradit daň z nemovitosti jednotlivě. Na následné členské schůzi bylo rozhodnuto, že družstvo tuto daň uhradí za všechny pronajímatele jednorázově, protože by vznikly komplikace s placením. Výše daně z nemovitosti je vyrovnávána při výplatě nájemného. Všichni pronajímatelé pozemku nemusí být členy družstva. V současné době je 122 členů, kteří vložili členský vklad ve výši 1000 Kč. Mezi členy družstva patří i město Jemnice. Celkem mají spoluvlastnický podíl ve výši 361,05 ha. Pronajímatelé jsou roztroušeni po celé České republice, což způsobuje nemalé problémy ohledně rozhodování a jednání chodu družstva. Pro zajímavost uvádím nejmenší spoluvlastnický podíl fyzických osob, který je 0,00045 ha a největší 7,64 ha. Představenstvo družstva je povinno vést seznam všech pronajímatelů a členů družstva. Do seznamu se zapisuje kromě firmy nebo názvu a sídla právnické osoby nebo jména, bydliště fyzické osoby a v případě členství výše členského vkladu a spoluvlastnického podílu. Člen družstva má právo podílet se na řízení a kontrole činnosti družstva přímo, nebo prostřednictvím volených orgánů, může volit a být volen do orgánu družstva, požívat výhod, které družstvo svým členům poskytuje. Člen má být seznámen s roční účetní závěrkou a celkovým hospodařením družstva. Člen je povinen dodržovat stanovy, ohlásit představenstvu každou změnu související s evidencí členů, účastnit se osobně nebo prostřednictvím zástupce na jednání členské 46

schůze. Člen družstva ručí za případnou ztrátu družstva pouze do výše svého členského vkladu.

10.1 Zaměstnanci a pracovníci družstva Lesní družstvo má jednoho zaměstnance a tím je hajný, který řídí práce v lese. Spolupracuje s OLH a práce schvaluje představenstvo družstva na svých jednáních. Pracovní smlouvu má na dobu neurčitou. OLH pracuje na základě smlouvy o výkonu funkce OLH, dozorujícím orgánem pracovníka jsou LČR s. p. OLH je povinen dodržovat lesní zákon, jeho prováděcí předpisy a hlavně desetiletý LHP družstva. Smlouva je na dobu neurčitou. Členové představenstva a kontrolní komise pracují na dohodu o pracovní činnosti uzavřenou s družstvem. Komplexní vedení účetnictví poskytuje pracovnice na smlouvu o dílo uzavřenou na neurčito a cena za tyto služby je řešena samostatnou fakturou dle rozsahu a náročnosti prací. Na práci v lese jsou najímány OSVČ vždy na dobu určitou. V současné době těžbu provádí čtyři osoby – těžaři. Je s nimi uzavírána smlouva o dílo, jejichž náplní práce je hlavně těžba dřeva a prořezávky, případně zalesňování, ožínání, stahování a pálení klestu. Jeden z těžařů má svůj vlastní traktor, kterým přibližuje dřevo. Na pěstební činnost jsou uzavřeny dvě smlouvy o dílo s OSVČ také na dobu neurčitou. Provádí pěstební práce, jako je sázení stromků, ožínání kultur, stahování a pálení klestu, stavění a odklízení oplocenek, výřez nežádoucích dřevin apod. Další smlouvu družstvo uzavřelo s OSVČ na práce s koněm. Ta provádí směrování a svazkování dřeva při těžbě. Práce je ekologická, nezatěžuje životní prostředí a je zhodnocena dotacemi. Všechny OSVČ musí doložit ke smlouvě kopii živnostenského listu a platné potvrzení o absolvování školení bezpečnosti práce. Práci osobám pracujícím v lese přiděluje hajný, zároveň kontroluje vykonanou práci a potvrzuje ji na měsíčním vyúčtování. Také představenstvo a kontrolní komise náhodě

47

kontroluje

provádění

prací,

dodržování

předpisů

při

práci

v lese,

dodržování

bezpečnostních předpisů, ale i správné měření hmotnatosti dřeva. Úhrady faktur OSVČ provádí účetní družstva na osobní účty pracovníků.

10.2 Těžební činnost Každoročně se těží podle projektu na těžební práce zpracovaného OLH. Pro hospodaření družstva je nejdůležitější a nejvýnosnější těžba dřeva a jeho následný a neodkladný prodej. Dřevní hmota je co v nejkratší době prodána a odvezena z lesa. V platném desetiletém hospodářském plánu má družstvo možnost vytěžit 64 700m3 dřeva. Ze zákona je sice možné v případě kalamity a nepříznivých podmínek plán překročit, avšak představenstvo na svém jednání rozhodlo, že tento plán nebude překročen. Od prvého roku platného plánu do konce roku 2012 bylo vytěženo 46 653 m3 dřeva. Na zbylé roky je zůstatek 18 047 m3 dřeva. Ten se celý nevytěží a zůstane k dobru do budoucích let. 10.2.1 Těžba dřeva Těžba dřeva se rozděluje na mýtní úmyslnou, předmýtní úmyslnou, nahodilou a kalamitní těžbu. V roce 2008 bylo vytěženo 7 860 m3 dřeva. Mýtní úmyslná těžba v tomto roce činila 1 669 m3 a předmýtní úmyslná těžba činila 505 m3. Z důvodu vichřice Ema bylo vytěženo 5 686 m3 kalamitního dřeva, z toho bylo zpracováno 1760 m3 harvestorovou technologií, která zpracuje kmen od uříznutí, odvětvení a nařezání na potřebné délky. Všechny polomy po vichřici nebyly zpracovány a promítly se do těžby roku 2009. V roce 2009 bylo vytěženo 5 458 m3 dřeva. Byla dokončena těžba kalamitního dřeva v rozsahu 2 814 m3. V mýtní úmyslné těžbě se vytěžilo 1669 m3 dřeva a předmýtní úmyslná těžba činila 695 m3. V nahodilé těžbě bylo vytěženo 280 m3 dřeva. V roce 2010 bylo vytěženo 6 660 m3dřeva. Z tohoto množství bylo mýtní úmyslné těžby 4 603 m3, předmýtní úmyslné těžby 1 459 m3 a nahodilé těžby 598 m3.

48

V roce 2011 bylo vytěženo 6 942 m3dřeva. Z toho bylo vytěženo 4 638 m3 v mýtní úmyslné těžbě, předmýtní úmyslné těžbě 1 622 m3 a nahodilé těžbě 494 m3. V roce 2012 bylo vytěženo 6 679 m3. Z toho bylo mýtní úmyslné těžby 4 622 m3, předmýtní úmyslné těžby 1 294 m3 a mýtní nahodilé těžby 763 m3. Mýtní úmyslnou těžbou dřeva získává družstvo kvalitní dřevní hmotu. Těží se ve zralých lesních porostech, které dle mapy LHP dosáhly tzv. mýtního věku a mohou se tedy vytěžit. Mýtní úmyslnou těžbu (na holiny) provádí družstvo uváženě raději na menších plochách, i když zákon umožňuje holiny do jednoho hektaru plochy. Tabulka 5: Mýtní úmyslná těžba 2008–2012

rok těžba v m

3

2008

2009

2010

2011

2012

1 669

1 669

4 603

4 638

4 622

(zdroj: Podklady LD Javoří, vlastní tvorba)

Předmýtní úmyslná těžba (probírka) se provádí za účelem dosažení vyšší kvality lesa v porostech do 40 let a nad 40 let. Při této těžbě je kladen důraz na zdravotní a podúrovňový výběr stromů nebo probíhají probírky kvalitních stromů v hustě rostoucích skupinách pro jejich uvolnění. Tabulka 6: Předmýtní úmyslná těžba (probírka) 2008–2012

rok

2008

2009

2010

2011

2012

těžba v m3

505

695

1 459

1 622

1 294

(zdroj: Podklady LD Javoří, vlastní tvorba)

Nahodilá těžba se provádí při napadení stromů škůdci, jako je kůrovec, václavka, dále při vyvrácení nebo poškození stromů větrnou nebo sněhovou kalamitou. Tabulka 7: Nahodilá těžba 2008–2012

rok

2008

2009

2010

2011

2012

těžba v m3

0

280

598

494

763

(zdroj Podklady LD Javoří, vlastní tvorba)

Kalamitní těžbou dřeva se nazývá těžba po následných přírodních katastrofách v období, kdy je těžební zásah nevyhnutelný a neprodlený. Z údajů vyplývá, že lesy družstva byly

49

zasaženy živelnou pohromou pouze jednou za posledních pět let, kdy vznikly holiny větší než 1 ha, což povoluje zákon. Tabulka 8: Kalamitní těžba 2008–2012

rok

2008

2009

2010

2011

2012

těžba v m3

5 686

2 814

0

0

0

(zdroj Podklady LD Javoří, vlastní tvorba)

Tabulka 9: Přehled celkové těžby 2008–2012

rok

2008

2009

2010

2011

2012

těžba v m3

7860

5458

6660

6942

6679

(zdroj Podklady LD Javoří, vlastní tvorba)

V lesích Lesního družstva Javoří se těží převážně dřevo smrkové, protože předchozí generace vysazovaly nejvíce smrku a v současné době tyto porosty dosahují 80 až 130 roků. Na celkové těžbě se výrazně podílí smrk 90,2 %, borovice 6,4 %, dub 1,2 % a jedle 1 %. Podíl jehličnanů činí 98,2 % a zbylé 1,8 % jsou listnaté dřeviny. Vytěžené dřevo není skladem, je neprodleně prodáno odběratelům, což je finančně výhodné a zároveň se zabraňuje množení kůrovců a jiných škůdců. Výše mýtní i předmýtní úmyslné těžby vykazuje v těchto pěti letech nárůst. V dalším decenniu bude vhodné tyto těžby regulovat a těžba mýtní úmyslná bude nižší. 10.2.2 Náklady na těžbu dřeva Průměr nákladů na těžbu v posledních pěti letech, na které se zaměřuji, činí 350,10 Kč. V prvních čtyřech letech byly celkové náklady nižší než v roce posledním, a to z důvodu většího množství mýtní úmyslné těžby. Dřevní hmota se v těchto letech těžila na lépe dostupných plochách, proto byly náklady nižší. V posledním roce náklady stouply z důvodu těžby na „žlabech“ – na hlubokých svazích, kde jsou horší podmínky pro těžbu, směrování a přiblížení dřevní hmoty. Těžaři mají na těchto lokalitách dvojnásobnou výši odměn. V určených porostech se dělalo více prořezávek a probírek do 40 let věku stromu, které jsou náročnější na práci a je menší výtěžnost.

