Výroba oděvů Spojovací proces 1

Výroba oděvů Spojovací proces 1

Ing. Katarína Zelová

Katedra oděvnictví

1

Historie používali špičaté kosti, trny 14. století zhotovena jehla s ouškem, bronz a železo 1755 němec Weisenthal - stroj s jehlu s ouškem uprostřed, steh podobný ručnímu stehu 1790 sestavil Angličan Thomas Saint 1. šicí stroj, který šil řetízkový steh 1800 sestavil němec Baltasar Krems šicí stroj na sešívání čepic s řetízkovým stehem, jehla s ouškem ve špičce roku 1830 Maderberger použil u svého posledního stroje dvě jehly s ouškem ve špičce francouzsky vynálezci šicího stroje Thimonnierovi 1845 američan Elias Howe je označován za vynálezce prvního skutečně použitelného šicího stroje s dvojnitným stehem a člunkem Ing. Katarína Zelová


2

Historie A. B. Wilsona z roku 1852 - prvý rotační chapač s brýlemi roce 1862 vznikl první stroj PFAFF, muzeu v Mnichově v roce 1878 vynalezl Max Gritzner první rotační chapač bez brýlí v roce 1887 vynalezl Phillip Diehl, chapač s oscilačním, t.j. kmitavým pohybem tento systém chapače se prosadil a je dodnes používán nejrychlejším a nejtrvanlivějším chapačem se stal rotační chapač bez brýlí Ing. Katarína Zelová Katedra oděvnictví

3

oddělovací proces

9

spojovací proces tvarovací proces

Hlavní výrobní proces

9

Výrobní fáze

technická příprava výroby

Předvýrobní fáze

Hlavní výrobní proces

dokončovací proces Ing. Katarína Zelová


4

Spojovací proces 1. Přejímka střihových součástí z oddělovacího procesu 2. Vybavování střihových součástí pro pracovní skupiny 3. Podlepování 4. Spojování a montáž 5. Ruční práce 6. Uskladnění výrobků pro tvarovací proces

1. Ing. Katarína Zelová

2.

3. Katedra oděvnictví

4.

5.

6. 5

Spojovací proces souhrn technologických a pracovních procesů, při kterých dochází ke spojení dvou a více složek či polotovarů v jeden celek - výrobek Způsoby spojování 1. Ortodoxní (konvenční) šití

2. Neortodoxní (nekonvenční) lepení

špendlení

svařování nýtování

rozebíratelný spoj Ing. Katarína Zelová

nerozebíratelný spoj Katedra oděvnictví

6

Šicí stroj stroj umožňuje provázáním šicího materiálu šitým materiálem, vytvořit určitý steh a jeho opakováním šev nebo šití konstrukce šicího stroje je podmíněna účelem použití stroje a druhem materiálu, který se má na něm zpracovávat Rozdělení šicích strojů: 1. Podle umístění hlavy šicího stroje na pracovní desce stojanu: a) v postavení bočním většina šicích strojů v průmyslu



b) v postavení čelním dírkovací, závorovací

7

Šicí stroj 2. Podle tvaru ramene a základové desky

a) ploché

b) sloupcové

c) ramenové

3. Podle zabudování šicího stroje:

a) v úrovni desky stolu Ing. Katarína Zelová

b) vyvýšené Katedra oděvnictví

c) zapuštěné 8

Ruční šití jehla s hrotem na jednom konci a ouškem s navlečenou nití na druhém přes materiál se protáhne celá jehla a i celá zásoba šicí nitě nit prochází dílem, ale jeden její konec zůstává na lícní straně a druhý na rubové straně spojovaného materiálu Ing. Katarína Zelová


nit ouško jehly tělo jehly hrot jehly

9

Strojové šití otvorem se protahuje jenom část zásoby vrchní nitě na jedné straně díla jsou oba spojovaný materiál konce nitě, na druhé smyčka zanechaná jehlou po vytažení z díla smyčka z vrchní nitě je zachycena chapačem/smyčkovačem a použitá pro vytvoření stehu jednou ze základních částí šicího stroje pro vytvoření stehu je jehla Ing. Katarína Zelová


jehla vrchní nit

smyčka/klička z vrchní nitě 10

Strojová šicí jehla pata návleková strana jehly – dlouhá družka, návlek nitě dřík do jehly chapačová strana přechodový jehly – chapačové kužel vybrání, strana otočená k chapači tělo ouško Ing. Katarína Zelová


