VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií
Úvěrové produkty obchodních bank pro municipality Bakalářská práce
Autor: Milan Plecháč Vedoucí práce: Ing. Petr Jiříček Jihlava 2014
Anotace Bakalářská práce se zabývá úvěrovými produkty obchodních bank pro municipality. V úvodní části je vymezena role bank v tržní ekonomice, jejich charakteristika, primární funkce, bankovní produkty a jejich základní rysy. V další části se pak práce zabývá systematizací bankovních produktů, jejich cenou, druhem a způsobem stanovení cen. Práce se také zaměřuje na komunální úvěry a jejich dělení. Zmínka je i o zadlužení územních rozpočtů a o vývoji dluhu v České republice. Součástí bakalářské práce je analýza úvěrových produktů nabízených obchodními bankami působícími v České republice. Vybrány jsou produkty velkých univerzálních bank dle hlediska velikosti jejich bilanční sumy k 30. 6. 2013. Hodnocení je provedeno na základě obchodních podmínek a požadovaného zajištění úvěru. V bakalářské práci je vybrán dlouhodobý investiční úvěr pro město Jičín a následně provedena komparace konečných nabídek, které předložily banky.
Klíčová slova úvěrové produkty, municipality, bilanční suma, obec, město, kraj, komunální sféra, komunální úvěry, úrok, úroková sazba, klasifikace bank, zadlužení, investiční úvěr
Annotation The bachelor thesis focuses on the products of commercial banks for municipalities. The introductory part defines the role of banks within the market-oriented economy, their characteristics, primary functions, bank products and their basic features. It further focuses on systematization of bank products, their prices, types and pricing methods. The work also deals with municipal loans and their division. There is also some mention of regional budget indebtedness and the development of debt in the Czech Republic. The bachelor work includes an analysis of loan products offered by commercial banks operating in the Czech Republic. It selects products of large universal banks according to the size of their balance sheet as of 30th June 2013. Evaluation is carried out based on the terms of trade and the required loan guarantees. The thesis singles out a long-term investment loan for the town of Jičín and compares the final offers laid out by banks.
Keywords loan products, municipalities, total assets, village, city, county, municipal sphere, municipal loans, interest, interest rate, classification of banks, indebtedness, investment loan
Poděkování Rád bych zde poděkoval vedoucímu své bakalářské práce Ing. Petru Jiříčkovi za odborné vedení a cenné rady, které mi pomohli při vypracování této práce. Také bych rád poděkoval Ing. Milanu Köstingerovi, vedoucímu ekonomického odboru městského úřadu Jičín, který mi poskytl důležité informace pro tuto práci. Dále děkuji své rodině za projevenou toleranci a všem, kteří mi poskytli literaturu či jiné cenné zdroje a rady k napsání této práce.
Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 11. května ...................................................... Podpis
Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 9 1
Role bank v tržní ekonomice.......................................................................................... 11
2
Charakteristika obchodních bank ................................................................................. 11
3
Základní funkce obchodních bank ................................................................................ 13
4
Bankovní produkty a jejich základní rysy ................................................................... 15
5
Systematizace bankovních produktů ............................................................................ 16
6
5.1
Produkty dle odrazu v bilanci .......................................................................... 17
5.2
Produkty dle účelu použití ............................................................................... 18
5.3
Produkty dle klientského segmentu ................................................................. 19
5.4
Cena bankovních produktů .............................................................................. 20
Druhy cen bankovních produktů .................................................................................. 20 6.1
Způsob stanovení ceny ..................................................................................... 21
7
Komunální úvěry ............................................................................................................ 22
8
Klasifikace bank dle České národní banky .................................................................. 26
9
Úvěrové produkty obchodních bank pro municipality ............................................... 30 9.1
Československá obchodní banka, a. s. ............................................................. 30
9.1.1 9.2
Česká spořitelna, a.s. ........................................................................................ 37
9.2.1 9.3
Úvěrové produkty nabízené ČSOB........................................................... 30
Úvěrové produkty nabízené Českou spořitelnou, a.s. ............................... 37
UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s. ......................................... 44
9.3.1
Úvěrové produkty municipalitám nabízené UniCredit Bank Czech
Republic and Slovakia, a.s. ..................................................................................... 45 9.4
Komerční banka, a.s. ........................................................................................ 47
9.4.1
Úvěrové produkty nabízené Komerční bankou ........................................ 48
10 Zadluženost územních rozpočtů .................................................................................... 56
11 Dlouhodobý investiční úvěr pro město Jičín .................................................................... 59 11.1 11.1.1
Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s. ......................................... 61 Municipální úvěr v programu OBEC 2..................................................... 62
12 Podklady pro banky........................................................................................................ 65 13 Konečné nabídky bank a jejich komparace ................................................................. 66 Závěr ........................................................................................................................................ 70 Seznam grafů ........................................................................................................................... 72 Seznam tabulek ....................................................................................................................... 72 Seznam použité literatury ...................................................................................................... 73 Seznam použitých internetových zdrojů............................................................................... 74 Seznam příloh .......................................................................................................................... 78
Úvod Pro svoji bakalářskou práci jsem si vybral téma úvěrové produkty obchodních bank s konkrétním zaměřením na municipality, tedy komunální sféru tj. města, obce či kraje. Téma jsem si zvolil ze dvou důvodů. Jednak mě zajímá problematika úvěrování obcí a měst, protože žiji u Jičína, které za zhruba 20 let zrekonstruovalo a postavilo hned několik veřejných míst, budov a celkově vylepšilo svoji infrastrukturu. Chci tak získat vhled k tomu, jak město zvládá svoje finance a k postoji obchodních bank ve smyslu poskytování úvěrů. Dále vykonávám patnáctitýdenní praxi právě na městském úřadě tohoto města, proto budu mít přístup k informacím, které jsou potřeba pro vypracování této práce. Ve městě také sídlí tři pobočky velikých obchodních bank, které budu sledovat a komparativní metodou porovnávat jejich úvěrové produkty. Ostatní banky budu kontaktovat telefonicky, elektronickou cestou nebo osobně. Jako každý ekonomicky smýšlející člověk se snažím najít odpověď, jak město řeší svůj nesoulad mezi příjmy a výdaji, v čase, kdy potřebuje něco vybudovat, zrekonstruovat nebo má v plánu nějaký nákladnější projekt. Nejen mnou sledované město, ale i ostatní municipality se dostávají do situací, kdy úvěr je jedinou cestou k vyřešení problému, jak finančně zvládnou nějaký velký projekt. První kapitola uvádí roly bank v tržní ekonomice, a zabývá se otázkou bankovnictví. Dále budou charakterizovány obchodní banky jejich cíl a specifické rysy, také co musí splňovat, aby se staly bankou. Jako další bude vysvětlení základní standardní funkce obchodní banky v současných tržních ekonomikách. Poté se práce bude zaměřovat na bankovní produkty a jejich základní rysy, aby následně navázala na jejich systematizaci. Produkty budou rozděleny dle odrazu v bilanci, dle účelu použití a dle klientského segmentu, tato kapitola bude zakončena vysvětlením ceny produktů a cenové politiky bank. Navazující kapitola se bude zabývat druhy cen bankovních produktů a jejich dělení a způsob stanovení. Následně se práce zaměří na komunální úvěry, jejich rozdělní, poskytnutí, riziko a ručení. Tato kapitola také vysvětlí důležitá kritéria posuzování klienta jeho rentability a finanční situace. Pro vybrání obchodních bank, u kterých budou metodou analýzy rozebrány úvěrové produkty, jsem si stanovil klasifikaci podle bilanční sumy. Zde budou vybrány některé banky působící v České republice a rozděleny dle klasifikace 9
České národní banky na malé, střední a velké. Pro tuto práci byly vybrány právě velké banky, které mají bilanční sumu vyšší než 250 mld. Kč. Jednotlivé banky budou představeny a jejich úvěrové produkty popsány tak, jak je jednotlivé banky nabízí. S úvěrem souvisí i zadluženost, proto se další kapitola zaměří na zadluženost územních rozpočtů od roku 1999 do roku 2012. Bude zde i uveden vývoj dluhu v České republice a následně jeho popis. Cílem práce je analyzovat úvěrové produkty obchodních bank působících v České republice se zaměřením na komunální sféru. Vybrány jsou produkty velkých univerzálních bank dle hlediska velikosti jejich bilanční sumy k 30. 6. 2013. Pro hodnocení úvěrových produktů obchodních bank jsem vybral zajištění dlouhodobého investičního úvěru pro město Jičín. Hodnocení bude provedeno na základě obchodních podmínek a požadovaného zajištění úvěru. Zohlední se podmínky, jak města, tak obchodních bank. Porovnávat se budou nabídky univerzálních bank, podle výše úrokové sazby, poplatků, výše úroků úvěru, cena za realizaci úvěru, technické asistence, omezení, zajištění a celkových úroků s poplatky, nebo podle toho, co dalšího banky nabídnou.
10
1 Role bank v tržní ekonomice Bankovnictví je velmi starý obor lidské činnosti, jeho počátky sahají až do starověku, kdy se jako platidlo používaly drahé kovy, ze kterých se později razily mince. Základy bankovnictví byly položeny ve středověké Itálii v období mezi 14. a 15. století. V italštině „il banco“ znamená doslova lavice či stůl na kterém se prováděly operace s penězi. K rozvoji bankovnictví došlo na přelomu 19. a 20. století, kdy vznikají bezhotovostní peníze – šeky, platební karty, které jsou vypisovány na vkladu u bank, a pak po r. 1945, kdy zlato přestalo platit jako platidlo. Dnešní bankovnictví ovlivňuje zejména rostoucí zadluženost státu, z toho vyplývající zavedená úsporná opatření, snížená poptávka v ekonomické krizi v ostatních zemích. Předpokladem pro fungování bank je existence peněz, které od pradávna slouží k oceňování ostatních statků a služeb, penězi mohu zaplatit a uhradit jimi svoje dluhy, peníze mohu také uložit atd. Banky vznikly jako prostředníci či zprostředkovatelé mezi těmi, kdož vytváří úspory neboli volný kapitál (tzv. věřitelé) na straně jedné a na straně druhé, těmi, kteří naopak potřebují nejen svůj vlastní kapitál, ale i zdroje cizí (tzv. dlužníci).1
2 Charakteristika obchodních bank V reálném ekonomickém světě jsou obchodní banky podnikatelskými subjekty. Jejich základní podnikatelským cílem je dosahování zisku, a tím se tedy neliší od cílů jiných podnikatelských subjektů. Cílem je maximalizace její tržní hodnoty v dlouhodobém časovém horizontu. Ve srovnání s jinými podnikatelskými subjekty však obchodní banky vykazují několik specifických rysů, které vyplývají především z jejich doposud nezastupitelného postavení v ekonomickém systému, především jako obchodníků s penězi.
DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. přeprac. a rozš. vyd. Praha: Linde, 2005. Vysokoškolská učebnice (Linde). ISBN 807201515x 1
11
Banka je tedy finančním zprostředkovatelem a realizuje tok finančních prostředků mezi ekonomickými subjekty.2 Přijímání vkladů od ekonomických subjektů a jejich alokace ve formě bankovních úvěrů je základní formou tohoto zprostředkování. Nákup vkladů bankou i prodej peněž formou bankovních investic probíhá na principu návratnosti. Nákupem vkladů se obchodní banky dostávají do pozice dlužníka a vznikají jim peněžní závazky. Prodejem úvěrů vznikají pohledávky banky (jakožto věřiteli) vůči držitelům úvěru (dlužníkovi). Banky však vykonávají i další finanční služby (obchodování s cennými papíry na vlastní i cizí účet, finanční poradenství klientům, realizace platebního styku, bankovní záruky, depotní obchody, aj.). Z některých těchto obchodů nejsou banky vystavovány vzniku reálné bilanční pohledávky či závazku, lze je chápat jako bankovní obchody neutrálního charakteru. Vzhledem k nezastupitelné důležitosti obchodních bank v ekonomických systémech je bankovní podnikání právně upraveno. Legislativní úprava se týká zejména dvou oblastní bankovního podnikání:
podmínky vstupu do bankovní sféry;
podmínky pro činnost obchodních bank.
Vstup do bankovní sféry podléhá legislativní regulaci především z důvodu ochrany bankovního sektoru před subjekty se sklonem k morálnímu hazardu či před jinak nekompetentními subjekty. Podnikání takových subjektů v sektoru zvyšuje ohrožení klientely nebo může mít dokonce širší negativní ekonomické dopady. Legislativní úprava činnosti obchodních bank je založena především na tvorbě a kontrole dodržování regulačních opatření (dokumentů) centrálních bank. Cílem je minimalizovat pravděpodobnost ztrát z bankovního podnikání, zamezit přenosu vzniklých ztrát na bankovní věřitele a odvrátit ekonomické dopady.3
KAŠPAROVSKÁ, Vlasta. Banky a bankovní obchody. Vyd. 1. V Brně: Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2003. ISBN 8071576522. 3 KAŠPAROVSKÁ, Vlasta. Banky a bankovní obchody. Vyd. 1. V Brně: Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2003. ISBN 8071576522. 2
12
Podle dokumentu Zákon o bankách4: Banka musí splňovat čtyři základní podmínky a to, že banka je právnická osoba se sídlem na území České republiky, založená jako akciové společnosti. Banka musí přijímat vklady od veřejnosti, poskytovat úvěry a musí mít bankovní licenci, kterou uděluje Česká národní banka na základě povolení od Ministerstva financí ČR a může kromě výše uvedených činností vykonávat i jiné zákonem stanovené činnosti. Žádost o bankovní licenci předkládá žadatel České národní bance. Náležitosti žádosti stanoví Česká národní banky zvláštním opatřením.5 V souladu se zákonem o bankách činí minimální výše základního kapitálu 500 ml. Kč, (kde žadatel musí dokázat původ peněz) v této výši musí být základní kapitál tvořen peněžitými vklady. Kromě požadavku na výši a formu základního kapitálu musí žadatel o udělení licence splnit další taxativně uvedené podmínky.6 Založení banky povoluje ČNB spolu s Ministerstvem financí. Povolení působit jako banka se uděluje na dobu neurčitou a je nepřevoditelná na jinou osobu. Pokud byla bankám k výkonu bankovní činnosti udělena licence v domovském státě, pak banky se sídlem v členských zemích Evropské unie mohou vykonávat prostřednictvím svých poboček činnosti na území ČR bez licence ČNB. Bankovní dohled nad pobočkou zahraniční banky vykonává orgán dohledu domovského státu.
3 Základní funkce obchodních bank V současných tržních ekonomikách plní banky různé funkce. K základním standardním funkcím obchodních bank lze zařadit:
finanční zprostředkování,
realizace platebního styku a
emise bezhotovostních peněz.
