Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra podnikání a oceňování
Analýza trhu bankovních produktů pro municipality Diplomová práce
Autor:
Bc. Lucie Serafínová Finance
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Karel Mráček, CSc.
Červen, 2013
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Praze dne 28.6.2013
Lucie Serafínová
2
Poděkování Chtěla bych na tomto místě poděkovat všem, kteří mi poskytli při psaní diplomové práce součinnost a podporu, zejména pak Ing. Karlu Mráčkovi, CSc.
3
Anotace práce: V diplomové práci byla provedena analýza trhu bankovních produktů pro municipality. Na základě této analýzy byl vyhodnocen současný trh bankovních produktů a zároveň nastíněn jeho budoucí vývoj. První kapitola je úvodem do problematiky municipalit a ukazuje, jak důleţité místo zastávají municipality v České republice. Druhá část zkoumá problematiku financování municipalit a základní problémy jejich finanční stability. Třetí kapitola zahrnuje přehledně zpracovanou nabídku bankovních produktů u vybraných bank a následně analyzuje rýsující se rozdíly v jejich nabídkách pro municipální sféru. Poslední kapitola shrnuje a vyhodnocuje informace získané z analýzy bankovních produktů a poskytovaných sluţeb pro municipality. Tato kapitola také naznačuje budoucí směr vývoje nabízených produktů. Klíčová slova: municipality, obec, bankovní produkty a sluţby, banka, dotace, financování.
Annotation: The primary focus of this Thesis was to analyze products offered by the banks to local municipalities. A significant research was conducted and applied and resulted in evaluation of the current market overview, it’s future growth as well as its outlook. The first chapter is mainly an introduction to the issues faced by the municipalities and it clearly indicates and shows their significance in the Czech Republic. Main focus of the second chapter was to look at and question the financing of the municipalities, including the basic threats they might be facing with regard to their financial stability. The third chapter contains and brings together a detailed list of all the accessible banking products available to the municipalities offered by major banks on the market and subsequently analyses the resulting differences among them. The last chapter summarizes and evaluates all the data 4
acquired from the main analysis of the banking products and services available, as well as indicates the outlook in a future innovation of the products likely being offered on the market. Key words: municipalities, towns, banking products and services, bank, funding, financing.
OBSAH ÚVOD ............................................................................................................... 6 1. MUNICIPALITY JAKO EKONOMICKÉ SUBJEKTY ........................ 8 1.1 STRUKTURA VEŘEJNÉ SPRÁVY V ČESKÉ REPUBLICE .......................................................... 8 1.2 CHARAKTERISTIKA VÝVOJE ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVY ........................................................... 9 1.3 POJEM MUNICIPALITA ...................................................................................................... 12 1.4 OBEC, JEJÍ ORGÁNY A LEGISLATIVNÍ RÁMEC .................................................................... 13 1.5 MUNICIPÁLNÍ ÚROVEŇ ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVY V EVROPSKÉ UNII ..................................... 25
2. FINANCOVÁNÍ A PROBLÉMY FINANČNÍ STABILITY ............... 28 2.1 MUNICIPÁLNÍ ROZPOČET.................................................................................................. 30 2.2 DOTACE PRO MUNICIPALITY V ROCE 2013 ....................................................................... 37 2.3 FINANCOVÁNÍ MUNICIPALIT Z HLEDISKA TUZEMSKÝCH BANK ......................................... 42 2.4 ČMZRB A.S. A VYUŢITÍ MUNICIPÁLNÍCH ÚVĚRŮ ............................................................. 51
3. ANALÝZA NABÍDKY PRODUKTŮ U VYBRANÝCH BANK. ........ 54 3.1 KOMERČNÍ BANKA, A.S. A NABÍDKA VYBRANÝCH PRODUKTŮ .......................................... 54 3.2 ČESKÁ SPOŘITELNA, A.S. A NABÍDKA VYBRANÝCH PRODUKTŮ ........................................ 65 3.3 ČESKOSLOVENSKÁ OBCHODNÍ BANKA, A.S. A NABÍDKA VYBRANÝCH PRODUKTŮ ............ 70 3.4 KOMPARACE NABÍDKY VYBRANÝCH BANKOVNÍCH PRODUKTŮ PRO MUNICIPALITY ......... 78
4. VYHODNOCENÍ SOUČASNÉ SITUACE NA TRHU BANKOVNÍCH PRODUKTŮ PRO MUNICIPALITY A ODHAD BUDOUCÍHO VÝVOJE ......................................................................................................................... 87 4.1 VYHODNOCENÍ NABÍDKY BANKOVNÍCH PRODUKTŮ PRO MUNICIPALITY U VYBRANÝCH BANK ..................................................................................................................................... 87 4.2 CELKOVÉ VYHODNOCENÍ BANK A NÁSTIN BUDOUCÍHO VÝVOJE ....................................... 91
ZÁVĚR ........................................................................................................... 93 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ......................................................... 96 SEZNAM TABULEK, GRAFŮ ................................................................... 98 SEZNAM PŘÍLOH ....................................................................................... 99
5
Úvod Municipality jsou důleţitou součástí naší ekonomiky a významným způsobem se podílí na fungování veřejné správy. Z historického hlediska procházely rozporuplným vývojem, který je úzce spjat s vývojem a úlohou státu. Velkou roli v jejich vývoji zastaly centralizační tendence, které byly v podstatě podporovány existencí světových válek. Ve druhé polovině 20. století úloha municipalit pomalu vzrůstá. Vznik samosprávy obcí byl prvním a zároveň zásadním krokem směřujícím k demokracii a decentralizaci veřejné správy. Municipality jako územní samosprávné celky musí obstarávat svoje hlavní funkce, mezi které patří zajišťování veřejných sluţeb, hospodaření a nakládání s obecním majetkem. V posledních letech hospodaří municipality v České republice s deficity, coţ se projevuje na nárůstu celkového zadluţení obcí i státu. Jejich rozpočty jsou v dlouhodobé tendenci kráceny a municipality jsou tak nuceny šetřit. Proto je nutno klást důraz na základní problémy municipálních rozpočtů a na časté chyby samospráv. Současný legislativní systém financování obcí v souvislosti s rozpočtovým určením daní, neexistencí obecních daní apod. bohuţel nezajišťuje municipalitám dostatek finančních zdrojů či motivace k jejich získání. Naprostá většina municipalit nemůţe v nynějších podmínkách nijak výrazně zvýšit úroveň obecních rozpočtových příjmů. Proto v souvislosti s rozvojem obcí velmi často hledají pomoc u cizích zdrojů, které tvoří účelové dotace a návratné příjmy. Díky Evropské Unii, jíţ je Česká republika od roku 2004 členem, je škála moţností dotací velmi široká a je otázkou zda v souvislosti s novým programovým obdobím 2014 – 2020 budou municipality dotace z fondů Evropské unie nadále čerpat a jak. Pokud jde o návratné příjmy, lze si pod tímto pojmem představit například úvěr od peněţního ústavu, návratné půjčky a finanční výpomoci od jiných subjektů a také příjmy z emise obligací a dalších cenných papírů. V našem případě se bude jednat především o úvěry od vybraných tuzemských bank. 6
Cílem této diplomové práce je analyzovat a vyhodnotit současný trh bankovních produktů a nastínit jeho moţný budoucí vývoj. Z tohoto důvodu je praktická část zprvu věnována nabídkám finančních sluţeb a produktů pro municipality u jednotlivých bank. Rozdíly v těchto nabídkách jsou pak dále analyzovány a v konečné fázi vyhodnocovány. Půjde především o nabídku běţných bankovních produktů, jimiţ jsou běţné účty, provozní a investiční úvěry. Právě díky dotacím z fondů Evropské unie bude analýza také zaměřena na úvěry související s touto problematikou. Po analýze nabídek bankovních produktů pro municipality u jednotlivých bank přichází na řadu závěrečné vyhodnocení, aby bylo patrné, jak si banky u municipalit stojí a jak dalece jejich pomoc sahá. Aby se společnost mohla dále rozvíjet, je nutností udrţovat také vzájemné vztahy mezi bankou a municipalitou. V poslední části diplomové práce je pak naznačen budoucí směr vývoje nabízených produktů. Diplomová práce vychází z několika pouţitých metod. Na banky nahlíţí podle multikriteriálního hodnocení. Jednotlivé bankovní produkty a sluţby v nabídce bank byly nejprve klasifikovány do skupin. K analýze jednotlivých produktů pak byla pouţita komparační metoda, a to podle analogie typových znaků jednotlivých produktů. Nejčastěji se jednalo o nástroj marketingového mixu, cenovou konkurenci. Z jednotlivých získaných informací byly dedukční metodou vyhodnoceny a odvozeny nové.
7
1. Municipality jako ekonomické subjekty Municipality se významně se podílí na fungování veřejné správy, proto jsou základní znalosti z této oblasti velmi důleţité a také proto v této kapitole v první řadě nahlídneme jak je strukturována veřejná správa v České republice. První kapitola ukazuje, jak důleţité místo zastávají municipality v České republice. Je zaměřená především na charakteristiku municipalit, jejich vývoj v posledních letech a na municipální úroveň územní samosprávy v Evropské unii. Aby mohla územní samospráva existovat a realizovat své funkce, je třeba v daném státě vytvořit právní a ekonomické předpoklady. Právní předpisy stanoví vznik a postavení jednotlivých stupňů územní samosprávy a v neposlední řadě také její chování. Ekonomickými předpoklady rozumíme územní samosprávě umoţnit v souladu s příslušnými právními předpisy hospodařit se svým majetkem, získávat vlastní finanční zdroje a hospodařit podle vlastního rozpočtu.
1.1 Struktura veřejné správy v České republice Na veřejnou správu a její strukturu je moţno pohlíţet ze dvou hledisek: Z hlediska toho zda veřejnou správu vykonává stát svými orgány jakoţto státní správu nebo stát přenechává určitý okruh záleţitostí na nestátní veřejnoprávní korporace, aby je spravovaly na samosprávném principu. Z geografického hlediska, to znamená, zda jde o ústřední, územní či místní správu. Podle prvního hlediska můţeme veřejnou správu chápat jako systém, který je tvořen dvěma hlavními subsystémy a to státní správou, která je povaţována za hlavní subsystém a dále samosprávou, resp. veřejnou samosprávou. Stát vykonává státní správu prostřednictvím souhrnu institucí a to přímo, nebo zprostředkovaně, tj. územní samosprávou. Protoţe bývá veřejná samospráva v tradičním pojetí označována jako výsledek delegování správy na jiné, nestátní subjekty, je výrazem decentralizace a demokracie. Veřejná samospráva má oprávnění vykonávat svoje záleţitosti samostatně, vlastním jménem a prostředky, v rámci stanoveným 8
zákonem. Můţe mít podobu územní samosprávy, kde jde o zastupování zájmů určitého území, resp. osob zde sídlících. Také můţe mít podobu zájmové samosprávy, kde se jedná o zastupování zájmů osob spojených především určitými společenskými zájmy, např. profesní komory.1 Takovéto pojetí veřejné správy zachycuje následující obrázek č. 1. Obrázek č. 1: Schéma veřejné správy
Veřejná správa
Státní správa
Samospráva
Územní samospráva
Zájmová skupina
Zdroj: Provazníková, Romana, Financování měst, obcí a regionů, vlastní výroba
1.2 Charakteristika vývoje územní samosprávy Územní samospráva je významnou součástí veřejné správy. Vývoj samosprávy jiţ od jejích počátků aţ do současnosti má vliv na dnešní podobu územní samosprávy na našem území. Jako důleţitý fakt se z historického hlediska jeví to, jakým způsobem proběhla v daném státě dělba moci. Současnou právní úpravu pak zásadním způsobem ovlivňuje skutečnost, jakým způsobem probíhal z historického hlediska proces decentralizace. Tímto procesem musela naše země projít, naopak odlišný systém samosprávy existuje v zemích, kde neexistovala silná centrální moc.2 Z historického hlediska procházela územní samospráva a její úloha rozporuplným vývojem, který je velmi úzce spjat s vývojem a úlohou státu. V rámci státu se začaly utvářet geograficky menší útvary, a to díky potřebě lidí spolu blíţe komunikovat a také pod vlivem kulturních, či jazykových faktorů, případně také vlivem ekonomických podmínek. Byly to například sídelní útvary na křiţovatkách obchodních cest. Tyto útvary získávaly postupně v některých oblastech společenského ţivota určitý stupeň nezávislosti na státu. Byla to především geografická poloha, která začala sídla spojovat a dále propojovat, ale velmi 1 2
PROVAZNÍKOVÁ, Romana, Financování měst, obcí a regionů, str. 11 http://www.epravo.cz/top/clanky/historie-uzemni-samospravy-15359.html?mail
9
důleţitými, neopomenutelnými a podstatnými faktory, byly také jazykové, etnické a ekonomické důvody, bez kterých by se tyto útvary nemohly dále rozvíjet a navyšovat tak stále počet obyvatel. Tímto tedy vznikaly zárodky regionů, které se později staly základem pro vznik vyšších stupňů samosprávy.3 Územní samospráva vznikala dvěma způsoby: Přirozeně – jako obce, města municipality s určitým počtem obyvatel, kteří sídlí na stejném místě. Je to právě obec, která sdruţuje občany, kteří mají na jejím území bydliště a vyvíjejí zde své ekonomické aktivity. Byla a bude základem společnosti. V současnosti je obec základním stupněm samosprávy a zabezpečuje pro své občany některé sluţby a statky. Uměle – z vůle státu, jako vyšší stupeň územní samosprávy na regionální úrovni, která zahrnuje společenství obyvatel, více měst a obcí v dané oblasti spojující společné zájmy na střední úrovni (tj. na území menším neţ je stát a větším neţ je obec). Podobně jako je tomu i u obcí, zabezpečují i tyto regiony pro své občany některé druhy veřejných sluţeb. Rostoucí úlohu regionů však zaznamenáváme aţ v 70. letech 20. století, a to v souvislosti s posilováním role vyšších stupňů územní samosprávy a potřebou sniţovat rozdíly mezi regiony v ekonomickém potencionálu, ale také v souvislosti se snahou vtáhnout do úsilí o stabilizaci ekonomiky také regiony. Do popředí se tak dostává i regionální politika jako součást hospodářské politiky státu. Prvky místní samosprávy se objevují jiţ ve starém Římě a Řecku. Ve 12. století sílí postavení měšťanstva. Snaţí se získat na panovníkovi určitou nezávislost pro města. Středověká města znázorňují relativně autonomní hospodářské celky s různými výsadami získanými od státu reprezentovaného panovníkem. Jednalo se především o tzv. regály (celní, trţní, solní apod., právo vybírat mýtné, právo vařit pivo apod.). Později se jednalo o akcízy (daně z prodejů, dávky za pouţití trţišť – ungelt). Část takto nabytých prostředků odváděla města panovníkovi. Rozdíly mezi městy a relativní autonomie byly značně vysoké. Rozdíly vyplývaly nejen z moţnosti získat příjmy, ale i z rozsahu zajišťovaných sluţeb pro obyvatele, jako je např. ochrana majetku, osob, kvalita cest, vodovody, kanalizace). Tyto sluţby postupně s rozvojem průmyslové výroby nabývaly na významu v souvislosti s obrovskou migrací obyvatelstva do měst.
3
PROVAZNÍKOVÁ, Romana, Financování měst, obcí a regionů, str. 15
10
Izolovanost a samostatnost měst se v průběhu 18. a 19. století stávala překáţkou dalšího rozvoje jak jich samotných, tak i státu. Docházelo k rozlišování měst na bohatá a chudá. Některá města nedokázala zabezpečovat základní sluţby pro obyvatele, a to bylo příčinou neţádoucí migrace obyvatelstva a kapitálu mezi městy a regiony. Docházelo tím ke zpomalování dalšího rozvoje státu. Od poloviny 19. století se pak postavení měst začalo měnit. Docházelo k postupnému omezování autonomie měst a centralizaci v závislosti na tom, jak se měnilo pojetí státu z hlediska ekonomické teorie. Počátkem 20. století a především po Velké hospodářské krizi výrazné rozdíly mezi regiony a městy přestaly být povaţovány za sociálně spravedlivé a stát se snaţil svojí politikou tyto rozdíly zmírňovat. Dochází tedy k výrazným centralizačním tendencím, které byly ještě zesilovány existencí světových válek, které vyţadovaly centrální řízení a financování hospodářství. Ve druhé polovině 20. století vzrůstá úloha územní samosprávy, měst a jejich financování. Města se však ve svém rozvoji potýkala mnohokrát s velkými vlnami migrace obyvatelstva. To znesnadňovalo zajišťování veřejných sluţeb, zejména bydlení, základní zdravotní péče a školství. Na jedné straně docházelo k decentralizaci a přesunu pravomocí na územní samosprávu, především na města a obce. Vznik samosprávy obcí byl prvním a zároveň zásadním krokem směřujícím k demokracii a decentralizaci veřejné správy. Na straně druhé se jim však často nedostávalo finančních prostředků a docházelo tak k prohlubování jejich finančních potíţí a k růstu jejich deficitů. Zároveň se zvyšoval i deficit celých veřejných financí. Ve snahách zamezit rostoucí zadluţenosti územních samospráv, které začaly zvyšovat i zadluţenost celých států, přistoupily některé země k redukci transferů ze státních rozpočtů do municipálních rozpočtů, coţ vedlo k omezování výdajů na municipální úrovni a k výrazné redukci lokálních a regionálních investic. Na druhé straně pokračovaly tendence v přesunu odpovědnosti za poskytování některých sluţeb, a to především sociálních, na niţší vládní úrovně. To kladlo velké finanční nároky na rozpočty územních samospráv. Zmíněné problémy vedly k tomu, ţe v posledních desetiletích většina zemí přistoupila k reformám územní veřejné správy. Pozornost se v rámci reforem věnuje především aspektům jako jsou: struktura územní samosprávy a optimální velikost obcí a měst, 11
funkce, které územní samosprávy vykonávají a jejich zdokonalování, zlepšení účinnosti řízení a zvýšení odbornosti v rozhodovacích procesech, hledání nejvhodnějšího modelu územní veřejné správy, efektivnost regionálního a lokálního veřejného sektou a zvýšení této efektivnosti, zkoumání moci a vlivu státu na rozhodování územních samospráv, zkoumání způsobu a intenzity jejich kontroly, zkoumání financování územních samospráv. Díky reformám se postupně zvyšuje význam regionální politiky a úloha vyšších úrovní územních samospráv – regionů. Opět dochází k přesunu kompetencí, decentralizaci veřejné správy na územní samosprávu a současně dochází k dekoncentraci4 a k uplatňování principu subsidiarity, coţ je odstátnění a jeho bezplatný převod na územní samosprávu jako nestátní subjekt 5. Po roce 1989 byla v ČR zahájena reforma veřejné správy, její součástí se stala reforma územní veřejné správy a tak je nyní jak územní státní správa, tak i územní samospráva v současné době dvoustupňová. Základní jednotkou územní samosprávy je obec a vyšším stupněm samosprávy je kraj (14 krajů). V současné době je celkový počet obcí v České republice 6 246.6 V České republice existuje v současnosti smíšený model veřejné správy. Jak na úrovni obcí, tak krajů je státní správa i územní samospráva vykonávána v rámci jedné územně administrativní jednotky. Obce a kraje vykonávají státní správu v rámci tzv. přenesené působnosti. Rozsah přenesené působnosti u obcí se liší. Rozlišujeme obce se základním rozsahem a obce s širším rozsahem přenesené působnosti.7
1.3 Pojem municipalita Pojem municipalita je spjat se základním obecným stupněm územní samosprávy, která se přirozeně zformovala na místní úrovni. Vytvořila se správa na úrovni obcí. Je třeba rozlišovat pojem municipalita od pojmu region, protoţe kaţdý z těchto pojmů vyjadřuje rozdílné funkční charakteristiky, velikostní specifika a příslušnost k určité hierarchické velikostní úrovni:
4
Přesun kompetencí ze státu na územní samosprávu v rámci výkonu státní správy. PROVAZNÍKOVÁ, Romana, Financování měst, obcí a regionů, str. 16 6 http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/monitoring/zadluzenost-uzemnich-rozpoctu/2013/zadluzenost-uzemnichrozpoctu-v-roce-201-11641, 21.6.2013 7 PROVAZNÍKOVÁ, Romana, Financování měst, obcí a regionů, str. 37,38 5
12
Termíny municipium, obec a město vyjadřují, ţe se jedná o nejniţší základní územní správní jednotku. Pojem „municipalita” přitom vyjadřuje v českých zemích oba termíny, obec i město. Pojem „region” představuje větší územní celek8 neţ jsou obec a město. Pro město se termín „region” téměř nepouţívá, i kdyţ obecně pro větší metropolitní města je pouţití tohoto pojmu moţné. Pokud se tyto dva pojmy uvádí jako relativně samostatné kategorie, vyjadřují se tím dvě rozdílné obsahové charakteristiky, a to územní a funkční. Územní a velikostní rozdílnost obou pojmů: Municipalita vyjadřuje (především ve Francii) městskou radu a zastupitelstvo spravující pozemky a stavby ve vlastnictví na území města. Region vyjadřuje určitý územní celek větší velikosti neţ územní celek municipality ohraničený hranicí (administrativní nebo neadministrativní). Funkční rozdílnost obou pojmů spočívá ve vlastnických vztazích. K regionu se nemusí vztahovat přímo určité vlastnické vztahy (region je spíše obecným výrazem pro určité území). U municipalit pak určité vlastnictví s pojmem přímo souvisí.9 Municipální samosprávu potom chápeme jako projev veřejné moci, formu veřejné vlády a prvek veřejné správy, která samostatně spravuje věci na ohraničeném území.
1.4 Obec, její orgány a legislativní rámec Obec je podle zákona č. 128/200 Sb., o obcích základním územním samosprávným společenstvím občanů, tvořícím územní celek, který je vymezen hranicí území obce. Městys nebo také městečko je historický typ obce, který se nachází někde mezi městem a vsí. Bylo jim uděleno právo pořádat výroční a dobytčí trhy (tím se lišily od vsí). Musely mít městský charakter a musely plnit roli spádového městečka pro okolní vesnice. Podle současné právní úpravy je obec městysem, jestliţe tak stanoví po podání návrhu předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády. Město definuje zákon o obcích jako obec, která má nejméně 3000 obyvatel a stanoví tak předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, po předchozím vyjádření vlády.
8 9
Povaha většího územního celku pro pojem region vyplývá z významu latinského slova regio, regionis.
