VÝKLADY KE ZMĚNÁM V DAŇOVÉ LEGISLATIVĚ V PRŮBĚHU ROKU 2009

METODICKÁ SMĚRNICE SPOLEČNOSTI AÚ - ÚČETNICTVÍ A DANĚ, SPOL. S R.O.

VÝKLADY KE ZMĚNÁM V DAŇOVÉ LEGISLATIVĚ V PRŮBĚHU ROKU 2009

Ing. Lucie Knyblová

LEDEN 2010 ■

www.auditucetnictvi.cz Brno, Příkop 6, 602 00 tel., fax: 545175887 e–mail: [email protected] ■■■

Výklady ke změnám v daňové legislativě v průběhu roku 2009

OBSAH 1.

ÚVOD

3

2.

PRÁVNÍ ÚPRAVA

3

3.

ZÁKON O DANÍCH Z PŘÍJMŮ

3

3.1. 3.2. 3.3. 3.4. 3.5. 3.6.

MIMOŘÁDNÉ ODPISY MINIMÁLNÍ DOBA NÁJMU U FINANČNÍHO LEASINGU PAUŠÁLNÍ VÝDAJE NA DOPRAVU FINANČNÍ NÁKLADY ÚVĚRŮ A PŮJČEK VÝDAJOVÉ PAUŠÁLY PRO OSVČ DALŠÍ ZMĚNY V OBLASTI DANĚ Z PŘÍJMŮ

3 5 6 7 9 10

4.

ZÁKON O REZERVÁCH

11

5.

ZÁKON O DANI Z PŘIDANÉ HODNOTY

11

ODPOČET U OSOBNÍCH AUTOMOBILŮ ZÁKLAD DANĚ PŘI TZV. SAMOPLNĚNÍ SAZBY DANĚ OSVOBOZENÍ DOVÁŽENÉHO ZBOŽÍ

12 13 13 14

5.1. 5.2. 5.3. 5.4.

6.

DAŇ Z NEMOVITOSTÍ

14

7.

DAŇ Z PŘEVODU NEMOVITOSTÍ

14

8.

ZÁKON O SPRÁVĚ DANÍ A POPLATKŮ

15

ZÁVĚR

15

2


1. ÚVOD Vzhledem k tom, že v průběhu roku 2009 došlo k několika podstatným daňovým změnám, připravili jsme pro vás metodickou směrnici, ve které se pokusíme důležité daňové novinky, které se vás mohly dotknout v roce 2009, shrnout ve srozumitelné a přehledné formě. Výklad dále doplníme o nejdůležitější změny v daňové legislativě, které byly v roce 2009 schváleny a budou účinné od roku 2010.

2. PRÁVNÍ ÚPRAVA Legislativní vývoj v průběhu roku 2009 můžeme rozdělit do pěti hlavních etap. První změny nastaly již na Nový rok vyhlášením novely zákona o dani z nemovitostí č. 1/2009 Sb. a dále novely zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) a zákona o rezervách č. 2/2009 Sb.. Druhá vlna změn proběhla v dubnu vyhlášením zákona č. 87/2009 Sb., který zavedl zásadní změny v oblasti DPH a daně z příjmů. Třetí etapa představovala novely v rámci tzv. legislativních protikrizových opatření. Nejdůležitější je novela ZDP č. 216/2009 Sb., která mimo jiné zavádí mimořádné odpisy některého hmotného majetku. Další důležité novely byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů na přelomu srpna a září, jde např. o novelu zákona o správě daní a poplatků a ZDP č. 304/2009 Sb., která mimo jiné obsahuje ustanovení umožňující uplatnění paušálních výdajů na dopravu již za rok 2009. Poslední významné změny přináší zákon č. 362/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o stáním rozpočtu České republiky na rok 2010 (jedná se např. o změny sazeb daně z nemovitostí nebo sazeb DPH počínaje rokem 2010) a dále zákon č. 489/2009 Sb., který novelizuje DPH od roku 2010 v návaznosti na změny vyvolané přijetím směrnic Rady EU v oblasti DPH. Tato směrnice se zabývá nejdůležitějšími daňovými změnami, které nabyly platnosti v období od 1.1.2009 do 31.12.2009.

3. ZÁKON O DANÍCH Z PŘÍJMŮ 3.1.

MIMOŘÁDNÉ ODPISY

Novela ZDP č. 216/2009 Sb. přinesla celou řadu změn. Především však upravuje v §30a možnost (nikoli povinnost) uplatnění mimořádných odpisů u nového hmotného majetku zařazeného do odpisové skupiny 1 a 2 a pořízeného po 1. 1. 2009. Podmínky pro uplatnění mimořádných odpisů hmotného majetku jsou následující: mimořádné odpisy lze uplatnit jen u majetku zařazeného v 1. a 2. odpisové skupině podle přílohy č. 1 k ZDP, musí jít o hmotný majetek pořízený v období 1. 1. 2009 – 30. 6. 2010, poplatník, který majetek pořizuje, musí být jeho prvním vlastníkem, mimořádné odpisy se stanoví s přesností na měsíce, odpisování se zahájí počínaje následujícím měsícem po dni, v němž byly splněny podmínky pro odpisování, měsíční odpisy jsou uplatňovány rovnoměrně a jejich uplatňování nelze přerušit, mimořádné odpisy poplatník může, ale nemusí uplatnit, mimořádné odpisy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru, mimořádné odpisy nelze uplatnit u majetku odpisovaného podle §30 odst. 4 a 5 (odepisování otvírek nových lomů, pískoven, hlinišť a technické rekultivace a dále odepisování matric, zápustek, forem, modelů a šablon), hmotný majetek zařazený v odpisové skupině 1 pořízený v období 1. 1. 2009 – 30. 6. 2010 může poplatník, který je jeho prvním vlastníkem, odepsat rovnoměrně bez přerušení do 100 % vstupní ceny za 12 měsíců, hmotný majetek zařazený v odpisové skupině 2 pořízený v období 1. 1. 2009 – 30. 6. 2010 může poplatník, který je jeho prvním vlastníkem, odepsat rovnoměrně bez přerušení do 100 % vstupní ceny

3


za 24 měsíců, přičemž prvních 12 měsíců se uplatní odpis do výše 60 % vstupní ceny a za dalších bezprostředně navazujících 12 měsíců se uplatní odpis do výše 40% vstupní ceny hmotného majetku, technické zhodnocení hmotného majetku, u kterého poplatník uplatňuje mimořádný odpis, nezvyšuje jeho vstupní cenu; ukončené technické zhodnocení se zatřídí do odpisové skupiny, ve které je zatříděn hmotný majetek, na kterém je technické zhodnocení provedeno, a odpisuje se jako hmotný majetek podle § 26 až 30 a § 31 až 33 ZDP, tedy metodou rovnoměrného nebo zrychleného odepisování.

