VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VLČNOV - ZÁMĚR PODNIKATELSKÁ ZÓNA NA ZÁPADNÍM OKRAJI OBCE -

ING. MARIE SKYBOVÁ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA

VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VLČNOV - ZÁMĚR PODNIKATELSKÁ ZÓNA NA ZÁPADNÍM OKRAJI OBCE NA ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZPRACOVANÉ DLE PŘÍLOHY K ZÁKONU Č.

183/2006 SB., O ÚZEMNÍM PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍM ŘÁDU

PROSINEC 2008

VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP OBCE VLČNOV NA ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ DLE PŘÍLOHY K ZÁKONU Č. 183/2006 SB. SB.SB.BENEŠOV A HLUČÍN, I/11 – OPAVA, UL. OLBRICHOVA


Vyhodnocení vlivů Územního plánu obce Vlčnov

I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 MALÉ A VELÉ

na ţivotní prostředí

– záměr podnikatelská zóna na západním okraji obce – zpracované dle přílohy k zákonu č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ZADAL:

Obec Vlčnov 687 61 Vlčnov

ZPRACOVAL:

Ing. Marie Skybová, Ph.D., drţitelka autorizace dle zák. č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů č. osvědčení 2442/ENV/08 Adresa:

Zahradní 241 747 91 Štítina

ODBORNÁ SPOLUPRÁCE:

Ing. Martin Müller

Ve Štítině, dne 15. prosince 2008

................................................... Ing. Marie Skybová, Ph.D.

1




OBSAH

Přehled zkratek ............................................................................................................6 ÚVOD ...........................................................................................................................7 1. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany ţivotního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni ..................................................................8 1.1 Obsah a cíle územního plánu

8

1.2 Vztah územně plánovací dokumentace k cílům koncepčních národních a regionálních dokumentů 8 1.2.1 Politika územního rozvoje ČR ........................................................................... 9 1.2.2 Územní plán velkého územního celku Zlínské aglomerace .............................. 9 1.2.3 Zásady územního rozvoje Zlínského kraje ..................................................... 10 1.2.4 Generel dopravy Zlínského kraje .................................................................... 12 1.2.5 Integrovaný krajský program sniţování emisí oxidu siřičitého, oxidu dusíku, těkavých organických látek a amoniaku a Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Zlínského kraje ......................................................... 13 1.2.6 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje ..................................... 14 1.2.7 Plán odpadového hospodářství Zlínského kraje ............................................. 14 1.2.8 Koncepce ochrany přírody krajiny Zlínského kraje ...................................... 15 1.2.9 Územní energetická koncepce Zlínského kraje ............................................... 15 1.2.10 Strategický rozvojový plán mikroregionu Východní Slovácko ...................... 16 1.2.11 Zhodnocení vztahu záměru podnikatelské zóny na Z okraji obce Vlčnov jako součásti návrhu ÚP Vlčnov k záměrům a cílům nadřazených dokumentů........................................................................................................ 16

2. Informace o současném stavu ţivotního prostředí v dotčeném území a jeho pravděpodobný vývoj bez realizace záměrů územně plánovací dokumentace .......17 2.1 Vymezení území

17

2.2 Základní charakteristiky stavu ţivotního prostředí v dotčeném území

18

2



2.2.1 Klimatologická charakteristika ....................................................................... 18 I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 -

2.2.2 Kvalita ovzduší ................................................................................................. MALÉ A VELÉ19 2.2.3 Voda.................................................................................................................. 20 2.2.4 Geologie, geomorfologie ................................................................................... 22 2.2.5 Krajinný pokryv, půdní fond........................................................................... 23 2.2.6 Seismicita a dynamická stabilita území, radonový index geologického podloţí .............................................................................................................. 28 2.2.7 Příroda a krajina.............................................................................................. 30 2.2.8 Archeologická naleziště, historické památky .................................................. 34 2.2.9 Vývoj sloţek ŢP bez realizace územně plánovací dokumentace ve vztahu k záměru podnikatelské zóny na Z okraji obce .............................................. 36

3. Charakteristiky ţivotního prostředí, které by mohly být realizací záměru ÚP – podnikatelské zóny na Z okraji obce - významně ovlivněny ...................................37 3.1 Změna zemědělského půdního fondu

37

3.1.1 Údaje o celkovém rozsahu poţadovaných ploch a podílu půdy náleţející do zemědělského půdního fondu, údaje o druhu pozemku (kultuře) dotčené půdy, údaje o zařazení zemědělské půdy do bonitovaných půdně ekologických jednotek a do stupňů přednosti v ochraně ................................ 38 3.1.2 Údaje o uskutečněných investicích do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti (meliorační a závlahová zařízení apod.) a o jejich předpokládaném porušení ............................................................................... 39 3.1.3 Údaje o areálech a objektech staveb zemědělské prvovýroby a zemědělských usedlostech a o jejich předpokládaném porušení .................... 40 3.1.4 Údaje o uspořádání zemědělského půdního fondu v území, opatřeních k zajištění ekologické stability krajiny a významných skutečnostech vyplývajících ze schválených návrhů pozemkových úprav a o jejich předpokládaném porušení ............................................................................... 40 3.1.5 Znázornění průběhu hranic územních obvodů obcí a hranic katastrálních území................................................................................................................. 41 3.1.6 Znázornění průběhu hranic současně zastavěného území obce ke dni zpracování konceptů řešení územně plánovací dokumentace, hranic pozemkové drţby jednotlivých právnických a fyzických osob, tras základních zemědělských účelových komunikací a územních a ekologických záměrů vyplývajících ze schválených návrhů pozemkových úprav, popřípadě vyznačení jejich předpokládaného porušení ................................. 41 3



3.1.7 Výběr nejvýhodnější varianty z hlediska ochrany zemědělského půdního - OSTRAVAzájmů ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 fondu a ostatních zákonem chráněnýchI/58 obecných .............................. 42 MALÉ A VELÉ

3.2 Změna dopravní zátěţe území

44

3.3 Zvýšení emisní a hlukové zátěţe území

45

3.3.1 Ovzduší ............................................................................................................. 45 3.3.2 Hluk .................................................................................................................. 45

3.4 Zvýšení produkce odpadů a odpadních vod

47

3.4.1 Odpady ............................................................................................................. 47 3.4.2 Odpadní vody ................................................................................................... 48

3.5 Změna odtokových poměrů ze zastavěných ploch

48

3.6 Změna vegetace, vliv na faunu

48

3.7 Změna vzhledu krajiny, krajinný ráz

49

4. Veškeré současné problémy a jevy ţivotního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti .................................................................51 4.1 Systém NATURA 2000

51

4.2 Přírodní parky, přírodní rezervace

51

4.2.1 Kovářův ţleb .................................................................................................... 52 4.2.2 Vlčnovský háj ................................................................................................... 53 4.2.3 Hodnocení vzhledem k záměru územního plánu ............................................ 53

4.3 Prvky ÚSES

54

4.4 Významné krajinné prvky

55

5. Závaţné vlivy (včetně sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, pozitivních a negativních vlivů) navrhovaných variant územního plánu na ţivotní prostředí. .......................56 5.1 Vliv na ovzduší a klima

58

5.2 Vliv na obyvatelstvo, veřejné zdraví, sociálně-ekonomické vlivy

58

5.3 Vliv na biologickou rozmanitost, faunu, floru

60

5.4 Vliv na půdu

60

5.5 Vliv na vodu

60

4



5.6 Vliv na hmotné statky

61

5.7 Vliv na kulturní dědictví včetně dědictví

I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 architektonického a archeologického MALÉ A VELÉ61

5.8 Vliv na krajinu

62

6. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení ÚP a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis pouţitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení ................................................................66 7. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, sníţení nebo kompenzaci všech závaţných negativních vlivů na ţivotní prostředí vyplývajících z realizace záměrů územního plánu ..........................................................................................................68 7.1 Vliv na zemědělský půdní fond

68

7.2 Vliv na krajinu

68

7.3 Vliv na veřejné zdraví, ovzduší, hluk

69

7.4 Vliv na ÚSES

69

7.5 Vliv na vodu

69

8. Cíle ochrany ţivotního prostředí stanovené na mezinárodní, komunitární nebo vnitrostátní úrovni, které mají vztah k ÚP obce Vlčnov, a způsob, jak byly tyto cíle vzaty v úvahu během jeho přípravy ..........................................................................70 8.1 Ovzduší

70

8.2 Voda

70

8.3 Půda

71

8.4 Příroda a krajina

71

8.5 Kulturní a historické památky

71

8.6 Obyvatelstvo

72

9. Stanovení monitorovacích ukazatelů (indikátorů) vlivu ÚP – záměr podnikatelské zóny na Z okraji obce - na ţivotní prostředí. ............................................................73 9.1 Stanovení monitorovacích indikátorů vlivu koncepce na ŢP

73

9.2 Stanovení kritérií pro jednotlivé záměry realizované v rámci plochy SP3

74

10.Netechnické shrnutí výše uvedených údajů .........................................................76 11.Závěry a doporučení včetně návrhu stanoviska ke koncepci ..............................78 12.Literatura a zdroje ................................................................................................80

5



PŘEHLED ZKRATEK

I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 -

AVČR Akademie věd České republiky MALÉ A VELÉ BaP benzo(a)pyren BPEJ bonitovaná půdně ekologická jednotka ČOV čistírna odpadních vod EOAR ekvivalentní objemová aktivita radonu EVL evropsky významná lokalita EVVO environmentální vzdělávání, výchova a osvěta HEIS hydroekologický informační systém HPKJ hlavní půdně klimatická jednotka MŢP Ministerstvo ţivotního prostředí NPÚ Národní památkový ústav NRBC nadregionální biocentrum NRBK nadregionální biokoridor OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OSN Organizace spojených národů PAHs polycyklické aromatické uhlovodíky PHO pásmo hygienické ochrany PM10 částice v ovzduší, jejichţ aerodynamický průměr nepřesahuje 10 µm. PP přírodní památka PR přírodní rezervace PRÚOZK Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje PUPFL Pozemek určený k plnění funkcí lesa PÚR ČR Politika územního rozvoje České republiky RBC regionální biocentrum RBK regionální biokoridor ŘSD ČR Ředitelství silnic a dálnic České republiky SFŢP Státní fond ţivotního prostředí SOB specifická oblast TZL tuhé znečišťující látky ÚP územní plán ÚP VÚC územní plán velkého územního celku ÚPN VÚC ZA - územní plán velkého územního celku Zlínské aglomerace ÚSES územní systém ekologické stability VKP významný krajinný prvek VOC těkavé organické látky VÚC velký územní celek ZCHÚ zvláště chráněná území ZPF zemědělský půdní fond ZÚR ZK Zásady územního rozvoje Zlínského kraje

6



ÚVOD


Návrh územního plánu obce Vlčnov je zpracován v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 68/2007 Sb., a s vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Byl zpracován v listopadu r. 2008 Ing. arch. Radoslavem Špokem a kolektivem spolupracovníků. Pořizovatelem je v souladu s § 6 odst. 1 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů Městský úřad Uherský Brod, odbor stavebního úřadu a územního plánování. Krajský úřad Zlínského kraje v Závěru zjišťovacího řízení podle § 10i, odst. (3) zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění, ze dne 29. října 2007 (č.j: KUZL65706/2007) přihlédl ke skutečnosti, ţe zadání Územního plánu obce Vlčnov v části záměru podnikatelské zóny na západním okraji obce představuje svým obsahem a zaměřením koncepci z oblasti územního plánování, která stanoví rámec pro budoucí povolení záměrů uvedených příloze č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění a naplňuje tak ustanovení § 10a, odst. 1, písm. a), téhoţ zákona. Návrh územního plánu Vlčnov v části záměru podnikatelské zóny na Z okraji obce je nutno posoudit z hlediska vlivů na ţivotní prostředí. Vlastní posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na ţivotní prostředí je upraveno § 10i) zákona. Podle odst. 1 § 10i se při posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na ţivotní prostředí postupuje podle stavebního zákona a to podle odstavců 2 aţ 5. Rámcový obsah vyhodnocení vlivů územního plánu na ţivotní prostředí stanoví příloha stavebního zákona č. 183/2006 Sb. Vyhodnocení vlivů územního plánu na ţivotní prostředí, zpracované osobou oprávněnou podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb., je nedílnou součástí návrhu řešení ÚP obce Vlčnov. Dokument „Vyhodnocení vlivů Územního plánu obce Vlčnov – záměr podnikatelská zóna na západním okraji obce - na ţivotní prostředí zpracované dle přílohy k zákonu č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu“ sleduje následující cíle: posouzení míry souladu konceptu řešení územního plánu se zpracovanými celostátními, krajskými a místními koncepčními dokumenty z oblasti ţivotního prostředí posouzení přínosů a negativ navrţeného řešení v porovnání se současným stavem sloţek ţivotního prostředí v řešeném území identifikace nejvýznamnějších střetů navrhovaných záměrů se sloţkami ţivotního prostředí včetně návrhu opatření k omezení negativních vlivů na ţivotní prostředí a veřejné zdraví stanovení monitorovacích indikátorů pro vliv ÚP na ţivotní prostředí

Dokument je členěn dle přílohy k zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování stavebním řádu v platném znění. 7



1. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 MALÉ A VELÉ K CÍLŮM OCHRANY ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI 1.1 Obsah a cíle územního plánu Návrh ÚP obce Vlčnov řeší správní území obce, které je totoţné s územím katastrálním. Důvodem pro zpracování nového územního plánu obce Vlčnov je především vypracování plánovací dokumentace pro rozhodování orgánů obce a zabezpečení udrţitelného rozvoje v území. Cílem je vymezení dostatečného počtu ploch pro bydlení, pro smíšené vyuţití, občanskou vybavenost, sport a rekreaci, výrobní činnosti a podnikatelské aktivity dle rozvojových záměrů obce při zachování urbanistického rázu obce a zamezení neregulované expanze rodinné nebo jiné výstavby do volné krajiny mimo původní hranice sídla. Územní plán v souvislostech a podrobnostech území obce zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu se zásadami územního rozvoje kraje a s politikou územního rozvoje.

1.2 Vztah územně plánovací dokumentace k cílům koncepčních národních a regionálních dokumentů Pro účely posouzení vztahu územního plánu obce ke strategickým dokumentům není nutno pracovat s mezinárodními dokumenty, neboť jejich cíle a priority jsou jiţ obsaţeny ve vnitrostátní dokumentaci, nadřazené územnímu plánu obce Vlčnov. Soulad záměru územního plánu (podnikatelská plocha na západním okraji obce) je porovnáván s následujícími koncepčními dokumenty: Politika územního rozvoje ČR (2006) Územní plán VÚC Zlínské aglomerace (1994) Zásady územního rozvoje Zlínského kraje Generel dopravy Zlínského kraje Integrovaný krajský program sniţování emisí oxidu siřičitého, oxidu dusíku, těkavých organických látek a amoniaku a Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Zlínského kraje Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje Plán odpadového hospodářství Zlínského kraje Koncepce ochrany přírody krajiny Zlínského kraje Územní energetická koncepce Zlínského kraje 8



Strategický rozvojový plán mikroregionu Východní Slovácko I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 MALÉ A VELÉ

Cíle, priority a poţadavky jednotlivých koncepčních dokumentů jsou dále hodnoceny podle toho, do jaké míry je s nimi řešení návrhu ÚP obce Vlčnov v části záměru určení plochy budoucí podnikatelské zóny v souladu nebo v rozporu: zcela v souladu částečně v souladu částečně v rozporu výrazně v rozporu není předmětem řešení/ neutrální vztah

++ + -0

1.2.1 Politika územního rozvoje ČR Politika územního rozvoje ČR (dále jen PÚR ČR) byla schválena usnesením vlády ČR č. 561 ze dne 17.5.2006. Jedná se o nástroj územního plánování, který určuje poţadavky a rámce pro konkretizaci úkolů územního plánování v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech, zejména s ohledem na udrţitelný rozvoj území a určuje strategii a základní podmínky pro naplňování těchto úkolů. PÚR ČR zohledňuje poţadavky na územní rozvoj, které pro ČR vyplývají z mezinárodních smluv a členství v mezinárodních organizacích (OSN, OECD, Rada Evropy a Evropská unie). V rámci PÚR ČR jsou vymezeny hlavní rozvojové oblasti a rozvojové osy ČR a dále specifické oblasti (SOB), tj. oblasti, ve kterých se dlouhodobě projevují problémy z hlediska udrţitelného rozvoje území, přičemţ se jedná o správní obvody ORP se specifickými hodnotami anebo se specifickými problémy mezinárodního a republikového významu, nebo které svým významem přesahují území kraje. Z Politiky územního rozvoje pro obec Vlčnov nevyplývají ţádné další konkrétní poţadavky kromě obecně platných povinností pro zachování charakteru a k ochraně hodnot území mimo rozvojové oblasti a rozvojové osy.

1.2.2 Územní plán velkého územního celku Zlínské aglomerace Územní plán velkého územního celku Zlínské aglomerace (dále ÚPN VÚC ZA) byl schválen usnesením vlády ČR č. 150 dne 23.3.1994 a jeho závazná část byla vyhlášena nařízením vlády č. 87/1994 Sb. K uvedené územně plánovací dokumentaci byly zpracovány a schváleny změny č.1 – 6 ÚPN VÚC ZA. Vzhledem k ÚP obce Vlčnov se jedná o nadřazenou územně plánovací dokumentaci, z níţ vyplývají následující limity vyuţití území: při vyuţívání území územně chránit koridory a plochy pro trasy určené k úpravám na silnicích II/498 (jiţní obchvat Dolní Němčí) a II/496 (přeloţka Hluk) 9



nadregionální cyklotrasa vyhlášená památkově hodnotná sídla


nadregionální biocentrum vymezené (NRBC 95 Hluboček) ochranná zóna nadregionálního biokoridoru regionální biokoridor vymezený (RBK 146, RBK 147) regionální biocentrum vymezené (RBC 73 Vlčnovský háj) V rámci Zlínského kraje je schváleno „Zadání ÚPN VÚC Zlínského kraje“, které je územně plánovacím podkladem pro zpracování nového ÚPN VÚC Zlínského kraje. Ze zadání pro ÚP Vlčnov vyplývají tyto poţadavky: respektovat trasy a plochy územní rezervy pro výstavbu obchvatu Hluk a obchvatu Dolní Němčí respektovat viniční tratě respektovat prognózní zdroje nerostných surovin upřesnit a doplnit všechny existující regulativy v území podle aktuálního stavu Hodnocení (kontrola s dokumentem): + + Navrţené změny ÚP Vlčnov včetně záměru podnikatelské zóny na Z okraji obce respektují Územní plán velkého územního celku Zlínské aglomerace, včetně změny č. 1 – 6 a jsou v souladu i se Zadáním ÚPN VÚC Zlínského kraje.

