MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra univerzitního sportu
VÝŽIVA V TĚHOTENSTVÍ Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Vypracovala:
Mgr. Renáta Vychodilová
Vendula Ptáčková RVS
Brno, 2014
Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v pouţitých zdrojích.
.................................................. Vendula Ptáčková
2
Poděkování:
Chtěla bych poděkovat Mgr. Renátě Vychodilové za odborné vedení, cenné rady a připomínky při tvorbě této bakalářské práce.
3
OBSAH ÚVOD .................................................................................................................................6 1
TEORETICKÁ ČÁST ......................................................................................................7 1.1
1.1.1
I. Trimestr ...................................................................................................7
1.1.2
II. Trimestr ..................................................................................................8
1.1.3
III. Trimestr .................................................................................................9
1.2
Zásady výživy v těhotenství ..............................................................................10
1.2.1
Obecné zásady..........................................................................................10
1.2.2
Co omezit nebo zcela vyloučit ze stravy ...................................................10
1.3
Příjem energie v těhotenství ............................................................................12
1.3.1
Energetická potřeba .................................................................................12
1.3.2
Váhový přírůstek ......................................................................................12
1.4
Význam složek potravy .....................................................................................14
1.4.1
Obiloviny, pečivo, rýže a těstoviny ...........................................................14
1.4.2
Ovoce a zelenina ......................................................................................15
1.4.3
Mléko a mléčné výrobky...........................................................................15
1.4.4
Ryby, drůbež, maso, vejce a luštěniny ......................................................16
1.4.5
Tuky a oleje ..............................................................................................16
1.4.6
Pitný režim................................................................................................17
1.5
Nutriční složení potravy ...................................................................................18
1.5.1
Makronutrienty ........................................................................................18
1.5.2
Mikronutrienty .........................................................................................20
1.6
2
Vývoj plodu ........................................................................................................7
Rizikové složky potravy těhotných žen .............................................................28
1.6.1
Potraviny s obsahem kofeinu ...................................................................28
1.6.2
Alkohol .....................................................................................................28
1.6.3
Kouření a inhalace nikotinu ......................................................................28
CÍL A ÚKOLY PRÁCE ..................................................................................................29 2.1
Cíl .....................................................................................................................29
2.2
Úkoly ................................................................................................................29
3
METODIKA PRÁCE ....................................................................................................30
4
PRAKTICKÁ ČÁST ......................................................................................................31
4
5
DISKUZE....................................................................................................................51
ZÁVĚR...............................................................................................................................53 SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ ...........................................................................55 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ........................................................................................56 PŘÍLOHY ...........................................................................................................................58 RESUMÉ ...........................................................................................................................61
5
ÚVOD Těhotenství je běţná součást ţivota téměř kaţdé ţeny. I kdyţ se zdá, ţe ţivot začíná aţ po narození, je důleţité věnovat pozornost péči o plod jiţ během prenatálního vývoje, abychom zajistili správný růst dítěte. V dnešní době je poněkud náročné vyhnout se špatným vlivům, které negativně působí na náš organismus. Je moţné uţívat léky při sebemenší bolesti, přejídat se nezdravým jídlem, dopravit se kamkoli automobilem a zanedbávat tak veškerý pohyb. Tyto faktory značně ztěţují dodrţování správné ţivotosprávy, která je nejen v období gravidity značně důleţitá a neměla by být podceňována. Těhotenstvím se naštěstí zabývá mnoho odborníků, jejichţ jednoznačným cílem je poskytnout budoucím matkám dostatek informací, které jim pomohou správně reagovat na fyziologické změny v těle a pečovat o vývoj plodu. Oblast, které je nutné věnovat se před, během i po tomto období, je výţiva. O správném stravování nastávajících matek existuje mnoho snadno dostupných zdrojů vyskytujících se v různých podobách. Přesto se stále najdou ţeny, které nedodrţují ani základní stravovací návyky a měly by této problematice věnovat zvýšenou pozornost alespoň v těhotenství. Příčinou je nejen nezodpovědnost, ale i nevědomost těchto ţen. Z tohoto důvodu jsem si pro svou bakalářskou práci vybrala právě toto téma. Vzhledem k mému věku se k výběru tohoto zaměření přidal i osobní zájem vytvořit si představu o změnách jídelníčku během těhotenství. Přestoţe informovanost v dnešní době by měla být na dobré úrovni, nepředpokládám, ţe to znamená záruku střídmé a pestré stravy kaţdé těhotné ţeny. Pokud pomineme hormonální změny, které působí na psychickou stránku ţeny, ovlivňovat výběr stravy mohou i další faktory. Vliv můţe mít například zdroj informací, vzdělání, návyky, ale také jednostrannost získaných informací, která můţe ohrozit matku i plod. Ve své práci jsem se zaměřila na obecná doporučení v oblasti výţivy v těhotenství týkající se základních ţivin a sloţek potravy. V praktické části se prostřednictvím krátkého anketního šetření pokusím zjistit na jaké úrovni je informovanost těhotných ţen v dnešní době a jakým způsobem se v tomto období stravují.
6
1
TEORETICKÁ ČÁST
1.1
Vývoj plodu Prenatální období neboli období vývoje plodu představuje dobu od početí
po narození. Rozdělujeme ho na tři trimestry a trvá 38 – 40 týdnů. První trimestr zahrnuje období od 1. do 13. týdne, druhý trimestr 14. aţ 27. týden a třetí trimestr 28. aţ 40. týden. (Mackonochieová, 1997)
1.1.1
I. Trimestr V prvních dvou týdnech tohoto trimestru se ještě o těhotenství jako
takovém hovořit nedá, protoţe doba trvání gravidity se počítá od prvního dne poslední menstruace. K samotnému oplodnění dochází aţ ve třetím týdnu, kdy se tvoří embryo a placenta, která ho vyţivuje. Nastává produkce těhotenského hormonu HCG (choriogonadotropin), pomocí kterého je moţné určit graviditu testem moči. Ve čtvrtém týdnu jiţ dochází k tzv. organogenezi, vývoji tělesných orgánů, která začíná vývojem tří zárodečných vrstev embrya – ektodermu, endodermu a mezodermu. (Martincová, 2007 – 2014) V pátém týdnu se začíná vyvíjet páteř plodu, mozek a céva, která se později stane srdcem. (Hronek, 2004) V šestém týdnu je jiţ moţné zachytit srdeční tep, objevují se základy očí, nosu, uší i končetin. V sedmém týdnu získávají tvar nohy a ruce embrya, oči jsou částečně překryty víčky a v ústech se tvoří jazyk. V osmém týdnu těhotenství jsou jiţ na končetinách patrné prsty, mezi kterými je blána. Začínají se utvářet kosti a zvyšuje se mnoţství svalové hmoty. (Martincová, 2007 – 2014) Dítě se jiţ začíná pohybovat a kopat, ale matka tento pohyb zatím nemůţe cítit. (Hronek, 2004) V devátém týdnu roste do délky tenké střevo dítěte a tvoří se základ jater, který je tak velký, ţe vytváří jaterní hrbol na přední straně plodu. (Řehová, 2008 – 2014) V desátém týdnu je většina ţivotně důleţitých orgánů schopna funkce, ale nadále se vyvíjejí. V jedenáctém týdnu mají genitálie téměř konečnou podobu, ale pohlaví ještě určit nelze. (Martincová, 2007 – 2014) Ve dvanáctém týdnu se začíná obličej podobat obličeji dítěte. Rozvíjí se sloţitější reflexy, 7
např. sání nebo sevření rukou v pěst. Na mechanický podnět z vnějšku reaguje dítě pohybem. (Hronek, 2004) V posledním týdnu tohoto trimestru tvoří hlava plodu pouze třetinu celkové délky těla. Embryo měří zhruba 6,5 cm a váţí 15 g. (Martincová, 2007 – 2014) V první polovině trimestru můţe nastávající matka pociťovat zvýšenou únavu, přecitlivělost, napětí v prsou, v podbřišku a zejména těhotenskou nevolnost. Častá bývá zvláštní kovová chuť v ústech. (Řehová, 2008 – 2014) Děloha se během tohoto období zvětší aţ na dvojnásobnou velikost, coţ způsobuje tlak na močový měchýř a tím častější močení. Váhový přírůstek je zatím nepatrný, okolo 2 kg, ale proporce ţeny se mění. (Cotopaxi CZ, 2012)
