AKTUÁLNÍ DEPOZITNÍ PRODUKTY OBCHODNÍCH BANK

Masa rykova uni verzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance

AKTUÁLNÍ DEPOZITNÍ PRODUKTY OBCHODNÍCH BANK Actual deposit products of commercial banks Bakalá ská práce

Vedoucí práce: Ing. Dalibor PÁNEK

Autor: Jana PR ÍKOVÁ

Brno, 2010

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta

Katedra financí Akademický rok 2009/2010

ZADÁNÍ BAKALÁ SKÉ PRÁCE

Pro:

PR

Í K O V Á Jana

Obor:

Finance

Název tématu:

AKTUÁLNÍ DEPOZITNÍ PRODUKTY OBCHODNÍCH BANK Actual deposit products of commercial banks

Zásady pro vypracování Problémová oblast: Finan ní zdroje obchodní banky Cíl práce: Analýza sou asných depozitních produkt republiky.

a jejich tendence v bankovním sektoru

Postup práce a použité metody: 1. Charakteristika finan ních zdroj obchodní banky 2. Sou asná struktura depozit a strategie bank v této oblasti 3. Rizika bankovních vklad a jejich omezení 4. Zhodnocení a záv r

eské

Rozsah grafických prací:

Rozsah práce bez p íloh:

edpoklad cca 10 tabulek a graf

35 – 40 stran

Seznam odborné literatury: DVO ÁK, PETR. Bankovnictví pro banké e a klienty. 3. vyd. Praha : Linde a.s., 2005. 681 s. ISBN 80-720-515-X. Centrální bankovnictví. Edited by Zbyn k Revenda. 2. rozší ené vyd. Praha : Management Press, 2001. 782 s. ISBN 80-7261-051-1. Pen žní ekonomie a bankovnictví. Edited by Zbyn k Revenda. 3. vyd. Praha : Management Press, 2002. 634 s. ISBN 80-7261-031-7. Pen žní ekonomie (finan ní trhy). Edited by Old ich Rejnuš. 4., aktualiz. vyd. Brno : Cerm, 2008. 352 s. ISBN 9788021437036. Související webová stránka: webové stránky obchodních bank, cnb.cz

Vedoucí bakalá ské práce:

Ing. Dalibor Pánek

Datum zadání bakalá ské práce:

23. 11. 2009

Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.

…………………………………… vedoucí katedry

V Brn dne 23. 11. 2009

………………………………………… d kan

J mé no a p íj me ní au t or a: Náze v d ip lo mo vé pr áce: Náze v pr áce v a ng li t in : Kat edra : Vedo ucí d ip lo mo vé pr áce: Ro k o bha jo by:

Jana Pr íková Aktuální depozitní produkty obchodních bank Actual deposit products of commercial banks financí Ing. Dalibor Pánek 2010

Anotace edm tem bakalá ské práce „Aktuální depozitní produkty obchodních bank“ je analýza sou asných depozitních produkt a jejich tendence v bankovním sektoru eské republiky. V první ásti textu je vymezena obchodní banka jako podnikatelský subjekt a její funkce. Následuje charakteristika základních zp sob , kterými banky získávají pot ebný kapitál ke krytí aktivních obchod . Pozornost je zam ena zejména na p ijímání vklad a emisi dluhových cenných papír . Samostatná kapitola se zam uje na rizika spojená se vklady a jejich omezování pomocí povinného pojišt ní vklad . Poslední ást textu je v nována analýze aktuální nabídky depozitních produkt u vybraných obchodních bank - Komer ní banky, a.s. a eské spo itelny, a.s. Na konkrétních p íkladech vkladových produkt jsou nastín ny tendence v celém bankovním sektoru.

Annotation The Subject of the bachelor thesis “Actual deposit products of commercial banks“ is to analyse the structure of current deposit products and their trends in the banking sector in the Czech Republic. The first part defines the commercial bank as an entrepreneurial subject and describes its functions. Then there is a characteristic of fundamental manners by which commercial banks gain needful capital to cover asset activities. The attention is focused especially on deposit accepting and obligation issuing. One specific chapter concentrates on risks connected with deposits and their reducing via compulsory deposit insurance. Finally the text includes the analysis of actual deposit products which are offered by selected commercial banks Komer ní banka, a.s. and eská spo itelna, a.s. Particular examples of deposit products illustrate trends in the whole banking sector.

Klí ová slova Obchodní banka, vklad, depozitní produkt, Komer ní banka, a.s., eská spo itelna a.s.

Keywords Commercial bank, deposit, deposit product, Komere ní banka, eská spo itelna

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalá skou práci Aktuální depozitní produkty obchodních bank vypracovala samostatn pod vedením Ing. Dalibora Pánka a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními p edpisy, vnit ními p edpisy Masarykovy univerzity a vnit ními akty ízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.

V Brn dne 20. kv tna 2010

___________________________ vlastnoru ní podpis autora

Pod kování Na tomto míst bych ráda pod kovala vedoucímu Ing. Daliboru Pánkovi za vst ícný p ístup, odborné rady a cenné p ipomínky, které p isp ly k vypracování této bakalá ské práce.

Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 8 1

2

Role obchodní banky v bankovním systému ................................................................. 10 1.1

Právní vymezení obchodní banky ........................................................................... 10

1.2

Funkce obchodní banky .......................................................................................... 10

1.2.1 Finan ní zprost edkování ................................................................................ 10 1.2.2 Emise bezhotovostních pen z .......................................................................... 11 1.2.3 Provád ní bezhotovostního platebního styku ................................................... 11 Finan ní zdroje obchodní banky ................................................................................... 12 2.1

ijímání vklad ..................................................................................................... 14

2.1.1 Vklady na vid nou (na požádání, vista vklady) ................................................ 15 2.1.2 Termínované vklady........................................................................................ 16 2.1.3 Úsporné vklady ............................................................................................... 17 2.2 Emise dluhových cenných papír ........................................................................... 21 2.2.1 Bankovní dluhopisy ........................................................................................ 21 2.2.2 Hypote ní zástavní listy .................................................................................. 23 2.2.3 Depozitní sm nky ........................................................................................... 24 2.2.4 Depozitní certifikáty........................................................................................ 24 2.3 Nové produkty v oblasti práce s depozity ............................................................... 24

3

4

2.3.1 Cash management ........................................................................................... 24 2.3.2 Cash pooling ................................................................................................... 25 Rizika vklad ................................................................................................................ 28 3.1

Povinné pojišt ní vklad ........................................................................................ 28

3.2

Ochrana vklad v R ............................................................................................. 29

3.2.1 Fond pojišt ní vklad ...................................................................................... 29 Sou asná struktura depozit a strategie bank v této oblasti.............................................. 31 4.1

Situace v bankovním sektoru .................................................................................. 31

4.2

Komer ní banka, a.s. .............................................................................................. 32

4.2.1 Zdroje financování Skupiny KB ...................................................................... 33 4.2.2 Tendence v oblasti depozitních produkt Komer ní banky .............................. 34 4.3 eská spo itelna, a.s. .............................................................................................. 37 4.3.1 Zdroje financování eské spo itelny ............................................................... 38 4.3.2 Tendence v oblasti depozitních produkt eské spo itelny .............................. 40 Záv r .................................................................................................................................... 45 Seznam použité literatury ..................................................................................................... 48 Seznam tabulek .................................................................................................................... 52 Seznam graf ....................................................................................................................... 52 Seznam schémat ................................................................................................................... 52 Seznam použitých zkratek .................................................................................................... 53 Seznam p íloh ...................................................................................................................... 54

Úvod Obchodní banky na finan ním trhu alokují volné finan ní prost edky a transformují je p itom do r zných podob. Fungují jako zdroj pot ebného kapitálu pro subjekty, které mají vyšší spot ebu než disponibilní d chod a cht jí si dodate né prost edky vyp it. Banka je t mto subjekt m poskytuje v podob úv , jejichž p vod je zejména v depozitech, do banky uložených v iteli. Hledání cest, jak získat finan ní zdroje pro krytí aktivních obchod a zárove s tím zvyšovat likviditu, je jeden z hlavních zájm obchodních bank. Základním zp sobem obstarávání pot ebného kapitálu je tvorba depozitních produkt , na jejichž základ p ijímají obchodní banky klientské vklady. Význam vkladových produkt roste v poslední dob také s dopady negativních vliv sv tové finan ní krize, které se dotkly i eského bankovního sektoru. S nar stající tendencí domácností k tvorb úspor a následné pot eb našet ené prost edky bezpe uložit a zhodnotit stoupá význam práv vkladových produkt . Depozitní produkty mají své stálé místo v nabídce mezi ostatními službami poskytovanými obchodními bankami, ale v dob ekonomického r stu je v tší pozornost nována spíše produkt m úv rovým a investi ním. S nejistotou na finan ním trhu roste averze k riziku a s ním význam vklad jako bezpe ného místa pro zhodnocení volných finan ních prost edk . Kapitál získaný touto cestou od drobných klient i velkých spole ností je podstatným finan ním zdrojem obchodních bank. Škála depozitních produkt nap bankovním sektorem je velice r znorodá. Každá obchodní banka nabízí n jaký produkt sloužící ke zhodnocení finan ních prost edk . Lze o ekávat, že u strategií jednotlivých bank v oblasti vkladových produkt , bude možné rozpoznat n které spole né znaky. Cílem této bakalá ské práce je analýza sou asných depozitních produkt a jejich tendencí v bankovním sektoru eské republiky jako zdroj finan ních prost edk obchodních bank. Pozornost nebude v nována zdroj m, které obchodní banky získávají na mezibankovním trhu a od centrální banky. Jejich podíl na celkových pasivech je ve srovnání s primárními depozity výrazn menší. Text je rozd len do ty samostatných kapitol, jejichž obsah je nakonec shrnut a zhodnocen v záv ru. Nejprve je v práci vymezena role obchodní banky v bankovním systému, její právní úprava a základní funkce, které na finan ním trhu plní. Následuje rozbor hlavních zp sob získávání finan ních prost edk prost ednictvím p ijímání vklad a emise dluhových cenných papír spolu s uvedením jejich základních druh . Pozornost je tedy po celou dobu zam ena na zdroje cizí. V první ásti textu jsou p evážn teoreticky vymezeny základní charakteristiky jednotlivých druh vklad a dluhových cenných papír . Jsou zmín ny i bankovní produkty typu cash pooling, které nemají ist depozitní charakter, ale v oblasti práce s depozity hrají pro obchodní banky významnou roli. V souvislosti s problematikou vklad není možné opomenout ani rizika s nimi spojená, a proto je jedna kapitola práce v nována povinnému pojišt ní vklad , jako nástroji k jejich omezování. Poslední kapitola se zabývá aktuální 8

strukturou depozit ve vybraných obchodních bankách - Komer ní bance, a.s. a eské spo iteln , a.s. Na konkrétních p íkladech vybraných depozitních produkt a jejich inovacích jsou nazna eny tendence v oblasti vklad a dluhopis v celém bankovním sektoru eské republiky. Práce byla zpracována p evážn na základ odborné literatury, p íslušné legislativy, informací z internetových stránek, výro ních zpráv a reklamních materiál eské národní banky a vybraných obchodních bank a internetových lánk , zabývajících se problematikou financí.

9

1 Role obchodní banky v bankovním systému 1.1 Právní vymezení obchodní banky Pravidla založení i dalšího fungování obchodních bank jsou upravena zákonem . 21/1992 Sb., o bankách (dále jen „zákon o bankách“). Bankami jsou dle tohoto zákona pouze „právnické osoby se sídlem v eské republice, založené jako akciová spole nost, které ijímají vklady od ve ejnosti a poskytují úv ry, a které k výkonu inností … mají bankovní licenci.“1 Licenci bankám v eské republice ud luje centrální banka, tedy eská národní banka (dále jen „ NB“) a zárove v ní p esn vymezuje, jaké innosti smí konkrétní banka vykonávat. Také v p ípad zm ny i rozši ování aktivit banky je nutné zažádat o povolení NB. V zájmu jasné interpretace jsou zákonem o bankách vymezeny také základní pojmy, kde vkladem se rozumí „sv ené pen žní prost edky, které p edstavují závazek v i vkladateli na jejich výplatu2“ a úv rem „v jakékoliv form do asn poskytnuté pen žní prost edky.“3 Vklady mohou banky p ijímat i v takové form , jako je „soustavné vydávání dluhopis a jiných srovnatelných cenných papír .“4 Status banky dává akciovým spole nostem v oblasti vklad výhodu, jelikož subjekty bez bankovní licence nejsou oprávn ny je p ijímat. Navzdory tomu roste po et nebankovních institucí, které nabízejí služby stále více podobné t m bankovním. V sou asnosti je držitelem bankovní licence a zárove tedy spadá pod kontrolu eské národní banky celkem 39 bank a pobo ek zahrani ních bank.5

1.2 Funkce obchodní banky 1.2.1 Finan ní zprost edkování Na poli finan ního trhu p sobí subjekty, jejichž r znorodé zájmy se navzájem st etávají. Pohybují se zde subjekty s p ebytkem finan ních zdroj se zám rem je výhodn uložit a zhodnotit, i ty s nedostatkem prost edk , které naopak pot ebují dodate né zdroje získat. Jednou z cest ke slad ní zájm obou stran je vstup obchodní banky do transakce mezi dlužníkem a v itelem, kde formou nep ímého financování napom že k efektivn jšímu zprost edkování operace. Obchodní banka získává prost edky od p ebytkových subjekt a následn je sama poskytuje deficitní stran trhu, a tak p ispívají k urychlení a usnadn ní alokace pen žních prost edk . Sou asn se obchodní banky soust edí na sv j hlavní zájem jako podnikatelský subjekt, kterým je dosažení zisku. Vytvá ejí jej takovým zp sobem, že

1

Zákon . 21/1992 Sb., o bankách, § 1 Zákon . 21/1992 Sb., o bankách, § 1 3 Zákon . 21/1992 Sb., o bankách, § 1 4 Zákon . 21/1992 Sb., o bankách, § 2 5 Banky a pobo ky zahrani ních bank. [online]. Dostupné z WWW: . 2

10

peníze sm ující k dlužník m zat žují vyšším úrokem než finan ní prost edky, které si vyp ují od subjekt p ebytkových.6 Obchodní banky nejsou jedinými institucemi, které p sobí na finan ním trhu. Spolu s ostatními vytvá ejí systém, ve kterém na sebe navzájem p sobí v rámci vymezených pravidel. V sou asnosti je ve vysp lých ekonomikách z ejmá tendence obchodních bank spolu s centrálními vytvá et tzv. dvoustup ový bankovní systém. V tomto systému mají obchodní banky výrazn rozdílné funkce7 od banky centrální. Jednou ze základních odlišností je fakt, že centrální banka má monopol k emisi hotovostních finan ních prost edk . Krom toho je hlavním zájmem centrální banky realizace m nové politiky a výkon bankovního dohledu na rozdíl od orientace obchodních bank na podnikatelský zisk. 1.2.2 Emise bezhotovostních pen z Obchodní banky p i své zprost edkovatelské innosti emitují bezhotovostní peníze. Emisi provádí obchodní banka poskytováním úv na základ tzv. multiplikace depozit. Depozitum uložené na bankovním ú tu dává obchodní bance p íležitost pro poskytnutí úv ru deficitním klient m práv z t chto prost edk . P íjemce úv ru zap ené prost edky použije nejspíše k úhrad závazk jiným subjekt m. Peníze tedy nakonec op t skon í uložené v bance a proces multiplikace se dále opakuje. Z po áte ního vkladu dojde prost ednictvím multiplikace depozit k nár stu kone ného objemu celkových vklad v bilanci banky. 8 V praxi dochází k omezení objemu vytvo ených bezhotovostních pen z prost ednictvím nástroje centrální banky, povinných minimálních rezerv (dále jen „PMR“). Všechny banky mají povinnost ukládat stanovenou ást z p ijatých vklad od nebankovních subjekt se splatností do 2 let na ú et k tomu ur ený u NB. S p ihlédnutím k t mto povinnostem že banka p it pouze takové množství prost edk , které zbude po ode tení pat né výše PMR. Krom toho, že PMR omezují multiplikaci depozit, jejich význam je také v p sobení na likviditu banky, která m že být nadm rnou emisí bezhotovostních prost edk narušena.9 1.2.3 Provád ní bezhotovostního platebního styku V souvislosti se dv ma výše zmín nými funkcemi je t eba zmínit d ležitou roli obchodních bank v oblasti platebního styku. Provád ním základních platebních operací urychlují obchodní banky p esuny pen žních prost edk a zefektiv ují tak jejich tok mezi jednotlivými subjekty finan ního trhu. Aby bylo možné operace platebního styku uskute nit, je t eba dostatek likvidních finan ních prost edk uložených na b žných ú tech.