1.2.3 Zásady územního rozvoje Zlínského kraje Zastupitelstvo Zlínského kraje 10. 9. 2008 vydalo usnesením č. 0761/Z23/08 Zásady územního rozvoje Zlínského kraje (ZÚR ZK). Realizace záměrů obsaţených ZÚR ZK zaručuje udrţitelný rozvoj území Zlínského kraje, tj. vyváţený vztah územních podmínek pro hospodářský rozvoj (ekonomický pilíř), soudrţnost společenství obyvatel území (sociální pilíř) a podmínek pro příznivé ţivotní prostředí (environmentální pilíř). 1. Nejdůleţitější záměry ČR a Zlínského kraje v oblasti: •

Dopravní infrastruktury na ţeleznici, letiště)

(rychlostní

•

Technické infrastruktury (energetika, produktovod)

•

Protipovodňových opatření (suché poldry, protipovodňové valy)

•

Opatření k ochraně přírody a krajiny (územní systémy ekologické stability)

•

Plochy výroby a těţby

10

komunikace,

obchvaty,

záměry



2. Záměry nadregionálního významu, jejichţ reálnost a potřebnost se v budoucnu bude prověřovat z úrovně kraje (energetika, doprava)I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 MALÉ A VELÉ

3. Úkoly pro územní plánování

Návrh ÚP Vlčnov – záměr podnikatelské zóny na Z okraji obce je moţno vyhodnotit ve vztahu k následujícím prioritám ZÚR: priorita číslo 2 – Preferovat při územně plánovací činnosti obcí zpřesnění územního vymezení ploch a koridorů podchycených těmito Zásadami územního rozvoje (ZÚR), které jsou nezbytné pro realizaci mezinárodně a republikově významných záměrů stanovených pro území kraje v Politice územního rozvoje z roku 2006 (PÚR 2006) a pro realizaci významných krajských záměrů, které vyplývají ze strategických cílů a rozpisů jednotlivých funkčních okruhů stanovených v Programu rozvoje územního obvodu Zlínského kraje z roku 2002 (PRÚOZK). Ve vztahu k ÚP Vlčnov se jedná o následující záměry: PK32 – obchvat Dolní Němčí, komunikace II/498 a II/490, v úseku Dolní Němčí – Vlčnov PK33 – obchvat Hluk, komunikace II/498 v úseku Vlčnov – Hluk PU03 – nadregionální biocentrum Hluboček PU34 – regionální biocentrum Vlčnovský háj PU122 – regionální biokoridor Hluboček – Vlčnovský háj

k prioritě číslo 6, která poţaduje podporovat péči o typické a výjimečné přírodní, kulturní a civilizační hodnoty kraje, které vytvářejí charakteristické znaky území, přispívají k jeho snadné identifikaci a posilují vztah obyvatelstva kraje ke zvolenému ţivotnímu prostoru. Dbát přitom zvláště na zachování a obnovu jedinečného výrazu kulturní krajiny v její místní i regionální rozmanitosti, s cílem minimalizovat necitlivé zásahy do krajinného rázu a podpořit úpravy, které povedou k obnově a zkvalitnění krajinných hodnot území; k prioritě číslo 7 – vyuţití ploch a objektů vhodných k podnikání v zastavěném území, s cílem podpořit přednostně rekonstrukce a přestavby nevyuţívaných objektů a areálů, a na výběr ploch vhodných k podnikání v zastavitelném území, s cílem nezhoršit podmínky pro vyuţívání zastavěného území a dodrţet funkční a urbanistickou celistvost sídla; k prioritě č. 10, která vznáší poţadavek povaţovat zemědělský půdní fond (ZPF) za jedno z nejvýznačnějších přírodních bohatství území kraje a za nezastupitelný zdroj ekonomických přínosů kraje. Při rozhodování o změnách ve vyuţívání území a při zpracování podrobnější územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů je nutno preferovat taková řešení, která mají citlivý vztah k zachování ZPF, minimalizují nároky 11



na jeho trvalé zábory, podporují jeho ochranu před vodní a větrnou erozí a před negativními I/58 - rizika OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, Dbát I/56 jevy z působení přívalových sráţek, a eliminují kontaminace půd. MALÉ A VELÉ na minimalizování odnímané plochy pozemků ZPF zvláště u půd zařazených v I. a II. třídě ochrany. Hodnocení záměru podnikatelské zóny na Z okraji obce: Soulad s nadřazenou dokumentací vzhledem k jednotlivým prioritám: k prioritě č. 2: ++ Záměr podnikatelské plochy na Z okraji obce respektuje plochy a koridory, vymezené Zásadami územního rozvoje. k prioritě č. 6: ++ Charakteristický znak území Vlčnova tvoří především památková rezervace lidové architektury Vlčnovské búdy v severní části obce. Záměr podnikatelské plochy je cíleně směřován do opačné části obce, do lokality, která je jiţ nyní zčásti komerčně vyuţívána (zemědělské druţstvo, pěstitelská pálenice, pekárna) k prioritě č. 7: ++ Podnikatelská zóna je plánována ve stávající proluce mezi zastavěným územím obce. k prioritě č. 10: + Návrh územního plánu pro záměr podnikatelské zóny na Z okraji obce je pouze v částečném souladu se ZÚR. Jedná se o zábor kvalitní zemědělské půdy zařazené do I. třídy ochrany ZPF, tato plocha však byla v rámci návrhových prací minimalizována na nejniţší moţnou míru.

1.2.4 Generel dopravy Zlínského kraje Zastupitelstvo Zlínského kraje usnesením č. 656/Z24/04 ze dne 23. června 2004 schválilo „Návrh výhledové koncepce Generelu dopravy Zlínského kraje“ jako výchozí a závazný dokument při pořizování územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů na území Zlínského kraje, který stanovuje hlavní priority rozvoje všech druhů dopravy – tj. silniční, ţelezniční, letecké, vodní a cyklistické. Z této dokumentace pro ÚP Vlčnov vyplývá poţadavek na respektování tras a ploch územní rezervy pro výstavbu obchvatu Hluk a obchvatu Dolní Němčí. Na Generel dopravy Zlínského kraje navazuje Koncepce rozvoje cyklodopravy na území Zlínského kraje, který doplňuje a podrobně rozvádí problematiku cyklistické dopravy na území kraje. Tento materiál navrhuje doplnění sítě o významné místní cyklotrasy. Propojení obce Vlčnov s hlavními dálkovými a významnými regionálními trasami je navrţeno významnou místní trasou M11 - Veletiny – Vlčnov – Dolní Němčí – Horní Kopec – Kamenná bouda – Velká Javořina, st. hranice, vedenou v cyklotrase č. 5052. 12



Hodnocení: ++ I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 -

Navrţené změny ÚP obce Vlčnov včetně záměru podnikatelské zóny na Z okraji MALÉ A obce VELÉ respektují poţadavky Návrhu výhledové koncepce Generelu dopravy Zlínského kraje.

1.2.5 Integrovaný krajský program sniţování emisí oxidu siřičitého, oxidu dusíku, těkavých organických látek a amoniaku a Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Zlínského kraje Rada Zlínského kraje schválila dne 7.11.2005 usnesením č. 0886/R22/05 Nařízení kraje č. 1, kterým se vydává „Integrovaný krajský program sniţování emisí oxidu siřičitého, oxidu dusíku, těkavých organických látek a amoniaku a Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Zlínského kraje“. Globálním cílem obou programů je zajistit na celém území Zlínského kraje kvalitu ovzduší splňující zákonem stanovené poţadavky (imisní limity a cílové imisní limity) a přispět k dodrţení závazků, které Česká republika přijala v oblasti omezování emisí znečišťujících látek do ovzduší (národní emisní stropy). Konkrétně se jedná o sníţení imisní zátěţe PM10, sníţení imisní zátěţe polycyklickými aromatickými uhlovodíky, representovanými imisními koncentracemi B(a)P (benzo(a)pyrenu) a sníţení emisí oxidů dusíku a VOC (benzen, prekurzory ozonu) a dále NOx, NH3 a SO2. Dílčí cíle této koncepce jsou: sníţit ve stanovených termínech imisní zátěţ znečišťujícími látkami pod úroveň stanovenou cílovými imisními limity v lokalitách, kde jsou tyto cílové imisní limity překračovány udrţet podlimitní imisní zátěţ v lokalitách, kde nedochází k překračování imisních limitů a cílových imisních limitů dodrţet ve stanoveném termínu doporučené hodnoty krajských emisních stropů pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, VOC a amoniak. Hodnocení: 0 Pro ÚP Vlčnov z uvedeného koncepčního rozvojového materiálu nevyplývají ţádné konkrétní poţadavky. Záměr podnikatelské zóny na Z okraji obce není v rozporu s uvedeným materiálem.

13



1.2.6 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 -

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje jako základní Mkoncepční ALÉ A VELÉ dokument v oblasti vodohospodářské politiky byl zastupitelstvem Zlínského kraje schválen 20. října 2004 na 26. zasedání zastupitelstva Zlínského kraje usnesením č. 770/Z26/04. Cílem plánu je vytvoření podmínek pro zajištění ţádoucí úrovně vodohospodářské infrastruktury na území Zlínského kraje. Součástí plánu je i vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, uvaţovaných pro účely úpravy na vodu pitnou v souladu s poţadavky příslušné směrnice Evropských společenství. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací navrhuje rozvoj zásobování pitnou vodou, odkanalizování a likvidaci odpadních vod spolu s časovým upřednostněním v jednotlivých lokalitách kraje s ohledem na vlastnické vztahy, moţnosti financování a ekonomickou průchodnost navrţených postupů. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje je podkladem pro územní a regulační plány obcí na území kraje. V obci Vlčnov je uvaţováno s doplněním a propojením stávající jednotné kanalizace tak, aby veškeré odpadní vody byly odvedeny pod obec. Protoţe je velká část kanalizace v obci v dobrém technickém stavu a jsou sem napojeni téměř všichni obyvatelé obce, je výhodné zachovat stávající systém jednotné kanalizační sítě. Z Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje vyplývají poţadavky na doplnění a propojení stávající jednotné kanalizace tak, aby veškeré odpadní vody byly odvedeny pod obec do vlastní navrţené mechanicko-biologické ČOV umístěné pod obcí na k.ú. Veletiny. Obec Vlčnov má veřejný vodovod, který je součástí skupinového vodovodu Uherské Hradiště - Uherský Brod-Bojkovice. V rámci k.ú. obce Vlčnov není uvaţován ţádný zdroj pro účely úpravy na pitnou vodu. Z Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje vyplývají poţadavky na rekonstrukci objektu vodojemu Vlčnov a na rozšíření vodovodních řadů do rozvojových lokalit výstavby nových RD. Hodnocení: 0 Záměr podnikatelské zóny na Z okraji obce není v rozporu s uvedeným materiálem.

1.2.7 Plán odpadového hospodářství Zlínského kraje Plán odpadového hospodářství Zlínského kraje schválilo Zastupitelstvo Zlínského kraje dne 22. 9. 2004 usnesením č. 727/Z25/04 a vydalo Obecně závaznou vyhlášku Zlínského kraje č. 2/2004, kterou se vyhlašuje jeho závazná část. Cílem Plánu odpadového hospodářství je vytvoření vhodných podmínek jak pro předcházení a minimalizaci vzniku odpadů, tak i pro adekvátní způsob nakládání s odpady. Plán odpadového hospodářství definuje obecné zásady dle plánu odpadového hospodářství ČR a obecná opatření na úrovni kraje.

14



Odpovědností orgánů veřejné správy je uplatňovat Národní program čistší produkce a I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 vyuţívat programy SFŢP pro podporu preventivních postupů. Souhrn opatření v odpovědnosti MALÉ A VELÉ veřejné správy je součástí Závazné části Plánu odpadového hospodářství Zlínského kraje. Hodnocení: 0 Záměr podnikatelské zóny na Z okraji obce není v rozporu s uvedeným materiálem.

1.2.8 Koncepce ochrany přírody krajiny Zlínského kraje Zlínský kraj má zpracovánu „Koncepci ochrany přírody a krajiny. Cíle a principy koncepce ochrany přírody Zlínského kraje vycházejí z cílů a principů Státního programu ochrany přírody a krajiny, dokumentu schváleném usnesením vlády č. 415 ze dne 17. června 1998 a dále z provedené analýzy území. Územně plánovací dokumentace obcí je nástrojem k realizaci dlouhodobých cílů v ochraně přírody a krajiny v rámci okruhu 1 – obecná územní a druhová ochrana, a to cílů 1.1. Vymezení ÚSES a 1.2. Realizace ÚSES. Hodnocení: + ÚP obce Vlčnov respektuje uvedený koncepční materiál.

1.2.9 Územní energetická koncepce Zlínského kraje Územní energetická koncepce vychází ze státní energetické koncepce a obsahuje cíle a principy řešení energetického hospodářství na úrovni kraje. Státní energetická koncepce je strategickým dokumentem s výhledem na 20 let, vyjadřujícím cíle státu v energetickém hospodářství v souladu s potřebami hospodářského a společenského rozvoje, včetně ochrany ţivotního prostředí. Schválena byla usnesením vlády České republiky č. 211 ze dne 10. 3. 2004. Základní cíle a priority státní energetické koncepce jsou následující: maximalizace energetické efektivnosti zajištění vhodného poměru prvotních energetických zdrojů zajištění maximální šetrnosti vůči ţivotnímu prostředí dokončení transformace a liberalizace energetického hospodářství „Územní energetická koncepce Zlínského kraje“ je součástí zpracování "Konceptu sniţování emisí a imisí". Jde o rozsáhlou dokumentaci, která byla projednávána jednotlivými odbory Zlínského kraje od roku 2004. Hodnocení: 0 Pro ÚP Vlčnov včetně záměru podnikatelské zóny na Z okraji obce z uvedeného koncepčního rozvojového materiálu nevyplývají ţádné konkrétní poţadavky.

15



1.2.10 Strategický rozvojový plán mikroregionu Východní Slovácko I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 -

Obec Vlčnov je součástí mikroregionů „Uherskobrodsko“ a „Východní Slovácko“. MALÉ A VELÉ Mikroregiony mají zpracovány strategické rozvojové plány s určením prioritních os rozvoje území. Prioritní osou číslo jedna je ekonomický rozvoj, který je ohroţen nevýhodnou polohou mikroregionů a dostupností v rámci republiky. Cílem je vytvořit oblast přitaţlivou pro investory s účelnou, fungující strukturou středních a malých podniků a odvětvovou strukturou podnikání odpovídající tradici a přednostem mikroregionů. Vyhodnocení: Záměr vybudování podnikatelské zóny na Z okraji obce Vlčnov je zcela v souladu se strategií mikroregionů, v rámci mikroregionu Východní Slovácko především se Záměrem 1.1- Rozvíjet předpoklady pro malé a střední podnikání s cílem zamezit zaostávání oblasti a se Záměrem 1.2 - Vytvořit podmínky pro příliv investic do mikroregionu, charakterizovaný poţadavkem připravit a vytipovat lokality nebo objekty k realizaci podnikatelského záměru pro budoucí investory.

1.2.11 Zhodnocení vztahu záměru podnikatelské zóny na Z okraji obce Vlčnov jako součásti návrhu ÚP Vlčnov k záměrům a cílům nadřazených dokumentů Návrh podnikatelské zóny na Z okraji obce Vlčnov byl srovnán s prioritami a hlavními cíli koncepčních dokumentů pro oblast ţivotního prostředí na národní, krajské a místní úrovni. Návrh ÚP Vlčnov z těchto strategických koncepčních dokumentací vychází a územně zpřesňuje část záměrů v nich obsaţených. Návrh podnikatelské zóny na Z okraji obce je s cíli nadřazených strategických dokumentů v souladu, případně s nimi není v rozporu.

16



2. INFORMACE O SOUČASNÉM STAVUI/58 ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 MALÉ A VELÉ DOTČENÉM ÚZEMÍ A JEHO PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ BEZ REALIZACE ZÁMĚRŮ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE 2.1 Vymezení území Vlčnov je samosprávná obec o cca 3 050 obyvatelích nacházející se v jiţní části Zlínského kraje jihovýchodně od bývalého okresního města Uherské Hradiště a jihozápadně ve vzdálenosti cca 4 km od města Uherský Brod, který je pro Vlčnov obcí s rozšířenou působností. Obec Vlčnov leţí v mělké kotlině, která se rozprostírá mezi kopci Černá Hora (363 m), Hluboček (366 m) a Myšinec (352 m). Nadmořská výška zástavby se pohybuje v cca 236 m.n.m. Obytná zástavba je soustředěna především podél komunikace III/4957, spojující obce Veletiny a Dolní Němčí, a silnice II/495. Obě komunikace se křiţují v centru obce. Obcí protéká Vlčnovský potok, do něhoţ se v intravilánu obce vlévají další tři bezejmenné přítoky. Území obce Vlčnov sousedí s katastry Uherského Brodu, Dolního Němčí, Nivnice, Podolí nad Olšavou, Veletin, Drslavic a Havřic. Obr. 2.1: Katastrální území obce Vlčnov

17



2.2 Základní charakteristiky stavu ţivotního prostředí v dotčeném území I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 MALÉ A VELÉ

2.2.1 Klimatologická charakteristika Klimatologicky patří řešené území k oblasti MT10, coţ je mírně teplá oblast (podle Quitt, 1971). Jeho klimatické podmínky jsou dány jeho nadmořskou výškou a orografickými poměry. Obr. 2.2.: Klimatické oblasti (Quitt, 1971)

Tab. 2.1.: Charakteristika klimatické oblasti MT10 Klimatická charakteristika

Klimatická oblast MT10

Počet letních dnů

40 - 50

Počet dnů s průměr. tepl. 10 oC a více

140 - 160

Počet mrazových dnů

110 - 130

Počet ledových dnů

30 - 40

Prům. teplota v lednu (oC)

-2 aţ -3

Prům. teplota v červenci (oC)

17 - 18

Prům. teplota v dubnu (oC)

7-8

Prům. teplota v říjnu (oC)

7-8

Prům. poč. dnů se sráţkami 1mm a více

100 - 120

Sráţkový úhrn ve vegetačním období v mm

400 - 450

Sráţkový úhrn v zimním období v mm

200 - 250

18



Klimatická charakteristika

Klimatická oblast MT10 I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 -

Počet dnů se sněhovou pokrývkou

50 - 60

Počet dnů zamračených

MALÉ A VELÉ

120 - 150

Počet dnů jasných

40-50

2.2.2 Kvalita ovzduší V rámci České republiky patří Zlínský kraj k méně problémovým oblastem z hlediska kvality ovzduší, přičemţ v rámci kraje jsou největší stacionární zdroje emisí soustředěny spíše do oblasti Valašského Meziříčí, Vsetína a Zlína. V oblasti mezi Uherským Hradištěm a Uherským Brodem jsou parametry kvality ovzduší podstatně příznivější neţ v severní části kraje. Významný zdroj znečištění ovzduší zde představuje doprava. Nejvýznamnějším stacionárním zdrojem v obci Vlčnov je ARAVER CZ, s.r.o., provozující servis a opravy motorových vozidel, karosárnu a lakovnu. V obcích v nejbliţším okolí obce se mezi zdroje REZZO1 řadí Visteon - Autopal, s.r.o. Hluk a v Dolním Němčí podnik ţivočišné výroby Agro Okluky, a.s. a ZEVOS a.s., výroba krmiv. Podle § 7 odstavce 4 zákona o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zveřejňuje Ministerstvo ţivotního prostředí ve Věstníku MŢP kaţdoročně seznam zón a aglomerací, v kterých jsou vymezeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší jsou území, kde je překročena hodnota imisního limitu u jedné nebo více znečišťujících látek. Imisní limity jsou stanoveny pro oxid siřičitý, částice frakce PM10, oxid dusičitý, olovo, oxid uhelnatý a benzen. Cílové limity pro ochranu lidského zdraví jsou stanoveny pro kadmium, arsen, nikl, benzo(a)pyren (indikátor znečištění polycyklickými aromatickými uhlovodíky), troposférický ozón. Imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace jsou stanoveny pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, troposférický ozón (AOT40) pro území národních parků a chráněných krajinných oblastí, území s nadmořskou výškou 800 m n. m. a vyšší a ostatní vybrané lesní oblasti podle publikace ve Věstníku MŢP. Podle ročenky Českého hydrometeorologického ústavu Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2007 nejsou v rámci území obce s rozšířenou působností Uherský Brod překračovány imisní limity SO2, NO2, prachových částic, benzenu, oxidu uhelnatého a těţkých kovů, nejsou překračovány imisní limity NOx a SO2 pro ekosystémy. Naopak cílový imisní limit pro BaP byl v roce 2007 překročen na 6% území obce s rozšířenou působností. To znamená zlepšení situace proti roku 2006, kdy byly na 4% území obce s rozšířenou působností Uherský Brod překračovány imisní limity prachových části frakce PM10 a na 11% území je překročen cílový imisní limit 1 ng.m-3 pro polycyklické aromatické uhlovodíky (PAHs), vyjádřené jako benzo(a)pyren – BaP.

