Výživa basketbalistů

Masarykova Univerzita Fakulta sportovních studií Katedra podpory zdraví

Výživa basketbalistů Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Iva Hrnčiříková, Ph.D.

Michal Krčmář

Brno 2012

Rád bych poděkoval vedoucí mé bakalářské práce Ing. Ivě Hrnčiříkové, Ph.D. za cenné rady, odborné vedení a připomínky při tvorbě této bakalářské práce. Dále bych chtěl poděkovat hráčům basketbalového týmu Tuři Svitavy a trenéru Mgr. Tomáši Pětivlasovi, Ph.D. za ochotu při vyplňování dotazníků.

Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracoval samostatně, pod vedením vedoucího práce a použil jsem jen literaturu a zdroje uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby má práce byla uveřejněna v knihovně FSpS MU v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům. V Brně dne 24. dubna 2012

__________________

Abstract Krčmář Michal, Nutrition of basketball players. Bachelor thesis. Brno: MU FSpS, 2012. The bachelor thesis deals with nutrition in basketball, describes the various dietary components and their recommendations and then applies them to basketball practice. Thesis evaluates research on dietary habits with subsequent recommendations. Keywords Thesis, basketball, nutrition, sports nutrition, diet components, difficulties in improper nutrition, questionnaire.

Abstrakt Krčmář Michal, Výživa basketbalistů. Bakalářská práce. Brno: MU FSpS, 2012. Bakalářská práce pojednává o výživě v basketbale, popisuje jednotlivé složky stravy a jejich doporučení a následně je aplikuje do basketbalové praxe. Vyhodnocuje výzkum výživových zvyklostí s následným doporučením. Klíčová slova Závěrečná práce, basketbal, výživa, sportovní výživa, složky potravy, potíže při nesprávné výživě, dotazník.

Obsah

9

Obsah Úvod a cíl práce

15

1

16

2

Charakteristika basketbalu 1.1

Představení basketbalu ............................................................................... 16

1.2

Morfofunkční charakteristika .................................................................... 16

1.3

Fyziologie basketbalu.................................................................................. 17

Jednotlivé složky potravy 2.1

4

5

Makronutrienty ........................................................................................... 19

2.1.1

Sacharidy ............................................................................................. 19

2.1.2

Bílkoviny .............................................................................................. 21

2.1.3

Lipidy .................................................................................................. 22

2.2

3

19

Mikronutrienty ........................................................................................... 24

2.2.1

Vitaminy ............................................................................................. 24

2.2.2

Minerální látky ....................................................................................27

Výživa a pitný režim v basketbale

31

3.1

Před výkonem.............................................................................................. 31

3.2

Během výkonu ............................................................................................. 31

3.3

Po výkonu ................................................................................................... 32

Problémy způsobené nesprávnou výživou

34

4.1

Poruchy zažívání ........................................................................................ 34

4.2

Nadváha ...................................................................................................... 34

4.3

Špatná funkce ledvin...................................................................................35

4.4

Chronická únava .........................................................................................35

4.5

Dehydratace.................................................................................................35

Metodologie

37

5.1

Úvod do problematiky ................................................................................37

5.2

Metoda získání dat ......................................................................................37

5.3

Cíl výzkumu .................................................................................................37

10

6

Obsah

Vyhodnocení získaných dat

38

Závěr

58

Resumé

59

Literatura

60

Příloha

62

Obsah

11

Seznam obrázků Obr. 1

Somatograf basketbalistů

17

Obr. 2

Limitující faktory v basketbale

18

Obr. 3

Obrázek znázorňující nejvyšší dosažené vzdělání hráčů

38

Obrázek znázorňující, kolik hráčů používá ve stravě doplňky výživy

38

Obrázek znázorňující, jaké mají hráči zkušenosti s kouřením cigaret

39

Obrázek znázorňující zastoupení všech potravin ve stravě všech hráčů

40

Obrázek znázorňující zastoupení obilnin ve stravě jednotlivých hráčů

40

Obrázek znázorňující zastoupení brambor ve stravě hráčů

41

Obrázek znázorňující zastoupení zeleniny ve stravě hráčů

42

Obrázek znázorňující zastoupení ovoce ve stravě hráčů

42

Obrázek znázorňující zastoupení mléčných výrobků ve stravě hráčů

43

Obrázek znázorňující zastoupení hovězího a vepřového masa ve stravě hráče

44

Obrázek znázorňující zastoupení drůbežího masa ve stravě hráče

44

Obrázek znázorňující zastoupení ryb, vajec a luštěnin ve stravě hráče

45

Obrázek znázorňující zastoupení masných výrobků ve stravě hráčů

46

Obr. 4 Obr. 5 Obr. 6 Obr. 7 Obr. 8 Obr. 9 Obr. 10 Obr. 11 Obr. 12 Obr. 13 Obr. 14 Obr. 15

12

Obr. 16

Obsah

Obrázek znázorňující zastoupení tuků a vysokotučných potravin ve stravě hráčů

47

Obrázek znázorňující zastoupení sladkostí a zákusků ve stravě hráčů

47

Obrázek znázorňující, kolik hráčů se stravuje odlišným způsobem v přípravném období oproti soutěžnímu

48

Obrázek znázorňující, kolik hráčů konzumuje během zátěže nějaké jídlo

49

Obrázek znázorňující, jak dlouho po zátěži hráči konzumují první jídlo

50

Obrázek znázorňující, kolik hráčů promýšlí svůj jídelníček

51

Obr. 22

Obrázek znázorňující, kolik tekutin hráč denně vypije

51

Obr. 23

Obrázek znázorňující počet hráčů, kteří za den vypijí dané tekutiny

52

Obrázek znázorňující, kdy naposledy hráči pijí před zátěží

53

Obrázek znázorňující, kolik hráčů před zátěží pije daný nápoj

53

Obrázek znázorňující, kolik hráčů během zátěže pije daný nápoj

54

Obrázek znázorňující, kolik hráčů pije po zátěži daný nápoj

55

Obrázek znázorňující, kolik hráčů pije nějaký svůj speciální nápoj

55

Obrázek znázorňující konzumaci alkoholu napříč družstvem

56

Obr. 17 Obr. 18

Obr. 19 Obr. 20 Obr. 21

Obr. 24 Obr. 25 Obr. 26 Obr. 27 Obr. 28 Obr. 29

Seznam tabulek

13

Seznam tabulek Tab. 1

Rozdělení sacharidů

21

Tab. 2

Přehled vitaminů rozpustných ve vodě

25

Tab. 3

Přehled vitaminů rozpustných v tucích

26

Tab. 4

Denní potřeba některých vitaminů u nesportujících a sportujících osob

27

Tab. 5

Přehled minerálních látek

29

Tab. 6

Přehled stopových prvků

30

Tab. 7

Složení potu

32

Tab. 8

Potřeba tekutin a sacharidů v basketbale – shrnutí

33

Tab. 9

Vliv dehydratace na výkon

36

14

Seznam tabulek

Úvod a cíl práce

15

Úvod a cíl práce Bakalářskou práci na téma „Výživa basketbalistů“ jsem si vybral, protože mám velice blízký vztah jak k basketbalu, tak ke sportovní výživě. A vzhledem k tomu, že osobně hraji basketbal, ovšem jen na oblastní úrovni, zajímalo mne, jak se stravují hráči na vrcholné české úrovni. Proto jsem se rozhodl spolupracovat s basketbalovým týmem Tuři Svitavy, neboť trenér tohoto mužstva, Mgr. Tomáš Pětivlas, Ph.D., zároveň vyučuje na Fakultě sportovních studií. Ve své bakalářské práci začínám charakteristikou basketbalu, ke které patří i morfofunkční charakteristika basketbalistů a fyziologie basketbalu. Dále se již věnuji jednotlivým složkám potravy. Nejprve se věnuji hlavnímu zdroji energie v basketbale, sacharidům, poté popisuji bílkoviny a dále lipidy. V další podkapitole věnuji pozornost i mikronutrientům jako jsou vitaminy a minerální látky. Dále popisuji, jak by měla vypadat výživa před, v průběhu a po zátěži, kde se věnuji jak tekutinám, tak příjmu energie. V hlavní části mojí práce se pak věnuji vyhodnocení dotazníků zaměřených na zjištění příjmu tekutin a potravy přijímané před, v průběhu a po zátěži. Dalším bodem, na který jsem se v dotazníku zaměřil, bylo zjištění obvyklé denní skladby stravy hráčů. Za cíl své bakalářské práce jsem si určil popis jednotlivých složek potravy a jejich aplikaci do basketbalové praxe. Dále ve své práci zmíním rizika, která na sportovce čekají, pokud nebude dodržovat zásady sportovní výživy. V poslední řadě vyhodnotím dotazníky, které hráči vyplnily, a pokusím se zhodnotit, jak jejich stravovací zvyky odpovídají zásadám výživy. Práce využívá citačního stylu APA Sixth edition.

16

Charakteristika basketbalu

1 Charakteristika basketbalu 1.1

Představení basketbalu Basketbal je týmová míčová hra, která se hraje zpravidla v halách (hřiště

měří 28x15 metrů) na čtyři hrací období po deseti minutách. Přestávka mezi čtvrtinami trvá 2 minuty, mezi 2. a 3. (poločas) 15 minut. Celkový počet hráčů v týmu je 12. Počet aktivních hráčů na hřišti za jeden tým je maximálně 5, ostatní hráči mohou střídat do hry v situacích k tomu určených. (Oficiální pravidla basketbalu, 2008) Cílem hry je dosáhnut více bodů než soupeř. Aby tým skóroval, musí dopravit míč do koše ve výšce 3,05 metrů. Tento fakt napovídá o ideálních fyzických předpokladech basketbalisty, proto nejčastěji na palubovkách vidíme běhat více než dvoumetrové hráče. V průběhu zápasu se uplatňují především běhy, přihrávky, skoky, driblink a rychlé změny směru. Jedná se proto o fyzicky náročný acyklický výkon, i když podíl cyklických děju (běhy,…) je vysoký. Ve hře rozhodují kromě rychlostně-silových schopností jedince, především dolních končetin, rozvoj obratnosti a vytrvalosti i rychlé reakce při řešení jednotlivých herních situací. (Havlíčková, 1993)

1.2

Morfofunkční charakteristika V posledních desetiletích pozorujeme výrazný trend v postupně narůstají-

cích hodnotách tělesné výšky a hmotnosti hráčů a to s určitými variacemi podle hráčské pozice. Význam vrozených dispozic vyplývá z častého fyzického kontaktu hráčů. V roce 1978 byla v NBA naměřena průměrná výška podkošových hráčů 214 cm, u křídel 201 cm a 188 cm u rozehrávačů. Průměrná hmotnost činila 109 kg u podkošových hráčů, dále 97 kg u křídel a 84 u rozehrávačů. Kromě tělesné výšky je důležitým ukazatelem délka paží resp. jejich rozpětí. Basketbalisté mají relativně vysoké hodnoty objemu srdce v porovnání s hráči jiných sportovních her. U mužů byla zjištěna průměrná hodnota 13,6 ml/kg, u žen 12,2 ml/kg.