Předmětem finančního zprostředkování jsou peníze. Obchody s penězi realizují obchodní banky na finančním trhu. V současných ekonomických systémech, kde Zákon 21/1992 Sb., ve znění platných předpisů Vyhláška ČNB č. 166/2002 Sb., kterou se stanoví náležitosti žádosti o bankovní licenci. 6 KAŠPAROVSKÁ, Vlasta. Banky a bankovní obchody. Vyd. 1. V Brně: Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2003. ISBN 8071576522. 4
5
13
existence bank je vnitřně spjata s výsledky jejich hospodaření, je finanční zprostředkování realizováno na ziskovém principu. Strategie bank je tedy založena na umisťování získaných zdrojů do investic s maximální mírou zhodnocení při bankou akceptované míře rizika.7 „Při finančním zprostředkování dochází k transformaci zdrojů. Jde v zásadě o transformaci časovou, teritoriální, kvantitativní a měnovou.“8 Transformace časová spočívá vtom, že banky získané zdroje umísťují do investic s delší
či kratší dobou splatnosti, než je splatnost zdroje. Při této transformaci musí respektovat požadavek na zajištění bankovní likvidity. „Transformace kvantitativní spočívá v tom, že banky získané zdroje o určité velikosti
umísťují do bankovních investic odlišného objemu. Některé typy bank jsou na tuto transformaci přímo podnikatelsky zaměřeny. Jde např. o spořitelny, které kumulují zdroje drobných střadatelů a umísťují je např. do velkých půjček na mezibankovním trhu.“9 Transformace teritoriální je realizována tím, že banky nakupují své zdroje v jiných
odvětvích, než umísťují bankovní investice. „K transformaci měnové dochází v případě, kdy banky získávají zdroje v odlišné měně, než jsou bankou realizované investice. K této formě transformace dochází v otevřené ekonomice, v níž mají banky přístup k získání zahraničních zdrojů v cizích měnách.“10 Zatímco finanční zprostředkování je spjato s existencí úrokových výnosů jako základny pro tvorbu bankovního zisku, tak realizace platebního styku přináší bance výnosy především ve formě poplatků a provizí za bankou provedené služby klientům v oblasti platebního styku. „Předmětem platebního styku jsou bankou realizované převody peněz na základě příkazu
bankovních klientů.“11 KAŠPAROVSKÁ, Vlasta. Banky a bankovní obchody. Vyd. 1. V Brně: Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2003. ISBN 8071576522. 8 KAŠPAROVSKÁ, Vlasta. Banky a bankovní obchody. Vyd. 1. V Brně: Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2003. ISBN 8071576522. str. 8 9 KAŠPAROVSKÁ, Vlasta. Banky a bankovní obchody. Vyd. 1. V Brně: Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2003. ISBN 8071576522. str. 8 10 KAŠPAROVSKÁ, Vlasta. Banky a bankovní obchody. Vyd. 1. V Brně: Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2003. ISBN 8071576522. str. 8 7
14
Vyrovnání pohledávek a závazků mezi ekonomickými subjekty je cílem platebního styku. „Emise bezhotovostních peněz je funkcí bankovního systému jako celku, resp. systému
obchodních bank. Emise bezhotovostních peněz má základ v procesu multiplikace bankovních depozit.“12
4 Bankovní produkty a jejich základní rysy Jak již bylo řečeno v předchozích kapitolách, banky jsou podnikatelskými subjekty, které obchodují s finančním kapitálem. Poskytují svým klientům služby finanční povahy. Bankovní služby, které banky klientům prodávají, se označují bankovními produkty. Bankovní produkty mají některé charakteristické rysy. K nim patří:
Nehmotný charakter produktů;
dualismus;
vzájemná podmíněnost produktů.13
Nehmotný charakter bankovních produktů se promítá do základních vlastností. Nejsou skladovatelné a banky musí denně reagovat na měnící se poptávku klientů. To zvyšuje požadavky na kapacitu bank a projevuje se v relativně vyšším podílu fixních nákladů banky. Abstraktnost je jednou z dalších vlastností bankovního produktu. Znamená to, že nejsou hmatatelné a viditelné, což klade vyšší nároky na poradenskou činnost banky i na reklamu a propagaci.14
KAŠPAROVSKÁ, Vlasta. Banky a bankovní obchody. Vyd. 1. zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2003. ISBN 8071576522. str. 8 12 KAŠPAROVSKÁ, Vlasta. Banky a bankovní obchody. Vyd. 1. zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2003. ISBN 8071576522. str. 8 13 KAŠPAROVSKÁ, Vlasta. Banky a bankovní obchody. Vyd. 1. zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2003. ISBN 8071576522. 14 KAŠPAROVSKÁ, Vlasta. Banky a bankovní obchody. Vyd. 1. zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2003. ISBN 8071576522. str. 28 11
V Brně: Mendlova V Brně: Mendlova V Brně: Mendlova V Brně: Mendlova
15
Podstatnou vlastností je fakt, že nejsou patentovatelné. Výhody plynoucí z inovace bankovního produktu jsou velmi krátkodobé a trvají pouze do doby zavedení inovovaného produktu jinými bankami. „Dualismus bankovních produktů je spojením hodnotové a věcné stránky.“15 Hodnotová stránka produktu je dána jeho finančním objemem (např. objem poskytnutého úvěru).16 Věcná stránka je výsledkem činnosti personálních, technických a materiálních faktorů a lze ji vyjadřovat počtem produktů (např. počet realizovaných úvěrů). Sledování hodnotové stránky a věcné stránky bankovních produktů je významné pro kalkulaci nákladů na produkt. Vzájemná podmíněnost bankovních produktů může být způsobena samotným charakterem produktu, např. poskytnutí kontokorentního úvěru není možné bez existence běžného účtu klienta. Tato podmíněnost a její vzájemná propojenost může být také výsledkem inovace bankovních produktů, např. hypoteční úvěr je klientovi poskytnut pouze s uzavřením pojistky na nemovitost.17
5 Systematizace bankovních produktů Systematizace bankovních produktů není vzhledem k jejich velkému počtu a značné různorodosti jednoduchou záležitostí. V odborných publikacích i samotné bankovní praxi se můžeme setkat s celou řadou přístupů k členění bankovních produktů vzájemně se lišících volbou kritérií, podle kterých se systematizace provádí. Význam vymezení bankovních produktů a jejich členění nelze vidět pouze z hlediska potřeb výkladu jednotlivých produktů, ale může mít své praktické dopady. Ty se mohou odrážet např. v organizačním uspořádání banky, v účetním zobrazení bankovních
KAŠPAROVSKÁ, Vlasta. Banky a bankovní obchody. Vyd. 1. V Brně: Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2003. ISBN 8071576522. str. 28 16 KAŠPAROVSKÁ, Vlasta. Banky a bankovní obchody. Vyd. 1. V Brně: Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2003. ISBN 8071576522. str. 28 17 KAŠPAROVSKÁ, Vlasta. Banky a bankovní obchody. Vyd. 1. V Brně: Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2003. ISBN 8071576522. str. 28 15
16
produktů a v neposlední řadě i ve stanovení regulačního rámce pro činnost bank či sjednávání bankovních produktů.18
5.1 Produkty dle odrazu v bilanci Velmi rozšířený, klasický, je přístup členění bankovních produktů podle jejich odrazu v bilanci banky na aktivní, pasivní a neutrální (indiferentní). Aktivní bankovní produkty jsou ty, které se odrážejí v aktivech rozvahy banky. Banka při nich vystupuje v postavení věřitele, vznikají ji růžné pohledávky. (např. při poskytování úvěrů, nákupu dluhových cenných papírů) nebo jí vznikají v jejich důsledku určitá vlastnická práva (např. při zakoupení majetkových cenných papírů.) Pasivní bankovní obchody nacházejí naproti tomu odraz na pravé strany rozvahy, v pasivech banky. Jedná se především o obchody, kdy banka získává na úvěrové bázi cizí kapitál (např. příjem vkladů, emise vlastních dluhopisů). Banka je při těchto obchodech v roli dlužníka, vznikají jí různé závazky. Vzhlede k tomu, že součástí pasiv banky je i její vlastní kapitál, bývají do pasivních obchodů někdy zařazovány i operace související s vlastním kapitálem banky. Neutrální bankovní obchody jsou takové obchody, při nichž banka aktuálně nevystupuje ani ve věřitelské ani v dlužnické roli, a proto se tyto obchody neobjevují v rozvaze banky, jsou rozvahově neutrální. Do této skupiny lze zařadit poměrně různou skupinu bankovních obchodů. Patří sem obchody, při kterých banka prování určitou službu pro klienta, aniž by jí z toho vznikala určitá pohledávka či přijetí finančních zdrojů na úvěrovém principu (zprostředkování platebního styku, realizace emise cenných papírů pro klienta, poskytování bankovních informací aj.), ale i obchody, které pro banku představují budoucí pohledávku či závazek (např. poskytnuté záruky, vystavení akreditivu). Budoucí pohledávky a závazky banky jsou vykazovány v podrozvaze banky.19
DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. přeprac. a rozš. vyd. Praha: Linde, 2005. Vysokoškolská učebnice (Linde). ISBN 807201515x. 19 DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. přeprac. a rozš. vyd. Praha: Linde, 2005. Vysokoškolská učebnice (Linde). ISBN 807201515x. str. 254 18
17
S tímto klasickým členěním bankovních produktů se v dnešní době setkáváme poměrně málo. Vyplývá to zejména z toho, že:
odraz v bilanci banky není z pohledu banky ani klienta v řadě aspektů prvořadým kritériem (např. co se týče možnosti využití dopadu do rizik, výnosů a nákladů apod.),
u některých obchodů banky se způsobu jejich účetní zobrazení mění, mohou se objevovat jak v aktivech, tak v pasivech, v rozvaze i v podrozvaze (typickým příkladem mohou být deriváty).
Z výše uvedených důvodů se dnes občas setkáváme snad s používáním aktivních obchodů pro souhrnné označení různých forem poskytovaných úvěrů a investic do jiných aktiv a pasivních obchodů pro přijímání vkladů a získání dalších cizích zdrojů. V současné době se uzanční aktivní a pasivní používá i v souvislosti produktu elektronického bankovnictví, v tomto případě je zřejmé, že se jedná o jiný pohled a s odrazem v bilanci nemá toto označení žádnou souvislost.20
5.2 Produkty dle účelu použití Modernější přístupy k systematizaci bankovních produktů se odklánějí od klasického principu, který vychází primárně z pohledu banky a jehož podstatou je bilanční odraz daného produktu. Kromě již uvedených důvodů to vyplývá z toho, že banky se v poslední době stále více zaměřují a přizpůsobují veškerou svoji činnost potřebám trhu, resp. svých klientů. Tento přístup reflektuje i systematizace bankovních produktů, která primárně třídí bankovní produkty z hlediska funkce (účelu), jakou daný bankovní produkt plní pro klienta banky. Podle tohoto přístupu můžeme rozdělit bankovní produkty do pěti základních skupin:
finančně úvěrové produkty představují z hlediska klienta možnosti získání finančních prostředků na úvěrovém principu, resp. potenciálního financování a různých forem záruk za závazku klienta. Jedná se o různé formy bankovních úvěrů, záruk a rovněž další formy financování, v rámci kterých banka poskytuje na úvěrovém principu časově omezeně finanční prostředky;
DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. přeprac. a rozš. vyd. Praha: Linde, 2005. Vysokoškolská učebnice (Linde). ISBN 807201515x.str. 254 20
18
depozitní neboli vkladové produkty na druhé straně znamenají z hlediska klienta možnosti uložení dočasně volních peněžních prostředků v bance;
platební produkty jsou využívány klientem k provádění nejrůznějších úhrad nebo naopak inkas splatných pohledávek včetně souvisejících služeb jako je zajištění proti platební neschopnosti, konverze do požadované měny apod.;
produkty investičního bankovnictví znamenají pro klienty možnosti finančního investování, získávání zdrojů nebo zajištění prostřednictvím nástroj peněžního a kapitálového trhu, dále služby spojené s úschovou a správou investičních nástrojů, rovněž i poradenské služby banky při realizaci fúzí a akvizic, restrukturalizaci podniků apod.;
pokladní a směnárenské produkty představují pro klienta ty jednak různé transakce s hotovými penězi (výměna poškozených bankovek) a jednak směnu hotových peněz z jedné měny do druhé.
V rámci těchto základní skupin jsou obsaženy i bankovní produkty, které s uvedenými produkty blízce souvisí, resp. je přímo doplňují. V praxi nejsou hranice mezi těmito skupinami produktů zcela ostré, produkty se vzájemně doplňují, prolínají a mnohdy i podmiňují.21
5.3 Produkty dle klientského segmentu Z hlediska klientské segmentace se velmi často setkáme s členěním bankovních produktů do následujících skupin.
„retailové produkty se vyznačují tím, že jde většinou relativně o menší částky, ale naopak velké počty transakcí,
whosalové produkty jsou většinou spojeny s většími částkami, často mají mnohem individuálnější povahu"22
Pro banky je toto rozdělení velmi důležité kvůli nastavení parametrů produktů v obou skupinách, včetně postupů při jejich poskytování a zpracování.23
DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. přeprac. a rozš. vyd. Praha: Linde, 2005. Vysokoškolská učebnice (Linde). ISBN 807201515x. 22 DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. přeprac. a rozš. vyd. Praha: Linde, 2005. Vysokoškolská učebnice (Linde). ISBN 807201515x. str. 257 21
19
5.4 Cena bankovních produktů Velmi důležitou roli v bankovnictví stejně jako v jiných odvětvích služeb hraje cena nabízených produktů. Cena bankovních produktů je výsledkem cenové politiky banky, kam můžeme zahrnout veškerá rozhodnutí banky týkající se ceny stávajících i nově zaváděných produktů. Za hlavní cíl cenové politiky banky je možno považovat stanovení takových cen bankovních produktů, které by
měly význam jako dostatečnou rentabilitu banky,
udržely, eventuálně zlepšily konkurenčního postavení na bankovním trhu ve srovnání s ostatními bankami, resp. jinými institucemi nabízejícími totožné produkty,
odrážely nákladnost banky a jejich útvarů spojených s daným produktem (popř. až nákladovost jednotlivých produktů), její kapitálové, kapacitní, likviditní a jiné možnosti.24
6 Druhy cen bankovních produktů Ceny bankovních produktů mají různé formy, a v těchto formách se také vyskytují. Jejich přesné vymezení je vzhledem k nejednotnému označování a vzájemnému prolínání obtížné provést. I přesto lze za primární druhy ceny bankovní produktů pokládat tyto:
úroky – cena/peněžitá odměna za časově limitované poskytnutí finančních prostředků, to znamená zejména poskytnutí úvěru nebo přijetí depozita
provize za prémie – cena za poskytnutí takového produktu, kde banka na sebe přebírá určité riziko (např. zúročí provize za poskytnutí bankovní záruky, prémie za prodej opce bankou) přímé poplatky – cena za takový bankovní produkt, s kterým má banka spojeny určité náklady, ale nevyplývá z nich pro banku přímo převzetí
DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. přeprac. a rozš. vyd. Praha: Linde, 2005. Vysokoškolská učebnice (Linde). ISBN 807201515x. 24 DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. přeprac. a rozš. vyd. Praha: Linde, 2005. Vysokoškolská učebnice (Linde). ISBN 807201515x 23
20
rizika, jsou explicitně přímo vyčísleny (např. poplatky za vedení účtu, za zprostředkování prodeje cenného papíru aj.)
naopak nepřímé poplatky – jsou rovněž jako přímé poplatky cenou za poskytnutí
určitého
produktu,
kdy
banka
nepřebírá
shodně
jako
v předchozím případě riziko, avšak s tím rozdílem, že nejsou výslovně přímo pro klienta vyjádřeny jako samostatný poplatek, ale jsou „skryty v jiné ceně“ (např. připsání peněz na účet klienta s pozdější valutou, oproti dnu, kdy banka peníze získala).25
6.1 Způsob stanovení ceny Dříve než stanoví výsledná cena bankovního produktu (služby), musí se stanovit báze, ke které se cena bude vztahovat. Možnosti, které se mohou navzájem kombinovat, jsou:
hodnotový objem – „cena je stanovena jako cena za hodnotovou jednotku (např. jednu korunu), celková cena je potom dána součinem jednotkové ceny a hodnotového objemu daného produktu. Jednotková cena může být vyjádřena i na roční bázi, potom pro výslednou cenu je samozřejmě nutné zohlednit čas (např. dobu splatnosti úvěru).“26 Hodnotový objem produktu může být dle charakteru produktu stanoven různorodým způsobem: o skutečné množství čerpání peněz – např. čerpaný úvěr, o sjednaná částka, kterou může klient čerpat – např. úvěrový rámec na kontokorentním úvěru, o částka, za kterou se banka zaručila - např. výše poskytnuté záruky, akreditivu, o obraz za roční období – např. obratová provize na běžném účtu klienta
jednotlivý produkt, resp. činnost banky – u tohoto způsobu je cena stanovena paušálně na jednotkový dílčí produkt, resp. činnosti banky. Výsledná cena je potom dána součinem jednotkové ceny a četností těchto jednotkových produktů skutečně využívaných klientem (např. poplatek za výběr v hotovosti z bankomatu, za provedení platebního příkazu atd.)
DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. přeprac. a rozš. vyd. Praha: Linde, 2005. Vysokoškolská učebnice (Linde). ISBN 807201515x. 26 DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. přeprac. a rozš. vyd. Praha: Linde, 2005. Vysokoškolská učebnice (Linde). ISBN 807201515x.str. 258 25
21
hodnotový výsledek – cena je stanovena jako funkce dosazeného výsledku sjednaného obchodu (např. cena stanovená procentem z docíleného zisku z prodeje cenných papírů)
čas – cena je v tomto případě stanovena jako cena za časovou jednotku, výsledná cena je potom dána součinem jednotkové ceny a délkou časového období, po které byl daný produkt či služba využíván. Jak jsem již zmiňoval – svůj význam má samozřejmě čas v kombinaci s cenou stanovenou na základě hodnotového objemu (např. při výpočtu úroku), ale pochopitelně i v těch případech, kdy banka poskytuje klientovi určitou službu, kde hraje bezprostřední roli čas, po který se klientovi banka věnuje, což je například bankovní poradenství.27
7 Komunální úvěry Jako zdroj finančních prostředků pro svůj rozpočet mohou využít územní samosprávné celky úvěr. Poskytování půjček je někdy chápáno jako totéž, ale bráno s právní podstaty, je úvěr a půjčka něco jiného. O úvěru můžeme hovořit tehdy, pokud se poskytují na základě smlouvy o úvěru (dle obchodního zákoníku) dlužníkovi (v našem případě obce, město či kraj) věřitelem (bankou) peněžní prostředky, které se dlužník zavazuje vrátit a zaplatit úrok za jejich poskytnutí. Půjčka je právní institut vycházející ze smlouvy o půjčce, když se peníze nebo jiné druhově určené věci dlužníkovi věřitelem a dlužník se zavazuje ve stanovené době svůj dluh uhradit. Půjčka je proto v zásadě bezúročná, ale není vyloučeno dohodnout se na úrocích. Úvěr může být buď krátkodobý, střednědobý, dlouhodobý. Krátkodobý – je určen zejména na překlenutí časového nesouladu mezi příjmy a výdaji, jeho splatnost je do jednoho roku resp. do konce rozpočtového roku. Poskytuje územnímu celku zpravidla ten peněžní ústav, který vede jeho rozpočtové účty. Je čerpán zvláště na financování běžných potřeb souvisejících se zabezpečením běžných potřeb celku, krytím nákladu na veřejné statky. Např. v lednu máme platit topení ve škole, ale příjmy z daní přijdou z finančního úřadu až v březnu – období leden až březen je nutné finančně překlenout a to právě pomocí krátkodobého úvěru. DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. přeprac. a rozš. vyd. Praha: Linde, 2005. Vysokoškolská učebnice (Linde). ISBN 807201515x. 27
22
Střednědobý - je se splatností, zpravidla do 10 let a dlouhodobý 10 let a více. Oba slouží jako zdroj kapitálu a dlouhodobější, nákladnější akce (projektu). Úhrada výstavby kanalizace s čističkou odpadních vod je investice nejen pro současnou, ale i budoucí generace, a tak je správné, že se na jejich úhradě ve formě splácení úvěru budou podílet i generace další. Střednědobé úvěry jsou zpravidla účelové, např. úvěry na rekonstrukci bytového fondu před jeho privatizací, a jsou spojeny s očekáváním návratnosti těchto prostředků v určitém blízkém časovém horizontu. Kdežto dlouhodobé úvěry se využívají zejména v infrastruktuře, a to na projekty, u nichž se očekává spíše nepřímá návratnost – např. na místní komunikace. Banky posuzují při poskytování úvěru bonitu žadatele. Jedná se o určité vyjádření finanční zdatnosti a tím i jeho úvěruschopnosti. Při tomto hodnocení se posuzuje nejen velikost obce, města či kraje, správní struktura, ale i schopnosti zapojit se do vznikajících vztahů. Záleží na bance, jak posoudí žadatele o úvěr a jaké stanoví podmínky. Komunální úvěr je považován právě za úvěr s minimálním rizikem, při jehož krytí banka využívá zástavy obecního, městského či krajského majetku. Municipalita ručí nejčastěji nemovitým majetkem, který vlastní, ale velmi často jsou to též budoucí rozpočtové příjmy.
