Výsledky průzkumu stavu výţivy lesa v přírodní lesní oblasti č. 21 Jizerské hory

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Odbor agrochemie, půdy a výţivy rostlin

Výsledky průzkumu stavu výţivy lesa v přírodní lesní oblasti č. 21 Jizerské hory Závěrečná zpráva

Zpracoval : Dr.Ing. Přemysl Fiala Ing. Dušan Reininger Ing. Tomáš Samek Ph.D. Schválil:

Dr.Ing. Pavel Čermák ředitel odboru APVR

Předkládá: RNDr.Jaroslav Staňa ředitel ústavu

Brno

prosinec 2006

Obsah: 1. Úvod a metodika .................................................................................................................... 7 1.1. Účel průzkumu ................................................................................................................. 7 2. Popis oblasti ........................................................................................................................... 8 2.1. Biogeografické členění oblasti ......................................................................................... 8 2.2. Geologické podloţí - půdotvorný substrát ....................................................................... 8 2.3. Lesnická typologie ........................................................................................................... 8 2.4. Půdní typy ........................................................................................................................ 9 2.5. Dřevinná společenstva ..................................................................................................... 9 2.6. Poškození lesa imisemi .................................................................................................... 9 2.1. Vstupy do lesních ekosystémů ....................................................................................... 10 2.1.1. Atmosférické vstupy některých prvků do lesních ekosystémů ............................... 10 2.7. Vymezení oblastí ohroţených dlouhodobou acidifikací a eutrofizací půd. ................... 11 2.7.1. Mnoţství sráţek ....................................................................................................... 11 2.7.2. Průměrná říjnová teplota ......................................................................................... 12 2.8. Reprezentativnost umístění odběrných míst .................................................................. 12 2.8.1. Popis šetřeného území ............................................................................................. 12 2.8.2. Popis šetřeného statistického souboru ..................................................................... 13 3. Komentář k výsledkům chemických rozborů....................................................................... 14 3.1. Půda................................................................................................................................ 14 3.1.1. Organický humusový horizont ................................................................................ 14 3.1.1.1. Půdní reakce .................................................................................................... 14 3.1.1.2. Obsah dusíku ................................................................................................... 14 3.1.1.3. Obsah fosforu .................................................................................................. 15 3.1.1.4. Obsah draslíku ................................................................................................. 15 3.1.1.5. Obsah vápníku ................................................................................................. 15 3.1.1.6. Obsah hořčíku. ................................................................................................ 16 3.1.1.7. Obsah manganu ............................................................................................... 16 3.1.1.8. Obsah ţeleza .................................................................................................... 16 3.1.1.9. Obsah hliníku .................................................................................................. 17 3.1.1.10. Obsah zinku ................................................................................................... 17 3.1.1.11. Obsah mědi .................................................................................................... 17 3.1.1.12. Obsah olova ................................................................................................... 18 3.1.1.13. Obsah kadmia ................................................................................................ 18 3.1.1.14. Obsah chrómu ............................................................................................... 18 3.1.1.15. Mnoţství nadloţního humusu ....................................................................... 18 3.1.1.16. Oxidovatelný uhlík - Cox ............................................................................... 18 3.1.1.17. Poměr Cox / Ntot ............................................................................................. 18 3.1.1.18. Poměr Cox / Ptot .............................................................................................. 19 3.1.2. Minerální půda ......................................................................................................... 19 3.1.2.1. Půdní reakce .................................................................................................... 20 3.1.2.2. Obsah dusíku ................................................................................................... 21 3.1.2.3. Obsah fosforu .................................................................................................. 21 3.1.2.4. Obsah draslíku ................................................................................................. 21 3.1.2.5. Obsah vápníku ................................................................................................. 22 3.1.2.6. Obsah hořčíku ................................................................................................. 23 3.1.2.7. Obsah manganu ............................................................................................... 24 3.1.2.8. Obsah ţeleza .................................................................................................... 24 3.1.2.9. Obsah hliníku .................................................................................................. 24

3.1.2.10. Obsah zinku ................................................................................................... 24 3.1.2.11. Obsah mědi .................................................................................................... 24 3.1.2.12. Obsah olova ................................................................................................... 24 3.1.2.13. Obsah kadmia ................................................................................................ 24 3.1.2.14. Obsah chrómu ............................................................................................... 24 3.1.2.15. Výměnná acidita ............................................................................................ 25 3.1.1.16. Oxidovatelný uhlík - Cox ............................................................................... 25 3.2. Výţiva a výsledky listové analýzy ................................................................................. 25 3.2.1. Výsledky listové analýzy u Smrku ztepilého (Picea abies. [Karst (L.)]) ................ 25 3.2.1.1. Obsah dusíku ................................................................................................... 25 3.2.1.2. Obsah fosforu .................................................................................................. 26 3.2.1.3. Obsah draslíku ................................................................................................. 26 3.2.1.4. Obsah vápníku ................................................................................................. 26 3.2.1.5. Obsah hořčíku ................................................................................................. 26 3.2.1.6. Obsah síry........................................................................................................ 26 3.2.1.7. Obsah bóru ...................................................................................................... 27 3.2.1.8. Obsah zinku ..................................................................................................... 27 3.2.1.9. Obsah olova ..................................................................................................... 27 3.2.1.10. Obsah kadmia ................................................................................................ 27 3.2.1.11. Obsah manganu ............................................................................................. 27 3.2.1.12. Obsah ţeleza .................................................................................................. 28 3.2.1.13. Obsah hliníku ................................................................................................ 28 3.2.1.14. Obsah mědi .................................................................................................... 28 3.2.1.15. Obsah chrómu ............................................................................................... 29 3.2.1.16. Obsah niklu ................................................................................................... 29 3.2.1.17. Zhodnocení vzájemných poměrů některých ţivin v jednoletých a dvouletých jehlicích ........................................................................................................................ 29 3.2.2. Výsledky listové analýzy u buku lesního Fagus sylvatica. (L.) .............................. 30 3.2.2.1. Obsah dusíku ................................................................................................... 30 3.2.2.2. Obsah fosforu .................................................................................................. 30 3.2.2.3. Obsah draslíku ................................................................................................. 30 3.2.2.4. Obsah vápníku ................................................................................................. 30 3.2.2.5. Obsah hořčíku ................................................................................................. 31 3.2.2.6. Obsah síry........................................................................................................ 31 3.2.2.7. Obsah bóru ...................................................................................................... 31 3.2.2.8. Obsah zinku ..................................................................................................... 31 3.2.2.9. Obsah olova ..................................................................................................... 31 3.2.2.10. Obsah kadmia ................................................................................................ 31 3.2.2.11. Obsah manganu ............................................................................................. 31 3.2.2.12. Obsah ţeleza .................................................................................................. 31 3.2.2.13. Obsah hliníku ................................................................................................ 31 3.2.2.14. Obsah mědi .................................................................................................... 32 3.2.2.15. Obsah chrómu ............................................................................................... 32 3.2.2.16. Obsah niklu ................................................................................................... 32 3.2.2.17. Zhodnocení vzájemných poměrů některých ţivin ........................................ 32 3.3. Srovnání zjištěných údajů v roce 1999 s rokem 2006 ................................................... 33 3.3.1. Změny v půdním prostředí ...................................................................................... 33 3.3.2. Změny v úrovni výţivy............................................................................................ 33 3.4. Celkové hodnocení výsledků ......................................................................................... 40 3.4.1. Hodnocení půdního prostředí .................................................................................. 40

3.4.2. Hodnocení úrovně výţivy u smrku ztepilého .......................................................... 40 3.4.3. Hodnocení úrovně výţivy u buku lesního ............................................................... 40 4. Návrh opatření ...................................................................................................................... 41 5. Pouţitá literatura .................................................................................................................. 42 6. Mapové přílohy .................................................................................................................... 43

