VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií
Dovednosti sester očima pacientů při příjmu na lůžkové oddělení
Bakalářská práce
Autor: Martina Čadová Vedoucí práce: Mgr. Petra Vršecká Jihlava 2013
Anotace Bakalářská práce se zabývá dovednostmi sester očima pacientů při příjmu na lůžkové oddělení. Teoretická část zahrnuje příjem pacienta na lůžkové oddělení, adaptaci pacienta na pobyt v nemocnici, dále se zabývá lidskými potřebami, rolí sestry a jejími komunikačními dovednostmi. Praktická část provádí rozbor výsledků z dotazníkového šetření zaměřeného na pacienty, jak vidí dovednosti sester v komunikaci a informovanosti o pobytu při příjmu na lůžkové oddělení, které jsou zpracované v tabulkách a grafech.
Klíčová slova: Sestra, pacient, příjem na lůžkové oddělení, komunikace.
Annotation This Bachelor thesis deals with the skills of nurses through the eyes of patients on admission to the inpatient ward. The theoretical part includes the admission of the patient to the inpatient ward and adaptation of the patient to stay in hospital, it deals with human needs, the role of nurses and their communication skills. The practical part carries out analysis of results from the questionnaire survey focused on patients and their perception to see nurse communicative skills and awareness concerning stays on admission to the inpatient ward, which are processed in tables and graphs.
Keywords: Nurse, patient, admission to the inpatient ward, communication.
Poděkování Děkuji paní Mgr. Petře Vršecké za odborné vedení a cenné rady při vypracování mé bakalářské práce. Chtěla bych také poděkovat svým rodičům za jejich obrovskou podporu jak ve studiu, tak i v životě a poděkovala bych též všem, kteří přispěli, ať už radou či pomocí ke zdárnému dokončení mé bakalářské práce. Další poděkování patří samozřejmě i všem respondentům, kteří se zúčastnili mého dotazníkového šetření.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis
Obsah 1 Úvod .............................................................................................................................. 7 1.1 Cíl výzkumu ............................................................................................................ 8 1.2 Hypotézy ................................................................................................................. 8 2 Teoretická část ............................................................................................................. 9 2.1 Příjem pacienta na lůžkové oddělení....................................................................... 9 2.1.1 Druhy příjmu ..................................................................................................... 9 2.1.2 Příjem pacienta na standardní ošetřovací jednotku ......................................... 10 2.1.3 Příjem pacienta na speciální ošetřovací jednotku ........................................... 13 2.2 Adaptace pacienta na pobyt v nemocnici .............................................................. 13 2.2.1 Fáze adaptace .................................................................................................. 14 2.2.2 Prevence maladaptace ..................................................................................... 15 2.3 Lidské potřeby....................................................................................................... 16 2.3.1 Potřeby ve zdraví ............................................................................................. 16 2.3.2 Potřeby v nemoci ............................................................................................. 16 2.4 Role sestry ............................................................................................................. 17 2. 5 Komunikační dovednosti sestry ........................................................................... 18 2.5.1 Verbální komunikace ...................................................................................... 18 2.5.2 Neverbální komunikace................................................................................... 19 3 Praktická část ............................................................................................................. 22 3.1 Metodika výzkumu................................................................................................ 22 3.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí .............................. 23 3.3 Průběh výzkumu.................................................................................................... 23 3.4 Zpracování získaných dat ...................................................................................... 23 3.5 Výsledky výzkumu................................................................................................ 24 3.6 Diskuze.................................................................................................................. 38 3.7 Návrh řešení a doporučení pro praxi ..................................................................... 42 4 Závěr ........................................................................................................................... 45 Seznam použité literatury ............................................................................................ 47 Seznam tabulek a grafů ................................................................................................ 50 Seznam příloh ................................................................................................................ 51
1 Úvod Jako téma své bakalářské práce jsem si vybrala „ Dovednosti sester očima pacientů při příjmu na lůžkové oddělení.“ Již řadu let v rámci studia absolvuji odbornou praxi a učím se, jak být řádnou zdravotní sestrou s dobrými praktickými dovednostmi. Na praxi v nemocnici se setkávám s různými typy sestřiček. Některé jsou milé, sympatické, vhodně upravené, působí důvěryhodně a vytváří dobrou atmosféru, ovšem některé vyvolávají pocit chaotického jednání, neochoty a jejich celkový dojem vyjadřuje nezájem o člověka. Příjem jedince do nemocnice je změna pro každého. Změní se mu jeho denní rituál, potřeby, prožívá také nové zkušenosti, má obavy sám o sebe a podobně. Proto hned ze začátku (při příjmu na oddělení) by měli být nemocní přivítáni co nejlépe. Každého pacienta je nutné seznámit se zdravotním personálem, s léčebným a ošetřovatelským postupem, s jednotlivými prostory a objekty, dále s denním řádem, právy pacientů a nezbytné je samozřejmě i podání dalších potřebných informací a to vše s ohledem na aktuální zdravotní stav nemocného. Bakalářská práce je tvořena dvěma částmi, a to teoretickou a praktickou. V teoretické části bych se ráda zaměřila na průběh příjmu pacienta na lůžkové oddělení, na adaptaci pacienta na pobyt v nemocnici a dále na lidské potřeby ve zdraví i v nemoci. V druhé části bych ráda popsala roli sestry a její komunikační dovednosti. Ve výzkumné části bych ráda zjistila, jaké jsou názory pacientů na dovednosti sester při jejich příjmu na lůžkové oddělení. Zajímá mě především, jak pacienti vidí komunikační rozsah dovedností sester, a zda jsou dostatečně informování o pobytu na lůžkovém oddělení. Tímto tématem se mimo jiné v současné době zabývá i 8. ročník celonárodního průzkumu spokojenosti pacientů českých nemocnic, který probíhá od 1. 3. do 30. 9. 2013.
7
1.1 Cíl výzkumu Cílem výzkumu je zmapovat rozsah komunikačních dovedností sester při příjmu pacienta na lůžkové oddělení a zjistit, jak dostatečně jsou pacienti informování o pobytu na lůžkovém oddělení.
1.2 Hypotézy 1. Očekávám, že více jak 75 % pacientů bude spokojeno s verbální komunikací sester. 2. Očekávám, že více jak 75 % pacientů bude spokojeno s neverbální komunikací sester. 3. Domnívám se, že více jak 75 % pacientů bude znát jednotlivé prostory na lůžkovém oddělení. 4. Domnívám se, že více jak 75 % pacientů bude seznámeno s denním řádem na lůžkovém oddělení. 5. Předpokládám, že více jak 75 % pacientů bude celkově spokojeno s dovednostmi sester.
8
2 Teoretická část 2.1 Příjem pacienta na lůžkové oddělení Pacient je na lůžkové oddělení nemocnice přijímán z mnoha důvodů. Ve všech případech se délka hospitalizace výrazně zkracuje na dobu nezbytně nutnou. Pacienti jsou přijímáni na ošetřovací jednotku, která je základní složkou lůžkové části v nemocnici. Typy ošetřovacích jednotek jsou standardní a specializované (ARO, JIP, následná péče), (Kelnarová a kolektiv, 2009). Klient musí s hospitalizací souhlasit. Podpisem potvrdí souhlas s přijetím nemocniční péče a zároveň souhlasí s domácím řádem, čili s pravidly provozu zdravotnické instituce. Výjimku tvoří případy, kdy s tím souhlasit nemusí, například bezvědomí, děti, nesvéprávní a podobně (Policar, 2010).
2.1.1 Druhy příjmu Příjem pacienta na lůžkové oddělení nemocnice můžeme rozdělit na plánovaný a akutní. Plánovaný příjem Na doporučení lékaře je nemocný odeslán k hospitalizaci, děje se tak v případě, pokud pacient potřebuje nejen standardní ale i intenzivní péči, důkladné vyšetření nebo operační zákrok. Příjem do nemocnice je za účelem diagnostickým (vyšetření a určení diagnózy), terapeutickým (léčebným) a sociálním. Objednání probíhá několik dnů až týdnů předem. Nezbytná vyšetření nemocného probíhají v ambulantní části, aby doba hospitalizace byla co možná nejkratší. Akutní příjem Příjem akutní je bez doporučení lékaře, jedná se totiž o onemocnění vzniklé náhle, nečekaně, akutně (srdeční selhání, náhlé bezvědomí a další) nebo jde o úraz, porod (Kelnarová a kolektiv, 2009).
