Výsledky analýzy dopadů investičních pobídek v Moravskoslezském kraji
22. listopad 2006
1
1 Obecné informace o Moravskoslezském kraji Děčín Liberec Teplice
Jablonec n. N.
Ústí n. L. Česká Lípa
Chomutov
Semily
Trutnov
Most Litoměřice Louny
Mladá Boleslav Mělník
Jičín Náchod
Sokolov Cheb
Hr. Králové
Karlovy Vary Nymburk
Kladno
Rakovník
PRAHA Plzeň-sever
Beroun
Plzeň
Tachov
Pardubice
Praha – východ
Praha -západ
Jeseník Rychnov n. K.
Kolín
Šumperk
Ústí n. O.
Bruntál
Chrudim
Kutná Hora Příbram
Karviná
Benešov Havlíčkův Brod
Plzeň-jih Domažlice
Svitavy
Tábor Jihlava
Písek
Nový Jičín
Olomouc
Žďár n. S. Pelhřimov Klatovy
Ostrava
Opava
Rokycany
Prostějov
Přerov
Vyškov
Kroměříž
Blansko
Frýdek Místek
Vsetín Zlín
Strakonice
Brno
Třebíč
České Budějovice
Prachatice
Brno – venkov
Jindřichův Hradec
Uh. Hradiště Znojmo
Hodonín Břeclav
Český Krumlov
Moravskoslezský kraj leží na severní Moravě a v Českém Slezsku. Na jihu sousedí se Zlínským krajem, na západě s Olomouckým krajem, na severu s polskými vojvodstvími Opolským (Województwo opolskie) a Slezským (Województwo śląskie), na jihovýchodě s Žilinským krajem (Žilinský samosprávny kraj) na Slovensku 1 . Do konce 80. let se hospodářská síla Moravskoslezského kraje opírala o těžký průmysl 2 , jehož produkce byla orientována převážně na potřeby bývalé RVHP. Ekonomické změny, ke kterým došlo v ČR po roce 1990, ukázaly slabiny této ekonomické orientace. Trh RVHP zanikl a energeticky a pracovně náročná produkce těžkého průmyslu se ukázala jako neschopná konkurence v podmínkách tržní ekonomiky. V důsledku restrukturalizace těžkého průmyslu došlo v Moravskoslezském kraji k propouštění a nárůstu nezaměstnanosti. Kraj se po zániku Československa ocitl v poloze severovýchodního pohraničí, na hranicích s Polskem a Slovenskem, nejvíce vzdáleného od přímých kontaktů s metropolí státu a s hospodářskými podněty z vyspělých zemí EU. Severomoravský kraj je navíc málo napojen na dálniční síť. Tabulka č.1: Souhrnné informace o Moravskoslezském kraji CZ080 Kód NUTS Krajské město Počet obyvatel Nezaměstnanost Počet investorů Průmyslové zóny Ostatní informace
Ostrava 1 260 277 14,5 % Celkem 68 zahraničních investorů, z toho 18, kteří čerpají investiční pobídky (26 %) V Moravskoslezském kraji se nachází 8 průmyslových zón (viz příloha) Moravskoslezský kraj téměř nebyl zasažen povodněmi v roce 2002. Moravskoslezský kraj nesousedí s vyspělými ekonomikami EU (Německo nebo Rakousko) 3 .
1
cs.wikipedia.org Díky ložiskům černého uhlí v ostravsko-karvinské pánvi a na ně navazujícímu hutnímu průmyslu patřila historicky tato oblast k nejrozvinutějším v Rakousko-Uhersku. 3 Fakt, že by kraj s těmito zeměmi sousedil, by mohl zkreslovat výsledky hodnocení. 2
2
1.1
Vývoj nezaměstnanosti
Tabulka č.2: Míra nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji Rok MSK ČR
1997 8,0 % 4,8 %
1998 10,1 % 6,5 %
1999 13,0 % 8,7 %
2000 14,3 % 8,8 %
2001 14,3 % 8,1 %
2002 13,3 % 7,3 %
2003 14,7 % 7,8 %
2004 14,5 % 8,3 %
Zdroj: ČSÚ Nezaměstnanost v Moravskoslezském kraji prudce vzrostla po roce 1996 v souvislosti s hospodářskou recesí a počátkem restrukturalizace těžkého průmyslu. V současné době se nezaměstnanost v Moravskoslezském kraji pohybuje okolo 15 %, vysoko nad celorepublikovým průměrem. Graf č.1: Vývoj nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji
16 14 12
%
10 8 6 4 2 0 1993
1994
1995
1996
1997
1998 Průměr ČR
Zdroj: ČSÚ
3
1999
2000
2001
2002
2003
2004
1.2
Vývoj produktivity práce
Ukazatel produktivity práce ve zpracovatelském průmyslu v Moravskoslezském kraji na jednoho zaměstnance má rostoucí tendenci. Tabulka č.3: Růst produktivity práce ve zpracovatelském průmyslu Rok ČR MSK (v tis. Kč)
1998 292 359
1999 304 359
2000 349 407
2001 375 461
2002 382 459
2003 419 483
2004 480 543
Zdroj: ČSÚ, výpočty Deloitte Graf č.2: Vývoj produktivity práce ve zpracovatelském průmyslu v Moravskoslezském kraji