ÚKZÚZ

1. Úvod a metodika V roce 2006 byla provedena terénní částí průzkumu vlastností lesních pozemků se zvláštním zaměřením na stav výţivy lesních porostů v Přírodní lesní oblasti (dále PLO) č.21 Jizerské hory. Na (190+23) odběrných místech na porostní půdě o ploše 38 518 ha, byly odebrány půdní vzorky podle platné metodiky v souladu s vyhláškou Mze pro odběr vzorků lesních půd. Odebrány byly horizonty:  horizont nadloţního organického humusu - 02  horizont minerální povrchový - 07  horizont minerální podpovrchový - 08 Výsledky průzkumu jsou zhodnoceny podle šetřených kompartmentů lesního ekosystému. Zvlášť je hodnocen horizont 02 - nadloţní humus, kde je vyhodnoceno mnoţství sušiny na ploše, kyselost, celkový dusík, % C, poměr C/N. Dále je u všech vrstev (02 nadloţní humus, 07 - povrchová minerální půda, 08 –podpovrchová minerální půda asi do 40 cm) stanovena aktivní a výměnná kyselost, obsah ţivin a některých stopových prvků. Obsah hodnocených prvků je brán v jednotkách mg.kg-1 a u dusíku v % v jemnozemi. Není zde prováděna bilance na větší objemovou jednotku s odečtením podílu skeletu. Kompartment půda je hodnocen v PLO jako celek, tzn. bez ohledu na lesní typy nebo hospodářské soubory. Pouze při speciálním hodnocení ekosystémů je přihlíţeno k hospodářským souborům nebo skupinám lesních typů. Dále byly odebrány vzorky asimilačních orgánů dřevin - listů a jehlic, z osluněné části koruny. Vzorky byly sebrány z dřevin nejvíce zastoupených na odběrném místě. Ke kaţdému odběrnému místu byl vypsán průvodní list. Na kaţdém průvodním listu je číslo odběrného místa, dále označení lesní správy a porostní skupiny, lesní typ, slovní popis, mocnosti horizontů a další nezbytné údaje. Odběr byl proveden ve spolupráci s pracovníky ÚHÚL pob. Jablonec. Vzorky byly zpracovány v laboratořích ÚKZÚZ v Liberci (půdní vzorky) a v Plzni (vzorky asimilačních orgánů). Instrukci odběru vzorků provedli pracovníci ÚKZÚZ Brno. Na transportu vzorků do laboratoří se podílely oba uvedené ústavy. Chemické analýzy byly provedeny podle „Jednotných pracovních postupů ÚKZÚZ“ (Zbíral 1997). Nadloţní humusový horizont byl analyzován výluhem kyselinou dusičnou HNO3 (c = 2mol.L-1) po vyţíhání při 550oC, v minerálních horizontech byly stanoveny hlavní ţiviny (P,K,Ca,Mg) ve výluhu Melich III a HNO3 (c = 2mol.L-1), ostatní prvky (Mn,Fe,Al,Zn,Cu,Pb,Cr,Cd) jen ve výluhu HNO3 (c = 2mol.L-1). Celkový uhlík a celkový dusík byl stanoven metodou NIRS. Na přiloţených kartogramech jsou zobrazeny mimo průzkumu výţivy lesa i odběrná místa z průzkumu výţivy v genových základnách.

1.1. Účel průzkumu Účelem průzkumu bylo šetření PLO 21 pro získání informace o stavu výţivy hlavních dřevin . Výsledek tohoto průzkumu můţe slouţit: 1) jako referenční hodnota úrovně výţivy lesních dřevin a trofické úrovně půd 2) jako zaznamenání současného stavu pro budoucí porovnání případně studium procesů v půdě a asimilačních orgánech 3) výsledky budou součástí celkové studie popisující stav některých vlastností lesních ekosystémů na celém území republiky 4) informace pro vlastníka lesa a lesního hospodáře o stavu lesa 5) jako podklad pro nápravná opatření v oblasti výţivy a ochrany lesa, konkrétně v souvislosti s vápněním porostů.

7

ÚKZÚZ

2. Popis oblasti 2.1. Biogeografické členění oblasti Podle biogeografického členění České republiky (Culek 1995) odpovídá studovaná oblast bioregionu: 1.56 Ţitavský bioregion 1.67 Jizerskohorský bioregion

2.2. Geologické podloží - půdotvorný substrát Nejrozšířenější horninou Jizerských hor je ţula aţ granodiorit, převáţně výrazně porfyrická, středně zrnitá. Drobnozrnná biotická ţula se vyskytuje v menší míře (Smědavská hora, pruh mezi Jizerou a severním úpatí Tanvaldského Špičáku. Na plošině Jizerských hor se vyskytují drobné ţíly ţulových porfyrů a lamprofyrů. Jiţně od linie Smrţovka – Bedřichov – Fojtka a na západních a severních svazích po Ferdinandov se vyskytuje porfyrická hrubozrnná ţula. Černostudniční hřeben, pruh aţ k Dlouhému Mostu a Bedřichovský les u Stráţe nad Nisou jsou budovány “tanvaldskou ţulou”- dvojslídnou, středně zrnitou ţulou. Bukovec u Jizerky je budován olivinickým nefelinitem. Na Ještědském hřebenu převládá v severozápadní části biotický granodiorit. Mezi Jitravským vrchem a Křiţanským sedlem jsou fylitické břidlice. Mezi Panenskou hůrkou a Výpřeţí jsou chlorit-sericitické fylity. Významné jsou polohy krystalických vápenců a dolomitů v Karlovských Bučinách.

2.3. Lesnická typologie Z typologického průzkumu ÚHÚL vyplývá následující zastoupení ekologických řad (v %): Tab. č.1. Plošné zastoupení ekologických řad v % EŘ

extrémní

kyselá

živná

obohacená humusem

vodou

0,9

PLO 21a 7,0

55,6

20,7

1,6

EŘ

kyselá

živná

obohacená

extrémní

humusem

PLO21b

2,2

45,8

vodou

40,3

8

oglejená

Podmáčená + rašelinná

4,3

9,9

oglejená

podmáčená

ÚKZÚZ

2.4. Půdní typy Tab. č.2. Zastoupení půdních typů Půdní typ Rozloha litozem 34 ranker 2090 luvizem 110 kambizem 13091 podzol 3763 kryptopodzol 16385 pseudoglej 658 glej 1875 organozem 1402 fluvizem 90 antrozem 8

2.5. Dřevinná společenstva Tab.č.3. Současná druhová skladba (%) porostní půdy Jehličnany SM JD BO MD DG 67,84 0,02 1,21 2,45 0,04 Listnáče BK DB JR JV JS 10,37 0,82 0,83 0,86 0,46

Kleč 0,7 LP 0,19

SMX 7,35 BŘ 3,38

BOX 0,36 OL LP 0,68 0,19

TP 0,07

DBC 0,07

V současné dřevinné skladbě převaţuje smrk ztepilý a to na 68 % porostní půdy. Cílové zastoupení by mělo odpovídat asi 60 % porostní půdy. Zvláštní postavení mají náhradní porosty, kde je podíl smrku pichlavého na 7 % porostní půdy. Ve skladbě listnáčů převyšuje buk lesní a asi 10 % porostní půdy. Jeho podíl by se měl cílově zdvojnásobit.

2.6. Poškození lesa imisemi Ministerstvo zemědělství stanovilo s platností od 1.1.1997, pásma ohroţení lesů, pod vlivem imisí (pásma ohroţení). Přírodní lesní oblast je zařazena do tří pásem imisního ohroţení. Pásma ohroţení byla stanovena ÚHÚL Brandýs n.L. a schválená MZe ČR. Tab. č.4. LHC Frýdland Polubný Jablonec Harcov Ještěd CELKEM

Přehled pásem ohroţení v oblasti Pásma ohroţení v ha A B C D

Celkem

1.275

8.898

6.885

226

1.310

13.919

449

15.904

36 1.537

543 10.751

2.624 23.428

3.870 4.319

7.073 40.035

9

17.058

ÚKZÚZ

2.1. Vstupy do lesních ekosystémů 2.1.1. Atmosférické vstupy některých prvků do lesních ekosystémů Tab. č.5. ČHMÚ Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 1997, str. 159 – mapa PLO - Jizerské hory -2 mokrá roční depozice síry SO4 - S < 1,5 – 3,0 g.m-2.rok-1 Suchá roční depozice síry (SO2 - S) 1,5 – 2,0 g.m-2.rok-1 Celková roční depozice síry 3,0 - 4,0 g.m-2.rok-1 Podkorunová r. d. S 3,0 - 5,0 g.m-2.rok-1 Mokrá roční depozice dusíku NO3 - N 0,5 – 1,0 g.m-2rok-1 Mokrá roční depozice dusíku NH4+ - N 1,5 – 2,0 g.m-2.rok-1 Mokrá celková roční depozice dusíku 1,5 - 3,0 g.m-2.rok-1 Suchá-Nox -N 0,50 – 1,00 g.m-2.rok-1 Celková roční depozice dusíku 2,0 – 3,0 g.m-2.rok-1 Mokrá roční depozice vodíkových iontů 25 - 100 mg m-2rok-1 Suchá -100 – 150 mg m-2rok-1 Celková roční depozice vodíkových iontů 150 - 250 mg m-2rok-1 Mokrá roční depozice chloridových iontů 1,00 - 1,50 mg m-2rok-1 Mokrá roční depozice fluoridových iontů 0,05 - 0,07 mg m-2rok-1 Mokrá roční depozice olovnatých iontů 7,0 – 10,0 mg.m-2rok Suchá -1,5 – 3,5 mg m-2rok-1 Celková roční depozice olova 10,0 – 15,0 mg m-2rok-1 Celková roční depozice kadmia 0,75 – 1,30 mg m-2rok-1 Celková roční depozice nikelnatých iontů 2,0 - 3,0 mg m-2rok-1 Tab. č.6. ČHMÚ Roční mokrá depozice, některých prvků a sloučenin (stanice Souš) (Analýza: týdenní hodnoty) Rok jednotka 2005 Sráţky mm 1532,4 H 15,62 -2 HN4 mg.m 1044,52 Mg mg.m-2 76,36 -2 Ca mg.m 364,77 Cl mg.m-2 759,04 -2 NO3 mg.m 4011,59 SO4 mg.m-2 3309,82 -2 Mn mg.m 2,81 -2 Zn mg.m 20,31 Pb mg.m-2 3,00 -2 Cd mg.m 0,64 Ni mg.m-2 1,78 -2 Fe mg.m 35,34

