Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance
VYMÁHÁNÍ POHLEDÁVEK V RÁMCI INSOLVENČNÍHO A EXEKUČNÍHO ŘÍZENÍ V ČESKÉ REPUBLICE The Debt Enforcement within Insolvency and Executory Proceedings in the Czech Republic Diplomová práce
Vedoucí práce: JUDr. Jindřiška ŠEDOVÁ, CSc.
Autor: Bc. Jana MICHALOVÁ
Brno, 2015
J m éno a pří j m ení aut ora:
Bc. Jana Michalová
Náz ev di pl om ové práce:
Vymáhání pohledávek v rámci insolvenčního a exekučního řízení v České republice
Náz ev prác e v an gl i čt i ně:
The debt enforcement within insolvency and executory proceedings in the Czech Republic
Kat edra:
Financí
Vedoucí di pl om ové práce:
JUDr. Jindřiška Šedová, CSc.
R ok obhaj ob y:
2015
Anotace Diplomová práce zpracovává tématiku Vymáhání pohledávek v rámci insolvenčního a exekučního řízení v České republice. Práce obsahuje obecný přehled možností vymáhání pohledávek a podrobně se zaměřuje na rozbor a popis tohoto procesu v oblasti insolvenčního a exekučního řízení. Důraz je kladen zejména na vyhodnocení ekonomicko-právních důsledků vymáhání pohledávek v insolvenčním a exekučním řízení, s důslednějším zaměřením na pozici věřitele. Pozitivní a negativní dopady vymáhání pohledávek v insolvenčním a exekučním řízení jsou analyzovány a ve vybraných aspektech vzájemně srovnávány. Výsledky tohoto srovnání jsou využity pro nalezení nedostatků a navržení optimálních postupů vymáhání pohledávek v rámci současného systému využívaného v České republice. Prezentované výsledky jsou dosažené na základě studia odborné literatury a zpracováním veřejně dostupných statistických dat. Teoreticky získané informace a převzaté statistické výsledky jsou konfrontovány s prakticky využívanými postupy. Za tímto účelem byl formou odborných konzultací proveden výzkum postupů a úspěšnosti vymáhání pohledávek ve společnostech Deloitte s.r.o. a Dopravní podnik města Brna a.s.
Annotation The diploma thesis presents study on the issue of The debt enforcement within insolvency and executory proceedings in the Czech Republic. The thesis gives an overview of the possibilities of debt enforcement, with particular focus on the fields of insolvency and executory proceedings. Specifically, economic and legal consequences of the debt enforcement on participants are analyzed. General impacts of these consequences are thoroughly directed
towards the creditor. Throughout the thesis positive and negative aspects of insolvency and executory proceedings are discussed, resulting in direct comparison and credible description of both debt enforcement approaches. Presented findings increase efficiency of creditors and lead to optimization of debt enforcement within the legislative system of the Czech Republic. Conducted studies are based on the research of scientific literature and publicly available statistical data. The results obtained are compared to the practice used in companies Deloitte s.r.o. and Dopravní podnik města Brna a.s.
Klíčová slova Věřitel, dlužník, pohledávka, dluh, závazek, splatnost, úpadek, vymáhání, insolvenční řízení, exekuční řízení, právo, účetnictví, daně, odpovědnost.
Keywords Creditor, debtor, claim, debt, obligation, maturity, bankruptcy, enforcement, insolvency proceeding, executory proceeding, law, accounting, taxes, responsibility.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Vymáhání pohledávek v rámci insolvenčního a exekučního řízení v České republice vypracovala samostatně pod vedením JUDr. Jindřišky Šedové, CSc., a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 29. dubna 2015 vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala JUDr. Jindřišce Šedové, CSc., za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této diplomové práce. Dále děkuji firmě Deloitte s.r.o., DPMB a.s. a advokátní kanceláři dbp - Buchlovský Dvorský Purket za poskytnuté informace a konzultace. Poděkování patří také mojí rodině, která mne po celou dobu mého studia podporovala.
OBSAH ÚVOD .......................................................................................................................................11 1
ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA VYMÁHÁNÍ POHLEDÁVEK.......................15 1.1 Historie úpadkového a exekučního práva .......................................................................15 1.2 Význam vymáhání pohledávek .......................................................................................18 1.3 Vymezení základních právních pojmů ...........................................................................21 1.3.1 Závazkový právní vztah ....................................................................................................................... 21 1.3.2 Účastníci procesu vymáhání pohledávek ............................................................................................ 22 1.3.3 Odpovědnost ........................................................................................................................................ 22
1.4 Charakteristika pohledávek.............................................................................................23 1.4.1 Členění pohledávek ............................................................................................................................. 25 1.4.2 Příslušenství pohledávek po splatnosti ................................................................................................ 28 1.4.3 Zajištění a utvrzení pohledávek ........................................................................................................... 28
1.5 Vymáhání pohledávek v České republice .......................................................................29 1.5.1 Insolvenční řízení ................................................................................................................................ 31 1.5.2 Exekuční řízení .................................................................................................................................... 32 1.5.3 Ostatní způsoby vymáhání pohledávek ................................................................................................ 33
2
VYMÁHÁNÍ POHLEDÁVEK V INSOLVENČNÍM A EXEKUČNÍM ŘÍZENÍ ....35 2.1 Vymáhání pohledávek v insolvenčním řízení .................................................................35 2.1.1 Průběh insolvenčního řízení ................................................................................................................ 39 2.1.2 Oddlužení ............................................................................................................................................ 42 2.1.3 Konkurz ............................................................................................................................................... 46 2.1.4 Reorganizace ....................................................................................................................................... 51
2.2 Vymáhání pohledávek v exekučním řízení .....................................................................55 2.2.1 Průběh exekučního řízení .................................................................................................................... 58 2.2.2 Exekuce peněžité a nepeněžité pohledávky .......................................................................................... 60
2.3 Další aspekty vymáhání pohledávek...............................................................................62 2.3.1 Opravná položka ................................................................................................................................. 63 2.3.2 Odpis pohledávky ................................................................................................................................ 64
2.4 Komparace procesu vymáhání pohledávek se Spolkovou republikou Německo ........... 65 3
APLIKOVANÉ ŘEŠENÍ VYMÁHÁNÍ POHLEDÁVEK VE SPOLEČNOSTECH
DELOITTE A DOPRAVNÍ PODNIK MĚSTA BRNA ...................................................... 67 3.1 Deloitte s.r.o.................................................................................................................... 67 3.2 Dopravní podnik města Brna a.s. .................................................................................... 68 4
ANALÝZA ODPOVĚDNOSTI V RÁMCI INSOLVENČNÍHO A EXEKUČNÍHO
ŘÍZENÍ .................................................................................................................................... 71 4.1 Odpovědnost dlužníka .................................................................................................... 71 4.2 Odpovědnost věřitele ...................................................................................................... 73 4.3 Odpovědnost insolvenčního správce a soudního exekutora ........................................... 75 4.4 Odpovědnost dalších subjektů ........................................................................................ 75 5
SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ A NÁVRHY DOPORUČENÍ PRO VĚŘITELE ............... 77
ZÁVĚR .................................................................................................................................... 83 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ....................................................................................... 89 SEZNAM TABULEK ............................................................................................................. 94 SEZNAM GRAFŮ .................................................................................................................. 94 SEZNAM SCHÉMAT ............................................................................................................ 94 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ................................................................................... 95 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................................ 97
ÚVOD Lidská potřeba obchodovat je motivovaná odlišnou dostupností a rozmanitostí zdrojů a v určitých podobách existovala odjakživa. Před vznikem dnešních peněz docházelo zejména k barterovému obchodování. Princip barterového obchodu spočíval ve výměně zboží, nebo služeb mezi stranami, jejichž požadavky na směnu se musely shodovat. Tyto transakce nebyly efektivní a postupem času docházelo k jejich utlumení. Skrze kvazi peníze a zlatý standard byl následně zahájen vývoj peněžního systému, který se rozvinul až do dnešní podoby. Postupnou přeměnou způsobů obchodování docházelo také ke změnám ekonomického chování, rozhodování a preferencí lidí. Zkoumáním této problematiky se v současnosti zabývají ekonomické obory, které nám poskytují relevantní informace o chování lidské společnosti v určitých analyzovaných oblastech. Slovy Miltona Friedmana: „Ekonomie jako pozitivní věda je tělem zkusmo přijatých zevšeobecnění o ekonomických jevech, která mohou být používána pro předvídání následků změn okolností.“ Bohužel, schopnost předvídání těchto následků je v reálném světě omezená. Různí lidé se rozhodují podle odlišných měřítek, což může vést k iracionalitě jejich ekonomického chování. Proměnnost lidského chování je určena vnějšími podněty a mění se podle aktuální potřeby, schopností, vědomostí a zkušeností jednotlivce. Právě zkušenosti představují nejdůležitější zdroj lidského poznání. Je zřejmé, že zdroj dostupných zkušeností bude vždy omezený. Jejich nedostatek a neznalost typicky přispívá k uzavírání neúplných smluv. Zúčastněné smluvní strany nemohou navzájem znát všechny významné informace o druhém subjektu a odhadovat možné konsekvence vyplývající z těchto vztahů. Právě výše zmíněné okolnosti mohly v minulosti vést ke vzniku insolvenčního a exekučního práva, které by pomohlo upravit nerovnováhu pramenící z uzavírání neúplných smluv. Je zjevné, že se právo do určité míry snaží napravovat ekonomický stav. Obrazně můžeme právo považovat za nádobu a ekonomii za její obsah. Kdyby neexistovala ekonomie, nemělo by smysl tvořit k ní právní rámec a naopak. Bez adekvátního právního rámce by docházelo k chaosu, zmatku a porušování morálních pravidel, že dluhy se mají platit. Postavení osob v insolvenčním a exekučním právu, stejně jako toto právo samotné, se s vývojem času měnilo. V devadesátých letech bylo právo směřováno více na stranu věřitelů, v současné době se situace mění a systém se začíná více přiklánět k dlužníkům. Na tento proces i na veřejné mínění má vliv také mediální situace, kdy dlužník je často interpretován jako oběť nespravedlivého osudu a chyb současného systému.
11
Diplomová práce se zabývá vymáháním smluvních soukromoprávních pohledávek v insolvenčním a exekučním řízení v České republice. Hlavním cílem diplomové práce je popsat a analyzovat tyto oblasti. Analýza se soustředí především na právní aspekty insolvenčního a exekučního řízení a na jejich ekonomické důsledky. Popis charakteristik jednotlivých typů řízení je primárně diskutován z pohledu věřitele, ačkoliv v zásadních otázkách nevylučuje konfrontaci s dlužníkem. Pro lepší orientaci v procesu vymáhání pohledávek, vymezuje práce okruh základních a klíčových pojmů, dalších možných způsobů vymáhání pohledávek a preventivních způsobů ochrany věřitele. Diskutovány jsou také daňové a účetní dopady vymáhání pohledávek. Poznatky získané z obou variant vymáhání pohledávek v insolvenčním a exekučním řízení jsou vyhodnoceny z teoretického i praktického hlediska. Z pohledu insolvenčního a exekučního řízení je pro tuto práci stěžejní také zpracování odpovědností osob zúčastněných v těchto procesech. Syntéza získaných poznatků umožňuje vytvoření vlastní charakteristiky insolvenčního a exekučního řízení a provedení jejich srovnání ve vybraných aspektech. Metodické srovnání je zaměřeno nejen na nalezení hlavních odlišností jednotlivých řízení z teoretického pohledu, ale také na popis aktuálního stavu a reálného způsobu využití insolvenčního a exekučního řízení v České republice. Diplomová práce je logicky rozdělena do pěti hlavních kapitol. V úvodní části práce je provedena analýza stručně charakterizující oblasti vymáhání pohledávek a jejich význam. Diskutovány jsou základní pojmy, jejich členění a možné způsoby ochrany a zajištění věřitele. Následně jsou popsány způsoby vymáhání pohledávek v České republice. Hlavní část práce je věnovaná detailní analýze a dílčím charakteristikám insolvenčního a exekučního řízení a jejich jednotlivým procesům. Pozornost je zaměřena nejen na povinnosti, ale také na práva dlužníka a věřitele v insolvenčním a exekučním řízení, přičemž je ve větší míře zohledňována pozice věřitele. Popis později směřuje k určení úspěšnosti vymáhání pohledávek v konkrétních řízeních. V průběhu práce jsou způsoby vymáhání pohledávek stručně porovnány také s metodikou využívanou ve Spolkové republice Německo. Navazující kapitola práce je prakticky zaměřená. Poznatky získané na základě studia odborné literatury a statistických dat jsou konfrontovány s postupy prakticky využívaným ve veřejném sektoru. Potřebné informace byly zjištěny při odborných diskuzích se zaměstnanci společností Deloitte s.r.o. a Dopravní podnik města Brna a.s. Na základě dat získaných z obou podnikatelských subjektů byl proveden rozbor a porovnání způsobů vymáhání pohledávek v těchto institucích. Závěrečná kapitola se zabývá studiem odpovědností, vyplývajících z insolvenčního a exekučního řízení, ve vztahu k zúčastněným subjektům a statutárním orgánům. Práce je uzavřena vyhodnocením analýzy insolvenčního a exekučního řízení a porovnáním teoretických i praktických výsledků práce. 12
Provedené srovnání insolvenčního a exekučního řízení je využitelné k nalezení nedostatků a navržení optimálních praktických postupů vymáhání pohledávek pro věřitele.
13
14
1 ZÁKLADNÍ
CHARAKTERISTIKA
VYMÁHÁNÍ
POHLEDÁVEK
Úvodní kapitola této práce je zaměřena na vymezení základních pojmů a charakteristik oblastí vymáhání pohledávek v České republice. Proveden je stručný historický vývoj insolvenčního a exekučního řízení a jejich porovnání se současným stavem, umožňující určit základní rozdíly insolvenčního a exekučního řízení v historicky odlišných etapách. Rozpracovaná je také problematika vzniku, členění a způsobů zajištění pohledávek a identifikován význam vymáhání pohledávek. V této práci je primárně využívaná aktuální právní úprava platná ke dni 1. lednu 2015. Důležitá je také aktuální úprava občanského práva, především zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „nový občanský zákoník“ nebo „NOZ“), účinný ke dni 1. lednu 2014. Základní právní úprava vychází ze čtvrté části NOZ z §1721, kde je pohledávka definována jako právo věřitele ze závazku na určité plnění. Tomuto právu odpovídá povinnost dlužníka dostát svým závazkům vůči věřitelům. Plnění, které je předmětem závazku musí být majetkové povahy a odpovídat zájmu věřitele, i když takovýto zájem nemusí být pouze majetkové povahy. Pohledávky vznikají z právního jednání, především ze smluv, ale také z protiprávních činů, nebo v důsledku vzniku jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá. Pokud nedojde k úhradě pohledávky řádně a včas, může se věřitel domáhat jejího uspokojení soudní cestou. Tato práce je zaměřena na vymáhání skrze insolvenční řízení, které je upraveno zákonem č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen „IZ“) a exekuční řízení, které upravuje zákon č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád, dále jen „EŘ“).
1.1 Historie úpadkového a exekučního práva Ještě v nedávné historii bylo obvyklým schématem chování spoření s minimem půjček a závazků. Dnes je díky snadné dostupnosti půjček, u bankovních i nebankovních institucí jednoduché, alespoň určitý obnos finančních prostředků získat. Společně s rozvojem těchto nabídek bohužel došlo i k nárůstu počtu osob, které nedokázaly odhadnout své možnosti a dostaly se tak do prodlení se splácením svých závazků. Možná právě tento nárůst vedl ke změně právní úpravy v oblasti úpadkového a exekučního práva, která měla za úkol zohlednit měnící se situaci. 15
Nepřímý vznik insolvenčního práva lze datovat do období 13. století, kdy docházelo k postupnému utváření statutárního práva a římského práva.1 Insolvenční právo v podobě v jaké jej známe dnes, vzniklo počátkem 19. století, kdy se úpadek stal součástí ostatních právních řádů. Nejvýznamnější počin moderního insolvenčního práva zaznamenáváme v období po pádu totalitního režimu, kdy vzniká Zákon o konkursu a vyrovnání ze dne 1. října 1991 (Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání). Při vzniku tohoto zákona převažoval úpadek drobných živnostníků a podnikatelů. V další etapě vývojové trendy zaznamenávaly změnu v úpadkovém právu a v jeho podstatě samotné. Do úpadku se častěji dostávaly střední a větší podniky a to i přes známou ekonomickou teorii „too big too fall“ 2. Častěji docházelo také k tzv. spotřebitelským úpadkům, které se týkaly fyzických osob - nepodnikatelů. S ohledem na uvedené ekonomické změny v oblasti úpadkového práva byl dne 30. března 2006 Senátem schválen návrh insolvenčního zákona, který byl 9. května 2006 rozeslán ve Sbírce zákonů a nahradil Zákon o konkursu a vyrovnání. V dnešní době vývojové trendy zaznamenávají narůstající počet insolvencí fyzických a právnických osob, což dokazuje sloupcový graf č. 1. Od roku 2008 do roku 2012 vzrost počet insolvencí více než šestkrát. Klesající trend v letech 2013 až 2014 ve skupině firem je způsoben zpřesněním metodiky kalkulací počtu insolvencí, zohledňujícím zavedení změn v insolvenčním zákoně, kde skupina nepodnikajících živnostníků byla přeřazena do skupiny fyzických osob spotřebitelů. S ohledem na uvedené ekonomické změny Přestože v roce 2014 poklesl počet insolvenčních návrhů spotřebitelů o 15,1 %, u nepodnikajících živnostníků došlo k nárůstu o 86,7 %.
Srov. URFUS, V. Historické základy novodobého práva soukromého. l. vyd. Praha: C. H. Beck, 2001, 131 s. ISBN 8071795046. 2 MANKIW, N a Laurence M. BALL. Macroeconomics and the financial system. 1. vyd. New York: Worth Publishers, 2011, 601 s. ISBN 14-292-5367-3. 1
16
Graf 1: Vývoj počtu insolvencí od roku 2008 - 20143 40000 35000 30000 25000 20000 15000 10000
Spotřebitelé Firmy
5000 2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
Spotřebitelé 31577
30888
23830
17600
10559
4237
1936
Firmy
6021
8398
6753
5559
5255
3418
3563
0
Pramen: Insolvenční rejstřík, Creditreform (upraveno autorem DP)4
Exekuční právo má také základy v římském právu. V rámci vývoje exekučního práva docházelo k postupnému tvarování a utváření pravidel až do roku 1950. Poté, kvůli přechodu na socialistické plánování, bylo exekuční právo zcela potlačeno. Důležitým vývojovým okamžikem v našem právním systému byl rok 1991, kdy byla vydána novela Občanského soudního řádu. Následně byl v roce 2001 vydán zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti („dále jen EŘ“), který je používán dodnes. V závislosti na získaných datech je možné pozorovat nárůst počtu exekucí mezi roky 2010 2011, jak ukazuje graf č. 2. Od roku 2012 dochází k poklesu, právě díky nové právní úpravě IZ a zavedením nových způsobů řešení dluhové situace v rámci insolvenčního řízení. I přes to zůstává alarmující nejen počet exekucí, ale i jeho opětovně rostoucí tendence v roce 2014, a to o 13 %.
Poznámka: Vzhledem k tomu, že živnostenské firmy, které mají IČ a nejsou ekonomicky aktivní nebo mají minimální dluhy z podnikání a mohou také žádat o oddlužení, sledovala společnost Creditreform od roku 2013 tuto skupinu ve zvláštní kategorii. Od roku 2014 opět společnost Creditreform přizpůsobila metodiku změnám vycházejícím z novely Insolvenčního zákona a sloučila fyzické osoby a nepodnikající živnostníky do jedné kategorie. Právě tato skupina nepodnikajících živnostníků měla v roce 2014 největší podíl na nárůstu insolvenčních návrhů v segmentu spotřebitelé a nepodnikající živnostníci. Zatímco insolvenční návrhy spotřebitelů meziročně poklesly o 15,1 %, u nepodnikajících živnostníků zaznamenávají nárůst insolvenčních návrhů a to o 86,7%. 4 Creditreform. Vývoj insolvencí v České republice v roce 2014. [online]. [cit. 2015-03-17]. Dostupný na WWW:
. 3
17
Graf 2: Počet nařízených exekucí v letech 2010 - 2014 1200000 959538
1000000
883484
Počet exekucí
878496 800000 775946
740568 600000 400000 200000 0 2010
2011
2012
2013
2014
Rok
Pramen: Ministerstvo spravedlnosti ČR (upraveno autorem DP)5
1.2 Význam vymáhání pohledávek Pro dobré pochopení principů insolvenčního a exekučního řízení je důležité stanovit vlastní smysl vymáhání pohledávek. V následující kapitole je proveden rozbor těchto základních otázek a diskutovány jsou některé zásadní aspekty vymáhání pohledávek. Na začátku všech smluvních vztahů je důležité počítat s rizikem, že dlužník nedostojí svým závazkům. V ideálním případě by se proto věřitel měl vždy informovat, s jakou protistranou obchod uzavírá. Pokud se jedná o osobu nacházející se v nestabilní situaci, nebo těšící se špatné pověstí, je spíše v zájmu věřitele takovýto obchod neuzavírat. Tato pravidla ale častou nejsou a někdy ani z objektivních důvodů nemohou být dodržena. Jako příklad může sloužit smluvní vztah mezi dopravním podnikem (městská hromadná doprava, dále jen „MHD“) a cestujícím. Není v silách dopravního podniku kontrolovat finanční situaci každého jednotlivého cestujícího před nastoupením do MHD. Vzniká tak smluvní vztah, bez možnosti ovlivnění situace ze strany dopravního podniku. Principy využívané v rámci společnosti Dopravní podnik města Brna a.s. jsou rozebrané v prakticky zaměřené Kapitole č. 3. Při rozhodování, jaký institut pro vymáhání pohledávek zvolit, je nezbytné seznámit se s vlastnostmi dané pohledávky. Důležitou roli hraje zejména výše vymáhané částky, časová
Poradnaveritele.cz. Za rok 2014 bylo nařízeno celkem 878.496 exekucí!. [online]. [cit. 2015-03-17]. Dostupný na WWW: . 5
18
náročnost vymáhání, úspěšnost vymahatelnosti, atp. Procedura vymáhání by měla zohledňovat také situaci vedoucí ke vzniku dlužné částky a odlišovat dluží-li osoba například za mobilní tarif, energie v domě, nebo přestala splácet úvěr. Věřitel by měl vždy volit postup vymáhání ideální pro nastalou situaci. K rozhodnutí o způsobu vymáhání může přispět zodpovězení následujících otázek:
Efektivita – je vůbec pohledávka vymahatelná nebo se jedná o toxickou pohledávku (tedy takovou, kterou už nikdo zpravidla nevymůže)?
Rychlost – je rychlejší mimosoudní nebo soudní řešení? Je efektivnější využít soudního řešení i s přihlédnutím na stanovené lhůty a vyšší náklady?
Náklady – kdo platí soudní poplatky, náklady na právního zástupce, náklady spojené s konkrétním typem řízení? Musí věřitel něco zaplatit předem? (Přehled nákladů věřitele demonstruje tabulka č. 1).
Vymahatelnost – má dlužník nějaký majetek nebo příjem, ze kterého může být pohledávka uspokojena? V jaké finanční situaci se nachází? Je již s dlužníkem vedeno nějaké řízení? Kolik má celkem věřitelů?
Tabulka 1: Náklady věřitele při vymáhání pohledávek PROCES VYMÁHÁNÍ POSTOUPENÍ POHLEDÁVKY
NÁKLADY VĚŘITELE Procentuální část pohledávky.
MEDIACE
Náklady na mediátora.
VYMÁHACÍ AGENTURA
Procentuální část pohledávky / celá pohledávka.
EXEKUCE
Náklady exekuce v případě nemajetnosti.
KONKURZ
ODDLUŽENÍ
REORGANIZACE
Náklady vzniklé v insolvenčním řízení (odměna insolvenčnímu správci, náklady na zpeněžení). Až ve výši 70 % pohledávky, náklady vzniklé v insolvenčním řízení, odměna a náklady na zpeněžení zajištění. Ve výši narovnání pohledávky dle reorganizačního plánu, náklady vzniklé v insolvenčním řízení.
