Vyhodnocení vlivů na životní prostředí

CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ KRAJINY

Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

„Vyhodnocení vlivů na životní prostředí“ podle přílohy k zákonu č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu Tzv. „Podklad pro hodnocení vlivů ZÚR JČK na životní prostředí“

__________________________________________________________________________ ZADAVATEL: KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOČESKÉHO KRAJE ZPRACOVAL: EKOTOXA S.R.O. AUTORSKÝ KOLEKTIV: Dr. Ing. Milan Sáňka (autorizovaná osoba dle zákona č.100/2001 Sb.) Ing. Jiří Hon Mgr. Zdeněk Frélich Bc. Petr Chroust Bc. Tomáš Műhr Gabriela Hřivnáčová __________________________________________________________________________ Květen 2008 © EKOTOXA s.r.o Kosmákova 28,615 00 Brno - Židenice tel. 553 696 141, fax 553 628 512, e-mail: [email protected]

1

OBSAH 1. ÚVOD – VÝCHOZÍ SITUACE .................................................................................................... 14 1.1. DŮVODY A CÍLE POSOUZENÍ NÁVRHU ZÚR Z

HLEDISKA VLIVŮ NA

ŽP ............................................... 14

2. ZHODNOCENÍ VZTAHU ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI ............................................................ 16 2.1. PŘEHLED HLAVNÍCH CÍLŮ NÁVRHU ZÚR....................................................................................... 16 2.1.1. Priority územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území.................. 16 2.1.1.1. 2.1.1.2. 2.1.1.3.

Priority pro zajištění příznivého životního prostředí kraje................................................... 16 Priority pro zajištění hospodářského rozvoje kraje ............................................................ 17 Priority pro zajištění sociální soudržnosti obyvatel ............................................................ 17

2.2. ZHODNOCENÍ VZTAHU NÁVRHU ZÚR A JEJICH CÍLŮ K HLAVNÍM CÍLŮM ŽP STANOVENÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI ............................................................................................................... 19 2.2.1. Státní politika životního prostředí ................................................................................. 19 2.2.2. Strategie udržitelného rozvoje ..................................................................................... 21 2.2.3. Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti (2005) ............................................ 22 Zhodnocení ....................................................................................................................................... 24

2.2.4. 2.2.5.

Státní program ochrany přírody a krajiny ČR ............................................................... 24 Souhrn ........................................................................................................................ 25

3. SOUČASNÝ STAV ŽP V JIHOČESKÉM KRAJI A JEHO PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE ......................................................................................................... 26 3.1. SOUČASNÝ STAV ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V JIHOČESKÉM KRAJI ....................................................... 26 3.2. VÝVOJ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V JIHOČESKÉM KRAJI BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE .............................. 26 4. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY ........................................................................................................................... 29 4.1. 4.2. 4.3. 4.4. 4.5.

PŘÍRODA A KRAJINA ................................................................................................................... 29 OVZDUŠÍ .................................................................................................................................. 30 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ, GEOLOGIE ............................................................................................ 31 PŮDNÍ FOND ............................................................................................................................. 32 VODA ...................................................................................................................................... 33

5. SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY ......................................................................................................... 34 5.1. 5.2. 5.3. 5.4. 5.5.

PŘÍRODA A KRAJINA ................................................................................................................... 34 KVALITA OVZDUŠÍ ...................................................................................................................... 35 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ ............................................................................................................ 36 PŮDA ....................................................................................................................................... 37 VODA ...................................................................................................................................... 38

6. METODICKÝ POSTUP, ZHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ NA ŽP A NAVRHOVANÁ OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ................................................. 39 6.1. POSTUP HODNOCENÍ ................................................................................................................. 39 6.2. PŘEHLED HLAVNÍCH SKUPIN ZÁMĚRŮ OBSAŽENÝCH V ZÚR ............................................................ 39 6.2.1. Tabulkové orientační vyhodnocení vlivů....................................................................... 40 6.2.2. Identifikace „problémových“ záměrů a jejich hodnocení ............................................... 41 6.2.3. Navržení opatření ke zmírnění negativních vlivů .......................................................... 42 6.2.4. Záměry s neutrálními nebo pozitivními vlivy ................................................................. 42 6.3. ROZVOJOVÉ OBLASTI A ROZVOJOVÉ OSY A SPECIFICKÉ OBLASTI ..................................................... 43 6.3.1. Vlivy z hlediska ochrany přírody a krajiny..................................................................... 44 6.3.1.1.

6.3.2.

6.3.2.1.

6.3.3.

Opatření k omezení negativních vlivů............................................................................... 44

Vlivy z hlediska ochrany nerostného bohatství ............................................................. 45

6.3.3.1.

6.3.4.


Vlivy z hlediska ochrany ovzduší ................................................................................. 44 Opatření k omezení negativních vlivů............................................................................... 45

Vlivy z hlediska ochrany půdního fondu ....................................................................... 45

2

6.3.4.1.

6.3.5.


Vlivy z hlediska ochrany vod........................................................................................ 46

6.3.5.1.


6.3.6. 6.3.7. 6.3.8.

Vlivy na kulturní hodnoty a obyvatelstvo ...................................................................... 46 Shrnutí ........................................................................................................................ 46 Návrh hlavních environmentálních limitů pro rozvojové oblasti a osy a specifické oblasti.. ................................................................................................................................... 46 6.4. ROZVOJOVÉ PLOCHY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU PRO SMÍŠENOU OBYTNOU FUNKCI .............................. 48 6.4.1. Vlivy z hlediska ochrany přírody a krajiny..................................................................... 48 6.4.2. Vlivy z hlediska ochrany ovzduší ................................................................................. 48 6.4.2.1.

6.4.3.

6.4.3.1.

6.4.4.



6.4.4.1.

6.4.5.


Vlivy z hlediska ochrany nerostného bohatství ............................................................. 49 Opatření k omezení negativních vlivů............................................................................... 49


6.4.5.1.


6.4.6. Vlivy na kulturní hodnoty a obyvatelstvo ...................................................................... 50 6.5. ROZVOJOVÉ PLOCHY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU PRO KOMERČNÍ A PRŮMYSLOVOU FUNKCI .................... 51 6.5.1. Vlivy z hlediska ochrany přírody a krajiny..................................................................... 51 6.5.1.1.

6.5.2.

6.5.2.1.

6.5.3.



6.5.4.1.

6.5.5.



6.5.3.1.

6.5.4.


Vlivy z hlediska ochrany ovzduší ................................................................................. 51



6.5.5.1. 6.5.5.2. 6.5.5.3. 6.5.5.4.

CHOPAV ........................................................................................................................ 53 Záplavová území............................................................................................................. 54 Ochranná pásma vodních zdrojů ..................................................................................... 54 Opatření k omezení negativních vlivů............................................................................... 54

6.5.6. Vlivy na kulturní hodnoty a obyvatelstvo ...................................................................... 54 6.6. ROZVOJOVÉ PLOCHY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU PRO SPORTOVNÍ A REKREAČNÍ FUNKCI ........................ 55 6.6.1. Vlivy z hlediska ochrany přírody a krajiny..................................................................... 55 6.6.1.1. 6.6.1.2. 6.6.1.3. 6.6.1.4.

6.6.2.


6.6.2.1.

6.6.3.



6.6.4.1.

6.6.5.



6.6.3.1.

6.6.4.

Chráněná území.............................................................................................................. 55 ÚSES ............................................................................................................................. 58 Krajinný ráz..................................................................................................................... 58 Opatření k omezení negativních vlivů............................................................................... 58



6.6.5.1. 6.6.5.2. 6.6.5.3.

CHOPAV ........................................................................................................................ 61 Ochranná pásma vodních zdrojů a vodních nádrží ........................................................... 61 Opatření k omezení negativních vlivů............................................................................... 62

6.6.6. Vlivy na kulturní hodnoty a obyvatelstvo ...................................................................... 62 6.7. ROZVOJOVÉ PLOCHY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU PRO VEŘEJNOU INFRASTRUKTURU ............................. 63 6.7.1. Vlivy z hlediska ochrany přírody a krajiny..................................................................... 63 6.7.2. Vlivy z hlediska ochrany ovzduší ................................................................................. 63 6.7.3. Vlivy z hlediska ochrany nerostného bohatství ............................................................. 64 6.7.4. Vlivy z hlediska ochrany půdního fondu ....................................................................... 64 6.7.4.1.

6.7.5.



6.7.5.1.


6.7.6. Vlivy na kulturní hodnoty a obyvatelstvo ...................................................................... 65 6.8. ROZVOJOVÉ PLOCHY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU PRO TĚŽBU NEROSTNÝCH SUROVIN ............................ 66 6.8.1. Vlivy z hlediska ochrany přírody a krajiny..................................................................... 66 6.8.1.1.

6.8.2.



3

6.8.2.1.

6.8.3. 6.8.4.

6.8.4.1.

6.8.5.


Vlivy z hlediska ochrany nerostného bohatství ............................................................. 67 Vlivy z hlediska ochrany půdního fondu ....................................................................... 67 Opatření k omezení negativních vlivů............................................................................... 67


6.8.5.1.


6.8.6. Vlivy na kulturní hodnoty a obyvatelstvo ...................................................................... 69 6.9. ROZVOJOVÉ PLOCHY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU ÚZEMÍ SPECIÁLNÍCH ZÁJMŮ ........................................ 70 6.9.1. Sanace odkališť v regionu Mydlovary........................................................................... 70 6.9.1.1.


6.9.2. Asanační území Špičák ............................................................................................... 71 6.9.3. Asanační území České Budějovice, Staré Hodějovice, Srubec v prostoru úložiště elektrárenského popílku ........................................................................................................... 71 6.10. PLOCHY A KORIDORY DOPRAVY – SILNIČNÍ DOPRAVA .................................................................... 72 6.10.1. Vlivy z hlediska ochrany přírody a krajiny ................................................................ 80 6.10.1.1. 6.10.1.2. 6.10.1.3. 6.10.1.4. 6.10.1.5. 6.10.1.6.

6.10.2. 6.10.2.1.

6.10.3. 6.10.3.1.

6.10.4. 6.10.4.1.

6.10.5. 6.10.5.1. 6.10.5.2. 6.10.5.3. 6.10.5.4. 6.10.5.5.

Vlivy na maloplošně zvláště chráněná území ................................................................... 80 Vlivy na přírodní parky a krajinný ráz................................................................................ 81 Vlivy na národní parky a chráněné krajinné oblasti ........................................................... 82 Vlivy na ÚSES................................................................................................................. 85 Vlivy na chráněné druhy živočichů ................................................................................... 86 Opatření k zamezení negativních vlivů ............................................................................. 86

Vlivy z hlediska ochrany ovzduší ............................................................................. 87 Opatření k omezení negativních vlivů............................................................................... 88

Vlivy z hlediska ochrany nerostného bohatství......................................................... 89 Opatření k omezení negativních vlivů............................................................................... 89

Vlivy z hlediska ochrany půdního fondu ................................................................... 90 Opatření k omezení negativních vlivů............................................................................... 90

Vlivy z hlediska ochrany vod.................................................................................... 90 Záplavová území............................................................................................................. 90 CHOPAV ........................................................................................................................ 91 Ochranná pásma vodních zdrojů ..................................................................................... 91 Ochranná pásma vodních nádrží ..................................................................................... 91 Opatření k omezení negativních vlivů............................................................................... 91

6.10.6. Vlivy na kulturní hodnoty a obyvatelstvo .................................................................. 92 6.11. PLOCHY A KORIDORY DOPRAVY - ŽELEZNICE ................................................................................ 93 6.11.1. Vlivy z hlediska ochrany přírody a krajiny ................................................................ 93 6.11.1.1. 6.11.1.2. 6.11.1.3. 6.11.1.4. 6.11.1.5. 6.11.1.6.

6.11.2. 6.11.3. 6.11.4. 6.11.4.1.

6.11.5. 6.11.5.1. 6.11.5.2. 6.11.5.3. 6.11.5.4.

Vlivy na maloplošně zvláště chráněná území ................................................................... 93 Vlivy na přírodní parky a krajinný ráz................................................................................ 95 Národní parky a chráněné krajinné oblasti........................................................................ 95 ÚSES ............................................................................................................................. 96 Vlivy na chráněné druhy živočichů ................................................................................... 98 Opatření k omezení negativních vlivů............................................................................... 98

Vlivy z hlediska ochrany ovzduší ............................................................................. 99 Vlivy z hlediska ochrany nerostného bohatství......................................................... 99 Vlivy z hlediska ochrany půdního fondu ................................................................. 100 Opatření k omezení negativních vlivů............................................................................. 100

Vlivy z hlediska ochrany vod.................................................................................. 100 Záplavová území........................................................................................................... 101 CHOPAV ...................................................................................................................... 101 Ochranná pásma vodních zdrojů a vodních nádrží ......................................................... 101 Opatření k omezení negativních vlivů............................................................................. 102

6.11.6. Vlivy na kulturní hodnoty a obyvatelstvo ................................................................ 102 6.12. VLTAVSKÁ VODNÍ CESTA .......................................................................................................... 103 6.12.1. Vlivy z hlediska ochrany přírody a krajiny .............................................................. 103 6.12.1.1.

6.12.2. 6.12.2.1.

6.12.3. 6.12.4. 6.12.5. 6.12.5.1.

Opatření k omezení negativních vlivů............................................................................. 103

Vlivy z hlediska ochrany ovzduší ........................................................................... 103 Opatření k omezení negativních vlivů............................................................................. 104

Vlivy z hlediska ochrany nerostného bohatství....................................................... 104 Vlivy z hlediska ochrany půdního fondu ................................................................. 104 Vlivy z hlediska ochrany vod.................................................................................. 104 Opatření k omezení negativních vlivů............................................................................. 104

6.12.6. Vlivy na kulturní hodnoty a obyvatelstvo ................................................................ 104 6.13. PLOCHY A KORIDORY DOPRAVY - LETIŠTĚ .................................................................................. 105 6.13.1. Vlivy z hlediska ochrany přírody a krajiny .............................................................. 105

4

6.13.2. Vlivy z hlediska ochrany ovzduší ........................................................................... 105 6.13.3. Vlivy z hlediska ochrany nerostného bohatství....................................................... 105 6.13.4. Vlivy z hlediska ochrany půdního fondu ................................................................. 105 6.13.5. Vlivy z hlediska ochrany vod.................................................................................. 105 6.13.6. Vlivy na kulturní hodnoty a obyvatelstvo ................................................................ 106 6.14. PLOCHY A KORIDORY DOPRAVY – CYKLISTICKÉ TRASY ................................................................ 107 6.14.1. Vlivy z hlediska ochrany přírody a krajiny .............................................................. 107 6.14.2. Vlivy z hlediska ochrany ovzduší ........................................................................... 107 6.14.3. Vlivy z hlediska ochrany nerostného bohatství....................................................... 107 6.14.4. Vlivy z hlediska ochrany půdního fondu ................................................................. 107 6.14.5. Vlivy z hlediska ochrany vod.................................................................................. 107 6.14.6. Vlivy na kulturní hodnoty a obyvatelstvo ................................................................ 108 6.15. PLOCHY A KORIDORY DOPRAVY – ÚZEMNÍ REZERVY PRO DOPRAVU .............................................. 109 6.15.1. Vlivy z hlediska ochrany přírody a krajiny .............................................................. 109 6.15.2. Vlivy z hlediska ochrany ovzduší ........................................................................... 109 6.15.3. Vlivy z hlediska ochrany nerostného bohatství....................................................... 109 6.15.4. Vlivy z hlediska ochrany půdního fondu ................................................................. 110 6.15.5. Vlivy z hlediska ochrany vod.................................................................................. 110 6.15.6. Vlivy na kulturní hodnoty a obyvatelstvo ................................................................ 110 6.16. ZÁSOBOVÁNÍ VODOU A ODKANALIZOVÁNÍ .................................................................................... 111 6.16.1. Souhrnný popis vlivů ............................................................................................. 111 6.16.2. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací JČK ............................................................... 111 6.16.2.1.


6.17. PLOCHY A KORIDORY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY - ELEKTROENERGETIKA .................................. 113 6.17.1. Vlivy z hlediska ochrany přírody a krajiny .............................................................. 113 6.17.1.1. 6.17.1.2. 6.17.1.3. 6.17.1.4. 6.17.1.5.

6.17.2. 6.17.3. 6.17.4. 6.17.4.1.

6.17.5. 6.17.5.1.

Velkoplošně chráněná území......................................................................................... 113 Maloplošně zvláště chráněná území .............................................................................. 114 Přírodní parky a krajinný ráz .......................................................................................... 114 ÚSES ........................................................................................................................... 114 Opatření k omezení negativních vlivů............................................................................. 115

Vlivy z hlediska ochrany ovzduší ........................................................................... 116 Vlivy z hlediska ochrany nerostného bohatství....................................................... 116 Vlivy z hlediska ochrany půdního fondu ................................................................. 116 Opatření k omezení negativních vlivů............................................................................. 117

Vlivy z hlediska ochrany vod.................................................................................. 117 Opatření k omezení negativních vlivů............................................................................. 117

6.17.6. Vlivy na kulturní hodnoty a obyvatelstvo ................................................................ 117 6.18. PLOCHY A KORIDORY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY – ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM .................................. 118 6.18.1. Vlivy z hlediska ochrany přírody a krajiny .............................................................. 118 6.18.1.1. 6.18.1.2. 6.18.1.3. 6.18.1.4.

6.18.2. 6.18.3. 6.18.4. 6.18.4.1.

6.18.5. 6.18.5.1.

Vlivy na velkoplošně a maloplošně zvláště chráněná území............................................ 118 Vlivy na ÚSES............................................................................................................... 118 Krajina .......................................................................................................................... 119 Opatření k omezení negativních vlivů............................................................................. 119

Vlivy z hlediska ochrany ovzduší ........................................................................... 119 Vlivy z hlediska ochrany nerostného bohatství....................................................... 119 Vlivy z hlediska ochrany půdního fondu ................................................................. 119 Opatření k omezení negativních vlivů............................................................................. 120


6.18.6. Vlivy na kulturní hodnoty a obyvatelstvo ................................................................ 120 6.19. PLOCHY A KORIDORY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY – ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM .................................. 121 6.19.1. Vlivy z hlediska ochrany přírody a krajiny .............................................................. 121 6.19.1.1. 6.19.1.2. 6.19.1.3. 6.19.1.4. 6.19.1.5.

6.19.2. 6.19.3. 6.19.3.1.

6.19.4. 6.19.4.1.

Vlivy na maloplošně zvláště chráněná území ................................................................. 121 Vlivy na velkoplošně zvláště chráněná území................................................................. 121 Vlivy na krajinný ráz - přírodní parky .............................................................................. 122 Vlivy na ÚSES............................................................................................................... 122 Opatření k omezení negativních vlivů............................................................................. 123

Vlivy z hlediska ochrany ovzduší ........................................................................... 124 Vlivy z hlediska ochrany nerostného bohatství....................................................... 124 Opatření k omezení negativních vlivů............................................................................. 124

Vlivy z hlediska ochrany půdního fondu ................................................................. 124 Opatření k omezení negativních vlivů............................................................................. 125

5

6.19.5. 6.19.5.1.


6.19.6. Vlivy na kulturní hodnoty a obyvatelstvo ................................................................ 125 6.19.7. Hodnocení územních rezerv pro vedení zemního plynu ......................................... 125 6.20. PLOCHY A KORIDORY ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY ............................................... 127 6.20.1. Vlivy z hlediska ochrany přírody a krajiny .............................................................. 127 6.20.2. Vlivy z hlediska ochrany ovzduší ........................................................................... 127 6.20.3. Vlivy z hlediska ochrany nerostného bohatství....................................................... 127 6.20.3.1.


6.20.4. Vlivy z hlediska ochrany půdního fondu ................................................................. 128 6.20.5. Vlivy z hlediska ochrany vod.................................................................................. 128 6.20.6. Vlivy na kulturní hodnoty a obyvatelstvo ................................................................ 128 6.21. PLOCHY VHODNÉ PRO AKUMULACI POVRCHOVÝCH VOD ............................................................... 129 6.21.1. Vlivy z hlediska ochrany přírody a krajiny .............................................................. 129 6.21.2. Vlivy z hlediska ochrany ovzduší ........................................................................... 130 6.21.3. Vlivy z hlediska ochrany nerostného bohatství....................................................... 130 6.21.4. Vlivy z hlediska ochrany půdního fondu ................................................................. 130 6.21.5. Vlivy z hlediska ochrany vod.................................................................................. 130 6.21.6. Vlivy na kulturní hodnoty a obyvatelstvo ................................................................ 130 6.22. POROVNÁNÍ JEDNOTLIVÝCH VARIANT Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ .............................. 132 6.23. VYHODNOCENÍ VLIVŮ MIMO ÚZEMÍ JIHOČESKÉHO KRAJE A PŘESHRANIČNÍ VLIVY .............................. 136 6.23.1. Rozvojové osy a specifické oblasti......................................................................... 136 6.23.2. Plochy pro obytnou funkci ..................................................................................... 136 6.23.3. Plochy s komerční a průmyslovou funkcí .............................................................. 136 6.23.4. Plochy se sportovní a rekreační funkcí .................................................................. 137 6.23.5. Rozvojové plochy pro veřejnou dopravní infrastrukturu .......................................... 137 6.23.6. Rozvojové plochy pro těžbu nerostných surovin .................................................... 137 6.23.7. Rozvojové plochy nadmístního významu území speciálních zájmů ........................ 137 6.23.8. Koridory pro silniční dopravu ................................................................................. 137 6.23.9. Koridory pro železniční dopravu ............................................................................ 138 6.23.10. Koridory vodní dopravy.......................................................................................... 139 6.23.11. Plochy pro letiště................................................................................................... 139 6.23.12. Koridory cyklistické dopravy .................................................................................. 139 6.23.13. Plochy a koridory pro zásobování vodou a odkanalizování .................................... 139 6.23.14. Plochy a koridory technické infrastruktury v oblasti elektroenergetiky..................... 140 6.23.15. Koridor technické infrastruktury v oblasti zásobování teplem.................................. 140 6.23.16. Koridory a územní rezervy technické infrastruktury pro oblast zásobování zemním plynem ............................................................................................................................. 140 6.23.17. Plochy a koridory územního systému ekologické stability....................................... 140 VYHODNOCENÍ KUMULATIVNÍCH A SYNERGICKÝCH VLIVŮ ...................................................................... 141 6.23.18. Pozitivní vlivy ........................................................................................................ 141 6.23.19. Potenciálně negativní vlivy .................................................................................... 141 6.24. ZPŮSOB ZAPRACOVÁNÍ POŽADAVKŮ MŽP K VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZÚR NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ........ 143 7. ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ ............................... 147 8. NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ZÚR NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ................... 149 8.1. NÁVRH INDIKÁTORŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVŮ KONCEPCE ................................................................ 149 8.2. STANOVENÍ INDIKÁTORŮ (KRITÉRIÍ) PRO VÝBĚR PROJEKTU ........................................................... 150 9. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ ...................................................................................................... 151 9.1. 9.2. 9.3. 9.4. 9.5.

LEGISLATIVNÍ SOUVISLOSTI ...................................................................................................... 151 PŘEDMĚT HODNOCENÍ ............................................................................................................. 151 HODNOCENÍ VZTAHU CÍLŮ ZÚR K HLAVNÍM VNITROSTÁTNÍM CÍLŮM V OBLASTI ŽP ........................... 151 HODNOCENÍ ZÁMĚRŮ OBSAŽENÝCH V ZÚR ................................................................................ 152 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ ........................................................................................................... 154

10. POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE ....................................................................................... 161

6

PŘÍLOHY

......................................................................................................................... 163

PŘÍLOHA Č. 1

SOUČASNÝ STAV ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V JIHOČESKÉM KRAJI ........... 163

1. ÚVOD

......................................................................................................................... 166

2. OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY.......................................................................................... 167 2.1. 2.2. 2.3. 2.4.

NATURA 2000 ........................................................................................................................ 167 BIOGEOGRAFICKÉ ČLENĚNÍ ...................................................................................................... 167 FLÓRA ................................................................................................................................... 167 FAUNA ................................................................................................................................... 168 2.4.1. Migrační trasy velkých a středních savců................................................................... 170 2.4.1.1. 2.4.1.2. 2.4.1.3. 2.4.1.4. 2.4.1.5. 2.4.1.6.

Jelen evropský (Cervus elaphus) ................................................................................... 170 Rys ostrovid (Lynx lynx)................................................................................................. 171 Los (Alces alces)........................................................................................................... 171 Vydra říční (Lutra lutra).................................................................................................. 172 Ostatní druhy ................................................................................................................ 172 Přehled významných migračních směrů a hlavních bariér ............................................... 172

3. EKOSYSTÉMY ........................................................................................................................ 173 3.1. KRAJINNÝ RÁZ ........................................................................................................................ 175 3.1.1. Přírodní parky............................................................................................................ 175 3.1.2. Kategorizace krajiny a krajinného rázu....................................................................... 177 3.2. ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ PŘÍRODY ......................................................................................... 177 3.2.1. Velkoplošná ZCHÚ.................................................................................................... 177 3.2.2. Maloplošná ZCHÚ ..................................................................................................... 178 3.3. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY .................................................................................... 178 3.3.1. Nadregionální ÚSES ................................................................................................. 178 3.3.2. Regionální ÚSES ...................................................................................................... 179 4. OVZDUŠÍ 4.1. 4.2. 4.3. 4.4.

......................................................................................................................... 180

ZDROJE ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ ................................................................................................... 180 IMISE A OBLAST SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ (OZKO) ....................................................... 180 PROBLEMATIKA HLAVNÍCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK ....................................................................... 181 CÍLE PZKO JIHOČESKÉHO KRAJE ............................................................................................. 182

5. HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE............................................................................... 184 5.1. GEOLOGICKÁ STAVBA .............................................................................................................. 184 5.2. TĚŽBA NEROSTNÝCH SUROVIN .................................................................................................. 185 5.3. STAV VYUŽITÍ ZÁSOB, ŽIVOTNOST ZÁSOB ................................................................................... 186 6. PŮDA 6.1. 6.2. 6.3. 6.4. 6.5.

......................................................................................................................... 187

PŮDNÍ POMĚRY ....................................................................................................................... 187 KVALITA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY ..................................................................................................... 188 VYUŽITÍ PŮDNÍHO FONDU ......................................................................................................... 188 EROZE PŮDY .......................................................................................................................... 189 LESY ..................................................................................................................................... 190 6.5.1. Kategorizace lesů...................................................................................................... 190

7. POVRCHOVÉ A PODZEMNÍ VODY ........................................................................................ 192 7.1. 7.2. 7.3. 7.4. 7.5. 7.6.

ODTOKOVÉ POMĚRY ................................................................................................................ 192 PODZEMNÍ VODY ..................................................................................................................... 193 CHOPAV .............................................................................................................................. 193 OCHRANNÁ PÁSMA VODNÍCH ZDROJŮ ........................................................................................ 194 ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU .................................................................................................... 194 JAKOST VOD ........................................................................................................................... 195 7.6.1. Jakost podzemních vod............................................................................................. 195 7.6.2. Jakost povrchových vod ............................................................................................ 196 7.6.3. Vypouštění a čištění odpadních vod .......................................................................... 197 7.7. MOKŘADY A RAŠELINIŠTĚ ......................................................................................................... 197 7.8. PLOCHY VHODNÉ PRO AKUMULACI POVRCHOVÝCH VOD ............................................................... 198

7

8. ODPADY, BROWNFIELDS, STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE ................................................. 199 8.1. PRODUKCE ODPADU ................................................................................................................ 199 8.2. BROWNFIELDS ........................................................................................................................ 200 8.3. STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE ..................................................................................................... 201 9. OBYVATELSTVO.................................................................................................................... 202 10. KULTURNÍ HODNOTY, CESTOVNÍ RUCH ............................................................................. 203 PŘÍLOHA Č. 2 KRAJI

PŘEHLED MALOPLOŠNĚ ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍ V JIHOČESKÉM ......................................................................................................................... 205

PŘÍLOHA Č. 3 ZVĚŘE

KATEGORIZACE ÚZEMÍ JIHOČESKÉHO KRAJE Z HLEDISKA MIGRACE ......................................................................................................................... 211

PŘÍLOHA Č. 4 PŘEHLEDOVÉ BODOVÉ HODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH ZÁMĚRŮ A ÚZEMNÍCH REZERV............................................................................................................... 212 PŘÍLOHA Č. 5 PŘEHLED ZÁMĚRŮ (KORIDORŮ A PLOCH) VYMEZENÝCH V OCHRANNÝCH PÁSMECH VODNÍCH ZDROJŮ A VODNÍCH NÁDRŽÍ ............................................................ 249 PŘÍLOHA Č. 6 ÚZEMÍCH

PŘEHLED ZÁMĚRŮ (KORIDORŮ A PLOCH) VYMEZENÝCH V ZÁPLAVOVÝCH ......................................................................................................................... 252

8

SEZNAM TABULEK TAB. 1: TAB. 2: TAB. 3: TAB. 4: TAB. 5: TAB. TAB. TAB. TAB. TAB. TAB. TAB. TAB. TAB. TAB. TAB. TAB. TAB. TAB. TAB. TAB. TAB. TAB. TAB. TAB. TAB. TAB. TAB. TAB. TAB. TAB. TAB. TAB. TAB.

6: 7: 8: 9: 10: 11: 12: 13: 14: 15: 16: 17: 18: 19: 20: 21: 22: 23: 24: 25: 26: 27: 28: 29: 30: 31: 32: 33: 34:

TAB. 35:

DÍLČÍ CÍLE ČTYŘECH PRIORITNÍCH OBLASTÍ SPŽP .....................................................20 HLAVNÍ A DÍLČÍ STRATEGICKÉ CÍLE V OBLASTI ŽP ......................................................21 HLAVNÍ CÍLE STRATEGIE OCHRANY BIOLOGICKÉ ROZMANITOSTI ČR V OBLASTI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ...........................................................................................23 HLAVNÍ CÍLE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY V JEDNOTLIVÝCH SEKTORECH ..................24 PŘEDPOKLÁDANÉ DOPADY NEREALIZACE KONCEPCE DLE JEDNOTLIVÝCH TYPŮ ZÁMĚRŮ Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ...............................................................26 OBLASTI A OSY NEJVÍCE SE PŘEKRÝVAJÍCÍ S ÚZEMÍMI SE ZPF V I. A II.TŘÍDĚ OCHRANY45 PŘEHLED ZJIŠTĚNÝCH STŘETŮ S CHRÁNĚNÝMI ÚZEMÍMI ............................................55 STŘETY ROZVOJOVÝCH PLOCH S NAVRŽENÝM ÚSES................................................58 ZÁMĚRY S VYŠŠÍ VÝMĚROU LESNÍCH POZEMKŮ UMÍSTĚNÉ VE STÁVAJÍCÍCH CHOPAV .61 NOVĚ NAVRŽENÉ KORIDORY PRO SILNIČNÍ DOPRAVU .................................................72 NOVĚ NAVRŽENÉ KORIDORY PRO SILNIČNÍ DOPRAVU .................................................76 STŘETY KORIDORŮ SILNIČNÍ DOPRAVY S MZCHÚ .....................................................80 STŘETY DOPRAVNÍCH KORIDORŮ S PŘÍRODNÍMI PARKY..............................................82 STŘETY SILNIČNÍCH KORIDORŮ S NP ŠUMAVA..........................................................82 PŘEHLED DOPRAVNÍCH KORIDORŮ ZASAHUJÍCÍCH DO CHKO .....................................83 STŘETY S NADREGIONÁLNÍMI BIOCENTRY .................................................................85 VÝZNAMNÉ STŘETY S REGIONÁLNÍMI BIOCENTRY ......................................................86 STŘETY KORIDORŮ PRO SILNIČNÍ DOPRAVU S LOŽISKY NEROSTNÝCH SUROVIN ...........89 STŘETY S MZCHÚ .................................................................................................93 STŘETY KORIDORŮ PRO ŽELEZNIČNÍ DOPRAVU S VCHÚ............................................95 STŘETY KORIDORŮ PRO ŽELEZNICI S PRVKY ÚSES...................................................96 STŘETY KORIDORŮ PRO ŽELEZNICI S NADREGIONÁLNÍMI A REGIONÁLNÍMI BIOCENTRY..97 PŘEHLED ŽELEZNIČNÍCH KORIDORŮ ZASAHUJÍCÍCH DO CHOPAV ............................101 PŘEHLED STŘETŮ S CHKO ...................................................................................114 PŘEHLED STŘETŮ KORIDORŮ PRO ELEKTROENERGETIKU S BIOCENTRY ....................115 PŘEHLED STŘETŮ KORIDORŮ PRO ELEKTROENERGETIKU S BIOKORIDORY.................115 STŘETY KORIDORU PRO VEDENÍ TEPLA S MZCHÚ ..................................................118 PŘEHLED STŘETŮ KORIDORU PRO VEDENÍ TEPLA S ÚSES.......................................119 STŘETY KORIDORŮ PRO VEDENÍ PLYNU S BIOCENTRY..............................................123 PŘEHLED STŘETŮ KORIDORŮ PRO VEDENÍ PLYNU S BIOKORIDORY............................123 PŘEHLED STŘETŮ ÚZEMNÍCH REZERV PRO VEDENÍ PLYNU S BIOKORIDORY ...............126 PLOCHY PRO AKUMULACI PODZEMNÍCH VOD UMÍSTĚNÉ V CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍCH .....129 HODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH VARIANT .....................................................................132 ZAPRACOVÁNÍ VYBRANÝCH HLAVNÍCH VNITROSTÁTNÍ CÍLŮ PŘI ZPRACOVÁNÍ KONCEPCE 147 NÁVRH INDIKÁTORŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVŮ ZÚR NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ..................149

SEZNAM OBRÁZKŮ OBR. 1:

STŘET KORIDORU PRO VEDENÍ ZEMNÍHO PLYNU S PŘÍRODNÍ PAMÁTKOU (PRO ILUSTRACI) ...42

9

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území Příloha č. 2: Přehled maloplošně zvláště chráněných území Jihočeského kraje Příloha č. 3: Hlavní migrační trasy vybraných živočichů v Jihočeském kraji Příloha č. 4: Přehledové bodové hodnocení jednotlivých záměrů a územních rezerv Příloha č. 5: Přehled záměrů (koridorů a ploch) vymezených v ochranných pásmech vodních zdrojů a vodních nádrží Příloha č. 6: Přehled záměrů (koridorů a ploch) vymezených v záplavových územích

GRAFICKÁ ČÁST

Výkres č. Výkres č. Výkres č. Výkres č. Výkres č. Výkres č.

1: Vlivy na horninové prostředí 2 : Vlivy na ochranu přírody I. - VZCHÚ, MZCHÚ a přírodní parky 3 : Vlivy na ochranu přírody II. – ÚSES 4 : Vlivy na osídlení, kulturní a historické hodnoty 5 : Vlivy na povrchové a podzemní vody 6 : Vlivy na ZPF a PUPFL

10

SEZNAM ZKRATEK: BPEJ ČHMÚ ČOV ČR ČSÚ ČÚZK EIA EU GIS HEIS ČR CHKO CHLÚ CHOPAV IPPC JČK KES KOP KRK LPIS MMR MVE MZE MZCHÚ MŽP NATURA 2000 NP NPP NPR NRBK NR, R ÚSES OPRL ORP OZE OZKO POH POU PP PP PR PRVaK PUPFL PZKO REZZO

Bonitovaná půdně-ekologická jednotka Český hydrometeorologický ústav Čistírna odpadních vod Česká republika Český statistický úřad Český úřad zeměměřičský a katastrální Environmental Impact Assessment (posuzování vlivů na životní prostředí) Evropská Unie Geografický informační systém Hydroekologický informační systém Chráněná krajinná oblast Chráněné ložiskové území Chráněná oblast přirozené akumulace vod Integrovaná prevence a omezování znečištění Jihočeský kraj Koeficient ekologické stability Koncepce ochrany přírody Koncepce rozvoje kultury Land Parcel Identification System Ministerstvo místního rozvoje Malá vodní elektrárna Ministerstvo zemědělství Maloplošná zvláště chráněná území Ministerstvo životního prostředí Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu Národní park Národní přírodní památka Národní přírodní rezervace Nadregionální biokoridor Nadregionální, regionální Územní systém ekologické stability Oblastní plán rozvoje lesa Obec s rozšířenou působností Obnovitelné zdroje energie Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší Program odpadového hospodářství Pověřený obecní úřad Přírodní park Přírodní památka Přírodní rezervace Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pozemky určené k plnění funkcí lesa Program zlepšení kvality ovzduší Registr zdrojů znečišťování ovzduší

11

RURÚ SFŽP SPŽP SSP SZÚ ÚEK ÚP ÚPD ÚP VÚC ÚPN VÚC UNESCO ÚSES ÚTP VKP VZCHÚ ZCHÚ ZPF ZÚR ŽP

Rozbor udržitelného rozvoje území Státní fond životního prostředí Státní politika životního prostředí Státní surovinová politika Státní zdravotní ústav Územní energetická koncepce Územní plánování Územní plánovací dokumentace Územní plán velkého územního celku Územní plán velkého územního celku United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization OSN pro výchovu, vědu a kulturu Územní systém ekologické stability Územně technický podklad Významný krajinný prvek Velkoplošná zvláště chráněná území Zvláště chráněná území Zemědělský půdní fond Zásady územního rozvoje Životní prostředí

Značky chemických prvků, chemické vzorce: B(a)P CO NO NO2 NOx NH3 PAU PM PM10 SO2 TZL VOC

benzo(a)pyren oxid uhelnatý oxid dusnatý oxid dusičitý oxidy dusíku (oxid dusnatý a dusičitý) amoniak polyaromatické uhlovodíky pevné prachové částice suspendované v ovzduší pevné prachové částice suspendované v ovzduší o velikosti do 10 µm oxid siřičitý tuhé znečišťující látky těkavé organické látky

12

SLOŽENÍ ŘEŠITELSKÉHO TÝMU

Autorizovaná osoba pro zpracování dokumentace: Dr. Ing. Milan Sáňka Mošnova 21 615 00 Brno osvědčení dle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů: čj. 12171/1972/OPVŽP/96 Podpis a razítko autorizované osoby:

Ing. Jiří Hon – koordinace projektu Mgr. Zdeněk Frélich Bc. Tomáš Mühr Bc. Petr Chroust Gabriela Hřivnáčová

13

1. ÚVOD – VÝCHOZÍ SITUACE Podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu („nový" stavební zákon), pořizuje krajský úřad od 1. 1. 2007, v přenesené působnosti, zásady územního rozvoje (§§ 36 - 42). Podle „nového" stavebního zákona, jeho přechodných ustanovení (§ 187), je možné využít pro zásady územního rozvoje pouze schválené zadání ÚP VÚC Jihočeského kraje. Schválené zadání ÚP VÚC Jihočeského kraje bylo na začátku roku 2007 transformováno pokynem pořizovatele (se zapracováním závěrů z dohodovacích řízení ke konceptu) do podoby, která aktuálně reaguje na požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích vyhlášek. Pořizovatelem hodnocených Zásad územního rozvoje je Krajský úřad Jihočeského kraje, Odbor územního plánování, stavebního řádu a investic. A+U DESIGN spol. s r.o. (Hlavní projektant: Ing. arch. Jiří Brůha, Ing. arch. Dagmar Polcarová). Hlavní část prací na návrhu ZÚR byla prováděna koncem roku 2007. V průběhu prvního čtvrtletí roku 2008 probíhalo hodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území podle přílohy č. 5 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Na základě tohoto hodnocení a dalších připomínek byl návrh ZÚR ještě průběžně upravován do současné podoby.

1.1. Důvody a cíle posouzení návrhu ZÚR z hlediska vlivů na ŽP Zásady územního rozvoje představují koncepci, která dle § 10a odst. 1 písm. a) zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů podléhá posuzování vlivů koncepce na životní prostředí (dále jen "posuzování koncepce"). Tyto koncepce podléhají posuzování vždy, pokud je dotčené území tvořeno územním obvodem více než jedné obce. Dle § 10i tohoto zákona (Zvláštní ustanovení pro posuzování vlivů politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace na životní prostředí) se při posuzování vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí postupuje podle stavebního zákona. Ministerstvo životního prostředí jako dotčený orgán ve smyslu stavebního zákona při pořizování územně plánovací dokumentace stanovuje požadavky na obsah a rozsah vyhodnocení vlivů na životní prostředí včetně zpracování možných variant řešení, a pokud vyhodnocení vlivů na životní prostředí neobsahuje náležitosti podle stavebního zákona, jsou oprávněny požadovat jeho dopracování. Schvalující orgán je povinen ve svém usnesení o schválení územně plánovací dokumentace (ZÚR) zdůvodnit, jak zohlednil podmínky vyplývající ze stanoviska k vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Toto usnesení je povinen zveřejnit. Dle § 19 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) je úkolem územního plánování také vyhodnocení vlivů politiky územního rozvoje, zásad územního rozvoje nebo územního plánu na vyvážený vztah územních podmínek pro

14

příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území (dále jen "vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území"); jeho součástí je posouzení vlivů na životní prostředí zpracované podle přílohy k tomuto zákonu a posouzení vlivu na evropsky významné lokality a ptačí oblasti, pokud orgán ochrany přírody svým stanoviskem takovýto vliv nevyloučil. Vlastní obsah posouzení vlivů na územně plánovací dokumentace na životní prostředí je upraven přílohou stavebního zákona. Hodnocení je tedy členěno v souladu s požadavky této přílohy, přičemž byly pro větší přehlednost spojeny kapitoly zhodnocení vlivů a návrh opatření pro předcházení, snížení a kompenzaci negativních vlivů. Předložené vyhodnocení vlivů návrhu Zásad územního rozvoje na životní prostředí (Část A vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území) je zpracováno podle požadavků přílohy stavebního zákona a dle požadavků vyplývajících ze zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Vyhodnocení vlivů také obsahuje požadavky MŽP, které byly uvedeny ve „Sdělení MŽP k vyhodnocení vlivů ZÚR na udržitelný rozvoj území“, ve kterém jsou stanoveny základní požadavky na obsah a rozsah vyhodnocení vlivů ZÚR na životní prostředí. (Tyto požadavky byly zpřesněny při jednání předkladatele ZÚR, zpracovatele vyhodnocení a zástupci MŽP dne 27.3.2008.). Vyhodnocení také vychází z metodiky „Metodika vyhodnocení vlivů regionálních rozvojových koncepcí na životní prostředí“. Předmětem a hlavním obsahem hodnocení návrhu ZÚR Jihočeského kraje jsou zejména: · posouzení míry souladu/rozporu návrhu ZÚR se zpracovanými celostátními a krajskými koncepčními dokumenty z oblasti životního prostředí, · vyhodnocení návrhu vymezení jednotlivých rozvojových oblastí a os, specifických oblastí, koridorů a ploch pro dopravní a technickou infrastrukturu a dalších ploch z hlediska vlivů na životní prostředí · identifikace nejvýznamnějších střetů navrhovaných záměrů se složkami životního prostředí včetně návrhu opatření k omezení negativních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, případně zvýšení účinků pozitivních vlivů · doporučení environmentálně nejšetrnější varianty konkrétního záměru v případě variantních řešení pro zapracování do návrhu ZÚR, Vyhodnocení je provedeno v podrobnosti a hloubce odpovídající měřítku ZÚR (1:100 000). Součástí jsou také výkresy hlavních problémů a střetů s jednotlivými složkami životního prostředí hodnotitelných v měřítku ZÚR (1:100 000).

15

2. ZHODNOCENÍ VZTAHU ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI

2.1. Přehled hlavních cílů návrhu ZÚR Návrh Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje stanovuje priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, které jsou dále specifikovány v prioritách pro tři pilíře udržitelného rozvoje – příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a sociální soudržnost obyvatel. Zestručněný přehled cílů je uveden níže: 2.1.1. PRIORITY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ KRAJE PRO ZAJIŠTĚNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Základními prioritami řešení ZÚR jsou: - rozvoj konkurenceschopnosti, posílení atraktivity pro podnikání i investice, - zkvalitňování životních podmínek obyvatel při respektování principů udržitelného rozvoje, - vymezení a zpřesnění záměrů vyplývajících z Politiky územního rozvoje ČR, které stanovují republikové priority

2.1.1.1.

Priority pro zajištění příznivého životního prostředí kraje

a) respektovat podmínky využití zvláště chráněných území přírody, lokalit NATURA 2000 a zajistit jejich organické doplnění a posílení ekologické stability krajiny prostřednictvím vymezených prvků ÚSES, b) z hlediska ochrany vodohospodářsky nejvýznamnějších území zahrnutých do CHOPAV, ochrany povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů v území podporovat a vytvářet územní opatření, která povedou ke zvýšení retenčních schopností území, s cílem zabezpečit ochranu zdrojů kvalitní pitné a užitkové vody pro stávající i budoucí potřeby kraje, c) zamezit nepříznivým projevům lidských činností na kvalitu životního a obytného prostředí, asanovat devastovaná území a odstranit staré ekologické zátěže v území, d) zajistit ochranu před vodní a větrnou erozí, před svahovými deformacemi a před neodůvodněnými zábory kvalitní půdy, s cílem zachovat hodnoty území pro zemědělské a lesní hospodaření a podporovat zejména ekologické a ekonomické přínosy těchto hospodářských činností, e) minimalizovat necitlivé zásahy do krajiny, zamezit urbánní fragmentaci volné krajiny a podpořit úpravy, činnosti a aktivity, které povedou k obnově a zkvalitnění krajinných hodnot území,

16

f) z hlediska preventivní ochrany území před potencionálními riziky a přírodními katastrofami, s cílem minimalizovat rozsah případných škod z působení přírodních sil v území a vytvořit územní rezervy pro případnou náhradní výstavbu.

2.1.1.2.

Priority pro zajištění hospodářského rozvoje kraje

a) hospodářský rozvoj situovat zejména v rozvojových oblastech a rozvojových plochách vymezených v souladu s PÚR a v rozvojových oblastech a rozvojových osách nadmístního významu vymezených v návrhu ZÚR, b) pro hospodářský rozvoj přednostně využívat ploch a objektů vhodných k podnikání v zastavěném území, s cílem podpořit využití tzv. „brownfields“, s cílem nezhoršit podmínky pro využívání zastavěného území, c) rozvoj hospodářsky významných aktivit cestovního ruchu, turistiky, lázeňství, sportovních aktivit a rekreace, s cílem zabezpečit potřeby jejich rozvoje i v souladu se specifickými podmínkami v části území, kde převažují přírodní hodnoty, d) najít rovnováhu mezi ekonomickými přínosy ze zemědělství, rybníkářství a lesního hospodářství a vytvořit podmínky pro uplatnění mimoprodukční funkce zemědělství v krajině a mimoprodukční funkce lesů a rybníků v návštěvnicky a rekreačně atraktivních oblastech, s cílem umožnit intenzivnější rekreační a turistické využívání území a zlepšit prostupnost krajiny i v přeshraničním turistickém styku, e) zejména ve vymezených rozvojových osách rozvoj nadřazených systémů dopravní obsluhy a veřejné technické vybavenosti a přednostní využití vlastních a místně dostupných surovinových zdrojů pro výstavbu.

2.1.1.3.

Priority pro zajištění sociální soudržnosti obyvatel

a) eliminovat nepříznivé sociální vlivy plynoucí z rozdílné úrovně zabezpečení kvality života obyvatel a obytného prostředí formou rozvoje potřebné veřejné infrastruktury, vybaveností a dopravní obsluhou, prosadit příznivý urbanistický rozvoj i ve specifických a marginálních oblastech kraje, b) pro posílení polycentrického uspořádání sídelní struktury posílit vzájemné sociální, hospodářské a dopravní vazby mezi urbanizovanými, venkovskými a marginálními oblastmi a zlepšit podmínky i v malých a venkovských sídlech v sídelní struktuře kraje a umožnit i rozvoj specifických oblastí, ve kterých převládají priority ochrany přírody nad civilizačními hodnotami. c) vytvořit územně plánovací předpoklady pro snižování nezaměstnanosti a zajištění sociální soudržnosti obyvatel, především posílením nabídky vhodných rozvojových ploch s ohledem na diferencované předpoklady jednotlivých regionů a obcí, zejména ve specifických oblastech. d) při vymezování zastavitelných území vyloučit nekoncepční formy využívání volné krajiny, zastavitelné plochy situovat pokud možno v návaznosti na zastavěné území, při přednostním využití nevyužitých a opuštěných areálů a proluk v zastavěném území a se zajištěním dobré dopravní obsluhy a dostupnosti pro pracovní síly i z okolních obcí.

17

e) u rázovitých obcí a sídel dbát na zachování originality původního architektonického výrazu a prostorového uspořádání, podpořit oblastně pestré hodnoty kulturního dědictví venkova a jeho oblastní zvyky, tradice a charakteristiky.

18

2.2. Zhodnocení vztahu návrhu ZÚR a jejich cílů k hlavním cílům ŽP stanoveným na vnitrostátní úrovni Mezi nejdůležitější nadřazené vnitrostátní dokumenty zabývající se problematikou životního prostředí patří Státní politika životního prostředí, Strategie udržitelného rozvoje ČR, Strategie ochrany biologické rozmanitosti apod. Hlavním dokumentem, ze kterého se vychází a je třeba vycházet, je Státní politika životního prostředí, jejíž cíle – jako cíle nadřazeného dokumentu – by měly být obsaženy i v koncepčních dokumentech nižších úrovní (krajských apod.). Zásady územního rozvoje musí být taktéž v souladu s dalšími „horizontálními“ koncepcemi přijatými na krajské úrovni (např. Program ke zlepšení kvality ovzduší, Krajská energetická koncepce apod.). Na ještě nižší úrovni by měly být jednotlivé záměry v souladu s místními koncepčními dokumenty (místní PZKO, Plány péče o chráněná území apod.). V následující kapitole je zhodnocen soulad zejména s hlavními dokumenty pro oblast ŽP na celostátní úrovni. Podrobnější hodnocení jednotlivých záměrů je provedeno poté v dále následujících kapitolách. Hlavní cíle, požadavky a opatření těchto koncepcí, respektive to, zda-li jsou v souladu s cíli návrhu ZÚR a jejich obsahem a zda-li ZÚR tyto cíle naplňuje, jsou hodnoceny na následující škále: zcela v souladu: v souladu: částečně v rozporu: výrazně v rozporu: není možno určit: není řešeno v rámci ZÚR, neutrální vliv:

++ + -? 0

2.2.1. STÁTNÍ POLITIKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

· · ·

Státní politika životního prostředí (SPŽP) má sloužit jako vodítko směřující: k dosažení dalšího zlepšení kvality životního prostředí jako celku i stavu jeho složek a součástí, k uplatnění principů udržitelného rozvoje a k pokračující integraci hlediska životního prostředí do sektorových politik, ke zvyšování ekonomické efektivnosti a sociální přijatelnosti environmentálních programů, projektů a činností.

V následující části je uveden stručný přehled hlavních cílů, požadavků a způsobů jejich dosažení, které jsou ve Státní politice životního prostředí uvedeny.

19

V souladu se stavem životního prostředí, transpozicí a implementací evropského práva a základními principy ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje se aktualizovaná SPŽP soustředí na následující čtyři prioritní oblasti, v rámci kterých jsou stanoveny následující dílčí cíle. Tab. 1: Dílčí cíle čtyřech prioritních oblastí SPŽP Hlavní oblast Ochrana přírody, krajiny a biologické rozmanitosti

Udržitelné využívání přírodních zdrojů, materiálové toky a nakládání s odpady

o

o

Péče o vodní a mokřadní ekosystémy, revitalizace vodních biotopů

o

Ochrana povrchových a podzemních vod (jakost a množství, zdroje pitné vody) Ochrana neobnovitelných přírodních zdrojů Využívání obnovitelných zdrojů Dosažení 6 % podílu OZE na celkové spotřebě PEZ k roku 2010 Snižování energ. a mat. náročnosti výroby a zvýšení mat. a energ. využití odpadů Odpovědné nakládání s nebezpečnými odpady Snižování zátěže prostředí a populace toxickými kovy a organickými polutanty Snížení počtu (celkové rozlohy) území s překročenými kritickými zátěžemi ovzduší (acidifikace prostředí) Ochrana životního prostředí a člověka před hlukem Environmentálně příznivé využívání krajiny Omezování antropogenních/průmyslových vlivů a rizik Ochrana životního prostředí před negativními účinky živelních událostí a následky krizových situací Snižování emisí skleníkových plynů (GHGs) Snížení přeshraničních přenosů znečištění ovzduší Ochrana ozonové vrstvy Země

o o o o o

Životní prostředí a kvalita života

o o

o o o o

Ochrana klim. systému Země a omezení dálkového přenosu znečištění ovzduší

Vnitrostátní cíle - SPŽP Zastavení poklesu biodiverzity

o o o

Hodnocení souladu ++/- převážná část záměrů respektuje CHÚ, vymezuje systém ÚSES, u některých záměrů možný konflikt se zájmy ochrany přírody + ochrana řešena v rámci chráněných území, dále řešeno v rámci cílových charakteristik krajiny – rybniční krajina + ochrana vodních zdrojů je jedním ze základních priorit ZÚR. Detailně řešeno dále. + vymezení ploch pro těžbu nerost. surovin 0 0 0 + vymezení asanačních území + rozvoj plynovodu, vymístění mobilních zdrojů znečištění, 0

+/- vymístění komunikací mimo sídla, nové záměry ve volné krajině ? je předmětem posouzení - v plánu nové plochy pro rozvoj průmyslu 0 není bezprostředně řešeno

0 není v rámci ZÚR řešeno 0 0

Návrh Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje obsahuje a respektuje cíle, které jsou obsaženy ve Státní politice životního prostředí, případně některé z těchto hlavních cílů nejsou řešeny. V konfliktu zejména se zájmy ochrany přírody, případně se zájmy ochrany vod, jsou zčásti některé záměry týkající se např. koridorů pro dopravní stavby (střet s ÚSES, plochy vymezené pro sport a rekreaci apod.). Tyto střety a negativní vlivy a navazující opatření ke zmírnění těchto negativních vlivů jsou detailněji rozvedeny dále. Požadavky SPŽP jsou zahrnuty i do hodnocení jednotlivých záměrů.

20

2.2.2. STRATEGIE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE Strategie udržitelného rozvoje České republiky byla schválena vládou usnesením č.1242 ze dne 8.12.2004. Strategie definuje hlavní (strategické) cíle, dále dílčí cíle a nástroje. Jsou formulovány tak, aby co nejvíce omezovaly nerovnováhu ve vzájemných vztazích mezi ekonomickým, environmentálním a sociálním pilířem udržitelnosti. Směrují k zajištění co nejvyšší dosažitelné kvality života pro současnou generaci a k vytvoření předpokladu pro kvalitní život generací budoucích. Pro environmentální pilíř (respektive pro cíle týkající se bezprostředně ŽP) jsou definovány následující hlavní strategické cíle, které jsou podrobněji vytýčeny cíli dílčími. Tab. 2: Hlavní a dílčí strategické cíle v oblasti ŽP Cíle SÚR v oblasti ŽP Hodnocení souladu Hlavní strategické cíle 1. Zajistit na území ČR co nejlepší kvalitu všech složek životního prostředí, + shoduje se s cíli návrhu ZÚR postupně ji zvyšovat a vytvářet podmínky pro postupnou regeneraci krajiny, pro minimalizaci až eliminaci rizik pro lidské zdraví a pro postupnou regeneraci živé přírody. Zároveň v nejvyšší ekonomicky a sociálně přijatelné míre uchovat přírodní bohatství CR. 2. Minimalizovat střety zájmu mezi hospodářskými aktivitami a ochranou + shoduje se s cíli návrhu ZÚR životního prostředí a dosáhnout oddělení ekonomického růstu od nárůstu negativních dopadu na životní prostředí. +/0 zčásti řešeno, ochrana klimatu není 3. Přispívat, přiměřeně možnostem a významu ČR, k řešení evropských a předmětem řešení ZÚR globálních environmentálních problémů (zejména ohrožení změn klimatu a ozónové vrstvy Země a úbytku biodiverzity). Dílčí strategické cíle pro oblast ŽP 4. ochrana ovzduší - plnit imisní limity nepřekračovat národní emisní +/- rozvoj plynovodů, vymístění mob. stropy, stanovené pro látky znečišťující ovzduší. Omezit vypouštění POPs zdrojů znečištění ovzduší / plánování a těžkých kovů do ŽP nových ploch pro výrobu 5. ochrana vod - zajistit dobrý chemický a ekologický stav povrchových ++ rozvoj vodovodů a kanalizací, vod a vodních ekosystémů a dobrý chemický a kvantitativní stav odvádění ČOV podzemních vod. Zajistit dodávku pitné vody a odvod vod odpadních. 6. ochrana půdy – zabránit kontaminace půd ze starých ekologických +/- vymezení asanačních území a ÚSES zátěží, zajistit ochranu půdy před vodní a větrnou erozí a před zbytečnými / dají se očekávat významné zábory zábory pro nezemědělské a nelesní účely. půdního fondu (nutnost snížení na minimum) 7. ochrana lesů - zlepšovat druhovou skladbu i věkovou a prostorovou + je jednou ze zásad pro rozhodování strukturu lesů přiblížit se přírodě blízkému stavu, podporovat ekologické a v území u cílových charakteristik krajiny – další mimoprodukční funkce lesa. krajina lesní 8. zemědělství - snižovat podíl orné půdy ve prospěch trvalých travních + je jednou ze zásad pro rozhodování porostů, prosazovat extenzivní principy ekozemědělství. Neperspektivním v území u cílových charakteristik krajiny – částem zemědělské půdy navracet jejich ekologické funkce. krajina lesopolní 9. nakládání s odpady – omezovat množství vznikajících odpadů, zajistit 0 je řešeno pouze okrajově maximální materiálové a energetické využití odpadů. 10. péče o krajinu – posílit environmentální i estetické funkce krajiny a + je požadováno „v zásadách pro ekosystémů; zvýšení retenční schopnosti krajiny. rozhodování o změnách území“ u různých skupin ploch a koridorů, část záměrů problémových – řeší studie, případně EIA u jed. záměrů , řešeno i v rámci přírodních hodnot a cílových

21

Cíle SÚR v oblasti ŽP 11. péče o urbanizovaná území - omezit znečištění ovzduší a hlukovou zátěž, v oblasti ÚP regulovat nepřiměřený růst městských aglomerací (urban sprawl) a dbát na větší podíl městské zeleně a vytvářet klidové zóny. 12. nakládání s přírodními zdroji - minimalizovat materiální a energetické nároky na výrobky a služby, minimalizovat vstupy neobnovitelných zdrojů a maximálně využívat OZE 13. ochrana biologické a krajinné rozmanitosti - v rámci ÚP podporovat rozvoj přírodní a krajinné infrastruktury a retenční schopnosti krajiny a chránit cenné části území. 14. staré ekologické zátěže – odstraňovat a minimalizovat rizika z nich plynoucí a využít rozvojový potenciál brownfields. 15. výroba a spotřeba energie - zvyšovat efektivnost a úspory energie, důraz na OZE 16. průmyslová výroba - snižovat spotřebu primárních surovin, nahrazovat ji druhotnými surovinami. Podpora nízkoemisních, nízkoodpadových a energeticky nenáročných technologií 17. výstavba dopravní infrastruktury - minimalizovat zábory území a omezovat vliv liniových staveb na ŽP již v přípravných stádiích. 18. územní plánování - využívání brownfields a vymezovat Územní systém ekologické stability. 19. ochrana klimatu - omezovat emise skleníkových plynů, zejména CO2 ze spalování fosilních paliv a CH4 ze skládkování odpadu. 20. ochrana ozónové vrstvy Země - omezovat využití látek, které ji poškozují 21. ochrana stanovišť planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů - zastavit jejich redukci a zachovat všechny jejich přirozené funkce.

Hodnocení souladu charakteristik krajiny +/?/- zdroje znečištění vymísťovány mimo obydlené oblasti, v případě dopravních tepen (D 3) hrozí nekontrolovaná výstavba obch. center... 0 ochrana nerostného bohatství je řešena jako přírodní hodnota území +/- je jednou z priorit / problematické některé plochy a koridory pro dopravu, komerční a rekreační plochy ++ jsou vymezeny asanační území 0 není předmětem řešení 0 není předmětem řešení, mělo by být požadavkem - dají se předpokládat významné zábory ZPF, je jedním z předmětu hodnocení vlivů na ŽP ++ je požadavkem a prioritou, vymezení ÚSES 0 není předmětem řešení 0 není předmětem řešení +/-/? ochrana druhů je základní prioritou, hrozba fragmentace krajiny, nutnost vyřešit

Zhodnocení Hlavní priority návrhu Zásad územního rozvoje jsou v souladu s hlavními strategickými cíli Strategie udržitelného rozvoje ČR. ZÚR taktéž naplňují řadu dílčích cílů, případně tyto cíle nejsou řešeny. Jako největší problémy se jeví zábory zemědělského půdního fondu vlivem výstavby dopravních staveb, průmyslových areálů apod., snížení prostupnosti krajiny (nejen) pro velké savce a narušení funkcí chráněných území vlivem rekreace. Návrh Zásad územního rozvoje s těmito možnými negativními dopady pracuje a upozorňuje na ně v požadavcích pro další rozhodování v území a úkolech pro územní plánování. Dílčí konflikty se zájmy ŽP jsou předmětem řešení samotného hodnocení vlivů na ŽP – viz dále. 2.2.3. NÁRODNÍ STRATEGIE OCHRANY BIOLOGICKÉ ROZMANITOSTI (2005) Strategie ochrany biologické rozmanitosti České republiky představuje dokument, který nastiňuje možnosti dalšího postupu v ochraně biodiverzity. Vychází z Úmluvy o biologické rozmanitosti (dále jen „Úmluva“, „CBD“), která byla podepsána na konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji (UNCED, „Summit o Zemi“) v Rio de Janeiru v červnu 1992. Strategie je základním dokumentem, který se opírá o související činnosti Úmluvy, 22

tzv. programy činností, které navrhuje Poradní orgán pro vědecké, technické a technologické záležitosti (SBSTTA), a které jsou poté schvalovány Konferencí smluvních stran (COP). Programy činností pro jednotlivá témata COP mají být v rámci možností každého státu zahrnuty do národních strategií ochrany biodiverzity a následně zapracovány a rozvedeny v akčních plánech. Strategie tyto programy činností akceptuje a v nich uvedené cíle vhodným způsobem upravuje podle aktuálních podmínek a možností ČR. Byl hodnocen soulad cílů SOBR ČR s návrhem ZÚR Jihočeského kraje. Cíle uvedené v SOBR ČR pro oblast regionální politika a územní plánování a hodnocení souladu těchto cílů se ZÚR jsou uvedeny v následující tabulce. Tab. 3: Hlavní cíle Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR v oblasti územního plánování Cíle SOBR v oblasti územního plánování Podporovat zpracování strategických rozvojových dokumentací na všech úrovních. Posílit nástroje na podporu udržitelného rozvoje venkovských oblastí, používat takové nástroje, které mají příznivý vliv na životní prostředí. Podporovat šetrné formy cestovního ruchu.

Hodnocení souladu + ZÚR představují jednu ze základních rozvojových dokumentací na krajské úrovni. + ZÚR poskytuje nástroje pro podporu udržitelného rozvoje venkovských oblastí. +

Podporovat a chránit krajinný ráz území a jeho prvky, jakou jsou např. osamělé stromy, zelené pásy podél silnic a cest, mokřady a drobné vodní nádrže a toky. Posílit nástroje podporující opětovné využití starých průmyslových zón (brownfields).

+

Chránit krajinné prvky přírodního charakteru v zastavěných územích. Urychlit realizaci komplexních pozemkových úprav.

+0

Realizovat chybějící prvky ÚSES.

++

Omezovat fragmentaci krajiny způsobenou migračními bariérami.

+/?

Zapojit do územního plánování nové způsoby hodnocení únosnosti a zranitelnosti krajiny a ochranu hodnot krajinného rázu. V plném rozsahu realizovat závazky, vyplývající pro ČR z Evropské úmluvy o krajině.

+

+0

0

+

jednou z priorit ZÚR je podporovat rozvoj území ve vztahu k rozvoji cestovního ruchu s přihlédnutím k přírodním a kulturním charakteristikám jednotlivých oblastí ochrana krajinného rázu je jednou z priorit ZÚR využití brownfields je jednou z priorit ZÚR, prověřit možnost využití brownfields je základním úkolem pro ÚP bude předmětem řešení v navazujících ÚP obcí problematika KPÚ je řešena v souvislosti s ÚP na úrovni obcí ZÚR vymezuje systém nadregionálního a regionálního ÚSES problematika omezení fragmentace krajiny je součástí priority 3, konkrétní opatření budou řešeny v rámci ÚPD obcí. Některé záměry přispívají k fragmentaci krajiny, je řešeno v rámci hodnocení. ZÚR vymezuje cílové charakteristiky krajiny a zásady pro rozhodování v jednotlivých typech území. ZÚR řeší problematiku ochrany krajinného rázu a vymezuje cílové charakteristiky krajiny a zásady pro její využívání.

23

Zhodnocení Priority ZÚR jsou v souladu s cíli stanovenými Národní strategií ochrany biologické rozmanitosti. ZÚR jako celek přispívají k naplnění vytyčených cílů SOBR. Některé cíle stanovené SOBR lze nástroji územního plánování (ZÚR) ovlivňovat pouze částečně.

2.2.4. STÁTNÍ PROGRAM OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČR Státní program ochrany přírody a krajiny ČR byl přijat usnesením vlády č. 415/1998 dne 17.června 1998. Smyslem Státního programu ochrany přírody a krajiny (1998) je přijmout a uskutečňovat takový systém pravidel a opatření, která ve střednědobém a dlouhodobém časovém horizontu přispějí k zásadnímu zlepšení stavu přírody a krajiny. Tato pravidla a opatření je pak nezbytné uplatňovat mimo jiné při tvorbě a realizaci vládních odvětvových programů a koncepcí např. v územním plánování, dopravní, surovinové, energetické a zemědělské politice. Program stanovuje cíle pro sektor regionální politiky, územního plánování a urbanismus, lesního hospodářství, zemědělství, vodní hospodářství, turistiku a rekreaci, dopravu a těžbu nerostných surovin. Návrh ZÚR Jihočeského kraje byl hodnocen ve vztahu k cílům SPOPaK. Cíle uvedené v SPOPaK pro jednotlivé sektory a hodnocení souladu těchto cílů se ZÚR jsou uvedeny v následující tabulce. Tab. 4: Hlavní cíle ochrany přírody a krajiny v jednotlivých sektorech Cíle SPOPaK Hlavní cíl Udržovat, chránit i vytvářet esteticky vyváženou ekologicky stabilní a trvale produkční kulturní krajinu. Zároveň udržovat v přírodním stavu lokality, které dosud nebyly výrazněji narušeny lidskou činností. Dílčí cíle Regionální politika, územní plánování a urbanizmus Je zde uvedeno mj., že k formulaci programů regionálního rozvoje krajů a velkých územních celků je vhodné zajišťovat postupné vytváření a novelizaci územních plánů vymezujících podmínky ochrany přírody a trvale udržitelného hospodaření v krajině. Jako jedno z východisek státní regionální politiky a rozvoje urbanizace je nutné rozpracovat systém kategorizace krajiny (území), a to z hlediska: a) limitů rozvoje území definovaných ve vztahu k ochraně přírodního a krajinného prostředí, ekologické únosnosti území, ochrany nerostného bohatství, vodních zdrojů i dalších souvisejících aspektů; b) územních rezerv pro rámcově definované rozvojové aktivity hospodářského využívání krajiny včetně dopravní

Hodnocení souladu ++

Náplní návrhu ZÚR (zvláště v části e) je specifikace a upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území kraje.

++

ZÚR představují jednu ze základních rozvojových dokumentací na krajské úrovni. ZÚR vymezuje nadregionální a regionální systém ekologické stability

24

Cíle SPOPaK infrastruktury. V praxi je třeba zavádět územní systémy ekologické stability krajiny všech úrovní včetně metodického a legislativního vymezení Evropské ekologické sítě na našem území. Stavby třeba přednostně orientovat do zastavěných území a území určených k zastavění v rámci rozvoje obcí. Výstavbu mimo tato území omezit na případy vylučující alternativní řešení a na důležité stavby ve veřejném zájmu.

Hodnocení souladu

Zhodnocení Je možno konstatovat, že návrh ZÚR je v souladu se Státním programem ochrany přírody a krajiny ČR. 2.2.5. SOUHRN Na základě výše uvedených skutečností je možno konstatovat, že předložený návrh ZÚR je celkově v souladu s vnitrostátními cíli pro oblast životního prostředí, případně s nimi není v rozporu. Tyto cíle jsou zahrnuty jednak mezi prioritami ZÚR, jednak jsou naplňovány některými záměry, dále jsou tyto cíle reflektovány i v zásadách pro rozhodování o změnách v území a úkolech pro územní plánování. K souladu s cíli přispívá i stanovení přírodních a kulturních hodnot v území a vymezení cílových charakteristik krajiny apod.

25

3. SOUČASNÝ STAV ŽP V JIHOČESKÉM KRAJI A JEHO PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE

3.1. Současný stav životního prostředí v Jihočeském kraji Tato kapitola je vzhledem k její rozsáhlosti popsána v samostatné příloze.

3.2. Vývoj životního prostředí v Jihočeském kraji bez provedení koncepce Neschválení návrhu ZÚR by mohlo významně zkomplikovat budoucí realizaci záměrů, např. při zpracování navazujících územních plánů, v rámci územního a stavebního řízení apod. Při nerealizaci záměrů uvedených v úvodní kapitole, tj. při zachování stávajícího stavu, se dají předpokládat z hlediska vlivů na životní prostředí tyto hlavní důsledky: Tab. 5: Předpokládané dopady nerealizace koncepce dle jednotlivých typů záměrů z hlediska vlivů na životní prostředí Pozitivní důsledky Negativní důsledky Rozvojové plochy nadmístního významu pro bydlení Nedojde k záborům ZPF. Tlak na realizaci obytné výstavby v jiných z hlediska ŽP méně vhodných plochách, např. do volné krajiny, území s vyššími přírodními hodnotami apod. Rozvojové plochy nadmístního významu pro komerční a průmyslovou funkci Nedojde k záborům ZPF. Nehrozí riziko vzniku nových Tlak na realizaci výstavby průmyslových ploch v jiných zdrojů emisí v takto navržených plochách a riziko z hlediska ŽP méně vhodných plochách, zvýšené dopravy. např. do volné krajiny, území s vyššími přírodními hodnotami apod. Zdroje emisí zůstanou v provozu ve stávajících lokalitách a nebudou přesunuty na okraje měst. Rozvojové plochy nadmístního významu pro sportovní a rekreační funkci Sníží se riziko zásahů záměrů pro rozvoj rekreace a Nižší atraktivita území z hlediska turistického ruchu a sportu do přírodně cenných lokalit, riziko narušení rekreace. Turistický ruch nebude „usměrňován“, lesních celků a negativního ovlivnění vodních zdrojů. tj. bude vznikat nekoordinovaný tlak na realizaci rozvojových záměrů do méně vhodných ploch. Rozvojové plochy nadmístního významu pro veřejnou dopravní infrastrukturu Omezí se zábory ZPF. Menší riziko vzniku nových Nižší atraktivita území z hlediska dopravní obslužnosti. zdrojů znečištění ovzduší. Nedojde k funkčnímu propojení silniční, železniční a vodní dopravy, které může být z hlediska vlivů na ŽP přínosné. Rozvojové plochy nadmístního významu a územní rezervy pro těžbu nerostných surovin Nehrozí riziko střetu se zájmy ochrany životního Nebudou plněny cíle Regionální surovinové politiky prostředí (zábor půdy, chráněná území, voda...). Jihočeského kraje. Nebude zajištěn materiál pro realizaci rozvojových záměrů, nutnost zajištění dodávek mimo území kraje. Rozvojové plochy nadmístního významu území speciálních zájmů

26

Pozitivní důsledky Negativní důsledky Stávající stav v navržených lokalitách je nevhodný, Může dojít ke zpomalení postupu asanace daných nerealizace záměrů nebude mít pozitivní dopady. ploch, bude zachován stávající nevhodný stav. Koridory a plochy pro silniční dopravu Významně se omezí zábory ZPF a zásahy do PUPFL. Zůstanou zachovány stávající často nevhodné průtahy Nehrozí riziko vzniku indukované dopravy, nákladní i silničních komunikací centry měst a osídlení s vyšší osobní. hustotou osídlení, kdy je obyvatelstvo zasaženo hlukem a emisemi do ovzduší a stav je nevhodný i z hlediska bezpečnosti obyvatel. Koridory a územní rezervy pro železniční dopravu Nehrozí riziko negativního ovlivnění některých Nižší atraktivita železniční dopravy, která je z hlediska maloplošně nebo velkoplošně zvláště chráněných vlivů na životní prostředí oproti silniční dopravě území. Nehrozí riziko negativního ovlivnění vodního přijatelnější. Platí pro regionální, národní i mezinárodní režimu v krajině. úroveň. Koridory a plochy vodní dopravy Nehrozí riziko negativního zásahu úniku znečišťujících Zpomalení rozvoje vodní dopravy, která může být látek do vodního toku a zásahů přilehlých břehových v některých ohledech z hlediska vlivů na ŽP porostů (ÚSES). přijatelnější než doprava silniční (přeprava sypkých materiálů apod.) Plochy pro leteckou dopravu V měřítku ZÚR nedojde k významnějším změnám a V měřítku ZÚR nedojde k významnějším změnám a ovlivnění ŽP. ovlivnění ŽP. Koridory cyklistické dopravy V měřítku ZÚR nedojde k významnějším změnám a V měřítku ZÚR nedojde k významnějším změnám a ovlivnění ŽP. ovlivnění ŽP. Negativním důsledkem může být zpomalení rozvoje cyklodopravy, která je z hlediska vlivů na ŽP šetrná a ke snížení atraktivity kulturních hodnot z hlediska vlivů na ŽP. Plochy a koridory pro zásobování vodou a odkanalizování Nehrozí riziko negativního ovlivnění vodních zdrojů a Zpomalení rozvoje zásobování území pitnou vodou na ně navazujících přírodně cenných lokalit. (vyšší míra zdravotního rizika). Bude zpomaleno řešení významného problému v oblasti životního prostředí (znečištění vodních toků a nádrží). Plochy vhodné pro akumulaci povrchových vod (územní rezerva) Územní rezervy nepředstavují riziko pro životní Nevymezením územních rezerv může způsobit, že na prostředí. těchto plochách bude realizována výstavba, což by mohlo v budoucnu způsobit vážné střety mezi zájmy vodohospodářskými a zájmy obyvatel (zaplavení osídlených území vodou). Plochy a koridory technické infrastruktury - elektroenergetika Nehrozí riziko negativního ovlivnění krajinného rázu, Nižší vybavenost regionu technickou infrastrukturou, nedojde k zásahům do lesních porostů nepřímá podpora jiných méně šetrných zdrojů energie Koridor veřejné infrastruktury zásobování teplem Nehrozí riziko střetů s MZCHÚ a negativního ovlivnění Bude nutno zajistit dodávky tepla z jiných zdrojů, které vodních ploch. mohou být lokálním zdrojem emisí v obydlených oblastech. Plochy a koridory a územní rezervy v oblasti zásobování plynem Nehrozí riziko střetů se zájmy ochrany přírody Nepřímá podpora méně kvalitních zdrojů tepla (VZCHÚ, MZCHÚ) zejména v době výstavby s vyššími emisemi do ovzduší, nižší vybavenost plynovodu. Územní rezervy nepředstavují riziko. regionu technickou infrastrukturou Plochy a koridory územního systému ekologické stability Nerealizace ÚSES by neměla žádný významnější Nebude zajištěna ochrana ÚSES a bude zpomalena pozitivní veřejný vliv. jejich realizace, což může mít negativ vliv i na ostatní MZCHÚ nebo VZCHÚ (omezení migrace a šíření druhů, riziko vyhynutí populací).