Může však být ručení i jinou osobou, ručení cennými papíry
(lombardní úvěr) či různými kombinacemi těchto možností. Důležitým kritériem posuzování klienta je stabilita jeho hospodaření a finanční situace, vyjádřena pomocí několika ukazatelů, mezi které patří, zadluženost, likvidnost či likvidita. Hospodářská stabilita představuje určitou schopnost municipality vytvářet a trvale udržovat optimální strukturu majetku, podíl jednotlivých složek na celkovém majetku, strukturu využívaných zdrojů, podíl jednotlivých složek na celkových zdrojích a poměr mezi složkami majetku a zdroji jejich krytí. Dále pak také v schopnosti udržovat rovnovážný pohyb peněžních prostředků, peněžních příjmů a výdajů – tj. cash flow (tok hotovosti). Zadluženost lze chápat také jako ukazatel věřitelského rizika – čím vyšší je zadluženost municipality ve vtahu k celkovým zdrojům, tím vyšší je riziko věřitelů (bank). Tento ukazatel je často doplňován např. ukazatelem úrokového krytí. Důležitým měřítkem zabezpečenosti nároků věřitelů a zadluženosti subjektu je totiž jeho schopnost dosahovat během doby, na kterou byl úvěr poskytnut podstatně vyšší příjmy (bez dotací) v porovnání k úrokovému zatížení. Pokud není subjekt schopen 23
hradit úroky z příjmů je to znakem jeho nízké solventnosti. K předlužení dochází tehdy, když závazky obce, města či kraje nejsou kryty jejich majetkem. Likvidnost je další kritérium pro posouzení žadatele o úvěr, které představuje stupeň pohotovosti municipálního majetku k úhradě závazku. Udává, jaká je doba potřebná k přeměně složek majetku v peněžní prostředky nebo také schopnost majetkové složky přeměnit se rychle a bez větších ztrát v peněžní prostředky. Likvidita, jinými slovy solventnost, pak vyjadřuje schopnost subjektu zaplatit dluhy. Hodnotí se pomocí cash flow (toku hotovostí) do obce (města, kraje) a z obce (města, kraje), údajů o příjmech a výdajích peněžních prostředků. Může se posuzovat buď okamžitá likvidita, krátkodobá či běžná.28 Úvěry poskytované obcím, městům a krajům lze zařadit do zvláštní skupiny úvěrů investičního charakteru. Tyto komunální úvěry jsou především určeny na investice do budování, oprav, údržbu a modernizaci municipální infrastruktury. Jsou převážně dlouhodobého charakteru a zajišťované budoucími obecními příjmy. Většina těchto úvěru poskytované bankami je charakteru, který nevyžaduje, aby splacení těchto úvěrů bylo zajišťováno získaným investičním majetkem. I když investiční majetek typu obecních komunikací, vodovodů, plynovodů, elektronických rozvodů, kanalizací, budov všeobecného použití (např. školy, radnice, nemocnice apod.) může být velmi hodnotný, nemá vzhledem ke své špatné realizovatelnosti příliš velký význam jako věčné zajištění investičních úvěrů. Výjimku mohou představovat domy a budovy určené k bydlení nebo k poskytování služeb občanům a podnikům, využitelné na komerční bázi. Právě proto není při poskytování úvěru municipalitám pro úvěrující banky ani tak důležitý účel úvěru, jako spíš posouzení platební schopnosti tj. bonita (schopnost splácet úvěr). Finanční hospodářství municipalit se řídí jejími rozpočty. Rozlišuje se obvykle rozpočet běžný a rozpočet kapitálový (nebo též investiční). Výdaje spíše provozního, pravidelně se opakujícího charakteru jsou financovány z běžných rozpočtů. Sem patří hlavně:
výdaje na místní správu (mzdy zaměstnanců, energie, materiál apod.);
MARKOVÁ, Hana. FINANCE OBCÍ, MĚST A KRAJŮ. 1. vyd. Praha: ORAC, s.r.o., 2000. Příručky pro praxi a studium veřejné správy. ISBN 80-86199-23-1. 28
24
služby poskytované nebo financované municipalitou (např. školství, sociální potřeby, udržování pořádku);
dluhová služba – ta zahrnuje i splátky úvěrů, i splátky komunálních úvěrů.
Do příjmů běžných rozpočtů se zahrnují příjmy odpovídající svým charakterem výdajům financovaných z běžného rozpočtu. Jsou to pravidelně, každoročně se opakující příjmy daňové, dotace z rozpočtů vyšších stupňů (státního rozpočtu nebo rozpočtu vyššího územního samosprávného celku), a nejrůznější místní poplatky. Výdaje investičního charakteru se financují z rozpočtů kapitálových. Vzhledem k tomu, že v porovnání s pravidelně se opakujícími výdaji financovanými z rozpočtů běžných mají občasný, mimořádný charakter, říká se jim také někdy rozpočty mimořádné. Do příjmů kapitálových rozpočtů se řadí zejména investiční dotace z rozpočtů běžných, nebo z rozpočtů vyšších stupňů státní samosprávy či přímo ze státního rozpočtu, investiční úvěr od bank, příjmy z emisí komunálních dluhopisů a případně příjmy z prodeje majetku municipalit. Pro posouzení schopnosti municipalit splácet úvěr je významný rozdíl mezi celkovými příjmy běžného rozpočtu a jeho výdaji na správu a služby. Rozdíl mezi nimi ukazuje, kolik z příjmů jim ještě zbývá na úhradu úroků a splátek z přijatých úvěrů, jinak řečeno kolik jim zbývá na dluhovou službu. Vzhledem k tomu, že komunální sféra a jejich rozpočty jsou prakticky ve všech zemích v té či oné míře provázány se státní správou a jsou dotovány ze státních rozpočtů, jsou úvěry poskytnuté obcím, městům a krajům považovány za relativně velmi bezpečné, za úvěry s nepřímou zárukou (zárukou mlčky) státu. Úvěrující banky bývají při poskytování klonálních úvěrů obyčejně méně opatrné než při poskytování úvěrů jiným klientům. Některé státy přímo nebo také nepřímo podporují poskytování úvěrů municipalitám například tím, že samy:
zakládají nebo podporují zakládání bank specializovaných na úvěry pro municipality tzv. komunální banky (v ČR se nevyskytuje čistě ryzí komunální banka),
orientovaných
na
poskytování
výhodných,
nízce
úročených
komunálních úvěrů;
25
nebo dotují úroky z komunálních úvěrů poskytovaných municipalitám na některé vybrané účely, zejména ekologické nebo sociálního charakteru;
popřípadě dávají přímé konkrétní záruky za komunální úvěry, ať už samy, nebo prostřednícím záručních bank.29
Nabídka úvěrů pro municipality v ekonomicky vyspělých zemích obvykle roste v období poklesu hospodářské aktivity, kdy klesá poptávka soukromopodnikatelského sektoru. Jedná se o úvěry garantované rozpočty municipalit, a ty jsou pro banky obvykle méně rizikové než úvěry podnikatelům. Ovšem to nelze říci o bezpečnosti tohoto typu úvěrů v České republice i řadě dalších tranzitivních ekonomik. V průběhu reforem zde získala města a obce mnohem větší samostatnost, sestavují vlastní rozpočet a mají velkou potřebu investic, především do infrastruktury a ekologie. Ovšem některé municipality nedokázaly posoudit své možnosti a nebyly schopny své úvěry splácet. 30
8 Klasifikace bank dle České národní banky Rozdělení bank do skupin je zjišťováno vždy na začátku každého kalendářního roku. V letech 2007 a 2008 byly za velké banky považovány banky s bilanční sumou nad 150 mld. Kč, za střední banky s bilanční sumou mezi 50 a 150 mld. Kč a za malé banky s bilanční sumou nižší než 50 mld. Kč. Od roku 2009 došlo ke zvýšení objemu bilanční sumy potřebné pro zařazení do skupiny velkých bank na 200 mld. Kč, střední banky byly v rozmezí 50 až 200 mld. Kč, hraniční hodnoty pro malé banky se nezměnily. Od roku 2012 došlo ke zvýšení objemu bilanční sumy potřebné pro zařazení do skupiny velkých bank a středních bank a některé banky byly v důsledku zvýšení jejich bilanční sumy přeřazeny z malých bank do středních bank. Rozdělení bank podle bilanční sumy je od roku 2012 následující: velké banky s bilanční sumou nad 250 mld. Kč, střední banky s bilanční sumou 50 až 250 mld. Kč a malé banky s bilanční sumou nižší než 50 mld. Kč.31
SŮVOVÁ, Helena, Pavelka F. A KOL.: Specializované bankovnictví. Praha: Bankovní institut, 1997. ISBN 8090224326. 30 POLOUČEK, Stanislav a kol. Bankovnictví. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 480. ISBN 978-80-7400-491-9. 31 Česká národní banka: Ukazatele metodika. Česká národní banka [online]. 29. 5. 2012. 2012, 20. 3. 2014 [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_ukazatele_fi n_trhu/banky/bs_ukazatele_metodika.html 29
26
Tabulka 1 - Velké banky
Banka
Bilanční suma (mld. Kč)
ČSOB Česká spořitelna
30. červnu 2013 958,178 943,284
2012 2011 2010 937,134 936,593 885,055 920,403 892,598 881,629
2009 858,972 855,137
Komerční banka
795,808
786,836 754,810 698,014
695,037
UniCredit Bank ČR
316,264
318,909 288,744 270,022
264,586
Tabulka 2 - Střední banky
Banka Raiffeisenbank Hypoteční banka Ge Money Bank PPF Banka Sberbank CZ J&T Banka
Bilanční suma (mld. Kč) 30. červnu 2013 2012 2011 2010 2009 190,056 197,628 202,947 186,280 193,532 203,672 201,176 191,002 163,243 164,811 137,090 135,474 140,967 140,056 147,024 96,29 76,843 65,718 52,361 43,256 66,08 61,312 51,79 49,334 47,598 89,44 88,401 72,558 47,029 39,644
Tabulka 3 - Malé banky
Banka LBBW Bank CZ Wüstenrot hyp. banka Equa Bank Evropsko-ruská banka Fio Banka Air Bank
Bilanční suma (mld. Kč) 30. červnu 2013 2012 2011 2010 31,32 30,049 27,607 25,81 26,2 20,149 19,416 11,951 13,18 8,985 6,076 4,464 n.a. 3,627 2,335 1,44 22,04 18,561 13,535 8,95 47,2 33,614 3,351 0,37
2009 29,147 9,138 4,065 0,696 0 0
Zdroj 1: Pád jakých bank by ohrozil Českou republiku podle ČNB? - Finparáda: Bilanční suma bank k 30. červnu 2013. Finaparada [online]. 21.10.2013, 21.10.2013 [cit. 2014-04-10]. Dostupné
z:http://www.finparada.cz/1672-Pad-jakych-bank-by-ohrozil-Ceskou-republiku-
podle-CNB-.aspx Zdroj 2: ECONOMIA, a. s. Top finance 2013: České banky, jejich velikost, bilanční suma a vývoj v letech 2009 -2012. Praha: ECONOMIA, a. s., 2013.
27
Pro svoji bakalářskou práci se zaměřím na velké banky, které poskytuje úvěry municipalitám (obcím, městům a krajům) a jedná se tedy o velkobankovnictví. Podle klasifikace České národní banky, dle výše bilanční sumy za 4,5 roku spadají do velkých bank tyto:
Československá obchodní banka, a. s. (ČSOB)
Česká spořitelna, a.s.
Komerční banka, a.s. (KB)
UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s.
Právě bilanční suma patří mezi charakteristické znaky jednotlivých bank. Vyobrazuje množství aktiv a pasiv, s kterými banka pracuje. Lze z ní odvodit nejen možný pokles nebo růst bankovních aktivit, ale také o tržní síle banky. Bilance banky se skládá obvykle
na straně
aktiv zejména z poskytnutých
úvěrů
a
na straně
pasiv
zejména ze získaných vkladů. Jelikož se zabývám úvěrovými produkty obchodních bank pro municipality, zajímají mě především obchodní banky, které mají vysokou bilanční hodnotu a tím i tržní sílu. Když už si obec, město či kraj zažádá o úvěr, nejedná se z velké části o malé částky, ale o několika milionové. Takové objemy jsou schopny zvládnout jen banky, které vykazují vysokou hodnotu aktiv a pasiv (bilanční sumy). Velké banky s vysokou bilanční sumou mají velmi širokou nabídku produktů i služeb, kterou stále rozšiřují a snaží se vyhovět každému přání klienta. Zaměřující se na velké firmy (korporace), malé firmy, živnostníky, komunální sféru atd. Díky takovýmto nabídkám a službám a jejich zrealizování bankám každoročně roste objem bilanční sumy. (V mém případě od roku 2009 – 30. června 2013).
28
Graf 1- Bilanční sumy vybraných českých bank od roku 2009 do 30. června 2013
Bilanční suma vybraných českých bank od roku 2009 do 30. června 2013 1000 900 800
700 600 500 400 300 200 100 0
30. června 2013
2012
2011
2010
2009
Zdroj: Vlastní tvorba z tabulek 1 – 3
Z grafu jsou patrné jednotlivé nárůsty bilančních sum vybraných bank. První trojici bank roste bilanční suma od roku 2009 každý rok. U UniCredit Bank ČR je vidět malý pokles za půl rok 2013 o 1 %. U bank Fio Banka a Air Bank můžeme vidět skokové nárůsty bilanční sumy a to i přes to, že začaly jako banky působit o něco déle, než ostatní. Evropsko-ruská banka je ale před nimi, jelikož působí na trhu déle a má stálou bilanční sumu. K 30. červnu 2013 nebyla dohledána její bilanční suma, i tak je ale pro svoji historii před bankami Fio Banka a Air Bank.
29
9 Úvěrové produkty obchodních bank pro municipality 9.1 Československá obchodní banka, a. s. ČSOB je stoprocentní dceřinou společností KBC Bank NV. Jediným vlastníkem společnosti KBC Bank je KBC Group NV. Obě společnosti sídlí v Bruselu v Belgii. Československá obchodní banka, a. s. působí jako univerzální banka v České republice. ČSOB byla založena státem v roce 1964 jako banka pro poskytování služeb v oblasti financování zahraničního obchodu a volnoměnových operací. V červnu 1999 byla privatizována – jejím majoritním vlastníkem se stala belgická KBC Bank, která je součástí skupiny KBC. V červnu 2000 ČSOB převzala Investiční a poštovní banku (IPB). Po odkoupení minoritních podílů se v červnu 2007 stala KBC Bank jediným akcionářem ČSOB. Do konce roku 2007 působila ČSOB na českém i slovenském trhu; slovenská pobočka ČSOB byla oddělena k 1. lednu 2008. Obchodní profil ČSOB ČSOB poskytuje své služby všem klientským segmentům, tj. fyzickým osobám, malým a středním podnikům, korporátním a institucionálním klientům. V retailovém bankovnictví v ČR působí Banka pod základními obchodními značkami – ČSOB, Era a Poštovní spořitelna. Klienti jsou obsluhováni prostřednictvím poboček ČSOB, Era Finančních center a na obchodních místech České pošty (Poštovní spořitelna) a jsou na nich nabízeny i produkty a služby celé skupiny ČSOB.32
9.1.1 Úvěrové produkty nabízené ČSOB ČSOB nabízí pro municipalit produkty, které slouží k zajištění financování klientových provozních, investičních a rozvojových potřeb. Povolené přečerpání pro municipality Úvěr určený městům a obcím k překlenutí přechodného nedostatku finančních prostředků. Úvěrový limit poskytovaný formou kontokorentního úvěru k ČSOB O společnosti ČSOB: O nás. ČSOB. Http://www.csob.cz/ [online]. 2014. vyd. 2014, 2014 [cit. 2014-03-10]. Dostupné z: http://www.csob.cz/cz/Csob/O-CSOB/ProfilCSOB/Stranky/default.aspx 32
30
Municipálnímu kontu, který umožní městům a obcím překlenout přechodný nedostatek finančních prostředků. Úrok se platí pouze z čerpané částky a jen za dny čerpání. Nevyčerpanou část úvěrového limitu má vždy k dispozici pro případ neočekávané potřeby. Základní parametry úvěru:
úvěrový limit je poskytován na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou 3 měsíce,
nevyžaduje se žádné zajištění,
zdarma vyřízení a zpracování úvěru, pouze minimální poplatek za správu a vedení úvěrového účtu,
nízká administrativní náročnost a rychlé poskytnutí finančních prostředků,
produkt je určen i pro nové klienty,
obec ani město nepředkládají žádné finanční výkazy, předkládáte pouze souhlas zastupitelstva s přijetím úvěru v souladu se Zákonem o obcích.
Další charakteristika: Na základě posouzení finanční situace nabízí úvěrový limit, do kterého může obec své ČSOB Municipální konto přečerpávat.
čerpání úvěru je možné kdykoli v průběhu trvání smluvního vztahu (při nepřekročení stanoveného limitu),
jistina je splácena průběžně každým připsáním prostředků na ČSOB Municipální konto, ke kterému je povolené přečerpání napojeno,
splácení úroků je měsíční, ovšem jen v případě skutečného čerpání prostředků (dle aktuální úrokové sazby)
Jak lze získat povolené přečerpání?
má-li obec zřízeno ČSOB Municipální konto33 (Povolené přečerpání k ČSOB Municipálnímu kontu. Úrokové sazby jsou vázány na sazby mezibankovního trhu PRIBOR a jsou stanovovány individuálně),
při posouzení kladně zhodnotíme vaší finanční situaci.
Konto určené výhradně pro potřeby měst, obcí a krajských úřadů. Představuje komplexní nabídku cenově a úrokově zvýhodněných služeb k pokrytí základních potřeb v oblasti platebnězúčtovacího styku. Kromě všestrannosti a zacílení na konkrétní potřeby měst, obcí a krajů také individuální servis, který poskytne firemní bankéř. 33
31
K žádosti je třeba předložit:
originál (příp. notářsky ověřenou kopii) zápisu z ustavujícího zasedání zastupitelstva obce včetně zápisu o volbě starosty a jeho zástupce a způsobu podepisování (nemáme-li již tento doklad k dispozici, např. u jiného využívaného produktu).
Před uzavřením smlouvy je třeba předložit:
originál zápisu (příp. výpisu ze zápisu) z jednání obecního zastupitelstva, z něhož je zřejmé, že zastupitelé schválili přijetí úvěru.34
Kontokorentní úvěr pro municipality Úvěr určený municipalitám k pokrytí přechodného nedostatku finančních prostředků. ČSOB nekontroluje účel použití finančních prostředků z čerpaného úvěru. Kontokorentní úvěr zajišťuje dostatek prostředků na běžné financování provozních potřeb nebo rezervu na neočekávané výdaje.
