Výrobní a skladová hala - C Alcaplast s.r.o., Břeclav

Výrobní a skladová hala - C Alcaplast s.r.o., Břeclav OZNÁMENÍ ZÁMĚRU

Zpracováno dle přílohy č. 3 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí

Zpracoval: ing. Pavel Cetl a kol.

Brno, prosinec 2015

Výrobní a skladová hala - C OZNÁMENÍ ZÁMĚRU

Seznam zpracovatelů oznámení

Oznámení zpracoval: Ing. Pavel Cetl držitel autorizace k posuzování vlivů na životní prostředí osvědčení číslo: č.j. 46325/ENV/06 (1713/209/OPVŽP/97)

Datum zpracování oznámení:

18. 12. 2015

Seznam osob, které se podílely na zpracování oznámení: Jméno a příjmení

Bydliště

Telefon

Mgr. Jakub Bucek Ing. Pavel Cetl

Čebín Brno

723 495 422 608 968 368

Dokument je zpracován textovým editorem Microsoft Word 2003, registrovaným u společnosti Microsoft. Grafické přílohy jsou zpracovány grafickým editorem CorelDRAW 11, registrovaným u společnosti Corel Corporation.

STRANA 1 z 43


Obsah Titulní list Seznam zpracovatelů oznámení .................................................................................................... Obsah ........................................................................................................................................ Přehled zkratek ........................................................................................................................... Úvod ..........................................................................................................................................

1 2 4 5

ČÁST A (ÚDAJE O OZNAMOVATELI) ........................................................................................ 6 A.1. Obchodní firma ..................................................................................................................... A.2. IČ ....................................................................................................................................... A.3. Sídlo ................................................................................................................................... A.4. Oprávněný zástupce oznamovatele .........................................................................................

6 6 6 6

ČÁST B (ÚDAJE O ZÁMĚRU) .................................................................................................... 7 B.I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE .................................................................................................................. 7 B.I.1. Název a zařazení záměru ............................................................................................. 7 B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru ............................................................................................ 7 B.I.3. Umístění záměru ........................................................................................................ 8 B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry .................................................. 8 B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění .................................................................. 8 B.I.6. Popis technického a technologického řešení záměru ....................................................... 9 B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení .................................. 12 B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků ............................................................. 12 B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí a správních úřadů.............................................................12 B.II. ÚDAJE O VSTUPECH ............................................................................................................ 13 B.II.1. B.II.2. B.II.3. B.II.4.

Půda ....................................................................................................................... 13 Voda ....................................................................................................................... 13 Ostatní surovinové a energetické zdroje .......................................................................... Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu ................................................................... 13

B.III. ÚDAJE O VÝSTUPECH ......................................................................................................... 15 B.III.1. Ovzduší .................................................................................................................. B.III.2. Odpadní voda ......................................................................................................... B.III.3. Odpady .................................................................................................................. B.III.4. Ostatní ................................................................................................................... B.III.5. Rizika vzniku havárií ................................................................................................

15 15 15 17 18

ČÁST C (ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ) ............................ 19 C.I. VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ ........... 19 C.II. STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA STAVU SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ ..... 20 C.II.1. Obyvatelstvo a veřejné zdraví .................................................................................... C.II.2. Ovzduší a klima ........................................................................................................ C.II.3. Hluk a další fyzikální a biologické charakteristiky .......................................................... C.II.4. Povrchová a podzemní voda ...................................................................................... C.II.5. Půda ....................................................................................................................... C.II.6. Horninové prostředí a přírodní zdroje .......................................................................... C.II.7. Fauna, flóra a ekosystémy .........................................................................................

20 20 25 26 28 28 28

STRANA 2 z 43


C.II.8. Krajina .................................................................................................................... C.II.9. Hmotný majetek a kulturní památky ........................................................................... C.II.10. Dopravní a jiná infrastruktura .................................................................................. C.II.11. Jiné charakteristiky životního prostředí ......................................................................

29 29 30 30

ČÁST D (ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ) ..... 31 D.I. CHARAKTERISTIKA MOŽNÝCH VLIVŮ A ODHAD JEJICH VELIKOSTI, SLOŽITOSTI A VÝZNAMNOSTI ............................................................................................. 31 D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo a veřejné zdraví ......................................................................... D.I.2. Vlivy na ovzduší a klima ............................................................................................. D.I.3. Vlivy na hlukovou situaci ev. další fyzikální a biologické charakteristiky ............................ D.I.4. Vlivy na povrchovou a podzemní vodu ......................................................................... D.I.5. Vlivy na půdu ............................................................................................................ D.I.6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje ............................................................... D.I.7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy .............................................................................. D.I.8. Vlivy na krajinu ......................................................................................................... D.I.9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky ................................................................ D.I.10. Vlivy na dopravní a jinou infrastrukturu ...................................................................... D.I.11. Jiné ekologické vlivy ................................................................................................

31 33 35 36 37 37 37 37 38 38 38

D.II. ROZSAH VLIVŮ VZHLEDEM K ZASAŽENÉMU ÚZEMÍ A POPULACI .............................................. 39 D.III. ÚDAJE O MOŽNÝCH VÝZNAMNÝCH NEPŘÍZNIVÝCH VLIVECH PŘESAHUJÍCÍCH STÁTNÍ HRANICE 39 D.IV. OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ 39 D.V. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI SPECIFIKACI VLIVŮ ........................................................................ 39 ČÁST E (POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU) ................................................................ 40 ČÁST F (DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE) ................................................................................................ 41 F.I.

MAPOVÁ A JINÁ DOKUMENTACE .......................................................................................... 41

F.II. DALŠÍ PODSTATNÉ INFORMACE OZNAMOVATELE ................................................................. 41 ČÁST G (VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU) ............. 42 ČÁST H (PŘÍLOHY) ................................................................................................................. 43 Příloha 1 Příloha 2 Příloha 3 Příloha 4

Grafické přílohy - Celková situace areálu Rozptylová studie Hluková studie Doklady: - vyjádření příslušného stavebního úřadu z hlediska územního plánu - stanovisko orgánu ochrany přírody podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb.

STRANA 3 z 43


Přehled zkratek BPEJ ČGS ČOV EIA EVL HPP CHOPAV k.ú. MŽP n.m. NEL N NP NRBK NV LBC LBK O OZKO PP PR PUPFL s.r.o. TKO ÚSES ZPF

bonitovaná půdně-ekologická jednotka Česká geologická služba čistírna odpadních vod posouzení vlivů na životní prostředí (Environmental Impact Assessment) evropsky významná lokalita hrubá podlahová plocha chráněná oblast přirozené akumulace vod katastrální území Ministerstvo životního prostředí nad mořem nepolární extrahovatelné látky nebezpečný odpad nadzemní podlaží nadregionální biokoridor Nařízení vlády lokální biocentrum lokální biokoridor ostatní odpad oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší přírodní památka přírodní rezervace pozemky určené k plnění funkcí lesa společnost s ručením omezeným tuhý komunální odpad územní systém ekologické stability zemědělský půdní fond

STRANA 4 z 43


Úvod Oznámení záměru (dále jen oznámení) Výrobní a skladová hala - C je vypracováno ve smyslu § 6 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb., zákona č. 163/2006 Sb. a zákona č. 186/2006 Sb. Slouží jako základní podklad pro provedení zjišťovacího řízení podle § 7 zákona. Oznámení je zpracováno v rozsahu přílohy č. 3 zákona. Oznamovatelem záměru je firma Alcaplast s.r.o. Zpracování oznámení proběhlo v listopadu až prosinci 2015. Pro zpracování byly použity podklady poskytnuté oznamovatelem, dílčí doplňující informace vyžádané zpracovatelem oznámení při vlastním zpracování a údaje získané během vlastních průzkumů lokality.

STRANA 5 z 43


ČÁST A

(ÚDAJE O OZNAMOVATELI)

A.1. Obchodní firma Alcaplast s.r.o.

A.2. IČ 256 55 809

A.3. Sídlo Alca plast, s.r.o. Biskupský dvůr Praha 1

A.4. Oprávněný zástupce oznamovatele ing. František Fabikovič jednatel Vinohrady 1041 691 42 Valtice ve věcech technických Roman Kouřil Alca plast s.r.o. Lanžhotská 27, 690 02 Břeclav

STRANA 6 z 43


ČÁST B

(ÚDAJE O ZÁMĚRU)

B.I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE

B.I.1. Název a zařazení záměru Výrobní a skladová hala - C Zařazení dle přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb., zákona č. 163/2006 Sb. a zákona č. 186/2006 Sb., je následující: kategorie: bod: název:

sloupec:

II 10.6 Nové průmyslové zóny a záměry rozvoje průmyslových oblastí s rozlohou nad 20 ha. Záměry rozvoje měst s rozlohou nad 5 ha. Výstavba skladových komplexů s celkovou výměrou nad 10000 m2 zastavěné plochy. Výstavba obchodních komplexů a nákupních středisek s celkovou výměrou nad 6000 m2 zastavěné plochy. Parkoviště nebo garáže s kapacitou nad 500 parkovacích stání v součtu pro celou stavbu. B

Dle § 4 uvedeného zákona patří pod odstavec (1) písmeno b) a podléhá posuzování podle zákona, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení. Příslušným úřadem je Krajský úřad Jihomoravského kraje.

B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru Výstavba nové výrobní haly ve stávajícím areálu oznamovatele pro umístění části stávajících výrobních provozů s ohledem na zefektivnění výroby. Hala bude sousedit s již stávajícím výrobním objektem oznamovatele. Nový objekt je řešen jako stavební monoblok ve tvaru dvou přilehlých obdélníků. Jeden o rozměrech cca 190 x 60m (10 900m2) a druhý o rozměrech cca 142 x 60m (7030 + 1500m2). Využití ploch je navrženo následující: a) skladovací plochy:

7000 m2

b) výrobní plochy:

7810 m2

c) pomocné plochy pro výrobu:

1200 m2

Pozn.: Podrobnější popis záměru je uveden v následujících kapitolách tohoto oznámení.

STRANA 7 z 43


B.I.3. Umístění záměru Záměr je umístěn následovně: kraj: okres: obec: katastrální území:

Jihomoravský Břeclav Břeclav Břeclav

Prostor a okolí záměru v katastrálním území Břeclav jsou pro účely zpracování tohoto oznámení nazývány tzv. dotčeným územím. Záměr je situován do prostoru rozsáhlé průmyslové zóny severně od ulice Bratislavské, předmětný areál navazuje na areál Gumotexu, ČD Cargo a další komerční areály. Část areálu je již v současnosti investorem využívána pro výroby, v prostoru navrhované výstavby jsou objekty určené k demolici. Poloha záměru je zřejmá z následujících obrázků: Obr.: Umístění záměru (bez měřítka)

B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry Záměr je navržen na pozemcích oznamovatel v prostoru, který je již nyní zčásti využíván pro výrobu a je navržen s ohledem na návaznost na stávající výrobní halu. Nově budovaný provoz v Břeclavi je budován s cílem lokalizovat jednotlivé výrobní provozy tak, aby byl zajištěn co nejoptimálnější logistický tok materiálu a polotovarů skrze výrobní část firmy. Po realizaci záměru tedy dojde k přemístění jednotlivých stávajících výrobních pracovišť v rámci areálu. V okolí je již dlouhodobě stabilizováno několik komerčních areálů, z nich nejvýznamnější je areál Gumotexu a plochy ČD. Areál není v přímém kontaktu s obytnou zástavbou, cca 300 m východně od prostoru výstavby se nachází malá enkláva rodinných domků (při ul. Březinově a Lanžhotské). Z hlediska možné kumulace vlivů na životní prostředí připadá v úvahu především záměrem vyvolaná automobilová doprava na ul. Lanžhotské a běžný provoz okolních komerčních areálů.

B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění Umístění záměru vyplývá z podnikatelského záměru investora, který má k dispozici právě tuto lokalitu a z požadavků uživatele areálu. Umístění záměru je vázáno na stávající dopravní napojení, respektuje případná omezení daná platným územním plánem a není navrženo ve více variantách.

STRANA 8 z 43


B.I.6. Popis technického a technologického řešení záměru Firma Alcaplast má více než 15-ti letou tradici výrobků původně plastikářském průmyslu (výrobky sanita), nyní se nově zabývá i zpracováním nerezu (rozšíření výrobního programu pro sanitu). Vzhledem k rostoucí poptávce po výrobcích oznamovatele nastala potřeba rozšíření výrobních prostor a s tím souvisejících výrobních kapacit. Výrobní program filmy zůstává zachován, v nových výrobních prostorách bude firma produkovat obdobný sortiment výrobků jako ve stávajících provozech vzdálených od nové lokality jen několik desítek metrů. Rozšíření výrobních ploch bude zajištěno realizací výstavby nové haly v prostoru stávajícího průmyslového areálu severně od stávající výrobní haly (p.č. st. 6099). Tím firma rovněž přispěje k revitalizaci významné plochy, kde je hned několik budov určených vzhledem ke svému stavu k demolici. Nově budovaný provoz v Břeclavi je budován s cílem lokalizovat jednotlivé výrobní provozy tak, aby byl zajištěn co nejoptimálnější logistický tok materiálu a polotovarů skrze výrobní část firmy. Cílem lokace je tedy soustředění navazujících celků co nejblíže k sobě a možnost vytvoření prostor pro možnost rozšíření jednotlivých výrobních částí různých produktových skupin ve stávajících prostorách. Do nově budovaných prostor je předpoklad realizace přesunu a centralizace všech provozů souvisejících se zpracováním kovů, montážních pracovišť a v malé míře i část výroby pro zpracování plastů. Ve stávajících prostorech, kde má dnes firma vlastní technologické, designérské a inženýrské útvary zajišťující návrh výrobků, specifikaci materiálů, návrh forem i technologické postupy při výrobě je rovněž potřeba prostor nedostačující. Vzhledem ke stále rostoucím požadavkům na již zmíněná oddělení jako je vývoj a technická příprava výroby vzniknou v prostorách nově budovaného objektu i dílny určeny přímo pro potřeby těchto oddělení. Konkrétně se pak jedná o zkušebnu výrobků, výzkumného a vývojového centra pro potřeby testování forem a přípravků. V prostorách určených pro potřeby technické přípravy výroby pak budou realizovány a zkoušeny různé automatizační výrobní celky navazující na nově zaváděné produkty firmy.

Stavební řešení Stavební objekt fy. Alcaplast Břeclav je řešen jako stavební monoblok ve tvaru dvou přilehlých obdélníků. Jeden o rozměrech cca 190 x 60m (10 900m2) – výrobní a administrativní prostory a druhý o rozměrech cca 142 x 60m (7030 + 1500m2) – skladové a manipulační prostory. Administrativní a sociální vestavek pak bude řešen jako dvoupodlažní. Jako dvoupodlažní bude řešen i sociální vestavek haly 3 a část tvořící technologické zázemí objektu. Světlá výška výrobních a skladových prostor bude 7,5m. Vlastní prostory haly je možné rozčlenit na: a) skladovací plochu: • sklad materiálu • sklad polotovarů

2000 m2 2500 m2 2500 m2 1480 m2 (neslouží pro skladování - obsluha ramp)

• •

sklad finálních výrobků manipulační plocha v prostorách skladu

•

míchání, příprava a sušení vstupního materiálu 50 m2

b) výrobní plochy: • hala 1

1560 m2

• •

hala 2 hala 3

2600 m2 950 m2

• •

hala 4 hala 5

600 m2 700 m2

• •

hala 6 hala 7

700 m2 700 m2

c) pomocné plochy pro výrobu:

STRANA 9 z 43


• • • • • •

technologická místnost kompresorovna plochy elektro dílna údržby a seřizovačů zkušebna kvality VaV + TPV

90 m2 30 m2 90 m2 240 m2 150 m2 600 m2

Pro přísun materiálu do výrobní haly a expedici hotové výroby budou vybudovány 4 manipulační rampy – dvě pro vstup a dvě pro expedici s vyrovnávacími můstky s mechanickými těsnícími límci pro manipulaci ve skladu a šest vratových vstupů o rozměrech 4,0 x 4,0m na úrovni ±0,00 do skladových ploch (z každé strany skladu jsou dva).

Technické a technologické řešení V prostorách výrobní haly budou skladové plochy pro vstupní materiál a sklad pro hotové výrobky případně polotovary řešeny jako jedna část rozdělená pouze požárními úseky (stěnami), ze které bude vyúsťovat do prostor výroby hned několik komunikací zajišťujících pohyb, jak vstupního materiálu, tak i pohyb polotovarů a hotových výrobků. V návaznosti na již zmiňované loptimalizované uspořádání z pohledu logistiky bude vybudován i „krček“ zajišťující propojení s jednou ze stávajících výrobních hal firmy. Vstupní materiály jako jsou například plastové granule v pytlích, ocelové (nerezové) plechy, svitky a případné další ocelové konstrukční prvky budou skladovány na dřevěných paletách různých velikostí. Převážná část bude tvořena standartními paletami o rozměru EUR. Mosazné tyče pak budou skladovány ve speciálních konzolových regálech. Veškerý vstupní materiál, rozpracovaná výroba i hotové výrobky budou evidovány počítačovým řídicím systémem provozu s terminály na manipulačních plochách ve skladech. V jižní části haly budou umístěny technologie centrální dopravy materiálu k jednotlivým zařízením, sušení materiálu a míchání granulátu z podrcených zbytků do originálního materiálu. V této části bude rovněž situováno celé technologické zázemí budovaného objektu (kotelna, kompresorovna, elektro–rozvodna, rozvodna VN atd.). Výrobní prostory objektu budou rozděleny stěnou na jednotlivé dílny následovně: kovovýroba (hala 1), extruze a vstřikování plastů1 (hala 2), montážní hala Flexi připojení (hala 3), předmontáž ocelových instalačních rámů (hala 4), hala finální montáže instalačních rámů (hala 5), hala finální montáže podlahového odvodnění (hala 6) a výrobní halu určenou pro předmontáž nerezových podlahových žlabů (hala 7). Vstupní materiál (granulát) bude centrálně dopravován do násypek plastifikačních zařízení. Celkem budou v prostorách haly 1 umístěny 2 extruzní linky doplněny vždy dvěma vstřikovacími stroji. Tyto stroje budou vybaveny dopravníkovými pásy, manipulačními roboty a temperačními zařízeními. Paletizace a případná manipulace s jednotlivými díly mezi stroji budou zajišťovat roboty s možností pohybu v rámci 6 os. Další významnou výrobní částí, kterou tvoří v našem případě hala 2 – kovovýroba bude osazena dvěma technologiemi určenými pro dělení plochých materiálů (plechů). Jedná se o zařízení umožňující dělit materiál pomocí sekacích nástrojů v kombinaci s možností pálení laserovým paprskem. Oba stroje budou přesunuty ze stávajících prostor firmy. Další technologií bude pálení pomocí laseru 3D (jedná se o novou technologii určenou k dělení a tvarovému řezání dutých profilů jako jsou například jakly a trubky). Dále budou do těchto prostor přesunuty technologie jako dlouhotočné automaty pro obrábění mosazných polotovarů, zařízení pro tlakové lití zinku včetně celé automatizace s tímto související, kompletní svařovací pracoviště a to jak ruční, tak i robotické. V souvislosti s tím, zde budou osazeny i ohraňovací a tvařecí hydraulické lisy určené pro ohýbání a tvarování kovových výpalků jak z nerezu, tak i z černého plechu. Všechna tato zařízení budou přesunuta ze stávajících výrobní prostor firmy. Kovovýroba pak tvoří hlavní výrobní část celého projektu centralizace. Dnes je toto oddělení „rozptýleno“ hned ve čtyřech výrobních halách firmy Alcaplast z nichž dvě jsou zcela v jiné lokalitě (ul. Bratislavská). Jak bylo již zmíněno, tak součástí nově budovaného objektu bude i pracoviště výzkumu a vývoje kde bude umístěno hned několik zařízení určených pro potřeby této činnosti. Jedná se o zařízení jako jsou vstřikovací

1

jedná se o stávající technologii přesouvanou ze sousední haly.

