Vyhodnocení zpětné vazby od expertů pohybujících se v praxi dalšího vzdělávání

Vyhodnocení zpětné vazby od expertů pohybujících se v praxi dalšího vzdělávání

V Praze dne 31. 5. 2013 K. Hanousková, V. Chmel a kolektiv

Obsah Úvod ...................................................................................................................... 3 1.

Shrnutí hlavních zjištění ..................................................................................... 3

2.

Metody sběru a analýzy dat ................................................................................ 4

2.1.

Výběr a proces získání respondentů ............................................................... 4

2.2.

Sběr dat a jeho metoda ................................................................................ 5

2.3.

Metoda analýzy dat...................................................................................... 5

3.

Analýza dat....................................................................................................... 6

3.1.

Koordinace dalšího vzdělávání v kraji ............................................................. 6

3.2.

Slaďování nabídky dalšího vzdělávání s potřebami trhu práce ............................ 8

3.3.

Kvalita dalšího vzdělávání ........................................................................... 11

3.4.

Monitoring dalšího vzdělávání ..................................................................... 13

3.5.

Finanční stimulace poptávky a kariérové poradenství ..................................... 17

3.6.

Marketing ................................................................................................. 20

3.7.

Rozvoj dalšího vzdělávání a jeho ovlivňující faktory ....................................... 22

Příloha.................................................................................................................. 24

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 2 z 32

Úvod Studie „Vyhodnocení zpětné vazby od expertů pohybujících se v praxi dalšího vzdělávání“ je výsledkem šetření, které probíhalo jako součást projektu Koncepce dalšího vzdělávání. Toto šetření bylo realizováno plošně ve třinácti krajích České republiky mimo Prahu. Prostřednictvím vyškolených externích metodiků byly osloveny osoby z cílových skupin (státní správa, krajská samospráva, zaměstnavatelé, zaměstnavatelské organizace, vzdělávací instituce dalšího vzdělávání a lektoři dalšího vzdělávání). Externí metodici vybrali v těchto cílových skupinách osoby mající vliv na další vzdělávání a zaměstnanost v organizacích působících v regionu. S těmito osobami realizovali osobně jednotné strukturované rozhovory zaměřené na oblasti jednotlivých aktivit projektu a vědomosti o dalším vzdělávání. Všechny takto získané odpovědi byly následně vyhodnoceny experty a zpracovány do této studie.

1.

Shrnutí hlavních zjištění

Z první části výzkumu zabývajícího se koordinací dalšího vzdělávání vyplývá, že Rada pro rozvoj lidských zdrojů je většinou vnímána jako formální a neúčinná organizace. Zatímco vnímání stavu dalšího vzdělávání je obecně spíše dobré. Dotazovaní experti se jasně neshodují na instituci, která by podle nich měla další vzdělávání koordinovat. Podobné množství zastánců však získaly možnosti: (a) orgány krajské správy a samosprávy, (b) Národní ústav vzdělávání jako zástupce Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy a (c) Krajské pobočky Úřady práce ČR jako zástupce Ministerstva práce a sociálních věcí. Mezi různými navrženými modely koordinace vyčníval ten, v němž by se MŠMT ujalo koordinace dalšího vzdělávání a MPSV jeho metodické podpory. Vznik regionálních dohod mezi zainteresovanými partnery je obecně podporován. Avšak velký důraz je kladen na smysluplnost takovéhoto projektu. Regionální dohody by neměly být pouze další institucí, ale měly by produkovat kvalitní výstupy. Dotazovaní by uvítali produkty o budoucím vývoji kvalifikačních potřeb na trhu práce. Nejvíce by využili produkty týkající se priority dalšího vzdělávání v kraji a profesních a kvalifikačních trendů, přičemž podoba těchto informací by měla být nejlépe elektronická a přístupná online, případně ještě s tištěnou verzí pro veřejnost. Produkty by však měly být především aktuální. Většina expertů by jako formu hodnocení dalšího vzdělávání také uvítala rating vzdělávacích institucí, avšak za předpokladu, že bude objektivní se správnými, dobře nastavenými kritérii. Neexistuje shoda, kdo by měl takový rating udělovat. Shoda je však o tom, že by měl být objektivní. Experti navrhují různé instituce (zástupce zaměstnavatelů, ratingová agentura, atd.), část z nich si myslí, že by rating mohlo zpracovávat více institucí najednou. Rating by dotazovaní ve své práci „spíše použili“. Výjimku tvoří cílová skupina lektorů dalšího vzdělávání, kteří jeho použití preferují méně než ostatní. Nejčastěji by byl rating použit pro orientaci v nabídce, výběr dodavatele vzdělávacích služeb, popřípadě zaměstnavateli a veřejným sektorem k doporučení (např. konkrétního dodavatele) dalšího vzdělávání. Dále by byl využit institucemi dalšího vzdělávání a lektory k výběru partnera, vlastnímu zlepšení, získání informací o konkurenci nebo marketingovým účelům. Experti mají pocit, že nabídka webových stránek zabývajících se dalším vzděláváním je spíše nedostatečná, respektive tyto stránky spíše neznají, nebo nepoužívají. Pokud tyto stránky využívají, jde o stránky různých organizací. Stránky www.DVmonitor.cz nejsou příliš známé a jsou považovány spíše za neaktuální a obsahující z větší části obecné Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 3 z 32

informace. Dotazovaní kladli veliký důraz na aktuálnost a použitelnost informací. O využívání některých stránek s monitoringem dalšího vzdělávání však uvažuje velká část dotazovaných. Podle poloviny dotazovaných by měly být v kariérovém poradenství podporovány vzdělávací instituce. A opět podle zhruba poloviny dotazovaných by měly být finančně podporovány rekvalifikace jednotlivců pro nejvíce žádané profese v kraji. Experti však byli i pro další formy podpory. Pokud jsou experti proti podpoře nebo finančnímu stimulování, zdůvodňují to například neoprávněným ovlivňováním trhu a zvýhodňováním jedněch proti druhým. Marketingová podpora dalšího vzdělávání se dotazovaným zdá být spíše nedostatečná. Někteří si však myslí, že marketing dalšího vzdělávání je otázkou samotných vzdělávacích institucí. Kuchařka marketingu pro vzdělávací instituce není příliš známá ani používaná. Někteří o jejím využití však uvažují.

2.

Metody sběru a analýzy dat

2.1.

Výběr a proces získání respondentů

Dotazovanými byly osoby z předem definovaných cílových skupin, jejichž organizace nebo ony samy jsou aktéry v oblasti dalšího vzdělávání. Šetření bylo prováděno v jednotlivých krajích České republiky mimo kraj hl. města Prahy. Praha byla vyřazena z důvodu dotační podmínky, která neumožňuje realizaci programu s podporou evropských fondů v Praze. Oslovené cílové skupiny a jejich zastoupení (pro každý kraj): 1. 2. 3. 4.

Veřejný sektor – zástupci kraje a úřadů práce (5 dotázaných) Zaměstnavatelé a zaměstnavatelské organizace (10 dotázaných) Instituce dalšího vzdělávání (10 dotázaných) Lektoři dalšího vzdělávání (5 dotázaných)

Úkolem tazatelů bylo provést celkem 30 strukturovaných rozhovorů v každém kraji ve stanoveném počtu z každé cílové skupiny. Snahou bylo realizovat šetření mezi skupinami organizací, které mají vliv na organizaci dalšího vzdělávání, nebo se jich kvalita dalšího vzdělávání přímo dotýká. Počty dotázaných byly nastaveny tak, aby výsledky byly vypovídající za jednotlivé cílové skupiny. Pokud nebylo možno zajistit rozhovory v jednotlivých skupinách v přesném počtu, bylo možné je v malé míře nahradit osobami z jiné cílové skupiny. Ve výsledku se podařilo získat 57 strukturovaných rozhovorů za veřejný sektor, 129 za zaměstnavatele a zaměstnavatelské organizace, 119 za instituce dalšího vzdělávání a 55 za lektory dalšího vzdělávání. Tazatelé se před realizací rozhovorů v průběhu listopadu 2012 až ledna 2013 podrobně seznámili s problematikou dalšího vzdělávání z materiálů tvořených v průběhu projektu. Byli proškoleni na společných školeních v Praze dne 4. 12. 2012 a 29. 1. 2013 a při seminářích projektu Koncept dalšího vzdělávání realizovaných v jednotlivých krajích. Strukturované rozhovory byly realizovány v průběhu měsíců únor až duben 2013. Odpovědi respondentů tazatelé zaznamenávali do připravených formulářů. Následně formuláře zpracovali do elektronické podoby a průběžně odesílali k centrálnímu zpracování a vyhodnocení. Do data stanoveného pro odevzdání ke zpracování nebyly splněny počty rozhovorů ve dvou krajích. Ve Středočeském kraji bylo odevzdáno 23 rozhovorů z důvodu nemoci a následné změny tazatele. V Královéhradeckém kraji bylo odevzdáno tazatelem Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 4 z 32

z osobních důvodů pouze 11 rozhovorů. Z 390 naplánovaných strukturovaných rozhovorů se tedy podařilo sebrat 360, což je velmi dobrý výsledek. Pro ověření a doložení práce jednotlivých tazatelů je archivován originál první strany strukturovaných rozhovorů s identifikací respondentů, datem realizace strukturovaného rozhovoru a souhlasem s využitím získaných dat s podpisy respondentů. Namátkově byla u vybraných respondentů realizace rozhovorů telefonicky ověřena koordinátorem projektu.

