OBČASNJK Vyšší odborné školy ekonomické a zdravotnické a Střední školy, Boskovice, Hybešova 53
11. číslo
www.vassboskovice.cz
2011/2012
Obsah Z{jezd Krakov a Osvětim .......................................................................................... 3 S{zava 2011 .................................................................................................................. 3 Chorvatsko 2011 .......................................................................................................... 4 Praha 2011 .................................................................................................................... 5 Mahenovo divadlo – Lakomec .................................................................................. 6 Sami sobě...................................................................................................................... 7 Praxe ve Švýcarsku ..................................................................................................... 8 Jakub Janoušek .......................................................................................................... 10 Kouření ....................................................................................................................... 14 Anketa......................................................................................................................... 14
[email protected]
PŘIJELI JSME, VIDĚLI JSME,......... Z{jezd Krakov a Osvětim Myslím, že exkurzi do koncentračního t{bora by měli absolvovat všichni povinně a potom by si lidé víc v{žili toho, co mají. My jsme se s několika ž{ky třídy HT3 vydali na cestu 18. dubna a na výlet budeme určitě dlouho vzpomínat. Sešli jsme se o půl p{té před školou a nastoupili do luxusního autobusu. Ze zač{tku většina účastníků dosp{vala brzké vst{v{ní a asi tak od Olomouce n{m paní deleg{tka Polansk{ začala popisovat okolní krajinu. Na parkoviště k Osvětimi jsme dojeli o půl des{té, kolem jeden{cté jsme vstoupili do prostor t{bora. Dostali jsme sluch{tka a plni oček{v{ní se vydali na prohlídku menší č{sti t{bora - Auschwitz. Přidělen{ průvodkyně hovořila slovensky a měla tichý hlubší hlas nah{nějící hrůzu. Jen co jsme prošli br{nou se zn{mým n{pisem Arbeit macht frei, většina pocítila husí kůži až na z{dech. Atmosféra toho, co se v těch místech před necelými sto lety odehr{lo, na n{s dýchala na každém kroku. Proch{zeli jsme blok po bloku, až jsme došli k plynové komoře, kde se snad každému sevřel žaludek, a pobledly tv{ře. O hrůzostrašnosti těchto míst věděli všichni předem, ale vidět ty prostory na vlastní oči znamen{ daleko víc, než si je prohlédnout v učebnici dějepisu. Na konci první č{sti jsme odevzdali sluch{tka a přemístili se k autobusu, který n{s dovezl k druhé, daleko větší č{sti t{bora. Bohužel na prohlídku Birkenau n{m už nezbylo moc času, a tak jsme si prohlédli dva první bloky a spěchali k další etapě výletu, a to prohlídce historického j{dra města Krakov. Příjezd do města byl zpoč{tku trochu chaotický. I když žijeme v době plné moderní techniky, jako jsou navigace GPS, podařilo se n{m zabloudit a taky trochu zablokovat dopravu. Ovšem Krakov je n{dherné město, řadí se k nejkr{snějším v Evropě a jeho jedinečnost a historické kr{sy na n{s dýchaly na každém rohu. Napřed jsme se vydali k Rynku Glówny, tedy k obrovskému hlavnímu n{městí. Na tomto n{městí se nach{zí zn{mé trhy Sukiennice. Zde jsme dostali rozchod, abychom si mohli nakoupit nějaké suvenýry, a poté jsme spěchali k poslednímu bodu našeho z{jezdu, a to prohlídce hradu Wawel a jeho okolí. Bohužel bylo pondělí a pozdní odpolední hodiny, takže katedr{la s hrobkami mnohých polských kr{lů a většina vyhlídek byla už zavřen{, tak jsme se alespoň prošli po n{dvoří a udělali si p{r pěkných snímků na pam{tku. Po cestě nazp{tek jsme měli ještě menší z{drhel s autobusem, ale šikovní řidiči ho do hodiny stihli opravit. Do Boskovic jsme dorazili sice unavení, ale plni dojmů až okolo půl 12. Tímto bych chtěla za všechny zúčastněné ještě jednou poděkovat panu učiteli Šafr{nkovi, že pro n{s tento z{jezd zorganizoval, a taky paní učitelce Vond{lové za její pevné nervy. Leona Nečasov{ & S{ra Hastíkov{, HT2
S{zava 2011 Letošní maturanti měli možnost se v loňském školním roce zúčastnit vod{ckého kurzu. Využili jí hlavně ž{ci obchodní akademie a informatiky v ekonomice. Abych to přiblížila - sjížděli jsme řeku S{zavu. Moc dobře si všichni určitě pamatujeme, že letošní letní počasí n{m moc nepř{lo, a stejně tomu bylo i na vod{ckém kurzu. My jsme si z toho ale nic nedělali a vodu jsme si poř{dně užili, nakonec n{m i trochu toho slunce svítilo.
