VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Hodnocení poskytovaných služeb klienty Pečovatelského domu Třešť

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra sociální práce

Hodnocení poskytovaných služeb klienty Pečovatelského domu Třešť Bakalářská práce

Autor: Hejl Petr Vedoucí práce: Mgr. Daniel Hanzl Jihlava 2016

Copyright © 2016 Petr Hejl

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne

................................................... Podpis

Poděkování Tímto bych rád poděkoval panu Mgr. Danielovi Hanzlovi za poskytnuté rady a odborné vedení při tvorbě bakalářské práce. Dále bych také chtěl poděkovat respondentům, kteří mi poskytli potřebná data k napsání práce, personálu pečovatelské služby, své rodině a přátelům, kteří mi po celou dobu studia byli velkou oporou.

Anotace HEJL, Petr: Hodnocení poskytovaných služeb klienty Pečovatelského domu Třešť. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra Sociální práce. Vedoucí práce: Mgr. Daniel Hanzl. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2016 Bakalářská práce se zabývá hodnocením poskytovaných služeb klienty Pečovatelského domu v Třešti. Práce je rozdělena na dvě části. V teoretické části jsou v práci rozebrány témata stáří a stárnutí, potřeby seniorů. V práci je dále popsán vývoj sociálních služeb v našich zemích i současný systém sociálního zabezpečení ČR, služby, které mohou senioři a osoby se zdravotním postižením využívat. Zajímavou částí práce je také kapitola, která se zabývá vývojem pečovatelské služby v naší zemi po konci druhé světové války. Důležitá část práce se týká Pečovatelské služby. V poslední části je popsána kvantitativní metodologie a evaluace. Praktická část práce se zabývá analýzou dat. Hodnotí spokojenost obyvatel Domu s pečovatelskou službou s poskytovanými službami. Potřebná data byla získána za pomocí dotazníkového šetření, na kterém se podílelo 31 klientů Cílem práce je zjistit spokojenost uživatelů Domu s pečovatelskou službou Třešť se službami, které zařízení poskytuje, a zároveň tyto výsledky poskytnou managementu zařízení pro zkvalitnění poskytovaných služeb.

Klíčová slova Hodnocení, služby, pečovatelská služba, spokojenost, Třešť

Annotation HEJL, Petr: Evaluation of services clients nursing home Trest. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Social Work. Supervisor: Mgr. Daniel Hanzl. Degree of qualifications: Bachelor. Jihlava 2016 Bachelor thesis deals with the evaluation of services clients nursing home in Trest. The work is divided into two parts. The theoretical part of the work discussed topics of age and aging, the needs of seniors. The paper also describes the development of social services in our countries and the current social security system of the Czech Republic, the services that seniors and people with disabilities to use. An interesting part of the work is also the chapter that deals with the development of care services in the country after the end of World War II. An important part of this work relates Nursing Services. The last section describes a quantitative methodology and evaluation. The practical part analyzes the data. Assesses the satisfaction of residents within a nursing home with the services provided. Required data were obtained using a questionnaire, which accounted for 31 clients The aim is to determine user satisfaction nursing home Trest with the services provided by the facility, and at the same time, these results provide device management for the improvement of service

Key words Assessment, services,care service, satisfaction, Trest

Seznam obrázků Obrázek č. 1: Maslowova pyramida potřeb .................................................................... 20 Obrázek č. 2: Systém sociálního zabezpečení ČR .......................................................... 22 Obrázek č. 3: Organizační struktura Pečovatelské služby Třešť .................................... 29

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Schéma kvantitativní evaluace .................................................................. 32 Tabulka č. 2: Hodnocení přístupu do vybraných míst .................................................... 40 Tabulka č. 3: Hodnocení přístupu do vybraných míst dle pohlaví ................................. 40 Tabulka č. 4: Hodnocení zařízení a prostor v DPS ......................................................... 41 Tabulka č. 5: Hodnocení kvality obědů dle pohlaví ....................................................... 43 Tabulka č. 6: Hodnocení soužití obyvatel v DPS dle pohlaví ........................................ 50 Tabulka č. 7: Hodnocení soužití obyvatel v DPS dle věku ............................................ 51 Tabulka č. 8: Pozitiva a negativa organizace .................................................................. 54 Tabulka č. 9: Náklady na výlet ....................................................................................... 55 Tabulka č. 10: Náklady na společenskou akci ................................................................ 56

Seznam grafů Graf č. 1: Pohlaví respondentů ....................................................................................... 35 Graf č. 2: Věk respondentů ............................................................................................. 35 Graf č. 3: Bydlení............................................................................................................ 36 Graf č. 4: Důvody přestěhování ...................................................................................... 37 Graf č. 5: Informace o DPS ............................................................................................ 38 Graf č. 6: Čekací doba na byt v DPS .............................................................................. 39 Graf č. 7: Komplexní hodnocení služeb ......................................................................... 42 Graf č. 8: Hodnocení obědů ............................................................................................ 43 Graf č. 9: Hrazení služeb ................................................................................................ 44 Graf č. 10: Spokojenost s časem poskytovaných služeb dle délky pobytu klientů ........ 45 Graf č. 11: Povědomí klientů o klíčovém pracovníkovi dle věkových kategorií ........... 46 Graf č. 12: Způsob informování o nových událostech a aktivitách ................................ 48 Graf č. 13: Zájemci o společenské aktivity dle věkových kategorií ............................... 49 Graf č. 14: Informovanost o možnostech stížnosti ......................................................... 52 Graf č. 15: Podané stížnosti ............................................................................................ 53

Obsah 1

Úvod ..................................................................................................... 12

2

Teoretická část ...................................................................................... 15 2.1

Stáří a stárnutí .................................................................................................. 15

2.1.1

Periodizace stáří ........................................................................................ 15

2.1.2

Změny ve stáří .......................................................................................... 16

2.1.2.1

Biologické změny .............................................................................. 17

2.1.2.2

Psychické změny ............................................................................... 17

2.1.2.3

Sociální změny .................................................................................. 18

2.1.3 2.2

Historický vývoj sociálních služeb v našich zemích........................................ 20

2.3

Sociální zabezpečení ........................................................................................ 21

2.3.1

Sociální pomoc ......................................................................................... 22

2.3.2

Sociální služby .......................................................................................... 23

2.4

2.3.2.1

Sociální služby pro staré občany ....................................................... 23

2.3.2.2

Sociální služby pro lidi s postižením ................................................. 24

Pečovatelská služba .......................................................................................... 24

2.4.1

Pečovatelská služba - vývoj ...................................................................... 26

2.4.2

Domy s pečovatelskou službou................................................................. 27

2.4.3

Dům s pečovatelskou službou Třešť ......................................................... 28

2.5

2.4.3.1

Poslání Pečovatelské služby Třešť .................................................... 29

2.4.3.2

Cíle Pečovatelské služby Třešť ......................................................... 29

2.4.3.3

Zásady poskytování pečovatelské služby .......................................... 30

2.4.3.4

Podávání stížností .............................................................................. 30

Kvantitativní metodologie ................................................................................ 30

2.5.1

3

Potřeby seniorů ......................................................................................... 18

Evaluace .................................................................................................... 31

Empirická část ...................................................................................... 33

3.1

Úvod do empirické části................................................................................... 33

3.2

Popis souboru a metodologie ........................................................................... 33

3.3

Důvody pro přestěhování se do DPS ............................................................... 36

3.4

Spokojenost s vybavením a přístupem do DPS................................................ 39

3.5

Hodnocení poskytovaných služeb .................................................................... 41

3.5.1 3.6

Hodnocení personálu ........................................................................................ 46

3.6.1 3.7

Hrazení poskytovaných služeb ................................................................. 44

Činnost personálu ..................................................................................... 47

Život obyvatel v DPS ....................................................................................... 48

3.7.1

Soužití obyvatel v DPS ............................................................................. 50

3.8

Obyvatelé DPS a stížnosti ................................................................................ 51

3.9

Závěrečná doporučení ...................................................................................... 54

4

Závěr ..................................................................................................... 58

5

Seznam použitých zdrojů ..................................................................... 60

6

Seznam příloh ....................................................................................... 63

1 Úvod Téma stáří je v poslední době velkým fenoménem. Vlivem demografických změn a stárnutí obyvatelstva se neustále zvyšuje počet osob starších 65 let. Je snahou se s tímto jevem začít vypořádávat tak, aby byl pro ekonomiku i sociální politiku české republiky přijatelný. Za posledních 10 let vzrostl průměrný věk téměř o 2 roky, z 38,8 let na současných 40,6 roku, přičemž do roku 2065 se očekává nárůst o dalších více než 8 let. V 50. letech 21. století se očekává dvojnásobný počet obyvatel ve věku 65 a více let než je tomu za současného stavu. V procentuálním zobrazení by se jednalo o nárůst ze současných 16,8 % k 1. 1. 2013 na 32,5%. Tento jev stárnutí populace a prodlužování střední délky života, neboli naděje na dožití se prodlužuje díky pokročilejším technologiím ve zdravotnictví, zlepšující se infrastruktuře, ekonomice i díky kvalitnějšímu životnímu prostředí a samozřejmě také díky sociálním službám. Jak je možné vyčíst z těchto dat, populace a to nejen v České republice, ale i v některých dalších zemích stárne a nadále stárnout bude. V důsledku těchto změn se dá očekávat zvyšující se poptávka po sociálních službách pro staré občany. Pokud by se tento stávající sociální problém nezačal řešit a nedošlo by k navýšení financí, které putují do této oblasti, mohlo by se stát, že některé sociální služby pro staré občany se stanou nedostatkové [1]. Služby, které poskytuje pečovatelská služba Třešť, mohou využívat senioři nad 65 let a výše, osoby s chronickým postižením a osoby se zdravotním postižením. A tak je do značné míry možné, že v průběhu času může každý z nás, i když třeba i nerad začít tyto služby využívat. Motivů pro napsání závěrečné práce na téma s názvem ,,Hodnocení poskytovaných služeb klienty Pečovatelského domu Třešť“ je u autora hned několik. Během svého studia na vysoké škole zde absolvoval dvě odborné praxe a měl tedy velkou možnost se hlouběji seznámit s chodem a posláním této organizace. Autor by také rád za pomoci této práce přispěl ke zkvalitnění pečovatelských služeb v jeho obci.

Asi tím

nejpodstatnějším motive je autorův kladný vztah k problematice stáří a autorův zájem se v této oblasti v budoucnu uplatnit. Cílem této práce je zhodnotit služby, které pečovatelská služba Třešť poskytuje svým klientům. Autor by také rád zjistil, v jakém rozsahu a frekvenci využívají služeb 12

pečovatelské služby klienti, kteří jsou ubytováni v domech pečovatelské služby. Autorova zkušenost hovoří o tom, že o domy ve vlastnictví města Třeště pro účely poskytování pečovatelských služeb je velký zájem. Tyto byty by měly být určeny především pro seniory a osoby, které budou trvale užívat pečovatelskou službu. Je tedy možné, že tato evaluace zařízení také ukáže, že ne všichni klienti tyto služby využívají. Přitom někteří lidé, kteří by tyto služby od pečovatelské služby rádi využívali, musejí čekat dlouhé čekací lhůty pro přidělení bytu a ve svých domácnostech žijí často i v nepříliš pro ně optimálních podmínkách. Pečovatelská služba v Třešti funguje už více, jak dvacet let z čehož lze předpokládat vysokou úroveň kvality péče. Organizace se také musí řídit standardy kvality, které jsou stanoveny ve vyhlášce MPSV ČR č.505/2006 Sb., prováděcího předpisu k Zákonu o sociálních službách č.108/2006 Sb., o sociálních službách v platném znění. I přes dlouholetou působnost organizace v oblasti péče o výše zmiňované spektrum obyvatel a standardům kvality dané vyhláškou č. 505/2006 Sb., nemusí být služby poskytovány na dostačující úrovni. Tyto služby jsou také využívány osobami, které mnohdy nemají takový přehled o možnostech poskytované péče a také nejsou z důvodu své snížené soběstačnosti schopni se o sebe sami postarat a mnohdy jsou závislí jen na personálu pečovatelské služby. Proto si autor myslí, že jakékoliv prověřování kvality je pro klienty, popřípadě i organizaci přínosné. Práce je rozdělena na dvě části. V první teoretické části bude práce zaměřena na problematiku stáří a stárnutí, budou zde rozděleny věkové hranice, kdy je člověk považován za starého, také budou popsány změny probíhající v průběhu stáří a potřeby seniorů. Také zde bude popsán historický vývoj sociálních služeb v našich zemích i nynější systém sociálního zabezpečení České republiky, který se začal transformovat v 90. letech dvacátého století, a je rozdělen na tři části, z nichž bude popsána část označovaná jako sociální pomoc. Budou zde vypsány služby, které mohou senioři nebo osoby se zdravotním postižením v České republice využívat. V práci budou také vypsány obligatorní služby, které je pečovatelská služba povinná plnit, následně bude popsán vývoj pečovatelské služby v naší zemi od roku 1948 po současnost. V této části bude popsána i Pečovatelská služba Třešť. V závěrečné kapitole se bude práce věnovat kvantitativní metodologii, která bude použita v praktické části, a také bude vymezen pojem evaluace. V empirické části práce bude zhodnoceno zařízení a poskytované služby pečovatelské služby. Na tomto hodnocení se podíleli klienti žijící ve dvou domech pečovatelské 13

služby města Třešť. Na hodnocení činnosti organizace se podílelo 40 respondentů. Ke sběru dat byl využit dotazník.

Dotazník byl anonymní. Výsledná data jsou

interpretovány pomocí grafů a tabulek. Mezi dotazovanými byly převážně osoby důchodového věku, ale i osoby se zdravotním postižením. Práce by mohla být užitečná především pro samotnou organizaci, kde byla práce zpracována. Práce by mohla přinést nový, jiný pohled na věc pro pracovnice pečovatelské služby a možná tak přispěje k ještě o něco lepším vztahům a kvalitnější péči poskytovanou klientům. Tato práce také poskytne užitečné informace studentům a odborné veřejnosti, která se o tuto problematiku zajímá. Práce také umožní jiný pohled na poskytované služby těm, kteří se podíleli na vyplňování dotazníku. Celá práce byla sepsána za pomoci informací získávaných z odborných knih, právních norem a internetových zdrojů, které se zaměřovaly na sociální politiku a sociální práci se seniory a osobami se zdravotním postižením.

