Výsledky mykologického průzkumu v lomu Rožmitál a jeho okolí

ACTA MUSEI REGINAEHRADECENSIS S. A., 34 (2014): 29-40

ISBN: 978-80-87686-03-4

Výsledky mykologického průzkumu v lomu Rožmitál a jeho okolí Results of the mycological research in the Rožmitál quarry and its vicinity (East Bohemia) Věra Samková 1, 3) & Tereza Tejklová 2, 3) 1) Muzeum východních Čech v Hradci Králové, Eliščino nábřeží 465, CZ – 500 01, Hradec Králové 1, e-mail: [email protected] 2) Muzeum východních Čech v Hradci Králové, Eliščino nábřeží 465, CZ – 500 01, Hradec Králové 1, e-mail: [email protected] 3) Filozofická fakulta, Univerzita Hradec Králové, centrum interdisciplinárního výzkumu, Rokitanského 62, CZ – 500 03, Hradec Králové 3

Abstract: There was carried out a mycological survey in the Rožmitál quarry in the northern part of East Bohemia between 2008 and 2014, during which 172 taxa of fungi (macromycetes) were recorded; among them five found species are included in the Red list of fungi (macromycetes) of the Czech Republic. The occurence of some rare and interesting species is commented upon within the article. Dry specimens are kept in the Museum of East Bohemia mycological herbarium (HR). Key words: Fungi, Rožmitál, Broumovsko PLA, East Bohemia, Czech Republic

Úvod Lom Rožmitál leží na severním okraji obce Rožmitál, severovýchodně od Broumova. Geologické podloží na lokalitě a v jejím okolí tvoří andezity, andezitové tufy, aglomeráty, ryolitové tufy, tufity a v malém množství i brekcie, pískovce a slepence (ANONYMUS 2013). Geomorfologicky náleží území do IVB-1C-2: Krkonošsko-Jesenické soustavy – Orlické podsoustavy – Broumovské vrchoviny – Meziměstské vrchoviny – Javořích hor (DEMEK & MACKOVČIN 2006). Klimaticky leží území na rozhraní oblastí CH7 – velmi krátké až krátké léto, mírně chladné a vlhké, přechodné období dlouhé s mírně chladným jarem a mírným podzimem, zima dlouhá, mírná, mírně vlhká s dlouhým trváním sněhové pokrývky a MT2 – léto krátké, mírné až mírně chladné, mírně vlhké, přechodné období krátké s mírným jarem a mírným podzimem, zima normálně dlouhá s mírnými teplotami, suchá s normálně dlouhým trváním sněhové pokrývky (QUITT 1971). Průměrná roční teplota je 7,2 °C, průměrný roční úhrn srážek činí cca 850 mm (MOCEK et al. 2011). Z fytogeografického hlediska (SKALICKÝ 1988) patří území do fytogeografického obvodu Českomoravské mezofytikum a fytogeografického okresu Sudetské mezihoří, podokresu Javoří hory (58h). V jižní části studovaného území probíhá hranice podokresů Javoří hory a Broumovská kotlina (58c), zařazení jednotlivých lokalit tedy není jednoznačné. Původními porosty byly podle rekonstrukční vegetační mapy (MIKYŠKA & NEUHÄUSL 1969) květnaté bučiny (Eu-Fagenion), v jižní části pak dubohabrové háje (Carpinion betuli). Podle mapy potenciální přirozené vegetace (NEUHÄUSLOVÁ et al. 1998) je v lomu a okolí vymapována bučina s kyčelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-Fagetum), na kterou pak jihozápadním směrem navazuje černýšová dubohabřina (Melampyro nemorosiCarpinetum). Nadmořská výška se ve zkoumaném území pohybuje v rozmezí 500–650 m n. m. Zkoumaná lokalita leží v kvadrantu 5364c středoevropského síťového mapování.

Zkoumané území je přibližně 1,3 km dlouhé a 0,8 km široké. Lom je i v současné době aktivní. Lokality č. 1–4, 5a, 6, 15 a 16 se nacházejí přímo v areálu lomu, lokality č. 5b, 7–14, 17–19 leží mimo těžební prostor. Lom ani jeho okolí nebyly v minulosti předmětem mykologického průzkumu a výsledky publikované v tomto článku jsou tedy prvním zveřejněným příspěvkem k poznání mykoflóry lomu a jeho okolí. Mykologický průzkum má zhodnotit význam území jak v činném lomu, tak i v prostoru plánované těžby.

Metodika Průzkum byl zaměřen na makromycety, tj. houby s plodnicemi viditelnými pouhým okem. Latinská jména taxonů jsou sjednocena podle internetového serveru Index Fungorum (KIRK et al. 2013). Česká jména byla čerpána z publikací Encyklopedie hub a lišejníků (ANTONÍN 2006), Velký atlas hub (HAGARA et al. 2010), Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, dále jen ČS (HOLEC & BERAN 2006), Přehled hub střední Evropy (HOLEC et al. 2012) a Velký fotoatlas hub z jižních Čech (PAPOUŠEK 2004). Mykologický průzkum probíhal na lokalitě v letech 2008–2014, do článku jsou zahrnuty i ojedinělé starší herbářové položky. Na terénním sběru se kromě autorek podíleli také Naděžda Rošková, Miroslav Mikát a Miloš Simon. Zajímavé a vzácnější druhy hub byly uloženy v herbáři Muzea východních Čech v Hradci Králové (HR). Sledované území bylo rozděleno na devatenáct dílčích lokalit (viz obr. 1). V tabulce č. 1 „Seznam nalezených druhů hub“ jsou abecedně podle latinského jména seřazeny všechny nalezené druhy hub. Za latinským jménem je uvedeno české jméno, kategorie ohrožení podle Červeného seznamu hub (makromycetů) České republiky (HOLEC & BERAN 2006): EN – ohrožený druh, NT – téměř ohrožený druh, DD – druh, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení

29

(u komentovaných druhů je kategorie ohrožení uvedená v hranaté závorce za českým jménem). V dalším sloupci následuje zařazení dle způsobu výživy – trofismus: ST – saprotrofní druh terestrický, SL – lignikolní saprotrof, M – mykorhizní druh, P – parazitický druh (cf. HOLEC & BERAN 2006). Ve sloupci lokality odpovídají čísla lokalit viz obr. 1,

Obr. 1. Mapa studovaného území s vyznačenými lokalitami Fig. 1. Map of studied area with designation of localities

30

ve čtyřech případech je místo čísla lokality uvedena hvězdička (*), tzn. že souřadnice byly zaměřeny na střed lomu a dnes je tedy přesná lokalita nedohledatelná. Herbářové položky jsou v tabulce označeny zkratkou herbáře – HR a případně i inventárním číslem položky. Zvýrazněné druhy jsou pod tabulkou dále komentovány.