50

Tabulka 10: Náklady na těžbu dřeva

Rok

Náklady na těžbu v Kč

Vytěžené m3

Náklady na 1 m3 v Kč

2008

2 534 173

7 860

322,40

2009

1 691 245

5 458

309,90

2010

2 062 671

6 660

309,70

2011

2 471 793

6 942

350,10

2012

3 163 420

6 679

473,60

(zdroj Podklady LD Javoří, vlastní tvorba)

10.2.3 Prodej a cena dřeva Družstvo má dva velké odběratele a několik menších odběratelů. S velkými odběrateli jsou každoročně uzavírány rámcové kupní smlouvy, které jsou čtvrtletními dodatky měněny na základě možností družstva a potřeb odběratele. Součástí těchto smluv jsou i ceníky dřevní hmoty podle sortimentu a kvality. Protože je stále větší poptávka, ceny za kvalitní hmotu stále mírně rostou. Kvalitu dřevní hmoty určuje hajný s odběratelem při přebírání hmoty na odběrném místě. Kvalita se řídí dle Doporučených pravidel pro měření a třídění dříví v ČR vydané dne 23. 5. 2002. Tabulka 11: Průměrná cena dřevní hmoty

Rok

2008

2009

2010

2011

2012

Průměrná cena v Kč za m3

939,10

834,90

1030,80

1153,90

1162,70

(zdroj Podklady LD Javoří, vlastní tvorba)

51

Graf 5: Průměrná cena dřevní hmoty

Průměrná cena dřevní hmoty 1400 1300 1200 1100 1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 2008

2009

2010

2011

2012

(zdroj Podklady LD Javoří, vlastní tvorba)

10.3 Pěstební činnost Mezi nejdůležitější činnosti družstva v lese patří podle současného zákona o lesích obnova porostů na vytěžených plochách, péče o kultury a následná výchova mladých lesních porostů, kam patří prořezávky a probírky. V pěstební činnosti pracují dvě OSVČ, které provádějí práci na pokyn hajného, ten je i kontroluje. Též představenstvo dohlíží na správný chod a dodržování zásad v pěstební činnosti. V jarních měsících při sázení stromků pomáhají i těžaři, aby se stihly holiny vysázet za vhodného počasí (zachycení jarní vláhy). 10.3.1 Zalesňování V Lesním družstvu Javoří se dbá především na obnovu holin. Holiny jsou osázené v co nejkratší době, téměř pravidelně v prvních jarních měsících, protože jsou příznivější podmínky pro zdravý růst sazenic. Podzimní výsadba se téměř neprovádí, sazenice jsou ohroženy suchem a ranními mrazíky. Aby bylo splněno doporučení Lesního hospodářského plánu, vysazuje se v posledních letech větší množství melioračních dřevin (buk, dub, javor, jedle), které svým opadem zlepšují přírodní podmínky a zároveň upravují půdní poměry v dané lokalitě. Zpevňují 52

i porost proti větru. Tyto dřeviny se sázejí do oplocenek. Každoročně se provádí opravy a likvidace starých oplocenek. Na holinách se staví nové oplocenky v průměru 1 300 m ročně. Oplocenky ochraňují sazenice hlavně před zvěří. Družstvo dbá, aby bylo využito přirozené obnovy lesa, to znamená, že při těžbě se nesmí poškodit náletové stromky, čímž se ušetří nemalé náklady na výsadbu nových sazenic. Na exponovaných místech se družstvu osvědčuje používání obalovaných sazenic smrku. Po úhynu sazenic se v následujícím roce provádí vylepšování (opakované zalesnění po úhynu). Vylepšování se pohybuje mezi 3–5 %, což je podprůměrné. Například průměr v lesích České republiky se pohybuje mezi 15–20 %. V roce 2008 se vysázelo 45 035 kusů sazenic na holinách o rozloze 9,40 ha a vylepšení bylo provedeno na ploše 0,39 ha. Smrku bylo vysázeno 35 185 kusů sazenic, 9 600 kusů sazenic buku a 250 kusů sazenic jedlí. V roce 2009 se vysázelo 50 655 kusů sazenic na holinách o rozloze 8,96 ha a vylepšení bylo provedeno na ploše 0,58 ha. Smrku bylo vysázeno 39 855 kusů sazenic smrku, buku bylo vysázeno 10 300 kusů sazenic a 500 kusů sazenic jedlí. V roce 2010 se vysázelo 44 800 kusů sazenic na holinách o rozloze 9,38 ha a vylepšeno bylo 0,24 ha. Bylo vysázeno 30 800 kusů sazenic smrku, 13 700 kusů sazenic buku, ostatních dřevin (javor, jasan) bylo vysázeno 300 kusů sazenic. V roce 2011 se vysázelo 46 900 kusů sazenic na holinách o rozloze 9,12 ha a vylepšení bylo na 0,26 ha. Smrku bylo vysázeno 34 000 kusů sazenic, 12 900 kusů sazenic buku. V roce 2012 se vysázelo 47 425 kusů sazenic na holinách o rozloze 9,50 ha. Smrku bylo vysázeno 31 350 kusů sazenic, buku 15 000 kusů sazenic a 1 075 sazenic jedle. V tomto roce došlo k velkému úhynu bukových sazenic a následně se muselo vylepšit 0,52 ha a bylo vysázeno 5 185 nových sazenic buku. Úhyn způsobily mrazy ve druhé polovině května, při kterých zmrzly i větší sazenice z minulých let, zvláště v lokalitách mrazových kotlin. Tabulka 12: Vysázené sazenice

Rok

2008

2009

2010

2011

2012

Počet sazenic

45 035

50 655

44 800

46 900

47 425

(zdroj Podklady LD Javoří, vlastní tvorba)

53

Graf 6: Množství vysázených sazenic

Sazenice 52000 51000 50000 49000 48000 47000 46000 45000 44000 43000 42000 41000

Sazenice

2008

2009

2010

2011

2012

(zdroj Podklady LD Javoří, vlastní tvorba)

10.3.2 Výchova kultur Výchova lesních porostů je souhrn pěstebních opatření, které podporují rozvoj hospodářsky významných vlastností lesních dřevin. Jejím cílem je především: 

zvýšení odolnosti porostů



zvýšení celkové a objemové produkce porostů



zlepšení zdravotního stavu lesa

Pravidelné ožínání je nezbytně nutné pro zdravý vývoj a růst mladých stromků. Celoplošně ožínání (ošetření kultur proti buření) se provádí v oplocenkách. Někdy je nutný zásah 2x ročně, a to v případě vlhkého a slunného počasí. Při tom se odstraňuje nežádoucí plevel, maliník, ostružiník, břízky apod. Průměrně se ročně ožíná tímto způsobem asi 8 ha. Ožínání pruhem se provádí na holinách, kde jsou převážně vysázené smrky do stáří 4–5 let. I toto ožínání ovlivňuje počasí. Průměrně se pruhem ožíná 24 ha. V lese se dělají pravidelné prořezávky a probírky, které stanovuje desetiletý hospodářský plán. Práce je bezpodmínečně nutné udělat v prořezávkách a probírkách do 40 let věku.

54

Při prořezávce a probírce v porostu se vždy vykácí slabé, křivé a špatně rostlé stromky. Družstvo na to dbá a pravidelně zahrnuje tyto práce do ročních projektů. Prořezávka je výchovný zásah, kterým se v určitém vývojovém stádiu upravuje počet jedinců v lesním porostu. Vyřezané stromky se nechávají ležet v porostu. Slouží jako hnojivo. Výška porostů se pohybuje mezi 2–8 metry. Prořezávka ovlivňuje druhovou skladbu, zdravotní stav, kvalitu a odolnost porostů na dlouhá desetiletí. Tabulka 13: Prořezávky

Rok

2008

2009

2010

2011

2012

Rozsah v ha

12,99

12,90

12,79

9,18

13,55

(zdroj Podklady LD Javoří, vlastní tvorba)

Probírka poskytuje nejlepším stromům v porostu příznivé podmínky pro růst. Je nutné, aby stromy nebyly při provádění probírkového zásahu poškozovány. Dále je nezbytně nutné pečlivě zvolit směr kácení stromů, aby nebyl porušen porost náletových stromků, které jsou základem budoucích holin. Je třeba uvolnit zdravé stromy, které zdárně dorostou do mýtního věku. Probírky se dělí na probírky do 40 let věku stromu a nad 40 let věku stromu. Tabulka 14: Probírka do 40 let věku

Rok

2008

2009

2010

2011

2012

Rozsah v ha

10,98

6,71

3,75

16,69

9,93

(zdroj Podklady LD Javoří, vlastní tvorba)

Tabulka 15: Probírka nad 40 let věku

Rok

2008

2009

2010

2011

2012

Rozsah v ha

17,68

16,21

24,91

36,85

29,42

(zdroj Podklady LD Javoří, vlastní tvorba)

55

10.3.3 Ošetření kultur Mladé sazenice se ošetřují nátěry, postřiky a kladením návnad. Ošetření sazenic proti okusu zvěří nátěrem se provádí chemickými prostředky. U každé jehličnaté sazenice, která není v oplocence, je třeba natřít terminální výhon a první přeslen stromku. Přípravek je ekologický. Průměrné roční ošetření chemickými prostředky činí 28 ha holin. Ošetření sazenic proti okusu

(zdroj:vlastní fotografie)

Proti poškozování sazenic klikorohem je použito chemického postřiku na ploše v průměru 21 ha ročně. V době většího výskytu brouka se chemické ošetření opakuje i 2x ročně. Proti hlodavcům se pokládají otrávené návnady do oplocenek dle potřeby na ploše asi 5 ha ročně. Všechna tato ošetření se provádí do doby, než odroste kultura nad buřeň (maliník, ostružiník, straček, bříza, svízel), zhruba do věku 4–5 let kultur. Pravidelně je během vegetačního období monitorován stav populace kůrovce Lýkožrouta smrkového, a to pokládáním stromových lapáků. V lese se pokácí strom, větve

56

se naskládají na kmen a nechá se ležet. Potom se pravidelně kontroluje, zda se pod kůrou nezačínají líhnout larvy a brouk. Takových návnad se v lese položí 10–15 kusů. Dále se instaluje ročně přibližně 20 kusů lapačů s feromonovými odparníky. Ty také ukážou množství výskytu škůdců. Ve sledovaných obdobích v lesích družstva nepřesáhl zjištěný výskyt kůrovců základní stav, a nevyžadoval proto žádná další obranná opatření. 10.3.4 Stahování a pálení klestu Přítomnost klestu na holinách je pro sázení sazenic nežádoucí a musí se stáhnout na hromady a ekologicky zlikvidovat. Pokud je to možné, využívá družstvo tuto klest na prodej ke štěpkování. Klest je vyvezena na velké hromady, kde je přímo strojně zpracována na štěpku. Klest, kterou nelze vyvést, je nutné zlikvidovat pálením nebo staháním na dlouhé hromady, kde se nechá zetlít. Od roku 2009 se daří družstvu klest částečně prodávat na štěpku k ekologickému zpracování. V tomto roce bylo prodáno přibližně 500 m3 klestu. V roce 2010 prodej činil 1 300 m3, v roce 2011 rovněž 1 300 m3 a v roce 2012 dosáhl prodej 1 200 m3. Zároveň se zvyšovala cena za prodanou klest z původních 10 Kč na dnešních 40 Kč. Družstvo tím šetří náklady spojené s úklidem, které by muselo vynaložit na pálení a ještě se navýší příjmy. Nutné pálení se provádí v zimních měsících v souladu s protipožárními předpisy, kdy je dostatečné vlhko a mrzne. Zamezuje se tím vzniku požárů – největšího nepřítele lesa. Pálení klestu je pravidelně z preventivních důvodů hlášeno HZS Kraje Vysočina. Družstvo jim poskytuje údaje o době pálení, o odpovědných osobách, o telefonních číslech pro případ potřebné komunikace.