Mimořádný odpis lze uplatnit u hmotného majetku pořízeného od 1.1.2009. Tato úprava vyvolává otázky např. u nového stroje, který byl koupen v prosinci roku 2008 (zachycen na účtu pořízení dlouhodobého majetku) a uveden do užívání až v lednu 2009 (přeúčtován na účet samostatné movité věci a zachycen na kartě hmotného majetku). Uvedený problém byl projednán na zářijovém Koordinačním výboru (příspěvek 284/16.09.09), ze kterého citujeme následující závěry: „Klíčový pro správnou aplikaci ustanovení § 30a ZDP je pojem pořízení, který účetní ani daňové předpisy jednoznačně nedefinují. Existují dva základní možné výklady, a to výklad jazykový a výklad založený na používání pojmu v účetních a daňových předpisech…. …výklad pojmu ztotožňující pořízení s uvedením majetku do užívání vede k objektivnějšímu výsledku, který zvyšuje právní jistotu poplatníka a z pohledu následné kontroly splnění podmínek je spravovatelnější i z hlediska správců daně. Navrhujeme proto přijmout závěr, že pojem pořízení je nutné vykládat ve světle účetních a daňových předpisů pouze jako okamžik uvedení majetku do stavu způsobilého k užívání. Stanovisko Ministerstva financí: Souhlas se závěrem předkladatele. Jednoznačným záměrem úpravy bylo umožnit mimořádné odpisy pouze u hmotného majetku, který ve vymezeném období splňuje definici § 26 odst. 10 ZDP.“ Ze závěru Koordinačního výboru tedy vyplývá, že mimořádný odpis lze uplatnit u hmotného majetku uvedeného do užívání v době od 1.1.2009 do 30.6.2010, tedy i u výše zmiňovaného stroje. Další pochybnosti v oblasti mimořádných odpisů mohou nastat zejména v případě odpisování technického zhodnocení majetku, u kterého je uplatňován mimořádný odpis. Poplatník se může octnout v nejistotě, jakou sazbu (koeficient) použije v prvním roce odpisování, případně při opakovaném technickém zhodnocení. I tato problematika byla řešena v příspěvku na Koordinačním výboru s číslem 284/16.09.09, ze kterého vyplynuly následující závěry potvrzené Ministerstvem financí ČR: „Technické zhodnocení majetku odpisovaného v režimu mimořádných odpisů představuje „jiný majetek“ ve smyslu § 26 odst. 3 písm. a) ZDP. U toho majetku se uplatní standardní pravidla pro hmotný majetek, tedy i možnost zvýšení odpisu v prvním roce odpisování... ...Technické zhodnocení, které je provedeno na hmotném majetku odpisovaném podle § 30a ZDP, nezvyšuje vstupní cenu tohoto hmotného majetku. Součet výdajů (hodnot) na provedená technická zhodnocení, která budou dokončena a uvedena do stavu způsobilého k užívání v prvním roce odpisování, bude vstupní cenou samostatně evidovaného technického zhodnocení jako jiného hmotného majetku a při jeho odpisování se použije sazba (koeficient) pro první rok odpisování tj. § 31 odst. 1 ZDP a § 32 odst. 1 ZDP. V případě zvýšení vstupní ceny samostatně evidovaného technického zhodnocení hmotného majetku v důsledku opakovaného technického zhodnocení provedeného v dalších letech, se pro odpisování tohoto technického zhodnocení použije sazba (koeficient) pro zvýšenou vstupní cenu resp. zvýšenou zůstatkovou cenu.“ Závěrem této kapitoly bychom chtěli odkázat na výše citovaný příspěvek z Koordinačního výboru s pořadovým číslem 284/16.09.09, který obsahuje závěry Ministerstva financí ČR i k dalším výkladovým otázkám týkajících se mimořádných odpisů, např. tvoření rezerv k majetku, u kterého se uplatní mimořádný odpis, uplatnění mimořádných odpisů v hospodářském roce a v období, za které se podává daňové přiznání, zvýšení vstupní ceny majetku jinak než technickým zhodnocením v režimu mimořádných odpisů aj.

4


3.2.

MINIMÁLNÍ DOBA NÁJMU U FINANČNÍHO LEASINGU

Novinky v oblasti finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku byly v roce 2009 pro nájemce pozitivní. Tyto změny jsou obsaženy ve třech novelách ZDP, a to v zákonu č. 2/2009 Sb., v zákonu č. 87/2009 Sb. a v zatím poslední zásadní novele ZDP provedené zákonem č. 216/2009 Sb.. Zákon č. 2/2009 Sb., přinesl nové daňové řešení finančního leasingu, pokud je doba nájmu kratší, než je stanoveno v § 24 odst. 4 písm. a) ZDP. Do znění § 24 odst. 4 ZDP zákonodárci doplnili, že je-li sjednaná doba nájmu kratší, než je stanoveno v § 24 odst. 4 písm. a) (minimální doba odpisování hmotného movitého majetku a 30 let u nemovitostí), uznává se nájemné při splnění ostatních podmínek stanovených v § 24 odst. 4 jako daňový výdaj (náklad) u nájemce jen v případě, pokud je kupní cena stanovena podle § 24 odst. 5 písm. a) ZDP, tedy že kupní cena najatého hmotného majetku nebude nižší, než zůstatková cena vypočtená rovnoměrným způsobem podle § 31 odst. 1 písm. a) ZDP ze vstupní ceny evidované u vlastníka nebo pronajímatele za dobu, po kterou mohl být tento majetek odpisován. Další změnu v minimální době trvání nájmu hmotného majetku přinesla novela ZDP č. 87/2009 Sb.. Upraven byl § 24 odst. 4 písm. a) – minimální doba trvání nájmu hmotného majetku byla změněna pro odpisovou skupinu 2 a 3. Od 1.4.2009 tak doba nájmu hmotného majetku zařazeného podle přílohy č. 1 k ZDP v 1. odpisové skupině trvá 36 měsíců, v odpisové skupině 2 nejméně 54 měsíců a v odpisové skupině 3 nejméně 114 měsíců. Pro nemovitosti zůstává nadále 30 let. Dle bodu 4 přechodných ustanovení zákona č. 87/2009 Sb. se tento postup použije u leasingových smluv uzavřených po nabytí jeho účinnosti. Účinnost zákona č. 87/2009 Sb. nastala dnem jeho vyhlášení, ke kterému došlo ve Sbírce zákonů dne 1.4.2009. Pro leasingové smlouvy uzavřené do 31. 3. 2009 zůstávají podmínky o minimální době nájmu uvedené v § 24 odst. 4 písm. a) ve znění zákona účinného do 31. 3. 2009 - tedy pro tyto smlouvy platí i nadále, že doba nájmu hmotného movitého majetku trvá nejméně minimální dobu odpisování uvedenou v § 30 odst. 1 ZDP. V návaznosti na zavedení mimořádných odpisů byla provedena další změna v oblasti minimální doby trvání finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, rovněž zákonem č. 216/2009 Sb.. Podle nového ustanovení § 24 odst. 15 se zkracuje minimální doba nájmu finančního leasingu u majetku odpisovaného dle § 30a na 12 měsíců (majetek zařazený u pronajímatele v odpisové skupině 1), resp. 24 měsíců (majetek zařazený u pronajímatele v odpisové skupině 2). Důležitá je skutečnost, že uvedené zkrácení minimální doby nájmu pro najatý movitý majetek se vztahuje u nájemce na pronajatý hmotný majetek formou finančního pronájmu s následnou koupí najatého majetku, u kterého jsou u vlastníka (pronajímatele) uplatněny mimořádné odpisy. Podle přechodného ustanovení zákona č. 216/2009 Sb. se toto týká smluv uzavřených po účinnosti tohoto zákona, tedy po jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů dne 20.7.2009. Tento postup ale nelze použít na dodatky ke smlouvám o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku uzavřeným do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Ustanovení § 24 odst. 15 ZDP ve znění účinném od 20.7.2009 se použije na majetek, který je předmětem smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku uzavřené od 20.7.2009 do 30. 6. 2010 a který je v tomto období přenechán nájemci ve stavu způsobilém obvyklému užívání. Na závěr uvádíme srovnání minimální doby nájmu u smluv na finanční pronájem s následnou koupí najatého hmotného majetku uzavřených v roce 2009:

Odpisová skupina

Minimální doba nájmu u smluv uzavřených v období 1.1.2008 – 31.3.2009

Minimální doba nájmu u smluv uzavřených od 1.4.2009

1 2 3

3 roky 5 let 10 let

36 měsíců 54 měsíců 114 měsíců

5

Minimální doba nájmu u smluv uzavřených od 20.7.2009 v případě, že pronajímatel postupuje dle § 30a 12 měsíců 24 měsíců -


3.3.