14

2 Teoretická část 2.1 Stáří a stárnutí Nyní bude v práci věnována pozornost tématu stáří a stárnutí. Jelikož existuje řada definic termínu stárnutí, je těžké jej přesně charakterizovat. Autoři Langmeier a Krejčíková (2006) uvádějí ve své knize, že pojmem stárnutí se rozumí souhrn změn ve struktuře organismu, které následně podmiňují jeho zvýšenou zranitelnost a pokles schopností a výkonnosti jedince a poté kulminují v terminální stádium a smrt. Tyto biologické změny stárnutí se projevují sníženou odolností vůči infekcím, zvyšuje se sklon k nádorovým onemocněním, zpomaluje se hojení ran, ztrácí se pružnost vaziva apod. Autorka Mlýnková (2011) popisuje ve své knize stárnutí jako proces kdy v buňkách (tkání, orgánech) probíhají degenerativní změny ve tvaru a její funkci. Tyto změny jsou však individuální a mohou tak u každého jedince začít v jinou dobu. U každého člověka tedy tyto změny probíhají jinak. Rychlost stárnutí je geneticky zakódována a je do značné míry ovlivněny životním stylem, prostředím apod.. Ve stáří člověk přichází o přirozené zdroje podpory a pomoci. Tím jsou myšleni jeho vrstevníci, přátele, sourozenci i životního partnera. Stárnutím člověku ubývá sil, tělo se opotřebovává a chřadne. I díky tomuto jevem je způsobeno, že staří lidé ztrácí své postavení a význam, jak v zaměstnání, tak i v rodině. A také proto v dnešní době dochází k tomu, že je stáří rozpačitě opomíjeno někdy i ignorováno, a proto se setkáváme v této věkové etapě života s pojmy, jako je bezmoc, beznaděj, zoufalství nebo zbytečnost. Stářím nemusí být spojovány vždy jen s negativními věcmi, v tomto období se od člověka očekává moudrost a jistá životní zkušenost. Člověk ve stáří oplývá vnitřní stabilitou, klidem je schopen řešit věci s větším nadhlede, rozpoznat podstatné od nepodstatného. Tyto schopnosti však člověku nespadnou jen tak do klína. Jsou výsledkem žití smysluplného života, kdy je člověk otevřený vůči lidem, ochotně vnímá druhé (Vodáčková a kol. 2007).

2.1.1 Periodizace stáří Jak již bylo psáno výše, přesné vymezení pojmu stáří není úplně možné. Hranice, kdy je člověk považován za starého, není pevně zakotvená, a proto se také v průběhu let 15

posouvala z důvodu prodlužující se střední délky života. K tomuto tématu dělení stáří do jistých kategorií podle věku se věnuje řada autorů a každý z nich udává hranici stáří jinak. Autoři Langmaier a Křejčířová (2006) píší, že člověk je ,,starý‘‘ tehdy, pokud je takto označen ostatními členy společnosti. Tito dva autoři uvádějí ve své knize, že v dnešní době je v průmyslově rozvinutých zemích dolní hranice stáří udávána věkem 65 let. Podle světové zdravotnické organizace je možno dělit stáří do tří období:  60-74let – rané stáří  75-89 let – vlastní stáří  90 let a více – dlouhověkost (Mlýnková, 2011, s. 14). Muhlpachr dělí stáří takto: 

65 – 74 let - mladí senioři (adaptace na penzionování, volný čas, seberealizace)



75 – 84 let - staří senioři (změna funkční zdatnosti, atypický průběh chorob)



85 a více - velmi staří senioři (problémová soběstačnost a zabezpečení).

(Muhlpachr, 2004, s. 9) Hartl uvádí takovéto dělení: 

60 – 74 - počínající sénium



75 – 89 - vlastní sénium



90 a více - dlouhověkost

(Hartl, 1993, s. 187)

2.1.2 Změny ve stáří V této kapitole bude v práci věnován prostor změnám, které probíhají ve stáří. Budou popsány biologické, psychické a sociální změny, které se navzájem propojují a ovlivňují stárnoucí obyvatele. Změn, které nás v průběhu celého života a především stáří potkávají je mnoho. Každý na tyto změny reaguje odlišným způsobem (Venglářová 2007). Nyní budou v podkapitolách uvedeny změny, které nejvíce ovlivňují stárnoucí obyvatele.

16

2.1.2.1 Biologické změny Tělesné změny ve stáří probíhají v celé řadě orgánů a orgánových soustav. Nejvíce viditelné změny se projevují na kůži a pohybovém systému. Změny probíhají ale také v kardiovaskulárním systému, respiračním systému, trávicím systému, pohlavním a vylučovacím systému, nervovém systému i ve smyslovém vnímání a spánku. V kožním systému dochází ke snižování aktivity kožních žláz. Vytrácí se schopnost kůže zadržovat vodu a kůže vysychá. V důsledku špatného fungování melanocytů (buněk, které tvoří kožní pigment) se na kůži objevují bledá nebo naopak hnědá místa, která jsou známa jako ,,stařecké skvrny“. Kůže se stává hůře elastickou. Dochází ke ztrátě tukové tkáně. V pohybovém systému jsou nejvíce viditelné změny ve výšce a váze. Dochází k atrofii meziobratlové ploténky, ochabování kosterních svalů, řídnutí kostí, úbytku kloubní chrupavky. Změny v kardiovaskulárním systému se projevují sníženou pracovní kapacitou srdce. Ztrácí se pružnost srdeční chlopně, dochází poklesu průtoku krve všemi orgány. Ukládáním tukových látek a vápníku do stěn tepen, klesá elasticita cév, také objevuje se hypertenze. U respiračního systému klesá respirační schopnost plic. Snižuje se vitální kapacita plic, dochází tak k zadýchávání. U trávícího systému nejsou změny tak výrazné. Dochází k opotřebování chrupu, snižuje se tvorba slin, trávících enzymů, zpomaluje se motilita, oslabuje se peristaltika, zpomaluje se vstřebávání vitamínu a živin. Pohlavní změny jsou u seniorů velice individuální. Sexuální aktivita může přetrvávat i do vysokého věku. U vylučovacího systému klesá schopnost ledvin tvořit a vylučovat moč, snižuje se kapacita močového měchýře, snižuje se síla obou svěračů. Nervový systém u seniorů se jako u většiny změn projevuje zpomalením přenosu vzruchů v periferním nervovém systému. Prodlužuje se reakční čas na podněty, senioři tedy potřebují více času pro přijetí informace. Mezi nejvýraznější změny u smyslových orgánů je postižení zraku a sluchu. U zraku se snižuje zraková ostrost, schopnost oka se adaptovat na tmu a světlo, snižuje se akomodační schopnost na blízké a vzdálené předměty. Změny ve sluchu jsou způsobené v důsledku atrofických změn sluchové dráhy (Mlýnková 2011). 2.1.2.2 Psychické změny Se stárnutím jsou neodmyslitelně spojeny i změny psychiky. Tyto změny se u každého objevují individuálně. Mezi těmito změnami a projevy ve stáří existují značné individuální rozdíly. Dochází především ke zhoršení kognitivních (poznávacích) funkcí, pozornosti, paměti, představ, myšlení. Během stárnutí může klesat pružnost myšlení i 17

psychická vitalita. Na stejné úrovni zůstává slovní zásoba, jazykové dovednosti, způsob vyjadřování myšlenek, intelekt. Můžeme se setkat dokonce i se zlepšením jistých psychických pochodů např. vytrvalost, schopnost úsudku, rozvaha.(Mlýnková 2011). Změny psychiky se neprojevují na celkovém charakteru osobnosti, s výjimkou patologických stavů jako např. demence. Často dochází ke zhoršování přizpůsobivosti a zvyšování strachu z nových věcí a situací (Zdraví pro třetí věk 2006). 2.1.2.3 Sociální změny Popsat změny, které probíhají v sociální oblasti nelze úplně zobecňovat. Lze ale tvrdit, že některé vlastnosti jedince jistým způsobem zesilují (starostlivost může vyvolávat úzkost, spořivost se mění v lakotu). Staří lidé se stávají méně adaptabilní, stávají se stereotypními, bývají přecitlivělí a méně empatičtější. Tito lidé žijí daleko více ve vzpomínkách, také stále více bilancují svůj dosavadní život. Významná změny nastává při odchodu seniora do důchodu. Dochází ke změně sociální role. Člověk, který byl dříve produktivním, je nyní závislý na důchodových dávkách. Čas, který mu dříve vyplňovala práce, je rázem v jeho vlastních rukou. Nastává otázka jak tento čas vyplnit. Seniorovi ubývají osoby sociálních vazeb. Ale i senior procházející těmito změnami by měl ve společnosti stále zastupovat své místo (Zdraví pro třetí věk 2006).

2.1.3 Potřeby seniorů Autorka Mlýnková popisuje ve své knize potřebu jako projev nedostatku něčeho nebo projev toho, že něco v organismu chybí, něčeho, co se našemu tělu nedostává. Může se ale také projevovat nadbytkem něčeho, např. fyziologickou potřebou vyprázdnění, když si uvědomíme, že náš močový měchýř je naplněn. Tyto potřeby se v průběhu života mění. U osob nad 75 let dochází k určitým změnám životních potřeb oproti mladším generacím. Do popředí se dostávají potřeby zdraví, bezpečí, klidu a spokojenosti. Jelikož potřeby seberealizace a sebeaktualizace bývají převážně saturovány, hlavní potřebou seniorů bývají potřeby fyziologické a psychosociální jako především potřeby bezpečí, jistoty, lásky či sounáležitosti (Mlýnková 2011).

18

Potřebám ve stáří se věnuje i autorka (Vágnerová 2007 in Hauke 2014 s. 11-12), která rozděluje potřeby do pěti úrovní. 1. Potřeba stimulace a otevřenosti Potřeba stimulace a i potřeba změn a nových zkušeností bývá snížená, jelikož jejich větší intenzita staršího člověka dráždí a unavuje. Při větší intenzitě nových podnětů se senior cítí dezorientovaný a zmatený. Proto dává přednost zaběhnutým a klidnějším stereotypům a často se proto obrací do minulosti. 2. Potřeba sociálního kontaktu Potřeba sociálního kontaktu u seniorů je zaměřena především na kontakt se známými lidmi, rodinou, s lidmi s kterými jsou si blízcí svou náležitostí ke své sociální skupině. S postupujícím stářím ubývá sociálních kontaktů a starý člověk se proto mnohdy může cítit osamělý a izolovaný. 3. Potřeba citové jistoty a bezpečí Tyto jistoty vstupují do popředí právě ve vyšším věku a mají pro seniora větší hodnotu než dříve. Tyto hodnoty souvisí s ubýváním sil a schopností. Senior se smiřuje s určitou mírou závislosti. Tato závislost na pomoci ostatních může být nepříjemná, pokud ale blízké osoby jsou ochotni poskytovat pomoc a oporu, vzbuzuje to u seniora pocit jistoty. 4. Potřeba seberealizace I tato potřeba se s postupujícím věkem mění. Senior se zde setkává s pro něj velmi zátěžovou situací a to s odchodem do důchodu. Tato situace může u seniora vyvolat pocity méněcennosti. Potřeba seberealizace souvisí ve stáří se zachováním určité míry svobody, soběstačnosti nezávislosti na druhé osobě. Proto je u seniora v této době i důležitý pocit uznání a ocenění, a také užitečnosti a postavení v rodině. Někdy se může u starších lidí potřeba seberealizace a potřeba si cokoliv dokazovat úplně vytrácet. 5. Potřeba otevřené budoucnosti a naděje Ve stáří pocity osamění, ztráty nemoci, strachu z nemoci se objevují častěji a starého člověka velice zatěžují. Důležité je si zachovat sebeúctu a soběstačnost a těšit se z existence zachovaných hodnot, ale také přijmout fakt nevyhnutelnosti stáří a vlastní smrti.

19

Obrázek č. 1: Maslowova pyramida potřeb

Zdroj: [2] https://www.vutbr.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=38728

2.2 Historický vývoj sociálních služeb v našich zemích Na přelomu 19. a 20. století sociální služby pro občany spadaly pod velmi široký pojem chudinství. Chudoba byla považována za nejzávažnější problém současné doby, a také byla považována za spouštěč ostatních sociálních problémů. Po vzniku Československé republiky došlo k tzv. recepci, tedy převzetí velkého množství rakousko-uherských práv a předpisů do správního řádu ČSR. Chudinská péče byla poskytována jen tehdy, pokud se sociálně znevýhodněný občan nedokázal o sebe, nebo za pomoci jiných zdrojů, postarat sám. Chudinský zákon kromě finanční podpory poskytoval rovněž možnost poskytnutí sociálních služeb a to především ústavních. (Matoušek 2007) . V období první republiky se od veřejného chudinství odlišovalo soukromé chudinství. To bylo poskytováno především dobrovolnými spolky a humanitárními organizacemi. Nejvýznamnějším prostředkem tehdejší dobrovolné péče bylo budování ústavů. Problémem tehdejší doby bylo i přes velký rozmach sociální péče, její neorganizovanost a nekoordinovanost dělby práce. Proto se stávalo, že některé služby byly poskytovány ve větší míře, než bylo nutné, a některým formám sociální péče se nedostávalo. Dochází k velkému rozvoji specializovaných poradenských služeb např. městské sociální 20

poradny, poradny pro matky s dětmi, poradny pro duševní zdraví apod. Postupem času se mění formy pomoci. Zavádějí se nové formy podpory, začínají vznikat nové subjekty poskytující sociální služby. Po roce 1948, komunistický režim zrušil institut domovského práva, který byl nahrazen institutem československého občanství. Teprve zákon č.55/1956 Sb., o sociálním zabezpečení převedl veškerou sociální péči o staré občany, občany těžce zdravotně postižené na stát a jeho orgány. V šedesátých letech dochází k rozšíření pečovatelské služby, vznikají stacionární zařízení pro seniory, jsou podporovány i místní kluby důchodců (Matoušek 2007). Po roce 1989 nastávají v naší republice zásadní změny. V roce 1990 je připraven program sociální reformy, který má přetvořit stávající sociální péči na moderní systém sociální pomoci. I přes zahájené reformy systému sociální péče došlo až v roce 2006 k přijetí nových právních předpisů a nastavení nového systému sociální pomoci. Po roce 1989 se do oblasti sociálních služeb začínají opět více zapojovat církve. Církve začaly provozovat domovy důchodců, azyly pro bezdomovce a pro matky s dětmi, hospice. Mezi zásadní inovace patřilo formulování Standardů kvality sociálních služeb. Tyto standardy byly do doby, než byl přijat zákon 108/2006 Sb., o sociálních službách zaveden pouze doporučovány (Matoušek 2007).

2.3 Sociální zabezpečení Pojem sociální zabezpečení je relativně mladý. Toto označení bylo zavedeno do praxe teprve ve 20. století. Dříve bylo sociální zabezpečení známo pod pojem chudinská péče. Tato péče o chudé byla záležitostí převážně dobrovolných iniciativ, mezi které patřily obce, církve, spolky, svobodná města. Až poté převzal tuto péči na sebe stát (Kahoun 2009). Sociální zabezpečení je soubor jistých opatření a nástrojů, které si kladou za cíl kompenzovat nepříznivé finanční a sociální důsledky různých životních okolností a událostí, ohrožující uznávaná sociální práva, a také předcházet těmto životním situacím. Historicky vznikala s cílem kompenzovat nepříznivé důsledky různých životních okolností a událostí, které by mohly jedince či rodinu dostat do takových životních podmínek neslučitelných s lidskou důstojností (Potůček 1995).