57

11 Údržba lesa K údržbě lesa patří především úpravy cest. Družstvo pravidelně a preventivně opravuje vytlučené úseky na asfaltové cestě a srovnává prašné cesty navážkou. Zamezí se tím velkému poškození cest, každoročně je vynaloženo na údržbu cest 250 000–300 000 Kč. V okolí cest se provádí ožínání a vyřezávání větví přesahující do vozovky. Pro lepší růst sazenic byl v roce 2010 srovnán val v lokalitě u Záděry. V roce 2011 začala úprava rampy v lokalitě v Dejtníku, kde bylo provedeno její zpevnění pro účely uskladnění dřevní hmoty před odvozem. Téměř každoročně představenstvo družstva řeší nepořádek v lokalitě u Tálků (soukromé zahrádky). Přestože se pravidelně agituje proti takovým jevům osobně i pomocí tiskovin apod., „tálkaři“ neustále vyvážejí odpad ze svých zahrádek na pozemky lesa. Na nepořádek v lese je družstvo upozorňováno i odborem životního prostředí. Úklid odpadků z lesa stojí družstvo nemalé finanční náklady. V katastru družstva se nachází malý rybníček o rozloze 30 x 60 metrů, který je v dosti zanedbaném stavu. V roce 2012 proběhlo částečné vykácení náletových dřevin. Celkovou revitalizaci připravovalo představenstvo družstva s firmou VZD INVEST s. r. o., Pardubice. Družstvo však v tomto ohledu nemůže získat dotace z důvodů složitých majetkoprávních vztahů s pronajímateli. Protože projekt potřebuje nemalé finanční náklady, musí o investici rozhodnout nejbližší členská schůze, která bude v roce 2014. Na pozemcích družstva je šest uzamykatelných závor. Představenstvo a hajný dbá na jejich údržbu a hlavně o to, aby byly po odchodu pracovníků uzamčeny. Zabraňuje se tím vstupu a hlavně vjezdu osob a vozidel. Dřevní hmota na rampách je tím chráněna před krádeží. Klíče od závor mají pouze oprávněné osoby (členové představenstva a kontrolní komise, hajný, členové mysliveckého sdružení, záchranná služba a pracovník odboru životního prostředí).

58

12 Zhodnocení výsledků hospodaření LD Javoří Výsledky hospodaření jsou pro družstvo velice příznivé. Ve všech sledovaných letech družstvo bylo schopné uhradit veškeré své závazky v době splatnosti. Disponuje přiměřenou částkou pro případ kalamity a jiných nepříznivých vlivů. Družstvo nemá uzavřenou žádnou pojistnou smlouvu proti živelným pohromám, protože platby takových pojistných smluv jsou neúměrně vysoké. Pro tyto a podobné případy si družstvo ponechává finanční prostředky na spořicím účtu s výpovědní lhůtou. Má je tedy k dispozici pro úhradu případných škod. Veškeré finanční výdaje pokryje družstvo ze svých vlastních zdrojů (z prodeje dřevní hmoty). Není tedy pro ně nutné využívat cizí zdroje (krátkodobé ani dlouhodobé půjčky). Družstvo nemá žádné dlouhodobé investice. Pouze pravidelně vynakládá nemalé finanční prostředky na údržbu lesa, hlavně na opravu asfaltových a prašných cest, na údržbu nákladních ramp a závor. Připravuje též projekt na revitalizaci rybníčka. Pro obtížné spoluvlastnictví všech pozemků a nemovitostí nemůže družstvo na tyto investice čerpat finanční prostředky z dotačních fondů Kraje Vysočina, případně fondů EU. Každoročně vyplácí družstvo pronajímatelům pozemků obvyklé nájemné a členům družstva vyplácí podíl na zisku. Velice těžce se na členské schůzi domlouvají o rozdělení zisku, natož o dlouhodobém investování. Chtějí investovat pouze nejnutnější výdaje.

59

Informace o finanční situaci, které jsou nezbytné pro řízení družstva, jsou znázorněny v následujících rozvahách od roku 2008–2012. Tabulka 16: Rozvaha 2008 Minulé úč. období

Běžné účetní období

Označení

AKTIVA

Číslo řádku

a

b

c

Brutto 1

Korekce 2

Netto 3

Netto 4

001

11258

-289

10969

10237

1657

-289

1368

1375

1657

-289

1368

1375

AKTIVA CELKEM A. B.

(ř. 02 + 03 + 07 + 12)

Pohledávky za upsaný základní kapitál Dlouhodobý majetek

(ř. 04 až 06)

002 003

B. I.

Dlouhodobý nehmotný majetek

004

B. II.

Dlouhodobý hmotný majetek

005

B. III.

Dlouhodobý finanční majetek

006

C.

Oběžná aktiva

(ř. 08 až 11)

007

9601

9601

8862

72

72

78

C. I.

Zásoby

008

C. II.

Dlouhodobé pohledávky

009

C. III.

Krátkodobé pohledávky

010

C. IV.

Krátkodobý finanční majetek

011

D. I.

Časové rozlišení

012

Označení

PASIVA

Číslo řádku

Běžné účetní období

Minulé účetní období

a

b

c

5

6

013

10969

10237

014

10550

7081

Základní kapitál

015

73

73

A. II.

Kapitálové fondy

016

1367

1367

A. III.

Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku

017

190

190

A. IV.

Výsledek hospodaření minulých let

018

5271

2422

A. V.

Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-)

019

3649

3029

020

419

3156

PASIVA CELKEM

A.

(ř. 15 až 19)

A. I.

B.

(ř.14 + 20 + 25)

Vlastní kapitál

Cizí zdroje

(ř. 21 až 24)

B. I.

Rezervy

021

B. II.

Dlouhodobé závazky

022

B. III.

Krátkodobé závazky

023

B. IV.

Bankovní úvěry a výpomoci

024

C. I.

Časové rozlišení

025

323 9529

9529

8461

2859

419

297

(zdroj: RYNEŠ, Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka k 1. 1. 2013. 13. vyd. Ostrava: PRINTO, s. r. o., 2013, 1111 s., ISBN 979-80-7263-793-5, podklady LD Javoří)

60

Tabulka 17: Rozvaha 2009 Minulé úč. období

Běžné účetní období

Označení

AKTIVA

Číslo řádku

a

b

c

Brutto 1

Korekce 2

Netto 3

Netto 4

001

7713

-295

7418

10969

1657

-295

1362

1368

1657

-295

1362

1368

AKTIVA CELKEM A. B.

(ř. 02 + 03 + 07 + 12)

Pohledávky za upsaný základní kapitál Dlouhodobý majetek

002

(ř. 04 až 06)

003

B. I.

Dlouhodobý nehmotný majetek

004

B. II.

Dlouhodobý hmotný majetek

005

B. III.

Dlouhodobý finanční majetek

006

C.

Oběžná aktiva

(ř. 08 až 11)

007

6056

6056

9601

60

60

72

C. I.

Zásoby

008

C. II.

Dlouhodobé pohledávky

009

C. III.

Krátkodobé pohledávky

010

1289

1289

C. IV.

Krátkodobý finanční majetek

011

4707

4707

D. I.

Časové rozlišení

012

9529

Označení

PASIVA

Číslo řádku

Běžné účetní období

Minulé účetní období

a

b

c

5

6

013

7418

10969

014

7059

10550

Základní kapitál

015

73

73

A. II.

Kapitálové fondy

016

1370

1367

A. III.

Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku

017

190

190

A. IV.

Výsledek hospodaření minulých let

018

6666

5271

A. V.

Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-)

019

-1240

3649

020

359

419

359

419

PASIVA CELKEM

A.

(ř. 15 až 19)

A. I.

B.

(ř.14 + 20 + 25)

Vlastní kapitál

Cizí zdroje

(ř. 21 až 24)

B. I.

Rezervy

021

B. II.

Dlouhodobé závazky

022

B. III.

Krátkodobé závazky

023

B. IV.

Bankovní úvěry a výpomoci

024

C. I.

Časové rozlišení

025

(zdroj: RYNEŠ, Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka k 1. 1. 2013. 13. vyd. Ostrava: PRINTO, s. r. o., 2013, 1111 s., ISBN 979-80-7263-793-5, podklady LD Javoří)

61

Tabulka 18: Rozvaha 2010 Minulé úč. období

Běžné účetní období

Označení

AKTIVA

Číslo řádku

a

b

c

Brutto 1

Korekce 2

Netto 3

Netto 4

001

8505

-301

8204

7418

1657

-301

1356

1362

1657

-301

1356

1362

AKTIVA CELKEM A. B.

(ř. 02 + 03 + 07 + 12)

Pohledávky za upsaný základní kapitál Dlouhodobý majetek

(ř. 04 až 06)

002 003

B. I.

Dlouhodobý nehmotný majetek

004

B. II.

Dlouhodobý hmotný majetek

005

Dlouhodobý finanční majetek

B. III. C.

Oběžná aktiva

006 (ř. 08 až

11)

007

6848

6848

6056

6

6

60

C. I.

Zásoby

008

C. II.

Dlouhodobé pohledávky

009

C. III.

Krátkodobé pohledávky

010

831

831

1289

C. IV.

Krátkodobý finanční majetek

011

6011

6011

4707

D. I.

Časové rozlišení

012

Označení

PASIVA

Číslo řádku

Běžné účetní období

Minulé účetní období

a

b

c

5

6

013

8204

7418

014

7776

7059

PASIVA CELKEM

A.