Výsledky Seznam lokalit 1. listnatý les a okolní lesní porosty 2. teplomilný okraj lesa a horní hrana lomu 3. porosty podél staré úvozové cesty v západní části lomu 4. porosty podél úvozové cesty ve východní části lomu 5. Homole a. lesní porosty na východní a severovýchodní straně b. bučina na Zadní Homoli 6. acidofilní bučina v jižní části lomu u váhy 7. smrčina a pruh olší cca 100 m severně od horní hrany lomu 8. smíšený les cca 100 m severně od horní hrany lomu 9. klenová bučina západně až jihozápadně od Cikánského kopce 10. olšina pod lokalitou č. 9 jihozápadně od Cikánského kopce 11. Dlouhý vrch a lesní cesta pod Dlouhým vrchem 12. Cikánský kopec 13. mokřad severně od Cikánského kopce 14. okolí rybníka mimo areál lomu 15. starý lom v jižní části areálu lomu 16. okolí správní budovy v lomu 17. jihozápadní okraje luk západně od lomu 18. areál starého statku jižně od lomu 19. Černý potok a břehové porosty

dřevin – buku lesního (Fagus sylvatica), smrku ztepilého (Picea abies), břízy bělokoré (Betula pendula) a vrby jívy (Salix caprea). 5b. bučina na Zadní Homoli (obr. 2) Zachovalý smíšený porost tvoří převážně buky (Fagus sylvatica), dále jedle (Abies alba) a smrky (Picea abies). Bylinné patro je řídké. Při okraji luk najdeme i několik osik (Populus tremula) a lísek obecných (Corylus avellana).

Obr. 2. Bučina na Zadní Homoli (lokalita 5b) Fig. 2. Beech forest on Zadní Homole (loc. 5b) (Foto/Photo V. Samková)

Stručná charakteristika jednotlivých lokalit 1. listnatý les a okolní lesní porosty Dnes již neexistující lokalita byla tvořena především porosty javoru klenu (Acer pseudoplatanus), z dalších dřevin byly zastoupeny buk lesní (Fagus sylvatica), třešeň ptačí (Prunus avium), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), bříza bělokorá (Betula pendula), v keřovém patře líska obecná (Corylus avellana) a lýkovec jedovatý (Daphne mezereum). Fragmenty obdobných listnatých porostů jako na lokalitě č. 1 jsou dochovány také v úvozu na lokalitě č. 3. Listnatý les byl v letech 2003–2004 vykácen. 2. teplomilný okraj lesa a horní hrana lomu Zajímavý pás subxerotermní vegetace nad horní hranou lomu, na který navazuje les, tvořený porosty borovice lesní (Pinus sylvestris), smrku ztepilého (Picea abies) a břízy bělokoré (Betula pendula). 3. porosty podél staré úvozové cesty v západní části lomu Ve stromovém patře jsou zastoupeny javor klen (Acer pseudoplatanus), buk lesní (Fagus sylvatica), topol osika (Populus tremula) a bříza bělokorá (Betula pendula). Ve spodní části úvozu roste také několik mohutnějších keřů lísky obecné (Corylus avellana). V jihozápadním směru navazují na úvoz louky. 4. porosty podél úvozové cesty ve východní části lomu Z dřevin v úvoze rostou javory klen (Acer pseudoplatanus) a mléč (A. platanoides), buk lesní (Fagus sylvatica), třešeň ptačí (Prunus avium) a líska obecná (Corylus avellana). 5a. lesní porosty na východní a severovýchodní straně Homole Na neodtěžené ploše je dosud zachován smíšený les s převahou javoru klenu (Acer pseudoplatanus), s příměsí dalších

6. acidofilní bučina v jižní části lomu u váhy Fragmenty kyselé bučiny na okraji lomu. Porost je tvořen bukem lesním (Fagus sylvatica), javorem klenem (Acer pseudoplatanus) a javorem mléčem (Acer platanoides). V podrostu pak dominuje brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus) a vřes obecný (Calluna vulgaris). 7. smrčina a pruh olší cca 100 m severně od horní hrany lomu Kulturní smrčina s chudým bylinným patrem, tvořeným druhy typickými pro listnaté lesy. 8. smíšený les cca 100 m severně od horní hrany lomu Klenobukový les na mírném jihozápadním svahu, se suťovitým substrátem. Stromové patro tvoří javor klen (Acer pseudoplatanus), buk lesní (Fagus sylvatica), roztroušeně bříza bělokorá (Betula pendula), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), třešeň ptačí (Prunus avium) a lípa malolistá (Tilia cordata). V keřovém patře jsou zastoupeny zimolez pýřitý (Lonicera xylosteum) a líska obecná (Corylus avellana). V další části navazuje bučina, s hustým porostem zmlazeného buku v keřovém patře. Výše ve svahu převažuje smrk (Picea alies) a přistupuje i modřín (Larix decidua). Dále severním směrem navazuje bukosmrkový les. 9. klenová bučina západně až jihozápadně od Cikánského kopce (obr. 3) Rozvolněná klenová bučina na mírném jihozápadním svahu. Stromové patro tvoří zejména staré buky (Fagus sylvatica) a javory kleny (Acer pseudoplatanus), jedna stará lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), ojediněle se vyskytují borovice lesní (Pinus sylvestris) a bříza bělokorá (Betula pendula). V podrostu hojně zmlazují buky a kleny, výjimečně i jilm drsný (Ulmus glabra).