STRANA 10 z 43


stroje (2ks), ultrazvukové svařování (1ks), obráběcí centrum pro výrobu 3D modelů (1ks), manipulační roboty (2ks) atd.. Některé z výrobních prostor pak budou osazeny mostovým jeřábem umožňující jednodušší a především bezpečnější manipulaci s břemenem. Osazení jeřábů je plánováno do prostor výzkumu a vývoje, prostor haly 1, haly 2 (dvě části), haly 3 a haly 4. Nosnost těchto jeřábů pak bude cca 5 tun. Hotové výrobky budou dopravovány do skladu hotové výroby (skladování na volné ploše nebo v paletových regálových skladech) umístěné v severní straně budovaného objektu. Některé produkované položky výrobků budou v stavebně oddělených prostorách kompletovány do výsledných (finálních) sestav, viz.definice výrobních prostor. V rámci montážních hal 3,5 a 6 budou zpracovávány plastové výlisky ze stávajících výrobních prostor firmy. Tyto polotovary budou převáženy a skladovány v prostorech skladu vstupního materiálu. Pro kompletaci a montáž budou používány jednoduché postupy a popř. ruční pneumatické nástroje a nářadí. Formy a nástroje pro výrobní stroje budou zpravidla vyráběny ve stávajících prostorách firmy. Tyto nástroje pak budou skladovány na dřevěných a kovových paletách v regálovém skladu nástrojů. V jihozápadních prostorech nově budovaného objektu pak bude umístěna dílna strojních a elektro oprav a údržby výrobních strojů a zařízení. V dílně budou umístěny pouze montážní a demontážní pracoviště, stolní bruska, vrtačka, elektrická svářečka, jednoduché elektrické a pneumatické nářadí. V souvislosti s touto činností bude vybudován i sklad náhradních dílů umístěný v 1 patře technologického zázemí objektu. Pro potřeby výrobních strojů a zařízení (již zmiňováno jako technické zázemí objektu) budou v dalších samostatných stavebních prostorách umístěny rozvodny elektro, kompresorovna a prostor umístění vývěv a strojovna chlazení. Na střeše haly nad technologickou místností pak budou umístěny venkovní jednotky volného chlazení. Ze strojoven pak budou vedeny potrubní rozvody podtlaku, dvou okruhů chladící vody a stlačeného vzduchu k výrobním strojům v provozních halách. Rozvody vstupních surovin pak budou vedeny potrubní rozvody pro centrální dopravu materiálu k jednotlivým zařízením výrobní haly 1.

Vytápění Vytápění a chlazení haly bude provozováno jako tlakově uzavřený samostatný systém s možností předávání zbytkového tepla z technologie. Toto teplo bude předáváno pomocí skládaného deskového výměníku, který bude navržen o výkonu maximální tepelné ztráty objektu a bude paralelně propojen k topenářskému rozvaděči. Jeho využití bude vždy primární. Zdrojem tepla pak bude teplo z technologie a kaskáda dvou tepelných čerpadel případně elektro výměníků (požadovaného výkonu).

Splašková kanalizace Splaškové vody budou odváděny nově vybudovanou přípojkou napojenou na stávající splaškovou kanalizaci.

Dešťová kanalizace Dešťové vody budou ze střech a zpevněných ploch budou vsakovány ve vsakovacím žlabu v západní části areálu. Vody z ploch s potenciálním výskytem znečištění (komunikace, parkoviště) budou před vsakování předčištěny v odlučovači lehkých kapalin. Potřeba pracovních sil Celkem bude tedy v řešeném provozu ve finální a plně kapacitně naplněné fázi pracovat 121 pracovníků, z toho 106 pracovníků v dělnických profesích (podílově 48 mužů a 58 žen) a 15 THP v administrativě (12 pracovníků THP bude přesunuto ze stávajících prostor firmy).

STRANA 11 z 43


Údaje o ukončení činnosti záměru Po ukončení provozu záměru bude areál uvolněn pro případné další využití. Při řádném dodržování provozního řádu by nemělo docházet k rizikovým únikům nebezpečných látek (maziv ze strojů) do půdy a následně horninového prostředí - není tedy očekávána kontaminace území. Veškeré dále nevyužitelné technické vybavení bude demontováno, zbylé odpady budou odvezeny na skládku, popř. jinak řádně zlikvidovány.

B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení Předpokládaný termín zahájení:

v průběhu roku 2016

Předpokládaný termín dokončení:

v průběhu roku 2016

B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků Dotčeny jsou následující územně samosprávné celky: kraj:

Jihomoravský

Jihomoravský kraj Žerotínovo náměstí 3/5 601 82 Brno tel.: 541 65 1111

obec:

Město Břeclav

T. G. Masaryka 42/3 690 01 Břeclav tel.: 519 311 111

B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí a správních úřadů stavební povolení:

Městský úřad Břeclav stavebních úřad T. G. Masaryka 42/3 690 01 Břeclav tel.: 519 311 111

STRANA 12 z 43


B.II. ÚDAJE O VSTUPECH

B.II.1. Půda Půda:

výstavbou záměru jsou dotčené následující parcely: 3217/51, 3217/92, 3217/81, 3217/84, 3217/86, 3217/50, 3217/212, 3217/213, 3217/43, 3217/87, 3217/88, 3217/44, 3217/42, 3217/41, 3217/77, 3217/40, 3217/210, 3217/211, 3217/209, 3217/114, 3217/39, 3217/208, 3217/72, 3217/85, 3217/45, st. 672/1, st. 4865, st. 4866, st. 4867 a st. 3135. z toho:

ZPF (BPEJ):

parcely nejsou součástí ZPF

PUPFL:

parcely nejsou součástí PUPFL

katastrální území:

Břeclav [635987]

spotřeba objektu: zdroj:

do 9,7 m3 za den stávající vodovod

v průběhu výstavby:

spotřeba vody nespecifikována (běžná)

B.II.2. Voda Pitná voda:

Technologická voda: Požární voda:

voda pro doplňování chladících okruhů spotřeba: zdroj:

max 2,5 m3 za hodinu stávající vodovodní řad

B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje Spotřeba el. energie:

současný příkon do 2 MW

Spotřeba zemního plynu:

není uvažováno

Teplo z rozvodu:

není uvažováno

Základní suroviny:

Základními surovinami budou kovové a plastové suroviny pro výrobu (z hlediska sortimentu shodné se stávající výrobou), obalový materiál a pomocné suroviny a maziva. Celkem asi 1060 t za rok. Pro účely tohoto oznámení jsme uvažovali průměrný denní dovoz všech surovin max. 20 t denně (t.j. 1 kamion).

B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Navrhovaný záměr je situován do prostoru stávající komerční zóny. Areál je a bude dopravně napojen přes stávající místní komunikaci na ulici Objízdnou. Pro dopravu vstupního materiálu se předpokládá frekvence maximálně cca 2-4 velkoobjemových nebo kontejnerových nákladních automobilů a 3-4 dodávek (typ Ford Tranzit/Pickup) za den. Hotové výrobky a

STRANA 13 z 43


zkompletované expedované zásilky pak budou vyskladňovány na paletách nebo v kontejnerech ve frekvencích cca 6-8 nákladních, event. skříňových automobilů a 2-4 dodávek za den. Během běžného provozu předpokládáme v rámci záměru následující nárůst denní intenzitu příjezdů: •

osobní automobily

20 (a stejný počet odjezdů)

•

lehké nákladní automobily


•

těžká nákladní automobily


STRANA 14 z 43


B.III. ÚDAJE O VÝSTUPECH

B.III.1. Ovzduší Bodové zdroje S realizací nových bodových zdrojů se neuvažuje - vytápění objektu je zajištěno tepelnými čerpadly a využitím tepla ze stávající technologie. Plošné zdroje Zdrojem emisí bude pojezdy na volné ploše a parkování vozidel. Běžný provoz bude zdrojem následujícího objemu emisí: PM10 g/ den

SO2 g/den

NOx g/ den

CO g/ den

CxHy g/ den

5.35

0.2

102.2

57.2

11.5

K emisi bude docházet uvnitř areálu v prostoru dopravní trasy a parkování. Liniové zdroje Automobilová doprava vyvolaná záměrem bude zdrojem následujícího objemu emisí: PM10 g/km.den

SO2 g/km.den

NOx g/km.den

CO g/km.den

CxHy g/km.den

17.8

0.6

340.7

190.6

38.2

Výstavba V průběhu výstavby lze krátkodobě (především v počáteční fázi výstavby) očekávat emise tuhých znečišťujících látek a emisí ze spalovacích motorů mechanismů pohybujících v areálu. Objem emisí bude úměrný rozsahu aktuálního staveniště, z hlediska doby trvání a potenciálních vlivů na obytnou zástavbu se nejedná o významný vliv.

B.III.2. Odpadní voda Splaškové vody:

produkce:

9,7 m3/den

areál bude napojen přípojkou na stávající kanalizaci Technologické vody: prakticky nebudou vznikat, spotřeba vody je především pro doplňování chladících okruhů. Srážkové vody:

max. množství:

cca 242,9 l/s

Dešťové vody budou svedeny do vsakovacího příkopu v západní části vlastního areálu. Výstavba:

nespecifikováno (množství zanedbatelné)

B.III.3. Odpady Stavební odpady vzniklé při výstavbě nebo v přípravných pracích budou na stavbě tříděny dle jednotlivých druhů a likvidovány prostřednictvím firmy mající oprávnění k této činnosti, přednostně recyklací. Tyto odpady vzniknou při realizaci stavebního záměru a dále pak při samotném užívání objektu.

STRANA 15 z 43


Nakládání s veškerými odpady vzniklými v rámci stavby musí být prováděno v souladu se zákonem o odpadech č. 185/2001 Sb. v platném znění a související vyhláškou č. 294/2005 Sb. o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Přeprava nebezpečných odpadů bude prováděna v uzavřených kontejnerech a v souladu se zákonem č. 111/1994 Sb. ve znění zákona 1/2001 Sb., upravujícím přepravu nebezpečných věcí ADR. Skutečné množství zneškodněných odpadů bude dokumentováno vážními lístky. O každé přepravě odpadu bude vedena evidence přepravovaných nebezpečných odpadů v rozsahu stanoveném vyhláškou č. 381/2001 Sb. Evidenční listy budou archivovány u původce odpadu a předepsané části budou zasílány na příslušné orgány státní správy. V průběhu realizace díla bude o všech provedených opatřeních v oblasti nakládání s odpady vedena evidence formou zápisů do stavebního deníku, který bude trvale umístěn na stavbě. Po dobu provádění prací budou zdroji znečišťování vnějšího ovzduší stavební práce (nahodilé zdroje prašnosti krátkodobého charakteru) a emise z provozu strojů a nákladních vozidel. Vzhledem k malému rozsahu záměru lze předpokládat, že nedojde k významnému negativnímu vlivu na čistotu ovzduší. Veškeré druhy odpadů, kategorie ostatní, nebezpečný osobě podle § 12 odst.3 zákona č.185/2001 Sb.

je povinnost předávat do vlastnictví oprávněné

Každý je povinen zjistit, zda osoba, které předává odpady, je k jejich převzetí podle § 12 odst.3 zákona č.185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozd. předpisů o odpadech oprávněna. V případě, že se tato osoba oprávněním neprokáže, nesmí jí být odpad předán. Předpokládaný přehled odpadů vznikajících při výstavbě, viz následující tabulka: Kód odpadu kategorie název 17 01

Beton, cihly, tašky a keramika

17 01 01

O

Beton

17 01 02

O

Cihly

17 01 03

O

Tašky a keramické výrobky

17 02

Dřevo sklo a plasty

17 02 01

O

Dřevo

17 02 03

O

Plasty

17 03

Asfaltové směsi dehet a výrobky z dehtu

17 03 01*

N

Asfaltové směsi obsahující dehet

17 03 02

O

Asfaltové směsi neuvedené pod číslem 17 03 01

17 04

Kovy (včetně jejich slitin)

17 04 05 17 05

O

Železo a ocel Zemina (včetně vytěžené zeminy z kontam. míst), kamení a vytěžená hlušina

17 05 04

O

Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03

17 08

Stavební materiály na bázi sádry Stavební materiály na bázi sádry neuvedené pod číslem 17 08 01

17 08 02

O

17 09

N

Jiné stavební a demoliční odpady

20 03 01

O

Směsný komunální odpad

Množství jednotlivých odpadů v této fázi projektové přípravy není podrobněji specifikováno. S veškerým vznikajícím odpadem bude nakládáno ve smyslu zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. Za odpady budou odpovídat stavební firmy dle vlastního systému nakládání s odpady. Shromážděné odpady budou průběžně, po dosažení technicky a ekonomicky optimálního množství, odváženy oprávněnou osobou, mimo areál staveniště k dalšímu využití resp. ke zneškodnění. Tento postup bude zajištěn smluvně se všemi souvisejícími náležitostmi (způsob a frekvence odvozu odpadů). Vlastní manipulace s odpady vznikajícími při výstavbě bude zajištěna technicky tak, aby byly minimalizovány případné negativní dopady na životní prostředí (zamezení prášení, technické zabezpečení vozidel přepravujících odpady atd.).

STRANA 16 z 43


Za odpady vzniklé při stavebních pracích odpovídá dodavatel stavebních prací. Likvidační protokoly a vážní lístky ze zařízení na zneškodňování odpadů budou dokladovány při kolaudaci stavby. Odpady z provozu Nakládání s veškerými odpady vzniklými při užívání stavby musí být prováděno v souladu se zákonem o odpadech č. 185/2001 Sb. v platném znění a související vyhláškou č. 294/2005 Sb. o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Přeprava nebezpečných odpadů bude prováděna v uzavřených kontejnerech a v souladu se zákonem č. 111/1994 Sb. ve znění zákona 1/2001 Sb., upravujícím přepravu nebezpečných věcí ADR. Kód odpadu 15 01 01 15 01 02

kategorie název papírové a lepenkové obaly O plastové obaly O

15 01 03

O

dřevěné obaly

15 01 04

O

kovové obaly

15 01 06

O

směsné obaly

17 02 03

O

plasty

20 01 01

O

papír a lepenka

20 01 21

N

zářivky a/nebo ostatní odpad s obsahem rtuti

20 03 01

O

směsný komunální odpad

20 03 03

O

uliční smetky

20 03 07 20 03 99

objemný odpad O

komunální odpady jinak blíže neurčené

Provozovatel již v současné době dbá na minimalizaci vzniku odpadů především používáním vratných či opakovaně použitelných obalů na suroviny a recyklací zmetkových výrobků (po podrcení se využívají jako kamenivo nebo jsou následně využívány k terénním úpravám). Uvedený výčet je jen orientační. Problematika odpadového hospodářství za provozu záměru je spolehlivě řešitelná v rámci platné legislativy, tj. v režimu zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. Odpady budou tříděny a shromažďovány dle jednotlivých druhů a kategorií a zabezpečeny před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem. Zneškodňovány budou oprávněnou osobou.

B.III.4. Ostatní Bodové zdroje hluku: koncové elementy technologie - podrobný výčet viz hluková studie (příloha č. 3) Plošné stacionární – s tímto typem zdrojů není uvažováno. Mobilní zdroje hluku: Jako mobilní zdroje hluku jsou uvažovány občasné příjezdy a odjezdy osobních a nákladních automobilů. Provoz zdrojů bude jen v denní době. •

osobní automobily


• •

dodávky nákladní automobily

9 (a stejný počet odjezdů) 12 (a stejný počet odjezdů)

Vibrace:

Nejsou produkovány ve významné míře

Záření:

Ionizující záření:

zdroje nejsou používány

Elektromagnetické záření:

významné zdroje nejsou používány (pouze běžná komunikační zařízení)

Další fyzikální nebo biologické faktory:

nejsou používány

Vibrace:

Nejsou produkovány ve významné míře zasahující mimo objekt

Záření:

Ionizující záření:

zdroje nejsou používány

STRANA 17 z 43


Elektromagnetické záření: Další fyzikální nebo biologické faktory:

významné zdroje nejsou používány (pouze běžná komunikační zařízení) nejsou používány

B.III.5. Rizika vzniku havárií Výstavba ani provoz záměru nepředstavuje významný rizikový faktor vzniku havárií nebo nestandardních stavů s nepříznivými environmentálními důsledky. Je srovnatelný s obdobnými běžně provozovanými zařízeními. -

Záměr bude řešen v souladu s platnými předpisy v oblasti požární ochrany

-

Případné manipulace s látkami které by mohly znečistit vody bude prováděna pouze na vyhrazených a zabezpečených plochách

-

Riziko dopravních nehod nepřevýší běžně akceptované riziko, pojezdové rychlosti uvnitř objektu budou nízké. Dopravní řešení je vyhodnoceno v dokumentu " Dopravně inženýrské posouzení" viz příloha č. 5.

STRANA 18 z 43


ČÁST C

(ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ)

C.I. VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ Oznamovaný záměr investiční činnosti bude realizován na území města Břeclav, katastrálním území Břeclav. V prostoru stávající průmyslové zóny. Nejvýznamnějším zdrojem antropogenních vlivů je provoz dalších výrobních provozů v prostoru zóny a liniové dopravní stavby jako jsou ulice Bratislavská a provoz železniční trati. Dotčené území se nenachází v území se zvláštním režimem ochrany přírody a krajiny. To prakticky znamená následující: • V dotčeném území se nenachází prvky územního systému ekologické stability, a to ani na lokální, ani na regionální úrovni. • V dotčeném území se nenachází žádné zvláště chráněné území. Dotčené území neleží v národním parku nebo chráněné krajinné oblasti, v dotčeném území nejsou vyhlášeny žádné národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky nebo přírodní památky. • Dotčené území není součástí přírodního parku. • Dotčené území není součástí soustavy Natura 2000 - Evropsky významné lokality ani ptačí oblasti.

Posuzovaný záměr nezasahuje do žádného registrovaného významného krajinného prvku. Vlastním územím neprotéká žádný trvalý ani občasný povrchový tok a nenachází se na něm ani žádná vodní plocha, pramen či mokřad. V dotčeném území se nenachází žádné ochranné pásmo vodního zdroje ve smyslu zákona č. 254/2001 Sb. o vodách, ve znění pozdějších předpisů. Oblast města Břeclav leží na území CHOPAV Kvartér řeky Moravy. Plocha záměru se nenachází v prostoru městské památkové rezervace ani v jejím ochranném pásmu. Dle údajů ČHMÚ v území dotčeném záměrem byly v (v průměru za posledních 5 let) překročeny hodnoty imisních limitů pro průměrné roční koncentrace benzo(a)pyren. V tomto prostoru byl (za aktuální pětiletí) s nadlimitní četností překročen limit pro průměrné denní koncentrace PM10. V dotčeném území nebyly zjištěny extrémní poměry, které by mohly mít vliv na proveditelnost navrhovaného záměru.

STRANA 19 z 43


C.II. STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA STAVU SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ

C.II.1. Obyvatelstvo a veřejné zdraví Ve městě Břeclav žije přibližně 25 tis. obyvatel. Nejbližší obytná zástavba jsou rodinné domy při ulici Lanžhotská cca 300 m východně od navrhované haly. Přesný počet dotčených obyvatel nebyl pro účely vyhodnocení zjišťován, přibližně se jedná o několik desítek osob obývající tuto enklávu. Údaje o zdravotním stavu obyvatel nebyly pro účely zpracování oznámení zjišťovány.

