53. ročník
III.čtvrtletí
číslo: 3/2016
Výjezdová a akční činnost HBZS Ostrava v roce 2016 V období 1.1.2016 až 25.9.2016 (minulá uzávěrka 29.6.2016) bylo v rámci pohotovostní služby vyhlášeno celkem 217 poplachů. Lékařský výjezd vyjížděl k úrazům a náhlým onemocněním celkem 196 krát. Důlní výjezd pak vyjížděl celkem 27 krát, z toho 20 krát se jednalo o tzv. výjezd „Storno“, kdy po geomechanickém jevu s energií větší než 105 J, vyjíždí celý důlní a lékařský výjezd automaticky vždy a po dojezdu na daný závod provádí velitel výjezdu kontrolu inspekční služby s akcentem na kontrolu lidí v dané oblasti, stav ovzduší a důlních děl. V případě, že je vše v pořádku a inspekční služba nepožaduje fárání, vrací se celý výjezd zpět na základnu. V letošním roce bylo dosud 7 důlních výjezdů se zásahem.
5.7.2016 v 18:04 požadovala Inspekční služba Dolu ČSM lékařský a důlní výjezd k úrazu 3 pracovníků na čelbě 332 249/1 v lokalitě Sever. Po dojezdu na místo a upřesnění prvotní informace ze strany závodu se jednalo o úraz jednoho zaměstnance. Dvě čety důlního výjezdu spolupracovaly při jeho transportu.
9.9.2016 v 02:26 jsme byli
strana 1
požádáni inspekční službou Dolu ČSA o důlní a lékařský výjezd k likvidaci následků důlního otřesu v oblasti chodby 2 24003. Jednotky důlního a lékařského výjezdu provedly ošetření 6 zraněných včetně zajištění transportu. Následně byl proveden průzkum celé oblasti za účelem zjištění následků této události.
Kromě výjezdové činnosti se podílel stálý záchranářský sbor i na další zásahové a asanační činnosti:
Lezecké práce na silech
míchadlo uvolnit a vysunout z prostoru fermentoru.
Četa báňských záchranářů za dodržení zvýšených bezpečnostních opatření, provedla zajištění klenby koksárenské pece v areálu Arcelor Mittal (tuto práci nedokázali vykonat ani profesní zaměstnanci Mittalu).
Záchranáři - lezci provedli v Olomouci pro firmu Veolia kontrolu a fotodokumentaci (včetně měření tloušťky stěn) velkoobjemových sil na vápenný hydrát. Na Důlním závodě 1 lokalitě Karviná vyčistili a následně pořídili fotodokumentaci zásobníku č.4. Na Důlním závodě 2 lokalitě Sever kompletně vyčistili popílková sila.
Od 16.8. – 28.9.2016 byla
V červenci naši potápěči
Potápěč vstupuje do fermentoru
provedli pomocí speciální potápěčské a dýchací techniky demontáž, vytažení a výměnu míchadla ve fermentoru bioplynové stanice v Jaroměři. Jednalo se o jeden s nejsložitějších zásahů v letošním roce. Teplota materiálu ve fermentoru byla 40 st. C, venkovní teplota 30 st. C, nulová viditelnost, koncentrace metanu u vstupu do fermentoru byla 30% až 40 %. Po více než 10 hodinách se podařilo poškozené
nasazena Důlní plynová laboratoř na Důlním závodě 1 lokalitě Darkov v důsledku záchranářské akce v oblasti porubu 40 903. Důlní plynová laboratoř byla vyvinuta v rámci grantového programu bezpečnosti v letech 2005 až 2007 společně s firmou OZM Research, s.r.o. Podrobnou informaci o DPL přineseme v příštím čísle listovky.