[email protected]
První den 25. 6. začal přesunem do Týnce nad S{zavou, což sebou obn{šelo velmi brzké vst{v{ní. V 7 r{no jsme odjížděli vlakem do Prahy, kde jsme se přesunuli na spoj do Týnce nad S{zavou. Kemp se naštěstí nach{zel blízko n{draží, protože naše zavazadla se chvílemi opravdu pronesla. Po ubytov{ní v kempu a zkonstruov{ní našich stanů jsme absolvovali první lekci. Rozdělili jsme do dvojic a pan učitel Novotný n{m vysvětlil z{kladní z{sady ohledně ovl{d{ní k{noí. Poté n{m pan učitel Šim{k uvařil excelentní večeři gul{š. Myslím, že mi všichni účastníci dají za pravdu, že byl opravdu vynikající. Další den probíhal velmi podobně jako první, ale to už jsme se učili složitější úkony na lodích, například jak se chovat při sjíždění jezů nebo při jiných n{ročnějších akcích. Den třetí, den, na který jsme se všichni nejvíce těšili, konečně nadešel a my jsme se vydali na naši první dlouho jízdu. Vlakem jsme se přesunuli do vzd{lenějšího městečka proti proudu řeky, kde už na n{s čekaly i naše k{noe. A tím začala naše cesta. Musím uznat, že na to, že jsme téměř všichni byli zač{tečníci, jsme si vedli skvěle, ...... víc než skvěle! Potkaly n{s první peřeje, první sjez, ale i první překlopení, všichni jsme si to ale naprosto maxim{lně užívali. Po cestě jsme narazili na skvělou restauraci, kde jsme se naobědvali a poté pokračovali v cestě zp{tky do kempu. Po dosažení cíle jsme všichni byli tak vyčerp{ní, že jsme raději šli brzy sp{t, abychom měli dost energie na poslední den, kdy n{s čekala nejn{ročnější č{st celého kurzu. Čtvrtý den jsme se vzbudili, ř{dně jsme se posilnili a vydali na poslední cestu. Učitelé n{m nelhali a my jsme zažili mnoho adrenalinu. Došlo i k mnohem více překlopením lodí, takzvaných cvaknutí. Cesta byla velmi n{ročn{ a dlouh{, takže když jsme uviděli n{zev cílové vesnice, všichni jsme j{sali a těšili se na oběd. Po obědě jsme se vlakem přemístili do kempu, kde jsme sbalili naše věci a stany a čekali na autobus, který n{s odvezl zp{tky do Boskovic. Autobus měl sice menší zpoždění, ale to n{m na n{ladě neubralo. Naše nadšení a skvělé z{žitky n{s při dobré n{ladě držely. Za všechny „vod{ky nov{čky“ teď tedy hodnotím kurz zn{mkou jedna a letošním třetím ročníkům vzkazuji: Využijte možnosti a zúčastněte se vod{ckého kurzu. Nev{hejte a jděte do toho! Vendula Jurušov{ OA 4
Chorvatsko 2011 Každý rok se pro ž{ky 3. ročníků poř{d{ vod{cký kurz. Letos si žací mohli vybrat ze dvou možností. Buď opět jako každý rok sjíždět na k{noích S{zavu, anebo poprvé zavítat do Chorvatska. Kurz v Chorvatsku proběhl od 3. 6. do 12. 6. 2011. Vyrazili jsme do letoviska Makarsk{ riviéra do zn{mého turistického městečka Baška Voda. Baška Voda leží uprostřed chorvatského pobřeží ve střední Dalm{cii, na upatí masivu Biokovo.
[email protected]
V den odjezdu jsme byli všichni nadšení a zvědaví, jak se n{m n{sledujících 9 dní bude líbit. Při cestě do Chorvatska jsme zažili p{r technických problémů, ale nakonec jsme dorazili v poř{dku až na místo určení. Ubytovali jsme se v penzionech Radman a Marko. Apartm{ny měli vlastní soci{lní zařízení, balkonky, některé i klimatizaci a možnost vlastního vaření. Stravov{ní se pod{valo v penzionu Marko, vše ve stylu české kuchyně. Každý den jsme se zúčastňovali různých aktivit. Také jsme si připravili předcvičov{ní zumby nebo aerobiku. Před snídani jsme se snažili si jít vždycky zaběhat. N{sledně po snídani jsme šli rovnou na pl{ž k moři. Po obědě jsme měli chvíli odpolední klid. Dostalo se n{m i výběru z několika výletů. Jednou jsme se rozhodli pro rafting, což bylo dobrodružné sjíždění řeky Cetiny, na které se nat{čel film Vinetou. Nejodv{žnější si mohli zkusit sk{k{ní ze skal, anebo koup{ní v kaňonu. Dalším výletem byl fish picknik. Jedn{ se o výlet lodí na nedaleké ostrovy Brač a Hvar s prohlídkou míst Povlja, Plučišča, Bol a Jelsa-Vrboska. Předposlední noc jsme podnikli noční výlet lodí na Makarskou, kter{ je významn{ velkým tržištěm. Počasí n{m vyšlo velice dobře, i když mohlo být lepší. Myslím si, že na tyto z{žitky se ned{ jen tak zapomenout a ř{dně jsme si vše užili. Proto doporučuji všem, kteří jsou ochotni si připlatit, aby nev{hali a jeli. Stojí to za to. Kl{ra Učňov{ OA4