PAUŠÁLNÍ VÝDAJE NA DOPRAVU

Součástí zákona č. 304/2009 Sb. je mimo jiné změna zákona ZDP, která umožňuje již pro rok 2009 uplatnit měsíční paušální výdaje na dopravu ve výši 5 000 Kč na jedno vozidlo, resp. krácený paušál 4 000 Kč na vozidlo využívané rovněž pro soukromé účely. Rozhodne-li se poplatník pro tento paušální výdaj, nevzniká mu pro účely ZDP povinnost vedení evidence, která by prokazovala výdaje v souvislosti s provozem silničního motorového vozidla – tzv. kniha jízd. ZDP umožňuje využít paušální výdaj za splnění následujících podmínek: poplatník využíval v daném kalendářním měsíci příslušné silniční motorové vozidlo k dosažení, zajištění nebo udržení zdanitelných příjmů, s výjimkou příjmů podle §10, nepřenechal ani po část příslušného kalendářního měsíce vozidlo k užívání jiné osobě, jedná se o vozidla vlastní zahrnutá nebo nezahrnutá do obchodního majetku nebo vozidla v nájmu, nebyl uplatněn výdaj na dopravu silničním motorovým vozidlem podle § 24 odst. 2 písm. k) bodu 4 ZDP, paušální výdaj lze uplatnit nejvýše pro 3 vozidla. Paušální výdaj na dopravu je možnou alternativou k prokazování skutečných výdajů, rozhodně se nejedná o zákonem stanovenou povinnost. Takže pokud je to pro poplatníka výhodnější, může zůstat u dosavadního režimu prokazování skutečných výdajů na dopravu, nebo může využít paušální výdaje na dopravu jen u některých vozidel (maximálně tří). Pokud se poplatník rozhodne pro použití paušálních výdajů na dopravu, musí pamatovat, že následující výdaje se stanou daňově neúčinnými (§ 25, odst. 1 písm. zp)): spotřebované pohonné hmoty a parkovné a náhrada výdajů za spotřebované pohonné hmoty, 20 % ostatních výdajů (nákladů) - s výjimkou odpisů - vynaložených v souvislosti s vozidlem, u kterého je poplatník povinen uplatnit krácený paušální výdaj na dopravu. Odpisy jsou samostatně řešeny doplněním § 28 odst. 6, který doposud upravoval pouze obecně povinnost krácení daňových odpisů majetku používaného k zajištění zdanitelného příjmu pouze zčásti, a to o závazný krátící poměr při odpisování vozidla, u kterého je poplatník povinen uplatnit krácený paušální výdaj na dopravu poměrnou částí odpisů se pak rozumí 80 % odpisů. Paušální výdaje na dopravu s sebou přináší spoustu výkladových otázek, které řeší příspěvek na Koordinačním výbor č. 281/16.09.09. V dalším textu uvádíme podstatné závěry z uvedeného příspěvku:

„Paušální výdaj na dopravu lze za předpokladu splnění ostatních podmínek použít v případě vozidel prokazatelně zatříděných do kategorií L, M a N podle přílohy k zákonu č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.

Paušální výdaj mohou použít za předpokladu splnění stanovených podmínek fyzické osoby v souvislosti s dosahováním příjmů zahrnovaných do dílčích základů daně podle § 7 a podle § 9 ZDP a právnické osoby.

Paušální výdaj mohou použít poplatníci, kteří využívají vozidlo pouze v souvislosti s vlastní výdělečnou činností nebo (krácený paušální výdaj) i pro vlastní soukromé použití. Tato podmínka je splněna i v případě, kdy vozidlo řídí zaměstnanec poplatníka (ve smyslu § 6 odst. 2 ZDP). Paušální výdaj naopak nemohou použít poplatníci, kteří vozidlo pronajímají, vypůjčují nebo poskytují bezplatně či za cenu nižší než tržní svým zaměstnancům k používání pro služební i soukromé účely.

Paušální výdaj nelze použít u vozidel používaných na základě smlouvy o výpůjčce.

V případě vozidel zahrnutých do obchodního majetku nebo vozidel v nájmu nelze používání paušálního výdaje kombinovat s uplatňováním výdajů na dopravu silničním motorovým vozidlem podle § 24 odst. 2 písm. k) bodu 4. ZDP.

V případě vozidel nezahrnutých do obchodního majetku zákon kombinaci paušálního výdaje a uplatňování výdajů podle § 24 odst. 2 písm. k) bodu 3. ZDP nevylučuje, tzn., je možné uplatnit sazbu

6


základní náhrady. Při uplatnění sazby základní náhrady do daňových výdajů je třeba vést evidenci ujetých kilometrů při pracovních cestách.

Další výdaje spojené s provozem vozidla neuvedené v § 25 odst. 1 písm. zp) ZDP se v základu daně uplatňují v prokázané výši včetně výdajů na dlouhodobý pronájem parkovacích míst nebo stání na plochách a v garážích.

Paušální výdaj může použít poplatník maximálně u tří silničních motorových vozidel za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání. Celkový počet těchto vozidel není u poplatníka omezen. V případě uplatňování výdajů na dosažení, zajištění a udržení příjmů u čtvrtého a dalších vozidel je však poplatník povinen prokazovat výši vzniklých výdajů (nákladů) podle ostatních ustanovení § 24 ZDP.

Paušální výdaj na dopravu i prokázané výdaje podle § 24 odst. 2 písm. k) jsou uplatňovány za celé zdaňovací období a je na poplatníkovi, který způsob využije. Paušální výdaj tedy nemůže být v rámci jednoho zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání kombinován se způsobem uplatňování prokázaných výdajů podle ostatních ustanovení § 24 ZDP tak, že bude uplatňován pouze v některých měsících.

V případě, že poplatník použije vozidlo i k soukromým účelům pouze v některých měsících, krátí se pouze výdaje vzniklé v těchto měsících. Roční daňové odpisy lze uplatnit i v těchto případech pouze ve výši 80 %. V případě měsíčních odpisů (např. § 30a ZDP) se krátí pouze odpisy za příslušné měsíce.

Do doby případné změny ZDP bude uplatňována fikce, podle které se v případě, že poplatník jedno z vozidel označí pro účely krácení paušálního výdaje a dalších výdajů spojených s tímto vozidlem za vozidlo používané k dosažení, zajištění a udržení zdanitelného příjmu pouze zčásti, považují se ostatní vozidla za vozidla užívaná výlučně k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů (a výdaje u nich kráceny nebudou), i když to nemusí odpovídat skutečnosti.“

Na závěr je třeba upozornit, že z hlediska zákona o DPH k žádné podobné změně nedošlo. Pokud tedy poplatník zvolí možnost uplatnění paušálních výdajů na dopravu, tato skutečnost se DPH nijak nedotkne. Poplatník bude muset nadále nárok na odpočet daně doložit daňovými doklady a obhájit, že přijaté zdanitelné plnění bylo použito pro jeho ekonomickou činnost (což se nejlépe prokáže knihou jízd).

3.4.