10.9.2016 jsme u příležitosti
dne horníků připravili den otevřených dveří. I přes letní tropické počasí si přišlo naši techniku a prostory prohlédnout více než 300 lidí. Pro děti byl připraven doprovodný program včetně malého občerstvení. Autor článku: redakce a foto archiv HBZS
OKD, HBZS, a.s., Ostrava
Propagace naší práce
POVEDENÝ DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ HBZS OSTRAVA 2016
Již tradicí se stal „Den otevřených dveří HBZS Ostrava“, což všechny zaměstnance velice těší a proto všechny přípravné práce šly pěkně od ruky. Tato slova může potvrdit všech 34 zaměstnanců, kteří tuto akci připravovali a zajistili její zdárný průběh. Návštěvníci si prohlédli výjezdovou techniku zařazenou do integrovaného systému, včetně mobilního havarijního zařízení ZH 1500 (vrat pro vyproštění osob z hloubky až 1500m), zvedací plošiny Denka (zdvih 30m). Dále byla v garážích představena vyprošťovací, měřící a dýchací technika. Prohlídková trasa dále vedla přes moderně vybavené školící místnosti, mechanickou dílnu (zde se provádí údržba dýchací techniky), ukázku použití lezecké techniky při evakuaci postiženého (zde si mohly děti užít projížďku lanovkou) a přes dílnu požární ochrany na prohlídku speciálního cvičebního polygonu „Dýmnice“. Na tomto polygonu simulujeme např. prostředí po důlních nehodách včetně zmenšeného profilu po devastaci důlního díla, zhoršených mikroklimatických podmínek (zvýšené teploty a vlhkosti)
a v neposlední řadě také práci ve snížené viditelnosti. Konec prohlídky HBZS byl na stanovišti ukázky hašení ohně pomocí RHP (malá osvěta, která se může kdykoli hodit). Po prohlídce dostaly všechny děti sladkosti a po té se plně věnovaly pro ně připraveným atrakcím (skákací hrad, skládání „Puzzle“, prolézání 10m lutnou, kreslení na cestu). Dospělí byli „odměněni“ nealkoholickým pivem a záchranářským guláškem. Celá akce se zdařila, počasí přálo, všechny dotazy průvodci zodpověděli a návštěvníci odcházeli plni dojmů. Někteří si teprve prohlídkou uvědomili, jak těžká a nebezpečná práce záchranáře je. Tak byl cíl akce splněn a spokojeni mohli být i záchranáři. Vždyť jaká může být lepší odměna pro organizátory, než rozzářené oči a obdivné pohledy malých dětí, pevný stisk ruky a dík bývalých záchranářů. Že byl o atmosféru prohlídky zájem i mezi médii demonstrovala účast štábu České televize i redaktora regionálního měsíčníku. Autor článku: Jaroslav Španihel
strana 2
Informace ze zahraničí (Polsko) Zával v Dole Pniówek Na Dole „Pniówek” v polských Pawłowicích došlo dne 2 srpna 2016 v úrovni -705 m na překopu k závalu, který uzavřel ústupovou cestu k jámě 5 horníkům. Jediná možná ústupová cesta byla výdušnou jámou, která však není vybavena těžním strojem, ani lezním oddělením. Proto byla v rámci záchranářské akce ve 22:30 hodin povolána pohotovost specialistů s mobilním havarijním dopravním zařízením z CSRG Bytom. Po poříjezdu a ustavení havarijního vratu byla pod vrat zavěšena evakuační klec a v 00:30 byla zahájena evakuace pěti horníků z podzemí. Po bezpečném vytažení všech lidí z dolu byla akce ukončena v 02:30 hodin. Pohotovost specialistů pro práce ve výškách a nad volnou hloubkou je jedna z 6 speciálních pohotovostí, kterou zajišťuje CSRG Bytom. Vybavení specialistů pro práci ve výškách a nad volnou hloubkou bylo v Polsku na CSRG financováno z prostředků „NFOŚIGW” (Narodowy fundusz ochrony šrodowiska i gospodarki vodnej). Obdoba naší agentury ochrany přírody a krajiny pod ministerstvem ochrany životního prostředí. Mobilní havarijní dopravní zařízení ZH 1500 máme i ČR! O jeho akceschopnost se starají specialisté z důlního závodu 3 (Paskov). Zdroj: online: http://www.csrg. bytom.pl/main/aktualnosci
