Vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu Újezdu na životní prostředí

Vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu Újezdu na životní prostředí podle přílohy zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu

Část A vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území dle přílohy č. 5 vyhlášky č. 500/2006 Sb., v platném znění

leden 2015

Vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu Újezdu na životní prostředí

VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU ÚJEZDU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PODLE PŘÍLOHY ZÁKONA č. 183/2006 Sb., O ÚZEMNÍM PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍM ŘÁDU ČÁST A VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ DLE PŘÍLOHY Č. 5 VYHLÁŠKY Č. 500/2006 SB., V PLATNÉM ZNĚNÍ

Zpracovatel: MGR. ELIŠKA VÁCLAVÍKOVÁ autorizovaná osoba dle § 19 zák. č. 100/2001 Sb. (rozhodnutí MŽP č.j. 6784/1186/OIP/03 ze dne 7.3.2003, prodlouženo č.j. 75701/ENV/12 ze dne 3.10.2012 )

.................................................. MGR. ELIŠKA VÁCLAVÍKOVÁ

2


Obsah OBSAH ............................................................................................................................................................ 3 1.

STRUČNÉ SHRNUTÍ OBSAHU A HLAVNÍCH CÍLŮ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE, VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM ...................................................................... 4

2.

ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI ..................................... 5

3.

ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYLA UPLATNĚNA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE ................................................................................................................................ 11

4.

CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY ................................... 29

5.

SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI................ 29

6.

ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ NAVRHOVANÝCH VARIANT ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE ................................................................. 31

7.

POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ. SROZUMITELNÝ POPIS POUŽITÝCH METOD VYHODNOCENÍ VČETNĚ JEJICH OMEZENÍ ............................................................................................................................................. 37

8.

POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ........................................................................ 38

9.

ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ ......................................................................... 38

10. NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ................................................................................................................ 38 11. NÁVRH POŽADAVKŮ NA ROZHODOVÁNÍ VE VYMEZENÝCH PLOCHÁCH A KORIDORECH Z HLEDISKA MINIMALIZACE NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ......................................................................................................................................... 39 12. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ, ZÁVĚR ........................................... 39

3


1. STRUČNÉ SHRNUTÍ OBSAHU A HLAVNÍCH CÍLŮ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE, VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM Územní plán řeší celé území obce Újezd, které zahrnuje jedno katastrální území o výměře 932 ha. Území obce má velmi dobré dopravní napojení a v současné době slouží zejména pro bydlení. Územní plán se zaměřuje zejména na rozvoj smíšené obytné funkce. Koncepce rozvoje řešeného území je v návrhu územního plánu shrnuta do následujících bodů: (a) Výstavba rodinných domů v rozvojových plochách, z větší části převzatých z platného Územního plánu obce (ÚPO) Újezd (b) Dobudování místní infrastruktury (zejména obecní kanalizace); v rozvojových plochách pak jejich napojení na uliční síť a existující sítě technické infrastruktury (c) V největší rozvojové ploše je pro zajištění kvalitního urbanistického řešení požadováno vypracování regulačního plánu RP1 (d) Založení chybějících prvků územního systému ekologické stability (zejména část regionálního biokoridoru RK 1173), doprovázené rozvojem šetrné rekreace v krajině (cykloturistika, pěší a procházkové trasy, návaznost na okolní sídla) (e) Kultivace prostředí území obce (péče o veřejná prostranství), péče o obraz obce daný zejména středověkým založením, zasazením do krajiny a přívětivým obytným prostředím Návrh územního plánu vymezuje 1 plochu přestavby a 13 zastavitelných ploch o celkové rozloze 16,7 ha. Většina zastavitelných ploch je navrhována jako plocha smíšená obytná – venkovská. U největší zastavitelné plochy o rozloze 3,83 ha je využití podmíněno zpracováním regulačního plánu. Jen v jenom případě je vymezena zastavitelná plocha pro výrobu a skladování (0,99 ha) – Z2 a ve dvou případech je navrhována plocha technické infrastruktury (0,23 ha) – Z10a sběrný dvůr, Z10b – výstavba druhého vodojemu. Plochy Z1 – Z11 přímo navazající na zastavěné území obce Újezd, plochy Z12 a Z13 jsou vymezeny v lokalitě Bouchalka, která leží v SZ části území při silnici II/605. Návrh ÚP řeší také zásobování pitnou vodou. Navrhuje intenzifikaci úpravny pitné vody a vymezuje plochu pro druhý vodojem. Likvidace splaškových vod je plánována na nově navržené ČOV v Záluží, která by měla být společná pro obě obce. ÚP vymezuje trasu kanalizačního přivaděče k plánované ČOV Záluží. Lokalita Bouchalka má vlastní biologickou ČOV i vlastní zásobování pitnou vodou. Územní plán dále navrhuje 4 plochy změn v krajině o celkové výměře 12,0 ha a dvě změny v krajině liniového charakteru. Ve třech případech se jedná o založení regionálního biokoridoru, v jednom o rozšíření lokálního biokoridoru. Na dvou místech je navrhována výsadba stromů a keřů před protihlukové stěny.

4


Obrázek 1 Správní území obce Újezd v topografické mapě

2. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI Pro účely této kapitoly byly vybrány koncepce upravující cíle v oblasti ochrany životního prostředí a zdraví obyvatel na národní, regionální (krajské) a lokální úrovni. Národní úroveň Dopravní politika ČR pro období 2014 až 2020 s výhledem do roku 2050 (2013) Národní implementační plán Stockholmské úmluvy o perzistentních organickým polutantech (2005, aktualizace 2012-2017) Národní program čistší produkce (2000) Národní program snižování emisí České republiky (2007, doplněn 2014) Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy České republiky pro léta 2013 - 2020 Plán odpadového hospodářství České republiky 2015 - 2024 (2014) Politika ochrany klimatu 2009 - 2020 Politika územního rozvoje České republiky (2008) Program rozvoje venkova 2014 – 2020 (2014) Státní energetická koncepce České republiky (2004, aktualizace 2014) Státní politika životního prostředí ČR 2012 - 2020 (2013) Státní program ochrany přírody a krajiny České republiky (1998, aktualizace 2009) Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR 2005 – 2015 5


Strategie ochrany před povodněmi v České republice (2000) Strategie regionálního rozvoje ČR 2014 - 2020 Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky (2010) Surovinová politika České republiky (2012) Zásady urbánní politiky (2010) Zdraví pro všechny v 21. století (2002) Zásadním dokumentem na národní úrovni je Politika územního rozvoje ČR 2008 (schválena Vládou ČR usnesením č. 929 ze dne 20. 7. 2009) V současné době je zpracováván návrh Aktualizace č. 1 Politiky územního rozvoje České republiky, který by měl být na jaře 2015 předložen vládě. Politika územního rozvoje České republiky (PÚR ČR) představuje celostátní nástroj územního plánování. Určuje požadavky na konkretizaci úkolů územního plánování v republikových, mezinárodních, nadregionálních a přeshraničních souvislostech, určuje strategii a základní podmínky pro naplňování těchto úkolů a stanovuje republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území. Dle PÚR ČR je území obce Újezd součástí následujících ploch a koridorů: OS1 – Rozvojová osa Praha-Plzeň-hranice ČR/Německo (-Nürnberg) Vymezení: Obce mimo rozvojové oblasti s výraznou vazbou na významnou dopravní cestu, tj. dálnici D5 a železniční trať č. 170 v úseku Praha-Stříbro Důvody vymezení: Území ovlivněné dálnicí D5, železniční tratí č. 170 v úseku Praha-Stříbro (II. transzitní železniční koridor) a spolupůsobením center osídlení Hořovice, Rokycany, Stříbro a Tachov. Navazuje na rozvojovou osu v zahraničí. Železniční doprava VR – koridor vysokorychlostní dopravy Vymezení: (Dresden) hranice SRN/ČR-Praha (Nürnberg-) hranice SRN/ČR-Plzeň-Praha Praha-Brno-hranice ČR/Rakousko, resp. SR (-Wien, Bratislava) Brno-Ostrava-hranice ČR/Polsko (-Katowice) Důvody vymezení: Chránit na území ČR navržené koridory vysokorychlostní dopravy v návaznosti na obdobné koridory především v SRN a případně v Rakousku C-E40a - koridor konvenční železniční dopravy Vymezení: (Nürnberg-) hranice SRN/ČR-Cheb-Plzeň-raha (pokračování je současně součástí I. tranzitního železničního koridoru (TŽK). Jedná se o tratě č. 170 Cheb-Plzeň-Beroun a č. 171 Beroun-Praha. Koridor je součástí III. tranzitního železničního koridoru. Návrh Územního plánu obce Újezd je souladu se všemi požadavky PÚR ČR.

6


Národní koncepce jsou promítnuty v koncepcích na regionální úrovni, kde jsou podrobněji specifikovány cíle a opatření a mají konkrétnější vazbu k území. Z tohoto důvodu jsou dále komentovány a hodnoceny cíle na úrovni regionu Středočeského kraje. Uvedeny jsou pouze koncepce, které mohou mít výraznější vazby na proces územního plánování a na změny využití území. U těchto koncepcí je posouzena vazba na návrh změny územního plánu, tj. do jaké míry předkládané požadavky předkládané dokumentace mohou ovlivnit naplňování stanovených cílů. Regionální úroveň Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje 2014 – 2020 Vybrané cíle:

Zhodnocení vztahu:

B3 Podpora dostupnosti občanské vybavenosti v obcích. V souladu – územní plán se Vytváření podmínek pro stabilizaci a nárůst obyvatel. Péče zaměřuje na rozvoj obytné o památky a kulturní dědictví funkce. Vymezuje plochy B3.1 Podpora bydlení a budování občanské vybavenosti pro bydlení a občanskou vybavenost. v obcích B4 Zajištění rovnoměrného a udržitelného rozvoje Středočeského kraje B4.1 Využívání strategického a územního plánování pro trvalý a koordinovaný rozvoj Středočeského kraje

V souladu – územní plán respektuje ÚPD vyšších územních celků, vychází ze stávajícího ÚP obce Újezd, pro největší rozvojovou plochu ukládá pořízení regulačního plánu

E1 Péče a ochrana jednotlivých složek životního prostředí

V souladu – ÚP plán přímo nezasahuje do území E1.1 Ochrana významných a chráněných území, krajiny chráněných v rámci zvláštní a krajinných prvků, ochrana neživé přírody ani obecné ochrany přírody. Nově vymezuje plochy pro prvky ÚSES. V naturovém hodnocení byl vyloučen významný negativní vliv na EVL Stroupínský potok. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje do roku 2015 (2004) každoročně aktualizován, pro obec Újezd proběhla poslední aktualizace v roce 2009 Vybrané cíle: Zásobování pitnou vodou V obci je vybudován vodovod pro veřejnou potřebu se dvěma vodními zdroji, úpravnou vody a vodojemem. Majitelem i provozovatelem vodovodu je obec.

Zhodnocení vztahu: V souladu – územní plán navrhuje jímání vody ze Stroupínského potoka: asanaci celého povodí pramenné části potoka nad jímacím objektem včetně revitalizace toku (ve vymezeném PHO).

Zdrojem vody pro obec Újezd je Stroupinský potok, na kterém je vybudován jímací objekt. Kapacita ČS je 2l/s. Dalším zdrojem je vrtaná studna HV-1 situovaná cca 200 m od jímacího objektu. Využitelná vydatnost Qv =1,2 l/s značně poklesla. Kvalita vody neodpovídá normě pro pitnou ÚP dále navrhuje intenzifikovat úpravnu vody 7


vodu zvýšeným množstvím manganu (0,25 mg/l) a železa na výkon Qd=173 m3/den, (3,5 mg/l). V současné době není vrt provozován. 2,0 l/s, Qr=63 145 m3/rok. Z čerpací stanice je vedeno výtlačné porubí do úpravny vody (změna technologie úpravny vody – na úpravu povrchové vody ). Výkon úpravny vody Qd = 129,6 m3/den, 1,5 l/s, Qr = 47 300 m3. Z úpravny vody je upravená voda čerpána do vodojemu 1 x 100 m3 ( 480,00/477,0 m.n.m.). Vodojem na kótě 480 m n.m. gravitačně ovládá vodovodní rozvody v obci. Kvalita upravené vody odpovídá vyhl.376/2000 Sb. V obci je celkem 7 obecních studní hloubky 5-8 m. Kvalita vody se nesleduje.

