Výkresová a projektová dokumentace ve vytápění 1 Rozsah dokumentace projektu pro stavební řízení 1.1 Výkresová část Výkresová část projektu pro stavební řízení obsahuje: a) půdorysy jednotlivých podlaží se schematickým zakreslením otopných těles (u ostatních spotřebičů se označí jejich druh a typ), expanzních nádob, horizontálně vedeného potrubí s označením svislých potrubí; ve výkresu přízemí se označí světové strany a oblastní venkovní výpočtová teplota b) výkresy kotelny, strojovny se zakresleným strojním zařízením, s legendou a vyznačením zásadních stavebních úprav (prohloubení, základní rozměry, komíny), demontážních a servisních prostorů pro strojní vybavení, transportní otvory apod. c) funkční schéma, rozvinuté schéma a schéma zapojení kotelny a strojovny s udáním parametrů, s uvedením bezpečnostní výstroje a dalších údajů potřebných pro zpracování projektu stavby d) výkresovou dokumentaci případných venkovních rozvodů e) v případě potřeby diagram teplotní, tlakový a denní diagram zatížení. 1.2 Textová část (technická zpráva) Technická zpráva projektu pro stavební řízení obsahuje: a) údaje potřebné k výpočtu tepelných ztrát a ostatních spotřeb tepla (technologie, vzduchotechnika aj.), výsledky výpočtu tepelných ztrát, volbu a zdůvodnění otopné soustavy, volbu systému regulace, volbu zdroj tepla, strojního a zabezpečovacího zařízení, parametry zdrojů, volbu druhu otopných těles, celkový popis navržených zařízení, nároky na druh a potřebu tepla, paliva, elektřiny a vody b) popis způsobu obsluhy, řízení a ovládání c) předběžný soupis základního zařízení d) pokud je projekt ústředního vytápění zpracován samostatně bez souvisejících profesí, musí obsahovat soupis požadavků na jiné profese (regulace a měření, elektro, stavební nároky apod.) v rozsahu potřebném pro komplexní zpracování projektu pro stavební řízení e) stručnou zprávu o zabezpečení protipožární ochrany, plnění hygienických, zdravotních a bezpečnostních požadavků a předpisů. 2 Rozsah dokumentace projektu konečného provedení stavby ústředního vytápění Rozsah této dokumentace se mění na základě smluvní dohody mezi objednatelem a zhotovitelem. U běžných prvků zařízení i způsobů instalace je vhodné uvádět ve smlouvě odkazy na platné technické normy. U atypických součástí dodávky je nutné zdůraznit, že jejich dodavatel dodá i tzv. „prohlášení o shodě“ ve smyslu zákona č . 22/ 1997 Sb.
2.1 Výkresová část Výkresová část projektu obsahuje zpravidla: a) půdorysy jednotlivých podlaží s označením místností podle Č SN 06 02 10 s uvedením vnitřních teplot a se zakreslením 1) otopných těles včetně připojovacích rozměrů armatur u těles 2) spotřebičů s uvedením jejich druhů a typů a u ohřívačů i s uvedením tepelných výkonů 3) svislých potrubí a jejich označením 4) horizontálních potrubí, s podrobnými rozměry potrubí, s vyznačením sklonů, odvětrání a vypouštění, s rozmístěním a druhem závěsů a kompenzátorů s uvedením jejich rozměrů a předpětí b) rozvinuté schéma - schéma zapojení otopných těles a spotřebičů se shodným označením jako v půdorysech s uvedením druhu a rozměru armatur, návrhu seřízení hydraulického režimu, se zakreslením odvzdušnění a vypouštění c) potřebné řezy se zakresleným výškovým uspořádáním potrubí a veškerého zařízení s ním souvisejícího d) výkresy kotelny, strojoven a úpraven parametrů v měřítku nejméně 1:50. Jednotlivé části strojního zařízení jsou očíslovány a přesně popsány v legendě e) schéma, které obsahuje zapojení kotelny a strojovny s veškerými rozměry potrubí a armatur, s legendou, s příslušným popisem hlavních částí strojního zařízení, (typ, výkon, parametry apod.), s uvedením: 1) technických dat zařízení, zejména výkonů a jmenovitých tlaků zařízení 2) předepsané jakosti materiálu potrubí, armatur, s uvedením přenášených výkonů 3) u potrubních větví na rozdělovačích, rozdílu tlaků u vodních soustav nebo tlaku páry f) výkresovou dokumentaci případných venkovních rozvodů g) zvláštní požadavky na provedení montáže, pokud budou vyžadovány např. montážní otvory, rozšíření přístupových cest, zesílení nosných konstrukcí apod. Pokud je projekt ústředního vytápění zpracován samostatně bez souvisejících profesí, musí obsahovat soupis požadavků na jiné profese (regulace a měření, elektro, stavební nároky apod.) v rozsahu potřebném pro komplexní zpracování projektu. Součástí projektu nejsou dílenské konstrukční výkresy a technologické nebo montážní předpisy a provozní řády, které zpracovává výrobce nebo dodavatel jako součást dodávky a montáže. Pro montáž regulačních a měřících zařízení, elektrických rozvodů, zdravotních instalací, větrání a jiných zařízení, které jsou samostatnou dodávkou specializovaného podniku je nutno vypracovat samostatné projekty.