10

ÚKZÚZ Tab. č.7. Porovnání vstupů bazických kationtů a aniontů na stanici ČHMÚ – Souš 2003 2004 2005 2003 2004 2005 Sráţky mm 983,6 1396,3 1532,4 983,6 1396,3 1532,4 PH 4,7 4,62 4,66 (μg.l-1) (kgekv/ha/rok) + NH4 619 673,8 681,6 40,55 62,88 69,59 Mg2+ 61 50,8 49,8 4,94 5,84 6,28 2+ Ca 373 258 238 18,3 57,85 54,03 Σ baz.kat. 63,79 126,37 129,9 Cl790,9 504,5 495,3 21,94 19,87 21,41 NO32227,8 2554,0 2617,85 35,34 57,51 53,37 SO42042,9 2128,9 2159,9 41,83 61,88 68,91 Σ an. 99,11 139,26 143,69 Σ an. - Σ baz.kat. 35,32 12,89 13,79

Průměr

57,67 5,69 43,39 106,69 21,07 48,74 57,54 127,35 20,67

Z uvedených údajů vidíme převahu aniontů nad bazickými kationty, která představuje průměrně asi 21 kg chemických ekvivalentů na hektar za rok. Významná je zde především převaha iontů NO3- a SO4- a nízká koncentrace Ca v mokrých atmosférických spadech. Anionty NO3- a SO4- jsou pravděpodobně vázány především na protony (kationt H+) a jsou příčinou vymývání bazických kationtů (především Ca a Mg) z půdního profilu a aktivizaci Al v půdním roztoku.

2.7. Vymezení oblastí ohrožených dlouhodobou acidifikací a eutrofizací půd. K tomuto účelu byly pouţity klimatologické, geologické a půdní mapy. Dále byly pouţity vlastní kartogramy sestavené na základě aktuálních zjištěných veličin. Území bylo posuzováno z hlediska přirozené citlivosti, která se odvíjí od horninového podloţí, vyvinutých půdních typů a klimatických podmínek. 2.7.1. Mnoţství sráţek V místech s nejvyšším sráţkovým úhrnem dochází k největšímu vyplavování kationtů z půdy. V souladu s mapou klimatických oblastí (E. Quitt,1970), byla oblast rozdělena na několik území. Tab. č.8. Posouzení PLO 21 podle citlivosti k úhrnu sráţek (mm. rok-1) Označení oblasti celkové sráţky Citlivé MT 7 650 – 750 Citlivé MT 9 650 – 750 Citlivé MT 10 600 – 700

11

ÚKZÚZ 2.7.2. Průměrná říjnová teplota V souladu s mapou dr. Quitta, byly jako reprezentativní vybrána průměrná teplota v říjnu. Tab. č.9. Posouzení PLO 21a,b Označení oblasti CH4 CH6 CH7 MT2a MT4 MT7

Mapováno v části střední Jizerský hřeben širší horská oblast

LVS 8 6-8 5-6 3, 4 a 5 3

Okrajový výskyt

Zvýšená citlivost je v tomto případě předpokládána pouze v nejvyšších partiích, klimatických oblastech CH4, CH6 a CH7.

2.8. Reprezentativnost umístění odběrných míst Vhodnost umístění odběrných míst z hlediska reprezentativnosti statistického souboru získaných údajů je posouzena podle taxačních charakteristik – lesního vegetačního stupně, edafické kategorie a cílového hospodářského souboru v dané oblasti a rozmístění odběrních míst podle plošného zastoupení těchto charakteristik. 2.8.1. Popis šetřeného území Tab.č.10. Lesních vegetační stupně – zastoupení v % Lvs 1 3 4 Počet odběrných míst 0,2 2,7 8,2 PLO 21a – Jizerské hory, Tab.č.11. Lesních vegetační stupně – zastoupení v % Lvs 1 3 4 Počet odběrných míst 15,9 18,6 PLO 21b – Ještěd

5 19,3

6 40,8

5 38,1

7 12,9

6 24,7

7 2,1

8 15,7

9 0,2

8 0,3

Zdroj: OPRL, PLO 21 – Jizerské hory, Brandýs nad Labem

Tab.č.12. Zastoupení edafických kategorií v % X Z Y M K N I S F C B 2,5 4,5 0,3 42,8 12,3 0,2 20,7

W H

D

A J L 1,6

U V O P Q T G R ∑ 0,1 0,8 3,6 0,7 0,4 5,2 4,3 100

PLO 21a – Jizerské hory, Tab.č.13. Zastoupení edafických kategorií v % X Z Y M K N I S F C B W H D A J L U V O P Q T G R ∑ 2,2 0,5 43,2 1,7 0,4 29,6 4,3 0,4 2,0 2,5 1,5 1,0 1,3 0,5 0,2 2,2 4,2 1,8 0,1 0,4 100

PLO 21b – Ještěd Zdroj: OPRL, PLO 21 – Jizerské hory, Brandýs nad Labem

12

ÚKZÚZ Tab.č.14. Zastoupení cílových hospodářských souborů v % 13 29 41 43 Hospodářský soubor + 0,4 2,4 10,2 Zastoupení v % 57 59 71 73 Hospodářský soubor 2,9 0,9 1,0 5,4 Zastoupení v %

45 1,1

77 1,4 Zdroj: OPRL, PLO 21 – Jizerské hory a Ještěd, Brandýs nad Labem

47 1,0

51 12,4

53 24,9

55 14,5

79 6,0

0,1 6,3

0,2 9,2

∑ 100

2.8.2. Popis šetřeného statistického souboru Tab.č.15. Odběrná místa podle lesních vegetačních stupňů Lvs 3 4 5 6 Počet odběrných míst 1 32 44 87 Tab.č.16. Zastoupení edafických kategorií A I J K M 1 1 1 109 1

N 22

O 3

Tab.č.17. Odběrná místa podle hospodářských souborů Hospodářský soubor 01 11 21 41 43 Počet odběrných míst 5 4 20 2 35

7 23

S 67

45 5

51 30

8 26

W 4

53 75

55 8

Sa 213

Y 3

57 3

Z 1

71 2

73 23

Sa 213

75 1

Sa 213

Z uvedených tabulek je vidět, ţe průzkum výţivy lesa postihl především nejvíce plošně zastoupené lesní vegetační stupně, edafické kategorie a cílové hospodářské soubory.

13

ÚKZÚZ

3. Komentář k výsledkům chemických rozborů 3.1. Půda 3.1.1. Organický humusový horizont Tab.č.18.:Popisné statistiky – Horizont nadloţního humusu (Horizont 02) 4.60 5.10 2.09

Spodní kvartil 3.100 4.100 1.100

Horní kvartil 3.500 4.500 1.510

mg/kg 190 1089.711 1075.000 467.000

2280.00

917.000

1220.000

mg/kg 190 1000.479 897.500

522.000

3270.00

761.000

1090.000

mg/kg 190 1389.774 752.500

61.000

13100.00 418.000

1710.000

mg/kg 190 909.816

670.500

289.000

4780.00

458.000

1230.000

mg/kg 190 82.500

40.500

0.000

1170.00

19.000

85.000

N pH/CaCl2 pH/H2O Dusík Fosfor [výluh HNO3 (c=2mol/L)]

Draslík [výluh HNO3 (c=2mol/L)]

Vápník [výluh HNO3 (c=2mol/L)]

Hořčík [výluh HNO3 (c=2mol/L)]

Mangan [výluh HNO3 (c=2mol/L)]

Železo [výluh HNO3 (c=2mol/L)]

Hliník [výluh HNO3 (c=2mol/L)]

Zinek [výluh HNO3 (c=2mol/L)]

Měď [výluh HNO3 (c=2mol/L)]

Olovo [výluh HNO3 (c=2mol/L)]

Kadmium [výluh HNO3 (c=2mol/L)]

Chróm [výluh HNO3 (c=2mol/L)]