Zdroj: ČSÚ, výpočty Deloitte
4
1.3
Vývoj průměrných mezd
Průměrná mzda v Moravskoslezském kraji vytrvale roste. Nejvyšší přírůstky zaznamenaly platy managementu. Rostly rovněž příjmy administrativních pracovníků, avšak pomaleji. Nejmenší nárůst zaznamenaly mzdy manuálně pracujících, v průměru rostly pouze o 5 897 Kč ročně (nárůst měsíční mzdy 481 Kč). Tabulka č.4: Růst hrubé v Moravskoslezském kraji Rok Management Administrativa Manuál. pracující (v tis. Kč)
1997 380 150 123
1998 426 162 129
roční
mzdy
1999 472 174 136
v jednotlivých
2000 518 185 142
2001 573 198 148
skupinách 2002 604 207 152
2003 645 221 165
zaměstnanců 2004 713 232 165
Zdroj: ČSÚ Graf č.3: Hrubá roční mzda dle agregovaných skupin KZAM v Moravskoslezském kraji 800 700
tis. Kč
600 500
Management
400
Administrativa
300
Manuálně pracující
200 100 0 1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
Zdroj: ČSÚ Mzdy manuálně pracujících nerostou natolik rychle, jak by umožňoval růst produktivity práce. Příčinou je vysoká nezaměstnanost v rámci této skupiny. Není proto možné naplno využít potenciál růstu produktivity práce k zvyšování životní úrovně obyvatel Moravskoslezského kraje a její konvergenci k celorepublikové úrovni a průměru EU.
5
2 Popis vzorku hodnocených investorů V Severomoravském kraji drželo k 31.12.2004 nárok na investiční pobídky 4 18 firem. Investoři Bekaert a Visteon Nichirin, které sice dříve pobídky získaly, Bruntál 2 nejsou v seznamu a nebyly započítány do 3 hodnocení, protože nárok pobídky čerpat Ostrava 6b 11 Opava 14 ztratily z důvodu neplnění podmínek. 1 Karviná 13 V roce 2005 vstoupil do 8 12 6a Moravskoslezského kraje nový investor, 15 5 7 Nový Jičín 16 Frýdek9 Bang & Olufsen, který zatím nebyl 18 17 Místek 19 zahrnut do hodnocení. 10 Z 18 hodnocených investic se 6 odehrálo na zelené louce. Mezi nejvýznamnější investice typu greenfield v Severomoravském kraji patří investice firmy Shimano přesahující 2 mld. Kč, projekt firmy Bang & Olufsen v hodnotě 1,7 mld. Kč, který se právě nachází v investiční fázi a projekt firmy Dura Automotive, která investovala 1,3 mld. Kč. Polovina investorů pro své projekty využilo předem připravených průmyslových zón. Nejatraktivnější zónou byl průmyslový park Kopřivnice, který přilákal dva významné investory působící v automobilovém průmyslu a světovou špičku v oblasti luxusní elektroniky. Z 18 hodnocených investic dalo souhlas s poskytnutím údajů o své společnosti 15 investorů. Společnosti Invos, IVG Colbachini a Viroplastic tento souhlas neposkytly. Kompletní údaje se potom podařilo získat od 12 investorů. Tabulka č.5: Investoři v Moravskoslezském kraji čerpající pobídky Investor Lokalita Průmyslové Investice Vytvořená investice odvětví (mil. Kč) prac. místa Bang & Olufsen Brose CZ Dura Automotive Hayes Lemmerz Alukola Huisman Konstrukce Invos IVG Colbachini CZ Kovona Systém Mayr-Melnhof Mölnlycke Health Care Osram Bruntál Semperflex Optimit Shimano Czech Republic Siemens Elektromotory Siemens Auto systémy Vesuvius Solar Crucible Viroplastic CZ Visteon – Autopal Walmark
19 18 17 1 5 3 4 13 8 11 2 12 14 10 16 7 9 15 6
Kopřivnice Kopřivnice Kopřivnice Ostrava Sviadnov Bruntál Krnov Český Těšín Paskov Karviná Bruntál Odry Karviná Frenštát p. R. Frenštát p. R. Třinec Frýdek Místek Nový Jičín Třinec
Elektronika Automobilový prům. Automobilový prům. Automobilový prům. Strojírenství Plastové fólie Gumové hadice Výrobky z kovu Dřevařský průmysl Farmacie Osvětlení Chemický průmysl Strojírenství Automobilový prům. Automobilový prům. Sklář., metalurgie Uzávěry PET lahví Automobilový prům. Potravinářství
1 682,6 1 324,6 491,0 895,4 250,0 498,0 323,9 201,0 1 529,0 420,2 860,3 443,4 2 339,0 1 509,0 1 275,0 276,1 327,4 2 003,0 275,0
200 150 294 227 60 67 69 110 140 150 438 50 410 50 432 47 28 167 90
Pozn. Zelená čísla znamenají investice typu greenfield. Lokality tučně zvýrazněné představují průmyslové zóny.