6

REVENDA, Z. a kol. Pen žní ekonomie a bankovnictví. 4. vyd. Praha: Management Press, 2005. s. 106. REVENDA, Z. Centrální bankovnictví. 2. rozší ené vyd. Praha: Management Press, 2001. s. 32. 8 DVO ÁK, P. Bankovnictví pro banké e a klienty. 3. p epracované a rozší ené vyd. Praha: Linde, 2005.s.33-34 9 DVO ÁK, P. Bankovnictví pro banké e a klienty. 3. p epracované a rozší ené vyd. Praha: Linde, 2005. s. 175 7

11

2 Finan ní zdroje obchodní banky Strukturu finan ních zdroj obchodní banky zachycuje bankovní bilance na své pravé stran ve form pasiv. T mito prost edky financuje banka své aktivní obchody. Stejn jako u jiných akciových spole ností, p i jejich zakládání, je zdrojem finan ních prost edk základní kapitál. Minimální výše základního kapitálu, pot ebného k založení obchodní banky v eské republice, je stanovena zákonem o bankách na 500.000.000 K .10 Základní kapitál spolu se zákonnými rezervními fondy, ostatními fondy a nerozd leným ziskem tvo í vlastní kapitál. Vlastní kapitál je základním kamenem innosti banky, který zajiš uje její d ryhodnost, ale je zárove , s ohledem na nutnost vyplácení dividend, pom rn drahým zdrojem finan ních prost edk . Objem vlastních zdroj tak není zcela dosta ující k financování veškerých, zejména úv rových, aktivit obchodní banky. Z t chto vodu jsou banky nuceny získávat peníze i od jiných subjekt . Prost edky nabyté cestou vyp ení od ostatních subjekt na trhu jsou považovány za cizí kapitál. Banka jeho p ijetím na omezenou dobu vstupuje do pozice dlužníka, stává se pro ni závazkem, který bude muset v budoucnu splnit. Existuje mnoho subjekt , od kterých m že obchodní banka erpat dodate né zdroje, a už jde o ostatní obchodní banky, centrální banku nebo nebankovní klienty. Pom r velikosti kapitálu vlastního a cizího je zpravidla nerovnom rný. Obchodní banky fungují s významn vysokým podílem (více než 90%) cizích zdroj na celkových pasivech. Snaží se vyp it si co nejv tší množství finan ních prost edk s nízkou úrokovou mírou, aby mohly za zna vyšší cenu poskytovat tyto prost edky jiným subjekt m. S r stem velikosti tohoto rozdílu zvyšuje banka sv j zisk, ale bohužel roste i riziko s cizím kapitálem spojené. Nadm rn velký podíl cizích zdroj na celkovém kapitálu banky m že vést k problém m se schopností dostát svým závazk m a mít vážné dopady na solventnost11 banky. V souvislosti s hlediskem12 p vodu cizího kapitálu lze finan ní zdroje banky d lit na: primární depozita – zdroje, pocházející od nebankovních vkladatel , sekundární depozita – finan ní prost edky, získané od ostatních obchodních bank, úv rové depozitní zdroje od CB. Práv prost edky nebankovních klient tvo í v tšinovou ást cizích zdroj obchodních bank. Z toho d vodu bude v následujícím textu v nována pozornost p edevším produkt m zam eným na klienty obchodních bank, i když je ást cizího kapitálu získávána z mezibankovního trhu. Význam depozitních produkt navíc v souvislosti s finan ní krizí 10

Minimální výše základního kapitálu v rámci Evropské unie je nižší než v eské republice, iní 5 milion eur. DVO ÁK, P. Bankovnictví pro banké e a klienty. 3. p epracované a rozší ené vyd.Praha: Linde,2005.s.77-78. 12 ŠEV ÍK, A. Bankovnictví I. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2005. S. 51 11

12

nar stá. Klienti hledají zp soby bezpe ného zhodnocení finan ních prost edk a banky tak získávají pot ebnou likviditu. Depozitní produkty jsou nástrojem obchodních bank pro získávání finan ních prost edk . V zásad existují dva hlavní zp soby, 13 kterými si banka zdroje od klient obstarává: ijetím vkladu, emisí bankovních dluhových cenných papír . Mimo vyjmenované zp soby získávají obchodní banky finan ní prost edky od klient také ve form úv . Jejich význam je výrazn nižší. P ijímání vklad je nejvýznamn jším zp sobem získávání cizích zdroj , ale ani velikost prost edk pocházející z emisí bankovních dluhových cenných papír není zanedbatelná. Jednotlivé depozitní produkty se mezi sebou navzájem liší s ohledem na konkrétní právní úpravu, vymezení podmínek PMR, míru likvidity, jejich obchodovatelnost aj. 14 Zp soby získávání zdroj od nebankovních subjekt jsou názorn ji nastín ny v následujícím schématu: Schéma 1: Zp soby získávání zdroj prost ednictvím primárních depozit

Pramen: Vlastní konstrukce na základ DVO ÁK, P. Bankovnictví pro banké e a klienty, s. 417

13 14

REVENDA, Z. a kol. Pen žní ekonomie a bankovnictví. 4. vyd. Praha: Management Press, 2005. s. 149-150 DVO ÁK, P. Bankovnictví pro banké e a klienty. 3. p eprac. a rozší . vyd. Praha: Linde, 2005. s. 416-417

13

2.1

ijímání vklad

ijetím vkladu získává obchodní banka pen žní prost edky a zárove se zavazuje je v budoucnu vyplatit zp t. Cenou za poskytnutí volných prost edk je p íslušný úrok. P íjem vklad zejména od obyvatelstva a nefinan ních institucí tvo í nejvýznamn jší ást finan ních zdroj obchodních bank. Zákon . 40/1964 Sb., ob anský zákoník (dále jen „ob anský zákoník“) upravuje základní podmínky pro uzav ení smlouvy o vkladu, kterou uzavírá banka se vkladatelem na základ uložení vkladu. Pro lepší orientaci v nabídce vkladových produkt existují r zná d lení vklad dle konkrétních hledisek. Jedním ze základních rozlišení je diverzifikace vklad na základ asového hlediska:15 netermínované – s nimiž je možné disponovat bez omezení, termínované krátkodobé – s dobou splatnosti do 1 roku v etn , termínované st edn dobé – s dobou splatnosti do 5 let v etn , termínované dlouhodobé – s dobou splatnosti vyšší než 5 let. Graf 1: Objem klientských vklad dle asového hlediska v letech 2005-2009

Pramen: Vlastní konstrukce, ARAD, systém asových ad NB, Klientské vklady, jednotky v mil. K

Z grafu jsou patrné tendence vývoje klientských vklad v bankovním sektoru s ohledem na jejich splatnost. Jednozna ný je r stový trend celkového objemu klientských vklad . Nejv tší podíl na klientských vkladech zaujímají po celou dobu netermínované vklady. Nejmén zastoupenými byly v roce 2009 st edn dobé termínované vklady. Dostaly se tak na úrove dlouhodobých termínovaných vklad , jejichž vývoj v posledních p ti letech 15

ARAD [online]. Metodický list k p íslušnému okruhu dat. Dostupné z WWW: .

14

vykazoval opa nou tendenci. V souvislosti s uvedenými informacemi lze konstatovat, že v sou asnosti nejv tší podíl zaujímají na celkových depozitech, stejn jako v minulých letech, vklady netermínované a termínované krátkodobé. Je patrné, že vkladatelé preferují likvidn jší formu finan ních prost edk , což bylo možná ješt zvýrazn no probíhající finan ní krizí. Lidé sice inklinují k úsporám, ale zdráhají se vzdát finan ních prost edk na delší dobu. Banky nabízejí svým klient m r zné druhy vkladových produkt , které se mohou v mnoha parametrech od sebe navzájem odlišovat. Základními druhy vklad , které se liší zejména elem, ke kterému jsou použity, jsou vklady na vid nou, termínované a úsporné vklady. 2.1.1 Vklady na vid nou (na požádání, vista vklady) Vklady na vid nou „jsou kdykoli bez výpov dní lh ty splatné vklady klient u bank.“16 Nej ast ji se vyskytují v podob b žných, p ípadn kontokorentních ú . Jsou vysoce likvidní a slouží zejména pro usnadn ní bezhotovostního platebního styku. S vysokou mírou likvidity souvisí nízká úrove úrokových sazeb, které jsou v itel m vypláceny. Vklady na vid nou jsou proto levnými zdroji obchodních bank, a koliv jejich správa je spojena s vysokými náklady. Vkladatel má možnost disponovat s vloženými prost edky bez omezení. Z charakteru vklad na požádání vyplývá, že se množství pen žních prost edk uložených v bance bude pr žn m nit. Typická je zna ná nestálost, avšak celkový objem veškerých vklad na vid nou, držených bankou, je p esto pom rn stabilní. Tato nekolísající výše prost edk tvo í tzv. sedlinu. Sedlina vzniká v d sledku vzájemného vyrovnávání výb vklad s ukládáním nových pen žních prost edk . Mimo to n které pohyby bezhotovostních pen z se uskute ují v rámci jedné banky a na velikost celkového objemu vklad tak nemají vliv. Sedlina roste spolu s velikostí obchodní banky i r znorodostí klientské báze. 17 Výhodou p ijímání vklad na vid nou je možnost bank realizovat tzv. float zisk. 18 Ten vzniká ve chvíli, kdy banka využije svého postavení a p i p evodu bezhotovostních prost edk pozdrží po jejich p ijetí p ipsání t chto pen z na ú et oprávn né osoby, ímž ovliv uje velikost úrok , vyplácených ze z statk na b žných ú tech. žný ú et19 žný ú et je typickým a základním depozitním produktem, který banky nabízejí svým klient m. V tšinou je sou ástí celého balí ku služeb, p edstavujícího kombinaci r zných produkt . Dnes jsou tém s každým b žným ú tem nabízeny služby p ímého bankovnictví, jedna nebo více platebních karet, možnost povoleného debetu a spousta jiných produkt , které nemají p ímo depozitní charakter. B žný ú et je možné z ídit v korunách, p ípadn jiné m ,

16

REVENDA, Z. a kol. Pen žní ekonomie a bankovnictví. 4. vyd. Praha: Management Press, 2005. s. 150 DVO ÁK, P. Bankovnictví pro banké e a klienty. 3. p eprac. a rozší . vyd. Praha: Linde, 2005.s.271-272 18 REVENDA, Z. a kol. Pen žní ekonomie a bankovnictví. 4. vyd. Praha: Management Press, 2005. s. 150 19 Informace erpány ze zákona . 513/1991 Sb., obchodního zákoníku 17

15

dle nabídky p íslušné obchodní banky. astým jevem v bankovní praxi je požadavek na z ízení b žného ú tu jako podmínky pro poskytnutí jiných produkt . Jedná se o ú et, na který v itel vloží své finan ní prost edky, banka s nimi následn dle pokyn majitele ú tu disponuje a provádí p íslušné operace platebního styku. Obchodní banky realizují p íslušné transakce bezhotovostních prost edk za p edem stanovené poplatky, které spojují i se samotným vedením ú tu. Základní právní úprava, regulující oblast žných ú , je zakotvena ve t etí ásti zákona . 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, (dále jen „obchodní zákoník“). Obchodní zákoník stanovuje, že prost ednictvím smlouvy o b žném tu se banka zavazuje „ ídit od ur ité doby v ur ité m ú et pro jeho majitele, p ijímat na z ízený ú et pen žní prost edky, vyplácet z n j pen žní prost edky nebo z n j i na n j provád t jiné platební transakce.“20 Bance vyplývá ze smlouvy o b žném ú tu n kolik povinností. Mezi n pat í informovat klienta koncem kalendá ního m síce o pohybech na ú tu v podob pravidelných výpis , které mohou mít i elektronickou podobu. Základní povinností je také vyplácení úroku, vyplývajícího ze z statku pen žních prost edk na b žném ú tu. Jak bylo nazna eno, vklady na b žných ú tech jsou ve srovnání s ostatními depozitními produkty úro eny velmi st ídm . Nejsou proto nejvhodn jším prost edkem ke zhodnocování volných finan ních prost edk , ale p edstavují nástroj pro provád ní bezhotovostního platebního styku a slouží k bezpe jšímu uložení likvidních prost edk , než jaké poskytuje domácí úschova. Postupem asu se z b žných ú stává neodmyslitelná sou ást každodenního života, což dokládá i tendence snižujícího se v ku, ve kterém si pr rn lidé izují sv j první ú et. Dnes je tato hranice výrazn nižší (24 let) ve srovnání s d ív jšími 39 lety. 21 Úrokové sazby konkrétních b žných ú jsou velmi r znorodé. V tšina oby ejných žných ú nabízí úrokovou sazbu ve výši 0,01% p.a. V p ípad nadstandardních ú , ur ených náro jším klient m, se úrokové sazby pohybují na vyšší úrovni. Typickými druhy žných ú , které s sebou nesou vyšší úro ení, jsou zejména d tské ú ty. Ty do své nabídky v sou asnosti za azuje stále více obchodních bank a svým obvykle neplnoletým klient m nabízejí úro ení kreditního z statku kolem 2% p.a. 2.1.2 Termínované vklady V p ípad termínovaného vkladu nemá vkladatel možnost s prost edky kdykoliv manipulovat, ale na ur itou dobu se jich vzdává ve prosp ch banky. Obvykle je stanovena minimální výše vkladu, který m že klient do banky v rámci termínovaného vkladu uložit. Produkty tohoto typu jsou významným zdrojem financování aktivních obchod banky, umož ují jim p ístup k likvidním zdroj m na delší dobu. Skute nost, že se klient do asn vzdává p ístupu ke vkladu, banka zohled uje ve velikosti úroku, který je vyšší než u vklad na vid nou. Ve srovnání s jinými druhy vklad , nap íklad spo icími ú ty, však nejsou rozdíly v úrokových sazbách natolik výrazné. Zárove zde záleží i na ostatních podmínkách, kterými jsou íslušné produkty upraveny. 20 21

Zákon . 513/1991 Sb., obchodní zákoník, § 708 eši si otevírají ú et ve 24 letech. Bankovnictví. 2009, . 3, s. 4.

16

Výše úrokových sazeb se u termínovaných vklad zpravidla odvíjejí od velikosti vkladu a doby splatnosti, p ípadn délky výpov dní lh ty, p emž u zmín ných veli in platí p ímá úm ra. Vklady jsou na tomto principu rozd lovány do jednotlivých pásem, ke kterým jsou id lovány p íslušné úrokové sazby. Termínované vklady mohou být sjednány s tzv. revolvingem – automatickým opakováním. Opravdový rozkv t zažily produkty typu termínovaných vklad v nedávné dob , kdy se banky p edhán ly v inovacích a zvyšování úrokových sazeb (n kdy i nad úrove 3,5% p.a.) za ú elem p ilákat co nejvíce klient . Rozlišujeme dv možné formy termínovaných vklad

22

s:

pevn daným termínem splatnosti – klient se na p esn vymezenou dobu vzdává možnosti disponovat se stanoveným množstvím finan ních prost edk , v tšinou s fixní úrokovou sazbou po celou dobu splatnosti, výpov dní lh tou – doba vyplacení vkladu není p edem stanovena, je ale dohodnuta lh ta, po jejímž uplynutí získá klient sv j vklad zp t; výpov dní lh ta se odvíjí od chvíle, kdy klient oznámil zám r o výb ru vkladu. Své finan ní prost edky m že itel získat i p ed uplynutím výpov dní lh ty, ale za cenu srážky ásti z vkladu. Výše úrokové sazby je obvykle stanovena pohybliv , v závislosti na vybrané mezibankovní nebo jiné úrokové sazb . 2.1.3 Úsporné vklady Úsporné vklady jsou prost edky ukládané na úsporné vkladové ú ty (spo icí ú ty). Podmínky týkající se existence vkladových ú , v rámci jak vklad úsporných, tak termínovaných, upravuje obchodní zákoník v ásti o Smlouv o vkladovém ú tu. Vkladové ú et je možné definovat jako „v základní form ú ty, kde na základ smlouvy banky a klienta jsou prost edky na ú ty ukládány v ur itých ástkách, intervalech a podmínkách, které provází vyšší úro ení.“23 Výhodou oproti termínovaným vklad m je vyšší likvidita finan ních prost edk . Na rozdíl od b žných vklad nejsou z izovány pro provád ní platebního styku, i když velikost prost edk na ú tu není nem nná. Obvykle je z ízení spo icího ú tu podmín no existencí ú tu b žného, ale konkrétní podmínky záleží na dané obchodní bance a p íslušném produktu. Úsporné vklady nabízejí vyšší úrokové sazby, než jsou poskytovány u b žných vklad . Ve vztahu k úrokovým sazbám termínovaných vklad vykazují spíše nižší úrove . To je zp sobeno z ejm tím, že úsporné vklady jsou z hlediska banky náro jší na správu a p itom jí nedávají takovou volnost v manipulaci se vkladem na p edem stanovenou dobu. Výhodou ve srovnání s termínovanými vklady je pro banku fakt, že m že pr žn m nit výši úrokových sazeb. Úsporné vklady jsou na zm nu úrokových sazeb mén citlivé. 24