17

V hodnotách vitální kapacity plic patří basketbalisté ke špičce v kolektivních sportech.(Havlíčková, 1993)

Obr. 1 Somatograf basketbalistů; muži – modře, ženy – červeně (Bernaciková, Kapounková a Novotný, 2012)

1.3

Fyziologie basketbalu Svalová činnost má převážně dynamický charakter. Zatíženo je především

svalstvo dolních končetin (odrazové svaly – velký sval hýžďový a čtyřhlavý sval

18


stehenní, lýtkové svaly) dále také trupu a paží (zejména trojhlavý sval pažní). Největší energetický výdej byl zjištěn při driblinku, nižší při střelbě a nejnižší při přihrávce z místa. Střelba z výskoku byla také energeticky náročnější. Z výše uvedených údajů se dá předpokládat, že hodnoty energetického výdeje odpovídají zhruba pohybové činnosti v úrovni 70% maximálního aerobního výkonu. Podle Foxe a Mathewse jsou při utkání rozhodujícím energetickým zdrojem makroergní fosfáty (85 %), které jsou resyntézovány oxidativně ze svalového glykogenu a lipidů. Z hodnot kyslíkového dluhu po modelovém utkání, který dosahoval asi 20 % celkově spotřeby kyslíku lze usoudit, že i anaerobní glykolýza se vedle oxidativních pochodů podílí na metabolických pochodech při získávání energetických zdrojů pro svalovou činnost. Během utkání dosahují hodnoty srdeční frekvence 81-95 % hodnot maximálních a v průběhu utkání ani při přerušení neklesá pod 155 tepů/min. (Havlíčková, 1993)

Obr. 2

Limitující faktory v basketbale (Bernaciková, Kapounková a Novotný, 2012)

Jednotlivé složky potravy

19

2 Jednotlivé složky potravy 2.1 2.1.1

Makronutrienty Sacharidy Sacharidy jsou hydráty uhlíku, jejichž obecný vzorec můžeme zapsat

Cm(H2O)n. Nejjednodušším sacharidem je glukóza, C6H12O6. Sacharidy jsou vytvářený zelenými rostlinami za pomoci slunečních paprsků z oxidu uhličitého a vody. Jeden metr čtvereční rostlinných listů je schopen za hodinu vytvořit zhruba jeden gram glukózy. Tímto způsobem se na zemi vytvoří každý rok zhruba 200 miliard tun sacharidů, což představuje více energie než celá roční produkce dřeva, uhlí a zemního plynu dohromady. Výhodou u sacharidů je rychlé uvolňování energie, které je vyšší než u tuků nebo bílkovin. Další výhodou sacharidů je i fakt, že jejich vzorec obsahuje kyslík (O), který se využívá k oxidaci během látkové výměny. Proto již nemusí být dýcháním dodáván ve vysokém množství, jak je tomu u bílkovin i tuků. To je důvodem, proč se sacharidy využívají během vysoce intenzivních výkonů (Konopka, 2004) Funkce sacharidů ve výživě podle Mandelové a Hrnčiříkové (2007): 

Nejdůležitější a nejpohotovější zdroj energie, který tvoří více než polovinu doporučeného energetického příjmu.



Jejich metabolismus je jednodušší než metabolismus jiných živin, jsou rychlejším zdrojem energie, což má velký význam pro sportovce.



Potraviny bohaté na sacharidy často obsahují také i vitaminy, např. vitamin C, vitaminy skupiny B, β-karoten .



Nestravitelné sacharidy příznivě ovlivňují průchod střev a pomáhají předcházet některým nemocem zažívacího traktu.



1g sacharidů má energetickou hodnotu asi 17 kJ – asi 4 kcal.

20


Monosacharidy Základními stavebními kameny sacharidů jsou monosacharidy, z nichž nejdůležitější jsou hroznový cukr (glukóza), ovocný cukr (fruktóza) a galaktóza (součást mléčného cukru). Disacharidy Tři nejběžnější disacharidy jsou řepný cukr (sacharóza = glukóza + fruktóza), mléčný cukr (laktóza = glukóza + galaktóza), a kukuřičný cukr (kombinace glukózy a fruktózy běžně užívaná ve slazených nápojích). Před tím, než disacharidy vstoupí do krve, jsou přeměněny na molekuly glukózy, která slouží jako zdroj energii pro pracující svaly. Polysacharidy Složené sacharidy (jako třeba škrob v rostlinných potravinách nebo glykogen ve svalech) vznikají tak, že se na sebe naváže několik molekul monosacharidů a vytvoří tak dlouhý řetězec obsahujících více než 100 molekul monosacharidů. Zdrojem polysacharidů jsou obiloviny, luštěniny, zelenina, ovoce a brambory. (Konopka, 2004)

Jednotlivé složky potravy Tab. 1

Rozdělení sacharidů (Konopka, 2004)

Sacharid Monosacharidy Glukóza (hroznový cukr) Fruktóza Galaktóza Disacharidy Sacharóza (třtinový cukr) Laktóza (mléčný cukr) Maltóza Polysacharidy Amylóza Amylopektin (rostlinný škrob) Glykogen (živočišný škrob) Inulin

2.1.2

21

Zdroj Ovoce, med, téměř ve všech rostlinách Ovoce, med, téměř ve všech rostlinách Základ mléčných cukrů Cukrová řepa, cukrová třtina, ovoce, javorový sirup Mléko a mléčné produkty Obilí, produkt odbourávání škrobu, sladové pivo Škrob, obilí, brambory Škrob, obilí, brambory, zahušťovací prostředky Játra, maso Několikanásobná fruktóza neobsahující vodu např. v artyčokách

Bílkoviny Bílkoviny, jinak také proteiny, jsou důležitými stavebními látkami všech

organismů. Oproti sacharidům i tukům jsou proteiny přijímány především jako stavební látky pro tělo a jsou základem enzymů, hormonů a imunitního systému. Proteiny jsou důležitou substancí pro růst a vývoj jednotlivých tkání a orgánů. Skládají se z aminokyselin, které se vzájemně spojují do různě dlouhých řetězců. Lidské tělo obsahuje 20 různých aminokyselin, které vytvářejí různě dlouhé bílkovinné řetězce, které nazýváme peptidy. (Konopka, 2004) Podle délky řetězců rozlišujeme různé skupiny peptidů: 

oligopeptidy (obsahují do deseti aminokyselin)



peptidy (deset až sto aminokyselin)



proteiny (obsahujíc více než sto aminokyselin v řetězci)

22


Jak bylo zmíněno výše, tělo obsahuje 20 aminokyselin. Dvanáct z nich je schopno si samo syntetizovat, ostatních 8, nazývaných esenciální, musí přijímat z potravy. Existují také semiesenciální aminokyseliny, ty jsou pro tělo nezbytné (esenciální) pouze v určitých obdobích života. (Mandelová a Hrnčiříková, 2007) Esenciální aminokyseliny – valin, leucin, izoleucin, metionin, fenylalanin, lysin, treonin, tryptofan Semiesenciální aminokyseliny – histidin, arginin Neesenciální aminokyseliny – glycin, glutamin, kyselina glutamová, asparagin, kyselina asparagová, prolin, cystein, tyroxin, serin, alanin Funkce proteinů v organismu podle Mandelové a Hrnčiříkové (2007): 

strukturální



transportní



enzymatické



hormonální



imunologické



acidobazické



energetické

2.1.3

Lipidy Tuky jsou po chemické stránce estery mastných kyselin a glycerolu. Podle

toho, s kolika mastnými kyselinami (MK) je glycerol esterifikován, rozlišujeme mono-, di- a triacylglyceroly. V lidském těle je tuk uložen výhradně v podobě triacylglycerolů. Funkce lipidů ve výživě sportovce podle Mandelové a Hrnčiříkové (2007): 

nejbohatší zdroj energie na jednotku (1g tuku = 38 kJ = 9 kcal)



stavební složka biologických membrán



usnadňují vstřebávání vitaminů rozpustných v tucích



ochranná – chrání orgány před mechanickým poškozením


23

Klasifikace mastných kyselin: 

Nasycené mastné kyseliny – atomy uhlíku jsou spojeny jednoduchými vazbami. Zástupci: kyselina palmitová, kyselina stearová, kyselina olejová.



Nenasycené mastné kyseliny – u těchto MK se vyskytuje alespoň jedna dvojná vazba mezi atomy uhlíku.