FINANČNÍ NÁKLADY ÚVĚRŮ A PŮJČEK

ZDP upravuje daňovou uznatelnost finančních nákladů v několika paragrafech: § 24 odst. 2 psím. zi) – podmínka zaplacení úroku § 25 odst. 1 písm. w) – vyloučení finančních nákladů úvěrů a půjček nevyhovujících testu nízké kapitalizace § 25 odst. 1 písm. zk) – vyloučení finančních nákladů úvěrů a půjček přijatých mateřskou společností na pořízení obchod. podílu v dceřiné společnosti § 25 odst. 1 písm. zm) – vyloučení finančních nákladů úvěrů a půjček závislých na zisku Omezení daňové uznatelnosti finančních nákladů platná pro smlouvy uzavřené po 1. 1. 2008 a dodatky k těmto smlouvám byla shledána jako příliš přísná, a proto byl v této oblasti ZDP v průběhu roku 2009 dvakrát novelizován (zákony 2/2009 Sb. k 1. 1. 2009 a 87/2009 Sb. k 1. 4. 2009), ovšem s možností použití této novelizace už i pro rok 2008 (danou přechodnými ustanoveními zákona). Stručné shrnutí nové úpravy:

„finanční náklady“ již nezahrnují pouze úroky z úvěrů a půjček, ale kromě úroků také jiné související finanční náklady a náklady na obstarání, zpracování úvěrů, poplatků za záruky, provize zprostředkovatelům atp. Smyslem této rozšířené definice je zabránit účelovým přesunům mezi úroky a jinými náklady (zejména poplatky). Ve zveřejněném Sdělení Ministerstva financí ČR z 16.4.2009 jsou jednotlivé druhy souvisejících finančních nákladů upřesněny,

7


nově se za „spojené osoby“ považují rovněž věřitelé z těch smluv o úvěrech a půjčkách, kdy podmínkou pro jejich uzavření je poskytnutí přímo souvisejícího úvěru nebo půjčky anebo vkladu tomuto věřiteli osobou spojenou ve vztahu k dlužníkovi (tzv. back-to-back financování) – jinak řečeno, pokud osoba spojená ve vztahu k dlužníkovi poskytne úvěr, půjčku nebo vklad jinému věřiteli, které jsou podmínkou poskytnutí úvěru nebo půjčky věřitelem dlužníkovi, považuje se i tento věřitel za osobu spojenou ve vztahu k dlužníkovi,

po novelizaci ZDP v dubnu 2009 již testu nízké kapitalizace nepodléhají úvěry a půjčky z toho důvodu, že by osobou, která úvěr nebo půjčku zajišťuje (ve smyslu ručení), byla osoba spojená,

finanční náklady se testují na tzv. TEST ČTYŘNÁSOBKU VLASTNÍHO KAPITÁLU – tento test se týká pouze úvěrů a půjček od „spojených osob“ tj. – v případě finančních nákladů vzniklých v souvislosti s úvěry a půjčkami od spojených osob, jsou nedaňové finanční náklady z té částky, o kterou úhrn úvěrů a půjček „od spojených osob“ přesahuje čtyřnásobek výše vlastního kapitálu. Podrobnosti k výpočtu stanovilo MF ve svém sdělení a další podrobnosti (např. výpočet denního průměrného stavu úvěrů a půjček atd.) lze nalézt také v Pokynu D-300,

do průměrného denního stavu úvěrů a půjček se pro účely testu nízké kapitalizace zahrnují rovněž úvěry a půjčky, z nichž finanční náklady nelze uznat jako daňový náklad dle § 25 odst. 1 písm. zm) (úvěry a půjčky závislé na zisku),

výjimky, kterých se ustanovení § 25, odst. 1, písm. w) ZDP netýká jsou stanoveny v § 25, odst. 3: o do úvěrů a půjček se pro účely tohoto ustanovení nezahrnují úvěry a půjčky nebo jejich část, z nichž jsou finanční náklady součástí vstupní ceny majetku a také prokazatelně poskytnuté bezúročné úvěry a půjčky, o ustanovení se netýká poplatníků – fyzických osob (tj. fyzických osob jakožto dlužníků, nikoliv jakožto věřitelů), a dále poplatníků – neziskových organizací a burzy cenných papírů,

od roku 2010 se znění písmene w) platné od 1. 1. 2009 uplatní na veškeré finanční výdaje (náklady) plynoucí ze všech smluv včetně jejich dodatků (konec dočasné výjimky),

TEST VÁZANOSTI NA ZISK (§ 25, odst. 1 písm. zm) ZDP) – nedaňové jsou finanční náklady, které plynou z úvěrů a půjček, kde úrok nebo výnos nebo skutečnost, zda se finanční náklady stanou splatnými, závisí zcela nebo převážně na zisku dlužníka – zůstal po novelizaci nezměněn,

za finanční výdaje z úvěrů a půjček, které jsou vázány na zisk, se dle sdělení MF považují finanční výdaje z takových smluv o úvěrech a půjčkách, ze kterých věřitel nenese typické riziko věřitele, ale riziko investora. Mezi tyto finanční výdaje se tedy nezahrnují finanční výdaje ze smluv o úvěrech a půjčkách, kde závislost výše finančních nákladů je inverzní (tj. čím vyšší zisk, tím nižší finanční náklady) a kde úrok nebo výnos, nebo skutečnost, zda se finanční výdaje stanou splatnými, bude funkcí jiného ekonomického ukazatele než výsledku hospodaření (tj. např. výnosů, odpisů atp.),

TEST PODŘÍZENÝCH DLUHŮ (§ 25, odst. 1, písm. zp) ZDP) – nedaňové jsou finanční náklady, které plynou z úvěrů a půjček podřízených jinému závazku (dle § 172, odst. 2 zákona č. 182/2006 – insolvenční zákon) – byl novelou od 1.4.2009 ZRUŠEN a nemusí se použít ani v roce 2008.

Jak již bylo zmíněno, uvedenou novelizaci může poplatník dle přechodných ustanovení zákonů 2/2009 Sb. a 87/2009 Sb. použít již pro zdaňovací období započatá v roce 2008. Problém může nastat při kombinaci smluv uzavřených do 31.12.2007 a smluv uzavřených počínaje 1.1.2008 nebo dodatkovaných po tomto datu. Toto téma bylo projednáváno na Koordinačním výboru v příspěvku č. 273/20.04.09. Ministerstvo financí ČR potvrdilo následující: „V letech 2008 a 2009 se budou aplikovat dvojí pravidla pro výpočet částky daňově neuznatelných úroků podle § 25 odst. 1 písm. w) ZDP:

pravidla platná do 31. 12. 2007, která se uplatní na smlouvy uzavřené do konce roku 2007, tzn. všechny smlouvy mezi spojenými osobami uzavřené bez časového omezení (i před rokem 2004), avšak s výjimkou smluv uzavřených mezi sesterskými společnostmi do konce roku 2003, a

