Výsledky botanického průzkumu v lomu Rožmitál a jeho okolí

ACTA MUSEI REGINAEHRADECENSIS S. A., 34 (2014): 41-62

ISBN: 978-80-87686-03-4

Výsledky botanického průzkumu v lomu Rožmitál a jeho okolí Results of the botanical research in the Rožmitál quarry and its vicinity (East Bohemia) Věra Samková 1), 2) 1) Muzeum východních Čech v Hradci Králové, Eliščino nábřeží 465, CZ – 500 01, Hradec Králové, e-mail: [email protected] 2) Filozofická fakulta, Univerzita Hradec Králové, centrum interdisciplinárního výzkumu, Rokitanského 62, CZ – 500 03, Hradec Králové

Abstract: The paper discusses the flora of the quarry near the village of Rožmitál (East Bohemia). The floristic research, during which 425 taxa of vascular plants were recorded, was carried out in 2000 and between 2004 and 2012. Out of the 425 taxa, 33 rare and endangered plant species were found. The occurence of some rare species is commented upon within the article. Key words: vascular plants, plant recording, Rožmitál, East Bohemia.

Úvod

Historie botanického výzkumu

Lom Rožmitál leží na severním okraji obce Rožmitál, severovýchodně od Broumova. Rozloha chráněného ložiskového území je 72 ha, dobývací prostor má rozlohu 41 ha. Nadmořská výška území je od 500 do 650 m. Z geologického hlediska náleží lokalita sedimentárně eruptivnímu komplexu hornin, který je součástí vnitrosudetské pánve. Geologický podklad tvoří melafyry a tufy. Průměrná roční teplota území je 7,2 °C, průměrný roční úhrn srážek činí cca 850 mm. Lom má celkově teplejší mikroklima a uplatňuje se zde inverzní efekt, kdy na horních částech je teplejší vzduch než ve spodních etážích lomu (MOCEK et al. 2011). Na mapě potenciální přirozené vegetace (NEUHÄUSLOVÁ et al. 1998) je ve zkoumaném území vymapována bučina s kyčelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-Fagetum). Jihozápadně od studovaného území navazuje černýšová dubohabřina (Melampyro nemorosi-Carpinetum PASSARGE 1962). Podobně i na rekonstrukční geobotanické mapě (MIKYŠKA & NEUHÄUSL 1969) jsou ve zkoumaném území zakresleny květnaté bučiny (Eu-Fagion), jižně pak dubohabrové háje (Carpinion betuli). Podle současného fytogeografického členění (SKALICKÝ 1988) patří území do fytogeografické oblasti mezofytika (Mesophyticum), fytogeografického obvodu Českomoravské mezofytikum (Mesophyticum Massivi bohemici), fytogeografického okresu Sudetské mezihoří, podokresu Javoří hory (58h). V jižní části studovaného území probíhá hranice podokresů Javoří hory a Broumovská kotlina (58c), zařazení jednotlivých lokalit není jednoznačné. Podle výškového členění je území zahrnuto do submontánního vegetačního stupně. Zkoumaná lokalita leží v kvadrantu středoevropského síťového mapování 5364c. Podrobnější charakteristiky přírodních poměrů podává MOCEK (2014).

První botanické údaje z Javořích hor z okolí Rožmitálu pocházejí od učitele J. Mayera. Jedná se o Cardamine impatiens – Bobří vrch, Dactylorhiza sambucina – Rožmitálské svahy, Corydalis cava a Chamaecytisus supinus – pod Bobřím vrchem. Nálezy byly publikovány v Čelakovského Resultátech (MAYER in ČELAKOVSKÝ 1884). V pojednání o květeně Broumovska SCHADE (1894) uvádí z horního Rožmitálu např.: Aquilegia vulgaris, Arnica montana, Daphne mezereum, Gentiana ciliata, Jasione montana, Lathraea squamaria, Lilium martagon, Listera ovata, Moneses uniflora, Muscari comosum, Orchis morio, Orchis mascula, Platanthera bifolia, Pyrola rotundifolia. Další nálezy publikoval v krátkých příspěvcích E. Nowotny (NOWOTNY 1940a, 1940b, 1942). Konkrétně z Rožmitálu udává Carex disticha, C. leersiana, C. flacca (NOWOTNY 1940b), Neottia nidus-avis, Orchis mascula, Orchis morio (NOWOTNY 1942), Menyanthes trifoliata, Montia fontana jako Montia rivularis var. lamprosperma (NOWOTNY 1940a), z Bobřího vrchu, jižní svahy: Dactylorhiza sambucina a Corallorhiza trifida (NOWOTNY 1942). Ve výpravné publikaci NOWOTNY (1964) zmiňuje více druhů z Bobřího vrchu např. Aquilegia vulgaris, Epipactis helleborine, Gymnadenia conopsea, Listera ovata, Orchis mascula, Platanthera bifolia ad., podél Černého potoka Anemone nemorosa, Cardamine amara, Leucojum vernum ad. Fytogeografií Broumovského výběžku se v disertační práci zabýval VONDŘEJC (1952). Soustředil se především na Adršpašsko-teplické skály a Broumovské stěny. Z Javořích hor z Rožmitálu zmiňuje pouze několik druhů: Agropyron repens, Alopecurus pratensis, Campanula patula, Convolvulus arvensis, Cardamine impatiens – jedná se o neobvyklé stanoviště pro tento druh, kdy lesní druh je uváděn z kulturních luk, Lamium purpureum, Plantago lanceolata, Polygonum lapathifolium subsp. nodosum, z Bobřího vrchu – Polypodium vulgare a Mycelis muralis. Výskyt Epipactis

41

helleborine, Lilium martagon a Lycopodium clavatum v Javořích horách zachytili při studiu rozšíření chráněných druhů na Broumovsku ANDRŠ et al. (1972). Z Javořích hor zmiňuje ANDRŠ (1985) Blechnum spicant, Epipactis helleborine, Lilium martagon, od Rožmitálu Leucojum vernum a Primula veris. Květenu a vegetaci Javořích hor zhodnotili ve svých pracích HADAČ & REJMÁNEK (1968), KOVANDA (1964) a HOLUB (1970). KOVANDA (1964) publikoval 2 fytocenologické snímky z bučin severně od lomu Rožmitál. Fytogeografií Broumovské kotliny se zabýval HADAČ (1970), který dále popsal ruderální vegetaci Broumovské kotliny (HADAČ 1978). V této práci jsou z nejbližšího okolí lomu uvedeny fytocenologické snímky asociace Chaerophylletum aromatici z centrální části obce Rožmitálu, asociace Aegopodio-Petasitetum hybridi z horního konce obce, 100 m pod lomem, asociace Sambuco-Salicetum capreae z centra obce Rožmitál a  100 m pod lomem Rožmitál.

Obr. 1. Mapa studovaného území s vyznačenými lokalitami Fig. 1. The map of studied area with the localities marked

42

Rostlinná společenstva rybníků na Broumovsku studoval KOVÁŘ (1980), ale lokality fytocenologických snímků se většinou nacházejí v Broumovské kotlině, žádný není z Rožmitálu. V nálezové databázi ochrany přírody (AOPK ČR 2012) jsou vložena data o výskytu vyšších rostlin z okolí lomu, které zaznamenali Aleš Hájek (1993–2000), Kateřina Maťátková (MAŤÁTKOVÁ 2002), Petr Filippov (FILIPPOV 2003) a Kateřina Pekařová (PEKAŘOVÁ 2010). Botanické poznámky k 73 rybníkům v Broumovské kotlině, Javořích horách a Broumovských stěnách publikoval FILIPPOV (2004). V článku zmiňuje Alnus glutinosa a Potamogeton pectinatus z rybníka poblíž lomu (lokalita č. 22), dále Alnus glutinosa, Bidens tripartitus, Glyceria fluitans, Spirodela polyrhiza a Veronica beccabunga z rybníčků v obci Rožmitál. Nález Campanula persicifolia ze dvou lokalit poblíž Šonova v Javořích horách publikoval FILIPPOV in HADINEC & LUSTYK (2006).

Metodika Botanický inventarizační průzkum cévnatých rostlin byl proveden v areálu lomu a jeho okolí v letech 2000 a 2004–2012. Několik floristických údajů doplnili z exkurze v roce 2014 M. Mikát, B. Mocek a T. Tejklová. Terénní výzkum byl prováděn v celém areálu lomu i na přilehlých loukách, vodních plochách a v lesních porostech (viz mapa lokalit). V roce 2000 byl hlavní důraz kladen na průzkum parcely č. 1058/3, tj. lesní porosty nad horní hranou lomu (lokalita č. 1) a subxerotermní okraj lesa mezi lomem a lesem (lokalita č. 2). V letech 2004–2012 byl průzkum soustředěn kromě vlastního areálu lomu na prostor severně od lomu, kde se předpokládá v budoucnosti možnost další těžby. Výzkum byl prováděn klasickou observační metodou, některé druhy rostlin, především taxonomicky problematické, byly sebrány a herbářové doklady jsou uloženy v Muzeu východních Čech (HR). Seznam nalezených druhů v tabulce 1 obsahuje přehled všech 425 zjištěných taxonů z areálu lomu a jeho okolí. Nomenklatura je sjednocena podle Seznamu cévnatých rostlin České republiky (DANIHELKA et al. 2012). V tabulce 1 jsou odlišeny nepůvodní druhy (archeofyty, neofyty). Pojetí archeofytů a neofytů je převzato z práce Pyška (PYŠEK et al. 2012). V tabulce jsou označeny druhy podle Červeného seznamu cévnatých rostlin České republiky (GRULICH 2012) a podle Přehledu vyhynulých, nezvěstných a ohrožených taxonů cévnatých rostlin na území východních Čech (FALTYS 1995).

Výsledky Seznam lokalit (viz obr. 1) Lokality ve vlastním areálu lomu (lokality ovlivněné činností lomu): 1–7, 8a, 8b, 9, 10, 12, 21, 23. Lokality mimo areál lomu: 8c, 11, 13–20 (lokality dosud nedotčené, nacházejí se v chráněném ložiskovém území Rožmitál, v budoucnosti možnost ovlivnění těžbou), 22, 24–29. 1. Listnatý les a okolní lesní porosty, průzkum prováděný v roce 2000, v roce 2003–2004 porost odtěžen (parcela č. 1058/3). V letech 2003–2004 byl před rozšířením těžby smýcen smíšený les na lokalitě č. 1. Zároveň došlo k posunu lokality č. 2. Z bučiny byly přemístěny vzácnější druhy rostlin – Corydalis cava a Daphne mezereum na náhradní stanoviště. 2. Teplomilný okraj lesa a horní hrana lomu (parcela č. 1058/3). 3. Část stěny severního lomu navržená k samovolnému vývoji. 4. Porosty podél staré úvozové cesty v západní části lomu. 5. Odvaly a deponie zeminy v lomu. 6. Louka v jihozápadní části areálu lomu (převážně parcela č. 1046/1–2). 7. Porosty podél úvozové cesty ve východní části lomu. 8. Homole (parcela č. 1178). a. lesní porosty na východní a severovýchodní straně b. obnažený vrchol a lomové stěny c. bučina na Zadní Homoli 9. Mělká vodní plocha v jižní části lomu. 10. Větší mokřad pod Homolí. 11. Zarůstající neobhospodařovaná louka v severní části lomu.

12. Acidofilní bučina v jižní části lomu u váhy. 13. Smrčina a pruh olší cca 100 m severně od horní hrany lomu. 14. Smíšený les cca 100 m severně od horní hrany lomu. 15. Klenová bučina západně až jihozápadně od Cikánského kopce. 16. Olšina pod bučinou (lokalita č. 15) jihozápadně od Cikánského kopce. 17. Dlouhý vrch. 18. Cikánský kopec. 19. Mokřad severně od Cikánského kopce. 20. Okraje lesní cesty severně od horní hrany lomu až pod Cikánský kopec. 21. Porosty podél potoka v jižní části lomu u váhy. 22. Rybník a louky v jeho okolí mimo areál lomu. 23. Starý lom v jižní části areálu lomu. 24. Vlhké louky za rybníkem v údolí potoka jihovýchodně od Homole. 25. Vlhké louky jihovýchodně od Zadní Homole. 26. Mezofilní louky jihovýchodně od Zadní Homole. 27. Vlhké louky západoseverozápadně až severně od Zadní Homole. 28. Zarůstající svahová louka severoseverozápadně od Zadní Homole. 29. Mezofilní louky severozápadně od Zadní Homole.