2.2 Textová část Textová část zahrnuje: a) technickou zprávu ve stejné skladbě jako v projektu ke stavebnímu řízení, s uvedením konečných údajů a se zdůvodněním případných odchylek proti původnímu řešení b) výpis zařízení obsahující podrobnou specifikaci všech strojů, zařízení a prvků s uvedením případných nároků na zvláštnosti montáže: 1) kovových konstrukcí, které jsou součástí technologického zařízení (např. otopných těles) 2) potrubí a armatur 3) provozních hmot a první náplně potřebné k uvedení do provozu 4) prvků místního měření 5) regulace a měření, řízení a automatizace (pokud nejsou součástí samostatného projektu) 6) izolací, které se uvádějí podrobně podle jednotlivých zařízení s uvedením druhu a výměr izolací 7) nátěrů v členění podle druhu a s údajem výměr 8) nárok na lešení 9) seznam poruchových náhradních dílů potřebných k zabezpečení dvouletého provozu (pokud není součástí dodavatelské dokumentace) 3 Společné zásady pro kreslení výkres vytápění Pro zakreslování zařízení ústředního vytápění do půdorysů a jejich řezy se nejčastěji používá měřítko 1:50 nebo 1:100. Pro rozvinutá schémata se většinou používá také měřítko 1:50. Pro zakreslování kotelen, úpraven parametrů, apod. měřítko 1:25 a 1:20, pro podrobnosti i měřítka 1:20, 1:10, 1:5 a 1:2. Pro výběr druhů a tlouštěk čar pro kreslení výkresů ústředního vytápění lze použít tab. 1. Tabulka 1. Příklady užití čar na výkresech Název (druh) čáry
Zobrazení
tenká Plná pravidelná
střední
Použití čáry na výkresech - grafické značky - obrysy stavebních konstrukcí zobrazené v řezu i v pohledu, viditelné pod rovinou řezu nebo za ní - kótovací a pomocné čáry - odkazové čáry - šrafování - ohraničení vynesených podrobností - potrubí jiných oborů - viditelné obrysy součástí zařízení a technologických spotřebičů - otopná tělesa
tlustá
- grafické značky potrubí - rámeček výkresu - formát výkresu
Plná nepravidelná tenká
- přerušení obrazu
Čárkovaná
-zakryté obrysy zařízení -zakryté obrysy stavebních konstrukcí - poloha myšlených rovin řezu - osy součástí zařízení - vztažné a skladebné přímky - roztečné přímky a kružnice - poloha myšlených rovin řezu - hrany a obrysy nad myšlenou rovinou řezu
tenká tlustá
Čerchovaná
tenká tlustá
Čerchovaná se dvěma tečkami
tenká
Části zařízení i jednotlivá zařízení se na výkresech označují písmenem či číslicí. Stejná zařízení, popř. stejné části téhož zařízení mají mít na témž výkrese shodné označení (např. pro kotel K). Popis musí být čitelný i po případném zmenšení při reprodukci. Popisy se umísťují rovnoběžně s dolním okrajem výkresu. Pokud nelze toto umístění dodržet, orientují se popisy tak, aby je bylo možno číst při pohledu od dolního nebo od pravého okraje výkresu. Označení se specifikuje v legendě. Pro označení odkazů se mají přednostně používat: - arabské číslice (krom samotné číslice 0) - písmena velké latinské abecedy (krom I, O, R, Q, X) - kombinace písmen velké latinské abecedy a číslic (např. A1, A2, C10, C11). V legendě na výkrese se zpravidla uvádí: a) vysvětlení grafických nebo písmenných označení nebo zkratek použitých na výkrese b) údaje, které nelze vepsat do odkazu (technické údaje o potrubí a zařízení, účel použití rozvodů, jejich rozdělení na skupiny apod.). Legenda se má sestavovat do sloupců. V poznámce na výkrese se zpravidla uvádějí: a) doplňující slovní údaje k jednotlivým rozvodům nebo zařízením (použitý materiál, odkazy na technické normy, popisy zařízení apod.) b) vysvětlení označení použitých v obraze, která nejsou normalizována a nejsou uvedena v legendě. Jednotlivá zařízení se uvádějí ve specifikaci, která se má sestavit do tabulky. V jednotlivých sloupcích tabulky se uvádějí údaje v tomto pořadí: a) odkaz (pozice) shodný s označením v obraze b) popis nebo název zařízení
c) technická norma, katalogové či objednací číslo, podmínky výrobce, jimiž se upřesňuje identifikace zařízení d) počet kus zařízení e) další údaje, poznámky a vysvětlivky Specifikace se umísťuje nad popisové pole výkresu nebo na samostatný list textové dokumentace. Změny na výkresech, a to jak změny škrtem, tak i výmazem se zaznamenávají v obrazové části výkresu a zapisují se v popisovém poli. 3.1 Kreslení součástí zařízení Potrubí se kreslí jednou čarou v ose potrubí bez ohledu na skutečný průřez potrubí. Tlustou čarou (viz tab. 1) se kreslí všechny druhy potrubního rozvodu kromě potrubí odvzdušňovacího a tenkou čarou pak potrubí odvzdušňovací, nebo zakreslení vazby regulačních orgánů s regulátorem ve funkčních schématech. Pokud se potrubí kreslí obrysem (dvoučarově), které odpovídá skutečnému vnějšímu obrysu potrubí, pak se používá tenká plná čára. Potrubí se kreslí grafickými značkami v závislosti na počtu teplonosných látek na výkrese. Při jedné teplonosné látce se potrubí kreslí v souladu s tab. 2. U pojistného a expansního potrubí se písmenné označení P a E může psát nad (vedle) potrubí nebo do osy potrubí. Tabulka 2. Grafické označení potrubí při jedné teplonosné látce Název potrubí
Grafická značka
Přívodní Zpětné Expanzní a pojistné přívodní
E
Expanzní a pojistné zpětné
E
Odvzdušňovací Při několika teplonosných látkách (např. otopná teplá voda, horká voda, nízkotlaká pára) se potrubí kreslí v souladu s tab. 3. Tabulka 3. Grafické označení potrubí při několika teplonosných látkách Název potrubí
Grafická značka
Přívodní teplovodní Zpětné teplovodní Přívodní horkovodní Zpětné horkovodní Označení účelu nebo větve připsanou číslicí
3
Pára Kondenzátní potrubí Studená voda Teplá užitková voda Cirkulační voda Plyn U teplonosných látek rozlišených podrobněji (např. pára o přetlaku 10 kPa a 45 kPa, nebo „vytápěcí zóna jih“ a „vytápěcí zóna sever“) se volí grafické označení podle potřeby. Musí se uvést vždy v legendě na všech výkresech nebo na jednom výkrese, na který se musí na ostatních výkresech odkázat. Je-li třeba na výkresech ústředního vytápění zakreslit i jiné potrubí (např. rozvody pro zdravotní instalace umístěné na společném závěsu), kreslí se toto potrubí tenkými čarami. Účel se musí popsat (viz obr. 1). POTRUBÍ ZTI Obr. 1
Změna průřezu potrubí se vyznačuje grafickou značkou. Při změně průřezu odbočujícího potrubí (spojení či rozdělení proudů) se grafická značka nekreslí (viz obr. 2).