Zdroj: CzechInvest
6
2.1
Sběr dat o investorech
Jako základ čerpaných informací byly použity údaje o investorech z dotazníků MPO, které byly Deloitte předány CzechInvestem, avšak v omezeném množství vzhledem k nutnosti svolení investorů o poskytnutí dat společnosti Deloitte. Pro pokrytí oblastí, které data z dotazníku MPO nepokrývala, byl sestaven doplňující dotazník. Následně došlo k vyhodnocení informací získaných z dotazníku MPO a dodatečného dotazníku Deloitte a doplnění těchto informací o údaje získané z veřejně dostupných zdrojů (internetové stránky investorů a obchodní rejstřík). Z celkového počtu 15 investorů, kteří dali souhlas s poskytnutím údajů o své společnosti, bylo nutno z důvodu nekompletních údajů vyřadit z analýzy následující společnosti: Autopal, Dura Automotive Systems CZ, Walmark. 2.2
Výstupy modelu a jejich interpretace
Vliv investorů na hladinu mezd v Moravskoslezském regionu
Z hodnot korelačních koeficientů 4 nelze jednoznačně interpretovat, zda mají zkoumaní investoři vliv na výši průměrných mezd v regionu. Hodnoty u investorů Hayes Lemmerz Alukola, Shimano Czech Republic a Siemens Automobilové systémy indikují významnou přímou lineární závislost, naopak OSRAM Bruntál a SEMPERFLEX OPTIMIT dosahují spíše nepřímé lineární závislosti. Obecně lze říci, že větší vliv na nabízené mzdy v regionu lze pozorovat spíše u manuálně pracujících zaměstnanců.
4
Čím více se korelační koeficient blíží hodnotě jedna, tím silnější je přímá závislost. Záporné hodnoty znamenají nepřímou závislost.
7
Vliv investorů na tvorbu pracovních míst
Tabulka č.6: Dopad investic čerpajících pobídky na vybrané ekonomické veličiny Moravskoslezského kraje Rok Vytvořená pracovní místa u investorů (kumulativně) Vytvořená pracovní místa u investorů snížená o vliv přetahování zaměstnanců a dojíždění (kumulativně) Přetahování zaměstnanců z jiných společností (v% z vytvořených pracovních míst u investorů) Vytvořená pracovní místa u dodavatelů Celkem Poměr vytvořených pracovních míst u dodavatelů k vytvořeným pracovním místem u investorů
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
3
146
245
517
1121
2046
3657
3
145
243
371
763
1 340
2 500
N/A
N/A
N/A
52,57%
34,44%
37,05%
27,33%
0
288
107
483
1214
2678
2320
3
433
350
853
1977
4017
4820
N/A
1,99
0,44
1,30
1,59
2,00
0,93
Zdroj: Dotazníky investorů, výpočty Deloitte Jedním z cílů programu investičních pobídek je zvyšování zaměstnanosti v regionu. Předpokládáme, že přímá pracovní místa u investorů zůstávají zachována i v následujících letech. První řádek výše uvedené tabulky proto obsahuje vytvořená pracovní místa u investorů kumulativně. Druhý řádek představuje vytvořená pracovní místa u investorů, která byla již snížena o přetahování zaměstnanců z jiných společností a taktéž o procento lidí dojíždějících za práci z jiného kraje, tzv. commuting. Procento přetažených zaměstnanců (třetí řádek) má klesající tendenci (v roce 2004 27,33 a v roce 2001 52,57), což může indikovat vzrůstající nábor zaměstnanců z úřadu práce. Současně předpokládáme, že vytvořená nepřímá pracovní místa u dodavatelů (čtvrtý řádek) jsou vytvořena právě na jeden rok. Můžeme tedy řádky 2 a 4 sečíst a dospět k celkovému počtu vytvořených pracovních míst v jednotlivých letech (4 820 v roce 2004). Tento údaj tak vyjadřuje počet zaměstnaných, kteří byli zaměstnáni díky působení investorů v Moravskoslezském kraji. Vytvořená pracovní místa na základě investičních projektů čerpajících pobídky nabývají v posledních letech ve srovnání s počtem uchazečů o zaměstnání 5 významných hodnot.
5
105 486 osob v roce 2004, http://www.ostrava.czso.cz/xt/edicniplan.nsf/t/DA0026FC49/$File/8102q4g1.xls 105 486 / (627 + 2 320) = 36. Při uvážení všech zmíněných předpokladů a navíc předpokladu zachování pracovního místa u dodavatelů (nové pracovní místo bude v konečném důsledku zaplněno uchazečem z úřadu práce) lze konstatovat, že približně každý 36 nezaměstnaný v Moravskoslezském kraji v roce 2004 díky investičním projektům čerpajícím pobídky našel pracovní místo.
