Výroční zpráva společnosti za rok 2013
1
OSNOVA
1.
2.
ÚVODNÍ ČÁST ................................................................................................................. 3 1.1.
Motto společnosti ........................................................................................................3
1.2.
Úvodní slovo předsedy představenstva ......................................................................4
INFORMAČNÍ ČÁST ........................................................................................................ 5 2.1.
Historie společnosti.....................................................................................................5
2.2.
Základní identifikační údaje společnosti ......................................................................6
2.3.
Statutární orgány společnosti a dozorčí rada ..............................................................7
2.4.
Organizační schéma společnosti ................................................................................8
2.5.
Zpráva o podnikatelské činnosti společnosti a stavu jejího majetku ............................9
2.6.
Řízení bezpečnosti, jakosti a certifikace společnosti ................................................. 19
2.7.
Řízení lidských zdrojů společnosti ............................................................................ 20
2.8.
Životní prostředí a ekologie ....................................................................................... 21
2.9.
Významné události po rozvahovém dni..................................................................... 22
2.10. Strategie rozvoje společnosti v období 2014-2016 .................................................... 23 2.11. Zpráva o vztazích mezi propojenými osobami .......................................................... 26 3.
FINANČNÍ ČÁST 3.1.
Zpráva auditora
3.2.
Rozvaha
3.3.
Výkaz zisku a ztráty
3.4.
Příloha k účetní závěrce za rok 2013
3.5.
Návrh představenstva na rozdělení zisku společnosti za rok 2013
2
1.
Úvodní část 1.1.
Motto společnosti
„Naším cílem je vybudovat z letiště významnou křižovatku, na které naši cestující vždy najdou ten správný směr za prací i odpočinkem, a která jim umožní co nejbezpečněji přistát tam, kde na ně čekají jejich obchodní partneři a blízcí – v Pardubicích. “
3
1.2.
Úvodní slovo místopředsedy představenstva
Společnost East Bohemian Airport a.s. zajišťuje civilní provoz na letišti v Pardubicích. Letiště je využíváno i k vojenským účelům Armádou České republiky. Spolupráce s armádou byla také v roce 2013, stejně jako v letech minulých, bezproblémová. Tato spolupráce by se v příštích letech měla ještě více prohloubit a zaměřit především na hledání společných cest při realizaci strategických rozvojových záměrů obou stran. Také v roce 2013 došlo k výraznému zvýšení provozu a letiště Pardubice odbavilo rekordní počet více než 184 000 cestujících. Společnost pokračovala v plánovaných opatřeních pro zlepšení služeb pro cestující a schopnosti společnosti poskytovat leteckým přepravcům kvalitnější služby. Velký zájem zejména ruských přepravců o letiště Pardubice však narážel na omezenou schopnost letiště odbavit více letadel v požadovaných časech a společnost tak musela, zejména v exponovaných měsících lednu a květnu, některé lety odmítat. Se zvyšujícím se provozem stále více společnost pociťuje absenci moderního terminálu a zaznamenáváme i rostoucí nespokojenost zákazníků, zejména leteckých společností a cestujících s rychlostí a komfortem poskytovaných služeb. Paradoxem našeho letiště je ten fakt, že se musí zákazníci podřizovat našim nedostatečným kapacitním schopnostem, protože společnost nedokáže reagovat na jejich požadavky v časech příletů. Trvalou pozornost věnovala společnost i obnově a modernizaci technického parku – zejména pak obnově obslužných prostředků a zvyšování schopnosti odbavení cargo letů. Tyto náklady spolu s náklady na doplnění zařízení pro získaní akreditace letiště pro provoz dle podmínek CAT I ICAO dosáhly téměř 20 mil. Kč. Rád bych zdůraznil, že i na konci roku 2013 společnost disponuje všemi potřebnými licencemi a povoleními nutnými k provozování mezinárodního letiště, že je po personální i po provozní stránce stabilizovanou společností schopnou poskytovat služby poptávané po mezinárodním letišti. Jsem přesvědčen, že mezinárodní letiště Pardubice je v případě účinné podpory akcionářů na dobré cestě stát se významným regionálním letištěm, schopným splnit očekávání akcionářů a výrazně ovlivnit význam města Pardubice i celého regionu. Dosažení dobrých výsledků v roce 2013 by nebylo možné bez podpory majitelů společnosti a bez aktivní spolupráce a profesionálního přístupu k plnění povinností všech zaměstnanců společnosti. Tímto jim vyslovuji své poděkování.
Ing. Jan Andrlík místopředseda představenstva
4
2.
Informační část 2.1.
