www.suas.cz
číslo 01|2010
ročník 15
zpravodaj společnosti
Dopad krize neovlivní plnění závazků firmy
Zaměstnanci i vedení jsou na jedné lodi, říká Smolka
Sater-Chodov se chystá na separaci odpadů
Kubinec získal v Austrálii světový rekord ve vzpírání
Rozhovor s generálním ředitelem Sokolovské uhelné Františkem Štěpánkem o situaci v roce 2010, očekávaných ekonomických výsledcích firmy, i o záměrech týkajících se výstavby průmyslové zóny poblíž Starého Sedla. více na str. 2
Cíl máme stejný, i když motivy jsou různé, tvrdí o soužití majitelů firmy s odbory jejich šéf Jan Smolka. Proč? Odpověď přináší aktuální rozhovor, ve kterém předseda odborářů hodnotí letos končící pětiletou kolektivní smlouvu. více na str. 3
V rámci seriálu o dceřiných společnostech Sokolovské uhelné tentokrát zamíříme do historie i zákulisí provozu společnosti Sater-Chodov. Tu v budoucnosti čeká řada změn. Chce se totiž specializovat na separaci komunálního odpadu. více na str. 5
Jeho vrstevníci si v ústraní užívají penze, on triumfuje na světových kolbištích. Bývalý pracovník Sokolovské uhelné Miroslav Kubinec rozšířil svoji sbírku titulů mistra republiky, Evropy a planety nově i o světový rekord. více na str. 6
Prodej tepla mÍrně klesá O další více než čtyři procenta meziročně klesl prodej tepla ze zpracovatelské části Sokolovské uhelné ve Vřesové. Loni tak externí zákazníci odebrali z tamní teplárny 1,95 Gj tepla, což je proti roku 2008 pokles na zhruba 95,5 procenta. „Hlavní přičinou je masivní zateplování bytových domů v poslední době,“ říká Vilém Bauer, vedoucí sekce Teplárna Sokolovské uhelné. Hlavně jde o panelová sídliště, která jsou teplem zásobována dálkově, a kam většina produkce z Vřesové míří. Již tradičně i loni nejvíce tepla odebraly Karlovy Vary, kam jde zhruba 68 % z celkových dodávek. Na druhém místě je s 15 procenty Chodov, a třetí Nejdek, který odebírá přibližně třináct procent z prodaného objemu. I v loňském roce pak probíhaly práce na modernizaci horkovodů, které Sokolovská uhelná vlastní, a kterými teplo proudí z Vřesové do okolních měst. Tentokrát šlo o kompletní výměnu šesti set metrového úseku vedení v Novém Sedle, do kterého firma investovala téměř devět milionů korun. „Tato výměna by měla pozitivně ovlivnit především bezpečnost provozu horkovodu. Navíc ho připravila na další posílení v letošním roce,“ vysvětluje Bauer s tím, že v nadcházejících měsících se ve městě vybuduje nový přívod pro bytovou výstavbu v lokalitě Anna. Jednoznačně největší investicí v oblasti výroby tepla pak v loňském roce byly rozsáhlé práce na výměníku V1, přes který proudí teplo právě do Karlových Varů. Její celkové náklady činily 54 milionů korun, a práce zahrnovaly rekonstrukci elektrických částí i rozvaděčů nízkého napětí ve výměníku, plus instalaci nových dvou turbín pro výrobu elektrické energie. Více o této investici v příštím čísle zpravodaje. (red)
Nejvíce tepla z Vřesové i v loňském roce mířilo do domácností v Karlových Varech
Výsledky firmy letos ovlivní hlavně propad ceny elektřiny
Na ekonomické výsledky firmy má dopad i počasí, které ovlivňuje spotřebu elektrické energie a uhlí. Po několika teplých zimách se letos počasí, alespoň prozatím, vrátilo na přelomu roku k dlouhodobému normálu. Na snímku kolejáři v lomu Družba, kteří v lednových mrazech zajišťovali přestavbu 104. koleje na 10. skrývkovém řezu lomu
Dočasný propad cen na trhu stabilitu Sokolovské uhelné nijak neohrozí. Složitější je situace v těžební oblasti, kde firma likviduje následky sesuvu vnitřní výsypky lomu Jiří. Po relativně bezproblémových letech čeká Sokolovskou uhelnou dvanáct podstatně složitějších měsíců. Výsledky roku 2010 totiž výrazně ovlivní situace na trhu s elektrickou energií, kde v důsledku krize došlo k poklesu poptávky a snížení cen. Zisk firmy tak po letech klesne na hranici jedné miliardy korun, což je přibližně polovina proti výsledkům předchozích let. „Není to ale nic dramatického, co by mohlo Sokolovskou uhelnou ohrozit,” říká František Štěpánek, generální ředitel a předseda představenstva firmy. Firma totiž v uplynulých letech výrazně investovala do nových technologií i modernizace stávajících, a prošla i rozsáhlou restrukturalizací. Díky tomu má šanci ustát i tak zásadní propad cen na českém energetickém trhu. Naopak složitější pro ni činí situaci to, že krize
přišla v době, kdy Sokolovská uhelná cíleně snižuje těžbu kvůli prodloužení existence ložiska. Navíc se potýká i s řešením obtíží v těžební části, kde došlo na podzim k významnému skluzu vnitřní výsypky lomu Jiří. „S tím si samozřejmě musíme poradit v oblasti nákladů a dalšího zracionálnění na těžební části,” upozorňuje Štěpánek. Zvažovaná opatření se podle něho ale v žádném případě nedotknou počtu zaměstnanců. Pro jeho pokles bude firma i nadále využívat přirozených odchodů a zároveň i v roce 2010 zachová takzvaný stopstav pro přijímání dalších pracovníků. Naopak větší důraz bude letos kladen na snižování spotřeby materiálu a zvyšování efektivity těžby. „Budeme muset mnohem častěji obracet v ruce korunu, než ji někde vynaložíme. A to jak v rámci samotné firmy, tak vnější podpory.” Propad tržeb je tak razantní především z toho důvodu, že Sokolovské uhelné se podařilo kontrakty na rok 2009 uzavřít ještě v době, kdy byl trh stabilní,
a nikdo neočekával nástup krize. V současné době je ale musí uzavírat za výrazně složitější situace. Na druhou stranu vedení společnosti v lednu znovu potvrdilo, že ani očekávané komplikace v těžbě, nebo propad cen elektrické energie, nepřinesou žádnou zásadní změnu do filozofie firmy, ke které dlouhodobě patří také podpora regionu. A to jak z hlediska přímého sponzoringu různých kulturních nebo sportovních aktivit, ale také dlouhodobých rozvojových projektů. „Při privatizaci jsme slíbili, že budeme řešit minimalizaci dopadu postupného útlumu činnosti Sokolovské uhelné na region. A na tom se nic nemění,” říká Štěpánek. „Firma tvoří zisk v tomto kraji, a bude se nadále snažit, aby v tomto kraji také zůstal.” Více o výhledu společnosti Sokolovská uhelná na rok 2010, i událostech, které firmu a její zaměstnance čekají, v rozhovoru s generálním ředitelem společnosti na straně 2. (red) | str.