9
2.1.2 Příjem pacienta na standardní ošetřovací jednotku Z přijímací ambulance nebo kanceláře přichází nemocný na oddělení, kde se ho ujímá sestra. Pacienta přivítá, představí se (důležitá je i vizitka, pacient si nemusí zapamatovat její jméno), převezme si od něho celou dokumentaci – chorobopis s veškerými výsledky vyšetření a doporučeními k hospitalizaci a doklady – zdravotní kartu pojišťovny, občanský průkaz (Vytejčková a kolektiv, 2011). Založí pacientovi zdravotnickou dokumentaci potřebnou pro lůžkové oddělení. Před vyplňováním dokumentace je nezbytné přihlížet ke zdravotnímu stavu a subjektivním potížím nemocného. Přednost má ošetření, nutná vyšetření a celkový psychický stav. Administrativní práce se může odložit na dobu, kdy se pacient bude cítit lépe (Vondráček, Wirthová, 2008). Pokud musí pacient čekat na uvolnění pokoje, sestra pro něho zajistí klidné místo, například v denní místnosti pacientů. Dále sestra ukáže nemocnému jednotlivé prostory na ošetřovací jednotce, pracovnu sester, vyšetřovnu, jídelnu, koupelnu a toalety a také místnost s televizí a ledničkou pro pacienty. Následně zavede nemocného na jeho pokoj, kde by mu měla představit ostatní pacienty. Seznámí ho s obsluhou lůžka, signalizačním zařízením (pro přivolání sestry), úložnými prostory – noční stolek pro osobní věci, skříň na další předměty, které označí štítkem pacienta (Vytejčková a kolektiv, 2011). Jestliže má pacient u sebe nějaké cennosti – větší obnos peněz, šperky, hodinky a podobně, může si je dát do úschovy. Souhlasí-li s tím, podepíše prohlášení o převzetí a zdravotnické zařízení nese odpovědnost za předměty po celou dobu jejich úschovy. V případě nesouhlasu s uschováním se vystavuje riziku poškození nebo ztráty cenností, protože za ně zdravotnické zařízení nemá odpovědnost (Vondráček, Wirthová, 2008). Následně pacienta podrobně seznámí s plánem ošetřovatelské péče a také jej seznámí s provozem oddělení a s jeho celkovým uspořádáním. Na každém oddělení v libovolné nemocnici by měl být k dispozici nemocniční řád a Etický kodex práva pacientů (Příloha 1 Práva pacientů ČR) se kterým jej sestra rovněž seznámí (www.mzcr.cz). Denní režim Všechna oddělení mají zavedený denní režim. Jednotlivá zařízení si mohou rozvrh přizpůsobit dle svého individuálního provozního chodu oddělení. Pacienti jsou s režimem oddělení seznámeni sestrou a po dobu hospitalizace by se jím měli řídit. 10
Většinou bývá také vyvěšen na nástěnce přímo na pokoji nebo na chodbě. Zhruba na všech odděleních v našich nemocnicích je následující denní režim. Budíček
6. 30 – 7. 30
Snídaně
7. 30 – 8. 30
Vizita, vyšetření, operace
dopoledne
Oběd
12. 00- 13. 00
Vizita, vyšetření, operace,
odpoledne
Návštěvy, odpolední klid
odpoledne
Večeře
17. 30 – 18. 30
Noční klid
od 22. 00
Nemocniční řád V zdravotnickém zařízení je také zavedený tzv. nemocniční řád. Pacienti mají právo a povinnost být s ním seznámeni a dodržovat jej. Obsahem nemocničním řádu je například:
kouření – zákaz kouření pro pacienty i jejich blízké ve všech budovách nemocnice, dodržování tohoto pravidla je důležité v zájmu zachování pacientova zdraví i zdraví dalších osob;
živé květiny – na základě nařízení ministerstva zdravotnictví je přísný zákaz nosit svým známým živé květiny z důvodu nebezpečí zanesení infekce a to na rizikových odděleních, jako jsou gynekologické, chirurgické a oddělení intenzivní péče (ARO, JIP);
darované jídlo – jeli to na oddělení možné, označené potraviny jsou uloženy do společné ledničky, jejich trvanlivost je pravidelně kontrolována personálem čímž se zabrání konzumaci zkažených potravin a předejde se tak poškození zažívacího traktu;
užívání osobních elektrických spotřebičů – je povoleno jen na vlastní riziko, elektrické spotřebiče nejsou pravidelně kontrolovány a mohlo by dojít k závadě
11
jiných spotřebičů z důvodu elektrického zkratu, k požáru nebo k poškození další osoby, za veškeré náklady by pak zodpovídal pacient;
noční klid – respektování tohoto bodu nemocničního řádu je nezbytné, protože každý má právo na ticho a klid, které jsou potřebné při léčení (Podstatová, Sovová, Řehořová a kolektiv, 2007).
Další možné body uvedené v nemocničním řádu jsou například:
návštěvní hodiny – přesně stanovený čas (od kdy do kdy) a kdykoliv po domluvě s ošetřujícím personálem podle individuálních potřeb pacienta;
sociální péče – některým pacientům a jejich blízkým může zabezpečit zdravotně-sociální pracovnice sociální péči, která je nedílnou součástí léčebného i ošetřovatelského procesu;
duchovní péče – je nabízena všem bez ohledu na církevní příslušnost, duchovní poskytují rozhovor, duchovní péči a udílení svátostí;
nutriční péče – nutriční terapeutky nabízí nutriční péči pro pacienty s různými vyživovacími problémy, někde mohou být i speciální nutriční poradny, například pro jedince s obezitou;
psychologická péče – pro pacienty v těžkých životních nebo vztahových situacích, také pomoc při nesnázích, úzkostných stavech, depresi, stresu, psychosomatických onemocněních, a podobně;
regulační poplatky – od 1. 1. 2008 jsou všichni pacienti, až na zákonem vymezené výjimky, povinni platit regulační poplatky. Tyto poplatky se hradí jak za zdravotní péči poskytnutou v rámci plného hrazení ze zdravotního pojištění, tak při spoluúčasti pacienta;
stravovací provoz – zahrnuje přehled diet a nabízí také pacientům bez dietního omezení možnost odběru nadstandardní stravy;
ostatní informace – občerstvení, caffe bar, novinovou službu, veřejné telefonní automaty, vjezdový systém do areálu (www.ou-nem.cz).
12
2.1.3 Příjem pacienta na speciální ošetřovací jednotku Pro ucelení přehledu příjmu pacientů na lůžkové oddělení uvádím, jak jsou pacienti přijímání na speciální ošetřovací jednotku. Pacienti jsou přijímáni na jednotku intenzivní péče (JIP), také nazývanou semiintenzivní a intermediální péče (SIP). Těmto jedincům hrozí, nebo u nich probíhá selhání jednoho či více orgánů. Pacienti jsou také přijímání na anesteziologicko-resuscitační oddělení (ARO). Je určeno pro pacienty, kteří jsou bezprostředně ohroženi na životě, selhávají jim nebo již selhaly základní životní funkce. Lékaři musí být dostupní v denní i noční době a sestry jsou potřeba kontinuálně. Přijímací místnost je vybavena speciálním lůžkem, lékárnou, monitorem, defibrilátorem a důležitými pomůckami pro zajištění základních životních funkcí a ošetřovatelskou péči. Podle celkového stavu pacienta je potřeba zabezpečit:
dýchací cesty – podání kyslíku, UPV (umělá plicní ventilace);
invazivní vstupy PŽK, CŽK (periferní žilní katétr, centrální žilní katétr), arteriální katétr;
neinvazivní vstupy – PMK (permanentní močový katétr), NGS (nazogastrickou sondu);
laboratorní vyšetření – odběr biologického materiálu;
diagnostické vyšetřovací metody – počítačová tomografie (CT), rentgen (RTG), elektrokardiograf (EKG).
Ke stabilizaci celkového stavu je nezbytné poskytnout veškerou ošetřovatelskou a lékařskou péči a monitorovat základní životní funkce (Kapounová, 2007).
2.2 Adaptace pacienta na pobyt v nemocnici Adaptace probíhá u každého jedince od narození až do smrti, a to neustále, jak se mění podmínky v životě (Zacharová a kolektiv, 2007). „Adaptací rozumíme přizpůsobení se
13
novým, neobvyklým, někdy i těžkým a náročným změnám a vlivům prostředí (Čechová, Mellanová, Kučerová, 2004, str. 42)“. Umístění do nemocnice, bez ohledu na nemoc, prožívá většina lidí negativně, jedná se totiž o vážnou změnu ve způsobu života, ať už jde o dodržování řádu nemocnice (vstávání, usínání, sledování televize) nebo o narušení zažitých denních stereotypů. Změna se týká rovněž psycho-sociální části života nemocného, jde především o narušení jeho soukromí. Například větším počtem spolupacientů na pokojích, jejich zvyklostmi, pohledem na chorobné změny, snížením pocitu soukromí při převlékání, používáním nemocničního pyžama či sdílení společného sociálního zařízení. Dále omezením kontaktu s blízkými, přísným klidem na lůžku nebo i nadbytkem volného času. Jednotlivý pacienti snáší pobyt v nemocnici různě. Někteří se přizpůsobí lehce, navazují snadno přátelství, jiní jsou velmi citliví a snáší špatně nemocniční prostředí. Existují však i pacienti, kterým pobyt v nemocnici vyhovuje, jde především o některé starší nemocné, kteří zde mají kromě lékařské péče zajištěny i veškeré další pečovatelské služby (Zacharová a kolektiv, 2007). Celý proces adaptace ovlivňuje řada faktorů:
věk – hlavně děti a někteří starší lidé přijímají pobyt v nemocnici hůře;
délka hospitalizace – čím je doba hospitalizace delší, tím hůře ji nemocní snášejí, kratší dobu hospitalizace, zejména při akutním onemocnění, většinou snášejí lépe;
sociální stav – riziko ztráty zaměstnání, špatná finanční situace a podobně;
psychické vlastnosti jedince – temperament a charakter osobnosti.
2.2.1 Fáze adaptace Fázi adaptace můžeme rozčlenit do několika období: Období nečekané změny v životním stereotypu.
14
Jde o fázi vyhledávání nových jistot a bezpečí, kdy se pacienti nejčastěji obrací na ošetřující personál se svými úzkostmi, nejistotami, depresemi. Období aktivní fáze adaptace. Je obdobím zklidnění, vyrovnání a duševního klidu. Nemocný se zapojuje do spolupráce se zdravotnickým personálem, chce se uzdravit. Období psychického zklamání. Nemocný ztrácí naději v uzdravení. Je příliš citlivý, netečný, pasivní, často vyvolá konflikt s personálem i se spolupacienty. Období rezignace – maladaptace. Pacient nespolupracuje, přestává bojovat o své zdraví, ztrácí smysl života. Poslední dvě období jsou zpravidla u těžce nemocných, například u chronických a onkologických onemocnění, a u dlouhodobé hospitalizace (Kelnarová a kolektiv, 2009).
2.2.2 Prevence maladaptace Aby došlo ke správné adaptaci, je zapotřebí prevenčního opatření. Při příjmu na lůžkové oddělení zdravotní personál seznámí pacienta s nemocničním prostředím, denním řádem a režimem oddělení. Sestra toleruje individuální potřeby nemocného tím, že nepřizpůsobuje vše režimu oddělení. Respektuje stud nemocného a zajišťuje dostatek soukromí. Během hospitalizace poskytuje pacientovi informace a aktivizuje nemocného v duševní i rehabilitační činnosti dle jeho zdravotního stavu. Celkový ošetřovatelský proces realizuje s ohledem na jednotlivý potřeby nemocného (www. prosestry.cz).