Výbuch v jámě Zygmunt na Dole Murcki-Staszic 27.7.2016 Informace o mimořádné události na Dole Murcki-Staszic v Katovicích ke které došlo v souvislosti s výbuchem metanu v jámě „Zygmunt” dne 27.7.2016 v 11:01 hodin. V souvislosti s touto mimořádnou událostí došlo ke smrtelnému úrazu zkušeného jámového zámečníka (49 let, 30 let praxe v hornictví) v prostoru náraží na úrovni -411 m. Výdušnou jámou „Zygmunt” (v důlním poli Dolu Murcki-Staszic) o průměru 7,5m a hloubce -617m s náražími na úrovních -326m, -411m a -562m jsou odváděny výdušné větry v množství 8 000 strana 3
m3.min-1, kromě jiných také z oblasti důlního pole „S” KWK „Murcki-Staszic” a důlních děl v oblasti „F” SRK S.A. část Katowice Důl „Boże Dary”. Důlní díla odvádějící větry z oblasti „F” do jámy „Zygmunt” a samotná jáma byly zařazeny do do IV. kategorie stupně ohrožení metanem, třídy „A” ohrožení výbuchem uhelného prachu a současně několika místy se stupněm „C” nebezpečí výbuchu metanu. V těchto důlních dílech nebyla instalována čidla pro sledování metanu. Sledování metanu v jámě „Zygmunt” bylo prováděno dvěma „registračními zapisovači s vypínáním” automatické metanometrie typu MM. Tyto kontinuální měřící prvky měly nastaveny tyto havarijní meze: 0,75% - čidlo pod kanálem hlavního důlního ventilátoru, 1% - čidlo umístěné 10m pod úrovní náraží – 411m. Dále registračním metanoměrem typu MM s nastavenou havarijní mezí 0,75% na čidle umístěném v ochoze jámy na úrovni -326m. Mimo to byla sledována koncentrace oxidu uhelnatého pomocí čidel typu MCO s nastavenou mezí alarmu na 26 ppm, čidlo bylo umístěno v ochoze jámy Zygmunt na úrovni -326m, další čidlo typu DCO s nastavenou mezí alarmu na 26 ppm bylo umístěno v náraží jámy Zygmunt na úrovni -411 m. Sledování rychlosti větrů bylo zabezpečeno registračním anemometrem v ochoze jámy Zygmunt na úrovni -326 m. V letech 2012 až 2015 byly v části důlního pole „F” sloj 364/1-2 vydobyty poruby č.62, č.62a, č.64, č.65. Dobývání porubu č.64 bylo ukončeno ve IV. čtvrtletí roku 2013 a porubu č.65 ve III. čtvrtletí roku 2015. Po ukončení hornických prací byly všechny poruby uzavřeny hrázemi. Poruby č.64 a č.65 byly větrány úvodnímy větry z KHW S.A. KWK „Murcki-Staszic”. Ve svážné T-03 byla zřízena větrní izolační uzávěra. Její otevření znamenalo značný pokles množství větrů a snížení možnosti provětrávání třídy F-1103, na které byly hráze uzavírající poruby č.64 a č.65. Od 1.10.2015 byla oblast těchto uzavřených porubů v souvislosti s likvidací důlního pole části Dolu „Murcki-Stas-
zic”, převedena do „SRK S.A. v Bytomiu Oddział v Katowicach KWK „Boże Dary”. (Akciová společnost pro restruktualizaci dolů sdružující mimo jiné utlumované části dolů – pozn. překladatele) Dne 27.07.2016 okolo 08:32 byla poslána čtyřčlenná skupina pracovníků Dolu „Murcki-Staszic”, pracovat na třídu F-1103 ve sloji 364/1-2 v důlním poli „F”, kde se nalézaly uzavírací hráze porubů č.64 a č.65. Předák skupiny provedenou indikací a detekcí zjistil výstup metanu na kříži F-1103/F1100 (uzavřená chodba k porubu č.64) a to v možství 5%. Dále pracovníci této skupiny zjistili znatelný nedostatek množství větrů. O této situaci informormoval předák dispečera Dolu „Murcki-Staszic” a současně SRK S.A. oddíl Katowice Dolu „Boże Dary”. Pracovníci byli odvoláni z pracoviště a posláni do jiné části Dolu „Murcki-Staszic”. Přibližně v 10:57 došlo v jámě „Zygmunt” k nárůstu metanu (v 10:56 zazanamenáno 0,7%, což byla nastavená havarijní mez), o minutu později byla tato mez překročena, čímž došlo k automatickému vypnutí rozvodny R-3, napájející kabely v jámě. Během několika dalších minut byl zaznamenám další nárůst koncentrace metanu a v 11:01 došlo k jeho výbuchu. V okamžiku výbuchu byla zaznamenána koncentrace metanu 4,8%. Výbuch způsobil značné poškození náraží na povrchu jámy, jámové budovy (stržení části střechy) a dále poškození: těžní věže, objektu těžního stroje a objektů stanice hlavních důlních ventilátorů. Došlo k masivnímu posunu částí těžního stroje a dopravních nádob, dále k vypnutí hlavního důlního ventilátoru č. 2. V souvislosti s touto událostí byla vyznačena ohrožená oblast: jáma „Zygmunt”, náraží na úrovni -328 m, -411 m a -582 m, dále překopy na úrovni -411 m odvádějící důlní větry z pole „S” a z oblasti vytěžených porubů č.62, č.62a, č.64, č.65 ve sloji 364/1-2. Z ohrožené oblasti bylo odvoláno 19 pracovníků bez použití sebezáchranných přístrojů. V souvislosti s výbuchem a s po-