22

REJNUŠ, O. Pen žní ekonomie (finan ní trhy). 4. aktualiz. vyd. Brno: CERM, 2008. s. 79 ŠEV ÍK, A. Bankovnictví I. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2005. s. 53 24 REVENDA, Z. a kol. Pen žní ekonomie a bankovnictví. 4. vyd. Praha: Management Press, 2005. s. 152 23

17

V sou asnosti obchodní banky postupn snižují výši úrokových sazeb u spo icích ú , v b eznu letošního roku se pohybovaly v rozmezí 0,5% - výjime 3% p.a. Typickými depozitními produkty, které mají charakter úsporných vklad , jsou vkladní knížky a vklady na stavebním spo ení. Vkladní knížky Vkladní knížky mají v oblasti vklad dlouholetou tradici, a koli s rozvojem informa ních technologií za ínají ustupovat do pozadí. Stále se však najdou vkladatelé, kte í z stávají této možnosti zhodnocení finan ních prost edk v rní. Problematiku vkladních knížek upravuje ob anský zákoník, konkrétn §781-785. Dle n j jsou vkladní knížky vydávány bankou jako potvrzení o p ijetí vkladu, p emž z vkladní knížky musí být patrný aktuální stav výše vkladu a jeho zm ny. Jsou dokumentem, na který je zaznamenávána historie zm n provedených se vkladem. Pro veškerou manipulaci s vloženými pen žními prost edky musí klient vkladní knížku p edložit, v opa ném p ípad není možné se vkladem disponovat. Výjimkou jsou cestovní vkladní knížky, které umož ují p ístup ke vkladu každému, kdo spolu se samotnou vkladní knížkou p edloží také pr kazní lístek. Vkladní knížky jsou charakteristickým depozitním produktem zejména spo itelen. V sou asnosti je mezi svými produkty má jen kolik obchodních bank, v eské republice je nabízí zejména Poštovní spo itelna, a.s. a s dlouholetou tradicí eská spo itelna, a.s. Charakteristiku vkladních knížek výstižn shrnuje soubor d vod , kdy si vybrat práv tento produkt, který na svých stránkách uvádí Poštovní spo itelna, a.s.:25 když preferujete nejtradi jší formu spo ení, když víte, na jak dlouho chcete peníze uložit, když máte rádi obchodní místa a osobní obsluhu. V sou asnosti jsou vydávány pouze vkladní knížky na jméno. Tato forma obsahuje konkrétní identifika ní údaje fyzické nebo právnické osoby, která má jako jediná právo m nit stav vkladu. V minulosti bylo možné získat i vkladní knížku na doru itele (tzv. anonymní vkladní knížka), u níž byl oprávn n manipulovat se vkladem každý, kdo vkladní knížku v bance edložil. Jelikož existence tohoto druhu vkladních knížek byla zdrojem problém s ilegálními innostmi, bylo jejich vydávání od roku 2002 zakázáno. Do konce roku 2012 je ješt možné vybrat vklady uložené na tomto druhu vkladních knížek, ke kterým se již nep ipisují úroky. V b eznu letošního roku byly na vkladních knížkách na doru itele u eské spo itelny uloženy necelé 3 miliardy korun, tyto prost edky ale tvo í už jen zbytkovou ást z celkového objemu vklad , p vodn vložených na anonymní vkladní knížky (podrobn ji níže).26 25

Vkladní knížka. Poštovní spo itelna. [online]. Dostupný z WWW: . 26 Na anonymních vkladních knížkách S leží stále tém 3 mld. K . [online]. Dostupný z WWW: .

18

Podle zp sobu, jak dochází ke zhodnocování vkladu, rozlišujeme:27 vkladní knížky bez výpov dní lh ty – vkladový produkt, u kterého je možné vložené prost edky vybrat bez omezení, úroky jsou p ipisovány na principu b žného ú tu, vyzna ují se nízkou úrovní úrokové sazby, 28 vkladní knížky s výpov dní lh tou – možnost manipulace se vkladem je prodloužena o sjednanou výpov dní lh tu, což snižuje likviditu finan ních prost edk , úro ení je provád no jako u termínovaných vklad , s r stem délky výpov dní lh ty a velikostí vkladu se zvyšují i úrokové sazby, které se pohybují kolem 0,3% až 1,4%, výherní vkladní knížky – nejsou úro eny, jejich zhodnocení se odvíjí od slosování a p ípadné výhry, která je ke vkladu p ipisována, slosování probíhá v pravidelných intervalech (nap . u eské spo itelny dvakrát za rok). Pokud majitel vkladní knížku nepoužije po dobu dvaceti let, je bankou zrušena. Nárok na výplatu vkladu z stává v tomto p ípad zachován. Zvláštním druhem vkladních knížek jsou vkladní knížky ur ené d tem. Vyzna ují se r znými formami zvýhodn ní oproti b žným vkladním knížkám, a už jde o výši úrokové sazby nebo r zné formy prémií ke vkladu a dopl kové služby. 29 Stavební spo ení30 Tento depozitní produkt umož uje ukládat vklady v ur ité výši po stanovenou dobu na ú et u specializované banky – stavební spo itelny, která má k poskytování stavebního spo ení licenci od NB. Po uplynutí sjednané doby klient získá vložené prost edky zp t, navýšené o p íslušné zhodnocení, a krom toho má možnost erpat ú elový úv r.31 Podmínky sjednané i uzav ení smlouvy o stavebním spo ení jsou v pr hu spo ení nem nné, v etn výše úrokových sazeb z vklad a úv ru, což jim dává ve srovnání s ostatními depozitními produkty velkou výhodu. Problematika stavebního spo ení je obsažena v zákon . 65/2004 Sb., o stavebním spo ení a státní podpo e stavebního spo ení. Ten vystihuje jeho hlavní charakteristiku ve t ech základních znacích a je podle n j stavební spo ení založeno na: ijímání vklad od ú astník stavebního spo ení, poskytování úv ú astník m stavebního spo ení, poskytování p ísp vku fyzickým osobám ú astník m stavebního spo ení.

27

PÁNEK, D. Bankovní služby. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2001. s. 48 Nap íklad eská spo itelna, a.s. nabízí u vkladních knížek na jméno bez výpov dní lh ty úrok 0,1%. 29 Jednou z výhod je možnost nakládání se vkladem pro dít starší 15 let, v jehož prosp ch byla knížka založena. 30 Zpracováno dle informací ze zákona . 65/2004 Sb., o stavebním spo ení a státní podpo e stavebního spo ení. 31 Úv r je možné použít pouze na financování bytových pot eb, které konkrétn ji stanovuje zákon. 28

19

Spo it peníze prost ednictvím stavebního spo ení mají možnost jak fyzické, tak právnické osoby. Pouze fyzické osoby jsou oprávn ny získat státní podporu ve výši až 20.000 K ze státního rozpo tu, kterou získá vkladatel po spln ní stanovených podmínek. 32 Výše státní podpory je odvozena od velikosti naspo eného vkladu v daném roce a rovná se 15% z této ástky. V sou asnosti je tedy maximální hodnota státní podpory, na kterou m že vkladatel dosáhnout, 3.000 K . Zárove jsou však stále platné smlouvy uzav ené p ed rokem 2004, na kterých je státní podpora p iznávána ve výši 25% z naspo eného vkladu v p íslušném roce, to znamená nejvíce 4.500 K . Státní podpora je spolu s úroky z naspo ené ástky p ipo tena k celkové hodnot vkladu a v následujících letech dále úro ena. V procesu ukládání volných finan ních prost edk v podob stavebního spo ení je možné rozlišit t i etapy. Na po átku, kdy klient na základ smlouvy o stavebním spo ení za ne do banky ukládat peníze, se jedná o stadium spo ení. Ve smlouv je mezi klientem a bankou stanovena tzv. cílová ástka, která je sou tem veškerých vklad , státní podpory a p íslušných úrok a v p ípad , že klient uzavírá stavební spo ení s úmyslem získat úv r, je jeho objem v cílové ástce také zahrnut. Na n j navazuje doba, kdy m že klient za p edpokladu spln ní pat ných podmínek33 využít možnosti erpání výhodného ú elového úv ru. S tímto bezprost edn souvisí kone ná fáze - splácení úv ru dle p edem sjednaného zp sobu.34 Produkty stavebního spo ení se t ší velkému zájmu ze strany vkladatel , nejen z d vodu, že míra zhodnocení vložených prost edk je u nich ve srovnání s ostatními depozitními produkty pom rn vysoká s p ihlédnutím k nízké rizikovosti, ale také proto, že jej zvýhod uje sám stát. Krom výše zmín né státní podpory má klient možnost snížit základ dan o velikost zaplacených úrok plynoucích z úv ru, který byl získán na základ stavebního spo ení. Další výhodou je, že se na úroky z vklad ani státní podporu nevztahuje povinnost odvodu dan z p íjmu. Nejvíce nových smluv o stavebním spo ení bylo uzav eno v roce 2003 v reakci na m nící se podmínky p iznávání státní podpory. Následovalo období nižšího zájmu o tento druh produkt . Až v posledních n kolika letech zaznamenalo stavební spo ení op tovné zvýšení po tu uzavíraných smluv.35 Významným obdobím pro stavební spo ení byl rok 2008, kdy došlo k r stu po tu nov uzav ených smluv zárove se zvýšením pr rné cílové ástky. Mohlo jít o odraz d sledk finan ní krize a s ním spojený rostoucí zájem vkladatel o bezpe né a málo rizikové produkty. V roce 2009 se však po et nov uzav ených smluv op t snižoval. Klesalo také množství smluv nacházejících se ve fázi spo ení. Od roku 2006

32

Poskytovaná záloha státní podpory iní 15 % z uspo ené ástky v p íslušném kalendá ním roce. Klient musí splnit minimální dobu spo ení, mít naspo enou ur itou ástku a dosáhnout požadované výše tzv. hodnotícího ísla, které se odvíjí od konkrétních vlastností uložených prost edk . 34 REVENDA, Z. a kol. Pen žní ekonomie a bankovnictví. 4. vyd. Praha: Management Press, 2005. s. 154. 35 Zpráva o výkonu dohledu nad finan ním trhem 2008 [online]. Dostupné z WWW: . 33

20

vykazuje klesající tendenci také objem p iznané státní podpory.36 V eské republice je o stavební spo ení jako depozitní produkt opravdu velký zájem ze strany klient bank, na což poukazuje i umíst ní zem na druhém míst v žeb ku nejúsp šn jších evropských zemí v oblasti stavebního spo ení.37 Stavební spo itelny zatraktiv ují produkty stavebního spo ení rozši ováním nabídky na nezletilé klienty a jejich uzav ení zvýhod ují r znými slevami. Úrokové sazby z vklad na stavebním spo ení se pohybují kolem 2% p.a.

2.2 Emise dluhových cenných papír

38

Vedle nákupu vklad mohou banky získávat finan ní prost edky emisí dluhových cenných papír . Na rozdíl od vklad , které banka p ijímá od svých klient , není povinna z finan ních prost edk , získaných vydáváním dluhopis , odvád t pojistné v rámci povinného pojišt ní. Pro banku je z tohoto pohledu emise dluhových cenných papír výhodn jší. Banky prost ednictvím emise dluhových cenných papír vytvá ejí mnoho r znorodých depozitních produkt . Jejich odlišnosti spo ívají zejména ve zp sobu úro ení, délce splatnosti, p evoditelnosti, možné obchodovatelnosti na sekundárních trzích aj. Banky emitují dluhové cenné papíry zejména ve form bankovních obligací, depozitních sm nek, hypote ních zástavních list nebo depozitních certifikát . 2.2.1 Bankovní dluhopisy Emisí dluhopis v listinné nebo zaknihované podob , která se ídí zákonem o dluhopisech, získávají obchodní banky ur itý objem financí na delší p edem dohodnutou dobu. Po uplynutí stanovené doby se banka zavazuje vyplatit ur enou ástku i s p íslušným úrokem. Splatnost je možné stanovit jednorázov k ur itému datu, nebo v podob n kolika splátek. Dluhopis je p esn ji zákonem . 288/2006 Sb., o dluhopisech (dále jen „zákon o dluhopisech“) vymezen jako „zastupitelný cenný papír, s nímž je spojeno právo na splacení dlužné ástky a povinnost emitenta toto právo uspokojit.“39 K vydávání dluhopis je nutný souhlas s emisními podmínkami ze strany NB. Musí v nich být uvedeny veškeré informace o právech a povinnostech zú astn ných stran a další podrobnosti týkající se provedení emise dluhopis . Zákon o dluhopisech vymezuje i náležitosti, které musí bankovní dluhopis obsahovat. Pro banku plyne z emise dluhopis hned n kolik výhod. Jednou z nich je fakt, že v tšinou vydává dluhopisy st edn dobé a dlouhodobé. Po celou sjednanou dobu m že nakládat s finan ními prost edky a financovat z nich své aktivní obchody. Zvláštním druhem dluhopis 36

Základní ukazatele vývoje stavebního spo ení v R [online]. Dostupné z WWW: . 37 R je úsp šná v evropském stavebním spo ení. Bankovnictví. 2009, . 5, s. 5. 38 Dle úplného zn ní zákon . 288/2006 Sb., o dluhopisech 39 Zákon . 288/2006 Sb., o dluhopisech, § 2

21

jsou dluhopisy pod ízené, se kterými je spojena „klausule pod ízenosti, která stanoví režim jejich splacení pod ízený jiným závazk m banky“.40 Bankovní dluhopisy p edstavují bezpe nou a v sou asnosti populární formu investice, která je vhodná zejména pro konzervativn jší investory. Z uvedeného je z ejmá také nižší výnosnost ve srovnání s jinými cennými papíry. Existuje n kolik možností, jak m že být stanoven p íslušný výnos, na který v iteli získáním dluhopisu vznikne nárok. Jednotlivé varianty jsou:41 pevnou úrokovou sazbou, rozdílem mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu a jeho nižším emisním kurzem, slosovatelnou prémií nebo prémií v závislosti na lh splatnosti dluhopisu, pohyblivou úrokovou sazbou odvozenou nap íklad z jiných úrokových sazeb i výnos , pohybu devizových kurz , index i cen komodit. Graf 2: Emitované dluhové cenné papíry v letech 2002-2009

Pramen: Vlastní konstrukce, ARAD, systém asových ad NB, Pasiva - hlavní položky, jednotky v mil. K

Graf znázor uje vývoj emisí bankovních dluhových cenných papír z let 2002-2009. Dluhové cenné papíry jsou rozd leny v souladu s d lením statistiky NB na neobchodovatelné (hodnota emitovaných depozitních sm nek, ostatních sm nek a neobchodovatelných dluhopis ) a ostatní emitované dluhové cenné papíry (hodnota bankou emitovaných kupónových, bezkupónových a ostatních dluhopis a hypoté ních zástavních list ). Hodnoty jsou v grafu uvedeny v milionech K . Je z n j patrný, zejména od roku 2007, výrazný nár st emitovaných ostatních dluhových cenných papír , zatímco v p ípad depozitních sm nek42 a neobchodovatelných dluhopis nelze pozorovat v tší výkyvy. 40

DVO ÁK, P. Bankovnictví pro banké e a klienty. 3. p epracované a rozší ené vyd. Praha: Linde, 2005. s. 419 DVO ÁK, P. Bankovnictví pro banké e a klienty. 3. p epracované a rozší ené vyd. Praha: Linde, 2005. s. 446 42 Depozitní sm nky tvo í v tšinovou ást emitovaných neobchodovatelných dluhových cenných papír . 41

22

Graf 3: Složení emitovaných ostatních dluhových cenných papír

Pramen: Vlastní konstrukce, ARAD, systém asových ad NB, Emitované ostatní dluhové cenné papíry

Nejvýznamn jší sou ástí ostatních dluhových cenných papír jsou hypote ní zástavní listy, jejichž hodnota tvo í 80% celkového objemu. Jejich charakteristika bude rozebrána v následující ásti textu. 2.2.2 Hypote ní zástavní listy Zvláštním typem dluhopis jsou cenné papíry, mající v názvu ozna ení „hypote ní zástavní listy“ (dále jen „HZL“). Mohou být vydávány pouze bankami, které k tomu obdržely povolení od NB. Jedná se obvykle o dluhopisy s pevným kuponem a jsou pln kryty pohledávkami z hypote ních úv .43 Emisí HZL získává banka finan ní prost edky k poskytování práv hypote ních úv . HZL jsou v souvislosti s kvalitním zajišt ním samotných úv málo rizikové. „Vedle institutu ádného krytí funguje také tzv. náhradní krytí, což mohou být jen vysoce likvidní a bonitní prost edky (hotovost, státní dluhopisy nebo vklady u NB).“44 Tato skute nost poskytuje bance prostor pro stanovení nižší úrovn výnosu a HZL se tak pro n stávají ve srovnání s ostatními zdroji levn jší cestou k pot ebným prost edk m.45 Banka emitující HZL musí dbát na to, aby suma pohledávek z hypote ních list byla rovna velikosti závazk , vzniklých emisí t chto dluhopis . HZL bývají obvykle ve ejn obchodovatelné, a proto p edstavují likvidní zdroj finan ních prost edk . Banky b žn umož ují odkup dluhopisu p ed splatností, v tomto p ípad ale není zaru en výnos stejný jako v dob splatnosti. Všechny HZL nejsou dostupné pro drobné investory, banka m že emitovat tyto dluhopisy výhradn pro velké investory.