Z naší společnosti
www.suas.cz
dopad krize neovlivní
plnění závazků
Rok 2010 bude pro Sokolovskou uhelnou zlomový. Firma musí vyřešit dopady skluzu na demarkaci lomů Jiří a Družba. Do hry ale, vůbec poprvé v historii firmy, vstupuje také hospodářská krize. Jaký to bude mít vliv na Sokolovskou uhelnou v roce 2010? A ovlivní to firmu i v následujících letech? Zeptali jsme se generálního ředitele a předsedy představenstva společnosti Františka Štěpánka. Jaký tedy bude, z pohledu generálního ředitele, letošní rok pro Sokolovskou uhelnou? Štěpánek: „Rok 2010 bude ovlivňován dopady skluzu, který se odehrál v loňském roce na demarkaci mezi Družbou a Jiřím. Ačkoliv k němu
tárny, kde je připraven transfer na výrobu multiprachu. Zavření bylo několik let předem avizováno a opakovaně dokonce došlo k prolongování provozu, přesto, že je známo, že briketovatelného uhlí je v našem revíru již minimálně. První termíny na uzavření briketárny padaly, pokud se nepletu, už v osmdesátých letech. A dnes je proti tehdejší situaci briketovatelného uhlí skutečně minimum. Takže výroba briket definitivně skončí někdy v průběhu třetího nebo čtvrtého čtvrtletí letošního roku. To jsou prostě skutečnosti vyvolané kvalitou těženého uhlí. Potom jsou tu mimořádné vlivy skluzu vnitřní výsypky v lomu Jiří, který má obrovský vliv na těžbu, hlavně v divizi Družba. Tato záležitost bude mít dlouhodobý charakter, a může dokonce dojít
ci na Sokolovské uhelné, reálná výše přirozených odchodů. Tedy žádné propouštění.”
Nemůže ale propad tržeb zbrzdit projekty, které přímo nesouvisí s výrobou, jako jsou například různá ekologická opatření, rekultivace a podobně? Štěpánek: „Problémy, které lze očekávat v oblasti hospodářských výstupů by se neměly v žádném případě dotknout realizace ekologických akcí, které má SU dlouhodobě plánovány. A stejně tak by neměly ovlivnit plánované rekultivační a revitalizační programy. Minimálně proto, že na realizaci takových akcí jsou dlouhodobě vytvářeny potřebné finanční rezervy. Ano, situace je z dlouhodobého hlediska postavena tak, aby Sokolovská uhelná jako firma dobře fungovala. Ale s tím nesouvisí jen samotná výroba, ale také oblast ekologie, nebo zahlazování následků těžby. Navíc i přes některé vnější vlivy, které dopadají na Sokolovskou uhelnou, nevidím situaci zatím tak pesimisticky, aby mohla nějak ovlivňovat plány, které jsme měli, a které jsme vůči zaměstnancům i regionu opakovaně prezentovali. K tomu samozřejmě patří, z ekologických opatření, vedle snižování dopadu výroby na životní prostředí i otázka naší pomoci v oblasti zpracování komunálních odpadů, kde se věci konečně začínají posunovat výrazně dopředu.” Takže, i když zisk firmy klesne meziročně zhruba o polovinu, projekty jako je průmyslová zóna nebo pomoc kraji v oblasti zdravotnictví pojedou dál?
Generální ředitel Sokolovské uhelné František Štěpánek
došlo v lomu Jiří, paradoxně nejvíce do budoucnosti ovlivní těžbu v lomu Družba. Hledáme proto v těchto dnech technické řešení, které umožní do budoucnosti zabezpečit maximální vyuhlení zásob a dále řešení, které bude znamenat optimalizaci těžební části v naší akciové společnosti.” Na výsledcích firmy za minulý rok se krize nijak neprojevila. Jaký je výhled na rok 2010. Štěpánek: „V každém případě na rok 2009 jsme zachytili vlnu dobrých cen ještě v polovině roku 2008. Takže se nám do cen loňského roku vlivy krize nijak zásadně neprojevily. To, že byl mírně horší než rok 2008, bylo dáno především řízeným poklesem těžeb. Došlo k jejich výraznému snížení, které se nepromítlo ani tak ve zpracovatelské části, jako u prodejů externích. Situace pro rok 2010 je dramaticky odlišná. Dochází k nakumulování toho, co se nám povedlo zachytit pro rok 2009, a vlivů poklesu těžby. Projevuje se to hlavně u cen elektrické energie, kde dojde k velikému výpadku v tržbách. S tím si samozřejmě musíme poradit v oblasti nákladů a dalšího zracionálnění na těžební části. Přesto ten dopad do celkového hospodářského výsledku na rok 2010 bude výrazně větší, než byl propad mezi lety 2008 a 2009. Očekáváme, že zisk tak klesne na hranici jedné miliardy korun.” Co si představit pod pojmem optimalizace? Budou se zavírat provozy? Štěpánek: „Rozdělme uzavírání provozů, které je vyvoláno historií. Tam mám na mysli provoz brikestr. |