Historie společnosti
Historie Akciová společnost East Bohemian Airport a.s. byla založena 29.1.1993 za účelem zahájení civilního provozu na letišti Pardubice, které do této doby sloužilo výhradně vojenským účelům. Po jednáních s Ministerstvem obrany bylo v roce 1995 uděleno společnosti povolení k využívání letiště k civilním účelům. V tomto roce byl rovněž Ministerstvem dopravy a spojů, Odborem pro civilní letectví udělen souhlas společnosti k poskytování služeb při odbavovacím procesu na letišti Pardubice. 18.5.1995 byl zahájen na letišti Pardubice mezinárodní letový provoz na základě získání statutu veřejného mezinárodního letiště s provozem VFR, tj. provoz za viditelnosti země (při tomto typu provozu nemusí být na letišti přístroje pro navigaci přiblížení letadel). V roce 1996 byl rozšířen statut mezinárodního letiště o provoz za podmínek IFR, tj. za ztížené viditelnosti a v noci. V roce 1997 došlo k dalšímu zlepšení standardu poskytovaných služeb otevřením zrekonstruované odletové haly pro charterové lety. 3.4.2002 byl mimořádnou valnou hromadou společnosti schválen převod všech akcií na Statutární město Pardubice, které se tímto stalo 100% vlastníkem společnosti. V roce 2007 došlo k navýšení základního kapitálu a ke změně majetkových podílů ve společnosti. Po upsání nových akcií vlastní Statutární město Pardubice 66% akcií a Pardubický kraj 34% akcií. V roce 2007 byl zahájen provoz na prvních dvou pravidelných linkách, a to do Moskvy a Petrohradu. V roce 2008 byla dokončena rekonstrukce objektu bývalé vojenské jídelny na dočasnou odletovou a příletovou halu. Letiště tak naplnilo povinnosti vyplývající ze vstupu ČR do Schengenského prostoru. V tomto roce bylo také dokončeno kompletní oplocení letiště. V roce 2009 byla uvedena do provozu letištní restaurace a zároveň byla rozšířena letištní odletová hala, jejíž kapacita tak vzrostla na 300 cestujících. V srpnu 2010 společnost zaregistrovala projekt „Technické zázemí civilní části letiště Pardubice a rozšíření pohybových ploch“ a dne 17.prosince 2010 byl Výborem Regionální rady regionu soudržnosti NUTS 2 Severovýchod projekt schválen k poskytnutí dotace. V dubnu 2011 společnost uzavřela s Regionální radou regionu soudržnosti Severovýchod Smlouvu o poskytnutí dotace na kofinancování projektu „Technické zázemí civilní části letiště Pardubice a rozšíření pohybových ploch“. V květnu 2011 začaly stavební práce. V červenci 2012 byly dokončeny stavební práce na projektu „Technické zázemí civilní části letiště Pardubice a rozšíření pohybových ploch“. Celkové náklady projektu přesáhly výši 280 mil. Kč. Projekt byl spolufinancován z fondů Evropské unie v částce 233 mil. Kč. V listopadu 2012 odbavilo letiště Pardubice poprvé ve své historii 100 tisícího cestujícího v kalendářním roce. Za celý rok 2012 pak letiště odbavilo rekordních 125 tisíc cestujících. V roce 2013 pokračoval dynamický nárůst provozu letiště. Letiště odbavilo rekordních 184 tisíc cestujících a potvrdilo tak své postavení nejrychleji se rozvíjejícího regionální letiště v České republice 5
2.2.
Základní identifikační údaje společnosti
Obchodní firma:
EAST BOHEMIAN AIRPORT a.s. (dále jen EBA)
Sídlo:
Pražská 179, Popkovice, 530 06 Pardubice
Identifikační číslo:
481 54 938
Právní forma:
akciová společnost
Datum zápisu:
9.února 1993
Organizace je zapsána u Krajského soudu v Hradci Králové, oddíl B, vložka 915 Základní kapitál společnosti: 229 000 000,- Kč, splacen ze 99,11%. Základní kapitál je tvořen 2 273 ks kmenových akcií na jméno ve jmenovité hodnotě 100 000,Kč v listinné podobě, 170 ks kmenových akcií na jméno ve jmenovité hodnotě 10 000,- Kč v listinné podobě. Společnost má dva akcionáře: Statutární město Pardubice vlastní 66 % akcií. Pardubický kraj vlastní 34 % akcií.
6
2.3.
Statutární orgány společnosti a dozorčí rada
Představenstvo společnosti k 31.12.2013 PharmDr. Jiří Skalický
předseda představenstva
členem od 14.2.2011, předsedou od 25.2.2011
Ing. Jan Andrlík
místopředseda představenstva
členem od 13.3.2007, místopředsedou od 22.3.2007
Bc. Zdenek Škařupa
člen představenstva
opětovně zvolen od 27.3.2013
Ing. František Weisbauer
člen představenstva
opětovně zvolen od 27.3.2013
Mgr. Jindřich Tauber
člen představenstva
členem od 14.2.2011
Ing. Arch. Aleš Klose
člen představenstva
členem od 14.2.2011
Jan Němec
člen představenstva
členem od 14.2.2011
MUDr., PhDr. Vítězslav Novohradský
předseda dozorčí rady
členem od 14.2.2011, předsedou od 22.2.2011
Ing. Josef Jílek,
člen dozorčí rady
opětovně zvolen od 27.3.2013
Mgr. Václav Snopek
člen dozorčí rady
členem od 14.2.2011
Ing. Alexandr Krejčíř
člen dozorčí rady
členem od 14.2.2011
Ing. Libor Slezák, CSc.,
člen dozorčí rady
členem od 14.2.2011
Zbyněk Kusý
člen dozorčí rady
členem od 27.3.2013
Dozorčí rada společnosti 31.12.2013
Členové dozorčí rady, kteří ukončili členství a funkce v roce 2013: Ing. Jaroslav Trávníček
členství ukončeno dne 27.3.2013
7
2.4.
Organizační schéma společnosti
8
2.5.