27

Nerealizací ZÚR (neschválením koncepce) by bylo zpomaleno řešení již existujících problémů životního prostředí v Jihočeském kraji (např. průtahy silnic obcemi, nízká míra realizovaných ÚSES, znečišťování vodních útvarů apod.), což by představovalo významný negativní dopad. Naopak realizace ZÚR (respektive záměrů v ní obsažených) přispěje k řešení těchto problémů a k hospodářskému rozvoji kraje. Realizace koncepce (respektive záměrů na plochách a koridorech v ní navržených) představuje i jistá rizika (zvýšení intenzity dopravy, nové zdroje znečištění ovzduší, negativní vlivy na přírodně cenné lokality, fragmentace krajiny apod.) a předpokládá negativní vlivy (zejména zábory půdního fondu). Většinu těchto rizik je ovšem možno účinně eliminovat nebo zmírnit, ať už při zpracování územních plánů obcí, územních a stavebním řízení, procesu EIA apod.

28

4. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY 4.1. Příroda a krajina Návrh ZÚR představuje koncepci, která se dotýká celého řešeného území. Hlavní přírodní hodnoty jsou na území kraje koncentrovány v maloplošně a velkoplošně chráněných územích. Z tohoto důvodu je nutné posouzení vlivů zaměřit převážně na záměry, které se budou těchto chráněných území dotýkat. Ochrana přírodních hodnot území je obsažena již mezi prioritami ZÚR. Dále je konkretizována v úkolech pro územní plánování u jednotlivých typů záměrů. ZÚR dále upřesňuje podmínky koncepce ochrany a rozvoje přírodních hodnot území, kdy stanovuje přírodní hodnoty území a stanovuje zásady pro rozhodování o změnách v území, která přispějí k ochraně území s vyšší koncentrací těchto přírodních hodnot. ZÚR také vymezuje cílové charakteristiky krajiny a stanovuje zásady pro využívání území pro jednotlivé základní typy krajiny. Tyto zásady také přispějí k vyšší ochraně těchto přírodních hodnot území. V Jihočeském kraji se díky jeho příhraniční poloze a zachovalé krajině vyskytuje řada chráněných druhů živočichů. Zejména v případě velkých savců (los, rys, jelen, ale i ostatních druhů) mohou liniové stavby vést k fragmentaci krajiny a ke snížení její průchodnosti. V případě Jihočeského kraje se jedná o koridor pro silnici D3 a taktéž o železniční koridor Praha – České Budějovice – Linz. Z hlediska migrace zvěře lze právě úsek mezi Českými Budějovicemi a česko-rakouskou státní hranicí považovat za velmi významný, hlavně pokud se týče spojení s Českomoravskou vysočinou a Moravou a proto taky nejvíce problematický. Tuto problematiku je nutno řešit v navazujícím procesu územního plánování obcí a v ní se na zajištění průchodnosti krajiny zaměřit. ZÚR požadavek na zajištění průchodnosti krajiny respektuje a podporuje jeho řešení – zajištění průchodnosti krajiny je jednak mezi prioritami ZÚR, jednak je uvedeno v pokynech pro územní plánování u rozvojové oblasti republikového významu OS4 a jednak i u koridorů pro dopravní infrastrukturu. Některé rozvojové plochy, zejména s funkcí pro sport a rekreaci, jsou umístěny do území chráněných dle zákona o ochraně přírody a krajiny – zejména CHKO a NP. Zde je riziko ohrožení chráněných druhů rostlin a živočichů nebo narušení samotné funkce chráněného území. Problém je způsoben tím, že tyto lokality přírodního charakteru jsou z hlediska cestovního ruchu nejvíce atraktivní. Samotná Politika územního rozvoje ČR vymezuje oblast Šumavy jako specifickou oblast, ve které by měl být – krom jiného – rozvíjen cestovní ruch. Z hlediska ochrany přírody patří mezi problematické turistické aktivity sjezdové lyžování a golf. Tato problematika je na úrovni jednotlivých záměrů podrobně řešena v dalších kapitolách textu. Součástí návrhu ZÚR je taktéž vymezení nadregionálních a regionálních ÚSES na území kraje, na něž budou navazovat na úrovni jednotlivých obcí i lokální ÚSES. Toto je potřeba hodnotit jednoznačně pozitivně, neboť ÚSES mají pozitivní vlivy jednak na samotnou ekologickou stabilitu krajiny, ale i na další oblasti životního prostředí (ovzduší, půda, voda apod.).

29

4.2. Ovzduší Vlivem realizace záměrů obsažených v návrhu ZÚR je možné předpokládat výraznější zlepšení situace v centrech těch měst, u nichž dojde v daném časovém horizontu ke zprovoznění obchvatů a úseků nadřazené komunikační sítě (dálnice, rychlostní silnice), které svedou dopravu mimo obytnou zástavbu. Toto je zcela v souladu s Programem ke zlepšení kvality ovzduší. Příznivý vývoj je dále možné očekávat tam, kde bude zásadněji redukováno spalování pevných paliv v domácích topeništích (plynofikace anebo přechodem na centrální zásobování teplem) a současně dojde ke snížení dopravní zátěže (např. výstavbou obchvatu). K tomu by mohl napomoci rozvoj plynovodní sítě. Naopak v území, jimiž budou nové komunikace procházet, dojde vlivem dopravy k nárůstu imisní zátěže. Tyto silnice jsou však v naprosté většině případů vedeny mimo bezprostřední kontakt s obytnou zástavbou. Jedná se zejména o emise NOx a dále TZL, případně resuspendovaných částic prachu. Významnější množství emisí může pravděpodobně taktéž pocházet z navržených ploch pro komerční a průmyslovou výrobu. Tyto plochy jsou většinou umístěny na okrajích měst, mimo hlavní osídlené lokality, přesto relativně blízko lidským sídlům. Množství znečištění se bude odvíjet od typu výroby. Tyto plochy mohou přispět také ke zlepšení stávající situace, neboť stávající zdroje z center měst mohou být přesunuty do nově vymezených ploch. Nově vymezené plochy pro komerční a průmyslovou, obytnou a sportovně rekreační funkcí mohou vyvolávat zvýšenou dopravu. Tyto plochy jsou vymezeny v blízkosti stávajících nebo nově navržených hlavních komunikací, takže dopravní dostupnost je řešena. Nutné je zajištění napojení i na veřejnou dopravu (autobusová, železniční, případně cyklistická), což by mělo zmírňovat efekt indukované dopravy. Tato problematika bude však vzhledem k nutnosti detailního přístupu řešena v rámci zpracování ÚP obcí.

30

4.3. Horninové prostředí, geologie Předpokládá se, že pro materiálové zabezpečení některých velkých záměrů – zejména dopravních – se zvýší poptávka právě po těchto nerostných surovinách, jako jsou štěrkopísky a písky a stavební kámen. Návrh ZÚR proto vymezuje jednu plochu nadmístního významu pro těžbu nerostných surovin a územní rezervy pro těžbu nerostných surovin. Tyto lochy by měly do budoucna přispět k zajištění potřeb kraje na nerostné suroviny, což omezí nutnost dopravy tohoto materiálu ze vzdálenějších oblastí mimo kraj a tlaky na otvírku jiných ložisek v méně vhodných lokalitách. Lokality s výskytem nerostné bohatství (chráněná ložisková území, prognózní zdroje nerostných surovin a stanovené dobývací prostory nerostných surovin) jsou zařazeny mezi přírodní hodnoty území, čímž je zvyšována jejich ochrana pro budoucí využití. Výskyt svahových deformací na území Jihočeského kraje je vzhledem ke geologické stavbě území poměrně omezený a jejich existence nepředstavuje faktor, který významným způsobem podmiňuje lokalizaci či realizaci navrhovaných záměrů. Za jeden z omezujících činitelů stavební činnosti lze považovat pozůstatky hlubinné těžby nerostných surovin. Jedná se o důlní díla, jejich průmět na povrch je vymezen jako tzv. poddolovaná území. Jihočeský kraj však není příliš významně ovlivněn historickou důlní činností a proto poddolovaná území nepředstavují zásadní problém pro realizaci záměrů. Jsou omezením pro rozvoj, který by mělo být možno řešit technicky. Problémem mohou být také střety zájmů těžby se zájmy ochrany přírody, zejména pokud k ní dochází v chráněných územích. U jediné navržené plochy pro těžbu však nebyly zjištěny střety s VZCHÚ, MZCHÚ nebo ÚSES. Územní rezervy představují pouze ochranu území pro budoucí využití, nikoliv záměr. V Jihočeském kraji je do budoucna plánována řada velkých dopravních staveb, na jejichž realizaci bude třeba velké množství stavebních surovin (zejména štěrkopísky). Pro uspokojení potřeby na tyto suroviny se dá předpokládat zvýšení míry těžby těchto surovin, což může ovlivnit životnost jednotlivých ložisek nerostných surovin a otevření nových.

31

4.4. Půdní fond Ochrana půdního fondu jednou z hlavních priorit ZÚR: „Z hlediska ochrany zemědělské a lesní půdy je potřeba zajistit ochranu před vodní a větrnou erozí, před svahovými deformacemi a před neodůvodněnými zábory kvalitní půdy, s cílem zachovat hodnoty území pro zemědělské a lesní hospodaření a podporovat zejména ekologické a ekonomické přínosy těchto hospodářských činností“. Půda je zařazena také mezi přírodní hodnoty území, čímž je posílena její ochrana. Také z hlediska krajiny stanovuje návrh ZÚR cílové charakteristiky krajiny a stanovuje zásady na využívání území, jež by měli přispět k ochraně a rozvoji zemědělského půdního fondu a lesního půdního fondu (např. posilování původní skladby porostů, přednostní využívání brownfields apod.) Záborům půdního fondu lze bránit jen omezeně. Většina záměrů ZÚR je spjata s dočasným nebo trvalým záborem zemědělského půdního fondu a některé záměry se zásahy do lesních porostů. Největším ohrožením pro zemědělský půdní fond, zejména pro plochy orné půdy s vysokou bonitou, je realizace záměrů investičního charakteru pro zvýšení ekonomické výkonnosti oblasti. K těmto investičním záměrům se řadí především realizace veřejně prospěšných staveb a opatření, jako je například zvýšení hustoty sítí dopravní infrastruktury. Především dopravní trasy umístěné ve zcela novém koridoru znamenají - v závislosti na své délce – významné zábory ZPF v desítkách hektarů půdy. Dále se jedná také o plochy s komerční a obytnou funkcí, kde bude také docházet k významným plošným záborům. U ostatních typů záměrů už budou zásahy mnohem méně významné. (Pozn. Předpokládané záměry jsou jednak odborně odhadnuty v odůvodnění ZÚR, jednak se jimi zabývají další kapitoly).

32

4.5. Voda Za období posledních cca 30 let je možno konstatovat výrazné zlepšení jakosti vody ve vodních tocích. V posledních několika letech vykazuje jakost vody v závěrečných profilech jednotlivých vodních toků poměrně malé pozitivní změny, v některých případech i setrvává prakticky na stejné úrovni, ačkoliv bilancování vypouštěného znečištění z bodových zdrojů v jeho povodí vykazuje podstatný pokles. Tento jev může signalizovat skutečnost, že znečištění vypouštěné z bodových zdrojů se postupně blíží limitním zbytkovým hodnotám, dosažitelným používanými čistírenskými technologiemi, a rozhodující vliv na jakost vody ve vodních tocích získává znečištění plošné, případně v kombinaci s difúzním. Vodohospodářsky významná území (CHOPAV povrchových vod Šumava, CHOPAV Třeboňská pánev, CHOPAV povrchových vod Novohradské hory, podzemní a povrchové zdroje pitné vody a zdroje léčivých a minerálních vod) jsou zařazeny mezi přírodní hodnoty území, čímž je podpořena jejich ochrana. Jejich ochrana je zdůrazněna i mezi prioritami ZÚR: „Z hledisky ochrany vodohospodářsky nejvýznamnějších území zahrnutých do CHOPAV, ochrany povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů v území kraje je potřeba podporovat a vytvářet územních opatření, která povedou ke zvýšení retenčních schopností území, s cílem zabezpečit ochranu zdrojů kvalitní pitné a užitkové vody pro stávající i budoucí potřeby kraje.“ Jednou z cílových charakteristik krajiny je i krajina rybniční a jsou stanoveny zásady pro využívání území, které by měly napomoci při ochraně této oblasti. Problematika jakosti podzemních i povrchových vod je v rámci ZÚR řešena jak na úrovni dodávek pitné vody (vodovody) a jednak na odvádění a čištění vod odpadních (kanalizace a ČOV). Zde jdou očekávat pozitivní dopady, které by měly současný negativní stav napomoci významně zlepšit. Význam pro ochranu vodních ploch budou mít pravděpodobně také plochy, na kterých bude probíhat asanace. V rámci návrhu ZÚR jsou vymezeny 3 asanační území. Jsou plánovány také plochy s rekreační, obytnou a průmyslovou funkcí, které mohou být zdrojem znečištění vod. Základním požadavkem v tomto případě musí být zajištění odvodu znečištěných vod a napojení na ČOV. Některé ze záměrů jsou dále plánovány do CHOPAV. Zde je nutné dodržovat podmínky ochrany těchto CHOPAV.

33

5. SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY

5.1. Příroda a krajina Základní charakteristikou životního prostředí Jihočeského kraje je jeho relativní zachovalost a dobrá kvalita ve srovnání s jinými kraji České republiky. Týká se to především jižní části území (Šumava, Blanský les, Novohradské hory, Třeboňsko), kde jsou zastoupeny unikátní ekosystémy z celostátního, ale i z celoevropského hlediska. Tato charakteristika předurčuje Jihočeský kraj pro rozvoj turistiky a cestovního ruchu. To zároveň představuje i největší problém. Turistika a cestovní ruch, pokud mají být významným zdrojem příjmů pro místní obyvatele a dotčený region, musí splňovat určité parametry a standardy, které umožní prosadit se v konkurenčním prostředí (dopravní dostupnost, rozsah, úroveň a kvalita služeb atd.). V rámci územního plánování (ale i jiných procesů plánování) je nezbytné hledat vyvážený kompromis, který umožní ekonomicky pozitivní způsob využívání krajiny pro potřeby turistiky a cestovního ruchu a zároveň zajistí zachování, případně rozšíření všech hodnot, které činí krajinu Jihočeského kraje hodnotnou a atraktivní. Soulad rozvoje hospodářského rozvoje s požadavky na ochranu přírodních hodnot je v rámci ZÚR několikrát deklarován, ať již mezi prioritami nebo v rámci stanovených zásad a úkolů pro územní plánování nebo v rámci vymezení přírodních hodnot území a cílových charakteristik krajiny.

34

5.2. Kvalita ovzduší Jihočeský kraj patří mezi nejlépe hodnocené regiony z pohledu kvality ovzduší. Imisní limity (pro ochranu zdraví lidí) jsou dodržovány dlouhodobě na území celého kraje, místy (avšak nepravidelně a v malém rozsahu) bývá překračován imisní limit pro suspendované částice frakce PM10 – větší sídelní celky jako Tábor, České Budějovice, Písek aj. Za posledních 15 let byly výrazně sníženy emise z průmyslových zdrojů znečištění ovzduší a v současné době závisí kvalita ovzduší hodně na zdrojích REZZO 4 (automobilová doprava) a s ní spojené resuspenzi a dále na malých zdrojích znečištění používajících tuhá paliva (zejména v obcích, které nejsou plynofikovány). Druhým významným problémem jsou koncentrace troposférického ozónu, resp. produkce emisí jeho prekurzorů na celém území kraje. Zhoršenou kvalitu ovzduší je nutné očekávat v blízkosti významných špičkových zdrojů znečištění ovzduší. Návrh ZÚR by měl přispět k řešení některých z těchto problémů. Největší význam budou mít nové dopravní komunikace, zejména obchvaty měst a obcí, které odvedou část dopravy z center měst. Tím bude snížena expozice obyvatel emisím z výfukových plynů. (Celkové množství emisí bude sníženo pouze mírně, bude převedeno do méně osídlených oblastí, kde již nebude představovat tak významný problém). Toto je jedním z hlavních požadavků PZKO Jihočeského kraje, které je tímto naplňováno. Zároveň dojde i ke snížení hlukového znečištění v osídlených oblastech. Podobný dopad budou mít i plochy s funkcí komerční a průmyslovou. Dojde zde sice k místnímu zvýšení vypouštěného množství emisí a výstavbě nových zdrojů (s vlivem závislým na druhu průmyslové výroby), avšak současně se dá předpokládat přesunutí části stávající průmyslové výroby z center měst na jeho okraje mimo nejvíce osídlenou zástavbu. V části obcí jsou navrženy koridory pro plynovody. Plynofikace obcí bude mít pozitivní dopady na kvalitu ovzduší v daném místě, avšak bude záviset také na aktuálních cenách jednotlivých paliv. Za stávajících cen se nedá předpokládat výrazné zvýšení používání zemního plynu.

35

5.3. Horninové prostředí Zejména v okolí Ratibořských hor v okrese Tábor, Českých Budějovic, Českého Krumlova a Černé v Pošumaví je zaznamenán vyšší výskyt lokalit s doloženým nebo předpokládaným výskytem důlních děl, ať již se stále probíhající důlní činnosti, nebo v současné době nečinných a opuštěných. Existence takových důlních děl představuje překážku veškerým stavebním činnostem, neboť nerespektování této překážky může vést k následnému porušení stability horninového prostředí projevující se změnami konfigurace terénu (propadliny, poklesy, svahové pohyby, apod.). Zda a v jaké míře je možné očekávat ovlivnění povrchu nad důlním dílem, závisí na řadě faktorů, jako jsou hloubka důlního díla pod povrchem, stáří díla, geologické stavbě apod. Tato riziková území ve smyslu zákona č.66/2001 Sb., o geologických pracích, mohou být vymezena Ministerstvem životního prostředí jako tzv. území se zvlášť nepříznivými inženýrsko-geologickými poměry, kde mohou orgány územního plánování vydat územní rozhodnutí pouze s jeho souhlasem nebo po splnění ministerstvem stanovených podmínek. Při navrhování a posuzování staveb je proto vhodné, resp. nutné vyžádat si podrobný báňský posudek jako doplnění inženýrsko-geologického průzkumu staveniště. Jihočeský kraj není příliš bohatý na nerostné suroviny. Relativní dostatek je zde stavebního kamene a štěrkopísků (a cihlářských surovin). Realizace záměrů obsažených v ZÚR bude klást vysoké nároky na těžbu těchto surovin (zejména štěrkopísků) a bude vyvolávat tlak na otevření dalších ložisek stavebních surovin. Toto je řešeno jednak vymezením jedné plochy pro těžbu nerostných surovin, jednak vymezením územních rezerv pro možnou budoucí těžbu nerostných surovin, kdy územní rezerva nepředstavuje záměr, nýbrž ochranu území před záměry, které by tuto těžbu mohly ztížit nebo omezit.

36

5.4. Půda Na území Jihočeského kraje se ve značné míře vyskytují bonitně nejcennější půdy 1. a 2.třídy ochrany a to především v těchto oblastech: · severovýchodní část kraje (Táborsko, Milevsko, Bechyňsko, Soběslavsko, okolí Veselí nad Lužnicí), · jihovýchodní část kraje (Jindřichohradecko, Dačicko), · centrální a jižní část kraje (Českobudejovicko, Kaplicko, severní část Lipenska), · západní část kraje (Vodňansko, Strakonicko, Písecko, Mirovicko). V těchto regionech je vyšší pravděpodobnost odnětí nejkvalitnějších půd, zejména v rámci záměrů v oblasti dopravní infrastruktury a jednak u ploch s komerční a průmyslovou a obytnou funkcí. ZÚR problematiku ochrany půdního fondu reflektují několika způsoby. Ochrana půdního fondu jednou z hlavních priorit ZÚR: „Z hlediska ochrany zemědělské a lesní půdy je potřeba zajistit ochranu před vodní a větrnou erozí, před svahovými deformacemi a před neodůvodněnými zábory kvalitní půdy, s cílem zachovat hodnoty území pro zemědělské a lesní hospodaření a podporovat zejména ekologické a ekonomické přínosy těchto hospodářských činností“. Půda je zařazena také mimo přírodní hodnoty území, čímž je posílena její ochrana. Také z hlediska krajiny stanovuje návrh ZÚR cílové charakteristiky krajiny a stanovuje zásady na využívání území, jež by měli přispět k ochraně a rozvoji zemědělského půdního fondu a lesního půdního fondu (např. posilování původní skladby porostů, přednostní využívání brownfields apod.) Záborem půdního fondu se podrobně zabývají následující kapitoly.

37

5.5. Voda Jedním z hlavních problémů Jihočeského kraje je jakost zejména povrchových vod. Znečištění se v posledních 15ti letech významně snížilo, zejména díky výstavbě řady čistíren odpadních vod ve větších sídlech. Stávajícím problémem je vypouštění odpadních vod z řady menších bodových zdrojů (domácnosti, obce, podniky) a také plošné znečištění ze zemědělské výroby. Zásady územního rozvoje neřeší problematiku znečištění ze zemědělské výroby. Do návrhu ZÚR byly z územních plánů velkých územních celků převzaty pro výstavbu ČOV obcí. Dále jsou zde vymezena sídla, která nemají vyřešený odvod a likvidaci odpadních vod. Bez provedení ZÚR by mohl být vývoj snižování znečišťování povrchových vod zpomalen a tlak na vodní zdroje by přetrvával. Jedná se zejména o vlivy znečištění z velkých i malých sídel. Problematika ochrany před povodněmi je v rámci návrhu ZÚR řešena pouze okrajově. Jedná se zejména o vymezení ploch (územních rezerv) pro akumulaci povrchových vod (v souladu se Směrným vodohospodářským plánem z roku 1988), kdy územní rezerva zajišťuje ochranu těchto ploch před záměry, které by jejich budoucí případnou realizaci mohly omezit.

38

6. METODICKÝ POSTUP, ZHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ NA ŽP A NAVRHOVANÁ OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

6.1. Postup hodnocení Použitá metodika vyhodnocení vlivů na životní prostředí vychází z požadavků stavebního zákona, respektive jeho přílohy, ze zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů a z dokumentu „Metodika vyhodnocení vlivů regionálních rozvojových koncepcí na životní prostředí“. Postup vyhodnocení je možno rozdělit do několika dílčích kroků: 1. Vymezení jednotlivých záměrů – přehled záměrů, které podléhají hodnocení. 2. Číselné orientační hodnocení vlivů jednotlivých záměrů na jednotlivé hlavní oblasti životního prostředí – tabulkové hodnocení -2, -1, 0, 1, 2. Jednotlivé záměry jsou hodnoceny především z hlediska střetů s hlavními limity ochrany životního prostředí s územním průmětem v měřítku odpovídajícím měřítku ZÚR. 3. Orientační vymezení záměrů, u kterých se předpokládá pozitivní nebo neutrální vliv na jednotlivé oblasti životního prostředí a zejména záměrů, u kterých se nedá vyloučit negativní a zejména potenciálně významně negativní vliv („problémové“ záměry). 4. Podrobnější zhodnocení vlivů tzv. „problémových“ záměrů – rozbor možných negativních vlivů na životní prostředí a jejich vyhodnocení. 5. Navržení opatření ke zmírnění negativních vlivů.

6.2. Přehled hlavních skupin záměrů obsažených v ZÚR Návrh ZÚR obsahuje tyto hlavní skupiny záměrů: · · · · ·

Rozvojové oblasti a osy a specifické oblasti Rozvojové plochy nadmístního významu pro bydlení Rozvojové plochy nadmístního významu pro komerční a průmyslovou funkci Rozvojové plochy nadmístního významu pro sportovní a rekreační funkci Rozvojové plochy nadmístního významu pro veřejnou dopravní infrastrukturu

39

· · ·

· ·

·

Rozvojové plochy a územní rezervy nadmístního významu pro těžbu nerostných surovin Rozvojové plochy nadmístního významu území speciálních zájmů Koridory a plochy dopravy o Koridory pro silniční dopravu o Koridory pro železniční dopravu o Plochy pro letiště o Koridor vodní dopravy o Koridory cyklistické dopravy Plochy a koridory pro zásobování vodou a odkanalizování Plochy a koridory technické infrastruktury v oblasti energetiky o Plochy a koridory technické infrastruktury - elektroenergetika o Koridory veřejné infrastruktury pro zásobování teplem o Plochy, koridory a územní rezervy v oblasti zásobování plynem Plochy a koridory územního systému ekologické stability

ZÚR dále vymezuje v souladu se Směrným vodohospodářským plánem lokality pro přirozenou akumulaci povrchových vod jako územní rezervy, kdy ZÚR pro využití ploch nenavrhuje žádné záměry republikového nebo nadmístního významu, které by znemožnily jejich případnou realizaci a totéž se ukládá pro navazující ÚPD obcí v uvedených lokalitách. Je nutno zdůraznit, že se u významné části těchto ploch a koridorů nejedná o záměr v konkrétní podobě. Koridory jsou vymezeny v různé šíři (např. 600 m, 800 m apod.) s tím, že vedení konkrétní trasy bude zpřesněno až v rámci ÚP obcí. Jelikož se tedy ve velké míře jedná o záměry vymezené pouze plochou nebo koridorem, není ani možno provádět zcela detailní vyhodnocení. Významná část záměrů obsažených v návrhu ZÚR je převzata z původních ÚPN VÚC a byla již jednou projednána a schválena.

6.2.1. TABULKOVÉ ORIENTAČNÍ VYHODNOCENÍ VLIVŮ Pro zjištění, zda a jak může realizace záměrů uvedených v návrhu ZÚR ovlivnit životní prostředí, bylo provedeno předběžné tabulkové hodnocení záměrů (je součástí přílohy). Toto hodnocení bylo prováděno zejména na základě plošných střetů záměrů s jednotlivými územně promítnutelnými environmentálními limity území relevantní k měřítku ZÚR (1:100 000). Byly také brány v potaz i ostatní možné obtížněji promítnutelné vlivy (fragmentace krajiny, hluk apod.). Pro hodnocení byla použita následující stupnice: +2 – potenciálně významný pozitivní vliv záměru +1 – potenciálně pozitivní vliv záměru 0 – zanedbatelný (neutrální) vliv záměru

40

-1 – potenciálně mírně negativní vliv menšího rozsahu -2 – potenciálně významný negativní vliv ? – vliv není možno určit Toto číselné hodnocení slouží k přehledné identifikaci potenciálních vlivů na jednotlivé oblasti životního prostředí a zároveň umožňuje porovnat jednotlivé konkrétní záměry mezi sebou navzájem.

6.2.2. IDENTIFIKACE „PROBLÉMOVÝCH“ ZÁMĚRŮ A JEJICH HODNOCENÍ Součástí hodnotící tabulky je i slovní uvedení střetu s konkrétním limitem území (např. I.zóna CHKO apod.). Jsou zde uvedeny pouze relevantní střety dle jednotlivých skupin záměrů (tj. např. pro plynovod není limitem OZKO apod.). U celé řady hodnocených záměrů je možno předpokládat pozitivní vlivy na jednotlivé oblasti ŽP. Cílem hodnocení bylo identifikovat možné potenciální vlivy (na základě střetů), podrobněji se zabývat negativními vlivy a k těm navrhovat opatření pro zmírnění a zabránění těchto vlivů. Tam, kde nebyly identifikovány negativní vlivy, nejsou navržena opatření. Při míře podrobnosti, s jakou jsou v Zásadách územního rozvoje popsány jednotlivé záměry a při rozsahu celého návrhu ZÚR se při hodnocení jednotlivých záměrů pracuje s jistou významnou mírou neurčitosti (např. konkrétní podoba jednotlivých záměrů, plánovaný typ výroby, vliv na chráněné druhy rostlin a živočichů...). Pokud je na základě známých skutečností vliv daného záměru problematicky určitelný, je v tabulce uveden otazník. Při identifikaci potenciálně negativních vlivů byly zkoumány i možné kumulativní a synergické vlivy. V případě, že byl identifikován střet záměru s nějakým z limitů, neznamená to automaticky, že dojde k negativnímu ovlivnění. Je zde identifikováno riziko, které je potom předmětem daného hodnocení. Jsou hodnoceny např. podmínky ochrany daného limitu (např. CHOPAV, soulad s legislativou) a jednak významnost střetu. Toto lze uvést na příkladě: V rámci tabulky může být identifikován střet koridoru pro vedení plynu např. s přírodní památkou. Při podrobnějším hodnocení je zjištěno, že koridor okrajově zasahuje do této PP, co je dáno zejména šířkou koridoru. Dá se předpokládat, že při zpřesnění vymezení koridoru nebude PP zasažena a negativně ovlivněna, což musí být uvedeno i mezi podmínkami pro zamezení negativních vlivů. Za těchto podmínek je poté možno se záměrem souhlasit – viz příklad na obrázku.

41

Obr. 1: Střet koridoru pro vedení zemního plynu s přírodní památkou (pro ilustraci)

6.2.3. NAVRŽENÍ OPATŘENÍ KE ZMÍRNĚNÍ NEGATIVNÍCH VLIVŮ Pokud byly identifikovány potenciálně negativní vlivy a zejména potenciálně významné negativní vlivy, byla navržena a uvedena opatření, jejichž provedením bude zajištěno zmírnění těchto negativních vlivů. Z hlediska vyšší přehlednosti je vyhodnocení vlivů a navržení opatření spojeno do jedné kapitoly.

6.2.4. ZÁMĚRY S NEUTRÁLNÍMI NEBO POZITIVNÍMI VLIVY Hodnoceny byly všechny záměry. U záměrů, které nejsou v dalších kapitolách podrobněji zmíněny, nebyl zjištěn střet a nepředpokládají se v měřítku ZÚR významnější negativní vlivy. Naopak, kromě toho, že vliv nebyl zjištěn, mohou být vlivy těchto záměrů i pozitivní.

42

6.3. Rozvojové oblasti a rozvojové osy a specifické oblasti V rámci Návrhu ZÚR JČ jsou vymezeny tyto rozvojové oblasti a osy a specifické oblasti: · · ·

·

· ·

Rozvojová oblast republikového významu OB10 České Budějovice Rozvojová osa republikového významu OS4 Praha – Č. Budějovice – hranice ČR ( -Linz) Rozvojové oblasti nadmístního významu o N-OB1 Písecko – Strakonicko o N-OB2 Táborsko o N-OB3 Prachaticko o N-OB4 Jindřichohradecko o N-OB5 Českokrumlovsko Rozvojové osy nadmístního významu o N-OS1 Severojižní – Pasovská o N-OS2 Severozápadní –Plzeňská o N-OS3 Severozápadní – Klatovská o N-OS4 Východní Písecko – Táborsko – Pelhřimovská o N-OS5 Soběslavsko – Jindřichohradecká o N-OS6 Prachatická o N-OS7 Severovýchodní – Jindřichohradecká o N-OS8 Jihovýchodní – Novohradská o N-OS9 Slavonicko – Dačická Specifickou oblast republikového významu SOB 1Šumava Specifické oblasti nadmístního významu o N-SOB 1 Orlicko o N-SOB 2 Třeboňsko - Novohradsko o N-SOB 3 Pacovsko

Rozvojová oblast a rozvojová osa republikového významu je převzata z PÚR ČR. Dle § 32 stavebního zákona písm. b) a e) PÚR vymezuje oblasti se zvýšenými požadavky na změny v území z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu nebo které svým významem přesahují území jednoho kraje, tj. rozvojové oblasti a rozvojové osy. Ve vymezených oblastech se stanoví kritéria a podmínky pro rozhodování o možných variantách nebo alternativách změn v území a pro jejich posuzování, zejména s ohledem na jejich budoucí význam, možná ohrožení, rozvoj, útlum, preference a rizika. Zároveň vymezuje specifické oblasti a osy republikového a nadmístního významu. Vzhledem k rozsahu těchto ploch a obecnosti zde stanovených úkolů není možné provést detailní zhodnocení vlivů na životní prostředí. To bude provedeno až na úrovni územních plánů obcí a jednotlivých záměrů v rámci procesu EIA.

43

Rozvojové oblasti a osy a specifické oblasti jsou vymezeny na velkých územních celcích. Zároveň není znám konkrétní způsob jejich využití. Následující hodnocení je proto nutno brát zejména orientačně.

6.3.1. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY Vyhodnotit konkrétní vlivy na ochranu přírody není možné, neboť ty budou ovlivněny až v případě konkrétních záměrů. Hlavním vodítkem zde může být střet s velkoplošně chráněnými územími. Kromě rozvojové oblasti republikového významu OB10, rozvojové oblasti N-OB5 a specifických oblastí jsou všechny rozvojové oblasti a plochy vymezeny mimo území NP a CHKO. Pouze oblast OB 10 zasahuje na území obcí Veselí nad Lužnicí a Bošilec do CHKO Třeboňsko a N-OB5 v okolí Českého Krumlova do CHKO Blanský les. Potenciálním rizikem mohou být také záměry, které budou směřovány do specifických oblastí, které se nacházejí na území NP a CHKO Šumava a CHKO Třeboňsko. Jedná se zejména o aktivity pro rozvoj cestovního ruchu. (v současnosti navrhovanými záměry se zabývá další část textu). Ve všech těchto výše uvedených oblastech a osách se nacházejí maloplošně chráněná území. Míru vlivu v těchto případech taktéž nejde určit.

6.3.1.1.

Opatření k omezení negativních vlivů

Směřovat konkrétní záměry, plochy a koridory mimo maloplošně zvláště chráněná území a územní systém ekologické stability a zároveň mimo zóny CHKO a NP v nejvyšší třídě ochrany. Respektovat ochranné podmínky těchto území vyplývající ze zákona o ochraně přírody a krajiny a z plánů péče těchto území. 6.3.2. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY OVZDUŠÍ V případě rozvojových oblastí a os se dají předpokládat typy záměrů, u kterých bude docházet ke zvýšenému vypouštění emisí. Množství této zátěže bude závislé od typu jednotlivých záměrů, v případě os také na intenzitě dopravní zátěže. U specifických oblastí se významné vlivy předpokládat nedají. Konkrétní vlivy vyhodnotit nelze.

6.3.2.1.


Jednotlivé záměry a plochy, při kterých se dá předpokládat zvýšení množství vypouštěného znečištění do ovzduší, je nutné lokalizovat mimo nejvíce obydlené oblasti. Zajistit používání nízkoemisních zdrojů energie (CZT, zemní plyn apod.).

44

6.3.3. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY NEROSTNÉHO BOHATSTVÍ Míru vlivu na horninové prostředí není možno určit. Ve všech navržených rozvojových oblastech a osách byla identifikována CHLÚ, dobývací prostory nebo ložiska nerostných surovin.

6.3.3.1.


V rámci územního plánování na úrovni obcí je třeba usměrňovat jednotlivé záměry tak, aby byla zajištěna ochrana CHLÚ, ložisek nerostných surovin a dobývacích prostor. 6.3.4. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY PŮDNÍHO FONDU U specifických oblastí se nedají předpokládat významné trvalé zábory zemědělského ani lesního půdního fondu. Naopak nejvyšší zábory se dají očekávat při stavbě nových silničních úseků, železnice a při realizaci záměrů na komerčních a obytných plochách. Přesný zábor bude možné určit až na úrovni jednotlivých záměrů. Z jednotlivých rozvojových oblastí a os jsou na ZPF s vysokou mírou ochrany nejvíce vymezeny (přes 50 km2) následující rozvojové oblasti a osy. Tab. 6: Oblasti a osy nejvíce se překrývající s územími se ZPF v I. a II.třídě ochrany Oblast a osa OS4 N-OB1 N-OB2 N-OS1 N-OS4 OB10

Třída ochrany (km2) 1 52,5 8,1 30,9 24,8 29,6 26,1

2 31,9 49,9 24,8 28,8 21,8 22

Celkem (km 2) 84,4 58 55,7 53,6 51,4 48,1

V tomto případě se samozřejmě nejedná o předpokládaný zábor, pouze o překryv rozvojových oblastí a os s půdou v nejvyšší třídě ochrany, což může sloužit pro přibližnou orientaci. Reálné zábory budou řádově menší a bude je možno určit až při návrhu konkrétních záměrů v daných oblastech a osách. 6.3.4.1.


Je nutno směřovat jednotlivé záměry (plochy a koridory) do oblastí s méně kvalitní zemědělskou půdou a mimo lesy ochranné a zvláštního určení a omezovat zábory kvalitní zemědělské půdy, využívat dnes nevyužívané plochy (brownfields).

45

6.3.5. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY VOD Konkrétní vlivy není možno vyhodnotit, budou určitelné až dle jednotlivých budoucích záměrů. Přes území CHOPAV Třeboňsko je směřována rozvojová oblast republikového významu OS4 a taktéž rozvojová oblast nadmístního významu N-OS7. Přes území CHOPAV Šumava je vedena rozvojová oblast N-OS7.

6.3.5.1.


Je nutno respektovat podmínky stanovené nařízením vlády o vyhlášení CHOPAV Šumava a Třeboňsko. Respektovat jednotlivá pásma ochrany vodních zdrojů. 6.3.6. VLIVY NA KULTURNÍ HODNOTY A OBYVATELSTVO Vliv rozvojových a specifických oblastí a os nelze v tomto případě vyhodnotit. Ochrana těchto urbanistických a kulturních hodnot musí být zajištěna v rámci územních plánů obcí, v rámci regulačních plánů a během stavebního a územního řízení. 6.3.7. SHRNUTÍ U rozvojových oblastí a os specifických oblastí není možno provést vyhodnocení konkrétních vlivů na limity území. Za hlavní limity území lze považovat v případě rozvojových oblastí a os zejména velkoplošně chráněná území. Ta byla při vymezení těchto oblastí a os respektována, k překryvům dochází pouze místy v hraničních oblastech, což je dáno tím, že hranice těchto ploch jsou dány hranicemi katastrálních území. K vymezení těchto oblastí a os nemáme z hlediska hodnotitele vlivů na ŽP významnějších námitek. 6.3.8. NÁVRH HLAVNÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH LIMITŮ PRO ROZVOJOVÉ OBLASTI A OSY A SPECIFICKÉ OBLASTI Hlavní environmentální limity pro usměrnění rozvoje v těchto oblastech a osách vycházejí ze stávající legislativy. Z hlediska rozvojových oblastí a os a specifických oblastí je možné za nejvýznamnější považovat tyto: ·

·

MZCHÚ a VZCHÚ, přírodní parky a ÚSES (zejména biocentra) – plánování a rozvoj hlavních aktivit musí zároveň respektovat podmínky ochrany těchto chráněných území a pro předcházení možným střetům musí být přednostně umísťovány mimo tato území, v případě VZCHÚ pouze do zón s nejnižší ochranou (III a IV.). Toto platí i pro specifické oblasti (zejména Šumava). CHOPAV – potencionálně problematické průmyslové činnosti (viz podmínky daných CHOPAV) směřovat vždy mimo (např. menší průmyslové zóny), záměry

46

·

s předpokladem vysokých zásahů do lesních pozemků a zemědělské půdy směřovat mimo. Oblasti s nejkvalitnější zemědělskou půdou – díky struktury osídlení je velmi problematické zajistit, aby nedocházelo k záborům nejkvalitnější zemědělské půdy, přesto je nutné jakoukoliv činnost usměrňovat právě s ohledem na požadavek na její ochranu. Záměry požadující vysoké zábory ZPF směřovat přednostně do nevyužívaných lokalit – brownfields a do oblastí s méně kvalitní půdou. Je také důležité omezit zábory půdy vlivem výstavby velkých obchodních a skladovacích zařízení v blízkosti hlavních komunikací mimo sídla.

47

6.4. Rozvojové plochy nadmístního významu pro smíšenou obytnou funkci Návrh ZÚR vymezuje na území Jihočeského kraje plochy nadmístního významu o výměře vyšší nežli 20 ha pro funkci smíšenou obytnou, přičemž vymezení ve výkresové části dokumentace je potřeba považovat za mezní a bude upřesněno v navazujících ÚP neb ÚS. Jedná se celkem o 18 rozvojových ploch. Převážnou náplní těchto ploch je funkce obytná, včetně služeb pro bydlení, podmíněně přípustné jsou i plochy občanského vybavení, veřejné správy, sportovních a rekreačních ploch, podnikatelských aktivit a služeb místního významu, nerušící obytnou funkci nad míru přípustnou. Označení ploch: SO1 – SO 18 Přejímané jevy dle § 187 odst. 2 stavebního zákona: SO4, SO5

6.4.1. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY Nové plochy pro obytnou funkci jsou navrženy v bezprostředním sousedství stávajících sídel a nevykazují střety s velkoplošně i maloplošně chráněnými územími a ÚSES. Pouze plocha SO 18 Nové Hrady zasahuje zčásti do přírodního parku Novohradské hory a je taktéž umístěna v rámci stávající krajinné památkové zóny Novohradsko. Riziko ovlivnění krajinného rázu by však nemělo být významné. Vzhledem k návaznosti na stávající zástavbu se nedá předpokládat výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Nejsou navržena žádná opatření. 6.4.2. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY OVZDUŠÍ Při využití těchto ploch se nedají předpokládat významné negativní vlivy na ovzduší. Dojde ke zvýšení vypouštěného množství vlivem související generované dopravy a ke zvýšení množství emisí z vytápění (domácností a služeb). Množství takto vypouštěných emisí bude záviset zejména na použitém způsobu vytápění. V případě, že bude vytápění těchto ploch zajištěno z centrálního zdroje tepla nebo zemním plynem, případně doplněno o obnovitelné zdroje energie, nedá se očekávat negativní vliv na kvalitu ovzduší. Rizikem zde může být znečišťování ovzduší ze spalování tuhých paliv.

6.4.2.1.


V rámci územních plánů obcí vymezit v těchto oblastech plochy pro výstavbu centrálního zdroje tepla, případně zajistit přívod tepla z centrálního zdroje vytápění. Z hlediska kvality

48

ovzduší upřednostňovat jako zdroj tepla zejména zemní plyn, případně obnovitelné zdroje energie (biomasa). V případě, že nebude technicky a ekonomicky přijatelné používat centrálního zdroje tepla, vymezit koridor pro přívod zemního plynu a zajistit plynofikaci těchto oblastí. Zajistit dostupnost takto vymezených ploch veřejnou dopravou.

6.4.3. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY NEROSTNÉHO BOHATSTVÍ V rámci provedených GIS analýz byly zjištěny tyto potenciální střety mezi vymezenými plochami pro obytnou výstavbu: · SO 11 České Budějovice – Za Stromovkou – na jihozápadním okraji se nachází poddolované území po těžbě paliv, · SO 13 Adamov – Hůry – Rudolfov – větší část plochy je vymezena na poddolovaném území.

6.4.3.1.


Před realizací záměrů na SO 13 musí být realizován báňsko technický průzkum, podle jehož výsledků bude nutné stavby zabezpečit. 6.4.4. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY PŮDNÍHO FONDU Realizace těchto záměrů povede většinou k trvalým a také dočasným záborům zemědělského půdního fondu (ZPF), případně pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL). Největší negativní vliv má zábor na ZPF v 1. a 2.třídě ochrany. Tyto plochy jsou vymezeny většinou mimo lesní půdní fond, větší zábory nelze předpokládat. Několik ploch je umístěno na ZPF s vysokým stupněm ochrany. Největší plochy v I.třídě ochrany jsou u SO 3, SO 5, SO 15, SO 17 a SO 18 (nad 10 ha) a u plochy SO 1 v II.třídě ochrany. U ploch SO 3, 5 a 15 se jedná o více než 50 % navržené plochy.

6.4.4.1.


Při realizaci konkrétních projektů (zejména u ploch SO 1, 3, SO 5, SO 15, SO 17 a SO 18) směřovat výstavbu vyžadující trvalý zábor ZPF do míst s méně hodnotnou zemědělskou půdou (omezit v maximální možné míře výstavbu na ZPF s 1. a 2.třídou ochrany). Respektovat zásady ochrany ZPF a PUPFL. 6.4.5. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY VOD Realizace záměru (výstavba obytných budov a dalších ploch) povede ke zrychlenému odtoku vody z území (ze zpevněných povrchů a střech), což povede ke zvýšeným odtokům v době dešťů. Zároveň je nutno řešit problematiku odvodu a čištění odpadních vod z území.

49

Při výstavbě kanalizace a napojení na čistírnu odpadních vod bude zajištěna ochrana kvality podzemních i povrchových vod. Žádná z ploch nezasahuje do záplavového území. Plochy SO 13 a SO 14 zasahují do ochranných pásem vodních zdrojů II. stupně – viz příloha.

6.4.5.1.


Zajištění napojení nově navrhovaných ploch na stávající či připravovanou kanalizační síť a zajištění odvodu odpadních od na ČOV. Zahrnout tento požadavek do územních plánů obcí. V případě ploch SO 13 a SO 14 v rámci ÚP obcí zajistit, aby byly plněny ochranné podmínky vyplývajících z OPVZ II.stupně. 6.4.6. VLIVY NA KULTURNÍ HODNOTY A OBYVATELSTVO V rámci GIS analýzy byly posouzeny potencionální střety jednotlivých ploch s kulturními hodnotami území (stávající městské památkové rezervace, vesnické památkové rezervace, archeologické památkové rezervace, městské památkové zóny, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny) a žádný potencionálně významný střet nebyl zjištěn. Pouze plocha SO 18 Nové Hrady je umístěna v rámci stávající krajinné památkové zóny Novohradsko. Významnější negativní vliv však nelze předpokládat. Podmínkou realizace záměru je (kromě souhlasu orgánů památkové péče) jejich kvalitní urbanistické a architektonické řešení respektující hodnoty a specifika uvedené oblastí.

50

6.5. Rozvojové plochy nadmístního významu pro komerční a průmyslovou funkci Návrh ZÚR vymezuje na území Jihočeského kraje plochy nadmístního významu o výměře vyšší nežli 20 ha pro funkci komerční a průmyslovou, přičemž vymezení ve výkresové části dokumentace je potřeba považovat za mezní a bude upřesněno v navazujících ÚP neb ÚS. Tyto plochy jsou situovány zejména jako součást hlavních rozvojových urbanizačních os a oblastí, na současně zastavěné území sídel a jejich komerční a výrobní zóny. Bude se jednat o ucelené areály pro mnohoúčelové průmyslové, komerční, případně i vzdělávací zařízení, vědeckotechnologické, společenské a zábavní komplexy, zejména průmyslové a podnikatelské zóny, nákupní zařízení a velkoplošná obchodní zařízení, plochy pro veletrhy, výstavy a kongresy, rozsáhlé zábavní areály, včetně souvisejících dopravních zařízení, jako letiště, logistické areály, překladiště, skladové areály a zařízení využívající obnovitelné zdroje energie. Označení ploch: KP 1 – KP 35 Přejímané jevy dle § 187 odst. 2 stavebního zákona: KP 1, KP 3, KP 4, KP 7, KP 9, KP 10, KP 11, KP 12, KP 13, KP 14, KP 17, KP 18, KP 19, KP 29, KP 32, KP 36

6.5.1. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY Do CHKO (III.zóny CHKO Blanský les) zasahuje zčásti pouze KP 28 Český Krumlov – Domoradice. Tato je však umístěna v již stávající zástavbě na okraji města a je napojena na stávající železniční (vlečka) a silniční infrastrukturu. Významné vlivy zde proto nejdou očekávat. KP 18 Veselí nad Lužnicí se nachází v blízkosti III.zóny CHKO, taktéž však navazuje na stávající silniční a železniční infrastrukturu a významné negativní vlivy se nedají předpokládat. Žádná z ploch se nenachází na území přírodního parku ani nezasahuje do žádného maloplošně chráněného území a ÚSES.

6.5.1.1.


V místě střetu KP 28 s CHKO zpracovat biologické hodnocení. Způsob realizace a následného využití nesmí být v rozporu se zásadami ochrany CHKO Blanský les.

6.5.2. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY OVZDUŠÍ Vlivy těchto rozvojových ploch na kvalitu ovzduší se budou lišit podle konkrétní náplně a použité technologie v dané lokalitě. Vliv může být nízký v případě administrativních center, služeb, lehký průmysl, vědeckotechnologické parky), ale taktéž významný v případě velkých

51

zdrojů s významnými emisemi. V případě, že zde nebude umístěna výroba těžkého průmyslu a vytápění těchto ploch zajištěno z CZT nebo zemním plynem, případně doplněno o obnovitelné zdroje energie, nedá se očekávat negativní vliv na kvalitu ovzduší. Dalším vlivem bude nárůst dopravy v daných lokalitách. Generovaná doprava bude pocházet jednak z provozu daných ploch (dovoz a odvoz surovin, výrobků – nákladní doprava) a jednak z lidí dojíždějících do zaměstnání. Všechny tyto plochy navazují na stávající sídla a současně na hlavní silniční tahy, takže dopravní dostupnost bude zajištěna dostatečně. Do území (a jejich blízkého okolí), které byly v předchozích letech zařazeny do OZKO (České Budějovice, Tábor, Písek, Strakonice, Vodňany, Dačice), jsou situovány tyto plochy: · České Budějovice – KP 21, KP 22, KP 23, KP 24, KP 25, KP 26, KP 34 (plochy situovány ve městě nebo jeho nejbližší blízkosti u stávajících nebo navrhovaných dopravních komunikací) · Tábor – KP 6, KP 7, KP 8 (v blízkosti dálnice D 3 a hlavních komunikací) · Písek – KP 3 (v blízkosti železnice a severního obchvatu města) · Strakonice – KP 10, KP 11, KP 12 (v blízkosti železniční trati a silnice I/4 – východní obchvat) · Vodňany – KP 14 (v návaznosti na železnici) Tyto plochy je možno považovat z hlediska vlivů na kvalitu ovzduší za rizikovější. Na druhou stranu jsou všechny dobře dopravně dostupné, v převážné většině v blízkosti železničních tratí. Realizace těchto ploch může pomoci vymístit zdroje emisí z nejhustěji osídlených oblastí, což je v souladu s cíli PZKO Jihočeského kraje.

6.5.2.1.


Z hlediska kvality ovzduší upřednostňovat jako zdroj tepla CZT, zemní plyn, případně obnovitelné zdroje energie (biomasa). V rámci ÚP obcí zajistit napojení na CZT nebo plynofikaci. Zejména v oblastech zařazených v současnosti nebo v minulých letech do OZKO prosazovat pouze ty druhy výroby produkující minimální množství emisí a používat BAT. V případě očekávaného umístění výroby s významnými emisemi stanovit pro dané lokality emisní stropy (tj. maximální množství vypouštěných emisí z daného území). Zajistit dostatečnou dostupnost takto vymezených ploch veřejnou dopravou. 6.5.3. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY NEROSTNÉHO BOHATSTVÍ V rámci provedených GIS analýz nebyly zjištěny žádné významnější střety mezi vymezenými komerčními plochami a ložisky nerostných surovin, dobývacími prostory nebo CHLÚ. Plocha KP 28 Český Krumlov – Domoradice se z velké části překrývá s poddolovaným územím Přísečná – Domoradice. Toto je nutno brát jako možné omezení při realizaci záměrů na dané ploše.

52

6.5.3.1.


Před realizací záměrů na KP 28 realizovat báňsko technický průzkum, podle jehož výsledků bude nutné stavby zabezpečit. 6.5.4. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY PŮDNÍHO FONDU Nejvýznamnější potencionální vlivy na ZPF byly identifikovány v souvislosti s návrhem těchto komerčních a průmyslových ploch: KP 2, 5, 6, 8, 9, 10, 16, 17, 23, 28, 29 a 31 (v každém z těchto případů je zde na území plochy přes 20 ha v nejvyšších třídách ochrany), přičemž největší zábory se dají předpokládat u záměrů KP 6, 8, 9 a 16 (přes 50 ha z dané plochy v nejvyšší třídě ochrany). Tento vliv je nutno považovat za významně negativní, neboť u tohoto typu ploch se dá předpokládat trvalý zábor ZPF. K významnějším zásahům do lesních porostů by dojít nemělo. (viz příloha).

6.5.4.1.


Při realizaci konkrétní výstavby směřovat výstavbu vyžadující trvalý zábor ZPF do míst s méně hodnotnou zemědělskou půdou (omezit v maximální možné míře výstavbu na ZPF s 1. a 2.třídou ochrany). Respektovat zásady ochrany ZPF a PUPFL. Realizovat v maximální míře opatření směřující k revitalizaci a znovu využití brownfields. 6.5.5. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY VOD Realizace záměru (výstavba budov a ploch) povede ke zrychlenému odtoku vody z území (ze zpevněných povrchů a střech), což povede ke zvýšeným odtokům v době dešťů. Zároveň je nutno řešit problematiku odvodu a čištění odpadních vod z území. Při výstavbě kanalizace a napojení na čistírnu odpadních vod bude zajištěna ochrana kvality podzemních i povrchových vod. Je nutno zajistit dostatečné zásobování vodou pro tyto objekty. V případě velkých odběrů pro potřeby průmyslu v místě může být negativně ovlivněn vodní režim daných lokalit, je proto vždy potřeba zajistit hydrogeologické posouzení. V rámci navrhovaných rozvojových ploch bylo identifikováno několik kolizních záměrů s limity ochrany podzemních a povrchových vod. Jedná se o následující:

6.5.5.1.

CHOPAV

Dvě plochy jsou umístěny do CHOPAV Třeboňská pánev (KP 18 a KP 33) a Novohradské hory (KP 32). V případě těchto ploch nedojde k záboru lesa, nemělo by se tedy jednat o významnější problém. Musí však být dodrženy ochranné podmínky těchto CHOPAV.

53

6.5.5.2.

Záplavová území

Záměry KP 13 Protivín a KP 21 České Budějovice 3 jsou vymezeny v záplavových územích Blanice a Dobrovodského potoka. Jejich realizace je podmíněna zajištěním dostatečné protipovodňové ochrany (je uvedeno mezi úkoly a zásadami pro ÚP).

6.5.5.3.

Ochranná pásma vodních zdrojů

Žádná z ploch není vymezena v ochranném pásmu vodního zdroje I. stupně nebo II. vnitřního stupně. Do II. vnějšího ochranného pásma vodního zdroje jsou vymezeny záměry KP 5, KP 6, KP 7, KP 18, KP 22, KP 23, KP 25, KP 26, KP 27, KP 28, KP 32 a KP 34. Přehled ploch zasahujících do některého z ochranných pásem VZ je uveden v příloze.

6.5.5.4.


Zajištění napojení nově navrhovaných ploch na stávající či připravovanou kanalizační síť a zajištění odvodu odpadních od na ČOV. Zahrnout tento požadavek do územních plánů obcí. Pro plochy KP 13 a KP 21 zajistit dostatečnou protipovodňovou ochranu. Při realizaci záměrů na plochách KP 18, KP 32 a KP 33 dodržet požadavky stanovené v rámci CHOPAV Třeboňská pánev a Novohradské hory, tj. zejména zákaz provádět výstavbu: 1. zařízení pro výkrm prasat o celkové kapacitě zástavu nad 5000 kusů, 2. skladů ropných látek o objemu jednotlivých nádrží nad 1000 m3, 3. tepelných elektráren na tuhá paliva s výkonem nad 200 MW, 4. průmyslových závodů, u nichž by v době provozu došlo k vypouštění nečištěných nebo nedostatečně čištěných odpadních vod, jejichž znečištění přesahuje u: - BSK(ind.)5 5 t/rok - nerozpuštěných látek 10 t/rok - minerálních olejů 5 t/rok - zjevné acidity 500 kg ekv./rok - zjevné alkality 500 kg ekv./rok - rozpuštěné anorganické soli 50 t/rok V ochranných pásmech vodních zdrojů povolit pouze ty činnosti, které jsou v souladu s podmínkami jejich ochrany.

6.5.6. VLIVY NA KULTURNÍ HODNOTY A OBYVATELSTVO V rámci GIS analýzy byly posouzeny potencionální střety jednotlivých ploch s kulturními hodnotami území (stávající městské památkové rezervace, vesnické památkové rezervace, archeologické památkové rezervace, městské památkové zóny, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny) a žádný potencionálně významný střet nebyl zjištěn.

54

6.6. Rozvojové plochy nadmístního významu pro sportovní a rekreační funkci Návrh ZÚR vymezuje na území Jihočeského kraje plochy nadmístního významu o výměře vyšší nežli 20 ha pro funkci sportovně rekreační, přičemž vymezení ve výkresové části dokumentace je potřeba považovat za mezní a bude upřesněno v navazujících ÚP neb ÚS. Součástí těchto ploch budou areály nadmístního až nadregionálního významu pro provozování sportovních a rekreačních aktivit, včetně lázeňských zařízení s plochami parků a lesoparků, lyžařských areálů, golfových hřišť, sportovní areály pro provozování vrcholového sportu. Jako podmíněně přípustná mohou být součástí těchto ploch i obslužná a ubytovací zařízení a kongresová centra s nezbytnými plochami pro dopravu v klidu, za předpokladu, že nebude překročena majorita ploch určených pro sportovně rekreační funkci a funkci zeleně. V rámci hodnocení ploch pro sportovně rekreační funkci byly hodnoceny i některé z hraničních přechodů nacházejících se na území MZCHÚ nebo VCHÚ. Označení ploch: SR 1 – SR 24 Přejímané jevy dle § 187 odst. 2 stavebního zákona: SR 5, SR 4, SR 5, SR 23

6.6.1. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY 6.6.1.1.

Chráněná území

Plochy pro sportovní a rekreační funkci jsou často umísťovány do přírodně cenných lokalit. Do VZCHÚ, MZCHÚ nebo přírodního parku zasahují tyto plochy – viz tabulka: Tab. 7: Přehled zjištěných střetů s chráněnými územími Plocha SR 9 – Kubova Huť - Boubín SR 14 – Třeboň, Břilice - golf SR 15 – Třeboň,Domanín - lázně SR 16 Špičák, Honí Planá SR 17 – Smrčina, Nová Pec SR 20 – Lipenská nádrž – Dolní Vltavice SR 21 – Frymburk - Golf HP Žďárek HP Smrčina

Střet II.-IV. zóna CHKO Šumava, PR Hornovltavické pastviny Ve III. zóně CHKO Třeboňsko Ve III. zóně CHKO Třeboňsko Ve III. a IV. zóně CHKO Šumava Zcela v I. a II. zóně NP Šumava Ve III. a IV. zóně CHKO Šumava, okrajově v I. zóně Převážně ve III. zóně CHKO Šumava, okrajově v I. zóně I a II. zóna NP, PP Kotlina Valné I. zóna NP

Plocha pro lyžování SR 9 Kubova Huť – Boubín je umístěna ve II. – IV.zóně CHKO Šumava a okrajově v PR Hornovltavické pastviny. Pro CHKO Šumava zatím není zpracován plán péče (v současné době se zpracovává a měl by být dokončen na začátku roku 2009). Proto je nutné se v tomto případě řídit zejména zákonem o ochraně přírody a krajiny. Výstavba sportovních areálů na území II.zóny CHKO nemusí být v rozporu se základními ochrannými

55

podmínkami CHKO, avšak dle tohoto zákona je zde zakázáno mimo jiné provozovat činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů anebo nevratně poškozovat půdní povrch, měnit vodní režim či provádět terénní úpravy značného rozsahu. Z těchto důvodů se jeví záměr jako významně rizikový. Střety je nutno podrobně řešit v rámci procesu EIA. Plochy SR (golf) 14 a SR 15 (lázeňský areál) se nacházejí ve třetí zóně CHKO Třeboňsko a navazují na stávající rekreační plochy. Významné negativní dopady zde nelze předpokládat, je však nutno zajistit ochranu chráněných druhů rostlin a živočichů. Plocha SR 16 (Špičák, lyžařský areál) je umístěna do III. a IV.zóny CHKO Šumava – součást stávajícího vojenského prostoru Boletice. Z hlediska zonace není záměr v rozporu s podmínkami vyplývajících ze zákona o ochraně přírody a krajiny. Avšak přesto se jedná z přírodního hlediska o velice cenné území. Jedná se o velmi pestré území s vysokou lesnatostí, kde se dochovalo více fragmentů přirozených stanovišť pralesního charakteru (např. Černý les, Bulov, Dlouhý hřbet). Díky vojenské činnosti je dnes tato oblast pestrou mozaikou různých stanovišť s poměrně vysokou druhovou pestrostí, která zároveň představuje významnou pramennou oblast. Nachází se zde celá řada chráněných druhů živočichů (ptačí druhy – viz hodnocení vlivů Natura 2000, rys ostrovid, bezobratlí...) a v území bylo zjištěno na 180 chráněných, ohrožených a jinak významných druhů cévnatých rostlin. Z těchto hledisek není možno vyloučit při realizaci velkého zimního střediska významný negativní dopad na tyto druhy živočichů a rostlin a na ekosystémy. Nejvíce negativně by se patrně projevilo odlesnění dané lokality (změna klimatu, změna odtokových poměrů, destrukce ekosystému pro chráněné druhy živočichů) a vyrušování chráněných druhů živočichů pohybem turistů a dopravních prostředků. Tyto potencionální negativní vlivy je nutno považovat za významné. Lze je zmírňovat řadou různých opatření (vhodný management sjezdovek – stanovení min. výšky sněhu, sezónní omezení provozu, usměrnění záměrů do přírodně méně hodnotných lokalit apod.), konkrétní míru jejich účinku není možno v rámci ZÚR jednoznačně určit. Toto hodnocení se týká pouze části vojenského újezdu, v ostatních částech újezdu by měly přírodní hodnoty zůstat zachovány. Současně s realizací lyžařského střediska se dá předpokládat také významný nárůst intenzity automobilové a další dopravy v rámci území, kdy bude nutná výstavba parkovacích ploch a dalších obslužných zařízení (budovy, technická infrastruktura apod.). Toto je zčásti řešeno vymezením koridorů pro železniční dopravu, které by vhodným způsobem mírnily negativní účinky dopravy silniční. Záměr SR 17 (Smrčina, Nová Pec – Lyžařský areál) se nachází na území národního parku Šumava v I. i II.zóny ochrany. Základním posláním národního parku Šumava je uchování a zlepšení jeho přírodního prostředí, zejména ochrana či obnova samořídících funkcí přírodních systémů, přísná ochrana volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, zachování typického vzhledu krajiny, naplňování vědeckých a výchovných cílů, jakož i využití území národního parku k turistice a rekreaci nezhoršující přírodní prostředí. Hospodářské a jiné využití národního parku musí být podřízeno zachování a zlepšení přírodních poměrů. Na celém území národních parků je mimo jiné zakázáno provozovat činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů anebo nevratně poškozovat půdní povrch, pořádat a organizovat hromadné sportovní, turistické a

56

jiné veřejné akce, měnit stávající vodní režim pozemků a měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany národního parku. Do 1.zóny (přísná přírodní) se zařazuje území s nejvýznamnějšími přírodními hodnotami v národním parku, zejména přirozené nebo málo pozměněné ekosystémy vhodné pro rychlou obnovu samořídících funkcí. Cílem je uchování či obnova samořídících funkcí ekosystémů a omezení lidských zásahů do přírodního prostředí k udržení tohoto stavu. Na území první zóny národního parku je zakázáno povolovat a umisťovat nové stavby a měnit současnou skladbu a plochu kultur, nevyplývá-li změna z plánu péče o národní park. Současně je na území vymezeném jako plocha pro rekreaci vyhlášené klidové území pro ochranu vzácných druhů rostlin a živočichů, kde je omezen pohyb osob pouze na vymezené komunikace. Realizace záměru (výstavba lyžařského areálu) je jednoznačně v rozporu s několika výše uvedenými podmínkami ochrany NP Šumava. Na tento areál navazují i další záměry (D 69 – železnice, hraniční přechod Smrčina apod.). Šumava z hlediska přírodních hodnot jedním z nejcennějších území nejen v republice, ale i v rámci střední Evropy. Z hlediska přírodních hodnot je cenné také to, že koncentrace osídlení je zde nízká, a proto jsou zde vhodné podmínky pro život velkých druhů zvířat (rys, los), které by jinde vhodný prostor nacházely jen stěží. Realizace tohoto areálu by výrazně zvedla intenzitu turistického ruchu v oblasti, což by mělo pravděpodobně významně negativní dopad např. právě na tyto druhy živočichů. S rozvojem rekreace by souvisela taktéž potřeba na doplnění další technické a dopravní infrastruktury (železnice, parkoviště apod.). Narušením lesních porostů ve vysokých polohách by mělo dopad na místní mikroklima, zvýšilo by se riziko větrných kalamit, vodní eroze a odnos půdy, dojde ke snížení ekologické stability porostů. V roce 2007 byla zpracována Ing. Petr Kupcem, Ph.D. - studie „Hodnocení ekologické újmy na ekosystémech horských smrčin vzniklé v důsledku jejich trvalého zničení na příkladě lokality Smrčina, NP Šumava. V této studii byly mimo jiné odhadnuty i finanční ztráty, které by vznikly realizací záměru lyžařského střediska. Ty byly odhadnuty (dle jednotlivých variant) na cca 190 mil., respektive 250 mil. Kč. (doporučujeme vzít tyto údaje v patrnost při zpracování vlivů ZÚR na další pilíře udržitelného rozvoje). Do I.zóny je lokalizován hraniční přechod Smrčina, který navazuje na stávající lyžařský areál v Rakousku. Umisťovat stavby do I.zóny NP je zakázáno, zároveň by došlo k výraznému nárůstu turistů, což by mohlo mít v širším okolí (klidová zóna) významně negativní vliv např. na populace chráněných druhů živočichů a rostlin. Přechod by byl realizován pouze v případě s realizací lyžařského areálu Smrčina. Na Rakouské straně hranice na druhé straně hřebenu oproti navrhované ploše SR 17 je lyžařský areál již provozován. Zde je však nutno zmínit, že na Rakouské straně hranice národní park vyhlášen není a navíc je zde vlivem historického poválečného vývoje zcela odlišná struktura osídlení (městečka a obce). Hraniční přechod Ždárek je umístěn v I.zóně NP a zároveň v PP Kotlina Valné. Tento přechod byl vymezen na základě podkladů dodaných správou NP Šumava. Plochy SR 20 (víceúčelová sortovně rekreační plocha) a SR 21 (golf). V případě záměru SR 21 (golf), který je směřován do III.zóny CHKO, je rizikem používání chemických látek (biocidy, pesticidy apod.) pro údržbu ploch golfu a tím i významné ohrožení biodiverzity. Je proto nutné zpracovat speciální management údržby těchto ploch pro golf tak, aby bylo

57

těmto možný potenciálně významným negativním vlivům zabráněno. Plocha SR 20 navazuje na stávající rekreační oblast Dolní Vltavice, významnější negativní vlivy proto nelze předpokládat. Je nutno zajistit ochranu chráněných druhů rostlin a živočichů.

6.6.1.2.

ÚSES

Významnější zásahy navržených ploch do ÚSES jsou uvedeny v tabulce. Tab. 8: Střety rozvojových ploch s navrženým ÚSES Popis SR 4 SR 10 SR 17 SR 22

Kód ÚSES NBC008 NBK066 RBC250 RBK177

Název Velká Kuš K108-Kleť,Bulový Smrčina Pod Kalištěm-Čertova stěna,Luč

KÚ Vrbno, Mračov Prachatice, Libínské Sedlo Nová Pec, Zvonková Lipno nad Vltavou, Frymburk, Bolechy

Plocha střetu (ha) 27,32 7,24 419,15 33,88

Plocha pro golfový areál SR 4 zasahuje do nadregionálního biocentra Velká Kuš. Vzhledem k charakteru záměru (golf) je tento střet řešitelný při návrhu konkrétní podoby využití plochy. SR 17 (Smrčina) je umístěna přímo do regionálního biocentra Smrčina a záměr by měl na funkčnost tohoto biocentra pravděpodobně výrazně negativní vliv (vykácení porostů, možné narušení půdy, ovlivnění klimatu a vodního režimu). (V tabulce je uvedena plocha střetu celé plochy, ovšem je třeba uvést, že velikost skutečného zásahu bude významně nižší. Toto bude záviset na konkrétním projektu.) V případě SR 10 (lyžování) a SR 22 (golf) se vymezená plocha překrývá s nadregionálním biokoridorem. V obou případech se dá předpokládat, že vzhledem k charakteru záměrů budou tyto střety řešitelné při návrhu konkrétní podoby záměrů (např. trasování sjezdovky mimo NRBK, případně protnutí kolmo apod.).

6.6.1.3.

Krajinný ráz

Plochy SR 3 a SR 23 jsou vymezeny v krajinné památkové zóně Novohradsko a ČimelickoRakovnicko. Jedná se o plochy golfu a nedá se předpokládat, že došlo k negativnímu ovlivnění krajinného rázu.

6.6.1.4.


U záměru SR 17 se dají předpokládat významné negativní vlivy na životní prostředí v oblasti ochrany přírody (I. zóna NP, ÚSES, biotopy chráněných druhů). Z tohoto hlediska se tento záměr jeví jako významně rozporuplný. Případná realizace tohoto areálu je možná pouze v případě udělení vyjimky vlády z podmínek ochrany stanovených pro území NP podle § 43 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. V souvislosti s tímto je možno uvažovat i o možných variantách „kompenzačních“ opatření (např. rozšíření NP Šumava).

58

V rámci ÚP obcí a před realizací záměrů na plochách SR 4, SR 10, SR 17 a SR 22 je v rámci procesu EIA nutno zajistit dostatečnou ochranu ÚSES a provést biologické hodnocení lokality. V případě všech záměrů, které se nacházejí na území NP nebo CHKO (SR 9, SR 14, SR 15, SR 16, případně SR 17, SR 20 a SR 21) provést před realizací záměru proces posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) se zaměřením na vliv na chráněné druhy rostlin a živočichů a ekosystémy. V případě těchto záměrů úzce spolupracovat s orgány ochrany přírody a krajiny (správy CHKO). V případě záměru SR 16 se dají předpokládat významné negativní vlivy, proto doporučujeme zvážit způsob využití lokality. Jako vhodnější se z hlediska zachování přírodních hodnot jeví podpora tzv. „měkčích forem turistického ruchu (pěší, cyklistická, běžkařské lyžování, případně sjezdové lyžování v omezeném rozsahu apod.). Případné schválení lyžařského střediska Špičák je nutno podmínit řadou podmínek, které napomůžou ke zmírnění negativních vlivů, jako např.: · na základě biologického průzkumu zajistit ochranu lokalit s výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů · stanovit podmínky vhodného managementu ploch (sjezdovek a celého střediska) · stanovit omezení pro pohyb návštěvníků areálu · celkově stanovit limity (kapacitu) území z hlediska turistického ruchu · řešit lokalitu s ohledem na širší vazby (ostatní plochy pro rekreaci v okolí VN Lipno apod. · Celou oblast řešit v úzké spolupráci s orgány ochrany přírody (MŽP, Správa NP a CHKO Šumava). V případě ploch určené pro golf (SR 14 a SR 21) vypracovat před realizací záměrů ve spolupráci s orgány ochrany přírody a odborníky na problematiku ochrany přírody management daných lokalit zejména s ohledem na minimalizaci používání biocidů a pesticidů a výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. 6.6.2. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY OVZDUŠÍ Při využití těchto ploch se nedají předpokládat významné negativní vlivy na ovzduší. Dojde ke zvýšení vypouštěného množství vlivem související generované dopravy, což se týká zejména dopravy v dosud málo využívaných území (plochy pro lyžařské areály – SR 9,10, 16, 17, 22), kde se dá předpokládat významný nárůst dopravy. Pro zajištění dopravní obslužnosti byla pro areály v okolí Lipenské přehrady (SR 16, SR 17, SR 20, SR 21 a SR 22) navržena alternativa k silniční dopravě a to Šumavské elektrické dráhy, které by měly jednak přispět ke zvýšení atraktivity lokalit a vytvořit vhodnou z hlediska ovzduší přijatelnou alternativu k dopravě silniční. Zároveň je v rámci širší oblasti navržen např. obchvat Horní Plané apod. Zvýšení množství emisí z vytápění objektů pro doprovodné služby bude v případě využívání vhodného zdroje vytápění (elektřina, biomasa) nízké.

59

6.6.2.1.


V případě realizace záměrů zajistit napojení vymezených ploch na veřejnou dopravu (např. ŠED). V případě vytápění doprovodných objektů vyžadovat orgánem ochrany ovzduší environmentálně příznivé zdroje vytápění (v dosahu plynovodů zemní plyn, jinde elektřina nebo biomasa)

6.6.3. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY NEROSTNÉHO BOHATSTVÍ U převážné většiny ploch nebyly zjištěny významné střety. Pouze v případě SR 11 České Budějovice – golf se tato plocha z velké části nachází na poddolovaném území Litvínovice. Tento problém není možno považovat za významný, neboť zde budou realizovány především lehké stavby, bez zvláštních nároků na únosnost základového prostředí. V případě plochy SR 18 – Český Krumlov – Kvítkův Dvůr dochází k menšímu překryvu s prognózním ložiskem nerostných surovin Český Krumlov – Městský vrch II (grafit). Na ložisku probíhá hlubinná těžba a nedají se proto předpokládat významné negativní dopady.

6.6.3.1.


Záměry na ploše SR 18 realizovat tak, aby byla zajištěna ochrana ložiska nerostných surovin Český Krumlov – Městský vrch II a nebyla omezena těžba.

6.6.4. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY PŮDNÍHO FONDU Realizace těchto záměrů většinou nepovede k trvalým záborům ZPF. V případě lyžařských areálů se dá předpokládat významný dočasný (dlouhodobý) zásah do lesních porostů. Z hlediska ZPF se nejvíce půd s vysokou kvalitou nachází na SR 1, 5, 18, 20, 21 a 23, přičemž nejvíce těchto půd je na ploše SR 1 a SR 21 (v obou případech přes 80 ha – 30 % ploch – areály pro golf). Míra vlivu bude záviset na konkrétním způsobu využití plochy, umístění pevných staveb apod. Plochy zasahující nejvíce do lesních pozemků jsou SR 1 (48 ha), SR 9 (93 ha), SR 10 (103 ha), SR 16 (934 ha – dle studie JČK o využití VÚ Boletice se předpokládá zábor PUPFL 1010 ha, z toho přes 100 v lese ochranném a přes 800 v lese zvláštního určení – VÚ Boletice), SR 17 (947 ha lesů zvláštního určení) a SR 22 (757 ha). Přestože konkrétní velikost zásahů do lesních porostů (sjezdovky, lanovky apod.) bude známa až při konkrétních záměrech, je z tohoto pohledu (zejména záměry SR 16, 17 a 22) nutno považovat za velmi problematické. Vykácení ploch způsobí změnu mikroklimatu v lesních porostech a může způsobit významné narušení. V případě ploch SR 16 a SR 17 jde i o lesy zvláštního určení nebo ochranné – I. a II.zóna Národního parku Šumava a vojenský újezd Boletice.

60

6.6.4.1.


Vzhledem k velmi vysoké předpokládané míře zásahu do lesních porostů v I. a II.zóně ochrany NP Šumava (lesy zvláštního určení) doporučujeme silně zvážit nutnost a přínosy realizace záměru SR 17 v návrhu ZÚR. Vzhledem k předpokládaným vysokým zásahům do lesních porostů v případě SR 16 a SR 22 zvážit potřebnost a přínosy těchto záměrů do ZÚR. (U záměru SR 16 je nutno vzít v potaz ještě požadavky vyplývající z podmínek CHOPAV Šumava – viz dále). Zejména u záměrů SR 1, 5, 16, 18, 20, 21, 22 a 23 v rámci realizace konkrétních záměrů umísťovat stavby mimo půdy s nejvyšší mírou ochrany a minimalizovat zásahy do lesních pozemků. Stanovit podmínky a limity pro provoz jednotlivých areálů (minimální výška sněhu pro lyžování).

6.6.5. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY VOD 6.6.5.1.

CHOPAV

Několik záměrů se nachází v CHOPAV Šumava a Třeboňská pánev. V těchto případech platí, že nesmí dojít v jednotlivých případech ke zmenšení lesních pozemků o více než 25 ha. Dodržení této podmínky může být problematické u těchto záměrů: Tab. 9:

Záměry s vyšší výměrou lesních pozemků umístěné ve stávajících CHOPAV

Název SR 9 SR 16 SR 17

KÚ Kubova Huť, Horní Vltavice Maňávka u ČK, Jablonec u ČK, Polná u ČK, Uhlíkov u ČK Nová Pec, Zvonková

CHOPAV

Výměra v CHOPAV (ha)

Šumava Šumava

112,41 1,12

Šumava

936,39

Plocha lesa na ploše (ha) 93,52 934,37 949,92

Míra odlesnění se bude samozřejmě týkat pouze části ploch (sjezdovky, obslužné zařízení, parkoviště apod.), přesto hlavně v případech SR 16 a SR 17 podmínky CHOPAV nebudou dodrženy (v případě plochy SR 16 se jedná o předpokládaný zábor 1010 ha PUPFL). Realizace těchto záměrů je podmíněna udělením výjimky vlády k nadlimitnímu zmenšení rozsahu lesních pozemků v CHOPAV Šumava ve smyslu nařízení vlády č.40/1978 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod, ze dne 19.4.1978.