1.1.2
II. Trimestr Ve čtrnáctém týdnu začíná dítě pouţívat mimické svaly v obličeji, díky
tomu se můţe mračit, smát, šklebit nebo mhouřit oči. V patnáctém týdnu nastává fáze osifikace neboli kostnatění. Začínají se vyvíjet plicní sklípky. Při dobrém natočení dítěte je moţné rozeznat pohlaví. V sedmnáctém týdnu jiţ plod rozeznává zvukové vjemy, vytváří se tuková tkáň. (Řehová, 2008 – 2014) Vyvíjejí se chuťové buňky a dítě je schopno rozeznat sladké od nesladkého. (Mackonochieová, 1997) V devatenáctém týdnu se vytváří základy mléčných zubů a hluboko pod nimi i základy trvalých. (Martincová, 2007 – 2014) Ve dvacátém týdnu je miminko velmi aktivní, cucá si palec a ručičkami prozkoumává okolí. Tyto pohyby uţ jsou patrné, protoţe jak dítě roste, má méně prostoru. (Cotopaxi CZ, 2012) V jednadvacátém týdnu prodělává velký vývoj mozek plodu, odděluje se bílá mozková kůra od šedé mozkové kůry. (Martincová, 2007 – 2014) Ve čtyřiadvacátém týdnu se podoba plodu uţ výrazně neliší od podoby narozeného miminka. Vyvinuty jsou veškeré orgány kromě plic. (Cotopaxi CZ, 2012) V pětadvacátém týdnu se vyrovnává velikost mozkové a obličejové části plodu. V plicích se větví průdušky, ale dítě by ještě nebylo schopno samostatně dýchat. (Martincová, 2007 – 2014) Na konci tohoto trimestru jiţ umí dítě zavřít a otevřít oči, duhovka se vybarvuje do modra. Dítě měří asi 36 cm a váţí 760 g. (Řehová, 2008 – 2014)
8
Na začátku druhé třetiny těhotenství se výrazně sniţuje riziko potratu. Těhotenství je na ţeně jiţ poznat a vrchol dělohy vystoupá aţ do oblasti mezi pupkem a hrudní kostí. Zrychluje se přibývání na váze cca 0,5 kg týdně. Tuk se ukládá i na boky, stehna a hýţdě. Zvětšující se děloha napíná vazy, coţ můţe vyvolat bodavou bolest v podbřišku. V těle je zadrţována voda, čímţ dochází k otokům rukou a nohou. Zvyšuje se dechová frekvence nastávající matky, takţe dochází k zadýchávání, ţenu můţe trápit pálení ţáhy a nastává riziko tvorby křečových ţil. (Cotopaxi CZ, 2012)
1.1.3
III. Trimestr V osmadvacátém týdnu je dítě zcela vyvinuto, kdyby se narodilo, bylo by
zcela ţivotaschopné, přestoţe jeho plíce jsou dosud nezralé. (Mackonochieová, 1997) Ve třicátém týdnu je plod velice aktivní a pohyby jiţ mají značnou svalovou sílu. Od třicátého prvního týdne přibírá dítě přibliţně 200 g týdně. Celé jeho tělo se obaluje tukem. Děti narozené ve třicátém čtvrtém týdnu jsou povaţovány za nedonošené, ale velmi rychle se adaptují. (Řehová, 2008 – 2014) V pětatřicátém týdnu dozrávají orgány, které se připravují na činnost po porodu. Miminko by jiţ mělo zaujímat typickou polohu, kdy se brada dotýká hrudníku, záda i končetiny jsou ohnuté. (Martincová, 2007 – 2014) V třicátém sedmém týdnu je dítě povaţováno za plně donošené, jeho plíce jsou vyvinuty a umoţňují samostatné dýchání po porodu. (Řehová, 2008 – 2014) Celkový váhový přírůstek nastávající matky tvoří 12 – 16 kg. U mnoha ţen se objevují změny emocí, které souvisí s obavami z blíţícího se porodu. Od třicátého šestého týdne můţe nastat porod prakticky kdykoli. Známkou jeho začátku jsou pravidelné kontrakce, mezi kterými je interval zhruba 10 min a nepolevují ani při změně polohy či pohybu. Většina matek se čtyřicátého týdne těhotenství ani nedočká, jiné mohou přenášet. Plod na konci těhotenství měří asi 50 cm a váţí 3300 g. (Cotopaxi CZ, 2012)
9
1.2
Zásady výživy v těhotenství Některé potřeby organismu se v období těhotenství mění, dochází
k různým hormonálním a morfologickým změnám, např. rychlost metabolismu. Proto je velmi důleţitá úprava jídelníčku. Díky správnému stravování nastávající matky je moţné předejít výskytu některých chronických onemocnění dítěte, a to především alergií. (Pokorná a spol., 2008)
1.2.1
Obecné zásady Je dobré začít s úpravou jídelníčku jiţ před otěhotněním, pozdější změna
stravování můţe být nedostačující a velmi stresující. Doporučuje se pravidelný přívod stravy v pěti aţ sedmi dávkách denně, abychom se vyhnuli hladovění, které škodí nejen matce, ale především plodu. Ţena by měla dbát na dostatečný kalorický příjem a na optimální poměr jednotlivých ţivin, vitamínů a minerálních látek. Strava by měla být zaměřena na dostatečný příjem sacharidů a bílkovin a omezení příjmu tuků. (Trča, 1999)
1.2.2
Co omezit nebo zcela vyloučit ze stravy Ve stravě se vyskytují potraviny, které je vhodné během těhotenství
odstranit nebo alespoň omezit jejich příjem. Uzeniny – obsahují karcinogenní látky, vysokou hladinu tuku a jsou špatně stravitelné. Ţivočišné tuky – obsahují potenciálně nebezpečné lipofilní látky, proto je lepší nahradit je tuky rostlinnými. Ztuţené tuky – mohou obsahovat konzervační látky, antioxidanty a barviva. Sůl – zvýšený příjem soli způsobuje zadrţování vody v organismu, coţ způsobuje vznik edémů. Sladká jídla a „rychlé cukry“ (sacharóza a glukóza) – hrozí zvýšený nárůst hmotnosti a vznik diabetes mellitus.
10
Bylinné čaje – obsahují účinné látky, které mohou ovlivnit vývoj plodu, je vhodné pít pouze čaje určené speciálně pro těhotné ţeny. Léčiva – moţnost negativního působení na vývoj plodu. Kofein – ovlivňuje fyziologické funkce plodu. Kouření (nikotin) – sniţuje přívod kyslíku k vyvíjejícímu se dítěti, a zvyšuje riziko samovolného potratu, můţe způsobit zpomalení růstu a vývoje plodu, poruchy chování a soustředění. (Hronek, 2004)
11
1.3 1.3.1
Příjem energie v těhotenství Energetická potřeba V prvním trimestru se spotřeba energie nastávající matky nemusí nijak
zvyšovat, protoţe nároky plodu v tomto období nejsou příliš velké. Ve druhém a třetím trimestru se energetický příjem zvedá přibliţně o 830 – 1250 kJ na den. (Pokorná a spol., 2008) Průměrná potřeba energie u netěhotné ţeny je cca 8 170 – 8 380 kJ denně, z toho vyplývá, ţe příjem energie těhotné ţeny ve druhém a třetím trimestru by se měl pohybovat okolo 9 000 kJ denně. Individuální energetická potřeba je stanovena podle stavu výţivy před graviditou (výpočet BMI), aktuálního váhového přírůstku během gravidity a úrovní fyzické aktivity. (Brázdová, 1999)
1.3.2
Váhový přírůstek Těhotenství je přirozeně spojeno s nárůstem tělesné hmotnosti. Přírůstek
odpovídá růstu plodu, placenty, zvyšování objemu plodové vody a jiných tělních tekutin, zvětšování prsou, dělohy a částečně i tvorbě tukových zásob. Přírůstek hmotnosti v graviditě je fyziologický děj a není ţádoucí snaţit se násilně hmotnost udrţet nebo dokonce sníţit. Optimální váhový přírůstek během těhotenství určuje hmotnost ţeny před otěhotněním. Pokud byla výchozí hmotnost v normě, příbytek na váze by měl být v rozmezí 11,5 – 16 kg, pokud ţena trpěla podváhou, měla by přibrat v rozmezí 12,5 – 18 kg, a pokud se u ţeny vyskytovala nadváha nebo obezita, její váhový přírůstek by neměl překročit 12 kg. Tyto hodnoty se liší, pokud je těhotenství vícečetné. Přibývání na váze by mělo probíhat postupně po celou dobu těhotenství. V prvním trimestru se hmotnost plodu i orgánů zvyšuje jen velmi málo, optimální přírůstek v tomto období je 1 – 2 kg. Díky nevolnostem a nechutenství můţe váha v prvních třech měsících dokonce klesnout. (Pokorná a spol., 2008)
12
1.3.3
Rizika spojená s nadměrným přírůstkem hmotnosti Pokud je přírůstek hmotnosti větší neţ optimální, mohou nastávající matce
hrozit určitá rizika. Mezi hlavní patří zvýšení krevního tlaku, těhotenská cukrovka a zánět ţil. (Brázdová, 1999) Vysoký váhový přírůstek ovlivňuje velikost plodu, to obvykle zhoršuje průběh porodu. Můţe dojít k obtíţnějšímu vybavení plodu z porodních cest a je častěji indikován císařský řez. Po porodu je velmi obtíţné váhu kontrolovat a vrátit se k předporodní hmotnosti. (Pokorná a spol., 2008) 1.3.4
Rizika spojená s nízkým přírůstkem hmotnosti Malý váhový přírůstek můţe způsobovat zpomalený růst a vývoj plodu
v děloze, předčasný porod, nízkou porodní váhu dítěte nebo dokonce potrat. (Brázdová, 1999) Mentální anorexie a bulimie jsou extrémní situace, které také způsobují komplikace v těhotenství. Při odmítání potravy, přejídání nebo zvracení dochází k narušení metabolismu matky a tím se dítěti nedostávají důleţité látky, jako jsou ţiviny, vitamíny a minerální látky. (Pokorná a spol., 2008)
13
1.4
Význam složek potravy Správný jídelníček by měl být pestrý, jen tak můţe tělo získat vše, co
potřebuje ke správné funkci. Nejednotvárnost je důleţitá z hlediska správného poměru ochranných faktorů v prevenci různých nemocí. Pojem pestrost potravy pomáhá objasňovat potravinová pyramida. (Obr. 1) Tato pyramida má podle oficiálního doporučení Ministerstva zdravotnictví České republiky čtyři patra. Trojúhelníkový tvar pyramidy představuje doporučené mnoţství konzumovaných potravin v jednotlivých patrech. Čím niţší patro, tím více potravin z dané skupiny by měla nastávající matka konzumovat. Také je nutné v rámci jednotlivých skupin rozlišovat potraviny vhodné a méně vhodné pro těhotnou ţenu. (Pokorná a spol., 2008)
Obr. 1 Potravinová pyramida podle Brázdové 1999
1.4.1
Obiloviny, pečivo, rýže a těstoviny Z této skupiny má nastávající matka čerpat nejvíce. Tyto potraviny jsou
dobrým zdrojem sacharidů a vlákniny. Obsahují také vitamíny skupiny B, ţelezo a vápník. Obilniny jsou zdrojem bílkovin, ale neobsahují všechny esenciální aminokyseliny, a proto je vhodné kombinovat je s kvalitnějšími zdroji, jako jsou mléčné výrobky nebo maso. (Brázdová, 1999) 14
Mnoţství jednotlivých ţivin v mouce, která je vyráběná z obilovin, je odvozeno od stupně vymletí. Více vymílané a celozrnné mouky jsou nejcennější, protoţe obsahují větší mnoţství obalových vrstev zrn, a tím i větší obsah vlákniny a dalších jiţ zmiňovaných sloţek. Těhotným ţenám se doporučuje konzumovat 3 – 6 porcí potravin z této skupiny denně. Porce obsahuje např. 125 g vařené rýţe nebo těstovin či 60 g chleba nebo rohlíku. (Pokorná a spol., 2008) Doporučené potraviny z této skupiny jsou např. celozrnné a tmavé pečivo, konzumní chléb, rýţe, ovesné vločky a celozrnné těstoviny. Nedoporučené potraviny z této skupiny jsou např. tukové pečivo, sladké bílé pečivo, buchty, koláče a knedlíky. (Clarková, 2000)