Zpráva o podnikatelské činnosti společnosti a stavu jejího majetku
Výsledky hospodaření Společnost EAST BOHEMIAN AIRPORT a.s. (dále jen EBA nebo společnost) dosáhla v roce 2013 čistého zisku po zdanění ve výši 18,7 mil. Kč. V porovnání s předcházejícím rokem se jedná o skokové zlepšení hospodářského výsledku o částku 12 mil. Kč. Ve srovnání s rokem 2011 je zlepšení ještě výraznější, a to téměř o 27 mil. Kč. Společnost tak po nelehkém období let 2009 až 2011 navázala na úspěšný rok 2012 a z pohledu provozních i finančních výkonů tento úspěšný rok výrazně překonala. Hlavním tahounem ekonomického rozvoje společnosti byl pokračující růst poptávky leteckých společností z Ruska. V roce 2013 odbavilo mezinárodní letiště v Pardubicích 184 tisíc cestujících, což je ve srovnání s rokem 2012 více než 45 % nárůst provozu. Výsledky roku 2013 pak mohly být ještě příznivější, ale zájem ruských leteckých společností v některých obdobích převyšuje odbavovací kapacity současných letištních prostor a společnost je nucena požadavky leteckých společností odmítat. V důsledku toho společnost přichází o významné finanční prostředky a částečně také o dlouhodobě budovanou pověst spolehlivého a připraveného partnera. Cílem finančního plánu pro rok 2013 bylo navázat na výsledky roku 2012 a dosáhnout kladného hospodářského výsledku. Finanční plán pro rok 2013 se tak podařilo nejenom s velikou rezervou splnit, ale díky vynikajícím výsledkům posledních let se potvrzuje, že EBA je provozně zcela soběstačnou obchodní společností a navíc ze svých zisků dokáže generovat prostředky k pokrytí současných i budoucích kapitálových výdajů. Finanční nezávislost společnosti EBA je v porovnání s ostatními provozovateli regionálních letišť po celé Evropě zcela výjimečným jevem a potvrzuje tak vhodně zvolenou obchodní a rozvojovou strategii mezinárodního letiště v Pardubicích.
9
Vývoj výnosů společnosti Ve výnosech roku 2013 se odráží skokový nárůst provozu letiště oproti předchozímu roku, a to jak v tržbách z prodeje zboží, tak z prodeje vlastních služeb. Zejména pak růst tržeb z prodeje vlastních služeb má vzhledem k vysoké míře fixních nákladů výrazně pozitivní dopad do hospodářského výsledku společnosti. Celkové výnosy společnosti vzrostly v porovnání s rokem 2012 o 34 %, z toho tržby z prodeje zboží o 25 % a tržby za vlastní služby o 42 %.
Vývoj výnosů (v tis. Kč) CELKOVÉ VÝNOSY SPOLEČNOSTI z toho tržby za prodej zboží z toho prodej vlastních služeb z toho ostatní výnosy
2011 62 801 29 292 32 807 702
2012 107 158 47 396 58 118 1 644
2013 143 723 59 262 82 528 1 932
10
Tržby z prodeje vlastních služeb jsou z menší části tvořeny tržbami z pronájmu nebytových prostor a zbylou část tvoří tržby z letištních poplatků a služeb souvisejících s využíváním letiště.
Tržby za prodej zboží rostly v souvislosti se skokovým nárůstem provozu letiště, a to o 25 % v porovnání s předešlým rokem. Obchodní marže v absolutním vyjádření vzrostla proporcionálně v závislosti na růstu tržeb z prodeje leteckého paliva. V oblasti prodeje paliv i nadále platí velký tlak na cenu paliva a společnost je tak nucena přizpůsobovat svoji cenovou politiku tak, aby obstála ve vysoce konkurenčním prostředí.
11
Vývoj nákladů společnosti Celkové náklady společnosti za rok 2013 vzrostly oproti předchozímu roku o 25 %. Na tomto nárůstu se významně podílí vyšší náklady na prodané zboží, které vycházejí ze skokového nárůstu provozu letiště. Velmi pozitivně můžeme hodnotit poměr nárůstu provozních nákladů společnosti oproti nárůstu výkonů společnosti. Tento poměr významně převažuje ve prospěch výkonů (42 % výkony oproti 16 % provozní náklady) a je dán charakterem provozních nákladů, které jsou z převážné většiny fixní. Veškeré změny v provozních výkonech společnosti se tedy velmi významně projeví v konečném hospodářském výsledku. Oproti roku 2012 opět vzrostly osobní náklady. Tento nárůst je způsoben v první řadě vznikem nových pracovních míst v souvislosti s projektem „Technického zázemí civilní části letiště Pardubice a rozšíření pohybových ploch“, dále pak díky zvýšenému provozu letiště a s ním spojeným růstem nákladů na brigádnické pozice a v neposlední řadě pak valorizací mezd. Další významnou nákladovou položkou jsou odpisy dlouhodobého majetku, které vzrostly oproti předcházejícímu roku o 1,89 mil. Kč. Na výši odpisů se nejvýznamněji podílí odpisování světelného vybavení letiště, jehož odpis za rok 2013 činil téměř 5 mil. Kč. V růstu odpisů se pak odráží zejména obměna parku prostředků pro pozemní obsluhu letadel v roce 2013. Bližší informace jsou obsaženy v samostatné části investice. Skupina ostatních nákladů obsahuje veškeré ostatní náklady jako například pojištění společnosti, finanční náklady nebo daně z příjmů. V roce 2013 se do této skupiny významně promítla právě daň z příjmů z běžné činnosti, kdy daňová povinnost byla vzhledem k mimořádně vysokému zisku stanovena ve výši přesahující 4,5 mil. Kč. Bližší vysvětlení některých dalších položek je obsaženo v příloze k účetní závěrce. Vývoj nákladů (v tis. Kč) CELKOVÉ NÁKLADY SPOLEČNOSTI z toho náklady na prodané zboží z toho spotřeba materiálu a energie z toho spotřeba služeb z toho osobní náklady z toho odpisy z toho ostatní náklady
2011 70 864 26 650 3 382 15 546 13 919 8 812 2 555
2012 100 410 43 744 4 200 20 166 17 263 9 570 5 468
2013 124 999 54 662 4 075 26 583 21 491 11 461 6 728
12
