VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ K PŘÍPRAVĚ NOVÉHO PROGRAMOVÉHO OBDOBÍ

VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ K PŘÍPRAVĚ NOVÉHO PROGRAMOVÉHO OBDOBÍ 2014–2020

10. května 2012


Obsah 1.

Úvod............................................................................................................................... 3

2.

Cíl a metoda dotazníkového šetření ............................................................................... 4

3.

Vyhodnocení dotazníkového šetření............................................................................... 5 A) Identifikační otázky ..................................................................................................... 5 B) Zkušenosti respondentů se současným programovým obdobím 2007–2013 .............. 7 C) Vztah respondentů k přípravě nového programového období 2014–2020 .................14 D) Názory respondentů na funkční principy nového programového období 2014–2020 .................................................................................................................17 E) Názory respondentů na tematické zaměření nového programového období 2014–2020 .................................................................................................................18

4.

Závěr .............................................................................................................................24

2

Verze 1

3. prosince 2010


1.

Úvod

S přibližujícím se koncem současného programového období 2007–2013 se do popředí obecného zájmu dostává problematika přípravy nového programového období 2014–2020. Z původně teoretické debaty o podobě nového programového období 2014–2020 se vyvinula diskuse zcela zásadnější, v rámci které se počaly prosazovat zájmy jednotlivých členských zemí EU a jejích regionů. Podobu této diskuse významně ovlivnilo vydání několika zásadních dokumentů, které nastínily architekturu budoucí politiky soudržnosti, včetně jejího víceletého finančního rámce a funkčních principů. Ačkoliv by dle vydaných dokumentů měl být zachován stávající cíl současné politiky soudržnosti, tedy snaha o rovnoměrný hospodářský a sociální rozvoj a odstraňování meziregionálních rozdílů, lze očekávat, že budoucí politika soudržnosti dozná v novém programovém období 2014–2020 podstatných změn. Pro budoucí politiku soudržnosti by měla být charakteristická zejména koncentrace finančních prostředků na omezený počet priorit a zjednodušení a zefektivnění systému čerpání finančních prostředků z fondů EU. Takto navrhovaná podoba budoucí politiky soudržnosti by se však měla stát ještě předmětem živé diskuse, kterou by měla v tomto roce (2012), nejpozději v roce příštím (2013), završit konečná rozhodnutí ze strany EU. Do přípravy nového programového období 2014–2020 se v průběhu minulého roku (2011) zapojila i Regionální rada regionu soudržnosti Severozápad, která se nejenom pravidelně zúčastňovala jednání o podobě budoucí politiky soudržnosti, ale rovněž podnikala celou řadu dalších neméně významných aktivit. V minulém roce vzniklo v rámci Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad několik pracovních skupin rozmanitého složení, které se výhradně zabývaly problematikou přípravy nového programového období 2014–2020. V současné době tyto pracovní skupiny řeší podněty přicházející jak z EU, tak České republiky, a ve vazbě na aktuální dění vedou odborné diskuze. V minulém roce (2011) Regionální rada regionu soudržnosti Severozápad v rámci transparentního přístupu rovněž spustila na svých internetových stránkách zcela novou sekci, kde jsou návštěvníkům k dispozici veškeré informace o přípravě nového programového období 2014–2020. Sekce je v současné době pravidelně aktualizována tak, aby svým návštěvníkům přinášela nejaktuálnější informace. V neposlední řadě Regionální rada regionu soudržnosti Severozápad uspořádala v loňském roce v pořadí již 4. výroční konferenci. Tentokrát se hlavním tématem konference stala právě příprava nového programového období 2014–2020. Vzhledem k tomu, že se Regionální rada regionu soudržnosti Severozápad snaží přistupovat k přípravě nového programového období 2014–2020 zodpovědně a co nejvíce transparentně, rozhodla se, že do přípravy nového programového období 2014–2020 zapojí i širokou veřejnost. Cílem Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad bylo především zjistit, jaký postoj zaujímá široká veřejnost k současnému programovému období 2007–2013 a jak naopak vnímá přípravu nového programového období 2014–2020. Pro účely získání potřebných informací Regionální rada regionu soudržnosti Severozápad využila dotazníkového šetření. Důvodem, proč byla zvolena právě metoda dotazníkového šetření, byla zejména možnost rychlého a ekonomicky relativně nenáročného shromažďování komplexních dat od velkého počtu respondentů. Dostatečný reprezentativní vzorek výsledných dat pak umožňuje přijmout odpovídající závěry.

3

Verze 1

3. prosince 2010


2.

Cíl a metoda dotazníkového šetření

Na počátku této iniciativy bylo Regionální radou regionu soudržnosti Severozápad stanoveno, že dotazníkové šetření bude provedeno za účelem získání názorů nejen na současné programové období 2007–2013, ale zároveň i na přípravu nového programového období 2014–2020. Výstupy z dotazníkového šetření by pak měly konkrétně sloužit jako:   

zpětná vazba pro zhodnocení systému čerpání dotací z fondů EU, resp. ROP Severozápad, v současném programovém období 2007–2013, zdroj námětů pro případné zjednodušení a optimalizaci procesů v novém programovém období 2014–2020, zdroj námětů pro tematické zaměření nového programového období 2014–2020.