31

Obr. 3. Klenová bučina západně až jihozápadně od Cikánského kopce (lokalita 9), foto V. Samková Fig. 3. Sycamore-beech forest west/southwest of Cikánský kopec (loc. 9), photo V. Samková

10. olšina pod bučinou (lokalita č. 9) jihozápadně od Cikánského kopce Úzký pruh olšiny, kde ve stromovém patře rostou olše lepkavá (Alnus glutinosa) i olše šedá (A. incana). V keřovém patře je zastoupena líska obecná (Corylus avellana). 11. Dlouhý vrch a lesní cesta pod Dlouhým vrchem Na vrcholu a v severní části Dlouhého vrchu je vzrostlý smrkobukový les. Na celém jihozápadním svahu zůstalo po polomu v roce 2008 jen několik vzrostlých smrků (Picea abies). Padlé smrky byly během roku 2008 vytěženy. Na vrcholu hojně zmlazují buky (Fagus sylvatica). Ve stromovém patře jsou zastoupeny také javor klen (Acer pseudoplatanus), modřín opadavý (Larix decidua) a jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). Při okrajích lesní cesty roste zejména buk lesní (Fagus sylvatica) a smrk ztepilý (Picea abies), které jsou doplněny ojedinělými břízami (Betula sp.) a keři lísky obecné (Corylus avellana). 12. Cikánský kopec Severní svah Cikánského kopce je zalesněný vzrostlým smrkovým lesem. Ojediněle je vtroušen javor klen (Acer pseudoplatanus) a buk lesní (Fagus sylvatica). V keřovém patře vyrůstají mladé smrky (Picea abies). Na západním až jihozápadním svahu se nachází smrčina, na části je paseka zarůstající bukem. Jihovýchodní svah porůstá z větší části bučina. Pod smrky hojně zmlazuje buk. Vrchol Cikánského

32

kopce je po kalamitě v roce 2008 bez stromového patra. Polámané a pokácené smrky byly odstraněny, v současnosti na vrcholu hojně zmlazují buk lesní (Fagus sylvatica) a jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). 13. mokřad severně od Cikánského kopce Prameniště částečně zarostlé olšinou, v okolí se vyskytují také břízy (Betula pendula) a smrky (Picea abies). 14. bývalý rybník a louky poblíž rybníka mimo areál lomu Původní rybník, který byl po roce 2000 vypuštěn. Bývalý rybník je lemován cestou, z dalších stran je obklopen jehličnatým lesem a olšinou. Za rybníkem navazují vlhké louky a tužebníková lada. 15. starý lom v jižní části areálu lomu Větší část plochy lomu je bez vegetace. Při okrajích rostou nálety břízy bělokoré (Betula pendula), topolu osiky (Populus tremula) a vrby jívy (Salix caprea). 16. okolí správní budovy Na travnaté porosty v nejbližším okolí budovy navazuje výše položený pás náletových dřevin – břízy bělokoré (Betula pendula), mladých smrků ztepilých (Picea abies), dále zde rostou také buk lesní (Fagus sylvatica), javory (Acer sp.) a jedna statná lípa velkolistá (Tilia platyphyllos).

17. jihozápadní okraje luk západně od lomu Okraj lesa, na který navazují louky rozdělené remízky. V porostu remízků se vyskytují bříza bělokorá (Betula pendula), topol osika (Populus tremula), hlohy (Crataegus sp. div.), líska obecná (Corylus avellana) a ovocné stromy (Prunus sp. div. a Malus domestica), při lesním okraji se pak kromě jmenovaných druhů objevují i buk lesní (Fagus sylvatica) a javor klen (Acer pseudoplatanus).

18. areál starého statku jižně od lomu V okolí statku jsou silně nitrifikované plochy zarostlé kopřivami. Nad statkem roste několikasetletý dub letní (Quercus robur). 19. Černý potok a okolní porosty Meandrující potok s porosty lužních dřevin – olší (Alnus sp.) a vrb (Salix sp.).

Tab. 1. Seznam nalezených druhů hub Legenda k tabulce je obsažena v metodice.

České jméno / Czech name

Agaricus sylvicola Amanita cf. battarrae Amanita citrina Amanita crocea

pečárka hajní muchomůrka žlutoolivová muchomůrka citrónová muchomůrka šafránová

Amanita muscaria Amanita pantherina Amanita rubescens Amanita vaginata Armillaria sp. Bjerkandera adusta Boletus edulis Boletus luridiformis Boletus reticulatus Bovista nigrescens Bovista plumbea Camarops polysperma Calocera viscosa Cantharellus cibarius Chalciporus piperatus Chlorophyllum olivieri Chlorophyllum rachodes Clitocybe sp. Clitopilus prunulus Coprinellus disseminatus Coprinellus micaceus Coprinopsis atramentaria Cortinarius cinnamomeus Crucibulum laeve Cudoniella clavus Daedalea quercina Daedaleopsis confragosa Datronia mollis Dentipellis fragilis Diatrype decorticata Diatrype disciformis

muchomůrka červená muchomůrka panterová muchomůrka růžovka muchomůrka pošvatá václavka šedopórka osmahlá hřib smrkový hřib kovář hřib dubový prášivka černavá prášivka šedivá bolinka mnohovýtrusá krásnorůžek lepkavý liška obecná hřib peprný bedla šedohnědá bedla červenající strmělka mechovka obecná hnojník nasetý hnojník třpytivý hnojník inkoustový pavučinec skořicový pohárovka obecná vodnička potoční síťkovec dubový síťkovec načervenalý outkovka měkká ostnateček křehký korovitka popraskaná korovitka terčovitá

Trofismus / Trophism

Latinské jméno / Latin name

Stupeň ohrožení podle ČS / Category of threat

Tab. 1. List of recorded species. Legend: Red List of fungi (macromycetes) of the Czech Republic (HOLEC & BERAN 2006): EN – endangered, NT – near-threatened, DD – data deficient. Trophism: ST – terrestrial saprotroph, SL – lignicolous saprotroph, M – mycorrhizal fungi, P – parasite.

ST M M M

NT

M M M M P/SL SL M M M ST ST SL SL M M ST ST ST ST SL SL SL M SL SL SL SL SL SL SL SL

Lokalita / Locality

Herbářové položky (zdroj) / Herbarium specimens (source od data)

5b, 17 11 17 1, 17

HR 89679 leg. Samková et Tejklová HR 87685 leg. Samková HR 85222 leg. Mikát HR 87822 leg. Tejklová et Mikát HR 87871 leg. Tejklová et Mikát HR 85492 leg. Samková HR 85494 leg. Samková HR 87818 leg. Simon HR 87686 leg. Samková HR 87697 leg. Samková HR leg. Tejklová HR 90398 leg. Samková HR 87839 leg. Tejklová et Mikát HR 85490 leg. Samková HR 85234 leg. Samková Wipler in litt. HR 89683 leg. Samková et Tejklová HR 85226 leg. Samková HR 93734 leg. Tejklová HR 85486 leg. Samková

2, 12, 16 9 9, 11, 14, 17 10, 11 5b, 8, 11 5b, 8 6, 11 11, 16 11 7 11 10 10, 13 5b, 12 3, 4, 6, 9, 11, 16, 17 7 5b 12 3, 16 3, 9, 16 9, 11, 13, 16 4, 8, 10, 17 12 9 19 14 3, 10, 17 9 9 9, 16 4, 5b, 6, 8, 9, 11, 16, 17