Struktura majetku a zdrojů V roce 2013 společnost pokračovala v naplňování strategie kompletní obnovy prostředků pro pozemní obsluhu letadel. Další významné finanční prostředky společnosti směřovaly do nových letištních zařízení v souvislosti s certifikací letiště pro provoz za podmínek přiblížení a přistání dle I.kategorie v intencích standardů Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO). Část investičních prostředků směřovala do běžné obnovy a zhodnocení stávajícího zázemí společnosti. Bližší informace o investičních akcích jsou obsaženy v samostatné části investice. Patrný nárůst oběžných aktiv oproti roku 2012 byl způsoben zejména nárůstem krátkodobého finančního majetku. Na výrazné zvýšení finančního majetku měl vliv v první řadě velmi dobrý výsledek hospodaření a s ním spojený kladný finanční tok z provozní činnosti, dále pak proplacení závěrečné dotace na projekt „Technické zázemí civilní části letiště Pardubice a rozšíření pohybových ploch“ a v neposlední řadě také zvýšení základního kapitálu společnosti. Důvodem poklesu krátkodobých pohledávek bylo proplacení výše zmíněné závěrečné dotace, která byla v roce 2012 vykázána jako pohledávka za jejím poskytovatelem. Vyšší hodnota zásob je dána předzásobením paliva před sérií lednových letů z Ruska. V položce časového rozlišení dochází k postupnému rozpouštění nákladů příštích období, které se vztahují k pořízení letištní palivové cisterny a tahače návěsů z roku 2009 formou finančního leasingu. Struktura majetku společnosti (v tis. Kč) AKTIVA CELKEM Dlouhodobý majetek Oběžná aktiva z toho zásoby z toho k rátk odobé pohledávk y z toho k rátk odobý finanční majetek
Časové rozlišení
2011 322 264 146 134 174 144
2012 211 074 165 851 43 868
2013 251 754 179 129 69 661
1 646
4 157
5 482
151 127
25 627
14 411
21 371
14 084
49 768
1 986
1 355
924
13
Na straně zdrojů majetku došlo k navýšení základního kapitálu o 12 mil. Kč a jeho současná výše tak činí 229 mil. Kč. Důvodem navýšení kapitálu byla obnova prostředků pro pozemní obsluhu letadel a projektová příprava nového terminálu. Do výše vlastního kapitálu se pozitivně promítnul také kladný hospodářský výsledek společnosti za rok 2013. Vyšší cizí zdroje jsou odrazem nárůstu krátkodobých závazků. Krátkodobé závazky rostly jednak na straně závazků z obchodních vztahů, a to z důvodů předzásobení se palivem před novoročními lety z Ruska a dále pořízení některých nových letištních prostředků před koncem roku. Podstatný vliv na růst krátkodobých závazků pak mělo také účtování o dani z příjmů právnických osob, kdy daňová povinnost byla vzhledem k mimořádně vysokému zisku stanovena ve výši přesahující 4,5 mil. Kč. V roce 2013 došlo k mírnému zvýšení dlouhodobých závazků. Jedná se o odložený daňový závazek, který se z převážné části nakumuloval v předchozích letech z důvodu rozdílné účetní a daňové vstupní ceny majetku, který byl předmětem nepeněžního vkladu do společnosti v roce 2009 a dále pak technického zhodnocení na majetku, ke kterému nemá společnost vlastnické ani nájemní právo nebo jej využívá k ekonomické činnosti pouze částečně. Účetním odpisováním výše zmíněného majetku by v příštích letech mělo docházet k postupnému snižování dlouhodobých závazků. Bližší informace o odloženém daňovém závazků jsou obsaženy v příloze k účetní závěrce. Struktura zdrojů společnosti (v tis. Kč) PASIVA CELKEM Vlastní kapitál Cizí zdroje
2011 322 264 148 089 174 164
2012 211 074 185 279 25 769
2013 251 754 215 576 36 115
z toho k rátk odobé závazk y
163 374
14 100
24 389
z toho dlouhodobé závazk y
10 790
11 669
11 726
11
26
63
Časové rozlišení
14
Investice Společnost v roce 2013 v souladu s rozvojovou strategií uskutečnila významné investice do rozvoje majetku, který bude přispívat ke zvýšení kvalitativní úrovně a rozsahu poskytovaných služeb. Zejména se jedná o investice do pořízení nových letištních prostředků pro pozemní obsluhu letadel. V průběhu roku byl pořízen samohybný pásový nakladač, samohybná jednotka pro obsluhu toalet, 2 pozemní zdroje GPU, univerzální tažná tyč s adaptéry, dvoje zastřešené nástupní schody pro cestující pro zvýšení komfortu při výstupu a nástupu do letadla za nepříznivých povětrnostních podmínek. Dále byl pořízen duální letištní rentgenový skener pro zapsaná zavazadla a skener kapalin. Mezi další významné investice patří pořízení zařízení pro měření dráhové dohlednosti a měření oblačnosti (FS11/FS11P a ceilometr CL31), v rámci přípravy pro akreditaci letiště, respektive vzletové a přistávací dráhy 27 pro podmínky přiblížení a přistání dle I.kategorie v intencích standardů Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO). Další finanční prostředky společnost investovala do běžné obnovy a zhodnocení majetku. V roce 2013 byly vybudovány v současné administrativní budově a odletové a příletové hale vlastní plynové kotelny, díky kterým společnost a její nájemci výrazně ušetří na dodávkách tepla od jiných dodavatelů. Tato investice se v řádu několika let společnosti vrátí. V roce 2013 pokračuje zateplení administrativní budovy, které bude kompletně dokončeno v roce 2014. V návaznosti na projekt „Technické zázemí civilní části letiště Pardubice a rozšíření pohybových ploch“, který společnost dokončila v roce 2012, pak společnost pokračuje v přípravách projektu „Přemístění odbavení cestujících do nového terminálu Jana Kašpara“. V roce 2013 byly zahájeny práce na dokumentacích pro územní řízení, dále stavebních a prováděcí dokumentacích, které budou dokončeny v roce 2014. Celková investice na výstavbu nového terminálu Jana Kašpara se očekává ve výši okolo 300 mil. Kč bez příjezdové komunikace. Společnost bude tuto investici financovat částečně z vlastních zdrojů, z větší části programem emise vlastních směnek.