15
2.3 Lidské potřeby Pojem potřeba vyjadřuje pocit nedostatku, absenci něčeho. Jedná se o něco, co člověk nezbytně potřebuje pro svůj vývoj během života. Potřeby se vztahují jak k vnitřnímu, tak k vnějšímu prostředí a stále se mění a vyvíjí. Uspokojování a naplňování potřeb je zabezpečováno individuálními způsoby. Americký psycholog Abraham H. Maslow sestavil hierarchický systém základních potřeb. (Příloha 2 Maslowova hierarchie potřeb). Obsahuje nižší (základní) potřeby – fyziologické, bezpečí a jistoty, a vyšší potřeby – sounáležitosti, sebeúcty, kognitivní, estetické a potřeby seberealizace (Trachtová a kolektiv, 2010). „Člověk je bytost s potřebami a dosahuje zřídka stavu plnějšího uspokojení, vyjma krátké doby. Jakmile je jedna potřeba uspokojena, staví se na její místo druhá… Pro lidskou bytost je v celém jejím životě charakteristické, že prakticky stále něco vyžaduje (Trachtová a kolektiv, 2010, str. 14).“
2.3.1 Potřeby ve zdraví Základní fyziologické potřeby jsou většinou u každého zdravého jedince naplněny bez pomoci dalších lidí. K těmto základním potřebám patří také nemít žádnou bolest, i když se u zdravého člověka mohou vyskytnout malé bezvýznamné bolesti. Vyšší potřeby jsou naplněny podle toho, jaké má jedinec schopnosti, dovednosti, vědomosti. Rovněž záleží, v jakém prostředí se pohybuje, roli hraje jeho vzdělání, žebříček životních hodnot a další motivace. Zdravý člověk má různé možnosti dosáhnout svých cílů a potřeb, o které usiluje.
2.3.2 Potřeby v nemoci Naplnění potřeb jedince v nemoci se odvíjí podle toho, jaká je jeho osobnost ještě před onemocněním. Posuzuje se například, zda je žena či muž, jaký má věk, vzdělání, temperament, charakter a podobně. Vliv může mít i zkušenost s předcházející nemocí nebo hospitalizací. Je vhodné vnímat také formu onemocnění, úspěšnost vyléčení, vztah a chování personálu, různá léčebná vyšetření i zákroky.
16
Hlavním cílem léčebné i ošetřovatelské péče je naplnění všech primárních i sekundárních potřeb. Jednou z nejdůležitějších je uspokojení potřeb jistoty a bezpečí. Nemocný člověk chce vědět, že nebude osamocený, že bude zbaven bolesti a všech dalších doprovodných příznaků, že bude mít vše po ruce a v případě potřeby dostane vše, co mu přinese úlevu (Šamánková a kolektiv, 2011).
2.4 Role sestry „Sestra by měla být v očích nemocných vždy člověk, který má pochopení pro jejich problémy v nemoci a který je pomáhá s velkou dávkou tolerance a laskavosti řešit (Zacharová a kolektiv, 2007, str. 67).“ Zdravotní sestra je prvním člověkem, se kterým se pacient setká v nemocnici. Je pacientovi nablízku a pomáhá mu vyrovnat se s nemocí, a to po fyzické i psychické stránce. Může mu poskytnout podporu a radu v situaci, kdy se sám cítí nejistý a beznadějný. Měla by být profesionálkou ve svém chování a jednání, být asertivní a snažit se poskytovat co nejlepší ošetřovatelskou péči. Sestra je také prostředníkem mezi lékařem a pacientem (Neuwirth, 2008). Každá osobnost zdravotníka je specifická a jedinečná, jsou zde ale faktory, které by měly přímo či nepřímo ovlivnit roli sestry:
vzdělání – získané znalosti, vyšší odbornosti v klinické oblasti;
sebezapojení – aktivní účast na seminářích, sympoziích a kongresech;
sebevědomí – profesionální chování, reakce na danou situaci;
vystupování – způsob naslouchání a vnímání pacientových projevů celým „srdcem“, vytvoření důvěry;
postoj k nemocnému – vyjadřování ochoty, respektu, empatie;
komunikace – verbální i neverbální projev (Plevová a kolektiv, 2011).
17
2. 5 Komunikační dovednosti sestry „Komunikace je v obecné rovině definována jako sdělování informace prostřednictvím signálů a prostředků: ústně, písemně, mimikou, gesty a dalším neverbálním chováním. Probíhá mezi dvěma a více lidmi (Janáčková, Weiss, 2008, str. 11).“ Veškerý základ ošetřovatelské péče tvoří dovednosti a znalosti sester. Komunikace je dovednost, která vyžaduje neustálé rozvíjení. Už během přípravy na své povolání se musí zdravotníci naučit zvláštní dovednosti komunikace, dokázat komunikovat se spolupracovníky a hlavně s pacienty. (Zacharová, 2007). V komunikaci neznamená pouze mluvit, ale také sdělovat a získávat informace. Podaná informace musí být jasná a zřetelná, sdělená přiměřeným tónem hlasu a odpovídajícím tempem (Janáčková, Weiss, 2008). Nemoc, odloučení od rodiny a neschopnost pracovat mohou být důsledkem zhoršení pacientovy komunikace. Právě proto je důležité umět navázat a rozvíjet kontakt s nemocným (Zacharová, 2007). Nejvíce času věnuje komunikaci s nemocným sestra. Musí mít pro pacienta dostatek volného času a pochopení, aby se po dobu pobytu v nemocnici necítil opomíjený v neznámém prostředí, odstrčený, osamělý, nevyslyšený ve svých obavách a pochybnostech o své budoucnosti (Neuwirth, 2008).
2.5.1 Verbální komunikace Verbální komunikace je založena na přenosu informací pomocí slov a jazyka, a to v mluvené či psané formě. Jazyk je systém, který nám pomáhá vyjadřovat se a dorozumívat se. Nedílnou součástí verbálního sdělování, zejména mezi sestrou a pacientem, je dodržování sedmi základních pravidel. Jedná se o jednoduchost, stručnost, srozumitelnost, uspořádanost, impulsivnost, správnou časovou dobu a adaptabilitu (Plevová a kolektiv, 2011). Vzhledem k tématu této bakalářské práce je věnován větší prostor představování a odborné terminologii.
18
Představování První kontakt s pacientem, popřípadě i s jeho rodinou, je důležitý moment. Někteří pacienti se setkávají se sestrou poprvé. Představení sestry je nejlepší příležitost, jak dát pacientovi najevo, že zdravotní sestra disponuje znalostmi a profesionálními dovednostmi. Prezentuje sama sebe jako profesionálku, a tím vytvoří důvěryhodný vztah k pacientovi a bezpečnou atmosféru. Sestra začíná vždy pozdravem a oslovením, podáním ruky, dále se představí svým křestním jménem a příjmením, informuje pacienta, že je registrovaná zdravotní sestra a vysvětlí mu svou pečovatelskou roli (Buresh, Gordon, 2006). Dalšími základními dovednostmi ve verbální komunikaci je schopnost výkladu a vyjádření porozumění, dovednost pokládat otázky, motivovat a inspirovat, schopnost objasňovat a umět vytvářet logické shrnutí (Plevová a kolektiv, 2011). Odborná terminologie Ve zdravotnictví je běžné užívání odborné terminologie a profesionálního jazyka, žargonu. Ovšem nadměrné užívání může vést ke zkreslení informací (Pokorná, 2010). Někteří pacienti se nemusí orientovat ve zdravotnických pojmech, a jestliže dojde k záměně chápání určitého slova, vede to k nedorozumění a nakonec i k rozpakům nemocného. Proto je důležité mluvit srozumitelným jazykem. V případě pochybností, zda hovoří o stejném tématu, je potřeba ověřit si daný pojem přímou otázkou (Janáčková, Weiss, 2008). Je třeba ale také zmínit, že často používané pojmy ošetřovatelského žargonu se stávají pochopitelné a přijatelné pro nemocné. Například bažant – močová lahev, gramofon – mobilní toaleta, ležák – ležící pacient a podobně (Pokorná, 2010).
2.5.2 Neverbální komunikace Neverbální komunikace je mimoslovní komunikace pomocí různých signálů a prostředků znázorňována beze slov anebo spolu se slovy, když doprovází verbální komunikaci. Projev je možné pomocí neverbální komunikace podpořit, zeslabit, posílit anebo nahradit. Podaný projev pak znázorňuje informace o emocích, potřebách, 19
myšlení, prožívání, plánech a celkový postoj jako dominance, přátelskost či pohrdání (Plevová a kolektiv, 2011). „Mezi základní složky neverbální komunikace řadíme: viziku – kontakt očí, mimiku – pohyby tváře, kinetiku – celkový pohyb těla, gestiku – pohyby rukou, haptiku – doteky, chronemiku – užívání času, proxemiku – vzdálenost od partnera, posturologii – polohy těla, teritorialitu – charakterizovaný velikostí prostoru, paralingvistiku – sílu, intenzitu, zabarvení, intonace hlasu a rychlost a plynulost řeči, jiné znaky – oděv, vůně, písmo, … (Pokorná, 2010, str. 29 - 30).“ Vzhledem k tématu této bakalářské práce je věnován větší prostor mimoslovnímu projevu v chování, vystupování a vzhledu sestry. Chování sestry Hlavní zásady chování sester jsou vyjádřeny v Etickém kodexu zdravotních sester a ošetřovatelek (Příloha 3 Etický kodex sester), vycházejícím z principů uznaných Mezinárodní radou sester. Základní povinností sester je podporovat zdraví, předcházet nemocem, navracet zdraví, zmírňovat bolest (Zacharová a kol., 2007). Předpokladem dobrého profesního chování sestry jsou její kladné vlastnosti osobnosti, odborné vzdělání, znalost práva pacientů a kvalitní jednání. Měla by působit pozitivně a ne plnit pouze svoji práci (Zacharová a Šimíčková-Čížková, 2011). Vystupování sestry Pro řádné provedení ošetřovatelského procesu založeného na aktivní komunikaci mezi sestrou a pacientem je důležité, aby měl nemocný i jeho rodina maximální důvěru k sestře. Vytvořením dobrého vzájemného vztahu napomáhá k lepší spolupráci a k usnadnění řádného edukačního i léčebného procesu. Naopak nevhodné chování sestry může vyvolat značné komplikace v ošetřovatelské péči. Důvěryhodnost utváří vztah sestry k její profesi, kultivovanost vyjadřování a vystupování, odborné vědomosti a vzhled (Ptáček, 2011).