(ř.14 + 20 + 25)

Vlastní kapitál

(ř. 15 až 19)

A. I.

Základní kapitál

015

73

73

A. II.

Kapitálové fondy

016

1370

1370

A. III.

Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku

017

190

190

A. IV.

Výsledek hospodaření minulých let

018

5355

6666

019

788

-1240

020

428

359

428

359

A. V. B.

Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-) Cizí zdroje

(ř. 21 až 24)

B. I.

Rezervy

021

B. II.

Dlouhodobé závazky

022

B. III.

Krátkodobé závazky

023

B. IV.

Bankovní úvěry a výpomoci

024

C. I.

Časové rozlišení

025

(zdroj: RYNEŠ, Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka k 1. 1. 2013. 13. vyd. Ostrava: PRINTO, s. r. o., 2013, 1111 s., ISBN 979-80-7263-793-5, podklady LD Javoří)

62

Tabulka 19: Rozvaha 2011 Minulé úč. období

Běžné účetní období

Označení

AKTIVA

Číslo řádku

a

b

c

Brutto 1

Korekce 2

Netto 3

Netto 4

001

9624

-308

9316

8204

1657

-308

1349

1356

1657

-308

1349

1356

7967

6848

AKTIVA CELKEM A.

(ř. 02 + 03 + 07 + 12)

Pohledávky za upsaný základní kapitál Dlouhodobý majetek

002 (ř. 04

až 06)

003

B. I.

Dlouhodobý nehmotný majetek

004

B. II.

Dlouhodobý hmotný majetek

005

B. III.

Dlouhodobý finanční majetek

006

B.

C.

Oběžná aktiva

(ř. 08 až 11)

007

7967

C. I.

Zásoby

008

C. II.

Dlouhodobé pohledávky

009

77

77

C. III.

Krátkodobé pohledávky

010

1631

1631

831

C. IV.

Krátkodobý finanční majetek

011

6259

6259

6011

D. I.

Časové rozlišení

012

Označení

PASIVA

Číslo řádku

Běžné účetní období

Minulé účetní období

a

b

c

5

6

013

9316

8204

014

8410

7776

PASIVA CELKEM

A.

(ř.14 + 20 + 25)

Vlastní kapitál

(ř. 15 až 19)

6

A. I.

Základní kapitál

015

73

73

A. II.

Kapitálové fondy

016

1378

1370

A. III.

Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku

017

190

190

A. IV.

Výsledek hospodaření minulých let

018

4725

5355

A. V.

Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-)

019

2044

788

020

906

428

B.

Cizí zdroje

(ř. 21 až 24)

B. I.

Rezervy

021

B. II.

Dlouhodobé závazky

022

94

B. III.

Krátkodobé závazky

023

812

B. IV.

Bankovní úvěry a výpomoci

024

C. I.

Časové rozlišení

025

428

(zdroj: RYNEŠ, Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka k 1. 1. 2013. 13. vyd. Ostrava: PRINTO, s. r. o., 2013, 1111 s., ISBN 979-80-7263-793-5, podklady LD Javoří)

63

Tabulka 20: Rozvaha 2012 Označen í

AKTIVA

Číslo řádku

a

b

c

Brutto 1

Korekce 2

Netto 3

Netto 4

001

8070

-314

7756

9316

1657

-314

1343

1349

1657

-314

1343

1349

6413

6413

7967

AKTIVA CELKEM

(ř. 02 + 03 + 07 + 12)

A.

Pohledávky za upsaný základní kapitál Dlouhodobý majetek

002 (ř. 04

až 06)

003

B. I.

Dlouhodobý nehmotný majetek

004

B. II.

Dlouhodobý hmotný majetek

005

B. III.

Dlouhodobý finanční majetek

006

B.

Oběžná aktiva

Minulé úč. období

Běžné účetní období

(ř. 08 až 11)

007

C. I.

Zásoby

008

C. II.

Dlouhodobé pohledávky

009

55

55

77

C. III.

Krátkodobé pohledávky

010

1362

1362

1631

C. IV.

Krátkodobý finanční majetek

011

4996

4996

6259

D. I.

Časové rozlišení

012

C.

Označení

PASIVA

Číslo řádku

Běžné účetní období

Minulé účetní období

a

b

c

5

6

013

7756

9316

014

7270

8410

PASIVA CELKEM

A.

(ř.14 + 20 + 25)

Vlastní kapitál

(ř. 15 až 19)

A. I.

Základní kapitál

015

73

73

A. II.

Kapitálové fondy

016

1379

1378

A. III.

Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku

017

190

190

A. IV.

Výsledek hospodaření minulých let

018

4237

4725

A. V.

Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-)

019

1391

2044

020

486

906

B.

Cizí zdroje

(ř. 21 až 24)

B. I.

Rezervy

021

B. II.

Dlouhodobé závazky

022

100

94

B. III.

Krátkodobé závazky

023

386

812

B. IV.

Bankovní úvěry a výpomoci

024

C. I.

Časové rozlišení

025

(zdroj: RYNEŠ, Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka k 1. 1. 2013. 13. vyd. Ostrava: PRINTO, s. r. o., 2013, 1111 s., ISBN 979-80-7263-793-5, podklady LD Javoří)

64

Tabulka 21: Souhrn celkových aktiv a pasiv 2008–2012

Rok

AKTIVA

PASIVA

2008

10 969 000

10 969 000

2009

7 418 000

7 418 000

2010

8 204 000

8 204 000

2011

9 316 000

9 316 000

2012

7 756 000

7 756 000

(podklady LD Javoří, vlastní tvorba)

Rozvaha podává přehled o stavu majetku, čímž vedení družstva získává informace o finanční situaci svého podniku. Rozvahy LD Javoří splňují základní bilanční rovnici – tzn., že součet aktiv se rovná součtu pasiv. V roce 2008 prokazovalo družstvo nejvyšší hodnotu majetku a jeho zdrojů krytí. V roce 2009 došlo k výraznému poklesu. Výsledek hospodaření byl ztrátový. V následujících letech hodnota majetku a jeho zdrojů krytí se postupně navyšovala. V roce 2012 byly vyplaceny podíly členům družstva za dosažené výsledky hospodaření z roku 2011.

12.1 Výnosy družstva Výnosy představují peněžní částky, které družstvo získalo z veškerých svých činností za určité období (měsíc, rok), to znamená tržby za vlastní výrobky, pronájem, finanční výnosy a ostatní (dotace). Tržby za vlastní výrobky zahrnují výnosy za prodej dřevní hmoty. Tabulka 22: Tržba za vlastní výrobky 2008–2012

Rok

2008

2009

2010

2011

2012

Tržba v Kč

7 381 945

4 557 008

6 864 910

8 011 366

7 765 569

(zdroj Podklady LD Javoří, vlastní tvorba)

Z tabulky vyplývá, že nejnižší tržby za vlastní výrobky byly v roce 2009, a to více než o dva miliony korun. Takto malý zisk byl způsoben menší mýtní úmyslnou těžbou, ale

65

hlavně úklidem lesa po vichřici Ema (stahování a pálení klestu), vysazováním nových sazenic na holinách. Tržby za pronájem zahrnují příjmy za pronájem orné půdy, za vysílač Eurotelu, pronájem honitby. Lesní družstvo Javoří pronajímá fyzické osobě ornou půdu o rozloze 0,94 ha. S Telefónicou Czech Rebublic a. s. se sídlem v Praze uzavřelo družstvo nájemní smlouvu dne 25. 11. 1997 o pronájmu pozemku za účelem užívání pro podnikatelskou činnost nájemce

k vybudování

a

poskytování

služeb

elektronických

komunikací

podle

zákona č. 127/2005 Sb. Dále družstvo pronajímá své pozemky honebnímu společenstvu. Honební společenstvo (HS) je společenstvo vlastníků honebních pozemků, HS Jemnice – LD Javoří vzniklo v roce 2003 za účelem pronajímání honitby. K pozemkům družstva je přidruženo několik desítek hektarů pozemků Lesů České republiky a několik desítek hektarů soukromých pozemků. Celková výměra je 632,60 ha. Smlouva o pronájmu honitby je desetiletá. Poslední byla uzavřena 15. 3 2013 již podruhé stejnému nájemci, protože nebyly žádné problémy s placením nájemného a myslivci sdruženi v MS Vráž se pečlivě starali o zvěř i les. V zimě nikdy nebyly prázdné krmelce a nikdy nebyl překročen odlov zvěře. Pronajímatel honitby pravidelně uhrazuje Honebnímu společenstvu škody způsobené zvěří. Rozdělení příjmů z pronájmu honitby dle velikosti pozemků schvaluje valná hromada Honebního společenstva. Finanční výnosy zahrnují úroky z termínovaných vkladů a spořicích účtů. Tabulka 23: Finanční výnosy 2008–2012

Rok

2008

2009

2010

2011

2012

Výnosy v Kč

105 918

46 048

2 827

41 639

67 480

(zdroj Podklady LD Javoří, vlastní tvorba)

Kontrolní komise družstva se podivila nad nízkým ziskem z úroku v roce 2010, přestože na účtu bylo 6 000 000 Kč. Okamžitě zasáhla a donutila představenstvo, aby peníze, které v té době ležely na běžném účtu, vložili na termínovaný vklad.

66

Změna stavu zásob vlastní činností je hodnota zásob nedokončených výrobků. Jiné provozní výnosy zahrnují dotace na pěstební a těžební činnost. Družstvo čerpá finanční podporu ze zdrojů Kraje Vysočina, a to na první zalesnění a následné vylepšení, na výchovu kultur, na probírky a směrování dřeva koněm. Družstvo musí splnit podmínky přiznání příspěvku. V roce 2008 činily dotace 2,4 %, v roce 2009 činily 6,4 %, v roce 2010 činily 3,3 %, v roce 2011 činily 3,4 % a v roce 2012 činily 3 % z celkových výnosů družstva. Družstvo by dokázalo hospodařit i bez dotací, přesto jsou nezanedbatelnou součástí ročních výsledků hospodaření. Tabulka 24: Výnosy 2008

Tržby za vlastní výrobky

7 381 945

Tržby za pronájem

84 620

Finanční výnosy

105 918

Změna stavu zásob vlastní činností Jiné provozní výnosy (dotace)

-2 383 184 420

VÝNOSY CELKEM

7 754 520 (zdroj Podklady LD Javoří, vlastní tvorba)

Tabulka 25: Výnosy 2009

Tržby za vlastní výrobky

4 557 008

Tržby za pronájem

85 159

Finanční výnosy

46 048

Změna stavu zásob vlastní činností

-12 077

Jiné provozní výnosy (dotace)

320 260

VÝNOSY CELKEM

4 996 398 (zdroj Podklady LD Javoří, vlastní tvorba)

67

Tabulka 26: Výnosy 2010

Tržby za vlastní výrobky

6 864 910

Tržby za pronájem

84 926

Finanční výnosy

2 827

Změna stavu zásob vlastní činností

-54 692

Jiné provozní výnosy (dotace)

234 150

VÝNOSY CELKEM

7 132 121 (zdroj Podklady LD Javoří, vlastní tvorba)

Tabulka 27: Výnosy 2011

Tržby za vlastní výrobky

8 011 366

Tržby za pronájem

83 516

Finanční výnosy

41 639

Změna stavu zásob vlastní činností

-5 535

Jiné provozní výnosy (dotace)