21

Sociální opatření a její zárodečné formy péče o chudé, nemocné a staré se vyskytovaly již ve starověku. Nejvíce se však soustava sociálního zabezpečení rozvinula až ve vazbě na procesy industrializace a urbanizace (Potůček in Roebroek 1992). V ČR se pojem sociální zabezpečení zavedl od roku 1964 do zákona o sociálním zabezpečení. Zde je lidem zaručena pomoc v případě ochrany zdraví a nemoci, nezaměstnanosti, zdravotního poškození a invaliditě, pracovním úrazu a nemoci z povolání, stáří, mateřství, rodičovství, úmrtí živitele (Hanzl 2014). V důsledku transformace systému sociálního zabezpečení byly v ČR na počátku 90. Let v souladu se Scénářem sociální reformy zahájeny práce, které měly za úkol vytvoření tří na sebe navazujících samostatných systémů, a to systému sociálního pojištění, státní sociální podpory a sociální pomoci. Tyto systémy jsou od sebe odlišeny za pomocí třech hlavních aspektů, podle toho o jakou sociální situaci řeší, jakým způsobem jsou dávky v jednotlivých

systémech

financovány a

jakým

způsobem

jsou

organizačně

zabezpečeny (Krebs 2007).

Obrázek č. 2: Systém sociálního zabezpečení ČR

Zdroj: Vlastní zpracování podle: [3] http://pomahamekvalite.cz/files/file/elearning/5%20modul/!skripta%206_%20lekce.pdf

2.3.1 Sociální pomoc Sociální pomoc nebo také sociální péče, byla dříve známa pod pojmem ,,chudinská péče‘‘ označuje jednu z nejstarších forem přerozdělení občanů ve stavu hmotné nouze. 22

V poslední době je nejvíce užíván pojem sociální pomoc, který nejvíce vystihuje podstatu a účel systému. Úkolem sociální péče je vytvoření tzv. záchranné sociální sítě, pro případ kdy by se jedinec či rodina vyskytla ve špatné životní situaci, kterou by nedokázali řešit sami nebo za pomocí svých nejbližších. Sociální pomoc je soustředěna především na osoby zdravotně postižené, staré osoby, nebo na osoby, které jsou závislé na pomoci jiné fyzické osoby. Sociální pomoc je poskytována formou dávek, nebo ve formě sociálních služeb (Kahoun 2009). Jak uvádí Hanzl (2014 s. 22) ,,cílem sociální pomoci je vrátit občany do stavu sociální suverenity a nezávislosti, tj. ovlivnit způsob jejich života tak, aby nebyl v rozporu s obecnými zájmy společnosti, vyjádřenými v právních normách, ani s tradicemi a zvyklostmi, jejichž nerespektování vede k sociální izolaci. Dále je nutno ovlivňovat je tak, aby svým způsobem života neohrožovali své zájmy osob na nich závislých, a usilovat o minimalizaci negativních důsledků takového způsobu života, jak pro občana samotného, tak pro společnost.“

2.3.2 Sociální služby Jak již bylo psáno výše, sociální služby jsou poskytovány lidem, kteří jsou společensky znevýhodněni a z této situace se nejsou schopni dostat bez pomoci jiné osoby. Podle zákona 108/2006., o sociálních službách (dále jen „Zákon 108/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) §32 lze sociální služby dělit do tří základních skupin: sociální poradenství, služby sociální péče, služby sociální prevence. Zákon také uvádí formu dělení těchto služeb, podle typu poskytování: pobytové, ambulantní a terénní (Matoušek 2007). 2.3.2.1 Sociální služby pro staré občany Od roku 2006 nová legislativa poskytuje zázemí pro staré občany v domech pro seniory. Tyto domovy byly do roku 2006 známé jako domovy důchodců, domovy s pečovatelskou službou a domovy-penziony pro důchodce. Domovy důchodců zajistili občanům ubytování, stravu, úklid, praní prádla, žehlení a také různé skupinové programy. V Domovech s pečovatelskou službou byly uživatelé v pronájmu a byly jim zajišťovány základní služby ve všední dny. Klientům bylo vypomáháno s údržbou domácnosti, doprovodu k lékaři apod. Tyto služby si klienti museli objednávat dopředu. Pro osoby soběstačné byly určeny domovy-penziony pro seniory. V těchto domovech

23

byly poskytovány služby např. praní a žehlení, nákup apod. Dalšími zařízeními sociálních služeb jsou nestátní zdravotnická zařízení hospice. Hospice poskytují paliativní péči. Pro pacienty dlouhodobě nemocné jsou určeny zařízení tzv. léčebny dlouhodobě nemocných. Další službou, kterou poskytují nemocnice je systém návratné péče. Ta má zajišťovat, aby se klienti, kteří opustí nemocniční zařízení, dostatečně doléčovali v domácím prostředí a nemusel se vracet do lůžkového zdravotnického zařízení. Některé další zdravotní a sociální služby zajišťují neziskové organizace např. komplexní domácí péči, služby úlevové (respitní) péče, služby tísňového volání apod. (Matoušek 2007). 2.3.2.2 Sociální služby pro lidi s postižením Zákon 108/2006 Sb. o sociálních službách definuje dvě ústavní zařízení určené pro osoby s postižením. Jsou to domovy pro osoby se zdravotním postižením a domovy se zvláštním režimem. Další službou, která je neústavního charakteru, je chráněné bydlení. Tuto pobytovou službu zajišťují nestátní organizace. Denní a týdenní stacionáře patří mezi další službu, kterou můžou postižení využívat. Pro lidi žijící ve vlastních domácnostech je určena pečovatelská služba nebo služba nazývaná podpora samostatného bydlení. Pečovatelská služba je nejrozšířenější neústavní služba v ČR poskytována lidem se zdravotním postižením. Pečovatelská služba poskytuje zdravotně postiženým stejné služby jako seniorům, ale také může poskytnout průvodcovskou službu pro nevidící, tlumočnickou činnost pro neslyšící, výjimečně i dohled nad dospělým občanem. Dalšími službami může být odlehčovací služba (respitní) péče, osobní asistence, sociálně terapeutické dílny i sociálně aktivizační činnosti (Matoušek 2007).

2.4 Pečovatelská služba Jednou ze sociálních služeb je i pečovatelská služba. Pečovatelská služba patří mezi základní službu ambulantního typu. Pečovatelská služba je terénní, nebo ambulantní služba poskytovaná dětem, osobám se zdravotním postižením a seniorům, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby, a to v přirozeném prostředí i ve specializovaných zařízeních. Služba zahrnuje pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, pomoc při zajištění chodu domácnosti, 24

zprostředkování kontaktu se společenským prostředím a pomoc při prosazování práv a zájmů. Služba se poskytuje za úplatu. Bezúplatně se poskytuje rodinám, ve kterých se narodily současně tři nebo více dětí, účastníkům odboje a pozůstalým manželům (manželkám) po účastnících odboje starším 70 let. Služba je poskytována ve vymezeném čase, v domácnostech osob a v zařízeních sociálních služeb vyjmenované úkony [4]. Mezi obligatorní služby, které musí pečovatelská služba zajistit svým klientům, patří tyto základní činnosti: a) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu,    

Pomoc a podpora při zvládání jídla a pití Pomoc při oblékání a svlékání včetně speciálních pomůcek Pomoc při prostorové orientaci Pomoc při přesunu na lůžko nebo vozík

b) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,   

Pomoc při úkonech osobní hygieny Pomoc o zvládání péči o vlasy a nehty Pomoc při použití WC

c) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy,    

Zajištění stravy odpovídající věku, zásadám racionální výživy a potřebám dietního stravování Dovoz nebo roznáška jídla Pomoc při přípravě jídla a pití Příprava a podání jídla a pití

d) pomoc při zajištění chodu domácnosti,       

Běžný úklid a údržba domácnosti Údržba domácích spotřebičů Pomoc při zajištění velkého úklidu domácnosti, například sezónního úklidu, úklidu po malování Donáška vody Topení v kamnech včetně donášky a přípravy topiva, údržba topných zařízení Pochůzka Nákupy 25

    

Malý nákup Běžný nákup Velký nákup Praní a žehlení osobního a ložního prádla na střediscích PS Praní a žehlení osobního a ložního prádla v domácnosti klienta

e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím.  Doprovod dospělých (Kolektiv autorů 2010)

2.4.1 Pečovatelská služba - vývoj V této části bude popsán vývoj pečovatelské služby od konce 2. Světové války, přesněji po komunistickém převratu roku 1948. To, aby mohla být pečovatelská služba považována za moderní sociální službu tak, jak jí známe dnes, musela si projít náročným procesem vývoje. Po zmiňovaném komunistickém převratu dochází k rozsáhlým změnám. Komunistická strana přebírá Sovětský model centrálního plánování, který je aplikován i do oblasti sociální péče. Stát znárodnil podstatnou část majetku, převzal i privátní fondy důchodového, sociálního, nemocenského a úrazového pojištění a připojištění. Tímto ne sebe přebírá veškerou sociální ochranu a sociální zabezpečení obyvatelstva. Sociální péče je závislá na financování státem. V roce 1952 je pečovatelská služba přidělena státní zdravotní správě, která své služby omezuje na nemocné

občany.

Po

roce

1955

stát

opět

svěřuje

pečovatelskou

službu

Československému červenému kříži. Sociální péče byla vnímána jako okrajová, a proto byla často přesouvána do oblasti zdravotnictví. Potřebnost sociální pomoci byla výrazně přehlížena. Proto velká část péče o staré a nemocné osoby zůstávala na rodinách v tzv. sousedské péči. Po roce 1968 dochází k rozvoji v oblasti geriatrie a gerontologie. Poptávka po pečovatelské službě roste. Pečovatelská služba je převedena na odbory sociálního zabezpečení okresních národních výborů. V sedmdesátých letech spadá sociální zabezpečení pod ministerstvo práce a sociálních věcí a částečně také pod ministerstvo vnitra a

spravedlnosti. Ministerstvo vydává

metodické pokyny

k poskytování pečovatelské služby, kdy starým lidem poskytuje tzv. doplňkové služby, které zahrnují poskytování poradní pomoci, pečovatelské služby, stravování, věcné pomoci, peněžitých příspěvků a kulturních služeb. Pečovatelskou činnost poskytovaly dobrovolné pečovatelky i pečovatelky z povolání, které zabezpečovaly pomoc starým, chorým a osamělým občanům. Od roku 1975 se pečovatelská služba řídí zákonem o 26

sociálním zabezpečení č. 121/1975 Sb. V sedmdesátých letech dochází k výstavbě domů s pečovatelskou službou. Tyto domy byly zřizovány místními a městskými výbory. V osmdesátých letech komunistický režim uznává za nutné řešit sociální otázky. Sociální práce se tedy začíná rozvíjet. Významným milníkem v těchto letech bylo přijetí zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení a zákona č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů v sociálním zabezpečení. Po sametové revoluci v roce 1989 se začíná sociální práce opět rozvíjet. Pečovatelská služba se stále řídí zákonem č.100/1988 Sb. o sociálním zabezpečení, a vyhláškou č.182/1991 Sb., která ale přestává vyhovovat dynamickému rozvoji v této oblasti. Pečovatelská služba se stává nejrozšířenější druhem terénní sociální služby. Pečovatelskou službu začínají poskytovat i nestátní neziskové organizace a církve. Objekty pečovatelské služby jsou staří občané a těžce zdravotně postižení, kteří se nejsou schopni o sebe a o svou domácnost samostatně postarat. Po roce 2000 pečovatelské služby často přecházejí na obce a kraje. Vznikají zde rozdíly ve financování, které řeší klíčový zákona č. 108/2006, o sociálních službách. V tomto zákoně byly nastaveny podmínky, za jakých jsou poskytovatelé povinni uzavírat smlouvy, standardizovala se kvalita služeb, a poskytovatelé také museli projít mnohdy náročnou akreditací (Kolektiv autorů 2010).

2.4.2 Domy s pečovatelskou službou Domy s pečovatelskou službou nejsou podle zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů zařízení sociální služby, ale jedná se o byty ve vlastnictví obce. To znamená, že obce přidělují tyto byty na základě jimi stanovenými kritérii. Obce uzavírají s žadateli běžnou nájemní smlouvu, která se řídí obecnou úpravou nájmu bytu podle občanského zákoníku. Byty v domovech s pečovatelskou službou jsou považovány za byty zvláštního určení podle §2300 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Předpokládá se tedy, že obyvatelům těchto bytů bude poskytována pečovatelská služba. Občanský zákoník podmiňování uzavření nájemní smlouvy v domovech s byty zvláštního určení ani nevylučuje. Je tedy možné, že pokud tato podmínka v nájemní smlouvě byla a nájemce ji nedodrží, je možné mu vypovědět nájemní smlouvu pro hrubé porušení povinností z nájmu [5]. Jak již bylo v práci zmiňováno výše, domy pečovatelskou službou jsou z důvodu racionalizace poskytování pečovatelské služby, pro seniory nebo těžce zdravotně postižené. Často jsou zde zřizována zařízení sociální péče pro seniory a těžce zdravotně 27

postižené občany, jako např. středisky osobní hygieny, prádelny pečovatelské služby nebo kluby důchodců (Králová, Rážová 2005).

2.4.3 Dům s pečovatelskou službou Třešť Pečovatelská služba Třešť (dále jen PS) je příspěvková organizace, která byla zřízena dne 1. 1. 1993 dle § 36 odst. 367/1990 Sb., o obcích usnesením a schválením zřizovací listiny. Působnost a postavení PS upravuje Zřizovací listina organizační složky, která byla dne 29. 11. 2004 schválena zastupitelstvem města. Jako všechny sociální zařízení i PS se řídí zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění, k tomuto zákonu spadající prováděcí vyhláškou 505/2006 Sb., zákonem č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení, v platném znění a prováděcí vyhláškou č. 182/1991 Sb.. PS poskytuje své služby převážně v Katastrálním území města Třešť, dle potřeby i v městských částích Čenkov, Salavice a Buková. PS je možné poskytnout i v dalších obcích spádové oblasti, po uzavření smlouvy mezi Městem Třešť a příslušnou obcí. PS služba byla zřízena především za účelem poskytování této služby v nájemních bytech zvláštního určení, tj. v Domově s pečovatelskou službou I., Palackého 943 a v Domově s pečovatelskou službou II., Palackého 1352 nebo pro poskytování této služby přímo v domácnostech občanů v územním obvodu. Počet zaměstnanců stanovuje rada města. V této době je v organizaci zaměstnáno 6 osob. Organizaci řídí vedoucí pečovatelské služby, která je oprávněna jednat jménem pečovatelské služby v rozsahu stanoveném zřizovací listinou, a dalších předpisů stanovených městem. Vedoucí pečovatelské služby jmenuje a odvolává rada města. Pracovníci PS jsou podřízeni vedoucí pečovatelské služby, která řídí tyto pracovníky a vede jejich agendu činností. Vedoucí pečovatelské služby se zodpovídá za činnosti organizační složky radě města [6].

28

Nyní bude níže uvedeno schéma, na kterém je znázorněna zaměstnanecká struktura Pečovatelské služby Třešť.