33

Lokalita / Locality Trofismus / Trophism


Diatrype undulata Diatrypella verrucaeformis Encoelia furfuracea

korovitka březová polštářnatka bradavičnatá kornice otrubičnatá

Entoloma sp. Eutypa spinosa Exidia nigricans Fomes fomentarius Fomitopsis pinicola Ganoderma applanatum Gloeophyllum odoratum Gloeophyllum sepiarium

závojenka bradavkatka ostnitá černorosol bukový troudnatec kopytovitý troudnatec pásovaný lesklokorka ploská anýzovník vonný trámovka plotní

Gymnopus aquosus Gymnopus confluens Gymnopus peronatus Gyroporus castaneus Hydnum repandum Hygrocybe conica Hygrocybe pratensis var. pallida Hygrophoropsis aurantiaca Hygrophorus olivaceoalbus Hygrophorus pustulatus Hypholoma capnoides Hypholoma fasciculare Hypoxylon cohaerens Hypoxylon fragiforme Hypoxylon fuscum Hypoxylon multiforme Inonotus cuticularis Inonotus dryadeus Inonotus nodulosus Inonotus radiatus Kuehneromyces mutabilis Laccaria amethystina Laccaria cf. laccata Lachnum virgineum Lactarius blennius Lactarius glyciosmus Lactarius lignyotus Lactarius piperatus Lactarius pterosporus Lactarius pubescens Lactarius quietus Lactarius subdulcis Laetiporus sulphureus Laxitextum bicolor Leccinum bruneogriseolum Leccinum rufum Leccinum scabrum Leccinum variicolor

34




SL SL SL

11 5b 10, lísky V od 5b

ST SL SL P/SL P/SL P/SL SL SL

10 5b, 9 5b, 9, 16 5b, 8, 9, 10, 11, 17 8, 10 10 8 5a, *

penízovka vodnatá penízovka splývavá

ST ST

8 10, 12

penízovka hřebílkatá hřib kaštanový lišák zprohýbaný voskovka kuželovitá voskovka luční bílá

NT

ST M M ST ST

8, 10 11 5b 17, louky V od 5b *

HR leg. Tejklová HR 85233 leg. Samková Wipler in litt. HR 93733 leg. Tejklová HR 85230 leg. Samková HR 85229 leg. Samková HR 85227 leg. Mikát HR 87965 leg. Samková et Tejklová HR 93737 leg. Tejklová HR 85235 leg. Samková HR 90396 leg. Samková HR 87837 leg. Tejklová et Mikát HR 91515 leg. Samková et Tejklová HR 90397 leg. Samková HR 68908 leg. Samková

lištička pomerančová šťavnatka olivově bílá šťavnatka tečkovaná třepenitka maková třepenitka svazčitá dřevomor ranový dřevomor červený dřevomor hnědý dřevomor mnohotvarý rezavec pokožkový rezavec dubový rezavec uzlinatý rezavec lesknavý opeňka měnlivá lakovka ametystová lakovka obecná chlupáček bělostný ryzec zelený ryzec vonný (kokoska) ryzec černohlávek ryzec peprný ryzec křídlatovýtrusý ryzec pýřitý ryzec dubový ryzec nasládlý

EN

M M M SL SL SL SL SL SL P/SL P SL P/SL SL M M ST M M M M M M M M

12, 13 12 10 12 17 5b, 9 4, 5b, 8, 9, 11 11 10 5b 18 5b 8, 10, 11 12 4, 5b, 11, 13 3, 4 5b 3, 4, 5b, 9, 13, 17 13 13 5b 5b 15 3 5b, 9

sírovec žlutooranžový pevník dvoubarvý kozák šedohnědý křemenáč osikový kozák březový kozák barvoměnný

NT

P/SL SL M M M M

17 9 17 5b 3, 5b, 16 13

HR 85488 leg. Samková HR leg. Tejklová HR 87664 leg. Samková HR leg. Tejklová HR leg. Tejklová HR leg. Tejklová HR leg. Tejklová HR 85224 leg. Samková HR 93732 leg. Tejklová HR 87973 leg. Samková et Tejklová HR 87971 leg. Tejklová et Rošková HR 87819 leg. Samková et Tejklová HR 90395 leg. Samková HR 90594 leg. Samková HR 89680 leg. Samková et Tejklová HR 87662 leg. Samková HR 85232 leg. Mikát HR leg. Tejklová HR 87967 leg. Samková et Tejklová HR 87838 leg. Tejklová et Mikát HR 87970 leg. Tejklová et Rošková

Leccinum versipelle Lepiota clypeolaria Lepista flaccida Lopadostoma turgidum Lycoperdon echinatum

křemenáč březový bedla vlnatá strmělka přehrnutá širokoterčka nadmutá pýchavka ježatá

Lycoperdon excipuliforme Lycoperdon perlatum

pýchavka palicovitá pýchavka obecná

Lycoperdon pyriforme Lyophyllum connatum Macrolepiota mastoidea Macrolepiota procera Marasmius oreades Marasmius rotula

pýchavka hruškovitá líha srostlá bedla útlá bedla vysoká špička obecná špička kolovitá

Mycena epipterygia Mycena galericulata Mycena pelianthina Mycena pura Mycena rosea Nectria cinnabarina Nectria cosmariospora Nemania serpens Paxillus involutus Paxillus rubicundulus Peniophora incarnata Peziza arvernensis

helmovka slizká helmovka tuhonohá helmovka zoubkatá helmovka ředkvičková helmovka narůžovělá rážovka rumělková rážovka krásivkovitá dřevomor plazivý čechratka podvinutá čechratka olšová kornatka masová řasnatka lesní

Phaeolus schweinitzii Phallus impudicus Piptoporus betulinus Pleurotus dryinus

hnědák Schweinitzův hadovka smrdutá březovník obecný hlíva dubová

Plicaturopsis crispa Pluteus cervinus Pluteus leoninus Pluteus cf. petasatus Polyporus badius Polyporus ciliatus Polyporus varius

měkkouš kadeřavý štítovka jelení štítovka žlutá štítovka žíhaná choroš smolonohý choroš zimní choroš měnlivý

Postia ptychogaster Psathyrella candolleana Psathyrella microrhiza Psathyrella sp. Pycnoporus cinnabarinus Rhodocollybia maculata

bělochoroš pýchavkovitý křehutka Candolleova křehutka tenkokořenná křehutka outkovka rumělková penízovka skvrnitá

Rhytisma acerinum Russula aeruginea Russula aurora Russula clavipes

svraštělka javorová holubinka trávozelená holubinka jitřenková holubinka kyjonohá