Praha 2011 Ve dnech 7. – 9. z{ří 2011 se třída OA4 vydala na exkurzi do Prahy. Brzy r{no jsme se s veselou n{ladou sešli na n{draží ve Skalici nad Svitavou, nasedli na rychlík do Prahy a těšili se na naši společnou exkurzi, kter{ byla z{roveň (bohužel) naší poslední. Po příjezdu jsme nasedli na metro, odtud pak tramvají přímo k našemu hostelu Alia. Nahl{sili jsme příjezd, převzali klíčky od pokojů a šli se ubytovat. Ubytov{ní bylo čisté, útulné. Jen jsme si odložili naše krosny a tašky a vyrazili na pražské pam{tky. První den jsme „zkoukli“ Vyšehrad, Pražský hrad, kde samozřejmě nechybělo focení se str{ží Hradu, Chr{m sv. Víta, Tančící dům. Potom jsme se vydali do kostela Cyrila a Metoděje, kde jsme viděli film z doby Heydrichi{dy, a podívali se do
[email protected]
prostor, kde vedli svůj statečný poslední boj čeští parašutisté – atent{tníci na Heydricha. Tato č{st exkurze byla z{roveň velmi poučn{ i emotivní. Potom jsme se už unavení vr{tili do hostelu, ale jak se řeklo nakupov{ní, měli jsme zase sil dost a vyrazili jsme do obchodního centra Chodov. Zde jsme ukojily (ano, my dívky, jediný mužský člen naší výpravy Tom{š si tuto č{st večera odtrpěl) své n{kupní choutky i hlad. Druhý den jsme prošli přes V{clavské n{městí tzv. Kr{lovskou cestu - Prašnou branou na Staroměstské n{městí (zde jsme se podívali na orloj), po Karlově mostě, Nerudovou ulicí na Hrad. Na odpoledne jsme měli v pl{nu Kavčí hory – sídlo České televize. Prohlídka byla zajímav{, viděli jsme studia, kde se nat{čí. Byli jsme taky při nat{čení Planety YÓ, kterou zrovna moderovala Marie Doležalov{ (Saša z Comebacku). Zkusili jsme si různé paruky, u kterých jsme se opravdu nasm{li. Po prohlídce Kavčích hor jsme se šli posilnit do České restaurace a odtud jsme jeli zpět do hostelu, kde už jsme se chystali na večer. N{š večerní pl{n bylo představení - Sluha dvou p{nů v N{rodním divadle, kde hlavní roli ztv{rnil Miroslav Donutil. Nachystané „princezny“mohly vyrazit. Představení bylo skvělé, všichni jsme se pobavili. Třetí den jsme si už sbalili a se všemi zavazadly se vydali na Petřín. Někteří šli na Petřínskou věž a ostatní se vydali do zrcadlového bludiště, kde jsme se nasm{li nad našimi podivně zformovanými postavami. Po veselení byl čas jít na vlak. Domů jsme dorazili v poř{dku, nikdo se v pražských ulicích neztratil, exkurze byla skvěl{ a všichni jsme si ji užili. Veronika Pařízkov{ OA4
Mahenovo divadlo – Lakomec V pondělí 10. října spěchali po škole všichni účastníci nadch{zející kulturní akce rychle domů, aby se mohli připravit na večer. Jeli do brněnského Mahenova divadla. V podvečer n{s u školy vyzvedl autobus. Zde jsme si rozdělili lístky a už jsme se všichni těšili na představení. Čekala n{s snad nejzn{mější francouzsk{ komedie Lakomec od Moliéra. Kdo by neznal starého skrblíka Harpagona, který by pro peníze obětoval vše, dokonce i štěstí svých vlastních dětí. Co n{s všechny mile překvapilo, bylo moderní ztv{rnění hry a trochu extravagantní kostýmy. Herecké výkony byly jako vždy vynikající, a ačkoliv herci občas vypadli z role, bavili n{s od zač{tku až do konce. Lea Nečasov{, HT3
[email protected]