hřešováním jednoho pracovníka údržby jámy, který pracoval jako narážeč v náraží na úrovni -411 m v jámě „Zygmunt”, zahájil v 11:49 závodní dolu „Murcki-Staszic” záchranářskou akci s účelem provést průzkum důlních děl na úrovni -411m a nalezení pohřešovaného pracovníka. Přibližně v 18:30 nalezla záchranářská četa pohřešovaného pracovníka v náraží jámy „Zygmunt” v úrovni -411 m. Lékař potvrdil exitus v 19:15. Dne 28.07.2016 proběhlo zasedání poradního sboru vedení akce, kterého se zúčastnili i pozvaní specialisté. Poradní sbor doporučil další postup vedení záchranářského zásahu: monitoring důlního ovzduší pomocí důlní plynové laboratoře CSRG Bytom v jámě „Zygmunt”, instalaci čidel automatické metanometrie, instalaci čidel CO, měřidla rychlosti větrů ve svážné F-24 a svážné B-15, zprovoznění hlavního důlního ventilátoru č. 2, zajištění čerpání odpadní vody v jámové tůni jámy Zygmunt. Dozor nad vedením zásahu prováděl „Okręgowy Urząd Górniczy w Katowicach” (obdoba našeho OBÚ) ve spolupráci s experty vyššího báňského úřadu (obdoba našeho ČBÚ). Ředitel SUG (speciální báňský úřad) povolal komisi ke zjištění příčin a okolností poškození konstrukce jámové budovy, těžní věže, těžního stroje a objektů budovy hlavních důlních ventilátorů jámy „Zygmunt”. Prvotními úkony vyšetřování bylo zjištěno, že metan ve výbušných koncentracích v důlních dílech jenž ústila do náraží v úrovni 411 m a jámy „Zygmunt” vystupoval z netěsných uzavíracích hrází vydobytých porubů č.65 a č.64. Iniciační zdroj výbuchu nebyl doposud zjištěn. Dle prvních poznatků bylo jako příčina smrtelného úrazu stanoveno mechanické poškození vlivem rázové výbuchové vlny na pracovníka v oblasti náraží -411m jámy „Zygmunt”. Záchranářská akce specialistů z CSRG Bytom byla prováděna od 27.7.2016 do 3.8. 2016. Zdroj: online: http: http://www.wug. gov.pl Přeložil: Ing. Jaroslav Provázek
Záchranáři ZBZS Hamr v podzemí DORRu č. 1 Vážení
čtenáři, nelekejte se,
nejedná se o podzemí jaké
mnozí z vás znají (bohužel, to už máme víc jak deset let založeno včetně všech jam), ale
o část technologického za-
řízení, kterou takto již od nepaměti nazývají pracovníci chemické
těžby,
konkrétně
výrobního úseku č.
2, VP-7,
a které se nachází pod úrovní terénu cca
4 m.
DORR je typ technologické nádrže o průměru 12 m, která sloužila k sedimentaci uranového koncentrátu v období těžby uranu loužením a skládá se ze dvou částí- nadzemní nerezové o objemu 270 m3 a podzemní, která je vybavena čerpací a přečerpávací technologií, doplněnou o několik desítek metrů potrubních řádů různých průměrů a několik sběrných a záchytných zásobníků U-koncentrátu různých objemů.
Jelikož je „podzemí“ DORRu č. 1, z důvodu možného překročení stanovených limitů ozáření pro radiační pracovníky, vymezeno jako kontrolované pásmo, bylo nutné před zahájením prací splnit organizačně-legislativní požadavky dle daných předpisů SÚJB. Vybraní pracovníci ZBZS
z toho jeden, mechanik, zůstával nad DORRem a zajišťoval četu v „podzemí“ materiálně i technicky. Záchranáři byli vybaveni protichemickými obleky SUNIT II , ochranu dýchacích cest zajišťoval hadicový přístroj MSA AUER . Nezbytnou součástí byl samozřejmě osobní dozimetr upevněný na referenčním místě vně obleku jako součást osobního monitorování. Hlavním pracovním nástrojem záchranářů byla úhlová bruska a páčidlo.