20
Vzhled sestry Vnější úprava a celková image jedince zanechává ve druhé osobě dlouhodobý dojem a působí zvláštním způsobem. Celkový vzhled – líčení, účes, oblečení, doplňky – znázorňují kreativitu a zájem o styl, ale také sdělují serióznost a postavení ve společnosti. Proto by sestry měly též pamatovat na tuto formu komunikace (Juřeníková, 2010). Profesní prestiž nelze nařídit ani o ni žádat, sestra sama reprezentuje, jak si váží svých pacientů (Ptáček, 2011).
21
3 Praktická část 3.1 Metodika výzkumu Pro výzkumnou část své bakalářské práce byla zvolena kvantitativní výzkumná metoda, a to formou dotazníků. Zmíněná metoda umožňuje získání informací od velkého počtu respondentů v krátkém čase. Dotazník byl anonymní a obsahoval 11 otázek (viz Příloha 5 Dotazník), které byly formulované jako uzavřené (9 otázek) a otevřené (2 otázky). Respondentům byly nabídnuty v průměru 2 – 4 odpovědi s možnou volbou 1 odpovědi, nebo možnost doplnění do vymezeného prostoru. Začátek dotazníku je zaměřen na statistické údaje týkající se pohlaví, věku a příjmu na oddělení. Jednotlivé části otázek se pak vztahovaly ke stanoveným cílům a hypotézám. K jednotlivým hypotézám se vztahují tyto otázky v dotazníku: Hypotéza č. 1: Očekávám, že více jak 75 % pacientů bude spokojeno s verbální komunikací sester.
otázky č. 1, 2, 5
Hypotéza č. 2: Očekávám, že více jak 75 % pacientů bude spokojeno s neverbální komunikací sester.
otázky č. 3, 4, 6
Hypotéza č. 3: Domnívám se, že více jak 75 % pacientů bude znát jednotlivé prostory na lůžkovém oddělení.
otázky č. 7, 8
Hypotéza č. 4: Domnívám se, že více jak 75 % pacientů bude seznámeno s denním řádem na lůžkovém oddělení.
otázky č. 9, 10
Hypotéza č. 5: Předpokládám, že více jak 75 % pacientů bude celkově spokojeno s dovednostmi sester.
otázka č. 11
22
3.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Informace byly získány na interním a chirurgickém oddělení Orlickoústecké nemocnice a.s. v Ústí nad Orlicí. Rozdáno bylo 110 dotazníků. Od respondentů se vrátilo 100 dotazníků, které jsou brány jako základ 100 %.
3.3 Průběh výzkumu Výzkum probíhal po schválení náměstkyní ošetřovatelské péče v Orlickoústecké nemocnici a.s. v Ústí nad Orlicí v lednu 2013. Dotazníky byly distribuovány pomocí manažerek interních a operačních oborů na interních a chirurgických oddělení.
3.4 Zpracování získaných dat Pro zpracování získaných dat byly použity programy pro statistické vyhodnocení Microsoft Office Word 2007 a Microsoft Office Excel 2007. Zjištěné údajů jsou uspořádány do tabulek a je k nim připojen krátký komentář. Pro lepší orientaci u otevřených otázek jsou uvedené i grafy.
23
3.5 Výsledky výzkumu Pohlaví respondentů Tabulka 1 Pohlaví respondentů Pohlaví
absolutní četnost
relativní četnost (%)
žena
60
60
muž
40
40
celkem
100
100
Z celkového počtu 100 respondentů odpovědělo 60 % (60 respondentů) žen a 40 % (40 respondentů) mužů.
24
Věk respondentů Tabulka 2 Věk respondentů Věková kategorie
absolutní četnost
relativní četnost (%)
18 – 29
7
7
30 – 49
30
30
50 - 69
40
40
70 a více
23
23
celkem
100
100
Věk respondentů je pro přehlednost rozdělen do 4 kategorií. Nejčastěji odpověděli respondenti ve věku 50 - 69 let v počtu 40 % (40 respondentů), dále ve věku 30 - 49 let v počtu 30 % (30 respondentů), ve věku 70 a více let odpovědělo 23 % (23 respondentů) a nejméně ve věku 18 – 29 let v počtu 7 % (7 respondentů).
25
Příjem respondentů do nemocnice Tabulka 3 Příjem do nemocnice Příjem do nemocnice
absolutní četnost
relativní četnost (%)
neplánovaný, akutní
59
59
plánovaný
36
36
přeložení
5
5
100
100
celkem
Tabulka 3 znázorňuje, že největší příjem respondentů do nemocnice byl neplánovaný, akutní 59 % (59 respondentů) respondentů, na plánovaný příjem poukazuje 36 % (36 respondentů) respondentů a pouze 5 % (5 respondentů) bylo přeloženo z jiného zařízení či oddělení.
26
Představení sestry při prvním setkání s respondentem Otázka 1 Představila se Vám sestra na oddělení při prvním setkání s Vámi? Tabulka 4 Představení sestry při prvním setkání s respondentem Představení sestry
absolutní četnost
relativní četnost (%)
ano
88
88
ne
4
4
nepamatují se
8
8
100
100
celkem
Z uvedených výsledků je zřejmé, že 88 % (88 respondentů) respondentům se sestra představila, 8 % (8 respondentů) respondentů si to nepamatuje. Pouze 4 % (4 respondenti) respondentům se sestra nepředstavila.
27
Představení ostatních pacientů na pokoji sestrou Otázka 2 Představila Vám sestra ostatní pacienty na Vašem pokoji? Tabulka 5 Představení ostatních pacientů na pokoji sestrou Představení pacientů
absolutní četnost
relativní četnost (%)
ano
45
45
ne
43
43
není na pokoji s pacienty
12
12
celkem
100
100
Sestra představila 45 % (45 respondentům) respondentům ostatní pacienty na pokoji, 43 % (43 respondentů) respondentů uvedlo, že jim sestra nepředstavila ostatní pacienty na pokoji. Na pokoji s dalšími pacienty není 12 % (12 respondentů) respondentů. Pro lepší přehlednost odpovědí, kde měla možnost sestra představit pacienty je přiložen graf 1.
49%
51%
představení nepředstavení
Graf 1 Možnost představení ostatních pacientů na pokoji sestrou
Možnost představení ostatních pacientů na pokoji měla sestra možnost představení u 88 respondentů (100 % respondentů), protože 12 respondentů (12 % respondentů) není na pokoji s dalšími pacienty. Představení
uvedlo 51 %
(45 respondentům)
respondentům, nepředstavení 49 % (43 respondentů) respondentů. 28
Pocit respondentů z vystupování sestry Otázka 3 Sestra ve Vás svým vystupováním vzbuzovala pocit. Tabulka 6 Pocit respondentů z vystupování sestry Pocit z vystupování
absolutní četnost
relativní četnost (%)
důvěry
99
99
nedůvěry
0
0
nezájmu
1
1
celkem
100
100
Podle očekávání odpovědělo 99 % (99 respondentů) respondentů, že sestra svým vystupováním vzbuzuje pocit důvěry. Pocit nedůvěry neuvedl žádný dotazovaný, a pocit nezájmu o respondenta uvedlo pouze 1 % (1 respondent) respondenta.
29
Působení vzhledu sestry na respondenty Otázka 4 Jak na Vás působí vzhled sestry? Tabulka 7 Působení vzhledu sestry na respondenty Vzhled sestry
absolutní četnost
relativní četnost (%)
uvedli odpověď
92
92
neuvedli odpověď
8
8
100
100
celkem
Na otevřenou otázku uvedlo odpověď 92 % (92 respondentů) respondentů, neodpovědělo 8 % (8 respondentů) respondentů. Pro lepší orientaci odpovědí, je přiložen graf 2.
27% 45% upravená dobře, sympaticky milá, příjemná 28%
Graf 2 Působení vzhledu sestry na respondenty (nejčastější odpovědi)
Graf 1 znázorňuje nejčastěji uvedené odpovědi, jakým vzhledem působí na respondenty sestra. „Upravená“ uvedlo 45% (41 respondentů) respondentů, „dobře, sympaticky“ uvedlo 28 % (26 respondentů) respondentů a „milá, příjemná“ uvedlo 27 % (25 respondentů) respondentů. Všechny odpovědi byly pozitivní.
30
Srozumitelnost odborné terminologie Otázka 5 Mluvila na Vás sestra srozumitelnou terminologií – používala slova, kterým jste rozuměl/a? Tabulka 8 Srozumitelnost odborné terminologie absolutní četnost
relativní četnost (%)
srozumitelný jazyk, rozuměl
96
96
občas nerozuměl
4
4
odborný jazyk, nerozuměl
0
0
100
100
Srozumitelnost
celkem
96 % (96 respondentů) respondentů uvedlo, že sestra mluvila srozumitelně a všemu rozuměli, 4 % (4 respondenti) respondentů občas nerozuměli odborným výrazům. Všichni dotazovaní převážně odpověděli, že sestra mluvila srozumitelně.
31
Působení chování sestry na respondenty Otázka 6 Jak na Vás působilo chování sestry? Tabulka 9 Působení chování sestry na respondenty Chování sestry
absolutní četnost
relativní četnost (%)
pozitivní
96
96
neutrální
4
4
negativní
0
0
100
100
celkem
Tabulka 9 uvádí, že odpovědi byly převážně kladné. Na 96 % (96 respondentů) respondentů působí chování sestry pozitivně – vstřícná, milá, pozorná. Na 4 % (4 respondenti) respondentů působí neutrálně – plní pouze svoji práci. Na žádného respondenta nepůsobí chování sestry negativně – neochotně, chaoticky.