C.II.2. Ovzduší a klima Kvalita ovzduší Nejbližší stanice1 imisního monitoringu se nachází ve vzdálenosti více jak 13 km od lokality (jedná se o stanici Mikulov - Sedlec) s ohledem na značnou vzdálenost pro popis stávajícího stavu využíváme rozptylovou studii Jihomoravského kraje a údaje o průměrné imisní zátěži za aktuální pětiletí poskytované ČHMÚ. Oxid dusičitý (NO2)

V roce 2014 stanice měřila s častými výpadky, s ohledem na uváděné čtvrtletní hodnoty však předpokládáme, že imisní limit této škodliviny je dodržován. Dle údajů o průměrných ročních koncentracích za období 2010 až 2014 (dle údajů pro vymezení OZKO) jsou v prostoru záměru dosahovány následující koncentrace NO2:

V blízkosti navrhovaného záměru tedy dosahuje stávající imisní zátěž oxidu dusičitého průměrné roční koncentrace až 19,3 µg.m-3, tedy do 48% limitu (LVr=40 µg.m-3). Grafické znázornění imisní zátěže okolí hodnoceného záměru dle Rozptylové studie Jihomoravského kraje je znázorněno na následujících obrázcích:

1

Nejbližší stanice jejíž uváděná representativnost zahrnuje i hodnocené území

STRANA 20 z 43


Z výše uvedených obrázků vyplývá, že stávající imisní zátěž v prostoru hodnoceného záměru dosahuje u průměrné roční koncentrace NO2 jsou v prostoru výstavby do 15 µg.m-3. Imisní limit je 40 µg.m-3. Tedy stávající vypočtené hodnoty přesahují nepatrně hranici platného imisního limitu. Maximální hodinové koncentrace NO2 se v prostoru výstavby pohybují do 60 µg.m-3. Imisní limit je stanoven na 200 µg.m-3. Imisní limit pro maximální hodinové koncentrace této škodliviny je dodržován. Tuhé látky - PM10

V roce 2014 byla průměrná roční koncentrace PM10 na stanici v Sedleci 20,6 µg.m-3, což činí 52% imisního limitu (40 µg.m-3). Stávající hodnoty tedy nepřesahují hranici platného imisního limitu. Maximální denní koncentrace PM10 na této stanici dosáhla 64,1 µg.m-3 což je nad hodnotou imisního -3 limitu (LV24h=50 µg.m ), četnost překročení limitní hodnoty zde byla 12 případů, tedy méně než limitem tolerovaná četnost (35 případů za rok). Dle údajů o průměrných ročních koncentracích za období 2010 až 2014 (dle údajů pro vymezení OZKO) jsou v prostoru záměru dosahovány následující koncentrace PM10:

STRANA 21 z 43


V blízkosti navrhovaného záměru tedy dosahuje stávající imisní zátěž PM10 průměrné roční koncentrace do hodnoty 29,1 µg.m-3, tedy do 73% limitu (LVr=40 µg.m-3). V případě maximálních denních koncentrací za období 2010 až 2014 (dle údajů pro vymezení OZKO) jsou v prostoru záměru uváděny následující 36. koncentrace PM10 (tedy nejvyšší koncentrace po odečtení 35 případů ve kterých je limitem tolerováno překročení limitu):

V blízkosti navrhovaného záměru tedy dosahuje stávající imisní zátěž PM10 průměrné denní koncentrace do hodnoty 50,4 µg.m-3, tedy nad hodnotou limitu (LV24h=50 µg.m-3). Grafické znázornění imisní zátěže okolí hodnoceného záměru dle Rozptylové studie Jihomoravského kraje je znázorněno na následujících obrázcích:

Nejvyšší průměrné roční koncentrace PM10 jsou v prostoru záměru do 13 µg.m-3. Imisní limit je 40 µg.m. Tedy stávající hodnoty jsou pod hranicí platných imisních limitů.

3

Četnost překročení denního imisního limitu je v prostoru záměru do 25 případů/rok, dle přílohy č. 1 NV 597/2006 Sb. je přípustná četnost překročení IL 35 případů/rok. Tato přípustná četnost překročení tedy v části hodnoceného území je dodržována.

STRANA 22 z 43


Tuhé látky - PM2,5

V roce 2014 byla průměrná roční koncentrace PM25 na stanici v Líšni 17,7 µg.m-3, což činí 71% imisního limitu (40 µg.m-3). Stávající hodnoty tedy nepřesahují hranici platného imisního limitu. Dle údajů o průměrných ročních koncentracích za období 2010 až 2014 (dle údajů pro vymezení OZKO) jsou v prostoru záměru dosahovány následující koncentrace PM2,5:

V blízkosti navrhovaného záměru tedy dosahuje stávající imisní zátěž PM25 průměrné roční koncentrace do hodnoty 22,1 µg.m-3, tedy pod hodnotou limitu (LVr=25 µg.m-3). Pro popis imisní situace v okolí záměru vycházíme z Rozptylové studie Jihomoravského kraje

Dle výše presentovaných výsledků RS dosahuje v prostoru záměru stávající průměrná roční koncentrace -3 -3 PM2,5 hodnoty do 15 µg.m , tedy do 64% limitu (LVr=25 µg.m ). Hodnota imisního limitu tedy zde není dosažena. Benzen

V roce 2014 byla průměrná roční koncentrace benzenu na této stanicích do 1 µg.m-3. Což činí cca 20% imisního limitu (5 µg.m-3). Stávající hodnoty tedy nepřesahují hranici platného imisního limitu. Dle údajů o průměrných ročních koncentracích za období 2010 až 2014 (dle údajů pro vymezení OZKO) jsou v prostoru záměru dosahovány následující koncentrace NO2:

STRANA 23 z 43


V blízkosti navrhovaného záměru tedy dosahuje stávající imisní zátěž benzenu průměrné roční koncentrace 1,7 µg.m-3, tedy do 34% limitu (LVr=40 µg.m-3). Grafické znázornění imisní zátěže okolí hodnoceného záměru dle Rozptylové studie Jihomoravského kraje je znázorněno na následujících obrázcích:

Průměrné roční koncentrace benzenu se v předmětné lokalitě pohybují do 1,1 µg.m -3. Imisní limit je 5 g.m, je tedy dodržován.

3

Benzo(a)Pyren

V roce 2014 byla průměrná roční koncentrace benzo(a)pyrenu na citovaných stanicích (v Sedleci se tato škodlivina neměří) 0,6 ng.m-3, což je pod hranicí imisního limitu (1 ng.m-3). Stávající hodnoty tedy nepřesahují hranici platného imisního limitu.

-3

Pětiletý průměr průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu v předmětné lokalitě dosahuje do 1,28 ng.m , -3 imisní limit (1 ng.m ) tedy je překročen.

STRANA 24 z 43


Grafické znázornění imisní zátěže okolí hodnoceného záměru dle Rozptylové studie Jihomoravského kraje je znázorněno na následujících obrázcích:

Průměrné roční koncentrace škodliviny BaP se v předmětné lokalitě pohybují do 0,15 ng.m-3, imisní limit (1 ng.m-3) tedy není překročen. Klima Z klimatického hlediska leží lokalita v klimatické oblasti T2, tedy v teplé oblasti s následující charakteristikou: T 2 - dlouhé léto, teplé a suché, velmi krátké přechodné období s teplým až mírně teplým jarem i podzimem, krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou, s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Další údaje shrnujeme v následující tabulce: Číslo oblasti

T2

Počet letních dnů

50až 60

Počet dnů s průměrnou teplotou 10° a více

160-170

Počet mrazových dnů

100-110

Počet ledových dnů

30 až 40

Průměrná teplota v lednu

-2 až -3

Průměrná teplota v červenci

18 až 19

Průměrná teplota v dubnu Průměrná teplota v říjnu

8 až 9 7 až 9

Průměrný počet dnů se srážkami 1mm a více

90 -100

Srážkový úhrn ve vegetačním období

350-400

Srážkový úhrn v zimním období

200-300

Počet dnů se sněhovou pokrývkou

40 až 50

Počet dnů zamračených

120-140

Počet dnů jasných

40 až 50

C.II.3. Hluk a další fyzikální a biologické charakteristiky Záměr bude umístěn uvnitř stávajícího průmyslového areálu. Nejbližšími významnými zdroji hluku jsou automobilová doprava na ulice Bratislavská a provoz železniční trati a nádraží Břeclav. Pro orientační posouzení stávající akustické situace nejbližších stávajících ojedinělých objektů pro bydlení (Železniční č.p. 453/2 a Železniční č.p. 452/1) jsou využity výsledky dříve provedených měření hluku (Enving s.r.o. – Protokol o měření A 2012/004). Na zvolených měřících stanovištích bylo měření prováděno v dostatečně dlouhém intervalu pro možnost vyhodnocení vlivu sledovaných zdrojů hluku (provozní hluk průmyslového areálu). Měření bylo provedeno v

STRANA 25 z 43


denních i nočních hodinách a ze záznamů měření jsou vyloučeny hlukové události nesouvisející s provozem sledovaných zdrojů hluku (např. doprava apod.). Stanoviště měření u uvedených staveb na ulici Železniční jsou označeny jako místo měření III a IV. Vyhodnocené výsledky naměřených hodnot po odečtení nejistoty měření: Denní doba Místo měření III

LAeqT = 44,1 dB

Místo měření IV

LAeqT = 44,1 dB

Místo měření III

LAeqT = 36,6 dB

Místo měření IV

LAeqT = 37,5 dB

Noční doba

Další závažné (negativní nebo pozitivní) fyzikální nebo biologické faktory, které by bylo nutno zohlednit, nebyly zjištěny.

C.II.4. Povrchová a podzemní voda Povrchová voda Členění z vodopisného hlediska: • hlavní povodí řeky 4-00-00 Dunaj, • dílčí povodí 4-17-01 Dyje od Svratky po ústí, • drobné povodí 4-17-01-1156 Svodnice.

Nejblíže areálu se nachází tok Dyje (cca 1 km západním směrem) a Svodnice (cca 1,5 km východním směrem).

STRANA 26 z 43


Vlastní území výstavby je suché, neprotéká jím žádný trvalý ani občasný povrchový tok a nenachází se na něm ani žádná vodní plocha, prameniště či mokřad a rovněž zde není žádné ochranné pásmo vodního zdroje ve smyslu zákona č. 254/2001 Sb. o vodách, ve znění pozdějších předpisů a neleží ve vyhlášeném záplavovém území.

Oblast města Břeclav leží na území CHOPAV Kvartér řeky Moravy. Posuzované území není součástí ochranného pásma pro vodohospodářské účely.

Podzemní voda Dle hydrogeologického členění náleží sledované území k rajónu svrchní vrstvy 1652 - Dolnomoravského úvalu.

STRANA 27 z 43


Záměr se nachází na území hydrogeologického rajónu 165 – fluviální segmenty moravy v Dolnomoravském úvalu. Jedná se o kolektorský systém kvartérního stáří, který je uložen v nadloží sedimentů rajónu 225Dolnomoravský úval. Hlavním kolektorem podzemních vod je na zájmovém území souvrství fluviálních sedimentů. Při bázi souvrství je kolektor tvořen písčitými štěrky. Ověřená mocnost zvodnělého souvrství činí 6,5-7,5 m. Oblast města Břeclav leží na území CHOPAV Kvartér řeky Moravy.

C.II.5. Půda Realizace záměru bude probíhat na převážně pozemcích, které nejsou součástí zemědělského půdního fondu (ZPF), žádný z dotčených pozemků není určen k plnění funkce lesa (PUPFL).

C.II.6. Horninové prostředí a přírodní zdroje Geomorfologické poměry Podle geomorfologického členění ČSR (Demek J. a kol., 1987) patří řešené území do provincie Západopanonská pánev. Regionální členění reliéfu ukazuje následující přehled: • • • •

Subprovincie : Vídeňská pánev Oblast : Jihomoravská pánev Celek : Dolnomoravský úval Podcelek : Dyjsko-moravská niva

Geologické poměry Geologicky náleží širší okolí ložiska do oblasti Vídeňské pánve, vyplněné neogenními sedimenty, které vcházejí místy až na povrch a jsou zde zastoupeny od svrchního burdigalu, spodního a svrchního tortonu, sarmatu, panonu, pontu po svrchní pliocen – levant. Litologicky se jedna o pestré souvrství písčitých jílů, mnohdy vápnitých s polohami pisků a štěrků, místy zpevněných. Lokálně se vyskytuji řasové vápence. V údolí řeky Dyje se nacházejí významné akumulace říčních sedimentů kvartérního stáří. Při bázi kvartéru sedimentovaly štěrky a písčité štěrky, vyšší patra kvartérního souvrství tvoři písky a povodňové hlíny. Mimo říční akumulace je kvartérní pokryv tvořen převážně sprašemi a vátými písky. Lokalita výstavby se nachází na území nivy řeky Dyje. Štěrky při bázi kvartérního souvrství dosahuji mocnosti cca 5 m. Při povrchu se vyskytuji povodňové hlíny, případně navážky antropogenniho původu. Zájmová lokalita se nenachází v poddolovaném území, ani zde nejsou vytipována místa dobývání nerostných surovin.

C.II.7. Fauna, flóra a ekosystémy Biogeografie Území patří do biogeografické provincie středoevropských listnatých lesů, podprovincie severopanonské, biogeografického regionu 4.5 Dyjsko-moravského. Z hlediska typů biochor ČR se v celé lokalitě stavby jedna o typ 1Le – širší hlinité nivy s hrudy 1. vegetačního stupně (jedna se o extrémní typ biochory). Nařízení vlády č. 132/2005 Sb. vymezuje území jako panonskou biogeografickou oblast. Fauna a flora Záměr bude realizován na ploše antropogenně pozměněné - ve stávajícím průmyslovém areálu bez přirozeného vegetačního pokryvu. Ze zástupců fauny lze očekávat výskyt bezobratlých a drobných zemních savců, případně zálety drobného ptactva.

STRANA 28 z 43


Územní systém ekologické stability Ve smyslu platné legislativy nesmějí být funkční části územního systému ekologické stability (ÚSES) poškozovány, nefunkční části musí být postupně dotvořeny jako součást prováděcích projektů a plánů. Navrhované stavby musí plně respektovat podmínky ochrany prvků stávajícího ÚSES. Za přímo dotčené prvky se pokládají ty, u kterých dojde ke kontaktu nebo ke křížení s navrženou výstavbou. Za potencionálně dotčené prvky ÚSES se pokládají ty, u kterých sice nedojde ke kontaktu s navrženou výstavbou, ale nacházejí se v její relativní blízkosti. V posuzovaném areálu se žádné prvky ÚSES nenacházejí, a to ani na lokální, ani na regionální úrovni. Chráněná území Posuzovaná lokalita neleží v žádném zvláště chráněném území, v národním parku nebo chráněné krajinné oblasti. Není součástí přírodního parku. V posuzovaném území nejsou vyhlášeny žádné národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky nebo přírodní památky. Dotčené území není součástí soustavy Natura 2000 - Evropsky významné lokality ani ptačí oblasti. Významné krajinné prvky V zákoně (zák. č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) je významný krajinný prvek (VKP) definován jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny. Přispívá k udržení stability krajiny. Významnými krajinnými prvky ze zákona jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 uvedeného zákona orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní porosty, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. VKP jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k jejich ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení VKP si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Nejbližším VKP ze zákona je řeka Dyje (cca 1 km západním směrem) a Svodnice (cca 1,5 km západním směrem). Tyto toky nebudou realizací záměru dotčeno.

C.II.8. Krajina Zájmová lokalita se nachází v prostoru dotčeném činností člověka. Záměr bude usazen do prostoru stávající komerční zóny v níž se nacházejí také jiné výrobní a komerční areály. Východně od areálu se nachází malá enkláva rodinných domků (ul. Lanžhotská a Březinova).

C.II.9. Hmotný majetek a kulturní památky Hmotný majetek V prostoru oznamovaného záměru se nenachází žádná kulturní památka. Architektonické a historické památky V prostoru oznamovaného záměru se nenachází žádná architektonická ani historická památka. Archeologická naleziště V prostoru hodnoceného záměru nelze zcela vyloučit pravděpodobnost archeologického nálezu. Zásahy do terénu je třeba v souladu s platnou legislativou oznámit příslušnému Archeologickému ústavu.

STRANA 29 z 43


C.II.10. Dopravní a jiná infrastruktura Dopravně areál bude obsluhován vjezdy z místní komunikace napojená na ulici Lanžhotskou. Způsob dopravního napojení je s ohledem na rozsah záměru dostatečný. Údaje o intenzitách dopravy na ul. Lanžhotské nejsou k dispozici, ŘSD ve svém sčítání za rok 2010 uvádí na ul. Bratislavské denní intenzitu 492 těžkých vozidel a 4072 osobních vozidel.

C.II.11. Jiné charakteristiky životního prostředí Pro území nejsou specifikovány žádné další charakteristiky, které by mohly být záměrem dotčeny.

STRANA 30 z 43


ČÁST D

(ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ)

D.I. CHARAKTERISTIKA MOŽNÝCH VLIVŮ A ODHAD JEJICH VELIKOSTI, SLOŽITOSTI A VÝZNAMNOSTI

D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo a veřejné zdraví Zdravotní vlivy a rizika Posuzovaný záměr bude působit na okolní obyvatelstvo především provozem centra. Hlavními potenciálními problémy budou proto hluk, případně znečišťování ovzduší vyvolané automobilovou dopravou. Další faktory jsou z hlediska vlivu na obyvatelstvo nevýznamné. Záměr je umisťován do areálu, který není v přímém kontaktu s obytnou zástavbou, nejbližší obytný objekt je vzdálen 300 m a více. znečišťování ovzduší Jako zdroj znečištění ovzduší se uplatní především emise ze spalovacích motorů vozidel manipulačních prostředků v areálu. Z jejich referenčních škodlivin jsou v podkladové rozptylové studii vyhodnoceny imise oxidu dusičitého (NO2), tuhých znečišťujících látek (PM10), benzenu a benzo(a)pyrenu (BaP). Vyhodnocení imisní zátěže bylo provedeno jednak plošně pro síť výpočtových bodů s pravidelnou rozteči 50m a také pro vybrané výpočtové body situované do prostoru oken nejbližších obytných objektů: objekt č.p. č.p. č.p. č.p. č.p.

635 884 1135 456 2326 limit

roční průměr 0.041 0.031 0.033 0.054 0.055 40,00 (µg.m-3)

NO2 hodinové maximum 0.30 0.15 0.19 0.42 0.65 200,0 (µg.m-3)

roční průměr 0.018 0.013 0.013 0.025 0.026 40,000 (µg.m-3)

PM10 24hodinové maximum 0.13 0.06 0.09 0.22 0.34 50,00 (µg.m-3)

benzen roční průměr 0.0012 0.0008 0.0008 0.0014 0.0014 5,00 (µg.m-3)

BaP roční průměr 0.00011 0.00007 0.00007 0.00012 0.00012 1,00 (ng.m-3)

Z výsledků rozptylové studie (viz příloha č. 2) tedy vyplývá, že imisní příspěvky vyvolané provozem vyvolané dopravy podstatněji nemění stávající situaci z hlediska zdravotních účinků uvažovaných škodlivin a mohou být proto považovány za přijatelné. hluk Nejbližší obytná zástavba se nachází ve vzdálenosti cca 300 m (rodinný dům na ul. Železniční), tyto obytné objekty jsou od areálu částečně kryt jinou zástavbou. V rámci hlukové studie (viz příloha č.3) byly v prostoru vybraných objektů konstatovány následující hodnoty hlukové zátěže:

STRANA 31 z 43


Jak je zřejmé z provedeného ověření předpokládaných příspěvkových vlivů provozního hluku specifikovaných bodových stacionárních zdrojů předmětného záměru, budou tyto hlukové vlivy v chráněných venkovních prostorech nejbližších stávajících staveb na ulici Železniční na úrovni cca LAeqT = 36 dB a budou nižší (podlimitní) než je současně platná hodnota hygienického limitu hluku pro tento druh zdrojů hluku a rozhodující noční dobu LAeq 1h = 40 dB. Negativní vlivy ostatních fyzikálních resp. biologických faktorů (vibrace, záření elektromagnetické nebo radioaktivní apod.) jsou vyloučeny. Sociální a ekonomické důsledky V předmětné hale se počítá s 121 zaměstnanci, část tohoto počtu bude pokryta stávajícími zaměstnanci, nicméně se počítá s vytvořením nových pracovních míst, jejichž počet není dosud upřesněn (odhadujeme jej na cca 60 - 70 osob). Počet dotčených obyvatel Záměr v míře překračující příslušné limity neovlivňuje žádné obyvatele.