Vícenásobné mastné kyseliny (polynenasycené mastné kyseliny) – dvojné vazby nejsou pravidelné, to znamená, že se pravidelně nestřídají s jednoduchými, ale leží dále od sebe. Polynenasycené mastné kyseliny není tělo schopno si samo vytvořit, proto

je třeba je přijímat ze stravy. Označujeme je tedy jako esenciální mastné kyseliny. Mezi dvě nejdůležitější mastné kyseliny patří kyselina linolenová (tři nenasycené vazby) a kyselina linolová (dvě nenasycené vazby), které jsou obsaženy především v rostlinných olejích. (Konopka, 2004) Cholesterol Cholesterol je součástí tuků živočišného původu. Rostlinné potraviny mohou obsahovat více tuku, přesto cholesterol neobsahují. V současné době má u nás 70% dospělé populace zvýšenou hladinu cholesterolu (optimum = 5mmol/l). (Kunová, 2004) Cholesterol rozdělujeme: 

VLDL (very-low-density lipoprotein)



LDL (low-density lipoprotein) – tzv. „špatný cholesterol“, doporučuje se hodnota nižší než 3 mmol/l



MDL (medium-density lipoprotein)



HDL (high-density lipoprotein) – tzv. „dobrý cholesterol“, doporučovaná hodnota je vyšší než 1 mmol/l Pomocí transportní schopnosti VLDL se dostává cholesterol z jater do kr-

ve. V krvi se VLDL přemění na LDL a tímto způsobem zásobují lidské buňky

24


cholesterolem. Pokud je však cholesterolu transportováno příliš, usazuje se na stěnách cév. Jako kontrast k LDL se v krevním řečišti vyskytují také lipoproteiny o vysoké hustotě (HDL). Tyto lipoproteiny jsou schopny „odebírat“ usazený cholesterol z cévních stěn a tím oddalují výskyt arteriosklerózy, nebo odstraňují již vzniklé důsledky nemoci. (Konopka, 2004)

2.2 Mikronutrienty 2.2.1

Vitaminy Vitaminy jsou látky, které si tělo neumí vytvořit, přesto je potřebuje.

Označujeme je tedy jako pro tělo nezbytné, esenciální. Jsou důležité pro fungování

enzymů,

hormonů

nebo

k likvidaci

volných

radikálů

(vitaminy

s antioxidační funkcí). Projevem nedostatku vitaminů je avitaminóza, která má pro každý vitamin různý soubor příznaků. Lehčí formou avitaminózy je hypovitaminóza, která se zjišťuje poměrně obtížně. Může se projevovat pouhou únavou, zhoršením pleti a vlasů nebo různými změnami nálad. Na opačné straně stojí hypervitaminóza, kde příliš velké množství vitaminů může způsobit např. toxicitu jater. To se však týká pouze vitaminů rozpustných v tucích, které jsou ukládány v játrech a tělesném tuku. Druhou skupinou jsou vitaminy rozpustné ve vodě, které jsou při přebytku vylučovány ledvinami, proto je u nich riziko hypervitaminózy minimální. Identifikujeme 13 esenciálních vitaminů. (Kunová, 2004) Vitaminy rozpustné ve vodě Vitaminy této kategorie bychom měli doplňovat denně, neboť lidské buňky dokážou skladovat pouze minimální množství těchto vitaminů. Pro snadnější přehled je uvedena Tabulka č. 2.


25

Přehled vitaminů rozpustných ve vodě (Benardot, 2006)

Vitamin Thiamin (B1)

Funkce Zdroje Metabolismus Celozrnné cereálie, sacharidů, ner- fazole, vepřové maso vový systém

Nedostatek Zmatenost, nechutenství, slabost, bolest v lýtku, srdeční nemoci

Riboflavin (B2)

Energetický metabolismus, metabolismus bílkovin, zdravá kůže, zdravé oči

Zánět jazyka; popraskaná a suchá kůže v koutcích úst, nosu a očí; citlivost na ostré světlo; slabost; únava

Niacin (B3)

Energetický metabolismus, glykolýza, syntéza tuků

Pyridoxin (B6)

Kobalamin (B12)

Vitamin C

Čerstvé mléko a jiné mléčné produkty, vejce, tmavé zelená listová zelenina, celozrnné cereálie

Jídla bohatá na tryptofan (aminokyselina, která může být konvertována na niacin): mléko, vejce, kuře Jídla bohatá na niacin: libové maso, ryby, drůbež Metabolismus Jídla bohatá na bílbílkovin, synté- koviny, celozrnné za bílkovin, me- cereálie, vejce tabolismus tuků a sacharidů, glykolýza

Nechutenství, kožní vyrážka, demence, slabost, otupělost

Metabolismus bílkovin, syntéza bílkovin, metabolismus tuků a sacharidů, glykolýza Tvorba kolagenu, absorpce železa, tvorba epinefrinu

Chudokrevnost (spíše způsobena malabsorpcí než nedostatkem v potravě) Symptomy: slabost, rychlá únava

Jídla živočišného původu (maso, ryby, drůbež, vejce, mléko, sýr)

Nevolnost, vředy v ústech, svalová slabost, deprese, křeče, zhoršená imunita

Čerstvé ovoce (zvláš- Zřídka kurděje tě citrusy a třešně) a Symptomy: krvácející zelenina dásně, zhoršení svalů a šlach

26


Vitaminy rozpustné v tucích Tab. 3

Přehled vitaminů rozpustných v tucích (Mandelová a Hrnčiříková, 2007)

Vitamin Funkce A Ovlivňuje proces vidění, diferenciace a růst epitelových buněk, antioxidační vlastnosti

Zdroje Rybí tuk, vnitřnosti, máslo, sýry, mléko Provitamin βkaroten - zelenina a ovoce (mrkev, paprika, rajčata špenát, meruňky, broskve)

Nedostatek Suchost kůže a olupování, šeroslepost, slepota, zvýšená náchylnost k infekcím

D

Regulace homeostázy vápníku a fosforu, stavba kostí, dělení a diferenciace buněk

Játra, olej z rybích Děti: rachitis jater, tuk z mořDospělí: osteomalacie, ských ryb, fortifiko- osteoporóza vané margariny a mléko

E

Antioxidant

Rostlinné oleje (z obilných klíčků, slunečnicový a řepkový), ořechy, kukuřice, hrášek, obilné výrobky, tmavě zelená listová zelenina, vejce, játra vnitřnosti

Nedostatek vzácný; anémie, poruchy reprodukce, snížená antioxidační obrana organismu

K

Sráživost krve, účast na biosyntéze bílkovin, kalcifikace kostí

Zelená listová zelenina, květák, luštěniny, játra, maso, mléko vejce

Nedostatek vzácný; snížení srážlivosti krve

Jednotlivé složky potravy Tab. 4 2004)

27

Denní potřeba některých vitaminů u nesportujících a sportujících osob (Konopka,

Vitaminy B1 (Thiamin) B2 (Riboflavin) B3 (Niacin) B6 (Pyridoxin)

Nesportující Vytrvalostní sporty Silové sporty 1,2 - 1-4 mg 2 - 4 mg 2 - 4 mg 1,2 - 1,6 mg 2 - 6 mg 2 - 8 mg 15 - 18 mg 20 - 30 mg 30 - 40 mg 1,4 - 1,6 mg 2 - 6 mg 4 - 12 mg

B9 (Kyselina listová) 400 - 600 mg B12 (Kobalamin) 3 - 4 mg C (Kyselina askorbová) 100 mg E (Tokoferol) 12 - 15 mg 2.2.2

600 - 800 mg 4 - 6 mg

600 - 800 mg 4 - 6 mg

150 - 500 mg 20 - 100 mg

150 - 500 mg 50 - 200 mg

Minerální látky Minerální látky jsou anorganické sloučeniny, které si tělo neumí samo vy-

tvořit ani je spotřebovat. Vzhledem k tomu, že jsou vylučovány v podobě potu, stolice a moči, je třeba je pravidelně doplňovat ve stravě. O minerálních látkách mluvíme v případě, že jejich denní dávka překračuje hodnotu 100 miligramů. V případě, že je denní příjem nižší než 100 miligramů, hovoříme o stopových prvcích. Minerální látky se vyskytují v těle nejčastěji jako elektricky nabité částice (ionty nebo elektrolyty) a jsou důležité pro přenos vzruchu mezi buňkami a nervovými vlákny. Kromě toho jsou minerální látky stálou součástí tvrdých tkání, jako jsou kosti a zuby. Nedostatek minerálních látek může být způsoben nedostatečným příjmem z potravy, nebo zvýšeným výdejem při pocení, či ztrátou při zvracení nebo průjmech. Nejdůležitější minerály pro sportovce jsou chlorid sodný (kuchyňská sůl), draslík a hořčík. (Konopka, 2004) K udržení normální funkce buněk a tkání je potřeba asi 20 různých minerálů v dostatečném množství. Nedostatek je teoreticky možný u kteréhokoliv z těchto prvků, avšak deficience je vzácná. Stravovací průzkumy a studie spotřeby minerálů prokázaly, že sportovci přijímají dostatečné množství minerálů a nedostatek se spíše vyskytuje u nesportujících osob se sedavým způsobem života. (Maughan a Burke, 2002)

28


Makroelementy (>100 miligramů) Chlorid sodný (kuchyňská sůl) Sodík je nejdůležitějším minerálem v mimobuněčném prostoru (extracelulární prostor). Lidské tělo denně potřebuje alespoň 5 gramů chloridu sodného, ačkoliv v současné stravě se toto množství pohybuje mezi 10 a 15 gramy denně. Tak vysoká dávka může při genetické predispozici způsobovat vysoký krevní tlak. Draslík Na rozdíl od sodíku, draslík je nedůležitějším minerálem uvnitř buněk (intracelulární

prostor).