Cox Nadložní humus C/N C/P

%

Průměr

190 3.367 190 4.291 190 1.280

Medián

Minimum Maximum

3.300 4.250 1.350

2.900 3.700 0.320

mg/kg 190 7474.105 7040.000 1980.000 22700.00 5560.000 8630.000 mg/kg 190 7374.642 7370.000 72.000

18800.00 5580.000 9080.000

mg/kg 190 31.685

29.500

12.400

99.40

24.700

35.200

mg/kg 190 18.351

18.150

5.400

52.50

13.600

22.200

mg/kg 190 125.778

118.000

33.400

339.00

92.900

157.000

mg/kg 190 0.632

0.430

0.140

4.14

0.300

0.750

mg/kg 190 9.496

9.050

3.000

25.50

7.400

11.100

% t/ha

25.250 60.320 19.528 233.796

3.750 20.640 10.889 28.195

41.50 198.72 30.34 530.32

18.700 45.600 16.667 165.487

31.000 90.400 23.471 299.107

190 190 190 190

25.099 72.653 20.010 242.880

3.1.1.1. Půdní reakce Hodnoty mediánů (pHakt. = 4,25 a pHvým. = 3,3) odpovídají silně kyselé půdní reakci. 3.1.1.2. Obsah dusíku Rozdělení četností je pravostranné, 25 % vzorků má hodnotu celkového dusíku vyšší neţ 1,51 %, tedy velmi vysokou. Hodnota mediánu 1,35 % odpovídá střední úrovni.

14

ÚKZÚZ Obrázek č.1

3.1.1.3. Obsah fosforu Obsah fosforu, charakterizovaný hodnotou mediánu 1075mg.kg-1 je na dobré úrovni. 3.1.1.4. Obsah draslíku Obsah draslíku, charakterizovaný hodnotou mediánu 898 mg.kg-1 je na dobré úrovni. Rozdělení četností vypovídá o výskytu výjimečně vysokých hodnot nad 1400 mg.kg-1. Tyto hodnoty tvoří desetinu z celkového souboru.

Obrázek č.2

3.1.1.5. Obsah vápníku Obsah vápníku, charakterizovaný hodnotou mediánu 752 mg.kg-1 odpovídá nízké úrovni. Rozdělení četností má levostranný charakter. Vysoké hodnoty, nad 1200 mg.kg-1 zaujímají asi 35 % z celého statistického souboru.

Obrázek č.3

15

ÚKZÚZ 3.1.1.6. Obsah hořčíku. Rozdělení obsahů hořčíku je dvouvrcholové. Oblast s niţšími hodnotami s pikem 500 mg.kg-1 obsahuje 64 % vzorků, oblast vyšších obsahů s hodnotou piku 1300 mg.kg-1 zaujímá 36 % vzorků.

Obrázek č.4

3.1.1.7. Obsah manganu Rozdělení obsahů manganu má klesající charakter. Výskyt vysokých hodnot nad 180 mg.kg-1 má zřejmě souvislost s vysokými atmosférickými spady tohoto prvku v ústecké oblasti. Hodnota mediánu všech hodnot (40,5 mg.kg-1) je velmi nízká.

Obrázek č.5

3.1.1.8. Obsah železa Rozdělení četností je rovnoměrné s hodnotou mediánu 7040 mg.kg-1. Ta odpovídá střední úrovni obsahů ţeleza.

Obrázek č.6

16

ÚKZÚZ 3.1.1.9. Obsah hliníku Rozdělení četností je rovnoměrné s výskytem několika výjimečných hodnot nad 12000 mg.kg-1. Hodnota mediánu 7370 mg.kg-1 odpovídá velmi vysoké úrovni.

Obrázek č.7

3.1.1.10. Obsah zinku Obsahy zinku odpovídají hodnotou mediánu (29,50 mg.kg-1) velmi nízké zásobě. Rozdělení četností je levostranné bez výskytu výjimečných hodnot.

Obrázek č.8

3.1.1.11. Obsah mědi Rozdělení četností je rovnoměrné s mediánem 18 mg.kg-1. Zatíţení mědí odpovídá střední úrovni.

Obrázek č.9

17

ÚKZÚZ 3.1.1.12. Obsah olova Zatíţení organického nadloţního humusu je v oblasti vysoké. Nad hranicí 100 mg.kg-1 se nachází 65 % vzorků. Zde se odráţí vysoká depozice olovnatých iontů. 3.1.1.13. Obsah kadmia Zatíţení organického nadloţního humusu kadmiem je v oblasti na střední úrovni. Hodnota mediánu je 0,43 mg.kg-1. Z grafu rozdělení četností je vidět prostorová rozrůzněnost oblasti.

Obrázek č.10

3.1.1.14. Obsah chrómu Oblast není významně zatíţena chrómem. Hodnota mediánu ( 9 mg.kg-1) odpovídá nízké úrovni. 3.1.1.15. Množství nadložního humusu Tab. č.19. Mnoţství materiálu nadloţního humusového horizontu v t.ha-1 ve vybraných PLO (hodnoty mediánu) Český Krušné Jeseníky Hostýnské Českomoravská Jizerské hory Les Hory vrchy vrchovina 32,24 83,04 68,16 21,60 103,04 60,32 Mnoţství nadloţního humusu odpovídá horským podmínkám s moderovou aţ morovou formou. 3.1.1.16. Oxidovatelný uhlík - Cox Podíl spalitelného uhlíku Cox = 25 %, odpovídá přibliţně 43 % humusu, tedy nespecifických a specifických (vysokomolekulárních) organických sloučenin. 3.1.1.17. Poměr Cox / Ntot Tento poměr charakterizovaný mediánem 20, je především ovlivněn vysokou zásobou Ntot v půdě.

18

ÚKZÚZ 3.1.1.18. Poměr Cox / Ptot Poměr Cox / Ptot je ovlivněn obsahem celkového P, který je na dobré úrovni zásoby. 3.1.2. Minerální půda Tab. č.20.: Popisné statistiky – Horizont minerální povrchový (Horizont 07) N

Průměr

Medián

Minimum Maximum

Spodní kvartil

Horní kvartil

pH/CaCl2

190 3.400

3.400

2.900

4.00

3.200

3.600

pH/H2O

190 4.041

4.000

3.500

4.80

3.900

4.200

Dusík

%

189 0.383

0.360

< 0.04

1.04

0.250

0.490

Fosfor

mg/kg

190 9.726

7.000

0.000

48.00

3.000

13.000

mg/kg

190 89.942

78.000

19.000

384.00

59.000

109.000

mg/kg

190 98.563

59.500

9.000

819.00

38.000

113.000

mg/kg

190 35.379

27.000

0.000

290.00

17.000

42.000

mg/kg

190 140.047

123.000

23.500

490.00

89.600

166.000

mg/kg

190 311.484

287.500

83.900

1040.00

230.000

354.000

mg/kg

190 222.705

154.000

41.000

1540.00

114.000

276.000

mg/kg

190 285.540

160.500

29.500

2450.00

86.600

367.000

mg/kg

190 51.727

23.000

< 1.0

1110.00

10.000

50.000

Výměnná acidita

mmol/kg 190 54.505

54.400

6.400

105.60

42.400

65.600

Ţelezo

mg/kg

190 5762.195 5376.000 211.000

20231.00

2917.000 7944.000

mg/kg

190 4048.500 3707.500 1060.000 10390.00

3015.000 4645.000

mg/kg

190 8.618

7.700

2.000

29.00

5.600

11.000

mg/kg

190 6.987

5.600

0.700

53.90

3.600

8.600

mg/kg

190 88.926

86.000

19.000

330.00

61.000

108.000

mg/kg

190 0.187

0.130

0.010

1.98

0.080

0.220

mg/kg

190 3.198

2.900

0.900

24.10

1.900

3.900

Cox

%

189 8.855

8.180

1.350

23.70

6.450

9.630

BS

%

190 15.130

12.514

4.615

55.26

9.814

16.638

[výluh Mehlich III]

Draslík [výluh Mehlich III]

Vápník [výluh Mehlich III]

Hořčík [výluh Mehlich III]

Fosfor [výluh HNO3 (c=2mol/L)]





[výluh HNO3 (c=2mol/L)]







19

ÚKZÚZ Tab. č.21.: Popisné statistiky – Horizont minerální podpovrchový (Horizont 08) N