2.2.

Sběr dat a jeho metoda

Šetření formou strukturovaných rozhovorů bylo zvoleno z důvodu potřeby zjištění přesných informací o současném stavu dalšího vzdělávání a získání pohledu na tuto problematiku s návrhy na organizování dalšího vzdělávání v budoucnosti. Strukturovaný rozhovor sestává z řady pečlivě formulovaných otázek, na něž mají jednotliví respondenti odpovědět. Respondentům jsou tak kladeny stejně formulované otázky a tím můžeme v analýze přehlížet situovanost rozhovoru. Data z takového interview se snadněji analyzují, protože jednotlivá témata se v rozhovoru lehce lokalizují.1 Strukturovaný rozhovor byl proveden s expertem na danou problematiku, proto bylo úkolem tazatele zachytit a analyzovat obsah a organizaci znalostí. Tazatel tedy neanalyzuje způsob vyjádření experta, ale zaměřuje se na obsah jeho projevu.2 Otázky kladené respondentům byly rozděleny do šesti okruhů. Tyto okruhy byly zvoleny tak, aby získané informace odpovídaly aktivitám zpracovávaným v projektu. Strukturovaný rozhovor obsahoval tyto okruhy: 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Koordinace dalšího vzdělávání v kraji Slaďování nabídky dalšího vzdělávání s potřebami trhu práce Kvalita dalšího vzdělávání Monitoring dalšího vzdělávání Finanční stimulace poptávky a kariérové poradenství Marketing

Okruhy otázek byly zaměřeny na ty oblasti, které byly v rámci projektu řešeny a na které se tímto šetřením měla získat zpětná vazba od osob pohybujících se v praxi a majících vztah k dalšímu vzdělávání. Poslední okruh „Marketing“ byl pouze pro osoby z cílových skupin „Instituce dalšího vzdělávání“ a „Lektoři dalšího vzdělávání“, protože se jedná o otázky marketingu dalšího vzdělávání právě pro vzdělávací agentury.

2.3.

Metoda analýzy dat

Kvalitativní vyhodnocení pomocí analytické indukce Metoda analytické indukce vychází z předpokladu, že výzkumník definuje tvrzení, které platí pro všechny případy. Postupně prochází v datech všechny argumenty. Jestliže zjistí, HENDL, J. 2008. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. Praha: Portál. s. 173 - 174 2 tamtéž s. 189 1


že se některé původnímu tvrzení vymykají, upraví na základě nich zjištění tak, aby opět platilo pro všechny případy. Cílem metody je využití všech negativních argumentů k propracování a zjemnění původně definovaného tvrzení.3 Kvantitativní vyhodnocení a prezentace dat Design výzkumu byl vytvořen tak, aby experti nejdříve zodpověděli uzavřenou otázku, ke které se však vzápětí dále vyjadřovali spontánně otevřenou odpovědí. Hlavní součástí výzkumu je právě vyhodnocení otevřených odpovědí expertů výše zmíněnou analytickou indukcí. Proto bylo kvantitativní vyhodnocení uzavřených otázek i vzhledem k jejich charakteru zaměřeno především na jednoduchá grafická zobrazení odpovědí.

3.

Analýza dat

3.1.

Koordinace dalšího vzdělávání v kraji

Jednou ze základních otázek dalšího vzdělávání a jeho rozvoje je koordinace. Tato otázka je důležitá pro většinu aktérů. Špatná koordinace dalšího vzdělávání s sebou nese některé negativní jevy, jejichž důsledkem může být neefektivní využívání zdrojů, včetně veřejných prostředků. Koordinace dalšího vzdělání je jednou z hlavních náplní činností Rad pro rozvoj lidských zdrojů (dále jen RRLZ), které působí téměř ve všech krajích (právě na krajské úrovni). Experti v rámci výzkumu vyjadřovali své postoje k fungování dalšího vzdělávání i k fungování RRLZ ve svém kraji. Celkově lze výsledky shrnout tak, že podle dotazovaných expertů další vzdělávání spíše funguje, zatímco RRLZ nikoli. Z výsledků šetření vyplývá, že i povědomí o existenci a činnosti RRLZ není rozšířeno mezi všemi aktéry, na něž by RRLZ měla mít nebo má svou činností vliv. Třetina dotazovaných expertů u otázky na fungování dalšího vzdělávání a RRLZ vybrala odpověď „nevím / neumím posoudit“. Většina z nich posléze v rozhovoru řekla, že neví, co RRLZ je. Přičemž tuto odpověď vybrala téměř polovina dotazovaných zástupců zaměstanvatelů a lektorů. Od těch, kdo RRLZ znají, zazněly negativní názory na její fungování napříč téměř všemi kraji. Dotazovaní experti v Karlovarském kraji Radu vnímají jako formální organizaci s omezenými kompetencemi a také v Libereckém kraji dotazovaní označili radu pouze za formální uskupení. Dále v Královehradeckém, Plzeňském, Jihočeském kraji a Kraji Vysočina zazněla na RRLZ různá kritika. V Jihočeském a Moravskoslezském kraji někteří dotazovaní nevěděli, zda je RRLZ ustavena. V rámci Moravskoslezského kraje byl několikrát zmíněn Moravskoslezský pakt zaměstnanosti, který RRLZ podle názoru dotazovaných nahrazuje. Na druhou stranu některé spokojené ohlasy na RRLZ zazněly například v Jihomoravském kraji. Také někteří zástupci zaměstanvatelů v Jihočeském kraji tvrdí, že je třeba RRLZ, která byla dobrou platformou a která přestala po roce 2012 fungovat, znovu aktivovat. Napříč všemi kraji je však povědomí o RRLZ nízké a její obraz je obecně špatný. Experti byli dotázáni, kdo by měl podle jejich názoru další vzdělávání koordinovat. Na výběr dostali následující možnosti a mezi nimi mohli volit i několik odpovědí zároveň: „orgány krajské správy a samosprávy“ (obecně), „Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy prostřednictvím Národního ústavu pro vzdělávání“, „Ministerstvo práce a sociálních věcí prostřednictvím Fondu dalšího vzdělávání“ a „Ministerstvo práce a sociálních věcí prostřednictvím Krajské pobočky Úřadu práce ČR“. Dotazovaní mohli v této otázce jmenovat i jiný orgán nebo instituci, která by podle nich měla koordinovat další vzdělávání, nebo vybrat možnost, že podle jejich názoru není koordinace potřebná. 3

tamtéž s. 236 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 6 z 32

Nelze říci, že by se dotazovaní jednoznačně shodli na jedné z možností. Nejvíce z nich by svěřilo koordinaci dalšího vzdělávání orgánům krajské správy a samosprávy, nebo Národnímu ústavu pro vzdělávání (zástupce MŠMT), případně Krajským pobočkám Úřadu práce (zástupce MPSV) (viz graf). Téměř polovina dotázaných zástupců zaměstanvatelů si myslí, že by to mohly být i Krajské pobočky Úřadů práce, kdo by měl vzdělávání koordinovat, zatímco více než polovina lektorů vybrala k tomuto úkolu Národní ústav vzdělávání.

