Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace
Šablona 09 VY 32 INOVACE 0115 0309
VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy
Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632
Číslo projektu
CZ.1.07/1.5.00/34.1076
Název projektu
Pro vzdělanější Šluknovsko
Číslo a název šablony
III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Autor
0115 Mgr. Gabriela Synková
Tematická oblast
Ekologie – ekologie populace
Číslo a název materiálu
VY_32_INOVACE_115_0309
Anotace
Populace, vlastnosti populace a jejich vzájemné vztahy
Vytvořeno
Květen 2013
Určeno pro
Biologie, studijní obory 3. a 4. ročník
Přílohy
Bez příloh
EKOLOGIE POPULACE Mgr. Gabriela Synková
Populace – soubor jedinců rostoucích a žijících na jednom stanovišti v určitém čase - může být různě veliká a její velikost se časem mění (kolísá)
Příčinou kolísavosti je: a) Natalita (množivost) – tvorba a narození nových jedinců b) Mortalita (úhyn) – vlivem nepříznivých podmínek prostředí, množstvím býložravců a masožravců, nemocí….
Významné vlastnosti populace: a) Hustota populace –udává počet jedinců nebo hmotnost biomasy (hmotnost jedinců populace) na určitou jednotku plochy nebo objemu b) Struktura populace – je dána rozmístěním jedinců a může být: pravidelná (vzniká u jedinců s ostrou konkurencí) náhodná (je vzácné) v seskupeních (je nejčastější-převládá tendence, aby potomstvo zůstalo v blízkosti matečné rostliny nebo matky) U populace dále rozlišujeme strukturu věkovou (např. populace s převahou starších jedinců) a strukturu sexuální (poměr počtu samčích a samičích jedinců)
Vzájemné vztahy (interakce) mezi populacemi můžeme posuzovat z hlediska, jak se tyto interakce projevují na růstu a vývoji zúčastněných organismů.
Rozlišujeme interakce: a) Negativní (mezi ně patří konkurence, parazitismus) b) Kladné (mutualismus) – vzájemný vztah dvou spolu žijících druhů je výhodný pro jejich růst a vývoj (např symbióza,mykorrhiza, vztah nitrogenních bakterií a kořenů,..) c) Epifytismus –jedna rostlina roste na druhé bez jakéhokoliv vztahu k ní
• Konkurence mezidruhová – působí mezi populacemi dvou nebo více druhů. Uplatňuje se stejnými nároky na kvalitu a kvantitu živin. • Konkurence vnitrodruhová – redukuje hustotu jedinců v populaci. Z populace bývají eliminováni nejslabší jedinci. • Alelopatie – vzájemný vztah mezi dvěma populacemi, kdy jedna z nich je ovlivňována chemickými látkami (bakteriální toxiny, antibiotika, silice, fenoly, alkaloidy,..), vylučovanými druhou populací. Většinou tyto látky působí na druhou populaci inhibičně. • Poloparatismus – vyskytuje se u zelených rostlin schopných fotosyntézy, které vodu s rozpuštěnými živinami přijímají z těla hostitele (jmelí, světlík, ochmet).
•
Parazitismus – je častý u bakterií, plísní a hub. Parazité z těla hostitele získávájí všechny potřebné živiny. Účinné látky proti parazitům se nazývají fytoncidy (cibule, česnek, lopuch).
•
Symbióza – vzájemné soužití jedinců.
•
Vztahy mezi rostlinami a živočichy se mohou projevovat: a) kladně – rostliny jsou tímto vztahem ve svém vývoji a růstu podporovány (např. opylování hmyzem, rozšiřování plodů a semen živočichy) b) negativně (spásáním, okusem, sešlapem zvěře) c) indiferentně (rostliny jsou úkrytem živočichů, umožňují ptákům stavění hnízd..)
Vliv člověka na rostlinné populace se začal uplatňovat v době, kdy se člověk stal pastevcem a zemědělcem – získával půdu na pěstování a pasení odlesňováním. Na nových, uměle vytvořených stanovištích se rozšířily plevelné druhy, okolo cest a na skládkách roste ruderální vegetace (lebeda, kopřiva, rdesno, vratič..). Rostliny rozšířené činností člověka se nazývají synantropní rostliny.
Kontrolní otázky: 1. Co je to populace? 2. Vysvětli svými slovy pojmy natalita a mortalita. 3. Co je to a jaká může být struktura populace. 4. Jaké vztahy mezi populacemi jste si zapamatovali a o co v nich jde? 5. Co zapříčinilo odlesňování? 6. Kde se vyskytuje ruderální vegetace?
Použitá literatura: JELÍNEK, J.: Biologie prokaryot, nižších a vyšších rostlin, hub. FIN Olomouc, 1993. ISBN 80-85572-33-8 KVASNIČKOVÁ, D.: Základy ekologie. SPN Praha, 1991. 87 stran. ISBN 80-04-25187-0
Všechny ostatní materiály a myšlenky, pokud není uvedeno jinak, jsou vlastním dílem autora a nejsou zcizena jinému autorovi.