BYLI JSME PŘI TOM Sami sobě Dne 23. června 2011 proběhl v Z{meckém skleníku v Boskovicích první ročník akce s prozaickým n{zvem Sami sobě, kde vystoupili středoškol{ci z naší školy, ale i jejich hosté. Jako první byl na programu koncert kapely TheFounders, kter{ zah{jila akci rytmem alternativního rocku. Zeptali jsme se členů kapely, jaké jsou jejich pocity z koncertu. Na ot{zku n{m odpověděl baskytarista kapely Tom{š Halačka: „Navzdory tomu, že to bylo naše první vystoupení, kde jsme hr{li víc skladeb v jedné sérii, se n{m to moc líbilo a byla to velmi zajímav{ zkušenost. Poděkoval bych hlavně panům zvukařům, kteří s n{mi spolupracují už déle a zcela nezištně se postarali o ozvučení.“ D{le byla na programu módní přehlídka, kterou uspoř{daly dívky z oboru oděvní design a marketing. Dívky předvedly 3 kategorie svých modelů, které samy navrhly a ušily. Jako další přišly předvést své taneční schopnosti členky tanečního souboru LDB crew. Hned po nich n{sledovalo vystoupení zn{mých boskovických rapperů Ecclipa a Fadrce a Cash Flowa. Ž{kyně OA3 pak předvedly uk{zku tanečního fitness programu zvaného zumba. Program pak vyvrcholil dalším vystoupením kapely TheFounders. Celým programem prov{zely přítomné ž{ky i učitele K. Trčkov{ a V. Jurušov{, které se rolí moder{torek ujaly takřka profesion{lně. Douf{me, že najdeme další talenty, díky kterým budeme moci akci znovu uskutečnit. Matěj Špaček IT3 Husí slavnosti O prvním říjnovém víkendu se konal v Boskovicích již 8. ročník Husích slavností. Přišlo neuvěřitelných 9500 lidí, což je dosavadní rekord. A důvodů proč přijít opravdu nebylo m{lo. Mohli jste ochutnat výbornou husu od jedné z pěti restaurací, které soutěžily, poslechnout si mimo jiné Věru Martinovou a Ladislava Kerndla s dcerou Terezou. A ani naše škola u toho samozřejmě nechyběla. Pan ředitel seděl v odborné porotě, kterou obsluhovali ž{kyně ze třídy KC2, pan učitel Šafr{nek pom{hal s organizací, paní učitelka R{bov{ st{la u vstupu, pan učitel Reitschmied měl na starost propagaci naší školy, ž{kyně ze třídy HT3 (N. Kalašov{, K. Musilov{, E. Šlesingerov{, I. Csurgaiov{,
[email protected]
A. Nov{kov{, L. Nečasov{) pobavily n{vštěvníky svou barmanskou show a Jakub Janoušek předvedl carving neboli dekorativní vyřez{v{ní do ovoce. Zúčastněným patří obrovské díky. Leona Nečasov{, HT3
Praxe ve Švýcarsku V období letních pr{zdnin a z{ří absolvovali dva studenti čtvrtého ročníku veterin{rní prevence praxi ve Švýcarsku. Tom{ši Musilovi jsme položily p{r ot{zek týkajících se jeho pobytu. Jakým způsobem ses do Švýcarska dostal, co bylo zapotřebí vyřídit? Musel jsem vyplnit přihl{šku, do které jsme si mohli napsat, do jakého oboru bychom se chtěli dostat. Jestli „do zeleniny, ovoce nebo ke krav{m, prasatům, slepicím“. Nedílnou souč{stí byl i motivační dopis v anglickém i v německém jazyce. Poté se naše dispozice odeslaly do Švýcarska a pak jsme jen čekali, až se pro n{s najde místo. Jak{ byla cesta (čím jsi cestoval)? Z Brna do Zurichu se jezdí autobusem. Cesta trv{ přibližně 12 hodin. V Zurichu si v{s vyzvedne švýcarsk{ deleg{tka, kter{ v{m d{ jízdenku a posadí na spr{vný vlak. Poté na v{s na zast{vce počk{ v{š budoucí šéf. Proč jsi vlastně do Švýcarska chtěl jet? Zd{lo se mi to jako velmi dobr{ věc. Chtěl jsem vyzkoušet, co vše ve mně je, jestli to zvl{dnu po fyzické, ale i po psychické str{nce. Chtěl jsem si zlepšit angličtinu. V jaké č{sti Švýcarska jsi bydlel, jak{ byla tvoje "nov{ rodina", ubytov{ní…? Bydlel jsem v kantonu Glarus, v městečku Mollis. Většinu času jsem ale bydlel v Alp{ch. Do města jsem se dostal až na poslední týden. Šéf a jeho rodina byli moc př{telští. Pokoj byl společný, v Alp{ch si nemůžete moc „vymrčovat“. Jakým jazykem ses domlouval? Neměl jsi ze zač{tku třeba trošku jazykovou bariéru? Jelikož se učím jen angličtinu, domlouval jsem se anglicky. Zač{tek byl trošku obtížnější. Musel jsem si zvyknout, ke konci jsem už neměl problémy. Pochytil jsem i z{klady němčiny. Co bylo n{plní tvé pr{ce? Bylo toho hodně, jednalo se o pr{ci všeho druhu. Každý den r{no a večer dojení, čistil jsem st{je, konve na dojení mléka. Hodně často jsme předěl{vali ohrady v hor{ch. Kontroloval jsem každý den 42 jalovic v hor{ch, hlídal malé děti, vařil! Vyr{běli jsme i sýr. Naučil ses i něco nového z veterin{rní praxe? Dostal jsem se k výrobě sýrů, k dojení, ošetřov{ní paznehtů, mastitid.