Je též navržena výstavba druhého vodojemu o obsahu 100 m3 v ploše Z10b. Na obecní vodovod budou napojeny rozvojové plochy Z1 až Z11. Uspořádání těchto ploch bude řešeno s ohledem na zajištění potřeby požární vody obecním vodovodem s požadovanými parametry. U výstavby na kótě nižší než 420 m n.m. je navržena redukce tlaku vody na tlak max. 60 m vodního sloupce.

Obec má zpracovaný územní plán s návrhem asanace celého povodí pramenní části Stroupinského potoka nad jímacím objektem včetně revitalizace toku. Všechny navrhované plochy k zástavbě budou napojeny na rozvod pitné vody. Zásobování Bouchalky: Systém zásobování pitnou vodou se nebude měnit ani vlastní studna a rozvod pitné v budoucnosti. V souladu s územním plánem navrhujeme vody. rozšíření vodovodní sítě pro plánovanou zástavbu. Stávající vodojem doporučujeme zvětšit o jednu komoru 1 x 100 m3 ( 480,00/477,0 m.n.m.). Odvedení a čištění odpadních vod Změnou z roku 2009 je navržena oddílná splašková kanalizace a společné ČOV (1500 EO) pro obce Záluží a Újezd, umístěné do prostoru pod obcí Záluží směrem k dálnici D5. V obci Záluží bude realizována kompletní nová síť oddílné splaškové kanalizace, stávající stoky dešťové kanalizace budou ponechány jako systém dešťové kanalizace. V obci je uvažováno s výstavbou nové Oddílná kanalizace v celkové délce vybudována z plastových kanalizačních 250 a DN 300. Kanalizace je zaústěná systému obce Záluží.

kanalizační sítě. 6,0 km bude trub profilu DN do kanalizačního

Součástí kanalizační sítě jsou i dvě čerpací stanice a výtlačné řady DN 100 v celkové délce 0,4 km.

V souladu - Újezd plánuje vybudování splaškové kanalizace, jejímž prostřednictvím budou odpadní vody dovedeny na nově navrženou ČOV Záluží (řešeno v rámci společného projektu Kanalizace a ČOV – Záluží a Újezd z roku 2011, projektant. Ing. Jiří Jodl), ze které bude přečištěná voda zaústěna do stávající vodoteče – Stroupínského potoka. ÚP předpokládá likvidaci odpadních vod z celého obytného území Újezdu na tuto ČOV.

8


Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje v letech 2006 – 2016 (2006) Vybrané cíle: HLAVNÍ CÍL 2.4.2. Šetrné využívání zemědělského půdního fondu s ohledem na ochranu půdy, kvalitu vody, retenční schopnost a biologickou rozmanitost. DÍLČÍ CÍL 2.4.2.1. Zpomalení nárůstu záborů ZPF. HLAVNÍ CÍL 2.4.5. Funkční ÚSES jako základ ekologické stability krajiny. DÍLČÍ CÍL 2.4.5.1. Zvýšení ekologické stability krajiny podporou funkčnosti ÚSES.

Zhodnocení vztahu: částečně v rozporu – územní plán vymezuje zastavitelné plochy na 16,7 ha ZPF. Většina rozvojových ploch je převzata z platného ÚPO Újezd. Nově je vymezeno 6,27 ha, z toho 2,78 ha tvoří plochy ve II. třídě ochrany. V souladu – územní plán vymezuje plochy pro prvky územního systému ekologické stability o celkové rozloze 12 ha.

DÍLČÍ CÍL 2.4.5.2. Respektování ÚSES v územně plánovacích dokumentacích HLAVNÍ CÍL 2.6.2. Zlepšení stavu krajiny ve vhodných územích. DÍLČÍ CÍL 2.6.2.2. Realizace zlepšujících krajinotvorných opatření a tlumení vlivu rušivých staveb na krajinný ráz. HLAVNÍ CÍL 2.6.3. Prostupná krajina pro biotu a člověka. DÍLČÍ CÍL 2.6.3.1. Uplatňování prostupnosti krajiny jako podmínky při územním plánování a umisťování a rekonstrukci staveb (především liniových).

V souladu – v rámci změn v krajině je navrhována výsadba stromů a keřů před protihlukové stěny pro zmírnění jejich negativního vlivu na krajinný ráz.

V souladu – územní plán vymezuje plochy pro lokální a regionální biokoridory. Řeší návaznost regionálních prvků ÚSES na území Plzeňského kraje.

Návrh ÚP obce Újezd není v rozporu ani s ostatními koncepčními dokumenty na regionální rovni. Nenavrhuje však opatření, která by s obsahem koncepcí přímo souvisela. Jedná se o následující dokumenty: Územní energetická koncepce Středočeského kraje (2005) Generel cyklistických tras a cyklostezek na území Středočeského kraje - aktualizace 2012 (2012, nyní v procesu SEA) Povodňový plán Středočeského kraje (2004, pravidelně aktualizován) Plán oblasti povodí Dolní Vltavy (konečný návrh 2009, Zastupitelstvo Středočeského kraje jej schválilo dne 30. 11. 2009 usnesením č. 30-8/2009/ZK) Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje (2004, aktualizace 2008) Program snižování emisí Středočeského kraje a Integrovaný program zlepšování kvality ovzduší Středočeského kraje (2004, změny 2007, 2008 a 2012) Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatel Středočeského kraje – „ZDRAVÍ 21“

9


Územně plánovací dokumentace kraje Zásady územního rozvoje Středočeského (ZÚR SČK) byly vydány dne 7. února 2012 podle § 41 stavebního zákona na základě usnesení Zastupitelstva Středočeského kraje č. 420/2011/ZK ze dne 19. prosince 2011 a účinnosti nabyla dne 22. února 2012. Pro území obce Újezd ze ZÚR SČK vyplývají následující požadavky, jejichž řešení bylo zpřesněno (vymezeno) územním plánem: •

Územní rezerva koridoru vysokorychlostní železniční tratě Praha – Plzeň – státní hranice SRN - vzhledem ke stávající i navržené zástavbě lokality Bouchalka, a trasování silnice II/605 byl tento koridor, oproti ZÚR SČK, mírně zúžen, což je ostatně v souladu s tím, že na navazujícím území Plzeňského kraje je tento koridor vymezen výrazně užší než na území kraje Středočeského.

•

Koridor železniční tratě č. 170: optimalizace úseku Zdice – Zbiroh, směrové úpravy železniční tratě (VPS: D203) - optimalizace a směrové úpravy železniční trati již byly realizovány a v ÚP jsou zakresleny jako stav – a to včetně provedených protihlukových stěn.

•

Územní systémy ekologické stability

– regionální biocentrum RC 1943 (Bouchalka) – regionální biokoridor RK 1172 (Bouchalka – Kařezské rybníky) – regionální biokoridor RK 1173 (Bouchalka – Štilec) – regionální biokoridor RK 6003 Územní systém ekologické stability krajiny byl vymezen na podkladu ZÚR Středočeského kraje, ZÚR Plzeňského kraje a generelu místního ÚSES, který byl zjevně podkladem pro vymezení ÚSES v ÚPO Újezd. Problémem je odlišné a vzájemně na sebe nenavazující vymezení regionálního ÚSES na území Středočeského a Plzeňského kraje. Zvolené řešení plně respektuje vymezení ÚSES v ZÚR SČK. Jako lokální prvky jsou však navíc nově vymezeny ty části regionálního ÚSES, které předpokládá ZÚR Plzeňského kraje (LBK 7, LBK 8, LBK 9, LBK 10). ÚP Újezdu tak v maximální míře respektuje obě dokumentace, ačkoli za vhodnější řešení považuje to, které by vycházelo ze ZÚR Plzeňského kraje. Toto řešení totiž umožňuje zrušit RK 6003, který je stejně k založení na orné půdě (na rozdíl od funkčního úseku RK 1172 na území Plzeňského kraje) a navíc by představoval dvojí paralelní křížení regionálního biokoridoru s územní rezervou pro vysokorychlostní trať. Úsek RK 1172 na území Stč. Kraje by pak bylo vhodnější přetrasovat zhruba do vymezeného LBK 7 a LBK 8. Změnou oproti ÚPO Újezd, který pravděpodobně vycházel ještě z ÚP VÚC Rakovnicka, je trasování RK 1173, který byl v ÚPO veden severněji, katastrem Cerhovic, leč v souladu se ZÚR SČK je veden podél severní hranice území Újezdu a odtud územím Záluží k místu, kde dálnice D5 přemosťuje Stroupínský potok. Prakticky celý tento úsek je navržen k založení na orné půdě a sleduje místní, melioračními úpravami zcela napřímenou vodoteč, na níž je též vhodně umístěný nový propustek pod optimalizovanou železniční tratí. Součástí tohoto regionálního biokoridoru jsou 3 vložená biocentra, jejichž části jsou navrženy k vymezení též na území Cerhovic (LBC 2) a Záluží (LBC 3). Návrh územního plánu obce Újezd není v zásadním rozporu koncepcemi upravujícími cíle v oblasti ochrany životního prostředí a zdraví obyvatel na národní, regionální (krajské) a lokální úrovni. 10


3. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYLA UPLATNĚNA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE Širší vztahy území Správní území obce Újezd se nachází v okrese Beroun ve Středočeském kraji, asi 5 km západně od města Hořovice. Území je tvořeno jediným katastrálním územím Újezd u Hořovic o rozloze 1 042 ha. K 1. 1. 2014 měla obec Újezd 630 obyvatel. Ovzduší a klima Území náleží do mírně teplé klimatické oblasti (členění dle Quitta). Severní a jižní část spadá do mírně teplé oblasti MT 11, vyšší jihozápadní část tvořená zalesněnými vršky do mírně teplé oblasti MT 7. Pro oblast MT 11 je charakteristické dlouhé teplé a suché léto, přechodné období krátké s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, zima je krátká, mírně teplá a velmi suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. Oblast MT 7 se vyznačuje normálně dlouhým, mírným, mírně suchým létem, přechodným obdobím krátkým s mírným jarem a mírným teplým podzimem. Zima normálně dlouhá, mírně teplá, suchá až mírně suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. Podrobnější charakteristiky těchto oblastí uvádí následující tabulka. Tabulka 1 Klimatické charakteristiky oblastí (zdroj: Atlas podnebí Česka, 2007) Klimatické charakteristiky Počet letních dní Počet dní s teplotou alespoň 10 °C Počet mrazových dní Počet ledových dní Průměrná teplota v lednu (°C) Průměrná teplota v dubnu (°C) Průměrná teplota v červenci (°C) Průměrná teplota v říjnu (°C) Počet dnů se srážkami alespoň 1 mm Srážkový úhrn ve vegetačním období (mm) Srážkový úhrn v zimním období (mm) Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dní jasných Počet dní zatažených

mírně teplá mírně teplá MT7 MT11 30-40 40-50 140-160 140-160 110-130 110-130 40-50 30-40 -2 - -3 -2 - -3 6-7 7-8 16-17 17-18 7-8 7-8 100-120 90-100 400-450 350-400 250-300 200-250 60-80 50-60 120-150 120-150 40-50 40-50

Kvalita ovzduší na území obce Újezd ani v jeho blízkém okolí není sledována. Nejbližší imisní měřící stanice, které byly registrované v databázi ISKO v roce 2012, jsou vzdálené asi 20 km – Beroun (21,3 km), Kamenný újezd (20 km), Příbram (20,4 km). V roce 2013 nedošlo v zájmovém území k překročení žádného z imisních limitů. Vyplývá to z map oblastí s překročeným imisním limitem, které jsou konstruovány v síti 1x1 km a zveřejňovány ČHMÚ na internetových stránkách (www.chmi.cz).