1.4.2
Ovoce a zelenina Hlavní sloţkou těchto potravin je voda, která tvoří cca 80 %. Ovoce
a zelenina jsou kvalitním zdrojem vitamínu C, vitamínů skupiny B a karotenoidů. Díky obsahu těchto sloţek mají velký význam pro nastávající matky v prevenci a léčbě řady nemocí. Doporučená dávka ovoce je asi 2 – 4 porce a zeleniny 3 – 5 porcí. (Pokorná a spol., 2008) Nejvhodnější druhy ovoce jsou např. citrusové plody, obsahující vitamin C a draslík, a banány díky vysokému obsahu vlákniny Nejvhodnější druhy zeleniny jsou např. brokolice, špenát, zelená paprika, které obsahují velké mnoţství vitamínu C. Rajčata jsou velmi dobrým zdrojem draslíku, vlákniny a vitamínů A a C. Hlávková zelenina můţe chránit proti nádorům. (Clarková, 2000)
1.4.3
Mléko a mléčné výrobky Konzumace mléka vyvolává v poslední době řadu sporů díky moţným
alergiím, vysokém mnoţství obsaţeného tuku a nepřirozenosti ve výţivě dospělého člověka. Pravdou však stále je, ţe mléko a mléčné výrobky obsahují kvalitní bílkoviny, vitamíny A, D, skupiny B a především jsou bohatým zdrojem vápníku. Nejhodnotnější jsou kysané mléčné výrobky, částečně rozštěpené
15
bílkoviny jsou lépe stravitelné. Je doporučeno konzumovat potraviny této skupiny v mnoţství 2 – 3 porce denně. Jedna porce odpovídá asi 250 ml mléka, 200 ml jogurtu či 50 g sýru. Kvůli velkému obsahu tuku je vhodnější konzumovat nízkotučné výrobky. (Pokorná a spol., 2008) Vápník sniţuje vstřebatelnost ţeleza, a proto je důleţité konzumovat tyto potravinové zdroje odděleně. Mléko a mléčné výrobky je doporučeno přijímat nejméně 2 hodiny před jídlem, které obsahuje zdroj ţeleza. Vhodné potraviny a nápoje jsou např. netučný tvaroh, podmáslí, nízkotučné jogurty, sýry. Mléko je v těhotenství třeba konzumovat pouze pasterované. Mezi nevhodné a méně vhodné potraviny patří např. smetana, šlehačka, tučné a příliš slané sýry. (Brázdová, 1999)
1.4.4
Ryby, drůbež, maso, vejce a luštěniny Potraviny v této skupině obsahují hlavně proteiny a vitamin B12. Mezi
doporučované ryby patří méně tučné mořské ryby, ze sladkovodních kapr, pstruh a lipan. Z drůbeţe je vhodné kuře, zvláště kuřecí prsa a krůta. Vepřové maso se doporučuje pouze libové, zcela zbavené tuku. Vejce by měla nastávající matka konzumovat pouze vařená natvrdo kvůli nebezpečí salmonely. Dobrým zdrojem bílkovin je také sója a sójové výrobky, ale není vhodné nahrazovat jimi potraviny ţivočišného původu. (Brázdová, 1999) Tato skupina by měla být v jídelníčku zahrnuta 1 – 3 krát denně. Jedna porce odpovídá 80 g ryby, drůbeţe či masa, dvěma vejcím nebo 200 g luštěnin. Čím kvalitnější je bílkovina ve zdroji, tím méně můţe být porcí. Doporučuje se sníst 2 porce ryb a 4 vejce či výrobky z nich týdně. (Pokorná a spol., 2008)
1.4.5
Tuky a oleje Do jídelníčku nezastupitelně patří i přiměřené mnoţství „nezdravých
potravin“. Tuky pomáhají vstřebávat vitamíny v nich rozpustné, vitamín A, D, E a K a zajišťují esenciální mastné kyseliny, které organismus neumí sám vytvořit. Vhodnými zdroji tuků jsou např. olivový olej a ořechy, které jsou spojeny s nízkým rizikem cévních a nádorových onemocnění. (Clarková, 2000)
16
1.4.6
Pitný režim Z 60 aţ 70 % je lidské tělo tvořeno vodou. Ta vzniká v malém mnoţství
v organismu metabolismem ţivin, ale hlavně se do těla dostává nápoji a potravou. Na fyziologické ztrátě se v největší míře podílí ledviny, asi z 60 %, poté diaforéza z 20 %, plíce z 15 % a nakonec i gastrointestinální trak z 5 %. Udrţování rovnováhy mezi příjmem a výdejem tekutin neboli vodní bilance je nezbytné pro transport krevních plynů, ţivin, pro schopnost termoregulace a jako zdroj minerálních látek, které jsou snadněji vyuţitelné, neţ ty přijímané potravou. Není-li organismu dodáván dostatek tekutin nebo je zvýšen jejich výdej, nejčastěji následkem zvracení a průjmů, nastává dehydratace. Ta se projevuje malátností, slabostí, bolestmi hlavy a nervozitou. Dlouhodobý deficit bývá příčinou zácpy, tvorby močových kamenů a častého výskytu močových infekcí. (Hronek, 2004, Pokorná a spol., 2008) Doporučený příjem tekutin v těhotenství je shodný s příjmem ţen, které těhotné nejsou. Dávka vody by měla u nastávající matky odpovídat 30 aţ 45 ml na 1 kg tělesné hmotnosti denně, tedy okolo 2 aţ 3 litrů. Minimální hodnota je 1,5 litru za den, s přihlédnutím k typu stravy. Na vodu jsou bohaté nejen nápoje, ale i polévky, mléko, zelenina a ovoce. (Hronek, 2004, Müllerová, 2004, Pokorná a spol., 2008) Nejzdravějším a nejvhodnějším nápojem je čistá voda. V České republice je díky přesným směrnicím voda z vodovodu zdravotně nezávadná a vhodná ke kaţdodenní konzumaci. V dnešní době je také k dostání nespočetné mnoţství balených vod, avšak dlouhodobé pití pouze minerálních vod se nedoporučuje. Tyto nápoje často vedou k nadýmání, zatěţují ledviny, překyselují organismus a mohou zhoršovat projevy těhotenské nevolnosti. Pro gravidní ţenu je vhodná konzumace slabě mineralizovaných vod, ředěných ovocných a zeleninových šťáv, dţusů, domácích moštů a některých čajů. Nastávající matka by si měla dávat pozor na vysoký obsah barviv, aromatických a konzervačním látek, umělých sladidel a sacharidů. Je třeba vyřadit z pitného reţimu kolové a kávové nápoje, které mají negativní vliv na vyuţití vápníku v těle díky vysokému obsahu kofeinu a kyseliny fosforečné. (Pokorná a spol., 2008, Madţuková, 2008)
17
1.5
Nutriční složení potravy Strava je pomocí trávicího traktu člověka rozštěpena chemicky
a mechanicky na jednotlivé ţiviny. Ty se dělí na makronutrienty, které nesou energii, a mikronutrienty, které jsou nepostradatelné pro udrţení ţivotních funkcí organismu. Mezi makronutrienty patří sacharidy, bílkoviny a tuky, mezi mikronutrienty vitaminy a minerální látky. (Müllerová, 2004)
1.5.1
Makronutrienty
Sacharidy ve stravě těhotné ženy Sacharidy se dělí podle počtu cukerných jednotek na monosacharidy, oligosacharidy, které jsou sloţené z 2 aţ 10 monosacharidů, a polysacharidy sloţené z více jak 11 monosacharidů. (Blattná, 2005) Tyto makronutrienty tvoří většinu energetické spotřeby organismu a jsou významnou stavební sloţkou buněk. Nejvíce sacharidů je obsaţeno v obilovinách, luštěninách, ovoci a zelenině. Patří sem i bílý cukr, který je méně vhodný pro konzumaci a měl by být nahrazován cukrem třtinovým, medem nebo sušeným ovocem. (Madţuková, 2008) Strava těhotné ţeny by měla obsahovat přibliţně 80 – 90 g sacharidů, které by měly tvořit 50 – 60 % celkového energetického příjmu. Denní spotřeba cukru by však neměla převýšit 60 g neboli 10 % celkového energetického příjmu. (Trča, 1999) Mezi sacharidy patří také pro organismus velmi důleţitá vláknina. Je tvořena polysacharidy, které tvoří nestravitelnou sloţku potravin rostlinného původu. Vláknina se dělí na rozpustnou (pektin) a nerozpustnou (celulóza, lignin, hemicelulóza). Rozpustná vláknina zpomaluje resorpci sacharidů a tím stabilizuje hladinu glykémie. Nerozpustná vláknina urychluje průchod potravy trávicím traktem, příznivě ovlivňuje trávení a vstřebávání ţivin. Příjem vlákniny je v období těhotenství velmi důleţitý, protoţe působí proti zácpě a má detoxikační účinky. Doporučená denní dávka je 30 g. Nadměrný příjem můţe zabránit
18
vstřebání některých prvků, jako jsou vápník, ţelezo, měď nebo zinek, a při příjmu vyšším neţ 60 g denně můţe dojít k neprůchodnosti střev. (Hronek, 2004) Bílkoviny ve stravě těhotných žen Přítomnost bílkovin ve stravě nastávající matky má mimořádný význam, protoţe jsou hlavním stavebním materiálem pro buňky vznikajícího plodu. Zajišťují normální růst dítěte, vývoj placenty, zvětšování dělohy a vývoj prsů budoucí matky. Organismus si nedokáţe ukládat tyto ţiviny do zásoby, a proto je důleţitý jejich pravidelný příjem. Bílkoviny se dělí na rostlinné a ţivočišné. Rostlinné bílkoviny jsou neplnohodnotné, protoţe neobsahují všechny nezbytné aminokyseliny, jen sója je svým sloţením velmi blízká skladbě ţivočišných bílkovin. Rostlinné proteiny jsou cenným zdrojem vitaminů a minerálních látek a vyskytují se zejména v bramborách a obilninách. Ţivočišné bílkoviny obsahují všechny nezbytné aminokyseliny důleţité pro organismus. Jejich zdrojem je maso, vejce, mléko a mléčné výrobky, tyto potraviny ale obsahují i neţádoucí tuky. (Trča, 1999) Doporučená dávka bílkovin pro gravidní ţenu je 60 – 80 g denně. Dané mnoţství vychází z doporučení pro netěhotné ţeny, u kterých je dávka 0,8 g na 1 kg váhy. V těhotenství stoupá nárok na potřebu bílkovin asi o 30 %. K zajištění nezbytného přísunu esenciálních aminokyselin by mělo být 50 % ţivočišného původu. Proteiny by měly tvořit 15 – 20 % celkového energetického příjmu. (Madţuková, 2008) Tuky ve stravě těhotné ženy Tuky zastupují významnou sloţku potravy a patří mezi hlavní ţiviny nezbytné pro zdraví. Podílejí se na správné funkci kůţe, mozku a transportují ţivotně důleţité látky, např. vitaminy A, D, E a K. Tuky dělíme na rostlinné a ţivočišné podle původu a obsahu mastných kyselin. Do této skupiny patří i omega-3 mastné kyseliny, které si tělo nedokáţe samo vytvořit, a mají velmi blahodárný vliv na organismus. Zdrojem těchto látek jsou mořské ryby, které by měla nastávající matka pravidelně zařazovat do svého jídelníčku, protoţe příznivě ovlivňují vývoj mozku a duševních schopností plodu. (Madţuková, 2008)
19
Doporučený příjem tuků v graviditě je 70 – 80 g denně. Podíl tuků v celkovém
energetickém
příjmu
by
neměl
překročit
35 %.