Výzkum a vývoj Na činnost v oblasti výzkumu a vývoje společnost v roce 2013 nevynaložila žádné prostředky.
15
Ukazatele provozu V roce 2013 došlo k opětovnému nárůstu výkonů provozu letiště a to především v nárůstu počtu přepravených cestujících. Oproti roku 2012, kdy bylo uskutečněno 2333 pohybů civilních letadel, to bylo v roce 2013 již 2870 pohybů, což představuje meziroční nárůst o 23%. Hlavním důvodem tohoto růstu byla skutečnost, že se zvýšil objem letů pravidelné obchodní letecké dopravy na destinacích z Ruska. Jako v předešlém roce se jednalo o pravidelnou linku Moskva - Pardubice a Petrohrad - Pardubice společnosti Transaero Airlines. Dalším důvodem růstu provozu byl celoroční charterový provoz společnosti Transaero Airlines z Moskvy, od letního letového řádu také z Jekatěrinburgu, a rovněž celoroční charterový provoz z Moskvy společnosti Kogalymavia. Nedílnou součástí růstu provozu byla novoroční charterová provozní špička z ruských destinací. Pokud jde o charterové lety pro české cestovní kanceláře do přímořských destinací v letní sezóně 2013, nabídka destinací byla obdobná jako v předchozích letech s minimálními změnami oproti předchozím rokům. S odletem z Pardubic tak byly nabídnuty obvyklé destinace Antalya, Burgas, Rhodos, Mallorca a Podgorica. Celkem letiště odbavilo na těchto letech za dovolenou 28193 cestujících (+ 3458 tranzitních cestujících).
Počet komerčních pohybů OLD Rusko – pravidelné Rusko – nepravidelné Vnitrostátní – nepravidelné Ostatní mezinárodní nepravidelné Celkem
2011
2012 372 130 210 164 876
2013 711 242 556 214 1 723
1 044 374 422 364 2 204
16
Pohled na vývoj pohybů letadel v členění na osobní, nákladní a ostatní lety poskytuje následující tabulka.
Druh pohybů letadel Obchodní osobní doprava Obchodní cargo lety Všeobecné letectví a jiné lety Celkem
2011
2012 650 24 1152 1826
2013 1127 42 1164 2333
2180 24 666 2870
Obdobně jako v předešlých letech se v roce 2013 opět potvrdila skutečnost, že nejvýznamnějším druhem provozu je osobní komerční doprava, což se projevilo i v hodnotách počtu pohybů letadel. Počet cestujících, kteří použili letiště v roce 2013 se oproti předešlému roku 2012 zvýšil o 59132 cestujících. Meziroční růst tak představoval 47,3%. Letištěm prošlo v roce 2013 celkem 184140 cestujících. Prvotním důvodem takového opětovného růstu je stejně jako v předešlém roce přítomnost pravidelné obchodní letecké dopravy a postupné zvětšování jejího objemu v celkovém provozu letiště. Druhotné důvody nárůstu počtu cestujících jsou totožné jako v případě nárůstu počtu pohybů letadel.
Počet cestujících Rusko – charter Rusko – pravidelná linka Ostatní – charter, tranzit, GA, voj. lety Celkem
2011 12 768 30 769 21 709 65 246
2012 33 131 69 482 22 395 125 008
2013 53 892 96 916 33 332 184 140
17
U objemu nákladní dopravy (cargo) byl v roce 2013 oproti roku 2012 pokles o 65,4%. Letiště odbavuje pouze ad hoc nákladní lety tudíž pokles odráží menší poptávku po těchto letech.
Cargo lety Cargo /tuny/
2011
2012 252
2013 604
209
18
2.6.
Řízení bezpečnosti, jakosti a certifikace společnosti
Společnost EBA a.s. jako civilní provozovatel letiště (dále jen provozovatel) je certifikována Úřadem pro civilní letectví (dále jen ÚCL) a je držitelem Rozhodnutí, vydaného ÚCL, kterým se osvědčuje způsobilost veřejného mezinárodního letiště Pardubice ve smyslu § 89 odst. 2 písm. a) zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Osvědčení způsobilosti nahrazuje u provozovatele osvědčení ve smyslu ISO 9001. Provozovatel je povinen zajistit provozování letiště ve shodě s letištní příručkou a mezinárodními standardy uplatňovanými v civilním letectví. V rámci řízení bezpečnosti a jakosti interní auditoři provozovatele letiště vykonávali po celý rok 2013 pravidelné audity zaměřené na jednotlivé oblasti provozu letiště a na shodu vykonávaných činností s letištní příručkou. Činnost oddělení interního auditu, zřízeného v rámci struktury společnosti s přímou vazbou na statutárního zástupce (ředitele společnosti) byla stanovena interní směrnicí provozovatele. Kontrolní činnosti tohoto oddělení podléhaly v roce 2013 rovněž činnosti/služby, poskytované civilnímu letovému provozu a týkající se provozu letiště ze strany armády ČR. Provozovatel letiště pokračoval v roce 2013 formou změnové služby v aktualizaci dokumentů, které jím byly v minulosti vydány a kterými jsou: i. Letištní příručka civilní části letiště Pardubice ii. Bezpečnostní program provozovatele letiště iii. Bezpečnostní program poskytovatele služeb v odbavovacím procesu iv. Letištní pohotovostní plán Jelikož provozovatel je současně i poskytovatelem služeb v odbavovacím procesu, je držitelem i) Souhlasu k poskytování služeb při odbavovacím procesu zahrnující technické a provozní odbavení letadel na odbavovací ploše, odbavení cestujících, jejich zavazadel, odbavení nákladu a pošty a ii) Souhlasu k poskytování služeb při odbavovacím procesu zahrnující manipulaci s leteckými pohonnými hmotami a oleji. Veškeré činnosti prováděné na základě těchto souhlasů podléhají kontrolním mechanizmům oddělení interního auditu. Bezpečnost ve smyslu aviation security byla v roce 2013 zajišťována civilní bezpečnostní službou G4S Secure Solutions (CZ) a.s. Služba byla vykonávána v souladu s Národním bezpečnostním programem ochrany civilního letectví ČR před protiprávními činy a dalšími souvisejícími mezinárodními předpisy a úmluvami. Řízení bezpečnosti a kvality je u CBS řešeno interními opatřeními a procedurami. Činnosti a služby poskytované provozovateli zároveň podléhají kontrolním mechanizmům oddělení interního auditu.