špice

dlouhá drážka chapačové vybrání

hrot 11

Určující rozměry jehly

funkční délka jehly

průměr dříku

Systém jehly – je určen funkční délkou jehly x průměr dříku Jemnost jehly – je určena průměrem těla jehly 2 způsoby značení jemností:

Průměr těla jehly

metrické číslo 80 90 100 singrovo číslo 12 14 16 Délka špice Hrot jehly



12

Hroty jehly Tkanina

Kůže

Pletenina



13

Výběr hrotu jehly Jemné pleteniny

Jemné tkaniny

Jemné interlokové pleteniny, vícehlavové výšivky, příšívání knofliků

RG

Jednoduché a žebrované pleteniny, jemné až velmi jemné pleteniny s obsahem elastanu

FFG

Pleteniny s otevřenou strukturou (tyl)

FG

Osnovní pleteniny a materiály pro spodní prádlo

Jemné až velmi jemné tkaniny

SKL R RS


Vícehlavé výšivky, řetízkový steh,


Vázaný steh, uzávěrky Extrémně rovný steh 14

Tvorba smyčky při tvorbě stehu I.

Návleková strana jehly


II.

III.

Chapačová strana jehly Zdvih jehly


15

Princip tvorby smyčky na návlekové straně působí na nit mnohem menší třecí síly než na straně chapačové, proto je nit na Řez B-B návlekové straně jehly, tedy v drážce, méně bržděna než na straně T chapačové, kde je mimo drážku výsledkem působících sil je, že se znávleková strana původně téměř souměrné smyčky Řez A-A pp vytváří nesouměrná smyčka s převahou na chapačové straně jehly B p takto vytvořenou smyčku je možno snadno zachytit a uchopit hrotem chapače nebo smyčkovače a zpracovat ji při tvoření stehu ∑T 1

1

1



osa smyčky pohyb jehly z dolní úvrati

T2 chapačová strana

p 2

B

∑T1<<∑T2

1

16

∑T2

Stehy Steh provázání nití určitým způsobem podle druhu šicího stroje, od jednoho vpichu jehly ke druhému 1. Ruční stehy

¾ jehla prochází materiálem z jedné strany na druhou s celou zásobou nitě

2. Řetízkové stehy

¾ jednonitný řetízkový • předcházející smyčka je zachycena následující smyčkou téže nitě ¾ dvou a vícenitný řetízkový • předcházející smyčka je zachycena následující smyčkou jiné nitě

3. Vázané stehy

¾ smyčka z vrchní nitě je přesmyknuta přes pouzdro s cívkou se spodní nití



17

Stehy podle ISO 4915 Třída 100

jednonitné řetízkové stehy

Třída 200

ruční stehy

Třída 300

dvou a vícenitné vázané stehy

Třída 400

dvou a vícenitné řetízkové stehy

Třída 500

obnitkovací stehy

Třída 600 Ing. Katarína Zelová

1

z

krycí stehy Katedra oděvnictví

a

1

2 a

18

Třída 100 – jednonitné řetízkové stehy steh je tvořen strojově jednou nebo několika jehelnímivrchními nitěmi bez použití spodní nitě smyčka z vrchní nitě je zachyceny smyčkovačem následující 1 smyčkou téže nitě

Třída 101

a.) Ing. Katarína Zelová

b.)