Stručná charakteristika jednotlivých lokalit 1. Listnatý les a okolní lesní porosty (parcela č. 1058/3) Jako nejcennější se jevil listnatý les, který navazoval na subxerotermní trávník nad lomovou hranou. Značná druhová pestrost lokality byla dána kontinuitou vývoje lesního porostu, geologickým podkladem a mikroklimatem. Podle druhového složení lze usuzovat, že se jednalo alespoň částečně o autochtonní porost, který se svým charakterem blížil květnaté bučině, obohacené o druhy suťové javořiny. Podle typologických map ÚHÚL Brandýs nad Labem, pobočka Hradec Králové (1997) je les řazen k bohaté bučině mařinkové 4B1. Ve stromovém patře převažoval javor klen (Acer pseudoplatanus), z dalších dřevin byly zastoupeny Betula pendula, Fagus sylvatica, Prunus avium, Sorbus aucuparia, v keřovém patře Corylus avellana a Daphne mezereum. Byl zde vytvořen druhově bohatý bylinný podrost s výrazným jarním aspektem, v němž dominovala Corydalis cava. K dalším charakteristickým druhům patřily: Aegopodium podagraria, Aquilegia vulgaris, Asarum europaeum, Bromus benekenii, Dryopteris filix-mas, Ficaria verna subsp. verna, Galium odoratum, Hordelymus europaeus, Mercurialis perennis, Paris quadrifolia, Polygonatum multiflorum. Na okraji lesa byla starší deponie, zarostlá Lupinus polyphyllus a Urtica dioica. Na tuto deponií navazoval travnatý okraj lesa, částečně zarůstající Rubus fruticosus agg. Na druhově bohatý listnatý les se staršími stromy navazoval druhotný březovoolšový les. Stromové patro tvořily Betula pendula, Fraxinus excelsior, Alnus glutinosa a A. incana. V podrostu převažovaly semenáče Acer pseudoplatanus a Fraxinus excelsior, dále se zde vyskytovaly Asarum europaeum, Festuca gigantea, Galium odoratum, Poa nemoralis. Listnatý les byl směrem na sever vystřídán smrkovým porostem, směrem na západ borovým porostem. Smrčina byla většinou bez podrostu, jen ojediněle zde rostly Asarum europaeum, Calamagrostis arundinacea, Dryopteris filix-mas, okraj lesa zarůstal Rubus idaeus. V borovém lese byly v bylinném patře zastoupeny Ajuga reptans, Dryopteris dilatata, Galium odo-

43

Obr. 2. Horní hrana lomu a okraj lesa (lokality 2, 3, 5) Fig. 2. Upper edge of the quarry and the forest margin (lokalities 2, 3, 5) (Foto/Photo V. Samková, 2008)

Obr. 3. Porosty podél úvozové cesty ve východní části lomu (lokalita 7) Fig. 3. Vegetation along the hollow way in the east part of the quarry (lokality 7) / (Foto/Photo V. Samková, 2005)

ratum, Rubus idaeus, Urtica dioica. Fragmenty obdobných listnatých porostů jako na lokalitě č. 1 jsou dochovány také v úvozech na lokalitách č. 4 a 7. Druhově bohatý listnatý les byl v letech 2003–2004 vykácen.

vulgaris, Galium odoratum, Viola reichenbachiana. Rostou zde i druhy lesních lemů – Clinopodium vulgare, Genista tinctoria, Melampyrum nemorosum. Na úvoz navazují jihozápadním směrem louky.

2. Teplomilný okraj lesa a horní hrana lomu (parcela č. 1058/3) (obr. 2) Na okraji lesa nad horní hranou lomu se vytvořil pás zajímavé subxerotermní bylinné vegetace. Díky jižní expozici, teplejšímu mikroklimatu a mělké vrstvě půdy (skeletovitá půda) se zde vyskytují ve větším množství teplomilné a suchomilné rostliny. V ekotonové zóně se prolínají lesní a subxerotermní nelesní druhy. V těsné blízkosti lesa zde rostou Allium oleraceum, Campanula trachelium, Clinopodium vulgare, Genista tinctoria, Senecio jacobaea, Silene nutans, Solidago virgaurea, Veronica officinalis. Část plochy na okraji lesa zarůstají expanzivní druhy Calamagrostis epigejos a Rubus idaeus. Suchomilné a relativně teplomilnější druhy rostou blíže k horní hraně lomu, v místech s neúplně zapojeným porostem. Jsou to např. Lactuca serriola, Potentilla argentea, Trifolium arvense, Verbascum thapsus. Větší plochy zde zaujímá Agrostis capillaris, druh typický pro chudší stanoviště.

5. Odvaly a deponie zeminy v lomu (obr. 2) Díky teplejším mikroklimatickým podmínkám rostou na nezapojených plochách v časných sukcesních stádiích světlomilné, relativně teplomilné a suchomilné druhy rostlin – od jednoletých přes dvouleté až k  vytrvalým druhům. K efemerním nebo jednoletým druhům patří např. Erophila verna, Microrrhinum minus, Scleranthus annuus, Sonchus oleraceus, z charakteristických dvouletých rostlin to jsou Barbarea vulgaris a Verbascum thapsus. K vytrvalým druhům patří Artemisia vulgaris, Geranium robertianum, Poa nemoralis. Starší sukcesní stádia deponií zarůstají nálety Acer pseudoplatanus, Betula pendula, Salix caprea. V těchto biotopech byly nalezeny i tři ohrožené druhy – Anthemis arvensis, Filago arvensis a Papaver dubium. K lokalitě je zahrnuta i vodní nádržka poblíž drtičky.

3. Část stěny severního lomu navržená k samovolnému vývoji (obr. 2) Pokračování lokality č. 2 směrem na východ. V roce 2009 bylo navrženo převést prostor na trvalé bezlesí. V roce 2010 zde byly zlikvidovány dřeviny a stržena horní vrstva půdy. V blízkosti tohoto pásu byly pozorovány Arrhenatherum elatius, Calamagrostis epigejos, Genista tinctoria. Protože je na stanovišti větší podíl obnažené půdy a nepřevažuje tvrdý skalnatý podklad, předpokládá se rychlejší zarůstání dřevinami i expanzivními bylinami – Rubus sp. div., Calamagrostis epigejos, Lupinus polyphyllus. Bylo doporučeno udržovat bezlesí – kosit a odstraňovat biomasu a udržovat pás bez stromů, aby nedošlo k zastínění lomové stěny. 4. Porosty podél staré úvozové cesty v západní části lomu Ve stromovém patře jsou zastoupeny Acer pseudoplatanus, Fagus sylvatica, Populus tremula, Betula pendula. Ve spodní části úvozu roste několik mohutnějších exemplářů Corylus avellana. Druhová skladba podrostu je podobná jako v listnatém lese na lokalitě č. 1 – Asarum europaeum, Aquilegia

44

6. Louka v jihozápadní části areálu lomu (převážně parcela č. 1046/1–2) Na louce, zřejmě bývalé pastvině, převažuje z travin Arrhenatherum elatior, z dalších trav se roztroušeně vyskytuje Alopecurus pratensis, Elytrigia repens, Festuca pratensis. Louka nebyla delší dobu obhospodařována, a proto začala zarůstat nitrofilními druhy rostlin, např. Anthriscus sylvestris, Chaerophyllum aromaticum, Urtica dioica i nepůvodním Lupinus polyphyllus. Z nápadně kvetoucích bylin zde byly nalezeny Achillea millefolium, Carlina acaulis, Centaurea jacea, Dianthus deltoides, Galium album, Geranium pratense, Hypericum perforatum, Pimpinella saxifraga, Ranunculus acris, Thymus pulegioides aj. Na pozemku roztroušeně rostou menší stromy a keře, např. Pyrus sp., Rosa canina, Crataegus sp., ve spodní části mohutný exemplář Quercus robur. V roce 2011 proběhlo pruhové sečení a vysekání náletových dřevin z okrajů louky. 7. Porosty podél úvozové cesty ve východní části lomu (obr. 3) Z dřevin v úvoze rostou Acer pseudoplatanus, A. platanoides, Fagus sylvatica, Prunus avium, Corylus avellana. V bylinném patře se vyskytují druhy listnatých lesů: Actaea

Obr. 4. Bučina na Zadní Homoli (lokalita 5b) Fig. 4. Beech forest on Zadní Homole hill (locality 5b) (Foto/Photo V. Samková, 2005)

Obr. 5. Klenová bučina západně až jihozápadně od Cikánského kopce (lokalita 15) Fig. 5. Sycamore-beech forest west/southwest of Cikánský kopec hill (locality 15) / (Foto/Photo V. Samková, 2009)

spicata, Convallaria majalis, Galeobdolon montanum, Galium odoratum, Mercurialis perennis, Polygonatum multiflorum. Úspěšně sem byla přenesena Corydalis cava z vykáceného lesa na lokalitě č. 1.

největší část vodní plochy zaujal druh Sparganium erectum. Z charakteristických druhů vázaných na vodní biotopy se zde vyskytují Alisma plantago-aquatica, Alopecurus aequalis, Cardamine amara, Glyceria notata, Juncus articulatus, J. effusus, Scutellaria galericulata, Typha latifolia, Veronica anagallis-aquatica, na hladině vzplývá Lemna minor.

8a. Lesní porosty na východní a severovýchodní straně Homole Na neodtěžené ploše je dosud zachován smíšený les s převahou Acer pseudoplatanus, s příměsí dalších dřevin – Fagus sylvatica, Picea abies, Salix caprea, Betula pendula. Podle typologických map ÚHÚL Brandýs nad Labem, pobočka Hradec Králové (1997) je les řazen k suťové jilmové javořině bažankové 5J1. Bylinné patro tvoří Dryopteris filix-mas, Galeobdolon montanum, Galium odoratum, Poa nemoralis, Polygonatum multiflorum aj. Na okraji lesa nad cestou se vyskytují druhy lesních lemů – Clinopodium vulgare, Genista tinctoria, Melampyrum nemorosum, Trifolium medium. 8b. Homole – obnažený vrchol a lomové stěny Lomové stěny jsou většinou bez vegetace, pouze ojediněle, v místech, kde je mělká vrstva zeminy, roste např. Cirsium vulgare. V místech s hlubší vrstvou půdy – na obnaženém vrcholu, cestách a na odtěžené ploše v polovině kopce se vyskytují Chelidonium majus, Festuca rubra, Holcus mollis, Pilosella piloselloides, netypická forma Poa nemoralis, Potentilla argentea, P. inclinata, Senecio viscosus, Tanacetum vulgare aj. 8c. Bučina na Zadní Homoli (obr. 4) Zachovalý smíšený porost tvoří převážně buk, dále jedle a smrk. Řídké bylinné patro tvoří Actaea spicata, Anemone nemorosa, Asarum europaeum, Bromus benekenii, Convallaria majalis, Festuca altissima, Galium odoratum, Paris quadrifolia, Poa nemoralis, Prenanthes purpurea, Scrophularia nodosa, Senecio ovatus, přistupují i druhy kyselých bučin Avenella flexuosa a Vaccinium myrtillus. Ze vzácnějších druhů byly nalezeny Abies alba, Daphne mezereum, Monotropa hypopitys a Neottia nidus-avis. 9. Mělká vodní plocha v jižní části lomu V těsné blízkosti vodní plochy je menší skupina stromů – Alnus glutinosa a Salix caprea. V posledních letech

10. Větší mokřad pod Homolí Nedaleko od mělké vodní plochy byl po dokončení těžby rozšířen zbytek mokřadu, který zarůstal orobincem (Typha latifolia). Z bahenních druhů se zde vyskytují Alisma plantago-aquatica, Alopecurus aequalis, Epilobium hirsutum, Juncus articulatus, Ranunculus sceleratus aj. V roce 2011 zde byl poprvé zaznamenán Phragmites australis. 11. Zarůstající neobhospodařovaná louka v severní části lomu Protože se louka delší dobu nesekala a byla dosti zarostlá expanzivními druhy jako Calamagrostis epigejos, Lupinus polyphyllus, Rubus idaeus a Rubus fruticosus agg., bylo doporučeno její zalesnění. V roce 2004 byla posekána a mulčována. 12. Acidofilní bučina v jižní části lomu u váhy Na okraji lomu se dochoval fragment kyselé bučiny. Ve stromovém patře se uplatňují vedle Fagus sylvatica také Acer pseudoplatanus a Acer platanoides. V bylinném patře převažuje Vaccinium myrtillus, dále se vyskytují Avenella flexuosa a Calluna vulgaris. 13. Smrčina a pruh olší cca 100 m severně od horní hrany lomu Kulturní smrčina s chudým bylinným patrem, tvořeným druhy typickými pro listnaté lesy (Asarum europaeum, Dryopteris filix-mas, Festuca gigantea, Mercurialis perennis). Bohatší podrost se vytvořil pouze na okraji u lesní cesty (Aegopodium podagraria, Cirsium oleraceum, Epilobium montanum, Galeopsis pubescens, Ranunculus repens, Scrophularia nodosa, Stachys sylvatica). Byly zde nalezeny 2 keře lýkovce (Daphne mezereum).

45

Obr. 6. Olšina jihozápadně od Cikánského kopce (lokalita 16) Fig. 6. Alder forest southwest of Cikánský kopec hill (lokality 16) (Foto/Photo V. Samková, 2008)

Obr. 7. Dlouhý vrch (lokalita 17) Fig. 7. Dlouhý vrch hill (lokality 17) (Foto/Photo V. Samková, 2008)

14. Smíšený les cca 100 m severně od horní hrany lomu Klenobukový les na mírném jihozápadním svahu, se suťovitým substrátem. Stromové patro tvoří Acer pseudoplatanus, Fagus sylvatica, roztroušeně Betula pendula, Prunus avium, Sorbus aucuparia a Tilia cordata. V keřovém patře jsou zastoupeny Corylus avellana a Lonicera xylosteum. V další části navazuje bučina, v keřovém patře s hustým porostem zmlazeného buku. Výše ve svahu převažuje smrk a přistupuje i modřín. V partiích nad cestou se místy vyskytují druhy listnatých lesů – Bromus benekenii, Dryopteris filix-mas, Festuca altissima, Galeobdolon montanum, Galium odoratum, Hedera helix, Hordelymus europaeus, Mycelis muralis, Polygonatum multiflorum, Senecio ovatus, Viola reichenbachiana. Dále na sever navazuje bukosmrkový les a hustý porost Rubus idaeus.