Obrázek č. 3: Organizační struktura Pečovatelské služby Třešť

Zdroj: Vlastní zpracování podle: [6] http://www.trest.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.aspx?id_org=17076&id_dokumenty=2092&n=orga nizacni-rad

2.4.3.1 Poslání Pečovatelské služby Třešť Pečovatelská služba Třešť má snahu o to, aby staří, dlouhodobě nemocní a zdravotně postižení občané, mohli prožít svůj život co nejdelší dobu ve svém původním bydlišti. Poskytuje takovou pomoc, kterou si tato sociální skupina není schopna zajistit sama, nebo za pomoci jejich rodinných příslušníků, kteří se o ně nechtějí nebo neumí postarat. Forma péče pečovatelské služby je poskytována v takové kvalitě a rozsahu, aby klienti mohli, i za pomocí svých rodinných příslušníků dožít v domácím prostředí a nemuseli být stresováni změnou bydliště a případnou ztrátou soukromí [7]. 2.4.3.2 Cíle Pečovatelské služby Třešť Obecný cílem je poskytnout v případě potřeby takovou individuální péči, která by klientům zajistila důstojné a spokojené stáří, pokud je to možné po co nejdelší dobu ve své domácnosti. Tato individuální péče je zaměřena na spokojení fyzických, duševních, sociálních, zdravotních a duchovních potřeb. Péče je poskytována tak, aby vedla k podpoře udržení soběstačnosti a samostatnosti klientů [7].

29

Cílová skupina: 

Senioři



Osoby s chronickým onemocněním



Osoby se zdravotním postižením

2.4.3.3 Zásady poskytování pečovatelské služby Uživatelé služeb si sami rozhodují o službě a jejím rozsahu, v kterém ji chtějí využívat. Celý tým pečovatelské služby je pouze poradcem v sociální oblasti a zájemcům ji nabízí, nikoli vnucuje. Pracovníci plně respektují klientovu vůli, soukromí a důstojnost. Klient může za pomocí telefonického, osobního, nebo písemného oznámení tuto službu kdykoliv odmítnout nebo přerušit. Základem přímé péče o klienty je individuální přístup, který zajišťuje optimální poskytování péče, tak aby nedocházelo ke snižování soběstačnosti příjemce péče. Pracovníci v přímé péči jsou průběžně vzděláváni. Díky tomuto průběžnému vzdělávání umí pracovnice v přímé péči flexibilně určovat s klienty jejich potřeby a cíle péče, a proto nedochází ke snižování klientovy soběstačnosti. Pracovníci pečovatelské služby jsou vázáni standardy kvality sociální péče a jejími metodickými postupy a proto je klientům garantována minimální kvalita poskytovaných služeb [7]. 2.4.3.4 Podávání stížností Klienti mají možnost podávat stížnosti na kvalitu poskytovaných služeb, nebo chování pečovatelek u vedoucí Pečovatelské služby. V případě, že by klient nechtěl tuto situaci řešit osobně s vedoucí, je zde pro tyto případy zřízena schránka, do které je možné anonymně podat stížnost nebo připomínku. Tato schránka se nachází před vstupem do DPS. Pokud by se stížnost vztahovala přímo na vedoucí pečovatelské služby, je možné se obrátit písemnou formou na zřizovatele Pečovatelské služby, tj., Město Třešť [7].

2.5 Kvantitativní metodologie Metodologie se zabývá systematizací, posuzováním a navrhováním strategií a metod výzkumu (Hendl 2008). Autor Urban (2006 s. 63) ve své knize uvádí, že ,,metodologií se v sociologii označuje logika vědeckého bádání, která má svoji strukturu, konkrétně metody a techniky“.

30

Pro provedení sociálního výzkumu je možné si vybrat ze dvou základních metod a to kvantitativní a kvalitativní metody. V této práci bude využita metoda kvantitativního výzkumu. Kvantitativní výzkum nám umožňuje relativně rychlý a přímočarý sběr dat. Poskytuje přesná, numerická data. Jeho výhodou je také získání informací od velkého množství respondentů. Nevýhodou této metody je příliš abstraktní a obecná informace, někdy silná redukce počtu pozorovaných proměnných apod. Mezi základní techniky kvantitativní metodologie patří: standardizovaný rozhovor a standardizovaný dotazník (Hendl 2008). Nyní bude v práci napsáno pár informací o dotazníku.

2.5.1 Evaluace ,,Evaluace znamená proces posuzování a hodnocení podstaty, hodnoty a ceny zkoumané intervence nebo objektu s cílem provést určitá rozhodnutí o přijetí, odmítnutí nebo modifikaci zkoumaného programu nebo objektu na určité úrovni rozhodování.“ (Borg, Gall 1989 in Hendl 2008). Evaluační výzkum je považován za vědeckou činnost. Evaluace znamená systematické zkoumání hodnoty a použitelnosti určitého objektu. V sociální oblasti se jedná o výzkum nebo šetření zjišťující efektivitu sociální intervence. Za pomocí sociální intervence by měla evaluace přispět k odstranění nebo zmírnění sociálních problémů (Holasová 2014). Evaluačního výzkumu je možné použít ve školství, zdravotnictví, sociální a rodinné politice, na trhu práce, v procesech na zlepšování a udržování kvality životního prostředí apod. Evaluační výzkum je možné využít pro přezkoumání efektivity a užitečnosti sociálních programů, pedagogických a terapeutických intervencí, sociálních inovací, organizačních změn. Výsledky by měly přispět k lepšímu rozhodování a plánování, k větší racionalitě a lepší kvalitě nabídky. Za pomoci evaluačního výzkumu bychom měli dosáhnout požadovaných a námi stanovených společenských cílů, organizačních změn a procesů učení (Hendl 2008). V sociální práci lze pomocí evaluace sledovat různé cíle, které mohou přispět k legitimizaci sociální práce, k přesnějšímu definování cílů (Market in Holasová 2014). Evaluační výzkum využívá metod sociálněvědního výzkumu. V procesu evaluace se využívá kvantitativní metody (měření, fixní plány výzkumu) nebo kvalitativní metody i pružné a smíšené plány výzkumu. Aby se jednalo o kvalitní evaluační výzkum, je nutné, 31

aby při evaluaci došlo k popisu programů nebo intervencí, k porovnání a následně k predikcím. Podle účelu a zaměření můžeme dělit evaluaci na formativní, ta napomáhá posuzovat stávající program, popřípadě pomocí této evaluace je možné navrhnou, implementovat či zlepšit stávající program. Druhým typem evaluace je evaluace sumativní. Za pomocí této evaluace posuzujeme, jak byl stanovený program efektní. Tuto evaluaci využívají především politici nebo úředníci grantových agentur k určení programu, který se má podporovat nebo eliminovat při sledování určitých cílů (Hendl 2008). Tabulka č. 1: Schéma kvantitativní evaluace Základní kroky

Procesy Shromažďování informací, vytváření koncepčního

1. Shromažďování informací

základu pro evaluaci, získání informací pro vytvoření hodnotících kritérií, analýzu a hodnocení hodnoty programu.

2. Vytvoření kritérií validizace

Určujeme, co budeme vyhodnocovat a co je indikace. Návrh kritérií

3. Návrh plánu evaluace a

Popsání požadovaných informací a sběr. Uvažují se

provedení sběru dat

všechny aspekty návrhu evaluace včetně validizace

4. Analýza dat

5. Rozhodnutí

Srovnávání dat a informací s kritérii a určují se příslušné diference. Poznatky získané analýzou rozdílnosti mezi kritérii a daty jsou základem pro doporučení a akce.

Zdroj: Hendl 2008, s. 298

32

3 Empirická část 3.1 Úvod do empirické části O tom, že se stáří stává velkým fenoménem, se v práci autor zmiňuje již v úvodu. To, že populace nejen v České republice stárne, je také jisté. Tyto demografické změny zapříčiní to, že se problematika stáří a stárnoucího obyvatelstva bude v následujících desítkách let stávat stále více aktuální. Tato práce poskytla v teoretické části zajímavé informace o vývoji sociálních služeb v našich zemích, od konce 19. století, po současný sociální systém ČR. Byly také vypsány nejpodstatnější zákony a vyhlášky, týkající se našeho sociálního zabezpečení, byla zde rozebrána problematika stáří a stárnutí a s nimi související změny probíhající v tomto období, také byly v teoretické části vypsány potřeby, které se zvyšujícím se věkem mění. Další téma teoretické části se věnuje pečovatelské službě, je zde popsán vývoj pečovatelské služby od roku 1948. Domovy s pečovatelkou službou byly dalším tématem práce. Po tomto tématu se práce zaměřila na Pečovatelskou službu Třešť, její cíle a zásady poskytování služeb a možnostmi pro podávání stížností. V práci jsou vypsány cíle a zásady pečovatelské služby. V poslední části se práce věnovala kvantitativní metodologii a procesu evaluace. Po ohlédnutí se za tématy rozebrané v teoretické části, bude nyní následovat část praktická, v které bude věnována pozornost samotnému procesu evaluace, který se zaměří na hodnocení poskytovaných služeb klienty Domu s pečovatelskou službou Třešť. Klienti budou nejprve dotázáni na jejich důvody a příčiny spojené s přestěhováním se do Domu s pečovatelskou služnou (dále jen DPS), poté budou moci ohodnotit zázemí a zařízení DPS, také ohodnotí jimi využívané služby a činnost personálu. Budou se také moci vyjádřit k aktivitám, které by uvítali, ohodnotí také soužití s ostatními obyvateli. Respondenti budou také dotázáni, zda vědí o možnosti stěžování si a zda tuto možnost již využili a s jakým výsledkem.

3.2 Popis souboru a metodologie V empirické části práce je využitá kvantitativní metodologie, přesněji deskriptivní výzkum. V empirické části si nebylo potřebné stanovovat hypotézy, poněvadž deskriptivní výzkum detailně popisuje jevy a procesy určité skutečnosti. Výhodou 33

kvantitativní výzkumu je, vysoká standardizovanost získaných dat, relativně rychlý a přímočarý sběr dat od velkého počtu respondentů, a také přesná, numerická data (Riechel 2009). V tomto výzkumu posloužil ke sběru dat dotazník, který autor osobně roznesl dne 27. 10. 2015 klientům Domu s pečovatelskou službou. Sběr dotazníku proběhl dne 30. 10. 2015. Respondenti tedy měli dostatečnou dobu pro přečtení a vyplnění dotazníku. Autor se také předem domluvil s respondenty, že pokud si nebudou z jakéhokoliv důvodu vědět rady, bude možné vyplnit dotazník přímo s tazatelem osobně dne 30. 10. 2015, kdy bude probíhat sběr dotazníků. Tuto variantu již dopředu konstatoval značný počet klientů, kteří z důvodu svého zhoršeného zdravotního stavu nemohli dotazník sami vyplnit. Díky tomu si mohl být autor u těchto respondentů jist správného vyplňování dotazníků. Autor také mohl klienty vyslechnout a respondenti mohli, pokud tedy měli zájem přesněji specifikovat odpověď, popřípadě dané odpovědi přidat doplňující informaci. Autor také považoval za výhodu to, že přímo pochází z tohoto města a mohl tedy s respondenty, kteří nebyli schopni sami vyplnit dotazník navázat vřelejší vztah. Tito klienti byli tedy více schopni se k daným otázkám přesněji a účelněji vyjadřovat. Celkem bylo možné oslovit 37 klientů, kteří aktuálně žijí ve dvou Domech pečovatelské služby. Výsledný počet vyplněných dotazníků bylo možné získat od 31 klientů. Důvody nesebrání plného počtu dotazníku byly zapříčiněny nepřítomností některých klientů (i přesto, že byli předem informováni vedoucí pečovatelského služby), nebo jejich nezájem o vyplňování dotazníku. Také byl autor předem upozorněn personálem Pečovatelské služby, že nebude možné oslovit některé klienty, z důvodu jejich vážného zdravotního stavu.

34

Jak již bylo zmíněno v předchozím odstavci, celkem bylo respondenty vyplněno 37 dotazníků. Značnou převahu v počtu obyvatel v DPS mají ženy. Jak je možné vidět na nadcházejícím grafu.

16,1%

Muž Žena

83,9%

Graf č. 1: Pohlaví respondentů

Následující obrázek znázorňuje zastoupení obyvatel v DPS dle věkových kategorií. Nejvíce obyvatel je ve věku 75 – 89 let. Nejméně je v DPS zastoupená věková kategorie do 60 let. Žádný z mužů v tomto zařízení není starší 89 let. 9,7% 16,1%

Méně než 60 60-74 75-89 32,3%

90 a více

41,9%

Graf č. 2: Věk respondentů

35

S postupujícím věkem dochází v lidských životech k nepříjemné životní situaci a to úmrtí jednoho z partnerů. Autor se domnívá, že pokud se jeden z partnerů ocitne ve své domácnosti bez svého životního partnera, může tato událost spustit úvahy o přestěhování se do DPS. Činnosti, které si partneři dříve rozdělovali mezi sebe, musí nyní zvládat svépomocí. Ženy přestávají stačit na činnosti, které dříve zajišťoval jejich partner, jako jsou jisté mechanické a technické věci v domácnosti, muži naopak nejsou schopni zastat činnosti, které dříve zastávala jejich partnerka, jako praní, žehlení, či příprava stravy a jsou tedy nakloněni ke změně bydliště, tam kde budou této pomoci co nejblíže. 12,9%

Sám(a) S partnerem

87,1%

Graf č. 3: Bydlení

Z předchozího grafu je patrné, že převážná většina klientů žije v bytě DPS sama. Toto tvrzení, které autor popisoval v předcházejících větách, bude rozšířeno o další otázku, ve které bude zjištěno, z jakých důvodů se lidé museli přestěhovat do DPS.

3.3 Důvody pro přestěhování se do DPS Lidé s rostoucím věkem jsou často vystavováni situacím, které mohou ovlivnit přímo jejich osobní život a způsobit velké životní změny. Přestěhování se z původního bydliště, kde lidé žili někdy i po celý svůj život patří mezi zásadní změny v životě. V následující otázce budou znázorněny důvody, které vedly občany k přestěhování se do DPS.