Třída 109 Katedra oděvnictví

19

1

Třída 200 – ruční stehy steh je tvořen ručně jednou nebo několika nitěmi navlečenými v ruční jehle každá nit prochází šitým materiálem

Řez textilií LS


LS


20

Třída 300 – dvou a vícenitné vázané stehy steh je tvořen strojově dvěma nebo více vrchními (jehelními) nitěmi a s jednou spodní nití vzájemné provázání obou nití je uprostřed spojovaného materiálu provázání nití je realizováno prostřednictvím ústrojím zachycení smyčky - chapačem 1- vrchní nit a - spodní nit Třída 301 Ing. Katarína Zelová


21

Třída 400 – dvou a vícenitné řetízkové stehy steh je tvořen strojově dvěma nebo více vrchními (jehelními) nitěmi a s jednou spodní nití provázání stehu je prostřednictvím ustrojím zachycení smyčky – smyčkovače (kličkaře) smyčka (klička) z vrchní nitě je provázaná na rubní straně materiálu smyčkou spodní nitě ze smyčkovače na spodní straně se vytvoří dvojitý řetízek

Třída 402



22

Třída 500 – obnitkovací stehy steh je tvořen strojově a patří mezi řetízkové stehy alespoň jedna ze skupiny nití je vedena kolem okraje šitého materiálu její smyčka je zajištěna bud předchozí smyčkou téže nitě (u jednonitného obnitkovacího), nebo smyčkou jiné nitě (u dvou a vícenitných obnitkovacích stehů) 1

1

b

a


1


a

a

b

Třída 505 23

Třída 600 – krycí stehy je vicenitný řetízkový steh, tvořený na dvou a vícejehlových šicích strojích charakteristickým znakem je že po lícní a rubové straně má vedenou krycí nit – oboustranně krycí steh z 1 2

a



24

Vlastnosti vázaných stehů (300)

tvořeny 2 a více nitěmi (konečných i nekonečných nití) provazování nití uprostřed díla vzhled stejný z lícení i z rubu pevnost spoje obtížná páratelnost nižší spotřeba nití možnost ukončení stehové řady proti vypáraní (uzašití) malá tažnost omezená zásoba spodní nitě



LS RS

25

Vlastnosti řetízkových stehů (100, 400, 500, 600) nekonečná zásoba spodní a vrchní nitě (nekonečné nitě) do vytvořené kličky je zanesena klička následující nebo jiné kličky dobrá krycí schopnost řezaného okraje (netřepení okrajů, zajišťuje páraní oček u pletenin) vysoká tažnost neumožňuje ukončení stehové řady 1 zvýšená paralelnost při poškození stehu z 1 2 a větší spotřeba nití a Ing. Katarína Zelová


26

Švy spojení dvou a více dílů oděvních materiálů šitím, lepením, svařováním, aj.

Označení jednotlivých tříd

X . XX . XX Číslo třídy dle ISO

Způsob šití

Způsob položení šitého materiálu na sebe Ing. Katarína Zelová


27

Švy podle ISO 4916 1.00.00 hřbetové 2.00.00 přeplátované 3.00.00 lemovací 4.00.00 dotykové 5.00.00 ozdobné 6.00.00 obrubovací 7.00.00 začišťovací 8.00.00 zajišťovací Ing. Katarína Zelová


28

Ukázka švů u trika

1,3,4,5

2, 6. Ing. Katarína Zelová


29

Další ukázky švů



30

Švy u dámské halenky



31

Švy u kalhot



32

Mechanizmy šicího stroje



33

Stehotvorná ústrojí 1. Aktivní stehotvorná ústrojí Ústrojí pohybu jehly Ústrojí podávání, napínání a vedení šicího materiálu(nitě) Ústrojí zachycení smyčky Ústrojí podávání šitého materiálu(sešívané textilie) 2. Pasivní stehotvorná ústrojí Přítlačné ústrojí Stehová deska Ing. Katarína Zelová