http://www.dhv.cz/regstrat/vav/dvz3_regiomarketing.pdf, 25.3.2012
13
Statutární města tvoří zvláštní skupinu. Tato územně členěná města jsou vyjmenovaná v zákoně a upravují své vnitřní poměry ve věcech správy města statutem, který je vydáván formou obecně závazné vyhlášky obce. Statutárním městům je zákonem umoţněno členit se na části nebo obvody. Této moţnosti ovšem nemusí vyuţít, případně můţe tuto moţnost vyuţít kdykoli v budoucnu. Město vyjmenované v zákoně jako statutární ve statutu stanoví především výčet jednotlivých městských obvodů a městských částí a vymezí se jejich území. Velmi důleţitou částí statutu je stanovení pravomoci orgánů města, orgánů městských obvodů a městských částí a jejich vzájemnou součinnost. Městské obvody a části nemohou nabývat vlastního majetku. Ve statutu je proto třeba upravit svěřený majetek statutárního města a rozsah oprávnění při nakládání s tímto majetkem a při výkonu s tím souvisejících práv. Ve statutu stanoví statutární města dále zdroje peněţních příjmů městských obvodů a městských částí a druhy výdajů v souvislosti s plněním úkolů v samostatné a přenesené působnosti, způsob projednání územně plánovací dokumentace města a programu rozvoje města s městskými obvody a částmi, rozsah oprávnění městských obvodů a částí zakládat, zřizovat a rušit právnické osoby a organizační sloţky a další záleţitosti, stanoví-li tak zákon. Statutárními městy jsou například Kladno, České Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Liberec, Hradec Králové, Chomutov, Děčín, Most, Teplice, Karviná a Mladá Boleslav. Rozhodnutí orgánů městských obvodů a částí vydaná ve správním řízení a hospodaření těchto obvodů a částí přezkoumává v přenesené působnosti magistrát města.10 Správce městského obvodu nebo části jmenuje a odvolává z funkce tajemník magistrátu. Obec je vymezena třemi základními atributy: členská základna (občané, kteří mají trvalý pobyt ve správním území obce), správní území, plnění veřejnoprávních úkolů v rámci obce. Členská základna (občané obce) Členskou základnu tvoří občané obce, kteří mají ve správním území obce trvalý pobyt a případně splňují další podmínky. Občanem obce je fyzická osoba, která je státním občanem 10
NOVOTNÝ, Vladimír, Územní samospráva České republiky, str. 18
14
České republiky a je ve správním obvodě hlášena k trvalému pobytu, a to bez ohledu na věk.11 Občanství obce vzniká narozením a zaniká smrtí. Mezi práva občana obce patří: právo volit a být volen do zastupitelstva obce a dále hlasovat v místním referendu, pokud dosáhl věku 18 let, právo vyjadřovat se k návrhu rozpočtu obce a k závěrečnému účtu obce za uplynulý kalendářní rok, a to buď písemně ve stanovené lhůtě, nebo ústně na zasedání zastupitelstva obce, právo nahlíţet do rozpočtu obce a do závěrečného účtu obce za uplynulý kalendářní rok, dále do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva obce, do usnesení rady obce, výborů zastupitelstva obce a komisí rady obce a pořizovat si z nich výpisy, právo poţadovat projednání určité záleţitosti v oblasti samostatné působnosti radou obce nebo zastupitelstvem obce; je-li ţádost podepsána nejméně 0,5% občanů obce, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60-ti dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90-ti dnů, právo podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty; orgány obce je vyřizují bezodkladně, nejdéle však do 60-ti dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90-ti dnů. Fyzická osoba, která dosáhla 18-ti let věku, je cizím státním občanem a je v obci hlášena k trvalému pobytu má stejná práva jako občan obce, který dosáhl 18-ti let věku, stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je ČR vázána a která byla vyhlášena. Stejná práva s výjimkou volebního práva a účasti na místním referendu má také fyzická osoba, která dosáhla věku 18-ti let a vlastní na území obce nemovitost. Zde není stanovena podmínka, ţe musí jít o občana ČR nebo státu se kterým je uzavřena příslušná smlouva. Čestné občanství Obec můţe čestné občanství udělit fyzickým osobám, které se významnou měrou zaslouţily především o rozvoj obce. Čestný občan má právo vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce svá stanoviska v souladu s jednacím řádem zastupitelstva obce. Čestné občanství je udělováno i odnímáno zastupitelstvem obce. Správní území 11
Zákon č. 133/200 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
15
Kaţdá část území České republiky je součástí území některé obce s výjimkou vojenských újezdů, pokud zákon nestanoví jinak. Území ČR se podle zákona č. 36/1960 SB., o územním členění státu dělí na kraje, kraje se dělí na okresy a okresy se dělí na obce a vojenské újezdy. Území obce nebo vojenského újezdu je definováno hranicí jednoho nebo více souvislých katastrálních území. Území krajů se skládá z území obcí. Správní území obce se skládá z jednoho nebo více katastrálních území. Sloučení obcí Při sloučení obcí vzniká dohodou zúčastněných obcí obce nová. Součástí této dohody musí být název nové obce. Pokud se slučované obce na novém názvu nedohodnou, rozhodne o něm Ministerstvo vnitra. Území obce se po sloučení skládá z území slučovaných obcí. Původní obce zanikají a vzniká nová obec (nový subjekt), která je právním nástupcem zaniklých obcí. Připojení obce Ke změně hranice obce dochází v případě připojení jedné obce k jiné, zpravidla větší obci. Původní obec, ke které se jiná obec připojuje současně nezaniká, ale stává se právním nástupcem zaniklé obce. Dnem připojení zanikají orgány obce, která se připojila. Dohodu o připojení obce nebo o sloučení obcí lze uzavřít na základě rozhodnutí zastupitelstev dotčených obcí. Návrh na konání místního referenda o této věci můţe být podán do 30-ti dnů od zveřejnění tohoto rozhodnutí. Občané obce mají právo na to, aby hlasováním v místním referendu rozhodnutí zastupitelstva obce o sloučení nebo připojení obce změnili. Dohoda o sloučení obcí nebo o připojení obce bude uzavřena po oznámení rozhodnutí svých zastupitelstev krajskému úřadu. Pokud je konáno místní referendum o sloučení obcí nebo o připojení obce, oznámí dotčené obce i rozhodnutí přijaté v místním referendu. Oddělení části obce Nová obce můţe vzniknout jak sloučením obcí, tak oddělením části obce nebo zrušením vojenského újezdu. Ta část obce, která se chce oddělit, musí mít samostatné katastrální území sousedící nejméně se dvěma obcemi nebo jednou obcí a cizím státem a tvořící souvislý územní celek. Po oddělení musí mít alespoň 1 000 občanů. Identické podmínky musí splňovat i obec, od které se část obce odděluje. Občané ţijící na území té části obce, která se chce oddělit musí vyslovit svůj souhlas v místním referendu. Občané obce tedy ustanoví přípravný výbor. Nejméně tři členové tvoří
16
přípravný výbor a počet členů tohoto výboru je vţdy lichý. Přípravný výbor tvoří oprávněný občan, který má trvalý pobyt v té části obce, která se chce oddělit. Přípravný výbor: navrhuje uspořádání místního referenda o oddělení části obce a také se podílí na jeho přípravě a provedení, podílí se také na přípravě návrhu na oddělení části obce, má právo jednat za nově vznikající obec při uzavírání dohody o rozdělení majetku, je účastníkem řízení o oddělení části obce, ale nemůţe podat návrh na oddělení části obce krajskému úřadu. O oddělení části obce rozhoduje krajský úřad v přenesené působnosti na návrh obce, na základě kladného výsledku místního referenda konaného v té části obce, která se chce oddělit. Krajský úřad svým rozhodnutím schválí návrh obce na oddělení její části, jsou-li splněny všechny podmínky stanovené zákonem, v opačném případě návrh odmítne. Řízení o oddělení části obce, které je ukončené pravomocným rozhodnutím nelze obnovit a pravomocné rozhodnutí o oddělení části obce nelze přezkoumat ve správním řízení. Jiné změny území obcí Změny hranic obcí, při nichţ nedochází ke sloučení, připojení nebo oddělení části obce, se uskutečňují na základě dohody zúčastněných obcí po projednání s příslušným katastrálním úřadem. Uzavření dohody oznámí obec jak Ministerstvu financí, tak i příslušnému katastrálnímu úřadu a finančnímu úřadu. Zabezpečování veřejných a smíšených statků Územní samospráva by měla v širším pojetí vytvářet podmínky pro sociálně ekonomický rozvoj daného území. Primární úlohou územní samosprávy je zabezpečit pro své občany celou řadu veřejných statků a sluţeb, ať jiţ prostřednictvím svých neziskových organizací nebo i jinými způsoby, při respektování poţadavku maximální hospodárnosti a efektivnosti. Čistý veřejný statek je podle definice P. A. Samuelsona v článku The Pure Tudory of Public Expenditure z roku 195412 je statek, jehoţ spotřeba jedním jednotlivcem nezmenšuje spotřebu tohoto statku spotřebitelem jiným a je nedělitelná. Příkladem čistého veřejného statku můţe být národní obrana, veřejné osvětlení, soudnictví a poţární ochrana. Tyto statky jsou spojeny s tzv. automatickou spotřebou, coţ můţe znamenat, ţe si spotřebu těchto statků občan 12
SAMUELSON, P. A., The pure theory of public expenditure. The Rewiew of Economics and Statistics, str. 387 - 389
17
mnohdy ani neuvědomuje. Platí tak nevylučitelnost ze spotřeby. Důsledkem nevylučitelnosti ze spotřeby je selhání trţních a cenových mechanismů, které nemohou ze spotřeby veřejného statku vyloučit spotřebitele, který odmítá platit náklady – umoţňuje chování tzv. černého pasaţéra. Čistý veřejný statek tedy musí být zajišťován veřejně. Pod veřejným zajišťováním chápeme způsob rozhodování13 o produkci či spotřebě statku. U pojmu smíšený statek nalezneme v odborné literatuře řadu různých přístupů k vymezení tohoto statku, ale přesto lze v těchto rozdílných přístupech nalézt typické vlastnosti smíšeného statku. J. Bénard definuje smíšený statek takto: „smíšený statek je ve své spotřebě dělitelný, kvantita může být rozdělena mezi individuální spotřebitele, avšak kvalita zůstává nedělitelná až po kapacitní rozdělení. Za daného stavu spotřebované kvantity je kvalita poskytovaného statku pro všechny spotřebitele stejná.”14 Odlišnost od veřejného statku je taková, ţe mezní náklady na dodatečného uţivatele jiţ nejsou nulové a spotřebitele lze vyloučit ze spotřeby prostřednictvím cenového nebo přídělového systému. Vyloučit ze spotřeby lze optimálně, pokud je mnoţství blízko prahu přetíţení a začíná silně klesat kvalita. To má zvláštní význam pro municipální finance, kdy charakter lokálního veřejného statku ovlivňuje způsob jeho financování, zda se vyuţijí spíše uţivatelské poplatky nebo daňové příjmy. Při zohlednění prostorového aspektu statků se lze na úrovní obcí setkat zejména s poskytováním místních (lokálních) statků a sluţeb vyuţívaných obyvatelstvem obce. Jsou financovány především formou dotací, či příspěvků v rámci rozpočtové soustavy.15 Hospodaření obcí K plnění svých primárních úkolů musí mít obec nejen vymezeno správní území s obyvatelstvem, ale i ekonomickou základnu, jejímţ základem je majetek obcí. Obec má ze zákona právo majetek získávat, uţívat jej a nakládat s ním jako právnická osoba. Jelikoţ obce, jako jednotky územní samosprávy, hospodaří s veřejným majetkem, právní řád stanoví určitá omezení a podmínky pro hospodaření s tímto majetkem. Cílem hospodaření s majetkem obce je uspokojování potřeb jejich občanů, zatímco cílem hospodaření s majetkem podnikající právnické osoby je dosaţení zisku. Proto je zcela chybný postup orgánů obcí, které před zájmy občanů upřednostňují ziskovost před nakládáním s majetkem obce.
13
Veřejnou volbou prostřednictvím hlasování a způsob financování produkce veřejných statků, a to zejména prostřednictvím rozpočtu. 14 Bénard, J., Veřejná ekonomika I. Praha: EÚ ČSAV, 1989, str. 46 15 PROVAZNÍKOVÁ, Romana, Financování měst, obcí a regionů, str. 17-19
18
Rozhodnutí orgánů obcí mohou být podrobena přezkoumání orgány činnými v trestním řízení a jejich členové mohou být stíháni pro některý z trestných činů jako veřejní činitelé v souvislosti s porušováním povinností při správě obecního majetku, jestliţe zaviněným jednáním způsobí škodu. Obec hospodaří podle schváleného rozpočtu, který schvaluje zastupitelstvo obce na kalendářní rok. Rozpočet obce je součástí soustavy veřejných rozpočtů, která je vzájemně propojena a vytváří předpoklady k financování veřejných výdajů. Obec majetek musí vyuţívat účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Obec má povinnost pečovat o zachování a rozvoj svého majetku a vést jeho evidenci. Majetek obce musí výt chráněn před zničením, poškozením, odcizením, zneuţitím a jinými neoprávněnými zásahy. Obec má povinnost trvale sledovat, zda dluţníci včas a řádně plní své závazky, a zabezpečit, aby nedošlo k promlčení nebo zániku z nich vyplývajících práv. Stát ručí za hospodaření a závazky obce, jen tehdy pokud tento závazek převezme stát smluvně. Obec nesmí přijmout úvěr, který přesáhne 150 % vlastního rozpočtu minulého roku a nesmí také ručit za závazky fyzických a právnických osob. Výjimky, které jsou přípustné jsou uvedeny v zákoně o obcích. Závěrečný účet Údaje o ročním hospodaření územního samosprávního celku a svazku obcí se po skončení kalendářního roku souhrnně zpracovávají do závěrečného účtu. Závěrečný účet zahrnuje údaje o plnění rozpočtu příjmů a výdajů v plném členění podle rozpočtové skladby a o dalších finančních operacích, včetně tvorby a pouţití fondů v tak podrobném členění a obsahu, aby bylo moţné zhodnotit finanční hospodaření územního samosprávného celku a svazku obcí a jimi zřízených nebo zaloţených právnických osob a hospodaření s jejich majetkem. Porušení rozpočtové kázně Podle zvláštního zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech mohou být za neoprávněné pouţití nebo zadrţení státních peněţních prostředků a prostředků poskytnutých prostřednictvím Národního fondu stanoveny sankce. Porušením rozpočtové kázně v územních rozpočtech se rozumí kaţdé neoprávněné pouţití nebo zadrţení peněţních prostředků patřících či svěřených územnímu samosprávnému celku. Za porušení rozpočtové kázně se také povaţuje nesplnění povinností nebo podmínek stanovených zákonem pro hospodaření územních samosprávných celků a svazků obcí, včetně 19
povinnosti dát si přezkoumat hospodaření za uplynulý kalendářní rok a povinností stanovených pro přípravu a projednávání závěrečného účtu, anebo povinností uloţených podle zákona orgány k tomu oprávněnými. Orgány obcí Orgány obcí se rozumí zákonem stanovené orgány, které mají pravomoc v rámci obce. Zastupitelstvo je orgán obce, kterým je obec samostatně spravována. Dalšími orgány jsou rada obce, starosta, obecní úřad a zvláštní orgány obce. Tabulka č. 1 nám ukazuje, jak se mění označení orgánů obce podle typu obce. Tabulka č. 1: Označení orgánů obce podle typu obce Obec
Městys
Město
Statutární město
zastupitelstvo obce
zastupitelstvo městyse
zastupitelstvo města
zastupitelstvo města
rada obce
rada městyse
rada města
rada města
obecní úřad
úřad městyse
městský úřad
magistrát
starosta
starosta
starosta
primátor
zvláštní orgán obce
zvláštní orgán městyse
zvláštní orgán města
zvláštní orgán města
Zdroj: Novotný Vladimír, Územní samospráva České republiky, vlastní výroba Zastupitelstvo obce Zastupitelstvo obce je základním orgánem obce, který je tvořen z členů zastupitelstva zvolených ve všeobecných, rovných a přímých volbách tajným hlasováním. Obecní zastupitelstvo odpovídá zejména za dodrţování plánu rozvoje obce a za hospodaření s obecním majetkem. Tabulka č. 2: Počet členů zastupitelstva podle počtu obyvatel obce počet obyvatel (k 1.1. roku voleb)
počet členů
do 500
5 až 15
nad 500 do 3 000
7 až 15
nad 3 000 do 10 000
11 až 25
nad 10 000 do 50 000
15 až 35
nad 50 000 do 150 000
25 až 45
nad 150 000
35 až 55
Zdroj: Novotný Vladimír, Územní samospráva České republiky, vlastní výroba Zastupitelstvo stanoví na kaţdé volební období před vyhlášením voleb počet členů, kteří mohou být zvoleni. Podle velikosti obce, respektive podle počtu obyvatel dané obce, a rozhodnutí zastupitelstva je určen počet členů zastupitelstva, který ukazuje následující 20
tabulka. Tento počet nelze v průběhu volebního období měnit. Jen pokud dojde k vyhlášení nových voleb. Počet členů zastupitelstva můţe být niţší neţ je stanovený počet, ale nesmí klesnout pod jednu třetinu oproti počtu určenému podle zákona. Mandát člena zastupitelstva vzniká zvolením, tedy jiţ okamţikem kdy je ukončeno hlasování ve volební místnosti. Zaniká splněním zákonných podmínek nebo pokud zánik mandátu vysloví zastupitelstvo obce. Za splnění zákonných podmínek se povaţuje odmítnutí sloţení slibu nebo jeho sloţení s výhradou, dále den, kdy starosta nebo primátor obdrţí písemnou rezignaci na zasedání zastupitelstva. Mandát dále zaniká úmrtím člena zastupitelstva, dnem voleb do zastupitelstva a dnem sloučení obcí nebo připojení obce k jiné obce. Zastupitelstvo se schází k zasedání podle potřeby, avšak nejméně jedenkrát za 3 měsíce. Jednotlivá zasedání se konají v územním obvodu obce, jsou veřejná a můţe být tedy přítomna kaţdá fyzická osoba. Zastupitelstvu obce je vyhrazeno právo: schvalovat program rozvoje obce, schvalovat rozpočet obce a závěrečný účet obce, zřizovat trvalé a dočasné peněţní fondy obce, zřizovat a rušit příspěvkové organizace a organizační sloţky obce, schvalovat jejich zřizovací listiny, rozhodovat o zaloţení nebo rušení právnických osob, schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy a stanovy a rozhodovat o účasti v jiţ zaloţených právnických osobách atd. Rada obce Je výkonným orgánem obce v samostatné působnosti a za svůj výkon odpovídá zastupitelstvu obce. V oblasti přenesené působnosti připadá radě rozhodovat jen tehdy, stanoví-li tak zákon. Do jejích kompetencí patří především zabezpečování hospodaření obce, schvalování rozpočtu, zřizování komisí a odborů obecního úřadu. Rada je tvořena starostou, místostarostou, případně místostarosty a dalších členů rady. Počet členů je lichý a činí vţdy 5 – 11 členů. Rada obce není volena v obcích, kde má zastupitelstvo méně neţ 15 členů. Potom funkci rady obce plní starosta, nestanoví-li zákon jinak. Rada obce se schází podle potřeby a její schůze jsou neveřejné. Rada připravuje návrhy pro zasedání zastupitelstva obce a zákonem je jí vyhrazeno právo: zabezpečovat hospodaření obce podle schváleného rozpočtu, vydávat nařízení obce, 21
stanovit rozdělení pravomocí v obecním úřadu, rozhodovat o počtu zaměstnanců v tomto úřadě, kontrolovat úkoly plněné obecním úřadem, ukládat pokuty ve věcech samostatné působnosti obce, schvalovat účetní závěrku obce atd. Starosta Je orgánem obce a zastupuje obec navenek. Starosta je volen zastupitelstvem a je mu také za výkon své funkce odpovědný a je zastoupen jedním čí více místostarosty. Starosta má stejné pravomoci jako kaţdý člen zastupitelstva a kromě nich dále: se souhlasem ředitele krajského úřadu jmenuje a odvolává tajemníka obecního úřadu a stanoví jeho plat podle zvláštních předpisů, odpovídá za včasné objednání přezkoumání hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok, odpovídá za informování veřejnosti o činnosti obce, svolává a zpravidla také řídí zasedání zastupitelstva obce a rady obce, spolu s místostarostou nebo jiným radním podepisuje právní předpisy obce, usnesení zastupitelstva obce a rady obce, také podepisuje spolu s ověřovateli zápisy z jednání zastupitelstva obce a zápisy z jednání rady obce, je předsedou povodňové komise podle zákona č, 254/2000 Sb., atd. Obecní úřad Obecní úřad je orgánem obce, který tvoří starosta, místostarosta, tajemník obecního úřadu a zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu. V čele úřadu stojí starosta, úkoly zaměstnavatele však plní tajemník obecního úřadu. Úřad plní v samostatné působnosti úkoly, které mu uloţilo zastupitelstvo obce nebo rada obce a pomáhá výborům a komisím v jejich činnosti. Obecní úřad má dále ze zákona povinnost podávat informace ţadatelům a na veřejně dostupném místě zřídit úřední desku. Tajemník obecního úřadu Tajemník není samostatným orgánem obce, ale je důleţitou součástí obecního úřadu, jeho postavení v rámci úřadu je tak významné, ţe je třeba se o něm samostatně stručně zmínit. Je jmenován a odvoláván starostou obce po předchozím souhlasu ředitele krajského úřadu, bez kterého je jinak jmenování nebo odvolání neplatné. Tajemník je odpovědný za plnění obecních úkolů starostovi obce. 22
Funkce tajemníka se zřizuje vţdy v obci s pověřeným obecním úřadem a v obci s rozšířenou působností, v ostatních případech se funkce tajemníka můţe, ale nemusí zřídit. Tajemníku obce je vyhrazeno právo: stanovovat v oblasti pracovněprávních vztahů platy všem zaměstnancům obce zařazeným do obecního úřadu a plnit úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči zaměstnancům zařazeným do obecního úřadu, vydávat spisový řád, skartační řád a pracovní řád obecního úřadu a další vnitřní směrnice, nevydává-li je rada obce, rozhodovat o podjatosti vedoucích odborů obecního úřadu, účastnit se hlasem poradním zasedání obecního úřadu, atd. Další orgány obce Samostatným orgánem obce je také zvláštní orgán zřízený na základě zvláštního zákona. Je zřizován starostou pro výkon přenesené působnosti a členové tohoto orgánu jsou jím jmenováni a odvoláváni. Obce mohou jako svůj zvláštní orgán zřizovat komise k projednávání přestupků, komisi pro sociálně-právní ochranu dětí, povodňovou komici a někdy je také mezi zvláštní orgány obce zařazována bezpečnostní rada obce. Orgány zastupitelstva obce Je důleţité se zmínit o orgánech zastupitelstva, jimiţ jsou výbory. Zastupitelstvo výbory zřizuje podle potřeby, vţdy však musí zřídit výbor kontrolní a finanční, které mu ze své činnosti odpovídají. Zastupitelstvo můţe mimo těchto výborů zřídit jakýkoliv výbor, který podléhá jen těm otázkám, které jsou zastupitelstvu svěřeny. V praxi se můţeme setkat například s výbory pro mládeţ, turistiku a cestovní ruch, zdravotnictví a rozvoj regionu.16 Finanční výbor Finanční výbor je jak kontrolním orgánem zastupitelstva obce, tak i jeho iniciativním orgánem. Kontroluje především hospodaření obce, ale je třeba si uvědomit, ţe o čerpání finančních prostředků z rozpočtu dané obce nerozhoduje, neboť hospodaření podle rozpočtu přísluší, radě obce. Finanční výbor má právo: na projednání zprávy o přezkoumání hospodaření za uplynulý rok s auditorem dle zákona o auditorech, 16
NOVOTNÝ, Vladimír, Územní samospráva České republiky, str. 27-42
23
můţe iniciativně navrhovat vhodné čerpání finančních prostředků, kontrolovat, zda je majetek obce vyuţíván účelně a hospodárně, v souladu s jejími zájmy a úkoly, zda obec neručí za jiné závazky, neţ stanoví zákon, zda jsou zveřejňovány majetkové záměry ve smyslu §39 zákona o obcích, kontrolovat dodrţování rozpočtu obce a pravidla stanovená pro hospodaření v zákoně č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Opatření k nápravě nedostatků, které byly zjištěny finančním výborem při kontrole hospodaření ukládá zastupitelstvo obce radě odpovědné za zabezpečení hospodaření obce podle rozpočtu. Poté starosta, který je v čele obecního úřadu, ukládá splnění opatření k nápravě týkající se činnosti obecního úřadu, tajemníkovi. Kontrolní výbor Kontrolní výbor kontroluje plnění usnesení zastupitelstva a rady obce, v případě, ţe je zřízena. Dále kontroluje dodrţování právních předpisů ostatními výbory a obecním úřadem na úseku samostatné působnosti a orgánů stanovených zákonem. O provedené kontrole pořizuje výbor zápis, který obligatorně obsahuje, údaje o tom, co bylo kontrolováno, jaké nedostatky byly zjištěny a předkládá návrhy opatření směřující k odstranění zjištěných nedostatků.17 Legislativní rámec územní samosprávy Aby mohla územní samospráva existovat a realizovat své funkce je třeba v daném státě vytvořit legislativní a ekonomické předpoklady. Legislativa určuje prostřednictvím zákonů vznik a postavení jednotlivých stupňů územní samosprávy. Vymezuje jejich pravomoci, působnost, autonomii a odpovědnost. Dále upravuje organizaci a vnitřní členění, vymezuje rozsah samostatné a přenesené působnosti a vymezuje i vzájemné vztahy mezi
jednotlivými
stupni územní samosprávy navzájem, vztahy státu a územními samosprávami. V neposlední řadě vymezuje legislativa příslušnými zákony i ekonomické předpoklady fungování územních samospráv. Evropská charta místní samosprávy je důleţitým dokumentem, který potvrdil postavení územní samosprávy v Evropě. Tento dokument byl přijat členskými státy Rady Evropy ve Štrasburku 15. 10. 1985 a vstoupil v platnost 1. 9. 1988. Evropskou chartu místní samosprávy ratifikovalo ji více neţ 38 států, kteří ji ve svém zákonodárství respektují. Stát však nemusí respektovat všechna ustanovení, musí jen vymezit ta, která respektovat nebude. Evropská charta ve svých článcích vymezuje: 17
http://www.epravo.cz/top/clanky/organy-zastupitelstva-obce-a-rady-obce-63392.html, 30.4.2013
24
pojem a rozsah místní samosprávy a její ústavní a zákonné základy, podmínky výkonu odpovědnosti na místní úrovni, správní dozor nad činností místních společenství, finanční zdroje místních společenství, právní ochranu místní samosprávy, právo místních společenství se sdruţovat. Česká republika tuto úmluvu ratifikovala v roce 1998. V platnost vstoupila 1. září 1999. ČR respektuje ve svém zákonodárství většinu ustanovení tohoto dokumentu, i kdyţ v oblasti financování územních samospráv u nás není situace zcela optimální.18 Výhrada v oblasti financování územních samospráv souvisí zejména s odlišnou právní úpravou v oblasti finančního práva a s odlišnou koncepcí daňové soustavy a systému přerozdělování vybraných finančních prostředků. V našem právním řádu je systém přerozdělení finančních prostředků předem daný zákonem a místní samospráva tak nemá moţnost ovlivňovat výši daňové sazby.19 Této problematice se také věnuje druhá kapitola. Výčet nejdůleţitějších právních předpisů pro činnost obce je uveden v příloze č. 1.
1.5 Municipální úroveň územní samosprávy v Evropské unii Jak jiţ bylo řečeno, základním stupněm územní samosprávy je obec, která je ze zákona vybavena nezávislými kompetencemi, pravomocemi a odpovědností. V zemích Evropské unie existuje přibliţně 121 600 obcí, či jim ekvivalentních jednotek (Local Administrative Units – LAU).20 Základní klasifikací územních celků, která se vyuţívá k harmonizaci statistických dat, socio-ekonomických analýz a především v rámci regionální politiky je systém NUTS ( Nomenclature of territorial units for statistics). Rozdělení regionů do NUTS charakterizuje maximální a minimální počet obyvatel, kteří na daném území ţijí. Je postaveno na zaţitém rozdělení správních celků jednotlivých zemí. Tabulka č. 3: Počet obyvatel podle NUTS NUTS
Minimum
Maximum
NUTS 1
3 000 000
7 000 000
NUTS 2
800 000
3 000 000
NUTS 3
150 000
800 000
Zdroj: http://www.europe-direct.cz/uvodni-stranka/faqs/fungovani-evropske-unie/ 18
PROVAZNÍKOVÁ, Romana, Financování měst, obcí a regionů, str. 16,17 http://www.epravo.cz/top/clanky/evropska-charta-mistni-samospravy-13600.html, 30.4.2013 20 PROVAZNÍKOVÁ, Romana, Financování měst, obcí a regionů, str. 22 19
25
Místní administrativní jednotka (Local Administrative Units – LAU) je pojem, který byl definován EU a nahradil na místní úrovni statické administrativní jednotky NUTS 4 a 5. LAU má dvě úrovně: LAU 1. úrovně - zahrnují územní většího mnoţství obcí (u nás to jsou okresy). Nejsou vyuţívány ve všech státech EU, ale pouze v České republice, Estonsku, Finsku, Irsku, Kypru, Litvě, Lotyšsku, Lucembursku, Maďarsku, Maltě, Německu, Polsku, Portugalsku, Řecku, Slovensku, Slovinsku a Spojeném království.21 LAU 2. úrovně - představují samosprávnou obec. Jsou ve většině zemí shodné se základním stupněm územní samosprávy, tedy municipalitami. Lze ale najít země, kdy tomu tak není a LAU odráţejí jen územně administrativní členění státu, a to například v Litvě, Bulharsku, Velké Británii, Irsku, Portugalsku. Střední velikost počtu obyvatel se pohybuje kolem 4100 obyvatel na jednu obec. Nejmenší průměrný počet obyvatel na obec má Francie, Česká republika, Kypr a Irsko. Rozdíly mezi zeměmi v počtu obcí a počtu obyvatel na jednu obec mají důvody nejen historické. Jsou také výsledkem politiky centralizace, kterou některé země praktikovaly pro omezení počtu obcí a zvětšení jejich velikosti. Tímto se snaţily čelit nevýhodám vyplývajících z malé velikosti obcí. Je to například: omezenost daňového základu, nedostatečné finanční zdroje pro vykonávání kompetencí, nemoţnost realizovat úspory z rozsahu, nízká profesionální a kvalifikační úroveň v řízení. Existuje několik zvláštností vztahujících se k jednotlivým zemím a jejich místní samosprávě, kdy místní samosprávy kumulují jak status územních samospráv první, tak i druhé úrovně. V České republice má Praha statut jak hlavního města tak kraje, v Německu 118 metropolí dvojí statut obce a okresu, v Dánsku má Kodaň, Frederiksberg a Bornholm dvojí statut obce a hrabství. V Itálii jsou města, která se mohou transformovat na metropole (Turín, Milán, Benátky, Janov, Florencie, Řím, Bari a Neapol) a být současně obcemi i provinciemi. Ve Francii, Maďarsku, Polsku, České republice, Slovensku a ve Velké Británii mají hlavní města (a někdy rovněţ další větší města) zvláštní status, který jim nejčastěji poskytne institucionální uspořádání odlišné od ostatních obcí. 21
http://www.europe-direct.cz/uvodni-stranka/faqs/fungovani-evropske-unie/ 1.5.2013
26
Z toho můţeme usoudit, ţe územní uspořádání v Evropské unii vykazuje mnohé společné rysy, zejména se jedná o malou velikost územních samospráv základní úrovně, tedy obcí a také posilování kompetencí územních samospráv vyššího stupně.