43

Hypote ní úv r je takový úv r, jehož splacení je dle zákona o dluhopisech zajišt no zástavním právem k nemovitosti. 44 HZL [online]. Dostupné z WWW: . 45 REVENDA, Z. a kol. Pen žní ekonomie a bankovnictví. 4. vyd. Praha: Management Press, 2005. s. 153

23

2.2.3 Depozitní sm nky Emise vlastní sm nky je další z možností, pomocí kterých m že banka získat pen žní prost edky. Prost ednictvím depozitních sm nek se banka jako dlužník zavazuje zaplatit v budoucnu ve stanovenou dobu oprávn né osob sm ne nou ástku uvedenou na sm nce. Problematika sm nek je upravena v zákon . 151/1950 Sb., sm ne ném a šekovém. Splatnost sm nky m že být ur ena k p esn stanovenému datu v budoucnu (pevná lh ta splatnosti), nebo m že být splatná na vid nou, tzn. její majitel má, po jejím p edložení, nárok na výplatu stanovené ástky v etn úrok . Výnos m že být u depozitní sm nky stanoven jako pevný úrokový výnos,46 který obdrží majitel sm nky spolu s nominální hodnotou p i jejím edložení. Jindy je sm nka nakupována za nižší (diskontovanou) ástku a v den splatnosti získává její majitel zp t sumu rovnou nominální hodnot .47 Banky obvykle stanovují minimální výši vkladu pro získání depozitní sm nky a v tšinou nabízejí úschovu sm nky do doby splatnosti. asto jsou depozitní sm nky ur eny výhradn podnikatelským subjekt m. Na tyto vklady se nevztahuje povinné pojišt ní vklad . Depozitní sm nku je v p ípad pot eby možné p evést na jinou osobu nebo s ní uhradit jiný závazek. 2.2.4 Depozitní certifikáty Depozitní certifikát je cenným papírem, který vydává banka op t za ú elem získání finan ních prost edk , v tomto p ípad je ale doba možnosti disponování s nimi výrazn kratší (v tšinou do 1 roku). Depozitní certifikát je vystaven na základ p ijatého vkladu. V závislosti na délce splatnosti je ur en úrok, který je v p íslušný den vyplacen spolu s vloženým vkladem. Tento druh produktu je spojen s nižší mírou likvidity, jelikož banky tšinou neumož ují jejich vyplacení p ed uplynutím doby splatnosti. Existuje možnost je na pen žním trhu prodat nebo p evést na jinou osobu. V p ípad depozitního certifikátu na jméno s ním nelze dále obchodovat na sekundárním trhu. Již delší dobu se depozitní certifikáty v nabídce obchodních bank p íliš nevyskytují, vzácností je i jejich ve ejná obchodovatelnost.48

2.3 Nové produkty v oblasti práce s depozity 2.3.1 Cash management Výše zmín né produkty, z nichž v tšina dlouhá léta pat í k výsledk m innosti obchodních bank, mají silnou tradici a jsou stále ze strany klient oblíbené. V praxi však p sobí tendence neustálého p izp sobování se novým podmínkám a banky jsou nuceny v souvislosti s rozvojem informa ních technologií a modernizací všech ástí lidského života zohled ovat tyto skute nosti. Své poznatky zabudovávají do tvorby nových produkt , které by m ly odpovídat aktuálním požadavk m klienta. V posledních letech se zájem obchodních bank stále více soust uje na služby související s cash managementem.

46

Sazba je obvykle odvozena od úrokové sazby na mezibankovním trhu. DVO ÁK, P. Bankovnictví pro banké e a klienty. 3. p epracované a rozší ené vyd. Praha: Linde, 2005. s. 454. 48 MAŠEK, F. Rozhovor s profesorem Old ichem Rejnušem. [online]. Dostupný z WWW: . 47

24

ízení likvidity je z pohledu podnik podstatným bodem. Všechny podnikatelské subjekty musí udržovat ur itou výši likvidních finan ních prost edk , aby byly schopny v p ípad pot eby dostát svým závazk m. V situaci, kdy drží ást prost edk nap . na b žných ú tech, ale zárove p icházejí o možný výnos, který by jim vyneslo investování do jiných aktiv. Spole nosti proto asto hledají cestu, jak snížit náklady držby pen žních z statk spolu se zachováním dostate né míry likvidity. S tímto jim mohou pomoci banky prost ednictvím cash managementu49 a zejména jeho ásti, cash poolingu. Zvláštností tohoto produktu je jeho význam pro banku, který se váže zejména k potenciálu získat si významné klienty z ad tších spole ností a vylepšit tak svoji pozici ve vztahu k ostatním bankám. 2.3.2 Cash pooling50 Služby napomáhající ízení likvidity jsou v sou asnosti všeobecným trendem a do svých nabídek je za azuje v tšina velkých bank, i když jejich existenci bylo možné pozorovat již v 90. letech. Zájem o produkty typu cash management a cash pooling roste v poslední dob také v souvislosti s finan ní krizí a jejími d sledky, které vedou firmy k hledání cest snižování náklad a celkové optimalizaci ízení likvidity. Z principu, na kterém cash poolingové produkty fungují, je logické, že jsou ur eny omezenému okruhu podnikatelských subjekt . Pro banku je d ležité, aby jí tyto spole nosti zachovaly p íze , a vybrali si ji pro správu svých finan ních prost edk . Cash pooling je výsledkem uplatn ní silné pozice velkých podnik . Snaha obchodních bank o jejich získání pro své služby vedla k vytvá ení takových produkt , které by jinak nejspíš mezi ostatní nebyly za azeny. 51 Za cash pooling je možné ozna it „soust ování p ebytk pen žních prost edk na jednom tu, a to v kombinaci s možností využívání kontokorentu.“52 Funguje na základ propojení soustavy ú , kterými spole nost nebo seskupení spole ností disponuje. Ze souboru kreditních a debetních ú je vytvá en centralizovaný systém, složený z n kolika podú a jednoho ú tu hlavního, tzv. Master (Pool) ú tu. V rámci optimalizace úrok dochází denn k vyrovnávání z statk na jednotlivých podú etech. Podmínkou realizace cash poolingu je tšinou správa ú jednou bankou. Banka si tímto snaží k sob klienta p ipoutat. Je totiž pravd podobné, že si u ní nejen samotný klient, ale i subjekty s ním spojené, z ídí i další služby. Cash pooling m že být provád n na ú tech v rámci jedné firmy, nebo mezi n kolika právnickými osobami, které jsou ekonomicky provázané. P ed samotnou realizací cash poolingu je nutná dohoda banky s klientem na základních podmínkách týkajících se úro ení53 a ostatních podrobnostech. V p ípad , že jsou do poolu zapojeny i ú ty mimo domácí zemi, 49

KISLINGEROVÁ, E. a kol. Manažerské finance. 2. p eprac. a rozší . vyd. Praha: C. H. Beck, 2007. s. 501 Zpracováno na základ informací z vlastních poznámek z p ednášky Corporate Cash Management se zam ením na Cash Pooling. 18.11.2009. Ekonomicko-správní fakulta MU a KISLINGEROVÁ, E. a kol. Manažerské finance. 2. p eprac. a rozší . vyd. Praha: C. H. Beck, 2007. s. 520-529. 51 Krají ek, J. [online] Dostupné z http://semafor.euke.sk/zbornik2007/pdf/krajicek.pdf 52 KISLINGEROVÁ, E. a kol. Manažerské finance. 2. p eprac. a rozší . vyd. Praha: C. H. Beck, 2007. s. 520 53 Je t eba dohodnout velikost kreditních i debetních úrokových sazeb a to jak v rámci spole nosti, tak ve vztahu s bankou. 50

25

jedná se o tzv. p eshrani ní (cross-border) cash pooling. Dále je možné rozlišovat druhy cash poolingu dle po tu m n, ve kterých je poolování provád no, na jedno- a více-m nový. 54 Cash pooling m že nabývat dvou základních podob, odlišuje se jeho forma reálná a fiktivní. Reálný cash pooling Tato forma cash poolingu je založena, jak název napovídá, na skute ném každodenním evodu kladných nebo záporných z statk v rámci jednotlivých podú sm rem k Master tu. Je možné zde nalézt op t dv varianty, na základ kterých dochází k vyrovnávání podú . V p ípad první z nich tzv. zero-balancing je cílem vyrovnávání ú nulový statek. Druhým zp sobem je nastavení cílené ástky na podú tech, tzv. target-balancing. Výsledkem obou variant je nulový nebo ur ené hodnot odpovídající stav na podú tech a celkový z statek zobrazený na Master ú tu. Z výsledného z statku je vypo ítán p íslušný úrok. Reálný cash pooling je provád n pouze na ú tech vedených ve stejné m , která ale že být v rámci cross-border cash poolingu odlišná od CZK. V rámci reálného cash poolingu se setkáváme t emi podobami, kterých m že nabývat: jednosm rný (zero balance bez reversu) – Na konci každého dne dojde k vynulování vedlejších ú a p evodu jejich z statk na hlavní ú et. Každý den za ínají vedlejší ty s nulovým z statkem. dvousm rný (zero balance s reversem) – Na konci dne dochází op t k p evodu statk na Master ú et a jejich hodnoty jsou vynulovány, ale následující den je po áte ní stav na vedlejších ú tech roven hodnot ze dne p edcházejícího, jako by k vynulování nedošlo. Jeho kladnou stránkou je oproti jednosm rnému cash poolingu, lepší p ehlednost o pohybech prost edk v rámci skupiny ú . víceúrov ový – Tato modifikace reálného cash poolingu je vhodná pro podniky se složit jší strukturou ú nebo tam, kde funguje více spole ností nap . ve form holdingu. Dochází postupn k poolování na jednotlivých úrovních až k ú tu hlavnímu. Je zde nutnost ur ení tzv. intra-day limit , které se váží k vedlejším ú m a slouží k pot eb uskute ování plateb b hem dne. S reálným cash poolingem je spojena negativní stránka vnitropodnikových p ek. Jelikož p ebytky n kterých ú jsou použity k vyrovnání deficit na ostatních ú tech, je reálný p esun t chto prost edk považován za úv ry mezi jednotlivými spole nostmi. Tato problematika vyžaduje i p íslušná opat ení v administrativ . Fiktivní (notional) cash pooling V p ípad fiktivního cash poolingu, n kdy uvád ného jako eviden ní cash pooling, nedochází k reálným p evod m z statk na vedlejších ú tech. Vyrovnávání probíhá pouze fiktivn s cílem kalkulace úroku z kone ného z statku a Master ú et zde má jen formální roli. 54

Zde existuje ozna ení multi-currency pro cash pooling, zahrnující více pool v r zných m nách a crosscurrency cash pooling, kde je hlavní ú et p evád n na jednu m nu, i když ostatní ú ty mohou být vedeny ve více nách.

26

Ve skute nosti na n j nejsou žádné prost edky p evád ny. Jeho implementace je mén náro ná než u reálného cash poolingu a v nabídkách bank se z t chto d vod vyskytuje ast ji. Fiktivní cash pooling nabízí možnost poolování prost edk na ú tech, které jsou vedeny ve více než jedné m . Úroky z celkového z statku jsou rozd leny na jednotlivé vedlejší ú ty dle ur eného pom ru.

27

3 Rizika vklad

55

Vzhledem ke skute nosti, že nejv tší podíl na cizích zdrojích zaujímají vklady nebankovních klient , je logické, že p i p ípadných problémech banky na tuto situaci doplatí práv oni. Zárove mají pouze omezené informace o tom, jak si reáln banka vede a asto se o p ípadných problémech dozvídají jako poslední. Není divu, že mají v itelé obavy o své prost edky, obzvlášt když vklady v bankách tvo í významnou ást jejich úspor a celkového jm ní. Klienti bývají vysoce citliví na negativní zprávy týkající se jejich vklad . V p ípad , že se objeví jen drobná obava ohledn zdraví banky a její likvidity, za nou v itelé požadovat vyplacení vložených prost edk . Hromadné vybírání depozit ale m že p ivést do vážných problém i obchodní banku, která se p vodn potýkala pouze s do asnou nelikviditou. Zárove zde vzniká riziko, že problémy, zp sobené panickým runem na banku, se p enesou na ostatní instituce, což m že nakonec vést až k ohrožení celého bankovního systému.

3.1 Povinné pojišt ní vklad Zp sobem, jak do jisté míry zabránit takovému chování klient , je poskytnout jim záruku, že jejich prost edky vložené nebudou nenávratn ztraceny. Takovou záruku p edstavuje systém povinného pojišt ní vklad . Povinné pojišt ní vklad vzniklo za ú elem ochrany vkladatel a jimi vložených prost edk do obchodních bank. V itel m dává záruku vyplacení jejich pen žních prost edk v p ípad bankrotu banky. Zárove je jeho cílem p edcházet hromadným výb m pen žních prost edk z bank. Pojišt ní v podob pravidelných plateb hradí samotné banky. O ástku, kterou p ispívají do p íslušného fondu, se zvyšují jejich náklady. 56 Povinné pojišt ní vklad není bezproblémovým ešením rizik vztahujících se k bankovním vklad m. Jsou s ním neodd liteln spojeny dv necht né skute nosti – morální hazard a tzv. nep íznivý výb r. Tím, že se mohou klienti spolehnout na to, že v každém p ípad dostanou své prost edky zp t, se do jisté míry m ní jejich kriteria pro výb r banky a zajímají se v první ad o výši výnosu, kterou jim banky nabízejí. Bohužel ale banky, které lákají klienty na vysoké úroky, asto podstupují pom rn zna né riziko. V d sledku takovéhoto neopatrného výb ru potom klienti paradoxn sv ují své prost edky mén spolehlivým bankám, které neúm rn riskují. Také u samotných bank se projevuje morální hazardování. V podmínkách povinného pojišt ní vklad nehrozí vedení banky ani v p ípad krachu výrazná újma, protože závazky za n vyplatí ur ený fond. Mohou si potom dovolit více riskovat i p es to, že tehdy se paradoxn stávají náchyln jšími k bankrotu. Nep íznivý výb r57 s sebou stejn tak nese necht né d sledky. O režim povinného pojišt ní vklad , mají nejv tší zájem obchodní banky, které jeho prost ednictvím cht jí krýt provád ní vysoce rizikových operací. 55

REVENDA, Z. Centrální bankovnictví. 2. rozší ené vyd. Praha: Management Press, 2001. s. 507-510 DVO ÁK, P. Bankovnictví pro banké e a klienty. 3. p eprac. a rozší . vyd. Praha: Linde, 2005. s. 455. 57 REVENDA, Z. Centrální bankovnictví. 2. rozší ené vyd. Praha: Management Press, 2001. s 510. 56