Tam

je

koncentrace

až

40krát

vyšší

než

v extracelulárním prostoru. Dostatečná koncentrace draslíku je důležitá k udržení elektrického potenciálu buněčných membrán a svalových vláken a k zajištění optimálního přenosu nervových impulsů. Draslík je přijímán a ukládán společně s glykogenem do svalových vláken. Při zatížení dochází k odbourávání glykogenu a draslík se uvolňuje. Na každý gram glykogenu je vázáno cca 19,5 miligramů draslíku. Pokud se tedy během zátěže uvolní například 300 gramů glykogenu, je do krve vyplaveno 5 až 6 gramů draslíku. Během výkonu není důležité draslík doplňovat, naopak je důležité jej doplnit po výkonu, kdy je nutné doplnit svalový glykogen. Hořčík V lidském těle je k dispozici zhruba 20 až 30 gramů hořčíku, přičemž asi 40% je uloženo ve svalových buňkách a zbytek tvoří pevnou část kostí. Hořčík se podílí na vytváření a správné funkci asi 300 enzymů. Ke ztrátám hořčíku dochází pocením a prostřednictvím ledvin a střev, proto se ztráty hořčíku projevují během průjmových onemocnění. Nedostatek se projevuje zvýšenou únavou a přítomností svalových křečí. (Konopka, 2004)


Přehled minerálních látek (Mandelová a Hrnčiříková, 2007)

Minerál Sodík

Draslík

Hořčík

Vápník

29

Funkce Hlavní extracelulární kationt, podílí se na udržování acidobazické rovnováhy a osmolality krve Hlavní intracelulární kationt, podílí se na udržování acidobazické rovnováhy, přenos nervových impulsů Kofaktor enzymů, důležitý pro činnost srdce a krevního oběhu

Nedostatek Dehydratace, pokles krevního tlaku, křeče

DDD* Zdroje 500 Kuchyňská sůl, 2400 mg sýry, uzeniny, instantní polévky, glutamát sodný, chipsy

Slabost, apatie, nauzea, srdeční arytmie

2500 Ovoce a zeleni4000 mg na, mléčné výrobky, obiloviny, luštěniny, brambory, ořechy 300 Listová zeleni400 mg na, ořechy, luštěniny, celozrnné výrobky

Únava, slabost, náladovost, bolesti hlavy, nauzea, křeče

Součástí kostí a zu- Osteomalacie, bů, přenos nervoosteoporóza, vých impulsů zvýšená nervová dráždivost Součástí kostí a zu- Svalová a respibů, součást DNA, rační slabost RNA a ATP (adenosintrifosfát)

800 Mlék a mléčné 1000 mg výrobky, brokolice, obiloviny, luštěniny 800 Maso a všechny 1200 mg potraviny s obsahem bílkovin

Chlor

Udržuje objem extracelulární tekutiny a krve, součást HCl v žaludku

750 mg

Síra

Součást aminokyselin a enzymů podílejících se na detoxikaci

Fosfor

*DDD= doporučená denní dávka

Hypochloremická alkalóza

Součást kuchyňské soli

500 Mléko a vejce 1000 mg

30


Mikroelementy (<100 miligramů) Výzkum stopových prvků není ani v dnešní době ještě zcela u konce. Zásobování stopovými prvky je v běžné výživě dostatečné akorát k tomu, aby se neprojevoval nedostatek. Avšak pro výstavbu optimální obrany organismu proti působení volných radikálů, vezmeme-li v úvahu ještě zvýšenou potřebu během zátěže, je přísun často nedostačující. Mezi nejvýznamnější stopové prvky pro sportovce patří selen a zinek, spolu s mědí, manganem a železem. (Konopka, 2004) Tab. 6

Přehled stopových prvků (Mandelová a Hrnčiříková, 2007)

Minerál Funkce Železo Přenos kyslíku, součást hemoglobinu a myoglobinu, transport elektronů v dýchacím řetězci, součástí enzymů

Nedostatek Bledost, zvýšená náchylnost k infekcím, mikrocytární anémie

Měď

Součást metaloproteinů, součást koenzymů

Postižení krve2 mg tvorby, imunitního systému, růstu vlasů; Hypochromní anémie

Jód

Součást hormonů štítné žlázy, ovlivňuje růst a vývoj plodu, energetický metabolismus Koenzym glutathionperoxidázy

Zvětšení štítné 150 - 180 žlázy, snížená μg funkce štítné žlázy, kretenismus u dětí

Selen

Zinek

Chróm

Snížení antioxidační a imunitní odpovědi

Součást mnoha enRetardace růstu zymů, podílí se na hojení Součást glukózoGlukózová intoletolerančního faktoru, rance lipoproteinový metabolismus

DDD Zdroje 10 - 15 mg Maso, játra, zelenina, luštěniny

Ústřice, zelená zelenina, ryby, vnitřnosti, ořechy, sušené ovoce, čokoláda

55 - 70 μg Mořští živočichové, vnitřnosti, vejce 15 mg

50 - 200 μg

Maso, luštěniny, celozrnné výrobky Maso, droždí, sýry, ořechy, pšeničně klíčky


31

3 Výživa a pitný režim v basketbale 3.1

Před výkonem

Hydratace před výkonem Dehydratace je jedním z nejčastějších nutričních problémů, ke kterým ve sportu dochází. Vzhledem k tomu, že při zátěži obvykle dochází k určitému stupni dehydratace, je třeba započít zátěž s maximální možnou mírou hydratace. Sportovec by měl deficit poznat a několik hodin před zátěží dostatečně pít, aby zajistil co nejvyšší hydrataci organismu. Obecně platí, že většina sportovců toleruje těsně před zátěží vypití objemu 300 – 400 mililitrů tekutin. Doplnění energie před výkonem Hlavní příčinou vyčerpání při zátěži je nedostatečná tělesná zásoba sacharidů, a proto je potřeba se před zátěží soustředit na předzásobení sacharidy (hlavního energetického zdroje využívaného v basketbale). Pokud nedojde k poškození svalů, mohou se zásoby svalového glykogenu doplnit za 24 hodin odpočinku, kdy je zajištěn dostatečný příjem sacharidů (7 – 10 g/kg tělesné hmotnosti). Takové zásoby by měly stačit pro basketbalový zápas či trénink. U většiny sportovců lze normalizace svalových zásob glykogenu dosáhnout zařazením dne odpočinku nebo lehkého tréninku a stravou bohatou na sacharidy. (Maughan a Burke, 2002)

3.2 Během výkonu Dlouhá náročná fyzická aktivita je spojena se zvýšením tělesné teploty, snížením obsahu tělních tekutin z důvodu pocení a zmenšením zásob sacharidů ve svalech a játrech. Tyto faktory mohou narušit výkon snížením funkční kapacity a za určitých okolností i následným zhoršením pohybových dovedností a schopností rozhodování. V horkém prostředí se zvyšuje námaha a snižuje se kapacita výkonu. Tvorba potu, která provází dlouhodobou zátěž, vede ke

32


ztrátám elektrolytů a vody. Množství vyloučeného potu během zátěže u mužů při teplotě 20 – 25 C° je 1600 ml/hod. (Maughan a Burke, 2002) Tab. 7

Složení potu (Konopka, 2004)

Složka potu Chlorid sodný Draslík Hořčík

průměr mg/l rozpětí hodnot mg/l 1800 950 - 2550 173 121 - 225 19 4 - 34

K tomu, abychom tyto ztráty pokryli, je třeba přijímat tekutiny a to nejlépe ze sportovních nápojů, které obsahují vodu, minerály i sacharidy. K zachování co nejlepší hydratace a pokrytí energetických ztrát se doporučuje vypít 125 až 250 ml sportovního nápoje každých 15 až 20 minut. Během dvouhodinového tréninku je to tedy 1 až 2 litry sportovního nápoje. Basketbalisté, kterým se během zápasů dostává mnoho minut, mohou využít poločas ke konzumaci malého množství jídla, které je bohaté na sacharidy. (Jen Ketterly, 2006)

3.3 Po výkonu Výživa ve fázi regenerace zahrnuje dvě důležité složky: vodu a sacharidy. Basketbalisté by měli přijmout zhruba 1 gram sacharidů na 1 kg hmotnosti během 30 minut po ukončení zátěže. Jídlo po zátěži by mělo být bohaté na sacharidy, chudé na tuky a mělo by obsahovat malé množství bílkovin. Dobrá výživa po zátěži je předpokladem k dobré regeneraci před dalším tréninkem či zápasem. Pokud sportovec nedoplní energii a nepokryje ztráty vody do 30 minut po výkonu, další den se může potýkat s únavou a v případě zápasu/tréninku také se zhoršeným výkonem. Současně s příjmem sacharidů je vhodné doplnit tekutiny a to zhruba v poměru 1 litr sportovního nápoje na 1 kg ztráty tělesné hmotnosti během zátěže v průběhu 2 hodin po ukončení zátěže. Tuto ztrátu lze jednoduše zjistit tak, že se hráč zváží před a po zátěži, odečte rozdíl, a tohle číslo indikuje ztrátu tekutin. (Benardot, 2006)

Výživa a pitný režim v basketbale Tab. 8

33

Potřeba tekutin a sacharidů v basketbale – shrnutí (Benardot, 2006)

Vysoce intenzivní trénink

Účel Pro hráče s denním intenzivním tréninkem, kteří potřebují maximalizovat zásoby svalového glykogenu

Sacharidy 7-10g/kg tělesné hmotnosti za den (500-700g/den pro 70-ti kilového hráče)

Tekutiny Minimálně 2,5-3 litry denně, plus tekutiny před, během a po zatížení

Trénink střední intenzity

Pro hráče, kteří 5-7g/kg tělesné trénují méně než hmotnosti jednu hodinu denně střední intenzitou

Před zatížením

K doplnění ener- 1g/kg 1 hodinu 0,5 litru tekutin gie a zavodnění před nebo 2g/kg 2 2 hodiny před organismu hodiny před nebo zatížením 3g/kg 3 hodiny před nebo 4g/kg 4 hodiny před

Během zatížení

Poskytnout další 30-60g/hod sacharidy pro středně- nebo vysoce intenzivní trénink

Minimálně 150300 ml každých 15 minut

Zotavení

Ke zrychlení regenerace a rehydratace po těžkém tréninku či zápase

1l vody/1kg ztráty hmotnosti

1-1,5 g/kg tělesné hmotnosti ze sacharidového nápoje nebo jídla okamžitě po zatížení a každé dvě další hodiny také, celkově by měl příjem sacharidů činit 7-9g/kg(cca 500-600g)

2,5-3 litry denně, plus tekutiny před, během a po zatížení

34

Problémy sportovců způsobené nesprávnou výživou

4 Problémy sportovců způsobené nesprávnou výživou Výživa je důležitou součástí denního režimu sportovce a obzvláště je-li fyzická aktivita denního charakteru, je třeba dodržovat zásady sportovní výživy. Pokud se tak nestane, mohou nastat problémy, ať už akutní (dehydratace, únava, přejezení…) nebo chronické (přetrénování, ztráta aktivní svalové hmoty, výkonnostní stagnace…). Jako důsledky nesprávné výživy se často vyskytují následující problémy.