27
2. Financování a problémy finanční stability Municipality jako územní samosprávné celky musí obstarávat svoje hlavní funkce, mezi které patří hospodaření a nakládání s obecním majetkem. Rozpočty obcí, které jsou nejpočetnější skupinou veřejných rozpočtů a významně se podílí na veřejných příjmech a výdajích, jsou v dlouhodobé tendenci kráceny a obce jsou nuceny šetřit. Obce hospodaří v posledních letech v České republice s deficity, které se projevují v nárůstu zadluţení obcí.22 Více neţ polovina obcí v roce 2012 vykázala zadluţenost z celkového počtu 6 246 obcí. Počet obcí, které v posledních letech vykázaly zadluţenost, je poměrně stabilizovaný, meziročně došlo k jeho mírnému nárůstu o 2 %. Tabulka č. 4: Zadluženost obcí a státu v letech 2001 - 2012 v miliardách korun Ukazatel
2001
2003
2005
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Obce
48,3
70,4
79
79,3
80,1
80,6
83,3
82,4
90
Stát
345
493,2
691,2
892,3
999,8 1 178,2 1 344,0
1 567,8
1 751,6
Zdroj: Kolektiv autorů, E-sborník konference Finanční řízení pro municipality 2013 Obce (včetně jimi zřízených příspěvkových organizací) vykázaly v roce 2012 celkový dluh ve výši 90 miliard korun. Oproti roku 2011 jde o nárůst o 9,2 %. Celkový objem zadluţenosti zahrnuje bankovní úvěry od peněţních ústavů, emitované komunální dluhopisy a přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy, včetně půjček ze státního rozpočtu a z rozpočtů státních fondů.23 Tyto údaje ukazuje tabulka č. 5. Tabulka č. 5: Souhrnné údaje o dluhu obcí ČR v letech 2001 – 2012 v miliardách korun Ukazatel
2001
2003 2005
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Úvěry
22,6
35,2
43,7
46,7
47,4
55,8
59,9
60,9
68,3
Komunální dluhopisy
13,3
21,7
23,5
22,6
22,7
14,7
15,8
14,0
13,8
Přijaté návratné fin. výpomoci a ostatní dluhy
12,4
13,5
11,8
9,9
10,0
10,1
7,6
7,5
90,0
Zdroj: www.mfcr.cz, vlastní úprava 22
PROVAZNÍKOVÁ, Romana, Financování měst, obcí a regionů, str. 9 http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/monitoring/zadluzenost-uzemnich-rozpoctu/2013/zadluzenostuzemnich-rozpoctu-v-roce-201-11641, 26.6.2013 23
28
V roce 2012 je zřejmý výrazný meziroční nárůst dluhu u úvěrů o 7,4 miliardy korun. Úvěry, které obce v roce 2012 přijaly od peněţních ústavů byly, podobně jako v minulých letech, směřovány především na rekonstrukce a výstavbu technické infrastruktury (místní komunikace, kanalizace, čističky odpadních vod, vodovody), dále pak na předfinancování investičních projektů spolufinancovaných z fondů EU a na regeneraci a výstavbu bytového fondu.24 Problematika financování územních samospráv vymezuje důleţitý rámec pro její fungování. Právě efektivní systém financování municipalit je důleţitý jak z hlediska společenského, tak i ekonomického pro poskytování celé řady sluţeb obyvatelstvu. Tato problematika se neustále vyvíjí. Je tedy kontinuálním nepřetrţitým procesem, na který mají vliv jak ekonomické, tak politické a společenské změny.25 Současný legislativní systém financování obcí bohuţel (rozpočtové určení daní, neexistence obecních daní, apod.) nezajišťuje municipalitám dostatek finančních zdrojů či motivace k jejich získání. Proto je naprostá většina obcí finančně nesoběstačných a to i z důvodu, ţe vlastní aktivita obcí (obecní podnikání) v nynějších podmínkách nemůţe nijak výrazně zvýšit úroveň obecních rozpočtových příjmů. Finanční zdroje pro rozvoj obcí lze rozdělit do tří skupin: vlastní prostředky obecních rozpočtů, prostředky partnerů rozvoje v obci, cizí zdroje. Vlastní prostředky obecních rozpočtů tvoří rozpočet obce, resp. volné rozpočtové prostředky. Tedy ta část rozpočtu obce, která zbude po odečtení takových výdajů obecního rozpočtu, které musí obec vynaloţit pro splnění svých základních funkcí (mandatorní výdaje). Prostředky partnerů rozvoje v obci tvoří prostředky podnikatelských subjektů, spolků, občanských sdruţení a dalších neziskových organizací v obce, dále prostředky občanů a příjmy ze sdruţování prostředků. Cizí zdroje (v oblasti samostatné působnosti) tvoří účelové dotace a návratné příjmy. Pod návratným příjmem si lze představit například úvěr od peněţního ústavu, návratné půjčky a finanční výpomoci od jiných subjektů a také příjmy z emise obligací a dalších cenných 24
http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/monitoring/zadluzenost-uzemnich-rozpoctu/2013/zadluzenostuzemnich-rozpoctu-v-roce-201-11641, 26.6.2013 25 PROVAZNÍKOVÁ, Romana, Financování měst, obcí a regionů, str. 9
29
papírů. Rozhodne-li se obec přijmout jakékoliv návratné finanční prostředky, vzniká jí dluh a musí tedy do budoucna počítat s jeho splácením (jistiny a úroků). Obec by před kaţdým přijetím dluhu měla analyzovat současnou situaci, prognózovat budoucí finanční situaci obce a zhodnotit moţné dopady případného nesplácení dluhu, a to především z důvodu omezených daňových příjmů i vzhledem k ne příliš velkým moţnostem ve zvyšování nedaňových příjmů a k obtíţnému sniţování výdajů.26 Z hlediska řady tuzemských bank patří financování měst a obcí tradičně ke známým a velmi dobře uchopitelným oblastem. Ochota bankovního sektoru financovat municipality nadále trvá, ale v souvislosti se zhoršeným ekonomickým prostředím kladou banky stále větší důraz také na správné hospodaření municipalit.27 Tato kapitola se zabývá především vlastními prostředky obecních rozpočtů (tedy rozpočtem municipalit a základními problémy municipálních rozpočtů) a cizími zdroji. Zejména pak dotacemi a financováním municipalit bankovní sférou.
2.1 Municipální rozpočet V rámci soustavy veřejných rozpočtů jsou na úrovni municipalit sestavovány tzv. územní rozpočty, které jsou označovány jako decentralizované peněţní fondy. V těchto fondech se soustřeďují jak příjmy, které obec získá na základě jejich přerozdělení v rozpočtové soustavě, tak příjmy generované jejich vlastní činností. Ty se rozdělují a pouţívají na financování veřejných a smíšených statků prostřednictvím veřejného sektoru územní samosprávy nebo prostřednictvím soukromého sektoru. Municipální rozpočet je vytvářen, rozdělován a pouţíván, stejně jako ostatní veřejné rozpočty v rozpočtové soustavě, s vyuţitím nenávratného, neekvivalentního a nedobrovolného (zejména u daní) způsobu financování, který je typický pro všechny veřejné rozpočty. Rozpočet a celý rozpočtový proces je moţno chápat jako nástroj zabezpečení a financování obecní politiky a jako nástroj, který dává do souladu plánované příjmy a výdaje obce.28 Rozpočtový proces Rozpočtový proces je na úrovni obce činnost municipálních orgánů spojená se sestavením návrhu rozpočtu, s jeho projednáním a schválením, realizací a průběţnou a následnou
26
http://www.rozvojobci.cz/news/financovani-rozvoje-obce-zakladni-souhrn/, 6.5.2013 http://moderniobec.ihned.cz/c1-59794360-financni-rizeni-municipalit-klic-ke-dverim-do-vasi-banky, 6.5.2013 28 PROVAZNÍKOVÁ, Romana, Financování měst, obcí a regionů, str. 57 27
30
kontrolou plnění rozpočtu obce. Municipální rozpočet se sestavuje v průběhu předcházejícího roku a sestavuje se na rozpočtové období, které je jeden kalendářní rok. Rozpočet by podle rozpočtových pravidel, které musí obce dodrţovat, měl být sestavován reálně a pravdivě, aby ho bylo moţné plnit jako finanční plán s co nejmenšími odchylkami. Sestavuje se podle závazné rozpočtové skladby, čímţ se dosáhne úplnosti a jednotnosti. Další rozpočtovou
zásadou
je
zásada dlouhodobé
vyrovnanosti rozpočtu
obce,
která
je
předpokladem pro úspěšné dlouhodobé hospodaření obce a v poslední řadě zásada publicity dodrţovaná při tvorbě rozpočtu, neboť obce jsou povinny zveřejňovat výsledky svého hospodaření pro informovanost svých občanů, kteří mají právo, ale i povinnost veřejné kontroly. Návrh rozpočtu obce sestavuje výkonný orgán obce, kterým je zpravidla finanční odbor obecního úřadu. Jedná se o jednu z nejobtíţnějších etap, neboť obec musí odhadnout výši svých budoucích příjmů a výdajů. Tento návrh je pak projednáván finanční komisí, která jej předkládá k projednání obecní radě. Poté přichází na řadu zásada publicity a navrţený rozpočet musí být zveřejněn obvyklým způsobem po dobu 15 dnů. O schválení rozpočtu se pak hlasuje ve voleném obecním zastupitelstvu. Jestliţe není rozpočet obce schválen před začátkem rozpočtového období, hospodaří obec aţ do schválení rozpočtu podle rozpočtového provizoria, které vychází ze skutečnosti stejného období v předchozím rozpočtovém období. Schválený rozpočet je obec opět povinna zveřejnit. Za plnění rozpočtu obce jsou odpovědny výkonné orgány obce, které spolu s dalšími orgány plnění rozpočtu kontrolují (obecní rada, finanční komise a obecní zastupitelstvo). Zastupitelstvo obce odpovídá za hospodaření s rozpočtovými prostředky, a proto pokud dojde během kalendářního roku k potřebě změny rozpočtu, musí být tyto změny obecním zastupitelstvem projednány. Změny rozpočtu můţe na základě zmocnění obecním zastupitelstvem provádět i obecní rada. Průběţná kontrola plnění rozpočtu, která se provádí během rozpočtového období má za cíl odstranění působení negativních vlivů působících na plnění rozpočtu. Následná kontrola se provádí aţ po skončení rozpočtového období. Přehled o skutečném plnění rozpočtu obce je v České republice sestavován finančním odborem v závěrečném účtu obce, který obsahuje údaje o hospodaření s příjmy a výdaji obce, vyúčtování finančních vztahů k organizacím v její působnosti, k okresním úřadům, ke státnímu rozpočtu a ke stáním fondům republiky. Závěrečný účet obce je dále projednáván a 31
v konečné fázi schválen kontrolní komisí a obecním zastupitelstvem. O průběţné i následné kontrole pak obec opět informuje veřejnost v obci obvykle vyvěšením na úřední desce obce. Hospodaření obce podléhá auditu, který je bezplatně prováděn okresním úřadem nebo pak obce mohou vyuţít sluţeb auditorských kanceláří.29 Rozpočtový proces lze rozdělit do jednotlivých etap: analýza minulosti a stanovení priorit pro rozpočtové období, sestavení návrhu rozpočtu, projednávání a schválení, kontrola plnění rozpočtu, přehled o skutečném plnění rozpočtu – závěrečný účet, následná kontrola, aktualizace programu rozvoje a rozpočtového výhledu. Struktura municipálního rozpočtu Ve většině zemí se rozpočet obce (kraje) sestavuje zpravidla ve dvojím průřezu, a to jako běţný a kapitálový rozpočet. Jedná se o oddělení běţného hospodaření od hospodaření investičního (dlouhodobého), které umoţňuje přehledně analyzovat na co jsou vynakládány daňové i nedaňové příjmy, analyzovat nutnost vyuţívání návratných příjmů na financování investic a únosnou výši daňové sluţby. Běţný (provozní) rozpočet je bilancí běţných příjmů a výdajů, z nichţ většina se kaţdoročně opakuje a vztahuje se k danému rozpočtovému roku. Běţnými příjmy jsou financovány neinvestiční (provozní) potřeby prostřednictvím běţných (neinvestičních) výdajů. Běţný rozpočet můţe být sestaven jako vyrovnaný, kdy se příjmy rovnají výdajům, nebo jako deficitní, kdy jsou běţné příjmy menší neţ běţné výdaje. Vyrovnané příjmy a výdaje nebo menší příjmy neţ výdaje nám ukazují na zhoršené hospodaření obce. První případ vyjadřuje fakt, ţe je municipalita schopna svými běţnými příjmy krýt pouze běţné výdaje, zatímco druhý případ odráţí skutečnost, ţe municipalita jiţ není schopna svými provozními příjmy financovat provozní výdaje. V obou případech tedy nedokáţe pokrýt svou dluhovou sluţbu (pokud existuje). V důsledku to tedy znamená, ţe minimální dluhová sluţba je hrazena z kapitálového rozpočtu, například prodejem majetku, úvěrem nebo emisí komunálních obligací. Z toho 29
http://www.volny.cz/krejska/1ver.htm, 6.5.2013
32
vyplývá, ţe pouze nerovnost, kdy běţné příjmy jsou vyšší neţ běţné výdaje, vede k dobrému hospodaření. Následující tabulka č. 6 uvádí přehled hlavních kategorií příjmů a výdajů běţného rozpočtu. Tabulka č. 6: Schéma běžného rozpočtu Příjmy Daňové: - svěřené daně - sdílené daně - místní (regionální) daně - správní poplatky (daně)
Výdaje - všeobecné veřejné sluţby - veřejný pořádek (policie, hasiči apod.) - vzdělání - péče o zdraví (veřejné zdravotnictví apod.) - bydlení - komunální sluţby Nedaňové: - výdaje na podnikání - uţivatelské poplatky za sluţby - ostatní běţné výdaje (nahodilé, pokuty) - příjmy z pronájmu majetku - placené úroky - příjmy od vlastních neziskových organizací - běţné dotace jiným rozpočtům - zisk z podnikání - ostatní Přijaté transfery: - běţné dotace ze státního rozpočtu - běţné dotace ze státních fondů - od územních rozpočtů - ostatní běţné příjmy (přijaté dary, sankce) Saldo - přebytek Saldo - schodek Zdroj: Provazníková, Romana, Financování měst, obcí a regionů Příjmy, které se vztahují na financování investičních potřeb, které přesahují období jednoho roku, se zachycují v kapitálovém rozpočtu. Tyto příjmy a výdaje jsou obvykle jednorázové a neopakovatelné. Kapitálový rozpočet slouţí ke kumulaci zdrojů na získávání dlouhodobých aktiv, protoţe výdaje na investiční projekty jsou poměrně vysoké. Kapitálový rozpočet je vyrovnaný, pokud se jeho výdaje rovnají příjmům. Deficitní je v případě jsou-li kapitálové výdaje vyšší neţ příjmy a naopak přebytkový, jestliţe jsou kapitálové výdaje niţší neţ příjmy. Tabulka č. 5 uvádí přehled hlavních kategorií příjmů a výdajů kapitálového rozpočtu. Při rozdělování výdajů mezi běţný a kapitálový rozpočet existují určité nejasné oblasti. Například stroje a zařízení se střednědobou ţivotností lze zařadit do obou rozpočtů. Pokud jsou však součástí běţných operací a je-li jisté, ţe po ukončení jejich ţivotnosti budou nahrazeny novými, pak se doporučuje je zařadit do běţného rozpočtu.
33
Další nejasnou oblastí je dluhová sluţba, kdy úroky z dluhu jsou vţdy součástí běţného rozpočtu, ale splátky jistiny dluhu lze evidovat jak v rámci běţného, tak i kapitálového rozpočtu. Příkladem je splátka jistiny u komunálních obligací. 30 Tabulka č. 7: Schéma kapitálového rozpočtu Příjmy
Výdaje
- z prodeje majetku - na investice - kapitálové přijaté dotace z rozpočtové - kapitálové dotace jiným rozpočtům soustavy - na nákup obligací, akcií - příjmy z půjček apod. - poskytované střednědobé a dlouhodobé půjčky - příjmy z emise vlastních obligací - splátky dříve přijatých půjček - přebytek běţného rozpočtu - krytí deficitu běţného rozpočtu - dary, investice apod. Zdroj: Provazníková, Romana, Financování měst, obcí a regionů Možnosti financování regionálního rozvoje z municipálních a regionálních rozpočtů Municipální rozpočet je významným nástrojem komunální a regionální politiky, který slouţí především k: prosazování zájmů místního obyvatelstva, financování veřejných statků a sluţeb na municipální úrovni, realizaci rozvojové koncepce územní samosprávy. Charakteristickými rysy municipálních rozpočtů v ČR jsou: omezené zdroje na příjmové straně rozpočtu - nepříznivé rozpočtové určení daní, neexistence nástrojů daňové konkurence31, neexistence motivačních nástrojů, nízká úroveň soběstačnosti municipálních rozpočtů - neexistence nástrojů na posílení fiskální autonomie municipalit či mikroregionů, minimální pravomoc obcí (pouze u vybraných poplatků), vysoký podíl mandatorních výdajů rozpočtu nízký podíl rozvojově-investičních výdajů rozpočtu v důsledku značného podílu výdajů mandatorních - tato situace vede k minimálnímu rozvoji municipalit, stagnaci či dokonce úpadku na jedné straně, nebo k zadluţení municipality na straně druhé.
30
PROVAZNÍKOVÁ, Romana, Financování měst, obcí a regionů, str. 67,68 O daňové konkurenci hovoříme tehdy, jestliţe stát pouţívá svůj daňový systém za účelem přilákání kapitálu, obchodních aktivit nebo bohatých lidí z jiných zemí. Příkladem mohou být daňové sazby. 31
34
Základní problémy municipálních rozpočtů a časté chyby samospráv Přílišná orientace na výdajovou stranu rozpočtu Tvrzení, ţe příjmová strana rozpočtu je „daná” a ţe jediné, co lze s ohledem na potřeby obce krátit je cesta úspor či přerozdělování na straně výdajů, je mýtus. Proto se také nepoměrně více pozornosti věnuje právě výdajům, coţ lze dokumentovat na poměru času příprav a projednávání příjmů a výdajů při zpracování obecních rozpočtů. Nedostatečnost zdrojů municipálních příjmů a demotivující systém přerozdělování rozpočtových prostředků je sice charakteristickým problémem obecních financí, určité moţnosti však existují. Špatný přístup k finančnímu řízení a rozhodování V mnoha obcích a regionech doposud nejsou k dispozici ţádné rozvojové koncepce či plány, municipalita nemá stanoveny své cíle a kroky, jak těchto cílů dosáhnout. Neexistují tedy ţádné promyšlené rozvojové priority. Většina obecních akcí probíhá nahodile, buď na základě havarijní nutnosti ve prospěch lokálních zájmových skupin nebo s úmyslem, ţe daná akce je ta pravá. Pak dochází k vynaloţení prostředků na aktivity s krátkodobým efektem, s nízkým multiplikačním efektem32 a nízkým společenským efektem (to jsou například aktivity ve prospěch pouze omezené skupiny obyvatel). Tyto nahodilé akce obvykle generují další dodatečné či provozní finanční nároky a rozpočet obce je pak následně dále zatěţován. V této otázce se doporučuje podívat na problematiku finančního řízení a rozhodování o finančních prostředcích očima podnikatelského subjektu, tedy firmy. Ta nejprve zpracuje svůj podnikatelský záměr či strategický plán, který operacionalizuje na jednotlivá období. Takto zpracovanému plánu pak přizpůsobuje veškeré svoje aktivity, finanční nevyjímaje. Obec by si tedy měla nejprve zpracovat svůj program ve struktuře (své dlouhodobé cíle), poté taktický plán (střednědobé cíle – cíle pro volební období) a operativní plán (krátkodobý akční plán související s rozpočtovým rokem). Součástí těchto plánu je i plán finanční, který se následně jiţ jen transformuje do obecního rozpočtu. Problémy s nedostatečnými znalostmi a chybami při výběrových řízeních Pro municipality jako zadavatele veřejné zakázky představují veřejné zakázky mnohdy hodně sloţitý a zdlouhavý proces a není vůbec jednoduché splnit všechny postupy a kriteria daná zákonem. Velice často se municipality v oblasti veřejných zakázek dopouštějí v souvislosti 32
Multiplikační efekt definujeme jako opětovnou tvorbu peněz z jednou uţ zapůjčených prostředků, přičemţ v kaţdém stupni předpokládáme, ţe část prostředků zůstane v bance ve formě rezerv.
35
s nedostatečnými znalostmi častých chyb. Nejčastěji se jedná o špatné vymezení předmětu zakázky, nedostatečně popsaný způsob hodnocení nabídek, neuvedení lhůty pro podávání nabídek nebo nedostatečné upřesnění poţadavků na prokázání kvalifikace dodavatele. Pro veřejné zakázky by měla platit 3 jednoduchá pravidla: transparentnost - moţnost kontroly celého řízení, rovné zacházení - ke všem uchazečům stejným způsobem, zákaz diskriminace.33 Neefektivní zacházení s různými typy rozpočtových příjmů Jak je jiţ uvedeno výše, na rozpočet obce lze nahlíţet jako na běţný a kapitálový rozpočet. Základním pravidlem, které by mělo být dodrţováno, ale vţdy tomu tak není, je: Běţné, opakující se příjmy slouţí k financování běţných, mandatorních výdajů a kapitálové, většinou majetkové příjmy slouţí k financování kapitálových výdajů. Takových výdajů, které obci zajišťují budoucí pozitivní přínos (finanční, ekonomický, společenský). Příčinami nedodrţení tohoto pravidla jsou ve většině případů nízké běţné rozpočtové příjmy a značné běţné či provozní finanční nároky, dále také nekoncepčnost v rozhodování představitelů obcí. Typickým příkladem porušení tohoto pravidla, který poznamenal skutečně velký počet obcí, byl prodej akcií energetických společností. Kapitálový výnos byl pak v případě většiny obcí pouţit na financování běţných aktivit. Honba za dotačními tituly Je to problém, který se do jisté míry stal fenoménem. Dotační programy slouţí částečně jako nástroj řešení finanční nesoběstačnosti municipalit, coţ mnohdy vede k nedůstojné a neadekvátní konkurenční soutěţi obcí. Někdy se stává, ţe se úspěšnost obce hodnotí podle úspěšnosti čerpání dotačních titulů. Tento způsob je zcela nepatřičný. Dotační tituly sice částečně nahrazují příjmy, které by se měly do rozpočtů municipalit dostat jiným způsobem, ale zároveň podporují právě špatný přístup k řešení problémů v obci, tzn. ţe obec financuje to, na co jsou dotace. Například venkovní osvětlení, obecní rozhlas bez ohledu na to, zda je to vůbec potřeba. Na honbě za dotacemi ze strukturálních fondů EU se navíc přiţivuje řada poradenských firem. Proto se doporučuje vyhledávat a vyuţívat takové dotační tituly, které jsou uţitečným a prospěšným zdrojem financování podle zpracované rozvojové
33
http://www.osf-mvcr.cz/file/2273_1_1/, 25.6.2013
36
koncepce, tedy na základě skutečné potřebnosti. Efekt ze získaných dotačních prostředků je pak značné vyšší.34 10 zásad dobrého rozpočtu municipalit Municipality by měly dodrţovat obecné zásady k dlouhodobému udrţení „zdravých” financí. 1. Zadluţení by nemělo přesáhnout 50% jistých (daňových) příjmů obce. Municipalita by se neměla exponovat riziku bankrotu v takovém rozsahu jako podnikatel. 2. Permanentní likvidita – zůstatky na účtu by měly být v rozsahu příjmů běţně dosahovaných za 3 měsíce. 3. Stabilizace provozních výdajů. Municipalita by měla ustát tlak při sestavování rozpočtu na vyšší mzdy a další náklady. 4. Připravenost zdrojů pro podporu investičních dotací – podmínkou pro poskytnutí dotace je často spoluúčast příjemce. 5. Rozpočet by měl být alespoň mírně přebytkový, s rezervami výslovnými i skrytými. Všeobecná rezerva – 1% z výdajů, investiční rezerva 10% z výdajů. 6. Jasné definování a vyznačení priorit. Musí být projednány a rozhodnuty cíle. Neměl by se jen pasivně přepisovat rozpočet posledního období. 7. Dlouhodobé plánování. Je třeba plánovat nejen na dobu 1 roku, ale i déle. 8. Úvěry jen na krytí investic. Úvěr by neměl být vyuţit na provozní výdaje. Splácení úvěru by nemělo přesáhnout ţivotnosti investice. 9. Při prodeji kapitálového aktiva by se měl výnos znovu pouţít k pořízení jiného kapitálového aktiva – zabraňuje redukci kapitálu. 10. Rozpočet by se měl schválit před započetím roku.35
2.2 Dotace pro municipality v roce 2013 Dotace v současné době představují významný zdroj financí pro celou škálu subjektů ze všech moţných sektorů (veřejný, soukromý i neziskový). Dotace jsou všeobecně chápány jako nenávratně poskytnuté prostředky z veřejného rozpočtu, za které neexistuje ţádné „protiplnění”. Obvykle se poskytují k podpoře určité ţádoucí činnosti.36 Česká republika získala v období 2007 – 2013 k vyuţití aţ 26,7 miliard EUR (cca 774 miliard korun) z fondů Evropské unie. Čerpání dotací ze strukturálních fondů EU je podmíněno vypracováním víceletých rozvojových programů. Strukturální fondy nejsou totiţ určeny 34
http://www.rozvojobci.cz/news/municipalni-rozpocet/, 15.5.2013 Kolektiv autorů, E-sborník konference Finanční řízení pro municipality 2013, ppt. Rudolf Cogan 36 http://www.rozvojobci.cz/news/klasifikace-dotaci1/, 16.5.2013 35
37
k financování jednotlivých akcí, ale k podpoře rozvojových programů, které mají vlastní rozpočet a přesně vymezené priority a opatření. Programové dokumenty připravuje Česká republika. Schválení většiny z nich podléhá v konečné fázi Evropské komisi. Příprava těchto dokumentů je ovlivněna nastavením politiky hospodářské a sociální soudrţnosti v daném programovacím období. Základním dokumentem pro sestavování národních strategických priorit a plánování, které členské státy vyuţívají pro roky 2007 – 2013, jsou Strategické zásady Společenství pro soudrţnost. Tento dokument navrhuje právě Evropská komise. Přijímá ho Rada EU a schvaluje Evropský parlament. Důleţitým faktorem při programování strukturálních fondů v České republice je ekonomická úroveň jednotlivých regionů. Všechny oblasti, které jsou na úrovni NUTS 2 v Evropské unii a jejichţ ekonomická úroveň je niţší neţ 75% průměru EU, mají nárok na podporu z Cíle Konvergence. Ostatní regiony čerpají podporu z Cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. Klíčovou hranici 75% úrovně HDP na obyvatele v případě České republiky překračuje pouze region Praha, proto je nutné připravovat odlišné operační programy pro Prahu a zbytek České republiky. Přípravu programových dokumentů na období 2007 – 2013 koordinoval Řídící a koordinační výbor (orgány státní správy) ve spolupráci s regiony soudrţnosti ČR, hospodářskou komorou ČR a dalšími subjekty. Základní programové dokumenty pro období 2007 - 2013 Národní rozvojový plán (NRP) stanovuje v návaznosti na uspořádání politiky soudrţnosti EU hlavní priority budoucího vývoje ČR, kterými jsou podnikání, lidské zdroje a vysoké školy, inovace a znalostní ekonomika, dostupnost a infrastruktura a řešení regionálních disparit. Tyto priority jsou dále rozpracovány do dílčích cílů a promítnuty do konkrétních operačních programů. Národní strategický referenční rámec (NSRR) zastřešuje čerpání strukturálních podpor v České republice. Jde o smluvně závazný dokument, který udává systém operačních programů politiky hospodářské a sociální soudrţnosti, jejichţ prostřednictvím budou jednotlivé prioritní osy realizovány. Operační programy (OP) definují konkrétní vyuţití a zaměření prostředků na jednotlivé priority, opatření a programy. Současně upravují systémy administrace dotačních prostředků, jejichţ zaměření je buď sektorové nebo regionální. Pokrývají
38
oblasti podpory všech cílů včetně podpor pro region Praha a evropské územní spolupráce. Dotace pro municipality v roce 2013 Finanční prostředky ze strukturálních fondů jsou v České republice čerpány prostřednictvím operačních programů, v jejichţ rámci jsou vyhlašovány konkrétní dotační tituly. Operační programy administrují určené implementační agentury jako jsou resortní ministerstva, kraje a vybrané státní agentury.37 Díky Evropské Unii, jíţ je Česká republika od roku 2004 členem, je škála moţností dotací velmi široká. V souvislosti s členstvím se ČR plně vřadila do struktur EU, a to včetně dotačních moţností, které z toho za určitých podmínek plynou.38 Ministerstvo pro místní rozvoj v oblasti regionální politiky a strukturálních fondů zajišťuje zejména informační a metodickou podporu vyšším územním samosprávným celkům, městům, obcím a jejich sdruţením. Jedním ze základních cílů ministerstva je snaha o úspěšný rozvoj českých
regionů,
především
se
zaměřením
na
jejich
soudrţnost
a
zvyšování
konkurenceschopnosti. Kaţdý z regionů potřebuje ke svému úspěšnému a efektivnímu rozvoji prostředky, které dokáţí obsáhnout jeho potenciál a specifické potřeby. Jedním z nejvýznamnějších zdrojů pro financování tohoto rozvoje tvoří především fondy Evropské unie.39 V roce 2013 se jedná zcela určitě o poslední moţnost čerpat prostředky na uvedené oblasti v období 2007 – 2013. OP – Cíl Konvergence (určeny pro regiony ČR s výjimkou Prahy) Operační program Ţivotní prostředí – tento program umoţňuje získat aţ 90% dotaci na záměry v oblasti: zlepšování kvality ovzduší, omezování prašnosti, omezování emisí, veřejné osvětlení pro obce, obnova krajinných struktur, regenerace městské krajiny.