Kdo by měl koordinovat a metodicky podporovat DV Orgány krajské správy a samosprávy

35%

MŠMT prostřednictvím NUV

36%

MPSV prostřednictvím FDV

19%

MPSV prostřednictvím KP UP ČR

37%

Jiný orgán/instituce

17%

Není potřeba koordinace ani metodická podpora N=351

5% 0%

10%

20%

30%

40%

Dotazovaní ze Středočeského, Královehradeckého, Karlovarského, Jihomoravského kraje a zejména Kraje Vysočina zmínili jako případného vhodného koordinátora hospodářskou komoru. Někteří odkazovali na tuto praxi s tím, že takto funguje třeba v sousedním v Rakousku. V Královehradeckém kraji byly zmíněny školy (například učiliště) jakožto jeden z kandidátů na koordinátora dalšího vzdělávání. Častým tématem se v expertních rozhovorech stala otázka metodické podpory a samotné koordinace. Podle dotazovaných v Libereckém kraji jsou koordinace a metodická podpora v konfliktu. Model, který z některých rozhovorů obecně vystupuje, je koordinace pomocí MŠMT a metodická podpora pomocí MPSV, zejména skrze úřady práce. Dotazovaní kladli důraz na to, že koordinovat může MŠMT, ale metodika by měla vycházet z praxe. Například podle některých expertů z Moravskoslezského kraje by byla vhodná právě spolupráce MŠMT a úřadů práce. Ve Středočeském kraji dotazovaní zmínili také nutnost stavět koordinaci na výstupech z úřadů práce. Podle některých dotazovaných z Ústeckého kraje by mělo MPSV působit zejména metodicky. Ani v rámci krajů nebo cílových skupin však nedošlo ke shodě na jasné podobě koordinace. V rozhovorech také zazněly jak názory, které se přikláněly ke sdílení koordinace, tak i takové, které se přiklonily ke koordinaci ze strany pouze jednoho činitele. Koordinace dalšího vzdělávání se týká otázka vzniku regionálních dohod. Experti byli dotázáni, zda podporují vznik a realizaci regionálních dohod zaměřených na priority rozvoje dalšího vzdělávání na příslušné období mezi zainteresovanými partnery ve svém kraji. Z výsledků šetření vyplývá, že aktéři tyto dohody podporují jak v rámci cílových skupin, tak krajů. S výjimkou Středočeského kraje, kde téměř polovina dotázaných zvolila odpověď „nevím / není mi jasná jejich funkce“. U dotázaných expertů se nejvíce z nich pro podporu těchto rad vyjádřilo z oblasti veřejného sektoru, ale podora je napříč skupinami srovnatelná. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 7 z 32

Podpora vzniku regionálních dohod Porporuji

Nepodporuji

Nevím / není mi jasná jejich funkce

84%

Veřejný sektor Zaměstnavatelé a zaměstnavatelské organizace

73%

5%

69%

Instituce dalšího vzdělávání Lektoři dalšího zdělávání

72%

Total

73%

N=354 (56/127/118/53)

4% 13%

0%

20%

40%

12%

20%

8%

21%

7% 60%

22%

80%

20% 100%

Důvody aktérů pro podporu vzniku a realizace regionálních dohod jsou různé. Podle poporovatelů ze Středočeského kraje by taková koordinace mohla ušetřit peníze. Dotazovaní však obecně svoji podporu důrazně podmiňovali výstupy, které by takové dohody produkovaly. Chtěli vědět, co by bylo jejich výstupem, respektive zda by jejich existence byla smysluplná. Takto se vyjadřovali například dotazovaní v Plzeňském a Karlovarském kraji. Podpora takovýchto dohod byla často zdůvodňována tím, že by v jejich rámci mohli zaměstnavatelé a zaměstnaci zaměstnaci vyjádřit své potřeby (Moravskoslezský a Jihočeský kraj). Zástupci zaměstanavatelů a institucí dalšího vdělávání v Jihomoravském kraji svoji podporu doplňovali konstatováním, že v této oblasti již o vzájemnou spolupráci usilují. Také v Libereckém kraji instituce dalšího vzdělávání a zaměstanvatelé hovořili o vzájemné spolupráci, ale pouze za podmínky, jsou-li sezváni. Na druhou stranu bylo možné zaznamenat i vyloženě skeptické náhledy na vznik regionálních dohod. Především tehdy, když (v Olomouckém kraji) kraji část dotazovaných vyjádřila názor, že podobných institucí již existuje hodně, a když dotazovaní mnohokrát zmínili již fungující sektorové rady (Jihočeský a Pardubický kraj). Další problém dotazovaní viděli v nezájmu zainteresovaných stran (Ústecký, Pardubický Pardu kraj).

3.2.

Slaďování nabídky dalšího vzdělávání s potřebami trhu práce

Další zájem výzkumu se orientoval na otázku slaďování nabídky s potřebami trhu práce, konkrétně na informační produkty o těchto potřebách. potřebách. Produkty by se zaměřovaly na informace o tom, které profese budou v následujícím období žádány a které nikoli, na otázky vývoje jednotlivých sektorů apod. Dotazovaní se celkově ve valné většině (92%) shodli na tom, že by takové produkty uvítali. V rámci spontánních reakcí na tuto otázku dotazovaní dotazovaní svůj zájem potvrdili. Největší důraz byl kladen na informace o vývoji – například prognózy sektorů, vývoj kvalifikací (Ústecký, Pardubický, Královehradecký kraj) či vývoj potřebnosti jazyků (Liberecký kraj). Společně s důrazem na sledování vývoje je možné mo v odpovědích nalézt důraz na aktuálnost těchto produktů a informací (Olomoucký kraj). Někteří dotazovaní vidí též potenciální přínos ve statistikách (Pardubický kraj). Dotazovaní zmínili potřebu na tyto produkty a informace Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 8 z 32

navazovat v praxi. Například v Pardubickém kraji byl slyšet názor, že informačních produktů je již dost, ale nikdo na ně nenavazuje. Informace by podle dotazovaných měly být skutečně sladěny s trhem práce. Někteří však v této otázce vidí hlavní problém – jak zajistit, aby informace byly aktuální vzhledem k rychlým změnám na trhu práce způsobeným kupříkladu zánikem firem atd. Dotazovaní zmínili, že informace by měly být především stručné a také, že podobné informace již zajišťují například sektorové rady a v rámci Moravskoslezského kraje třeba již zmíněný Moravskoslezský pakt.

Uvítání informačních produktů

8% Ano Ne 92%

N=354

U další otázky měli dotazovaní vybrat, které produkty by využili ve své práci. Na výběr dostali několik možností: „profil sektoru“, „analýza vzdělávacího oboru“, „karty kvalifikací“, „priority dalšího vzdělávání v kraji“, „informační podpora pro změnu kvalifikace a profesní a kvalifikační trendy“. Zvolit přitom mohli i více možností. Mohli také jmenovat jiné produkty, které by ve své práci využili. Nejvíce dotazovaných zvolilo možnosti „priority dalšího vzdělávání v kraji“ a „profesní a kvalifikační trendy“, což navazuje i na odpovědi z minulé otázky zdůrazňující právě zmíněný vývoj. V dalších specifikacích svých odpovědí dotazovaní často zmiňovali, že čím více informací dostanou, tím lépe. Měli zájem o všechny nabízené produkty, které se v otázce objevily (Královehradecký, Středočeský a Moravskoslezský kraj). Informace by měly vycházet především z potřeb, které jsou důležité pro potřeby kraje (Pardubický, Jihočeský, Jihomoravský, Karlovarský kraj aj.) a pro jeho budoucí rozvoj (Jihomoravský a Jihočeský kraj). Dotazovaní opět vyzdvihovali potřebu propojit další vzdělávání, a tedy i informace o něm, s trhem práce nebo hospodářskou politikou.


Jaké informační produkty Profil sektoru

32%

Analýza vzdělávacího oboru

37%

Karty kvalifikací

26%

Priority dalšího vzdělávání v kraji

62%

Informační podpora pro změnu kvalifikace

25%

Profesní a kvalifikační trendy

62%

Jiné informační produkty N=320

5% 0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

Nejvíce se dotazovaní shodli na tom, že by tyto informace měly být v elektronické podobě a přístupné online (79 %). Dotazovaní mohli u této otázky zároveň volit ještě ze dvou dalších odpovědí: „elektronické“ a „tištěné“. Volbu online přístupných informací dotazovaní zdůvodňovali nejčastěji již zmíněnou potřebou aktuálnosti informací (Pardubický, Jihočeský, Moravskoslezský a Karlovarský kraj). Zmiňovali také praktickou stránku online podoby, která je přístupná odkudkoli a u které odpadají nevýhody pouze elektronické a tištěné verze jako je jejich ztráta nebo smazání (Olomoucký a Jihomoravský kraj). Dotazovaní často společně s online verzí jmenovali také tištěnou verzi, což zdůvodňovali potřebou přístupu informací pro všechny, tedy i pro širší veřejnost (Královehradecký, Pardubický, Karlovarský kraj a Vysočina).