STRANA 32 z 43


D.I.2. Vlivy na ovzduší a klima Vlivy na kvalitu ovzduší Provoz hodnoceného záměru pravděpodobně vyvolá mírný nárůst emisí škodlivin produkovaných spalovacími motory vozidel zajišťujících dopravu zboží a osob. Pro vyhodnocení imisních dopadů zmíněného nárůstu byl, v rámci zpracování tohoto oznámení, zpracován výpočet dle metodiky SYMOS a vyhodnocoval nárůst imisní zátěže NO2, PM10, benzenu a BaP v okolí záměru. Oxid dusičitý (NO2) Z uvedeného výpočtu vychází imisní příspěvek NO2 u maximálních hodinových koncentrací do 1 µg.m-3, tedy 0,5 % imisního limitu (200 µg.m-3). U průměrných ročních koncentrací do 0,2 µg.m-3, tedy 0,5 % imisního limitu (40 µg.m-3). Bude se tedy jednat o nízký nárůst který nevyvolá podstatnější změnu stávající imisní zátěže. Maxima imisních příspěvků vycházejí v prostoru vlastního areálu a podél příjezdových tras. Rozložení imisních příspěvků je zřejmé z následujících obrázků:

průměrné roční koncentrace NO2

maximální hodinové koncentrace NO2

Tuhé látky (PM10) Z uvedeného výpočtu vychází imisní příspěvek PM10 u maximálních 24hodinových koncentrací do 0,6 µg.m, tedy 1,2% imisního limitu (50 µg.m-3) s velmi krátkou dobou trvání. Stávající četnost dosažení limitní hodnoty v dotčeném území se tedy prakticky nezmění. U průměrných ročních koncentrací vychází příspěvek v areálu do 0,1 µg.m-3 tedy 0,25% imisního limitu (40 µg.m-3). Bude se tedy jednat o velmi nízký nárůst v jehož důsledku, s ohledem na stávající imisní zátěž, nedojde k dosažení či překročení imisního limitu. Maxima imisních příspěvků vycházejí v prostoru vlastního areálu a podél příjezdových tras. 3

Rozložení imisních příspěvků je zřejmé z následujících obrázků:

STRANA 33 z 43


průměrné roční koncentrace PM10

maximální 24hodinové koncentrace PM10

S ohledem na poměrně nízkou produkci škodlivin a výše presentované výsledky výpočtu neočekáváme významnější ovlivnění kvality ovzduší. Tuhé látky (PM2,5) Z uvedeného výpočtu vychází imisní příspěvek PM2,5 u průměrných ročních koncentrací vychází příspěvek v areálu do 0,06 µg.m-3 tedy 0,24 % imisního limitu (25 µg.m-3). Bude se tedy jednat o velmi nízký nárůst v jehož důsledku, s ohledem na stávající imisní zátěž, nedojde k dosažení či překročení imisního limitu. S ohledem na poměrně nízkou produkci škodlivin a výše presentované výsledky výpočtu neočekáváme významnější ovlivnění kvality ovzduší. Benzen Z uvedeného výpočtu vychází imisní příspěvek benzenu u průměrných ročních koncentrací do 0,006 µg.m, tedy 0,12% imisního limitu (5 µg.m-3). Bude se tedy jednat o nízký nárůst který nevyvolá podstatnější změnu stávající imisní zátěže. 3

Maxima imisních příspěvků vycházejí v prostoru vlastního areálu. Rozložení imisních příspěvků je zřejmé z následujících obrázků:

průměrné roční koncentrace benzenu

STRANA 34 z 43


Benzo(a)pyren (BaP) Průměrné roční koncentrace BaP v zájmovém území, vyvolané provozem navrhovaného záměru, dosahuje nejvýše 0,0004 ng.m-3. V porovnání s hodnotou imisního limitu se jedná o hodnoty cca 0,04% limitu (1 ng.m-3). Toto výpočtové maximum vychází do prostoru areálu. V ostatních částech hodnoceného území bude příspěvek imisní zátěže dosahovat hodnot ještě nižších. Maxima imisních příspěvků vycházejí v prostoru vlastního areálu. Rozložení imisních příspěvků je zřejmé z následujících obrázků:

průměrné roční koncentrace BaP

S ohledem na poměrně nízkou produkci škodlivin a výše presentované výsledky výpočtu neočekáváme významnější ovlivnění kvality ovzduší. Zápach Hodnocený záměr nebude žádným významnějším zdrojem zápachu. Vlivy na klima S ohledem na dispoziční řešení záměru a stávající konfiguraci terénu vylučujeme, že by hodnocený záměr v budoucnu ovlivňoval makroklimatické jevy způsobované sluneční radiací nebo jinak významněji ovlivňoval místní klimatické charakteristiky.

D.I.3. Vlivy na hlukovou situaci ev. další fyzikální a biologické charakteristiky V rámci tohoto oznámení byla zpracována hluková studie (viz příloha č.3) ze které vyplývají následující závěry: Stacionární zdroje hluku Z provedeného ověření předpokládaných příspěvkových vlivů provozního hluku specifikovaných bodových stacionárních zdrojů předmětného záměru je zřejmé, že budou tyto hlukové vlivy v chráněných venkovních prostorech nejbližších stávajících staveb na ulici Železniční na úrovni cca LAeqT = 36 dB a budou nižší (podlimitní) než je současně platná hodnota hygienického limitu hluku pro tento druh zdrojů hluku a rozhodující noční dobu LAeq 1h = 40 dB. Za této situace lze konstatovat, že vlastní předmětný záměr bude podlimitním zdrojem rušivého hluku ve vztahu k nejbližším stavbám s chráněným venkovním prostorem, které jsou postaveny na ulici Železniční. Při navrženém způsobu realizace předmětného záměru je reálný předpoklad, že při jeho provozování

STRANA 35 z 43


budou dodrženy požadavky stanovené platnými předpisy v oblasti ochrany veřejného zdraví před nepříznivými účinky hluku (zákon č. 258/2000 Sb. a nařízení vlády č. 272/2011 Sb.). Při zohlednění stávající akustické situace sledovaných nejbližších stávajících staveb postavených na ulici Železniční (viz výsledky provedených měření – Protokol A2012/004) bude hluková zátěž po realizaci předmětného záměru, způsobovaná provozem průmyslového areálu v místě měření IV podle výpočtového vztahu LAeqT = LAp = 10 log Σ 10 LAp/10 = 10 log Σ 10 36/10 + 10 37,5/10 = 39,8 dB Lze předpokládat, že i po realizaci předmětného záměru zůstane hluková zátěž chráněného venkovního prostoru sledovaných staveb nižší než je současně platná hodnota hygienického limitu hluku pro tento druh zdrojů hluku a rozhodující noční dobu LAeq 1h = 40 dB. Za této situace je reálný předpoklad, že předpokládané příspěvkové vlivy z provozu specifikovaných bodových stacionárních hlukových zdrojů předmětného záměru nezpůsobí nadlimitní rušivé hlukové ovlivnění chráněného venkovního prostoru nejbližších stávajících staveb postavených na ulici Železniční. Vliv dopravy Předpokládané vlivy z provozu obslužné dopravy předmětného záměru na akustickou situaci venkovního prostoru v okolí trasy silnice II/425 v denní době jsou vyjádřeny srovnáním emisní mohutnosti komunikace pro rok 2015 a pro rok 2015 s přidáním vozidel obslužné dopravy (hodnota LAeq16h ve vzdálenosti 7,5 m od osy dopravního proudu). Rok 2015 Emisní mohutnost komunikace – denní doba

LAeq16h = 62,6 dB

Rok 2015 + obslužná doprava záměru Emisní mohutnost komunikace – denní doba

LAeq16h = 62,7 dB

Předpokládané zvýšení (změna hodnoty hlukového ukazatele LAeq16h) emisní mohutnosti komunikace je +0,1 dB. Zjištěné předpokládané zvýšení hodnoty hlukového ukazatele o +0,1 dB nelze podle ustanovení §20 nařízení vlády č. 272/2011 Sb., při hodnocení změn hlukového ukazatele v chráněných venkovních prostorech staveb, považovat za hodnotitelnou změnu. Za této situace a při specifikované nízké intenzitě obslužné dopravy, nebude provoz této dopravy po realizaci předmětného záměru, představovat žádnou významnou změnu proti stávající akustické situaci ve venkovním prostoru v okolí trasy silnice II/425. Negativní vlivy ostatních fyzikálních resp. biologických faktorů (vibrace, záření elektromagnetické nebo radioaktivní apod.) jsou vyloučeny.

D.I.4. Vlivy na povrchovou a podzemní vodu Vlivy na odvodnění území V rámci realizace záměru se uvažuje s vybudování nového zastřešeného objektu, v souvislosti s realizací stávající výrobní haly byl vybudován vsakovací žlab s jehož využitím se počítá i pro navržený objekt. Proto nedojde k podstatnějšímu zvýšení a zrychlení odtoku vody z území oproti stavu před realizací záměru. Nedochází ani ke zvýšení výparu a povrchového odtoku na úkor vsaku. Realizace záměru nebude mít významné negativní vlivy na odvodnění zájmového území.

STRANA 36 z 43


Vliv na kvalitu povrchových vod V rámci provozu nebudou vypouštěny technologické odpadní vody. Splaškové vody budou vypouštěny do stávající splaškové kanalizace. Vlivem navrženého záměru tedy nelze předpokládat ovlivnění kvality povrchových vod. Vlivy na kvalitu podzemní vody Vliv na kvalitu podzemní vody je nepravděpodobný, významnější manipulace s látkami potenciálně nebezpečnými pro podzemní vody v objektu ani na volných plochách prakticky nebude prováděna. Pracoviště, kde se v menším rozsahu použití ropných látek (emulzí či maziv) předpokládá budou technicky zabezpečena dle příslušných předpisů a norem. Srážkové vody ze zpevněných ploch (s pohybem vozidel) budou před svedením do vsakového žlabu předčištěny v odlučovači lehkých kapalin. Ovlivnění hydrogeologických charakteristik K ovlivnění hydrogeologických charakteristik by mohlo potenciálně dojít zejména v souvislosti se zásahem do podložních hornin, které v dané oblasti mají funkci kolektoru podzemní vody. Žádná z těchto alternativ nepřipadá v úvahu, nelze tedy jakékoliv vlivy na hydrogeologické charakteristiky území předpokládat. Podrobnosti vsakování srážkových vod budou předmětem hydrogeologického posudku zpracovaného jako podklad pro projektovou dokumentaci.

D.I.5. Vlivy na půdu Záměr je navržen na pozemcích které nejsou součástí zemědělského půdního fondu (ZPF). K záboru pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) nedojde.

D.I.6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje V souvislosti se stavbou pro posuzovaný záměr je významnější vliv na horninové prostředí vyloučen. Přírodní zdroje ani zdroje nerostných surovin nebudou záměrem dotčeny. Záměrem nebudou poškozeny geologické ani paleontologické památky

D.I.7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy Záměr je umisťován do prostoru stávajícího průmyslového areálu, v prostoru posuzovaného záměru se tedy nevyskytují biotopy zvláště chráněných druhů rostlin živočichů, nelze tudíž předpokládat jejich přímé nebo zprostředkované ohrožení. V území určeném pro realizaci záměru ani v jeho bezprostředním okolí se nenachází funkční prvky územního systému ekologické stability. Záměr nekoliduje s významnými krajinnými prvky, jejichž ochrana je obecně stanovena zákonem 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Není rovněž dotčen žádný registrovaný významný krajinný prvek. Významně negativní vliv na lokality soustavy Natura byl stanoviskem příslušného Krajského úřadu vyloučen (viz příloha tohoto oznámení).

D.I.8. Vlivy na krajinu Krajina v dotčeném území a jeho okolí je již ovlivněna stávající průmyslovou zástavbou. V rámci navrhovaného areálu je navrženo architektonické řešení, které zkvalitní řešený prostor.

STRANA 37 z 43


D.I.9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky V prostoru záměru se nenachází žádné architektonické a historické památky. Z důvodu jejich absence proto nebudou ovlivněny. S ohledem na terénní a stavební činnosti v souvislosti s realizací záměru počítáme s možností archeologického nálezu, v průběhu zemních prací tedy doporučujeme archeologický dohled. V souladu s platnou legislativou je také třeba zásahy do terénu v předstihu oznámit příslušnému Archeologickému ústavu.

D.I.10. Vlivy na dopravní a jinou infrastrukturu Areál je a bude napojen odbočkou ze stávající místní komunikace napojené na ul. Lanžhotskou (a následně na ul. Bratislavskou), kromě běžných provozních oprav stávající komunikace záměr nevyvolá nároky na realizaci nových nebo úpravu stávajících komunikací ani inženýrských sítí s výjimkou připojení na stávající sítě.

D.I.11. Jiné ekologické vlivy Nejsou očekávány žádné další významné vlivy, výše nepopsané.

STRANA 38 z 43


D.II. ROZSAH VLIVŮ VZHLEDEM K ZASAŽENÉMU ÚZEMÍ A POPULACI Rozsah přímých vlivů je prakticky omezen rozsahem navrženého areálu. Mimo vlastní areál zasahují pouze vlivy vyvolané dopravou zboží a osob. Tyto nepříliš významné dopady jsou podrobně řešené v části věnované ovzduší a hluku.

D.III. ÚDAJE O MOŽNÝCH VÝZNAMNÝCH NEPŘÍZNIVÝCH VLIVECH PŘESAHUJÍCÍCH STÁTNÍ HRANICE Nepříznivé vlivy přesahující státní hranice jsou vyloučeny.

D.IV. OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ Prevence nebo vyloučení nepříznivých vlivů vyplývá zejména z dodržování platných zákonů, norem, předpisů a povolovacích rozhodnutí.

D.V. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI SPECIFIKACI VLIVŮ Vzhledem ke zkušenostem z jiných obdobných areálů nepředpokládáme výraznější odchylky ve vlivech přesahujících hranice vlastního areálu oproti stavu popsaném v tomto oznámení. Můžeme tedy konstatovat, že při zpracování se nevyskytly takové nedostatky ve znalostech nebo neurčitosti, které by znemožňovaly jednoznačnou specifikaci možných vlivů záměru na životní prostředí a veřejného zdraví. Dostupné informace jsou pro účely posouzení vlivů na životní prostředí dostatečné. Charakter a umístění záměru nedává předpoklady vzniku významných negativních vlivů na životní prostředí nebo veřejné zdraví. Stejně tak území, do kterého je záměr umisťován (stávající průmyslová zástavba, zemědělská činnost) není mimořádně citlivé na antropogenní zásahy. Z těchto důvodů je v závěrech hodnocení možných vlivů na životní prostředí dostatečný prostor na absorbování případných neurčitostí.

STRANA 39 z 43


ČÁST E

(POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU) Záměr je řešen v jedné variantě, vyplývající z vlastnictví pozemků, již provedených investic v území, dopravního napojení a potřeb uživatelů areálu.

STRANA 40 z 43


ČÁST F

(DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE)

F.I. MAPOVÁ A JINÁ DOKUMENTACE Situační, dispoziční a konstrukční řešení záměru je dokladováno v přílohové části tohoto oznámení. Tamtéž je doložena i hluková a rozptylová studie a nezbytné doklady.

F.II. DALŠÍ PODSTATNÉ INFORMACE OZNAMOVATELE Nejsou uvedeny.

STRANA 41 z 43


ČÁST G

(VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU) Záměrem investora je výstavba nové výrobní a skladové haly. Záměr je navržen do prostoru vlastního areálu při ulici Lanžhotská. Areál je v současné době využíván pro výrobu a v rámci oznamovaného záměru dojde k jeho rozšíření. Realizací záměru nedojde ke změně výrobního programu ani ke změně stávajících výrobních postupů. Účelem záměru je především vytvořit prostor pro efektivnější umístění jednotlivých pracovišť s ohledem na jejich návaznost v rámci výrobního postupu a vytvoření dostatečných skladových kapacit. V souvislosti se záměrem se nepředpokládá podstatnější nárůst automobilové dopravy na ul. Lanžhotské, část vozidel investora již areál využívá. V souvislosti se záměrem se uvažuje se zřízením až 120 nových pracovních míst. Z hlediska možných vlivů na životní prostředí mimo areál dojde k relativně malé změně množství stávajících emisí škodlivin do ovzduší, vliv na celkovou kvalitu ovzduší tak nebude významný. Rozptylová studie zpracovaná v rámci tohoto oznámení vyhodnotila vliv na stávající kvalitu ovzduší jako nevýznamný. Záměr významnějším způsobem nezmění stávající zdroje hluku. V areálu nebude skladováno zboží nebo látky, které by znamenaly významné riziko pro životní prostředí či lidské zdraví. Celkově se tedy nebude jednat o významné negativní ovlivnění stávajícího stavu životního prostředí.

STRANA 42 z 43


ČÁST H (PŘÍLOHY)

Přílohy jsou zařazeny za hlavním textem tohoto oznámení. Seznam příloh: Příloha 1 Příloha 2 Příloha 3 Příloha 4

Celková situace areálu Rozptylová studie Hluková studie Doklady: - vyjádření příslušného stavebního úřadu z hlediska územního plánu - stanovisko orgánu ochrany přírody podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb.

KONEC HLAVNÍHO TEXTU OZNÁMENÍ Datum zpracování oznámení, podpis zpracovatele oznámení a seznam osob, které se podílely na zpracování oznámení se nachází v jeho úvodní části. Autoři přílohových dokumentů jsou uvedeni v příslušných částech těchto příloh.