Lokalita / Locality


6 5b 10 9, 11 9

HR 87820 leg. Simon HR 89682 leg. Samková et Tejklová HR leg. Tejklová HR 87836 leg. Tejklová et Mikát

5b 5b, 9, 10, 11, 17

8, 9, 11 11 11, s. od 4 4, 5b, 10, 11, 16 3 10

HR 89678 leg. Tejklová et Mikát

16 10 5b 10, 11, 16 5a, 8 5b 5b 9 11, 12 6 5b 8

HR 90399 leg. Samková HR 85489 leg. Samková HR leg. Tejklová HR leg. Tejklová HR 87969 leg. Samková et Tejklová HR leg. Tejklová HR 87681 leg. Samková

11 3, 4, 17 10 9, 10

12 3, 11 9 3, 11 6 5b, 10

HR 85484 leg. Samková HR 85485 leg. Samková HR 93731 leg. Tejklová HR 91514 leg. Samková et Tejklová HR leg. Tejklová HR 79565 leg. Samková HR 85495 leg. Samková HR 89796 leg. Tejklová et Rošková HR 87663 leg. Samková

5b, 8 3, 17 5b 5b

HR 90394 leg. Samková





M ST ST SL SL/ ST ST SL/ ST SL ST ST ST ST SL/ ST ST SL ST ST ST SL ST SL M M SL SL/ ST P/SL ST P/SL P/SL SL SL SL SL SL SL SL P/SL SL SL SL SL SL/ ST P/ST M M M

5b 5b, 9, 10 3 9 19 3 5b, 9, *, *

35

Lokalita / Locality


Russula cyanoxantha Russula faginea Russula favrei Russula fellea Russula foetens Russula heterophylla Russula nigricans Russula nobilis Russula ochroleuca Russula olivacea Russula paludosa Russula puellaris Russula subfoetens Russula vesca Russula vitellina Sarcoscypha austriaca Schizophyllum commune Schizopora cf. flavipora Scutellinia sp. Steccherinum bourdotii Stereum hirsutum

holubinka namodralá holubinka buková holubinka Favreho holubinka žlučová holubinka smrdutá holubinka bukovka holubinka černající holubinka Maireova holubinka hlínožlutá holubinka olivová holubinka jahodová holubinka dívčí holubinka páchnoucí holubinka mandlová holubinka žlutá ohnivec rakouský klanolístka obecná pórnoritka drobnopórá kosmatka ostnateček Bourdotův pevník chlupatý

M M M M M M M M M M M M M M M SL SL SL SL SL SL

4, 5b, 9, 17 5b 5b, 12 5b, 9 3 8, 11 16 5b 10, 11 16 12, 17 17 17 17 9 19 11 5b 19 9 5b, 10

pevník korkovitý

SL

1, 5b, 8, 10, 11

Stereum sanguinolentum Stereum subtomentosum Strobilurus esculentus Strobilurus stephanocystis Suillus grevillei Trametes gibbosa Trametes hirsuta Trametes versicolor Tremella encephalla Tricholoma imbricatum Tricholoma sciodes Tricholoma ustale Ustulina deusta Vibrissea leptospora

pevník krvavějící pevník plstnatý penízovka smrková penízovka provázková klouzek sličný outkovka hrbatá outkovka chlupatá outkovka pestrá rosolovka průsvitná čirůvka střechovitá čirůvka buková čirůvka osmahlá spálenka skořepatá míhavka přisedlá

SL SL ST ST M SL SL SL P M M M SL SL

12 1 12 1 17 5b 9, 11 11 12 5b 5b 5b 5b 19

Xerocomus chrysenteron Xerocomus pruinatus Xerula radicata Xylaria carpophila Xylaria hypoxylon Xylaria polymorpha

hřib žlutomasý hřib sametový slizečka ocasatá dřevnatka číškomilná dřevnatka parohatá dřevnatka kyjovitá

M M SL ST SL SL

3, 5b, 9, 11, 16, 17 3, 16, 17 16 5b, 8, 9, 11, 16 8, 9 9, 10

HR 93736 leg. Tejklová HR 91517 leg. Samková HR 87706 leg. Samková HR 87972 leg. Samková et Tejklová HR 87813 leg. Tejklová et Mikát HR 85493 leg. Samková Wipler in litt. HR leg. Tejklová HR leg. Tejklová HR leg. Tejklová HR 85487 leg. Samková HR 85223 leg. Samková HR 49829 leg. Samková HR 85225 leg. Samková HR 85228 leg. Samková HR 49830 leg. Samková HR 85491 leg. Samková HR 87705 leg. Samková HR 89793 leg. Samková et Tejklová HR 85231 leg. Samková HR 91516 leg. Samková et Tejklová HR 87968 leg. Samková et Tejklová HR 89681 leg. Samková et Tejklová Wipler in litt. HR 93735 leg. Tejklová HR 87821 leg. Tejklová et Mikát HR leg. Tejklová