19



Hlavním zdrojem znečištění ovzduší polycyklickými aromatickými uhlovodíky je I/58 - OoSTRAVA PLZEŇSKÁ, NOVÁ Bdopravy, ĚLÁ, I/56 nedokonalé spalování fosilních paliv. Jedná se především emiseULICE z automobilové MALÉ A VELÉ dále pak energetika nebo spalování odpadů. V menších obcích v posledních letech vzrůstá znečištění z vytápění domácností, které pouţívají nekvalitní tuhá paliva a zároveň často spalují i odpady. Termín dosaţení cílového limitu pro BaP je 31.12.2012. V rámci 6% plochy obce s rozšířenou působností Uherský Brod je pravděpodobné překročení cílového imisního limitu ve městě Uherský Brod, případně v nejbliţším okolí komunikace I/50, kudy projíţdělo v roce 2005, kdy probíhalo celostátní sčítání intenzity vozidel Ředitelstvím silnic a dálnic, 12 695 vozidel denně, z toho 4 185 těţkých. Obec Vlčnov je plynofikovaná a dopravně významně méně zatíţená (II/495 - 3885 vozidel denně, III/4957 – 1313 vozidel denně), z hlediska imisních koncentrací látek sledovaných pro ochranu zdraví lidí a ochranu ekosystémů má předpoklady být málo zatíţenou lokalitou. Naopak tak jako na většině území ČR je zde překračován cílový limit pro troposférický ozón i hodnota dlouhodobého imisního cíle AOT40. Vznik přízemního ozonu je výsledkem řetězce fotochemických reakcí tzv. prekurzorů emisí, kterými jsou těkavé organické látky v ovzduší (VOC) s oxidy dusíku (NOx). Většina těchto látek je produkována mobilními zdroji – dopravou. Určitý podíl na vzniku troposférického ozónu mají i přirozené emise VOC produkované lesními ekosystémy (izopren, terpenoidy).

2.2.3 Voda Povrchové vody Řešené území se nachází v povodí řeky Moravy. Vodními útvary v oblasti jsou řeka Olšava a Okluky, územím prochází rozvodnice jejich dílčích povodí 4-13-01-129 (Vlčnovský potok) a 4-13-02-005 (Okluky).Většina plochy katastráního území obce Valšov je odvodňována Vlčnovským potokem (identifikátor povodí 4-13-01-129), který se vlévá do řeky Olšavy poblíţ obce Veletiny. Do Vlčnovského potoka ústí ve sledovaném území několik bezejmenných toků. Jiţní část území spadá do povodí řeky Okluky. Řeky Olšava a Okluky jsou významnými vodními toky podle vyhlášky č. 267/2005 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činnosti souvisejících se správou vodních toků. Podle nařízení vlády č. 71/2003 Sb. jsou oba tyto toky včetně Vlčnovského potoka na sledovaném území aţ do svého soutoku s řekou Moravou povrchovými vodami vhodnými pro ţivot a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních ţivočichů – kaprové vody, platí proto pro ně ukazatele a hodnoty jakosti, dané Přílohou č. 2 nařízení 71/2003 Sb. Kvalitu vody v Olšavě (3,1 km, hydrologické pořadí 4-13-01-132) pravidelně sleduje Povodí Moravy na profilu v Kunovicích, č. 1175. Míra znečištění povrchové vody se určuje podle pěti tříd jakosti vody:

20



I.


neznečištěná voda

II. mírně znečištěná voda III. znečištěná voda IV. velmi znečištěná voda V. velmi silně znečištěná voda Voda Olšavy v tomto profilu je hodnocena jako mírně znečištěná aţ velmi znečištěná. Hodnocení jakosti vody v tomto profilu v letech 2006 - 2007 je shrnuto v následující tabulce: Tab.2.2.: Kvalita vody v Olšavě v letech 2006 – 2007 (ČHMÚ) ukazatel teplota vody reakce vody elektrolytická konduktivita biochemická spotřeba kyslíku BSK-5 chemická spotřeba kyslíku dichromanem amoniakální dusík dusičnanový dusík celkový fosfor

imisní třída jednotka minimum maximum průměr medián limity jakosti °C 0.1 27.7 11.9 10.3 25 7.3 8.5 8.0 8.1 6 - 8 mS/m 63.2 94.7 78.7 78.3 III. mg/l

1.9

14.3

3.9

3.0

6

III.

mg/l mg/l mg/l mg/l

6.1 0.02 0.8 0.10

55.0 1.27 6.7 0.78

17.1 0.31 3.2 0.29

15.0 0.23 3.4 0.28

35 0.5 7 0.2

III. II. II. IV.

imisní limity dle nařízení vlády č.61/2003 Sb.. třída jakosti vody dle ČSN 75 7221 (říjen 1998)

Obec Vlčnov nespadá do chráněných oblastí přirozené akumulace vod. Obr.2.3.: Vodohospodářská mapa (VÚV T.G.M.)

21



Podzemní voda I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 -

Území náleţí k vodnímu útvaru, nazývanému Flyš v povodí Moravy – Mjiţní část, ALÉ A VELÉ č. 3222. Vodní útvar představuje území na východním břehu Moravy, které je mírně protáhlé ve směru severovýchod - jihozápad. Území zahrnuje větší část povodí levostranných přítoků Moravy – Olšavy a Veličky. Ve smyslu hydrogeologické rajonizace ČR útvar představuje jiţní část rajonu 322 – Flyšové sedimenty v povodí Moravy. Podzemní vodní útvar Flyš v povodí Moravy – jiţní část je hydrogeologickým rajónem o ploše 662,8 km2. Převáţnou část plochy útvaru tvoří sedimenty paleogénu a křídy Karpatské soustavy. V této jednotce je svrchní křída zastoupena charakteristickým flyšovým střídáním vápnitých jílovců, pískovců a písčitých vápenců. Jedná se o hlavní útvar podzemních vod s lokálním zvodněním a volnou hladinou. Tento hydrogeologický kolektor je charakteristický průlino - puklinovou propustností a velmi nízkou průtočností s koeficientem transmisivity niţším neţ 10-4 m2.s-1. Podzemní vody jsou zpravidla Ca – Mg - HCO3 – SO4 typu. Celková mineralizace se nejčastěji pohybuje v rozpětí 0,3 - 1 g/l. Jeho vodohospodářský význam je pouze místní, z hlediska jímání podzemních vod je tento útvar podzemní vody vhodný spíše pro lokální zásobování. Obr. 2.4.: Hydrogeologická mapa (VÚV T.G.M.)

2.2.4 Geologie, geomorfologie Geomorfologicky náleţí katastr obce Vlčnov do alpsko-himalájského systému, provincie Západní Karpaty, subprovincie Vnější Západní Karpaty, oblast Slovensko – moravské Karpaty, celek Vizovická vrchovina, podcelek Hlucká pahorkatina. Celá plocha katastrálního území leţí v okrsku Vlčnovská pahorkatina.

22



Obr. 2.5.: Geomorfologické členění – Vlčnovská pahorkatina I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 MALÉ A VELÉ

Západní Karpaty vznikly alpínským vrásněním v druhohorách a třetihorách. Jedná se o část, kterou označujeme jako Vnější (flyšové) Západní Karpaty, neboť podkladem tohoto území je třetihorní magurský flyš. Převáţnou část katastru obce tvoří horniny račanské jednotky (svrchní aţ střední eocén) zastoupené zlínským souvrstvím, které reprezentují jednak křemenné místy i arkózové pískovce, popřípadě slepence s nevýraznými vloţkami jílovců, jednak drobně aţ středně rytmický flyš s převahou vápnitých jílovců. Jiţní a jihovýchodní část katastru tvoří horniny bělokarpatské jednotky (svrchní paleocén). V této jednotce je svrchní křída zastoupena charakteristickým flyšovým střídáním vápnitých jílovců, pískovců a písčitých vápenců (Obrázek 2.6.). V údolích vodních toků jsou starší třetihorní vrstvy překryty čtvrtohorními sedimenty. Jedná se většinou o deluviofluviální písčitohlinité aţ hlinitopísčité sedimenty, v menší míře pak o deluviální písčitohlinité nebo fluviální písčitohlinité aţ písčité sedimenty. Na katastru obce Vlčnov nejsou evidovány dobývací prostory, chráněná loţisková území, prognózní zásoby nerostných surovin, nejsou zde ani poddolovaná území či sesuvy.

2.2.5 Krajinný pokryv, půdní fond Krajinný pokryv Převáţnou většinu katastru obce Vlčnov tvoří orné půdy, pouze malou část tvoří lesy, především Vlčnovský háj, dubová bučina s bohatým bylinným patrem a s výskytem chráněných druhů ţivočichů a rostlin, která se nachází cca 1 km jihovýchodně od obce Vlčnov. V severní části území, na svazích kopce Myšinec se rozkládají vinice. Jiţním směrem od obce se rozkládá pás cca 37 h směsice polí, luk a trvalých plodin a na hranici katastrů Vlčnov a Nivnice se nachází menší plocha přirozené vegetace. 23



Obr. 2.6.: Geologická mapa I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 MALÉ A VELÉ

Legenda:

Obr. 2.7.: Krajinný pokryv katastru obce Vlčnov

24



Legenda: I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 MALÉ A VELÉ

Celé sledované území přináleţí k Hluckému bioregionu leţícímu v Panonském termofytiku (Panoniku). Podle fytogeografického členění přináleţí území katastru pod fytogeografický okres 19. - Bílé Karpaty stepní – viz Obrázek 2.8. Rostlinný pokryv, který je pro tuto oblast přirozený a který by se zde vytvořil za předpokladu vyloučení jakékoliv další činnosti člověka, představuje mapa potenciální přirozené vegetace (viz Obrázek 2.9.), z kterého je zřejmé, ţe převáţnou pro část plochy katastru je vlastní prvosenková dubohabřina (Primulo veris – Carpinetum). Jedná se o lesy s převahou habru (Carpinus betulus), dubu zimního a letního (Quercus petraea s. lat. a Q. robur) a s poměrně častou příměsí javoru babyky (Acer campestre) a jeřábu břeku (Sorbus torminalis) v niţší úrovni stromového patra. V jiţní části území by se vytvořily teplomilné mochnové doubravy (Potentillo albae – Quercentum), malou část území by pokrývala Karpatská dubohabřina s podrostem ostřice chlupaté (Carex pilosa) – (Carici pilosae – Carpinetum). Obr. 2.8.: Fytogeografické členění

25



Obr. 2.9.: Poteciální přirozená vegetace v katastru obce Vlčnov I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 MALÉ A VELÉ

Legenda:

Zemědělský půdní fond Pro území obce Vlčnov je z hlediska půdních typů charakteristická převaha modálních hnědozemí a modálních kambizemí včetně slabě oglejených. Podél toků se vyskytuje modální černice, která je v okolí Vlčnovského potoka obklopena oglejenou hnědozemí. Obr. 2.10.: Půdní mapa

26




Podél drobných přítoků Vlčnovského potoka se objevuje modální glej. Čemická černozem má na ploše katastru niţší zastoupení, vytváří menší ostrůvky a to především na severovýchod od zastavěné části obce, poblíţ komunikace II/495. V malé míře jsou zastoupeny rovněţ paredziny modální a oglejené. Přehledná situace je uvedena na obrázku 2.10. Pro účely bonitace zemědělských půd jsou stanoveny mapovací a oceňovací jednotky, tzv. BPEJ (bonitované půdně-ekologické jednotky), které jsou vyjádřeny pětimístným číselným kódem. První číslice značí příslušnost ke klimatickému regionu, druhá a třetí číslice určuje příslušnost k určité hlavní půdní jednotce (HPJ), čtvrtá číslice stanovuje kombinaci svaţitosti a expozice ke světovým stranám a pátá číslice vyjadřuje kombinaci hloubky a skeletovitosti půdního profilu. Hlavní půdní jednotka je účelové seskupení půdních forem příbuzných ekologickými vlastnostmi, které jsou charakterizovány genetickým půdním typem, subtypem, půdotvorným substrátem, zrnitostí, výraznou sklonitostí, hloubkou půdního profilu, skeletovitostí a stupněm hydromorfismu. V ČR jich bylo vyčleněno 78, z nichţ se na katastru obce Vlčnov nacházejí následující hlavní půdní jednotky: 06 - Černozemě pelické a černozemě černické pelické na velmi těţkých substrátech (jílech, slínech, karpatském flyši a tercierních sedimentech), těţké aţ velmi těţké s vylehčeným orničním horizontem, ojediněle štěrkovité, s tendencí povrchového převlhčení v profilu. 07 - Smonice modální a smonice modální karbonátové, černozemě pelické a černozemě černické pelické, vţdy na velmi těţkých substrátech, celoprofilově velmi těţké, bezskeletovité, často povrchově periodicky převlhčované 08 - Černozemě modální a černozemě pelické, hnědozemě, luvizemě, popřípadě i kambizemě luvické, smyté, kde dochází ke kultivaci přechodného horizontu nebo substrátu na ploše větší neţ 50 %, na spraších, sprašových a svahových hlínách, středně těţké i těţší, převáţně bez skeletu a ve vyšší sklonitosti. 10 - Hnědozemě modální včetně slabě oglejených na spraších, středně těţké s mírně těţší spodinou, bez skeletu, s příznivými vláhovými poměry aţ sušší. 27



11 - Hnědozemě modální včetně slabě oglejených na sprašových a soliflukčních STRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 hlínách (prachovicích), středně těţké s těţší spodinou,I/58 bez- Oskeletu, s příznivými vlhkostními MALÉ A VELÉ poměry. 20 - Pelozemě modální, vyluhované a melanické, regozemě pelické, kambizemě pelické i pararendziny pelické, vţdy na velmi těţkých substrátech, jílech, slínech, flyši, tercierních sedimentech a podobně, půdy s malou vodopropustností, převáţně bez skeletu, ale i středně skeletovité, často i slabě oglejené 24 - Kambizemě modální eubazické aţ mezobazické i kambizemě pelické z přemístěných svahovin karbonátosilikátových hornin - flyše a kulmských břidlic, středně těţké aţ těţké, aţ středně skeletovité, se střední vododrţností Podle Přílohy č. 1 Nařízení vlády 103/2003 Sb. o stanovení zranitelných oblastí a pouţívání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech patří Vlčnov mezi zranitelné oblasti a pro fyzické i právnické osoby, které zde provozují podnikatelsky zemědělskou výrobu platí opatření stanovená tímto nařízením.

2.2.6 Seismicita a dynamická stabilita území, radonový index geologického podloţí Seismicita V hodnocení podle makroseizmické stupnice MSK-64 se jedná oblast charakterizovanou seizmickým ohroţením 6.stupně, protoţe aţ do této oblasti zasahuje vliv východoalpských zemětřesení, jejichţ makroseizmické pole je vţdy anomálně protaţeno směrem na sever, a také vliv západokarpatských zemětřesení s ohnisky na Slovensku. Seizmický stupeň 6 je popisován následovně (Geofyzikální ústav AVČR): „zemětřesení je pocítěno většinou lidí uvnitř i venku. Mnoho lidí s úlekem vybíhá ven, někteří ztrácejí rovnováhu. V některých případech můţe dojít k rozbití nádobí a skla. Knihy vypadávají z polic. Mohou se posunout i těţké kusy nábytku, malé zvony někdy zvoní. Poškození omítky můţe nastat i u solidně postavených budov (bez antiseizmických opatření ). U chatrných budov se mohou objevit váţnější škody - trhliny ve zdech, opadávání velkých kusů omítky, poškození komínů, klouzání střešní krytiny. Ve vzácných případech lze pozorovat trhliny ve vlhké půdě, maximálně o šířce 1 cm. V horách mohou nastat sesuvy půdy. Můţe dojít ke změnám vydatnosti pramenů a v hladině vody ve studnách.“ Při realizaci staveb je třeba brát tuto skutečnost v úvahu. Konstrukce budov v seismických oblastech musí být navrţeny podle normy ČSN 731211 s přihlédnutím k ustanovením ČSN - Seismická zatíţení staveb.

28



Obr. 2.11.: Maximální účinky zemětřesení na území České republiky a Slovenské I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 republiky v intenzitách makroseizmické stupnice MSK-64 (Geofyzikální ústav AVČR) MALÉ A VELÉ

Radonový index Radonový index geologického podloţí určuje míru pravděpodobnosti, s jakou je moţno očekávat úroveň objemové aktivity radonu v dané geologické jednotce. Hlavním zdrojem radonu, pronikajícího do objektů, jsou horniny v podloţí stavby. Vyšší kategorie radonového indexu podloţí proto určuje i vyšší pravděpodobnost výskytu hodnot radonu nad 200 Bq.m-3 v existujících objektech (hodnota EOAR – ekvivalentní objemové aktivity radonu). Tím indikuje i míru pozornosti, kterou je nutno věnovat opatřením proti pronikání radonu z podloţí u nově stavěných objektů. Mapa sledované oblasti je předmětem Obrázku 2.12. (Česká geologická sluţba, mapový list Veselí nad Moravou 35-11). Radonový index vyjádřený na mapě je klasifikován třemi základními kategoriemi (nízká, střední, vysoká) a jednou přechodnou kategorií (nízká aţ střední). Tento přechodný radonový index je charakteristický pro nehomogenní kvartérní sedimenty. Kategorie radonového indexu geologického podloţí, uvedená v mapě 1: 50 000, vyjadřuje statisticky převaţující kategorii v dané geologické jednotce. Většina území katastru obce Vlčnov podle této mapy se nachází v oblasti nízké kategorie radonového indexu, území podél vodních toků a většina plochy mezi obcemi Vlčnov a Hluk, která je tvořena kvartérními sedimenty, se vyznačuje přechodným radonovým indexem. 29



Převaţující kategorie radonového indexu neznamená, ţe se u určitém typu hornin při - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 měření radonu na stavebním pozemku setkáme pouze sI/58 jedinou kategorií radonového indexu. MALÉ A VELÉ Dle informací ČGÚ zpravidla přibliţně 20% aţ 30% měření spadá do jiné kategorie radonového indexu, coţ je dáno lokálními geologickými podmínkami měřených ploch. Proto vţdy před zahájením konkrétní stavby musí být provedeno měření radonu v podloţí, aby byly zohledněny lokální, mnohdy velmi proměnlivé geologické podmínky. Obrázek č. 2.12.: Mapa radonového indexu (ČGS)

Legenda: převaţující kategorie radonového indexu geologického podloţí přechodná (nehomogenní kvartérní sedimenty) nízká

2.2.7 Příroda a krajina Krajinný ráz Krajinný ráz v české republice a popis krajiny z hlediska jejich přírodních, socioekonomických a kulturněhistorických vlastností je hodnocen s pouţitím třech rámcových krajinných typologických řad (Löw a kol., 2006): I. rámcové typy sídelních krajin II. rámcové typy vyuţití krajin III. rámcové typy georeliéfu krajin. Z hlediska této typologie je katastr obce Vlčnov zasazen v tzv. krajině starého sídelního typu Pannonica, tento typ krajiny je v ČR zastoupen pouze na Moravě v úvalech 30



(cca 9% území ČR). Podle reliéfu se jedná o krajinu plošin a pahorkatin, která tvoří v České I/58 -mezi OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 republice cca 11% území. Dle způsobu vyuţití ji řadíme zemědělské a lesozemědělské MALÉ A VELÉ krajiny, které jsou v ČR spolu s lesními nejběţnějšími typy vyuţití krajiny (zemědělské 21% v ČR , lesozemědělské 52 %). Krajinářsky cenná je zejména severní část obce s vinohrady a sady a lidovou architekturou – stavby v reţné cihle nebo bíle omítnuté s tradiční šmolkově modrou podrovnávkou, zaklenuté vjezdy a okénka sýpek, zajímavě vázané zdivo (Krajinný ráz Zlínsko – Arvita) a viniční tratě - Stará Hora, Kojiny, Pod Kojiny.