Pramen: JUDr. Ing. Kristýna Chalupecká (upraveno autorem DP)6
Význam vymáhání pohledávek je úzce spjat s lhůtami, v rámci kterých se lze domáhat zaplacení dlužné částky. Obecně trvá promlčecí lhůta, podle § 629 NOZ, 3 roky. Promlčení nutí věřitele
JUDr. Ing. FRONC CHALUPECKÁ, K. Právní Portál. Uplatňování pohledávek prezentace. [online]. [cit. 2015-03-10]. Dostupný na WWW: . 6
19
včas řešit opožděná plnění vzniklá ze smluv a neodkládat je na později. Po skončení lhůty věřitel ztrácí právo na uspokojení své pohledávky a dlužník není povinen svůj závazek splnit. Pokud by dlužník plnil i po uplynutí promlčecí lhůty, nemá nárok na pozdější vrácení tohoto plnění. K promlčení a jeho plnění, nebo neplnění se přihlíží v procesu soudního vymáhání. Soud k promlčení přihlédne pouze a jenom na základě uplatnění námitky dlužníka, přičemž se dlužník nesmí vzdát práva tuto námitku uplatnit. Problematika vymáhání pohledávek by podle mého názoru neměla být nikterak zlehčována. Podle informací Czech Non-Banking Credit Bureau a.s. došlo jen za loňský rok k uzavření téměř 6 milionu nových smluv v bankovním i nebankovním sektoru.7 Z toho 22 % tvořilo smlouvy na dlouhodobý dluh - hypotéky a stavební spoření a zbytek tvořily smlouvy na krátkodobý dluh. Na konci roku bankovní registr evidoval celkový dluh nových i starých smluv ve výši 1,7 bilionu Kč. Z toho byly dlouhodobé dluhy ve výši 1,35 bilionu Kč a krátkodobé dluhy tvořily 0,37 bilionu Kč. V porovnání s údaji v grafu č. 3 zjistíme, že ohrožené dlouhodobé dluhy, tedy takové, u kterých je řádné a včasné splácení v budoucnu nejisté, nebo k němu nedojde, tvoří cca 1 % z celkových dlouhodobých dluhů. Krátkodobé ohrožené dluhy tvoří cca 9 % celkového dluhu. Tento výsledek by měl být alarmující nejen pro samotné bankovní i nebankovní instituce, ale i pro občany a věřitele. Graf 3: Ohrožené krátkodobé a dlouhodobé dluhy v mld. Kč
32,9
2014
Rok
14,3 34,4
2013
13,8 0
5
10
15
20
25
30
Ohrožené krátkodobé dluhy
2013 34,4
2014 32,9
Ohrožené dlouhodobé dluhy
13,8
14,3
35
40
Pramen: Czech Non-Banking Credit Bureau a.s. (upraveno autorem DP)8
Czech Non-Banking Credit Bureau. Barometr 4. čtvrtletí roku 2014. [online]. [cit. 2015-03-27]. Dostupný na WWW: . 8 Czech Non-Banking Credit Bureau. Barometr 4. čtvrtletí roku 2014. [online]. [cit. 2015-03-27]. Dostupný na WWW: . 7
20
1.3 Vymezení základních právních pojmů Diplomová práce pracuje s odbornými termíny, které je nezbytné přesně definovat a zajistit tak jednoznačnost jejich významu. V této kapitole jsou postupně specifikovány pojmy právo, nárok a povinnost, okolnosti vzniku a podmínek plnění závazkových právních vztahů a vazby jednotlivých účastníků procesu na průběh vymáhání. Zaveden je také pojem odpovědnost, jeho charakteristika a členění. Pro vysvětlení základních rozdílů mezi právem a nárokem můžeme využít definici podle A. Vondrákové: „zatímco právo představuje oprávnění na plnění od jiného subjektu, nárok ztělesňuje oprávnění určitého subjektu použít prostředků státního donucení, tedy domáhat se daného plnění u příslušného orgánu“.9 Povinnost plnit pak padá na bedra druhého subjektu. V případě nesplnění povinnosti nastupuje prostředek donucení a sankce. Existence sankce je ze své podstaty důležitá, protože zabezpečuje dodržování institutu práva. V rovině práva, nároku a povinnosti, lze mluvit také o odpovědnosti. 1.3.1 Závazkový právní vztah Vznik závazkového právního vztahu je podmíněn určitým právním jednáním. V našem případě se jedná o uzavření smlouvy (ex contracto)10 mezi adresáty dvou nebo více stran11. Takto vzniklé závazky představují oblast relativních práv, které jsou v rámci soukromoprávních vztahů totožné s pojmem „závazkové právo“. 12 Právní úprava vzniku, existence a zániku smluvních závazkových vztahů je upravena NOZ a Obchodním zákoníkem. Závazkové smluvní vztahy, které jsou uzavřeny od 1. ledna 2014, podléhají bez rozdílu právní úpravě NOZ.13 V § 1721 NOZ je uvedeno, že: „Ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.“14 Z definice je zřejmé, že z pohledu dlužníka jde tedy o povinnost úhrady dluhu a naopak z pohledu věřitele se jedná o právo na úhradu pohledávky. Vedle toho závazkové smluvní vztahy, které vznikly do 31. prosince 2013 a byly uzavřeny mezi dvěma podnikateli, podnikatelem a státem, popřípadě podnikatelem a územním samosprávním celkem, upravuje Obchodní zákoník.15
9 VONDRÁKOVÁ,
A. Vymáhání pohledávek. 2. akt. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011, 896 s. ISBN 978-80-7357-686-8. Srovnej § 1723 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Ostrava: Nakladatelství Sagit, 2012. ISBN 978-80-7208-920-8. 11 Poznámka: pro naši práci budeme předpokládat, že primárními osobami v tomto vztahu jsou věřitel a dlužník. 12 HLOUCH, L. Právní Portál. Rekodifikace soukromého práva - 2. část. [online]. [cit. 2015-02-25]. Dostupný na WWW: . 10
Poznámka: Smluvní strany se mohou výslovně dohodnout na použití NOZ. Právní úprava smluvních vztahů podle NOZ se použije i v případě, pokud strany uzavírají smlouvu, která je výslovně upravena pouze v Obchodním zákoníku, například smlouva o nájmu podniku atp. 13
14
15
§ 1721 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Ostrava: Nakladatelství Sagit, 2012. ISBN 978-80-7208-920-8. § 261 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Ostrava: Nakladatelství Sagit. 2013. ISBN 978-80-7208-949-9.
21
Závazkový vztah může být postaven na peněžitém plnění, ale může nabývat i podoby nepeněžitého charakteru jako činnosti, dodání zboží nebo dodržení konkrétních povinností vyplývajících z uzavřených smluv. Závazek zaniká řádným a včasným splněním povinnosti úhrady dluhu, nebo promlčením. Naopak pokud dojde k porušení smluvní povinnosti vyplývající ze závazku, například neuhrazením pohledávky, lze se domáhat uspokojení pomocí právní moci. 1.3.2 Účastníci procesu vymáhání pohledávek V každém právním vztahu existují osoby, které svým vlastním jednáním zakládají, mění, nebo ruší právní vztahy. Podle NOZ budeme v rámci smluvních závazkových vztahů pracovat zejména s pozicemi:
Dlužníka, kterému řádným a včasným splněním smluv závazek zaniká. V případě neuhrazení závazku je dlužník sankciován za porušení své povinnosti.
Věřitele, který má právo na určité plnění jako na pohledávku a při nesplnění úhrady má právo domáhat se uspokojení.
Povinný vs. oprávněný, jimiž jsou dlužník a věřitel ve fázi soudního řízení za účelem výkonu rozhodnutí.16
V procesu vymáhání pohledávek jsou přítomny ale i další významné osoby či instituce, nezbytné pro jeho průběh. V insolvenčním řízení je to státní zastupitelství, insolvenční soud, insolvenční správce, likvidátor, znalec a jiné osoby, které jsou důležité pro dané insolvenční řízení. V procesu mediace se jedná o mediátora a v rámci exekučního řízení je to především soudní exekutor a soudní vykonavatelé. 1.3.3 Odpovědnost Primární odpovědnost můžeme ve smyslu sensu largo chápat jako systém, který představuje povinnost určité osoby se nějak chovat, udržovat nějaký stav. Pokud dojde k porušení této odpovědnosti, nastupuje odpovědnost sekundární, která představuje povinnost strpět sankce stanovené právními normami za porušení odpovědností primárních. Takto lze zajistit efektivitu odpovědnosti jak v soukromoprávních oblastech, tak i v těch veřejnoprávních.17 Při rozboru odpovědnosti ve smyslu sensu stricto můžeme použít dělení podle A. Gerlocha: 18
ŠUBRT, B. Exekuční a ostatní srážky ze mzdy a z jiných příjmů. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013, 156 s. ISBN 978-807478-378-4. 17 HARVÁNEK, J. a kolektiv. Teorie práva. 2. opr. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004, 343 s. ISBN 8021035099. 18 GERLOCH, A. Teorie práva. 3. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2004, 343 s. ISBN 8086473856. 16
22
Odpovědnost právní – za porušení právní povinnosti;
Odpovědnost politická – za výkon politické funkce;
Odpovědnost ústavní – odpovědnost smíšeného charakteru (politicko-právní);
Odpovědnost morální – vnitřní (svědomí pachatele) a vnější (odsouzení veřejností).
Přestože v oblasti vymáhání pohledávek v insolvenčním a exekučním řízení nevylučujeme existenci morální nebo politické odpovědnosti, primárně se zaměříme na problematiku odpovědnosti právní, zejména pak porušení právní povinnosti vyplývající ze smluv. Tuto odpovědnost můžeme z hlediska funkce dělit jako: 19
reparační = nahrazení škody nebo obnovení přechozího stavu, tzv. naturální restituce,
satisfakční = přiměřené zadostiučinění – například ve formě omluvy,
represivní = potlačení,
preventivní = k přecházení porušování práva, k jeho zachování.
Právní úpravu smluvní odpovědnosti nalezneme v NOZ v § 2913 a dalších, které řeší nejen náhradu škody při porušení zákona, či dobrých mravů, ale i náhradu škody při porušení smluvních povinností. Strana, která porušila svou smluvní povinnost („škůdce“) je nucena uhradit druhé straně („poškozenému“) vzniklou škodu. Zproštění se odpovědnosti k náhradě škody zákon připouští pouze ve specifikovaných případech. V oblasti náhrad škod NOZ upřednostňuje spíše naturální restituci, než restituci ve formě peněžitého plnění. I přes podporu naturální restituce má poškozený určitou volnost při volbě způsobu náhrady škody. Soud zasáhne pouze v případě, pokud by poškozený chtěl svou volbou náhrady škody jakkoliv ublížit škůdci.
1.4 Charakteristika pohledávek Pohledávky hrají zásadní úlohu v obchodních vztazích, proto je důležité znát mechanizmy jejich vzniku, způsoby členění, dopady při nedodržení jejich splatnosti a možnosti obrany věřitele. Výše uvedené aspekty pohledávek jsou rozpracované v této kapitole, která usnadní pozdější diskuzi jejich vymáhání. Přestože právo jasně říká, co je to závazek, legální definici pojmu pohledávka bychom hledali jen stěží. Zjednodušeně lze říci, že pohledávka je právo fyzické nebo právnické osoby - věřitele, na plnění vzniklé z určitého smluvního vztahu od druhé osoby - dlužníka. Pohledávka je tedy 19 HARVÁNEK,
J. a kolektiv. Teorie práva. 2. opr. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004, 343 s. ISBN 8021035099.
23
oprávnění věřitele. Při rozboru pohledávek právnických osob, pak pohledávka představuje aktivní položku v rozvaze.20 Na této úrovni pohledávky vznikají nejčastěji v rámci obchodních závazkových vztahů, jako obchodní úvěry za dodání zboží, či služby zákazníkovi, a to na základě platného dokladu. Tento doklad je nazýván faktura vystavená, vydaná, nebo také faktura odběratelská. Uvedený typ prodeje s sebou přináší jak pozitivní, tak negativní aspekty21. Je na každém podniku, aby s přihlédnutím na obor podnikání, charakter činnosti a zavedené zvyklosti, zvážil rizika takového prodeje a podle nich přizpůsobil i své obchodní jednání. Při rozboru pohledávek fyzických osob je důležité zdůraznit, že fyzickou osobou může být i osoba, která je podnikatelem. Za podnikatele se považuje podle § 420 NOZ subjekt samostatně vykonávající výdělečnou činnost živnostenským, nebo obdobným způsobem na vlastní účet a odpovědnost. Jeho záměr je činit tak soustavně za účelem dosažení zisku.22 Ať už tato osoba využívá pro zjištění základu daně z příjmu daňovou evidenci, nebo vede podvojné účetnictví, vede přehled o stavu majetku a dluhů (pohledávek a závazků). K vytvoření jasnějšího přehledu vzniku soukromoprávních pohledávek slouží vyobrazení smluvního vztahu na schématu č. 2. V situaci, kdy závazek není ještě splatný, není věřitel oprávněn požadovat jeho zaplacení. Prodávajícímu bez přenesení vlastnického práva k věci, nebo poskytnutí předmětu prodeje či služby, nemůže vzniknout nárok na zaplacení kupní ceny, tedy nemůže vzniknout ani pohledávka vůči kupujícímu. Platební povinnost kupujícího dlužníka vzniká na základě předání předmětu prodeje či poskytnutí služby. Kupujícímu ze smlouvy vzniká platební povinnost vůči prodávajícímu - věřiteli.
Poznámka: Aktivum pochází z latinského agere = být činný. V rámci účetnictví se aktivní položka považuje za takový majetek podniku, který vykazuje vlastnosti budoucího ekonomického užitku pro podnik, tento budoucí ekonomický užitek musí být dostatečně spolehlivý a prokazatelný. Aktivum je také důsledkem hospodářských operací uskutečněných v minulosti. V neposlední řadě musí být aktivum spolehlivě ocenitelné – v penězích. 21 Poznámka: Mezi pozitivní aspekty pohledávek lze řadit fakt, že při využití tohoto institutu se dodavateli zvyšuje objem tržeb, jelikož s dodavatelským úvěrem obecně roste objem obchodů. Délka splatnosti jednotlivých faktur může být rozdílná, což do jisté míry může také přispět ke zlepšení konkurenčního postavení dodavatele. Na druhé straně s poskytnutím dodavatelského úvěru je spojené i riziko nesplacení dluhu. Považuji za důležité zdůraznit, že hodnota nezaplaceného dluhu není pouze v hodnotě fakturované ceny výrobku nebo služby, ale k němu i příslušející DPH a daň z příjmu, kterou musí dodavatel odvést. Tento dopad je možné zmírnit v rámci snížení hodnoty základu daně z příjmu o nedobytné pohledávky, vše za splnění zákonem daných podmínek. 22 § 420 - 433 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Ostrava: Nakladatelství Sagit, 2012. ISBN 978-80-7208-920-8. 20
24
Schéma 1: Vznik soukromoprávních pohledávek v rámci smluvních vztahů
Kupující
Prodávající
Povinnost zaplatit kupní cenu
Právo žádat zaplacení ceny
Právo žádat odezvdání věci
Povinnost odevzdat věc
Pramen: Vlastní vyobrazení
1.4.1 Členění pohledávek Po vysvětlení pojmu pohledávka je možné provést rozbor jejich členění na základě rozdílných kritérií: a) Podle osob b) Podle splatnosti pohledávky23 c) Podle formy vzniku pohledávky24 d) Podle obsahu25 e) Podle pravděpodobnosti úhrady26 f) Podle účtové osnovy a účtového rozvrhu27 g) Ostatní pohledávky Ad a): S využitím členění podle osob můžeme pohledávky dělit na pohledávky vůči právnickým osobám a pohledávky vůči fyzickým osobám. Do této kategorie lze zahrnout také pohledávky vůči státu (například z titulu nadměrného odpočtu, instituce SZ aj.), pohledávky vůči společníkům a samozřejmě pohledávky vůči odběratelům a dodavatelům, představující například dobropisy nebo poskytnuté zálohy.
SEDLÁČEK, J. a kolektiv. Finanční účetnictví. Brno: Masarykova univerzita, 2010, 240 s. ISBN: 978-80-210-5268-0. VAIGERT, D. a kolektiv. Pohledávky: Právní příručka věřitele. 1 vyd. Brno: Computer Press, 2005, 272 s. ISBN 80-2510881-3. 25 VAIGERT, D. a kolektiv. Pohledávky: Právní příručka věřitele. 1 vyd. Brno: Computer Press, 2005, 272 s. ISBN 80-2510881-3. 26 BAŘINOVÁ, D. a Iveta VOZŇÁKOVÁ. Pohledávky právně, účetně, daňově. 3. rozšířené vyd. Nakladatelství GRADA Publishing, 2007. 136 s. ISBN: 978-80-247-1816-3. 27 SEDLÁČEK, J. a kolektiv. Finanční účetnictví. Brno: Masarykova univerzita, 2010, 240 s. ISBN: 978-80-210-5268-0. 23 24
25
Ad b): Podle splatnosti dělíme pohledávky na krátkodobé a dlouhodobé. Za pohledávky dlouhodobé jsou považovány takové, jejichž doba splatnosti je delší než jeden rok.28 Mezi dlouhodobé pohledávky řadíme odloženou daňovou pohledávku a odložený daňový závazek. Ad c): Při dělení pohledávek podle vzniku se nejčastěji setkáváme s pohledávkou smluvní, vznikající na základě uzavřených smluvních závazkových vztahů. Dále je možné řadit sem pohledávky primární a pohledávky vzniklé z porušení povinností, tedy sekundární. Ad d): Pohledávky dělené podle obsahu představují takové pohledávky, jejichž plnění vůči věřiteli může nabývat podobu peněžního plnění, naturálního plnění, plnění poskytnutím určité služby, popřípadě plnění představující určitou činnost nebo naopak zdržení se určitého jednání nebo chování. Ad e): Z hlediska pravděpodobnosti úhrady rozeznáváme pohledávky běžné, představující zdravé bezproblémové pohledávky, u kterých není pochybností o jejich splacení, pohledávky sporné, u kterých se vedou spory o jejich uhrazení, pohledávky pochybné s rizikem pozdější úhrady, nebo neúplného splacení a pohledávky nedobytné (někdy též ztrátové) s minimální pravděpodobností úhrady, které jsou spíše nenávratné. Ad f): Směrná účtová osnova je upravena v § 14 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví („dále jen zákon o účetnictví“) a upravuje uspořádání a označení účtových tříd, popřípadě účtových skupin nebo i syntetických účtů. Na podkladu směrné účtové osnovy29 sestavují účetní jednotky účtové rozvrhy, na kterých zachycují účetní případy. V souvislosti s pohledávkami jsou těmito účetními skupinami následující účty v účtové třídě 3 a 4:
31 – Pohledávky (krátkodobé i dlouhodobé);
33 – Zúčtování se zaměstnanci a institucemi;
34 – Zúčtování daní a dotací;
35 – Pohledávky za společníky, za účastníky a za členy družstva;
37 – Jiné pohledávky;
48 – Odložený daňový závazek a pohledávka;
39 - Opravná položka k zúčtovacím vztahům a vnitřní zúčtování30.
Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. 29 Příloha č. 4 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. 30 Poznámka: tato účtová skupina slouží pro potřeby zachycení opravných položek k pohledávkám a dalším zúčtovacím vztahům. Opravné položky k pohledávkám společně s nákladovými nebo výnosovými účty (účtová skupina 65 nebo účtová skupina 55) slouží k zachycení, zrušení či snížení opravných položek. 28
26
Ad g): Ostatní pohledávky tvoří pohledávky z insolvenčního a exekučního řízení. Podle IZ můžeme odvodit členění pohledávek na následující skupiny: 1. Přihlášené vs. nepřihlášené - tedy takové, které věřitel buď přihlásil, nebo nepřihlásil do insolvenčního řízení. Pokud některé z pohledávek byly přihlášeny po uplynutí stanovené lhůty, přihlíží se k nim jako k pohledávkám, které se v insolvenčním řízení neuspokojují. 2. Pohledávky zapodstatové vs. pohledávky jim na roveň postavené - jsou to pohledávky za majetkovou podstatou (ať už vznikly po zahájení insolvenčního řízení nebo po vyhlášení moratoria či po rozhodnutí o úpadku) a pohledávky, které mohou být uhrazené v plné výši kdykoli po rozhodnutí o úpadku. 3. Pohledávky zajištěné vs. nezajištěné - zajištěné pohledávky jsou takové, které jsou zajištěné majetkem náležící do majetkové podstaty dlužníka a mohou být v případě potřeby zpeněženy a touto cestou splaceny dluhy věřitelům. 4. Pohledávky vykonatelné vs. nevykonatelné - vykonatelné jsou takové, u kterých pomocí státní moci došlo k realizaci práva na základě soudního nebo jiného rozhodnutí. 5. Splatné vs. nesplatné - splatné pohledávky jsou takové, jejichž lhůta splatnosti již vypršela. Naopak nesplatné pohledávky jsou ty, u kterých lhůta pro zaplacení ještě běží. 6. Vázané vs. nevázané na podmínku - vázané neboli podmíněné jsou takové, které jsou vázané na splnění určitých podmínek. Existují dva typy podmínek, a to rozvazovací a odkládací. U rozvazovací závisí na jejím splnění, zda právní následky již nastalé pominou a u odkládací závisí na jejím splnění, zda právní následky jednání nastanou.31 7. Pohledávky uspokojované vs. neuspokojené v insolvenčním řízení - taxativní výčet pohledávek, které se neuspokojují, ustanovuje § 170 IZ, který vymezuje tyto pohledávky jako např. úroky, úroky z prodlení a poplatek z prodlení z pohledávek přihlášených věřitelů, mimosmluvní sankce postihující majetek dlužníka atp. 8. Pohledávky související s peněžitým plněním vs. s nepeněžitým plněním - jsou vyčísleny v korunách, i když jde jen o pohledávku nepeněžitou. Hodnota nepeněžité pohledávky nebo pohledávky s neurčitou výší je vyjádřena na základě odhadu hodnoty znalcem. 9. Pohledávky v cizích měnách vs. v českých korunách - pohledávky v cizí měně musí být přepočítány na české koruny podle devizového kurzu vyhlášeného Českou národní bankou v den zahájení insolvenčního řízení, nebo podle kurzu vyhlášeného v den její splatnosti.
31
§ 548 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Ostrava: Nakladatelství Sagit, 2012. ISBN 978-80-7208-920-8.
27
1.4.2 Příslušenství pohledávek po splatnosti Roztřídění pohledávek podle jejich typologie, umožnilo blíže specifikovat pojem pohledávka, který může být dále rozpracován popisem příslušenství po splatnosti, tedy ve spojitosti s uplynulou lhůtou pro zaplacení. Příslušenství pohledávek může být vymezeno přímo ve smlouvě. Představuje pak nástroj ochrany věřitele při neuhrazení pohledávky po lhůtě splatnosti. Splatnost určuje časový úsek, do kterého nám má být pohledávka řádně a včas zaplacena. Po této lhůtě je pohledávka vedena jako pohledávka po splatnosti. Pokud věřitel splnil řádně a včas smluvní a zákonné podmínky, může požadovat zaplacení nejen dlužné částky, ale i souvisejících úroků z prodlení.32 Výše úroku je pak stanovena smluvně, nebo pomocí stanoveného nařízení vlády.33 Vedle úroků z prodlení lze započítat tzv. náklady spojené s vymáháním pohledávek. Lze je stanovit paušálně34, nebo na základě požadovaných nákladů spojených s uplatněním pohledávky, což je však náročné na dokazování. 1.4.3 Zajištění a utvrzení pohledávek Nejen smluvní příslušenství pohledávek, ale i zajištění, nebo utvrzení pohledávek může zmírnit riziko neuhrazení pohledávky a napomoci tak ochránit věřitele před vznikem neuhrazené pohledávky. Zajištění pohledávek přestavuje sekundární právní vztah, tzv. „zajišťovací právní vztah“, který nemůže vzniknout bez existence závazkového vztahu mezi zúčastněnými osobami. Obecně je zajištění poskytované dlužníkem, nebo třetí osobou. Pokud se na zajištění podílí třetí osoba, je možné po ni požadovat úhradu pohledávky v případě nesplnění povinnosti dlužníka. Oproti zajištění pohledávky se lze setkat také s institutem utvrzení pohledávky, což zajišťuje pouze potvrzení existence dluhu, nikoliv možnost jeho úhrady. Základní dělení zajištění může být provedeno následovně: 35
Zástavní právo – slouží k zajištění pohledávky nebo věci a v případě, že dlužník nezaplatí svůj dluh, lze dosáhnout splacení dluhu zpeněžením zástavy. Zástavní právo vzniká na základě smlouvy, u movité věci dochází k předání věřiteli, nebo svěřené osobě. U nemovitých věcí zástavní právo vzniká zápisem do Katastru nemovitostí, u cenných papírů jejich předáním, nebo zápisem na účet vlastníka.
§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Ostrava: Nakladatelství Sagit, 2012. ISBN 978-80-7208-920-8. Poznámka: Nařízení vlády č. 351/2013 Sb., které určuje výši úroků odvíjející se od repo sazby ČNB, která se zvyšuje o osm procentních bodů. 34 Poznámka: Minimální částka je stanovena stejně jako zákonný úrok z prodlení. 35 Doleček, M. Pohledávky. BusinessInfo.cz [online]. 2014. [cit. 2015-02-24]. Dostupný na WWW: . 32 33
28
Smluvní pokuta - pro případ porušení smluvní povinnosti si mohou strany sjednat vedle zaplacení úroků z prodlení také smluvní pokuty. V rámci NOZ není pro sjednání smluvní pokuty nutná písemná forma.
Uznání dluhu – utvrzovací funkce spočívá v písemném uznání, že dlužník zaplatí svůj dluh. Takto vznikne právní domněnka existence dluhu v době uznání. Dlužník uzná svůj dluh v době splatnosti nebo po její lhůtě.
Zadržovací právo – je uplatněno věřitelem držením věci na základě zákona, předmětem zadržování mohou být pouze zpeněžitelné movité věci.
Ručení – představuje povinnost třetí osoby (ručitele) dostát svým závazkům vůči věřiteli v případě, že dlužník takto neučiní. Vznik ručení je spojen s písemným prohlášením ručitele.
Směnka – představuje převoditelný cenný papír, na základě kterého vyplývá závazek dlužníka zaplatit věřiteli (majiteli směnky) v určitém čase a na určitém místě směnečnou sumu. Směnka může vzniknout jako vlastní, nebo cizí. U směnek cizích dochází k příkazu dlužníka, aby třetí osoba-směnečník (nejčastěji banka) zaplatila dlužnou částku majiteli směnky. 36
Finanční záruka – jedná se o další typ zajištění, ve kterém na základě prohlášení výstavce v záruční listině vzniká finanční záruka. Častým typem bývá bankovní záruka, kde výstavce záruky představuje banka, nebo spořitelní či úvěrové družstvo. Výstavce musí uspokojit věřitele podle podmínek daných v záruční listině37. Tato záruka se využívá především v mezinárodním obchodě, jako záruka za peněžité, nebo nepeněžité plnění.