Přísun
mononenasycených mastných kyselin v hodnotě 10 – 15 % denního příjmu je velmi důleţitý. Podstatnou roli hrají i kyseliny typu n-3, které by měly zastupovat 0,5 % příjmu. (Stránský, 2005) Transnenasycené mastné kyseliny, patřící také do této skupiny ţivin, jsou pro organismus neţádoucí. Přecházejí přes placentu a mohou způsobit předčasný porod. Zvyšují riziko srdečně-cévních chorob, které můţe být naprogramováno výţivou jiţ během raného rozvoje dítěte. (Müllerová, 2004) Tyto kyseliny jsou obsaţeny v ţivočišných i rostlinných tucích v mnoţství 4 – 5 % celkového obsahu mastných kyselin. (Fořt, 2003)
1.5.2
Mikronutrienty
Vitaminy Lipofilní vitaminy Do této skupiny patří vitaminy A, D, E a K. Jsou rozpustné v tucích a ukládají se v játrech do zásoby. Jejich hladina je v krvi stabilní aţ do vyčerpání tělesných zásob. U těchto látek hrozí nebezpečí předávkování. Velmi výrazně ovlivňují biochemické děje gravidní ţeny. (Stratil, 1993) Vitamin K – fyllochinon Tento vitamin je nezbytný pro správnou funkci sráţecích faktorů. Je důleţitý v prevenci krvácivosti těhotných ţen i plodu. Fyllochinon je obsaţen v chloroplastech zelených rostlin a částečně je produkován i střevní mikroflórou. Díky tomu je velmi výjimečný výskyt deficitu této látky. Potravou získává organismus pouze 20 % vitaminu K. Doporučená denní dávka pro gravidní ţenu je okolo 75 mikrogramů. Zdrojem je především listová a růţičková zelenina, mléčné výrobky, rostlinné oleje, špenát a vnitřnosti. (Hronek, 2004, Madţuková, 2008) Vitamin D – kalciferol Vitamín D reguluje mineralizaci kostí a hospodaří v těle s vápníkem a fosforem. Je nezbytný pro absorpci a metabolismus kalcia, zvyšuje jeho
20
vstřebávání ve střevě a sniţuje jeho vylučování ledvinami. Ovlivňuje růst plodu, zejména tvorbu kostní tkáně. Nízký příjem kalciferolu nebo jeho sníţená novotvorba v kůţi můţe být příčinou vzniku hypovitaminózy. Jako jediný vitamin je syntetizován v pokoţce prostřednictvím ultrafialového záření. Jeho nedostatek vyvolává u nastávající matky osteomalacii, deformity pánve či niţší hmotnostní přírůstek. Také můţe způsobit retardaci plodu, křivici a defekty zubní skloviny. Největší riziko hypovitaminózy je v období třetího trimestru. V těchto týdnech začíná nitroděloţní příprava a dozrávání plodu pro samotný ţivot. Proto by se nastávající matky v tomto období neměly vyhýbat slunečnímu záření a častěji do jídelníčku zařazovat potraviny obsahující vitamin D. Denní doporučená dávka tohoto vitaminu pro těhotné ţeny v České republice je 10 mikrogramů. Potravinovými zdroji jsou mořské ryby, máslo a ţloutek. (Hronek, 2004, Müllerová, 2004) Vitamin A – retinol Vitamin A je významný pro růst a metabolismus kostních, krvetvorných a epiteliálních (průdušky, kůţe, ţaludek, střeva, močový měchýř, děloha) buněk. Je jedním z nejvýznamnějších antioxidantů, zkracuje dobu rekonvalescence a zvyšuje odolnost proti infekcím. Tento vitamin ovlivňuje buněčný růst, je velmi podstatný pro stavbu buněk, tkání, zrání plic a vývoj zraku dítěte. Při hypovitaminóze hrozí funkční poškození kůţe, sliznic, plic, urogenitálního a trávicího traktu, poruchy krvetvorby, nervového systému nebo zástava růstu kostí. Je-li retinol přijímán ve velké míře během prvního trimestru těhotenství, můţe způsobit poruchy vyvíjejícího se kardiovaskulárního a nervového systému plodu. Doporučená denní dávka vitaminu A je okolo 0,8 mg a budoucí matka by se jí měla co nejvíce drţet. Pro organismus je mnohem výhodnější příjem provitaminu A neboli karotenu. Ten je v těle přeměněn podle potřeb, aniţ by hrozily některé z výše uvedených rizik. Hlavními zdroji retinolu jsou mrkev, červená řepa, meruňky, špenát, broskve a další zelenina a ovoce. (Hronek, 2004, Madţuková, 2008, Stratil, 1993)
21
Vitamin E – tokoferol Stejně jako vitamin A patří i vitamin E mezi významné antioxidanty. Zpomaluje procesy stárnutí organismu, zvyšuje detoxikační schopnost jater, působí preventivně proti nádorovým chorobám a sniţuje hladinu cholesterolu v krvi, čímţ chrání kardiovaskulární systém. Nároky na tokoferol se v těhotenství zvyšují. Hraje velkou roli i při léčbě neplodnosti, početí a uchycení zárodku v děloţní stěně, díky zvýšenému prokrvení a novotvorbě cév. V počátku embryonálního vývoje podporuje růst a sniţuje riziko potratů či předčasných porodů. Dostatečný přísun tohoto vitaminu je nejpodstatnější ve třetím trimestru těhotenství za účelem prevence vzniku vývojových vad dítěte. Podílí se na tvorbě zásobního tuku plodu a díky schopnosti udrţovat pruţnost cévní tkáně předchází problémům s křečovými ţilami. Hypovitaminóza můţe způsobovat anemii novorozence, hypervitaminóza vyvolává nauzeu, zvracení, bolesti hlavy, únavu a průjem. Denní doporučená dávka v graviditě v České republice je 14 mg. Zdroji vitaminu E v potravě jsou rostlinné oleje, brokolice, kukuřice, černý rybíz, ostruţiny, pšeničné klíčky a celozrnné potraviny. (Hronek, 2004, Madţuková, 2008) Hydrofilní vitaminy Do skupiny hydrofilních vitaminů patří vitaminy skupiny B a vitamin C. Tyto látky jsou rozpustné ve vodě, a proto organismu nehrozí předávkování. Tělo si nedokáţe tyto vitaminy uchovat, jejich přebytek je vyloučen močí. Je vhodné jejich kaţdodenní uţívání. (Stratil, 1993) Vitamin C – kyselina askorbová Vitamin C je velmi důleţitý pro organismus. Podporuje imunitu, zvyšuje vyuţití vápníku, ţeleza a kyseliny listové. Je velmi důleţitý pro své antioxidační účinky. Je nezbytný jeho neustálý přísun potravou, protoţe lidské tělo si ho samo vytvořit nedokáţe. Konzumace kyseliny askorbové je v těhotenství nezbytná, jelikoţ plod koncentruje tento vitamin na úkor matky. Doporučená denní dávka v České republice pro těhotné ţeny je 110 mg. Vitamin C obsahují zejména citrusové plody, dále např. jahody, paprika,
22
brokolice, kedlubna, kapusta, brambory a kysané zelí. Nejbohatším zdrojem jsou plody šípku a rakytníku. Tento vitamin je velmi choulostivý na kyslík, světlo, tepelné úpravy a konzervování. Velké mnoţství se ztrácí vařením, máčením i pouhým omýváním, doporučuje se vaření v páře a rychlé rozmrazování potravin vhozením do vroucí vody. (Brázdová, 1999, Fraňková, 2000, Hronek, 2004, Madţuková, 2008, Stratil, 1993) Vitaminy skupiny B Vitaminy skupiny B jsou chemicky velmi nesourodá skupina, patří sem thiamin, riboflavin, niacin, kyselina pantothenová, pyridoxine, kyselina listová, kyanokobalamin a biotin. Účinky těchto vitaminů jsou nejintenzivnější při jejich spolupůsobení. V organismu těhotné ţeny tvoří velmi důleţitou roli. Účastní se činnosti kardiovaskulárního, nervového systém a mnoha metabolických procesů. (Hronek, 2004) a) Vitamin B1 – thiamin Vitamin B1 působí preventivně proti zánětu nervů a je nenahraditelný při metabolismu sacharidů. Jeho potřeba se odvíjí podle mnoţství sacharidů v potravě. Denní doporučená dávka thiaminu v potravě gravidní ţeny je 1,5 mg. Deficit tohoto vitaminu se projevuje poruchou metabolismu energie s následným poškozením orgánů náročných na energii. V těhotenství se jeho potřeba zvyšuje, a proto je jeho nedostatek častý. Defekty plodu či jiné komplikace se do souvislosti s hypovitaminózou nedávají. Bohaté zdroje vitaminu B1 jsou především luštěniny, mléčné výrobky a obiloviny. (Hronek, 2004, Stratil, 1993) b) Vitamin B2 – riboflavin Hlavní funkcí riboflavinu je přenos vodíku v dýchacím řetězci. Je částečné produkován činností střevní mikroflóry, proto se jen zřídka vyskytuje jeho deficit. Doporučená denní dávka vitaminu B2 v těhotenství je 1,6 mg. Ve větší míře ho obsahují játra, ledviny a některé houby. K jeho ztrátám ve stravě dochází vařením a působením světla. (Hronek, 2004, Stratil, 1993)
23
c) Vitamin B3 – niacin Niacin se
podílí
na
správné
funkci
nervového systému, kůţe
a gastrointestinálního systému. Má schopnost replikace stárnoucích buněk a je také významným antioxidantem. Jeho
nedostatek
v graviditě
můţe
způsobit
zpomalení
mnoha
metabolických procesů, dermatitidu či demenci. Denní příjem tohoto vitaminu v těhotenství odpovídá 18 mg. Zdrojem niacinu jsou játra, kvasnice, mléčné výrobky, luštěniny a burské ořechy. (Blattná, 2005, Hronek, 2004) d) Vitamin B5 – kyselina pantothenová Kyselina pantothenová je významnou sloţkou při tvorbě koenzymu A, který hraje důleţitou roli v mnoha enzymatických reakcích. Podílí se na syntéze mastných kyselin, lipidů, sacharidů a metabolismu aminokyselin. Tento vitamin je obsaţen v široké škále potravin ţivočišného a rostlinného původu. Jeho doporučená denní dávka by měla být okolo 6 mg. Deficit připadá v úvahu pouze při nedostatku dalších vitaminů skupiny B. (Blattná, 2005, Hronek, 2004) e) Vitamin B6 – pyridoxin Pyridoxin se podílí na tvorbě hemoglobinu, některých hormonů a ţlučových kyselin, je látkovým přenašečem nervového systému a hraje důleţitou roli v metabolismu aminokyselin. V období gravidity je významný zejména v růstových procesech plodu. Deficit pyridoxinu je prokázán ve vztahu k těhotenské hypertenzi, diabetu mellitus a k řečovým stavům dětí. Křečemi se projevuje i nadměrná hladina vitaminu v těle, k té však dochází velmi vzácně. K tomu, aby nastávající matka dodrţela doporučení 2,5 mg vitaminu B 6 denně, by měla konzumovat kuřecí maso, některé ryby či vnitřnosti. (Blattná, 2005, Hronek, 2004) f) Vitamin B11 – kyselina listová Zásadní roli kyselina listová zaujímá při tvorbě nových buněk a hemoglobinu v červených krvinkách. Vitamin B11 je nezbytný pro růst a vývoj plodu, a proto se v těhotenství doporučuje příjem alespoň 400 mg denně. Vysoké dávky tohoto vitaminu před početím mohou předcházet spontánním potratům.