37
PLCHOVÁ, B., J., ABRAHÁM a M. HELÍSEK, Česká republika a EU, Ekonomika – Měna, Hospodářská politika, str. 74 - 75 38 http://www.rozvojobci.cz/news/klasifikace-dotaci1/, 17.5.2013 39 http://www.businessinfo.cz/files/archiv/dokumenty/Dotacni_tituly_pro_obce_2007-2013_v1.2.pdf, 20.5.2013
39
Regionální operační programy (ROP) – jsou to programy určené k řešení problémů jednotlivých regionů soudrţnosti v České republice a zahrnují regionální infrastrukturu, dopravu, rozvoj měst a venkovských oblastí, cestovní ruch a další specifické oblasti regionů. Témata podpory se v rámci různých regionů mohou lišit, proto je ROP vyhlašován v kaţdém regionu soudrţnosti samostatně. Regionální operační programy jsou obecně zaměřeny na: přípravu rozvojových území pro podnikání, bydlení a sluţby, revitalizaci centra města a památkových zón, výstavbu, rekonstrukci a vybavení objektů občanské vybavenosti, objektů pro kulturu a volný čas, objektů sociální a vzdělávací infrastruktury, stavební obnovu a dostavbu veřejných prostranství, náměstí, architektonických prvků, odstranění nevyuţitelných staveb, ekologických zátěţí apod. Program rozvoje venkova – tento program se vztahuje na území ČR a určuje politiku rozvoje venkova ČR. Umoţňuje Místním akčním skupinám (MAS) získat aţ 100% dotaci pro zajištění: realizace projektů spolupráce – cílem opatření Realizace projektů spolupráce je účast MAS na společném vypracovaném projektu s jinou MAS a to v rámci národní nebo mezinárodní spolupráce, získávání dovedností, animace a provádění – toto opatření je zaměřeno na získávání dovedností a zkušeností za účelem vytvoření aktivního místního partnerství zabývajícího se udrţitelným rozvojem regionu.40 Obce odmítají dotace z EU Dne 29.1. 2013 portál České televize ČT24 uvedl, ţe obce odmítají dotace z EU, bez nich je to bezpečnější. Čím dál více obcí povaţuje dotaze z Evropské unie za velké finanční riziko neţ pomoc. Důvodem jsou nákladné přípravy projektů, malá šance na úspěch a v poslední době také ne vţdy jednoznačné podmínky čerpání. Obce nechtějí riskovat, ţe budou po kontrole část nebo celou dotaci vracet, tak se mnohé z nich o evropské peníze vůbec neuchází. A zvyšuje se počet i těch, které dokonce jiţ získanou dotaci odmítnou. Příkladem zde můţe být Třeboň, která zaţila komplikace při čerpání evropských dotací při rekonstrukci kasáren, kdy za svoje vlastní nové sídlo uţ radnice i s pokutou vracela přes 40
http://www.dotacni.info/dotace-pro-municipality-v-roce-2013/, 20.5.2013
40
milion korun a její financování není ukončené ani po pěti letech. Třeboň také dostala evropské peníze i na rozvoj městských lázní nebo na výstavbu nového sběrného dvora, které nakonec ani nevyuţila a raději 15 milionů na sběrný dvůr zaplatila ze svého. Často obce odrazují také opakované kontroly, při kterých se setkávají s protichůdnými závěry. V poslední době se stává, ţe co jeden kontrolní orgán povaţuje za správné, je podle druhého pochybení, a proto je pro obce jednodušší a hlavně bezpečnější se do evropských projektů nepouštět.41 Dotace na zmírnění následků povodní z června 2013 Ministerstvo ţivotního prostředí dne 10.6.2013 představilo dva dotační programy na zmírnění následků z povodní, které zasáhly Českou republiku na začátku června 2013. Program na výměnu kotlů Je prvním z dvou dotačních programů, který je určen územně samosprávným celkům a fyzickým osobám. Celkem je pro ně připraveno 100 milionů korun. U obcí bude výše podpory záviset na instalovaném výkonu kotle (17 500 Kč/1 kWt) a v případě fyzických osob bude rozhodující druh paliva a emisní třída. Rychlá pomoc Je dalším programem Ministerstva ţivotního prostředí, který je určen zejména obcím zasaţeným povodněmi v roce 2013. Alokace pro první výzvu je 30 milionů korun a maximální výše dotace pro obce je 200 000 Kč. Obcím je z důvodu rychlého čerpání finančních prostředků umoţněno získat na dotaci mimořádně 100% zálohu. Podpora je zaměřena na: vysoušeče (max. 10 000 Kč/ks) čistící stroje Wap (max. 10 000 Kč/ks) pytle na odpad, kbelíky a nářadí - lopaty, hrábě, krumpáče, kolečka, sekyry apod. (max. 30 000 Kč na ţadatele)42 Výhled na období 2014 – 2020 pro obce Objem financování bude na období 2014 – 2020 přibliţně stejný, ale oproti období 2007 – 2013 bude jinak rozloţen. Celkově bude počet operačních programů, které jsou tvořeny
41 42
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/, 23.5.2013 http://www.mzp.cz/cz/news_130610_programy_povodne, 18.6.2013
41
jednotlivými programy, niţší. Zvýší se podpora investic do ţivotního prostředí. Větší objem prostředků poplyne také do integrovaných projektů a podpory rozvoje venkova.43
2.3 Financování municipalit z hlediska tuzemských bank Klíčovým atributem kaţdého bankovního sektoru je jeho schopnost podporovat ekonomický růst. Tento aspekt nabývá na významu v případě, kdy je bankovní sektor zaměřen na financování domácí ekonomiky a nejsou v širší míře vyuţívány jiné institucionální formy transformace kapitálu, jako investiční fondy či primární i sekundární trhy cenných papírů. Stabilita bankovního sektoru je tak jedním z předpokladů, který umoţňuje, ţe je bankovní sektor schopen efektivně plnit finanční potřeby ekonomiky. Český bankovní sektor uvedené atributy naplňuje. Je primárně zaměřen na vnitřní ekonomiku a její financování. Expanze českých bank formou přeshraničního podnikání, zakládání poboček nebo dceřiných společností jsou spíše ojedinělým případem. Český bankovní sektor je hodnocen jako stabilní a ziskový, a to i v období nedávné finanční krize.44 Financování municipalit patří z hlediska řady tuzemských bank tradičně ke známým a velmi dobře uchopitelným oblastem. Ochota bankovního sektoru financovat města a obce i nadále trvá, ale v souvislosti se zhoršeným ekonomickým prostředím kladou banky stále větší důraz také na správné hospodaření municipalit.45 Rating obcí Rating obcí je důleţitý pro stanovení finanční udrţitelnosti jejich rozvoje a dává signál nejen věřiteli. Poskytuje informaci o tom, zda současné dluhové zatíţení obce neohrozí její aktivity v budoucnu, či neomezí-li dluhová sluţba výrazně další výdajové poloţky. Během posledních let se počet obcí, které se dostávají do obtíţné finanční situace, stále zvyšuje. K tomu přispívá i povinná účast obcí na nákladech projektů financovaných z fondů EU. Počet obcí v obtíţné finanční situaci zatím není příliš vysoký. Vyuţití ratingového hodnocení však můţe upozornit na případná rizika, a přispět tak k jeho sníţení. Špatná finanční situace obce můţe vyústit aţ v obstavení jejích účtů, k nedobrovolnému prodeji majetku či k výraznému omezení sluţeb poskytovaných občanům. Nemusí za tím být jen protiprávní jednání, také je moţnost špatného odhadu trhu, volba nevhodného partnera pro investiční projekt nebo přecenění vlastních moţností a schopností. 43
www.conventia.cz/docs/municipality/Allowance , 25.5.2013 http://bankovnictvi.ihned.cz/c1-59746690-ohlednuti-za-financni-krizi, 1.6.2013 45 http://moderniobec.ihned.cz/c1-59794360-financni-rizeni-municipalit-klic-ke-dverim-do-vasi-banky, 1.6.2013 44
42
Rating subjektu můţe být výsledkem buď automatizovaného přístupu k jeho ohodnocení, nebo výsledkem expertního posouzení. V prvním případě je hodnocení zaloţeno obvykle na modelových či bodovacích přístupech. Na základě těchto přístupů lze poměrně rychle posoudit velkou skupinu subjektů. Podkladem bývají údaje o jejich vývoji v minulosti. Expertní posouzení se pouţívá zejména pro hlubší hodnocení, kdy hodnotitel bere v potaz specifika hodnoceného subjektu, která se obtíţně kvantifikují a nejsou aţ tak spojena s minulým vývojem. Expertní posouzení logicky trvá déle a je i mnohem nákladnější. Rating obcí v roce 2011 Ratingový systém pro hodnocení obcí, který je zde pouţit, vychází z automatizovaného přístupu, a umoţňuje tedy vyhodnotit velké mnoţství obcí. Podkladem jsou údaje o hospodaření obcí za rok 2011. Zahrnuje všechny obce mimo Prahy a ty obce, u kterých nejsou údaje k dispozici v takovém mnoţství a kvalitě, aby mohl být rating spočítán. K nejdůleţitějším finančním ukazatelům patří: zadluţenost jak v přepočtu na obyvatele, tak ve vztahu k hodnotě pasiv, saldo rozpočtu, především běţných příjmů a výdajů, výše dluhové sluţby, vypovídající o schopnosti obce splácet bankovní úvěry likvidita odráţející schopnost dostát závazkům obecně. Do skupiny nefinančních ukazatelů se řadí základní informace o vybavenosti či infrastruktuře obce či věková skladba obyvatel. Graf č. 1: Rating obcí za rok 2011
Zdroj: www.bankovnictvi.ihned.cz 43
Přidělení jednoho z ratingových stupňů obci závisí na vyhodnocení 20 finančních a 7 nefinančních ukazatelů (nejlepší je A+ a nejhorší C-). Graf č. 1 ukazuje Rating obcí za rok 2011. Více neţ třetina obcí získala stupeň B-. Velmi dobré hodnocení mělo 12 % obcí a naopak ve skupině rizikových obcí bylo 13 % z jejich celkového počtu. Průměrný rating za všechny obce se ve srovnání s rokem 2010 příliš nezměnil.46 Význam ratingu pro municipalitu a banku Podle finančních analýz banky získávají podrobný obraz o hospodářské, právní, finanční a personální situaci ţadatele. Získané poznatky bankám umoţňují bankám začlenit ţadatele do několika základních skupin podle úvěrové schopnosti a způsobilosti ţadatele. Tyto ţadatele banky rozdělují zpravidla do 3 nebo 5 skupin jako klienty: A. nadprůměrně úvěrově způsobilé, B. stabilně úvěrové způsobilé - průměrně hospodařící se stabilními dobrými výsledky hospodaření, C. průměrné - s občasnými hospodářskými výkyvy, D. podprůměrné - nevyrovnané hospodaření s častými negativními hospodářskými výkyvy, E. úvěrově nezpůsobilé - neznámá municipalita s nedostatečně prokazatelnými nebo špatnými hospodářskými výsledky. Za účelem hodnocení firem, municipalit a státu vznikly specializované agentury, které si za dobu svého trvání vydobyly značné renomé a jejich hodnocení jsou obecně přijímána s respektem. Mezi tyto agentury patří například Moody´s, Standard and Poor´s. Banky si pro svou vlastní potřebu zkonstruovaly analogická kriteria od těchto specializovaných agentur a podle nich mají zařazeny v kartotéce všechny své úvěrové klienty. Hospodaření těchto klientů průběţně kontrolují a na základě změn hospodářských výsledků klientů pak pouze doplňují tyto údaje pro jejich operativní vyuţívání v kaţdodenních rozhodovacích procesech. Optimalizace bankovních produktů ve finančním řízení municipality Klient banky by měl před podpisem smlouvy o zřízení a vedení účtu dále podrobně prozkoumat obchodní podmínky banky, protoţe podpisem smlouvy se jiţ zavazuje k jejich respektování. Kaţdá banka má obchodní podmínky mírně odlišné a některé mohou být pro
46
http://bankovnictvi.ihned.cz/index.php?p=900000_d&&article[id]=59559910, 2.6.2013
44
klienta výslovně nevýhodné. Například nepřiměřeně vysoké ceny za některé klientem vyuţívané sluţby. Proto by se klient měl před otevíráním svého bankovního účtu nejdříve seznámit s cenami za produkty, které chce u své banky vyuţívat. V kaţdé bance jsou k tomuto účelu k dispozici sazebníky poplatků za poskytované sluţby. Udávají výši poplatků za vedení účtu, za provedení jednotlivé účetní poloţky, za úvěrové produkty, za směnárenské produkty, za výkon zahraničního platebního styku, atd. V kaţdé bance se liší podle činností, na které se daná banka nejvíce specializuje. Zřízení běţného účtu je ve většině případů základem pro realizaci dalších bankovních obchodů mezi bankou a klientem. Tento účet lze samozřejmě kdykoliv zrušit, a to formou písemné výpovědi. Ze strany klienta se ke zrušení nevyţaduje udání důvodů, ale banka k takovému kroku musí uvést právně relevantní důvody (neplacením stanovených poplatků za vedení účtu jeho přechod do nepovoleného debetu, atd.).47 Bankovní produkty pro municipality Komerční banky vykonávají tři základní typy operací, jimiţ jsou: aktivní bankovní operace (poskytování úvěrů), pasivní bankovní operace (přijímání vkladů a úvěrů, případně emise vlastních akcií), zprostředkovatelské operace (převody bankovních či depozitních peněz z účtu na účet a různé další sluţby zákazníkům).48 Nabídka finančních produktů pro municipality je poměrně široká. Banky nabízí municipální sféře téměř stejnou škálu bankovních produktů, jako například malým a středním podnikům. Od jednoduchých účtů přes různé úvěry aţ po specializované finanční poradenství, finanční deriváty k zajištění úrokového rizika nebo komplexní majetkové a odpovědnostní pojištění. Běžné účty Jak jiţ bylo uvedeno výše, běţné účty jsou základem pro realizaci dalších bankovních obchodů mezi bankou a klientem. Tento účet je tedy základním produktem banky potřebným k ukládání finančních prostředků a k provádění hotovostního i bezhotovostního platebního styku. Banky také někdy poskytují tzv. balíčky sluţeb, jejichţ součástí je vedení běţného účtu a další na to navazující produkty (internetové bankovnictví) v rámci balíčku. 47 48
http://leonardo.utb.cz/html/kral/kral8.htm, 5.6.2013 SOJKA, Milan a Bronislav KONEČNÝ, Malá endyklopedie moderní ekonomie, str. 65
45
Investice volných prostředků Municipality dnes mohou zhodnocovat své volné finanční prostředky různými způsoby. Volba záleţí na preferencích, poţadovaném výnosu a vztahu k riziku. Ve svém počínání v této oblasti nejsou nijak omezeny, ale měly by dbát na to, aby svůj majetek vyuţívaly účelně a hospodárně, v souladu se zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Spořící účty a termínované vklady Banky nabízejí municipalitám v souvislosti se zhodnocením svých volných prostředků řadu produktů. Nejčastěji se jedná o známé spořící účty a termínované, strukturované či jiné vklady.49 Kdy se klient vzdává práva nakládat s určitou sumou peněz po určitou předem stanovenou dobu. Klient za to dostává výhodnější úrokovou sazbu. Ta obvykle stoupá s výškou vkladu a s délkou uloţení.50 Běţný účet Pro dočasné zhodnocení svých volných prostředků dnes municipality často vyuţívají běţné účty. Běţný účet primárně zajišťuje platební styk obce a zhodnocování peněz je aţ jeho druhotná funkce. Obchodování s CP Dalším produktem, které umoţní klientovi (investorovi) zhodnotit volné prostředky, je obchodování například s dluhopisy, akciemi a státními pokladničními poukázkami (SPP). Individuální správa majetku Pro municipality s vyššími nároky investic banky nabízí individuální správu aktiv (assets management). Jedná se o aktivně řízené portfolio bankou, které je zaloţeno na důkladném poznání potřeb klienta a následném vytvoření investiční strategie. Cílem správy aktiv je dosáhnout optimálního výnosu svěřených volných prostředků prostřednictvím investic na peněţním a kapitálovém trhu. Tato sluţba je nabízena klientům na individuální bázi, tzn. kaţdému klientovi „šitá na míru”.
49 50
http://www.ihned.cz/download/economia/DOT/FinancovaniObci.pdf, 5.6.2013 HARTLOVÁ, V., M. SOLDÁNOVÁ a kolektiv, Bankovnictví, str. 97
46
Úvěrové produkty Úvěry, které obce přijaly v roce 2012 od tuzemských bank byly především na financování rekonstrukce a výstavby technické infrastruktury (místní komunikace, kanalizace, čističky odpadních
vod,
vodovody),
dále
na
předfinancování
investičních
projektů
spolufinancovaných z fondů EU a na regeneraci a výstavbu bytového fondu. Poskytnuté úvěry byly rovněţ pouţity na rekonstrukce, zateplování a rozšíření školských zařízení, sportovních areálů a jinou občanskou vybavenost. Hlavní město Praha a některá statutární města čerpaly v tomto roce úvěry poskytnuté Evropskou investiční bankou určené na financování investic pro zkvalitnění městské infrastruktury. Úvěry poskytnuté EIB jsou úvěry, které se vyznačují relativně nízkým úročením a velmi dlouhou dobou splatnosti. Většina úvěrů byla municipalitám poskytnuta v domácí měně, jako tomu bylo i v předchozích letech. Většina úrokových sazeb pro municipální sféru je pevně stanovena nebo je navázána na mezibankovní úrokovou sazbu PRIBOR. V případě spotřebitelských úvěrů a finančního pronájmu se úrokové sazby pohybují zpravidla od nuly po několik desítek procent. Velká většina smluvených úrokových sazeb nepřesahovala 3 % a přiráţky k sazbám vázaným na mezibankovní úrokovou sazbu PRIBOR obvykle nepřesahovaly 2 %. Pro více neţ polovinu poskytnutých úvěrů a půjček peněţní ústavy nevyţadovali ručení. Pokud bylo ručení vyţadováno, nejčastěji se jednalo o ručení směnkou, majetkem obce nebo budoucími příjmy rozpočtu obce.51 Krátkodobé a střednědobé financování Banky municipalitám jako základ většinou nabízejí úvěr na překlenutí časového nesouladu mezi jejich příjmy a výdaji. Umoţňuje jim tedy překlenout přechodný nedostatek finančních prostředků. Můţe být poskytován formou úvěru na běţný účet klienta i s moţností revolvingu a nebo formou kontokorentu na běţném účtu. Mohou být poskytovány ve více měnách, nejčastěji však v českých korunách. Střednědobé a dlouhodobé financování Municipální sféra si ze střednědobějších a dlouhodobějších úvěrů opravdu můţe vybírat. Nejčastěji banky nabízejí těmto klientům účelové úvěry na pořízení hmotného či nehmotného investičního majetku, případně na financování obnovy stávajícího investičního majetku, na financování investičních programů a rozvojových programů. 51
http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/monitoring/zadluzenost-uzemnich-rozpoctu/2013/zadluzenostuzemnich-rozpoctu-v-roce-201-11641, 26.6.2013
47
Některé banky také poskytují úvěry na předfinancování dotace, které řeší časový nesoulad mezi úhradou výdajů projektu a obdrţením dotace. Mají pro to speciálně navrţené programy. Druhy úrokových produktů bank k zajištění jejich i klientských úrokových rizik Banky si důleţitost úrokových rizik i jejich negativní důsledky pro vlastní hospodaření velice dobře uvědomují, a to především z důvodu, ţe jejich důsledkům jsou vystaveny na obou stranách bilance. Na straně prodeje aktiv i na straně koupě pasiv. Jejich případný negativní vznik na obou stranách bilance by mohl takovou banku trvale vyřadit z konkurenčního prostředí na trhu (krach banky). Například se jedná o poskytování příliš dlouho vysokého úročení na pasivních produktech banky v období výrazného poklesu úrokových sazeb v ekonomice a na straně aktiv moţnost poskytování úvěrů jen za trţní sazby. Tato situace má současně negativní důsledky i na klienty banky, výrazně se zhorší jejich ekonomická situace a to se samozřejmě negativně promítne i do jejich obchodů s bankou (poţadavky na další úvěry, tentokrát jiţ nedostatečně kryté, atd.). Lze jednoznačně konstatovat, ţe zvládnutí tohoto náročného úkolu se bankám za posledních přibliţně 20 let povedlo a dnes nabízejí svým klientům dostatek produktů, jejichţ prostřednictvím lze úroková rizika minimalizovat na uvedenou přijatelnou úroveň. K nejdůleţitějším produktům umoţňujícím klientům i bankám eliminovat úroková rizika dnes v bankovnictví patří především: pouţití variabilní úrokové sazby, obchody forward-forward (uzavřené v budoucnu do další budoucnosti), termínové úrokové dohody (FRA – forvard rate agreement), úrokové kontrakty futures (Interest rate futures), úrokové opce a úrokové opce futures (Interest rate options a Interest rate future options), maximální a minimální úrokové sazby (Interest rate cap, foor a collar), úrokové swapy (Interest rate swaps), Hedging. Tyto obchody jsou naprosto běţně pouţívány na vyspělých finančních trzích v průmyslově vyspělých zemích. Většinu z nich jiţ na českém trhu pro tuzemské klienty poskytují pobočky nebo dceřiné společnosti nadnárodních zahraničních bank. Municipality však tyto produkty vyuţívají jen ve velmi omezené míře hlavně z důvodu nezkušenosti a nevědomosti o této problematice. Společné zájmy bank a municipalit v této oblasti se prozatím nestřetávají, 48
jelikoţ municipality zatím nepociťují výrazné potřeby tohoto typu. Banky by se v tomto případě měly pokusit nějakým způsobem tuto problematiku municipalitám přiblíţit. Pouţití variabilní úrokové sazby Jednou z akceptovatelných forem řešení je přenesení pozitivních i negativních změn úrokových sazeb na mezibankovním vnitrostátním peněţním trhu na jejich uţivatele. Toto řešení je bankami i jejich klienty povaţováno za akceptovatelné, neboť jim umoţňuje rovnoprávnost. Podílejí se v plném rozsahu jak na ziscích, tak i na ztrátách z eventuálního pohybu úroků. Po ověření tohoto předpokladu v praxi banky vytvořily k překlenutí vzniku rizik z pohybu úrokových sazeb produkt variabilní úrokové sazby na poskytnuté úvěry i vklady. V současnosti existuje jeho několik modifikací, a to jak v oblasti pasivních produktů bank, tak i v oblasti aktivních obchodů bank. Obchody foward-foward U těchto obchodů se sjednávají úrokové sazby současně pro aktivní i pasivní operace, které proběhnou v budoucnu k nějakým termínům. Tyto obchody umoţňují bankám úrokové zajištění jejich budoucích úvěrových obchodů. Uvedené obchody jsou zajímavé pro všechny tři zúčastněné strany. Vkladatelům zajišťují pevný předem sjednaný úrok, bankám pevné zdroje k pouţití na úvěrové operace s pevným úrokovým rozpětím a dluţníkům jsou předem známy náklady na úvěr z titulu přesně stanovené úrokově sazby na úvěr. Termínové úrokové obchody – Forward Rate Agreement K eliminaci rizika vzestupu úrokových sazeb a tím i budoucích vyšších nákladů vypůjčovatele vyvinuly banky produkt FRA, který umoţňuje ţadateli o úvěr dnes si zajistit sjednanou úrokovou sazbu na úvěr, který se bude čerpat v příštím období. Dohoda o termínovém úroku je tedy smlouva mezi bankou a klientem o půjčce, kterou bude ţadatel ţádat v budoucnu a která klientovi zaručuje k momentu jejího podpisu úrokovou sazbu ve výši sjednané v této smlouvě. Úrokové kontrakty futures (s budoucností) Tyto úrokové kontrakty vznikly jako inovace finančních trhů po vzniku klasických měnových futures52. Techniku obchodu pouţívanou při futures obchodech s devizami, cennými papíry a komoditami lze po malé modifikaci úspěšně vyuţít i pro úrokové sazby. Dnes jsou úrokové kontrakty futures standardním produktem na trhu finančních derivátů. 52
Je to futures na výměnu pevné částky hotovosti v jedné měně za pevnou částku hotovosti v jiné měně a to k předem přesně stanovenmu datu v budoucnosti.
49
Jako jiné kontrakty futures jsou i úrokové futures na rozdíl od forwardů standardizovány. V praxi se nejčastěji vyuţívají ze dvou důvodů: k uzavření své otevřené rizikové úrokové pozice, k agresivnímu spekulování s cílem realizace zisku. Úrokové opce a úrokové opce futures U těchto opcí má kupující právo (nikoliv však povinnost) k sjednanému datu koupit (nebo prodat) hodnotu termínové úrokové půjčky a prodávající má povinnost mu tuto hodnotu v stanovený den dodat (nebo odebrat) za předem stanovenou cenu, nebo obchod nerealizovat. Kupující za moţnost vyuţití opčního práva platí prodejci opce cenu, opční prémii.53 Opční prémie představuje spolu s poplatky a provizemi náklady na zakoupení opčního práva.54 Maximální a minimální úrokové sazby (Interest rate cap, floor a collar) Deriváty Cap a floor jsou instrumenty, jejichţ zakoupením získává majitel nárok na plnění ve formě úrokového rozdílu, pokud trţní úrokové sazby vzrostou nad (resp. poklesnou pod) pevně sjednanou sazbu. Collar je kombinací zakoupení cap a prodeje floor. To znamená, ţe majitel dostává plnění při vzrůstu úrokových sazeb nad a naopak poskytuje plnění při poklesu úrokových sazeb pod stanovené meze.55 Úroková sazba cap u bank znamená stanovení nejvyšší moţné úrovně úrokové sazby pro budoucí úvěr, který je kliet ještě připraven od banky akceptovat. Banka se tedy ve sjednané dohodě zavazuje, ţe úroková sazba na úvěr v budoucnu poskytnutý klientovi bude maximálně v uvedené výši. Banka má tím jistotu čerpání ze strany klienta a klient má jistotu svých maximálně moţných úrokových nákladů, co mu jiţ umoţňuje přesnou nákladovou kalkulaci. Úroková sazba floor je při poskytování půjček např. s variabilní úrokovou sazbou naopak vyţadována ze strany bank vůči svým klientům. V tomto případě se banka i klient zavazují, ţe úroková sazba z poskytnutého úvěru neklesne pod hranici uvedenou v této smlouvě. Realizací tohoto produktu přenášejí banky riziko poklesu úrokových sazeb v příslušné části na svého klienta.56 53
http://leonardo.utb.cz/html/kral/kral8.htm, 10.6.2013 REVENDA, Z., M. MANDEL, J. KODERA, P. MUSˇILEK a P. DVOŘÁK, Peněţní ekonomie a bankovnictví, str. 183 55 REVENDA, Z., M. MANDEL, J. KODERA, P. MUSˇILEK a P. DVOŘÁK, Peněţní ekonomie a bankovnictví, str. 177 56 http://leonardo.utb.cz/html/kral/kral8.htm, 10.6.2013 54
50
Úrokové swapy (interest rate swaps) Úrokové swapy jsou nejvýznamnější variantou swapů. Jejich podstatou je opakovaná směna dvou různě definovaných úrokových plateb ve stejné měně, které nastávají v dohodnutých termínech v budoucnosti a vztahují se k úrokovým obdobím a k dohodnuté nominální hodnotě. Rozlišují se dva základní druhy úrokových swapů: kupónový swap - swap fixních a pohyblivých úrokových plateb, bazický swap – swap dvou pohyblivých úrokových plateb. U kupónových swapů dochází ke směně úrokových plateb, z nichţ jedna je definována na bázi fixní a druhá na pohyblivé bázi (mění se v pravidelných intervalech, obvykle mezibankovní sazba typu PROBOR, LIBOR). U bazického swapu jsou na rozdíl od kupónového swapu obě swapované úrokové platby na pohyblivé bázi, přičemţ referenční sazby musí být samozřejmě rozdílné.57 Hedging Jde o zajišťovací instrument. Jeho koupí si investor zajistí ochranu proti nepříznivému vývoji aktiva. Ochraňovaným aktivem je našem případě úroková sazba.