Vlastnosti:
úvěr čerpán průběžně až do výše sjednaného úvěrového limitu,
limit je neměnný po celou dobu platnosti úvěrové smlouvy (není regulován),
každým příchodem finančních prostředků na platební účet je úvěr průběžně splácen,
úrok placen pouze z čerpané částky úvěru,
výpovědní lhůta umožňující ukončit smluvní vztah bez udání důvodu (kdykoliv v průběhu platnosti úvěrové smlouvy),
neuvedení konečné splatnosti snižuje náročnost administrativních procesů při ročním zhodnocení plnění podmínek smluvního vztahu.
Jako další charakteristikou je, že kontokorentní účet je čerpán v korunách.
ČSOB - Povolené přečerpání pro municipality: Povolené přečerpání pro municipality. ČSOB [online]. 2014 [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.csob.cz/cz/Firmy/Municipality-a-neziskove-organizace/Uvery/Stranky/Povoleneprecerpani-pro-municipality.aspx 34
32
Základní parametry úvěru:
úvěr je určen ke krytí přechodného nedostatku finančních prostředků nebo na financování provozních potřeb,
účel čerpání úvěru se nesleduje
úvěr je vydán bez uvedení konečné doby splatnosti a s výpovědní lhůtou 3 měsíce,
nepravidelné čerpání úvěru podle okamžitých potřeb až do výše úvěrového limitu,
jistinu splácí klient průběžně finančními prostředky připisovanými ve prospěch platebního účtu klienta,
úroky klient splácí pravidelně měsíčně,
pohyblivá úroková sazba,
poplatky jsou stanoveny individuálně.
Základní podmínky pro předložení žádosti o kontokorentní úvěr Pokud o kontokorentní úvěr žádá obec, je třeba doložit:
originál, případně notářsky ověřenou kopii zápisu z ustavujícího zasedání obecního zastupitelstva o volbě starosty a jeho zástupce, způsob jejich podepisování včetně razítka v případech, kdy je banka ještě nemá k dispozici,
originál zápisu (nebo notářsky ověřená kopie), ze kterého je zřejmé, že obecní zastupitelstvo schválilo přijetí úvěru. Žádost o úvěr podepisuje oprávněný zastupitel (např. starosta či starostka),
obecním zastupitelstvem schválený rozpočet na příslušný rok, případně rozpočtové provizorium aktuální k datu žádosti o úvěr a účetní závěrku za uplynulý rok, přezkoumanou krajským úřadem nebo auditorem,
finanční výkaz Fin 2-12 M, rozvahu Úč OÚPO 3-02, výkaz zisku a ztráty Úč OÚPO 4-02 a přílohu organizačních složek státu a jejich příspěvkových organizací Úč OÚPO 4-02 za poslední uzavřené roční účetní období,
potvrzení o bezdlužnosti vůči státu a zdravotním pojišťovnám,
prohlášení o vazbách k jiným subjektům,
přehled čerpání a splátek úvěrů podle uzavřených smluv a přehled pohledávek a závazků z obchodního styku, 33
případné další přílohy, např. s demografickými a jinými údaji, které mohou být využity k prokázání ekonomické a finanční způsobilosti žadatele,
doklady k navrhovanému zajištění úvěru.
Pokud o úvěr žádá kraj, platí stejné podmínky jako pro obec s tím, že se podmínky vztahují místo na obecní zastupitelstvo na zastupitelstvo kraje a místo starosty na hejtmana kraje.35 Účelový úvěr klientům komunální sféry Úvěr určený obcím, městům, svazkům obcí, krajským úřadům a příspěvkovým organizacím, jejichž zřizovatelem je kraj, město nebo obec. Může se s ním financovat krátkodobé i dlouhodobé investiční projekty a rozvojové programy nebo ho využít k předfinancování dotací a spolufinancování projektů podporovaných z fondů EU, státu a dalších institucí. Úvěr zajišťuje dostatek prostředků na financování plánovaných investic z cizích zdrojů, a to i pro dlouhodobý horizont. Vlastnosti:
individuální přístup při vytváření plánu čerpání a splácení,
možností odkladu splátek jistiny až o 1 rok od zahájení čerpání,
optimální způsob a výše úročení,
přijatelné podmínky při zajištění úvěrů,
Účelový úvěr se může čerpat v korunách či ve vybraných zahraničních měnách. Základní parametry úvěru:
čerpání jednorázové nebo postupné zpravidla na účet dodavatele nebo na účet vedený v ČSOB či v jiné bance,
splácení jistiny a úroků v pravidelných měsíčních nebo čtvrtletních splátkách,
splátky buď lineární, nebo anuitní dle volby klienta,
ČSOB - Kontokorentní úvěr pro municipality: Kontokorentní úvěr municipality. ČSOB [online]. 2014 [cit. 2014-04-02]. Dostupné http://www.csob.cz/cz/Firmy/Municipality-a-neziskove-organizace/Uvery/Stranky/CSOBKontokorentni-uver-pro-municipality.aspx 35
pro z:
34
úroková sazba může být pohyblivá (sazba mezibankovního trhu PRIBOR nebo EURIBOR + marže podle firemního rizika) nebo pevná (fixovaná na určitá období nebo na celou dobu trvání úvěru),
individuálně stanovené poplatky,
hodnota zajištění závisí na konkrétním obchodním případu, jeho kvalitě, délce splatnosti a ekonomickém postavení klienta. Úvěr je možné zajistit nemovitostí (vč. vinkulace pojištění ve prospěch ČSOB), věcí movitou (po konzultaci s pracovníky ČSOB), jiným zajištěním po konzultaci s pracovníky ČSOB.
Základní podmínky pro předložení žádosti o úvěr Pokud o úvěr žádá obec, je třeba doložit: 1) originál, případně notářsky ověřenou kopii zápisu z ustavujícího zasedání obecního zastupitelstva o volbě starosty a jeho zástupce, způsob jejich podepisování včetně razítka v případech, kdy je banka ještě nemá k dispozici, 2) originál, případně notářsky ověřenou kopii zápisu z ustavujícího zasedání obecního zastupitelstva o volbě starosty a jeho zástupce, způsob jejich podepisování včetně razítka v případech, kdy je banka ještě nemá k dispozici, 3) originál zápisu (nebo notářsky ověřená kopie), ze kterého je zřejmé, že obecní zastupitelstvo schválilo přijetí úvěru. Žádost o úvěr podepisuje oprávněný zastupitel (např. starosta či starostka), 4) obecním zastupitelstvem schválený rozpočet na příslušný rok, případně rozpočtové provizorium aktuální k datu žádosti o úvěr a účetní závěrku za uplynulý rok, přezkoumanou krajským úřadem nebo auditorem, 5) finanční výkaz Fin 2-12 M36, rozvahu Úč OÚPO 3-0237, výkaz zisku a ztráty Úč OÚPO 4-0238 a přílohu organizačních složek státu a jejich příspěvkových organizací Úč OÚPO 4-02 za poslední uzavřené roční účetní období, 6) při financování investičních projektů, stručný popis účelu, nákladů, zajištění zdrojů, V případě dotací také informace o stavu žádosti, resp. smlouvy o přijetí dotace, VÝKAZ PRO HODNOCENÍ PLNĚNÍ ROZPOČTU územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad 37 ROZVAHA organizačních složek státu, územních samosprávních celků a příspěvkových organizací 38 VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY organizačních složek státu, územních samosprávných celků a příspěvkových organizací 36
35
7) potvrzení o bezdlužnosti vůči státu a zdravotním pojišťovnám, 8) prohlášení o vazbách k jiným subjektům, 9) přehled čerpání a splátek úvěrů podle uzavřených smluv a přehled pohledávek a závazků z obchodního styku, 10) případné další přílohy, např. s demografickými a jinými údaji, které mohou být využity k prokázání ekonomické a finanční způsobilosti žadatele, 11) doklady k navrhovanému zajištění úvěru. Pokud o úvěr žádá kraj, platí stejné podmínky jako pro obec s tím, že se podmínky vztahují místo na obecní zastupitelstvo na zastupitelstvo kraje a místo starosty na hejtmana kraje. Pokud o úvěr žádá svazek obcí, je třeba doklady doplnit o výpis z registru, zakladatelskou smlouvu s vymezením majetkových práv a stanovy sdružení. Přílohy (3)–(10) jsou stejné jako u obcí, za vybrané členy svazku s největší důležitostí podklady uvedené pod body 3)–(4) a (6)–(9). Pokud o úvěr žádá příspěvková organizace zřízená obcí, městem nebo krajem, musí její představitelé k žádosti předložit: 1) zřizovací listinu, popř. její dodatek, 2) písemný souhlas zřizovatele s návrhem zajištění úvěru, 3) všechny druhy finančních výkazů, jak je předkládá obec, 4) auditorské zprávy za předcházející 2 roky včetně výroku auditora, 5) finanční plán, 6) přiznání k dani z příjmu za předchozí 2 roky potvrzená Finančním úřadem, 7) potvrzení Finančního úřadu o splnění závazků příspěvkové organizace vůči státnímu rozpočtu (ne starší než 2 měsíce), 8) potvrzení ČSSZ a příslušné zdravotní pojišťovny o stávajících závazcích plátce ze sociálního a zdravotního pojištění (ne starší než 2 měsíce), 9) prohlášení o vzájemných vazbách k jiným subjektům, 10) případně další přílohy s údaji k doplňujícímu prokázání ekonomické a finanční způsobilosti klienta.39
ČSOB - Účelový úvěr klientům komunální sféry: Účelový úvěr klientům komunální sféry. ČSOB [online]. 2014 [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: 39
36
Sazebník ČSOB týkající se úvěrů se nachází v příloze č. 1, zde jsou poplatky, jak za zřízení úvěrů, tak za poplatky s nimi spojené.
9.2 Česká spořitelna, a.s. Kořeny České spořitelny sahají až do roku 1825, kdy zahájila činnost Spořitelna česká, nejstarší právní předchůdce České spořitelny. Na tradici českého a později československého spořitelnictví navázala v roce 1992 Česká spořitelna jako akciová společnost. Více než 5,3 milionu klientů, které dnes Česká spořitelna má, hovoří zcela jasně o jejím pevném postavení na českém trhu. Od roku 2000 je Česká spořitelna členem Erste Group, jednoho z předních poskytovatelů finančních služeb ve střední a východní Evropě se 16,6 miliony klientů v sedmi zemích, z nichž většina je členy Evropské unie. V červenci roku 2001 Česká spořitelna úspěšně dokončila svou transformaci, která se zaměřila na zlepšení všech klíčových součásti banky. Česká spořitelna kontinuálně pokračuje ve zkvalitňování svých produktů a služeb a zefektivňování pracovních procesů. Česká spořitelna je moderní banka orientovaná na drobné klienty, malé a střední firmy a na města a obce. Nezastupitelnou roli hraje také ve financování velkých korporací a v poskytování služeb v oblasti finančních trhů. Finanční skupina České spořitelny je počtem přes 5,3 milionu klientů největší bankou na trhu. Česká spořitelna již vydala více než 3,2 mil. platebních karet, disponuje sítí 651 poboček a provozuje více než 1509 bankomatů a platbomatů. Na českém kapitálovém trhu patří Česká spořitelna mezi významné obchodníky s cennými papíry.40
9.2.1 Úvěrové produkty nabízené Českou spořitelnou, a.s. Česká spořitelna, a.s. nabízí celou škálu úvěrových produktů pro komunální sféru. Snaží se pokrýt veškeré potřeby pro municipality. Investiční úvěr
http://www.csob.cz/cz/Firmy/Municipality-a-neziskove-organizace/Uvery/Stranky/Ucelovyuver-klientum-komunalni-sfery.aspx 40 Profil České spořitelny - Česká spořitelna: Profil České spořitelny. Česká spořitelna [online]. 2014 [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/nav/o-nas/profil-ceskesporitelny-d00014413
37
Je určený na financování investičních potřeb, nejen pro obce, města a kraje, ale také pro podnikatele i malé firmy. Využívá se k financování investičních potřeb klienta. Předmětem úvěrování jsou nemovitosti, stavby, stroje a zařízení, nákup cenných papírů a další investice. Jedná se o účelový termínovaný úvěr se stanoveným plánem čerpání a splácení. Výhody:
překlenutí časového nesouladu mezi tvorbou a potřebou finančních zdrojů na investice
přizpůsobení splatnosti potřebám klienta – možnost krátkodobého (do 1 roku), střednědobého (1 až 5 let) i dlouhodobého (5 až 8 let) úvěru
individuální čerpání úvěru, jednorázové nebo postupné
vytvoření vhodného splátkového kalendáře pro splácení úvěru – pravidelný nebo nepravidelný, možnost jednorázového splacení
Podmínky založení
vedení běžného účtu u České spořitelny
schválení úvěru
Základní operace s produktem
žádost o úvěr
čerpání úvěru - jednorázové nebo postupné
splácení úvěru - podle dohodnutého splátkového kalendáře, možné i jednorázové41
Hypoteční úvěr klientům komunální sféry Slouží k financování investic do nemovitostí. Hypoteční úvěr na financování nemovitostí pro klienty komunální sféry se státním příspěvkem pro novou bytovou výstavbu a na financování ostatních nemovitostí bez státního příspěvku. Hypoteční úvěry na financování bytového fondu ve vlastnictví obcí v rámci „Programu na podporu
Investiční úvěr - O produktu - Česká spořitelna: Investiční úvěr. Česká spořitelna [online]. 2014 [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/nav/podnikatele-firmy-ainstituce/mesta-a-obce/investicni-uver/o-produktu-d00009572 41
38
oprav bytových domů postavených panelovou technologií“ (vydaném MMR42 k nařízení vlády č. 384/2000Sb). Jedná se o dlouhodobé úvěry se splatností až 20 let. Výhody:
individuální úročení
individuální čerpání úvěru na základě smluvních podmínek
Program „komunální hypotéka“ – zvýhodnění pro splátkový program možnost dohody o výši splátek v jednotlivých letech dle možností rozpočtu klienta v rozpětí daném smlouvou
Podmínky založení
prokázání totožnosti osoby zastupující majitele účtu a disponujících osob
účetní výkazy za poslední 3 roky a za poslední aktuální měsíc
rozpočet na rok a výhled rozpočtu po dobu trvání obchodu
základní údaje o financovaném projektu
Základní operace s produktem jsou bezhotovostní účelový převod prostředků v rámci čerpacího kalendáře dle předložených faktur. Splátka úvěru, zahrnující splátku jistiny, úroků a příslušenství z inkasního účtu klienta – základní běžný účet nebo výdajový běžný účet.43 Dodavatelský úvěr - moderní způsob financování komunálních projektů Určený pro klienti veřejného sektoru, zejména obce, města a kraje. Jedná se o moderní způsob financování investičních projektů formou realizace komplexní dodávky stavby či technologie se zajištěným financováním a následným odkupem pohledávek. Způsob financování
financování po dobu realizaci stavby nebo dodávky technologie zajišťuje dodavatel
odložená úhrada ceny až po dokončení stavby (kolaudaci) nebo převzetí technologie
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Hypoteční úvěr klientům komunální sféry - O produktu - Česká spořitelna: Hypoteční úvěr klientům komunální sféry. Česká spořitelna [online]. 2014 [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/nav/podnikatele-firmy-a-instituce/mesta-a-obce/hypotecni-uverklientum-komunalni-sfery/o-produktu-d00011568 42 43
39
Forma úhrady ceny Platebními směnkami - investor vystaví platební směnky v počtu a se splatností (dle dohodnutého splátkového kalendáře) uvedenou ve smlouvě o dílo / o dodávce technologie. Celková směnečná částka zahrnuje jak cenu díla / technologie, tak i náklady na financování. Fakturace s odloženou splatností - investor potvrdí uznání závazků vůči dodavateli vyplývajících z vystavených faktur se splatností (dle dohodnutého splátkového kalendáře) uvedenou ve smlouvě o dílo / o dodávce technologie. Celková fakturovaná částka zahrnuje jak cenu stavby, tak i náklady na financování. Obecné podmínky:
odkup pohledávek realizuje Česká spořitelna s dodavatelskými firmami s ověřenou bonitou
dodavatel se předem dohodne s Českou spořitelnou na podmínkách financování, a to v souladu s potřebami investora, které budou zakotveny ve smlouvě o dílo / o dodávce technologie
pohledávky odkoupené Českou spořitelnou splácí investor dle dohodnutého splátkového kalendáře
Výhody pro investora:
zrychlení výběrového řízení na dodavatele díla / dodávky technologie, neboť součástí realizace zakázky je i dodavatelem zajištěné financování projektu
uhrazení ceny až po převzetí díla (kolaudaci) nebo technologie
postupné splácení s možností i nepravidelných splátek
doba splatnosti až 15 let s možností odložení první splátky
v případě vystavení směnek nemusí inkaso probíhat z bankovních účtů u České spořitelny
pevná úroková sazba po celou dobu splatnosti44
Dodavatelský úvěr - moderní způsob financování komunálních projektů - O produktu - Česká spořitelna: Dodavatelský úvěr. Česká spořitelna [online]. 2014 [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/nav/podnikatele-firmy-a-instituce/mesta-a-obce/dodavatelsky-uver--moderni-zpusob-financovani-komunalnich-projektu/o-produktu-d00009987 44
40
Provozní úvěr Zejména na financování provozních potřeb, nejen pro podnikatele a malé firmy, ale také pro komunální sféru. Využívá se k financování provozních potřeb klienta (na zásoby, pohledávky, náklady). Jedná se o termínovaný účelový úvěr se stanoveným plánem čerpání a splácení, případně s možností revolvingu. Výhody:
překlenutí časového nesouladu mezi tvorbou a potřebou finančních prostředků na provozní kapitál
flexibilní čerpání – možné individuálně přizpůsobit podle klientových potřeb (jednorázové, postupné)
vytvoření individuálního splátkového kalendáře
Podmínky založení
vedení běžného účtu u České spořitelny
schválení úvěru
Základní operace s produktem
žádost o úvěr
čerpání úvěru – jednorázové nebo postupné
splácení úvěru – podle dohodnutého splátkového kalendáře, možné i jednorázově45
Kontokorent k běžnému účtu Peníze na cokoliv, nejen pro podniky a podnikatele, ale také pro obce, města či kraje. Kontokorentní úvěr slouží k pokrytí krátkodobých finančních potřeb klienta, zejména pro financování jeho provozních potřeb. Kontokorentní úvěr je veden na běžném účtu. V úvěrové smlouvě je sjednán úvěrový rámec, který umožňuje průběžné čerpání a splácení. Smlouva se uzavírá na dobu maximálně 1 roku s možností obnovení.