k významnému zablokování některých skrývkových řezů. To by samozřejmě mohlo mít vliv na provoz některých technologií. Proto se intenzivně hledá nový, netradiční způsob jak uvolnit uhelné zásoby tak, aby došlo k minimalizaci ztrát. První výstupy z návrhu technického řešení budou známy už na konci prvního čtvrtletí roku 2010, a z nich bude i zřejmý další vývoj. Kromě nějakých menších otazníků je plán na rok 2010 hotový, ale pro další roky potřebujeme mít tento návrh technického řešení. Bude totiž potřeba počítat s tím, že kromě řízeného poklesu výkonu s cílem prodloužit životnost Sokolovské uhelné, se do plánování dalších let bude muset toto řešení zapracovat. Minimálně proto, že skluz vnitřní výsypky v lomu Jiří má negativní dopad na udržení výkonů v rámci Sokolovské uhelné.” Bude mít tato situace dopady do personální oblasti? Štěpánek: „Chtěl bych vyslat jasný signál, že toto řešení neznamená změnu filozofie, se kterou jsme šli do privatizace. Bude ale pokračovat to, co platí od loňska. Tedy až na výjimky v odborných profesích, které vzniknou z nutnosti řešit některé provozní záležitosti, nebudou přijímáni noví pracovníci na Sokolovskou uhelnou. A bude plně využíván přirozený odchod pracovníků. Nastavený čtyřprocentní růst mezd v roce 2010 by měl korespondovat s nutností snižování počtu pracovníků. Jedno procento je zhruba 45 až 46 lidí, proto by byl žádoucí pokles zhruba kolem 150 pracovníků. Což je, vzhledem k existující fluktua-
Štěpánek: „Už jsem zmínil v předcházející odpovědi, že jsme přijali určité reciproční závazky vůči regionu v těchto oblastech. A nebudeme se na úkor určitých problémů, které máme, ať už jsou vyvolané krizí nebo situací na lomech, obracet zády k těmto slibům. I v dalších letech tedy počítáme s tím, že Sokolovská uhelná bude v oblastech podpory regionu hrát důležitou roli. Ale nesmí si někdo myslet, že budeme sponzorovat vše. U mnohých firem v kraji se po privatizaci změnila vlastnická struktura tak, že peníze tečou mimo region. Naše chování, stejně jako tomu bylo doposud, bude do budoucnosti směřovat k tomu, aby vyprodukované zdroje ze Sokolovské uhelné končily zde v regionu. Děláme veškeré potřebné kroky, abychom mohli dál dostát našim slibům a závazkům vůči regionu, které pramení z privatizace naší firmy. Průmyslová zóna byla vždy vázána na dokončení čtyřproudového průtahu mezi Karlovými Vary a Chebem. Ten horizont se blíží a my, jak jsme slíbili, v roce 2010 zahájíme fyzické práce na přípravě průmyslové zóny. Nejde přitom jen o potřebu využít prostor mezi Sokolovem a Starým Sedlem. Tento projekt souvisí především se snahou zmírnit v budoucnosti dopady vyuhlení v rámci sokolovské hnědouhelné pánve. Při privatizaci jsme slíbili, že budeme řešit minimalizaci tohoto dopadu. A neměli bychom mít krátkou paměť. Jestli jsme něco slíbili, a měli podporu obcí, kraje i zaměstnanců, neměli bychom se chovat tak, jako bychom na všechno zapomněli. Pokud jde o pomoc v jiných oblastech, i u zmiňovaného zdravotnictví počítá Sokolovská uhelná, že pomůže při řešení vzniklé situace. Na představování nějakých konkrétních projektů je ale v tuto chvíli ještě příliš brzy. Máte už konkrétní zájemce o zaplnění průmyslové zóny? Štěpánek: „Mít teď seznam investorů a smlouvu, že příští rok začnou všichni stavět, není tím zásadním úkolem. Když si vezmeme jaký je horizont douhlení ložiska, je pozitivní, že se díky zóně bude postupně uvolňovat prostor pro investice ve výrazném časovém předstihu. Chceme se vyhnout investicím, které budou mít jepičí život, nebo budou založeny na krátkodobých výhodách. Otevření zóny tedy bude korespondovat s dokončením rychlostní komunikace, ale nic nás netlačí, abychom ji zaplnili během dvou nebo tří
let. Stručně a jasně: máme představu, že bude naplněna investicemi, které budou jak z hlediska technologického, tak nároků na kvalifikaci na určité úrovni. Aby nedocházelo k odlivu investorů jen proto, že se cena pracovní síly na zdejším trhu posune na úroveň, kdy přestane být již tolik výhodná pro různé montáže a podobně.”
Pracovního jubilea v lednu 2010 dosahují 20 let Hrubý Pleva
Martin Ladislav
Divize Družba Divize Družba
Alena Anna Josef Jiří Jiří Jiří Jindřich
Divize Zpracování Divize Zpracování Divize Družba Divize Jiří Divize Služby Divize Družba Divize Zpracování
Josef Jarmila Josef Ludovít Alena Jaroslav
Divize Služby Divize Družba Divize Jiří Divize Zpracování Divize Zpracování Divize Jiří
Jaroslav Jiří
Úsek výrobního ředitele Divize Služby
25 let Hnízdilová Hryzáková Jungmann Kucarov Palán Randák Tannhäuser
30 let Bezpalec Bičíková Fiedler Kozmer Ptáková Vrablic
35 let Jiskra Ing. Marek
40 let Dubský
Jiří
Divize Družba
Všem jmenovaným přeje vedení Sokolovské uhelné, právní nástupce a. s., mnoho zdraví, osobní spokojenosti a vyjadřuje poděkování za dlouholetou práci ve společnosti. Uzávěrka dat 5.1.2010
Procento absence pro nemoc a úrazy z fondu pracovní doby za leden až prosinec 2009 ve srovnání se stejným obdobím let 2007 a 2008
Předpoklad pro rok 2009 4%
5,0 4,9 4,8 4,7 4,6 4,5 4,4 4,3 4,2 4,1 4,0 3,9 3,8 3,7 3,6 3,5 3,4 3,3 3,2
4,87 % 1. – 12. 2007
4,22 % 1. – 12. 2008
3,35 % 1. – 12. 2009
Výroba el. energie za prosinec 2009 V prosinci vyrobila teplárna 160,6 tisíc MWh elektrické energie. Paroplynová elektrárna vyprodukovala 192,2 tisíc MWh elektrické energie. Celkem bylo v prosinci vyrobeno 352,8 tisíc MWh elektrické energie.