2.4 ČMZRB a.s. a využití municipálních úvěrů Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s. je rozvojovou bankou České republiky, která napomáhá v souladu se záměry hospodářské politiky vlády České republiky a regionů rozvoji malého a středního podnikání, infrastruktury a dalších sektorů ekonomiky vyţadujících veřejnou podporu. Tato banka municipalitám poskytuje především zvýhodněné úvěry pro rozvoj technické infrastruktury. Tato banka byla zaloţena v roce 1992 a jejím akcionářem je Česká republika zastoupená Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem financí a Ministerstvem pro místní rozvoj. ČMZRB, a.s. působí téţ jako finanční manager prostředků poskytnutých České republice na financování rozvoje infrastruktury.58
57
REVENDA, Z., M. MANDEL, J. KODERA, P. MUSˇILEK a P. DVOŘÁK, Peněţní ekonomie a bankovnictví, str. 177 58 http://www.cmzrb.cz/o-bance/kdo-jsme, 11.6.2013
51
Tabulka č. 8: Základní ukazatele činnosti ČMZRB, a. s. jednotka
2008
2009
2010
75 431 70 309 5 122 2 132 802
62 135 56 686 5 449 2 132 815
58 147 52 455 5 692 2 132 854
58 700 111 706 52 965 106 748 5 735 4 958 2 132 2 132 849 812
mil. Kč 13 952 Portfolio záruk % 15,8 Kapitálová přiměřenost 230 Průměrný stav zaměstnanců osob počet 5 Pobočky Zdroj: http://www.cmzrb.cz/o-bance/kdo-jsme
18 565 15,2 220 5
23 649 16,4 219 5
21 398 17,2 217 5
Úhrn aktiv Cizí zdroje Vlastní kapitál Základní kapitál Zisk po zdanění
mil. Kč mil. Kč mil. Kč mil. Kč mil. Kč
2011
2012
19 039 14,4 217 5
Hlavními přínosy municipálních úvěrů v rámci programů ČMZRB, a. s. jsou: v případě úvěrů z Regionálního rozvojového fondu (RRF) „lepší“ úrokové sazby, obohacení nabídky úvěrů obcím dle jejich potřeb: fixní úrokové sazby, splatnost aţ 15 let, nepoţadování zajištění, moţnost předčasného splacení bez sankcí, odklad splatnosti úvěrů, ţádné nebo nízké poplatky, Zpřístupnění úvěrů obcím i v době finanční krize, kdy některé komerční banky omezily jejich úvěrování nebo zhoršily podmínky (zvýšení úrokových sazeb). Program OBEC 2 Úvěry z tohoto programu pouţít na pořízení či rekonstrukci investic ve vlastnictví obcí či svazků obcí. Výše úvěru se zde pohybuje od 8 milionů do 250 milionů korun. Tyto municipální úvěry lze čerpat zejména na: vodovody, kanalizace a čističky odpadních vod, místní komunikace a dopravní stavby, plynofikace, elektrifikace, školská i předškolní zařízení, domy pro seniory apod. Hlavní výhodou tohoto programu je splatnost úvěrů aţ 15 let, odklad splatnosti aţ 3 roky, pevná úroková sazba po celou dobu splácení úvěru a moţnost předčasného splacení bez sankce.59
59
http://www.cmzrb.cz/produkty-a-sluzby/municipalni-uver-v-programu-obec, 13.6.2013
52
Program MUFIS 2 Tento program je určen městům a obcím na území České republiky s výjimkou hlavního města Prahy. MUFIS 2 má velmi podobné věcné zaměření jako program OBEC 2 – investice do majetku obcí ke zvýšení kvality ţivota obyvatel. Úvěry jsou určeny především na vodohospodářskou infrastrukturu, ale lze je pouţít i na další municipální projekty. Zdrojem jsou volné finanční prostředky Municipální finanční společnosti, a. s. a rozsah těchto zdrojů je výrazně niţší neţ u programu OBEC 2. Maximální částka činí 40 milionů korun se splatností do 10 let a s moţným odkladem jistiny aţ 2 roky. Výhodou tohoto programu je výhodná úroková sazba (pevná nebo pohyblivá), odklad splátek jistiny úvěru a moţnost předčasného splácení úvěru či jeho části bez sankcí a poplatků.60 Úvěr z Regionálního rozvojového fondu Příjemcem podpory jsou města a obce území České republiky s výjimkou hlavního města Prahy a statutárních měst. Regionální rozvojový fond poskytuje úvěry na spolufinancování projektů ke zlepšení zejména místní infrastruktury pro podnikatelské i nepodnikatelské účely. Úvěr můţe být čerpán aţ do výše 30 milionů korun s výhodnou pevnou úrokovou sazbou po celou dobu splácení úvěru se splatností aţ 10 let s moţným odkladem jistiny aţ 3 roky. Výhodou tohoto programu je: nízká úroková sazba po celou dobu trvání úvěrového vztahu financování aţ 100% předpokládaných způsobilých výdajů projektu, není vyţadováno zajištění úvěrů pro obce, moţnost financování projektů, na které jsou ţádány dotace ze strukturálních fondů EU a u kterých se předpokládá vyuţití dotací na předčasné splacení úvěru z RRF (bez poplatku).61
60 61
http://www.cmzrb.cz/produkty-a-sluzby/municipalni-uver-v-programu-mufis-2, 13.6.2013 http://www.cmzrb.cz/produkty-a-sluzby/uver-z-regionalniho-rozvojoveho-fondu, 13.6.2013
53
3. Analýza nabídky produktů u vybraných bank. Banky jsou podle struktury nabízených sluţeb členěny do skupiny univerzálních bank a specializovaných bank. V rámci obou těchto skupin lze provést další členění, jednak podrobnější, jednak podle jiných hledisek. Univerzální banky poskytují širokou škálu finančních sluţeb kterékoliv skupině klientů a nebo vybrané klientele. Tyto banky například přijímají depozita, poskytují úvěry, provádějí platební styk pro své klienty, dále nabízejí poradenskou, obstaravatelskou, komisionářskou a další činnost ve finanční oblasti na základě příkazu klientů, jejich nebo svým jménem, na jejich nebo svůj účet. Rozsah poskytovaných sluţeb závisí zejména na povolených činnostech v licenci, kterou vydává Česká národní banka. Tyto banky často rozlišují klienty podle objemu prováděných transakcí a také podle bonity. Přičemţ veřejná správa je všeobecně brána za bonitního klienta. Specializované banky se zaměřují především na vybrané druhy sluţeb a na klientelu z vybraných odvětví a oborů hospodářské činnosti. Za specializované banky můţeme označit investiční, hypoteční, záruční a spořitelní banky. Důvodem specializace těchto bank bývá zejména mimořádná náročnost poskytovaných sluţeb (například na odbornou kvalifikaci pracovníků, na znalosti zvláštností ekonomiky odvětví nebo oboru, jeho vývoje a potřeb, atd.) a podmíněnost zvláštním povolením nadřízené instituce, pověřením k výkonu určitých pravomocí a odpovědností.62 V této části práce se budu zabývat především bankami univerzálními a jejich nejpouţívanějšími bankovními produkty a sluţbami, které tyto banky municipalitám nabízí. Jedná se o banky Komerční banka, a. s., Česká spořitelna, a. s. a GE Money Bank, a. s. Veškeré informace o bankách a jejich nabídce produktů jsou čerpány z internetových stránek, informačních letáků a broţur těchto bank.
3.1 Komerční banka, a.s. a nabídka vybraných produktů Komerční banka a. s. (dále také KB) je jednou z nejvýznamnějších bankovních institucí v České republice a v regionu střední a východní Evropy. Podle výše aktiv a počtu klientů je třetí největší bankou v ČR. Tato banka zabezpečuje v současnosti prostřednictvím rozsáhlé sítě více neţ 395 obchodních míst a přímého bankovnictví (telefonní, internetové a mobilní bankovnictví) obsluhu více neţ 62
Kolektiv autorů, Bankovnictví, str. 28-29, 6. vyd., Praha : Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2006
54
1,6
milionu
klientů.
V rámci
pobočkové
sítě
vybudovala
Komerční
banky
20
specializovaných business center pro střední podniky a municipality a také 4 centra pro velké podniky. Komerční banka se stala v roce 2001 součástí francouzské mezinárodní skupiny Société Générale (SG) a od té doby prošla řadou zásadních změn. Například významně zkvalitnila úroveň sluţeb poskytovaným klientům, uvedla na trh řadu nových produktů a představila novou firemní identitu. Díky těmto pozitivním změnám získala Komerční banka v roce 2003 ocenění „Nejdůvěryhodnější banka roku” a „Nejdynamičtější banka roku”. V roce 2004 se postavila na pomyslnou nejvyšší příčku a získala titul „Banka roku”, který pak obhájila i v roce 2007. Roku 2011 byla banka oceněna pro stabilitu, spolehlivost a inovativní přístup. V desetileté historii této ankety zvítězila KB jiţ počtvrté. Komerční banka obhájila 14. listopadu 2012 prestiţní titul v soutěţi Banka roku 2012. Absolutní vítězství přisoudila bance porota sloţená z několika desítek odborníků. V jedenáctileté historii Zvítězila jiţ a získala ocenění Fincentrum „Banka roku”. Na stupních vítězů se umístila Skupina Komerční banky v šesti kategoriích ze třinácti vyhlašovaných. Komerční banka je univerzální bankou, která nabízí širokou škálu sluţeb v oblasti retailového, podnikového a investičního bankovnictví. Municipalitám v oblasti podnikového a investičního bankovnictví nabízí prostřednictvím bankovních poradců a přímého bankovnictví především platební sluţby, financování obchodu, leasing, factoring, úvěrování, správu aktiv, sluţby kapitálového trhu, finanční poradenství a také další sluţby. Běžné a municipální účty: Běžný účet v Kč je určen jak fyzickým, tak právnickým osobám (podnikajícím i nepodnikajícím), dále městům, obcím, svazkům měst a obcí a krajům a jimi zřízeným příspěvkových organizacím a zaloţeným právnickým osobám. Tento účet je základním produktem banky potřebným k ukládání finančních prostředků a k provádění hotovostního i bezhotovostního platebního styku. Umoţňuje také vyuţívat další navazující produkty a sluţby KB (např. šekovou kníţku, platební karty, internetové bankovnictví a Expresní linku).
55
Při splnění bankou stanovených podmínek má klient moţnost čerpat finanční prostředky do povoleného debetu63, a to aţ do výše 3 000 000 Kč. Běžný účet pro Fond rozvoje bydlení (FRB) a účelový účet půjčky je účet pro finanční podporu z Fondu rozvoje bydlení. Vyuţívat běţného účtu FRB mohou právnické osoby (obce) pro příjem prostředků ze Státního fondu rozvoje bydlení. Na tento účet se poskytují nízkoúročené úvěry obcím ze státního rozpočtu na základě stanovených podmínek Ministerstvem pro místní rozvoj. Postup poskytování úvěrů jednotlivým vlastníkům obytných budov upravuje obec vyhláškou obce, kde specifikuje formy pomoci, výši jednotlivých typů úvěrů a jejich splatnost a v neposlední řadě úrokové sazby. V souladu s vyhláškou obce vytvoří obec z prostředků půjčky převedených z Fondu rozvoje bydlení fond, který je veden na běţném účtu FRB. Půjčka je splatná jednorázově do 10 let od jejího poskytnutí a prostředky státní půjčky lze pouţít aţ po nabytí účinnosti vyhlášky obce a po uzavření smlouvy s peněţním ústavem. Výhodou běţného účtu FRB je především: bezpečnost finančních prostředků, jednoduchá správa finančních prostředků získaných z Fondu rozvoje bydlení, kontrola účelu čerpání z účelového účtu půjčky a termínu pro dočerpání půjčky. 1x měsíčně zpracovaná zpráva pro obec o jednotlivých klientech v prodlení se splácením půjček. Běţný účet FRB tedy umoţňuje: poskytnout finanční podporu z Fondu rozvoje bydlení i soukromým vlastníkům domů prostřednictvím účelových účtů půjček, jednoduchou správu získané finanční podpory, kontrolu účelu čerpání z navázaných účelových účtů půjček, kontrolu termínů pro dočerpání půjček, pravidelně kontrolovat splácení půjček podle měsíčních zpráv o klientech, kteří jsou v daném měsíci v prodlení či splátku neprovedli.
63
Povolený debet je krátkodobý úvěr poskytnutý na běţný účet klienta, díky kterému můţe klient debet čerpat do výše smluvně sjednaného limitu.
56
Dokumenty a podmínky potřebné ke zřízení účtu: originál, případně notářsky ověřenou kopii zápisu z ustavujícího zasedání obecního zastupitelstva o volbě starosty a jeho zástupce, rozhodnutí municipality o zřízení FRB (v souladu s Nařízením vlády ČR č. 396/2001 sb. v platném znění, o pouţití prostředků FRB na opravy a modernizaci bytů), podepsaná smlouva o spolupráci při pouţití prostředků z FRB mezi municipalitou a KB, zaloţení účtu FRB municipalitou v KB, podepsané smlouvy mezi municipalitou a jednotlivými příjemci půjček z FRB, vedení běţných účtu jednotlivých příjemců půjček z FRB v KB. Tabulka č. 9: Srovnávací tabulka běžných účtů pro municipality v KB Běžný účet v Kč
Běžný účet FRB v Kč
Vedení prvního samostatného běžného účtu v Kč nebo cizí měně, pokud klient nevlastní balíčkový běžný účet
100,-
100,-
Vedení druhého a dalšího samostatného běžného účtu v Kč nebo cizí měně, pokud klient vlastní balíčkový běžný účet nebo jakýkoliv samostatný běžný účet v Kč nebo cizí měně
60,-
60,-
Vedení každého navázaného účelového účtu půjčky včetně předávání či zasílání výpisu z účtu
-
35,-
Vedení běžných účtů v Kč v rámci balíčku Municipality
zdarma
-
Vedení neúročených běžných účtů v Kč, USD, EUR64
zdarma
-
Měsíční poplatek
Zdroj: http://www.kb.cz, vlastní výroba Balíček Municipality obsahuje finanční produkty a sluţby pro spolehlivou a efektivní správu financí klientů z řad municipální sféry. Tento balíček v základní nabídce obsahuje zaloţení a vedení korunového účtu zdarma, bezplatné zasílání měsíčních výpisů elektronicky nebo poštou a výběr jednoho produktu z nabídky přímého bankovnictví na jeden rok zdarma (PC bankovnictví ProfiBanka, internetové bankovnictví MojeBanka, telefonní bankovnictví Expresní linka KB).
64
Podmínkou pro zřízení tohoto účtu je aktivní podnikatelský Běţný účet/balíček v obsluze POB, Korporátních a Obchodních divizí. Účty jsou určeny subjektům se specifickými potřebami pro uloţení depozit a pro evidenční účely - zejména insolvenční správci, municipality, municipalitami zřizované organizace /zaloţené společnosti, veřejné vysoké školy, fakultní nemocnice, veřejné výzkumné instituce, nadace a nadační fondy.
57
Mimo standardních bankovních sluţeb obsahuje navíc přístup k řadě uţitečných volitelných sluţeb nejen pro municipality, ale téţ pro představitele samosprávy (hejtmany, starosty a členy zastupitelstva). Do variabilních nabídky sluţeb pro municipality patří: povolený debet za zvýhodněných podmínek, zlatý termínovaný vklad a termínovaný a termínovaný vklad v korunách nebo ve vybraných cizích měnách, sporoúčet – korunový spořicí účet bez konečného data splatnosti umoţňující výhodně zhodnocovat dočasně volné prostředky, cash pooling evidenční – efektivnější zhodnocení volných finančních prostředků na různých běţných účtech v rámci jednoho právního subjektu, běţný účet pro cash management – speciální běţný účet, který zajišťuje efektivní vyuţití prostředků v rámci jednoho právního subjektu, podílové fondy IKS - efektivní zhodnocení volných finančních prostředků, úvěrování - úvěrové obchody za zvýhodněných podmínek, automatické overnight vklady v korunách (ATVIS) – termínované vklady přes noc vytvářené automaticky z nadměrného zůstatku na běţném účtu po zaúčtování všech platebních operací dne, A-konto nebo Expreskonto pro představitele samosprávy, Perfekt konto nebo Ideal konto pro ostatní pracovníky úřadu, Leasingové produkty - financování aut, dopravní nebo stavební techniky, technologických zařízení a nemovitostí, Pojištění Komerční pojišťovny, a.s. Výhodou Balíčku Municipality je: individuální nastavení podle konkrétních potřeb klienta, vyšší zhodnocení disponibilních prostředků díky vyšším vyhlašovaným úrokovým sazbám při niţších zůstatcích na účtu, úspora finančních nákladů zásluhou výhod a slev obsaţených v balíčku, nepřetrţitý přístup do banky prostřednictvím přímého bankovnictví, překlenutí přechodného nedostatku prostředků čerpáním povoleného debetu, niţší úroková sazba povoleného debetu neţ u podnikatelských subjektů. 58
Tento balíček tedy municipalitám umoţňuje: Zhodnocovat disponibilní prostředky – zhodnocení volných finančních prostředků měst, obcí, krajů či svazku obcí díky vyšším vyhlašovaným úrokovým sazbám při niţších zůstatcích na účtu, Komunikovat s bankou prostřednictvím přímého bankovnictví - jeden produkt přímého bankovnictví podle volby klienta na rok zdarma Vybrat si z variabilní nabídky - podpora efektivního a moderního řízení financí Získat zvýhodněné produkty pro představitele samosprávy. Balíček municipality mohou zaloţit jen oprávnění zástupci obcí, měst, svazků obcí nebo krajských úřadů, kteří k zaloţení potřebují originál, případně notářsky ověřenou kopii zápisu z ustavujícího zasedání obecního zastupitelstva o volbě starosty a jeho zástupce. Tabulka č. 10: Balíček municipality Poplatky
Balíček Municipality
Zaloţení a vedení běţného korunového účtu
zdarma
Zaloţení dalších účtů
zdarma
Nepřetrţitý přístup do banky prostřednictvím přímého na jeden rok Zasílání měsíčních výpisů elektronicky nebo poštou
zdarma zdarma
Variabilní nabídka sluţeb
podle potřeb klienta za zvýhodněných podmínek
Čerpání povoleného debetu Zdroj: http://www.kb.cz, vlastní výroba Úvěrové produkty:
Jelikoţ Komerční banka nabízí municipalitám širokou škálu úvěrových produktů, jsou vybrány je ty nejzajímavější a nejpouţívanější. Municipální úvěr v Kč nebo cizí měně revolvingový je úvěr, který je poskytován k překlenutí opakujícího se časového nesouladu mezi příjmy a výdaji města, obce či kraje. Municipální úvěr revolvingový je určen výhradně městům, obcím a krajům na území ČR, dále pak svazku obcí a příspěvkové organizaci či právnické osobě zaloţené obcí nebo krajem. 59
Jedná se o krátkodobý nebo střednědobý úvěr s pohyblivou úrokovou sazbou, který můţe být poskytován v několika měnách, a to CZK, USD, EUR a CHF. Tento úvěr v cizí měně je určen zejména klientům, kteří nabídnou zabezpečení proti případným kurzovým rozdílům (například inkasem v cizí měně na účtu u Komerční banky). Výše úvěru se odvozuje z předpokládané velikosti a délky trvání nesouladu mezi příjmy a výdaji rozpočtu. Výhodou municipálního revolvingového úvěru je: moţnost získat úvěr ve více měnách prostřednictvím jediné smlouvy o revolvingovém úvěru, upřesňování čerpané výše úvěru podle poţadavků klienta – úvěr má pozitivní vliv na tvorbu peněţních toků a pokaţdé umoţňuje operativně navázat na předpokládané příjmy rozpočtu, ţe se o splátky provedené do sjednaného termínu zvyšuje nečerpaná část úvěru, stálé prostředí a jistota současného splácení i čerpání úvěru. Municipální úvěr v Kč nebo cizí měně je úvěr, který je výhradně určen městům, obcím a krajům na území ČR, dále pak svazku obcí a příspěvkové organizaci či právnické osobě zaloţené obcí nebo krajem. Úvěr můţe být úročen pevnou nebo pohyblivou úrokovou sazbou a můţe mít podobu krátkodobého, střednědobého nebo dlouhodobého úvěru. Je poskytován v několika měnách (CZK, USD, EUR a CHF) formou přímých plateb na účet dodavatele nebo prodávajícího na základě předloţených dokladů (faktur, kupní smlouvy apod.). Stejně jako u Municipálního revolvingového úvěru je tento úvěr v cizí měně určen zejména klientům municipální sféry. Jedna část úvěru je stejně tak jako u Municipálního revolvingového úvěru určena
na
překlenutí časového nesouladu mezi příjmy a výdaji rozpočtu s rozdílem revolvingu. Výše úvěru opět vychází z předpokládané velikosti a délky trvání tohoto nesouladu. Druhá část úvěru, která je určena k financování investic, vychází ze skutečně vynaloţených nákladů města, obce či kraje. Tato část umoţní municipálním klientům financovat pořízení hmotného a nehmotného investičního majetku včetně projektů nebo financovat obnovu stávajícího investičního majetku. Čerpat a splácet mohou municipality tento úvěr jednorázově nebo postupně v termínech dohodnutých ve smlouvě.
60
Výhodou Municipálního úvěru je tedy: moţnost realizovat finančně náročné investiční akce pro rozvoj města, obce či kraje, v případě potřeby řešit časový nesoulad mezi příjmy a výdaji rozpočtu, moţnost získat úvěr ve více měnách prostřednictvím jediné smlouvy. Municipální úvěr nad 10 let v Kč je účelový dlouhodobý úvěr v české měně na pořízení hmotného či nehmotného majetku. Je opět určen výhradně městům, obcím a krajům na území ČR, svazku obcí a příspěvkové organizaci či právnické osobě zaloţené obcí nebo krajem. Tento úvěr je pouţíván účelově k přímé úhradě dodavatelům. Lze převést na běţný účet klienta, ale jen ve výjimečných případech. Výše úvěru závisí na skutečně vynaloţených nákladech a úroková sazba tohoto úvěru můţe být pohyblivá, pevná po dobu trvání obchodu nebo pevná po dobu platnosti úrokových podmínek. Čerpat a splácet mohou municipality tento úvěr jednorázově nebo postupně v termínech dohodnutých ve smlouvě. Výhodou Municipálního úvěru nad 10 let je: moţnost realizovat finančně náročné investiční akce pro rozvoj města, obce či kraje, moţnost změnit úrokovou sazbu v závislosti na vývoji úrokových sazeb a na rizikovosti klienta (vţdy aţ po skončení sjednaného úrokového období), na konci úročícího období můţe lze splatit celý úvěr bez sankce za předčasné splacení. Tabulka č. 11: Kb a nabídka úvěrových produktů pro municipality Municipální revolvingový úvěr
Municipální úvěr
Municipální úvěr nad 10 let
krátkodobý, střednědobý
krátkodobý, střednědobý, dlouhodobý
střednědobý, dlouhodobý
účelový
účelový
účelový
Poskytnutí v měnách
CZK, USD, EUR, CHF
CZK, USD, EUR, CHF
CZK
Poplatek za zpracování a vyhodnocení žádosti o úvěr (příslib úvěru)
individuálně
individuálně
individuálně
Poplatek za realizaci (příslibu) úvěru
individuálně
individuálně
individuálně
300,- měsíčně
300,- měsíčně
300,- měsíčně
pohyblivá
pevná, pohyblivá
pohyblivá, pevná65
20,- měsíčně
20,- měsíčně
20,- měsíčně
Typ úvěru Účelový/neúčelový
Poplatek za spravování úvěru Úroková sazba Služba zasílání výpisů z úvěrového účtu v papírové formě
Zdroj: http://www.kb.cz, vlastní výroba 65
Pevná po dobu trvání obchodu nebo pevná po dobu platnosti úrokových podmínek.
61
Program Ponte II je speciálním úvěrovým produktem Komerční banky. Zahrnují úvěry pro financování projektů s dotací z evropských fondů. Jsou to úvěry, které řeší časový nesoulad mezi hrazením výdajů a čerpáním dotací a také financují výdaje, které nejsou kryté dotací z fondů EU. Program Ponte II nabízí municipalitám dva základní typy úvěru: Úvěr na předfinancování projektu dotovaného z EU. Standardní úvěr na spolufinancování projektu. Úvěr na předfinancování projektu dotovaného z EU je krátkodobý aţ střednědobý úvěr poskytovaný na řešení časového nesouladu mezi potřebou hradit výdaje projektu a čerpáním dotace z fondů EU. Patří sem především municipální úvěr revolvingový a municipální úvěr. Úvěr se poskytuje v českých korunách, v odůvodněných případech i v cizí měně (nejčastěji v EUR) s pohyblivou úrokovou sazbou. Splácení úroků probíhá měsíčně nebo čtvrtletně v termínech sjednaných v úvěrové smlouvě. Jistina se pak splácí především z dotace čerpané z fondů EU nebo i z vlastních zdrojů klienta. Standardní úvěr na spolufinancování projektu je střednědobý aţ dlouhodobý úvěr poskytovaný na financování těch výdajů projektu, které nejsou kryty dotací z fondů EU. Patří sem především municipální úvěr a municipální úvěr nad 10 let. Úvěr se poskytuje v českých korunách a cizích měnách a můţe mít pevnou i pohyblivou úrokovou sazbu. Splácení úroků probíhá měsíčně nebo čtvrtletně v termínech sjednaných v úvěrové smlouvě. Jistina se splácí podle splátkového kalendáře smluvně stanoveného mezi klientem a KB. Oba tyto základní typy úvěrů mohou municipality čerpat jednorázově nebo postupně k přímým platbám na účet dodavatele nebo prodávajícího na základě předloţených dokladů. V odůvodněných případech mohou být prostředky převedeny i na běţný účet klienta. Ceny úvěrů se řídí Sazebníkem Komerční banky a k zajištění se pouţívají standardní zajišťovací prostředky s přihlédnutím k typu projektu a charakteru úvěru. Výhodou úvěrů programu Ponte II je : ţe nabídka produktů Komerční banky odpovídá potřebám ţadatelů o dotaci z fondů EU, časová a věcná provázanost činností KB a státních institucí, která umoţňuje předkládat oběma subjektům stejný soubor dokumentů. 62
Všechny nezbytné dokumenty, které municipality potřebují, aby mohly vstoupit do tohoto programu naleznete v příloze č. 2 - Přehled potřebných dokumentů ke vstupu do programu KB Ponte II. Hypoteční úvěr v Kč nebo cizí měně je střednědobý nebo dlouhodobý úvěr, který je určen především podnikatelům (fyzickým i právnickým osobám) a municipalitám. Je určen k investicím zejména do nemovitostí s nutností zajištění zástavním právem k nemovitosti i rozestavěné. Maximální výše hypotečního úvěru je omezena především schopností klienta úvěr splácet, výší investice a zástavní hodnotou zastavené nemovitosti. Tento úvěr lze čerpat v několika měnách (CZK, USD, EUR a CHF) výhradně účelově66 a to: jednorázově – nejpozději do 6 měsíců od data podpisu smlouvy o úvěru postupně – po dobu 24 měsíců od data podpisu smlouvy (aţ 48 měsíců při čerpání státní finanční podpory) Po dobu platnosti úrokových podmínek platí u hypotečního úvěru pevná úroková sazba s fixací na 1 rok aţ 10 let. Úvěr lze splácet po úplném vyčerpání měsíčně nebo čtvrtletně konstantními částkami, které zahrnují úhradu úroků a splátku jistiny. Výhodou hypotečního úvěru je: rozloţení dluhu na delší časové období – předpoklady pro pozitivní vývoj peněţních toků, moţnost vyuţít státních finančních podpor k úvěrování bytové výstavby a modernizace bytového fondu. Hypoteční úvěr tedy umoţňuje profinancování: koupě nemovitosti do vlastnictví, vypořádání spoluvlastnických a dědických nároků k nemovitosti, koupě spoluvlastnického podílu k nemovitosti, výstavby nemovitosti a přístaveb, rekonstrukce, modernizace či opravy nemovitostí, zhodnocení pozemků, konsolidace dříve poskytnutých úvěrů pouţitých na investice do nemovitosti. 66
Účelovost banka ověřuje na základě předloţených dokladů (faktur, kupní smlouvy, zprávy o stavu výstavby či rekonstrukce apod.).