Natura 2000 Natura 2000 je soustava chráněných území, které vytvářejí na svém území podle jednotných principů všechny státy Evropské unie. Cílem této soustavy je zabezpečit ochranu těch druhů ţivočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohroţené, vzácné či omezené svým výskytem jen na určitou oblast (endemické). Do katastru obce Vlčnov zasahuje na severním okraji evropsky významná lokalita Kovářův ţleb - Obora. Tato lokalita byla vyhlášena Nařízením vlády č. 132/2005 Sb. dne 22.12.2004, kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit, pod číslem CZ0720016. Jedná se o chráněné území kategorie přírodní rezervace/přírodní památka, která prochází katastrálními územími obcí Drslavice, Havřice, Veletiny a Vlčnov, její rozloha je 214,2 ha. Kovářův ţleb – Obora představuje rozsáhlý a souvislý komplex ochranářsky cenných karpatských dubohabřin (Galio-Carpinetum), smíšených jasanovo-olšové luţní lesů temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae), eurosibiřských stepních doubrav a polopřirozených suchých trávníků a facií křovin na vápnitých podloţích. Obr. 2.13.: Evropsky významné lokality na katastru obce Vlčnov

31



ÚSES – územní systém ekologické stability I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 -

Územní systém ekologické stability (dále ÚSES) je podle § 3 písmene a) MALÉ A VELÉ zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udrţují přírodní rovnováhu. Hlavním smyslem ÚSES je posílit ekologickou stabilitu krajiny zachováním nebo obnovením stabilních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb. Územní systém ekologické stability je celistvá síť, tvořená biocentry a biokoridory, které se podle významu, kvality a plochy rozlišují na nadregionální, regionální a lokální. Biocentra zabezpečují prostor pro vývoj populací rostlin a ţivočichů typických pro odpovídající ekosystémy. Jsou to oblasti umoţňující trvalé přeţití vybraných taxonů (tj. skupin konkrétních organizmů) tím, ţe jim poskytují dostatečné potravní i úkrytové moţnosti. Minimální velikost lesního a lučního biocentra lokálního významu je 3 ha, regionálního lesního biocentra 30 ha, nadregionálního 1 000 ha. Biokoridor je lineární úsek krajiny, který umoţňuje migraci organismů mezi jednotlivými biocentry. Biokoridory jsou v naprosté většině případů přírodní plochy: strouhy, meze, aleje, souvislé pásy křovin, ţivé ploty, apod. V ojedinělých případech však můţe jít i o pozměněnou část krajiny – např. pole mezi dvěma lesy, nebo i o umělý prvek – přechod pro zvěř přes dálnici. Minimální šíře lokálních biokoridorů je 15 m, regionálních a nadregionálních 40 m. Do řešeného území zasahují různé úrovně prvků ÚSES. Na severním okraji katastru obce Vlčnov se rozkládá nadregionální biocentrum Hluboček, které je významné pro uchování a přeţití teplomilné mezofilní hájové bioty. Regionální význam má biocentrum Vlčnovský háj, které se rozkládá na menším území jiţně od zastavěného území a kde je vzhledem k poloze rezervace uprostřed polních kultur zastoupena běţná fauna dubohabřin. Obě biocentra jsou propojena regionálním biokoridorem č. 146 Hluboček – Vlčnovský háj. Regionální biokoridor č. 147 pak slouţí k propojení Vlčnovského háje a regionálního biocentra Lipiny na katastru obce Nivnice. Většina plochy území se nachází v ochranném pásmu nadregionálního koridoru č. 154 Hluboček - Čertoryje. Lokalizace těchto prvků ÚSES je zřejmá z Obrázku 2.14., jejich charakteristiky jsou uvedeny v Tabulce 2.3. K regionálnímu biokoridoru Hluboček – Vlčnosvký háj přiléhají tři lokální biocentra, čtvrté lokální biocentrum je situováno na úbočí Černé hory a propojeno lokálním biokoridorem s Vlčnovským hájem.v jehoţ blízkosti se nacházejí tři lokální biocentra, jejichţ lokalizace je vyznačena oranţovou barvou na Obrázku 2.15.

32



Tab. 2.3.: Nadregionální a regionální prvky ÚSES – katastr obce Vlčnov I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 Typy ekosystémů* MALÉ A VELÉ

Číslo

Název

95 – nadregionální biocentrum

Hluboček

L2-DB,HB,BO,MH,T,LA

73 – regionální biocentrum

Vlčnovský háj

L1-DB,HB

146 – regionální biokoridor

Hluboček – Vlčnovský háj

A, B

147 – regionální biokoridor

Vlčnovský háj - Lipiny

B, A

*

Vysvětlivky:

Typy společenstev: L – lesní (+ hlavní dřeviny zkratkou) A – polní (agrocenózy) B – břehové porosty kolem tekoucích vod Hlavní dřeviny: DB – dub HB – habr BO – borovice lesní MH – mezofilní hájové porosty T – teplomilné doubravy LA – stepní lada Hodnocení stavu: 1 – zcela vyhovující ( převáţně přírodní a přirozená společenstva ) 2 – částečně vyhovující ( převáţně přírodě blízká společenstva ) 3 – nevyhovující ( přírodě vzdálená společenstva ) Obr. 2.14.: Prvky ÚSES – katastr obce Vlčnov

33




VKP V obci je registrován významný krajinný prvek Hlaviny. Jedná se o lokalitu zvláště chráněných druhů vstavačovitých rostlin a evropsky významných druhů motýlů. Dále jsou zde zastoupeny významné krajinné prvky taxativně stanovené zákonem č.114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny, to jsou lesy, vodní toky a údolní nivy. 2.2.8 Archeologická naleziště, historické památky Vlčnov je nazýván perlou Slovácka, obec je proslulá především bohatstvím hudebních tradic a lidových zvyků a obyčejů, z nichţ nejproslulejší je jízda králů spojená s nádherou lidových krojů. Historické památky lidové architektury jsou zde spojeny s tradicí vinařství. Jedná se především o památkovou rezervaci Vlčnov-Kojiny, soubor tzv. vlčnovských búd, vinohradnických staveb, lisoven bez sklepa, které představují ucelený areál historicky velmi hodnotných staveb a které se nacházejí v severovýchodní části katastru obce. Ve středu obce se nachází kostel sv. Jakuba Staršího, jehoţ nejstarší část je památkově chráněna. Vznikl pravdě-podobně uţ ve 13. století, v gotické době byl přestavěn. Památkově chráněné jsou rovněţ venkovské usedlosti s tradiční modrou obrovnávkou a bílým nalíčením, ve většině z nich se dosud běţně bydlí. V domě č. 57 je zřízena etnografická expozice Rolnický dům a hospodářství s úplným inventářem slováckého statku (stálá expozice rolnické domácnosti zřízená muzeem J. A. Komenského v Uherském Brodě), v ulici Rybáře se nachází památkově chráněná sýpka. Seznam nemovitých památek obce Vlčnov uvádí Tab. 2.4.

Tab. 2.4.: Nemovité památky v katastru obce Vlčnov (NPÚ) Číslo rejstříku

čp.

Památka

36844 / 7-3549

kostel sv. Jakuba Většího

26118 / 7-3550

kaplička

Ulice,nám./umístění

při čp. 106

12586 / 7-8574

čp.47

venkovská usedlost, z toho jen: špýchar Rybářská

49686 / 7-8828

čp.49

venkovská usedlost

29773 / 7-7012 15822 / 7-3551

čp.57 čp.57

venkovská usedlost vinná búda

34

Rybáře



Číslo rejstříku

čp.

Památka

Ulice,nám./umístění

I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 usedlost MALÉ A VELÉ

36103 / 7-3552

čp.65

venkovská

29830 / 7-3553

čp.80

venkovská usedlost

čp.90

venkovská usedlost

14039 / 7-7013

čp.121

venkovská usedlost

33592 / 7-3554

čp.121

venkovská usedlost

Masarykova

41785 / 7-7014

čp.255

venkovská usedlost

Podbočky

20733 / 7-3555

čp.301

venkovská usedlost

Ploty

46862 / 7-3556

čp.738

venkovská usedlost

100599

čp.739

venkovská usedlost

35497 / 7-3557 54699 / 7-3558

čp.770 eč.778

venkovská usedlost vinná búda

13886 / 7-8025

vinná búda

16653 / 7-8013

vinná búda

17553 / 7-8017

vinná búda

17922 / 7-8020 20127 / 7-8023

vinná búda vinná búda

21027 / 7-8026

vinná búda

26959 / 7-8022

vinná búda

29078 / 7-8018

vinná búda

vedle kostela

Celé katastrální území obce je nutné pokládat za území s archeologickými nálezy ve smyslu § 22, odst. 2 zákona č. 20/1987Sb., o státní památkové péči, v platném znění. Seznam nalezišť, které se nacházejí na území katastru obce je obsahem Tab.2.5. (Státní archeologický seznam ČR). Tab. 2.5.: Území s archeologickými nálezy na katastru obce Vlčnov (NPÚ) Pořadové č. SAS

Název ÚAN

35-11-04/1

Vala - slovanské hradiště

35-11-04/2

Za statkem

35-11-04/3

Pod Hájem, U Hyblova kříţe, Mezi potoky, Za dvorem

35-11-04/4

Čp.472.

35-11-04/5

východní okraj obce

35-11-04/6

Hradíšček - hrádek

35-11-09/3

Dřinky

35-11-10/1

sušička JZD Dolní Němčí

35



2.2.9 Vývoj sloţek ŢP bez realizace územně plánovací dokumentace ve vztahu - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 k záměru podnikatelské zóny na Z okrajiI/58 obce MALÉ A VELÉ

V případě neschválení návrhu ÚP, tj. absence vymezení ploch a koridorů pro budoucí realizaci záměrů ve vztahu k záměru podnikatelské zóny na Z okraji obce, se dají předpokládat z hlediska vlivů na ţivotní prostředí tyto důsledky: Pozitivní důsledky

Negativní důsledky

Kvalita ovzduší Zachování stávajícího stavu

Předpoklad ţivelné realizace drobných podnikatelských záměrů v rámci současného zastavěného území obce, v přístavbách RD, apod., riziko nedostatečné moţnosti kontroly výstupů vzhledem ke sloţkám ŢP

Voda Bez vlivu

Bez vlivu

Geologie, geomorfologie Bez vlivu

Bez vlivu

Krajinný pokryv, půdní fond Nedojde k záborům půdního fondu

Větší tlak na rozvoj průmyslové výroby v jiných méně vhodných lokalitách, větší mnoţství menších záborů ZPF, riziko zásahů do přírodních lokalit

Seismicita a dynamická stabilita území, radonový index geologického podloţí bez vlivu

bez vlivu

Příroda a krajina Nevymezení plochy nepřinese ţádné pozitivní důsledky, zůstane zachován stávající stav.

Větší tlak na rozvoj průmyslové výroby v jiných méně vhodných lokalitách obce, riziko zásahů do přírodních lokalit.

Archeologická naleziště, historické památky Nevymezení plochy nepřinese ţádné pozitivní důsledky, zůstane zachován stávající stav.

Větší tlak na rozvoj průmyslové výroby v jiných méně vhodných lokalitách obce, riziko ovlivnění vzhledu obce nevhodnou lokalizací vzhledem k památkově chráněným objektům .

36



3. CHARAKTERISTIKY ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 MALÉ A VELÉ MOHLY BÝT REALIZACÍ ZÁMĚRU ÚP – PODNIKATELSKÉ ZÓNY NA Z OKRAJI OBCE - VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY Cílem územního plánu je vytvořit podmínky pro dostatečnou nabídku ploch pro novou obytnou výstavbu a vymezení dalších vhodných rozvojových ploch pro smíšené vyuţití, občanskou vybavenost, sport a rekreaci, výrobní činnosti a podnikatelské aktivity dle rozvojových záměrů obce při respektování poţadavků na ochranu architektonických, urbanistických a přírodních hodnot řešeného území, a naopak určení trvale nezastavitelných ploch a zamezení neregulované expanze rodinné nebo jiné výstavby do volné krajiny mimo původní hranice sídla. Podle stanoviska Krajského úřadu Zlínského kraje, odboru ţivotního prostředí a zemědělství k „Návrhu zadání územního plánu sídelního útvaru Vlčnov" podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na ţivotní prostředí) v platném znění není nutno posoudit Zadání územního plánu Vlčnov z hlediska vlivů na ţivotní prostředí, kromě záměru podnikatelské zóna na Z okraji obce. Záměr vymezení plochy podnikatelské zóny si vyţádá i nezbytné rozšíření systému místních komunikací, kanalizace, vodovodní, plynové a elektrické sítě a v oblasti ţivotního prostředí přinese nebo můţe přinést následující změny: Zábor půdy, změnu zemědělského půdního fondu Změnu dopravní zátěţe území Změnu emisní a hlukové zátěţe území Zvýšení produkce domovních odpadů a odpadních vod a zvýšení rizika kontaminace ţivotního prostředí Změnu odtokových poměrů ze zastavěných ploch Změnu vegetace, vliv na faunu Změnu vzhledu krajiny Ovlivnění systému NATURA 2000

3.1 Změna zemědělského půdního fondu Návrh územního plánu obce Vlčnov předpokládá pro záměr podnikatelské zóny na Z okraji obce zábor zemědělských půd. Při zpracování územního plánu musí být smyslu ust. § 5 odst. 1 zák.č. 334/1992 Sb. zajištěna ochrana zemědělského půdního fondu (ZPF). Podle ust. § 4. vyhlášky MŢP ČR č.13/1994 Sb., jsou zpracovatelé územně plánovací dokumentace povinni vyhodnotit předpokládané důsledky navrhovaného řešení rozvoje sídla 37



na zemědělský půdní fond. Následující podkapitoly jsou členěny ve smyslu přílohy č. 3. I/58 - OSTRAVAochrany ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 vyhlášky MŢP ČR č.13/1994 Sb., kterou se upravují podrobnosti ZPF a kterou je dán MALÉ A VELÉ obsah vyhodnocení předpokládaných důsledků předmětného záměru na půdní fond.

3.1.1 Údaje o celkovém rozsahu poţadovaných ploch a podílu půdy náleţející do zemědělského půdního fondu, údaje o druhu pozemku (kultuře) dotčené půdy, údaje o zařazení zemědělské půdy do bonitovaných půdně ekologických jednotek a do stupňů přednosti v ochraně Údaje o celkovém rozsahu poţadovaných ploch a podílu půdy náleţející do zemědělského půdního fondu Návrh územního plánu obce Vlčnov předpokládá pro záměr podnikatelské zóny na Z okraji obce – návrhová plocha SP3 - nový zábor 3,8641 ha zemědělských půd. Tato plocha náleţí v současnosti ke kultuře orná půda. BPEJ, třídy ochrany ZPF Základní mapovací a oceňovací jednotkou pro zemědělské půdy je bonitovaná půdně ekologická jednotka (dále BPEJ), kterou je pětimístný číselný kód vyjadřující hlavní půdní a klimatické podmínky, které mají vliv na produkční schopnost zemědělské půdy a její ekonomické ohodnocení. BPEJ byly vyčleněny na základě klimatu v daném regionu, morfogenetických vlastností půd, charakteristických půdotvorných substrátů, svaţitosti pozemků a expozice, skeletovitosti a hloubky půdního profilu. Právním předpisem, kterým se stanovuje charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci je Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 327/1998 Sb. v platném znění (vyhláška 546/2002 Sb.). Bonitační klasifikační soustava BPEJ zobrazuje všechny charakteristické kombinace základních a v krátkodobém aţ střednědobém časovém horizontu málo proměnlivých vlastností určitých úseků zemědělského území. Počáteční tři číslice pětimístného kódu označují na mapách a kartách tzv. hlavní půdně klimatickou jednotku (HPKJ), která určuje klimatický region a hlavní půdní jednotku První číslice kódu BPEJ značí příslušnost ke klimatickému regionu, které jsou označeny kódy 0 - 9. Klimatické regiony byly vyčleněny na základě podkladů Českého hydrometeorologického ústavu v Praze výhradně pro účely bonitace zemědělského půdního fondu (ZPF) a zahrnují území s přibliţně shodnými klimatickými podmínkami pro růst a vývoj zemědělských plodin. V ČR bylo vymezeno celkem 10 klimatických regionů.

38



Druhá a třetí číslice vymezuje příslušnost k určité hlavní půdní jednotce (01 I/58 - OSTRAVApůdních ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 78). Hlavní půdní jednotka je účelové seskupení forem, příbuzných MALÉ A VELÉ ekologickými vlastnostmi, které jsou charakterizovány morfogenetickým půdním typem, subtypem, půdotvorným substrátem, zrnitostí a u některých hlavních půdních jednotek výraznou svaţitostí, hloubkou půdního profilu, skeletovitostí a stupněm hydromorfismu. Čtvrtá číslice stanoví kombinaci svaţivosti a expozice pozemku ke světovým stranám. Pátá číslice určuje kombinaci hloubky půdního profilu a jeho skeletovitosti.

Sledovaný záměr vyčlenění plochy podnikatelské zóny je situován na pozemcích klasifikovaných BPEJ 31000. Charakteristiky půdní jednotky jsou následující: Klimatický region 3 – teplý, mírně vlhký s průměrnou roční teplotou 8o – 9o. Pravděpodobný úhrn sráţek je 550 – 650 mm/rok, pravděpodobnost suchých vegetačních období 10 – 20%. Hlavní půdní jednotka 10 - Hnědozemě modální včetně slabě oglejených na spraších, středně těţké s mírně těţší spodinou, bez skeletu, s příznivými vláhovými poměry aţ sušší. Kombinace svaţivosti a expozice 0 – rovina s všesměrnou expozicí Kombinace hloubky půdního profilu a jeho skeletovitosti 0 – hluboká půda s celkovým obsahem skeletu do 10% (obsah skeletu je vyjádřen celkovým obsahem štěrku, tj. pevných částic hornin od 4 do 30 mm, a kamene, tj. pevných částice hornin nad 30 mm). Podle Metodického pokynu MŢP ČR č.j.: OOLP/1067/96 z října 1996 jsou tyto pozemky dle charakteristiky dané kódem BPEJ 31000 zařazeny do I. třídy ochrany ZPF, tj. půdy mající v daném klimatickém regionu nadprůměrnou produkční schopnost a nejvyšší stupeň ochrany ZPF.

3.1.2 Údaje o uskutečněných investicích do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti (meliorační a závlahová zařízení apod.) a o jejich předpokládaném porušení V zájmovém území nebyly uskutečněny investice do půdy za účelem zlepšení její půdní úrodnosti.

39



3.1.3 Údaje o areálech a objektech staveb zemědělské prvovýroby a I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 zemědělských usedlostech a o jejich předpokládaném porušení MALÉ A VELÉ

V zájmovém území se nenacházejí areály, objekty nebo stavby zemědělské prvovýroby, ani zemědělské usedlosti. Realizací záměrů nedojde ke ztíţení obhospodařování okolních pozemků, neboť navrţená plocha nezasahuje do přístupových cest k těmto pozemkům.