STRANA 43 z 43

Výrobní a skladová hala - C Alcaplast s.r.o., Břeclav ROZPTYLOVÁ STUDIE

Zpracováno dle zákona č. 201/2012 Sb., o ovzduší, v platném znění, přílohy č. 15 k vyhlášce k vyhlášce č. 415/2012 Sb. a metodiky SYMOS 97

Zpracoval: ing. Pavel Cetl

Brno, prosinec 2015

Výrobní a skladová hala - C

Obsah OBSAH ..............................................................................................................................................3

1. ÚVOD .............................................................................................................................................4

2. POPIS METODIKY .........................................................................................................................4

3. VSTUPNÍ ÚDAJE ...........................................................................................................................7 3.1. ÚDAJE O ZDROJÍCH .................................................................................................................................... 7 3.2. METEOROLOGICKÉ PODKLADY ................................................................................................................. 7 3.3. ÚDAJE O TOPOGRAFICKÉM ROZLOŽENÍ REFERENČNÍCH BODŮ .................................................................. 7 3.4. ÚDAJE O IMISNÍCH LIMITECH A PŘÍPUSTNÝCH KONCENTRACÍCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK ........................ 7 4. VÝSLEDKY VÝPOČTU...................................................................................................................8 4.1. PŘÍSPĚVEK NAVRHOVANÉHO ZÁMĚRU KE STÁVAJÍCÍ IMISNÍ ZÁTĚŽI NO2 .................................................. 8 4.2. PŘÍSPĚVEK NAVRHOVANÉHO ZÁMĚRU KE STÁVAJÍCÍ IMISNÍ ZÁTĚŽI PM10 ................................................ 9 4.3. PŘÍSPĚVEK NAVRHOVANÉHO ZÁMĚRU KE STÁVAJÍCÍ IMISNÍ ZÁTĚŽ BENZENU ......................................... 10 4.4. PŘÍSPĚVEK NAVRHOVANÉHO ZÁMĚRU KE STÁVAJÍCÍ IMISNÍ ZÁTĚŽ BAP................................................. 11 4.5. PŘÍSPĚVEK NAVRHOVANÉHO ZÁMĚRU KE STÁVAJÍCÍ IMISNÍ ZÁTĚŽI VE VYBRANÝCH BODECH ................ 11 5. STÁVAJÍCÍ A CELKOVÁ ÚROVEŇ IMISNÍ ZÁTĚŽE ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ .................................12

6. KOMPENZAČNÍ OPATŘENÍ ........................................................................................................17

7. ZÁVĚRY .......................................................................................................................................18

8. PŘÍLOHY......................................................................................................................................19 8.1. GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ POLOHY VÝPOČTOVÝCH BODŮ .......................................................................... 19 8.2. VÝPOČTOVÉ BODY MIMO PRAVIDELNOU SÍŤ ............................................................................................ 20 8.3.PŘÍSPĚVEK PRŮMĚRNÉ ROČNÍ KONCENTRACE NO2 .................................................................................. 21 8.4. PŘÍSPĚVEK MAXIMÁLNÍ HODINOVÉ KONCENTRACE NO2 ......................................................................... 22 8.5. PŘÍSPĚVEK PRŮMĚRNÉ ROČNÍ KONCENTRACE PM10................................................................................ 23 8.6. PŘÍSPĚVEK MAXIMÁLNÍ DENNÍ KONCENTRACE PM10............................................................................... 24 8.7. PŘÍSPĚVEK PRŮMĚRNÉ ROČNÍ KONCENTRACE BENZENU ......................................................................... 25 8.8. PŘÍSPĚVEK PRŮMĚRNÉ ROČNÍ KONCENTRACE BAP ................................................................................. 26

text-RS_Alcaplast_C.doc

3(26)


1. Úvod Tato rozptylová studie byla zpracována na základě objednávky fy. Alcaplast s.r.o. Rozptylová studie vyhodnocuje imisní zátěž vyvolanou provozem záměru "Výrobní a skladová hala - C, Alcaplast s.r.o., Břeclav" a byla vytvořena jako příloha oznámení záměru ve smyslu §6 zákona 100/2001 Sb.. Výsledkem výpočtu je příspěvek ke stávající imisní zátěži hodnoceného území. Výpočtově byla hodnocena imisní zátěž tuhými látkami (PM10), oxidem dusičitým (NO2), benzenem, benzo(a)pyrenem a těkavými organickými látkami (VOC). Jako zdrojová data pro výpočet byly použity hodnoty předané projektantem stavby a údaje Českého hydrometeorologického ústavu Praha (ČHMÚ). Pro výpočet byl použit počítačový program SYMOS 97p, verze 2003 vytvořený společností IDEA-ENVI s.r.o. podle metodiky SYMOS 97 vydané ČHMÚ Praha v roce 1998 a její aktualizace dle platné legislativy. Rozptylová studie je zpracována dle zákona č. 201/2012 Sb., o ovzduší, v platném znění, přílohy č. 15. k vyhlášce k vyhlášce č. 415/2012 Sb.

2. Popis metodiky Metodika SYMOS 97 pro výpočet znečištění ovzduší vychází z nejnovějších dostupných poznatků získaných domácím i zahraničním výzkumem, navazuje na dříve používanou metodiku (Metodika výpočtu znečištění ovzduší pro stanovení a kontrolu technických parametrů zdrojů) vydanou Ministerstvem lesního a vodního hospodářství ČSR v roce 1979 a podstatným způsobem ji rozšiřuje. Metodika SYMOS 97 umožňuje: • • • • •

výpočet znečištění ovzduší plynnými látkami a prachem z bodových, liniových a plošných zdrojů výpočet znečištění od většího počtu zdrojů stanovit charakteristiky znečištění v husté geometrické síti referenčních bodů a připravit tímto způsobem podklady pro názorné kartografické zpracování výsledků výpočtů brát v úvahu statistické rozložení směru a rychlosti větru vztažené ke třídám stability mezní vrstvy ovzduší podle klasifikace Bubníka a Koldovského odhad koncentrace znečišťujících látek při bezvětří a pod inverzní vrstvou ve složitém terénu

Pro každý referenční bod umožňuje metodika výpočet těchto základních charakteristik znečištění ovzduší: • • • •

maximální možné krátkodobé (hodinové) hodnoty koncentrací znečišťujících látek, které se mohou vyskytnout ve všech třídách rychlosti větru a stability ovzduší maximální možné krátkodobé (hodinové) hodnoty koncentrací znečišťujících látek bez ohledu na třídu stability a rychlost větru roční průměrné koncentrace dobu trvání koncentrací převyšujících určité, předem zadané, hodnoty (např. imisní limity)

Jako doplňkové charakteristiky je podle metodiky možno: • • • • •

stanovit výšku komína s ohledem na splnění imisních limitů stanovit podíl zdrojů znečištění ovzduší na celkovém znečištění do vzdálenosti 100 km od zdrojů stanovit doby překročení zvolených koncentrací pro zdroj se sezónně proměnnou emisí vypočítat spad prachu vyhodnotit rozptyl exhalací vypouštěných chladícími věžemi

Programové vybavení Pro vlastní provedení výpočtu byl použit počítačový program firmy IDEA-ENVI. Program vychází z výše zmíněné metodiky SYMOS'97. Hodnoty vypočtených koncentrací v referenčním bodě závisejí mimo jiné na tvaru terénu mezi zdrojem a referenčním bodem. Pro výpočet vstupuje terén formou matice hodnot výškopisu v požadované oblasti o libovolné velikosti buňky.


4(26)


Do výpočtu může být zahrnut vliv převýšení v malých vzdálenostech, protože v řadě případů je nutné vypočítat znečistění i v malých vzdálenostech od komína, kdy ještě vlečka nedosahuje své maximální výšky. V metodice je zahrnut tvar křivky, po které stoupají exhalace, a tedy počítat koncentrace i ve velmi malé vzdálenosti od zdroje. Vyskytuje-li se několik komínů blízko sebe tak, že se jejich kouřové vlečky mohou vzájemně ovlivňovat, celkové převýšení vleček vzrůstá. Ve výpočtovém modelu jsou zahrnuty vztahy, kterým se toto zvýšení vypočte. V programu je zahrnuto i zeslabení vlivu nízkých zdrojů na znečištění ovzduší na horách, protože v atmosféře existují zadržující vrstvy, nad které se znečištění z nízkých zdrojů nemůže dostat. Model obsahuje vztahy vyjadřující statistickou četnost výskytu horní hranice inverze, které jsou odvozeny z aerologických měření teplotního zvrstvení ovzduší a hladinou 850 hPa na meteorologické stanici Praha-Libuš. Pro výpočet ročních průměrů se pro každý zdroj udává také relativní roční využití maximálního výkonu. V případě, kdy mezi zdrojem a referenčním bodem je terén zvýšený se předpokládá, že kouřová vlečka vystupuje podél svahů vzhůru a použije se korekce efektivní výšky komínu. Fyzikální a chemické procesy Znečisťující látky se v atmosféře podrobují různým procesům, jejichž přičiněním jsou z atmosféry odstraňovány. Jedná se buď o chemické nebo fyzikální procesy. Fyzikální procesy se dále dělí na mokrou a suchou depozici, podle způsobu jakým jsou příměsi odstraňovány. • •

Suchá depozice: je zachytávání plynné nebo pevné látky na zemském povrchu. Mokrá depozice: je vychytávání těchto látek padajícími srážkami.

Kategorie znečišťujících látek Model uvažuje průměrnou dobu setrvání látky v atmosféře, kterou je možno stanovit pro řadu látek. Pro první přiblížení se látky dělí do tří kategorií a výsledná koncentrace se vypočítá zahrnutím korekce na depozici a transformaci podle daných vztahů pro danou kategorii znečišťující látky. Jednotlivé znečisťující látky jsou rozděleny do kategorií podle průměrné doby setrvání v atmosféře. • • •

Kat. I - 20 hodin Kat. II - 6 dní Kat. III - 2 roky

Výpočet průměrných ročních koncentrací Pro výpočet průměrných ročních koncentrací je nutné zkonstruovat podrobnou větrnou růžici, tj. stanovit četnosti výskytu směru větru pro každý azimut od 0° do 359° při všech třídách stability a třídách rychlosti větru. Vstupní větrná růžice obsahuje relativní četnosti v procentech pro 8 základních směrů větru a četnosti bezvětří ve všech třídách stability. Program umožňuje provádět výpočty nejen po 1°(předvolená hodnota), ale i v rozsahu od 0.5° do 5°. Klimatické vstupní údaje Klimatické vstupní údaje se obvykle týkají období jednoho roku. Pozornost je třeba věnovat tomu, zda jsou údaje z té které meteorologické nebo klimatické stanice reprezentativní pro dané místo výpočtu. Posouzení této reprezentativnosti je však záležitost značně komplikovaná, závisí nejen na topografii terénu a vzdálenosti stanice od místa výpočtu, ale i na typu klimatických údajů. Jako nejdůležitější klimatický vstupní údaj se zadává větrná růžice rozlišená podle rychlosti větru a teplotní stability atmosféry. Rychlost větru se dělí do tří tříd rychlosti: • slabý vítr 1.7 m/s • střední vítr 5 m/s


5(26)


• silný vítr 11 m/s Poznámka: Rychlostí větru se rozumí rychlost zjišťovaná ve standardní meteorologické výšce 10 m nad zemí.

Teplotní stabilita atmosféry její mírou je vertikální teplotní gradient popisující její teplotní zvrstvení. Stabilitní klasifikace obsahuje pět tříd stability ovzduší: • superstabilní - silné inverze, velmi špatné podmínky rozptylu • stabilní - běžné inverze, špatné podmínky rozptylu • izotermní - slabé inverze, izotermie nebo malý kladný teplotní gradient často se vyskytující mírně zhoršené rozptylové podmínky • normální - indiferentní teplotní zvrstvení, běžný případ dobrých rozptylových podmínek • labilní - labilní teplotní zvrstvení, rychlý rozptyl znečišťujících látek. Ne všechny třídy stability atmosféry se vyskytují za všech rychlostí větru. V praxi dochází k výskytu 11 kombinací tříd stability a tříd rychlosti větru. Větrná růžice, která je vstupem pro výpočet znečištění ovzduší, tedy obsahuje relativní četnosti směru větru z 8 základních směrů pro těchto 11 různých rozptylových podmínek a kromě toho četnost bezvětří pro každou třídu stability atmosféry.


6(26)


3. Vstupní údaje 3.1. Údaje o zdrojích Výpočet byl proveden pro následující zdroje: • •

pohyb vozidel v areálu dovoz surovin a expedice výrobků

Emise z dopravy Pro výpočet imisní zátěže z nárůstu dopravy bylo uvažováno s následujícím nárůstem dopravních intenzit do areálu (příjezdů za 24 hodin): osobni

lehké nákladní

těžké nákladní

20

9

12

Veškerá doprava je směřována na ul. Lanžhotskou a odtud na ul. Bratislavskou. Emisní faktory Pro výpočet emisí byly využity emisní faktory získané programem MEFA 13, emisní úroveň 2015.

3.2. Meteorologické podklady Pro výpočet byl využit odborný odhad větrné růžice, zpracovanou ČHMÚ Praha. Souhrn použité větrné růžice je uveden v následující tabulce: N

NE

E

SE

S

SW

W

NW

calm

13.32

10.62

8.43

13.03

9.24

8.45

13.77

18.45

4.69

3.3. Údaje o topografickém rozložení referenčních bodů Pro výpočet imisní zátěže byla vytvořena pravidelná síť referenčních bodů o rozměrech 1800x1600 m s krokem sítě 50 m, orientovaní rovnoběžně se souřadnou sítí JTSK. Dále byl výpočet proveden pro 5 vybraných výpočtových bodů umístěných do prostoru oken v nejvyšším podlaží obytných budov v okolí záměru. objekt číslo RB 1 RB 2 RB 3 RB 4 RB 5

popis č.p. 635 č.p. 884 č.p. 1135 č.p. 456 č.p. 2326

Rozmístění jednotlivých bodů je zřejmé z grafické přílohy této studie. Pro všechny referenční body byl výpočtovým programem SYMOS vygenerován výškopis.

3.4. Údaje o imisních limitech a přípustných koncentracích znečišťujících látek Pro vyhodnocení výsledků výpočtu byly použity imisní limity dle přílohy č.1 k zákonu 201/2012 Sb.: znečišťující látka

doba průměrování

imisní limit

1 hodina

200 µg.m

-3

oxid dusičitý (NO2) 1 rok 24 hodin 1 rok benzen benzo(a)pyren (BaP)


1 rok 1 rok

18

-3

-

-3

35

-3

-

40 µg.m 50 µg.m

tuhé látky frakce PM 10

přípustná četnost překročení za kalendářní rok

40 µg.m

-3

-

-3

-

5 µg.m 1 µg.m

7(26)


4. Výsledky výpočtu 4.1. Příspěvek navrhovaného záměru ke stávající imisní zátěži NO2 Průměrné roční koncentrace NO2 v zájmovém území, vyvolané provozem navrhovaných záměrů, dosahuje nejvýše 0,2 µg.m-3. Toto výpočtové maximum vychází do prostoru rampy haly C. V porovnání s hodnotou imisního limitu se jedná o nízké hodnoty do 0,5 % limitu (40 µg.m-3). V ostatních částech hodnoceného území, mimo relativně malé území s maximem, budou hodnoty příspěvku významně nižší. Maximální hodinové koncentrace NO2, vyvolané provozem navrhovaných záměrů z výpočtu vycházejí ve výši do 1 µg.m-3, tedy do 5 % imisního limitu (200 µg.m-3). Toto výpočtové maximum vychází do prostoru východně od haly C. V ostatních částech hodnoceného území bude příspěvek imisní zátěže dosahovat hodnot ještě nižších. Orientační grafické znázornění je uvedeni na následujících obrázcích:

průměrné roční koncentrace NO2

maximální hodinové koncentrace NO2

Podrobněji je úroveň rozložení imisní zátěže zřejmé z grafické přílohy této studie.


8(26)


4.2. Příspěvek navrhovaného záměru ke stávající imisní zátěži PM10 Průměrné roční koncentrace PM10 v zájmovém území, vyvolané provozem navrhovaných záměrů, dosahuje nejvýše 0,1 µg.m-3. V porovnání s hodnotou imisního limitu se jedná o hodnoty do 0,25% limitu (40 µg.m-3). Toto výpočtové maximum vychází do prostoru rampy haly C. V ostatních částech hodnoceného území bude příspěvek imisní zátěže dosahovat hodnot ještě nižších. Průměrné denní koncentrace PM10, vyvolané provozem navrhovaných záměrů z výpočtu vycházejí ve výši do 0,6 µg.m-3, tedy 1,2 % imisního limitu (50 µg.m-3). Toto výpočtové maximum vychází do prostoru rampy haly C. Doby trvání maximální koncentrace jsou relativně krátké. Významnější ovlivnění stávající četnosti dosažení imisního limitu tedy nepředpokládáme. V ostatních částech hodnoceného území, mimo relativně malé území s maximem, budou hodnoty příspěvku významně nižší. Orientační grafické znázornění je uvedeni na následujících obrázcích:

průměrné roční koncentrace PM10

maximální 24hodinové koncentrace PM10



9(26)


4.3. Příspěvek navrhovaného záměru ke stávající imisní zátěž benzenu Průměrné roční koncentrace benzenu v zájmovém území, vyvolané provozem navrhovaného záměru, dosahuje nejvýše 0,006 µg.m-3. V porovnání s hodnotou imisního limitu se jedná o hodnoty do 0,03% limitu (5 µg.m-3). Toto výpočtové maximum vychází do prostoru rampy haly C. V ostatních částech hodnoceného území bude příspěvek imisní zátěže dosahovat hodnot ještě nižších. V ostatních částech hodnoceného území, mimo relativně malé území s maximem, budou hodnoty příspěvku významně nižší. Orientační grafické znázornění je uvedeni na následujících obrázcích:

průměrné roční koncentrace benzenu



10(26)


4.4. Příspěvek navrhovaného záměru ke stávající imisní zátěž BaP Průměrné roční koncentrace BaP v zájmovém území, vyvolané provozem navrhovaného záměru, dosahuje nejvýše 0,0004 ng.m-3. V porovnání s hodnotou imisního limitu se jedná o hodnoty cca 0,04% limitu (1 ng.m-3). Toto výpočtové maximum vychází do prostoru rampy haly C. V ostatních částech hodnoceného území bude příspěvek imisní zátěže dosahovat hodnot ještě nižších. V ostatních částech hodnoceného území, mimo relativně malé území s maximem, budou hodnoty příspěvku významně nižší. Orientační grafické znázornění je uvedeni na následujících obrázcích:

průměrné roční koncentrace BaP


4.5. Příspěvek navrhovaného záměru ke stávající imisní zátěži ve vybraných bodech Nárůst koncentrace ve vyhodnocovaných bodech je uveden v následující tabulce: objekt č.p. 635 č.p. 884 č.p. 1135 č.p. 456 č.p. 2326 limit

roční průměr 0.041 0.031 0.033 0.054 0.055 40,00 -3 (µg.m )

NO2 hodinové maximum 0.30 0.15 0.19 0.42 0.65 200,0 -3 (µg.m )

roční průměr 0.018 0.013 0.013 0.025 0.026 40,000 -3 (µg.m )

PM 10 24hodinové maximum 0.13 0.06 0.09 0.22 0.34 50,00 -3 (µg.m )

benzen roční průměr 0.0012 0.0008 0.0008 0.0014 0.0014 5,00 -3 (µg.m )

BaP roční průměr 0.00011 0.00007 0.00007 0.00012 0.00012 1,00 -3 (ng.m )

S ohledem na předpokládanou úroveň stávající imisní zátěže (viz kap. 5) tedy v součtu se stávající imisní zátěží neočekáváme dosažení či překročení hodnot imisního limitu v prostoru s obytnou zástavbou.