1.5 Vymáhání pohledávek v České republice Podrobný rozbor způsobu vzniku a členění pohledávek provedený v předcházejících kapitolách práce, umožňuje zaměřit se nyní na samotný způsob jejich vymáhání. Legislativní systém České republiky dovoluje k vymáhání pohledávek využít více způsobů. V následující části práce jsou jednotlivé druhy vymáhacích řízení schematicky rozčleněny a následně stručně diskutovány. Pozornost je v nejvyšší míře věnována insolvenčnímu a exekučnímu řízení. Spuštění procesu vymáhání pohledávek je iniciováno v situacích, kdy nedochází k jejich řádnému a včasnému splacení. Věřiteli se nabízí řada legálních způsobů vymáhání, mezi
KOVAŘÍK, Z. Zákon směnečný a šekový: komentář. 6. dopl. vyd. Praha: C.H. Beck, 2014, xxxii, 511 s. Beckovy komentáře. ISBN 9788074003615. 37 Poznámka: Výstavce uspokojí věřitele v případě, že dlužník nesplní svůj dluh vůči věřiteli, nebo pokud budou splněny podmínky stanovené záruční listinou – například dodání zboží. 36
29
kterými může volit. Lze přistoupit k vymáhání pohledávek soudní nebo mimosoudní cestou, přičemž obě z uvedených možností se dále člení podle využití interního, nebo externího přístupu. V rámci interního přístupu provádí vymáhání sám věřitel, zatímco externí vymáhání je zprostředkováváno za využití externích subjektů. Situaci přehledně popisuje schéma č. 2. Schéma 2: Způsob řešení vymáhání pohledávek VYMÁHÁNÍ POHLEDÁVEK
Mimosoudně
Interně
Soudně
Externě
Beze změny vlastnictví pohledávky
Inkaso na účet agentury
Interně
Externě
Změna vlastnictví pohledávky
Inkaso na účet věřitele
Postoupení / prodej pohledávky
Pramen: Ing. Cyril Mores38
Interní i externí vymáhání pohledávek je nákladné. Společnost, která chce vymáhat pohledávky v rámci interního procesu, musí mít specializované oddělení, provádějící preventivní činnost a vymáhat pohledávky soudní cestou. Provoz specializovaného oddělení je spojen se zvýšenými náklady na personál a koupi, nebo vývoj vlastního softwarového zázemí nezbytného pro sledování faktur, upozorňování klientů a upomínání dlužníků. Výhoda tohoto přístupu ale spočívá v možnosti volby způsobu vymáhání pohledávek, kdy individuální přístup ke klientům nemusí ohrozit budoucí obchodní vztahy, jak tomu může být u externího způsobu vymáhání. U externího vymáhání věřitel předá správu pohledávek advokátním kancelářím nebo speciálním agenturám.39 To může znamenat úsporu času, snížení nákladů a redukci administrativy. V některých případech je ale dosažení uvedených výhod vykoupeno ztrátou dobrých vztahů s klientem. V rámci externího vymáhání pohledávek může věřitel volit mezi dvěma způsoby:
MORES, C. Jak pečovat o pohledávky. Účetní kavárna. [online]. 2009. [cit. 2015-02-24]. Dostupný na WWW: . 39 Poznámka: Pro využití věrohodné inkasní agentury doporučuji navštívit stránky www.aiacz.cz (Asociace inkasních agentur, která je členem Federace evropských národních asociací inkasních agentur), která sdružuje členské inkasní agentury. 38
30
Ponechat vlastnické práva = specializované subjekty převezmou za věřitele celý proces vymáhání pohledávek - upomínky, komunikaci s dlužníkem, právní zastoupení, sjednání splátkového kalendáře atp. V tomto případě se vlastnictví pohledávky nemění. Inkasní agentury nebo advokátní kanceláře vymáhají pohledávky na základě pověření věřitelem a mohou jednat na jeho jméno a účet.
Změna vlastnictví pohledávky = i bez souhlasu dlužníka, může věřitel postoupit pohledávku jiné osobě (postupníkovi). Aby však dlužníkovi vznikla povinnost zaplatit dluh novému věřiteli, musí ho o této změně informovat původní věřitel, nebo to nový věřitel musí prokázat. Věřitel může pohledávku také prodat třetí osobě, čímž dojde ke změně vlastníka pohledávky. Prodejní cena je zpravidla nižší než hodnota, kterou by mohl věřitel inkasovat, kdyby pohledávku vymáhal ve svém vlastnictví.
1.5.1 Insolvenční řízení Insolvenční řízení je zvláštním typem soudního řízení, které má za úkol projednat úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka podle IZ. Pokud je dlužník v úpadku, je zjevné, že není schopen plnit své závazky. Podle IZ musí být závazky dlužníka po lhůtě splatnosti alespoň 30 dnů a dlužník musí mít více věřitelů. Hrozící úpadek představuje situaci, kdy dlužník nebude schopen řádně a včas plnit své závazky. Insolvenční řízení představuje způsob uspokojení věřitelů z majetkové podstaty dlužníka pomocí různých nástrojů, při kterých dochází k minimalizaci negativních ekonomických dopadů na dlužníka a zároveň k maximalizaci výtěžku pro věřitele. Insolvenční zákon připouští tři základní způsoby řešení insolvence, formou oddlužení, reorganizace nebo konkurzu. Nejvýznamnější složku tvoří oddlužení, které připouští prominutí zbytku dluhu (nesplacená část pohledávky se stává tzv. naturální obligací). Prominutí zbytku dluhu je podmíněno úhradou minimálně 30 % celkové výše zjištěných a nezajištěných závazků a splněním zákonem daných podmínek. Věřitelé jsou v rámci oddlužení uspokojováni, bez ohledu na pořadí přihlášení. Poměr, v jakém budou přihlášení věřitelé uspokojování, je závislý na výši pohledávky, která bude uspokojena vůči ostatním přihlášeným věřitelům. Princip oddlužení je založen na úvaze, že dlouhodobé, nebo dokonce i trvalé vyřazení dlužníka z ekonomicko-sociálních vazeb v důsledku jeho dluhů není žádoucí pro stát, ani pro věřitele a dlužníka.40 Řešení insolvence reorganizací je taktéž chápána jako sanační způsob, který umožňuje zachovat provozu podniku nebo jeho část a přitom postupně uhrazovat splatné závazky. Poslední z možných přístupů,
KOZÁK, J. a kolektiv. Insolvenční zákon a předpisy související: Nařízení Rady (ES) o úpadkovém řízení: komentář. 1. vyd. Praha: ASPI, 2008, xxii, 903 s. ISBN 9788073573751. 40
31
konkurz, je brán také jako sanační forma řešení úpadku. I přes toto označení ale nemusí nutně znamenat sanaci dlužníka, ale jeho likvidaci. 1.5.2 Exekuční řízení Exekuční řízení je zvláštním typem řízení, které má za úkol uspokojit vykonatelnou pohledávku věřitele. V první části exekučního řízení soud rozhodne o existenci dluhu výkonem rozhodnutí v podobě exekučního titulu41. V exekučním titulu soud přiznává právo věřitele na uspokojení pohledávky a uvádí termín pro její uspokojení. Pokud ani po tomto nedojde ze strany dlužníka k plnění, nastupuje druhý stupeň. Ve druhém stupni věřitel podává návrh na zahájení exekuce na základě exekučního titulu. Exekuční soud nařídí výkon exekuce a ustanoví exekučního správce. Ten rozhodne o způsobu výkonu exekuce. Obecně lze říci, že v České republice je možný dvojí princip exekuce, a to soudní - skrze soudního vykonavatele - tedy soud, nebo soukromá - prostřednictvím soudního exekutora42. Exekutor je externí fyzická osoba zmocněna státem a pověřena exekutorským úřadem k nucenému výkonu exekučních titulů43. Zvolený způsob výkonu exekuce může být proveden následovně: I.
V případech peněžitého plnění, má věřitel právo si vybrat z následujících variant:
srážky ze mzdy,
přikázání pohledávky,
správa movité věci,
prodej movitých a nemovitých věci, atp.
II.
V případech, kdy věřitel požaduje splnit nepeněžité plnění, může volit ze způsobu výkonu rozhodnutí, kterými jsou:
vyklizení,
odebrání věci,
rozdělení společné věci, atp.
V exekučním řízení jsou nezajištění věřitelé uspokojováni podle pořadí, v jakém jsou přihlášeni. Může se tedy stát, že bude majetek dlužníka použit k uspokojení jednoho věřitele a zbytek dluhů nebude uhrazen. Jestliže majetková podstata nebude dostačující pro uspokojení
Poznámka: Jedná se o pravomocné rozhodnutí, které je vykonatelné na základě rozhodnutí soudu. Jedná se zejména o rozsudek soudu, platební rozkaz, schválený smír, rozhodčí nález, exekutorský zápis, notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, atp. 42 Poznámka: Fyzická osoba splňující předpoklady podle zákona č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Vedle výkonu exekučních titulů (exekucí) provádí taktéž dobrovolné dražby, exekutorské zápisy atp. 43 Poznámka: Pro naše účely budeme dále považovat za soudního vykonavatele a soudního exekutora jednu a tutéž osobu. 41
32
všech věřitelů, neuspokojené pohledávky nezaniknout. Tím vzniká rozdíl mezi insolvenčním řízením, kde část neuhrazených dluhů může být odpuštěna. 1.5.3 Ostatní způsoby vymáhání pohledávek Vedle klasického insolvenčního, nebo exekučního řízení umožňuje česká legislativa využít i možnost alternativního způsobu řešení mimosoudních sporů. Tímto způsobem je mediace (z latinského mediare = být uprostřed)44, kterou lze využít k řešení jak rodinných, tak i obchodních sporů. Například podle N. Rozehnalové je pojem „alternativní“ označován jako metoda „alternativní k formám řešení sporů, kterým stát poskytuje garance mocí veřejnou - tj. vůči řízení soudnímu i řízení rozhodčímu“.45 Mediace vychází z nekonfliktního řešení sporů, kdy mezi dvěma znepřátelenými stranami stojí prostředník – mediátor. Mediátor, jakožto nestranná profesionální osoba, pomáhá vyřešit patové situace při procesu hledání smírného řešení mezi účastníky. Jeho záměrem je účastníky usměrnit a pomoci jim nalézt východiska z krizových situací formou dohody. Výhodou mediace oproti soudnímu sporu je úspora času, nižší finanční náklady a diskrétnost jednání. Promlčecí doba v případě uzavření smlouvy o mediaci přestává běžet. Mediace, která je v zahraničních státech zaběhlým institutem, má svou tradici také v České republice. V současnosti však není využívaná tolik jako ostatní dostupné způsoby vymáhání. Vedle mediace je alternativním způsobem řešení sporů také rozhodčí řízení. Zde rozhodce plní roli soudce, který stojí mezi znepřátelenými stranami a rozhoduje o průběhu rozhodčího řízení. V rozhodčím řízení nejsou strany motivovány ke spolupráci jako v případě mediace, protože nemají samy možnost vytvářet si podmínky pro uzavření smíru. I přes výše uvedené zápory je ale rozhodčí řízení stále často využíváno. Obě alternativní metody, mediace a rozhodčího řízení, jsou oproti klasickému soudnímu řízení neveřejné a spojené s nižšími náklady a časovou zátěží.
Poznámka: Termín „alternativní způsob řešení sporů“ (Alternative Distpute Resolution - ADR ) je vymezen jako alternativní k formám řešení sporů pomocí státních orgánů - veřejnou mocí. 45 ROZEHNALOVÁ, Naděžda. Rozhodčí řízení v mezinárodním a vnitrostátním obchodním styku. 3., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, 399 s. ISBN 9788074780042. 44
33
34
2 VYMÁHÁNÍ
POHLEDÁVEK
V
INSOLVENČNÍM
A
EXEKUČNÍM ŘÍZENÍ Po zevrubném seznámení s možnostmi vymáhání pohledávek v České republice je možné provést podrobnou analýzu dvou nejčastěji používaných způsobů, insolvenčního a exekučního způsobu vymáhání pohledávek. V následujícím rozboru je pozornost věnována především právním aspektům vymáhání pohledávek v obou řízeních a také jejich ekonomickým důsledkům. Část této kapitoly je také zaměřena na základní účetní a daňové postupy související se splatnými neuhrazenými pohledávkami. V této kapitole je také provedena komparace způsobů vymáhání pohledávek v České republice se sousedícím státem, spolkovou republikou Německo. Cílem vymáhání pohledávek je vymoci od dlužníka nejvyšší možnou částku dluhu a příslušné úroky. To vše probíhá s ohledem na rizika a náklady s vymáháním spojená. Problematika vymáhání pohledávek je z lidského hlediska velmi citlivé téma. Jak pro společnosti, které si chtějí udržet své renomé na trhu, tak i pro obyčejné lidi není žádoucí být označován za dlužníka, který není schopen dostát svým závazkům. Tato rizika lze nazývat jako rizika reputační. V souvislosti s riziky se objevuje také problematika volby vhodných způsobů vymáhání, zohledňující typ klienta, obor podnikání atp. Odlišný přístup vymáhání pohledávek lze volit v případech spolupráce s drobnými zákazníky s nejasnou obchodní budoucností a stálými klienty, se kterými jsou uzavřené dlouhodobé kontrakty s vysokou marží. Je zřejmé, že u větších klientů, kteří přinesou věřiteli v budoucnu zisk, se může od vymáhání pohledávek, s ohledem na budoucí efektivní přínos, upustit. Věřitel může část nezaplacených pohledávek z minulosti získat zpět také umělým navýšením ceny budoucích kontraktů. Nastává ale morální otázka tohoto zvyšování cen, které se projeví nejen u chybujícího dlužníka, ale v mnoha případech také u dalších subjektů.
2.1 Vymáhání pohledávek v insolvenčním řízení Pokud věřiteli není mimosoudní formou vymáhání pohledávka uhrazena, má možnost využít donucení soudní mocí. Uplatnění pohledávek v insolvenčním řízení pro něj pak představuje nástroj, jak se bránit proti neuhrazené splatné pohledávce. V této kapitole si provedeme rozbor institutu insolvence, zúčastněných subjektů a jednotlivých způsobů vymáhání pohledávek v insolvenčním řízení. Ze získaných poznatků jsou určeny jejich základních rozdílů. Popis
35
procesu insolvenčního řízení je zaměřen především na věřitele, ale v důležitých otázkách se se zmiňuje také postavení dlužníka. Od začátku platnosti IZ počet insolvenčních návrhů vzrostl téměř šesti násobně (graf č. 4). I přes fakt, že počet insolvencí lineárně stoupá, v minulém roce byl podle následujícího grafu zaznamenán meziroční pokles insolvenčních návrhů, ve srovnání s rokem 2013, o 4,8 %. Z toho došlo k poklesu insolvenčních návrhů firem o téměř 32 % (graf č. 1). U insolvenčních návrhů fyzických osob a nepodnikajících živnostníků došlo k meziročnímu nárůstu v letech 2013 2014 jen o 2,2 % (graf č. 1). Z toho vyplývá, že je možné do budoucna očekávat opět další pokles podaných insolvenčních návrhů v obou skupinách. Nejvíce firem v roce 2014 v insolvenci bylo podle statistiky Insolvenčního rejstříku v Praze, konkrétně 832. Nejméně pak na Vysočině, a to 81 firem46. Graf 4: Vývoj insolvenčních návrhů od roku 2008 - 2014
Pramen: Insolvenční rejstřík, Creditreform (upraveno autorem DP)47
Insolvenční řízení je zvláštním typem soudního řízení, které má za úkol projednat podle IZ úpadek nebo hrozící úpadek jak fyzických, tak právnických osob48, tedy podnikatelů i nepodnikatelů. Výjimku tvoří použití tohoto řízení vůči České republice, včetně ministerstev,
Creditreform. Vývoj insolvencí v České republice v roce 2014. [online]. [cit. 2015-03-28] Dostupný na WWW:. 47 Creditreform. Vývoj insolvencí v České republice v roce 2014. [online]. [cit. 2015-03-28] Dostupný na WWW:. 48 Srovnej § 3 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). Ostrava: Nakladatelství Sagit, 2013. ISBN: 978-80-7488-003-2. 46
36
obcím, krajům, České národní bance, veřejným školám apod. Jako s každým řízením jsou i zde spojené zásady, které by měly být dodržovány v průběhu celého procesu insolvence:
zásada nemožnosti uspokojení pohledávek mimo insolvenční řízení = věřitelé jsou povinni zdržet se jednání, směřujícího k uspokojení jejich pohledávek mimo insolvenční řízení, ledaže to dovoluje zákon;
zásada rovného postavení = věřitelé, kteří mají zásadně stejné nebo obdobné postavení, mají v insolvenčním řízení rovné možnosti;
zásada spravedlnosti, hospodárnosti, rychlosti a maximálního uspokojené věřitelů = insolvenční řízení musí být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn, a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů;
zásada ochrany práv nabytých v dobré víře = práva věřitele nabytá v dobré víře před zahájením insolvenčního řízení nelze omezit rozhodnutím insolvenčního soudu ani postupem insolvenčního správce.
Zabezpečení maximálního uspokojení věřitelů vyplývá z ekonomické podstaty insolvence. K uspokojování pohledávek věřitelů slouží majetková podstata dlužníka. Jedná se o soubor práv, movitých i nemovitých věcí, peněžních prostředků, jiných penězi ocenitelných hodnot atp., určených ke zpeněžení nebo uspokojení věřitelů.49 Zajištění věřitelé se uspokojují ze 100 % výtěžku zpeněžení předmětu zajištění po odečtení odměny a nákladů insolvenčního správce na správu a zpeněžení majetkové podstaty. Kromě zajištěných věřitelů se v insolvenčním řízení mohou objevit i nezajištění věřitelé, kteří své pohledávky přihlašují do insolvenčního řízení. Výše uspokojení přihlášených pohledávek se pak může lišit podle zvoleného způsobu řešení úpadku. V případě oddlužení je minimální hranice uspokojení přihlášených věřitelů z majetkové podstaty alespoň ve výši 30 % celkové hodnoty pohledávek. Tato hranice je stanovena jako minimální, v praxi však může věřitel v případě oddlužení inkasovat v závěru i více. Zde tedy jasně vidíme, že navzdory občasného přesvědčení, zásada maximálního uspokojení věřitelů potlačena není. Uspokojení jednotlivých věřitelů pak probíhá formou distributivního rozhodnutí, který má podle T. Richtera podobu: 50
§ 206 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). Ostrava: Nakladatelství Sagit, 2013. ISBN: 978-80-7488-003-2. 50 RICHTER, Tomáš. Insolvenční právo. 1 vyd. Praha: ASPI, 2008, 73 s. ISBN 978-80-7357-329-4. 49
37
A= L + C kde:
A … Aktiva (Assets) L…. Závazky (Liabilities) C … Vlastní kapitál (Capital, Equity, Sharehoulders‘ funds)
Výraz „L+C“ představuje požadavky věřitelů a vlastníků - akcionářů. Vlastní kapitál zde chápeme jako zdroje od společníků a nerozdělený zisk. Nárok věřitelů tvoří fixní část, zatímco nárok společníků tvoří zbytek majetku po uspokojení věřitelů. V širším smyslu lze říci, že se jedná o jakousi frontu na majetku společnosti. Pokud bychom tento nárok věřitelů chtěli dále rozšířit, využijeme podrobnější typologii nároků ve formě:51 As + A = (Ls + Lg + Lj) + (Cp + Cc)
požadavky věřitelů a vlastníků
Kde:
As… Aktiva (Assets) zatížená zajišťovacími právy A… Aktiva (Assets) prostá zajišťovacími právy Ls… Zajištěný seniorní dluh (Secured-senior debt) Lg…Obecný dluh (General debt) Lj…Podřízený nebo juniorní dluh (Subordinated or junior debt) Cp…Prioritní akcie (Preferred stock) Cc…Kmenové akcie (Commin stock)
Majetková struktura podniku včetně zajištěných a nezajištěných aktiv je dána výrazem „As + A“. Zde frontu na majetek tvoří závazky v různých formách. Pořadí uspokojování je závislé na pořadí ve frontě v pravé straně rovnice. Nejprve bude uhrazen zajištěný seniorní dluh „Ls“ z majetku „As“. Poté jsou uhrazeny obecné a podřízené dluhy „Lg a Lj“ z majetku „A“. Zbytek bude rozdělen mezi vlastníky. Projednání uspokojení věřitelů probíhá na shromáždění všech přihlášených věřitelů. Tomuto shromáždění se také říká schůze věřitelů. Schůze věřitelů může rozhodnout, jakým způsobem bude úpadek řešen.52 Právo hlasovat na schůzi mají všichni přítomní nebo zastoupení věřitelé. Hlasy se počítají podle každé přihlášené 1 Kč a k platnosti volby musí být přikloněna prostá většina platných hlasů. Vedle věřitelů a dlužníků se
RICHTER, Tomáš. Insolvenční právo. 1 vyd. Praha: ASPI, 2008, 73 s. ISBN 978-80-7357-329-4. Poznámka: Při rozhodování o konkrétním způsobu řešení úpadku musí insolvenční soud ze zákona zajistit zvolení takového způsobu, který bude šetrný k dlužníkovi a zároveň přinese maximální uspokojení věřitelům. 51 52
38
insolvenčního řízení účastní i jiné osoby. Předně je to insolvenční soud a insolvenční správce. Povolení pro výkon činnosti insolvenčního správce vydává Ministerstvo spravedlnosti. Insolvenčním správcem podle zákona může být:53
Fyzická osoba, která se oprávněna vykonávat činnosti insolvenčního správce.
Insolvenčním správcem je rovněž i veřejná obchodní společnost nebo zahraniční obchodní společnost nebo zahraniční sdružení, které poskytuje stejné záruky ručení společníků jako veřejná obchodní společnost, a je založená podle práva členského státu Evropské unie, členských států Dohody o evropském hospodářském prostoru (dále jen "zahraniční společnost") a která je oprávněna vykonávat činnost insolvenčního správce.
Osoba splňující věcné předpoklady pro výkon této funkce, mezi které se řadí znalosti, odbornost, bezúhonnost, způsobilost k právním úkonům, odpovědnost atp.