Podoba produktů Elektronické, přístupné online

79%

Elektronické

23%

Tištěné

N=323

12%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%


3.3.

Kvalita dalšího alšího vzdělávání

Následující zkoumanou otázkou bylo hodnocení kvality dalšího vzdělávání dospělých. Jednou z možností ožností jak takové hodnocení realizovat je rating vzdělávacích institucí. Experti byli dotázáni, zda si myslí, že by rating vzdělávacích institucí byl přínosem. Odpovídat mohli nejprve na škále „ano ano“, „spíše ano“, „spíše ne“, „ne“.. Nejvíce dotazovaných své s odpovědi umístilo lo na škálu k hodnotám „ano“ a „spíše ano“,, přičemž mezi cílovými skupinami nevznikl žádný (statisticky) významný rozdíl. Dotazovaní však zmínili některé problematické otázky takového ratingu. Obávali se zejména jeho kritérií.. Hodnocení by b podle nich mělo být objektivní (Plzeňský, Moravskoslezský a Jihočeský kraj) s pečlivě zvolenou metodikou a jasnými měřitelnými kritérii (Středočeský, Jihočeský, Plzeňský a Karlovarský kraj). ). Kritéria by například neměla zvýhodňovat velké vzdělávací organizace organizace nebo by neměla být centrální, protože nelze dobře porovnávat vzdělávací instituce zaměřené na různé oblasti (Jihomoravský kraj). Další obavy spojené s otázkou ratingu se týkaly případného byrokratického byrokratick zatížení, které by mohl přinášet (Jihočeský kraj) kra nebo s případnou objektivností instituce, která by rating prováděla. Subjektivní hodnocení by mohlo trvale poškodit vzdělávací instituci (Moravskoslezský kraj)) a jako takový by rating neměl být podmínkou výběru, ale měl by být pouze informativní (Zlínský (Zlínský kraj). Problém ratingu spočívá dle některých dotazovaných také v tom, kdo by ho hradil. Malé instituce dalšího vzdělávání by si ho nemohly nemohl dovolit (Ústecký kraj). Jistá část dotazovaných rating zcela odmítala jako hru někoho, kdo se považuje za autoritu (Ústecký kraj), nebo protože by měl měřit něco, co je neměřitelné (Jihočeský ( kraj). Přínosy ratingu dotazovaní viděli hlavně v lepší orientaci a odstranění nekvalitního dalšího vzdělávání (Liberecký kraj). Dále dotazovaní zmiňovali, že by se hodnotit mělo mělo například za pomoci udělování hvězdiček. Do ratingu by se v případě jeho zavedení mělo zapojit co nejvíce institucí a měly by se hodnotit i střední, vyšší a vysoké školy.

Rating jako přínos 42%


48%

42%

7% 9%

32%

14% 6% Ano

38%

Instituce dalšího vzdělávání

37%

19% 7%

Spíše ano Spíše ne

Lektoři dalšího zdělávání

42%

Total

43%

N= 352 (57/126/117/52)

0%

20%

33%

35% 40%

60%

19% 6%

Ne

15% 7% 80%

100%

Dotazovaným byl nabídnut výčet institucí, které by tento rating mohly mohl případně provádět. Vybrat směli i několik možností: „Zástupce vzdělavatelů, např. asociace vzdělávacích Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 11 z 32

institucí“, „Zástupce zaměstnavatelů, např. Hospodářská komora“, „Představitel státní správy, např. Národní ústav pro vzdělávání“, „Nezávislá ratingová agentura“, „Jiný orgán nebo instituce“. Eventuálně mohli vybrat možnost „Nevím / neumím posoudit“. Nejvíce dotazovaných zvolilo možnost „zástupce zaměstnavatelů“ (42 %) a „nezávislá ratingová agentura“ (33 %). Dotazovaní se z velké části shodovali na tom, že by rating měl provádět někdo, kdo je objektivní a nezávislý. Mohla by to být Hospodářská komora (Královehradecký a Moravskoslezský kraj) nebo Národní ústav vzdělávání (Jihomoravský kraj). Rating by případně mohli dělat zástupci zaměstnavatelů jako Hospodářská komora ve spolupráci s MŠMT v zastoupení Národním ústavem vzdělávání (Jihomoravský kraj). Instituce pro rating by pokud možno měla mít vztah k praxi (Středočeský kraj). Vzdělávání by se mělo posuzovat na základě názoru zaměstnavatelů, kteří na rozdíl od zaměstnanců dokážou posoudit přínos dalšího vzdělávání (Pardubický kraj). Rozhodně by však rating měl být pro praxi využitelný (Jihočeský kraj). Jinou alternativou kombinace praxe a vzdělávání je spolupráce Hospodářské komory s lektory (Kraj Vysočina). Dotazovaní nabízeli různé možnosti kombinace jednotlivých institucí, případně kombinaci všech možných (Moravskoslezský kraj). Instituce by se případně měla vybrat podle kritérií ratingu (Plzeňský kraj). Jiní dotazovaní se jako k nezávislé instituci přikláněli spíše k ratingové agentuře, nebo byli pro vznik nové instituce. Oproti tomu další argumentovali tím, že podobných institucí již existuje mnoho (Olomoucký kraj). Někteří nejsou zastánci příliš rozsáhlého ratingu a volili by spíše obyčejný dotazník po ukončení vzdělávání. Když dotazovaní jmenovali jiné instituce k provádění ratingu, byly to například Česká školní inspekce nebo Asociace institucí vzdělávání dospělých.

Kdo by měl provádět rating Zástupce vzdělavatelů, např. asociace vzdělavcích institucí

14%

Zástupce zaměstnavatelů, např. Hospodářská komora

42%

Představitel státní správy, napr. Národní ústav pro vzdělávání

20%

Nezávislá ratingová agentura

33%

Jiný orgán/instituce

9%

Nevím/neumím posoudit N=345

13% 0%

5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 45%

Dotazovaným byla následně položena otázka, jestli by využili rating ve své práci. Vybrat mohli odpovědi „ano“, „spíše ano“, „spíše ne“ a „ne“. Většina respondentů opět vybrala hodnoty určitě ano a spíše ano. Avšak dotazovaní lektoři dalšího vzdělávání by rating spíše nevyužili. Hodnotu „spíše ne“ volili lektoři více než zaměstnavatelé, zaměstnavatelské organizace a instituce dalšího vzdělávání. Nejvíce by dotazovaní rating používali pro výběr dodavatele vzdělávacích služeb, nebo jako pomocné kritérium při tomto výběru pro zjištění kvality dodavatele. Lepší rating by se stal známkou kvality vzdělávací instituce a zpřehlednil by výběr dodavatelů vzdělávacích Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 12 z 32

služeb. Takto by rating využívali nejvíce zaměstnavatelé z a zaměstnavatelské organizace. Došlo by k identifikaci nekvalitních poskytovatelů dalšího vzdělávání. Dotazovaní z veřejného sektoru by zato rating využívali k doporučení vzdělávací instituce případně ve výběrových řízeních a veřejných zakázkách. zakázkách. Instituce dalšího vzdělávání by ho užívaly k posouzení konkurence, případně k vybrání subdodavatele nebo k vlastní evaluaci a zlepšování služeb a také k marketingovým účelům. Lektoři, kteří byli k ratingu nejskeptičtější, říkali, že by ho využívali také také jako vzdělávací instituce k vlastnímu zlepšení, případně k výběru partnerské vzdělávací instituce. Lektoři však v některých případech zmiňovali, že si vlastní hodnocení dělají sami po uskutečnění kurzu a že by rating nevyužili. Zmínky o využívání ratingu rating se napříč kraji v hrubých rysech nijak výrazně nelišily. Dotazovaní jako podmínku ratingu jmenovali opět jeho objektivnost (Jihomoravský kraj). Pokud dotazovaní řekli, že by rating nevyužívali, bylo to například u zaměstnavatelů proto, proto že nevyužívají další lší vzdělávání příliš často, a když už ho využijí, vzdělavatele si sami pečlivě vyberou (Moravskoslezský kraj). Zástupce Zástupce instituce dalšího vzdělávání z Ústeckého kraje zmínil také existující hodnocení ISO, které již funguje a od kterého by se nemělo ustupovat vat a měnit ho za jiný způsob.