11(26)


5. Stávající a celková úroveň imisní zátěže zájmového území Nejbližší stanice1 imisního monitoringu se nachází ve vzdálenosti více jak 13 km od lokality (jedná se o stanici Mikulov - Sedlec) s ohledem na značnou vzdálenost pro popis stávajícího stavu využíváme rozptylovou studii Jihomoravského kraje a údaje o průměrné imisní zátěži za aktuální pětiletí poskytované ČHMÚ. Oxid dusičitý (NO2)

V roce 2014 stanice měřila s častými výpadky, s ohledem na uváděné čtvrtletní hodnoty však předpokládáme, že imisní limit této škodliviny je dodržován. Dle údajů o průměrných ročních koncentracích za období 2010 až 2014 (dle údajů pro vymezení OZKO) jsou v prostoru záměru dosahovány následující koncentrace NO2:

V blízkosti navrhovaného záměru tedy dosahuje stávající imisní zátěž oxidu dusičitého průměrné roční koncentrace až 19,3 µg.m-3, tedy do 48% limitu (LVr=40 µg.m-3). Grafické znázornění imisní zátěže okolí hodnoceného záměru dle Rozptylové studie Jihomoravského kraje je znázorněno na následujících obrázcích:

1

Nejbližší stanice jejíž uváděná representativnost zahrnuje i hodnocené území


12(26)


Z výše uvedených obrázků vyplývá, že stávající imisní zátěž v prostoru hodnoceného záměru dosahuje u průměrné roční koncentrace NO2 jsou v prostoru výstavby do 15 µg.m-3. Imisní limit je 40 µg.m-3. Tedy stávající vypočtené hodnoty přesahují nepatrně hranici platného imisního limitu. Maximální hodinové koncentrace NO2 se v prostoru výstavby pohybují do 60 µg.m-3. Imisní limit je stanoven na 200 µg.m-3. Imisní limit pro maximální hodinové koncentrace této škodliviny je dodržován. Příspěvek průměrné roční koncentrace NO2 vyvolaný hodnoceným záměrem v zájmovém území dosahuje hodnoty do 0,2 µg.m-3, příspěvek max. hodinové koncentrace se očekává do 1 µg.m-3. Nejvyšší příspěvky vychází do prostoru rampy haly C. Ve větší vzdálenosti od areálu hodnota příspěvků klesá. Imisní příspěvky vyvolané provozem hodnoceného záměru jsou tedy poměrně nízké. Vzhledem k výše uváděným hodnotám stávající imisní zátěže tedy konstatujeme, že provoz významným způsobem neovlivňuje kvalitu ovzduší ve svém okolí a nezpůsobuje navýšení imisní zátěže nad hodnotu imisního limitu. Tuhé látky - PM10

V roce 2014 byla průměrná roční koncentrace PM10 na stanici v Sedleci 20,6 µg.m-3, což činí 52% imisního limitu (40 µg.m-3). Stávající hodnoty tedy nepřesahují hranici platného imisního limitu. Maximální denní koncentrace PM10 na této stanici dosáhla 64,1 µg.m-3 což je nad hodnotou -3 imisního limitu (LV24h=50 µg.m ), četnost překročení limitní hodnoty zde byla 12 případů, tedy méně než limitem tolerovaná četnost (35 případů za rok). Dle údajů o průměrných ročních koncentracích za období 2010 až 2014 (dle údajů pro vymezení OZKO) jsou v prostoru záměru dosahovány následující koncentrace PM10:

V blízkosti navrhovaného záměru tedy dosahuje stávající imisní zátěž PM10 průměrné roční koncentrace do hodnoty 29,1 µg.m-3, tedy do 73% limitu (LVr=40 µg.m-3). V případě maximálních denních koncentrací za období 2010 až 2014 (dle údajů pro vymezení OZKO) jsou v prostoru záměru uváděny následující 36. koncentrace PM10 (tedy nejvyšší koncentrace po odečtení 35 případů ve kterých je limitem tolerováno překročení limitu):


13(26)


V blízkosti navrhovaného záměru tedy dosahuje stávající imisní zátěž PM10 průměrné denní koncentrace do hodnoty 50,4 µg.m-3, tedy nad hodnotou limitu (LV24h=50 µg.m-3). Grafické znázornění imisní zátěže okolí hodnoceného záměru dle Rozptylové studie Jihomoravského kraje je znázorněno na následujících obrázcích:

-3

Nejvyšší průměrné roční koncentrace PM10 jsou v prostoru záměru do 13 µg.m . Imisní limit je -3 40 µg.m . Tedy stávající hodnoty jsou pod hranicí platných imisních limitů. Četnost překročení denního imisního limitu je v prostoru záměru do 25 případů/rok, dle přílohy č. 1 NV 597/2006 Sb. je přípustná četnost překročení IL 35 případů/rok. Tato přípustná četnost překročení tedy v části hodnoceného území je dodržována. Příspěvek průměrné roční koncentrace PM10 vyvolaný hodnoceným záměrem v zájmovém území dosahuje hodnoty do 0,1 µg.m-3, příspěvek maximální 24hodinové koncentrace se očekává do 0,6 µg.m-3. Nejvyšší příspěvky vychází do prostoru rampy haly C. Ve větší vzdálenosti od areálu hodnota příspěvků klesá. Doby trvání maximálních koncentrací jsou velmi nízké. Imisní příspěvky vyvolané provozem hodnoceného záměru jsou tedy poměrně nízké. Vzhledem k výše uváděným hodnotám stávající imisní zátěže tedy konstatujeme, že provoz významným způsobem neovlivňuje kvalitu ovzduší ve svém okolí a nezpůsobuje navýšení imisní zátěže nad hodnotu imisního limitu.


14(26)


Tuhé látky - PM2,5

V roce 2014 byla průměrná roční koncentrace PM25 na stanici v Líšni 17,7 µg.m-3, což činí 71% imisního limitu (40 µg.m-3). Stávající hodnoty tedy nepřesahují hranici platného imisního limitu. Dle údajů o průměrných ročních koncentracích za období 2010 až 2014 (dle údajů pro vymezení OZKO) jsou v prostoru záměru dosahovány následující koncentrace PM2,5:

V blízkosti navrhovaného záměru tedy dosahuje stávající imisní zátěž PM25 průměrné roční koncentrace do hodnoty 22,1 µg.m-3, tedy pod hodnotou limitu (LVr=25 µg.m-3). Pro popis imisní situace v okolí záměru vycházíme z Rozptylové studie Jihomoravského kraje

Dle výše presentovaných výsledků RS dosahuje v prostoru záměru stávající průměrná roční koncentrace PM2,5 hodnoty do 15 µg.m-3, tedy do 64% limitu (LVr=25 µg.m-3). Hodnota imisního limitu tedy zde není dosažena. Příspěvek průměrné roční koncentrace PM2,5 vyvolaný hodnoceným záměrem v zájmovém území dosahuje hodnoty cca 0,06 µg.m-3 (63% hodnoty PM10), nejvyšší příspěvek vychází do prostoru rampy haly C. Ve větší vzdálenosti od areálu hodnota příspěvku klesá. Imisní příspěvek vyvolaný provozem hodnoceného záměru je tedy poměrně nízký. Vzhledem k výše uváděným hodnotám stávající imisní zátěže tedy konstatujeme, že provoz významným způsobem neovlivňuje kvalitu ovzduší ve svém okolí a nezpůsobuje vznik nových nadlimitních stavů. Benzen

-3

V roce 2014 byla průměrná roční koncentrace benzenu na této stanicích do 1 µg.m . Což činí cca 20% imisního limitu (5 µg.m-3). Stávající hodnoty tedy nepřesahují hranici platného imisního limitu.


15(26)


Dle údajů o průměrných ročních koncentracích za období 2010 až 2014 (dle údajů pro vymezení OZKO) jsou v prostoru záměru dosahovány následující koncentrace NO2:

V blízkosti navrhovaného záměru tedy dosahuje stávající imisní zátěž benzenu průměrné roční koncentrace 1,7 µg.m-3, tedy do 34% limitu (LVr=40 µg.m-3). Grafické znázornění imisní zátěže okolí hodnoceného záměru dle Rozptylové studie Jihomoravského kraje je znázorněno na následujících obrázcích:

Průměrné roční koncentrace benzenu se v předmětné lokalitě pohybují do 1,1 µg.m -3. Imisní limit je 5 g.m-3, je tedy dodržován. Příspěvek průměrné roční koncentrace benzenu vyvolaný hodnoceným záměrem v zájmovém území dosahuje hodnoty do 0,006 µg.m-3, nejvyšší příspěvek vychází do prostoru rampy haly C. Ve větší vzdálenosti od areálu hodnota příspěvku klesá. Imisní příspěvek vyvolaný provozem hodnoceného záměru je tedy poměrně nízký. Vzhledem k výše uváděným hodnotám stávající imisní zátěže tedy konstatujeme, že provoz významným způsobem neovlivňuje kvalitu ovzduší ve svém okolí a nezpůsobuje navýšení imisní zátěže nad hodnotu imisního limitu. Benzo(a)Pyren

V roce 2014 byla průměrná roční koncentrace benzo(a)pyrenu na citovaných stanicích (v Sedleci -3 -3 se tato škodlivina neměří) 0,6 ng.m , což je pod hranicí imisního limitu (1 ng.m ). Stávající hodnoty tedy nepřesahují hranici platného imisního limitu.


16(26)


Pětiletý průměr průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu v předmětné lokalitě dosahuje do 1,28 ng.m-3, imisní limit (1 ng.m-3) tedy je překročen. Grafické znázornění imisní zátěže okolí hodnoceného záměru dle Rozptylové studie Jihomoravského kraje je znázorněno na následujících obrázcích:

Průměrné roční koncentrace škodliviny BaP se v předmětné lokalitě pohybují do 0,15 ng.m-3, imisní limit (1 ng.m-3) tedy není překročen. Příspěvek průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu vyvolaný hodnoceným záměrem v zájmovém území dosahuje hodnoty do 0,0004 ng.m-3, nejvyšší příspěvek vychází do prostoru rampy haly C. Ve větší vzdálenosti od areálu hodnota příspěvku klesá. Imisní příspěvek vyvolaný provozem hodnoceného záměru je tedy poměrně nízký. Vzhledem k výše uváděným hodnotám stávající imisní zátěže tedy konstatujeme, že provoz významným způsobem neovlivňuje kvalitu ovzduší ve svém okolí a nezpůsobuje vznik nových nadlimitních stavů.

6. Kompenzační opatření Povinnost uložení kompenzačních opatření vyplývá z §11, odst. 5 zákona č. 201/2012 Sb. Jak je dokladováno v kapitole 5 za stávajícího stavu limitní hodnota imisní zátěže pro oxid dusičitý (NO2), benzen ani PM10 v oblasti vlivu hodnoceného zdroje není dosahována. V aktuálním pětiletém průměru je překročena pouze koncentrace BaP. Příspěvek vyvolaný hodnoceným záměrem je však minimální 0,04% limitu (1 ng.m-3). Proto nepředpokládáme nutnost případného uložení kompenzačních opatření.


17(26)


7. Závěry Z hlediska stávající imisní zátěže je realizace záměru přípustná neboť v případě součtu očekávaného imisního vlivu hodnocených zdrojů a předpokládaných hodnot stávající imisní zátěže docházíme k závěru, že realizací navrhovaných zdrojů nedojde v okolí záměru k výraznému ovlivnění stávající kvality ovzduší ani ke vzniku nových přeslimitní stavů, tedy k dosažení či překročení hodnot imisního limitu pro průměrné roční ani maximální hodinové či denní koncentrace vlivem záměru. S ohledem na výše uváděné výsledky výpočtu, je možno předpokládat, že ani po zahájení provozu předmětného zdroje nedojde, v důsledku jejich činnosti, k nepřípustné zátěži obyvatel.

V Brně 19.12.2015

…………………………………………………. ing. Pavel Cetl autorizovaná osoba pro výpočet rozptylových studií číslo autorizace 3151/740/03


18(26)


8. Přílohy 8.1. Grafické znázornění polohy výpočtových bodů

Poznámka: •

vzdálenost referenčních bodů pravidelné sítě činí 50m


19(26)


8.2. Výpočtové body mimo pravidelnou síť


20(26)


8.3.Příspěvek průměrné roční koncentrace NO2


21(26)


8.4. Příspěvek maximální hodinové koncentrace NO2


22(26)


8.5. Příspěvek průměrné roční koncentrace PM10


23(26)


8.6. Příspěvek maximální denní koncentrace PM10


24(26)


8.7. Příspěvek průměrné roční koncentrace benzenu


25(26)


8.8. Příspěvek průměrné roční koncentrace BaP


26(26)

inženýrské, organizační a realizační činnosti v ekologii Staňkova 557/18a, 602 00 Brno společnost vedená u RS v Brně, spisová značka C. 5939 tel./fax: 549 210 356, 541 240 857 e-mail: [email protected], http://www.enving.cz/ Akreditovaná zkušební laboratoř č.1510 – rozsah udělené akreditace: - Měření hluku v pracovním a mimopracovním prostředí - Měření prachového aerosolu a chemických škodlivin v pracovním prostředí - Zjišťování emisí ze stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší - jednorázové měření emisí znečišťujících látek Osoba autorizovaná podle zákona o ovzduší č. 201/2012 Sb., § 32 rozhodnutími MŽP ČR: - k měření emisí č.j. 5050/780/10/Hl ze dne 28.12.2010 - ke zpracování rozptylových studií č.j. 2565/820/07/DK ze dne 19.6.2003, prodlouženého rozhodnutím č.j. 1779/780/11/AK 57792/ENV/11 ze dne 3.8.2011 - ke zpracování odborných posudků č.j. 2331/740/MS ze dne 8.7.2003, prodlouženého rozhodnutím č.j. 2213/820/08/IB ze dne 11.7.2008 Organizace oprávněná k provozování živnosti Posuzování vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí. *********************************************************************************************************************

Kraj, místo: Záměr:

Jihomoravský kraj – Břeclav

ALCAPLAST BŘECLAV – Výrobní a skladová hala

HLUKOVÁ STUDIE C h r á n ě n ý

Oznamovatel:

v e n k o v n í

p r o s t o r

s t a v e b

Alcaplast, s.r.o. Lovosická 770, Praha 9

Za zpracovatele: Ing. Miroslav Lepka Brno, prosinec 2015

Výtisk č.: Celkem výtisků: Počet stránek:

1 4 18

Rozdělovník: 1x ENVING s.r.o. 3x Oznamovatel


Hluková studie

OBSAH OBSAH ................................................................................................................................. 2 ÚVOD ................................................................................................................................... 3 ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ...................................................................................................... 3 PODKLADOVÉ MATERIÁLY A PŘEDPISY ..................................................................... 4 USTANOVENÍ PLATNÝCH PŘEDPISŮ............................................................................. 4 HYGIENICKÉ LIMITY HLUKU.......................................................................................... 5 UMÍSTĚNÍ A ZÁKLADNÍ ÚDAJE ZÁMĚRU ..................................................................... 6 MÍSTNÍ SITUACE.............................................................................................................. 13 PŘÍSPĚVKOVÉ VLIVY PROVOZNÍHO HLUKU ZÁMĚRU............................................ 15 POSOUZENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU......................................................................................... 16 ZÁVĚR ............................................................................................................................... 18

ENVING s.r.o. Staňkova 557/18a, 602 00 Brno

2/18


Hluková studie

ÚVOD Účelem zpracování hlukové studie pro předmětný záměr „ALCAPLAST BŘECLAV – Výrobní a skladová hala“ (dále jen záměr) je ověření předpokládaného příspěvkového vlivu provozního hluku záměru na chráněný venkovní prostor nejbližších stávajících staveb, po realizaci tohoto záměru a posouzení reálnosti dodržení stanovených hygienických limitů hluku. Hluková studie tvoří přílohu oznámení EIA pro uvedený záměr a obsahuje jen nezbytné údaje potřebné pro hlukovou studii, ostatní údaje jsou uvedeny v oznámení EIA jako celku. Pro ověření předpokládaného příspěvkového vlivu provozního hluku předmětného záměru na akustickou situaci venkovního prostoru sledovaného území (jedná se o území v blízkém okolí záměru a ověření předpokládaného příspěvkového vlivu na chráněný venkovní prostor nejbližších stávajících staveb) jsou využity podkladové mapy, základní informace o provozních údajích předmětného záměru, instalovaných zařízeních, četnosti obslužné dopravy apod. ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ Hlukovým ukazatelem pro vyjádření předpokládaných příspěvkových vlivů hluku z provozu zdrojů hluku předmětného záměru na sledovaném území a v chráněném venkovním prostoru nejbližších stávajících staveb je ekvivalentní hladina akustického tlaku A. Pro hluk z provozu tzv. stacionárních zdrojů se ekvivalentní hladina akustického tlaku A stanoví v denní době pro 8 souvislých a na sebe navazujících nejhlučnějších hodin (LAeq,8h), v noční době pro nejhlučnější 1 hodinu (LAeq,1h). Pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích se ekvivalentní hladina akustického tlaku A stanoví pro celou denní dobu (LAeq,16h) a celou noční dobu (LAeq,8h). Vzhledem k poloze předmětného záměru na ploše velkého průmyslového areálu a k jeho charakteru jsou, pro ověření předpokládaných příspěvkových vlivů hluku z provozování záměru na sledovaném území a v chráněném venkovním prostoru nejbližších stávajících staveb, využity výpočtové vztahy a rovnice dle odborné literatury např. Nové výpočtové a měřící postupy ve stavební akustice, Akustika stavebních konstrukcí apod.. Hlukové působení ověřovaných stacionárních zdrojů předmětného záměru je považováno za hluk ustáleného charakteru a uváděné hodnoty hladin akustického tlaku u těchto zdrojů jsou pro účely posouzení jejich předpokládaných vlivů považovány za rovnocenné hodnotám ekvivalentní hladiny akustického tlaku, ve kterých je prováděno hygienické hodnocení. Účelem ověření je zjištění předpokládaných dopadů předmětného záměru na akustickou situaci na sledovaném území a na chráněný venkovní prostor nejbližších stávajících staveb s nejvyšší mírou pravděpodobnosti, s cílem získat informace o tom zda po realizaci předmětného záměru bude reálný předpoklad nepřekročení hygienického limitu, popřípadě zda dojde k potřebě řešení návrhu protihlukových opatření pro eliminaci nadlimitního hlukového působení z provozu zdrojů předmětného záměru. Za tímto účelem mají provozní hlukové údaje zdrojů hluku předmětného záměru charakter maximálních hodnot a ověřené výsledky jejich hlukového působení je pak možné považovat za předpokládanou maximální možnou příspěvkovou hlukovou zátěž chráněného venkovního prostoru nejbližších stávajících staveb. Vzhledem k použitému způsobu ověření předpokládaného hlukového působení provozních zdrojů předmětného záměru je nejistota výsledných hodnot uvažována v rozsahu cca ±2 dB a výsledné hodnoty jsou považovány za předpokládaný příspěvkový hluk dopadající na fasádu sledované stávající stavby. Ověřené výsledné hodnoty předpokládaných příspěvkových vlivů hluku z provozování zdrojů předmětného záměru jsou srovnávány s hodnotami hygienických limitů hluku pro chráněný venkovní prostor ostatních staveb, které jsou stanoveny podle současně platných právních předpisů. Pro orientační posouzení stávající akustické situace nejbližších stávajících staveb v okolí předmětného záměru, byly pro účely této hlukové studie, využity výsledky dříve provedených měření hluku.


3/18


Hluková studie

PODKLADOVÉ MATERIÁLY A PŘEDPISY Pro zpracování hlukové studie byly použity: - Mapové podklady sledovaného území. - Oznámení záměru – prosinec 2015 a informace o provozních údajích předmětného záměru, pracovních postupech a instalovaných zařízeních, četnosti obslužné dopravy apod. - Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění (účinnost od 1.12.2015). - Nařízení vlády č. 272/2011 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, v platném znění. - ČSN 73 0532 Akustika – Ochrana proti hluku v budovách a posuzování akustických vlastností stavebních výrobků – Požadavky. - Protokol o měření (Enving s.r.o.). USTANOVENÍ PLATNÝCH PŘEDPISŮ Povinnosti provozovatelů zdrojů hluku, definice chráněných venkovních a vnitřních prostorů, na které se vztahují hygienické limity hluku, specifikuje zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví v platném znění, následovně: § 30, odst. (1) Osoba, která používá, popřípadě provozuje stroje a zařízení, které jsou zdrojem hluku nebo vibrací, provozovatel letiště31), správce, popřípadě vlastník pozemní komunikace32), provozovatel, popřípadě vlastník dráhy32a), osoba, která je pořadatelem veřejné produkce hudby a nelze-li pořadatele zjistit, pak osoba, která k pořádání veřejné produkce hudby poskytla stavbu, jiné zařízení nebo pozemek a dále provozovatel provozovny a dalších objektů, jejichž provozem vzniká hluk (dále jen „zdroje hluku nebo vibrací“), jsou povinni technickými, organizačními a dalšími opatřeními zajistit, aby hluk nepřekračoval hygienické limity upravené prováděcím právním předpisem pro chráněný venkovní prostor, chráněné vnitřní prostory staveb a chráněné venkovní prostory staveb a aby bylo zabráněno nadlimitnímu přenosu vibrací na fyzické osoby v chráněném vnitřním prostoru stavby. Splnění povinnosti k ochraně před hlukem z provozu na pozemních komunikacích a dráhách v chráněném venkovním prostoru stavby se považuje i za splnění této povinnosti v chráněném vnitřním prostoru stavby. § 30, odst. (3) Chráněným venkovním prostorem se rozumí nezastavěné pozemky, které jsou užívány k rekreaci, lázeňské léčebně rehabilitační péče a výuce, s výjimkou lesních a zemědělských pozemků32b) a venkovních pracovišť. Chráněným venkovním prostorem staveb se rozumí prostor do vzdálenosti 2 m před částí jejich obvodového pláště, významný z hlediska pronikání hluku zvenčí do chráněného vnitřního prostoru bytových domů, rodinných domů, staveb pro předškolní a školní výchovu a vzdělávání, staveb pro zdravotní a sociální účely, jakož i funkčně obdobných staveb. Chráněným vnitřním prostorem staveb se rozumí pobytové místnosti77) ve stavbách zařízení pro výchovu a vzdělávání, pro zdravotní a sociální účely a ve funkčně obdobných stavbách a obytné místnosti77)ve všech stavbách. Rekreace pro účely podle věty první zahrnuje i užívání pozemku na základě vlastnického, nájemního nebo podnájemního práva souvisejícího s vlastnictvím bytového nebo rodinného domu, nájmem nebo podnájmem bytu v nich. Co se považuje za prostor významný z hlediska pronikání hluku, stanoví prováděcí právní předpis. 77) Vyhláška č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby, ve znění vyhlášky č. 20/2012 Sb. Vyhláška č. 50/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy, o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů. 31) Zákon č. 49/1997 Sb. o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. 32) Zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 32a) Zákon č. 266/1994 Sb. o drahách, ve znění pozdějších předpisů. 32b) Zákon č. 344/1992 Sb. o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.