36

100% 90% 80%

32,3% 48,8%

70%

64,5%

60% 96,8%

50%

Ano

40% 30%

Ne

67,7% 51,6%

20%

35,5%

10% 3,2%

0% Zdravotní

Bytové

Rodinné

Finanční

Graf č. 4: Důvody přestěhování

Respondenti měli v této otázce upřesnit důvody přestěhování se do DPS. V této otázce mohli zvolit více možností. Nejvíce klientů se přestěhovalo do DPS ze zdravotních důvodů a to necelých 68%. Pokud v této otázce klienti zvolili více jak jednu variantu, nejčastěji potom respondenti spojovali varianty zdravotní a bytové. 29% respondentů zvolilo souběžně varianty zdravotní a bytové. U 80% mužů představovali zdravotní problémy hlavní příčinu přestěhování se do DPS. Klienti autorovi sdělili fakt, že poté, co jim zemřel jejich životní partner, s kterým sdíleli domácnost, neměli dostatečnou jistotu, že se při svém zdravotním stavu budou schopni o sebe postarat. Proto chtěli být klienti co nejblíže případné pomoci. Druhý neoznačovanější důvod pro příchod do DPS, který označilo necelých 52% dotazovaných, byl bytový důvod. Opuštění svého domovského bydliště z bytových důvodů přisuzovali respondenti zbytečné velikosti a nevyužitelnosti svého původního bydlení. Pokud se respondenti přestěhovali do DPS z rodinných důvodů, dodávali k této odpovědi, že jejich stávající byt či dům přenechávali rodině. V následující otázce odpovídali respondenti na otázku, jakým způsobem se dozvěděli o Domu s pečovatelskou službou. Respondenti mohli označit více variant odpovědí. Hranici 25% překročily tři varianty odpovědí. Nejvíce se respondenti dozvídali o DPS od známých. Tuto variantu označilo více jak 32% dotazovaných. 29% respondentů se dozvědělo o DPS od rodiny. Více jak 25% respondentů se dozvědělo o DPS od 37

pečovatelek, které jim již dříve, než se přestěhovali do DPS poskytovaly pečovatelské služby. Nejméně se dotazovaní dozvídali o možnosti bydlení v DPS od doktorů a vůbec nejméně prostřednictvím médií (TV, rozhlasu, novin). Graf pod textem tyto hodnoty upřesňuje. 100% 90% 80% 70%

67,7%

60%

71,0%

74,2%

80,6% 93,5%

50%

96,8% Ne

40%

Ano

30% 20%

32,3%

10%

29,0%

25,8%

19,4% 6,5%

3,2%

Od doktora

Média (TV, rozhlas, noviny)

0% Od známých

Od rodiny

Od pečovatelek

Nabídlo město

Graf č. 5: Informace o DPS

Předchozí text a uvedený graf poskytly důležité informace o tom, z jakých zdrojů se respondenti dozvídali o DPS. Nejvíce se respondenti dozvídali o DPS od svých známých a rodiny. Lidé v produktivním věku, se důsledku svých pracovních, rodinných a dalších povinností, mnohdy nemohou v dostatečné míře věnovat a starat se, o své stárnoucí rodiče, kteří v některých případech v důsledku snižující se osobní výkonnosti a zhoršujícímu se zdraví, začínají mít problémy se sebeobsluhou a údržbou své domácnosti. Právě následující otázka bude spojena s časem, po který museli respondenti čekat, od podání žádosti na byt, než jim byl přidělen. Tuto otázku autor zahrnul do dotazníku záměrně, protože měl sám možnost se během dvou školních stáží v tomto zařízení přesvědčit o faktu, že někteří klienti by možnost bydlení v DPS uvítali bezesporu s velkým nadšením.

38

25,8%

29,0%

Méně než 1 měsíc Méně než 6 měsíců 1 rok Déle než 1 rok 9,7%

35,5%

Graf č. 6: Čekací doba na byt v DPS

Z grafu nad tímto textem je možné vidět, že respondenti čekali na přidělení bytu různě dlouhou dobu. Někteří respondenti, kteří označovali první možnost „méně než 1 měsíc“ doplňovali tazateli, že jim byl byt přidělen i do jednoho týdne. Fakt, že někteří zájemci o byt, čekali na přidělení bytu i jen jeden týden a někteří značně delší dobu, je zapříčiněn tím, že se v DPS nachází byty o různých velikostech. Nejdelší čekací doby jsou na byty 1+1 tedy byty malé, o které žádají převážně jednotlivci. Naopak velkometrážní byty jsou zde i v této době k dispozici. Většina klientů, jak již bylo popsáno a znázorněno výše mají zájem se přestěhovat do DPS bez partnera. Přidělování bytů má na starosti vedoucí pečovatelské služby, která postupuje při přidělování bytů podle daných pravidel.

3.4 Spokojenost s vybavením a přístupem do DPS V následující části práce bude zhodnoceno vybavení DPS a přístup do vybraných míst v DPS. Hodnocení daných míst je znázorněno v tabulce 4 pod tímto textem, kde je uvedeno průměrné hodnocení. Tabulka poskytuje konkrétnější informace o tom, jak hodnotí vybraná místa muži a jak ženy. Otázka byla zaměřena na hodnocení přístupu do samotného PD, k výtahu, do bytu a na sociální zařízení. Přístup do obou budov DPS je bezbariérový. Ke vstupu mohou obyvatelé využít zešikmené rampy, která zajišťuje bezproblémový vstup i osobám na vozíčku. Výtah je zde umístěn na chodbě v blízkosti

39

vstupu a je možné se jim dostat do všech pater DPS. Sociální zařízení se nacházejí přímo v bytech klientů. Tabulka č. 2: Hodnocení přístupu do vybraných míst Vybraná místa

Průměrná známka

Pečovatelský dům

1,16

Výtah

1

Byt

1,065

Sociální zařízení

1,23

Tabulka č. 3: Hodnocení přístupu do vybraných míst dle pohlaví Hodnocení vybraných míst:

Muži

Ženy

1,2

1,15

Výtah

1

1

Byt

1

1,07

1,2

1,231

porovnání muži vs. ženy Pečovatelský dům

Sociální zařízení

Z tabulek nad tímto textem je možné vyhodnotit, že většina klientů je spokojena s přístupem do vybraných míst. Objevilo se zde, ale také horší hodnocení známkami 3 a 4, které bylo přiděleno přístupu na sociální zařízení. Toto hodnocení bylo udělováno osobami, které mají výrazně zhoršenou pohybovou schopnost a nemají přidělen bezbariérový byt. Známkou 5 nehodnotil přístupu do vybraných míst ani jeden obyvatel DPS. Ve spodní části tabulky je uvedeno hodnocení vybraných míst dle pohlaví. Hodnocení mužů a žen je velice podobné. Muži udělují horší hodnocení přístupu do Pečovatelského domu a na sociální zařízení, ženy naopak hodnotí hůře přístup do bytu.

40

V předchozím textu byl zhodnocen přístup do vybraných míst, v následující části textu bude pozornost zaměřena na hodnocení zázemí DPS. Pro spokojený a příjemný život v DPS je bezpochyby důležité, aby se obyvatelé cítili ve svých bytech a prostorách dobře. Lidé v seniorském věku často tolik nelpí po designu, ale upřednostňují jednoduché a snadno použitelné vybavení. Tabulka č. 4: Hodnocení zařízení a prostor v DPS Průměrná

Muži

Ženy

Zařízení (vybavení bytu)

1,4

1,34

1,35

Prostory (chodby, společenské místnosti)

1,2

1,15

1,16

známka

Jelikož DPS je tvořeno dvěma budovami, horší hodnocení bylo přidělováno klienty staršího domu. Ve starší budově DPS bylo špatné hodnocení přidělované především kvůli starým kuchyňským linkám a sociálnímu zařízení. Byty ve starší budově jsou s tímto vybavením v provozu již několik let, během nichž ho využívala řada předchozích klientů. Proto také klienti hodnotili zařízení známkami 3 a 4. Ke společným prostorám v DPS měli klienti kladnější hodnocení. Na chodbách se nachází skromné knihovničky, ze kterých si obyvatelé mohou vypůjčit knihy. K relaxaci, či posezení se spolubydlícími mohou obyvatelé využít společenské prostory, které jsou barevně vymalovány a vyzdobeny obrázky a květinami. Za dobrého počasí mají obyvatelé možnost využít k posezení laviček před DPS, nebo si jít zacvičit na posilovacích strojích zřízených městem Třešť, které se nacházejí v přilehlém parku. Relativně kladné hodnocení zařízení a prostor DPS je možné také přisoudit kompletní renovaci fasád obou budov, zateplení a výměně starých nevyhovujících oken. Je zajímavé, že muži byli, jak k zařízení, tak k prostorám v DPS kritičtější a udělovali o něco horší hodnocení než ženy. Horší průměrnou známku 1,35 získalo zařízení v DPS. Prostory v DPS byly hodnoceny průměrnou známkou 1,16.

3.5 Hodnocení poskytovaných služeb Prostřední část dotazníku se zaměřila na hodnocení služeb Pečovatelské služby. Respondenti měli možnost obecně ohodnotit poskytované služby. Byla zjišťována také 41

frekvence využívání všech služeb PS. Většinu služeb, které zajišťuje přímo Pečovatelská služba, byla respondenty hodnocena velice kladně. Horší hodnocení bylo respondenty přidělováno dovozu oběda. Na obrázku pod textem je vyobrazen graf, který znázorňuje obecnou spokojenost klientů se službami. Pro známku 1 se zde rozhodlo 78% klientů, zbylá procenta připadla na známku 2 a 3, nikdo z dotazovaných nehodnotil služby známkami 4 a 5. Ze získaných dat je možné zjistit, že známkami 2 a 3 hodnotili služby pouze klienti ve věkové kategorii nad 75 let. 90% 80%

77,4%

70% 60% 50% 40% 30% 19,4%

20% 10%

3,2%

0,0%

0,0%

0% Známka 1

Známka 2

Známka 3

Známka 4

Známka 5

Graf č. 7: Komplexní hodnocení služeb

Mezi nejvyužívanější služby zajišťované PS patří pedikúra a dovoz oběda. Služeb pedikérky zde využívá 68% klientů. Klienti využívající služeb pedikérky měli možnost, tuto službu ohodnotit. Hodnocení bylo velmi jednoznačné, 95% klientů hodnotilo tuto službu známkou 1, zbylých 5% známkou 2. Mezi služby, které klienti využívají denně, patří: pomoc při úkonech osobní hygieny, pomoc při oblékání a svlékání, příprava jídla, běžný úklid domácnosti, praní a žehlení, dovoz oběda a nákupy a pochůzky. Tyto služby PS jsou využívány nižším počtem obyvatel. Například pomoc při oblékání a svlékání využívá denně 6,5% klientů (tedy 2 klienti), pomoc při úkonech osobní hygieny využívá 3,3% klientů (tedy 1 klient), nákupy a pochůzky využívá denně 16,1% klientů. Z dat také vyplynulo, že doprovod k lékaři a velký úklid nevyužívá denně žádný klient. Klienti, kteří využívají od PS službu nákupů a pochůzek jsou z 71% starší 75 let. Podle dat využívá službu praní a žehlení prádla 60% mužů žijících v DPS. Z analýzy dat je také možné zjistit, že 80% 42

osob starších 90 let zajišťuje PS minimálně jednou do měsíce velký úklid. Druhou nejčastěji využívanou službou PS je dovážka obědů. Tuto službu využívá denně 63% klientů. Tuto službu zajišťuje PS ve spolupráci se Školní jídelnou Základní školy Třešť. O prázdninách, kdy školní jídelna neposkytuje stravu, je dovoz obědů zajištěn od jiných předem nasmlouvaných dodavatelů. Z důvodu velkého počtu uživatelů této služby, byla tato služba hodnocena individuálně. V dotazníku byla vypsaná tři kritéria, ke kterým mohli klienti přidat hodnocení. Respondenti hodnotili kvalitu obědů, výběr z jídelníčku a cenu obědů. Na obrázku pod tímto textem je hodnocení klientů graficky znázorněno. Respondenti zde využili celou hodnotící škálu a tak se zde objevilo i hodnocení se známkou 5 čili nejhorší, které bylo uděleno ceně oběd. Cena oběda je i s dovozem 78kč. 70% 60,9% 60% 50% 40%

43,5% 39,1% 34,8%

34,8% 30,4%

30% 17,4% 17,4%

20%

8,7%

10%

8,7% 4,3% 0% 0%

0% 0%

0% Známka 1

Známka 2

Kvalita oběda

Výběr z jídelníčku

Známka 3

Známka 4

Známka 5

Cena oběda

Graf č. 8: Hodnocení obědů

Hodnocení kvality oběda známkou 2 a 3 bylo respondenty přidělováno kvůli horší kvalitě polévek. Kvalita oběda byla celkově ohodnocena známkou 1,91. Tabulka pod textem uvádí, jak hodnotí kvalitu obědů muži a jak ženy. Tabulka č. 5: Hodnocení kvality obědů dle pohlaví Kvalita oběda

Průměrná známka

Muži

1,75

Ženy

1,43

43

Výběr z jídelníčku hodnotilo více než 60% klientů známkou 1. Jak již bylo zmíněno výše, k ceně obědů respondenti využili celou známkovací stupnici. Ceně obědů bylo přiděleno celkové hodnocení 2,13. Zajímavá informace je, že ženy přidělili ceně obědů výrazně horší ohodnocení a to známku 2,16, kdežto muži jsou k ceně obědů shovívavější a hodnotí jí známkou 2. Tento fakt mírnějšího hodnocení ceny obědů muži, může být zapříčiněn vyššími důchody, které muži pobírají. Výběr z jídelníčku byl ohodnocen známkou 1,47. Pokud budou tyto tři výše zmíněné kritéria pro hodnocení obědů sjednocena do jednoho celkového hodnocení, vyplyne pro službu dovoz obědů známka 1,78.

3.5.1 Hrazení poskytovaných služeb Součástí dotazníku byla také otázka, která zjišťovala, z jakých zdrojů klienti hradí poskytované služby. Respondentům zde byly nabídnuty čtyři varianty odpovědí. U každé varianty měli vyznačit svojí odpověď. Tato otázky směřovala pouze na klienty, kteří využívají některé ze služeb PS. Obyvatelé, kteří pouze bydlí v DPS se této otázky tedy nezúčastnili. Na tuto otázku odpovědělo 27 klientů DPS. 100%

92,6%

90% 80% 70% 60% 48,1%

50% 40% 30% 20%

7,4%

10%

0,0%

0% Důchod

Příspěvek

Naspořené peníze

Rodina

Graf č. 9: Hrazení služeb

Z grafu nad tímto textem je vidět základní vyhodnocení. V této otázce mohli respondenti zvolit více variant odpovědí, a proto lze ze získaných dat získat i podrobnější informace např., že k úhradě poskytovaných služeb postačuje 59,3% respondentům pouze starobní důchod, nebo že k uhrazení poskytovaných služeb využívá 7% respondentů pouze příspěvek na péči. Dalších 7% respondentů využívá 44

k úhradě

služeb

zároveň

důchod,

příspěvek

i

naspořené

peníze.

Žádnému

z dotazovaných nepřispívá na služby rodina. Klienti také mohli ohodnotit, jak jsou spokojeni s časem, kdy jsou jim služby poskytované. Časy ve kterých jim budou služby poskytované, jsou s klienty určeny již při podepisování smlouvy o poskytování služby, takže si je klienti do značné míry mohou volit sami. Někdy, ale nemůže být klientům plně vyhověno v důsledku omezených technických možností a personálních sil. Respondenti mohli svojí spokojenost s časem, ve kterém jsou jim služby poskytovány, ohodnotit na čtyřbodové škále, kdy mohli zvolit z variant, absolutně vyhovuje, spíše vyhovuje, spíše nevyhovuje a absolutně nevyhovuje. Na níže uvedeném grafu je znázorněna spokojenost klientů s časem, kdy jsou jim služby poskytovány v závislosti na délce pobytu v DPS. Méně než 1 rok

1-5 let

Déle než 5 let

100% 100% 90% 80% 70%

71,4% 64,3%

60% 50% 40% 28,6% 28,6%

30% 20%

7,1%

10% 0%

0%

0%

Spíše vyhovuje

Spíše nevyhovuje

0%

0%

0%

0% Absolutně vyhovuje

Absolutně nevyhovuje

Graf č. 10: Spokojenost s časem poskytovaných služeb dle délky pobytu klientů

Na tuto otázku zodpovídalo 27 obyvatel DPS. Ze získaných dat je možné vyhodnotit, že přes 96% klientů, kteří využívají některou ze služeb PS, čas spíše nebo absolutně vyhovuje. Více jak 74% dotazovaných, čas poskytovaných služeb absolutně vyhovuje. Pozitivní informací pro PS je, že pouze jednomu respondentovi čas, kdy jsou mu služby poskytovány, spíše nevyhovuje a žádnému klientovi čas absolutně nevyhovuje.