11


Dle zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší se pro hodnocení stávající úrovně znečištění v předmětné lokalitě vychází z průměru hodnot koncentrací pro čtverec území o velikosti 1x1 km vždy za předchozích 5 kalendářních let. Data pro jednotlivé znečišťující látky zveřejňuje na svých internetových stránkách ČHMÚ. Do zájmového území zasahuje 21 mapovacích čtverců. V následující tabulce je uveden rozptyl hodnot v těchto čtvercích za období 2009 – 2013. Tabulka 2 Stávající úroveň znečištění v zájmovém území – pětileté průměry za období 2009 – 2013 (dle www.chmi.cz)

NO2 PM10

oxid dusičitý, roční průměr (µg.m-3) -3

částice PM10, roční průměr (µg.m )

PM10m36 Částice PM10, 36. max. 24hod průměr (µg.m-3) PM2,5

Jemné částice PM2,5, roční průměr (µg.m-3)

BZN

Benzen, roční průměr (µg.m-3) -3

Hodnota klouzavého průměru

Imisní limit dle zákona č. 201/2012 Sb.

11,9 – 23,4

40

19,5 – 22

40

37 – 41,6

50

14,6 – 15,9

25

0,9 – 1,1

5

BaP

Benzo(a)pyren, roční průměr (ng. .m )

0,59 – 0,77

1

SO2m4

Oxid siřičitý, 4. max. 24hod průměr (µg.m-3)

17,5 – 18,4

125

As

arsen, roční průměr (ng. .m-3)

1,73 – 2,01

6

Pb

olovo, roční průměr (ng. .m-3)

6,6 – 8,3

500

1,5 – 1,7

20

0,4 – 0,43

5

-3

Ni

nikl, roční průměr (ng. .m ) -3

Cd

kadminum, roční průměr (ng. .m )

Z uvedeného vyplývá, že kvalita ovzduší v zájmovém území je na velmi dobré úrovni. Vyšší koncentrace oxidu dusičitého na severním okraji území souvisí s blízkostí dálnice D5, která prochází mimo vlastní zájmové území. I zde je roční průměrná koncentrace nižší než 26 µg.m-3, tj. hodnota dolní meze pro posuzování. Zdroje znečišťování ovzduší Podle informací o emisích ze zdrojů v České republice (http://portal.chmi.cz) se v roce 2012 na území obce Újezd nenacházel žádný velký zdroj znečišťování. Hluk Jako hlavní zdroj hluku na území obce Újezd lze označit silniční a železniční dopravu. Severně od zájmového území (200 od hranice katastru, 1300 m od centra obce) vede dálnice D5. Severozápadním okrajem obce přes rekreační oblast Bouchalka prochází silnice druhé třídy II/605. Vlastní obce Újezd je na silniční síť napojena komunikacemi třetí třídy III/11713 a III/11711. Silnice III/1712 mezi Osekem a Kařízkem protíná zalesněné území v jižní části katastru. V rámci celostátního sčítání dopravy, které každých 5 let organizuje Ředitelství silnic a dálnic, byla zjišťována intenzita dopravy na dálnici D5, silnici II/605 a silnici 12


III/11713 v úseku Újezd – Cerhovice. Následující tabulka uvádí roční průměr denních intenzit dopravy (RPDI) pro jednotlivé úseky ve vozidlech za 24 h. Tabulka 3 Sčítání dopravy 2010 - hodnoty RPDI (voz/24h) (zdroj: http://scitani2010.rsd.cz) Komunikace číslo

D5

605

11713

Sčítací úsek číslo

3-8180

1-8170

1-0306

1-5150

TV (těžká motorová vozidla celkem)

7 456

7 905

740

149

O (osobní a dodávková vozidla)

20 936

21 617

2 187

754

M (jednostopá motorová vozidla)

80

78

32

7

28 472

29 600

2 959

910

SV (součet všech vozidel)

Pro dálnici D5, kde dopravní intenzita v úsecích v blízkosti zájmového území, dosahuje téměř 30 000 vozidel za hodinu, byla zhotovena strategická hluková mapa dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES. Na následujících obrázcích jsou výřezy z hlukové mapy zpracované dle vyhlášky č. 523/2006 Sb., o hlukovém mapování. První obrázek zobrazuje průběh izofon pro ukazatel Ldvn. Ukazatel Ldvn je hlukový ukazatel pro celodenní obtěžování hlukem, mezní hodnota pro tento ukazatel je stanovena na 70 dB pro silniční a železniční dopravu, 60 dB pro letiště a 50 dB pro stacionární provozy (tzv. integrovaná zařízení). Druhý obrázek zobrazuje průběh izofon pro ukazatel Ln. Ukazatel Ln je hlukovým ukazatelem pro rušení spánku, jeho mezní hodnota je stanovena na 60 dB pro silniční dopravu, 65 dB pro železniční dopravu, 50 dB pro letiště a 40 dB pro integrovaná zařízení. Mezní hodnoty hlukových ukazatelů stanovuje vyhláška č. 523/2006 Sb. Obrázek 2 Průběh izofon pro ukazatel Ldvn (zdroj: Strategické hlukové mapy ČR)

13


Obrázek 3 Průběh izofon pro ukazatel Ln (zdroj: Strategické hlukové mapy ČR)

Součástí strategického hlukového mapování je i odhad celkového počtu osob žijících ve stavbách pro bydlení v jednotlivých katastrálních územích. Odhad je vypracován pro výšku 4 m nad zemí a pro nejvíce vystavené části obvodového pláště, a to pro rozsah hodnot hlukového ukazatele pro den-večer-noc (Ldvn) (dB): 55-59, 60-64, 65-69, 70-74, >75 a hlukového ukazatele pro noc (Ln) (dB): 45- 49, 50-54, 55-59, 60-64, 65-69, >70. Výsledky pro katastrální území obce Újezd uvádá následující tabulka. Tabulka 4 Odhad počtu osob žijících v jednotlivých hlukových pásmech (zdroj: Strategické hlukové mapy ČR) Hlukový ukazatel den – večer – noc (Ldvn) Ldvn [dB]

55-59

60-64

65-69

70-74

>75

odhad počtu osob

4

0

0

0

0

hlukový ukazatel noc (Ln) Ln [dB]

45 -50

50-54

55-59

60-64

65-69

>70

odhad počtu osob

39

4

0

0

0

0

Ze strategické hlukové mapy i uvedené tabulky vyplývá, že na území obce Újezd nejsou překročeny mezní hodnoty hlukových ukazatelů pro silniční dopravu. Hlukem z dálnice D5 je nejvíce dotčen a rekreační oblast Bouchalka v SZ části katastru. Dalším zdrojem hluku je železniční trať č. 170, která prochází zájmovým územím přímo přes zastavěné území obce. Tato trať je součástí III. tranzitního železničního koridoru. V roce 2012 byl dokončen projekt „Optimalizace trati Beroun – Zbiroh“ financovaný z Operačního programu doprava. Součástí stavby byla i výstavba protihlukových stěn v celkové délce 14


6,5 km, v souladu s požadavky hygienických norem a předpisů (www.szdc.cz). Protihlukové stěny byly instalovány i v obci Újezd a měli by zde zaručit dodržování platných hygienických limitů, které jsou dané v nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, jež nabylo účinnosti 1. listopadu 2011 a zrušilo tak nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Voda a hydrogeologie, vodní hospodářství Zájmové území je odvodňováno Stroupínským (ČHP 1-11-04-033) a Cerhovickým potokem (ČHP 1-11-04-034). Cerhovický potok se za obcí Záluží vlévá do Stroupínského potoka. Recipientem Stroupínského potoka je Červený potok, do kterého se vlévá před Zdicemi. Dále pak Litavka a Berounka. Povrchové stojaté vody jsou zastoupeny jen drobnými nádržemi. Nedaleko SZ okraje obce se nachází rybník, který je součástí lokálního biocentra. V centru obce je vybudována požární nádrž. Několik drobných nádrží najdeme na Bouchalce a jednu v lese jižně od Bouchalky. Celé území spadá do hydrogeologického rajonu Krystalinikum, proterozoikum a paleozoikum v povodí Berounky (ID rajonu: 6230). Dle hydrogeologické mapy v měřítku 1:50 000 zde najdeme následujícími typy hydrogeologických kolektorů. Východní a severozápadní část území tvoří ukloněný a zvrásněný regionální hydrogeologický izolátor, v němž jako kolektor funguje jen přípovrchová zóna: břidlice, prachovce, silicity a některé pískovce ordoviku. V západní části převažují ukloněné a zvrásněné ryze puklinové kolektory: křemenné pískovce a křemence ordoviku. Kvalita podzemní vody z hlediska využitelnosti pro zásobování pitnou vodou je na východním okraji katastru hodnocena II. kategorií jako vody vyžadující složitější úpravu. Na severozápadním okraji katastru v okolí Bouchalky se vyskytují vody II. kategorie se zvýšenou mineralizací (www.geology.cz). V zájmovém území se nevyskytuje žádný objekt z pozorovací sítě povrchových či podzemních vod. V rámci posuzování stavu útvarů povrchových vod státními podniky Povodí je ekologický stav toků v zájmovém území hodnocen jako poškozený Podle hodnocení che mického stavu zde není dosaženo dobrého stavu (www.heis.vuv.cz). Podle nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu náleží katastrální území Újezd mezi vymezené zranitelné oblasti. Ve zranitelných oblastech z NV č. 262/2012 Sb. vyplývají podmínky pro hospodaření na zemědělských pozemcích (zejm. hnojení, skladování hnojiv, protierozní opatření atp.) vztahující se na fyzické nebo právnické osoby, které provozují zemědělskou výrobu. Zájmové území není součástí chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Hranice CHOPAV Brdy je vzdálená 1 – 1,5 km od jihovýchodní od hranice k. ú. Újezd. Nenachází se zde území chráněné pro akumulaci povrchových vod a není zde vymezeno záplavové území (www.heis.vuv.cz). Celé území je součástí ochranného pásma vodních zdrojů - PHO II b. V blízkosti vodárny, která leží 1,3 km JJZ od centra obce je vymezeno ochranné pásmo I. a II. stupně – PHO II a. Nedaleko vodárny se nachází místo odběru povrchové vody Obec Újezd u Berouna na Stroupínském potoce (20,1 ř. km). K užívání zde bylo v roce 2013 odebráno 22,069 tis.m3 vody – z toho 20,069 tis.m3 pro vodovody a kanalizaci (pro veřejnou spotřebu) a 2 tis.m3 pro ostatní užívání (www.heis.vuv.cz). V obci je vybudován obecní vodovod a dešťová kanalizace. Obec Újezd počítá s výstavbou splaškové kanalizace tak, aby bylo postupně odkanalizováno celé obytné území obce (kromě části Bouchalka), s odvodem splaškových vod na ČOV v obci Záluží.