17. Dlouhý vrch (obr. 7) Na vrcholu a v severní části Dlouhého vrchu je vzrostlý smrkobukový les. Na celém jihozápadním svahu zůstalo po polomu v roce 2008 jen několik vzrostlých smrků. Padlé smrky byly v sezóně 2008 vytěženy. Na vrcholu hojně zmlazují buky. Ve stromovém patře jsou zastoupeny také Acer pseudoplatanus, Larix decidua i Sorbus aucuparia. V bylinném patře byly zaznamenány lesní druhy, např. Athyrium filix-femina, Calamagrostis arundinacea, C. villosa, Galium rotundifolium, Gymnocarpium dryopteris, Maianthemum bifolium, Mercurialis perennis, Mycelis muralis, Oxalis acetosella, Paris quadrifolia, Vaccinium myrtillus. Paseka západně od Dlouhého vrchu zarůstá převážně travami – Calamagrostis epigejos a Agrostis capillaris, z dalších druhů bylin byly zjištěny Impatiens parviflora, Rumex obtusifolius, Scrophularia nodosa, Senecio ovatus. Při cestě na Dlouhém vrchu roste také Galium rotundifolium.

15. Klenová bučina západně až jihozápadně od Cikánského kopce (obr. 5) Rozvolněná klenová bučina na mírném jihozápadním svahu. Stromové patro tvoří zejména staré buky a kleny, 1 stará lípa (Tilia platyphyllos), ojediněle se vyskytují Betula pendula a Pinus sylvestris. V podrostu hojně zmlazuje buk a klen, výjimečně i jilm drsný. Bylinné patro je místy dosti zapojené. Z typických druhů bylin listnatých lesů zde rostou Actaea spicata, Asarum europaeum, Bromus benekenii, Cardamine impatiens, Dryopteris filix-mas, Festuca altissima, Galeobdolon montanum, Galium odoratum, Gymnocarpium dryopteris, Hordelymus europaeus, Melica nutans, Mercurialis perennis, Moehringia trinervia, Paris quadrifolia, Poa nemoralis, Polygonatum multiflorum, P. verticillatum. V porostu bylo zjištěno několik malých keřů lýkovce Daphne mezereum. Tento biotop patří k nejhodnotnějším v území severně od lomu. 16. Olšina pod bučinou (lokalita č. 15) jihozápadně od Cikánského kopce (obr. 6) Úzký pruh olšiny, kde ve stromovém patře roste Alnus glutinosa i A. incana. V keřovém patře je zastoupena Corylus avellana. Na jaře zde kvetou Anemone nemorosa, Ficaria verna subsp. verna a Primula elatior. V zapojeném bylinném patře dominují v létě netýkavky (Impatiens parviflora, I. noli-tangere). Z dalších druhů bylin zde rostou Dryopteris carthusiana, D. dilatata, D. filix-mas, Geum urbanum, Paris quadrifolia, Silene dioica, Stellaria nemorum.

46

18. Cikánský kopec Severní svah Cikánského kopce je porostlý vzrostlým smrkovým lesem. Ojediněle je vtroušen klen a buk. V keřovém patře vyrůstají mladé smrky. V balvanitém substrátu se vyskytují různé druhy kapradin, např. Dryopteris dilatata, D. filix-mas, Gymnocarpium dryopteris. V bylinném patře rostou např. Calamagrostis villosa, Festuca altissima, Galium odoratum, G. rotundifolium, Luzula pilosa, Oxalis acetosella, Prenanthes purpurea, Vaccinium myrtillus. Na západním až jihozápadním svahu se nachází smrčina, na části je paseka zarůstající bukem. Jihovýchodní svah porůstá z větší části bučina. Pod smrky hojně zmlazuje buk. U cesty bylo zaznamenáno několik keřů Daphne mezereum. V bylinném patře převažuje Festuca altissima, roztroušeny jsou další lesní druhy podobně jako na severním svahu. Vrchol Cikánského kopce je po kalamitě v roce 2008 bez stromového patra. Polámané a pokácené smrky byly na jaře odstraněny. Na vrcholu hojně zmlazuje buk i jeřáb. Bylinné patro je zapojené, rostou zde ostružiníky (Rubus fruticosus agg., R. idaeus), dále Calamagrostis epigejos, Festuca altissima, Holcus mollis, Poa nemoralis, Urtica dioica. 19. Mokřad severně od Cikánského kopce (obr. 8) Prameniště je částečně bez nadrostu, částečně zarostlé olšinou. Nad prameništěm bylo zjištěno 11 keřů Daphne mezereum. V bylinném patře převažuje Deschampsia cespitosa,

Obr. 8. Mokřad severně od Cikánského kopce (lokalita 19) Fig. 8. Wetland north of Cikánský kopec hill (lokality 19) (Foto/Photo V. Samková, 2008)

Obr. 9. Zarostlý rybník (lokalita 22) Fig. 9. Overgrown pond (lokality 22) (Foto/Photo V. Samková, 2008)

roztroušeně se vyskytují vlhkomilné druhy pramenišť a údolních jasanovo-olšových luhů: Caltha palustris, Cardamine amara, Chaerophyllum hirsutum, Cirsium heterophyllum, Crepis paludosa, Equisetum sylvaticum, Filipendula ulmaria, Glyceria notata, Impatiens noli-tangere, Juncus effusus, Lysimachia nemorum, Myosotis nemorosa, Stellaria alsine. V jarním aspektu se objevují Anemone nemorosa, Ficaria verna subsp. verna, Caltha palustris. Zajímavý biotop, který zvyšuje biodiverzitu území díky výskytu vlhkomilných druhů.

24. Vlhké louky za rybníkem v údolí potoka jihovýchodně od Homole Vlhké louky, které jsou v  současné době nesečené. Prolínají se zde druhy pcháčových a ovsíkových luk: Achillea ptarmica, Angelica sylvestris, Campanula patula, Centaurea jacea, Cirsium oleraceum, C. rivulare, Geranium pratense, Knautia arvensis.

20. Okraje lesní cesty severně od horní hrany lomu až pod Cikánský kopec Na okrajích lesní cesty vedoucí dobývacím prostorem se vyskytuje větší množství druhů charakteristických pro lesní lemy a cesty, např. Carex leporina, Clinopodium vulgare, Genista tinctoria, Hypericum maculatum, Lathyrus sylvestris, Leucanthemum vulgare agg., Prunella vulgaris, Trifolium aureum, T. medium, z lokálně významných druhů Campanula persicifolia. Na kopřivách roste parazitická Cuscuta europaea. Miroslav Mikát nalezl poblíž bučiny vpravo od cesty ve směru od lomu na severozápad Epipactis helleborine. 21. Porosty podél potoka v jižní části lomu u váhy Potok lemuje několik vzrostlých stromů Alnus glutinosa, Fagus sylvatica, Fraxinus excelsior. V podrostu se vyskytují Aegopodium podagraria, Juncus effusus, Sambucus racemosa, Tussilago farfara, Viola reichenbachiana. 22. Rybník a louky v jeho okolí mimo areál lomu (obr. 9) V  roce 2000 byl rybník ještě s vodou, později byl vypuštěn. Podél rybníka vede cesta, z  dalších stran je obklopen jehličnatým lesem a olšinou. Za rybníkem navazují vlhké louky a tužebníková lada. U rybníka byly nalezeny běžné bahenní rostliny: Carex vesicaria, Lysimachia vulgaris, Lythrum salicaria, Myosotis nemorosa, Scirpus sylvaticus, Typha latifolia. 23. Starý lom v jižní části areálu lomu Větší část plochy lomu je bez vegetace. Na části rostou Betula pendula, Populus tremula, Salix caprea. V bylinném patře se vyskytují např. Digitalis grandiflora, Genista tinctoria, Melampyrum nemorosum, Senecio jacobaea, u louží vlhkomilné druhy: Alisma plantago-aquatica, Juncus articulatus, J. effusus.

25. Vlhké louky jihovýchodně od Zadní Homole Vlhké sečené a v západní části nesečené louky. Porosty představují nejzachovalejší louky ze sledovaného území, kde se vyskytují ohrožené druhy: Carex appropinquata, C. disticha, C. hartmanii, Dactylorhiza majalis, Eriophorum angustifolium a Trollius altissimus. Převažují zde druhy pcháčových luk, místy i ovsíkových luk a tužebníkových lad. 26. Mezofilní louky jihovýchodně od Zadní Homole Převážně sušší sečené ovsíkové louky na mírném svahu, v některých částech i vlhké. Kromě běžných lučních druhů, např. Arrhenatherum elatius, Crepis biennis, Galium album, Knautia arvensis, Trifolium dubium, zde byly nalezeny i méně hojné druhy: Dianthus deltoides, Euphrasia officinalis, Gnaphalium sylvaticum, Trifolium medium. 27. Vlhké louky západoseverozápadně až severně od Zadní Homole Nesečené vlhké louky, na nichž se prolínají druhy pcháčových a ovsíkových luk. Mimo jiné zde byly nalezeny Allium vineale a Lotus pedunculatus. 28. Zarůstající svahová louka severoseverozápadně od Zadní Homole Nesečená svahová ovsíková louka. Z lučních druhů zde rostou Agrostis capillaris, Achillea millefolium, Dactylis glomerata, Trifolium pratense. Louka zarůstá nepůvodním Lupinus polyphyllus. 29. Mezofilní louky severozápadně od Zadní Homole Nesečené svahové ovsíkové louky. Kromě běžných lučních druhů, např. Leontodon hispidus, Lychnis flos-cuculi, Poa pratensis, Ranunculus acris, zde byly zjištěny Carlina acaulis, Ranunculus bulbosus, Silene nutans.

47

Tab. 1. Seznam nalezených druhů Legenda: A – archeofyt; N – neofyt; §3 – ohrožený druh chráněný dle vyhl. MŽP 395/1992 Sb.; CITES – taxony zahrnuté ve Washingtonské úmluvě ve znění posledních aktualizací z 18. 9. 1997 a 29. 4. 1999; A3(VČ) – druh nezvěstný ve VČ, o jehož dřívější existenci jsou pochyby; C2(VČ) – silně ohrožený druh na území VČ; C3(VČ) – ohrožený druh na území VČ; C4(VČ) – druh potenciálně ohrožený nebo vzácný, jehož rozšíření je nutné sledovat na území VČ; C3 – zranitelný druh v ČR; C4a – druh vyžadující pozornost, méně ohrožený v ČR; C4b – vzácnější taxon vyžadující pozornost, dosud nedostatečně prostudovaný v ČR; S – Samková

Abies alba Acer platanoides Acer pseudoplatanus

C4a, C3(VČ)

Achillea millefolium Achillea ptarmica Actaea spicata Aegopodium podagraria Aesculus hippocastanum Agrostis capillaris

Červený seznam ČR a VČ, event. Vyhláška

Druh

Archeofyty, neofyty

Tab. 1. List of recorded species Legend: A– archaeophyte; N – neophyte; §3 – endangered species protected under the Decree of MoE no. 395/1992 Coll.; CITES – taxa; A3(VČ) – uncertain cases of missing species of East Bohemia; C2(VČ) – strongly threatened species of East Bohemia; C3(VČ) – threatened species of East Bohemia; C4(VČ) – potentially threatened or rare species of East Bohemia; C3 – vulnerable species; C4a – lower risk – near threatened species of the Czech Republic; C4b – lower risk – data deficient species of the Czech Republic; S – Samková

C4(VČ)

N

Agrostis gigantea Agrostis stolonifera Ajuga reptans Alchemilla glabra Alchemilla glaucescens Alchemilla micans Alchemilla monticola

C4(VČ)

Alchemilla propinqua

C4b

Čísla lokalit

Herbářové položky uložené v herbáři Muzea východních Čech v Hradci Králové (HR)

8a (oplocenka), 8c 1, 4, 7, 15, 21 1, 2, 4, 5, 7, 8a, 8b, 12, 14, 15, 16, 17, 18, 21, 22 2, 5, 6, 20, 25, 28 22, 24 1, 4, 7, 8c, 14, 15, 18 1, 2, 8a, 9, 13, 15, 16, 19, 20, 21, 22 8a 2, 6, 8b, 14, 17, 20, 26, 28 18 9 4, 8a, 14, 15, 16, 19, 21, 22 20 29 5 (nádržka u drtičky) 2, 6, 17, 20

S 2008

6

Alchemilla subcrenata Alchemilla vulgaris Alchemilla xanthochlora Alisma plantago-aquatica Alliaria petiolata Allium oleraceum

louka mimo lom 20 20 9, 10, 23 21 1, 2, 7

Allium vineale Alnus glutinosa Alnus incana Alopecurus aequalis Alopecurus pratensis