[email protected]
Jak vypadal tvůj běžný den? Vstal jsem ve čtyři hodiny r{no, šel pro kr{vy na pastvu, někdy byly kr{vy tak daleko, že to trvalo až dvě hodiny, než jsem je všechny nahnal do st{je. Po dojení jsem vyčistil st{j, umyl konve od mléka. Po snídani se vyčistila prasata, každý druhý den se vyr{běl sýr. Každý den jsem musel ot{čet a umývat sýr, který zr{l. Po obědě jsem kontrolovat jalovice, opravoval ohradníky. Pak jsem šel pro kr{vy na pastvu, poté dojení, pak jsem umýval st{j, konve od mléka a byl večer. Kolik dní v týdnu jsi pracoval? Kolik jsi měl volna? Pracovali jsme 7 dní v týdnu kolem 13 až 15 hodin denně. Dohromady za necelé tři měsíce jsem měl zhruba sedm dní volna. Od švýcarské společnosti jsem byl na dvoudenním výletu po Švýcarsku. Bylo to pro tebe po fyzické i psychické str{nce n{ročné? Po fyzické str{nce to bylo těžší první týden. Po psychické str{nce to bylo trošku složitější… Být tři měsíce bez rodiny, př{tel, bez norm{lního života bylo trošku složitější. Dobr{ zkušenost. Mohu jen doporučit. Byl jsi v nějakém kontaktu s rodinou, př{teli, spoluž{ky…? S rodinou jsem byl téměř každý den v kontaktu, s př{teli to bylo horší, ale taky jsme byli v kontaktu. Jaký byl n{vrat domů? Popravdě řečeno - natolik jsem si to tam zamiloval, že bych tam nejraději zůstal napoř{d. Kdybych tady neměl studovat poslední rok, tak bych měl jasno... N{vrat? To m{te stejně, jako když jste někde na dovolené a pak se vr{títe domů. Taky si přejete tam zůstat co nejdéle. To samé jsem cítil j{. Když se nad tím zamyslíš - jak bys zhodnotil celkově tuto zkušenost praxe v zahraničí (co se ti líbilo, nebo naopak?)? Nemohu si na nic stěžovat. Pr{ce, kterou jsem tam dělal, mě moc bavila, švýcarsk{ rodina mi moji ,,dovolenou´´ velice zpříjemňovala. Myslím si, že teď m{m jiný, pozitivnější pohled na svět. Takovou praxi mohu jen doporučit. Kateřina Fryaufov{, Petra Tich{ VP3 Pro ž{ky všech ročníků veterin{rní prevence pak Tom{š připravil besedu o svém pobytu.
[email protected]
MEZI NÁMI Jakub Janoušek Jakub Janoušek je ž{kem 4. ročníku oboru hotelnictví a turismus. Jeho největším koníčkem je tancov{ní, a to latinsko-amerických tanců. Tanec není zcela jistě jednoduchý a nen{ročný sport. Zajímala n{s spousta věcí, proto jsem Jakubovi položila několik ot{zek, na které n{m s radostí odpověděl. 1. Jak dlouho tancuješ? Teprve něco m{lo přes dva roky. 2. M{š st{lou taneční partnerku? Ano, m{m. Tancujeme spolu už od samého zač{tku. Jsem na ni dost přísný, takže to se mnou nem{ vůbec jednoduché. Pokud však chcete být dobří, v tancov{ní to jinak nejde. Trénink je holt dřina. P{ry se často rozpadají. Na internetu jsou pak k vidění inzer{ty typu: hled{m tanečního partnera, partnerku… Je to proto, že si prostě nerozumí nebo zjistí, že jim to za tu dřinu nestojí. Neřík{m, že si s partnerkou vždycky rozumíme. H{dky a h{zení věcí přes tělocvičnu jsou už celkem běžnou z{ležitostí… Kl{ra je moc šikovn{, m{ to prostě v sobě, ani o tom neví. Těžko bych sehnal někoho, jako je ona! 3. Zúčastnili jste se nějakých soutěží? Pokud ano, jakých? Zprvu se jednalo jen o soutěže pro neregistrované. Tam se dařilo, a proto jsme se od letošního roku zaregistrovali jako členové ČSTS (Český svaz tanečního sportu). Na soutěže jezdíme přev{žně do Brna, Vyškova, Kroměříže, Břeclavi, Znojma, Olomouce. Jednou za rok se soutěž kon{ dokonce i v Blansku, to jsme r{di, protože nemusíme cestovat nikam daleko. Už i kvůli zn{mým, kteří se na n{s chtějí podívat. 4. Je tancov{ní tvůj nejoblíbenější koníček? Ano... zatím. 5. Co tě zaujalo na latinsko-amerických tancích? Zprvu to byl bezpochyby pohyb! Jsem dynamický člověk, takže ho k životu vlastně potřebuji. Časem však člověk zjistí, že je v tom něco víc. Je to umění pracovat nejen s tělem, ale i s{m se sebou a s partnerkou. P{rové tancov{ní je mnohdy n{ročnější psychicky než fyzicky. Ti, kdo tancují, dobře vědí, o čem mluvím. Stereotypy mě neberou. A to se o latině rozhodně říct ned{.