6.6.5.2.

Ochranná pásma vodních zdrojů a vodních nádrží

Některé z ploch zasahují významněji do ochranných pásem vodních zdrojů nebo vodní nádrže. Jejich přehled je uveden v tabulce v příloze. Žádná z ploch není vymezena do OP I.stupně, všechny jsou umístěny do vnějšího OP VZ a OP VN II. stupně.

61

Z hlediska ochrany životního prostředí se jako nejvíce problematické jeví sportovní areály pro golf. Jedná se o plochy SR 1 a SR 21, které jsou situovány do vnějších ochranných pásem vodních nádrží. Z hlediska ochrany vod je u těchto ploch nutno upozornit na tyto negativní vlivy: · aplikace velkých množství pesticidů a umělých hnojiv. Aplikace pesticidů bývá často vyšší než v intenzivním zemědělství. Chemikálie se mísí s dešťovou vodou a migrují do místních vodonosných horizontů a řek, · ovlivnění lokálních vodních zdrojů díky velké spotřebě vody na zavlažování. Může dojít k poklesu hladiny podzemních vod a tím negativně ovlivnit dostupnost vod pro místní obyvatele. Zejména v ochranných pásmech vodních nádrží je nutno tyto vlivy považovat za významné. U ploch s předpokladem sjezdového lyžování a golfu lze předpokládat vysoké požadavky na vodní zdroje pro zavlažování a zasněžování, což může ovlivnit podzemní vody.

6.6.5.3. ·

· ·

·


Případná realizace záměrů SR 16 a SR 17 je podmíněna udělením výjimky vlády k nadlimitnímu zmenšení rozsahu lesních pozemků v CHOPAV Šumava ve smyslu nařízení vlády č.40/1978 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod, ze dne 19.4.1978. Minimalizovat míru odlesnění v případě záměru SR 9. Realizaci záměrů na plochách SR 1 a SR 21 důkladně posoudit v rámci posuzování vlivů záměrů na životní prostředí (EIA). Toto posouzení zaměřit zejména na o vlivy používaných chemických látek na vodní útvary o vlivy zavlažování na zdroje vody o způsob managementu závlah s ohledem na minimalizaci negativních vlivů a vytvořit plán ekologické údržby areálu Stanovit limity pro možné odběry vod na zavlažování a zasněžování vzhledem k ochraně stávajících zdrojů vody.

6.6.6. VLIVY NA KULTURNÍ HODNOTY A OBYVATELSTVO V rámci GIS analýzy byly posouzeny potencionální střety jednotlivých ploch s kulturními hodnotami území (stávající městské památkové rezervace, vesnické památkové rezervace, archeologické památkové rezervace, městské památkové zóny, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny) a žádný potencionálně významný střet nebyl zjištěn. Plochy SR 3 a SR 23 jsou vymezeny v krajinné památkové zóně Novohradsko a Čimelicko-Rakovnicko. Jedná se o plochy golfu a nedá se předpokládat, že došlo k negativnímu ovlivnění charakteru krajiny.

62

6.7. Rozvojové plochy nadmístního významu pro veřejnou infrastrukturu ZÚR vymezují plochy nadmístního významu veřejné dopravní infrastruktury. Jedná se o záměry: D 21 - Letiště České Budějovice - plocha pro zařízení, činnosti a děje související s provozem regionálního letiště s mezinárodním provozem České Budějovice, vymezuje území pro areály a plochy související s provozem letiště. Kromě zajištění podmínek k vnitrostátnímu a mezinárodnímu leteckému provozu, budou zajištěny podmínky pro navazující komerční, logistické, skladové a další dopravní funkce, včetně zajištění a organizace kulturních, sportovních a společenských akcí. D 22 - Veřejné logistické centrum Nemanice, vymezuje území pro areál související s provozem veřejného logistického centra, s vazbou na silniční, železniční a lodní dopravu. Označení ploch: D 21 a D 22 Přejímané jevy dle § 187 odst. 2 stavebního zákona: žádné

6.7.1. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY V obou případech nebyly zjištěny žádné střety s VZCHÚ ani MZCHÚ. Plochy jsou situovány mimo přírodní parky. Pouze teoreticky ovlivněná novým úsekem komunikace D 9/5a a růstem dopravy by mohla být přírodní památka Vrbenská Tůň (viz vlivy silničních koridorů). Záměr D 22 přesahuje do NRBK Hlubocká obora – Dívčí kámen. Ten se nachází ovšem na protějším břehu Vltavy, významnější vlivy proto nelze předpokládat.

6.7.2. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY OVZDUŠÍ Letecká doprava (D 21) obecně má negativní vlivy na ovzduší, zejména co se týče emisí CO2 vznikající při spalování paliva. Ovšem pouze malá část z těchto emisí má bezprostřední dopad na lokalitu letiště. Otázka emisí oxidů uhlíků z letecké dopravy je záležitostí spíše úrovně národní a mezinárodní než regionální. Zvýšené množství emisí se dá také předpokládat zejména v souvislosti s vyvolanou dopravou a provozem letiště. Lokalita se nachází mimo nejvíce zalidněné oblasti. Významnější negativní vlivy z hlediska překračování imisních limitů pro zdraví lidí se proto nedají předpokládat. Na ploše D 22 by mělo vzniknout překladní centrum, neboť se zde napojí koridory pro vodní, železniční a silniční dopravu. To může přispět k vyššímu využívání této železniční a vodní dopravy a omezení dopravy silniční. Vzhledem k předpokládané významně zvýšené intenzity dopravy lze tuto plochu považovat jako nový „zdroj“ emisí. Plocha je vhodně vymezena na okraji ČB aglomerace mimo osídlené oblasti, čímž se sníží nároky na nutnost přepravy do

63

vzdálenějších oblastí a jednak budou zmírněny vlivy na zdraví obyvatel z hlediska hlukového znečištění. Je nutno zmínit, že se oblast Českých Budějovic nachází v oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Mírné negativní ovlivnění je možno předpokládat u zvýšených intenzit dopravy u navazujících komunikací. Problematiku dopravy je nutno řešit komplexně s ohledem na širší oblast zejména v rámci ÚP města České Budějovice.

6.7.3. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY NEROSTNÉHO BOHATSTVÍ Plochy nejsou vymezeny v rámci CHLÚ, DP, LNS nebo v rámci sesuvného či poddolovaného území. Negativní vlivy nelze předpokládat.

6.7.4. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY PŮDNÍHO FONDU V případě záměru D 21 se jedná o již stávající letiště a jejich rozšíření. K zásahům do lesních porostů ani do ploch s vyšší třídou ochrany nedochází, pouze do ploch v nižší třídě ochrany. Plocha D 22 je umístěna mimo lesní pozemky. Většina záměru se nachází na zemědělské půdě v nižší třídě ochrany, pouze menší část (cca 30 %) zasahuje do tříd s I. nebo II.třídou ochrany. Bude se jednat ve velké míře o trvalé zábory půdního fondu jak pro dopravní stavby tak i pro ostatní plochy. V rámci umísťování jednotlivých staveb a dalších zpevněných ploch je možno tyto zábory ovlivnit, přesto se významnějším záborům vyhnout nejde.

6.7.4.1.


Minimalizovat trvalé zábory ZPF v nejvyšší třídě ochrany.

6.7.5. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY VOD Plochy mohou ovlivnit vodní poměry v území. Jedná se o plošně zpevněné plochy, které mohou měnit odtok podzemních vod a odtok povrchových vod ze zpevněných ploch je urychlován a soustřeďován. Eliminace těchto nepříznivých důsledků vyžaduje vhodná technická řešení (systém odvodu vody apod.). Konkrétní vlivy a s nimi související opatření tohoto charakteru jsou ovšem v měřítku ZÚR velmi těžko postižitelné a bude je nutno detailně řešit až v rámci jednotlivých projektů, EIA apod. Žádný ze záměrů nezasahuje do CHOPAV ani do ochranného pásma vodního zdroje. Část plochy letiště ČB je uváděna do záplavového území Vltavy, avšak vzhledem k charakteru plochy (odletová plocha) se nedá předpokládat omezení a negativní vliv.

64

Plocha D 22 je vymezena na pravém břehu Vltavy a na levém břehu Kyselého potoka. V rámci provozu logistického centra nelze vyloučit riziko havárie a znečištění vodního toku. Tato problematika bude řešena v rámci havarijního plánu objektů, jehož zpracování musí být požadováno. 6.7.5.1.


Pro objekty a provozy, které budou umístěny na plochu D 22 požadovat v odůvodněných případech (tam, kde je riziko úniku nebezpečných látek do povrchových a podpovrchových vod) zpracování havarijního plánu.

6.7.6. VLIVY NA KULTURNÍ HODNOTY A OBYVATELSTVO Rozvoj letecké dopravy (D 21) může přispět k oživení daného regionu, i když se jedná pouze o místní letiště s omezeným významem. Z hlediska vlivů na zdraví lidí je jako největší možný problém hluk způsobený leteckou dopravou. V okolních blízkých obcích Planá a Homole se nachází nemovité kulturní památky, jejich negativní ovlivnění se však nedá předpokládat. V blízkosti plochy D 22 se nenachází žádná památkově chráněná zóna ani objekt, nedají se proto předpokládat negativní vlivy na kulturní hodnoty. Problémem z hlediska zdraví lidí může být zvýšená zátěž hlukem a emisemi a to nejen v dané lokalitě, ale i v okolí navazujících komunikací. Těmito možnými negativními vlivy je nutno se zabývat detailně v rámci ÚP Českých Budějovic.

65

6.8. Rozvojové plochy nadmístního významu pro těžbu nerostných surovin Návrh ZÚR vymezuje na území Jihočeského kraje 1 plochu nadmístního významu o výměře vyšší nežli 20 ha pro těžbu nerostných surovin PT 1 – rozšíření plochy těžby Rejta. Návrh ZÚR dále vymezuje na území Jihočeského kraje územní rezervy pro plochy nadmístního významu o výměře vyšší nežli 20 ha pro těžbu nerostných surovin, přičemž dosavadní využití území dotčené navrženou plochou územní rezervy nesmí být měněno způsobem, který by znemožnil nebo podstatně snížil prověřované budoucí využití. V případě těchto ploch se nejedná o záměr, ale o limit využití území - omezení! Proto je nutné v tomto případě dále uvedený text chápat ne jako hodnocení, nýbrž jako doporučení pro další fáze územního plánování. Označení ploch: Záměr – PT 1, Územní rezervy – PT 2 až PT 13 Přejímané jevy dle § 187 odst. 2 stavebního zákona: žádné

6.8.1. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY Záměr PT 1 nebude mít negativní vlivy. Žádná z územních rezerv pro těžbu nerostných surovin nezasahuje do MZCHÚ ani přírodního parku. Plocha PT 10 Branná (pro těžbu rašeliny) se nachází ve II.zóně CHKO Třeboňsko a plocha PT 13 Halámky (štěrkopísek) se nachází ve III.zóně CHKO Třeboňsko a na okraji II.zóny. Územní rezerva pro plochu těžby rašeliny PT 10 Branná zasahuje významně do RBK015 Cep – Hrádeček. K překryvu dochází v délce přibližně 1 300 metrů ve východní části vymezené plochy. Stejně tak u plochy PT 12 Nakolice (pro těžbu štěrkopísku) dochází k významnému překryvu s RBK142. Tento biokoridor vede přímo skrz plochu vymezenou pro těžbu nerostných surovin. Samotné vymezení územní rezervy nebude mít žádný negativní vliv z hlediska ochrany přírody. V případě budoucí zařazení územní rezervy mezi záměry je možno předpokládat výše uvedené střety, přičemž zejména těžba rašeliny na ploše PT 10 by byla v rozporu s podmínkami ochrany CHKO Třeboňsko (nesoulad s Plánem péče).

6.8.1.1.


Před případným zařazením územních rezerv pro těžbu nerostných surovin mezi záměry projednat výše uvedené střety s orgány ochrany přírody a upravit vymezení ploch tak, aby byly výše uvedené střety minimalizovány.

66

6.8.2. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY OVZDUŠÍ Těžba stavebního kamene na ploše PT1 by mohla být zdrojem prašnosti, kdy prašnost může pocházet jednak z odstřelu kusů horniny, jednak jako sekundární prašnost z nezakrytých povrchů a povrchů vozovek. Dalším zdrojem prachu bude doprava a to jednak emise z výfuků a jednak případný spad a odnos převáženého materiálu.Tyto vlivy je možno účinně eliminovat technicko-organizačními opatřeními. Vymezení územních rezerv nebude mít negativní dopady na kvalitu ovzduší.

6.8.2.1.


V rámci procesu EIA stanovit u plochy PT 1 vhodná technicko-organizační opatření na zabezpečení ploch před sekundární prašností a prašnosti ze samotné těžby (systém zkrápění ploch, čištění komunikací, zachování vodních ploch, zabezpečení převáženého materiálu apod.)

6.8.3. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY NEROSTNÉHO BOHATSTVÍ Rozšíření těžby na dobývacím prostoru Rejta přispěje k vytvoření rezervy místních zdrojů nerostných surovin pro rozvojové záměry na území kraje. Územní rezervy přispějí k ochraně ložisek nerostných surovin, což je nutno hodnotit jako pozitivní vliv. 6.8.4. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY PŮDNÍHO FONDU Při realizaci plochy PT 1 dojde k záborům ZPF převážně mimo I. a II.třídu ochrany. Větší část plochy je vymezena na ZPF v nižší třídě ochrany, navíc navazuje na stávající dobývací prostor, negativní vlivy proto nebudou tak významné. Plocha je vymezena mimo PUPFL. Vymezení územních rezerv nebude mít negativní vliv na půdu. Do doby, než budou projednány jako záměry, budou zajišťovat ochranu před dalšími záměry, které by mohly omezit budoucí těžbu a vést k záboru ZPF a PUPFL.

6.8.4.1.


U záměru PT 1 zajistit, aby trvalé zábory ZPF v I. a II.třídě ochrany související s těžbou byly minimalizovány. Dále je nutno zajistit ochranu odkryté svrchní části půdy. Toto bude řešeno v rámci procesu EIA, kde budou stanoveny konkrétní podmínky pro těžbu.

67

6.8.5. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY VOD Plocha PT 1 je vymezena mimo CHOPAV a pouze okrajově zasahuje do OPVZ II. vnějšího stupně. Vlivy na povrchové a podzemní vody by neměly být významné, přesto nelze vyloučit možné negativní ovlivnění vodního zdroje (rizikem může být např. ovlivnění hladiny podzemních vod). Vymezení územních rezerv nebude mít žádný vliv na kvalitu povrchových a podzemních zdrojů. Níže uvedené informace je nutno brát pouze jako upozornění pro další proces ÚP (např. aktualizace ZÚR). Do CHOPAV Třeboňská pánev jsou vymezeny plochy PT 6 (cihlářská surovina), PT 8 (stavební kámen), PT 9 (diatomit), PT 10 (rašelina), PT 12 (šterkopísek) a PT 13 (šterkopísek, živec). CHOPAV Třeboňská pánev byla vymezena Nařízením vlády č.85/1981 Sb. Je zde mimo jiné zakázáno: · zmenšovat rozsah lesních pozemků v jednotlivých případech o více než 25 ha; v jednotlivé chráněné vodohospodářské oblasti smí být celkově rozsah lesních pozemků snížen nejvýše o 500 ha proti stavu ke dni nabytí účinnosti tohoto nařízení, · těžit rašelinu v množství přesahujícím 500 tisíc m3 v jedné lokalitě, pokud se neprokáže na základě hydrogeologického zhodnocení, že těžba rašeliny neohrozí oběh podzemních vod; zákaz se nevztahuje na těžbu rašeliny z přírodních léčivých zdrojů,1) · těžit nerosty povrchovým způsobem nebo provádět jiné zemní práce, které by vedly k odkrytí souvislé hladiny podzemních vod; zákaz se nevztahuje na těžbu: 1. štěrků, písků a štěrkopísků, budou-li časový postup a technologie těžby přizpůsobeny možnostem následného vodohospodářského využití prostoru ložiska, 2. v kamenolomech, v nichž je nutno přejít k polojámové nebo jámové těžbě a nedojde-li k většímu plošnému odkrytí než 10 ha, 3. všech druhů uhlí, nedojde-li k narušení důležitých funkcí území z hlediska ochrany životního prostředí, 4. ostatních vyhrazených nerostů, nedojde-li k většímu plošnému odkrytí než 10 ha, · provádět geologické a hydrogeologické průzkumné práce, pokud jednotlivé průzkumné objekty nebudou následně vodohospodářsky využity nebo nebudou následně upraveny tak, aby nedocházelo k ohrožení oběhu podzemních vod. Současná plocha lesa na území PT 8, PT 9, PT 10 a PT 13 je vyšší než 25 ha. Tyto výše uvedené podmínky je nutno zohlednit a jejich plnění zajistit při budoucím projednávání těchto ploch jako záměrů. Některé územní rezervy jsou vymezeny do OPVZ II.vnějšího stupně (PT 12), respektive do OP přírodního léčivého zdroje I. stupně Třeboň (PT 10). Při budoucím projednávání záměrů je nutno podmínky ochrany těchto OP respektovat a zajistit jejich splnění.

68

6.8.5.1.


V případě PT 1 provést před realizací záměru hydrogeologický průzkum a zajistit, aby nedošlo k negativnímu ovlivnění vodního zdroje. Při budoucím projednávání územních rezerv zajistit plnění ochranných podmínek CHOPAV třeboňsko (viz výše) a ochranných pásem vodních zdrojů. 6.8.6. VLIVY NA KULTURNÍ HODNOTY A OBYVATELSTVO V rámci GIS analýzy byly posouzeny potencionální střety plochy PT 1 pro těžbu nerostných surovin s kulturními hodnotami území a nebyl zjištěn žádný možný negativní vliv. Územní rezerva pro těžbu nerostných surovin PT 12 Nakolice se nachází v krajinné památkové zóně Novohradsko. Při projednání záměru je nutno přizpůsobit podmínky těžby požadavkům orgánům památkové péče.

69

6.9. Rozvojové plochy nadmístního významu území speciálních zájmů Návrh ZÚR vymezuje na území Jihočeského kraje plochy nadmístního významu o výměře vyšší nežli 20 ha pro území speciálních zájmů. Jedná se o asanační území Mydlovary v prostoru úložiště odpadu při zpracování uranové rudy DIAMO-MAPE (kalojemy), asanační území České Budějovice, Staré Hodějovice, Srubec v prostoru úložiště elektrárenského popílku a asanační území Špičák, na ploše navrhované sportovně rekreační plochy SR16 Špičák, která se nachází na území vojenského újezdu, z větší části na plochách určených k dopadu střel. Označení ploch: A 1 - A 3 Přejímané jevy dle § 187 odst. 2 stavebního zákona: žádné 6.9.1. SANACE ODKALIŠŤ V REGIONU MYDLOVARY V úpravně se zpracovávala vytěžená tuzemská uranová ruda spolu s určitým podílem ze slovenských nalezišť. Svoji činnost ukončil závod v roce 1991. Zhruba za třicet let svojí činnosti zpracovalo MAPE přibližně 17 milionů tun uranové rudy. Vedle uranového produktu vznikalo i poměrně velké množství zvodnělých pevných odpadů, které se postupně ukládaly na odkaliště. Hrubým odhadem bylo na odkaliště uloženo okolo 36 milionů tun kalů. Tyto kaly byly postupně ukládány do devíti kalojemů rozkládajících se na ploše 260 hektarů. V roce 1989 bylo rozhodnuto o jejich rekultivaci. V současné době probíhají na odkalištích rekultivační práce a podle původního plánu by měla být odkaliště začleněna do krajiny do konce roku 2040, dle novějších předpokladů je možný termín 2024. Rekultivace odkališť v Mydlovarech je složitým ekonomickým a technickým problémem, je limitován i z hlediska ochrany životního prostředí. Postup sanačních prací je zpomalován nedostatkem vhodného sanačního materiálu. Potřeba velkého množství dováženého sanačního materiálu vyvolává zvýšenou zátěž ze strany nákladní silniční dopravy, čímž se ničí povrch komunikací, dochází k poškozování budov apod. Na území již sanační práce probíhají, návrh ZÚR na vymezené ploše nadmístního významu již jen stanovuje podmínky pro plánování a využívání území uvedených ploch. Nejedná se proto o nový záměr. Stávající stav je možno považovat za významně negativní (z hlediska ochrany ovzduší, vod, přírody i lidského zdraví...), rekultivace je proto nezbytná. V průběhu realizace rekultivačních prací je zejména nutno minimalizovat negativní dopady na místní obyvatelstvo.

6.9.1.1.


Minimalizovat negativní vlivy na obyvatelstvo v průběhu rekultivačních prací.

70

6.9.2. ASANAČNÍ ÚZEMÍ ŠPIČÁK Asanační území je vymezeno na ploše navrhované sportovně rekreační plochy SR16 Špičák, která se nachází na území vojenského újezdu Boletice, z větší části na plochách určených k dopadu střel. Před civilním využití ploch je zde nutné provést opatření k zajištění bezpečnosti života a ochrany zdraví osob formou provedení pyrotechnické asanace. Tato plocha je podrobně hodnocena z hlediska vlivů na životní prostředí v rámci hodnocení plochy SR 16 Špičák. Z hlediska samotné asanace nejdou očekávat negativní vlivy na zemědělský a lesní půdní fond, ovzduší, horninové prostředí, osídlení a kulturní hodnoty v území. Naopak v těchto případech – zejména ZPF a PUPFL, případně vlivy na obyvatelstvo je možno očekávat zejména pozitivní dopady. Také nelze v rámci provádění asanačních prací očekávat významně negativní vlivy na podzemní a povrchové vody. Z hlediska ochrany přírody by měly převládat pozitivní dopady asanace (například ochrana živočichů), avšak nelze vyloučit ani určité negativní dopady – zejména na ekosystémy a stanoviště chráněných druhů rostlin. Vojenské prostory představují totiž specifickou lokalitu, kde se díky činnosti armády vytvořila řada biotopů, které se jinde mohou vyskytovat pouze dočasně. Jedná se například o pravidelné disturbance rostlinných společenstev vlivem dopadu střel, dlouhodobé a pravidelné narušování půdního povrchu, pojezd těžké vojenské techniky, vytváření malých dočasných tůněk a zároveň absence (menší míra) lidské činnosti apod. Tyto faktory proto mohou být příčinou výskytu vzácných a chráněných druhů rostlin a na ně vázaných živočichů. V případě asanace je proto nutné stanovit ve spolupráci se zástupci orgánů ochrany přírody a odborných pracovníků přesný management dané lokality a to jak v průběhu samotné asanace, tak po jejím ukončení. 6.9.3. ASANAČNÍ ÚZEMÍ ČESKÉ BUDĚJOVICE, STARÉ HODĚJOVICE, SRUBEC V PROSTORU ÚLOŽIŠTĚ ELEKTRÁRENSKÉHO POPÍLKU Území se nachází na okraji města České Budějovice a obcí Staré Hodějovice a Srubec. Lokalita sloužila jako úložiště popílku z teplárny České Budějovice. V blízkosti vede koridor dálnice D 3 a na něj navazující komunikace. Realizace záměru pomůže (po rekultivaci) rozšířit plochy zeleně na okraji města ČB. Negativní vlivy nelze očekávat, záměr bude mít pozitivní dopady.

71

6.10. Plochy a koridory dopravy – Silniční doprava Územím Jihočeského kraje prochází multimodální koridor mezinárodního významu M 1 Praha – České Budějovice – hranice ČR – (Linz). Jeho součástí je dálnice D3, respektive rychlostní silnice R3. Koridory republikového významu jsou na území kraje zastoupeny rychlostní silnicí R4 (Praha – křižovatka se silnicí I/20 Nová Hospoda u Písku) s pokračováním po silnici I/4 na Strážný - (Pasov) a Vltavskou vodní cestou v úseku (Třebenice) – České Budějovice. ZÚR závazně vymezují kompletní silniční sít na úrovni veškerých dálnic, rychlostních silnic, silnic I. a II. třídy, výslovně uvedených úseků silnic III. třídy (III/15425, III/1632, III/1631, III/1634, III/15618) a některých úseků místních komunikací v rámci napojení dopravního skeletu města České Budějovice na dopravní skelet kraje. Tam, kde návrh ZÚR u výše vyjmenovaných kategorií silnic nenavrhuje nové řešení nebo územní rezervu platí, že zůstává zachován stávající stav (tj. je fixován a v navazujících ÚPD nebudou vymezována nová řešení). U nevyjmenovaných kategorií (tj. veškeré silnice III. kromě výše uvedených a místní a ostatní komunikace) je řešení plně na ÚPD obcí. U silnic II. třídy mohou obce vymezit ve svých ÚPD tam, kde ZUR nové řešení nenavrhují, nová řešení pouze jako územní rezervy. Označení ploch: D 1-D2, D 4 – D 15, D 23 - D 66 Nově vymezené plochy: Vzhledem k tomu, že problematika silničních koridorů je komplikovaná (např. díky tomu, že se některé koridory skládají z dílčích úseků, z nichž některé jsou převzaté a některé nově navržené, uvádíme v následujících dvou tabulkách jednak přehled všech nových záměrů a jednak přehled všech převzatých záměrů i uvedením ÚPN VÚC, ze kterého jsou koridory přejaty. Tyto údaje jsou uvedeny také v textové části ZÚR. Tab. 10: kód VPS

D1 D5

Nově navržené koridory pro silniční dopravu lokalizace

popis označen í

číslo úseku

vymezení koridoru

úsek KORIDORY MEZINÁRODNÍHO, REPUBLIKOVÉHO A NADREGIONÁLNÍHO VÝZNAMU : Dálnice D-3 u Tábora D-3 1 Tábor Čekanice – Měšice stáv. sil. I/3 Silnice I/4 v úseku křiž. I/20 N.Hospoda – Strakonice – Vimperk – Strážný

I/4

šířka (v m)

200

1 2a 2b 3 4 5a1 5b2 7 8

x I/20 Nová Hospoda – Strakonice homogenizace Strakonice var. Strakonice var. Strunkovice n. Volyňkou Strunkovice n.Vol. – Přechovice Přechovice – Volyně východní obchvat Zlešice napoj. nulové var. Čkyně Zlešička – Bohumilice – Vimperk homogenizace

100 200 200 200 200 200 200 200 100

10

Solná Lhota – Korkusova Huť homogenizace

100

11

Kubova Huť tunel

200

72

kód VPS

lokalizace

popis označen í

D6

Silnice I/19 v úseku I/19 hranice Plzeňského kraje – křiž. R-4 Lety – x I/29 Oltyně

D7

Silnice I/19 v úseku I/19 Oltyně – Tábor – hranice kraje Vysočina

D8

D9

D 10

D 11

Silnice I/20 v úseku I/20 hranice Plzeňského kraje – Blatná – křiž. R-4 Nová Hospoda Silnice I/20 v úseku I/20 Vodňany – České Budějovice

Silnice I/22 v úseku I/22 hranice Plzeňského kraje – Strakonice – Vodňany

Silnice I/23 v úseku křiž. D-3 – Jindřichův Hradec – hranice kraje Vysočina

I/23

číslo úseku

Silnice I/23 v úseku křiž. I/24 D-3 Veselí n. L. – Třeboň – Halámky

šířka (v m)

2

úsek Horní Vltavice - Houžná Mirovice x žel.trať Lety var. jižní Sepekov Hranice Stč. kraje – Lety – Sepekov homogenizace Tábor záp. – Tábor Náchod x II/603 4-pruh

3b 4 6

Zárybničná Lhota var. jih Zárybničná Lhota – Chýnov homogenizace Kladruby – Lejčkov – hr. kraje homogenizace

200 100 100

2

Sedlice – křiž. I/4 Nová Hospoda homogenizace

100

2

hranice okresu ST – hranice okresu ČB

200

3

hranice okresu PT – Sedlec – x II/145 Češňovice

200

4 5b

křiž. II/145 Češňovice – Dasný – křiž. II/105 Č.Budějovice – severní tangenta var. B - sečna

200 200

5c 4

Č.Budějovice – severní tang. var. C hranice kraje – Strakonice mimo přeložky

6 10 1

homogenizace Strakonice – x I/4 – Podsrp Strakonice – Vodňany homogenizace Doňov přeložka – x žel. tratě

12 1 2 4 5

2 4 5 6a 6b 7

D 12

vymezení koridoru

200 200 200 200 100 100

200 100 130

200 100 200

200 200 200 200 200 100

9 11 12

Pleše Kardašova Řečice x žel. tratě Sv. Barbora x žel. tratě Děbolín var. sever Děbolín var. jih křiž. D-3 – Jindřichův Hradec mimo přeložky homogenizace Jarošov n. Než. x želez. tratě Jilem - Studená Strmilov – hranice kraje Vysočina homogenizace

1

Lomnice n. Luž.

200

2 3

Lužnice x žel. trať Rožmberk – Třeboň Gigant

200 200

200 200 100

73

kód VPS

D 13

D 14

lokalizace

Silnice I/29 v úseku Strakonice – Písek – Tábor

Silnice I/34 v úseku České Budějovice – Třeboň – Jindřichův Hradec – hranice kraje Vysočina

popis označen í

I/29

I/34

číslo úseku

vymezení koridoru

šířka (v m)

4 5 2b

úsek Suchdol n. Luž. x žel. tratě Suchdol n. Luž. - Tušť Dobev – Písek

4

var. A Písek – Novosedly var. B

6 7

Záhoří – Podolí homogenizace Podolí

8 10

Křenovice Srlín

11 1

Bernartice – křiž. I/19 Oltyně homogenizace Lišov - Štěpánovice

200 300 100 200 300 200 200 300 100 200

2a 2b 3

Vranín - var. průtah Vranín - var. obchvat Vranín - Třeboň 4 Třeboň Kopeček – Nová Hlína homogenizace

200 200 200 100

6 7 3a 4 6 7

křiž. II/153 - Lásenice - var. průtah Lásenice – Dolní Žďár Č. Krumlov var. podél tratě Černá v Poš. – Hůrka x žel. trať Horní Planá – Želnava - Slunečná Lenora - Houžná

200 200 200 200 200 200

Ad IV.TŽK

100

křiž. I/19 – Měšice Jindřichův Hradec, Kunifer

100 100

Číměř křiž. D-3 - Hlinice křížení železniční trati Svinětice - Těšovice homogenizace Strunkovice -Žichovec Těšovice-Prachatice Prachatice - Libínské Sedlo Libínské Sedlo -Volary homogenizace Blažejovice Bavorov, západ přeložka přeložka Vimperk, podjezd ČD Husinec přeložka

100 100 100 50 100 100 100 50 100 100 100 100 100 100

D 15

Silnice I/39 v úseku křiž. I/39 D-3 Dolní Třebonín – Český Krumlov – Horní Planá – Volary –křiž. I/4 Nová Houžná KORIDORY REGIONÁLNÍHO A NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU :

D 24

Sudoměřice u Tábora

II/120

D 26 D 27

Tábor Jindřichův Hradec-Nová Bystřice

II/123 II/128

D 29 D 30 D 31

Tábor Ražice Silnice II/141 v úseku Vodňany – Bavorov – Prachatice – Volary

II/137 II/140 II/141

D 32 D 33 D 34 D 35

Bavorov Křemže Vlachovo Březí Silnice II/145 v úseku Vimperk – Husinec – Netolice – křiž. I/20

II/142 II/143 II/144 II/145

1 2 6a 2 3 4 5 6 7 8 1 1 2

200 200 200

74

kód VPS

lokalizace

popis označen í

číslo úseku

vymezení koridoru

šířka (v m)

úsek

D 38

Silnice II/151 v úseku Kunžak – Dačice

II/151

3 4 1 2 2

D 39

x R-3 – Kaplice – Blansko

II/154

1

přivadeč R3

100

2 D 40 D 41 D 42

Třeboň Trocnov Č.Budějovice x D-3 – Trhové Sviny – Nové Hrany – Vyšné – státní hranice

II/154 II/155 ČB

3 1

Kaplice přeložka Třeboň přeložka Trocnov nadjezd ČD České Budějovice podjezd pod nádražím

100 100 100 100

2 3 4 5 8 9 12 13 1 2 3 5 6 1 4 2 2

křiž. D-3 – Nedabyle - Nová Ves Strážkovice Veselka – Trhové Sviny homogenizace Otěvěk - přeložka Žár - Nové Hrady homogenizace Hlínov Nové Hrady - Vyšné Vyšné - st.hranice „Propojení okruhů“ „Zanádražní“ sever „Zanádražní“ jih Srubec přeložka Srubec - Ledenice - homogenizace Český Krumlov - tunel Trhové Sviny-východ Újezd - Neznašov Nahořany -Rožmberk (včetně) - homogenizace

100 100 50 100 50 100 100 100 100 100 100 100 50 100 100 100 50

Vyšší Brod přeložka Větřní přeložka Černá v Poš. -Frymburk homogenizace Milná Vyšší Brod Vyšší Brod – křiž. II/160 homogenizace napojení na I/4 Strakonice – Radomyšl – Sedlice x I/20 homgenizace hranice kraje sm. Telč - Dačice křiž. II/151 – Slavonice homogenizace (mimo přeložky) Dačice – hranice kraje sm. Jemnice homogenizace

100 100 50 100 100 50 100 50

D 36

Netolice – křiž. I/20 Češňovice Hluboká n. Vlt. – x II/603

II/146

II/156

D 43

Č. Budějovice - Silnice II/157 v úseku x D-3 Pohůrka – Srubec Ledenice

ČB

II/157 II/157

D 44

Český Krumlov – Trhové Sviny – Borovany

D 45 D 46

Písek – Týn n. Vlt. Č.Krumlov – Větřní – Rožmberk – x II/163 Vyšší Brod Větřní Černá v Poš. – Vyšší Brod – x R-3 Dolní Dvořiště

II/159 II/160

Horní Vltavice Silnice II/173 v úseku Strakonice – Sedlice Silnice II/406 v úseku hranice kraje Vysočina – Dačice - Slavonice

II/167 II/173 II/406

1 5

Silnice II/408 v úseku Dačice – hranice kraje Vysočina

II/408

2

D 47 D 48 D 49

D 50 D 51 D 52

D 53

II/161 II/162 II/163

1 2 3 4 1

Husinec-Běleč Němčice přeložka Přeložka Zámostí+nový most Dobřejovice nadjezd ČD Kunžak (mimo) - Dačice (mimo) homogenizace

100 100 100 100 50

50 50 50

75

kód VPS D 54 D 55

lokalizace

popis označen í

Planá n. Luž. II/409 hranice kraje Vysočina – II/410 Dešná – státní hranice

číslo úseku

1 2 3 2 3

šířka (v m)

vymezení koridoru úsek Planá n. Luž. přivaděč D-3 hranice kraje sm. Jemnice – Budeč – hranice kraje homogenizace hranice kraje-Deštná- Rancířov-Hluboká, homogenizace Hluboká-státní hranice Horusice křiž. I/24 – křiž. II/147 Bošilec – Dynín - Neplachov Litvínovická rozšíření na 4 pruh

100 100 100 100

100 50 50

D 56

Veselí n. L. - Dynín

II/603

D 57

Č.Budějovice - Boršov

ČB

D 58 D 60

Dolní Dvořiště Horní Planá – LA Špičák

II/603 II/…

4

homogenizace současné III/00363 křiž. I/39 – LA Špičák (rekonstrukce III/1637)

50 100

D 61

Silniční napojení LA Špičák

II/…

1a

Kájov x I/39 Boletice-LA Špičák homogenizace

50

Hůrka křiž. I/39 - Hodňov Kájov, napojení na II/166 Okružní - Rudolfovská Vltava - Máj M.Horákové (4pruh) Máj - Litvínovice Dvory, přeložka

100 100 100 100 100 100 100

Dvory-Byňov, homogenizace Želnava - Bělá Nová Pec,přeložka Nová Pec - Bližší Lhota - Zvonková státní hranice

50 100 100 50

x II/156 – x II/103

50

D 62 D 63

České Budějovice České Budějovice

ČB ČB

D 64

Dvory n. Luž. – Nové Hrady

III/15425

1b 2a 2 1 2 3 1

D 65

Želnava x I/39 – Nová Pec – Zadní Zvonková státní hranice

III/1632 III/1631 III/1634

2 1 2 3

D 66

Vyšné – České Velenice

III/15618

Tab. 11: Kód

D1

Koridory pro silniční dopravu převzaté ze schválených ÚP VÚC

Lokalizace

Popis – označení z VÚC

Dálnice D3 v úseku

D-3 Tábora – Č.Budějovice TA – Dolní Třebonín ČB 1.zm.

D2

Rychlostní R-3 komunikace R3 ČK v úseku Dolní Třebonín – Dolní Dvořiště státní hranice

číslo úseku

Vymezení koridoru úsek

šířka (v m)

2

Tábor Měšice – Veselí n. Luž.

600

3

Veselí n. Luž. obchvat (1/2)

200

4

Veselí n. Luž. - Ševětín

600

5

Ševětín – Borek (1/2)

200

6

Borek – Nové Hodějovice – Dolní Třebonín

600

1

Dolní Třebonín – Dolní Dvořiště

600

2

Dolní Dvořiště (1/2)

200

3

Dolní Dvořuiště – státní hranice

600

2

Doubí u T. - Soběslav

600

3

Soběslav – hranice okresu TA/ČB

200

76

Kód

D4

D5

Lokalizace Rychlostní komunikace R4 v úseku hranice StČ. kraje – Předotice Silnice I/4 v úseku Strakonice – Strážný státní hranice

Popis – označení z VÚC R-4

Vymezení koridoru

číslo úseku

šířka (v m)

úsek

1

Hranice StČ. kraje – Lety – Čimelice - Mirotice

600

2

Mirotice (1/2)

200

3

Mirotice - Předotice

600

3

Strunkovice n. Volyňkou

200

6

Zlešice - Zlešička

200

ŠUM

9

Vimperk – Solná Lhota

200

3

Hrejkovice

200

1

Oltyně - Tábor

200

3a

Zárybničná Lhota var. sever

200

5

Chýnov - Kladruby

200

7

Lejčkov

200

1

Hranice ZČ kraje – Lnáře – Blatná - Sedlice

200

1

Újezd u Vodňan – hranice okresů ST/PT

200

5a

Č.Budějovice severní var. ÚPn

200

I/22

1

Střelské Hoštice

200

PI-ST

2

Dolní Poříčí žel. trať

200

3

Katovice

200

5

Strakonice dopravní půloblouk

200

7

Cehnice

200

8

Drahonice

200

9

Skočice - Lidmovice

200

I/23

3

Kardašova Řečice

200

JH

8

Jarošov n. Než.

200

10

Nová Olešná

200

11

Jilem - Studená

200

I/29

1

Kbelnice - Dobev

200

PI-ST

2a

Dobev – Písek var. A

200

3

Písek přeložka sever

200 200

ORL

I/4 PI-ST

D6

Silnice I/19 v úseku Lety - Oltyně

I/19

D7

Silnice I/19 v úseku Oltyně – Tábor – Chýnov – hranice kraje

I/19

PI-ST TA 2.zm.

TA

TA 2.zm. D8

D9

Silnice I/20 v úseku hranice ZČ kraje – Blatná – Nová Hospoda křiž. R-4 Silnice I/20 v úseku Vodňany – České Budějovice

I/20 PI-ST

I/20 PI-ST ČB 1.zm.

D 10

D 11

Silnice I/22 v úseku hranice ZČ kraje – Strakonice - Vodňany

Silnice I/23 v úseku x D-3 – J. Hradec – hranice kraje

JAV.VR. D 13

Silnice I/29 v úseku Strakonice – Písek Oltyně

ORL.

tangenta

5

Záhoří

PI-ST

9

Bernartice

200

TA 2.zm.

12

Opařany

200

13

Oltyně – křiž. I/19

200

77

Kód

D 14

D 15

Lokalizace Silnice I/34 v úseku Č.Budějovice – J. Hradec


Vymezení koridoru

číslo úseku

úsek

šířka (v m)

I/34

5

Dolní Lhota

200

JH

8

Dolní Žďár – Jindřichův Hradec

200

9

Jindřichův Hradec východ

200

1

Dolní Třebonín - Rájov

200

2

Přísečná

200

5

Horní Planá přeložka

200

Silnice I/39 v úseku I/39 Dolní Třebonín x D-3 – ČK Č. Krumlov – Volary BL.LES ŠUM.

Kód

Lokalizace


Vymezení koridoru

číslo úseku

úsek

šířka (v m)

KORIDORY REGIONÁLNÍHO A NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU : D 23

D 25

Silnice II/105 Milevsko II/105 – Týn n. Vltavou PI-ST

Silnice II/122 Bechyně

1

Bernartice – Veselíčko vč. napoj. III. tř. na Písek

100

2

Milevsko přeložka

100

Bechyně jih

100

II/122 TA

D 28

Silnice II/135

II/135

1

Albrechtice – most Hladná

100

ORL.

2

Soběslav napoj. D-3, křížení IV. TŽK

100

II/137 TA

1

Březnice – Sudoměřice u Bechyně

100

TA 2.zm.

2

Bechyňská Smoleč

100

3

Malšice

100

4

Slapy

100

5

Tábor Horky – křiž. II/603 Vápenná strouha

100

7

Ratibořské Hory přeložka východ

100

1

Písek

100

TA 1.zm. D 29

Silnice II/137 v úseku Březnice – Tábor – Mladá Vožice

TA

TA 2.zm. D 30

Písek

II/140

D 31

Silnice II/141 v úseku Vodňany - Bavorov

II/141

1

Svinětice

100

PI-ST

2

Bavorov přeložka

100

České Budějovice jih

ČB

2

České Budějovice jižní tangenta křiž. D-3–křiž. II/603

100

1

Dolní Bukovsko – křiž. D-3 homogenizace

PI-ST

D 33

ČB 1.zm. D 37

Silnice II/147 v úseku Týn n. Vlt. – Veselí n.

II/147

50

78

Kód

Lokalizace Týn n. Vlt. – Veselí n. Luž.

Popis – označení z VÚC ČB 1.zm.

Vymezení koridoru

číslo úseku

úsek

šířka (v m)

2

Veselí nad Luž. -křížení IV. TŽK

100

II/151

1

Kunžak úprava trasy

JAV.VR.

3

Dačice přeložka

100

Silnice II/155 v úseku II/155 ČK Dolní Třebonín křiž. D3 – křiž. II/603

1

Dolní Třebonín – Prostřední Svince

100

2

Holkov kříž. Žel. tratě – x II/603

100

Silnice II/156 v úseku II/156 České Budějovice – ČB Nové Hrady st. hranice NOV.H.

6

Trhové Sviny

100

7

Žár přeložka

100

10

Údolí u Nových Hradů

100

11

Nové Hrady přeložka

100

4

napojení zanádražní tangenty na D-3 Mladé - Pohůrka

100 100

TA 1.zm. D 38 D 41

D 42

D 43

Silnice II/151 v úseku Kunžak - Dačice

50

České Budějovice napojení na D-3

ČB

D 44

Silnice II/157 v úseku Č.Krumlov - Kaplice

II/157

2

Č.Krumlov- Chabičovice

ČK

3

Kaplice nádraží – napoj. II/603

100

D 45

Silnice II/159 v úseku Písek – Týn n. Vlt.

II/159 PI-ST

1

Tálín - Paseky

100

TA 1.zm.

3

křiž. II/603 - křížení IV. TŽK – x D-3 Dráchov

100

Silnice II/160 v úseku Č.Krumlov – Rožmberk – křiž. II/163

II/160

1

Český Krumlov – Větřní – Nahořany homogenizace

50

3

Rožmberk – křiž. II/163 homogenizace

50

Silnice II/163 v úseku x II/160 – x R-3 Dolní Dvořiště

II/163

5

Křiž. II/160 – Rybník kříž. IV. TŽK – křiž. R-3 Dolní Dvořiště homogenizace

50

Silnice II/173 v úseku Strakonice –Blatná Bezdědovice

II/173

2

Sedlice napojení křiž. I/20

100

PI-ST

3

Blatná křiž. I/20 - Bezdědovice

100

Silnice II/406 v úseku II/406 JAV.VR. hranice kraje Vysočina – Dačice - Slavonice

2

úsek jižně od křiž. II/151

100

3

Peč přeložka

100

4

Dolní Bolíkov přeložka

100

D 53

Silnice II/408 Dačice

1

Dačice přeložka návaznost na II/151

100

D 56

Silnice II/603 v úseku hranice St.Č. – Tábor a Veselí – Č.Budějovice

II/603

1

Moraveč – Rzavá

100

3

Bošilec – Dynín - Neplachov

100

4

Neplachov - Ševětín

100

Silnice II/603 v úseku Kamenný Újezd Kaplice

II/603

1

Kamenný Újezd Štilec – kříž. žel. tratě - Bukovec

100

2

Krasejovka křiž. D-3

100

D 46

D 49

D 51

D 52

ČB 1.zm.

ČK

ČK

PI-ST 1.z

II/408 JAV.VR.

D 58

TA 1.zm. ČB 1.zm.

ČB 1.zm.

79

Kód

Lokalizace


Vymezení koridoru

číslo úseku

úsek

šířka (v m)

3

Kaplice nádraží spolu s II/157

100

ČK D 59

D 62

Silnice II/604 v úseku hranice St.Č. kraje – křiž. I/20

II/604

1

hranice kraje - Nerestce

100

ORL.

2

Mirotice průtah - Radobytce

100


ČB

1

Rudolfovská – křiž. D-3 Hlinsko

100

ČB 1.zm.

6.10.1. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY Z hlediska potenciálních vlivů na přírodu a krajinu lze považovat silniční koridory za jedny z nejvýznamnějších, což je dáno jednak jejich charakterem (liniové stavby, fragmentace krajiny, hluk apod.) a jednak v rámci návrhu ZÚR JČK i jejich množství. Nejzávažnější dopady lze očekávat při výstavbě nového tělesa silnice ve volné krajině, obvykle menší dopad na přírodu a krajinu mívají rekonstrukce stávajících komunikací či budování obchvatů obcí. Dalším kritériem pro určení míry vlivu je šířka plánované komunikace – zda se jedná o dvou nebo vícepruhovou komunikaci či o silnici I. nebo II.třídy.

Při výstavbě silnic je možné se setkat s následujícími hlavními negativními vlivy na přírodu: · střety se zvláště chráněným územím dle zákona č.114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů · střety s prvky ÚSES · zásah do krajinného rázu · zničení bioty v místě výstavby silnice · snížení migrační propustnosti území pro terestrickou faunu · změny v druhovém složení podél komunikací.

6.10.1.1. Vlivy na maloplošně zvláště chráněná území Bylo identifikováno tyto střety záměrů s s maloplošně chráněnými územími:. Tab. 12:

Střety koridorů silniční dopravy s MZCHÚ

Koridor D1

Úsek D1/3

D5

D5/12

D8

D8/2

Popis Veselí n. Lužnicí obchvat (1/2) Horní Vltavice Houžná Sedlice – křiž. I/4 Nová Hospoda

MCHÚ PR

Název Horusická blata

PP

Pod Ostrohem

PR

Sedlická obora

Poznámka Okrajový zásah, nutno řešit v rámci zpřesnění koridoru Významný střet, úprava vymezení trasy? Okrajový zásah do PR a jejího OP, řešit v rámci ÚP obce

80

Koridor

Úsek

D9

D9/5a

D12

D12/2

D31

D31/6

D31

D52 D65

Popis Hospoda homogenizace ČB severní tangenta var. ÚPn Lužnice x žel. trať

Prachatice – Libínské sedlo D31/7 a Libínské sedlo - Volary D31/8 homogenizace Blažejovice D52/1 hranice kraje sm. Telč - Dačice D65/3 Nová Pec - Bližší Lhota – Zvonková státní hranice

MCHÚ

PP NPR

Název

Poznámka řešit v rámci ÚP obce

Vrbenská tůň

Velmi blízko

Velký a Malý Tisý

Okrajový střet koridoru, řešit v rámci ÚP obce Koridor se překrývá, nutno řešit v rámci ÚP Jedná se o homogenizaci, současný problematický úsek, přemostění, spolupráce s OP Homogenizace, zlepšení stavu, řešit v rámci ÚP Úpravy v rámci stávající trasy, střety řešit s OP

PP

Upolíny

NPP

Blanice

PP

Dubová stráň

PP

Úval Zvonková, Prameniště Hamerského potoka

Většina těchto střetů (D 1/3, D 8/2, D 9/5, D 31/6) je způsobena šířkou koridoru, kdy okraj vymezeného koridoru zasahuje do MZCHÚ. Tyto střety bude možno řešit až v rámci zpřesnění trasy v rámci navazujících ÚP obcí. Podobná je situace u úseků D 65/3, D 52/1, kde se předpokládá homogenizace trasy. V případě záměru D 65/3 půjde o rozšíření v řádu decimetrů, maximálně metrů a musí být respektovány zejména PP Prameniště Hamerského potoka. Tuto problematiku nelze v měřítku ZÚR postihnout a je nutno jí řešit v rámci ÚP obcí v úzké spolupráci s orgány ochrany přírody. Jako potenciálně nejvíce problematické se jeví záměry D 5/12, kdy dochází k významnému zásahu do přírodní památky Pod Ostrohem, D 31/7, kdy se jedná o zásah do NPP Blanice a záměr D 12/2, kdy je přemostění železnice řešeno v bezprostřední blízkosti NPR Velký a Malý Tisý. V rámci úseku D 5/12 (obchvat Horní Vltavice) se jedná o záměr ve vysokém stupni rozpracovanosti (územní řízení). Stávající komunikace vede po okraji přírodní památky. Záměr bude nutno projednat detailně ve variantách v rámci procesu EIA a zajistit, aby negativní ovlivnění přírodní památky bylo co nejmenší. V případě střetu D 31/7 s NPP Blanice jde o úpravu problematického úseku silnice (který již NPP prochází) a záměr by měl přinést zlepšení stávajícího stavu. Možností řešení situace je přemostění. Nutná je úzká spolupráce s OOP. V případě záměru D 12/2 se jedná o křížení silniční a železniční trati. Stávající stav je považován za nevyhovující a předpokládá se mimoúrovňové křížení. V tomto přírodě může dojít k negativnímu ovlivnění NPR Velký a Malý Tisý. V měřítku ZÚR není tento problém možno řešit, je potřeba jej řešit variantně v rámci ÚPD obcí a procesu EIA.

6.10.1.2. Vlivy na přírodní parky a krajinný ráz Posouzení vlivu jednotlivých úseků komunikace na krajinný ráz je na úrovni hodnocení ZÚR problematické. Významnější vlivy by mohly být způsobeny např. většími přemostěními nebo

81

rozsáhlými křižovatkami s nájezdy apod. Konkrétní vlivy bude možno hodnotit až rámci hodnocení konkrétních záměrů, pro přehled však uvádíme záměry, které zasahují do přírodních parků a mohly by významněji ovlivnit krajinný ráz – viz tabulka. Jsou zde zahrnuty pouze záměry v nové trase, nejsou zde uvedeny úseky, na kterých je plánována homogenizace. Tab. 13: Koridor D1 D11 D13

Střety dopravních koridorů s přírodními parky Úsek D1/2 D11/11 D13/4

Popis Tábor Měšice - Veselí n. Lužnicí Jilem - Studená Písek Novosedly var.B

Přírodní park Turovecký les Javořická vrchovina Písecké hory

ÚPVÚC Táborsko Javořická vrchovina

V případě D 1/2 je úsek dálnice vymezen po okraji přírodního parku a trasa je stabilizována. V případě D 13/4 jde o menší úpravu a narovnání trasy stávající komunikace, významnější negativní vlivy na krajinný ráz se nedají předpokládat. U všech v tabulce uvedených záměrů je však vhodné provést v rámci hodnocení EIA i hodnocení vlivů na krajinný ráz, v rámci kterých budou také navržena opatření ke zmírnění negativních vlivů (sadovnické úpravy apod.).

6.10.1.3. Vlivy na národní parky a chráněné krajinné oblasti Do národního parku Šumava zasahují tři koridory pro silniční dopravu – viz tabulka. Tab. 14:

Střety silničních koridorů s NP Šumava

Koridor

Úsek

Popis

Zóna

D15

D15/6

Horní Planá – Želnava - Slunečná

II, III

D15

D15/7

I, II

D65

D65/3

Lenora - Houžná Nová Pec - Bližší Lhota – Zvonková státní hranice

Poznámka Nový úsek komunikace, obchvat Želnavy Úsek stávající komunikace

I, II

Homogenizace

V případě úseku D 15/7 je střet způsoben šíří koridoru, po upřesnění trasy bude vést komunikace mimo NP. V případě záměru D 65/3 se jedná o homogenizaci komunikace, která v současné době tvoří hranici mezi NP a CHKO Šumava. Nejedná se tedy o novou stavbu, nýbrž pouze o úpravu stávající. Zde je nutná úzká spolupráce se Správou NP Šumava, která stanoví podmínky pro realizaci záměru. Reálné zásahy do NP budou minimalizovány. Možný negativní vliv bude způsoben pravděpodobným nárůstem dopravy, avšak stávající komunikace je již dopravně využívaná, nárůst by neměl být významný. V případě úseku D 15/6 se jedná o obchvat obce Želnava. Hranice NP Šumava vede po stávající komunikaci. Její stav je z dopravního hlediska značně nevyhovující. Jedná se o zásah do II. a III. zóny NP, což je v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny. Vzhledem k blízkosti zástavby se nedá předpokládat významnější výskyt zvláště chráněných

82

druhů, avšak nelze vyloučit negativní vlivy. Realizace záměru je podmíněna udělením výjimku ze zákona o ochraně přírody a krajiny. Do CHKO zasahují významněji následující záměry – viz tabulka. Tab. 15:

Přehled dopravních koridorů zasahujících do CHKO

Koridor D1 D5 D5 D5 D5

Úsek D1/3 D5/10 D5/11 D5/12 D5/9

Popis D3 - Veselí n. Lužnicí obchvat (1/2) Solná Lhota - Korkusova Huť Kubova Huť - tunel Horní Vltavice - Houžná Vimperk - Solná Lhota

D11 D11 D12 D12 D12 D12 D12 D14 D14 D15 D15 D15 D15

D11/3 D11/4 D12/1 D12/2 D12/3 D12/4 D12/5 D14/3 D14/4 D15/2 D15/3a D15/4 D15/5

Kardašova Řečice Kardašova Řečice x žel.trať Lomnice nad Lužnicí Lužnice x železniční trať Rožmberk - Třeboň Gigant Suchdol nad Lužnicí x železniční trať Suchdol nad Lužnicí - Tušť Vranín - Třeboň Třeboň Kopeček - Nová Hlína Přísečná Český Krumlov var. podél tratě Černá v Pošum.-Hůrkaxželezn.trať Horní Planá - přeložka

D15 D15 D31

D15/6 D15/7 D31/7

Horní Planá-Želnava-Slunečná Lenora - Houžná Libínské Sedlo - Volary

D31 D33 D40 D49 D49 D50 D56

D31/8 D33/1 D40 D49/1 D49/2 D50 D56/2

D60

D60

D61 D61 D61 D64 D64 D65

D61/1a D61/1b D61/2a D64/1 D64/2 D65/1

Blažejovice přeložka Třeboň přeložka Černá v Pošumaví - Frymburk Milná napojení na I/4 Horusice křiž. I/24 – křiž. II/147 křiž. I/39 – LA Špičák (rekonstrukce III/1637) Kájov x I/39 - Boletice - LA Špičák (III/1637) Hůrka křiž. I/39 - Hodňov Kyjov, napojení na II/166 Dvory, přeložka Dvory - Byňov Želnava - Bělá

D65

D65/2

D65

D65/3

Nová Pec, přeložka Nová Pec – Bližší Lhota – Zvonková státní hranice

Poznámka VCHÚ Po okraji CHKO Třeboňsko Homogenizace Šumava Šumava Šumava Šumava

Homogenizace

Homogenizace

Homogenizace

Homogenizace

Homogenizace

Třeboňsko Třeboňsko Třeboňsko Třeboňsko Třeboňsko Třeboňsko Třeboňsko Třeboňsko Třeboňsko Blanský les Blanský les Šumava Šumava

Šumava Blanský les Třeboňsko Šumava Šumava Šumava Třeboňsko

III III III I, III II,III III III III II,III III III I,III, IV II,III, IV I, II, III, IV II, III, IV II, III, IV I, II, III, IV III III II, III, IV III II, III, IV III

Šumava

III, IV

Šumava Šumava Blanský les Třeboňsko Třeboňsko Šumava

III, IV II, III, IV III III II, III II, III, IV I, II, III, IV I, II, III, IV

Šumava Šumava Šumava

Šumava Homogenizace

Zóna I, III II,III, IV II,III, IV II,III, IV II, IV

Šumava

ÚPVÚC Táborsko

Šumava Jindřichohradecko

Blanský les

Šumava

Blanský les

83

Záměry vymezené do III. a IV.zóny nejsou v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny a v rámci měřítka ZÚR (1:100 000) nejsou považovány za významně problematické. Přesto je nutné před jejich realizací vždy postupovat ve spolupráci s příslušnými orgány ochrany přírody, provést biologické hodnocení a opatření ke zmírnění nebo zamezení všech negativních vlivů. Také v případě homogenizace se nejedná přímo o nový záměr, ale o úpravu stávajících komunikací (narovnání trasy apod.). Za významnější lze považovat záměry zasahující do I. a II. zóny CHKO: V první zóně je dle zákona o ochraně přírody zakázáno umísťovat stavby. · ·

·

·

·

·

·

·

D 1/3 - koridor vede po okraji CHKO a střet bude řešen v rámci dalšího zpřesnění trasy v rámci ÚPD obcí. D 5/11 – záměr je veden po úseku stávající komunikace a poté okolo Kubovy Hutě s navrženým tunelem (II. zóna CHKO). Provádět terénní úpravy je ve II. zóně CHKO dle zákona o ochraně přírody zakázáno. K jeho realizaci je proto potřeba získat vyjímku vlády dle § 43 zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny. D 5/12 - dochází k zásahu do II. zóny CHKO Šumava a zároveň do PP Pod Ostrohem. Stávající komunikace vede po okraji přírodní památky. Záměr bude nutno projednat detailně ve variantách v rámci procesu EIA a zajistit, aby negativní ovlivnění přírodní památky bylo co nejmenší. D 12/2 - jde o křížení úseku silnice s železnicí, koridor okrajově zasahuje do 1.zóny. Toto bude vzhledem k měřítku ZÚR řešeno až v rámci ÚP obcí. V blízkosti se nachází také NPR Velký a Malý Tisý. D 15/4 – řešeno je křížení silnice s nově navrženou železnicí přes Lipenskou nádrž. V případě stávající trasy se bude jednat o zásah do I. zóny CHKO. Míra negativních vlivů není možno v současné podobě záměru určit, bude záviset na technickém způsobu provedení křížení a celkového přechodu VN Lipno. Tento záměr je možno řešit až v rámci ÚP obce. D 15/6 – jedná se o nový cca 8 km dlouhý úsek nové komunikace, která zasahuje do všech 4 zón CHKO Šumava. Dochází k menším střetům s I. zónou CHKO, zásahy do II. zóny jsou významnější. Současný stav silniční komunikace je nevyhovující. Střet s I. zónou je možno řešit např. přemostěním. Vzhledem k měřítku ZÚR je toto možno řešit až na úrovni navazujících ÚP obcí. Nelze vyloučit možné negativní vlivy, např. na chráněné druhy živočichů, na vodní režim v krajině apod. D 31/7 - jedná se o homogenizaci trati, nejde tedy o novou stavbu. V případě zachování stávajícího vedení komunikace nepředpokládáme významně negativní vliv. D 31/8 – jedná se o nový úsek komunikace, která by v délce cca 250 metrů procházela I. zónou CHKO Šumava. Stávající úsek komunikace je z hlediska dopravy nevhodný a také prochází I. zónou CHKO. V případě vhodného technického řešení by tedy mělo dojít ke zlepšení stávajícího stavu. Přesto je záměr v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny a pro jeho schválení je nutná výjimka ze

84

·

·

zákona, kterou musí schválit vláda ČR. Jako jedno z řešení pro tento úsek trati by bylo, v případě jeho schválení, odpovídající přemostění a zrušení starého úseku silnice. D 50 - jedná se o cca 150 metrů dlouhé napojení Horní Vltavice na koridor D 5/12. Tento záměr se nachází ve II. zóně CHKO. Vzhledem ke stávající zástavbě a délce komunikace se nedají předpokládat významnější negativní vlivy na chráněné druhy rostlin a živočichů. D 65/2 a D 65/3 - jedná se o cca 1100 m dlouhý úsek komunikace (stávající lesní cesta), který zasahuje do I. a II. zóny ochrany CHKO Šumava. Dojde ke kvalitativní úpravě stávají dopravně nevhodné komunikace, po které jezdí automobily směrem do lyžařského areálu Hochficht. V případě záměru D 65/3 se také jedná o homogenizaci, nikoliv o nový záměr. V obou případech je nutná úzká spolupráce s SCHKO Šumava a realizace záměru za podmínek jí stanovených.

U dalších záměrů nepředpokládáme - v dané úrovni hodnocení a měřítka - významnější negativní dopady, přesto je v rámci všech záměrů směřovaných do velkoplošně chráněných území nutné respektovat ochranné podmínky těchto území a úzce spolupracovat s orgány ochrany přírody. 6.10.1.4. Vlivy na ÚSES V případě liniových staveb je takřka nemožné vyhnout se střetům s jednotlivými částmi ÚSES (nadregionální a regionální), zejména biokoridory. Střety s biokoridory je možno řešit ve většině případů technicky – např. přemostěním, vedením stavby co nejvíce kolmo na biokoridor apod.). Zároveň většinu těchto střetů s biokoridory nelze v měřítku ZÚR považovat za tak významné jako zásahy do biocenter. Z tohoto důvodu jsou hodnoceny pouze právě střety s biocentry. Do nadregionálního biocentra zasahuje 6 záměrů – viz tabulka. Tab. 16:

Střety s nadregionálními biocentry

Koridor D1

Úsek D1/3

Popis Kód Veselí n. Lužnicí obchvat (1/2) NBC013

D12 D12 D14 D15 D30

D12/2 D12/3 D14/4 D15/7 D30/2

Lužnice x železniční trať Rožmberk - Třeboň Gigant Suchdol n. Lužnicí x žel. trať Lenora - Houžná křížení žel. trati

NBC002 NBC002 NBC002 NBC015 NBC009

Název Rašeliniště RudaHorusický rybník Stará řeka Stará řeka Stará řeka Vltavská niva Řežabinec

Poznámka Po okraji Okrajový střet Okrajový střet Po stávající trase Nevýznamný vliv Průchod v délce cca 700 m

Za významný lze považovat pouze střet D 30/2 s nadregionálním biocentrem Řežabinec v délce cca 700 m v rámci odvedení dopravy z obce Ražice. Jedná se o nivu se zachovalými aluviálními loukami, mokřady a slepými rameny. Tento střet je možno považovat za významný. Vychází ze studie modernizace železniční tratě 190 ČB – Plzeň. Vzhledem k návrhové rychlosti (160 km/hod) zde není možné zachovat úrovňové železniční křížení a mimoúrovňové křížení dráhy nemá v zastavěném území obce jinou vhodnější alternativu než

85

jaká je navržena. Realizací záměru bude tedy podpořena železniční doprava, což je možno brát za pozitivní vliv. Z těchto důvodů doporučujeme záměr akceptovat a v rámci procesu EIA navrhnout variantu s nejmenším vlivem na stávající ÚSES. V rámci analýzy byly identifikovány tyto záměry, u kterých byl zjištěn významný střet s potencionálně významnějším negativním vlivem – viz tabulka. Tab. 17:

Významné střety s regionálními biocentry

Koridor Úsek Popis D1 D1/2 Tábor Měšice - Veselí n. Lužnicí D5 D5/5a2 I/4 - Volyně - Zlešice D5 D5/5b2 Zlešice napoj. nulové var.

Kód RBC119 RBC026 RBC026

Název Pod Řípcem Betaň Betaň

ÚPVÚC Táborsko PI-ST

D9 D14 D14

D9/5a D14/7 D14/8

ČB severní tangenta var. ÚPn Lásenice - Dolní Žďár Dolní Žďár - Jindřichův Hradec

RBC153 RBC039 RBC207

Světlík U Lip Lišný Dvůr

ČB zm.č.1

D35

D35/2 a3

Husinec přeložka Husinec - Běleč

RBC155

Výrov

Jindřichohradecko

Střet Významný Významný zásah Přijatelnější - malý zásah Významný zásah Významný zásah Významný zásah Významný zásah

Tyto střety lze považovat za významné – jedná se o nové záměry či trasy vedoucí přes regionální biocentrum ve větší délce. U variantního záměru D 5/5 je z hlediska ÚSES přijatelnější varianta D 5/5b2. U těchto střetů lze předpokládat významnější negativní vliv a je nutno je řešit v úzké spolupráci s orgány ochrany přírody. V rámci procesu EIA je u těchto záměrů nutno vybrat variantu s nejmenším negativním zásahem na ÚSES. (Pozn. Realizací záměru dojde k odvedení dopravy z centra obce, což bude mít pozitivní vliv z hlediska ovzduší, hluku a bezpečnosti dopravy). 6.10.1.5. Vlivy na chráněné druhy živočichů Silnice mohou mít významně negativní vliv na živočichy. Jedná se jednak o průchodnost krajiny pro živočichy, dále o střety automobilů s živočichy a rušení hlukem a pohybem. Největší problém je v chráněných územích, což bylo řešeno v rámci předchozích podkapitol. Problémem mimo tato území zůstává fragmentace krajiny. Za největší překážku lze bezpochyby považovat dálnici D 3 a rychlostní silnici R 4 (v synergickém efektu s IV. TŽK). Největší vliv lze předpokládat zejména v úseku České Budějovice – státní hranice, kudy vedou hlavní migrační trasy. V této části úseku je nutno zajistit dostatečnou průchodnost krajiny např. vhodnými přechody pro zvěř, funkčními ÚSES apod. 6.10.1.6. Opatření k zamezení negativních vlivů V rámci ÚP obcí respektovat a zajistit ochranu PR Horusická Blata a Sedlická obora, PP Vrbenská Tůň, NPR Velký a Malý Tisý, PP Upolíny a PP Dubová Stráň. V případě D 12/2 provést hodnocení vlivů na krajinný ráz a v rámci EIA řešit variantně s ohledem zejména na NPR Velký a Malý Tisý.

86

V úzké spolupráci s orgány ochrany přírody řešit v navazujících stupních přípravy projektu homogenizaci koridoru D 65 s cílem zajistit adekvátní ochranu PP Úval Zvonková a PP Prameniště Hamerského potoka s respektem k ochranným podmínkám a zonaci NP Šumava a CHKO Šumava. Provést EIA a biologické hodnocení. V úzké spolupráci s OOP zajistit ochranu NPP Blanice, zejména provést biologické hodnocení a posouzení vhodných variant v rámci procesu EIA. U koridoru D 5/12 řešit v rámci procesu EIA podobu záměru tak, aby docházelo k co nejmenšímu negativnímu ovlivnění PP Pod Ostrohem. Provést biologické hodnocení. U záměrů silnic D1/2, D11/11 a D13/4 nacházejících se v přírodních parcích zpracovat před jejich realizací hodnocení vlivů na krajinný ráz a navrhnut opatření ke zmírnění negativních dopadů. V případě záměru D 15/4 (přechod přes Lipno – I. zóna) stanovit ve spolupráci s orgány ochrany přírody podmínky realizace záměru tak, aby nebyly narušeny biotopy nacházející se v I. zóně CHKO Šumava. V případě záměrů D 5/11 a D 5/12 řešit v rámci procesu EIA tyto záměry ve více variantách tak (mj. také porovnat navržené varianty se stávajícím stavem) s tím, že musí být zejména zajištěna odpovídající ochrana přírodní památky Pod Ostrohem. Obecně u všech záměrů, které zasahují do MZCHÚ, VCHÚ nebo biocentra provést v rámci hodnocení EIA biologické hodnocení. U záměru D 30/2 v rámci procesu EIA navrhnout variantu s nejmenším vlivem na stávající ÚSES – NBCOO9 Řežabinec. V rámci ÚP obcí a procesu EIA řešit střety s ÚSES u regionálních biocenter RBC119, RBC026, RBC026, RBC153, RBC039, RBC207, RBC155 a RBC155 a zajistit jejich ochranu. Zajistit (zejména u dálnice D 3 a R 4, ale i dalších významnějších komunikací) dostatečné množství koridorů pro zvěř v návaznosti na migrační trasy živočichů. U koridoru D 15/6 porovnat v rámci EIA varianty záměru a vybrat variantu s nejmenším vlivem na životní prostředí. Je nutno prokázat převažující veřejný zájem.

6.10.2. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY OVZDUŠÍ Vlivy na ovzduší nelze jednoznačně vyhodnotit. Silniční doprava je významným producentem emisí do ovzduší, zejména ve velkých městech patří mezi zdroje hlavní. Jedná se zejména o emise NOx a jednak TZL. Jihočeský kraj má oproti zbytku republiky vyšší kvalitu ovzduší, oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší byla vymezena pouze na území největších měst (České Budějovice, Tábor, Písek, Strakonice, Dačice a Vodňany). Význam emisí z dopravy závisí na jejich prostorové distribuci. V případě realizace nového úseku silnice se objeví nový zdroj emisí, avšak jedná se o přesun z jiné lokality (nutno ovšem zmínit také indukovanou dopravu, tj. dopravu vyvolanou např. novým úsekem komunikace, která by jinak nevznikla – tento typ dopravy je nutno hodnotit jednoznačně jako negativní). Problémem jsou zejména průtahy komunikací hustě obydlenou zástavbou, kde vlivem pomalé jízdy a vyššímu množství překážek vzniká mnohem vyšší množství emisí než na komunikacích mimo město.

87

Z výše uvedených důvodů je nutno jednoznačně kladně hodnotit obchvaty měst a obcí, které odvádějí znečištění mimo dosah na obyvatelstvo. Vymístění zdrojů znečištění ovzduší je v souladu s PZKO Jihočeského kraje. Většina silničních staveb navržených v ZÚR tento trend odvádění tranzitní dopravy mimo centra měst a obcí respektuje. To platí pro dálnici D3 a rychlostní silnici R3 a řada dalších. Zprovoznění hraničních přechodů nepředstavuje z celokrajského hlediska významný vliv na kvalitu ovzduší – dá se předpokládat celkový mírný nárůst intenzity dopravy vlivem větší možnosti cestovat, lokálně proto může ke zvýšení emisního zatížení nově dojít (zejména v příhraničních oblastech. 6.10.2.1. Opatření k omezení negativních vlivů Podpora alternativních forem dopravy k dopravě silniční.

88

6.10.3. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY NEROSTNÉHO BOHATSTVÍ Silniční doprava má jednak vliv díky velkým nárokům na materiál pro realizaci nových úseků (štěrkopísky, stavební kámen), jednak může zasahovat přímo do horninového prostředí např. zářezy silnice. U těchto vlivů nemusí jít vždy o přímo negativní vliv. Problémem může být omezení možností těžby v případě, že nový úsek navržené silnice zasahuje do ložiska nerostných surovin (respektive dobývacího prostoru nebo CHLÚ). V rámci GIS analýzy byla zjištěna celá řada potenciální střetů záměrů silnic s ložisky nerostných surovin. Většina okrajových střetů bude řešitelná v rámci ÚP obcí. Při bližší analýze těchto střetů byly identifikovány tyto významnější problematické úseky navržených komunikací – viz tabulka. Tab. 18:

Střety koridorů pro silniční dopravu s ložisky nerostných surovin

Koridor D1

Úsek D1/6

Typ CHLU

Název Suché Vrbné

Poznámka Významný zásah

D6/2 D38/3

Popis Borek – Nové Hodějovice - D. Třebonín Lety var. jižní Dačice, přeložka

D6 D38

LNS CHLU

Lety Dačice

D39

D39/2

Kaplice, přeložka

CHLU, LNS

Kaplice

D51

D51/3

Blatná křiž. I/20 - Bezděchovice

CHLU, DP

Blatná

Významné riziko zásahu Ve významné míře po okraji CHLÚ, řešit v rámci ÚP obce Významný zásah, úprava trasy?, souhlas a podmínky MŽP Skrz CHLÚ, po okraji DP, úprava trasy, souhlas a podmínky MŽP

K realizaci koridoru pro záměru D 1/6, který zasahuje do CHLÚ Suché Vrbné, je nutný souhlas MŽP. Záměr D 6/2 prochází ložiskem nerostných surovin Lety, kde probíhá povrchová těžba. V rámci ÚP obce při zpřesnění trasy je nutno zpřesnit vymezení trasy tak, aby nedošlo k omezení těžby. Záměr D 38/3, který okrajově prochází přes CHLÚ Dačice, bude řešen v rámci zpracování ÚP obcí. V případě záměru D 39/2 prochází koridor CHLÚ Kaplice. Trasa nemá v území alternativu. Záměr je velkém stupni rozpracovanosti a proběhlo územní řízení. Záměr D 51/3 do dobývacího prostoru zasahuje pouze okrajově, celý koridor zasahuje do CHLÚ Blatná. Podmínkou realizace těchto záměrů je souhlas a stanovení podmínek MŽP, respektive OBÚ. 6.10.3.1. Opatření k omezení negativních vlivů V případě záměrů D 1/6, D 6/2, D 39/2 a D 51/3 je realizace záměru podmíněna souhlasem OBÚ, resp. MŽP.

89

6.10.4. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY PŮDNÍHO FONDU Plánované záměry silničních staveb (s výjimkou homogenizace a trasování částí koridorů po stávajících komunikacích) představují významné zábory půdního fondu. Většina z nových záměrů je vymezena zejména po zemědělské půdě, zábory a zásahy do PUPFL budou proto významně menší. V případě těchto komunikací se jedná vždy o trvalý nevratný zábor půdního fondu. Největší zábory ZPF bude představovat zejména úseky dálnice D3, respektive rychlostní komunikace R 3 z Třebonína po státní hranici a R 4. U ostatních záměrů půjde o vlivy menší, přesto budou silnice vzhledem k množství záměrů zábory velké. Zábor půdy je v případě realizace těchto staveb nevyhnutelný, možnosti minimalizace záboru jsou omezené, pouze v šíři vymezeného koridorem.

6.10.4.1. Opatření k omezení negativních vlivů U všech záměrů v rámci navazujících ÚP obcí minimalizovat zásahy do ZPF vyšší kvality a PUPFL.

6.10.5. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY VOD Silnice obecně mají významný vliv na vodní poměry v krajině. Při svém zásadním zásahu do reliéfu terénu a liniovém průběhu ovlivňují především odtokové poměry – mohou ovlivňovat odtok podzemní vody, odtok povrchových vod ze zpevněných ploch je urychlován a soustřeďován. Konkrétní vlivy a s nimi související opatření tohoto charakteru jsou ovšem v měřítku ZÚR velmi těžko postižitelné a bude je nutno detailně řešit až v rámci jednotlivých projektů, EIA apod. Dalším možným problémem je průchod silničních komunikacích přes stanovená záplavová území. Toto je nutno řešit odpovídajícím přemostěním tak, aby nebylo bráněno odtoku povodňové vlny. V případě zásahu do CHOPAV je nutno vzít v potaz zejména předpokládanou míru odlesnění předpokládanou pro daný záměr. Negativní vliv mohou mít také záměry situované do ochranných pásem vodních zdrojů, zejména pro možnost ovlivnění vodního režimu a možné úniky nebezpečných látek.

6.10.5.1. Záplavová území Do záplavového území zasahuje celá řada úseků. Část z nich je homogenizace a část z těchto úseků vede po stávajících komunikacích, takže odtokové poměry ovlivněny nebudou. V tabulce jsou uvedeny koridory, které záplavovými územími procházejí. Jedná se o nové úseky komunikací vymezené přes záplavová území (převážně) kolmo k toku. Při realizaci těchto úseků je nutno řešit jednak ochranu samotných komunikací, jednak to, aby

90

byl zajištěn odtok vody v území při povodních. Je proto nutné navrhnout odpovídající přemostění (aby byl zajištěn průtok Q 100.

6.10.5.2. CHOPAV Do stávajících CHOPAV zasahuje cca 20 navržených nových koridorů (vyjma homogenizace). Tyto koridory byly analyzovány z hlediska zásahů do lesních porostů (jedna z ochranných podmínek CHOPAV). Bylo potvrzeno, že tyto koridory jsou navrženy z převážné většiny po nelesní půdě a u žádného z nich se nedá očekávat významnější zásah do lesního porostu, čímž budou základní ochranné podmínky CHOPAV naplněny.

