VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

geologie, ekologie, těžební servis Perucká 2540/11a, 120 00 Praha 2 - Vinohrady tel.: 233 370 741, email: [email protected]

VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PODLE PŘÍLOHY ZÁKONA č. 183/2006 Sb. O ÚZEMNÍM PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍM ŘÁDU

NÁZEV POSUZOVANÉ KONCEPCE

ÚZEMNÍ PLÁN LUŽNÁ

POVĚŘENÝ POŘIZOVATEL

Ing. Petr Topinka

Řešitel:

Ing Josef Charouzek ml.

Zakázka č.: GET 12/032

Datum: duben 2013

VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU LUŽNÁ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU LUŽNÁ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PODLE PŘÍLOHY ZÁKONA č. 183/2006 Sb. O ÚZEMNÍM PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍM ŘÁDU

ODPOVĚDNÝ ŘEŠITEL: ING. JOSEF CHAROUZEK ML.

(G E T s.r.o.)

držitel autorizace ke zpracování rozhodnutím MŽP č.j. 32227/ENV/09

SPOLUPRACOVALI:

……………………………… dokumentace

a

posudku

ING. EMIL MORAVEC ING. DANIEL BUBÁK, PH.D.

DATUM ZPRACOVÁNÍ: DUBEN 2013

G E T S. R . O . PERUCKÁ 2540/11A, 120 00 PRAHA 2 - VINOHRADY TEL.: 233 370

741 / E - MAIL: [email protected] WWW.GET.CZ

2


Obsah: 1. STRUČNÉ SHRNUTÍ OBSAHU A HLAVNÍCH CÍLŮ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE, VZTAH K JINÝM KONCEPCÍCM .............................................................................. 5 2. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI ................................................... 7 3. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYLA UPLATNĚNA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE................................................................................................................................... 14 4. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY ................................................ 30 5. SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI................................................... 38 6. ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ NAVRHOVANÉ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE ............................................................................................................ 41 7. POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ. SROZUMITELNÝ POPIS POUŽITÝCH METOD VYHODNOCENÍ VČETNĚ JEJICH OMEZENÍ..................................... 61 8. POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ........................................................................................................ 63 9. ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ ......................................................................................................... 65 10. NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ .................................................................................................................... 65 11. NÁVRH POŽADAVKŮ NA ROZHODOVÁNÍ VE VYMEZENÝCH PLOCHÁCH A KORIDORECH Z HLEDISKA MINIMALIZACE NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ... 65 12. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ, ZÁVĚR....................................... 66

Seznam tabulek v textu Tabulka č. 1: Programové dokumenty (koncepce) v oblasti ochrany a tvorby životního prostředí zpracované na úrovni kraje ............................................................................................................. 7 Tabulka č. 2: Vztah požadavků ÚP k cílům ochrany životního prostředí .............................................. 11 Tabulka č. 3: Klimatické charakteristiky oblasti MT11........................................................................... 14 Tabulka č. 4: Pozaďové průměrné roční koncentrace .......................................................................... 14 Tabulka č. 5: Výčet ochranných pásem vodních zdrojů v k.ú. Lužná u Rakovníka .............................. 16 Tabulka č. 6: Lokální biocentra ............................................................................................................. 18 Tabulka č. 7: Lokální biokoridory........................................................................................................... 19 Tabulka č. 8: Interakční prvky................................................................................................................ 19 Tabulka č. 9: Plochy jednotlivých kultur za základní územní jednotku (ZUJ) - Lužná ........................ 34 Tabulka č. 10: Rozmezí hodnot koeficientu ekologické stability a legenda .......................................... 35 Tabulka č. 11: Zábor ZPF dle navržené plochy..................................................................................... 36 Tabulka č. 12: Výsledky sčítání dopravy dle ŘSD z roku 2010 ................................................................. 39 Tabulka č. 13: Výsledky účelového výpočtu hluku z komunikace č. II/237................................................. 42

3


Seznam obrázků v textu Obrázek č. 1: Lužná – širší vztahy .......................................................................................................... 6 Obrázek č. 2: Výřez z mapy ZÚR SK (Výkres č.I/3 – Oblasti se shodným krajinným typem) .............. 12 Obrázek č. 3: Výřez z mapy ZÚR SK (Výkres č.I/2 – Plochy a koridory nadmístního významu) ......... 13 Obrázek č. 4: Vodohospodářská mapa ................................................................................................. 16 Obrázek č. 5: Natura 2000 .................................................................................................................... 20 Obrázek č. 6: Pohled na Lužnou od severu z III/2371 .......................................................................... 21 Obrázek č. 7: Pohled na část Lužná II od jihu z III/2371....................................................................... 22 Obrázek č. 8: Pohled na rozvojové plochy (SV5, SV4) části Lužná od východu z II/237 ..................... 22 Obrázek č. 9: Pohled na rozvojové plochy (VL2, SV22) části Lužná II od jihu z III/22915 ................... 22 Obrázek č. 10: Biochory v k.ú. Lužná u Rakovníka .............................................................................. 23 Obrázek č. 11: Silniční a dálniční síť ..................................................................................................... 29 Obrázek č. 12: Porovnání změn v území (rok snímkování 1998 až 2001) ........................................... 30 Obrázek č. 13: Porovnání změn v území (aktuální ortofotomapa)........................................................ 31 Obrázek č. 14: Koeficient ekologické stability – stav k 31.12. 2010 ..................................................... 35

Seznam zkratek v textu AS - akustická studie ČHMÚ - Český hydrometeorologický ústav ČOV - čistička odpadních vod EIA - Environmental Impact Assessment (Posuzování vlivů na životní prostředí) HIA - Health Impact Assessment (Hodnocení vlivů na veřejné zdraví) KES - koeficient ekologické stability k.ú. - katastrální území KN - katastr nemovitostí LBC - lokální biocentrum LBK - lokální biokoridor MŽP - Ministerstvo životního prostředí NA - nákladní automobily NATURA 2000 - tvoří v České republice ptačí oblasti a evropsky významné lokality jejímž cílem je chránit rostlinné a živočišné druhy a přírodní stanoviště významné z evropského hlediska. NO2 - oxid dusičitý NOx - oxidy dusíku PM10 - suspendované částice velikostní frakce PM10 POH - plán odpadového hospodářství PRCR - Program rozvoje cestovního ruchu PRVaK - Program rozvoje vodovodů a kanalizací PUPFL - pozemek určený k plnění funkcí lesa SO2 - oxid siřičitý ÚEK - Územní energetická koncepce ÚP - územní plán ÚPD - územně plánovací dokumentace ÚSES - územní systém ekologické stability VKP - významný krajinný prvek VÚC - velký územní celek ZPF - zemědělský půdní fond ZCHÚ - zvláště chráněné území ZUJ - základní územní jednotka ZÚR - zásady územního rozvoje

4


1. STRUČNÉ SHRNUTÍ OBSAHU A HLAVNÍCH CÍLŮ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE, VZTAH K JINÝM KONCEPCÍCM Vyhodnocení vlivů územního plánu Lužná je provedeno v rozsahu a s obsahem podle přílohy zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v platném znění. Jeho zpracování vyplývá z požadavků uvedených v koordinovaném stanovisku Krajského úřadu Středočeského kraje, které vydal dne 25.7.2011 pod č.j. 128326/2011/KUSK a jeho změny č.j. 200670/2011/KUSK. Krajský úřad Středočeského kraje požaduje: ● vyhodnotit ovlivnění vod v rámci nárůstu obyvatel a možné změny odtokových poměrů ● vyhodnotit vlivy na životní prostředí spojené s realizací navrhovaných změn a za jakých podmínek je realizace těchto změn přípustná, příp. navrhnout kompenzační opatření, která by mohla negativní vlivy zmírnit nebo zcela eliminovat ● ve vyhodnocení bude vypracována kapitola závěry a doporučení včetně návrhu stanoviska dotčeného orgánu s uvedením zejména jasných výroků, zda lze z hlediska negativních vlivů na životní prostředí s lokalitou souhlasit, souhlasit s podmínkami včetně jejich upřesnění nebo nesouhlasit. Návrh územního plánu je zpracován v rozsahu projednaného a schváleného zadání. Zpracovatelem územního plánu byly poskytnuty následující podklady:

Zeman S. a kol., Lužná ÚP návrh, AUA - AGROURBANISTICKÝ ATELIÉR PRAHA, březen 2013.

Zeman S. a kol., Lužná odůvodnění ÚP, AUA - AGROURBANISTICKÝ ATELIÉR PRAHA, březen 2013.

Zeman S. a kol, Mapová dokumentace k návrhu AGROURBANISTICKÝ ATELIÉR PRAHA, březen 2013.

Zeman S. a kol, Mapová dokumentace k odůvodnění ÚP Lužná, AUA AGROURBANISTICKÝ ATELIÉR PRAHA, březen 2013.

Topinka P., Vyhodnocení uplatněných požadavků, podnětů a připomínek k návrhu zadání územního plánu Lužná, leden 2012

ÚP

Lužná,

AUA

-

Další podklady použité pro vypracování hodnocení jsou uvedeny na závěr vyhodnocení. Cílem ÚPD je 27 zastavitelných ploch (bez ploch veřejných prostranství a bez ploch veřejné zeleně), z nich se jedná o 21 ploch smíšených obytných - venkovských (SV), po dvou plochách bude využito pro tělovýchovná a sportovní zařízení (OS) a po jedné ploše pro výrobu a sklady – lehký průmysl (VL), pro zemědělskou výrobu (VZ), pro občanskou vybavenost – komerční zařízení malá a střední (OM), a pro technickou infrastrukturu – inženýrské sítě (TI). Jednotlivé plochy jsou podrobně komentovány v dalších kapitolách. Vztah k jiným koncepcím řeší taktéž podrobně následující kapitoly.

5


Vymezení zájmového území Zájmovým územím je katastrální území Lužná u Rakovníka. Administrativně se jedná o: Kraj: Středočeský (NUTS CZ 02) Okres: Rakovník ( NUTS4: CZ020C) Správní obvod obce s rozšířenou působností: Rakovník (ID obce: 13908, ZUJ: 541656) Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Rakovník (ID obce: 13908, ZUJ: 541656) Obec: Lužná: (ID obce: 8937, ZÚJ: 542041) Katastrální území: Lužná u Rakovníka (Kód KÚ: 689376) Obrázek č. 1: Lužná – širší vztahy

Obec Lužná leží cca 2 km severovýchodně od města Rakovník. Páteřní komunikací regionu je rychlostní silnice 1. třídy č. 6. Samotným katastrálním územím Lužné u Rakovníka prochází komunikace č. II/237, na niž jsou napojeny silnice nižších tříd. Přes dotčené katastrální území probíhá železniční trať. Krajina v katastru obce je využívána především pro zemědělskou a lesnickou výrobu, katastrem obce protéká Čistý potok tvoří vodohospodářskou osu zájmového území, na katastru obce se vyskytuje i několik menších vodních ploch. Převážná část katastrálního území patří do geomorfologického celku Rakovnické pahorkatiny, pouze jihovýchodní část k.ú. spadá do celku Křivoklátská vrchovina a severovýchodní část k.ú. do celku Džbán.

6


2.

ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI

Vybrané koncepce na národní úrovni mající vztah k životnímu prostředí a veřejnému zdraví (řazeno abecedně): Politika územního rozvoje České republiky 2008 (schválena vládou 20. 7. 2009). Akční plán zdraví a životního prostředí České republiky (1998) Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR - Zdraví pro všechny v 21. století (2002) Dopravní politika ČR pro léta 2005 – 2013 (2005) Národní program snižování emisí České republiky (2007) Národní implementační plán Stockholmské úmluvy (2006) Národní program čistší produkce (2000) Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v České republice (2004) Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti České republiky (2005) Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy České republiky (2004) Plán odpadového hospodářství ČR (2003) Národní implementační plán Stockholmské úmluvy v České republice (2006) Státní energetická koncepce České republiky (2004) Státní politika životního prostředí České republiky 2004 – 2010 (2004) Státní program enviromentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v České republice Státní program ochrany přírody a krajiny České republiky (1998, aktualizace 2009) Surovinová politika v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů (1999) Strategie ochrany klimatického systému Země v ČR

Národní koncepce jsou promítnuty v koncepcích na regionální úrovni, kde jsou podrobněji specifikovány cíle a opatření a mají konkrétnější vazbu k území. Z tohoto důvodu jsou dále komentovány a hodnoceny cíle na úrovni regionu Středočeského kraje. Uvedeny jsou pouze koncepce, které mohou mít výraznější vazby na proces územního plánování a na změny využití území. U těchto koncepcí je posouzena vazba na návrh územního plánu, tj. do jaké míry předkládané požadavky předkládaného územního plánu mohou ovlivnit naplňování stanovených cílů. Tabulka č. 1: Programové dokumenty (koncepce) v oblasti ochrany a tvorby životního prostředí zpracované na úrovni kraje Programové dokumenty zpracované na úrovni kraje

Rok schválení

Územní průmět na řešené území

KONCEPCE V OBLASTI OCHRANY A TVORBY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Středočeského kraje v letech 2011–2020

2010

není vztah ke koncepci

Povodňový plán Středočeského kraje

Schválil Ústřední povodňový orgán (MŽP) potvrzením souladu s Povodňovým plánem ČR dne 17. 12. 2004 pravidelně aktualizován (poslední aktualizace 2012)

ÚP nevymezuje v záplavových územích žádné zastavitelné plochy. Jako ochranu před povodněmi je podél Čistého potoka navržena protipovodňová hráz. ÚP zvyšuje přirozenou retenci území návrhem 4 vodních nádrží.

7

VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU LUŽNÁ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Programové dokumenty zpracované na úrovni kraje

Rok schválení

Územní průmět na řešené území

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje do roku 2015

Schválení 2004

Rozvoj vodovodů kanalizací v ÚPD v souladu s PRVaK.

Plán oblasti povodí Berounky

Plán oblasti povodí Berounky (konečný návrh 2009, Zastupitelstvo Středočeského kraje jej schválilo dne 30. 11. 2009 usnesením č. 308/2009/ZK)

ÚP navrhuje opatření pro zvýšení retence vody v území: protipovodňová hráz, 4 nové vodní nádrže, výsadba zeleně, dešťové vody budou přednostně vsakovány v místě vzniku prostřednictvím struh, odvodňovacích příkopů, popř. vsakovacích jímek.

Závazná vyhláška Středočeského kraje ze dne 10.9.2008, kterou se vyhlašuje aktualizovaná závazná část Plánu odpadového hospodářství

ÚP počítá s plochou pro sběrný dvůr, kde by byly shromažďovány a tříděny odpady, což je v souladu s principy POH.

- zamezení zhoršení stavu všech útvarů povrchových vod, zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů těchto vod a dosažení jejich dobrého stavu,zajištění ochrany a zlepšení stavu všech umělých a silně ovlivněných vodních útvarů a dosažení jejich dobrého ekologického potenciálu a dobrého chemického stavu, cílené snížení znečištění nebezpečnými látkami, nutriety a organickými látkami, tj.

a je

- zamezení nebo omezení vstupů znečišťujících látek do podzemních vod a zamezení zhoršení stavu všech vodních útvarů těchto vod, zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů podzemních vod a zajištění vyváženého stavu mezi odběry podzemní vody a jejím doplňováním a dosáhnout tak dobrého stavu těchto vod, odvrácení jakéhokoliv významného a trvajícího vzestupného trendu koncentrace nebezpečných, zvlášť nebezpečných látek a jiných závadných látek jako důsledků dopadů lidské činnosti, za účelem snížení znečištění podzemních vod, sledování vývoje stavu a zásob podzemních vod a možnosti jejich využití. Plán odpadového Středočeského kraje

hospodářství

Program snižování emisí a Integrovaný program zlepšení kvality ovzduší Středočeského kraje Skupina 1: Snížení emisní a imisní zátěže z automobilové dopravy: - 1.2 - Odstraňování bodových závad na komunikacích za účelem zvýšení plynulosti dopravy - 1.5 Parkovací politika

Nařízení Středočeského kraje ze dne 23.6.2004 (Změna: 3/2005 Změna: 1/2007 Změna: 3/2008)

Skupina 2: Opatření k omezování prašnosti - 2.1 - Výsadby izolační zeleně u komunikací a dalších zdrojů prašnosti Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje (2006 – 2016) 2.1.1. Ochrana přírodovědecky nebo esteticky významných území Středočeského kraje. 2.1.2. Vytvoření funkční soustavy Natura 2000 a naplnění ostatních mezinárodních úmluv a

Ad 1.2. - výstavba nových komunikací Ad. 1.5. - ÚP nenavrhuje nová parkoviště (v rámci regulativů je připušteno budování parkovišť v rámci rozvojových ploch) Ad. 2.1. – v rámci ÚP je navrženo několik porostů dřevin podél komunikací

Schválena v roce 2006

Není v rozporu s KOPaK Ad. 2.1.1. – ÚPD respektuje II. zónu CHKO Křivoklátsko Ad. 2.1.1. – respektuje Ptačí

ÚPD oblast

8

VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU LUŽNÁ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Programové dokumenty zpracované na úrovni kraje závazků. 2.2.1. Zajištěná existence zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů v oblastech jejich současného rozšíření.

Rok schválení

Ad. 2.2.1. – ÚPD navrhuje většinu rozvojových ploch na ZPF, kde není předpokládán výskyt ZCH druhů rostlin a živočichů

2.2.2. Zlepšování podmínek pro existenci chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů.

Ad. 2.2.2. – ÚPD navrhuje nové vodní plochy, plochy zeleně apod. Ad. 2.4.1. – ÚPD navrhuje výsadby dřevin ve vhodných lokalitách na nelesních půdách.

2.4.1. Obhospodařování lesů podle principu trvale udržitelného rozvoje, zvyšování ekologické stability a biologické diverzity Lesů.

Ad. 2.4.2. – realizace ÚPD znamená významný zábor půd ZPF

Cíl 2.4.2. Šetrné využívání ZPF s ohledem na ochranu půdy, kvalitu vody, retenční schopnost a biologickou rozmanitost

Ad. 2.4.3. – v ÚPD jsou navrženy 4 nové vodní plochy, protipovodňová hráz, vsak dešťových vod v místě vzniku.

Cíl 2.4.3. Obnova vodního režimu krajiny, zvýšení retenční schopnosti krajiny.

Cíl 2.4.5. Funkční ÚSES ekologické stability krajiny.

jako

Územní průmět na řešené území Křivoklátsko (CZ0211001)

Ad. 2.4.5. - v ÚPD je podrobně zpracován ÚSES a některé navrhované plochy (vodní, zeleně aj.) by se v budoucnu mohly stát součástí ÚSES

základ

Cíl 2.7.1. Zlepšení stavu a zvýšení množství rozptýlené zeleně. 2.7.3. Zlepšení stavu parků, historických zahrad a parkových ploch sídelní zeleně.

Ad. 2.7.1. a 2.7.3 - v ÚPD je navrženo několik ploch zeleně na veřejných prostranstvích, další zeleň je

přípustná (v rámci regulativů) na rozvojových plochách a podél komunikací DALŠÍ VYBRANÉ KONCEPCE Program rozvoje Středočeského kraje:

územního

obvodu

OPATŘENÍ A-I: Rozvoj produkční základny

OPATŘENÍ B-I: Zlepšení dopravní obslužnosti kraje

OPATŘENÍ B-II: Rozvoj silniční sítě

OPATŘENÍ B-VIII: Zásobování pitnou vodou, čištění a likvidace odpadních vod

2006, aktualizace 2009

- zajištění nových území pro drobné podnikání - umístění ploch výroby a skladů s vazbou na železnici, stavba nových komunikací - ÚPD počítá se stavbou či rekonstrukcí místních komunikací - výstavba vodovodních řadů, kanalizace v rozvojových plochách

9

VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU LUŽNÁ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Programové dokumenty zpracované na úrovni kraje

Rok schválení

Územní průmět na řešené území - podpora přípravy ploch pro bydlení

OPATŘENÍ B-X: Podpora rozvoje bydlení

- v ÚPD je podrobně zpracován ÚSES, navrhovány jsou plochy zeleně

OPATŘENÍ C-II: Investice do péče o krajinu

OPATŘENÍ D-I: Moderní způsoby odpadového hospodářství, podpora recyklace, úsporné techniky v nakládání s odpady

- ÚPD vymezuje plochu pro sběrný dvůr TO1, což napomůže třídění a recyklaci

OPATŘENÍ D-II: Zlepšování vodního režimu krajiny

- výstavba kanalizačních sítí v rozvojových plochách, zasakování srážkových vod v místě jejich dopadu na zemský povrch (zasakovací objekty), tvorba protipovodňové hráze, vznik nových 4 vodních ploch

OPATŘENÍ D-IV: Ochrana přírody a krajiny

- v ÚPD jsou navržena opatření k zvýšení ekologické stability krajiny (veřejní zeleň aj.)

OPATŘENÍ D-VI: Ochrana ovzduší

- podpora opatření snižujících imisní zátěž obyvatel (podpora vysazování bariér kolem silnic)

OPATŘENÍ E-VIII: Zlepšování nabídky pro využití volného času OPATŘENÍ F-III: Rozvoj sportovních rekreačních aktivit Program rozvoje cestovního ruchu ve Středočeském kraji

Generel cyklistických tras a cyklostezek na území Středočeského kraje

- ÚPD navrhuje rozšíření ploch sportu

Dokument byl schválen usnesením Zastupitelstva Stř. kraje č.73-21/2007/ZK ze dne 17.9.2007 Aktualizace dokumentu byla schválena dne 10.10.2008 Zastupitelstvem Středočeského kraje

Není v rozporu s PRCR

ÚPD nenavrhuje nové cyklostezky ani cyklotrasy. Respektuje však stávající.