Průměr

Medián

Minimum Maximum

Spodní kvartil

Horní kvartil

pH/CaCl2

163 3.629

3.600

3.0000

4.30

3.500

3.80

pH/H2O

163 4.195

4.200

3.7000

4.80

4.000

4.30

Dusík

%

162 0.167

0.155

< 0.04

0.51

0.100

0.23

Fosfor

mg/kg

163 7.104

3.000

0.0000

125.00

1.000

8.00

mg/kg

163 47.454

46.000

18.0000

128.00

37.000

54.00

mg/kg

163 46.914

34.000

8.0000

291.00

22.000

58.00

mg/kg

163 17.767

13.000

4.0000

120.00

10.000

22.00

mg/kg

163 127.560

100.000

19.6000

509.00

57.900

155.00

mg/kg

163 233.266

208.000

87.4000

759.00

174.000

263.00

mg/kg

163 131.810

107.000

28.0000

978.00

68.000

154.00

mg/kg

163 354.260

246.000

13.9000

2640.00

104.000

520.00

mg/kg

163 118.422

43.000

< 1.0

1260.00

17.000

136.00

39.200

11.2000

70.40

32.800

47.20

[výluh Mehlich III]

Draslík [výluh Mehlich III]

Vápník [výluh Mehlich III]

Hořčík [výluh Mehlich III]

Fosfor [výluh HNO3 (c=2mol/L)]





Výměnná acidita

mmol/kg 163 39.004

Ţelezo

mg/kg

163 7728.969 6906.000 491.0000 23151.00

4474.000 10726.00

mg/kg

163 4336.595 3825.000 927.0000 11990.00

2795.000 5550.00

mg/kg

163 8.256

7.000

1.0000

23.00

4.700

11.00

mg/kg

163 2.488

1.900

0.5000

28.70

1.400

2.60

mg/kg

163 46.701

46.000

11.0000

156.00

29.000

59.00

mg/kg

163 0.096

0.060

0.0000

0.69

0.030

0.12

mg/kg

163 3.771

3.400

0.7000

27.20

2.300

4.60

Cox

%

162 4.247

3.955

< 0.35

9.53

2.940

5.62

BS

%

163 11.607

10.221

3.7867

37.68

7.226

13.98

[výluh HNO3 (c=2mol/L)]







3.1.2.1. Půdní reakce Tab. č.22. Srovnání hodnot pHvým (CaCl2) v jiţ šetřených PLO (hodnoty mediánů) Horizonty Krušné Hostýnské Českomoravská Moravskoslezské hory vrchy vrchovina Beskydy 07 3,00 3,40 3,30 3,20 08 3,40 3,60 3,70 3,80 x Krušné hory a Hostýnské vrchy pH KCl Půdní reakce v obou minerálních horizontech je silně kyselá.

20

Jizerské hory a Ještěd 3,4 3,6

ÚKZÚZ 3.1.2.2. Obsah dusíku Obsah celkového dusíku je na střední a nízké úrovni v povrchovém a podpovrchovém horizontu. 3.1.2.3. Obsah fosforu Obsahy celkového fosforu, charakterizované hodnotou mediánu 123 mg.kg-1 v povrchovém a 100 mg.kg-1 v podpovrchovém minerálním horizontu odpovídají vysokým a středním hodnotám. Přijatelný fosfor s hodnotou mediánu 7 mg.kg-1 v povrchovém a 3 mg.kg-1 v podpovrchovém minerálním horizontu se pohybuje v oblasti nízké zásoby. Rozdělení četností obou forem fosforu je levostranné. Vyskytují se zde velmi vysoké hodnoty. Obrázek č.11

3.1.2.4. Obsah draslíku Celkové obsahy odpovídají v obou minerálních horizontech středním zásobám. Přijatelné ţiviny jsou na nízké a velmi nízké úrovni v povrchovém i podpovrchovém minerálním horizontu. Podle tvaru rozloţení četností se nevyskytují ve větší míře prostorové odchylky.

21


3.1.2.5. Obsah vápníku Obsahy celkového vápníku s hodnotami 154 mg.kg-1 v povrchovém a 107 mg.kg-1 v podpovrchovém minerálním horizontu odpovídají velmi nízké zásobě. Rovněţ přijatelného vápníku 60 mg.kg-1 v povrchovém a 34 mg.kg-1 v podpovrchovém minerálním horizontu je velmi málo. Rozdělení četností je u obou forem levostranné s ojedinělým výskytem vyšších hodnot. Obrázek č.13

22

ÚKZÚZ

3.1.2.6. Obsah hořčíku Obsahy celkového hořčíku s hodnotami 161 mg.kg-1 v povrchovém a 246 mg.kg-1 v podpovrchovém minerálním horizontu odpovídají velmi nízkým hodnotám. Přijatelného hořčíku je 27 mg.kg-1 v povrchovém a 13 mg.kg-1 v podpovrchovém minerálním horizontu, coţ odpovídá nízké a velmi nízké zásobě. Rozdělení četností je klesající, vyskytují se zde vysoké hodnoty. Obrázek č.14

23

ÚKZÚZ 3.1.2.7. Obsah manganu Obsahy manganu jsou v povrchovém (23 mg.kg-1) i v podpovrchovém (43 mg.kg-1) minerálním horizontu velmi nízké. Je zde několik výjimečně vysokých hodnot, podobně jako v horizontu nadloţním organickém. 3.1.2.8. Obsah železa Obsahy celkového ţeleza s hodnotami 5376 mg.kg-1 v povrchovém a 6906 mg.kg-1 v podpovrchovém minerálním horizontu odpovídají velmi vysokým hodnotám. 3.1.2.9. Obsah hliníku Obsahy celkového hliníku s hodnotami 3708 mg.kg-1 v povrchovém a 3825 mg.kg-1 v podpovrchovém minerálním horizontu odpovídají střední úrovni. 3.1.2.10. Obsah zinku Obsahy celkového zinku s hodnotami 8 mg.kg-1 v povrchovém a 7 mg.kg-1 v podpovrchovém minerálním horizontu odpovídají velmi nízké úrovni. 3.1.2.11. Obsah mědi Celkové obsahy mědi s hodnotami 6 mg.kg-1 v povrchovém v podpovrchovém minerálním horizontu jsou na nízké a velmi nízké úrovni.

a

2 mg.kg-1

3.1.2.12. Obsah olova Celkové obsahy olova s hodnotami 89 mg.kg-1 v povrchovém a 46 mg.kg-1 v podpovrchovém minerálním horizontu jsou na velmi vysoké a střední úrovni. 3.1.2.13. Obsah kadmia Zatíţení kadmiem je v povrchovém horizontu nízké (0,13 mg.kg-1) a v podpovrchovém (0,06 mg.kg-1) velmi nízké. 3.1.2.14. Obsah chrómu Celkové obsahy chrómu s hodnotami 2,9 mg.kg-1 v povrchovém a 3,4 mg.kg-1 v podpovrchovém minerálním horizontu jsou na nízké a střední úrovni. Výskyt několika výjimečně vysokých hodnot, především v horizontu podpovrchovém, zřejmě souvisí s půdotvorným substrátem.

24

ÚKZÚZ 3.1.2.15. Výměnná acidita Tab. č.23. Hodnoty výměnné acidity v některých PLO mmol.kg-1 horizonty Český Krušné Jeseníky Hostýnské les Hory vrchy 07 112,80 142,40 97,60 85,60 08 79,20 107,20 67,20 80,00

Českomoravská vrchovina 69,60 54,40

Jizerské hory a Ještěd 54,4 39,2

Hodnota výměnné acidity je v obou minerálních horizontech velmi nízká. 3.1.1.16. Oxidovatelný uhlík - Cox Povrchový horizont odpovídá silně a podpovrchový středně humózním půdám.

3.2. Výţiva a výsledky listové analýzy 3.2.1. Výsledky listové analýzy u Smrku ztepilého (Picea abies. [Karst (L.)]) Tab. č.24.: Popisné statistiky - smrk ztepilý-jednoleté jehlice Dusík Fosfor Draslík Vápník Hořčík Hliník Bór Kadmium Chróm Měď Ţelezo Mangan Nikl Olovo Síra Zinek N/Ca N/Mg P/Zn K/Ca K/Mg S/Ca S/Mg S/N

g/kg mg/kg mg/kg mg/kg mg/kg mg/kg mg/kg mg/kg mg/kg mg/kg mg/kg mg/kg mg/kg mg/kg mg/kg mg/kg

N

Průměr

Medián

Minimum Maximum

156 156 156 156 156 156 156 156 156 156 156 156 156 156 156 156 156 156 156 156 156 156 156 156

15.409 1698.974 7444.000 3680.154 1015.833 163.445 16.195 --3.841 97.079 247.937 1.921 -1141.499 34.941 4.512 15.739 50.777 2.212 7.597 0.333 1.160 0.074

15.320 1670.000 7358.000 3617.500 996.500 96.645 15.205 < 0.10 < 0.25 3.720 44.600 221.700 1.644 < 0.30 1132.500 33.840 4.122 15.242 47.905 2.066 7.574 0.315 1.130 0.074

10.630 970.000 4121.000 1694.000 536.000 27.280 6.200 < 0.10 < 0.25 2.808 22.920 84.500 < 0.35 < 0.30 853.800 18.200 2.372 7.593 24.068 0.745 3.772 0.186 0.607 0.060

19.42 2650.00 11596.00 6576.00 1982.00 1325.00 121.40 0.39 11.09 6.77 919.40 677.60 5.42 0.74 1529.00 66.10 9.59 26.80 120.08 6.31 12.31 0.72 2.01 0.09

Spodní kvartil 14.315 1495.000 6364.000 3049.500 865.000 75.585 12.225 < 0.10 < 0.25 3.481 35.525 172.000 1.196 < 0.30 1061.000 29.745 3.439 13.454 40.910 1.515 5.852 0.263 1.004 0.070

Horní kvartil 16.400 1855.000 8467.500 4358.500 1141.500 139.150 18.800 0.121 0.942 4.145 86.190 313.300 2.455 < 0.30 1228.500 38.875 5.138 17.376 57.326 2.494 9.144 0.375 1.281 0.079

3.2.1.1. Obsah dusíku Obsah dusíku v jednoletých jehlicích odpovídá velmi vysoké úrovni výţivy. Rovněţ poněkud vyšší hodnota ve dvouletých jehlicích je povaţována za vysokou.