32
40
50
20
Obr. 2
Izolace potrubí se popíše písmenným označením (IZ), které se píše za pomlčkou ke kótě průměru potrubí. Za písmennou značku se může připsat i tloušťka izolace v milimetrech, např. 89 x 3,5 - IZ 35 a dále druh izolace písmenným označením, které se musí vysvětlit v legendě. Uložení a upevnění potrubí i pevné body se zakreslí grafickými značkami tenkými plnými čarami. Změna trubního materiálu se zaznamenává připsáním druhu trubek na odkazovou čáru. U kompenzátorů se uvede označení (např. podle doporučení výrobce), rozměr a průřez. U kompenzátorů se uvede i předpětí. Osové vzdálenosti se musí kótovat délkovými kótami. Armatury se kreslí podle tab. 4 tenkou plnou čarou. Ke grafické značce se připojuje písmenné označení a dimenze. Není-li písmenné označení jednoznačné, specifikuje se armatura v legend (výrobce, typ apod.).
Armatury se kreslí na výkresech v měřítku 1:200 až 1:50 bez ohledu na skutečnou velikost. V měřítku 1:25 a 1:20 a u kotelen i v měřítku 1:50 se kreslí v rozměrech, které odpovídají skutečné velikosti (v příslušném měřítku výkresu). Ve schématech se kreslí zpravidla bez ohledu na skutečnou velikost. Tabulka 4. Grafické značky armatur a uložení potrubí Značka
Název
Pevný bod Posuvný bod Válcové uložení Suvné uložení Kompenzátor obecně „U“ kompenzátor Vlnovcový kompenzátor Pryžový kompenzátor Ventil obecně přímý Ventil obecně rohový Zpětný ventil (ve směru šipky průtočný) Kohout přímý Kohout rohový Šoupě Pojistný ventil rohový Trojcestná armatura obecně – ventil Zpětná klapka Odvzdušňovací otopného tělesa
ventil
Vypouštění Odvzdušňovací nádoba
Přírubová armatura – obecně Závitová armatura – obecně Otopná tělesa se kreslí grafickými značkami podle tab. 5. Kreslí se zjednodušeně obrys tělesa střední plnou čarou, otopné registry tlustou plnou čarou nebo tlustou a střední plnou čarou. Tabulka 5. Grafické značky pro kreslení otopných těles Název
Grafická značka v půdorysu v pohledu
Těleso článkové, deskové, konvektor Těleso deskové s vestavěným ventil a spodním pravým připojením Těleso deskové s vestavěným ventil a spodním středovým připojením Registr z trubek, trubkové otopné těleso
Strojní zařízení ústředního vytápění (ohříváky, nádrže, kotle, čerpadla apod.) se kreslí zjednodušenými grafickými značkami tak, aby se vyjádřil skutečný tvar. Ve výkresech v měřítku 1:200 až 1:50 a větším se součásti zařízení ústředního vytápění a technologické spotřebiče kreslí v rozměrech, které odpovídají skutečné velikosti. V rozvinutých schématech vždy v měřítku výkresu. Na výkresech ústředního vytápění se kótují délkové rozměry v milimetrech a měřící jednotka se neuvádí. Výškové úrovně zařízení ústředního vytápění i stavebních konstrukcí se kótují v metrech na tři desetinná místa a měřící jednotka se neuvádí (např. +3,455). Rovinné úhly se uvádějí ve stupních a měřící jednotky se ke kótám vždy připisují (např. 1° 15' 23"). Kótovací čáry se hraničí při kótování: a) délkových rozměrů šipkami či úsečkami b) rovinných úhlů šipkami c) poloměr a průměr na kruhovém oblouku šipkami. Umístění otopných těles i jiných částí zařízení ústředního vytápění (kotle, ohříváky, čerpadla apod.) i jiných technologických zařízení se kótuje vždy od stavebních konstrukcí, které je možno v objektu jednoznačně zjistit. Průměry potrubí se kótují v milimetrech v souladu s příslušnými technickými normami či výrobními podklady. Značky Ø (pro průměr) nebo DN (pro jmenovitou světlost) se u kóty průměru potrubí neuvádějí ani v půdorysech ani v rozvinutých schématech. Kótování v (") se
50
80
57/3
89x3,5
Při jednočarovém kreslení potrubí se kóta průměru potrubí píše na odkazové čáře kolmé k ose potrubí, která vychází od šikmé hraniční úsečky přetínající potrubí. Odkazovou čáru lze zalomit tak, aby se kóta mohla psát na její část rovnoběžnou s dolním okrajem výkresového listu. Jedna odkazová čára může sloužit i pro kótování několika potrubí shodného průřezu (viz obr. 3).