285 419

VÝNOSY CELKEM

8 416 405 (zdroj Podklady LD Javoří, vlastní tvorba)

Tabulka 28: Výnosy 2012

Tržby za vlastní výrobky

7 765 569

Tržby za pronájem

88 299

Finanční výnosy

67 480

Změna stavu zásob vlastní činností

9 002

Jiné provozní výnosy (dotace)

249 393

VÝNOSY CELKEM

8 179 743 (zdroj Podklady LD Javoří, vlastní tvorba)

Následující tabulka ukazuje nárůst a pokles ročních výnosů za poslední pětileté období. Tabulka 29: Výnosy celkem 2008–2012

Rok

2008

2009

2010

2011

2012

Výnosy v Kč

7 754 520

4 996 398

7 132 121

8 416 405

8 179 743

(zdroj Podklady LD Javoří, vlastní tvorba)

68

12.2 Náklady družstva Družstvo má největší náklady na těžbu dřeva a pěstební činnost. Nemalé náklady činí též nájem z lesní plochy pro pronajímatele, opravy a údržba lesních cest a mzdové náklady. Tabulka 30: Náklady 2008

Spotřebované náklady celkem

11 774

Těžba dřeva

2 534 174

Pěstební činnost

1 479 097

Nájem z lesní plochy

1 589 153

Služby OLH ½

65 668

Opravy a udržování cest

275 522

Ostatní služby

104 254

Služby celkem

6 047 868

Osobní náklady

640 155

Daně a poplatky

44 911

Jiné provozní náklady

3 798

Odpisy, rezervy

6 300

Ostatní finanční náklady

5 570

Rozpuštění finančních rezerv NÁKLADY CELKEM

-2 859 415 4 104 763

(zdroj Podklady LD Javoří, vlastní tvorba)

69

Tabulka 31: Náklady 2009

Spotřebované náklady celkem

9 202

Těžba dřeva

1 691 245

Pěstební činnost

1 886 320

Nájem z lesní plochy

1 594 797

Služby OLH ½

65 668

Opravy a udržování cest

212 489

Ostatní služby

113 990

Služby celkem

5 564 509

Osobní náklady

601 703

Daně a poplatky

45 263

Jiné provozní náklady

2 587

Odpisy, rezervy

6 300

Ostatní finanční náklady

6 483

NÁKLADY CELKEM

6 236 047 (zdroj Podklady LD Javoří, vlastní tvorba)

Tabulka 32: Náklady 2010

Spotřebované náklady celkem

5 668

Těžba dřeva

2 062 671

Pěstební činnost

1 428 635

Nájem z lesní plochy

1 594 780

Služby OLH ½

65 668

Opravy a udržování cest

382 946

Ostatní služby

84 642

Služby celkem

5 619 342

Osobní náklady

656 606

Daně a poplatky

46 807

Jiné provozní náklady

2 546

Odpisy, rezervy

6 300

Ostatní finanční náklady

6682

NÁKLADY CELKEM

6 343 951 (zdroj Podklady LD Javoří, vlastní tvorba)

70

Tabulka 33: Náklady 2011

Spotřebované náklady celkem

9 823

Těžba dřeva

2 471 793

Pěstební činnost

1 536 401

Nájem z lesní plochy

810 596

Služby OLH ½

65 668

Opravy a udržování cest

347 485

Ostatní služby

121 503

Služby celkem

5 353 446

Osobní náklady

612 842

Daně a poplatky

21 681

Jiné provozní náklady

4 407

Odpisy, rezervy

6 300

Ostatní finanční náklady

7 749

NÁKLADY CELKEM

6 016 248 (zdroj Podklady LD Javoří, vlastní tvorba)

Tabulka 34: Náklady 2012

Spotřebované náklady celkem

9 149

Těžba dřeva

3 163 420

Pěstební činnost

1 295 574

Nájem z lesní plochy

806 409

Služby OLH ½

65 668

Opravy a udržování cest

368 829

Ostatní služby

140 718

Služby celkem

5 840 618

Osobní náklady

593 515

Daně a poplatky

4 387

Jiné provozní náklady

6 132

Odpisy, rezervy

6 300

Ostatní finanční náklady

7 869

NÁKLADY CELKEM

6 467 971 (zdroj Podklady LD Javoří, vlastní tvorba)

71

Spotřebované náklady zahrnují drobný hmotný majetek, spotřebu elektrické energie a spotřebu materiálu (kancelářské potřeby, hřebíky, visací zámky apod.). Služby celkem zahrnují: 

těžební činnost – těžba dřeva a přiblížení dřeva traktorem,



pěstební činnost – směrování dřeva koněm, stahování a pálení klestu, sázení stromků, stavění a odklízení oplocenek, ošetření kultur ožínáním nebo chemicky, ½ fakturovaných prací OLH za pěstební práce,



nájem z lesní plochy – výplata nájemného pronajímatelům lesních pozemků,



služby OLH ½ - druhá fakturace prací OLH za těžební práce,



opravy a udržování cest – asfaltové a prašné cesty, výřez nežádoucích dřevin okolo cest,



ostatní služby – cestovné, poštovné, nájem nebytových prostor, účetní práce, školení a vzdělávání, právní poradenství, internet a servis počítačové sítě.

Osobní náklady zahrnují mzdové náklady (výplata mezd hajnému, odměny představenstvu a kontrolní komisy), zákonné zdravotní a sociální pojištění. Daně a poplatky zahrnují silniční daň, daň z nemovitosti. Jiné provozní náklady zahrnují pojistné, úrazové pojištění, dary apod. Odpisy, rezervy zahrnují odpisy DNM (dlouhodobý nehmotný majetek). Ostatní finanční náklady zahrnují poplatky za vedení účtu, za položky. Tabulka 35: Náklady na těžbu dřeva 2008–2012

Rok

2008

2009

2010

2011

2012

Náklady na těžbu dřeva

2 534 174

1 691 245

2 062 671

2 471 793

3 163 420

(zdroj Podklady LD Javoří, vlastní tvorba)

Tabulka 36: Náklady na pěstební činnost 2008–2012

Rok

2008

2009

2010

2011

2012

Náklady na pěstební činnost

1 479 097

1 886 320

1 428 635

1 536 401

1 295 574

(zdroj Podklady LD Javoří, vlastní tvorba)

72

Z předchozích dvou tabulek vyplývá, že rok 2009 byl, co se týče, těžby dřeva, na nejnižší úrovni z důvodu odklízení následků po vichřici Ema. Proto také v tomto roce vzrostly náklady na pěstební činnost. Musely se důkladně vyčistit vzniklé holiny a osázet novými sazenicemi, a to smrky, do oplocenek se sázely meliorační dřeviny (buky a duby). Tabulka 37: Celkové náklady 2008–2012

Rok

2008

2009

2010

2011

2012

Celkové náklady

4 104 763

6 236 047

6 343 951

6 016 247

6 467 971

(zdroj: Podklady LD Javoří, vlastní tvorba)

12.3 Výsledky hospodaření za roky 2008–2012 Roky 2008, 2010, 2011 a 2012 byly ziskové, pouze rok 2009 byl ztrátový. V tabulce se odráží finanční výkyvy těžební a pěstební činnosti v těchto letech. Vysoké náklady na pěstební činnost způsobily, že rok 2009 byl ztrátový. V tomto roce byly nejmenší příjmy v těžební činnosti a největší náklady na pěstební činnost. V následujících letech úměrně rostly jak výnosy, tak náklady. Tabulka 38: Výsledky hospodaření za roky 2008–2012

Rok

2008

2009

2010

2011

2012

Výnosy

7 754 520

4 996 398

7 132 121

8 416 405

8 179 743

Náklady

4 104 763

6 236 047

6 343 951

6 016 248

6 467 971

VH

3 649 757

- 1 239 649

788 170

2 400 157

1 711 772

(zdroj Podklady LD Javoří, vlastní tvorba)

12.4 Pohledávky a závazky Jediná pohledávka družstva je vůči firmě Innsania Distribution, s. r. o. V roce 2011 odebrala dřevní hmotu v hodnotě 462 630 Kč včetně DPH, kterou neuhradila. Na firmu byl podán platební rozkaz a Krajský soud v Českých Budějovicích až v letošním roce rozhodl ve prospěch družstva. Žalovaná strana je povinna zaplatit dlužnou částku spolu s 0,05 % úrokem z prodlení ročně a náhrady nákladů řízení. Družstvo uhrazuje veškeré závazky v termínech.

73

Pohledávky k 31. 12. 2008 činí 0 Kč, z toho po lhůtě splatnosti 0 Kč. Závazky z obchodního styku činí 63 427 Kč, z toho po lhůtě splatnosti 0 Kč. Pohledávky k 31. 12. 2009 činí 1 282 528 Kč, z toho po lhůtě splatnosti 20 292 Kč. Závazky z obchodního styku činí 3 323 Kč, z toho po lhůtě splatnosti 0 Kč. Pohledávky k 31. 12. 2010 činí 777 829 Kč, z toho po lhůtě splatnosti 388 953 Kč. Závazky z obchodního styku činí 54 208 Kč, z toho po lhůtě splatnosti 0 Kč. Pohledávky k 31. 12. 2011 činí 1 630 126 Kč, z toho po lhůtě splatnosti 496 146 Kč. Pohledávka po splatnosti ve výši 462 630 Kč byla předána k právnímu vymáhání. Závazky z obchodního styku činí 13 771 Kč, z toho po lhůtě splatnosti 0 Kč. Pohledávky k 31. 12. 2012 činí 1 360 552 Kč, z toho po lhůtě splatnosti 496 146 Kč. Pohledávka po splatnosti ve výši 452 630 Kč je předmětem právního vymáhání. Závazky z obchodního styku činí 13 771 Kč, z toho po lhůtě splatnosti 0 Kč.