25

ÚKZÚZ Tab. č.25.: Popisné statistiky - smrk ztepilý-dvouleté jehlice Dusík Fosfor Draslík Vápník Hořčík Hliník Bór Kadmium Chróm Měď Ţelezo Mangan Nikl Olovo Síra Zinek N/Ca N/Mg P/Zn K/Ca K/Mg S/Ca S/Mg S/N


N

Průměr

Medián

Minimum Maximum

156 156 156 156 156 156 156 156 156 156 156 156 156 156 156 156 156 156 156 156 156 156 156 156

14.103 1220.513 5504.410 6037.327 1008.910 212.386 18.055 --2.154 125.419 349.533 1.292 -1132.714 30.389 2.542 15.077 45.412 0.993 5.902 0.204 1.202 0.081

14.120 1170.000 5434.000 5947.500 985.000 135.350 17.700 < 0.10 0.282 2.178 54.260 319.100 0.989 < 0.30 1120.500 28.855 2.337 13.985 42.440 0.930 5.605 0.193 1.137 0.080

9.350 730.000 3030.000 2471.000 436.000 35.510 4.500 < 0.10 < 0.25 0.737 31.350 119.900 < 0.35 < 0.30 827.500 10.900 1.288 5.636 12.959 0.445 2.306 0.095 0.536 0.061

22.06 2020.00 8450.00 11208.00 2326.00 3552.00 91.70 0.32 8.37 6.46 1822.00 1101.00 8.12 0.84 1739.00 93.37 5.91 34.87 121.39 2.90 13.41 0.45 2.48 0.11

Spodní kvartil 13.190 1060.000 4886.500 5007.500 798.500 105.050 13.450 < 0.10 < 0.25 1.559 47.395 230.350 0.656 < 0.30 1057.500 22.785 1.894 11.758 32.907 0.754 4.681 0.161 0.970 0.073

Horní kvartil 15.045 1350.000 6194.000 7133.000 1166.000 192.450 20.905 < 0.10 0.540 2.593 105.150 426.100 1.682 < 0.30 1203.500 36.055 2.861 17.655 53.485 1.140 6.817 0.232 1.372 0.086

3.2.1.2. Obsah fosforu Velmi vysoká je hodnota obsahu fosforu v jednoletých jehlicích (1670 mg.kg-1). Velký rozdíl je mezi jehlicemi jedno a dvouletými, kde je obsah fosforu s hodnotou 1170 mg. kg-1 na hranici dobré úrovně výţivy. 3.2.1.3. Obsah draslíku Úroveň výţivy draslíkem je v jednoletých (7358 mg.kg-1) jehlicích velmi vysoká a ve dvouletých (5434 mg.kg-1) střední. 3.2.1.4. Obsah vápníku Úroveň výţivy vápníkem je v jednoletých a ve dvouletých (5948 mg.kg-1) vysoká.

(3618

mg.kg-1)

jehlicích

nízká

3.2.1.5. Obsah hořčíku Úroveň výţivy hořčíkem je v jednoletých (997 mg.kg-1) jehlicích velmi vysoká a ve dvouletých (985 mg.kg-1) rovněţ velmi vysoká. 3.2.1.6. Obsah síry Obsah síry je v obou věkových stupních přibliţně stejný a odpovídá střední úrovni výţivy. (1133 a 1121 mg.kg-1 v jedno a dvouletých jehlicích)

26

ÚKZÚZ 3.2.1.7. Obsah bóru Obsah bóru je v obou věkových stupních přibliţně stejný (15 mg.kg-1) v jedno a (18 mg.kg-1) ve dvouletých jehlicích. Odpovídá střední úrovni výţivy. 3.2.1.8. Obsah zinku V jedno i dvouletých jehlicích je úroveň výţivy zinkem na střední úrovni. 3.2.1.9. Obsah olova V jednoletých i dvouletých jehlicích je obsah olova nízký, pod detekčním minimem < 0,30 mg.kg-1. 3.2.1.10. Obsah kadmia Obsahy kadmia jsou velmi nízké. Tab. č.26. Srovnání s jinými šetřenými oblastmi PLO Krušné hory Hrubý Jeseník Středomoravské Karpaty Český les Severočeská pískovcová tabule Podbeskydská pahorkatina Jizerské hory a Ještěd

Hodnota mediánu (mg.kg-1) 0,0726 0,1600 0,148 0,1070 0,0902 0,327 < 0,10

Zjištěné obsahy kadmia v této oblasti neodpovídají údajům o poměrně vysokých atmosférických spadech. 3.2.1.11. Obsah manganu Rozdělení četností obsahů manganu v jedno i dvouletých jehlicích je klesající s hodnotami mediánů 222 mg.kg-1 v jedno a 319 mg.kg-1 ve dvouletých jehlicích. Tyto hodnoty odpovídají nízké úrovni obsahu manganu. Obrázek č.15

27

ÚKZÚZ 3.2.1.12. Obsah železa Rozdělení četností má v případě ţeleza klesající charakter s 15 % výskytem výjimečně vysokých hodnot (> 180 mg.kg-1). Obsahy ţeleza jsou nízké a velmi nízké. Obrázek č.16

3.2.1.13. Obsah hliníku Rozdělení četností obsahů hliníku je levostranné nerovnoměrné s výskytem vysokých hodnot (> 320 mg.kg-1). V jednoletých jehlicích jsou obsahy nízké, ve dvouletých na střední úrovni. Obrázek č.17

3.2.1.14. Obsah mědi Hodnota mediánu v jednoletých jehlicích (3,7 mg.kg-1) odpovídá velmi vysokému zatíţení. Ve dvouletých jehlicích je obsah sníţen na hodnotu 2,2 mg.kg-1, tedy na nízkou úroveň.

28

ÚKZÚZ 3.2.1.15. Obsah chrómu Rozdělení četností je výrazně levostranné s nejvyšším zastoupením v intervalu 0 – 0.3 mg.kg-1v jednoletých i ve dvouletých jehlicích. Obsahy jsou na nízké a velmi nízké úrovni. Obrázek č.18

3.2.1.16. Obsah niklu Obsahy niklu jsou v jedno i dvouletých jehlicích na nízké a velmi nízké úrovni. 3.2.1.17. Zhodnocení vzájemných poměrů některých živin v jednoletých a dvouletých jehlicích Tab.č.27. Vzájemné poměry obsahů některých ţivin v jednoletých a dvouletých jehlicích smrku N/Ca N/Mg P/Zn K/Ca K/Mg S/Ca Standard 2 - 20 8 - 30 30 - 150 < 2 2 - 15 < 0,4 zjištěný poměr 4 15 48 2 8 0,3 jednoleté Dvouleté 2 14 42 0,93 6 0,2

S/Mg <3 1

S/N 0,03 0,07

1

0,08

Z rozloţení četností poměrů K / Ca je zřejmé, ţe 54 % vzorků má tento poměr vyšší neţ 2. Důvodem jsou velmi nízké obsahy vápníku a vysoké aţ velmi vysoké obsahy draslíku. Nízké obsahy vápníku v nově vytvořených pletivech, jsou všeobecně známým jevem. Ve dvouletých jehlicích je tento poměr upraven na přirozenou úroveň. Stanovené poměry ţivin v listových pletivech odpovídají harmonické výţivě. Obrázek č.19

29

ÚKZÚZ 3.2.2. Výsledky listové analýzy u buku lesního Fagus sylvatica. (L.) Tab.č.28.: Popisné statistiky - buk lesní-listy Dusík Fosfor Draslík Vápník Hořčík Hliník Bór Kadmium Chróm Měď Ţelezo Mangan Nikl Olovo Síra Zinek N/Ca N/Mg P/Zn K/Ca K/Mg S/Ca S/Mg S/N