Využití ratingu v činnosti instituce 36%


32%

40%

41%

16% 11%

16% 10%

35%

Spíše ano Spíše ne

21%

Lektoři dalšího zdělávání

28%

34%

Total

3.4.

18% 11%

Ano

Instituce dalšího vzdělávání

N=349 (55/125/116/53)

35%

0%

20%

36%

40%

13%

38%

60%

20%

80%

Ne

11%

100%

Monitoring dalšího alšího vzdělávání

Výzkum se v následující části zaměřoval na již realizovaný monitoring dalšího vzdělávání. Experti byli dotázáni, zda považují nabídku webových stránek týkajících se monitoringu dalšího vzdělávání za dostatečnou. Vybírali na škále: „dostatečná““, „spíše dostatečná“, „spíše nedostatečná“, „nedostatečná nedostatečná“, a také mohli zvolit odpověď „nevím /neumím posoudit“ nebo „žádné žádné neznám“. neznám . Více než polovina dotazovaných zvolila možnosti „nevím /neumím posoudit“ (37 %) a „žádné neznám“ (20 %). Ostatní si mysleli, že nabídka je „spíše nedostatečná“.


Nabídka webových stránek monitoringu DV Dostatečná

4%

Spíše dostatečná

13%

Spíše nedostatečná

17%

Nedostatečná

9%

Nevím / neumím posoudit

37%

Žádné neznám N=351

20% 0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

35%

40%

Z velké části se dotazovaní shodovali na tom, že takové stránky buď nejsou, není na nich dostatek informací (Středočeský, Jihočeský, Jihomoravský, Olomoucký, Moravskoslezský kraj a Kraj Vysočina). Nebo tvrdili, že mají špatnou propagaci (Královehradecký kraj a Kraj Vysočina). Někteří dotazovaní si myslí, že by takové stránky na webu pro rychlou orientaci být měly (Olomoucký kraj) a měly by přinést ucelený přehled (Karlovarský kraj a zaměstnavatelé). Experti, kteří různé webové stránky využívají, zmiňují, že informace jsou kusé a rozmístěné po různých webech (Karlovarský kraj). Někteří využívají například školský portál kraje (Pardubický kraj), stránky úřadu práce, hospodářské komory, kraje (Kraj Vysočina), Olomoucké univerzity, Národního ústavu pro vzdělávání, stránky UNIV4 (Ústecký kraj) apod. Dotazovaní se často ve vyhledávání informací spoléhají na sebe. Dotazovaní odpovídali na otázku, jak jsou podle nich pro zainteresované v jejich kraji využitelné stránky www.DVmonitor.cz, které se zabývají právě monitoringem dalšího vzdělávání. 62 % dotazovaných však tyto stránky neznalo a 17 % uvedlo odpověď „Nevím / neumím posoudit“. Jako „Dobře využitelné“ stránky ohodnotilo 9 % a „Spíše využitelné“ 10 % dotazovaných. Jen 2 % dotázaných hodnotily stránky jako „Nevyužitelné“. Nízká publicita stránek byla často zmiňována napříč mnoha kraji. V některých případech se experti v hodnocení stránek www.DVmonitor.cz shodovali v kritice nízké aktuálnosti dat (Olomoucký, Karlovarský, Jihočeský, Ústecký kraj). Někteří by stránky doplnili o oborové statistiky (Moravskoslezský kraj), jiným chybí konkrétní nabídky dalšího vzdělávání (Královéhradecký kraj). Někteří zaměstnavatelé stránky považují za nepotřebné (Jihočeský, Moravskoslezský kraj). Pochybnosti se objevili i nad využitelností stránek pro instituce dalšího vzdělávání (Pardubický kraj). Dotazovaní také zmínili, že data jsou příliš obecná (Jihočeský kraj) a že mohou vést ke špatným závěrům, protože v nich jsou zahrnuty pouze kurzy MŠMT (Moravskoslezský kraj). Na druhou stranu experti vyzdvihovali například přehlednost dat (Karlovarský kraj). Zmínili také, že stránky jsou užitečné a poskytují zajímavé informace (Pardubický kraj).

4 Uznávání výsledků neformálního vzdělávání a informálního učení v sítích škol poskytujících vzdělávací služby dospělým.


Využitelnost stránek www.DVmonitor.cz pro zainteresované v kraji Dobře využitelné

9%

Spíše využitelné

10%

Nevyužitelné

2%

Nevím / neumím posoudit

17%

Neznám tyto stránky N=330

62% 0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

Na otázku, zda a k čemu využívají stránky monitoringu dalšího vzdělávání, většina expertů (90 %) odpověděla, že stránky nevyužívá. Často to bylo proto, že experti žádné stránky neznali. Dotazovaní také mnohdy neměli pocit, že by takové informace potřebovali (Zlínský, Olomoucký, Jihomoravský, Pardubický kraj). Někteří dotazovaní zaměstnavatelé si nemysleli, že by stránky nabízely informace, které by je zajímaly (Pardubický kraj). Také zástupci lektorů řekli, že stránky nevyužívají, protože musí reagovat na aktuální poptávku a nabídku konkurence, zatímco na stránkách jsou informace neaktuální (Jihočeský kraj). Dotazovaní z veřejného sektoru v některých případech používají vlastní materiály, které sami připravují (Jihomoravský kraj). Pokud dotazovaní stránky využívali, bylo to právě například u zástupců veřejného sektoru kvůli orientaci v oboru (Ústecký kraj), nebo k porovnání s daty z EU (Moravskoslezský kraj). Experti využívají například stránky úřadů práce (Ústecký, Olomoucký kraj), ale také stránky Českého statistického úřadu, MŠMT nebo také hrnews.cz (Jihomoravský kraj).

Využití webových stránek monitoringu ve vlastní práci

10% Ano Ne

90% N=289


Na otázku, zda používají jiný produkt týkající se monitoringu dalšího vzdělávání než webové stránky, odpověděli dotazování ze třetiny kladně. Dále dotazovaní uváděli různé zdroje, které používají, včetně webových stránek. Dotazovaní využívají například přehledy Asociace institucí vzdělávání dospělých (Jihočeský kraj), zdroje MŠMT a Národního ústavu vzdělávání (Jihočeský, Plzeňský, Karlovarský, Ústecký, Moravskoslezský a Zlínský kraj), také zdroje Národní soustavy kvalifikací a Národní soustavy povolání (Jihomoravský, Moravskoslezský a Liberecký kraj), zdroje úřadu práce a Českého statistického úřadu (Královehradecký kraj), zdroje Svazu průmyslu a dopravy (Pardubický kraj), stránky eudat.cz, e-kariera.cz (Zlínský a Moravskoslezský kraj), kontakt s Hospodářskou komorou (Moravskoslezský a Pardubický kraj) atd. Mimo webové stránky dotazovaní používají brožury, letáky nebo denní tisk a dají i na osobní doporučení, případně na znalost partnerů. Dotazovaní, kteří řekli, že jiné zdroje nevyužívají, uvedli například, že vše je již na stránkách DVmonitor.cz (Jihočeský kraj), provádí vlastní monitoring (Moravskoslezský, Plzeňský a Jihočeský kraj) nebo že se v jejich oboru nedostává informací, eventuálně že takové informace nejsou potřeba.

Využijete jiné produkty

33%

Ano Ne

67%

N=348


V případě, že dotazovaní nevyužívají webové stránky dalšího vzdělávání (viz výše), byli dotázáni, zda o jejich využívání uvažují. Odpovídali na škále „určitě ano“, „spíše ano“, „spíše ne“ a „určitě ne“. Více než polovina z nich (62 %) uvedla, že o tom spíše a určitě uvažují. Někteří zdůrazňovali důležitost aktuálnosti a kompletnosti informací na takových stránkách (Plzeňský a Zlínský kraj). Data by dle dotazovaných měla být celkově spolehlivá a měla by být cílena na konkrétní trendy a obory (Moravskoslezský a Liberecký kraj). Důvody proč využívat takovéto stránky jsou hlavně v posílení informovanosti, získání lepšího přehledu o problematice a v orientaci mezi nabídkou dalšího vzdělávání (Jihočeský a Pardubický kraj). Jejich výhoda je v tom, že poskytují souhrnná data (Karlovarský kraj). Tyto informace by dotazovaní rádi využili jako podpůrný prostředek ke svým rozhodnutím (Ústecký kraj) a pro hledání nových lektorů nebo spolupracovníků (Královehradecký kraj). Ti, co stránky využívat spíše nebudou, řekli, že je buď nepotřebují a nevyužili by je pro práci (zaměstnavatelé), nebo že využívají vlastních zdrojů (instituce dalšího vzdělávání). Uvedli, že potřebují tištěné materiály (Kraj Vysočina) a jsou zvyklí na jiné zdroje (Karlovarský kraj), nebo pochybovali o tom, že stránky obsahují aktuální a objektivní informace (Plzeňský kraj).