[email protected]
6. Setkala jsem se s n{zorem, že tancov{ní latinskoamerických tanců (popř. celé klasiky) je pro muže zženštělou z{bavou. Co ty na to? To z{leží na každém z n{s. Tancov{ní je přesně takové, jaké si ho uděl{me. Lze jím vyj{dřit spoustu věcí. Víc než v čemkoliv jiném se v něm odrazí naše pocity a n{lady. Jde jen o to, naučit se je spr{vně vyjadřovat. Někdo by mohl říct, že tohle už hraničí s talentem. Ale vždyť každý z n{s něco prožív{, tak proč by to nemělo jít. Jsou to však hodiny a hodiny tréninku. 7. Chtěl by ses tancov{ním živit? Těžko soudit. Celé tancov{ní je teprve v plenk{ch a uvidí se, kam se n{m to společně s mojí partnerkou podaří dot{hnout! 8. M{te se svojí partnerkou osobního trenéra? Tancov{ní bez trenéra??? No to by byla dobr{ komedie ... navíc by v{s to časem přestalo bavit. Takže jich m{me hned několik. Bez trenéra si prostě neškrtnete. Kateřina Trčkov{ OA4
MEZI NÁMI Školní rok už je zase v plném proudu a s ním přich{zí i časopis Občasník s rubrikou Mezi n{mi. V redakci jsme se dozvěděli, že p. uč. Jan Tihon str{vil nějaký čas v Nep{lu, tak jsme ho pož{dali, aby n{m zodpověděl p{r ot{zek. Proč zrovna Nep{l? Co hr{lo roli při výběru této destinace? Snad každý, kdo si jako kluk přečetl o horolezeckých výprav{ch a expedicích do nejvyššího pohoří světa, snil o tom, že jednou Himal{je navštíví. J{ jsem vždycky chodil po hor{ch – českých, slovenských nebo po Alp{ch. No a nyní nastal čas, abychom si spolu s mojí ženou sportovní a cestovatelské sny splnili. Jak{ místa jste navštívil?
Jaké
místo se V{m líbilo nejvíc? N{š sedmn{ctidenní pobyt byl rozdělen na trek v oblasti Everestu, d{le n{vštěvy buddhistických a hinduistických pam{tek v kr{lovských městech a pobyt v džungli (safari na slonech). V jaké nejvyšší nadmořské výšce jste se ocitl? Udělali jsme si trek do zn{mého kl{štera v Tengboče, který je ve výšce 3.900 m n.m.
[email protected]
Kde jste byl ubytov{n? Jaké byly celkově vaše „životní podmínky“? Na místní poměry jsme byli ubytov{ni velmi komfortně. V hor{ch v turistických ubytovn{ch tzv. lodžích, v Kathmandu a vnitrozemí v hotelích skoro vždy s teplou vodou a vlastním soci{lním zařízením. To je v Nep{lu skutečný luxus, s kterým jsme ani nepočítali. Je mentalita lidí v Nep{lu odlišn{ od mentality lidí Česku? To se ned{ vůbec srovn{vat. Je třeba si uvědomit, že Nep{l je jednou z nejchudších zemí světa. Bída, kterou uvidíte, a životní podmínky jsou pro Evropana zdrcující. Přesto jsou Nep{lci slušní, skromní, pracovití a vděční. Chtěl byste se v dalších letech do Nep{lu vr{tit? Naše představa je vr{tit se – pak bychom se soustředili pouze na trek v hor{ch. Po letošních zkušenostech bychom si snad troufli na přechody ve výšk{ch nad 5.000 m n.m. Uvidíme. Děkuji za rozhovor M. Špaček IT3 Pokud v{s napadají další ot{zky, napište je na naši adresu, my je r{di Ing. Tihonovi položíme a budeme v rozhovoru pokračovat. Podle našich zdrojů chyst{ Ing. Tihon o své cestě besedu, takže pokud to vyjde, m{me se na co těšit.
NAŠI MAZLJČCI V r{mci přípravy nového čísla Občasníku jsme přemýšleli o tom, s kým a na jaké téma vytvořit nějaký zajímavý rozhovor. Mezi ž{ky naší školy (a nejen v oboru veterin{rní prevence) je hodně chovatelů. Mají doma psy, kočky, ...., ale jsou mezi nimi i ti, jejichž mazlíčci jsou přinejmenším nestandardní. N{m se tedy otevřel prostor pro novou rubriku, ve které bychom v{s chtěli seznamovat s ž{ky-chovateli a jejich mazlíčky. Nejzajímavější n{m moment{lně připadal chov ž{kyně VP3 Moniky Kryštofové. A tady je s ní menší rozhovor: Jak{ zvířata chov{š a kolik jich m{š? Teď už doma chov{me přev{žně hady, celkem dost hadů. Nikdy jsem je všechny nepočítala :D Tipuji, že jich m{me tak přes 30, od užovek až po šestimetrové krajty. Dříve jsme měli i chameleony, agamy vousaté, sklípkany, krokodýly… A kde je m{te umístěny? M{me pro ně místnost ve sklepě, kde nikdy není méně než 32°C. Dříve, když jsme měli i krokodýly, byli hadi a krokodýli ubytov{ni ve speci{lní budově na zahradě. Tam jsem chodila už jako tříleté dítě. Jak dlouho už hady chov{te? Dlouho… Už přes 17 let.