27 1, 8a, 9, 16, 19, 21, 22 1, 16 9, 10 1, 2, 6, 19, 22, 24, 25, 28, 29 5 1, 6, 8a, 8c, 16, 19, 21, 22 7, 9, 19, 21, 22, 24, 25, 26, 27, 28 2, 4, 5 25, 26, 27, 29 1, 2, 4, 5, 6, 8a, 9, 14, 15, 19, 21, 22, 24, 25, 26, 29

Anagallis arvensis Anemone nemorosa

A

Angelica sylvestris Anthemis arvensis Anthoxanthum odoratum Anthriscus sylvestris

48

A

C4(VČ)

Poznámka

S 2000, rev. J. Danihelka 2003 S 2012 S 2004, S 2006, S 2009

S 2006, rev. M. Štech 2012

S 2008, rev. P. Havlíček 2008 S 2011, det. P. Havlíček 2012 S 2008, rev. P. Havlíček 2008 S 2004, det. P. Havlíček 2005, S 2008, rev. P. Havlíček 2008 S 2000, 2004, det. P. Havlíček 2000 a 2005 S 2000, det. P. Havlíček 2000 S 2006, det. P. Havlíček 2007 S 2009, det. P. Trávníček 2009

roste také na vlhkých loukách mimo areál lomu

S 2000, rev. F. Krahulec & M. Duchoslav 2002 S 2012 S 2000 S 2000 S 2000, rev. P. Bureš 2001

S 2000 S 2000

S 2000, 2011

nový druh pro Javoří hory častý druh

Aquilegia vulgaris Arabidopsis arenosa Arabidopsis thaliana Arctium minus Arctium tomentosum Arenaria serpyllifolia agg. Arrhenatherum elatius subsp. elatius Artemisia vulgaris Asarum europaeum

C3, C4(VČ)

A A

2, 5, 6, 8b, 9, 22, 23 1, 4, 7, 8a, 8c, 13, 14, 15, 16, 17, 18 14 (na obnažené skále v úvoze) 2, 4, 6, 8a, 8b, 14, 20 1, 8a, 8b, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19 5 1, 2, 8c, 12, 14, 15, 17, 18 2, 5, 8b, 10

Asplenium trichomanes subsp. quadrivalens Astragalus glycyphyllos Athyrium filix-femina Atriplex patula Avenella flexuosa

A

Barbarea vulgaris subsp. vulgaris Bellis perennis Betula pendula Bidens frondosus Bidens tripartitus

5, 20 1, 2 (juvenilní), 4, 5, 6, 8a, 8b, 10, 14, 15, 16, 17, 18, 22 9 5 (nádržka u drtičky), 9, 10, 19 (HÁJEK 1996a), 22 1, 4, 8c, 14, 15, 16, 18

N

Bromus benekenii Bromus hordeaceus subsp. hordeaceus Calamagrostis arundinacea Calamagrostis canescens

A

Calamagrostis villosa Callitriche palustris Calluna vulgaris Caltha palustris subsp. palustris Campanula patula Campanula persicifolia Campanula rotundifolia

Cardamine flexuosa Cardamine impatiens

A

C3(VČ)

Cardamine pratensis Carex appropinquata Carex canescens Carex disticha

C3, C2(VČ) C4a

S 2008 S 2000

S 2000, rev. L. Ekrt 2003

S 2000

S 2008 S 2000, rev. M. Dančák, A.Šmídová et B. Trávníček 2005, S 2006, 2008, 2010 S 2000, rev. J. Chrtek J. jun. et J. Danihelka 2011

Vzácnější druh v oblasti. Z Javořích hor od Janoviček ho uvádí FALTYS (1992).

1, 14, 17, 18 údolí potoka mezi lokalitami 24 a 25

S 2000, rev. M. Štech 2009

Z Javořích hor ji uvádí pouze HÁJEK (1993) z Ruprechtické mokřiny.

1, 2, 6, 8b, 11, 17, 18, 20, 25 8c (HÁJEK 1993– 2000), 17, 18 19, 22

S 2009, rev. M. Štech 2012

9

Calamagrostis epigejos

Campanula trachelium Capsella bursa-pastoris Cardamine amara subsp. amara

1, 2, 4, 20 10 (cesta nad vodní plochou) 2, 5 5 5, 6, 9 2, 5 1, 5, 6, 8b, 20, 26

12 19, 22, 25, 27 (HÁJEK 1993–2000) 1, 2, 19, 20, 24, 25, 26, 27 4, 5, 14, 15, 23 2, 5, 6, 20, 22, 23, 24, 26, 28 2, 15 2, 5, 9 5 (nádržka u drtičky), 9, 19, 22, 25 (HÁJEK 1995–1996), 27 (HÁJEK 1993–2000) 18, 20 15 6, 24, 25, 27 (HÁJEK 1993–2000) 25 19 25

S 2000, S 2006, obě rev. J. Prančl 2010 S 2004

M. Mikát 2008

S 2000

S 2006, 2008 Z Bobřího vrchu jej uvádí již MAYER in ČELAKOVSKÝ (1884).

S 2011 S 2011 S 2011

49

Carex hartmanii Carex hirta Carex leporina Carex nigra Carex otomana

C4a, C3(VČ)

C4a, C4(VČ)

Carex pallescens Carex panicea

20, 27 25, 27 (HÁJEK 1993–2000) 17, 18, 19 22, 25

Carex sylvatica Carex vesicaria Carlina acaulis subsp. acaulis Carum carvi Centaurea jacea subsp. jacea Centaurea erdneri × C. jacea × C. oxylepis Cerastium arvense subsp. arvense Cerastium glomeratum Cerastium holosteoides subsp. vulgare Chaerophyllum aromaticum

6 6, 24, 26, 29 27

2 2, 6, 9, 27 1, 2, 4, 6, 7, 8a, 13, 14, 15, 22, 24, 25 (HÁJEK 1995–1996) 19, 21, 22, 27 (HÁJEK 1993–2000) 4 A

8b, 9, 12, 15 5 9 5 19, 22, 27 (podél potoka proti drtičce) 2, 5, 19 (HÁJEK 1996a), 24, 27 19 2, 9, 20, 22, 24, 25, 26, 27 24, 25, 27 2, 4, 5, 6, 8b, 20, 27 (HÁJEK 1993–2000) 2, 4, 8a, 9, 14, 20 24, 27 (HÁJEK 1993–2000) 1, 4, 7, 8a, 8c, 15, 17

A

Cirsium heterophyllum Cirsium oleraceum Cirsium rivulare Cirsium vulgare Clinopodium vulgare Colchicum autumnale Convallaria majalis

Corydalis cava

50

S 2011 S 2000, S 2006, det. R. Řepka 2008

S 2011

Je uváděna pouze z Broumovské kotliny (HADAČ 1970, FALTYS 1992).

S 2000; S 2008 rev. P. Koutecký 2014 S 2012, rev. P. Koutecký 2014

4, 5, 6

Chaerophyllum temulum

Convolvulus arvensis Conyza canadensis Cornus sanguinea

S 2011

6, 29

Chaerophyllum hirsutum

Chelidonium majus Chenopodium album Chenopodium ficifolium Chenopodium polyspermum Chrysosplenium alternifolium Cirsium arvense

25 9, 27 14, 20 19, 25 2, 15, 18, 20

N

C4(VČ)

S 2008 rev. R. Letz 2010 S 2000, rev. R. Letz 2010

nový druh pro Javoří hory

S 2004, rev. M. Marek 2008 ŠTĚPÁNKOVÁ (2012) druh neuvádí ze síťového pole 5364.

S 2000, 2009, 2010

S 2006

S 2011

Druh se vzácně vyskytuje v Javořích horách – vrch Homole JV od Šonova (HADAČ & REJMÁNEK 1968) a v Broumovské kotlině – Benešov (HADAČ 1970).

5, 6 2, 5, 8b, 9 1, 4, 8b, 14, 15

S 2004

1, přenos na 4, 7, 8a

S 2000

Druh uvádí z jediné lokality v Broumovské kotlině (Farský les SZ Šonova) HADAČ (1970). Druh je zmiňován z Javořích hor z Bobřího vrchu (MAYER in ČELAKOVSKÝ 1884). Z okolí není v současnosti známá podobně bohatá lokalita (A. Hájek in litt. 2000).

Corylus avellana

1, 4 (několik mohutnějších keřů podél úvozové cesty), 7, 8a, 8c, 14, 15, 16, 18, 19, 21 4 4, 6, 14, 17

Crataegus × fallacina Crataegus × macrocarpa Crataegus sp. Crepis biennis Crepis paludosa

7, 15 2, 5, 8b, 26 19, 27 (HÁJEK 1993–2000) 6, 20

Cuscuta europaea

Cystopteris fragilis Dactylis glomerata Dactylis polygama Dactylorhiza majalis

§3, C3, C3(VČ), CITES C3(VČ)

Daphne mezereum

Daucus carota Deschampsia cespitosa Dianthus deltoides Digitalis grandiflora

C4(VČ)

Dryopteris carthusiana Dryopteris dilatata Dryopteris filix-mas Elymus repens Epilobium adenocaulon Epilobium angustifolium Epilobium collinum Epilobium dodonaei Epilobium hirsutum Epilobium montanum Epilobium parviflorum Epilobium roseum Epilobium tetragonum agg. Epipactis helleborine Equisetum arvense

N

A3(VČ)

C3

CITES

Equisetum palustre Equisetum sylvaticum Erigeron acris Eriophorum angustifolium Erophila verna

C3(VČ)

12 (na skále) 1, 5, 6, 9, 14, 18, 19 (HÁJEK 1996a), 24, 27, 28, 29 1 25 1, 2, 4, 8a, 8c, 13, 14, 15, 18, 19

2, 5, 8b, 26 6, 8a, 16, 18, 19, 22, 26, 27 2, 6, 26 23

8a, 8c (HÁJEK 1993–2000), 16, 18 1, 8a, 8c (HÁJEK 1993–2000), 15, 16, 18, 19 1, 4, 8a, 8b, 8c (HÁJEK 1993–2000), 13, 14, 15, 16, 18 6 5, 9 2, 5, 8b, 10, 13, 17, 18, 20, 21, 22, 24 8b 2 9, 10 1, 2, 8a, 8c, 10, 13, 14, 15, 19, 20, 21 9, 10, 25 9 2, 5 14 6, 9, 22, 24, 25, 26, 27 25, 27 (HÁJEK 1993–2000) 1, 19, 25 17 (osvětlená lesní cesta) 25 5, 6, 10 (cesta nad mokřady)

S 2000, det. P. Havlíček 2005 S 2000, det. P. Havlíček 2003; S 2009, det. M. et P. Lepší

S 2000, 2008

Nový druh pro Javoří hory, který cizopasí na kopřivách, mrkvovitých, na svízeli na pastvině.

M. Mikát 2000

S 2000, rev. R. Řepka 2001

S 2008

Z Javořích hor uvádí KOVANDA (1964) 2 lokality, PEKAŘOVÁ (2009) 1 lokalitu, z Broumovské kotliny HADAČ (1970) 4 lokality.

S 2010

Nový druh pro Javoří hory, který ŠTĚPÁNKOVÁ (2012) ze síťového pole 5364 neuvádí.

S 2000, 2006, obě rev. L. Ekrt 2009 S 2004, 2006, obě rev. L. Ekrt 2009

S 2008 S 2008 M. Mikát 2008, S 2008 S 2000, 2008 S 2000, 2008 S 2000 S 2008, S 2010 M. Mikát 2008

S 2008 S 2011

S 2000

Druh roste na nezapojených plochách v lomu.

51

Erysimum cheiranthoides Euphrasia officinalis subsp. rostkoviana Fagus sylvatica

A

5 26

Festuca altissima Festuca brevipila Festuca gigantea Festuca pratensis Festuca rubra Ficaria verna subsp. verna

Filago arvensis

C3, C2(VČ)

Filipendula ulmaria subsp. ulmaria Fragaria moschata

A

C4b

A

Galeobdolon luteum

C4(VČ)

Galeobdolon montanum Galeopsis bifida Galeopsis pubescens Galeopsis tetrahit Galinsoga quadriradiata Galium album subsp. album

N

Galium aparine Galium boreale subsp. boreale Galium odoratum Galium palustre Galium pumilum Galium rotundifolium Galium verum Genista tinctoria Geranium columbinum

C4a, C4(VČ)

C4(VČ)

A

Geranium pratense Geranium pusillum Geranium robertianum Geum rivale Geum urbanum Glechoma hederacea

52

S 2006, 2008 S 2004, rev. P. Šmarda 2008

S 2000 S 2000, 2009

S 2000

Nový druh pro Javoří hory, který roste na nezapojených plochách lomu.