2.1.1 Průběh insolvenčního řízení K zahájení insolvenčního řízení může dojít na základě návrhu podaného dlužníkem, ale i věřitelem.54 Insolvenční návrh musí obsahovat označení jednotlivých účastníků. Návrh musí obsahovat dokumenty zakládající nárok věřitelů. Pokud podal návrh věřitel, musí označit další věřitele dlužníka. K návrhu se musí připojit přihlášky všech splatných pohledávek. Insolvenční soud je oprávněn v tomto stádiu požadovat po navrhovateli zálohu na náklady řízení, která slouží k úhradě nákladů a odměny insolvenčního správce. Výše zálohy podle IZ může činit až 50 000 Kč. V případě, že by navrhovatel nezaplatil soudu stanovenou zálohu, může se řízení o rozhodnutí insolvenčního návrhu zastavit. Zaplacenou zálohu je možné uplatnit jako pohledávku za majetkovou podstatou dlužníka.55 Podle zjištěných informací, soudy v praxi využívají možnost zaplacení zálohy předem téměř v každém řízení a to z důvodů každoročního rostoucího počtu insolvenčních návrhů. V případech, kdy by soudy nevyžadovaly úhradu zálohy od navrhovatele předem, docházelo by k jejímu vyplacení ze státní pokladny. V ekonomickém vyjádření by pak výše vyplacené zálohy ze státní pokladny jen za rok 2014 činila až 1 757 000 000 Kč (vypočítáno podle počtu insolvenčních návrhů podaných za rok 2014 z grafu č. 1). Ještě před zahájením insolvenčního řízení může věřitel uspokojit svou pohledávku skrze moratorium, což představuje vypořádání smluvního vztahu skrze smírný proces. Během moratoria nesmí být vydáno rozhodnutí o úpadku. I přes to mohou oprávněné osoby či věřitelé
Zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích. Ostrava: Nakladatelství Sagit, 2013. ISBN: 978-80-7488-003-2. Poznámka: Na rozdíl od hrozícího úpadku, ve kterém je oprávněný tento krok provést pouze dlužník. 55 § 108 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). Ostrava: Nakladatelství Sagit, 2013. ISBN 978-80-7488-003-2. 53 54
39
přihlašovat své pohledávky. Moratorium končí uplynutím stanovené doby, na kterou bylo vyhlášeno, nebo zrušením insolvenčním soudem. Jestliže povinnost vést insolvenční řízení stále přetrvává, po zrušení moratoria se pokračuje k vydání rozhodnutí o úpadku. Insolvenční řízení začíná běžet zveřejněním vyhlášky insolvenčního soudu, nejpozději do 2 hodin od podání návrhu. 56 Se zahájením insolvenčního řízení jsou spojené účinky uvedené v § 109 IZ. S podáním návrhu na zahájení insolvenčního řízení souvisí i „šikanózní návrhy“, které jsou v dnešní době velmi diskutovaným problémem, protože je některé firmy stále častěji využívají v rámci konkurenčního boje. Problém jednání spočívá v podání návrhu na zahájení insolvenčního řízení na základě smyšlených, nebo nejednoznačných pohledávek. Do dvou hodin pak dochází ke zveřejnění podaného návrhu v insolvenčním rejstříku a prosperující firma se pro nestranného pozorovatele stává neschopnou uhrazovat své závazky. Veřejná dostupnost této informace může následně vést ke ztrátě zákazníků. Objevují se návrhy na zrušení povinnosti insolvenčního soudu uveřejnit návrh na zahájení insolvence do dvou hodin. S delší lhůtou by měl být soudce schopen zhodnotit, zda je návrh oprávněný, nebo je pouze jen nástrojem likvidace konkurence. Rozhodnutí o úpadku nebo hrozícím úpadku dlužníka vydává soud. Obsahuje informace, týkají se schůze věřitelů a přezkumného jednání. Po vydání rozhodnutí začíná běžet lhůta 30 dnů na přihlašování pohledávek dalších věřitelů, které vyzve insolvenční soud. Do insolvenčního řízení přihlašují věřitelé i ty pohledávky, které jsou již vykonatelné či vymáhané skrze exekuční řízení. Na přihlášce musí věřitelé uvést výši pohledávky v českých korunách57 a popsat důvod vzniku pohledávky a uvést, zda je pohledávka vykonatelná, splatná a zajištěná. Musí také připojit kopie smluv a popřípadě doklady vyplývající z účetnictví nebo daňové evidence věřitele. Podle § 203 IZ věřitelé, kteří vlastní pohledávky za majetkovou podstatou a jim na roveň postavené, uplatňují v insolvenčním řízení své právo vůči insolvenčnímu správci. Přihlášení pohledávek má svůj význam také s ohledem na promlčení. Pokud by věřitel svou pohledávku v insolvenčním řízení nepřihlásil, například kvůli obavě z možného zániku části pohledávky díky oddlužení, může dojít k jejímu promlčení. Přihlášením pohledávky se zastavuje promlčecí lhůta. Přihlášené pohledávky mohou být v rámci popěrného práva popřeny. Popírat se může a) pravost, tedy to, že pohledávka vůbec nevznikla, byla již promlčena nebo zcela zanikla, b) výše, kdy závazek dlužníka je nižší než přihlášená pohledávka nebo c) pořadí,
§ 101 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). Ostrava: Nakladatelství Sagit, 2013. ISBN 978-80-7488-003-2. 57 Poznámka: Pokud je pohledávka vyčíslena v hodnotě jiné než česká koruna, musí se v přihlášce přepočítat na českou měnu podle kurzu České národní banky v den zahájení insolvenčního řízení nebo podle kurzu v den splatnosti. Pokud věřitel přihlašuje pohledávku nepeněžitou, musí ji vyčíslit v českých korunách podle odhadu. 56
40
tedy že pohledávka nemá právo na výhodné pořadí nebo uspokojení ze zajištění. Popřít pohledávku těmito způsoby může vedle insolvenčního správce či dlužníka taktéž i přihlášený věřitel, který může popřít pouze svou pohledávku58. Přihláška může být taktéž vzata zpět insolvenčním soudem v případě, že nastaly skutečnosti, podle kterých se již na takovou to pohledávku nepřihlíží. Pokud soud vezme zpět přihlášku pohledávky, má přihlášený věřitel nárok na podání žaloby u insolvenčního soudu proti insolvenčnímu správci ve lhůtě 30 dnů. Po vydání rozhodnutí o úpadku a nejpozději do uplynutí lhůty 3 měsíců, dochází k rozhodnutí o způsobu řešení úpadku. Na základě zvoleného způsobu řešení dochází k uspokojení pohledávek přihlášených věřitelů formou konkurzu, reorganizace nebo oddlužení. Procesní postup insolvenčního řízení a možné způsoby řešení jsou přehledně upraveny následujícím schéma č. 3. U reorganizace končí proces řádným splněním reorganizačního plánu. Pokud by v průběhu plnění došlo k jakémukoliv pochybení, reorganizace se zastaví a řízení se změní na konkurz. Tento postup je také aplikovaný v případě oddlužení. Pokud v průběhu oddlužení dlužník pochybí, nebo nastanou skutečnosti, které zakládají zrušení oddlužení, je uspokojování pohledávek věřitelů umožněno pouze skrze konkurz.
Poznámka: Naproti tomu v zákoně o konkurzu a vyrovnání mohl dlužník popřít pohledávku i jiného věřitele, nikoli pouze svou, jak je tomu dnes. 58
41
Schéma 3: Možnosti řešení insolvence
Insolvence Úpadek nebo hrozící úpadek Rozhodnutí o úpadku a způsobu řešení Reorganizace (podnikatelský subjekt)
Konkurz (kterýkoliv dlužník)
Oddlužení
Návrh na povolení
Návrh na prohlášení konkurzu
Návrh na povolení
Návrh zamítnut
Splněním
Návrh povolen
Prohlášení konkurzu
Schválení reorganizačního plánu
Zpeněžení majetkové podstaty
Rozhodnutí o způsobu oddlužení
Ukončení reorganizačního plánu
Realizace konkurzu
Ukončení oddlužení
Změna na konkurz
Návrh zamítnut
Návrh povolen
Splněním
Změna na konkurz
Pramen: Michalová Jana (upraveno autorem DP)59
2.1.2 Oddlužení Oddlužení, neboli osobní bankrot, je jedním ze způsobů řešení úpadku nebo hrozícího úpadku v rámci insolvenčního řízení. Potřeba právní úpravy v podobě oddlužení je velmi důležitá. Jak ukazuje graf č. 4, počet insolvenčních návrhů fyzických osob - spotřebitelů dlouhodobě roste.
MICHALOVÁ, J. Oddlužení fyzických osob v České republice. Bakalářská práce. Brno: Ekonomicko-správní fakulta, 2012. 53 s. 59
42
Meziroční tempo tohoto růstu se ale snižuje. V letech 2008 - 2009 došlo k nárůstu o 118 %, v letech 2009 - 2010 o 149 %, mezi roky 2010 - 2011 o 67 %, v období 2011 - 2012 o 35 %. Meziroční klesající trend zaznamenáváme také v následujících letech. V letech 2012 - 2013 došlo k nárůstu insolvenčních návrhů pouze o 8 % a v období 2013 - 2014 byl zaznamenaný růst pouze o 2 %. Graf 5: Insolvenční návrhy fyzických osob - spotřebitelů Podané insolvenční návrhy spotřebitelů
35000 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0 2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
Rok
Pramen: Insolvenční rejstřík, Creditreform (upraveno autorem DP)60
Novela IZ z roku 2014 umožňuje nejen fyzickým osobám, ale i právnickým, které nejsou podle zákona podnikatelé, využít oddlužení. Podmínkou je, aby tyto osoby neměly dluhy z podnikání.61 Od roku 2014 došlo ke změně právní úpravy oddlužení manželů, nyní jsou bráni jako společníci. Jejich společné oddlužení se provádí jako v případě jednoho dlužníka. Princip užití oddlužení je založen na úvaze, že dlouhodobé nebo dokonce i trvalé vyřazení dlužníka z ekonomicko-sociálních vazeb kvůli dluhům není žádoucí.62 Při nesplnění základních podmínek oddlužení se úpadek řeší formou konkurzu, jak bylo popsáno na schéma č. 3. V roce 2008 bylo podáno celkem 1 936 návrhů na oddlužení fyzických osob. Po skokovém nárůstu v dalším roce dosáhl počet návrhů hodnoty celkem 4237 (graf č. 5). Od ledna 2010 do konce roku 2011 lineárně rostl počet podaných návrhů a taktéž i počet vyhlášených osobních bankrotů (graf č. 6). Od počátku měření byl dosažen vrchol začátkem roku 2014. Počet podaných návrhů dosáhl celkové hodnoty 2 869, z nichž bylo schváleno 2 231. Od této doby je
Creditreform. Vývoj insolvencí v České republice v roce 2014. [online]. [cit. 2015-03-29]. Dostupný na WWW: . 61 Srovnej § 389 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). Ostrava: Nakladatelství Sagit, 2013. ISBN 978-80-7488-003-2. 62 KOZÁK, J. a kolektiv. Insolvenční zákon a předpisy související: Nařízení Rady (ES) o úpadkovém řízení: komentář. 1. vyd. Praha: ASPI, 2008, xxii, 903 s. ISBN 9788073573751.. 60
43
trend klesající, koncem roku 2014 počet návrhů na oddlužení dosáhl 2 508 a povoleno jich bylo 1 764.63 Graf 6: Oddlužení fyzických osob v letech 2009 - 2014
Pramen: Insolvenční rejstřík, Creditreform64
Na celkovém počtu povolených oddlužení se v roce 2014 nejvíce podílela skupina osob ve věku od 31 - 40 let (graf č. 7), a to 30 %. Následovala skupina starších osob ve věku 41 - 50 let zastoupení 26 %. Nejmenší část potom náleží osobám v nejstarší věkové skupině od 61 let a více.
Creditreform. Vývoj insolvencí v České republice v roce 2014. [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupný na WWW:. 64 Creditreform. Vývoj insolvencí v České republice v roce 2014. [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupný na WWW:. 63
44
Graf 7: Povolené oddlužení podle věkové struktury osob v roce 2014
16%;
11%; 17%
61 a více let 51 - 60 let 30%;
41 - 50 let 31 - 40 let do 30 let 26%;
Pramen: Insolvenční rejstřík, Creditreform (upraveno autorem DP)65
Oddlužení probíhá podle § 398 odst. 1 IZ následujícími způsoby: A) Splnění splátkového kalendáře = v praxi nejčastější způsob. V loňském roce bylo touto formou řešeno 97 % všech povolených oddlužení66. Dlužník je po dobu 5 let vázán pravidelnými měsíčními splátkami ze svých příjmů ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky. Pro povolení oddlužení musí dlužník uhradit alespoň minimální zákonnou hranici 30 % zjištěného celkového dluhu. Pokud by v průběhu oddlužení dlužník získal majetek, je povinen použít výtěžek zpeněžení z tohoto majetku na mimořádné splátky, a to i nad rámec splátkového kalendáře. V průběhu celého procesu dohlíží nad dlužníkem insolvenční správce. Ten označuje příjmy a provádí výpočet měsíčních splátek, jejichž část rozděluje mezi nezajištěné věřitele ve stanoveném poměru. V případě, že by dlužník nedosáhl na zákonem stanovenou minimální hranici úhrady dluhu, může využít pomoc třetí osoby. Ta se musí zavázat po dobu splácení přispívat dlužníkovi stanovenou částku. V praxi je časté,
Creditreform. Vývoj insolvencí v České republice v roce 2014. [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupný na WWW: . 66 Creditreform. Vývoj insolvencí v České republice v roce 2014. [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupný na WWW: 65
45
že dlužníkovi zůstane na pokrytí základních životních potřeb jen minimální obnos finančních prostředků.67 B) Zpeněžení majetkové podstaty = „Při oddlužení zpeněžením majetkové podstaty se postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení majetkové podstaty v konkursu. Není-li dále stanoveno jinak, při tomto způsobu oddlužení do majetkové podstaty nenáleží majetek, který dlužník nabyl v průběhu insolvenčního řízení poté, co nastaly účinky schválení oddlužení.“68 Jinými slovy, pokud dlužník nabude majetek v dalším průběhu tohoto řízení, nebude náležet do majetkové podstaty pro zpeněžení. Výčet majetkové podstaty je uveden v § 206 IZ. Majetkovou podstatu zjistí insolvenční správce nejen ze seznamu majetku, který uvedl sám dlužník, ale i z vlastního šetření, které může provést v zájmu zjištění dodatečného majetku dlužníka, který by mohl posloužit k uspokojení pohledávek věřitelů. Za loňský rok využilo formu zpeněžení majetkové podstaty celkem 781 dlužníků, což představuje 3 % z celkového počtu povolených oddlužení. To je o 36,5 % více dlužníků než v předcházejícím roce 2013.69 Oddlužení nabízí věřitelům jistotu, že získají alespoň část peněž nazpět. I přes zákonný minimální zákonnou hranici je v praxi běžné, že jsou věřitelé uspokojováni daleko vyšší mírou. Dlužníci jsou s vidinou prominutí části dluhu motivováni jednat v procesu oddlužení čestně a aktivně. 2.1.3 Konkurz Konkurz představuje druhý způsob řešení úpadku v rámci insolvenčního řízení.70 Konkurz nemá primárně ozdravnou funkci jako oddlužení, ale jedná se spíše o uspokojení pohledávek věřitelů skrze dostupný majetek dlužníka. Je důležité upozornit, že v rámci konkurzu nedochází k zániku nesplacených částí pohledávek jako v oddlužení, kde může až 70 % dluhů zaniknout. Konkurz může bez rozdílů využít kdokoliv. Při prohlášení konkurzu přechází na insolvenčního správce nakládání s majetkovou podstatou dlužníka. Pokud je dlužník právnickou osobou, může
Poznámka: Dlužník může i v případě oddlužení žádat Úřad ČR o poskytnutí sociálních dávek, které by si neměl nechat posílat na svůj účet. Dávky by mohly podlehnout nároku insolvenčního správce a být určeny na úhradu dluhů. Pokud si je tedy dlužník nechá vyplácet formou poštovní poukázky nebo v hotovosti, nemůže o ně přijít. 68 § 398 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). Ostrava: Nakladatelství Sagit, 2013. ISBN 978-80-7488-003-2. 69 Creditreform. Vývoj insolvencí v České republice v roce 2014. [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupný na WWW:. 70 Poznámka: Vedle klasického konkurzu insolvenční zákon umožňuje využití formy nepatrného konkurzu. Podle § 314 a následujících IZ se o nepatrný konkurz jedná, pokud je určen pro dlužníka – fyzickou osobu (spotřebitele). Bez ohledu na to, kolik má tato fyzická osoba věřitelů, či jak je její dluh vysoký. Za druhé může nepatrný konkurz využít dlužník, u kterého nebyl zjištěn celkový obrat přesahující 2 000 000 Kč (za poslední účetní období předcházející prohlášení konkurzu), podmínka mnohosti věřitelů je zde limitována maximálním počtem 50. Nepatrný konkurz se od klasického liší zkráceným řízením a odchylkami uvedenými v insolvenčním zákoně, namísto věřitelského výboru postačí zvolený zástupce věřitelů. 67
46
insolvenční správce vystupovat i v pozici zaměstnavatele, zajišťovat provoz podniku, vést účetnictví apod. U fyzických osob prohlášením konkurzu zaniká společné jmění manželů. Stejně jako v případě oddlužení, počet vyhlášených konkurzů v čase stále roste. Jak ukazuje graf č. 8, v letech 2008 - 2009 došlo k nárůstu vyhlášených konkurzů o 36 %. V následujících letech 2009 - 2010 bylo zaznamenáno pouze nepatrné zvýšení o 3 %. V období 2010 - 2011 došlo opět k vyššímu nárůstu o 11 %. V dalších letech 2011 - 2012 rostl počet vyhlášených konkurzů o necelých 7 %. Mezi lety 2012 - 2013 byl růst o 17 % a v letech 2013 - 2014 došlo k menšímu nárůstu o 8 %. Graf 8: Počet prohlášených konkurzů od roku 2008 - 2014 3000 2224
Konkurzy celkem
2500 2000 1500
1553
1601
2009
2010
1778
2403
1899
1141
1000 500 0 2008
2011
2012
2013
2014
Rok
Pramen: Insolvenční rejstřík, Creditreform (upraveno autorem DP)71
Statistická data z Graf 9 ukazují, počet vyhlášených konkurzů se u právnických osob v roce 2014 meziročně snížil o téměř o 6 % oproti předešlému roku. Naopak tomu bylo u živnostníků. Jejich počet se v roce 2014 zvýšil o více než 30 % oproti roku 2013. Z celkového počtu firem v konkurzu živnostníci tvořili 38 % v roce 2013 a 46 % v roce 2014.
Creditreform. Vývoj insolvencí v České republice v roce 2014. [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupný na WWW: . 71
47
Počet konkurzů PO a živnostníků
Graf 9: Počet konkurzů právnických osob a živnostníků za rok 2013 - 2014 1600 1400
1375
1293 1110
1200 1000
849
800 600 400 200 0 Právnické osoby
Živnostníci
Název osy 2013
2014
Pramen: Insolvenční rejstřík, Creditreform (upraveno autorem DP)72
V konkurzu probíhá uspokojování pohledávek věřitelů podle typu konkrétní pohledávky. Pokud se uspokojují pohledávky za majetkovou podstatou a jim na roveň postavené, probíhá tak kdykoliv v průběhu konkurzního řízení. K uspokojení takovýchto pohledávek se využívá majetková podstata dlužníka, kterou insolvenční správce s co nejmenšími náklady zpeněžení.73 Zajištěné pohledávky jsou uspokojovány ze 100 % výtěžku zajištění. Při určování pořadí zajištěných věřitelů insolvenční soud přihlíží na dobu vzniku zajištění nebo zástavního práva. Pokud je výtěžek zpeněžení majetku vyšší než hodnota pohledávky, zbylá část se použije na úhradu nákladů souvisejících s konkurzním řízením, a až poté na uspokojování pohledávek nezajištěných věřitelů. Pokud je hodnota výtěžku menší, než výše zajištěné pohledávky, může být část neuhrazené pohledávky uspokojována společně s nezajištěnými pohledávkami. Při uspokojení pohledávky zajištěného věřitele zajištění zaniká, což platí i pro případ, kdy zajištěný věřitel nepodal přihlášku do insolvenčního řízení. Tato chyba má za následek ztrátu zajištění a při zpeněžení tohoto majetku je výtěžek poměrně rozdělován mezi přihlášené věřitele. Pohledávky ostatních přihlášených věřitelů tvoří pohledávky nezajištěné (např. ty, které jsou zajištěné, avšak ve zvláštním režimu se staly nezajištěnými). Tyto pohledávky se uspokojují jako podřadné na základě rozvrhového usnesení.74 Pohledávky věřitelů vázané na splnění rozvazovací podmínky se prohlášením konkurzu považují v insolvenčním řízení za
Creditreform. Vývoj insolvencí v České republice v roce 2014. [online]. [cit. 2015-03-31]. Dostupný na WWW: . 73 § 203 odst. 3 a § 296 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). Ostrava: Nakladatelství Sagit, 2013. ISBN 978-80-7488-003-2. 74 Srovnej § 178 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). Ostrava: Nakladatelství Sagit, 2013. ISBN 978-80-7488-003-2. 72
48
nepodmíněné, dokud rozvazovací podmínka není splněna. Na pohledávky věřitelů vázané na splnění odkládací podmínky nemá prohlášení konkurzu vliv.75 Uspokojení pohledávek probíhá formou zpeněžení majetkové podstaty dlužníka. Insolvenční zákon tento proces definuje v § 283 odst. 1: „Zpeněžením majetkové podstaty se rozumí převedení veškerého majetku, který do ní náleží, na peníze za účelem uspokojení věřitelů. Za zpeněžení se k tomuto účelu považuje i využití bankovních kont dlužníka a jeho peněžní hotovosti. Zpeněžením majetkové podstaty se rozumí i úplatné postoupení dlužníkových pohledávek; ujednáními, která tomu brání, není insolvenční správce omezen.“ Zpeněžením majetkové podstaty zanikají jakékoliv účinky nařízené výkonem rozhodnutí nebo exekucí, ostatních závad váznoucích na zpeněžovaném majetku.76 Zpeněžení majetkové podstaty probíhá se souhlasem věřitelského výboru podle insolvenčního správce způsoby uvedenými v § 286 IZ: A) Veřejnou dražbou podle zvláštního právního předpisu (zákona o veřejných dražbách77) = kupní cenu musí stanovit odborným odhadem znalec jak v případě veřejné dražby - provádí ji dražebník na návrh insolvenčního správce, tak v případě prodeje majetku mimo dražbu. Podle získaných informací z praxe je výtěžek z dražby mnohdy vyšší, než byla původně oceněná hodnota znalcem a věřitelé jsou tak dostatečně saturováni. Problém může nastat v případě, pokud znalec významně nadhodnotí cenu majetku. Očekávání věřitelů může způsobovat prodloužení doby prodeje, jelikož budou požadovat výši výtěžku určenou odhadem znalcem. Tato chyba by měla být co nejdříve odstraněna, aby nedošlo k narušení základního principu rychlého a hospodárného uspokojení věřitelů. B) Prodejem movitých věci a nemovitostí podle ustanovení občanského soudního řádu o výkonu rozhodnutí = k prodeji majetku je podle OSŘ oprávněný okresní soud. C) Prodejem majetku mimo dražbu = stejně jako prodej majetku skrze dražbu, i tento způsob zpeněžení majetku musí být založen na odhadu kupní ceny odborným znalcem. Podle § 219 odst. 5 IZ musí být tento odhad odvozen od ceny obvyklé. I přesto, že IZ nedefinuje cenu obvyklou, v praxi se využívá podpůrné právní úpravy v podobě zákona o oceňování majetku78 a to konkrétně v ustanovení § 2, který vymezuje cenu obvyklou
§ 251 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). Ostrava: Nakladatelství Sagit, 2013. ISBN 978-80-7488-003-2. 76 § 285 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). Ostrava: Nakladatelství Sagit, 2013. ISBN 978-80-7488-003-2. 77 Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách. 78 Zákon č. 151/1997 Sb. o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku). 75
49
jako cenu, která by byla dosažena při prodeji stejného nebo obdobného majetku se zvážením dalších okolností, které by mohly mít na cenu majetku vliv. Do úvahy na vliv ceny nespadá působení mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího apod. Mezi mimořádné okolnosti se řadí stav tísně prodávajícího nebo kupujícího. Je tedy jasné, že ani toto ustanovení nelze uspokojivě použít k ocenění majetku za cenu obvyklou, jelikož majetek prodaný v insolvenci je majetek, který je prodáván ve špatné tíživé situaci. Smlouva o prodeji mimo dražbu je účinná až po udělení souhlasu soudem a věřitelským výborem. Kontroverzním tématem může být možnost napadení této smlouvy. Insolvenční zákon umožňuje podat žalobu u insolvenčního soudu do 3 měsíců od zveřejnění smlouvy. Po zpeněžení majetku dlužníka musí insolvenční správce soudu předložit konečnou zprávu, která podává obraz o jeho činnosti a vyčíslení finančních výsledků. Musí připojit přehled jednotlivých druhů pohledávek, které již byly uspokojeny a které nikoliv, přehled výdajů na zpeněžení majetkové podstaty a výše výtěžku. U procesu uspokojování nezajištěných pohledávek se spíše nepředpokládá uspokojení do plné výše pohledávek, avšak určitá míra uspokojení by zde měla být. Podle statistiky vědeckého týmu Výzkumu insolvence můžeme provést rozbor míry uspokojení pohledávek v konkurzním řízení. Celková výše všech pohledávek zkoumaného vzorku byla 30 450 Kč mil. Kč. Z výsledku statistiky a vlastních výpočtů vyplynulo, že uspokojení věřitelů je nejvyšší v případě pohledávek za podstatou (graf č. 10). Pohledávky věřitelů v této skupině byly uspokojeny ze 76,33 %. Dále byly nejvíce uspokojeny pohledávky na roveň postavené, a to ze 45,45 %. Nejhůře dopadly pohledávky nezajištěných věřitelů, u kterých bylo procento uspokojení pouhých 4,55 %.
Poslední
skupinou, která ještě nebyla zmíněna, jsou zajištěné pohledávky. Ty byly podle výsledků uspokojovány pouze z 25,2 %.79 Podle mého názoru jde o velmi nízkou hodnotu, která ukazuje, že i přes ochranný prvek v podobě zajištění, přišli tito věřitelé o tři čtvrtiny hodnoty pohledávky.
doc. Ing. SMRČKA, CSc., L. Úvod. Výzkum insolvence. [online]. [cit. 2015-03-31]. Dostupný na WWW: . 79
50
Graf 10: Uspokojování pohledávek věřitelů v konkurzním řízení
25 000 Kč
Objem v mil. Kč
20 000 Kč 15 000 Kč 10 000 Kč 5 000 Kč 0 Kč
Zajištěné pohledávky
Nezajištěné pohledávky
Pohledávky za podstatou
Celkem pohledávky
5 460 Kč
23 324 Kč
976 Kč
Pohledávky jim na roveň postavené 689 Kč
Uspokojené pohledávky
1 374 Kč
1 061 Kč
745 Kč
313 Kč
Pramen: doc. Ing Luboš Smrčka, CSc., Výzkum insolvence (upraveno autorem DP)80
Věřitelé, jejichž pohledávky před prohlášením konkurzu měly povahu výkonu rozhodnutí nebo exekuce a nebyly v konkurzním řízení uhrazeny, jakožto i ostatní pohledávky, které nebyly uhrazeny v rámci konkurzu, mohou být po skončení uspokojeny skrze výkon rozhodnutí nebo exekuci. Toto právo mohou věřitelé uplatnit ve lhůtě 10 let od zrušení konkurzu. 2.1.4 Reorganizace Reorganizace je poslední ze tří způsobů umožňujících uspokojení pohledávek věřitelů v insolvenčním řízení. Základní definice reorganizace vychází z postupného a co nejvyššího uspokojování věřitelů při zachování chodu podnikatelské činnosti dlužníka. Pomocí reorganizačního plánu schváleného věřitelským výborem a insolvenčním soudem dochází k uspokojování věřitelů. Podnikatelská činnost přitom zůstává zachována. Reorganizaci nelze využít u podnikatelských subjektů v likvidaci, obchodníků s cennými papíry nebo osob, které mohou podnikat na komoditní burze. Reorganizace společně s konkurzem vytváří podmínky pro řešení úpadku právnických osob. Právní úprava revitalizačního procesu v podobě reorganizace právnických firem přispěla ke snížení dopadů velké finanční krize v roce 2008. Jak ukazuje graf č. 11, od roku 2008 do roku 2010 docházelo k rostoucímu počtu firem využívajících reorganizaci. V roce 2011 došlo k mírnému poklesu a trend stagnoval. V roce 2013 došlo dokonce ke zlepšení situace na trhu firem a k poklesu počtu firem v reorganizaci.
doc. Ing. SMRČKA, CSc., L. Úvod. Výzkum insolvence. [online]. [cit. 2015-03-28]. Dostupný na WWW: . 80
51
Ke skokovému nárůstu o 158 % došlo díky změně v legislativních pravidlech. Od 1. 1. 2014 mohla řada firem, která doposud nesplňovala podmínky reorganizace, žádat o povolení řešení úpadku touto formou. Novela snížila limit pro roční úhrn čistého obratu za poslední účetní období předcházejícímu insolvenčnímu návrhu na 50 000 000 Kč a minimální počet zaměstnanců na 50. V roce 2014 bylo schváleno celkem 31 reorganizací podnikatelských subjektů. Vybrané konkrétní společnosti uvádí Tabulka 2. Graf 11: Počet povolených reorganizací od roku 2008 - 2014
Počet povolených reorganizací
35 30 25 20 15 10 5
13
6
0 2008
31
19 17
17 12
2009
2010
2011
2012
2013
2014
Pramen: Insolvenční rejstřík, Creditreform (upraveno autorem DP)81
Tabulka 2: Vybrané společnosti, u kterých byla povolena reorganizace v roce 2014 Název Společnosti
Stav řízení
Sídlo společnosti
VOKD, a.s.