19
2.7.
Řízení lidských zdrojů společnosti
V roce 2013 pracovalo ve společnosti EBA průměrně 37 zaměstnanců, z toho 3 řídící pracovníci. Průměrný měsíční výdělek dosáhl 29.572 Kč, což je ve srovnání s předchozím rokem nárůst o 6 %. Zvýšení průměrné mzdy je odrazem jednak valorizace mezd a dále pak úspěšného hospodaření roku 2013, které se pozitivně promítlo do odměňování zaměstnanců. Vzhledem k pozitivnímu vývoji leteckého provozu se dá očekávat i v příštích letech pozvolný nárůst průměrných mezd.
Osobní náklady celkem
z toho Mzdové náklady vč.dohod z toho Odměny členům orgánů společnosti z toho Náklady na sociální zabezpečení z toho Sociální náklady
2011 13919 9840 541 3112 426
2012 17263 12487 520 3829 427
2013 21491 15616 492 4899 484
Vývoj počtu pracovníků a jejich průměrné mzdy ukazuje následující tabulka. Vývoj průměrné mzdy Počet pracovníků Průměrná mzda
2011 30 24 694 Kč
2012 32 27 867 Kč
2013 37 29 572 Kč
Kromě finančního odměňování zaměstnanců je ve společnosti zaveden systém mimo mzdových motivačních bonusů, např. ve formě poskytování stravenek a příspěvku na životní nebo penzijní pojištění. Velká pozornost je věnována vzdělávání zaměstnanců. Všichni zaměstnanci jsou pravidelně proškolováni tak, aby splňovali všechny zákonné povinnosti. Společnost dbá též na prohlubování znalostí potřebných pro kvalitní péči o klienty společnosti.
20
2.8.
Životní prostředí a ekologie
Hluk Civilní letový provoz přes nárůst v roce 2013 svým objemem neohrozil dodržení hygienických limitů hluku okolí letiště, stanovených Územním rozhodnutím „Ochranné hlukové pásmo letiště Pardubice“. Provozovatel letiště při plánování provozu důsledně dbal na dodržování podmínek stanovených zmíněným Územním rozhodnutím civilnímu provozu, zejména ohledně podmínky týkající se provozu po 23. hodině a vyvíjel při plánování provozu úsilí k minimalizaci provozu v nočních hodinách. Nakládání s nebezpečnými odpady Nebezpečné odpady, se kterými se na letišti manipulovalo v roce 2013 byly představovány obdobně jako v předchozích letech zejména odpady z přistávajících letadel (zbytky cateringu, klasifikace VŽP-kat.I ve smyslu nařízení EP a Rady č. 1069/2009/ES) a odkaleným leteckým palivem. Palivo a oleje byly předávány k ekologické likvidaci odborné firmě. Odpady z letadel byly ukládány do k tomu určených kontejnerů a následně předávány odborné firmě k likvidaci. O produkci nebezpečných odpadů a jejich likvidaci jsou vedeny písemné záznamy. Ochrana ovzduší V roce 2013 společnost pokračovala v procesu přechodu na vytápění pomocí zemního plynu, který byl zahájen výstavbou nových kotelen v rámci projektu „Technické zázemí civilní části letiště Pardubice a rozšíření pohybových ploch“ v roce 2012. V roce 2013 byla realizována nová plynová kotelna pro administrativní a odbavovací budovu. S uvedením těchto kotelen do provozu začala společnost uvedené objekty vytápět mnohem efektivněji v porovnání s odběrem tepla z centrálního vytápěcího systému Armády ČR a dle aktuální potřeby vytápění budov s přímým důsledkem na ochranu ovzduší. Technologie použitá pro vytápění těchto budov plně odpovídá všem standardům a požadavkům, kladeným na tento druh vytápění. Tak bude možno společně s postupným zateplováním budov optimalizovat ovzduší. Civilní letový provoz nemá negativní vliv na kvalitu ovzduší na letišti či v jeho okolí. Vodní hospodářství V souvislosti s provozováním objektů realizovaných v rámci projektu „Technické zázemí civilní části letiště Pardubice a rozšíření pohybových ploch“ společnost využívala vlastní vodovodní přípojky a kanalizační síť těchto objektů a u stávajících starších budov využívala dříve vybudované vodovodní přípojky mimo vodovodní síť Armády ČR. Nově vybudované technologie (sklad leteckých pohonných hmot, mycí místo pro pozemní techniku) disponují vlastními záchytnými prostředky a splňují veškeré požadavky národní a evropské legislativy. Ekologie V rámci své činnosti společnost EBA plnila limity stanovené zákonem o životním prostředím a její činnost nemá negativní vliv na životní prostředí na letišti i ve spádovém okolí. Vybudováním nového skladu leteckých pohonných hmot došlo ze strany provozovatele letiště k významnému zlepšení ochrany životního prostředí.