15


Příroda Územní systém ekologické stability krajiny Územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES) je definován v § 3, odst. 1), písm. a) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. V něm je územní systém ekologické stability krajiny definován jako: „…vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu.“ Systém tvoří skladebné prvky: biocentra, biokoridory ve třech hierarchických úrovních – nadregionální, regionální, lokální úroveň. Jednotlivé skladebné prvky ÚSES definuje Maděra (2005): Biocentrum (BC) je biotop nebo soubor biotopů, který svým stavem a velikostí umožňuje trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému. Biokoridor (BK) je významný segment krajiny, který propojuje biocentra a umožňuje migraci, šíření a vzájemné kontakty organismů. Biokoridory nemusí umožňovat trvalou existenci všech druhů zastoupených společenstev. Nadregionální ÚSES Nadregionální územní systém ekologické stability se dle ZÚR Středočeského kraje v zájmovém území nevyskytuje. Regionální ÚSES Dle ZÚR Středočeského kraje se v zájmovém území vyskytují následující prvky regionálního ÚSES: RC 1943 Bouchalka (29,64 ha, funkční) – regionální biocentrum je vymezeno mezi hájovnou Doubravka a rekreačním areálem Bouchalka. Kromě lesního porostu je v severní části tvořeno i přírodě blízkým lučním porostem, který přímo sousedí s rekreačním areálem. RK 1172 (funkční, ale problematická návaznost v Plzeňském kraji) - regionální biokoridor vede lesním porostem z RC Bouchalka jihozápadním směrem k RC 1427 Kařezské rybníky na území Plzeňského kraje RK 1173 (funkční pouze v západní části, úsek cca 2 km navržen k založení na orné půdě, 3 vložená lokalní biocentra) – regionální biokoridor spojující RC Bouchalka a RC Štílec v k. ú. Tlustice. RK 6003 (nefunkční, bez návaznosti v Plzeňském kraji) - regionální biokoridor vede z RC Bouchalka severozápadním směrem. Lokální ÚSES V rámci lokálního ÚSES jsou na území obce Újezd vymezeny následující skladebné prvky: LBC1 (3 ha, funkční) – v trase RK 1172, v severní části řešeného území, součástí je menší rybník a trvalé travní porosty LBC2 ((1,97 ha na území Újezdu + 1,10 ha doporučeno k rozšíření na území Cerhovic; částečně funkční – navrženo rozšíření) - v trase RK 1172, v severní části řešeného území LBC3 – (2,34 ha navrženo na území Újezdu + 0,87 ha navrženo na území Záluží; nefunkční – k založení na orné půdě) v trase RK 1172, na severovýchodním okraji území, přesahuje do k:ú. Záluží u Hořovic 16


LBC 8 V Točně (6,35 ha; částečně funkční) – vymezeno v lesních porostech na hranici s k. ú. Kařízek, řeší návaznost na ÚSES v Plzeňském kraji LBC19 U krytu (9,3 ha, funkční) – vymezeno v lesních porostech v západní části území LBK 1, 2, 4, 6, 7, 8 a 9 (funkční) – jsou vymezeny v lesní západní části území, propojují lokální biocentra LBC 8 a 19, regionální biocentrum Bouchalka a prvky ÚSES v sousedním katastru Kařízek LBK 3 – vede zčásti podél toku Stroupínského potoka a spojuje prvky ÚSES v lesní západní část s LBC 20 LBC 20 K rybníčkům (4,17 ha; funkční) - je vymezeno na okraji lesního celku při Stroupínském potoce. Zahrnuje přírodě blízké lesní a luční porosty LBK 5 (částečně funkční, 200 m navržen k rozšíření na 20 m) – propojuje LBC 20 a 23 LKB 23 Horní Draštice (5,42 ha; funkční) – přírodě blízké luční porosty podél Stroupínského potoka na východní okraji katastru IP 9 strž pod Újezdem: strž při vodoteči pod Újezdem, bohatě zarostlá dřevinami Významné krajinné prvky Významný krajinný prvek (VKP) je v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (§ 3, odst. 1, písm. b) definován jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou všechny lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 zákona orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek. Registrovaným VKP se mohou stát zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. Zvláště chráněná část přírody je z této definice vyňata. V zájmovém území jsou VKP rozsáhlé lesní porosty v okolí Dubového vršku, které tvoří více než 60% plochy katastru. Dále sem dle BPEJ nivní půdy patří údolní nivy Stroupínského potoka a jeho přítoků a v severní části niva Cerhovického potoka. Registrované VKP zde nejsou. Památné stromy V katastru obce se nenacházejí žádné památné stromy. Přírodní parky Přírodní parky (PPa) jsou území navržená ve smyslu § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Přírodní park zřizuje orgán ochrany přírody k ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami. Pro přírodní parky jsou stanoveny omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu území. Zájmové území není součástí přírodního parku. Zvláště chráněné území Zvláště chráněná území jsou území vymezená ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o území přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná. Kategorie ZCHÚ jsou: národní park, chráněná 17


krajinná oblast, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památka, přírodní památka. V katastru obce není vyhlášeno žádné zvláště chráněné území. Nejblížším chráněným územím je přírodní památka Studánky u Cerhovic (9,5 ha), které se nachází 750 m severně od hranice katastru. 1,5 km západně od hranice katastru leží přírodní památka Kařezské rybníky (66,6 ha). Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko je vzdálená 3 km severně od zájmového území. Natura 2000 Natura 2000 je celistvá evropská soustava chráněných území se stanoveným stupněm ochrany. Cílem soustavy je zabezpečit ochranu těch druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné či omezené svým výskytem jen na určitou oblast. V české legislativě je soustava Natura 2000 zakotvena v § 45h zákona č. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů. V rámci soustavy Natura 2000 rozlišujeme Evropsky významné lokality (EVL) a Ptačí oblasti (PO). Přímo v zájmové území se nevyskytuje žádná EVL ani PO. V širším okolí najdeme tyto EVL a PO. PO Křivoklátsko – 6 km severně EVL Kohoutov – 9 km severně EVL Hrachoviště – 4,5 km jihovýchodně EVL Felbabka – 6 km jihovýchodně EVL Na horách u Křešína – 8 km jihovýchodně EVL Stroupínský potok – 6,5 km severovýchodně Migrační koridory V rámci projektu VaV SP/2d4/36/08 8 „Vyhodnocení migrační propustnosti krajiny pro velké savce a návrh ochranných a optimalizačních opatření“ (řešitelé AOPK ČR, EVERNIA s.r.o. a Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i.) byla navržena síť migračních koridorů pro velké savce na území ČR, která současně navazuje na obdobné sítě v sousedních státech. Hlavními výstupy jsou vrstvy migračně významných území, dálkových migračních koridorů a bariérových míst migračních koridorů. Migračně významná území jsou jedním z údajů o území zpracovaných a poskytovaných AOPK ČR pro zpracování územně analytických podkladů obcí s rozšířenou působností a tvoří podkladový materiál pro ochranu průchodnosti krajiny pro volně žijící živočichy, především velké savce. Migračně významná území (MVÚ) - jedná se o široká území, která zahrnují oblasti jak pro trvalý výskyt zájmových druhů, tak pro zajištění migrační propustnosti. V rámci MVÚ je třeba zajistit ochranu migrační propustnosti krajiny jako celku tak, aby byla vždy zajištěna dostatečná kvalita lesních biotopů a variabilita jejich propojení širšího celkového kontextu krajiny. V těchto územích by měla být problematika fragmentace krajiny zařazována jako jedno z povinných rozhodovacích hledisek v rámci územního plánování a investiční přípravy. Základní pracovní měřítko vrstvy MVÚ je 1:500 000. Dálkové migrační koridory (DMK) - jsou základní jednotkou pro zachování dlouhodobě udržitelné průchodnosti krajiny pro velké savce. Jsou to liniové krajinné struktury délky desítek kilometrů a šířky v průměru 500 m, které propojují oblasti významné pro trvalý a přechodný výskyt velkých savců. Jejich základním cílem je zajištění alespoň minimální, ale

18


dlouhodobě udržitelné konektivity krajiny i pro ostatní druhy, které jsou vázány na lesní prostředí. Základní pracovní mapové měřítko je 1:50 000. Bariérová místa migračních koridorů (DMK_BM) - identifikovaná místa migračních koridorů, kde je migraci velmi významně nebo zcela zabráněno. Na území celé ČR bylo v rámci migračních koridorů vyznačeno 29 kritických míst (K1), která jsou v současné době neprůchodná nebo jen s velkými problémy. Většinou se jedná o křížení koridorů s dálnicemi, v ostatních případech je koridor veden dlouhým úsekem bezlesí či silně zastavěným územím. Na koridorech bylo dále v terénu vymapováno 178 problémových úseků (K2), kde je migrace v současnosti možná, avšak je ztížena vlivem přítomnosti jedné nebo více bariér. V místech výskytu a migrace uvedených zvláště chráněných živočichů je omezení migrační prostupnosti území škodlivým zásahem do jejich přirozeného vývoje ve smyslu § 50 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb. Západní zalesněná část zájmového území je vymezena jako migračně významné území. Nejbližší migrační dálkový koridor prochází několik kilometrů na západ od obce Újezd a spojuje Brdy s Křivoklátskou vrchovinou. Dálnice D5 u Holoubkova je na něm vyznačena jako problémový úsek (K2). Krajina Geomorfologické členění Podle geomorfologického členění České republiky (Culek, 2003) leží zájmové území na rozhraní dvou geomorfologických celků. Většina území vyznačující se vyšší nadmořskou výškou náleží do Brdské vrchoviny. Menší část náleží ke dvěma okrskům Hořovické pahorkatiny. Systém:

Hercynský

Provincie:

Česká vysočina

Subprovincie: Poberounská soustava Oblast:

Brdská oblast

Celek:

Brdská vrchovina

Podcelek:

Brdy

Okrsek:

Strašická vrchovina (většina území)

Celek:

Hořovická pahorkatina

Podcelek:

Hořovická brázda

Okrsek:

Komárovská brázda (severovýchodní část území)

Okrsek:

Holoubkovská kotlina (SZ výběžek – rekreační oblast Bouchalka)

Typologie krajiny Rozdělení republiky na typy krajiny vychází z práce Typologie české krajiny (Löw a spol.) zpracované jako úkol pro MŽP – VaV 640/01/03 z listopadu 2005. Celkový typ krajiny označený kódem byl autory studie vyhodnocen na základě třech základních vlastností území: vývoje krajiny (stáří osídlení – historické souvislosti), využití území (kulturní znak) a utváření reliéfu (geomorfologický znak).

19


Krajina v okolí obce Újezd je osídlena od vrcholného středověku. Podle reliéfu náleží k vrchovinám Hercynika. Podle typu využití je většina území charakterizována jako lesní krajina, menší SV část a SZ výběžek v oblasti Bouchalka jako zemědělská krajina. Tabulka 5 Krajinné typy na území obce Újezd (Národní geoportál INSPIRE; Löw, 2008) Krajinný typ kód

Typy krajin podle osídlení

Typy podle využití území

Typy krajin podle reliéfu

3L2

Krajina vrcholně středověké kolonizace Hercynika

Lesní krajina

Krajina vrchovin Hercynika

3Z2

Krajina vrcholně středověké kolonizace Hercynika

Zemědělská krajina

Krajina vrchovin Hercynika

Krajinný ráz Dle Studie vyhodnocení krajinného rázu na území Středočeského kraje (www.krstredocesky.cz) náleží území obce Újezd do oblasti krajinného rázu Hořovicko (ObKR 8). Oblast zaujímá prostor sníženiny v okolí Hořovic rozdělené do dvou rovnoběžných větví obepínajících jz. část území Karlštejnska. Z jedné strany pokračuje brázdou zakončenou v prostoru zástavby města Berouna, ze strany opačné pokračuje kotlinou táhnoucí se k Řevnicím. Území Hořovicka se jednoznačněčitelně vymezuje jak k území Karlštejnska, tak i k navazujícímu Brdskému hřbetu a zalesněné křivoklátské oblasti. Oblast pokračuje v JZ směru za hranice Středočeského kraje. V rámci oblasti krajinného rázu Hořovicko byl vymezen charakteristický krajinný prostor Podhůří Hřebenů, který nezasahuje do zájmového území. Charakteristické krajinné prostory (ChaKP) jsou vymezeny na úrovni souboru míst krajinného rázu. V rámci oblasti krajinného rázu se jedná o území cenné soustředěností znaků krajinného rázu a výrazností vizuálně vnímaných hodnot krajinné scény. Pro tyto prostory jsou stanovena specifická ochranná opatření k zachování nejvýraznějších znaků. Pro oblast krajinného rázu Hořovicko byly stanoveny následující zásady ochrany krajinného rázu: •

Ochrana vegetačních prvků liniové zeleně podél vodních toků a vodních ploch jakožto důležitých prvků prostorové struktury a znaků přírodních hodnot.

•

Ochrana vegetačních a stavebních prvků komponovaných krajinných úprav krajinné památkové zóny Osovska

•

Respektování dochované a typické urbanistické struktury. Rozvoj venkovských sídel bude v cenných polohách orientován do současně zastavěného území (s respektováním znaků urbanistické struktury) a do kontaktu se zastavěným územím.

•

Zachování dimenze, měřítka a hmot tradiční architektury u nové výstavby situované v cenných lokalitách se soustředěnými hodnotami krajinného rázu. V kontextu s cennou lidovou architekturou bude nová výstavba respektovat i barevnost a použití materiálů.