Povolena reorganizace
Ostrava
JOB AIR Technic a.s.
Povolena reorganizace
Mošnov
Via Chem Group a.s.
Povolena reorganizace
České Budějovice
Miltra B s.r.o.
Povolena reorganizace
Městečko Trnávka
HEAVY MACHINERY SERVICES a.s.
Povolena reorganizace
České Velice
Pramen: Insolvenční rejstřík (upraveno autorem DP)82
Creditreform. Vývoj insolvencí v České republice v roce 2014. [online]. [cit. 2015-03-25]. Dostupný na WWW: . 82 Insolvenční rejstřík. [online]. [cit. 2015-03-29]. Dostupný na WWW: . 81
52
Sanační postup v podobě reorganizace, i přes prolomené limity novely IZ z roku 2014, využívá jen malé procento podnikatelských subjektů. Vysvětlit to lze tím, že společnosti již nejsou životaschopné a jakákoliv ozdravná opatření by dřív nebo později vedla k finančním problémům. Jako další důvod uvádí E. Kislingerová z týmu Výzkum insolvence následující teorii: „z řady statistických zkoumání a také rozborů konkrétních případů vyplývá, že v některých případech – pokud je to výhodné a pro věřitele vhodné – je provoz dlužníkova podniku a jeho celistvost zachována i při konkurzu, naopak některé reorganizace jsou celkově nastaveny tak, že z dlužníkova podniku je v provozu zachována pouze dosti malá část. Ve skutečnosti tedy sice máme na výběr metodu tak zvaně sanační a metodu tak zvaně likvidační, ale výsledek vždy záleží na jejich použití, nikoliv na tom, co si představoval zákonodárce v době, kdy předpis tvořil“.83 Jinak řečeno, zvolení určitého způsobu řešení úpadku může v konkrétních případech vyústit v rozdílné situace. I přes to, že je reorganizace sanačním způsobem, může vést až k likvidaci podniku. Věřitel by si měl uvědomit, že zvolením optimálního způsobu řešení úpadku může maximalizovat uspokojení své pohledávky. K hodnocení efektivnosti zvoleného způsobu mohou využít: A. Očekávaný výtěžek zpeněžením celkového majetku podniku = zajištění věřitelé budou preferovat spíše konkurz, pokud jejich majetek bude zajištěný aktivy dlužníka. Při konkurzu bude jejich majetek zpeněžen a oni mohou dostat až 100 % hodnoty pohledávky z výtěžku zpět. Podle grafu č. 10 už ale víme, že průměrná míra uspokojování zajištěných věřitelů se pohybuje pouze kolem 25 %. Nejefektivnější způsob přestavuje kombinaci zachování provozu a zpeněžení části majetku dlužníka, tedy uspokojení zajištěných věřitelů spojené se sanací dlužníka. B. Hodnotu podniku nebo jeho části při jeho revitalizaci a zachování provozu = revitalizace podniku a zachování provozu vychází z § 316 IZ, který definuje tento proces jako: „postupné uspokojování pohledávek věřitelů při zachování provozu dlužníkova podniku, zajištěné opatřeními k ozdravění hospodaření tohoto podniku podle insolvenčním soudem schváleného reorganizačního plánu s průběžnou kontrolou jeho plnění ze strany věřitelů.“ Před zahájením insolvenčního řízení se může dlužník domluvit s podstatnou částí věřitelů na reorganizaci podniku nebo jeho části a reorganizačním plánu. Takto mohou snížit obě strany časovou náročnost insolvenčního řízení. Reorganizace se zahajuje na základě návrhu na
Výzkum insolvence. Tým výzkumu insolvence k návrhu na snížení vstupní brány pro reorganizaci. [online]. [cit. 2015-0329]. Dostupný na WWW: . 83
53
povolení reorganizace, který může podat i přihlášený věřitel. Po podání návrhu vypracuje insolvenční správce zprávu o stavu finanční a hospodářské situace dlužníka a uvede všechny jemu dostupné informace, které by mohly jakkoliv ovlivnit proces reorganizace. Společně s návrhem na povolení reorganizace podá dlužník již schválený reorganizační plán. Ten musí obsahovat dělení věřitelů podle jednotlivých skupin, určení provedeného způsobu reorganizace, vzniklá opatření a informace o trvání provozu podniku nebo jeho části. Důležitou informací je vliv průběhu reorganizace na zaměstnanost podniku.84 Hlasování o schválení probíhá v rámci jednotlivých skupin věřitelů. Pro schválení reorganizačního plánu konkrétní skupiny musí být s to alespoň polovina celkové jmenovité hodnoty pohledávek hlasujících věřitelů v dané skupině. Reorganizační plán může být insolvenčním soudem zrušen do půl roku (v některých případech až do 3 let) od jeho účinnosti, pokud insolvenční soud, nebo správce zjistí, že byly některému věřiteli neoprávněně přiřazeny výhody, na které nemá nárok, popřípadě, že při schválení reorganizačního plánu někdo postupoval podvodně. Pokud již tedy dojde ke zrušení, mohou věřitelé uplatňovat své nároky jako by reorganizační plán nebyl nikdy přijat. Pokud to konkrétní situace dovolí, pro účely reorganizace může být využito více způsobů uspokojení pohledávek, které budou nyní popsány. Reorganizaci lze provést zejména prostřednictvím níže uvedených opatření:85 A) Restrukturalizací pohledávek věřitelů, spočívající v prominutí části dluhů dlužníka včetně jejich příslušenství nebo v odkladu jejich splatnosti = restrukturalizace pohledávek nemusí být nutně prováděna pouze skrze insolvenční řízení. Je možné ji provést neformální cestou v podobě dohody mezi smluvními stranami. V rámci restrukturalizace pohledávek obvykle dochází k dohodě mezi věřiteli a dlužníky na změně splatnosti a výši pohledávek.86 B) Prodejem celé majetkové podstaty nebo její části anebo prodejem dlužníkova podniku = v rámci formální reorganizace má sbor věřitelů kontrolu nad celým procesem zpeněžení po celou dobu reorganizace a rizika neuspokojení pohledávek jsou minimalizována. U neformální reorganizace, která neprobíhá skrze insolvenční řízení, management podniku provede zpeněžení majetkové podstaty a z ní uhradí závazky věřitelů. Ta ale nesmí být provedena u společností, které jsou v úpadku.
§ 340 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). Ostrava: Nakladatelství Sagit, 2013. ISBN 978-80-7488-003-2. 85 § 341 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). Ostrava: Nakladatelství Sagit, 2013. ISBN 978-80-7488-003-2. 86 Poznámka: Věřiteli umožňuje odepsat část pohledávky za úpadcem zaniklé z důvodu prominutí dluhu do daňově účinných nákladů podle § 24 odst. 2 písm. y) ZDP a § 8 zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů. Taktéž státní podpora reorganizace spočívá v osvobození příjmů dlužníka od daně z příjmů ve zdaňovacím období, ve kterém byla soudem povolena reorganizace, a v období bezprostředně následujícím, obojí podle § 19 odst. 1 písm. m) ZDP. 84
54
C) Vydáním části dlužníkových aktiv věřitelům nebo převodem těchto aktiv na nově založenou právnickou osobu, ve které mají věřitelé majetkovou účast = převod veřejných i soukromých práv a závazků náležících k podniku vychází z ustanovení NOZ z § 2175 a následujících. D) Fúzí dlužníka - jde o spojení právnické osoby s jinou osobou nebo převodem jeho jmění na společníka se zachováním, nebo změnou práv třetích osob, připouštějí-li to právní předpisy o hospodářské soutěži. Typickým příkladem je sloučení zanikající společnosti s druhou, která pokračuje ve své činnosti. V případě fúze přebírá nástupnická společnost závazky dlužníka. E) Vydáním akcií nebo jiných cenných papírů dlužníkem nebo novou právnickou osobou podle písmene c) nebo d) = zvýšení základního kapitálu vstupem nového investora se bude řídit rozhodováním věřitelů. Pokud bylo zvýšení základního kapitálu jedinou možností reorganizace, považuje se za ukončenou zvýšením základního kapitálu po zápisu do obchodního rejstříku. F) Zajištěním financování provozu dlužníkova podniku nebo jeho části = podnik může v rámci reorganizace požádat o podporu provozu podniku, nebo jeho zachovávané části formou úvěrového financování. Vzniklá pohledávka má pak ke vztahu ostatních věřitelů v případě reorganizace i konkurzu nadřazenou prioritu, protože stojí nad pohledávkami zajištěných věřitelů. Instituce poskytující financování má po celou dobu detailní informace o hospodaření podniku dlužníka.87 Nad úvěrovou pohledávkou zajišťující financování stojí už jen pohledávka spojená s výdaji a odměnou insolvenčního správce. G) Změnou zakladatelského dokumentu nebo stanov anebo jiných dokumentů upravujících vnitřní poměry dlužníka. Reorganizace může být ukončena řádně, pokud dlužník splní reorganizační plán nebo jeho podstatnou část, nebo změnou na konkurz, pokud dlužník pochybil při plnění svých povinností. Vzhledem k absenci statistických dat v oblasti reorganizace podniku není možné určit míru uspokojení věřitelů, na rozdíl od konkurzu.
2.2 Vymáhání pohledávek v exekučním řízení Exekuční řízení se využívá k nucenému vymáhání pohledávek, v našem případě smluvních. Právní úprava exekuce je zakotvena v zákoně č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti. I přes to, že exekuční řízení svou legální definici postrádá, můžeme jej
§ 357 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). Ostrava: Nakladatelství Sagit, 2013. ISBN 978-80-7488-003-2. 87
55
klasifikovat jako: „ řízení, v němž je postihován majetek dlužníka a na základě rozhodnutí soudu vymáhána pohledávka věřitele.“88 V této části diplomové práce si rozebereme základní principy exekučního řízení a provedeme rozbor jednotlivých způsobů vymáhání pohledávek skrze exekuční řízení s přihlédnutím na právní a ekonomické důsledky. Jak dokazuje graf č. 12. jedná o významný nástroj v oblasti vymáhání pohledávek. Počet nařízených exekucí se za posledních 5 let sledovaného období pohybuje průměrně okolo 850 000. Považuji za důležité zdůraznit, že jde o počet vyhlášených exekucí, nikoliv o počet dlužníků. Řada z nich totiž na svou osobu může mít vyhlášeno i více exekucí. Nejhorší situace v počtu nařízených exekucí byla v roce 2011, kdy došlo oproti předchozímu roku 2010 k nárůstu počtu exekucí téměř o 30 %. Klesající trend v dalších letech mohlo být zapříčiněn změnou v legislativních pravidlech, vedoucích ke zvýšení soudního poplatku u elektronického platebního rozkazu, nebo snížení odměn exekutorů a advokátů. V roce 2014 ale došlo opět ke zvýšení počtu exekucí o 13 %. Graf 12: Počet nařízených exekucí od roku 2010 - 2014 1200000 959538
1000000 800000
883484
878496 775946
740568
600000 400000 200000 0 2010
2011
2012 Rok
2013
2014
Pramen: Ministerstvo spravedlnosti ČR (upraveno autorem DP)89
Cílem exekučního řízení je: „přimět dlužníka (povinného), v naprostém souladu se zákonem, řešit momentální finanční problém, ať už tento problém vznikl nedbalostí či vědomě. Cílem exekuce je vyřídit ji co nejrychleji. Rychlost vyřízení je důležitá, protože s narůstající dobou
Exekutorská komora České republiky. 1. Exekutorský slovníček. [online]. [cit. 2015-04-03]. Dostupný na WWW: . 89 Poradnaveritele.cz. Exekuce v roce 2014: velký nárůst exekucí oproti předchozímu roku 2013. [online]. [cit. 2015-03-31]. Dostupný na WWW: . 88
56
totiž narůstá i výše celkové dlužné částky.“90 Podle EŘ můžeme definovat některé zásady, podle kterých se musí postupovat při dosažení cíle exekučního řízení:
Zásada přiměřenosti - exekutor při svém rozhodování činí úkony, které jsou v souladu s řízením o výkonu rozhodnutí soudu prvého stupně.
Zásada mlčenlivosti - exekutor má povinnost zachovat mlčenlivost o skutečnostech týkajících se účastníků řízení, tato povinnost nemusí být dodržena vůči zaměstnancům exekutora.
Zásada přiměřenosti - měl by být zabaven jen majetek nejvýše v rozsahu bezpečně postačující k uhrazení vymáhané pohledávky a jejího příslušenství, které se pravděpodobně stane splatným po dobu trvání exekuce, pravděpodobných nákladů oprávněného a pravděpodobných nákladů exekuce
Zásada odpovědnosti - exekutor musí uhradit újmu, kterou způsobil v souvislosti s činností podle EŘ.
Zásada věcné a místní příslušnosti - věcně příslušný exekuční soud je okresní soud. Místně příslušný je exekuční soud v místě trvalého bydliště nebo sídla společnosti povinného.
Zásada rychlého a účelného postupu - exekuční řízení probíhá bez zbytečného odkladu.
Zásada přednostního uspokojování - výčet EŘ uvádí, které pohledávky mohou být uspokojeny přednostně. S přednostním uspokojením souvisí také pořadí uspokojování pohledávek podle toho, kdy došel exekuční návrh exekutorovi.
Exekučnímu řízení předchází nalézací řízení, ve kterém se vede spor mezi dlužníkem a věřitelem. V tomto řízení dochází k přiznání práva věřitele na uspokojení pohledávky. Pokud ani tak nedojde k úhradě přiznané pohledávky, rozsudek nalézacího řízení se stává exekučním titulem. Na základě exekučního titulu, který musí být vykonatelný, požádá věřitel soud, aby došlo k zahájení exekučního řízení. Pro objasnění uvedených postupu je nezbytné blíže specifikovat co je to exekuční titul a co znamená, že je vykonatelný: Exekučním titulem se podle § 40 exekučního řádu rozumí:
I.
vykonatelné rozhodnutí soudu, pokud přiznává právo, zavazuje k povinnosti nebo postihuje majetek,
vykonatelné rozhodnutí soudu a jiného orgánu činného v trestním řízení, pokud přiznává právo nebo postihuje majetek,
vykonatelný rozhodčí nález,
Exekutorský úřad Frýdek-Místek. Pro dlužníky. [online]. [cit. 2015-04-03] Dostupný na WWW: . 90
57
notářský zápis se svolením k vykonatelnosti sepsaný podle zvláštního právního předpisu nebo exekutorský zápis,
vykonatelné rozhodnutí orgánu veřejné správy včetně platebních výměrů, výkazů nedoplatků ve věcech daní a poplatků a jiných rozhodnutí, jakož i vykonatelný smír,
vykonatelné rozhodnutí a výkaz nedoplatků ve věcech nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení,
II.
jiná vykonatelná rozhodnutí a schválené smíry a listiny, jejichž výkon připouští zákon. Exekuční titul je vykonatelný, pokud uplyne lhůta k plnění stanovená rozhodnutím soudu91.
Soud návrhu oprávněného vyhoví vydáním usnesení a pověřením soudního exekutora k provedení výkonu rozhodnutí vůči povinnému. Jak již bylo řečeno v 1. kapitole, věřitel a dlužník je v řízení o výkonu rozhodnutí označován za oprávněného a povinného. Exekutor provádí výkon exekučních rozhodnutí a řídí exekutorský úřad. S exekutorem spolupracuje také exekutorský koncipient a vykonavatelé exekutora, kteří jsou jeho zaměstnanci. Nad exekutory stojí Exekutorská komora České republiky. Jedná se o orgán samosprávy exekutorů, který provádí dohled nad jejich činností. Exekutorská komora provozuje Centrální evidenci exekucí, obdobu Insolvenčního rejstříku. Jedná se o veřejný seznam obsahující informace o exekučních řízeních na našem území. Exekutorské komoře je nadřazeno Ministerstvo spravedlnosti. 2.2.1 Průběh exekučního řízení Samotnému exekučnímu řízení by vždy mělo přecházet zaslání výzvy k plnění povinnému. Ta má plnit funkci poslední výstrahy. Podle § 142 písm. a OSŘ by takto měl věřitel učinit, i pokud chce požadovat náhradu nákladů řízení vůči dlužníkovi v rámci nalézacího řízení. Podle konstatování viceprezidenta Exekutorské komory ČR Mgr. Davida Koncza, výzvu využívají věřitelé z 95 %.92 Exekuční řízení může být zahájeno pouze na návrh oprávněného, který musí disponovat vykonatelným exekučním titulem. Exekutor jej předá soudu a požádá o zahájení exekuce. Pokud oprávněnému soud vyhoví, vydá usnesení o nařízení exekuce a zároveň pověří exekutora provedením výkonu rozhodnutí. Současně s vydáním usnesení se dlužníkovi zakazuje nakládat
§ 161 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. Ostrava: Nakladatelství Sagit, 2011. ISBN 978-80-7208-854-6. Exekutorská komora České republiky. Předžalobní výzva zajistila kvalitní a včasné informování dlužníků (28.3.2015). [online]. [cit. 2015-04-03]. Dostupný na WWW: . 91
92
58
s majetkem, který by mohl být postihnut exekucí. Nucený výkon rozhodnutí mohou provádět soudy skrze své soudní vykonavatele, a to v případě výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí, nebo již zmiňovaní soudní exekutoři. Výběr soudního exekutora pro výkon rozhodnutí náleží věřiteli. Soudní exekutoři mohou provádět výkon své činnosti na území celého státu, což vede k posílení pozice známých exekutorských úřadů a oslabení těch menších. Právě tato situace je v posledních dnech, v exekutorských kruzích, velmi diskutovanou. Menší exekutorské úřady chtějí prosadit podmínku teritoriality, která navrhuje, aby byl přidělen věřiteli ten soudní exekutor, který je místně příslušný okresnímu, nebo krajskému soudu v místě dlužníka. V praxi by to pak znamenalo rovnoměrné rozdělování případů v daném okrese, nebo kraji. Je jasné, že se názory na tuto chystanou novelu liší. Například podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (dále jen „AMSP ČR“), se jedná o špatný návrh, který může ohrozit stabilitu podnikatelského a bankovního prostředí. Pokud si věřitel nebude moci vybrat exekutora, je možné, že dojde k ohrožení jeho pohledávek. Také podle AMSP ČR princip teritoriality zamezuje konkurenci jednotlivých exekutorských úřadů. Je možné, že dojde k přetížení, nebo naopak nevyužití jednotlivých exekutorských úřadů. Podle K. Havlíčka, který je předsedou AMSP ČR, může tato situace dopadnout negativně nejen na věřitele, ale i dlužníky. „Toto opatření nejenže sníží vymahatelnost, ale dostaneme se opět do stavu, kdy si věřitelé budou najímat vlastní vymáhací agentury a pohledávky se budou řešit mimosoudní cestou. Firmy a banky potom tento stav promítnou do svých kalkulací a zdraží se zboží i služby.“93 Vedle toho stojí opačný názor uvedený na portálu Exekutorské komory České republiky. „Změna místní příslušnosti nepovede ke snížení vymahatelnosti práva. Úspěšnost provedení exekuce závisí na tom, zda má dlužník nějaký majetek a na provedení výkonu prostředky podle zákona. Jelikož je způsob provedení exekuce stanoven pro všechny exekutory stejný, ať už exekutor provádí svou činnost v kterémkoliv obvodě v České republice.“ 94 Místní teritorialitu podporují kromě Exekutorské komory ČR i Soudcovská unie, Notářská komora ČR, Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR, organizace Člověk v tísni nebo ministr pro lidská práva a rovné příležitosti Jiří Dienstbier. Vliv změny teritoriality ukáže časem až praxe.
FinExpert.cz AMSP ČR: Návrh na místní příslušnost exekutorů poškodí věřitele i dlužníky. [online]. [cit. 2015-03-31]. Dostupný na WWW: . 94 Exekutorská komora České republiky. Místní příslušnost nepovede ke snížení vymahatelnost (12. 3. 2015). [online]. [cit. 2015-03-31]. Dostupný na WWW: . 93
59
Soudní exekutor, ať už na žádost věřitele, nebo podle místní teritoriality, provede předběžnou výzvu dlužníka k úhradě dluhu. Pokud dlužník uhradí svůj závazek v této části do 15 dnů, náklady a odměna soudního exekutora se snižují o 50 %. V opačném případě dojde k rozhodnutí o způsobu provedení exekuce soudním exekutorem, vydáním tzv. exekučního příkazu. Ten obsahuje informace týkající se majetku dlužníka, který může být postižen způsoby provedení exekuce. Exekutor musí volit takový způsob exekuce, který není zřejmě nevhodný, například nepoměrem zabavené věci k výši dluhu. Exekuci nelze provést, pokud exekuční příkaz nenabyl právní moci, nedošlo k zápisu do rejstříku exekucí, nebo došlo k zastavení exekuce, pokud dlužník podal návrh na zahájení insolvenčního řízení. Při zahájení insolvenčního řízení musí exekutor předat zjištěný majetek do majetkové podstaty, ze které se budou věřitelé kolektivně uspokojovat. Podle § 59 EŘ je provedení exekuce možné vzhledem k typu pohledávky, a to jako peněžitá nebo nepeněžitá. Pořadí přihlášených exekucí určuje, které exekuční příkazy budou uhrazeny jako první. I přes to může dlužník dobrovolně uspokojovat exekuční příkazy podle svých preferencí. Může tak činit pouze v rámci majetku, který nebyl postihnut jiným exekučním příkazem, avšak vztahuje se na něj zákaz nakládání s majetkem. Dlužník se může určitou formou proti exekuci bránit. Může podat odvolání proti usnesení o nařízení exekuce, návrh na zastavení, nebo odklad exekuce. Jestliže žádná z těchto forem obrany nemá vliv pokračování exekučního řízení, exekutor provede výkon podle exekučního příkazu. Poslední částí exekučního řízení je vymožení nákladů exekuce. Ty obvykle spadají na bedra dlužníka. Avšak v situaci, kdy soud zjistí, že je dlužník nemajetný a neexistuje žádná cesta, jak pohledávku vymoci, bude soudní exekutor vymáhat vynaložené náklady po věřiteli. 2.2.2 Exekuce peněžité a nepeněžité pohledávky Exekuci lze provést pomocí způsobů popsaných v podkapitole 1.5.2. Za nejvýznamnější způsoby lze považovat srážky ze mzdy a jiných příjmů povinného, prodej movitých a nemovitých věcí a přikázání pohledávky. V situaci nepeněžitého plnění se poté jedná o odebrání určité věci, nebo provedení nějakého výkonu. Srážky ze mzdy provádí zaměstnavatel z čisté mzdy, tedy po odečtení záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti fyzických osob, pojistného na důchodovém spoření, povinných úhrad sociálního i zdravotního zabezpečení. Jiné příjmy pak mohou tvořit takový důchod povinného, který je považován za mzdu. Konkrétně se jedná o nemocenský příspěvek, starobní důchod, peněžitou pomoc v mateřství, stipendia poskytovaná školami, podporu v nezaměstnanosti aj.95
95
§ 299 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. Ostrava: Nakladatelství Sagit, 2014. ISBN 978-80-7488-023-0.