4.1 Poruchy zažívání Je to jednoduché, pokud se sníží funkčnost zažívacího traktu, začne docházet k nedostatečnému příjmu všech výživných látek. Nesprávná výživa a stres napomáhají vzniku chronických zánětů, vředových chorob a v nejhorším případě také rakoviny tlustého střeva. Je třeba pozorně sledovat, které potraviny nám způsobují potíže a vyvarovat se jim. Pro správnou funkci a dobrou kondici trávicího traktu je dobré pravidelně zařazovat 24 hodinovou hladovku a zeleninové či ovocné dny. (Fořt, 2006)

4.2 Nadváha Nadváha v důsledku nadměrného přijmu energie a nevhodného poměru základních nutrietů zvyšuje riziko vzniku: cukrovky, dny, artrózy, infarktu a mozkových příhod, nepřímo také některých forem rakoviny. Nadváha ovšem nemusí nutně znamenat vysoký podíl tuku, jak si většina populace myslí. Nadváhu mohou mít i nadměrně svalnatí jednici. V tomto případě se to ovšem za nadváhu v klasickém slova smyslu nepovažuje. Svalová hmota je totiž aktivní tkáň, kde probíhá metabolismu látek, oproti tukové tkáni, která je v tomto duchu v podstatě „mrtvou“ tkání. (Fořt, 2006)

Problémy sportovců způsobené nesprávnou výživou

35

4.3 Špatná funkce ledvin Ledviny přetěžované nadměrným množstvím zplodin vznikajících v důsledku fyzické zátěže a současné z přebytku bílkovin, nedostatkem vody a nadbytkem kuchyňské soli, přestávají plnit svou funkci. Sportovec by měl v takovém případě omezit solení, uzeniny a slané sušenky. Občasná konzumace kvalitního piva je prospěšná. (Fořt, 2006)

4.4 Chronická únava Jedná se o vyčerpání v důsledku porušování životosprávy (nesprávná výživa a nedostatek odpočinku) v kombinaci s náročným tréninkem. Chronická únava se kumuluje v průběhu až několika týdnů. Je třeba včas zasáhnout, neboť pouhá únava může po čase přejít na vážnou nemoc. Můžeme tak učinit snížením intenzity tréninku nebo zlepšením stravy, či přidat různé formy regenerace. (Fořt, 2006)

4.5 Dehydratace Během zátěže dochází vlivem mechanického pohybu k zahřátí organismu. Aby nedošlo k přehřátí, vylučuje tělo na povrch pokožky pot. Pot se skládá z minerálů a především z vody. Ta se z těla postupně ztrácí v průběhu zátěže. Pokud vodu nedoplníme ve formě nápojů, s velkou pravděpodobností se dostaneme do stavu dehydratace, což je stav, kdy tělo postrádá vodu a dochází ke změnám v organismu, které omezují maximální výkon. Na další straně je tabulka znázorňující, jaký vliv má dehydratace na výkon.

36 Tab. 9

Problémy sportovců způsobené nesprávnou výživou Vliv dehydratace na výkon (Skolnik a Chernus, 2011)

Procento ztráty tělesné hmotnosti

Podíl hmotnosti u 90kg sportovce

1%

0,9

2%

1,8

3%

2,7

4%

3,6

5%

4,5

6%

5,4

7%

6,3

Fyzické symptomy Nástup žízně a snížená schopnost regulovat tělesnou teplotu; výkonnost začíná klesat Silnější žízeň; neurčitý dyskomfort a pocit tíhy; ztráta chuti k jídlu Sucho v ústech; hustší krev; snížené močení (snaha zadržet tekutiny v těle) Ztráta 20 - 30 % fyzické pracovní kapacity Obtížná koncentrace; bolesti hlavy; netrpělivost; ospalost Závažné zhoršení termoregulace během zátěže; zvýšená respirační aktivita vedoucí k brnění a extrémní otupělosti Pravděpodobný kolaps, selhání organismu, pokud je spojeno s horkem a fyzickou aktivitou

Metodologie

37

5 Metodologie 5.1

Úvod do problematiky Měl jsem to štěstí a podařilo se mi navázat spolupráci pro tuto bakalář-

skou práci s basketbalovým týmem Tuři Svitavy, působícím v Mattoni Národní basketbalové lize. Byl jsem velice zvědavý, jakým způsobem se stravují hráči na vrcholné české úrovni. Hráči trénují pětkrát týdně, z toho třikrát týdně je trénink dvoufázový, ve středu a sobotu mívají zápasy, neděli mívají volnou. Tréninky bývají v 10:00 a 17:00. Hráči se věnují basketbalu od věku 6 až 16 let, průměrný věk, kdy hráči začali s basketbalem je 9 let.

5.2 Metoda získání dat K výzkumu jsem použil kvantitativní metodu formou dotazníku, kde jsem se inspiroval verzí dotazníku Doc. MUDr. Jindřicha Fialy, CSc. z Ústavu preventivního lékařství, Lékařské fakulty Masarykovy Univerzity v Brně, zveřejněnou v bakalářské práci Romana Kašpárka. Hráči dotazník vyplňovali v autobuse cestou na zápas. Upravená verze dotazníku je uvedena v příloze.

5.3 Cíl výzkumu Jedním z cílů v mé bakalářské práci je vyhodnotit zmiňované dotazníky a porovnat je se zásadami sportovní výživy. V případě špatných návyků podat doporučení.

38


6 Vyhodnocení získaných dat Otázka č. 1: Jaké je Tvé nejvyšší dosažené vzdělání?

Obr. 3

Obrázek znázorňující nejvyšší dosažené vzdělání hráčů

Otázka č. 2: Užíváš nějaké speciální doplňky výživy?

Obr. 4

Obrázek znázorňující, kolik hráčů používá ve stravě doplňky výživy


39

Při náročném tréninkovém procesu, kdy hráči trénují i dvakrát denně, je důležité doplnit veškeré živiny, aby je tělo nepostrádalo. Nedaří-li se tak pomocí běžné stravy, je vhodné sáhnout po sportovní výživě. Čtyři hráči se rozhodli pomoci si sportovní výživou. (Každý řádek reprezentuje jednotlivého hráče) -

Krealkalyn (1 tableta před a po tréninku)

-

vitaminy, gainer

-

BCAA, gainer, kloubní výživa (Geladrink, GS Condro), vitamin C

-

Milgama 1 až 2x týdně

Otázka č. 3: Už jsi někdy kouřil cigarety?

Obr. 5

Obrázek znázorňující, jaké mají hráči zkušenosti s kouřením cigaret

40


Otázka č. 4: Zastoupení hlavních potravinových skupin ve stravě

Obr. 6

Obrázek znázorňující zastoupení všech potravin ve stravě všech hráčů

Obilniny, pečivo, rýže, těstoviny, cereálie, cornflakes

Obr. 7

Obrázek znázorňující zastoupení obilnin ve stravě jednotlivých hráčů

Obilniny obsahují všechny živiny potřebné pro organismus a nejen z tohoto důvodu by měly tvořit 26 – 48 % přijímané stravy. Nejvíce jsou v obilovinách zastoupeny sacharidy a to především polysacharidy – škrob. Škrob


41

je látka velmi dobře stravitelná, na rozdíl od vlákniny (obsah v obilninách 3 až 10 %), která je sice nestravitelná, ale ve výživě nemůže být nahrazena. Napomáhá motilitě střev a zevnitř odstraňuje nežádoucí látky – čistící funkce. (Obiloviny a jejich význam ve výživě, 2008) Většina hráčů by měla poměr obilovin ve stravě rapidně zvýšit, pouze dva hráči dosahují doporučených hodnot. Brambory

Obr. 8

Obrázek znázorňující zastoupení brambor ve stravě hráčů

Brambory představují velmi dobrý zdroj energie především díky vysokému obsahu škrobu, přičemž neobsahuji potencionálně rizikový tuk. Jsou jedním ze zdrojů kvalitních bílkovin a teoreticky i vitaminu C a draslíku. Správně tepelně upravené brambory jsou velmi dobře stravitelné. Doporučený podíl ve stravě představuje asi 0 – 4 %. (Fořt, 2000)

42


Zelenina

Obr. 9

Obrázek znázorňující zastoupení zeleniny ve stravě hráčů

Zelenina má vysokou biologickou a nízkou energetickou hodnotu. Tento fakt je daný vysokým obsahem vitaminů. Obsahuje až 95 % vody a mnoho minerálních látek. Vysokou biologickou hodnotu si ale zachovává pouze za syrového stavu, při tepelných úpravách se tato hodnota snižuje kvůli ztrátám vitaminů a minerálů. Doporučený podíl ve stravě by měl být 13 – 22 %. (Etikoterapie – živá/syrová strava, 2009) Ovoce

Obr. 10

Obrázek znázorňující zastoupení ovoce ve stravě hráčů


43

Ovoce má obdobnou biologickou hodnotu jako zelenina. Obsahuje kvalitní tekutiny, jednoduché cukry jako zdroj energie a v neposlední řadě také vitaminy. Například obsah vitaminu C v ovoci se pohybuje od zanedbatelných 3 mg (hrozny, hrušky, meruňky a banány) do více než 200 mg (kiwi, šípky). Čím kyselejší chuť ovoce má, tím více vitaminu C obsahuje. Doporučuje se, aby ovoce zaujímalo ve stravě 9 – 17 %. (Fořt, 2000) Tři hráči mají výrazně nižší poměr ovoce ve stravě, proto bych doporučil zvýšení počtu porcí ovoce.