Těžba uhlí za prosinec 2009 Na velkolomu Jiří bylo v prosinci vytěženo 644,3 tisíc tun uhlí, na divizi Družba to bylo 161,0 tisíc tun uhlí. Celková těžba za obě divize činila v prosinci 805,3 tisíc tun uhlí.
Z naší společnosti
Co bylo dohodnuto v kolektivní smlouvě pro rok 2010?
Podpis dodatku podnikové kolektivní smlouvy pro rok 2010
Podniková kolektivní smlouva je podepsána na léta 2007 - 2010. Dodatek č. 3 řeší konkretizaci jejích ustanovení pro rok 2010. Tento dodatek byl podepsán předsedou Rady sdružení odborových organizací a za společnost předsedou představenstva dne 21. 12. 2009. Protože se jedná již o poslední dodatek dlouhodobé kolektivní smlouvy, a protože daňová legislativa nedoznala pro rok 2010 zásadnějších změn, kolektivní vyjednávání bylo zaměřeno „jen“ na růst průměrné mzdy a prostředky k jejímu dosažení. Při dodržení parametru produktivity práce z podnikatelského záměru společnosti dosáhne průměrný výdělek, zaručený kolektivní smlouvou, výše 27 188 Kč. To je o 4 % více, než zaručovala kolektivní smlouva v minulém roce. Při překročení parametru plánované produktivity může být průměrný výdělek zvýšen až o dalších 500 korun. Růst výdělku bude realizován nárůstem mzdových tarifů o 4,90 Kč u hodinových a 800 Kč u měsíčních sazeb. Pro rok 2010 platí tarify dle tabulky (viz níže). Stejný čtyřprocentní nárůst je nasmlouván pro odměňování báňských záchranářů. Ostatní příplatky se proti roku 2009 nemění, takže celkový výdělek bude „doladěn“ prémiovou nadstavbou. Příděl do sociálního fondu byl dohodnut opět na 30 mil. Kč. V předpokladu jeho čerpání je pamatováno stejnou částkou jako vloni na kulturní, výchovnou, sportovní činnost zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků a samozřejmě také na bývalé zaměstnance, kteří odešli do důchodu. Růst podílu osobního účtu na zaměstnance je zabezpečen plánovaným snížením počtu zaměstnanců o cca 2 %,
takže bude zachována jeho reálná úroveň. Osobní účet je možno čerpat opět na všechny sociální výdaje, které umožňuje zákon o dani z příjmů bez dalšího zdanění. Nedošlo sice ke změně zákona o dani z příjmů, ale podle nového výkladu ministerstva financí k němu bude možno čerpat prostředky na brýle a pomůcky oční optiky, stomatologické protetické náhrady, pomůcky pro sluchově postižené a ortopedické protetické pomůcky nehrazené ze všeobecného zdravotního pojištění vždy jen na základě lékařského předpisu. Proto při praktické realizaci tohoto výkladu bude ze strany odborů, které tuto část čerpání sociálního fondu zabezpečují, vyžadována informace o lékařském předpisu na faktuře od zařízení, které službu poskytlo. Berte, prosím, tuto informaci na vědomí. Jak již bylo v úvodu zmíněno, rok 2010 je posledním rokem platnosti základní části KS. Za období let 2007 až 2010 se nasmlouvaný výdělek zaměstnanců zvýší nejméně o 4 354 Kč, tj. 19,1 % a bude tak zaměstnancům zabezpečovat růst reálné mzdy. Za dobu platnosti této KS se zvýšil příděl do sociálního fondu z 25 mil. Kč na 30 mil. Kč ročně. Příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se zvýšil z 300 Kč na 500 Kč měsíčně. Do nároků z kolektivní smlouvy bylo zařazeno očkování proti chřipce a také proti klíšťové encefalitidě. Příznivé výsledky společnosti umožnily i přiznání dalších mimořádných prémií nad rámec kolektivní smlouvy. Kolektivní smlouva je dlouhodobě zárukou sociálního smíru. Doufám, že bude i motivací ke zvládnutí úkolů letošního roku a bude dobrým základem pro smluvní ujednání do dalších období. Ing. Miroslav Mertl, personální ředitel
Tarifní stupeň
Základní tarif Kč/hod.
Kč/měs.
Tarif při trvalé práci v podzemí Kč/hod.
Kč/měs.
1
71,3
11 650
–
–
2
72,2
11 800
–
–
3
79,4
13 000
89,00
–
4
86,3
14 100
96,60
–
5
94,9
15 500
105,50
–
6
104,5
17 050
116,10
–
7
116,6
19 050
130,00
21 200
8
130,1
21 200
–
23 750
9
–
23 850
–
26 750
10
–
27 100
–
–
11
–
30 600
–
–
12
–
33 700
–
–
Smolka: Plujeme na jedné lodi Při vyjednávání o kolektivní smlouvě na dalších pět let chtějí odboráři zachovat stávající model. Počet zaměstnanců se bude snižovat přirozeně, nikoliv propouštěním. Letos vyprší platnost další pětileté kolektivní smlouvy uzavřené mezi Sokolovskou uhelnou a sdružením jejích odborových organizací. Jakých bylo uplynulých pět let z pohledu odborů? Na to, i řadu dalších věcí, jsme se zeptali Jana Smolky, předsedy Sdružení odborových organizací Sokolovské uhelné. Každý rok kolektivní smlouva uzavřená ještě před koncem roku, pravidelné nárůsty mezd... až nezvyklý klid. Jsou opravdu vztahy mezi vedením společnosti a odbory tak idylické? Smolka: „Řekl bych, že jsou na velmi dobré úrovni. Hlavně proto, že jsme si s vedením firmy vždy dokázali otevřeně říct vše, včetně věcí, které nejsou jedné nebo druhé straně vždy příjemné. Je lepší vyříkat si takové věci hned, než pak řešit nějaké vyhrocené situace. A osobně si velmi vážím toho, že to takhle funguje.“ Ukončení platnosti pětileté smlouvy je příležitostí k ohlédnutí. Jakých těch pět let vlastně bylo? Smolka: „Pro zaměstnance firmy to bylo rozhodně dobrých pět let. Každý rok se nám podařilo s vedením firmy dojednat velmi slušné podmínky pro zaměstnance, ať jde o mzdy nebo benefity. Za velký úspěch považuji, vedle pravidelného růstu mezd, především navýšení sociálního fondu z 25 na 30 milionů korun. Když přihlédneme k tomu, že současně poklesl počet pracovníků firmy, je reálný nárůst této částky ještě vyšší. Navíc se zvýšily i možnosti čerpání z tohoto fondu. Dnes z něj mohou zaměstnanci čerpat například na fitness, rehabilitace nebo lékařské pomůcky. A zájem o tento druh čerpání je skutečně veliký.“ Není trochu divné, když šéf odborů vydává pokles počtu zaměstnanců za pozitivní jev? Smolka: „Pozitivní je to, jak k němu došlo. Díky přirozeným odchodům. Tedy žádné propouštění.