V lednu tohoto roku bylo rozhodnuto provést u tohoto zařízení celkovou rekonstrukci a uzpůsobit toto již nepoužívané zařízení na zásobník IONEXu (chemická látka zachycující uranové ionty z roztoku) jako plnohodnotnou náhradu za obdobné zařízení v technologické hale na VP-9 (vyluhovací pole), která bude zbourána z důvodu nepotřebnosti. Rekonstrukce nadzemní části připadla pracovníkům VÚ č. 2 a již zmiňované „podzemí“ DORRu č.1 jsme dostali za úkol kompletně rozřezat, vyřezat a odstěhovat my. byli po absolvování lékařské prohlídky a po proškolení zařazeni do kategorie A radiačních pracovníků na daný časový úsek předpokládaných likvidačních prací a po oznámení této činnosti na SUJB jsme zahájili vlastní likvidační práce technologie. Záchranáři nastupovali do akce ve čtyřčlenných četách
Po vybudování dekontaminační smyčky uvnitř DORRu, bylo započato s vlastní likvidací technologie. Nejprve byly za účelem rozšíření manipulačního prostoru pro další práce demontovány a rozřezány horizontální čerpadla, nefunkční elektroinstalace a propojovací armatury. Dále byly postupně likvidovány záchytné nádrže, které musely být před rozřezáním vyčištěny od zbytkového usazeného U-koncentrátu (celkem bylo vráceno do technologie cca 2,5 t). Při řezání muselo být pracoviště neustále zkrápěno vodní mlhou z důvodu nadměrné prašnosti. Všechny otvory po odřezání musely být utěsněny montážní pěnou proti možnému vysypání U-koncentrátu. Nařezané kusy technologie byly v určených intervalech vytahovány na paletách pomocí jeřábu manipulační šachticí na boku DORRu do přistaveného kontejneru opatřeného plachtou. strana 4
Po zlikvidování veškeré nepotřebné technologie bylo celé „podzemí“ zameteno a důkladně omyto tlakovou vodou, přeměřeno dozimetrickou službou (došlo k výraznému snížení
ionizačního záření) a předáno zástupcům VÚ č.3. Práce v podzemí DORRu trvaly celkem třináct pracovních dní za velmi nepříjemného sychravého únorového počasí
a soustavného dohledu pracovníků zodpovídajících za radiační ochranu v našem odštěpném závodě, celkem bylo odpracováno 270 hodin z toho 124 hodin v hadicovém přístroji
a co je nejdůležitější, celá tato akce v kontrolovaném pásmu byla provedena bez jakýchkoli mimořádných událostí. Autor článku: Ing. Karel Uher, vedoucí ZBZS Hamr
Důlní havárie v Číně a profesionalita záchranářů Mnoho čínských horníků bylo uvězněno v podzemí poté, co voda zaplavila uhelné doly na severu a jihozápadě země
Meteorologové varovali před mohutnými dešti, které by mohly na mnoha místech země vyvolat záplavy a ohrozit doly. Nabádaly úřady i majitele dolů k opatřením, před tragédiemi.
Namátkou vybereme jednu z mnoha nehod, které díky dešťům vznikly. 2. července 2016 státní správa bezpečnosti práce uvedla v prohlášení na svých internetových stránkách, že v podzemí, kde pracovalo 94 horníků, došlo k nehodě na jámě Jincheng, v provincii Shanxi, kolem 10:53 hod místního času.
Záchranné práce byly neprodleně zahájeny úspěšnou evakuací 82 horníků. Dvanáct jich zůstalo uvězněno. Místní úřady požádaly záchranáře, aby učinili vše nejen pro záchranu ohrožených lidí, ale aby pomohli určit příčiny obou tragédiií. Prohlásily: „Každý zodpovědný za nehodu, musí nést odpovědnost,“ (citujeme z agenturní zprávy
Xinhua). V průběhu dalšího dne se podařilo s osmi horníky navázat telefonní kontakt. Nebylo však možné se k nim dostat, tak bylo rozhodnuto o vyvrtání dvou čerpacích vrtů. Pátrání probíhalo na dvou fronách, jedna měla na starost záchranu osmi kontaktovaných a druhá pátrání po zbylých čtyřech postižených. Zaměření vrtů pro odčerpání vod bylo technikcky náročné, protože podzemní štola byla široká jen čtyři metry. Po pěti dnech náročné práce a udržování psychické pohody s postiženými, byli uvěznění evakuováni na povrch a okamžitě převezeni do nemocnice. Podle agenturních zpráv je všech osm horníků v pořádku. Pátrání pokračovalo dále pokusem nalézt zbylé čtyři pohřešované. Agenturní zprávy však prozatím žádné další stanovisko nevydaly.
Foto z části zaplaveného dolu, oblast Jincheng, kde probíhají záchranné práce. [http://www.worldbulletin.net/news/174540/around-20-miners-trapped-in-flooded-mines-in-china] strana 5
Celkově si v Číně tyto záplavy vyžádaly 22 mrtvých a 15 dalších je doposud pohřešováno. Zpracoval prof. J. Lát
Využití teploty vody z podzemí dolů Úvod Myšlenka
využít teplotu vody
z podzemí dolů vznikla ve sku.
Městská
aglomerace
SkotGlas-
50 % nad starými V nich jsou značné zásoby vody, která má zvýšenou teplotu. Proto vznikla iniciativa, že by se s pomocí tepelných čerpadel tyto zdroje využily k vytápění domů a objektů. V Glasgow gow spočívá z důlními díly.
už řadu let existuje praktické provedení, které zásobuje teplem
16 – 17 domů. Strategie vy-
užití tepla z podzemní vody pro širokou vznikla
lokalitu ve
vědecké
velkoměsta, organizaci
British Geological Survey Sci-
entists a veřejně ji představil
Společnosti pan DiarCampbell. [1].