§ 34, odst. (1) Prováděcí právní předpis upraví hygienické limity hluku a vibrací pro denní a noční dobu, způsob jejich měření a hodnocení. § 34, odst. (2) Noční dobou se pro účely kontroly dodržení povinností v ochraně před hlukem a vibracemi rozumí doba mezi 22 a 6 hodinou. ENVING s.r.o. Staňkova 557/18a, 602 00 Brno

4/18


Hluková studie

Sdělení Hlavního hygienika ČR OVZ-32.1.6-25.1.06/4562 z 22.3.2006: K aplikaci § 30 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) vydává Ministerstvo zdravotnictví následující stanovisko. Podle § 30 odst. 3 zákona se chráněným venkovním prostorem rozumí nezastavěné pozemky, které jsou užívány k rekreaci, sportu, léčení a výuce, s výjimkou lesních a zemědělských pozemků a venkovních pracovišť. Při vymezení pojmu lesních a zemědělských pozemků odkazuje citované ustanovení na zákon č. 344/1992 Sb. o katastru nemovitostí ČR (dále „katastrální zákon“). Podle katastrálního zákona se v katastru evidují mimo jiné i pozemky, které se člení podle druhů na ornou půdu chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty (dále jen „zemědělské pozemky“), lesní pozemky, vodní plochy, zastavěné plochy a nádvoří a ostatní plochy. Protože zákon o ochraně veřejného zdraví výslovně vylučuje zemědělské pozemky, tedy i zahrady, pokud jsou takto zapsány v katastru nemovitostí, z definičního vymezení chráněného venkovního prostoru, nelze je za chráněný venkovní prostor z titulu jejich užívání k rekreaci, sportu, léčení nebo výuce považovat. Tento znak užívání pozemku je možné vztahovat pouze k těm pozemkům, které nejsou z ochrany před hlukem zákonem již primárně vyloučeny, tedy např. ostatní plochy, jsou-li užívány k účelu podle § 30 odst. 3 zákona.

Hygienické limity hluku stanovuje příslušný prováděcí právní předpis k zákonu č. 258/2000 Sb., kterým je nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, následovně: § 12 - Hygienické limity hluku v chráněných venkovních prostorech staveb a v chráněném venkovním prostoru § 12 odst. (1) - Hodnoty hluku, s výjimkou vysokoenergetického impulsního hluku, se vyjadřují ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,T. V denní době se stanoví pro 8 souvislých a na sebe navazujících nejhlučnějších hodin (LAeq,8h), v noční době pro nejhlučnější 1 hodinu (LAeq,1h). Pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích, s výjimkou účelových komunikací, a dráhách a pro hluk z leteckého provozu se ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,T stanoví pro celou denní (LAeq,16h) a celou noční dobu (LAeq,8h). § 12 odst. (3) - Hygienický limit ekvivalentní hladiny akustického tlaku A, s výjimkou hluku z leteckého provozu a vysokoenergetického impulsního hluku, se stanoví součtem základní hladiny akustického tlaku A LAeq,T se rovná 50 dB a korekcí přihlížejících ke druhu chráněného prostoru a denní a noční době podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení. Pro vysoce impulsní hluk se připočte další korekce –12 dB. V případě hluku s tónovými složkami, s výjimkou hluku z dopravy na pozemních komunikacích a dráhách, a hluku s výrazně informačním charakterem se přičte další korekce –5 dB. HYGIENICKÉ LIMITY HLUKU Hodnoty hygienických limitů hluku jsou podle příslušného prováděcího právního předpisu (nařízení vlády č. 272/2011 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací) a pro účely této hlukové studie stanoveny zpracovatelem následovně: Hygienický limit hluku, vyjádřený v ekvivalentní hladině akustického tlaku A, je podle nařízení vlády č. 272/2011 Sb., příloha č. 3, část A, stanoven korekcí1): Chráněný venkovní prostor ostatních staveb a chráněný ostatní venkovní prostor Denní doba (6.00 až 22.00 h) LAeq 8h = 50 dB Noční doba (22.00 až 6.00 h) LAeq 1h = 40 dB chráněný venkovní prostor ostatních staveb LAeq 1h = 50 dB chráněný ostatní venkovní prostor 1)

Použije se pro hluk z provozu stacionárních zdrojů, hluk z veřejné produkce hudby, dále pro hluk na účelových komunikacích a hluk ze železničních stanic zajišťujících vlakotvorné práce, zejména rozřaďování a sestavu nákladních vlaků, prohlídky vlaků a opravy vozů.

Hygienický limit hluku, vyjádřený v ekvivalentní hladině akustického tlaku A, je podle nařízení vlády č. 272/2011 Sb., příloha č. 3, část A, stanoven korekcí2): Chráněný venkovní prostor ostatních staveb a chráněný ostatní venkovní prostor Denní doba (6.00 až 22.00 h) LAeq 16h = 55 dB Noční doba (22.00 až 6.00 h) LAeq 8h = 45 dB chráněný venkovní prostor ostatních staveb LAeq 8h = 55 dB chráněný ostatní venkovní prostor 2)

Použije se pro hluk z dopravy na silnicích III. třídy a místních komunikacích III. třídy a drahách.

Hygienický limit hluku, vyjádřený v ekvivalentní hladině akustického tlaku A, je podle nařízení vlády č. 272/2011 Sb., příloha č. 3, část A, stanoven korekcí3): ENVING s.r.o. Staňkova 557/18a, 602 00 Brno

5/18


Hluková studie

Chráněný venkovní prostor ostatních staveb a chráněný ostatní venkovní prostor Denní doba (6.00 až 22.00 h) LAeq 16h = 60 dB Noční doba (22.00 až 6.00 h) LAeq 8h = 50 dB chráněný venkovní prostor ostatních staveb LAeq 8h = 60 dB chráněný ostatní venkovní prostor

3)

Použije se pro hluk z dopravy na dálnicích, silnicích I. a II. třídy a místních komunikacích I. a II. třídy v území, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích. Použije se pro hluk z dopravy na drahách v ochranném pásmu dráhy.

Poznámka zpracovatele: Závazné stanovení hygienických limitů hluku pro chráněné venkovní prostory je oprávněn provádět příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. UMÍSTĚNÍ A ZÁKLADNÍ ÚDAJE ZÁMĚRU Umístění záměru Předmětný záměr bude umístěn na pozemcích, které jsou ve vlastnictví oznamovatele a jsou součástí plochy velkého průmyslového areálu ležícího v k.ú. 613584 Břeclav. Pozemky oznamovatele zabírají celou severní část průmyslového areálu. Za severozápadní hranicí této části průmyslového areálu se nachází pozemky dráhy, s kolejištěm železničního nádraží Břeclav, za severovýchodní hranicí této části průmyslového areálu se nachází zemědělské pozemky. Z jižní strany pozemky oznamovatele navazují na plochu velkého průmyslového areálu, na které jsou rozmístěny výrobní objekty jiných podnikatelských subjektů. Plochy stávající obytné zástavby města Břeclav se nachází severozápadním směrem za železničním nádražím a jižním směrem v okolí ulic Mládežnická a Lanžhotská, ojedinělé objekty pro bydlení se nachází jihozápadním směrem u ulice Železniční. Přibližná poloha předmětného záměru, vedle stávající výrobní haly, je vyznačena na doloženém výřezu ze satelitní fotomapy.

Podle územního plánu města Břeclav je celý průmyslový areál, včetně pozemků oznamovatele, zahrnut do plochy se základní funkcí stávající výrobní aktivity – V, funkčí typ – Vp průmyslové podniky, kapacitní sklady. ENVING s.r.o. Staňkova 557/18a, 602 00 Brno

6/18


Hluková studie

Lze konstatovat, že předmětný záměr je navržen v souladu s územním plánem města Břeclav (viz doložený výřez z hlavního výkresu ÚP města Břeclav.

Základní údaje záměru V předané podkladové dokumentaci jsou základní údaje předmětného záměru stručně popsány následovně. Koncepce řešení technologie výrobního procesu V prostorách výrobní haly budou jako samostatné plochy vyčleněny skladové plochy pro vstupní materiál na jedné straně objektu a sklad hotových výrobků na druhé straně objektu. Vstupní materiál plastové granule v pytlích a žocích paletované na dřevěných Europaletách. Ve skladu budou umístěny na volné ploše v paletách nebo v paletových regálových skladech. Veškerý vstupní materiál, rozpracovaná výroba i hotové výrobky budou evidovány počítačovým řídicím systémem provozu s terminály na manipulačních plochách ve skladech. Na sklad vstupního materiálu bude navazovat provoz drcení vadných výrobků a technologických přídavků, které budou po lisování ořezávány z hotových výrobků. Nadrcený materiál bude skladován v regálovém skladu vstupního materiálu a bude přimícháván pro některé výrobky do vstupního materiálu. V části navazující na sklad nákupu budou umístěny technologie centrální dopravy materiálu k jednotlivým lisům, sušení materiálu a míchání granulátu z podrcených zbytků do originálního materiálu. Vstupní materiál pro kovovýrobu (převážně nerezový plech) bude skladován na paletách stohovaných na sobě nebo v paletových regálových skladech. Výrobní prostory objektu budou rozděleny stěnou na dílny vstřikování plastů + montáž vpustí (hala A), dílnu montáže modulů (hala B), dílnu montáže žlabů (hala C), a dvě dílny zpracovávající kov (hala E a D). Vstupní materiál (granulát) bude centrálně dopravován do násypek vstřikovacích lisů. Celkem budou v prostorách vstřikolisovny umístěny 2 vstřikovací lisy Arburg (Demag, Engel). Lisy budou vybaveny dopravníkovými pásy, manipulačními roboty a temperačními zařízeními. Hotové výrobky budou ručně ukládány do kartónových (plastových) obalů a ukládány na paletách. Hotové výrobky budou dopravovány do skladu hotové výroby (skladování na volné ploše nebo v paletových regálových skladech) umístěné na druhé straně objektu. Některé produkované ENVING s.r.o. Staňkova 557/18a, 602 00 Brno

7/18


Hluková studie

položky výrobků budou v stavebně oddělených prostorách kompletovány do výsledných (finálních) sestav (dílna montáže modulů, dílna montáže žlabů a dílna montáže podlahových vpustí). V rámci dílny pro montáž modulů a žlabů budou zpracovávány plastové výlisky ze stávajících výrobních prostor firmy. Tyto polotovary budou převáženy a skladovány v prostorech skladu vstupního materiálu. Pro kompletaci a montáž budou používány jednoduché postupy a popř. ruční pneumatické nástroje a nářadí. Formy a nástroje pro výrobní stroje budou zpravidla vyráběny ve stávajících prostorách firmy. Formy na dřevěných a kovových paletách budou skladovány v regálovém skladu nástrojů. Pro skladování forem bude vyhrazena část skladu hotových výrobků. V prostorech administrativního vestavku pak bude umístěna dílna strojních a elektro oprav a údržby výrobních strojů a zařízení. V dílně budou umístěny pouze montážní a demontážní pracoviště, stolní bruska, vrtačka, elektrická svářečka, jednoduché elektrické a pneumatické nářadí. Pro potřeby výrobních strojů a zařízení budou v dalších samostatných stavebních prostorách umístěny rozvodny elektro, kompresorovna a prostor umístění vývěv a strojovna chlazení. Na střeše haly nad technologickou místností pak budou umístěny venkovní jednotky volného chlazení. Ze strojoven pak budou vedeny potrubní rozvody podtlaku, dvou okruhů chladící vody a stlačeného vzduchu k výrobním strojům v provozních halách. Ze skladu vstupních surovin pak budou vedeny potrubní rozvody pro centrální dopravu materiálu k jednotlivým lisům. Nároky na pracovní síly Provozní činnost v řešeném výrobním a provozu fy Alcaplast v Břeclavi bude probíhat v trojsměnném nebo dvousměnném režimu: 1. směna 2. směna 3. směna celkem muži/ženy muži/ženy muži/ženy muži/ženy Vstřikolisovna 0/2 0/2 0/2 0/6 Montáž vpustí 0/10 0/9 0/0 0/19 Montáž modulů Montáž žlabů Kovovýroba 6/0 6/0 0/0 12/0 Pomocné provozy - údržba 1/0 1/0 0/0 2/0 Skladoví manipulanti 1/0 0/0 0/0 1/0 Řízení směn a THP 3/2 0/0 0/0 3/2 Celkem 11/14 7/11 0/2 18/27 Celkem bude tedy v řešeném provozu pracovat 45 pracovníků, z toho 40 pracovníků v dělnických profesích (z toho 15 mužů a 25 žen) a 5 THP v administrativě. Pracovníci budou do řešeného provozu nasazováni postupně v souladu s postupnou instalací jednotlivých výrobních strojů a zařízení. Směnnost a využívání jednotlivých výrobních technologií pak budou determinovány uzavřenými kontrakty na dodávky výrobků a požadavků zákazníků na termíny jednotlivých dodávek. V rámci stavebního řešení jsou pak specifikovány předpokládané počty pracovníků pro první fázi spuštění výroby. Popis stavebně technologického řešení Stavební objekt fy Alcaplast Břeclav je řešen jako stavební monoblok obdélníkového tvaru o rozměrech cca 158 x 80 m, jehož součástí bude i dvoupodlažní administrativní, provozní a sociální vestavek. Vlastní prostory haly je možné rozčlenit na: a) skladovací plochu vstupního materiálu: - vlastní sklad materiálu 1790 m2 - zásobníky, sila 104 m2 - míchání, příprava a sušení vstupního materiálu 50 m2 - drcení materiálu 97 m2 b) výrobní plochy: - hala A 2220 m2 ENVING s.r.o. Staňkova 557/18a, 602 00 Brno

8/18


Hluková studie

- hala B 1022 m2 - hala C 1022 m2 - hala D 598 m2 - hala E 634 m2 c) pomocné plochy pro výrobu: - technologická místnost 99 m2 - kompresorovna 18 m2 - plochy elektro 52 m2 - dílna údržby a seřizovačů 83 m2 - zkušebna kvality 75 m2 d) skladové plochy pro hotovou výrobu: - regálové sklady 3932 m2 Pro přísun materiálu do výrobní haly a expedici hotové výroby budou vybudovány 4 manipulační rampy – dvě pro vstup a dvě pro expedici materiálu (na úrovni -0,8 m) s vyrovnávacími můstky s mechanickými těsnícími límci pro manipulaci ve skladu a dva vratové vstupy o rozměrech 4,0 x 4,25 m na úrovni ±0,00 do skladových ploch (jeden pro vstup materiálu a jeden pro expedici). Vzduchotechnické rozvody Pro větrání výroby, montáží, skladů, dílen, kancelářských ploch, šaten, hygienických zařízení a technických prostor budou použity sestavné VZT jednotky (provoz řízen M+R), které zajišťují přívod venkovního upraveného vzduchu a odvod znehodnoceného vzduchu, dále zajišťují teplovzdušné vytápění a také chlazení příslušných prostor. Jednotky jsou umístěny většinou na střeše objektu, jednotky pro větrání sociálního vestavku jsou umístěny ve strojovně VZT v 2 NP. Jednotky jsou pro předehřev vzduchu vybaveny zpětným získáváním tepla z odváděného vzduchu a možností směšování čerstvého a oběhového vzduchu. Pro dohřev vzduchu je použita teplá voda (TV 35/25 C). Pro větrání a odvod přebytečného tepla z technologických místností jsou navrženy nástřešní nebo potrubní ventilátory. Pro chlazení a vytápění samostatných místností ve vestavcích jsou navrženy systémy split s funkcí tepelného čerpadla. Proti vnikání studeného vzduchu do objektu jsou navrženy dveřní clony. Umístění VZT jednotek a odtahových ventilátorů bylo voleno tak, aby hladina akustického tlaku na hranici objektu byla v denní dobu max. 50 dB, v noční době max. 40 dB. Klimatizační jednotky i odsávací ventilátory budou vybaveny na straně sání i výtlaku účinnými tlumiči hluku do potrubí. Rozvody stlačeného vzduchu a vakua Pro potřeby technologie bude vybudována v části skladu vstupního materiálu kompresorovna o max. kapacitě 1500 m3/hod a úpravna stlačeného vzduchu. Po všech výrobních odděleních výrobní haly bude proveden zokruhovaný potrubní rozvod o provozním tlaku 10 bar se sestupnými odbočkami na technologická pracoviště. V prostorech vstřikolisovny budou dále umístěny vývěvy pro produkci vakua (podtlaku), který bude proveden paralelně s rozvodem stlačeného vzduchu a bude sloužit pro nasávání materiálu do pro přípravu a sušení materiálu, resp. pro nasávání materiálu do strojů. Rozvody topení a chladící vody Vytápění a chlazení haly a technologie bude provozováno jako jedna otevřená tlakově i systémově spojená, beztlaková soustava. Zdrojem tepla bude teplo z technologie a kaskáda dvou elektro výměníků (400 kW). Zdrojem chladu budou dva suché vodou zkrápěné chladiče připravující vodu 30 C pro technologii a kompresorové chladiče připravující vodu 10 C pro technologii. V technologické místnosti budou instalovány rozdělovače a sběrače pro rozvod topné a chladící vody k jednotkám VZT. V zimě k nim povede voda pro vytápění, v létě pak voda pro chlazení. Ze systému chlazení technologie bude napojen i předehřev teplé vody pro sociální zázemí. Elektrický předehřívač TV o objemu 1000 l bude osazen v technologické místnosti v administrativním vestavku. Dohřev teplé vody bude řešen elektricky. Zdrojem chladu (10/13) budou 2 chladiče vody, každý o výkonu 160 kW. Chladiče budou umístěny v technologické místnosti. Na střeše objektu budou umístěny 2 suché chladiče, každý o výkonu 380 kW. Tyto budou připravovat chladnou vodu (30/35) jak pro kompresorové chladiče, ENVING s.r.o. Staňkova 557/18a, 602 00 Brno

9/18


Hluková studie

tak i pro ostatní technologii (chlazení hydrauliky). Ostatní vlivy na životní prostředí Koncepce technologického řešení budovaného provozu nepředpokládá významné vlivy provozu na okolní životní prostředí. Hluk a vibrace Výrobní prostory haly budou vyprojektovány v souladu s nařízením vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. V navrhované technologii se nepočítá s výraznými stacionárními zdroji hluku a vibrací. Provoz zařízení uvnitř haly bude podle očekávání splňovat hygienické limity pro pracovní prostředí a díky odstínění hluku stěnami budovy se vliv vnitřního provozního hluku ve venkovním prostředí neprojeví. Z analogie s obdobnými provozy s plastikářskými lisy lze očekávat, že ekvivalentní hladina hluku v hale nepřekročí 80 dB(A). Budou dodrženy limitní hodnoty LAeq pro výrobní prostory; v případě, že nebude výjimečně místně na některých pracovištích vzhledem k současnému stavu vědy a techniky možno zabezpečit nejvyšší přípustné hodnoty hluku stanovené dle výše uvedeného nařízení, bude postupováno § 10 - Osobní ochranné pracovní prostředky proti hluku. Používání osobních ochranných pomůcek pro ochranu před hlukem, bude zakotveno v Směrnici o bezpečnosti práce a ochrany zdraví při výrobní činnosti závodu a všichni pracovníci budou seznámeni a proškoleni. Jediným technologickým zdrojem hluku cca 85 - 90 dB(A) bude vysekávačka plechu a také drtička neshodných dílů a vtokových zbytků provozovaná nárazově po nashromáždění většího množství materiálu pro drcení po dobu cca 2 - 3 hodiny denně. Obsluha těchto pracovišť bude vybavena po dobu chodu zařízení osobními ochrannými pomůckami. V dalších prostorách s vyšším vývinem hluku - kompresorovna a vakuové pumpy - nebude trvalá obsluha, zařízení bude fungovat v automatickém režimu. Pracovníci zde budou provádět občasné kontroly, revize a prohlídky podle určených podmínek. Zdroje provozního hluku záměru Při výše uvedených podmínkách budou významnější provozní zdroje hluku tvořit následující zařízení. Bodové stacionární zdroje Tyto zdroje pro okolní venkovní prostor budou tvořit koncové elementy instalovaných zařízení výrobní technologie ukončené nad střechou objektu, dále jsou uvažovány 3 ks venkovní jednotky a 2 ks suché chladiče větrací VZT, které budou umístěné na střeše objektu. Koncové elementy instalovaných zařízení výrobní technologie ukončené nad střechou objektu jsou specifikovány podle tabulky Seznam strojů a zařízení, obsažené v podkladové dokumentaci. Pol. Název pracoviště Typ stroje/zařízení Počet ks Tlg. odsávání /odtah komínem 11.