Jan Smolka, předseda Sdružení odborových organizací Sokolovské uhelné
Samozřejmě bychom mohli jako odbory hrozit stávkou a chtít zachování počtu pracovních míst na úrovni doby před deseti nebo patnácti lety. Výsledkem by ale dřív nebo později bylo naopak plošné propouštění. Nemusí se to každému líbit, ale je to fakt. Stejně jako to, že všichni, vedení firmy i odbory, plujeme na jedné lodi. A společným cílem je, aby fungovala. I když motivy můžeme mít různé.“ Nemůže k tomu samému vést to, že počet zaměstnanců firmy sice klesá, ale zároveň v uplynulých letech ve firmě naopak výrazně rostly mzdy? Smolka: „Samozřejmě naším cílem bylo vždy dosáhnout odpovídajícího mzdového ohodnocení. Ale vždy tak, aby se zvyšování mezd nestalo podnětem pro snižování stavu zaměstnanců. To platilo v předchozích pěti letech stejně jako při sjednávání kolektivní smlouvy na rok 2010. Pokud se tedy zvyšují mzdy, je snaha, aby takový růst byl i v návaznosti na produktivitu práce. A to, že se podařilo dosáhnout výsledku, kdy z nárůstu 1000 korun jde plných osm set do tarifu, to považuji za velmi slušné.“ Nicméně letos platy porostou jen o čtyři procenta. Znamená to tedy, že růst produktivity práce ve firmě zbrzdil? Smolka: „To nesouvisí jen s produktivitou, ale především s reálnou situací na trhu, i postupným útlumem těžby. Ano, mohli jsme požadovat sedm jako v minulých letech, ale bylo nám jasné, že to není reálné. O tom, že právě letošní rok bude tím, kdy na naši firmu dopadnou důsledky ekonomické krize, jsme věděli s velkým předstihem z našich pravidelných schůzek s vedením firmy, i z jednání dozorčí rady firmy, kde máme tři své zástupce. A snažili jsme se najít to nejlepší řešení. Tedy ne takové, které bude momentálním vítězstvím pro jednu nebo druhou stranu, ale které bude nejlepší pro naše zaměstnance.“ Znamená to tedy, že letos se budou muset zaměstnanci firmy rozloučit i s mimořádnými odměnami? Smolka: „Ty jsou nad rámec jak té pětileté, tak roční kolektivní smlouvy. Nicméně máme příslib vedení společnosti, že pokud to bude podložené výsledky, budou odměny vyplacené i v letošním roce. Jejich výše ale samozřejmě záleží na tom, jak se bude vyvíjet ekonomika firmy.“ V letošním roce budou odbory jednat ale především o kolektivní smlouvě na dalších pět let. Co bude hlavním tématem? Smolka: „Především výhled společnosti do úplného vyuhlení. Cílem je, aby pokles zaměstnanosti dál probíhal přirozenou cestou tak, aby nebyla ohrožena sociální stabilita i chod společnosti. A tak to máme i dohodnuto s vedením společnosti.“
Upozornění pro zaměstnance – změna zdravotní pojišťovny V posledních několika měsících některé zdravotní pojišťovny ve snaze získat co nejvíce nových pojištěnců často využívají nekorektní náborové akce. Několik zaměstnanců naší společnosti se s „nabídkami” zástupců těchto pojišťoven, které se často uskutečňují přímo na ulici, již setkalo, a podle jejich vyjádření byli po tomto setkání poškozeni. Stávají se také případy, že tyto pojišťovny posílají občanům novou průkazku pojištěnce i bez jejich souhlasu s přestupem. Proto zaměstnancům doporučuji: • vždy zvážit změnu zdravotní pojišťovny • vyvarovat se podepisování jakýchkoli listin týkajících se jejich zdravotního pojištění na ulicích či u domovních dveří a případnou změnu provést raději přímo na pobočce zdravotní pojišťovny • ověřit si nabídku zástupců pojišťoven na internetu nebo přímo na pobočkách konkrétní zdravotní pojišťovny • ověřit si u svých ošetřujících lékařů, zda mají s příslušnou zdravotní pojišťovnou smluvní vztah • přestup k jiné zdravotní pojišťovně můžete za určitých okolností zastavit u stávající zdravotní pojišťovny, ale nejpozději poslední pracovní den kalendářního čtvrtletí, které předchází kalendářnímu čtvrtletí, od kterého má změna nabýt platnosti. Změnu zdravotní pojišťovny je možné provést jednou za 12 měsíců, a to vždy jen k 1. dni kalendářního čtvrtletí. Určité výjimky jsou pouze v pří-
padech, kdy je na zdravotní pojišťovnu uvalena nucená správa nebo vstoupí do likvidace. Povinností zaměstnance je pak tuto změnu nahlásit zaměstnavateli do 8 dnů. V naší společnosti činnost spojenou se změnou zdravotní pojišťovny zajišťují mzdové účtárny. Pozdní nahlášení změny zdravotní pojišťovny má neblahé důsledky jak pro zaměstnance, tak i pro zaměstnavatele. Zpravidla v těchto případech dochází k vyčíslení penále za pozdní odvod pojištění, které musí uhradit pojišťovně zaměstnavatel. Toto penále pak následně vymáhá po zaměstnanci. Do dalších problémů se dostává zaměstnavatel i v případě, že pro potřeby daných předpisy musí dokládat potvrzení o tzv. bezdlužnosti. Nečinnost zaměstnance při nahlašování změny zdravotní pojišťovny tak může způsobit i při dluhu ve výši několika korun to, že zdravotní pojišťovna potvrzení o bezdlužnosti nevydá a zaměstnavatel tak nesplní podmínky pro výkon některých svých činností či výběrových řízení. Zaměstnanec tak může poškodit společnost v daleko větším měřítku než zmiňovanou penalizací. Jsme si vědomi, že ne každý zaměstnanec tuto problematiku vnímá jako důležitou ve vztahu k zaměstnavateli. Proto na výplatních sáčcích dlouhodobě uvádíme údaj o zdravotní pojišťovně, kterou nám zaměstnanec nahlásil. Každý zaměstnanec si tak může ověřit u jaké zdravotní pojišťovny je veden a případnou změnu ve mzdové účtárně nahlásit. Pavel Berka, personální úsek | str.