Pozn.: základní informace o koncepcích v oblasti ochrany a tvorby životního prostředí a odkazy na tyto dokumenty jsou vedeny na http://www.kr-stredocesky.cz/.

10


Přehled cílů ochrany životního prostředí na regionální úrovni a vztahu k předkládanému návrhu územního plánu je uveden v tabulce č. 2. Tabulka č. 2: Vztah požadavků ÚP k cílům ochrany životního prostředí Koncepční materiál

Vybrané cíle a opatření

Vztah požadavků ÚP k cílům ochrany ŽP

DOPRAVA Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy

Cíl 3.2. Rozvoj cyklistiky v území. Opatření: 3.2.1: Využití všech stupňů územního plánování k vytvoření podmínek pro rozvoj cyklistické dopravy.

Dopravní politika

Priorita 4.2 Zajištění kvalitní dopravní infrastruktury

České republiky pro léta 2005 – 2013

OVZDUŠÍ Program snižování emisí Středočeského kraje a integrovaný krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Středočeského kraje

Priorita 4.5 Podpora rozvoje dopravy v regionech

V rámci ÚPD nejsou plánovány žádné samostatné cyklostezky ani cyklotrasy. Jednotlivé řešené plochy jsou přípustně využitelné jako cyklostezky či cykloturistické trasy. V ÚPD je řešena řada dopravních staveb, zejména v souvisejících s rozvojem nových ploch. Tato SEA naznačuje možná protihluková opatření, která je třeba realizovat v závislosti na akustické situaci.

Viz tabulka č. 1

Viz tabulka č. 1

Viz tabulka č. 1

Viz tabulka č. 1

Chránit půdu před zábory a neodpovědným rozšiřováním měst a obcí mimo současná zastavěná území.

Požadavky související s novou výstavbou představující zábory půdy ze ZPF.

VODY Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Stř. kraje PŮDY Státní politika životního prostředí Aktualizace 2011- 2020 se připravuje

Z hlediska funkčního využití se na záborech zemědělského půdního fondu podílí nejvíce: plochy smíšené obytné – venkovské plochy výroby a skladování – lehký průmysl plochy veřejné zeleně vodní plochy veřejná prostranství – místní komunikace.

PŘÍRODA Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje v letech 2006 – 2016

Viz tabulka č. 1

Viz tabulka č. 1

Pozn. v tabulce jsou uvedeny pouze vybrané cíle a opatření, které mají vztah k ÚPD nebo jsme je považovali za vhodné zmínit.

Nadřazenou územně plánovací dokumentací jsou Zásady územního rozvoje Středočeského kraje (ZÚR SK), které na svém jednání dne 19.12.2011 schválilo zastupitelstvo Středočeského kraje usnesením č. 4-20/2011/ZK o vydání. ZÚR SK byly vydány formou opatření obecné povahy dne 7. 2. 2012. Dle § 187 odst. 3 stavebního zákona nahrazují vydané ZÚR SK v uplynulých letech pořízené a schválené územní plány velkých územních celků (ÚP VÚC) – ÚP VÚC Rakovnicko. Z této dokumentace vyplývá pro zpracování územního plánu povinnost respektovat především: • Rozvojová oblast OBk 4 Rakovník (42) Rozvojová oblast je vymezena tak, že jsou do ní zahrnuty následující obce (katastrální území) ve správním obvodu ORP Rakovník: Krušovice (Krušovice), Lišany (Lišany u Rakovníka), Lubná (Lubná u Rakovníka), Lužná (Lužná u Rakovníka), Rakovník (Rakovník), Řevničov (Řevničov). (43) ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území: a) urychlit přestavbu silnice I/6, zejména v úseku Nové Strašecí – Řevničov – Krušovice – Krupá;

11

VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU LUŽNÁ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ b) zlepšit napojení Rakovnicka na I/6 (R6) v koridoru silnice II/229 c) bydlení sledovat zejména ve městě Rakovník a dále v obcích Lišany, Krušovice, Řevničov a Lužná; d) ekonomické aktivity rozvíjet ve stávajících areálech Rakovníka a Lubné a v prostoru Řevničova ve vazbě na MÚK na R6; (44) ZÚR stanovují tyto úkoly pro územní plánování: a) stabilizovat v územních plánech obcí dopravní záměry ZÚR; b) ověřit rozsah zastavitelných ploch v sídlech a stanovit směry jejich využití s ohledem na kapacity obsluhy dopravní a technickou infrastrukturu, limity rozvoje území a ochranu krajiny; c) ověřit možnost využití transformačních ploch; d) respektovat požadavky na ochranu kulturních a civilizačních hodnot území, zejména městské památkové zóny Rakovník; e) respektovat požadavky na ochranu přírodních hodnot, zejména chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko; evropsky významné lokality Rakovník - za koupalištěm; přírodních rezervací -Červená louka, Prameny Klíčavy, Tankodrom; f) respektovat požadavky na ochranu a upřesnit vymezení skladebných částí ÚSES: f.1) regionálních biocenter 1495 Červená louka, 1494 Maxova obora.

Obrázek č. 2: Výřez z mapy ZÚR SK (Výkres č.I/3 – Oblasti se shodným krajinným typem)

12


• nadregionální územní systém ekologické stability Obrázek č. 3: Výřez z mapy ZÚR SK (Výkres č.I/2 – Plochy a koridory nadmístního významu)

Řešené území navazuje na regionální ÚSES: -

regionální biocentrum RBC 1495 (Červená louka)

-

regionální biokoridor RBK 1105 (Červená louka - Ryšín)

-

regionální biokoridor RBK 1107 (Maxova obora - Prameny Klíčavy)

13


3.

ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYLA UPLATNĚNA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE

Ovzduší a klima Klimatická charakteristika Řešené území se nachází dle Quitta (1973) v klimatické oblasti mírně teplá MT 11. Klimatická oblast MT 11 je charakteristická dlouhým létem, teplým a suchým. Přechodná období jsou krátká s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem. Zima je krátká, mírně teplá a velmi suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. Tabulka č. 3: Klimatické charakteristiky oblasti MT11 Oblast MT 11 40 - 50 140 - 160 110 - 130 30 - 40 - 2 - -3 17 – 18 7–8 7–8 90 - 100 350 - 450 200 - 250 50 - 60 120 - 150 40 - 50

Klimatická charakteristika Počet letních dnů Počet dnů s průměrnou teplotou nad 10°C Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Průměrná teplota v lednu Průměrná teplota v červenci Průměrná teplota v dubnu Průměrná teplota v říjnu Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více Srážkový úhrn ve vegetační období Srážkový úhrn v zimním období Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných Pozn. teploty jsou uvedeny v ºC a srážky v mm

Kvalita ovzduší Podle Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2010, náleží 1,8 % plochy územní v působnosti stavebního úřadu MěÚ Rakovník, jako příslušného stavebního úřadu pro obec Lužná, do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Imisní pozadí lokality Pro zhodnocení imisního pozadí je možno použít hodnoty z ročenky Znečištění ovzduší na území České republiky 2010 – ČHMÚ. Z ročenky vyplývají pro zájmové území následující údaje: Tabulka č. 4: Pozaďové průměrné roční koncentrace Škodlivina Charakteristika Benzen průměrná roční koncentrace průměrná roční koncentrace Benzo(a)pyren průměrná roční koncentrace NO2 4. nejvyšší 24hod koncentrace SO2 průměrná roční koncentrace PM10 36. nejvyšší 24hod koncentrace PM10 Zdroj: www.chmu.cz

Koncentrace -3 ≤ 2,0 µg.m -3 > 0,6-0,8 ng.m -3 > 13-26 µg.m -3 > 20-50 µg.m -3 > 20-30 µg.m -3 > 40-50 µg.m

Imisní limit -3 5 µg.m -3 1 ng.m -3 40 µg.m -3 125 µg.m -3 40 µg.m -3 50 µg.m

14


Zdroje znečišťování ovzduší Na katastrálním území obce Lužná nejsou provozovány zdroje znečišťování zařazené do Integrovaného registru znečišťování (IRZ) ani provozovny ohlašovatelů do IRZ s IPPC (www.irz.cz). V současnosti je zdrojem znečišťování ovzduší v zájmovém území především lokální vytápění a automobilová doprava. Voda Hlavním vodním tokem v širším území je řeka Vltava a Berounka. Jakost vody je pravidelně sledována na profilech státní sítě sledování jakosti povrchových vod. Nařízením vlády č. 61/2003 Sb. jsou jako citlivé oblasti vymezeny všechny povrchové toky na území České republiky. Podle nařízení vlády č. 103/2003 Sb. ve znění č. 219/2007 Sb. a č. 108/2008 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, nenáleží katastrální území Lužná u Rakovníka (kód k.ú. 689376) mezi vymezené zranitelné oblasti. Hydrologická charakteristika Hydrologicky patří katastrální území Lužné u Rakovníka dle povodí 1. řádu do povodí Labe, dle povodí 3. řádu do povodí Rakovnického potoka a Berounky od Rakovnického potoka po Litavku (číslo hydrologického pořadí: 1-11-03) a dle povodí 4. řádu do povodí Čistého potoka (č.h.p. 1-11-03-031). Jihozápadní a severozápadní okraj katastru náleží dle povodí 4. řádu do povodí Lišanského potoka (č.h.p. 1-11-03-016). Mezi sídly Lužná I a Lužná II ústí zprava do Čistého potoka potok Od Kříže, pramenící v Maxově oboře na severovýchodě řešeného území. Jihovýchodní částí katastru protéká od východu k západu Sklenohuťský potok (číslo hydrologického pořadí 1-11-03-032), který přibírá u hranic obce pravostranný přítok Krásnodolinský potok. V řešeném území se nachází několik menších vodních ploch. Na Krásnodolinském potoku byla vybudována soustava 6 rybníků (včetně rybníků Nad hájovnou, U hájovny a Pod hájovnou), další menší rybníček byl zřízen na Sklenohuťském potoku u osady Belšanka. Jižně od lokality Stará správa jsou na Čistém potoku umístěny Čistý rybník a požární nádrž, Požární rybník byl založen na severním okraji Lužné. Poslední dva rybníčky (Čejkovka a Punčoška) se nacházejí na horním toku potoka Od Kříže. Územní plán navrhuje na území obce tři vodní nádrže – na Čistém potoku u jižní hranice řešeného území, na soutoku Čistého potoka s potokem Od Kříže a na potoku Od Kříže v prostoru jihovýchodně od Lužné II.

15

VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU LUŽNÁ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Obrázek č. 4: Vodohospodářská mapa

Zdroj: www.heis.vuv.cz

Hydrogeologická charakteristika Zájmové území je součástí hydrogeologického rajonu základní vrstvy (horizont 2) s názvem Rakovnická pánev (ID hydrogeologického rajonu je 5131). Plocha hydrogeologického rajonu je v povodí Labe. Číslo kolektoru je 9, patří ke skupině rajonů permokarbonu limnických pánví a geologické jednotce sedimenty permokarbonu. Typ propustnosti je průlino – puklinová, transmisivita střední 0,0001-0,001, mineralizace 0,3-1 g/l a chemický typ Ca-Mg-HCO3-SO4 a hladina volná. Dotčené území neleží (www.geoportal.gov.cz) v žádné ze stanovených chráněných oblastí přirozené akumulace vod (CHOPAV). Na katastrálním území se nacházejí dle Hydrogeologického informačního systému VÚV TGM zdroje vody se stanovenými ochrannými pásmy. Tabulka č. 5: Výčet ochranných pásem vodních zdrojů v k.ú. Lužná u Rakovníka

Číslo rozhodnutí VOD/235/488/87/77 VOD/235/284/91/21 VOD/235/284/91/21

Název akce, popř. lokality k níž se váže vydané rozhodnutí Lužná Líšanský potok Líšanský potok

Stupeň pásma zdrojů

ochranného vodních

nerozlišený stupeň PHO II b PHO II a

Datum rozhodnutí o stanovení nebo změně ochranného pásma 18.09.1987 05.03.1991 05.03.1991

V k.ú. Lužná u Rakovníka nejsou evidovány žádné další významné zdroje podzemních vod ani sem nezasahují žádná další ochranná pásma vodních zdrojů (www.heis.vuv.cz).

16


Zásobování vodou Územní plán navrhuje napojení rozvojových ploch (včetně nových vodovodních řadů zásobujících plochy SV1, SV2, SV4, SV5, SV6, SV8, SV9, SV10, SV11, SV13, SV16, SV17, SV21, SV22, SV23, OM4, OS2, VL1 a VL2) na stávající vodovodní síť. Obecní vodovod bude sloužit zároveň jako zdroj požární vody. Návrh územního plánu vychází ze současného stavu, kdy obec Lužná je zásobena pitnou vodou z vodovodu, který je ve správě obce. Existující vodovod umožňuje připojení asi 90%všech obyvatel s výjimkou samot. V minulosti bylo v oblasti Lužné provedeno několik vrtů. V padesátých letech byl proveden průzkumný vrt o vydatnosti 4,5 l/s. V současnosti jsou dokončeny dva vrty: L1 o vydatnosti 1 l/s a L4 o vydatnosti 4,1 l/s, které tvoří základ nového vodovodu. Součástí vodovodu je úpravna vody o kapacitě 4,5 l/s. V objektu úpravny vody je také dvoukomorový vodojem 2 x 200 m3. Voda je do vodojemu dopravována z vrtů L1 a L4 výtlakem. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje nepředpokládá, že by se měl systém zásobování obce Lužná pitnou vodou měnit, protože vyhovuje (www.krstredocesky.cz). Rozvoj vodovodů je v ÚPD v souladu s PRVaK. Odpadní vody Obec Lužná má vybudovanou oddílnou kanalizační síť, která je ve správě obce. Dešťová kanalizace je betonová DN 400 – 1000 v délce 6000 m se zaústěním do vodoteče. Odpadní vody jsou z cca 90% odváděny splaškovou kanalizací na biologickou ČOV Lužná. Z ČOV Lužná jsou odpadní vody vypouštěny do Čistého potoka v množství max. 22 l/s, 380 m3/rok. Ostatní odpadní vody jsou čištěny v septicích a odváděny do kanalizace a část je akumulována v jímkách a svážena na ČOV. Návrh územního plánu na doplnění stávající kanalizační sítě v Lužné, tak, aby pokryla celé zastavěné území obce (včetně rozvojových ploch) je odůvodněn stávající situací v odvádění a čištění odpadních vod v obci. Srážkové vody budou zasakovány v místě jejich vzniku plošným vsakováním, vsakováním prostřednictvím stávajících struh, vsakovacích jímek a odvodňovacích příkopů, svedených do Čistého potoka nebo dalších vodotečí. Ze zpevněných ploch budou srážkové vody odváděny především dešťovými stokami oddílné kanalizace. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje do roku 2015 předpokládá, že systém odkanalizování obce zůstane zachován i do budoucnosti. Výhledově bude na kanalizaci napojena celá obec. Kanalizační síť se bude rozšiřovat v závislosti na budoucí výstavbě (www.kr-stredocesky.cz). Rozvoj kanalizací je v ÚPD v souladu s PRVaK. Příroda Zvláště chráněná území (ZCHÚ) V řešeném území se nenacházejí žádná maloplošná (národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky) zvláště chráněná území. Z velkoplošných (národní parky, chráněné krajinné oblasti) zvláště chráněných území ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění spadá východní část katastru Lužné do II. zóny CHKO Křivoklátsko (www.mapy2.nature.cz, www.geoportal.gov.cz).

17


Památné stromy Na území katastru obce Lužná se nachází následující památné stromy (www. mapy.nature.cz): Buk pod Merkovkou (kód 103298, OP kruh o poloměru 10x průměr kmene v 1,3 m) Dub u Sládkova kříže (kód 103390) Buk u Pondělíčků (kód 103299, OP kruh o poloměru 10x průměr kmene v 1,3 m) Dub za Štýlovnou (kód 103391) Buk pod Merkovkou (kód 103296‚OP kruh o poloměru 10x průměr kmene v 1,3 m) Dub zimní (kód 103392) Buk u Červeného kanálu (kód 103297, OP kruh o poloměru 10x průměr kmene v 1,3 m) Jeřáb břek (kód 103327, OP kruh o poloměru 10x průměr kmene v 1,3 m). Na území katastru obce Lužná se nachází skupiny stromů - 7 buků lesních a borovic lesních s OP 10 m. Územní systém ekologické stability krajiny V rámci nadregionálního ÚSES prochází řešeným územím z prvků ÚSES regionální biokoridor RK1107- Maxova obora - Prameny Klíčavy a RK1105 - Červená louka – Ryšín. Návrh ÚP tyto respektuje. V rámci tvorby krajinného prostředí je územní plán zaměřen i na vymezení územního systému ekologické stability. V rámci lokálního ÚSES navrhuje územní plán 5 lokálních biocenter (LBC 6, LBC 8, LBC 9, LBC 10 a LBC 11), čtyři lokální biokoridory (LBK 14, LBK 16, LBK 17 a LBK 20) a 9 interakčních prvků (IP 26, IP 27, IP 28, IP 29, IP 30, IP 31, IP 32, IP 33 a IP 34). Charakteristika jednotlivých biocenter a biokoridorů je uvedena v následujících tabulkách: Tabulka č. 6: Lokální biocentra Název

U ovčácké cesty Niva Křížového potoka

Geobioce- Rozloha Označení nologická typizace LBC 6 2BC5 3,0 ha LBC 8

2BC5

3,0 ha

Čistý rybník

LBC 9

2BC5

3,0 ha

Niva Čistého potoka

LBC 10

2BC5

13,0 ha

Soustava rybníků – Stará obora

LBC 11

2BC5

2,5 ha

Charakteristika ekotopu a bioty

Navrhovaná opatření

Enkláva lesních společenstev.

Výchovnými zásahy preferovat cílové druhy dřevin. Stanovit ochranářský management – zejména dobu a intenzitu sečení luk.

Nivní louky podél Křížového potoka. Tok tvořen přirozeně meandrujícím korytem a narušeným režimem splavenin. Břehové porosty tvořeny olší lepkavou, vrbou bílou, jívou, lískou obecnou. Louky tvořeny mokřadními společenstvy rákosin a vysokých ostřic s vtroušenou olší lepkavou. Částečně eutrofizovaný zazemněný rybník s břehovými porosty. Ze tří čtvrtin jsou břehové porosty tvořeny ekotonovými společenstvy na přechodu les – rybník (olše lepkavá, bříza bělokorá, smrk ztepilý), z jedné čtvrtiny tvoří břehové porosty pouze porost olše lepkavé. Břehy a porosty jsou rovněž zahrnuty v biocentru. Nivní louky podél Čistého potoka. Tok tvořen přirozeně meandrujícím korytem s narušeným režimem splavenin. Břehové porosty tvořeny olší lepkavou, vrbou, jívou, lískou obecnou. Louky tvořeny mokřadními společenstvy rákosin a vysokých ostřic s vtroušenou olší lepkavou. Soustava značně zatemněných malých přehradních nádrží ve výrazné údolnici. Břehové porosty tvoří dub letní i zimní, modřín opadavý, olše lepkavá.

Regulace intenzity chovu ryb.

Stanovit ochranářský management – zejména dobu a intenzitu sečení luk.

Regulace intenzity chovu ryb.

18


Tabulka č. 7: Lokální biokoridory Označení

Propojuje prvky

Charakteristika ekotopu

Délka v m

LBK 14 LBK 16

LBC 6, RBC 1495 LBK 17, LBC 8, RBK 1107 LBC 9, LBC 10, -

lesní společenstva, ostrůvkovitý buk lesní na podkladu matrix - role niva Křížového potoka

1 550 2 800

niva Čistého potoka, revitalizace, doplnění břehových porostů, vysetí lučních společenstev niva Krásnodolínského potoka

3 300

LBK 17 LBK 20

RBK 1107, LBC 11, LBC 12

2 300

Tabulka č. 8: Interakční prvky Označení IP 26 IP 27 IP 28 IP 29 IP 30 IP 31 IP 32 IP 33 IP 34

Charakteristika ekotopu mez s nízkými stromy a keři lesní společenstva lesní společenstva soustava mezí, louky mez, lesní společenstva, křoviny lesní společenstva soustava mezí soustava mezí, louky, křoví soustava mezí, louky

Rozloha 450/20 m 600/20 - 100 m 300/20 m 2,50 ha 850/20 - 40 m 7,00 ha 10 - 20 m 6,00 ha 6,00 ha

Významné krajinné prvky Podle § 3 odst.1 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění, významný krajinný prvek (VKP) jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 téhož zákona orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. V rámci vymezení lokálního ÚSES byly rovněž navrženy významné krajinné prvky (VKP), které registruje podle § 6 zákona č. 114/92 Sb., orgán ochrany přírody. V řešeném území se však dosud nenachází žádný podle § 6 registrovaný VKP schválený orgánem ochrany přírody. Přírodní park Katastrální území Lužná u Rakovníka není součástí žádného přírodního parku. Nejbližším přírodním parkem je přírodní park Džbán, jež se nahází severně od k.ú. Lužná u Rakovníka.