Provozní úvěr - O produktu - Česká spořitelna: Provozní úvěr. Česká spořitelna [online]. 2014 [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/nav/podnikatele-firmy-ainstituce/mesta-a-obce/provozni-uver/o-produktu-d00010642 45
41
Výhody
rychlá dostupnost finančních prostředků
průběžné čerpání a splácení dle potřeb klienta
Podmínky založení
vedení běžného účtu u České spořitelny
schválení úvěru
Základní operace s produktem
žádost o úvěr
čerpání úvěru
splácení úvěru46
Evropská investiční banka - Přímá investiční podpora Je určen městům, obcím a jimi zřízeným organizacím za účelem podpory projektů dle podmínek Evropské investiční banky (EIB).
místo realizace projektu se nachází v regionu NUTS2 Severozápad, Jihozápad, Severovýchod, Jihovýchod
Přímá investiční podpora je jedním z nástrojů podpory rozvoje místní infrastruktury a malých a středních měst a obcí prostřednictvím nevratného finančního příspěvku na projekt, který je financovaný zprostředkující bankou a byl zařazen mezi projekty podporované z Globálního úvěru. Výše podpory je 5 % z celkových uznatelných nákladů projektu. Projekt musí být v charakteru poskytování veřejné služby. Základní požadavky na projekt:
náklady projektu jsou v rozmezí od 40 tis. do 5 mil. EUR
délka financování je min. 4 roky
projekt je připraven k realizaci nebo byl dokončen před méně než 6 měsíci
realizace projektu do 3 let
Kontokorent k běžnému účtu - O produktu - Česká spořitelna: Kontokorent k běžnému účtu. Česká spořitelna [online]. 2014 [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/nav/podnikatele-firmy-a-instituce/mesta-a-obce/kontokorent-kbeznemu-uctu/o-produktu-d00009125 46
42
Projekty v oblasti:
ochrana a revitalizace životního prostředí
doprava a komunikace
sport, kultura a turistika
vývoj a výzkum
investice ve vzdělávání
obnova městských budov a jiných veřejných zařízení
Další podmínky:
informační povinnost příjemce přímé investiční podpory
Zahrnutí projektu do financování posuzuje EIB individuálně na základě žádosti o přidělení zdrojů.47 Evropská investiční banka - Globální úvěr pro Veřejný sektor Určený městům, obcím a jimi zřízeným organizacím za účelem podpory projektů dle podmínek Evropské investiční banky (EIB).
místo realizace projektu se nachází na území ČR kromě HM Praha.
Globální úvěr je jedním z nástrojů podpory rozvoje místní infrastruktury a malých a středních měst a obcí prostřednictvím úrokového zvýhodnění na přijatém financování od zprostředkující banky. Navíc je též možné požádat o přímou investiční podporu za podmínek uvedených níže. Zdroje EIB lze využít na realizaci projektů financovaných Českou spořitelnou formou investičního úvěru a splňujících kritéria EIB. Základní požadavky na projekt:
náklady projektu jsou v rozmezí od 40 tis. do 25 mil. EUR
délka financování je min. 4 roky
projekt je připraven k realizaci nebo byl dokončen před méně jak 6 měsíci
realizace projektu do 3 let
Evropská investiční banka - Přímá investiční podpora - O produktu - Česká spořitelna: Evropská investiční banka. Česká spořitelna [online]. 2014 [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/nav/podnikatele-firmy-a-instituce/mesta-a-obce/evropska-investicnibanka---prima-investicni-podpora/o-produktu-d00015426 47
43
Projekty v oblasti:
ochrana a revitalizace životního prostředí
doprava a komunikace
sport, kultura a turistika
vývoj a výzkum
investice ve vzdělávání
obnova městských budov a jiných veřejných zařízení
O přímou finanční podporu je možné požádat u projektů, které splňují následující podmínky:
náklady projektu jsou v rozmezí od 40 tis. do 5 mil. EUR
místo realizace projektu se nachází v regionu NUTS2 Severozápad, Jihozápad, Severovýchod, Jihovýchod
Zahrnutí projektu do financování posuzuje EIB individuálně na základě žádosti o přidělení zdrojů.48 Sazebník České spořitelny týkající se úvěrů se nachází v příloze č. 2, zde jsou poplatky, jak za zřízení úvěrů, tak za poplatky s nimi spojené.
9.3 UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s. UniCredit Bank zahájila svoji činnost na českém trhu 5. listopadu 2007. Vznikla integrací dvou dosud samostatně působících úspěšných bankovních domů HVB Bank a Živnostenské banky. Od prosince 2013 UniCredit Bank v České republice a na Slovensku poskytuje bankovní produkty a služby pod jednotným obchodním názvem UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s. UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s. patří na obou trzích mezi přední finanční instituce a poskytuje širokou škálu kvalitních produktů pro firemní zákazníky i privátní klientelu. Je jednou z nejsilnějších bank na trhu v oblasti projektového, strukturovaného a syndikovaného financování Corporate Finance. Mimořádně silnou Evropská investiční banka - Globální úvěr pro Veřejný sektor - O produktu - Česká spořitelna: Evropská investiční banka. Česká spořitelna [online]. 2014 [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/nav/podnikatele-firmy-a-instituce/mesta-a-obce/evropska-investicnibanka---globalni-uver-pro-verejny-sektor/o-produktu-d00015429 48
44
pozici si banka rovněž vybudovala v oblasti akvizičního financování a také se řadí na první příčku ve financování komerčních nemovitostí. Klienti UniCredit Bank mají, mimo jiné, možnost využívat nabídku služeb pro financování projektů ze strukturálních fondů EU nabízených prostřednictvím Evropského kompetenčního centra UniCredit Bank. V oblasti služeb pro privátní klientelu je UniCredit Bank významným hráčem na trhu privátního bankovnictví, cenných papírů, kreditních karet a hypoték a velmi dobře si vede také v oblasti služeb pro zákazníky působících v oborech svobodných povolání (lékaři, soudci, advokáti, notáři apod.) Klientům těchto profesí se věnuje Kompetenční centrum pro svobodná povolání. Nabízí komplexní, spolehlivé a precizní produkty a služby, které v dané oblasti patří vždy mezi nejlepší. Máme skutečné osobní bankéře, kteří jsou aktivní, samostatní a mají dostatek kompetencí. Ke každému klientovi přistupujeme individuálně a připravujeme pro něj jen opravdu smysluplná, užitečná a efektivní řešení a nabídky. Náš vztah je založený na vzájemné důvěře a diskrétnosti.49
9.3.1 Úvěrové produkty municipalitám nabízené UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s. Skupina UniCredit patří k evropským lídrům v oblasti poskytování bankovních služeb veřejnému sektoru. UniCredit Bank v České Republice navazuje na tuto tradici a nabízí komplexní finanční služby nejen pro municipality a jiné instituce, ale také pro jejich zaměstnance. Díky dobré znalosti municipální problematiky a individuálnímu přístupu pomáhá najít nejvhodnější řešení potřeb. Financování UniCredit Bank nabízí úvěrové produkty, jako jsou např. provozní úvěr na překlenutí přechodného nesouladu mezi příjmy a výdaji dále pak produkty pokud plánuje obec, město či kraj realizaci investičních projektů nutných pro jejich rozvoj. Nabízí také poradenství jaký typ úvěru je pro obce, města či kraj nejvhodnější s přihlédnutím k municipálnímu rozpočtu, celkových nákladů projektu, možnosti dotace i finančním UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s. | UniCreditBank - Hlavní prezentace: O bance. UniCreditBank [online]. 2014 [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.unicreditbank.cz/web/o-bance 49
45
tokům během realizace. Navrhne délku čerpání a splácení. Doporučí typ úrokové sazby, délku, frekvenci a druh splátek. Poskytuje relevantní informace, aby usnadnili zadat transparentně podmínky výběrového řízení.50 Investiční úvěr Jedná se o krátkodobý, střednědobý či dlouhodobý úvěr na realizaci investičních projektů s pevnou nebo pohyblivou úrokovou sazbou. Vzhledem k finančním zdrojům z fondů EU jsme pro Vás připravili EURO úvěr, který v sobě zahrnuje jak část čerpání úvěru s možností mimořádné splátky z dotace tak i splácení zůstatku jistiny. Investiční úvěr umožňuje:
Realizovat finančně náročné projekty.
Uskutečnit mimořádné splátky.
Financovat hmotný i nehmotný investiční majetek či obnovu stávajícího investičního majetku.
Pokud municipalita splácí úvěr s pohyblivou sazbou, je možnost zajistit se proti případnému růstu úrokových nákladů. Provozní úvěr Je určen k pokrytí krátkodobých časových nesouladů mezi příjmy a výdaji v municipálních rozpočtech, které jsou nejčastější na přelomu roku. Úroková sazba je pohyblivá s pravidelnými splátkami.51 Euroúvěr Celkové zajištění finančních toků před a během realizace investičního záměru je nezbytnou součástí zdárného procesu získávání a čerpání evropských dotací.
Financování | UniCreditBank - Hlavní prezentace: Financování. UniCreditBank [online]. 2014 [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.unicreditbank.cz/web/firmy/verejnasprava/financovani 51 Financování | UniCreditBank - Hlavní prezentace: Financování. UniCreditBank [online]. 2014 [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.unicreditbank.cz/web/firmy/verejnasprava/financovani 50
46
Euroúvěr zajišťuje optimální strukturu financování projektu, která obsahuje:
Vystavení příslibu úvěru – při podání žádosti o podporu. Slouží jako doklad o zajištění financování projektu.
Překlenovací úvěr – do obdržení dotace (podpora EU je v drtivé většině vyplácena buď po částech během realizace projektu, nebo najednou po dokončení projektu). Překlenovací úvěr vám zajistí finanční prostředky do doby získání podpory.
Investiční úvěr – úvěr určený na krytí výdajů projektu, které nejsou financovány z podpory EU. Doplňuje vlastní zdroje klienta.
Tyto dva typy úvěrů je možné kombinovat či využít samostatně, neboť struktura úvěru se přizpůsobí individuálním potřebám. Tento produkt mohou využít subjekty, které mají schválenou dotaci či projekt připravují a chtějí mít zajištěné financování ještě před schválením dotace.52 Sazebník této banky je pro komunální sféru určován individuálně, proto lze nebylo možné ceník uvést.
9.4 Komerční banka, a.s. Je mateřskou společností Skupiny KB (dále také „Skupina“) a je součástí mezinárodní skupiny Société Générale. Patří mezi přední bankovní instituce v České republice a v regionu střední a východní Evropy. Je univerzální bankou se širokou nabídkou služeb v oblasti retailového, podnikového a investičního bankovnictví. Je také dostupná prostřednictvím sítě poboček KB, přímého bankovnictví a vlastní distribuční sítě.53 Banka byla založena v lednu roku 1990 vyčleněním obchodní činnosti z bývalé Státní banky československé. Tehdy se jednalo o státní peněžní ústav, který byl 5. března 1992 transformován na akciovou společnost a její akcie spadly pod správu Fondu národního majetku ČR, který je uvolnil do kuponové privatizace. Euroúvěr | UniCreditBank - Hlavní prezentace: Euroúvěr. UniCreditBank [online]. 2014 [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.unicreditbank.cz/web/firmy/produkty-a-sluzby/fondyevropske-unie/eurouver 53 Základní informace o KB: O bance. KOMERČNÍ BANKA. Komerční banka - základní informace [online]. 2014. vyd. 2014 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: https://www.kb.cz/cs/obance/o-nas/zakladni-informace.shtml 52
47
V červenci roku 1995 vstoupily akcie banky na mezinárodní kapitálové trhy. V listopadu 1997 schválila vláda České republiky prodej většinového podílu akcií strategickému investorovi, který měl zajistit další rozvoj společnosti a odloučení státu od bankovního sektoru. V srpnu 1999 bylo zahájeno první kolo výběrového řízení na strategického partnera. V červnu 2001 prodala vláda České republiky svůj podíl finanční skupině Société Générale za cenu 40 miliard Kč, která v následujících měsících zahájila personální změny ve vedení banky. Následně došlo k stabilizaci banky.54
9.4.1 Úvěrové produkty nabízené Komerční bankou KB nabízí celou řadu produktů, které umožňují profinancovat veškeré municipální potřeby. Nelze se však omezovat jen na tyto produkty, municipality mohou využívat i další typy, jež jsou standardně nabízeny klientům – podnikatelům. Povolený debet na běžném účtu Specifická forma krátkodobého kontokorentního úvěru, která umožňuje čerpat finanční prostředky na běžném účtu do předem sjednaného limitu záporného zůstatku (tzv. limit povoleného debetu). Povolený debet je poskytován na účtu vedeném v českých korunách. Čerpání finančních prostředků do limitu povoleného debetu je možné po dobu max. 180 kalendářních dnů. Po vyrovnání účtu může municipalita opětovně čerpat povolený debet po dobu dalších 180 kalendářních dnů. Úroková sazba je vyhlašována Oznámením KB, oproti povolenému debetu pro právnické či fyzické osoby je municipalitám povolený debet poskytován za nižší sazbu. Povolený debet mohou využívat i příspěvkové organizace zřízené municipalitami. Výhody:
rychlá a administrativně nenáročná forma financování,
bezúčelové čerpání,
čerpání a splácení úvěru podle aktuálních potřeb a možností
Komerční banka: Historie firmy. WIKIPEDIA. Komerční banka: Historie KB [online]. 2014. vyd. 2014, 6. 1. 2014 v 21:15 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Komer%C4%8Dn%C3%AD_banka#cite_note-or-8 54
48
klienta (jistota finanční rezervy na neočekávané výdaje),
nižší úroková sazba oproti povolenému debetu pro právnické a fyzické osoby.55
Kontokorentní úvěr v Kč nebo cizí měně Úvěr
určený
zejména
k
profinancování
krátkodobých
časových
nesouladů
v municipálních rozpočtech. Kontokorentní úvěr je poskytován na běžném účtu municipality, na kterém se sjednává možnost čerpání peněžních prostředků do debetního zůstatku (kontokorentní úvěr) po určitou dobu a do určité výše za sjednanou úrokovou sazbu a sjednaných podmínek. Úvěr lze čerpat v několika měnách. Úroková sazba z debetního zůstatku je pohyblivá, sjednaná individuálně, úroky klient hradí měsíčně či čtvrtletně. Výhody:
každou došlou úhradou ve prospěch běžného kontokorentního účtu se debetní zůstatek snižuje, a znovu se tak obnovu je možnost nového čerpání až do výše sjednaného limitu,
umožňuje operativně reagovat na výkyvy v oběžných prostředcích municipality,
běžný kontokorentní účet je možné zřídit rovněž organizačním složkám municipality56
Municipální úvěr v Kč nebo cizí měně Jako jeden z velkých úvěrových produktů nabízí Komerční banka tzv.. Jedná se o úvěr pro samosprávní celky. A je určen výhradně městům, obcím a krajům na území ČR, svazku obcí, příspěvkové organizaci či právnické osobě založené obcí nebo krajem. Základní charakteristika Municipálního úvěru:
splatnost: krátkodobý, střednědobý nebo dlouhodobý úvěr
výhradně pro samosprávné celky
úroková sazba: pevná nebo pohyblivá
KOMERČNÍ BANKA. Municipality v KB: Municipální finance od A do Z [pdf.] 2013, 38 s. [cit. 02.04.2014]. Dostupné z: http://www.kb.cz/file/cs/kb-eu-point/kb-municipality-v-kbmunicipalni-finance-od-a-do-z.pdf?ee19bfd3a6494542540a3180561ddffe 56 KOMERČNÍ BANKA. Municipality v KB: Municipální finance od A do Z [pdf.] 2013, 38 s. [cit. 02.04.2014]. Dostupné z: http://www.kb.cz/file/cs/kb-eu-point/kb-municipality-v-kbmunicipalni-finance-od-a-do-z.pdf?ee19bfd3a6494542540a3180561ddffe 55
49
Je také určen k přímým platbám na účet dodavatele nebo prodávajícího na základě předložených dokladů (faktur, kupní smlouvy, apod.). Poskytnut je v několika měnách (CZK, USD, EUR a CHF). Varianta v cizí měně je především určena klientům, kteří nabídnou zabezpečení proti případným kurzovným rozdílům (například inkasem v cizí měně na účtu u Komerční banky). Část úvěru může být určena na překlenutí časového nesouladu mezi příjmy a výdaji rozpočtu se převede na běžný účet klienta a jeho výše vychází z předpokládané velikosti a délky trvání tohoto nesouladu. Další část může být určena k financování investic, který vychází ze skutečně vynaložených nákladů města, obce či kraje. Čerpání a splácení úvěru:
jednorázově nebo postupně
ve smluvně dohodnutých termínech
Tento Municipální úvěr umožní především 1. financovat pořízení hmotného investičního majetku 2. financovat pořízení nehmotného investičního majetku, včetně projektů 3. financovat obnovu stávajícího investičního majetku 4. překlenout časový nesoulad mezi příjmy a výdaji rozpočtu57 Municipální úvěr revolvingový v Kč nebo cizí měně Krátkodobý nebo střednědobý úvěr s pohyblivou úrokovou sazbou, jehož výše vychází z předpokládané velikosti a délky trvání nesouladu mezi příjmy a výdaji rozpočtu. Je poskytován v několika měnách (CZK, EUR, USD a CHF). Lze jej čerpat a splácet dle potřeby. Výhody
splátky provedené do sjednaného termínu se zvyšuje nečerpaná část úvěru,
upřesňování čerpané výše úvěru podle požadavků municipality
KOMERČNÍ BANKA. Municipality v KB: Municipální finance od A do Z [pdf.] 2013, 38 s. [cit. 02.04.2014]. Dostupné z: http://www.kb.cz/file/cs/kb-eu-point/kb-municipality-v-kbmunicipalni-finance-od-a-do-z.pdf?ee19bfd3a6494542540a3180561ddffe 57
50
pozitivní vliv na tvorbu peněžních toků díky možnosti pokaždé operativně navázat na předpokládané příjmy rozpočtu,
municipalita získává stálé prostředí a jistotu, že v případě potřeby může úvěr současně čerpat i splácet.