N Průměr

Medián

Minimum Maximum

26 26 26 26 26 26 26 26 26 26 26 26 26 26 26 26 26 26 26 26 26 26 26 26

22.105 1350.000 7875.500 6840.500 1352.000 83.260 38.260 0.146 0.310 6.843 85.720 361.000 1.772 0.530 1565.000 30.660 3.268 15.195 44.556 1.157 5.772 0.231 1.060 0.069

15.140 1060.000 5007.000 3736.000 693.000 51.760 16.300 < 0.10 < 0.25 1.275 46.190 95.100 0.676 < 0.30 874.500 18.400 1.679 10.773 11.703 0.627 3.437 0.094 0.752 0.056

22.767 1446.538 7989.077 7065.462 1482.231 93.021 37.692 0.182 -6.879 95.141 419.281 1.900 0.562 1592.058 39.678 3.429 16.299 44.399 1.195 5.704 0.239 1.140 0.070

30.87 2990.00 12034.00 12240.00 2619.00 217.40 53.95 0.49 0.79 10.41 211.50 1070.00 4.29 1.26 2181.00 255.50 5.83 31.11 72.83 2.10 10.67 0.41 2.16 0.12

Spodní kvartil 20.990 1230.000 6896.000 5852.000 1210.000 66.670 30.790 0.100 < 0.25 6.130 72.850 243.900 1.160 0.425 1475.000 28.270 2.759 13.422 40.000 0.936 4.210 0.195 0.884 0.066

Horní kvartil 25.020 1590.000 9153.000 8112.000 1696.000 101.600 46.440 0.257 0.391 7.890 111.500 581.100 2.182 0.669 1801.000 35.400 3.871 18.561 50.193 1.450 6.291 0.279 1.286 0.071

3.2.2.1. Obsah dusíku Úroveň výţivy dusíkem je na vysoké úrovni. Pod hranicí nízké úrovně se nachází asi 10 % vzorků. 3.2.2.2. Obsah fosforu Rovněţ u fosforu odpovídají zjištěné hodnoty dobré úrovni. 3.2.2.3. Obsah draslíku Hodnota mediánu 7876 mg.kg-1 odpovídá velmi vysoké úrovni výţivy draslíkem 3.2.2.4. Obsah vápníku Hodnota mediánu 6841 mg.kg-1 odpovídá dobré úrovni výţivy vápníkem. Vyskytuje se několik výjimečně vysokých hodnot v intervalu 12000 - 14000 mg.kg-1.

Obrázek č.20

30

ÚKZÚZ 3.2.2.5. Obsah hořčíku Hodnota mediánu 1352 mg.kg-1 odpovídá dobré úrovni výţivy hořčíkem. 3.2.2.6. Obsah síry Obsah síry s mediánem je 1565 mg.kg-1 je velmi vysoký. Je zde poměrně úzké rozpětí naměřených hodnot. 3.2.2.7. Obsah bóru Obsah bóru v pletivech je na vysoké úrovni. (medián - 38 mg.kg-1) 3.2.2.8. Obsah zinku Obsah zinku charakterizovaný hodnotou 31 mg.kg-1 je v oblasti nízké úrovně výţivy. 3.2.2.9. Obsah olova Olovo je obsaţeno v pletivech listů v nízké úrovni. (medián – 0,53 mg.kg-1) 3.2.2.10. Obsah kadmia Kadmium je obsaţeno v pletivech listů ve střední úrovni. (medián – 0,146 mg.kg-1) 3.2.2.11. Obsah manganu Úroveň výţivy manganem je velmi nízká. (medián – 361 mg.kg-1) 3.2.2.12. Obsah železa Obsah ţeleza je velmi nízký. (medián – 86 mg.kg-1) 3.2.2.13. Obsah hliníku Obsah hliníku je nízký. (medián – 83 mg.kg-1). Vyskytuje se několik hodnot nad 180 mg.kg-1.

Obrázek č.21

31

ÚKZÚZ 3.2.2.14. Obsah mědi Obsah mědí je velmi vysoký (medián – 6,8 mg.kg-1). Rozdělení četností je rovnoměrné bez vysokých hodnot.

Obrázek č.22

3.2.2.15. Obsah chrómu Zjištěné obsahy chrómu s mediánem 0,310 mg,kg-1 jsou na velmi nízké úrovni. 3.2.2.16. Obsah niklu Hodnota mediánu 1,77 mg.kg-1 odpovídá střední úrovni. 3.2.2.17. Zhodnocení vzájemných poměrů některých živin Tab.č.29. Vzájemné poměry obsahů některých ţivin v listech buku N/Ca N/Mg P/Zn K/Ca K/Mg standard 2 - 20 8 - 30 30 - 150 < 2 2 - 15 zjištěný poměr 3 15 45 1 6

S/Ca < 0,4 0,23

S/Mg <3 1,1

S/N 0,03 0,07

Vezmeme – li v úvahu uvedené standardy je v bukových pletivech zjištěn harmonický stav výţivy.

32

ÚKZÚZ

3.3. Srovnání zjištěných údajů v roce 1999 s rokem 2006 V PLO bylo provedeno srovnání zjištěných údajů průzkumem v roce 2006 s údaji z roku 1999 na stejných odběrných místech. V půdním profilu se jedná o 88 odběrných míst nadloţního organického a povrchového minerálního horizontu. 74 míst podpovrchového minerálního horizontu. 79 míst, na kterých byly porovnány jednoleté jehlice smrku ztepilého a 8 míst buku lesního. 3.3.1. Změny v půdním prostředí Ve sledovaných porostních skupinách dochází ke sníţení kyselosti ve všech šetřených horizontech (Obrázek č.24) a sníţení výměnné acidity v minerální části profilu (Obrázek č.23). Významné zvýšení obsahu celkového vápníku v nadloţním organickém humusu se neprojevuje, s výjimkou LS Jablonec, na změně jeho přijatelné formy v minerálních horizontech. Naopak dochází ke sníţení v podpovrchovém horizontu (Obrázek č.25). U draslíku a hořčíku je tomu naopak (Obrázek č.26, 27). V nadloţním organickém horizontu zaznamenáváme sníţení celkových obsahů a v minerálních horizontech dochází ke zvýšení přijatelných forem draslíku (na všech sledovaných správách) a hořčíku, na LS Frýdlant a Jablonec. Za zmínku stojí zvyšování obsahu olova v minerální půdě (Obrázek č.28) a sniţování obsahu zinku (Obrázek č.29). Zvýšení obsahu olova v nadloţním horizontu je patrné především na LS Frýdlant, v povrchovém minerálním horizontu na LS Jablonec a Ještěd a v podpovrchovém na LS Frýdlant a Ještěd. Pokles obsahu zinku je patrný zejména v povrchovém minerálním horizontu na LS Frýdlant a v podpovrchovém minerálním horizontu na LS Jablonec. 3.3.2. Změny v úrovni výživy V asimilačních pletivech jednoletých jehlic smrku dochází ke zvyšování obsahu vápníku na LS Frýdlant, hořčíku na všech sledovaných lesních správách a fosforu na LS Frýdlant a Ještěd. Na LS Jablonec dochází k úbytku fosforu, dusíku, draslíku a manganu. Na všech sledovaných správách je zaznamenáno zvýšení obsahů síry. Neprojevuje se zvýšení obsahů olova, které je zaznamenáno v půdním prostředí. V listech buku je zjištěno zvýšení obsahů hliníku, chrómu a síry a sníţení obsahů olova. Tyto změny se týkají všech tří lesních správ ve studované oblasti. Obrázek č.23