12.5 Čistý pracovní kapitál Čím vyšší je čistý pracovní kapitál, tím větší by měla být při dostatečné likvidnosti jeho složek schopnost podniku hradit své závazky. Družstvo tento parametr splňuje. Čistý pracovní kapitál = Oběžná aktiva – Krátkodobá pasiva Tabulka 39: Čistý pracovní kapitál

Rok

Oběžná aktiva

Krátkodobá pasiva

Čistý pracovní kapitál

2008

9 601 000

419 000

9 128 000

2009

6 056 000

359 000

5 697 000

2010

6 848 000

428 000

6 420 000

2011

7 967 000

812 000

7 155 000

2012

6 413 000

386 000

6 027 000

(zdroj Podklady LD Javoří, vlastní tvorba)

74

12.6 Koeficient samofinancování Udává, do jaké míry je firma schopna pokrýt své potřeby z vlastních zdrojů. Je vyjádřením finanční stability a samostatnosti firmy. Hodnota ukazatele > 40 % charakterizuje příznivou finanční situaci a lze z ní usoudit, zda podnik dosahuje dostatečně velký zisk. Koeficient samofinancování =

* 100

Tabulka 40: Koeficient samofinancování

Rok

Vlastní kapitál

Aktiva celkem

Koeficient samofinancování

2008

10 550 000

10 969 000

96,2

2009

7 059 000

7 418 000

95,2

2010

7 776 000

8 204 000

94,8

2011

8 410 000

9 316 000

90,3

2012

7 270 000

7 756 000

93,7

(zdroj Podklady LD Javoří, vlastní tvorba)

Z tabulky vyplývá, že Lesní družstvo Javoří má vysoký koeficient samofinancování. To znamená, že je schopno pokrýt téměř všechny své potřeby z vlastních finančních zdrojů. Závěrem bych chtěla podotknout, že družstvo dosahuje výborných výsledků hospodaření a mohlo by více investovat. Myslím, že by družstvo mělo uhradit ze svých zdrojů (i když nedosáhne na podporu z dotačních zdrojů) revitalizaci rybníčka, bylo by to užitečné pro přírodu a vodní živočichy, kteří se v této oblasti vyskytují. Nemalým přínosem by to bylo též pro návštěvníky lesa, zlepšil by se vzhled i prostředí v této lokalitě.

75

13 Dotace Finanční podpora pro lesy se poskytuje z fondů EU na pěstební a těžební činnost. Těmito dotacemi se podporuje stabilizace zemědělství, lesnictví a navazujícího zpracovatelského průmyslu s cílem zaměstnanosti na venkově a zabezpečení polyfunkčního využívání krajiny. Družstvo má možnost čerpat finanční podporu z dotačních programů Kraje Vysočina. Finanční podpora se poskytuje dle Zásad Zastupitelstva Kraje Vysočina pro poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích pro období 2007–2013. Zároveň tyto zásady určují způsob kontroly jejich využití. Od roku 2002 družstvo každoročně žádá o podporu na obnovení a zajištění porostů, na výchovu porostů a na podporu šetrné technologie zpracování dřevní hmoty. Žádost o poskytnutí příspěvku podává družstvo na formulářích a žádost je osobně doručována prostřednictvím OLH. K tomu též každoročně přikládá písemné kopie nájemních smluv všech 191 pronajímatelů, bohužel to nelze provést elektronicky, protože se tyto smlouvy archivují. Termín podání žádosti o příspěvek je do 3 měsíců po ukončení prací. Družstvo žádá čtvrtletně. Žádost o poskytnutí finančního příspěvku na hospodaření v lesích z rozpočtů Kraje Vysočina připravuje OLH a následně projednává s představenstvem družstva. Součástí žádosti je příloha o provedených pracích, druzích sadby a jejich průvodních listů. O poskytnutí příspěvku rozhoduje příslušný odbor Kraje Vysočina a jsou poskytovány pouze do vyčerpání finančního limitu stanoveného v rozpočtu kraje na běžný rok. Příspěvky jsou poskytovány zpětně po splnění všech podmínek a dodržení účelu, u probírek a prořezávek je nutné dodržet skutečný věk porostu. Příspěvek lze poskytnout maximálně do výše skutečného rozsahu provedených prací. Přestože družstvo získává nemalé dotace z dotačních programů Kraje Vysočina, nejsou tyto příjmy rozhodující pro roční výsledky hospodaření.

76

13.1 Obnova a zajištění lesních porostů Podpora se poskytuje na první zalesnění přirozenou obnovou nebo umělou sadbou. Jedná se o sadbu smrku a melioračních dřevin, hlavně buku a jedle. Dále se podpora vyplácí na opakovanou umělou sadbu (vylepšení) a na zajištění lesních porostů v zákonné lhůtě. Zákonná lhůta na obnovu je dva roky. Lesní družstvo Javoří zalesňuje holiny do jednoho roku. Ke každému druhu sazenic je nutno doložit průvodní list pro sadební materiál, který prokazuje, ve které školce byly sazenice vypěstovány. Družstvo vysazuje smrk ztepilý, buk lesní a jedli bělokorou. Sazenice nakupuje od firmy LESCUS Cetkovice, s. r. o.

13.2 Výchova lesních porostů Podpora je poskytována také na odstraňování lesních porostů v rámci rekonstrukce a odstraňování porostů s nevhodnou dřevinnou skladbou a na výchovu porostů do 40 let skutečného věku, to znamená na prořezávky a probírky (předmýtní úmyslnou těžbu). Prořezávky a předmýtní úmyslnou těžbu je nutno ze zákona dodržet podle desetiletého LHP. Největší finanční položkou je příspěvek na první zalesnění, to znamená za nákup sazenic, hlavně melioračních dřevin na holiny. Další příspěvek je na zajištění a výchovu porostů, to znamená dopěstování kultur tak, aby mohly samostatně růst a nemusely být ožínány. Ožínání se provádí do doby, než odroste buření. Cyklus trvá přibližně 4–5let.

13.3 Ekologická a k přírodě šetrná technologie Z těchto příspěvků žádá družstvo pouze o příspěvek na vyklizování nebo směrování dříví koněm v lesním porostu. Příspěvek na přiblížení a směrování dřeva koněm je nezanedbatelný po stránce finanční, ale hlavně šetří přírodu a les.

77

Tabulka 41: Dotační příspěvky

Rok

2008

2009

2010

2011

2012

Obnova, zajištění, výchova porostů

136 700

265 480

192 730

217 699

183 993

Přiblížení dřeva koněm

47 720

54 780

41 420

67 720

65 400

CELKEM

184 420

320260

234 150

285 419

249 393

(zdroj Podklady LD Javoří, vlastní tvorba)

Celkový finanční příspěvek na hospodaření v lesích se pohybuje přibližně ve stejné výši, kromě roku 2009, kdy proběhlo velké zalesňování holin po vichřici Ema.

13.4 Kontroly hospodaření V lese probíhají pravidelné kontroly. Na dodržování právních předpisů a rozhodnutí týkajících se funkcí lesů probíhá pravidelně kontrola České inspekce životního prostředí z Havlíčkova Brodu. Kontrola z Odboru životního prostředí Moravské Budějovice se zaměřuje na kontrolu těžební a pěstební činnosti a kontrola z Odboru lesního a vodního hospodářství Kraje Vysočina je zaměřena na plnění podmínek dotačních programů. Dle těchto kontrol není v lesích družstva porušován zákon o lesním hospodářství, o plnění lesního hospodářského plánu a o plnění podmínek pro dotace. Ze závěru kontrol vyplývá, že hospodaření s ohledem na výměru, územní celistvost a přírodní podmínky je na nadprůměrné úrovni.

78

14 Statistické výkazy Družstvo odesílá každý rok roční výkaz odvětvových ukazatelů v lesnictví – Les 8-01. V nich uvádí např. velikost pozemků v hektarech k zalesnění holin, neúspěšné zalesnění, umělé zalesnění, zalesnění přirozenou obnovou lesa. Dále uvádí výší mýtní a nahodilé těžby dřeva podle dřevin. Výkaz o úplných nákladech práce ÚNP 4-01 vykazuje charakteristiku ekonomického subjektu, údaje, z nichž plynula převážná část tržeb nebo příjmů, dále uvádí odpracované a placené hodiny a údaje o osobách pracujících na dohody o pracích. Zabývá se také výkazem mzdových, personálních a sociálních nákladů a výdajů na zaměstnance.18

______________________________________ 18

Podklady LD Javoří

79

15 Shrnutí Náplní mé práce bylo posouzení celkové činnosti Lesního družstva Javoří. V úvodu se zabývám vznikem a orgány družstva, členskou základnou, posouzením lesního hospodářského celku a způsobem vedení družstva. V části o činnosti družstva jsem analyzovala těžební a pěstební činnost. Dále jsem zhodnotila výsledky hospodaření družstva a posledním bodem byl způsob čerpání financí z dotačních programů Kraje Vysočina. Právní formou LD Javoří je družstvo. Předmětem podnikání je lesnictví, prodej výrobků, obchod a služby a zprostředkovatelská činnost. Družstvo vzniklo 14. července 1994 po složitém shromažďování dokumentů potomky původních měšťanů. Bylo zaregistrováno jako právnická osoba. Orgány družstva jsou členská schůze, představenstvo a kontrolní komise. Nejvyšším orgánem družstva je členská schůze, na které členové rozhodují o záležitostech družstva. Je svolávána nejméně jednou ročně. Volené orgány (představenstvo a kontrolní komise) mají tříleté funkční období a poslední volba proběhla 23. 7. 2011. Statutárním orgánem je tříčlenné představenstvo, které se řídí stanovami družstva schválenými 14. 4. 2012. Představenstvo volí členové družstva na členské schůzi, volební období je tříleté. Stanovy družstva jsou podřízeny Obchodnímu zákoníku, příp. dalším příslušným právním předpisům. Kontrolní komise je též tříčlenná, kontroluje veškerou činnost družstva, řeší spory členů a pracovníků, vyjadřuje se k účetní závěrce a k rozdělení zisku nebo úhradě ztráty družstva. Kontrolní komise je oprávněna vyžadovat informace o veškeré činnosti a představenstvo má povinnost je neprodleně poskytnout. V současné době je 122 členů družstva a mají spoluvlastnický podíl 361 ha, mezi členy patří i město Jemnice. Při hlasování na členské schůzi má každý člen jeden hlas. Člen má právo podílet se na řízení a kontrole činnosti přímo nebo prostřednictvím orgánů a může být volen do těchto orgánů. Členové jsou na členské schůzi seznámeni s celoročním hospodařením a roční účetní závěrkou. Též rozhodnou o rozdělení a užití zisku. 80