19, 22, 24, 25, 27

Fragaria vesca Fraxinus excelsior Fumaria officinalis subsp. wirtgenii Fumaria officinalis s.str. Gagea lutea

1, 4, 5, 7, 8a, 8c, 12, 14, 15, 17, 18 8c, 14, 15, 16, 17, 18 6 1, 13 6, 9, 27 (HÁJEK 1993–2000) 2, 5, 6, 8b, 8c (HÁJEK 1993–2000), 24, 27 (HÁJEK 1993–2000) 1, 4, 6, 7, 14, 15, 16, 19, 20, 21, 22, 26 a 27 (HÁJEK 1993–2000), Černý potok J od lomu 2, 5, 8b

S 2012

A

2, 4, 15, 17, 20, 27 (HÁJEK 1993–2000) 1, 2, 4, 6, 8b, 9, 17, 20, 23 1, 19, 21 2, 5 2 1 (na cestě), 20; Černý potok J od lomu 8a, 8c (HÁJEK 1993–2000) 1, 4, 7, 8a, 8c (HÁJEK 1993–2000), 14, 15, 16, 18, 19 11, 19 (HÁJEK 1996a) 2, 5, 8b, 8c, 9, 13, 17, 19, 20, 21, 24 3, 5, 8b 5, 20 2, 3, 5, 6, 8b, 9, 20, 25, 26, 27 1, 8a, 9, 14, 15, 17, 21, 22, 24 22, 24, 27 1, 2, 4, 7, 8a, 8c, 14, 15, 16, 18 19, 21, 22 6 17, 18, 20 2 2, 4, 6, 8a, 8b, 20, 23 2 6, 24, 25, 26, 27 (HÁJEK 1993–2000) 5 4, 5, 8a, 8b, 8c, 9, 14, 15, 21 8 (niva potoka v úrovni třídičky), 19, 21, 27 1, 6, 8 (niva potoka v úrovni třídičky), 14, 15, 16, 22 1, 4, 21, 22, 27

S 2004, 2009 S 2000, 2004, 2009

S 2000, 2008 S 2004 S 2009 S 2004 S 2004, 2006, 2008 S 2000 S 2000, 2008

M. Mikát 2008, S 2008 S 2010

na loukách mimo areál lomu S 2006

S 2011 S 2006 S 2000 S 2000

S 2005, 2011

vzácný druh v Javořích horách

Glyceria notata

5 (nádržka u drtičky), 9, 10, 19 2, 17 (paseka), 20, 26 5 (cesta), 19, 22 8c (HÁJEK 1993– 2000), 15, 17, 18, 20 4, 14, 15, 21 (za domem) 1, 4, 7, 9, 22, 25, 27 8b 2, 8b, 8c, 9, 14, 15, 17, 18, 21 1, 2, 8c

Gnaphalium sylvaticum Gnaphalium uliginosum Gymnocarpium dryopteris Hedera helix Heracleum sphondylium Hieracium lachenalii Hieracium murorum Hieracium sabaudum Holcus lanatus Holcus mollis Hordelymus europaeus

C4(VČ)

Hylotelephium jullianum Hypericum maculatum Hypericum perforatum Hypochaeris radicata Impatiens glandulifera

1, 4, 6, 8b, 20, 29 1, 8b, 6, 18, 19 (HÁJEK 1996a), 20, 24, 25, 26, 27, 28 2, 5, 6, 8b, 9, 18, 20 2, 5, 8b, 10 les nad západním úvozem 1, 5 (nádržka u drtičky), 8a, 8c, 14, 15, 16, 18, 19, 20, 27 (HÁJEK 1993–2000) 1, 4, 8a, 8b, 8c, 9, 14, 15, 16, 17, 18, 19 5, 6

N

Impatiens noli-tangere

Impatiens parviflora

N

Jasione montana

Juncus articulatus

9, 10, 19 (HÁJEK 1996a), 23, 25 9 5 (nádržka u drtičky), 9, 17 (paseka), 19, 20, 21, 22, 23 9 1, 2, 6, 24, 26, 27 (HÁJEK 1993–2000) 2, 5, 8b 9 1, 5, 9 1, 5, 14, 15, 24 2, 8a, 14, 15, 17, 18 1, 2, 6, 8b, 20, 22, 24, 25, 26, 27, 28 2, 5, 20, 28 8 (mladá bučina proti drtičce), 8c 9 25, 26, 29

Juncus bufonius Juncus effusus Juncus tenuis Knautia arvensis

N

Lactuca serriola Lamium album Lamium maculatum Lapsana communis Larix decidua Lathyrus pratensis

A A A

Lathyrus sylvestris Lathyrus vernus Lemna minor Leontodon hispidus var. hispidus Leontodon hispidus var. glabratus Leucanthemum ircutianum Leucanthemum vulgare agg. Leucojum vernum Linaria vulgaris

§3, C3, C3(VČ) A

24, 25, 27 (HÁJEK 1993–2000), 28 8b, 13, 17, 18, 19, 20, 22, 26 1, 14, 15, 18

S 2000, rev. B. Trávníček et M. Dančák 2003, S 2006 S 2000, 2009, 2012 S 2000, 2008 S 2008

S 2000, rev. V. Zavadil 2004 S 2000, rev. J. Danihelka et O. Rotreklová 2007

S 2000 S 2000, rev. P. Bureš 2001; S 2006, 2008 S 2004 S 2008

Mikát 2008

S 2000

Nový druh pro Javoří hory, který ŠTĚPÁNKOVÁ (2012) ze síťového pole 5364 neuvádí.

S 2000

S 2004

S 2010 S 2010

S 2011

29

S 2011

9, 20 5, 26, 27 (HÁJEK 1993–2000) Černý potok J od lomu

S 2000, rev. V. Zelený 2006 S 2000 (s. str.). rev. V. Zelený 2006, 2010 S 2009

mimo lom

20

53

Lolium perenne Lonicera xylosteum Lotus corniculatus Lotus pedunculatus Lupinus polyphyllus

5 1, 14, 15 2, 5, 6, 8b, 9, 10, 20, 24, 25, 26 19, 27 1, 2, 5, 6, 8a, 8b, 9, 10, 11, 13, 14, 26, 27, 28, 29 26 a 27 (HÁJEK 1993–2000), 29 14, 18, 27 (HÁJEK 1993–2000) 1, 4, 18, 19 9, 25, 27, 29 19 17, 19, 20 20, 22, 27 9, 22, 25, 26 22, 25 1, 7, 8a, 8c, 14, 15, 17, 18 6 (vysazená) 26, louky SZ od lomu

N

Luzula campestris Luzula multiflora Luzula pilosa Lychnis flos-cuculi Lycopus europaeus Lysimachia nemorum Lysimachia nummularia Lysimachia vulgaris Lythrum salicaria Maianthemum bifolium Malus domestica Malva moschata

Matricaria chamomilla Matricaria discoidea Medicago lupulina Melampyrum nemorosum var. nemorosum Melica nutans Melilotus albus Mentha arvensis

A

9 2, 5, 9 2, 5, 9, 10 1, 4, 8a, 9, 23, 26 (HÁJEK 1993–2000)

N

15 5, 9, 10 19 (HÁJEK 1996a), 22 1, 4, 7, 8a, 8c, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 20, 21 5

A

Mercurialis perennis Microrrhinum minus

A

Milium effusum Moehringia trinervia Monotropa hypopitys Mycelis muralis Myosotis arvensis

C3, C2(VČ)

A

Myosotis nemorosa Myosotis ramosissima

C3(VČ)

Myosoton aquaticum Neottia nidus-avis

C4a, C3(VČ), CITES

Oenothera biennis agg. Oxalis acetosella

N

Papaver dubium

A

Papaver rhoeas

A

54

C4(VČ)

2, 8c, 14, 20 1, 4, 5, 8c (HÁJEK 1993–2000), 9, 14, 15, 16 8c 1, 2, 4, 8a, 8b, 8c (HÁJEK 1993–2000), 14, 15, 17, 18, 20 2, 5, 6, 27 (HÁJEK 1993–2000), 29 9, 19, 20, 22, 25, 27 29

S 2006 S 2012

S 2004 S 2006 S 2008

S 2006, 2011

S 2009

M. Mikát 2009; S 2000, 2012

Vzácnější druh v Javořích horách, A. Hájek ho uvádí od Ruprechtic (AOPK ČR, 2012).

S 2000

na Broumovsku vzácnější druh (17 lokalit, AOPK ČR 2012)

S 2000 S 2000, M. Mikát 2008

Druh roste na deponiích zeminy, ŠTĚPÁNKOVÁ (2012) jej ze síťového pole 5364 neuvádí.

S 2004 L. Harčariková et S 2011

nový druh pro Javoří hory

S 2000, 2011 S 2004, 2006, obě rev. J. Štěpánková 2011 S 2011, rev. J. Štěpánková 2013

ŠTĚPÁNKOVÁ (2012) druh ze síťového pole 5364 neuvádí.

9, 22 8c 5 1, 8a, 8c, 14, 15, 17, 18, 19 5 5

S 2000, 2008 S 2000

Nový druh pro Javoří hory, který se ojediněle vyskytoval na deponiích v lomu.

Paris quadrifolia Persicaria hydropiper Persicaria lapathifolia Persicaria maculosa Persicaria minor Petasites albus

1, 8c, 15, 16, 17, 18 9, 17, 19, 25 9 9, 19 (HÁJEK 1996a) 19 8c (HÁJEK 1993– 2000), 21, 22, Černý potok J od lomu 9

Phalaris arundinacea Phleum pratense Phragmites australis Picea abies

9, 23, 24, 26 10 1, 2, 8a, 8b (juvenilní), 8c, 11, 14, 15, 18, 19 2 29 2, 5, 8b

Pilosella bauhinii Pilosella officinarum Pilosella piloselloides Pimpinella major Pimpinella saxifraga subsp. saxifraga Pinus sylvestris

Z většího množství lokalit včetně Javořích hor tento druh uvádí FALTYS (1992). poprvé nalezen v roce 2011

S 2008, det. J. Chrtek jun. 2008 S 2000, det. J. Chrtek jun. 2004, S 2008 det. J. Chrtek jun. 2008

1, 2, 5, 8a, 8b (juvenilní), 10, 15 2, 6, 8b, 20, 22, 25, 26, 27 1, 5, 9, 20, 24

Plantago major subsp. major Plantago media Poa angustifolia Poa annua Poa compressa Poa nemoralis

6, 26 4 5, 17 5 1, 4, 5, 8a, 8b, 8c, 14, 15, 16, 18 2, 9, 22 4, 6, 27 (HÁJEK 1993–2000), 29 9, 19, 20, 27 (HÁJEK 1993–2000) 20 22 1, 4, 7, 8a, 14, 15, 16, 18 15 8a (na severním svahu Homole), 8c (HÁJEK 1993–2000) 2 (juvenilní), 4, 6, 8a, 14, 15, 16, 19, 20, 23 5 (nádržka u drtičky) 2, 4, 5, 8b 20, 26 8b, 17

Poa palustris Poa pratensis s.l. Poa trivialis Polygala vulgaris Polygonum arenastrum Polygonatum multiflorum Polygonatum verticillatum Polypodium vulgare Populus tremula Potentilla anserina Potentilla argentea Potentilla erecta Potentilla inclinata

Prunella vulgaris

S 2000 S 2000 S 2008 S 2000, 2009

25, 26, 27 4, 6

Plantago lanceolata

Potentilla verna Prenanthes purpurea Primula elatior subsp. elatior

S 2006, 2008

C3(VČ)

4, 6 8c, 18 1, 4, 8 (niva potoka v úrovni třídičky), 15, 16, 22, 25 (HÁJEK 1995–1996), 27 (HÁJEK 1993–2000), SZ od Cikánského kopce 2, 5, 9, 17, 20, 25, 26

S 2011 S 2004 S 2000 S 2000, rev. J. Štěpánek 2013 S 2000, S 2006

S 2004, 2008

S 2006, S 2009 S 2000

S 2009 S 2009

S 2000 S 2010, 2011 S 2000, 2001, obě rev. J. Soják 2005; S 2009, rev. J. Soják 2010

Nový druh pro Javoří hory. Roste na odtěžené ploše u cesty na Homoli, na okraji lesa nad lomovou hranou. Druh nalezl v Broumovské kotlině HADAČ (1970) na 2 lokalitách.

S 2004, rev. J. Soják 2007 S 2000, 2010

55

Prunus avium

Ranunculus auricomus agg.