8
Tabulka č.7: Podíl vytvořených pracovních míst na zaměstnanosti v Moravskoslezském kraji Podíl vytvořených pracovních míst na zaměstnanosti v Moravskoslezském kraji 6 1998 N/A
1999 0,14%
2000 0,11%
2001 0,27%
2002 0,64%
2003 1,30%
2004 1,57%
Zdroj: Dotazníky investorů, výpočty Deloitte Podíl vytvořených pracovních míst vyvolaných projekty podpořenými investičními pobídkami (přímo a nepřímo) za jednotlivé roky na zaměstnanosti v Moravskoslezském regionu postupně rostl ze zanedbatelných hodnot v roce 1998 a 1999 na poměrně významnou hodnotu 1,57 % v roce 2004. Fiskální dopady investičních pobídek
Tabulka č.8: Výběr daní indukovaný investičními pobídkami Výběr daní indukovaný investičními pobídkami (v Kč) Položka Daň celkem - individuální - korporátní Pobídky celkem - Sleva na dani z příjmu právnických osob Hmotná podpora na tvorbu nových pracovních míst Hmotná podpora rekvalifikace / školení zaměstnanců Převod pozemku za zvýhodněnou cenu Vytvořená prac. místa u investorů (nesnížená o dojíždění a přetahování pracovníků) (Daň celkem – pobídky celkem) / vytvořená prac. místa u investorů 7
1999 20 174 138 20 231 990 -57 852 0
2000 33 243 318 21 844 012 11 399 306 0
2001 62 707 166 62 472 790 234 376 0
2002 303 477 337 236 331 642 67 145 695 173 103 000
2003 583 111 832 406 436 020 176 675 812 194 340 903
2004 754 821 717 537 291 056 217 530 661 647 486 000
0
0
0
125 326 000
83 566 000
544 131 000
0
0
0
38 863 000
73 222 000
81 133 000
0
0
0
8 914 000
20 194 000
19 613 000
0
0
0
0
17 358 903
2 609 000
146
245
517
1121
2046
3657
138 179
135 687
121 290
116 302
190 062
29 351
Zdroj: Dotazníky investorů, výpočty Deloitte 6
Za použití údajů Počet zaměstnanců dle OKEČ v regionu, soubor CZ080_Input.xls, list Makrodata (Údaj za OKEČE A,C,D,E,F,B,H,I,J,K,L,M,N,O). 7 Jmenovatel ukazatele obsahuje vytvořená pracovní místa (kumulativní) u investorů v ČR.
9
Tabulka „Výběr daní indukovaný investičními pobídkami (v Kč)“ poskytuje pohled, zda příjmy státu generované působností investorů, kteří získali investiční pobídky v regionu, kompenzují poskytované pobídky a tento rozdíl je vztažen na jedno vytvořené pracovní místo. Je zřejmé, že fiskální příjmy převyšovaly hodnoty incentiv ve všech letech. Výrazné snížení poměrového ukazatele v posledním roce bude způsobeno nárůstem absolutního objemu udělených pobídek v roce 2004. Záporná hodnota u korporátní daně za rok 1999 je způsobena existencí jediného investora, který se nacházel v roce 1999 v investiční fázi, přičemž podstatná část jeho investičního nákupu směřuje do OKEČE DK, jehož rentabilita v roce 1999 byla záporná a dosahovala hodnoty -2,78 %. Snížení korporátní daně v roce 2001 je způsobeno vysokou zápornou hodnotou daně z příjmu za běžnou činnost u jednoho z investorů. Tento vliv představuje přibližně 17,5 mil. Kč. Graf č.4: Porovnání udělených investičních pobídek a fiskálních příjmů státu 800 000 000
18
700 000 000
16
600 000 000
14 12
500 000 000
10
400 000 000
8
300 000 000
6
200 000 000
4
100 000 000
2
0
0 1999
2000
Objem udělených pobídek
2001
2002
Objem vybraných daní
2003
2004
Počet investorů
Zdroj: Dotazníky investorů, výpočty Deloitte Absolutní částky daně z příjmů fyzických osob vybrané v Moravskoslezském kraji v souvislosti s projekty čerpajícími investiční pobídky vykazují rostoucí trend. V roce 2004 zde bylo vybráno na individuálních daních přes 537 mil. Kč. Korporátní daň indukovaná investičními pobídkami v roce 2004 činila přes 217 mil. Kč. V roce 2005 lze v Moravskoslezském kraji očekávat další nárůst daňových výnosů (individuální a korporátní daně) indukované investičními pobídkami, které dohromady nejspíše přesáhnou 800 mil. Kč. 8 Tabulka č.9: Příjem státu na 1 Kč investičních pobídek (v Kč) Příjem státu na 1 Kč investičních pobídek 1998 0
1999 N/A
2000 N/A
2001 N/A
2002 1,75
2003 3,00
2004 1,17
Zdroj: Dotazníky investorů, výpočty Deloitte Příjem státu na 1 Kč investičních pobídek je podílem daňové povinnosti investorů a vybraných daní u dodavatelů (z příjmu fyzických a právnických osob) v důsledku ekonomické činnosti investorů čerpajících investiční pobídky (v přímém a nepřímém) a celkového objemu čerpaných investičních pobídek všemi investory v daném roce. Tyto údaje vypovídají o přínosu investičních pobídek ve fiskální rovině. V roce 2003 byly na 1 Kč poskytnutých investičních pobídek vybrány 3,00 Kč na daních u investorů, jejich 8
Model analyzuje období 1998-2004.