život kolem nás
www.suas.cz
Zima v lomech Sokolovské uhelné
Zimní období je, z hlediska údržby technologií v lomech, jedním z nejsložitějších. S výjimkou různých drobných součástí totiž nelze nic odvézt do dílen a tak se vše opravuje na místě bez ohledu na sníh, mráz nebo vítr
Úprava pasů sloužících k dálkové přepravě uhlí v lomu Družba. Díky ní se prodlužuje jejich životnost, což s sebou přináší také provozní úspory. V roce 2010 bude právě na úsporách záležet více než kdykoliv předtím
I přes značnou míru automatizace některých technologií v těžební části i nadále zůstává pro samotný provoz tím nejdůležitějším faktorem člověk
Přestavby pasových dopravníků, nebo jen pouhé nasazování nových pasů, nejsou v zimě ničím snadným. Na snímku lom Jiří ve Vintířově
Elektrikář při opravě elektroinstalace velkorýpadla KU 300/37 na 10. skrývkovém řezu lomu Družba
str. |
Nakládka vagónů uhlím i skrývkou musí být v zimě velmi dobře koordinována, jinak by hrozilo jejich zamrznutí
Těžba uhlí často závisí na takových drobnostech, jakými je třeba spolehlivost této svářečky v tvrdých zimních podmínkách
Sater-Chodov čekají zásadní změny
dceřiné firmy
sokolovské uhelné
představujeme
Vstupní objekt do areálu Sateru-Chodov ve Vintířově. Právě tudy prochází velké množství odpadů z měst i obcí k následné separaci a skládkování
Firma provozuje také sběrný dvůr, kam mohou obyvatelé Chodova odkládat zdarma vysloužilé elektrospotřebiče. A zájem o tuto službu je značný
Takzvaná kogenerační jednotka umožňuje přeměnu plynu, vznikajícího na skládce rozkládáním biologického odpadu, na elektrickou energii
Firma, která původně začala provozovat skládku odpadů postupně rozšiřuje svou činnost. V budoucnosti se chce více zaměřit na separaci. Činnost většiny dceřiných společností Sokolovské uhelné často nějakým způsobem souvisí přímo s aktivitami mateřské firmy. Výjimkou není ani firma Sater-Chodov, s. r. o., která provozuje na Podkrušnohorské výsypce jednu ze tří velkých skládek odpadu v kraji. Její historie do jisté míry mapuje bouřlivé proměny, kterými prošla naše země po roce 1989 i její vztah k ekologii a nakládání s odpady. Tato historie se začala odvíjet počátkem 90. let, kdy na český trh vstoupila společnost Sater-Parachini. Ta je jedním z největších zpracovatelů odpadů ve Francii a trh ve střední a východní Evropě sliboval další možnosti rozvoje. Především z toho důvodu, že zdejší skládky v drtivé většině nevyhovovaly nastupujícím ekologickým normám, a bylo jasné, že většina z nich bude záhy uzavřena a vyvstane nutnost budovat nové. Obdobná situace byla také na území dnešního Karlovarského kraje, kde se začala uzavírat jedna skládka za druhou a hrozilo, že nebude kam ukládat komunální odpady. Jednou z alternativ bylo i využití dolového území pro vytvoření nových, bezpečných skládek. Tehdejší záměr vystavět novou skládku u Chlumu sv. Maří ale nakonec ztroskotal. V té době do kraje přichází Francouzi, kteří se zaměřili na opačnou stranu hnědouhelné pánve. Tamní část Podkrušnohorské výsypky by totiž neměla být nijak konfliktní kvůli sousedství s obcemi a přesto je velmi dobře dopravně dostupná, s polohou přímo v centru regionu. V roce 1994 tak zakládají firmu Sater-Chodov. Jejími spoluvlastníky se ze strategických důvo-
dů stává vlastník pozemků na výsypce Sokolovská uhelná, a okolní města Sokolov, Chodov plus obec Vintířov, v jejímž katastru se zájmová oblast nachází. A o rok později už odstartovala samotná výstavba skládky. „Výhodou bylo, že Francouzi měli potřebné zkušenosti i investiční prostředky,“ říká současný ředitel firmy Milan Gebouský. U Vintířova tak vyrostla moderní skládka s etapovým systémem, splňující veškeré evropské ekologické normy, a plánovanou životností do roku 2019. Nicméně provoz skládky nesplňuje původní ekonomické představy francouzského investora. Ten koncem 90. let přehodnocuje své záměry a prodává podíl v Sater-Chodov ostatním spoluvlastníkům. Majoritní podíl ve firmě tak získává Sokolovská uhelná. Firma Sater-Chodov i po změně ve vlastnické struktuře pokračovala v hlavním předmětu čin-
Výkonný ředitel společnosti Sater-Chodov Milan Gebouský chystá další rozšíření činnosti firmy
Areál skládky leží v areálu Podkrušnohorské výsypky mezi Vřesovou a Vintířovem
nosti, kterým bylo provozování skládky. Na tu se ročně ukládá kolem 40 tisíc tun odpadu, ze kterého přib ližně 70 procent tvoří komunální odpad z okolních měst a obcí. Zbytek je především stavební odpad a částečně i průmyslový odpad. „Ne vše se ale ukládá,“ upozorňuje ředitel firmy. Ještě před uložením se totiž odpad třídí. Díky separaci z něj mizí například pneumatiky, kovy, nebo nebezpečné odpady. Nejčastěji jde o autobaterie, zářivky, nebo různou vysloužilou elektrotechniku. Na skládce zároveň probíhá také jímání bioplynu a jeho následné zpracování v kogenerační jednotce na elektřinu. „Tu částečně spotřebováváme pro náš vlastní provoz, zbytek se prodává do sítě,“ říká Gebouský. Svou působnost firma postupně rozšířila také o provoz vlastní dopravy a pronájem velkokapacitních kontejnerů, i provoz sběrného dvora v nedalekém Chodově. Tam ročně odebere od obyvatel města kolem 160 tun materiálu. V roce 2008 ho tvořilo například 258 ledniček, 143 televizí, nebo více než osm desítek praček. Díky tomuto rozvoji dnes Sater-Chodov zaměstnává 12 lidí, z toho dva zajišťují chod sběrného dvora, devět dalších pak zajišťuje přímo chod skládky nebo její ostrahu. Ani tím by ale firma nechtěla svůj rozvoj ukončit. „Dnes už víme, že v době plánovaného ukončení provozu skládky budeme teprve na dvou třetinách její kapacity,“ vysvětluje ředitel Sateru-Chodov s tím, že záměrem tedy bude prodloužení její existence. Na druhou stranu se ale razantně mění evropská i česká legislativa v oblasti nakládání s odpady. „V budoucnosti se proto chceme ještě více zaměřit na separaci odpadu i jeho mechanické a biologické zpracování,“ shrnuje budoucnost firmy Gebouský. (red) | str.