28

3.2 Ochrana vklad v R58 V eské republice je povinné pojišt ní vklad upraveno v ásti t inácté, zákona o bankách, v Pojišt ní pohledávek z vklad . Pro tyto ú ely byl v roce 1994 z ízen Fond pojišt ní vklad jako právnická osoba se sídlem v Praze. Do Fondu pojišt ní vklad p ispívají pravideln každý rok všechny banky. Pojistné je stanoveno dle nominální výše vklad na 0,1 % z pr ru objemu pojišt ných vklad v etn úrok . Pobo ky zahrani ních bank nemusejí p ispívat do Fondu pojišt ní vklad , pokud jsou pojišt ny v zemi, kde má sídlo mate ská spole nost. Toto musí ale oznámit „ eské národní bance a sou asn jí prokáží, že systém pojišt ní pohledávek z vklad , na kterém jsou ú astny, zaru uje oprávn ným osobám nejmén stejný stupe ochrany jako systém pojišt ní pohledávek z vklad “59 dle zákona o bankách. Mají však dovoleno se v eské republice prost ednictvím Fondu pojišt ní vklad p ipojistit. Tuto možnost v sou asnosti využívají dv pobo ky zahrani ních bank. Pojišt ní se vztahuje na veškeré vklady v etn úrok fyzických a právnických osob v eské i v cizí m . Pojišt ny jsou vklady v plné výši, která nep esáhla hodnoty 50.000 EUR na osobu u jedné banky. V p ípad vyšších ástek je vhodné rozd lit vklad do více bank i na více osob. Pojišt ní se netýká vklad bank, zahrani ních bank, finan ních institucí, zdravotních pojiš oven a státních fond . Zárove do režimu povinného pojišt ní pohledávek z vklad nepat í cenné papíry v etn sm nek. 3.2.1 Fond pojišt ní vklad Do roku 1994 neexistoval Fond pojišt ní vklad shromaž ující platby pojistného od všech bank, jak ho známe dnes. Až zákon . 156/1994 Sb., kterým se m ní a dopl uje zákon o bankách, z ídil Fond pojišt ní vklad jako právnickou osobu zapsanou do obchodního rejst íku a upravil systém pojišt ní vklad do podoby blízké té dnešní. Hranice výše pojišt ných vklad a n které další ásti prošly od vzniku Fondu pojišt ní vklad n kolika modifikacemi. P vodn mohla být jedné osob vyplacena maximální ástka 100.000 K , emž byly všechny vklady pojišt ny do výše 80% hodnoty vkladu. Tento limit se postupn nil až k sou asné hodnot 100% objemu vklad . Koncem roku 2009 byla vládou schválena novela zákona o bankách, podle které by m lo s platností od roku 2011 dojít ke zvýšení limitu vyplácení náhrad na ástku 100.000 EUR spolu se zkrácením lh ty60, b hem které by m lo k výplat docházet. Zm ny se týkají také výše a pravidelnosti placení p ísp vku do Fondu pojišt ní vklad , který je nov stanoven na vyšší úrovni, a banky jsou povinny jej platit tvrtletn . P estože z stává zachován statut Fondu pojišt ní vklad jako poskytovatele ípadných náhrad, budou jejich výplaty nov provád ny prost ednictvím sít pobo ek t í

58

Zpracováno pomocí informací ze zákona . 21/1992 Sb., o bankách. Zákon . 21/1992 Sb., o bankách, § 41. 60 Výplaty náhrad pojišt ní vklad se zkrátí na 20 dn . [online]. Dostupný z WWW: . 59

29

nejv tších bank v eské republice.61 Tato zm na v legislativ je reakcí na d sledky finan ní krize. Aktuáln je v systému povinného pojišt ní vklad pojišt no 40 finan ních institucí62 (z toho 18 bank, 5 stavebních spo itelen, 17 družstevních záložen). V minulém roce inil celkový ísp vek pojistného do fondu tém 2 miliardy korun63. Fond tak nyní spravuje cca 14,5 miliard korun. V minulosti byly vkladatel m vyplaceny náhrady ve výši 25 miliard korun v podob šestnácti výplat. S hrozbou a následným pr hem finan ní krize roste význam pojišt ní vklad . V dobách zhoršených ekonomických podmínek domácnosti i firmy utíkají od nejistých investic a drahých úv a uchylují se k depozitním produkt m. D ra v obchodní banky je podstatná pro udržení stabilní situace v celém bankovním sektoru a povinné pojišt ní vklad zde má své místo.

61

Výplatu náhrad vklad zprost edkuje trojice bank. Bankovnictví. 2010, . 2, s. 3. Pojišt né instituce. FPV [online]. Dostupné z WWW: 63 Banky, spo itelny a družstevní záložny odvedly do Fondu pojišt ní vklad tém 2 miliard.[online]. Dostupné z WWW: . 62

30

4 Sou asná struktura depozit a strategie bank v této oblasti 4.1 Situace v bankovním sektoru64 Ze všech závazk obchodních bank tvo í tradi nejv tší ást vklady klient – zejména domácností a firem, které v roce 2008 inily více než 2,5 bilionu korun a minulý rok se o další 3,2% zvýšily.65 V dnešní dob tém každý vlastní ú et v bance, na který ukládá finan ní prost edky a prost ednictvím n hož plní své závazky. B žn jsou využívány další produkty ke zhodnocení pen z, jako je stavební spo ení, jiné spo icí ú ty i investice do r zn rizikových produkt . Objem klientských vklad vykazuje stále r stový trend, i když v posledních letech se zpomalujícím se tempem. Je zde patrná p etrvávající obliba b žných vklad , jejichž objem také soustavn vzr stá. Vyšší meziro ní p ír stky zaznamenávají v poslední dob také vklady termínované, z nich nejvíce termínovaná krátkodobá depozita. Tato tendence byla podpo ena mimo jiné r stem úrokových sazeb v roce 2007, ale výrazn je nezastavilo ani jejich snižování v roce následujícím. P íznivému vývoji depozit napomáhá také zna ná konzervativnost tuzemských domácností, které v obchodních bankách a stavebních spo itelnách ukládají více než 70% svých úspor.66 V oblasti emise dluhových cenných papír není možné pozorovat tak výrazný trend na rozdíl od období mezi lety 2006 a 2007, kdy se závazky z dluhových cenných papír v bilancích obchodních bank nárazov zvyšovaly. R st byl zp soben p edevším emisemi hypote ních zástavních list . V roce 2008 celková hodnota dluhových cenných papír vzrostla pouze nepatrn na kone nou ástku 368,5 miliard korun. Banky z stávají v dob finan ní krize vysoce likvidní díky tradi vysokému objemu vklad a jejich pom ru k poskytovaným úv m. V souvislosti s negativním vývojem na sv tovém finan ním trhu však zaznamenalo i eské bankovnictví jisté zm ny. Jelikož vkladatelé ze strachu o své finan ní prost edky utíkají od rizika a vyhledávají bezpe jší produkty, banky jim sou asn ve svém vlastním zájmu vycházejí vst íc a nabízejí nové formy depozitních produkt . Obchodní banky se zám rem ješt více posílit likviditu uvol ují pozornost od úv rových produkt a soust ují se výrazn ji na produkty vkladové. Mnoho nových inovací vytvá ejí banky obzvlášt v oblasti termínovaných vklad a spo icích ú . U nich docházelo od roku 2007 k výraznému zvyšování úrokových sazeb, kterými se banky snažili klienty p ilákat. Pozornost následn up ely obchodní banky na obm nu podmínek u jednotlivých depozitních produkt , kdy nap íklad umož ují nepenalizovaný p ed asný výb r ásti vkladu 64

Zpracováno na základ údaj ze Zpráv o výkonu dohledu nad finan ním trhem z let 2005-2008, NB Komentá k základním ukazatel m bankovního sektoru. [online]. Dostupné z WWW: . 66 Zpráva o vývoji finan ního trhu v roce 2008. [online]. Praha: MF R, Dostupné z WWW: . 65

31

z termínovaného ú tu nebo nabízí bezplatné z ízení a vedení spo icího ú tu k již existujícímu žnému ú tu. Jsou si v domy, že lidé preferují likvidní prost edky obzvlášt v dob zvýšené nejistoty. Vlna nových produktových inovací se objevila i ve druhé ásti roku 2009. S pozitivními zprávami z kapitálového trhu se totiž dal o ekávat postupný návrat klient bank k rizikov jším formám zhodnocování volných prost edk . Aby si banky nabyté vklady udržely, musely op t nabídku depozitních produkt zatraktivnit. Tabulka 1: Podíly jednotlivých skupin bank 67 na vkladech klient k 31. 12. 2009 Skupiny bank Podíl na vkladech klient v % Velké banky 60,88 St ední banky 9,87 Malé banky 4,11 Pobo ky zahrani ních bank 9,64 Stavební spo itelny 15,5 Pramen: Základní ukazatele finan ního trhu, NB, Podíly jednotlivých bank na vybraných ukazatelích

Z dat uvád ných NB je z ejmé, že rozhodující podíl na trhu v souvislosti se získáváním vklad zaujímají ty i nejv tší banky, které spolu se stavebními spo itelnami drží asi 76% všech vklad klient . Proto bude v následujícím textu v nována pozornost dv ma obchodním bankám ze skupiny nejv tších bank, na jejichž struktu e depozit a strategiích bude charakterizována situace a nejvýrazn jší tendence v oblasti vkladových produkt .

4.2

Komer ní banka, a.s.68

Komer ní banka, a.s. (dále jen „KB“) je p ední tuzemskou univerzální bankou, p sobící na eském trhu od roku 1990. O dva roky pozd ji byla p em na ze státní instituce na akciovou spole nost a v roce 2001 došlo k završení procesu privatizace, když její 60% podíl získala mezinárodní finan ní skupina Société Générale, dnes pátá nejv tší banka v eurozón . Tato banka je majoritním akcioná em KB, zbytek akcií je rozd len mezi r zné další akcioná e. Její angažovanost v KB položila podmínky pro rozvoj a rozší ení zájm banky na širší oblast klientely, která se postupn od velkých podnik a municipalit rozrostla i na drobn jší klientelu. V sou asnosti je KB zárove mate skou spole ností Skupiny KB, 69 sestávající z devíti tuzemských i zahrani ních spole ností. Vzájemná spolupráce uvnit Skupiny KB i na mezinárodní úrovni s ostatními spole nostmi ze skupiny Société Générale umož uje KB poskytovat klient m r znorodou nabídku produkt , kterou krom tradi ních

67

Velké banky (bilan ní suma nad 200 mld. K ): S, SOB, UniCredit Bank CR, KB. Údaje v této ásti jsou zpracovány na základ informací z výro ních zpráv KB 2001 a 2005-2008, pokud není uvedeno jinak. Úrokové sazby v celé praktické ásti vycházejí z aktuálních sazebník vybraných bank. 69 Skupina KB je tvo ena spole nostmi: Modrá pyramida stavební spo itelna, a.s., Penzijní fond Komer ní banky, a.s., Factoring KB, a.s., ALL IN REAL ESTATE Leasing, a.s., Protos, uzav ený investi ní fond, a.s., ESSOX, s.r.o., Komer ní pojiš ovna, a.s., Komer ní banka Bratislava, a.s., Bastion European Investment, S.A. 68

32

bankovních produkt p edstavují také služby integrované z ostatních spole ností, a to hlavn v oblasti stavebního spo ení, pojišt ní, investic apod. V roce 2008 poskytovala KB své služby více než 1,5 milionu klient , k emuž využila zavedenou sí pobo ek, bankomat , nástroj p ímého bankovnictví, specializovaných business center a zvláštních center pro velké zákazníky. Banka se zavázala poskytovat svým klient m garantovanou úrove služeb, což znamená plnit a zachovávat stanovené zásady ryhodnosti, rychlosti, bezpe nosti, spolehlivosti a individuálního p ístupu v oblasti produkt a p ístupu ke klient m. V posledních letech obdržela KB n kolik ocen ní, potvrzujících úsp ch jejích strategií, z nich jsou nejaktuáln jší nap íklad MasterCard „Banka roku“ 2005 a 2007, MasterCard „Firemní banka roku“ 2006 a 2007 nebo ocen ní asopisu Global Trade Review „Nejlepší transakce roku 2006“. Hlavní pozornost je v oblasti retailových produkt zam ena na rozši ování klientské báze na základ využití k ížového prodeje zejména v rámci Skupiny KB a zvlášt pak s Modrou pyramidou, stavební spo itelnou. Vizí banky je „nadále upev ovat svou vedoucí pozici na trhu malých a st edních podnik a zárove si udržet jedine né postavení v oblasti služeb pro velké spole nosti v eské republice.“70 Další klí ovou oblastí, kterou se banka bude snažit rozvíjet, je získávání nových klient , zejména mladých lidí a student , pomocí inovovaných depozitních i úv rových produkt . 4.2.1 Zdroje financování Skupiny KB Nejvýznamn jší cizí zdroje p edstavují pro Skupinu KB závazky v i klient m spolu s emitovanými cennými papíry, 71 které dohromady tvo í více než 80% podíl na celkových pasivech. Nejd íve bude v textu v nována pozornost závazk m v i klient m, jejichž velikost v roce 2008 vzrostla na hodnotu 554,6 miliard korun. V posledních letech mají rostoucí tendenci, i když zm ny jednotlivých složek se v pr hu asu odlišují. Nejv tší podíl na celkových závazcích v i klient m zaujímají tradi b žné ú ty.72 V roce 2005 tvo ily dokonce 71% celkových primárních depozit v souvislosti s nízkými úrokovými sazbami a tendencí vkladatel udržovat finan ní prost edky spíše na b žných ú tech než v jiných produktech. Následn došlo k výraznému snížení tohoto podílu na 53% v souvislosti s p ipojením vklad Modré pyramidy, stavební spo itelny k depozit m KB a výraznému navýšení objemu spo icích vklad . Velikost depozit na b žných ú tech v následujícím období rostl až do mírného poklesu v roce 2008 ve prosp ch spo icích ú a termínovaných vklad , které tvo ily druhou nejv tší ást závazk a zvýšený zájem o produkty tohoto typu je odrazem aktuálního vývoje na finan ním trhu. S ohledem na strukturu závazk dle supin klient hrají významnou roli fyzické osoby, které tvo í 44% 70

Výro ní zpráva KB 2008.[online]. Dostupné z WWW: . 71 Emitované cenné papíry tvo í asi 4% z celkových pasiv. 72 Depozitní sm nky jsou v této statistice KB azeny k závazk m v i klient m, na rozdíl od jejich p azení k cenným papír m výše.

33

podíl, za nimi následují soukromé spole nosti, vládní instituce a podnikatelé, ostatní skupiny klient nedosahují více než 2% podílu na celkových závazcích v i klient m. Graf 4: Struktura závazk v i klient m dle druh vkladu

Pramen: Údaje z výro ní zprávy KB 2008

Dalším zp sobem, jak Skupina KB získává finan ní zdroje, je emise dluhových cenných papír . V roce 2008 emitovala KB dluhové cenné papíry v hodnot 0,3 miliardy K . Celkov došlo poprvé od roku 2005 k poklesu objemu emitovaných cenných papír na kone nou hodnotu 24 miliardy K , z ehož asi 97% tvo í HZL, emitované bankou za ú elem refinancování hypote ních úv v letech 2003-2007. 4.2.2 Tendence v oblasti depozitních produkt Komer ní banky KB rozd luje klienty do p ti kategorií: ob ané, mládež a studenti, podnikatelé a menší firmy, podniky, místní správa a samospráva. Všem zákazník m poskytuje v oblasti depozitních produkt r znorodou nabídku možností jak zhodnotit a ú eln využít volné finan ní prost edky. Udržet stávající a posílit nov dosažené pozice ve všech segmentech klient se snaží rozši ováním a pravidelnou obm nou všech svých produkt dle aktuálních pot eb zákazník . V dob ekonomického r stu se KB zam ovala obzvlášt na úv rové, p ípadn investi ní produkty. V souvislosti s dopadem d sledk finan ní krize, které sice na eské bankovnictví nem ly tak negativní vliv jako v jiných zemích, je zejména od roku 2008 znát, že ve v tší mí e dochází k inovacím u vkladových produkt . KB v posledních letech uvedla na trh velké množství nových produkt v etn t ch z ady depozit, zam ených ve velké mí e na segment ob an . Zna ná ást z nich se týkala balí , založených na b žném ú tu. Pat í mezi n nap íklad Extra konto (úro eno sazbou 0,01% p.a., sí ní poplatek 125 K ), Premium konto (zhodnocení ve výši 0,25-0,75% p.a. dle pásem, sí ní poplatek 299 K ), oba v provedení tzv. all inclusive, ur ené pro náro né klienty. V duchu k ížového prodeje produkt , který je rozvíjen ve spolupráci s Modrou pyramidou, stavební spo itelnou, obohatilo nabídku KB také Modré konto, které nabízí celý balí ek 34

služeb, ale úro eno je pouze ve výši 0,01% p.a. K rozší ení nabídky došlo také u podnikatelských balí prost ednictvím nap íklad Efekt Start, Program DUO aj., které rozši ují služby správy podnikatelských financí a slouží k usnadn ní práce za ínajícím podnikatel m. KB tak nabízí velké množství variací kont ur ených všem skupinám klient . Již n kolik let soust edí banka sv j zájem na oblast získávání nových klient z ad mladých lidí a student , ve které si udržuje p ední pozici na trhu. Mladé klienty se snaží oslovit nap íklad produkty jako je Studentské konto G2, D tské konto, stavební spo ení pro d ti nebo kombinace spo icích produkt s produkty z oblasti pojišt ní. Studentské Konto G273 Konto G2 je balí kem služeb jehož základem je b žný ú et, dopln ný o n kolik specifických produkt , které mají za úkol jej zatraktivnit v o ích mladých lidí a student ve v ku od 15 do 30 let. KB jej nabízí již adu let a za tuto dobu prošel mnoha obm nami. V sou asnosti je Studentské konto G2 nabízeno ve dvou r zných podobách, základní a nadstandardní variant . Ob varianty mají spole ný základ, který obsahuje: žný ú et, na n mž je možné sjednat povolený debet až do výše 20.000 K , mezinárodní elektronickou platební kartu Maestro a s ní 1 výb r z bankomatu KB sí zdarma, mobilní a internetové bankovnictví, možnost erpat studentský úv r ve výši až 500.000 K , zasílání informací o z statcích na ú tu a m sí ní výpis, bonus 333 K v p ípad aktivního využívání karty dle stanovených podmínek, slevy u obchodních partner jako je Student Agency, s.r.o. nebo Tutor, s.r.o., bonus 200 K za platnou ISIC kartu. U základní verze studentského konta je vedení ú tu zdarma. V p ípad nadstandardního balí ku platí klient m sí poplatek 20 K a za n j získá embosovanou mezinárodní kartu MasterCard, s ní spojené cestovní pojišt ní zdarma, všechny výb ry z bankomatu KB v eské republice zdarma a 1 výb r v zahrani í m sí zdarma, virtuální platební kartu e-Card a ú et v EUR s mezinárodní kartou Maestro. Kreditní z statky na ú tu G2 jsou úro eny sazbou 0,2% p.a. tské konto Beruška Krom studentského ú tu nabízí KB také D tské konto - depozitní produkt ur ený d tem od narození do 15 let, který mohou pro své potomky z ídit rodi e nebo jiný zákonný zástupce. ízení, vedení ú tu, vklady i výb ry hotovosti nejsou zpoplatn ny a v rámci balí získá klient mezinárodní platební kartu Maestro, jejíž vzhled si sám zvolí. Kartu m že od dosažení 73

Informace o všech konkrétních produktech KB jsou zpracovány na základ údaj zve ejn ných na internetových stránkách banky. Dostupné z WWW: .