32
Informovanost respondentů sestrou o pobytu na oddělení Otázka 7 Informovala Vás sestra o pobytu na oddělení? Tabulka 10 Informovanost respondentů sestrou o pobytu na oddělení absolutní četnost
relativní četnost (%)
informovaní
95
95
neinformovaní
5
5
100
100
Informovanost o pobytu
celkem
95 % (95 respondentů) respondentů uvedlo, že je sestra informovala o pobytu na oddělení, 5 % (5 respondentů) respondentů uvedlo, že je sestra neinformovala.
33
Hodnocení respondentů, jaké mají vědomosti o uspořádání oddělení Otázka 10 Zaškrtněte prosím, zda víte / nevíte, kde se nachází Tabulka 11 Hodnocení respondentů, jaké mají vědomosti o uspořádání oddělení vědí
nevědí
neodpověděli
celkem
Znalost na oddělení n
%
n
%
n
%
n
%
sesterna
95
95
0
0
5
5
100
100
vyšetřovna
86
86
9
9
5
5
100
100
jídelna
94
94
1
1
5
5
100
100
bufet
81
81
14
14
5
5
100
100
lednička
83
83
12
12
5
5
100
100
televize
94
94
1
1
5
5
100
100
koupelny, toalety
95
95
0
0
5
5
100
100
Nejvíce respondentů uvádí, že vědí, kde se nachází sesterna 95 % (95 respondentů), koupelna a toalety 95 % (95 respondentů), jídelna 94 % (94 respondentů) a televize 94 % (94 respondentů). O něco méně respondentů pak uvádí, že vědí, kde je vyšetřovna 86 % (86 respondentů), lednička 83 % (83 respondentů), bufet 81 % (81 respondentů). Respondenti, kteří uvedli odpověď, že nevědí, nebo neodpověděli, a celkový počet respondentů jsou pro lepší orientaci uvedeny na konci tabulky. 34
Seznámení s denním řádem oddělení Otázka 9 Seznámila Vás sestra s denním řádem oddělení? Tabulka 12 Seznámení s denním řádem oddělení Seznámení s pobytem
absolutní četnost
relativní četnost (%)
seznámeni
87
87
neseznámeni
13
13
celkem
100
100
87 % (87 respondentů) respondentů uvedlo, že je sestra seznámila s denním řádem oddělení. 13 % (13 respondentů) respondentů uvedlo, že je sestra neseznámila.
35
Hodnocení respondentů, v jaké časové míře vědí / nevědí o denním řádu na oddělení Otázka 10 Zaškrtněte prosím, v jaké časové míře víte / nevíte o denním řádu na oddělení. Tabulka 13 Hodnocení respondentů, v jaké časové míře vědí / nevědí o denním řádu na oddělení vědí
nevědí
neodpověděli
celkem
Znalost na oddělení n
%
n
%
n
%
n
%
budíček
81
81
6
6
13
13
100
100
vizita
78
78
9
9
13
13
100
100
návštěvní hodiny
87
87
0
0
13
13
100
100
podávání stravy
86
88
1
1
13
13
100
100
Nejvíce respondentů uvádí, že vědí o návštěvních hodinách 87 % (87 respondentů), o podávání stravy 86 % (86 respondentů), o budíčku 81 % (81 respondentů). O něco méně pak vědí o vizitě 78 % (78 respondentů). Respondenti, kteří uvedli odpověď, že nevědí, nebo neodpověděli, a celkový počet respondentů jsou pro lepší orientaci uvedeny na konci tabulky.
36
Upřednostnění dalších dovedností sester Otázka 11 Upřednostnil/a byste některé další dovednosti sestry? Tabulka 14 Upřednostnění dalších dovedností sester Další dovednosti
absolutní četnost
relativní četnost (%)
uvedli odpověď
45
45
neuvedli odpověď
55
55
celkem
100
100
Na otevřenou otázku uvedlo odpověď 45 % (45 respondentů) respondentů. Neodpovědělo 55 % (55 respondentů) respondentů nebo napsali - ne, nevím. Pro lepší orientaci odpovědí je přiložen graf 3.
18%
4% 2% celkově spokojeni
ochota větší zájem o člověka
76%
aplikace injekcí a odběr krve
Graf 3 Upřednostnění dalších dovedností sester (nejčastější odpovědi)
Graf 3 znázorňuje nejčastější odpovědi respondentů, jaké další dovednosti sestry by upřednostnili. 18 % (8 respondentů) respondentů by upřednostnilo ochotu, 4 % (2 respondenti) respondentů by uvítalo vetší zájem o člověka a 2 % (1 respondent) respondentů by vyžadovala lepší dovednost v aplikaci injekcí a odběru krve. Další odpovědi byli kladné, 76 % (34 respondentů) respondentů vyjádřilo pochvalu, protože byli celkově spokojeni. 37
3.6 Diskuze K vyhodnocení hypotéz přispělo dotazníkové šetření v Orlickoústecké nemocnici, a.s. v Ústí nad Orlicí na interních a chirurgických odděleních, které mi pomohlo vytvořit si určitý náhled na danou situaci. Z toho to šetření vyplynulo, jak jsou pacienti lůžkových oddělení spokojeni s komunikačními a informativními dovednostmi zdravotních sester. Hypotéza č. 1: Očekávám, že více jak 75 % pacientů bude spokojeno s verbální komunikací sester. Spokojenost pacientů s verbální komunikací u zdravotních sester byla zaměřena, vzhledem k tématu bakalářské práce na představování sestry, představování ostatních pacientů na pokoji sestrou a používání odborné terminologie. Z uvedených výsledků je zřejmé, že 88 % (88 respondentů) se sestra představila, 8 % (8 respondentů) si to nepamatuje a pouze 4 % (4 respondenti) se sestra nepředstavila. Představení
ostatních
pacientů
na
pokoji
sestrou
je
zobrazeno
u
51
%
(45 respondentům), nepředstavení spolupacientů je u 49 % (43 respondentů). 96 % (96 respondentů) uvedlo, že sestra mluvila srozumitelně a všemu rozuměli. Občasné neporozumění odborným výrazům uvedlo 4 % (4 respondenti). Všichni dotazovaní převážně rozuměli sestře a žádný neuvedl, že sestra mluvila odborným jazykem a příliš jí nerozuměl. Hypotéza se potvrdila. Lze tedy konstatovat, že menší procento uvedené u představení ostatních pacientů na pokoji může být dáno vzhledem k momentální nepřítomnosti spolupacientů na pokoji. Dalším důvodem by mohlo být, že spolupacienti nebyli představeni přímo jménem, pro uchování osobní identity, a tak dotazovaní uvedli, že představeni nebyli. Představování není povinností, ani není uvedeno v etickém kodexu sester, vyjadřuje ovšem určitý způsob slušnosti. Většina pacientů vyjádřila spokojenost kladně.
38
Hypotéza č. 2: Očekávám, že více jak 75 % pacientů bude spokojeno s neverbální komunikací sester. Na spokojenost pacientů s neverbální komunikací u zdravotních sester jsem se zaměřila vzhledem k tématu bakalářské práce v oblasti vystupování, chování a vzhledu sestry. Podle očekávání odpovědělo 99 % (99 respondentů), že sestra svým vystupováním vzbuzuje pocit důvěry. Pocit nezájmu o respondenta uvedlo pouze 1 % (1 respondent). Chování sestry působí na 96 % (96 respondentů) pozitivně – vstřícná, milá, pozorná. Na 4 % (4 respondenti) působí neutrálně – plní pouze svoji práci. Vzhled sestry popisovali respondenti kladně. „Upravená“ uvedlo 45% (41 respondentů), „dobře, sympaticky“ uvedlo 28 % (26 respondentů) a „milá, příjemná“ uvedlo 27 % (25 respondentů). Z celkového počtu odpovědí (92 % respondentů) byly všichni pacienti spokojeni. Hypotéza se potvrdila. Neverbální komunikace je velice rozsáhlá komunikační oblast. Podle Pácaltové je sestra podrobena drobnohledu ze strany pacienta. Z jejího výzkumu vyplývá, že 70 % pacientů posuzuje sestry celkově jako příjemné (Pácaltová, 2011). Zde rovněž poukazuje, jak je pro nemocné důležitý neverbální projev sester. Hypotéza č. 3: Domnívám se, že více jak 75 % pacientů bude znát jednotlivé prostory na lůžkovém oddělení. Jak zdravotní sestra informovala pacienty o jednotlivých prostorech a objektech lůžkového oddělení, jsem posuzovala z hlediska všeobecné informovanosti, dále na znalosti umístění sesterny, vyšetřovny, jídelny, bufetu, ledničky, televize a koupelny s toaletami. Z celkového počtu dotazovaných (100 respondentů) sestra informovala 95 % (95 respondentů) o jednotlivých prostorech a objektech na lůžkovém oddělení a pouze 5 % (5 respondentů) nebylo informováno o pobytu na oddělení. 39
Nejvíce respondentů – 95 % (95 respondentů) uvedlo, že vědí, kde se nachází sesterna a koupelna s toaletami, dále 94 % (94 respondentů) vědělo o jídelně a televizi. O něco méně respondentů pak uvedlo, že vědí o vyšetřovně 86 % (86 respondentů), ledničce 83 % (83 respondentů), bufetu 81 % (81 respondentů). Malé procento respondentů neví, kde se nachází bufet (14 % respondentů) a lednička (12 % respondentů), vyšetřovna (9% respondentů), jídelna a televize (1 % respondenta), anebo nebyli informováni vůbec (5 % respondentů). Hypotéza se potvrdila. Lze předpokládat, že pacienti při příjmu primárně neřeší, kam si uloží svoje potraviny nebo kde si nakoupí jídlo či jiné věci. Vyšetřovnu mohli brát jako součást sesterny, tudíž uvedli, že nevědí, kde se nachází. Přesto převážně všichni pacienti znají dobře jednotlivé prostory a objekty na oddělení. Hypotéza č. 4: Domnívám se, že více jak 75 % pacientů bude seznámeno s denním řádem na lůžkovém oddělení. Jak zdravotní sestra seznámila pacienty s denním řádem na lůžkovém oddělení, bylo posuzováno s ohledem na budíček, vizitu, návštěvní hodiny a podávání stravy. Zacharová, Hermanová a Šrámková (2007) ve své knize uvádějí, že nejen malá informovanost o nemoci, ale také o režimu v nemocnici vyvolává nejistotu a obavy, které mohou narušit léčebný i ošetřovatelský proces. Z toho vyplývá, že pro lepší spolupráci a klid nemocného je nezbytná dostatečná informovanost ve všech oblastech. Dotazníkové šetření vyjadřuje, že z celkového počtu dotazovaných (100 respondentů) bylo seznámeno s denním řádem na lůžkovém oddělení 87 % (87 respondentů) a pouhých 13 % (13 respondentů) seznámeno nebylo. Z vybraných položek denního řádu odpovědělo nejvíce respondentů, kteří vědí o návštěvních hodinách 87 % (87 respondentů) a o podávání stravy 86 % (86 respondentů). Poněkud méně jsou obeznámeny s budíčkem 81 % (81 respondentů) a s vizitou 78 % (78 respondentů). 40
Hypotéza se potvrdila. Nepatrné procento dotazovaných při příjmu neví, kdy probíhá vizita (9 % respondentů), kdy je budíček (6 % respondentů) a kdy se podává strava (1 % respondenta), anebo nebyli seznámeni vůbec s denním řádem (13 % respondentů). Lze předpokládat, že u těchto pacientů byl příjem akutní, rychlý a dodatečně je sestra seznámí s denním řádem nebo si dokument na její doporučení si přečtou. Hypotéza č. 5: Předpokládám, že více jak 75 % pacientů bude celkově spokojeno s dovednostmi sester. Spokojenost, popřípadě nespokojenost a upřednostnění dalších dovedností sestry mohli respondenti okomentovat sami v otevřené závěrečné otázce. Uvedených odpovědí bylo 45 % (45 respondentů). Bez odpovědi, nebo vyjádřením – ne, nevím bylo 55 % (55 respondentů). 18 % (8 respondentů) by upřednostnilo ochotu, 4 % (2 respondenti) by uvítali větší zájem o člověka a 2 % (1 respondent) respondentů by vyžadoval lepší dovednost v aplikaci injekcí a odběru krve. Další odpovědi byly kladné, 76 % (34 respondentů) respondentů vyjádřilo pochvalu, protože byli celkově spokojeni. Hypotéza se potvrdila. Třebaže se hypotéza potvrdila, nesmíme přehlédnout dovednosti, které by pacienti uvítali. Více je uvedeno v návrhu řešení.