život kolem nás
Hornický dům patřil ženám
Už potřetí se v sokolovském Hornickém domě uskutečnila lifestilová show určená výhradně ženám zaměstnaným v Sokolovské uhelné. Ty si v rámci Image SU mohly vyzkoušet nejen nejnovější módní trendy v líčení nebo kadeřnictví, ale také se seznámit s kolekcemi špičkových českých návrhářů, nebo získat nové podněty pro zdravý životní styl. Zájem byl, jako každý rok, obrovský. Foto S9 Company
Ze sportu Přehled zápasů HC Energie Karlovy Vary na domácím ledě (Aréna KV) Úterý 2. 2. 2010 od 18.00 hodin HC Energie – Sparta
www.suas.cz
Kubinec získal světový rekord
Má to černé na bílém. Miroslav Kubinec překonal v Austrálii dvacet let platný rekord ve vzpírání
Několikanásobnému mistru republiky, Evropy i světa chybí v seznamu úspěchů už jen zápis do světové síně slávy. Triumfální pouť sedmdesátiletého sokolovského vzpěrače Miroslava Kubince po sportovních kolbištích světa nebere konce. Bývalý knihovník zpracovatelské části ve Vřesové totiž v australském Sydney výkonem 68 kilogramů v nadhozu vytvořil nový světový rekord. Ten dosavadní, o půl kilogramu nižší, držel více než dvacet let řecký vzpěrač Christopher Pitsis. Sokolovská legenda vzpěračů se o jeho překonání pokusila poté, co si zdvižením o tři
Středa 3. 3. 2010 od 17.30 hodin HC Energie – Vítkovice
Přehled zápasů HC Baník Sokolov na domácím ledě (Aréna KV) Středa 10. 2. 2010 od 19.05 hodin HC Baník Sokolov – HC Roudnice nad Labem Středa 24. 2. 2010 od 19.05 hodin HC Baník Sokolov – HC Klášterec nad Ohří
Program akcí v KV aréně
Čtvrtek 25. 2. 2010 HC ENERGIE KARLOVY VARY X THOMAS SABO ICE TIGERS NÜRNBERG Přátelské utkání s týmem z nejvyšší německé hokejové soutěže. Od 18.00 hodin
Šéfredaktor: Ing. Radim Kamler Redakční rada: předseda – Ing. Miroslav Mertl, členové – Ing. Josef Michalský, Vladislav Podracký Foto, není-li uvedeno jinak, SU – Vladislav Podracký Adresa redakce: Kancelář GŘ, Staré náměstí 69, 356 00 Sokolov Kontakty:
[email protected] Produkce: EMC, a. s., tel.: 251 091 211 Vydává: Sokolovská uhelná, právní nástupce, a. s. Registrace: MK ČR E 12592 SOKOLOVSKÁ UHELNÁ www.suas.cz
str. |
Miroslav Kubinec, nar. 1939 vzpěrač v kategorii Masters Držitel světového rekordu v nadhozu • 3 x Mistr světa v dvojboji • 3 x Mistr Evropy v dvojboji • 8 x Mistr České republiky
Vintířov má nové sportovní centrum
Neděle 7. 2. 2010 od 16.00 hodin HC Energie – České Budějovice
Pátek 5. 2. 2010 LORD OF THE DANCE Galashow tanečního souboru tradičního irského folklóru. Od 20.00 hodin
kilogramy lehčí činky pojistila na australských světových hrách svůj už třetí titul šampiona planety ve vzpírání. „Neměl jsem tedy co ztratit, a tak jsem si řekl: proč ne? Nechal si naložit další tři kila, no, a ono to vyšlo,” směje se Kubinec. Poté, co nashromáždil během pouhých dvanácti let aktivní kariéry všechny dostupné trofeje pro vzpěrače své kategorie a doplnil je i novým světovým rekordem, zbývá mu už jediná možná meta. Zápis do světové síně slávy vzpírání. Sám Kubinec se přitom k vrcholovému sportu dostal poněkud neobvyklým způsobem. Vzpírání se věnoval v mládí, ale v roce 1973 se sportem zcela přestal. Po sérii osobních problémů ale stál koncem 90. let před volbou jak naložit dál se svým životem. „Když jsem tak přemýšlel, řekl jsem si, že sport je to jediné, v čem jsem vlastně kdy byl skutečně dobrý. A tak jsem se k němu vrátil,” vzpomíná bývalý knihovník místních dolů. Podle něho navíc, nastoupit dráhu vrcholového sportovce v letech, kdy se většina jeho vrstevníků věnuje spíše vnoučatům, televizi nebo okopávání ředkviček, bylo až nečekaně jednoduché. „Člověk si v první řadě musí uvědomit, že už je přeci jen omezen věkem, a bude se tomu muset nějak přizpůsobit. A pak už stačí jen chtít a doufat, že vydrží zdraví,” říká novopečený světový rekordman. (red)
Jedním z prvních, kdo si vyzkoušel novou bowlingovou dráhu, byl i starosta obce Jiří Ošecký