35

ku 8 let používat i samotné dít , kterému je umožn no vkládat na ú et hotovost. Produkt je nazvaný podle plyšové hra ky, kterou klient získá p i z ízení konta. Z statky na D tském kontu jsou úro eny v pásmech, kdy výše ro ní úrokové sazby je 1,5% do 5.000 K , 2,5% od 5.001 K do 30.000 K , úroková sazba u vyšších ástek iní 0,1% p.a. Spo icí produkty V souvislosti se zvýšenou tendencí ob an k tvorb úspor a snaze je bezpe zhodnotit reagovala KB na tyto signály a nabídku depozitních produkt v roce 2008 rozší ila mimo jiné o KB spo icí konto. Jedná se o korunový spo icí ú et bez výpov dní lh ty pro fyzické osoby starší 18 let, které již vlastní n které z vybraných kont.74 KB spo icí konto nabízí vyšší úro ení, než jaké je spojeno s b žnými ú ty, ale i u n j došlo v pr hu posledních m síc ke zm nám. P vodn bylo možné z ídit tento spo icí ú et s úrokovou sazbou o velikosti 3% p.a. pro z statky do výše 50.000 K . Postupn však Komer ní banka od poloviny roku 2009 úrokovou sazbu upravovala až na sou asnou hodnotu 1,7% p.a. v rámci pásmového úro ení pro z statky do 50.000 K a 0,1 % pro vyšší ástky. K založení KB spo ícího konta je vyžadován minimální vklad 5.000 K . Modifikací tohoto produktu je další inovace depozitní nabídky v podob KB Top spo ícího konta, u kterého výše úrokové sazby roste s velikostí vkladu. Termínované vklady Ke zm nám docházelo i v oblasti klasických termínovaných vklad , kde KB lákala klienty na vyšší úrokové sazby pro nov uložená depozita, které v polovin roku 2008 vzrostly na hodnotu 3,58 % v úrovni nejvyšších pásem.75 Jinými zp soby vylepšování nabídky termínovaných vklad je garance p ed asného výb ru bez sankcí. U n kterých termínovaných vklad jej uplatnila spolu s p iznáním nároku klienta na p íslušný výnos z vkladu. Vychází tak op t z vývoje trhu a p ed asnou výpov umož uje klient m, kte í ztratili zam stnání nebo spl ují jinou stanovenou podmínku. Nabídky t chto termínovaných ú se zhodnocením kolem 3% jsou však asov omezené, a koli je banka v ur itých intervalech v pr hu roku zopakovala. Garantovaný vklad Novinkou v depozitních produktech z ad termínovaných vklad byl také Garantovaný vklad. Jde o korunový vkladový ú et s minimálním vkladem 5.000 K a se splatností 3, 6 nebo 12 síc . Úrokové sazby se dle splatnosti v sou asnosti pohybují ve výši 1,2-1,7% p.a., ale v pr hu roku 2008, kdy byl tento depozitní produkt poprvé zaveden, bylo možné uložit finan ní prost edky s garantovaným zhodnocením až 3,5% p.a. Produkt je dostupný klient m starším 18 let, maximální možný vklad iní 10 milion korun, je možné jej po dobu p ti let

74

KB spo ící konto je možní z ídit k balí m: Konto G2, IDEAL konto, Perfekt konto, Extra konto, Premium konto, TOP nabídka, Duo konto, Modré konto, Modré konto Plus. 75 KB rozši uje nabídku spo ících produkt a zvyšuje úrokové sazby depozit. [online] Tiskové zprávy KB. Dostupný z WWW: .

36

automaticky obnovovat a v p ípad pot eby bez sankcí p ed asn vybrat s garancí vrácení jistiny. Podmínkou využití Garantovaného vkladu není založení b žného ú tu u KB. Garantovaná strukturovaná depozita Krom tradi ních depozitních produkt lze u KB zhodnocovat finan ní prost edky prost ednicím strukturovaných depozit. Tato skupina produkt 76 kombinuje klasické uložení vkladu s investi ními produkty za ú elem dosažení vyššího zhodnocení než je tomu u b žných termínovaných vklad a vzhledem ke svým charakteristikám je vhodná pro velké investory. 77 Návratnost jistiny je garantována bankou v plné výši, ale velikost výnosu se odvíjí od úsp šnosti zvolené investi ní strategie. KB nabízí tyto produkty fyzickým i právnickým osobám v n kolika variantách, p emž u všech je výnos odvozen od pohybu referen ního sm nného kurzu, tj. vývoje kurzu dvou m n. Vklad m že být bance poskytnut v podob termínovaného vkladu nebo depozitní sm nky, která z stává v úschov banky a v dob splatnosti je provedeno automatické vypo ádání. Splatnost Garantovaných strukturovaných depozit se pohybuje od 1 dne do 1 roku. P i sjednávání n kterého ze strukturovaných vklad je t eba dohodnout referen ní období, hranice pásma referen ního sm nného kurzu, p ípadn minimální a maximální smluvní výnos. V rámci vylepšování vztah s významnými klienty z ad velkých podnik a municipalit rozvíjí KB snahy v oblasti cash poolingu. Zvyšuje se po et podnik , které aktuáln služby tohoto druhu využívají. Prost ednictvím cash poolingu, jež je sou ástí nap . Balí ku municipality, nabízí banka p edním klient m optimalizaci úrokových náklad , ale také „umož uje efektivn ji zhodnocovat volné finan ní prost edky na r zných b žných ú tech v rámci jednoho právního subjektu.“ 78

4.3

eská spo itelna, a.s.79

eská spo itelna, a.s. (dále jen „ S“), je jednou ze t í nejv tších bank v eské republice, její historie sahá až do roku 1825. Jako akciová spole nost p sobí od roku 1992, majoritním akcioná em je v sou asnosti s 98% podílem spole nost Erste Bank, která banku odkoupila od eské vlády. Zbytek akcií je rozd len mezi m sta, obce a ostatní fyzické a právnické osoby. lenem skupiny Erste Bank, dle bilan ní sumy nejv tší banky ve st ední Evrop , je S od roku 2000, kdy prošla procesem kompletní transformace za ú elem sjednocení obchodní strategie i korporátního designu v rámci celé skupiny. Za dobu své existence si vybudovala základnu klient , která nyní iní více než 5 milion osob. Nejv tší zájem soust edí do oblasti retailového bankovnictví, ale ani v ostatních 76

KB nabízí garantovaná strukturovaná depozita konkrétn ve variantách Strukturovaný binární vklad, vklad Corridor, vklad Scoop a vklad Wedding Cake. Liší se zejména vzorcem pro výpo et kone ného úrokového výnosu. 77 Minimální objem jednoho obchodu je 20.000.000 K nebo ekvivalent této ástky v jiné m . 78 Balí ek Municipality. [online] Dostupné z WWW: . 79 Údaje v této ásti jsou zpracovány na základ informací z výro ních zpráv S z let 2002 a 2005-2008, pokud není uvedeno jinak.

37

segmentech nez stává ne inná. Prost ednictvím spolupráce se 14 dce inými spole nostmi poskytuje S svým klient m služby v oblasti tradi ních bankovních produkt , stavebního spo ení, investování, životního pojišt ní, poradenství aj. Vedoucí pozici si udržuje zejména na trhu hypoték, u jehož vzniku sama stála. Za svoji innost obdržela banka v pr hu let n kolik ocen ní. Mezi nejaktuáln jší se adí vít zství v kategoriích MasterCard „Banka roku“ v letech 2006 a 2009, „Nejd ryhodn jší banka roku“ od roku 2004 v šesti letech za sebou a v roce 2008 také ocen ní „Banka roku“ ud lované asopisem The Banker. S je také „ ední bankou v uvád ní nových cenných papír na Burzu cenných papír Praha. Jako kota ní agent uvedla banka na pražskou burzu první duální emisi akcií, první zahrani ní cenné papíry, první kombinovanou emisi akcií a vym nitelných dluhopis a emisi velké mediální spole nosti.“80 4.3.1 Zdroje financování eské spo itelny Závazky ke klient m tvo ily v roce 2008 nejv tší položku na stran pasiv v rozvaze S, kdy edstavovaly asi 75% podíl. Jejich vývoj v posledních letech vykazuje r stovou tendenci. Tak jako u jiných bank jsou pro eskou spo itelnu primární depozita nejvýznamn jším zdrojem pro financování úv rových aktivit. Zárove nejvýrazn jší pozici na klientských depozitech zaujímají vklady ob an , v rámci kterých zaznamenaly v roce 2008 nejv tší nár st vklady na stavebním spo ení, sporožirových a termínovaných ú tech. Vklady korporátní klientely svou velikost nezm nily, ale došlo k p esunu ásti prost edk z b žných ú t chto subjekt na ú ty terminované. Nejmenší podíl klientských vklad zastupují depozita pocházejících z ve ejného sektoru, u kterých bylo možné pozorovat r st objemu vklad na b žných ú tech. Graf 5: Struktura závazk ke klient m dle skupin vkladatel

Pramen: Údaje z výro ní zprávy S 2008

80

Výro ní zpráva S 2005 [online]. eská spo itelna, a.s., Dostupné z WWW: .

38

„Celkový objem klientských prost edk spravovaných v rámci finan ní skupiny vzrostl navzdory výraznému odlivu investic z podílových fond a p edstavuje ástku 733,8 miliard , z níž tém jednu tvrtinu spravují dce iné spole nosti.“81 Jelikož nejv tší podíl klientských vklad reprezentují vklady ob an , bude se následující ást textu zabývat zejména charakteristikami t chto zdroj banky. Jedním z nejvýznamn jších depozitních produkt , které S tradi nabízí již dlouhou dobu, jsou vkladní knížky. Od roku 2002 probíhá v S proces konverze již neúro ených anonymních vkladních knížek. hem prvního roku bylo z t chto vkladových produkt p evedeno, zejména na vkladní knížky na jméno a jiné depozitní produkty82 banky, tém 100 miliard K . Na konci roku evidovala S asi 21 miliard nekonvertovaných anonymních vkladních knížek. Po et vkladních knížek na jméno a celková hodnota vklad na nich uložených rok od roku klesá,83 i navzdory tomu p edstavovaly vkladní knížky do roku 2007 spo icí produkty s nejvyšším objemem vklad v celé finan ní skupin S. V roce 2008 vkladní knížky v po tu 1,7 milion a objemem 85 miliard korun na této pozici vyst ídalo stavební spo ení Stavební spo itelny S. Stavební spo ení se v posledních letech t ší zvýšenému zájmu klient , a docházelo tak k postupnému nár stu objemu vklad , který nakonec dosáhl hodnoty 93 miliard korun. Zdrojem nejvyššího 84 objemu depozit o velikosti 196 miliard korun byly v roce 2008 pro S typické sporožirové ú ty. Sama banka je v minulosti ozna ovala za vlajkový produkt. V posledních letech se zv tšuje jednak jejich celkový po et, ale také velikost vklad na nich uložených. Sporožirové ú ty mají v rámci banky dlouholetou historii, b hem které prošly adou obm n, a dnes je k nim p ipojeno množství dopl kových produkt . Krom sporožirových ú vede S i b žné ú ty, na kterých je výrazn nižší celkový z statek depozit. V oblasti termínovaných vklad se jako v celém bankovním sektoru projevil vliv sv tové finan ní krize. V letech 2007 a 2008 výrazn ji vzrostl objem vklad v t chto produktech až na hodnotu 55,8 miliard korun. Stále se zvyšuje zájem klient o termínované ú ty v cizích nách, jejichž z statky tvo ily 11% objemu celkových vklad na termínovaných ú tech. Vedle p ijímání vklad získává S finan ní prost edky cestou emise dluhových cenných papír , jejichž hodnota ke konci roku 2008 inila 38,2 miliard korun, z ehož více než 80% edstavovaly hypote ní zástavní listy a asi 2,4 miliardy korun depozitní sm nky (jejich hodnota je tak polovi ní než byla v roce 2007). Oproti p edešlému roku došlo k poklesu emitovaných dluhopis z d vodu „maturování d íve vydaných dluhopis a ve srovnání

81

Výro ní zpráva S 2008 [online]. eská spo itelna, a.s., Dostupné z WWW: . 82 Dv t etiny vklad byly p evedeny na jiné produkty S, zbylá ást vklad na stavební spo ení Stavební spo itelny S a podílové fondy Investi ní spole nosti S. Pouze 9% vklad bylo klient m vyplaceno v hotovosti 83 S výjimkou speciálního druhu - D tských vkladních knížek, jejichž po et i objem vklad se zv tšuje. 84 Od roku 2005 je celkový objem vklad na sporožirových ú tech vyšší než velikost vklad na vklad. knížkách.

39

s rekordním rokem 2007 nižší pot ebou banky emitovat dluhopisy nové“.85 V roce 2008 neemitovala S žádné hypote ní zástavní listy, které mají nezastupitelnou pozici v oblasti zdroj pro financování hypote ních úv . Tento stav odpovídá situaci v celém bankovním sektoru, jak bylo nazna eno výše. 4.3.2 Tendence v oblasti depozitních produkt

eské spo itelny

Ve své výro ní zpráv z roku 2008 ozna uje banka daný rok za období návratu k tradi ním depozitním produkt m. Uv domuje si, že klienti mnohem více než d íve preferují produkty s garancí úrokové sazby a pojišt ním vklad . V oblasti depozitních produkt jsou klí ovým segmentem ob ané. Pro tuto skupinu klient vytvo ila S za dobu své existence r znorodou nabídku služeb, u nichž klade zejména v poslední dob d raz na flexibilitu a individuálnost. i své innosti nezapomíná ani na podnikatelské subjekty a korporátní klientelu. Zd raz uje spolupráci s adou m st a obcí, kde se v oblasti vklad soust edí na služby pro správu ú , termínované vklady, a množství jiných produkt financování, poradenství apod. Strategickým cílem banky je prost ednictvím programu Banka první volby stabilizovat svoji pozici na trhu a zaujmout jako moderní dynamická banka všechny skupiny klient . Osobní ú et eské spo itelny86 Velkou zm nu v oblasti b žných ú pro soukromou klientelu a s nimi spojenými produktovými balí ky provedla S v roce 2007, kdy na trh uvedla, dle jejích slov, „revolu ní Osobní ú et“, který má asem nahradit dev t p vodních produkt . Ve stejném roce se stal tento produkt vít zem v kategorii MasterCard „Ú et roku“ 2007. Je založen na konceptu individuálního sestavení služeb dle požadavk klienta. Z ídit si jej mohou fyzické osoby starší 18 let. Kone nou podobu balí ku si klient vytvá í na základ variace p íslušných dopl kových služeb, dle nichž je nakonec vypo ten m sí ní poplatek. Klient tak dostává možnost vytvo it si takový balí ek služeb, které opravdu využije. Z ízení Osobního ú tu spolu se t emi základn poskytovanými službami87 je zdarma, dále si klient k ú tu volí produkty z pásem Standard, Plus a Speciál, které obsahují kombinace dopl kových produkt . Z nabídky produkt lze vybrat nap . výb ry z bankomatu S zdarma, povolený debet, SERVIS 24, telefonní a internetové bankovnictví, r zné druhy pojišt ní (cestovní nebo úrazové pojišt ní, pojišt ní schopnosti splácet aj.), z statkové sms informující o stavu ú tu nebo spo icí plán se zvýhodn ným úro ením až 2,5% p.a. V minulém roce uvedla banka na trh dv nové modifikace Osobního ú tu, ur ené d tem a student m. Oba produkty jsou založeny na stejném principu jako p vodní Osobní ú et, nabízejí stejné základní služby a navíc 3 produkty z pásma standard zdarma. Osobní ú et 85

Výro ní zpráva S 2008 [online]. eská spo itelna, a.s., Dostupné z WWW: . 86 Údaje o produktech S v celé této jsou erpány z internetových stránek banky a jejích reklamních materiál , pokud není uvedeno jinak. 87 Mezi základní služby, nabízené ke každému Osobnímu ú tu pat í vedení sporožirového a vkladového ú tu, vyhotovení m sí ního výpisu a z ízení trvalých p íkaz .