21
2.9.
Významné události po rozvahovém dni
1)
Dne 31. 1. 2014 se konala mimořádná valná hromada, na které bylo rozhodnuto o odvolání členů představenstva pana PharmDr. Jiřího Skalického, pana Bc. Zdenka Škařupy a pana Ing. Františka Weisbauera ke dni 1. 2. 2014. Mimořádná valná hromada zvolila nové členy představenstva pana Ing. Michala Koláčka, pana JUDr. Michala Votřela a pana Ing. Ladislava Umbrauna ke dni 1. 2. 2014. Novým předsedou představenstva byl zvolen pan Ing. Michal Koláček.
2)
V dubnu 2014 bylo letiště, respektive vzletová a přistávací dráha 27, akreditováno Úřadem pro civilní letectví pro provoz za podmínek přiblížení a přistání dle I.kategorie v intencích standardů Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO)
22
2.10. Strategie rozvoje společnosti v období 2014-2016 Letiště Pardubice dosáhlo v roce 2013 více než 184 tis. odbavených cestujících. Letiště se nachází v obdobné situaci, kterou prošla další letiště nejen v ČR, kdy narůstající objem provozu začíná vyžadovat specializaci profesí přímo i nepřímo spojených s leteckým provozem a v některých oblastech je omezená možnost kumulace funkcí. Vzrůstajícímu objemu provozu neodpovídá zázemí pro obchodní odbavení, především prostory na odletu, kde je situace z provozního hlediska omezující až kritická a neumožňuje současné odbavení dvou letadel na odletu, případně bezproblémové odbavení letadel s kapacitou okolo 200 cestujících a více. Letiště musí často odmítat požadavky leteckých společností, kdy dochází ke ztrátám tržeb, které by letiště inkasovalo, jak z dalších letů, tak i z vyšších poplatků za větší letadlo. Rovněž prostory bývalých vojenských budov nemohou vytvořit podmínky srovnatelné s ostatními regionálními letišti v ČR i dalších zemích EU. S ohledem na výšeuvedená východiska, zůstává hlavním strategickým cílem společnosti i do dalších let vybudovat postupnými kroky moderní regionální letiště, schopné splnit všechny náročné požadavky na současnou leteckou dopravu jak cestujících, tak i carga. Společnost EBA a.s. ve spolupráci se svými akcionáři – Statutárním městem Pardubice a Pardubickým krajem – má zájem budovat letiště jako vstupní bod pro politické, společenské, kulturní a sportovní návštěvy města a regionu a nabízet možnost přímé dopravy a důstojné brány do regionu. Nutným krokem k vybudování moderního regionálního letiště je výstavba nového letištního terminálu. Hlavním strategickým cílem v oblasti klíčových destinací zůstává východní Evropa, zejména oblasti bývalého Sovětského svazu. Dalším strategickým cílem je posílení role letiště v oblasti charterové dopravy s cílem navýšení počtu destinací i počtu cestujících ze spádové oblasti letiště zahrnující i Královéhradecký a část Středočeského kraje (cca 1,5 mil. obyvatel). Společnost tak bude využívat své pozice regionálního letiště. Klienti cestovních kanceláří stále častěji vyžadují odlet na dovolenou z letiště, které je nejblíže jejich domovům. Účelem je nejen zvýšení počtu cestujících a tržeb, ale i diverzifikaci rizika vyplývající z politických turbulencí v zájmových oblastech letiště. Také v příštích letech chce společnost využívat strategického umístění letiště Pardubice. Vzdálenost od hlavního města České republiky (a celé střední Evropy) Prahy je 90 km, železniční i dálniční napojení výborné. Do centra Prahy je možné cestujícího dopravit do osmdesáti minut po opuštění letiště. Příležitostí je využití železničního napojení Pardubic a krátké vzdálenosti z nádraží na letiště k přilákání cestujících z východních oblastí ČR na pravidelné linky do Ruska, s cílem stabilizovat letecké společnosti na letišti využitím dalšího segmentu (obchodních) cestujících. Jednou z uvažovaných možností strategického rozvoje letiště je zřízení domovské základny některé nízko nákladové letecké společnosti. Případný provoz nízkonákladových společností lze zahájit v novém terminálu za předpokladu, že tento provoz nepřinese trvalou provozní ztrátu. Stranou nezůstane ani cargo. Letiště bude mít zájem najít společnost schopnou využít existujícího logistického zázemí. V návaznosti na rozhodnutí akcionářů o zajištění financování nového terminálu bude možné realizovat tuto stavbu v co nejkratší době.