41
3.7 Návrh řešení a doporučení pro praxi Vzhledem k tomu, že se všechny hypotézy potvrdily, vychází z výzkumu velice uspokojivé výsledky. Část cíle se týkala rozsahu komunikačních dovedností sester při příjmu pacienta na lůžkové oddělení, další částí bylo zjistit, jak dostatečně jsou pacienti informování o pobytu na lůžkovém oddělení. Ačkoliv hodnocení dopadlo dobře, neměli bychom opomenout některé negativní odpovědi. Níže uvádím negativní odpovědi z dotazníkového šetření a dovoluji si uvést několik návrhů a nápadů, které by mohly vést ke zlepšení:
4 % respondentům se sestra nepředstavila
Přestože etický kodex sester nevyžaduje povinnost představení sestry, vyjadřuje ovšem určitý způsob morálky a slušnosti. Ze strany sester by bylo vhodné, aby při prvním kontaktu s pacientem navázaly vztah podáním ruky a představením svého jména a pozice.
49 % respondentů uvedlo, že jim sestra nepředstavila ostatní pacienty na pokoji
Velký nedostatek lze spatřit ve skutečnosti, že téměř polovině pacientům nebyli představeni ostatní pacienti na pokoji. Mnozí by určitě mohli namítnout, proč by se měla sestra zmíněným úkolem zabývat. Bezpochyby však jde o určitou slušnost a základ morálního chování.
2 % respondentů by vyžadovalo lepší dovednost v aplikaci injekcí a odběru krve
Zručnost a šikovnost v odborných zdravotnických činnostech sester je potřeba neustále zlepšovat, aby byli všichni pacienti s odborným výkonem spokojení.
4 % respondentů uvedlo, že sestra působí neutrálně – plní pouze svoji práci (v otevřené odpovědi uvedlo 18 %, že by uvítali ochotu) a 1 % respondentů uvedlo pocit nezájmu o pacienta z vystupování sestry (v otevřené odpovědi uvedli 4 %, že by uvítali vetší zájem o člověka)
42
Všechny sestry by se měly snažit svým vystupováním i chováním působit co nejlépe. Sestry by měly projevit více empatie, vytvořit dobrý vztah s pacientem, aby pacienti měli pocit, že o ně sestra projevuje zájem.
4 % respondentů občas nerozuměli odborným výrazům sestry
Ve zdravotnickém zařízení se často používá odborná terminologie. Řada výrazů je běžně užívána a není třeba je vysvětlovat. Nicméně sestra by se měla vždy zajímat o to, zda nemocný plně chápe, co mu bylo řečeno, aby nedošlo k nedorozumění.
5 % respondentů uvedlo, že je sestra neinformovala o jednotlivých prostorech na oddělení, další dotazovaní informováni byli, ovšem někteří nevědí, kde se nachází bufet (14 % respondentů) a lednička (12 % respondentů), vyšetřovna (9% respondentů), jídelna a televize (1 % respondentů)
Při příjmu na oddělení je pacient zahrnut mnoha informacemi o průběhu léčby, o ošetřovatelském procesu a podobně. Ne v každé situaci však obdrží pacient informace o rozmístění jednotlivých prostorů a objektů na oddělení. Proto lze doporučit, aby na každém oddělení byl informativní plánek s jednotlivými prostory a objekty, mezi které patří například sesterna, vyšetřovna, bufet a tak podobně.
13 % respondentů uvedlo, že je sestra neseznámila s denním řádem oddělení, další dotazovaní seznámeni byli, ovšem někteří nevědí, kdy probíhá vizita (9 % respondentů), kdy je budíček (6 % respondentů) a kdy se podává strava (1 % respondentů)
Pacient dostává mnoho informací při příjmu na oddělení, seznámení s denním řádem nemusí být tedy v dané situaci nezbytně na prvním místě. Zde bych navrhovala, aby na každém pokoji měli pacienti informace o denním režimu oddělení. Sestra by je upozornila, kde tyto informace mohou nalézt, popřípadě se s pacienty domluvila na pozdějším osobním seznámení s denním řádem (dle jejich zdravotního stavu).
43
Závěrem uvádím několik doporučení, které by mohly napomoci ke zlepšení komunikačních a informačních dovedností sester při příjmu pacienta na lůžkové oddělení: -
představování sester nemocným a představování spolupacientů na pokoji
-
snažit se projevovat větší zájem o člověka a neplnit pouze svoji práci
-
užívání srozumitelné terminologie, ověření porozumění ze strany pacienta
-
informování o denním režimu a o jednotlivých prostorech na oddělení (popřípadě poskytnutí dalších informačních zdrojů).
Všechny tyto body by bylo vhodné zakomponovat například do školení zdravotníků, nebo uspořádat krátký seminář třeba v rámci provozních porad. Domnívám se, že by si řada zdravotních sester v rámci vhodného komunikačního školení uvědomila své chyby a zjednala by nápravu.
44
4 Závěr Ve své bakalářské práci jsem se zabývala tématem „Dovednosti sester očima pacientů při příjmu na lůžkové oddělení“. Mým předpokladem bylo, že většina zdravotních sester disponuje dobrými komunikačními i odbornými dovednostmi. Cílem bylo zhodnotit názory vybraného vzorku pacientů. Práce se skládá z praktické a teoretické části. V teoretické části jsem na základě uvedené literatury rozebrala podstatu daných problémů. Z odborných knih jsem se snažila vybrat vždy nejsrozumitelnější zpracování. Vzhledem k omezenému rozsahu práce jsem vybrala z teoretických partií průběh příjmu pacienta na lůžkové oddělení, dále adaptaci pacienta na pobyt v nemocnici a dále lidské potřeby ve zdraví i v nemoci. Dále jsem se soustředila na roli sestry a její komunikační dovednosti. V praktické části jsem hodnotila z mého dotazníkového průzkumu názory pacientů na dovednosti sester při jejich příjmu na lůžkové oddělení. Zajímalo mě především, jak pacienti vidí dovednosti sester v komunikačním rozsahu a zda jsou dostatečně informování o pobytu na lůžkovém oddělení. Výzkum byl uskutečněn metodou kvantitativní, a to formou dotazníků. Dotazník byl anonymní a obsahoval 11 otázek, které byly formulované jako uzavřené a otevřené. Dotazníky byly distribuovány na interní a chirurgické oddělení Orlickoústecké nemocnice a.s. v Ústí nad Orlicí. Rozdáno bylo 110 dotazníků a od respondentů se vrátilo 100. Svým výzkumem jsem chtěla zmapovat rozsah komunikačních dovedností sester při příjmu pacienta na lůžkové oddělení a zjistit, jak dostatečně jsou pacienti informování o pobytu na lůžkovém oddělení. Stanovila jsem si 5 hypotéz. Výzkum odhalil velice dobré výsledky a tím se všechny hypotézy potvrdily. Hypotéza č. 1: Očekávám, že více jak 75 % pacientů bude spokojeno s verbální komunikací sester. Pacienti byli spokojeni s představováním sestry i s jejími komunikačními dovednostmi. Všichni dotazovaní převážně rozuměli sestře, a žádný neuvedl, že sestra mluvila odborným jazykem a příliš ji nerozuměl. Menší procento se objevilo u představování
45
ostatních pacientů na pokoji, což mohlo vyvolat momentální nepřítomnosti spolupacientů na pokoji. Hypotéza č. 2: Očekávám, že více jak 75 % pacientů bude spokojeno s neverbální komunikací sester. Očekávání splnila i tato hypotéza. Sestra svým vystupováním vzbuzuje v pacientech pocit důvěry, působí na ně pozitivně – vstřícná, milá, pozorná a vzhled sestry popsali všichni respondenti kladně. Hypotéza č. 3: Domnívám se, že více jak 75 % pacientů bude znát jednotlivé prostory na lůžkovém oddělení. Převaha pacientů bylo informováno sestrou o jednotlivých prostorech a objektech na lůžkovém oddělení. Pacienti tedy vědí, kde se nachází sesterna, vyšetřovna, jídelna, bufet, lednička, televize a koupelna s toaletami. Hypotéza č. 4: Domnívám se, že více jak 75 % pacientů bude seznámeno s denním řádem na lůžkovém oddělení. Většina pacientů byla seznámena sestrou s denním řádem na lůžkovém oddělení. Pacienti vědí, kdy je budíček, vizita, návštěvní hodiny a kdy se podává strava. Hypotéza č. 5: Předpokládám, že více jak 75 % pacientů bude celkově spokojeno s dovednostmi sester. Pacienti nejvíce vyjádřili pochvalu, protože byli celkově spokojeni, avšak někteří pacienti poznamenali, že by uvítali ochotu a větší zájem o člověka.