6.10.5.3. Ochranná pásma vodních zdrojů Do ochranných pásem léčivých zdrojů zasahuje jeden záměr silnice (D 64/2), jedná se však pouze o homogenizaci komunikace. Úseky, které zasahují do ochranných pásem vodních zdrojů nebo vodních nádrží, jsou uvedeny v tabulce v příloze. Do 1. ochranného pásma vodních zdrojů zasahují tři úseky (D 14/8, D 31/6 a D 37/1). V případě úseku D 14/8 se jedná o stávající úsek komunikace, u úseku D 31/6 jde o homogenizaci s předpokládanou úpravou trati, v případě úseku D 37/1 bude při upřesnění koridoru zajištěna ochrana zdroje (pásma). Ostatní zasahují do 2. pásma ochrany. Silnice mohou mít významně negativní dopad na vodní režim v krajině, budou ovlivňovat odtokové poměry apod. Toto je nutno respektovat při konkrétní realizaci záměrů, zejména v rámci procesu EIA, kdy musí být respektovány ochranné podmínky v těchto pásmech.

6.10.5.4. Ochranná pásma vodních nádrží Do prvního ochranného pásma vodních nádrží není směřován žádný koridor silnice. Koridory, které zasahují do druhého ochranného pásma jsou uvedeny v tabulce v příloze. Jedná se v převážné většině (vyjma D 51/3 - obchvatu Blatné a D 7/2 – I/19 Tábor západ) o II.vnější ochranné pásmo. Podmínky stanovené ochrannými pásmy je nutno respektovat při navazujícím zpracování konkrétních projektů.

6.10.5.5. Opatření k omezení negativních vlivů V rámci ÚP plánů obcí a procesu EIA řešit přemostění a stavby úseků výše vyjmenovaných silničních komunikací v záplavových územích tak, aby byla zajištěna jednak ochrana těchto komunikací a jednak nebyly zhoršeny odtokové podmínky z území v případě povodně. Respektovat podmínky ochranných pásem vodních zdrojů a vodních nádrží u v tabulce v příloze uvedených záměrů.

91

6.10.6. VLIVY NA KULTURNÍ HODNOTY A OBYVATELSTVO Z hlediska vlivu na městské a vesnické památkové zóny a rezervace mohou být některé návrhy silnic hodnoceny kladně, zejména co se týče obchvatů obcí a měst. Jejich realizace napomůže odvedení tranzitní dopravy mimo obytnou zástavbu a centra měst, což bude mít pozitivní dopad na historické prostředí sídel. Dojde k celkovému zklidnění dopravy v památkově chráněných území a budou zmírněny negativní vlivy dopravy na památkově chráněné objekty (prašnost, vibrace apod.). Riziko by mohlo existovat v případě narušení krajinných památkových zón. Do stávajících krajinných památkových zón zasahují některé úseky koridorů D 9 (Libějovicko-Lomecko) a D 42 (Novohradské hory). V těchto případech bude nutný souhlas orgánů památkové péče, avšak významně negativní vliv silnic se nedá předpokládat. Je možno je zmírnit i např. sadovnickými úpravami apod. Z hlediska vlivů na obyvatelstvo se dají u části záměrů předpokládat zejména pozitivní dopady. Pomůže se jimi snížit dopravní zatížení stávajících obcí a hlukové a emisní zatížení. Negativní dopad by mohly mít nové úseky v případě jejich blízkosti se stávající zástavbou – toto bude řešeno na úrovni územních plánů obcí.

92

6.11. Plochy a koridory dopravy - Železnice Územím jihočeského kraje prochází multimodální koridor mezinárodního významu M 1 Praha – České Budějovice – hranice ČR – (Linz). Jeho součástí je také železniční trať Praha – Benešov – Tábor – České Budějovice – Horní Dvořiště – hranice ČR (IV. TŽK). Dalšími záměry jsou železnice Ž 190 z Plzně do Budějovic (D 16), Ž 199 z Veselí nad Lužnicí (D 17) a lehká železnice (Šumavská elektrická dráha D 18 – Lipno – Černá v Pošumaví, D 68 Polná na Šumavě – Horní planá, D 69 – Nová Pec - Klápa a D 70 – Nové údolí – státní hranice). Označení ploch: D 3, D 16-D 19, D 67-D 70 Přejímané jevy dle § 187 odst. 2 stavebního zákona: D 3 (úseky D 3/1-D 3/3), D 16 (Úsek D 16/1), D 19, D 67

6.11.1. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY

6.11.1.1. Vlivy na maloplošně zvláště chráněná území Do NPR zasahují tři záměry, do PR 4 záměry a do PP 8 záměrů. Tab. 19:

Střety s MZCHÚ

Koridor

Úsek

D3 D3

D3/3 D3/4

Popis

Typ MCHÚ PR PR

D16 D16 D16

IV. železniční koridor - Soběslav - hranice okresu TA/ČB IV.TŽK úsek navržený po stávající železnici (Ševětín hranice okresu ČB) D16/1 hr. kraje - Strakonice - Čičenice - návrh zdvojkolejnění D16/1 hr. kraje - Strakonice - Čičenice - návrh zdvojkolejnění D16/1 hr. kraje - Strakonice - Čičenice - návrh zdvojkolejnění

D16

D16/1 hr. kraje - Strakonice - Čičenice - návrh zdvojkolejnění

PR

D16 D16

D16/2 Zliv - České Budějovice D16/3 Ž190 - Železnice Pracejovice - varianta

PP PR

D17 D17 D17 D70

D17 D17 D17 D70

elektrifikace traťě – V. n.L. - Č.Velenice státní hranice elektrifikace traťě – V. n.L. - Č.Velenice státní hranice elektrifikace traťě – V. n.L. - Č.Velenice státní hranice Nové Údolí - státní hranice

PP PP NPR

PP NPR NPR PP

Název Horusická blata Horusická blata Tůně u Hajské Skalský Řežabinec a Řežabinecké tůně Bažantnice u Pracejovic Vrbenská tůň Bažantnice u Pracejovic Kozí vršek Velký a Malý Tisý Stará řeka Spálený luh

Úsek D 3/3 a D 3/4 IV. TŽK se nachází na okraji přírodní rezervace Horusická Blata. V tomto případě se nejedná o nový návrh trasy a návrh ZÚR nespecifikuje podobu navrženého záměru, není proto možno jednoznačně určit vlivy na tuto PR. V případě

93

realizace stavebních prací nelze vyloučit negativní vlivy na danou lokalitu, proto je v případě jakýkoliv stavebních prací nutno úzce spolupracovat s orgány ochrany přírody. Úsek D 3/5a – varianta C – koridor zasahuje do přírodní památky Orty. Toto je však způsobeno šířkou koridoru, vymezení koridoru je řešeno v rámci změny č. 2 ÚP VÚC ČSBRA – jako nejvhodnější z hlediska jevů na ŽP se zde jeví varianta C2, při které k negativnímu ovlivnění PP Orty nedojde. Tato varianta byla projednána s MŽP. V případě záměru D 16 se jedná o zdvojkolejnění stávající trati. Trať tvoří hranici pro NPR Řežabinec a Řežabinecké tůně a také pro PP Tůně u Hajské a PP Skalský. Dle zákona o ochraně přírody je možno využívat NPR pouze v případě, že se tím uchová nebo zlepší dosavadní stav životního prostředí. Zároveň je zde zakázáno povolovat a umisťovat stavby, provádět terénní úpravy, poškozovat půdní povrch. Z tohoto hlediska se jedná o střet se zájmy ochrany přírody, neboť stavba druhé koleje může představovat (zejména v době výstavby) významně negativní dopad na toto maloplošně chráněné území. Nejedná se však o zcela nový záměr, nýbrž o kvalitativní úpravu stávajícího. Konkrétní vlivy není možno v měřítku ZÚR posoudit, bude řešeno v rámci procesu EIA. Záměr D16/3 zasahuje do přírodní rezervace Bažantice u Pracejovic. V přírodních rezervacích je zakázáno povolovat nové stavby, umístění železnice je v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny. Stávající trať prochází centrem obce, plánuje se modernizace na rychlost V = 160 km/hod. Ve stávající trase není možno provést úpravu křížení se silnicí na mimoúrovňové. V případě, že při zpřesnění trati bude koridor veden po jižním okraji rezervace, budou negativní vlivy zmírněny. Doporučujeme proto směřovat tento úsek trati co nejvíce na okraj PR a v rámci procesu EIA navrhnout opatření k minimalizaci negativních vlivů. V případě úseku D 16/1 se PP Tůně u Hajské se přírodní památka nachází cca 40 metrů od stávající trati a tím i v jejích ochranném pásmu. Přírodní památka tedy nebude přímo zasažena, avšak může být ovlivněna v průběhu výstavby. Potenciálně významné negativní vlivy v průběhu provozu nejdou předpokládat. Stávající trať tvoří hranici PP Skalský, která tím pádem může být realizací záměru zdvojkolejnění negativně ovlivněna. Konkrétní vlivy není možno v měřítku ZÚR vyhodnotit a budou řešeny v rámci procesu EIA Přírodní památka Vrbenská tůň se nachází cca 100 metrů od stávající trati a realizací záměru zdvojkolejnění by neměla být dotčena. V rámci koridoru D 17 je plánována elektrifikace. Nejedná se tudíž přímo o nový záměr, ale o kvalitativní úpravu stávajícího. Stávající trať tvoří hranici pro NPR Velký a Malý Tisý a Starou Řeku. V případě elektrifikace by nemělo během provozu docházet k významně negativním vlivům, významnější riziko hrozí v případě realizace záměru. Zde je nutná úzká spolupráce s orgány ochrany přírody, které musí stanovit přesné podmínky pro realizaci záměru. Záměr koridoru D 70 Nové údolí – Státní hranice může mít vliv na přírodní památku Spálený luh. Jedná se o cca 100 m dlouhý úsek trati na bývalém náspu, který byl po válce rozebrán. Vzhledem k tomuto by nemělo docházet k narušení této přírodní památky, negativní vlivy

94

hrozí zejména v době realizace záměru, v době provozu by neměly být významné. Na německé straně je plánováno prodloužení trati do obce Haidműhle. Záměr D 18 prochází v blízkosti přírodní památky Velké Bahno. I když k bezprostřednímu střetu nedojde, je nutné na úrovni ÚP plánů obcí zajistit adekvátní ochranu této přírodní památky.

6.11.1.2. Vlivy na přírodní parky a krajinný ráz U železnic se nedá předpokládat výrazné narušení krajinného rázu, ovlivnění hrozí pouze v případě velkých přemostění a podobných staveb. Žádný z navrhovaných záměrů nezasahuje do přírodního parku.

6.11.1.3. Národní parky a chráněné krajinné oblasti Střety záměrů železnice jsou uvedeny v následující tabulce: Tab. 20: Koridor D3 D17 D18 D68 D68 D69 D69 D70

Střety koridorů pro železniční dopravu s VCHÚ Úsek

Popis IV. žel.koridor - Soběslav - hranice D3/3 okresu TA/ČB elektrifikace traťě – V. n.L. Č.Velenice státní hranice D17 D18 Ž ŠED - Lipno - Černá v Pošumaví D68/1 Ž ŠED - Polečnice - LA Špičák D68/2 Ž ŠED - Hodňov - LA Špičák D69 železnice Klápa - Nová Pec D69 železnice Klápa - Nová Pec D70 Nové Údolí - státní hranice

Název

Zóna

Třeboňsko

I, III

Třeboňsko CHKO Šumava CHKO Šumava CHKO Šumava CHKO Šumava NP Šumava NP Šumava

I, II, III I, II, III, IV III, IV I, III, IV I, II, III, IV III II, III

Pozn.

elektrifikace

Do národního parku Šumava zasahují záměry D 69 a D 70. V případě D 69 se jedná pouze o okrajový střet koridoru, v rámci ÚP obcí bude koridor upřesněn tak, aby do NP nezasahoval. V případě záměru D 70 se jedná o II. a III. zónu, zásahu se nejde vyhnout. Jedná se o cca 100 m dlouhý úsek trati na bývalém náspu, který byl po válce rozebrán. Vzhledem k tomuto by nemělo docházet k negativním vlivům během provozu, negativní vlivy hrozí v době realizace záměru. Na německé straně je plánováno prodloužení trati do obce Haidműhle. Podmínkou je, aby železnice byla vedena v původní trase. Do I.zóny CHKO Třeboňsko zasahují koridor D3 IV. TŽK v úseku D3/3 a koridor D 17, do I.zóny CHKO Šumava také D 18, D 68/2 a D 69. Část úseků D 3/3 a D 3/4 vede po hranici s CHKO Třeboňsko, v případě PP Horusická Blata i po okraji I.zóny CHKO. Jedná se o záměr převzatý z ÚP VÚC Táborsko (změna č.1). Koridor je vymezen v rámci stávající trasy železnice, proto se významně negativní vlivy

95

oproti stávajícímu stavu nedají předpokládat. V navazujících ÚP obcí a další realizaci projektu (v rámci EIA) je nutno zajistit ochranu těchto přírodně cenných lokalit. V případě záměru D 17 je střet způsoben šířkou koridoru a při zpřesnění vymezení ke střetu nedojde. Jedná se o elektrifikaci stávající trati, proto se dá předpokládat, že negativní vlivy nebudou významné. Záměr bude nutno detailně řešit v rámci procesu EIA. V případě D 18 jsou zásahy do I.zóny pouze okrajové způsobené šířkou vymezeného koridoru. Při zpřesnění trasy koridoru na úrovni ÚP obcí nebude k těmto střetům docházet. Technicky nejsložitější je situace v případě vedení úseku trati přes Lipenskou nádrž. Zde je velice obtížné zajistit, aby k zásahu do I.zóny nedošlo, zejména v rámci křížení se stávající silnicí. Záměr D 68 v úseku D 68/2 zasahuje přímo do I.zóny CHKO, což je v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny. Toto představuje významný střet se zájmy ochrany přírody a mohou být negativně ovlivněny mokřady na pravém břehu potoka Olšina (I.zóna CHKO). Záměr je bezprostředně navázán na navrhované lyžařské středisko Špičák (SR 17) a podmíněn jeho realizací. V případě schválení tohoto záměru je vybudování železničního napojení velmi žádoucí, neboť tvoří vhodnou alternativu k automobilové dopravě. Konkrétní vlivy záměru budou řešeny v rámci procesu EIA. Pokud budou v rámci EIA hodnocení prokázány významně negativní vlivy, doporučujeme zvážit možnost úpravy vedení trasy v blízkosti silnice z Hodňova do Olšiny tak, aby se navržená trať napojila na stávají již v blízkosti této silnice a zároveň byla respektována I.zóna CHKO (případně jinou úpravu trasy). Koridor D 69 zasahuje významně do I. a II.zóny CHKO, což je v přímém rozporu s několika podmínkami vyplývajících ze zákona o ochraně přírody a krajiny (zákaz umísťování staveb, terénní úpravy apod.). Má sloužit k napojení lyžařského areálu Smrčina. V případě, že by nebyl realizován záměr SR 17, záměr D 69 by pozbyl své opodstatnění. Pro výše uvedené skutečnosti doporučujeme tento záměr z návrhu ZÚR vypustit. Naopak v případě, že bude prokázán veřejný zájem a lyžařský areál Smrčina (SR 17) bude schválen, je realizace tohoto úseku trati nezbytnou podmínkou, neboť přispěje k omezení silniční dopravy do lyžařského střediska.

6.11.1.4. ÚSES V případě liniových staveb je takřka nemožné vyhnout se střetům s jednotlivými částmi ÚSES (nadregionální a regionální), zejména biokoridory. Střety s biokoridory je možno řešit ve většině případů technicky – např. přemostěním, vedením stavby co nejvíce kolmo na biokoridor apod.). Zároveň většinu těchto střetů s biokoridory nelze v měřítku ZÚR považovat za tak významné jako zásahy do biocenter. Z tohoto důvodu jsou hodnoceny podrobněji právě střety s biocentry, střety s biokoridory jsou hodnoceny pouze jmenovitě. Tab. 21:

Střety koridorů pro železnici s prvky ÚSES

Koridor Úsek Popis D3 D3/1 IV. železniční koridor - hranice kraje - Tábor D3 D3/3 IV. železniční koridor - Soběslav - hranice okresu TA/ČB

Kód NBK032 RBK036, RBK070, RBC119, NBC013

96

Koridor

Úsek

D3 D3 D3

okresu TA/ČB D3/5b Ševětín - Nemanice - var.D D3/5a Ševětín - Nemanice - var.C D3/7 IV.TŽK úsek ČB - Dolní Dvořiště

D3

D3/4

D16

D16 D16 D16 D17 D18 D67 D68 D69

Popis

Kód

IV.TŽK úsek navržený po stávající železnici (Ševětín - hranice okresu ČB) D16/1 hr. kraje - Strakonice - Čičenice - návrh zdvojkolejnění D16/3 Ž190 - Železnice Pracejovice - varianta D16/4 Ž190 - ŽRažice - změna napoj. železn. tratě č.200 D16/2 Zliv - České Budějovice D17 elektrifikace traťě - Veselí n.L. - Č.Velenice státní hranice D18 Ž ŠED - Lipno - Černá v Pošumaví D67 Ž 200 - Písek - hranice kraje smšr Březnice D68/2 Ž ŠED - Hodňov - LA Špičák D69 železnice Klápa - Nová Pec

RBK054, RBK141, NBK045, NBK005 RBK141, NBK045, RBK054, RBK099, RBC211, RBC226, NBK054, NBK019, NBK050, NBK103 RBK019, NBC013 RBK231, RBK062, NBC009, RBK186, RBC027, RBC083, RBC199, RBC230, NBK018, NBK028, NBK047, NBK106, NBK117 RBC199 NBK141 RBK210, NBK001, NBK005 RBK036, RBK093, RBK129, RBC012, RBC127, NBK078, NBC002, RBC051, NBK004 RBK100, RBC095, NBK073, NBK101, NBC007 RBC045, RBC162 RBK166

Dále jsou uváděny pouze střety s biocentry. V rámci GIS analýzy bylo zjištěno 5 střetů s nadregionálními biocentry a 15 regionálními biocentry. Z tohoto se v pěti případech jednalo o elektrifikaci trati, což nepovažujeme v měřítku ZÚR za významný střet a v tabulce je neuvádíme. Tab. 22:

Střety koridorů pro železnici s nadregionálními a regionálními biocentry Úsek Popis D3/3 IV. TŽK - Soběslav - hranice okresu TA/ČB

Kód Název NBC013 Rašeliniště RudaHorusický rybník

D3

D3/4

NBC013 Rašeliniště RudaHorusický rybník

D3

D3/3

D3 D3 D16

D3/7 D3/7 D16/1

D16 D16 D16 D16 D16

D16/1 D16/1 D16/1 D16/1 D16/3

D18

D18

D68 D68

D68/2 D68/2

Koridor D3

IV.TŽK úsek navržený po stávající železnici (Ševětín hranice okresu ČB) IV. železniční koridor - Soběslav hranice okresu TA/ČB IV.TŽK úsek ČB - Dolní Dvořiště IV.TŽK úsek ČB - Dolní Dvořiště hr. kraje - Strakonice - Čičenice návrh zdvojkolejnění -„-„-„-„Ž190 - Železnice Pracejovice varianta Ž ŠED - Lipno - Černá v Pošumaví Ž ŠED - Hodňov - LA Špičák Ž ŠED - Hodňov - LA Špičák

RBC119 Pod Řípcem RBC211 Rožnovský les RBC226 Plav NBC009 Řežabinec RBC027 RBC083 RBC199 RBC230 RBC199

Milenovice V Lučinách Bažantnice Poříčí Bažantnice

Poznámka úsek stávající trati po okraji biocentra, viz PP Horusice úsek stávající trati po okraji biocentra, viz PP Horusice nevýznamný významný zásah nevýznamný zdvojkolejnění na stávající trati přes biocentrum po okraji biocentra po okraji biocentra po okraji biocentra přes biocentrum

RBC051 Blíženský les

nevýznamný

RBC045 Olšina RBC162 Koukal

po okraji přes biocentrum

97

Popis Koridor Úsek D68 D68/1 Ž ŠED - Polečnice - LA Špičák

Kód Název RBC045 Olšina

Poznámka přes biocentrum

Většina koridorů se biocentra pouze okrajově dotýká a nedá se předpokládat významnější negativní vliv. Tyto střety budou vyřešeny na úrovni ÚP obcí. Za významnější střety lze považovat pouze: · průchod úsek D 3/7 IV. TŽK přes RBC211 Rožnovský les · úsek D 16/1 procházející přes RBC027 Milenovice · střet úseku D 16/3 s RBC199 Bažantnice · úsek D 68/2 přes RBC162 Koukal · úsek D 68/1 přes RBC045 Olšina V případě úseku D 3/7 je možno negativní vliv zmírnit při zpřesnění vedení trasy v rámci ÚP obce. Úsek D 16/1 je schválen v rámci ÚP VÚC Písecko-Strakonicko a jedná se pouze o zdvojkolejnění stávající trati, kdy se nedá předpokládat významnější vliv. V případě varianty D 16/3 stávající trať prochází centrem obce, plánuje se modernizace na rychlost V = 160 km/hod. Ve stávající trase není možno provést úpravu křížení se silnicí na mimoúrovňové. Konkrétní vlivy a opatření ke zmírnění negativních vlivů bude možno řešit až v rámci procesu EIA. V případě D 68/2 navrhujeme zvážit úpravu vedení navržené trasy tak, aby nedocházelo ke střetu s RBC Koukal a zároveň s I. zónou CHKO (viz výše – vlivy na NP a CHKO). Střetu koridoru D 68/1 s RBC045 Olšina se nelze vyhnout a bude nutno jej řešit v rámci procesu EIA. 6.11.1.5. Vlivy na chráněné druhy živočichů Železniční stavby mají nižší negativní vliv na průchodnost krajiny pro živočichy než silnice. Z tohoto pohledu je možno předpokládat jako překážku pro migraci pouze IV. TŽK (navíc v kombinaci se souběžnou dálnicí či rychlostní silnicí). Největší vliv lze předpokládat zejména v úseku Č. Budějovice – Státní hranice, kudy vedou hlavní migrační trasy. V této části úseku je nutno zajistit dostatečnou průchodnost krajiny např. vhodnými přechody pro zvěř apod. 6.11.1.6. Opatření k omezení negativních vlivů V případě záměru D 16/3 z důvodu ochrany přírodní rezervace Bažantice u Pracejovic v rámci ÚPD obce směřovat záměr co nejvíce na okraj PR. Konkrétní vlivy řešit v rámci procesu EIA. V případě koridoru D 16 v rámci procesu EIA zajistit adekvátní ochranu NPR Řežabinec a Řežabinecké tůně, PR Tůně u Hajské a PP Skalský a vypracovat variantu, která bude mít na tyto lokality nejmenší negativní vliv. U koridorů v úsecích D 3/3 a D 3/4, D 16/1 a D 16/2, D 17 a D 70 zpracovat v místech jejich střetů s NPR Řežabinec a Řežabinecké tůně, PR Tůně u Hajské, PP Skalský, PP Spálený luh, NPR Malý a Velký Tisý, Horusická Blata a Stará Řeka před jejich realizací biologické hodnocení se zaměřením na chráněné druhy rostlin a živočichů. Toto hodnocení zpracovat také pro všechny záměry, které zasahují do I.-III.zóny CHKO.

98

V případě koridoru D 70 je nutno realizovat záměr pouze v případě, že bude veden po bývalém náspu. V případě koridoru D 68 řešit střety s RBC Olšina a I. zónou CHKO v rámci procesu EIA a pokud budou prokázány významně negativní vlivy, zvážit další vhodnější varianty pro vymezení trasy. Záměr D 69 je možno schválit pouze v případě schválení plochy SR 17 Smrčina (tento záměr není v rámci hodnocení doporučen k realizaci). V rámci procesu EIA u záměru D 68/2 zajistit ochranu RBC162 Koukal. Ve všech případech, kdy dochází ke střetům s CHKO nebo MZCHÚ úzce spolupracovat s příslušnými orgány ochrany přírody (zejména SCHKO Šumava). Zejména v úseku České Budějovice – státní hranice na IV. TŽK zajistit dostatečné podmínky pro migraci živočichů (velkých savců). V případě záměru D 18 je nutno zajistit, aby byl zajištěn soulad s ochrannými podmínkami CHKO (tj. se zákonem o ochraně přírody a krajiny), zejména v úseku přechodu přes vodní nádrž Lipno.

6.11.2. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY OVZDUŠÍ Vliv navrhovaných záměrů železniční dopravy na kvalitu ovzduší bude v případě elektrické trakce kladný, neboť tvoří alternativu automobilové dopravě, která je významným zdrojem emisí,. Výstavba IV. TŽK bude mít význam pro zvýšení kvality služeb a tím i konkurenceschopnosti železnice oproti silniční dopravě, záměr tedy představuje přínos z hlediska produkce emisí a kvality ovzduší. Realizace tohoto koridoru by měla výrazně přispět ke zvýšení rychlosti železniční dopravy ve směru Praha – České Budějovice - Rakousko, což úlohu této trati při dopravě osob významně posílí. Z hlediska kvality ovzduší by i u ostatních navržených záměrů v oblasti železniční dopravy převládat pozitivní dopady. 6.11.3. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY NEROSTNÉHO BOHATSTVÍ Železniční doprava má jednak vliv díky velkým nárokům na materiál pro realizaci nových úseků (štěrkopísky, stavební kámen), jednak může zasahovat přímo do horninového prostředí např. při stavbě tunelů nebo zářezy železnice. U těchto vlivů nemusí jít vždy o přímo negativní vliv. Problémem může být omezení možností těžby v případě, že železnice zasahuje do CHLÚ nebo do ložiska nerostných surovin. U Veselí nad Lužnicí zasahuje železniční koridor IV. železniční koridor v úseku D 3/3 do ložiska nerostných surovin Veselí nad Lužnicí – Vlkov. Jedná se o dříve těžené ložisko, v současné obě těžba neprobíhá, a proto tento střet nepředstavuje negativní vliv. Významnější střet představuje zásah do těženého ložiska a dobývacího prostoru Ševětín u obce Ševětín. Jedná se o obě varianty v tomto úseku. Tomuto střetu je nutné předejít – bude řešeno při zpřesnění vymezení trasy koridoru. Záměr D 17 (elektrifikace trati Veselí nad Lužnicí – České Velenici) prochází po okraji několika ložisek nerostných surovin, avšak v tomto případě se jedná o elektrifikaci trati a

99

negativní vliv tedy nelze předpokládat. V případě elektrifikaci trati z Českých Budějovic do Českých Velenic je trať vedena přes CHLÚ Zborov a Nová Ves u Českých Budějovic, ale taktéž se jedná pouze o elektrifikaci trati, takže negativní ovlivnění těžby se nedá předpokládat. Koridor D 18 (ŠED) okrajově zasahuje do CHLÚ Černá v Pošumaví a ložiska nerostných surovin Bližná – Blíženský les, kde dříve probíhala hlubinná těžba. Překryv je způsoben šířkou koridoru a nedá se předpokládat budoucí omezení těžby na těchto ložiscích.

6.11.4. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY PŮDNÍHO FONDU Plánované záměry železničních staveb (s výjimkou elektrifikace některých úseků) představují významné zábory půdního fondu, ať již v rámci PUPFL nebo ZPF. Největší dopady má IV. TŽK, u ostatních záměrů půjde o vlivy menší. Zábor půdy je v případě realizace těchto staveb je nevyhnutelný, možnosti minimalizace záboru jsou omezené. Železniční záměry jsou z převážné části směřovány na zemědělský půdní fond, do lesního půdního fondu zasahují v mnohem menší míře. Toto platí i v případě IV. TŽK. Největší zásahy do lesních porostů bude kromě IV. TŽK představovat záměr ŠED Lipno – Frymburk D 18. Při stávajícím vymezení trati se lze zásahům do lesa vyhnout jen stěží.

6.11.4.1. Opatření k omezení negativních vlivů U všech záměrů (vyjma zdvojkolejnění a elektrifikace) v rámci navazujících ÚP obcí minimalizovat zásahy do ZPF vyšší kvality a PUPFL.

6.11.5. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY VOD Železnice obecně mají významný vliv na vodní poměry v krajině. Při svém zásadním zásahu do reliéfu terénu a liniovém průběhu ovlivňují především odtokové poměry: zářezy a násypy mění odtok podzemní vody, odtok povrchových vod ze zpevněných ploch je urychlován a soustřeďován. Eliminace těchto nepříznivých důsledků na vodní poměry vyžaduje náročná technická řešení. Konkrétní vlivy a s nimi související opatření tohoto charakteru jsou ovšem v měřítku ZÚR velmi těžko postižitelné a bude je nutno detailně řešit až v rámci jednotlivých projektů, EIA apod. Dalším možným problémem je průchod železničního přes stanovená záplavová území. Toto je nutno řešit odpovídajícím přemostěním tak, aby nebylo bráněno odtoku povodňové vlny. V případě zásahu do CHOPAV je nutno vzít v potaz zejména předpokládanou míru odlesnění předpokládanou prodaný záměr. Negativní vliv mohou mít také záměry situované do ochranných pásem vodních zdrojů, zejména pro možnost ovlivnění vodního režimu a možné úniky nebezpečných látek.

100

6.11.5.1. Záplavová území Do záplavových území zasahuje více koridorů železniční dopravy. V některých případech se jedná o elektrifikaci nebo zdvojkolejnění stávající trati a z hlediska ovlivnění povodně nepovažujme tyto záměry za významné. V tabulce v příloze jsou uvedeny koridory, které lze z hlediska zásahu do záplavových území považovat za významnější. Záměry je nutno řešit technicky tak, aby byly zásahy do záplavového území a tím ovlivnění povodně, co nejmenší.

6.11.5.2. CHOPAV Do CHOPAV zasahuje 5 koridorů v několika ze svých úseků. – viz tabulka. Tab. 23:

Přehled železničních koridorů zasahujících do CHOPAV

Koridor Úsek Popis D3 D3/3 IV. TŽK D3/4 IV.TŽK úsek navržený po stávající železnici (Ševětín - hranice okresu ČB) D3/5a Ševětín - Nemanice - var.C D3/5b Ševětín - Nemanice - var.D D3/7 IV.TŽK úsek ČB - Dolní Dvořiště D18 D18 Ž ŠED - Lipno - Černá v Pošumaví D68 D68/1 Ž ŠED - Polečnice - LA Špičák D68/2 Ž ŠED - Hodňov - LA Špičák D69 D69 železnice Klápa - Nová Pec D70 D70 Nové Údolí - státní hranice

CHOPAV Třeboňská pánev Třeboňská pánev

Poznámka Minimální zásahy do PUPFL Minimální zásahy do PUPFL

Třeboňská pánev Třeboňská pánev Novohradské hory Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava

Minimální zásahy do PUPFL Minimální zásahy do PUPFL Okraj – min. zásah do PUPFL Významné zásahy do PUPFL Nevýznamný zásah do PUPFL Nevýznamný zásah do PUPFL Minimální zásahy do PUPFL Nevýznamný zásah do PUPFL

V převážné většině záměrů se jedná pouze o nevýznamné zásahy do lesních porostů (jedna z podmínek vyhlášených CHOPAV), významnější zásahy do lesních porostů způsobí pouze záměr D 18 Ž ŠED Lipno – Černá v Pošumaví (Novolhotský a Blíženský les), která prochází úsekem lesa v délce cca 2,6 km.

6.11.5.3. Ochranná pásma vodních zdrojů a vodních nádrží Do ochranných pásem léčivých zdrojů nezasahuje žádný záměr železnice. Koridory (úseky), které zasahují do ochranných pásem vodních zdrojů, jsou uvedeny v tabulce v příloze. Do 1.ochranného pásma zasahuje úsek IV. TŽK D 3/1 (převzato z ÚPVÚC Táborsko – změna č.1) a D 18 ŠED. Tyto zásahy je nutno považovat za významné a je nutno je řešit v rámci ÚP obcí a v rámci procesu EIA. Koridory (úseky), které zasahují do ochranných pásem vodních nádrží, jsou uvedeny v tabulce v příloze. Žádný ze záměrů nezasahuje do I. ochranného pásma vodní nádrže. Do

101

druhého vnitřního pásma zasahuje 5 záměrů. V případě záměru D3 se jedná o stávající úsek trati. Vlivy bude možno konkrétně určit až v rámci procesu EIA u jednotlivých záměrů. 6.11.5.4. Opatření k omezení negativních vlivů V případě záměru D 18 minimalizovat zásahy do lesních pozemků. V případě záměrů zasahujících do ochranných pásem vodních zdrojů zpracovat v rámci procesu EIA hydrogeologické posouzení a zajistit ochranu vodních zdrojů a vodních nádrží. U nových úseků zasahujících do záplavového území (D 3/3, D 3/7 a D 16/4) vyřešit průchod záplavovým územím tak, aby byla zajištěna ochrana trati a zároveň území při povodňových stavech. 6.11.6. VLIVY NA KULTURNÍ HODNOTY A OBYVATELSTVO Z hlediska vlivu na městské a vesnické památkové zóny a rezervace jsou předkládané návrhy železnic hodnoceny kladně. Jejich realizace napomůže odvedení tranzitní dopravy mimo obytnou zástavbu a centra měst, což bude mít pozitivní dopad na historické prostředí sídel. Dojde k celkovému zklidnění dopravy v památkově chráněných území a budou zmírněny negativní vlivy dopravy na památkově chráněné objekty (prašnost, vibrace apod.). Riziko by mohlo existovat v případě narušení krajinných památkových zón, avšak nebyl zjištěn žádný potenciální střet mezi navrženým železničním koridorem a stávající památkovou zónou. Z hlediska vlivů na obyvatelstvo se dají předpokládat zejména pozitivní dopady. Železnice vytvoří alternativu k automobilové dopravě, čímž se může snížit dopravní zatížení stávajících obcí a hlukové a emisní zatížení. Jako trochu problematické může být vedení nových železničních koridorů v blízkosti stávající zástavby. V těchto případech je nutné v maximální možné míře respektovat vzdálenost od stávající zástavby a zajistit opatření zejména proti hluku (protihlukové stěny).

102

6.12. Vltavská vodní cesta Návrh ZÚR vymezuje koridor pro tzv. Vltavskou vodní cestu (D 20) v úseku Týn nad Vltavou – České Budějovice. Šířka koridoru je určena grafickým znázorněním koridoru ve výkresové části ZÚR a pro Vltavskou vodní cestu je 100 m. Krom nově vymezeného úseku vodní cesty jsou také vymezeny 1 přístav pro osobní a jeden pro nákladní dopravu a 4 přívozy. Označení ploch: D 20, D 73, D 74 Přejímané jevy dle § 187 odst. 2 stavebního zákona: D 74

6.12.1. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY Vltava je biotopem výskytu celé řady vodních rostlinných a živočišných druhů. Tok Vltavy je v celé posuzované délce, tj. od Českých Budějovic až na hranici středočeského kraje veden jako nadregionální biokoridor (v úsecích NBK Hluboká – Dívčí Kámen, nadregionální biocentrum Hlubocká obora, NBK Štěchovice – Hlubocká obora, RBC Nový Dvůr, RBC Břehy, RBC Svatý Jan, RBC Kopaniny, RBC Strážka, RBC Chomouty a RBC Žíkov) a z hlediska ochrany má proto velký význam. Z tohoto pohledu budou všechny záměry představovat určitý zásah do hodnot ochrany přírody. V případě přístavů pro osobní a nákladní dopravu nebude vliv příliš významný, neboť jsou oba umístěny ve městě České Budějovice (osobní), respektive v jeho blízkosti (Hrdějovice, Bavorovice) nedaleko od stávajících železničních a silničních komunikací. Také ostatní záměry zasahují do vymezeného nadregionálního biokoridoru Štěchovice – Hlubocká obora. Přívoz Zvíkov leží v bezprostřední blízkosti přírodní památky Kopaniny na levém břehu Vltavy, avšak k bezprostřednímu vlivu zde nedochází. Záměry představují jednak zásah do biokoridoru (vodní tok a břehy), jednak riziko pro druhy žijící přímo v řece (rizikem je např. únik nebezpečných látek). Z těchto důvodů je nutno všechny záměry řešit velmi citlivě.

6.12.1.1. Opatření k omezení negativních vlivů Před realizací konkrétních záměrů (staveb) provést biologický průzkum lokality se zaměřením na chráněné druhy. V rámci procesu EIA se zaměřit zejména na možné vlivy na ÚSES, prevenci úniku znečišťujících a nebezpečných látek, zajištění ochrany chráněných druhů rostlin a živočichů apod.

6.12.2. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY OVZDUŠÍ Vodní doprava je částečnou alternativou k dopravě silniční (byť jen v omezeném rozsahu) a jako taková může přispívat ke snížení objemů nákladní automobilové dopravy a tím i

103

mírnému snížení emisí z této dopravy do ovzduší. Tento pozitivní dopad vzhledem k tomu, že i samotná vodní doprava a na ní navazující činnosti emise také produkují, nelze příliš přeceňovat. Vlivy na ovzduší budou posouzeny u konkrétních záměrů v rámci procesu EIA podle zák. č.100/2001 Sb., v platném znění.

6.12.2.1. Opatření k omezení negativních vlivů Případné negativní vlivy budou řešeny v rámci procesu EIA:

6.12.3. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY NEROSTNÉHO BOHATSTVÍ Při hodnocení možných střetů se zájmy ochrany přírody nebyly zjištěny žádné potenciálně významné negativní vlivy na životní prostředí.

6.12.4. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY PŮDNÍHO FONDU V případě vymezených koridorů pro vodní dopravu se nedají předpokládat významné negativní dopady na půdní fond. K záborům může pouze při realizaci konkrétních staveb v přístavech a přívozech. Vlivy na půdní fond budou řešeny až v rámci procesu EIA.

6.12.5. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY VOD Při provozu vodní dopravy hrozí určitá rizika, zejména možnost úniku škodlivých látek do vodních toků, vodních nádrží apod. a to jednak ze samotného provozu a údržby plavidel, tak i v případě havárie. Tyto možné negativní vlivy lze předvídat a je možno jim účinnými nástroji předcházet.

6.12.5.1. Opatření k omezení negativních vlivů V rámci procesu EIA je proto nutné detailně vyhodnotit systém provozu a údržby vodních plavidel s cílem minimalizovat úniky znečišťujících látek do vodních toků, zajistit opatření pro předcházení havárií (tj. havarijní plány) a pro jejich likvidaci apod.

6.12.6. VLIVY NA KULTURNÍ HODNOTY A OBYVATELSTVO Z hlediska vlivů na kulturní a urbanistické hodnoty nepředpokládáme významně negativní vlivy. Naopak rozvoj tohoto způsobu dopravy může zvýšit atraktivitu řady lokalit v okolí řeky Vltavy zejména z pohledu turistického ruchu a vytvořit nové pracovní příležitosti.

104

6.13. Plochy a koridory dopravy - Letiště Návrh Zásad územního rozvoje navrhuje tři záměry letiště (České Budějovice – Planá, Písek a Strakonice), přičemž v případě Písku a Strakonic se jedná o rozšíření stávajících ploch. Letiště České Budějovice je řešeno v předcházejícím textu. Označení ploch: D 71, D 72 Přejímané jevy dle § 187 odst. 2 stavebního zákona: žádný 6.13.1. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY Nebyly zjištěny žádné střety s maloplošně ani velkoplošně chráněnými územími ani s prvky ÚSES (nadregionální a regionální). Vzhledem k blízkosti lidských sídel (města) se nedá předpokládat ani výskyt chráněných druhů živočichů a rostlin. Z hlediska úrovně hodnocení ZÚR nepředpokládáme negativní vlivy na ochranu přírody. 6.13.2. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY OVZDUŠÍ Letecká doprava obecně má negativní vlivy na ovzduší, zejména co se týče emisí CO2 vznikající při spalování paliva. Ovšem pouze malá část z těchto emisí má bezprostřední dopad na lokalitu letiště. Otázka emisí oxidů uhlíků z letecké dopravy je záležitostí spíše úrovně národní a mezinárodní než regionální. Zvýšené množství emisí se dá předpokládat zejména v souvislosti s vyvolanou dopravou a provozem letiště. V případě Písku a Strakonic se nedá předpokládat významný vliv vzhledem k velikosti letiště. Významnější negativní vlivy z hlediska překračování imisních limitů pro zdraví lidí se proto nedají předpokládat. 6.13.3. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY NEROSTNÉHO BOHATSTVÍ Žádná z ploch pro letiště není vymezena v rámci CHLÚ, DP, LNS nebo v rámci sesuvného či poddolovaného území. Negativní vlivy nelze předpokládat. 6.13.4. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY PŮDNÍHO FONDU Ve všech třech případech se jedná o již stávající letiště a jejich rozšíření. K zásahům do lesních porostů ani do ploch s vyšší třídou ochrany nedochází. 6.13.5. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY VOD Plochy pro letiště mohou ovlivnit vodní poměry v krajině. Jedná se o plošně zpevněné plochy, které mohou měnit odtok podzemních vod a odtok povrchových vod ze zpevněných ploch je urychlován a soustřeďován. Eliminace těchto nepříznivých důsledků vyžaduje vhodná technická řešení (systém odvodu vody apod.). Konkrétní vlivy a s nimi související 105

opatření tohoto charakteru jsou ovšem v měřítku ZÚR velmi těžko postižitelné a bude je nutno detailně řešit až v rámci jednotlivých projektů, EIA apod. Žádný ze záměrů nezasahuje do CHOPAV ani do ochranného pásma vodního zdroje. 6.13.6. VLIVY NA KULTURNÍ HODNOTY A OBYVATELSTVO Rozvoj letecké dopravy může přispět k oživení daného regionu, i když se jedná pouze o místní letiště s omezeným významem. Z hlediska vlivů na zdraví lidí je jako největší možný problém hluk způsobený leteckou dopravou. V případě Strakonic a Písku se nedá předpokládat významnější rozvoj a vlivy tohoto způsobu dopravy.

106

6.14. Plochy a koridory dopravy – Cyklistické trasy ZÚR vymezují šest koridorů pro regionální cyklostezky. Šířka koridoru pro tyto cyklostezky je 30-50 metrů. Označení ploch: D 75-D 80 Přejímané jevy dle § 187 odst. 2 stavebního zákona: žádné 6.14.1. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY Z hlediska vlivů na ochranu přírody nepředstavuje cyklodoprava významný problém. Pro potřeby hodnocení na úrovni Zásad územního rozvoje může být významnější pouze průchod cyklotrasy přes maloplošně zvláště chráněné území a část CHKO nebo NP ve vyšší zóně (I.) ochrany. Na území NP Šumava není vymezena žádná z navržených cyklotras. Úsek cyklotrasy D 78 Český Krumlov – Zlatá Koruna prochází CHKO Blanský les, částečně i ve II. zóně ochrany. V blízkosti stávajících komunikací jsou vymezeny úseky cyklotras D 80/3 Horní Planá – Pernek (II. a IV. zóna ochrany) D 80/2 Černá v Pošumaví – Frymburk (II., III. a IV. zóna po hranici CHKO Šumava). V těchto případech se nedá předpokládat žádný významně negativní vliv. 6.14.2. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY OVZDUŠÍ Negativní vlivy na ovzduší nelze předpokládat. 6.14.3. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY NEROSTNÉHO BOHATSTVÍ Významné negativní vlivy na horninové prostředí nelze předpokládat. Je vhodné zmínit vedení cyklotrasy Frymburk – Černá v Pošumaví (D 80/2) po okraji chráněného ložiskového území Černá v Pošumaví. Cyklotrasa vede po (případně v blízkosti stávající silnice, která tvoří okraj CHLÚ. Ztížení nebo znemožnění dobývání ložiska nelze předpokládat. 6.14.4. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY PŮDNÍHO FONDU Cyklistické trasy představují pouze velmi nízký zásah jak do ZPF tak i PUPFL. Většinou jsou vymezeny a využity již existující úseky komunikací, polní nebo lesní cesty. 6.14.5. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY VOD Významně negativní vlivy cyklodopravy na povrchové a podzemní vody nejde předpokládat.

107

6.14.6. VLIVY NA KULTURNÍ HODNOTY A OBYVATELSTVO Cyklistická doprava může při vhodném trasování posílit význam kulturních hodnot v daném regionu. Významný negativní vliv zde nehrozí.

108

6.15. Plochy a koridory dopravy – Územní rezervy pro dopravu Návrh ZÚR obsahuje územní rezervy pro dopravní stavby – železniční a silniční koridory. Tyto územní rezervy není možno v této podobě brát jako záměry, nýbrž jako územní limity, které mohou vést k omezení jiných činností, které by mohly jejich další realizaci omezit. Níže uvedené informace nelze brát jako hodnocení, nýbrž jako upozornění na možné problémy z hlediska vlivů na životní prostředí, které je vhodné v navazujícím procesu tvorby územních plánů respektovat. Označení koridorů: D/A – D/N Přejímané jevy dle § 187 odst. 2 stavebního zákona: žádný

6.15.1. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY Samotná územní rezerva nemá žádný vliv na ochranu přírody, případně má vliv mírně pozitivní, neboť omezuje v daných územích výstavbu. Při předběžné analýze územních rezerv nebyly zjištěny žádné závažné střety, které by vylučovaly (z hlediska měřítka ZÚR) budoucí realizaci těchto územních rezerv pro dopravu. Nedochází k žádným střetům s MZCHÚ, dva záměry okrajově zasahují do přírodních parků a některé do III. a IV.zóny CHKO. Několik záměrů zasahuje do regionální nebo nadregionálního biocentra, ovšem vždy se jedná o okrajový střet, který by měl být v rámci budoucího upřesnění koridoru řešitelný. Z hlediska ochrany přírody nemáme k vymezeným územním rezervám pro dopravu připomínek. 6.15.2. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY OVZDUŠÍ Obecné vlivy na ovzduší jsou stejné jako u navržených koridorů pro silniční a železniční stavby. Z hlediska ochrany ovzduší nebyl zjištěn limit, který by budoucímu zařazení těchto územních rezerv mezi záměry zabraňoval. 6.15.3. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY NEROSTNÉHO BOHATSTVÍ Samotná územní rezerva nemá žádný vliv na ochranu nerostného bohatství, případně má vliv mírně pozitivní, neboť omezuje v daných územích výstavbu. Z hlediska horninového prostředí se jako jediný významnější problém v případě budoucí realizace záměru jeví územní rezerva D/L Trhové Sviny – severní přeložka. Tato rezerva přímo zasahuje do dosud netěženého ložiska nerostných surovin Trhové Sviny (č. 3142000) a dále zasahuje přímo do CHLÚ Trhové Sviny – Rejta (VLNS), kde probíhá současná povrchová těžba. Z tohoto hlediska se tedy tato rezerva jeví do budoucna jako problematická.

109

6.15.4. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY PŮDNÍHO FONDU Samotná územní rezerva nemá žádný vliv na půdní fond, případně má vliv mírně pozitivní, neboť omezuje v daných územích výstavbu. Problematika vlivů na půdní fond bude řešena podrobněji až v případě konkrétnějšího zpřesnění vymezení koridorů. Nebyly zjištěny žádné významnější zásahy do lesů zvláštního určení ani ochranných. 6.15.5. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY VOD 4 záměry zasahují do CHOPAV, žádný z nich však významněji do lesních porostů. Územní rezerva D/J prochází přes záplavové území Vltavy, D/H přes řeku Malši a její záplavové území. Toto bude řešeno vhodným přemostěním. Z hlediska ochrany vod nemáme k vymezeným dopravním rezervám připomínky. 6.15.6. VLIVY NA KULTURNÍ HODNOTY A OBYVATELSTVO Viz obecné vlivy na kulturní hodnoty osídlení u koridorů dopravy.

110

6.16. Zásobování vodou a odkanalizování ZÚR závazně vymezují páteřní vodovodní řády nadmístního významu, sloužící pro zásobování pitnou vodou pro více obcí na území Jihočeského kraje a problémová místa z hlediska likvidace odpadních vod. Tam, kde návrh ZÚR u výše jmenovaných vodovodních řadů nenavrhuje nové řešení nebo územní rezervu platí, že zůstává zachován stávající stav (tj. je fixován a v navazujících ÚPD nebudou vymezována nová řešení). Označení koridorů: V1 – V 40 Přejímané jevy dle § 187 odst. 2 stavebního zákona: V10-V17, V19-V22, V24-V40 6.16.1. SOUHRNNÝ POPIS VLIVŮ Realizace záměrů bude mít řadu významných pozitivních vlivů. Dojde: · ke zlepšení zásobování lidských sídel pitnou vodou výstavbou vodovodů, · zlepšení způsobu odvodu odpadních vod výstavbou kanalizací (které ovšem nejsou v rámci ZÚR uvedeny) · a ke zlepšení jakosti odváděných vod a tím ke zlepšení jakosti povrchových vod vlivem výstavby ČOV. Všechny tyto přínosy je nutno hodnotit jednoznačně kladně. Záměry uvedené v ZÚR mohou v době jejich realizací (výstavby) krátkodobě nepříznivě ovlivnit některé oblasti životního prostředí, jako jsou hluková zátěž, prachové a plynné emise při zemních pracích, dlouhodobě pak záborem zemědělské půdy při stavbě a rekonstrukci ČOV a zásahem do stávající zeleně při budování tras vodovodních řadů a kanalizací. Popsaná krátkodobá ovlivnění mohou být snížena organizačními opatřeními na straně dodavatele, dlouhodobá ovlivnění mohou být snížena použitím technologií s menšími nároky na prostor, vedením tras trubních sítí mimo významné krajinné prvky, případně lze následně méně významnou zeleň obnovit doplnit náhradní výsadbou. Tyto potencionálně negativní vlivy je možno účinně eliminovat řadou opatření, zejména v rámci procesu EIA. Větší čerpání vody (odběry) může negativně ovlivnit vodní režim v krajině, což by mohl poškodit i přírodně cennější biotopy. 6.16.2. PLÁN ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ JČK Záměry V1 – V9 a V 18 a V 23 jsou převzaty z Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Jihočeského kraje. PRVK JČ byl schválen Zastupitelstvem Jihočeského kraje 14.9.2004, nebyl však vzhledem k době zpracování posouzen jako koncepce dle zákona č.100/2001 Sb. V roce 2007 byla k tomuto dokumentu zpracována „Změna č.1 Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje – oblast Třeboňská pánev – sever“, ke které vydalo MŽP nesouhlasné stanovisko ze dne 28.11.2007, č.j. 80440/ENV/07. Jednalo se 111

o záměr vybudování nového zdroje Mažice – Borkovice pro tzv. náhradní zásobení vodárenské soustavy Jižní Čechy s kapacitou 110 l/s. v severní části Třeboňské pánve. Důvodem (kromě jiného) bylo, že intenzivní čerpání podzemních vod by výrazně negativně ovlivnilo vodní režim území a ohrozilo by ekosystém v přírodní rezervaci Borkovická blata (řašeliniště, výskyt borovice blatky apod.). Dne 21.12.2007 byla Ministerstvem životního prostředí v rámci zjišťovacího řízení schválena „Změna č.2 Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje“ (Č.j.: 81711/ENV/07), ve kterém se aktualizují záměry obsažených v původní koncepci a obsahuje návrhy záměrů, které jsou také obsaženy v návrhu Zásad územního rozvoje. Tento dokument byl schválen za podmínky, že nebude obsahovat záměr neschválený v rámci výše uvedené Změny č.1. V případě záměru V 2 (vodní zdroj Mažice) je nutno dodat, že krajský úřad Jihočeského kraje se stanoviskem MŽP ke „Změně č. 1Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje; oblast Třeboňská pánev – sever“ nesouhlasí a předložil tento materiál zastupitelstvu Jihočeského kraje ke schválení (Č. tisku: ZK 237/2008 ze dne 14.5.2008). Součástí tohoto předloženého materiálu je také (v příloze č. 1) podrobné odůvodnění Jihočeského kraje, proč nepřihlédnul k nesouhlasnému stanovisku MŽP. Na zpracování odůvodnění se podíleli zástupci PROGEO s.r.o., EIA SERVIS s.r.o. a Krajského úřadu, OZZL. Součástí tohoto materiálu je i podrobné stanovení podmínek, za kterých je možno zdroj provozovat (zejména pravidelný monitoring hladiny podzemních vod, zachování minimálního zůstatkového průtoku, pravidelný monitoring vegetace v prostoru EVL Borkovická Blata, PR Borkovická Blata a PR Kozohlůdky a další). Součástí těchto podmínek je i to, že pokud by byl prokázán negativní vliv na výše uvedené lokality, je nutno veškeré podmínky provozu revidovat.

6.16.2.1. Opatření k omezení negativních vlivů Na základě výše uvedených skutečností se nedají předpokládat v rámci měřítka ZÚR významnější negativní záměrů na životní prostředí. S novými i převzatými záměry zásobování vodou a odkanalizování je možno souhlasit za těchto podmínek: · Doporučujeme na základě výše uvedených skutečností vypustit z návrhu ZÚR záměr V2 – Vybudování nového zdroje v lokalitě Mažice. · Při zpřesnění vymezení ploch a koridorů pro navržené stavby a při jejich realizaci minimalizovat zábory na ZPF. · Minimalizovat zásahy do zeleně a do ÚSES a případné negativní vlivy minimalizovat technicko-organizačními opatřeními – náhradní výsadby apod.

112

6.17. Plochy a koridory technické infrastruktury - elektroenergetika ZÚR závazně vymezují koridory a plochy distribuční soustavy pro nové záměry v oblasti elektroenergetiky na území Jihočeského kraje. Tam, kde návrh ZÚR nenavrhuje nové řešení platí, že zůstává zachován stávající stav (tj. je fixován a v navazujících ÚPD nebudou vymezována nová řešení). Návrh ZÚR zpřesňuje koridor republikového významu Ee2 vedení 110kV Chotoviny – Pacov, vymezením koridoru VVN 110 kV Chotoviny – Zadní Střítež a dále vymezuje 10 koridorů nadmístního významu. Označení ploch: Ee 1 – Ee 29 Přejímané jevy dle § 187 odst. 2 stavebního zákona: Ee1, Ee3, Ee6, Ee7, Ee9,Ee10,Ee11, Ee17, Ee25 6.17.1. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY Elektrická venkovní vedení mají potenciální vliv na přírodu a krajinu zejména. Závažný je především vliv těchto vedení na ptáky. Nebezpečím je jednak možné zranění po nárazu letícího ptáka do vodičů, jednak elektrický výboj, který může vzniknout při spojení dvou vodičů nebo vodiče a vodivé části konstrukce sloupů nebo dalších zařízení přisedajícím ptákem. Z hlediska úrazu ptáků nárazem jsou nejnebezpečnější úseky, kde elektrická venkovní vedení kříží trasy nejčastějších přeletů nebo pravidelných tahů ptáků. Jsou to především údolí pomalu tekoucích řek, horská sedla a prostory hlavních tahových cest ptactva přes území naší republiky. Také četnost mlh ovlivňuje množství nárazů ptáků do drátů. Časté dlouhotrvající mlhy a vysoká frekvence přeletu ptáků jsou charakteristické hlavně pro vodní a mokřadní biotopy (údolí řek, okolí stojatých vod). Zvýšené nebezpečí nárazu do vodičů je v době toku a vyvádění mláďat i v okolí hnízdišť. (viz SEA ÚP VÚC) Dalším možným negativním vlivem je ovlivnění krajinného rázu. Problémem je zejména venkovní vedení v oblastech s vysokou hodnotou krajinného rázu (tj. zejména přírodní parky, příp. krajinné památkové zóny). Dopad elektrických vedení na krajinný ráz závisí na konkrétním technickém řešení, členitosti krajiny atd. Dalším negativním vlivem je rovněž průchod elektrovodů lesními pozemky anebo přes dřeviny rostoucí mimo les – zde je nutné jejich smýcení, případně dlouhodobé udržování nízké výšky porostů tak, aby bylo ochráněno vedení.

6.17.1.1. Velkoplošně chráněná území Do národního parku Šumava nezasahuje žádný záměr v oblasti elektroenergetiky. Do některé ze stávajících chráněných krajinných oblastí zasahuje celkem šest koridorů nebo ploch pro elektroenergetiku (elektrické vedení, trafostanice), přičemž žádný z nich nevstupuje do I.zóny CHKO a tři z nich do II.zóny (Ee 4, Ee 8 a Ee 13). Jedná se o CHKO Šumava a CHKO Třeboňsko – viz tabulka.

113

Tab. 24: Název

Přehled střetů s CHKO Popis

Ee 4 Přív. vedení 110kV – S.nad Lužnicí – Č. Velenice Ee 8 Přív. vedení 110kV - Těšovice-Volary Ee 13 Přív. vedení 110kV - Větřní-Horní Planá Ee 15 Propoj. vedení 110kV - Strakonice-Vimperk Ee 18 Transformovna s rozvodnou 110/22 kV – H. Planá Ee 19 Transformovna s rozvodnou 110/22 kV - Volary

CHKO Třeboňsko Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava

Zóna II, III II, III, IV II, III, IV III III III, IV

Poznámka okraj II.zóny v trase železnice V úseku železnice

Výstavba vedení elektrického napětí na území II. (a III. a IV.) zóny CHKO není v rozporu se základními ochrannými podmínkami CHKO. Při zpracování ÚP obcí je však nutno postupovat v úzké spolupráci s orgány ochrany přírody a minimalizovat zásahy do zón s vyšší mírou ochrany. Zejména je vhodné omezit trasování těchto vedení přes lesní pozemky a realizovat opatření pro ochranu ptactva. Koridor Ee8 je veden přes lesní pozemky v minimální míře. Elektrovod Ee 4 vede po hranici s II. zónou CHKO Třeboňsko souběžně s železniční tratí. V tomto případě doporučujeme využít v maximální míře existujících sloupů elektrického napětí, čímž se významně zmírní riziko negativních vlivů a zásah do lesního porostu. Elektrovod Ee 13 vede v místě střetu s II. zónou CHKO podél železniční trati, čímž je negativní vliv částečně eliminován. V tomto případě doporučujeme využít v maximální míře stávajících sloupů elektrického napětí, čímž se významně zmírní riziko negativních vlivů a zásah do lesního porostu. 6.17.1.2. Maloplošně zvláště chráněná území Žádný z koridorů pro elektrické vedení nezasahuje do MZCHÚ, negativní vlivy proto nelze v měřítku ZÚR předpokládat. 6.17.1.3. Přírodní parky a krajinný ráz Dva koridory pro elektrické vedení zasahují do přírodního parku. jedná se o záměry Ee 3 (VVN 110 kV – Přídolí – Kaplice) – v délce cca 3 km přírodní park Poluška a Ee 14 (Propojovací vedení 110kV - Kaplice-Trhové Sviny) – průchod v délce cca 2,5 km přes přírodní park Soběnovská vrchovina. Koridor Ee 3 je převzat ze schváleného ÚP VÚC. Smyslem přírodních parků je ochrana krajinného rázu. Stupeň zásahu do krajinného rázu je relativní v závislosti na konkrétním provedení záměru a do značné míry i subjektivní. Stavba stožárů vysokého napětí se na krajinném rázu může projevit poměrně citelně. Proto musí být zpracováno vyhodnocení vlivů na krajinný ráz v rámci procesu EIA, případně úprava vedení trasy mimo území přírodních parků. 6.17.1.4. ÚSES Je takřka nemožné, aby nevznikly střety při vymezení dvou typů liniových staveb – tj. produktovodů a biokoridorů. Za největší problém je možno považovat průchod elektrického

114

vedení přes biocentra, zejména přes porosty lesa, kde je nutné smýcení stromů. Koridory pro elektrické vedení naopak nebrání migraci živočichů a šíření rostlin, při vhodném provedení je tedy možno negativní vlivy úspěšně snižovat. Do některého z biocenter (nadregionální, regionální) zasahují čtyři záměry – viz tabulka. V případě záměrů Ee8 a Ee 13 budou vlivy minimální, v případě Ee 12 a Ee 14 mohou být vyšší, zejména na zásah do lesních porostů. Míra tohoto vlivu bude záviset na způsobu provedení zásahu, ovšem vzhledem k charakteru záměru pravděpodobně nedojde k významnému narušení celkové funkce biocentra. Tab. 25:

Přehled střetů koridorů pro elektroenergetiku s biocentry

Označení Popis Ee 8 Přívodní vedení 110kV - TěšoviceVolary Ee 12 Posilovací vedení 110kV - DasnýVětřní Ee 13 Přívodní vedení 110kV - VětřníHorní Planá Ee 14 Propojovací vedení 110kV Kaplice-Trhové Sviny

Kód ÚSES RBC020

Název

NBC011

Blanice Dívčí kámen

RBC162

Koukal

RBC033

Hradiště

Poznámka Střet minimální okrajový Průchod cca 850 m, nemožno se vyhnout, les Okrajový střet, řešit v rámci ÚP obcí průchod cca 650 m, louka a les, úprava trasy nevhodná

Taky byla identifikována celá řada střetů s biokoridory (viz tabulka) – celkem 36, kterým se lze při plánování liniových staveb jen obtížně vyhnout. Ochranu biokoridorů bude nutno řešit v rámci zpracování územních plánů obcí, případně až před realizací jednotlivých záměrů v rámci procesu EIA. Tab. 26: Označení Ee 1 Ee 2 Ee 3 Ee 4 Ee 5 Ee 7 Ee 8 Ee 9 Ee 12 Ee 13 Ee 14 Ee 15

Přehled střetů koridorů pro elektroenergetiku s biokoridory Popis Propojovací vedení 110kV - Strakonice-Horažďovice Propojovací vedení 110kV - Pacov - Chotoviny Přívodní vedení 110kV - Přídolí-Kaplice Přívodní vedení 110kV - Suchdol nad Lužnicí - České Velenice Přívodní vedení 110kV - Mladošovice-Trhové Sviny Krátké přívodní vedení 110kV - Písek sever Přívodní vedení 110kV - Těšovice-Volary Mirovice - Blatná Posilovací vedení 110kV - Dasný-Větřní Přívodní vedení 110kV - Větřní-Horní Planá Propojovací vedení 110kV - Kaplice-Trhové Sviny Propojovací vedení 110kV - Strakonice-Vimperk

Kód ÚSES NBK018, NBK107, RBK231 NBK046, RBK017 NBK033, NBK054 NBK078 NBK123 NBK101 RBK125, RBK165, RBK187 RBK081 NBK093, NBK094, NBK102, RBK116 RBK122, RBK223 RBK063, RBK195 RBK084, RBK170

6.17.1.5. Opatření k omezení negativních vlivů V případě koridorů Ee 4 a Ee 12 zavěsit dráty na stávající elektrické vedení (po výměně). U všech staveb elektroenergetiky zasahujících do CHKO je zajistit minimalizaci zásahů do lesních porostů.

115

U záměrů zasahujících do CHKO nebo přírodního parku zpracovat hodnocení vlivů na krajinný ráz. V rámci ÚP obcí zajistit v případě koridorů pro vedení elektrické energie Ee 8, 12 a 14 maximální ochranu regionálních biocenter RBC020 Blanice, NBC011 Dívčí kámen a RBC033 Hradiště. Dále v rámci procesu EIA navrhnout variantu, která bude mít nejmenší vlivy na funkci těchto biocenter. Střety s biokoridory řešit optimálním křížením vedení a biokoridoru, tj. ve vhodném místě a v kolmém směru. Při výstavbě realizovat na všech nově stavěných stožárech odpovídající technická opatření pro zamezení negativních vlivů na volně žijící ptáky.

6.17.2. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY OVZDUŠÍ Realizace a provoz energovodů (elektrická vedení) a přidružených zařízení (transformátorové stanice), nebude mít vliv na kvalitu ovzduší. Naopak v lokalitách, které nejsou plynofikovány, může být elektrická energie alternativou ke spalování tuhých paliv pro vytápění (byť vzhledem k výrazně vyšší ceně elektrické energie není možno považovat tento přínos za příliš významný). Vzhledem k tomu, že negativní vlivy nelze předpokládat, není nutno navrhovat opatření. 6.17.3. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY NEROSTNÉHO BOHATSTVÍ Nebyl zjištěn žádný významný střet s ložisky, dobývacími prostory ani chráněnými ložiskovými územími. Pouze koridor (převzatý z ÚPVÚC) Ee 3 (Přívodní vedení 110kV Přídolí-Kaplice) zasahuje z malé části do severního okraje CHLÚ Kaplice. Tento střet není možno považovat za významný. 6.17.4. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY PŮDNÍHO FONDU Liniové stavby elektrického vedení (VVN 110 kV) vyžadují zábor ZPF pouze dočasně v etapě výstavby a na koncepční úrovni jsou proto hodnoceny „bez vlivu“. Stožáry VVN v napěťové hladině 110 kV, resp. základové patky těchto stožárů vyžadují (až na výjimky) zpravidla zábor menší než 30 m2/ 1 stožárové místo a tento vliv proto nelze považovat za významný. Z hlediska lesních porostů vyžadují tyto koridory při průchodu lesními komplexy odlesnění a vznik průseků a hospodaření na těchto plochách je omezeno (např. lesní školky, pěstování vánočních stromků). Koridory pro vedení elektrické energie jsou vedeny převážně přes zemědělské pozemky. Zásahy většího rozsahu do lesních porostů jsou identifikovány u navrhovaných tras VVN 110 kV Ee 12, Ee 4, Ee 14, Ee 8 a Ee 15, Ee 13 a Ee 3. Do lesa ochranného z malé části zasahuje Ee 8 a do lesa zvláštního určení Ee 12, Ee 8 a Ee 13. U ostatních nejsou zásahy tak významné. Zásah do lesních porostů lze v další přípravě staveb energetické infrastruktury do určité míry omezit, zejména na úrovni navazujících ÚP obcí.

116

6.17.4.1. Opatření k omezení negativních vlivů Na úrovni ÚP obcí minimalizovat (zejména u Ee 12, Ee 4, Ee 14, Ee 8 a Ee 15, Ee 13 a Ee 3) zásahy do lesních porostů. 6.17.5. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY VOD Z hlediska vlivů na povrchové a podzemní vody by elektrické vedení nemělo představovat významnější riziko. Částečným problémem může být zásah do lesních pozemků v rámci CHOPAV. Do CHOPAV zasahuje několik záměrů, avšak ve všech případech jsou zásahy do lesních pozemků minimalizovány a nehrozí tedy významnější negativní vlivy.

6.17.5.1. Opatření k omezení negativních vlivů Na úrovni územních plánů obcí minimalizovat zásahy do lesních pozemků.

6.17.6. VLIVY NA KULTURNÍ HODNOTY A OBYVATELSTVO U elektrovodů se nedají předpokládat významné negativní dopady na kulturní hodnoty a osídlení. Nejvýznamnější problém zde může být ochrana krajinného rázu. Dva koridory pro elektrické vedení zasahují do přírodního parku. Jedná se o záměry Ee 3 – v délce cca 3 km přírodní park Poluška a Ee 14 (Propojovací vedení 110kV - Kaplice-Trhové Sviny) – průchod v délce cca 2,5 km přes přírodní park Soběnovská vrchovina. Koridor Ee 3 je převzat ze schváleného ÚP VÚC. (viz vlivy na krajinu). Žádný ze záměrů není navržen do stávající krajinné památkové zóny. Podmínkou realizace záměrů je (kromě souhlasu orgánů památkové péče) jejich kvalitní urbanistické a architektonické řešení respektující hodnoty a specifika uvedené oblastí.

117

6.18. Plochy a koridory technické infrastruktury – zásobování teplem Návrh ZÚR stanovuje jeden koridor veřejné infrastruktury pro zásobování teplem – Dálkový horkovod Et1 JETE – Olešník – Zliv – České Budějovice. Pro vedení dálkového horkovodu je šíře koridoru stanovena na 50 m od osy na každou stranu, celková šíře koridoru je celkem 100 m. Označení ploch: Et1 Přejímané jevy dle § 187 odst. 2 stavebního zákona: žádný

6.18.1. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY 6.18.1.1. Vlivy na velkoplošně a maloplošně zvláště chráněná území Koridor pro horkovod nezasahuje do žádného velkoplošně chráněného území, pouze okrajově zasahuje do přírodní památky Vrbenská Tůň a do jejího ochranného pásma. V rámci vymezené šíře koridoru se lze vyhnout samotné přírodní památce, pravděpodobně bude zasaženo její ochranné pásmo (ale je možno se vyhnout). Při vhodném technickém řešení (např. vedení horkovodu pod zemí) se nedá předpokládat významně negativní vliv na lokalitu, avšak je nutno úzce spolupracovat s orgány ochrany přírody. Tab. 27:

Typ

Střety koridoru pro vedení tepla s MZCHÚ

POPIS

Et 1 JETE - ČB

Název PP Vrbenská tůň

Popis Lokalita řezanu pilolistého.

Plocha překryvu (ha) 1,86

Poznámka

6.18.1.2. Vlivy na ÚSES Horkovod v rámci svého vymezení zasahuje do tří biokoridorů jednoho regionálního a dvou nadregionálních. Jedná se biokoridory uvedené v tabulce.Vzhledem k délce tohoto teplovodu nelze střetům prakticky zabránit. V případě RBK 210 a NBK001 jde o kolmý střet, který při vhodném řešení nebude mít významný vliv a funkce a prostupnost ÚSES pro migrující organismy bude zachována. V případě NBK005 je koridor pro horkovod vymezen po okraji železniční trati souběžně s okrajem biokoridoru. Ani zde se nedá předpokládat významnější negativní dopad.

118

Tab. 28:

Přehled střetů koridoru pro vedení tepla s ÚSES

Typ POPIS Et 1 JETE - ČB Et 2 JETE – ČB

Kód ÚSES RBK210 NBK001

Název Vrbenské rybníky-K 118 Řežabinec-K118

Et 3 JETE - ČB

NBK005

Hlubocká obora-Dívčí Kamen

Plocha překryvu (ha) 0,55 0,89 5,75

Poznámka Kolmý střet Kolmý střet Vede po okraji koridoru v blízkosti ŽK

6.18.1.3. Krajina Výstavba horkovodů nevykazuje významné negativní vlivy na krajinu a krajinný ráz. Horkovod neprochází ani přírodním parkem ani současnou krajinnou památkovou zónou.

6.18.1.4. Opatření k omezení negativních vlivů V projektové fázi přípravy záměru Et 1 spolupracovat s příslušným orgánem ochrany přírody a krajiny, v místech střetů s RBK 210, NBK001 a NBK005 zpracovat biologické hodnocení. V rámci zpracování územních plánů obcí vymezit trasu koridoru pro Et 1 tak, aby bylo zamezeno střetu s NBK005. V rámci ÚP obcí zpřesnit vymezení Et 1 tak, aby byl veden co nejdále od přírodní památky Vrbenská tůň a jejímu ochrannému pásmu (50 m). V případě, že vymezení není možné, před realizací záměru úzce spolupracovat s orgány ochrany přírody, zpracovat biologické hodnocení lokality a v rámci procesu EIA navrhnout variantu s nejmenšími možnými vlivy na lokalitu. 6.18.2. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY OVZDUŠÍ Výstavba a provoz horkovodu JETE – České Budějovice bude mít pozitivní vliv na kvalitu ovzduší. Vytápění dálkovým teplem je z hlediska kvality ovzduší vhodným řešením. Omezí se tak produkce emisí v obytné zástavbě i celkové množství emisí znečišťujících látek emitovaných do ovzduší v důsledku spalování pevných paliv. Negativní vlivy na ovzduší zde nelze předpokládat.

6.18.3. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY NEROSTNÉHO BOHATSTVÍ Nedochází ke střetům s dobývacími prostory, ložisky ani CHLÚ.

6.18.4. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY PŮDNÍHO FONDU V případě horkovodu se dá předpokládat zábor ZPF pouze dočasně v období výstavby, což nelze považovat za významný vliv. Horkovod je vymezen z převážné části mimo pozemky 119

určené k plnění funkce lesa, k překryvům dochází pouze výjimečně (nap. v případě Hluboká nad Vltavou) a tyto vlivy proto nelze považovat z hlediska ZÚR za významné. Navíc je možno zmírnit v případě zpřesnění trasy na úrovni ÚPD obcí.

6.18.4.1. Opatření k omezení negativních vlivů Minimalizovat zásahy do lesních porostů na úrovni ÚP obcí.

6.18.5. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY VOD Horkovod je liniovou stavbou, které vede v délce 25 km od Týna nad Vltavou do Českých Budějovic. Určitým střetům je proto takřka nemožné se vyhnout. Během analýzy byly zjištěny tyto následující: V katastrálním území obce Mydlovary je koridor pro horkovod veden přes jednu z odkalovacích nádrží – jedná se o délku střetu cca 200 metrů. Tento střet bude řešen technicky. Na území obce Zliv u Českých Budějovic prochází horkovod v úseku cca 100 metrů přes vodní plochu nedaleko Mydlovarského rybníka. V blízkosti obce Zliv dochází ke střetu s rybníky Přední a Zadní Topole. Střet bude řešen technicky v rámci procesu EIA. V jižní části u Hluboké nad Vltavou zasahuje okrajově do záplavového území Bezdrevského potoka.a níže do záplavového území Vltavy a Dehtářského potoka. Zde pro úpravy trasy není prostor.

6.18.5.1. Opatření k omezení negativních vlivů Řešit v rámci procesu EIA střet horkovodu Et1 s vodními plochami (Mydlovarský rybník, Přední a Zadní Topole). Případně zvážit úpravu vedení trasy. Zajistit v záplavovém území Bezdrevského a Dehtářského potoka adekvátní opatření před povodňovým rizikem. 6.18.6. VLIVY NA KULTURNÍ HODNOTY A OBYVATELSTVO Z hlediska ochrany kulturních hodnot území se nedají předpokládat významně negativní vlivy horkovodu. Jediným (avšak pouze potencionálním) střetem může být, že horkovod je navržen přes okraj do budoucna plánované krajinné památkové zóny Hlubocko. V tomto úseku dlouhém cca 4 km je horkovod veden podél stávající železniční tratě, což povede ke zmírnění případných negativních vlivů na tuto ještě nevyhlášenou krajinou památkovou zónu. Podmínkou realizace záměru musí být (kromě souhlasu orgánů památkové péče) jejich kvalitní urbanistické a architektonické řešení respektující hodnoty a specifika uvedené oblastí.