Hypoteční úvěr v Kč nebo cizí měně Střednědobý nebo dlouhodobý úvěr určený k investicím do nemovitostí, který musí být zajištěn zástavním právem k nemovitosti. Úvěr lze čerpat v několika měnách, po dobu platnosti úrokových podmínek u něj platí pevná úroková sazba. Splácení úvěru probíhá ve formě anuitních splátek (konstantní splátky zahrnující úrok i jistinu) nebo ve formě pravidelných či nepravidelných splátek (úhrada jistiny a úroků odděleně). Doba splatnosti se počítá od začátku splácení a činí minimálně 5 let, maximálně 30 let. Je-li úvěr zajištěn pouze stavebním pozemkem, pak je poskytován se splatností do 10 let. Výhody
rozložení dluhu na delší časové období, což pozitivně ovlivňuje peněžní toky municipality,
objekt úvěru a zajišťovací prostředek jsou zpravidla totožné,
možnost využít státních finančních podpor k úvěrování bytové výstavby a modernizace bytového fondu.58
Syndikovaný úvěr/Klubová půjčka Jde o speciální kategorie úvěrů, kdy je jednou bankou/aranžérem (například KB) sestavena skupina věřitelů, kteří jsou za stejných podmínek a pod společnou dokumentací schopni poskytnout úvěr. Municipalita si tak v podstatě půjčuje od několika bank. Nejčastější použití těchto úvěrů je financování provozní, investiční, případně akviziční.
KOMERČNÍ BANKA. Municipality v KB: Municipální finance od A do Z [pdf.] 2013, 38 s. [cit. 02.04.2014]. Dostupné z: http://www.kb.cz/file/cs/kb-eu-point/kb-municipality-v-kbmunicipalni-finance-od-a-do-z.pdf?ee19bfd3a6494542540a3180561ddffe 58
51
KB zajišťuje typy syndikovaných úvěrů v objemu 500 milionů až 10 miliard Kč a to především:
revolvingový,
termínovaný jednorázově splacený nebo postupně splácený,
krátkodobý, střednědobý nebo dlouhodobý,
zajištěný nebo nezajištěný.
K tomuto produktu je také tým specialistů na syndikované úvěry, který nabízí kompletní klientský servis ve všech fázích procesu syndikace. Jedná se především o strukturování transakce, aranžování/koordinace s ostatními bankami, výkon agentských činností, profesionální přístup dle klientského zadání. Výhodami jsou zejména jednotná dokumentace včetně sdíleného zajištění, zjednodušení administrativy, příležitost získat prostředky v objemu mnohonásobně převyšujícím možnosti financování pouze od jedné banky, produkt je pro každého klienta individuálně přizpůsoben a tím umožňuje řešit konkrétní finanční potřeby.59
Financování – Úvěrový program Ponte II Úvěrový program Ponte II je speciální úvěrový program, který KB připravila pro všechny žadatele o dotace nejen z fondů EU. Podmínky financování vyhovují požadavkům dotačních programů. Ponte II se skládá z: Příslib úvěru Jednou z požadovaných příloh k žádosti o poskytnutí dotace může být doložení skutečnosti, že žadatel má zajištěno financování svého projektu v celé jeho výši. Požadovaná forma tohoto dokladu a okamžik jeho předložení se může dle jednotlivých dotačních programů lišit. Proto KB připravila variantně tři dokumenty, které se od sebe liší především svou závazností:
Dopis s příslibem projednání financování.
KOMERČNÍ BANKA. Municipality v KB: Municipální finance od A do Z [pdf.] 2013, 38 s. [cit. 02.04.2014]. Dostupné z: http://www.kb.cz/file/cs/kb-eu-point/kb-municipality-v-kbmunicipalni-finance-od-a-do-z.pdf?ee19bfd3a6494542540a3180561ddffe 59
52
Odvolatelný příslib úvěru.
Neodvolatelný příslib úvěru.
Dopis s příslibem projednání financování je KB schopna vystavit svým klientům obratem. KB doporučuje svým klientům využít tento dopis i v případech, kdy administrátor nežádá žádné doložení financování. Vystavený příslib úvěru může být i ve vzorovém znění vyžadovaném poskytovatelem dotace. Pro municipální klienty připravila KB speciální příslib financování, který vyhovuje podmínkám poskytovatelů dotací a zároveň respektuje ZVZ. KB v něm prohlašuje, že je připravena účastnit se výběrového řízení na financování projektu, a v případě, že bude vybrána, i uzavřít úvěrovou smlouvu. Úvěr na předfinancování dotace EU Dotace je obvykle vyplácena až po úspěšné realizaci jednotlivých etap nebo po dokončení celého projektu. Klienti také obvykle musí prokázat, že výdaje projektu opravdu zaplatili. Na profinancování těchto nákladů lze použít vlastní nebo úvěrové zdroje. Pro tento účel slouží municipální úvěry v Kč nebo cizí měně, kdy pro etapové projekty jsou vhodné municipální úvěry revolvingové, které umožňují průběžné splácení načerpané části úvěru a její opětovné čerpání v souladu s postupem projektu a vyplácením jednotlivých částí dotace. Pro jednoetapové projekty jsou vhodné klasické municipální úvěry krátkodobého, případně střednědobého charakteru. Úvěr na spolufinancování projektu Municipalita samozřejmě musí finančně pokrýt i ty náklady projektu, které nebudou proplaceny z dotace. Dle terminologie dotací se jedná o část způsobilých výdajů, které nepokryla dotace (tzv. vlastní zdroje), a celou výši výdajů nezpůsobilých. Pro tento účel lze využít úvěr na spolufinancování projektu. KB nabízí standardní municipální úvěry střednědobého nebo dlouhodobého charakteru, kdy délka splácení úvěru je přizpůsobena finančním možnostem municipality.60
KOMERČNÍ BANKA. Municipality v KB: Municipální finance od A do Z [pdf.] 2013, 38 s. [cit. 02.04.2014]. Dostupné z: http://www.kb.cz/file/cs/kb-eu-point/kb-municipality-v-kbmunicipalni-finance-od-a-do-z.pdf?ee19bfd3a6494542540a3180561ddffe 60
53
Nízkoúročené úvěry na rekonstrukci a modernizaci bytových domů – Program JESSICA K 1. dubnu 2014 byla Evropskou unií snížena referenční sazba na 0,58% p.a. Znamená to, že Program JESSICA na rekonstrukce a modernizace bytových domů bude ještě výhodnější. Využít jej mohou v pilotním projektu všichni vlastníci bytových domů 41 českých měst, např. SVJ, bytová družstva, právnické či fyzické osoby nebo i města samotná, která mohou program navíc využít na zřízení sociálního bydlení úpravou neobyvatelných či nebytových prostor. Zvýhodněný úvěr je určen pro:
Společenství vlastníků
Bytová družstva
Další právnické a fyzické osoby vlastnící bytový dům
Obce
Neziskové organizace vlastnící nemovitost pro účely sociálního bydlení
Charakteristika úvěru: Investiční nízko-úročený úvěr na pokrytí způsobilých výdajů spojených s modernizací a rekonstrukcí bytového domu nebo s rekonstrukcí nemovitostí, která sloučí či bude sloužit pro sociální bydlení (žadatelé pouze z řad obcí a neziskových organizací).
Splatnost úvěru činí maximálně 30 let
Výše úvěru 1 - 120 mil. Kč
Úvěr je poskytnut pouze v Kč
Financování zvýhodněných úvěrem až do výše 90 % způsobilých výdajů investičního záměru
Zvýhodněný úvěr bude použit pouze na investiční (způsobilé) výdaje, které vznikly po podpisu úvěrové smlouvy a míří na technické zhodnocení, rekonstrukci, modernizaci společných částí domu.
Lokality pro financování:
Zvýhodněný úvěr lze použít pouze ve vybraných městech ČR
54
Způsobilé výdaje k financování:
Zateplení vnitřních konstrukcí
Odstranění statických poruch domů (např. nosných zdí a základových zdí, stropních konstrukcí)
Sanace základů a hydroizolace spodní stavby
Pořízení, modernizace a rekonstrukce technického vybavení bytového domu otopné soustavy včetně měření spotřeby tepla, rozvodu tepla, plynu, vody, elektroinstalace včetně výměny kabelů v společných částech domu a přívodu k jednotlivým elektroměrům
Pořízení, modernizace a rekonstrukce výtahu
Pořízení, modernizace a rekonstrukce vzduchotechniky
Rekonstrukce, modernizace společných částí (schodiště, chodby, střechy)
Rekonstrukce či modernizace lodžií, balkonů (např. výměna zábradlí, balkonů)
Publicita projektu (označení objektu, který byl úvěrem zhodnocen)
DPH u neplátců
Zateplení vnitřních a vnějších konstrukcí včetně výměny oken a dveří
Aktuální výše úrokových sazeb k 1. 4. 2014 Rekonstrukce bytových domů:
0,58 % p.a. úvěry do 10 let splatnosti (RSEU + 0 %)
1,58 % p.a. pro 10 - 20 let (RSEU + 1 %)
2,58 % p.a. pro 20 - 30 let (RSEU + 2 %)
Pro sociální bydlení:
0,58 % p.a. úvěry do 10 let splatnosti (RSEU + 0 %)
1,5 % p.a. pro 10 - 20 let
2 % p.a. pro 20 - 30 let
Výhody zvýhodněného úvěru:
nízká úroková sazba pro bytové domy určené k rekonstrukci či modernizaci
pevná sazba po celou dobu splatnosti úvěru zafixovaná ke dni podpisu úvěrové smlouvy 55
mimořádné splátky bez omezení a sankcí
zdarma vyhodnocení žádosti o úvěr
zdarma poskytnutí úvěru
zdarma vedení úvěru
minimální požadavky na zajištění úvěru
jednoduší a rychlejší administrace díky široké pobočkové síti Komerční banky
Úrokovou sazbu si volí zájemce o úvěr podle délky splatnosti a ta je fixována po celou zvolenou dobu splácení úvěru. Všechny služby spojené s úvěrem jsou zcela zdarma.61 Sazebník Komerční banky týkající se úvěrů se nachází v příloze č. 3, zde jsou poplatky, jak za zřízení úvěrů, tak za poplatky s nimi spojené.
10 Zadluženost územních rozpočtů S úvěry je spojena zadluženost, a pokud si územní celky (včetně jejich příspěvkových organizací) zřizují úvěry, vydávají komunální dluhopisy a mají jiné dluhy, tak se sleduje jejich zadluženost. Velice rychlý růst zaznamenal od roku 1993 v České republice nesplacený dluh měst a obcí z 11 % obecních daňových příjmů v roce 1993 na úroveň kolem 20 % v roce 1999. A právě úvěry mají ve struktuře dluhu obcí největší váhu (koncem roku 2012 jejich podíl činil téměř 76 %) a komunální dluhopisy (s podílem 15 %). Zbývající část dluhu představují přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy jako jsou např. směnky k úhradě, bezúročné půjčky poskytované z rozpočtů některých resortů a státních fondů, zejména ze Státního fondu životního prostředí a Státního fondu rozvoje na bydlení). Skutečností je, že většina samospráv se chová relativně uvážlivě a problémových obcí je jen několik. K tomu navíc, na celkovém zadlužení měst a obcí se velice významně podílí 4 největší města ČR. Sice jejich podíl na celkové zadluženosti obcí od roku 2004 klesl, nicméně v roce 2012 se podíl Prahy, Brna, Ostrvy a Plzně zvýšil nad 50 % (viz tabulka č. 4). Jako dominantní zastoupení v úhrnné výši zadluženosti zaujímá Praha.
Nízkoúročené úvěry na rekonstrukci a modernizaci bytový: Program JESSICA. KOMREČNÍ BANKA, a.s. Nízkoúročené úvěry na rekonstrukci a modernizaci bytový [online]. 2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.kb.cz/cs/firmy/firmy-sobratem-pod-60-milionu/nizkourocene-uvery-pro-majitele-bytovych-domu-programjessica.shtml?wt_mc=tagcloud.jessica 61
56
Existují ale i názory považující zadlužení municipalit a jeho vývoj za alarmující a požadující striktní regulaci zadlužení obcí.62 Tabulka 4 - Vývoj dluhu v České republice (mld. Kč, 1999 - 2012) Ukazatel
99
00
01
02
03
04
05
06
07
08
09
10
11
12
Úvěry
17,6
18,4
22,6
27,3
35,2
38,5
43,7
47,1
46,7
47,4
55,8
59,9
60,9
68,3
Komunální dluhopisy
10,9
10,1
13,3
15,9
21,7
23,9
23,5
22,9
22,6
22,7
14,7
15,8
14
13,8
Přijaté návratné fin.výpomoci a st.dluhy
11,5
12,5
12,4
12,6
13,5
12,4
11,8
10,9
9,9
10
10,1
7,6
7,5
7,9
Celkem
40,0
41,0
48,3
55,8
70,4
74,8
79
80,9
79,2
80,1
80,6
83,3
82,4
90
Počet zadlužených obcí
3090 4210 2958 3027 3108 3217 3270 3283 3242 3229 3250 3112 3089 3217
Podíl zadluženosti 4 největších měst (v %)
41,0
41,2
50,1
53,0
60,2
61,4
61,3
58,6
58,5
57,2
48,8
48,1
46,6
50,6
Zdroj: POLOUČEK, Stanislav. Bankovnictví. 2. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2013. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-491-9.
Z tabulky č. 4 je patrné, že obce (včetně jimi zřízených příspěvkových organizací) vykázaly ke konci roku 2012 celkový dluh ve výši 90,0 mld. Kč. Proti roku 2011 se jedná o růst o 9,2 %, přičemž v absolutním vyjádření se jedná o růst o 7,6 mld. Kč. V celkovém objemu zadluženosti obcí jsou zahrnuty
bankovní úvěry od peněžních ústavů,
emitované komunální dluhopisy,
přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy, vč. půjček ze státního rozpočtu a z rozpočtů státních fondů.
Z uvedených údajů je zřetelný výrazný meziroční nárůst dluhu. Na jedné straně došlo k nárůstu na položce úvěrů (o 7,4 mld. Kč) a na položce přijatých návratných finančních výpomocí a ostatních dluhů (o 0,4 mld. Kč), na druhé straně došlo k přecenění (snížení účetní hodnoty) emisí komunálních dluhopisů hlavního města Prahy a statutárního města Ostravy denominovaných v EUR, čímž se celková hodnota emitovaných komunálních dluhopisů vyjádřená v Kč snížila o 0,2 mld. Kč. POLOUČEK, Stanislav. Bankovnictví. 2. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2013. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-491-9. 62
57
Úvěry, které obce přijaly od peněžních ústavů, byly podobně jako v minulých letech, směrovány zejména na rekonstrukce a výstavbu technické infrastruktury (místní komunikace, kanalizace, čistírny odpadních vod, vodovody), na předfinancování investičních projektů spolufinancovaných z fondů EU a na regeneraci a výstavbu bytového fondu. Obce tyto prostředky rovněž použily na rekonstrukce, zateplování a rozšíření školských zařízení, sportovních areálů a jiné občanské vybavenosti. Některá statutární města a hl. m. Praha také čerpaly úvěry poskytnuté Evropskou investiční bankou určené na financování investic do zkvalitnění městské infrastruktury. Tyto úvěry se vyznačují relativně nízkým úročením a velmi dlouhou dobou splatnosti. Až na zanedbatelné výjimky byla většina úvěrů i v roce 2012 obcím poskytnuta v domácí měně. Většina úrokových sazeb je pevně stanovena nebo je navázána na mezibankovní úrokovou sazbu PRIBOR63. Úrokové sazby se pohybují od nuly po několik desítek procent v případě spotřebitelských úvěrů a finančního pronájmu (zpravidla pořízení vozidel a komunální techniky). Většina smluvených úrokových sazeb nepřesahovala 3 procentní body. Přirážky k sazbám vázaným na mezibankovní úrokovou sazbu PRIBOR obvykle nepřesahovaly 2 p.b. Pro více než polovinu poskytnutých úvěrů a půjček jejich poskytovatelé nevyžadovali ručení. Pokud bylo ručení vyžadováno, nejčastěji šlo o ručení směnkou, majetkem obce nebo budoucími příjmy rozpočtu obce. Emisi komunálních dluhopisů vykazuje pouze hl. m. Praha (9,3 mld. Kč) a statutární města Ostrava (2,5 mld. Kč) a Liberec (2,0 mld. Kč). Celková účetní hodnota emitovaných komunálních dluhopisů činila koncem roku 13,8 mld. Kč. Položka přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy vykázala meziroční růst o 0,4 mld. Kč. Na jedné straně došlo k poklesu přijatých krátkodobých půjček a návratných finančních výpomocí (o 0,2 mld. Kč), na druhé straně se zvýšil objem vydaných směnek (o 0,4 mld. Kč) a ostatních dlouhodobých závazků (o 0,2 mld. Kč). V roce 2012 vykázalo zadluženost zadluženost 3 217 obcí z celkového počtu 6 246 obcí, což je více než polovina (51,5 %) obcí z celkového počtu. Počet obcí, které
Prague InterBank Offered Rate - pražská mezibankovní nabídková sazba úroková sazba, za kterou si banky navzájem poskytují úvěry na českém mezibankovním trhu. Používá se často jako referenční, např. "ve výši 3 % nad sazbou PRIBOR". 63
58
vykázaly v posledních letech zadluženost, je poměrně stabilizovaný a meziročně došlo k jeho mírnému nárůstu (o 128 obcí, tj. o 2 p. b.). Z pohledu posuzování zadluženosti podle velikostních kategorií obcí lze stejně jako v minulých obdobích konstatovat, že podíl obcí vykazujících dluh se zvyšuje s rostoucím počtem obyvatel obce. Nejnižší procentní podíl obcí vykazujících dluh lze nalézt v nejmenší velikostní kategorii 1 – 100 obyvatel (podíl 19,5 %). Velikostní kategorie obcí nad 5 000 obyvatel mají vyšší než 95 % podíl počtu obcí vykazujících dluh. Relativně nejvyšší meziroční nárůst dluhu byl zaznamenán v kategorii 50 001 – 100 000 obyvatel (o 24,9 %). Všechna města s počtem obyvatel nad 50 000 vykazují dluh v souhrnné výši více než 58,4 mld. Kč, což je o 7,6 mld. Kč více než v roce 2011. Dluh ostatních obcí se meziročně zvýšil jen nepatrně. Na celkovém dluhu obcí se stále výrazně podílí čtyři největší města ČR (tj. hl. m. Praha a statutární města Plzeň, Brno a Ostrava). Jejich podíl se v roce 2012 zvýšil nad 50 %.64
11 Dlouhodobý investiční úvěr pro město Jičín Pro hodnocení jsem si vybral zajištění úvěru pro město Jičín, které shánělo finanční prostředky pro projekt „Zimní stadion - rekonstrukce a zastřešení zimního stadionu“. Jedná o dlouhodobý úvěr v celkové výši 72 500 000 Kč. Prvotní úvěr byl poskytnut Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou, a. s. na základě uzavřené smlouvy o municipálním úvěru OBEC 2 v celkové výši 90 000 000 Kč. Smlouva je k nahlédnutí v příloze č. 4. Dále u tohoto úvěru došlo ke změně, tuto změnu můžeme vidět v příloze č. 5, a později se město rozhodlo refinancovat tento úvěr. Proto, aby banky vyhověly nejlépe potřebám města, které má své požadavky, předloží město své požadavky bankám. V našem případě námi vybraným velkým bankám. Banky by měly vyhovět požadavkům klienta, nebo přinejmenším najít nejvhodnější úvěrový produkt.