1, 5, 7, 8b (vysázena), 14, 27 6 4, 8a, 22 8 (niva potoka v úrovni třídičky), 15 6, 26 6 (starý strom), 8a (oplocenka), 27 5, 6, 9, 25, 26, 27 (HÁJEK 1993–2000), 29 22, 25

S 2000

Ranunculus bulbosus

29

S 2011

Ranunculus repens

1, 2, 9, 10, 14, 19, 20, 22, 27, 29 9, 10 8a, 8b, 15, 21, 27 1, 4, 6, 8b, 14, 15 26

Prunus domestica Prunus spinosa Pulmonaria obscura

A

Pyrus sp. Quercus robur Ranunculus acris subsp. acris

Ranunculus sceleratus Ribes uva-crispa Rosa canina Rosa tomentosa Rubus dollnensis Rubus fruticosus agg. Rubus hirtus agg. Rubus idaeus Rumex acetosa Rumex acetosella Rumex crispus Rumex obtusifolius Sagina procumbens Salix alba Salix aurita Salix caprea Salix cinerea Salix euxina (= S. fragilis) Salix purpurea Salix × rubens Sambucus nigra Sambucus racemosa Sanguisorba minor Sanguisorba oficinalis Sanicula europaea Scirpus sylvaticus Scleranthus annuus

Scorzoneroides autumnalis Scrophularia nodosa Scutellaria galericulata

56

C3; C4(VČ)

14 1, 2, 6, 8a, 8c, 11, 15, 16, 18 17 1, 2, 8b, 8c, 10, 11, 12, 14, 17, 18, 19, 22 4, 6, 22, 27 (HÁJEK 1993–2000), 29 2, 5, 18, 27 (HÁJEK 1993–2000) 5, 24, 25 1, 5, 6, 8a, 8b, 13, 15, 17, 18, 19, 20, 22, 24 5, 8b, 9, 20 4, 9, 19 19, 27 (HÁJEK 1993–2000) 1, 2, 5, 8a, 8b (nálety), 9, 10, 13, 14, 23 25 9 22 21 8c 1, 5, 8a, 8b, 8c (HÁJEK 1993–2000), 9, 12, 14, 15, 17 6 22, 24, 25, 26, 27 15 12, 22, 25, 27 2, 5 (roste na nezapojených plochách v lomu) 2, 5 4, 8b, 8c, 9, 13, 14, 15, 17, 18, 21, 22 9

S 2000

Druh roste i na loukách mimo lom. Vzácnější druh v Javořích horách. A. Hájek ho uvádí od Ruprechtic (AOPK ČR, 2012).

nový druh pro Javoří hory S 2010 S 2000, 2008; M. Mikát 2008 S 2010, rev. P. Havlíček 2011, rev. V. Grulich 2013, S 2012, rev. V. Grulich 2013 S 2008, det. P. Havlíček 2008 S 2000 S 2008, det. P. Havlíček 2008

S 2000

Druh roste na nezapojených plochách v lomu.

S 2011 S 2011 S 2000

S 2004, 2005

S 2011

S 2000

S 2008

Vzácnější druh v Javořích horách. A. Hájek ho uvádí S od Ruprechtic (AOPK ČR, 2012).

Securigera varia

1, 2

Sedum acre

5 (roste na nezapojených plochách v lomu) 8b 6, 27 (okraj cesty) 2, 5, 4, 6, 8b, 23, 26, 27, 28 1, 2, 8a, 8b, 8c, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 21, 22, 25 5, 8b, 19 2, 5, 8b, 10 2, 5, 6, 8b 1, 4, 14, 15, 16, 18, 19 2, 5 2, 4, 20, 29 20

Sedum hispanicum Sedum sexangulare Senecio jacobaea

N

Senecio ovatus Senecio sylvaticus Senecio viscosus Senecio vulgaris Silene dioica Silene latifolia subsp. alba Silene nutans Silene vulgaris subsp. vulgaris Sisymbrium officinale Solidago gigantea Solidago virgaurea Sonchus arvensis Sonchus asper Sonchus oleraceus Sorbus aucuparia

A A

A N A A A

Sparganium erectum s.str. Spergularia rubra

Stachys sylvatica Stellaria alsine Stellaria graminea Stellaria holostea Stellaria media Stellaria nemorum Symphytum officinale Tanacetum vulgare Taraxacum Sect. Ruderalia

A

Taraxacum cf. acroglossum Taraxacum baeckiiforme Taraxacum crassum Taraxacum deltoidifrons Taraxacum fasciatum Taraxacum oxyrhinum Thlaspi arvense Thymus pulegioides subsp. chamaedrys Tilia cordata

A

5 10 1, 2, 6, 18 9, 9 (nový mokřad nejblíže k váze) 5, 9, 10 5, 10 1, 2, 4, 8a (oplocenka), 8b, 8c, 14, 15, 17, 18, 21, 22 9 2, 5

13, 14, 15, 16, 20 9, 19, 27 (HÁJEK 1993–2000) 2, 4, 6, 9, 19 (HÁJEK 1996a), 20, 24, 26, 27 15 5, 9, 17, 19 (HÁJEK 1996a), 20 14, 15, 16, 20 9, 10, 27 2, 6, 8b, 24 1, 2, 5, 6, 13, 14, 15, 21, 26 13 louky Z od lomu trávníky u bývalé zemědělské usedlosti pod lomem trávníky u bývalé zemědělské usedlosti pod lomem trávníky u bývalé zemědělské usedlosti pod lomem trávníky u bývalé zemědělské usedlosti pod lomem 5 4, 6

Nový druh pro Javoří hory. V Broumovské kotlině jej uvádí z 1 lokality FALTYS (1992).

B. Mocek 2014 S 2008 S 2010 S 2000, rev. V. Grulich 2006, S 2008 S 2001 S 2000 S 2000, 2004, 2009 S 2000 S 2009

S 2008 S 2008

S 2000

S 2008 S 2000, rev. P. Kúr 2014

Nový druh pro Javoří hory. HADAČ (1970) jej nalezl v Broumovské kotlině v lomu V od Hynčic.

S 2000 S 2000

S 2000

S 2000, det. J. Zámečník S 2008, det. J. Zámečník J. Zámečník et B. Trávníček 2012, det. B. Trávníček, herb. Zámečník J. Zámečník et B. Trávníček 2012, det. B. Trávníček, herb. Zámečník J. Zámečník et B. Trávníček 2012, det. B. Trávníček, herb. Zámečník J. Zámečník et B. Trávníček 2012, det. B. Trávníček, herb. Zámečník

1, 8a, 14, podél potoka u drtičky

57

Tilia platyphyllos

S 2000, 2004

Torilis japonica Trifolium arvense

15, 21 (u budovy v jižní části lomu) 2, 8a, 17, 20 2, 5, 8b

Trifolium aureum

2, 4, 8b, 10, 20

S 2000, 2008

Trifolium campestre Trifolium dubium Trifolium hybridum

6 2, 6, 26 2, 8a, 8b, 9, 10, 23, 25, 28 8a, 9, 20, 26 2, 5, 9, 20, 25, 26, 28 2, 9 2, 4, 5, 8b

S 2008

Trifolium medium Trifolium pratense s.str. Trifolium repens Tripleurospermum inodorum Trisetum flavescens

N

A

Trollius altissimus

§3, C3, C2(VČ)

Turritis glabra Tussilago farfara Typha latifolia Ulmus glabra Urtica dioica

C4(VČ)

Vaccinium myrtillus Vaccinium vitis-idaea Valeriana officinalis Verbascum nigrum Verbascum thapsus Veronica anagallis-aquatica Veronica arvensis Veronica beccabunga

A

Veronica chamaedrys Veronica officinalis Veronica persica Veronica serpyllifolia Veronica sublobata Viburnum opulus Vicia angustifolia s. l. Vicia cracca Vicia hirsuta Vicia sepium var. sepium

Vicia tetrasperma Viola arvensis Viola reichenbachiana Viola riviniana Viscaria vulgaris

58

N

A

S 2008

V CHKO Broumovsko nehojný druh (6 lokalit, AOPK ČR 2012), 2 lokality zmiňují HADAČ (1970) a FALTYS (1992) v CHKO Broumovsko nehojný druh (19 lokalit, AOPK ČR 2012)

S 2006

5, 6, 25, 27 (HÁJEK 1993–2000) 25 4, 5, 6, 10, 20 2, 5, 8b, 9, 10, 20, 21, 22 9, 10, 22 1, 15, 16, 18 1, 4, 5, 6, 7, 8a, 8b, 8c (HÁJEK 1993–2000), 9, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 18, 19, 20, 21, 22, 24, 27 8c, 12, 15, 17, 18 12 5 (nádržka u drtičky) 5, 8b, 9, 10 2, 5, 8b 9, 10, 25 5, 20 19, 22, 27 (HÁJEK 1993–2000) 2, 4, 6, 8b, 9, 14, 15, 18, 20, 23, 24, 27 (HÁJEK 1993–2000) 8b, 17 (paseka), 18, 20 5 19, 20 4 4 (okraj lesa u západního úvozu), 8a, 14 2, 5 1, 2, 8b, 10, 20, 22, 25, 26, 27 (HÁJEK 1993–2000) 2, 5, 9, 28 1, 2, 8b, 19 (HÁJEK 1996a), 20, 22, 25, 27 (HÁJEK 1993–2000), 29 2, 6, 28 2, 5, 10, 17 (paseka) 1, 4, 8c, 14, 15, 16 4 6, 20, 26

S 2000, 2001

S 2000

S 2010 S 2000, rev. V. Bulíčková et J. Danihelka, 2007 S 2011 S 2011

S 2000, 2006 S 2000 S 2011 S 2000 Mikát 2008 S 2000 S 2008

S 2000, 2004 S 2000 S 2000 S 2006, 2011

i v úvoze mimo areál lomu

Přehled ohrožených druhů rostlin Abies alba = jedle bělokorá – C4a, C3(VČ). Starší stromy rostou na Zadní Homoli, sazenice byly vysázeny v oplocence na Homoli. V CHKO Broumovsko se vyskytuje poměrně hojně (přes 600 lokalit, AOPK ČR 2012). Achillea ptarmica = bertrám obecný – C4(VČ), roste u rybníka a na vlhkých loukách mimo lom. Ve východních Čechách se vyskytuje roztroušeně na podmáčených loukách od nížin do podhůří. V CHKO Broumovsko roste roztroušeně (přes 80 lokalit, AOPK ČR 2012). Alchemilla glabra = kontryhel lysý – C4(VČ), zaznamenán u lesní cesty severně od lomu. Vyskytuje se hojněji jen v oreofytiku, zvláště v sudetských pohořích a na Šumavě, častý i v mezofytiku v předhůří sudetských hor (PLOCEK 1995). Z Javořích hor jej uvádějí HADAČ et REJMÁNEK (1968), z Adršpašsko-teplických skal ho u Ozvěny uvádí VONDŘEJC (1952), dále ze 4 lokalit SÝKORA et HADAČ (1984) a je doložen 4 sběry (2004 A. Hájek, HR). Alchemilla propinqua = kontryhel příbuzný – C4b, nalezen na svahové louce v areálu lomu. V Květeně ČR udává PLOCEK (1995) výskyt převážně ze sudetských pohoří a širšího okolí. V herbáři Muzea východních Čech doložen kromě CHKO Broumovsko také na Náchodsku a v Orlickém podhůří. Anthemis arvensis = rmen rolní – C4(VČ), archeofyt, roste na nezapojených plochách v dobývacím prostoru lomu v určitém sukcesním stádiu na odvalech. Protože je tento jednoletý druh výrazně světlomilný a spíše xerofilní, vyskytuje se roztroušeně na okrajích polí nebo v nezapojených porostech na půdách s nižším obsahem dusíku od nížin do hor. Pro Javoří hory byl nalezen nově. Z Broumovské kotliny jej uvádí HADAČ (1970) a VONDŘEJC (1952) popisuje jeho výskyt v Broumovském výběžku jako hojný. Aquilegia vulgaris = orlíček obecný – C3, C4(VČ), vyskytoval se v listnatém lese nad lomem. Nyní byl zaznamenán v porostech podél staré úvozové cesty v západní části lomu, u lesní cesty severně od lomu a na okraji lesa nad horní lomovou hranou. Ve východních Čechách roste roztroušeně v lesích i na loukách od nížin do podhůří. V CHKO Broumovsko je evidován na více než 100 lokalitách (AOPK ČR 2012), především v Polické kotlině, v Javořích horách je vzácný. Cardamine flexuosa = řeřišnice křivolaká – C3(VČ), v CHKO Broumovsko se vyskytuje roztroušeně (22 lokalit, AOPK ČR 2012), z Javořích hor je známo jen několik lokalit. Carex appropinquata = ostřice odchylná – C3, C2(VČ), vyskytuje se vzácněji na vlhkých loukách, v Broumovské a  Polické kotlině (přes 40 lokalit, AOPK ČR 2012). V Javořích horách je uváděna na 3 lokalitách (HÁJEK in AOPK ČR 2012). Carex disticha = ostřice dvouřadá – C4a, vyskytuje se roztroušeně na vlhkých loukách v CHKO Broumovsko (přes 100 lokalit, AOPK ČR 2012), v Javořích horách je vzácná. Carex hartmanii = ostřice Hartmanova – C4a, C3(VČ), vyskytuje se roztroušeně na vlhkých loukách v CHKO Broumovsko (přes 40 lokalit, AOPK ČR 2012), v Javořích horách je vzácná. Carex otomana = ostřice Chabertova – C4a, C4(VČ), v CHKO Broumovsko se vyskytuje roztroušeně, především u lesních cest, na okrajích lesů nebo v bučinách. Corydalis cava = dymnivka dutá – C4(VČ), je zmiňována z Javořích hor z Bobřího vrchu (MAYER in ČELAKOVSKÝ 1884). Původně rostla v listnatém lese nad lomem. Geofyt,