120

6.19. Plochy a koridory technické infrastruktury – zásobování plynem Návrh ZÚR závazně vymezují koridory a plochy distribuční soustavy velmi vysokotlakých a vysokotlakých plynovodů pro nové záměry v oblasti plynárenství na území Jihočeského kraje Tam, kde návrh ZÚR nenavrhuje nové řešení nebo územní rezervu platí, že zůstává zachován stávající stav (tj. je fixován a v navazujících ÚPD nebudou vymezována nová řešení). Návrh ZÚR zpřesňují koridor propojovacího plynovodu systémů Transgas a WAG republikového významu vymezený PÚR 2006 jako záměr VVTL tranzitního plynovodu DN 800 PN 80 v úseku Protivín (Záboří) – státní hranice s Rakouskem (Kyselov) a další nové záměry koridorů pro plynovody. Dále je vymezeno 10 koridorů jako územní rezervu v oblasti zásobování plynem. Hodnocení případných vlivů u těchto rezerv je nutno vzít v úvahu při navrhování konkrétních záměrů. Označení ploch: Ep 1 – Ep 24, Ep 32 Přejímané jevy dle § 187 odst. 2 stavebního zákona: Ep1, Ep14, Ep32 Územní rezervy: Ep15 – Ep 24

6.19.1. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY 6.19.1.1. Vlivy na maloplošně zvláště chráněná území Během celého procesu hodnocení vlivů bylo identifikováno několik střetů koridorů pro vedení plynu s MZCHÚ, na základě doporučení byly odstraněny. V rámci ZÚR proto nedochází k významnějším střetům koridorů pro vedení plynu a MZCHÚ. Negativní vlivy se nedají předpokládat. 6.19.1.2. Vlivy na velkoplošně zvláště chráněná území Do národního parku Šumava zasahuje jeden záměr (VTL E 9 – Lenora - Strážný), který zasahuje do II. a III. zóny NP Šumava. Do I. zóny CHKO Šumava zasahuje Ep 10 a Ep 12. Tab. 29: Typ Ep Ep Ep Ep Ep Ep Ep Ep

Č. 9 5 9 10 12 10 11 12

Druh VTL VTL VTL TP VTL TP VTL VTL

Střety koridorů pro vedení plynu s velkoplošně chráněnými územími Popis Lenora - Strážný (s příp. pro HOrní Vltavici) Čestice - Stachy Lenora - Strážný (s příp. pro Horní Vltavici) Propojení tranzit. plynovodu s tranz. větví WAG v Rakousku Kájov - Horní Planá (s příp. pro Hořice a Černou v Pošumaví) Propojení tranzit. plynovodu s tranz. větví WAG v Rakousku Smědeč - Brloh Kájov - Horní Planá (s příp. pro Hořice a Černou v Pošumaví)

VCHÚ NP Šumava CHKO Šumava CHKO Šumava CHKO Šumava CHKO Šumava CHKO Blanský les CHKO Blanský les CHKO Blanský les

Zóna II, III II, III, IV II, III, IV I, II, III, IV I, III, IV III III III

121

Dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů je na území národních parků mimo jiné zakázáno stavět dálkové produktovody. Dle našeho názoru se v případě Ep9 o dálkový produktovod nejedná, přesto je nutno záměr řešit v úzké spolupráci se správou NP Šumava a v rámci hodnocení EIA vybrat variantu s nejmenším negativním vlivem. Možné negativní vlivy souvisí hlavně s výstavbou záměru, s provozem nesouvisí. Při zpřesnění koridoru a realizaci záměru jej doporučujeme vést tak, aby co nejvíce kopíroval vedení stávajících dopravních komunikací ve směru Vimperk – Horní Vltavice – Strážný - SRN. Tím bude zajištěno zmírnění negativních vlivů. Do I.zóny CHKO Šumava zasahují koridory Ep 10 a Ep 12. Do I.zóny CHKO je dle zákona o ochraně přírody a krajiny zakázáno umísťovat stavby. V případě Ep 10 je dle předkladatele ZÚR nemožné v blízkosti hranic s Rakouskem upravit vedení koridoru mimo I.zónu CHKO, proto je zde nutná výjimka ze zákona o ohraně přírody a krajiny a záměr je nutno provést tak, aby při něm došlo k co nejmenšímu dotčení přírodních hodnot (bude řešeno na úrovni EIA). V případě Ep 12 koridor prochází přes I.zónu (přes vodní nádrž Lipenská nádrž) CHKO Šumava, jedná se tedy o významný střet s potenciálně negativním vlivem na ŽP. Jedná se o možný negativní vliv zejména během výstavby, v případě provozu již nikoliv. V tomto úseku se nachází železniční most přes řeku Lipno, pokud bude veden plynovod v jeho blízkosti, negativní vliv bude zmírněn. Vlivy je nutno eliminovat v rámci procesu EIA. Ostatní výše v tabulce uvedené záměry nejsou v přímém rozporu se zájmy OP, avšak je nutno v případě jejich realizace a bližšího vymezení s orgány OP úzce spolupracovat.

6.19.1.3. Vlivy na krajinný ráz - přírodní parky Výstavba plynovodů nevykazuje významné negativní vlivy na krajinný ráz, pro jehož ochranu byly vymezeny přírodní parky.

6.19.1.4. Vlivy na ÚSES Je takřka nemožné, aby nevznikly střety při vymezení dvou typů liniových staveb – tj. produktovodů a biokoridorů. Za problém je možno považovat průchod přes biocentra. Dalším negativním vlivem plynovodů je např. v místě jejich průchodu lesními pozemky nutnost smýcení stromů Ač těmto střetům jde obtížně zamezit, je možno je zmírňovat. Bylo identifikováno několik střetů s biocentry, z nichž významná část je způsobena pouze šířkou koridoru pro plyn a negativní vliv zde nelze předpokládat. Toto platí např. pro plynovod Ep 12 (RBC 077 Mýto u Hořic). Za problematičtější lze považovat střety Ep 4 s RBC Borek a Ep 12 s RBC Koukal, kde není možnost vyhnutí se – viz tabulka. Negativní vlivy je možno předpokládat při realizaci (výstavbě) záměru, při provozu již nikoliv. Vzhledem k charakteru záměru se nedá předpokládat, že by došlo k významnějšímu narušení ÚSES.

122

Tab. 30:

Střety koridorů pro vedení plynu s biocentry

Typ

Č.

Kód ÚSES

Název

Ep Ep Ep

4 RBC175 12 RBC077 12 RBC162

Borek Mýto u Hořic Koukal

Plocha překryvu (ha) 10,59 9,4 4,35

Poznámka Průchod, bez možnosti vyhnutí. (400 m) Okrajový střet, eliminovat v rámci ÚP obcí Průchod, bez možnosti vyhnutí.(220 m)

Taktéž byla identifikována celá řada střetů s biokoridory (viz tabulka) – celkem 36, kterým se lze při plánování liniových staveb jen obtížně vyhnout. Ochranu biokoridorů bude nutno řešit v rámci zpracování územních plánů obcí, případně až před realizací jednotlivých záměrů v rámci procesu EIA. Tab. 31:

Přehled střetů koridorů pro vedení plynu s biokoridory

Typ Č. Popis Ep 2 Olší - Jistebnice Ep 3 Strakonice - Písek s příp. pro Štěkeň Ep 4 Soběslav - Planá nad Lužnicí Ep 5 Čestice - Stachy Ep 7 Ševětín - Hosín Ep 7 Ševětín - Hosín Ep 8 Kunžak - Český Rudolec Ep 9 Lenora - Strážný (s příp. pro HOrní Vltavici) Propojení tranzit. plyn. Transgas s tranz. větví Ep 10 WAG v Rakousku Ep 11 Smědeč - Brloh Kájov - Horní Planá (s příp. pro Hořice a Ep 12 Černou v Pošumaví) Ep 13 Velešín - Borovany

Střet s biokoridorem RBK042 NBK024, NBK097, RBK158 RBK118 RBK180 NBK045, RBK054 RBK054 NBK026 NBK007, RBK240 NBK004, NBK052, RBK006, RBK095, RBK193, RBK204 RBK008 RBK204 NBK003, RBK014

6.19.1.5. Opatření k omezení negativních vlivů Pro zajištění ochrany regionálních biocenter RBC162 Koukal (střet s Ep 12) a RBC 175 (Ep 4) provést biologický průzkum lokality a v rámci procesu EIA navrhnout variantu, která bude mít nejmenší vlivy na funkci těchto biocenter (např. vedení plynovodního potrubí v zemi apod.). Při zpřesnění koridoru Ep9 realizovat tak, aby co nejvíce kopíroval vedení stávajících dopravních komunikací ve směru Vimperk – Horní Vltavice – Strážný - SRN. V případě Ep 10 v blízkosti hranic s Rakouskem navrhnout v rámci procesu EIA variantu, která bude mít nejmenší negativní vliv na ŽP (během výstavby) na přírodní hodnoty v dané lokalitě. (Pro zásah do I. Zóny, kterému se nelze vyhnout, bude pravděpodobně třeba získat výjimku vlády ze zákona o ochraně přírody a krajiny). V případě Ep 12 minimalizovat negativní vlivy v rámci procesu EIA. (Pro zásah do I.zóny, kterému se lze obtížně vyhnout, bude pravděpodobně třeba získat výjimku vlády ze zákona o ochraně přírody a krajiny).

123

Obecně u záměrů plynovodů, které zasahují do CHKO s nižší mírou ochrany, provést před realizací v rámci procesu EIA biologické hodnocení lokality a navrhnout variantu s nejmenším negativním vlivem na zájmy ochrany přírody. 6.19.2. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY OVZDUŠÍ Realizace a provoz plynovodů nebude mít negativní vliv na kvalitu ovzduší. Naopak z hlediska kvality ovzduší je rozvoj sítě plynovodů přínosem, neboť plynofikace dosud neplynofikovaných obcí a částí měst může nahradit používání tuhých paliv, což povede ke snížení emisí TZL (které jsou v současné době nejvýznamnějším problém – byť přímo v Jihočeském kraji menším než na většině území zbytku ČR). Zdravotními studiemi bylo prokázáno, že kvalita ovzduší v menších obcích, kde není zaveden zemní plyn nebo CZT, bývá často mnohem horší než ve velkých městech. z tohoto důvodu se dá předpokládat pozitivní dopad plynofikace. Účinek se bude odvíjet od cen zemního plynu v porovnání s jinými palivy. 6.19.3. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY NEROSTNÉHO BOHATSTVÍ Koridor propojovacího plynovodu systémů Ep 10 Transgas a WAG republikového významu v úseku Protivín (Záboří) – státní hranice s Rakouskem (Kyselov) zasahuje okrajově do CHLÚ Čičenice a v jižní části do CHLÚ Černá v Pošumaví. Nelze vyloučit, že realizací VVTL plynovodu nedojde k znemožnění nebo ztížení dobývání výhradních ložisek nerostných surovin chráněných těmito CHLÚ. Stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska v CHLÚ, mohou ztížit dobývání ložisek nerostů pouze ve zvlášť odůvodněných případech. Jedná se o koridor republikového významu, je nutný souhlas MŽP.

6.19.3.1. Opatření k omezení negativních vlivů Realizace záměru Ep 10 je podmíněna souhlasem MŽP.

6.19.4. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY PŮDNÍHO FONDU Liniové stavby technické infrastruktury - plynovody - vyžadují zábor ZPF pouze dočasně v etapě výstavby a na koncepční úrovni jsou proto hodnoceny „bez vlivu“. Pokud nevedou pod zemí, při průchodu lesními komplexy vyžadují trvalé odlesnění a vznik průseků. Zásah do lesních porostů lze v další přípravě staveb energetické infrastruktury v případě plánování konkrétních záměrů do určité míry omezit a míra významnosti vlivu není v tomto případě velká.

124

6.19.4.1. Opatření k omezení negativních vlivů Při zpracování navazujících územních plánů obcí požadovat varianty s minimálním zásahem do lesních porostů. 6.19.5. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY VOD Koridory pro zásobování plynem nepředstavují významné riziko pro povrchové a podzemní vody. Některé ze záměrů zasahují do ochranných pásem vodních zdrojů, ale nedá se předpokládat významně negativní vliv. Do druhého ochranného pásma vodních zdrojů zasahují Ep 6, Ep 7, Ep 9, Ep 10, Ep 12 a Ep 13. Koridor pro plyn Ep 10 (Propojení tranzit. plynovodu Transgas s tranz. větví WAG v Rakousku) prochází přes vodní nádrž Lipno. Tento záměr je nutno považovat z hlediska ochrany vod za potencionálně rizikový, zejména v době výstavby, kdy bude nutno zajistit, aby nedošlo ke znečištění vody ve vodní nádrži. Důležitý je způsob technického řešení záměru. Stejné platí i v případě záměru Ep12, který také bude procházet v délce cca 150 m přes jednu z bočních částí Lipenské nádrže. Toto také bude řešeno technicky. Ke střetům s ochranným pásmem léčivého zdroje nedochází. Do ochranných pásem vodních nádrží zasahuje několik záměrů, žádný z nich však nezasahuje do I.ochranného pásma. Jedná se o zásahy do II.vnějšího pásma nebo do III.ochranného pásma. Jde jmenovitě o záměry Ep 2, Ep 6, Ep 8, Ep 9, Ep 10, Ep 12 a Ep 13. Potenciálně významnější negativní vlivy na povrchové či podzemní vody se mohou týkat pouze období během výstavby (únik znečišťujících látek).

6.19.5.1. Opatření k omezení negativních vlivů V rámci výstavby plynovodů respektovat podmínky ochrany vodních zdrojů. Již v rámci procesu EIA nastavit opatření, kterými bude eliminováno riziko znečištění vodního zdroje znečišťujícími a nebezpečnými látkami. 6.19.6. VLIVY NA KULTURNÍ HODNOTY A OBYVATELSTVO Z hlediska ochrany kulturních hodnot území se nedají předpokládat významně negativní vlivy.

6.19.7. HODNOCENÍ ÚZEMNÍCH REZERV PRO VEDENÍ ZEMNÍHO PLYNU ZÚR vymezuje 10 koridorů jako územní rezervu v oblasti zásobování plynem. Územní rezervy není možno chápat jako záměr, nýbrž jako limit pro využití území, kdy využití území dotčené navrženým koridorem nesmí být měněno způsobem, který by znemožnil nebo

125

podstatně snížil prověřované budoucí využití. Hodnocení případných vlivů u těchto rezerv je nutno vzít v úvahu při navrhování konkrétních záměrů. Upozorňujeme proto zejména na tyto skutečnosti: Do území NP zasahuje územní rezerva Ep 20 (II. a III. Zóna). V rámci dalšího procesu ÚP (aktualizace ZÚR) doporučujeme budoucí koridor vymezit tak, aby co nejvíce kopíroval vedení stávajících dopravních komunikací ve směru Vimperk – Horní Vltavice – Strážný SRN. Do I.zóny CHKO Šumava zasahuje územní rezerva Ep 21. Do druhé zóny územní rezerva Ep16 a Ep 18. Realizace budoucího záměru by proto mohla být v rozporu se zákonem o ochraně přírody. Žádná z územních rezerv nezasahuje významněji do neregionálních nebo regionálních biocenter. Střety územních rezerv s biokoridory jsou uvedeny pro přehled v následující tabulce. Tab. 32: Typ Ep Ep Ep Ep Ep Ep Ep

Č. 16 18 21 21 22 23 24

Přehled střetů územních rezerv pro vedení plynu s biokoridory Popis Stachy - hranice řeš. území Horní Vltavice - Vimperk Horní Planá - Volary Horní Planá - Volary Nová Bystřice - Slavonice Kaplice - Horní Stropnice Nové Hrady - České Velenice

Střet s biokoridorem NBK115, RBK183 NBK060, RBK164 NBK145, RBK073 RBK073 NBK027 NBK087, RBK195 RBK058, RBK085, RBK112, RBK113, RBK143

Územní rezerva pro oblast zásobování plynem Ep 23 zasahuje do severní části CHLÚ Kaplice. Jedná se okrajový střet, který může být eliminován při další konkretizaci trasy záměru. Střetu se nelze vyhnout, neboť se jedná o souběh sítí vázaných na přeložku silnice III.třídy, na kterou proběhlo územní řízení. Tyto skutečnosti je nutno brát jako upozornění např. pro budoucí aktualizaci ZÚR, kdy budou tyto rezervy projednávány jako záměry.

126

6.20. Plochy a koridory územního systému ekologické stability ZÚR závazně vymezují kompletní územní systém ekologické stability nadregionálního a regionálního významu. Jedná se o 14 nadregionálních biocenter, 145 nadregionálních biokoridorů, 238 regionálních biocenter a 230 regionálních biokoridorů (tj. celkem 527 prvků ÚSES). Označení ploch: NBC002 – NBC017, NBK001 – NBK145, RBC001-RBC238, RBK001RBK230 Přejímané jevy dle § 187 odst. 2 stavebního zákona: žádné

6.20.1. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY Vymezení ÚSES je z hlediska ochrany přírody jednoznačně pozitivní skutečností. Je tak zajištěna ochrana před zastavěním těchto ploch a je to základní krok pro zajištění plnohodnotné ekostabilizační funkce těchto ploch a koridorů. Realizace ÚSES zároveň přispěje i k ochraně a zlepšení funkcí ekosystémů nacházejících se v ostatních maloplošně a velkoplošně zvláště chráněných územích. Budou zlepšeny podmínky pro migraci živočichů a šíření druhů rostlin a zároveň dojde ke zvýšení ekologické stability krajiny, což je jedním z hlavních cílů ÚSES. Opatření ke zmírnění negativních vlivů nejsou navrhována. 6.20.2. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY OVZDUŠÍ ÚSES napomohou k ochraně zeleně ve volné krajině, což má pozitivní účinky jako ochrana proti větrné erozi a tím pádem i snížení prašnosti ze zemědělských ploch. Opatření ke zmírnění negativních vlivů nejsou navrhována. 6.20.3. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY NEROSTNÉHO BOHATSTVÍ Místy může docházet ke střetům ÚSES se zájmy těžby, neboť některé prvky ÚSES se překrývají s ložisky nerostných surovin. Tyto vlivy není možno v měřítku ZÚR detailněji vyhodnotit a je možno je řešit vzhledem k měřítku ZÚR až na úrovni ÚP obcí. Sladit požadavky těžby a zároveň ochrany ÚSES je nutno v rámci procesu EIA před případným zahájením těžby. 6.20.3.1. Opatření k omezení negativních vlivů Střety jednotlivých prvků územního systému ekologické stability s ložisky nerostných surovin řešit detailně v rámci ÚPD obcí, v případě zahájení těžby v rámci procesu EIA a to tak, aby funkčnost ÚSES byla případnou těžbou co nejméně narušena. Je nutno říci, že výměra

127

ÚSES je vymezena v měřítku ZÚR. V rámci zpracování ÚP obcí se předpokládá její zpřesnění, což by mělo zamezit významnému množství potenciálních střetů. 6.20.4. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY PŮDNÍHO FONDU Vymezení ÚSES zajistí vyšší ochranu zemědělské a lesní půdy např. před jejími trvalými zábory pro stavby, před vodní a větrnou erozí apod. Zastavění je dle ZÚR možné pouze ve výjimečných případech, přednostní využití území je možné jako plochy přírodní, případně plochy vodní a vodohospodářské nebo plochy lesní. Zároveň je nutno přizpůsobit způsob zemědělského hospodaření podmínkám ochrany a cílům ÚSES. Opatření ke zmírnění negativních vlivů nejsou navrhována.

6.20.5. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY VOD Realizace ÚSES přispěje např. k vyšší retenci vody v krajině, ochraně před vodní erozí apod. Opatření ke zmírnění negativních vlivů nejsou navrhována.

6.20.6. VLIVY NA KULTURNÍ HODNOTY A OBYVATELSTVO Realizace ÚSES zvýší např. estetickou hodnotu krajiny, její atraktivitu z hlediska turistického ruchu apod. Opatření ke zmírnění negativních vlivů nejsou navrhována.

128

6.21. Plochy vhodné pro akumulaci povrchových vod Návrh ZÚR stanovuje (v souladu se Směrným vodohospodářským plánem MŽP z roku 1988) území speciálních zájmů, vymezená plochami územně hájených nádrží jako územní rezervy, kdy ZÚR pro využití ploch nenavrhuje žádné záměry republikového nebo nadmístního významu, které by znemožnily jejich případnou realizaci a totéž se ukládá pro navazující ÚPD obcí v uvedených lokalitách. Dle § 36 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu mohou Zásady územního rozvoje vymezit plochy a koridory, s cílem prověřit možnosti budoucího využití, jejich dosavadní využití nesmí být měněno způsobem, který by znemožnil nebo podstatně ztížil prověřované budoucí využití (dále jen "územní rezerva"). V tomto případě je tedy nutno zdůraznit, že se jedná o záměry převzaté jako územní rezerva. Proto je toto vyhodnocení vlivů provedeno pouze orientačně se zaměřením na předpokládané střety s ostatními složkami životního prostředí a z téhož důvodu také nejsou navrhována opatření pro eliminaci těchto střetů. Tyto plochy představují omezení pro stavební činnost v těchto územích, což může mít paradoxně pozitivní dopad na zajištění ochrany jednotlivých složek životního prostředí (nedochází zde k zásahům). Pozn.: Zcela jiná by byla situace, kdyby se jednalo o skutečné záměry vodních nádrží. V tomto případě se dá očekávat řada střetů v oblasti ochrany životního prostředí. Problematika ploch pro akumulaci povrchových ploch by měla být řešena v aktualizaci Plánu hlavních povodí, kdy bude nutné jednoznačně určit a případně vypustit plochy, které by mohly mít na ochranu ŽP a soustavu Natura 2000 významně negativní vliv.

6.21.1. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY Ve stávajících chráněných územích jsou vymezeny některé z ploch pro akumulaci povrchových vod – viz tabulka. Tab. 33:

Plochy pro akumulaci podzemních vod umístěné v chráněných územích

Název nádrže Krejčovice na Blanici Spůle na Spůlce Hradiště na potoku Černá Brloh na Křemském potoce Dívčí kámen na Vltavě Český Krumlov na Vltavě Modletice na Moravské Dyji

Popis střetu Vymezena v I. a II. zóně CHKO Šumava Zasahuje do přírodní památky U Narovců Přesahuje do přírodních parků Novohradské hory a Soběšovská vrchovina Na území PR Dobročovské Hadce a v I.-III. zóně CHKO Blanský les Zasahuje do PR Holubovské Hadce a Dívčí Kámen, I.-III. zóna CHKO Blanský les Zčásti zasahuje do přírodního parku Vyšebrodsko Překryv s přírodní památkou Modletická obora

129

Vliv těchto územních rezerv na tato výše uvedená území lze hodnotit jednoznačně pozitivně, neboť je zde omezena výstavba, čímž je posílena stávající ochrana území. V rámci ostatních území mimo CHKO, MZCHÚ nebo ÚSES lze tento vliv hodnotit jako mírně pozitivní. Negativní vlivy způsobené vymezením těchto ploch nelze předpokládat. Opatření ke zmírnění negativních vlivů nejsou navrhována. 6.21.2. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY OVZDUŠÍ Vymezení územní rezervy lze z hlediska vlivů na ovzduší považovat za neutrální, případně mírně pozitivně, neboť zde nehrozí výstavba nových významnějších zdrojů znečištění ovzduší. Negativní vlivy nelze předpokládat. Opatření ke zmírnění negativních vlivů nejsou navrhována. 6.21.3. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY NEROSTNÉHO BOHATSTVÍ Žádná z ploch vymezených ve směrném vodohospodářském plánu nezasahuje do ložiskového území ani dobývacího prostoru. Vymezením územní rezervy tudíž není omezena případná těžba v těchto územích. Vlivy lze proto hodnotit jako neutrální. Opatření ke zmírnění negativních vlivů nejsou navrhována. 6.21.4. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY PŮDNÍHO FONDU Vymezené územní rezervy je možno z hlediska ochrany ZPF a PUPFL možno považovat jednoznačně za pozitivní, neboť zemědělská a lesní půda jsou chráněny stanovením územní rezervy před trvalými zábory. 6.21.5. VLIVY Z HLEDISKA OCHRANY VOD Stanovení územní rezervy by nemělo mít významnější (ať už pozitivní či negativní) dopad na stav povrchových a podzemních vod. Obecně lze tento vliv hodnotit mírně pozitivně, neboť stanovení územní rezervy zabraňuje případné výstavbě, která by mohla ovlivnit negativně vodní režim nebo způsobit znečištění vodního toku. Opatření ke zmírnění negativních vlivů nejsou navrhována. 6.21.6. VLIVY NA KULTURNÍ HODNOTY A OBYVATELSTVO Některé z převzatých územních rezerv pro akumulaci povrchových vod zasahují do vymezeného zastavěného území. Jedná se o územní rezervy pro vodní nádrže Mladá Vožice (Mladá Vožice), Budislav (Předboř u Chroustníku), Jindřiš (Blažejov), Modletice (Písečné a Nové Hobzí), Hradiště (Ličov), Český Krumlov (Vyšší Brod, Herbertov, Rožmberk nad Vltavou, Běleň-Mulšín, Všeměry-Zátoň a Větřní), Rájov (Český Krumlov a Rájov), Dívčí Kámen (Holubín a Záluží nad Vltavou) a Krejčovice (Krejčovice).

130

Z hlediska vlivů na kulturní hodnoty území a obyvatelstvo je hodnocení problematičtější. Stanovená rezerva může způsobovat omezení pro rozvoj obcí v daném okolí, snižovat hodnotu pozemků apod. Nejedná se o přímé narušení kulturních, urbanistických nebo architektonických hodnot (jejich ochrana je spíše mírně posílena), jde zejména o omezení pro rozvoj. Z těchto pohledů lze všechny tyto plochy hodnotit spíše neutrálně.

131

6.22. Porovnání jednotlivých variant z hlediska vlivů na životní prostředí Převážná většina záměrů uvedených v ZÚR je jednovariantních. Variantně je řešeno pouze několik úseků dopravních staveb. Hodnocení bylo provedeno zejména na základě zjištěných střetů s jednotlivými limity životního prostředí, jednak dle předpokládaných vlivů na jednotlivé složky životního prostředí. Byla použita stupnice -2, - 1, 0, 1, 2 (-2 potenciálně významně negativní vliv, 2 – potenciálně významně pozitivní vliv) Tab. 34:

Hodnocení jednotlivých variant

Popis

Ochrana přírody

Ovzduší

Horn. Kult. Půda Voda Celkem Prostředí Hodnoty

Koridor

Úsek

D3

D3/5b

Ševětín - Nemanice - var.D

-1

0

2

-1

-2

-1

1

-2

D3

D3/5a

-1

-1

2

-1

-2

-1

1

-3

D5

D5/2a

Ševětín - Nemanice - var.C I/4 - Strakonice - obchvat koncept VÚC I/4 - Strakonice - obchvat - var. města

-1

0

1

0

-2

-1

1

-2

ÚSES CHÚ

D5 D5 D5 D5

D5/2b

D5/5a1 I/4 - Přechovice - Volyně D5/5a2 I/4 - Volyně - Zlešice I/4 - Volyně - nulová varianta D5/5b2 napoj. na Zlešice

D7

D7/3a

D7

D7/3b

D9

D9/5a

D9

D9/5b

D9

D9/5c

I/19 - Zárybničná Lhota var. sever I/19 - Zárybničná Lhota var. jih ČB severní tangenta var. VÚC, ÚPnM I/20 - ČB severní tangenta var. sečna ČB severní tangenta var. kombinovaná

-1

0

1

0

-2

0

1

-1

0 0

1 1

1 1

0 0

-2 -2

0 0

1 1

1 1

0

-1

-2

0

0

0

-1

-4

0

0

1

0

-1

0

1

1

0

0

2

0

-2

0

1

1

-2

-1

2

0

-2

-1

1

-3

-1

0

1

0

-1

-1

1

-1

-2

0

1

0

-1

-1

1

-2

0 0

0 0

1 1

0 0

-1 -2

0 0

2 2

2 1

D11 D11

D11/6a I/23 - Děbolín var. Severní D11/6b I/23 - Děbolín var. jižní

D13

D13/2a I/29 - Dobev - Písek varianta A

0

0

1

0

-1

0

1

1

D13

D13/2b I/29 - Dobev - Písek varianta B

-1

0

1

0

-2

0

1

-1

D14 D14

D14/2a I/34 - Vranín - průtah D14/2b I/34 - Vranín - obchvat

0 0

0 0

0 0

-1 0

0 -2

0 0

0 1

-1 -1

D15

I/39 - Český Krumlov-souběh s D15/3a žel.tratí Stávající stav

0 0

0 0

-1 -1

0 0

-1 0

0 0

0 0

-2 -1

D61

Kájov x I/39 - Boletice - LA D61/1a Špičák (III/1637)

-1

-1

0

0

-1

-1

1

-3

D61

D61/1b ZÚR JČK - hladina zur_kor II.tr.

0

-1

0

0

-1

-1

1

-2

132

D3/5a a D3/5b Ševětín - Nemanice V rámci měřítka ZÚR vycházejí vlivy na životní prostředí u obou variant přibližně na stejné úrovni. Oba koridory zasahují do výhradního ložiska nerostných surovin Ševětín (současná povrchová těžba) a DP Ševětín (netěžený). Obě varianty zasahují přibližně ve stejné míře do RK Řežabinec a Hlubocká Obora – Dívčí Kámen. Pouze varianta C přesahuje do přírodní památky Orty, avšak při zpřesnění koridoru (řešeno v rámci změny č.2 ÚP VÚC ČSBRA) bude ochrana této památky zajištěna. V obou případech se dají předpokládat přibližně stejně velké významné zábory ZPF. Z hlediska vlivů na životní prostředí nelze v měřítku ZÚR jednoznačně doporučit konkrétní variantu a ta bude určena na základě podrobnějšího hodnocení. (Tento úsek je řešen v rámci změny č. 2 ÚP VÚC ČSBRA – jako nejvhodnější z hlediska vlivů na ŽP se zde jeví varianta C2, při které k negativnímu ovlivnění PP Orty nedojde. Tato varianta byla dohodnuta s MŽP).

Úsek D5/2 – Strakonice - obchvat V rámci obou variant je řešena problematika odvedení dopravy vedoucí přes město Strakonice. Varianta A řeší pouze část této problematiky ve směru od Písku na Volyni, varianta B blíže centru města řeší celý půlokruh přes vnější část zástavby. U obou variant se dá předpokládat snížení dopravy v nejvíce zatížených částech města V obou případech vedou navržené trasy přes NK Albrechtice, Mílčice – Řežabinec a dají se očekávat přibližně podobné zábory půdy v jednotlivých třídách ochrany. Za hlavní výhodu varianty D 5/2b považujeme, že přes záplavové území řeky Otavy bude vedena přes stávající komunikaci, přičemž varianta A je vymezena v délce cca 1300 m přes záplavové území řeky. Jako vhodnější se z tohoto důvodu jeví varanta D 5/2b, varianta D5/2a je také realizovatelná. D 5/2a a D5/2b Obchvat Volyně V rámci dvou úseků je navržen obchvat a odvedení dopravy z centra města Volyně. Současná intenzita na silnici I/4 v centru města (k roku 2005) je dle údajů ŘSD cca 8 200 automobilů. V případě realizace obchvatu dojde k odlehčení centra města (pozitivní dopad na obyvatelstvo a kulturní hodnoty, emise znečišťujících látek a hlukového znečištění), což lze považovat za významně pozitivní dopad. V blízkosti stávající silnice se jižně od města nachází přírodní památka Na Opukách a realizace obchvatu (a snížení intenzity dopravy na stávající komunikaci) bude mít pozitivní dopad na přírodní hodnoty. Negativním jevem u nově navržené komunikace je relativně vysoký zábor ZPF ve vyšší třídě ochrany. I přes tento negativní vliv doporučujeme k realizaci variantu D5/5a. D7/3 Zárybniční Lhota - obchvat Z hlediska ochrany přírody, vodního hospodářství, ovzduší apod. jsou obě varianty přibližně na stejné úrovni. U varianty D7/3b se ovšem dají očekávat mnohem významnější zásahy jak do zemědělského tak i lesního půdního fondu, přičemž v rámci ZPF se jedná o třídu ochrany I. Severní varianta – díky tomu, že zčásti vede po stávající komunikaci – má takřka dvakrát

133

kratší trasu a zároveň při její realizaci nedochází k tak významnému zásahu do „volné“ krajiny. Z hlediska vlivů na ŽP proto realizovat variantu D7/3a.

D9/5 – České Budějovice – Severní tangenta Z hlediska vlivů na ŽP se v měřítku hodnocení návrhu ZÚR jeví jako nejvhodnější varianta D9/5b. V rámci této varianty jsou v maximální míře využity stávající úseky komunikací a zároveň je řešen ve vhodné míře řešeno odvedení dopravy mimo vnitřní část města ČB. U této varianty dojde jednak k nejnižším záborům ZPF, jednak nebude ohroženo regionální biocentrum Světlík, do kterého ostatní dvě varianty zasahují. Varianta 9/5a může mít navíc ještě negativní vliv na přírodní památku Vrbenská tůň. Potencionálním problémem mohou být střety se stávající či budoucí zástavbou v blízkosti tohoto úseku. Z hlediska vlivů na ŽP doporučujeme proto realizovat variantu D9/5b. D 11/6 Děbolín - obchvat Obě varianty je možno považovat relativně za rovnocenné, u varianty D11/6b dojde k významně vyšším záborům ZPF díky vyšší délce navrhovaného úseku. Severní varianta vede podél stávající železniční trati, což je vhodné vzhledem k menší míře fragmentace a zásahům do volné krajiny. Naopak vyšší riziko hlukového znečištění je u severní varianty, která je blíže stávající zástavbě. Tyto vlivy je však možno vhodným způsobem eliminovat. Z těchto důvodů doporučujeme k realizaci severní variantní úsek D11/6a. D13/2 Dobev - obchvat Obě dvě varianty řeší průchod obcí Dobev a severnější varianta řeší také průchod okrajem obce Malé Nepodřice, tento přínos však nelze považovat za příliš významný. Severní varianta (B) je významně delší – cca 5 km oproti 1800 m v případě kratší jižní varianty - a došlo by zde také k mnohem vyšším trvalým záborům ZPF ve II. třídě ochrany. Severní varianta také zasahuje do nadregionálního biokoridoru Velká Kuš – Řežabinec, kdežto v případě kratší jižní varianty se již jedná o stávající úsek komunikace. Z těchto důvodů jednoznačně doporučujeme realizovat variantu kratší D13/2a. D14/2 Vranín obchvat nebo průtah Jedná se o řešení stávajícího průtahu obcí. Stávající komunikace prochází obcí, avšak pouze ve velmi krátkém úseku a bezprostředně ovlivňuje pouze několik (cca 4-6 domů) a negativní vlivy (emise a hluk) nelze proto považovat za významné. V případě jižního obchvatu dojde k záborů ZPF nebo lesa a hrozí kolize a Včeličným a Travičným rybníkem na Spolském potoce a zásahu do prognózního zdroje nerostných surovin Dunajovice – Libín. Vzhledem k tomu, že přínosy obchvatu nejsou významné a hrozí při jeho realizaci negativní vlivy, doporučujeme v tomto případě zachovat stávající stav, tj. variantu D 14/2a. D15/3 Český Krumlov – souběh s železniční tratí

134

Při analýze vlivů na životní prostředí nebyly zjištěny žádné významnější přínosy pro změnu stávajícího stavu a realizace nového záměru. Naopak hrozí riziko dalších střetů (hluk, emise). Z tohoto důvodu doporučujeme zachovat stávající stav. D61/1 Napojení LA Špičák V případě varianty a se jedná o mnohem delší úsek komunikace než v případě varianty b, avšak jedná se o využití a rozšíření (homogenizaci) stávající trasy. Z hlediska vlivů na ŽP je možno obě varianty považovat relativně za rovnocenné a není proto možno jednoznačně určit pořadí variant. Dá se však předpokládat, že lyžařský areál by byl z významné části navštěvován i návštěvníky ubytovaných v okolí Lipenské přehrady, proto se jako mírně vhodnější jeví kratší varianta D61/2b.

135

6.23. Vyhodnocení vlivů mimo území jihočeského kraje a přeshraniční vlivy Pouze malá část záměrů obsažených v ZÚR bude mít přeshraniční přesah. Jedná se o některé záměry z těchto skupin záměrů (Podtržením jsou označeny záměry, u kterých je možno předpokládat přeshraniční vliv.): 6.23.1. ROZVOJOVÉ OSY A SPECIFICKÉ OBLASTI Určitý přesah vlivů mimo území kraje je možno předpokládat u těchto rozvojových os: o Rozvojová osa republikového významu OS 4 (s návazností ze Středočeského kraje a pokračováním do Rakouska) o Rozvojové osy nadmístního významu: § N-OS 1 (hraničící se SRN a Středočeským krajem) § N-OS2 (Plzeňský kraj) § N-OS3 (Plzeňský kraj) § N-OS4 (kraj Vysočina) § N-OS7 (Vysočina, Rakousko) § N-OS8 (Rakousko) § N-OS9 (Vysočina, Rakousko) V případě těchto os se dají v obecné rovině předpokládat obdobné vlivy jako v případě Jihočeského kraje, konkrétní vlivy se budou odvíjet od jednotlivých záměrů. 6.23.2. PLOCHY PRO OBYTNOU FUNKCI Nedají se předpokládat významnější vlivy mimo území kraje.

6.23.3. PLOCHY S KOMERČNÍ A PRŮMYSLOVOU FUNKCÍ Bezprostřední přímé vlivy se nedají předpokládat, pravděpodobný je nárůst dopravy pro zásobování daných ploch. V závislosti na typu výroby mohou vznikat nové zdroje znečištění ovzduší. Toto bude posuzováno v rámci procesu EIA. Největší pravděpodobnost vlivů je u ploch KP 31 (Dolní Dvořiště) a KP 33 (České Velenice – hospodářský park), které se nacházejí v blízkosti hranic s Rakouskem. Plocha KP 33, jež je z větší části využívána. ZÚR také přebírá v souladu se schváleným ÚP VÚC ČBSRA plochu KP 36 Temelín – plochy zařízení staveniště u JETE. Tato plocha souvisí s možným rozšířením JETE v budoucnu. Jedná se o převzatou plochu, žádný konkrétní záměr zde není vymezen, vlivy případného záměru je nutno projednat v rámci procesu EIA.

136

6.23.4. PLOCHY SE SPORTOVNÍ A REKREAČNÍ FUNKCÍ Realizace těchto ploch zvýší atraktivitu území a je možno předpokládat zvýšení počtu turistů nejen v rámci republiky, ale i ze zahraničí (nejen z Německa a Rakouska). Toto povede pravděpodobně ke zvýšení dopravní zátěže oblasti, avšak tento vliv nelze vzhledem k nekonkrétnosti záměrů vyčíslit. Tyto vlivy budou nepřímé. Přímo na hranici s Rakouskem v návaznosti na již stávající lyžařský areál Hochficht je navržena plocha SR 17 (Lyžařský areál Smrčina). Přeshraniční vlivy na Rakouské straně hranice nebudou – vzhledem k existenci provozovaného lyžařského areálu – významné. Vzhledem k významnému zásahu do NP Šumava a předpokládaným negativním vlivům nedoporučujeme tento záměr realizovat (danou plochu i s navazujícími dopravními koridory a infrastrukturou) realizovat. S plochami pro rozvoj rekreace souvisejí také zčásti hraniční přechody. Předpokládaným vlivem je vzájemné zvýšení počtu návštěvníků v rámci ČR a Rakouska apod. Významnější přeshraniční vlivy se z hlediska vlivů na ŽP nedají předpokládat.

6.23.5. ROZVOJOVÉ PLOCHY PRO VEŘEJNOU DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURU Z hlediska vlivů na životní prostředí se nedají předpokládat významnější přímé přeshraniční vlivy nebo vlivy mimo území kraje.

6.23.6. ROZVOJOVÉ PLOCHY PRO TĚŽBU NEROSTNÝCH SUROVIN Vlivy mimo kraj a přeshraniční vlivy se u záměru ani u územních rezerv nedají předpokládat.

6.23.7. ROZVOJOVÉ PLOCHY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU ÚZEMÍ SPECIÁLNÍCH ZÁJMŮ Nedají se předpokládat vlivy mimo území Jihočeského kraje.

6.23.8. KORIDORY PRO SILNIČNÍ DOPRAVU ZÚR navrhují množství nových úseků dopravních komunikací. Konkrétní vlivy těchto záměrů jsou v rámci území Jihočeského kraje hodnoceny výše. U záměrů (úseků koridorů), které představují jen dílčí úpravu stávající komunikace (obchvaty obcí, homogenizace apod.), nebudou mít přímý vliv mimo hranice kraje. Mimokrajský a přeshraniční vliv se dá předpokládat zejména u těchto záměrů: · D1 a D2 – Dálnice D3 a rychlostní komunikace R3 – tyto dva záměry budou (v případě realizace) tvořit hlavní páteřní silniční tah ve směru Středočeský kraj – Jihočeský kraj –

137

·

·

·

·

·

·

·

Rakousko (Linz). Dá se předpokládat významná intenzita dopravy a převedení části dopravy z jiných komunikací. Vyjma úseku dálnice D 1/1 u Tábora je trasa převzatá z již schválených ÚPN VÚC a územně stabilizována. Přesné vlivy mimo území kraje je možno řešit detailně v rámci procesu EIA. D 4 a D 5 – D 4 (Rychlostní silnice R 4 Středočeský kraj – Předotice) s pokračováním na D 5 (I/4 Strakonice – Strážný – Pasov). Jedná se o úpravy a nové úseky stávajících komunikací, které budou zajišťovat lepší dopravní dostupnost kraje a napojení na Německo. Dá se předpokládat zvýšený nárůst dopravní zátěže. Konkrétní vlivy budou řešeny v rámci procesu EIA. D 7 – I/19 – v úseku Oltyně – Tábor – hranice kraje Vysočina. Jedná se o úpravy a nové úseky stávajících komunikací, které budou zajišťovat lepší dopravní dostupnost kraje na kraj Vysočina, Brno, Olomouc apod. Dá se předpokládat mírně zvýšený nárůst dopravní zátěže. Konkrétní vlivy budou řešeny v rámci procesu EIA. D 8/1 – I/20 Plzeňský kraj - Blatná – N. Hospoda – homogenizace a nové úseky trati. Zlepšená dopravní dostupnost může indukovat zvýšenou dopravní zátěž i na území Plzeňského kraje. Významnější negativní vlivy se nedají předpokládat. Konkrétní vlivy budou řešeny v rámci procesu EIA. D 10 – silnice I/22 – Vodňany – Strakonice – Západočeský kraj. Jedná se o úpravy stávající komunikace. Zlepšená dopravní dostupnost může indukovat zvýšenou dopravní zátěž i na území Plzeňského kraje. Významnější negativní vlivy se nedají předpokládat. Konkrétní vlivy budou řešeny v rámci procesu EIA. D 42 – silnice II/156 v úseku České Budějovice – Nové Hrady – hranice Rakousko. Jedná se o úpravy stávající komunikace. Zlepšená dopravní dostupnost může indukovat zvýšenou dopravní zátěž i na území Rakouska. Významnější negativní vlivy se nedají předpokládat. D 52, D 53 a D 55 – východní část Jihočeského kraje. Jedná se o úpravy stávajících komunikací, které mohou mít nepřímý vliv i mimo hranice kraje. Významný vliv na ŽP se ovšem nedá předpokládat. D 65 – homogenizace stávající silnice Nová Pec – Zadní Zvonková – státní hranice Rakousko. Komunikace má sloužit zejména pro dopravní napojení lyžařského areálu Hochficht. Vlivy na české straně hranice byly popsány v předcházejících kapitolách, v Rakousku se bude jednat pouze o navýšení intenzity dopravy. Významnější vlivy mimo území JČK nelze předpokládat.

6.23.9. KORIDORY PRO ŽELEZNIČNÍ DOPRAVU Vlivy mimo území Jihočeského kraje je možno u těchto navržených železničních koridorů: ·

D3 - IV. tranzitní železniční koridor v úseku hranice okresu TA/ČB – České Budějovice – Horní Dvořiště – Rakousko (Linz). Záměr bude tvořit páteřní železniční komunikaci ze Středočeského kraje přes Jihočeský kraj do Rakouska. Dá se předpokládat významné zkvalitnění a zrychlení železniční dopravy na tomto úseku a může tím pádem sloužit jako odpovídající alternativa dopravě silniční. Realizace

138

·

·

·

·

·

tohoto záměru zvýší i atraktivitu železniční dopravy na Rakouské straně hranice. Podrobné vlivy budou řešeny v rámci procesu EIA. D 16 – železniční trať Plzeň – České Budějovice – zdvojkolejnění. Záměr přispěje ke zlepšení dopravní dostupnosti železniční dopravou a ke zvýšení její atraktivity, která tak může být kvalitní alternativou dopravě silniční. Vliv je možno předpokládat pozitivní. D 17 – elektrifikace trati v úseku Veselí nad Lužnicí – Č. Velenice. Jedná se o kvalitativní úpravu trati, jedná se pouze o český úsek trati, vlivy v Rakousku se proto nedají předpokládat. D 19 – železnice Slavonice – státní hranice. Jedná se o prodloužení stávajícího úseku k hranicím. Významnější vlivy záměru, který se týká pouze území ČR, nelze předpokládat a budou řešeny v rámci procesu EIA. D 67 - Železnice Ž 200 v úseku Písek – hranice St. Č kraje – jedná se o elektrifikaci trati, významnější negativní vlivy se nedají předpokládat. Podrobněji bude řešeno v rámci procesu EIA. D 70 – jedná se o cca 100 m úsek železnice vedený po bývalém železničním náspu, který by měl železnici napojit na stávající parkoviště na německé straně hranice. Významnější vlivy na ŽP se nedají předpokládat.

6.23.10.

KORIDORY VODNÍ DOPRAVY

Záměr povede k vyššímu rozvoji vodní dopravy v rámci řeky Vltavy (Středočeský kraj a dále). Významnější negativní vlivy se nedají předpokládat.

6.23.11.

PLOCHY PRO LETIŠTĚ

Z hlediska vlivů na životní prostředí se nedají předpokládat významnější přímé přeshraniční vlivy nebo vlivy mimo území kraje.

6.23.12.

KORIDORY CYKLISTICKÉ DOPRAVY

Z hlediska vlivů na životní prostředí se nedají předpokládat významnější přímé přeshraniční vlivy nebo vlivy mimo území kraje.

6.23.13. PLOCHY A KORIDORY PRO ZÁSOBOVÁNÍ VODOU A ODKANALIZOVÁNÍ Tyto plochy navazují na již stávající plochy zásobování vodou a kanalizačních řádů. Přímý přeshraniční vliv nebude mít žádný záměr, na území kraje vysočina přesahují záměry vodovodů V 39 a V 40. Významnější vlivy na ŽP se nedají předpokládat.

139

6.23.14. PLOCHY A KORIDORY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY V OBLASTI ELEKTROENERGETIKY Mimo území Jihočeského kraje zasahují tyto koridory pro vedení elektrické energie: · Ee1 – Strakonice – Střelské Hoštice (Plzeňský kraj) · Ee2 – Chotoviny – Zadní Střítež – jedná se o zpřesnění koridoru republikového významu převzaného ze ZÚR (kraj Vysočina) Mimo hranice ČR nezasahuje žádný záměr. Dají se očekávat obdobné vlivy jako na území Jihočeského kraje, budou řešeny v rámci procesu EIA.

6.23.15. KORIDOR TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY V OBLASTI ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM Záměr nemá přeshraniční vliv.

6.23.16. KORIDORY A ÚZEMNÍ REZERVY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY PRO OBLAST ZÁSOBOVÁNÍ ZEMNÍM PLYNEM Vliv mimo území kraje (přeshraniční vliv) mohou mít tyto záměry: ·

Ep10 - VVTL tranzitní plynovod DN 800 PN 80 Protivín (Záboří) – státní hranice s Rakouskem (Kyselov) – koridor propojovacího plynovodu republikového významu. Dojde k napojení na vedení zemního plynu v Rakousku. Významnější negativní přeshraniční vlivy se nedají předpokládat, budou řešeny v rámci procesu EIA.

6.23.17. PLOCHY A KORIDORY ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY ÚSES – územní systém ekologické stability – je systém biocenter a biokoridorů (nadregionálních, regionálních a lokálních) a interakčních prvků, které mají posilovat ekologickou stabilitu krajiny, zlepšovat prostupnost území pro živočichy, napomáhat šíření rostlin apod. ÚSES na území Jihočeského kraje proto musí být napojen na ostatní skladebné části ÚSES v rámci ČR. ÚSES má vliv i mimo území ČR. Tyto vlivy je možno hodnotit jednoznačně pozitivně.

140

VYHODNOCENÍ KUMULATIVNÍCH A SYNERGICKÝCH VLIVŮ Dá se předpokládat, že realizací ZÚR (respektive záměrů v ní obsažených) by mohlo docházet k těmto kumulativním nebo synergickým vlivům: 6.23.18.

POZITIVNÍ VLIVY

·

Snížení expozice obyvatel imisnímu znečištění způsobené dopravou – ZÚR obsahuje celou řadu dopravních záměrů, při kterých bude odvedena doprava mimo centra měst a obcí, tedy území s největší koncentrací obyvatel. K tomu je možno připočíst i rozvoj technické infrastruktury pro zásobování plynem. Tento kumulativní vliv je možno považovat jednoznačně za pozitivní.

·

Zvýšení ekologické stability krajiny – ZÚR vymezuje nadregionální a regionální prvky ÚSES. Vlivy jednotlivých skladebných částí působí na ŽP synergicky jako celek a vlivy je možno považovat za jednoznačně pozitivní.

·

Podpora železniční dopravy – modernizace hlavních železničních koridorů a výstavba nového úseku trati způsobuje kumulaci pozitivních vlivů – zvýšení atraktivity veřejné dopravy jako celku, která bude sloužit jako alternativa k dopravě silniční.

6.23.19.

POTENCIÁLNĚ NEGATIVNÍ VLIVY

Účinky dopravy na životní prostředí – záměry v oblasti dopravy budou mít celou řadu pozitivních vlivů (snížení imisního a hlukového znečištění, zvýšení bezpečnosti v osídlených oblastech, zvýšení atraktivity center měst apod.). S dopravou jsou ovšem spojeny i negativní vlivy: ·

Zábory ZPF – realizací ZÚR dojde k významným záborům ZPF. Tyto vlivy jednotlivých záměrů – zejména koridorů pro silniční a železniční dopravu, plochy pro obytnou a smíšenou funkci, plochy pro komerční funkci - se kumulují. Zábory ZPF je možno snižovat (např. při vymezení trasy), avšak je takřka nemožné se jim vyhnout.

·

Indukovaná doprava – dá se předpokládat, že zlepšení kvality silniční sítě a dopravní dostupnosti bude generovat novou dopravu – tzv. indukce dopravy. Tyto vlivy by měly být omezovány podporou alternativních forem dopravy, zejména železniční a autobusové.

·

Rozvoj rekreačních aktivit v NP a CHKO Šumava – do oblasti NP a CHKO Šumava je plánováno několik rozsáhlých rekreačních ploch pro rozvoj lyžování nebo golfu (SR 9, SR 16, SR 17, SR 20, SR 21), z nichž jedna je situována do NP Šumava. Tyto plochy jsou – krom SR 17 - situovány převážně do III. a IV.zóny CHKO, čímž jsou negativní vlivy mírněny. Přesto se dají předpokládat kumulativní (např. zásahy do lesních porostů) a synergické vlivy (napojení nové dopravní a technické infrastruktury, 141

·

významné zvýšení intenzity dopravy, rušení zvěře apod.), které v celku mohou být významné a mohou negativně ovlivnit stav ŽP v dané oblasti. Při konkretizaci jednotlivých záměrů a jejich posuzování v rámci EIA je nutno tyto záměry posuzovat i s ohledem na další plánované záměry. Vlivy z hlediska ochranných podmínek CHOPAV – do stávajících CHOPAV je navrhována řada záměrů (plochy pro sportovní a rekreační funkci, dopravní koridory, koridory technické infrastruktury apod.). Jednou z ochranných podmínek CHOPAV se týká zásahů do lesních pozemků, je, že se nesmí: o zmenšovat rozsah lesních pozemků v jednotlivých případech o více než 25 ha; v jednotlivé chráněné vodohospodářské oblasti smí být celkově rozsah lesních pozemků snížen nejvýše o 500 ha proti stavu ke dni nabytí účinnosti tohoto nařízení. Z tohoto pohledu představují jednotlivé zásahy, u kterých se dají předpokládat zásahy do lesních pozemků, kumulativní vliv. Proto je nutno tuto podmínku (500 ha) zohlednit při následné konkretizaci záměrů, v odůvodněných případech je při jejím nesplnění nutno získat výjimku z ochranných podmínek CHOPAV a zajistit opatření, která negativní účinky zmírní (převedení ZPF na PUPFL – zalesnění nevyužívaných zemědělských pozemků apod.).

142

6.24. Způsob zapracování požadavků MŽP k vyhodnocení vlivů ZÚR na životní prostředí V níže uvedeném textu je popsán způsob zapracování požadavků MŽP, které jsou uvedeny ve „Sdělení Ministerstva životního prostředí k vyhodnocování vlivů Zásad územního rozvoje na udržitelný rozvoj území“ č.88394/ENV/07 ze dne 26.11.2007, ve kterém vydává MŽP metodické sdělení, ve kterém základní požadavky na rozsah a obsah vyhodnocení vlivů na životní prostředí stanovuje. 1. Vyhodnocení vlivů ZÚR na ŽP musí vycházet nejen ze stavebního zákona a jeho přílohy, ale stále musí respektovat obecné cíle a úkoly posuzování vliv na životní prostředí a vycházet z jeho účelu. Vyhodnocení vlivů ZÚR vychází zejména ze zákona č.183/2006 Sb., zákona č.100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 2.

Rámcový obsah vyhodnocení vlivů ZÚR (část A vyhodnocení vlivů ZÚR na UR území dle přílohy č. 5 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, ÚPD a způsobu evidence územně plánovací činnosti stanoví příloha stavebního zákona. Jednotlivé kapitoly této přílohy je třeba bezezbytku naplnit nejen po formální stránce, ale především po stránce obsahové a odborné.

Vyhodnocení vlivů je zpracováno v osnově uvedené v příloze stavebního zákona a jednotlivé kapitoly jsou naplněny také podle požadavků zákona o posuzování vlivů na ŽP, s ohledem na obsah a měřítko ZÚR (1:100 000). 3. Vyhodnocení vlivů na ŽP musí obsahovat vyhodnocení vlivů všech (včetně přebíraných z jiných ÚPD) vymezených ploch, koridorů, oblastí a os jednotlivě a to na všechny složky ŽP. Posuzují se vlivy na veřejné zdraví a ŽP, zahrnující vlivy na živočichy a rostliny (zejména vlivy na fragmentaci krajiny, střety s migračními trasami živočichů a zachování migrační propustnosti), ekosystémy, půdu, horninové prostředí, vodu, ovzduší, klima, krajinu (zejména krajinný ráz), přírodní zdroje, hmotný majetek a kulturní památky, vymezené zvláštními právními předpisy a na jejich vzájemné působení a souvislosti, vždy zejména s ohledem na naplnění zákona o způsobu posuzování vlivů. V rámci hodnocení bylo zpracováno vyhodnocení všech vymezených ploch a koridorů, oblastí a os. Hodnocení bylo prováděno zejména na základě hodnocení střetů jednotlivých vymezených ploch a koridorů, oblastí a os s územně promítnutelnými limity životního prostředí v území (limity relevantní k danému záměru). Byly identifikovány pozitivní a negativní vlivy s ohledem na měřítko ZÚR. Hodnoceny jsou všechny záměry obsažené v ZÚR. Vlivy jsou zhodnoceny jednak číselně pro každý záměr, jednak v textu se zaměřením na všechny problematičtější záměry. Potenciální negativní vlivy jsou podrobněji komentovány v hlavní textové části ZÚR. Zde jsou také hodnoceny i pozitivní vlivy

143

Hodnocení bylo provedeno na všechny hlavní oblasti ŽP (ochrana přírody a krajiny, ovzduší, horninové prostředí, půdní fond, podzemní a povrchové vody, osídlení a kulturní hodnoty). Vlivy na rostliny a živočichy byly hodnoceny (vzhledem k měřítku ZÚR) zejména v rámci hodnocení na velkoplošně a maloplošně zvláště chráněná území, ve kterých se dá předpokládat vyšší míra výskytu chráněných druhů. 4. Při vymezování ploch a koridorů požadujeme v maximální míře prověřovat řešení ve variantách nebo alternativách a tyto varianty a nebo alternativy následně náležitě vyhodnotit a porovnat. V případě, že dle názoru posuzovatele je možno najít vhodnější řešení, a takové v koncepci obsaženo není, je možno jej ve vyhodnocení zmínit a doporučit. ZÚR je navržena převážně monovariantně, varianty byly řešeny zejména v rámci zpracování předchozích schválených územních plánů velkých územních celků a během zpracování konceptu ÚPN VÚC Jihočeského kraje. Proto již ZÚR obsahuje pouze malé množství variantních záměru u některých koridorů dopravní infrastruktury. Tyto variantní záměry byly všechny vyhodnoceny z hlediska vlivů na ŽP a bylo navrženo pořadí jednotlivých variant. Vyhodnocení bylo zpracováváno souběžně se zpracováním ZÚR. U záměrů, u kterých byl zjištěn střet, byly (v případě, že to bylo možné) navrhovány úpravy záměru s cílem zamezit těmto střetům. V případech, kde to bylo možné, byly tyto úpravy provedeny, čímž bylo množství střetů zmenšeno. 5. U variantních řešení požadujeme určit pořadí jednotlivých variant z hlediska vlivů na ŽP, ve kterém jsou ve kterém jsou jednotlivé varianty přípustné a za jakých podmínek jsou přípustné, včetně navržení a posouzení případných opatření, která by mohla negativním (nepříznivým) vlivům na ŽP a veřejné zdraví předcházet, popř. je vyloučit, snížit, zmírnit nebo kompenzovat. Variantní záměry byly hodnoceny z hlediska vlivů na životní prostředí a byly doporučeny vhodnější varianty z hlediska vlivů na životní prostředí. Vyhodnocení bylo provedeno v hloubce odpovídající měřítku ZÚR. Před realizací jednotlivých záměrů je nutno respektovat podmínky, které jsou navrženy v rámci hlavní části vyhodnocení vlivů na životní prostředí. 6. Je nezbytné vyhodnotit návrh ZÚR s ohledem na širší vztahy a vazby v takovém rozsahu a na takovém území, (dotčené území), jehož ŽP a obyvatelstvo by mohlo být závažně ovlivněno. To znamená, že záměry (např. plochy a koridory), které mají významné negativní vlivy mimo řešené území a tyto vlivy by mohly ovlivnit výsledné řešení, je nutno vyhodnotit a zohlednit při výsledném návrhu. V rámci vyhodnocení ZÚR jsou hodnoceny všechny záměry, hodnoceny jsou také kumulativní a synergické vlivy i vlivy mimo území kraje a vlivy přeshraniční. Hodnoceny jsou jak pozitivní, tak i negativní vlivy, podrobněji jsou rozebírány problémové záměry, u kterých je možno předpokládat negativní vliv. Záměr, u kterého by bylo možno (s ohledem na měřítko ZÚR) identifikovat závažné negativní vlivy mimo řešené území (Jihočeský kraj), nebyl zjištěn.

144

7. Vyhodnocení, zda dotčené území navrhované koncepce může zasahovat i mimo území ČR a identifikace tohoto dotčeného území. Bylo provedeno hodnocení i přeshraničních vlivů. Žádný záměr nezasahuje přímo na území cizího státu, některé navazují na záměry v Rakousku nebo Německu (hraniční přechody, některé koridory dopravní a technické infrastruktury). Tyto záměry (navazující na záměry v ČR) budou ovšem hodnoceny v rámci samostatného procesu EIA v daných zemích. Přímé vlivy tedy zjištěny nebyly. U některých záměrů je možno předpokládat nepřímé vlivy – např. zvýšení dopravní intenzity apod. Tyto vlivy bude ovšem možno vyhodnotit až na úrovni jednotlivých záměrů v rámci procesu EIA. 8. Jako součást vyhodnocení požadujeme problémový výkres, ve kterém budou souhrnně znázorněny vymezené plochy, koridory, oblasti a osy a identifikovány jejich střety s jednotlivými složkami ŽP, případně další problémy. Tyto střety a problémy a jejich navržené řešení požadujeme náležitě okomentovat v textové části vyhodnocení. Pro větší názornost byly vytvořeny tzv. problémové výkresy v rámci dílčích témat hodnocení, ve kterých jsou znázorněny vymezené plochy, koridory, oblasti a osy a zároveň limity využití území pro jednotlivé oblasti životního prostředí (ochrana přírody a krajiny). Hlavní částí vyhodnocení je textová část, problémový výkres slouží jako doplňující grafický výstup, ve kterém je možno sledovat širší vazby. Vzhledem k tomu, že jsou některé střety jen obtížně znázornitelné (např. liniové stavby a ochranná pásma vodních zdrojů apod.), jsou zde uvedeny pouze některé střety. Veškeré střety jsou poté identifikovány v textové části hodnocení. 9. V problémovém výkresu požadujeme také zaznamenat záplavová území vodních toků a vyhodnotit lokalizaci navrhovaných ploch a koridorů vzhledem k vymezeným záplavovým územím a případně navrhnout nebo doporučit vhodnější řešení. Záplavová území jsou zakreslena a vyhodnocení lokalizace vzhledem k vymezeným záplavovým územím bylo provedeno. 10. U rozvojových oblastí, rozvojových os a specifických oblastí požadujeme vyjmenovat hlavní environmentální limity, případné střety s ochranou ŽP a navrhnout opatření a podmínky využití vzhledem k ochraně ŽP. Vymezení hlavních rozvojových oblastí a os bylo vyhodnoceny, byly určeny i hlavní environmentální limity. 11. Požadujeme hodnocení záboru ZPF všech navržených ploch, koridorů, oblastí a os. Dále požadujeme zejména uvést překryv návrhových ploch s plochami I. a II. třídy ochrany ZPF a s plochami ostatních tříd ochrany.

145

Vyhodnocení záboru ZPF (a také PUPFL) je u nových záměrů (ne již schválených a přejímaných) uvedeno podrobně v rámci odůvodnění ZÚR. Zde je uveden i předpokládaný překryv těchto ploch s plochami I. a II. třídy ochrany ZPF. Vyhodnocení záboru ZPF nelze provést v rámci oblastí a os, neboť jimi nejsou vymezeny žádné konkrétní záměry. Přesto bylo provedeno alespoň orientační vyhodnocení největších překryvů těchto oblastí a os se ZPF v nejvyšší třídě ochrany. Problematika záborů ZPF je řešena v rámci celého hodnocení a je také reflektována v několika kapitolách ZÚR (priority, zásady a úkoly pro územní plánování, v rámci vymezených přírodních hodnot území a vymezených krajinných celků apod. 12. Požadujeme, aby posuzovatel v rámci vyhodnocení vlivů ZÚR na životní prostředí vypracoval kapitolu závěry a doporučení, včetně návrhu stanoviska MŹP k návrhu ZÚR zejména s uvedením jasných výroků, zda lze z hlediska negativních vlivů na ŽP: § s jednotlivou plochou či koridorem souhlasit nebo souhlasit s podmínkami včetně jejich upřesnění anebo nesouhlasit § návrhem ZÚR jako celkem souhlasit nebo souhlasit s podmínkami včetně jejich upřesnění anebo nesouhlasit V případě vyhodnocení variant se může výrok lišit k jednotlivým variantám. Kapitola závěry a doporučení byla zpracována, její součástí je i návrh stanoviska. Jsou zde uvedeny záměry, které doporučujeme – z hlediska vlivů na životní prostředí – vypustit. Ostatní záměry je možno – při splnění stanovených podmínek – realizovat. Jsou zde uvedeny podmínky a opatření, které je nutno respektovat jak v rámci celé koncepce, tak i u konkrétních záměrů a které budou zmírňovat a minimalizovat negativní vlivy.

146

7. ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ Přehled hlavních vnitrostátních cílů pro oblast životního prostředí a jejich soulad s prioritami návrhu ZÚR byl zhodnocen ve druhé kapitole a byl potvrzen soulad ZÚR s těmito cíli. Za hlavní strategický dokument pro oblast životního prostředí je možno považovat Státní politiku životního prostředí, se kterou musí být v souladu i další navazující dokumentace zpracované pro jednotlivé oblasti životního prostředí, které by měly v sobě zahrnovat a zpřesňovat cíle SPŽP. Z tohoto důvodu je zhodnocení způsobu zapracování hlavních vnitrostátních cílů do návrhu ZÚR zpracováno na základě cílů obsažených v SPŽP. Tab. 35:

Zapracování vybraných hlavních vnitrostátní cílů při zpracování koncepce

Vybraný vnitrostátní cíl pro oblast ŽP 1. Zastavení poklesu biodiverzity

2. Ochrana povrchových a podzemních vod (jakost a množství, zdroje pitné vody)

3. Ochrana neobnovitelných přírodních zdrojů a využívání OZE

4. Snížení počtu (celkové rozlohy) území s překročenými kritickými zátěžemi ovzduší (acidifikace prostředí) 5. Ochrana životního prostředí a člověka před hlukem 6. Environmentálně příznivé využívání krajiny 7. Ochrana životního prostředí před negativními účinky živelních událostí a následky krizových situací 8. Odborné uchování kulturního dědictví na území kraje

Způsob zapracování ZÚR JČK vymezuje nadregionální a regionální ÚSES, což přispívá k naplnění tohoto cíle. Dále jasně vymezuje přírodní hodnoty území a stanovuje zásady pro rozhodování o změnách v území, což také přispívá k naplnění cíle. Dále vymezuje cílové charakteristiky krajiny a stanovuje zásady pro využívání jednotlivých základních typů krajiny, které by měly přispět k naplnění tohoto cíle. ZÚR vymezují plochy a koridory pro zásobování vodou a čištění odpadních vod. Toto jednoznačně přímo přispěje k naplnění tohoto cíle. Ochrana vod je prioritou ZÚR, cíl je naplňován dále i stanovením přírodních hodnot území a vymezením cílových charakteristik krajiny (rybniční krajina), respektive zásad a úkolů pro ÚP pro rozhodování o změnách v území. ZÚR stanovuje územní rezervy pro těžbu nerostných surovin, které zajistí jejich ochranu a nebude znemožněno jejich budoucí využití. Ochrana nerostného bohatství je prioritou ZÚR, cíl je naplňován dále i stanovením přírodních hodnot území, respektive zásad pro rozhodování o změnách v území. Problematika acidifikace prostředí přímo řešena není. ZÚR ovšem obsahuje záměry, které vedou k naplňování cílů PZKO JČK. Jedná se zejména o obchvaty obcí (odvedení dopravy z center obcí) a rozvoj zemního plynu. Problematika je řešena zejména záměry v oblasti dopravy (odvedení dopravy mimo nejvíce osídlená území), dále také zčásti novými železničními úseky. ZÚR stanovuje cílové charakteristiky krajiny a stanovuje zásady pro rozhodování o změnách využití území a na ně navazující úkoly pro územní plánování. Toto povede k naplnění daného cíle. Tento cíl je nutno řešit zejména na úrovni ÚP obcí (protipovodňová ochrana, ochrana před erozí apod.). K ochraně před vodní a větrnou erozí (a tím i částečnému naplnění cíle) přispějí např. i ÚSES. Problematika ochrany kult. dědictví je zohledněna jednak mezi prioritami ZÚR, jednak v zásadách pro rozhodování o změnách v území a úkolech pro územní plánování u jednotlivých skupin

147

Vybraný vnitrostátní cíl pro oblast ŽP

9. Optimalizace využívání všech celospolečenských funkcí lesa při celkovém zvyšování ekologické stability lesních společenstev 10. Maximálně chránit zemědělskou půdu před trvalými zábory

11. Kombinovat stimulační a regulativní opatření k rozvoji ekologicky příznivého a krajinotvorného zemědělského hospodaření v míře, která odpovídá zájmům ochrany přírody 12. Zvýšení retenční kapacity krajiny, snížení vodní a větrné eroze na přijatelnou míru 13. Směřovat těžbu zejména mimo chráněná území, krajinné dominanty a území s výskytem významných vodních a léčebných zdrojů

Způsob zapracování záměrů, dále pak v rámci stanovení kulturních hodnot území. Realizace ZÚR přispěje k naplnění tohoto cíle. ZÚR vymezuje cílové charakteristiky krajiny, mj. krajina lesní a lesopolní a stanovuje zásady pro využívání území (např. podpora přirozené skladby lesních porostů apod.), čímž přispívá k naplnění daného cíle. Ochrana zemědělského půdního fondu je reflektována v rámci celé ZÚR – mezi prioritami, v rámci úkolů pro územní plánování, zahrnutím mezi přírodní hodnoty území nebo v rámci zásad pro využívání území u jednotlivých základních typů krajiny apod. Při realizaci záměrů obsažených v ZÚR není možné se vyhnout záborům ZPF, je však nutné je minimalizovat, zejména s ohledem na I. a II. třídu ochrany. Ekologické zemědělství není předmětem řešení ZÚR, avšak ZÚR není s tímto cílem v rozporu.

ZÚR vymezuje nadregionální a regionální ÚSES, jehož realizace by měla přispět k naplňování tohoto cíle SPŽP. Jediná plocha pro těžbu nerostných surovin je směřována mimo území chráněná zákonem o ochraně přírody a krajiny, krajinné dominanty a mimo území s výskytem léčebných zdrojů. Toto je v souladu s cílem SPŽP. Okrajově zasahuje do OPVZ I. stupně.

Celkově je možno konstatovat, že ZÚR přispívá k naplňování hlavních vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí stanovené Státní politikou životního prostředí. Na tyto cíle byl brán ohled i při hodnocení variantních záměrů obsažených v rámci ZÚR a byly doporučeny varianty vhodnější z hlediska vlivů na ŽP.

148

8. NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ZÚR NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Zákon č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (§ 10h) zavazuje předkladatele koncepcí (v tomto případě Krajský úřad Jihočeského kraje), aby zajistil sledování a rozbor vlivů schválené koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví. Pokud předkladatel na základě tohoto sledování zjistí, že provádění koncepce má nepředvídané závažné negativní vlivy na životní prostředí nebo veřejné zdraví, je povinen zajistit přijetí opatření k odvrácení nebo zmírnění těchto vlivů, informovat o tom příslušný úřad a dotčené správní úřady a současně rozhodnout o změně koncepce. Dotčené správní úřady v rámci své působnosti sledují vlivy schválené koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví a jsou oprávněny podat podnět ke změně koncepce, nelze-li v dohodě se schvalujícím orgánem nepředvídané závažné negativní vlivy podle odstavce 1 odvrátit nebo zmírnit jinak.

8.1. Návrh indikátorů pro sledování vlivů koncepce Pro sledování vlivu ZÚR Jihočeského kraje na životní prostředí jsou navrženy následující indikátory (viz dále). Cílem jejich sledování je vyhodnocení míry přispění ZÚR k plnění cílů environmentálního pilíře udržitelného rozvoje. Tyto indikátory vycházejí jednak z požadavků legislativy a jednak z národních nebo krajských koncepčních dokumentů. Zároveň byly použity i některé indikátory stanovené v rámci SEA hodnocení Politiky územního rozvoje České republiky. Tyto indikátory budou sloužit pro Krajský úřad Jihočeského kraje – odbor územního plánování a také pro odbory územního plánování obcí ke sledování územně plánovací dokumentace na úrovni obcí. Tyto indikátory lze uplatnit např. při zpracování aktualizace ZÚR. Tab. 36: Č. 1.

2.

Návrh indikátorů pro sledování vlivů ZÚR na životní prostředí Oblast ŽP

Příroda a krajina

Ovzduší

Navržený indikátor pro sledování vlivů koncepce na životní prostředí 1.1. Účinnost navržených technických zmírňujících opatření pro zajištění migrace zvěře (biokoridory, přechody pro zvěř apod.). 1.2. Celková výměra dopravou nefragmentovaných území o plošném rozsahu větším než 100 km2 (limity fragmentace jsou silnice s intenzitou dopravy vyšší než 1000 vozidel/den a vícekolejné železniční tratě – viz SEA PÚR)

Data Vlastní výzkum, univerzita JEP

1.3. Podíl rozlohy chráněných území na území kraje 1.4. Účinnost opatření k ochraně krajinného rázu (vegetační pásy apod.) 2.1. Každoroční vymezení oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší MŽP, ČHMÚ (OZKO) 2.2. Celkové emise hlavních znečišťujících látek (t/rok) 2.3. Překračování stanovených imisních limitů pro ochranu zdraví lidí a ekosystémů (μg/m3)

149

Č. 3. 4.

5.

6.

7. 8.

Navržený indikátor pro sledování vlivů koncepce na životní prostředí Horninové prostředí, 3.1. Počet stávajících starých ekologických zátěží geologie Půda 4.1. Míra záboru ZPF v 1. a 2. třídě ochrany (ha/rok) 4.2. Podíl záboru ZPF v 1. a 2. třídě ochrany ku celkovému záboru ZPF (%) 4.3. Podíl využité plochy brownfield ku celkovému záboru půdního fondu (%) Odpady 5.1. Produkce odpadů dle jednotlivých skupin odpadu (zejména KO) (kt/rok) 5.2. Produkce komunálního odpadu na člověka (kg/os.rok) 5.3. Míra separace a materiálového využití odpadů 5.4. Počet sanovaných starých ekologických zátěží (počet/rok) Voda 6.1. Počet obyvatel napojených na veřejný vodovod 6.2. Počet obyvatel napojených na veřejné kanalizační sítě a ČOV 6.3. Míra znečištění povrchových a podzemních vod dle ukazatelů jakosti vody 6.4. Změna výměry lesních porostů v CHOPAV (ha) 6.5. Počet realizovaných revitalizačních opatření Kulturní hodnoty, 7.1. Počet návštěvníků kraje (zahraničních i domácích) cestovní ruch Další související 8.1. Změny intenzity na hlavních dopravních komunikacích indikátory 8.2. dosažitelnost MHD (% obyvatel obce/kraje/oblasti žijící v optimální dosažitelnosti MHD) Oblast ŽP

Data KÚ, MŽP KÚ JČK, ČSÚ

VÚV (ISOH)

ČSÚ, MZE, PRVaK, ČHMÚ, KÚ a OÚ

? ŘSD, Hygienická stanice, výzkum

8.2. Počet obyvatel vystavených hlukové zátěži 8.3. Podíl spotřeby obnovitelných zdrojů energie (%)

8.2. Stanovení indikátorů (kritérií) pro výběr projektu Územní plány obecně se liší od většiny ostatních koncepcí tím, že neobsahují cíle a z nich vyplývající opatření obecného charakteru. Naopak jasně vymezují plochy a koridory, které mají sloužit k určitým funkcím. Proto je v rámci samotné ZÚR závazným indikátorem pro výběr projektu schválení konkrétního záměru (plocha, koridor) v této územně plánovací dokumentaci. Pro výběr konkrétních projektů (záměrů) v jednotlivých funkčních plochách a koridorech lze využít výše uvedených indikátorů. Před schválením jednotlivých záměrů navazujících na ZÚR bude posouzeno, zda spadají do působnosti zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů. Tyto indikátory je poté možno využít také v procesu EIA u těchto jednotlivých záměrů.

150

9. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ

9.1. Legislativní souvislosti Dle § 19 odst. 2 zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování stavebním řádu je úkolem územního plánování také vyhodnocení vlivů zásad územního rozvoje na vyvážený vztah územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území (dále jen "vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území"); jeho součástí je posouzení vlivů na životní prostředí zpracované podle přílohy k tomuto zákonu a posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast, pokud orgán ochrany přírody svým stanoviskem takovýto vliv nevyloučil. Vlastní obsah posouzení vlivů na územně plánovací dokumentace na životní prostředí je upraven přílohou stavebního zákona. Předložené vyhodnocení je zpracováno podle požadavků přílohy stavebního zákona a dle požadavků vyplývajících ze zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů. Vyhodnocení vlivů také obsahuje požadavky MŽP, které byly uvedeny ve „Sdělení MŽP k vyhodnocení vlivů ZÚR na udržitelný rozvoj území“, ve kterém jsou stanoveny základní požadavky na obsah a rozsah vyhodnocení vlivů ZÚR na životní prostředí. Vyhodnocení dále vychází z metodiky „Metodika vyhodnocení vlivů regionálních rozvojových koncepcí na životní prostředí“.

9.2. Předmět hodnocení Předmětem a hlavním obsahem hodnocení návrhu ZÚR Jihočeského kraje je zejména: · posouzení míry souladu/rozporu návrhu ZÚR se zpracovanými celostátními a krajskými koncepčními dokumenty z oblasti životního prostředí, · vyhodnocení návrhu vymezení jednotlivých rozvojových oblastí a os, specifických oblastí, koridorů a ploch pro dopravní a technickou infrastrukturu, veřejně prospěšné stavby a opatření apod. z hlediska vlivů na životní prostředí, · identifikace nejvýznamnějších střetů navrhovaných záměrů se složkami životního prostředí včetně návrhu opatření k omezení negativních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, případně zvýšení účinků pozitivních vlivů.

9.3. Hodnocení vztahu cílů ZÚR k hlavním vnitrostátním cílům v oblasti ŽP Hodnocení vztahu návrhu ZÚR k hlavním cílům v oblasti ŽP byly provedeno na základě hodnocení priorit ZÚR k hlavním cílům uváděným v základních národních strategických a

151

koncepčních dokumentech pro oblast životního prostředí. K hodnocení byly použity tyto hlavní strategické dokumenty: · Státní politika životního prostředí · Strategie udržitelného rozvoje ČR · Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti · Státní program ochrany přírody a krajiny ČR Z hodnocení vyplývá, že návrh Zásad územního rozvoje je s těmito základními strategickými dokumenty pro oblast životního prostředí v souladu. Hlavní cíle těchto koncepcí jsou většinou uvedeny mezi prioritami ZÚR, další cíle jsou ZÚR konkrétně řešeny a naplňovány.