33


34


35


36


37


38


39

ÚKZÚZ

3.4. Celkové hodnocení výsledků 3.4.1. Hodnocení půdního prostředí U nadloţního organického horizontu je zjištěna silně kyselá půdní reakce. Obsah dusíku je podle hodnoty mediánu celého šetřeného souboru na střední úrovni. Saturace dusíkem, tedy hodnota s velmi vysokou zásobou byla zjištěna u 25 % odběrných míst. Zde by mohla připadat v úvahu neţádoucí eutrofizace půdní vody při nevhodném melioračním zásahu. Obsahy fosforu a draslíku jsou na dobré úrovni. Velmi nízká je zásoba vápníku. V případě hořčíku se rovněţ v nadloţním humusu jedná o nízké zásoby. Na části území, zřejmě v minulosti vápněné jsou zjištěny obsahy výrazně vyšší. Vysoké je znečistění olovem. Jeho velmi vysoká zásoba byla zjištěna u 65 % odběrných míst. Zatíţení kadmiem a chrómem je na střední a nízké úrovni. K výpočtu poměru C / N je pouţito oxidovatelné části uhlíku (Cox) a celkového dusíku (N tot) uvedené poměry jsou proto orientační, přesto upozorňují na vysoký obsah dusíku, na který je třeba dbát při návrzích oblastí pro letecké vápnění. Minerální část profilu se rovněţ vyznačuje silně kyselou půdní reakcí. Střední a nízká zásoba dusíku neodpovídá poměrně vysokému stupni nasycení nadloţního organického horizontu tímto prvkem. U fosforu je vysoká celková zásoba, ale jeho přijatelná forma je přítomna v malém obsahu. Velmi nízké jsou rovněţ přijatelné formy ostatních makroţivin – vápníku, draslíku a hořčíku. zatíţení olovem se projevuje v minerálních horizontech. Minerální půda se vyznačuje poměrně nízkou hodnotou výměnné acidity, kterou je třeba brát v úvahu při stanovení dávky dolomitického vápence při vápnění. 3.4.2. Hodnocení úrovně výţivy u smrku ztepilého Makroţiviny jsou obsaţeny v pletivech jehlic na střední (P, K) aţ luxusní (N, Mg) úrovni. Hodnota obsahu síry je na střední úrovni. Obsahy těţkých kovů jsou nízké. Velmi nízké je zatíţení asimilačních pletiv olovem. Na nízké úrovni jsou obsahy manganu a ţeleza. Rovněţ zatíţení mědí chrómem a niklem je nízké. Poměry mezi šetřenými prvky odpovídají harmonickému typu výţivy. 3.4.3. Hodnocení úrovně výţivy u buku lesního Hodnoty obsahů makroţivin odpovídají vysoké úrovni výţivy. Byla zjištěna velmi vysoká zásoba síry, která ovšem nevybočuje z hranic vyváţené výţivy rostlin, posuzované v rámci našeho šetření. Vezmeme – li v úvahu závislost obsahů síry v listech na koncentraci SO2 v ovzduší (Pfanz 1993), odpovídá zjištěná hodnota mediánu 1565 mg.kg-1 vyšší úrovni atmosférického zatíţení sírou. V oblasti nízké úrovně výţivy se nachází zinek a v oblasti velmi nízké zásoby mangan a ţelezo. Zatíţení olovem a chrómem je podle obsahů v listech nízké. Výrazné jsou vysoké obsahy mědi.

40

ÚKZÚZ

4. Návrh opatření Vzhledem k vysoké kyselosti půdního prostředí, deficitu ţivin a „novému poškození lesa“, které se v PLO Jizerské hory a Ještěd vyskytuje doporučujeme nápravu současného stavu vápněním vybraných lesních porostů dolomitickým vápencem v dávce 3 t .ha-1. Toto mnoţství je vhodné jako kompenzační vápnění vzhledem k trvající acidifikaci půdního prostředí, způsobené atmosférickými spady a není nebezpečným vstupem, který by způsobil zásadní změny v přirozených biochemických pochodech a ţivotu mikroorganismů. Doporučení pro obnovu některými dřevinami. Podle Ing. Jana Materny C.Sc. Buk Pro výsadbu buku je ţádoucí sníţit kyselost v sadbových jamkách a urychlit uvolnění ţivin blokovaných v humusovém horizontu dávkou 300 – 500 g jemně mletého dolomitického vápence. Vápenec je nutno promíchat s minerální půdou a humusem. Při výsadbě poloodrostků a odrostků se dávky přiměřeně zvyšují. Javor klen Stejný zásah vyţaduje výsadba klenu. Je však nezbytné výsadbu této dřeviny dále podpořit zajištěním dostatečné dusíkaté výţivy. Existuje několik moţností, jak dusíkatou výţivu dřeviny zajistit. Je to jednak aplikace močoviny na humusový horizont před přípravou půdy (do jamek). Při přípravě plošky 30 x 30 cm pouţít dávku 5 g na tuto plochu, při mocnosti humusové vrstvy nad 5 cm se dávka zvyšuje na 10 g na sadbovou jamku. V tomto případě není riziko vyplavování, protoţe dusík v amidové formě je surovým humusem intenzivně poután. Druhou moţností je přímé přihnojování vysazených sazenic, počínaje jarem roku následujícího po výsadbě, vhodným dusíkatým hnojivem, ve kterém alespoň část dusíku je v nitrátové formě. Plně vyhovuje ledek amonný s vápencem, nebo dolomitem. Pouţívá se jako první dávka cca 20 g LAV v okruhu 30 cm na povrch půdy kolem sazenice. Jinou moţností je pouţít kapalné hnojivo DAM na povrch půdy v dávce 10 – 15 g na stejnou plochu kolem sazenice. Doporučuje se opakovat přihnojení ve dvou aţ třech dalších letech. Modřín Tato dřevina zpravidla nevyţaduje ani meliorační zásah, ani přihnojení. Pokud by se vyskytly zřejmé poruchy růstu, které by bylo moţno vysvětlit poruchami výţivy, je třeba zjistit příčinu a volit odpovídající zásah. Jedle Je vhodné podpořit počáteční růst této dřeviny na extrémně kyselých půdách menší dávkou mletého dolomitického vápence do sadbové jamky (200 – 300 g). Veškeré meliorační zásahy se provádějí po zjištění půdních podmínek a rajonizaci ve smyslu její citlivosti k acidifikaci i eutrofizaci. Jsou vyloučeny rašeliny a glejové půdy. Oblasti kde by nepříznivý poměr C/N a další půdní podmínky mohly vést k nitrifikaci půdní vody, oblasti kde se z nepříznivými vlivy vyrovnává lesní ekosystém sám (zvětráváním, příznivou humifikací) a oblasti kde by mohly být narušeny zájmy ochrany přírody např. geologicky významné útvary.

41

ÚKZÚZ

5. Pouţitá literatura Bergman W ex Plantz H a kol.: Obsah ţivin a fotosyntéza u listů buku (Fagus sylvatica L.) odebraných z porostů rostoucích na stanovištích s různým zatíţením SO2, Lesnictví – Forestry, 39,1993 (6) : 222 - 230 Culek M. a kol.: Biogeografické členění České republiky, Enigma, Praha 1995 ČHMÚ : Znečistění ovzduší na území České republiky v roce 1997. Hartmann 2001 Maňkovská B., The chemical composition of spruce needles (Picea abies (L). Karst) as an environmental indicator in Slovakia, Ekológia (Bratislava) Vol. 17, No 1, 90 – 101, 1998 Materna J., Kříţ E.: výsledky průzkumu lesních půd a stavu výţivy lesních porostů v genových základnách jiţních a západních Čech, ÚKZÚZ, Brno 1996. Materna J.: Limitní koncentrace hlavních rostlinných ţivin a některých stopových prvků pro lesní půdy, ÚKZÚZ, Brno 1997. Moravec a kol.: Fytocenologie, Acadamia, Praha, 2000. Plíva K., Ţlábek I.: Přírodní lesní oblasti ČSR, SZN Praha, 1986 Penk J a kol.: Metodika pro příjem a úpravu vzorků, druhy prováděných analýz, předávání výsledků, ÚKZÚZ, 1992 Pfhanz H., Lomský B., Hynek V., Vollrath B., Oppmann B., Materna J.: Obsah ţivin a fotosyntéza u listů buku (Fagus sialvatica L.) odebraných z porostů rostoucích na stanovištích s různým zatíţením SO2., Lesnictví – Forestry. 39, 1993 (6) : 222 – 230. Procházka S. a kol.: Fyziologie rostlin, Academia Praha, 1998 Raška L.: Vyhodnocení účinků leteckého vápnění v Beskydech na lesních porostech postiţených emisemi, LP 12/1989 str. 536 – 541. Suchara I, Sucharová J.: Using the monitoring of metal contamination of forest flors as an indicator of old and high loads of atmosferic deposition of elements for an area. Soil monitoring, Proceedings from the IV. International conference, ÚKZÚZ Brno 1999. Suchara I, Sucharová J.: Současná úroveň atmosferické depozice prvků na území ČR a její trendy zjišťované analýzami mechu jako bioindikátoru, Ochrana ovzduší, 6, 2002, 24 – 29. Tesař S. a kol.: Výţiva rostlin a hnojení, VŠZ Praha, 1992 Uhlířová H, Šebková I.: Těţké kovy v lesních ekosystémech České republiky, Zprávy lesnického výzkumu, svazek 44, číslo 3/1999 ÚHÚL Brandýs nad Labem: Ekologie lesů, Metodiky, ÚHÚL, 1985 Wyttenbach A.: Concentration of nutrinional and trace elements in needles of Norway spruce (Picea abies (L). Karst) as an function of the needle age class, Plant and Soil, 168 – 169: 305 – 312, 1995

42

ÚKZÚZ

6. Mapové přílohy

43

Výsledky průzkumu stavu výţivy lesa v přírodní lesní oblasti č. 21 Jizerské hory

Recommend Documents