Drtiče vadných plastů

13.

Vstřikolisovna

Vstřikovací lis ARBURG různých typů, zčásti s roboty

2 Kompl. 1 Kompl. 2 Kompl.

26.

Kompresorovna

2 ks kompresor, vymrazování, vzdušník

1 Kompl.

Odsávací vývěvy

2 Kompl. 1 Kompl.

12.

Odprašovací zařízení

27. 28.

Nožový mlýn střední NM

Chlazení technologických strojů

Kompaktní chladící jednotky, kompresorové, čerpadla, dvojkruhový potrubní rozvod, armatury


Odsávání + filtrace příp. zplodin

Odsávání tepelných emisí a výfuk nad střechu objektu Odsávání tepelných emisí a výfuk nad střechu objektu

Odsávání tepelných emisí a výfuk nad střechu objektu

10/18


Hluková studie

Poznámka: V popisu strojů a zařízení jsou uvedeny typy a výrobci očekávaní pro realizaci dodávek řešeného provozu – konkrétní výrobci zařízení a jednotlivé typy budou známy až po dokončení tendrů. Z tohoto důvodu jsou pro účely ověření předpokládaného příspěvkového vlivu provozního hluku předmětného záměru na akustickou situaci venkovního prostoru sledovaného území pro takto specifikované bodové stacionární zdroje (12 ks koncových elementů, 3 ks venkovní jednotky a 2 ks suché chladiče větrací VZT, které budou umístěné na střeše objektu) uvažovány provozní hladiny akustického tlaku ve vzdálenosti 1 m od zdroje o hodnotě LAp = 75 dB. Uvažované provozní hladiny akustického tlaku mají charakter maximálních hodnot a jsou podmínkou pro výběr dodávek instalovaných strojů a zařízení při realizaci předmětného záměru. Plošné stacionární zdroje S tímto druhem zdrojů provozního hluku není u předmětného záměru uvažováno. Jak bylo uvedeno v podkladové dokumentaci, je z analogie s obdobnými provozy s plastikářskými lisy očekávána ekvivalentní hladina hluku v hale, která nepřekročí hodnotu LAeq T = 80 dB(A). Provozní hluk zařízení uvnitř haly bude podle očekávání splňovat hygienické limity pro pracovní prostředí a díky odstínění hluku stěnami budovy (obvodovým pláštěm) se vliv vnitřního provozního hluku ve venkovním prostředí neprojeví. Mobilní dopravní zdroje Tyto zdroje provozního hluku bude tvořit obslužná dopravy předmětného záměru, jejíž skladba a intenzita je při běžném provozu v podkladové dokumentaci specifikována následovně. Nároky na dopravu Veškerý vstupní materiál a distribuované výrobky budou dopravovány do řešeného provozu velkoobjemovými nákladními automobily, event. kontejnerovými dopravníky. Pro dopravu vstupního materiálu se předpokládá frekvence maximálně cca 2 - 4 velkoobjemových nebo kontejnerových nákladních automobilů a 3 - 4 dodávek (typ Ford Tranzit/Pickup) za den. Hotové výrobky a zkompletované expedované zásilky pak budou vyskladňovány na paletách nebo v kontejnerech ve frekvencích cca 6 - 8 nákladních, event. skříňových automobilů a 4 - 5 dodávek za den. Parkování a stání vozidel je uvažováno na volné zpevněné venkovní ploše u objektu - v nádvorním prostoru. Vnitro objektová doprava pak bude prováděna 3 - 5 elektrickými vysokozdvižnými vozíky o nosnosti 1,5 – 2,5 t, popř. ručními paletovými vozíky. Vzhledem k poloze předmětného záměru ve stávajícím průmyslovém areálu, kde není k dispozici vhodná parkovací plocha, není osobní doprava zaměstnanců v podkladové dokumentaci řešena. Specifikovaná obslužná doprava bude tedy vykazovat následující intenzitu: - dodávkové automobily max. 9 vozidel (a stejný počet odjezdů), tj.18 jízd za den - nákladní automobily max. 12 vozidel (a stejný počet odjezdů), tj. 24 jízd za den Specifikovaná obslužná doprava bude v bezprostředním okolí předmětného záměru provozována po účelových komunikacích v průmyslovém areálu a na stávající síť pozemních komunikací v území bude najíždět vjezdem umístěným v prostoru křižovatky ulic Mládežnická – Bratislavská, kde se stane součástí běžné silniční dopravy na stávající silnici II/425. Obslužná doprava záměru bude provozována pouze v průběhu denní doby, mezi 6.00 až 22.00 h. Základní údaje předmětného záměru jsou pro orientaci doplněny kopiemi předaných výkresových podkladů.


11/18


Hluková studie

Situace předmětného záměru


12/18


Hluková studie

Půdorys 1NP

Půdorys střechy

MÍSTNÍ SITUACE ENVING s.r.o. Staňkova 557/18a, 602 00 Brno

13/18


Hluková studie

Jak bylo uvedeno bude předmětný záměr umístěn na pozemcích oznamovatele, které se nachází v severní části stávajícího průmyslového areálu. V bezprostředním okolí předmětného záměru se z jižní strany nachází pozemky a výrobní objekty jiných podnikatelských subjektů, za severozápadní hranicí průmyslového areálu se nachází pozemky dráhy, s kolejištěm železničního nádraží Břeclav a za severovýchodní hranicí průmyslového areálu se nachází zemědělské pozemky. Ve všech případech se jedná o pozemky a stavby, které nepatří mezi druhy nezastavěných pozemků nebo stavby s definovanými chráněným pozemkem, pro které se stanovují hygienické limity hluku a u kterých jsou nepříznivé vlivy hluku z hlediska ochrany zdraví sledovány. Stávající plochy obytné zástavby města Břeclav, se stavbami s chráněným venkovním prostorem, se nachází severozápadním směrem a leží za železničním nádražím Břeclav a dále se plochy obytné zástavby nachází jižním směrem v okolí ulic Mládežnická a Lanžhotská, tyto stavby jsou však umístěny za dalšími výrobními objekty jiných podnikatelských subjektů průmyslového areálu. Podle údajů ověřených na katastru nemovitostí (internetové stránky www.cuzk.cz) se jihozápadním směrem u ulice Železniční, nachází nejbližší stávající ojedinělé objekty pro bydlení (Železniční č.p. 453/2 a Železniční č.p. 452/1). Tyto stávající objekty k bydlení jsou ve vzdálenosti cca 320 m od přibližného středu plochy výstavby předmětného záměru a vzhledem k těmto nejbližším stávajícím stavbám jsou v další části ověřovány předpokládané příspěvkové vlivy provozního hluku záměru (viz kopie výřezu z katastrální mapy).


14/18


Hluková studie

PŘÍSPĚVKOVÉ VLIVY PROVOZNÍHO HLUKU ZÁMĚRU Vzhledem k umístění předmětného záměru na ploše průmyslového areálu, k charakteru pozemků i staveb v jeho blízkém okolí a k vzdálenostem záměru od ploch obytné zástavby města Břeclav, jsou pro ověření předpokládaných příspěvkových vlivů hluku z provozu specifikovaných zdrojů hluku předmětného záměru na chráněný venkovní prostor nejbližších stávajících staveb (ojedinělé stavby pro bydlení na ulici Železniční) využity výpočtové vztahy a rovnice dle odborné literatury a jsou přijata některá následující zjednodušení. Dle podkladové dokumentace jsou specifikované stroje a zařízení považovány za bodové stacionární zdroje, jejich provoz je uvažován současný a provozní hluk ustáleného charakteru. Provozní hladiny akustického tlaku specifikovaných zdrojů ve vzdálenosti 1 m od zdroje jsou uvažován se zadanou maximální hodnotou LAp = 75 dB. Při současném provozu specifikovaných 9 ks koncových elementů strojů a zařízení ukončených nad střechou objektu a dále uvažovaných 3 ks venkovních jednotek a 2 ks suchých chladičů větrací VZT instalovaných na střeše objektu, lze předpokládat provozní hluk nad střechou objektu záměru na úrovni hladiny akustického tlaku dle výpočtového vztahu: LAp = 10 log Σ 10 LAp/10 = 10 log Σ 10 75/10 x 14 = cca 86 dB Z místní situace je zřejmé, že nejbližší stávající stavby pro bydlení (ojedinělé objekty pro bydlení Železniční č.p. 453/2 a Železniční č.p. 452/1) se nachází ve vzdálenosti cca 320 m od přibližného středu plochy výstavby předmětného záměru. Pro tuto vzdálenost je přenosový útlum hluku z provozu bodových stacionárních zdrojů hluku vyjádřen výpočtovým vztahem: Dt = 20 log (r / ro) = 20 log (320 / ro) = cca 50 dB kde ro = 1,0 m referenční vzdálenost zdroje Při těchto podmínkách bude předpokládaný příspěvkový vliv hluku z provozu zdrojů hluku předmětného záměru u nejbližších stávajících staveb pro bydlení (ojedinělé objekty pro bydlení Železniční č.p. 453/2 a Železniční č.p. 452/1) na úrovni: ENVING s.r.o. Staňkova 557/18a, 602 00 Brno

15/18


Hluková studie

LAeqT = LAp = 86 – 50 = 36 dB Izofona provozního hluku ze specifikovaných bodových stacionárních zdrojů předmětného záměru o hodnotě LAeqT = 40 dB (hodnota hygienického limitu hluku pro noční dobu) se bude nacházet ve vzdálenosti cca 200 m od přibližného středu plochy výstavby předmětného záměru. Izofona provozního hluku ze specifikovaných bodových stacionárních zdrojů předmětného záměru o hodnotě LAeqT = 50 dB (hodnota hygienického limitu hluku pro denní dobu) se bude nacházet ve vzdálenosti cca 70 m od přibližného středu plochy výstavby předmětného záměru. Stávající akustická situace Pro orientační posouzení stávající akustické situace nejbližších stávajících ojedinělých objektů pro bydlení (Železniční č.p. 453/2 a Železniční č.p. 452/1) jsou využity výsledky dříve provedených měření hluku (Enving s.r.o. – Protokol o měření A 2012/004). Na zvolených měřících stanovištích bylo měření prováděno v dostatečně dlouhém intervalu pro možnost vyhodnocení vlivu sledovaných zdrojů hluku (provozní hluk průmyslového areálu). Měření bylo provedeno v denních i nočních hodinách a ze záznamů měření jsou vyloučeny hlukové události nesouvisející s provozem sledovaných zdrojů hluku (např. doprava apod.). Stanoviště měření u uvedených staveb na ulici Železniční jsou označeny jako místo měření III a IV. Vyhodnocené výsledky naměřených hodnot po odečtení nejistoty měření: Denní doba Místo měření III LAeqT = 44,1 dB Místo měření IV LAeqT = 44,1 dB Noční doba Místo měření III LAeqT = 36,6 dB Místo měření IV LAeqT = 37,5 dB POSOUZENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU Vyhodnocení výsledků je provedeno ve vztahu k současně platným hodnotám hygienickým limitům hluku pro chráněné venkovní prostory ostatních staveb a posuzované druhy zdrojů hluku záměru. Vlastní předmětný záměr Jak je zřejmé z provedeného ověření předpokládaných příspěvkových vlivů provozního hluku specifikovaných bodových stacionárních zdrojů předmětného záměru, budou tyto hlukové vlivy v chráněných venkovních prostorech nejbližších stávajících staveb na ulici Železniční na úrovni cca LAeqT = 36 dB a budou nižší (podlimitní) než je současně platná hodnota hygienického limitu hluku pro tento druh zdrojů hluku a rozhodující noční dobu LAeq 1h = 40 dB. Za této situace lze konstatovat, že vlastní předmětný záměr bude podlimitním zdrojem rušivého hluku ve vztahu k nejbližším stavbám s chráněným venkovním prostorem, které jsou postaveny na ulici Železniční. Při navrženém způsobu realizace předmětného záměru je reálný předpoklad, že při jeho provozování budou dodrženy požadavky stanovené platnými předpisy v oblasti ochrany veřejného zdraví před nepříznivými účinky hluku (zákon č. 258/2000 Sb. a nařízení vlády č. 272/2011 Sb.). Stávající akustická situace Při zohlednění stávající akustické situace sledovaných nejbližších stávajících staveb postavených na ulici Železniční (viz výsledky provedených měření – Protokol A2012/004) bude hluková zátěž po realizaci předmětného záměru, způsobovaná provozem průmyslového areálu v místě měření IV podle výpočtového vztahu LAeqT = LAp = 10 log Σ 10 LAp/10 = 10 log Σ 10 36/10 + 10 37,5/10 = 39,8 dB Lze předpokládat, že i po realizaci předmětného záměru zůstane hluková zátěž chráněného venkovního prostoru sledovaných staveb nižší než je současně platná hodnota hygienického limitu hluku pro tento druh zdrojů hluku a rozhodující noční dobu LAeq 1h = 40 dB. Za této situace je reálný předpoklad, že předpokládané příspěvkové vlivy z provozu specifikovaných bodových stacionárních hlukových zdrojů předmětného záměru nezpůsobí nadlimitní rušivé hlukové ovlivnění chráněného venkovního prostoru nejbližších stávajících ENVING s.r.o. Staňkova 557/18a, 602 00 Brno

16/18


Hluková studie

staveb postavených na ulici Železniční. Po realizaci předmětného záměru budou dodrženy požadavky stanovené platnými předpisy v oblasti ochrany veřejného zdraví před nepříznivými účinky hluku (zákon č. 258/2000 Sb. a nařízení vlády č. 272/2011 Sb.). Obslužná doprava záměru Podle podkladové dokumentace je obslužná dopravy předmětného záměru, která bude provozována pouze v denní době, specifikována v následující intenzitě: - dodávkové automobily max. 9 vozidel (a stejný počet odjezdů), tj.18 jízd za den - nákladní automobily max. 12 vozidel (a stejný počet odjezdů), tj. 24 jízd za den Vzhledem k umístění předmětného záměru bude specifikovaná obslužná doprava provozována po účelových komunikacích v průmyslovém areálu a na stávající síť pozemních komunikací v území bude najíždět vjezdem umístěným v prostoru křižovatky ulic Mládežnická – Bratislavská, kde se stane součástí běžné silniční dopravy na stávající silnici II/425. Pro ověření vlivu provozu obslužné dopravy na akustickou situaci venkovního prostoru v okolí trasy silnice II/425 jsou vyžity výsledky sčítání dopravy z roku 2010, prováděné ŘSD ČR, číslo sčítacího úseku 6-0316.

Výsledky sčítání dopravy 2010 jsou pro výpočtový rok 2015 upraveny podle postupů uvedených v publikaci Manuál 2011 přepočtovými koeficienty pro vývoj intenzit dopravy podle TP 225 – Prognóza intenzit automobilové dopravy (II. vydání 2012).

Rok 2015 ENVING s.r.o. Staňkova 557/18a, 602 00 Brno

17/18


Typ vozidla Osobní Nákladní

Denní doba 4212 za 16 h 263,3 za 1 h 650 za 16 h 40,6 za 1 h

Hluková studie

Noční doba 315 za 8 h 39,4 za 1 h 67 za 8 h 8,4 za 1 h

Po realizaci předmětného záměru dojde k následujícímu nárůstu intenzity dopravy na trase silnice II/425 v denní době. Rok 2015 + obslužná doprava záměru Typ vozidla Denní doba Noční doba Osobní 4230 za 16 h 264,4 za 1 h 315 za 8 h 39,4 za 1 h Nákladní 674 za 16 h 42,1 za 1 h 67 za 8 h 8,4 za 1 h Předpokládané vlivy z provozu obslužné dopravy předmětného záměru na akustickou situaci venkovního prostoru v okolí trasy silnice II/425 v denní době jsou vyjádřeny srovnáním emisní mohutnosti komunikace pro rok 2015 a pro rok 2015 s přidáním vozidel obslužné dopravy (hodnota LAeq16h ve vzdálenosti 7,5 m od osy dopravního proudu). Výpočty jsou provedeny podle zásad a postupů uvedených v účelové publikaci pro ŘSD ČR – Manuál 2011. Rok 2015 Emisní mohutnost komunikace – denní doba LAeq16h = 62,6 dB Rok 2015 + obslužná doprava záměru Emisní mohutnost komunikace – denní doba LAeq16h = 62,7 dB Předpokládané zvýšení (změna hodnoty hlukového ukazatele LAeq16h) emisní mohutnosti komunikace je +0,1 dB. Zjištěné předpokládané zvýšení hodnoty hlukového ukazatele o +0,1 dB nelze podle ustanovení §20 nařízení vlády č. 272/2011 Sb., při hodnocení změn hlukového ukazatele v chráněných venkovních prostorech staveb, považovat za hodnotitelnou změnu. Za této situace a při specifikované nízké intenzitě obslužné dopravy, nebude provoz této dopravy po realizaci předmětného záměru, představovat žádnou významnou změnu proti stávající akustické situaci ve venkovním prostoru v okolí trasy silnice II/425. ZÁVĚR Hluková studie byla zpracována podle předaných podkladů pro předmětný záměr a v souladu s účelem zadání. Výsledky provedených ověření předpokládaných příspěvkových vlivů provozního hluku předmětného záměru byly posouzeny v souladu s požadavky stanovenými platnými předpisy v oblasti ochrany veřejného zdraví před nepříznivými účinky hluku (zákon č. 258/2000 Sb. a nařízení vlády č. 272/2011 Sb.). Poznámka Ověření a posouzení předpokládaných příspěvkových vlivů hluku z provozu zdrojů hluku předmětného záměru na chráněné venkovní prostory nejbližších stávajících staveb postavených v jeho okolí na ulici Železniční a pro venkovní prostor v okolí silnice II/425, bylo v hlukové studii řešeno na úrovni předaných podkladů. Doporučujeme uvedené výsledky teoretických ověření zkontrolovat měřením hluku např. v rámci zkušebního provozu předmětného záměru. Konec textu


18/18

, 601 82 Brno Bucek s.r.o. Ze dne: Sp. zn.: V Telefon: Datum:

JMK 159536/2015 S - JMK 157791/2015 Ing. Miroslav 541 654 124 21. 12. 2015

aj

-C ,

615 00 Brno I

,

, na lokality soustavy Natura 2000

K spole 191/125, 615 00 Brno, soustavy Natura 2000

Bucek s.r.o.,

10. 12. 2015

stanovisko

liv

, tj. v

rmy Alca plast v celistvost

i, .

.

Mgr. Petr Mach v. r.

708 88 337

CZ70888337

Telefon 541 654 124

Fax 541 651 579

1/1

E-mail [email protected]

Internet www.kr-jihomoravsky.cz

Výrobní a skladová hala - C Alcaplast s.r.o., Břeclav

Recommend Documents