19


Evropsky významné lokality a ptačí oblasti Nařízením vlády č. 132/2005 Sb. (ve znění nařízení č. 301/2007 Sb. a nařízení č. 371/2009 Sb.) se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit soustavy NATURA 2000. Vymezení jednotlivých evropských lokalit národního seznamu včetně orientačního vedení hranic a dalších bližších údajů o nich a návrhu kategorie územní ochrany je uvedeno v přílohách k nařízení č. 132/2005 Sb. v platném znění. Do východní části k.ú. Lužná u Rakovníka zasahuje Ptačí oblast Křivoklátsko (CZ0211001). EVL Prameny Klíčavy (východně od hranic k.ú.) a EVL Rakovník – za koupalištěm jsou (jižně od hranice k.ú.) již za hranicemi řešeného katastru Lužné u Rakovníka (www.nature.cz). Obrázek č. 5: Natura 2000

20


Krajina Geomorfologické zařazení Dle geomorfologického členěné ČR (www.geoportal.cenia.cz) je území součástí: Systému: Hercynský Provincie: Česká vysočina Subprovincie: Poberounská soustava Východní část k.ú.: Oblasti: Brdská oblast Celku: Křivoklátská vrchovina Podcelku: Lánská pahorkatina Okrsku: Klíčavská kotlina Západní část k.ú.: Oblasti: Plzeňská pahorkatina Celku: Rakovnická pahorkatina Podcelku: Kněževeská pahorkatina Okrsku: Rakovnická kotlina Severní část k.ú.: Oblasti: Brdská oblast Celku: Džbán Podcelku: Řevničovská pahorkatina Krajina Krajina působí poměrně harmonickým dojmem, i přes skutečnost, že centrální část katastru je velmi intenzívně zemědělsky obhospodařovaná, a to na velké ploše. Západní a zejména východní část katastru je zalesněna. Rozptýlená zeleň v krajině není příliš hojná. Významnou antropogenní osou území jsou silnice, zejména komunikace č. III/2371 s doprovodnou liniovou zelení. Sídla si do současné doby zachovala svůj zemědělský charakter, není zde příliš patrný výrazný rozvoj výstavby v posledních letech typický pro sídla v blízkosti větších center. Velmi malé procento výměry katastru zaujímají vodní plochy. Reliéf katastru je generelně ukloněn k jihu, kdy ze severní hranice katarálního území z nadmořských výšek kolem 500 m n.m., výhodní hranice k.ú. z nadmořských výšek kolem 450 m n.m. a západní hranice k.ú. z nadmořských výšek kolem 400 m n.m. upadá pozvolna na kótu cca 350 m n.m. v centru k.ú. (mezi sídly Lužná a Lužná II.). Nejnižší části katastru korespondují s vodotečemi. Obrázek č. 6: Pohled na Lužnou od severu z III/2371

21

VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU LUŽNÁ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Obrázek č. 7: Pohled na část Lužná II od jihu z III/2371

Obrázek č. 8: Pohled na rozvojové plochy (SV5, SV4) části Lužná od východu z II/237

Obrázek č. 9: Pohled na rozvojové plochy (VL2, SV22) části Lužná II od jihu z III/22915

22


Biogeografické členění Podle biogeografického členění České republiky (Culek, 1996) leží katastrální území Lužná u Rakovníka na rozhraní dvou bioregionů, kdy rozsáhlejší centrální a východní část katastru spadá do Křivoklátského bioregionu (1.19) a menší západní část katastru do Rakovnicko – Žlutického bioregionu (1.16). Katastrální území je popsáno následujícími biochorami, z nich největší výměru zaujímá biochora -4BL: biochora -4BL (Rozřezané plošiny na permu v suché oblasti 4. v.s.) biochora -3BL (Rozřezané plošiny na permu v suché oblasti 3. v.s.) biochora -3BE (Rozřezané plošiny na spraších v suché oblasti 3. v.s.) biochora 3BN (Erodované plošiny na zahliněných štěrcích 3. v.s.) biochora -3PD (Pahorkatiny na opukách v suché oblasti 3. v.s.) biochora -4BM (Rozřezané plošiny na drobách v suché oblasti 4. v.s.) Obrázek č. 10: Biochory v k.ú. Lužná u Rakovníka

Zdroj: www.mapy.nature.cz

Biochora -4BL (Rozřezané plošiny na permu v suché oblasti 4. v.s.) Současné využití krajiny v biochoře -4BL (Rozřezané plošiny na permu v suché oblasti 4. v.s.) je: lesy 42 %, travní p. 5,5 %, vodní pl. 1 %, pole 42 %, sady 4 %, sídla 2 %, ostatní 3,5 %. Lesy jsou v průměru nejhojnější (mají i dvojnásobné zastoupení proti 4BL), to je však dáno rozsáhlými zalesněnými segmenty v severní části Křivoklátského bioregionu (Maxova obora a okraj Lánské obory). V ostatních segmentech dominují pole. Lesy mimo zmíněné dvě obory tvoří většinou jen malé a středně velké celky s velmi Členitými okraji. Převažují v nich borovice, hojně je zastoupen smrk. V rozsáhlých lesích na severu Křivoklátského bioregionu je častý i buk lesní a v potočních nivách olšiny. Při okrajích lesů se objevuje dub a habr. V PR Prameny Klíčavy (1.19) se nachází

23


přechodové rašeliniště s olší a borovicí a s mnoha chráněnými a ohroženými druhy rostlin vyšších poloh. V PP Ostrovecká olšina (1.16) jsou mokřadní olšiny. Travní porosty jsou zastoupeny velmi málo (proti typu 4BL, kde je jich cca 19 %); především se zachovaly v nivách a v lesních komplexech a často jsou nevyužívané. Porosty mimořádné hodnoty jsou velmi ojedinělé. V 1.16 jsou v PP Rybníčky u Podbořánek chráněny cenné nelesní rašelinné mokřady a polokulturnílouky, další mokré louky jsou v PP Ostrovecká olšina. V PP Na Novém rybníce (1.19) jsou chráněny květnaté mokré louky, v PR Podhůrka louky i mokřady. Vodní plochy jsou vzácné, kromě hladin potoků se zde nacházejí pouze malé rybníky. Rybníky v lesních komplexech jsou zpravidla biologicky hodnotné, často se však u nich nacházejí chatové kolonie. Malé plochy stojatých vod jsou chráněny v rámci zmíněných NPP Odlezelské jezero, PR Rybníčky u Podbořánek (1.16) a PR Podhůrka (1.19). Pole jsou zastoupena nerovnoměrně. Převažují velká pole, ohraničená lesy a komunikacemi. Sady se nacházejí především u rodinných domů na vesnicích; severně od Břas v Křivoklátském bioregionu (1.19) jsou i velké sady. Sídla jsou převážně malé a středně velké uzavřené vsi. Nachází se zde i malá města. Biochora -3BL (Rozřezané plošiny na permu v suché oblasti 3. v.s.) Lesy 23 %, pole 57,5 %, sady 4,5 %, travní plochy 8 %, sídla 3 %, vodní plochy 1 % a ostatní 3 %. Biochora -3BE (Rozřezané plošiny na spraších v suché oblasti 3. v.s.) Lesy 7 %, travní p. 5 %, vodní pl. 1 %, pole 76,5 %, sady 4,5 %, sídla 3 %, ostatní 3 %. Biochora 3BN (Erodované plošiny na zahliněných štěrcích 3. v.s.) Lesy 35 %, travní p. 10 %, vodní pl. 1 %, pole 42,5 %, sady 2,5 %, sídla 4 %, ostatní 5 %. Biochora -3PD Pahorkatiny na opukách v suché oblasti 3. v.s. Lesy 63 %, travní p. 13,5 %, vodní pl. 0 %, pole a chmelnice 18 %, sady 2,5 %, sídla 1,5 %, ostatní 1,5 %.

Biochora -4BM Rozřezané plošiny na drobách v suché oblasti 4. v.s. Lesy 38 %, travní p. 7,5 %, vodní pl. 1 %, pole 48 %, sady 2 %, sídla 1 %, ostatní 2,5 % (Culek a kol., 2003). Geologie Zájmové území je součástí západočeských svrchnopaleozoických pánví (resp. dílčí kladenskorakovnické pánve), které jsou vyplněny převážně permokarbonskými sedimenty (bolsov až stephan C). Asi 3 500 km2 těchto sedimentů vychází na povrch v pruhu táhnoucím se od Dnešic a Mantova přes Rakovník až ke Kralupům nad Vltavou. Zbývající části pánve jsou zakryty mladšími platformními horninami. Geologický vývoj tohoto území je neobyčejně pestrý. Valnou část podloží, které leží místy v hloubkách i 1 000 m, tvoří převážně slabě metamorfované sedimenty a vulkanity barrandienského proterozoika, méně též středně a silně metamorfované horniny tepelského krystalinika. Tepelskobarrandienský komplex prorážejí kadomské a hercynské granitoidy. Malý zbytek hornin fundamentu řadíme k nemetamorfovanému barrandienskému spodnímu paleozoiku. Pouze v úzkém pruhu podloží severně od zájmového území byly zjištěny horniny připomínající krušnohorské krystalinikum. Nadloží svrchnokarbonské kladensko-rakovnické pánve tvoří místy platformní pokryv české křídové pánve. Mimo zájmové území sem zasahují také terciérní sedimenty a vulkanity podkrušnohorských pánví, západočeský a středočeský terciér. Nejvyšším stratigrafickým členem je různě mocný kvartérní pokryv. Sedimentární výplň kladensko-rakovnické pánve se dělí do čtyř souvrství. V prvních dvou souvrstvích (kladenské a týnecké) převládají sedimenty fluviální, ve zbývajících jednotkách (slánské

24


a líňské) dominují spíše uloženiny lakustrinní. Aleuropelity kladenského a slánského souvrství jsou převážně šedé a obsahují několik významných uhelných slojí. Aleuropelity dalších dvou souvrství jsou červené. Dle mapy radonového rizika z geologického podloží se zájmové území nachází v území se střední až nízkou kategorií radonového rizika z podloží (www. mapy.geology.cz). Návrh ÚP nebude mít za následek blokaci žádného výhradního ani nevýhradního ložiska nerostných surovin (www.mapmaker.geofond.cz). V západní části katastru Lužná u Rakovníka je evidováno výhradní ložisko štěrkopísků B 3 001600 Hlavačov s dřívější povrchovou těžbou ve stanoveném (dnes již netěženým) dobývacím prostorem Lužná (70820) v držení organizace NOBI PLUS s.r.o. a chráněným ložiskovým územím 001600000 Lužná. V západní části katastru se dále nachází výhradní ložisko štěrkopísků B 3 205400 LužnáHlavačov se současnou povrchovou těžbou ve stanoveném (těženém) dobývacím prostorem 71073 Lužná I-Hlavačov v držení organizace NZPK s.r.o. a chráněným ložiskovým územím 20540000 Lužná II-Hlavačov. V severozápadní části katastru Lužná u Rakovníka je evidováno výhradní ložisko jílů keramických nežáruvzdorných B 3112700 Lužná-Kačírov se stanoveným těženým dobývacím prostorem 60271 Lužná-Kačírov v držení organizace LB MINERALS, a.s. a chráněným ložiskovým územím Lužná-Kačírov II (www.mapmaker.geofond.cz). Fauna a flóra Flóra Rakovnicko – Žlutického bioregionu (1.16) Bioregion leží v mezofytiku ve fytogeografickém okrese 30. Jesenicko-rakovnická plošina, s výjimkou nejvýchodnější části fytogeografického podokresu 30b. Rakovnická kotlina, dále zabírá fytogeografický podokres 28d. Žlutická pahorkatina, severní cíp fytogeografického podokresu 31a. Plzeňská pahorkatina vlastní a východní okraj fytogeografického podokresu 2b. Podbořanská kotlina, který již náleží termofytiku. Vegetační stupně (Skalický): (kolinní-) suprakolinní (až submontánní). Potenciání vegetaci tvoří maloplošná mozaika různých typů lesní vegetace. Na Rakovnicku a Jesenicku jsou to acidofilní doubravy (Genisto germanicae-Quercion), v povodí Střely a severozápadně od Jesenice dubohabřiny (Melampyro-Carpinetum). V okolí Mladotic, Kralovic, Manětína a Žlutic na jižních svazích neovulkanitů jsou přítomny i ostrůvky méně náročných subxerofilních doubrav (Quercion pubescenti-petraeae). Květnaté bučiny jsou charakteristické pro bazaltová efuzíva na severozápadě bioregionu, méně jsou zastoupeny i na žulách ve střední části regionu. Na Žluticku jsou potenciálně přítomny na žulách i acidofilní bučiny (Luzulo-Fagetum). Podél vodních toků jsou luhy (Stellario-Alnetum a zřejmě i Pruno-Fraxinetum a Carici remotae-Fraxinetum). V přirozené náhradní vegetaci hrají nejdůležitější roli vlhké louky, náležející svazů Molinion a Calthion, které přecházejí až do lučních pramenišť svazu Caricion rostratae a do společenstev rašelinných luk a výjimečně i rašelinišť (svazy Caricion fuscae a Sphagno warnstrofianiTomenthypnion) a jsou lemovány křovinami svazu Salicion cinereae. Lemy náležejí svazu Trifolion medii. Na severním okraji Rakovnické kotliny jsou přítomny i písčiny (svaz Corynephorion). Flóra bioregionu je nepříliš pestrá, s dominancí mezofilních prvků. Některé druhy zde dosahují mezního výskytu směrem do nitra České kotliny. K mezním horským a subatlantským prvkům patří kakost lesní (Geranium sylvaticum), černýš lesní (Melampyrum sylvaticum), prha chlumní (Arnica montana), zábělník bahenní (Comarum palustre), dětel kaštanový (Chrysaspis spadicea) a krabilice zlatá (Chaerophyllum aureum), zasahují sem i boreokontinentální sedmikvítek evropský (Trientalis europaea) a rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia). Od východu sem pronikají méně náročné termofyty, zčásti kontinentálně laděné, jako mochna bílá (Potentilla alba), koniklec luční (Pulsatilla pratensis), smil písečný (Helichrysum arenarium), pcháč šedý (Cirsium canum) a kakost luční (Geranium pratense). Na značné ploše bioregionu však chybějí xerotermní i hájové druhy.

25


Flóra Křivoklátského bioregionu (1.19) Bioregion se prakticky shoduje s fytogeografickým okresem 32. Křivoklátsko a zabírá ještě východní cíp fytogeografického podokresu 30b. Rakovnická kotlina. Oba fytochoriony náležejí do mezofytika. Vegetační stupně (Skalický): suprakolinní až submontánní. Potenciální přirozenou vegetaci představuje složitá mozaika různých typů lesní vegetace. Na plošinách jsou to především květnaté bučiny (Tilio cordatae-Fagetum),řidčeji i kyselé bučiny (LuzuloFagetum) a okrajově snad i jedlové doubravy (Genisto germanicae-Quercion). V kaňonu Berounky a na okrajích bioregionu jsou potenciální vegetací dubohabřiny (Melampyro-Carpinetum), které jsou na konvexních tvarech jižního sektoru v kaňonu Berounky vystřídány různými typy subxerofilních doubrav (Quercion pubescenti-petraeae). Na chladnějších svazích severního sektoru jsoučasté suťové lesy (Aceri-Carpinetum, Arunco-Aceretum a Lunario-Aceretum). Podél vodních toků jsou charakteristické nivy, kolem Berounky a větších přítoků s asociací Stellario-Alnetum, u menších přítoků Carici remotae-Fraxinetum. Primární bezlesí reprezentují reliktní typy křovin svazu Prunion spinosae i Prunion fruticosae, pláště asociace svazu Geranion sanguinei a vegetace skalních stepí a drolin, náležející svazům Alysso-Festucion pallentis a Seslerio-Festucion duriusculae. Břehy Berounky osídluje vegetace svazu Phalaridion, pro samotný tok jsou charakteristické fragmenty vegetace svazu Batrachion fluitantis. Přirozená náhradní vegetace je zastoupena některými typy xerotermní vegetace, především trávníky svazu Koelerio-Phleion. V pláštích se uplatňuje jak vegetace svazu Geranion sanguinei, tak i Trifolion medii. Křoviny náležejí svazům Prunion spinosae, řidčeji i Prunion fruticosae. Vegetace vlhkých luk náleží svazu Calthion, na těžších půdách velmi vzácně i svazu Molinion, rašelinné louky svazu Caricion fuscae jsou ojedinělé. Flóra bioregionu je pestrá, s více představiteli prvků mezních i exklávních, které mají převážně reliktní charakter. Převažuje středoevropská lesní flóra středních poloh, do níž jsou ojediněle přimíchány i východní migranty. Příkladem je zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides). Mezi druhy demontánního typu náleží rybíz alpský (Ribes alpinum), růže alpská (Rosa pendulina), kokořík přeslenatý (Polygonatum verticillatum), zimolez černý (Lonicera nigra), vrbina hajní (Lysimachia nemorum), vyskytují se však jen okrajově. Na plošinách se objevují i některé druhy suboceanického charakteru, např. zábělník bahenní (Comarum palustre), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), svízel horský (Galium saxatile), dětel kaštanový (Chrysaspis spadicea), z nichž některé zde dosahují krajních bodů směrem do nitra České kotliny. Na jihovýchodě bioregionu na jižních okrajových svazích naopak najdeme mezi mezními prvky některé xerofyty, jako lipnice bádenská (Poa badensis), zahořankažlutá (Orthanha lutea). Významný je exklávní výskyt reliktních druhů, dealpinského i kontinentálního charakteru, jako jsou lomikámen růžicovitý (Saxifraga decipiens) , kapradinka horská (Woodsia alpina), tisčervený (Taxus baccata),česnek tuhý (Allium strictum). Fauna Rakovnicko – Žlutického bioregionu (1.16) Převažuje kulturní step s běžnou hercynskou faunou se západními vlivy (ježek západní, ropucha krátkonohá). V ochuzené lesní fauně se z měkkýšů vyskytuje např. vřetenatka obecná nebo vřetenovka hladká, v břehových porostech nečetných vod jsou z ptáků např. moudivláček lužní, v druhotné stepní fauně z měkkýšů místy trojzubka stepní, suchomilka obecná nebo myšice malooká. Tekoucí vody patří do pstruhového až parmového pásma. Významné druhy - Savci: ježek západní (Erinaceus europaeus), myšice malooká (Apodemus microps). Ptáci: moudivláček lužní (Remiz pendulinus). Obojživelníci: ropucha krátkonohá (Bufo calamita), skokan štíhlý (Rana dalmatina), mlok skvrnitý (Salamandra salamandra). Měkkýši: trojzubka stepní (Chondrula tridens), suchomilka obecná (Helicella obvia), vřetenatka obecná (Alinda biplicata), vřetenovka hladká (Cochlodina laminata). Fauna Křivoklátského bioregionu (1.19) Značně zachovalá lesní společenstva velkého rozsahu a sutě na rozhraní pásma bučin a bukojedlin mají výrazně rozvinutou teplomilnou lesní faunu (např. z měkkýšů vřetenatkašedavá, trojlaločka pyskatá aj.). Do regionu zasahuje teplomilný prvek, který není vázán na vápencové půdy 26


(ještěrka zelená, vřetenatka lesklá aj.). Adriatomediterrání vliv na tuto teplomilnou faunu ve srovnání s regionem Karlštejnským (1.18) prokazuje unikátní výskyt ploskoroha žlutého. Tekoucí vody patří do pstruhového až parmového stupně. Významné druhy - Savci: ježek západní (Erinaceus europaeus). Ptáci: holub doupňák (Columba oenas), lejsek malý (Ficedula parva). Obojživelníci: skokan štíhlý (Rana dalmatina), mlok skvrnitý (Salamandra salamandra). Plazi: ještěrka zelená (Lacerta viridis). Měkkýši: vřetenatka lesklá (Bulgarica nitidosa), v.šedavá (B. cana), trojlaločka pyskatá (Helicodonta obvoluta), zuboústka sametová (Causa holosericea),žebernatěnka drobná (Ruthenica filograna), zrnovka Pupilla triplicata. Hmyz: kobylka Pholidoptera aptera bohemica, nesytka česká (Pennisetia bohemica), ploskoroh žlutý (Libelloides coccajus). Fauna a flóra území dotčeného realizací územního plánu Z rozvojových ploch (80,26 ha) činí převážná část 75,56 ha zemědělské půdy (orná půda 64,94 ha, trvalé travní porosty - 5,39 ha, zahrady - 5,18 ha a chmelnice - 0,05 ha). Z výše uvedeného je zřejmé, že na převážné výměře ploch intenzivně zemědělsky využívané půdy není pravděpodobný výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Protože jde zejména o oraná pole s intenzivním pěstováním běžných polních plodin, není zde předpoklad výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Biologický průzkum prováděn nebyl. Území historického, kulturního nebo archeologického významu Přesný vznik Lužné znám sice není, je však nejstarší osadou starodávného Rokytenska, jehož obyvatelé náleželi k hlavní větvi českého národa a byla poddána přímo knížeti Krokovi. Lužná byla jměním komorním, patronátní právo zde vykonával sám král. Původní osada vznikla na potoce, od nějž také přejala své jméno - "na luzney" Tento název se pak postupem řasu několikrát změnil, např. v roce 1352 byla osada nazývána Luzna, v roce 1385 Luczna apod., nakonec se však ustálilo označení Lužná. Roku 1325 udělil král Jan Lucemburský osadě "Právo zákupné", čímž jí byl umožněn řádný rozvoj. Roku 1352 je v obci poprvé zmiňován kostel sv. Barbory, který byl za husitských válek opuštěn. Samy husitské války zdejší kraj značně poznamenaly. V této době Lužnou spravoval Janek, syn strážného křivoklátských lesů Hanuše z Lužné. Na přelomu 15. a 16. století se zde značně rozmohlo rybníkářství. Roku 1579 byla Lužná zastavena Jiřímu z Lobkovic. 17. století pak Evropě přineslo nový válečný konflikt, ani ten se Rakovnicku nevyhnul. Od roku 1620 pak byl celý kraj často pleněn císařským, sasským i švédským vojskem. V polovině 18. století došlo k přestavbě zdejšího kostela. Na počátku 19. století se začalo v Lužné vyučovat ve škole, v roce 1836 byla konečně postavena i školní budova. 19. století bylo pro Lužnou velice významným obdobím. V roce 1848 bylo zrušeno nevolnictví, jímž byli zdejší obyvatelé sužováni po celé generace, v roce 1850 se pak obce staly samostatnými správními jednotkami. V polovině 19. století v obci převažovali drobní a střední zemědělci, část obyvatel se živila jako řemeslníci, lesní dělníci a hajní, dále se zde nacházela sklárna, několik menších cihelen, malé podpovrchové šachty, v nichž se ručně dolovalo černé uhlí, byla tu také řada kamenolomů a mlýn. Obec v této době čítala stále ještě pouze několik set obyvatel. Teprve konec 19. století a s ním vznik větších průmyslových závodů v Rakovníku především pak blízká šamotka a výstavba železniční stanice Lužná-Lišany - způsobily větší přírůstek počtu nových obyvatel v obci, jdoucích za pracích. Na přelomu 19. a 20. století tak již Lužná čítá na tisíc obyvatel a svým složením nabývá stále výrazněji dělnického charakteru. Někteří z dělníků a zaměstnanců si časem připachtovávali kousek pole na přilepšenou či jako životní jistotu, čímž vznikla drobná hospodářství, později nazývaná "kovozemědělci." Po 1. světové válce nastalo další období rozkvětu. Ten doprovázel i další růst počtu obyvatel - od roku 1921 až do roku 1938 v obci přibylo téměř 500 lidí, v roce 1938 zde tedy žilo již 2250 obyvatel.