57/3
připouští pouze jako doplňkové pro usnadnění řemeslných prací. Uvádí se pouze na výkresech podrobností u samostatných součástí zařízení, není-li výše uvedené označení jednoznačné.
Obr.3
Číselný údaj sklonu potrubí se uvádí v promile, značka % nebo ‰ se píše za číselný údaj, který se umísťuje u značky tvaru trojúhelníku (viz obr. 4). 0,3% Obr. 4.
630 500
Poloha potrubí vztažená ke stavebním konstrukcím se podle potřeby kótuje délkovými rozměry (viz obr. 5), které označují vždy polohu osy potrubí, nebo relativními výškovými kótami. Relativní výškové kóty jsou vztaženy ke shodné základní úrovni (zpravidla úroveň hrubé podlahy prvního podlaží). Výšková kóta se vpisuje do obdélníku na odkazové čáře (viz obr. 6) a označuje u jednočarového kreslení potrubí vždy polohu osy potrubí.
650
+5,700
+3,000 +5,700
300
+3,000
Obr. 5
Obr. 6
Vzájemná vzdálenost os potrubí (u rovnoběžných rozvodů) se kótují jen tehdy, je-li třeba předepsat přesné umístění rozvodů. Zaústění přípojky teplonosné látky do objektu se kótuje délkovými i výškovými kótami, které se vztahují jak k vnějšímu rozvodu, tak k jednoznačným obrysům stavebního objektu. K přípojce se připíše množství odebíraného tepla a údaje, které charakterizují teplotní a tlakové parametry. Jmenovité světlosti DN armatur se uvádějí v milimetrech v souladu s příslušnými technickými normami či podklady výrobce. Značka DN se u kóty jmenovité světlosti armatury neuvádí. Kóta jmenovité světlosti armatury se píše za písmennou značkou a to těsně k ní, je-li příslušnost ke značce jednoznačná (viz obr. 7).
KK 50 2x VK 15 V 50
2x Š 50
KK 40 KK 50
KK 40 KK 50 KK 100
Obr. 7
Hodnota jmenovité světlosti armatury se píše na odkazovou čáru, nelze-li písmennou značku s kótou jednoznačně připsat ke grafické značce armatury (viz obr. 8). Značka PN se neuvádí. 3.2 Kreslení půdorysů V půdorysech vytápění se stavební konstrukce objektu zobrazují zjednodušeně tenkou čarou včetně zařizovacích předmětů. Na výkrese půdorysu 1. podlaží se musí označit sever grafickou značkou podle obr. 9. Ke značce do místa pomyslného prvního kvadrantu se připíše výpočtová venkovní oblastní teplota ve °C v souladu s výpočtem tepelných ztrát podle ČSN EN ISO12 831.
-15 °C
Obr. 9
Vytápěné prostory se v půdorysech očíslují pokud možno shodnými čísly, která jsou uvedena ve stavebních výkresech nebo pořadově arabskými číslicemi počínaje číslem 1 v každém podlaží obr. 10. Číslování začíná u místnosti, která je na půdorysu 101 znázorněna v levém horním rohu. Pořadová čísla se připisují za číslo 20° označující podlaží takto: 1. podlaží 101, 102 atd. 1. podzemí 01, 02, …011 2. podlaží 201, 202 atd. 2. podzemí 001, 002, …0012 10. podlaží 1001, 1002 atd.
Obr. 10
Volí se písmo o jeden stupeň větší než pro ostatní popis (kóty, označení otopných těles apod.). Vnitřní výpočtové teploty vytápěných místností se uvedou ve °C pod čísla místností, písmenné označení „C“ se nepíše. (viz obr. 10). Název prostoru se píše v půdorysu jen tehdy, je-li třeba účel zdůraznit (např. aby se nevedlo žádné potrubí teplonosné látky chladírnou). U nevytápěných místností se údaj teploty nepíše. Má-li se v podlaží zobrazit potrubí vedené ve vyšším či nižším podlaží, musí se toto potrubí označit popisem (např. POTRUBÍ VEDENO NAD PODLAHOU 3. PODLAŽÍ). Stoupnutí nebo klesnutí ležatého potrubí (ve vztahu k podlaze) v zobrazovaném podlaží se označí výraznou tečkou na grafické značce potrubí (viz obr. 11). V případě potřeby se i kótuje výškovou kótou.
PŮDORYS
+3,200 VYSVĚTLUJÍCÍ ŘEZ
+6,400 2x KK 32
VEDENO VEDLE SEBE
2x VK 15
VEDENO POD STROPEM
+3,200
Obr. 11
Obr. 12
Obr. 13
Potrubí vedená vedle sebe se v půdorysu zobrazují vedle sebe (viz obr. 12). Potrubí vedená pod sebou lze v půdorysu zobrazit vedle sebe a označit popisem. Nejvýše uložené potrubí se kreslí nejblíže k nosné konstrukci, na kterou jsou potrubí upevněna (viz obr. 13). Při nedostatku místa se zobrazuje jen jedno potrubí, k jehož ose se vztáhnou kóty průměrů všech potrubí umístěného pod sebou. Kóty průměrů se uvádějí od nejvýše položeného potrubí postupně k nejníže položenému. Takto zobrazené potrubí se musí objasnit svislým řezem a podle potřeby se v něm popisem uvede druh potrubí (viz obr. 14). PŮDORYS ŘEZ 32 32
32
32
50
50
50
50 +0,0
Obr. 14
Uložení a upevnění potrubí se kótuje jen tehdy, je-li potřeba přesně polohu vzhledem ke stavební konstrukci předepsat. Druh uložení (upevnění) se označí ve výkrese nebo v legendě, pokud jsou všechna uložení shodná. Pokud jsou shodná uložení na větvi (trase) připíše se označení u prvního a u posledního uložení na začátku a na konci každé větve. Jsou-li uložení různá, připisuje se označení ke PB každému uložení. 3200
Umístění pevného bodu se kótuje a ke každé značce se připíše písmenné označení PB (viz obr. 15).