63
Tabulka č. 12: Hypoteční úvěr KB Poplatek
Hypoteční úvěr
Zpracování a vyhodnocení ţádosti o úvěr (příslib úvěru) v Kč nebo cizí měně pro municipality Spravování úvěru
0,8 %, min. 10 000,600,- měsíčně
Spravování úvěru se státní finanční podporou (podpora dle nařízení vlády 244/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů) Zdroj: http://www.kb.cz, vlastní výroba
900,- měsíčně
Speciální produkty KB: Pojistný program pro města a obce Pojistný program pro města a obce poskytuje komplexní pojistnou ochranu pro potřeby municipalit. Zahrnuje pojištění nemovitého a movitého majetku, pojištění odpovědnosti za škodu a zemědělské pojištění. Tento pojistný program od České pojišťovny obdrţí klienti Komerční banky se slevou 20%, díky vzájemné spolupráci obou institucí. Sleva 20% se vztahuje na pojištění zprostředkované Komerční bankou a na další nová pojištění, které současně klient uzavře v rámci pojištění podnikatelů u České pojišťovny. Pojištění movitého a nemovitého majetku zahrnuje pojištění ţivelných rizik a odcizení, pojištění elektroniky a pojištění strojů. 1. Pojištění ţivelných rizik a odcizení kryje majetek města a obce je pojištěn pro případ poškození nebo zničení poţárem, výbuchem, úderem blesku a nárazem nebo zřícením letadla a lze ho rozšířit o škody způsobené například povodní, záplavou, vichřicí, krupobitím, sesuvem půdy, zřícením skal či zemin atd. 2. Pojištění elektroniky je určeno zejména pro elektronická zařízení pro zpracování dat, elektronická zařízení a sdělovací techniky, rozhlasovou a televizní techniku, měřící, regulační a kontrolní techniku atd. (například pojištění městského/obecního rozhlasu, internetových rozvodů, anténních systémů, kamerových systémů atd.) 3. Pojištění strojů je pojištění, které umoţňuje pojistit prakticky veškeré stroje a strojní zařízení a vztahuje se na jejich poškození nebo zničení způsobem uvedeným v pojistné smlouvě.
64
Pojištění odpovědnosti zahrnuje odpovědnost krajů, měst nebo obcí za škodu vyplývá ze zákonů č.128/2000 Sb, o obcích (obecní zřízení), a zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení). Města a obce zároveň odpovídají za škody na zdraví a majetku třetích osob, které způsobí provozováním podnikatelské činnosti. Zemědělské pojištění nabízí městům a obcím pojištění městských a obecních lesů na riziko „POŢÁR a VICHŘICE“, pojištění okrasných výsadeb, okrasných dřevin, rostlin ve sklenících a fóliovnících i na riziko vandalismus, lesních školek i na riziko okus zvěře a mráz a pojištění zvířat v zájmovém chovu. Výhodou pojistného programu pro města a obce je kompletní pojistná ochrana, která vyhovuje specifickým potřebám měst a obcí. Municipality tak mohou pokrýt veškerá rizika spojená s jejich činností. Speciální nabídka KB pro občany, obce a podnikatele, které poškodily povodně 2013 Komerční banka 6. června 2013 připravila speciální nabídku pro občany, obce a podnikatele, které poškodily aktuální povodně. Postiţení klienti Komerční banky mohou předčasně bez sankce vypovědět termínované vklady a spořící účty, nebo mohou poţádat o individuální splátkový kalendář na jiţ čerpané úvěry. Všichni poškození pak mají moţnost poţádat o úvěr poskytovaný za zvýhodněných podmínek. Úvěr pro obce a podnikatele je osvobozen od veškerých poplatků a jeho další podmínky budou sjednávány vţdy individuálně dle konkrétních parametrů úvěru.
3.2 Česká spořitelna, a.s. a nabídka vybraných produktů Nejstarším právním předchůdcem České spořitelny (dále také ČS) je Spořitelna česká, která zahájila činnost jiţ v roce 1825. Česká spořitelna, a. s. má v současnosti více neţ 5,3 milionu klientů, coţ hovoří zcela jasně o jejím pevném postavení na českém trhu. S tímto obrovským počtem klientů se také stává největší bankou na trhu. Česká spořitelna je moderní univerzální bankou orientovanou na drobné klienty, malé a střední firmy a na města a obce. Hraje nezastupitelnou roli ve financování velkých korporací a v poskytování sluţeb v oblasti finančních trhů. Tato banka disponuje sítí 659 pobočkami a provozuje více neţ 1481 bankomatů a platbomatů. Česká
spořitelna
získala
v roce
2012
v soutěţi
Fincentrum
Banka
roku
titul
„Nejdůvěryhodnější banka roku”. Tento titul banka získala jiţ devětkrát potvrzuje tím, ţe patří dlouhodobě mezi nejbezpečnější banky ve střední a východní Evropě. V roce 2012 65
získala Česká spořitelna mezinárodní ocenění „Banka roku v České republice”, které bylo uděleno za výborné hospodářské výsledky dosaţené v uplynulém roce. Běžné a municipální účty: Běžný účet v české měně pro klienty komunální sféry je určen především krajům, městům, obcím a jimi zřízeným organizacím. Tento účet nabízí klientům komunální sféry širokou škálu navazujících produktů a sluţeb. Tento běţný účet má specifický charakter, umoţňuje klientům otevření podúčtů a tak vést komplexní rozpočtové hospodaření (základní, příjmové a výdajové rozpočtové běţné účty, účty účelových fondů, účty kapitálové - investiční). Podmínkou zaloţení tohoto běţného účtu je prokázání právní subjektivity vychází ze zákonů o obcích (obecní zřízení), ze zákona o krajích, ke zřízení účtu organizacím zřízených obcemi nebo kraji s právní subjektivitou je předkládána zřizovací listina a výpis z veřejného rejstříku. Dále prokázání totoţnosti osoby zastupující majitele účtu a disponujících osob a sloţení minimálního vkladu při zřízení základního běţného účtu. Tabulka č. 13: Úročení běžného účtu pro komunální sféru od České spořitelny Zůstatek účtu < 1 000000 1 000000 - 5 000000 ≥ 5 000000 Zdroj: http://www.csas.cz, vlastní výroba
úroková sazba p.a. 0,10% 0,25% 0,35%
Výhodou běţného účtu pro klienty komunální sféry je: jednoduchá a efektivní správa finančních prostředků, zvýhodněné pásmové úročení oproti standardním běţným účtům (sazba se odvíjí od zůstatku na účtu), realizace hotovostních a bezhotovostních plateb v české měně, vyuţití osobního počítače pro ovládání účtů z domova i ze zahraničí - Homebanking (24 hodin denně a další sluţby přímého bankovnictví), široká nabídka platebních instrumentů - platebních karet s vyuţitím nejrozsáhlejší sítě bankomatů v České republice, šeků, příkazů k úhradě, trvalých plateb, moţnost sjednání kontokorentního úvěru k účtu. Běžný účet pro dotace ze Státního fondu rozvoje bydlení je určen zejména krajům, městům, obcím, jimi zřízeným organizacím a organizacím zřízeným republikovými orgány. 66
Jedná se o kreditní běţný účet, který je určen výhradně k bezhotovostnímu čerpání dotace na vybranou účelovou akci ze Státního fondu rozvoje bydlení. Účet je zřizován na základě předloţení Oznámení o limitu výdajů ze Státního fondu rozvoje bydlení. Pro kaţdou dotovanou investiční akci je municipalitě veden samostatný běţný účet. Peněţní prostředky na účtu nejsou ţádným způsobem úročeny. Výhodou tohoto běţného účtu je jednoduchá a efektivní správa dotací a vedení účtu zdarma bez poplatků. Tabulka č. 14: Srovnávací tabulka běžných účtů v ČS Poplatek Zřízení, převod a zrušení běţného účtu Vedení běţného účtu v Kč (měsíční poplatek)
Běţný účet v Kč
Běţný účet FRB v Kč
zdarma
zdarma
40,-
zdarma
Zdroj: http://www.csas.cz, vlastní výroba Úvěrové produkty: Z úvěrových produktů, které nabízí Česká spořitelna, a. s. byly vybrány jen ty šité na míru přímo municipalitám. Dodavatelský úvěr – moderní způsob financování komunálních projektů. Tento úvěr je určen klientům veřejného sektoru, a to zejména obcím, městům a krajům. Pro tyto klienty nabízí ČS moderní způsob financování investičních projektů formou realizace komplexní dodávky stavby či technologie se zajištěným financováním a následným odkupem pohledávek. Financování po dobu realizace stavby nebo dodávky technologie zajišťuje dodavatel. Úhrada ceny je odloţená na dobu po dokončení stavby (kolaudaci) nebo převzetí technologie. Tato úhrada můţe mít dvě formy. 1. Platební směnky. Kdy investor (municipalita) vystaví platební směnky v počtu a se splatností (dle dohodnutého splátkového kalendáře) uvedenou ve smlouvě o dílo nebo o dodávce technologie. Celková směnečná částka zahrnuje cenu díla či technologie a i náklady na financování. 2. Fakturace s odloţenou splatností. Kdy investor potvrdí uznání závazků vůči dodavateli vyplývajících z vystavených faktur se splatností (dle dohodnutého splátkového
67
kalendáře) uvedenou ve smlouvě o dílo nebo o dodávce technologie. Celková směnečná částka zahrnuje cenu díla či technologie a i náklady na financování. Podmínkou pro realizaci úvěrového obchodu je, ţe se dodavatel předem dohodne s Českou spořitelnou na podmínkách financování, a to v souladu s potřebami investora, které budou zakotveny ve smlouvě o dílo nebo o dodávce technologie. Odkup pohledávek realizuje Česká spořitelna výhradně s dodavatelskými firmami s ověřenou bonitou. Odkoupené pohledávky pak splácí investor dle dohodnutého splátkového kalendáře. Výhodou dodavatelského úvěru je: zrychlení výběrového řízení na dodavatele díla / dodávky technologie, neboť součástí realizace zakázky je i dodavatelem zajištěné financování projektu, uhrazení ceny aţ po převzetí díla (kolaudaci) nebo technologie, postupné splácení s moţností i nepravidelných splátek, doba splatnosti aţ 15 let s moţností odloţení první splátky, v případě vystavení směnek nemusí inkaso probíhat z bankovních účtů u České spořitelny, pevná úroková sazba po celou dobu splatnosti. Hypoteční úvěr klientům komunální sféry je úvěr na financování nemovitostí pro klienty komunální sféry se státním příspěvkem pro novou bytovou výstavbu a na financování ostatních nemovitostí bez státního příspěvku. Jedná se o dlouhodobé úvěry se splatností aţ 20 let. Hypoteční úvěr se státním příspěvkem je na financování bytového fondu ve vlastnictví obcí v rámci „Programu na podporu oprav bytových domů postavených panelovou technologií“ (vydaném MMR k nařízení vlády č. 384/2000Sb). Výhodou tohoto hypotečního úvěru je: bezhotovostní účelový převod prostředků v rámci čerpacího kalendáře dle předloţených faktur, individuální úročení, individuální čerpání úvěru na základě smluvních podmínek, Program „komunální hypotéka“ – zvýhodnění pro splátkový program moţnost dohody o výši splátek v jednotlivých letech dle moţností rozpočtu klienta v rozpětí daném smlouvou. 68
Tabulka č. 15: Česká spořitelna a nabídka úvěrových produktů pro municipality Dodavatelský úvěr (komunální projekty) Doba splatnosti úvěru aţ 15 let Úroková sazba pevná Poplatek za komplexní stanoví se individuálně, posouzení a vyhodnocení 0,5% aţ 2% z hodnoty ţádosti o úvěr (včetně příslibu úvěru, min. 5.000 , max. úvěru) 150.000 Poplatek za spravování úvěru 300 Zdroj: http://www.csas.cz, vlastní výroba
Hypoteční úvěr klientům komunální sféry aţ 20 let pevná, pohyblivá stanoví se individuálně 0,75% aţ 1,0% z hodnoty sjednaného úvěru min. 15.000, max. 150.000 400
Speciální produkty České spořitelny: Evropská investiční banka - Přímá investiční podpora je produkt ČS, který je určen městům, obcím a jimi zřízeným organizacím za účelem podpory projektů dle podmínek Evropské investiční banky (EIB). Místo realizace projektu se omezuje na region NUTS2 Severozápad, Jihozápad, Severovýchod a Jihovýchod. Přímá investiční podpora je nástroj podpory rozvoje místní infrastruktury a malých a středních měst a obcí prostřednictvím nevratného finančního příspěvku na projekt, který je financovaný zprostředkující bankou a byl zařazen mezi projekty podporované z Globálního úvěru. Výše podpory činí 5% z celkových uznatelných nákladů projektu. Projekt musí být v charakteru poskytování veřejné sluţby a musí být poskytován v oblasti ochrany a revitalizace ţivotního prostředí, dopravy a komunikace, sportu, kultury a turistiky, vývoje a výzkumu, investic ve vzdělávání nebo obnovy městských budov a jiných veřejných zařízení. Zahrnutí projektu do financování posuzuje EIB individuálně na základě ţádosti o přidělení zdrojů. Jedním ze základních poţadavků na projekt je, ţe náklady projektu jsou v rozmezí od 40 tis. do 5 mil. EUR. Délka financování musí být minimálně 4 roky a projekt se musí realizovat do 3 let. Musí to být zároveň projekt, který je připraven k realizaci nebo byl dokončen před méně neţ 6 měsíci. Evropská investiční banka - Globální úvěr pro Veřejný sektor. Tento úvěr je určen městům, obcím a jimi zřízeným organizacím za účelem podpory projektů dle podmínek Evropské investiční banky (EIB). Realizovat se můţe na celém území ČR kromě hlavního města Prahy.
69
Globální úvěr je dalším z nástrojů podpory rozvoje místní infrastruktury a malých a středních měst a obcí prostřednictvím úrokového zvýhodnění na přijatém financování od zprostředkující banky. Navíc municipality mohou poţádat o přímou investiční podporu. Její specifika a charakter je uveden výše EIB – Přímá investiční podpora. Zdroje EIB lze vyuţít v případě splnění kritérií investiční banky, a to na realizaci projektů financovaných Českou spořitelnou formou investičního úvěru. Základním poţadavkem na projekt je, ţe náklady projektu jsou v rozmezí od 40 tis. do 25 mil. EUR, délka financování je minimálně 4 roky a realizace projektu do 3 let. Musí to být zároveň projekt, který je připraven k realizaci nebo byl dokončen před méně neţ 6 měsíci. Jedná se stejně jako u přímé investiční podpory o projekty, které jsou poskytovány v oblasti ochrany a revitalizace ţivotního prostředí, dopravy a komunikace, sportu, kultury a turistiky, vývoje a výzkumu, investic ve vzdělávání nebo obnovy městských budov a jiných veřejných zařízení. Evropská investiční banka posuzuje zahrnutí projektu do financováni individuálně na základě ţádosti o přidělení zdrojů.
3.3 Československá obchodní banka, a.s. a nabídka vybraných produktů Československá obchodní banka, a. s. (dále také ČSOB) je univerzální bankou České republiky, která byla v roce 1964 zaloţena státem jako banka pro poskytování sluţeb v oblasti financování zahraničního obchodu a volnoměnových operací. ČSOB v současnosti poskytuje své sluţby všem klientským segmentům, tj. fyzickým osobám, malým a středním podnikům, korporátním a institucionálním klientům. Tato banka obsluhuje přes 3 miliony klientů, coţ svědčí o její dobré pozici na trhu a řadí tuto banku mezi tři největší banky v České republice. V roce 2012 začala Československá obchodní banka svým korporátním klientům nabízet příhraniční platby v Renminbi, které jsou postaveny na spolupráci s pobočkou KBC v Hong Kongu, a dále nové vkladové produkty Smart, Synergy a Profil. U těchto produktů mají klienti moţnost volby různých parametrů, jako např. poţadovaný výnos, sniţování rizika a likvidita. Mezi nejvýznamnější ocenění ČSOB v roce 2012 patří titul „Nejlepší banka roku 2012”, který jí udělil magazín Global Finance a zároveň banku zařadil do Klubu vítězů, kam patří banky, které byly nejčastěji oceňovány za 25 let udělování tímto magazínem. V rámci databáze The 70
Banker Top 1000 World Banks 2012 se ČSOB umístila na třetí pozici mezi českými bankami (podle výše kapitálu Tier 1). Běžné a municipální účty: Municipální konto je konto určené výhradně pro potřeby měst, obcí a krajských úřadů, které představuje komplexní nabídku cenově a úrokově zvýhodněných sluţeb k pokrytí základních potřeb v oblasti platebního (zúčtovacího) styku. Konto mohou zaloţit jen oprávnění zástupci obcí, měst nebo krajských úřadů. Pro jeho zřízení je nutný minimální počáteční vklad. Navíc toto konto poskytuje individuální servis s firemním bankéřem. Municipální konto standardně nabízí: běţný účet vedený v Kč s měsíčním zasíláním výpisu z účtu (za příplatek i častější frekvence), termínovaný vklad, embosovanou mezinárodní platební kartu včetně základního pojištění pro případ neoprávněného pouţití s platností 2 roky, povolené přečerpání účtu, který municipalitám umoţňuje vyřešit přechodný nedostatek finančních prostředků (úroky jsou placeny pouze v období čerpání limitu), přesná výše povoleného přečerpání účtu závisí na vyhodnocení finanční situace municipality, ČSOB Elektronické bankovnictví k obsluze účtu prostřednictvím osobního počítače, mobilního nebo klasického telefonu. Výhodou municipálního konta je: poplatek za zřízení konta je výrazně niţší neţ poplatky za jednotlivé produkty a sluţby při individuálním uzavírání smluv, mimořádné pásmové úročení zůstatku běţného účtu, okamţité zadávání finančně zvýhodněných elektronických transakcí, nepřetrţitý přístup k penězům, platební karta zdarma, dostupnost povoleného přečerpání účtu, výhodné zhodnocení volných finančních prostředků, přehled o veškerém dění na účtu prostřednictvím e-mailu nebo SMS zpráv, široká nabídka doplňkových sluţeb. 71
Tabulka č. 16: Municipální konto u ČSOB Poplatek za
Municilpální konto
vedení běţného účtu (měsíčně)
100 Kč
vedení běţného účtu včetně zasílání výpisů elektronicky (měsíčně)
80 Kč
výpisy z účtu zasílané poštou (týdně/po pohybu)
75,–/250,–
vedení transparentního účtu
zdarma
zúčtování příchozích plateb
zdarma
pojištění ztráty, krádeţe platební karty
zdarma Basic
Zdroj: www.csob.cz, vlastní výroba Tabulka č. 17: Úročení municipálního konta u ČSOB Zůstatek na účtu do 299 999 Kč 300 000 - 999 999 Kč 1 000 000 - 4 999 999 Kč 5 000 000 - 19 999 999 Kč od 20 000 000 Kč Zdroj: www.csob.cz, vlastní výroba
% p.a. 0,15 0,2 0,25 0,3 0,35
Vedení účtu fondu rozvoje bydlení obce a související služby je komplexní řešení od ČSOB určené obcím pro vedení účtu Fondu rozvoje bydlení obce na opravy a modernizaci bytů (dále jen FRB) a současně i pro správu a vedení půjček z FRB, které obce poskytují fyzickým nebo právnickým osobám. Výhodou vedení účtu FRB je: povinnosti spojené s správou a vedením půjček z FRB podléhají ČSOB (správnost a přesnost při nakládání s prostředky), vedení samostatných účtů pro jednotlivé příjemce půjčky z FRB, měsíčně zpracovaná a předávaná Sestava půjček z FRB, která obsahuje přehled o stavu a průběhu splácení, o neplatičích, o výši nesplacené jistiny a úroků a další podrobné informace, realizace převodů finančních prostředků na účty dodavatelů nebo na běţné účty příjemců půjček z FRB, 72
nástroje, které umoţní municipalitě velmi rychle reagovat na případné problémy se splácením půjčky z FRB. Pokud dluţník nesplatí jistinu a úroky v určené době, jsou napočítávány úroky z prodlení, které jsou po zaplacení převáděny na účet obce. Tabulka č. 18: Správa půjček z fondu rozvoje bydlení u ČSOB SPRÁVA PŮJČEK Z FONDU ROZVOJE BYDLENÍ min. 60,– + 21 % DPH za kaţdý případ uţivatele prostředků, za kaţdý započatý měsíc
Sluţby a práce spojené se správou půjček z FRB Sestava půjček z FRB – za vyhotovení sestavy Doplňkové sestavy spojené s poskytnutím půjček z FRB
min. 200,– + 21 % DPH smluvně + 21 % DPH
Zdroj: www.csob.cz, vlastní výroba Municipální program: Municipální program je komplexní nabídkou finanční obsluhy s vazbou na produkty a sluţby poskytované v rámci celé skupiny ČSOB. Je určen obcím, městům, svazkům obcí a krajským úřadům, včetně jimi zaloţených organizací. Tento program standardně nabízí: ČSOB Municipální konto (zřízení a vedení běţného účtu, zasílání výpisů, zvýhodněné pásmové úročení zůstatku na běţném účtu, elektronické bankovnictví, embosovaná platební karta, moţnost povoleného přečerpání), ČSOB Cash pooling fiktivní – efektivní zhodnocení volných finančních prostředků, které jsou uloţeny na netermínovaných účtech municipality vedení účtu Fondu rozvoje bydlení obce a související sluţby, které je komplexním řešením pro vedení účtu FRB obce na opravy a modernizaci bytů a současně i pro správu a vedení půjček z FRB, které obce poskytují právnickým nebo fyzických osobám, zhodnocování volných finančních prostředků prostřednictvím termínovaného vkladu, spořícího účtu, podílových fondů ČSOB a KBC nebo individuálního investičního scénáře připraveného na míru, ČSOB Komunální financování – portfolio úvěrových produktů pro zajištění financování, které je přizpůsobené potřebám a finančním tokům municipality. Jedná se 73
o individuální přístup k řešení kaţdého případu a vyuţití všech dostupných podpůrných programů (včetně programů EU), které umoţní nalézt optimální sloţení finančních prostředků potřebných pro provozní i investiční financování municipalit (Povolené přečerpání účtu pro municipality, Účelový úvěr pro klienty komunální sféry, ČSOB program pro spolufinancování projektů z fondů EU). Výhodou Municipálního programu je tedy: získání optimálního řešení poţadavků a potřeb v oblasti platebního styku, zhodnocování volných finančních prostředků a financování provozních i rozvojových aktivit, kvalita obsluhy s individuálním servisem, nadstandardní podmínky financování s výrazným zvýhodněním a přizpůsobením potřebám a finančním tokům jednotlivých subjektů municipální sféry, zvýhodněné poplatky a úrokové sazby Municipálního konta a dalších navazujících produktů a sluţeb, poradenství v oblasti peněţních toků, správy volných finančních prostředků a optimalizace investičních záměrů, přístup ke zdrojům na financování provozních i investičních potřeb, včetně financování rozvojových programů s vyuţitím zdrojů EU a státu. Úvěrové produkty: Povolené přečerpání pro municipality je úvěr určený městům a obcím k překlenutí přechodného nedostatku finančních prostředků. Je to úvěrový limit poskytovaný formou kontokorentního úvěru k ČSOB Municipálnímu kontu. Čerpání tohoto úvěru je moţné kdykoli v průběhu trvání smluvního vztahu. Jistina je splácena průběţně, a to kaţdým připsáním prostředků na ČSOB Municipální konto. Splácení úroků je měsíční a jen v případě skutečného čerpání prostředků. Úroková sazba je vázána na sazby mezibankovního trhu PRIBOR a je stanovována individuálně. Výhodou Povoleného přečerpání pro municipality je, ţe: úrok se platí pouze z čerpané částky a jen za dny čerpání, nevyčerpaná část úvěrového limitu je vţdy k dispozici pro případ neočekávané potřeby, úvěrový limit je poskytován na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou 3 měsíce, 74
nízká administrativní náročnost a rychlé poskytnutí finančních prostředků, není potřeba ţádného zajištění, vyřízení a zpracování úvěru je zdarma, obec ani město nepředkládá ţádné finanční výkazy,
jen
souhlas
zastupitelstva
s poskytnutím úvěru v souladu se Zákonem o obcích. Tabulka č. 19: Povolené přečerpání pro municipality od ČSOB Poplatek
Povolené přečerpání pro municipality
Podání a vyhodnocení ţádosti o úvěr
zdarma
Poskytnutí úvěru
zdarma 200,– za kaţdý započatý měsíc po celou dobu trvání obchodu
Sluţby a práce spojené s realizací úvěru Zdroj: www.csob.cz, vlastní výroba
Účelový úvěr klientům komunální sféry je úvěr na financování krátkodobých i dlouhodobých investičních projektů a rozvojových programů. Tento úvěr lze pouţít také k předfinancování dotací a spolufinancování projektů podporovaných z fondů EU, státu a dalších institucí. Tento úvěr lze čerpat v korunách nebo ve vybraných zahraničních měnách, a to podle konkrétních podmínek úvěrové smlouvy na účet dodavatele vedený v ČSOB nebo v jiné bance. Čerpání je buď jednorázové, postupné podle předkládaných dokumentů či faktur nebo v dohodnutých termínech a objemech. Úroková sazba můţe být pevná nebo pohyblivá, to závisí na kvalitě obchodního záměru, bonitě klienta a délce splatnosti úvěru. U tohoto úvěru je potřeba zajištění. Jeho hodnota závisí na konkrétním obchodním případu, délce splatnosti, kvalitě záměru a ekonomickém postavení klienta. Úvěr můţe municipalita zajistit blankosměnkou, nemovitostí, depozitem nebo zárukou Českomoravské záruční a rozvojové banky, a. s. Podmínkou poskytnutí úvěru je doloţení příslušných dokumentů, které jsou nutné k prokázání ekonomické a finanční způsobilosti ţadatele. Výhodou Účelového úvěru klientům komunální sféry je: zajištění dostatku finančních prostředků na financování plánovaných investic z cizích zdrojů, a to i pro dlouhodobý horizont, 75
individuální přístup při vytváření plánu čerpání a splácení s moţností odkladu splátek aţ na 1 rok od zahájení čerpání, moţnost mimořádných splátek, optimální způsob a výše úročení, moţnost získání podpory formou sníţení úroků z úvěru v souladu s nařízením vlády č. 299/2001 Sb. při financování rekonstrukcí a modernizací bytových panelových domů, úvěr lze vyuţít v kombinaci s dalšími
produkty
(například
spolu
s hypotečním
úvěrem). Poplatky za tento úvěr stanovuje ČSOB u jednotlivých klientů individuálně. Hypoteční úvěr pro právnické osoby a fyzické osoby (podnikatele) je účelový úvěr s maximální splatností 30 let, který lze čerpat v českých korunách nebo ve vybraných zahraničních měnách, a to na běţný účet klienta nebo na účet dodavatele v jakémkoli peněţním ústavu. Tento úvěr musí být vţdy zajištěn nemovitostí včetně vinkulace pojištění ve prospěch ČSOB. Hypotečním úvěrem lze financovat výstavbu, pořízení nebo opravu nemovitostí. Úroková sazba je pohyblivá a skládá se ze sazby mezibankovního trhu PRIBOR nebo EURIBOR (podle měny) a marţe odvozené od firemního rizika. Poplatky za úvěr stanovuje ČSOB u jednotlivých klientů individuálně. Výhodou Hypotečního úvěru pro právnické osoby a fyzické osoby (podnikatele) je: splatnost úvěru aţ 30 let, výše úvěru můţe činit aţ 100% zástavní hodnoty nemovitosti, jednorázové nebo postupné čerpání. Speciální produkty ČSOB: Program na spolufinancování projektů podporovaných z fondů EU Po vstupu České republiky do EU se mnoha subjektům otevřela moţnost čerpat podporu z fondů EU, která ale vyţaduje finanční spoluúčast ţadatelů (ţadatel totiţ musí zabezpečit část nákladů projektu z vlastních zdrojů, respektive úvěru). ČSOB proto vyvinula speciální schéma financování těchto projektů, které zahrnuje nejen úvěry samotné, ale i přísliby úvěrů poţadované státními orgány jiţ při předkládání ţádosti o dotaci. Důleţitá je také skutečnost, ţe dotace z fondů EU jsou u většiny programů vypláceny aţ zpětně po realizaci projektu nebo jeho fáze. 76
Speciální úvěrové produkty: příslib úvěru, úvěr na předfinancování dotace a na spolufinancování projektu. Příslib úvěru Jedním ze základních předpokladů schválení projektu jsou doklady prokazující zajištění financování daného projektu, které musí být předloţeny při ţádosti o dotaci z fondů EU, proto svým klientům (konečným příjemcům dotace) ČSOB poskytne úvěrový příslib financování projektu. Úvěr na předfinancování dotace a na spolufinancování projektu Jedná se o účelový krátkodobý, střednědobý nebo dlouhodobý úvěr na úhradu uznatelných nákladů projektu, které budou následně spláceny z dotací z fondů EU nebo státního rozpočtu, a nebo na úhradu uznatelných nákladů projektu, které nejsou pokryty ani dotací a ani vlastními zdroji klienta. Čerpá se na základě předloţených dokladů (faktur) v souladu se závaznými parametry projektu. Splácení probíhá z dotací fondů EU, státního rozpočtu (formou mimořádné splátky) nebo z příjmů dluţníka (podle splátkového kalendáře). Úroková sazba je v období čerpání pohyblivá a váţe se na mezibankovní sazbu PRIBOR. Po splacení poslední splátky z dotace fondů EU nebo ze státního rozpočtu se můţe úroková sazba stanovit jako fixní. K zajištění úvěru jsou potřeba standardní zajišťovací instrumenty v závislosti na druh projektu, typ a charakter úvěrového obchodu. Poradenské služby ČSOB EU Centra Specialisté ČSOB EU Centra věnují všechen svůj čas přípravě větších investičních projektů. Mají s praktické zkušenosti jiţ s desítkami takovýchto projektů. S úspěšností zpracovaných projektů, která přesahuje 97 %, zajistili svým klientům dotace přesahující 5,64 miliardy korun. Dotační audit Jedná se o bezplatné předběţné posouzení zamýšleného projektu z hlediska vyuţití dotace ze strukturálních fondů a národních programů. Pro toto bezplatné předběţné posouzení stačí vyplnit dotazník, který je na internetových stránkách banky a zaslat ho některému ze specialistů ČSOB EU Centra. Kontakty na specialisty jsou k nalezení také na internetových stránkách banky. 77
Zpracování ţádosti o dotace ČSOB nabízí zpracování ţádosti o dotace klientům, jejichţ projekt se v dotačním auditu ukázal jako vhodný k přidělení dotace z EU či jiného programu. Zahrnuje komplexní přípravu ţádosti včetně všech nezbytných příloh. Ţádost je ve většině případu zpracována na bázi „success fee”. Provize za zpracování a vyřízení dotace je splatná pouze v případě schválení poţadované dotace.