27


Dne 5. září 1938 bylo zahájeno hloubení uhelného dolu "V loužku", který časem zaměstnával až 155 horníků. Byl tak největším uhelným dolem v okolí. V roce 1938 nacistické Německo na Československo stále více stupňovalo své požadavky, v září proto byla vyhlášena mobilizace československé armády. Z pohraničních oblastí do obce brzy začali přicházet uprchlíci, počet obyvatel se tak zanedlouho vyšplhal až na 2600. Přelidněná Lužná nesla potupnou fašistickou okupaci jen těžce. S postupující válkou se nacistický teror stupňoval. Obec také zažila opakované bombardování, zejména železničního nádraží. Po válce se začalo stavět, opravovat, ještě v roce 1945 odešla řada obyvatel osidlovat pohraničí. Místní obyvatelé se v letech 1951-1960 významně podíleli na výstavbě budov pro družstevní velkovýrobu např. při adaptaci a výrobě kravínů, výkrmny vepřů, porodny prasat, drůbežárny a nové sušárny chmele. Dnes je Lužná úhlednou obcí, v níž pulzuje každodenně bohatý a činorodý život. Pěkné životní prostředí s možností plného kulturního a společenského vyžití vytváří jejím obyvatelům krásné a příjemné místo k životu (www.luzna.cz). Na katastru obce Lužná u Rakovníka jsou evidovány dle Národního památkového ústavu následující zapsané nemovité památky (www.monumnet.npu.cz) : • kostel sv. Barbory: zapsán do státního seznamu před r.1988, památkou od 3.5.1958 pod číslem v rejstříku ÚSKP 29701/2-2677. • dehtařská pec - pozůstatky dehtářských pecí, archeologické stopy: zapsán do státního seznamu před r.1988, památkou od 3.5.1958 pod číslem v rejstříku ÚSKP 24189/2-2772 • výšinné opevněné sídliště - hradiště Hlavačov, archeologické stopy: zapsán do státního seznamu před r.1988, památkou od 3.5.1958 pod číslem v rejstříku ÚSKP 45255/2-2771 • sbor Husův: prohlášeno kulturní památkou Ministerstvem kultury od 3.3.2006 pod číslem v rejstříku ÚSKP 101758 Obyvatelstvo V obci žije k 31.12.2011 celkem 1820 obyvatel (www.vdb.czso.cz), z čehož je evidováno 905 mužů a 915 žen. Počet obyvatel ve věku 0-14 let je 269, z čehož je 144 mužů a 125 žen. Počet obyvatel ve věku 15-64 let je 1247, z čehož je 641 mužů a 606 žen. Počet obyvatel ve věku nad 65 let je 304, z čehož je 120 mužů a 184 žen.

28


Dopravní infrastruktura Obrázek č. 11: Silniční a dálniční síť

Z hlediska dopravního napojení patří mezi páteřní komunikaci celého regionu silnice č. I/6. Důležitou komunikací mimo k.ú. Lužné u Rakovníka je ještě silnice č. II/229. Vliv provozu z těchto komunikací je však z hlediska akustického v nejbližších chráněných prostorách v k.ú. Lužná u Rakovníka nevýznamný. Přímo k.ú. Lužná u Rakovníka procházejí následující komunikace: č. II/2137, č. III/2371, č. III/2371 a č. III/22915. Zájmovým územím prochází železniční trať č. 120 a č. 124 a Lužnou u Rakovníka resp. část Lužná II lze považovat za důležitý železniční uzel.

29


4.

CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY

Lužná i Lužná II si do současné doby zachovaly svůj charakter, není zde příliš patrný výrazný rozvoj zejména satelitní výstavby v posledních letech typický pro sídla v blízkosti větších měst. V obcích nedošlo v posledních letech ani k významnější bytové výstavbě ani k výstavbě rozsáhlých průmyslových zón, objektů apod. Nedošlo ani k změně tras či výstavbě nových komunikací. Obrázek č. 12: Porovnání změn v území (rok snímkování 1998 až 2001)

Zdroj: www.geoportal2.uhul.cz

30

VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU LUŽNÁ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Obrázek č. 13: Porovnání změn v území (aktuální ortofotomapa)

Zdroj: www.cuzk.cz

31


V následujících letech je v území katastru Lužné u Rakovníka plánováno několik staveb a vyčleněno několik ploch pro jejich realizaci. Zastavitelné plochy: Označení ploch

Způsob využití ploch

Rozloha v ha

SV1 SV2 SV3 SV4 SV5 SV6

Plocha smíšená obytná – venkovská Plocha smíšená obytná – venkovská Plocha smíšená obytná – venkovská Plocha smíšená obytná – venkovská Plocha smíšená obytná – venkovská Plocha smíšená obytná – venkovská

3,29 2,80 0,14 4,41 0,46 1,86

SV7 SV8

Plocha smíšená obytná – venkovská Plocha smíšená obytná – venkovská

1,09 4,43

SV9 SV10.


1,60 4,15

SV11 SV12.


0,45 0,16

SV13 SV14


0,17 0,68

SV16 SV17


3,46 0,71

SV19 SV20


1,28 1,04

SV21 SV22


6,63 2,42

SV23

Plocha smíšená obytná – venkovská

2,60

OM4

Plocha pro občanskou vybavenost – komerční zařízení malá a střední

0,33

OS1 OS2

Plocha pro tělovýchovná a sportovní zařízení Plocha pro tělovýchovná a sportovní zařízení

0,29 0,94

VL2

Plocha pro výrobu a sklady – lehký průmysl

14,01

VZ1

Výroba a skladování – zemědělská výroba

0,45

TI1

Technická infrastruktura – inženýrské sítě – čistírna odpadních vod

0,40

Územní plán vymezuje dále plochy přestavby: Označení ploch

Způsob využití ploch

Rozloha v ha

SV15 SV18 OM1

Plocha smíšená obytná - venkovská Plocha smíšená obytná – venkovská Plocha občanského vybavení – komerční zařízení malá a střední

0,74 1,01 0,19

OM2 OM3

Plocha občanského vybavení – komerční zařízení malá a střední Plocha občanského vybavení – komerční zařízení malá a střední

0,18 3,15

VL1 TO1

Plocha výroby a skladování – lehký průmysl Plocha technické infrastruktury – plocha pro nakládání s odpady

1,14 0,20

Jako dlouhodobá územní rezerva je vymezena územní rezerva – bydlení R1 (rozloha 26,89 ha, kapacita 130 - 140 rodinných domů). Možné budoucí využití plochy územní rezervy – bydlení (R1) je podmíněno zpracováním regulačního plánu.

32


V rámci sídelní zeleně navrhuje územní plán 10 ploch veřejných prostranství - veřejné zeleně: Označení ploch ZV1 ZV2 ZV3 ZV4 ZV5 ZV6 ZV7 ZV8 ZV9 ZV10

Způsob využití ploch Plocha veřejného prostranství - veřejná zeleň Plocha veřejného prostranství - veřejná zeleň Plocha veřejného prostranství - veřejná zeleň Plocha veřejného prostranství - veřejná zeleň Plocha veřejného prostranství - veřejná zeleň Plocha veřejného prostranství - veřejná zeleň Plocha veřejného prostranství - veřejná zeleň Plocha veřejného prostranství - veřejná zeleň Plocha veřejného prostranství - veřejná zeleň Plocha veřejného prostranství - veřejná zeleň

Rozloha v ha 1,21 0,75 2,59 0,28 0,55 0,12 0,86 0,33 0,06 0,42

Plochy vodní a vodohospodářské: Označení ploch ZO1 ZO2 ZO3 ZO4

Způsob využití ploch Plochy zeleně - zeleň ochranná a izolační Plochy zeleně - zeleň ochranná a izolační Plochy zeleně - zeleň ochranná a izolační Plochy zeleně - zeleň ochranná a izolační

Rozloha v ha 0,37 0,24 0,44 0,31

Veřejně prospěšné stavby: Plochy veřejných prostranství: Označení ploch PV1 PV2 PV3 PV4 PV5 PV6 PV7 PV8 PV9 PV10 PV11 PV12 PV13

Způsob využití ploch Plochy veřejných prostranství – místní komunikace Plochy veřejných prostranství – místní komunikace Plochy veřejných prostranství – místní komunikace Plochy veřejných prostranství – místní komunikace Plochy veřejných prostranství – místní komunikace Plochy veřejných prostranství – místní komunikace Plochy veřejných prostranství – místní komunikace Plochy veřejných prostranství – místní komunikace Plochy veřejných prostranství – místní komunikace Plochy veřejných prostranství – místní komunikace Plochy veřejných prostranství – místní komunikace Plochy veřejných prostranství – místní komunikace Plochy veřejných prostranství – místní komunikace

Rozloha v ha 0,46 0,32 2,02 0,06 0,91 0,08 0,03 0,18 0,36 0,30 0,02 0,21 0,14

Plochy technické infrastruktury: Označení ploch VV1 VV2 VV3 VV4

Způsob využití ploch Plochy vodní a vodohospodářské – vodní toky a plochy Plochy vodní a vodohospodářské – vodní toky a plochy Plochy vodní a vodohospodářské – vodní toky a plochy Plochy vodní a vodohospodářské – vodní toky a plochy

Rozloha v ha 1,67 4,07 0,84 1,07

Veřejně prospěšná opatření (dle ustanovení § 170 zákona č. 183/2006 Sb.): Prvky Územního systému ekologické stability: lokální biocentra: LBC 6, LBC 8, LBC 9, LBC 10 a LBC 11 lokální biokoridory: LBK 14, LBK 16, LBK 17 a LBK 20 interakční prvky: IP 26, IP 27, IP 28, IP 29, IP 30, IP 31, IP 32, IP 33 a IP 34

33


Ekologická stabilita krajiny Koeficient ekologické stability Ze způsobu využití území, respektive vzájemného poměru kultur, na katastrálním území Lužné lze odvodit stupeň ekologické stability daného území a jeho změnu po realizaci projektů. Koeficient ekologické stability je podíl ploch relativně ekologicky stabilních ku plochám ekologicky nestabilním (labilním). Koeficient ekologické stability (dále Kes1) byl počítán podle vzorce Míchal (1985), který vychází z podílu stabilních ekosystémů/nestabilních ploch. Pro výpočet byly použity úhrnné hodnoty druhů pozemků (kultury) vycházejí z databáze ČÚZK (k 31. 12. 2010). •

za stabilní plochy byly brány: lesní pozemky, trvalé travní porosty, vodní plochy a toky, sady, zahrady, vinice, ostatní plochy – stabilní (viz níže)

•

za nestabilní plochy : orná půda, zastavěné plochy, chmelnice, ostatní plochy – nestabilní

•

za ostatní plochy - stabilní: plantáže dřevin, zeleň, sportoviště a rekreační plocha, hřbitovy

•

za ostatní plochy - nestabilní: dráha, dálnice, silnice, ostatní komunikace, ostatní dopravní plocha, manipulační plocha, dobývací prostor, skládka, jiná plocha, neurčeno, kulturní a osvětová plocha, neplodná půda

Z následující tabulky je zřejmé, že převažuje podíl stabilních ploch nad plochami labilními. Jde o území přírodě blízké s vysokým podílem lesů, s podílem zatravněných a vodních ploch, ale i s podstatným podílem orné půdy a nezanedbatelným podílem chmelnic, zahrad a sadů. Tabulka č. 9: Plochy jednotlivých kultur za základní územní jednotku (ZUJ) - Lužná v tom Kód obce

plocha celkem

zemědělská půda

z toho

zahrady / ovocné sady 444736 / 542041 29783078 6408905 4972233 159221 108413 orná chmeln. půda

trvalé travní porosty

nezemě dělská půda

z toho lesní poz.

vodní plochy

Zasta věné plochy

ostatní plocha *

724302 23374173 21453179 95944 334694 1490356

* ostatní plocha dráha

silnice

431419

105019

sportoviště hřbitov, manipulačn dobývac jiná neplodná a rekreační urnový háj í plocha í prostor plocha půda plocha 17086 25129 4205 76658 57376 281770 39436

ostatní zeleň komunikace 452258

celkem 1490356

Pozn.: údaje jsou z 31.12.2010. Zdroj: www.cuzk.cz

Stávající Kes pro ZUJ Lužná je 3,31. Krajina na katastru Lužná u Rakovníka se tedy dá charakterizovat jako území přírodní a přírodě blízké.

1

(KES) – jedná se o číslo, které stanovuje poměr tzv. stabilních a nestabilních ploch ve zkoumaném území. Ke zjištění stavu ekologické stability území je možné použít více vzorců od různých autorů. Obecně lze konstatovat, že čím vyšší bude KES (1 = vyváženost stabilních a nestabilních ploch), tím bude možné posuzované území hodnotit jako stabilnější.

34

VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU LUŽNÁ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Tabulka č. 10: Rozmezí hodnot koeficientu ekologické stability a legenda Rozmezí KES ≤ 0,10

Charakteristika

0,10 < KES ≤ 0,30

území s maximálním narušením přírodních struktur území se zřetelným narušením přírodních struktur

0,30 < KES ≤1,00

území intenzivně využívané

1,00 < KES < 3,00

území relativně vyvážené

KES ≥ 3,00

území přírodní a přírodě blízká

Pro porovnání uvádíme níže na obrázku KES navazujících katastrů. V rámci Středočeského kraje, pro jehož území má KES průměrnou hodnotu 0,66, se jedná o vysoce nadprůměrné území z hlediska ekologické stability. Průměr ČR je 1,04. V rámci uplatnění ÚPD dojde pouze k nepatrné změně ekologické stability území, a to v důsledku záboru zejména ploch intenzivně zemědělsky obdělávaných. V rámci realizace ÚPD dojde tedy zejména k záboru labilních ploch (ZPF) a budou opět převážně využity jako plochy labilní (zastavěné). Obrázek č. 14: Koeficient ekologické stability – stav k 31.12. 2010

Zdroj: GET s.r.o., 2012

Z přehledu výše v tabulce je patrná převaha lesních pozemků (2145 ha). Orná půda je výměrou (497 ha) druhá nejpodstatnější položka. V k.ú. Lužné mezi roky 1990-2000 docházelo podle CORINE Land Cover převážně k přírůstkům lesních ploch, a to zejména jehličnatých a smíšených lesů. K úbytku smíšeného lesa došlo pouze na malé výměře. Mezi roky 2000-2006 již došlo ke změnám mnohem menšího charakteru než mezi roky 1990-2000.

35


Co se týče půd zemědělských, v širším území dlouhodobě dochází ke snižování výměry zemědělského půdního fondu, a to v souvislosti se zábory souvisejícími s rozvojem bydlení a výrobně skladových ploch. Tento trend potvrzuje i mapová služba Portálu veřejné správy (www.geoportal.gov.cz), kde v mapě plochy orné půdy a jejich změny podle CORINE Land Cover mezi roky 1990, 2000 a 2006 jsou v širším okolí zaznamenány spíše úbytky než přírůstky orné půdy. Na katastru Lužné však k žádným významnějším změnám na zemědělské půdě nedochází. Půda Celkem jsou na správním území obce Lužná rozvojové plochy o celkové rozloze 88,18 ha (bez ploch dlouhodobých územních rezerv). Z tohoto rozsahu je 79,89 ha ploch lokalizováno na půdě náležející do ZPF a 0,02 ha pozemků náležejících do PUPFL. Z celkové plochy rozvojových záměrů na území obce (bez dlouhodobých územních rezerv) se předpokládá odnětí 79,89 ha zemědělské půdy (8,49 ha v zastavěném území a 71,40 ha mimo zastavěné území obce). Z tohoto rozsahu připadá 68,59 ha, tj. 85,8 %, na ornou půdu, 6,93 ha (8,7 %) na trvalé travní porosty, 4,32 ha (5,4 %) na zahrady a 0,05 ha (0,1 %) na chmelnice. Z hlediska funkčního využití se na záborech zemědělského půdního fondu podílejí v Lužné zdaleka nejvíce plochy smíšené obytné – venkovské (55,8 %), zbytek připadá na výrobu a skladování – lehký průmysl (18,8 %), veřejnou zeleň (8,5 %), vodní plochy (8,2 %), veřejná prostranství – místní komunikace (4,2 %), zeleň ochrannou a izolační (1,7 %), tělovýchovná a sportovní zařízení (1,5 %), občanskou vybavenost – komerční zařízení malá a střední (0,7 %), inženýrské sítě (0,4 %), a na plochy pro stavby a zařízení pro nakládání s odpady (0,2 %). Tabulka č. 11: Zábor ZPF dle navržené plochy Zábor ZPF v ha Využití plochy Plochy smíšené obytné - venkovské Občanské vybavení - komerční zařízení malá a střední Tělovýchovná a sportovní zařízení Výroba a skladování – lehký průmysl Technická infrastruktura – inženýrské sítě Plochy pro stavby a zařízení pro nakládání s odpady Veřejná prostranství – místní komunikace Veřejná zeleň Zeleň ochranná a izolační Vodní plochy Celkem

v zastavěném území 5,93 0,44 1,01 0,20 0,21 0,70 8,49

mimo zastavěné území 38,65 0,10 1,21 14,01 0,36 3,12 6,07 1,36 6,52 71,40

celkem 44,58 0,54 1,21 15,02 0,36 0,20 3,33 6,77 1,36 6,52 79,89

Zdroj: Odůvodnění ÚP Lužné u Rakovníka (Zeman a kol., 2013)

Na správním území obce Lužná se nachází celkem 9 BPEJ dotčených plánovanou výstavbou. Prvá číslice pětimístného kódu BPEJ značí příslušnost ke klimatickému regionu v rámci České republiky (od 0 do 9, t.j. od nejteplejšího a nejsuššího po nejchladnější a nejvlhčí klimatický region). Obec Lužná leží v klimatickém regionu č. 4 (mírně teplý, suchý, s průměrnou roční teplotou 7-8,5 oC a s průměrným ročním úhrnem srážek 450-550 mm). V rámci tohoto klimatického regionu se zde vyvinuly 4 z celkového počtu 78 hlavních půdních jednotek, které budou dotčeny plánovanou výstavbou:

36


HPJ 10 Hnědozemě modální včetně slabě oglejených na spraších, středně těžké s mírně těžší spodinou, bez skeletu, s příznivými vláhovými poměry až sušší. HPJ 21 Půdy arenického subtypu, regozemě, pararendziny, kambizemě, popřípadě i fluvizemě na lehkých, nevododržných, silně výsušných substrátech. HPJ 30 Kambizemě eubazické až mezobazické na svahovinách sedimentárních hornin pískovce, permokarbon, flyš, středně těžké lehčí, až středně skeletovité, vláhově příznivé až sušší. HPJ 31 Kambizemě modální až arenické, eubazické až mezobazické na sedimentárních, minerálně chudých substrátech - pískovce, křídové opuky, permokarbon, vždy však lehké, bez skeletu až středně skeletovité, málo vododržné, výsušné. HPJ 58 Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké nebo středně těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry po odvodnění příznivé. Z celkové plochy (79,89 ha) je nejvýznamněji zastoupena zemědělská půda náležející do III. třídy ochrany (43,53 ha), dále půda IV. třídy ochrany (17,60 ha), méně pak půda I. třídy ochrany (12,15 ha) a půda V. třídy ochrany (6,61 ha). Konkrétní odnětí ze ZPF uvádí tabulka „Přehled ploch navržených k odnětí ZPF (dle přílohy č. 5 k Vyhlášce č.13/1994 Sb.)“ v Odůvodnění územního plánu Lužné (Zeman a kol., 2013). V Návrhu územního plánu Lužná u Rakovníka (Zeman a kol., 2013) resp. v Grafické části odůvodnění územního plánu je zařazen výkres „Předpokládané zábory půdního fondu - v měřítku 1:5 000“ z něhož jsou naprosto zřejmé veškeré zábory ZPF a dotčené BPEJ.

37


5.

SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI

Zvláště chráněná území a území soustavy NATURA 2000 Do k.ú. Lužná u Rakovníka na východě katastru zasahuje z velkoplošných zvláště chráněných území CHKO Křivoklátsko. V ploše CHKO nejsou žádné navrhované rozvojové plochy, tudíž k zásahu v ploše CHKO nedojde. V řešeném území se nenacházejí žádná maloplošná zvláště chráněná území. Do k.ú. Lužná u Rakovníka na východě katastru zasahuje ze soustavy NATURA 2000 Ptačí oblast Křivoklátsko (CZ0211001). Žádné navrhované rozvojové plochy do Ptačí oblasti nezasahují. V řešeném území se nenacházejí žádné Evropsky významné lokality. Jiné významné ovlivnění problémů a jevů uplatněním územně plánovací koncepce se nepředpokládá. Současné problémy Hluková zátěž Mezi jevy, které by mohly být uplatněním ÚPD pozitivně nebo negativně ovlivněny, patří z hlediska ochrany veřejného zdraví problematika hlukové zátěže. Z nejvýznamnějších stávajících zdrojů hluku s vlivem na chráněné venkovní prostory a chráněné venkovní prostory staveb je třeba jmenovat následující: 1) 2) 3) 4) 5)

stávající komunikace II/237 – liniový zdroj stávající komunikace III/2371 a III/2371a – liniový zdroj stávající komunikace III/23915 – liniový zdroj stávající místní a účelové komunikace – liniový zdroj stávající železniční trať č. 120 a č. 124 – liniový zdroj

Územní plán předpokládá realizaci nových zdrojů hluku: 1) nové místní a účelové komunikace – liniový zdroj 2) nové plochy občanského vybavení – komerční zařízení malá a střední – plošné nebo bodové zdroje hluku 3) nové plochy - občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení – plošné nebo bodové zdroje hluku 4) nové plochy - výroba a skladování – lehký průmysl – plošné nebo bodové zdroje hluku 5) nové plochy - plocha technické infrastruktury – zemědělská výroba – plošné nebo bodové zdroje hluku 6) nové plochy - technická infrastruktura – inženýrské sítě – čistírna odpadních vod– plošné nebo bodové zdroje hluku 7) nové plochy - plocha pro nakládání s odpady – sběrný dvůr – plošné nebo bodové zdroje hluku

38


Limitní hodnoty Hluk ze stávající automobilové dopravy Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A, s výjimkou hluku z leteckého provozu a vysokoenergetického impulsního hluku, se stanoví součtem základní hladiny akustického tlaku A LAeq,T se rovná 50 dB a korekcí přihlížejících ke druhu chráněného prostoru a denní a noční době. Hygienický limit a příslušné korekce stanoví Nařízení vlády č. 272/2011 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, které je prováděcím právním předpisem k zákonu č. 258/2000 Sb. v platném znění o ochraně veřejného zdraví. Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru pro hluk z dopravy na hlavních pozemních komunikacích (D, R, I, II) v okolí komunikace II/237 lze doporučit následovně: Denní doba (6:00-22:00) LAeq,16h = 50 + 10 = 60 dB Noční doba (22:00 – 6:00) LAeq,8h = 40 + 10 = 50 dB Při použití korekce na starou zátěž: Denní doba (6:00-22:00) LAeq,16h = 50 + 20 = 70 dB Noční doba (22:00 – 6:00) LAeq,8h = 40 + 20 = 60 dB Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích (III, místní) v okolí komunikací III/2371, III/2371a, III/22915 a místních komunikací lze doporučit následovně: Denní doba (6:00-22:00) LAeq,16h = 50 + 5 = 55 dB Noční doba (22:00 – 6:00) LAeq,8h = 40 + 5 = 45 dB Při použití korekce na starou zátěž: Denní doba (6:00-22:00) LAeq,16h = 50 + 20 = 70 dB Noční doba (22:00 – 6:00) LAeq,8h = 40 + 20 = 60 dB kde 50 dB je základní hladina akustického tlaku A LAeq,T pro denní dobu 40 dB je základní hladina akustického tlaku A LAeq,T pro noční dobu +5, +10 a +20 dB jsou příslušné korekce dle části A přílohy 3 NV č. 272/2011 Sb. Starou hlukovou zátěží se rozumí stav hlučnosti působený dopravou na pozemních komunikacích a drahách, který v chráněných venkovních prostorech staveb a v chráněném venkovním prostoru vznikl do 31. prosince 2000. Tato korekce zůstává zachována i po položení nového povrchu vozovky, výměně kolejového svršku, popřípadě rozšíření vozovek při zachování směrového nebo výškového vedení pozemní komunikace nebo dráhy, při které nesmí dojít ke zhoršení stávající hlučnosti v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru a pro krátkodobé objízdné trasy. Korekci pro starou hlukovou zátěž není možno použít při posuzování vlivu hluku ze stávajících zdrojů hluku na nově vzniklé chráněné venkovní prostory a chráněné venkovní prostory staveb, tedy ani na území, která jsou nově územním plánem navrhovány za obytné. Zde je nutné splnit základní hygienické limity bez této korekce. Lze konstatovat, že v současné době nejsou hygienické limity pro hluk z dopravy na komunikaci II/237 v přilehlé obytné zástavbě Lužná pravděpodobně dodrženy ani s použitím korekce na starou hlukovou zátěž. Překročení limitních hodnost se dá předpokládat u nejbližší zástavby ke komunikaci 2. třídy č. 237 zejména v noční době, a to vzhledem k poměrně vysoké intenzitě dopravy (sčítání ŘSD 2010). Tabulka č. 12: Výsledky sčítání dopravy dle ŘSD z roku 2010 komunikace II/237

sčítací úsek 1-1367

intenzita dopravy (celoroční průměr za 24 hodin v počtech vozidel) TV O M S 1035 4092 41 5168

Vysvětlivky k tabulce: TV - Těžká motorová vozidla celkem, O - Osobní a dodávková vozidla M - Jednostopá motorová vozidla, S - Součet všech vozidel

39


U komunikací nižších tříd (III/2371, III/2371a, III/22915 a místních komunikací) lze vzhledem k mnohem nižší intenzitě dopravy předpokládat, že s použitím korekce na starou hlukovou zátěž je hygienický limit zcela jistě dodržen. Hlučnost se bude pohybovat spíše v úrovni hygienického limitu bez použití korekce na starou hlukovou zátěž nebo mírně nad ní. Hluk z dopravy po železnici Nařízení vlády č. 272/2011 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, které je prováděcím právním předpisem k zákonu č. 258/2000 Sb. v platném znění o ochraně veřejného zdraví stanoví hygienický limit pro hluk z železniční dopravy následovně: Hygienický limit pro hluk z železnice: Denní doba (6:00-22:00) Noční doba (22:00 – 6:00) kde

LAeq,16h = 50 + 5 = 55 dB LAeq,16h = 50 + 10 = 60 dB LAeq,8h = 45 + 5 = 50 dB LAeq,8h = 45 + 10 = 55 dB

mimo OP dráhy v OP dráhy mimo OP dráhy v OP dráhy

50 dB je základní hladina akustického tlaku A LAeq,T pro denní dobu 45 dB je základní hladina akustického tlaku A LAeq,T pro noční dobu +5 resp. +10 dB jsou příslušné korekce dle části A přílohy 3 NV č. 272/2011 Sb. pro hluk z dopravy na drahách v ochranném pásmu (OP) dráhy resp. pro hluk z dopravy na drahách

Zájmovým územím prochází železniční trať č. 120 a č. 124 a Lužnou u Rakovníka resp. část Lužná II lze považovat za důležitý železniční uzel. Územní plán nenavrhuje žádné úpravy na stávajících železničních tratích č.120 PrahaChomutov (včetně železniční stanice Lužná u Rakovníka) a č.124 Lužná u RakovníkaRakovník, jelikož současný stav tratí je vyhovující Hluk z provozu na plánovaných komunikacích Místní komunikace, komunikace III. třídy Územní plán nenavrhuje žádné nové silnice ani žádné směrové či šířkové úpravy silnic stávajících. Územní plán navrhuje 13 ploch veřejných prostranství – veřejná prostranství, jejichž součástí budou nové místní komunikace (PV1 – PV13). Nové místní komunikace budou budovány také v rámci dalších nových ploch smíšených obytných, kde budou plnit funkci veřejných prostranství a budou široké nejméně 8 m. Součástí nových ploch veřejného prostranství budou i chodníky, které budou buď samostatně oddělené, nebo budou součástí místních komunikací. Pro nově navrhované komunikace platí níže uvedené limity. Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru pro hluk z dopravy v okolí pozemních komunikací (III, místní komunikace) lze doporučit následovně: Denní doba (6:00-22:00) Noční doba (22:00 – 6:00)

LAeq,16h = 50 + 5 = 55 dB LAeq,8h = 40 + 5 = 45 dB

Vzhledem k tomu, že územní plán vytváří předpoklady pro realizaci nových zdrojů hluku je vliv ÚPD na akustickou situaci v nových plochách podrobně řešen v následující kapitole.

40


6.

ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH NAVRHOVANÉ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE

VLIVŮ

Územní plán není řešen variantně. S realizací ÚP v etapách ÚPD nepočítá, je vak třeba zmínit plochu R1 (územní rezervy bydlení). Realizace této rozsáhlé obytné zóny je navržena jako rezerva s tím, že její využití bude až po naplnění všech návrhových ploch smíšených obytných. Regulační plán bude podmínkou možného budoucího využití plochy R1. Rozšíření zastavitelného území je navrženo v níže uvedených lokalitách a funkcích, u každé lokality je uveden popis a hodnotící komentář z hlediska potenciálních vlivů na životní prostředí. Dále je níže uveden popis a hodnotící komentář pro změny v zastavěném území a změny mimo zastavitelné území. ZASTAVITELNÉ PLOCHY (DLE NÁVRHU ÚP V TĚCHTO LOKALITÁCH A FUNKCÍCH) Územní plán navrhuje následující zastavitelné plochy: •

Plochy smíšené obytné – venkovské - celkem 45,58 ha:

SV1 – 3,29 ha Popis: lokalita přímo navazuje na jižní okraj zastavěného území sídla •

snadné napojení na kanalizaci

•

lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany (2,25 ha V. tř. ochrany, 1,04 ha IV. tř. o.)

•

kvalitní přírodní zázemí (blízký les)

•

plocha SV1 bude zpřístupněna ze západu ze silnice III/2371 a z východu ze stávající místní komunikace spojující silnice II/237 a III/2371

•

orientační kapacita 25-30 rodinných domů Zhodnocení: výstavbou dojde k záboru půd V. třídy ochrany ZPF, a to na ploše 2,25 ha a k záboru půd IV. třídy ochrany ZPF, a to na ploše 1,04 ha. Dotčené budou 2 BPEJ, 4.31.51 na ploše 2,25 ha a 4.31.11 na výměře 1,04 ha. Převážná část plochy SV1 (3,12 ha) je umístěna mimo zastavěné území.

SV2 – 2,80 ha Popis: lokalita přímo navazuje na jižní okraj zastavěného území sídla •

přímá návaznost na jižní okraj zastavěného území sídla

•

lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany

•

elektrickou energií bude plocha SV2 zásobena z trafostanice umístěné u jejího severního okraje

•

dopravní napojení bude ze západu ze stávající místní komunikace spojující silnice II/237 a III/2371 a ze severu ze stávající místní komunikace

•

od silnice II/237 bude lokalita odcloněna pásem ochranné a izolační zeleně (ZO1).

41


•

orientační kapacita 20-25 rodinných domů Zhodnocení: výstavbou dojde k záboru půd IV. třídy ochrany ZPF (BPEJ: 4.31.11, 4.31.01), a to na ploše 1,51 ha a 1,04 ha. Dále půd V. třídy ochrany ZPF (BPEJ: 4.31.51), a to na ploše 0,15 ha. Celá plocha je umístěna mimo zastavěné území. Vzhledem k faktu, že v ploše SV2 dojde ke vzniku chráněných prostor z hlediska hluku, je třeba dodržet hygienický limit dle NV č. 272/2011 Sb. Právě poměrně intenzivní provoz na komunikaci č. II/237 je liniovým zdrojem hluku. Proto je třeba umístění chráněných prostor koncipovat tak, aby bylo zajištěno splnění příslušného hlukového limitu. Na základě provedeného účelového výpočtu (GET s.r.o. – Emil Moravec, 2012) lze konstatovat, že při stávající intenzitě dopravy (sčítání ŘSD 2010 pro úsek 1-1367) by ve východní části plochy SV2 nebyl hygienický limit bez protihlukového opatření zcela jistě splněn ani v denní dobu. Hluková zátěž by se pohybovala přibližně v úrovních uvedených v následující tabulce, s chybou +/- 2 dB. Teprve ve vzdálenosti 80 m od osy komunikace by byl hygienický limit splněn v denní době a v noční době ve vzdálenosti 180 m.

Tabulka č. 13: Výsledky účelového výpočtu hluku z komunikace č. II/237 Denní doba (hod) Den (6:00 – 22:00)

Vzdálenost referenčního bodu od osy komunikace II/237 (m) 30 50 80 100 130 150 170 180 64,7

62,2

59,9

58,8

57,7

56,9

56,2

Hygienický limit (dB)

55,8

60 dB

Noc 58,0 55,6 53,5 52,7 51,6 50,9 50,3 49,9 50 dB (22:00 – 6:00) Pozn. výše uvedené hodnoty jsou orientační, nerespektují stávající terén ani stávající překážky. Jsou spočteny pro výpočtovou rychlost 50 km/hod, pro rovný terén a běžný povrch.

Z tohoto důvodu bude nutné provést protihlukové opatření (nejlépe v podobě stavby protihlukové stěny nebo komunikaci odclonit dostatečně širokým a hustým pásem zeleně). V rámci zpracovávání ÚPD bylo přistoupeno k umístění zeleně ochranné a izolační (ZO1, ZO2), což však nemusí stačit (není zřejmá hustota, výška,druhové složení aj. parametry výsadbové zeleně). Za ideální postup považujeme provést měření hluku a na základě skutečně zjištěných hodnot rozhodnout o využití dalších protihlukových opatření a umístění nejbližších chráněných venkovních prostor a chráněných venkovních prostor staveb. Možným řešením je i na základě zpracované akustické studie rozhodnout o využití vhodných protihlukových opatření a umístění nejbližších chráněných venkovních prostor a chráněných venkovních prostor staveb. V případě, že by byly chráněné prostory umístěny do míst s nadlimitním zatížením z hlediska hluku, neměly by být tyto objekty zkolaudovány k bydlení.

SV3 – 0,14 ha Popis: lokalita přispěje k zarovnání JV okraje urbanistického půdorysu sídla •

snadné napojení na vodovod

•


•

dopravní napojení bude ze silnice III/2371a, procházející podél západního okraje lokality

•

mezi silnicí II/237 a plochou SV3 bude vysázena ochranná a izolační zeleň

•

orientační kapacita 1 rodinný dům

42


Zhodnocení: výstavbou dojde k záboru půd IV. třídy ochrany ZPF (BPEJ: 4.31.01), a to na ploše 0,14 ha. Celá plocha je umístěna mimo zastavěné území. Vzhledem k faktu, že v ploše SV3 dojde obdobně jako v ploše SV2 ke vzniku chráněných prostor z hlediska hluku, je třeba situaci řešit analogicky s navrženým řešením v ploše SV2. Je tedy třeba umístit nejbližší chráněné prostory do dostatečné vzdálenosti od silnice č. II/237 nebo provézt vhodná protihluková opatření. I této ploše bylo obdobně jako v SV2 v rámci zpracovávání ÚPD přistoupeno k umístění zeleně (ZO1, ZO2).

SV4 – 4,41 ha Popis: plocha SV4 velmi významně přispěje ke jihovýchodního sektoru urbanistického půdorysu sídla

zkompaktnění a

sevření

•


•


•

rekreační zázemí lokality bude tvořit lesík, kolem něhož je plocha SV4 rozmístěna

•

mezi jižní částí lokality a silnicí II/237 bude vysázena veřejná zeleň

•

elektrickou energií bude plocha SV2 zásobena z trafostanice umístěné na jejím severním okraji

•

vstup do plochy SV4 bude z jihu, z jihozápadu a ze severu ze stávajících místních komunikací

•

orientační kapacita 35-40 rodinných domů Zhodnocení: výstavbou dojde k záboru půd IV. a V. třídy ochrany ZPF (BPEJ: 4.31.11 a 4.31.51), a to na ploše 3,21 ha a 1,15 ha. Mimo zastavěné území je umístěno 3,65 ha plochy SV4. Vzhledem k faktu, že v ploše SV4 dojde obdobně jako v ploše SV2 ke vzniku chráněných prostor z hlediska hluku, je třeba situaci řešit analogicky s navrženým řešením v ploše SV2. Je tedy třeba umístit nejbližší chráněné prostory do dostatečné vzdálenosti od silnice č. II/237 nebo provézt vhodná protihluková opatření.

SV5 – 0,46 ha Popis: vyplnění nevyužitého prostoru sevřeného silnicí II/237, stávající místní komunikací a stávající zástavbou na východním okraji sídla pro bytovou výstavbu •


•


•

lokalita bude zpřístupněna ze stávající místní komunikace vedoucí podél západního okraje plochy SV5

•

mezi silnicí II/237 a plochou SV5 bude vysázena ochranná a izolační zeleň (ZO3).

•

orientační kapacita 3-4 rodinné domy Zhodnocení: výstavbou dojde k záboru půd IV. třídy ochrany ZPF (BPEJ: 4.31.11), a to na ploše 0,46. Celá plocha je umístěna v zastavěném území. Vzhledem k faktu, že v ploše SV5 dojde obdobně jako v ploše SV2 ke vzniku chráněných prostor z hlediska hluku, je třeba situaci řešit analogicky s navrženým řešením v ploše SV2. Je tedy třeba umístit nejbližší chráněné prostory do dostatečné vzdálenosti od silnice

43


č. II/237 nebo provézt vhodná protihluková opatření. I v této ploše bylo v rámci zpracovávání ÚPD přistoupeno k umístění zeleně (ZO3), která však v jižní části SV5 téměř nebude.

SV6 – 1,86 ha Popis: přímá návaznost na zastavěné území •

lokalita bude zpřístupněna z nové místní komunikace navržené v rámci ploch veřejných prostranství podél jejího severního okraje

•

orientační kapacita 14-16 rodinných domů Zhodnocení: výstavbou dojde k záboru půd III. a IV. třídy ochrany ZPF (BPEJ: 4.30.01 a 4.30.11), a to na ploše 1,31 ha a 0,55 ha. Celá plocha je umístěna mimo zastavěné území.

SV7 – 1, 09 ha Popis: vyplnění proluky ve vstávající zástavbě pro bytovou výstavbu •

dopravní napojení lokality prostřednictvím nové místní komunikace přicházející v rámci plochy veřejného prostranství k ploše SV7 z jihozápadu ze silnice III/2371

•

orientační kapacita 9-10 rodinných domů Zhodnocení: výstavbou dojde k záboru půd I. třídy ochrany ZPF (BPEJ: 4.58.00), a to na ploše 1,08 ha. Celá plocha je umístěna v zastavěném území.

SV8 – 4,43 ha Popis: zarovnání severovýchodní části urbanistického půdorysu Lužné I •

lokalita bude zpřístupněna prostřednictvím nových místních komunikací vedoucích v rámci ploch veřejných prostranství podél severního a jižního okraje plochy SV8

•

západně od lokality bude vysázena veřejná zeleň (ZV3)

•

orientační kapacita 35-40 rodinných domů Zhodnocení: výstavbou dojde k záboru půd III. třídy ochrany ZPF (BPEJ: 4.30.01), a to na ploše 4,43 ha. Mimo zastavěné území je umístěna celá plocha. Vzhledem k faktu, že plocha SV8 přímo nesousedí se současnou kompaktní zástavbou sídla, doporučujeme nejprve realizovat výstavbu v ploše SV9, SV10, SV11 a teprve následně přistoupit k výstavbě v ploše SV8. Jinak by hrozil vznik samostatné enklávy nepřiléhající k zástavbě obce.

SV9 – 0,46 ha Popis: rozšíření severovýchodní části Lužné I východním směrem •

snadné napojení na vodovod a kanalizaci

•

k ploše SV9 povede od jihozápadu v rámci ploch veřejných prostranství nová místní komunikace

•

orientační kapacita 12-14 rodinných domů Zhodnocení: výstavbou dojde k záboru půd I. třídy ochrany ZPF (BPEJ: 4.58.00), a to na ploše 0,46 ha. Mimo zastavěné území je umístěno 0,46 ha plochy. 44


SV10 – 4,15 ha Popis: plocha SV10 velmi výrazně přispěje ke zkompaktnění a arondaci severovýchodní části urbanistického půdorysu Lužné I •

elektrickou energií bude lokalita zásobena z trafostanice umístěné v její jižní části

•

lokalita bude zpřístupněna prostřednictvím nových místních komunikací vedoucích v rámci ploch veřejných prostranství podél severního a východního okraje plochy SV10

•

mezi plochami SV8 a SV10 bude vysázen pás veřejné zeleně

•

orientační kapacita 30-35 rodinných domů Zhodnocení: výstavbou dojde k záboru půd III. třídy ochrany ZPF (BPEJ: 4.30.01), a to na ploše 4,12 ha. Mimo zastavěné území je umístěno 3,30 ha plochy.