34

Mechanizmy šicího stroje s vázaným stehem třídy 300 2c. Ústrojí vedení šicí nitě

2a. Ústrojí podávaní šicí nitě (niťový mechanizmus)

2b. Ústrojí napínání vrchní šicí nitě

5. Přítlačné ústrojí

1. Ústrojí pohybu jehly 6. Stehová deska 4. Ústrojí podávání šitého materiálu Ing. Katarína Zelová


3. Ústrojí zachycení smyčky

35

Ústrojí pohybu jehly zajišťuje pohyb jehly, aby při průchodu jehly šitým materiálem došlo k propíchnutí šitého materiálu a protažení vrchního šicího materiálu šitým materiálem

Klikový mechanizmu - přímočarý vratný pohybu jehelní tyče


Vačkový mechanizmus – různý tvar vačky - výkyvný pohyb – různé stehy –domácí ŠS


36

2. Ústrojí podávání, napínání a vedení šicího materiálu (šicí nitě) 1. Nitový mechanizmus - úkolem je uvolnit a podat potřebnou délku vrchní nitě, podat nit jehle a chapači, svléknout vrchní nit z chapače a utáhnout vytvořený steh 2. Napínací mechanizmy vrchní nitě - správné napnutí procházející nitě, brzdí vrchní nit Rozdělení dle druhu zařízení: ¾ Kotoučové napínací ústrojí - u šicích strojů s řetízkovým stehem ¾ Diskové napínací ústrojí – u klasických šicích strojů

ch strojů s vázaný stehem ný stehem ý stehem



37

Kotoučové napínací ústrojí

u šicích strojů s řetízkovým stehem

Diskové napínací ústrojí


u klasických šicích strojů s vázaný stehem


38

2. Ústrojí podávání, napínání a vedení šicího materiálu (šicí nitě) 3. Vedení vrchní nitě – pomocí drátěných a kolíkových vodičů, které slouží k vedení nitě, zabraňují vytváření nežádoucích smyček a umožňují změnu směru ve vedení šicí nitě



39

3. Ústrojí zachycení smyčky pro zachycení smyčky/kličky u vázaného stehu se používají člunky(dříve), dnes - chapač



40

Chapač Dělení podle osy otáčení: horizontální ¾rotační ¾kývavý

Rotační horizontální chapač

Kývavý horizontální chapač

vertikální Ing. Katarína Zelová


41

4. Ústrojí podávání šitého materiálu spodní podávání vrchní podávání jehelní podávání

diferenciální podávání ruční podávání, kombinované, speciální, přídavné Ing. transportn Katarína Zelová Katedra oděvnictví í zařízení

42

Spodní zoubkové podávání nejpoužívanější podávání šitý materiál je podáván zoubky, které vystupují nad stehovou desku v okamihu kdy jehla opouští materiál a jde směrem vzhůru samotný pohyb zoubků má 4 fáze: 1. zvedání zoubků 2. posun materiálu


3. klesání zoubků


4. návrat zoubků do původní polohy

43

Jehelní podávání jehla zapíchnutá v šitém materiálu se posouvá souběžně se spodním zoubkovým podáváním pro tento způsob podávání musí být tvarově přizpůsobena i patka pouze v kombinaci s jiným podáváním nikoli samostatně použití pro zpracování kluzkých materiálů jako je například balónové hedvábí nebo materiály, které se těžko podávají



44

Diferenciální podávání použití dvou podavačů uložených za sebou vzájemné pohyby podavačů jsou časově shodné, ale je zda možnost délkového posunu nastavením jiných délkových posunů lze dosáhnout žádoucího řasení materiálu použití pro pružné materiály zkvalitněné podávání


řasení materiálu

vytažení materiálu


45

Šicí stroje se stehem řetízkovým mezi řetízkové stehy řadíme stehy třídy 100, 400, 500, 600 ústrojí zachycení smyčky(kličky) smyčkovač (kličkař) vedení spodní nitě totožné s vedením pro horní nit