Obr. 15
Svislé potrubí (stoupačky) procházející zobrazeným podlažím stropem) se kreslí v půdorysu kroužkem, tenkou plnou čarou bez ohledu na skutečný rozměr potrubí. Poloha kroužku určuje umístění potrubí (viz obr. 16).
27 27 Obr. 16
Vzdálenosti potrubí od stavebních konstrukcí a osové vzdálenosti potrubí mezi sebou se kótují jen tehdy, požaduje-li se jejich přesné umístění. V půdorysu se svislá potrubí (stoupačky) pořadově očíslují arabskými číslicemi, počínaje číslem 01. Číslice se píší písmem o dva stupně větším, než je běžný popis na výkrese a tučným. U potrubí vedených u obvodových stěn budov se číslice píší vně či do obvodových stěn, v ostatních případech se píší v těsné blízkosti svislého potrubí. Odkazové čáry se využije pouze výjimečně z důvodu přehlednosti při možnosti překrývání více popisů. Svislá potrubí pojistných a zabezpečovacích zařízení se označují namísto čísly pouhým písmenem P a E psaným podle zásad pro popis svislého potrubí - stoupaček.
Kreslení a označování otopných těles v půdorysech Otopná tělesa se zobrazují v pohledu shora grafickou značkou (viz obr. 17) popřípadě zjednodušeným obrysem. Po zakreslení se výraznou tečkou označí směr, z něhož vede připojovací potrubí. Připojovací potrubí otopného tělesa se nekreslí. Má-li těleso odvzdušňovací armaturu, která není součástí standardní dodávky (jak je tomu např. u deskových otopných těles), pak se armatura zakreslí grafickou značkou a připíše se písmenné označení VO a jmenovitá světlost. Obdobně se kreslí i vypouštěcí kohout, je-li součástí tělesa. a)
VO 8
15
20x500/160 TPV 15/4, PŠ 15
b)
03
21–050120–50 TRV 10/3,RŠ 10/5
c)
22–030090–60 TV/3, HŠR 15/6
Obr. 17
a) článkové otopné těleso, 20 článků, připojovací rozteč 500 mm, hloubka 160 mm, termostatický přímý ventil DN 15 s přednastavením 4, radiátorové šroubení přímý DN 15, odvzdušňovací ventil DN 8; b) deskové těleso RADIK Klasik, typ 21, výška 500 mm, délka 1200 mm, termostatický ventil rohový DN 10 s přednastavením 3, regulační rohové šroubení DN 10 s přednastavením 5; c) deskové těleso RADIK Ventil kompakt, typ 22, výška 300 mm, délka 900 mm, termostatická vložka (součást tělesa) s přednastavením 3, regulační H– šroubení DN 15 s přednastavením 6;
Písmenné označení otopného tělesa se píše rovnoběžně se zobrazením otopného tělesa a pouze při nedostatku místa je možno popis uvést na odkazové čáře. Pod označení otopného tělesa se ještě uvádí písmenné označení připojovací armatury tělesa a připojovacího šroubení včetně jmenovitých světlostí. Jmenovité světlosti se zapisují až po výpočtu potrubní sítě a zpravidla jsou shodné se světlostí připojovacího potrubí tělesa. U článkového otopného tělesa se uvádí počet článků, připojovací rozteč a hloubka tělesa, to vše je odděleno šikmou zlomkovou čarou 20/500/160. U deskového otopného tělesa se uvádí typové označení a za pomlčkou výška x délka VK21600x1200 nebo označením které doporučuje výrobce. U konvektorů se uvede písmeno K, za pomlčkou pak typové označení, za další pomlčkou délka, popř. další rozměry K-TS025-1540 U nesériových trubkových těles se uvede počet vodorovných trubek x délka, za pomlčkou pak rozměr trubky, doplněný popř. průměrem žeber. U standardních (např. koupelnových) trubkových otopných těles je označení shodné s označením deskových otopných těles (typ výška . délka) doplněný popř. způsobem napojení tělesa. Poloha otopného tělesa vztažená ke stavebním konstrukcím se kótuje pouze a jen tehdy, je-li třeba předepsat přesné umístění tělesa. Pokud není předepsáno jinak, odpovídá střed délky otopného tělesa středu délky okna.
Kreslení a označování podlahového vytápění v půdorysech A3
A 4
101 m
A2
78 m
A4
68 m
V půdoryse se rozdělovač zakresluje obdélníkem vykresleným středně silnou čarou. Každý sběrač a rozdělovač se označí písmenem velké abecedy. Hrdla pro připojení otopných hadů se číslují arabskou číslicí.Vzhledem k přehlednosti je vhodné rozkreslit sběrač a rozdělovač mimo půdorys objektu v měřítku M 1:10 (viz obr. 18).