10
zaměstnanců, dodavatelů a zaměstnanců jejich dodavatelů (návratnost státem poskytnutých investičních pobídek v roce 2003 činila 300 %). Nižší hodnota v roce 2004 byla způsobena skokovým nárůstem objemu čerpaných pobídek. Z výše uvedeného lze vyvodit, že CzechInvestem poskytnuté investiční pobídky mají díky přímo a nepřímo generovaným fiskálním příjmům pro státní rozpočet návratnost hned v prvních letech běhu podpořeného investičního projektu. Graf č.5: Poměrový ukazatel hotovostních příjmů a výdajů státu z investic čerpajících investiční pobídky 8,00 7,00 6,00 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00 0,00
N/A
N/A
N/A
1999
2000
2001
2002
2003
2004
Zdroj: Dotazníky investorů, výpočty Deloitte Tento ukazatel vyjadřuje podíl hotovostních příjmů státu (individuální a korporátní daň v přímém a nepřímém efektu) a hotovostních výdajů státu (pobídky na tvorbu nových pracovních míst, školení zaměstnanců a převod technicky vybaveného území a pozemků za zvýhodněnou cenu). Tento ukazatel bylo možné vyčíslit až od roku 2002, protože v předchozích letech byl jmenovatel ukazatele nulový. Hodnota ukazatele se pohybuje v rozpětí 6 až 8, tzn. na státem vydanou hotovostní pobídku ve výši 1 Kč připadá v roce 2004 7,49 Kč hotovostních příjmů generovaných investicemi podpořenými investičními pobídkami.
11
Účetní přidaná hodnota
Graf č.6: Účetní přidaná hodnota 9 / tržby u investorů 16,00% 14,00% 12,00% 10,00% 8,00% 6,00% 4,00% 2,00% 0,00% 1999
2000
2001
2002
2003
2004
Zdroj: Dotazníky investorů, výpočty Deloitte Graf vypovídá o vzrůstající účetní přidané hodnotě investice na výnosech investorů (konsolidované výsledky), což může znamenat zavádění více technologicky náročných druhů výroby nebo i druhů výroby s vyšším podílem vysoce kvalifikované lidské práce. Tento trend může být rovněž posílen významnými investicemi do aktiv společnosti. Ukazatel může být v úvodních letech analýzy ovlivněn působením investora, které ovlivňuje konsolidované výsledky, a pozdější investiční fází projektu, ve které byl získán nárok na investiční pobídky (údaje na úrovni projektu). Graf č.7: Účetní přidaná hodnota 10 na jedno pracovní místo u investorů
tis. Kč / prac. místo
1 200 000 1 000 000 800 000 600 000 400 000 200 000 0 1999
2000
2001
2002
2003
2004
Zdroj: Dotazníky investorů, výpočty Deloitte Vyšší hodnoty účetní přidané hodnoty na pracovníka jsou v mnoha případech typické pro vysoce automatizovanou výrobu, která bývá důsledkem investic a stanovuje vyšší požadavky na kvalifikaci pracovníků. Vzrůstající trend tohoto ukazatele může reflektovat vyšší podíl kvalifikované práce na výrobě investorů a odráží efekt z již provedených investic, které přecházejí do operační fáze. 9
Zahrnuje rovněž účetní přidanou hodnotu nepřímo u dodavatelů. Zahrnuje rovněž účetní přidanou hodnotu nepřímo u dodavatelů.
10
12
mil. Kč
Graf č.8: Odhad výše účetní přidané hodnoty Moravskoslezského kraje s projekty a bez projektů u firem nad 20 zaměstnanců za OKEČE (C,D,E,F,I) 11 80 000 70 000 Účetní přidaná hodnota (investice)
60 000 50 000
Účetní přidaná hodnota (region Okeče - C,D,E,F,I bez projektů)
40 000 30 000 20 000 10 000 0 1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
Zdroj: ČSÚ, výpočty Deloitte Účetní přidaná hodnota investorů, kteří získali investiční pobídky, je vyznačena tmavě zelenou barvou. Modré pole vyjadřuje odhad účetní přidané hodnoty v Moravskoslezském kraji u firem nad 20 zaměstnanců za Okeče (C,D,E,F,I) v případě, že by se investice podporované pobídkami neuskutečnily. Export, Export/Výnosy
Údaje o exportu vyplnilo 11 investorů. Podíl exportu na výnosech byl v roce 2004 ve všech případech vyšší než 50 %. Průměrná hodnota se pohybuje okolo 80 %. Ve třech případech byl v jednotlivých letech vývoj podílu exportu na výnosech rostoucí, ve třech případech klesající a ve dvou případech indiferentní. Ve třech případech byl podíl exportu na výnosech vyšší než 100 %, což značí chybně vyplněný údaj na vstupu. Celkový objem exportu v jednom roce nemůže převýšit výnosy investora. Vyhodnocení podílu investorů s požadavkem na certifikace ISO dodavatelů v Moravskoslezském kraji
Z dostupných údajů na dotazník CzechInvestu z června 2005 vyplývá, že 54% klade vysoké nároky na své dodavatele tím, že požadují, aby dodavatel splňoval nároky certifikace ISO (Jedná se zejména o certifikáty kvality ISO 9000, 9001, 13 920 a 14 001 ISO TS 16946 a další). Dalších 38% vyžaduje jiné certifikáty kvality a zbylých 8% nepožaduje žádný certifikát.