Z možných metod provedení dotazníkového šetření bylo Regionální radou regionu soudržnosti Severozápad zvoleno tzv. elektronické dotazování (Computer Assisted Web Interview), v rámci kterého dochází ke sběru potřebných dat prostřednictvím internetové aplikace. Nespornou výhodou elektronického dotazování je jeho časová i ekonomická nenáročnost a rovněž možnost zajištění naprosté anonymity. Tvorba samotného dotazníku byla zahájena v létě 2011, přičemž finálně nadefinovaný dotazník byl naprogramován do elektronické podoby na podzim 2011. Na internetových stránkách Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad www.nuts2severozapad.cz byl posléze umístěn banner s přímým odkazem na internetovou aplikaci, kde kromě samotného dotazníku byly umístěny i pokyny pro jeho vyplnění. Dotazník byl zpřístupněn v termínu od 26. 9. do 31. 12. 2011. Dotazník obsahoval celkem 28 kvantitativně i kvalitativně laděných otázek. Většina z nich měla podobu uzavřených otázek s možností výběru z baterie konkrétních položek, které zajišťovaly jasný a pro respondenty časově nenáročný způsob odpovědi. U některých otázek byl respondentům ponechán volný prostor pro uvedení dalších vysvětlujících informací či komentářů. Vedle uzavřených otázek se vyskytovaly i otevřené otázky, které nabízely volný prostor pro vlastní vyjádření. Informace o probíhajícím dotazníkovém šetření spolu se žádostí o vyplnění dotazníku byla umístěna na internetových stránkách Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad www.nuts2severozapad.cz. Dotazníkového šetření se tak mohl zúčastnit kdokoliv bez rozdílu. Mimoto probíhalo i cílené oslovení potenciálních respondentů. S žádostí o vyplnění dotazníku byli prostřednictvím e-mailu osloveni jak žadatelé, tak i příjemci ROP Severozápad. V e-mailu byli seznámeni s cílem dotazníkového šetření, s termínem jeho probíhání a nechyběl ani přímý odkaz na internetovou aplikaci s dotazníkem. Kromě žadatelů a příjemců ROP Severozápad byly s žádostí o vyplnění dotazníku osloveny i subjekty zapojené přímo do přípravy nového programového období 2014–2020. Dotazník zodpovědělo v termínu od 26. 9. do 31. 12. 2011 celkem 199 respondentů, přičemž tento počet lze považovat za dostatečně reprezentativní.

4

Verze 1

3. prosince 2010


3.

Vyhodnocení dotazníkového šetření

Vyhodnocení dotazníkového šetření bylo provedeno na základě všech vyplněných dotazníků s tím, že vyskytující se diferenciace v celkových počtech odpovědí vychází ze specifické provazby jednotlivých otázek (na některé z nich bylo možné odpovídat pouze po zodpovězení předchozích otázek). V první fázi vyhodnocení dotazníkového šetření došlo k utřídění výsledných dat, která byla následně opatřena příslušnými komentáři. V druhé fázi vyhodnocení dotazníkového šetření byly hledány již konkrétní vazby mezi výslednými daty, přičemž následně byly interpretovány. Výsledky dotazníkového šetření jsou v této kapitole prezentovány formou grafického výstupu, přičemž jednotlivé otázky jsou členěny do následujících tematických okruhů: A) B) C) D) E)

A)

Identifikační otázky (tj. otázky č. 1–3), Zkušenosti respondentů se současným programovým obdobím (tj. otázky č. 4–16), Vztah respondentů k přípravě nového programového období (tj. otázky č. 17–19), Názory respondentů na funkční principy nového programového období (tj. otázky č. 20–21), Názory respondentů na tematické zaměření nového programového období (tj. otázky č. 22–28).

2007–2013 2014–2020 2014–2020 2014–2020

Identifikační otázky

Otázka č. 1: Do které z následujících kategorií patříte nebo ji zastupujete? Obec

4% 2%

Podnikatel, firma 5%

Občan

5% 36%

6%

Nestátní nezisková organizace Kraj

8%

Jiná 14%

Krajem zřízená či založená organizace 20%

Svazek obcí, mikroregion Obcí zřízená či založená organizace

Komentář: Na tuto otázku odpovědělo celkem 199 respondentů. Z celkového počtu respondentů byly nejvíce zastoupeny obce (36 %) a dále firmy/podnikatelé (20 %), naopak nejméně respondentů zastupovalo obcí zřízené či založené organizace (2 %). 5

Verze 1

3. prosince 2010


Otázka č. 2: Ve kterém z krajů žijete, nebo sídlí organizace, kterou zastupujete?

8%

Ústecký kraj 35%

Karlovarský kraj 57%

Jiný

Komentář: Na tuto otázku odpovědělo celkem 199 respondentů. Z celkového počtu respondentů většina pocházela z Ústeckého kraje (57 %), o něco méně respondentů pocházelo z Karlovarského kraje (35 %) a nejméně pak z jiného než Ústeckého a Karlovarského kraje (8 %). Otázka č. 3: Do které z následujících kategorií patří obec, v níž žijete, nebo sídlí organizace, kterou zastupujete?

29% 38%

50 000 a více obyvatel 20 000 - 49 999 obyvatel 5 000 - 19 999 obyvatel méně než 5 000 obyvatel

19% 14%

Komentář: Na tuto otázku odpovědělo celkem 199 respondentů. Nejvíce respondentů pocházelo z obcí s 50 000 a více obyvateli (38 %) a z obcí s méně než 5 000 obyvateli (29 %), naopak nejméně respondentů pocházelo z obcí s 20 000 až 49 999 obyvateli (14 %).

6

Verze 1

3. prosince 2010


B)

Zkušenosti respondentů se současným programovým obdobím 2007–2013

Otázka č. 4: Domníváte se, že projekty realizované za finančního přispění z fondů EU přispěly/přispívají k rozvoji Vašeho regionu/kraje?

10%

Ano Ne

90%

Komentář: Na tuto otázku odpovědělo celkem 199 respondentů. Téměř naprostá většina respondentů (90 %) zastává názor, že projekty realizované za finančního přispění z fondů EU přispěly/přispívají k rozvoji jejich regionu/kraje. Naopak pouze menšina (10 %) tohoto názoru není. Otázka č. 5: Domníváte se, že finanční podpora vyváženého rozvoje území z fondů EU má smysl? 2%

1%

6% Rozhodně ano Spíše ano 39%

52%

Spíše ne Rozhodně ne Nevím, nemám zkušenost

Komentář: Na tuto otázku odpovědělo celkem 189 respondentů. Většina respondentů (91 %) se domnívá, že finanční podpora vyváženého rozvoje území z fondů EU má smysl. Naopak menšina (pouhých 8 %) zastává opačný názor. 7

Verze 1

3. prosince 2010


Zajímavý je fakt, že polovina z těch, kteří se domnívají, že projekty realizované za finančního přispění fondů EU nepřispěly/nepřispívají k rozvoji jejich regionu/kraje, si zároveň myslí, že finanční podpora vyváženého rozvoje území z fondů EU má smysl. Otázka č. 6: Využila jste možnosti podání žádosti o dotaci v ROP Severozápad?