8


pravidla platná od 1. 1. 2008, která se aplikují na smlouvy uzavřené po 31. 12. 2007 a dodatky sjednané po 31. 12. 2007 ke všem smlouvám o úvěrech a půjčkách měnící výši poskytnuté půjčky nebo úvěru nebo výši hrazených úroků (včetně dodatků ke smlouvám mezi sesterskými společnostmi uzavřenými do konce roku 2003),

přičemž v případě pravidel platných pro rok 2008 mají daňoví poplatníci možnost si zvolit, zda budou při zohledňování finančních výdajů (nákladů) pro účely výpočtu daně pro zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, započaté v roce 2008, postupovat podle § 25 odst. 1 písm. w) ZDP, ve znění zákona č. 87/2009 Sb., nebo podle § 25 odst. 1 písm. w) ZDP, ve znění zákona č. 2/2009 Sb., anebo podle znění tohoto ustanovení účinného k 31. 12. 2008. Jistiny a úroky ze smluv uzavřených do konce roku 2007 budou v roce 2008 i 2009 testovány pomocí pravidel nízké kapitalizace ve znění účinném do 31. 12. 2007 (dále jen „stará pravidla“) a jistiny a úroky ze smluv uzavřených po 31. 12. 2007 a z dodatků sjednaných po 31. 12. 2007 měnící výši poskytnuté půjčky nebo úvěru nebo výši hrazených úroků budou v roce 2008 a 2009 zahrnovány do výpočtu nízké kapitalizace podle pravidel pro rok 2008, resp. 2009 (nová pravidla). V letech 2008 a 2009 budou tedy paralelně aplikována obojí pravidla, přičemž bude nutné provést dva separátní výpočty poměru úvěrů a půjček k vlastnímu kapitálu. Pro každý z těchto výpočtů bude možné použít plnou výši průměrného vlastního kapitálu a budou použity jen ty jistiny, které se vztahují k úrokům podléhajícím danému výpočtu. Jistiny a úroky ze smluv uzavřených mezi sesterskými společnostmi do konce roku 2003 nebudou v letech 2008 a 2009 testovány podle nových ani podle starých pravidel. Nová pravidla se nepoužijí na dodatky, kterými se snižuje úroková sazba u již poskytnutého úvěru nebo půjčky, a to jak v případě, kdy je úroková sazba sjednána jako fixní, tak v případě, kdy je úroková sazba odvislá od vývoje tržní referenční sazby (tj. dochází ke snížení marže). Nová pravidla se použijí pouze v případě dodatků, kterými se úroková sazba u již poskytnutého úvěru nebo půjčky zvyšuje (opět jak v případě, kdy je úroková sazba sjednána jako fixní, tak v případě, kdy je úroková sazba odvislá od vývoje tržní referenční sazby), a to pro úroky z celé dlužné částky. Naopak v případě dodatku, jehož předmětem je zvýšení jistiny, se nová pravidla nízké kapitalizace uplatní pouze na přírůstek jistiny, který je předmětem dodatku. Sjednání dodatků na změnu měny a související změnu referenční úrokové sazby nemá za následek uplatnění nových pravidel nízké kapitalizace z důvodu uzavření takového dodatku. Změny jistiny, vyplývající pouze z přepočtu neměnícího se stavu úvěrů a půjček v cizí měně na českou měnu, se nepovažují za změnu stavu úvěrů a půjček. Do úvěrů a půjček od spojených osob ve smyslu § 25 odst. 1 písm. w) ZDP, ve znění zákona č. 87/2009 Sb., se nezahrnují částky poskytnuté věřitelem dlužníkovi vedle nebo nad rámec přímo souvisejícího úvěru, půjčky nebo vkladu poskytnutého věřiteli osobou spojenou ve vztahu k dlužníkovi.“

3.5.

VÝDAJOVÉ PAUŠÁLY PRO OSVČ

Novela ZDP provedená zákonem č. 289/2009 Sb. přinesla možnost uplatnění již v roce 2009 nového procenta paušálních výdajů u OSVČ. Změna se týká: řemeslných živností - výdaje nově ve výši 80 % (doposud 60 % příjmů), neřemeslných živností - výdaje ve výši 60 % příjmů (dříve 50 % příjmů) a podnikání podle zvláštních předpisů či u autorských práv - nově výdaje 60 % z příjmů (dříve 40 % příjmů). Podle přechodných ustanovení se nové znění ZDP použije již pro zdaňovací období započatá v roce 2009. Vyšší výdajové paušály pro podnikání dle zvláštních předpisů a u autorských práv se však použijí pouze v roce 2009. Od roku 2010 bude opět platit nižší 40 %-ní výdajový paušál. U řemeslných a neřemeslných živností zůstávají zvýšené paušály i v roce 2010.

9


3.6.

DALŠÍ ZMĚNY V OBLASTI DANĚ Z PŘÍJMŮ

V následujícím textu uvádíme ve zkratce další podstatné změny týkající se zejména podnikatelů a fyzických osob, které proběhly v rámci roku 2009 v ZDP:

zákonem č. 2/20009 Sb. bylo zrušeno snížení sazby DPFO z 15 na 12,5 % doprovázené snížením slevy na poplatníka a daňového zvýhodnění na dítě; stejně tak srážková daň, která měla být původně od roku 2009 snížena na 12,5%, zůstává po novelizaci na úrovni 15%; snížení sazby DPPO pro rok 2010 na 19 % stále platí,

od roku 2009 jsou mírnější podmínky pro osvobození důchodů od daně z příjmů fyzických osob v § 4 odst. 1 písm. h) ZDP - místo 196.000 Kč je hranice nyní 36násobek minimální mzdy, tj. 288.000 Kč,

zákonem č. 2/2009 Sb. bylo upraveno znění § 6 odst. 13 a 15 ZDP týkající způsobu stanovení základu daně u zaměstnanců, na které se nevztahuje povinné tuzemské pojištění; k této novelizaci vydalo Ministerstvo financí na svých internetových stránkách sdělení dne 20.1.2009,

zákonem č. 2/2009 Sb. se také změnilo znění § 23 odst. 3 písm. a) bod 12 týkající se „přidanění polhůtních závazků“; změna se týkala FO nevedoucích účetnictví a byla řešena v příspěvku č. 262/18.03.09 na Koordinačním výboru (ustanovení se nevztahuje na FO uplatňující procentní výdaje z příjmů, u osob vedoucích daňovou evidenci jen v případě vzniku daňového výdaje bez provedení platby, závazky se přidaňují v úrovni vč. DPH),

zákon č. 2/2009 Sb. dále přinesl zvýšení hranice rozhodných příjmů druhého z manželů pro uplatnění slevy na manžela s nízkými příjmy na 68.000 Kč,

od roku 2009 mají podnikatelé, kteří nemají vlastní vozidlo zahrnuté do obchodního majetku, rovněž možnost uplatnit ceny pohonných hmot vyhlašovaných MPSV,

novelou 2/2009 Sb. bylo zrušeno ustanovení § 25, odst. 1, písm. zm), které určovalo daňovou neuznatelnost finančních výdajů (nákladů) u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, ve výši 1 % z úhrnu nájemného,

zákonem č. 216/2009 Sb. bylo do § 4 odst. 2 doplněno, že doba mezi nabytím a prodejem se nepřerušuje, dojde-li v této době k rozdělení pozemku (důležité pro počítání časového testu pro osvobození příjmu z prodeje pozemku od daně z příjmů fyzických osob),

daňoví nerezidenti ze států EU a EHP mají nově možnost podat daňové přiznání i na příjmy, z nichž je srážena srážková daň (např. úroky, licenční poplatky, příjmy z nezávislého povolání), a tak uplatnit vůči těmto příjmům související výdaje (změna § 5 odst. 5, nově vložený odst. 7 do § 36, do § 38d odst. 5 a do § 38g odst. 3 ZDP – lze použít již pro období roku 2009),

novelizace § 6 odst. 9 písm. a) ZDP počínaje rokem 2009 přináší osvobození jakéhokoli nepeněžitého plnění vynaloženého zaměstnavatelem na odborný rozvoj zaměstnanců, tedy i na zvyšování kvalifikace které není pracovněprávními předpisy považováno za výkon práce; analogicky jsou od roku 2009 uvedené náklady zaměstnavatele daňově účinnými náklady novelizovaného § 24 odst. 2 psím. j), bod 3 ZDP,

osvobozeny od DPPO jsou nově také příjmy z převodu podílu mateřské společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu EU, v dceřiné společnosti (§ 19 odst. 1 písm. ze) bod 2) a osvobození pro dividendy plynoucí od dceřiné společnosti (§ 19 odst. 1 písm. zi) bylo rozšířeno i na dceřiné společnosti z Norska a Islandu (nově vložený odst. 10 do § 19 ZDP) – lze použít již pro zdaňovací období započaté v roce 2009,

podle § 22 odst. 1 písm. g) bod 3 se rozdíl mezi sjednanou a obvyklou cenou a dále, úroky, které jsou dle § 25 odst. 1 písm. w) a zm) neuznatelné považují za podíly na zisku; počínaje zdaňovacím obdobím roku 2010 je uvedená překvalifikace zrušena, plyne-li příjem rezidentovi jiného členského státu EU nebo jiného státu EHP,