Mléko a mléčné výrobky (jogurty, tvarohy, sýry)

Obr. 11

Obrázek znázorňující zastoupení mléčných výrobků ve stravě hráčů

Doporučuje se, aby mléčné výrobky tvořily okolo 13 % z přijaté stravy. Z výše uvedeného obrázku lehce zjistíme, že čtyři hráči mají podíl mléčných výrobků ve stravě vyšší. To by mohlo činit potíže, neboť mléčná bílkovina kasein se poměrně těžko stravuje. Mléčné výrobky také obsahují vysoké hodnoty vápníku a fosforu. Ovšem reakce na mléčné výrobky je dost individuální, proto je třeba dát především na vlastní zkušenosti. (Fořt, 2000)

44


Maso – hovězí, vepřové

Obr. 12

Obrázek znázorňující zastoupení hovězího a vepřového masa ve stravě hráče

Vepřové i hovězí maso je častým elementem ve stravě. Lidé je konzumují především kvůli obsahu bílkovin. V obou těchto případech jde o kvalitní bílkoviny. Na druhou stranu, je třeba zdůraznit, že maso obsahuje cholesterol. Pokud příjem masa sahá k větším dávkám, je příjem cholesterolu poměrně rizikový. Obsah tuku je dalším problémem – vyšší je obsah v mase vepřovém, nicméně horší je tuk hovězí, který se vyznačuje vyšším podílem nasycených mastných kyselin.(Fořt, 2006) U hráčů číslo 7 až 10 bych doporučil snížit příjem masa. Maso – drůbeží (kuřecí, krůtí)

Obr. 13

Obrázek znázorňující zastoupení drůbežího masa ve stravě hráče


45

Na rozdíl od hovězího a vepřového masa, popsaného výše, se drůbeží maso vyznačuje nižším podílem tuku a o něco málo vyšším podílem bílkovin. (Fořt, 2006) Hráčům s podílem drůbežího masa pod pět procent bych doporučil zvýšit příjem masa. Jejich stravu to obohatí o více kvalitních bílkovin.

Ryby, vejce, luštěniny

Obr. 14

Obrázek znázorňující zastoupení ryb, vajec a luštěnin ve stravě hráče

Rybí maso je ve většině případů lehce stravitelné, obsahuje jak vitaminy, tak minerální látky. Mořské ryby jsou významným zdrojem jódu. Ryby bychom měli konzumovat alespoň jednou do týdne. Ačkoliv jsou vejce často označována za potravinu způsobující vysokou hladinu cholesterolu, není tomu tak. Cholesterol, který je obsažen pouze ve žloutku, je doprovázen lecitinem, který má v tomto smyslu ochranný efekt. Mimoto jsou vejce zdrojem velmi kvalitních bílkovin. Luštěniny obsahují dokonce průměrně více bílkovin než maso a v případě sóji je toto množství dvojnásobné. Luštěniny je vhodné podávat s nenadýmavou zeleninou, optimální se jeví přírodní kysané zelí. Nevhodná je kombinace s uzeninami. Důležitou složkou luštěnin je vláknina, která snižuje cholesterol a optimalizuje proces trávení. (Fořt, 2000)

46


Hráčům 5, 6 a 10 bych doporučil zařadit do jídelníčku alespoň jednu porci ryb vajec i luštěnin, neboť jde o velice hodnotné potraviny. Masné výrobky (uzeniny, párky, paštiky)

Obr. 15

Obrázek znázorňující zastoupení masných výrobků ve stravě hráčů

Uzeniny obsahují nevhodnou kombinaci tuku, škrobu a bílkoviny. Klasické uzení navíc vede ke vzniku rakovinotvorných látek. Z hlediska konzumenta je také vysoký obsah soli v uzeninách. (Fořt, 2006) Doporučený podíl ve stravě je 0 – 4 %. Z tohoto čísla je patrné, že by se masné výrobky ve stravě měly vyskytovat jen výjimečně. Hráčům 1, 6 a 7 bych doporučil příjem masných výrobků snížit na polovinu.


47

Tuky (máslo, margaríny, sádlo), vysokotučné potraviny

Obr. 16

Obrázek znázorňující zastoupení tuků a vysokotučných potravin ve stravě hráčů

Doporučený podíl ve stravě je podobně jako u masných výrobků zhruba 0 – 4 %. Z obrázku je patrné, že hráči 2, 3 a 12 by měli příjem tuků výrazně omezit. Obzvláště ve vrcholovém sportu by měl být příjem lipidů z těchto potravin nižší. Cukr, sladkosti, buchty, zákusky

Obr. 17

Obrázek znázorňující zastoupení sladkostí a zákusků ve stravě hráčů

48


Doporučený podíl ve stravě je 0 – 4 %. Na první pohled lze spatřit příjem mnohonásobně vyšší u většiny hráčů. V této situaci je velmi důležité načasování příjmu těchto jednoduchých sacharidů. Pokud je hráč přijme před zátěží, může se tak vystavit riziku nízké hladiny glukózy v krvi. A pokud se tato hladina nevyrovná zpět na ideální hodnotu, může tak ovlivnit negativně celý výkon. Jako vhodná se jeví doba po zátěži, či delší dobu před tréninkem nebo zápasem.

Otázka č. 5: Liší se výrazně Tvoje strava v přípravném období oproti soutěžnímu období?

Obr. 18

Obrázek znázorňující, kolik hráčů se stravuje odlišným způsobem v přípravném ob-

dobí oproti soutěžnímu

Strava v soutěžním období by se měla soustředit na pokrytí energetického výdeje, tedy aby tělo plně zvládalo tréninkový proces. Pokud má hráč v přípravném období za cíl změnu své váhy, pak se podle toho změní i strava. Jeden ze tří hráčů s odlišným způsobem stravování v přípravném období uvedl, že mimo sezónu jednou nebo dvakrát týdně klidně vynechá snídani. Ačkoliv je snídaně jedním z nejdůležitějších jídel dne, občasné vynechání nezpůsobí žádné škody. Další hráč uvedl, že v soutěžním období konzumuje drůbeží maso oproti hovězímu masu v období přípravném. Drůbeží maso je lépe stravitelné než hovězí a proto je tato volba na místě. V náročném tréninkovém procesu je


49

třeba co nejméně zatěžovat trávení a snažit se nezpůsobit si potíže při zátěži. Poslední ze tří hráčů s odlišným způsobem stravování v přípravném období uvedl, že se během tohoto období snaží jíst zdravěji a přiměřeně, což je v této situaci správné.

Otázka č. 6: Jíš něco během zátěže?

Obr. 19

Obrázek znázorňující, kolik hráčů konzumuje během zátěže nějaké jídlo

Jídlo během zátěže je individuální věcí. Každý reaguje na jídlo během zátěže odlišným způsobem a záleží na něm, jestli chce během zátěže něco sníst. Co se však týká hráčů, kteří během zápasu stráví na palubovce větší objem minut, měli by využít poločas ke konzumaci alespoň malého množství jídla (polovina energetické tyčinky, kousek ovoce…). Jediný hráč z týmu konzumuje jídlo během zátěže. Uvedl, že se jedná o ovoce a konzumuje jej při tréninku. Ovoce je zdrojem jednoduchých sacharidů a zároveň obsahuje velký podíl vody. Zcela souhlasím se zařazením ovoce do tréninku.

50


Otázka č. 7: Jaké je Tvoje první jídlo po zátěži a jak dlouho po zátěži jej konzumuješ?

Obr. 20

Obrázek znázorňující, jak dlouho po zátěži hráči konzumují první jídlo

První jídlo po zátěži je jedním z nejdůležitějších jídel v denním režimu sportovce. Je třeba doplnit zásoby glykogenu a rehydratovat organismu. K tomu je vhodná doba do jedné hodiny po zátěži, ideálně do 30 minut. Z obrázku je patrné, že většina hráčů tato doporučení splňuje, 4 hráči však konzumují své první jídlo po zátěži s časovým odstupem vyšším než jednu hodinu. Ve výživě sportovce je opravdu důležité využít tohoto 30 až 60-ti minutového „okénka“ po zátěži, kdy jsou živiny intenzivně vstřebávány. Hráčům vychází první jídlo po zátěži ve většině případů na oběd nebo večeři a nejčastěji uvádí maso s přílohou (těstoviny, rýže).


51

Otázka č. 8: Snažíš se svůj jídelníček promýšlet? Pokud ano, co je nejčastější překážkou realizace?

Obr. 21

Obrázek znázorňující, kolik hráčů promýšlí svůj jídelníček

Jeden z hráčů uvedl, že svůj jídelníček promýšlí ve smyslu, že se snaží jíst v pravidelné časy. To je velmi důležité zvláště u sportovce, jehož trénink se skládá z více fází. Druhý z hráčů uvedl, že nejčastější překážkou realizace svého jídelníčku je chuť a hlad. Pocity hladu a chutě na různé potraviny jsou však signálem těla, že mu něco chybí a je třeba to doplnit. Pokud totiž bude hráč neustále trpět hladem, hrozí ztráta hmotnosti a v případě, že půjde o svalovou hmotu, může se k nižším hodnotám přiklonit i samotná výkonnost.

Otázka č. 9: Kolik tekutin denně vypiješ?

Obr. 22

Obrázek znázorňující, kolik tekutin hráč denně vypije

52


Voda je nejdůležitějším elementem organismu. Vzhledem k vysokým ztrátám vody během zatížení je třeba přijmout o to větší množství, než které vypotíme během tréninku nebo zápasu. U většiny hráčů se množství vypitých tekutin za den pohybuje mezi 2 a 3 litry. Takové množství by bylo třeba navýšit na hodnotu alespoň 3 až 4 litrů. Pro dospělého sportovce se doporučuje přibližně 40 mililitrů na kilogram hmotnosti.

Otázka č. 10: Jaké tekutiny za den vypiješ?

Obr. 23

Obrázek znázorňující počet hráčů, kteří za den vypijí dané tekutiny

Z obrázku je patrné, že nejvíce hráčů během dne pije iontový nápoj. Pro sportovce takové úrovně je to zcela pochopitelné, tělo ztrácí pocením mnoho minerálních látek a vody, a iontový nápoj je vynikajícím zdrojem obou složek. Káva se vyskytuje v pitném režimu čtyř hráčů. Jedná se o objem od 2 dcl do 8 dcl. V případě že kávu hráč pije před zátěží, měl by se ujistit, že ji pije s dostatečným odstupem od tréninku nebo zápasu. To poslední, co by hráč chtěl, je přistoupit k zátěži dehydratovaný. Káva, konkrétně kofein v ní obsažený, má močopudný efekt a to znamená ztrátu vody. Jako jiné nápoje nejčastěji hráči uváděli vodu, dále šťávu a v jednom případě také colu. Ta má podobné složení jako káva, kromě toho, že obsahuje zhruba 11 gramů sacharidů na 100 mililitrů nápoje.