•

Omezení možnosti umístění staveb a technických zařízení výškového charakteru (výška přes 20 m na volném prostranství nebo přes 8 m nad obklopující lesní porost) na exponovaných horizontech (zejména okraje Křivoklátska a Českého krasu)

•

Zachování siluet a charakteru okrajů obcí s cennou architekturou, urbanistickou strukturou a cennou lidovou architekturou 20


Fauna a flóra Biogeografické členění Dle biogeografického členění (Culek, 1996) leží většina území v Brdském bioregionu (1.44), jen SV výběžek mezi Újezdem a Zálužím náleží ke Karlštejnskému bioregionu. 1.44 Brdský bioregion Bioregion leží na hranici středních a západních Čech. Zabírá téměř celý geomorfologický celek Brdské vrchoviny (kromě nejsevernějšího výběžku), jižní výběžek Křivoklátské vrchoviny, Hořovické pahorkatiny a východní okraj Švihovské vrchoviny. Bioregion je výrazně protažen ve směru JZ - SV a má celkovou plochu 851 km2. Je tvořen ostrovem ploché hornatiny na břidlicích. Ráz bioregionu udávají křemenné slepence a pískovce kambria. Reliéf má většinou charakter členité vrchoviny s výškovou členitostí 200 – 300 m. V centrální části bioregionu zcela dominují dystrické kambizemě, na hřbetech místy až podzolované, na úpatích přecházející do primárních pseudoglejů. Charakteristickým znakem je kamenitost až balvanitost. Flóra je dosti pestrá, obsahuje kromě standardní středoevropské lesní flóry, obohacené o druhy vyšších poloh, i některé mezní prvky. V bioregionu je zastoupena ochuzená hercynská fauna horských a podhorských lesů (ořešník kropenatý, slimáčník horský aj.) se západními vlivy (ježek západní). Brdský bioregion je v zájmovém území zastoupen následujícími biochorami. 4SQ – svahy na pestrých metamorfitech 4. vegetačního stupně 4ZT – hřbety na křemencích 4. vegetačního stupně 4Do – podmáčené sníženiny na kyselých horninách 4. vegetačního stupně 1.18 Karlštejnský bioregion Bioregion se nachází na jihozápadě středních Čech, zabírá téměř celou Hořovickou pahorkatinu (kromě západního cípu) a jižní výběžek Pražské plošiny. Bioregion má plochu 475 km2 a tvar protažený značně ve směru JZ - SV. Část je tvořena vápencovou vrchovinou, která je rozčleněna údolími toků. Bioregion reprezentuje nejrozsáhlejší krasové území České kotliny a hostí vápnomilnou biotu. V regionu převládají zvrásněné silurské a devonské vápence. Zarovnaný povrch Českého krasu je rozčleněn ostře modelovanými údolními zářezy Berounky a jejích přítoků. Zarovnaný povrch je zachován v zvláště v severovýchodní části. Na jihozápadě se vytvořil členitý reliéf i se skalnatými vrcholy budovanými odolnými pásy vápenců. Flóra bioregionu je velmi pestrá. Jsou v ní zastoupeny rozmanité prvky, včetně mezních (sem náleží celá řada termofilních druhů) i exklávních. Do ochuzené hercynské fauny kulturní krajiny zasahují západní vlivy (ježek západní). Teplomilné doubravy spolu s rozsáhlými vápencovými stepními lady a bradly regionu jsou proslulým centrem středočeské subendemické a endemické fauny. Karlštejnského bioregionu je v řešeném území zastoupena pouze jednou biochorou. 3Do – podmáčené sníženiny na kyselých horninách 3. vegetačního stupně Fytogeografické členění Dle regionálně fytogeografického členění náleží území do fytogeografické oblasti mezofytikum, fytogeografického obvodu České mezofytikum a fytogeografického okresu Podbrdsko. Jižní a západní část je součástí podokresu Holoubkovské Podbrdsko (35 a), severovýchodní část patří k podokresu Hořovická kotlina (35 b). 21


Potencionální přirozená vegetace Mapa potencionální přirozené vegetace zobrazuje vegetační kryt, který by se vytvořil v určitém území a v určité časové etapě za předpokladu vyloučení jakékoliv další činnosti člověka. Potencionální přirozená vegetace odráží vlastnosti stanoviště, kterým rozumíme souhrn všech faktorů, působících v daném místě na vývoj vegetačního krytu. Dle mapy potenciální přirozené vegetace (Neuhäuslová Z., Moravec J. a kol., 1997), přísluší většina zájmového území do jednotky Biková a/nebo jedlová doubrava (Luzulo albidae-Quercetum petraeae, Abieti-Quercetum). Nižší severovýchodní část náleží k jednotce Černýšová dubohabřina (Melampyro nemorosi-Carpinetum). Do vyšší jihozápadní části zasahuje mapovací jednotka Biková bučina (Luzulo-Fagetum). Přírodní biotopy Přírodní biotopy se v zájmovém území vyskytují jen maloplošně. Většina zájmového území je tvořena kulturními lesy nebo ornou půdou. Výskyt přírodních biotopů je patrný z následujícího obrázku. Obrázek 4 (zdroj: Mapovani biotopů ČR © AOPK ČR 2015)

Dle vrstvy mapování biotopů (AOPK ČR 2015) se na území obce újezd vyskytují následující přírodní biotopy: Prameniště rašeliniště R1.4 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců – velmi vzácně Sekundární trávníky a vřesoviště 22


T1.1Mezofilní ovsíkové louky T1.5 Vlhké pcháčové louky T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky - vzácně Křoviny K1 Mokřadní vrbiny K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny Lesy L2.2 Údolní jasanovo-olšové luhy L3.1 Hercynské dubohabřiny L7.1 Suché acidofilní doubravy L7.2 Vlhké acidofilní doubravy – ve většině případů se jedná o degradované porosty s pozměněnou druhovou skladbou Dle nálezové databáze ochrany přírody (AOPK ČR 2015) byl v zájmovém území zaznamenán výskyt následujících zvláště chráněných a ohrožených druhů: Živočichové Bufo bufo (ropucha obecná) – O, NT - motel Bouchalka – vybetonované brouzdaliště, u Bouchalky, Újezd – polní rybníček SZ od obce Circus cyaneus (moták pilich) – SO, CR, příloha I a II směrnice o ptácích - Újezd – jižně od obce Phoxinus phoxinus (střevle potoční) – O, VU – Stroupínský potok Rana dalmatina (skokan štíhlý) – SO, NT, příloha IV směrnice o stanovištích – Újezd – polní rybníček SZ od obce, příkop v podhrází Triturus alpestris (čolek horský) – SO, NT – motel Bouchalka – vybetonované brouzdaliště Rostliny Anemone sylvestris (sasanka lesní) – O, VU – luční porosty JZ od obce Dactylorhiza majalis (prstnatec majový) – O – luční porosty JZ od obce Trollius altissimus (úpolín nejvyšší) – O, VU – luční porosty J a JZ d obce Houby Ramaria botrytis (kuřátka jarmuzová) – EN – les podél silnice z Kařízku do Oseka Ramaria subbotrytis (kuřátka lososová) – EN – les podél silnice z Kařízku do Oseka Kategotie zákonné ochrany dle vyhlášky 395/1992 Sb.: O – ohrožený druh, SO – silně ohrožený druh, KO – kriticky ohrožený druh. Červený seznam ČR: LC – málo dotčený, NT – téměř ohrožený, VU – zranitelný, EN – ohrožený, CR – kriticky ohrožený. Ekologická stabilita území Ekologická stabilita je schopnost ekologického systému vyrovnávat vnější rušivé vlivy vlastními spontánními mechanismy (Míchal 1992). Ekologická stabilita (schopnost) 23


i ekologická rovnováha (stav) se udržují přírodními procesy pomocí autoregulačních mechanismů, jejichž základ je ve vzájemných vazbách rostlin, živočichů a mikroorganismů tvořících ekosystém. Koeficient ekologické stability (Kes) byl stanoven podle vzorce (Míchal, 1985), který vychází z podílu stabilních a nestabilních druhů pozemků, respektive ekosystémů, které na nich mohou existovat. Pro výpočet byly použity úhrnné hodnoty druhů pozemků uvedené v databázi ČÚZK pro rok 2013. Za stabilní plochy jsou podle této metodiky považovány: lesní pozemky, trvalé travní porosty, vodní plochy a toky, sady, vinice, zahrady, část položky ostatní plochy (v tomto výpočtu zahrnuty z položky Ostatní plochy: plantáž dřevin, zeleň, hřbitovy, rekreační a sportovní plochy). Za nestabilní plochy se považují: orná půda, zastavěné plochy, chmelnice, část položky ostatní plochy (v tomto výpočtu jsou zahrnuty z položky Ostatní plochy: dráha, dálnice, silnice, ostatní komunikace, ostatní dopravní plocha, kulturní a osvětová plocha, manipulační plocha, dobývací prostor, skládka, jiná plocha, neplodná půda). Výsledný koeficient určuje ekologickou stabilitu podle následující tabulky. Tabulka 6 Koeficient ekologické stability Rozmezí Kes

Charakteristika

Kes ≤ 0,1

území s maximálním narušením přírodních struktur

0,1 < Kes ≤ 0,3

území se zřetelným narušením přírodních struktur

0,3 < Kes ≤ 1,0

území intenzivně využívané

1,0 < Kes < 3,0

území relativně vyvážené

Kes ≥ 3,0

území přírodní a přírodě blízké

Tabulka 7 Výměra druhů pozemků v k.ú. Újezd u Hořovic dle úhrnné hodnoty druhů pozemků (ÚHDP) Středočeského kraje, ČÚZK 2014 Plocha

Výměra v ha

Ostatní plocha

Výměra v ha

Orná půda

229,85

•

plantáž dřevin

0,00

Chmelnice

0,00

•

dráha

8,73

Vinice

0,00

•

dálnice

0,00

Zahrada

16,90

•

silnice

8,29

Ovocný sad

2,11

•

ostatní komunikace

14,75

Trvalý travní porost (TTP)

87,48

•

ostatní dopravní plocha

0,00

Zemědělská půda

336,34

•

zeleň

0,03

Lesní pozemek

646,01

•

sportoviště a rekreační plocha

0,00

Vodní plocha

4,72

•

hřbitovy, urnový háj

0,00

Zastavěná plocha a nádvoří

11,46

•

kulturní a osvětová plocha

0,00

Ostatní plocha

43,60

•

manipulační plocha

0,43

1042,13

•

dobývací prostor

0,18

•

skládka

0,00

•

jiná plocha

9,76

•

neplodná půda

1,43

Celkem

24


Z uvedené tabulky vyplývají pro katastrální území Újezd u Hořovic následující údaje: Podíl zemědělská půdy: 32,27% Procento zornění:

68,34%

Lesnatost:

61,99%

Celkem stabilní plochy:

757,25 ha

Celkem nestabilní plochy:

284,88 ha

Kes (= stabilní /nestabilní plochy):

2,66

Koeficient ekologické stability pro území obce Újezd je roven hodnotě 2,66, jedná se tedy o území relativně vyvážené (1,0 < Kes < 3,0). Hlavní podíl na tomto hodnocení má vysoká lesnatost území (62%). Koeficient ekologické stability naopak snižuje vysoké procento zornění zemědělské půdy (68%). V území je tedy poměrně nízký podíl trvalých travních porostů (8,4%). Půdní fond Zemědělský půdní fond V posuzovaném území je evidováno 336,34 ha zemědělské půdy, což představuje 32,27% jeho výměry (data ÚHDP 2014, ČÚZK). Zemědělská půda se nachází hlavně v severovýchodní části katastru obce. Většina zemědělské půdy náleží k hlavní půdní jednotce HPJ 47, v daleko menší míře jsou zastoupeny HPJ 14, HPJ 15, HPJ 49 a HPJ 58. Ostatní hlavní půdní jednotky zde mají jen nepatrné zastoupení. Následující přehled uvádí charakteristiku hlavních půdních jednotek, které mají na území obce největší plošné zastoupení (dle přílohy č. 2 k vyhlášce č. 327/1998 Sb.): •

HPJ 47 Pseudogleje modální, pseudogleje luvické, kambizemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké, ve spodině těžší až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření

•

HPJ 14 Luvizemě modální, hnědozemě luvické včetně slabě oglejených na sprašových hlínách (prachovicích) nebo svahových (polygenetických) hlínách s výraznou eolickou příměsí, středně těžké s těžkou spodinou, s příznivými vláhovými poměry

•

HPJ 15 Luvizemě modální a hnědozemě luvické, včetně oglejených variet na svahových hlínách s eolickou příměsí, středně těžké až těžké, až středně skeletovité, vláhově příznivé pouze s krátkodobým převlhčením