31% Ano Ne 69%

Komentář: Na tuto otázku odpovědělo celkem 199 respondentů. Z celkového počtu respondentů většina (69 %) využila možnosti podání žádosti o dotaci v ROP Severozápad, naopak menšina (31 %) této možnosti vůbec nevyužila. Téměř polovina (47 %) z těch, kteří nevyužili možnosti podání žádosti o dotaci v ROP Severozápad, využila jiné dotační nástroje (62 % tematické operační programy, 17 % jiný regionální operační program a 21 % jiný nástroj). Zajímavou skutečností je, že 68 % respondentů, kteří využili možnosti podání žádosti o dotaci v ROP Severozápad, se současně domnívá, že projekty realizované za finančního přispění z fondů EU nepřispěly/nepřispívají k rozvoji regionu/kraje. 2 % respondentů jsou pak dokonce úspěšní žadatelé o dotaci z ROP Severozápad (všichni podali 4 a více žádostí). Zároveň 63 % z těch respondentů, kteří se domnívají, že projekty realizované za finančního přispění z fondů EU nepřispěly/nepřispívají k rozvoji jejich regionu/kraje, využilo možnosti podání žádosti o dotaci v jiném z dotačních nástrojů.

8

Verze 1

3. prosince 2010


Otázka č. 7: Vyberte, prosím, důvod/y, proč jste nevyužil/a možnosti podání žádosti o dotaci v ROP Severozápad. 40% Nedostatek finančních prostředků

35% 30%

35% 31%

25% 23%

20% 15% 10%

Neslučitelnost projektu s programem (např. z důvodu umístění projektu v jiném regionu) Složitost přípravy a realizace projektu

5% 0%

Komentář: Na tuto otázku odpovědělo celkem 62 respondentů. Nejčastějším důvodem, proč respondenti nevyužili možnosti podání žádosti o dotaci v ROP Severozápad, byl nedostatek finančních prostředků (35 %), neslučitelnost projektu s programem (31 %) a složitost přípravy a realizace projektu (23 %). Otázka č. 8: Uveďte, prosím, počet Vámi podaných žádostí o dotaci v rámci ROP Severozápad. 45% 40%

41%

35% 30%

34% 4 a více

25% 20% 15%

25%

2-3 1

10% 5% 0%

Komentář: Na tuto otázku odpovědělo celkem 137 respondentů. Nejčastěji předkládali respondenti 4 a více žádostí o dotaci v rámci ROP Severozápad (41 %), o něco méně pak 2–3 (34 %) a pouze čtvrtina respondentů (25 %) podala jen 1 žádost o dotaci v rámci ROP Severozápad. 9

Verze 1

3. prosince 2010


Otázka č. 9: Byla alespoň jedna Vaše žádost o dotaci úspěšná?

33% Ano Ne 77%

Komentář: Na tuto otázku odpovědělo celkem 137 respondentů. Z toho většina respondentů (77 %) byla při žádání o dotaci v rámci ROP Severozápad alespoň v jednom případě úspěšná, naopak menšina (33 %) se setkala s neúspěchem. Otázka č. 10: Zhodnoťte, prosím, PŘÍPRAVU ŽÁDOSTI o dotaci v následujících oblastech. Komentář: Na tuto otázku odpovědělo celkem 137 respondentů. Respondenty byla hodnocena jak spolupráce s Úřadem Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad, dostupnost, výklad a stálost nastavených pravidel a přehlednost aplikace BENEFIT7, tak i proces hodnocení žádosti. V rámci hodnocení spolupráce s Úřadem Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad 74 % úspěšných a 54 % neúspěšných respondentů hodnotilo spolupráci jako nadprůměrně dobrou. Pouze 8 % úspěšných a 13 % neúspěšných respondentů bylo se spoluprací s Úřadem Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad nespokojeno. Co se týče dostupnosti nastavených pravidel, 71 % úspěšných respondentů hodnotilo dostupnost nastavených pravidel nadprůměrně, kdežto mezi neúspěšnými respondenty se toto nadprůměrné hodnocení vyskytlo pouze u 45 % respondentů. Výraznější rozdíly mezi úspěšnými a neúspěšnými respondenty se vyskytly u hodnocení výkladu nastavených pravidel. Zatímco ¾ úspěšných respondentů hodnotily výklad nastavených pravidel průměrně až nadprůměrně, 35 % neúspěšných respondentů hodnotilo výklad nastavených pravidel podprůměrně. Spokojenost se stálostí nastavených pravidel byla ze strany úspěšných i neúspěšných respondentů hodnocena průměrně. 10

Verze 1

3. prosince 2010


Co se týče přehlednosti aplikace BENEFIT7, lze konstatovat, že polovina jak úspěšných, tak i neúspěšných respondentů, byla s aplikací BENEFIT7 spokojena či spíše spokojena. S hodnocením žádostí bylo spokojeno 45 % úspěšných a překvapivě i 16 % neúspěšných respondentů. Zajímavé je také zjištění, že 54 % úspěšných respondentů bylo s hodnocením žádosti nespokojeno. Otázka č. 11: Vyberte, prosím, důvod/y, proč byla Vaše žádost o dotaci neúspěšná. 50% Nedostatečné bodové hodnocení

45% 40%

45%

Nesplnění podmínek přijatelnosti

35% 30%

Neúplné informace podané Úřadem Regionální rady

25% 20% 15% 10% 5%

16%

16%

Neslučitelnost projektu s podmínkami výzvy 13%

10%

Nesplnění formálních kritérií

0%

Komentář: Na tuto otázku odpovědělo celkem 31 respondentů. Mezi nejčastěji uváděné důvody, které vedly k vyřazení žádosti o dotaci v rámci ROP Severozápad, patřilo nedostatečné bodové hodnocení (45 %), nesplnění podmínek přijatelnosti (16 %) a neúplné informace podané Úřadem Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad (16 %). Naopak nejméně uváděným důvodem se stalo nesplnění formálních kritérií (10 %). Mimo baterii nadefinovaných odpovědí s možnými důvody byl respondentům poskytnut volný prostor pro vlastní vyjádření. Vložení vlastního komentáře využilo celkem 39 % respondentů. 19 % respondentů jako další důvod, proč byla jejich žádost o dotaci neúspěšná, uvedlo nedostatečnou transparentnost či politické vlivy při výběru projektů. Otázka č. 12: Zhodnoťte, prosím, REALIZACI PROJEKTU v následujících oblastech. Komentář: Na tuto otázku odpovědělo celkem 106 respondentů. Respondenty byla hodnocena jak spolupráce s Úřadem Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad, dostupnost nastavených pravidel, výklad nastavených pravidel, stálost nastavených pravidel, přehlednost aplikace BENEFIT7, administrativní náročnost a kontrolní mechanismy, tak i forma a rychlost proplácení dotace.