9.4. Hodnocení záměrů obsažených v ZÚR Předmětem hodnocení byly tyto záměry: · Rozvojové oblasti a osy a specifické oblasti · Rozvojové plochy nadmístního významu pro bydlení · Rozvojové plochy nadmístního významu pro komerční a průmyslovou funkci · Rozvojové plochy nadmístního významu pro sportovní a rekreační funkci · Rozvojové plochy nadmístního významu pro veřejnou dopravní infrastrukturu · Rozvojové plochy a územní rezervy nadmístního významu pro těžbu nerostných surovin · Rozvojové plochy nadmístního významu území speciálních zájmů · Koridory a plochy dopravy o Koridory pro silniční dopravu o Koridory pro železniční dopravu o Plochy pro letiště o Koridor vodní dopravy o Koridory cyklistické dopravy · Plochy a koridory pro zásobování vodou a odkanalizování · Plochy a koridory technické infrastruktury v oblasti energetiky o Plochy a koridory technické infrastruktury - elektroenergetika o Koridory veřejné infrastruktury pro zásobování teplem o Plochy, koridory a územní rezervy v oblasti zásobování plynem · Plochy a koridory územního systému ekologické stability ZÚR dále vymezuje v souladu se Směrným vodohospodářským plánem lokality pro přirozenou akumulaci povrchových vod jako limity využití území, kdy ZÚR pro využití ploch nenavrhuje žádné záměry republikového nebo nadmístního významu, které by znemožnily jejich případnou realizaci a totéž se ukládá pro navazující ÚPD obcí v uvedených lokalitách. Je nutno zdůraznit, že se u významné části těchto ploch a koridorů nejedná o záměr v konkrétní podobě. Koridory jsou vymezeny v různé šíři (např. 600 m, 800 m apod.) s tím, že vedení konkrétní trasy bude zpřesněno až v rámci ÚP obcí. Jelikož se tedy ve velké míře

152

jedná o záměry vymezené pouze plochou nebo koridorem, není ani možno provádět zcela detailní vyhodnocení. Významná část záměrů obsažených v návrhu ZÚR je převzata z původních ÚPN VÚC a byla již jednou projednána a schválena. U celé řady hodnocených záměrů jsou zjištěny pozitivní vlivy na jednotlivé oblasti ŽP. Cílem hodnocení bylo identifikovat možné potenciální vlivy (na základě střetů), podrobněji se zabývat negativními vlivy a k těm navrhovat opatření pro zmírnění a zabránění těchto vlivů. Tam, kde nebyly identifikovány negativní vlivy, nejsou navržena opatření. Jednoznačně pozitivní vlivy lze spatřovat u vymezených ÚSES, koridorů pro vodovody vodovodů a ploch pro ČOV a koridorů pro cyklistickou dopravu. Řadu pozitivních vlivů mají také záměry v oblasti dopravy (silnice – odvedení dopravy z nejvíce osídlených oblastí, ochrana před hlukem a emisemi, zvýšení bezpečnosti dopravy, železnice – environmentálně příznivější alternativa k dopravě silniční, koridory pro zásobování plynem – plynofikace regionu, zlepšení kvality ovzduší, komerční a průmyslové plochy – vymístění zdrojů znečištění do málo osídlených oblastí apod. Z hlediska vlivů na životní prostředí se jako potenciálně nejproblémovější jeví koridory pro dopravní stavby. Dají se u nich předpokládat jednak významné pozitivní dopady (viz výše). Na druhou stranu se jedná o nejvýznamnější zásahy do ZPF, často ve vysoké třídě ochrany, v případě větších komunikací (D 3, R 4) se jedná také o fragmentaci krajiny, zásahy do maloplošně a velkoplošně chráněných území nebo ovlivnění krajinného rázu. Dalším problémem – byť ne častým a ne tak významným - jsou zásahy některých koridorů dopravní a technické infrastruktury do ÚSES. Řada těchto střetů byla identifikována během zpracování samotného hodnocení a pokud to bylo možné, bylo vymezení koridorů upraveno tak, aby k těmto střetům nedocházelo. Dalším problematickým okruhem záměrů jsou plochy se sportovní a rekreační funkcí, které jsou směřovány do CHKO nebo NP Šumava. Zatímco u záměrů SR 14, SR 15 a SR 20 se nepředpokládají významnější negativní vlivy, záměry SR 9, SR 16, SR 17 a SR 21 mohou být (v závislosti na konkrétních záměrech na daných plochách) problematičtější. U záměru SR 9 se jedná o zásah do druhé zóny CHKO, u SR 16 o významné velkoplošné zásahy do lesních porostů a biotopů chráněných druhů živočichů, u SR 17 do I. a II. zóny NP Šumava (a ÚSES a klidové zóny apod.) a u SR 21 o zejména možné riziko negativního ovlivnění podzemních a povrchových vod. Tyto vlivy jsou podrobně popsány v předchozích kapitolách. Významnější střety byly také identifikovány u záměru V 2 (zdroj vody v lokalitě Mažice) a u záměru Ep 10 (I. zóna CHKO) a Ep 9 (II. zóna NP) a Ep12 (I. zóna CHKO). Vlivy jsou podrobněji popsány v předchozích kapitolách. U celé řady ostatních záměrů je možno předpokládat, že střety a negativní vlivy budou řešeny, zmírněny nebo minimalizovány v rámci zpřesnění vymezení jednotlivých záměrů na úrovni ÚP obcí a v rámci procesu EIA. Při řešení těchto záměrů je nutná úzká spolupráce s orgány ochrany přírody. Hodnoceny byly všechny záměry. U těch, které nejsou v textu podrobněji zmíněny, nebyly negativní vlivy identifikovány, je možno předpokládat neutrální vlivy nebo kladné.

153

9.5. Závěry a doporučení Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje naplňují požadavky ochrany životního prostředí a jsou v souladu s hlavními cíli strategických dokumentů pro tuto oblast. Realizace záměrů uvedených v ZÚR společně se stanovenými zásadami pro územní plánování obsaženými v ZÚR přispěje u velké většiny záměrů ke zlepšení současného stavu. U záměrů, u kterých byl identifikován negativní vliv, je třeba požadovat opatření, která budou případné negativní vlivy zmírňovat. Aby bylo zajištěno, že koncepce nebude mít významné negativní vlivy na životní prostředí a bude možné ji schválit, je nutno respektovat a naplnit tyto podmínky: Podmínky a opatření obecného charakteru: 1. Při plánování územně plánovací činnosti v jednotlivých rozvojových oblastech a osách a specifických oblastech musí být respektovány podmínky vyplývající z hlavních environmentálních limitů vycházejí ze stávající legislativy, tj. zejména území chráněná v rámci zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů, podmínky vyplývající z CHOPAV a dále ze zákona č.334/1992 Sb., ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů. 2. V rámci zpracování územních plánů obcí zpřesnit vymezení ploch a koridorů, u kterých je to technicky a ekonomicky proveditelné, tak, aby bylo v maximální možné míře zamezeno střetům s limity využití území v oblasti životního prostředí vyplývajících z platné legislativy. Zejména se jedná o MZCHÚ a VZCHÚ (zejména I. a II. zónu), ÚSES, CHOPAV, ochranná pásma vodních zdrojů a vodních nádrží, ložiska nerostných surovin a další. 3. V rámci zpracování ÚP obcí řešit střety s ÚSES s dopravními koridory a koridory pro vedení technické infrastruktury tak, aby byly minimalizovány střety s ÚSES. Žádoucí je, aby střety záměrů s biokoridory, které jsou nevyhnutelné, byly vedeny kolmo na biokoridor. Pokud se střetům nelze vyhnout, budou podrobněji řešeny v rámci procesu EIA tak, aby byla zajištěna ochrana těchto prvků ÚSES. 4. U záměrů, které zasahují do MZCHÚ, CHKO, NP nebo biocenter ÚSES provést před realizací záměru biologické hodnocení a navrhnout opatření pro zamezení negativních účinků na chráněné druhy rostlin a živočichů. 5. Před realizací nových záměrů dopravních staveb (tj. silničních a železničních) a zařízení pro vedení elektrického napětí nacházejících se na území přírodních parků nebo stávajících VZCHÚ zpracovat před jejich realizací hodnocení vlivů záměru na krajinný ráz a navrhnout opatření ke zmírnění negativních dopadů na krajinný ráz. V odůvodněných případech provést toto hodnocení a navrhnout opatření i mimo tato území.

154

6. Realizovat konkrétní záměry v koridorech a plochách zasahujících do VZCHÚ nebo MZCHÚ tak, aby byl zajištěn soulad s plány péče těchto území. 7. V rámci navazujících ÚP obcí zajistit – zejména u koridoru pro dálnic D 3, rychlostní silnici R 4 a IV. TŽK, ale i u dalších nově navržených liniových staveb – aby byla zajištěna prostupnost krajiny pro živočichy, zejména s ohledem na velké druhy savců. 8. Při realizaci záměrů zasahujících do území chráněných zákonem č.114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů, úzce spolupracovat s orgány ochrany přírody. 9. Při realizaci záměrů zasahujících do CHOPAV nebo ochranných pásem vodních zdrojů a vodních nádrží respektovat podmínky vyplývající z ochrany těchto zdrojů. 10. U konkrétních záměrů směřovaných do nově navržených ploch pro komerční a průmyslovou funkci zpracovat v rámci procesu EIA rozptylovou studii a zajistit, aby záměry negativní vliv na kvalitu ovzduší. V rámci těchto ploch povolovat pouze takové druhy výroby, které nebudou významně negativně ovlivňovat kvalitu ovzduší. Zajistit používání nízkoemisních zdrojů energie (CZT, zemní plyn apod.). 11. Pro plochy s obytnou a smíšenou funkcí a komerční a průmyslovou funkcí zajistit dostupnost veřejnou dopravou. 12. Při realizaci nových dopravních záměrů (silnice, železnice, letecká doprava) nebo u kterých není možno vyloučit negativní účinky hluku, zpracovat hlukovou studii a na základě výsledků této studie přijmout opatření pro zmírnění negativních účinků hluku. 13. Zřizovat stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním výhradních ložisek nerostů, na území těchto ložisek jen na základě souhlasného stanoviska dotčeného orgánu (MŽP, OBÚ). 14. U všech nových záměrů v rámci ÚPD minimalizovat negativní zásahy do lesních porostů a zábory ZPF (zejména v I. a II. třídě ochrany) a v rámci procesu EIA upřednostňovat varianty s nejmenší plochou záboru. Realizovat v maximální míře opatření směřující k revitalizaci a znovuvyužití brownfields. 15. Zajištění napojení nově navrhovaných ploch na stávající či připravovanou kanalizační síť a zajištění odvodu odpadních od na ČOV. 16. V rámci ÚP plánů obcí a procesu EIA řešit přemostění a stavby úseků silničních komunikací zasahujících do záplavových územích tak, aby byla zajištěna jednak ochrana těchto komunikací a jednak nebyly zhoršeny odtokové podmínky z území v případě povodně.

155

Podmínky a opatření pro konkrétní záměry Podmínky a opatření u ploch pro obytnou a smíšenou funkci, komerční a průmyslovou funkci a sportovně a rekreační funkci: · · · ·

·

·

Před realizací záměrů na SO 13 musí být realizován báňsko technický průzkum, podle jehož výsledků bude nutné stavby zabezpečit. Před realizací záměrů na KP 28 realizovat báňsko technický průzkum, podle jehož výsledků bude nutné stavby zabezpečit. Pro plochy KP 13 a KP 21 zajistit dostatečnou protipovodňovou ochranu. Při realizaci záměrů na plochách KP 18, KP 32 a KP 33 dodržet požadavky stanovené v rámci CHOPAV Třeboňská pánev a Novohradské hory. Záměr SR 17 vzhledem k významným negativním vlivům na přírodní hodnoty (zásahy do I. a II.zóny NP, regionální ÚSES, zásahy do lesních porostů, rozpor s ochrannými podmínkami CHOPAV). Případná realizace tohoto areálu je možná pouze v případě udělení vyjimky vlády z podmínek ochrany stanovených pro území NP podle § 43 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. V souvislosti s tímto je možno uvažovat i o možných variantách „kompenzačních“ opatření (např. rozšíření NP Šumava). Dále je nutno zajistit vyjímku z ochranných památek CHOPAV. V souvislosti s tímto záměr je nutno řešit i navazující záměry HP Hraničník a úsek železnice D 69. V případě všech ploch, které se nacházejí na území NP nebo CHKO (SR 9, SR 14, SR 15, SR 16, případně SR 17, SR 20 a SR 21) provést před realizací konkrétních záměrů proces posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) se zaměřením zejména na vliv na chráněné druhy rostlin a živočichů, lesní ekosystémy a podzemní a povrchové vody. Stanovit podmínky a limity pro provoz jednotlivých areálů. Schválení plochy SR 16 (lyžařského střediska Špičák) je nutno podmínit těmito podmínkami, které napomůžou ke zmírnění negativních vlivů a které musí být řešeny v rámci procesu EIA, zejména: o na základě biologického průzkumu zajistit ochranu lokalit s výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů o stanovit podmínky vhodného managementu ploch (sjezdovek a celého střediska) o stanovit omezení pro pohyb návštěvníků areálu o celkově stanovit limity (kapacitu) území z hlediska turistického ruchu o řešit lokalitu s ohledem na širší vazby (ostatní plochy pro rekreaci v okolí VN Lipno apod. o řešit konkrétní podobu záměru v úzké spolupráci s orgány ochrany přírody o realizace záměrů je podmíněna udělením výjimky vlády k nadlimitnímu zmenšení rozsahu lesních pozemků v CHOPAV Šumava ve smyslu nařízení vlády č.40/1978 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod, ze dne 19.4.1978.

156

o

v případě, že bude prokázán v rámci procesu EIA významný negativní vliv, záměr nerealizovat, případně realizovat v omezeném a z hlediska vlivů na ŽP přípustném rozsahu.

157

Podmínky a opatření u ploch pro těžbu nerostných surovin ·

V rámci procesu EIA stanovit u plochy PT 1 vhodná technicko-organizační opatření na zabezpečení ploch před sekundární prašností a prašnosti ze samotné těžby (systém zkrápění ploch, čištění komunikací, zachování vodních ploch, zabezpečení převáženého materiálu apod.), provést hydrogeologický průzkum a zajistit, aby nedošlo k negativnímu ovlivnění vodního zdroje.

Podmínky a opatření u koridorů pro silniční dopravu · · ·

· · ·

·

· ·

V rámci ÚP obcí respektovat a zajistit ochranu PR Horusická Blata a Sedlická obora, PP Vrbenská Tůň, NPR Velký a Malý Tisý, PP Upolíny a PP Dubová Stráň. V případě D 12/2 v rámci procesu EIA řešit variantně s ohledem zejména na NPR Velký a Malý Tisý. V úzké spolupráci s orgány ochrany přírody řešit v navazujících stupních přípravy projektu homogenizaci koridoru D 65 s cílem zajistit adekvátní ochranu PP Úval Zvonková a PP Prameniště Hamerského potoka s respektem k ochranným podmínkám a zonaci NP Šumava a CHKO Šumava. Provést EIA a biologické hodnocení. V úzké spolupráci s OOP zajistit ochranu NPP Blanice, zejména provést biologické hodnocení a posouzení vhodných variant v rámci procesu EIA. U koridoru D 5/12 řešit v rámci procesu EIA podobu záměru tak, aby docházelo k co nejmenšímu negativnímu ovlivnění PP Pod Ostrohem. Provést biologické hodnocení. V případě záměru D 15/4 (přechod přes Lipno – I. zóna) stanovit v rámci procesu EIA ve spolupráci s orgány ochrany přírody podmínky realizace záměru tak, aby nebyly narušeny biotopy nacházející se v I.zóně CHKO Šumava. V případě záměrů D 5/11 a D 5/12 řešit v rámci procesu EIA tyto záměry ve více variantách tak (mj. také porovnat navržené varianty se stávajícím stavem) s tím, že musí být zejména zajištěna odpovídající ochrana přírodní památky Pod Ostrohem. U záměru D 30/2 v rámci procesu EIA navrhnout variantu s nejmenším vlivem na stávající ÚSES – NBCOO9 Řežabinec. U koridoru D 15/6 porovnat v rámci EIA varianty záměru a vybrat variantu s nejmenším vlivem na životní prostředí. Je nutno prokázat převažující veřejný zájem.

Podmínky a opatření u koridorů pro železniční dopravu ·

·

·

V případě koridoru D 16 v rámci procesu EIA zajistit adekvátní ochranu NPR Řežabinec a Řežabinecké tůně, PR Tůně u Hajské a PP Skalský a vypracovat variantu, která bude mít na tyto lokality nejmenší negativní vliv. V případě záměru D 16/3 z důvodu ochrany přírodní rezervace Bažantice u Pracejovic v rámci ÚPD obce směřovat záměr co nejvíce na okraj PR. Konkrétní vlivy řešit v rámci procesu EIA. V případě záměru D 18 je nutno zajistit, aby byl zajištěn soulad s ochrannými podmínkami CHKO (tj. se zákonem o ochraně přírody a krajiny), zejména v úseku

158

·

· · · ·

·

přechodu přes vodní nádrž Lipno. Zároveň minimalizovat zásahy do lesních pozemků. V případě koridoru D 68 řešit střety s RBC Olšina a I. zónou CHKO v rámci procesu EIA a pokud budou prokázány významně negativní vlivy, zvážit další vhodnější varianty pro vymezení trasy. V rámci procesu EIA u záměru D 68/2 zajistit ochranu RBC162 Koukal. Záměr D 69 je možno schválit pouze v případě schválení plochy SR 17 Smrčina, jinak jej ze ZÚR doporučujeme vypustit. V případě koridoru D 70 je nutno realizovat záměr pouze v případě, že bude veden po bývalém náspu. V případě záměrů zasahujících do ochranných pásem vodních zdrojů zpracovat v rámci procesu EIA hydrogeologické posouzení a zajistit ochranu vodních zdrojů a vodních nádrží. U nových úseků zasahujících do záplavového území (D 3/3, D 3/7 a D 16/4) vyřešit průchod záplavovým územím tak, aby byla zajištěna ochrana trati a zároveň území při povodňových stavech.

Podmínky a opatření pro koridor Vltavské vodní cesty ·

U koridoru Vltavské vodní cesty se v rámci procesu EIA zaměřit zejména na možné vlivy na ÚSES a zajištění ochrany chráněných druhů živočichů a rostlin. Detailně vyhodnotit systém provozu a údržby vodních plavidel s cílem minimalizovat úniky znečišťujících látek do vodních toků, zajistit opatření pro předcházení havárií (tj. havarijní plány) a jejich likvidaci.

Podmínky a opatření u ploch a koridorů pro zásobování vodou a odkanalizování obcí ·

Na základě podmínky MŽP k dokumentu Změna č.2 Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje doporučujeme vypustit z návrhu ZÚR záměr V2 – Vybudování nového zdroje v lokalitě Mažice. Jeho případné zařazení do ZÚR podmínit získáním kladného stanoviska MŽP k Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací JČK (respektive jeho změnám týkajícím se daného záměru).

Podmínky a opatření pro koridory technické infrastruktury v oblasti elektroenergetiky · ·

·

V případě koridorů Ee 4 a Ee 12 zavěsit dráty na stávající elektrické vedení (po výměně). V rámci ÚP obcí zajistit v případě koridorů pro vedení elektrické energie Ee 8, 12 a 14 maximální ochranu regionálních biocenter RBC020 Blanice, NBC011 Dívčí kámen a RBC033 Hradiště. Dále v rámci procesu EIA navrhnout variantu, která bude mít nejmenší vlivy na funkci těchto biocenter. Při výstavbě realizovat na všech nově stavěných stožárech odpovídající technická opatření pro zamezení negativních vlivů na volně žijící ptáky.

159

Podmínky a opatření pro koridory technické infrastruktury v oblasti zásobování teplem · ·

· ·

V rámci ÚP obcí a procesu EIA zajistit u záměru Et 1 ochranu RBK 210, NBK001 a NBK005. V rámci ÚP obcí zpřesnit vymezení Et 1 tak, aby byl veden co nejdále od přírodní památky Vrbenská tůň a jejímu ochrannému pásmu (50 m). V případě, že vymezení není možné, před realizací záměru úzce spolupracovat s orgány ochrany přírody, zpracovat biologické hodnocení lokality a v rámci procesu EIA navrhnout variantu s nejmenšími možnými vlivy na lokalitu. Řešit v rámci procesu EIA střet horkovodu Et1 s vodními plochami (Mydlovarský rybník, Přední a Zadní Topole). Případně zvážit úpravu vedení trasy. Zajistit v záplavovém území Bezdrevského a Dehtářského potoka adekvátní opatření před povodňovým rizikem.

Podmínky a opatření pro koridory technické infrastruktury v oblasti zásobování plynem ·

· ·

·

Pro zajištění ochrany regionálních biocenter RBC162 Koukal (střet s Ep 12) a RBC 175 (Ep 4) provést biologický průzkum lokality a v rámci procesu EIA navrhnout variantu, která bude mít nejmenší vlivy na funkci těchto biocenter. Zpřesnit vymezení koridoru Ep9 tak, aby co nejvíce kopíroval vedení stávajících dopravních komunikací ve směru Vimperk – Horní Vltavice – Strážný - SRN. V případě Ep 10 v blízkosti hranic s Rakouskem navrhnout v rámci procesu EIA variantu, která bude mít nejmenší negativní vliv na ŽP (během výstavby) na přírodní hodnoty v dané lokalitě. V případě Ep 12 minimalizovat negativní vlivy (zásah do I. zóny) v rámci procesu EIA.

Podmínky a opatření pro nadregionální a regionální ÚSES ·

Střety jednotlivých prvků územního systému ekologické stability s ložisky nerostných surovin řešit detailně v rámci ÚPD obcí, v případě zahájení těžby v rámci procesu EIA a to tak, aby funkčnost ÚSES byla případnou těžbou co nejméně narušena.

Za výše uvedených podmínek doporučujeme vydat k návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje souhlasné stanoviska z hlediska vlivů na životní prostředí.

160

10.

POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE

·

Metodika posuzování vlivů regionálních rozvojových koncepcí na životní prostředí, MŽP

·

Hodnocení ekologické újmy na ekosystémech horských smrčin vzniklé v důsledku jejich trvalého zničení na příkladě lokality Smrčina, NP Šumava, Petr Kupec, Ilja Vyskot, Jiří Schneider, David Smítka

·

Koncepce ochrany přírody a krajiny Jihočeského kraje, Krajský úřad Jihočeského kraje, 2007

·

Politika územního rozvoje ČR, MMR 2006

·

Plán odpadového hospodářství Jihočeského kraje, Krajský úřad Jihočeského kraje

·

Plán péče Národního parku Šumava na období 2001 – 2010, Vimperk, listopad 2000

·

Plán péče o Chráněnou krajinnou oblast Třeboňsko na období 2008-2017, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a Správa Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko, 2007

·

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje – Změna č.2 Oznámení koncepce podle přílohy č.7 zákona 100/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů

·

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje, IKP Consulting Engineers s.r.o., 2004

·

Příloha č. 2 k Nařízení Jihočeského kraje č. 4/2005, kterým se vydává Program snižování emisí Jihočeského kraje a Program ke zlepšování kvality ovzduší Jihočeského kraje

·

Rukověť projektanta místního územního systému ekologické stability, Löw J. a kol., Nakladatelství DOPLNĚK, Brno 1995, 124 pp

·

Státní program ochrany přírody a krajiny ČR, MŽP 1998

·

Státní politika životního prostředí České republiky 2004 – 2010, MŽP 2004

·

Stav životního prostředí v jednotlivých krajích České Republiky v r. 2005 Jihočeský kraj, MŽP 2006

·

Stav životního prostředí v jednotlivých krajích České Republiky v r. 2006 – Jihočeský, kraj, MŽP 2007

·

Strategie ochrany biologické rozmanitosti České republiky, MŽP 2005

·

Strategie udržitelného rozvoje České republiky, Rada vlády pro udržitelný rozvoj, Praha, Listopad 2004

161

·

Situační zpráva ke Strategii udržitelného rozvoje České republiky, Rada vlády pro udržitelný rozvoj, Praha 2006

·

ÚPN VÚC Jihočeského kraje - průzkumy a rozbory

·

ÚPN VÚC Jihočeského kraje - koncept

·

Územní energetická koncepce Jihočeského kraje, CityPlan spol. s r.o., 2003

·

Územní plán velkého územního celku Jihočeského kraje – Koncept - Posouzení vlivů koncepce na životní prostředí dle přílohy č. 9 zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění, Atelier T-plan, s.r.o., Praha, 2005

Internetové odkazy: www.kraj-jihocesky.cz www.czso.cz www.mmr.cz www.env.cz www.mze.cz www.nature.cz www.chmi.cz

162

PŘÍLOHY

PŘÍLOHA Č. 1 SOUČASNÝ STAV ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V JIHOČESKÉM KRAJI

OBSAH PŘÍLOHA Č. 1

SOUČASNÝ STAV ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V JIHOČESKÉM KRAJI ......................... 163

1.

ÚVOD

..................................................................................................................................... 166

2.

OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY......................................................................................................... 167

2.1. 2.2. 2.3. 2.4.

3.

NATURA 2000........................................................................................................................... 167 BIOGEOGRAFICKÉ ČLENĚNÍ ........................................................................................................... 167 FLÓRA .................................................................................................................................... 167 FAUNA .................................................................................................................................... 168 2.4.1. Migrační trasy velkých a středních savců ................................................................................ 170 2.4.1.1. Jelen evropský (Cervus elaphus) ................................................................................... 170 2.4.1.2. Rys ostrovid (Lynx lynx)................................................................................................. 171 2.4.1.3. Los (Alces alces)........................................................................................................... 171 2.4.1.4. Vydra říční (Lutra lutra).................................................................................................. 172 2.4.1.5. Ostatní druhy ................................................................................................................ 172 2.4.1.6. Přehled významných migračních směrů a hlavních bariér ............................................... 172 2.4.1.6.1. Hlavní migrační směry .............................................................................................. 172 2.4.1.6.2. Kategorizace území z hlediska migrace zvěře............................................................ 173

EKOSYSTÉMY ..................................................................................................................................... 173

3.1. KRAJINNÝ RÁZ ........................................................................................................................... 175 3.1.1. Přírodní parky ........................................................................................................................ 175 3.1.2. Kategorizace krajiny a krajinného rázu.................................................................................... 177 3.2. ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ PŘÍRODY ............................................................................................... 177 3.2.1. Velkoplošná ZCHÚ................................................................................................................. 177 3.2.2. Maloplošná ZCHÚ .................................................................................................................. 178 3.3. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY ........................................................................................... 178 3.3.1. Nadregionální ÚSES .............................................................................................................. 178 3.3.2. Regionální ÚSES ................................................................................................................... 179 4.

OVZDUŠÍ

4.1. 4.2. 4.3. 4.4. 5.

..................................................................................................................................... 180

ZDROJE ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ ........................................................................................................ IMISE A OBLAST SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ (OZKO).................................................................. PROBLEMATIKA HLAVNÍCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK ............................................................................... CÍLE PZKO JIHOČESKÉHO KRAJE...................................................................................................

180 180 181 182

HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE.............................................................................................. 184

5.1. GEOLOGICKÁ STAVBA .................................................................................................................. 184 5.2. TĚŽBA NEROSTNÝCH SUROVIN ....................................................................................................... 185 5.3. STAV VYUŽITÍ ZÁSOB, ŽIVOTNOST ZÁSOB........................................................................................... 186 6.

PŮDA

6.1. 6.2. 6.3. 6.4. 6.5.

..................................................................................................................................... 187

PŮDNÍ POMĚRY.......................................................................................................................... KVALITA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY .......................................................................................................... VYUŽITÍ PŮDNÍHO FONDU .............................................................................................................. EROZE PŮDY............................................................................................................................. LESY ......................................................................................................................................

187 188 188 189 190

163

6.5.1. 7.

Kategorizace lesů................................................................................................................... 190

POVRCHOVÉ A PODZEMNÍ VODY....................................................................................................... 192

ODTOKOVÉ POMĚRY ................................................................................................................... 192 PODZEMNÍ VODY ........................................................................................................................ 193 CHOPAV................................................................................................................................ 193 OCHRANNÁ PÁSMA VODNÍCH ZDROJŮ ............................................................................................... 194 ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU ......................................................................................................... 194 JAKOST VOD ............................................................................................................................. 195 7.6.1. Jakost podzemních vod .......................................................................................................... 195 7.6.2. Jakost povrchových vod ......................................................................................................... 196 7.6.3. Vypouštění a čištění odpadních vod........................................................................................ 197 7.7. MOKŘADY A RAŠELINIŠTĚ ............................................................................................................. 197 7.8. PLOCHY VHODNÉ PRO AKUMULACI POVRCHOVÝCH VOD ......................................................................... 198 7.1. 7.2. 7.3. 7.4. 7.5. 7.6.

8.

ODPADY, BROWNFIELDS, STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE ................................................................ 199

8.1. PRODUKCE ODPADU ................................................................................................................... 199 8.2. BROWNFIELDS........................................................................................................................... 200 8.3. STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE .......................................................................................................... 201 9.

OBYVATELSTVO.................................................................................................................................. 202

10. KULTURNÍ HODNOTY, CESTOVNÍ RUCH ............................................................................................ 203 PŘÍLOHA Č. 2

PŘEHLED MALOPLOŠNĚ ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍ V JIHOČESKÉM KRAJI ...... ..................................................................................................................................... 205

PŘÍLOHA Č. 3

KATEGORIZACE ÚZEMÍ JIHOČESKÉHO KRAJE Z HLEDISKA MIGRACE ZVĚŘE........... ..................................................................................................................................... 211

PŘÍLOHA Č. 4 REZERV

PŘEHLEDOVÉ BODOVÉ HODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH ZÁMĚRŮ A ÚZEMNÍCH ..................................................................................................................................... 212

PŘÍLOHA Č. 5 PŘEHLED ZÁMĚRŮ (KORIDORŮ A PLOCH) VYMEZENÝCH V OCHRANNÝCH PÁSMECH VODNÍCH ZDROJŮ A VODNÍCH NÁDRŽÍ ........................................................................... 249 PŘÍLOHA Č. 6 ÚZEMÍCH

PŘEHLED ZÁMĚRŮ (KORIDORŮ A PLOCH) VYMEZENÝCH V ZÁPLAVOVÝCH ..................................................................................................................................... 252

164

SEZNAM TABULEK

TAB. Č. 1 PŘEHLED VYHLÁŠENÝCH PŘÍRODNÍCH PARKŮ ....................................................................... 176 TAB. Č. 2 PODÍL JEDNOTLIVÝCH TŘÍD OCHRANY ZPF NA CELKOVÉ ROZLOZE PŮDNÍHO FONDU (KOP, 2008) ... ..................................................................................................................................... 188 TAB. Č. 3 BILANCE PŮDY A PODÍLY Z CELKOVÉ VÝMĚRY (STAV K 31. 12. 2005) .................................... 188 TAB. Č. 4 VÝMĚRY LESNÍ PŮDY A LESNATOST NA ÚZEMÍ JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2006............ 190 TAB. Č. 5 KATEGORIZACI LESA A ZASTOUPENÍ JEDNOTLIVÝCH KATEGORIÍ V RÁMCI JIHOČESKÉHO KRAJE . ..................................................................................................................................... 191 TAB. Č. 6 CHRÁNĚNÉ OBLASTI PŘIROZENÉ AKUMULACE VOD ............................................................... 193 TAB. Č. 7 NEJVĚTŠÍ ZDROJE PITNÉ VODY V ÚZEMÍ JIHOČESKÉHO KRAJE ............................................ 194 TAB. Č. 8 VÝROBA A UŽITÍ PITNÉ VODY (2005).......................................................................................... 195 TAB. Č. 9 PROCENTNÍ ZASTOUPENÍ PROFILŮ STÁTNÍ SÍTĚ JAKOSTI VOD V TŘÍDÁCH JAKOSTI VOD PODLE SKUPIN UKAZATELŮ (SŽP JČ 2006) ........................................................................................ 196 TAB. Č. 10 PRODUKCE ODPADŮ DLE JEDNOTLIVÝCH ODVĚTVÍ V LETECH 2005-06 (ISOH) ................... 199 TAB. Č. 11 PRODUKCE A NAKLÁDÁNÍ S ODPADEM (KT) NA ÚZEMÍ JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2006 (STAV ŽP V JČK V ROCE 2006) ............................................................................................................ 199 TAB. Č. 12 PROVOZOVANÉ SKLÁDKY ODPADŮ NA ÚZEMÍ JIHOČESKÉHO KRAJE (V ROCE 2006) ......... 200 TAB. Č. 13 NEJVÝZNAMNĚJŠÍ STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE NA ÚZEMÍ JČK (KOP JČK, 2007) ............... 201

SEZNAM OBRÁZKŮ OBR. 1: ÚZEMÍ S PŘEKRAČOVÁNÍM IMISNÍCH LIMITŮ OZKO V ROCE 2006 (SŽP JČ 2006)...................... 181 OBR. 2: PODÍL ORNÉ PŮDY V JEDNOTLIVÝCH KÚ V JČK (2005 – KOP JČK) ............................................ 189

165

1. ÚVOD Jihočeský kraj spolu se Šumavou patří z hlediska ochrany přírody k regionům s relativně nejmenším narušením a jako takový je oceňován těmi, kdo přírodu vyhledávají pro rekreaci. Jihočeský region je výjimečnou oblastí České republiky v mnoha ohledech. Vykazuje největší rozlohu území s nadmořskou výškou přesahující 1000 m n. m., má největší plochu rašelinišť a rybníků a je pokryt rozsáhlými lesy. Najdeme zde největší český rybník Rožmberk, nejrozsáhlejší přehradní nádrž Lipno, která je hojně využívána zejména v letních měsících ke koupání a vodním sportům. Územím protéká nejdelší česká řeka Vltava. V Jihočeském regionu se také nacházejí tři nejstarší chráněná území ČR – NPR Žofínský prales, NPP Hojná Voda a PR Boubínský prales. Jihočeská krajina je proložena řadou městských a vesnických památkových rezervací. Mezi opravdové perly patří Český Krumlov a Holašovice, zařazené do seznamu kulturního dědictví UNESCO.

166

2. OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Rozlehlé území Jihočeského kraje zahrnuje v zásadě tři základní krajinné typy: oblast jihočeských pánví s velmi početnými a zároveň největšími rybníky a významnými mokřadními ekosystémy, území mírně zvlněných pahorkatin a vrchovin s charakteristickým maloplošným střídáním segmentů lesní a zemědělské krajiny, a posléze horské oblasti Šumavy a Novohradských hor a jejich vyššího podhůří s vysokou lesnatostí a relativně hojným zastoupením přirozených a přírodě blízkých lesních ekosystémů, cenných lučních bezlesí a unikátními rašeliništními komplexy. Velké rozdíly v zachovalosti a stupni ekologické stability krajiny vyžadují diferencovaný přístup k obhospodařování a ochraně.

2.1. Natura 2000 Popis stavu a hodnocení vlivů ZÚR na soustavu Natura 2000 je součástí samostatného dokumentu.

2.2. Biogeografické členění Z hlediska vyšších jednotek biogeografického členění spadá celé území Jihočeského kraje do podprovincie hercynské, zahrnující západní a centrální část střední Evropy. Z hlediska podrobnějšího biogeografického členění se na území kraje nachází nebo sem zasahuje 12 bioregionů. Přehled bioregionů na území Jihočeského kraje uvádí následující tabulka. · · · · · · · · · · · ·

1.21 1.29 1.30 1.31 1.42 1.43 1.45 1.46 1.47 1.62 1.63 1.64

Bechyňský bioregion Blatenský bioregion (část) Českobudějovický bioregion Třeboňský bioregion Sušický bioregion (část) Českokrumlovský bioregion Votický bioregion (část) Pelhřimovský bioregion (část) Novobystřický bioregion Šumavský bioregion (část) Novohradský bioregion Javořický bioregion (část)

2.3. Flóra Na území Jihočeského kraje nacházejí dvě fytogeografické oblasti – mezofytikum a oreofytikum. Většina území kraje spadá do fytogeografické oblasti mezofytikum, a to do

167

fytogeografického obvodu Českomoravské mezofytikum. Z této kopcoviny a vrchoviny vystupují tři ostrovy oreofytika fytogeografického obvodu České oreofytikum. Největší z nich je Šumava, široký pás pohoří při jihozápadním okraji území kraje, druhým jsou malé, ale výrazné Novohradské hory u jihovýchodního okraje a třetím Jihlavské vrchy ve východní části území. Původní vegetace kraje by bez činnosti člověka byla z největší části tvořena z největší části lesy trojího typu: nivními, doubravami a bučinami. Ostatní typy vegetace jsou pro území Jihočeského kraje spíš vzácné. Jedná se o dubohabrové háje svazu Carpinion, které jsou v jiných územích státu mnohem hojnější, ale v Jihočeském kraji jsou typické jen pro úzké kaňony velkých řek, jako je Vltava, Malše, Otava, Blanice, Lužnice, jinde jen výjimečně. Na vápencových čočkách v okolí Strakonic, Horažďovic, Sušice se nacházejí teplomilné doubravy s neobyčejně bohatou květenou podmíněnou polohou a substrátem. Ve vysokých polohách Šumavy byly a většinou, byť v pozměněné podobě, stále jsou smrčiny svazu Piceion excelsae, a to horské klimaxové smrčiny v nejvyšších polohách a podmáčené smrčiny v údolních polohách. Přechodné polohy mezi smrčinami a bučinami jsou rekonstruovány jako acidofilní horské bučiny svazu Luzulo – Fagion. Pro Jihočeský kraj je typický zvýšený výskyt rašelinišť, a to na Šumavě a na Třeboňsku. Ostatní typy vegetace jsou jen výjimečně (např. vápnomilné bučiny nebo vápnomilné reliktní bory - Sušicko – Horažďovické a Strakonické vápence, šipákové doubravy - kaňon Otavy v Písku a typické suťové lesy (prudké svahy kaňonů). V Jižních Čechách se nachází řada specifických přírodních fenoménů krajinářských, vegetačních i floristických. Patří sem především jihočeské rybniční pánve (zejména Třeboňská), s množstvím nejen vodních a pobřežních rostlin, ale i s četnými vzácnými druhy rašelinišť, písečných přesypů a podmáčených písků. Podobně výjimečným regionem nadnárodního významu je Šumava, která je nejrozsáhlejší plochou nejvýše položených horských rašelinišť v celé střední Evropě, s třetihorní nivou horní Vltavy s množstvím horských druhů náležejících alpskému migrantu, s boreálními glaciálními relikty a endemity středoevropských středohor. Floristicky zajímavým územím je i oblast krystalických vápenců v Šumavsko – novohradském podhůří. Na území Jihočeského kraje lze najít zvláště chráněné druhy rostlin všech kategorií legislativní ochrany ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., a to druhy kriticky ohrožené, silně ohrožené a ohrožené. Dále lze zde najít floristické taxony Červeného seznamu květeny rovněž všech kategorií, a to druhy kriticky ohrožené, silně ohrožené, ohrožené i vzácnější taxony vyžadující další pozornost. Naprostá většina opravdu cenných území, floristicky bohatých, je chráněna uvnitř maloplošných nebo velkoplošných zvláště chráněných území, k nimž přibyly ještě území spadající do soustavy Natura 2000. Z hlediska zajištění ochrany chráněných druhů rostlin je proto základním předpokladem zajistit ochranu těchto chráněných území (viz dále).

2.4. Fauna Pro faunu jihočeského regionu jsou charakteristické převážně druhy horských lesů, druhy vodní a mokřadní a druhy vázané na četná rašeliniště Šumavy a Třeboňska. Na stanovištích 168

ovlivněných substrátem (váté písky, vápence) nebo spojených říčními údolími s níže položenými oblastmi žijí vcelku málo početné, ale ze zoogeografického hlediska pozoruhodné teplomilné druhy živočichů. K nejvýznamnějším druhům horského pásma Šumavy a Novohradských hor patří především druhy vázané na horské jehličnaté a smíšené lesy, které zde vytvářejí izolované životaschopné populace. Přirozené smrčiny a smíšené porosty Šumavy a Novohradských hor obývá datlík tříprstý (Picoides tridactylus) a kos horský (Turdus torquatus). Strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos) je vázán na přestárlé bukové nebo smíšené porosty, na Šumavě se proto vyskytuje pouze v několika rozsáhlejších pralesovitých porostech. Mezi druhy charakteristické pro Šumavskou oblast patří také tetřev hlušec (Tetrao urogallus) a jeřábek lesní (Bonasa bonasia), druhy dříve široce rozšířené v celé České republice, dnes přežívající pouze v několika (zpravidla horských) refugiích. V rámci České republiky je pravděpodobně právě Šumavská populace těchto druhů nejsilnější. Poměrně početné populace zde mají i sýc rousný (Aegolius funereus) a kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) – v posledních desetiletích se šíří i do smrkových kultur v podhůří a pahorkatinách jihočeského regionu. Puštík bělavý (Strix uralensis) byl na Šumavě vyhuben v prvních desetiletích 20. století,v současné době zde však díky reintrodukci opět zahnízdil. Šumava je také jediným místems pravidelným výskytem orla křiklavého (Aquila pomarina) v České republice i když hnízdění v posledních deseti letech potvrzeno nebylo. Rys ostrovid (Lynx lynx) obývá dnes prakticky celou Šumavu, odkud se pak šíří do Šumavského podhůří, Novohradských hor i na vzdálenější lokality. Za významné druhy Šumavy lze dále považovat losa evropského (Alces alces), rejska horského (Sorex alpinus) a myšivku horskou (Sicista betulina). Pro Šumavu jsou charakteristickým typem biotopů sukcesní stadia s travobylinným porostem a řídkým náletem dřevin, které obývají početné populace některých ohrožených a ubývajících živočichů – chřástal polní (Crex crex), bekasina otavní (Gallinago gallinago), tetřívek obecný (Tetrao tetrix), střevlíčci Amara erratica, A. nigricornis. V oblasti jihočeských rybníků můžeme nalézt druhy hnízdící v rámci České republiky pouze v oblasti Jihočeského kraje, případně Jihomoravského kraje – zrzohlávka rudozobá (Netta rufina), kormorán velký (Phalacrocorax carbo), kvakoš noční (Nycticorax nycticorax), kolpík bílý (Platalea leucorodia), volavka stříbřitá (Egretta garzetta), tenkozobec opačný (Recurvirostra avosetta), nově i hohol severní (Bucephala clangula). Pravidelně hnízdícím druhem Jihočeského kraje je orel mořský (Haliaetus albicilla). K velmi vzácným druhům jihočeských rybníků (díky intenzifikaci rybářského hospodaření, změny na rybnících) patří dnes bukač velký (Botaurus stellaris), bukáček malý (Ixobrychus minutus), potápka černokrká (Podiceps nigricollis), břehouš černoocasý (Limosa limosa), vodouš rudonohý (Tringa totanus). Ichtyofauna rybníků je zcela podřízena jejich hospodářskému využívání. Některé toky Šumavy, Novohradských hor a jejich podhůří obývá mihule potoční (Lampetra planeri), vranka obecná (Cottus gobio) a střevle potoční (Phoxinus phoxinus). V regionu se vzácně vyskytuje i piskoř pruhovaný (Misgurnus fossilis) a sekavec podunajský (Cobitis elongatoides). Specifická fauna bezobratlých obývajících rákosiny a porosty vysokých ostřic lemujících vodní nádrže je podobně jako ichtyofauna ovlivněna lidskými zásahy spojenými s rybníkářským hospodařením, druhy vázané na původní slatinné mokřady se zachovali pouze místy – například střevlíček Pterostichus aterrinus, můra rákosice (Phragmitiphila

169

nexa), modrásek hořcový (Maculinea alcon), tiplice Tipula pagana, bahnomilka Limnophila platyptera a další. Pozoruhodná je i fauna vodních bezobratlých živočichů ve vodách horských potoků a rašelinišť vyšších poloh. Například reliktní perlorodka říční (Margaritifera margaritifera), dále pak druhy, které se v rámci České republiky vyskytují pouze na Šumavě – alpské faunistické prvky (dva druhy jepic a dva druhy pošvatek) a atlantické faunistické prvky (jeden druh jepice, jeden druh vodní ploštice a dva druhy chrostíků). Jako nadregionálně významné druhy lze klasifikovat druhy významné pro Jihočeský kraj, které patří zároveň mezi zvláště chráněné druhy dle zákona č. 114/1992 Sb. a/nebo mezi evropsky významné druhy chráněné dle směrnice 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a směrnice 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků. 2.4.1. MIGRAČNÍ TRASY VELKÝCH A STŘEDNÍCH SAVCŮ Pro potřeby hodnocení vlivů ÚP VÚC Jihočeského kraje na životní prostředí byl v roce 2005 zpracován podkladový materiál „Zhodnocení území Jihočeského kraje z hlediska migrace živočichů“, který zpracovala společnost EVERNIA s.r.o., Liberec v roce 2005. Z tohoto materiálu vychází následující text. Jihočeský kraj zahrnuje rozsáhlé území s rozmanitými přírodními podmínkami. Hornaté oblasti Šumavy, Blanského lesa a Novohradských hor v jižní části kraje představují zachovalou, řídce osídlenou krajinu, která je vhodným prostředím pro výskyt řady druhů velkých savců. Specifickým prostředím jsou rybniční pánve Třeboňska a Českobudějovicka. Severní polovina území má převážně pahorkatinný charakter. Krajinu zde tvoří mozaika menších lesů a zemědělské krajiny, převažuje zde venkovský typ osídlení. Větší lesní celky se objevují pouze v oblasti mezi Táborem, Českými Budějovicemi, Pískem a dále na sever podél Vltavy a v oblasti kolem Nové Bystřice (Česká Kanada). Z hlediska rozšíření a migrací velkých savců je Jihočeský kraj územím, které zasluhuje z celorepublikového pohledu mimořádnou pozornost. Významná část kraje je trvale osídlena jelenem, pro rysa je oblast jihočeského kraje centrem areálu jeho rozšíření v ČR – spolu s oblastí Beskyd. Jihočeská populace představuje základ výskytu druhu v ČR (cca 80% počtu všech jedinců). Na území kraje žije jediná trvalá populace losa v České republice (jinde pouze migruje). Kromě severozápadní části území je celý kraj osídlen populací vydry říční. I pro tento druh je Jihočeský kraj (zejména okres Jindřichův Hradec) základem české populace tohoto druhu. Dále je popsáno rozšíření a migrace jednotlivých významných druhů velkých savců na území kraje. S ohledem na rozlohu území jsou všechny údaje uváděny s lokalizací na čtverce mezinárodní mapovací sítě (tedy s přesností do 5 km). Na území kraje byly zhodnoceny následující významné druhy savců:

2.4.1.1.

Jelen evropský (Cervus elaphus)

Trvalá populace tohoto druhu obývá především jižní polovinu kraje. Centrem rozšíření jsou lesnaté horské oblasti Šumavy, jejího podhůří, Blanského lesa a Novohradských hor, lesnaté

170

části Třeboňska a oblasti tzv. České Kanady. Na většině ostatního území se jelen vyskytuje nepravidelně. V severních částech kraje má tedy výskyt jelena převážně migrační charakter, přičemž zde nelze identifikovat žádné nadregionálně významné stálé migrační cesty. Tím však není nijak snížen význam rozptýlených migračních přesunů, které zajišťují přirozenou výměnu jedinců mezi dalšími oblastmi stálého rozšíření jelena (Brdy, Českomoravská vysočina) ale i udržování trvalé rozptýlené přítomnosti druhu v krajině pahorkatinného charakteru. S migracemi jelena je tedy nutné počítat na území celého Jihočeského kraje. 2.4.1.2.

Rys ostrovid (Lynx lynx)

Trvalý výskyt rysa je vázán na rozsáhlé lesnaté oblasti, rozšíření tedy přibližně kopíruje rozšíření jelena s tím, že jelen se navíc trvale vyskytuje v oblasti Jindřichohradecka a Dačicka (České Kanady). Jihočeská populace rysa byla obnovena díky úspěšným reintrodukčním projektům v Bavorském lese a na Šumavě v 80. letech minulého století. Rys obsadil nejen území horských lesů podél jižní a jihozápadní hranice, ale pronikl i hluboko do českého vnitrozemí. Stálá populace vznikla například v Brdech, kde bylo opakovaně prokázáno rozmnožování rysů. V intenzivněji využívané pahorkatinné krajině nenalezl však zpravidla rys podmínky pro trvalou existenci, a to zejména díky ilegálnímu lovu, který zcela eliminuje přirozený přírůstek populace. Na řadě míst tak vznikající stálá populace zanikla dříve, než mohlo dojít k její stabilizaci. Tento vývoj je patrný i na ostatním území ČR, kde se díky migracím rysi objevili (dvě oblasti na Českomoravské vrchovině, Labské pískovce a další). Stejně jako jelen nemá na území Jihočeského kraje ani rys žádné územně jednoznačně definovatelné migrační cesty. Údaje o výskytu však dokládají, že s náhodnými migracemi rysů je nadále třeba počítat i v severních a východních částech kraje.

2.4.1.3.

Los (Alces alces)

V průběhu minulých padesáti let začal tento druh díky migrací zvířat z Polska opětovně osídlovat území České republiky. Stálá populace losa se v průběhu těchto migrací vytvořila právě v oblasti Jižních Čech. V současné době žije los v okolí Lipenské vodní nádrže a v oblasti Třeboňska, mezi oběma oblastmi existuje fungující migrační propojení. Současná populace losa čítá pravděpodobně pouze 20 - 30 jedinců. Její další osud je závislý především na vlivu liniových dopravních bariér, které brání migračním přesunům losů. (Vyloučen však není ani vliv ilegálního lovu jedinců pro zvěřinu.) Do oblasti Třeboňska se jednotlivá zvířata dostávají patrně nejčastěji od severovýchodu (z oblasti Českomoravské vysočiny) a ze severu (Voticko, lesnaté oblasti podél Vltavy). Zároveň bylo v nedávné minulosti prokazatelně zastiženo několik jedinců, pohybujících se od oblasti trvalého výskytu severním nebo severozápadním směrem. Lze se domnívat, že jde o jedince původem z jihočeské populace, nelze však vyloučit ani polský původ těchto zvířat. Pravidelně pronikají losi z oblasti Třeboňska na Táborsko, několik pozorování z posledních let pochází z okolí údolní nádrže Orlík z oblasti Brd. Je tedy zřejmé, že s intenzivnějšími migracemi je nutné počítat především mezi Třeboňskem a Českomoravskou vrchovinou

171

(Pelhřimovsko), a dále v širší oblasti mezi Třeboňskem a Táborskem. Tyto směry jsou také významné z hlediska přísunu nových zvířat z Polska. Náhodný výskyt migrujících jedinců však není možné vyloučit ani v ostatních částech kraje.

2.4.1.4.

Vydra říční (Lutra lutra)

Vydra obývá v současné době již prakticky celé území Jihočeského kraje. Ještě na počátku devadesátých let neobývala vydra Strakonicko, Blatensko ani okolí Orlické přehrady. Severozápadní okraj areálu rozšíření se však v posledních letech posunuje dále k západu, takže dnes se vydra dostává až k oblasti Brd. S výskytem a migracemi vydry je tedy nutné počítat na celém území kraje, přitom zvláštní pozornost je nutné věnovat především oblasti Třeboňska. Díky příznivým podmínkám vytváří vydra v této oblasti stabilní a dlouhodobě prosperující populaci, která je základem trvalé existence druhu u nás.

2.4.1.5.

Ostatní druhy

Území Jihočeského kraje je s výjimkou zastavěných území plošně osídleno dalšími druhy velkých a středně velkých savců – prasetem divokým, srncem obecným, liškou obecnou a jezevcem obecným.

2.4.1.6.

Přehled významných migračních směrů a hlavních bariér

Z výše uvedeného popisu situace je zřejmé, že území Jihočeského kraje je z velké části využíváno velkými savci rovnoměrně. S výjimkou losa zde u ostatních druhů nejsou žádné jednoznačně identifikovatelné migrační cesty, a tedy ani „úzká hrdla“, kde může i málo významný zásah migrační cestu přerušit. Tento fakt však nijak nesnižuje význam oblasti z hlediska migrací. Podmínky pro plošné migrace je naopak třeba do budoucna uchovat, neboť právě tyto podmínky vytvářejí z tohoto regionu pro velké savce nejvýznamnější oblast v rámci celé ČR. Při realizaci nových staveb je proto nezbytné věnovat maximální pozornost na zachování jejich průchodnosti.

2.4.1.6.1. Hlavní migrační směry  Okolí Lipna – Novohradské hory – Třeboňsko. V této oblasti probíhají pravidelné migrace losů mezi oblastmi výskytu na pravém břehu Lipna a na Třeboňsku. Jelen a rys se zde vyskytují pravidelně. Jde o součást nadregionálně významné cesty spojující horské oblasti na severu a severovýchodě ČR (Orlické hory, Kralický Sněžník, Jeseníky) přes Českomoravskou vrchovinu a Třeboňsko s oblastí Šumavy. Třeboňsko – Dačicko – oblast Javořice. Jde o směr příležitostných migrací rysa s oblasti centrálního výskytu do oblasti Jihlavských vrchů. Pravidelné jsou zde i migrace jelenů. Třeboňsko – Jindřichohradecko – dál směr Jihlava – Havlíčkův Brod – Jeseníky. Součást nadregionálně významné migrační cesty spojující horské oblasti na severu

172

a severovýchodě ČR (Orlické hory, Kralický Sněžník, Jeseníky) přes Českomoravskou vrchovinu a Třeboňsko s oblastí Šumavy. Jde o existenčně významnou cestu pro populaci losa na Třeboňsku a v okolí Lipna, protože právě tudy probíhají nejčetnější migrace losů z Polska do Jižních Čech. I v současné době je tato cesta významná i jako migrační směr šíření rysa z oblasti Šumavy do Českého vnitrozemí, tedy opačným směrem od jihu na severovýchod. Opodstatněnost této teorie dokládá řada údajů o výskytu rysa na území oblasti Javořické vrchoviny tak i v oblasti Žďárských vrchů. Tato cesta je dosud na území JČK zcela průchodná, bariérou je zde až dálnice D1 na území kraje Vysočina. Třeboňsko – Veselí nad Lužnicí – Táborsko – dál na Voticko nebo na Příbramsko (oblast Brd). Jde o oblast četných migrací losů. Pravděpodobné jsou jak migrace zvířat původem z Třeboňské populace, tak migrace jedinců přicházejících z Polska. Četné jsou zde i údaje o výskytu rysa a jelena.

2.4.1.6.2. Kategorizace území z hlediska migrace zvěře Výstupem zoologického výzkumu (vyhodnocení významných migračních směrů a hlavních bariér, vyhodnocení dat výskytu velkých savců, viz výše) provedeného na území Jihočeského kraje je mapa Kategorizace území z hlediska migrace zvěře v měřítku 1:500 000. Tato kategorizace byla vypracována na základě postupu publikovaného v Metodické příručce k zajišťování průchodnosti dálničních komunikací pro volně žijící živočichy (Hlaváč et. Anděl, 2001). Území kraje je zde rozděleno do pěti kategorií podle svého významu z hlediska migrace. Jednotlivé kategorie a jejich charakteristika jsou uvedeny zde. I - oblasti mimořádného významu - rozsáhlé lesní komplexy s trvalým výskytem jelena, rysa nebo losa, dále významné koridory opakovaných migrací losa II - oblasti zvýšeného významu - zachovalé oblasti s mozaikovitou krajinou a dostatečnou lesnatostí, obvykle s pravidelným výskytem jelena a občasným výskytem rysa, oblasti náhodných výskytů losa III - oblasti významné - oblasti přechodného výskytu jelena a s náhodným výskytem rysa IV - oblasti méně významné - oblasti se silnými antropogenními vlivy, hustě osídlené, s výskytem srnce a prasete divokého V - oblasti bezvýznamné - intravilány měst a průmyslové aglomerace, bez výskytu velkých savců Většina území spadá do I. a II. kategorie, tedy do oblastí mimořádného a zvýšeného významu. Oblast I kategorie pokrývá celou jižní část území. Kategorie IV a V se nachází jen v okolí Českých Budějovic. Tato kategorizace území je v mapové podobě vyznačena v příloze.

3. EKOSYSTÉMY 173

Pro hodnocení kvality ekosystémů je hlavním podkladem ekologická stabilita jednotlivých ploch, které ekosystém tvoří. Pro posouzení je obvykle užívána pětičlenná stupnice zohledňující význam ploch flóry a vegetace pro ochranu přírody a krajiny: velmi malý význam (1) - orná půda, kulturní travní porosty na orné půdě, lesní monokultury na nepůvodních stanovištích (téměř bez podrostu nebo silně ruderalizované), silně ruderalizované plochy a příkopy silnic, intravilány obcí se silně ochuzenou (chudou) druhovou diverzitou. malý význam (2) - kulturní louky a pastviny, lesní monokultury na nepůvodních stanovištích (neruderalizované, místy s druhově chudým podrostem a ojediněle se vyskytujícími původními jedinci), intravilány obcí s běžnou druhovou diverzitou, silně antropicky ovlivněné a ochuzené křoviny (např. doprovod vodních toků), porosty bylin v neruderalizovaných příkopech silnic. střední význam (3) - polopřirozená vegetace, bez vzácných a ohrožených druhů rostlin, se značným významem pro ekologickou rovnováhu krajiny. Patří sem smíšené lesní porosty, stanoviště původních i nepůvodních dřevin, monokultury stanovišť původních dřevin, druhově poměrně bohaté, polokulturní louky a pastviny. velký význam (4) - dobře zachovalá, téměř přirozená vegetace, málo ovlivněná nežádoucími antropogenními vlivy. Patří sem lesní porosty a luční porosty s téměř přirozenou až přirozenou druhovou skladbou, popřípadě porosty antropicky silněji ovlivněné, avšak s poměrně vzácnými nebo ohroženými druhy. výjimečně velký význam (5) - zachovaná, přirozená vegetace s výskytem přirozených rostlinných společenstev a místa výskytu vzácných a ohrožených druhů. Region Jihočeského kraje je typický větším podílem ploch s vyšším stupněm ekologické stability ve srovnání s jinými kraji České republiky. Celkově, při hrubém zjednodušení, je možno konstatovat, že ploch s vyšším stupněm ekologické stability přibývá na území kraje směrem od severu k jihu. Severní části kraje jsou více obydlené, s menším zastoupením lesů a vyšším podílem orné půdy. Naopak jižní, jihovýchodní a jihozápadní okrajové partie území kraje jsou lesnaté, málo obydlené, průmysl je málo zastoupený a ekologická stabilita ploch je vysoká. Plošně nejrozsáhlejší ekosystémy lesů, které mají vysokou ekologickou stabilitu, jsou na území Jihočeského kraje Šumava a Novohradské hory. Jedná se o rozsáhlé převážně lesnaté oblasti s významným podílem lesů přirozených a přírodě blízkých. Není zde žádný průmysl ani jiné významné zdroje znečištění. Šumava je nejrozsáhlejší lesnatý komplex uprostřed Střední Evropy a má ohromný význam pro ekologickou stabilitu nejen v měřítku Jihočeského kraje, ale v měřítku celorepublikovém i v měřítku Středoevropském. Pro region Jihočeského kraje mají význam i drobnější lesnaté komplexy, jako jsou v oblasti masivu Blanského lesa, Novobystřicko a lesnaté oblasti kolem Vltavy a Otavy severně od Budějovic a Písku. Specifickým rysem Jihočeského kraje, který se promítá do stability ekosystémů na jeho území, jsou rybničnaté oblasti. Nejvýznamnější takovou oblastí je Třeboňsko, které je příkladem citlivého přetvoření původní bažinaté krajiny Třeboňské pánve v krajinu přijatelnou

174

pro osídlení člověkem, protkanou důmyslnou sítí vodních stok, umělých kanálů s více než 500 rybníky a rybníčky různé velikosti. Vybudováním rybniční soustavy nedošlo k vyhubení zde žijících druhů, protože okraje rybníků zastupují původní bažinaté biotopy. Po staletí prováděné drobné opravy a údržby udržovaly ekosystém a vznikla tak pestrá mozaika původních a umělých biotopů s odpovídající flórou a faunou, navíc otevření krajiny a různé způsoby hospodaření přispěly ke zvýšení biodiverzity krajiny. Podobné rybniční oblasti představuje na území Jihočeského kraje i Českobudějovicko a Blatensko. Žádný jiný kraj České republiky nemá tolik a tak rozsáhlých rybničních soustav na svém území jako právě kraj Jihočeský. Posledním významnějším typem ekosystémů, jsou specifické ekosystémy, vymykající se charakteru krajiny na území Jihočeského kraje, které jsou dány matečným substrátem půdy. Kolem Českého Krumlova, Sušice, Horažďovic a Strakonic se nacházejí maloplošné vápencové výchozy. Jiným typem specifického podloží jsou např. hadce, rovněž maloplošně na území Jihočeského kraje zastoupené, se specifickými společenstvy vegetačního pokryvu. Tyto specifické maloplošné čočky přispívají k různorodosti ekosystémů zastoupených na území Jihočeského kraje. Pro ochranu nejcennějších ekosystémů byla vytvořena síť zvláště chráněných území. Hlavním motivem ochrany jsou nejčastěji přírodě blízká lesní společenstva, vlhké louky, mokřady, rašeliniště.

3.1. Krajinný ráz 3.1.1. PŘÍRODNÍ PARKY Ochranou krajinného rázu se zabývá zákon č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů. Krajinným rázem se rozumí zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti a je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umísťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. Krajinný ráz je pro každou oblast jedinečný a jeho „hodnota“ se liší. Krajinu, ve které jsou přítomny mimořádné a jedinečné hodnoty přírodní, kulturní nebo estetické, je třeba chránit s větší přísností než krajinu, ve které jsou tyto hodnoty přítomny sporadicky nebo v ní přítomny nejsou vůbec. Jihočeský kraj je z hlediska krajinného rázu výjimečnou oblastí České republiky. Má velmi zachovalou přírodu, největší plochu rybníků a rašelinišť, pramení zde a podstatnou částí svého toku protéká nejdelší česká řeka Vltava, nacházejí se zde tři nejstarší chráněná území České republiky: Žofínský prales, Hojná Voda a Boubínský prales. Současná krajina na území Jihočeského kraje vyzrála v plošně a funkčně stabilizovanou krajinu z pohledu působení člověka na přírodní prostředí. Ustálil se poměr a počet vegetačních prvků v krajině, došlo ke stabilizaci lidského osídlení přírodního prostředí. Během staletí tak došlo k vytvoření krajiny, kterou je nutné právě díky rovnováze přírodních, kulturních a historických hodnot chránit, ale současně i umět vyváženě využívat pro potřeby

175

kvalitního života lidské populace. To znamená udržovat takovou krajinu, která je základnou pro hospodářskou činnost člověka, která je prostorem pro rekreaci fyzických a duševních sil člověka, ale která zároveň díky péči člověka o různorodost vegetačních prvků a jejich vysokou kvalitu z hlediska zachování rostlinných a živočišných druhů a jejich životního prostoru naplňuje poslání trvale udržitelného rozvoje. K ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami může orgán ochrany přírody zřídit přírodní park – tj. území s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami. Na území Jihočeského kraje se nachází celkem 14 vyhlášených přírodních parků. Tab. č. 1 Přehled vyhlášených přírodních parků Název (okres) Česká Kanada (Jindřichův Hradec) Černická obora (Tábor) Homolka - Vojířov (Jindřichův Hradec) Javořická vrchovina (Jindřichův Hradec) Jistebnická vrchovina (Tábor)

Kukle (Tábor) Novohradské hory (České Budějovice, Český Krumlov) Písecké hory (Písek)

Plziny (Tábor) Polánka (Tábor) Poluška (Český Krumlov)

Popis Rozsáhlé lesní komplexy s rašeliništi a vlhkými loukami.

Lesní komplex se zachovalými zbytky původních společenstev, řada rybníků přírodního charakteru. Značná biodiverzita s rozsáhlými lesy, citlivě utvářená kulturní krajina s mozaikou vlhkých luk a rašelinných borů. Pestrý reliéf s pestrou mozaikou vegetačních prvků s cennými rašeliništi a mokřady a zachovalou vesnickou sídelní strukturou.

Členitá kopcovitá krajina s pestrou mozaikou polí luk a lesíků, s množstvím vodních ploch a menších toků s hustou sítí menších sídelních útvarů a samot. Lesní komplex se zachovanými zbytky původních společenstev. Rozsáhlé plochy lesů se zbytky původních společenstev, suťové a skalní útvary, přírodní toky, zbytky květnatých luk, kulturní krajina s vyváženou mozaikou krajinných segmentů, četné přírodní rezervace a skladebné prvky regionálních a nadregionálních územních systémů ekologické stability. Oblast málo dotčená lidskou činností s řadou technicko-historických a kulturněhistorických památek s rozsáhlými lesním celky, skladebné prvky regionálních a nadregionálních územních systémů ekologické stability. Ochrana krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodním hodnotami. Ochrana krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodním hodnotami. Ochrana lesního ekosystému vrchoviny Poluška, zbytky květnatých luk, krajinný Krumlov) ráz charakteristický pro Šumavské předhůří.

176

Název (okres) Soběnovská vrchovina (Český Krumlov) Turovecký les (Tábor) Vyšebrodsko (Český Krumlov)

Popis Rozsáhlé plochy lesů se zbytky původních společenstev, suťové a skalní útvary, kaňonovité údolí řeky Černé, zbytky květnatých luk, zachované historické osídlení krajiny. Lesní komplex se zachovanými zbytky původních společenstev s mozaikou rybníků, mokřadů a vlhkých luk. Lesní celky se zbytky původních smíšených lesů, suťové a rozsáhlé skalní útvary, rašeliniště a vlhké louky, soustava vodních toků Menší a Větší Vltavice se zbytky populace perlorodky říční.

3.1.2. KATEGORIZACE KRAJINY A KRAJINNÉHO RÁZU Pro potřeby konceptu ÚPN VÚC JČK byla zpracována na základě stanovení koeficientu ekologické stability kategorizace krajiny či krajinného rázu pro jednotlivá katastrální území. Koeficient je výsledkem bilance mezi rozlohami ploch přírodního charakteru (lesy, zatravněné pozemky, vodní plochy) a rozlohami ploch, které mají spíše antropogenní charakter (orná půda, zastavěná území). Dá se říci, že tento koeficient právě díky ustálenému poměru vegetačních a antropogenních prvků v závislosti na tvaru reliéfu, nadmořské výšce a klimatu má vypovídající schopnost o kvalitě krajiny a jejího rázu. Na druhé straně má stanovení krajinného rázu podle koeficientu ekologické stability rovněž svá úskalí. Pro výpočet se totiž neposuzovaly kvality jednotlivých vegetačních prvků (například se neposuzovala druhová skladba lesních porostů či kvalita vodních nádrží atd.). Podle tohoto principu byla krajina Jihočeského kraje rozdělena na: · · · ·

krajinu antropogenní (výrazně ovlivněna lidskou činností, s nízkou kvalitou přírodního prostředí, s intenzivním zemědělstvím), krajinu harmonickou nižší kvality (přechod do antropogenní krajiny), krajinu harmonickou s průměrnou kvalitou (typická vyvážená kulturní krajina), krajinu harmonickou vyšší kvality (s přechodem do krajiny přírodní, což je území relativně málo narušené lidskými aktivitami).

3.2. Zvláště chráněná území přírody

3.2.1. VELKOPLOŠNÁ ZCHÚ Na území Jihočeského kraje se nachází jihovýchodní část Národního parku (NP) Šumava (33 620 ha; celková rozloha 68 064 ha), jihovýchodní část Chráněné krajinné oblasti (CHKO)

177

Šumava (73 358 ha; celková rozloha 99 398 ha), Chráněná krajinná oblast (CHKO) Třeboňsko (70 000 ha) a Chráněná krajinná oblast (CHKO) Blanský les (21 235 ha). 3.2.2. MALOPLOŠNÁ ZCHÚ Z maloplošných ZCHÚ se na území Jihočeského kraje nachází 12 národních přírodních rezervací (NPR), 10 národních přírodních památek (NPP), 53 přírodních rezervací (PR) a 190 přírodních památek (PP). Přehled maloplošných ZCHÚ je uveden v příloze.

3.3. Územní systém ekologické stability Územní systém ekologické stability (ÚSES) je dle zákona č. 114/1992 Sb. § 3 písm. a) vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se na místní (lokální), regionální a nadregionální systém ekologické stability. ÚSES je tvořen ekologicky významnými segmenty krajiny. 3.3.1. NADREGIONÁLNÍ ÚSES Nadregionální ÚSES je nepravidelnou sítí ekologicky významných segmentů krajiny, které reprezentují celou škálu biogeografických regionů dané biogeografické podprovincie, včetně jejích přechodných zón a pro danou podprovincii unikátních společenstev. Nadregionální biokoridor je v teorii územních systémů definován jako ekologicky významný segment krajiny, který umožňuje migraci organismů a propojuje mezi sebou nadregionální biocentra. Charakter nadregionálního biokoridoru a jemu odpovídající konkrétní řešení je ovlivněno územím, jímž biokoridor prochází, antropogenními bariérami a dalšími faktory a musí se řešit formou podrobnějšího plánu regionálního i lokálního územního systému ekologické stability. NRBk jsou složeny z os a jejich ochranných zón. Účelem ochranných zón je podpora koridorového efektu. To znamená, že všechny prvky regionálních a místních ÚSES, významné krajinné prvky a společenstva s vyšším stupněm ekologické stability nacházející se v zóně jsou chápány jako součást nadregionálního biokoridoru. Na území Jihočeského kraje je vymezeno celkem 19 nadregionálních biocenter (NRBc) propojených sítí nadregionálních biokoridorů (NRBk), které jsou formálně členěny do 142 úseků. Větší výskyt nadregionálních biocenter, tedy prvků v systému nejdůležitějších, je soustředěn do jižní části území Jihočeského kraje, a to často přímo do blízkosti státní hranice. Největším nadregionálním biocentrem na území Jihočeského kraje je Šumava, rozkládající se při jihozápadní hranici kraje. Dalším pohraničním nadregionálním biocentrem je Žofín v Novohradských horách. Ve východní části kraje se v blízkosti hranice nacházejí ještě nadregionální biocentra Červené blato (zahrnující stejnojmennou rezervaci), Stará řeka (na Lužnici) a Vojířov (přímo u hranice západně od Nové Bystřice). Uvnitř Jihočeského kraje je několik velkých nadregionálních biocenter vymezeno přímo v centru kraje, okolo Českých Budějovic: Kleť – Bulový (zahrnující masiv Blanského lesa - Kleti), Dívčí kámen na Vltavě (jižně od Budějovic) a Hlubocká obora (severně od Budějovic). Poslední seskupení tří

178

větších nadregionálních biocenter je patrné v severozápadní části kraje kolem Písku a Blatné: Řežabinec (jižně od Písku zahrnující stejnojmennou rezervaci), Dědovické stráně (lesy kolem Otavy severně od Písku) a Velká Kuš (rybničnatá krajina Blatenska). Největší nadregionální biokoridory na území kraje jsou soustředěny do jižní části území kraje, kde je i zvýšený výskyt nadregionálních biocenter zhruba po České Budějovice, a odtud vybíhají severozápadním směrem na Písecko a Blatensko. Nejčastěji sledují velké vodní toky: Malši, Vltavu, Otavu nebo jsou vymezeny v lesních porostech. (viz SEA ÚP VÚC Jihočeského kraje). ÚSES je řešena v rámci návrhu ZÚR, které vymezují nadregionální a regionální biocentra a biokoridory na základě zpracovaného generelu ÚSES JČK. 3.3.2. REGIONÁLNÍ ÚSES Regionální ÚSES je nepravidelnou sítí ekologicky významných segmentů krajiny, které reprezentují celou škálu biochor daného biogeografického regionu včetně pro daný biogeografický region unikátních společenstev. Součástí regionálního ÚSES jsou i v něm ležící části ÚSES nadregionálních a vyšších. Regionální biocentra jsou ekologicky významné segmenty krajiny, které reprezentují celou škálu biochor daného biogeografického regionu včetně pro daný region unikátních společenstev. Regionální biokoridor je v teorii územních systémů definován jako ekologicky významný segment krajiny, který umožňuje migraci organismů a propojuje mezi sebou regionální biocentra. Na území Jihočeského kraje je vymezeno celkem 234 regionálních biocenter (RBc) propojených sítí regionálních biokoridorů (RBk), které jsou formálně členěny do 227 úseků. Síť nadregionální úrovně, která byla popsána v předchozím textu, zahušťuje síť úrovně regionální. Jednak do nadregionálních biokoridorů jsou vkládána regionální biocentra, jednak tvoří vlastní síť regionální úrovně. Tato síť je významná v územích, která nemají nadregionální úroveň a jsou přitom velmi rozsáhlá. Taková území jsou v Jihočeském kraji dvě: Českobudějovická pánev, silně ovlivněná člověkem, a rozsáhlý severovýchod kraje: Jindřichohradecko a Táborsko, které jsou přirozeně vegetačně chudé a člověkem do značné míry ovlivněné. (SEA ÚP VÚC Jihočeského kraje). ÚSES je řešena v rámci návrhu ZÚR, které vymezují nadregionální a regionální biocentra a biokoridory na základě zpracovaného generelu ÚSES JČK.

179

4. OVZDUŠÍ

4.1. Zdroje znečištění ovzduší Dle materiálu Stav životního prostředí v jednotlivých krajích ČR v roce 2006 patří mezi nejvýznamnější velké zdroje znečištění ovzduší v Jihočeském kraji především teplárny větších měst: AES Planá nad Lužnicí, Teplárna České Budějovice, Teplárna Strakonice, Teplárna Písek a Teplárna Tábor. Mezi provozovnami, které nejsou primárně zaměřeny na výrobu energie, patří k významným znečišťovatelům zejména Slévárna ČKD České Budějovice, Grena Veselí nad Lužnicí, Wienerberger, cihlářský průmysl Týn nad Vltavou, Brisk Tábor a ZVVZ Milevsko. Kvalita ovzduší v kraji je nejvíce ovlivňována velkými (především v ukazatelích SO2) a malými zdroji znečišťování ovzduší (zejména v ukazatelích tuhých látek, SO2, CO a CxHy). Ve velkých sídelních aglomeracích pak neustále výrazně rostoucí provozem mobilních zdrojů znečišťování (především v ukazatelích NOx, CO, troposférického ozonu a CxHy). V roce 2005 ani v roce 2006 nebyl zaznamenán žádný významný havarijní únik škodlivin do ovzduší. V obcích, které nejsou nebo jsou plynofiovány jen zčásti, mají nejvýznamnější vliv domácnosti.

4.2. Imise a oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) V Jihočeském kraji měří imise ČHMÚ na 8 stanicích a SZÚ na dvou stanicích. Nejvyšší hodnoty koncentrací, a případně i překročení imisních limitů některých škodlivin, jsou dosahovány téměř výhradně v zimní topné sezóně. Velký vliv na tuto skutečnost má kromě spalování paliv v tepelných zdrojích (domácnosti) i motorová doprava a v případě polétavého prachu i velké množství ploch, ze kterých může být prach zvedán větrem. Významný je i podíl zemědělství, zejména v suchém období. Jako oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší byly v kraji v roce 2006 vymezeny oblasti působnosti stavebních úřadů České Budějovice, Dačice, Písek, Strakonice, Vodňany a Tábor. Jedná se o oblasti, ve kterých docházelo k překroční imisního limitu pro prašné částice velikostní frakce PM10. Nárůst počtu oblastí i koncentrací potvrzuje, že zvyšující se imisní koncentrace polétavého prachu je jedním z největších problémů ochrany ovzduší v České republice. Proto jsou také na opatření omezující vznik prašnosti vyčleněny prostředky v novém Operačním programu životního prostředí. V Českých Budějovicích došlo současně k překročení cílového imisního limitu pro polycyklické aromatické uhlovodíky PAU vyjádřené jako benzo(a)pyren. Takřka v celém kraji jsou překračovány cílové imisní limity pro troposférický ozón. Předpokládá se, že vznik ozonu může být způsoben vlivem dopravy, transferu emisí z okolních regionů a také přirozených zdrojů (např. pryskyřice stromů).

180

Obr. 1: Území s překračováním imisních limitů OZKO v roce 2006 (SŽP JČ 2006)

Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší je vyhlašována pro ta území, na kterých je překročen alespoň jeden imisní limit pro ochranu zdraví lidí. Jihočeský kraj patří v tomto ohledu mezi nejčistší oblasti v republice.