Zadluženost územních rozpočtů v roce 2012: Zadluženost územních rozpočtů v roce 2012. MINISTERSTVO FINANCÍ. Zadluženost územních rozpočtů v roce 2012 [online]. 2013, 18. 9. 2013 12:05 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejnysektor/monitoring/zadluzenost-uzemnich-rozpoctu/2013/zadluzenost-uzemnich-rozpoctu-v2012-11641 64
59
Požadavky města na refinancovaný úvěr:
Celková výše úvěru: 72 500 000 Kč.
Úroková sazba: pevná po celou dobu splácení úvěru.
Čtvrtletní splátky jistiny úvěru ve výši 2 500 000 Kč.
Čtvrtletní splátky úroků současně se splátkou jistiny.
Čerpání úvěru: Město chce právo možnosti čerpání bezprostředně po podpisu úvěrové smlouvy. Úvěr bude čerpán jednorázově.
Zajištění úvěru – budoucí příjmy města nebo bez zajištění.
Bez omezení platebního styku.
Město také předpokládá cenu úroků i s poplatky, tento odhad byl stanoven ve výši: 4 800 000 Kč. Cena zahrnujíce veškeré úroky, rezervační poplatky, poplatky za vedení účtu, poplatky za vyřízení úvěru a případně další náklady. Mimořádné splátky a celkové splacení úvěru před termínem splatnosti, zde město nepožaduje možnost mimořádných splátek úvěru a možnost celkového splacení úvěru před termínem splatnosti. Předpokládané splátky úvěru rovnoměrné pravidelné čtvrtletní vždy k 20. dni v posledním měsíci čtvrtletí v období od 20. 9. 2013 (první splátka) do 20. 9. 2020 (poslední splátka). Důvod refinancování Finanční výbor se zabýval stavem a výhledem v zadluženosti města. V roce 2013 mělo dojít zaplacení všech úvěrů a půjček, s výjimkou úvěru přijatého na realizaci rekonstrukce a zastřešení zimního stadionu v Jičíně. Výše nesplaceného zůstatku tohoto úvěru byl k 1. 1. 2013 ve výši 75.000.000 Kč. Vzhledem k situaci v oblasti výše úrokových sazeb u úvěrů poskytovaných obchodními bankami byl na základě doporučení finančního výboru proveden nezávazný průzkum, ve kterém se zjistilo, že úroky z úvěrů klesly. Jednalo se tedy o možnost přijmout úvěr za výhodnějších podmínek, než jsou podmínky v současnosti, kdy je stanovena pevná úroková sazba 3,44 % p.a.65 (viz příloha č. 4) po celou dobu splácení do měsíce června 2020. Začátkem roku 2013 se domluvilo město Jičín s ČZMRZ na dohodě o změnách, které
65
Per annum (zkratka p. a.) je latinská fráze označující "ročně", "za rok".
60
by srazily úrokovou sazbu z poskytnutého úvěru s pevnou výši 2,80 % p.a. (viz příloha č. 5). Z přílohy č. 6 můžeme vidět vypočítanou úsporu od původního úvěru, kde úrok činil 3,44 % p.a. Rozdíl byl vypočítán podle splátkového kalendáře sumou splátek úroků z úvěru od 20. 6. 2013 (pro úrok 3,44 % p.a.) a novou sazbou 2,80 % p.a. také od 20. 6. 2013. Pro vyšší sazbu byly splátky ve výši 9 490 816, 67 Kč oproti nižší sazbě 7 725 0083,33 Kč. Úspora byla vyčíslena na 1 765 733,34 Kč. Město i přes tuto změnu provedlo další nezávazný průzkum. Kde bylo zjištěno, že předpokládaná úspora by mohla být vyšší než 2.000.000 Kč - podle předložených podkladů z oslovených bank.
11.1 Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s. Pro doplnění informací, týkajících se prvotního úvěru je zapotřebí představit i tuto banku a úvěrový produkt, který banka nabídla městu Jičín. Na základně této nabídky spolu město a banka uzavřeli smlouvu o municipálním úvěru OBEC 2. Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s., je rozvojovou bankou České republiky. Napomáhá v souladu se záměry hospodářské politiky vlády České republiky a regionů rozvoji malého a středního podnikání, infrastruktury a dalších sektorů ekonomiky vyžadujících veřejnou podporu. Byla založena v roce 1992. Jejím jediným akcionářem je Česká republika zastoupená Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem financí a Ministerstvem pro místní rozvoj. Je řízena pětičlenným představenstvem a devítičlennou dozorčí radou. Banka poskytuje především:
podpory malým a středním podnikatelům formou záruk a zvýhodněných úvěrů s využitím prostředků státního rozpočtu, strukturálních fondů a krajů,
zvýhodněné úvěry pro rozvoj technické infrastruktury obcí.
Banka spravuje rozsáhlé portfolio záruk za bankovní úvěry a dotací na úhradu úroků z úvěrů poskytnutých na podporu oprav bytových domů jejich vlastníkům či spoluvlastníkům a dalších podpor bydlení poskytnutých v minulých letech.
61
Působí též jako finanční manager prostředků poskytnutých České republice na financování rozvoje infrastruktury. Auditorem banky je společnost KPMG Česká republika s.r.o.66 Tabulka 5 - Základní ukazatele činnosti banky
Jednotka
2008
2009
2010
2011
2012
Úhrn aktiv Cizí zdroje
mil. Kč mil. Kč
75 431 70 309
62 135 56 686
58 147 52 455
58 700 52 965
111 706 106 748
Vlastní kapitál
mil. Kč
5 122
5 449
5 692
5 735
4 958
Základní kapitál
mil. Kč
2 132
2 132
2 132
2 132
2 132
Zisk po danění
mil. Kč
802
815
854
849
812
Portfolio záruk
mil. Kč
13 952
18 565
23 649
21 398
19 039
%
15,8
15,2
16,4
17,2
14.4
osob
230
220
219
217
217
počet
5
5
5
5
5
Kapitálová přiměřenost Průměrný stav zaměstnanců Pobočky Zdroj:
Kdo
jsme,
Českomoravská
záruční
a
rozvojová
banka,
a.s.:
Kdo
jsme.
ČESKOMORAVSKÁ ZÁRUČNÍ A ROZVOJOVÁ BANKA, a. s. Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s. [online]. 2013 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: http://www.cmzrb.cz/obance/kdo-jsme
11.1.1 Municipální úvěr v programu OBEC 2 Určeno pro města a obce na území České republiky a svazky obcí vytvořené podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, a vodohospodářské akciové společnosti s kapitálovou účastí obcí. Charakteristika produktu:
výše úvěru: 8 - 250 mil. Kč,
úroková sazba: pevná po celou dobu splácení úvěru,
Kdo jsme, Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s.: Kdo jsme. ČESKOMORAVSKÁ ZÁRUČNÍ A ROZVOJOVÁ BANKA, a. s. Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s. [online]. 2013 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: http://www.cmzrb.cz/o-bance/kdo-jsme 66
62
doba splatnosti: 10 - 15 let od data podpisu smlouvy o úvěru (úvěr lze bez sankce předčasně splatit),
čerpání úvěru: až po dobu 30 měsíců od data podpisu smlouvy o úvěru, nedočerpání úvěru nepodléhá sankci,
odklad splátek jistiny úvěru: až o 36 měsíců.
Způsobilé výdaje:
náklady na pořízení a rekonstrukci dlouhodobého hmotného majetku, včetně pořízení pozemků,
náklady na související projektovou dokumentaci.
DPH je součástí příslušného způsobilého výdaje.
Způsobilé výdaje musí splňovat následující podmínky:
musí bezprostředně souviset s realizací projektu,
účetní a daňové doklady musí být splatné po datu podpisu smlouvy o úvěru.
Výhody:
výhodná úroková sazba,
odklad splátek jistiny úvěru,
možnost předčasného splácení úvěru či jeho části bez sankce a poplatků.
Podmínky pro poskytnutí:
Projekt bude realizován na území České republiky.
Financovaný projekt musí být zaměřen na zachování a rozvoj infrastruktury ve vlastnictví obce, svazku obcí či vodohospodářské společnosti zvyšující kvalitu života obyvatel.
63
Tabulka 6 - Cena služby
č. 1.
Název operace úkony spojené s vyhodnocením a expertizou žádosti klienta a zpracováním smluvních dokumentů
Sazba zdarma pevná, výše stanovena individuálně podle aktuálních tržních podmínek
2.
úroková sazba úvěru
3.
storno uzavřené úvěrové smlouvy před zahájením čerpání na žádost klienta
4.
vystavení dodatku ke smlouvě o úvěru v případě předčasného splacení
zdarma
5.
vystavení jiného dodatku ke smlouvě o úvěru na žádost klienta
2 000 Kč
6.
úrok z prodlení
7. 8.
poplatek za předčasné splacení úvěru poradenská činnost
2 000 Kč
úroková sazba úvěru + 10 % p.a. bez poplatku zdarma
Zdroj: Municipální úvěr OBEC 2: Municipální úvěr OBEC 2. Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. [online]. 2004. vyd. 2004 [cit. 2014-04-06]. Dostupné z: http://www.cmzrb.cz/cenik-sluzeb/bankovni-obchody/municipalni-uver-obec
Příjem žádosti: Žádost o úvěr může obec nebo svazek obcí u zakázky malého rozsahu předložit přímo ve vybrané pobočce. Žádosti přijímají všechny pobočky ČMZRB. Pokud obec nebo svazek obcí vyhlašuje zadávací řízení, může v případě podlimitní zakázky zaslat
výzvu
k předložení
nabídky.
Nadlimitní
zakázky uveřejněné
v Informačním systému o veřejných zakázkách ČMZRB pravidelně sleduje a sama si vyžaduje zadávací dokumentaci.67
Municipální úvěr v programu OBEC 2, Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s.: Municipální úvěr OBEC 2. Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. [online]. 2004. vyd. 2004 [cit. 2014-04-06]. Dostupné z: http://www.cmzrb.cz/produkty-a-sluzby/municipalni-uverv-programu-obec 67
64
12 Podklady pro banky Nejen samotné municipality, ale také banky mají své podmínky, než uzavřou obchod. Aby vyhověly městu, a samy se chránily, potřebují podklady pro vypracování co možná nejlepší nabídky (v našem případě se jedná o individuální stanovení). Proto město musí bankám zaslat a zpřístupnit některé podklady. Banky chtějí znát ekonomické výkazy k určitému datu, pro tento případ to byly rozvaha a výsledovka k 31. 12. 2012 a 28. 2. 2013. Dalšími podklady je přehled dluhové služby úvěrů tj. přehled závazků (z úvěrů, půjček, návratných finančních výpomocí, leasingových smluv apod.). Například Komerční banka, a.s. žádala také o
poskytnutí přehledu dceřiných společností města, majetkových podílů, příspěvkových organizací, organizačních složek města k 31. 12. 2012, dále žádala o informaci, zda jsou dceřiné společnosti příjemci pravidelné běžné dotace od města, pokud ano tak v jaké výši.
poskytnutí
přehledu
finančních
závazků
města
(úvěrových,
jiných,
leasingových) s uvedením věřitele, druhu závazku, výše konečné splatnosti, frekvence a výše splátek k 31. 12. 2012
poskytnutí přehledu podrozvahových závazků města (vystavené záruky, soudní spory s potenciálním plněním) k datu 31. 12. 2012
přeložení seznamu největších kapitálových výdajů (největší investiční akce) v letech 2011 a 2012 (viz příloha č. 7)
předložení výhledu kapitálových výdajů na období let 2013 – 2015 s komentářem k nejvýznamnějším položkám včetně zdrojů jejich krytí
informaci, zda objekt úvěru, tj. zimní stadion byl řádně dokončen, zkolaudován, zda na něm neváznou vady a nedodělky, zda veškeré závazky spojené s výstavbou byly uhrazeny a dále, jaké byl struktura zdrojového krytí „Zimního stadionu“ (celkový rozpočet, vlastní zdroje, cizí zdroje, návratné či nenávratné dotace).
65
13 Konečné nabídky bank a jejich komparace U tří bank (tj. u České spořitelny, ČSOB a KB) se podařila zjistit konečná nabídka pro tento investiční dlouhodobý úvěr. U banky UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s. se tato nabídka zjistit nepodařila. Bohužel tato banka neměla zájem vyhovět a cokoliv poskytnout. Z tohoto důvodu se již nebudu zabývat touto bankou, ale zaměřím se na zbylé tři. V nabídce úrokové sazby u úvěrových produktů hraje roli několik okolností:
jak drahé má banka zdroje, ze kterých bude půjčovat (úroky u spořicích produktů)
jak drahé má banka režijní provozní náklady (např. mnoho poboček = velká režie)
velikost úvěru (pro banku je méně nákladné půjčit 1 krát 10 mil. Kč než 10 krát 1 mil. Kč, tedy kdo si půjčí hodně, dostane lepší podmínky)
bonita klienta, délka úvěru, velikost a kvalita zástavy, typ úroku (fixní na několik let či floating měnící se každý měsíc dle aktuální hodnoty peněz na mezibankovním trhu) a další zájmy (zejména u větších klientů)
Půjčí-li si město hodně, na dlouho, je bonitní a dá vysokou zástavu, dosáhne na velmi zajímavý úrok. Velmi jednoduše řečeno, dává-li nějaká banka střadatelům úrok pouze 0,5 % a půjčuje jejich peníze za 1,5 %, má na tom celé 1 % (což při nízkých transakčních nákladech a přijatelné režii může být postačující a ještě je v tom zahrnut zisk banky).
66
Tabulka 7 - Nabídka jednotlivých bank
Druh úroková sazba % výše úroků úvěru Kč poplatky - účet Kč cena za realizaci úvěru Kč technická asistence68 Kč Celkem úroky a poplatky Omezení - smlouva o úvěru Zajištění úvěru
Česká spořitelna 1,47 4 025 143,10 13 050,00 4 038 193,10 ne ne
Banka ČSOB 1,58 4 361 129,17 22 000,00 60 000,00 -110 000,00 4 333 129,17 ne ne
Komerční banka 1,61 4 457 128,00 26 400,00 4 483 528,00 ne ne
Zdroj: Konzultace. Městský úřad Jičín, Ekonomický odbor – vedoucí odboru Ing. Milan Köstineger 22. 4. 2014 v 9:10 hod. K dispozici u pana inženýra Köstingera.
Z výše uvedené tabulky vychází s nejlepší nabídkou Česká spořitelna, a.s., která městu nabídla dlouhodobý úvěr ve výši 72 500 000 Kč s celkovými úroky i s poplatky za 4 038 193,10 Kč. Úrokovou sazbu stanovila po předložení veškerých podkladů na 1,47 % p.a.