60
I přes výše uvedené srážky ze mzdy musí povinnému zůstat alespoň minimální nezabavitelná část, pro rok 2015 stanovená ve výši 6 118 Kč/měsíc. Pokud je mzda po srážkách převedena na bankovní účet povinného, který je odstaven exekutorem, povinný se zpravidla ke svým penězům vůbec nedostane. Exekutor příjmy na účtu zabaví bez ohledu na jejich povahu. V případě exekuce je proto výhodné nechat si zasílat veškeré příjmy složenkami a ne převodem na účet. Takto bude mít povinný jistotu pravidelného příjmu. Prodej movitých a nemovitých věcí v exekuci je dalším častým způsobem výkonu rozhodnutí. V rámci tzv. mobiliární exekuce dochází k terénnímu zjištění majetku dlužníka, který je zabaven, převezen do úschovy exekutorského úřadu a následně vydražen. Mobiliární exekuce provádí zpravidla vykonavatelé. I v tomto případě má dlužník možnost obrany. Výčet v § 322 odst. 2 OSŘ uvádí přehled nezabavitelných věcí povinného, jako například snubní prsteny, oděvy a obvyklé vybavení domácnosti, zdravotnické potřeby aj. V odst. 3 tohoto § pak zákon vyjmenovává nezabavitelné části u podnikatelů. Předmětem dražby mohou být tedy ostatní movité a nemovité věci, pozemky, budovy a stavby, byty a nebytové prostory. Exekutorská komora České republiky vede webový portál Portáldražeb.cz,96 kde se na denní bázi evidují dražby nemovitých a movitých věcí a podniků, které byly provedeny soudními exekutory. U způsobu provedení exekuce přikázáním pohledávky dochází k postižení pohledávky povinného u třetí osoby. Nejčastěji se jedná o přikázání z účtu u peněžního ústavu, kde má povinný vedený běžný nebo vkladový účet. Postihnout jde také podíl společníka - povinného. Nepeněžitou pohledávku v exekučním řízení je možné uspokojit provedením práce, nebo změnou určitého stavu. Jedná se především o vyklizení, odebrání určité věci, rozdělení společné věci, nebo provedení určité činnosti. Efektivita vymahatelnosti v exekučním řízení, jak je patrné v grafu č. 13, se pohybuje okolo 5,6 %. I přesto, že se zde nezohledňují exekuce ukončené jiným způsobem než vymožením, nebo ukončením, je tento výsledek alarmující. V porovnání s ostatními zeměmi jsme na jedné z nejnižších úrovní. Podle analýzy Světové banky z roku 2008 je na tom nejlépe Holandsko 94,9 %, UK - 92,3 %, Švédsko 86 %, Rakousko 78 %, Dánsko 76,7 %, Německo 57 %, Finsko - 92,4 %, Norsko 91,8 %, Belgie 90,8 %, Irsko 89,9 %, Portugalsko 82,3 %, Španělsko 82 %, Švýcarsko 60,4 %, Francie 54,1 % Itálie 45,3 %.97
Portáldražeb.cz. [online]. [cit. 2015-04-03]. Dostupný na WWW: . DJANKOV, Simeon, Oliver HART, Caralee MCLIESH, and Andrei SHLEIFER. Debt enforcement Around the world. 2008. [online]. [cit. 2015-04-03]. Journal of Political Economy 116(6): 1105-1149. Dostupný na WWW: . 96 97
61
Graf 13: Uspokojení pohledávek v exekučním řízení od roku 2001 - 2012 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001 0
100000
200000
300000
Počet ukončených exekucí z nařízených
400000
500000
600000
700000
Počet ukončených exekucí vymožením
800000
900000
1000000
Počet nařízených exekucí
Pramen: Exekutorská komora ČR (upraveno autorem DP)98
2.3 Další aspekty vymáhání pohledávek Pohledávky, jako součást účetnictví nebo daňové evidence, musí být pečlivě sledovány. Aby věřitel mohl využít prostředků k obraně proti dlužníkovi, musí mít evidenci všech potřebných dokumentů a listin. Bez precizního přístupu k pohledávkám pak bude jen stěží dokazovat, že má nárok na úhradu, případně na daňové zvýhodnění při řešení snížení hodnoty pohledávek. Z evidence pohledávek by mělo být zřejmé, jaká je výše pohledávky v nominální hodnotě, kdo je dlužník, datum a způsob úhrady, splatnost a předmět prodeje. Je mnoho způsobů, jak může věřitel evidenci pohledávek vést. Nejčastěji se jedná o použití speciálně vytvořených licencovaných softwarů, nebo snadno dostupných kancelářských editorů typu Word a Excel. Využít však lze i pečlivě vedený deníkový zápis. Pohledávky, které nebyly dlužníkem uspokojeny a jsou věřitel vymáhány, s sebou nesou značné rizika. Ve spojitosti s insolvenčním a exekučním řízením mohou tyto pohledávky dočasně nebo trvale ztrácet hodnotu. Kvůli dodržení základních zásad účetnictví musí věřitel vytvořit opravnou položku nebo odepsat určitou výši pohledávky do nákladů. V účetnictví snížení
blog.iDNES.cz. Efektivita exekutorů, tak kolik 40%, 25%, nebo vlastně jenom 6%?. 2013. [online]. [cit. 2015-04-03]. Dostupný na WWW: . 98
62
dočasné hodnoty bude korespondovat se zásadou věrného a poctivého zobrazení a zásadou opatrnosti. Aby věřitelé zcela netratili, mají možnost využít daňovou uznatelnost opravné položky nebo odepsané pohledávky za dlužníkem v insolvenčním řízení. 2.3.1 Opravná položka Jestliže pohledávky vůči dlužníkům dočasně ztratí hodnotu, například v důsledku zahájeného v insolvenčním nebo exekučního řízení, může věřitel tvořit opravné položky dvojím způsobem. Účetním, který je povinný, nebo daňovým, který je dobrovolný. Podmínkou tvorby opravné položky je předpoklad, že pohledávky nejsou promlčené. Ad a.) Účetní opravné položky jsou podle § 25 odst. 1 písm. v) zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) daňově neuznatelné. Účtování opravných položek je upraveno Českým účetním standardem (dále jen „ČÚS“) pro podnikatele č. 005. Tvorba opravné položky, jakožto snížení, nebo zrušení, se zaúčtuje na příslušný účet v účtové skupině 39 - Opravná položka k pohledávkám, obvykle účet 391. Dle ČÚS č. 019 podvojný zápis doplní nákladový účet v účtové skupině 55 - Tvorba a zúčtování opravných položek z provozní činnosti, obvykle účet 559. Tvorba opravné položky se účtuje na vrub nákladového účtu 559 (strana Má dáti, dále jen „MD“) a ve prospěch účtu 391 (strana Dal, dále jen „D“). Zrušení opravné položky se považuje za výnos, avšak do klasických výnosů se neúčtuje. Sníží pouze nákladový účet, související s již vytvořenou opravnou položkou. Zrušení opravné položky se účtuje zrcadlově jako její tvorba. Tedy na stranu MD 391 a D 559. Ad b.) Z pohledu daňového je podle zákona č. 593/1992 Sb. o rezervách pro zjištění základu daně z příjmu (dále jen „ZR“) vytvoření opravné položky možné:
K pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení = „poplatníci daně z příjmů, kteří vedou účetnictví, až do výše rozvahové hodnoty nepromlčených pohledávek přihlášených u soudu od zahájení insolvenčního řízení do konce lhůty stanovené v rozhodnutí soudu o úpadku, nebo do konce lhůty podle insolvenčního zákona. K pohledávkám vyloučeným v § 2 odst. 2, nebo k pohledávkám mezi spojenými osobami vymezenými v zákoně o daních z příjmů nelze tvořit opravné položky, které jsou výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle tohoto ustanovení.“99
K nepromlčeným pohledávkám splatným po 31. prosinci 1994 = od konce sjednané doby lhůty splatnosti pohledávky do 200 000 Kč uplynulo více než a) 18
§ 8 odst. 1 zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmu. [online]. [2015-04-04]. Dostupný na WWW: . 99
63
měsíců, až do výše 50 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky, b) 36 měsíců, až do výše 100 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky.
K nepromlčeným pohledávkám s hodnotou do 30 000 Kč = až do výše 100 % její neuhrazené rozvahové hodnoty bez příslušenství.
K pohledávkám z titulu ručení za celní dluh = jen do výše hodnoty pohledávky odpovídající provedené úhradě celního dluhu.
Aby byly opravné položky pohledávek daňově uznatelné (podle § 24 odst. 2 písm. y) ZDP), musí být dodržena podmínka přihlášení pohledávky do insolvenčního řízení. Daňové opravné položky se netvoří k pohledávkám vzniklým z titulu cenných papírů a ostatních investičních nástrojů, úvěrů, zápůjček, ručení, záloh, plnění ve prospěch vlastního kapitálu, úhrady ztráty obchodní korporace, smluvních pokut a úroků z prodlení, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze závazkových vztahů, k pohledávkám nabytým bezúplatně a k souboru pohledávek.100 Podle výsledku insolvenčního řízení nebo účinného popření pohledávky insolvenčním správcem, věřitelem, nebo dlužníkem, se opravná položka zruší.101 Účetní postup daňové opravné položky při její tvorbě je zachycen na straně MD nákladového účtu 55 - Tvorba a zúčtování opravných položek z provozní činnosti, konkrétně účet 558. Zároveň podvojným způsobem vzniká zápis na straně D účtu 39 - Opravná položka k pohledávkám, přesněji na účtu 391. Zrušení opravné položky jen vytvoří opačný zrcadlový zápis, a to na straně MD 391 a na straně D 558. 2.3.2 Odpis pohledávky Odpis pohledávky představuje trvalé snížení hodnoty pohledávky. Odpis může být daňově neuznatelný nebo uznatelný. Pohledávku lze odepsat například pro její nevymahatelnost. Ad a.) Daňově neuznatelný odpis je takový odpis pohledávek, u kterých by náklady na její vymáhání přesáhly vymožený výtěžek.102 V kapitole 2.1 bylo zmíněno, že dlužníkovi může být odpuštěna část dluhu (stane se naturální obligací). Věřitel na základě výsledku insolvenčního řízení musí tu část pohledávky, která se stane zmiňovanou naturální obligací, odepsat. V účetnictví pro odpis pohledávky slouží nákladový účet v účtové skupině 54 - Jiné provozní
§ 2 odst. 2 zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmu. [online]. [2015-04-04]. Dostupný na WWW: . 101 § 8 odst. 2 zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmu. [online]. [2015-04-04]. Dostupný na WWW: . 102 BAŘINOVÁ, D. a Iveta VOZŇÁKOVÁ. Pohledávky právně, účetně, daňově. 3. rozšířené vyd. Nakladatelství GRADA Publishing, 2007. 136 s. ISBN: 978-80-247-1816-3.: Daňově neuznatelný odpis je odpis pohledávek, u kterých by náklady na její vymáhání přesáhly vymožený výtěžek, nebo pohledávky dlužníka, který je dle sdělení orgánů veřejné moci neznámého pobytu. 100
64
náklady, zpravidla účet 546 a aktivní účet v účtové skupině 31 - Pohledávky z obchodních vztahů, a to účet 311. Vznik odpisu bude účtován na straně MD účtu 546 a straně D účtu 311. Mimořádné může dojít alespoň k částečné úhradě. Tato operace se zaúčtuje na stranu MD aktivního účtu podle způsobu úhrady, a to hotovostní, nebo bezhotovostní úhradou (účet 211 Pokladna, nebo účet 221 - Běžný účet) a na stranu D výnosového účtu 646 - Výnosy z odepsaných pohledávek. Ad b.) Daňově uznatelný odpis pohledávky se nikterak neliší od daňově uznatelné opravné položky. Pro bližší uchopení problému můžeme nahlédnout do stanoviska Ministerstva Financí ČR ze dne 26. června 2009: „Uplatnění daňově účinného odpisu pohledávky za dlužníkem, který je v úpadku nebo jemuž úpadek hrozí, podle § 24 odst. 2 písm. y) bodu 2 ZDP je možné pouze v případě, kdy bylo zahájeno insolvenční řízení. Odpis je „definitivní řešení“, které následuje v okamžiku, kdy je již naprosto jasné, že byly vyčerpány veškeré možnosti na získání úhrady pohledávky některým ze způsobů řešení úpadku (konkursem, reorganizací či oddlužením) a je jisté, že pohledávka již nemůže být nikdy v rámci insolvenčního řízení uhrazena. To znamená, že za výsledek insolvenčního řízení pro účely § 24 odst. 2 písm. y) bodu 2 ZDP se považuje ukončení jednoho ze zvolených způsobů řešení úpadku dlužníka nebo zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku dlužníka podle § 144 insolvenčního zákona.“103 Účetní postup daňově uznatelného odpisu pohledávky je totožný s nedaňovým, jen s tím rozdílem, že v účetnictví se zpravidla vede analytická evidence nákladového účtu 54 - Jiné provozní náklady podle uznatelnosti nebo neuznatelnosti. Obdobně jako u insolvenčního řízení, i v případě exekučního řízení vznikají situace plného, částečného, popřípadě žádného uhrazení. Stejně jako došlo k provedení částečného nebo plného odpisu v insolvenčním řízení, i zde proběhne daňový odpis na základě výsledků exekučního řízení. Daňově uznatelná je podle § 24 odst. 2 písm. y) bod 5 a 6 výše odepsané pohledávky za dlužníkem, jehož majetek byl postižen dražbou nebo exekucí (majetek musí souviset s danou pohledávkou). Postup účtování bude stejný jako v předchozích případech.
2.4 Komparace procesu vymáhání pohledávek se Spolkovou republikou Německo Provedení komparaci vymáhání pohledávek v českém prostředí se sousední Spolkovou republikou Německo považuji za důležité nejen kvůli faktu, že se jedná o našeho silného
Ministerstvo Financí ČR. Zápis z jednání Koordinačního výboru s Komorou daňových poradců ČR konaného dne 20. 5. 2009. [online]. [2015-04-04]. Dostupný na WWW: . 103
65
obchodního partnera, ale také z důvodu odlišnosti postupu využívaného při vymáhání pohledávek. Na obecné úrovni mohou být příčinou těchto odlišností rozdíly v kulturních, historických nebo legislativních prostředních jednotlivých států. Typickým příkladem je rozdílná odpovědnost a povědomí o nutnosti uhradit své závazky včas. V některých státech nejen legislativa, ale i morální podněty vedou k minimalizaci pohledávek po splatnosti. Naopak, v jiných zemích je zase běžné, že se neplatí včas a termín úhrady je spíše založen na volné úvaze dlužníka. Jak již bylo v diplomové práci diskutováno, i přes možnost využití insolvenčního a exekučního řízení existuje i forma mimosoudního vymáhání pohledávek. Právě ta je typická pro zemi, jako je Německo. Skrze mimosoudní vymáhání, alternativní způsob řešení sporů, mohou dva subjekty dojít ke smírnému řešení sporů. Nejen vládní orgány, ale i samotní věřitelé vědí o výhodách mediace. Zároveň se i domnívám, že o mnoho více, než v naší zemi. Právě možná i proto je délka řízení podle statistiky World Bank Group v Německu pouze 400 dní, naproti tomu v naší zemi je to průměrně 611 dní, což je nad průměrem zemí OECD - 540 dní.104 Schopnost udržet si dobré vztahy mezi obchodními partnery je velkou motivací, aby nedocházelo k zahájení soudních řízení. Při selhání mimosoudního vymáhání nastupuje soudní. Insolvenční řízení v Německu funguje již řadu let. I zde mají zaveden institut oddlužení. Řízení vedou okresní soudy, která mají povahu insolvenčních. Přihlášku pohledávek musí věřitelé doručit nikoliv insolvenčnímu soudu jako u nás, ale insolvenčnímu správci. Výše soudních poplatků je nižší, než u nás. V Německu se neprovádí exekuce, ani zde nejsou soudní exekutoři, ale provádí se výkon rozhodnutí. Dluhy vymáhají vykonavatelé, kteří jsou státní úředníci. Úředníci vedou svou vlastní kancelář na své náklady, jsou však placeni ze státní pokladny a příplatky, které mohou získat z vymožených plnění.
104
World Bank Group. Doing Business 2015. Going Beyond Efficiency. Economic Profile Czech. Republic. [online]. [201504-10]. Dostupný na WWW:.
66
3 APLIKOVANÉ ŘEŠENÍ VYMÁHÁNÍ POHLEDÁVEK VE SPOLEČNOSTECH DELOITTE A DOPRAVNÍ PODNIK MĚSTA BRNA
V diplomové práci jsou obecně diskutovány způsoby vymáhání pohledávek v insolvenčním a exekučním řízení. V praktické situaci si každý subjekt volí postupy nejvýhodnější z hlediska uspokojení svých zájmů. Zmapování odlišných přístupů bylo provedeno ve dvou konkrétních společnostech. V prvním případě byla vybrána společnost Deloitte s.r.o., která využívá téměř výhradně vymáhání pohledávek skrze insolvenční řízení. Informace o postupu vymáhání byly získány konzultacemi s pracovníky vymáhacího oddělení společnosti Deloitte s.r.o. Ve druhém případě byla vybrána společnost Dopravní podnik města Brna a.s., která pro vymáhání pohledávek využívá především exekuční řízení. Postup vymáhání pohledávek dopravního podniku byl konzultován s vedoucím tarifního kontaktního centra a zaměstnancem advokátní kanceláře bdp - BUCHLOVSKÝ DVORSKÝ PURKET, spolupracujícím s dopravním podnikem.
3.1 Deloitte s.r.o. Jako každý podnikatelský subjekt, i společnost společnosti Deloitte s.r.o. (dále jen „Deloitte“) musí v rámci svých obchodních aktivit řešit problematiku týkající se pohledávek, které ještě nebyly uhrazeny. Ve společnosti Deloitte probíhá vymáhání pohledávek formou interního procesu. Jsou zde vytvořené speciální oddělení, které se na tuto činnost právě zaměřují. Vyškolení zaměstnanci jednotlivých oddělení mají skrze sofistikovaný software každodenní přehled o všech pohledávkách jednotlivých klientů, blížících se lhůtách splatnosti a míře uspokojení pohledávek. Činnost těchto oddělení je rozdělena do několika stupňů. Pokud je zaznamenaná pohledávka, která ještě nebyla řádně a včas splacena, nastupuje první krok. V rámci preventivní činnosti se dochází ke kontaktování klientů telefonicky či emailem a upozornění na blížící se konec splatnosti pohledávek. Téměř většina pohledávek je uhrazena včas a řádně a zaměstnanci nemusí podnikat další kroky. Jen malé procento problematických klientů svůj závazek na základě upomínky neuhradí. Pokud tato situace nastane, proces vymáhání se přesune do oddělení hlavního účetního. Zde dochází k řešení splatných pohledávek formou přihlašování do jednotlivých druhů řízení. Ve třetím stupni pak pohledávky přechází do právního oddělení, ve kterých zaměstnanci zastupují společnost při řešení soudních sporů. 67
Podle zjištěných informací je každý proces vymáhání pohledávek posuzován zvlášť s ohledem na situaci klienta, efektivitu vymáhacího řízení, renomé společností atp. Pro monitoring klientů či dlužníků se ve společnosti Deloitte využívá systém CESR (Czech economic subject rating)105, který v reálném čase nabízí všechny možné dostupné informace o subjektech a riziku spolupráce, přístup k centrálnímu registru exekucí a monitoring insolvenčního rejstříku. U smluvních úroků z prodlení splatných pohledávek aplikují úrok ve výši 1,5 % měsíčně - 18 % ročně. Podle získaných informací je míra uspokojování pohledávek v insolvenčním řízení okolo 0 % - 4 %. Drtivá většina insolvenčních řízení ve společnosti Deloitte trvá v rozmezí 3 – 5 let. Mohou však nastat i případy, kdy insolvenční řízení trvá i 15 let. I přes výše popsaný systém vymáhání pohledávek ve společnosti Deloitte je důležité si uvědomit, že tato společnost minimalizuje rizika neuhrazených pohledávek již samotných výběrem svých klientů. Což také vede k faktu, že podle zjištěných informací společnost za poslední tři roky vedla soudní řízení pouze s jedním klientem, které navíc dopadlo smírem mezi oběma stranami.
3.2 Dopravní podnik města Brna a.s. Problematika vymáhání pohledávek v Dopravním podniku města Brna a.s. (dále jen „DPMB“) je o něco složitější. Na rozdíl od společnosti Deloitte si DPMB nemůže vybírat pouze bonitní klienty, s kterými bude obchodovat. Podle smluvních přepravních podmínek dochází ke vzniku smluvních vztahů využitím dopravního prostředku. Takto je uzavřeno několik tisíc smluv každý den. Pokud u některého cestujícího dojde k porušení smluvních přepravních podmínek, je mu udělena sankce při provedené přepravní kontrole. Tímto se DPMB jako věřitel chrání před neuhrazením jízdného dokladu jako smlouvy. Výše sankce - pokuty je pak stanovena následovně: a) Pokud dojde k úhradě přirážky k jízdnému na místě, nebo do 5 následujících pracovních dní, stanoví se přirážka k jízdnému na 800 Kč. b) Od uplynutí této lhůty do 30 dnů od data uložení přirážky je pokuta ve výši 1 500 Kč. Teprve poté, kdy dlužník neuhradí pokutu při kontrole, ani do stanovené lhůty 5 nebo 30 dnů, dochází k postoupení pohledávek jiným subjektům. DPMB využívá zejména externí způsoby vymáhání pohledávek, jak byly zmíněny ve schéma č. 2. Část splatných pohledávek DPMB prodá a většina je postoupena smluvní advokátní kanceláři. V rámci postoupení pohledávek
105
Dostupné na http://www.cesr.cz/
68
přechází veškerá práva spojená s řešením stížností, odvoláním a podáním námitek, jakožto vymáhání pohledávek, na tuto advokátní kancelář. Ta se nejdříve snaží domluvit s dlužníkem formou předžalobní upomínky, ve které DPMB uplatňuje přirážku k jízdnému a náhrady v podobě nákladů mimosoudního vymáhání a právního zastoupení. A to až do výše stanovené zákonem č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování služeb (dále jen „advokátní tarif“). V rámci předžalobní výzvy, která trvá po dobu jednoho týdne, má dlužník možnost obrátit se na advokátní kancelář každý den. Řešení formou předžalobní výzvy nevyužije téměř více jak 3 % dlužníků. Advokátní kancelář pracuje s vysoce sofistikovaným softwarem na správu pohledávek, který umožňuje segmentovat pohledávky podle historie dlužníka. U pravidelných černých pasažérů, kteří mohou mít více splatných pohledávek, se jejich pohledávky sloučí dohromady. Pokud na dlužníka nepostačí předžalobní upomínka, je DPMB v zastoupení advokátní kanceláří podáván návrh na platební rozkaz u místně příslušného soudu. Soud vydá platební rozkaz za všechny pohledávky vůči dlužníkovi a zároveň rozhodne o vyčíslení nákladů řízení. Platební rozkaz musí být doručen žalovanému, kterým má 15 dní na zaplacení pohledávky včetně nákladů řízení, popřípadě podání odporu. Podle dostupných informací soud vydá platební rozkaz v průměru do čtyř měsíců od podání. Jestliže v průběhu této doby dlužník uhradí svou pohledávku, nebo alespoň část, navrhovatel vezme zpět svůj návrh a řízení se přeruší. V některých případech se bohužel stává, že ani rozsudek soudu není motivací pro dlužníka zaplatit. Advokátní kancelář si proto potvrdí pravomocnost rozsudku a vyzve zvoleného exekutora, aby provedl výkon rozhodnutí. Exekutor si dále účtuje další přirážky podle exekutorského tarifu. V rámci výkonu exekuce je kladen vysoký důraz na reputační rizika advokátní kanceláře a DPMB. Věřitel je uspokojován pomocí softwarového párování přijatých úhrad. Dopravní podnik je vlastněný 100 % Statutárním městem Brno a z více než 50 % financován ze zdrojů města. Odhad ztrát z jízdy na černo je podle DPMB až 100 mil. Kč/rok. Vymáhání pohledávek skrze externí subjekty pak představuje nejefektivnější cestu, jakou může DPMB využít. I přes výše popsané se domnívám, že DPMB se snaží vždy najít smírnou cestu s dlužníkem. Je možné vytvořit splátkový kalendář pro sociálně slabé, popřípadě domluvit se na jednotlivých úhradách.
69
70
4 ANALÝZA ODPOVĚDNOSTI V RÁMCI INSOLVENČNÍHO A EXEKUČNÍHO ŘÍZENÍ Pro celistvé uchopení problematiky popisované v diplomové práci je potřeba prodiskutovat význam a odpovědnost osob zúčastněných v insolvenčním a exekučním řízení a zaměřit se také na právní a ekonomické důsledky jejich chování. I přesto, že insolvenční právo disponuje sankcemi trestněprávními i správními, budeme se zabývat primárně civilní náhradou škody. V rámci ekonomického fungování by měl každý nést určitou míru odpovědnosti. Za důležité považuji rozlišovat, zda se jedná o podnikatelský nebo nepodnikatelský subjekt, jelikož insolvenční zákon v průběhu řízení klade na tyto dvě skupiny rozdílné nároky. „Byť se to může jevit v určitých ohledech jako poměrně nespravedlivé, zákon na nepodnikatelské subjekty v ekonomickém styku neklade nikterak vysoké nároky, naopak považuje za žádoucí ještě více chránit vybranou skupinu subjektů, a to spotřebitele.“106 Na skupinu podnikatelských subjektů - členů statutárních orgánů, je kladena povinnost jednat s odbornou péčí, tedy vykonávat svoji činnost jako řádný hospodář. Čestně, pečlivě a s potřebnými znalostmi pečovat o svěřený majetek.107 Do péče řádného hospodáře spadá také povinnost včas řešit finanční problémy společnosti.
4.1 Odpovědnost dlužníka Odpovědnost dlužníka jakožto fyzické osoby není postavena na povinnosti řešit svůj úpadek prostřednictvím insolvenčního zákona. Naopak je tomu v případě dlužníka, jakožto statutárního orgánu. Nejen on, ale i osoby za něj jednající, musí obecně dodržovat právní odpovědnost podle:
Občanského zákoníků.
Zákona o obchodních korporacích.
Zákona o účetnictví.
Insolvenčního zákona.
FRONC CHALUPECKÁ, K.; CZUDEK, D. Odpovědnost v insolvenčním právu. 1 vyd. Brno: Masarykova univerzita, Právnická fakulta, 2013, 108 s. Řada teoretická. Ed. S. č. 460. ISBN 978-80-210-6567-3. 107 § 159 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Ostrava: Nakladatelství Sagit, 2012. ISBN 978-80-7208-920-8 106
71
Členové statutárního orgánu při úpadku společnosti nebo při hrozícím úpadku způsobeným jejich činností a porušení povinnosti správy řádného hospodáře, musí nést odpovědnost v podobě:108
Vydání veškerého majetkového prospěchu = podle § 62 ZOK je možné žádat prospěch za období 2 let nazpět od právní moci rozhodnutí o úpadku. Sankce vydání veškerého majetkového prospěchu má motivovat k efektivnějšímu jednání.