Stereum rugosum

36

DD





Komentáře k vzácnějším a bioindikačně nebo mykofloristicky významným druhům

Camarops polysperma (MONT.) J. H. MILL. – bolinka mnohovýtrusá Nehojný druh tvrdohouby, jejíž stromata se tvoří pod kůrou odumřelých listnáčů, kterou postupně protrhávají. Obvykle se vyskytuje na pahýlech olší, vzácně ji lze najít i na jiných druzích listnatých stromů, např. na buku či jasanu. Ve východních Čechách byl druh poprvé zaznamenán teprve v roce 2013 (BRŮŽEK in litt.). V Rožmitálu byl druh nalezen na stojícím pahýlu olše na lokalitě 10. Cudoniella clavus (ALB. et SCHWEIN.) DENNIS – vodnička potoční [NT] viz obr. 14-1 v barevné příloze Vzácnější drobná houba rostoucí ve skupinách na dřevě ponořeném ve vodě. Indikuje čisté a nenarušené vodní prostředí, proto se s ní můžeme setkat zejména v horských a podhorských oblastech v lesních prameništích, potocích a mokřinách. Ve východních Čechách je známá z Podkrkonoší (okolí Trutnova), Podorličí (Brandýs nad Orlicí) a z několika chráněných území v Orlických horách. V Rožmitálu byla nalezena na lokalitě 19. Dentipellis fragilis (PERS.) DONK – ostnateček křehký viz obr. 14-2 v barevné příloze Lignikolní saprotrof rostoucí na tlustých opadlých větvích a ležících kmenech listnáčů. Vyskytuje se spíše ve vyšších polohách v bučinách a jedlobučinách. V rámci republiky je hojnější pouze na Šumavě (DVOŘÁK & HROUDA 2005), ve východních Čechách je dosti vzácný. V Rožmitálu byl nalezen na lokalitě 9, na padlém kmeni javoru klenu. Gyroporus castaneus (BULL.) QUÉL. – hřib kaštanový V Rožmitálu byl nalezen pouze na jediném místě – pod buky na lokalitě 11. V rámci Královéhradeckého kraje patří hřib kaštanový spíše k vzácnějším druhům a jeho nálezy jsou ojedinělé. Hygrocybe pratensis var. pallida (COOKE) ARNOLDS – voskovka luční bledá [NT] Vzácnější bílá forma voskovky luční. Vyhledává nehnojené kosené louky a trávníky s neutrálním až zásaditým podložím. V ČS (HOLEC & BERAN 2006) je zařazena pouze nominátní varieta Hygrocybe pratensis var. pratensis. Dle sdělení Heleny Deckerové (DECKEROVÁ in litt.), která do ČS zpracovávala mimo jiné rod Hygrocybe (DECKEROVÁ 2006), nebyla tato varieta v době vytváření ČS z naší republiky vůbec známa a nebyla proto ani brána v potaz. Je vzácnější než typická varieta a do příštího červeného seznamu tedy bude zařazena pouze var. pallida, nikoliv však var. pratensis. V Rožmitálu byla nalezena jednou na louce v okolí lomu. Inonotus dryadeus (PERS.) MURRILL – rezavec dubový Nápadný choroš, který za čerstva roní oranžovohnědé kapky (gutuje). Tento druh se v Královéhradeckém kraji vyskytuje velmi vzácně, v herbáři Muzea východních Čech je doložen dvěma položkami (z PR Kostelecký zámecký park a Novohradeckých lesů). KOTLABA (1984) uvádí z České republiky 43 lokalit, 3 lokality leží na území Královéhradeckého kraje. V Rožmitálu rostl u paty starého dubu letního (Quercus robur) na lokalitě 18.

Lactarius pterosporus ROMAGN. – ryzec křídlatovýtrusý [EN] viz obr. 14-3 v barevné příloze Vzácný druh ryzce rostoucí na bazických půdách pod buky a habry. Od dalších druhů ze sekce Plinthogali je spolehlivě odlišitelný pouze studiem mikroznaků – výtrusy mají vysokou a silnou křídlovou ornamentiku (HEILMANN-CLAUSEN et al. 1998) – odtud pochází i jméno druhu. V Rožmitálu byl nalezen v bučině na Zadní Homoli (lok. č. 5b), tento nález je teprve druhým z území východních Čech. Leccinum variicolor WATLING – kozák barvoměnný [NT] Tento druh kozáka roste nejčastěji na vlhkých místech pod břízami, v okolí potoků a na rašeliništích.V minulosti nebýval praktickými houbaři odlišován od často se vyskytujícího kozáka březového. Jeho rozšíření je lépe sledováno od roku 2006, kdy byl jako téměř ohrožený zařazen do ČS. K lepšímu povědomí o tomto druhu přispělo též uvedení v knize Hřibovité houby (ŠUTARA et al. 2009). I přesto je kromě Rožmitálu známý jen ze čtyř dalších lokalit v Královéhradeckém kraji. V Rožmitálu byl nalezen na okraji mokřadu na lokalitě 13. Lycoperdon echinatum PERS. – pýchavka ježatá viz obr. 15-1 v barevné příloze Vzácnější saprotrof, který se vyskytuje zejména v bučinách, ojediněle i v jiných typech lesů, častěji v pahorkatinách a ve vyšších polohách až do 1000 m n. m. Povrch plodnice je hustě pokryt křehkými a lámavými ostny, které mohou být dlouhé až sedm milimetrů. Ve studovaném území byla nalezena na lokalitě č. 9. Macrolepiota mastoidea (FR.) SINGER – bedla útlá Tento druh roste v celé republice roztroušeně, na území východních Čech spíše vzácně. Vyhledává okraje lesů, křoviny a prosvětlené řidší porosty, kde vyrůstá z detritu. V herbáři Muzea východních Čech se kromě sběru z Rožmitálu nachází pouze jedna další položka – sběr z přírodní rezervace Polom. V Rožmitálu byla bedla útlá nalezena na dvou lokalitách – ve smrčině severně od lokality č. 4 a na lokalitě 11. Druh je zde publikován v pojetí Candussa a Lanzoniho (CANDUSSO & LANZONI 1990). Mycena pelianthina (FR.) QUÉL. – helmovka zoubkatá Nepříliš hojný druh rostoucí v listnatých lesích pod buky, duby, habry a jasany, může se ale objevit i ve smrčině. Na území východních Čech roste dosti vzácně jen v zachovalých listnatých lesích. V Rožmitálu byla nalezena na Zadní Homoli (5b). Nectria cosmariospora CES. et DE NOT. – rážovka krásivkovitá Nenápadný druh pyrenomycetu rostoucí vzácněji na starých plodnicích chorošovitých hub. Dle sdělení Heleny Deckerové (DECKEROVÁ in litt.), která se studiem pyrenomycetů zabývá, tento druh nikdy nesbírala, ani dosud neurčovala. V naší literatuře se o něm zmiňuje Moravec (MORAVEC 1954), který ve svém článku publikuje čtyři dosud známé lokality v Československu. Na území Slovenska je tento druh dosud znám z 11 lokalit (MIHÁL & BLANÁR 2011). Ve sbírkách Národního muzea v Praze je uložená jediná položka tohoto druhu (PRM 897345), nalezená