11

Verze 1

3. prosince 2010


Výrazně nadprůměrně (77 %) byla hodnocena především spolupráce s Úřadem Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad. Pouze 7 % respondentů bylo se spoluprací spíše nespokojeno či úplně nespokojeno. Nastavená pravidla považují respondenti za dostupná, avšak co se týče jejich výkladu a stálosti, hodnotí je spíše jako průměrné. S přehledností aplikace BENEFIT7 byli respondenti spokojeni. Administrativní náročnost byla ze strany respondentů hodnocena spíše jako náročná. Kontrolní mechanismy a forma a rychlost proplácení dotace byly respondenty hodnoceny jako průměrné. Otázka č. 13: Jak jste celkově spokojen/a s ROP Severozápad?

9%

15% Velmi spokojen/a Spíše spokojen/a

31%

Spíše nespokojen/a Rozhodně nespokojen/a 45%

Komentář: Na tuto otázku odpovědělo celkem 137 respondentů. Pozitivně lze hodnotit, že většina respondentů (60 %) je s ROP Severozápad spokojena. Pokud se jedná o respondenty, kteří byli při žádání o dotaci v ROP Severozápad úspěšní, 69 % z nich je s ROP Severozápad celkově spokojeno. 27 % z nich je pak s ROP Severozápad spíše nespokojeno a 4 % jsou rozhodně nespokojena. Pokud se jedná o respondenty, kteří byli při žádání o dotaci v ROP Severozápad neúspěšní, 42 % z nich je s ROP Severozápad spíše nespokojeno a 29 % pak rozhodně nespokojeno. Přesto se 71 % neúspěšných respondentů domnívá, že projekty realizované za finančního přispění z fondů EU přispěly/přispívají k rozvoji jejich regionu/kraje a dokonce 87 % respondentů je přesvědčeno, že podpora vyváženého rozvoje území z fondů EU má smysl.

12

Verze 1

3. prosince 2010


Otázka č. 14: K jakým úpravám by podle Vás mělo dojít, aby se zvýšila spokojenost s ROP Severozápad? 90% Zjednodušení přípravné fáze žádosti o dotaci

80% 70%

80%

79%

Zjednodušení aministrativy v průběhu realizace projektu

60% 50%

55%

Zrychlení celého procesu

54%

40% 37%

30% 20%

Zavedení předfinancování Zjednodušení kontrolních mechanismů

10% 0%

Komentář: Na tuto otázku odpovědělo celkem 116 respondentů. Mezi nejčastěji uváděné úpravy, které by měly přispět ke zvýšení spokojenosti s ROP Severozápad, patřilo zjednodušení přípravné fáze žádosti o dotaci (80 %), zjednodušení administrativy v průběhu realizace projektu (79 %), zrychlení celého procesu (55 %) a zavedení předfinancování (54 %). Otázka č. 15: Využil/a jste nějaký další dotační nástroj (mimo ROP Severozápad)?

23%

Ano Ne

77%

Komentář: Na tuto otázku odpovědělo celkem 199 respondentů. Většina respondentů (77 %) měla zkušenosti s využitím jiného dotačního nástroje, než kterým je ROP Severozápad, naopak menšina (23 %) tuto zkušenost neměla.

13

Verze 1

3. prosince 2010


Otázka č. 16: Který z níže uvedených dotačních nástrojů jste využil/a?

16%

76% 69%

Tematický operační program (např.: OP Životní prostředí, OP Podnikání a inovace, OP Lidské zdroje a zaměstnanost apod.) Jiný (např.: Norské fondy, Švýcarské fondy, dotační programy státu, kraje, obce apod.) Regionální operační program mimo ROP Severozápad (např.: ROP Jihozápad apod.)

Komentář: Na tuto otázku odpovědělo celkem 153 respondentů. K nejvíce využívaným dotačním nástrojům kromě ROP Severozápad patřily tematické operační programy (76 %) a jiné dotační nástroje (69 %).

C)

Vztah respondentů k přípravě nového programového období 2014–2020

Otázka č. 17: Který z následujících výroků vystihuje Váš postoj k přípravě nového programového období 2014–2020?

5%

Mám pouze rámcovou představu o přípravě nového programového období 2014 2020

29%

66%

Sleduji pravidelně dění kolem přípravy nového programového období 2014 2020 Nezajímá mne to

Komentář: Na tuto otázku odpovědělo celkem 199 respondentů. Většina respondentů (95 %) má povědomí o přípravě nového programového období 2014–2020, naopak menšinu respondentů (pouhých 5 %) příprava nového programového období 2014–2020 vůbec nezajímá. 14

Verze 1

3. prosince 2010


Z respondentů, kteří mají o přípravě nového programového období 2014–2020 nějaké povědomí, má většina o přípravě nového programového období 2014–2020 pouze rámcovou představou (66 %). Menší počet respondentů pak sleduje dění kolem přípravy nového programového období 2014–2020 pravidelně (29 %). O přípravě programového období 2014–2020 mají povědomí především obce (38 %), podnikatelé/firmy (téměř 20 %) a občané (13 %). Mezi respondenty, které příprava nového programového období 2014–2020 nezajímá, byli ze 40 % zastoupeni občané a z dalších 40 % pak podnikatelé/firmy. Otázka č. 18: Z jakých informačních zdrojů čerpáte informace o přípravě nového programového období 2014–2020?

100% 90% 80%

93%

Internet

70%

Tisk

60%

Televize

50%

Rozhlas

40% 30%

39%

20% 10%

17%

7%

0%

Komentář: Na tuto otázku odpovědělo celkem 190 respondentů. Nejvíce informací o přípravě nového programového období 2014–2020 čerpají respondenti z internetu (93 %). V menší míře je pak respondenty využíván tisk (39 %), televize (17 %) a rozhlas (7 %). Mezi často uváděnými zdroji se rovněž vyskytují semináře a konference, zaměstnání či známí a kolegové.

15

Verze 1

3. prosince 2010


Otázka č. 19: Zapojil/a byste se aktivně do přípravy nového programového období 2014–2020, pokud byste měl/a tu možnost (např. účast v diskusích, na setkání pracovních skupin)?