10


do § 36 odst. 1 ZDP bylo doplněno, že 15 % srážková daň se uplatní také na sankce ze závazkových vztahů vyplacené daňovým nerezidentům – tento příjem byl doplněn k 1.1.2009 do § 22 odst. 1 písm. g) bod 12,

nově vložený odst. 4 do § 38f umožňuje zaměstnancům, kterým plyne příjem ze závislé činnosti vykonávané ve státech EU a EHP, vyjmout tento příjem ze zdanění, i v případech, kdy příslušná smlouva o zamezení dvojího zdanění stanoví jako jedinou metodu vyloučení dvojího zdanění zápočet daně (toto platí již pro období roku 2008),

zákonem č. 221/2009 Sb. je v § 6 odst. 13 ZDP reagováno na zavedení slevy na pojistném, kterou zaměstnavatelé uplatňují již počínaje mzdami za srpen 2009 – sleva na pojistném neovlivňuje zaměstnancům základ daně,

počínaje rokem 2010 dochází ke zvýšení daňového zvýhodnění na dítě z 10 680 Kč na 11 604 Kč.

4. ZÁKON O REZERVÁCH Obsahem zákona č. 2/2009 Sb. je i novelizace zákona o rezervách, zejména jde o podmínku deponování peněz ve výši tvorby rezervy na opravy podle § 7 na samostatném účtu nejpozději do termínu pro podání daňového přiznání za období, za které je rezerva vytvářena. Nebudou-li peněžní prostředky v plné výši rezervy připadající na jedno zdaňovací období převedeny na samostatný účet nejpozději do termínu pro podání daňového přiznání, rezerva se zruší v následujícím zdaňovacím období. Peněžní prostředky samostatného účtu mohou být čerpány pouze na účely, na které byla rezerva vytvořena. Zpřísněné podmínky se týkají až rezerv, jejichž tvorba započala ve zdaňovacím období roku 2009. Pro tvorbu rezervy podle § 7 ve znění účinném do 31. 12. 2008, která započala před 1. 1. 2009, se použije zákon o rezervách č. 593/1992 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2008 (viz přechodná ustanovení). Součástí zákona č. 216/2009 Sb. je i změna § 8 odst. 1 zákona o rezervách, pokud jde o podmínku přihlášení pohledávek v insolvenčním řízení. Po úpravě je jednoznačné, že podmínky pro tvorbu daňově uznatelných opravných položek za dlužníky v insolvenčním řízení podle § 8 zákona o rezervách jsou splněny u všech pohledávek přihlášených v období od zahájení insolvenčního řízení (tj. i u pohledávek přihlášených spolu s podáním návrhu na zahájení insolvenčního řízení) do konce lhůty stanovené v rozhodnutí soudu o úpadku.

5. ZÁKON O DANI Z PŘIDANÉ HODNOTY Nejvíce změn v oblasti DPH bylo v roce 2009 provedeno dubnovou novelou č. 87/2009 Sb., přičemž původně mělo jít pouze o harmonizaci zákona o DPH s předpisy EU ve věci osvobození neobchodního zboží dováženého osobami cestujícími do EU ze třetích zemí. Vedle toho však bylo do této novely promítnuto zrušení zákazu odpočtu DPH u osobních automobilů, byly provedeny některé drobné upřesňující změny týkající se základu daně a také změny týkající se uplatnění snížené sazby DPH u dodání rostlin a semen a u svozu komunálního odpadu. Další významná novelizace proběhla zákonem č. 489/2009 Sb., která se týká již roku 2010. Jedná se o rozsáhlou novelu, tzv. DPH balíček implementující směrnice Rady EU přijaté v roce 2008. S účinností od 1. ledna 2010 se zásadním způsobem mění pravidla pro určení místa plnění při poskytování služeb, vracení DPH osobám z jiných členských států a v neposlední řadě také problematika souhrnných hlášení. Ve zvláštních případech se nově uplatní ustanovení o ceně obvyklé pro určení základu DPH.

11


5.1.

ODPOČET U OSOBNÍCH AUTOMOBILŮ

Nejpodstatnější změnou, kterou přináší novela DPH zákonem č. 87/2009 Sb., je vypuštění § 75 odst. 2, z něhož do 31.3.2009 vyplýval zákaz uplatnění odpočtu daně při pořízení osobního automobilu jako hmotného majetku. Od 1.4.2009 si tak mohou plátci uplatnit nárok na odpočet daně za splnění obecných podmínek (použití pro ekonomickou činnost a v rámci ní pro uskutečňování zdanitelných plnění nebo pro další účely dle § 72 odst. 2) při nákupu osobního automobilu v tuzemsku, při pořízení z jiného členského státu nebo při dovozu ze třetích zemí a také při technickém zhodnocení. Stejně jako u jakéhokoli jiného majetku, i u osobního automobilu by plátce měl nárok na odpočet krátit dle §72 odst. 5, pokud ho použije rovněž pro soukromé účely nebo osobní potřebu zaměstnanců. Na vypuštění § 75 odst. 2 navazují přechodná ustanovení, ze kterých jednoznačně vyplývá, že nárok na odpočet je možný pouze tehdy, došlo-li k datu uskutečnění zdanitelného plnění nejdříve dnem 1. 4. 2009. Rozhodující je tedy pouze datum uskutečnění zdanitelného plnění, na což upozornilo i Ministerstvo financí ČR na svých internetových stránkách Informací o uplatňování nároku na odpočet daně u osobních automobilů ze dne 14. 4. 2009. Jestliže byl tedy osobní automobil dodán před 1. 4. 2009 a kupující jej ve smyslu účetních předpisů zařadil do užívání až 1. 4. 2009 nebo později (např. s ohledem na datum zaregistrování vozidla a přidělení registrační značky), odpočet DPH možný není. Naopak není rozhodující případné datum platby před 1. 4. 2009, došlo-li k dodání automobilu až 1. 4. 2009 či později. Pokud byla např. 30. 3. 2009 zaplacena záloha na pořízení osobního automobilu, který byl dodán až 1. 4. 2009, nárok na odpočet DPH na vstupu je i ze zaplacené zálohy. Rovněž v případě finančního leasingu je rozhodující datum předání osobního automobilu nájemci – pokud k předání předmětu leasingu došlo 1. 4. 2009 a později, nájemce má nárok na odpočet. Podle přechodného ustanovení, bodu 2, zákona č. 87/2009 Sb., při pořízení osobního automobilu podle smlouvy o finančním pronájmu, ve které je sjednáno, že uživateli je přenechán osobní automobil do užívání za úplatu do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti novely zákona o DPH (do 31. 3. 2009) s oprávněním nabýt osobní automobil nejpozději úhradou posledního závazku ze smlouvy, nemá plátce daně nárok na odpočet daně, a to i po datu 1. 4. 2009. U smlouvy o finančním pronájmu uzavřené a s předmětem předaným do 31. 12. 2008 nemá plátce nárok na odpočet daně u osobního automobilu, a to až do ukončení smlouvy. Při dodání osobního automobilu, u něhož neměl plátce podle dosavadního znění zákona nárok na odpočet daně, které bude uskutečněno po datu účinnosti novely, se uplatní osvobození od daně podle § 62 odst. 2 ve znění platném do dne předcházejícímu dni nabytí účinnosti novely zákona. Tento odstavec byl novelou zákona zrušen, a proto prodej osobního automobilu, při jehož pořízení již byl uplatněn nárok na odpočet daně, je v období po 1. 4. 2009 pro plátce standardně zdanitelným plněním. V praxi nastaly pochybnosti, zda osvobození lze použít pouze v případě, že nárok na odpočet daně nemohl při jeho nákupu uplatnit sám současný prodávající, nebo zda je prodej osvobozen vždy, jestliže byl automobil kdykoliv dříve nakoupen bez nároku na odpočet, a to i tehdy, jedná-li se o další prodeje v řadě uskutečněné jinými plátci. Tato problematika byla řešena na Koordinačním výboru č. 283/16.09.09 a dle stanoviska Ministerstva financí ČR je osvobozen prodej osobního automobilu, u něhož nemohl být uplatněn nárok na odpočet podle § 75 odst. 2), a to jak první, tak jakýkoli následující prodej. Splnění zákonné podmínky pro osvobození je plátce povinen přiměřeným způsobem prokázat. Otázky vyvolává i prodej použitých vozidel bazarem. Pokud bazar uplatní zvláštní režim podle § 90 zákona o DPH, na daňovém dokladu nesmí vyčíslit daň ani ze své přirážky. Novela tedy na tomto principu nic nemění, protože kupující nemá na daňovém dokladu vyčíslenou daň, nemůže tedy uplatnit nárok na odpočet. U takto prodaných automobilů bude možno uplatnit nárok na odpočet teprve tehdy, když budou koupeny jako nové a bude u nich uplatněn nárok na odpočet. Pokud si koupí nový osobní automobil fyzická osoba – neplátce DPH a později prodá tento automobil, nárok na odpočet při prodeji přes bazar také nevznikne. Další držitel vozidla však bude nucen z tohoto automobilu při jeho dalším prodeji DPH odvést. Tento postup je shodný jako u pořízení a prodeje kteréhokoliv jiného zboží. Nejasnosti vyvolaly také rozporuplné informace, že při demontáži mřížky z vozidla N1 vznikne povinnost osobní automobil dodanit. Nestačí však pouze demontovat mřížku z vozidla kategorie N1, protože tím se vozidlo