40

eské spo itelny Junior je produktem pro d ti ve v ku od 8 do 15 let, respektive pro rodi e, kte í cht jí svým d tem založit ú et s možností omezeného p ístupu dít te k prost edk m na ú tu.88 Na ú et je možné vložit nebo z n j vybrat maximáln 10.000 K za m síc, p emž vkládat prost edky je oprávn n kdokoliv. Ú et nabízí zvýhodn né úro ení i v p ípad nevyužití Spo icího plánu, kdy v p ípad z statku menšího než 20.000 K nabízí ro ní úrokovou sazbu 2,5%, pro ástky od 20.000 K a zárove nižší než 35.000 K ro ní úrokovou sazbu 2% a pro ástky vyšší než 35.000 K v etn již jen 0,01% p.a. Pro mladé lidi starší 15 let a studenty je ur en Osobní ú et eské spo itelny Student. Nabízí ro ní p ísp vek na kartu ISIC v hodnot 200 K , ale na rozdíl od Osobního ú tu eské spo itelny Junior, v p ípad varianty bez Spo icího plánu, je úroková sazba pouze 0,01% p.a. „Studentský ú et zahrnuje v kov velmi r znorodou skupinu klient . Je jasné, že patnáctiletý st edoškolák má jiný životní styl a jiné pot eby než osmadvacetiletý doktorand. Ustupujeme tedy od p eddefinovaného balí ku a nabízíme ú et, který je v bec nejvariabiln jším studentským ú tem na eském trhu.“89 S nabízí p i dovršení v ku dít te 15 let automatický evod Osobního ú tu Junior na variantu Student a stejn tak v p ípad ukon ení studia na standardní Osobní ú et eské spo itelny. Banka si tak zajiš uje p íze klient po celou dobu jejich života. Zlatý vklad a Perfektní vklad V reakci na m nící se podmínky finan ního trhu a rostoucí zájem klient o garantované zvýhodn ní finan ních prost edk za adila S do své nabídky v posledních letech dva nové produkty z oblasti termínovaných vklad , Zlatý vklad a Perfektní vklad. Vklady v rámci obou produkt spadají do zákonného pojišt ní a dávají klientovi jistotu, že o své prost edky nep ijde. První z nich byl na trh uveden v polovin roku 2008 jako kombinace dvouletého depozitního a investi ního produktu. Vkladatel m dává možnost práv díky investi ní složce získat vyšší výnos, než na jaký by dosáhli u b žného termínovaného vkladu, a navíc je po celou dobu splatnosti garantován. Jedná se o produkt s pevnou úrokovou sazbou, ur ený jak právnickým tak fyzickým osobám. Je možné jej založit s minimálním vkladem 10.000 K a dále s jeho násobky a z ízení i vedení provádí banka zdarma, s možností automatického opakování. Klient v rámci Zlatého vkladu volí program Jistota (získá pevný výnos) nebo Prémie (m že dosáhnout vyššího zhodnocení, v p ípad p íznivého vývoje m nového kurzu). Postupn byla snížena dvouletá úroková sazba z 6,3% na sou asných 4,1% a v nabídce z stala pouze varianta Jistota. Vklad je možné založit vždy b hem ur eného m síce, kdy je úroková sazba 1% p.a. P ed asné vybrání vkladu p ed uplynutím splatnosti je sankcionováno v podob 2% z vybírané ástky, navíc tímto zaniká nárok na výplatu prémie.

88

Dít m že být oprávn no vybírat hotovost na pobo ce a zadávat jednorázové nebo trvalé p íkazy. Nový Osobní ú et eské spo itelny Student [online]. Dostupný z WWW: . 89

41

V roce 2009 p edstavila S další z inovací termínovaných vklad . Perfektní vklad, n kdy ozna ovaný jako vklad naruby. Je produktem se ty letou dobou splatnosti a pevn stanovenou úrokovou mírou 3,2% p.a., který banka nabízí soukromé klientele. Klient m že v rámci Perfektního vkladu vložit do banky ástku 100.000 K nebo 200.000 K , p emž se banka snaží klienta p ilákat na výplatu poloviny úrokového výnosu již p i samotném složení vkladu. Druhou polovinu úroku obdrží vkladatel na konci splatnosti spolu s jistinou. Šikovné spo ení S v minulém roce p edstavila ve ejnosti také novinku z ady spo icích ú nazvanou Šikovné spo ení. Tento produkt je sou ástí nov nabízené služby Program spo ení a investování, prost ednictvím kterého se snaží banka poskytnout klient m poradenství ohledn nejlepšího zhodnocování finan ních prost edk , tak jak jim to umož ují individuální podmínky. Východiskem pro Šikovné spo ení je pravidelné ukládání volných finan ních prost edk na speciální ú et s výhodn jším úro ením, p emž m že jít i o nižší ástky vklad . Produkt si m že z ídit každá fyzická osoba starší 18 let, zrušení a vedení ú tu je jako u p edešlých produkt zdarma. Výhodou Šikovného spo ení je možnost okamžité manipulace se vkladem v p ípad pot eby, což zaru uje vyšší likviditu. Z statek na ú tu je úro en dle pásem, ke kterým jsou p azeny jednotlivé úrokové sazby. Tabulka 2: Úro ení dle pásem u Šikovného spo ení pásmo

kreditní z statek

úroková sazba v %

1

do 9.999,99 K

1

2

10.000- 29.999,99 K

1,2

3

30.000-59.999,99 K

1,35

4

60.000-99.999,99 K

1,5

5

100.000-149.999,99 K

1,7

6

150.000-199.999,99 K

2

7

200.000-249.999,99 K

2,5

8

250.000-299.999,99 K

3,2

9

300.000 K a více

1

Pramen: Oznámení S o úrokových sazbách platné od 15. 4. 2010

Banka op t nabízí klientovi výb r ze dvou variant90 produktu, standardního Šikovného spo ení, ur eného pro ukládání nižších ástek v rozmezí 300–5.000 K a Šikovného spo ení Plus pro pravidelné vklady ve výši 5.000–20.000 K . Minimální z statek pot ebný pro vedení tu je u základní verze 1.000 K , u Šikovného spo ení Plus 20.000 K . Klient má možnost

90

Podmínky u vybraných vkladových produkt S [online]. Dostupné z WWW: < http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/1-2_min_vkl_czk.pdf>.

42

se pomocí mimo ádného vkladu p i zakládání ú tu dostat do vyššího pásma úro ení a zajistit si tak vyšší zhodnocení již od za átku spo ení. Tabulka 3: Úro ení dle pásem u Šikovného spo ení Plus pásmo

kreditní z statek

úroková sazba v %

1

do 49.999,99 K

1

2

50.000-99.999,99 K

1,3

3

100.000-249.999,99 K

1,8

4

250.000-499.999,99 K

2

5

500.000-749.999,99 K

2,2

6

750.000-899.999,99 K

2,5

7

900.000-999.999,99 K

3,2

8

1.000.000 K a více

1

Pramen: Oznámení S o úrokových sazbách platné od 15. 4. 2010

Dluhopisy emitované eskou spo itelnou S má ve své nabídce mnoho depozitních produkt z oblasti dluhopis , do kterých m že klient vložit finan ní prost edky. Jednotlivé emise mají r zn stanovený výnos, dobu splatnosti apod. Jejich obliba roste v dob , kdy klienti upoušt jí od vysoce rizikových investic a hledají místo pro uložení volných prost edk s garantovanou návratností a p íznivým výnosem. Takovými produkty jsou nap íklad hypote ní zástavní listy eské spo itelny, u nichž S garantuje v dob splatnosti jistinu a v p ípad HZL s pevným kuponem i zaru ený výnos. Majitel HZL má možnost prodat dluhopis ješt p ed uplynutím doby splatnosti, ale v tom p ípad ho od n j banka odkoupí za aktuální cenu nákupu, kterou zve ej uje každý den na svých internetových stránkách, a která m že být odlišná od jmenovité hodnoty dluhopisu. Všechny HZL vydané S mají jmenovitou hodnotu 10.000 K a je možné zakoupit nejmén 3 ks za aktuální prodejní cenu.91 Hypote ní zástavní list eská spo itelna, a.s. 0,25%/2011 je HZL v eských korunách s nejkratší dobou splatnosti v nabídce S, která iní 1,5 roku. Dluhopisy byly emitovány v listopadu minulého roku ve jmenovité hodnot jednoho dluhopisu 10.000 K a s kuponem 0,25% p.a. „Nízký kupon umož uje nákup za cenu výrazn nižší než jmenovitá hodnota. ást výnosu je ur ena rozdílem mezi cenou nákupu a jmenovitou hodnotou.“92 Kupon je vyplácen jednou za rok. Tyto dluhopisy jsou ur eny pro prodej drobným investor m.

91

Cena je pro všechny druhy HZL i Prémiový dluhopis PX stejná, eská spo itelna si ú tuje poplatek 100 K pro jakékoliv množství nakoupených dluhopis . 92 Leták S, HZL, 0,25 %/2011. Soubory ke stažení [online]. Dostupné z WWW: .

43

Prémiový dluhopis PX S/2014 je alternativou pro zhodnocení finan ních prost edk fyzických nebo právnických osob s vyšším možným výnosem ale také rizikovostí, než je tomu u hypote ních zástavních list . Dluhopis byl emitován letos na ja e, má ty letou dobu splatnosti, jeho jmenovitá hodnota je op t 10.000 K a banka garantuje výplatu jistiny spolu s 1% výnosem. Ten m že dosáhnout až 35% v závislosti na vývoji indexu PX.93 Hodnota indexu se zjiš uje každého p l roku a ze získaných osmi výsledk se vypo ítá aritmetickým pr rem výsledná výše úroku. Tento postup má klienta chránit p ed p ípadným negativním vývojem indexu v dob splatnosti dluhopisu. Minimální po et dluhopis pro uskute ní nákupu jsou 3 ks, nákupní i prodejní cena je zve ej ována každý den v kurzovním lístku. Banka umož uje p ed asný odkup dluhopisu, ale v tomto p ípad nezaru uje návratnost investice.

93

Index PX je indexem Burzy cenných papír Praha. Bázi indexu tvo í nejvýznamn jší spole nosti obchodované na pražské burze, v etn Erste Bank.

44

Záv r Jednou ze základních inností obchodních bank, jak vymezuje samotný zákon o bankách, je ijímání vklad od ve ejnosti. Primární depozita p edstavují pro banky d ležitý zdroj pro krytí úv rových aktivit, který je svou velikostí mnohem významn jší a zárove levn jší než kapitál vlastní. Obchodní banky získávají likvidní finan ní prost edky od nebankovních subjekt dv ma základními zp soby, p ijímáním vklad a emisí dluhových cenných papír . Tvorbou r znorodé škály depozitních produkt a jejich pr žných inovací si zajiš ují p ísun dostate ného množství cizího kapitálu pro své aktivní obchody. Obchodní banky mají zájem stále posilovat svoji likviditu, i když jsou již nyní dostate silné. Získávat další primární zdroje jim napomáhá také novela zákona o bankách, zvyšující garanci vklad v rámci povinného pojišt ní. Dnes tém každý erpá nebo splácí úv r, provádí základní platby p es b žný ú et, spo í volné finan ní prost edky na stavebním spo ení nebo je jinak zhodnocuje nap íklad investováním do dluhopis . Využívání služeb obchodních bank je i pro oby ejného lov ka více než b žné a ten se postupem asu stal, vedle korporátní klientely, významným zdrojem pot ebného bankovního kapitálu. Z uvedeného je logická sou asná orientace obchodních bank na tvorbu depozitních produkt ur ených zejména retailové klientele. Banky neopomíjejí ani ostatní klientské segmenty, ale v nich má vznik a kone ná podoba jednotlivých produkt individuáln jší charakter. Objem celkových klientských vklad v bankách se od roku 2005 stále zvyšuje, p emž se m ní i jejich vnit ní struktura. Tradi nejv tší podíl zde zaujímají netermínované vklady, což vyjad uje preferenci likvidních forem finan ních prost edk z pohledu klient bank. Zna nému zájmu se v posledních letech t ší také krátkodobé termínované vklady, jejichž nár st se dá p isuzovat k d sledk m negativní atmosféry na finan ních trzích. Do budoucna se dá o ekávat, že se lidé s oživením ekonomické situace za nou vracet k výnosn jším formám zhodnocování finan ních prost edk i za cenu vyššího rizika. Klientské vklady již ejm neporostou takovým tempem jako doposud, k poklesu by mohlo dojít zejména v rovin termínovaných a úsporných vklad . Základními druhy depozit, které obchodní banky ijímají od svých klient , jsou vklady na požádání, termínované a úsporné vklady. Vklady na požádání jsou vysoce likvidní finan ní prost edky, jejichž ú elem je p evážn uskute ování bezhotovostního platebního styku. Z pohledu obchodních bank p edstavují tato depozita levné zdroje finan ních prost edk (jsou úro eny pouze nízkými úrokovými sazbami), a koliv jsou s nimi zárove spojeny vysoké náklady. Jejich typickými zástupci jsou žné ú ty. Banka s t mito prost edky nem že v delším asovém období neomezen nakládat. Dnes jsou tyto vklady velice populárními pro všechny skupiny klient . Z ízení b žného ú tu je asto podmínkou pro poskytnutí dalších služeb.