24
Zdrojem kyseliny listové jsou ořechy, listová zelenina a drobné ovoce. Tepelná úprava sniţuje její obsah aţ o polovinu. (Müllerová, 2004) g) Vitamin B12 – kyanokobalamin Kyanokobalamin je důleţitý pro růst, mnoţení buněk a obnovu myelinové pochvy
nervových
vláken.
V důsledku
hypovitaminózy můţe
docházet
k poškození nervového systému. Vzniká činností mikroorganismů, proto není obsaţen v rostlinách. U veganů a vegetariánů se díky tomu často objevuje deficit. Ani u těhotných ţen není
hypovitaminóza
výjimkou.
Doporučená
denní
dávka
je
alespoň
3,5 mikrogramů. Nebohatší na tento vitamin jsou játra a ledviny. (Hronek, 2004) Minerální látky Vápník V období gravidity vyţaduje organismus dostatečný příjem vápníku hlavně pro správný vývoj skeletu plodu. Ve druhém trimestru se potřeba této látky zvyšuje, vytvářejí se kosti, hlavně lebeční. Pokud nastávající matka nekonzumuje dostatek vápníku, resorbuje dítě tento element z matky a to můţe způsobit rychlejší rozvoj osteoporózy. Vápník také podporuje správnou funkci nervového systému u matky i plodu a pomáhá proti těhotenským křečím. (Hronek, 2004) Nejčastější příčinou deficitu kalcia je psychicky vypěstovaná nechuť k mléku a mléčným výrobků a vyřazení těchto potravin z jídelníčku. Vyskytuje se i nesnášenlivost mléka neboli laktózová intolerance, která se projevuje nadýmáním, průjmem a bolestmi břicha, neboť střevní buňky nejsou schopny produkovat enzym štěpící laktózu. V takových případech je nutné doplňovat vápník jinými zdroji, např. pomocí suplementace. (Fořt, 2003) Kromě mléka a mléčných výrobků jsou zdrojem vápníku ořechy, celozrnné výrobky, mák, sardinky a v neposlední řadě minerální voda. Doporučený příjem vápníku pro gravidní ţeny v České republice je přibliţně 1200 mg denně. (Brázdová, 1999)
25
Hořčík Tento prvek hraje důleţitou roli ve většině biochemických reakcích lidského těla. Společně s vápníkem a fosforem se podílí na stavbě kostí vyvíjejícího se plodu, přenáší signály nervovým zakončením ke svalům a přirozeně
inhibuje
vápník.
Zlepšuje
činnost
srdce,
sniţuje
riziko
kardiovaskulární choroby a podílí se na metabolismech ţivin. Během gravidity se hladina magnesia sniţuje. Nejvyšší je ve druhém měsíci a aţ do pátého postupně klesá, poté dochází k nepatrnému vzrůstu a stabilizaci. Deficit hořčíku není nutné okamţitě kompenzovat suplementy, protoţe jeho dostatečný příjem je moţné zajistit potravou a pitím minerálních vod. Rostlinná strava je na tuto látku velice bohatá, nejvíce luštěniny, ořechy, sója a celozrnné výrobky. Nedostatečné zásobení organismu těhotné ţeny můţe způsobovat porucha střevní absorpce či zvýšené vylučování, coţ má často na svědomí nepoměr mezi hořčíkem, fosforem, vápníkem a vitaminem D. Při tomto deficitu hrozí riziko vyšší potratovosti, předčasné děloţní činnosti či vyšší krevní tlak. Sníţená hladina magnesia v těle matky můţe vést k patologickým procesům ve skeletu dítěte. Pokud ţena dodrţuje doporučený denní příjem 400 mg, nemusí se komplikací obávat. (Hronek, 2004, Sabersky, 2009, Stratil, 1993) Železo Ţelezo je velmi důleţité pro krvetvorbu, a proto se jeho potřeba během těhotenství zvyšuje, neboť roste produkce červených krvinek. Nízký příjem můţe mít za následek vznik chronické hypoxie plodu kvůli nedostatečnému transportu kyslíku s následným rozvojem anémie. Ta se projevuje nejčastěji ve třetí třetině těhotenství. Těţká anemie můţe způsobit spontánní potrat, nízkou porodní hmotnost či úmrtí. Pro nastávající matku by to mohlo znamenat vysokou ztrátu krve během porodu, vyšší náchylnost k infekcím, pocity slabosti a mdloby. (Hronek, 2004, Müllerová, 2004) Doporučená denní dávka ţeleza pro těhotné ţeny je 20 mg. Nejlépe se absorbuje ze ţivočišné stravy, z masa, vajec a vnitřností. Tuto látku dále obsahují luštěniny, červená zelenina, listový salát, kapusta, zelí a celozrnné výrobky. Pro podporu absorpce je vhodné konzumovat tyto potraviny v kombinaci se zdroji
26
rostlinných proteinů a vitaminu C. Vstřebávání můţe naopak zabránit černý čaj, kakao a káva. (Brázdová, 1999, Hronek, 2004, Müllerová, 2004) Jod Jod je součástí biosyntézy hormonů štítné ţlázy. Těhotenství je díky mnoha metabolickým a hormonálním změnám velkou zátěţí pro tento orgán. Při nedostatku jodu hrozí nebezpečí narození dítěte s poruchami vývoje mozku a jiných orgánů. Deficit můţe způsobit i narušení zrání skeletu, niţší tělesnou výšku nebo novorozeneckou úmrtnost. Nejúčinnější prevence proti nízké hladině jodu v těle je jodizace solí. Spotřeba
jedlé
soli
se
v současné
době
redukuje,
díky
nebezpečí
kardiovaskulárních chorob a tvorby otoků. (Hronek, 2004, Müllerová, 2004) Gravidním ţenám je v České republice doporučeno přijmout denně 230 miligramů jodu. Klasickým zdrojem jsou mořské produkty. (Brázdová, 1999, Hronek, 2004, Swinney a Anderson, 2011) Zinek Tento prvek je velmi významný pro normální růst a vývoj plodu. Je součástí metabolismu bílkovin, vitaminů, sacharidů a hormonů. Zinek je nezbytný pro funkci imunitního systému. Absorpce můţe být sniţována vysokými dávkami ţeleza, vápníku a kyseliny listové. Naopak ji zvyšuje vitamin A, E a pyridoxin. Deficit můţe být v těhotenství spojován s atypickým vnímáním chuti, zvýšenou nemocností matky či vyšším rizikem předčasného porodu. (Brázdová, 1999, Hronek, 2004, Stratil, 1993) Denní příjem by měl v graviditě činit 14 mg. Zdroji jsou mléčné výrobky, maso, luštěniny a sója. (Hronek, 2004)
27
1.6
Rizikové složky potravy těhotných žen
1.6.1
Potraviny s obsahem kofeinu Kofein se nachází v kávových zrnech, coca-colových a energetických
nápojích a čajových lístcích. V období těhotenství se doporučuje tyto nápoje nekonzumovat nebo alespoň konzumaci omezit. Maximální doporučená dávka kofeinu je 300 mg denně. Tato látka prostupuje placentární bariérou a můţe způsobit nízkou porodní hmotnost, předčasný porod či potrat. (Brázdová, 1999, Hronek, 2004)
1.6.2
Alkohol Konzumaci alkoholu je doporučeno během těhotenství úplně vyloučit
a předejít tak vzniku patologických změn. Pokud nelze příjem alkoholu zcela vyloučit, je moţné vypít maximálně jednu skleničku denně. Vysoká konzumace nebo chronický alkoholismus způsobuje fetální alkoholový syndrom. To je komplex vývojových poruch, jako je zpomalený růst, retardace vývoje plodu, anomálie končetin, psychické opoţdění a vývojové vrozené vady v oblasti genitálií, obličeje a močového měchýře. (Hronek, 2004)
1.6.3
Kouření a inhalace nikotinu Kouření lze jednoznačně povaţovat za negativní prvek ţivotosprávy
u těhotné ţeny. Stejně nebezpečné můţe být i pasivní kouření. Látky obsaţené v cigaretách pronikají přes placentu i do organismu novorozeného dítěte. Kuřačky neškodí plodu jen v důsledku nikotinu, ale také špatným stravováním, mají rychlejší bazální metabolismus a zvýšené nároky na vitaminy a minerální látky. Nikotin můţe zhoršovat zásobování plodu ţivinami a také zvýšit jeho vnímavost k později působícím karcinogenům. (Brázdová, 1999, Hronek, 2004, Jarolímková, 2003)
28
2 2.1
CÍL A ÚKOLY PRÁCE Cíl Cílem mé bakalářské práce je s vyuţitím anketního šetření posoudit jakým
způsobem se stravují těhotné ţeny. Poté získané údaje zhodnotit podle výţivových doporučení v tomto období a provést diskuzi získaných dat.
2.2
Úkoly
a) zjistit důvody změny stravovacích návyků těhotných ţen b) zjistit kolikrát denně se nastávající matky stravují a zda dodrţují doporučené mnoţství porcí jednotlivých sloţek potravy c) porovnat váhové přírůstky gravidních ţen se stanovenými optimálními hodnotami d) zjistit zda ţeny, které před oplodněním kouřily či pily alkohol, pokračovaly i během těhotenství e) zjistit z jakého zdroje nejčastěji těhotné ţeny čerpají informace o výţivě v graviditě
29
3
METODIKA PRÁCE
K získání informací od gravidních ţen bude pouţito anketní šetření (viz příloha 1). Tato anketa bude sestavena z 21 otázek, z nichţ bude 18 uzavřených a 3 otevřené. Průzkum bude probíhat od konce listopadu 2013 do konce ledna 2014. Anketa bude zaměřena na těhotné ţeny a matky a šířena prostřednictvím internetové stránky www.oursurvey.biz. Tento odkaz bude sdílen přes sociální sítě buď mou osobou nebo mými kamarády či spoluţáky. Vyhodnocení bude probíhat metodou nepřímě statistiky.
30
4
PRAKTICKÁ ČÁST Následující kapitola se zabývá vyhodnocením výsledků anketního šetření.
Tohoto šetření se zúčastnilo 42 respondentek a bude vyhodnoceno pomocí tabulky a grafů v programu Microsoft Office Excel.
Otázka 1: Jaký je váš věk?