Ručení za závazky společnosti = na návrh insolvenčního správce, nebo věřitele obchodní korporace může soud rozhodnout o ručení člena, nebo bývalého člena statutárního orgánu. To je možné za předpokladu pravomocného rozhodnutí o úpadku, nebo za situace, že člen, nebo bývalý člen mohl odvrátit hrozící úpadek a neučinil tak109.
Vyloučením osoby vykonávající činnost statutárního orgánu, případně absolutní odepření možnosti výkonu statutárního orgánu rozhodnutím soudu = insolvenční soud může vyloučit člena statutárního orgánu popřípadě vůbec vykonávat funkci člena statutárního orgánu po dobu 3 let od právní moci rozhodnutí o vyloučení dle § 63 a další ZOK.
Vedle povinnosti péče řádného hospodáře musí dodržovat statutární orgán dle § 98 IZ povinnost včasného řešení úpadku pomocí insolvenčního řízení s maximální efektivností. Dlužník, nebo osoby za něj jednající, musí podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu okamžitě, jak je jim známo, že je společnost v úpadku. Nejde jen o formální podání návrhu, insolvenční řízení musí být skutečně zahájeno. Pokud nedošlo k podání návrhu, nebo řízení nezačalo běžet, odpovídá osoba oprávněná věřiteli za škodu, nebo jinou újmu v důsledku porušení své povinnosti. Výše škody, která přísluší věřiteli, jakožto možnost předběžného opatření související se vzniklou škodou a zproštění se povinnosti úhrady upravuje IZ v § 99 - 100. Podle mého názoru bude míra uspokojení v případě pozdějšího podání návrhu vyšší, než v případě, že společnost nepodá návrh vůbec. I přes to se majetek společnosti sníží, než kdyby byl návrh podán řádně a včas. Naproti tomu stojí odpovědnost za bezdůvodné podání insolvenčního návrhu. Situace platí i pro dlužníky - fyzické osoby. Insolvenční soud může uložit pořádkovou pokutu ve výši až 50 000 Kč za bezdůvodné podání návrhů. Výčet bezdůvodných návrhů pak uvádí § 128a odst. 2 IZ. V praxi se stává čím dál častěji, že dlužníci podávají neoprávněné insolvenční návrhy jako
FRONC CHALUPECKÁ, K.; CZUDEK, D. Odpovědnost v insolvenčním právu. 1 vyd. Brno: Masarykova univerzita, Právnická fakulta, 2013, 108 s. Řada teoretická. Ed. S. č. 460. ISBN 978-80-210-6567-3. 109 § 68 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstev (zákon o obchodních korporacích). Ostrava: Nakladatelství Sagit. 2014. ISBN 978-80-7488-039-1. 108
72
možnost odvrátit probíhající exekuční řízení. Aby nedocházelo k opětovným podáním návrhů a soudní exekutor mohl dražbu realizovat, může zažádat o předběžné opatření, které bude omezovat některé účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení. Další typ odpovědnosti dopadající na podnikatelské a nepodnikatelské subjekty, vychází z omezení nakládání s majetkovou podstatou. V reorganizaci nesmí dlužník významně měnit hodnoty majetkové podstaty, nebo postavení věřitelů, či míru uspokojení věřitelů. U oddlužení je pak povinen při plnění splátkového kalendáře použít mimořádných splátek nad rámec splátkového kalendáře a nezatajovat žádné příjmy, ze kterých mohly být splátky v oddlužení kalkulovány. Pokud je prohlášen konkurz, přechází dispoziční práva na insolvenčního správce a dlužník ztrácí jakékoliv oprávnění nakládat s majetkovou podstatou. Pokud dojde k porušení povinností vyplývajících z jednotlivých způsobů řešení úpadku, je sankcí pro dlužníka: a) odpovědnost za způsobenou škodu nebo újmu; b) zrušení oddlužení a přeměna na konkurz; c) neplatnost právního úkonu.110
4.2 Odpovědnost věřitele Při posuzování odpovědnosti věřitele budeme primárně diskutovat odpovědnost za podání insolvenčního návrhu a odpovědnost za uplatnění pohledávky přihláškou. Podání insolvenčního návrhu na dlužníka má primárně za cíl vymoci splatnou pohledávku, kterou dlužník nechce z různých důvodů uhradit. V případě podání insolvenčního návrhu věřitelem musí být splněny mírně odlišné nároky od podání dlužníkem. Za prvé musí věřitel označit další věřitele dlužníka, za druhé musí osvědčit úpadek dlužníka. Dalším úhlem pohledu je podání návrhu z důvodů poškození dlužníka, konkurenta, nebo nátlak na úhradu sporné pohledávky. Poškození může mít podobu omezení nakládání s majetkovou podstatou dlužníka v souladu s § 111 IZ, nebo zhoršení renomé dlužníka - informace vložené do insolvenčního nebo obchodního rejstříku. Insolvenční soud může využít nástroj pro omezení tohoto typu návrhů. Ochrana spočívá v nařízení úhrady škody navrhovatelem vzniklé v důsledku neoprávněného návrhu, nebo odmítnutí návrhu pro vady či bezdůvodnost a to nejen pro dlužníka, ale i třetí osoby, dotčené neoprávněným návrhem. Věřitelé, kteří uplatňují svou pohledávku řádně a včas mají odpovědnost za uplatňování pouze takových nároků, na které mají právo. To znamená, že uvedení nesprávné výše pohledávky, nebo pořadí může vést k odmítnutí pohledávky, nebo její části, popřípadě odmítnutí tvrzeného
FRONC CHALUPECKÁ, K.; CZUDEK, D. Odpovědnost v insolvenčním právu. 1 vyd. Brno: Masarykova univerzita, Právnická fakulta, 2013, 108 s. Řada teoretická. Ed. S. č. 460. ISBN 978-80-210-6567-3. 110
73
pořadí.111 Na pomezí odpovědnosti věřitelů můžeme také mluvit o odpovědnosti za přihlášení pohledávek. „V insolvenčním řízení kdekoliv než jinde platí pravidlo, že věřiteli by měli být bdělí ohledně svých práv, a to zejména v souvislosti s řádným a včasným uplatňováním nároků v průběhu insolvenčního řízení“.112 Pokud věřitelé nepřihlásili své pohledávky v insolvenčním řízení, a) zanikne jim právo na úspěšné vymáhání pohledávky u oddlužení, nebo v případě reorganizace, b) věřitel ztratí možnost uspokojení v konkrétním insolvenčním řízení, jestliže jde o zajištěného věřitele, ztrácí nárok na uspokojení ze zajištění, v případě, že předmět zajištění již byl zpeněžen v insolvenčním řízení. Odpovědnost za zmeškání lhůty přihlášení pohledávek upravuje § 173 a další IZ. S ním se pojí zánik účinku zahájením insolvenčního řízení. Insolvenční soud k nepřihlášeným pohledávkám nebude přihlížet a ani je v insolvenčním řízení nebude uspokojovat. Jinými slovy, věřitelům se může zhoršit pravděpodobnost úhrady splatné pohledávky. V rámci odpovědnosti můžeme také zmínit odpovědnost za popření pohledávek jiného věřitele a odpovědnosti za škodu v případě neodůvodněného popření. Insolvenční zákon jasně neupravuje, co je to neodůvodněné popření pohledávky. Proti zneužití popírání pohledávek slouží nástroj v podobě povinnosti složení jistoty věřitelem, který pohledávku jiného popírá, na náklady řízení incidenčního sporu ve výši 10 000 Kč. Na návrh věřitele popírané pohledávky může soud nařídit složení další jistoty, a to k uspokojení škody nebo újmy, která by mohla vzniknout jako důsledek neodůvodněného popření. 113 Nejen individuální věřitel, ale také kolektiv věřitelů v podobě schůze věřitelů má stanovenou odpovědnost v insolvenčním právu. Věřitelský výbor hájí společný zájem věřitelů, nikoliv jednotlivce. Podle § 58 IZ věřitelský výbor i) dohlíží nad činností insolvenčního správce, spolupracuje s ním a kontroluje výši jeho odměn a nákladů, ii) nahlíží do účetnictví, nebo evidence dlužníka a rozhoduje o ověření účetní závěrky, nebo dalších účetních dokumentů ověřených auditorem, iii) plní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem. Věřitelský výbor musí plnit kontrolní funkci, spolupracovat, rozhodovat a postupovat s odbornou péčí. Přitom stále odpovídají za škodu, nebo jinou újmu způsobenou svými povinnostmi nebo neodborným výkonem funkce.
§ 178 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). Ostrava: Nakladatelství Sagit, 2013. ISBN 978-80-7488-003-2. 112 FRONC CHALUPECKÁ, K.; CZUDEK, D. Odpovědnost v insolvenčním právu. 1 vyd. Brno: Masarykova univerzita, Právnická fakulta, 2013, 108 s. Řada teoretická. Ed. S. č. 460. ISBN 978-80-210-6567-3. 113 § 202 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). Ostrava: Nakladatelství Sagit, 2013. ISBN 978-80-7488-003-2. 111
74
4.3 Odpovědnost insolvenčního správce a soudního exekutora Insolvenční správce musí při výkonu své funkce postupovat svědomitě a s odbornou péčí. Povinnost jednat jako řádný hospodář dopadá i na něj. Pro porušení povinností stanovených IZ může být insolvenční správce odvolán, a to z konkrétního insolvenčního řízení, nebo i funkce. Ustanovení § 37 IZ stanoví, že insolvenční správce odpovídá za škodu, nebo jinou újmu, kterou dlužníku, věřitelům, nebo třetím osobám způsobil tím, že při výkonu činnosti porušil povinnosti uložené zákonem, rozhodnutím soudu, nebo nejednal jako řádný hospodář. Míru pochybení, následky a závažnost určí pouze insolvenční soud. Soud může uložit insolvenčnímu správci taktéž pořádkovou pokutu, pokud pochybení insolvenčního správce nedosahuje velké závažnosti. V § 32 EŘ je zakotvena zvláštní zákonná odpovědnost exekutora za škodu způsobenou v souvislosti s činností podle EŘ. Exekutor takto odpovídá za škodu způsobenou i svým zaměstnancem. Poškozený je oprávněn uplatnit nárok na náhradu škody způsobenou všemi činnostmi exekutora nejen vůči exekutorovi podle EŘ ale i vůči státu v režimu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím, nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti.
4.4 Odpovědnost dalších subjektů Odpovědnost dalších subjektů můžeme posuzovat z hlediska typů jednotlivých subjektů, například odpovědnost orgánů veřejné správy - jednotlivých typů správních úřadů a jiných osob - notáři, soudní exekutoři, likvidátoři, finanční instituce, provozovatelé různých typů služeb atp. Vyjmenované subjekty jsou povinny na základě žádosti oprávněných osob poskytnout spolupráci, zejména pak poskytování informací a důkazů potřebných v konkrétním řízení na konkrétním stupni. V opačném případě jsou podle § 44 odst. 4 IZ za porušení své povinnosti odpovědni uhradit újmu, nebo škodu způsobenou svou nečinností řádně a včas. Na odpovědnost třetích osob je důraz kladen také v situaci, kdy tyto osoby disponují majetkem dlužníka, který by mohl být vydán do soupisu majetku. Povinnost oznámit existenci takového majetku musí osoba neprodleně po té, co se dozvěděla o úpadku dlužníka.
75
76
5 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ A NÁVRHY DOPORUČENÍ PRO VĚŘITELE
Diplomová práce byla zaměřena na rozsáhlou oblast vymáhání pohledávek v insolvenčním a exekučním řízení v České republice. O problematice vymáhání využívající jednotlivých způsobů bylo podrobně pojednáno v hlavní části diplomové práce. V této kapitole je provedeno vzájemné porovnání výsledků analýzy insolvenčního a exekučního řízení, jsou navrženy změny některých stávajících postupů a doporučeny optimální řešení nejen pro věřitele, ale i další účastníky těchto procesů. První část analýzy je zaměřena na srovnání teoretických aspektů, druhá část zohledňuje reálné vlivy podílející se na vymáhání pohledávek v praktických situacích. Na základě výsledků analýzy insolvenčního a exekučního řízení je možné identifikovat ideální způsoby vymáhání pohledávek ve specifických situacích, což může sloužit k zefektivnění tohoto procesu.
Výsledky analýzy insolvenčního a exekučního řízení: A. Podstatné souhrnné teoretické výsledky zkoumání odlišností insolvenčního a exekučního řízení jsou shrnuty níže:
Insolvenční řízení je nástroj sloužící především pro dlužníka, ale může jej využít i věřitel. Exekuce je určena pouze oprávněným věřitelům k uspokojení neuhrazených pohledávek vůči dlužníkům.
Insolvenční řízení je upraveno insolvenčním zákonem. Exekuce vychází ze samostatné právní úpravy exekučního řádu.
Předmětem insolvenčního řízení je řešení úpadku nebo hrozícího úpadku dlužníka, cílem je sanace v podobě zvoleného způsobu řešení úpadku a případné odpuštění úhrady části dluhu. Cílem exekučního řízení je přimět dlužníka uhradit to, co mu stanoví povinnost v exekučním titulu, nebo exekučním příkazu.
Návrh na zahájení insolvenčního řízení může podat dlužník i věřitel. Oproti tomu návrh na zahájení exekučního řízení podává pouze věřitel na základě vykonatelného exekučního titulu. 77
V insolvenčním řízení jsou individuální práva věřitelů nahrazena kolektivními. Věřitelé v jednotlivých skupinách tvoří celek, nezajištění věřitelé jsou uspokojování dle zásady poměrného uspokojení, zajištění věřitelé jsou uspokojování z výtěžku zajištění. V exekuci uspokojování pohledávek prochází principem úhrady v pořadí, v jakém nezajištění věřitelé své pohledávky přihlásili. Zajištění věřitelé jsou uspokojování stejně, jako v insolvenci.
Po zahájení insolvenčního řízení je majetek dlužníka náležící do majetkové podstaty chráněn před výkonem rozhodnutí či exekucí. Pokud v průběhu exekučního řízení dojde k zahájení insolvenčního řízení, exekuce se přerušuje. Pokud exekutor již zajistil majetek, musí jej vydat zpět na žádost insolvenčního správce do majetkové podstaty dlužníka.
V insolvenci mohou být věřitelé uspokojeni prostřednictvím oddlužení, reorganizace, nebo konkurzu. Výkon rozhodnutí exekuce je závislý na charakteru pohledávky. Zohledňuje, zda je pohledávka peněžitá, nebo nepeněžitá. Peněžité pohledávky mohou být uspokojeny srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky, správou nemovité věci, nebo prodejem movitých či nemovitých věcí. Nepeněžité pohledky jsou uspokojeny vyklizením, odebráním, nebo rozdělením věci a provedení činnosti nebo výkonu.
V některých případech využívají dlužníci insolvenční řízení jako ochranu před exekucí. V praxi je časté, že někteří dlužníci podávají insolvenční návrhy opakovaně, aby co nejvíce oddálili výkon rozhodnutí stanovený exekucí.
Z pohledu věřitele je vhodné využít insolvenční řízení, pokud má dlužník více věřitelů a není znám jeho majetek. Exekuční řízení se jeví jako vhodné za předpokladu, že dlužník má pouze jednoho věřitele a relevantní majetek.
B. Výsledky praktického zkoumání aktuálního stavu insolvenčního a exekučního řízení:
Bylo zjištěno, že implementací sanačních způsobu řešení úpadku nebo hrozícího úpadku došlo k převaze sociálního aspektu nad ekonomickým. Upřednostnilo se ozdravění sociálního postavení dlužníka nad maximálním uspokojením pohledávek věřitele.
Je zjevné, že insolvenční řízení v současné době zaznamenává velkou apatii věřitelů, a to především nezajištěných, protože míra uspokojení v insolvenčním řízení, konkrétně v konkurzu, tvoří necelých 5 % z přihlášených a uznaných pohledávek.
78
Výsledkem zkoumání je zjištění, že většina věřitelů vstupuje do insolvenčního řízení s negativním očekáváním, že dlužník je již v době zahájení insolvenčního řízení nemajetný a nelze tak uvažovat o jakémkoliv uspokojení. V praxi se opožděný vstup dlužníka do insolvenčního řízení jeví jako zásadní problém nemalé skupiny dlužníky.
Na základě analýzy insolvenčního řízení bylo potvrzeno, že se sanační forma tohoto řízení může lehce změnit na likvidační, a to především kvůli nerelevantnímu majetku dlužníka a opožděnému podání návrhu na zahájení insolvenčního řízení.
Bylo dokázáno, že i přes kvalitní legislativní základnu úpadkového práva a jeho průběžných změnách podle zkušeností z praxe, jsou výsledky insolvenčního řízení spíše ovlivněny kvalitou dlužníků vstupujících do tohoto řízení, než kvalitou právní úpravy. I přes výše uvedené lze vyvodit závěr, že insolvenční řízení, které je vedené podle platných právních předpisů s korektním dlužníkem, který řádně a včas podal insolvenční návrh, dopadne velmi přijatelně114.
Výsledkem provedeného výzkumu v praxi bylo zjištění, že i přes kvalitní legislativní úpravu insolvenčního práva dochází k jejímu zneužívání. Jednak dochází k podávání neoprávněných návrhů, tzv. „šikanózních návrhů“, kdy dochází k poškození dlužníka, nebo osoby, která ani dlužníkem být nemusí. Tato osoba je poté omezena na svých právech, a to nejen v insolvenčním systému. Věřitelé podáním neoprávněného návrhu mohou zajistit vyřazení konkurenta z boje o zakázky, nebo pošpinit jeho dobré jméno u ostatních partnerů. Za druhé, dochází k poškozování insolvenčního zákona kriminální činností, jako důsledek přesunu majetku v insolvenčním řízení mezi dlužníky a věřiteli, v objemu milionu až miliard, a to za velké rychlosti. Z pohledu dlužníka, věřitele, soudců i insolvenčních správců, může dojít k nekalým úmyslům, nebo korupci a vyvádění majetku mimo řízení. Policie ani státní zastupitelství nevykonává trestní represi v této oblasti, řečeno s trochou nadsázky, tato oblast je volným polem působnosti. Řešení by mohlo přijít za předpokladu, že by největší insolvenční případy byly procesovány pod dohledem policistů, kteří by měli odpovídající znalosti a kompetence.
Na základě provedeného šetření a osobních konzultací se zaměstnancem exekutorského úřadu je zjevné, že společnost vnímá exekutory jako kriminální živly a samotnou exekutorskou činnost srovnávají s mafií. Přestože exekutorské úřady
114
KISLINGEROVÁ, E. Insolvenční hodina mezi psem a vlkem. Hospodářské noviny, 2015, č. 042, s. 22.
79
jednají v rámci legislativních pravidel a vykonávají to, na co má věřitel právo a z čeho má dlužník povinnost.
Bylo zjištěno, že nejkontroverznějším tématem v oblasti exekuce je připravovaná novela, která by měla upravit pravomoc a činnost exekutorů změnou lokální působnosti. Tzv. zásada teritoriality by měla vést ke zvýšení efektivnosti exekutorů. Bylo dokázáno, že jedním z negativním efektů může být narušení konkurenčního prostředí, protože exekutoři jsou ze své podstaty bráni jako podnikající subjekty. Malé exekutorské úřady s horší pověstí - chápejme z pohledu věřitele, takto budou získávat zakázky bez jakékoliv snahy. Velké úřady pak přijdou o klienty, které si právem zaslouží.
S ohledem na výše zmíněné problematické oblasti exekuce, považuji z pohledu zákonodárců a členů exekutorské komory za vhodné, zaměřit se na zvýšení efektivnosti exekučního řízení. Podle zjištěných výsledků se míra efektivnosti exekučního řízení pohybuje okolo 60 %. K jejímu zvýšení by mohlo napomoci zapojení exekutorů do oblastí, ve kterých dnes nevykonávají žádnou činnost. Konkrétně by se mohli angažovat do oblasti předexekučního procesu vymáhání pohledávek, což by podle názoru zaměstnance exekutorské komory mohlo vést ke snížení počtu vykonaných exekucí, a to nejen těch mobiliárních.
Lze konstatovat, že každodenní praxe insolvenčního a exekučního řízení ukazuje, že se jedná o velmi specifická řízení. Jednotlivé případy je nezbytné posuzovat individuálně, což ve stejných případech může vést k odlišným rozhodnutím.
Odlišné formy vymáhání pohledávek by měly zohlednit, co společnost (věřitel jako podnikatelský subjekt) v ekonomické, nebo organizační sféře mohla učinit, nebo učinila pro to, aby bylo vymáhání pohledávek úspěšné. Základem úspěšného vymáhání je především: -
Zaměření se na práci s pohledávkami, jelikož kvalifikovaná správa, řízení a zajištění pohledávek jsou prvním krokem, jak předcházet negativním ekonomickým dopadům neuhrazených pohledávek.
-
Efektivní řízení pohledávek může být dosaženo především nastavením pravidel pro jednotlivé skupiny odběratelů, tedy lhůty splatnosti, zajištění, nebo adekvátní úroky z prodlení.
-
V rámci správy pohledávek doporučuji vést řádnou dokumentaci všech relevantních důkazů - smluv, které budou vhodně reflektovat zájmy společnosti a v případě 80
soudních sporů budou hodnoceny jako relevantní důkazy. V současné době je na trhu mnoho kvalifikovaných softwarových systémů pro monitorování pohledávek a dlužníků, díky kterým mohou zaměstnanci, popřípadě sám věřitel, vyhodnotit stav jednotlivé pohledávky, popřípadě dlužníka a díky tomu včas přihlašovat pohledávky do insolvenčního, nebo exekučního řízení. -
Pozornost musí být ve velké míře směřována na systém řízení zaměstnanců, kteří s pohledávkami pracují. Musí být zajištěn fungující důsledný vnitřní kontrolní systém, který bude schopen identifikovat odpovědnost jednotlivého zaměstnance v konkrétních situacích.
-
Je vhodné z pohledu věřitele mít snahu domluvit se mimosoudně s dlužníkem na úhradě závazku, například formou mediace, nebo rozhodčího řízení. Je možné dohodnout úhradu formou splátkového kalendáře nebo odložením úhrady dluhu.
-
Pokud selže způsob mimosoudního vymáhání, je v zájmu věřitele snažit se volit takový vhodný způsob soudního řízení - především insolvenčního a exekučního, který bude znamenat vyšší míru uspokojení pro věřitele. S ohledem na výši, povahu a významnost splatné pohledávky, příčinu neuhrazení, situaci dlužníka, vztahy mezi obchodními subjekty, popřípadě postavení podnikatelského subjektu na trhu, jeho sílu a konkurenceschopnost.
-
Efektivnost insolvenčního a exekučního řízení a míra uspokojení věřitele je také ovlivněna profesionalitou insolvenčního správce, soudce, členů věřitelského výboru, exekutora, exekutorských vykonavatelů apod.
-
Závěrem lze doporučit zdržet se jakéhokoliv nezákonného jednání, které by mohlo v případě vymáhání vést k odmítnutí přihlášených pohledávek.