26% Ano Ne

74%

Komentář: Na tuto otázku odpovědělo celkem 189 respondentů. Většina respondentů (74 %) by se ráda aktivně zapojila do přípravy nového programového období 2014–2020, naopak menšina (26 %) tento zájem neprojevila. Mezi respondenty, kteří by se rádi aktivně zapojili do přípravy nového programového období 2014–2020, byli převážně obce (35 %), podnikatelé/firmy (19 %) a občané (14 %). Z těch, kteří by se rádi aktivně zapojili do přípravy nového programového období 2014–2020, se však o pravidelné dění kolem přípravy nového programového období 2014–2020 zajímalo pouhých 37 %. Zbylý počet respondentů měl o přípravě nového programového období 2014–2020 pouze rámcovou představu. Z těch, kteří by se rádi aktivně zapojili do přípravy nového programového období 2014–2020, mělo 85 % respondentů zkušenost s využitím některého z dotačních nástrojů. 70 % respondentů pak využilo možnosti podání žádosti o dotaci v ROP Severozápad. Mezi respondenty, kteří by se rádi zapojili do přípravy nového programového období 2014–2020 jsou ze 16 % i ti, kteří nebyli s žádosti o dotaci v ROP Severozápad úspěšní (což však představuje 71 % všech neúspěšných žadatelů, kteří se dotazníkového šetření zúčastnili).

16

Verze 1

3. prosince 2010


D)

Názory respondentů na funkční principy nového programového období 2014–2020

Otázka č. 20: Jakou formou by v novém programovém období 2014–2020 měla být poskytována finanční podpora z fondů EU?

Měl by být zachován stávající systém podpory z fondů EU (tj. převážně dotace)

30%

Měl by existovat jiný druh podpory z fondů EU (např.: bezúročné půjčky, zvýhodněné úvěry apod.)

70%

Komentář: Na tuto otázku odpovědělo celkem 185 respondentů. Většina respondentů (70 %) zastává názor, že by měl být zachován stávající systém podpory z fondů EU (tj. převážně dotace), naopak menšina (30 %) by v novém programovém období 2014–2020 uvítala raději jiný druh podpory z fondů EU (např. bezúročné půjčky, zvýhodněné úvěry apod.). Zajímavým faktem je, že většina respondentů, kteří byli s žádostí o dotaci v ROP Severozápad neúspěšní, by přesto chtěla v novém programovém období 2014–2020 zachovat stávající systém podpory z fondů EU (tj. převážně dotace). Otázka č. 21: Jaký druh operačních programů byste dle svých zkušeností upřednostňoval/a v novém programovém období 2014–2020? 60% 50%

Regionální operační programy (regionální úroveň - v současnosti řízené Úřady Regionálních rad)

52%

40% 30%

Tematické operační programy (národní úroveň – v současnosti řízené přímo jednotlivými ministerstvy)

35%

20% 10%

17%

Regionální operační programy + Tematické operační programy

0%

17

Verze 1

3. prosince 2010


Komentář: Na tuto otázku odpovědělo celkem 130 respondentů. Ačkoliv se preferovaným druhem operačních programů pro nové programové období 2014–2020 staly regionální operační programy (52 %), poměrná část respondentů (35 %) by upřednostňovala spíše tematické operační programy. Zbylý počet respondentů (17 %) by zachoval jak regionální operační programy, tak i tematické operační programy. Mezi respondenty, kteří byli pro jednoznačné zachování regionálních operačních programů, byli z 36 % obce a z 27 % podnikatelé/firmy. Pro zachování tematických operačních programů pak byli ze 43 % obce a z 26 % podnikatelé/firmy. Dle předpokladu bylo 79 % respondentů, kteří by v novém programovém období 2014–2020 upřednostňovali spíše tematické operační programy, nespokojeno s ROP Severozápad. E)

Názory respondentů na tematické zaměření nového programového období 2014–2020

Otázka č. 22: Uveďte, prosím, jaké typy projektů by podle Vašeho názoru měly být v novém programovém období 2014–2020 podporovány z fondů EU? 80%

Investiční (tzv. tvrdé projekty – např.: budování infrastruktury, nákup technologií apod.) Neinvestiční (tzv. měkké projekty – např.: marketing, studie, školení apod.)

70% 60%

68%

50% 40% 30% 28%

20%

Investiční + neivestiční

10% 4% 0%

Komentář: Na tuto otázku odpovědělo celkem 185 respondentů. Preferovaným typem projektů pro nové programové období 2014–2020 se jednoznačně staly investiční projekty (68 %). Menší počet respondentů (28 %) vyjádřil názor, že by v novém programovém období 2014–2020 měly být podporovány jak investiční, tak i neinvestiční projekty. Zbylý počet respondentů (4 %) by v novém programovém období 2014–2020 upřednostňoval podporu pouze neinvestičních projektů.

18

Verze 1

3. prosince 2010


Otázka č. 23: Zhodnoťte, prosím, jaké oblasti ve Vašem kraji by měly být v novém programovém období 2014–2020 rozhodně podporovány z fondů EU. Dopravní infrastruktura

70% 60% 50% 40%

63%

Životní prostředí

59%

Vzdělávání, věda a výzkum

50% 49% 39%

30%

Veřejné služby a občanská vybavenost Podnikání

36%

Cestovní ruch

28% 27%

20%

Bydlení

19%

10%

Technologie Sociální integrace

0%

Komentář: Na tuto otázku odpovědělo celkem 185 respondentů. K nejvíce preferovaným oblastem, které by měly být v novém programovém období 2014–2020 rozhodně podporovány z fondů EU, patří dopravní infrastruktura (63 %), životní prostředí (59 %), vzdělávání, věda a výzkum (50 %) a veřejné služby a občanská vybavenost (49 %). Otázka č. 24: Využil/a byste v novém programovém období 2014–2020 možnosti čerpání finanční podpory z fondů EU?