[email protected]
A kdo tedy s chovem začal? S chovem hadů začal můj t{ta. Už odmala nosil domů každého brouka, co venku našel, a schov{val si je do zavařovaček a staral se o ně. Dnes už m{ svůj poměrně velký chov. Odjakživa je to jeho koníček a j{ jsem zřejmě po něm. Mají vaše zvířata nějaké zvl{štní n{roky, omezuje jejich chov nějakým způsobem vaši rodinu? Například kvůli nim nejezdím s rodiči na dovolenou. Vždy musí někdo zůstat doma, aby každý den udělal, co je potřeba, např. vyčistit je, vyměnit misku s vodou a případně chytit nějaké uprchlíky. Tohle m{ ve zvyku jedna krajta. Když t{ta odjede někam pryč, krajta uteče, obmot{ se kolem p{ky na vodu a vyplaví n{m tak celý sklep. Potom m{m celé odpoledne co na pr{ci. Jak často se jim věnuješ ty? Když jsem byla mal{, vedl t{ta kroužek akta – tera, kde se mohl kdokoliv učit chovat hady a učit se s nimi manipulovat. To ještě ale byli hadi na př{ní paní ředitelky na ZŠ v jedné budově a tam jsem tr{vila skoro každý den. Teď už kroužek nefunguje, hady m{me doma a tam občas t{tovi pom{h{m. Ale rozhodně už ne tak často jako dřív. A co se stalo s těmi krokodýly? Asi před 10 lety jsme je museli prodat. Zrušili n{m tu praseč{k a my jsme neměli šanci je ukrmit. Jak tedy krmíte hady? Dříve jsme pro ně chovali potkany, ale už to bylo moc pr{ce navíc a časově to bylo n{ročné, takže jsme vše nestíhali. Teď kupujeme krmení od soukromých chovatelů. Tich{ Petra, Fryaufov{ Kateřina, VP3 Monice děkujeme za rozhovor i fotografie. Pokud by v{s zajímaly další informace týkající se jejího chovu, napište na n{š e-mail
[email protected] a my rozhovor s Monikou rozšíříme. M{te-li tip na dalšího chovatele nestandardních, ale i standardních zvířat, pošlete n{m jej, r{di s ním uděl{me další rozhovor.
[email protected]
ANKETA Kouření Že kouření evidentně škodí zdraví, je všeobecně zn{mo. Zatímco v 19. století a zač{tkem století dvac{tého bylo považov{no za symbol určité společenské úrovně, v dnešní době se proti tomu zlozvyku vedou rozs{hlé kampaně. A proto jsou teď hodně aktu{lním tématem popelníky, které se objevily před školou. Kde se tam vzaly? Je to vůbec schv{leno? A znamenají snad zrušení z{kazu opouštět budovu školy během vyučov{ní? Pro odpovědi nejen na tyto ot{zky jsem navštívila pana ředitele Ing. Mgr. Vlacha (d{le jen pan ředitel). Byl to věčný boj, lidé z bytovek si stěžovali na nepoř{dek pod okny. Volali jak do školy, tak pod{vali stížnosti městu, několikr{t zavolali i městskou policii, ale bohužel kouření cigaret je z{vislost a ž{ky to i přes různé tresty a postihy nikdy neodradilo. A tak se pan ředitel rozhodl řešit tento problém jiným způsobem. Pož{dal město o povolení postavit popelníky a vyčlenit pro kuř{ky jedno místo. Pan starosta souhlasil pod podmínkou, že tzv. kuř{rna nebude omezovat prostor proch{zejícím a bude se udržovat v čistotě. Většina studentů pochopila, že si teď bude moci jít zap{lit kdykoli se zachce. To je však omyl. Místo je vyhrazené pro kouření, ale pouze před a po vyučov{ní! Výjimkou jsou studenti VOŠ, kteří za sebe zodpovídají sami. A co se týče samotného odch{zení během polední pauzy – moment{lně jsou rozjednané propustky, na kterých by každý z{konný z{stupce svým podpisem potvrdil, že během té doby přebír{ za svého potomka zodpovědnost. Takže uvidíme, jestli n{m to vedení školy odsouhlasí, nebo zůstane u starého z{kazu.