Stavba na místě bývalé pivnice vyšla obec na více než 23 milionů korun. Zbrusu nové sportovní centrum otevřela pro veřejnost počátkem ledna radnice ve Vintířově. Hornická obec se tak může chlubit zařízením, které nemají ani v mnohých městech. Nabízí squash, ricochet, stolní tenis, bowling i fitness. „Původně jsme uvažovali o tom, že bychom nějak přestavěli hospodu, která v těchto místech stála. Jenže to se ukázalo jako nereálné,” říká vintířovský starosta Jiří Ošecký. Budovu v centru obce proto radnice nechala srovnat se zemí, a na jejím místě vyrostlo moderní sportovní centrum, které ještě doplnila obecní knihovna s internetem. „Takže máme všechno pod jednou střechou,” dodává starosta. Celkové náklady na velkorysou stavbu dosáhly výše 23,5 milionu korun. Šest set tisíc obec získala od státu, zbytek uhradila z vlastního rozpočtu. Ale o využití centra zřejmě nebude mít nouzi. Například nejbližší kurty na squash jsou totiž až na Hruškové nebo v Karlových Varech, kam také musí zamířit milovníci bowlingu. Kromě toho obec v novém centru nabízí zapůjčení potřebného sportovního vybavení a má i svůj vlastní bar, kde je možné se občerstvit. Více informací o novém centru i nabízených službách na internetových stránkách obce www.vintirov.cz (red)
Z kultury 13. 2. 2010 Sokolov – MDK – Velký sál Tel.: 359 808 729, 359 808 715 18. REPREZANTAČNÍ PLES MĚSTA SOKOLOV Tradiční ples města.s Od 20.00 hodin 14. 2. 2010 Chodov – Staroměstská ulice Tel.: 352 665 893, 352 665 291 STAROMĚSTSKÝ MASOPUST Tradiční masopustní férie, maškarní karneval s masopustním průvodem, jarmark, program po celý den (soutěže, hry, nefalšovaná česká zabíjačka, prasečí dobrůtky, masopustní maškarní rej). 17. 2. 2010 Kynšperk nad Ohří – Městské kino Tel.: 352 683 085 RANGERS HONZY VANČURY Country koncert. 18. 2. 2010 Sokolov – Kinokavárna Alfa Tel.: 352 622 133, 359 808 715 EKOKINO Krátké dokumentární filmy. „Duše vody” – film Švédsko. Meditativní a zároveň vědecký dokument zkoumající vodu jako fenomén mikro- a makrokosmu. Každá kapka ukrývá svět výjimečných kvalit. Od 19.00 hodin 18. 2. 2010 Sokolov – zimní zahrada zámku Tel.: 352 623 930, 352 324 021 RAKOUSKO-UHERSKÁ POLÁRNÍ VÝPRAVA 1874 Přednáška – „Rakousko-uherská polární výprava 1874”. Přednáší: PhDr. Vladimír Rozhoň. Od 17.00 hodin 19. 2. 2010 Habartov – sál MKS Tel.: 352 682 439, 728 187 522 SCHOVANKY Koncert country – Schovanky, první založené dívčí country skupiny v Evropě. 23. 2. 2010 Ostrov – společenský sál Domu kultury Tel.: 353 800 511, 353 800 530 MASOPUSTNÍ KARNEVAL Tradiční dětský karneval – v rámci projektu „Výroční obyčeje dříve a dnes”. Účinkuje: folklorní soubor Malenky. Od 16.00 hodin 24. 2. – 23. 3. 2010 Chodov – Galerie u Vavřince Tel.: 352 675 300, 352 352 321 LENKA MALÍSKÁ Výstava Lenky Malíské, mladé karlovarské výtvarnice a designérky porcelánu.
bývalý areál dolů bude sloužit dál Rozsáhlou rekonstrukci chátrajících historických budov umožnila státní dotace. Budova bývalého hnědouhelného dolu Mikuláš v Kynšperku-Pochlovicích bude sloužit jako domov důchodců. Rekonstrukce stavby z konce 19. století stála více než 50 milionů korun a z drtivé části ji financoval český stát. Domov by v ní mělo najít 42 lidí vyžadujících nepřetržitou péči. Budova těžařstva je zmiňována už krátce po otevření hlubiny, tedy v roce 1877. Důl Mikuláš se ale o tři roky později spojil se sousední šachtou Boží Požehnání, převzal její jméno, a to nesl až do úplného zastavení provozu dolu v roce 1946. Důl dosáhl hloubky 67 metrů a jeho součástí byla také malá cihelna, lanovka a další zázemí. Už koncem 19. století zde ale těžba uhlí začala
Nově zrekonstruovanou budovu bývalého dolu, který bude sloužit jako domov pro seniory, otevřeli společně plzeňský biskup František Radkovský a krajský hejtman Josef Novotný
přecházet na lomovou koncepci a od roku 1900 se zde dobýval v nadloží sloje také lignit. Hlavní činností lomu ale bylo dodávat surovinu pro Kynšperské briketárny, které svým provozem lom přežily a fungovaly až do roku 1954. Po druhé světové válce areál důlních budov různě měnil využití, až se kompletně stal domovem pro seniory. Hlavní šachetní budova pak sloužila jako kuchyně a jídelna, zatímco bývalá strojovna dolu se proměnila v kotelnu. Na přelomu tisíciletí ale byl takzvaný těžařský zámeček již v doslova dezolátním stavu, a hrozil jeho postupný zánik. Kraji se ale podařilo získat 35,6 milionu korun ze státního rozpočtu na jeho záchranu, ke kterým přidal 13,4 milionu z vlastních prostředků. Rekonstrukce začala v roce 2008 a trvala 18 měsíců. (red)