23
V období realizace bude společnost posilovat obchodně marketingové činnosti a provádět dílčí kroky s cílem : • Prezentovat letiště jako standardní a splňující veškeré požadavky kladené na civilní provoz. • Budovat letiště jako přátelské letiště pro Pardubický, Královéhradecký a část Středočeského kraje – místo příjemné cesty za dovolenou. Jako výhodu prezentovat úsporu času a peněz. • Navázat úzkou spolupráci s touroperátory a návazně jednat o navýšení nabídky odletů z Pardubic od letní sezony 2015. • Jednat s ruskými touroperátory o podmínkách dlouhodobé spolupráce s cílem udržení a navýšení těchto letů, jako klíčového zdroje tržeb umožňující financování rozvojových aktivit letiště včetně výstavby terminálu. • Postupně doplňovat techniku pro odbavení nákladních letadel. Cargo dopravu posuzovat jako zdroj doplňkových tržeb, usilovat o zvýšení počtu ad hoc letů, případně získat pravidelnou nákladní dopravu, přesto, že tato oblast je obtížně predikovatelná a trhy z větší části rozdělené. • V průběhu výstavby terminálu oslovovat letecké společnosti především z ostatních zemí EU, a prezentovat možnosti letiště v nových prostorách z hlediska kvality a kapacity. • V oblasti lidských zdrojů přizpůsobit organizační strukturu narůstajícím potřebám provozu, zaměřit se na specializaci a odbornost, případné navyšování počtu zaměstnanců řídit s ohledem na fakt, že mzdové prostředky jsou významnou nákladovou položkou a je nutno zajistit schopnost splácet úvěr na stavbu terminálu. • Ve spolupráci s akcionáři prozkoumat možnost případného čerpání prostředků fondů EU v plánovacím období 2014 - 2020 a jiných zdrojů na další rozvoj letiště. Financování stavby a následné splácení nového terminálu bude vázat prostředky společnosti, které by bylo možné využít na další rozvoj letiště, zejména nákupy techniky a souvisejících infrastrukturních staveb. • Rozvíjet spolupráci s Armádou ČR, jako významným partnerem umožňujícím soustředit se na rozvoj civilního provozu a zároveň dosahovat úspory provozních nákladů. Na druhé straně prezentovat přínos investic EBA a.s. pro rozvoj letiště jako důležitý aspekt pro zkvalitnění podmínek provozu letectva AČR na letišti. Trvale zdůrazňovat synergický efekt oboustranně výhodné spolupráce. • Navázat a rozvinout spolupráci s místním (pokud existuje) incomingovým tour operátorem s cílem nabídnout významná místa regionu, aby zahraniční klientela navštívila a utratila v regionu část prostředků, které v současnosti plynou do Prahy a tradičních turistických destinací ČR. Využít skutečnosti, že v současné době ruská klientela vstupuje do ČR přes letiště Pardubice. K podpoře zmíněných strategických cílů společnost EBA realizovala, nebo plánuje realizovat vedle nového terminálu především tyto investice:
Terminál pro cestující objektu
Přibližovací a dráhový světelný systém - CAT I – dokončeno v roce 2010
Rozšíření odbavovací plochy – dokončeno v říjnu 2011
Červenec 2012 dokončen projekt „ Technické zázemí civilní části letiště Pardubice a rozšíření pohybových ploch“
- dokončeno v roce 2008 přestavbou bývalého vojenského
24
V roce 2014 dokončit proces certifikace letiště na CAT I
Příprava na výstavbu nového terminálu dle Schengenských standardů - přípravu dokumentace zahájila společnost v r. 2012, předpoklad zahájení výstavby 4 Q 2014
V roce 2013 pokračovala v obnova technického parku pro obsluhu letadel (zakoupení samohybných schodů pro nástup a výstup cestujících, nákup pozemních zdrojů el. Energie pro napájení letadel,)
I přes poměrně rozsáhlé investice, které byly nebo jsou v současné době realizovány, je nezbytné udržet trend dalšího rozvoje a modernizace letiště Pardubice i v dalších letech. Jedině tak se letiště Pardubice stane atraktivním a moderním regionálním letištěm.
V současné době je odbavení cestujících prováděno v provizorních prostorách, které sice splňují všechny bezpečnostní požadavky, ale zcela nevyhovují kapacitně, jsou vzdálené od odbavovací plochy a nesnesou ani srovnání s dalšími regionálními letišti v České republice ani v Evropě. Jednání s potencionálními zákazníky a přepravci to jen potvrzují. Nízké kapacitní možnosti letiště tak neumožňují ani poskytovat službu záložního letiště pro Prahu, ani získání linek v době dopravní špičky na letišti Praha. Postupné odstranění těchto nedostatků je jedním z hlavní strategických cílů společnosti. Strategický finanční plán společnosti, který schválilo představenstvo společnosti na svém jednání dne 24. ledna 2013, se skládá ze tří základních částí. Cílem tohoto plánu je definovat kvalifikované předpoklady dalšího rozvoje společnosti pomocí tří základních modelových plánů. 1. Pokračování provozu ve stávajících odbavovacích prostorech. 2. Výstavba nového terminálu Jana Kašpara. 3. Možnost vstupu strategického partnera do společnosti. Z uvedených předpokladů vyplývá, že pro další rozvoj mezinárodního letiště Pardubice, je nezbytně nutné v co nejkratší době realizovat výstavbu nové odbavovací haly. Tato nezbytnost je vynucena jak kapacitní nedostatečností současných odbavovacích prostor, tak stále rostoucími nároky na splnění velmi přísných bezpečnostních požadavků a v neposlední řadě i stále se zvyšujícími požadavky cestující veřejnosti na úroveň odbavení a poskytovaných služeb. Nesplnění těchto požadavků by s největší pravděpodobností vyústilo ve výrazný pokles zájmu o letiště Pardubice s logickým dopadem na jeho ekonomiku. Společnost hodlá dále jednat s Armádou ČR o způsobech zajištění základních služeb nutných k provozu letiště tak, aby závislost na vojenské části letiště byla postupně snižována. Snižování této závislosti bude mj. znamenat nákup techniky, nutné pro zajištění chodu letiště a jeho údržbu (letištní zametače, ofukovače, sněhové frézy, pluhy, odmrazovací vozidla aj.), v případě vybudování civilní letištní HZS pak pořízení technického proti-požárního a záchranného vybavení.
25