•

HPJ 49 Kambizemě pelické oglejené, rendziny pelické oglejené, pararendziny kambické a pelické oglejené a pelozemě oglejené na jílovitých zvětralinách břidlic, permokarbonu a flyše, tufech a bazických vyvřelinách, zrnitostně těžké až velmi těžké až středně skeletovité, s vyšším sklonem k dočasnému zamokření

•

HPJ 58 Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké nebo středně těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry po odvodnění příznivé

25


Potencionální ohroženost katastru vodní erozí (podle www.geoportal.vumop.cz) Potenciální ohroženost katastrů vodní erozí byla stanovena na základě faktoru erodovatelnosti půdy a sklonitosti území. Stupně ohroženosti byly rozděleny do šesti kategorií: 1 - bez ohrožení až 6 – půdy nejohroženější. Katastrální území obce Újezd bylo zařazeno do kategorie 3 – půdy mírně ohrožené. ZPF na území obce Újezd není ohrožen větrnou erozí (podle www.geoportal.vumop.cz). Pro hodnocení kvality zemědělské půdy se používají třídy ochrany zemědělské půdy odvozené od bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). Třídy ochrany stanovuje vyhláška MŽP ČR č. 48/2011 Sb., o stanovení tříd ochrany. Dle Metodického pokynu Odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR (č. j. OOLP/1067/96 ze dne 1.10.1996) k odnímání půdy ze ZPF podle zákona ČNR č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF, jsou třídy ochrany charakterizovány takto: Do I. třídy zemědělské půdy jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Do II. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně zemědělského půdního fondu jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. Do III. třídy ochrany jsou sloučeny půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno územním plánováním využití pro event. výstavbu. Do IV. třídy ochrany jsou sdruženy půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů, s jen omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu. Do V. třídy ochrany jsou zahrnuty zbývající bonitované půdně ekologické jednotky (dále jen "BPEJ"), které představují zejména půdy s velmi nízkou produkční schopností včetně půd mělkých, velmi svažitých, hydromorfních, štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvíce ohrožených. Většinou jde o zemědělské půdy pro zemědělské účely postradatelné. U těchto půd lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Jde většinou o půdy s nižším stupněm ochrany, s výjimkou vymezených ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí. Podíl jednotlivých tříd ochrany na zemědělském půdním fondu obce Újezd je patrný z následujícího obrázku. ÚP navrhuje zábor půd ve II., III a IV. třídě ochrany.

26


Obrázek 5 Třídy ochrany zemědělského půdního fondu na území obce Újezd (zdroj: vektorová data ÚAP ORP Hořovice 2012)

Pozemky určené k plnění funkce lesa Území obce Újezd se vyznačuje velkou lesnatostí (62%, ÚHDP 2014). Lesní porosty tvoří souvislý celek v JZ části katastru. Území leží na rozhraní přírodní lesní oblasti 7 Brdská vrchovina (JZ) a 8 Křivoklátsko a Český kras (SV) ve 3. lesním vegetačním stupni (www.geoportal.uhul.cz). Dle Oblastních plánů rozvoje lesa (www.geoportal.uhul.cz) jsou v lesních porostech na území obce Újezd vymezeny následující cílové hospodářské soubory: 47 Hospodářství oglejených stanovišť středních poloh 43 Hospodářství kyselých stanovišť středních poloh 45 Hospodářství živných stanovišť středních poloh 29 Hospodářství olšových stanovišť na podmáčených půdách 27


Oddělení ekologie lesa Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. zpřístupnilo na webových stránkách www.pralesy.cz informace o problematice výzkumu a monitoringu přirozených lesů v České republice, je evidováno celkem 535 lokalit přirozených lesů v České republice (29 566,55 ha). V řešeném území není vymezena lokalita přirozených lesů. Geologie, nerostné zdroje Z hlediska geologické stavby náleží území ke středočeské oblasti, k jednotce paleozoikum Barrandienu. Horninové složení je tvořeno zpevněnými sedimenty, hlavně křemennými pískovci, břidlicemi a jílovitými břidlicemi, v menší míře drobami a prachovci. V severní části se nachází izolovaný výskyt bazaltů a pyroklastik. Velkou část zaujímají také pokryvné útvary kvartéru, které zahrnují deluviální nezpevněné kamenité až hlinito-kamenité sedimenty a nivní sedimenty (www.geology.cz). Pozůstatkem po těžbě železné rudy v minulosti jsou poddolovaná území, která se nachází na severu katastrálního území v oblasti Bouchalky (systém Kařez-Borek) a v jižní části v lesním porostu na jižním svahu Dubového vršku (ojedinělá těžba železných rud do 19. století, haldy a propadliny). V území se nenachází žádné ložisko nerostných surovin ani chráněné ložiskové území (ÚAP ORP Hořovice 2012). Radonové riziko Podle aktualizované mapy radonového indexu geologického podloží (http://mapy.geology.cz/radon/) je v celém řešeném území radonový index hodnocen jako střední. Mapy radonového indexu (původně označované jako mapy radonového rizika) orientačně naznačují průměrnou míru aktivity (výskytu) radonu v různých jednotkách geologického podloží. Geologické podloží je přitom nejvýznamnějším zdrojem radonu v objektech. Požadavky na omezování ozáření z radonu a dalších radionuklidů stanovuje zákon č. 18/1997 Sb. (atomový zákon), v platném znění. Podle jeho dikce, § 6 odst. 4, je každý navrhovatel umístění stavby povinen zajistit stanovení tzv. radonového indexu pozemku a tento posudek předložit stavebnímu úřadu. Stavební úřad stanoví ve vymezených případech podmínky pro provedení preventivních opatření. Území historického, kulturního nebo archeologického významu Na území obce újezd se nachází dvě nemovité kulturní památky. Jedná se o tvrz – tvrziště Pustý zámek, archeologické stopy při hájovně Doubrava, JZ od obce. Druhou památkou, která od roku 2009 již není chráněna, je zemljanka – partyzánský kryt v lese mezi Újezdem a Kařízkem (www.momumnet.npu.cz) V minulosti byl partyzánský kryt přístupný i turistům, v současné době je však ve špatném stavu a vstup do krytu je zakázán (www.ujezducerhovic.cz). Významnou stavbou je kaple Nejsvětějšího srdce Páně z roku 1899 na návsi. Rizika havárií, staré ekologické zátěže Podle databáze Systému evidence kontaminovaných míst nejsou v řešeném území evidována žádná kontaminovaná místa (http://info.sekm.cz). V území se nevyskytují provozovny ohlašovatelů do IRZI podle CZ-NACE (klasifikace ekonomických činností podle ČSÚ) (geoportal.gov.cz). Jako stará ekologická zátěž je evidována skládka tuhého komunálního odpadu JZ od obce.

28


Předpokládaný vývoj stavu životního prostředí, pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace Stav životního prostředí v zájmovém zemí lze hodnotit jako uspokojivý. Díky vysoké lesnatosti (62%) se vyznačuje poměrně vysokou hodnotou koeficientu ekologické stability (2,66). Negativně se projevuje vysoké procento zornění zemědělské půdy a nízký podíl trvalých travních porostů. Územní systém ekologické stability na nelesní půdě je zčásti nefunkční a není vyřešena návaznost regionálních prvků na území Plzeňského kraje (viz kapitola 2 str. 10). Stávající územní plán obce Újezd schválený dne 3.7.2006 vymezuje dostatek dosud nezastavěných rozvojových ploch určený pro bydlení v rodinných domech. Není v něm zahrnuto uspokojivé řešení likvidace odpadních vod.

4. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY Územní plán vymezuje zejména zastavitelné plochy určené pro bydlení v rodinných domech a plochy pro změny v krajině. Jeho uplatněním by mohlo dojít k ovlivnění půdního fondu, přírody, krajiny a kvality povrchové vody. Charakteristiky těchto složek životního prostředí jsou uvedeny v předchozí kapitole v souvislosti s ostatními charakteristikami.

5. SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI K zadání ÚP bylo vydáno závazné stanovisko KÚ Středočeského kraje – Odboru ŽP a zemědělství podle § 45i ZOPK, které nevyloučilo významný vliv na EVL Stroupínský potok z důvodu nejasné likvidace odpadních vod z nově navrhovaných rozvojových lokalit. EVL Stroupínský potok se nachází asi 6,5 km severovýchodně od zájmového území. Je tvořena tokem Stroupínského potoka od místa, kde potok opouští intravilán obce Točník po soutok s Červeným potokem (1 km JZ od Zdic), spolu s levostrannými přítoky Bzovským (od silnice Křižovatky-Bzová) a Kublovským potokem (od soutoku s Pařezovým potokem) a jeho levostranným přítokem Pařezovým potokem. Celková délka vodních toků je 16 km. Vodní toky se nacházejí v CHKO Křivoklátsko. Předmětem ochrany EVL Stroupínský potok jsou dva živočišné druhy: rak kamenáč (Austropotamobius torrentium) a vranka obecná (Cottus gobio). V obci Újezd se v současnosti buduje splaškové kanalizace, jejímž prostřednictvím budou odpadní vody dovedeny na nově navrženou čistírnu odpadních vod Záluží (řešeno v rámci společného projektu Kanalizace a ČOV – Záluží a Újezd z roku 2011, projektant. Ing. Jiří Jodl), ze které bude přečištěná voda zaústěna do stávající vodoteče – Stroupínského potoka. ÚP předpokládá likvidaci odpadních vod z celého obytného území Újezdu na tuto ČOV. Na stokovou síť budou napojeny též rozvojové plochy bydlení Z1 až Z11, likvidace odpadních vod v plochách Z1 až Z11 bude do doby realizace společné ČOV Záluží řešena

29


v souladu s platnými předpisy. Nové kanalizační řady v rozvojových lokalitách je doporučeno budovat souběžně a současně s novými řady vodovodními. Lokalita Bouchalka má vlastní ČOV typu BČ – 25 s kapacitou Qd = 19,1 m3/d, Qmax = 25 m /d. Vyčištěné odpadní vody z tohoto rekreačního střediska jsou vypuštěny do levostranného přítoku Stroupínského potoka – Cerhovického potoka. Rozvojové plochy Z12 a Z13 budou napojeny na tuto ČOV nebo vybaveny vlastní ČOV, likvidace odpadních vod bude řešena v souladu s platnými předpisy. V odůvodněných případech (např. hájovna Doubravka) je možné povolit individuální čištění odpadních vod (domovní čistírna, žumpový systém). 3

Množství odpadních vod Množství odpadních vod je shodné s předpokládaným množstvím potřeby pitné vody: Tabulka 8 Bilance potřeby pitné vody/množství splaškových vod v obci Újezd (převzato z Odůvodnění návrhu ÚP) Obyv atel

Qp [m3/den]

Qp [l/s]

Qd [m3/den]

Qd [l/s]

Qh [l/s]

stav

620

80,6

0,93

120,9

1,4

2,52

návrh

899

116,87

1,35

175,31

2,03

3,65

Pozn.: bez lokality Bouchalka

Nově navržená ČOV Záluží Podle projektu Kanalizace a ČOV - Záluží (Ing. Jiří Jodl, 09/2011) jde o mechanickobiologickou ČOV s mikrobublinkovou aktivací, typ Stainless cleaner SC 1500, kde železobetonové nádrže budou zakryty zděnou konstrukcí se sedlovou střechou. Objekt ČOV bude osazen nad hladinu stoleté vody a okolí objektu bude navážkou zvýšeno tak, aby nemohlo být při průchodu stoleté vody zaplaveno. ČOV je řešena jako zdvojená linka s výkonem 1500 EO, pro Qd = 234,0 m3/d. Kanalizace a ČOV - Záluží má vydáno stavební povolení z 2. 4. 2013 (č.j.: MUHO/6748/2013), jehož součástí je vydání povolení k vypouštění přečištěných odpadních vod do vod povrchových - Stroupínského potoka o průměrném množství: 2,70 l/sec max. 8,00 l/sec.

max. 7020 m3/měs.

85410 m3/rok.