45

Na závěr této kapitoly bude ještě vyhodnocena otázka, která zaznamenala jako jediná v tomto evaluačním výzkumu jednoznačnou odpověď. Otázka se respondentů dotazovala na to, zda mají přehled o službách, které jim může poskytnout pečovatelská služba. Všichni dotazovaní tedy 31klientů na tuto otázku odpověděli „Ano“, tedy že mají přehled o možných službách. Jiný přehled mají ale klienti o osobě, která by jim z personálu PS měla být nejblíže a to o klíčovém pracovníkovi. Právě spolupráci s klíčovým pracovníkem se bude věnovat následující kapitola.

3.6 Hodnocení personálu V této kapitole bude věnován prostor pro ohodnocení činnosti personálu a klíčového pracovníka. Nejdříve bude však ohodnocena činnost klíčového pracovníka. Klíčový pracovník má koordinovat poskytované služby určenému klientovi, iniciativně řešit jeho potřeby a zájmy. Dříve než, ale bude možno ohodnotit práci klíčového pracovníka, bylo zapotřební se zeptat klientů DPS, zda mají vůbec ponětí, kdo je jejich klíčový pracovník. Níže uvedený graf poskytuje informaci o povědomí respondentů o klíčovém pracovníkovi dle věkových kategorií. 100% 90% 80%

40,0%

70%

64,3%

60,0%

60% 50%

Ne

100,0%

Ano

40% 30%

60,0%

20%

35,7%

40,0%

75-89

90 a více

10% 0% Méně než 60

60-74

Graf č. 11: Povědomí klientů o klíčovém pracovníkovi dle věkových kategorií

Svého klíčového pracovníka zná pouze necelých 42% dotazovaných. Více jak 58% respondentů si nebyla jista, kdo jejich klíčový pracovník je, nebo se s tímto pojmem doposud ani nesetkalo. Co se týče žen a jejich povědomí o klíčovém pracovníkovi, tak 46

více jak 53% z nich nezná svého klíčového pracovníka. Naproti tomu 60% mužů svého klíčového pracovníka zná. Zajímavá informace je, že více jak 71% klientů žijících v DPS méně než rok, svého klíčového pracovníka nezná. Z analyzovaných dat vyplynula další zajímavá informace o tom, že u osob starších 75 let, má povědomí o klíčovém pracovníkovi méně než 40% respondentů. Respondentům, kteří znají svého klíčového pracovníka, byla položena doplňující otázka, ve které hodnotili spolupráci s klíčovým pracovníkem. Respondenti mohli ohodnotit spolupráci na pětibodové škále, kdy stejně jako ve školním hodnocení, známka 1 bylo nejlepší hodnocení a známka 5 nejhorší. Na tuto otázku odpovídalo 15 klientů. Známku 1 tedy nejlepší hodnocení, klíčovému pracovníkovi přidělilo 94% respondentů, známkou 2 hodnotilo svojí spolupráci s klíčovým pracovníkem zbylých 6% dotazovaných. Klíčový pracovník byl celkově ohodnocen známkou 1,12.

3.6.1 Činnost personálu Další otázka směřovala k hodnocení činnosti personálu pečovatelské služby. Otázka nebyla individualizována na jednotlivé pracovníky PS, ale směřovala k celkovému hodnocení činnost PS jako týmu. Každý profesionální pracovník v sociálních službách, by měl splňovat celou řadu předpokladů pro vykonávání této práce. Správný pracovník by měl být citově vyzrálý, trpělivý, empatický, měl by mít kladný vztah k lidem, také by měl být dostatečně vzdělaný a mít všeobecný přehled pro případy, kdy klient potřebuje řešit jeho nepříznivé životní situace. Některé tyto předpoklady, které by měl pracovník v sociálních službách splňovat, byly nabídnuty respondentům k ohodnocení na pětibodové škále. Na tuto otázku odpovídali všichni respondenti, kteří dotazník vyplňovali. I přesto, že ne všichni obyvatelé DPS využívají služeb PS a střetávají se s personálem denně, či několikrát za týden, měli již možnost se minimálně jednou s pracovníkem PS dostat do přímého kontaktu. Respondenti v této otázce hodnotili, jak je s nimi personál ochoten komunikovat, ochoten poskytnout pomoc, jak se k nim chová, zdali plně respektuje jejich práva a soukromí a také jestli je ochoten v případě potřeby řešit jejich osobní problémy. Zpracovaná data poskytla celkem jednoznačnou informaci o spokojenosti klientů DPS s přístupem personálu PS. Z výše zmíněných variant bylo u pěti z nich zaznamenáno hodnocení pouze známkou jedna. Jediná jiná známka a to známka 2, byla přidělena personálu PS za ochotu komunikovat s klienty.

47

3.7 Život obyvatel v DPS V předchozí kapitole, data ukázala přehled klientů DPS o službách, které poskytuje Pečovatelská služba. V této kapitole bude zjištěno, jak jsou klienti spokojeni s životem v DPS. Nejprve bude z analyzovaných dat zjištěno jakým způsobem se obyvatelé DPS dozvídají o aktivitách či případných změnách, které by se jich mohli týkat. Otázka v dotazníku zněla: Jak Vás PS informuje o nových událostech a aktivitách. Respondenti se měli vyjádřit ke každé nabízené možnosti a mohli tedy označit více prostředků, od kterých získávají nové informace. Autor díky odborným stážím v této organizaci byl informován o prostředcích, které PS využívá při komunikaci s klienty. V dotazníku byly vypsány možnosti, od kterých by se mohli klienti potřebné informace dozvědět a to: prostřednictvím informací vyvěšených na nástěnce, z letáčků, osobně od pečovatelek, nebo vedoucí, nebo dopisem. V dotazníku byla nabídnuta i varianta neinformování pečovatelskou službou o nových událostech. 100%

90,3%

90% 80%

74,2%

70% 60%

51,6%

50% 40% 30% 20% 10%

3%

0%

0% Vyvěšení na nástěnce

Letáčky

Osobně (pečovatelky)

Dopisem

Neinformuje

Graf č. 12: Způsob informování o nových událostech a aktivitách

Jak je patrné z výše uvedeného grafu, nejvíce dotazovaných se dozvídá o nových událostech z nástěnky, která je umístěna v obou domech DPS u vchodových dveří. Z dat je také možno vyhodnotit, že více jak 32% obyvatel DPS se dozvídá nové informace kombinovaně a to zároveň z nástěnek, letáčků, a také osobně od pečovatelek. Pouze 6,5% dotazovaných se spoléhá při oznamování nových informací pouze na pečovatelky. Tyto osoby spoléhající se pouze na pečovatelky, spadají do věkové kategorie 60-75 let. 3% dotazovaných tedy, jeden respondent přijímá nové informace pouze prostřednictvím 48

dopisu. Zajímavá informace je, že každý z mužů žijících v DPS, se při získávání nových informací spoléhá na více jak 2 zdroje. V následující části textu se pozornost zaměří na aktivní vyplňování volného času. Klientům byla položena otázka, zda by uvítali, kdyby jim PS zprostředkovala nějaké společenské vyžití. Autor během výzkumu zjistil, že v DPS byly tyto aktivity dříve zajišťovány organizací, které však již v Třešti nepůsobí, a tak se zde nabízí volné pole působnosti pro PS. V DPS žije více jak 90% obyvatel starších 60 let. Jak autor mohl zjistit během dvou stáží v organizaci, starší obyvatele žijících v DPS přijímají nové informace z omezených zdrojů. Nejvíce by obyvatelům vyhovovalo, kdyby jim nějaké společenské aktivity naplánovala přímo Pečovatelská služba. Právě personál Pečovatelské služby je ten, který zná nelépe, schopnosti a možnosti klientů. U této otázky se dalo předpokládat, že cílová skupina v důsledku vyššího věku a v některých případech i špatného zdravotního stavu, nebude mít o tyto aktivity zájem. Ale bylo také možné předpokládat, že někteří klienti žili dříve aktivní styl života, třeba i se svým partnerem a z důvodu jeho úmrtí se těmto aktivitám přestali věnovat. Autor tedy očekával, že o některé nabízené varianty, by mohli mít klienti zájem. Klientům byly nabídnuty následující aktivity: výlet, posezení s vrstevníky, návštěva kina či divadla, nějaké sportovní činnosti, nebo vzdělávací aktivity. Méně než 60

60-74

75-89

70% 60,0% 60% 50% 40%

40,0% 40,0%

44,4%

41,7% 33,3%

40,0% 33,3% 30,0%

30%

25,0% 20,0%

22,2%

30,0%

20,0% 20,0%

20% 10% 0% Výlet

Posezení s vrstevníky

Kulturní vyžití

Sportovní aktivity

Vzdělávaccí aktivity

Graf č. 13: Zájemci o společenské aktivity dle věkových kategorií

49

Výše uvedený graf č. 13 poskytuje informace o obyvatelích DPS, kteří by uvítali nějakou společenskou aktivitu dle jejich věku. Z dat vyplynulo, že ve věkové kategorii 90 a více let neměl žádný klient(ka) zájem o vybrané aktivity, proto nebyla tato věková kategorie pro lepší přehlednost v grafu vyznačena. Data také ukázala, že skoro polovina dotazovaných (48,4%), by uvítalo, kdyby jim PS zprostředkovala nějaký výlet. Respondenti k této možnosti autorovi doplňovali, že by jim postačil výlet po blízkém okolí. Pokud by byli zájemci o výlet rozděleni dle pohlaví, tak by výlet uvítalo 40% mužů, u žen je zájem o výlet o něco větší a pro tuto možnost by bylo 50% žen. Druhou aktivitou, kterou by uvítalo 38,7% obyvatel je možnost posezení s vrstevníky. Vzdělávací aktivitu by uvítalo 32,3% dotazovaných. Podobný zájem respondenti projevili i o nějaký druh kulturního vyžití (29%). Neméně chtěnou aktivitou, kterou by obyvatelé uvítali, je jakákoli sportovní aktivita. Menší zájem o sportovní aktivity se dal u této cílové skupiny dopředu částečně očekávat.

3.7.1 Soužití obyvatel v DPS Následující podkapitola je součástí kapitoly, která zjišťuje jek se obyvatelům v DPS žije. V této podkapitole je vyhodnocena otázka, která směřovala k hodnocení soužití obyvatel DPS. Soužití spolubydlících je pro spokojený život velice důležité. Pokud spolu obyvatelé dobře vycházejí, je možné předpokládat větší zájem o případné společenské aktivity, které by mohli obyvatelé DPS společně provozovat. V opačném případě se obyvatelé nebudou chtít účastnit těchto společenských aktivit. Tabulky pod tímto textem uvádí jak obyvatelé DPS hodnotí soužití s ostatními obyvateli. Tabulka č. 6: Hodnocení soužití obyvatel v DPS dle pohlaví Srovnání hodnocení soužití muži vs. ženy Muži

Ženy

2

1,42

50

Tabulka č: 7: Hodnocení soužití obyvatel v DPS dle věku Hodnocení soužití obyvatel dle věkových kategorií Do 60 let

60-74

75-89

90 let a více

2

1,6

1,57

1

K ohodnocení soužití byla respondentům nabídnuta pětibodová stupnice. K této otázce se vyjádřilo 30 obyvatel DPS. Jedna klientka si neodvážila soužití obyvatel ohodnotit pro její krátkou dobu pobytu v DPS. Nejvíce respondentů hodnotilo soužití známkou 1. K této variantě se přiklonilo 60% dotazovaných. 80% respondentů starších devadesáti let hodnotilo soužití obyvatel právě známkou 1. Známku 2 označilo 30% dotazovaných, tedy necelá jedna třetina obyvatel. Respondenti, ale hodnotili soužití i známkami 3 a 4. Toto horší hodnocení bylo přiděleno obyvateli žijící v DPS déle než rok. Ke známce 3 se přiklonilo 6,7% dotazovaných a známkou 4 hodnotilo soužití 3,3% obyvatel. Známkou 4 hodnotil soužití obyvatel pouze jediný respondent a to mužského pohlaví. Celkově je soužití obyvatel ohodnoceno známkou 1,53. Zajímavá informace, která vyplynula ze získaných dat, je že lidé v DPS se zvyšujícím se věkem, stávají tolerantnější k ostatním obyvatelům a jejich hodnocení je kladnější než u osob mladších. Pokud bude hodnocení zaměřené pouze na muže, z dat pak vyplyne známka 2. Ženy hodnotí soužití známkou 1,42, tedy kladněji než muži. Autor se domnívá, že horší hodnocení může být zapříčiněno menším počtem mužů žijících v DPS, kteří pro své debaty mohou postrádat mužský element, a tak ani nemají takovou potřebu se s ostatními obyvateli stýkat a hodnotí tedy soužití obyvatel záporněji než ženy.

3.8 Obyvatelé DPS a stížnosti O tom, že soužití obyvatel je pro spokojený život velmi důležité, bylo psaná již výše. Pokud se však již vyskytne nějaký problém, který by omezoval bydlení některého z obyvatel, je důležité tyto události účelně řešit. Problémy mohou být lecjaké povahy, nemusejí týkat pouze bydlení a technických věcí, ale i špatné práce personálu, nevhodně poskytovaných služeb apod.. Ne každý, ale dokáže svůj negativní názor sdělit osobně. O to horší to pak může být pro klienty, kteří využívají služeb, na které jsou mnohdy zcela závislí. Sdělit tuto nespokojenost některé osobě, která klientovi služby poskytuje, 51

zahrnuje velké riziko. Proto by v každé dobře fungující organizaci, které zajišťuje služby lidem, měla být možnost vyjádřit svůj názor anonymně. V DPS tuto možnost mají. Obyvatelé mohou své připomínky a stížnosti na jakýkoliv nedostatek upozorňovat personál DPS prostřednictvím anonymního oznámení, které je možné vkládat do schránky. Tato schránka je umístěna ve vchodu do horní budovy DPS. Otázka je, zda klienti o této možnosti vůbec vědí. Tato otázka o možnosti anonymního stěžování, patřila mezi další otázky z dotazníku.

16,1%

Ano Ne

83,9%

Graf č. 14: Informovanost o možnostech stížnosti

Z obrázku 21 je jasné, že většina obyvatel DPS o této možnosti ví. Z 31dotazovaných ví o této možnosti 83,9% obyvatel, zbylých 16,1% dotazovaných o této možnosti stěžovat si neví. Data ukázala, že všichni dotazovaní, kteří o této možnosti stěžovat si nevědí, jsou starších 75 let. O možnosti anonymního stěžování ví 80% mužů ale i 85% žen žijících v DPS. Tato otázka byla dále rozšířena pro respondenty, kteří o této možnosti stěžovat si vědí, o otázku, zda již tuto možnost někdy využili. K této otázce se vyjádřilo 26 obyvatel DPS. Obrázek pod tímto textem získaná data znázorňuje.