Anketa K tématu kouření jsem vypracovala také anketu. Mé ot{zky zodpovědělo 91 ž{ků (79 dívek a 12 hochů) ze tříd HT1, HT2, HT3, OA4, IE4 a IT2 ve věkovém rozmezí 15 – 20 let. 1) Kuř{k / nekuř{k? kuř{ků – 34 (z pouze 12 zletilých) nekuř{ků – 57 2) Pro nekuř{ky: zkoušeli jste to někdy? Ano – 46 Ne – 11 3) Pro kuř{ky: Od kolika let kouříte? Nejvíce lidí začalo kouřit v rozmezí 14 až 16 let. (25) Nejpřekvapivější odpověď: od 6 let 4) Pro kuř{ky: Kolik cigaret denně vykouříte? Kouřím jen příležitostně (nejčastěji o víkendech): 8 studentů Méně než 5 cigaret denně: 10 studentů 5 cigaret denně: 7 studentů Více jak 5 cigaret denně: 9 studentů (z toho 2 vykouří více jak krabičku denně)
[email protected]
5) Pro kuř{ky: Jak financujete cigarety? Brig{da: 14 studentů Kapesné: 9 studentů Rodiče: 5 studentů Kamar{di: 6 studentů 6) Pro všechny: Co řík{te na popelníky před školou? Líbí se mi: 68 studentů Nelíbí se mi: 8 studentů Nijak se nevyj{dřili: 15 studentů 7) Je něco, co byste chtěli na z{věr říct? (vybrala jsem jen p{r zajímavých koment{řů) „Jsem nekuř{k, ale v{žně r{da bych chtěla moci opouštět budovu školy během obědové pauzy.“ „Jsem silný kuř{k a nelíbí se mi, když jsem plnoletý, že nemůžu o přest{vce ven si jít zap{lit.“ „Nech{pu, jak můžou být před školou popelníky, přijde mi to fakt uhozené, nevkusné a nemají tam podle mě co dělat!“ „Nekouřím, ale hrozně r{da bych se šla o obědovce projít, třeba na zmrzlinu.“ „Kouřím a bydlím hned u školy a chtěla bych chodit na jídlo domů a pak si zap{lit, myslelo by se mi potom o dost lépe.“ „Ty popelníky jsou fakt cool!“ „Jsem kuř{k, ale nelíbí se mi kouřit před školou! Zap{lím si radši po cestě mezi bytovkami.“ „I když kouření úplně nesn{ším, jsem doopravdy r{da, že se před školou objevily popelníky a není tam tolik vajglů po zemi, jak býv{valo. Těm, co i přesto hodí nedopalek na zem bych dala pozn{mku a za trest to celé poklidit!“ „Kouřím a doopravdy oceňuji, že jsou před školou nové popelníky, díky kterým je tam určitě větší poř{dek, za to děkuji novému vedení!“ Tímto všem děkuji za jejich odpovědi a čas, který mi věnovali! Lea Nečasov{, HT3
ROZHOVOR S PANEM ŘEDITELEM V tomto čísle Občasníku jsem si pro v{s připravil rozhovor s panem ředitelem Ing. Mgr. Pavlem Vlachem, který mi odpověděl na několik našich ot{zek. Kde jste studoval? Studoval jsem na Gymn{ziu v Boskovicích, poté jsem studoval Pedagogickou fakultu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně (dnešní Masarykova univerzita; pozn. redakce) a poté jsem začal studovat Provozní ekonomickou fakultu Mendelovy univerzity, kterou jsem studoval při zaměstn{ní.
[email protected]
Co považujete za největší úspěch v době působení na naší škole? Z mého pohledu jsem tady změnil velmi m{lo, řekl bych, že dokonce skoro nic, protože, upřímně řečeno, ve chvíli, kdy jsem musel napsat koncepci rozvoje této školy do výběrového řízení, viděl jsem tuto školu v podstatě jen zvenku. Zevnitř jen v omezené míře, protože jsem tu učil dvě hodiny týdně. Takže člověk projde a odejde. Školu jsem viděl tzv. z rychlíku. A některé věci mne už tehdy zar{žely, vadily nebo jsem přemýšlel o tom, že j{ bych je udělal jinak. A všechny tyto věci jsem do koncepce napsal. Pak jsem přišel sem a zjistil jsem, že celý květen a červen jsem nedělal nic jiného, než že jsem podepisoval maturitní vysvědčení, z{věrečné zkoušky, absolutoria aj. Dělal jsem tu dva měsíce úředničinu a neměl jsem čas se podívat do třídy. To bylo pro mě doslova zděšení. Poř{d jsem přesvědčen, že škola je o tom, aby vychov{vala a vzděl{vala. A ze mě se stal úředník. Naštěstí v říjnu, když zmizel průvodní n{por, začnu snad mít čas se do těch tříd podívat. M{te v pl{nu se pravidelně stýkat se školním parlamentem? Samozřejmě, předsedkyně parlamentu střední školy tu byla shodou okolností dnes r{no a domluvili jsme se na pravidelných schůzk{ch do konce tohoto roku s tím, že vyhodnotíme, do jaké míry se podařilo či nepodařilo realizovat n{mitky, které školní parlament vznesl. Dozvěděl jsem se od studentů, že kapacita školní jídelny je mal{, což samozřejmě všichni víme, a studenti podali n{vrh na postavení nové. Bohužel miliony na rozšíření jídelny n{m nikdo neposkytne. Mohu říct pouze ano, m{te pravdu, ale zatím s tím nemohu nic udělat. Stejně tak m{m v pl{nu pravideln{ setk{ní i se studenty VOŠ, ale nejdřív se musím domluvit s jejich tříčlenným výborem na nějakém pl{nu. Co byste vzk{zal studentům naší školy? Mým úkolem je vytvořit podmínky pro vaše vzděl{v{ní a j{ uděl{m všechno pro to, abych je vytvořil. Vaším úkolem je se vzděl{vat a vy byste měli udělat všechno pro to, abyste byli co nejchytřejší a nejvzdělanější. A až po čtyřech letech přijdete k maturitě, přeji si, abyste ji udělali s úsměvem a nemuseli tomu věnovat zbytečně moc úsilí na poslední chvíli. Děkuji za rozhovor M. Špaček IT3
[email protected]