3.4 Komparace nabídky vybraných bankovních produktů pro municipality V této části práce budou porovnávány jednotlivé bankovní produkty a sluţby určené municipalitám, které jsou rovněţ součástí této kapitoly. Vzhledem k široké škále bankovních produktů, které banky municipální sféře nabízejí, jsou vybrané jen ty nejvíce zajímavé a pouţívané. Porovnávána bude nabídka produktů a sluţeb u Komerční banky, a. s., České spořitelny, a. s. a Československé obchodní banky, a. s. Nejprve bude věnována pozornost nabídce běţných účtů u jednotlivých bank. Většinou tyto banky nabízejí běţné účty určené přímo municipální sféře. Podmínky poskytnutí a poplatky se tedy od ostatních běţných účtů právnických a fyzických osob liší. Municipality tedy mají na výběr z nabídky běţných účtů a nebo z balíčků produktů a sluţeb, které banky sestavují na základě analýz potřeb municipalit. Balíček tedy v sobě zahrnuje soubor produktů a sluţeb za zvýhodněných podmínek. Dalším zajímavým produktem je vedení účtu Fondu rozvoje bydlení, který je pro municipality důleţitý z hlediska modernizace obecních bytových domů a poskytování úvěrů soukromým vlastníkům bytového fondu v obci a majitelům bytů. Poslední část bude věnována analýze vybraných úvěrových produktů. Kvůli četné nabídce úvěrových produktů pro municipality na trhu byly k porovnání zvoleny pouze některé úvěry, a to především krátkodobé úvěry na překlenutí nedostatku finančních prostředků, různé formy investičních úvěrů a hypoteční úvěry. Do investičních úvěrů jsou zařazeny i programy pro financování projektů podporovaných z fondů EU. V rámci těchto programů banky poskytují přísliby úvěrů, úvěry na předfinancování projektů dotovaných z EU a standardní úvěry na spolufinancování projektu.
78
Porovnání nabídky municipálních účtů První část se zaměřuje na základní produkt bank, tedy běţný účet banky, jehoţ prostřednictvím klient provádí správu svých financí. Poté bude věnována pozornost vedení účtů Fondu rozvoje bydlení a balíčkům sluţeb a produktů pro municipality u jednotlivých bank. Běžné účty: Tabulka č. 20: Porovnání úročení běžných účtů 1. pásmo (Kč) 2. pásmo (Kč) 3. pásmo (Kč) 4. pásmo (Kč) 5. pásmo (Kč) Úr. sazba p.a. Úr. sazba p.a. Úr. sazba p.a. Úr. sazba p.a. Úr. sazba p.a. do 1 000 000 od 1 000 000, 01 od 5 000 000,01 KB 0,1 0,25 0,35 do 1 000 000 od 1 000 000, 01 od 5 000 000,01 ČS 0,1 0,25 0,35 do 299 999 od 300 000 od 1 000 000 od 5 000 000 od 20 000 000 ČSOB 0,15 0,2 0,25 0,3 0,35 Zdroj: informace z internetových stránek bank, vlastní výroba Úročení běţných účtů je u Komerční banky a České spořitelny stejné i co se týče zůstatků na účtu. ČSOB přišla s více-pásmovým úročením, kde jsou malé zůstatky na účtech (v pásmu 1. a 2.) zhodnocovány podstatně lépe. Kdyţ bychom však chtěli dosáhnout úročení 0,35 %, měli bychom mít u ČSOB zůstatek na účtu minimálně 20 milionů korun, kdeţto u Komerční banky a České spořitelny bychom tohoto úročení dosáhli jiţ při zůstatku nad 5 milionů korun. Menší municipality, by tedy měly výhodnější úročení u Municipálního konta ČSOB a naopak větší municipality u Komerční banky a České spořitelny. Vzhledem k tomu, ţe jen Komerční banka nabízí municipalitám balíček produktů a sluţeb (Balíček municipality), je tento balíček porovnán s ostatními běţnými účty. Porovnání ukazuje tabulka č. 19. Pokud vezmeme v úvahu jen běţné účty bank (bez Balíčku municipality u KB), jako nejlepší běţný účet se jeví ČSOB Municipální konto. Za vedení tohoto konta municipality zaplatí měsíčně 100 Kč i s měsíčním zasíláním výpisů z účtu poštou. Pokud si však municipalita zvolí zasílání výpisů z účtu elektronickou formou, poplatek za vedení účtu se sniţuje na 80 Kč měsíčně. Asi největší výhodou Municipálního konta ČSOB je mezinárodní embosovaná platební karta MasterCard Business Standard v ceně konta, která v sobě zahrnuje také pojištění ztráty a krádeţe platební karty (Basic). 79
Naopak nejméně výhodným běţným účtem z řad bank se jeví Běţný účet od Komerční banky, za který municipality měsíčně zaplatí 100 korun plus výpis z účtu v papírové formě 30 korun nebo v elektronické formě zdarma. Navíc nenabízí ţádné další výhody. Tabulka č. 21: Srovnávací tabulka běžných účtů a balíčků jednotlivých bank KB běžný účet
KB Balíček municipality
ČS
ČSOB
100,-
zdarma
40,-
100,-
30,-
zdarma
15,- + poštovné
zdarma
zdarma
zdarma
15,-
zdarma (vedení účtu 80,-)
200,- aţ 3 000,-
zdarma
zdarma
zdarma
Vedení účtu měsíčně Výpisy z účtu – papírově (měs.) Výpisy z účtu – elektronicky (měs.) Zřízení elektronického bankovnictví
Vedení elektronického 170,- aţ 290,- 1 rok zdarma 100,bankovnictví Sluţby v ceně: ne ne ne - mezinárodní platební karta - pojištění ztráty, ne ne ne krádeţe platební karty Zdroj: informace z internetových stránek bank, vlastní výroba
0,- aţ 230,ano ano
Kdyţ vezmeme v úvahu i Balíček municipality od Komerční banky, pak má klient jak vedení účtu zdarma, tak i bezplatné zasílání měsíčních výpisů elektronicky nebo poštou. Navíc tento balíček oproti ostatním běţným účtům klientům nabízí výběr jednoho produktu z nabídky přímého bankovnictví na jeden rok zdarma. Účty Fondu rozvoje bydlení: Jedná se o běţné účty, které jsou určené pro příjem finančních prostředků (dotací) ze Státního fondu rozvoje bydlení. Tyto účty jsou pro municipality velmi důleţité a to především z důvodu modernizace a opravy obecních bytových domů. Některé banky však umoţňují klientům prostřednictvím tohoto účtu i poskytování úvěrů soukromým vlastníkům bytového fondu v obci a majitelům bytů (fyzickým i právnickým osobám). Konkrétně se jedná o Komerční banku a Československou obchodní banku, která pak vede samostatně kaţdý navazující účelový účet půjčky pro jednotlivé příjemce z FRB. Peněţní prostředky u těchto účtů nejsou ani u jedné z bank úročeny. Jednotlivé účty Fondu rozvoje bydlení porovnává tabulka č. 22. 80
Tabulka č. 22: Srovnávací tabulka účtů Fondu rozvoje bydlení u jednotlivých bank Měsíční poplatek za:
KB
ČS
ČSOB
vedení účtu (prvního)
100,-
zdarma
min. 60,- + 21% DPH
vedení druhého či dalšího samostatného účtu
60,-
zdarma
min. 60,- + 21% DPH
zdarma
x
x
35,-
x
min. 60,- + 21% DPH
vedení v rámci balíčku municipality vedení kaţdého navázaného účelového účtu půjčky
zasílání výpisu z účtu zdarma x min. 200,– + 21 % DPH (vyhotovení sestavy) Zdroj: informace z internetových stránek bank, vlastní výroba Česká spořitelna vede běţný účet Fondu rozvoje bydlení pro municipality zdarma, avšak uţ nenabízí municipalitám poskytování úvěrů z fondu soukromým vlastníkům bytového fondu v obci či majitelům bytů, jako to dělá Komerční a Československá obchodní banka. Proto jsou jejich poplatky za vedení účtu výrazně vyšší. Úvěry vedou tyto banky pro jednotlivé příjemce půjčky z FRB na samostatných účtech, za které si účtují poplatky. Komerční banka 35 korun a ČSOB minimálně 60 korun bez DPH. Pokud tedy klient vyuţívá Balíček municipality u Komerční banky, získává tím vedení běţného i účtu FRB zdarma. Komerční banka pro municipalitu vyhotovuje jedenkrát měsíčně zprávu o jednotlivých klientech v prodlení se splácením půjček. Tento výpis je v rámci účtu FRB zdarma. V případě ČSOB stojí měsíčně zpracovávaná a předávaná Sestava půjček z FRB minimálně 200 korun bez DPH. Sestava obsahuje přehled o stavu a průběhu splácení, o neplatičích, výši nesplacené jistiny a úroků a další informace. Oproti výpisům Komerční banky je zpracovaná podrobněji a tím je i nákladnější, od čehoţ se odvozuje poplatek za její vyhotovení a zaslání. Porovnání nabídky úvěrových produktů bank Nabídka úvěrových produktů bank pro municipality je velmi pestrá a široká. Kvůli této četnosti úvěrových produktů, byly pro analýzu zvoleny pouze provozní, investiční a hypoteční úvěry, které jsou municipalitami nejvíce pouţívané. První část bude tedy věnována krátkodobým aţ střednědobým úvěrům, které municipalitám umoţňují překlenutí přechodného nedostatku finančních prostředků. Druhá se bude zabývat úvěry na pořízení hmotného či nehmotného investičního majetku a také financováním obnovy 81
stávajícího investičního majetku. V poslední řadě budou porovnávány hypoteční úvěry pro municipality u jednotlivých bank. Provozní úvěry: Jsou to tedy úvěry poskytované bankou na překlenutí časového nesouladu mezi příjmy a výdaji města. Jelikoţ Česká spořitelna ţádný provozní úvěr přímo municipalitám nenabízí, budou porovnány pouze úvěry od Komerční a Československé obchodní banky. Konkrétně se jedná o Municipální úvěr v Kč nebo cizí měně revolvingový od KB a o Povolené přečerpání pro municipality od ČSOB. Tabulka č. 23: Srovnávací tabulka provozních úvěrů u jednotlivých bank KB
ČSOB
revolvingový
kontokorentní
CZK, USD, EUR, CHF
CZK
Poplatek za zpracování a vyhodnocení ţádosti o úvěr (příslib úvěru)
individuálně
zdarma
Poplatek za realizaci (příslibu) úvěru
individuálně
zdarma
Poplatek za spravování úvěru (měs.)
300,-
200,– (po dobu trvání obchodu)
pohyblivá
pohyblivá
20,- měsíčně
zdarma
Typ úvěru Poskytnutí v měnách
Úroková sazba Sluţba zasílání výpisů z úvěrového účtu
Zdroj: informace z internetových stránek bank, vlastní výroba Komerční banka oproti ČSOB nabízí moţnost získat úvěr ve více měnách, nejčastěji ho však poskytuje v korunách. Varianta v cizí měně je určena pouze klientům, kteří nabídnou zabezpečení proti případným kurzovým rozdílům (například inkasem v cizí měně na účtu u KB). Ke kontokorentnímu úvěru od ČSOB není potřeba ţádného zajištění. Municipální úvěr revolvingový je navíc úvěr, který umoţňuje řešení časového nesouladu mezi potřebou hradit výdaje projektu a čerpáním dotace z fondů EU. Lze ho tedy vyuţít na předfinancování projektu dotovaného z EU. Poplatek za zpracování, vyhodnocení a realizaci úvěru je u KB stanovován individuálně, kdeţto ČSOB poskytuje tyto sluţby bezplatně. Klient ČSOB zaplatí pouze minimální poplatek za spravování a vedení úvěrového účtu ve výši 200 korun za kaţdý započatý měsíc 82
po celou dobu trvání obchodu. Komerční banka si za spravování úvěru měsíčně účtuje 300 korun a navíc ještě 20 korun za zasílání výpisů z úvěrového účtu. Úrokové sazby jsou u obou úvěrů pohyblivé, jsou stanovovány individuálně a jsou vázané na sazby mezibankovního trhu PRIBOR a EURIBOR (jen u KB). Investiční úvěry: Investiční úvěry pro financování municipalit mají mnoho forem a podob. Mohou to být úvěry, které umoţňují financovat pořízení hmotného, nehmotného investičního majetku či financují obnovu stávajícího majetku. Dále to mohou být úvěry, které financují investiční projekty formou realizace komplexní dodávky stavby či technologie se zajištěným financováním a následným odkupem pohledávek. A v neposlední řadě úvěry pro financování projektů podporovaných z fondů EU, kterými jsou úvěry na předfinancování
dotace a úvěry na
spolufinancování projektu. Všechny typy investičních úvěrů, které vybrané banky nabízí jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka č. 24: Typy investičních úvěrů KB
Úvěr na:
pořízení hm., nehm. majetku a obnovy stávajícího investičního majetku
ČSOB Účelový Municipální Dodavatelský Municipální Municipální úvěr úvěr v Kč i úvěr úvěr úvěr nad 10 klientům cizích (komunální revolvingový let komunální měnách projekty) sféry x
ANO
ČS
ANO
investiční projekty se zajištěným financováním a x x x následným odkupem pohledávek předfinancování ANO ANO x dotace spolufinancování x ANO ANO projektu Zdroj: informace z internetových stránek bank, vlastní výroba
x
ANO
ANO
x
x
ANO
x
ANO
Komerční banka nabízí municipalitám hned 3 investiční úvěry. Její Municipální úvěr v Kč i cizích měnách je z hlediska financování projektů s dotací z evropských fondů kombinací Municipálního úvěru revolvingového a Municipálního úvěru nad 10 let. Lze ho srovnávat 83
s investičním úvěrem od ČSOB. Investiční úvěr od České spořitelny má specifický charakter. Jedná se o dodavatelský úvěr s následným odkupem pohledávky, kdy financování po dobu realizace stavby nebo dodávky technologie zajišťuje dodavatel a úhrada ceny bankou je odloţená na dobu, kdy je stavba dokončena (po kolaudaci) nebo po převzetí technologie. Tabulka č. 25: Srovnávací tabulka investičních úvěrů u jednotlivých bank KB
ČSOB Účelový úvěr Municipální Municipální Dodavatelský úvěr klientům úvěr úvěr nad 10 let komunální sféry Poskytnutí v měnách
CZK, USD, EUR, CHF
ČS
CZK, USD, EUR, CHF
CZK
CZK
Poplatek za zpracování a vyhodnocení ţádosti individuálně o úvěr
individuálně
Poplatek za realizaci (příslibu) úvěru
individuálně
individuálně
individuálně, 0,5% aţ 2% z výše úvěru, min. 5.000 , max. 150.000
300,-
300,-
300,-
min. 250,–
pohyblivá, pevná
pohyblivá, pevná67
pevná
pohyblivá, pevná
20,-
20,-
dle poštovního tarifu
zdarma
Poplatek za spravování úvěru (měs.) Úroková sazba Měsíčních výpisy v papírové formě
zdarma 0,5 % z výše úvěru, min. 5 000,-
Zdroj: informace z internetových stránek bank, vlastní výroba Poplatky za příslib úvěru, jeho realizaci, spravování úvěru a měsíční zasílání výpisů z úvěrového účtu se u jednotlivých bank moc neliší. To co municipality zpravidla zajímá je především typ úvěru. Protoţe jsou všechny tyto investiční úvěry účelové, musí municipalita vědět, co s tím chce financovat, na co můţe finanční prostředky vyuţít. Dále je pro ně důleţitým parametrem výše úvěru, způsoby čerpání, splácení a především úroková sazba. Úrokovou sazbu stanovují jednotlivé banky individuálně v závislosti na kvalitě obchodního záměru, bonitě klienta a délce splatnosti úvěru. Hypoteční úvěry: Hypoteční úvěr je účelový a zpravidla dlouhodobý úvěr určený k investicím do nemovitosti. Všechny banky nabízí municipalitám hypoteční úvěr v korunách a zahraničních měnách, který je určen i právnickým osobám a fyzickým osobám (podnikatelům). S těmito 67
Pevná po dobu trvání obchodu nebo pevná po dobu platnosti úrokových podmínek.
84
hypotečními úvěry mají municipality na rozdíl od fyzických a právnických osob moţnost vyuţít státních finančních podpor k úvěrování bytové výstavby a modernizace bytového fondu. Tabulka č. 26: Srovnávací tabulka hypotečních úvěrů jednotlivých bank KB
ČS
ČSOB
Zpracování a vyhodnocení ţádosti 1 %, min. 10 000,– individuálně 0,75% zdarma aţ 1,0% o úvěr (příslib úvěru) min. 15.000, Za realizaci úvěru 0,8 %, min. max. 150.000 0,5 %, min. 5 000,(příslibu úvěru) 10 000,– Spravování úvěru 600,– 400,individuálně, min. 250,měsíčně Spravování hypotečního úvěru se státní finanční 900,400,individuálně, min. 250,podporou Sluţba zasílání výpisů z úvěrového účtu v papírové formě Splatnost
20,-
dle poštovního tarifu
není určena
20 let
zdarma
30 let pohyblivá, pevná pevná s fixací na pevná s fixací nebo fixovaná na určité Úroková sazba 1 - 10 let pohyblivá období nebo celou dobu čerpání úvěru Zdroj: informace z internetových stránek bank, vlastní výroba Pokud porovnáme komplexní posouzení úvěru a vyhodnocení ţádosti o úvěr včetně příslibu úvěru, je na tom ČSOB z bank nejlépe. Účtuje si jen 0,5 % z výše úvěru (minimálně 5 000 korun) za realizaci úvěru. Zpracování a vyhodnocení ţádosti je pro municipální sféru zdarma. Poplatek za správu úvěru posuzuje banka individuálně a je minimálně 250 korun. Velkou výhodou hypotečního úvěru od ČSOB je délka splatnosti úvěru, která je aţ 30 let. Oproti ostatním bankám nabízí pevnou úrokovou sazbu, která můţe být fixována na celou dobu čerpání úvěru. Česká spořitelna se se svým maximálně 1 % z výše úvěru za komplexní posouzení úvěru a vyhodnocení ţádosti o úvěr včetně příslibu úvěru umisťuje na druhém místě. Jako jediná banka má také ohraničenou maximální hranici, která je 150 000 korun. Poplatek za správu úvěru je v porovnání s Komerční bankou výrazně niţší, jen délka splatnosti úvěru je maximálně 20 let.
85
Všechny hypoteční úvěry mají pohyblivou nebo pevnou úrokovou sazbu s fixací na určité období. Úrokové sazby banky klientům stanovují individuálně.
86
4. Vyhodnocení současné situace na trhu bankovních produktů pro municipality a odhad budoucího vývoje Poslední kapitola shrnuje a vyhodnocuje informace získané z analýzy bankovních produktů a poskytovaných sluţeb pro municipality. Zabývá se také naznačením budoucího směru vývoje nabízených produktů.
4.1
Vyhodnocení
nabídky
bankovních
produktů
pro
municipality u vybraných bank Municipality mají moţnost výběru z široké a velni rozmanité nabídky bankovních produktů. Jednotlivé produkty banky neustále upravují a rozšiřují na základě různých analýz nebo také podle nejčastěji pouţívaných a poţadovaných produktů. Během své kaţdodenní práce řeší představitelé municipalit celou řadu úkolů, při nichţ jim banky mohou podat pomocnou ruku. Banky malým obcím, stejně jako velkým nabízí produkty a sluţby přizpůsobené jejich specifickým potřebám.68 V této části kapitoly budu věnovat pozornost především produktům, které byly analyzovány ve třetí kapitole. Vyhodnocení nabídky municipálních účtů Běţné účty a balíčky sluţeb Běţný účet je základním produktem bank, který obsahuje řadu dalších navazujících volitelných sluţeb. Z hlediska úročení běţného účtu, jak uţ bylo řečeno v třetí kapitole, je na tom Komerční banka a Česká spořitelna stejně i co se týče výše zůstatku na běţném účtu. Tyto dvě banky nabízí municipalitám při zůstatku nad 5 milionů korun úročení 0,35 %. U ČSOB bychom takového procenta úročení dosáhly aţ při zůstatku na účtu 20 milionů korun. Na druhou stranu je na tom ČSOB se svým více-pásmovým úročením v pásmu 1. a 2. podstatně lépe. Malé zůstatky na účtech klientů jsou u ČSOB lépe zhodnocovány. Proto se z hlediska úročení
68
http://bankovnictvi.ihned.cz/c1-51321650-moderni-financni-nastroje-ulehcuji-municipalitam-praci, 22.6.2013
87
stává ČSOB atraktivnější pro menší municipální klientelu a naopak pro větší municipality, které mají vysoké zůstatky na svých běţných účtech, jsou výhodnější běţné účty od Komerční banky a České spořitelny. ČSOB Municipální konto se zdá být z řad nabízených běţných účtů bank nejvýhodnější. Účtuje si za vedení účtu 100 korun při zasílání výpisů z účtu papírovou formou a 80 korun při zasílání elektronickou formou. Navíc nabízí k běţnému účtu zdarma embosovanou mezinárodní platební kartu MasterCard Business Standard, která zahrnuje pojištění ztráty a krádeţe platební karty (Basic). To bych viděla jako největší výhodu. Silně nevýhodným je běţný účet od Komerční banky, za který municipalita zaplatí 130 korun měsíčně při zasílání papírových výpisů z účtu a 100 korun při zasílání výpisů elektronickou formou. Klient zde musí zaplatit i za zřízení jakékoli formy elektronického bankovnictví, kdeţto u ostatních bank je to zdarma. Pokud ovšem vezmeme v potaz mezi běţné účty Balíček municipality od Komerční banky, situace se zcela mění a Komerční banka se dostává na přední příčku. Municipalita má bezplatné jak vedení účtu, tak i zasílání výpisů v jakékoli formě. Oproti ostatním bankám pak nabízí výběr jednoho produktu z nabídky přímého bankovnictví na jeden rok zdarma. Nejlepší volbou pro municipality v rámci nabídky běţných účtů a balíčků je jednoznačně Balíček municipality od Komerční banky a ČSOB Municipální konto. ČSOB municipální konto je vhodné především pro menší municipality, které pak budou mít i výhodnější úročení zůstatku na běţném účtu. Větší municipality by měly naopak výhodnější zřídit si běţný účet v rámci Balíčku municipality u Komerční banky, který má nejlepší úročení účtu jiţ při 5 milionech korun zůstatku na účtu. Účty fondu rozvoje bydlení Účty fondu rozvoje jsou určeny hlavně pro příjem finančních prostředků (dotací) ze Státního fondu rozvoje bydlení. Komerční i Československá banka dále nabízejí i poskytování úvěrů z fondu soukromým vlastníkům bytového fondu v obci či majitelům bytů. Za vedení účtu FRB a za vedení kaţdého návazného účelového účtu si banky účtují poplatky. Nejniţší poplatky má Komerční banka a v rámci balíčku municipality se poplatky dokonce ještě sniţují. Pokud municipalita nechce poskytovat úvěry z fondu, je vhodným účtem FRB účet u České spořitelny, protoţe jeho vedení je bezplatné. 88
Celkově si myslím, ţe nejvíce výhodné je pro municipality vedení běţného účtu i účtu FRB u Komerční banky, a to v rámci Balíčku municipality. Vedení těchto účtů má pak municipalita úplně zdarma. KB si jen účtuje poplatek za vedení kaţdého návazného účelového účtu půjčky, který je 35 korun. Tento poplatek je výrazně niţší neţ poplatek u ČSOB, která si ještě kaţdý měsíc nárokuje poplatek za vedení účtu FRB. Celkově bych ohodnotila Komerční banku jako číslo jedna v nabídce běţných účtů vedených municipalitám. Vyhodnocení nabídky úvěrových produktů Třetí kapitola se zabývala také nabídkou úvěrových produktů bank, a to zejména provozními, investičními a hypotečními úvěry. Provozní úvěry Z hlediska provozních úvěrů určených přímo pro municipality banky nabízí dva provozní úvěry, a to Municipální úvěr v Kč nebo cizí měně revolvingový (KB) a Povolené přečerpání pro municipality (ČSOB). Na první pohled se zdá být výhodnějším úvěrem provozní úvěr od ČSOB, za který si banka neúčtuje skoro ţádné poplatky, jen za spravování úvěru měsíčně 200 korun, a to jen po dobu trvání obchodu. Navíc u tohoto úvěru banka nepoţaduje ţádné zajištění. Jeho nevýhodou je ale poskytnutí úvěru jen v české měně, coţ ale můţe být pro spousta municipalit v České republice nevýznamné. Na druhou stranu Municipální úvěr revolvingový od Komerční banky poskytuje tento úvěr i v cizích měnách, ale účtuje si za něj vyšší poplatky. Pokud je tedy úvěr poskytován v zahraničních měnách, je potřeba zajištění ze strany klienta proti případným kurzovým rozdílům. Velkou výhodou tohoto úvěru oproti ČSOB je moţnost pouţít úvěr i na předfinancování projektu dotovaného z Evropské unie. Oba tyto úvěry tedy mají své výhody a nevýhody, záleţí spíše na municipalitě, jaký časový nesoulad chce překlenout a zda potřebuje úvěr v domácí či cizí měně. Investiční úvěry na financování hmotného a nehmotného investičního majetku a pro financování projektů podporovaných z fondů EU Úvěr, který jednoznačně vybočuje z řad ostatních, je Dodavatelský úvěr od České spořitelny. Nabízí municipalitám moderní způsob financování komunálních projektů formou realizace komplexní dodávky stavby či technologie se zajištěným financováním (dodavatelem) a 89
následným odkupem pohledávek. Proto je velkou výhodou tohoto úvěru, který má splatnost aţ 15 let, zrychlení výběrového řízení na dodavatele. Jeho dalším kladem je pevná úroková sazba po celou dobu splácení úvěru. Dalšími zajímavými úvěry pro municipality jsou Municipální úvěr v Kč nebo cizí měně od Komerční banky a Účelový úvěr pro klienty komunální sféry od ČSOB. Oba tyto úvěry mají specifický charakter. Municipalitám z jedné části umoţňují financovat krátkodobé i dlouhodobé investiční projekty a rozvojové programy. Z části druhé mohou být tyto úvěry pouţity i k předfinancování dotací a spolufinancování projektů podporovaných z fondů EU. Municipální úvěr v Kč nebo cizí měně od Komerční banky umoţňuje klientům na rozdíl od investičního úvěru ČSOB překlenout časový nesoulad mezi příjmy a výdaji rozpočtu. ČSOB prostřednictvím Účelového úvěru pro klienty komunální sféry navíc umoţňuje municipalitám kromě financování projektů podporovaných z fondů EU i financování projektů podporovaných státem a dalších institucí. Tento úvěr lze také kombinovat s dalšími produkty. Příkladem můţe být Hypoteční úvěr. Municipality by si tedy v první řadě měly uvědomit, jaké potřeby v dané situaci mají a jaký druh investičního projektu chtějí financovat. Souvisí-li jejich projekty s dotacemi
ze
strukturálních fondů EU nebo i z jiných zdrojů, mají moţnost navštívit poradenská Centra jednotlivých bank. Tyto sluţby jsou u jednotlivých bank, pokud je poskytují, bezplatné a snaţí se pro klienta naleznout optimální volbu financování. Hypoteční úvěry Jelikoţ úrokové sazby z hypotečních úvěrů poskytují banky jednotlivým klientům municipální sféry individuálně, je tato nabídka vyhodnocena z hlediska poplatků a délky splatnosti úvěru. Nejvýhodnější hypoteční úvěr naleznou municipality u ČSOB, dále u České spořitelny a v poslední řadě u Komerční banky. Československá obchodní banka si účtuje jen 0,5 % z výše úvěru za realizaci úvěru a měsíční poplatek za správu úvěru, který je minimálně 250 korun. Délka splatnosti úvěru je aţ 30 let. Délka splatnosti je pro municipality důleţitý údaj, protoţe umoţňuje rozloţení dluhu na různá časová období a tím určuje i předpoklady pro vývoj peněţních toků. Čím je délka splatnosti delší, tím jsou předpoklady pro vývoj peněţních toků pozitivnější. Hypoteční úvěr od České spořitelny se díky svému maximálně 1 % poplatku za příslib úvěru umisťuje na druhém místě v nabídce hypotečních produktů vybraných bank. Jako jediná má 90
také ohraničenou maximální hranici tohoto poplatku (150 tis. korun). Její nevýhodou oproti ČSOB je délka splatnosti, která je maximálně 20 let.