pracovník mid
Toto řešení lze svým způsobem aplikovat i v našich poměrech. V článku se uvádí možnost využít teploty vody z podzemní nádrže v Ostravsko-karvinském regionu. Určitá představa o využití zdroje tepla pro vytápění byla navržena v [2, 3]. Návrh jak využít teplotu vody k vytápění v Ostravě V současné době máme k dispozici přehled, jak je voda z Ostravsko – karvinských dolů svedena do podzemních nádrží obr. 1. Z půdorysu tvaru hladiny nádrže v úrovni – 370m pak zjistíme, jaká je zástavba na povrchu a podle toho se rozhodne o situování tepelných čerpadel, aby byla co nejblíže objektům. S rostoucí délkou rozvodu tepla klesá účinnost. Víme, že voda z nádrže je slaná, agresivní a systém tepelného čerpadla by poškodila. Proto ji využijeme jenom k ohřátí výparníku. Teplota vody a chemické složení je uvedeno v tabulce 1. V roce 2015 se vyčerpalo z re-
Obrázek 1. Retenční nádrž a komunikace mezi doly OKD. Přepracováno podle. [4]
tenční nádrže Jeremenko 4 950 466 m3 vody. Ta jde zatím bez užitku do Ostravice a svým složením určitě nepřispívá ke kvalitě vodního toku. Konduktivita, (vodivost), v jednotkách Siemens na jednotku délky, (m, cm) vyjadřuje obsah iontů v roztoku. Pro pitnou vodu je v rozsahu 5 – 50 µS/m. Voda z retenční nádrže vykazuje konduktivitu mnohonásobně vyšší. Až o 6 řádů. Mořská voda vykazuje konduktivitu okolo 5 S/m. Voda z retenční nádrže Jeremenko vykazuje hodnotu vodivosti až 1,5 S/m. Z hlediska vodivosti se blíží úrovní mořské vody. Množství rozpuštěných anorganických solí (RAS) udává součet všech rozpuštěných anorganic-
kých minerálních látek. Používá se k vyjádření celkové mineralizace vody.
přeruší a odčerpává se jen zásoba vody v retenční nádrži potřebná k udržení stanovené hladiny.
Zkratka NL znamená Nerozpuštěné Látky, NEL jsou Nepolární Extrahovatelné Látky, laicky by se dalo říct, že jsou to oleje a mastnota (benzín, nafta) obsažená ve vodě.
Tímto uspořádáním, kdy je možno využít teploty vody z podzemí, se zvýší účinnost tepelného čerpadla, dle obr. 3.
Teplota vody v retenční nádrži Jeremenko se pohybuje v rozmezí 24,6 až 26,1o C. Všechny uvedené vlastnosti vody z retenční nádrže Jeremenko je nutno zohlednit při návrhu výparníku v antikorozním provedení. Na obr. 2 je uvedeno, jak se čerpá voda z retenční nádrže. Doposud se voda z retenční nádrže odvádí do Ostravice. V příspěvku se navrhuje přivést teplou vodu z podzemí k výparníku a po jejím ochlazení v nádrži kolem výparníku se chladná voda odvede do povrchové vodoteče. Pak se proces výměny vody opakuje. Celý děj bude automatizován na principu teploty. Když poklesne teplota v nádrži kolem výparníku, odpustí se vypočtená zásoba vody z nádrže kolem výparníku, uvede se do činnosti čerpadlo výtlačného potrubí, a otevře přívod teplé vody do nádrže výparníku. Po doplnění nádrže kolem výparníku teplou vodou se proces čerpání vody
Běžně se pro instalaci tepelného čerpadla v systému teplé vody musí zřídit hlubinný vrt, nebo zemní výkop pro položení potrubí k ohřevu vody. Taková investice v dané situaci odpadá. Způsob uvedený v článku, na příkladu jámy Jeremenko, by bylo možné aplikovat i v jiných oblastech Ostravsko-karvinského revíru. Podle obr. 1, měly být ponornými čerpadly vybaveny i Přívoz jáma 00-2, Hlubina jáma 2, Heřmanice jáma 3. Bohužel tento záměr se neuskutečnil. Uvedené 3 jámy jsou likvidovány. Jejich obnova pro čerpání je vyloučena. Námět zřídit v oblastech s možným využitím teplé vody z podzemí hlubinný vrt pro čerpání teplé vody je finančně náročný. 1m vrtu, by mohl dosáhnout částky 1 800 až 3 000 Kč. [7]. Pro vrt hluboký 600m tedy až 1,8 mil. Kč. Po zjištění geologických podmínek v oblasti by se pak ekonomická bilance upřesnila. Z kalstrana 6
nevyčíslitelný. Zvýšení účinnosti tepelného čerpadla podle obr. 4, jako poměr rozdílu 450 ku 10 pro běžné uspořádání, nebo 450 ku 120, s využitím teplé vody z retenční nádrže. Dostaneme poměr p=(45-1)/(4512)=1,3. Teoreticky by se účinnost tepelného čerpadla s využitím teplé vody z podzemí dolů, mohla zvýšit 1,3 krát, oproti klasickému provedení. Literatura:
[1] http://www.thenakedscientists.com/HTML/ content/interviews/interview/2231/ [cit. 10. 09. 2012]. [2] Cibulcová, A.: Ana-
lýza využití starých důlních děl se zřetelem k Ostravské aglomeraci. Teze doktorské disertační práce VŠB – TU Ostrava 2015. [3] Trčková, H.: Hodnocení škod na životní prostředí při těžbě a využití nerostných surovin. Doktorská disertační práce, VŠB – TU, Ostrava 2015. [4] Některé poznatky ze studie hydrogeologických propojení mezi ostravskou a oderskou částí zatápěné ostravské dílčí pánve [online]. www. slon.diamo.cz, [cit.201501-27]. Dostupný na www: http:// slon.diamo.cz/hpvt/2003/sekce_z/ PZ08%20P.htm. [5] Interní materiály poskytnuté st. p. Diamo. [6] http://heatpumps.co.uk/heatpumpcalculator.html [cit. 02. 05. 2016]. [7] http://home.costhelper.com/well-drilling.html [cit. 02. 05. 2016]. [8] http://www.mastertherm.cz/kalkulacka-uspor [cit. 02. 05. 2016]. Zpracoval prof. J. Lát.