Dne 8. 4. 2015 bylo vydáno rozhodnutí Odborem výstavby a životního prostředí MÚ Hořovice o prodloužení platnosti stavebního povolení ke stavbě vodního díla Kanalizace a ČOV – Záluží, a to do 30. 4. 2017. Pro vyhodnocení vlivů na EVL Stroupínský potok bylo zpracováno samostatné hodnocení vlivu návrhu ÚP obce Újezd na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění (naturové hodnocení), které je jako část B součástí vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území.

30


6. ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ NAVRHOVANÝCH VARIANT ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE Jako významný byl hodnocen vliv na půdní fond, přírodu, krajinu a povrchové vody. Vlivy na ostatní složky životního prostředí lze považovat za zanedbatelné. Vlivy na půdní fond Celkem je územním plánem dotčeno 16,7 ha zemědělského půdního fondu. Větší část rozvojových ploch (66 %) byla převzata z platného ÚPO Újezd. Na základě zadání bylo mezi rozvojové plochy přidáno dalších 5,67 ha nových rozvojových ploch – ve všech případech jde o plochy smíšené obytné a navazující na zastavěné území. Na základě zadání byly dvě rozvojové plochy vypuštěny (část plochy označené v ÚPO jako BV7 o výměře 0,82 ha a plocha TI1 o výměře 0,86 ha). V celkové bilanci tedy došlo k nárůstu výměry rozvojových ploch o 3,99 ha. Podrobnosti uvádí následující tabulky. Tabulka 9 Přehled záborů zemědělské půdy označení

navržené využití

Z1a Z1b Z2

SV SV VD

Z3

SV

Z3 Z4

SV SV

Z5 Z6 Z7 Z8a Z8b Z9 Z10a Z10b Z10c Z11a Z11b Z11c Z12a Z12b Z13a Z13b PV1 PV2 PV3

SV SV SV SV SV SV TI TI SV SV SV SV SV SV SV SV PV PV PV

třída ochrany III III II III III II II III II III III II II III III III IV IV IV III III III IV IV IV IV III III III

kód BPEJ 5.47.10 5.47.10 5.59.00 5.47.00 5.47.10 5.15.00 5.59.00 5.47.00 5.15.00 5.47.00 5.47.00 5.15.00 5.59.00 5.47.00 5.47.00 5.47.00 5.47.12 5.47.12 5.47.12 5.47.10 5.47.10 5.47.10 5.49.11 5.49.11 5.49.11 5.49.11 5.47.10 5.47.00 5.47.10

%

ha celkem nově ha vymezeno 100,0% 3,83 3,83 0,27 100,0% 0,27 0,27 0,80 80,8% 14,1% 0,14 0,99 5,1% 0,05 96,2% 0,25 0,26 0,08 3,8% 0,01 100,0% 0,50 0,50 5,8% 0,03 0,52 0,52 94,2% 0,49 100,0% 0,50 0,50 100,0% 1,04 1,04 0,44 1,14 100,0% 1,14 1,14 2,26 2,26 0,06 100,0% 0,28 0,28 100,0% 100,0% 0,69 0,69 0,20 100,0% 0,20 0,20 0,03 0,03 100,0% 100,0% 0,64 0,64 0,11 100,0% 0,34 0,34 0,28 0,28 0,10 100,0% 0,39 100,0% 0,66 0,66 0,21 100,0% 0,35 0,35 0,49 0,49 0,49 100,0% 1,09 1,09 1,09 100,0% 0,57 100,0% 0,57 0,57 0,08 0,08 100,0% 0,05 0,05 100,0% 100,0% 0,14 0,14

31


Tabulka 10 Zábory ZPF z hlediska tříd ochrany třída ochrany I II III IV V Celkem

celkem (ha) 0 3,27 10,06 3,37 0 16,7

celkem (%) 0,0 % 19,6 % 60,2 % 20,2 % 0,0 % 100,0 %

nově vymezeno (ha) 0 1,69 1,42 2,56 0 6,27

nově vymezeno (%) 0,0% 29,8 % 25,0 % 45,2 % 0,0 % 100,0 %

Zábor ZPF se týká půd ve II., III. a IV. třídě ochrany. Z nově vymezených ploch, které zaujímají 5,67 ha, tvoří velký podíl plochy ve II. třídě ochrany (1,69 ha), tedy zemědělské půdy nadprůměrně kvalitní. Jedná se o zastavitelné plochy Z6, Z7 a Z3 na východním okraji obce v blízkosti železniční trati. Odpadní vody z obytného území Újezdu (tj. bez lokality Bouchalka) budou likvidovány v ČOV Záluží společné pro obec Újezd a Záluží, pro kterou již bylo vydáno stavební povolení. Její kapacita je projektována na 1500 EO. Pro obec Záluží je počítáno s 600 EO, pro obec Újezd s 900 EO. Z důvodů dané kapacity ČOV (viz kapitola 5) byl v návrhu ÚP Újezdu stanoven maximální počet rodinných domů, které lze v jednotlivých rozvojových plochách povolit tak, aby nebyla překročena kapacita této ČOV – viz následující tabulka. Tabulka 11 Maximální počet rodinných domů v jednotlivých rozvojových plochách

SV SV VD SV SV SV SV SV SV SV SV TI TI SV SV SV SV SV SV SV SV

Výměra [ha] Maximální počet rodinných domů v lokalitě 3,83 0,27 0,99 0,23 0,52 0,5 1,04 1,14 2,26 0,28 0,69 0,2 0,03 0,64 0,34 0,28 0,66 0,35 0,49 1,09 0,57 16,4

Počet nových obyvatel

Způsob výpočtu

25 1

75 3

stanoveno pozemky

1 5 4 6 3 14 1 5

3 15 12 18 9 42 3 14

pozemky pozemky pozemky stanoveno stanoveno stanoveno stanoveno plocha

2 2 2 2 2 3 7 4 89

6 6 6 6 6 9 21 12 266

pozemky pozemky pozemky pozemky plocha plocha plocha plocha

Újezd

Z1a Z1b Z2 Z3 Z4 Z5 Z6 Z7 Z8a Z8b Z9a Z10a Z10b Z10c Z11a Z11b Z11c Z12a Z12b Z13a Z13b Celkem

Navržené využití

Bouchalka

Označení zastavitelné plochy

32


Při stanovování počtu rodinných domů ve vymezených zastavitelných plochách, vycházeli zpracovatelé ÚP plánu z průměrné plochy 1 500 m2 na jeden rodinný dům, případně z počtu již rozparcelovaných pozemků. Při zastavění všech vymezených rozvojových ploch by mělo dojít k nárůstu počtu obyvatel obce o 266 na 957. Z toho 58 obyvatel by mělo bydlet v lokalitě Bouchalka, která nebude napojena na ČOV Záluží. Na ČOV Záluží by tedy bylo napojeno 899 obyvatel a její plánovaná kapacita by neměla být překročena. Zábor ZPF je v odůvodnění územního plánu vysvětlován jednak nárůstem počtu obyvatel, jednak zvyšováním prostorového standardu bydlení a žádoucím rozvolňováním zástavby směrem k okraji obce. Předpokládaný nárůst počtu obyvatel odpovídá vývoji v posledních dekádách a počítal s ním i stávající ÚP z roku 2006. Je také v souladu s polohou obce v rozvojové ose OS1 a její velmi dobrou dopravní dostupností. Pokud by pro výpočet počtu rodinných domů byla uvažována obvyklá průměrná plocha na jeden rodinný dům – 1000 m2, umožňovaly by vymezené rozvojové plochy nárůst počtu obyvatel až na 1100. Takovýto nárůst by překračoval kapacitu ČOV, a proto byl stanoven nižší maximální počet rodinných domů v jednotlivých rozvojových plochách. S ohledem na ochranu zemědělského půdního fondu by dodržení stanovené kapacity ČOV mělo být zajištěno spíše zmenšením zastavitelné plochy. Rozvojové plochy Z6, Z7 a Z3, které se nachází na půdách ve II. třídě ochrany, zaujímají celkem 2,44 ha a je pro ně stanoven maximální počet 10 rodinných domů (tedy 30 nových obyvatel). Pro tyto plochy je počítáno s následující průměrnou velikostí parcely: Z3 – 2 600 m2, Z6 – 1 700 m2, Z7 3 800 m2. Stanovení malého počtu rodinných domů v plochách Z6 a Z7 je zdůvodněno vedením stávající a navrhované technické infrastruktury těmito plochami a existencí ochranných pásem (VTL plynovod, kanalizační sběrač, ochranné pásmo drah). I z tohoto pohledu se vymezení ploch Z6 a Z7 jeví jako méně vhodné. Pokud by pro ostatní rozvojové plochy bylo počítáno s obvyklou průměrnou velikostí parcely pro jeden rodinný dům, nebylo by třeba vzhledem k plánovanému nárůstu obyvatel tyto plochy vymezovat jako zastavitelné. Zábor nadprůměrně kvalitní zemědělské půdy nelze zdůvodnit pouze zvyšováním prostorového standardu bydlení a rozvolňováním zástavby směrem k okraji obce. Plochy Z3 a Z6 byly vymezeny již ve stávajícím územním plánu. Současný návrh je rozšiřuje. V případě plochy Z3 o cca 0,8 ha směrem ke stávajícímu zastavěnému území. V případě plochy Z6 o 0,44 ha. Plocha Z7 je celá nově vymezena. Pro omezení záboru nadprůměrně kvalitních půd by, při respektování platného územního plánu, bylo nejvhodnějším řešením vypuštění plochy Z7 a zmenšení plochy Z6 na původní velikost. Jako kompenzace by mohli být zvýšeny maximální počty rodinných domů v ostatních rozvojových plochách. S ohledem na zájem obce byly plochy v návrhu ÚP ponechány. U plochy Z7 je počítáno s výstavbou maximálně 3 rodinných domů, při vymezování stavebních parcel bude muset být respektováno bezpečnostní pásmo plynovodu. ÚP nenavrhuje zábory pozemků určených k plnění funkce lesa. Do vzdálenosti 50 m od okraje lesa (tzv. ochranné pásmo lesa) se nachází části rozvojových ploch Z1a, Z1b, Z10b, Z11c, Z13b a celé plochy Z10a a Z12a. Vliv na půdní fond je hodnocen jako středně významný, zejména s ohledem na zábor půd ve druhé třídě ochrany.

33


Vliv na přírodu a krajinu Všechny zastavitelné plochy jsou vymezeny v návaznosti na zastavěné zemí, nebudou proto mít významný vliv na fragmentaci krajiny. Většina se nachází mimo plochy s výskytem přírodních biotopů. Výjimkou je rozvojová plocha Z6 a Z13b. Rozvojová plocha Z6 na východním okraji obce (1,04 ha, SV – plocha smíšená obytná – venkovská, maximální počet rodinných domů: 6) je zčásti vymezena na trvalém travním porostu, který byl v rámci mapování biotopů (AOPK 2004) klasifikován jako přírodní biotop mezofilní ovsíková louka (T1.1). Na lokalitě nebyl zaznamenán výskyt zvláště chráněných druhů. Část plochy Z6, která se překrývá s přírodním biotopem, byla vymezena již v platném územním plánu jako zastavitelná a navazuje na stávající zastavitelné území. Rozvojová plocha Z13b v lokalitě Bouchalka (0,57 ha, SV – plocha smíšená obytná – venkovská, maximální počet rodinných domů: 4) je vymezena na trvalém travním porostu, který byl v rámci mapování biotopů (AOPK 2004) klasifikován jako přírodní biotop střídavě vlhká bezkolencová louka (T1.9) s výskytem diagnostického druhu svízel severní (Galium boreale – dle červeného seznamu cévnatých rostlin ČR (Grulich 2012) klasifikován jako C4a - vzácnější taxon vyžadující pozornost – méně ohrožený) Dle návrhu ÚP je plocha vymezena v těsném sousedství regionálního biocentra RC 1943 Bouchalka. Jedná se o funkční biocentrum o rozloze 29,64 ha, které je vymezeno mezi hájovnou Doubravka a rekreačním areálem Bouchalka. Vymezení regionální biocentra bylo upraveno při zpracování návrhu územního plánu. Podle vrstvy mapování biotopů a reálného stavu na lokalitě, by mělo být vymezeno na celém pozemku 851/2 (tedy i na ploše Z13b), který je stejnorodou plochou s výskytem přírodního biotopu. Plocha Z13b je vymezena v návaznosti na zastavěné zemí v okolí motelu Bouchalka. Východní okraj tohoto zastavěného území v sousedství plochy Z13b je však tvořen několika umělými vodními nádržemi, na kterých byl opakovaně zaznamenán výskyt zvláště chráněných druhů obojživelníků (NDOP AOPK 2015): Bufo bufo (ropucha obecná, O, NT) a Triturus alpestris (čolek horský, SO, NT). Zastavěním celé plochy Z13b by vznikla nevhodná bariéra mezi těmito vodními plochami a vlhkým lučním biotopem, který je součástí regionálního biocentra. Pro omezení vlivů na přírodu a krajinu by bylo nejvhodnějším řešením vypuštění rozvojové plochy Z13b. Jako kompromisní řešení je navrhováno podmínění zastavění plochy Z13b zpracováním biologického hodnocení dle §67 zákona č. 114/1992 Sb., zákona o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, které by mělo stanovit podmínky využití plochy tak, aby byl vyloučen významný vliv na přírodu a krajinu. Územní plán dále vymezuje 4 plochy změn v krajině: Označení plochy