A2
Obr. 18
K
A1
101 m
Ve vytápěné místnosti se uvádí číslo místnosti psané arabskou číslicí mezi pomlčky o stupeň větší, než je ostatní popis. Pod číslo místnosti zapisujeme vnitřní výpočtovou teplotu o stupeň menším písmem jak číslo místnosti. Pod zápisem vnitřní výpočtové teploty se o stupeň menším písmem zapíše římskou číslicí značka podlahy, která slouží jako odvolávka na detail. K římské číslici za pomlčku se připisuje velikost otopné plochy v m2. Pod odvolávku na detail a plochu místnosti se stejnou velikostí písma zapisuje výpočtová rozteč trubek v m. –205–
20° III–12,65 m2 l = 0,25 m
Obr. 19 A3 (120 m)
Každý otopný had je označen písmenem rozdělovače, k němuž přísluší a pořadovým číslem okruhu. Do závorky se uvede jeho vypočtená rozvinutá délka (obr. 19). Potrubí se zakresluje na rozdíl od všech ostatních prvků silnou čarou. Přívodní část potrubí plně a zpětná čárkovaně. Okolo potrubí vedeného v chráničce (např. prostupy, přechody dilatačních spár apod.) se v délce chráničky tence zakreslí čárkovaná čára (obr 20). Obr. 20
V místě, kde se mění rozteč trubek, se hranice označuje tenkou čerchovanou čarou. Do plochy, kterou vymezí, se zapíše počet trubek se změněnou roztečí a jejich nová rozteč (obr. 21).
4x 1=0,15 m
Obr. 21
Tam, kde je plocha dělena dilatační spárou, zakreslíme dvojitou tenkou čárkovanou čáru a připíšeme slovo DILATACE. DILATACE
Obr. 22
Kladení jednotlivých otopných hadů se obvykle nerozkresluje. Otopný had se rozkresluje v případě nestandardnosti pokládky a přednost se dává rozkreslení v podobě detailu (např. M 1:25, M 1:20 a M 1:10).
3.3 Kreslení rozvinutých schémat V rozvinutém schématu se stavební konstrukce (stropy, podlahy, stěny apod.) zobrazují zjednodušeně. Zpravidla se kreslí jen podlaha a strop podlaží. Jednotlivé úrovně (zpravidla povrchy podlah) se kótují výškovými kótami. Součásti otopné soustavy (otopná tělesa, kotle, ohříváky, potrubí atd.) se zobrazují v pohledu na zařízení směrem z místnosti (ze zobrazovacího prostoru). Rozvinuté schéma se zakresluje z nejvýhodnějšího pohledu na zdroj tepla. Větve potrubní sítě, u nichž je to možné, se rozvinou bez ohledu na vodorovné měřítko a ostatní větve se zakreslují v příslušné výškové úrovni sklopeně na odpovídající stranu z hlediska pohledu na zdroj tepla. Ve svislém směru se měřítko důsledně zachovává. Ve vodorovném směru se měřítko nezachovává, takže např. všechna otopná tělesa i všechny přípojky otopných těles lze zakreslit stejně dlouhé. Ležaté potrubí se v rozvinutém schématu zobrazuje jen v rozsahu nutném pro objasnění vzájemné souvislosti svislých potrubí - stoupaček tak, aby bylo viditelné. Je-li ležaté potrubí vedeno vedle sebe, kreslí se pod sebou.
Potrubí odbočující z ležatého rozvodu (větev, odbočka) se označí kroužkem vloženým do označení potrubí (viz obr. 23). Vlastní odbočující potrubí se kreslí na volné místo v obraze schématu, avšak při zachování příslušné výškové úrovně. Vzájemná souvislost potrubí se vyjádří označením shodným písmenem velké abecedy v kroužku. Písmeno se připíše jak A A k místu odbočení z ležatého rozvodu, tak i k obrazu odbočujícího potrubí ve schématu. Obr. 23
Je-li ležaté potrubí zřejmé z půdorysu, nemusí se kreslit vůbec, nebo ho lze nahradit tenkou čerchovanou čarou. Svislé potrubí (stoupačky) se kreslí vždy tak, aby bylo viditelné. Je-li vedeno za sebou, kreslí se vedle sebe. Jednotlivé stoupačky se na výkrese označují vždy shodně s půdorysem. Čísla se zapisují do jedné úrovně nad vertikální větve (stoupačky), vždy těsně nad nejvyšší strop zobrazený ve svislém schématu. Pro lepší orientaci se kreslí tenká svislá odkazová čára začínající výše, než končí stoupačka vycházející ze středu obou potrubí (viz obr. 24). Velikost čísel je o stupeň větší než ostatní popis. Uložení a upevnění potrubí se kreslí, označuje a kótuje podle stejných zásad jako v půdorysech a svislých řezech. Armatury se kreslí a označují podle zásad uvedených pro půdorys. Taktéž i ohříváky, nádrže, kotle, technologické spotřebiče atd. se kreslí, označují a kótují podle těchto zásad. Ve vodorovném směru se u nich měřítko nemusí zachovávat. Na počátku okruhů, větví a v odběrném místě je vhodné osazovat a zakreslovat seřizovací armatury s uvedeným průtokem a nastavením, ev. s kv hodnotou a požadovanou tlakovou ztrátou. Kreslení otopných těles a připojovacího potrubí v rozvinutém schématu je zřejmé z obr. 24. Otopné těleso se zobrazí v pohledu grafickou značkou. Krátkými úsečkami se naznačí konzoly a držáky článkového tělesa v případě, že nemá výrobce tělesa pevně stanoveno pro daný typ tělesa jeho upevnění. Zakreslí +3,200 +3,200 3 se rovněž odvzdušňovací nebo vypouštěcí armatura a označí se a to 25 –105– –112– 22–050120–50 22x500/160 pouze v případě, není-li pevnou součástí TPV 10/4, PŠ 10/5 TRV 15/6, PŠ 15/5 VO 8 dodávaného otopného tělesa. +0,000
+0,000
20
+0,000 25
–105–
10–030080–60 TV /4, HPŠ 15/4
–024–
22x500/160 TRV 15/6, PŠ 15/5
–3,000 2x VK 10
20
10
–106–
33–050160–60 TV /6, HPŠ 15/5
Nad každé otopné těleso se píše číslo místnosti (prostoru), v níž je těleso umístěno. Číslo musí souhlasit s číslem v půdorysu. Pod číslo místnosti se připíše i označení otopného tělesa údaj o připojovací armatuře a připojovacím šroubení otopného tělesa opět v souladu s půdorysem. Ke světlosti armatury se zapíše za šikmou zlomkovou čáru údaj