3.1.4 Údaje o uspořádání zemědělského půdního fondu v území, opatřeních k zajištění ekologické stability krajiny a významných skutečnostech vyplývajících ze schválených návrhů pozemkových úprav a o jejich předpokládaném porušení Katastr obce Vlčnov je situován v teplém mírně vlhkém klimatu s převahou nejproduktivnějších řepařských půd - černozemního a hnědozemního charakteru na spraši a sprašových pokryvech v rovinném terénu (sklonitost do 3o) s nejvyšším stupněm zornění (nad 90 %), v nadmořské výšce do 250 m. Z hlediska agroekologických a produkčních předpokladů území spadá obec Vlčnov do zemědělské výrobní oblasti řepařské, která se vyznačuje optimálními předpoklady pro pěstování cukrovky, kvalitní potravinářské pšenice a sladovnického ječmene a všech druhů polní zeleniny. Hodnocená plocha SP3 návrhu územního plánu tvoří zcelený pás orné půdy bez přirozených hranic produkčních bloků (remízky, zeleně, apod.). Orná půda má nízký stupeň ekologické stability, tj. schopnost ekologického systému vyrovnávat vnější rušivé vlivy vlastními spontánními mechanismy, a minimální biodiverzitu. Zájmová plocha je navrţena souběţně s prvkem ÚSES, původním regionálním biokoridorem Vlčnovský háj – Hluboček, který je v souladu se ZÚR Zlínského kraje klasifikován jako lokální (Obr. 3.1.), záměrem nedojde k jeho narušení. Pro katastr obce Vlčnov nebyly prováděny plány pozemkových úprav. Obr. 3.1. Plocha SP3 a LBK 783897-2

40



3.1.5 Znázornění průběhu hranic územních obvodů obcí a hranic katastrálních I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 území MALÉ A VELÉ

Je obsahem Obr. 2.1., kapitoly 2.1.

3.1.6 Znázornění průběhu hranic současně zastavěného území obce ke dni zpracování konceptů řešení územně plánovací dokumentace, hranic pozemkové drţby jednotlivých právnických a fyzických osob, tras základních zemědělských účelových komunikací a územních a ekologických záměrů vyplývajících ze schválených návrhů pozemkových úprav, popřípadě vyznačení jejich předpokládaného porušení Pro katastr obce Vlčnov nebyly prováděny plány pozemkových úprav. Ostatní znázornění jsou obsahem grafické části dokumentace návrhu územního plánu obce Vlčnov - výkres č. II/3 zpracovaný v M = 1 : 5000, se zákresem všech rozvojových ploch a zvýrazněním druhů pozemků, které se na těchto plochách v současné době nacházejí. Dále jsou znázorněny hranice BPEJ s jednotlivými kódy, hranice katastrálního území (která je v daném případě totoţná s hranicí řešeného území), hranice současně zastavěného území, plochy s vloţenými investicemi do půdy a plochy ÚSES. Hranice pozemkové drţby jednotlivých právnických a fyzických osob v rámci plochy SP3 je obsahem Obr. 3.2.

41



Obr. 3.2. Hranice pozemkové drţby jednotlivých právnických a fyzických osob v rámci I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 plochy SP3 MALÉ A VELÉ

3.1.7 Výběr nejvýhodnější varianty z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů Zájmová plocha budoucí podnikatelské zóny je navrţena v jedné variantě. Z grafické části dokumentace návrhu územního plánu obce Vlčnov - výkres č. II/3 zpracovaný v M = 1 : 5000, se zákresem všech rozvojových ploch a zvýrazněním druhů pozemků, které se na těchto plochách v současné době nacházejí, příp. z půdní mapy, která je obsahem Obr. 3.3., je zřejmé, ţe navrhovaný zábor z hlediska skupin půd i z hlediska její kvality zcela koresponduje ze situací, která je ve skladbě půdního pokryvu v celém řešeném území. 42



Obr. 3.3.: Plochy orné půdy v katastru obce Vlčnov


Legenda:

Návrhová plocha v podstatě nemá alternativních řešení, neboť z hlediska konfigurace terénu a poţadavku ochrany a zachování krajinného rázu je nutno plochu umístit do JZ kvadrantu katastru obce, určeného komunikacemi II/495 a III/4957. Prakticky veškerou plochu, vyuţitelnou pro plánovaný záměr z hlediska dostupnosti a sklonitosti terénu, pokrývají velmi kvalitní modální hnědozemě, charakterizované půdní jednotkou 10 nebo 11 a zařazené do I. nebo II. třídy ochrany: 10 - Hnědozemě modální včetně slabě oglejených na spraších, středně těţké s mírně těţší spodinou, bez skeletu, s příznivými vláhovými poměry aţ sušší 11 - Hnědozemě modální včetně slabě oglejených na sprašových a soliflukčních hlínách (prachovicích), středně těţké s těţší spodinou, bez skeletu, s příznivými vlhkostními poměry Záměr ekonomického rozvoje obce v dané oblasti vţdy vyvolá poţadavek na zábor velmi kvalitní půdy, podléhající nejvyšší nebo zvýšené ochraně ZPF. Vyhnout se v rámci územně plánovací činnosti záboru kvalitní půdy je tedy nemoţné, území neskýtá ţádnou příznivější alternativu.

43



3.2 Změna dopravní zátěţe území I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 -

Katastrem obce Vlčnov procházejí silnice II/495 a III/4957, které jsou ve Mvlastnictví ALÉ A VELÉ Zlínského kraje. Obě komunikace se kříţí v centru obce. Přehledná situace dopravní zátěţe v roce 2005 podle celostátního sčítání Ředitelství silnic a dálnic je na Obrázku 3.4.

Obr. 3.4. Dopravní zátěţ v roce 2005 (ŘSD ČR )

Legenda:

Silnice III/4957 spojující Veletiny s Vlčnovem a pokračující dále na Dolní Němčí je málo dopravně zatíţená, v roce 2005 zde projíţdělo mezi Veletinami a Vlčnovem 1313 vozidel denně, z toho 231 těţkých vozidel (nákladních, autobusů, traktorů, ap.), 1069 osobních a 13 motocyklů. Podnikatelská zóna na Z okraji obce bude obsluţně napojena na silnici II/495. Silnice II/495 je spojnicí mezi silnicí I/55 a rychlostní komunikací E50. Silnice II/495 je především vyuţívána jako spojnice Uherského Ostrohu a Uherského Brodu.Tato komunikace patří mezi významné krajské tahy, spojující východní a západní část Zlínského kraje. Z toho důvodu je tato silnice zařazena rovněţ mezi tahy, u nichţ je plánována modernizace se spolufinancováním ze zdrojů EU v rámci Regionálního operačního programu. Jedná se 44



o rekonstrukci komunikace a šířkovou úpravu vozovky. Část komunikace, která je průjezdem I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 obce Vlčnov, jiţ byla rekonstruována. Denní průjezd vozidel na této komunikaci představoval MALÉ A VELÉ dle sčítání Ředitelství silnic a dálnic v roce 2005 v úseku Vlčnov – silnice II/498 (směr Hluk) 3569 vozidel, z toho 621 těţkých, 2919 osobních, 29 motocyklů a 3885 vozidel v úseku Vlčnov – silnice I/50 (692 těţkých, 3184 osobních, 9 motocyklů).

3.3 Zvýšení emisní a hlukové zátěţe území 3.3.1 Ovzduší Rozbor emisní a imisní situace v území je obsahem kapitoly 2.2.1. Nejvyšší podíl na znečištění ovzduší v obcích mají emise a resuspendované částice z automobilové dopravy a malé spalovací zdroje, tj. domácí kotelny. V souvislosti se záměrem plochy pro podnikání můţe dojít k ovlivnění kvality ovzduší v obci Vlčnov vlivem: emisí z mobilních zdrojů emisí stacionárních zdrojů K nárůstu emisí a zvýšení imisní zátěţe můţe dojít v okolí komunikace II/495, na kterou bude vyvedena doprava z budoucí podnikatelské zóny, a v okolí vlastní podnikatelské zóny vlivem emisí z podnikatelských objektů. Vliv stacionárních zdrojů rozvojové plochy na kvalitu ovzduší se bude odvíjet od konkrétní výrobní náplně, výrobních kapacit a pouţitých technologií. Na vymezené ploše není předpokládán rozvoj těţkých výrob, spíše administrativních center, sluţeb lehkého nebo vysoce kvalifikovaného průmyslu. Předpokládané negativní vlivy plynou spíše z následků obsluţné dopravy, vytápění objektů, druhu a kapacit výroby. V případě, ţe vytápění těchto ploch bude zajištěno zemním plynem, případně s vyuţitím obnovitelných zdrojů energie, nemusí být vliv lokality na kvalitu ovzduší výrazně negativní. Naopak vymístěním současných drobných výrob z centra obce do prostoru podnikatelské zóny, která je mimo kontakt s obytnou zástavbou, dojde k zlepšení kvality ovzduší v intravilánu obce sníţením dopravní zátěţe obytných částí, a případnou redukcí spalování pevných paliv v domácích topeništích (přechod na zemní plyn, elektrickou energii).

3.3.2 Hluk Hluková situace je závislá především na intenzitě dopravy a hluková zátěţ, zejména hluk z automobilové dopravy, patří v současné době mezi nejzávaţnější problémy ţivotního prostředí České republiky, a to především v dopravně zatíţených městech a obcích v bezprostředním okolí komunikací I. třídy. Emise hluku z komunikací závisí především na počtu projíţdějících vozidel, počtu nákladních aut, dále na povrchu vozovky, sklonu komunikace, rychlosti a plynulosti dopravního proudu atd. Zatíţení obyvatel hlukem

45



z dopravy, vedené často v bezprostředním kontaktu s obytnými domy, má prokazatelně I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 negativní účinky na jejich zdravotní stav. MALÉ A VELÉ

Základní poţadavky na ochranu obyvatel před hlukem jsou stanoveny v zákonu č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví v § 30 a 31. Tento zákon mj. ukládá vlastníkům resp. správcům pozemních komunikací, ţeleznic a dalších objektů, jejichţ provozem vzniká hluk (zdroje hluku) povinnost zajistit technickými, organizačními a dalšími opatřeními, aby hluk nepřekračoval hygienické limity upravené prováděcím právním předpisem pro chráněný venkovní prostor, chráněné vnitřní prostory staveb a chráněné venkovní prostory staveb. 

Chráněným venkovním prostorem se rozumí nezastavěné pozemky, které jsou uţívány k rekreaci, sportu, léčení a výuce (s výjimkou lesních a zemědělských pozemků a venkovních pracovišť).



Chráněným venkovním prostorem staveb se rozumí prostor do 2 m okolo bytových domů, rodinných domů, staveb pro školní a předškolní výchovu a pro zdravotní a sociální účely, jakoţ i funkčně obdobných staveb.



Chráněným vnitřním prostorem staveb se rozumí obytné a pobytové místnosti, s výjimkou místností ve stavbách pro individuální rekreaci a ve stavbách pro výrobu a skladování.

Hlukové limity pro vnější hluk stanovuje nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Limity ekvivalentních hladin akustického tlaku A v chráněném venkovním prostoru se stanoví jako součet základní hladiny L Aeq,T = 50 dB a některé z korekcí uvedených v Tabulce 3.1. (korekce se nesčítají). Pro noční dobu se pouţije další korekce –10 dB s výjimkou ţelezniční dráhy, kde se pouţije korekce –5 dB. Tab. 3.1. Stanovení hlukových limitů dle Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. Korekce (dB)

Způsob vyuţití území 1)

2)

3)

4)

Chráněné venkovní prostor staveb lůţkových zdravotnických zařízení včetně lázní

-5

0

+5

+15

Chráněné venkovní prostor lůţkových zdravotnických zařízení včetně lázní

0

0

+5

+15

Chráněné venkovní prostor ostatních staveb a chráněné ostatní venkovní prostory

0

+5

+10

+20

1) Pouţije se pro hluk z veřejné produkce hudby, hluk z provozoven sluţeb a dalších zdrojů hluku, s výjimkou letišť, pozemních komunikací, nejde-li o účelové komunikace, a dále s výjimkou drah, nejdeli o ţelezniční stanice zajišťující vlakotvorné práce, zejména rozřaďování a sestavu nákladních vlaků, prohlídku vlaků a opravy vozů. 2) Pouţije se pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích, s výjimkou účelových komunikací, a drahách. 3) Pouţije se pro hluk z dopravy v okolí dálnic, silnic I. a II. třídy a místních komunikací I. a II. třídy v území, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převaţující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích. Pouţije se pro hluk z dopravy na dráhách v ochranném pásmu dráhy.

46


4)


Pouţije se v případě staré hlukové zátěţe z dopravy na pozemních komunikacích a drahách, kdy starou I/58 - Ona STRAVA ULICE PLZEŇSKÁ , NOVÁ BaĚLÁ , I/56 hlukovou zátěţí se rozumí stav hlučnosti působený dopravou pozemních komunikacích drahách, MALÉ Ado VELÉ který v chráněných venkovních prostorech staveb a v chráněném venkovním prostoru vznikl 31. prosince 2000. Tato korekce zůstává zachována i po poloţení nového povrchu vozovky, výměně kolejového svršku, popřípadě rozšíření vozovek při zachování směrového nebo výškového vedení pozemní komunikace nebo dráhy, při které nesmí dojít ke zhoršení stávající hlučnosti v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru a pro krátkodobé objízdné trasy.

Na základě Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. je tedy moţné odvodit následující limity pro vnější hluk: pro okolí hlavních silničních komunikací (dálnice, silnice I. a II. třídy, místní komunikace I. a II. třídy) s korekcí na starou zátěţ: LAeq = 70 dB pro denní dobu a 60 dB pro noční dobu pro ostatní části území bez korekce na starou zátěţ: LAeq = 55 dB pro denní dobu a 45 dB pro noční dobu V katastru obce Vlčnov je dopravně nejzatíţenější komunikací silnice II/495, na které podle sčítání ŘSD v roce 2005 projíţdělo 3 569 vozidel v úseku Vlčnov – silnice II/498 (směr Hluk) a 3885 vozidel v úseku Vlčnov – silnice I/50, plánovaná plocha podnikatelské zóny nezakládá předpoklad významného navýšení dopravní zátěţe této komunikace. Jiné zdroje hluku, které by způsobovaly nadlimitní zatíţení obytných objektů se v řešeném území nenacházejí. Ve vztahu k záměru podnikatelské zóny mohou být dalším novým zdrojem hluku nově vybudované výrobní provozy.

3.4 Zvýšení produkce odpadů a odpadních vod 3.4.1 Odpady Sběr a odvoz odpadu z Vlčnova zabezpečuje firma Rumpold Uherský Brod. Nebezpečný odpad, bioodpad, ostatní a velkoobjemový odpad je moţno odevzdat ve sběrném dvoře, který je ve Vlčnově v ulici Za starou Měšťankou. Odpad v obci se třídí, v obecním prostranství a sběrném dvoře jsou k dispozici kontejnery na bílé a barevné sklo. Papír, plast a nápojové kartony jsou sváţeny přímo od občanů v označených pytlích. Dvakrát ročně se sváţí nebezpečný odpad. V obci Vlčnov se vyprodukuje cca 1000 t odpadu ročně (Vlčnovský zpravodaj). Náklady na odvoz a likvidaci tříděného odpadu, velkoobjemového odpadu a nebezpečných odpadů je součástí jednotného poplatku občanů za komunální odpad, cca třetinu částky dotuje obec ze svého rozpočtu. Moţnost uloţení různých druhů odpadu na sběrném dvoře má kaţdý občan s trvalým bydlištěm ve Vlčnově, který platí stanovený poplatek. Odpad nesmí pocházet

47



z podnikatelské činnosti. Podnikatel, kterému při jeho činnosti vzniká odpad (je původcem I/58 -č.OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 odpadu), je povinen odstraňovat jej v souladu se zákonem 185/2001 Sb. o odpadech. MALÉ A VELÉ

V souvislosti se záměrem podnikatelské zóny budou původci vznikajících odpadů firmy, které budou provádět úpravu území, vlastní výstavbu a dále provoz jednotlivých firem. Tyto firmy budou mít povinnost nakládat s odpady podle platné legislativy, tj. podle zákona č.185/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhláškou č. 381/2001 Sb. (Katalog odpadů) a vyhláškou č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů.

3.4.2 Odpadní vody V obci Vlčnov je vybudována jednotná kanalizační síť, která byla postavena v letech 1946-47 a další úseky pak kolem roku 1977. Převáţná část stok je v majetku SVK a.s. Uherské Hradiště. Délka kanalizace je cca 13740 m, její stav je převáţně dobrý, základní škola v obci má vlastní ČOV. Do kanalizace jsou po předchozím předčištění v septicích napojeny odpadní vody od podstatné části obyvatel (cca 90%), zbývající OV jsou likvidovány v ţumpách na vyváţení. V obci Vlčnov je uvaţováno s doplněním a propojením stávající jednotné kanalizace tak, aby veškeré odpadní vody byly odvedeny pod obec. Protoţe je velká část kanalizace v obci v dobrém technickém stavu a jsou sem napojeni téměř všichni obyvatelé obce, je výhodné zachovat stávající systém jednotné kanalizační sítě. Pro obec Vlčnov je navrţena vlastní samostatná ČOV, pro kterou jiţ bylo vydáno Městským úřadem Uherský Brod stavební povolení (odbor ţivotního prostředí a zemědělství dne 9.5.2007 pod čj. OŢP/292/076/Va). V souvislosti s plánem vybudování podnikatelské zóny na Z okraji obce bude nutné rovněţ navrhované plochy pro výstavbu napojit na jednou kanalizační síť obce.

3.5 Změna odtokových poměrů ze zastavěných ploch Zájmové území je situováno v mírně svaţitém terénu. Změnou stávající orné půdy na zpevněné plochy dojde ke změně odtokových poměrů a ke sníţení retenční kapacity území tím, ţe se zmenší plochy území vhodné pro zasakování sráţkové vody a vody z tání sněhu.

3.6 Změna vegetace, vliv na faunu Řešená plocha budoucí podnikatelské zóny na západním okraji obce Vlčnov je v současné době zařazena do ZPF (orná půda) a je vyuţívána pro pěstování zemědělských plodin. Realizací výstavby se tyto plochy zčásti zastaví, zčásti budou zatravněny nebo osázeny okrasnými nebo ovocnými stromy. Celkem se jedná o zábor zemědělské půdy o rozloze 3,8641 ha. Záměrem nedojde k záboru lesních pozemků (PUPFL).

48



Sledovaná lokalita je v současné době zemědělsky vyuţívána, takţe neposkytuje I/58 vlastním - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ , NOVÁ Blze ĚLÁ, I/56 dostatek vhodných útočišť pro ţivočišné druhy. Ve řešeném území tedy MALÉ A VELÉ předpokládat výskyt běţných druhů fauny, jako je baţant obecný, skřivan polní, strnad obecný, hraboš polní, myšice křovinná, králík divoký, zajíc polní, atd. V řešené oblasti nebyl zaznamenán ţádný zvláště chráněný druh dle vyhlášky MŢP ČR č. 395/1992 Sb., ve znění vyhlášky č. 175/2006 Sb., kterými se provádějí některá ustanovení zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Z hlediska návrhové plochy budoucí podnikatelské zóny se nejedná o ohroţení populací zvláště chráněných nebo regionálně vzácných druhů ţivočichů ani jejich reprodukčních prostor.