který dominuje v bylinném patře na jaře především v lužních lesích, suťových lesích roztroušeně v dubohabřinách nebo bučinách. Z okolí není známa podobně bohatá lokalita, tj. na ploše několika desítek m² (A. Hájek in litt. 2000). Vzhledem k plánované otvírce lomu na parcele č. 1058/3, byl navržen transfer rostlin na lokality č. 4, 7 a 8a. Přenos rostlin byl uskutečněn na podzim 2003 a 2005. Lokality byly kontrolovány v roce 2004, 2005, 2008 a 2009. Záchranu populace dymnivky duté lze hodnotit jako úspěšnou, na všech náhradních stanovištích rostliny kvetou a plodí. Nejlépe prosperuje populace v úvoze ve východní části lomu (lok. č. 7), cca 500 kvetoucích rostlin v roce 2009. Dactylorhiza majalis = prstnatec májový – §3, C3, C3(VČ), CITES, několik kvetoucích jedinců bylo zjištěno na loukách mimo lom 0,6 km V od drtičky v lomu. Ve východních Čechách ještě poměrně hojná orchidej na vlhkých nehnojených loukách. V Javořích horách vzácný druh, častější je v Polické nebo Broumovské kotlině a na Hejšovině. Daphne mezereum = lýkovec jedovatý – C3(VČ), několik jedinců rostlo v listnatém lese nad lomem na lokalitě č. 1. Ve východních Čechách se lýkovec vyskytuje roztroušeně v listnatých lesích od nížin do hor. Při plánované otvírce na parcele č. 1058/3 by došlo ke zničení lokality, proto byl navržen transfer rostlin na lokality č. 4, 7 a 8a. K přenosu rostlin došlo v roce 2001. Keře rostou v březině v severozápadní části lomu (22 jedinců), v olšině nad horní hranou lomu (15 jedinců), na Homoli (cca 17 jedinců) a v západním úvoze. Další výskyty byly zjištěny v lesích severně od lomu, na Cikánském kopci a nad mokřadem u Cikánského kopce (cca 11 jedinců). Digitalis grandiflora = náprstník velkokvětý – C4(VČ). Nový druh pro Javoří hory. V CHKO Broumovsko vzácný druh. Epilobium dodonaei = vrbovka rozmarýnolistá – A3(VČ). Roste vzácně především v kamenolomech nebo na železničních nádražích. V Sudetském mezihoří jsou známy 2 lokality (Bernartice: důl Rybníček HORÁK & HORÁK 1978, HORÁK in PROCHÁZKA 1981; Radvanice: důl Celestýn, VORTEL in HORÁK & HORÁK 1978, VORTEL in PROCHÁZKA 1981). Pro Javoří hory jde o nový druh. Epilobium parviflorum = vrbovka malokvětá – C3, roste v okolí mokřadů v lomu a na vlhké louce JZ od Zadní Homole. V CHKO Broumovsko roztroušeně se vyskytující druh (11 lokalit, AOPK ČR 2012). Epipactis helleborine = kruštík širolistý – CITES. V CHKO Broumovsko nehojný druh (3 desítky lokalit AOPK ČR 2012). V Javořích horách se vyskytuje ojediněle, neuvádějí jej odsud ani VONDŘEJC (1952), HADAČ (1970), ani FALTYS (1992). Eriophorum angustifolium = suchopýr úzkolistý – C3(VČ), roste na vlhkých loukách mimo lom. V CHKO Broumovsko vzácnější druh (několik desítek lokalit, AOPK ČR 2012). Filago arvensis = bělolist rolní – C3, C2(VČ), archeofyt, roste na nezapojených plochách lomu na lokalitě č.  5. Světlomilný, termofilní a xerofilní druh roste v určitém sukcesním stádiu na odvalech v lomu, v době kdy porost není zcela zapojen. Ve východních Čechách se vyskytuje vzácněji, na půdách chudých dusíkem, především v písnících. V Broumovské kotlině ani v Javořích horách není v současné době znám žádný jiný výskyt. Fumaria officinalis subsp. wirtgenii = zemědým lékařský Wirtgenův – C4b. V ČR roztroušeně se vyskytující druh. Z Broumovska jej uvádí FALTYS (1992) ze 2 lokalit.

59

Galeobdolon luteum = pitulník žlutý – C4(VČ). V Javořích horách vzácný druh, i jinde v CHKO Broumovsko jen řídce doložený, častější je Galeobdolon montanum. Galium boreale subsp. boreale = svízel severní – C4a, C4(VČ). V CHKO Broumovsko roztroušeně se vyskytující druh (přes 100 lokalit, AOPK ČR 2012). Galium rotundifolium = svízel okrouhlolistý – C4(VČ). V CHKO Broumovsko se vyskytuje vzácně (1 lokalita AOPK, ČR 2012), uvádí ho VONDŘEJC (1952) na Broumovsku roztroušeně, z Javořích hor jej uvádějí ze 2 lokalit HADAČ & REJMÁNEK (1968), dále z 1 lokality FALTYS (1992). Hordelymus europaeus = ječmenka lesní – C4(VČ), rostla v listnatém lese nad lomem na lokalitě č. 1. Je diagnostickým druhem přirozených bučin, proto se její areál kryje s rozšířením původních bukových porostů od Podkrkonoší přes Broumovsko, Orlické hory na Českomoravskou vrchovinu. V CHKO Broumovsko vzácnější druh (přes 30 lokalit, AOPK ČR 2012), byl zaznamenán především na Žaltmanu, Broumovských stěnách a Javořích horách. Druh nezmiňují z Broumovské kotliny ani z Javořích hor HADAČ & REJMÁNEK (1968), HADAČ (1970), FALTYS (1992), ale druh jako typický v bučinách Javořích hor uvádí KOVANDA (1964). Leucojum vernum = bledule jarní – §3, C3, C3(VČ). Geofyt, který se vyskytuje v CHKO Broumovsko roztroušeně až místy hojně (několik stovek lokalit, AOPK ČR 2012). V Javořích horách je bledule vzácná. Největší výskyt zmiňuje pod hřebenem Javořích hor nad Rožmitálem ANDRŠ (1985). Monotropa hypopitys = hnilák smrkový – C3, C2(VČ). Druh rostoucí v bukosmrkových lesích nebo smrčinách. V CHKO Broumovsko vzácný druh. Pro Javoří hory nový druh. Myosotis ramosissima = pomněnka chlumní – C3(VČ). V CHKO Broumovsko je vzácná, z Broumovské kotliny ji udává HADAČ (1970). Neottia nidus-avis = hlístník hnízdák – C4a, C3(VČ), CITES. V CHKO Broumovsko vzácnější druh (17 lokalit, AOPK ČR 2012). Z Javořích hor je známá pouze 1 další lokalita. Z Rožmitálu jej uvádí již NOWOTNY (1942). Papaver dubium = mák pochybný – C4(VČ), jednoletý druh, který se ojediněle vyskytl na deponiích v lomu s nezapojeným porostem – lokalita č. 5. Archeofyt, roste roztroušeně v teplejších oblastech na okrajích polí, rumištích a náspech. Nový druh pro Javoří hory. Primula elatior = prvosenka vyšší – C3(VČ), roste na více lokalitách v lese ve studovaném území. Druh se vyskytuje roztroušeně ve vlhčích lesích v chladnějších oblastech pahorkatin až do hor. V CHKO Broumovsko je relativně častý (několik stovek lokalit, AOPK ČR 2012). Rosa tomentosa = růže plstnatá – C3, C4(VČ), roste na okraji svahové louky a cesty. VĚTVIČKA (1995) udává výskyt od planárního po submontánní stupeň, v termofytiku i v mezofytiku, vzácně v oreofytiku. V Květeně ČR (VĚTVIČKA 1995) není ze Sudetského mezihoří zaznamenána. V herbáři Muzea východních Čech je doložena také z Broumovské kotliny (Suchý Důl, 1998 V. Samková, HR). Trollius altissimus = upolín nejvyšší – §3, C3, C2(VČ), zjištěn na vlhkých loukách mimo lom 0,6 km V od drtičky v lomu. V Javořích horách vzácný druh, častější je v Polické nebo Broumovské kotlině. Ulmus glabra = jilm drsný – C4(VČ), semenáče rostly v listnatém lese na lokalitě č. 1. Další jedinci byli nalezeni v klenové bučině, na Cikánském kopci a v olšině pod Cikánským kopcem. V CHKO Broumovsko je relativně častý (přes 200 lokalit, AOPK ČR 2012).

60

Diskuse Autorka nalezla v lomu a jeho okolí 14 druhů, které nejsou z Javořích hor uváděny (cf. NOWOTNY 1940a, 1940b, 1942, VONDŘEJC 1952, KOVANDA 1964, HADAČ & REJMÁNEK 1968, HADAČ 1978, FALTYS 1992 a další) ani nejsou obsaženy v nálezové databázi ochrany přírody (AOPK ČR 2012): Anthemis arvensis, Cerastium glomeratum, Cuscuta europaea, Digitalis grandiflora, Epilobium dodonaei, Filago arvensis, Jasione montana, Monotropa hypopitys, Papaver dubium, Potentilla inclinata, Ranunculus sceleratus, Rosa tomentosa, Securigera varia a Spergularia rubra. Bylo zjištěno 18 druhů, u nichž ve Fytokartografických syntézách (SLAVÍK 1986, 1990, 1998, ŠTĚPÁNKOVÁ 2012) není vyznačen výskyt v síťovém poli 5364: Cerastium glomeratum, Chaerophyllum temulum, Digitalis grandiflora, Geranium columbinum, Epilobium dodonaei, Jasione montana, Malva moschata, Microrhinum minus, Monotropa hypopitys, Myosotis ramosissima, Papaver dubium, Potentilla inclinata, Ranunculus sceleratus, Rosa tomentosa, Scleranthus annuus, Securigera varia, Spergularia rubra, Trifolium arvense. Z druhů, které rostou v Javořích horách vzácně, autorka našla [v závorkách uvedena naleziště zjištěná Hájkem (HÁJEK 1993, 1993–1995b, 1995–1996, 1996b, 1996c, 1993–2000)]: Calamagrostis canescens [„Ruprechtická mokřina“], Cornus sanguinea [„U polské lávky“ u Šonova], Geranium columbinum [louky za Zadní Homolí], Trifolium arvense [v CHKO Broumovsko vzácný druh, např. „U lomu v Rožmitále“, „Stráň pod Homolí“ u Šonova], T. aureum [„Lom pod Brabenčákem“, „U lomu v Rožmitále“]. Z druhů publikovaných v literatuře ze zkoumaného území nebyly autorkou nalezeny v lomu ani v okolí: Vicia sylvatica (KOVANDA 1964) a Potamogeton pectinatus (FILIPPOV 2004). Z lokalit v blízkém okolí lomu se uvádí řada druhů, které zatím autorka ve zkoumaném území nenalezla, ale jejich výskyt je zde možný, některé mohly být přehlédnuty nebo se lokality přesně nekryjí se sledovanými místy jiných autorů, např: Briza media, Carex rostrata, Crepis mollis subsp. succisifolia, Equisetum fluviatile, Juncus conglomeratus, Rhinanthus minor, Salix rosmarinifolia (lokalita č. 27 a navazující louky mezi cestou a okrajem lesa směrem k SV, HÁJEK 1993–2000), Viola palustris (lokalita č. 25, HÁJEK 1995–1996), Crepis mollis subsp. succisifolia (lokalita č. 26, HÁJEK 1993–2000), Melampyrum sylvaticum, Myosotis stricta, Nardus stricta, Primula veris, Tragopogon pratensis, Viola canina (lokality č. 28, 29, HÁJEK 1993–2000), Epilobium obscurum, Galeopsis pernhofferi (lokalita č. 19, HÁJEK 1996a), Jovibarba globifera (lokalita č. 26, FILIPPOV 2003), Bryonia alba, Petasites hybridus (100 m pod lomem v Rožmitálu, HADAČ 1978). U některých autorkou nenalezených druhů není jasné, zda literární údaje o jejich výskytu pocházejí ze studovaného území nebo z míst k němu přilehlých. Je to způsobeno nepřesnou, obtížně interpetovatelnou lokalizací starších údajů. Jedná se o tyto druhy: Chamaecytisus supinus („unter dem Bieberstein“ – pod Bobřím vrchem, MAYER in ČELAKOVSKÝ 1884); Dactylorhiza sambucina („am Biberstein und Rosenthaler Abhang“ – Bobří vrch a Rožmitálské svahy, MAYER in ČELAKOVSKÝ 1884); Arnica montana, Gentiana ciliata, Lathraea squamaria, Lilium martagon, Listera ovata, Moneses uniflora, Muscari comosum, Orchis morio, Orchis

mascula, Platanthera bifolia, Pyrola rotundifolia („Ober Rosenthal“ – horní Rožmitál, SCHADE 1894); Menyanthes trifoliata, Montia fontana („im Quellbache der Heinztilke in Rosental“ – potok JV od Bobřího vrchu, NOWOTNY 1940a); Neottia nidus-avis, Orchis mascula, Orchis morio („Rosental“ – Rožmitál, NOWOTNY 1942), Dactylorhiza sambucina („am Südhange des Bibersteins“ – Bobří vrch, jižní svahy, NOWOTNY 1942); Corallorhiza trifida („am Bierstein oberhalb des Jugendheims“ – Bobří vrch, nad domovem mládeže, NOWOTNY 1942); Epipactis helleborine, Gymnadenia conopsea, Listera ovata, Orchis mascula, Platanthera bifolia („Südhang des Bibersteins“ – Bobří vrch, jižní svah, NOWOTNY 1964). Vzhledem ke značné dynamičnosti některých rostlinných společenstev ve zkoumaném území je nutno počítat s pronikáním dalších druhů z okolí. V širším okolí lomu mimo sledované území byly jinými autory zaznamenány další druhy: Acinos arvensis, Anthyllis vulneraria, Campanula rapunculoides, Carex caryophyllea, Cerinthe minor – U lomu tj. cca 1 km JV od areálu lomu (HÁJEK 1995–1996), Carex paniculata – Pod Dlouhým vrchem (HÁJEK 1993–1995a), Carex pilulifera, Carpinus betulus, Melampyrum pratense – les SSV od Zadní Homole (HÁJEK 1993–2000), Prunus padus (FILIPPOV 2003, PEKAŘOVÁ 2010), Carex otrubae (MAŤÁTKOVÁ 2002), Luzula luzuloides, Lilium martagon (FILIPPOV 2003). Různí autoři uvádějí z Javořích hor a Broumovské kotliny další druhy, jejichž výskyt lze v lomu a jeho okolí očekávat, např. Carex flacca, Cirsium palustre, Erodium cicutarium, Euphorbia dulcis, Fallopia convolvulus, Fragaria viridis, Galium saxatile, Lamium purpureum, Pteridium aquilinum, Raphanus raphanistrum, Saxifraga granulata, Tephroseris crispa, Tragopogon orientalis, Valeriana excelsa. Dalším průzkumem jistě bude počet zjištěných druhů narůstat.