Dvounitný řetízkový steh Ing. Katarína Zelová

Obnitkovací steh Katedra oděvnictví

Krycí steh 46

Ustrojí zachycení smyčky steh je tvořen dvěma nebo více nitěmi vrchními (jehelními) a s jednou spodní nití ústrojí zachycení smyčky - smyčkovač 2 1 (kličkař) – vede spodní nit 3 pohyb v prostoru 1 – zachycení smyčky, 2 – výkyv dopředu, 3 – pohyb před jehlou, 4 – návrat do výchozí polohy smyčka jehelní nitě je provázána na spodní straně smyčkou spodní nitě ze smyčkovače, čímž se na spodní straně šitého materiálu vytvoří dvojitě provázaný řetízek (provázání nití na rubní straně) Třída 402 Ing. Katarína Zelová


4

Třída 401

1

2 a

Třída 406 47

Rozdělení smyčkovačů (kličkařů) ¾ vidlicový smyčkovač (kličkař)

¾ kývavý vedený smyčkovač (kličkař)



Dvounitný obnitkovací steh

Třínitný obnitkovací steh 48

Obnitkovací šicí stroj obnitkovací steh třídy 500 začištění okrajů materiálu proti třepení(504-třínitný obnit. steh) sešití pletenin, elastických materiálů(514-čtyřnitný obnit. steh, se zajišťovacím stehem)

LS


RS

Třída 504

LS


RS

Třída 514

49

Šicí stroj s krycím stehem vedení spodní nitě stejné jako u vrchní nitě smyčkovač vrchní krycí nit – v zakladači jehly navzájem na výšku posunuty z

1

2

a Třída 602 Ing. Katarína Zelová


50

Spodem krycí steh LS

Třída 406 1 2 RS

a 2 – vrchní nitě (vedené v jehlách) 1 – spodní nit ( vedená ve smyčkovači pod stehovou deskou



51

z

Spodem a vrchem krycí steh LS

2

a Třída 602

RS

LS

2, 3 – vrchní nitě (vedené v jehlách)

RS

1 – krycí nit (vedená v zakladači, zachycená smyčkovačem nad stehovou deskou)


1

1 – spodní nit (vedená v smyčkovači pod stehovou deskou


52

Nekonvenční metody spojování nové způsoby spojování vhodně doplňují spojování šitím, nenahrazují ho ¾ Lepení – spojování pomocí adheziv (lepidel), materiál libovolného složení, za tepla i za studena, nerozebíratelný spoj ¾ Svařování – spojení termoplastických materiálů (alespoň 60 % termoplastických vláken, působením tepla a tlaku, vzniká svařený spoj - nerozebíratelný ¾ folie, polypropylén, polyetylén, PVC

¾ Nýtování – nerozebíratelný bodový spoj za pomoci nýtů Ing. Katarína Zelová


53

Svařování horkým klínem



54

Svařovačka – podlepení švů



55

Ultrazvukové svařování



56

Shrnutí 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Spojovací proces, charakteristika, způsoby spojování. Rozdíl mezi ručním a strojovým šitím. Strojní šicí jehla a její určující rozměry. Princip tvorby smyčky/kličky při tvorbě stehu. Stehy: druhy, rozdělení,vlastnosti. Švy: druhy, rozdělení vlastnosti. Mechanizmy šicího stroje: JM, UZS, NM, PM, VP. Rozdíl mezi strojem s řetízkovým a vázaným stehem. Rozdíl mezi stroji se stehem třídy 400 a 600. Nekonvenční způsoby spojování.



57

Literatura ZOUHAROVÁ, J., Výroba oděvů I, II, Liberec, TUL 2004 HASS, V., Oděvní stroje a zařízení I, II, Praha Informatorium 2000 Prospekty firem



58

Výroba oděvů Spojovací proces 1

Recommend Documents