o hydraulickém přednastavení. Údaj o hydraulickém přednastavení se zapisuje číslem přednastavení nebo kv hodnotou. U jednotrubkových otopných soustav se směšovací armaturou u otopného tělesa se zapisuje součinitel zatékání do otopného tělesa do pole grafické značky tělesa v podobě např. 0,5. Při nejednoznačnosti zápisu o hydraulickém přednastavení se zápis používaný nad grafickou značkou tělesa upřesní v legendě. Pokud je z nějakého důvodu světlost připojovacích potrubí odlišná od světlosti armatury či šroubení, musí se jejich světlost označit. Psaní údajů o otopných tělesech, připojovacích armaturách a připojovacích šroubeních lze zjednodušit stejným způsobem jako v půdorysech. Společné údaje je nutno uvést v legendě. 3.4 Kreslení a označování podlahového vytápění v rozvinutých schématech Otopné hady se zakreslují smyčkou v oblasti podlahové konstrukce, která je zakončena malými kružnicemi. U zakončení otopného hadu se připisuje jeho označení shodné s půdorysem. Nad otopný had se směrem od konstrukce podlahy zapisuje označení otopného hadu s jeho rozvinutou délkou, rozteč trubek, odkaz na řez a velikost vytápěné plochy místnosti, vnitřní výpočtová teplota a číslo místnosti. Prochází-li otopný had více místnostmi, zapisují se jejich popisy s příslušnou roztečí trubek a plochou nad sebe. V případě vyvedení otopného hadu do stěny se smyčka zakreslí i nad konstrukci podlahy. Ke smyčce stěnového vytápění se připíše text STĚNOVÁ OTOPNÁ PLOCHA, příslušná rozteč trubek a výška, do které sahá nejvýše položená trubka otopného hadu. Rozdělovač zakreslený v rozvinutém schématu má shodné označení jako v půdoryse. Je u něj potřebné, pokud to odpovídá jeho konstrukci, zakreslit tenkou plnou čarou i obrys skříně rozdělovače event. zakótovat jeho uložení vzhledem k podlaze. Na samostatný výkres(y) se zakreslují typické řezy podlahovou konstrukcí. Označeny jsou nadpisem ŘEZ a příslušnou římskou číslicí odpovídající skladbě podlahy (např. ŘEZ-III ). 4 Schéma zapojení Schémata soustav jsou výkresy, kreslené bez měřítka, ve kterých jsou názorně zakresleny jednotlivé prvky a zařízení soustav a propojovací potrubí. V zájmu přehlednosti se obvykle nepřihlíží ke skutečnému uspořádání prvků a ke vzájemné poloze potrubí. Prvky a zařízení se kreslí předepsanými značkami. Zařízení se popisují jednoduchými popisy či pozicemi, prvky nejčastěji jednoduchými popisy. Jednotlivá potrubí se kreslí jednočarově typem čáry podle protékající látky. Ohyby se kreslí pravoúhle. Dále se na potrubí vyznačuje jmenovitá světlost. Schémata zapojení jsou úplná schémata tepelné soustavy nebo její části, na kterých jsou zakresleny všechny prvky a zařízení s potrubním propojením a s vazbou na řídící systém.
4.1 Prostorové schéma Kreslí se axonometricky z důvodů lepší orientace v případě prostorově členěného potrubního vedení. Kreslí se jen výjimečně ve složitých soustavách. 5 Dispoziční výkresy Dispoziční výkresy jsou výkresy, kreslené v měřítku, ve kterých jsou v návaznosti na stavbu prostorově zakresleny jednotlivé prvky a zařízení soustavy a propojovací potrubí. Kreslí se obvykle v měřítku 1:50. Podrobnější výkresy mají měřítko 1:20. Výkresy rozlehlých soustav se kreslí v měřítku 1:100 nebo v dalším normalizovaném zmenšení. Na dispozičních výkresech se kótují polohy hlavních zařízení. Malé prvky a zařízení se kreslí pokud možno v měřítku předepsanými značkami používanými u schémat. Větší prvky a zařízení se mohou kreslit podle skutečných tvarů. Potrubí se kreslí podle zásad uvedených pro kreslení schémat. Dále se zakreslují kompenzátory s uvedením předpětí, vypouštěcí a odvzdušňovací armatury, značky uložení a upevnění a to bez měřítka. Jejich rozmístění se kreslí v měřítku. Na potrubí se také značí sklon. 5.1 Půdorysy Zařízení se zobrazuje v pohledu shora vždy v rozsahu jednoho podlaží. Pokud se zakresluje potrubí mimo toto podlaží nebo v podlaze tohoto podlaží, musí být jeho umístění popsáno. Mají-li být potrubí vedena pod sebou, byla by zobrazena v zákrytu. Proto se mohou zobrazit buď vedle sebe, nebo pouze jedním potrubím. Toto vedení potrubí musí být popsáno. V prvém případě zobrazení se nejvyšší potrubí kreslí blíže ke stavební konstrukci. Ve druhém případě zobrazení se k nejvyššímu potrubí připisují jmenovité světlosti všech potrubí v pořadí od shora dolů. 5.2 Pohledy (řezy) Rovina pohledu nebo řezu se volí tak, aby bylo co nejlépe postiženo rozmístění zařízení a vedení propojovacího potrubí. Mají-li být potrubí vedena ve stejné rovině a jejich zobrazení by bylo v zákrytu, mohou se zobrazit buď pod sebou, nebo pouze jedním potrubím. Toto vedení potrubí musí být popsáno. V prvém případě zobrazení se nejbližší potrubí kreslí nejvýše. Ve druhém případě zobrazení se k nejbližšímu potrubí připisují jmenovité světlosti všech potrubí v pořadí od nejbližšího k nejvzdálenějšímu. 5.3 Rozvinuté řezy venkovních rozvodů Svislé roviny řezu se zalamují tak, aby potrubí bylo zobrazeno ve skutečné délce. Potrubí procházející rovinou řezu se zakreslí v řezu. U potrubních tras mohou být měřítka ve vodorovném a svislé směru rozdílná. Zavádí se pomocná vodorovná čára jako výchozí rovina, ke které se svádějí svislice od odboček, od ohybů, redukcí průřezu apod. Na svislice se připisují výšky os potrubí, terénu, případně den kanálů a výkopů od výchozí roviny. Pod pomocnou čarou se uvádějí hodnoty jmenovitých světlostí potrubí a délky úseků.