4.2 Celkové vyhodnocení bank a nástin budoucího vývoje Komerční banka a Československá obchodní banka mají produkty a sluţby nabízené municipalitám velmi podobné. Obě tyto banky zajišťují municipalitám výbornou a efektivní správu jejich financí. Nabízí jim různé speciální programy pro optimální řešení jejich poţadavků a potřeb v oblasti platebního styku, zhodnocování volných finančních prostředků a financování jejich provozních i rozvojových aktivit. Nicméně je Komerční banka v této práci vyhodnocena jako nejlepší banka v nabídce produktů a sluţeb pro municipality. Právě speciální program Ponte II od KB dokáţe skloubit například revolvingový úvěr KB s dlouhodobým investičním úvěrem. Tato kombinace se pak stává výhodným způsobem financování pro municipální sféru. Navíc tato banka nabízí municipalitám jako jediná z vybraných bank Pojistný program pro města a obce. Jako jediná také velmi pohotově nabídla pomoc při povodních 2013 právě municipalitám a ne jen občanům, malým firmám a podnikatelům. Československá obchodní banka je v nabídce bankovních produktů pro municipality zařazena hned za Komerční banku. I kdyţ má ČSOB oproti Komerční bance mnohdy i výhodnější produkty a sluţby, uţ nenabízí municipalitám tolik speciálních produktů a sluţeb. Česká spořitelna má rozhodně municipalitám co nabídnout, jen její nabídka paradoxně není tak pestrá jako u Komerční a Československé obchodní banky. Byla to právě Česká spořitelna, která začala jako první z bank municipální sféře vést účty a poskytovat úvěry za zvýhodněných
podmínek.
Její
spolupráce
s Evropskou
investiční
bankou
přináší
municipalitám nástroje podpory rozvoje místní infrastruktury prostřednictvím nenávratného finančního příspěvku na projekt. Můţe se zdát, ţe výhodou bank v poskytování úvěrů je nabídka čerpání úvěrů v cizí měně. Prozatím se ale stává pravidlem, ţe v celkovém objemu poskytnutých úvěru je údaj o poskytnutých úvěrech v cizí měně velmi zanedbatelný. Úvěry v jiných měnách byly v minulosti zatím poskytnuty jen statutárním městům a proto se v tuto dobu stávají pro ostatní municipality bezpředmětnými. Úrokové sazby jsou municipální sféře ve většině případů stanovovány individuálně. Banky v těchto případech kladou důraz především na bonitu klienta a jeho finanční situaci. Příkladem mohou být rozdílné rozpočty jednotlivých municipalit. Hlavní město Praha 91
disponuje s úplně jinou částkou v rozpočtu, neţ například malá obec. Bonitně je na tom také mnohem lépe. V většině případů jsou stanovovány pevné úrokové sazby nebo s vazbou na mezibankovní úrokovou sazbu PRIBOR. Jak se zdá, tyto tendence nadále potrvají. Nastanou tedy vůbec v nadcházejících letech nějaké změny? V souvislosti s novým programovým obdobím 2014 – 2020 se budou banky v následujících měsících muset dobře připravit, aby mohly municipalitám i nadále poskytovat kvalitní poradenský servis v oblasti financování projektů s dotacemi ze strukturálních fondů Evropské unie i jiných zdrojů. Velmi důleţitou roli bude také hrát spolupráce a vyváţený partnerský vztah municipalit s financující bankou. V následujících letech to uvidíme především na číslech, kolik bylo příjemcům dotací prostřednictvím jednotlivých bank vyplaceno, pokud ovšem nějaké finanční prostředky z Evropské unie do ČR poplynou. Jednotlivé programy bank pro financování projektů z dotací z evropských fondů pro následující období budou nejspíše v nejbliţším období upravovány. Mohou se tedy zvednout poplatky bank za poradenský servis nebo provize bank za zpracování a vyřízení dotace, která je většinou splatná pouze v případě schválení poţadované dotace. Municipality v roce 2012 a i v minulých letech nejvíce čerpaly úvěry na financování rekonstrukcí a výstaveb technických infrastruktur. Konkrétně se jednalo o místní komunikace, kanalizace, čističky odpadních vod a vodovody. Také velká většina úvěrů plynula na předfinacování investičních projektů spolufinancovaných z fondů EU a úvěry na regeneraci a výstavbu bytových fondů. Proto lze v nadcházejícím období očekávat, ţe zájem o tyto úvěry nadále potrvá. V souvislosti s dotacemi z fondů EU lze předpokládat, ţe budou municipality více vyţadovat v rámci partnerského vztahu se svou bankou poradenskou sluţbu zabývající se touto oblastí. Volba municipalit ohledně dotačního poradenství tedy bude směřovat spíše k bankám, se kterými spolupracují, neţ k zcela neznámým poradenským firmám, které často neodvádějí kvalitní zpracování dotačních poţadavků. V nadcházejících letech tedy bude budování partnerského vztahu mezi bankou a municipalitou hrát klíčovou roli pro poradenské sluţby. Poradenský servis je vhodnou volbou hlavně menší municipality, a to především pro svou neznalost této problematiky.
92
Závěr Municipality jsou nezbytnou a velmi důleţitou součástí naší ekonomiky. Municipality jako územní samosprávné celky musí obstarávat svoje hlavní funkce, mezi které patří především zajišťování veřejných sluţeb. Na druhou stranu municipality jako ekonomicky aktivní subjekty obstarávají funkce jako je hospodaření a nakládání s obecním majetkem. Nezbytnou součástí chování kaţdého ekonomicky aktivního subjektu by mělo být finanční plánování. V posledních letech bohuţel hospodaří municipality v České republice s deficity. V roce 2012 vykázala zadluţenost více jak polovina z celkového počtu obcí. Municipality v současné době hledají, jak zvýšit úroveň svých rozpočtových příjmů, hlavně z důvodu nedostatečného zabezpečení současným legislativním systémem financování obcí. Trh bankovních produktů je doslova přehlcen nabídkou nejrůznějších produktů a sluţeb nabízených municipalitám. Nelze tedy říci, ţe by municipality neměly z čeho vybírat, ba naopak pro ně můţe být spíše problematická volba vhodného produktu a tím i vhodné banky, která pro ně bude finance spravovat. V první řadě by si tedy měly municipality uvědomit své potřeby, cíle a v neposlední řadě také moţnosti jak zvýšit úroveň obecních rozpočtových příjmů. Jejich primárním cílem by mělo v souvislosti s hospodařením s majetkem obce být uspokojování potřeb jejich občanů. Při zvyšování úrovně municipálních rozpočtových příjmů a tím tedy i v konečné fázi uspokojování potřeb svých občanů jim banky podávají pomocnou ruku, a to hlavně v oblasti financování a investic jejich volných prostředků. Proto by municipality měly také dbát na vyváţený partnerský vztah se svojí bankou, neboť jim můţe pomoci nejen vybrat vhodný produkt nebo právě samotné financování, ale také jim můţe pomoci svou poradenskou činností. Tím mohou municipality ušetřit čas a finanční prostředky spojené s přípravou a realizací svých investic. Při řešení tématu diplomové práce se objevila s řadou problémů. Těmi největšími byly nejednotné členění produktů u jednotlivých bank, nedostatečnost informací uvedených v sazebníkách jednotlivých bank a individuálnost ve stanovování úrokových sazeb. Od těchto problémů se odvozovaly další, jako byla například analýza jednotlivých úvěrových produktů, a to zejména investičních, kde se nabídka velmi liší. Podle mého názoru, byly nakonec pro municipality vybrány ty nejvhodnější a nejzajímavější.
93
Banky velice často nabízejí poskytnutí úvěrů a běţných účtů i v cizí měně. Můţe se zdát, ţe tato nabídka je velkou výhodou. Je však otázkou zda to municipality vůbec potřebují. Podle údajů Ministerstva financí České republiky bylo v posledních letech poskytnuto nejvíce úvěrů v domácí měně. Jen velmi zanedbatelná menšina byla poskytnuta v měně cizí, a to především statutárním městům. Proto by se dalo říci, ţe úvěry a běţné účty poskytované nebo vedené v cizí měně jsou v této době pro mnoho municipalit zcela bezpředmětné. Na základě získaných a vyhodnocených údajů se jeví Komerční banka jako jednou z nejlepších v nabídce bankovních produktů pro municipality. Nabízí klientům bohatý výběr produktů a sluţeb. Její Balíček Municipality je jednoznačně nejvýhodnějším v oblasti efektivní správy financí. Pro municipalitu můţe být velmi zajímavým řešením pro financování projektů s dotací z evropských fondů vstup do Programu Ponte II od Komerční banky, kde lze jednotlivé typy úvěrů kombinovat. Velmi zajímavou kombinací pro municipality můţe být skloubení revolvingového úvěru s dlouhodobým investičním úvěrem. Navíc Komerční banka nabízí velkou spoustu speciálních produktů, jako je například Pojistný program pro města a obce. V souvislosti s povodněmi 2013 také jako jediná z vybraných bank pohotově nabídla municipalitám pomoc. Československá obchodní banka je další velmi vhodnou bankou pro municipality. Na základě zřízení Municipálního konta, které má více-pásmové úročení a je tím pádem výhodným kontem pro malé municipality, mohou municipality vyuţívat široké škály produktů a sluţeb této banky. ČSOB byla shledána jako vhodnou bankou pro financování potřeb a investic municipalit. Její hypoteční úvěr byl v této práci vyhodnocen jako nejvýhodnější z hlediska poplatků a délky splatnosti aţ 30 let. Municipality se také mohou těšit ze zajímavé nabídky úvěrových produktů České spořitelny, kde jistě najdou vhodný finanční nástroj pro financování svých investičních cílů. Příkladem můţe být její Dodavatelský úvěr, který nabízí municipalitám moderní způsob financování komunálních projektů formou realizace komplexní dodávky stavby či technologie se zajištěným financováním ze strany dodavatele a následným odkupem pohledávek Českou spořitelnou. Za velkou výhodu lze označit spolupráci České spořitelny s Evropskou investiční bankou, která přináší municipalitám mnohé nástroje podpory rozvoje místní infrastruktury prostřednictvím nenávratného finančního příspěvku na projekt. Úvěry, které obce v roce 2012 přijaly od tuzemských bank byly, podobně jako v minulých letech, směřovány především na rekonstrukce a výstavbu technické infrastruktury (místní 94
komunikace, kanalizace, čističky odpadních vod, vodovody), dále pak na předfinancování investičních projektů spolufinancovaných z fondů EU a na regeneraci a výstavbu bytového fondu. Lze tedy předpokládat, ţe se tyto tendence vyuţívání úvěrů municipalitami nezmění. Na druhou stranu v souvislosti s nastávajícím programovým obdobím 2014 – 2020 lze očekávat, ţe nastanou změny na obou stranách, jak na straně bank, tak i v přístupu municipalit. Banky se budou muset v následujících měsících řádně připravit, aby i nadále mohly municipalitám zajišťovat kvalitní poradenský servis v oblasti financování projektů s dotacemi ze strukturálních fondů Evropské unie i jiných zdrojů. Jednotlivé programy bank pro financování projektů z dotací z evropských fondů pro následující období budou nejspíše v nejbliţším období upravovány. To by mohlo znamenat zvýšení poplatků bank za poradenský servis nebo procentuální zvýšení provize bank za zpracování a vyřízení dotace, která je většinou splatná pouze v případě schválení poţadované dotace. Lze tedy předpokládat, ţe se v souvislosti s dotacemi z fondů EU na následující období bude měnit přístup municipalit ke svým bankám. Zpravidla menší municipality budou pro svou neznalost více vyţadovat poradenských sluţeb zabývající se danou problematikou. Budou raději volit poradenství právě u svých bank, neţ zůstat ve spárech neznámých, předraţených a mnohdy nekvalitních (svým provedením) poradenských firem. V nadcházejících letech bude tedy budování partnerského vztahu mezi bankou a municipalitou hrát klíčovou roli pro poradenské sluţby. Tento údaj bude moţno v následujících letech svým způsobem vyčíslit. Je nutno sledovat kolik bylo příjemcům dotací prostřednictvím jednotlivých bank vyplaceno.
95
Seznam použité literatury Bibliografie: 1. PROVAZNÍKOVÁ, Romana, Financování měst, obcí a regionů, 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. ISBN 978-80-247-2789-9. 2. NOVOTNÝ, Vladimír, Územní samospráva České republiky, Cevro institut. ISBN 80-86816-22-2. 3. SAMUELSON, P. A., The Pure Theory of Public Expenditure. The Review of Economics and Statistics, 1954. 4. BÉNARD, J., Veřejná ekonomika, I. Praha: EÚ ČSAV, 1989. 5. Kolektiv autorů, Sborník konference Finanční řízení pro municipality 2013, 1. vyd. Praha: B.I.D. services, 2013. 6. PLCHOVÁ, B., J. ABRAHÁM a M. HELÍSEK, Česká republika a EU, Ekonomika – Měna, Hospodářská politika, 1. vyd. Praha: Agentura Krigl 2010. ISBN 978-8086912-39-4. 7. SOJKA, Milan a Bronislav KONEČNÝ, Malá endyklopedie moderní ekonomie, 6. vyd. Praha: Libri, 2006. ISBN 80-7277-328-3. 8. HARTLOVÁ, V., M. SOLDÁNOVÁ a kolektiv, Bankovnictví, 1. vyd. Zlín: Fortuna, 2004. ISBN 80-7168-900-9. 9. REVENDA, Z., M. MANDEL, J. KODERA, P. MUSˇILEK a P. DVOŘÁK, Peněžní ekonomie a bankovnictví, 5. vyd. Praha: Management Press, 2012. ISBN 97880-7261-240-6. 10. KOLEKTIV AUTORŮ, Bankovnictví, 6. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2006. ISBN 978-80-7265-099-6. 11. SERAFÍNOVÁ, Lucie, Analýza trhu bankovních produktů pro MSP, Praha: Bankovní institut vysoká škola. Ostatní zdroje: 12. ČESKO. Zákon č. 128/2000 Sb. o obcích, Dostupný z: http://www.zakonycr.cz/seznamy/128-2000-sb-zakon-o-obcich-(obecni-zrizeni).html. 13. Informační letáky a broţury bank. Komerční banka, a. s., Česká spořitelna, a. s., Československá obchodní banka, a. s.
96
Internetové zdroje: http://www.epravo.cz http://www.mfcr.cz http://www.dhv.cz http://www.europe-direct.cz http://www.rozvojobci.cz http://moderniobec.ihned.cz http://www.volny.cz http://www.osf-mvcr.cz http://www.businessinfo.cz http://www.dotacni.info http://www.ceskatelevize.cz http://www.mzp.cz http://www.conventia.cz http://bankovnictvi.ihned.cz http://leonardo.utb.cz http://www.ihned.cz http://www.cmzrb.cz http://www.kb.cz http://www.csas.cz http://www.csob.cz
97
Seznam tabulek, grafů Seznam tabulek: Tabulka č. 1: Označení orgánů obce podle typu obce Tabulka č. 2: Počet členů zastupitelstva podle počtu obyvatel obce Tabulka č. 3: Počet obyvatel podle NUTS Tabulka č. 4: Zadluţenost obcí a státu v letech 2001 - 2012 v miliardách korun Tabulka č. 5: Souhrnné údaje o dluhu obcí ČR v letech 2001 – 2012 v miliardách korun Tabulka č. 6: Schéma běţného rozpočtu Tabulka č. 7: Schéma kapitálového rozpočtu Tabulka č. 8: Základní ukazatele činnosti ČMZRB, a. s. Tabulka č. 9: Srovnávací tabulka běţných účtů pro municipality v KB Tabulka č. 10: Balíček municipality Tabulka č. 11: Kb a nabídka úvěrových produktů pro municipality Tabulka č. 12: Hypoteční úvěr KB Tabulka č. 13: Úročení běţného účtu pro komunální sféru od České spořitelny Tabulka č. 14: Srovnávací tabulka běţných účtů v ČS Tabulka č. 15: Česká spořitelna a nabídka úvěrových produktů pro municipality Tabulka č. 16: Municipální konto u ČSOB Tabulka č. 17: Úročení municipálního konta u ČSOB Tabulka č. 18: Správa půjček z fondu rozvoje bydlení u ČSOB Tabulka č. 19: Povolené přečerpání pro municipality od ČSOB Tabulka č. 20: Porovnání úročení běţných účtů Tabulka č. 21: Srovnávací tabulka běţných účtů a balíčků jednotlivých bank Tabulka č. 22: Srovnávací tabulka účtů Fondu rozvoje bydlení u jednotlivých bank Tabulka č. 23: Srovnávací tabulka provozních úvěrů u jednotlivých bank Tabulka č. 24: Typy investičních úvěrů Tabulka č. 25: Srovnávací tabulka investičních úvěrů u jednotlivých bank Tabulka č. 26: Srovnávací tabulka hypotečních úvěrů jednotlivých bank Seznam grafů: Graf č. 1: Rating obcí za rok 2011 Seznam obrázků: Obrázek č. 1: Schéma veřejné správy 98
Seznam příloh 1. Přehled nejdůleţitějších právních předpisů pro činnost obce 2. Přehled potřebných dokumentů ke vstupu do programu KB Ponte II
99
Příloha 1 Přehled nejdůležitějších právních předpisů pro činnost obce Zákon č. 94/1963 Sb. o rodině, v platném znění Zákon č. 40/1964 Sb. občanský zákoník, v platném znění Zákon č. 133/1985 Sb. o poţární ochraně, v platném znění Zákon č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči, v platném znění Zákon č. 100/1988 Sb. o sociálním zabezpečení, v platném znění Zákon č. 114/1988 Sb. o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, v platném znění Zákon č. 85/1990 Sb. o právu petičním Zákon č. 116/1990 Sb. o nájmu a podnájmu nebytových prostor, v platném znění Zákon č. 172/1991 Sb. o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, v platném znění Zákon č. 200/1990 Sb. o přestupcích, v platném znění Zákon č. 565/1990 Sb. o místních poplatcích, v platném znění Zákon č. 451/1991 Sb. kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, v platném znění Zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví, v platném znění Zákon č. 582/1991 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění Zákon č. 17/1992 Sb. o ţivotním prostředí, v platném znění zákona č. 509/1991 Sb., kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění Zákon č. 143/1992 Sb. o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, v platném znění Zákon č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání, v platném znění Zákon č. 337/1992 Sb. o správě daní a poplatků, v platném znění Ústavní zákon č. 1/1993 Sb. Ústava České republiky, v platném znění Zákon č. 3/1993 Sb. o státních symbolech České republiky, v platném znění Zákon č. 72/1994 Sb. o vlastnictví bytů, v platném znění Zákon č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě, v platném znění Zákon č. 269/1994 Sb. o Rejstříku trestů, v platném znění Zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích, v platném znění Zákon č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, v platném znění Zákon č. 123/1998 Sb. o právu na informace o ţivotním prostředí, v platném znění Zákon č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, v platném znění Zákon č. 166/1999 Sb. o veterinární péči a o změně souvisejících zákonů, v platném znění Zákon č. 222/1999 Sb. o zajišťování obrany České republiky, v platném znění Zákon č. 309/1999 Sb. o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, v platném znění Zákon č. 328/1999 Sb. o občanských průkazech, v platném znění Zákon č. 329/1999 Sb. o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí, v platném znění 100
Zákon č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, v platném znění Zákon č. 121/2000 Sb. autorský zákon, v platném znění Zákon č. 128/2000 Sb. o obcích, v platném znění Zákon č. 129/2000 Sb. o krajích, v platném znění Zákon č. 133/2000 Sb. o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů, v platném znění Zákon č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění Zákon č. 227/2000 Sb. o elektronickém podpisu, v platném znění Zákon č. 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, v platném znění Zákon č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení a o změně některých zákonů, v platném znění Zákon č. 243/2000 Sb. o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům, v platném znění Zákon č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění Zákon č. 301/2000 Sb. o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění Zákon č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů, v platném znění Zákon č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, v platném znění Zákon č. 56/2001 Sb. o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, v platném znění Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů, v platném znění Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách, v platném znění Zákon č. 256/2001 Sb. o pohřebnictví a o změně některých zákonů, v platném znění Zákon č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích, v platném znění Zákon č. 320/2001 Sb. o finanční kontrole, v platném znění Zákon č. 352/2001 Sb. o uţívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů, v platném znění Zákon č. 491/2001 Sb. o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, v platném znění Zákon č. 12/2002 Sb. o státní pomoci při obnově území postiţeného ţivelní nebo jinou pohromou Zákon č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší o změně některých dalších zákonů, v platném znění Zákon č. 312/2002 Sb. o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, v platném znění Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, v platném znění Zákon č. 122/2004 Sb. o válečných hrobech a pietních místech a o změně zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 101
Zákon č.420/2004 Sb. o přezkoumávání hospodaření územních samosprávních celků a dobrovolných svazků obcí Zákon č. 499/2004 Sb. o archivnictví a spisové sluţbě a o změně některých zákonů Zákon č. 500/2004 Sb. - správní řád, v platném znění Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání Zákon č. 585/2004 Sb. o branné povinnosti a jejím zajišťování Zákon č 587/2004 Sb. o zrušení civilní sluţby a o změně a zrušení některých souvisejících zákonů Zákon č. 634/2004 Sb. o správních poplatcích, v platném znění Zákon č. 635/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o správních poplatcích Zákon č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů ( zákon o ověřování) Zákon č. 107/2006 Sb. o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů Zákon č. 132/2006 Sb. o kronikách obcích Zákon č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Zákon č. 174/2003 Sb., o převodu veškerého nepotřebného vojenského majetku z vlastnictví ČR na územní samosprávné celky
102
Příloha 2 Přehled potřebných dokumentů ke vstupu do programu KB Ponte II výkaz pro plnění rozpočtu územně samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí za uplynulý rok (výkaz Fin 2-12M) aktuální meziroční výkaz plnění rozpočtu rozpočet na běţný rok schválený zastupitelstvem rozvaha územně samosprávných celků za uplynulý rok příloha k účetní závěrce územně samosprávných celků za uplynulý rok ověřený zápis ze zasedání zastupitelstva se schváleným usnesením o přijetí úvěru, popřípadě o jeho zajištění přehled o závazcích územně samosprávného celku vůči bankám i ostatním subjektům a podrozvahové závazky včetně splátkových kalendářů rozpočtový výhled na další roky investiční výhled na další roky formulář Výpočet ukazatele dluhové sluţby podle usnesení vlády č. 346/2004 smlouva o sdruţení v případě svazků obcí prohlášení o vlastnictví majetku a závazcích – formulář KB vlastnické vztahy, majetkové podíly – formulář KB doklady k zajištění úvěru podle charakteru zajišťovacího prostředku (nabývací titul, pojistná smlouva apod.) čestné prohlášení klienta, ţe nemá závazky po lhůtě splatnosti vůči příslušnému finančnímu úřadu, příslušné správě sociálního zabezpečení, příslušné zdravotní pojišťovně, příslušné obci, případně příslušnému celnímu úřadu (pokud je klient dovozcem); prohlášení musí obsahovat ustanovení o tom, ţe se ţádnou z těchto institucí nemá klient sjednán splátkový kalendář na hrazení závazků po lhůtě splatnosti (Prohlášení jsou součástí formuláře Ţádosti o úvěr.) projekt včetně studie proveditelnosti, pokud je vyţadována pro projednání ţádosti o poskytnutí dotace stavební povolení rozhodnutí o schválení projektu smlouva o dílo rozhodnutí o poskytnutí dotace
103