11% 33%

Ano, mám připraven/y konkrétní projekt/y Ano, mám určitou představu o projektu/projektech Ne, pravděpodobně nevyužiji

56%

Komentář: Na tuto otázku odpovědělo celkem 185 respondentů. Nadpoloviční většina respondentů (56 %) již v současné době disponuje určitou představou o projektu/projektech, prostřednictvím něhož/nichž by zažádala o finanční podporu z fondů EU. 33 % respondentů

19

Verze 1

3. prosince 2010


má dokonce připravený/y již konkrétní projekt/y. Pouze 11 % respondentů by možnost čerpání finanční podpory z fondů EU pravděpodobně vůbec nevyužilo. Otázka č. 25: Vyberte, prosím, tematickou oblast, ve které byste chtěl/a realizovat svůj/své projekt/y. Veřejné služby a občanská vybavenost Cestovní ruch

60% 50% 50% 49% 40%

Životní prostředí Dopravní infrastruktura

42% 41%

Vzdělávání, věda a výzkum Podnikání

30% 20% 10%

23% 23%

Bydlení

17%

Sociální integrace

13% 7%

0%

Technologie

Komentář: Na tuto otázku odpovědělo celkem 166 respondentů. K nejvíce preferovaným oblastem, v rámci kterých by respondenti rádi realizovali své projekty, patří veřejné služby a občanská vybavenost (50 %), cestovní ruch (49 %), životní prostředí (42 %) a dopravní infrastruktura (41 %). Nejčastěji uváděnou oblastí realizace projektu byla mezi těmi, kteří mají již připravený/y konkrétní projekt/y, oblast cestovního ruchu (62 %), veřejných služeb a občanské vybavenosti (60 %) a dopravní infrastruktury a životního prostředí (52 %). Obce a jimi zřízené či založené organizace by v novém programovém období 2014–2020 rády realizovaly projekty především v oblastech dopravní infrastruktury, veřejných služeb a občanské vybavenosti, cestovního ruchu a životního prostředí. Podnikatelé/firmy by si pro své projekty vybrali oblasti, jakými jsou podnikání a vzdělávání, věda a výzkum. Neziskové organizace by pak rády realizovaly své projekty v oblasti cestovního ruchu, dále veřejných služeb a občanské vybavenosti a také vzdělávání, vědy a výzkumu. Občané by pro realizaci projektů volili spíše oblasti podnikání a cestovní ruchu.

20

Verze 1

3. prosince 2010


Otázka č. 26: Uveďte, prosím, svou představu o optimální procentuální výši finanční podpory z fondů EU s ohledem na výši a možnosti veřejných rozpočtů.

2% 4% 21%

Více než 90% uznatelných nákladů 61 - 90% uznatelných nákladů

20%

31 - 60% uznatelných nákladů Maximálně 30% uznatelných nákladů Prozatím nemám představu 53%

Komentář: Na tuto otázku odpovědělo celkem 165 respondentů. Většina respondentů (53 %) si pod optimální procentuální výší finanční podpory z fondů EU představila 61–90 % uznatelných nákladů. O něco menší počet respondentů (21 %) by pak jako optimální procentuální výši finanční podpory z fondů EU viděl více než 90 % uznatelných nákladů či 31–60 % uznatelných nákladů (20 %). Nadpoloviční většina respondentů (téměř 56 %), kteří již mají připravený/y konkrétní projekt/y, upřednostňuje pro nové programové období 2014–2020 podporu ve výši 61–90 % uznatelných nákladů. 23 % respondentů by dokonce uvítalo podporu vyšší než 90 % uznatelných nákladů. Pouze 18 % by upřednostňovalo podporu v rozmezí 31–60 % uznatelných nákladů. Otázka č. 27: Zde můžete uvést další postřehy, připomínky a náměty týkající se přípravy nového programového období 2014–2020. Výběr postřehů, připomínek a námětů:1  Rozhodně by příprava v konkrétní podobě měla být ukončena dříve, než začne programovací období 2014–2020, aby nedošlo k prodlení jako u předchozího období, kdy se metodika pro žadatele podrobně rozpracovávala s velkým zpožděním, a čerpání se tak rozjelo příliš pozdě.  Integrovat prostředky do kvalitních projektů a ne jen do projektů spojených s politickou sférou. Větší kontrola na použití zdrojů.  Bylo by vhodné oproti programovému období 2007–2013 snížit administrativní zátěž a umožnit podávání žádostí o schválení projektu i v elektronické podobě (tzn. žádost kompletně elektronicky). 1

V případě otevřených odpovědí nebyly prováděny úpravy a korekce, pouze drobné gramatické úpravy a opravy.

21

Verze 1

3. prosince 2010




  







Nejzávažnější problém vidím ve financování projektů. Systém, kdy akce nebo ucelená etapa musí být nejprve hotova a pak jsou uvolňovány prostředky celou akci komplikuje a prodražuje. Obce musí složitě jednat u bank o poskytnutí úvěru a následně platit úroky. Když lze měsíční fakturaci z dotačních prostředků realizovat u OP Životní prostředí, věřím, že by to šlo i u akcí financovaných z ROPu. Podpora dopravní infrastruktury - místní komunikace, parkovací plochy, chodníky a veřejné osvětlení. Je nezbytné posílení rozvoje venkovských oblastí. Základem je stabilizace a podpora integrace obcí s podnikatelským sektorem (PPP, PSPP). Nesmí chybět podpora nových inovačních nebo kreativních firem (spin off) a podpora podnikání studentů (kurzy na VŠ a podpora po absolvování v podnikatelském inkubátoru), s tím souvisí podpora vzniku podnikatelských inkubátorů a inovačních center (dotace na zvýhodněný pronájem spinoff firem), v oblasti vzdělávání je důležitá podpora nejmodernějších technologií ve výuce, dále vzdělávání studentů na míru potenciálním lokálním zaměstnavatelům, podpora lokálních klastrů z oblasti kreativního průmyslu, podpora rozvoje high-tech průmyslů, hlavně IT (výhody pro investory a podpora takového VŠ vzdělávání), podpora nadaných žáků (podpora nejmladší generace) a naopak vyloučených skupin obyvatelstva, podpora komunitního života mládeže ve městech (kultura, volnočasové aktivity, vzdělávání dětí ze sociálně slabých rodin, projekty proti kriminalitě mládeže, výchova k občanské společnosti). Krajské zastupitelstvo by mělo mít co nejdetailněji propracovaný dlouhodobý plán rozvoje kraje. Měly by být podporovány mikroregiony, které již dlouhodobě zaostávají (Žluticko, Jáchymovsko, Ašsko atd.). Promyšlené investice (tzv. tvrdé projekty) především do zastaralé infrastruktury mohou v těchto mikroregionech podpořit zaměstnanost. Rozhodovací proces, který si hraje na objektivitu, by měl být skutečně objektivní a co možná nejvíce zbaven vlivu krajských politiků, velkých firem a osobních zájmů. Administrování projektů by mělo být natolik jednoduché, že by k tomu nebylo třeba externích firem, jejichž práce je předražená. Úřad reg. rady by se měl polidštit. Výše spoluúčasti na uznatelných nákladech by měla odpovídat potřebnosti projektu a prioritě stanovené v rámci území nebo programu. Prioritní projekty by měly mít vyšší podporu - mám tím na mysli projekty, které generují další zdroje, nikoliv projekty na tzv. integraci sociálně vyloučených skupin, kde se utopí mnoho peněz bez většího efektu. Čili jednoznačně podpora podnikání, a to s důrazem na menší podnikatele, kteří jsou ze současného čerpání zcela vyloučeni, výzkum a vývoj, investice do nových technologií, včetně e-gouvernementu a další infrastruktury. Ochrana obyvatel je hlavní funkcí státu. Nedílnou součástí ochrany obyvatelstva a udržitelného rozvoje je informování, vzdělávání, prevence a příprava obyvatelstva na běžná rizika i mimořádné události. Důležitou součástí je i kvalitní průběžná odborná příprava a výcvik nejen profesionálních, ale i dobrovolných záchranářů a dalších specialistů. Realizaci těchto činností je potřeba zabezpečit ve spolupráci s resortními i regionálními odborníky a nestátními neziskovými organizacemi a vytvořit pro ně kvalitní podmínky. V minulém období byl do této oblasti směřován 22