Graf 1 Věkové skupiny
Tato otázka měla zjistit, v jakém věkovém intervalu se vyskytuje nejvíce těhotných ţen v ČR. Z výsledků anketního šetření vyplývá, ţe nejvíce gravidních ţen je zastoupeno ve věkové skupině 21 – 30 let. Tuto moţnost zvolilo 84 % respondentek. Mnohem slabší zastoupení měly kategorie 15 – 20 let a 40 a více let, které vyplnilo pouze 7 % procent ţen. Pouze 2 % procenta těhotných ţen vybrala v šetření věk 31 – 40 let. Většina ţen v dnešní době preferuje studium a kariéru před rodinou a proto není překvapivé, ţe největší podíl nastávajících matek je ve věku 21 – 30 let.
31
Otázka 2: Jaká je vaše výška? Otázka 3: Jaká byla vaše hmotnost před otěhotněním? Otázka 4: Kolik kg jste dosud během těhotenství přibrala? Otázka 5: V jakém období těhotenství se nacházíte?
číslo 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 BMI BMI BMI
BMI trimestr nárůst kg 20,9 3 18 20,7 3 35 16,7 3 14 21,5 2 6 21,45 3 18 31,2 3 10 21,6 3 12 27,9 3 6 21,6 3 16 19,5 3 13 24 2 1 22,2 3 10 31 1 10 17,1 3 23 18,3 2 8 28,3 3 15 20,3 3 32 20,5 3 12 18,8 1 5
číslo 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42
norma nadváha podváha
BMI trimestr nárůst kg 14,1 3 20 19,7 3 25 27,3 3 3 20,3 3 29 27,8 1 12 23,1 3 30 21,36 3 15 24,1 3 23 22,5 3 15 26,6 2 3,5 30,1 2 -6 20,6 3 12 17,3 1 0 21,3 2 3 24,5 3 18 30,1 3 30 19,2 3 22 19,9 2 5 -
nárůst kg optimální nárůst kg nadměrný nárůst kg nízký
Tabulka 1 Zhodnocení BMI a nárůstu kg
32
Graf 2 BMI
Graf 3 Nárůst kg
Tyto otázky spolu souvisí, a proto jsou vyhodnoceny společně. Z odpovědí na otázky, Jaká je vaše výška a Jaká byla vaše hmotnost před otěhotněním, bylo
33
pomocí vzorce vypočítáno BMI a podle těchto výsledků zhodnoceno zda se ţena nacházela v intervalu normální hmotnosti, nadváhy či podváhy. Dále bylo zaznamenáno, zda je váhový přírůstek respondentek během těhotenství optimální, nadměrný či nízký v porovnání se stanovenými hodnotami z hlediska trimestru v jakém se nacházely a hmotnosti před otěhotněním. Optimální hodnota BMI se pohybuje v rozmezí 18,5 – 24,9, v tomto intervalu se před graviditou nacházelo 63 % ţen. Podváhu určuje hodnota BMI méně neţ 18,5, kterou splnilo 12 % ţen. Nadváhu klasifikují hodnoty BMI 25 – 32, tuto kategorii zastupuje 25 % ţen. Přírůstek hmotnosti v 1. trimestru by se měl pohybovat okolo 1 – 2 kg, v druhém trimestru by se měl navýšit na 5 – 6 kg a v třetím trimestru by měl dosáhnout na 11 – 16 kg, pokud byla váha ţeny před otěhotněním v normě, 11 – 12 kg, pokud ţena trpěla nadváhou, a 12 – 18 kg pokud hodnoty ţeny vykazovaly podváhu. Výsledky šetření dokazují, ţe v 35 % byl přírůstek v normě, v 46 % nadměrný o 2 – 6 kg a v 19 % nízký. Jedna z těchto nastávajících matek dokonce zhubla během gravidity o 6 kg. Tyto závěry jsou samozřejmě velmi orientační, protoţe výpočet BMI není dokonale přesný a váhový přírůstek nastávající matky je velmi individuální.
34
Otázka 6: Změnilo těhotenství vaše stravovací návyky?
Graf 4 Změny stravovacích návyků
Graf 4 dokazuje, ţe 57 % respondentek změnilo své stravovací návyky v těhotenství, zatímco 43 % ne. I kdyţ ţena dodrţuje správnou ţivotosprávu před otěhotněním, je důleţité přizpůsobit výţivu graviditě, a proto je změna návyků téměř nevyhnutelná pro zajištění zdraví matky i dítěte. Je tudíţ velmi překvapivé, ţe své návyky změnila jen polovina těhotných ţen, které se zúčastnily anketního šetření.
35
Otázka 7: Jaká byla motivace pro změnu vašich stravovacích návyků?
Graf 5 Motivy změn stravovacích návyků
Tato otázka měla zjistit, jaké důvody vedly gravidní ţeny ke změnám stravování, zda je k tomu přimělo vlastní zdraví, zdraví dítěte, změna chutí či obava z nízkého nebo nadměrného příbytku na váze. Většinu ţen, tedy 57 % těch, které se zapojily do mého anketního šetření, vedla ke změně stravovacích návyků starost o jejich vlastní zdraví. Dále 26% respondentek změnilo zvyklosti kvůli zdraví dítěte a 17 % prošlo změnami chutí. Ţádná z nastávajících matek nezvolila odpověď, ţe změnila způsob svého stravování díky strachu z příbytku na váze, proto není tato moţnost vyobrazena v grafu.
36
Otázka 8: Uveďte zdroj, ze kterého čerpáte informace o správné výživě během těhotenství.
Graf 6 Zdroje informací
Tato otázka byla zahrnuta v anketním šetření pro zjištění nejvíce vyuţívaného zdroje k získávání informací o těhotenství. Nejčastější odpovědí těhotných ţen na tuto otázku byl z 62 % internet. Druhý nejčastěji pouţívaný zdroj informací u respondentek je literatura, která zahrnuje 15 %. Některé nastávající matky spoléhají i na rodinu, přátele 7 %, vlastní intuici 7 %, svého gynekologa 5 %, nutriční poradny 2 % či centra pro nastávající matky 2 %. Tento výsledek je z důvodu dostupnosti informací na internetu pochopitelný. Je potěšující, ţe patrný podíl ţen upřednostňoval literaturu, vzhledem k její větší spolehlivosti.
37
Otázka 9: Kolikrát denně jíte?
Graf 7 Četnost jídla denně
Tato otázka měla zjistit, zda ţeny dodrţují doporučení o správném stravování a konzumují potravu více jak 5 x denně. Z odpovědí na otázku číslo devět vyplývá, ţe většina respondentek, tedy 55 %, se stravuje 5 – 6 x denně. Druhou nejpočetnější skupinu, 19 %, tvoří ţeny, které jí 3 – 4 x denně. Šestkrát a více denně jí 14 % a pouze 1 – 2 x denně se stravuje 12 % respondentek. Je relativně uspokojivé, ţe většina těhotných ţen se stravuje více jak 5 x denně, coţ je vzhledem k doporučením v pořádku. Je však velmi alarmující, ţe celých 12 % ţen přijímá potravu pouze 1 – 2 x denně.
38
Otázka 10: Jaké druhy pečiva nejčastěji jíte?
Graf 8 Nejčastěji konzumovaný druh pečiva
Většina respondentek, tedy 50 % těch, které se zúčastnily anketního šetření, konzumuje nejčastěji kombinaci bílého a celozrnného pečiva. Pouze celozrnné pečivo konzumuje 31 % a jen bílé pečivo 19 % nastávajících matek. Kombinace druhů pečiva je v období těhotenství správná, vzhledem k nebezpečí nadměrného příjmu vlákniny, která je obsaţena v celozrnném pečivu a můţe způsobit zácpu, nadýmání či další zdravotní problémy. Přesto je tato sloţka potravy velmi důleţitá, a proto by neměla být konzumace omezena pouze na bílé pečivo.
39
Otázka 11: Jak často konzumujete luštěniny?
Graf 9 Četnost konzumace luštěnin
Z odpovědí respondentek vyplývá, ţe většina z nich, tedy 62 %, konzumuje luštěniny méně neţ 1 x týdně. Jedenkrát týdně zahrnuje tuto potravinu jídelníček 24 % nastávajících matek, pouhých 9 % denně a 5 % 2 – 3 x týdně. Vzhledem k tomu, ţe luštěniny obsahují vápník, fosfor, ţelezo a značné mnoţství vitamínu B, je vhodné konzumovat je v období těhotenství často, proto je výsledek šetření velmi neuspokojivý.
40
Otázka 12: Jak často konzumujete zeleninu?
Graf 10 Četnost konzumace zeleniny
Z celkového počtu respondentek konzumuje zeleninu denně 40 % ţen, ale jen 36 % několikrát denně. Dva aţ třikrát týdně se objevuje zelenina v jídelníčku u 15 % nastávajících matek, 1 x týdně u 7 % gravidních ţen a u 2 % dokonce méně neţ 1 x týdně. Zelenina by měla být konzumována 3 – 5x denně, obsahuje velké mnoţství minerálů, vitamínů a vlákniny. Všechny tyto sloţky potravy jsou během těhotenství velmi důleţité. Výsledek šetření je tedy špatný, protoţe majoritní zastoupení by měla mít konzumace zeleniny několikrát denně.
41
Otázka 13: Jak často konzumujete ovoce?
Graf 11 Četnost konzumace ovoce
Z výsledků anketního šetření vyplývá, ţe většina nastávajících matek, tedy 43 %, konzumuje ovoce denně, 38 % několikrát denně, 9 % 1 x týdně, 5 % 2 – 3 x týdně a dalších 5 % pouze méně neţ 1 x týdně. Stejně jako zelenina i ovoce obsahuje velké mnoţství minerálních látek a vitaminů, proto by mělo být konzumováno 2 – 4 x denně. Podle procentuálního zastoupení odpovědí je patrné, ţe mnoţství ţen toto doporučení nedodrţuje, coţ není vzhledem k období gravidity vhodné.
42
Otázka 14: Jak často konzumujete mléčné výrobky?
Graf 12 Četnost konzumace mléčných výrobků
Majoritní skupina gravidních ţen, tedy 45 %, konzumuje mléčné výrobky denně. Několikrát denně přijímá mléčné výrobky 32 % ţen. Dvakrát aţ třikrát týdně zařazuje tuto sloţku do jídelníčku 19 % ţen, 2 % 1x týdně a další 2 % pouze méně neţ 1x týdně. Potraviny z mléka jsou velmi důleţitou součástí jídelníčku, měly by se konzumovat 2 – 3x denně. Obsahují velké mnoţství vitamínů, bílkovin a hlavně vápník, který je velmi důleţitý pro správný vývoj skeletu plodu. Z výsledků anketního šetření vyplývá, ţe většina ţen nekonzumuje tyto potraviny tak často jak by měla.
43
Otázka 15: Jak často konzumujete maso?