12


stane technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích a Policie ČR může řidiči za provoz takového vozidla nejenom udělit pokutu, ale nařídit i odstavení technicky nezpůsobilého vozidla. Pokud si však poplatník nechá toto vozidlo přetypovat na osobní automobil, nemusí již nic dodaňovat. Novelou zákona o DPH č. 87/2009 Sb. se totiž vypuštěním dosavadního § 13 odst. 4 písm. g) a navazujícího § 21 odst. 6 písm. e) ruší povinnost dodaňovat přestavbu motorového vozidla, u kterého mohl být uplatněn nárok na odpočet daně, na osobní automobil, u kterého nárok na odpočet daně podle dosavadních předpisů nevznikal. Odpovědi na další nejčastější problémy týkající se odpočtu DPH je možné najít na stránkách Ministerstva financí ČR, kde byly dne 10.4.2009 zveřejněny Dotazy a odpovědi k uplatnění DPH po novele zákona č. 87/2009 Sb., účinné od 1.4.2009 - odpočet u osobních automobilů.

5.2.

ZÁKLAD DANĚ PŘI TZV. SAMOPLNĚNÍ

Zákon č. 87/2009 Sb. přinesl rovněž nové znění § 36 odst. 6 zákona o DPH, tedy stanovení základu daně u tzv. „samoplnění“. Podle novelizovaného znění § 36 odst. 6 písm. a) je např. při vyřazení majetku, u kterého byl uplatněn odpočet, pro jeho soukromé účely, základem daně: cena zboží nebo nemovitosti nebo cena obdobného zboží nebo obdobné nemovitosti, za kterou by bylo možné zboží nebo nemovitost pořídit ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, a pokud takovou cenu nelze určit, výše celkových nákladů vynaložených na dodání zboží nebo převod nemovitosti ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. V podstatě se tedy § 36 odst. 6 písm. a) k 1. 4. 2009 opět vrátil k ceně obvyklé, tedy k úpravě odporující předpisům EU (základem daně je cena pořizovací, kterou je míněna zůstatková cena zboží v okamžiku jeho vyřazení). Novelizace § 36 odst. 6 zákona o DPH od 1. 1. 2010 (zákon č. 489/2009 Sb.) v podstatě zachovává úpravu zavedenou od 1. 4. 2009.

5.3.

SAZBY DANĚ

V oblasti sazeb daně byly novelou č. 87/2009 Sb. provedeny drobné změny v přílohách č. 1 a 2 zákona o DPH. Do přílohy č. 1, v níž je uvedeno zboží podléhající snížené sazbě daně, byla doplněna semena a rostliny zařazené v kapitolách 07 až 12 harmonizovaného systému, a to bez ohledu na to, zda jsou určeny k přípravě potravin či nikoliv. Tato úprava byla provedena se zpětnou účinností od 1. 1. 2009. S účinností od 1. 1. 2009 bylo v příloze č. 2 k zákonu o DPH, v níž je uveden seznam služeb podléhajících snížené sazbě daně, doplněno, že snížená sazba daně platí také pro sběr a přepravu komunálního odpadu, u něhož se do konce roku 2008 uplatňovala základní sazba daně. Novelou zákona k 1. 4. 2009 byla tato položka upravena tak, že obsahuje služby zahrnující jak sběr a svoz, tak i zpracování komunálního odpadu zařazené v číselném kódu SKP 90.02.1. Zásadní změna v oblasti sazeb daně nastane počínaje 1.1.2010, kdy nabývá účinnosti zákon č. 362/2009 Sb., kterým se mění základní sazba z 19 na 20% a snížená sazba z 9 na 10%. Dle přechodných ustanovení měli dodavatelé elektřiny, plynu, vody, tepla, chladu či telekomunikačních služeb možnost provést mimořádný odečet z měřících zařízení k 31.12.2009 nebo provést přepočet spotřeby k datu 31.12.2009, a to i tehdy, bude-li odečet z měřících zařízení proveden až po tomto datu. U spotřeby do 31.12.2009 pak uplatní sazbu platnou do 31.12.2009 (19 nebo 9%) a u spotřeby za období od 1.1.2010 uplatní novou sazbu (20 nebo 10%). V případě, že plátci do 31.12.2009 vznikla povinnost přiznat daň z úplat přijatých před dnem uskutečnění zdanitelného plnění, které nastane až po 1.1.2010, může při vyúčtování těchto přijatých úplat použít sazbu platnou do 31.12.2009, tedy 9 nebo 19%. Pro smlouvy o finančním pronájmu, které byly uzavřeny do 31.12.2008 a předmět smlouvy byl předán do užívání nájemci rovněž do 31.12.2008, platí i po 1.1.2010 znění zákona platné do 31.12.2008. 13


5.4.

OSVOBOZENÍ DOVÁŽENÉHO ZBOŽÍ

Novelou s účinností od 1. 4. 2009 se do zákona vkládají nové § 71a až 71f, jimiž je implementována do zákona o DPH směrnice Rady 2007/74/ES ze dne 20. prosince 2007 o osvobození zboží dováženého osobami cestujícími ze třetích zemí od daně z přidané hodnoty a spotřební daně. Tyto nové paragrafy obsahují hodnotové a množstevní limity, do nichž je dovážení zboží v rámci neobchodního styku osvobozeno od DPH, případě spotřební daně při dovozu.