SV11 – 0,45 ha Popis: lokalita přispěje je zkompaktnění severovýchodní části Lužné I •


•

zpřístupnění prostřednictvím dvou nových místních komunikací navržených v rámci ploch veřejných prostranství při jižním a západním okraji plochy SV11

•

orientační kapacita 3-4 rodinné domy Zhodnocení: výstavbou dojde k záboru půd I. třídy ochrany ZPF (BPEJ: 4.58.00), a to na ploše 0,45 ha. Mimo zastavěné území je umístěno 0,45 ha plochy.

SV12 – 0, 16 ha Popis: vyplnění proluky ve stávající zástavbě •


•

elektrickou energií bude lokalita zásobena z trafostanice umístěné u jejího severního okraje

•

orientační kapacita 1-2 rodinné domy Zhodnocení: výstavbou dojde k záboru půd I. a III. třídy ochrany ZPF (BPEJ: 4.58.00 a 4.30.01), a to na ploše 0,14 ha a 0,02 ha. Celá plocha je umístěna v zastavěném území.

SV13 – 0,17 ha Popis: lokalita leží v zastavěném území •

dopravní napojení z nové komunikace navržené v rámci ploch veřejných prostranství podél východního okraje plochy SV13

•

orientační kapacita 1-2 rodinné domy Zhodnocení: výstavbou dojde k záboru půd I. třídy ochrany ZPF (BPEJ: 4.58.00), a to na ploše 0,17 ha. Celá plocha je umístěna v zastavěném území.

45


SV14 – 0,68 ha Popis: lokalita přispěje k zarovnání východního okraje severní části Lužné I •


•

lokalita bude zpřístupněna z komunikace (zčásti stávající, zčásti navržené v rámci ploch veřejných prostranství) probíhající při jejím západním okraji

•

orientační kapacita 5-6 rodinných domů Zhodnocení: výstavbou dojde k záboru půd I. třídy ochrany ZPF (BPEJ: 4.58.00), a to na ploše 0,68 ha. Mimo zastavěné území je umístěno 0,68 ha plochy.

SV16 – 3,46 ha Popis: zarovnání urbanistického půdorysu severozápadní části sídla •


•

většina lokality leží na půdách nižší třídy ochrany

•

dobré dopravní napojení (plocha SV16 leží při západní hraně silnice III/2371 a u autobusové zastávky)

•

orientační kapacita 25-30 rodinných domů Zhodnocení: výstavbou dojde k záboru půd IV. a III. třídy ochrany ZPF (BPEJ: 4.30.11 a 14.30.01), a to na ploše 2,58 ha a 0,88 ha. Mimo zastavěné území je umístěno 3,46 ha plochy.

SV17 – 0,71 ha Popis: vhodná expozice pozemků pro výstavbu •

dopravní napojení ze silnice III/2371 a z nových místních komunikací procházejících v rámci ploch veřejných prostranství podél východního a jižního okraje lokality

•


SV19 – 1,28 ha Popis: lokalita přispěje k zarovnání urbanistického půdorysu jižní části Lužné II •


•

lokalita bude zpřístupněna ze stávající místní komunikace vedoucí při jejím severním okraji a z nové místní komunikace spojující Lužnou I a Lužnou II

•


SV20 – 1,04 ha Popis: lokalita přispěje k zarovnání urbanistického půdorysu jižní části Lužné II

46


•

dopravní napojení ze stávající místní komunikace vedoucí při jejím severním okraji

•

od provozu na silnici III/III/2371 bude lokalita oddělena pásem veřejné zeleně

•

orientační kapacita 8-9 rodinných domů Zhodnocení: výstavbou dojde k záboru půd III. třídy ochrany ZPF (BPEJ: 4.30.01), a to na ploše 1,04 ha. Mimo zastavěné území je umístěno 1,04 ha plochy. . SV21 – 6,63 ha Popis: plocha SV21 výrazně přispěje půdorysu jižní části Lužné II

sevření a zkompaktnění urbanistického

•

snadné napojení na vodovod a kanalizaci

•

lokalita bude zpřístupněna ze silnice III/22915 a ze stávající místní komunikace tvořící její jižní hranici

•

u západního a východního okraje lokality bude vysázena veřejná zeleň (ZV5)

•


SV22 – 2,42 ha Popis: využití prostoru mezi stávající zástavbou a silnicemi III/2371 a III/23915 pro bytovou výstavbu •


•

mezi plochou SV22 a křižovatkou silnic III/2371 a III/22915 bude vysázena veřejná zeleň (ZV6)

•

elektrickou energií bude lokalita zásobena z trafostanice umístěné u jejího jižního okraje

•

orientační kapacita 20-25 rodinných domů Zhodnocení: výstavbou dojde k záboru půd III. třídy ochrany ZPF (BPEJ: 4.30.01), a to na ploše 2,42 ha. Mimo zastavěné území je umístěno 2,42 ha plochy. Západně od ZÚ se nachází plocha VL2 (Výroba a skladování – lehký průmysl). Vzhledem k neznalosti provozů v ploše VL2 nelze blíže doporučit další opatření, vhodná by byla zřejmě výsadba veřejné zeleně podél komunikace v celé západní části plochy SV22 (rozšíření ZV6).

•

Plochy občanského vybavení – komerční zařízení malá a střední - celkem 0,33 ha:

OM7 – 0,33 ha Popis: uspokojení potřeb občanského vybavení pro východní část Lužné II (včetně rozvojové plochy SV23) •

dobrá dopravní poloha při silnici III/22915

•

dopravní napojení prostřednictvím nové místní komunikace navržené v rámci plochy veřejného prostranství ze západu k severnímu okraji lokality 47


•

západně od plochy OM4 bude vysázena veřejná zeleň (ZV8, ZV9) Zhodnocení: výstavbou dojde k záboru půd I. a III. třídy ochrany ZPF (BPEJ: 4.58.00 a 4.30.01), a to na ploše 0,05 ha a 0,05 ha. Mimo zastavěné území je umístěno 0,1 ha plochy.

Vzhledem k faktu, že není přesně znám konkrétní druh výroby či využití plochy OM4, nelze blíže specifikovat vlivy na ŽP a veřejné zdraví. Posouzení vlivů pro konkrétní projekt, pokud bude podléhat zákonu č. 100/2001 Sb., musí být následně provedeno na projektové úrovni v procesu EIA. •

Plochy tělovýchovných a sportovních zařízení - celkem 1,23 ha:

OS1 – 0,29 ha Popis: lokalita se nachází v severovýchodní části Lužné •

potřeba rozšíření sportovních ploch v souvislosti s rozvojovými záměry obce

•

kvalitní přírodní zázemí (lokalita leží v údolí potoka Od Kříže, východně od sídla u lesa) Zhodnocení: výstavbou dojde k záboru půd I. třídy ochrany ZPF (BPEJ: 4.58.00), a to na ploše 0,29 ha. Mimo zastavěné území je umístěno 0,29 ha plochy.

OS2 – 0,94 ha Popis: lokalita se nachází v severní části obce Lužná •

rozšíření stávajícího sportovního areálu východním směrem

•

podél severního a východního okraje plochy OS2 bude vysázena veřejná zeleň (ZV3) Zhodnocení: výstavbou dojde k záboru půd III. třídy ochrany ZPF (BPEJ: 4.30.01), a to na ploše 0,92 ha. Mimo zastavěné území je umístěno 0,92 ha plochy. Z hlediska hlukového zde vznikne realizací plochy OS2 chráněný venkovní prostor. Vzhledem ke vzdálenosti plochy OS2 od komunikací, kompenzačnímu opatření v podobě výsadby zeleně a průměrné době zdržení sportovců lze konstatovat, že plocha by měla k danému účelu vyhovovat.

•

Plochy výroby a skladování – lehký průmysl - celkem 14,01 ha:

VL2 – 14,01 ha Popis: vytvoření rozsáhlé ekonomické zóny obce v západním sektoru Lužné II •


•

výhodná dopravní poloha v prostoru mezi silnicemi III/2371 a III/22915 a železnicí Zhodnocení: výstavbou dojde k záboru půd II, IV a V. třídy ochrany ZPF (BPEJ: 4.30.01, 4.30.11 a 4.21.12), a to na ploše 8,27 ha, 4,47 ha a 1,27 ha. Plocha 14,01 ha je umístěna mimo zastavěné území. Na této ploše lze dané funkční využití vymezit, ovšem s ohledem na stávající obytnou zástavbu i nově navrhované plochy SV22, SV21 a SV20. Pro konkrétní provozy musí být následně provedeno posouzení vlivů na ŽP na projektové úrovni v procesu EIA, pokud již tak nebylo v minulosti provedeno a vyžaduje-li to platná legislativa. Konkrétní

48


postup oznámení či posouzení určuje zákon č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění. •

Plochy výroby a skladování – zemědělská výroba - celkem 0,45 ha:

VZ1 – 0,45 ha Popis: rozšíření stávajícího zemědělského areálu v západní části Lužné I západním směrem •

žádný zábor zemědělského půdního fondu Zhodnocení: výstavbou nedojde k záboru půd ZPF ani PUPFL. Na této ploše lze dané funkční využití vymezit, ovšem provoz musí respektovat limity dané stávající obytnou zástavbou i nově navrhovanými plochami SV6. Pro konkrétní provoz či provozy musí být následně provedeno posouzení vlivů na ŽP na projektové úrovni v procesu EIA (dle zákona č. 100/2001 Sb.), pokud již tak nebylo v minulosti provedeno a vyžaduje-li to platná legislativa. Pravděpodobně nevhodné by bylo umístění živočišné výroby v této ploše.

•

Plochy technické infrastruktury – inženýrské sítě – ČOV - celkem 0,40 ha:

TI1 – 0,40 ha Popis: rozšíření stávající čistírny odpadních vod jihozápadně od sídla v souvislosti s rozvojovými záměry obce Zhodnocení: rozšířením dojde k záboru půd I. třídy ochrany ZPF (BPEJ: 4.58.00), a to na ploše 0,36 ha. Plocha je umístěna mimo zastavěné území na ploše 0,36 ha.

PLOCHY PŘESTAVBY (DLE NÁVRHU ÚP V TĚCHTO LOKALITÁCH A FUNKCÍCH) Územní plán navrhuje následující plochy přestavby: •

Plochy smíšené obytné – venkovské - celkem 1,75 ha:

SV15 – 0,74 ha Popis: využití severní části zastavěného území v lokalitě Ohrádka severovýchodně od Lužné I pro byrovou výstavbu •

kvalitní přírodní zázemí v podobě blízkého lesa

•

žádný zábor zemědělského půdního fondu

•

dobré dopravní napojení prostřednictvím silnice III/22915, lokalita bude zpřístupněna i ze severovýchodu ze stávající komunikace

•

orientační kapacita 6-7 rodinných domů Zhodnocení: výstavbou nedojde k záboru půd ZPF ani PUPFL.

49


. SV18 – 1,01 ha Popis: využití původního výrobního areálu na jihu Lužné II pro bytovou výstavbu •

kvalitní přírodní zázemí (nedaleký les, navrhovaný rybník)

•

dobré dopravní napojení prostřednictvím silnice III/22915

•

orientační kapacita 8-9 rodinných domů Zhodnocení: výstavbou dojde k záboru půd III. a I. třídy ochrany ZPF (BPEJ: 4.30.01 a 4.58.00), a to na ploše 0,70 ha a 0,28 ha. Plocha je umístěna v zastavěném území.

•

Plochy občanského vybavení – komerční zařízení malá a střední - celkem 3,52 ha:

OM1 – 0,19 ha Popis: plocha přestavby severně od náměstí •

využití několika zchátralých objektů severně od náměstí pro zařízení komerční občanské vybavenosti

•

minimální zábor zemědělského půdního fondu

•

snadné napojení na vodovod Zhodnocení: výstavbou dojde k záboru půd III. třídy ochrany ZPF (BPEJ: 4.30.01), a to na ploše 0,03 ha. Plocha je umístěna v zastavěném území.

OM2 – 0,18 ha Popis: plocha přestavby severně od náměstí •

využití několika zchátralých objektů severně od náměstí pro zařízení komerční občanské vybavenosti

•

většina lokality leží na neplodné půdě

•

snadné napojení na vodovod Zhodnocení: výstavbou dojde k záboru půd III. třídy ochrany ZPF (BPEJ: 4.30.01), a to na ploše 0,06 ha. Plocha je umístěna v zastavěném území.

OM3 – 3,15 ha Popis: využití východní části zastavěného území v lokalitě Ohrádka pro zařízení komerční občanské vybavenosti •

kvalitní přírodní zázemí v podobě blízkého lesa

•

minimální zábor zemědělského půdního fondu

•

dobré dopravní napojení prostřednictvím silnice III/22915

•

elektrickou energii bude areál odebírat ze stávající trafostanice umístěné v jižní části plochy OM3 Zhodnocení: výstavbou dojde k záboru půd I. třídy ochrany ZPF (BPEJ: 4.58.00), a to na ploše 0,35 ha. Plocha je umístěna v zastavěném území pouze na 0,35 ha.

50


Celkové zhodnocení ploch OM1 – OM3: Výstavbou dojde k záborům půd v ZPF, kdy pro jednotlivé plochy je podrobné vyhodnocení záborů ZPF uvedeno výše. Vzhledem k faktu, že není přesně znám konkrétní druh výroby či využití ploch OM1 – OM3, nelze blíže specifikovat vlivy na ŽP a veřejné zdraví. Posouzení vlivů pro konkrétní projekt, pokud bude podléhat zákonu č. 100/2001 Sb., musí být následně provedeno na projektové úrovni v procesu EIA. •

Plochy výroby a skladování – lehký průmysl - celkem 1,19 ha:

VL1 – 1,19 ha Popis: lokalita se nachází v jižní části katastru •

přestavba plochy nevhodně lokalizovaného „hotelu“ v bezprostřední blízkosti křižovatky silnic III/2371 a III/237 na moderní areál výroby a skladů

•


•

výhodná dopravní poloha u křižovatky silnic III/2371 a III/237 Zhodnocení: výstavbou dojde k záboru půd V. třídy ochrany ZPF (BPEJ: 4.31.51 a 4.31.41), a to na ploše 0,92 ha a 0,09 ha. Plocha 0,18 ha je umístěna mimo zastavěné území. Na této ploše lze dané funkční využití vymezit. Pro konkrétní provozy musí být následně provedeno posouzení vlivů na ŽP na projektové úrovni v procesu EIA, pokud již tak nebylo v minulosti provedeno a vyžaduje-li to platná legislativa. Konkrétní postup oznámení či posouzení určuje zákon č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění.

•

Plochy technické infrastruktury – plocha pro nakládání s odpady - celkem 0,20 ha:

TO1 – 0,20 ha Popis: lokalita se nachází jižně od náměstí uvnitř obytné zástavby •

jižně od náměstí je vymezena plocha pro sběrný dvůr

•

vytvoření centrálního prostoru pro ukládání a svoz tříděného odpadu

•

dopravní napojení ze stávající místní komunikace směřující z náměstí jižním směrem Zhodnocení: výstavbou dojde k záboru půd III. a IV třídy ochrany ZPF (BPEJ: 4.30.01 a 4.30.11), a to na ploše 0,10 ha a 0,10 ha. Plocha je umístěna v zastavěném území.

51


DALŠÍ ZASTAVITELNÉ PLOCHY (DLE NÁVRHU ÚP V TĚCHTO LOKALITÁCH A FUNKCÍCH) Územní plán navrhuje následující zastavitelné plochy: •

Plochy veřejných prostranství – místní komunikace – celkem 5,09 ha: Popis: jde o veřejně prospěšné stavby, z nichž převážná část souvisí s rozvojem ploch SV. Název plochy

Návrh využití ploch

Celkový rozsah v ha

Z toho zábor ZPF v ha

PV1

Místní komunikace

0,46

0,25

PV2 PV3 PV4 PV5

Místní komunikace Místní komunikace Místní komunikace

0,32 2,02 0,06 0,91

0,32 1,62 0,01 0,32

PV6 PV7 PV8 PV9 PV10

Místní komunikace Místní komunikace Místní komunikace Místní komunikace

0,08 0,03 0,18 0,36 0,30

0,07 0,02 0,05 0,10 0,21

PV11 PV12

Místní komunikace

0,02 0,21

0,02 0,20

PV13

Místní komunikace

0,14

0,14

Místní komunikace

Celkem

Místní komunikace

Místní komunikace

5,09

Zábor BPEJ v ha

BPEJ

0,24 0,01 0,32 1,62 0,01 0,18 ha 0,14 ha 0,07 0,02 0,05 0,10 0,16 ha 0,05 ha 0,02 0,17 ha 0,03 ha 0,08 ha 0,06 ha

4.30.01 4.58.00 4.30.01 4.30.01 4.58.00 4.30.01 4.58.00 4.58.00 4.58.00 4.30.11 4.58.00 4.31.51 4.31.11 4.31.11 4.30.11 4.30.01 4.30.01 4.30.11

Třída ochrany půdy III. I. III. III. I. III. I. I. I. IV. I. V. IV. IV. IV. III. III. IV.

3,33

Zhodnocení: vyhodnocení záborů ZPF včetně dotčených BPEJ a tříd ochrany půd je zřejmé z tabulky (viz výše). Největší plošný zábor ZPF představují půdy průměrně produkční (III. třída ochrany). Mimo zastavěné území je umístěno 3,12 ha plochy. Posouzení vlivů pro konkrétní liniové stavby musí být následně provedeno na projektové úrovni v procesu EIA, pokud daný záměr spadá do působnosti zákona č. 100/2001 Sb. nebo již tak nebylo v minulosti provedeno. Na základě provedení hodnocení (EIA, AS, HIA, měření) zdroje hluku (provozu po komunikaci) musí být potvrzeno, že u nejbližších chráněných venkovních prostor a chráněných venkovních prostor staveb jsou splněny hygienické limity pro hluk z dopravy po místních komunikacích. Na základě předpokládané malé intenzity dopravy po místních komunikacích se lze domnívat, že vliv na akustickou situaci v chráněných prostorech v okolí komunikací bude nevýznamný. Dnes však nelze úplně determinovat budoucí zatížení komunikací v souvislosti s komerčními provozy, proto pokud by byly některé místní komunikace velmi intenzivně využívány, doporučujeme provést kontrolní měření hluku u dotčených chráněných ploch ve smyslu NV č. 272/2011 Sb. V případě naměření nadlimitních hodnot bude nutné provést protihluková opatření.

52


•

Plochy veřejných prostranství – veřejná zeleň – celkem 7,17 ha: Zhodnocení: dojde k záboru půd ze ZPF (viz níže).

Název plochy

Návrh využití ploch



ZV1

Veřejná zeleň

1,21

1,21

ZV2

Veřejná zeleň

0,75

0,70

ZV3 ZV4 ZV5 ZV6 ZV7 ZV8 ZV9 ZV10 Celkem

Veřejná zeleň Veřejná zeleň Veřejná zeleň Veřejná zeleň Veřejná zeleň Veřejná zeleň Veřejná zeleň Veřejná zeleň

2,59 0,28 0,55 0,12 0,86 0,33 0,06 0,42 7,17

2,59 0,28 0,55 0,12 0,79 0,05 0,06 0,42 6,77

Zábor BPEJ v ha

BPEJ

Třída ochrany půdy

1,21 0,60 0,10 2,59 0,28 0,55 0,12 0,79 0,05 0,06 0,42

4.31.11 4.30.01 4.21.12 4.30.01 4.30.01 4.30.01 4.30.01 4.30.01 4.30.01 4.30.01 4.30.01

IV. III. IV. III. III. III. III. III. III. III. III.

Plochy zeleně jsou často účelově navrženy v místech, kde je třeba opticky a akusticky odclonit objekty, zdroje hluku apod. Ne vždy však plochy ZV budou jako protihlukové opatření dostačovat, pravděpodobně bude třeba kombinace výsadby zeleně s jiným protihlukovým opatřením (stěna aj.).

NEZASTAVITELNÉ PLOCHY (DLE NÁVRHU ÚP V TĚCHTO LOKALITÁCH A FUNKCÍCH) Územní plán navrhuje následující nezastavitelné plochy: •

Plocha vodní a vodohospodářská – celkem 7,65 ha: Zhodnocení: dojde k záboru půd ze ZPF (viz níže).

Název plochy VV1 VV2 VV3 VV4 Celkem

Návrh využití ploch Plocha vodní a vodohospodářská Plocha vodní a vodohospodářská Plocha vodní a vodohospodářská Plocha vodní a vodohospodářská



1,67

1,54

4,07

3,76

0,84

0,19

1,07

1,03

7,65

6,52

Zábor BPEJ v ha

BPEJ


1,51 0,03 3,59 0,17

4.58.00 4.10.10 4.58.00 4.30.01

I. I. I. III.

0,19

4.58.00

I.

1,03

4.58.00

I.

Posouzení vlivů pro konkrétní vodohospodářské opatření musí být následně provedeno na projektové úrovni v procesu EIA, vyžaduje-li to platná legislativa (zákon č. 100/2001 Sb.).

53


•

Plochy zeleně - zeleň ochranná a izolační – celkem 1,36 ha: Zhodnocení: dojde k záboru půd ze ZPF (viz níže).

Název plochy ZO1 ZO2

Návrh využití ploch Plochy zeleně - zeleň ochranná a izolační Plochy zeleně - zeleň ochranná a izolační



0,37

0,37

0,24

0,24

ZO3

Plochy zeleně - zeleň ochranná a izolační

0,44

0,44

ZO4

Plochy zeleně - zeleň ochranná a izolační

0,31

0,31

1,36

1,36

Celkem

Zábor BPEJ v ha

BPEJ


0,37

4.31.01

IV.

0,20 0,04 0,23 ha 0,17 ha 0,04 ha

4.31.01 4.31.11 4.31.11 4.31.41 4.31.51

IV. IV. IV. V. V.

0,31

4.21.12

V.