Obrázek 2. Čerpání vody z retenční nádrže [5]
kulátoru pro tepelné čerpadlo se dá zjistit, že pro vytápění plochy 3 000 m2, v situaci jámy Jeremenko by pořizovací náklady činily 3 135 634 Kč. [8]. Pokud by se zřizoval hlubinný vrt, dosáhly by náklady 4,9 mil. Kč. Nezanedbatelným a mimořádně významným přínosem návrhu je okolnost, že tímto řešením
nevzniknou pro vytápění objektů žádné polutanty. Přínos pro zkvalitnění ovzduší a ochrany zdraví obyvatelstva je
Obrázek 3. Průběh teploty v tepelném čerpadle před a po využití vody z podzemí [6]
Ze zahraničí Nejvyšší orgán polské státní báňské zprávy, kterým je WUG Katowice vydal zprávu o stavu bezpečnosti v polském hornictví za rok 2015. Z hlediska ohrožení metanem došlo v roce 2015 ke třem událostem, při kterých byly 4 osoby lehce zraněny. Pokračovala práce vyšetřovací komise pro objasnění příčin a okolností spojených s mimořádnou událostí na Dole Myslowice –Wesola, ze dne 6. října 2014, kde po zapálení metanu bylo postiženo 30 osob. V souvislosti s ohrožením důlními otřesy byly v roce 2015 zaznamenány dvě mimořádné události. Na dole Wujek došlo k otřesu o energii
4,0 x 109 J. V souvislosti s tímto otřesem byly 2 smrtelné úrazy. Druhý otřes o energii 9 x 106 J byl registrován na Dole Halemba naštěstí bez následků. V roce 2015 došlo na Hlubinných uhelných dolech celkem k 9 důlním požárům. K 5 endogenním požárům došlo v souvislosti se zápary a 4 požáry byly exogenní. Při těchto požárech bylo nutno vyvést celkem 485 horníků z postižených oblastí, přičemž 12 krát byly použity sebezáchranné přístroje.
V souvislosti s hornickou činností bylo v roce 2015 provozováno celkem 41 závodních báňských záchranných Tabulka 1.: Dozorované organizace a těžba v roce 2015
stanic. 8 závodních báňských záchranných stanic zajišťovalo provoz při těžbě ropy a plynu. K 31.12.2015 byl celkový počet báňských záchranářů 5 326, z toho 4 704 záchranářů na uhelných dolech, 391 záchranářů na rudných dolech a 231 ostatních. Momentálně fungují 3 základní jednotky báňského záchranářství: 1. Centralna Stacja Ratownictwa Gorniczego S.A. v Bytomi, která dozoruje 4 obvodní báňské záchranné stanice se stálou pohotovostí.