Území družstva se nachází v Předhoří Českomoravské vrchoviny v nadmořské výšce do 600 m n. m. Největší zastoupení dřevin v porostech má smrk, následuje borovice, modřín, jedle a v malém množství dub, buk a javor. Družstvo hospodaří přibližně na 450 ha pozemku, z čehož je 446 ha lesní plochy. Vlivem dědictví a restituce z původních 73 majitelů se rozrostl počet majitelů na 191 fyzických osob a 2 právnické, z toho s podílem 40 ha Lesy České republiky, jako organizace s právem hospodařit s majetkem státu a s podílem 65 ha město Jemnice. Z toho vyplývají i složité právnické vztahy. Nejmenší spoluvlastnický podíl je 0,00045 ha a největší 7,64 ha. Celková hodnota pozemků družstva podle znaleckého posudku z roku 2009, kterou provedl Ing. Milan Kotačka, je 109 467 570 Kč. Předpokladem řádného hospodaření v lese je desetiletý LHP platný do 31. 12. 2014. Plán vypracovala firma LESPROJEKT BRNO a. s. podle právně závazných předpisů o lesním hospodářství, o rozvoji a obnově lesních porostů. Firma vypracovala potřebné dokumenty včetně textové části, map, digitálních, numerických a grafických dat. Podle tohoto plánu připravuje OLH ve spolupráci s představenstvem a hajným projekty ročních prací. Jedná se hlavně o těžební a pěstební práce a výchovu kultur. V letošním roce probíhá příprava na nový LHP tak, aby vstoupil v platnost k 1. 1. 2015 a práce v lese na sebe průběžně navazovaly. V lesních porostech družstva jsou zastoupeny všechny věkové skupiny dřevin v rozmezí od 10 do 130 let věku. Nejvíce zastoupené dřeviny v porostu jsou ve věku 10–15 let. Příznivě se jeví mírně nadnormální zastoupení porostů věkových stupňů do 40 let. Družstvo má jednoho zaměstnance – hajného. Pracovní smlouva je s ním uzavřena na dobu neurčitou. Členové představenstva a kontrolní komise pracují na dohodu o pracovní činnosti. Účetní práce poskytuje jedna pracovnice na smlouvu o dílo a cena za tyto služby je řešena samostatnou fakturou dle rozsahu a náročnosti prací. Na práci v lese jsou najímány v současné době čtyři OSVČ – těžaři a tři OSVČ na pěstební činnost. Do pěstební činnosti patří i práce s koněm na směrování dřevní hmoty. Práci těmto osobám přiděluje hajný, zároveň kontroluje její provedení, stvrzuje ji svým podpisem 81

na fakturách. Také členové představenstva a kontrolní komise náhodně kontrolují všechny provedené práce. Podle platného desetiletého LHP mohlo družstvo vytěžit 64 700 m3 dřeva. Za 8 let od roku 2004 do konce roku 2012 se vytěžilo 46 654 m3. To znamená, že družstvo nevytěží veškerou doporučenou dřevní hmotu. Přesto jsou finanční výsledky v těžbě velmi dobré. Postupně narůstalo průměrné zpeněžení za 1 m3. Náklady byly úměrné těžbě a prodejním cenám dřeva. Za posledních 5 let se celkem vytěžilo 33 599 m3. Nejvyšší těžba 7 860 m3 byla v roce 2008, nejnižší 5 458 m3 byla v roce 2009. Graf 7: Těžba dřeva v m3 za posledních 5 let

Těžba 9000 8000 7000 6000

5000 Těžba

4000 3000 2000 1000 0 2008

2009

2010

2011

2012

(zdroj Podklady LD Javoří, vlastní tvorba)

V roce 2010 byla nejvyšší mýtní úmyslná těžba (na holiny) a činila 4 603 m3, v roce 2008 byla pouze 1 669 m3. Předmýtní úmyslná těžba (probírky) byla nejvyšší v roce 2011, a to 1 622 m3. Nejnižší byla v roce 2008 pouhých 505 m3. Výše mýtní úmyslné a předmýtní úmyslné těžby vykazuje v posledních 5 letech nárůst. V dalším decenniu LHP bude vhodné tyto druhy těžeb regulovat.

82

Nejvyšší nahodilá těžba 763 m3 byla v roce 2012 a v roce 2008 byla nulová. Tato těžba se provádí při napadení stromů škůdci nebo při poškození stromů větrnou a sněhovou kalamitou. Z důvodu vichřice Ema v roce 2008 bylo vytěženo 5 686 m3 kalamitního dřeva, z toho bylo zpracováno 1760 m3 harvestorovou technologií, která zpracuje kmen od uříznutí, odvětvení a nařezání na potřebné délky. Všechny polomy po vichřici nebyly zpracovány a promítly se do těžby roku 2009, kdy bylo vytěženo ještě 2 814 m3 kalamitního dřeva. Nejvíce se vytěží smrkového dřeva. Dřevo není skladem, neprodleně se prodává, což je finančně výhodné a zabraňuje množení škůdců. Pěstební činnost je jedna z nejdůležitějších prací v lese. Práce se v lese provádí podle ročního projektu zpracovaného odborným lesním hospodářem z LHP, který odpovídá požadavkům Lesního zákona č. 289/1995 Sb. V pěstební činnosti pracují dvě OSVČ, které provádějí práci na pokyn hajného, ten je i kontroluje. Též představenstvo dohlíží na správný chod a dodržování zásad v pěstební činnosti. V jarních měsících při sázení stromků pomáhají i těžaři, aby se stihly holiny vysázet za vhodného počasí (zachycení jarní vláhy). Nejnutnější je brzké zalesnění holin po těžbě, družstvo zalesňuje vždy téměř do jednoho roku po mýtní úmyslné těžbě. V posledních letech se vysazuje na doporučení LHP více melioračních dřevin, které se umísťují do oplocenek. Zároveň družstvo dbá, aby byla využita přirozená obnova lesa. Hajný dohlíží, aby těžaři nepoškodili náletové stromky. Šetří se tím náklady na výsadbu. Za posledních 5 let bylo vysázeno celkem 234 815 kusů sazenic stromků. Nejvíce sazenic 50 655 kusů se vysázelo v roce 2009 na holinách o rozloze 8,96 ha, z důvodu kalamity po vichřici Ema z roku 2008. V ostatních letech je výsadba průměrná, což je s vylepšením kolem 45 000 kusů stromků na ploše 9,27 ha. Každoročně se vylepšuje 3–5 % po úhynu sazenic, což je v průměru 0,39 ha. V roce 2011 se vysázelo 12 900 sazenic buku, ze kterých v roce 2012 uhynulo následkem mrazů v druhé polovině května 5 185 těchto sazenic, a ty musely být vylepšeny na ploše 0,52 ha.

83

Výchova lesních porostů je prováděna každoročně s největší péčí. Pravidelně jsou ožínány kultury v oplocenkách i na holinách. Průměrně se ožíná asi 32 ha plochy. Podle LHP jsou prováděny prořezávky a probírky jako výchovný zásah, který upravuje počet jedinců v lesním porostu a ovlivňuje druhovou skladbu, zdravotní stav a kvalitu pěstovaných porostů. Prořezávky se provádí průměrně na ploše asi 12 ha ročně, probírky do 40 let věku porostu na ploše asi 10 ha ročně a probírky nad 40 let věku porostu na ploše 24 ha. Probírky v posledních letech jsou prováděny ve vyšší míře, aby byly splněny podmínky desetiletého LHP. Sazenice se chemicky ošetřují proti okusu a proti poškozování sazenic klikorohem. Celoročně se kontroluje stav kůrovce Lýkožrouta smrkového pokládáním stromových lapáků a feromonových odparníků. V lesích družstva je minimální výskyt škůdců. Po mýtní úmyslné a předmýtní úmyslné těžbě se provádí stahování a pálení klestu. Kde lze klest vyvést traktorem, tam to družstvo provede a vyvezenou klest prodá ke štěpkování. Cena za takto vyprodukovanou klest stále roste. Zbylé hromady klestu se spálí v zimních měsících. LD Javoří pravidelně udržuje a opravuje lesní cesty jak asfaltové, tak prašné. V okolí cest se vyřezávají větve přesahující do vozovky, opravují se rampy a uzamykatelné závory. Každoročně se na tyto práce vynaloží téměř 300 000 Kč. Družstvo se chystá na svých pozemcích revitalizovat malý rybníček. Je připraven projekt ke schválení na členské schůzi v roce 2014. V kapitole Zhodnocení výsledků hospodaření LD Javoří porovnávám zisky a ztráty v jednotlivých letech.

84

Graf 8: Výsledek hospodaření za roky 2008–2012

Výsledek hospodaření 4 000 000,00 3 000 000,00 2 000 000,00 1 000 000,00 0,00 -1 000 000,00

2008

2009

2010

2011

2012

-2 000 000,00 (zdroj Podklady LD Javoří, vlastní tvorba)

V roce 2008 činil zisk 3 649 757 Kč, v roce 2010 činil zisk 780 170 Kč, v roce 2011 činil zisk 2 400 157 Kč a v roce 2012 činil zisk 1 711 772 Kč. Pouze v roce 2009 byla ztráta -1 239 649 Kč. Největší výnosy přinášejí tržby za vlastní výrobky, které činí ročně v průměru 6 900 000 Kč. Finančně zajímavé jsou příjmy z pronájmu, a to za ornou půdu, pronájem plochy s Telefónicou Czech Republik a. s. na provozování vysílače a pronájem honitby Honebnímu společenstvu, které činí v průměru 85 000 Kč ročně. Nejvyšší finanční výnosy byly 105 918 Kč v roce 2008. Nejnižší byly v roce 2010, a to pouhých 2 827 Kč, kdy bývalé vedení družstva nechalo finanční prostředky ležet na běžném účtu. Finanční podpora je poskytována z fondů EU na podporu stabilizace zemědělství, lesnictví a navazujícího zpracovatelského průmyslu s cílem vyšší zaměstnanosti na venkově a zabezpečení polyfunkčního využívání krajiny. Družstvo čerpá finanční podporu (dotace) ze zdrojů Kraje Vysočina na pěstební a těžební činnost. Družstvo získává příspěvky na nákup sazenic pro první zalesnění a následné vylepšení, na výchovu kultur – prořezávky, na probírky do 40 let věku, na probírky nad 40 let věku a na směrování dřeva koněm. Protože družstvo plní podmínky přiznání příspěvku, získalo na výchovné práce v posledních pěti letech 996 602 Kč a na směrování

85

dřeva koněm 277 040 Kč. Celkem tedy na pěstební a těžební činnost družstvo získalo z dotací kraje 1 273 642 Kč. Z toho vyplývá, že finanční podpora není nezanedbatelná a družstvo ji oceňuje, ale bylo by schopné podle finanční analýzy hospodařit i bez těchto příspěvků. Následující tabulka ukazuje nárůst a pokles ročních výnosů za poslední pětileté období, kterému se věnuji. Tabulka 42: Výnosy celkem 2008–2012

Rok

2008

2009

2010

2011

2012

Výnosy v Kč

7 754 520

4 996 398

7 132 121

8 416 405

8 179 743

(zdroj Podklady LD Javoří, vlastní tvorba)

Největší náklady vydává družstvo na pěstební činnost, hlavně na nákup sazenic, úklid holin po těžbě apod. Nemalé náklady též činí nájem z lesní plochy pro pronajímatele, opravy a údržbu lesních cest a mzdové náklady. Největší náklady na těžbu dřeva 3 163 420 Kč byly v roce 2012 a nejnižší 1 691 245 Kč v roce 2009. Náklady na tuto činnost jsou úměrné prodeji dřevní hmoty a podmínkám těžby. Největší náklady na pěstební činnost 1 888 320 Kč byly v roce 2009, kdy probíhala rozsáhlá výsadba holin po vichřici Ema. Nejnižší 1 428 635 Kč byl v roce 2010. Tabulka 43: Celkové náklady 2008–2012

Rok

2008

2009

2010

2011

2012

Celkové náklady

4 104 763

6 236 047

6 343 951

6 016 247

6 467 971

(zdroj: Podklady LD Javoří, vlastní tvorba)

Z analýzy hospodaření Lesního družstva Javoří vyplývá, že družstvo má vysoký koeficient samofinancování, je schopno pokrýt téměř všechny své potřeby z vlastních finančních zdrojů. Z účetní rozvahy je patrné, že finanční situace podniku velice příznivá a že má dostatečné množství finančních prostředků svých běžných závazků.