Plochy zeleně jsou účelově navrženy v místech, kde je třeba opticky a akusticky odclonit objekty, zdroje hluku apod. Ne vždy však plochy ZO budou jako protihlukové opatření dostačovat, pravděpodobně bude třeba kombinace výsadby zeleně s jiným protihlukovým opatřením (stěna aj.).

Popis vlivů na životní prostředí a obyvatelstvo Vlivy na půdu Rozšíření zastavitelných ploch na ZPF o 72,01 ha a nezastavitelných ploch o 7,88 ha má negativní vliv na zemědělský půdní fond, celkově tedy se předpokládá odnětí 79,89 ha. Výše zmíněné zastavitelné a nezastavitelné plochy (79,89 ha) jsou umístěny převážně na III. (43,53 ha) a IV. (17,60 ha) třídě ochrany půdy, méně pak na I. (12,15 ha) a V. (6,61 ha) třídě ochrany půdy. Z tohoto rozsahu připadá 68,59 ha na ornou půdu, 6,93 ha na trvalé travní porosty, 4,32 ha na zahrady a 0,05 ha na chmelnice. Podrobný výčet jednotlivých záborů ZPF je řešen výše v kapitole 6. Snížení ploch zemědělské půdy na katastru bude cca o 12,48 % (tj. o 79,89 ha). Z hlediska funkčního využití se na záborech zemědělského půdního fondu podílejí zdaleka nejvíce plochy smíšené obytné - venkovské (44,58 ha), plochy výroby a skladování – lehký průmysl (15,02 ha), dále plochy veřejné zeleně (6,77 ha), vodní plochy (6,52 ha), veřejná prostranství – místní komunikace (3,33 ha). Z zbytek připadá na plochy: zeleň ochranná a izolační, tělovýchovná a sportovní zařízení, občanské vybavení - komerční zařízení malá a střední, technická infrastruktura – inženýrské sítě, plochy pro stavby a zařízení pro nakládání s odpady. V rámci katastru obce lze tyto změny považovat za negativní. Neprovedení navrhovaných změn v území (tzv. nulová varianta) by bylo z hlediska ZPF samozřejmě příznivější, neznamenalo by zábory půd na ploše 79,89 ha. Protože však půda znehodnocena nebude, na ploše určené k samotné výstavbě dojde ke skrytí půd a k jejich následnému využití na sousedních pozemcích k ohumusování nebo na pozemcích zemědělských ke zlepšení bonity, je třeba brát tato kompenzační opatření v úvahu. Plochy související s výstavbou obytnou budou i nadále částečně využívány k zemědělským účelům (zahrádky aj.). Proto lze variantu provedení dané koncepce z hlediska ZPF za dodržení opatření k ochraně půd uvedených v kapitole č. 8 akceptovat.

54


Vlivy na vody Územní plán navrhuje doplnění stávající kanalizační sítě v Lužné tak, aby pokryla celé zastavěné území obce. Nové kanalizační řady budou napojovat nové rozvojové plochy SV2, SV4, SV6, SV8, SV10, SV16, SV19, SV21, SV22, SV24, OM1, OM2, OM4, OS2, TO1. Stávající čistírna odpadních vod u jihozápadního okraje sídla je navržena k rozšíření, aby byly kryty požadavky nových rozvojových ploch. ČOV bude rozšířena tak, aby vyhověla očekávanému nárůstu počtu obyvatel a navrhovaným činnostem. Poznamenat je ale třeba, že dnes nejsou známy konkrétní druhy veškerých budoucích provozů. Při správné funkci ČOV nedojde k negativnímu ovlivnění povrchových vod, podmínkou však je její realizace před rozšířením zájmových ploch. V rámci některých (např. výrobních) provozů nelze vyloučit znečišťování do provozu odebíraných vod, v těchto případech lze předpokládat vznik malých, k dané nečistotě či skupině nečistot specifických ČOV jako součásti provozů. Možné je i napojení takovýchto provozů na ČOV, avšak na základě dohody z provozovatelem ČOV. V rámci zvýšení zastavěnosti území bude snížena dotace podzemních vod. Vody ze zpevněných ploch budou rychleji odtékat dešťovými stokami oddílné kanalizace a budou se více odpařovat. Proto počítá návrh územního plánu se zasakováním dešťových vod v co možná největší ploše, čímž jasně směřuje ke snaze maximalizovat vsakování srážkových vod (prostřednictvím struh, odvodňovacích příkopů, popř. vsakovacích jímek, budou-li to dovolovat lokální a podložní poměry a stupeň jejich znečištění) přímo v místě srážky, tzn. omezování vtoku dešťových vod do kanalizace. Tím se bude nejen předcházet přetěžování kanalizace a nárůstu zbytečných investic, ale především uchování rovnováhy přirozeného odtoku z povodí. ÚPD počítá dále s řízením ploch zeleně (ZV, ZO), jež zlepšují taktéž podmínky pro zadržení vody v krajině a zpomalení jejího odtoku. Při návrhu zástavby v zejména plošně významnějších rozvojových územích a úpravách v již zastavěných územích je vhodná spolupráce architekta a projektanta s vodohospodářem. Zejména je nutné se vyvarovat zpevnění ploch a zásadně se snažit o zmenšení a zpomalení povrchového odtoku do kanalizace. Důraz je třeba klást na dodržení minimálního koeficientu zeleně a v případě nutnosti ho u problematických ploch navýšit. Je třeba dodržet regulativy procentuálního poměru zpevněných ploch v jednotlivých rozvojových plochách dané v návrhu ÚP. V rámci plochy zeleně mohou být vybudovány suché poldry pro zajištění rovnoměrného odtoku nebo vsakování přívalových srážek. Pozitivní vliv na retenci vody v krajině bude mít vybudování 4 nových vodních ploch (VV) na výměře 7,65 ha. Vlivy na ovzduší a klima V současnosti je zdrojem znečišťování ovzduší v zájmovém území především lokální vytápění a automobilová doprava. Dále se nacházejí v zájmovém území menší provozy (zemědělské, řemeslné aj.). Významnější zdroje znečišťování ovzduší jsou až mimo dotčený katastr Lužné u Rakovníka. Posuzovaná koncepce konkrétně nenavrhuje takové změny využití území, které by znamenaly významnější změnu stávající imisní situace v širším měřítku. Významnější ovlivnění ovzduší nelze pravděpodobně předpokládat ani z komunikací obsluhujících nové rozvojové plochy a ani ze samotných nových rozvojových ploch, i když v současnosti lze těžko odhadovat konkrétní druhy provozů. S plynofikací obcí, která by jistě přispěla k zlepšení imisní situace se nepočítá.

55


Vytápění stávajících objektů v obcích tuhými palivy představuje zhoršení imisní situace především v zimních měsících. Proto při výstavbě nových objektů určených ať k výrobě nebo k bydlení doporučujeme jednoznačně preferovat nízkoemisní způsoby vytápění (např. plynem aj.) . Na nových plochách určených pro bydlení budou umisťovány malé zdroje znečišťování ovzduší (vytápění objektů), vzniknou zde nové zdroje emisí. Ve vybraných plochách pro občanskou vybavenost je možný i provoz komerčních zařízení, v ploše pro výrobu a sklady pak lehký průmysl a zemědělská výroba. I zde je možno očekávat nové zdroje emisí, pokud dosáhnou limitních hodnot, budou podléhat příslušným povolovacím procesům. Splněny musejí být náležitosti ochrany ovzduší ve smyslu zákona č. 201/2012 Sb. (o ochraně ovzduší a související předpisy) a prováděcích právních předpisů k zákonu. V současné době lze těžko predikovat, zda a jaký druh výroby v plochách bude umístěn. Pokud by záměr v těchto plochách naplňoval dikci zákona č. 100/2001 Sb., dojde k detailnímu posouzení vlivů na ŽP. Při rozhodování o umístění jednotlivých zdrojů znečišťování ovzduší je nutno respektovat požadavky na ochranu ovzduší vyplývající z Krajského programu snižování emisí a imisí a energetické koncepce Středočeského kraje. Celkový vliv koncepce na kvalitu ovzduší lze pravděpodobně považovat za nevýznamný. Vlivy na biologickou rozmanitost, faunu, floru Návrh územního plánu, vzhledem k realizaci rozvojových ploch především na intenzivně zemědělsky obdělávané půdě (zejména orné půdě) nepředstavuje významnější střety zájmů s přírodovědecky zajímavými partiemi krajiny se zastoupením zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Z rozsahu ÚP daných rozvojových ploch na ZPF se na záborech nejvíce podílí orná půda (68,59 ha), trvalé travní porosty (6,93 ha), zahrady (4,32 ha) a chmelnice (0,05 ha). Z hlediska funkčního využití se na záborech zemědělského půdního fondu podílejí zdaleka nejvíce Plošně nejrozsáhlejší zábory ZPF z hlediska funkčního využití představují plochy smíšené obytné - venkovské (44,58 ha), plochy výroby a skladování – lehký průmysl (15,02 ha), dále plochy veřejné zeleně (6,77 ha), vodní plochy (6,52 ha), veřejná prostranství – místní komunikace (3,33 ha). Z zbytek připadá na plochy: zeleň ochranná a izolační, tělovýchovná a sportovní zařízení, občanské vybavení - komerční zařízení malá a střední, technická infrastruktura – inženýrské sítě, plochy pro stavby a zařízení pro nakládání s odpady. V některých plochách lze dokonce předpokládat pozitivní vliv na zvýšení biologické rozmanitosti po realizaci např. zahrady v plochách určených k bydlení, v plochách zeleně a vodních plochách. Pozitivní vliv na biologickou rozmanitost, faunu a flóru by mohla dále podpořit výsadba doprovodné zeleně podél komunikací a další opatření. Kladný vliv bude mít realizace územního systému ekologické stability. Realizace ÚPD nemá negativní vliv na předmět ochrany soustavy NATURA 2000 (tj. evropsky významných lokalit a ptačích oblastí). Vlivy na kulturní dědictví Vlivy na kulturní dědictví, včetně vlivů na dědictví architektonické a archeologické se nepředpokládají.

56


Vliv na produkci odpadů, využití nebezpečných látek a přípravků Tuhé komunální odpady jsou shromažďovány v popelnicích a kontejnerech a vyvážejí se na skládku mimo území obce v Kounově. Územní plán nenavrhuje zásadní změny v současném způsobu likvidace odpadů, pouze jižně od náměstí vymezuje plochu pro sběrný dvůr (plocha TO1). Tato plocha by měla sloužit také k ukládání výrobků zpětného odběru a vybraných odpadů z kategorie nebezpečné (např. baterie, zářivky, obaly od barev apod.). V ploše TO1 bude tedy zajištěno občanům (tedy kde jsou původci fyzické osoby) možnost likvidace vybraných odpadů i z kategorie nebezpečné. S nebezpečnými látkami a přípravky může být mimo zařízení pro nakládání s odpady nakládáno zejména v plochách určených k výrobě a skladování (lehký průmysl) a v plochách občanského vybavení (komerční zařízení malá a střední). Dnes lze však těžko predikovat konkrétní druhy odpadů z těchto dnes přesněji nespecifikovaných provozů. Návrh ÚP nenavrhuje žádné další změny v koncepci likvidace odpadů. Posuzovaný návrh ÚP bude mít vliv na odpadové hospodářství obce především díky nárůstu počtu obyvatel obce v souvislosti s výstavbou ploch k bydlení, ploch pro výrobu a skladování a ploch občanského vybavení. Nakládání s odpady se bude řídit zákonem č. 185/2001 Sb. o odpadech, v platném znění. Po stavbě navržených ploch v následujících letech bude pravděpodobně nutné provést změny v odpadovém hospodářství a bude nutno dále plnit cíle a opatření obsažená v závazné části POH Středočeského kraje. Součástí ÚPD je i plocha TI1 (Technická infrastruktura – inženýrské sítě – čistírna odpadních vod). Stávající ČOV bude nutno rozšířit v důsledku nových rozvojových ploch. Významnější změna v produkci odpadů se nepředpokládá, bude ovšem záviset na množství nově napojovaných rozvojových ploch. Vlivy související s produkcí odpadních vod a plochou ČOV byly popsány již výše. Vlivy na krajinu a ekologickou stabilitu Vliv na ekologickou stabilitu krajiny Z indikátorů environmentálního pilíře udržitelného rozvoje na úrovni Středočeského kraje jsou pro posouzení udržitelnosti na úrovni územního plánu posouzení na úrovni vhodné pouze dva indikátory:

Zornění zemědělské půdy - zachycuje podíl orné půdy, která patří mezi nestabilní krajinotvorné prvky, na celkové výměře zemědělské půdy.

Koeficient ekologické stability - odráží charakter krajiny, míru jejího ovlivnění člověkem, poměr ekologicky stabilních (lesy, vodní plochy, trvalé travní porosty, sady, zahrady, vinice, chmelnice) a nestabilních ploch (orná půda, zastavěné plochy, ostatní plochy).

(podle publikace Vybrané oblasti udržitelného rozvoje ve Středočeském kraji, kap. 2.2. Přehled vybraných indikátorů a jejich význam pro udržitelný rozvoj, dostupné na http://www.czso.cz/xs/edicniplan.nsf/t/BE0043FC43/$File/13210907022.pdf). Zornění zemědělské půdy Podíl zornění zemědělské půdy na k.ú. Lužná je 16,7 %. Orná půda je výměrou (497 ha) druhá nejpodstatnější položka. V rámci změny ÚP dojde k vylepšení tohoto ukazatele (ve prospěch zvýšení stability území) v důsledku navrhovaných změn v území, konkrétně v důsledku zvýšení % zahrad, ploch zeleně, vodních ploch, realizace ÚSES atd. Tato opatření budou prováděna převážně na orné půdě.

57


Ekologická stabilita – indikátor KES V důsledku realizace územního plánu dojde k nevýznamné změně KES pozitivním směrem tzn. k zvýšení ekologické stability území. V současné době je Kes pro ZUJ Lužná 3,31 Krajina na katastru Lužné u Rakovníka se tedy dá charakterizovat jako území přírodní a přírodě blízké. V rámci uplatnění ÚPD dojde ke mírnému zlepšení ekologické stability území, Kes po úplné realizaci ÚPD se nevýznamně zvýší. Důvodem je realizace ploch zeleně a vodních ploch (tj. stabilních ploch) na plochách orné půdy (labilní ploše). Na této změně se bude podílet i nárůst ploch zahrad u bytové výstavby. Taktéž realizací prvků ÚSES přispěje k další stabilizaci území. Vlivy na krajinný ráz Přírodní a kulturní charakteristiky a estetické hodnoty krajinného rázu dotčeného krajinného prostoru (prostorů) nevykazují takovou úroveň, aby bylo možné považovat navrhované změny zastavitelného území za neúnosné, i když je třeba konstatovat, že není k dispozici konkrétní představa o využití jednotlivých ploch (zejména výroby, skladů, průmyslu aj.). Vlivem realizace ÚP nedojde pravděpodobně ke snížení hodnoty krajinného rázu nad únosnou míru. Přesto je možné, že u některých staveb bude relevantní požadavek orgánu ochrany ŽP na posouzení vlivu stavby na krajinný ráz, pokud se tak již nestalo. Plochy SV obvykle navazují na stávající zástavbu a vhodně ji doplňují. Musí být dodrženy regulativy týkající se výšky objektů, počtu podlaží a dalších proporcí, jež by mohly mít negativní vliv na krajinný ráz. Plochy (VL, OM, TI) nejsou zcela konkrétně specifikovány. V první řadě je nutné dodržet regulativy týkající se proporcí staveb a zařízení, jež by mohly mít negativní vliv na krajinný ráz. Z hlediska ochrany krajinného rázu je tedy třeba řešit každý jednotlivý záměr samostatně a v dohodě s orgánem ochrany ŽP. Dopravní stavby související s rozvojem nových ploch nepředstavují významný zásah do krajinného rázu. Vhodným krajinotvorným opatřením u stávajících komunikací je liniová zeleň, kterou lze doporučit. Návrh územního plánu řeší také doplnění veřejné zeleně (ZV), zeleně ochranné a izolační (ZO) a územního systému ekologické stability. Realizace těchto opatření i tvorba vodních ploch (VV) posílí ekologickou stabilitu a zvýší krajinářskou hodnotu území. Prostupnost krajiny Vývoj území bez provedení koncepce navržené územním plánem by z pohledu prostupnosti krajiny byl vhodnější než navrhovaná koncepce. Z pohledu migrace živočichů obecně nejsou problémové plochy ty, které navazující na současné zastavěné území obce, ale především plošné výstavby mimo obec a liniové stavby, kterých je v návrhu ÚP minimum. Pohyb skrz území částečně omezí VL2, díky své plošné výměře. Je třeba konstatovat, že ani současná intenzivně obdělávaná plocha však neplní funkci tradičního koridoru pro zvěř a není i vzhledem k existenci železniční trati k migraci předurčena. Mnohem podstatnější by výhledově mohla být realizace plochy územní rezervy bydlení (R1) - originální parkovou a architektonicko-urbanisticky náročně řešenou reprezentativní obytnou lokalitu mezi Lužnou I a Lužnou II. Ta by měla oba sídelní útvary (Lužnou I a Lužnou II) propojit podél stávající prozatímní propojovací pěší komunikace mezi oběma dosud oddělenými částmi obce. Proto je nutné při konkrétní projekci plochy této rezervy v budoucnu pamatovat na zajištění prostupnosti krajiny ve směru V-Z mezi oběmi obcemi. Prostupnost pro pěší se v zastavěné části obce nezmění, nově budou vybudovány chodníky v nových zastavitelných plochách. Nové cyklostezky ÚPD nenavrhuje. Územím obce Lužná jsou vedeny cyklotrasy č.0102 a č.0103, které jsou v ÚP plně respektovány.

58


Naopak nově zpracovaný ÚSES vytváří při jeho realizaci vhodné podmínky pro podporu migrace sítí jeho funkčních skladebných prvků (biokoridorů a biocenter). Vlivy na obyvatelstvo Hluk z provozu automobilové dopravy na stávajících komunikacích Stávající komunikace I. a II. třídy Z hlediska dopravního napojení patří mezi páteřní komunikaci celého regionu silnice č. I/6. Důležitou komunikací mimo k.ú. Lužná u Rakovníka je ještě silnice č. II/229. Vliv provozu z těchto komunikací (II/229, I/6) je a bude i v době realizace ÚPD z hlediska akustického v nejbližších chráněných prostorách v k.ú. Lužná u Rakovníka nevýznamný. Přímo k.ú. Lužná u Rakovníka prochází komunikace: č. II/237. Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru pro hluk z dopravy v okolí komunikace II/237 je při použití korekce na starou zátěž v denní době 70 dB a v noční době 60 dB. Lze konstatovat, že v současné době nejsou hygienické limity pro hluk z dopravy na komunikaci II/237 ve stávající přilehlé obytné zástavbě Lužná pravděpodobně dodrženy ani s použitím korekce na starou hlukovou zátěž. Překročení limitních hodnost se dá předpokládat u nejbližší zástavby ke komunikaci 2. třídy č. 237 zejména v noční době, a to vzhledem k poměrně vysoké intenzitě dopravy (viz. sčítání ŘSD 2010). Toto tvrzení se opírá o účelový výpočet (GET s.r.o. – Emil Moravec, 2012), který je uveden v kapitole č. 6. I pro stávající zástavbu by tedy bylo vhodné provedení protihlukového opatření. Vzhledem k faktu, že v v blízkosti komunikace č. II/237 dojde ke vzniku chráněných prostor z hlediska hluku (plochy SV), je třeba dodržet hygienický limit dle NV č. 272/2011 Sb. Právě poměrně intenzivní provoz na komunikaci č. II/237 je liniovým zdrojem hluku. Proto je třeba umístění chráněných prostor koncipovat tak, aby bylo zajištěno splnění příslušného hlukového limitu. Jak již bylo zmíněno, na základě provedeného účelového výpočtu (GET s.r.o. – Emil Moravec, 2012) a při stávající intenzitě dopravy (sčítání ŘSD 2010 pro úsek 1-1367) by ve východních částech rozvojových ploch (SV5, SV4, SV3, SV2) nebyl hygienický limit bez protihlukového opatření zcela jistě splněn ani v denní době. Hluková zátěž (s chybou +/- 2 dB) by se pohybovala přibližně v úrovních uvedených v tabulce č. 13 (viz. kapitola č. 6). Teprve ve vzdálenosti 80 m od osy komunikace by byl hygienický limit splněn v denní době a v noční době ve vzdálenosti 180 m. Z tohoto důvodu bude nutné provést protihlukové opatření (nejlépe v podobě stavby protihlukové stěny nebo komunikaci odclonit dostatečně širokým a hustým pásem zeleně). V rámci zpracovávání ÚPD bylo přistoupeno k umístění zeleně ochranné a izolační (ZO1, ZO2, ZV1, ZO3), což však nemusí zaručit splnění potřebného limitu. Za ideální postup považujeme provést měření hluku a na základě skutečně zjištěných hodnot rozhodnout o využití dalších protihlukových opatření a umístění nejbližších chráněných venkovních prostor a chráněných venkovních prostor staveb. Možným řešením je i na základě zpracované akustické studie rozhodnout o využití vhodných protihlukových opatření a umístění nejbližších chráněných venkovních prostor a chráněných venkovních prostor staveb. V případě, že by byly chráněné prostory umístěny do míst s nadlimitním zatížením z hlediska hluku, neměly by být tyto objekty zkolaudovány k bydlení. Stávající místní komunikace, komunikace III. třídy V k.ú. Lužná u Rakovníka je řada místních komunikací a komunikací III. třídy (III/2371, III/2371a, III/22915). Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru pro hluk z dopravy v okolí komunikací III. třídy a místních komunikací je při použití korekce na starou zátěž v denní době 70 dB a v noční době 60 dB. Lze konstatovat, že vzhledem k nízké intenzitě dopravy v současné době jsou hygienické limity pro hluk z dopravy na komunikacích III. tříd a místních komunikacích s použitím 59