11
U podniků za Okeč F se jedná o stavební podniky se 100 a více zaměstnanci.
13
Graf č.9: Podíl investorů, kteří požadují od svých dodavatelů certifikaci ISO Žádný 8% ISO 1 Jiný 38%
ISO 54%
Jiný Žádný
Zdroj: Dotazník CzechInvest Inovační vazby zkoumaného vzorku investorů v Moravskoslezském kraji
Graf č.10: Inovační vazby zkoumaného vzorku investorů v Moravskoslezském kraji
18% 33% Diplomová práce Společný vývoj Praxe pro studenty
49%
Zdroj: Dotazník CzechInvest Z odpovědí investorů vyplývá, že preferují spolupráci s univerzitami formou společného vývoje (49 % investorů). 33 % investorů v odpovědích na dotazníky MPO uvádí, že studentům univerzit a vysokých škol zadává diplomové práce. 18 % investorů nabízí studentům praxe. Z údajů dostupných z odpovědí na dotazník CzechInvestu z června 2005 vyplývá, že výdaje na výzkum a vývoj se u většiny společností pohybují pod 1 % tržeb. Přibližně 50 % investorů však na výzkum a vývoj nevynakládá žádnou částku. U investorů, kteří údaj o výdajích na výzkum a vývoj vyplnili a kde tento údaj není nulový, dosahuje podíl výdajů na výzkum a vývoj na výnosech investora od 0,1 % do 1,6 %, průměrně 0,9 %. Žádný z investorů nevyplnil hodnotu u výdajů na spolupráci s výzkumnými pracovišti, vysokými školami a univerzitami, která by byla nenulová.
14
Zapojení dodavatelů v regionu a v ČR
Následující graf zobrazuje podíl nákupů v regionu, mimo region (zbytek ČR) a import během investiční a operativní fáze. Zapojení dodavatelů v regionu je větší během investiční fáze. Během operativní fáze pochází nejvíce nákupů ze zahraničí (vyhodnoceny údaje za 5 největších dodavatelů jednotlivých investorů). Změna trendu v investiční fázi za rok 2000 je způsobena extrémními hodnotami investora, který výrazně ovlivnil celkový pohled na strukturu nákupu v daném roce. Rok 2000 v operativní fázi vykazuje také výraznou změnu trendu. Příčinou je rovněž malý vzorek investorů, který tak způsobuje výrazný výkyv ve struktuře nákupů v daném roce. Graf č.11: Zapojení dodavatelů v regionu a v ČR Nákupy v regionu
Nákupy mimo region (zbytek ČR)
Import
100%
80%
60%
40%
20%
0% 1999
2000
2001
2002
2003
2004
1999
Investiční fáze
2000
2001
2002
Operativní fáze
Zdroj: Dotazníky investorů, výpočty Deloitte
15
2003
2004
3 Příloha Tabulka č.1: Přímé zahraniční investice v Moravskoslezském kraji Společnost
Sídlo
Alpine stavební společnost CZ ASUS Czech Autopal Balakom Bang & Olufsen Bekaert Bohumín Bekaert Petrovice Befra – Electronic Biocel Paskov BorsodChem – MCHZ Brose CZ Cirex CZ Czech Plastic Production Czech Slag – Nová huť Dakon Dalkia Česká republika Fantas Den Braven Czech and Slovak Dura Automotive Systems CZ Erich Jaeger Gardena Technik GDX Automotive Hayes Lemmerz Husman Konstrukce HMZ Ingelectric International Victor Company ISPAT NOVÁ HUŤ IVAX Pharmateuticals IVG Holding Colbachini Kappa Packaging Czech Kone Korsnäs Czech Lichtgitter CZ Linde Vítkovice Lisovny nových hmot Mayr-Melnhof Säge Paskov MG Odra Gas Model-Obaly Mölnlycke Health Care Klinipro Nowaco Czech Republic Opava – LU Osram Bruntál Ostroj – Hansen + Reinders Ostravské vodárny a kanalizace Pharmos Pivovar Ostravar (Staropramen) Pivovar Radegast (Prazdroj) Primus Central Europe Ringier Print Saft Frak Semperflex-Optimit Odry Severomoravská energetika Severomoravská plynárenská Severomoravské vodovody a kanalizace Shimano Czech Republic Siemens Automobilové systémy Siemens Elektromotory Skanska CZ, Pozemní stavitelství Stant Manufacturing Steeltec CZ Tatra TietoEnator Veha Vesuvius Solar Crucible
Ostrava Ostrava Nový Jičín Opava Kopřivnice Bohumín Petroviče Horní Suchá Paskov Ostrava Kopřivnice Kopřivnice Karviná Ostrava Krnov Ostrava Ostrava Úvalno Kopřivnice Kopřivnice Bruntál Odry, Příbor Ostrava Sviadnov Bruntál Ostrava Fulnek Ostrava Opava Krnov Žimrovice Ostrava Úvalno Horní Suchá Ostrava Vrbno p. P. Paskov Vratimov Opava Karviná Opava Opava Bruntál Opava Ostrava Ostrava Ostrava Šošovice Příbor Ostrava Raškovice Odry Ostrava Ostrava Ostrava Karviná Frenštát p. R. Frenštát p. R. Třinec Karviná Třinec Kopřivnice Ostrava Frýdek-Místek Třinec