52

15,4%

Ano Ne

84,6%

Graf č. 15: Podané stížnosti

Na grafu je možné vidět, že pouhých 15% klientů, kteří o možnosti stěžovat si vědí, tuto možnost někdy využili. Data také ukázala, že žádný klient, který žije v DPS méně jak 1 rok stížnost nepodával. Také lze z dat zjistit, že 75% klientů, kteří podávali stížnost, spadá do věkové kategorie 60-74 let. Tuto informaci si lze přebrat, tak že lidé starší již nemají takovou potřebu na případné nedostatky upozorňovat. Starší lidé jsou s postupujícím věkem stále více, závislejší na pomoci ostatních a jsou vděční za jakoukoli pomoc, která jim usnadňuje jejich žití. Respondentům, kteří si již někdy stěžovali, byla položena další otázka, která zjišťovala, z jakých důvodů si stěžovali. Respondentům byly nabídnuty varianty odpovědí, ke kterým se mohli přiklonit. K této otázce byly nabídnuty varianty odpovědí, od případné špatné činnosti personálu, špatného provádění služeb, po často využívanou službu a to dovoz obědů a špatného technického stavu v DPS. Všichni dotazovaní podávali stížnosti z důvodu špatného technického stavu Pečovatelského domu. Doplňující otázka k předešlé otázce zjišťovala, zda byly stížnosti klientů DPS vyřešeny k jejich spokojenosti. Data ukázala, že všem klientům bylo po podání stížnosti vyhověno k jejich spokojenosti. I tato skutečnost, že všem stěžujícím si klientů bylo po podání stížnosti vyhověno, vypovídá o dobře fungující činnosti personálu.

53

3.9 Závěrečná doporučení Účelem této práce bylo za pomoci evaluace zhodnotit spokojenost obyvatel Pečovatelského domu s poskytovanými službami. Evaluační výzkum by měl odhalit pozitiva, ale i negativa zkoumaných jevů v organizaci. Takto získané informace by měly posloužit zkoumané organizaci při vytváření intervencí, které by v případě kladného hodnocení měly zajistit udržení situace, popřípadě při negativního hodnocení k zavedení opatření, která by vedla k nápravě problému. Na získání potřebných dat pro tuto práci se podíleli obyvatelé Pečovatelského domu. V této závěrečné fázi práce budou data zpracovány a vyhodnoceny kladné a záporné stránky organizace. Jak bylo psáno výše v textu, při takovémto hodnocení se mohou vyskytnout jak pozitivní tak negativní ohlasy. V případě této organizace zde převažovali velice pozitivní hodnocení. Byly ale také zaznamenány drobné náznaky nespokojenosti obyvatel. Pro lepší přehled nevýraznějších výchylek je pod tímto textem umístěna tabulka, ve které jsou pozitiva a negativa vypsány. Tabulka č. 8: Pozitiva a negativa organizace

Pozitiva

Negativa

 Přístup do všech potřebných míst



V některých případech vybavení bytu

 Spokojenost s prostorami DPS



Hodnocení soužití obyvatel z pohledů

 Velice

kladné

hodnocení

personálu PS  Spokojenost s poskytovanými službami  Dobrá

mužů (známka 2)

činnosti 

Hodnocení obědů (1,78)



Cena obědů (2,13)

s klíčovým 

spolupráce

Neznalost klíčového pracovníka (58%)

pracovníkem  Spokojenost s prací pedikérky  Spokojenost

s časem

poskytovaných

služeb  Vysoká

informovanost

o

možnosti

stěžování  Malé procento stížností

Přání klientů do budoucna Výlety

Posezení s přáteli

Vzdělávací aktivity

54

Jak je možno vidět z tabulky nad textem, je zde převaha kladnějších ohlasů. Pro udržení stávajícího pozitivních hodnocení je zapotřebí, aby organizace na těchto pozitivech i nadále pracovala. Tato část textu bude zaměřena na hůře hodnocené služby a na aktivity, které by klienti v budoucnu uvítali. Autor se po vyhodnocení získaných dat rozhodl, že navrhne několik možných variant pro vyplnění volného času klientů. Klienti si nejvíce přáli, aby jim PS zprostředkovat nějaký výlet. Druhou nejžádanější variantou, kterou by obyvatelé rádi uvítali je posezení s ostatními obyvateli. Autor zvolil, z důvodu omezených zdravotních a finančních možností obyvatel, časově a finančně nenáročné aktivity. NÁVRH 1

Návštěva hradu Roštejn

Jak klienti autorovi sdělovali, uvítali by i výlet po blízkém okolí. První návrh, je výlet na hrad Roštejn, který se nachází do 10 km od sídla organizace. Zde klienti navštíví hrad a blízké okolí, v případě zájmu mohou absolvovat i prohlídku hradu. Poté proběhne posezení v hospodě, která je součástí komplexu. Zde se klienti mohou občerstvit a při této činnosti si i popovídat s ostatními účastníky výletu. Následně se opět vrátí do DPS. Tabulka č. 9: Náklady na výlet

Náklady na výlet na hrad Roštejn Vstupenka na nádvoří hradu je zdarma Cena prohlídky hradu

40 Kč

Cena stravy účastníků

100 Kč

Náklady účastníci

140 Kč

Doprava – využití dodávky PS

200 Kč

Dozor pečovatelky

1000 Kč

Mzda řidičovi

1000 Kč

Náklady na personál a pronájem vozu

2200 Kč

Náklady na tuto akci by si částečně hradili účastníci sami. Finance na personální zabezpečení by mohly být pokryty za pomoci dotací ze státního rozpočtu, nebo z grantů obce, kraje, ministerstva, EU, nebo ze sponzorských darů od dobrovolníků. 55

NÁVRH 2

Společenský podvečer v Sokolském domě

Druhá varianta pro aktivní vyplnění volného času a sblížení kolektivu, se může uskutečnit v místním Sokolském domě. Zde probíhají v nepravidelných intervalech promítání na různá témata. Pro účastníky by mohlo být zajímavé například promítání historických fotek města, u kterého by účastníci mohli zavzpomínat na své mládí a přidat i své poznatky. Účastníci této aktivity, pokud to bude možné, dojdou do Sokolského domu samostatně, pro klienty, kteří nebudou schopni dojít, bude dovoz zajištěn řidičem PS. Před zahájením promítání si účastníci budou moct popovídat s ostatními účastníky, po zhlédnutí připraveného programu se vrátí do DPS. Pro ty, kteří nejsou schopni dojít svépomocí, bude zajištěn odvoz řidičem PS. Tabulka č. 10: Náklady na společenskou akci

Náklady na tuto společenskou akci v Sokolském domě Vstupné

Dobrovolné

Cena občerstvení

50 Kč

Náklady účastníci

50 Kč

Doprava – využití dodávky PS

150 Kč

Dozor pečovatelky

500 Kč

Náklady na personál a pronájem vozu

650 Kč

Jak již bylo psáno v předchozím návrhu, náklady na tuto akci si budou částečně hradit účastníky sami. Náklady na personál pokryje organizace z vlastních zdrojů, nebo využije výše zmíněné dotační programy. Zprostředkováním některé z výše uvedených aktivit může PS docílit lepších vztahů mezi obyvateli v DPS a zároveň, i některým klientům splní jejich přání o zprostředkování nějaké společenské aktivity. Nyní bude v pár větách navržen postup, jakým bude moct PS negativněji hodnocené aspekty uvést do pro klienty přijatelnějšího stavu. Obyvatelé starší budovy si stěžovali na zastaralé vybavení svých bytů. U tohoto problému by PS (vedoucí pečovatelská služby) mohla působit pouze jako mediátor, který tuto informaci, o nevyhovujícím zařízení bytů oznámí městu Třešť, které byty a jejich vybavení spravuje a bude požadovat nápravu. 56

Další element, který snižoval celkovou spokojenost klientů v DPS, zapříčiňovala služba dovozu obědů. K vyřešení tohoto problému může postačit, aby vedoucí PS vyhledala klientům některé jiné alternativy dovozu oběda a nabídla jim je. Klienti pak budou mít možnost tyto varianty mezi sebou porovnat a zvážit případnou změnu dodavatele. Menší informovanost o klíčovém pracovníkovi může, i přesto že v této organizaci jsou klienti se službami velice spokojeni, mít negativní vliv při poskytování služeb. Organizace může mít také problémy v případě inspekce sociálních služeb, v rámci dodržování standardů kvality sociálních služeb. Vedoucí PS by měla s ostatními pracovníky tuto problematiku probrat. Poté co vedoucí PS přidělí pracovníkům v sociálních službách své klienty a pracovníci s přidělenými klienty budou souhlasit, tak tito pracovníci dojdou tuto skutečnost oznámit svým klientům a popíší jim poslání této funkce. Pokud klienti s určenou osobou nebudou souhlasit, oznámí tuto skutečnost, buď osobně, nebo pomocí anonymní schránky vedoucí PS, která klientovi přidělí jiného klíčového pracovníka.

57

4 Závěr Tato bakalářská práce se věnovala hodnocení poskytovaných služeb klienty Pečovatelského domu v Třešti. Autor si hodnocení této organizace vybral záměrně, protože v tomto zařízení, během svého studia na Vysoké škole absolvoval dvě odborné stáže, během kterých se mohl hlouběji seznámit s fungováním organizace. Dalším důvodem proč si autor pro zpracování své bakalářské práce zvolil právě tuto organizaci, je fakt, že je obyvatelem města Třešť a chtěl znát názor místních obyvatel na služby, které jim zprostředkovány přímo město. Cílem této práce tedy bylo zjistit, jak jsou obyvatelé spokojeni s životem v DPS, s poskytovaným službami a personálem Pečovatelské služby Třešť. Jak hodnotí zařízení a vybavení DPS, a soužití s ostatními obyvateli. Práce je rozděleny na dvě části teoretickou a praktickou část. V teoretické části se práce věnovala tématům stáří a stárnutí, potřebám a změnám v seniorském věku, popsala vývoj sociálních služeb v našich zemích od konce 19. století, po současnou podobu sociálního zabezpečení ČR. V práci byl také popsán vývoj pečovatelské služby, která je jednou ze služeb sociální péče, až po stávající podobu pečovatelské služby. Dostatečný prostor byl v práci také věnován pečovatelské službě Třešť. V závěru teoretické části byla popsána metodologie, která byla použitá v empirické části a evaluace. V praktické části práce byly interpretovány data získané z dotazníkového šetření. K vyplnění dotazníku byli osloveni všichni obyvatelé DPS. Dotazníky se nepodařilo však získat od všech obyvatel. Někteří klienti neměli zájem dotazníky vyplnit, a některé obyvatele nebylo autorovi doporučeno oslovovat, z důvodu jejich špatného zdravotního stavu. Získaná data byly vyhodnoceny a seřazeny do kapitol, tak aby umožnily čtenářovi komplexní přehled a spojitost o dotazovaných faktech. Po úvodní kapitole praktické části, kde byl popsán zkoumaný soubor, následovala kapitola, ve které byly zjištěny důvody obyvatel pro přestěhování se do DPS, také bylo zjištěno, od jakých zdrojů se dotazovaní o DPS dozvěděli, a jak dlouho museli čekat na přidělení bytu. Z analyzovaných dat bylo zjištěno, že nejvíce respondentů se přestěhovalo do DPS ze zdravotních důvodů. Respondenti se nejčastěji dozvídali o DPS od známých a do bytu v DPS se mohli nastěhovat do půl roku od podání žádosti. V následující kapitole bylo hodnoceno vybavení a přístup do DPS. Přístup do vybraných míst byl respondenty hodnocen velmi kladně. K vybavení a prostorám byli respondenti kritičtější. Z dat 58

vyplynula zajímavá informace o tom, že klienti starší budovy jsou oproti obyvatelům novější budovy znatelně kritičtější k vybavení ve svých bytech. V další kapitole byly respondenty ohodnoceny služby, které využívají. Bylo zjištěno, jak jsou spokojeni s časem a jak tyto služby hradí. Ukázalo se, že mezi nejvyužívanější služby patří dovoz obědů a pedikúra. Tyto dvě nejvyužívanější služby byly hodnoceny zvlášť. Data ukázala, že se službou pedikérky jsou klienti velice spokojeni, dovoz obědů klienti hodnotí negativněji. Hodnocení personálu PS se věnovala následující kapitola, ve které je i ohodnocena práce klíčového pracovníka. Hodnocení personálu PS bylo velmi kladné. Data také ale ukázala, že více jak polovina klientů nezná svého klíčového pracovníka. Klienti, kteří svého klíčového pracovníka znají, hodnotili jeho spolupráci s nimi velice kladně. O tom jak se klientům žije v DPS bylo psáno další kapitole. Nejprve bylo zjištěno, jakým způsobem se klienti dozvídají o nových událostech a aktivitách. Poté bylo zjištěno, jakým zájem by měli klienti o případné aktivity. Ukázalo se, že nejvíce klientů by uvítalo, kdyby jim PS zprostředkovala nějaký výlet, či společné posezení s vrstevníky. Pro spokojený život je důležité soužití obyvatel. Ze získaných dat bylo zjištěno, že muži a mladší obyvatelé DPS, hodnotí soužití s ostatními obyvateli hůře než ženy a starší obyvatelé. V závěrečné kapitole byl prostor věnován stížnostem. Data ukázala, že většina obyvatel DPS ví o možnosti si anonymně stěžovat, ale pouze malé procento obyvatel tuto možnost někdy využilo. Ti, kteří tuto možnost využili, si stěžovali pouze na špatný technický stav DPS. Personál pokaždé tyto problémy vyřešil k spokojenosti obyvatel. V závěrečné kapitole byly zjištěné informace shrnuty. Z dat vyplynuly ve větší míře pozitivní informace. Výzkum ale objevil i drobné nedostatky. A proto byl v závěrečné části navržen projekt, který by mohl tyto problémy minimalizovat k větší spokojenosti klientů. Skutečnosti, které byly zjištěny touto prací, mohou přispět ke zkvalitnění života obyvatel DPS a také by mohly být užitečné pro personál Pečovatelské služby, které bude práce poskytnuta.