Onemocnění a hospitalizace vytváří vždy vážnou změnu v životě člověka. Přála bych si, aby všichni pacienti byli vždy s pobytem na lůžkovém oddělení spokojeni, aby byli spokojeni s organizací a také s celkovým přístupem zdravotní sestry.
46
Seznam použité literatury BURESH, B., GORDON, S. From Silence to Voice: What Nurses Know And Must Communicate to the Public. United Stated of America: Cornell Paperbacks, 2006. ISBN 978-0-8014-7258-9 ČECHOVÁ, V., MELLANOVÁ, A., KUČEROVÁ, H. Psychologie a pedagogika II pro střední zdravotnické školy. Praha: Informatorium, spol. s.r.o., 2004. ISBN 80-7333-028-8 JANÁČKOVÁ, L., WEISS, P. Komunikace ve zdravotnické péči. Praha: Portál, s.r.o., 2008. ISBN 978-80-7367-477-9 JUŘENÍKOVÁ, P. Zásady edukace v ošetřovatelské praxi. Praha: Grada Publishing a.s., 2010. ISBN 978-80-247-2171-2 KAPOUNOVÁ, G. Ošetřovatelství v intenzivní péči. Praha: Grada Publishing a.s., 2007. ISBN 978-80-247-1830-9 KELNAROVÁ, J., CAHOVÁ, M., KŘESŤANOVÁ I., KŘIVÁKOVÁ, M., KOVÁŘOVÁ, Z. Ošetřovatelství pro zdravotnické asistenty – 1. ročník. Praha: Grada Publishing a.s., 2009. ISBN 978-80-247-2830-8 NEUWIRTH, Š. Puls nemocnice. Ostrava: Repronis, 2008. ISBN978-80-7329-192-1 PÁCALTOVÁ, P. Ošetřovatelství. Komunikativní dovednosti sester z pohledu pacientů. 2001, č. 1-2, s. 32-35, ISSN 1212-723x PLEVOVÁ, I. A KOLEKTIV. Ošetřovatelství I historie – vzdělání – současné ošetřovatelství – role sestry a nemocného – ošetřovatelský proces – konceptuální modely a teorie – klasifikační systémy – výzkum – praxe založená na důkazech. Praha: Grada Publishing a.s., 2011. ISBN 978-80-247-3557-3 PLEVOVÁ, I. A KOLEKTIV. Ošetřovatelství II komunikace – etika - člověk, jeho motivace a potřeby – paliativní péče – transkulturní ošetřovatelství – výchova ke zdraví. Praha: Grada Publishing a.s., 2011. ISBN 978-80-247-3558-0 PODSTATOVÁ, R., SOVOVÁ, E., ŘEHOŘOVÁ, J. A KOLEKTIV. Jak přežít pobyt ve zdravotnickém zařízení 100+1 otázek a odpovědí pro pacienty. Praha: Grada Publishing a.s., 2007. ISBN 978-80-247-1997-9 47
POKORNÁ, A. Komunikace se seniory. Praha: Grada Publishing a.s., 2010. ISBN 978-80-247-3271-8 POLICAR, R. Zdravotnická dokumentace v praxi. Praha: Grada Publishing a.s., 2009. ISBN 978-80-247-2358-7 PTÁČEK, R. Etika a komunikace v medicíně. Praha: Grada Publishing a.s., 2011. ISBN 978-80-247-3976-2 ŠAMÁNKOVÁ, M. A KOLEKTIV. Lidské potřeby ve zdraví a nemoci aplikované v ošetřovatelském procesu. Praha: Grada Publishing a.s., 2011. ISBN 978-80-247-3223-7 TRACHTOVÁ, E. A KOLEKTIV. Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu. 2 vyd. Brno: NCONZO Brno, 2010. ISBN 80 -7013 -324 -4 VONDRÁČEK, L., WIRTHOVÁ, V. Sestra a její dokumentace Návod pro praxi. Praha: Grada Publishing a.s., 2008. ISBN 978-80-247-2763-9 VYTEJČKOVÁ, R., SEDLÁŘOVÁ. P., WIRTHOVÁ, V., HOLUBOVÁ J. Ošetřovatelské postupy v péči o nemocné I / Obecná část. Praha: Grada Publishing a.s., 2011. ISBN 978-80-247-3419-4 ZACHAROVÁ, E., HERMANOVÁ, M., ŠRÁMKOVÁ, J. Zdravotnická psychologie – Teorie a praktická cvičení. Praha: Grada Publishing a.s., 2007. ISBN 978-80-247-2068-5 ZACHAROVÁ, E., ŠIMÍČKOVÁ-ČÍŽKOVÁ, J. Zdravotnická psychologie pro zdravotnické obory. Praha: Grada Publishing a.s., 2007. ISBN 978-80-247-4062-1 Další zdroje MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Práva pacientů ČR [online]. 2005 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/840 MINISTERSTO ZDRAVOTNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Po přijetí do nemocnice [online]. 2008 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: http://www.mzcr.cz/kvalitaabezpeci/obsah/po-prijeti-do-nemocnice_2403_18.html
48
ORLOCKOÚSTECKÁ NEMOCNICE, a.s. Informace pro veřejnost [online]. 2012 [cit. 2013-03-13]. Dostupné z: http://www.ou-nem.cz/index.php?id1=6#ost PRO SESTRY. Psychologická problematika hospitalizace [online]. 2005 [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: http://www.prosestry.cz/studijni_materialy/psychologie/psychologicka_pro blematika_hospitalizace
49
Seznam tabulek a grafů Tabulka 1 Pohlaví respondentů....................................................................................... 24 Tabulka 2 Věk respondentů ............................................................................................ 25 Tabulka 3 Příjem do nemocnice ..................................................................................... 26 Tabulka 4 Představení sestry při prvním setkání s respondentem .................................. 27 Tabulka 5 Představení ostatních pacientů na pokoji sestrou .......................................... 28 Tabulka 6 Pocit respondentů z vystupování sestry ......................................................... 29 Tabulka 7 Působení vzhledu sestry na respondenty ....................................................... 30 Tabulka 8 Srozumitelnost odborné terminologie............................................................ 31 Tabulka 9 Působení chování sestry na respondenty ....................................................... 32 Tabulka 10 Informovanost respondentů sestrou o pobytu na oddělení .......................... 33 Tabulka 11 Hodnocení respondentů, jaké mají vědomosti o uspořádání oddělení ........ 34 Tabulka 12 Seznámení s denním řádem oddělení .......................................................... 35 Tabulka 13 Hodnocení respondentů, v jaké časové míře vědí / nevědí o denním řádu na oddělení ...................................................................................................................... 36 Tabulka 14 Upřednostnění dalších dovedností sester ..................................................... 37
Graf 1 Možnost představení ostatních pacientů na pokoji sestrou ................................. 28 Graf 2 Působení vzhledu sestry na respondenty (nejčastější odpovědi) ......................... 30 Graf 3 Upřednostnění dalších dovedností sester (nejčastější odpovědi) ........................ 37
50
Seznam příloh Příloha 1 Práva pacientů ČR ........................................................................................... 52 Příloha 2 Etický kodex sester.......................................................................................... 54 Příloha 3 Maslowova hierarchie potřeb .......................................................................... 56 Příloha 4 Žádost o umožnění dotazníkové distribuce ..................................................... 57 Příloha 5 Dotazník .......................................................................................................... 58
51
Příloha 1 Práva pacientů ČR (www.mpsv.cz)
1. Pacient má právo na ohleduplnou odbornou zdravotnickou péči prováděnou s porozuměním kvalifikovanými pracovníky. 2. Pacient má právo znát jméno lékaře a dalších zdravotnických pracovníků, kteří ho ošetřují. Má právo žádat soukromí a služby přiměřené možnostem ústavu, jakož i možnost denně se stýkat se členy své rodiny či s přáteli. Omezení takovéhoto způsobu (tzv. kontinuálních) návštěv může být provedeno pouze ze závažných důvodů. 3. Pacient má právo získat od svého lékaře údaje potřebné k tomu, aby mohl před zahájením každého dalšího nového diagnostického či terapeutického postupu zasvěceně rozhodnout, zda s ním souhlasí. Vyjma případů akutního ohrožení má být náležitě informován o případných rizicích, která jsou s uvedeným postupem spojena. Pokud existuje i více alternativních postupů nebo pokud pacient vyžaduje informace o léčebných alternativách, má na seznámení s nimi právo. Má rovněž právo znát jména osob, které se na nich účastní. 4. Pacient má v rozsahu, který povoluje zákon, právo odmítnout léčbu a má být současně informován o zdravotních důsledcích svého rozhodnutí. 5. V průběhu ambulantního i nemocničního vyšetření, ošetření a léčby má nemocný právo na to, aby byly v souvislosti s programem léčby brány maximální ohledy na jeho soukromí a stud. Rozbory jeho případu, konzultace a léčba jsou věcí důvěrnou a musí být provedena diskrétně. Přítomnost osob, které nejsou na léčbě přímo zúčastněny, musí odsouhlasit nemocný, a to i ve fakultních zařízeních, pokud si tyto osoby nemocný sám nevybral. 6. Pacient má právo očekávat, že veškeré zprávy a záznamy týkající se jeho léčby jsou považovány za důvěrné. Ochrana informací o nemocném musí být zajištěna i v případech počítačového zpracování.