Verze 1

3. prosince 2010


nedostatek prostředků EU a je potřeba tedy v dalším programovém období 2014–2020 tyto oblasti podpořit.

23

Verze 1

3. prosince 2010


4.

Závěr

Závěrečná kapitola obsahuje obecná shrnutí výsledků dotazníkového šetření. V souvislosti se zachováním původního členění otázek do tematických okruhů, jsou závěry pro každý tematický okruh následující: A)

Identifikační otázky

V úvodu dotazníkového šetření bylo respondentům položeno několik identifikačních otázek, které měly za cíl zmapovat kategorie a původ respondentů. Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 199 respondentů, z nichž převážná většina zastupovala obce (36 %) a firmy/podnikatele (20 %). Pokud se jedná o původ respondentů, většina pocházela z Ústeckého (57 %) a z Karlovarského kraje (35 %). B)

Zkušenosti respondentů se současným programovým obdobím 2007–2013

Za účelem zjištění, jak je vnímána přínosnost projektů realizovaných za finančního přispění z fondů EU, byla respondentům položena otázka, zdali tyto projekty považují za přínosné. Velmi pozitivně lze hodnotit to, že většina respondentů uvedla, že projekty realizované za finančního přispění z fondů EU přispěly/přispívají k rozvoji jejich regionu/kraje (90 %). Jen pouhá menšina stejného názoru nebyla (10 %). Dále bylo zjišťováno, jak je respondenty vnímána smysluplnost finanční podpory vyváženého rozvoje území z fondů EU a zdali se respondenti domnívají, že se daří za finanční podpory z fondů EU snižovat meziregionální disparity. Velmi pozitivně lze hodnotit to, že většina respondentů (91 %) je o smysluplnosti finanční podpory z fondů EU přesvědčena a vnímá jí jako opodstatněnou. Z toho lze tedy vyvozovat, že vyvážený rozvoj území by měl být i nadále podporován. Je však zajímavé, že polovina z těch, kteří se domnívají, že projekty realizované za finančního přispění z fondů EU nepřispěly/nepřispívají k rozvoji jejich regionu/kraje, si zároveň myslí, že finanční podpora vyváženého rozvoje území z fondů EU má smysl. Z toho lze tedy vyvodit, že podpora z fondů EU je obecně považována za přínosnou, avšak zaměření jednotlivých projektů ne vždy přispívá k rozvoji regionu/kraje. Z výsledků, které byly Regionální radou regionu soudržnosti Severozápad zpracovány, dále vyplynulo, že respondenti jsou s ROP Severozápad celkově spokojeni (60 %). Ti, kteří nebyli, uváděli jako oblasti možného zlepšení zjednodušení přípravné fáze žádosti o dotaci (80 %), zjednodušení administrativy v průběhu realizace projektu (79 %), zrychlení celého procesu (55 %) či zavedení předfinancování (55 %). Z celkového počtu respondentů využila možnosti podání žádosti o dotaci v ROP Severozápad většina respondentů (69 %). Většina respondentů rovněž využila možnosti podání žádosti o dotaci i v jiném z dotačních nástrojů, než kterým je ROP Severozápad (77 %). Z toho tedy vyplývá, že dotazníkového šetření se zúčastnili převážně zkušení žadatelé/příjemci.

24

Verze 1

3. prosince 2010


Pokud se jedná o ROP Severozápad, u těch respondentů, kteří možnosti podání žádosti o dotaci v ROP Severozápad nevyužili, byl za účelem zjištění možné příčiny nezájmu zjišťován i důvod. Respondenti jako nejčastější důvod uváděli nedostatek finančních prostředků (35 %), neslučitelnost projektu s programem (31 %) či složitost přípravy a realizace projektu (23 %). U těch respondentů, kteří možnosti podání žádosti o dotaci v ROP Severozápad využili, byla naopak zjišťována četnost podaných žádostí o dotaci a jejich úspěšnost. Nejčastěji respondenti předkládali 4 a více žádostí o dotaci (41 %). Ze všech podaných žádostí o dotaci pak byla ve většině případů alespoň jedna úspěšná (77 %). U těch neúspěšných se pak nejčastějším důvodem vyřazení žádosti o dotaci stalo nedostatečné bodové hodnocení (45 %), nesplnění podmínek přijatelnosti (16 %) či neúplné informace podané Úřadem Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad (16 %). Ti, kteří možnosti podání žádosti o dotaci v ROP Severozápad využili, byli následně dotázáni, jak by zhodnotili samotný proces přípravy žádosti o dotaci a realizace projektu. Cílem těchto otázek byla identifikace bariér efektivního využívání finanční podpory z ROP Severozápad. Za nejslabší místo v procesu přípravy žádosti o dotaci lze dle výsledků dotazníkového šetření označit proces hodnocení žádosti o dotaci. Příčinu lze spatřovat především v pochybnostech o transparentnosti nastaveného systému hodnocení, které často respondenti vyjadřovali. Ostatní oblasti, jakými byla spolupráce s Úřadem Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad, dostupnost, výklad a stálost nastavených pravidel či přehlednost aplikace BENEFIT7, byly ohodnoceny průměrně až nadprůměrně. V procesu realizace projektu byla za nejslabší místo označena administrativní náročnost. Zde lze možnou příčinu spatřovat v přílišné byrokracii, se kterou se dle respondentů žadatelé/příjemci často setkávají. Ostatní oblasti, jakými byla spolupráce s Úřadem Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad, dostupnost, výklad a stálost nastavených pravidel, přehlednost aplikace BENEFIT7, kontrolní mechanismy či forma a rychlost proplácení dotace, byly opět ohodnoceny průměrně až nadprůměrně. C)