59

5 Seznam použitých zdrojů Literatura: BICKOVÁ, Lucie. Pečovatelská služba v České republice. 1. vyd. Tábor: Asociace poskytovatelů sociálních služeb České republiky, 2010, 432 s. ISBN 978-80-904668-07. HANZL, Daniel. Sociální politika I: Sociální zabezpečení. 2014. HARTL, P. Stručný psychologický slovník. Praha: Portál, 1993, str. 311. ISBN 80-7178803 HAUKE, Marcela. Zvládání problémových situací se seniory: nejen v pečovatelských službách. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, 128 s. ISBN 978-80-247-5216-7. HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008, 407 s. ISBN 978-80-7367-485-4. KAHOUN, Vilém. Sociální zabezpečení: vybrané kapitoly. Vyd. 1. Praha: Triton, 2009, 445 s. ISBN 978-80-7387-346-2. KRÁLOVÁ, Jarmila. Zařízení sociální péče pro seniory a zdravotně postižené občany. Olomouc: ANAG, [200-]-^^^^, ^^^sv. Práce, mzdy, pojištění. ISBN 80-726-3275-2. KREBS, V. a kol. Sociální politika, 4. Vyd. Praha : ASPI, a.s., 2007, s. 504 LANGMEIER, Josef a Dana KREJČÍŘOVÁ. Vývojová psychologie. 2., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2006, 368 s. Psyché (Grada). ISBN 80-247-1284-9 MALÍK HOLASOVÁ, Věra. Kvalita v sociální práci a sociálních službách. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, 151 s. ISBN 978-80-247-4315-8. MATOUŠEK, Oldřich. Sociální služby: legislativa, ekonomika, plánování, hodnocení. Vyd. 1. Praha: Portál, 2007, 183 s. ISBN 978-80-7367-310-9. MLÝNKOVÁ, Jana. Péče o staré občany: učebnice pro obor sociální činnost. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 192 s. ISBN 978-80-247-3872-7. MÜHLPACHR, Pavel. Gerontopedagogika. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004, 203 s. ISBN 80-210-3345-2. 60

POTŮČEK, Martin. Sociální politika. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 1995, 142 s. Studijní texty (Sociologické nakladatelství). ISBN 80-858-5001-X. REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009, 184 s. Sociologie (Grada). ISBN 978-80-247-3006-6. URBAN, Lukáš. Sociologie. 1. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2006, 373 s. ISBN 80868-6145-7. VENGLÁŘOVÁ, Martina. Problematické situace v péči o seniory: příručka pro zdravotnické a sociální pracovníky. Vyd. 1. Praha: Grada, 2007, 96 s. ISBN 978-80247-2170-5. VODÁČKOVÁ, Daniela. Krizová intervence. 2. vyd. Praha: Portál, 2007, 543 s. ISBN 978-80-7367-342-0. Zdraví pro třetí věk. 1. vyd. Čestlice: Rebo, 2006, 270 s. Knihovna zdraví (Rebo). ISBN 80-723-4536-2. Internetové zdroje: [1] Ministerstvo práce a sociálních věcí: Senioři a politika stárnutí [online]. [cit. 201511-20]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/2856 [2] KOCHANÍKOVÁ, Petra. Návrh motivačního systému a odměňování zaměstnanců ve firmě Meridea, S.R.O. [online]. 2015-11-20 [cit. 2015-11-20]. Dostupné z: https://www.vutbr.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=38728. Vysoké učení technické v Brně. Vedoucí práce Martin Mucha [3] Sociální zabezpečení v sociálním systému společnosti [online]. [cit. 2015-11-20]. Dostupné

z:

http://pomahamekvalite.cz/files/file/elearning/5%20modul/!skripta%206_%20lekce.pdf [4] Sociální služby. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. [cit. 2015-11-20]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/1866 [5] Ministerstvo práce a sociálních věcí. Pečovatelská služba [online]. [cit. 2015-1120]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/13368

61

[6] Organizační řád Městského úřadu Třešť [online]. [cit. 2015-11-20]. Dostupné z: http://www.trest.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.aspx?id_org=17076 [7] Město Třešť. Pečovatelská služba [online]. [cit. 2015-11-20]. Dostupné z: http://www.trest.cz/pecovatelska-sluzba/d-2038/p1=2349

62

6 Seznam příloh Příloha 1: Dotazník Příloha 2: Seznam úkonů poskytované pečovatelskou službou Třešť Příloha 3: Úhrady za fakultativní úkony

63

Příloha 1: Dotazník

DOTAZNÍK

Hodnocení poskytovaných služeb klienty Pečovatelského domu Třešť

Vypracoval: Hejl Petr Tel: 603753845

Vážení klienti Domu s pečovatelkou službou Třešť, jsem student Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, a tímto bych Vás chtěl poprosit o vyplnění tohoto dotazníku, který zjišťuje, jak jsou obyvatelé Domova s pečovatelskou službou Třešť spokojeni s poskytovanými službami. Váš názor je pro mě velmi důležitý pro dokončení mé bakalářské práce, která by mohla zkvalitnit Vámi užívané sociální služby. Dotazník je plně anonymní a data z něho získaná poslouží výhradně k potřebám bakalářské práce. Předem děkuji za Váš čas a ochotu dotazník vyplnit.

Upozornění 1:

Otázky si prosím vždy pozorně přečtěte! Vyberte si odpověď a řádně ji vyznačte křížkem do určeného políčka. Pokud v instrukci nebude uvedeno jinak, označte pouze jednu možnost. Pokud jste zvolili odpověď, která není ta, která odpovídá vašemu hodnocení, a budete ji chtít změnit, postupujte následujícím způsobem: prostor, v kterém jste označili chybnou odpověď, plně vybarvěte a označte novou odpověď. Na všechny nejasnosti se mne zeptejte. Děkuji za pochopení.

1.

Jaké byly Vaše důvody přestěhování se do Domu s pečovatelskou službou Třešť? (U každé nabízené varianty označte prosím Vaši odpověď). Ano

Rodinné Zdravotní Finanční Bytové

Ne

2.

Jak jste se dozvěděli o možnosti bydlet v Domě s pečovatelskou službou Třešť? (U každé nabízené varianty označte prosím Vaši odpověď). Ano

Ne

Od rodiny Od známých Od doktora Od pečovatelek Nabídlo město Média (TV, rozhlas, noviny)

3.

Jak dlouho jste čekal(a) na přidělení bytu?

Méně než 1 měsíc Méně než 6 měsíců 1 rok Déle než 1 rok

4.

Jak jste spokojeni s přístupem do prostor uvedených níže v tabulce? (Na níže uvedené škále hodnoťte prosím stejně jako ve školním hodnocení, 1 je nejlepší hodnocení 5 nejhorší hodnocení). 1

Pečovatelského domu Do výtahu Do bytu Na sociální zařízení

2

3

4

5

5.

Nyní Vás poprosím o vyjádření Vaší spokojenosti s prostorami a zařízením v Pečovatelském domě. (Na níže uvedené škále hodnoťte prosím stejně jako ve školním hodnocení, 1 je nejlepší hodnocení 5 nejhorší hodnocení). 1

2

3

4

5

Zařízení PD Prostory PD

6.

Z následující tabulky vyberte úkony, které u PS užíváte. U těch, které využíváte, označte do tabulky, jak pravidelně ji využíváte. Pokud službu nevyužíváte, zaškrtněte políčko „Nevyužívám“. Denně

Pomoc při úkonech osobní hygieny Pomoc při oblékání, svlékání Příprava a podání jídla Doprovod k lékaři Běžný úklid a údržba domácnosti Velký úklid, mytí oken, věšení záclon Praní prádla, žehlení Dovoz oběda Nákupy, pochůzky Pedikúra

1-3x za týden

1x za 2 týdny

Jednou za měsíc

Nevyužívám

7. Jak byste obecně ohodnotili poskytované služby? (Hodnoťte prosím stejně jako ve školním hodnocení, 1 je nejlepší hodnocení, 5 nejhorší hodnocení).

1

8.

2

3

4

5

Nyní bych Vás poprosil, abyste ohodnotili Vaší spokojenost s obědy. (Hodnoťte prosím stejně jako ve školním hodnocení, 1 je nejlepší hodnocení, 5 nejhorší hodnocení). 1

2

3

4

5

Kvalita oběda Výběr z jídelníčku Cena oběda

9.

Využíváte služeb pedikérky?

Ano, využívám Ne, nevyužívám

Pokud jste v předchozí otázce odpověděli, že využíváte služeb pedikérky, pokračujte prosím následující otázkou č. 10. Pokud jste odpověděli, že nevyužíváte, pokračujte otázkou č. 11.

10.

Jak jste spokojeni s jejími službami? (++velice spokojena, +spíše spokojena, 0 „ani spokojen(a), ani nespokojen“, -spíše nespokojena, -velice nespokojena).

Spokojenost se službami pedikérky

++

+

0

-

--

11.

Jak hradíte poskytované služby? (U každé varianty vyznačte prosím Vaši odpověď). Ano

Ne

Z důchodu Naspořené peníze Rodina Pobírám příspěvek

12.

Nyní bych se Vás chtěl zeptat, jak Vám vyhovuje čas, ve kterém jsou Vám služby poskytovány? (Ohodnoťte prosím na stupnici: 1-Absolutně vyhovuje, 2- spíše vyhovuje, 3- spíše nevyhovuje, 4-Absolutně nevyhovuje)

1

13.

2

3

4

Máte přehled o službách, které PS poskytuje?

Ano, mám Ne, nemám

14.

Víte, kdo je Váš klíčový pracovník?

Ano Ne

Pokud jste v předchozí otázce opověděli Ano, pokračujte otázkou č. 15. Pokud jste odpověděli Ne, pokračujte prosím otázkou č. 16. Děkuji.

15.

Jak hodnotíte spolupráci se svým klíčovým pracovníkem? (Ohodnoťte prosím jeho spolupráci s Vámi na škále 1-5, kdy stejně jako ve školním hodnocení 1 je nejlepší hodnocení a 5 nejhorší hodnocení).

1

16.

2

3

4

5

Jak hodnotíte celkovou činnost personálu PS? (Hodnoťte prosím stejně jako ve školním hodnocení, 1 je nejlepší hodnocení 5 nejhorší hodnocení). 1

2

3

4

5

Ochota komunikovat Ochota pomáhat Chování Respektování práv Respektování soukromí Zájem o řešení Vašich problémů

17.

Jak Vás PS informuje o nových událostech a aktivitách? (U každé varianty vyznačte prosím Vaši odpověď). Ano

Vyvěšením na nástěnce Letáčky Osobně (pečovatelky) Dopisem Neinformuje

Ne

18.

Měl(a) byste zájem, kdyby Vám PS zprostředkovala nějaké společenské vyžití? (U každé varianty vyznačte prosím, zda byste o ni měl(a), popřípadě neměl(a) zájem). Ano

Ne

Výlety Posezení s vrstevníky Kulturní vyžití (divadlo, kino) Sportovní aktivity Vzdělávací aktivity

19.

Jak hodnotíte soužití s ostatními obyvateli? (Ohodnoťte prosím na škále 1-5, kdy stejně jako ve školním hodnocení 1 je nejlepší hodnocení, 5 nejhorší hodnocení.

1

20.

2

3

4

5

Víte o tom, že je možné si na kvalitu poskytovaných služby stěžovat?

Ano, vím Ne, nevím

Pokud jste na předchozí otázku odpověděli Ne, pokračujte prosím otázkou č. 24. Pokud Ano pokračujte následující otázkou. Děkuji

21. Ano Ne

Stěžoval(a) jste si někdy?

22.

Z jakého důvodu jste si stěžoval(a)? (U každé varianty vyznačte prosím Vaši odpověď). Ano

Nevhodné chování personálu Špatné provádění služeb Pozdní příchody pečovatelek Kvalita oběda Nevyhovující technický stav Pečovatelského domu

23. Ano Ne

Byl problém po podání stížnosti vyřešen k Vaší spokojenosti?

Ne

Demografické otázky 24.

Jak dlouho žijete v PD?

Méně než 1 rok 1-5 let Déle než 5 let

25.

Žijete v bytě sám(a)?

Ano Ne

26.

Jaké jste pohlaví?

Muž Žena

27.

Kolik je Vám let?

Do 60let 60 – 74 75 – 89 Nad 90

Příloha 2: Seznam úkonů poskytované pečovatelskou službou Třešť

Úkon Základní činnosti v péči o osobu

Úhrada

Komentář

100,Kč/hod.

Pomoc při úkonech osobní hygieny, oblékání, svlékání, přesun z lůžka, podání jídla, doprovod k lékaři apod.

osobu víkendy a svátky

120,-Kč/ hod.

Pomoc při úkonech osobní hygieny, oblékání, svlékání, přesun z lůžka, podání jídla.

Základní činnosti při zajištění chodu domácnosti

120,Kč/hod.

Běžný úklid a údržba domácnosti, žehlení v domácnosti, velký úklid, mytí oken, věšení záclon, apod.

Koupel v SOH

100,Kč/úkon

Základní činnosti v péči o

Práce pečovatelky, zvedací zařízení voda, energie, ručník, žínka, mýdlo, šampon, fén, jednorázové pomůcky Praní prádla

60,-Kč/kg

Pračka, sušička, elektřina, voda, práce pečovatelky prášek na praní, škrob, aviváž, dovoz prádla

Dovoz oběda

17,- Kč

Provoz auta, práce řidiče, práce pečovatelky, zapůjčení jídlonosičů

15,Kč/úkon

Nákup 1-3 věci jednoho sortimentu na jednom místě, pochůzka na jednom místě (např. pošta)

25,Kč/úkon Nákupy, pochůzky

Nákup 4-8 věcí různého sortimentu do 5 kg na 1 místě, pochůzka na 2 místa (např. lékař a lékárna)

35,Kč/úkon

Větší nákup do 10 kg na 1 místě, pochůzka na 3 místa (např. 2 lékaři, lékárna)

60,Kč/úkon

Velký nákup 10-15 kg na 1 místě, časově náročná pochůzka (vyřizování na úřadech) Příplatek za nákup na dalším místě na

20,- Kč

přání klienta (1 místo = 20,- Kč)

Příloha 3: Úhrady za fakultativní úkony

Úkon

Úhrada

Komentář

Vyřízení příspěvku na péči, nebo příspěvku na mobilitu na žádost klienta

150,Kč/úkon

Práce sociálního pracovníka, vypsání formulářů a vyřízení na úřadě

Pedikúra v SOH

170,Kč/úkon

Pedikúra v domácnosti

230,Kč/úkon

Dovoz do SOH

30,Kč/úkon

Telefon v zájmu klienta Dovoz klienta, nebo převoz věcí po Třešti

Práce pečovatelky včetně přípravy, voda, energie, sterilizace, vybavení místností, nástroje (čepelka, ručník, sůl, krém, dezinfekce) Práce pečovatelky, nástroje, sterilizace, přesun pečovatelky Cesta tam a zpět, úhrada zůstává stejná i v případě, že klient nazpět dovézt nechce

20,Telefonické vyřizování na požádání klienta Kč/úkon obsahuje čas pracovníka + hovorné 150,Kč/úkon

Lze poskytovat pouze po domluvě, z kapacitních důvodů je tato služba nenároková Lze poskytovat pouze po domluvě,

Dovoz kompenzační pomůcky z Jihlavy

250,Kč/úkon

Zapůjčení pomůcek k úklidu

20,-Kč /úkon

Hadry, kbelík, saponáty a potřebné čistící prostředky (pokud nemá klient vlastní)

Zapůjčení schůdků

20,-Kč/ úkon

Pokud nemá klient vlastní.

Zapůjčení vysavače

20,-Kč/ úkon

Pokud nemá klient vlastní.

Zapůjčení zvedacího zařízení

20,- Kč/ úkon

z kapacitních důvodů je tato služba nenároková

Týká se pouze DPS. Týká se pouze DPS. Při koupání v bytě klienta