53

Otázka č. 11: Kdy naposledy před zátěží piješ?

Obr. 24

Obrázek znázorňující, kdy naposledy hráči pijí před zátěží

Aby byl organismus připravený absolvovat zátěž, měl by být předem dobře hydratovaný. I kdyby však hráč celý den pil dostačující množství vody a hodinu před zátěží nevypil žádné tekutiny, existuje mnohem větší riziko dehydratace. Doporučuje se 15 minut před zátěží vypít dvě sklenice vody. (NBA power conditioning, 1997) Čekat až se dostaví pocit žízně, není na místě, neboť samotná žízeň již signalizuje určitý stupeň dehydratace (viz kapitola 4 Problémy způsobené nesprávnou výživou).

Otázka č. 12: Co piješ před zátěží?

Obr. 25

Obrázek znázorňující, kolik hráčů před zátěží pije daný nápoj

54


Jako jiné nápoje hráči nejčastěji uváděli slazenou nebo minerální vodu. V jednom případě hráč uvedl, že před zátěží pije Red Bull, což je energetický nápoj, obsahující zhruba 30 mg kofeinu a 11 g sacharidů na 100 ml nápoje. Používá se jako stimulant a také samotné složení napovídá, že použití je vhodné.

Otázka č. 13: Co piješ během zátěže?

Obr. 26

Obrázek znázorňující, kolik hráčů během zátěže pije daný nápoj

Všichni hráči pijí během zátěže iontový nápoj, díky čemuž doplní sacharidy, tekutiny i minerály. Iontové nápoje připravuje týmu masér. Zde je vše zcela v pořádku.


55

Otázka č. 14: Co piješ po zátěži?

Obr. 27

Obrázek znázorňující, kolik hráčů pije po zátěži daný nápoj

Po zátěži pijí hráči téměř to samé jako při zátěži. I tady nemám žádné výhrady. Jeden z hráčů po zátěži pije slazenou vodu. Doporučil bych zaměnit raději za iontový nápoj, který obsahuje mnohem více živin.

Otázka č. 15: Piješ před, během nebo po zátěži nějaký Tvůj speciální nápoj?

Obr. 28

Obrázek znázorňující, kolik hráčů pije nějaký svůj speciální nápoj

56


Jeden z hráčů uvedl, že před zápasem pije Red Bull, druhý uvedl konzumaci coly v objemu 0,5 litru 1 hodinu před zápasem. V obou případech mohu pouze souhlasit.

Otázka č. 16: Jak často konzumuješ alkohol?

Obr. 29

Obrázek znázorňující konzumaci alkoholu napříč družstvem

Přehled akutních účinků alkoholu při výkonu a fyzické zátěži je součástí stanoviska Americké akademie sportovní medicíny z roku 1982. Shrnuje, že alkohol při fyzické aktivitě není významným zdrojem energie a při dlouhodobější zátěži může zvýšit riziko hypoglykémie kvůli potlačení tvorby glukózy v játrech. Zároveň alkohol způsobuje rozklad jaterního glykogenu, důležitého zdroje energie. Dalším negativním účinkem je jeho močopudná vlastnost. Dehydratovaný organismus není schopen vrcholových výkonů. (Maughan a Burke, 2002) Mezi hráči nevidím žádný výrazný problém v konzumaci alkoholu.


57

Shrnutí vyhodnocení dotazníků Cílem práce bylo zjistit, jak se stravují basketbalisté týmu Tuři Svitavy a porovnat výsledky se zásadami výživy. Případně doporučit změny ve stravování. Otázky byly zaměřeny na získání ucelených informací o výživových zvyklostech basketbalistů. Zvláštní pozornost jsem pak směřoval k frekvenčnímu zastoupení potravin ve stravě. V úvodu dotazníku jsem se věnoval obecným informacím, jako jsou zkušenosti s cigaretami a používání doplňků stravy. S kouřením cigaret nejsou v tomto týmu žádné problémy, i přes jednoho příležitostného kuřáka. Dále jsem se soustředil na zastoupení jednotlivých potravin ve stravě. Z grafů lze vyčíst, že hráči mají poměrně nízký příjem obilovin na úkor sladkostí. Zde by bylo vhodné snížit příjem sladkosti ve prospěch právě obilnin. Následně jsem zjišťoval, jak se hráči stravují během a po zátěži. Většina hráčů dává přednost zátěži bez konzumace jídla. Při zjišťování příjmu tekutin před, během a po zátěži jsem se dozvěděl, že hráči poctivě pijí iontové nápoje potřebné k úhradám ztrát během zatížení. V pitném režimu jednoho hráče se vyskytovala cola před zatížením, u jiného to byl zase Red Bull. Dozvěděl jsem se také, že většina hráčů by potřebovala zvýšit příjem tekutin. Konzumace alkoholu v týmu není nijak vysoká, většina hráčů pije alkohol 2x až 3x měsíčně. V poslední části jsem se dotazoval na současný postoj ke sportovní výživě. Více než polovina hráčů nemá v plánu svůj jídelníček jinak měnit. Jeden hráč plánuje začít s dodržováním zásad sportovní výživy během následujících 6 měsíců. V celkovém součtu se hráči stravují kvalitně, nepočítám-li poměr obilovin a sladkostí. Většina z nich nemusí měnit své stravovací zvyklosti, které vesměs odpovídají zásadám sportovní výživy.

58

Závěr

Závěr Téma mojí bakalářské práce je „Výživa basketbalistů“. Na začátku práce jsem charakterizoval basketbal, jeho pravidla, morfofunkční stavbu basketbalistů a fyziologii tohoto sportu. V další části jsem se věnoval makronutrientům (sacharidy, bílkoviny, tuky). Popsal jsem jejich vlastnosti, funkce a uvedl některá rozdělení. Dále jsem zmínil mikronutrienty (vitaminy, minerální látky). Přehledně jsem jejich funkce a doporučený příjem představil v tabulkách. Další část jsem věnoval výživě v basketbale. Popsal jsem, jak by se měli basketbalisté stravovat před, v průběhu i po zátěži, aby jejich výkon byl co nejlepší. V následující části jsem uvedl několik rizik, které pramení z nesprávné výživy, jako například nadváha, chronická únava a dehydratace. Další kapitolu jsem věnoval vyhodnocení dotazníků, které byly vyplněny basketbalisty týmu Tuři Svitavy, hrajícími nejvyšší českou basketbalovou ligu. Interpretoval jsem výsledky a porovnal je se zásadami sportovní výživy. V případě potřeby jsem doporučil změnu stravovacích návyků, které ovšem v celkovém součtu byly dobré.

Resumé

59

Resumé Bakalářská práce je zaměřena na výživu v basketbale. Stručně charakterizuje basketbal jako sportovní hru a popisuje jednotlivé složky potravy, jejich vlastnosti a funkce. Dále tyto poznatky aplikuje do basketbalu a uvádí jejich využití. Práce dále popisuje zdravotní potíže spojené s neadekvátní výživou. Hlavní část je zaměřena na vyhodnocení kvantitativního výzkumu formou dotazníku. Výsledky porovnává se zásadami sportovní výživy a v případě potřeby podává doporučení, jak zlepšit stravu.

Summary The thesis is focused on nutrition in basketball. Thesis briefly describes basketball as a sports game and describes the individual diet components, their properties and functions. Furthermore, thesis applies this knowledge to basketball and shows its use. This work shows the health problems associated with inadequate nutrition. The main part focuses on the evaluation of quantitative research by using a questionnaire. Thesis compares the results with the principles of sports nutrition and, if necessary, submits recommendations to improve the diet.

60

Literatura

Literatura Literární zdroje [1]Benardot, D. (2006). Advanced Sports Nutrition. Portland, OR: Human Kinetics. [2]Dunford, M. (2010). Fundamentals of sport and exercise nutrition. Champaign, IL: Human Kinetics. [3]Fořt, P. (2000). Recepty a výživové tabulky (nejen) pro sportovce. Pardubice: Svět kulturistiky. [4]Fořt, P. (2006). Výživa hlavně pro kulturistiku a fitness. Pardubice: Svět kulturistiky. [5]Havlíčková, L. (1993). Fyziologie tělesné zátěže II. : Speciální část - 1.díl. Praha: Karolinum. [6]Konopka, P. (2004). Sportovní výživa. České Budějovice: KOPP. [7]Kunová, V. (2004). Zdravá výživa. Praha: Grada. [8]Maughan, R. J., & Burke, L. M. (2002). Výživa ve sportu - Příručka pro sportovní medicínu. Praha: Galén. [9]NBA power conditioning. (1997). Champaign, Ill: Human Kinetics. [10]Skolnik, H., & Chernus, A. (2011). Výživa pro maximální sportovní výkon: správně načasovaný jídelníček. Praha: Grada. Internetové zdroje [1]Bernaciková, M., Kapounková, K., & Novotný, J. basketbal. Získáno 20.4.2012 z Fyziologie sportovních disciplín: http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/fsps/ps10/fyziol/web/sport/hrybasketbal.html [2]Etikoterapie - živá/syrová strava. (2009). Získáno 16.4.2012 z Etikoterapie - živá/syrová strava: http://www.etikoterapie.unas.cz/index.php?page=4clanky15zelenina

Literatura

61

[3]Jen Ketterly, M. R. (7. 3 2006). Fueling the Fastbreak: Basketball Nutrition. Získáno 18.4.2012 z Atlantic Coast Conference Official Athletic Site: http://www.theacc.com/genrel/020706aae.html [4]Obiloviny a jejich význam ve výživě. (4. 4 2008). Načteno z Povětrník: http://www.povetrnik.cz/rs/view.php?cisloclanku=2008040402 [5]Oficiální pravidla basketbalu. (10. 1 2008). Získáno 10.4.2012 z ČBF Jižní Morava - basketbal na dlani: http://www.cbfjm.cz/soubory/pravidla2008.pdf