52
7. Pacient má právo očekávat, že nemocnice musí podle svých možností přiměřeným způsobem vyhovět pacientovým žádostem o poskytování péče v míře odpovídající povaze onemocnění. Je-li to nutné, může být pacient předán jinému léčebnému ústavu, případně tam převezen po té, když mu bylo poskytnuto úplné zdůvodnění a informace o nezbytnosti tohoto předání a ostatních alternativách, které při tom existují. Instituce, která má nemocného převzít do své péče, musí překlad nejprve schválit. 8. Pacient má právo očekávat, že jeho léčba bude vedena s přiměřenou kontinuitou. Má právo vědět předem, jací lékaři, v jakých ordinačních hodinách a na jakém místě jsou mu k dispozici. Po propuštění má právo očekávat, že nemocnice určí postup, jímž bude jeho lékař pokračovat v informacích o tom, jaká bude jeho další péče. 9. Pacient má právo na podrobné a jemu srozumitelné vysvětlení v případě, že se lékař rozhodl k nestandardnímu postupu či experimentu. Písemný vědomý souhlas nemocného je podmínkou k zahájení neterapeutického i terapeutického výzkumu. Pacient může kdykoliv, a to bez uvedení důvodu, z experimentu odstoupit, když byl poučen o případných zdravotních důsledcích takového rozhodnutí. 10. Nemocný v závěru života má právo na citlivou péči všech zdravotníků, kteří musí respektovat jeho přání, pokud tato nejsou v rozporu s platnými zákony. 11. Pacient má právo a povinnost znát a řídit se platným řádem zdravotnické instituce, kde se léčí (tzv. nemocniční řád). Pacient má právo kontrolovat svůj účet a vyžadovat odůvodnění jeho položek bez ohledu na to, kým je účet placen. Etický kodex "Práva pacientů" navrhla, po připomínkovém řízení definitivně formulovala a schválila Centrální etická komise Ministerstva zdravotnictví České Republiky. Tato práva pacientů jsou prohlášená za platná od 25. února 1992
53
Příloha 2 Etický kodex sester (www.cnna.cz) Etický kodex sester vypracovaný Mezinárodní radou sester PŘEDMLUVA Mezinárodní etický kodex pro sestry byl poprvé přijat Mezinárodní radou sester (ICN) v roce 1953. Od té doby byl několikrát revidován a znovu schvalován, tato zatím poslední revize byla provedena v roce 2000. Sestry z České republiky se prostřednictvím České asociace sester hlásí k Etickému kodexu Mezinárodní rady sester (ICN), který byl projednán sněmem předsedkyň a předsedů sekcí a regionů ČAS, přijat Etickou komisí a Prezidiem ČAS a je platný od 9. března 2003. ÚVOD Sestry mají čtyři základní povinnosti: pečovat o zdraví, předcházet nemocem, navracet zdraví a zmírňovat utrpení. Potřeba ošetřovatelské péče je všeobecná. Neodmyslitelnou součástí ošetřovatelské péče je respektování lidských práv, jako je právo na život, na důstojnost a právo na zacházení s úctou. Ošetřovatelská péče není omezena, pokud jde o věk, barvu pleti, vyznání, kulturní zvyklosti, postižení nebo nemoc, pohlaví, národnost, politické přesvědčení, rasu nebo společenské postavení pacienta. Sestry poskytují zdravotnické služby jednotlivcům, rodinám a komunitám a koordinují svoje služby se službami jiných oborů.
KODEX ICN Etický kodex sester připravený ICN má čtyři hlavní články, které vymezují normy etického chování. Články kodexu: 1. Sestry a spoluobčan Sestra
spoluzodpovídá
za
péči
poskytovanou
občanům,
kteří
ji
potřebují.
Při poskytování ošetřovatelské péče sestra vytváří prostředí, v němž jsou respektována lidská práva, hodnoty, zvyky a duchovní přesvědčení jednotlivce, rodiny a komunity. Sestra zaručuje, aby byly jednotlivým osobám poskytnuty dostatečné informace, z nichž může vycházet jejich souhlas s péčí a související terapií. Sestra dodržuje povinnost mlčenlivosti, chrání důvěrné informace pacienta. Tyto informace sděluje dalším lidem pouze na základě souhlasu pacienta a lékaře. Sestra se spolupodílí na zahájení a podpoře 54
aktivit zaměřených na uspokojování zdravotních a sociálních potřeb občanů, zejména občanů patřících do ohrožených skupin. Sestra je také spoluzodpovědná za zachování přirozeného prostředí a jeho ochranu před znehodnocováním, znečišťováním, úpadkem a ničením. 2. Sestry a jejich ošetřovatelská praxe Sestra nese osobní odpovědnost za ošetřovatelské činnosti a za udržování své kvalifikace na potřebné výši průběžným celoživotním studiem. Sestra je povinna realizovat co možná nejvyšší úroveň poskytované péče. Sestra pečuje o své vlastní zdraví, aby nebyla narušena její schopnost poskytovat péči. Sestra pečlivě posuzuje svou kvalifikaci a své schopnosti při přijímání určité povinnosti a stejně tak posuzuje kvalifikaci a schopnosti osob, které pověřuje plněním určité povinnosti. Sestra za všech okolností dodržuje pravidla slušného chování, vytváří profesionální image a prestižní postavení sester ve společnosti, což přispívá k°budování dobré pověsti profese a zvyšuje důvěru občanů. Sestra při poskytování péče usiluje o to, aby se při užívání nové techniky a uplatňování vědeckého pokroku dbalo na bezpečnost, důstojnost a lidská práva občanů/pacientů.
3. Sestry a profese Sestra hraje rozhodující roli při určování, vytváření a realizaci norem ošetřovatelské praxe, řízení, výzkumu a vzdělávání. Sestra se aktivně podílí na rozvoji základní soustavy odborných znalostí vycházejících z vědeckého poznání. Sestra se prostřednictvím profesní, odborové nebo jiné organizace podílí na vytváření a zachování
spravedlivých
sociálních
a
ekonomických
pracovních
podmínek
v ošetřovatelství. 4. Sestry a jejich spolupracovníci Sestra úzce spolupracuje se všemi spolupracovníky oboru ošetřovatelství a dalších oborů. Sestra je povinna účinně zasáhnout, pokud je péče o nemocného ohrožena jejím spolupracovníkem nebo kteroukoliv jinou osobou.
55
Příloha 3 Maslowova hierarchie potřeb (Trachtová, 2011)
56
Příloha 4 Žádost o umožnění dotazníkové distribuce
57
Příloha 5 Dotazník Dobrý den, jmenuji se Martina Čadová a jsem studentkou 3. ročníku oboru Všeobecná sestra na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě. Přicházím k Vám s prosbou o vyplnění dotazníku, který je anonymní a informace budou sloužit jako podklad k mé bakalářské práci na téma: „Dovednosti sester očima pacientů při příjmu na lůžkové oddělení.“ Záměrem tohoto výzkumu je zjistit jaký je pohled pacienta na sestru při příjmu do nemocnice. Dotazník obsahuje 11 otázek. Pokud není uvedeno jinak, zaškrtněte pouze jednu odpověď. Tam, kde je to možné, doplňte. Děkuji Vám za spolupráci a čas strávený nad tímto dotazníkem.
Jste: a)
Žena
b) Muž Jaký je Váš věk: a)
18 – 29 let
b) 30 – 49 let c)
50 – 69 let
d) 70 a více let Váš příjem do nemocnice byl: a)
Neplánovaný, akutní
b) Plánovaný, byl/a jsem objednán/a c)
Byl/a jsem přeložena z jiného zařízení či oddělení 1. Představila se Vám sestra na oddělení při prvním setkání s Vámi? a) Ano b) Ne 58
c) Nepamatuji se 2. Představila Vám sestra ostatní pacienty na Vašem pokoji? a) Ano b) Ne c) Nejsem na pokoji s dalšími pacienty 3. Sestra ve Vás svým vystupováním vzbuzovala pocit. a) Důvěry b) Nedůvěry c) Nezájmu o mě 4. Jak na Vás působí vzhled sestry? (Můžete napsat více odpovědí, například upravená, neupravená,….) ………………………………………………………………………. 5. Mluvila na Vás sestra srozumitelnou terminologií – používala slova, kterým jste rozuměl/a? a) Ano, mluvila srozumitelně, všemu jsem rozuměl/a b) Občas jsem nerozuměl/a odborným výrazům c) Mluvila především odborným jazykem, moc jsem nerozuměl/a 6. Jak na Vás působilo chování sestry? a) Pozitivně – vstřícná, milá, pozorná b) Neutrálně – plní pouze svoji práci c) Negativně – neochotná, chaotická 7. Informovala Vás sestra o pobytu na oddělení? a) Ano, informovala b) Ne, neinformovala (Pokud jste odpověděli Ne, přejděte na otázku č. 9)
59
8. Zaškrtněte, prosím, zda víte / nevíte, kde se nachází:
Vím
Nevím
Sesterna Vyšetřovna Jídelna Bufet Lednička Televize Koupelna, toalety
9. Seznámila Vás sestra s denním řádem oddělení? a) Ano, seznámila b) Ne, neseznámila (Pokud jste odpověděli Ne, přejděte na otázku č. 11) 10. Zaškrtněte, prosím, v jaké časové míře víte / nevíte o denním řádu na oddělení.
Vím
Nevím
Budíček Vizita Návštěvní hodiny Podávání stravy
11. Upřednostnil/a byste některé další dovednosti sestry? ……………………………….. ……………………
60