Graf 13 Četnost konzumace masa
Většina nastávajících matek konzumuje maso 2 – 3x týdně, další nejvíce zastoupenou skupinu, tedy 33 %, tvoří ţeny, které přijímají maso denně. Několikrát denně konzumuje maso celkem 15 % ţen v graviditě a po 2 % ţeny, které zařazují maso do jídelníčku 1x týdně nebo méně neţ 1x týdně. Maso obsahuje velké mnoţství bílkovin, které jsou hlavním stavebním materiálem pro vývoj plodu. Velmi důleţité je i zastoupení vitaminu B 12, který hraje velkou roli při tvorbě nervového systému dítěte. Tato potravina by proto měla být zastoupena v jídelníčku několikrát týdně, coţ podle výsledků šetření většina ţen splňuje.
44
Otázka 16: Jaký druh masa nejčastěji konzumujete?
Graf 14 Nejčastěji konzumovaný druh masa
Nejvíce konzumovaný druh masa mezi dotazovanými gravidními ţenami je drůbeţí a to u 60 %. Dalším nejvíce zastoupeným druhem je vepřové maso, které upřednostňuje 24 % ţen. Hovězí maso nejčastěji zařazuje do jídelníčku 9 % ţen a nejméně konzumovány, a to u 7 % ţen, jsou ryby. Drůbeţ by měla být zahrnuta ve stravě těhotných ţen nejčastěji, protoţe obsahuje malé mnoţství tuku, kterému by se měla ţena v tomto období vyhýbat. Tento výsledek je tedy v pořádku. Naprosto nedostatečná je však konzumace ryb, které by se měly v jídelníčku objevovat nejméně 2x týdně.
45
Otázka 17: Jaké množství tekutin denně vypijete?
Graf 15 Denní příjem tekutin
Odpovědi respondentek dokazují, ţe většina z nich, tedy 31 %, pije denně 2,5 – 3 l tekutin. Jeden aţ jeden a půl litru denně pije 29 %, 26 % dodává organismu 1,5 – 2,5 l tekutin denně a 9 % pije jen méně neţ 1 l. Pouhých 5 % konzumuje přes 3 l tekutin za den. Doporučený příjem tekutin v jednom dni je mezi 2 – 3 l, samozřejmě záleţí na okolních podmínkách a skladbě jídelníčku. Nedostatečné doplňování vody do organismu můţe způsobit řadu zdravotních problémů, proto je velmi alarmující, ţe většina ţen tuto zásadu nedodrţuje.
46
Otázka 18: Konzumujete během těhotenství alkohol?
Graf 16 Konzumace alkoholu
Výsledky výzkumného šetření dokazují, ţe 70 % dotazovaných ţen během těhotenství nekonzumovalo ţádný alkohol. Před zjištěním jiného stavu pilo alkohol 21 % ţen, ale přestaly, jakmile se dozvěděly o graviditě. Mezi respondentkami se objevilo i 9 % nastávajících matek, které alkohol omezeně přijímaly i během těhotenství. Alkohol by měl být během gravidity z příjmu celkově vyřazen, protoţe můţe způsobovat různé vývojové poruchy plodu. Pokud je však konzumace nutná, je moţné vypít mnoţství omezené asi na jednu sklenku denně. Je velmi potěšující, ţe většina ţen dbá na zdravý vývoj plodu a toto pravidlo dodrţuje. Pití alkoholu před zjištěním těhotenství je pochopitelné vzhledem k tomu, ţe ne všechna oplodnění jsou plánována.
47
Otázka 19: Kouříte během těhotenství?
Graf 17 Kouření cigaret v těhotenství
Graf k otázce číslo 19 zobrazuje, ţe majoritní skupina, tedy 45 % ţen, během těhotenství nekouřila. Před otěhotněním bylo 38 % respondentek kuřačkami, ale okamţitě po zjištění gravidity přestaly. Celých 17 % kouřilo i v průběhu jiného stavu. Příjem nikotinu je pro rostoucí plod velmi nebezpečný, ať uţ aktivní či pasivní. Kouření způsobuje zhoršené zásobování plodu ţivinami a to můţe způsobit různé zdravotní komplikace. Výsledky této otázky anketního šetření jsou uspokojivé, protoţe většina ţen ţádný nikotin během gravidity nepřijímala, přestoţe některé přestaly s kouřením aţ během těhotenství, čemuţ se však nedá zabránit stejně jako u konzumace alkoholu. Je však velmi alarmující, ţe celých 17 % ţen kouřilo i během gravidity.
48
Otázky 20: Jaký je váš příjem stravy v porovnání s příjmem stravy před těhotenstvím?
Graf 18 Příjem potravy v porovnání s příjmem potravy před těhotenstvím
Většina nastávajících matek, tedy 52 %, měla příjem stravy během těhotenství vyšší neţ příjem stravy před otěhotněním. Stejné mnoţství jídla udrţovalo 33 % ţen a 15 % ţen konzumaci dokonce sníţilo. Odpovídající nárůst objemu stravy během druhého a třetího semestru je samozřejmě ţádoucí pro dostatek ţivin pro matku i dítě. Zvýšení však nemusí být razantní. Sníţení konzumace je nevhodné a můţe mít za následek nedostatečné vyţivení těhotné ţeny a plodu. To, ţe většina ţen se snaţí svůj příjem zvýšit a naopak sniţuje jej nejmenší procento ţen, je velmi dobrý výsledek.
49
Otázka 21: Užíváte v těhotenství nějaké multivitaminové preparáty nebo jiné doplňky stravy?
Graf 19 Konzumace doplňků stravy
Graf konzumace doplňků stravy vykresluje, ţe většina ţen, tedy 52 %, se spoléhá na přirozenou stravu a ţádné suplementy během těhotenství nepouţívá. Zbylých 48 % ţen doplňky stravy v průběhu gravidity konzumovalo. Přestoţe je období těhotenství velmi náročné na příjem vitaminů a minerálních látek, není příliš vhodné zahrnovat tyto přípravky do výţivy nastávajících matek. Doplňky stravy způsobují velkou porodní váhu dítěte a tím komplikace u porodu. Přibývá císařských řezů či klešťových zákroků kde můţe dojít k deformaci plodu.
50
5 DISKUZE Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, jakým způsobem se nastávající matky během těhotenství stravují. Sběr informací byl prováděn pomocí anketního šetření, kterého se zúčastnilo 42 respondentek. Byly zastoupeny všechny kategorie fertilního věku, nejvíce věková skupina 21 – 30 let. V rámci anketního šetření jsem zjišťovala důvody, které mají nastávající matky ke změnám stravování během těhotenství. Respondentkami nejčastěji zadaný důvod byla starost o vlastní zdraví (57%), coţ je relativně dobrý výsledek, protoţe od zdraví matky se odvíjí i zdraví plodu. Dále jsem v rámci anketního šetření zkoumala, kolikrát denně se ţeny stravují a zda dodrţují doporučené mnoţství porcí jednotlivých sloţek potravin. Výsledkem anketního šetření je, ţe majoritní skupina ţen (55 %) se stravuje 5 – 6x denně a 14 % dokonce více jak 6x denně, coţ je z hlediska doporučení správné, ale je velmi znepokojující, ţe celých 12 % přijímá potravu pouze 1 – 2 x denně. Doporučený poměr masa, mléčných výrobků, zeleniny a ovoce v jídelníčku podle výsledků ankety většina těhotných nedodrţuje. Dále jsem porovnávala hodnoty váhových přírůstků jednotlivých účastnic šetření se stanovenými optimálními hodnotami. U většiny gravidních ţen je nárůst kg vyšší neţ doporučený, coţ můţe mít za následek zdravotní komplikace u matky i dítěte. Hlavním důvodem je nejspíše přetrvávající pověra, ţe gravidní ţena by měla tzv. jíst za dva. Dále jsem v rámci anketního šetření zjišťovala, zda ţeny, které byly před otěhotněním kuřačky či pily alkohol, pokračovaly v kouření nebo konzumaci alkoholu i během těhotenství. Velmi uspokojivým výsledkem je, ţe většina ţen s těmito zvyky skončí, jakmile zjistí, ţe jsou v jiném stavu. Bohuţel celých 17 % ţen kouřilo a 9 % pilo alkohol i během těhotenství. Je velmi znepokojující, ţe tyto ţeny si nejsou vědomy, jak velmi negativní vliv má nikotin i alkohol na vývoj dítěte. V anketním šetření jsem se dále zaměřila na získání informací o tom, odkud nejčastěji čerpají gravidní ţeny vědomosti o výţivě v tomto období.
51
Ukázalo se, ţe většina ţen se uchyluje k informacím nacházejících se na internetu. Bohuţel tento zdroj nemusí být vţdy stoprocentně spolehlivý a pravdivý, proto je vhodnější řídit se doporučeními z literatury a od ošetřujícího gynekologa. Z vyhodnocení šetření vyplývá, ţe většina nastávajících matek správnou výţivu během těhotenství nedodrţuje. Na základě toho vyvstává otázka, jakým způsobem dostat do podvědomí nastávajících matek zdravé návyky a tím vhodnější způsob stravování během těhotenství. Jednou z moţností je apelovat na ošetřující gynekology, kteří často dělají jen rutinní práci a o správné výţivě se nezmiňují, aby tento přístup změnili a nastínili gravidním ţenám tuto problematiku. Pomoci by mohly různé edukační broţury či letáčky, které by lékaři svým pacientkám předávali. Vzhledem k tomu, ţe většina nastávajících matek získává informace o správném stravování během těhotenství z internetu a tohoto zdroje se nejspíše nechtějí vzdát, další moţností by mohlo být vytvoření internetové poradny, kde veškeré informace budou podloţeny vědomostmi odborníků.
52
ZÁVĚR Hladký a bezproblémový průběh těhotenství ovlivňuje nespočet faktorů, mezi které nezastupitelně patří i správná ţivotospráva. Vhodná výţiva pomáhá předcházet špatnému vývoji plodu, komplikacím během těhotenství, porodu i dalšího vývoje dítěte. Je velmi důleţité některé sloţky stravy, jako např. nikotin, kofein či alkohol, v tomto období zcela vyřadit. Je prokázáno, ţe tyto látky mohou vyvolávat různé zdravotní problémy, nízkou porodní hmotnost či syndrom náhlého úmrtí. Dokonce mohou zanechat trvalé následky v podobě mentální retardace, kardiovaskulárních defektů, anomálie končetin či vrozené vývojové vady. V teoretické části své bakalářské práce jsem se zaměřila na seznámení s jednotlivými sloţkami potravy, které jsou důleţité nejen v období těhotenství. Velkou pozornost jsem věnovala minerálním látkám a vitaminům hrajícím nezastupitelnou roli ve správné výţivě plodu i matky. Podstatné je i dodrţování správného energetického přijmu a tím zajištění optimálního váhového přírůstku, proto jsem se ve své práci věnovala i těmto problematikám. Nezapomněla jsem se zaměřit na správný pitný reţim, který je nedílnou součástí dobře vyváţeného jídelníčku. V praktické části bylo mým cílem pomocí anketního šetření zjistit, jakým způsobem se nastávající matky v období gravidity stravují. Výsledkem bylo, ţe stravování těhotných ţen v České republice je neuspokojivé. Kaţdá nastávající matka je velmi individuální, co jedné vyhovuje, můţe druhé způsobovat komplikace, a proto je sloţité stanovit přesná doporučení, kterými by se měly řídit. Bohuţel ani bezchybná ţivotospráva nemůţe zaručit bezproblémový průběh těhotenství, nekomplikovaný porod a zdravé dítě, ale dodrţováním jednotlivých zásad se pravděpodobnost jakýchkoli defektů sniţuje. Jako moţnosti řešení této situace, navrhuji zvýšení informovanosti nastávajících matek o zdravém stravování, větším zapojením ošetřujících gynekologů do této problematiky, pomocí propagačních letáků a zlepšením věrohodnosti doporučení, které mohou ţeny získat na internetu.