4.3. Problematika hlavních znečišťujících látek V dokumentu „Koncepce snižování emisí a imisí znečišťujících látek v Jihočeském kraji“ byly hodnoceny tři reprezentativní znečišťující látky: oxid siřičitý, oxidy dusíku a benzen. OXID SIŘIČITÝ Vzhledem k velké míře plynofikace větších sídel a vzhledem k odsíření velkých zdrojů již není v současné době oxid siřičitý z hlediska kvality ovzduší rizikovou znečišťující látkou. Výskyt zvýšených koncentrací oxidu siřičitého je možné obecně očekávat zejména v oblastech obytné zástavby s větší mírou spalování tuhých paliv a v okolí významných průmyslových závodů, které také využívají pevná paliva. OXID DUSIČITÝ A OXIDY DUSÍKU Rozložení imisní zátěže oxidu dusičitého (NO2) je ovlivněno především polohou hlavních zdrojů emisí oxidů dusíku, přičemž většina emisí NOx v Jihočeském kraji je produkována liniovými zdroji – automobilovou dopravou na hlavní komunikační síti kraje (cca 65 %) (dle Koncepce). Nejvyšší hodnoty průměrných ročních koncentrací oxidu dusičitého byly vypočteny ve dvou lokalitách: v Českých Budějovicích (současný vliv teplárny České Budějovice a automobilové dopravy) a v Žíšově u Veselí nad Lužnicí, kde se nachází kompresní stanice Transgas, a.s.

181

V obou místech překračují hodnoty hranici 20 μg.m-3 (40 % limitu). Největší koncentrace jsou kolem hlavních dopravních tahů, přesto ani zde není roční imisní limit překračován. Z hlediska maximálních hodinových koncentrací oxidu dusičitého je nejvíce znečištěná lokalita v Žíšově, kde mohou krátkodobé max. hodnoty dosahovat až 600 μg.m-3 (240 % limitu). V případě průměrných ročních koncentrací oxidů dusíku se imisní limit pro ochranu ekosystémů vztahuje pouze na oblasti NP Šumava a CHKO Šumava, Blanský les a Třeboňsko a na další území s nadmořskou výškou nad 800 m n.m. (jedná se zejména o část Šumavy jižně od Č. Krumlova, nespadající již do CHKO). Území, na nichž v kraji platí imisní limity pro ochranu vegetace, zaujímají celkem 22 % rozlohy kraje. Imisní limit pro ochranu ekosystémů je stanoven na 30 μg.m-3. Celkové rozložení koncentrací oxidů dusíku je obdobné jako u oxidu dusičitého. Nejvyšší vypočtené hodnoty průměrných ročních koncentrací oxidů dusíku dosahují 40 μg.m-3, hodnoty přes 30 μg.m-3 však byly zaznamenány pouze v Českých Budějovicích (mimo území, kde platí limit pro ochranu ekosystémů). SUSPENDOVANÉ ČÁSTICE FRAKCE PM10 Podle zprávy o stavu životního prostředí v Jihočeském kraji v roce 2005 jsou imisní limity překračovány (pro suspendované částice frakce PM10) pouze v zimních měsících v Táboře. Je zřejmé, že k tomuto stavu přispívají zejména lokální topeniště a patrně i aplikace posypových materiálů na komunikace, protože k překračování a zvýšeným hodnotám dochází pouze v zimních měsících. Z hlediska stavu ovzduší ve městech je problémem provoz motorových vozidel i v oblasti plynných emisí také proto, že městy prochází tranzitní doprava. Protože se doprava významně podílí i na imisním zatížení suspendovanými částicemi PM10, představují průtahy městy jeden z nejvážnějších problémů ve vztahu k čistotě ovzduší. Tento problém je možno zčásti řešit obchvaty měst. Významný vliv bude mít i cena zemního plynu používaného na vytápění v domácnostech. BENZEN Imisní limity nejsou překračovány.

4.4. Cíle PZKO Jihočeského kraje Globálním cílem PZKO je zajistit na celém území Zóny Jihočeský kraj kvalitu ovzduší splňující zákonem stanovené požadavky (imisní limity a cílové imisní limity) a přispět k dodržení závazků, které Česká republika přijala v oblasti omezování emisí znečišťujících látek do ovzduší (národní emisní stropy).

182

Specifické cíle PZKO jsou: ·

·

· ·

snížit imisní zátěž znečišťujícími látkami pod úroveň stanovenou platnými imisními limity v lokalitách, kde jsou tyto limity překračovány (v OZKO); časová naléhavost krátkodobá, snížit ve stanovených termínech imisní zátěž znečišťujícími látkami pod úroveň stanovenou cílovými imisními limity v lokalitách, kde jsou tyto cílové imisní limity překračovány; časová naléhavost střednědobá, udržet podlimitní imisní zátěž v lokalitách, kde nedochází k překračování imisních limitů a cílových imisních limitů; časová naléhavost dlouhodobá, dodržet ve stanoveném termínu doporučené hodnoty krajských emisních stropů pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, VOC a amoniak; časová naléhavost střednědobá.

Celkové priority PZKO jsou: · ·

snížení imisní zátěže PM10, snížení emisí oxidů dusíku a VOC (prekurzory ozonu).

Z lokálního hlediska a z hlediska časové naléhavosti prioritními jsou města a obce kategorie I a II, protože v každém z nich žije více než 1 tisíc obyvatel. Významná část obcí kategorie III je navíc ovlivněna emisemi ze zdrojů znečišťování ovzduší, provozovaných či existujících na území měst či obcí kategorie I a II.

183

5. HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE

5.1. Geologická stavba Geologická stavba Jihočeského kraje je poměrně pestrá, vystupují zde horniny několika stratigrafických i regionálních jednotek. Podle posloupnosti vzniku lze jednotlivé jednotky rozdělit na předplatformní krystalické a platformní pokryv. Jednotky předplatformní jsou budovány především horninami moldanubika, v menší míře horninami středočeského plutonu. Moldanubikum má značný rozsah a zaujímá oblast Českého lesa, Šumavy, Českomoravské vrchoviny a přilehlé části Bavorska a Rakouska. Severovýchodní část kraje budují horniny variských granitoidních masivů, především středočeského plutonu. Středočeský pluton je petrograficky velice pestré těleso. Na styku s moldanubikem je reprezentován biotitickým až amfibol-biotitickým, středně zrnitým granodioritem až křemenným dioritem červenského typu. Ve střední části pak středně zrnitým biot. až amfibol.-biotitickým granodioritem blatenského typu. Na severozápadě je středočeský pluton z největší části zastoupen amfibol.-biotitickým granodioritem sázavského typu, méně pak porfyrickým granodioritem technického typu. Na severu vystupuje amfibolbiotitický, melanokratní, porfyrický granit rastenberského typu (též nazývaný Čertovo břemeno). Velmi významnou jednotkou je Blanická brázda ta probíhá ve směru SSV-JJZ z okolí Chýnova k Českým Budějovicím. Blanická brázda představuje příkopovou propadlinu predisponovanou poklesovými dislokacemi v krystalinickém podloží, vyplněnou permokarbonskými sedimenty. Na tektonické linie systému Blanické brázdy je vázána řada ložisek polymetalických rud. Mezi nejvýznamnější patří historicky významné revíry jako např. Stará Vožice, Ratibořické Hory a Rudolfov. Význačnou geologickou jednotkou jsou jihočeské pánve - budějovická a třeboňská. Jsou to tektonicky predisponované příkopy vyplněné jezerními a říčními sedimenty. Nejstarším členem sedimentární výplně pánví je klikovské souvrství senonského stáří. Zaujímá nejméně tři čtvrtiny plochy obou pánví a dosahuje nejvyšších mocností (350-400m). Z klikovského souvrství jsou hospodářsky významné keramické, žáruvzdorné a pórovinové jíly, buď těžené (Zliv - Blana), nebo vyhodnocené ložiskovými průzkumy. Z terciérních sedimentů byly donedávna považovány za nejvýznamnější lignitové sloje, které však již nejsou těženy a z ekologického i ekonomického hlediska se jeví jejich těžba jako problematická. V současné době je atraktivnější těžba křemelin v Borovanech a těžba pliocenních jílů v Borovanech. Nejmladší stratigrafická jednotka sedimentární výplně pánví – kvartér - je zastoupen sedimenty fluviálními (terasy a nivní uloženiny řek a potoků) a sedimenty svahovými a eolickými (svahové a sprašové hlíny). Fluviální sedimenty, především pleistocenní písky a štěrky (mnohdy s živci) byly a jsou intenzivně využívány. Svahové a sprašové hlíny jsou využívány v cihlářské výrobě a mnohdy jsou hodnoceny jako velmi kvalitní cihlářská surovina.

184

5.2. Těžba nerostných surovin Jihočeský kraj není územím bohatým na suroviny, zejména zde nejsou téměř žádné zdroje energetických surovin. Významným přírodním bohatstvím jsou však rozsáhlé lesy, zejména na Šumavě a v Novohradských horách. Jedná se především o lesy jehličnaté, smrkové a borové. Největší surovinové bohatství tvoří ložiska písků a štěrkopísků, cihlářské hlíny, kameniva a sklářských písků. Z ostatních surovin je nejvýznamnější rašelina a v některých lokalitách také vápenec, křemelina a grafit. (ČSÚ) K prosinci roku 2007 se na území Jihočeského kraje nacházelo 185 bilancovaných výhradních ložisek nerostných surovin o celkové rozloze 5919 ha. V počtu výhradních ložisek je nejvíce zastoupen stavební kámen, štěrkopísek a dekorační kámen. Dále se na území Jihočeského kraje nachází ložiska cihlářské suroviny, jílů, grafitů, vltavínů, živcových surovin, zlatých rud, karbonátů, abraziv a lignitu a zlato-wolframových rud, diatomitu, zlataštěrkopísku, živcové suroviny-štěrkopísku a železné rudy. Bylo využíváno celkem 62 výhradních ložisek. Největší podíl tvořila ložiska stavebního kamene (18 ložisek), následovaná ložisky štěrkopísku (8 ložisek), dekorační kámen (6 ložisek), cihlářské suroviny (5) a jíly pro keramickou výrobu. Dále je evidováno 75 ložisek nevýhradních, z nichž 19 je dosud netěženo, na 17 těžba probíhala v minulosti a na 39 z nich těžba v současné době probíhá. Jedná se zejména o ložiska stavebního kamene, šterkopísku a cihlářské suroviny. Co se týče prognózních ložisek nerostných surovin, je na území Jihočeského kraje vymezeno 56 ložisek pro vyhrazené nerosty (nejvíce grafit) a 19 pro nevyhrazené nerosty (zejména stavební kámen). Potřeba stavebních surovin, především však stavebního kamene si v budoucnu vyžádá otevření nových ložisek této důležité suroviny. Z tohoto hlediska se jako perspektivní jeví veškeré prognózní zdroje stavebního kamene kategorie R, kde jsou vymezeny dostatečné zásoby kvalitních surovin. Je pravděpodobné, že v budoucnu dojde v důsledku zvýšené poptávky také k využití některých prognózních zdrojů stavebního kamene kategorie Q. V posledních letech byl na území Jihočeského kraje těžen ve významném množství zejména stavební kámen, štěrkopísky a cihlářská surovina. Celorepublikový význam měla těžba diatomitu, těžba vltavínů a krystalického grafitu má především lokální význam, stejně jako těžba dekoračního kamene. Tonážně nejvýznamnější těžbou v Jihočeském kraji je dlouhodobě těžba štěrkopísků. Druhou nejvýznamnější těžbou v popisovaném území je těžba stavebního kamene. Regionální význam rovněž přesahuje těžba cihlářské suroviny (19,3% z celorepublikové těžby). Na celkovém objemu těžby nerostných surovin v České Republice se Jihočeský region podílí málo. V současnosti nejsou na území Jihočeského kraje žádné rudy ani palivoenergetické suroviny těženy. Z netěžených ložisek jsou významné potenciální zdroje abraziv (granát).

185

5.3. Stav využití zásob, životnost zásob Životnost zásob cihlářských surovin není v Jihočeském kraji příliš vysoká. Na většině ložisek této suroviny se životnost pohybuje v rozmezí 10-35 let. Životnost bilančních zásob diatomitu na ložisku Borovany-Ledenice je vysoká (96-166 let ). Na ložiskách grafitu se životnost bilančních zásob výrazně liší od životnosti zásob v Plánu otvírky, přípravy a dobývání (POPD). Zatím co životnost bilančních zásob přesahuje 100 let, zásoby v POPD se pohybují pouze od 3 po 17 roků. Vysoká je i životnost zásob jílu. U ložisek dekoračního kamene pro hrubou a ušlechtilou výrobu se životnost liší v rámci jednotlivých ložisek a pohybuje se dle rychlosti těžby v řádu desítek let. Vltavíny se těží až v posledních letech, proto se životnosti zásob za různá období velmi liší. Ložisko Ločenice se těží od roku 1999 a jejich těžba se neustále zvyšuje, životnost bilančních zásob u tohoto ložiska je 40-176 let. U ložiska Besednice těženého od roku 2002 se životnost bilančních zásob shoduje s životností zásob v POPD (4-5). Životnost bilančních zásob u ložisek stavebního kamene se u 6-ti ložisek shoduje s životností zásob v POPD a pohybuje se od 26 let (Kaplice) po 155 roků u ložiska Deštná. U ostatních ložisek je většinou životnost bilančních zásob vyšší než životnost zásob v POPD. Pouze u ložiska Prachatice-Leptáč je životnost bilančních zásob (6-8) mnohem nižší než životnost zásob v POPD (44-54). Největší životnost bilančních zásob vykazuje ložisko ChvalšinyZrcadlová Huť. Podobná situace je u ložisek štěrkopísků, i když jejich životnost není tak vysoká. Nejmenší životnost zásob má ložisko Cep2 a to bilančních na 12-19 let. Naopak nejvyšší zásoby vykazuje ložisko Halámky, bilančních na 146-171 let. Jediné těžené ložisko živcové suroviny Halámky má životnost bilančních zásob 99-103 let. (Údaje jsou převzaty ze Surovinové politiky Jihočeského kraje).

186

6. PŮDA

6.1. Půdní poměry Nejrozšířenější skupinou půd na území Jihočeského kraje jsou hnědé půdy (kambizemě). Kyselé kambizemě se vyvinuly na svahovinách kyselých intruzív, rul, granulitů, svorů a fylitů na celém území Jihočeského kraje. V oblasti Třeboňské pánve jsou vázány také na jílovitopísčité a písčitojílovité předkvartérní sedimenty. V mírně zamokřených lokalitách se projevují v profilu kambizemí slabé znaky oglejení, mnohde se vyčlenily také menší samostatné okrsky hydromorfních subtypů těchto půd. Druhou nejrozšířenější skupinou jsou hydromorfní půdy, z nichž největší plochu zaujímají gleje. Vyvinuly se v místech s trvale zvýšenou hladinou podzemní vody téměř až k povrchu půdy (případně i nad něj). Gleje jsou tu vázány na nevápnité nivní (fluviální) a deluviofluviální sedimenty, polygenetické hlíny i na předkvartérní jílovitopísčité a písčitojílovité sedimenty podél vodních toků a rybníků. Prostírají se v rozlehlých areálech na Šumavě a v Třeboňské pánvi. V různě širokých pásech tvoří četné výběžky podél vodních toků ve všech okresech. Na Šumavě a v Třeboňské pánvi se gleje střídavě prolínají s organozeměmi (a jejich přechodnými jednotkami). Organozemě vznikly postupnou biologickou akumulací rostlinného materiálu v bezodtokových depresích, kolem rybníků a potoků převážně na uvedených těžkých předkvartérních sedimentech. Na gleje v Třeboňské pánvi a kambizemě v Budějovické pánvi a Táborské pahorkatině navazují pseudogleje. Jejich půdotvorným substrátem jsou polygenetické hlíny s eolickou i štěrkovitou příměsí a jílovitopísčité a písčitojílovité předkvartérní sedimenty. Nejvyšší polohy kraje zaujímají podzoly. Podzoly se vytvořily na svahovinách zvětralin kyselých vyvřelých hornin, rul a granulitů na Šumavě, Novobystřické vrchovině, Novohradských horách a Českokrumlovské vrchovině. Ve vrchovinných částech těchto geomorfologických celků se mezi podzoly a silně kyselými hnědými půdami vyvinuly také menší areály kryptopodzolů. V zónách kambizemí v Táborské pahorkatině a Lišovském prahu se na spraši i polygenetických hlínách vyvinuly různé subtypy luvizemí. Ve střední a severozápadní části Budějovické pánve vznikly procesem částečné lessivace menší okrsky hnědozemí na polygenetických hlínách. V rozsáhlých areálech kyselých kambizemí a podzolů se nad mělkými výchozy pevných vyvřelých i metamorfovaných hornin vytvořily většinou menší plochy rankerů. Na větších výchozech krystalických vápenců v pestré skupině moldanubika na Strakonicku a Českokrumlovsku vznikly na jejich svahovinách rendziny. Nivní polohy podél četných řek regionu (Vltavy, Otavy, Volyňky, Lužnice, Malše aj.) pokrývají zrnitostně pestré fluvizemě. Patří do skupiny půd vzniklých procesem akumulace humusu, rušeným opakující se akumulací minerálního materiálu při záplavách. Jsou zde vázány na nevápnité nivní sedimenty.

187

6.2. Kvalita zemědělské půdy Dle Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 12.6.1996 č.j. OOLP/1067/96 se rozdělují zemědělské půdy do 5 tříd ochrany podle jejich produkční schopnosti. Nejcennější půdy jsou zařazeny do I. třídy ochrany, cennost klesá od I. třídy do V. třídy ochrany, která představuje půdy s velmi nízkou produkční schopností. Zařazení vychází právě z kódu BPEJ, zařazení jednotlivých kódů do každé z pěti skupin je v tomto metodickém pokynu uvedeno. Nejcennější půdy jsou tedy půdy I. a II. třídy ochrany. Přehled zastoupení půd nejcennějších (I. a II. třída ochrany) a ostatních podává následující tabulka. Tab. č. 2

Podíl jednotlivých tříd ochrany ZPF na celkové rozloze půdního fondu (KOP, 2008) Absolutní hodnota (ha) Procentické vyjádření (%) Zemědělská půda celkem 494 378 100 I. třída ochrany 103 413 21 II. třída ochrany 120 464 24 III. – V. třída ochrany 270 501 55

6.3. Využití půdního fondu Celková výměra půdy v kraji je 1 005 692 ha, přitom na zemědělskou půdu připadá 494 377 ha, což představuje necelých padesát procent území kraje. Ze zemědělské půdy jsou nejvíce zastoupeny orná půda (319 249 ha), jejíž podíl tvoří přibližně 65 % celkové výměry zemědělské půdy a 32 % celkové plochy kraje. Trvalé travní porosty zaujímají plochu 160 538 ha, což je v přepočtu cca 32 % z celkové výměry zemědělské půdy a 16 % celkové plochy kraje. Mezi okresy s nejvyšším zatravněním patří Prachatice a Český Krumlov, naopak nejméně zatravněné jsou nížinaté okresy Písek a Tábor. Nezemědělská půda je zastoupena v drtivé většině lesní půdou, jejíž plocha zabírá 74 % z celkové výměry nezemědělské půdy a 37 % celkové výměry Jihočeského kraje. Přehledné zastoupení jednotlivých půd nám ukazuje následující tabulka. Tab. č. 3 Bilance půdy a podíly z celkové výměry (stav k 31. 12. 2005) Druh 2005 Zemědělská půda celkem z toho: orná půda trvale travní porosty Nezemědělská půda celkem z toho: lesní půda vodní plochy Celková výměra

Plocha (ha) 494 377 319 249 160 538 511 315 375 989 43 699 1 005 692

Podíl (%) 49 32 16 51 37 4 100

Jednou z důležitých charakteristik pro půdní fond je zornění (např. kvůli eroze apod.). Podíl zornění v jednotlivých obcích Jihočeského kraje je znázorněn na následujícím obrázku (mapce – převzato z Koncepce ochrany přírody JČK). Zornění orné půdy se zvyšuje s nadmořskou výškou a v Jihočeském kraji se zvyšuje od jihu směrem na sever. Nejméně zorněnými jsou tak oblasti v podšumaví, nejvíce v povodí řek Vltavy, Malše apod.

188

Obr. 2: Podíl orné půdy v jednotlivých KÚ v JČK (2005 – KOP JČK)

6.4. Eroze půdy Přibližně 40 % rozlohy orných půd je postiženo vodní erozí, eroze větrem byla zaznamenána na téměř deseti procentech orných půd. Rozsah půdní eroze je ovlivňován kombinací faktorů jako např. délka svahu a jeho sklon, využití půdy, charakter klimatu, vegetační pokrývka a půdní vlastnosti. Eroze přispívá ke snížení mocnosti svrchní vrstvy, ojediněle je zničena celá orniční a suborniční vrstva. Vlivem půdní eroze se snižuje retenční schopnost krajiny a regulační funkce půdy. Neméně významné jsou i další účinky eroze, jako jsou obohacování vody živinami, zanášení vodních toků a nádrží apod. Na území Jihočeského kraje se podstatně víc uplatňuje eroze vodní než větrná. Ohrožení půd vodní erozí není na území kraje rovnoměrné, ale naopak. Poměrně slabé ohrožení vykazují půdy v pánevních oblastech (Budějovická, Třeboňská pánev), též Písecko, Táborsko. Naopak vysoké ohrožení půd vodní erozí je předpokládáno zejména v Šumavském podhůří (Prachaticko, Českokrumlovsko, Volyňsko) a v podhůří Českomoravské 189

vrchoviny (Jindřichohradecko). Zde se nacházejí i pozemky nejvyššího stupně ohrožení používané šestistupňové škály, a to extrémní ohrožení.

6.5. Lesy Výměra lesních pozemků (porostní půda + ostatní lesní pozemky) v Jihočeském kraji činila k roku 2006 celkem 378 438 ha, tj. 37,6 % z celkové výměry kraje (průměr ČR je 33,5 %). V druhové skladbě lesa mají 87,9 % zastoupení jehličnaté dřeviny (z toho smrk 56,1 %) a 12,1 % listnaté dřeviny (z toho buk 4,1 %). Průběžně dochází k mírnému poklesu jehličnanů ve prospěch listnáčů (v důsledku uplatnění vyššího podílu melioračních a zpevňovacích dřevin při obnově porostů). Tab. č. 4 Výměry lesní půdy a lesnatost na území Jihočeského kraje v roce 2006 z toho

Výměra celkem 1 005 688

Půda mimo les 627 250

Plocha PUPFL 378 438

Porostní půda 370 001

Bezlesí atp. 8 437

lesnatost (%) PUPFL Porostní půda 37,6 36,8

Zdravotní stav lesů v kraji je negativně ovlivňován zejména imisemi a následně celou škálou biotických škůdců (kůrovci, ploskohřbetka atd.). V celém kraji se periodicky vyskytují větrné kalamity. Lokálně jsou lesy silně poškozeny jelení zvěří (Šumava, Novohradsko, Písecko) a námrazou (Dačicko). V zimním období let 2005/06 zde došlo díky sněhové kalamitě ke škodám na lesních porostech (2 mil. m3 dřeva). Ještě vyšší byly následky orkánu Kyrill z počátku roku 2006, který zasáhl převážně starší smrkové porosty. Rozsah polomu na území Jihočeského kraje byl odhadnut na cca 4 150 000 m3 dřevní hmoty, což je asi dvojnásobek výše roční těžby v kraji. Nejvíce postižena byla oblast Novohradských hor, Lesního závodu Boubín, Lesní správy Vyšší Brod, ale i porosty na území NP Šumava a Vojenských lesů a statků Horní Planá. Problémem bývají také kůrovcové kalamity. Z vyhodnocení snímků z družice Landstat vyplývá, že k roku 2006 činil podíl zdravých až mírně poškozených porostů (stupeň 0 – I.) 81,7 %, podíl zcela zdravých porostů činil 13,3 %. Komplexní poškození listnatých porostů je nadále vysoké, ale dle družicových snímků se situace zlepšuje. Podíl zdravých a mírně poškozených listnatých porostů (stupeň 0 – I.) činil v roce 2006 64 %. 6.5.1. KATEGORIZACE LESŮ Podle lesního zákona č. 289/1995 Sb., ve znění následujících předpisů se veškeré lesy člení podle převažujících funkcí do tří kategorií, a to na lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské. Kategorizaci lesa a zastoupení jednotlivých kategorií v rámci Jihočeského kraje uvádí následující tabulka:

190

Tab. č. 5

Kategorizaci lesa a zastoupení jednotlivých kategorií v rámci Jihočeského kraje

Kategorie lesy ochranné

lesy zvláštního určení lesy hospodářské

Popis dominuje mimoprodukční funkce, vyloučení intenzivních zásahů, omezení se na nezbytné pěstební zásahy "jemnou" formou; produkce dřevní hmoty je podružná významné jsou mimoprodukční funkce lesa, vyžadující upravený způsob hospodaření s ohledem na subkategorii, ale též celkově na životní prostředí; dochází zde ke zdůraznění vztahů lesa k celospolečenským zájmům a jejich obhospodařování musí být zaměřeno k uchování mimoprodukčních funkcí lesa, i když není vyloučena produkce dřevní hmoty mají funkci produkční, nutno dodržovat princip trvale obnovitelného zdroje dřevní hmoty

Porostní plocha (ha) 6 025

72 070

291 906

Podíl v % 1,6

19,5

78,9

Z hlediska ochrany přírody jsou důležité lesy ochranné, do kterých jsou ze zákona (podle pevných, lesním zákonem a vyhláškou předem stanovených kriterií) zahrnuty lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích (sutě, prudké svahy, strže, náplavy, rašeliniště a p.), vysokohorské lesy a lesy v klečovém vegetačním stupni. Stejně tak se ze zákona do kategorie lesů zvláštního určení zařazují některé vodohospodářsky důležité lesy a zejména lesy na území národních parků a NPR. Do této kategorie lze (pokud to krajský úřad shledá potřebným) navíc zahrnout některé další lesy, u kterých je veřejný zájem nadřazen funkcím produkčním. Z nich jsou pro ochranu přírody podstatné zejména lesy v prvních zónách CHKO, lesy v PR, PP a lesy potřebné pro zachování biologické rozrůzněnosti (geneticky cenné porosty). Významnou subkategorií lesů zvláštního určení jsou lesní porosty v genových základnách. Jedná se o lesní porosty, v nichž je potřeba vzhledem k potřebám společnosti zajistit odlišný způsob hospodaření než v lesích hospodářských. Jihočeský kraj drží primát v rámci České republiky ve výměře uznaných semenných porostů (14 % z celkové výměry) (SEA ÚP VÚC 2006).

191

7. POVRCHOVÉ A PODZEMNÍ VODY

7.1. Odtokové poměry Hlavní odtoková osa území – Vltava, spolu s Lužnicí a Otavou náleží k nejvýznamnějším z významných vodních toků České republiky. Režim povrchových odtoků je podstatným způsobem ovlivňován a využíván soustavou vodních nádrží a neřízeně také soustavami rybníků. Nejvýznamnějšími vodními nádržemi jsou Lipno, Orlík, Římov, Hněvkovice, Kořensko. Mimořádně rozsáhlá síť rybníků vytváří nepřehlédnutelný fenomén, který je pro Jihočeský kraj typický a charakterizuje jeho krajinu. Celkovým objemem tvoří nejvýznamnější skupinu rybníky Dvořiště, Staňkovský, Dehtář, Rožmberk, Bezdrev, Holná a Velký Tisý. S vodními nádržemi a rybníky je spojen nejenom zdrojový, průmyslový, energetický, ale také mimořádně silný rekreační potenciál JČK. Jak dřívější (např. rybníky), tak i nedávné úpravy odtokových poměrů přinesly pouze částečnou, tj. neúplnou ochranu zastavěných území před povodněmi. Problematika povodňové ochrany zůstává tedy nadále aktuálním problémem dotýkajícím se životního prostředí JČK. (SEA ÚP VÚC JČ kraje). Významnou součástí hydrografické sítě na území Jihočeského kraje jsou údolní nádrže a rybníky, méně zastoupeny jsou vodní plochy po těžbě surovin, výjimečně jsou zastoupena přirozená jezera. Mezi vodní plochy je možné řadit i mokřady. Údolní nádrže vznikaly ve 20 století z důvodů protipovodňové ochrany, pro výrobu elektrické energie nebo pro výrobu pitné vody. Většina nádrží s výjimkou vodárenských je využívána také k rekreačním účelům. Historickou pozoruhodností je údolní nádrž Jordán v Táboře, která byla postavena v 15. století. Nejvýznamnější z vodohospodářského hlediska jsou nádrže Vltavské kaskády Lipno I (plocha 4 870 ha), vyrovnávací nádrž Lipno II (45 ha), Hněvkovice a vodní stupeň Kořensko. Ze Středočeského kraje zasahuje na území Jihočeského kraje vzdutí údolní nádrže Orlík. Primárním cílem přehrad Vltavské kaskády je výroba elektrické energie, velký význam mají i pro rekreaci a jako prvek protipovodňové ochrany. Vodárensky je využívána nádrž Lipno I. Pro zásobování pitnou vodou slouží vodní nádrže Římov na Malši (210 ha) a Husinec na Blanici (57 ha), obě tyto nádrže plní zároveň funkci protipovodňové ochrany. Na území Jihočeského kraje se nachází více než 7 000 rybníků. Většina z nich je soustředěna do pánevních oblastí (Budějovické a Třeboňské pánve), kde tvoří rozsáhlé soustavy navzájem propojených rybníků: českobudějovická a hlubocká rybniční soustava, třeboňská soustava, lnářsko-blatenská soustava. Další rybníky nebo menší rybniční soustavy se nacházejí na území celého kraje, chudá na rybníky je Šumava. Velké vodní plochy po těžbě štěrkopísků vznikly v minulosti v Třeboňské pánvi mezi Veselím nad Lužnicí a Českými Velenicemi. Těžba v povodí Lužnice probíhá dodnes a proces vzniku nových vodních ploch nebyl ukončen. Přirozená jezera jsou zastoupena prakticky pouze na Šumavě. Na území Jihočeského kraje se nachází jediné šumavské jezero ledovcového původu – Plešné jezero (7,48 ha), zbývající

192

ledovcová jezera leží na území Plzeňského kraje, případně v sousední Spolkové republice Německo. Mezi jezera je možné počítat i menší rašelinná jezírka (např. jezírka v Chalupské slati u Borových Lad). Mokřady hrají významnou roli v hydrografické síti Jihočeského kraje a jsou významné z hlediska ochrany živočišných a rostlinných druhů a biotopů. Nejvýznamnější mokřady v Jihočeském kraji jsou zastoupeny v Třeboňské pánvi (rašeliniště; 1 100 ha a rybníky; 10 165 ha) a na Šumavě (rašeliniště; 6 371 ha).

7.2. Podzemní vody Na území Jihočeského kraje je možné vymezit dva základní typy hydrogeologických struktur: I) hydrogeologický masív v oblastech moldanubického krystalinika, moldanubického a středočeského plutonu a II) pánevní sedimentární struktury - Budějovická, Třeboňská, Novoveská pánev a akumulace sedimentů v povodí Otavy, Blanice, Lužnice a další menší relikty (u Kaplice, Stráže nad Nežárkou aj.). Vodohospodářsky nejvýznamnější jsou v Jihočeském kraji Budějovická a obě části Třeboňské pánve, ve kterých hydraulické parametry horninového prostředí umožňují soustředěné jímání podzemních vod, dále pak terciérní a kvartérní uloženiny v oblasti Blanice a Otavy, Novoveská pánev a některé části pruhů pestré skupiny moldanubika, kde je možno zajistit soustředěné jímání podzemních vod menšího významu. Obecně lze považovat podzemní vody pánevních struktur za chemicky neznečištěné. Chemismus vod kvartérních fluviálních sedimentů vykazuje větší variabilitu s ohledem na množství faktorů, jimiž je ovlivňován. Zvýšený obsah dusíkatých látek je zpravidla projevem zemědělského znečištění.

7.3. CHOPAV Průměrnou úroveň vodních poměrů JČK v rámci ČR do značné míry charakterizuje počet a plošné zastoupení Chráněných oblastí přirozené akumulace vod. V celkové rozloze kraje zaujímají stanovené CHOPAV Šumava, CHOPAV Třeboňská pánev CHOPAV a Novohradské hory celkem 23 %, což odpovídá průměrné hodnotě CHOPAV v celé ČR 23,2 %. Tab. č. 6 Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Název chráněné oblasti přirozené akumulace vod Šumava Novohradské hory Třeboňská pánev

Plocha (km2) 1 073,8 893,5 331,6

Podíl na ploše kraje (%) 10,7 8,9 3,3

Zdroj: Stav ŽP v Jihočeském kraji v roce 2005 CHOPAV jsou mj. oblasti, kde vlivem příznivých přírodních podmínek dochází k tvorbě vyšších specifických odtoků a kde se uplatňuje významně faktor akumulace a regulace vod. Tyto vybrané oblasti přispívají výrazně k vodnosti nejvýznamnějších vodních toků a mají nemalou úlohu i ve vzniku a průběhu povodňových situací. CHOPAV Šumava a CHOPAV

193

Novohradské hory představují především potenciál povrchových vod, u CHOPAV Třeboňská pánev převažuje mimořádný potenciál kvalitních podzemních vod využitelných pro zásobování pitnou vodou. Jihočeská část CHOPAV Šumava zahrnuje pramenné a nejvyšší části povodí Vltavy (včetně vodní nádrže Lipno), povodí Volyňky a Blanice i několik drobných hraničních toků směřujících do SRN a Rakouska. Všechna tato povodí jsou hydrologicky cenná, ale i zranitelná a jejich exkluzivita spočívá do značné míry v jejich relativní celistvosti nerozdrobené technickými zásahy. Z těchto důvodů je v CHOPAV limitován rozsah zmenšování lesních pozemků v jednotlivých případech o více než 25 ha a v celé CHOPAV smí být celkově rozsah lesních pozemků snížen nejvýše o 500 ha proti stavu ke dni nabytí účinnosti nařízení vlády č. 40/1978 Sb. Téměř shodné přírodní předpoklady vykazuje i CHOPAV Novohradské hory, vyhlášené nařízením vlády č.10/1979 Sb. se stejným limitem zmenšování lesních pozemků.

7.4. Ochranná pásma vodních zdrojů Z pohledu ochrany vodních poměrů je nutné dále orientovat pozornost především na území ochranných pásem využívaných i perspektivních vodních zdrojů. V Jihočeském kraji se jedná o ochranná pásma největších vodních zdrojů, tj. do povodí vodárenské nádrže Římov a do zdrojové oblasti Dolní Bukovsko. Ochrana vodních poměrů v OP vodních zdrojů má přísnější nároky na uchování příznivých podmínek a její intenzita má adresnější charakter než je tomu v CHOPAV. Kromě hygienických režimů zaměřených na kvalitu vod zůstávají v oblasti zájmu ochrany i odtokové poměry orientované na kvantitu a vyrovnanost oběhu povrchových i podzemních vod.

7.5. Zásobování pitnou vodou Rozhodující podíl na celkové kapacitě zdrojů pro zásobování měst a obcí pitnou a užitkovou vodou mají velké regionální zdroje. V souvislosti s dlouhodobým trendem poklesu odběrů vody vykazuje značná část regionálně významných povrchových i podzemních zdrojů volné rezervy. Největšími zdroji pitné vody v území jsou: Tab. č. 7 Největší zdroje pitné vody v území Jihočeského kraje Místo a druh odběru Vodárenská nádrž Římov Odběr z Malše u Pořešína Odběr z Otavy v Písku Odběr z nádrže Jordán Odběr z Otavy u Pracejovic Vodní nádrž Husinec Vrty Dolní Bukovsko Vrty a studny Hajská Vrt Nemocnice Č.Budějovice Vrt Vidov Studny Pracejovice

Úpravna vody ÚV Plav ÚV Pořešín ÚV Písek ÚV Hamr ÚV Pracejovice ÚV Husinec ÚV Dol.Bukovsko ÚV Hajská ÚV Nemocnice ÚV Plav ÚV Pracejovice

Kapacita zdroje(l/s) 1 500 95 65 50 50 50 125 50 40 40 30

Zdroj: SEA VÚC JČ (2006)

194

Hydrogeologické struktury Třeboňské pánve poskytují ještě značné nevyužité zásoby podzemních vod. Ochranu vodních zdrojů zabezpečují stanovená dvou a třístupňová ochranná pásma. Územním rozsahem jsou největší ochranná pásma povrchových zdrojů, zejména vodní nádrže Římov a Jordán. Poměrně rozsáhlá ochranná pásma mají také podzemní zdroje v Mažicko-Borkovické oblasti, vrt Nemocnice v Českých Budějovicích a zdroje pivovarů Budvar a Samson. Nerovnoměrné rozmístění vodních zdrojů v území kraje je kompenzováno systémem vodovodních přivaděčů a vodojemů. Nejvýznamnějšími dodavateli pitné vody v kraji jsou 1. JVS a.s. a Vodovody a kanalizace Jižní Čechy, a.s. V roce 2005 bylo v Jihočeském kraji vyrobeno celkem 38,1 mil. m3 pitné vody. Na veřejné vodovody bylo připojeno 567 116 obyvatel, tj. zhruba 90,6 % z celkového počtu obyvatel. Ztráty vody ve vodovodních sítích byly 21,0 %. Kapacita zdrojů podzemní vody byla v tomto roce 816 l.s-1. Jako žádoucí stav pro ČR k roku 2005 byl stanoven podíl 90 %, resp. 91 % k roku 2010. Dosažení cílových 91 % k roku 2010 (Environmentální opatření Státní politiky životního prostředí ČR) je reálné rozvojem stávajících vodovodů do místních částí a okrajových poloh měst a obcí. Tab. č. 8 Výroba a užití pitné vody (2005) Objem vyrobené pitné vody (mil. m3) Počet obyvatel zásobených vodou z veřejných vodovodů (tis. obyvatel) Ztráty vody ve vodovodních sítích (%)

38,1 573 550 23,0

Největším vodovodním systémem je Vodárenská soustava Jižní Čechy – VS JČ, se kterou spolupracují další vodovodní subsystémy – skupinové vodovody (SV Kaplice – Český Krumlov, SV Veselí n. Lužnicí – Soběslav – Tábor – Milevsko, SV Hamr, SV Milenovice, SV Týn nad Vltavou – Bechyně – Milevsko). Dalšími spolupracujícími vodovodními subsystémy jsou ty, které mohou spolupracovat nebo fungují nezávisle na VS JČ, jmenovitě Písek, Strakonice a SMO Dolní Bukovsko, zásobující 25 měst a obcí v oblasti Jindřichův Hradec – Veselí nad Lužnicí – Týn nad Vltavou. Dosažená úroveň rozvoje zásobování měst a obcí nevytváří v současné době závažnější problematiku JČK. Pokud má oblast zásobování vodou slabší stránky, pak je to spíše ochrana jakosti využívaných i potenciálních vodních zdrojů. Na území Jihočeského kraje jsou také příznivé podmínky pro výskyt větších a vodárensky využitelných podzemních zdrojů v oblasti Třeboňské pánve, Novohradských hor, Šumavy a Blanského lesa. Zdroje v Jihočeském kraji v současnosti postačují pro zabezpečení potřeby vody a budou za předpokládaného vývoje spotřeby pitné vody dostačující i v budoucnosti.

7.6. Jakost vod 7.6.1. JAKOST PODZEMNÍCH VOD Dle Stavu životního prostředí v Jihočeském kraji v roce 2006 bylo ve státní síti jakosti podzemních vod v tomto kraji sledováno 57 objektů podzemních vod, na kterých bylo odebráno celkem 114 vzorků. Překročení normativu B bylo zjištěno u ukazatele F u 1 vzorku 195

v 1 lokalitě, u ukazatele Be u 2 vzorků v 1 lokalitě a u ukazatele Al u 4 vzorků ve 4 lokalitách. Normativy C byly překročeny u ukazatele Al u 3 vzorků ve 3 lokalitách. Koncentrace NO3– přesahující limit pro pitnou vodu byla naměřena u 13 vzorků v 9 lokalitách. 7.6.2. JAKOST POVRCHOVÝCH VOD Jakost povrchových vod je problematická. V roce 2006 bylo sledováno 33 profilů na řekách Vltava, Lužnice, Malše, Otava, Nežárka, Volyňka, Blanice, Lomnice, Skalice, Kamenice, Žirovnice, Stropnice, Dračice a Moravská Dyje. Ve skupině A byly nejčastěji v V. třídě zařazeny hodnoty AOX – 9 profilů z 18 měřených, oproti loňskému roku došlo ke zlepšení. Nejméně znečištěnou řekou podle ukazatelů skupiny A byla Vltava – od Vyššího Brodu do Hluboké nad Vltavou, horní tok Lužnice přibližně do 100 ř. km, Otava mezi Střelskými Hošticemi a Slaníkem a Volyňka (vyjma AOX). Naopak více zatížené byly dolní tok Lužnice od Veselí nad Lužnicí až po soutok s Vltavou, Otava v Topělci, Lomnice a Nežárka. Ve skupině B byla do III. třídy zařazena suma PAU na dolním toku Lužnice (Bechyně, Klenovice), v ústí Blanice, Otavy a Nežárky. 1,1,2,2-tetrachlorethen byl ojediněle analyzován v profilu Moravská Dyje – Písečné rovněž na úrovni III. třídy. Ostatní látky této skupiny splňovaly limity I. nebo II. třídy. Ve skupině C dosáhla klasifikace olova na Blanici V. třídy, na Lomnici, Skalici a dolním toku Lužnice III. třídy. Zinek byl ve čtyřech profilech zařazen do III. třídy, na profilu Malše – Roudné do IV. třídy. Na úrovni hodnot pro III. třídu byl arsen v Lomnici a Skalici. Veškeré železo bylo zařazeno na třech profilech do V. třídy, na dvou do IV. Ve skupině D zatřídění nejvíce ovlivnil chlorofyl, který byl klasifikován V. třídou na dolním toku Lužnice, na Lomnici a Žirovnici, IV. třídou na Kamenici, Nežárce, Moravské Dyji a Vltavě – Zvíkově. Enterokoky byly výrazně zvýšené (IV. třída) na Blanici, Volyňce, Lužnici nad Českými Velenicemi a v Otavě – Topělci. Saprobní index ani termotolerantní koliformní bakterie nikde nepřesáhly III. třídu, většinou se pohybovaly ve třídách I. a II. Tab. č. 9 Procentní zastoupení profilů státní sítě jakosti vod v třídách jakosti vod podle skupin ukazatelů (SŽP JČ 2006) Skupiny ukazatelů Počet měřených profilů Třída jakosti I II III IV V

A 33

B 23

0 6 45 15 33

4 70 26 0 0

C 32

D 33

13 44 22 9 13

15 21 21 27 15

%

Vysvětlivky: Skupiny ukazatelů: A – Obecné fyzikální a chemické ukazatele, B – Specifické organické látky, C – Kovy a metaloidy, D – Mikrobiologické a biologické ukazatele Třídy jakosti: I – Neznečištěná voda, II – Mírně znečištěná voda, III – Znečištěná voda,IV – Silně znečištěná voda, V – Velmi silně znečištěná voda Zdroj: Stav ŽP v Jihočeském kraji Z hlediska eutrofizace povrchových vod je nejvýznamnější plošné znečištění fosforem, neboť fosfor je prakticky ve všech našich vodách limitujícím prvkem pro růst fytoplanktonu (sinic 196

a řas). Přísun fosforu do povrchových vod z plošných zdrojů se v povodí horní Vltavy pohybuje v rozmezí 0 - 5 kg/ha/rok. Nejnižší hodnoty 0 - 0,35 kg/ha/rok jsou na Šumavě, v Novohradských horách, v Třeboňské a částečně i v Budějovické pánvi. Nejvyšší hodnoty převyšující 1,5 kg/ha/rok byly zaznamenány v severozápadní části kraje (povodí Otavy) a v území při severní hranici kraje. 7.6.3. VYPOUŠTĚNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD Imisní standardy ukazatelů přípustného znečištění povrchových vod (nařízení vlády č. 61/2003 Sb.) jsou plněny na tocích Vltava, Malše, Otava, Volyňka a Blanice, kromě některých profilů v dolních částech toků s mírným překročením v ukazateli celkový fosfor (P celk). Lužnice splňuje imisní standardy v horní části toku až po jez Pilař, vyjma překročení v ukazateli CHSKCr od Suchdola nad Lužnicí. K překročení imisních standardů dochází v tocích Dobrovodský potok v Českých Budějovicích, Bezdrevský potok ve Zlivi, Stropnice v celé délce toku, Lužnice od profilu Lužnice po soutok s Vltavou, Nežárka, Kamenice a Žirovnice, Studenský potok pod Studenou, Milevský potok a Smutná v celé délce toků, Živný potok pod Prachaticemi, Lomnice a Skalice v celé délce toků. Vysoká eutrofizace přetrvává zvláště na Lužnici pod rybníkem Rožmberk, Smutné, Nežárce, Kamenici, Žirovnici, Lomnici a Skalici. Komplexní působení bodových a plošných zdrojů znečištění se negativně projevuje zejména u méně vodných toků, nejhorší stav je na Dobrovodském potoce, Řečici, Živném, Studenském a Milevském potoce a na Smutné pod přítokem Milevského potoka, u velkých toků se jedná o Lužnici od rybníka Rožmberk až pod Tábor a Lomnici od profilu Tchořovice po ústí do Otavy.

7.7. Mokřady a rašeliniště Pod pojmem mokřad se rozumí stále, či jen po určité období roku, zatopené území nebo území s půdou, která je stále nasycená spodní vodou. Jedná se o území, která tvoří přechod mezi suchozemskými a vodními ekosystémy. Mezi mokřady řadíme prameny, prameniště, úseky vodních toků, nivní jezera, mrtvá ramena, lužní lesy, olšiny či jiné mokřadní lesy, zaplavované nebo mokré louky, bažinné biotopy, rákosiny, ostřicové louky, rašeliniště a slatiniště, horská jezera, slaniska, průmyslové odkalovací nádrže, rybníky, údolní nádrže, lomy, štěrkovny a pískovny. Mezi nejvýznamnější patří především rašeliniště. Rašeliniště vzniká velice dlouho, proto je téměř nemožné vytvořit ho uměle. Za rok se vytvoří pouze 1 - 2 milimetrový sloupec rašeliny a metr vysoký sloupec rašeliny se tedy tvoří 500 až 1000 let. Tento ekosystém není významný jen svoji geologickou stavbou, ale i vzácností fauny a flory, která je často vázána na tento typ ekosystému. Hlavní složkou flory rašelinišť jsou mechy, zejména pak rašeliník. Rašeliništi podobný, ale nížinný ekosystém je slatiniště. Právě slatiniště patří v současné době k nejohroženějším typům ekosystémů v naší krajině. Velmi často jsou totiž přeměňovány melioracemi na ornou půdu. Jihočeský kraj je velice bohatý na mokřadní ekosystémy. V Jihočeském kraji jsou vyhlášeny 3 Ramsarské lokality: Šumavská rašeliniště, Třeboňské rybníky, Třeboňská rašeliniště. Tato rašeliniště jsou součástí chráněných území s nejvyšším stupněm ochrany.

197

7.8. Plochy vhodné pro akumulaci povrchových vod Na území JČK je vymezeno 15 chráněných lokalit výhledových vodních nádrží sledovaných Směrným vodohospodářským plánem z roku 1988, které budou zapracovávány do Plánu hlavních povodí (Vltava) a následně do plánů dílčích povodí. Jedná se o tyto lokality: Spůle, Krejčovice, Brloh, Jindřiš, Dívčí Kámen, Rájov, Březí, Český Krumlov, Hradiště, Mladá Vožice, Modletice, Dolní Bolíkov, Drahoslavice, Chotěbudice, Budislav Jedná se o výběr lokalit vázaných na údolí vodních toků a splňující mimořádně příznivé hydrologické, geologické a morfologické předpoklady pro kumulaci a hospodaření s povrchovou vodou. Jejich situování je výsledkem podrobných analýz a je proto stabilizované. V rámci návrhu ZÚR nejsou tyto nádrže brány jako záměry, nýbrž jako územní rezervy, na kterých je omezeno umísťování staveb, které by mohly případnou budoucí realizaci vodních nádrží ztížit.

198

8. ODPADY, BROWNFIELDS, STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE

8.1. Produkce odpadu Dle informačního systému odpadového hospodářství (ISOH), který je provozován Centrem pro hospodaření s odpady, byla produkce odpadů dle jednotlivých odvětví v letech 2005 a 2006 následující:

Tab. č. 10 Produkce odpadů dle jednotlivých odvětví v letech 2005-06 (ISOH) 2005 Celkem odpad ze zemědělství a lesnictví odpad z dolování a těžby průmyslový odpad odpad z úpravy a rozvodu vody stavební a demoliční odpad odpad z energetiky (mimo radioaktivního) odpad z čištění města komunální odpad jiné odpady Celkem

2006 Z toho nebezpečný Celkem tis. tun

Z toho nebezpečný

318 10 424 28 212

3 8 37 0 7

177 1 280 30 303

1 0 32 0 2

179 15 263 227 1676

1 3 1 101 161

167 60 241 105 1364

1 19 2 6 63

Celková produkce odpadů byla v roce 2006 1 364 tis. tun, což je pokles oproti roku 2005. Nejvíce k tomuto množství přispívá stavební a demoliční odpad, průmyslový odpad a komunální odpad. Krom stavebního a demoličního odpadu byl oproti roku 2005 patrný pokles vykazovaného množství odpadů. Souhrnné informace o následném nakládání s tímto odpadem jsou uvedeny v tabulce. Tab. č. 11 Produkce a nakládání s odpadem (kt) na území Jihočeského kraje v roce 2006 (Stav ŽP v JČK v roce 2006) O N Produkce odpadu celkem 1310,8 62,6 Úprava nebo využití odpadu 950,5 3,1 Odstranění skládkováním 262,5 4,4 Odstranění spalováním 2,5 1,1 Pozn.: Hodnota celkové produkce odpadu mezi výše uvedenými tabulkami se liší. Je to dáno pravděpodobně dodatečným zpřesněním vykázaného množství odpadu u dat z CEHO. Hodnotu ve výše uvedené tabulce je nutno brát jako výchozí.

199

Odpad je z největší části upravován a nadále využíván (72% celkově vyprodukovaného množství), 20% odpadu končí na skládkách. Jedná se převážně o komunální odpad – viz dále. Pouze malá část odpadů je spalována. Celková průměrná produkce odpadů na jednoho člověka v Jihočeském kraji je 383,5 kg/os/rok, což je o 16 % méně, než je republikový průměr k roku 2005. Je to však o 12 % výše, než je cílem Národního plánu odpadového hospodářství ČR (340 kg/os/rok). Nejnižší míra produkce odpadů je v ORP Strakonice, Prachatice, Kaplice a Blatné, nejvyšší v ORP Vodňany a České Budějovice. (Zde je potřeba upozornit na ne nečasté chyby ve vykazovaném množství produkovaného odpadu). Co se týče míry separace odpadů, průměrná hodnota je 12,7 %, což je mírně nad průměrem ČR (Dle POH ČR 10%). Dlouhodobý cíl uváděný ve Strategii udržitelného rozvoje ČR je 50% materiálové využití komunálního odpadu nebude ještě dlouhou dobu dosažen. Nejvyšší míra separace dle databáze ISOH je v ORP Vimperk a Milevsko, nejnižší v ORP Vodňany a Trhové Sviny. Největší podíl komunálního odpadu – 73 % - tvoří směsný komunální odpad, který končí na skládkách odpadů. V roce 2006 bylo v Jihočeském kraji v provozu celkem 29 skládek. Volné kapacity skládek se nacházejí v okresech Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice a České Budějovice, kde životnost dosahuje více než 10 let. Naopak mezi okresy s nedostatečnou skládkovou kapacitou patří Tábor a Český Krumlov. Pro ukládání nebezpečných odpadů je na území kraje v provozu 1 skládka na odstraňování nebezpečných odpadů, tzn. skupiny S – NO (stav k roku 2006). V nedávné době byla uzavřena skládka nebezpečného odpadu Pilat Soběslav v okrese Tábor a vzhledem k malému množství uloženého odpadu byl tento přemístěn na jinou skládku nebezpečného odpadu. Tab. č. 12 Provozované skládky odpadů na území Jihočeského kraje (v roce 2006) Počet provozovaných skládek celkem Z toho: skládky skupiny S – IO skládky skupiny S – OO skládky skupiny S – NO Víceskupinové S-NO + S-OO

29 5 22 1 1

Zdroj: Stav životního prostředí v jednotlivých krajích ČR, 2006

8.2. Brownfields Brownfield je plocha, která byla v minulosti využívána pro průmyslovou, zemědělskou, stavební nebo jinou činnost a mohla by být v následku této nebo předchozí činnosti kontaminována (ekologická zátěž) či jinak zdevastována, což snižuje její atraktivitu pro budoucí využití. Může se jednat například o zcela nebo z části opuštěné průmyslové areály, staré zemědělské objekty, nevyužívané drážní pozemky, bývalé vojenské prostory, vybydlené obytné čtvrti atd. V současné době je vysoký tlak na novou výstavbu. Investoři preferují výstavbu na zelené louce („greenfield“). Snahou ochrany přírody a krajiny je směřovat nové aktivity do lokalit typu „brownfield“. Z hlediska vlivů na životní prostředí je pozitivní nejen omezení záboru

200

ve volné krajině, ale také odstranění znečištěného areálu, který může být zdrojem kontaminace pro půdu a vody. V některých lokalitách typu „brownfield“ je možný vznik cenných biotopů s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. V takovýchto případech je žádoucí před znovuvyužitím ploch a případnou rekultivací provést odpovídající biologický průzkum a navrhnout příslušná opatření pro zachování těchto biotopů.

8.3. Staré ekologické zátěže Nejvýznamnější ekologické zátěže jsou uvedeny v tabulce. Tab. č. 13 Nejvýznamnější staré ekologické zátěže na území JČK (KOP JČK, 2007) Lokalita

Nabyvatel

MAPE Mydlovary, chemická úpravna uranové rudy, kalojemy Soběslav, OVJ

DIAMO, Stráž pod Ralskem

s.p.

Ano

ČB

Jihočeské dřevařské závody ČB Jihočeská energetika ČB

a.s.

Ano

TA

a.s.

Ne

ČB

FNM ČR Jihostroj Agropodnik Dynín Město Blatná Jihočeské dřevařské závody ČB

a.s. a.s. a.s.

Ne Ano Ano Ano Ne

PL ČK ČB ST JH

Mydlovary-Triangl, odkladiště Milevsko, obalovna Velešín Dynín Blatná Suchdol nad Lužnicí, skládka

Status firmy

a.s.

Sanace probíhá

Okres

201

9. OBYVATELSTVO Jihočeský kraj se vyznačuje nejmenší hustotou zalidnění v České republice. V roce 2006 byla hustota obyvatelstva kraje na 1 km2 62,6 obyvatel, což představuje nárůst v posledních třech letech o 0,4 osob na km2. Následuje kraj Plzeňský s 73 obyvateli a Vysočina se 75 obyvateli na 1 km2. Koncem roku 2006 měl Jihočeský kraj 630 006 obyvatel, čímž se řadí na 7. místo v žebříčku všech krajů v České republice. Rozmístění obyvatelstva v kraji je výrazně nerovnoměrné. V pěti největších městech kraje žije více než třetina obyvatel, ve dvaceti největších sídlech je soustředěno 52 % obyvatelstva. Naproti tomu počet obyvatel do 500 osob má 72 % obcí, v nichž žije pouze necelých 15 % obyvatel. Největším městem jsou České Budějovice s necelými 95 tis. obyvateli, které představuje přirozené centrum kraje. Mezi zbylá čtyři největší města patří Tábor (cca 36 tis.), Písek (téměř 30 tis.), Strakonice (23 tis.) a Jindřichův Hradec (necelých 23 tisíc obyvatel). Venkovské oblasti, které jsou v současné době charakteristické úbytkem ekonomických aktivit a jejichž dopravní dostupnost je obtížná, se postupně vylidňují nebo se postupně mění jejich funkce sídla. V dlouhodobém měřítku se počet obyvatel kraje neustále zvyšoval, a to jak přirozenou měrou, tak také stěhováním. Teprve v roce 1995 došlo k meziročnímu poklesu počtu obyvatel a tento trend byl zaznamenán i v roce dalším. V následujících letech počet obyvatel opět mírně stoupal, avšak od roku 1999 opět docházelo k poklesu. V roce 2000 převažoval počet zemřelých než počet živě narozených, avšak ani kladné migrační saldo nepomohlo k celkovému růstu počtu obyvatel v kraji. Klesající trend byl přerušen v roce 2001, kdy došlo k nárůstu počtu obyvatel o necelých tisíc. Od roku 2002 obyvatel v kraji každoročně přibývalo, přičemž v posledních letech činil jejich přírůstek přibližně dva tisíce obyvatel ročně. Průměrný věk obyvatelstva v Jihočeském kraji je 40,1 let, čímž téměř vyrovnává průměrnou hodnotu za celou ČR (40,2 let). Průměrný věk mužů je o 0,1 roku vyšší než republikový průměr, oproti tomu průměrný věk žen je o 0,3 roku nižší. Vývoj věkové struktury obyvatelstva se vyznačuje trvalým úbytkem počtu obyvatel ve věku 0-14 let (ročně ubývá cca 2 % obyvatel v této kategorii), naopak přibývá obyvatel ve věkovém rozmezí 15-64 let (roční přírůstek cca 0,5 %) a nad 65 let (v posledních třech letech tempo přírůstku této kategorie prudce rostlo z 0,67 % v roce 2004 na 1,73 % v roce 2006).

202

10.

KULTURNÍ HODNOTY, CESTOVNÍ RUCH

Jižní Čechy jsou územím, které je poměrně málo zasaženo negativními důsledky civilizačního vývoje, a proto disponuje velmi atraktivním a hodnotným přírodním i krajinným potenciálem. Přírodní atraktivity, jako např. pohoří Šumavy, zajišťují velmi vysokou turistickou návštěvnost a díky nim je Jihočeský kraj jednou z nejvyhledávanějších turistických oblastí v republice. Také do budoucna se na jižní Čechy pohlíží jako na region s vysokým potenciálem cestovního ruchu se zcela novými rozvojovými šancemi pro území celého kraje. Ve spojení s obdobně přírodně cenným územím na druhé straně hranice s Německem a Rakouskem spoluvytváří Jihočeský kraj velmi významný turistický region ve střední Evropě. Historicky, kulturně, urbanisticky a architektonicky cenná historická jádra měst a vesnic jsou legislativně chráněna prohlášením za městské nebo vesnické památkové rezervace a zóny s ochrannými pásmy a stanovením základních podmínek ochrany a péče o jejich kulturní, architektonické, urbanistické, umělecké a estetické hodnoty. Na území kraje se nachází dvě lokality světového kulturního dědictví UNESCO, jimiž jsou historické jádro Českého Krumlova, zapsané do Seznamu světového a kulturního dědictví lidstva UNESCO v roce 1998, a rezervace historické vesnice Holašovice, zapsaná v 1992. V Jihočeském kraji se dále nachází 25 národních kulturních památek, dále je vyhlášeno 7 městských památkových rezervací, 20 městských památkových zón, 16 vesnických památkových rezervací, 5 krajinných památkových zón a 50 vesnických památkových zón. Krajinné památkové zóny jsou zastoupeny oblastmi Novohradsko, Římovsko, ČimelickoRakovicko, Orlicko a Libějovicko-Lomecko. Jediná archeologická památková rezervace se nachází v Třísově v okrese Český Krumlov. Městskými památkovými rezervacemi jsou historická centra měst České Budějovice, Český Krumlov (zařazeno mezi památky UNESCO), Jindřichův Hradec, Třeboň, Slavonice, Prachatice a Tábor. Národní kulturní památky Koněspřežní železnice České Budějovice – Linec, zámek Hluboká nad Vltavou se zámkem Ohrada, hrad Nové Hrady, rodný dvorec Jana Žižky v Trocnově, hrad a zámek v Českém Krumlově, kostel sv. Víta v Českém Krumlově, areál kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kájově, hrad Rožmberk nad Vltavou, areál cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě, zámek Červená Lhota, zámek Dačice, areál zámku v Jindřichově Hradci, Rožmberská rybniční soustava, zámek Třeboň se Schwarzenberskou hrobkou, areál kláštera augustiniánů v Třeboni, most v Písku, hrad Zvíkov, rodný dům Mistra Jana Husa v Husinci, zámek Kratochvíle, areál hradu Strakonice, zříceniny hradu Kozí Hrádek, hrad Kotnov s Bechyňskou branou a stará radnice v Táboře.

203

Vesnické památkové rezervace Dobrá, Holašovice, Klečaty, Komárov, Malé Chrášťany, Mazelov, Mažice, Nahořany, Plástovice, Vlastiboř, Vodice, Volary, Záboří, Zálší, Záluží, Stachy

Městské památkové zóny Bechyně, Benešov nad Černou, Blatná, Dačice, Hořice na Šumavě, Chvalšiny, Kaplice, Netolice, Nová Bystřice, Nové Hrady, Písek, Rožmberk nad Vltavou, Soběslav, Trhové Sviny, Týn nad Vltavou, Vimperk, Vlachovo Březí, Vodňany, Volyně, Vyšší Brod Vesnické památkové zóny Bavorovice, Bechyňská Smoleč, Bošilec, Božejov, Břehov, Budičovice, Čertyně, Dobčice, Dynín, Stachy (Chalupy), Jiřetice, Kloub, Kojákovice, Koječín, Krašovice, Krnín, Křtětice, Kváskovice, Květov, Lažiště, Libotyně, Lipanovice, Lutová, Mahouš, Mirkovice, Munice, Nedvědice, Nová Ves, Opatovice, Ounuz, Pernek, Pístina, Plačovice, Ponědrážka, Příbraz, Putim, Rožnov, Smrkovice, Svinky, Třešňový Újezdec, Tukleky, Varvažov, Vitějovice, Vitín, Zahrádka, Zbudov, Zechovice, Zvěřetice, Žebrákov, Žíteč V kraji je evidováno přes 12 000 kulturních památek, a to národních nemovitých památek (viz. výčet v následujícím odstavci), přes 5,5 tisíce nemovitých památek a necelých tisíc archeologických památek, zbytek představují movité kulturní památky, které jsou většinou součástmi mobiliářů zámků a kostelů. Jedná se o následující: Areál rodiště Jana Žižky, Trocnov, zámek Hluboká se zámkem Ohrada, Hrad Nové Hrady, bývalá koněspřežní železnice České Budějovice – Linec (česká část), hrad a zámek Český Krumlov, kostel sv. Víta v Českém Krumlově, Poutní areál s kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Kájově, Cisterciácký klášter ve Vyšším Brodě, hrad Rožmberk nad Vltavou, bývalý cisterciácký klášter ve Zlaté Koruně, zámek Jindřichův Hradec, areál kláštera Augustiniánů v Třeboni, zámek Třeboň se Schwarzenberskou hrobkou v Domaníně, zámek Dačice, zámek Červená Lhota, Rožmberská rybniční soustava (okres Jindřichův Hradec), kamenný most v Písku, hrad Zvíkov a Zvíkovské Podhradí, Husův rodný dům v Husinci, zámek Kratochvíle, hrad a zámek Strakonice, hrad Kotnov s pivovarem (okres Tábor), Stará radnice v Táboře, Kozí hrádek, Silniční most ve Stádleci.

204

PŘÍLOHA Č. 2 PŘEHLED MALOPLOŠNĚ ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍ V JIHOČESKÉM KRAJI Národní přírodní rezervace Jihočeského kraje název Brouskův mlýn Boubínský prales Čertova stěna-Luč Červené blato Ruda Řežabinec a Řežabinecké tůně Stará řeka Velká Niva Velký a Malý Tisý Vyšenské kopce Žofinka Žofínský prales

číslo 1403 24 61 65 375 381 407 1149 498 522 608 544

výměra (ha) 138,2 666,4 103,96 331,42 14,64 110,67 745,87 120,31 615,53 68,42 128,95 97,72

správa CHKO Blanský les NP A CHKO Šumava CHKO Blanský les CHKO Třeboňsko CHKO Třeboňsko CHKO Třeboňsko CHKO Třeboňsko NP A CHKO Šumava CHKO Třeboňsko CHKO Blanský les CHKO Třeboňsko CHKO Blanský les

výměra (ha) 296,41 9,09 0,09 2,92 1,01 2,16 1,92 138,28 0,46 10,22

správa NP A CHKO Šumava CHKO Blanský les CHKO Blaník CHKO Třeboňsko CHKO Blaník CHKO Blanský les CHKO Blaník CHKO Blanský les CHKO Blanský les CHKO Třeboňsko

Národní přírodní památky Jihočeského kraje název Blanice Hojná voda Chýnovská jeskyně Kaproun Luční Rovná Stročov Terčino údolí U Hajnice Vizír

číslo 1267 110 136 1375 1073 553 1288 444 1575 1371

Přírodní památky a přírodní rezervace Jihočeského kraje NP Šumava název Borová Lada Buková slať Jelení vrch Jezerní luh Jezerní slať Kotlina Valné Kvilda-Pod políčky Malá niva Obří zámek Olšinka Pod Šindlovem Pramen Vltavy Spálený luh Splavské rašeliniště Stožec Stožecká skála Strážný-Pod Obecním lesem Tetřevská slať Trojmezná hora Úval Zvonková

číslo 933 38 935 929 145 927 1237 931 1147 1602 936 1153 926 928 1150 1151 1235 1146 450 1543

kategorie PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP

výměra (ha) 115,42 15,8 6,88 30,36 103,54 79,46 32,6 147,34 52,32 32,27 6,5 7,78 101,16 77,69 52,81 13,46 7,78 18,94 386,57 48,56

205

název Vltavské stráně Vltavský luh Žďárecká slať

číslo 1613 1152 930

kategorie PP PP PP

výměra (ha) 8,16 1714,33 34,64

číslo 1687 1598 1545 2864 2319 1551 934 2253 1788 2266 1601 1154 1552 2257 2256

kategorie PR PR PP PR PR PP PP PR PR PR PP PR PP PR PR PR PR PR PR PP PP PP PR PP PP PR PP PR PR PP PP PP PP PP PP PR

výměra (ha) 80,93 20,34 47,47 49,95 9,73 1324,58 8,12 85,24 6,79 2,69 11,2 9,63 8,51 16,56 33,5 28,22 53,52 43,96 42,6 89,55 89,16 12,08 6,1 47,16 46,66 49,32 117,45 79,09 47,48 0,91 14,27 60,11 88,29 55,68 4,42 49,29

CHKO Šumava název Amálino údolí Čertova stráň Házlův kříž Hliniště Hornovltavické pastviny Jasánky Jilmová skála Pod Farským lesem Kyselovský les Lipka I Malý Polec Milešický prales Multerberské rašeliniště Najmanka Na Mokřinách Na soutoku Niva horského potoka Niva horského potoka II Otovský potok Pasecká slať Pestřice Pod Ostrohem Pod Popelní horou Poušť Prameniště Hamerského potoka Pravětínská Lada Račínská prameniště Radost Rašeliniště Borková Rašeliniště Kyselov Spáleniště Svatý Tomáš Velké bahno Vraniště Vyšný - Křišťanov Zátoňská hora

2261 2295 2321 2122 1546 2176 937 1607 1544 2121 1547 3370 1789 2322 2264 1550 1557 2175 1236 1148

206

CHKO Blanský les název Bořinka Dívčí kámen Dobročkovské hadce Hejdlovský potok Holubovské hadce Horní luka Chrášťanský vrch Jaronínská bučina Kalamandra Kleť Malá skála Meandry Chvalšinského potoka Mokřad u Borského rybníka Na Stráži Provázková louka Ptačí stěna Šimečkova stráň Vysoká Běta

číslo 1281 77 1573 2226 552 1838 2225 578 1282 170 1836 2123 2052 1617 2124 1837 1618 1387

kategorie PR PR PR PP PR PP PR PR PP PR PR PP PP PP PP PR PP PR

výměra (ha) 6,68 4,82 16,15 6,39 15,68 6,41 6,76 4,98 2,25 74,86 9,73 5,23 0,94 3,17 2,49 25,71 1,75 23,93

číslo 1300 1966 1388 1707 1291 194 1954 1397 1722 1721 1925 1723 1720 311 2135 1726 1683 1292 1392 1727 398 1843 1724 1708 2232 1725 1709

kategorie PR PR PP PR PR PP PR PP PR PR PR PR PR PR PP PR PR PR PR PR PP PP PR PR PR PR PR

výměra (ha) 10,44 8,12 4,6 414,1 53,66 0,38 36,33 7,25 202,41 90,25 132,36 236,34 6,28 0,83 7,5 6,96 11,3 36,09 44,69 202,8 1,87 20,33 128,42 116,89 104,04 190,5 138,44

CHKO Třeboňsko název Bukové kopce Dračice Hliníř Horní Lužnice Horusická blata Kozí vršek Krabonošská niva Lhota u Dynína Losí blato u Mirochova Meandry Lužnice Na Ivance Novořecké močály Olšina u Přeseky Písečný přesyp u Vlkova Pískovna u Dračice Rašeliniště Hovízna Rašeliniště Pele Rod Ruda u Kojákovic Rybníky u Vitmanova Slepičí vršek Soví les Staré jezero Široké blato Trpnouzské blato Výtopa Rožmberka Záblatské louky

207

Krajský úřad Jihočeského kraje název Bažantnice u Pracejovic Blanko Borkovická blata Čertova hora u Vráže Český Jílovec Dědovické stráně Dolejší rybník Dráchovské tůně Dvořiště Fabián Hadí vrch Hořejší rybník Hrádeček Hrby Choustník Karvanice Kladrubská hora Kněží hora Kocelovické pastviny Kovašínské louky Kozohlůdky Kralovické louky Krkavčina Krvavý a Kačležský rybník Kuřidlo Libějovický park Libín Libochovka Míchov Miletínky Mokřiny u Vomáčků Mutenská obora Nad Zavírkou Opolenec Pacova hora Pláničský rybník Radomilická mokřina Rapotická březina Rašeliniště Kapličky Sedlická obora Skalák u Senotína Skočický Hrad Ševcova hora V Rájích Velká Kuš Velký a Malý Kamýk Vrbenské rybníky Výří skály u Oslova Vysoký kámen Záhorský rybník Žlíbky

číslo 968 1977 670 979 68 598 965 1814 1405 599 1373 1800 2216 572 131 1802 1290 970 1380 1377 1294 1574 600 1734 976 1832 1063 1385 972 1234 1391 1778 1061 938 2236 1844 1390 2227 1553 973 2218 975 1791 486 966 1393 1389 983 1792 1842 580

kategorie PR PR PR PR PR PR PR PR PR PR PR PR PR PR PR PR PR PR PR PR PR PR PR PR PR PR PR PR PR PR PR PR PR PR PR PR PR PR PR PR PR PR PR PR PR PR PR PR PR PR PR

výměra (ha) 21,89 11,93 91,09 13,87 6,3 11,42 6,21 37,98 23,75 22,81 13,37 56,88 18,35 26,77 9,9 14,17 11,42 13,51 2,29 27,1 80,4 6,12 5,53 383,54 8,74 13,14 68,99 77,63 11,69 42,5 61,46 43,53 2,66 19,26 15,79 15,17 47,02 14,72 72,74 20,38 14,21 29,49 8,33 2,24 7,47 49,65 245,8 8,12 3,21 33,5 37,39

Krajský úřad Jihočeského kraje název Baba Bachmač Bavorovská stráň Besednické vltavíny Boukal Černická obora

číslo 1386 981 1825 1790 980 52

kategorie PP PP PP PP PP PP

výměra (ha) 2,69 2,74 0,74 27,92 4,51 9,25

208

název Černýšovické jalovce Ďáblík Dědek u Slavonic Dehetník Děkanec Doubí u Žíšova Dubná Dubová stráň Farářský rybník Gebhárecký rybník Granátová skála Háje Horní Lesák Hrádeček Hroby Chvalšovické pastviny Irů dvůr Jalovce u Kunžaku Jalovce u Valtínova Jesení Kadovský viklan Kaliště Kněz u Hrazan Kopáčovská Kopaniny Kotlina pod Pláničským rybníkem Koubovský rybník Kozlov Králek Kutiny Kysibl Libnič Lipina Luna Luží u Lovětína Malý Kosatín Malý Ústavní rybník Mařský vrch Mastnice Matenský rybník Medvědí hora Michovka Muckovské vápencové lomy Myslivna Myšenecká slunce Na Opukách Na vysokém Nerestský lom Nový rybník u Lnář Nový rybník u Soběslavi Ohrazení Olšina u Volfířova Olšina v Novolhotském lese Orty Ostrolovský Újezd Ostrov Markéta Pančice-V řekách Pastvina u Přešťovic Pastvina u Zahorčic Pašínovická louka Pazourův rybník Pískovna na cvičišti Pod Ostrou horou

číslo 1071 1395 1777 988 1394 82 573 2096 1072 2215 100 1599 1956 1616 1295 1382 1600 1372 1369 1293 969 1400 998 986 987 1549 1062 1287 2095 1841 2217 1384 601 1289 1957 982 1381 1240 1058 1976 1556 995 1284 1562 984 1826 1378 978 280 281 1383 1374 1555 1396 602 294 1603 977 974 1404 2219 1955 1604

kategorie PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP

výměra (ha) 1,26 3,45 2,79 1,2 1,01 1,55 1,46 12,06 6,79 19,03 0,14 1,66 2,16 11,56 0,14 4,54 2,86 0,33 0,5 2,27 0,11 2,57 2,37 1,03 2,87 14,16 3,31 0,58 3,8 0,8 11,98 0,07 0,72 1,66 4,83 0,99 2,12 0,75 0,98 4,94 80,34 2,58 3,38 14,52 0,004 35,49 0,47 5,57 34,4 22,45 4,1 8,23 51,63 12,5 2,31 5,15 6,25 1,34 1,6 0,66 1,56 2,58 7,95

209

název Pod Sviňovicemi Pod Vyhlídkou Pod Vyhlídkou II Podhájí Pohořské rašeliniště Polední Polučí Prameniště Pohořského potoka Přesličkový rybník Rašeliniště Bobovec Rašeliniště Klenová Rašeliniště Mosty Rašeliniště u Suchdola Ražický Rukávečská obora Ryšovy Sedlina Skalka Skalský Slavkovické louky Slavkovský chlumek Smutný Smyslov Sobědražský prales Stádla Stodůlecký vrch Stříbrná Huť Štěrbů louka Tisy u Chrobol Toužínské stráně Tůně u Hajské Tůně u Špačků U Narovců U Piláta U poustevníka U tří můstků Uhlířský vrch Ulrichov Upolíny Úval Dolní Přibrání V Obouch V Polích Velký Karasín Velký Potočný Velký Troubný Vlásenický potok Vrbenská tůň Vystrkov Zábrdská skála Zámek Zelendárky Zeman Žemlička Žestov Židova strouha Žižkova skalka

číslo 1605 640 1766 1059 581 1606 1241 1559 1398 1558 2220 2221 1370 1001 376 1379 971 1608 992 1548 397 997 1376 1000 1609 1561 421 1610 1060 1368 967 454 1611 1242 1612 1283 1554 1560 1239 1563 990 1614 1401 985 1776 508 603 991 1615 1402 993 1666 1399 1285 1074 1238

kategorie PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP

výměra (ha) 0,88 1,29 0,5 1,7 39,02 6,33 4,33 72,29 8,45 46,2 4,52 2,9 2,55 29,24 3,04 34,99 6,96 0,56 12,82 20,18 1,06 4,35 6,67 1,64 0,68 50,07 0,03 0,88 2,49 3,07 6,38 5,13 2,67 8,02 4,45 3,78 16,45 9,24 0,41 26,57 5,14 1,92 9,84 38,87 8,16 34,65 0,95 3,07 2,98 5,76 30,57 0,74 2,47 3,49 42,2 0,3

210

PŘÍLOHA Č. 3 KATEGORIZACE ÚZEMÍ JIHOČESKÉHO KRAJE Z HLEDISKA MIGRACE ZVĚŘE Následující obrázek byl převzat z dokumentace SEA ÚP VÚC Jihočeského kraje, která byla zpracována v roce 2005. Hodnocení území Jihočeského kraje z hlediska migrace zvěře s vyznačením hlavních migračních bariér dle konceptu ÚP VÚC Jihočeského kraje

211

PŘÍLOHA Č. 4

PŘEHLEDOVÉ BODOVÉ HODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH ZÁMĚRŮ A ÚZEMNÍCH REZERV

V následující části je uveden přehled všech záměrů a území speciálních zájmů obsažených v ZÚR. Pro hodnocení byla použita následující stupnice, přičemž pro hodnocení byla použita následující stupnice: +2 – potenciálně významný pozitivní vliv záměru +1 – potenciálně pozitivní vliv záměru 0 – zanedbatelný (neutrální) vliv záměru -1 – potenciálně mírně negativní vliv menšího rozsahu -2 – potenciálně významný negativní vliv ? – vliv není možno určit

212

ROZVOJOVÉ OBLASTI A ROZVOJOVÉ OSY, SPECIFICKÉ OBLASTI Rozvojové oblasti a osy republikového významu Označení oblasti / osy Název rozvojové oblasti / osy OB10 České Budějovice

Ochrana přírody ?