Poplatky zde činí celkem 13 050 Kč. Za realizaci úvěru banka
nepožaduje žádný poplatek. Neposkytuje žádnou technickou asistenci, dále neomezuje smlouvu o úvěr a nežádá žádné zvláštní zajištění úvěru. V příloze č. 8 můžeme vidět model úplného plná splátek tj. splátkový kalendář. Jako druhou nejnižší nabídku nabídla Československá obchodní banka, a. s., která stanovila úrokovou sazbu po předložení všech nutných podkladů na 1,58 % p.a. Poplatky vyčíslila na celých 22 000 Kč. Započítala také cenu za realizaci úvěru a to ve výši 60 000 Kč, ale naopak zde byla možnost technické asistence 110 000 Kč, kterou ostatní banky nenabídly. Ovšem celkové úroky a poplatky jsou 4 333 129,17 Kč. Stejně jako v předchozí nabídce banka neomezuje smlouvu o úvěr a nežádá žádné zvláštní zajištění úvěru. Poslední nabídku zajistila Komerční banka, a.s., která vyčíslila po předložení všech nutných podkladů úrokovou sazbu na 1,61 % p.a. Poplatky zde jsou také nejvyšší a to 26 400 Kč. Nepožadovala žádnou cenu za realizaci úvěru a nenabídla ani technickou
Technickou pomocí se rozumí finanční podpora realizace a řízení programů spolufinancovaných z fondů EU. V rámci technické pomoci jsou poskytovány prostředky na pokrytí nákladů na řízení, monitorování, kontrolu, analýzu, publicitu, propagaci programů, dále na vzdělávání pracovníků implementační struktury apod. 68
67
pomoc. Celková výše této nabídky je 4 483 528 Kč. A jako v ostatních předešlých dvou případech banka neomezuje smlouvu o úvěr a nežádá žádné zvláštní zajištění úvěru. Vzhledem k přihlédnutí ke všem údajům nejlépe vyšla nabídka od České spořitelny. S kterou město Jičín podepsalo smlouvu o úvěr, smlouva je k nahlédnutí v příloze č. 9 v plném znění. Ostatní banky měly velmi podobnou nabídku, která se tolik nelišila od ostatních. Nicméně město Jičín chtělo právě nejnižší možnou nabídku, aby mohlo realizovat úspory ve výši až 2 000 000 Kč i více. Velké banky nemají dnes problém půjčit si pod 1 % (lombardní sazba69 k 17. 4. 2014 činila 0,5 % sazba z 2. 11. 2012 0,25 %), takže i na sazbě 1,47 % vydělají. Celá akce tak je pro banku zisková. Také tu jsou i některé vnější efekty. Jako dobrý vztah s městem (např. si tam obecní úřad/magistrát zřídí běžné účty), který je přínosný a může přinést výrazně vyšší příjmy bance. Dalším důvodem pro nižší úrokovou sazbu je sledovaný rating města. Banky si dělají svůj průzkum měst a následně vyčíslují rating. Stupeň ratingu pomáhá každému městu či obci znát svou pozici na trhu a je základem pro jednání s bankami či dalšími finančními institucemi poskytujícími zdroje pro zdravý rozvoj měst a obcí. Banky si prostřednictvím ratingu mohou ověřit finanční stabilitu a získat tak jistotu, že město dodrží své závazky. Město Jičín má podle informací, které mi byly k dispozici velmi dobrý rating. Banky neposkytly konkrétní čísla, jen slovní hodnocení. Cena peněz v čase se mění. Někdy mají lidé (a hlavně firmy) větší chuť si půjčovat a někdy zase menší. V letech 2008-2009 (před krizí) si půjčovalo mnoho firem na investice i hodně lidí na bydlení. Ceny rychle rostly, inflace byla vyšší, poptávka po penězích velká - toto determinovalo vyšší úrokové sazby u úvěrových produktů. Následně přišlo spolu s krizí velké ochlazení (2010-2013) - v krizi se všichni báli o zaměstnání, a tudíž se méně utrácelo, firmy méně vyráběly a daleko méně jedinců a firem si půjčovalo (firmy pozastavily investice, neboť nebyl dobrý výhled poptávky po jejich produktech). Poptávka po penězích (úvěrech) klesla a na to musely reagovat i úrokové sazby, které začaly padat. Kdo si bral hypotéku před pěti lety, má úrok (pokud Úroková sazba, za kterou centrální banka poskytuje komerčním bankám lombardní úvěr - krátkodobý úvěr zajištěný zástavou movitých věcí (zejména cenných papírů, šperků, drahých kovů, nebo určitých komodit); v užším smyslu je tak označován lombardní úvěr poskytovaný centrální bankou komerčním bankám oproti zástavě cenných papírů (za lombardní sazbu) 69
68
nerefinancoval) kolem 5 %. Kdo si bere hypotéku dnes, platí 2,5 – 3 %. Pro město byl úrok 3,44 % v roce 2011 i tak slušný. Nicméně úrokové sazby klesly a město udělalo nejlepší krok, kterým bylo refinancování dlouhodobého investičního úvěru za pěkné podmínky.
69
Závěr Cílem mé bakalářské práce byla analýza úvěrových produktů obchodních bank působících v České republice se zamřením na municipality. Vybrány byly produkty velkých univerzálních bank dle bilanční sumy k 30. 6. 2013, jejich velikost byla rozdělena dle klasifikace České národní banky. Hodnocení bylo provedeno na základě obchodních podmínek a požadovaného zajištění úvěru. Podmínky si stanovilo na jedné straně město a na straně druhé banky. Z klasifikace České národní banky mi vzešly dle velikosti bilanční sumy čtyři veliké banky, na které jsem se zaměřil a analyzoval jejich úvěrové produkty pro komunální sféru. Z rozboru bank vyplynulo, že každá z velkých bank poskytuje úvěrové produkty a zaměřuje se na municipality. Každá banka má velice pestrou nabídku pro tuto klientelu, které jsou si velmi blízké. Nejvíce úvěrových produktů nabízí Komerční bank, a.s., jako druhá svojí šíří nabídek je Česká spořitelna, a.s., třetí UniCredit Bank Czech Republic and Slovakai, a.s. a v poslední řadě Československá obchodní banka, a.s. Municipalita může využít tyto produkty a kontaktovat banku s přáním přímo vybraného úvěrového produktu, nicméně pokud už obec osloví banku, banky volí individuální přístup a aplikují podmínky obce pro zajištění úvěru na jakýkoliv úvěrový produkt, tedy i produkt, který není přímo v nabídce pro veřejný sektor, ale nachází se v nabídce pro podnikatele. Tímto individuálním přístupem bylo velmi složité přesně hodnotit nejvýhodnější nabídky bank. Navíc, když takový institut jako je obchodní banka, neposkytne žádné značné informace, které bych využil pro svoji bakalářskou práci. V tomto směru jsou naše banky v České republice, alespoň co se týká mnou oslovených bank, velice apatické. Oslovením druhé strany, tedy přímo města (konkrétně města Jičín), byla jediná varianta, jak svoji bakalářskou práci napsat. Nejdříve jsem musel vybrat vhodný úvěr, který by zahrnul všechny čtyři banky, a tím mohl udělat komparaci nabídek. Vybral jsem si tedy dlouhodobý investiční úvěr, který město mělo již od roku 2011 na rekonstrukci zimního stadionu, přesto se rozhodlo z důvodu úsporných opatření a snižováním úrokových sazeb pro refinancování. Původní částka byla 90 mil. Kč, refinancovaná částka 72,5 mil. Kč. Refinancování bylo 70
realizováno v roce 2013 a čerpání zahájeno 30. 6. 2013. Město stanovilo podmínky, které předložilo bankám. Banky se díky individuálnímu přístupu snažily vyhovět. Refinancování dlouhodobého investičního úvěru poskytly tři banky ČS, KB a ČSOB, banka UniCredit Bank neposkytla žádné informace, ani nevyhotovila nabídku, z tohoto důvodu není uvedena v komparaci. Hlavním kritériem byly co nejnižší celkové úroky a poplatky, město si vyčíslilo úsporu od původní smlouvy a od změny této smlouvy s ČMZRB na více než 2 mil. Kč. Banky městu předložily nabídky, které mu poslaly a ze kterých vyplývá, že nejlevněji a s nejvyšší úsporou pro město bude se svoji nabídkou vhodná Česká spořitelna, a.s., která tento úvěr na základě obchodních podmínek vyčíslila s celkovými úroky a poplatky na 4 038 193, 10 Kč (úroková sazba 1, 47 % p.a.), což představovalo úsporu až 3 686 890,23 Kč. Tímto jsem byl schopný udělat komparaci nabídek, alespoň tří bank a tím splnit cíl bakalářské práce. Jak jsem již zmiňoval, jednotlivé úvěrové produkty jsou mezi jednotlivými bankami velmi podobné a ani zde nejsou tak velké rozdíly. Abych vytvořil přesnou představu, o jak velké rozdíly se jedná, porovnal jsem jednotlivé nabídky od obchodních bank, které byly nabídnuty městu. ČSOB nabídla uvedený úvěr o 294 936,07 Kč dražší než ČS a KB o 445 334,9 Kč než ČS. Mezi KB a ČSOB byl rozdíl 150 398,83 Kč, což je pro město jako je Jičín, zanedbatelná částka, ale i tak chtělo co nejnižší nabídku. Tímto jsem chtěl ale poukázat na to, že dnešní nabídky bank, obchodní podmínky i jejich individuální přístup je do jisté míry shodný. Je ale také na municipalitách, jaký přístup zvolí k požadovanému zajištění úvěru. Pro větší rivalitu a soutěživost mezi bankami, může obec využít i veřejnou zakázku, kde by banky mohly nabídnout až minimální úrokovou sazbu. Banky v dnešní době nemají problém městům půjčit, protože města jsou dobrými a bonitními dlužníky, proto i v některých případech není žádné zvláštní zajištění. Navíc si banky dělají svůj propočet ratingu jednotlivých municipalit.
71
Seznam grafů Graf 1- Bilanční sumy vybraných českých bank od roku 2009 do 30. června 2013 ...... 29
Seznam tabulek Tabulka 1 - Velké banky ................................................................................................. 27 Tabulka 2 - Střední banky ............................................................................................... 27 Tabulka 3 - Malé banky .................................................................................................. 27 Tabulka 4 - Vývoj dluhu v České republice (mld. Kč, 1999 - 2012) ............................. 57 Tabulka 5 - Základní ukazatele činnosti banky .............................................................. 62 Tabulka 6 - Cena služby ................................................................................................. 64 Tabulka 7 - Nabídka jednotlivých bank .......................................................................... 67
72
Seznam použité literatury DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. přeprac. a rozš. vyd. Praha: Linde, 2005. Vysokoškolská učebnice (Linde). ISBN 807201515x KAŠPAROVSKÁ, Vlasta. Banky a bankovní obchody. Vyd. 1. V Brně: Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2003. ISBN 8071576522. MARKOVÁ, Hana. FINANCE OBCÍ, MĚST A KRAJŮ. 1. vyd. Praha: ORAC, s.r.o., 2000. Příručky pro praxi a studium veřejné správy. ISBN 80-86199-23-1. POLOUČEK, Stanislav a kol. Bankovnictví. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 480. ISBN 978-80-7400-491-9. SŮVOVÁ, Helena, Pavelka F. A KOL.: Specializované bankovnictví. Praha: Bankovní institut, 1997. ISBN 8090224326.
73
Seznam použitých internetových zdrojů Česká národní banka: Ukazatele metodika. Česká národní banka [online]. 29. 5. 2012. 2012,
20.
3.
2014
[cit.
2014-03-03].
Dostupné
z:
http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_ukaz atele_fin_trhu/banky/bs_ukazatele_metodika.html ČSOB
-
Kontokorentní
úvěr
municipality. ČSOB [online].
pro
2014
municipality: [cit.
Kontokorentní
2014-04-02].
úvěr
pro
Dostupné
z:
http://www.csob.cz/cz/Firmy/Municipality-a-neziskoveorganizace/Uvery/Stranky/CSOB-Kontokorentni-uver-pro-municipality.aspx ČSOB
-
Povolené
přečerpání
municipality. ČSOB [online].
pro
2014
municipality: [cit.
Povolené
2014-04-02].
přečerpání Dostupné
pro z:
http://www.csob.cz/cz/Firmy/Municipality-a-neziskoveorganizace/Uvery/Stranky/Povolene-precerpani-pro-municipality.aspx ČSOB - Účelový úvěr klientům komunální sféry: Účelový úvěr klientům komunální sféry. ČSOB [online].
2014
[cit.
2014-04-02].
Dostupné
z:
http://www.csob.cz/cz/Firmy/Municipality-a-neziskoveorganizace/Uvery/Stranky/Ucelovy-uver-klientum-komunalni-sfery.aspx Dodavatelský úvěr - moderní způsob financování komunálních projektů - O produktu Česká spořitelna: Dodavatelský úvěr. Česká spořitelna [online]. 2014 [cit. 2014-04-02]. Dostupné
z:
http://www.csas.cz/banka/nav/podnikatele-firmy-a-instituce/mesta-a-
obce/dodavatelsky-uver---moderni-zpusob-financovani-komunalnich-projektu/oproduktu-d00009987 Euroúvěr | UniCreditBank - Hlavní prezentace: Euroúvěr. UniCreditBank [online]. 2014 [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.unicreditbank.cz/web/firmy/produkty-asluzby/fondy-evropske-unie/eurouver Evropská investiční banka - Globální úvěr pro Veřejný sektor - O produktu - Česká spořitelna: Evropská investiční banka. Česká spořitelna [online]. 2014 [cit. 2014-0402]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/nav/podnikatele-firmy-a-instituce/mesta-aobce/evropska-investicni-banka---globalni-uver-pro-verejny-sektor/o-produktud00015429 74
Evropská investiční banka - Přímá investiční podpora - O produktu - Česká spořitelna: Evropská investiční banka. Česká spořitelna [online]. 2014 [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/nav/podnikatele-firmy-a-instituce/mesta-a-obce/evropskainvesticni-banka---prima-investicni-podpora/o-produktu-d00015426 Financování
|
UniCreditBank
Financování. UniCreditBank [online].
Hlavní
-
2014
[cit.
prezentace: Dostupné
2014-04-02].
z:
http://www.unicreditbank.cz/web/firmy/verejna-sprava/financovani Hypoteční úvěr klientům komunální sféry - O produktu - Česká spořitelna: Hypoteční úvěr klientům komunální sféry. Česká spořitelna [online]. 2014 [cit. 2014-04-02]. Dostupné
z:
http://www.csas.cz/banka/nav/podnikatele-firmy-a-instituce/mesta-a-
obce/hypotecni-uver-klientum-komunalni-sfery/o-produktu-d00011568 Investiční
úvěr
-
O
spořitelna [online].
produktu 2014
Česká
-
[cit.
spořitelna:
Investiční
2014-04-02].
úvěr. Česká
Dostupné
z:
http://www.csas.cz/banka/nav/podnikatele-firmy-a-instituce/mesta-a-obce/investicniuver/o-produktu-d00009572 Kdo
jsme,
Českomoravská
záruční
a
rozvojová
banka,
a.s.:
Kdo
jsme.
ČESKOMORAVSKÁ ZÁRUČNÍ A ROZVOJOVÁ BANKA, a. s. Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s. [online]. 2013 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: http://www.cmzrb.cz/o-bance/kdo-jsme Komerční banka: Historie firmy. WIKIPEDIA. Komerční banka: Historie KB [online]. 2014.
vyd.
2014,
6.
1.
2014
v
21:15
[cit.
2014-03-11].
Dostupné
z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Komer%C4%8Dn%C3%AD_banka#cite_note-or-8 KOMERČNÍ BANKA. Municipality v KB: Municipální finance od A do Z [pdf.] 2013, 38
s.
[cit.
02.04.2014].
Dostupné
z:
http://www.kb.cz/file/cs/kb-eu-point/kb-
municipality-v-kb-municipalni-finance-od-a-doz.pdf?ee19bfd3a6494542540a3180561ddffe Kontokorent k běžnému účtu - O produktu - Česká spořitelna: Kontokorent k běžnému účtu. Česká
spořitelna [online].
2014
[cit.
2014-04-02].
Dostupné
z:
http://www.csas.cz/banka/nav/podnikatele-firmy-a-instituce/mesta-a-obce/kontokorentk-beznemu-uctu/o-produktu-d00009125
75
Municipální úvěr OBEC 2: Municipální úvěr OBEC 2. Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. [online]. 2004. vyd. 2004 [cit. 2014-04-06]. Dostupné z: http://www.cmzrb.cz/cenik-sluzeb/bankovni-obchody/municipalni-uver-obec Nízkoúročené úvěry na rekonstrukci a modernizaci bytový: Program JESSICA. KOMREČNÍ BANKA, a.s. Nízkoúročené úvěry na rekonstrukci a modernizaci bytový [online]. 2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.kb.cz/cs/firmy/firmy-sobratem-pod-60-milionu/nizkourocene-uvery-pro-majitele-bytovych-domu-programjessica.shtml?wt_mc=tagcloud.jessica O společnosti ČSOB: O nás. ČSOB. Http://www.csob.cz/ [online]. 2014. vyd. 2014, 2014 [cit. 2014-03-10]. Dostupné z: http://www.csob.cz/cz/Csob/O-CSOB/ProfilCSOB/Stranky/default.aspx Pád jakých bank by ohrozil Českou republiku podle ČNB? - Finparáda: Bilanční suma bank k 30. červnu 2013. Finaparada [online]. 21.10.2013, 21.10.2013 [cit. 2014-04-10]. Dostupné
z:http://www.finparada.cz/1672-Pad-jakych-bank-by-ohrozil-Ceskou-
republiku-podle-CNB-.aspx Profil
České
spořitelny -
spořitelna [online].
Česká
2014
spořitelna:
[cit.
Profil
České
spořitelny. Česká Dostupné
2014-04-02].
z:
http://www.csas.cz/banka/nav/o-nas/profil-ceske-sporitelny-d00014413 Provozní
úvěr
-
spořitelna [online].
O
produktu 2014
Česká
[cit.
spořitelna:
Provozní
2014-04-02].
úvěr. Česká
Dostupné
z:
http://www.csas.cz/banka/nav/podnikatele-firmy-a-instituce/mesta-a-obce/provozniuver/o-produktu-d00010642 UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s. | UniCreditBank - Hlavní prezentace: O
bance. UniCreditBank [online].
2014
[cit.
2014-04-02].
Dostupné
z:
http://www.unicreditbank.cz/web/o-bance Základní informace o KB: O bance. KOMERČNÍ BANKA. Komerční banka - základní informace [online].
2014.
vyd.
2014
[cit.
2014-03-11].
Dostupné
z:
https://www.kb.cz/cs/o-bance/o-nas/zakladni-informace.shtml
76
Zadluženost územních rozpočtů v roce 2012: Zadluženost územních rozpočtů v roce 2012.
MINISTERSTVO
2012 [online].
2013,
18.
FINANCÍ. Zadluženost 9.
2013
12:05
územních [cit.
rozpočtů
2014-04-15].
v
roce
Dostupné
z: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/monitoring/zadluzenost-uzemnichrozpoctu/2013/zadluzenost-uzemnich-rozpoctu-v-2012-11641
77
Seznam příloh Příloha č. 1: Sazebník ČSOB spojený s úvěry Příloha č. 2: Ceník České spořitelny, a.s., pro bankovní obchody Příloha č. 3: Sazebník KB pro municipality Příloha č. 4: Smlouva o municipálním úvěru OBEC 2 Příloha č. 5: Dodatek č. 1 smlouvy o municipálním úvěru OBEC 2 Příloha č. 6: Splátkové kalendáře úvěru (úroková sazba3,44 % p.a. a 2,8 % p.a.) s vypočítanou úsporou Příloha č. 7: Zadluženost města Příloha č. 8: Úplný plán splátek pro dlouhodobý úvěr s úrokovou sazbou 1,47 % p.a. Příloha č. 9: Smlouva o úvěru
78