3.7 Změna vzhledu krajiny, krajinný ráz Krajinným rázem se rozumí zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti. Krajina je zákonem chráněná před činností sniţující její přírodní a estetickou hodnotu. Předmětem ochrany krajinného rázu vzhledem jsou všechny přírodní, kulturní, historické a estetické charakteristiky a hodnoty krajiny. Obec Vlčnov leţí v mělké kotlině, která se rozprostírá mezi kopci Černá Hora (363 m), Hluboček (366 m) a Myšinec (352 m) na katastrech obcí Vlčnov a Veletiny. Vlčnov společně s Veletinami, Hradčovicemi, Lhotkou, Drslavicemi vytvářejí krajinný prostor Vlčnovsko. Jedná se o převáţně harmonickou kulturní krajinu ve zvlněné pahorkatině, kde malé obce přecházející jedna v druhou s drobnými drţbami, sady a vinicemi. Díky rozmanitosti vyuţití území ve Vlčnovské kotlině a její pozicí mezi Bílými Karpaty a Prakšickou vrchovinou se jedná o krajinářsky hodnotné území s vysokým stupněm zachování místně typického krajinného rázu. Zvláště v severní části kotliny se dochovala pestrá mozaika sadů, luk, lesů, vinic a polí, která je reprezentativní ukázkou tradiční kulturní krajiny moravského Slovácka. Součástí harmonické kulturní krajiny jsou rovněţ stavby tradiční lidové architektury. Ve vlčnovské kotlině se jedná především o dvě památkové rezervace, které chrání místní typické vinařské stavby – Vlčnovské búdy a Velecké búdy. V samotné obci Vlčnov je krajinářsky cenná zejména severní část obce s vinohrady a sady, lidová architektura – stavby v reţné cihle nebo bíle omítnuté s tradiční šmolkově modrou podrovnávkou, zaklenuté vjezdy a okénka sýpek a zajímavě vázané zdivo. Nepřehlédnutelnou dominantou obce je při pohledech z úbočí kotliny kostel sv. Jakuba staršího, v obci je rovněţ řada dalších kulturních památek – ukázek tradiční lidové architektury. Krajinný pokryv v rámci krajinného prostoru tvoří z 56,6% orná půdy a z 26,1% lesy. 6,6% tvoří louky, 7,9% sady a zahrady, 0,1% vodní plochy a 2,7% ostatní plochy, převáţně zástavba (ARVITA P, 2005). Pro přírodní podmínky krajinného prostoru je charakteristický kontrast mezi plochami pahorkatin na vápnitém flyši a podmáčených sníţenin na bazických zeminách. Převáţná část

49



území KP náleţí do 2. veg. stupně. V krajinném prostoru jsou zastoupeny následující I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 biochory (seřazené sestupně podle dominance): MALÉ A VELÉ 2PC Pahorkatiny na vápnitém flyši 2. v.s. 2Db Podmáčené sníţeniny na bazických zeminách 2. v.s. 3BC Erodované plošiny na vápnitém flyši 3. v.s. 2Nh Uţší hlinité nivy 2. v. s. 2BE Erodované plošiny na spraších 2. v.s. V celkovém hodnocení podíl území se zvýšenou hodnotou krajinného rázu představuje 5 - 10 % celkové plochy krajinného prostoru Vlčnovsko. Zvýšená hodnota krajinného rázu je z 5 – 10 % určena charakterem kulturní krajiny, podíl ploch sídel s harmonickým charakterem určujícím krajinný ráz je menší neţ 5 %. Celkový stav krajiny je dobrý, všechny sloţky krajiny, biotické, abiotické i antropogenní, jsou ve vzájemně vyváţeném poměru a tvoří harmonický celek; ekologická stabilita území je vysoká (poměr ploch ekologicky stabilních převaţuje nad plochami nestabilními). Krajinný ráz Vlčnovska výjimečný, jedná se o krajinu s výrazným krajinným rázem, která je v rámci České republiky unikátní. Severní část obce s vinohrady, sady a lidovou architekturou je povaţována z krajinářského hlediska za symbol regionu. V takovémto území je nutno věnovat zvýšenou pozornost ochraně krajinného rázu a ve vztahu k záměru podnikatelské zóny je nutno důsledně chránit (ve smyslu § 12 zákona č. 114/1992) současné estetické hodnoty a dominanty před potlačením nebo narušením novými prvky, pečovat o charakteristické sloţky krajinného rázu tak, aby nedošlo k jejich nevratnému poškození nebo zániku. Významný bude další postup při povolování staveb, tj. bude nutno vţdy posuzovat hodnocení vlivu staveb na krajinný ráz tak, aby nebyly narušeny stávající hodnoty.

50



4. VEŠKERÉ SOUČASNÉ PROBLÉMY AI/58 JEVY ŢIVOTNÍHO - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 MALÉ A VELÉ PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI 4.1 Systém NATURA 2000 V severní části katastrálního území obce Vlčnov se nachází evropsky významná lokalita soustavy Natura 2000 – EVL CZ0720016 Kovářův Ţleb – Obora. Sledovaný záměr podnikatelské zóny na Z okraji obce nemůţe lokalitu soustavy Natura 2000 významně ovlivnit. Krajský úřad Zlínského kraje se vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 29.října 2007 dle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, ve smyslu, ţe předloţený „Návrh zadání územního plánu Vlčnov“ nemůţe mít významný vliv na ţádnou evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast (Natura 2000). Charakteristika lokality je předmětem následující kapitoly, její rozsah na Obrázku 4.1. Obr. 4.1.: Lokalita systému Natura 2000 v katastru obce Vlčnov – Kovářův ţleb

4.2 Přírodní parky, přírodní rezervace Ve sledovaném území se nachází dvě přírodní rezervace – Kovářův ţleb a Vlčnovský háj.

51



4.2.1 Kovářův ţleb I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 -

Přírodní rezervaci Kovářův ţleb tvoří travnaté a křovinaté stráně v členitém MALÉterénu A VELÉ s hluboce zařezaným ţlebem. Nachází se na svazích kóty Myšince (353 m n. m.) v nadmořské výšce 240 aţ 300 m, na severním okraji obce Vlčnov. Vyhlášena byla nařízením Okresního úřadu v Uherském Hradišti č. 8/1997 ze dne 18. 12. 1997. Celková výměra přírodní rezervace činí 14,6 ha. Jde o výjimečnou lokalitu teplomilné flóry a fauny, kdysi typické pro stepní zónu jihovýchodní Moravy a ukázku historické kulturní krajiny moravského Slovácka vytvořené citlivým hospodařením člověka. Motivem ochrany jsou květnaté subxerofilní louky a extenzivní ovocné sady lesostepního charakteru na středně svaţitých pozemcích v kolinním stupni panonského termofytika. Flora Na extenzivně obhospodařovaných loukách a v sadech převaţují polopřirozená společenstva širokolistých suchých trávníků (Festuco-Brometalia). Území je významné především výskytem silně a kriticky ohroţených druhů rostlin jako je len chlupatý (Linum hirsutum) na poslední lokalitě na jihovýchodní Moravě, hvězdnice chlumní (Aster amellus), zlatovlásek obecný (Crinitina linosyris), hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe), hořec kříţatý (Gentiana cruciata), prvosenka jarní (Primula veris), kozinec dánský (Astragalus danicus), mateřídouška panonská (Thymus pannonicus), medovník velkokvětý (Melitis melissophyllum), oman mečolistý (Inula ensifolia), plamének přímý (Clematis recta), pryšec mnohobarevný (Euphorbia epithymoides), záraza vyšší (Orobanche elatior) aj. Z orchidejí se vyskytuje pětiprstka ţeţulník pravá (Gymnadenia conopsea subsp. conopsea), kruštík širolistý (Epipactis helleborine), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia). Reintrodukován byl hlaváček jarní (Adonis vernalis) a koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis). V roce 2002 byla objevena v ochranném pásmu také populace tořiče včelonosného (Ophrys apifera). Část území, především ve ţlebu, je zarostlá směsí dřevin jako je dub letní (Quercus robur), habr obecný (Carpinus betulus), trnka obecná (Prunus spinosa), svída krvavá (Cornus sanguinea) a bohuţel také trnovníkem akátem (Robinia pseudoacacia). Ze vzácných druhů dřevin se zde vyskytují dřín jarní (Cornus mas), jeřáb břek (Sorbus torminalis), jeřáb oskeruše (Sorbus domestica), jilm habrolistý (Ulmus minor) a třešeň křovitá (Prunus fruticosa). Fauna Lokalita je bohatá na teplomilné druhy hmyzu, z motýlů se vyskytují otakárek fenyklový (Papilio machaon) a otakárek ovocný (Iphiclides podalirius), ohniváček černočárný (Lycaena dispar), ţluťásek barvoměnný (Colias myrmidone), bělopásek topolový (Limenitis populi), teplomilné druhy čeledi modráskovitých, např. modrásek hnědoskvrnný (Polyommatus daphnis), modrásek jetelový (Polyommatus bellargus) a další, např. můra dřevobarvec bodlákový (Xylena exoleta) a drsnokřídlec (Biston pomonarius ). Hojná je také kudlanka náboţná (Mantis religiosa). Z ornitofauny byl zaznamenán výskyt lejska

52



černohlavého (Ficedula hypoleuca), strakapouda malého (Dendrocopos minor), strakapouda I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 velkého (Dendrocopos major), pěnice černohlavé (Sylvia atricapilla), pěnice hnědokřídlé MALÉ A VELÉ (Sylvia communis), pěvušky modré (Prunella modularis), krutihlava obecného (Jinx torquilla) aj.

4.2.2 Vlčnovský háj Přírodní rezervace Vlčnovský háj o výměře cca 32 ha byla zřízena nařízením Okresního úřadu v Uherském Hradišti č. 11/2002 ze dne 20. 5. 2002. Jedná se o dubová bučina s bohatým bylinným patrem s výskytem chráněných druhů ţivočichů a rostlin, cca 1 km jihovýchodně od obce Vlčnov. Motivem ochrany je bohatá lokalita ladoňky rakouské (Scilla drunnensis). Flora Vegetaci tvoří karpatské dubohabřiny. Bylinné patro je zastoupeno prvosenkou vyšší (Primula elatior), hvězdnatcem čemeřicovým (Hacquetia epipactis), dymnivkou dutou (Corydalis cava), plicníkem lékařským (Pulmonaria officinalis), sasankou hajní (Anemone nemorosa), ladoňkou rakouskou (Scilla drunnensis), vstavačem bledým (Orchis pallens), kruštíkem modrofialovým (Epipactis purpurata), lilií zlatohlávkem (Lilium martagon), medovníkem meduňkolistým (Melitis melisophylum), zapalicí ţluťuchovitou (Isopyrum thalictroides) a dalšími. Skladba dřevin odpovídá ekotypu dubových bučin. Je zde zastoupen dub letní (Quercus robur) a dub zimní (Quercus petraea), habr obecný (Carpinus betulus), jasan ztepilý (Fagus excelsior), lípa srdčitá (Tilia cordata), topol černý (Populus nigra) a topol osika (Populus tremula). Na části rezervace byly paseky zalesněny jehličnatými monokulturami. Fauna Vzhledem k poloze rezervace uprostřed polních kultur je zastoupena běţná fauna dubohabřin jako např. strakapoud velký (Dendrocopos major), sýkora koňadra (Parus major), ţluva hajní (Oriolus oriolus), holub hřivnáč (Columba palumbus), budníček lesní (Phylloscopus sibilatrix), ţluna zelená (Picus viridis), puštík obecný (Strix aluco) a datel černý (Dryocopus martius).

4.2.3 Hodnocení vzhledem k záměru územního plánu PR Kovářův ţleb je součástí území, které bylo navrţeno jako Evropsky významná lokalita PR/PP Kovářův ţleb - Obora (kód CZ0720016). Dle stanoviska krajského úřadu Zlínského kraje (viz kap. 4.1) nemůţe sledovaný záměr podnikatelské zóny na Z okraji obce lokalitu soustavy Natura 2000 významně ovlivnit.

53



Přírodní rezervace Vlčnovský háj se nachází ve vzdálenosti cca 1 km od zájmového I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 území, nemůţe proto být sledovaným záměrem ovlivněna. MALÉ A VELÉ

4.3 Prvky ÚSES Popis prvků ÚSES v území je obsahem kapitoly 2.2.6. Na katastrálním území obce Vlčnov se jedná o nadregionální biocentrum Hluboček na severním okraji katastru obce, regionální biocentrum Vlčnovský háj (viz kap. 4.2.2.), které se rozkládá na menším území jiţně od zastavěného území. Obě biocentra jsou propojena regionálním biokoridorem č. 146 Hluboček – Vlčnovský háj. Ńávrh ÚP obce Vlčnov řeší v souladu se Zásadami územního rozvoje Zlínského kraje převedení tohoto regionálního koridoru mimo zastavěnou část obce – viz Obrázek 4.2. Vlčnovský háj a regionální biocentrum Lipiny na katastru obce Nivnice jsou propojeny regionálním biokoridorem č. 147. Obr. 4.2.: Regionální a nadregionální prvky ÚSES v katastru obce Vlčnov (ZÚR ZK)

Sledovaný záměr podnikatelské zóny na Z okraji obce je lokalizován v blízkosti a souběţně s funkčním lokálním biokoridorem LBK 783897-2. Na katastru obce Vlčnov se dále nacházejí lokální biocentra, z nichţ nejbliţší návrhové ploše SP3 je lokální biocentrum LBC 783897-3 Hlaviny I. Návrh územního plánu včetně zájmové plochy podnikatelské zóny nepředpokládá ţádný významný zásah na území výše uvedených lokálních biocenter a biokoridorů. Při realizaci jednotlivých projektů v rámci vymezené plochy bude nutno respektovat minimální šíři lokálního biokoridoru 15 m. Podrobné podmínky pro ochranu jednotlivých prvků ÚSES při provádění a provozu projektovaného zařízení budou moci být uplatněny v průběhu řízení předepsaných pro dokumentaci pro územní řízení a stavební povolení, podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. 54



4.4 Významné krajinné prvky I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 -

V obci je registrován významný krajinný prvek Hlaviny jiţně od návrhové MALÉplochy A VELÉ SP3. Jedná se o lokalitu zvláště chráněných druhů vstavačovitých rostlin a evropsky významných druhů motýlů. Vzdálenost od návrhové plochy činí cca 600 m, lokalita nebude záměrem ohroţena.

55



5. ZÁVAŢNÉ VLIVY (VČETNĚ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 MALÉ KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH AA VELÉ DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, POZITIVNÍCH A NEGATIVNÍCH VLIVŮ) NAVRHOVANÝCH VARIANT ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. V souladu s koordinovaným stanoviskem Krajského úřadu Zlínského kraje ze dne 29.10.2007 je posuzován záměr podnikatelské zóny na západním okraji obce, tj. plocha SP3 ÚP Vlčnov. Tento záměr je předkládán v jedné variantě. Ostatní záměry územně plánovací dokumentace nejsou v konfliktu se zájmy chráněnými zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a změny funkčního vyuţití území nespadají svým charakterem a rozsahem mezi záměry spadající k posouzení vlivů na ţivotní prostředí. Odhad významnosti vlivů posuzované koncepce byl řešen pomocí metodiky vyhodnocování vlivů liniových staveb na ţivotní prostředí (Bajer a kol., 1998). V souladu s touto metodikou jsou jednotlivé záměry ohodnoceny koeficientem významnosti, který v sobě zahrnuje velikost vlivu, jeho časový rozsah, reverzibilitu vlivu a další parametry a nabývá následujících hodnot: významný nepříznivý vliv: - 8 aţ - 11 nepříznivý vliv: - 4 aţ - 7 nevýznamný aţ nulový vliv: 0 aţ - 3 příznivý vliv: 1 Výpočet koeficientu významnosti vychází ze zásady přímého vztahu mezi velikostí vlivu a jeho časovým rozsahem, a proto jsou tato dvě kriteria mezi sebou vynásobena. Další kriteria jsou jiţ prostě přičtena. Moţnost ochrany je stanovena jako číslo mezi 0 - 1 a vyjadřuje účinnost ochrany od 0% (=0) do 100% (=1). Koeficient významnosti = - (velikost x časový rozsah) + reverzibilita + citlivost území + mezinárodní vlivy + zájem veřejnosti + nejistoty pro velikost vlivu

0 platí:

Koeficient významnosti výsledný = - koeficient významnosti x ( 1 - moţnost ochrany) při velikosti vlivu = 0 je koeficient významnosti a koeficient výsledný = 0 při velikosti vlivu = 1 je koeficient významnosti a koeficient výsledný = 1 Kritéria, podle kterých se hodnotí koeficient významnosti, nabývají následujících hodnot:

56



Velikost vlivu: významný nepříznivý vliv nepříznivý vliv nevýznamný aţ nulový vliv příznivý vliv

-2 -1 0 1

Časový rozsah: trvalý dlouhodobý krátkodobý

-3 -2 -1

Reverzibilita: nevratný kompenzovatelný vratný

-3 -2 -1


Citlivost území (území zvláště chráněné dle příslušných právních předpisů): ano -1 ne 0 Mezinárodní vlivy: ano ne

-1 0

Veřejnost: ano ne

-1 0

Nejistoty (neurčitosti v predikci vlivů): ano -1 ne 0 Moţnost ochrany: úplná částečná nemoţná

1 0,1 - 0,9 0

57



Míra vlivu záměru na jednotlivé sloţky ţivotního prostředí je doplněna o popis I/58 provedeno - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ , NOVÁ BĚLÁ , I/56 nejvýznamnějších střetů. Hodnocení velikosti vlivu bylo pomocí Katalogu kriterií MALÉ A VELÉ pro vyhodnocení významnosti vlivu na ţivotní prostředí, který je součástí výše zmíněné metodiky. Při hodnocení záměru je zatíţeno s určitou mírou neurčitosti, neboť se jedná pouze o vymezení plochy, pro kterou není známa konkrétní podoba jednotlivých záměrů, plánovaný typ výroby, apod. Při identifikaci potenciálně negativních vlivů byly zkoumány i moţné kumulativní a synergické vlivy. V případě, ţe byl identifikován střet záměru s nějakým z limitů, neznamená to automaticky, ţe dojde k negativnímu ovlivnění. Je zde identifikováno riziko, které bude v budoucnu předmětem dalšího hodnocení při posuzování vlivu záměrů na ţivotní prostředí v rámci procesu EIA podle zákona 100/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

5.1 Vliv na ovzduší a klima Tab. 5.1. Hodnocení vlivu plochy SP3 na ovzduší a klima Vliv na ovzduší

0

nevýznamný aţ nulový

Vliv na klima

0

nulový

Popis vlivu: Ke zvýšení imisní zátěţe můţe dojít v bezprostředním okolí sledované plochy vlivem emisí z podnikatelských objektů a v okolí komunikace II/495, na kterou bude vyvedena doprava z budoucí podnikatelské zóny. Toto zvýšení by v souladu se záměry obce mělo být kompenzováno sníţením tlaku umísťovat drobné výroby do zastavěné části obce. Záměr má potenciálně pozitivní vliv na zlepšení kvality ovzduší v intravilánu obce sníţením dopravní zátěţe a vymístěním stacionárních zdrojů do prostoru podnikatelské zóny, která je mimo kontakt s obytnou zástavbou. Sledovaný záměr nebude mít ţádný vliv na klimatické poměry v oblasti.

5.2 Vliv na obyvatelstvo, veřejné zdraví, sociálně-ekonomické vlivy Tab. 5.2. Hodnocení vlivu plochy SP3 na obyvatelstvo nevýznamný aţ nulový – příznivý vliv

Vliv na obyvatelstvo

0 - +1

Vliv na veřejné zdraví

0


Sociálně-ekonomický vliv

+1

potenciálně příznivý vliv

58



Popis vlivu: I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 MALÉ A VELÉ

Vlivy záměru na obyvatelstvo můţeme rozdělit do dvou hlavních skupin: vliv na veřejné zdraví sociálně-ekonomický vliv Vliv na veřejné zdraví

Hodnocení zdravotních rizik v souvislosti se záměrem určení plochy budoucí podnikatelské zóny je v přímé souvislosti s posouzením imisní a hlukové zátěţe lokality. Hodnocení rizika (Risk Assessment) je postup, který vyuţívá syntézu všech dostupných údajů a nejlepší vědecký úsudek pro určení druhu a stupně nebezpečnosti představovaného určitým faktorem, dále určení, v jakém rozsahu byly, jsou, nebo v budoucnu mohou být působení tohoto faktoru vystaveny jednotlivé skupiny populace a konečně charakterizace existujících či potenciálních rizik z uvedených zjištění vyplývajících. V procesu hodnocení rizika je nutno identifikovat dvě základní veličiny: Nebezpečnost (Hazard) - vlastnost látky způsobovat škodlivý účinek na zdraví člověka či na ţivotní prostředí. Riziko (Risk) je vyjádřeno jako matematická pravděpodobnost, s níţ za definovaných podmínek (za definované expozice) můţe dojít k poškození zdraví . Ve fázi hodnocení vlivu záměrů územního plánu nelze identifikovat škodliviny ani akustickou expozici, kterým bude obyvatelstvo potenciálně vystaveno. Podklady hodnocené v této fázi územně plánovací dokumentace pouze vymezují limitní rozsah ploch a konkrétní akustické a rozptylové studie budou provedena aţ při posuzování konkrétních záměrů výstavby výrobních objektů. Odhad vlivu záměru na veřejné zdraví proto vychází z předpokladu limitované velikosti plochy (cca 3,9 ha) a záměru obce zajistit místním podnikatelům vhodný prostor k drobným výrobám. Nemělo by tedy dojít ke zhoršení kvality ovzduší ani zvýšení akustické zátěţe a předběţně je moţno konstatovat, ţe realizací koncepce se nepředpokládá zhoršení stávajícího stavu zdravotních rizik pro dotčené obyvatelstvo obce.