37

Z. Pouzarem 22.IX.1998 na Šumavě. V Moravském zemském muzeu (BRNM) neexistuje k tomuto druhu žádná herbářová položka. Podle všeho je tento druh hlavně přehlížený, vyloženě hojný ale není. V Rožmitálu byla nalezena na starých plodnicích rezavce uzlinatého (Inonotus nodulosus) na Zadní Homoli (5b). Paxillus rubicundulus P. D. ORTON – čechratka olšová V dřívějších letech byl tento druh nalézán jen ve velmi dobře zachovalých a přirozených olšinách. V současnosti se ale šíří i na člověkem ovlivněná stanoviště. Zaznamenaných lokalit z východních Čech však stále není příliš mnoho. V Rožmitálu byla sbírána pod olšemi v okolí potůčku na lokalitě 6. Pleurotus dryinus (PERS.) P. KUMM. – hlíva dubová Hlíva dubová je spíše nehojně rostoucím druhem. Přestože se jmenuje dubová, je dub jejím hostitelem jen velmi vzácně, nejčastěji se vyskytuje na smrku. V zájmovém území byla nalezena na lokalitách 10 – na kmeni smrku ztepilého (Picea abies) a 9 – na kmeni buku lesního (Fagus sylvatica). Russula clavipes VELEN. – holubinka kyjonohá Zeleně zbarvená drobnější holubinka, jejíž pach po rybině okamžitě prozradí, že patří do okruhu holubinky révové (R. xerampelina). Je pro ni tedy, stejně jako pro další druhy z tohoto okruhu, charakteristická zelenomodrá reakce dužniny s FeSO4. Roste zejména v listnatých lesích pod osikami a břízami. Z východních Čech dosud chyběly údaje o jejím rozšíření. Lom Rožmitál je první východočeskou lokalitou, kde byla holubinka kyjonohá nalezena a dokladována. Dvě plodnice byly nalezeny na Zadní Homoli (5b) pod topolem osikou (Populus tremula). Russula faginea ROMAGN. ex ADAMČÍK – holubinka buková [DD] viz obr. 15-2 v barevné příloze Další druh z okruhu holubinky révové (R. xerampelina). Z celého okruhu je nejvzácnější, podle Červeného seznamu (HOLEC & BERAN 2006) byla nalezena pouze na třech lokalitách (v NPR Žofínský prales, PR Bukové kopce a u Nadějova na Třeboňsku), SOCHA et al. (2011) uvádějí asi desítku lokalit. Od dalších holubinek z uvedeného okruhu se liší jednak biotopem – roste sice v listnatých i smíšených lesích, ale vždy pod bukem lesním, a také odlišnými mikroskopickými znaky. Ve východních Čechách se jedná o první nález – několik plodnic bylo sbíráno na lokalitě 5b. Tremella encephalla WILLD. – rosolovka průsvitná Drobnější druh s částečně průhlednými, bělavými nebo narůžovělými plodnicemi. Vyskytuje se nehojně na opadlých větvích jehličnatých stromů, napadených pevníkem krvavějícím (Stereum sanguinolentum), na němž parazituje. Plodnice se objevují v chladném a vlhkém období během celého roku. Ve zkoumaném území byla nalezena na padlém kmeni smrku ztepilého (Picea abies) na lokalitě 12. Tricholoma sciodes (PERS.) C. MARTÍN – čirůvka buková Spíše řídce rostoucí čirůvka vázaná na buk lesní (Fagus sylvatica). Vyskytuje se v podhůří a pahorkatinách, upřednostňuje zásadité podloží. SOCHA et al. (2012) uvádějí, že v ČR je jen místy hojnější a v některých oblastech zcela chybí. V rámci východních Čech je známá jen z jedné další

38

lokality – přírodní rezervace Psí kuchyně. V Rožmitálu bylo značné množství plodnic zaznamenáno v bučině na Zadní Homoli (5b). Vibrissea leptospora (BERK. et BROOME) W. PHILLIPS – míhavka přisedlá viz obr. 15-3 v barevné příloze Drobný nenápadný druh rostoucí na tlejícím dřevě listnáčů ponořeném ve vodě. Upřednostňuje čisté potoky v horských a podhorských oblastech. Ve východních Čechách je známa z Podkrkonoší (not. J. Kramoliš). Ve zkoumaném území byla nalezena na lokalitě 19.

Diskuze Nejzajímavější lokalitou se v rámci zkoumaného území ukázala bučina na Zadní Homoli (5b), kde byly nalezeny i nejvzácnější druhy hub. Patří mezi ně ryzec křídlatovýtrusý (Lactarius pterosporus), který byl do té doby znám pouze z jedné lokality v Královéhradeckém kraji. Dalšími vzácnými druhy jsou rážovka krásivkovitá (Nectria cosmariospora), holubinky kyjonohá (Russula clavipes) a buková (R. faginea), které byly ve východních Čechách nalezeny vůbec poprvé. Čirůvka buková (Tricholoma sciodes) a helmovka zoubkatá (Mycena pelianthina) se řadí mezi druhy, které nejsou ve východních Čechách nalézány často. Mezi další zajímavé nálezy z jiných lokalit patří i hřib kaštanový (Gyroporus castaneus). Ostnateček křehký (Dentipellis fragilis) a pýchavka ježatá (Lycoperdon echinatum) náleží k druhům zjištěným na lokalitě č. 9, která se rovněž ukázala z mykologického hlediska velmi zajímavou. V bučině na Zadní Homoli (lok. č. 5b) a v klenové bučině (lok. č. 9) jsou lesní porosty velmi dobře zachovalé a je zde i největší druhová diverzita.

Obr. 10. Graf trofismu Fig. 10. Graph of thropic group

64 30 5 2 11 1 59

saprotrof lignikolní saprotrof terestrický saprotrof lignikolní/terestrický parazit parazit/saprotrof lignikolní parazit/saprotrof terestrický mykorhizní druhy

V lomu Rožmitál a jeho okolí bylo nalezeno pět druhů hub zařazených do ČS, jsou to: holubinka buková (Russula faginea), kozák barvoměnný (Leccinum variicolor), ryzec křídlatovýtrusý (Lactarius pterosporus), vodnička potoční (Cudoniella clavus) a voskovka luční bledá (Hygrocybe pratensis var. pallida). Z celkového počtu 172 nalezených druhů představují více než jednu třetinu druhy mykorhizní (59 druhů). Saprotrofních druhů bylo nalezeno 98, přičemž 64 je saprotrofů lignikolních, 30 je saprotrofů terestrických a 5 druhů může být jak lignikolními, tak i terestrickými saprotrofy (viz obr. 10). Bylo nalezeno také 13 parazitických druhů, ze kterých jsou dva čistě parazitické, 11 parazitických nebo lignikolních saprotrofů a 1 parazit či saprotrof terestrický. Více než tři čtvrtiny nalezených druhů je nějakým způsobem vázáno na dřeviny či dřevní hmotu. Při případném pokračování mykologického průzkumu by se počet nalezených druhů mohl zvýšit i významně, protože podmínky pro růst hub byly spíše průměrné až podprůměrné (s výjimkou roku 2010). I z toho důvodu si myslíme, že by bylo vhodné pokračovat s mykologickým průzkumem území.