strana 7
2. Jednotka Ratownictwa Gorniczo – Hutniczego KGHM Polska Miedz S.A. v Lubinu. 3. Záchranářská stanice vrtného hornictví a těžby ropy a plynu v Krakově. Nejdelší záchranářská akce trvala 71 dní a byla spojena s hledáním dvou postižených po důlním otřesu na Dole Wujek. (o této akci jsme v listovce informovali). Ze zdrojů WUG Katowice přeložil a upravil Ing. Jaroslav Provázek
Z ARCHÍVU HBZS STRUČNÝ PRŮBĚH ZÁSAHU POTÁPĚČŮ HBZS PŘI VYHLEDÁVÁNÍ A VYZVEDÁVÁNÍ HAVAROVANÉHO LETADLA A OBĚTÍ LETECKÉHO NEŠTĚSTÍ V BRATISLAVĚ PŘED 40 LETY 29.7.1976 ve 22:15 hod byl dispečinkem HBZS přijat požadavek ministra dopravy ČSSR o pomoc při výše uvedené události. Ve 23:30 hod vyjela na postižené místo plně vybavená jednotka důlních záchranářů – potápěčů v počtu deseti mužů včetně řidiče, lékaře a mechanika. 05:45 hod dorazila zásahová jednotka na místo a hlásila se u dispečera letiště. 30.7.1976 v 06:30 hod hlásila první dvojice potápěčů HBZS dosažení dna v určeném prostoru a nalezení jedné obě-
ti. Dále po celý den až do 18:30hod bylo nepřetržitě prohledáváno dno v určeném prostoru s vyzvedáváním obětí a trosek havarovaného letadla (bylo nalezeno 7 obětí a 30 různých trosek). Pro naprostou vyčerpanost, na zásah lékaře, byly následně ponory ukončeny. Dle rozkazu vojenského velitele akce měli být naši potápěči v pohotovosti a 31.7.1976
se ve 20:00 hod. hlásit k plnění úkolů v noční směně.
tože ostatní to měli různými předpisy zakázáno.
31.7.1976 přesto, že měli nastoupit k dalším ponorům až ve 20:00 hod byli odvoláni už v 10:00 hod s následným odjezdem k plnění dalších úkolů. Ve 13:00 hod byly zahájeny práce při vyzvedávání těžkých trosek letadla, které z důvodu nemožnosti komunikace potápěčů nemohli vyvázat sportovní a vojenští potápěči. Dále byl bójkami vyznačen prostor, který byl systematicky prohledán (postupovalo se systémem kruhů). Takto byla nalezena chybějící vrtule a motor letadla, dle rozkazu byla místa nálezu označena bójkami a pokračovalo se v hledání posledních šesti postižených. Tato práce končila v 19:30 hod. nálezem 5 postižených. Od 20:00 do 01:30 hod. spolupracovali naši potápěči s plovoucí plošinou na které byly připoutány „kotvičky“ (velké čtyřháčky na řetízku), tak aby byly vlečeny po dně (při zachycení „kotvičky“) potápěč sestoupil pod vodu a vyzvedl, nebo uvázal k vyzvednutí zachycený předmět. Takto bylo nalezeno množství různých předmětů (např. kravata pilota, množství oděvů….), nebyl však nalezen poslední postižený. V noci pracovali pouze záchranáři – potápěči HBZS, pro-
1.8.1976 dle rozkazu v 06:00 na pracovišti, v 10:20 převzetí úkolů potápěčů povodí Dunaje (odjeli k plnění vlastních úkolů na Dunaji). Po celé dopoledne prohledávali celý prostor potápěči ČSA, Svazarmu a HBZS v pásu širokém 30m (25 potápěčů vedle sebe) za účelem nalezení posledního postiženého. To se podařilo v 11:20 hod poté byli všichni potápěči odvolaní, na místě zůstali pouze naši. Posledním úkolem bylo vyzvednutí motoru a vrtule. Navázání těchto trosek letadla na záchranná lana se potápěčům HBZS podařilo i přes jejich velké zaboření do bahna. Práce byly ukončeny v 17:00 hod. 2.8.1976 dle požadavku letiště byla do 12:00 hod držena pohotovost, poté bylo rozhodnuto o dalším nehledání a nevyzvedávání drobných zbytků letadla a chybějících osobních věcí obětí a ukončení celé akce ve které naši potápěči pracovali pod vodou celkem 132 hodin. BYLA TO VLASTNĚ „PRVNÍ VLAŠTOVKA“ BUDOUCÍ SPOLUPRÁCE INTEGROVANÉHO ZÁCHRANNÉHO SYSTÉMU, KDE POTÁPĚČI HBZS OSTRAVA HRÁLI JEDNU Z HLAVNÍCH ROLÍ. Autor článku: Jaroslav Španihel, foto: archiv HBZS
ZÁCHRANÁŘ * čtvrtletník pro báňské záchranáře a vedoucí techniky důlních závodů * vydává OKD, HBZS, a. s., Ostrava – Radvanice * redakční radu řídí Ing. J. Kasper, členové P. Melicher, Ing. P. Milostný, Ing. Z. Pavelek PhD., Ing. J. Provázek, J. Španihel * redakce a administrace OKD, HBZS, a. s., Lihovarská 10, 716 03 Ostrava – Radvanice * * Tisk: MORAVAPRESS s.r.o., Cihelní 3356/72, 702 00 Ostrava Přívoz * Toto číslo vyšlo v září 2016 * * Reg. zn.: MK ČR E 12766 * BEZPLATNĚ strana8