Sociálně-ekonomický vliv V obci Vlčnov je přihlášeno cca 3 050 obyvatel. Realizací podnikatelské zóny se pravděpodobně zvýší počet pracovních míst v obci. Posuzovaný záměr územního plánu má potenciálně pozitivní vliv na sociálně-ekonomickou situaci obyvatel obce Vlčnova.

59



5.3 Vliv na biologickou rozmanitost, faunu, floru I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 MALÉ A VELÉ

Tab. 5.3. Hodnocení vlivu plochy SP3 biologickou rozmanitost, faunu, floru Vliv na biotu

0


Popis vlivu: Zájmová plocha je v současné době intenzivně zemědělsky obhospodařována. V řešené oblasti nebyl zaznamenán ţádný zvláště chráněný druh dle vyhlášky MŢP ČR č. 395/1992 Sb. k zákonu č. 114/1992 Sb. v aktuálním znění. Z hlediska návrhové plochy budoucí podnikatelské zóny se nejedná o ohroţení populací zvláště chráněných nebo regionálně vzácných druhů ţivočichů ani jejich reprodukčních prostor, realizace koncepce nepředpokládá kácení zeleně.

5.4 Vliv na půdu Tab. 5.4. Hodnocení vlivu plochy SP3 na půdu Vliv na půdu

-1

nepříznivý vliv

Tab. 5.5. Výpočet koeficientu významnosti pro vliv na půdu Velikost vlivu

-1

Mezinárodní vliv - ne

0

Časový rozsah - trvalý

-3

Veřejnost - ne

0

Reverzibilita - nevratný

-3

Nejistoty - ne

0

Citlivost - ne

0

Moţnost ochrany - ne

0

Koeficient významnosti

-6

Nepříznivý vliv

Popis vlivu: Vymezenou plochu nelze hodnotit jako plochu předpokládaného záboru ZPF, ale jako plochu, ve které budou umístěny další stavby s respektováním poţadavku na co nejmenší zábor ZPF. Pro realizaci jednotlivých projektů záměrů podnikatelské zóny bude poţadováno trvalé vynětí pozemků ze ZPF s příslušností do I: třídy ochrany. Jedná se o zvláště chráněnou zemědělskou půdu, záměr představuje zábor ZPF o rozloze od 0,3 do 10 ha, proto jej lze v souladu s metodikou z hlediska vlivu na ZPF hodnotit jako nepříznivý.

5.5 Vliv na vodu Tab. 5.6. Hodnocení vlivu plochy SP3 na vodu Vliv na povrchové a podzemní vody

0 60




Vliv na retenční kapacitu území


0


Popis vlivu: Vliv návrhové plochy územního plánu na jakost povrchových nebo podzemních vod v území není předpokládán. Podrobně bude vliv jednotlivých záměrů výstavby a vyuţití výrobních objektů vyhodnocen v jejich projektové dokumentaci. Předpokládá se, ţe odpadní vody budou svedeny do jednotné kanalizace obce. Zájmové území je situováno v mírně svaţitém terénu. Změnou stávající orné půdy na zpevněné plochy dojde ke změně odtokových poměrů a ke sníţení retenční kapacity území tím, ţe se zmenší plochy území vhodné pro zasakování sráţkové vody a vody z tání sněhu. Záměr však můţe vyvolat pouze lokální změnu odtokových poměrů v místě realizace záměru, kterou lze bezpečně řešit.

5.6 Vliv na hmotné statky Tab. 5.7. Hodnocení vlivu plochy SP3 na hmotné statky Vliv na hmotné statky

nulový

0

Popis vlivu: V zájmovém území nejsou situovány ţádné stavby ani jiné hmotné statky. V daném území nebyly vloţeny investice do půdy za účelem zvýšení úrodnosti. Záměrem nebudou narušeny zemědělské komunikace.

5.7 Vliv na kulturní archeologického

dědictví

včetně

dědictví

architektonického

a

Tab. 5.8. Hodnocení vlivu plochy SP3 na kulturní dědictví Vliv na kulturní dědictví

0


Popis vlivu: Celé k.ú. obce je nutné pokládat za území s archeologickými nálezy ve smyslu § 22, odst. 2, zákona č. 20/1987Sb., o státní památkové péči, v platném znění. Při respektování ustanovení § 21-24 citovaného zákona nebude mít návrhová plocha na archeologické dědictví negativní vliv.

61



Seznam kulturních památek je uveden v kapitole 2.2.8., znázornění v mapě území je I/58 - OSTRAVAÚP. ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 obsahem koordinačního výkresu grafické části Odůvodnění Zájmová plocha není MALÉ A VELÉ v přímém střetu s objekty kulturního dědictví, vlivem na krajinu se zabývá kapitola 5.8.

5.8 Vliv na krajinu Tab. 5.9. Hodnocení vlivu plochy SP3 na krajinný ráz Vliv na krajinu


0

Popis vlivu: Krajinný ráz Vlčnovska ve vztahu k záměru podnikatelské plochy je citlivý především na vytváření nových dominant, potlačujících současné dominanty obrazu místa a stavby vertikálního charakteru (při nevhodném umístění, barevnosti, atd.). Z tohoto hlediska byla návrhová plocha vybrána vhodným způsobem, neboť: plocha se nachází na opačné straně obce vzhledem ke krajinářsky nejcennější severní části obce s vinohrady, sady a lidovou architekturou (Vlčnovské búdy) dominantu obce tvoří Vlčnovské búdy v severovýchodním kvadrantu vytyčeném komunikacemi II/495 a III/4957 na úpatí kopce Myšinec v nadmořské výšce cca 260 m n.m a věţ kostela. V jihozápadním kvadrantu vytyčeném oběma komunikacemi pohledově dominuje vodojem a silo zemědělského druţstva. V tomto kvadrantu je umístěna i návrhová plocha, a to v mírném svahu odkloněném od obce, v nadmořské výšce cca 320 m. Z pohledového hlediska plocha nezakládá předpoklad stát se dominantou obrazu obce. V konkrétní projektové dokumentaci bude nutno regulovat vertikální výšku objektů. plocha SP3 vyplňuje proluku mezi zahradami rodinných domů, za kterými zůstane pás orné půdy, a parcelami, na kterých jiţ dnes stojí objekty zemědělského druţstva a drobného podnikání (pekárna, pěstitelská pálenice). Souhrnné hodnocení vlivu návrhové plochy SP3 vychází z podrobného rozboru, který je obsahem Tabulky 5.10. Lokalita sama je předmětem Obrázků 5.1. aţ 5.3.

62



Tab. 5.10.: Hodnocení vlivu návrhové plochy na charakteristické sloţky krajinného rázu I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 v obci Vlčnov MALÉ A VELÉ

Charakteristická sloţka krajinného rázu

Hodnocení Komentář

Obraz místa a silueta obce Vlčnov v typických pohledových vazbách

0

Rozvojová plocha bude umístěna mezi objekty zemědělského druţstva a drobného podnikání, v mírně svaţitém terénu odkloněném směrem od centra obce. V této oblasti ji pohledově zastíní stávající silo zemědělského druţstva a vodojem. Typickým obrazem je soubor vlčnovských búd na opačné straně obce. Ze strany rozvojové plochy nedojde k ţádnému střetu s tímto pro obec charakteristickým pohledem. Obraz místa v typických pohledových vazbách zůstane zachován.

Kulturní památky

0

Soubor tzv. vlčnovských búd se nachází v severovýchodní části katastru obce, pohledově nedojde ke střetu se záměrem – viz předchozí bod Kostel sv. Jakuba Staršího se nachází ve středu obce a je viditelný z úbočí okolních kopců, pohledově nedojde ke střetu se záměrem

Zástavba se zvýšenou hodnotou krajinného rázu

0

viz předchozí bod

Segmenty kulturní krajiny se zjištěnou zvýšenou hodnotou krajinného rázu

0

Celé území Vlčnovska utváří harmonickou kulturní krajinu, kde malé obce přecházející jedna v druhou a která je cenná mozaikou drobných staveb, polí, sadů a vinic. Návrhová plocha svojí velikostí nezakládá předpoklad narušení charakteru oblasti, je navrţena v blízkosti současných objektů zemědělského druţstva a drobného podnikání

Starší zástavba s charakteristickými znaky lidové architektury

0

V obci se nachází 12 památkově chráněných venkovských usedlostí. Tyto objekty jsou koncentrovány v nejstarší zastavěné části obce, pohledově nedojde ke střetu se záměrem.

63



Charakteristická sloţka krajinného rázu

Hodnocení Komentář


Drobné stavební památky v krajině (boţí muka, poklony, sloupy, kapličky, kříţe, atd.)

0

Na výjezdu z obce po komunikaci II/495 směr Hluk jsou po levé straně naproti budově pekárny a pěstitelské pálenice) boţí muka. Tato drobná památka nebude záměrem narušena.

Prvky krajinné zeleně (aleje, sady, remízy, meze) a ostatní přírodní sloţky krajinného rázu

0

Záměr je plánován na orné půdě, nedojde k narušení prvků krajinné zeleně.

Pozůstatky přirozených lesních porostů

0

Nejbliţším lesním porostem je Vlčnovský háj v nejbliţší vzdálenosti cca 1,7 km od zájmového území.

Souhrnné hodnocení předmětného záměru: záměr neznamená pohledově patrnou změnu vizuálně vnímatelných krajinných prostorů záměr není realizován v pohledově určujících liniích a směrech záměr neznamená změnu architektury a hmot objektů, včetně výškových parametrů záměr nemění kulturně historické uspořádání území

Obr. 5.1. Prostor pro rozvojovou plochu SP3 – pohled od Z z komunikace III/4957

64



Obr. 5.2. Prostor pro rozvojovou plochu SP3 – pohled od Z a S I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 MALÉ A VELÉ

Obr. 5.3. Prostor pro rozvojovou plochu SP3 – pohled od V a J

65



6. POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 MALÉ A VELÉ KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ ÚP A JEJICH ZHODNOCENÍ. SROZUMITELNÝ POPIS POUŢITÝCH METOD VYHODNOCENÍ VČETNĚ JEJICH OMEZENÍ Sledovaný záměr, tj. plocha SP3, území budoucí podnikatelské zóny na západním okraji obce je předkládán v jedné variantě. Souhrnné vyhodnocení vlivů tohoto záměru na ţivotní prostředí včetně porovnání s nulovou variantou je obsahem Tabulky 6.1. Tab. 6.1.: Souhrnné hodnocení vlivů záměru SP3 ÚP Vlčnov Koeficient významnosti vlivu

Hodnocení významnosti vlivu

Nulová varianta

vlivy na ovzduší

0


0

vliv na klima

0


0

vliv na veřejné zdraví

0


0

sociálně ekonomický vliv

1

příznivý

0

vliv na jakost povrchových a podzemních vod

0


0

vliv na retenční kapacitu území

0


0

zábor ZPF

-6

nepříznivý

0

vliv na hmotné statky

0


0

vliv na biotu

0


0

vliv na kulturní dědictví

0


0

vliv na krajinu

0


0

Vliv

Odhad významnosti vlivů posuzované koncepce byl řešen pomocí metodiky vyhodnocování vlivů staveb na ţivotní prostředí (Bajer a kol., 1998), jejíţ popis je uveden v předchozí kapitole. Posuzování bylo prováděno jednak na základě průzkumů v terénu, jednak z dostupné územně plánovací dokumentace a odborných podkladů. Predikce vlivu koncepce na okolní prostředí byla zpracována na základě podrobné analýzy předpokládaných vlivů a expertního odhadu zpracovatelů. Hodnocení záměru, jak jiţ bylo zmíněno, je zatíţeno mírou neurčitosti, neboť se jedná pouze o vymezení plochy, pro kterou není známa konkrétní podoba jednotlivých záměrů, plánovaný typ výroby, apod. V průběhu zpracování posouzení se však neobjevily skutečnosti, které by omezovaly spolehlivost závěrů.

66



Na základě vyhodnocení významnosti vlivů záměru územního plánu – podnikatelské I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 zóny na západním okraji obce - na jednotlivé sloţky ţivotního prostředí je moţno konstatovat, MALÉ A VELÉ ţe předmětný záměr neznamená z hlediska identifikovaných vlivů ţádný významný nepříznivý vliv. Jako nepříznivý vliv bylo vyhodnocen zábor ZPF, jako příznivý se předpokládá sociálně-ekonomický vliv. Nulová varianta nepřináší ani pozitivní, ani negativní změnu stávajícího stavu. Hodnocení nulové varianty je však zavádějící, neboť nulová varianta neřeší rozvojové potřeby obce a zvolená varianta plochy SP3 byla vzhledem k cennému charakteru krajiny zvolena jako jediná moţná.

67



7. POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍI/58 PRO PŘEDCHÁZENÍ, - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 MALÉ A VELÉ SNÍŢENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZÁVAŢNÝCH NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ VYPLÝVAJÍCÍCH Z REALIZACE ZÁMĚRŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU Následující opatření pro předcházení, sníţení nebo kompenzaci všech předpokládaných a potenciálních negativních vlivů realizace záměrů územního plánu na ţivotní prostředí, vyplývají z rozborů, provedených v předchozích kapitolách. Opatření jsou uvedena rovněţ pro kritéria, u kterých je předpokládán nevýznamný aţ nulový vliv.

7.1 Vliv na zemědělský půdní fond Vliv na zemědělský půdní fond je jediným nepříznivým vlivem předkládané koncepce na ţivotní prostředí. Jedná se o předpokládaný zábor ZPF v I. třídě ochrany, plocha tohoto záboru byla jiţ v rámci návrhových prací a přípravných jednání sníţena na minimum, tj. aktuálně návrhových cca 3,86 ha. Identifikace nepříznivého vlivu neznamená automaticky uskutečnění záboru ZPF. Jedná se o vymezení plochy pro záměry, které budou v budoucnu předmětem dalšího hodnocení při posuzování vlivu záměrů na ţivotní prostředí v rámci procesu EIA podle zákona 100/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů, kdy bude nutno upřednostňovat záměry s nejmenším vlivem na ZPF. Celková výměra záboru ZPF je vyčíslena na 3 8641 m2, avšak skutečně zastavěná a zpevněná plocha nemusí tvořit 100% výměru území a absolutní úbytek ploch ZPF můţe být tedy podstatně menší, neţ je uvedeno ve vyhodnocení. Před zahájením výstavby objektů na předmětné ploše bude provedena odděleně skrývka ornice v plné mocnosti orničního profilu, rozvezena a rozprostřena tak, aby bylo zajištěno její hospodárné vyuţití na jiných konkrétně vymezených pozemcích. Pokud bude ornice po nějakou dobu deponována, nesmí dojít ţádným způsobem k jejímu znehodnocení.

7.2 Vliv na krajinu Krajinný ráz Vlčnovska je citlivý především na vytváření nových dominant, potlačujících současné dominanty obrazu místa, tj. nevhodně umístěné a nevhodně barevné stavby vertikálního charakteru. Při umisťování staveb v této oblasti je proto doporučeno: vţdy provádět posouzení vlivu stavby na krajinný ráz. věnovat zvýšenou pozornost k přírodním sloţkám krajinného rázu při plánování nových stavebních celků poţadovat jejich přirozenější začlenění do krajiny, např. výsadbami zeleně apod. upřednostňovat takové typy staveb, které svým charakterem, barevností a pouţitým materiálem harmonizují s okolím

68



Konkrétní stavební řešení by mělo být posouzeno z hlediska vlivu jednotlivých staveb - OSTRAVASb. ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 na krajinný ráz v rámci územního řízení dle §12 zákonaI/58 114/1992 v platném znění. MALÉ A VELÉ

7.3 Vliv na veřejné zdraví, ovzduší, hluk Konkrétní záměry budou v budoucnu ve fázi projektové dokumentace předmětem dalšího hodnocení při posuzování vlivu záměrů na ţivotní prostředí v rámci procesu EIA podle zákona 100/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů, v případě potřeby budou vlivy na ovzduší posouzeny v rozptylové studii, vlivy hluku pak v hlukové studii. Doporučení: Umístění parkovacích ploch je vhodné situovat v blízkosti příjezdové komunikace II/495. Pro omezení akustické zátěţe a znečištění ovzduší vlivem pojezdu vozidel a sekundární prašností lze doporučit maximální ozelenění volných ploch areálu. Objekty by měly být vytápěny zemním plynem nebo elektrickou energií, případně s vyuţitím obnovitelných zdrojů energie.

7.4 Vliv na ÚSES Rozvojová plocha SP3 je v kontaktu s lokálním biokoridorem LBK 783897-2. V dalších stupních přípravy jednotlivých záměrů (v navazujících správních řízeních) bude nutné zajistit odpovídající ochranu tohoto prvku ÚSES.

7.5 Vliv na vodu Výstavba na nové ploše, původně zařazené jako orná půda, bude mít za následek změnu odtokových poměrů. Část ploch se bude pokryta nepropustným povrchem nebo stavbami, které zamezí vsakování dešťových vod a sníţí dotaci podzemních vod a současně urychlí povrchový odtok. Minimalizovat změny odtokových poměrů lze zajistit cílenou redukcí zpevněných ploch a zasakováním vhodných dešťových vod, např. vod ze střech, na lokalitě. U všech projektových záměrů je třeba poţadovat řešení záchytu a nezávadného zneškodnění dešťových, splaškových a průmyslových vod. Z hlediska ochrany podzemních a povrchových vod je nezbytné zajistit dostatečnou kapacitu k odvádění a čištění odpadních vod. Pro nově navrhovanou lokalitu doporučujeme odkanalizování oddílnou kanalizační sítí.

69



8. CÍLE OCHRANY ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STANOVENÉ I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 MALÉ A VELÉ NA MEZINÁRODNÍ, KOMUNITÁRNÍ NEBO VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI, KTERÉ MAJÍ VZTAH K ÚP OBCE VLČNOV, A ZPŮSOB, JAK BYLY TYTO CÍLE VZATY V ÚVAHU BĚHEM JEHO PŘÍPRAVY 8.1 Ovzduší Limitní hodnoty z nařízení vlády č. 350/2002 Sb., v platném znění (novela 429/2005 Sb.), kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší, nejsou na katastru obce Vlčnov překračovány s výjimkou cílového limitu pro troposférický ozón a hodnoty dlouhodobého imisního cíle AOT40, které jsou překračovány na většině území ČR. Minimalizovaná navrhovaná rozvojová plocha výroby nedává rámec umisťování nových velkých zdrojů znečištění, není proto v rozporu s globálním cílem Integrovaného krajského programu sniţování emisí oxidu siřičitého, oxidu dusíku, těkavých organických látek a amoniaku a Integrovaného programu ke zlepšení kvality ovzduší Zlínského kraje, kterým je zajistit na celém území Zlínského kraje kvalitu ovzduší splňující zákonem stanovené poţadavky (imisní limity a cílové imisní limity) a přispět k dodrţení závazků, které Česká republika přijala v oblasti omezování emisí znečišťujících látek do ovzduší (národní emisní stropy).