Závěr Při mykologickém průzkumu bylo v areálu lomu a jeho okolí zjištěno celkem 172 druhů hub. Na lokalitě bylo nalezeno pět druhů zařazených do Červeného seznamu hub (makromycetů) České republiky (HOLEC & BERAN 2006). Tři nalezené druhy dosud nebyly známy z území východních Čech. Mykologicky nejzajímavějšími se ukázaly lokality 5b – Zadní Homole a klenová bučina na lokalitě č. 9. Na těchto plochách jsou lesní porosty velmi dobře zachovalé a je zde větší druhová pestrost.

Poděkování Za určení či revizi druhů Amanita cf. battarrae, Lactarius pterosporus, Strobilurus stephanocystis a Tricholoma sciodes děkujeme Vladimíru Antonínovi (Brno). Za konzultaci ohledně druhu Russula faginea patří poděkování Janu Borovičkovi (Praha). Za určení či revizi druhů Camarops polysperma, Diatrypella verrucaeformis, Hygrocybe pratensis var. pallida, Hypoxylon cohaerens, H. fuscum, H. multiforme, Lopadostoma turgidum, Nectria cosmariospora a Nemania serpens děkujeme Heleně Deckerové (Ostrava). Za pomoc s určením druhu Pluteus petasatus děkujeme Haně Ševčíkové. Za určení druhů Inonotus nodulasus, Inonotus cuticularis a Schizopora cf. flavipora děkujeme Michalu. Tomšovskému (Brno). A za určení a revizi druhů Bovista nigrescens, Bovista plumbea, Dentipellis fragilis, Gymnopus confluens, Hydnum repandum, Peziza arvernensis, Pluteus cervinus, Polyporus varius, Psathyrella microrrhiza, Stereum hirsutum, Stereum rugosum, Stereum subtomentosum, Trametes gibbosa a Tricholoma imbricatum děkujeme Josefu Slavíčkovi (Mimoň). Za informace o nálezech několika druhů a poskytnutí fotografií děkujeme Janu Wiplerovi. Mykologický průzkum lokality byl finančně podpořen dotačními programy Královéhradeckého kraje 11ZPD05-0017 a 12ZPD05-0006.

Summary During the mycological survey there were recorded 172 taxa of fungi altogether in the area of the quarry and its vicinity. Five of the found species are listed in the Red list of fungi (macromycetes) of the Czech Republic (HOLEC & BERAN 2006): Russula faginea, Leccinum variicolor, Lactarius pterosporus, Cudoniella clavus a Hygrocybe pratensis var. pallida. The findings of Nectria cosmariospora, Russula clavipes and Russula faginea have been the first one in the area of East Bohemia. Localities of Zadní Homole (loc. 5b) and a sycamore-beech forest west/southwest of Cikánský kopec (loc. 9) belong to the most interesting localities of this area from the mycological point of view. A large mycological diversity confirms the well-preserved state of the forest in those partial localities.

Literatura ANONYMUS (2013): Zjednodušená geologická mapa 1:50 000. Dostupná z: http://www.geology.cz/app/ciselniky/lokalizace/ show_map.php?mapa=g50zj&y=597720&x=1001850&s=1 ze dne 13. 8. 2013. ANTONÍN, V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Libri a Academia, Praha, 471 pp. CANDUSSO, M. & LANZONI, G. (1990): Lepiota s.l. Massimo Candusso, Saronno, 743 pp. DECKEROVÁ, H. (2006): Hygrocybe. – In: HOLEC J. & BERAN M. (eds.), Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Příroda, Praha, 24: 129–135. DEMEK, J. & MACKOVČIN, P. (eds.) (2006): Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. AOPK ČR, Brno, 582 pp. DVOŘÁK, D. & HROUDA, P. (2005): Ježaté houby. Lošáky a korálovce. Masarykova univerzita v Brně, Brno, 35 pp. HAGARA, L., ANTONÍN, V. & BAIER, J. (2010): Velký atlas hub. Ottovo nakladatelství, Praha, 432 pp. HEILMANN-CLAUSEN, J., VERBEKEN, A. & VESTERHOLT, J. (1998): The genus Lactarius. Danish Mycological Society, Mundelstrup, 287 pp. HOLEC, J., BIELICH, A. & BERAN, M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha, 622 pp. HOLEC, J. & BERAN, M. (eds.) (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. – Příroda, Praha, 24: 1–282. KIRK, P. et al. (2013): Index Fungorum. Dostupné z: http://www. indexfungorum.org/Names/names.asp ze dne 13. 8. 2013. KOTLABA, F. (1984): Zeměpisné rozšíření chorošů (Polyporales s. l.) v Československu. Academia, Praha, 240 pp. MIHÁL, I. & BLANÁR, D. (2011): Huby rodov Hypocrea s. l., Hypomyces s. l. a Nectria s. l. (Hypocreaceae, Bionectriaceae, Nectriaceae, Ascomycota) zistené v oblasti horného a stredného Gemera. – Reussia, Revúca, 6(1–2): 45–85. MIKYŠKA, R. & NEUHÄUSL, R. (1969): Geobotanická mapa ČSSR 1 : 200 000. List M – 33 – XVII. Náchod. Academia, Praha. MOCEK, B., MIKÁT, M. & SAMKOVÁ, V. (2011): Lom Rožmitál u Broumova. Průvodce naučnou stezkou. Grafické studio a vydavatelství Olga Čermáková, Hradec Králové, 70 pp. MORAVEC, Z. (1954): Dialonectria cosmariospora v Československu. – Česká Mykologie, Praha, 8(2): 92–95. NEUHÄUSLOVÁ, Z. et al. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Academia, Praha, 341 pp. PAPOUŠEK, T. (2004): Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Vlastním nákladem, České Budějovice, 819 pp.

39

QUITT, E. (1971): Klimatické oblasti Československa. – Stud. Geogr., Brno, 16: 1–73. SKALICKÝ, V. (1988): Regionálně fytogeografické členění České republiky. – In: HEJNÝ S. & SLAVÍK B. [eds.], Květena Československé socialistické republiky I. – Academia, Praha, 103–121.

SOCHA, R., BAIER, J. & HÁLEK, V. (2012): Sbíráme čirůvky aneb další chutné houby do naší kuchyně. Aventium, Praha, 253 pp. SOCHA, R., HÁLEK, V., BAIER, J. & HÁK, J. (2011): Holubinky. Academia, Praha, 520 pp. ŠUTARA, J., MIKŠÍK, M. & JANDA, V. (2009): Hřibovité houby. Academia, Praha, 296 pp. + fotografie v barevné příloze (viz odkazy v textu)

40

Výsledky mykologického průzkumu v lomu Rožmitál a jeho okolí

Recommend Documents