45

ístup k finan ním prost edk m na delší dobu umož ují bankám termínované vklady. Cenou za tuto skute nost je vyšší úroková sazba, která zvlášt v dob finan ní krize ješt roste v d sledku snahy obchodních bank zaru it si stálou likviditu. P edstavují je v tšinou depozita o v tších finan ních ástkách. Poptávka po t chto vkladech v uplynulých pár letech rostla, a to p edevším po termínovaných vkladech s kratší dobou splatnosti, jelikož se klienti necht jí vzdát na delší dobu likvidních prost edk . V sou asnosti nabízejí banky mnoho inovací termínovaných vklad , které je možné i bez sankce vybrat p ed dobou splatnosti. Zájem o n s r stem úrokových sazeb stoupl, ale výše úrok u nových termínovaných depozit už postupn klesá a banky je budou pravd podobn dále kombinovat spíše s investi ními produkty. Druhem vklad , který do jisté míry kombinuje výhody termínovaných a vista vklad jsou depozita úsporná. Je pro n charakteristická vyšší likvidita, protože p ístup k nim není omezen dobou splatnosti, ale za to neposkytují vkladateli tak vysoký úrok jako n které termínované vklady. Banka jeho výši m že navíc v pr hu spo ení m nit. Výrazn toho banky využívají zejména od po átku letošního roku. Klienti obvykle volí úsporné vklady pro pravidelné ukládání volných prost edk m na spo icí ú et. Tradi ními úspornými vklady jsou vkladní knížky, reprezentující konzervativn jší formu zhodnocování úspor. Velmi oblíbeným produktem nap klientskými skupinami je stavební spo ení, které nabízí zajímavý, i když ne závratný, výnos zejména díky státní podpo e. Stavební spo ení je v tšinou bankami nabízeno ve spolupráci se stavebními spo itelnami, které mají oprávn ní tyto produkty poskytovat. Obchodí banky získávají stabilní finan ní zdroje také na základ emise dluhových cenných papír . Nej ast ji jsou vydávány v podob bankovních obligací, hypote ních zástavních list a depozitních sm nek. I zde se projevil vliv finan ní krize, když banky klient m garantují návratnost celé jistiny a v n kterých p ípadech také ur ité výše výnosu. Ten je ale ve srovnání s rizikov jšími formami investic na mnohem nižší úrovni. Nejvýznamn jší složku objemu emitovaných dluhových cenných papír v bilancích bank tvo í hypote ní zástavní listy. Jejich množství se od roku 2005 výrazn zvyšovalo, s výjimkou roku 2008, kdy došlo ke zna nému zpomalení nastoupeného trendu. Prost edky získané z t chto dluhových cenných papír slouží tšinou ke krytí hypote ních úv . Jejich op tovné vydávání ve v tších objemech lze ekávat s obnovením situace na hypote ním trhu, obzvlášt s r stem poptávky po hypote ních úv rech. Naopak postupný pokles objemu je rok od roku patrn jší u depozitních sm nek. Nep ehlédnutelným trendem zejména u b žných ú a úsporných vklad je orientace bank na mladé klienty a studenty vysokých škol, kte í pro obchodní banky p edstavují zdroj budoucího kapitálu. Pro tyto skupiny zákazník jsou vytvá eny speciální produkty, jejichž typickým znakem je vyšší úro ení. Nabídka vkladových produkt se v sou asnosti liší u každé obchodní banky. K posouzení výhodnosti daného produktu je t eba p ihlédnout k dob splatnosti, výši výnosu, velikosti minimálního vkladu a dalším charakteristikám. Banky za ú elem zatraktivn ní svých depozitních produkt intenzivn spolupracují 46

se stavebními spo itelnami a pojiš ovnami. Krom toho vytvá ejí nové strukturované produkty, jejichž obliba v sou asnosti také roste. Aktuální všeobecné tendence jsou požadavek na garanci návratnosti depozit, možnost p ístupu ke vkladu v p ípad pot eby a preference spíše kratší doby splatnosti. Všechny tyto znaky vykazovaly inovace termínovaných vklad a spo icích ú obchodních bank v poslední dob . Docházelo k mnoha modifikacím a zm nám úrokových sazeb, u kterých se v sou asnosti projevuje spíše klesající trend. S dalším snižováním úrokových sazeb u t chto produkt je nutné po ítat i v budoucnu. Klienti se z ejm budou vracet k výnosn jším formám zhodnocení finan ních prost edk a banky p esunou svoji pozornost zp t k úv rovým produkt m. Vkladové produkty však budou nadále bezpe ným prost edkem pro uložení úspor a z stanou významným zdrojem kapitálu obchodních bank.

47

Seznam použité literatury Odborná literatura 1. DVO ÁK, P. Bankovnictví pro banké e a klienty. 3. p epracované a rozší ené vyd. Praha: Linde, 2005. 681 s. ISBN 80-7201-515-X 2. KISLINGEROVÁ, E. a kol. Manažerské finance. 2. p epracované a rozší ené vyd. Praha: C. H. Beck, 2007. 745 s. ISBN 978-7179-903-0 3. PÁNEK, D. Bankovní služby. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2001. 70 s. ISBN 80-210-2691-X 4. REJNUŠ, O. Pen žní ekonomie (finan ní trhy). 4. aktualiz. vyd. Brno: CERM, 2008. 352 s. ISBN 978-80-214-3703-6 5. REVENDA, Z. Centrální bankovnictví. 2. rozší ené vyd. Praha: Management Press, 2001. 782 s. ISBN 80-7261-051-1 6. REVENDA, Z. a kol. Pen žní ekonomie a bankovnictví. 4. vyd. Praha: Management Press, 2005. 627 s. ISBN 80-7261-132-1 7. ŠEV ÍK, A. Bankovnictví I. 1. vyd. Brno: Masarykova univerita, 2005. 128 s. ISBN 80-210-3649-4 Legislativa 1. 2. 3. 4. 5.

Zákon Zákon Zákon Zákon Zákon

. 40/1964 Sb., ob anský zákoník . 513/1991 Sb., obchodní zákoník . 21/1992 Sb., o bankách . 65/2004 Sb., o stavebním spo ení a státní podpo e stavebního spo ení . 288/2006 Sb., o dluhopisech

Zprávy obchodních bank, NB a MF R 1. Výro ní zpráva KB 2001 [online]. [b.m.]: Komer ní banka, a.s., [2002] [cit. 2010-0110]. Dostupné z WWW: . 2. Výro ní zpráva S 2002 [online]. Praha: eská spo itelna, a.s., [2003] [cit. 2010-0110]. Dostupné z WWW: . 3. Výro ní zprávy S 2005-2008 [online]. [b.m.]: eská spo itelna, a.s., [2006-2009] [cit. 2010-01-11]. Dostupné z WWW: . 4. Výro ní zprávy KB 2005-2008 [online]. [b.m.]: Komer ní banka, a.s., [2006-2009] [cit. 2010-01-10]. Dostupné z WWW: . 5. Zpráva o výkonu dohledu nad finan ním trhem 2005 [online]. Praha: eská národní banka, 2003-2010 [cit. 2010-02-19]. Dostupné z WWW: 48

. 6. Zprávy o výkonu dohledu nad finan ním trhem 2006-2008 [online]. Praha: eská národní banka, 2009 [cit. 2010-02-19]. Dostupné z WWW: . 7. Zpráva o vývoji finan ního trhu v roce 2008. [online]. Praha: Ministerstvo financí R, 2009 [cit. 2010-02-10].. Dostupné z WWW: . Internetové zdroje obchodních bank 1. Komer ní banka, a.s. [online]. 2006 [cit. 2010-03-13]. Dostupné z WWW: . 2. eská spo itelna, a.s. [online]. [cit. 2010-03-09]. Dostupné z WWW: . 3. Komer ní banka [online]. 2006 [cit. 2010-02-20]. Profil-základní informace. Dostupné z WWW: . 4. Komer ní banka, a.s. [online]. 2006 [cit. 2010-04-5]. Balí ek Municipality. Dostupné z WWW: . 5. KB rozši uje nabídku spo ících produkt a zvyšuje úrokové sazby depozit. Tiskové zprávy KB [online]. 2008 [cit. 2010-03-10]. Dostupný z WWW: . 6. eská spo itelna, a.s. [online]. 2010 [cit. 2010-04-13]. Soubory ke stažení – reklamní materiály S. Dostupné z WWW: . 7. Nový Osobní ú et eské spo itelny Student: nejvariabiln jší studentský ú et na eském trhu [online]. 2009 [cit. 2010-04-11]. Dostupný z WWW: . 8. Podmínky u vybraných vkladových produkt S [online]. Praha: 2009 [cit. 2010-0302]. Dostupné z WWW: < http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/12_min_vkl_czk.pdf>. 9. Sazebník KB: úrokové sazby [online]. [b.m.]: Komer ní banka, a.s. 2010 [cit. 2010-0428]. Dostupné z WWW: . 10. Sazebník S: úrokové sazby [online]. [b.m.]: eská spo itelna, a.s. 2010 [cit. 2010-0428]. Dostupné z WWW: . 11. Postovnisporitelna.cz [online]. 2010 [cit. 2010-04-12]. Vkladní knížka. Dostupné z WWW: . 49

lánky dostupné z internetových stránek 1.

NB [online]. NB: 2003 [cit. 2010-03-12]. Povinné minimální rezervy. Dostupné z WWW: . 2. NB [online]. 2003 [cit. 2010-02-19]. Pojišt ní vklad . Dostupné z WWW: . 3. NB [online]. 2003 [cit. 2010-02-11]. Komentá k základním ukazatel m bankovního sektoru. Dostupné z WWW: . 4. NB [online]. NB: 2010 [cit. 2010-03-05]. Banky a pobo ky zahrani ních bank. Dostupné z WWW: . 5. eská tisková kancelá . Na anonymních vkladních knížkách S leží stále tém 3 mld. . Finan ní noviny: ekonomický server tk [online]. 18.04.2010, [cit. 2010-04-22]. Dostupný z WWW: . 6. Finance.cz [online]. 2000 [cit. 2010-02-12]. Hypote ní zástavní listy. Dostupné z WWW: . 7. FPV [online]. 2007 [cit. 2010-02-22]. Banky, spo itelny a družstevní záložny odvedly do Fondu pojišt ní vklad tém 2 miliard. Dostupné z WWW: . 8. Krají ek, J. [online] [cit. 2010-04-02]. Dostupné z WWW: http://semafor.euke.sk/zbornik2007/pdf/krajicek.pdf 9. MAŠEK, F. Rozhovor s profesorem Old ichem Rejnušem. Dámský investi ní klub S [online]. [cit. 2010-02-20]. Dostupný z WWW: . 10. MF R [online]. 2010 [cit. 2010-02-22]. Základní ukazatele vývoje stavebního spo ení v eské republice. Dostupné z WWW: . 11. PET ÍK, L. Výplaty náhrad pojišt ní vklad se zkrátí na 20 dn . Euro [online]. 10. 1. 2010, [cit. 2010-02-19]. Dostupný z WWW: . Odborné asopisy 1. eši si otevírají ú et ve 24 letech. Bankovnictví. 2009, . 3, s. 4. 2. R je úsp šná v evropském stavebním spo ení. Bankovnictví. 2009, . 5, s. 5. 3. Výplatu náhrad vklad zprost edkuje trojice bank. Bankovnictví. 2010, . 2, s. 3.

50

Jiné 1. ARAD: systém asových ad [online]. eská národní banka, 2003 [cit. 2010-03-03]. Dostupné z WWW: . 2. Vlastní poznámky z p ednášky Corporate Cash Management se zam ením na Cash Pooling. P ednášející Pavol Compe , Komer ní banka, a. s. Termín konání 18. 11. 2009. Ekonomicko-správní fakulta MU

51

Seznam tabulek Tabulka 1: Podíly jednotlivých skupin bank na vkladech klient k 31. 12. 2009 ................... 32 Tabulka 2: Úro ení dle pásem u Šikovného spo ení .............................................................. 42 Tabulka 3: Úro ení dle pásem u Šikovného spo ení Plus ...................................................... 43

Seznam graf Graf 1: Objem klientských vklad dle asového hlediska v letech 2005-2009 ....................... 14 Graf 2: Emitované dluhové cenné papíry v letech 2002-2009 ............................................... 22 Graf 3: Složení emitovaných ostatních dluhových cenných papír ........................................ 23 Graf 4: Struktura závazk v i klient m dle druh vkladu .................................................... 34 Graf 5: Struktura závazk ke klient m dle skupin vkladatel ................................................ 38

Seznam schémat Schéma 1: Zp soby získávání zdroj prost ednictvím primárních depozit ............................ 13

52

Seznam použitých zkratek CB – Centrální banka NB – eská národní banka S – eská spo itelna, a.s. FPV – Fond pojišt ní vklad HZL – Hypote ní zástavní listy KB – Komer ní banka, a.s. MF R – Ministerstvo financí eské republiky PMR – Povinné minimální rezervy

53

Seznam p íloh íloha 1… Zp sob výpo tu úrokového výnosu u garantovaných strukturovaných depozit KB íloha 2… Podmínky vklad pro Šikovné spo ení S a Šikovné spo ení S Plus íloha 3… P ehled služeb poskytovaných k Osobnímu ú tu S

54

ílohy íloha 1: Zp sob výpo tu úrokového výnosu u garantovaných strukturovaných depozit KB Strukturovaný binární vklad KB Výsledný úrokový výnos se po ítá podle následujícího vzorce: a. ástka depozita x .......%, pokud referen ní sm nný kurz po dobu referen ního období dosáhl dolní hranice b. ástka depozita x .......%, pokud referen ní sm nný kurz po dobu referen ního období dosáhl horní hranice c. ástka depozita x .......%, pokud v pr hu referen ního období nenastala ani jedna ze skute ností uvedených pod písmeny a) a b) Strukturovaný vklad Scoop KB Výsledný úrokový výnos se po ítá podle následujícího vzorce: a) ástka depozita x .......%, pokud referen ní sm nný kurz po dobu referen ního období dosáhl dolní i horní hranice b) ástka depozita x .......%, pokud referen ní sm nný kurz po dobu referen ního období setrval v pásmu mezi dolní a horní bariérou Pramen: http://www.kb.cz/cs/seg/seg1/products/guaranteed_structured_deposits.shtml

íloha 2: Podmínky vklad pro Šikovné spo ení S a Šikovné spo ení S Plus Limity vklad Základní vklad pot ebný pro založení ú tu. Minimální z statek pot ebný pro vedení ú tu. Minimální výše m sí ního vkladu jako podmínka pro iznání úroku pro p íslušný kalendá ní m síc. Maximální výše m sí ního vkladu. Maximální výše mimo ádného vkladu. Minimální výše výb ru z ú tu.

Šikovné spo ení S 1 000 K 1 000 K

Šikovné spo ení plus S 20 000 K 20 000 K

300 K

5 000 K

5 000 K 20 000 K 100 000 K 300 000 K 50% z aktuálního z statku ú tu

Pramen:P evzato ze sd lení S [online]. 2009 [cit. 2010-03-02] Dostupné z WWW: http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/1-2_min_vkl_czk.pdf

íloha 3:

ehled služeb poskytovaných k Osobnímu ú tu S Služba

Poznámky

Standard Maestro - Elektronická mezinárodní debetní karta. Visa Electron - Elektronická mezinárodní debetní karta. Visa Classic Partner - Embosovaná mezinárodní debetní karta. MasterCard Standard Partner - Embosovaná mezinárodní debetní karta. Výb ry z bankomatu eské spo itelny zdarma (výb rová sada .1) - Zahrnuje všechny výb ry hotovosti debetní kartou vydanou/kartami vydanými Bankou k Ú tu z bankomatu Banky zdarma. SERVIS 24 - Zahrnuje Internetbanking, Telebanking, GSM banking. Úv r na sporožirovém ú tu (kontokorent). Platby v rámci eské spo itelny zdarma (výb rová sada .3) - Zahrnuje vybrané platební transakce v K realizované na Ú tu ve vazb na jiný ú et vedený u S: p evzetí platebního íkazu p es p ímé bankovnictví, prost ednictvím služby SERVIS 24, prost ednictvím bankomatu S, realizace trvalého p íkazu, došlá bezhotovostní platba. statkové SMS zdarma (výb rová sada . 2) - Zahrnuje všechny informa ní SMS o statku Ú tu.

5,6 5,6 5,6 5,6

1 4 2

1 1

Plus Platby v rámci eské republiky zdarma (výb rová sada .4) - Zahrnuje vybrané platební transakce v K realizované na Ú tu ve vazb na jiný ú et vedený u S nebo v jakékoliv bance v R zdarma: p evzetí platebního p íkazu p es p ímé bankovnictví prost ednictvím služby SERVIS 24, prost ednictvím bankomatu Banky, poštou, prost ednictvím sb rného boxu, na p epážce, realizace trvalého p íkazu/souhlasu s inkasem/SIPO, došlá bezhotovostní platba, platba poštovní poukázkou B, zú tování mezibankovní platby prost ednictvím clearingového centra NB. Visa Gold Partner Partner - Embosovaná mezinárodní debetní karta. MasterCard Gold Partner - Embosovaná mezinárodní debetní karta. Spo ící plán - Speciální úro ení z statku na Ú tu formou složeného úro ení.

1 1,5,6 1,5,6 1

Speciál Pojišt ní schopnosti hradit pravidelné výdaje: Pojišt ní pro p ípad smrti, invalidity a pracovní neschopnosti.

1, 2

Pojišt ní schopnosti hradit pravidelné výdaje: Pojišt ní pro p ípad smrti, invalidity, pracovní neschopnosti a ztráty zam stnání. Cestovní pojišt ní (možnost výb ru z více variant).

1, 2 1, 5

Úrazové pojišt ní: Pojišt ní trvalých následk úrazu, denního odškodného za dobu lé ení úrazu a pro p ípad hospitalizace v nemocnici. Úrazové pojišt ní: Pojišt ní trvalých následk úrazu a pro p ípad hospitalizace v nemocnici. Pojišt ní karty a osobních v cí (možnost výb ru z více variant). Asisten ní služby (možnost výb ru z více variant). Pojišt ní právní ochrany (možnost výb ru z více variant).

1 1, 2, 5 5 1, 2, 5 1, 2, 5

Vysv tlivky poznámek z tabulky: 1) Služba je poskytována výhradn k Osobnímu ú tu. 2) Služba je poskytována klient m od 18 let v . 3) Služba je poskytována pouze klient m do okamžiku dosažení 18 let. 4) Služba je poskytována k Osobnímu ú tu S Junior 5) O službu m že požádat i Disponující osoba s p íslušným oprávn ním od Majitele ú tu. Disponent s p íslušným oprávn ním však nem že požádat i jakoukoliv debetní kartu prost ednictvím služby SERVIS 24 internetbanking. 6) Klientovi nelze poskytnout více karet stejného typu. Pramen:P evzato ze sd lení S [online]. 2009 [cit. 2010-03-20]Dostupné z WWW: .