Uvažujete o využívání stránek DV Určitě ano

11%

Spíše ano

51%

Spíše ne

36%

Určitě ne N=311

3.5.

3% 0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

Finanční stimulace poptávky a kariérové poradenství

Experti byli v další části výzkumu dotazováni na podporu kariérového poradenství. Nejdříve na jejich názor, jak by mělo být kariérové poradenství podporováno. Na výběr dostali několik možností: „podporovat vzdělávací instituce v poradenské činnosti“, „podporovat úřady práce v poradenské činnosti“, „podporovat nezávislé kariérové poradce“, mohli také říct, jak jinak by si podporu představovali, nebo vybrat možnost, že by se kariérové poradenství nemělo podporovat. Možností mohli vybrat více najednou. Z dotazovaných vybralo 51 % možnost „podporovat vzdělávací instituce v poradenské činnosti“. Na druhou stranu 43 % zvolilo možnost „podporovat v poradenské činnosti úřady práce“. Když se dotazovaní dále vyjadřovali k otázce, někteří zdůraznili právě potřebu podporu jasně definovat. V současnosti není podle některých dobrý přehled o tom, kdo by měl co podporovat (Plzeňský kraj). Dotazovaní lektoři dalšího vzdělávání zdůvodňovali podporu vzdělávacích institucí tím, že disponují školiteli i potřebnými prostory (Jihočeský kraj), nebo protože lidé by sami ze škol měli znát své silné a slabé stránky a podle toho se dále vzdělávat (Karlovarský kraj). Často se tímto způsobem vyjadřovali právě sami vzdělávací instituce a lektoři. Ti také zmiňovali, že by měli být Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 17 z 32

motivováni hlavně zaměstnavatelé, aby zlepšovali kvalifikaci svým zaměstnancům. Mimo jiné zde dotazovaní navázali na problematiku ratingu a navrhovali, že by mohli být podporováni lektoři a instituce s vysokým ratingem. Dotazovaní také zmínili, že by byla vhodná propojenost kraje a zaměstnavatelů, které by mohla zastupovat Hospodářská komora (Olomoucký, Ústecký a Královehradecký kraj). Dále dotazovaní navrhovali, že by poradenskými centry měly být přímo úřady práce. Objevil se však i jiný názor (Jihomoravský kraj), že by mělo jít o systémovou a provázanou podporu různých institucí. Podpora by měla proudit od krajů, státu, případně přes zástupce zaměstnavatelů atd. Podporu odmítali někteří dotazovaní například s poukazem na to, že kazí mechanismy trhu (Moravskoslezský kraj). Kdykoli je někdo podpořen, je podle nich zvýhodněn. Místo toho by MPSV a MŠMT mělo podporovat přímo poskytovatele vzdělávání (Olomoucký kraj). V rámci odmítání podpory se objevil i mírnější názor, kdy si dotazovaní nebyli jisti, zda je podpora nutná (Kraj Vysočina). Během rozhovorů zazněly i některé jiné návrhy, např. by se mohly pořádat týdny dalšího vzdělávání, kde by byla veřejnost informována o požadavcích trhu práce (Pardubický kraj).

Jak podporovat kariérové poradenství Podporovat vzdělávací instituce v poradenské činnosti

51%

Podporovat úřady práce v poradenské činnosti

43%

Podporovat nezávyslé kariérové poradce

19%

Jinak

10%

Neměly by podporovat N=351

11% 0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%


S otázkou podpory se pojí zejména otázka financování. Experti byli dotázáni, zda by mělo být finančně podporováno „vzdělávání zaměstnanců malých a středních firem“, „rekvalifikace jednotlivců pro nejvíce žádané profese v kraji“, nebo mohli sami říct, jak jinak by měla finanční podpora probíhat, nebo že by se nemělo finančně podporovat. Experti opět mohli vybrat více možností najednou. Dotazovaní byli nejvíce pro podporu jednotlivců pro nejvíce žádané profese v kraji (53 %), druhou možnost, podporu vzdělávání zaměstnanců malých a středních firem, však také dotazovaní volili (42 %).

Jakým způsobem finančně stimulovat Finančně podporovat vzdělávání zaměstannců malých a středních firem

42%

Finančné poporovat rekvalifikace jednotlivců pro nejvíce žádané profese v kraji

53%

Jinak

12%

Finančně by neměli stimulovat N=347

16%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

Experti měli možnost doplnit své odpovědi komentářem. K této otázce se komentáře mezi jednotlivými cílovými skupinami lišily. Experti zastupující veřejný sektor se domnívali, že by do finanční podpory neměli zasahovat a že ani kraje k tomu nemají potřebné finanční prostředky. Svou podporu dalšího vzdělávání vidí v podobě šíření informací (Karlovarský kraj), podpory krajské Hospodářské komory (Ústecký kraj) nebo provozováním školských zařízení a úřadů práce (Jihočeský a Pardubický kraj). Dotázaní zaměstnavatelé by podpořili jednotlivce v nejžádanějších oborech (Jihočeský, Pardubický a Kraj Vysočina). Upřednostňují cílenou podporu jednotlivcům před plošnou, která je z jejich hlediska méně efektivní než podpora cílená (Karlovarský kraj). Zástupci vzdělávacích organizací by podporovali jak jednotlivce (Středočeský kraj), tak celé firmy (Karlovarský kraj). Jednotlivcům by nabídli poukázky na další vzdělávání (Plzeňský a Moravskoslezský kraj) a zaměstnavatelům by poskytli např. úlevy na daních (Jihočeský kraj). Cena kurzů je pro zaměstnavatele i zaměstnance důležitým a rozhodujícím měřítkem, proto by zástupci vzdělávacích organizací cenu snížili pomocí státní nebo krajské finanční podpory (Pardubický, Jihomoravský a Kraj Vysočina). Lektoři ve svých odpovědích zmiňovali úřady práce, které podporují jednotlivce v zapojení na dalším vzdělávání (Plzeňský a Ústecký kraj). Na rozdíl od zástupců vzdělávacích organizací se domnívají, že další vzdělávání by si měly firmy financovat samy. Firmy si tím zajišťují vlastní konkurenceschopnost. Proto by experti podporovali pouze nezaměstnané, aby měli možnost se zapojit na trh práce (Ústecký, Liberecký a Olomoucký kraj).


3.6.

Marketing

Poslední část strukturovaných rozhovorů se zaměřovala na marketing dalšího vzdělávání. Dotazovaným byla položena otázka, zda si myslí, že další vzdělávání dospělých má u nich v kraji dostatečnou marketingovou podporu. Odpovídali na škále: „ano“, „spíše ano“, „spíše ne“, „ne“. Mohli také zvolit odpověď „nevím / neumím posoudit“. Pouze 16 % dotazovaných si myslí, že marketingová podpora je dostatečná. Někteří dotazovaní si myslí, že je marketing dalšího vzdělávání věcí vzdělávacích institucí (Kraj Vysočina), případně by ve školách měli být lidé vzděláváni k tomu, aby si potřebnost dalšího vzdělávání uvědomovali sami (Moravskoslezský kraj). Zástupci institucí dalšího vzdělávání skutečně někdy zmiňovali to, že mají vlastní marketing (Plzeňský a Jihomoravský kraj). Další dotazovaní tvrdili, že se jisté kroky v marketingu dalšího vzdělávání uskutečňují (Jihomoravský kraj) nebo že by další vzdělávání měly propagovat úřady práce v době vysoké nezaměstnanosti (Moravskoslezský kraj). Někteří respondenti se s marketingem dalšího vzdělávání vůbec nesetkali (Středočeský, Královehradecký a Olomoucký kraj). Komentovali malou publicitu dalšího vzdělávání (Jihočeský kraj) a nedostatek informací mezi veřejností (Středočeský a Karlovarský kraj). Další z nich mají dojem, že marketing není vůbec realizován (Ústecký kraj). Podle jiných se nabídka může zdát dostatečná pro někoho, kdo se v problematice pohybuje, ale pro laiky je nedostatečná (Olomoucký kraj). Jiní dotazovaní vidí problém v samotné koncepci financování marketingové podpory, která podle nich chybí (Pardubický kraj). Marketingová podpora je celkově vnímaná jako neucelená a roztříštěná. Dotazovaní například získávají nahodilé informace od úřadů práce, hospodářské komory nebo z projektu UNIV (Kraj Vysočina).