korekce na starou hlukovou zátěž zcela jistě dodrženy. Hlučnost se bude pohybovat spíše v úrovni hygienického limitu bez použití korekce na starou hlukovou zátěž nebo mírně nad ní. Akustická situace v chráněných prostorech stávajících komunikací III. třídy a stávajících místních komunikacích se ani v době realizace ÚPD pravděpodobně nebude nijak významněji lišit od současné situace. Vzhledem k faktu, že však není zcela znám konkrétní druh provozu některých rozvojových ploch, může dojít i k podstatnému navýšení intenzity dopravy na některých dopravních trasách. Posouzení akceptovatelnosti nových záměrů a nutnost splnění platných hygienických limitů musí být předmětem posouzení konkrétního provozu a jím generované dopravy na projektové úrovní (EIA), pokud záměr podléhá dikci zákona č. 100/2001 Sb. Hluk z provozu automobilové dopravy na plánovaných komunikacích Místní komunikace ÚP nenavrhuje žádné nové silnice ani žádné směrové či šířkové úpravy silnic stávajících. Územní plán navrhuje 13 ploch veřejných prostranství – veřejná prostranství, jejichž součástí budou nové místní komunikace (PV1 – PV13). Počítá se i se stavbou dalších v jednotlivých rozvojových plochách dnes přesněji nespecifikovaných místních komunikací. V souvislosti se stavbou nově navrhovaných místních komunikací dojde podél nich k emisím hluku. Pro nově navrhované komunikace je třeba dodržet hygienické limity v ekvivalentní hladině akustického tlaku A v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru pro hluk z dopravy v okolí místních komunikací v denní době 55 dB a v noční době 45 dB. Oproti stávajícímu pozadí dojde k určitému zvýšení hladiny hluku v nejbližších jak stávajících, tak navrhovaných chráněných venkovních prostorech a chráněných venkovních prostorech staveb. Překročení platných hygienických limitů se vzhledem k účelům těchto komunikací (převážně pro obsluhu ploch SV) očekávat nedá. Nelze však bezezbytku vyloučit využívání některých místních komunikací k provozu některých rozvojových ploch (komerčních provozů). Konkrétní typy provozů však v současnosti neznáme, tudíž nelze vyloučit i podstatnější navýšení intenzity dopravy na dotčených úsecích místních komunikací. Posouzení akceptovatelnosti nových záměrů a nutnost splnění platných hygienických limitů musí být předmětem posouzení konkrétního provozu a jím generované dopravy po místních komunikacích na projektové úrovní (EIA), pokud záměr podléhá dikci zákona č. 100/2001 Sb. Hluk z dopravy po železnici Územní plán nenavrhuje žádné úpravy na stávajících železničních tratích č.120 PrahaChomutov (včetně železniční stanice Lužná u Rakovníka) a č.124 Lužná u RakovníkaRakovník, jelikož současný stav tratí je vyhovující. Z tohoto důvodu nelze předpokládat ani změnu akustické situace. Hygienické limity pro hluk z železnice v denní době v OP dráhy (60 dB) a mimo OP dráhy (55 dB) stejně tak jako v noční době v OP dráhy (55 dB) a mimo OP dráhy (50 dB) bude dodržen. Vlivy spojené se změnou v dopravě Jak již bylo zmíněno výše, realizace koncepce znamená nové místní komunikace (PV1 – PV13) a místní komunikace v jednotlivých rozvojových plochách, jež nejsou prozatím v plochách přesněji specifikovány (místní komunikace je přípustné budovat i uvnitř nových rozvojových ploch). Ostatní plochy navržené územním plánem jsou přístupné ze stávajících komunikací. Intenzitu dopravy na místních komunikacích v době realizace ÚPD lze očekávat přibližně stejnou, jako na běžných místních komunikacích v Lužné v současnosti. Avšak v rámci ÚPD dojde ke vzniku nových komerčních provozů, jejichž konkrétní druhy nejsou dnes známy a můžou působit i podstatné navýšení intenzity dopravy oproti standardu místních komunikací v Lužné v současnosti.

60


7.

POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ. SROZUMITELNÝ POPIS POUŽITÝCH METOD VYHODNOCENÍ VČETNĚ JEJICH OMEZENÍ

Varianty Návrh územního plánu je zpracován v jedné variantě. V rámci vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí byla vzata do úvahy u každé lokality varianta nulová představovaná nerealizací této změny zastavitelného území. Při porovnání s variantou nulovou pro celé území jsme dospěli k tomu, že nerealizace územního plánu by byla příznivější zejména z hlediska dopadu na zemědělský půdní fond (plochy smíšené obytné – venkovské, plochy výroby a skladování – lehký průmysl, plochy veřejné zeleně, vodní plochy, veřejná prostranství – místní komunikace). Z hlediska prostupnosti krajiny by mohla být problematická plocha potencionálně využitelná tj. plocha územní rezervy bydlení R1. Pravděpodobně nevýznamnou změnu bude znamenat plocha VL1. Vliv na krajinný ráz za dodržení regulativů pro jednotlivé plochy bude pravděpodobně nevýznamný. Posuzovaný návrh ÚP bude mít vliv na odpadové hospodářství především díky nárůstu počtu obyvatel obce v souvislosti s výstavbou nových ploch bydlení i díky novým komerčním provozům. Realizace ÚPD by mohla znamenat i ovlivnění akustické situace v řešeném katastru Lužné u Rakovníka v důsledku nových komerčních provozů, které však nebyly v ÚPD blíže specifikovány a nelze tedy konkrétnější ovlivnění popsat. Ovlivnění by mohlo být způsobeno nejen provozem samotného zdroje hluku, ale v důsledku obslužné dopravy. Některé obytné rozvojové plochy (SV2 – 5) budou pravděpodobně dotčeny provozem po stávající komunikaci č. II/237, proto je doporučena realizace protihlukových opatření. Významnější ovlivnění ovzduší nelze pravděpodobně předpokládat ani z komunikací obsluhujících nové rozvojové plochy a ani ze samotných nových rozvojových ploch, i když v současnosti lze těžko odhadovat konkrétní druhy provozů. Identifikovány byly i změny pozitivním směrem, kde je třeba připustit, že realizací rozšíření ploch obytné zástavby se zahradami, realizací prvků ÚSES, realizací vodních ploch, ploch zeleně (veřejné, izolační aj.) dle územního plánu dojde k zvýšení ekologické stability území (hodnoceno KES), a to zejména na úkor nestabilních ploch orné půdy. Výše uvedené kroky pozitivním směrem pozitivně ovlivní i biologickou rozmanitost, faunu, flóru a dále dojde i ke zvýšení retence vody v krajině. Územní plán nenavrhuje zásadní změny v současném způsobu likvidace odpadů, za pozitivní opatření považujeme vymezení plochy pro sběrný dvůr (plocha TO1), kde dojde i k ukládání výrobků z kategorie nebezpečné. Aktivní, tj. předložená varianta ÚP pravděpodobně nemá významný vliv na životní prostředí. Je však třeba respektovat navržené podmínky a kompenzační opatření uvedená v následující kapitole (č. 8) a regulativy pro jednotlivé rozvojové plochy. Popis použitých metod Výpočet KES byl proveden podle Míchala (1985). Úroveň zpracování vyhodnocení vlivu územního plánu je strategická, nikoliv projektová. Vyhodnocení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví je přizpůsobeno této skutečnosti. Zabývá se spíše posouzením proveditelnosti koncepce než posouzením detailního technického řešení (k čemuž nejsou k dispozici ani odpovídající projektové podklady).

61


Detailnější posouzení bude předmětem dalších stupňů posouzení vlivů na životní prostředí (např. proces EIA). Pro výpočet hluku z dopravy byla vytvořena modelová situace pomocí programu LimA 7812B (Stapelfeldt ingenieurgesellschaft mbH). Výpočet hluku ze silniční dopravy byl proveden ve výše uvedeném výpočetním produktu dle Francouzské národní výpočetní metody NMPB-Routes-96 (SETRA-CERTU-CSTB) uvedená v „Arrté du 5 mai 1995 relatif au Brit des infrastructures routiéres, Journal Officiel du 10 mai 1995, Article6“ a ve francouzské normě „XPS 31-133“. Metoda popisuje detailní postup výpočtu hladiny hluku, které jsou v blízkosti ulic způsobeny dopravou, s přihlédnutím k meteorologickým datům, které budou mít vliv na šíření zvuku. Parametry hlukových emisních dat jsou zakotveny v „Guide du bruit“ s přizpůsobením k zavedení korektur, které berou v úvahu odlišnost povrchu vozovek. Popsaný metodický výpočetní postupy patří mezi dočasné doporučené výpočetní metody dle Směrnice EU pro hodnocení a řízení hluku ovlivňujícího životní prostředí („DIRECTIVE 2002/49/EC OF THE EUROPEAN PARLIAMENT AND OF THE COUNCIL of 25 June 2002 relating to the assesment and management of enviromental noise“). Metoda NMPB-Routes96 je jako národní výpočtová metodika používána mj. ve Francii, Španělsku, Itálii, Belgii, Portugalsku a Řecku, v Česku není v současné době žádná výpočtová metodika pro hluk z dopravy legislativně zakotvena. V průběhu zpracování tohoto vyhodnocení se nevyskytly takové problémy při shromažďování požadovaných údajů resp. nedostatky ve znalostech, které by znemožňovaly jednoznačnou formulaci závěrů. Dostupné informace jsou pro účely vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví dostatečné.

62


8.

POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Zpracovatel SEA řešil se zpracovatelem územního plánu vliv na jednotlivé složky životního prostředí průběžně při práci na tomto vyhodnocení. Na základě této kooperace byl upravován i návrh územního plánu, tak aby došlo k minimalizaci potenciálních negativních vlivů na jednotlivé složky životního prostředí a na zdraví obyvatel. V této kapitole tedy již nejsou zařazena taková opatření, která by navrhovala zásadním způsobem změnit rozsah či charakter jednotlivých funkčních ploch. Níže jsou proto uvedena spíše konkrétní opatření a doporučení, která by měla být brána v potaz zejména v navazujících povolovacích řízeních (proces EIA, územní studie x územní řízení, stavební povolení, kolaudace apod.). Ochrana půd

V plochách nové zástavby musí dojít v místech staveb ke skrývce humózních zemin. Tímto opatřením nedojde ke znehodnocení půd. Pokud to bude možné, musí dojít k provedení oddělené skrývky ornice a zúrodnění schopných zemin v podorničí s jejich následným využitím nejlépe ke zlepšení bonity okolních pozemků nebo k ohumusování ploch kolem staveb.

Skryté „živé“ půdy“ musí být prioritně využity před jejich dočasným uložením v deponiích. Pokud by došlo k uložení do deponií na delší dobu, je nutno pečovat o plochu deponie (provést výsev travin, provádět seče) až do doby využití zemin.

Respektovat regulativy pro jednotlivé plochy a v nich uvedené max. plochy zastavění pozemku.

Provést vhodná protierozní opatření - výsadby liniové zeleně podél cest, tvorba prvků ÚSES, zatravnění vybraných partií (údolnice), ochrana mezí a pod.

Ochrana vod

Před významnějším rozšiřováním zástavby provést v předstihu rozšíření čističky odpadních vod tak, aby bylo možné nové rozvojové plochy kanalizačně na ČOV napojit.

Odkanalizovat zbývající stávající i navrhované objekty z hlediska splaškových vod do ČOV.

Dešťové vody je vhodné využít či zasakovat v co možná největší míře v místě jejich vzniku a neodvádět je ihned pomocí dešťové kanalizace ze zájmového území. Tzn. například zachycené vody využívat na zálivku zelených ploch a zahrad, podporovat zasakování dešťových vod prostřednictvím struh, odvodňovacích příkopů, popř. vsakovacích jímek, budou-li to dovolovat lokální a podložní poměry. Dojde tedy k přednostnímu zajištění vsakování srážkových vod na vlastním pozemku před rychlým odvodem vod ze zájmového území.

Respektovat poměr nezpevněných a zpevněných ploch (viz regulativy pro jednotlivé plochy) a volit vhodné povrchy zabezpečující zasáknutí a zdržení (retenci) (např. zatravňovaní dlažbu). Toto opatření směřuje ke snaze maximalizovat vsakování srážkových vod přímo v místě srážky, tzn. omezování vtoku dešťových vod do kanalizace.

Vody, jež by mohly být znečištěny v rámci nových provozů, je třeba předčistit v průmyslových ČOV, odlučovačích ropných látek, norných stěnách a filtrech tak, aby bylo možno je vypustit do kanalizace, pokud nebude domluveno jinak s provozovatelem kanalizace a ČOV v obci jinak.

Ochrana ovzduší

Na nových plochách určených pro zástavbu, ale i v plochách současné zástavby preferovat při vytápění objektů ekologické (nízkoemisní) způsoby vytápění (např. plyn).

63


Případná další opatření mohou být navržena v rámci projednávání jednotlivých záměrů resp. související projektové dokumentace a dokumentace hodnocení vlivů na životní prostředí.

Ochrana přírody a krajiny

Bezodkladně realizovat zřízení ploch zeleně (veřejné, ochranné a izolační), vodních ploch a prvků navržených ÚSES (biocenter, biokoridorů).

Neoplocovat pevným a/nebo neprostupným oplocením plochy označené v ÚP jako veřejná zeleň.

Ve vhodných místech (podél komunikací, vodotečí, jako větrolamy) provést výsadby liniové zeleně autochtonních druhů dřevin. Vhodné je využití i ovocných druhů dřevin.

Zvyšovat ekologickou stabilitu území ve vhodných vybraných místech zatravňováním např. v údolnicích nebo v partiích, kde by mohlo docházet k erozi.

Respektovat veškeré regulativy (výškové proporce staveb, max. podíl zpevněných ploch z výměry stavebního pozemku aj.) rozvojových ploch.

Preferovat využívání nových rozvojových ploch, které budou navazovat na stávající zastavěné území obce, aby nebyly vytvářeny nové samoty bez návaznosti na jakékoliv stávající stavby či zastavěná území.

K využívání plochy uzemní rezervy – bydlení (R1) může dojít až po zaplnění veškerých ploch SV navržených ÚPD. Možné budoucí využití plochy R1 je podmíněno zpracováním regulačního plánu.

Pro kompenzaci vlivů spojených s produkcí odpadů

V budoucnu bude vhodné v obci vymezit i další plochy technické infrastruktury určené pro nakládání s odpady, a to v rámci nových rozvojových ploch. Tyto plochy budou sloužit pro odkládání separovaných složek komunálních odpadů, odpadů ze zahrad, objemných odpad a event. i nebezpečných odpadů, u kterého budou původci fyzické osoby.

Případná další opatření mohou být navržena v rámci projednávání záměrů resp. související projektové dokumentace a dokumentace hodnocení vlivů na životní prostředí. Předpokládá se dodržování všech zákonných předpisů na ochranu jednotlivých složek životního prostředí.

Ochrana veřejného zdraví

V plochách stávající obytné zástavby přilehlé k II/237 a v rozvojových plochách SV2-5 doporučujeme provést měření hluku a na základě skutečně zjištěných hodnot rozhodnout o využití dalších protihlukových opatření a umístění nových nejbližších chráněných venkovních prostor a chráněných venkovních prostor staveb. Možným řešením je i na základě zpracované akustické studie rozhodnout o využití vhodných protihlukových opatření a umístění nejbližších nových chráněných venkovních prostor a chráněných venkovních prostor staveb. V případě, že by byly nové chráněné prostory umístěny do míst s nadlimitním zatížením z hlediska hluku, neměly by být tyto objekty zkolaudovány k bydlení.

S ohledem na neznalost konkrétních druhů komerčních provozů nelze predikovat jejich budoucí hlukovou zátěž. To platí i pro záměry generovanou dopravu, kdy dnes nelze určit přesné intenzity budoucí dopravy z nových rozvojových ploch na navrhovaných místních komunikacích v obci, potažmo modelovat budoucí hlukovou zátěž. Posouzení akceptovatelnosti nových záměrů a nutnost splnění platných hygienických limitů musí být předmětem až posouzení konkrétního provozu a jím generované dopravy na projektové úrovni.

64


9.

ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ

S ohledem na invariantní řešení územního plánu nebylo možné cíle ochrany životního prostředí pro výběr variant použít. V návrhu změny zastavitelného území v jednotlivých funkcích, jsou v přijatelné míře zohledněny cíle ochrany životního prostředí na vnitrostátní úrovni (viz též kapitola 2).

10.

NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Pro posuzovanou koncepci není nutno stanovovat samostatný monitorovací program. Nejsou stanoveny ani cílené monitorovací ukazatele vlivu koncepce na životní prostředí, vyjma předrealizačního jednorázového monitoringu hluku. Konkrétně jde o měření hluku z komunikace II/237 ve stávajících i nově navrhovaných chráněných prostorech (z hlediska hluku). Doporučit lze i opakované měření hluku a potvrzení plnění hygienických limitů po realizaci protihlukových opatření. Zpracovatel vyhodnocení doporučuje využití ukazatele koeficientu ekologické stability (KES), do kterého se promítají pozitivní i negativní změny využití území a krajinná opatření.

11.

NÁVRH POŽADAVKŮ NA ROZHODOVÁNÍ VE VYMEZENÝCH PLOCHÁCH A KORIDORECH Z HLEDISKA MINIMALIZACE NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Návrh požadavků na rozhodování v jednotlivých plochách z hlediska minimalizace negativních vlivů na životní prostředí je uveden v kapitole 8. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí.

65


12.

NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ, ZÁVĚR

Návrhem územního plánu Lužné je předkládána dlouhodobá koncepce funkčního využití území vymezením zastavěného, zastavitelného a nezastavěného území. Územní plán zajišťuje územní ochranu ploch ve veřejném zájmu a specifikuje základní principy řešení systémů technické infrastruktury. V posouzení jsou vyhodnoceny jak jednotlivé požadavky na změnu zastavitelného území a další funkce v území, tak to, jakým způsobem mohou změny v území ovlivnit jednotlivé složky životního prostředí a zdraví obyvatel (např. zábor půdy, vlivy na obyvatelstvo aj.). Ochrana životního prostředí má z hlediska prevence k dispozici dva základní nástroje. Konkrétní záměry jsou na úrovni územního řízení posuzovány procesem EIA. Zjednodušeně řečeno jsou vyhodnocovány předpokládané parametry vlivu připravované investice na jednotlivé složky životního prostředí. Druhý nástroj představuje posuzování koncepcí z hlediska jejich vlivů na životní prostředí. Nový stavební zákon začlenil od 1.1.2007 posuzování vlivu koncepcí na ŽP jako součást Posouzení vlivu ÚPD na udržitelný rozvoj. Cílem posouzení je vyhodnotit vyváženost tří pilířů udržitelného rozvoje tj. pilíře životního prostředí, hospodářského a sociálního pilíře. Předložená zpráva se týká pilíře životního prostředí. Stavební zákon předepsal osnovu jeho posouzení, která je v předchozí části naplněna. Jednotlivé požadavky dle Zadání ÚP jsou přehledně vyhodnoceny, následuje souhrnné vyhodnocení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví. Lze konstatovat, že požadavky rozšíření zastavitelného území a další změny v území oproti současnému stavu, jsou s podmínkami realizovatelné. V kapitole 8 tohoto hodnocení jsou navržena doporučení a opatření, jež je třeba respektovat příp. je možné je promítnout do regulativů stanovených pro jednotlivé lokality, popř. funkce.

66


PODKLADY

Culek M. a kol., 1996: Biogeografické členění České republiky. Enigma Praha

Culek M. a kol. , 2003: Biogeografické členění ČR II. díl

Quit, E., 1973: Klimatické oblasti Československa. ČSAV Brno

Moravec, E. (2013): Koeficient ekologické stability Lužná. GET, s.r.o.

Topinka P., Vyhodnocení uplatněných požadavků, podnětů a připomínek k návrhu zadání územního plánu Lužná, leden 2012

Zeman S. a kol., Lužná ÚP návrh, AUA - AGROURBANISTICKÝ ATELIÉR PRAHA, březen 2013.

Zeman S. a kol., Lužná odůvodnění ÚP, AUA - AGROURBANISTICKÝ ATELIÉR PRAHA, březen 2013.

Zeman S. a kol, Mapová dokumentace k návrhu AGROURBANISTICKÝ ATELIÉR PRAHA, březen 2013.

Zeman S. a kol, Mapová dokumentace k odůvodnění AGROURBANISTICKÝ ATELIÉR PRAHA, březen 2013.

Využity byly koncepce uvedené v kapitole 1. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni

Webové odkazy:

ÚP ÚP

Lužná, Lužná,

AUA

-

AUA

-

www.chmu.cz www.csu.cz www.czso.cz www.geoportal.gov.cz www.geoportal.2.uhul.cz www.heis.vuv.cz www.irz.cz www.kr-stredocesky.cz www.luzna.cz www.map.env.cz www.mapmaker.geofond.cz www.mapy.cz www.mapy2.nature.cz www.mesta.obce.cz www.monumnet.npu.cz www.natura2000.cz www.nts2.cgu.cz www.voda.gov.cz www.vdb.czso.cz www.wmap.cz

67

VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Recommend Documents