Počet zaměstnanců N/A 1000 4500 200 200 149 71 30 480 700 N/A 110 70 N/A 400 1666 N/A N/A 60 N/A 158 660 434 180 150 30 N/A 11 000 1200 N/A 500 N/A N/A 70 47 70 220 N/A 720 180 N/A N/A 410 850 393 N/A N/A N/A N/A N/A N/A 400 1760 991 1020 200 1187 N/A N/A N/A 110 2300 N/A N/A 120
Typ investice
Pobídky (ano/ne)
Kapitálový vstup Greenfield Kapitálový vstup Kapitálový vstup Greenfield Kapitálový vstup Kapitálový vstup Kapitálový vstup Kapitálový vstup Kapitálový vstup Greenfield Greenfield Kapitálový vstup Kapitálový vstup Kapitálový vstup Kapitálový vstup Kapitálový vstup Nová investice Greenfield Greenfield Kapitálový vstup Kapitálový vstup Nová investice Kapitálový vstup Kapitálový vstup Greenfield Kapitálový vstup Kapitálový vstup Kapitálový vstup Greenfield Kapitálový vstup Kapitálový vstup Nová investice Nová investice Kapitálový vstup Kapitálový vstup Nová investice Kapitálový vstup Kapitálový vstup Greenfield Kapitálový vstup Kapitálový vstup Kapitálový vstup Kapitálový vstup Kapitálový vstup Kapitálový vstup Kapitálový vstup Kapitálový vstup Kapitálový vstup Kapitálový vstup Kapitálový vstup Kapitálový vstup Kapitálový vstup Kapitálový vstup Kapitálový vstup Greenfield Kapitálový vstup Kapitálový vstup Kapitálový vstup Greenfield Kapitálový vstup Kapitálový vstup Greenfield Kapitálový vstup Greenfield
Ne Ne Ano Ne Ano Ne Ne Ne Ne Ne Ano Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ano Ne Ne Ne Ano Ano Ne Ne Ne Ne Ne Ano Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ano Ne Ne Ano Ne Ne Ano Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ano Ne Ne Ne Ano Ano Ano Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ano
Zdroj: Internetové stránky Moravskoslezského kraje http://www.kr-moravskoslezsky.cz, k 1.12.2005 16
Tabulka č.2: Průmyslové zóny v Moravskoslezském kraji Průmyslová zóna
Investor využívající infrastrukturu průmyslové zóny
Investiční pobídky
Český Těšín Frýdek-Místek – Chlebovce Frýdek-Místek Lískovec Karviná – Nové Pole
Kovona System (ČR) – výrobky z kovu (nábytek atd.) Blanco CZ (ČR) – vybavení domácností (nerez)
Ano Ne
Viroplastic CZ s.r.o. 1. Shimano Czech Republic (Japonsko) – jízdní kola 2. Graddo (ČR) – automobilový průmysl 3. Dexon Czech (ČR) – audiotechnika 4. Mölnlycke Health Care Klinipro (Švédsko) – farmacie 5. Stant Manufacturing (USA) – automobilový průmysl 6. Lift Comp (ČR) – výtahy 1. Cirex BV (Nizozemí) – přesné lití 2. Dura Automotive System (USA) – automobilový průmysl 3. Brose CZ (SRN) – automobilový průmysl 4. Bang & Olufsen (Dánsko) – luxusní elektronika 5. Erich Jaeger (SRN) – automobilový průmysl 1. IVG Colbachini (Itálie) – gumové hadice 2. Masokombinát V+W (ČR) – masné výrobky 3. Elastex (ČR) – syntetická vlákna 4. EKO-Alu Krnov (ČR) – plastová okna 1. ASUS Czech (Tchaj-van) – výpočetní technika 2. CTP Project Invest (developerská firma z Nizozemí) 1. KERN (ČR) – závod na úpravu drátů 2. Vesuvius Česká republika (Belgie) – technická keramika 3. Jap Trading (ČR) – žáruvzdorné výrobky 4. BZN (ČR) – strojní výroba
Ano Ano Ne Ne Ano Ne Ne Ne Ano Ano Ano Ne Ano Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ano Ne Ne
Průmyslový park Kopřivnice
Krnov – Červený Dvůr
Ostrava – Hrabová Třinec – Baliny
Zdroj: Internetové stránky Moravskoslezského kraje, http://www.kr-moravskoslezsky.cz, k 1.12.2005
17
Tyto materiály a informace v nich obsažené předkládá společnost Deloitte Czech Republic B.V. a jejich účelem je podat obecné informace o konkrétní záležitosti či záležitostech, nikoli jejich vyčerpávající rozbor. Informace uvedené v těchto materiálech proto nepředstavují účetní, daňové, právní, investiční, poradenské ani jiné odborné rady či služby. Tyto informace by neměly být použity jako jediné východisko při přijímání rozhodnutí, která by mohla mít vliv na Vás nebo Vaše podnikání. Před přijetím jakýchkoli rozhodnutí nebo provedením kroků, jež by mohly ovlivnit Vaši osobní finanční situaci nebo podnikání, byste měli vyhledat radu kvalifikovaného poradce. Tyto materiály a informace v nich obsažené jsou předkládány v jejich stávající podobě a společnost Deloitte Czech Republic B.V. neposkytuje ve spojitosti s nimi žádná