Souhrnné výsledky výzkumu insolvenčního a exekučního řízení (tabulka č. 3) prokazují, že je důležité brát primárně v potaz postavení věřitele a charakter jednotlivé pohledávky. Pokud se jedná o zajištěného věřitele, bylo by vhodné uvažovat o exekučním řízení, nebo konkurzním řízení, díky kterému nebude pohledávka věřitele krácena. Pokud se jedná o nezajištěného věřitele, jehož dlužníkem je fyzická osoba, nebo právnická osoba, která není ze zákona podnikatelem, je zjevné, že pro něj bude nejvýhodnější uspokojení pohledávky skrze oddlužení. Zákonem stanovená míra uspokojení věřitele je ve výši minimálně 30 % přihlášené pohledávky. U podnikatelských subjektů je s ohledem na absenci údajů obtížné doporučit reorganizaci, konkurz nebo exekuci. Věřitel v rozhodovacím procesu může zohlednit aspekty sanační, nebo likvidační, které právě tyto dvě řízení nabízí. 81
Tabulka 3: Aspekty ovlivňující zvolený způsob vymáhání pohledávek EXEKUČNÍ
INSOLVENČNÍ ŘÍZENÍ
Počet za rok 2014
Reorganizace
ŘÍZENÍ
8 234
2 403
31
878 496
bez rozdílu
PO
bez rozdílu
z výtěžku
z výtěžku
zajištění
zajištění
min. 30 %
průměrně 5 %
N.A.
průměrně 6 %
ANO
NE
ANO
NE
2-3 měsíce
2-3 měsíce
2-3 měsíce
2-3 měsíce
není podnikatelem)
zajištěných
věřitelů Míra
Konkurz
FO a PO (ze zákona
Určeno pro dlužníky Uspokojení
Oddlužení
uspokojení
nezajištěných věřitelů Zánik části pohledávky
z výtěžku zajištění
z výtěžku zajištění
Průměrná délka od podání návrhu
po
vydání
rozhodnutí
Pramen: Vlastní vyobrazení
82
ZÁVĚR
Diplomová práce se zabývá vymáháním pohledávek v insolvenčním a exekučním řízení v České republice. Primárně je práce zaměřena na postavení věřitelů, avšak v důležitých oblastech vymáhání pohledávek je provedena také konfrontace s dlužníkem. Cílem práce bylo popsat a analyzovat proces vymáhání pohledávek v České republice, se zaměřením na právní a ekonomické aspekty obou řízení. Získané poznatky byly využity k porovnání insolvenčního a exekučního řízení z teoretického i praktického hlediska a vyvození nejvýhodnějších postupů vymáhání pohledávek. Pozornost byla věnována také vyhodnocení odpovědnosti osob v insolvenčním a exekučním řízení. Teoretické výsledky získané studiem odborné literatury a veřejně dostupných statistických dat byly konfrontovány také s prakticky využívanými postupy vymáhání pohledávek. Potřebné informace z této oblasti byly získány při odborných konzultacích se zaměstnanci společností Deloitte s.r.o. a Dopravní podnik města Brna a.s. Stanovených cílů práce bylo dosaženo systematickým rozborem studované problematiky. Dílčí výsledky byly s ohledem na cíl práce logicky členěny do jednotlivých kapitol, umožňujících postupný rozvoj odborných témat a vytvoření uceleného a přehledného textu. V úvodní části diplomové práce byla provedena základní charakteristika právní úpravy vymáhání pohledávek. Na základě vymezení důležitých pojmů a rozboru členění jednotlivých způsobů vymáhání pohledávek, bylo vytvořeno zázemí pro detailnější zkoumání této problematiky. Studiem statistických dat bylo podloženo, že insolvenční a exekuční řízení tvoří nejvýznamnější způsoby vymáhání pohledávek v České republice. Na základě veřejně dostupných dat byl diskutován také vývoj počtu těchto řízení se změnou právní úpravy insolvenčního práva zavedené v roce 2012. Vývoj počtu insolvencí se od roku 2008 do roku 2014 zvýšil téměř sedminásobně, zatímco počet nařízených exekucí v letech 2010 až 2014 vzrostl pouze o 19 %. Je zjevné, že narůstající počet insolvenčních řízení je způsoben změnou právní úpravy insolvenčního práva a zvýšením využívání fyzickými i právnickými osobami. Hlavní kapitola diplomové práce je zaměřena na podrobný rozbor insolvenčního a exekučního řízení. Tato problematika je pro lepší přehlednost členěna do dalších dílčích podkapitol. V této části práce byla provedena analýza a popis insolvenčního a exekučního řízení, a to jak z právního, tak i ekonomického hlediska. Proces obou řízení byl analyzován také z hlediska statistických dat. Hlavní výsledky této části práce lze shrnout do několika následujících bodů:
83
Byly popsány možnosti průběhu insolvenčního řízení, a to oddlužením, konkurzem nebo reorganizací. Následně byla studována četnost využití u jednotlivých způsobů řešení insolvence. Výsledkem analýzy bylo dokázáno, že se nejvíce využívá oddlužení. Nejpočetnější skupinu využívající této formy insolvence tvoří osoby ve věku 31 - 40 let. Jde primárně o fyzické a právnické osoby, které ze zákona nejsou podnikatelé. Bylo dokázáno, že v 97 % případů je oddlužení řešeno splátkovým kalendářem, na základě kterého musí dlužník splácet minimálně 30 % zjištěného dluhu po dobu alespoň pěti let. Druhým nejvyužívanějším způsobem řešení insolvence je konkurz, který mohou využít dlužníci bez rozdílů. Bylo zjištěno, že věřitelé jsou v konkurzním řízení uspokojeni výrazně méně, než v procesu oddlužení. Míra uspokojení pohledávek přihlášených věřitelů byla vzhledem k výpočtům ve výši 25,2 %. Nezajištění věřitelé, kteří byli ve zkoumaném vzorku zastoupeni téměř pětinásobně, jsou uspokojováni podle výsledků jen z 5 %. Posledním způsobem řešení insolvence je reorganizace, která je nejméně využívaná v rámci systému insolvence.
Byl popsán základní průběh exekučního řízení a diskutovány odlišné principy vymáhání peněžitých a nepeněžitých pohledávek. Na základě provedeného šetření lze tvrdit, že exekutorské úřady v případě exekuce peněžité pohledávky využívají nejčastěji formu srážek ze mzdy a prodeje movitých či nemovitých věcí. Dále bylo zjištěno, že efektivita vymáhání pohledávek skrze exekuční řízení je na téměř stejné úrovni, jako míra uspokojení nezajištěných věřitelů formou konkurzu, a to ve výši necelých 6 %.
Byly studovány další aspekty, zejména účetní a daňové dopady, insolvenčního a exekučního řízení. Jejich vliv byl dominantně analyzován z pohledu věřitele. Hlavní pozornost byla soustředěna na diskuzi opravných položek a odpisů v insolvenčním a exekučním řízení.
Bylo provedeno porovnání vymáhání splatných pohledávek v České republice se Spolkovou republikou Německo. Bylo jasně prokázáno, že k uspokojení splatných pohledávek jsou v České republice primárně využívány insolvenční a exekuční řízení, zatímco ve Spolkové republice Německo je více zapracovaný systém vymáhání pohledávek formou alternativních řešení sporů. Soudní forma vymáhání pohledávek v rámci insolvenčního a exekučního řízení je použita až v případech, kdy není dále možné řešit spor smírnou cestou. Během studia právních úprav insolvenčního a exekučního řízení obou zemí nebyly rozpoznány výrazné odchylky.
84
V prakticky orientované části byl vlastní přínos diplomové práce dále podpořen rozborem postupu vymáhání pohledávek reálně využívaným ve společnostech Deloitte s.r.o. a Dopravní podnik města Brna a.s. Potřebné informace byly získány na základě odborných konzultací se zaměstnanci obou společností. Společnosti odlišuje způsob nabytí pohledávek i forma jejich vymáhání interní a externí cestou. Tyto odlišnosti tak umožňují praktické porovnání obou těchto způsobů. Získané výsledky jsou shrnuty do níže uvedených bodů:
Praktický průzkum společnosti Deloitte s.r.o. prokázal, že firma využívá interního způsobu vymáhání pohledávek. Proces vymáhání pohledávek je členěn do několika stupňů, tvořících kompaktní a ucelený systém. Proces vymáhání je na všech stupních řízen specializovaným oddělením. Společnost Deloitte s.r.o. minimalizuje rizika splatných neuhrazených pohledávek nejen skrze specializované vymáhací oddělení, ale i formou výběru spolehlivých, bonitních klientů.
Praktický průzkum společnosti Dopravní podnik města Brna a.s. ukázal, že v oblasti vymáhání pohledávek spolupracuje s advokátní kanceláří bdp - Buchlovský Dvorský Purket. Bylo poukázáno na skutečnost, že dopravní podnik (na rozdíl od společnosti Deloitte), nemůže předejít riziku neuhrazení pohledávek volbou vhodného klienta. V případě porušení smlouvy je klient sankciován. Splatnost sankce je stanovená dopravním podnikem ve lhůtě do 5 až 30 dnů. Při neuhrazení závazku je tato pohledávka po stanovené lhůtě prodána, nebo postoupena advokátní kanceláři. Advokátní kancelář následně nechá potvrdit pravomocný rozsudek a vyzve exekutora k provedení výkonu rozhodnutí. Odhad ročních ztrát související s porušením přepravních podmínek je odhadován na 100 miliónů Kč ročně. Podle provedeného průzkumu nalezl Dopravní podnik města Brna efektivní cestu vedoucí k vymáhání neuhrazených pohledávek, která umožňuje kompenzovat ztráty plynoucí z porušování přepravních podmínek.
Závěrečná část práce byla zaměřena na analýzu odpovědností osob zúčastněných v insolvenčním a exekučním řízení. Bylo prokázáno, že významné penzum odpovědností je kladeno především na dlužníky, věřitele, insolvenční správce, soudní exekutory a další osoby. Dlužník, jakožto fyzická osoba, nemá ze zákona povinnost řešit svůj úpadek. Na rozdíl od dlužníka, jakožto statutárního orgánu, který tuto povinnost má. Ten také musí jednat s péčí řádného hospodáře. V případě porušení této povinnosti odpovídá celým svým majetkem. Povinnosti věřitelů jsou postaveny na odpovědnosti za uplatnění pohledávky přihláškou a podání insolvenčního návrhu. V práci bylo v těchto souvislostech upozorněno také na
85
nekorektní jednání některých věřitelů, podávajících neoprávněné návrhy za účelem poškozování dalších subjektů. Práce je uzavřena souhrnnou analýzou insolvenčního a exekučního řízení a vzájemným porovnáním těchto procesů, které využívá teoretických předpokladů, ale i postupů reálně využívaných v těchto řízeních. Na základě souhrnné analýzy byl vytvořen seznam návrhů a doporučení pro věřitele, směřující k volbě nejvýhodnějších způsobů vymáhání pohledávek v principiálně odlišných situacích. Výsledky zjištěné na základě teoretických i praktických průzkumu a provedené analýze insolvenčního a exekučního řízení je možné shrnout do následujících bodů:
Na základě zpracování statistických dat bylo zjištěno, že i přes možnost mnoha způsobů vymáhání pohledávek, využívají věřitelé v České republice nejčastěji insolvenční a exekuční řízení.
Z výsledků analýzy bylo zjištěno, že nejvíce využívaným způsobem řešení insolvence je oddlužení. Pomocí konzultací se zaměstnanci exekutorského úřadu jsem dospěla k názoru, že při řešení exekuce peněžité pohledávky se nejvíce využívá srážek ze mzdy a prodeje movitých a nemovitých věcí.
Vzhledem k provedené analýze oblasti vymáhání pohledávek v České republice jsem dospěla k závěru, že zákonná právní úprava je po formální stránce kompatibilní se zahraniční právní úpravou využívanou ve vyspělých zemích.
Bylo zjištěno, že v České republice dochází k selháním systému insolvenčního práva, zejména pak kvůli nedostatečnému vynucování ze strany moci výkonné a soudní, která není schopna uplatnit efektivitu srovnatelnou s ostatními státy. Proto u nás také nejsou naplněny podmínky pro efektivní uplatnění právních mechanizmů vymáhání pohledávek cestou insolvence a exekuce, tak jako u jiných vyspělých států. Máme zde stejnou právní úpravu a využíváme stejné mechanizmy, které však vedou k odlišným výsledkům.
Bylo zjištěno, že v rámci České republiky neplní insolvenční a exekuční řízení svou roli zcela efektivně. Insolvenční řízení má představovat sanační postupy, zatímco exekuční řízení postup likvidační. Nedokonalost efektivního uplatňování vytváří situace, kdy v rámci sanačního způsobu řešení úpadku formou konkurzu dochází k totální likvidaci dlužníka a naopak, využití exekučního řízení představuje sanační možnost.
Bylo dokázáno, že ve vztahu k jednotlivým řízením jsou věřitelé i dlužníci limitováni hranicemi svých práv. V insolvenčním řízení musí dodržet princip kolektivního uspokojování, v exekučním řízení pak princip pořadí doručeného exekučního titulu. 86
Náhrada za porušení odpovědností leží zejména na civilní náhradě škody, nebo v případě dlužníka, jakožto statutárního orgánu, odvolání či ručení za dluhy poškozeného vůči jeho věřitelům.
Byl vytvořen seznam obecných doporučení pro věřitele, který umožňuje zefektivnit proces vymáhání pohledávek.
Z výsledků práce vyplývá, že celková úspěšnost vymáhání pohledávek závisí především na stáří pohledávky, na relevantních dokladech, majetnosti dlužníka, zajištění pohledávky a zvoleném způsobu vymáhání. I přes nalezené nedostatky efektivnosti mechanizmů vymáhání pohledávek, je podle provedené analýzy výkonnost insolvenčního a exekučního řízení v České republice na dobré úrovni. A to nejen z pohledu právního, ale také z ekonomického. K vyhodnocení celkového stavu vymáhání pohledávek v České republice přispěly kromě odborných publikací a statistických dat také osobní konzultace s odborníky z praxe.
87
88
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ
Literární zdroje [1]
BAŘINOVÁ, D. a Iveta VOZŇÁKOVÁ. Pohledávky právně, účetně, daňově. 3. rozšířené vyd. GRADA Publishing, 2007, 136 s. ISBN 978-80-247-1816-3.
[2]
FRONC CHALUPECKÁ, K.; CZUDEK, D. Odpovědnost v insolvenčním právu. 1 vyd. Brno: Masarykova univerzita, Právnická fakulta, 2013, 108 s. Řada teoretická. Ed. S. č. 460. ISBN 978-80-210-6567-3.
[3]
GERLOCH, A. Teorie práva. 3. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2004, 343 s. ISBN 8086473856.
[4]
HARVÁNEK, J. a kolektiv. Teorie práva. 2. opr. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004, 343 s. ISBN 8021035099.
[5]
KISLINGEROVÁ, E. Insolvenční hodina mezi psem a vlkem. Hospodářské noviny, 2015, č. 042, 22 s.
[6]
KOVAŘÍK, Z. Zákon směnečný a šekový: komentář. 6. dopl. vyd. Praha: C.H. Beck, 2014, xxxii, 511 s. Beckovy komentáře. ISBN 9788074003615.
[7]
KOZÁK, J. a kolektiv. Insolvenční zákon a předpisy související: Nařízení Rady (ES) o úpadkovém řízení: komentář. 1 vyd. Praha: ASPI, 2008, xxii. 903 s. ISBN 9788073573751.
[8]
MANKIW, N a Laurence M. BALL. Macroeconomics and the financial system. 1. vyd. New York: Worth Publishers, 2011, 601 s. ISBN 14-292-5367-3.
[9]
MICHALOVÁ, J. Oddlužení v podmínkách České republiky. Bakalářská práce. Brno: Ekonomicko-správní fakulta MU, 2012, 58 s.
[10]
RICHTER, Tomáš. Insolvenční právo. 1 vyd. Praha: ASPI, 2008, 471 s. ISBN 978-807357-329-4.
[11]
ROZEHNALOVÁ, Naděžda. Rozhodčí řízení v mezinárodním a vnitrostátním obchodním styku. 3., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, 399 s. ISBN 9788074780042.
[12]
SEDLÁČEK, J. a kolektiv. Finanční účetnictví. Brno: Masarykova univerzita, 2010, 240 s. ISBN: 978-80-210-5268-0.
[13]
ŠUBRT, B. Exekuční a ostatní srážky ze mzdy a z jiných příjmů. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013, 156 s. ISBN 978-80-7478-378-4.
[14]
URFUS, V. Historické základy novodobého práva soukromého. l. vyd. Praha: C. H. Beck, 2001, 131 s. ISBN 8071795046. 89
[15]
VAIGERT, D. a kolektiv. Pohledávky: Právní příručka věřitele. 1 vyd. Brno: Computer Press, 2006, 272 s. ISBN 80-251-0881-3.
[16]
VONDRÁKOVÁ, A. Vymáhání pohledávek. 2. akt. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011, 896 s. ISBN 978-80-7357-686-8.
Právní předpisy a judikatura [1]
Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách.
[2]
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
[3]
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstev (zákon o obchodních korporacích).
[4]
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
[5]
Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů.
[6]
Zákon č. 151/1997 Sb. o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).
[7]
Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.
[8]
Zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů.
[9]
Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání.
[10]
Nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob.
[11]
Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. 90
[12]
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
[13]
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů.
[14]
Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmu, ve znění pozdějších předpisů.
[15]
Rozhodnutí Exekutorské komory České republiky Č.j. Taj 20130613.
Elektronické zdroje [1]
Asociace inkasních agentur. [online]. [cit. 2015-03-07]. Dostupný na WWW: <www.aiacz.cz>.
[2]
blog.iDNES.cz. Efektivita exekutorů, tak kolik 40%, 25%, nebo vlastně jenom 6%?. 2013. [online]. [cit. 2015-04-03]. Dostupný na WWW: .
[3]
Creditreform. Vývoj insolvencí v České republice v roce 2014. [online]. [cit. 2015-0317]. Dostupný na WWW: .
[4]
Czech Non-Banking Credit Bureau. Barometr 4. čtvrtletí roku 2014. [online]. [cit. 201503-27]. Dostupný na WWW: .
[5]
DJANKOV, Simeon, Oliver HART, Caralee MCLIESH, and Andrei SHLEIFER. Debt enforcement Around the world. 2008. [online]. [cit. 2015-04-03]. Journal of Political Economy 116(6): 1105-1149. Dostupný na WWW: .
[6]
doc. Ing. SMRČKA, CSc., L. Úvod. Výzkum insolvence. [online]. [cit. 2015-03-28]. Dostupný na WWW: .
[7]
Doleček, M. Pohledávky. BusinessInfo.cz [online]. 2014. [cit. 2015-02-24]. Dostupný na WWW: .
[8]
Exekutorská komora České republiky. 1. Exekutorský slovníček. [online]. [cit. 2015-0403]. Dostupný na WWW: .
[9]
Exekutorská komora České republiky. Místní příslušnost nepovede ke snížení vymahatelnost (12. 3. 2015). [online]. [cit. 2015-03-31]. Dostupný na WWW: 91
. [10]
Exekutorská komora České republiky. Předžalobní výzva zajistila kvalitní a včasné informování dlužníků (28.3.2015). [online]. [cit. 2015-04-03]. Dostupný na WWW: .
[11]
Exekutorský úřad Frýdek-Místek. Pro dlužníky. [online]. [cit. 2015-04-03] Dostupný na WWW: .
[12]
Exekutorský úřad Praha 9. Návrh na nařízení exekuce. [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupný na WWW: < http://www.exekucepraha.cz/navrh-na-narizeni-exekuce/>.
[13]
FinExpert.cz AMSP ČR: Návrh na místní příslušnost exekutorů poškodí věřitele i dlužníky. [online]. [cit. 2015-03-31]. Dostupný na WWW: .
[14]
HLOUCH, L. Právní Portál. Rekodifikace soukromého práva - 2. část. [online]. [cit. 2015-02-25]. Dostupný na WWW: .
[15]
Insolvenční rejstřík. [online]. [cit. 2015-04-17]. .
[16]
Insolvenční rejstřík. Formuláře. [online]. [cit. 2015-04-17]. Dostupný na WWW: .
[17]
JUDr. Ing. FRONC CHALUPECKÁ, K. Právní Portál. Uplatňování pohledávek prezentace. [online]. [cit. 2015-03-10]. Dostupný na WWW: .
[18]
Ministerstvo Financí ČR. Zápis z jednání Koordinačního výboru s Komorou daňových poradců ČR konaného dne 20. 5. 2009. [online]. [2015-04-04]. Dostupný na WWW: .
[19]
MORES, C. Jak pečovat o pohledávky. Účetní kavárna. [online]. 2009. [cit. 2015-0224]. Dostupný na WWW: .
[20]
Poradnaveritele.cz. Exekuce v roce 2014: velký nárůst exekucí oproti předchozímu roku 2013. [online]. [cit. 2015-03-31]. Dostupný na WWW: .
[21]
Poradnaveritele.cz. Za rok 2014 bylo nařízeno celkem 878.496 exekucí!. [online]. [cit. 2015-03-17]. Dostupný na WWW: . 92
Dostupný
na
WWW:
[22]
PORTÁLDRAŽEB.cz. [online]. .
[23]
Výzkum insolvence. Tým výzkumu insolvence k návrhu na snížení vstupní brány pro reorganizaci. [online]. [cit. 2015-03-29]. Dostupný na WWW: .
[24]
World Bank Group. Doing Business 2015. Going Beyond Efficiency. Economic Profile Czech Republic. [online]. [2015-04-10]. Dostupný na WWW:.
[cit.
93
2015-04-03].
Dostupný
na
WWW:
SEZNAM TABULEK TABULKA 1: NÁKLADY VĚŘITELE PŘI VYMÁHÁNÍ POHLEDÁVEK ..................................... 19 TABULKA 2: VYBRANÉ SPOLEČNOSTI, U KTERÝCH BYLA POVOLENA REORGANIZACE V ROCE 2014 ............................................................................................................................... 52 TABULKA 3: ASPEKTY OVLIVŇUJÍCÍ ZVOLENÝ ZPŮSOB VYMÁHÁNÍ POHLEDÁVEK .... 82
SEZNAM GRAFŮ GRAF 1: VÝVOJ POČTU INSOLVENCÍ OD ROKU 2008 - 2014 .................................................... 17 GRAF 2: POČET NAŘÍZENÝCH EXEKUCÍ V LETECH 2010 - 2014 ............................................. 18 GRAF 3: OHROŽENÉ KRÁTKODOBÉ A DLOUHODOBÉ DLUHY V MLD. KČ ......................... 20 GRAF 4: VÝVOJ INSOLVENČNÍCH NÁVRHŮ OD ROKU 2008 - 2014........................................ 36 GRAF 5: INSOLVENČNÍ NÁVRHY FYZICKÝCH OSOB - SPOTŘEBITELŮ ............................... 43 GRAF 6: ODDLUŽENÍ FYZICKÝCH OSOB V LETECH 2009 - 2014............................................. 44 GRAF 7: POVOLENÉ ODDLUŽENÍ PODLE VĚKOVÉ STRUKTURY OSOB V ROCE 2014 ...... 45 GRAF 8: POČET PROHLÁŠENÝCH KONKURZŮ OD ROKU 2008 - 2014 ................................... 47 GRAF 9: POČET KONKURZŮ PRÁVNICKÝCH OSOB A ŽIVNOSTNÍKŮ ZA ROK 2013 - 2014 ...................................................................................................................................................... 48 GRAF 10: USPOKOJOVÁNÍ POHLEDÁVEK VĚŘITELŮ V KONKURZNÍM ŘÍZENÍ................. 51 GRAF 11: POČET POVOLENÝCH REORGANIZACÍ OD ROKU 2008 - 2014............................... 52 GRAF 12: POČET NAŘÍZENÝCH EXEKUCÍ OD ROKU 2010 - 2014 ........................................... 56 GRAF 13: USPOKOJENÍ POHLEDÁVEK V EXEKUČNÍM ŘÍZENÍ OD ROKU 2001 - 2012 ....... 62
SEZNAM SCHÉMAT SCHÉMA 1: VZNIK SOUKROMOPRÁVNÍCH POHLEDÁVEK V RÁMCI SMLUVNÍCH VZTAHŮ ...................................................................................................................................................... 25 SCHÉMA 2: ZPŮSOB ŘEŠENÍ VYMÁHÁNÍ POHLEDÁVEK ........................................................ 30 SCHÉMA 3: MOŽNOSTI ŘEŠENÍ INSOLVENCE ............................................................................ 42
94
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK AMSP ČR
Asociace malých a středních podniků České republiky
ČÚS
Český účetní standard
D
Dal
DPH
Daň z přidané hodnoty
DPMB
Dopravní podnik města Brna
EŘ
Exekuční řád
IZ
Insolvenční zákon
MD
Má dáti
MHD
Městská hromadná doprava
NOZ
Nový občanský zákoník
OR
Obchodní rejstřík
OSŘ
Občanský soudní řád
OZ
Obchodní zákoník
ZDP
Zákon o dani z příjmu
ZOK
Zákon o obchodních korporacích
ZR
Zákon o rezervách
95
96
SEZNAM PŘÍLOH PŘÍLOHA 1: ELEKTRONICKÝ INSOLVENČNÍ REJSTŘÍK ...........................................................98 PŘÍLOHA 2: VZOR PŘIHLÁŠKY POHLEDÁVKY - ČÁST I. ..........................................................99 PŘÍLOHA 3: VZOR PŘIHLÁŠKY POHLEDÁVKY - ČÁST II. .......................................................100 PŘÍLOHA 4: VZOR PŘIHLÁŠKY POHLEDÁVKY - ČÁST III. .....................................................101 PŘÍLOHA 5: VZOR PŘIHLÁŠKY POHLEDÁVKY - ČÁST IV. .....................................................102 PŘÍLOHA 6: VZOR POPŘENÍ POHLEDÁVKY PŘIHLÁŠENÝM VĚŘITELEM - ČÁST I. .........103 PŘÍLOHA 7: VZOR POPŘENÍ POHLEDÁVKY PŘIHLÁŠENÝM VĚŘITELEM - ČÁST II. .......104 PŘÍLOHA 8: EXEKUČNÍ NÁVRH ....................................................................................................105
97
Příloha 1: Elektronický insolvenční rejstřík
Pramen:
Insolvenční
rejstřík.
[online].
[cit.
2015-04-17].
Dostupný
na
WWW:
Příloha 2: Vzor přihlášky pohledávky - část I.
Pramen: Insolvenční rejstřík. Formuláře. [online]. [cit. 2015-04-17]. Dostupný na WWW:
Příloha 3: Vzor přihlášky pohledávky - část II.
Pramen: Insolvenční rejstřík. Formuláře. [online]. [cit. 2015-04-17]. Dostupný na WWW:
Příloha 4: Vzor přihlášky pohledávky - část III.
Pramen: Insolvenční rejstřík. Formuláře. [online]. [cit. 2015-04-17]. Dostupný na WWW:
Příloha 5: Vzor přihlášky pohledávky - část IV.
Pramen: Insolvenční rejstřík. Formuláře. [online]. [cit. 2015-04-17]. Dostupný na WWW:
Příloha 6: Vzor popření pohledávky přihlášeným věřitelem - část I.
Pramen: Insolvenční rejstřík. Formuláře. [online]. [cit. 2015-04-17]. Dostupný na WWW:
Příloha 7: Vzor popření pohledávky přihlášeným věřitelem - část II.
Pramen: Insolvenční rejstřík. Formuláře. [online]. [cit. 2015-04-17]. Dostupný na WWW:
Příloha 8: Exekuční návrh
Pramen: Exekutorský úřad Praha 9. Návrh na nařízení exekuce. [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupný na WWW: < http://www.exekucepraha.cz/navrh-na-narizeni-exekuce/>