Závěr Botanickým inventarizačním průzkumem bylo v areálu lomu a jeho okolí zjištěno celkem 425 taxonů (druhů, poddruhů a kříženců) cévnatých rostlin. Z toho 15 druhů jsou neofyty a 36 druhů jsou archeofyty. V lomu a okolí byly nalezeny 3 zvláště chráněné druhy podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. v kategorii ohrožený. Ve sledovaném území bylo zjištěno 33 ohrožených druhů, 15 druhů je ohrožených podle Červeného seznamu cévnatých rostlin (GRULICH 2012) a 27 druhů je ohrožených podle Přehledu vyhynulých, nezvěstných a ohrožených taxonů cévnatých rostlin na území VČ (FALTYS 1995). V lomu a jeho blízkém okolí bylo nalezeno 14 druhů, které dříve nebyly z Javořích hor uváděny. Bylo zjištěno 18 druhů, u nichž ve Fytokartografických syntézách (SLAVÍK 1986, 1990, 1998, ŠTĚPÁNKOVÁ 2012) není vyznačen výskyt v síťovém poli 5364. K nejzachovalejším a nejhodnotnějším biotopům v území patří bučiny (lokality 8c, 15), vlhké louky (lokalita 25) a mokřady (lokality 9, 10, 19).

Poděkování Za revizi nebo determinaci herbářového materiálu děkuji kolegům: P. Burešovi, M. Dančákovi, J. Danihelkovi, M.  Duchoslavovi, L. Ekrtovi, V. Grulichovi, P. Havlíčkovi,

J. Chrtkovi jun., F. Krahulcovi, P. Kouteckému, bratrům M. a P. Lepším, R. Letzovi, M. Markovi, J. Prančlovi, O.  Rotreklové, R.  Řepkovi, J.  Sojákovi, O.  Šídovi, P. Šmardovi, A. Šmídové, M.  Štechovi, J. Štěpánkovi, J. Štěpánkové, P. Trávníčkovi, J. Zámečníkovi a V. Zavadilovi. Za cenné připomínky k textu děkuji A. Hájkovi.

Summary During the botanical inventory survey in the area of the quarry and its vicinity there were found 425 taxa altogether. Out of these there are 15 neophytes and 36 archeophytes. Three species that were found in the quarry and its vicinity are protected under the Decree of MoE no. 395/1992 Coll. within the category endangered. Within the surveyed area there were found 33 endangered species, out of which 15 species are listed as endangered under the Red List of vascular plants (GRULICH 2012) and 27 species are listed as endangered under the List of extinct, missing and endangered taxa of vascular plants of East Bohemia (FALTYS 1995). 14 species were found in the quarry and its vicinity, that had not been stated for the area of Javoří hory Mts. There were found localities of 18 species for the grid 5364, that had not been mentioned in the Phytocartographical syntheses (SLAVÍK 1986, 1990, 1998, ŠTĚPÁNKOVÁ 2012). The best-preserved and most valuable biotopes of the area are beech forests (localities 8c, 15), wet meadows (locality 25) and wetlands (localities 9, 10, 19).

Literatura ANDRŠ, F. (1985): K výskytu chráněných rostlin na Broumovsku. – Náchodsko od minulosti k dnešku, Náchod, 1: 210–216. ANDRŠ, F. et al. (1972): Příspěvek ke studiu výskytu chráněných rostlin Východočeského kraje (Broumovsko – okr. Náchod). – Práce a Studie – Přír., Pardubice, 4: 39–42. AOPK ČR (2012): Nálezová databáze ochrany přírody. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha, [on-line databáze; portal.nature.cz]. ČELAKOVSKÝ, L. (1884): Resultate der botanischen Durchforschung Böhmens im Jahre 1882. – Sitzungsb. Königl. Böhm. Gess. Wiss., Prag, 1883: 34–83. DANIHELKA, J., CHRTEK, J. Jr. & KAPLAN, Z. (2012): Checklist of vascular plants of the Czech Republic. – Preslia, Praha, 84: 647–811. FALTYS, V. (1993): Výsledky floristického minikurzu v Broumově 1992. – Východočeský Bot. Zpravodaj, Pardubice, 1992: 7 p. (sine pag.). FALTYS, V. (1995): Přehled vyhynulých, nezvěstných a ohrožených taxonů cévnatých rostlin na území východních Čech. – Ms., 24 p. [Depon. in: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Správa CHKO Železné hory a středisko Pardubice, Pardubice]. FILIPPOV, P. (2003): Broumovsko I. (H0141br), závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – Ms., 22 p. [Depon. in: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha]. FILIPPOV, P. (2004): Botanické poznámky k rybníkům v Broumovské kotlině. – Muzeum a Současnost, ser. natur, Roztoky, 19: 101–116. GRULICH, V. (2012): Red list of vascular plants of the Czech Republic. – Preslia, Praha, 84: 631–645.

61

HADAČ, E. (1970): Příspěvek k fytogeografii Broumovské kotliny. – In: Slavík, B. (red.), Některé fytogeografické a fytocenologické problémy Československa, Studie ČSAV, Praha, 7: 225–259. HADAČ, E. (1978): Ruderal vegetation of the Broumov Basin, NE. Bohemia. – Folia Geobot. Phytotax., Praha, 13: 129–163. HADAČ, E. & REJMÁNEK, M. (1968): Příspěvek k fytogeografii Javořích hor. – Preslia, Praha, 40: 306–318. HADINEC J. & LUSTYK P. (eds.) (2006): Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. V. – Zprávy Čes. Bot. Společ., Praha, 41: 173–257. HÁJEK, A. (1993): Ruprechtická mokřina. – Ms. [Floristický škrtací seznam, depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. HÁJEK, A. (1993–1995a): Pod Dlouhým vrchem. – Ms. [Floristický škrtací seznam, depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. HÁJEK, A. (1993–1995b): Stráň pod Homolí. – Ms. [Floristický škrtací seznam, depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. HÁJEK, A. (1993–2000): Zadní Homole. – Ms. [Floristický škrtací seznam, depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. HÁJEK, A. (1995–1996): U lomu v Rožmitále. – Ms. [Floristický škrtací seznam, depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. HÁJEK, A. (1996a): Mokrá paseka. – Ms. [Floristický škrtací seznam, depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. HÁJEK, A. (1996b): Lom pod Brabenčákem. – Ms. [Floristický škrtací seznam, depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. HÁJEK, A. (1996c): U polské lávky. – Ms. [Floristický škrtací seznam, depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. HOLUB, J. (1970): Poznámka k floristickým poměrům centrální části Javořích hor. – Zprávy Čs. Bot. Společ., Praha, 5: 34–37. HORÁK, J. & HORÁK, J. ml. (1978): Výskyt vrbky rozmarýnolisté v Podkrkonoší. – Zprávy Čs. Bot. Společ., Praha, 13: 179–181. KOVANDA, M. (1964): Květenné a vegetační poměry Javořích hor. – Acta Musei Reginaehradecensis, ser. A, 5 (1963): 101–112, Hradec Králové. KOVÁŘ, P. (1980): Rostlinná společenstva rybníků na Broumovsku. – Práce a Studie – Přír., Pardubice, 12: 45–71. KUBÁT, K. (1988): Papaveraceae JUSS. – mákovité. – In: Hejný, S. & Slavík, B. (eds.), Květena ČSR 1: 482–494, Academia, Praha. MAŤÁTKOVÁ, K. (2002): ZM 1:10 000: 04-31-20, 04-32-16, 04-32-17, 04-32-22 (H0070br), závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – Ms., 24 p. [Depon. in: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha]. MIKYŠKA, R. & NEUHÄUSL, R. (1969): Geobotanická mapa ČSSR 1 : 200 000. List M – 33 – XVII. Náchod. – Academia, Praha. MOCEK, B. (2014): Přírodovědecký průzkum areálu kamenolomu Rožmitál u Broumova (Česká republika, severovýchodní Čechy, CHKO Broumovsko) v období 2000 – 2014. Biological survey of the area of the stone quarry Rožmitál u Broumova (Czech Republic, Northeast Bohemia, Broumovsko PLA) during the years 2000 – 2014. – Acta Musei Reginaehradecensis s. A, 34: 5–12, Hradec Králové.

62

MOCEK, B., MIKÁT, M. & SAMKOVÁ, V. (2011): Lom Rožmitál u Broumova. Průvodce naučnou stezkou. – 70 p., Grafické studio a vydavatelství Olga Čermáková, Hradec Králové. NEUHÄUSLOVÁ, Z. et al. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. – 341 p., Academia, Praha. NOWOTNY, E. (1940a): Neue Pflanzenfunde im Braunauer Ländchen. – Natur und Heimat, Aussig, 10 (1939–1940): 58–59. NOWOTNY, E. (1940b): Die Riedgräser (Cyperaceae) des Braunauer Ländchens. – Natur und Heimat, Aussig, 11 (1940–1941): 12–14. NOWOTNY, E. (1942): Die Orchideen des Braunauer Ländchens. – Natur und Heimat, Aussig, 12 (1941–1942): 103–105. NOWOTNY E. (1964): Botanische Wanderungen durch das Braunauer Ländchen. – 52 p., Heimatkreis Braunau/Sudetenland, Forchheim/Ofr. PEKAŘOVÁ, K. (2010): Aktualizace mapovacího okrsku cz3255, Aktualizace vrstvy mapování biotopů ČR. – Nálezová databáze [on-line databáze; portal.nature.cz, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha]. PLOCEK, A. (1995): Alchemilla L. – kontryhel. – In: Slavík, B. (ed.), Květena ČR 4: 247–270, Praha. PROCHÁZKA, F. (1981): Příspěvek ke květeně severovýchodních Čech II. – Acta Musei Reginaehradecensis, s. A, 16: 125–153, Hradec Králové. PYŠEK, P., DANIHELKA, J., SÁDLO, J., CHRTEK, J. Jr., CHYTRÝ, M., JAROŠÍK, V., KAPLAN, Z., KRAHULEC, F., MORAVCOVÁ, L., PERGL, J., ŠTAJEROVÁ, K. & TICHÝ, L. (2012): Catalogue of alien plants of the Czech Republic (2nd edition): checklist update, taxonomic diversity and invasion patterns. – Preslia, Praha, 84: 155–255. SCHADE, J. (1894): Das Pflanzenreich. – In: Braunauer Heimatkunde, p. 145–150, Braunau. SKALICKÝ, V. (1988): Regionálně fytogeografické členění. – In: Hejný, S. & Slavík, B. (red.), Květena ČSR 1: 103–121, Praha. SLAVÍK, B. (1986): Fytokartografické syntézy ČSR 1. – 199 p., Botanický ústav ČSAV, Průhonice u Prahy. SLAVÍK, B. (1990): Fytokartografické syntézy ČR 2. – 179 p., Botanický ústav ČSAV, Průhonice u Prahy. SLAVÍK, B. (1997): Verbreitung von Geranium-Arten (subgen. Geranium) in Tschechien. – Preslia, Praha, 68 (1996): 305–321. SLAVÍK, B. (1998): Phytocartographical syntheses of the Czech Republic 3. – 202 p., Academia, Praha. SÝKORA, T. & HADAČ, E. (1984): Příspěvek k fytogeografii Adršpašsko-Teplických skal. – Preslia, Praha, 56: 359–376. ŠTĚPÁNKOVÁ, J. (ed.) (2012): Phytocartographical syntheses of the Czech Republic 4. – 162 p., Institute of Botany AS CR, Průhonice & Academia, Praha. VĚTVIČKA, V. (1995): Rosa L. – růže. – In: SLAVÍK, B. (ed.), Květena ČR 4: 206–233, Praha. VONDŘEJC, J. (1952): Fytogeografická studie o vegetaci Broumovského výběžku. – Ms., 209 p. [Disert. práce, depon. in: Knih. Kat. Bot. Přír. Fak. UK Praha].

+ fotografie v barevné příloze