8.2 Voda Státní politika ţivotního prostředí ČR, schválená usnesením vlády č. 235 ze dne 17.3. 2004 řadí ochranu povrchových a podzemních vod do kapitoly Udrţitelné vyuţívání přírodních zdrojů, materiálové toky a nakládání s odpady. Koncepce vychází z aktuální problematiky a z poţadavků vyplývajících z uplatňování Rámcové směrnice 64 2000/60/ES o vodní politice. Cíle a závěry státní politiky ţivotního prostředí se v rámci Zlínského kraje promítají do Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje jako základního koncepčního dokumentu v oblasti vodohospodářské politiky, který byl zastupitelstvem Zlínského kraje schválen 20. října 2004 na 26. usnesením č. 770/Z26/04. Vyhodnocení souladu návrhu územního plánu obce Vlčnov s tímto dokumentem je obsahem kapitoly 1.2.6. Záměr podnikatelské zóny na Z okraji obce není v rozporu s uvedeným materiálem.

70



8.3 Půda I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 Ochrana zemědělských půd je v rámci ÚP zajištěna prostřednictvím zákona MALÉ A VELÉ č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v platném znění, a jeho prováděcí vyhlášky MŢP ČR č. 13/1994 Sb., v platném znění a Metodického pokyn Odboru ochrany lesa a půdy MŢP ČR k odnímání půdy ze ZPF (č.j. OOLP/1067/96 ze dne 1.10.1996, uveřejněný ve Věstníku MŢP, částka 4 dne 12.12.1996), která zařazuje bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ) do 5ti tříd ochrany a stanovuje podmínky pro jejich odnětí ze ZPF. V rámci Zlínského kraje je ochrana ZPF prioritou č. 10 Zásad územního rozvoje Zlínského kraje, které vydalo zastupitelstvo Zlínského kraje 10. 9. 2008 usnesením č. 0761/Z23/08. Podrobné vyhodnocení záměru podnikatelské zóny na Z okraji obce Vlčnov je obsahem kapitoly 1.2.3. Návrh územního plánu pro tento záměr je pouze v částečném souladu se ZÚR. Jedná se o zábor zemědělské půdy zařazené do I. třídy ochrany ZPF, tato plocha však byla v rámci přípravy a vyjednávání návrhu územního plánu minimalizována na nejniţší moţnou míru.

8.4 Příroda a krajina ÚP obce Vlčnov respektuje „Koncepci ochrany přírody a krajiny“ Zlínského kraje, která vychází z cílů a principů Státního programu ochrany přírody a krajiny, dokumentu schváleném usnesením vlády č. 415 ze dne 17. června 1998 a dále z provedené analýzy území. Kromě koncepčních dokumentů zpracovaných na celostátní úrovni vyplývají poţadavky na ochranu přírody z územního plánu velkého územního celku Zlínské aglomerace, který byl schválen usnesením vlády ČR č. 150 dne 23.3.1994. Vzhledem k ÚP obce Vlčnov se jedná o nadřazenou územně plánovací dokumentaci, z níţ vyplývají pro daný katastr následující poţadavky vzhledem k ochraně přírody a krajiny: nadregionální biocentrum vymezené (NRBC 95 Hluboček) regionální biokoridor vymezený (RBK 146, RBK 147) regionální biocentrum vymezené (RBC 73 Vlčnovský háj) Navrţené změny ÚP Vlčnov včetně záměru podnikatelské zóny na Z okraji obce respektují Územní plán velkého územního celku Zlínské aglomerace, včetně změny č. 1 – 6 a jsou v souladu i se Zadáním ÚPN VÚC Zlínského kraje.

8.5 Kulturní a historické památky ÚPN VÚC ZA stanoví poţadavek respektovat vyhlášená památkově hodnotná sídla. Ochrana nemovitých kulturních památek a území vymezených jako památkové zóny a rezervace se řídí zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči v platném znění. 71



Hodnocená dokumentace není v rozporu s uvedeným předpisem ani územním plánem velkého I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 územního celku Zlínské aglomerace. MALÉ A VELÉ

8.6 Obyvatelstvo V roce 1989 byla ve Frankfurtu nad Mohanem přijata Evropská charta ţivotního prostředí a zdraví a v roce 1994 v Helsinkách Evropský akční plán pro ţivotní prostředí a zdraví. Na základě těchto dokumentů byl zpracován Akční plán zdraví a ţivotního prostředí ČR, který schválila vláda ČR usnesením č. 810 ze dne 9. prosince 1998. Z cílů, formulovaných akčním plánem, se do úkolů územního plánování promítá Cíl 10 – Zdravé a bezpečné ţivotní prostředí. Vzhledem k záměru rozvojové plochy se jedná především o minimalizaci negativních účinků působení hluku a imisní zátěţe. Vliv záměru na akustickou a imisní zátěţ byl popsán v kapitole 3.3 a vyhodnocen v kapitole 5.1 a 5.2 tohoto dokumentu a je moţno konstatovat, ţe návrh záměru podnikatelské zóny na Z okraji obce není v rozporu s uvedeným materiálem.

72



9. STANOVENÍ MONITOROVACÍCH UKAZATELŮ (INDIKÁTORŮ) I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 MALÉ A VELÉ VLIVU ÚP – ZÁMĚR PODNIKATELSKÉ ZÓNY NA Z OKRAJI OBCE - NA ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. 9.1 Stanovení monitorovacích indikátorů vlivu koncepce na ŢP Dle ustanovení §10h zákona 100/2001 Sb., o posuzování vliv na ţivotní prostředí, ve znění pozdějších předpisů., musí být v rámci implementace ÚP prováděno sledování a rozbor vliv koncepce na ţivotní prostředí a veřejné zdraví. V případě, ţe předkladatel zjistí nepředvídané závaţné negativní vlivy provádění koncepce na ţivotní prostředí nebo veřejné zdraví, musí zajistit přijetí opatření k odvrácení nebo zmírnění takových vlivů, informovat příslušný úřad (KÚ) a dotčené správní úřady a současně rozhodnout o změně ÚP. Vzhledem k záměru rozvojové plochy SP3 územního plánu obce Vlčnov byly vybrány cíle strategických dokumentů, které mají potenciální vztah k vymezení této plochy, a byly navrţeny indikátory vlivu na ţivotní prostředí, které jsou shrnuty v Tabulce 9.1. Tab. 9.1.: Návrh monitorovacích indikátorů vlivu záměru podnikatelské zóny na ţivotní prostředí Sloţka ŢP Ovzduší

Cíl ochrany ŢP Monitorovací indikátor Sniţovat znečištění ovzduší, počet nově umístěných zejména mnoţství stacionárních zdrojů suspendovaných částic frakce měrné emise zdrojů PM10 a BaP, dodrţení limitní zvýšení dopravní zátěţe hodnot imisní zátěţe, komunikace II/495 stanovených nařízením vlády imisní koncentrace PM10 č. 350/2002 Sb. a BaP

Hluk

Sniţovat hlukovou zátěţ obyvatelstva, splnění hlukových limitů pro vnější hluk, stanovených nařízení vlády č. 148/2006 Sb.

Voda

Posilovat krajiny

retenční

73

funkci

počet nově umístěných stacionárních zdrojů akustické emise zdrojů zvýšení dopravní zátěţe komunikace II/495 počet obyvatel vystavených nadměrnému hluku podíl nových zpevněných ploch podíl dešťových vod z nově zpevněných ploch



zasáknutých na pozemku I/58 - OSTRAVA ULICE , NOVÁ BĚLÁ, I/56 a PLZEŇSKÁ odvedených doMALÉ A VELÉ kanalizace Zlepšovat stav a ekologické podíl čištěných funkce vodních útvarů odpadních vod z nových zdrojů Omezovat nové zábory ZPF podíl zpevněných ploch

Půda

Ekosystémy, prvky ÚSES

Krajinný ráz, kulturní dědictví

Obyvatelstvo

podíl ploch zeleně rozloha nových záborů Zachování biodivezity a Vzhledem k záměru plochy stabilizační funkce ÚSES v SP3 nelze stanovit krajině monitorovací ukazatele, neboť není předpokládán střet s ÚSES Chránit krajinný ráz a Vzhledem k záměru plochy kulturní dědictví SP3 nelze stanovit monitorovací ukazatele, neboť není předpokládán vliv na kulturní památky. Zlepšení kvality ţivota počet nově vytvořených obyvatel pracovních míst

9.2 Stanovení kritérií pro jednotlivé záměry realizované v rámci plochy SP3 Ovzduší: Emise:

celkové mnoţství emisí, mnoţství emisí v porovnání s BAT

Imise:

příspěvek projektu k průměrným ročním koncentracím znečišťujících látek, riziko překročení některého imisního limitu pro ochranu zdraví v okolí projektu, riziko překročení některého imisního limitu pro ochranu ekosystémů v okolí projektu.

Hluk:

akustický výkon příspěvek projektu k akustické zátěţi oblasti

ZPF:

podíl zpevněných ploch podíl ploch zeleně, rozloha nových záborů

74



Ochrana krajiny, ÚSES I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 -

Kritéria architektonických návrhů staveb budou respektovat hmoty okolní M zástavby ALÉ A VELÉa klasické materiály. Navrţená nová zástavba bude respektovat měřítko, charakter a hladinu stávající zástavby. Nesmí se nepříznivě uplatňovat vůči tradiční zástavbě svým nadměrným měřítkem, nevhodným tvaroslovím, materiálovou skladbou či barevností a také pohledově. Nové objekty svou výškou nesmí překročit výškový horizont stávající zástavby a nesmí vytvářet neúměrné hmoty objektů, nesmí vyuţívat nových netradičních materiálů, které by se nevhodně a rušivě uplatňovaly. Nesmí dojít k narušení prvků ÚSES

75



10. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 MALÉ A VELÉ Zastupitelstvo obce Vlčnov odsouhlasilo zpracování nového územního plánu obce na svém zasedání dne 28.11.2006. Návrh územního plánu obce Vlčnov je zpracován v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 68/2007 Sb., a s vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Autorem návrhu je Ing. arch. Radoslav Špok a kolektiv spolupracovníků. Pořizovatelem je Městský úřad Uherský Brod, odbor stavebního úřadu a územního plánování.

Územní plán představuje svým obsahem a zaměřením koncepci, pro kterou je poţadováno dotčeným orgánem – Krajským úřadem Zlínského kraje, odborem ţivotního prostředí a zemědělství, posouzení vlivů na ţivotní prostředí pro podnikatelskou zónu na západním okraji obce (koordinované stanovisko ze dne 29. října 2007). Posouzení vlivu územně plánovací dokumentace na ţivotní prostředí je vypracováno ve smyslu §10i zákona 100/2001 Sb. v platném znění, v rozsahu přílohy zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, a je zaměřeno na hodnocení souladu předmětného záměru územního plánu na koncepční a strategické národní, krajské a regionální dokumenty z oblasti ţivotního prostředí, resp. cíle, zásady a opatření stanovené v těchto dokumentech, a na posouzení záměru rozvojové plochy z hlediska vlivů v oblastech: vliv na obyvatelstvo, veřejné zdraví, sociálně-ekonomické vlivy vliv na ovzduší a klima vliv na biologickou rozmanitost, faunu, floru vliv na vodu vliv na půdy - zábor ZPF a pozemků určených k plnění funkcí lesa; vliv na přírodu a ekosystémy - maloplošná ZCHÚ, ÚSES, navrţené lokality soustavy NATURA 2000, VKP vliv na krajinu a krajinný ráz vliv na kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického

Z procesu vyhodnocení vlivů předmětného záměru územního plánu – podnikatelské zóny na západním okraji obce - na jednotlivé sloţky ţivotního prostředí vyplývá následující významnost identifikovaných vlivů: Významný nepříznivý vliv – nebyl identifikován Nepříznivý vliv – jako nepříznivý vliv byl vyhodnocen zábor ZPF. Pro realizaci záměru podnikatelské zóny bude poţadováno trvalé vynětí pozemků ze ZPF

76



s příslušností do I: třídy ochrany. Jedná se o zvláště chráněnou zemědělskou půdu. I/58smyslu - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 Vyhodnocení dopadů na ZPF bylo zpracováno ve příl. č. 3 vyhl. č. 13/1994Sb. MALÉ A VELÉ

Příznivý vliv - jako příznivý se předpokládá sociálně-ekonomický vliv. Realizací podnikatelské zóny se zvýší počet pracovních míst v obci. Krajinný ráz Vlčnovska je citlivý především na vytváření nových dominant, potlačujících současné dominanty obrazu místa, tj. nevhodně umístěné a nevhodně barevné stavby vertikálního charakteru. Návrhová plocha nezakládá předpoklad narušení krajinného rázu. Také ostatní identifikované vlivy byly vyhodnoceny jako nevýznamné aţ nulové. Na základě posouzení vlivů koncepce na jednotlivé sloţky ţivotního prostředí jsou navrţena ochranná opatření, která sniţují významnost těchto vlivů:

77



11. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ VČETNĚ NÁVRHU STANOVISKA KE I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 MALÉ A VELÉ KONCEPCI Předloţené „Vyhodnocení vlivů Územního plánu Obce Vlčnov – záměr podnikatelská zóna na západním okraji obce - na ţivotní prostředí odpovídá poţadavkům přílohy zákona 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění, a poţadavkům § 10i zákona 100/2001 Sb., o posuzování vliv na ţivotní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Závěry Na základě vyhodnocení významnosti vlivů záměru územního plánu – podnikatelské zóny na západním okraji obce - na jednotlivé sloţky ţivotního prostředí je moţno konstatovat, ţe předmětný záměr neznamená z hlediska identifikovaných vlivů ţádný významný nepříznivý vliv. Jako nepříznivý vliv bylo vyhodnocen zábor ZPF, jako příznivý se předpokládá sociálně-ekonomický vliv. Krajský úřad Zlínského kraje, odbor ţivotního prostředí a zemědělství jako příslušný správní orgán na úseku ochrany přírody se vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 29. října 2007 v tom smyslu, ţe předloţený „Návrh zadání územního plánu Vlčnov“ nemůţe mít významný vliv na ţádnou evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast (Natura 2000). Z celkového pojetí konceptu a návrhu předmětného záměru dospěl zpracovatel vyhodnocení vlivu územního plánu obce Vlčnov na ţivotní prostředí k závěru, ţe při respektování navrţených podmínek a doporučení pro realizaci koncepce územní plán nevyvolá ţádné závaţné střety s ochranou přírody a krajiny. Na základ zpracovaného zhodnocení vlivu územně plánovací dokumentace na ţivotní prostředí a posouzení dle zákona 100/2001 Sb., navrhujeme toto stanovisko: Návrh stanoviska ke koncepci Návrh územního plánu obce Vlčnov doporučujeme v té podobě, v jaké byl zpracován, za následujících podmínek: Minimalizovat nové zábory ZPF. Plochu SP3 nelze hodnotit jako plochu předpokládaného záboru ZPF, ale jako plochu, ve které budou umístěny výrobní objekty s respektováním poţadavku na co nejmenší zábor ZPF V případě, ţe nebude celá rozloha nově navrţené plochy plně vyuţita, doporučujeme vyuţívat dočasně nevyuţitou plochu stávajícím způsobem z důvodu péče o krajinu. Před zahájením výstavby objektů na předmětné ploše bude provedena odděleně skrývka ornice v plné mocnosti orničního profilu, rozvezena a rozprostřena tak, aby bylo zajištěno její hospodárné vyuţití na jiných konkrétně vymezených pozemcích. V rámci regulativu plochy určené pro výrobní funkce doporučujeme upřednostňovat vyuţití pro lehkou výrobu a podnikatelské aktivity v rámci obce Pro vytápění výrobních objektů doporučujeme vyuţívat paliva s nízkou emisí škodlivin (nap . plynové kotle, obnovitelné zdroje energie) 78



Z hlediska ochrany podzemních a povrchových vod je nezbytné zajistit dostatečnou I/58 - OPro STRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 kapacitu k odvádění a čištění odpadních vod. nově navrhovanou lokalitu MALÉ A VELÉ doporučujeme odkanalizování oddílnou kanalizační sítí. Hodnoty znečištění u vypouštěných splaškových odpadních vod musí vyhovovat všeobecně platným limitům kanalizačního řádu. V rámci navazující projektové dokumentace je třeba navrhnout takový způsob odvodnění nově navrhované rozvojové lokality, např. pomocí zasakovacích systémů, aby nebyly zhoršeny odtokové poměry Řešené území je územím s předpokladem výskytu archeologických nálezů . Ve smyslu zákona . 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, je nutné zajistit podmínky jeho ochrany v rámci realizace staveb. Jakékoli zásahy do terénu (výkopové práce, úpravy terénu apod.) budou předem konzultovány s organizací oprávněnou k provádění archeologických výzkumů za účelem minimalizace zásahů ve smyslu ochrany a záchrany archeologických nálezů. V předstihu před zahájením zemních prací musí být zajištěn a proveden záchranný archeologický výzkum a o jeho podmínkách musí být předem uzavřena dohoda s příslušnou oprávněnou organizací. Dbát při následném povolování konkrétních záměrů na to, aby projektová dokumentace obsahovala rovněţ projekt výsadby zeleně. Vţdy provádět posouzení vlivu stavby na krajinný ráz. Kritéria architektonických návrhů staveb budou respektovat hmoty okolní zástavby a klasické materiály. Navrţená nová zástavba bude respektovat měřítko, charakter a hladinu stávající zástavby. Nesmí se nepříznivě uplatňovat vůči tradiční zástavbě svým nadměrným měřítkem, nevhodným tvaroslovím, materiálovou skladbou či barevností a také pohledově. Výškové poměry a architektonické řešení průmyslových objektů je třeba volit tak, aby nedocházelo k vytváření nových dominant v krajině Nové objekty svou výškou nesmí překročit výškový horizont stávající zástavby a nesmí vytvářet neúměrné hmoty objektů, nesmí vyuţívat nových netradičních materiálů, které by se nevhodně a rušivě uplatňovaly. Věnovat zvýšenou pozornost k přírodním sloţkám krajinného rázu Nesmí dojít k narušení prvků ÚSES

79



12. LITERATURA A ZDROJE I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 MALÉ A VELÉ

Arvita P, spol. s r.o., Krajinný ráz Zlínského kraje, 2005

Bajer, T. a kol.: Metodika vyhodnocování vlivů liniových staveb (pozemních komunikací) na ţivotní prostředí (projekt PPŢP/480/1/98). EIA 2000 Culek, M. a kol. (2003): Biogeografické členění České republiky, II. díl, AOPK ČR. ČHMÚ, Znečištění ovzduší České republiky v roce 2007 (www.chmi.cz) Koncepční materiály Zlínského kraje – www.kr-zlinsky.cz Löw, J., Michal, I. (2003): Krajinný ráz, Lesnická práce 2003. Národní památkový ústav: seznam památek, Státní archeologický seznam ČR – www.npu.cz Quitt, E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Academia, Studia Geographica 16, GÚ ČSAV v Brně, 73 s. ŘSD ČR – Výsledky celostátního sčítání dopravy na silniční a dálniční síti ČR v roce 2005 www.scitani2005.rsd.cz Startegický plán mikroregionu Východní Slovácko – www.vychodnislovacko.eu Vorel, I., Bukáček, R., Matějka, P., Culek, M., Sklenička, P. (2004): Metodický postup posouzení vlivu navrhované stavby, činnosti nebo změny vyuţití území na krajinný ráz, Nakladatelství Naděţda Skleničková, Praha.

Mapové podklady: Portál veřejné správy - http://geoportal.cenia.cz/ Katastr nemovitostí - http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ Hydroekologický informační systém VÚV T.G.M. - http://heis.vuv.cz AOPK ČR, Půdní mapy 1 :50 000 – www.nature.cz Česká geologická sluţba, radonové mapy – www.geology.cz Mapy.cz – www.mapy.cz

80

VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VLČNOV - ZÁMĚR PODNIKATELSKÁ ZÓNA NA ZÁPADNÍM OKRAJI OBCE -

Recommend Documents