Má další vzdělávání dostatečnou marketingovou podporu Ano

3%

Spíše ano

13%

Spíše ne

44%

Ne

19%

Nevím / neumím posoudit N=352

22% 0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

35%

40%

45%

50%

S marketingovou podporou dalšího vzdělávání je spojená i „Kuchařka marketingu pro vzdělávací instituce“ s navazujícím e-learningovým programem. Experti byli dotázáni, zda se s touto Kuchařkou někdy setkali. 85 % z nich uvedlo, že nikoli. Pokud Kuchařku dotazovaní znali, setkali se s ní na různých místech. Dotazovaní ji znali díky Hospodářské komoře (Ústecký, Olomoucký a Moravskoslezský kraj) a projektu UNIV. O Kuchařce se dotazovaní dozvěděli například i během svého studia MBA nebo z televize. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 20 z 32

Setkali se s kuchařkou

15% Ano Ne

85%

N=352

Poslední dvě otázky v strukturovaném rozhovoru byly směřované pouze na zástupce vzdělávacích organizací a na lektory. Cílem devatenácté otázky bylo zjištění využitelnosti „Kuchařky marketingu pro vzdělávací instituce“ a jejího navazujícího e-learningového programu. Respondenti v 70 % případů tento produkt neznali, proto ani v komentářích nemohli zhodnotit její pozitivní a negativní stránky. Po zodpovězení otázky byli experti tazatelem s Kuchařkou marketingu pro vzdělávací instituce seznámeni a někteří z nich poté doplnili svůj komentář. Produkt by podle jejich slov „mohl být“ užitečný, ale museli by mít více času na seznámení. Pokud by nevyužívali přímo tento produkt, mohli by v něm najít inspiraci pro vlastní e-learningové programy.

Využitelnost Kuchařky marketingu pro vzdělávací instituce a navyzujícího e-learningu Určitě ano

10%

Spíše ano

11%

Spíše ne

5%

Určitě ne

4%

Nevím / ještě jsem se neseznámil N=149

70% 0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

Následující otázka mezi zástupci vzdělávacích organizací a lektory zjišťovala, zda tyto produkty („Kuchařku marketingu pro vzdělávací instituce“ a navazující e-learningový Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 21 z 32

program) využívají ve vlastní práci. Respondenti v 59 % případů produkt neznali a ti, kteří byli s produktem seznámeni v průběhu rozhovoru, odpovídali: „Ne, ale uvažuji o tom“ nebo „Ne a neuvažuji o tom“. Komentáře se vyskytovaly stejné jako u předchozí otázky. Experti hodnotili produkt slovy „mohl by být užitečný“ k jejich práci nebo by využili produkt k úpravě svých vlastních e-learningových programů.

Využití produktů k práci Ano

10%

Ne, ale uvažuji o tom

20%

Ne a neuvažuji o tom

11%

Nevím, ješte jsem se neseznámil

N=148

3.7.

59%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

Rozvoj dalšího vzdělávání a jeho ovlivňující faktory

V posledních otázce byli experti požádáni o tři závěrečné věty, kterými měli zodpovědět: jakým směrem by se podle jejich názoru další vzdělávání dospělých mělo ubírat, co mu škodí a co by jeho rozvoji do budoucna pomohlo. Odpovědi na všechny tři otázky byly vzájemně propojené. Definovaný směr dalšího vzdělávání podle respondentů úzce souvisí s tím, co by do budoucna pomohlo jeho rozvoji, což se v mnoha případech rovnalo odstranění současných problémů. Hlavní směr dalšího vzdělání by se měl ubírat k naplnění potřeb trhu práce. Ve všech krajích se respondenti shodli, že by se měly prohloubit znalosti o trhu práce. Měly by být vytvořeny kvalitní analýzy a jimi se v organizaci dalšího vzdělávání řídit. Podle odpovědí je potřeba zacílit na firmy a jejich potřeby. Podporovány by měly být obory, které jsou zaměstnavateli žádány a na trhu práce nedostatečně zastoupeny (např. technické obory). Dotazovaní ale také očekávají aktivnější přístup zaměstnavatelů, kteří by měli rozvoj dalšího vzdělávání podporovat. Zapojení zaměstnavatelů si představují v navázání spolupráce se školami nebo vzdělávacími organizacemi. Zaručila by se tak adekvátní nabídka vzdělávacích kurzů a jejich absolvování by účastníkovi přineslo lepší uplatnitelnost na trhu práce. Zájem by měl přijít i ze strany samotných účastníků dalšího vzdělávání. Podle některých respondentů by mělo dojít k sebeuvědomění si nutnosti rozvíjení vlastních znalostí a dovedností (Středočeský, Karlovarský, Královéhradecký a Pardubický kraj). Samotné vzdělání by mělo získat zpět na své hodnotě, proto by se již předškolním dětem měla zdůrazňovat potřeba vzdělávání (Jihočeský a Královéhradecký kraj). Celoživotní učení by se v budoucnu mělo stát přirozenou součástí života (Karlovarský a Jihomoravský kraj).


Experti ve Středočeském a Pardubickém kraji by další vzdělávání v budoucnu směřovali pouze na ty, kteří o něj mají opravdu zájem. Jako důležité se dle odpovědí jeví rozšíření nabídky rekvalifikačních kurzů, které nabízí úřad práce (Středočeský a Karlovarský kraj). Úřad práce je nejlépe informovaný o pracovních pozicích, které jsou ze strany zaměstnavatelů nabízeny. Proto by také měl lépe informovat veřejnost a podílet se na poradenské činnosti (Středočeský a Ústecký kraj). V neposlední řadě by bylo vhodné se inspirovat zahraničními zavedenými systémy dalšího vzdělávání (Středočeský a Jihomoravský kraj) a do budoucna by se měl začít využívat nastavený systém Národní soustavy kvalifikací a Národní soustava povolání (Jihočeský, Ústecký a Kraj Vysočina). Ve všech krajích se dotazovaní shodnou na potřebnosti nastavení systému dalšího vzdělávání, který by měl být legislativně ukotven. Rozvoji dalšího vzdělávání by nejvíce pomohlo zvýšení zájmu o vzdělávací kurzy. Respondenti vnímají nezájem, jak ze strany zaměstnavatelů, tak ze strany samotných účastníků. Tento problém by experti řešili motivačními prostředky, nejčastěji by volili motivaci skrze finanční ohodnocení. Podle některých dotázaných expertů by účastníci vzdělávacích kurzů měli mít garantováno zvýšení mzdy, pracovní povýšení nebo jednorázové finanční ohodnocení. I zaměstnavatelé by podle dotazovaných měli být finančně motivovaní, například příspěvky od státu na školení zaměstnanců nebo v podobě úlevy na daních. Finanční podpora by měla být poskytována na všechny formy vzdělávání. A měli by být podporování všichni, kteří se podílejí na rozvoji dalšího vzdělávání (Karlovarský kraj). K rozvoji dalšího vzdělávání je dle odpovědí (nezávisle na kraji nebo cílové skupině) potřebné zajistit kvalitu vzdělávacích kurzů a lektorů. Kontrola kvality by měla být prováděna pravidelně (např. pomocí ratingu). Především cílové skupiny „vzdělávací organizace“ a „lektoři dalšího vzdělávání“ upozorňují na nekvalitní vzdělávací kurzy za nízké ceny. Podle nich právě tato zkušenost s neprofesionálně vedeným kurzem odrazuje mnohé od další účasti na dalším vzdělávání. Proto je důležité šířit informace o dalším vzdělávání a jeho přínosu, aby mezi širokou veřejností došlo k zvýšení zájmu. Celkově by respondenti doporučovali zvýšení propagace skrze osobní kontakt, časopisy, informační letáky nebo plakáty, televizní reklamy a workshopy. Další zmíněnou pomocí k rozvoji dalšího vzdělávání je snížení administrativní náročnosti (Plzeňský kraj) a využívání peněz z Evropských fondů na rozvoj dalšího vzdělávání (Plzeňský a Liberecký kraj). Podle expertů nejvíce škodí dalšímu vzdělávání jeho roztříštěnost a nekoordinovanost. Zmiňují velké a nepřehledné množství institucí, které na něm participují. Druhým důležitým faktorem jsou výběrová řízení vzdělávacích kurzů postavená na ceně bez ohledu na kvalitu. Tento faktor zmiňovali ve svých odpovědích především experti z cílové skupiny „vzdělávací organizace“ a „lektoři dalšího vzdělávání“. Ale i ostatní respondenti si uvědomují konkurenční souboj, který nutí vzdělávací firmy snižovat ceny na úkor kvality (Karlovarský, Liberecký a Pardubický kraj). Plzeňský kraj ještě doplňuje informaci o pokřivení konkurenčního prostředí evropskými projekty, které nabídly vzdělávací kurzy zcela zdarma. Dále dalšímu vzdělávání škodí nezájem a nedůvěra lidí k vzdělávacím kurzům, které jsou způsobeny jejich zkušeností s nekvalitními školeními nebo školiteli. Finanční a časová náročnost je dalším faktorem, který snižuje účast na dalším vzdělávání (Pardubický a Kraj Vysočina). Problém respondenti spatřují také v nedostatku financí a chybějících informacích (aktuální analýzy o stavu a potřebách). Podle odpovědí na rozvoj dalšího vzdělávání negativně dopadá také současná ekonomická, politická a společenská situace (Středočeský kraj, Olomoucký kraj).