Celková výměra [ha]

Navržené Podmínky využití využití

K1

4,06

NP, W

ÚSES – založení regionálního biokoridoru RK 1173

K2

6,05

NP

ÚSES – založení regionálního biokoridoru RK 1173

K3

1,09

NP

ÚSES – založení regionálního biokoridoru 6003

K4

0,80

NP, W

ÚSES – rozšíření lokálního biokoridoru LBK 5

34


Jako potencionální významně pozitivní vliv lze hodnotit vymezení ploch K1 a K2 pro založení v současné době nefunkčního regionálního biokoridoru RK 1173 Bouchalka – Štilec. Trasa biokorodoru byla oproti ÚPO Újezd změněna v souladu se ZÚR SČK. Většina trasy je navržena k založení na orné půdě a sleduje místní, melioračními úpravami zcela napřímenou vodoteč, na níž je též vhodně umístěný nový propustek pod optimalizovanou železniční tratí. Součástí tohoto regionálního biokoridoru jsou 3 vložená biocentra, jejichž části jsou navrženy k vymezení též na území Cerhovic (LBC 2) a Záluží (LBC 3). Pozitivní vliv lze předpokládat také u plochy K4, která je vymezena k rozšíření lokálního biokoridoru LBK 5. LBK 5 je částečně funkční, prochází podél Stroupínského potoka, k rozšíření na 20 m je navržen asi 200 m dlouhý úsek. Pozitivní ovlivnění je méně pravděpodobné u plochy K3, která je vymezena k založení nefunkčního regionálního biokoridoru 6003 na orné půdě. RK 6003 nemá návaznost na území Plzeňského kraje, kde vymezen funkční RK 1172. Vymezení ÚSES v zájmovém území naráží na problém nesouladu ve vymezení prvků regionálního ÚSES v ZÚR Středočeského a Plzeňského kraje. Řešení tohoto problému jde však nad rámec zpracování ÚP obce. Návrh ÚP proto plně respektuje ZÚR SČK a navíc nově vymezuje ty části ÚSES, které předpokládá ZÚR Plzeňského kraje (LBK 7, LBK 8, LBK 9, LBK 10). Návrh ÚP však zároveň konstatuje, že vhodnějším řešením by bylo zrušení RK 6003 a přetrasování RK 1172 přibližně do polohy nově vymezených LBK 7 a 8. Vliv na EVL Stroupínký potok byl podrobně vyhodnocen v samostatném hodnocení vlivu návrhu ÚP obce Újezd na evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Řešené území nezasahuje do žádné lokality soustavy Natura 2000. Navržený územní plán obce Újezd řeší kompletní odkanalizování obytné části obce a svedení odpadních vod na plánovanou ČOV Záluží, pro kterou bylo již vydáno vodoprávní povolení. Přečištěné odpadní vody budou vypouštěny do Stroupinského potoka, který je dále po toku vymezen jako EVL. Závěr naturového hodnocení je následující: Předložený návrh územního plánu obce Újezd nemá významný negativní vliv (resp. negativní vliv dle odst. 9 § 45i ZOPK) na předměty ochrany nebo celistvost žádné evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. Zmírňující opatření nejsou nad rámec již stanovených podmínek v návrhu ÚP navržena. Vliv na přírodu a krajinu lze celkově hodnotit jako málo významný a přijatelný. Rozšíření zastavitelných ploch bude zčásti vyváženo vymezením ploch pro změny v krajině. Výjimkou je plocha Z13b – její vliv byl vyhodnocen jako středně významný. Pro jeho zmírnění je navrhováno podmínění zastavění této plochy zpracováním biologického hodnocení dle §67 zákona č. 114/1992 Sb., zákona o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Vliv na krajinný ráz ÚP nenavrhuje plochy pro stavby výškového charakteru. Vymezené zastavitelné plochy navazují na stávající zástavbu, pro největší rozvojovou plochu je uloženo pořízení regulačního plánu. Je vymezeno několik ploch pro změny v krajině, u kterých lze předpokládat pozitivní ovlivnění. Kromě ploch pro založení nefunkčních prvků ÚSES se jedná o plochy K5 a K6, kde je navrhována výsadba stromů a keřů před protihlukové stěny podél železnice. Výsadby by měli zmírnit jejich negativní působení na krajinný ráz. Lze konstatovat, že ÚP respektuje 35


zásady ochrany krajinného rázu, které byly stanoveny pro oblast krajinného rázu Hořovicko (viz kapitola 3) Vliv na krajinný ráz lze hodnotit jako málo významný a přijatelný. Vliv na povrchové vody Vliv na povrchové vody je podrobně řešen v rámci naturového hodnocení s ohledem na předměty ochrany Evropsky významné lokality Stroupínský potok. (viz část B VVUR). Vzhledem k dostatečné kapacitě navrhované ČOV v Záluží, lze vliv na kvalitu vody ve Stroupínském potoce považovat za málo významný a přijatelný.

36


7. POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ. SROZUMITELNÝ POPIS POUŽITÝCH METOD VYHODNOCENÍ VČETNĚ JEJICH OMEZENÍ Varianty Návrh územního plánu obce Újezd je předložen v jedné variantě. Popis použitých metod Posouzení vyhodnocení vlivů ÚP na životní prostředí vycházelo z následujících podkladů: − Zadání územního plánu Újezdu (září 2014) − Návrh územního plánu obce Újezd – textová a grafická část (duben 2014) − Souhrnné vyjádření k návrhu zadání územního plánu obce Újezd (Krajský úřad Středočeského kraje, červenec 2014) − Stanovisko orgánu ochrany přírody podle §45i ZOPK k návrhu zadání ÚP obce Újezd (Krajský úřad Středočeského kraje – Odbor životního prostředí a zemědělství, červenec 2014) − Hodnocení vlivu návrhu ÚP obce Újezd na evropsky významné lokality a ptačí oblasti (duben 2015) − Terénní šetření (leden 2015) − Data z mapování biotopů (VMB AOPK 2015) a nálezové databáze ochrany přírody (NDOP AOPK 2015) − Územně analytické podklady ORP Hořovice (2012) Vzhledem ke stavu životního prostředí v zájmovém území a charakteru navrhovaných rozvojových ploch a změn v krajině, nebyly pro potřeby posouzení vlivů na životní prostředí zpracovány žádné specializované studie. Uvedené poklady byly pro vyhodnocení vlivů shledány jako dostatečně

37


8. POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Pro zmírnění předpokládaných negativních vlivů jsou navrhována následující opatření: 1. Vliv na přírodu a krajinu – Z13b (0,57 ha, stanovený maximální počet rodinných domů: 4) Podmínit zastavění plochy Z13b zpracováním biologického hodnocení dle §67 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. 2. Vliv na evropsky významné lokality a ptačí oblasti V rámci hodnocení vlivů na EVL a PO nebyla navržena zmírňující opatření nad rámec již stanovených podmínek v návrhu ÚP.

9. ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ Zhodnocení způsobu zapracování uvedených cílů shrnuje kapitola 2. Návrh územního plánu obce Újezd je předložen v jedné variantě.

10. NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Sledování vlivu územně plánovací dokumentace na životní prostředí vychází z požadavku § 10, písm. h zákona č. 100/2001 Sb., z něhož vyplývá, že její předkladatel je povinen zajistit sledování a rozbor vlivů schválené územně plánovací dokumentace na životní prostředí a veřejné zdraví. Pokud zjistí, že její provádění má nepředvídané závažné negativní vlivy na životní prostředí nebo veřejné zdraví, je povinen zajistit přijetí opatření k odvrácení nebo zmírnění takových vlivů, informovat o tom příslušný úřad a dotčené správní úřady a současně rozhodnout o změně územně plánovací dokumentace. Územní plány obecně se liší od většiny ostatních koncepcí tím, že neobsahují exaktně formulované a kvalifikované cíle a z nich vyplývající opatření k jejich dosažení. Dle § 43 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění, „územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání (dále jen "urbanistická koncepce"), uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; vymezí zastavěné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (dále jen "plocha přestavby"), pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů“. Pro vyhodnocení míry přispění ÚPD k plnění cílů environmentálního pilíře udržitelného rozvoje lze využít klíčové indikátory životního prostředí ČR. Jejich zdrojem je Informační systém statistiky a reportingu, provozovatelem je pro Ministerstvo životního prostředí ČR 38


Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) (http://issar.cenia.cz). Pro sledování vlivu ÚP Újezdu lze využít například následující indikátory: • • •

Znečištění vypouštěné do povrchových vod Podíl obyvatel připojených na kanalizaci a čistírny odpadních vod Suburbanizace a využití území

11. NÁVRH POŽADAVKŮ NA ROZHODOVÁNÍ VE VYMEZENÝCH PLOCHÁCH A KORIDORECH Z HLEDISKA MINIMALIZACE NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Návrh požadavků na rozhodování v jednotlivých plochách z hlediska minimalizace negativních vlivů na životní prostředí je uveden v kapitole 8 Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí.

12. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ, ZÁVĚR Návrh zemního plánu Újezdu vymezuje 1 plochu přestavby a 13 zastavitelných ploch o celkové rozloze 16,7 ha. Většina zastavitelných ploch je navrhována jako plocha smíšená obytná – venkovská. Návrh ÚP řeší také zásobování pitnou vodou. Navrhuje intenzifikaci úpravny pitné vody a vymezuje plochu pro druhý vodojem. Likvidace splaškových vod je plánována na nově navržené ČOV v Záluží, která by měla být společná pro obě obce. ÚP vymezuje trasu kanalizačního přivaděče k plánované ČOV Záluží. Územní plán dále navrhuje 4 plochy změn v krajině o celkové výměře 12,0 ha a dvě změny v krajině liniového charakteru. K zadání ÚP bylo vydáno závazné stanovisko KÚ Středočeského kraje – Odboru ŽP a zemědělství podle § 45i ZOPK, které nevyloučilo významný vliv na EVL Stroupínský potok z důvodu nejasné likvidace odpadních vod z nově navrhovaných rozvojových lokalit. Na základě tohoto stanoviska bylo zpracováno hodnocení vlivu návrhu ÚP obce Újezd na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění (naturové hodnocení), které je jako část B součástí vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území. Závěr naturového hodnocení je následující: Předložený návrh územního plánu obce Újezd nemá významný negativní vliv (resp. negativní vliv dle odst. 9 § 45i ZOPK) na předměty ochrany nebo celistvost žádné evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. Při posuzování vlivů na životní prostředí vyhodnocen středně významný negativní vliv na zěmědělský půdní fond a na přírodu a krajinu u rozvojové plochy Z13b. Vliv na krajinný ráz a na povrchové vody byl vyhodnocen jako málo významný a přijatelný. Vlivy na ostatní složky životního prostředí lze považovat za zanedbatelné. Lze konstatovat, že návrh ÚP Újezdu je z hlediska vlivů na životní prostředí přijatelný. Pro zmírnění identifikovaných negativních vlivů jsou navržena opatření uvedená v kapitole 8.

39

Vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu Újezdu na životní prostředí

Recommend Documents