62

Příloha

Příloha DOTAZNÍK Ahoj, jmenuji se Michal Krčmář a studuji na Fakultě sportovních studií Masarykovy Univerzity v Brně. Ve své bakalářské práci provádím výzkum, kterým bych chtěl zjistit, jak se stravují hráči týmu Tuři Svitavy. Proto bych Tě chtěl požádat o vyplnění tohoto dotazníku. Veškeré údaje zjišťované a zapsané v rámci tohoto dotazníku jsou anonymní. Nemusíš mít žádné obavy z možného zneužití zjišťovaných informací. Pokud budeš mít jakékoliv otázky ohledně sportovní výživy, rád Ti poradím. (kontakt – [email protected])  ZÁKLADNÍ OSOBNÍ ÚDAJE Věk : . . . . . . . . . Výška : . . . . . . . Váha : . . . . . . . . (Možnost, která ti bude vyhovovat, zakřížkuj a ostatní, prosím, vypiš) Vzdělání: (Zakřížkuj nejvyšší dosažené vzdělání) o základní o střední odborné o středoškolské o vysokoškolské Užíváš nějaké speciální doplňky výživy? – vitamíny, minerály, cokoliv jiného např. kreatin, gainer atd. o ne o ano (uveď jaké a množství) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ............................................................................ ................................................................. Už jsi někdy kouřil cigarety? o nikdy jsem nekouřil o už jsem to několikrát zkoušel, ale nekouřím o kouřil jsem pravidelně, ale už jsem přestal o jsem pravidelný kuřák o jsem příležitostný kuřák Od kolika let se aktivně věnuješ basketbalu? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kolikrát týdně trénuješ? Pokud má denní trénink více fází, prosím uveď . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ............................................. Jak dlouhý je trénink?. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Příloha

63

 VÝŽIVOVÉ ZVYKLOSTI Zastoupení hlavních potravinových skupin v denních jídlech – jak často zařazuješ do jednotlivých denních jídel různé potravinové skupiny. (Z čeho se skládá v běžném dni obvykle tvoje snídaně, oběd, večeře, svačina–y)? Možnosti, které ti budou vyhovovat, zakřížkuj. I. Snídaně

<1× měsíčně

1-2 × měsíčně

3-4× měsíčně

1-2 × týdně

3-4 × týdně

5-6× týdně

Denně

<1× měsíčně

1-2 × měsíčně

3-4× měsíčně

1-2 × týdně

3-4 × týdně

5-6× týdně

Denně

Obilniny, pečivo, rýže, těstoviny, cereálie, cornflakes Zelenina Ovoce Mléko a mléčné výrobky (jogurty, tvarohy, sýry) Masné výrobky (uzeniny, párky, paštiky) Tuky (máslo, margaríny, sádlo), vysokotučné potraviny Cukr, sladkosti, buchty, zákusky

II. Oběd Obilniny, pečivo, rýže, těstoviny, cereálie, cornflakes Brambory Zelenina Ovoce Mléko a mléčné výrobky (jogurty, tvarohy, sýry) Maso - hovězí, vepřové Maso – drůbež (kuřecí, krůtí) Ryby, vejce, luštěniny Masné výrobky (uzeniny, párky, paštiky) Tuky (máslo, margaríny, sádlo), vysokotučné potraviny Cukr, sladkosti, buchty, zákusky

64

Příloha

III. Večeře Obilniny, pečivo, těstoviny, cereálie, cornflakes

<1× měsíčně

1-2 × měsíčně

3-4× měsíčně

1-2 × týdně

3-4 × týdně

5-6× týdně

Denně

<1× měsíčně

1-2 × měsíčně

3-4× měsíčně

1-2 × týdně

3-4 × týdně

5-6× týdně

Denně

rýže,

Brambory Zelenina Ovoce Mléko a mléčné výrobky (jogurty, tvarohy, sýry) Maso - hovězí, vepřové Maso – drůbež (kuřecí, krůtí) Ryby, vejce, luštěniny Masné výrobky (uzeniny, párky, paštiky) Tuky (máslo, margaríny, sádlo), vysokotučné potraviny Cukr, sladkosti, buchty, zákusky

IV. Svačina a jiné Obilniny, těstoviny

pečivo,

rýže,

Zelenina Ovoce Mléko a mléčné výrobky (jogurty, tvarohy, sýry) Masné výrobky (uzeniny, párky, paštiky) Tuky (máslo, margaríny, sádlo), vysokotučné potraviny Cukr, sladkosti, buchty, zákusky

Příloha

65

Pokus se zakreslit na tuto časovou osu, kdy asi je v tvém běžném dni snídaně, svačina-y, oběd, večeře a kdy je trénink? Pro zjednodušení použij zkratek: snídaně-SN, svačina-SV, oběd-O, večeře-V, trénink-T.

4:00

6:00

8:00

10:00

12:00 14:00 16:00

18:00

20:00 22:00 24:00

Liší se výrazně tvoje strava v přípravném období oproti soutěžnímu období? Jestliže ne, přejdi na další otázku, jestliže ano, pokus se popsat ty nejvýraznější rozdíly. ............................................................................................................................................................. ............................................................................................................................................................. Jíš něco během tréninku, pokud ne, přejdi na další otázku, pokud ano, uveď prosím, co to je? ............................................................................................................................................................. Jíš něco během zápasu, pokud ne, přejdi na další otázku, pokud ano, uveď prosím, co to je? ............................................................................................................................................................. Jaké je Tvoje první jídlo po tréninku/zápasu a jak dlouho po ukončení zátěže jej konzumuješ? ............................................................................................................................................................. ............................................................................................................................................................. Snažíš se svůj jídelníček promýšlet? Pokud ne, přejdi na další otázku, pokud si svůj jídelníček promýšlíš, napiš, co je nejčastější překážkou realizace ? ............................................................................................................................................................. ............................................................................................................................................................. ● PITNÝ REŽIM Kolik tekutin denně zhruba vypiješ? (Nepočítej mléko, mléčné výrobky a kávu) o 1l o 1,5 – 2l o 2,0 – 2,5l o 2,5 – 3,0 l o

3,5 – 4,0l

o 4,5 – 5,0l o jiné, uveď . . . . . .

66

Příloha

V předešlé otázce jsi uvedl objem denních tekutin a teď se pokus uvést, které to jsou a jaké asi množství? Příklad: 1 hrnek čaje = 2 dcl, 1 litr vody, atd. (Samozřejmě je možno zakřížkovat více možností) o čaj, množství . . . . . . o káva, množství . . . . . . o ovocný džus, množství. . . . . . o iontový nápoj, uveď který a množství . . . . . . o minerální voda – slazená, množství . . . . . . o jiný nápoj, uveď který a množství . . . . . . Kdy naposledy před tréninkem piješ? o těsně před tréninkem o 15 min před o 1 hod před o nevím, nesleduji to, když mám žízeň, tak se napiji o jiné, uveď . . . . . . Kdy naposledy před zápasem piješ? Jestli se to neliší od tréninku, přejdi na další otázku, pokud se to liší, napiš prosím kolik minut to zhruba je? ............................................................................................................................................................. ............................................................................................................................................................. Co piješ před tréninkem? o čistou vodu o slazený čaj o neslazený čaj o džus o iontový nápoj, uveď který . . . . . . o jiné, uveď. . . . . . Co piješ před zápasem? Jestli se to neliší od tréninku, přejdi na další otázku, pokud se to liší, napiš, co jiného piješ před zápasem? ............................................................................................................................................................. .............................................................................................................................................................

Příloha

67

Co piješ během tréninku? o čistou vodu o slazený čaj o neslazený čaj o džus o iontový nápoj, uveď který . . . . . . o jiné, uveď. . . . . . Co piješ během zápasu? Jestli se to neliší od tréninku, přejdi na další otázku, pokud se to liší, napiš prosím, co jiného piješ během zápasu? ............................................................................................................................................................. ............................................................................................................................................................. Co piješ hned po ukončení tréninku? o čistou vodu o slazený čaj o neslazený čaj o džus o iontový nápoj, uveď který . . . . . . o jiné, uveď . . . . . . Co piješ po ukončení zápasu? Jestli se to neliší od tréninku, přejdi na další otázku, pokud se to liší, napiš prosím, co jiného piješ po ukončení zápasu? ............................................................................................................................................................. ............................................................................................................................................................. Piješ, ať už před, během, nebo po tréninku / zápasu, nějaký Tvůj speciální nápoj? Jestli ne, přejdi na další otázku, jestliže ano, napiš, o jaký nápoj se jedná, kdy ho piješ – (tréninkXzápas), proč ho piješ? ............................................................................................................................................................. ............................................................................................................................................................. .............................................................................................................................................................

68

Příloha

Jak často konzumuješ alkohol? o méně než 1x měsíčně o 1-2x měsíčně o 3-4x měsíčně o 1-2x týdně o 5-6x týdně o denně ● SOUČASNÝ POSTOJ K ZÁSADÁM SPORTOVNÍ VÝŽIVY Označ křížkem jedno z následujících tvrzení, které nejlépe vystihuje Tvůj současný postoj k zásadám sportovní výživy. o

Dodržuji zásady sportovní výživy již déle než 6 měsíců.

o

Dodržuji zásady sportovní výživy méně jak 6 měsíců.

o

Plánuji začít s pravidelným dodržováním zásad sportovní (zdravé) výživy v následujících 6 měsících.

o

Neplánuji žádnou změnu svých stravovacích návyků.

Něco na závěr: Je něco, co by tě z oblasti sportovní výživy zajímalo, na co by ses chtěl zeptat? ............................................................................................................................................................. ............................................................................................................................................................. ............................................................................................................................................................. .............................................................................................................................................................

Je něco, co se týká tohoto dotazníku, k čemu by ses chtěl vyjádřit, nebo něco chtěl doplnit, ať je to třeba nějaká zkušenost z oblasti výživy, cokoliv? ............................................................................................................................................................. ............................................................................................................................................................. ............................................................................................................................................................. Teď už jsi na samotném konci dotazníku, proto Ti chci moc poděkovat.

Výživa basketbalistů

Recommend Documents