Příloha

Strukturovaný rozhovor – Koncept dalšího vzdělávání

Kraj:

Cílová skupina:

Dotazovaný: Jméno: …………………………………………………………………………………………… Pozice: ………………………………………………………………………………………….. Společnost/instituce:………………………………………………………………………………………….. Kontakt (email/tel.): …………………………………………………………………………………………..

Dotazovaný souhlasí s tím, aby získané údaje byly využity v rámci projektu „Koncept DV“ a to v anonymizované podobě.

Podpis dotazovaného ___________________

Tazatel: jméno, příjmení, kontakt (e-mail, telefon)

Datum: ………………………………………………. Čas zahájení rozhovoru:……………….hod. Čas ukončení rozhovoru:………………hod. Místo konání:……………………………………….

Podpis tazatele __________________


Koordinace Dalšího vzdělávání v kraji: 1) Jaký je Váš názor na dosavadní fungování Dalšího vzdělávání dospělých a jeho koordinaci na krajské úrovni včetně fungování Rady pro rozvoj lidských zdrojů (pokud je v kraji ustavena)? a) b) c) d) e)

Funguje dobře Spíše funguje Spíše nefunguje Nefunguje Nevím / neumím posoudit

Komentář:

2) Kdo by měl podle Vašeho názoru koordinovat a metodicky podporovat další vzdělávání dospělých ve Vašem kraji? a) b) c) d) e) f)

Orgány krajské správy a samosprávy MŠMT prostř. Národního ústavu pro vzdělávání MPSV prostř. Fondu dalšího vzdělávání MPSV prostř. Krajské pobočky Úřadu práce ČR Jiný orgán, instituce, uveďte: Není potřeba koordinace ani metodická podpora

Komentář:

3) Podporujete možnost vzniku a realizace „regionálních dohod“ – (např. dohody kraje, zaměstnavatelů a vzdělavatelů) mezi zainteresovanými partnery ve Vašem kraji zaměřených na priority rozvoje Dalšího vzdělávání na příslušné období? a) Podporuji b) Nepodporuji c) Nevím / není mi jasná jejich funkce Komentář:


Slaďování nabídky dalšího vzdělávání s potřebami trhu práce: 4) Uvítali byste pro svou práci informační produkty týkající se budoucího vývoje kvalifikačních potřeb na trhu práce (tzn. které profese budou v následujícím období žádány, které nikoliv, vývoj jednotlivých sektorů apod.)? a) Ano b) Ne Komentář:

5) V případě že ano, které z následujících informačních produktů byste pro svou práci využili? a) b) c) d) e) f) g)

Profil sektoru Analýza vzdělávacího oboru Karty kvalifikací Priority dalšího vzdělávání v kraji Informační podpora pro změnu kvalifikace Profesní a kvalifikační trendy Jiné informační produkty:

Komentář:

6) V jaké podobě byste tyto informační produkty uvítali? a) Tištěné b) Elektronické c) Elektronické, přístupné on-line Komentář:


Kvalita Dalšího vzdělávání: 7) Myslíte, že by bylo přínosem hodnocení institucí realizující další vzdělávání dospělých na základě ratingu? a) b) c) d)

Ano Spíše ano Spíše ne Ne

Komentář:

8) Kdo by měl takový rating provádět, aby byla zajištěna jeho věrohodnost? a) b) c) d) e) f)

Zástupce vzdělavatelů, např. asociace vzdělávacích institucí Zástupce zaměstnavatelů, např. Hospodářská komora Představitel státní správy, např. Národní ústav pro vzdělávání Nezávislá ratingová agentura Jiný orgán, instituce: Nevím / neumím posoudit

Komentář:

9) Využili byste ve své práci rating vzdělávacích institucí, v případě že Ano, jakým způsobem? a) b) c) d)

Ano Spíše ano Spíše ne Ne

Komentář:


Monitoring Dalšího vzdělávání: 10) Je nabídka webových stránek týkajících se monitoringu Dalšího vzdělávání pro zainteresované ve Vašem kraji dostatečná? a) b) c) d) e) f)

Dostatečná Spíše dostatečná Spíše nedostatečná Nedostatečná Nevím / neumím posoudit Žádné neznám

Komentář:

11) Jak využitelné podle Vašeho názoru jsou webové stránky www.DVmonitor.cz pro zainteresované ve Vašem kraji? a) b) c) d) e)

Dobře využitelné Spíše nevyužitelné Nevyužitelné Nevím / neumím posoudit Neznám tyto stránky

Komentář:

12) Využíváte tyto webové stránky monitoringu ve vlastní práci, jestliže ano, které a jak využíváte, jestliže ne, proč? a) Ano b) Ne Komentář:


13) Využijete ve své práci jiné produkty týkající se monitoringu Dalšího vzdělávání nežli webové stránky, jestliže ano, které to jsou? a) Ano b) Ne Komentář:

14) V případě, že webové stránky týkajících se monitoringu Dalšího vzdělávání zatím nevyužíváte ve své práci, uvažujete o tom, že je využívat začnete a proč? a) b) c) d)

Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne

Komentář:

Finanční stimulace poptávky a kariérové poradenství: 15) Jakým způsobem by měly orgány kraje podle Vašeho názoru podporovat kariérové poradenství pro dospělé? a) b) c) d) e)

Podporovat vzdělávací instituce v poradenské činnosti Podporovat úřady práce v poradenské činnosti Podporovat nezávislé kariérové poradce Jinak: Neměly by podporovat

Komentář:


16) Jakým způsobem by měly orgány kraje finančně stimulovat poptávku po Dalším vzdělávání dospělých? a) b) c) d)

Finančně podporovat vzdělávání zaměstnanců malých a středních firem Finančně podporovat rekvalifikace jednotlivců pro nejvíce žádané profese v kraji Jinak: Finančně by neměly stimulovat

Komentář:

Marketing 17) Má podle Vašeho názoru Další vzdělávání dospělých ve Vašem kraji dostatečnou marketingovou podporu? a) b) c) d) e)

Ano Spíše ano Spíše ne Ne Nevím / neumím posoudit

Komentář:

18) Setkali jste se již s „Kuchařkou marketingu pro vzdělávací instituce“ a navazujícím e-learningovým programem, jestliže ano, kde? a) Ano b) Ne

Komentář:


Otázka 19 a 20 je určena pouze pro respondenty z cílové skupiny „lektoři dalšího vzdělávání“ a „instituce dalšího vzdělávání“. (pozn. pro tazatele)

19) Je pro Vás „Kuchařka marketingu pro vzdělávací instituce“ a navazující e-learningový program využitelný? a) b) c) d) e)

Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Nevím, ještě jsem se s nimi neseznámil

Komentář:

20) Využíváte tyto produkty ve vlastní práci? a) b) c) d)

Ano Ne, ale uvažuji o tom Ne a neuvažuji o tom Nevím, ještě jsem se s nimi neseznámil

Komentář:


Závěr

Můžete na závěr třemi krátkými větami uvést, jakým směrem by se podle Vašeho názoru Další vzdělávání dospělých mělo ubírat, co mu škodí a co by jeho rozvoji do budoucna pomohlo? 1. …

2. …

3. …

Děkujeme za Váš čas

Hodnocení tazatele:


Vyhodnocení zpětné vazby od expertů pohybujících se v praxi dalšího vzdělávání

Recommend Documents