53
Toto téma bylo pro moji osobu velmi přínosné, protoţe jsem získala vědomosti o této problematice a mohu je pouţít např. v případě, kdy budu já sama v jiném stavu. Tato práce také můţe slouţit jako průvodce těhotným ţenám, které chtějí zajistit správný vývoj plodu i své zdraví. Mohou se naučit zásady správného stravování, které jsou podstatné nejen v období gravidity.
54
SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ Obrázek 1: Potravinová pyramida podle Brázdové 1999 Tabulka 1: Tabulka zhodnocení BMI a nárůstu kg Graf 1: Věkové skupiny Graf 2: BMI Graf 3: Nárůstu kg Graf 4: Změny stravovacích návyků Graf 5: Motivy změn stravovacích návyků Graf 6: Zdroje informací Graf 7: Četnost jídla denně Graf 8: Nejčastěji konzumovaný druh pečiva Graf 9: Četnost konzumace luštěnin Graf 10: Četnost konzumace zeleniny Graf 11: Četnost konzumace ovoce Graf 12: Četnost konzumace mléčných výrobků Graf 13: Četnosti konzumace masa Graf 14: Nejčastěji konzumovaný druh masa Graf 15: Denní příjem tekutin Graf 16: Konzumace alkoholu Graf 17: Kouření cigaret v těhotenství Graf 18: Příjem potravy v porovnání s příjmem potravy před těhotenstvím Graf 19: Konzumace doplňků stravy
55
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
Blattná, J., Dostálová, J., Perlín, C. a Tláskal, P. Výživa na začátku 21. století. Praha: Výţivaservis s.r.o., 2005. 79 s. ISBN 80-239-6202-7
Brázdová, Z. Výživa těhotných a kojících žen. 1. vyd. Brno: Ústav preventivního lékařství LF Masarykovy univerzity, 1999. 29 s. ISBN 80-901427-3-7
Clarková, N. Sportovní výživa. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2000. 272 s. ISBN 80-247-9047-5
Fořt, P. Co jíme a pijeme. 1. vyd. Praha: Olympia, 2003. 252 s. ISBN 80-7033-814-8
Fraňková, S. Odehnal, J. Pařízková, J. Výživa a vývoj osobnosti dítěte. 1. vyd. Praha: HZ Editio, 2000. 198 s. ISBN 80-86009-32-7
Hronek, M. Výživa ženy v obdobích těhotenství a kojení. 1. vyd. Praha: Maxdorf, 2004. 309 s. ISBN 80-7345-013-5
Jarolímková, S. Aby se narodilo zdravé. 1. vyd. Praha: Chvojkovo nakladatelství, 2003. 157 s. ISBN 80-86183-42-4
Mackonochieová, A. Těhotenství týden po týdnu. Praha: Svojtka a Vašut, 1997. 96 s. ISBN 80-7237-355-2
Madţuková, J. Výživa v těhotenství od A do Z. Praha: Vyšehrad, 2008. 99 s. ISBN 978-80-7021-951-5.
Müllerová D. Výživa těhotných a kojících žen. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2004. 124 s. ISBN 80-204-1023-6
Pokorná, J., Březková, V. a Pruša, T. Výživa a léky v těhotenství a při kojení. Brno: ERA, 2008. 132 s. ISBN 978-80-7366-136-6.
Sabersky, A. Zdravá výživa pro těhotné a kojící matky. 1. vyd. Praha: Grada, 2009. 184 s. ISBN 978-80-247-2740-0
Stránský, M. Výživa v těhotenství. 1. vyd. Praha: 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, 2005. 4 s.
Stratil, P. Abc zdravé výživy. 1. vyd. Brno: vl. n., 1993. 345 s. ISBN 80-900029-8-6.
56
Swinney, B. a Anderson, T. Výživa v těhotenství. Praha: Levné knihy, 2011. 402 s. ISBN 978-80-7309-874-2.
Trča, S. Budeme mít děťátko. 6. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. 156 s. ISBN 80-7169-646-3
Internetové zdroje:
MUDr. Jana Martincová. Babyonline – praktický průvodnce poderních rodičů [online]. Babyonline, © 2007 – 2014. [cit. 13. 3. 2014]. ISSN 1802-4572 Dostupné z:
.
Řehová, Irena. Maminkám.cz - vše o těhotenství a péči o dítě [online]. Praha:
©
2008
–
2014.
[cit.
15.
3.
2014].
Dostupné
z:
.
Těhotenství - týden po týdnu [online]. Havířov: COTOPAXI CZ, s.r.o., 2012.
[cit.
5.
3.
2014].
Dostupné
tydenpotydnu.cz>.
57
z:
PŘÍLOHY Příloha 1 Dobrý den, jmenuji se Vendula Ptáčková a jsem studentkou fakulty sportovních studií na Masarykově univerzitě v Brně, obor Regenerace a výţiva ve sportu. Tímto bych Vás ráda poţádala o vyplnění dotazníku, který je zcela anonymní. Získané odpovědi pouţiji v mé bakalářské práci, v níţ se zabývám výţivou těhotných ţen. U kaţdé otázky, prosím, zaškrtněte jednu odpověď. Děkuji mnohokrát za Váš čas a ochotu. 1. Jaký je váš věk: a) 15 – 20 let b) 21 – 30 let c) 31 – 40 let d) 40 a více let 2. Jaká je vaše výška: ………. 3. Jaká byla vaše hmotnost před otěhotněním? .......... 4. Kolik kg jste dosud přibrala? ………. 5. V jakém období těhotenství se nacházíte? a) 1. trimestr (1. – 13. týden) b) 2. trimestr (14. – 27. týden) c) 3. trimestr (28. – 40. týden) 6. Změnilo těhotenství vaše stravovací návyky? a) ano b) ne c) nevím 7. Jaká byla motivace pro změnu vašich návyků? (pokud jste v otázce číslo 9 nezaškrtla odpověď a, přejděte na další otázku) a) vaše zdraví b) zdraví plodu c) změna chutí
58
8. Uveďte zdroj, ze kterého čerpáte informace o správné výţivě během těhotenství. a) internet b) literatura, časopisy c) ošetřující gynekolog d) rodina, přátelé e) nutriční poradny f) centra pro cvičení budoucích matek g) vlastní intuice 9. Kolikrát denně jíte? a) 1 – 2 x denně b) 3 – 4 x denně c) 5 – 6 x denně d) 6 a více x denně 10. Jaké druhy pečiva nejčastěji jíte? a) celozrnné b) bílé c) kombinace obojího 11. Jak často konzumujete luštěniny? a) několikrát denně b) denně c) 2 – 3 x týdně d) 1 x týdně e) méně neţ 1 x týdně f) nikdy 12. Jak často konzumujete zeleninu? a) několikrát denně b) denně c) 2 – 3 x týdně d) 1 x týdně e) méně neţ 1 x týdně 13. Jak často konzumujete ovoce? a) několikrát denně b) denně c) 2 – 3 x týdně d) 1 x týdně e) méně neţ 1 x týdně
59
14. Jak často konzumujete mléčné výrobky? a) několikrát denně b) denně c) 2 – 3 x týdně d) 1 x týdně e) méně neţ 1 x týdně 15. Jak často konzumujete maso? a) několikrát denně b) denně c) 2 – 3 x týdně d) 1 x týdně e) méně neţ 1 x týdně 16. Jaký druh masa nejčastěji konzumujete? (pokud jste v otázce číslo 18 zaškrtla odpověď f, přejděte k další otázce) a) drůbeţí b) vepřové c) hovězí d) ryby 17. Jaké mnoţství tekutin denně vypijete? a) méně neţ 1 l b) 1 – 1,5 l c) 1,5 -2,5 l d) 2,5 – 3 l e) více neţ 3 l 18. Konzumujete během těhotenství alkohol? a) ano, pouze před zjištěním těhotenství b) ano, omezeně c) ne 19. Kouříte během těhotenství? a) ne, nejsem kuřačka b) ano, kouřila jsem, ale během těhotenství jsem přestala c) ano, kouřím 20. Jaký je váš příjem stravy v porovnání s příjmem stravy před těhotenstvím? a) niţší b) stejný c) vyšší 21. Uţíváte v těhotenství nějaké multivitaminové preparáty nebo jiné doplňky stravy? a) ano b) ne
60
RESUMÉ Teoretická část mé práce pojednává o zásadách stravování ţeny v průběhu těhotenství. Potravinová pyramida zobrazuje jednotlivé sloţky potravy, vhodné pro správnou výţivu nejen během těhotenství a doporučuje správný poměr zastoupení těchto potravin v jídelníčku. Minerální látky a vitamíny jsou důleţité nutrienty, které jsou podstatné pro zdraví nastávající matky i správný vývoj plodu, proto se jimi zabývá velká část této práce. Gravidita není vhodným obdobím pro sníţení příjmu potravy či omezování v jídle, ani pro extrémní zvýšení mnoţství stravy. Jsou zde tedy zmíněny i informace o optimálním energetickém příjmu a s ním souvisejícím váhovém přírůstku. Samozřejmě nezapomíná ani na důleţitost dodrţování správného pitného reţimu. Cílem praktické části bylo zjistit, jakým způsobem se těhotné ţeny stravují, co je vedlo ke změnám stravovacích návyků a z jakých zdrojů čerpají informace o této problematice. Nebylo opomenuto ani srovnání váhových přírůstků během gravidity s doporučenými optimálními hodnotami.
SUMMARY The theoretical part of the thesis deals with principles of nourishment of women during pregnancy. The food pyramid shows the individual components of food, suitable not only for proper nutrition during pregnancy and recommends the right of representation of these foods in the diet. Minerals and vitamins are essential nutrients that are essential for the health of the expectant mother and proper development of the fetus, therefore, a large part of this thesis deals with them. Pregnancy is not a good period for the reduction of food intake or restriction in food, even for extreme increase in the amount of food. There are information mentioned about the optimal energy intake and the related weight gain. The thesis of course does not forget the importance of adhering to the correct drinking regime. The goal of the practical part was to find out how pregnant women eat, what led them to change their dietary habits and what resources they used to derive information about the issue. Even the comparison of body weight gain during pregnancy with the recommended optimal values has not been omitted. 61