86

Závazky vůči dodavatelům, zaměstnancům, závazky ze sociální a zdravotního pojištění a daňové závazky uhrazuje do lhůty splatnosti. Družstvo celkově hospodaří na velice dobré úrovni jak po stránce finanční, tak po stránce dodržování Lesního zákona č. 289/1995 Sb. Celkové výsledky hospodaření družstva vyplývají z následující tabulky. Tabulka 44: Výsledky hospodaření za roky 2008–2012

Rok

2008

2009

2010

2011

2012

Výnosy

7 754 520

4 996 398

7 132 121

8 416 405

8 179 743

Náklady

4 104 763

6 236 047

6 343 951

6 016 248

6 467 971

VH

3 649 757

- 1 239 649

788 170

2 400 157

1 711 772

(zdroj Podklady LD Javoří, vlastní tvorba)

V roce 2011 podalo družstvo platební rozkaz na firmu Innsania Distribution, s. r. o. pro nezaplacení dvou faktur ve výši 462 000 Kč. Krajský soud v Českých Budějovicích letos rozhodl ve prospěch družstva. Několikrát ročně povoluje družstvo vstup různým organizacím na své pozemky. Jedná se o pochod ke Dni země, o krmení zvěře v zimních měsících, tyto akce pořádají Skauti Jemnice. V srpnu probíhá závod horských kol, pořádaný Agenturou Free Time Jemnice. Na podzim Mladí hasiči města Jemnice mají branný den. TJ Sokol Jemnice – oddíl žen připravuje na silvestrovské odpoledne Silvestrovský výšlap na Modrák. Kromě těchto organizovaných akcí slouží les k procházkám, lyžování a jiným rekreačním aktivitám. Veškeré finanční i analytické údaje ze své bakalářské práce poskytnu vedení družstva, a to je použije k porovnání výsledků hospodaření pro další roky.

87

16 Závěr Pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala téma: Analýza hospodaření LD Javoří a výše dotací v souvislosti s ekologickým programem organizace. V teoretické části jsem se zabývala všeobecně teorií hospodaření a finanční analýzou podniku. Praktická část byla zaměřena na celkovou činnost Lesního družstva Javoří, historii a založení družstva, stanovy, orgány družstva a členství v družstvu. Z finanční analýzy hospodaření vyplývá, že náklady na těžební a pěstební činnost jsou v odpovídající výši a družstvo se těmto činnostem věnuje s maximální péčí. Důležitým finančním přínosem pro družstvo je nejen těžba dřevní hmoty, ale i finanční příspěvky na pěstební a těžební činnost. Příspěvky jsou poskytovány z fondů EU a družstvu je rozděluje Kraj Vysočina. Přestože příspěvek ocení, bylo by schopné své výdaje financovat z vlastních zdrojů. Lesní družstvo Javoří celkově hospodaří na velice dobré úrovni a je schopno své závazky plnit do lhůty splatnosti. Podle pravidelných kontrol státních orgánů není v hospodaření družstva porušován zákon o lesním hospodářství a o plnění LHP. Doufám, že tato bakalářská práce, i když nepřináší úplné informace o činnosti družstva, bude pro čtenáře přínosem. Informace o finanční analýze, které jsem v bakalářské práci zpracovala, poskytnu vedení družstva, a to je použije k hodnocení a porovnání v dalších letech hospodaření. Hospodaření družstva by mohlo být příkladem pro jiné subjekty hospodařící v podobném oboru. Jsem přesvědčena, že jsem splnila cíl své práce.

88

17 Seznam zdrojů Literatura: HADRABOVÁ, Alena. Veřejná správa životního prostředí. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2008, 178 s. ISBN 978-80-245-1407-9 JIŘÍČEK, Petr a MORÁVKOVÁ Magda. Finanční analýza. VŠP Jihlava, 2008, ISBN 978-80-87035-14-6 LAJTKEPOVÁ, Eva. Veřejné finance. 2. vyd. Brno: Akademické nakladatelství CERM, s. r. o., 2009, 160 s. ISBN 978-80-7204-618-8 NEČADOVÁ, Věra. Veřejná správa. VŠP Jihlava, 2009, ISBN 978-80-87035-19-1 NEČADOVÁ,

Věra.

Základy

podnikové

ekonomiky.

VŠP

Jihlava,

2008,

ISBN 978-80-87035-16-0 PEKOVÁ, Jitka. Veřejní finance, úvod do problematiky. 4. vyd. Praha: ASPI, a. s., 2008, 580 s. ISBN 978-80-7357-358-4 RYNEŠ, Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka k 1. 1. 2013. 13. vyd. Ostrava: PRINTO, s. r. o., 2013, 1111 s., ISBN 979-80-7263-793-5 SLÁBOVÁ, Markéta. Tvorba a ochrana životního prostředí. 1. vyd. České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií, o. p. s., 2006, 238 s. ISBN 80-86708-29-2 VILAMOVÁ, Šárka. Čerpáme finanční zdroje Evropské unie. 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, a. s., 2005, 200 s. ISBN 80-247-1194-X Internetové zdroje: dotaceprolesy.cz [online]. [cit. 2013-10-07] dotace pro lesy. Dostupné z WWW: <dotaceprolesy.cz > justice.cz [online]. [cit. 2013-10-12] obchodní rejstřík. Dostupné z WWW. <justice.cz> mfcr.cz [online]. [cit. 2013-10-07] prostředky alokované pro ČR. Dostupné z WWW: <mfcr.cz>

89

ucetnictvisdh.webnode.cz [online]. [cit. 2013-10-07] co jsou to granty a dotace. Dostupné z WWW: Citace: citace: (Javoří, 1994) citace: (Pavlík, 2012) Zdroje Lesního družstva Javoří: Stanovy Lesního družstva Javoří se sídlem v Jemnici Lesní hospodářský plán LD Javoří Podklady LD Javoří

Seznam grafů Graf 1: Finanční alokace fondů 2007–2013 v mil. EUR .......................................................... 27 Graf 2: Původní a dnešní skladba lesních dřevin na území ČR................................................ 33 Graf 4: Zastoupení dřevin v porostech ..................................................................................... 42 Graf 5: Zastoupení věkových skupin dřevin ............................................................................ 45 Graf 6: Průměrná cena dřevní hmoty ....................................................................................... 52 Graf 7: Množství vysázených sazenic ...................................................................................... 54 Graf 8: Těžba dřeva v m3 za posledních 5 let ........................................................................... 82 Graf 9: Výsledek hospodaření za roky 2008–2012 .................................................................. 85

Seznam obrázků Obrázek 1: Modrácký a Inženýrský kopec ............................................................................... 36 Obrázek 2: Platná obrysová mapa ............................................................................................ 44

Seznam tabulek Tabulka 1: Výsledovka (výkaz zisku a ztráty) .................................................................... 14 Tabulka 2: Účetní rozvaha ................................................................................................... 16 90

Tabulka 3: Finanční alokace fondů 2007–2013 v mil. EUR ............................................... 27 Tabulka 4: Výměry lesa ....................................................................................................... 43 Tabulka 5: Mýtní úmyslná těžba 2008–2012 ...................................................................... 49 Tabulka 6: Předmýtní úmyslná těžba (probírka) 2008–2012 .............................................. 49 Tabulka 7: Nahodilá těžba 2008–2012 ................................................................................ 49 Tabulka 8: Kalamitní těžba 2008–2012............................................................................... 50 Tabulka 9: Přehled celkové těžby 2008–2012 ..................................................................... 50 Tabulka 10: Náklady na těžbu dřeva ................................................................................... 51 Tabulka 11: Průměrná cena dřevní hmoty........................................................................... 51 Tabulka 12: Vysázené sazenice ........................................................................................... 53 Tabulka 13: Prořezávky ....................................................................................................... 55 Tabulka 14: Probírka do 40 let věku ................................................................................... 55 Tabulka 15: Probírka nad 40 let věku .................................................................................. 55 Tabulka 16: Rozvaha 2008 .................................................................................................. 60 Tabulka 17: Rozvaha 2009 .................................................................................................. 61 Tabulka 18: Rozvaha 2010 .................................................................................................. 62 Tabulka 19: Rozvaha 2011 .................................................................................................. 63 Tabulka 20: Rozvaha 2012 .................................................................................................. 64 Tabulka 21: Souhrn celkových aktiv a pasiv 2008–2012 .................................................... 65 Tabulka 22: Tržba za vlastní výrobky 2008–2012 .............................................................. 65 Tabulka 23: Finanční výnosy 2008–2012 ........................................................................... 66 Tabulka 24: Výnosy 2008 ................................................................................................... 67 Tabulka 25: Výnosy 2009 ................................................................................................... 67 Tabulka 26: Výnosy 2010 ................................................................................................... 68 Tabulka 27: Výnosy 2011 ................................................................................................... 68 Tabulka 28: Výnosy 2012 ................................................................................................... 68 Tabulka 29: Výnosy celkem 2008–2012 ............................................................................. 68 Tabulka 30: Náklady 2008 .................................................................................................. 69 Tabulka 31: Náklady 2009 .................................................................................................. 70 Tabulka 32: Náklady 2010 .................................................................................................. 70 Tabulka 33: Náklady 2011 .................................................................................................. 71 Tabulka 34: Náklady 2012 .................................................................................................. 71 Tabulka 35: Náklady na těžbu dřeva 2008–2012 ................................................................ 72 Tabulka 36: Náklady na pěstební činnost 2008–2012 ......................................................... 72 91

Tabulka 37: Celkové náklady 2008–2012 ........................................................................... 73 Tabulka 38: Výsledky hospodaření za roky 2008–2012 ..................................................... 73 Tabulka 39: Čistý pracovní kapitál...................................................................................... 74 Tabulka 40: Koeficient samofinancování ............................................................................ 75 Tabulka 41: Dotační příspěvky............................................................................................ 78 Tabulka 42: Výnosy celkem 2008–2012 ............................................................................. 86 Tabulka 43: Celkové náklady 2008–2012 ........................................................................... 86 Tabulka 44: Výsledky hospodaření za roky 2008–2012 ..................................................... 87

Seznam zkratek EU – Evropská unie DNM – dlouhodobý nehmotný majetek HS – honební společenstvo LČR – Lesy České republiky LD Javoří – Lesní družstvo Javoří LHP – Lesní hospodářský plán LV – list vlastnictví OLH – odborný lesní hospodář OSVČ – osoba samostatně výdělečně činná

92