Vztah respondentů k přípravě nového programového období 2014–2020

Za účelem zjištění, jaké mají respondenti povědomí o přípravě nového programového období 2014–2020, jim byla položena otázka, jaký postoj k přípravě nového programového období 2014–2020 zaujímají. Z výsledků dotazníkového šetření vyplynulo, že většina respondentů má o přípravě nového programového období 2014–2020 pouze rámcovou představu (66 %). Menší počet respondentů pak sleduje dění kolem přípravy nového programového období 2014–2020 pravidelně (29 %). Pouhých 5 % respondentů pak příprava nového programového období 2014–2020 vůbec nezajímá. Následně byla respondentům položena otázka, z jakého zdroje nejčastěji čerpají informace o přípravě nového programového období 2014–2020. Nejpoužívanějším mediem se mezi respondenty jednoznačně stal internet (93 %). V souvislosti s transparentním přístupem, který Regionální rada regionu soudržnosti Severozápad v rámci přípravy nového programového období 2014–2020 prosazuje, byla respondentům položena otázka, zdali by se aktivně zapojili do přípravy nového 25

Verze 1

3. prosince 2010


programového období 2014–2020, pokud by měli tu možnost (např. účast v diskusích, na setkání pracovních skupin apod.). Pozitivně lze hodnotit to, že většina respondentů by se ráda aktivně zapojila do přípravy nového programového období 2014–2020 (74 %), naopak menšina tento zájem neprojevila (26 %). Mezi respondenty, kteří by se rádi aktivně zapojili do přípravy nového programového období 2014–2020, byli převážně obce (35 %), podnikatelé/firmy (19 %) a občané (14 %). D)

Názory respondentů na funkční principy nového programového období 2014–2020

V návaznosti na předchozí otázky byli respondenti dotázáni, jakou formou by měla být v novém programovém období 2014–2020 poskytována finanční podpora z fondů EU. Pozitivně lze hodnotit to, že většina respondentů zastává názor, že by v novém programovém období 2014–2020 měl být zachován stávající systém podpory z fondů EU, tj. převážně dotace (70 %). Z toho tedy vyplývá, že ačkoliv nelze současný systém považovat jednoznačně za optimálně fungující, respondentům se jeví jako osvědčený. V otázce podoby budoucích operačních programů se preferovaným druhem operačních programů pro nové programové období 2014–2020 staly regionální operační programy (52 %). Důvodů, proč tomu tak je, mohlo být hned několik. Regionální operační programy jakožto jediné operační programy dokáží reflektovat specifické potřeby regionů/krajů. Zároveň se v porovnání s ostatními operačními programy vyznačují zejména svou dostupností, osobním přístupem, který umožňuje respektování potřeb žadatelů/příjemců a schopností flexibilně a rychle reagovat na problematické a neočekávané situace. E)

Názory respondentů na tematické zaměření nového programového období 2014–2020

Preferovaným typem projektů pro nové programové období 2014–2020 se jednoznačně staly investiční projekty (68 %), tzn. tzv. tvrdé projekty, které jsou zaměřeny na investice do budování a pořizování nemovitostí, budování infrastruktury či pořizování nových technologií. U oblastí, které by měly být v novém programovém období 2014–2020 rozhodně podporovány, k nejčastěji uváděným patřila dopravní infrastruktura (63 %). Z dotazníkového šetření rovněž vyplynulo, že dalšími oblastmi, které jsou v současné době problematické a potřebovaly by cílenou finanční podporu z fondů EU, jsou životní prostředí (59 %), vzdělání, věda a výzkum (50 %) a veřejné služby a občanská vybavenost (49 %). K získání představy o tom, zdali mezi respondenty panuje zájem o využití možnosti čerpání finanční podpory z fondů EU v novém programovém období 2014–2020, byli respondenti dotázáni, zdali by v novém programovém období 2014–2020 zažádali o finanční podporu z fondů EU a zdali už ví, na jaký účel by získanou finanční podporu použili. Velmi pozitivně lze hodnotit to, že nadpoloviční většina respondentů projevila o finanční podporu z fondů EU zájem. 56 % respondentů disponuje již nyní určitou představou o projektu/projektech a 33 % má dokonce připravený konkrétní projekt/projekty. Pokud se jedná o oblasti, do kterých by byly projekty směřovány, nejčastěji uváděnými oblastmi byly veřejné služby a občanská vybavenost (50 %), cestovní ruch (49 %), životní prostředí (42 %) a dopravní infrastruktura (41 %). Na závěr byli respondenti, kteří by v novém programovém období 2014–2020 rádi využili možnosti čerpání finanční podpory z fondů EU, dotázáni, zdali by dokázali předběžně specifikovat výši finanční podpory z fondů EU pro svůj projekt/projekty. Jako vhodnou míru finanční podpory pak respondenti nejčastěji uváděli 61–90 % uznatelných nákladů (53 %). 26

Verze 1

3. prosince 2010


Výsledky dotazníkového šetření budou uveřejněny na internetových stránkách Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad www.nuts2severozapad.cz. S výsledky dotazníkového šetření budou rovněž seznámeny všechny relevantní subjekty zapojené do přípravy nového programového období 2014–2020 (Ministerstvo pro místní rozvoj, Ústecký a Karlovarský kraj, pracovní skupiny Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad apod.). Vzhledem k tomu, že by se výsledky dotazníkového šetření měly stát podkladem pro tvorbu nového operačního programu, budou uloženy na oddělení metodického řízení Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad k dalšímu využití.

Odbor řízení programu – oddělení metodického řízení Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad

27

Verze 1

3. prosince 2010


Verze 1

3. prosince 2010

VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ K PŘÍPRAVĚ NOVÉHO PROGRAMOVÉHO OBDOBÍ

Recommend Documents