Ovzduší -1

Horn. Prostředí ?

? -1 ? ? 0 ? Rozvojové oblasti a osy nadmístního významu Ochrana Horn. přírody Ovzduší Prostředí ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ?

Půdní fond -2

Voda ?

Osídlení ?

-2 -1

? ?

? 1

Půdní fond -2 -2 -2 -2 -2 -1 -1

Voda ? ? ? ? ? ? ?

Osídlení ? ? ? ? ? ? ?

OS4 SOB 1

Praha - Č. Budějovice - hranice ČR Šumava

Označení oblasti / osy N-OB1 N-OB2 N-OB3 N-OB4 N-OB5 N-OS1 N-OS2

Název rozvojové oblasti / osy Písecko-Strakonická Táborsko Prachaticko Jindřichohradecko Českokrumlovsko Severojižní - Pasovská Severozápadní - Plzeňská

N-OS3

Severozápadní - Klatovská

?

?

?

-1

?

?

N-OS4

Vých. Písecko - Táborsko - Pelhřimovsko

?

?

?

-1

?

?

N-OS5

Soběslavsko - Jindřichohradecká

?

?

?

-1

?

?

N-OS6 N-OS7

Prachatická Severovýchodní - Jindřichohradecká

? ?

? ?

? ?

-1 -1

? ?

? ?

N-OS8 N-OS9 N-SOB 1

Jihovýchodní - Novohradská Slavonicko - Dačická Orlicko

? ? ?

? ? 0

? ? ?

-1 -1 -1

? ? ?

? ? 1

N-SOB 2 N-SOB 3

Třeboňsko - Novohradsko Pacovsko

? ?

0 0

? ?

-1 -1

? ?

1 1

213

ROZVOJOVÉ PLOCHY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU PRO SMÍŠENOU OBYTNOU FUNKCI Rozvojové plochy nadmístního významu pro smíšenou obytnou funkci Označení plochy SO 1 SO 2 SO 3 SO 4 SO 5 SO 6 SO 7 SO 8 SO 9 SO 10 SO 11 SO 12 SO 13 SO 14 SO 15 SO 16 SO 17 SO 18

Název plochy Strakonice Písek Chotoviny - Červené Záhoří Tábor - Čekanice (západ) Tábor - Čekanice (východ) Sezimovo Ústí Týn nad Vltavou Vimperk - Hrabice Prachatice České Budějovice - Čtyři Dvory České Budějovice - Za Stromovkou České Budějovice - Okružní Adamov - Hůry - Rudolfov České Budějovice - Rožnov Jindřichův Hradec Nová Bystřice Kaplice Nové Hrady

Ochrana přírody 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 -1

Ovzduší ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ?

Horn. Prostředí 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 -1 0 -1 0 0 0 0 0

Půdní fond -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1

Voda 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 -1 -1 0 0 0 0

Osídlení 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

Střety s limity pro oblast ŽP

Poddolované území Poddolované území, OPVZ II.stupně OPVZ II. stupně

Přírodní park Novohradské hory

214

ROZVOJOVÉ PLOCHY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU PRO KOMERČNÍ A PRŮMYSLOVOU FUNKCI Rozvojové plochy nadmístního významu pro komerční a průmyslovou funkci Označení plochy KP 1 KP 2 KP 3 KP 4 KP 5 KP 6 KP 7 KP 8 KP 9 KP 10 KP 11 KP 12 KP 13 KP 14 KP 15 KP 16 KP 17 KP 18 KP 19 KP 20 KP 21 KP 22 KP 23 KP 24 KP 25 KP 26 KP 27 KP 28 KP 29 KP 30

Ochrana Horn. Půdní přírody Ovzduší Prostředí fond Voda Osídlení Střety s limity pro oblast ŽP Sedlice 0 -1 0 -2 0 0 Drhovle - Nová Hospoda 0 -1 0 -2 0 0 Písek - sever 0 -1 0 -2 0 0 Milevsko 0 -1 0 -2 0 0 Chotoviny - Červené Záhoří 0 -1 0 -2 -1 0 OPVZ II.stupně Tábor - Klokoty, Všechov 0 -1 0 -2 -1 0 OPVZ II.stupně Tábor - sever 0 -1 0 -2 -1 0 OPVZ II.stupně Tábor - Měšice 0 -1 0 -2 0 0 Planá nad Lužnicí 0 -1 0 -2 0 0 Řepice 0 -1 0 -2 0 0 Strakonice 0 -1 0 -2 0 0 Radošovice 0 -1 0 -2 0 0 Protivín 0 -1 0 -2 -1 0 Záplavové území Vodňany 0 -1 0 -2 0 0 Týn nad Vltavou 0 -1 0 -2 0 0 Knín – Býšov Ekopark 0 -1 0 -2 0 0 Soběslav 0 -1 0 -2 0 0 Veselí nad Lužnicí -1 -1 0 -2 -1 0 III. zóna CHKO Třeboňsko, CHOPAV Třeboňsko, OPVZ II.stupně Jindřichův Hradec 0 -1 0 -2 0 0 Prachatice - Těšovice 0 -1 0 -2 0 0 České Budějovice - Kněžské dvory 0 -1 0 -2 -1 0 Záplavové území České Budějovice - Okružní 0 -1 0 -2 -1 0 OPVZ II.stupně Hůry 0 -1 0 -2 -1 0 České Budějovice - Hlinsko 0 -1 -1 -2 0 0 České Budějovice - Nové Hodějovice 0 -1 0 -2 -1 0 OPVZ II.stupně Boršov nad Vltavou 0 -1 0 -2 -1 0 OPVZ II.stupně Včelná - Roudné 0 -1 0 -2 -1 0 OPVZ II.stupně Český Krumlov - Domoradice -1 -1 -1 -2 -1 0 III. zóna CHKO Šumava, poddolované území Kaplice - nádraží 0 -1 0 -2 0 0 Bujanov 0 -1 0 -2 0 0 Název plochy

215

Rozvojové plochy nadmístního významu pro komerční a průmyslovou funkci Označení plochy KP 31 KP 32 KP 33 KP 34 KP 35 KP 36 KP 37

Název plochy Dolní Dvořiště - sever Dolní Dvoříště České Velenice - hospodářský park Hůry - VT park České Budějovice - VT park Temelín Horosedly

Ochrana Horn. Půdní přírody Ovzduší Prostředí fond Voda Osídlení Střety s limity pro oblast ŽP 0 -1 0 -2 0 0 0 -1 0 -2 -1 0 CHOPAV Novohradské hory, OPVZ II.stupně 0 -1 0 -2 -1 0 CHOPAV Třeboňská pánev 0 0 0 -2 -1 0 OPVZ II.stupně 0 0 0 -2 0 0 0 -1 0 -2 0 0 0 -1 0 -2 0 0

216

ROZVOJOVÉ PLOCHY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU PRO SPORTOVNÍ A REKREAČNÍ FUNKCI Rozvojové plochy nadmístního významu pro sportovní a rekreační funkci Označení plochy SR 1 SR 2 SR 3 SR 4 SR 5 SR 6 SR 7 SR 8 SR 9 SR 10 SR 11 SR 12 SR 13 SR 14 SR 15 SR 16 SR 17 SR 18 SR 19 SR 20 SR 21 SR 22 SR 23 SR 24

Název plochy Bělčice - golf, kongr. centrum Tchořovice - letiště Čimelice - golf Kadov, Lnářský Málkov - golf Kestřany - Hones - golf Týn nad Vltavou - golf Purkarec - golf Netolice - areál Podroužek Kubova Huť - Boubín - lyžařský areál Libín - lyžařský areál České Budějovice - golf České Budějovice - Složiště Zvíkov, Ortvínovice - golf Třeboň, Břilice - golf Třeboň, Domanín - lázně Špičák, Horní Planá - lyž. areál Smrčina, Nová Pec - lyž. areál Český Krumlov - Kvítkův dvůr Mirkovice - golf Svachova Lhotka Lipenská nádrž - Dolní Vltavice Frymburk - golf Lipno - Kramolín Nové Hrady - golf Nový Dvůr (Hosty – Všemyslice) – golf

Ochrana přírody 0 0 0 -1 0 0 0 0 -2 0 0 0 0 -1 -1 -2 -2 0 0 -1 -2 0 0 0

Horn. Ovzduší Prostředí 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 -1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Půdní fond Voda Osídlení Střety s limity pro oblast ŽP -1 -1 1 OPVN 0 0 1 0 0 1 0 0 1 NBC 0 -1 1 0 -1 1 0 -1 1 0 0 1 -1 -1 1 II.-IV. zóna CHKO, PR, CHOPAV -1 -1 1 NBK, OPVZ II. stupně 0 -1 1 Poddolované území 0 0 1 0 -1 1 0 -1 1 III. zóna CHKO 0 0 1 III. zóna CHKO -2 -2 1 II. zóna CHKO, les zvláštního určení, CHOPAV, OPVN -2 -2 1 I. zóna NP, RBC, les zvláštního určení, CHOPAV 0 -1 1 OPVZ II. stupně 0 -1 1 0 0 1 III. zóna CHKO, OPVN 0 -2 1 III. zóna CHKO, OPVN -2 -1 1 RBK, OPVN, OPVZ II. stupně 0 0 1 0 0 1

217

ROZVOJOVÉ PLOCHY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU PRO VEŘEJNOU INFRASTRUKTURU Rozvojové plochy nadmístního významu pro veřejnou infrastrukturu Označení plochy D 21 D 22

Ochrana přírody 0 -1

Název plochy Letiště České Budějovice Veřejné logistické centrum Nemanice

Ovzduší -1 ?

Horn. Prostředí 0 0

Půdní fond -1 -1

Voda 0 0

Osídlení ? ?

Střety s limity pro oblast ŽP NRBK

ROZVOJOVÉ PLOCHY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU A ÚZEMNÍ REZERVY PRO TĚŽBU NEROSTNÝCH SUROVIN Rozvojové plochy nadmístního významu a územní rezervy pro těžbu nerostných surovin Označení plochy

Název plochy

Ochrana přírody

Ovzduší

PT 1

Rejta

0

-1

PT 2 PT 3 PT 4 PT 5 PT 6 PT 7 PT 8 PT 9 PT 10 PT 11 PT 12 PT 13

Podolí II - Kosejřín Jednědno Albrechtice nad Vltavou Pořežany - Štipoklasy Horní Bukovsko Blana Ševětín Ledenice Branná Rejta Nakolice Halámky

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Horn. Prostředí Půdní fond Záměr 2 -1 Územní rezervy 2 0 2 0 2 0 2 0 2 0 2 0 2 0 2 0 2 0 2 0 2 0 2 0

Voda

Osídlení

-1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Střety s limity pro oblast ŽP OPVZ II. stupně

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

CHOPAV CHOPAV CHOPAV II. zóna CHKO CHOPAV III. zóna CHKO, CHOPAV

218

ROZVOJOVÉ PLOCHY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU ÚZEMÍ SPECIÁLNÍCH ZÁJMŮ Rozvojové plochy nadmístního významu území speciálních zájmů Označení Ochrana plochy Název plochy přírody A1 Asanační území Mydlovary, Nákří, Olešník 2 A2 Asanační území České Budějovice, Staré Hodějovice, Srubec 2 A3 Asanační území Špičák 2

Ovzduší 1 0 0

Horn. Prostředí 2 2 1

Půdní fond 2 2 2

Voda 2 ? 0

Osídlení 2 2 2


CHKO III. zóna

219

PLOCHY A KORIDORY DOPRAVY – SILNIČNÍ DOPRAVA (NOVÉ ZÁMĚRY) Označení koridoru

Lokalizace

Plochy a koridory dopravy - silniční doprava (nové záměry) Popis Č. Vymezení Ochrana Ovzduší Horn. Půdní Voda Osídlení Střety s limity pro oblast ŽP označení úseku koridoru - úsek přírody Prostředí fond

D1

Dálnice D-3 u Tábora

D-3

D5

Silnice I/4 I/4 v úseku křiž. I/20 N.Hospoda – Strakonice – Vimperk – Strážný

KORIDORY MEZINÁRODNÍHO, REPUBLIKOVÉHO A NADREGIONÁLNÍHO VÝZNAMU : Tábor Čekanice 0 ? 0 -1 0 0 – Měšice stáv. sil. I/3 0 0 0 0 0 0 1 x I/20 Nová Hospoda – Strakonice homogenizace 2a Strakonice var. 0 2 0 -2 -1 1 záplavové území 1

2b

Strakonice var.

0

2

0

3

Strunkovice n. Volyňkou Strunkovice n.Vol. – Přechovice Přechovice – Volyně východní obchvat Zlešice napoj. nulové var. Čkyně

0

0

0

0

0

0

-1

2

-1

0

4 5a1 5b2 7 8

10 11 12 D6

Silnice I/19 v úseku hranice Plzeňského

I/19

1 2

Zlešička – Bohumilice – Vimperk homogenizace Solná Lhota – Korkusova Huť homogenizace Kubova Huť tunel Horní Vltavice Houžná Mirovice x žel.trať Lety var. jižní

-1

-1

1

záplavové území

0

0

0

0

0

0

-1

0

1

RBC

0

-1

-1

0

RBC,OPVZ 2. stupně OPVZ 2. stupně, OPVN 2. stupně

0

2

0

-1

-1

1

0

0

0

0

0

0

-1

0

0

0

0

0

II. zóna CHKO

-2

1

0

-1

1

II. zóna CHKO

-2

1

0

-2

-1

1

PP, II. zóna CHKO, záplavové území

0

0

0

0

0

0

0

1

-1

-1

0

1

LNS

220

Označení koridoru

D7

Lokalizace


Plzeňského kraje – křiž. R-4 Lety – x I/29 Oltyně

4

Sepekov

0

0

0

-1

0

0

5

0

0

0

0

0

0

Silnice I/19 I/19 v úseku Oltyně – Tábor – hranice kraje Vysočina

2

Hranice Stč. kraje – Lety – Sepekov homogenizace Tábor záp. – Tábor Náchod x II/603 4-pruh Zárybničná Lhota var. jih Zárybničná Lhota – Chýnov homogenizace Kladruby – Lejčkov – hr. kraje homogenizace Sedlice – křiž. I/4 Nová Hospoda homogenizace

0

0

0

0

-1

0

0

1

0

-2

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

-1

0

0

0

0

0

3b 4 6

D8

D9

Silnice I/20 I/20 v úseku hranice Plzeňského kraje – Blatná – křiž. R-4 Nová Hospoda Silnice I/20 I/20 v úseku Vodňany – České Budějovice

2

2

hranice okresu ST – hranice okresu ČB

0

0

0

0

0

0

3

hranice okresu PT – Sedlec – x II/145 Češňovice křiž. II/145 Češňovice – Dasný – křiž. II/105

0

0

0

0

0

0

0

0

0

-1

0

0

4

OPVZ 2. stupně, OPVN 2. stupně

PR

221

Označení koridoru

Lokalizace

Plochy a koridory dopravy - silniční doprava (nové záměry) Popis Č. Vymezení Ochrana Ovzduší Horn. Půdní Voda Osídlení Střety s limity pro oblast ŽP označení úseku koridoru - úsek přírody Prostředí fond 5b

0

1

0

-1

-1

1

záplavové území

0

1

0

-1

-1

1

záplavové území,OPVZ 2. stupně

0

0

0

0

0

0

Strakonice – x I/4 – Podsrp Strakonice – Vodňany homogenizace Doňov přeložka – x žel. tratě

0

1

0

-1

0

1

0

0

0

0

0

0

0

1

0

-1

0

1

2

Pleše

0

1

0

-1

0

1

4

Kardašova Řečice x žel. tratě Sv. Barbora x žel. tratě Děbolín var. sever Děbolín var. jih

-1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

0

-1

0

1

0

1

0

-1

0

1

křiž. D-3 – Jindřichův Hradec mimo přeložky

0

0

0

0

0

0

5c D 10

Silnice I/22 v úseku hranice Plzeňského kraje – Strakonice – Vodňany

I/22

4

6 10 D 11

Silnice I/23 I/23 v úseku křiž. D-3 – Jindřichův Hradec – hranice kraje Vysočina

1

5 6a 6b 7

Č.Budějovice – severní tangenta var. B - sečna Č.Budějovice – severní tang. var. C hranice kraje – Strakonice mimo přeložkyhomogenizace

III. zóna CHKO

222

Označení koridoru

Lokalizace

Plochy a koridory dopravy - silniční doprava (nové záměry) Popis Č. Vymezení Ochrana Ovzduší Horn. Půdní Voda Osídlení Střety s limity pro oblast ŽP označení úseku koridoru - úsek přírody Prostředí fond homogenizace 9

0

0

1

0

-1

0

1

0

0

0

0

0

2

0

-1

-1

1

III. zóna CHKO, záplavové území

-2

0

0

0

0

0

NPR, I. zóna CHKO, NBC

-1

0

0

0

0

0

II. zóna CHKO, NBC

-1

0

0

0

0

0

III. zóna CHKO

-1

0

0

0

0

III. zóna CHKO

0

1

0

-2

-1

1

OPVZ 2. stupně

-1

1

0

0

0

1

Přírodní park

0

0

0

0

0

0

7

Písek – Novosedly var. B Záhoří – Podolí homogenizace Podolí

0

1

0

-1

0

1

8

Křenovice

0

1

0

-1

0

1

10

Srlín

0

0

0

0

0

0

11 12

D 12

Silnice I/23 I/24 v úseku křiž. D-3 Veselí n. L. – Třeboň – Halámky

1

2 3 4 5 D 13

Silnice I/29 v úseku Strakonice – Písek – Tábor

I/29

2b

4 6

Jarošov n. Než. x želez. tratě Jilem - Studená

0 0

Strmilov – hranice kraje Vysočina homogenizace Lomnice n. Luž.

0

-1

Lužnice x žel. trať Rožmberk – Třeboň Gigant Suchdol n. Luž. x žel. tratě Suchdol n. Luž. - Tušť Dobev – Písek var. A

0

0

0

223

Označení koridoru

Lokalizace

Plochy a koridory dopravy - silniční doprava (nové záměry) Popis Č. Vymezení Ochrana Ovzduší Horn. Půdní Voda Osídlení Střety s limity pro oblast ŽP označení úseku koridoru - úsek přírody Prostředí fond 11

D 14

Silnice I/34 I/34 v úseku České Budějovice – Třeboň – Jindřichův Hradec – hranice kraje Vysočina

1 2a 2b 3 4 6 7

D 15

Silnice I/39 v úseku křiž. D-3 Dolní Třebonín – Český Krumlov – Horní Planá – Volary – křiž. I/4 Nová Houžná

I/39

3a 4 6 7

Bernartice – křiž. I/19 Oltyně homogenizace Lišov Štěpánovice Vranín - var. průtah Vranín - var. obchvat Vranín - Třeboň Třeboň Kopeček – Nová Hlína homogenizace křiž. II/153 Lásenice - var. průtah Lásenice – Dolní Žďár Č. Krumlov var. podél tratě Černá v Poš. – Hůrka x žel. trať Horní Planá – Želnava Slunečná Lenora - Houžná

0

0

0

0

0

0

0

1

0

-2

0

1

0

0

0

0

0

0

0

1

0

-1

0

1

-1

0

0

-1

0

0

III. zóna CHKO

-1

0

0

0

0

0

II. zóna CHKO, NBC

0

0

0

-1

0

0

-1

0

0

-1

-1

0

RBC, OPVZ II. stupně

-1

?

0

-1

?

III. zóna CHKO, OPVZ 2. stupně

-2

1

0

-1

-1

1

I. zóna CHKO, OPVZ 2. stupně, OPVN 2. stupně

-2

1

0

-2

-1

1

NP, I. zóna CHKO,OPVZ 2. stupně, OPVN 2. stupně

-1

1

0

-1

-1

1

NP, II. zóna CHKO, NBC,OPVZ 2. stupně

KORIDORY REGIONÁLNÍHO A NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU : D 24 D 26 D 27

Sudoměřice u Tábora Tábor

II/120

Ad IV.TŽK

0

1

0

-1

0

1

II/123

křiž. I/19 – Měšice Jindřichův Hradec, Kunifer

0

0

0

-2

0

0

0

1

0

-1

0

1

Jindřichův II/128 Hradec-Nová Bystřice

1

224

Označení koridoru

Lokalizace

Plochy a koridory dopravy - silniční doprava (nové záměry) Popis Č. Vymezení Ochrana Ovzduší Horn. Půdní Voda Osídlení Střety s limity pro oblast ŽP označení úseku koridoru - úsek přírody Prostředí fond 2

Číměř

0

0

0

0

0

0

křiž. D-3 Hlinice křížení železniční trati Svinětice Těšovice homogenizace Strunkovice Žichovec TěšovicePrachatice Prachatice Libínské Sedlo Libínské Sedlo Volary homogenizace Blažejovice

0

0

0

-1

0

0

-1

1

0

-1

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

0

-1

0

1

-1

0

0

-1

-1

0

PP, OPVZ 1. stupně

-2

0

0

0

0

0

NPP, II. zóna CHKO

-2

1

0

-1

0

1

NPP, I. zóna CHKO

D 29

Tábor

II/137

6a

D 30

Ražice

II/140

2

D 31

Silnice II/141 II/141 v úseku Vodňany – Bavorov – Prachatice – Volary

3 4 5 6 7 8

D 32

Bavorov

II/142

D 33

Křemže

II/143

D 34

Vlachovo II/144 Březí Silnice II/145 II/145 v úseku Vimperk – Husinec – Netolice – křiž. I/20 Češňovice

D 35

D 36

Hluboká n. II/146 Vlt. – x II/603

1

1 2 3 4 1 2

D 38

Silnice II/151 II/151 v úseku Kunžak –

2

Bavorov, západ

0

1

0

0

0

1

přeložka

-1

1

0

-1

0

1

přeložka

0

1

0

-1

0

1

Vimperk,podjezd ČD Husinec přeložka Husinec-Běleč

0

0

0

0

0

0

0

2

0

-1

-1

1

0

1

0

-1

0

1

0

1

0

-1

0

1

0

1

0

-1

-1

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Němčice přeložka Přeložka Zámostí+nový most Dobřejovice nadjezd ČD Kunžak (mimo )Dačice (mimo) homogenizace

NBC

III. zóna CHKO

záplavové území

záplavové území

225

Označení koridoru

Lokalizace


Kunžak – Dačice D 39

x R-3 – Kaplice – Blansko

homogenizace II/154

1

přivadeč R3

0

1

0

0

0

1

2

Kaplice přeložka

0

2

-1

-1

-1

1

D 40

Třeboň

II/154

D 41

Trocnov

II/155

3

D 42

Č.Budějovice ČB x D-3 – Trhové Sviny – Nové Hrany – II/156 Vyšné – státní hranice

1

2 3

0

0

0

-1

0

0

III. zóna CHKO

Trocnov nadjezd ČD České Budějovice podjezd pod nádražím křiž. D-3 – Nedabyle - Nová Ves Strážkovice

0

0

0

0

-1

0

OPVZ 2. stupně

0

0

0

0

0

0

0

2

0

-1

-1

1

OPVZ 2. stupně OPVZ 2. stupně

0

1

0

-1

-1

1

0

0

0

-1

0

0

0

1

0

-1

0

1

Žár - Nové Hrady homogenizace Hlínov

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

-1

0

0

0

1

0

-1

0

1

0

0

0

-1

0

0

0

0

0

-1

0

0

3

Nové Hrady Vyšné Vyšné st.hranice „Propojení okruhů“ „Zanádražní“ sever „Zanádražní“ jih

0

1

0

-1

-1

1

OPVZ 2. stupně

5

Srubec přeložka

0

1

0

-1

-1

1

OPVZ 2. stupně

5 8 9 12 13 Č. ČB Budějovice Silnice II/157 v úseku x D3 Pohůrka – Srubec Ledenice

Třeboň přeložka

Veselka – Trhové Sviny homogenizace Otěvěk přeložka

4

D 43

CHLÚ, OPVZ 2. stupně

1 2

226

Označení koridoru

Lokalizace


Ledenice

II/157

6

II/157

1

D 47

Český Krumlov – Trhové Sviny – Borovany Písek – Týn n. Vlt. Č.Krumlov – Větřní – Rožmberk – x II/163 Vyšší Brod

D 48

Větřní

D 49

Černá v Poš. II/163 – Vyšší Brod – x R-3 Dolní Dvořiště

D 44

D 45 D 46

D 50 D 51

D 52

4 II/159

2

II/160

2

II/161 II/162

Horní II/167 Vltavice Silnice II/173 II/173 v úseku Strakonice – Sedlice Silnice II/406 II/406 v úseku hranice kraje Vysočina – Dačice Slavonice

Srubec Ledenice homogenizace Český Krumlov tunel Trhové Svinyvýchod Újezd Neznašov Nahořany Rožmberk (včetně) homogenizace Vyšší Brod přeložka Větřní přeložka

0

0

0

0

0

0

0

0

0

-1

0

0

0

1

0

-1

-1

1

0

0

0

-1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

2

0

-1

-1

1

OPVZ 2. stupně

OPVZ 2. stupně

0

2

0

-1

-1

1

OPVZ 2. stupně

-1

0

0

0

0

0

II. zóna CHKO

2

Černá v Poš. Frymburk homogenizace Milná

-1

2

0

-1

-1

1

III. zóna CHKO,OPVZ 2. stupně

3

Vyšší Brod

0

2

0

-1

0

1

4

Vyšší Brod – křiž. II/160 homogenizace napojení na I/4

0

0

0

0

0

0

-1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

-1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

1

1 5

Strakonice – Radomyšl – Sedlice x I/20 homgenizace hranice kraje sm. Telč Dačice křiž. II/151 – Slavonice homogenizace (mimo přeložky)

II. zóna CHKO

PP

227

Označení koridoru D 53

D 54 D 55

Lokalizace


Silnice II/408 II/408 v úseku Dačice – hranice kraje Vysočina Planá n. Luž. II/409

2

hranice kraje II/410 Vysočina – Dešná – státní hranice

1

2

3 D 56

Veselí n. L. Dynín

II/603

2 3

D 57

Č.Budějovice ČB - Boršov

D 58

Dolní Dvořiště

II/603

D 60

Horní Planá – LA Špičák

II/…

D 61

Silniční napojení LA Špičák

II/…

4

1a

1b

Dačice – hranice kraje sm. Jemnice homogenizace

0

0

0

0

0

0

Planá n. Luž. přivaděč D-3 hranice kraje sm. Jemnice – Budeč – hranice kraje homogenizace hranice krajeDeštnáRancířovHluboká, homogenizace Hluboká-státní hranice Horusice křiž. I/24 – křiž. II/147 Bošilec – Dynín - Neplachov Litvínovická rozšíření na 4 pruh homogenizace současné III/00363 křiž. I/39 – LA Špičák (rekonstrukce III/1637) Kájov x I/39 Boletice-LA Špičák homogenizace Hůrka křiž. I/39 Hodňov

0

0

0

-1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

-1

0

0

-1

0

0

-1

-1

0

III. zóna CHKO,OPVZ 2. stupně

0

0

0

-1

-1

0

OPVZ 2. stupně

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

-1

-1

0

-1

-1

-1

III. zóna CHKO, OPVZ 2. stupně, OPVN 2. stupně

0

-1

0

-1

0

-1

III. zóna CHKO

-1

-1

0

-1

-1

-1

II. zóna CHKO, OPVZ 2. stupně,OPVN 2. stupně

228

Označení koridoru

Lokalizace

Plochy a koridory dopravy - silniční doprava (nové záměry) Popis Č. Vymezení Ochrana Ovzduší Horn. Půdní Voda Osídlení Střety s limity pro oblast ŽP označení úseku koridoru - úsek přírody Prostředí fond Hodňov 2a

D 62 D 63

České Budějovice České Budějovice

Kájov, napojení na II/166 Okružní Rudolfovská Vltava - Máj

-1

-1

0

-1

0

-1

0

0

0

-1

0

0

0

1

0

-1

0

1

0

0

0

0

0

0

3

M.Horákové (4pruh) Máj - Litvínovice

0

1

0

-1

0

1

1

Dvory, přeložka

-1

1

0

-1

0

1

III. zóna CHKO

2

Dvory-Byňov, homogenizace Želnava - Bělá

-1

0

0

0

0

0

II. zóna CHKO

0

0

0

0

-1

0

II. zóna CHKO, OPVZ 2. stupně, OPVN 2. stupně

Nová Pec,přeložka Nová Pec Bližší Lhota Zvonková státní hranice x II/156 – x II/103

0

0

0

-1

-1

0

I. zóna CHKO, OPVZ 2. stupně, OPVN 2. stupně

-1

0

0

0

0

0

PP, I. zóna CHKO

0

0

0

0

0

0

ČB

2

ČB

1 2

D 64

D 65

D 66

Dvory n. Luž. III/15425 – Nové Hrady Želnava x I/39 – Nová Pec – Zadní Zvonková státní hranice Vyšné – České Velenice

III/1632

1

III/1631

2

III/1634

3

III/15618

III. zóna CHKO

229

PLOCHY A KORIDORY DOPRAVY – SILNIČNÍ DOPRAVA (PŘEVZANÉ ZÁMĚRY) Plochy a koridory dopravy - silniční doprava (převzané záměry) Č. Vymezení Ochrana Ovzduší Horn. Půdní Voda Osídlení Střety s limity pro oblast ŽP úseku koridoru přírody Prostředí fond úsek Dálnice D3 v úseku 2 Tábor Měšice -1 2 0 -2 -1 1 přírodní park, záplavové území Tábor – – Veselí n. Č.Budějovice – Luž. Dolní Třebonín 3 Veselí n. Luž. -1 0 0 -1 -1 0 PR, I. zóna CHKO, NBC, OPVZ 2. stupně obchvat (1/2) 4 Veselí n. Luž. 0 0 0 -1 -1 0 OPVZ 2. stupně Ševětín 5 Ševětín – 0 1 0 -1 -1 1 OPVZ 2. stupně Borek (1/2) 6 Borek – Nové -1 1 -1 -2 -1 1 Migrační trasy, CHLÚ, záplavové území, OPVZ 2. stupně Hodějovice – Dolní Třebonín Rychlostní 1 Dolní Třebonín 0 1 0 -2 -1 1 OPVZ 2. stupně komunikace R3 – Dolní v úseku Dolní Dvořiště Třebonín – Dolní 2 Dolní Dvořiště 0 1 0 0 0 1 Dvořiště státní (1/2) hranice 3 Dolní Dvořuiště 0 ? 0 -1 0 0 – státní hranice

Označení Lokalizace koridoru D1

D2

D4

D5

Rychlostní komunikace R4 v úseku hranice StČ. kraje – Předotice

Silnice I/4 v úseku Strakonice – Strážný státní hranice

1

Hranice StČ. kraje – Lety – Čimelice Mirotice Mirotice (1/2) Mirotice Předotice Strunkovice n. Volyňkou

0

2

0

-2

0

1

0 0

0 1

0 0

-1

0 0

0 1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

-1

0

OPVZ 2. stupně, OPVN 2. stupně

-1

0

0

-1

0

0

II. zóna CHKO

3

Zlešice Zlešička Vimperk – Solná Lhota Hrejkovice

0

1

0

0

1

1

Oltyně - Tábor

0

2

0

-1

1

2 3 3 6 9

D6 D7

Silnice I/19 v úseku Lety - Oltyně Silnice I/19 v úseku Oltyně – Tábor –

-2

OPVN 2. stupně

230

Označení Lokalizace koridoru Oltyně – Tábor – Chýnov – hranice kraje

D8

D9

Silnice I/20 v úseku hranice ZČ kraje – Blatná – Nová Hospoda křiž. R-4 Silnice I/20 v úseku Vodňany – České Budějovice

D 10

Silnice I/22 v úseku hranice ZČ kraje – Strakonice Vodňany

D 11

Silnice I/23 v úseku x D-3 – J. Hradec – hranice kraje

Plochy a koridory dopravy - silniční doprava (převzané záměry) Č. Vymezení Ochrana Ovzduší Horn. Půdní Voda Osídlení Střety s limity pro oblast ŽP úseku koridoru přírody Prostředí fond úsek 3a Zárybničná 0 1 0 -1 0 1 Lhota var. sever 5 Chýnov 0 1 0 0 -1 1 OPVZ 2. stupně Kladruby 7 Lejčkov 0 1 0 -1 0 1 1 Hranice ZČ 0 2 0 -2 0 1 kraje – Lnáře – Blatná Sedlice 1 Újezd u 0 0 0 0 0 0 Vodňan – hranice okresů ST/PT 5a Č.Budějovice -1 2 0 -1 -1 1 PP, RBC, záplavové území, OPVZ 2. stupně severní tangenta var. ÚPn 1 Střelské 0 1 0 0 -1 1 OPVN 2. stupně Hoštice 2 Dolní Poříčí 0 0 0 0 -1 0 OPVZ 2. stupně, OPVN 2. stupně žel. trať 3 Katovice 0 1 0 -1 -1 1 OPVZ 2. stupně, OPVN 2. stupně 5 Strakonice 0 1 0 -1 0 1 dopravní půloblouk 7 Cehnice 0 1 0 -1 -1 1 OPVZ 2. stupně 8 Drahonice 0 1 0 -1 -1 1 OPVZ 2. stupně 9 Skočice 0 1 0 -1 -1 1 OPVZ 2. stupně Lidmovice 3 Kardašova -1 2 0 -1 1 III. zóna CHKO Řečice 8 Jarošov n. 0 1 0 -1 -1 1 záplavové území Než. 10 Nová Olešná 0 1 0 -1 0 1 11 Jilem -1 1 0 -1 0 1 Přírodní park Studená

231

Označení Lokalizace koridoru D 13

Silnice I/29 v úseku Strakonice – Písek Oltyně

D 14

Silnice I/34 v úseku Č.Budějovice – J. Hradec

D 15

Silnice I/39 v úseku Dolní Třebonín x D3 – Č. Krumlov – Volary

D 23

Silnice II/105 Milevsko – Týn n. Vltavou

Plochy a koridory dopravy - silniční doprava (převzané záměry) Č. Vymezení Ochrana Ovzduší Horn. Půdní Voda Osídlení Střety s limity pro oblast ŽP úseku koridoru přírody Prostředí fond úsek 1 Kbelnice 0 1 0 -1 0 1 Dobev 2a Dobev – Písek 0 1 0 -1 0 1 var. A 3 Písek přeložka 0 2 0 -1 -1 1 OPVZ 2. stupně sever 5 Záhoří 0 1 0 -1 0 1 9 Bernartice 0 1 0 -1 0 1 12 Opařany 0 2 0 -1 0 1 13 Oltyně – křiž. 0 1 0 -1 0 1 I/19 5 Dolní Lhota 0 1 0 -1 -1 1 OPVZ 2. stupně 8 Dolní Žďár – -1 1 0 -1 -1 1 RBC, OPVZ 1. stupně Jindřichův Hradec 9 Jindřichův 0 2 0 -1 -1 1 záplavové území Hradec východ 1 Dolní Třebonín 0 1 0 -1 0 1 - Rájov 2 5

1

2 D 25 D 28

Silnice II/122 Bechyně Silnice II/135

1 2

Přísečná -1 0 0 -1 -1 0 III. zóna CHKO, OPVZ 2. stupně Horní Planá -1 2 0 -1 -1 1 II. zóna CHKO, OPVZ 2. stupně, OPVN 2. stupně přeložka KORIDORY REGIONÁLNÍHO A NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU : Bernartice – 0 1 0 -2 0 1 Veselíčko vč. napoj. III. tř. na Písek Milevsko 0 1 0 -1 0 1 přeložka Bechyně jih 0 1 0 -1 0 1 Albrechtice – most Hladná Soběslav napoj. D-3, křížení IV. TŽK

0

1

0

0

0

1

0

0

0

-1

0

0

232


Silnice II/137 v úseku Březnice – Tábor – Mladá Vožice

D 30 D 31

Písek Silnice II/141 v úseku Vodňany Bavorov České Budějovice jih

D 33

D 37

D 38

Silnice II/147 v úseku Týn n. Vlt. – Veselí n. Luž.

Silnice II/151 v úseku Kunžak Dačice

Plochy a koridory dopravy - silniční doprava (převzané záměry) Č. Vymezení Ochrana Ovzduší Horn. Půdní Voda Osídlení Střety s limity pro oblast ŽP úseku koridoru přírody Prostředí fond úsek 1 Březnice – 0 1 0 -2 0 1 Sudoměřice u Bechyně 2 Bechyňská 0 1 0 -1 0 1 Smoleč 3 Malšice 0 1 0 0 1 4 Slapy 0 1 0 -1 0 1 5 Tábor Horky – 0 1 0 -1 0 1 křiž. II/603 Vápenná strouha 7 Ratibořské 0 2 0 -1 0 1 Hory přeložka východ 1 Písek 0 1 0 0 1 1 Svinětice 0 0 0 -1 0 0 2 Bavorov 0 1 0 -1 0 1 přeložka 2 České 0 0 0 -2 -1 0 OPVZ 2. stupně Budějovice jižní tangenta křiž. D-3–křiž. II/603 1 Dolní 0 0 0 0 -1 0 OPVZ 1. stupně Bukovsko – křiž. D-3 homogenizace

2

Veselí nad Luž. křížení IV. TŽK

0

0

0

1

Kunžak úprava trasy Dačice přeložka

0

0

0

0

2

-1

3

0

-2

0

0

0

0

0

1

CHLÚ

233


Silnice II/155 v úseku Dolní Třebonín křiž. D-3 – křiž. II/603

D 42

Silnice II/156 v úseku České Budějovice – Nové Hrady st. hranice

D 43


D 44

Silnice II/157 v úseku Č.Krumlov - Kaplice

D 45

Silnice II/159 v úseku Písek – Týn n. Vlt.

D 46

Silnice II/160 v úseku Č.Krumlov – Rožmberk – křiž. II/163

D 49

Silnice II/163 v úseku x II/160 – x R-3 Dolní Dvořiště

Plochy a koridory dopravy - silniční doprava (převzané záměry) Č. Vymezení Ochrana Ovzduší Horn. Půdní Voda Osídlení Střety s limity pro oblast ŽP úseku koridoru přírody Prostředí fond úsek 1 Dolní Třebonín 0 1 0 -1 0 1 – Prostřední Svince 2 Holkov kříž. 0 0 0 0 -1 0 OPVN 2. stupně Žel. tratě – x II/603 6 Trhové Sviny 0 1 0 -1 -1 1 záplavové území 7 Žár přeložka 0 2 0 -1 0 1 10 Údolí u Nových 0 1 0 -1 0 1 Hradů 11 Nové Hrady 0 0 0 -1 0 0 přeložka 4 napojení 0 0 0 -1 -1 0 OPVZ 2. stupně zanádražní tangenty na D3 Mladé Pohůrka 2 Č.Krumlov0 0 0 0 0 0 Chabičovice 3 Kaplice 0 0 0 -1 -1 0 OPVZ 2. stupně,OPVN 2. stupně nádraží – napoj. II/603 1 Tálín - Paseky 0 2 0 -2 0 1 3 křiž. II/603 0 0 0 0 0 0 křížení IV. TŽK – x D-3 Dráchov 1 Český Krumlov 0 0 0 0 0 0 – Větřní – Nahořany homogenizace 3 Rožmberk – 0 0 0 0 0 0 křiž. II/163 homogenizace 5 Křiž. II/160 – 0 0 0 0 -1 0 OPVN 2. stupně Rybník kříž. IV. TŽK – křiž. R-3 Dolní Dvořiště

234

Plochy a koridory dopravy - silniční doprava (převzané záměry) Č. Vymezení Ochrana Ovzduší Horn. Půdní Voda Osídlení Střety s limity pro oblast ŽP úseku koridoru přírody Prostředí fond úsek homogenizace

Označení Lokalizace koridoru

D 51

D 52

Silnice II/173 v úseku Strakonice –Blatná Bezdědovice

2

Silnice II/406 v úseku hranice kraje Vysočina – Dačice - Slavonice

2

3

3 4

D 53

Silnice Dačice

II/408

1

D 56

Silnice II/603 v úseku hranice St.Č. – Tábor a Veselí – Č.Budějovice

1 3 4

D 58

Silnice II/603 v úseku Kamenný Újezd - Kaplice

1

2 3 D 59

Silnice v úseku

II/604 hranice

1

Sedlice napojení křiž. I/20 Blatná křiž. I/20 Bezdědovice úsek jižně od křiž. II/151 Peč přeložka Dolní Bolíkov přeložka Dačice přeložka návaznost na II/151 Moraveč – Rzavá Bošilec – Dynín Neplachov Neplachov Ševětín Kamenný Újezd Štilec – kříž. žel. tratě Bukovec Krasejovka křiž. D-3 Kaplice nádraží spolu s II/157 hranice kraje Nerestce

0

0

0

-1

0

0

0

2

-1

-2

-1

1

0

0

0

-1

0

0

0 0

1 0

0 0

-1 -1

0 0

1 0

0

1

0

-1

0

1

0

1

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

-1

-1

0

OPVZ 2. stupně

0

0

0

0

-1

0

OPVZ 2. stupně

0

0

0

0

0

0

0

1

0

-1

-1

1

0

0

0

-1

0

0

CHLÚ, OPVZ 2. stupně, OPVN 2. stupně

OPVZ 2. stupně

235

Plochy a koridory dopravy - silniční doprava (převzané záměry) Č. Vymezení Ochrana Ovzduší Horn. Půdní Voda Osídlení Střety s limity pro oblast ŽP úseku koridoru přírody Prostředí fond úsek St.Č. kraje – křiž. 2 Mirotice průtah 0 0 0 -1 -1 0 OPVZ I/20 - Radobytce

Označení Lokalizace koridoru

D 62


1

Rudolfovská – křiž. D-3 Hlinsko

0

0

0

-1

0

0

236

PLOCHY A KORIDORY DOPRAVY – ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA Označení koridoru

Lokalizace

D3

IV. tranzitní železniční koridor v úseku hranice okresu TA/ČB – České Budějovice – Horní Dvořiště

Popis Č. označení úseku IV. TŽK

1

Hranice StČ. kraje Tábor

0

2

0

-2

-1

1

2 3

Doubí u T. - Soběslav Soběslav – hranice okresu TA/ČB

0 -1

2 2

0 0

-2 -1

0 -1

1 1

4 5a

hr. okresu TA - Ševětín Ševětín – České Budějovice, Nemanice var.C Ševětín – ČB Nemanice var.D ČB Nemanice – České Budějovice České Budějovice – Horní Dvořiště

-1 ?

2 2

0 -1

0 -2

0 -1

0 1

PR, CHKO I. zóna, NBC, RBC, LNS, záplavové území, OPVZ II. stupně PR, NBC, OPVZ II. stupně PP, DP, OPVZ II. stupně

0

2

-1

-2

-1

1

DP, OPVZ II. stupně

0

2

0

0

-1

2

0

-2

-1

1

5b 6 7 D 16

D 17

D 18

Železnice Ž 190 v úseku hranice Plzeňského kraje – Strakonice – České Budějovice

Ž 190

Železnice Ž 199 Ž 199 v úseku Veselí n. Luž. – Třeboň – České Velenice Lehká železnice ŠED Ž ŠED v úseku Lipno n. Vlt – Frymburk – Černá

Plochy a koridory dopravy - železniční doprava Vymezení koridoru Ochrana Ovzduší Horn. Půdní Voda Osídlení Střety s limity pro oblast ŽP úsek přírody Prostředí fond OPVZ I. stupně, OPVN 2. stupně

0 RBC, fragmentace krajiny, záplavové území, OPVZ II. stupně NPR, PP, RBC

1

Hranice ZČ kraje – Strakonice – Číčenice zdvojkolejnění

-1

1

0

-1

0

1

2 3

Zliv - České Budějovice Pracejovice

-1 -2

1 1

0 0

0 -1

0 -1

0 1

4

Ražice – napoj. železniční tratě č. 200 Veselí n. Luž. – Třeboň – České Velenice

0

1

0

-1

-1

0

-1

1

0

0

0

1

CHKO I. zóna, NPR, PP, RBC, NBC, LNS

-1

1

-1

-2

-1

1

CHKO I. zóna, RBC, CHLÚ, OPVZ I. stupně, OPVN 2. stupně, CHOPAV

Lipno n. Vlt. – Frymburk – Černá v Poš.

PP, RBC PR, záplavové území, OPVZ II. stupně, OPVN 2. stupně Záplavové území

237

Označení koridoru

Lokalizace

Popis Č. označení úseku

Plochy a koridory dopravy - železniční doprava Vymezení koridoru Ochrana Ovzduší Horn. Půdní Voda Osídlení Střety s limity pro oblast ŽP úsek přírody Prostředí fond

v Pošumaví D 19 D 67 D 68

Železniční trať Slavonice – státní hranice Železnice Ž 200 v úseku Písek – hranice St.Č kraje Železniční napojení LA Ž ŠED Špičák

Slavonice – státní hranice

0

1

0

-1

0

1

-1

1

0

0

0

1

RBC, NBC

1

Písek – hranice St.Č. kraje sm. Březnice elektrifikace Polečnice -LA Špičák

-2

1

0

-1

0

1

CHKO III. zóna

2

Žlábek – LA Špičák

-2

1

0

-2

-1

1

CHKO I. zóna, RBC, OPVZ II. stupně, OPVN 2. stupně III. zóna NP, I. zóna CHKO, OPVZ II. stupně, OPVN 2. stupně PP

D 69

Nová Pec - Klápa

Ž ŠED

Nová Pec – LA Smrčina

-2

1

0

-2

-1

1

D 70

Nové Údolí – státní hranice

Ž 194

Nové Údolí – státní hranice

-1

0

0

0

0

1

238

KORIDORY DOPRAVY – VODNÍ DOPRAVA Kód D 20

Lokalizace Vltavská vodní cesta v úseku Týn nad Vltavou – České Budějovice

Plochy a koridory dopravy - vodní doprava Popis - Č. úseku Vymezení Ochrana Ovzduší Horn. Půdní označení koridoru přírody Prostředí fond VVC 1 Týn n. Vlt. – -1 0 0 0 Hněvkovice n. Vlt. 2

Hluboká n. Vlt. – České Budějovice

-1

0

0

Voda

Osídlení

?

1

ÚSES

?

1

ÚSES

0


PLOCHY A KORIDORY DOPRAVY – LETECKÁ DOPRAVA Plochy a koridory dopravy - letecká doprava Kód D 71

Lokalizace Strakonice letiště

D 72

Písek letiště

Popis označení L L

Č. úseku

Vymezení koridoru Strakonice, letiště

Ochrana přírody

Ovzduší

Horn. Prostředí

Půdní fond

Voda

Osídlení

0

0

0

0

0

?

0

0

0

0

0

?


Písek letiště

239

PLOCHY A KORIDORY DOPRAVY – CYKLISTICKÁ DOPRAVA Kód D 75

Lokalizace Táborsko

Popis označení C

Č. úseku

Plochy a koridory dopravy -cyklistická doprava Vymezení koridoru Ochrana Ovzduší Horn. přírody Prostředí

Půdní fond

Voda

Osídlení

1 2

Chotoviny - Tábor Sezimovo Ústí – Planá n. Luž. - Želeč

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

2 2

3 4 5

Planá n. Luž. - Košice Měšice – Knížecí ryb. Svinky – Komárov Hluboká nad Vltavou České Budějovice, Rožnov – Včelná -Boršov

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

2 2 2 2 2


D 76 D 77

Hluboká n. Vlt. Č.Budějovice Boršov

C C

D 78

Zlatá Koruna – Č.Krumlov

C

Zlatá Koruna – Srnín - Český Krumlov, nádraží

0

0

0

0

0

2

D 79

Jindřichův Hradec

C

Studnice – J.Hradec, Zbuzany

0

0

0

0

0

2

D 80

Lipno – Nová Pec

C

1 2

Lipno - Frymburk Frymburk - Černá v Pošumaví

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

2 2

CHLÚ, CHKO II. zóna

3

Horní Planá - Pernek

0

0

0

0

0

2

CHKO II. zóna

CHKO II. zóna

240

REZERVY PRO KORIDORY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU PRO DOPRAVNÍ STAVBY Rezervy pro koridory nadmístního významu pro dopravní stavby

D/A

Silnice I/23 Jindřichův Hradec

Popis označení Popis označení I/23

D/B

Silnice I/34 Lásenice

I/34

Lásenice severozápadní obchvat

0

0

0

0

0

0

D/C

Silnice I/39 Volary

I/39

Volary obchvat, návaznost na II/141

0

0

0

0

0

0

D/D D/E

Silnice II/135 Soběslav Silnice II/141 Čičenice

II/135 II/141

Soběslav západ Čičenice – Újezd přeložka, most přes železnici

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

D/F D/G

Silnice II/141 Vodňany Silnice II/141 Volary

II/141 II/141

Vodňany přeložka Volary obchvat, návaznost na I/39

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

D/H

Silnice II/156 – napojení letiště ČB II/156 na silnici II/156

x D-3 – II/156 Nedabyle

0

0

0

0

0

0

D/I

Silnice II/156 Trhové Sviny

II/156

Trhové Sviny severní přeložka

0

0

0

0

0

0

D/J

Napojení Českého Krumlova na IV. TŽK

Ž

Český Krumlov – Dolní Třebonín

0

0

0

0

0

0

D/K

Železniční trať č.225 Veselí n. Luž. – hranice kraje Vysočina

Ž 225

Veselí n. Luž. – J. Hradec – hranice kraje Vysočina (Počátky)

0

0

0

0

0

0

D/L

Železnice ŠED

Ž ŠED

0

0

0

0

0

0

D/M

Železniční trať č.229 úzkorozchodná

Ž 229

Kladenské Rovné, Hořice na Šum. – Černá v Pošumaví Nová Bystřice – státní hranice

0

0

0

0

0

0

D/N

Silnice I/19 Mirovice

I/19

0

0

0

0

0

0

Kód Lokalizace Kód Lokalizace

Ochrana přírody 0

Ovzduší 0

Horn. Prostředí 0

Jindřichův Hradec severní obchvat

0

0

0

0

0

0

Vymezení koridoru Vymezení koridoru

Půdní fond Voda 0 0

Osídlení 0


záplavové území

Mirovice obchvat

záplavové území

CHLÚ, LNS

241

PLOCHY A KORIDORY PRO ZÁSOBOVÁNÍ VODOU A ODKANALIZOVÁNÍ Kód

Název

Plochy a koridory pro zásobování vodou a odkanalizování Popis - označení Ochrana Ovzduší Horn. Půdní přírody Prostředí fond

Voda

Osídlení


V1 V2 V3 V4 V5

Zásobování Příbramska Nový zdroj v lokalitě Mažice Přivaděč Dynín – Třeboň Propojení DSV Landštejn s JVS Zdvojení přívodu z přehrady Římov

Vodovod Vodovod Vodovod Vodovod Vodovod

0 -2 -1 0 0

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

1 -2 1 1 1

2 2 2 2 2

DP CHKO III. zóna, PR, RBC CHKO III. zóna, NBC, LNS RBC

V6 V7 V8 V9

Vodovod Blatná – Lnáře Vodovod Radomyšl – Podolí Skupinový vodovod Lipensko Vodovod Velký Ratmírov – Studnice – Lodhéřov – Nejdek

Vodovod Vodovod Vodovod Vodovod

0 0 -1 0

0 0 0 0

0 0 -1 0

0 0 0 0

1 1 1 1

2 2 2 2

V10

Napojení obcí Stajka – Hatín – Polště - Políkno na skupinový vodovod Ratiboř – Hatín

Vodovod

0

0

0

0

1

2

V11 V12

Vodovod Němčice – Jilem Napojení obcí na skupinový vodovod Chotoviny

Vodovod Vodovod

0 0

0 0

0 -1

0 0

1 1

2 2

V13 V14 V15

Vodovod Přeštěnice – Chyšky Vodovod Zbelítov – Osek Napojení obcí v lokalitě Milevsko na vodovod Bernartice

Vodovod Vodovod Vodovod

0 -1 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

1 1 1

2 2 2

V16 V17 V18

Vodovod Albrechtice Vodovod Kožlí-Myštice Napojení Vlachova Březí na soustavu JVS I

Vodovod Vodovod Vodovod

0 0 0

0 0 0

-1 0 0

0 0 0

1 1 1

2 2 2

RBC, DP RBC

V19 V20

Vodovod Otice - Horní Planá Vodovod Kaplice nádraží – Raveň

Vodovod Vodovod

-1 0

0 0

0 0

0 0

1 1

2 2

CHKO III. zóna, RBC

V21 V22

Skupinový vodovod Křemže Vodovod Buková – Žár

Vodovod Vodovod

0 0

0 0

0 0

0 0

1 1

2 2

CHKO III. zóna, NBC

CHKO III. zóna, RBC, CHLÚ RBC

LNS

RBC

242

Kód V23 V24 V25

Název

Plochy a koridory pro zásobování vodou a odkanalizování Popis - označení Ochrana Ovzduší Horn. Půdní přírody Prostředí fond

Zásobení Suchdolska a Vodovod Velenicka Vodovod Dvorce Vodovod Rozšíření skupinového vodovodu Vodovod Landštejn

Voda

Osídlení

Střety s limity pro oblast ŽP CHKO III. zóna, RBC, DP, LNS

-1

0

-1

0

1

2

0 0

0 0

0 0

0 0

1 1

2 2

V26

Vodovod Staré Hobzí-Nové Dvory-Vnorovice

Vodovod

0

0

0

0

1

2

V27 V29 V30

Vodovod Dačice – Dobrohošť Třeboň – rekonstrukce ČOV Kamenný Újezd – rekonstrukce ČOV

Vodovod ČOV ČOV

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 -1 -1

1 2 2

2 2 2

V31 V32 V33 V34 V35 V36 V37 V38 V39 V40

Stráž nad Nežárkou – nová ČOV Mirotice – nová ČOV Čimelice – nová ČOV Zdíkov – nová ČOV Chotoviny – nová ČOV Jistebnice – nová ČOV Malšice – nová ČOV Blatná - ČOV Červený Hrádek – vodovod Budeč – vodovod

ČOV ČOV ČOV ČOV ČOV ČOV ČOV ČOV Vodovod Vodovod

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

-1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 0 0

2 2 2 2 2 2 2 2 1 1

2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

CHKO III. zóna

CHKO III. zóna

243

PLOCHY A KORIDORY PRO OBLAST TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY – ELEKTROENERGETIKA Plochy a koridory technické infrastruktury pro oblast energetiky - elektroenergetika Popis - označení Ochrana Ovzduší Horn. Půdní Voda Osídlení přírody Prostředí fond

Kód

Název

Ee1 Ee2 Ee3 Ee4

Strakonice – Střelské Hoštice Chotoviny – Zadní Střítež Přídolí - Kaplice Suchdol nad Lužnicí – České Velenice

VVN 110 kV VVN 110 kV VVN 110 kV VVN 110 kV

0 0 ? -1

1 1 1 1

0 0 -1 0

O 0 -1 -1

0 0 0 0

1 1 ? 1

Ee5 Ee6 Ee7 Ee8

Mladošovice – Trhové Sviny Strakonice Písek Těšovice - Volary

VVN 110 kV VVN 110 kV VVN 110 kV VVN 110 kV

0 0 0 -1

1 1 1 1

0 0 0 0

0 0 0 -1

0 0 0 0

1 1 1 1

Ee9 Mirotice - Blatná Ee10 Stoklasná Lhota – Náchod u Tábora

VVN 110 kV VVN 110 kV

0 0

1 1

0 0

0 0

0 0

1 1

Ee11 Vodňany Ee12 Dasný – Větřní Ee13 Větřní – Horní Planá

VVN 110 kV VVN 110 kV VVN 110 kV

0 -1 -1

1 1 1

0 0 0

0 -1 -1

0 0 0

1 1 1

Ee14 Ee15 Ee16 Ee17 Ee18 Ee25 Ee26 Ee27 Ee28 Ee29

VVN 110 kV VVN 110 kV TR110/22 kV TR110/22 kV TR110/22 kV TR110/27/22 kV TR110/22 kV VVN 110 kV VVN 110 kV VVN 400 kV, VVN 110 kV

? -1 0 0 -1 0 0 0 0 0

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

-1 -1 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

? 1 1 1 1 1 1 1 1 1

Kaplice – Trhové Sviny Strakonice – Vimperk Trhové Sviny Kaplice Horní Planá České Velenice Náchod u Táabora Libníč – Úsilné Libníč – Úsilné Libníč – Úsilné


Přírodní park, CHLÚ CHKO II. zóna

CHKO II. zóna, RBC, les ochranný, les zvláštního určení

NBC, les zvláštního určení CHKO II. zóna, RBC, les zvláštního určení Přírodní park, RBC CHKO III. zóna

CHKO III. zóna

244

KORIDORY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY PRO OBLAST ENERGETIKY – ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM Kód

Lokalizace

Koridory technické infrastruktury pro oblast energetiky - zásobování teplem Popis Ochrana Horn. označení Ovzduší Voda Osídlení přírody Prostředí Půdní fond

Et1

JETE – Olešník – Zliv – České Budějovice

Dálkový horkovod

-1

2

0

-1

?


1

NBK, RBK

KORIDORY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY PRO OBLAST ENERGETIKY – ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM Koridory technické infrastruktury pro oblast energetiky - zásobování plynem Kód

Lokalizace

Ep1 Ep2

Milevsko – Zbelítov Olší - Jistebnice

Ep3

Strakonice – Písek Soběslav – Planá nad Lužnicí Čestice – Vacov- Stachy Prachatice - Záblatí Ševětín - Hosín Kunžak – Český Rudolec

Ep4 Ep5 Ep6 Ep7 Ep8 Ep9

Popis - označení prodloužení stávajícího plynovodu z Milevska s ukončením regulační stanicí ve Zbelítově VTL plynovod včetně RS funkční propojení dvou větví VTL plynovodů, s odbočením a regulační stanicí ve Štěkni

Ochrana Horn. Půdní přírody Ovzduší Prostředí fond

Voda

Osídlení


0 0

1 1

0 0

0 0

0 -1

1 1

0

1

0

0

0

1

VTL plynovod VTL Plynovod VTL plynovod VTL plynovod VTL plynovod

-1 -1 0 0 0

1 1 1 1 1

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

0 -1 -1 -1 -1

1 1 1 1 1

OPVN II. stupně NP Šumava II. zóna, OPVZ II. stupně, OPVN II. stupně

Lenora - Strážný Protivín (Záboří) – státní hranice s Rakouskem Ep10 (Kyselov) Ep11 Smědč - Brloh

VTL plynovod včetně RS

-2

1

0

0

-1

1

VVTL tranzitní plynovod DN 800 PN 80 VTL plynovod

-2 0

1 1

-1 0

0 0

? 0

1 1

Kájov – Hořice na Šumavě Ep12 – Horní Planá

VTL plynovod včetně RS

-2

1

0

0

-1

1

Ep13 Velešín - Borovany

VTL plynovod

0

1

0

0

-1

1

OPVN II. stupně

RBC, OPVZ II. stupně CHKO II. zóna OPVN II. stupně

CHKO I. zóna, CHLÚ, OPVZ II. stupně, OPVN II. stupně CHKO I. zóna, RBC, OPVZ II. stupně, OPVN II. stupně OPVZ II. stupně, OPVN II. stupně

245

Horní Dvořiště – Český Heršlák – státní hranice Ep14 s Rakouskem

přeshraniční propojení se sítí v Rakousku, s měřící, předávací a regulační stanicí v místě přechodu státní hranice

0

1

0

0

0

1

246

ÚZEMNÍ REZERVY PRO KORIDORY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU V OBLASTI ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM Kód Ep15 Ep16 Ep17 Ep18 Ep19 Ep20 Ep21 Ep22 Ep23 Ep24

Územní rezervy pro koridory nadmístního významu v oblasti zásobování plynem Popis - označení Ochrana Horn. Půdní přírody Ovzduší Prostředí fond Voda Osídlení Střety s limity pro oblast ŽP Hvožďany – Chrášťany rozšíření VTL a regulační stanice na území obce Chrášťany 0 0 0 0 0 0 Stachy – hranice propojení VTL plynovodů Jihočeského a Plzeňského kraje Plzeňského kraje (Kašperské Hory) 0 0 0 0 0 0 CHKO II. zóna Stachy – Vimperk navržený VTL plynovod 0 0 0 0 0 0 Horní Vltavice – Vimperk navržený VTL plynovod 0 0 0 0 0 0 CHKO II. zóna Netolice – Zliv navržený VTL plynovod 0 0 0 0 0 0 Strážný – státní hranice se přeshraniční propojení VTL plynovodů SRN 0 0 0 0 0 0 NP II. zóna Horní Planá – Volary navržený VTL plynovod 0 0 0 0 0 0 CHKO I. zóna Nová Bystřice – Staré navržený VTL plynovod Město pod Landštejnem – Slavonice 0 0 0 0 0 0 Kaplice – Horní Stropnice navržený VTL plynovod 0 0 0 0 0 0 Nové Hrady – České navržený VTL plynovod Velenice 0 0 0 0 0 0 Lokalizace

247

ÚZEMNÍ REZERVY PRO VÝHLEDOVÉ VODNÍ NÁDRŽE Koridory technické infrastruktury pro oblast energetiky - zásobování plynem Popis a lokalizace

Ochrana přírody

Ovzduší

Horn. Prostředí

Půdní fond

Voda

Osídlení

Krejčovice na Blanici

?

0

0

1

0

?

I. a II. zóna CHKO

Spůle na Spůlce

?

0

0

1

0

0

přírodní památka

Hradiště na potoku Černá

?

0

0

1

0

?

přírodní park

Brloh na Křemském potoce

?

0

0

1

0

0

PR, I.-III. zóna CHKO

Dívčí Kámen na Vltavě

?

0

0

1

0

?

PR , I.-III. zóna CHKO

Rájov na Vltavě

0

0

0

1

0

?

Drahoslavice na Drahoslavickém potoce

0

0

0

1

0

0

Český Krumlov na Vltavě

?

0

0

1

0

?

Jindřiš na Hamerském potoce

0

0

0

1

0

?

Dolní Bolíkov na Bolíkovském potoce

0

0

0

1

0

0

Modletice na Moravské Dyji

?

0

0

1

0

?

Chotěbudice

0

0

0

1

0

0

Březí na Vltavě

0

0

0

1

0

0

Mladá Vožice na Blanici

0

0

0

1

0

?

Budislav na Černovickém potoce

0

0

0

1

0

?


Zčásti zasahuje do přírodního parku Vyšebrodsko

Překryv s přírodní památkou Modletická obora

248

PŘÍLOHA Č. 5 PŘEHLED ZÁMĚRŮ (KORIDORŮ A PLOCH) VYMEZENÝCH V OCHRANNÝCH PÁSMECH VODNÍCH ZDROJŮ A VODNÍCH NÁDRŽÍ Střety ploch se smíšenou obytnou funkcí s OP vodních zdrojů Název KÚ SO 13 Adamov, Hůry, Rudolfov SO 14 České Budějovice 7

Typ ochranného pásma OP vodního zdroje II. stupně - vnější OP vodního zdroje II. stupně - vnější

Plocha střetu (ha) 10,26 36,86

Střety ploch s komerční a průmyslovou funkcí s OP vodních zdrojů a vodních nádrží Název KP 5 KP 6 KP 7 KP 18 KP 22 KP 23 KP 25 KP 26 KP 27 KP 28 KP 32 KP 34

KÚ Červené Záhoří Klokoty, Tábor Čekanice u Tábora Veselí nad Lužnicí České Budějovice 3, České Budějovice 4, Úsilné Hůry České Budějovice 6 Boršov nad Vltavou Včelná, Roudné Přísečná - Domoradice, Přísečná Dolní Dvořiště Hůry

OP OP OP OP OP OP OP OP OP OP OP OP

Typ ochranného pásma vodní nádrže II. stupně - vnější vodní nádrže II. stupně - vnější vodní nádrže II. stupně - vnější vodního zdroje II. stupně - vnější vodního zdroje II. stupně - vnější vodního zdroje II. stupně - vnější vodního zdroje II. stupně - vnější vodního zdroje II. stupně - vnější vodního zdroje II. stupně - vnější vodního zdroje II. stupně - vnější vodní nádrže II. stupně - vnější vodního zdroje II. stupně - vnější

Plocha střetu (ha) 23,49 33,07 10,52 18,86 19,38 88,05 19,07 47,06 43,11 18,89 1,39 3,26

Střety ploch se sportovní a rekreační funkcí s OP vodních zdrojů a vodních nádrží Název SR 1 SR 10 SR 16 SR 18 SR 20 SR 21 SR 22 SR 22

KÚ Bělčice, Záhrobí Prachatice, Libínské Sedlo Maňávka u ČK,Jablonec u ČK,Polná u ČK,Uhlíkov u ČK Český Krumlov Černá v Pošumaví, Frymburk Frymburk Lipno nad Vltavou, Frymburk, Bolechy Lipno nad Vltavou, Frymburk, Bolechy

Limit území Vnější ochranné pásmo vodní nádrže Vnější ochr. pásmo vod. zdroje II. stupě Vnější ochranné pásmo vodní nádrže

Plocha střetu (ha) 175,35 91,5 63,68

Vnější ochr. pásmo vod. zdroje II. stupě Vnější ochranné pásmo vodní nádrže Vnější ochranné pásmo vodní nádrže Vnější ochranné pásmo vodní nádrže

41,72 47,45 234,16 396,75

Vnitřní ochr. pásmo vod. zdroje II. stupně

48,82

Střety koridorů pro silniční dopravu s OP vodních zdrojů Koridor D1

Úsek D1/3

Popis D3 - Veselí n. Lužnicí obchvat (1/2)

D1 D1 D1 D10 D10 D10 D10 D10 D13

D1/4 D1/5 D1/6 D10/2 D10/3 D10/7 D10/8 D10/9 D13/2b

D3 - Veselí n. Lužnicí - Ševětín D3 - Ševětín - Borek (1/2) D3 - Borek – Nové Hodějovice - D. Třebonín Dolní Poříčí železniční trať Katovice Cehnice Drahonice Skočice - Lidmovice I/29 - Dobev - Písek varianta A

Název VZ/VN Dolní Bukovsko, Týn n/Vlt, Jindř.Hradec Opatovice - Úsilné Opatovice - Úsilné Opatovice - Úsilné

Písek

Stupeň OP 2a, 2b 2b 2b 2a, 2b 2b 2a, 2b 2 2b 2 2a

EKOTOXA s.r.o

Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje „Vyhodnocení vlivů na životní prostředí“

Koridor D13 D14 D14 D14 D15 D15 D15 D15 D15 D15 D2 D31 D33

Úsek D13/3 D14/5 D14/7 D14/8 D15/2 D15/3a D15/4 D15/5 D15/6 D15/7 D2/1 D31/6 D33/2

D37

D37/1

Popis I/29 - Písek přeložka sever I/34 - Dolní Lhota I/34 - Lásenice - Dolní Žďár I/34 - Dolní Žďár - Jindřichův Hradec I/39 - Přísečná I/39 - Český Krumlov- var. podél tratě I/39 - Černá v Pošum.-Hůrka železn.trať I/39 - Horní Planá - přeložka I/39 - Horní Planá-Želnava-Slunečná I/39 - Lenora-Nová Houžná D. Třebonín - Dolní Dvořiště Prachatice – Libínské Sedlo Č. Budějovice - jižní tangenta – křiž. D-3 – křiž. II/603 Dolní Bukovsko – křiž. D-3 homogenizace

D39 D41 D42 D42

D39/2 D41/3 D42/2 D42/3

Kaplice přeložka Trocnov nadjezd ČD Křiž. D-3 – Nedabyle - Nová Ves Strážkovice

D43 D43

D43/3 D43/4

D43 D44 D44 D47 D48 D49 D5 D5 D5 D5 D51 D56

D43/5 D44/3 D44/4 D47 D48 D49/2 D5/5a2 D5/5b2 D5/6 D5/7 D51/3 D56/2

„Zanádražní“ - jih Napojení zanádražní tagenty na D-3 Mladé Pohůrka Srubec přeložka Kaplice nádraží – napoj. II/603 Trhové Sviny - východ Vyšší Brod přeložka Větřní přeložka Milná I/4 - Volyně - Zlešice Zlešice napoj. nulové var. Zlešice - Zlešička Čkyně Blatná křiž. I/20 - Bezdědovice Horusice křiž. I/24 – křiž. II/147

D56

D56/3

Bošilec – Dynín - Neplachov

D56

D56/4

Neplachov - Ševětín

D58

D58/1

D58 D59 D60 D61 D65 D65 D7 D7 D9 D9

D58/3 D59/2 D60 D61/1b D65/1 D65/2 D7/2 D7/5 D9/5a D9/5c

Kamenný Újezd Štilec – kříž. žel. tratě Bukovec Kaplice - nádraží spolu s II/157 Mirotice průtah – Radobytce Křiž. I/39 - LA Špičák (rekonstrukce III/1637) Hůrka křiž. I/39 - Hodňov Želnava - Bělá Nová Pec, přeložka Tábor západ – Tábor Náchod x II/603 4-pruh Chýnov - Kladruby ČB severní tangenta var. ÚPn ČB severní tangenta var. C

250

Název VZ/VN Písek Stráž nad Nežárkou Dolní Žďár Dolní Žďár Jitka Český Krumlov Jitka Český Krumlov

Lenora Zdíky České Budějovice Dolní Bukovsko, Týn n/Vlt, Jindř.Hradec Vidov, České Budějovice České Budějovice Strážkovice, České Budějovice České Budějovice České Budějovice České Budějovice Bukvice Vyšší Brod Větřní-Lužná-Němčí

Dolní Bukovsko, Týn n/Vlt, Jindř.Hradec Dolní Bukovsko, Týn n/Vlt, Jindř.Hradec Dolní Bukovsko, Týn n/Vlt, Jindř.Hradec České Budějovice

Mirotice

Rutice Opatovice - Úsilné Opatovice - Úsilné

Stupeň OP 2a 2 2a, 2b 1, 2a, 2b 2b 2b 2b 2b 2b 2b N 1, 2a, 2b 2b 1, 2a, 2b 2b 2a 2b 2 2b 2b 2b 2b 2b 2 2 2b 2b 2b 2b 2b 2a 2a, 2b 2a, 2b 2b 2b 2b N 2b 2b 2b 2b 2a, 2b 2a, 2b 2b 2b

EKOTOXA s.r.o


Střety koridorů pro silniční dopravu s OP vodních nádrží Koridor D7 D51 D5 D5 D5 D7 D7 D10 D10 D10 D15 D15 D15 D41 D44 D49 D60 D61 D65 D65

Úsek D7/2 D51/3 D5/5a2 D5/6 D5/7 D7/1 D7/2 D10/1 D10/2 D10/3 D15/4 D15/5 D15/6 D41/2 D44/3 D49/2 D60 D61/1b D65/1 D65/2

Popis Tábor západ – Tábor Náchod x II/603 4-pruh Blatná křiž. I/20 - Bezdědovice I/4 - Volyně - Zlešice Zlešice - Zlešička Čkyně Oltyně - Tábor Tábor západ – Tábor Náchod x II/603 4-pruh Střelské Hoštice Dolní Poříčí žel. trať Katovice Černá v Pošum.-Hůrka x žel. trať Horní Planá - přeložka Horní Planá-Želnava-Slunečná Holkov kříž. žel. tratě – x II/603 Kaplice nádraží – napoj. II/603 Milná Křiž. I/39 – LA Špičák (rekonstrukce III/1637) Hůrka křiž. I/39 - Hodňov Želnava - Bělá Nová Pec, přeložka

ÚPVÚC PÍ-ST zm. 1 PI-ST PI-ST Táborsko zm. č.1 PI-ST PI-ST PI-ST Šumava ČK ČK

OP VN2A VN2A VN2B VN2B VN2B VN2B VN2B VN2B VN2B VN2B VN2B VN2B VN2B VN2B VN2B VN2B VN2B VN2B VN2B VN2B

Střety koridorů pro železniční dopravu s OP vodních zdrojů Koridor D3

Úsek D3/1

D3

D3/3

Popis IV. železniční koridor - hranice kraje - Tábor

D3 D3 D3

IV. železniční koridor - Soběslav - hranice okresu TA/ČB D3/4 IV.TŽK úsek navržený po stávající železnici (Ševětín - hranice okresu ČB) D3/5a Ševětín - Nemanice - var.C D3/5b Ševětín - Nemanice - var.D D3/7 IV.TŽK úsek ČB - Dolní Dvořiště

D16 D18

D16/3 Ž190 - Železnice Pracejovice - varianta D18 Ž ŠED - Lipno - Černá v Pošumaví

D68 D69

D68/2 Ž ŠED - Hodňov - LA Špičák D69 železnice Klápa - Nová Pec

D3

Stupeň OVZ Název VZ 1, 2a, 2b 2b Dolní Bukovsko, Týn n/Vlt, Jindř.Hradec 2b Dolní Bukovsko, Týn n/Vlt, Jindř.Hradec 2b Opatovice - Úsilné 2b Opatovice - Úsilné 2a, 2B, N České Budějovice, Vidov 2a, 2b 1, 2a, 2b Lipno - Slupečná Pliskov, Bližná Jestřábí 2b 2b

Střety koridorů pro železniční dopravu s OP vodních nádrží Koridor D3 D16 D18 D68 D69

Úsek D3/1 D16/3 D18 D68/2 D69

Popis IV. železniční koridor - hranice kraje - Tábor Ž190 - Železnice Pracejovice - varianta Ž ŠED - Lipno - Černá v Pošumaví Ž ŠED - Hodňov - LA Špičák železnice Klápa - Nová Pec

251

Typ OPVN VN2A, VN2B VN2A, VN2B VN2A, VN2B VN2B VN2B

EKOTOXA s.r.o


PŘÍLOHA Č. 6 PŘEHLED ZÁMĚRŮ (KORIDORŮ A PLOCH) VYMEZENÝCH V ZÁPLAVOVÝCH ÚZEMÍCH Plochy s komerční a průmyslovou funkcí vymezené v záplavových území Název KÚ KP 13 Protivín KP 21 České Budějovice 3

Limit území Otava, Blanice, Zlatý potok Dobrovodský potok

TYP Záplavové území Záplavové území

Plocha střetu (ha) 17,12 10,07

Koridory (úseky) silnic zasahující do záplavových území Koridor D1 D1 D5 D5 D5 D9 D9 D9 D11 D12 D14 D35 D36 D42

Úsek D1/2 D1/6 D5/12 D5/2a D5/2b D9/5a D9/5b D9/5c D11/8 D12/1 D14/9 D35/2 D36/1 D42/6

Popis Tábor Měšice - Veselí n. L. Borek – Nové Hodějovice - D. Třebonín Horní Vltavice - Houžná Strakonice var. Strakonice var. ČB severní tangenta var. ÚPn ČB severní tangenta var. B - sečna ČB severní tangenta var. C Jarošov n.Než Lomnice nad Lužnicí Jindřichův Hradec - východ Husinec přeložka Přeložka Zámostí + nový most Trhové Sviny

ÚPVÚC Táborsko ČB zm.č.1

ČB zm.č.1

Jindřichohradecko Jindřichohradecko

ČB

Tok Lužnice Malše Teplá Vltava Otava Otava Vltava Vltava Vltava Žírovnice Lužnice Hamerský potok Blanice Vltava Svinenský potok

Koridory (úseky) železničních tratí v záplavovém území Koridor D3 D3 D16 D16

Úsek D3/3 D3/7 D16/3 D16/4

Popis IV. železniční koridor - Soběslav - hranice okresu TA/ČB IV.TŽK úsek ČB - Dolní Dvořiště Ž190 - Železnice Pracejovice - varianta Ž190 - ŽRažice - změna napoj. železn. tratě č.200

252

ÚPVÚC Táborsko zm. č.1

Tok Lužnice Malše Otava Blanice

Vyhodnocení vlivů na životní prostředí

Recommend Documents