výslovná ani implicitní prohlášení či záruky. Aniž by tím bylo omezeno výše uvedené, společnost Deloitte Czech Republic B.V. nezaručuje, že tyto materiály nebo informace v nich uváděné neobsahují chyby nebo že splňují jakákoli konkrétní kritéria kvality. Společnost Deloitte Czech Republic B.V. výslovně odmítá veškeré implicitní záruky, jako jsou např. záruky obchodovatelnosti, nároku, způsobilosti pro určitý účel, neporušení pravidel, slučitelnosti, bezpečnosti a správnosti. Použijete-li tyto materiály a informace v nich obsažené, činíte tak na vlastní riziko a zároveň přebíráte plnou odpovědnost za škody vyplývající z použití těchto materiálů a informací. Společnost Deloitte Czech Republic B.V. neodpovídá za žádné zvláštní, nepřímé, nahodilé, následné nebo represivní škody či jakékoli jiné škody vzniklé v důsledku použití těchto materiálů nebo informací v nich obsažených, bez ohledu na to, zda budou uplatňovány na základě smlouvy, zákona, porušení závazku (včetně porušení způsobeného nedbalostí) nebo jiným způsobem.
18
Informace o společnosti Deloitte Název Deloitte označuje švýcarské sdružení („Verein“) Deloitte Touche Tohmatsu, jeho členské firmy a jejich dceřiné a přidružené společnosti nebo kterýkoli z výše uvedených subjektů. Deloitte Touche Tohmatsu je organizací sdružující po celém světě členské firmy, jejichž cílem je poskytovat odborné služby a poradenství špičkové úrovně a které se při poskytování služeb klientům řídí jednotnou globální strategií uplatňovanou na místní úrovni v téměř 150 zemích světa. S možností využívat hluboký intelektuální potenciál 120 000 lidí po celém světě, Deloitte poskytuje služby ve čtyřech odborných oblastech - audit, daně, manažerské poradenství a finanční poradenské služby, přičemž mezi její klienty patří více než polovina největších společností na světě, jakož i velké národní podniky, veřejné instituce, významní místní klienti a úspěšně se rozvíjející globální společnosti. Výše zmíněné služby nejsou poskytovány sdružením Deloitte Touche Tohmatsu a, s ohledem na regulatorní a některé další důvody, některé členské firmy neposkytují služby ve všech čtyřech uvedených oblastech. Švýcarské sdružení Deloitte Touche Tohmatsu nenese odpovědnost za jednání či opomenutí svých členských firem a žádná z členských firem nenese odpovědnost za jednání či opomenutí jiné členské firmy. Každá z členských firem je samostatným a nezávislým právním subjektem působícím pod názvem „Deloitte”, „Deloitte & Touche“, „Deloitte Touche Tohmatsu“ nebo pod jiným podobným názvem. Deloitte Central Europe je regionální organizací subjektů zastřešených společností Deloitte Central Europe Holdings Limited, která je členskou firmou Deloitte Touche Tohmatsu ve střední Evropě. Služby jsou poskytovány dceřinými a přidruženými společnostmi společnosti Deloitte Central Europe Holdings Limited, které jsou samostatnými a nezávislými právními subjekty. Dceřiné a přidružené společnosti Deloitte Central Europe Holdings Limited se řadí mezi přední poradenské firmy ve středoevropském regionu a poskytují odborné služby prostřednictvím více než 2 000 lidí působících ve více než 40 kancelářích v 16 zemích. V České republice poskytují služby společnosti Deloitte Czech Republic B.V. – prostřednictvím Deloitte Czech Republic B.V, organizační složka, Deloitte s.r.o. a ELBONA a.s. (společně též „Deloitte Česká republika“), které jsou přidruženými společnostmi Deloitte Central Europe Holdings Limited. Deloitte Česká republika je jednou z hlavních organizací poskytujících poradenské služby v této zemi a poskytuje odborné služby v oblasti auditu, daní, manažerského poradenství a finančních poradenských služeb, a to prostřednictvím svých 625 místních i zahraničních odborníků. K získání dalších informací prosím navštivte naše webové stránky www.deloitte.cz.
Sídlo: Deloitte Czech Republic B.V., organizační složka Týn 641/4 110 00 Praha 1 Adresa kanceláře: Deloitte Nile House Karolinská 654/2 186 00 Praha 8 - Karlín Česká republika Tel.: +420 246 042 500 Fax: +420 246 042 555 © 2006 Deloitte Czech Republic B.V., organizační složka Všechna práva vyhrazena
19