6. DAŇ Z NEMOVITOSTÍ Zákonem č. 1/2009 Sb. s účinností k 1.1.2009 přinesl následující změny zákona o dani z nemovitostí:

v § 9 odst. 1 došlo ke zrušení 15letého osvobození novostaveb ve vlastnictví fyzických osob sloužících k jejich trvalému bydlení podle dřívějšího písm. g); podle přechodného ustanovení lze u staveb, u nichž nárok na osvobození vznikl před nabytím účinnosti novely, osvobození uplatnit naposledy za rok 2009 – Ministerstvo financí tuto změnu vykládá tak, že se musí jednat o stavby, u kterých byl do 31. 12. 2008 uplatněn nárok na osvobození, tedy stavby dokončené do 31. 12. 2007,

v § 9 odst. 1 došlo ke zrušení 5letého osvobození pro zateplované stavby podle dřívějšího písm. r); podle přechodného ustanovení lze u staveb, u nichž nárok na osvobození vznikl před nabytím účinnosti novely, osvobození uplatnit naposledy za rok 2012 – Ministerstvo financí tuto změnu vykládá tak, že se musí jednat o stavby, u kterých byl do 31. 12. 2008 uplatněn nárok na osvobození, tedy stavby zateplené do 31. 12. 2007,

pokud obec v roce 2008 v souladu s § 16a zákona stanovila vyhláškou místní koeficient podle § 12, tak se tento koeficient nevztahuje na zemědělské pozemky (pozemky orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů a trvalých travních porostů), a to bez ohledu na to, zda se nacházejí mimo či uvnitř zastavěného území obce. Pokud obec využila možnosti dané § 4 odst. 1 písm. v) osvobodit některé zemědělské pozemky od daně, zůstává toto osvobození zachováno.

V souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010 byla další novelizace zákona o dani z nemovitosti provedena zákonem č. 362/2009 Sb.. Jedná se o následující změny účinné od 1.1.2010:

zdvojnásobení sazeb daně z pozemků uvedených v § 6 odst. 2 zákona o dani z nemovitostí – tj. zastavěné plochy a nádvoří, stavební pozemky a ostatní plochy; toto zvýšení se nevztahuje na sazby uvedené v § 6 odst. 1 zákona o dani z nemovitostí – pro ornou půdu, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty, lesy a rybníky, tedy převážně zemědělskou půdu, zdvojnásobení základních sazeb daně ze staveb s výjimkou staveb sloužících pro ostatní podnikatelskou činnost uvedených v § 11 odst.1 písm. d) bod 3 zákona o dani z nemovitostí.

Nedojde-li u poplatníků k jiným změnám rozhodným pro daňovou povinnost, nemusí zvýšení sazeb oznamovat v daňovém přiznání. Vyměření daně je v tom případě povinností místně příslušných správců daně, kteří daň vyměří v nové výši a výsledek vyměření sdělí poplatníkům platebními výměry nebo hromadnými předpisnými seznamy. Obce mají možnost upravit daň z nemovitostí tak, že stanoví obecně závaznou vyhláškou koeficienty podle § 6, § 11 a § 12 zákona o dani z nemovitostí, přičemž vyhláška musela být vydána do 30. listopadu 2009. Účinnosti vyhláška musela nabýt nejpozději 1. ledna 2010.

7. DAŇ Z PŘEVODU NEMOVITOSTÍ Zákon č. 215/2009 Sb. novelizuje zákon o dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí - podle nového § 10 odst. 1 písm. k) není nově vyžadován znalecký posudek v případě zvýšení základního kapitálu vkladem nemovitosti, základem daně může být nově hodnota určená obecně uznávaným nezávislým odborníkem nebo hodnota určená reálnou cenou vykázanou v účetní závěrce za předcházející účetní období před valnou hromadou rozhodující o vkladu, pokud byla ověřena auditorem bez výhrad, rozhodne-li tak statutární orgán podle obchodního zákoníku.

14


Dále dle doplněného § 21 odst. 3 je nově povinnou součástí přiznání k dani z převodu nemovitostí listina osvědčující hodnotu nemovitosti, pokud je při zvyšování základního kapitálu obchodní společnosti hodnota nemovitosti určena obecně uznávaným nezávislým odborníkem nebo reálnou cenou vykázanou v účetní závěrce podle obchodního zákoníku. Daň z převodu nemovitostí měl ovlivnit rovněž zákon č. 362/2009 Sb., týkající se změn zákonů v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu. Návrh na zvýšení sazby daně z převodu nemovitostí však nebyl zapracován do konečné verze návrhu k projednání v Parlamentu, pro rok 2010 tedy zůstává daň z převodu nemovitostí se sazbou 3%.

8. ZÁKON O SPRÁVĚ DANÍ A POPLATKŮ Zákon o správě daní a poplatků byl v průběhu roku rovněž několikrát novelizován, uvádíme nejpodstatnější změny:

zákonem č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony; v § 17 odst. 5 došlo s účinností od 1. 7. 2009 ke změně právní úpravy doručování písemností související se změnou systému doručování podle občanského soudního řádu (vhození osobně nedoručené zásilky do schránky, není-li opatřena nálepkou, že má být vrácena),

zákonem č. 41/2009 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím trestního zákoníku; v § 24 odst. 5 došlo k legislativně-technické změně v úpravě prolomení mlčenlivosti správce daně vyvolané novým trestním zákoníkem uplatňovaným od 1. 1. 2010,

zákonem č. 158/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a o změně některých zákonů; v § 24 odst. 6 byla s účinností od 4. 7. 2009 zakotvena povinnost správců daně sdělovat Energetickému regulačnímu úřadu údaje o tom, zda má žadatel evidovány nedoplatky na daních nebo poplatcích,

zákonem č. 218/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony; v § 17 odst. 5 došlo s účinností od 1. 1. 2010 ke zkrácení dosavadní 15denní lhůty pro fiktivní doručení na lhůtu 10denní,

zákonem č. 285/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o platebním styku; s účinností od 1.11.2009 se za den platby považuje den připsání na účet správce daně, nikoli den, kdy bylo uskutečněno odepsání peněžních prostředků z účtu (§ 61 odst. 1),

zákonem č. 304/2009 Sb. se s účinností od 1. 1. 2010 zlepšuje v daňovém řízení postavení daňových poplatníků, dále je reagováno i na rozhodnutí Ústavního soudu týkajícího se lhůty pro doměření daně (princip 3+0, a nikoli 3+1) a výslovně se zakotvuje uplatnění principu 3+0 (§ 47 odst. 1); další změny se týkají např. § 25 odst. 2 (ukládání pokuty za porušení mlčenlivosti), § 32 odst. 3 (rozhodnutí správce daně musí obsahovat odůvodnění upravené tímto ustanovením), § 46 odst. 7 (odkladný účinek odvolání proti dodatečnému platebnímu výměru vydanému po daňové kontrole) atd..

ZÁVĚR Cílem směrnice nebylo vyčerpávajícím způsobem postihnout veškeré změny v daňové legislativě v průběhu roku 2009, ale vytyčit jen ty nejvýznamnější, které se mohou dotknout většiny podnikatelských subjektů. Věříme, že tato směrnice bude pro vás přínosem jak při sestavování daňového přiznání za rok 2009, tak při každodenní daňové praxi.

15

VÝKLADY KE ZMĚNÁM V DAŇOVÉ LEGISLATIVĚ V PRŮBĚHU ROKU 2009

Recommend Documents