6 Kreslení kotelen, strojoven a úpraven parametrů. Rozsah dokumentace je rozdílný podle stupně projektové dokumentace. Projekt ke stavebnímu řízení obsahuje pouze základní údaje dokumentující zásadní uspořádání kotelny, strojovny nebo úpravny parametrů. Projekt pro určení konečného provedení stavby musí být vybaven výkresovou dokumentací zaručující jednoznačné provedení projektovaného díla. 6.1 Projekt ke stavebnímu řízení. Výkresová dokumentace obsahuje zakreslení základních strojních dodávek se stručnou specifikací nebo legendou zpravidla pouze do půdorysu. U složitějších zařízení se doplňuje funkčním schématem nebo zjednodušeným schématem zapojení. Ve schématu je vhodné udat základní provozní parametry zařízení. Kromě strojního vybavení musí výkres obsahovat i požadavek na zásadní stavební úpravy (základní rozměry prostoru, komíny, transportní otvory apod.) případně i základní požadavky na ostatní související profese, které jsou popsány v technické zprávě. 6.2 Projekt pro určení konečného provedení stavby (prováděcí projekt). Rozsah projektové dokumentace závisí na smluvní dohodě mezi objednatelem a zhotovitelem projektu. U běžných prvků zařízení i způsobů instalace je vhodné uvádět ve smlouvě odkazy na platné technické normy (i nezávazné). U atypických součástí dodávky je nutné zdůraznit, že jejich dodavatel dodá i tzv. „prohlášení o shodě“ ve smyslu zákona č. 22/1997 Sb. Při současném postupu provádění stavebních prací je pro investora objektu výhodné, je-li objednatelem projektu pro určení konečného provedení stavby dodavatel stavby. Tímto řešením se předejde mnoha následným nedorozuměním a sporům mezi objednatelem, projektantem a dodavatelem stavby. Pokud je objednatelem projektu investor stavby, je nutné pro minimalizaci nedorozumění a následných dohadů rozsah dokumentace konzultovat s dodavatelskou firmou a dojednané dohody specifikovat ve smlouvě o dodávce. Tabulka 6 Grafické označení na potrubí a zařízení Název Změna průřezu potrubí (šipka ve směru snižování průřezu) Sklon potrubí (šipka ve směru klesání potrubí) Kóta potrubí s označením materiálu
Kóta izolovaného potrubí
Grafická značka
0,3% Cu 18x1
25–TI
Tabulka 7 Písmenná označení armatur Písmenné označení V PV RV ŠV TPV TRV ZV K PK RK KK PKK RKK Š PŠ RŠ PŠr RŠr HŠr PjV TV TKL ČV ČKL KL ZKL OV ON REV RTD
Název Ventil obecně Ventil přímý Ventil rohový Ventil šikmý Termostatický ventil přímý Termostatický ventil rohový Zpětný ventil (ve směru černé šipky průtočný) Kohout obecně Kohout přímý Kohout rohový Kulový kohout obecně Kulový kohout přímý Kulový kohout rohový Šoupě obecně Šroubení přímé Šroubení rohové Regulační šroubení přímé Regulační šroubení rohové H - šroubení Pojistný ventil Trojcestná armatura obecně - ventil Trojcestná armatura obecně – klapka Čtyřcestný ventil Čtyřcestná klapka Klapka obecně Zpětná klapka Odvzdušňovací ventil Odvzdušňovací nádoba Redukční ventil Regulátor tlakové diference a přepouštěcí ventil RP Regulátor průtoku P Průhledítko O Odlučovač (separátor kapek) obecně TO Omezovač teploty vody OK Odvaděč kondenzátu obecně F Filtr SF Sítový odlučovač, ev. filtr CH Chemická úprava vody G Vpusť Č Čerpadlo KO Kompresor Písmenná označení teplonosných látek TV Teplá voda HV Horká voda NP Nízkotlaká pára
SP VP SV TUV CV P
Středotlaká pára Vysokotlaká pára Studená voda Teplá užitková voda Cirkulační voda Plyn
V případě použití specifických a kombinovaných armatur se použije základní grafická značka s rozšířeným písmenným označením, které se vyspecifikuje v legendě. Příkladem může být regulační kulový kohout TOP BALL, kde se zakreslí značka kohoutu připíše písmenná zkratka RKK či u kohoutu s filtrem FILTER BALL se připíše FK.
