VYHODNOCENÍ VLIVŮ KONCEPTU ÚZEMNÍHO PLÁNU BENECKO NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

VYHODNOCENÍ VLIVŮ KONCEPTU ÚZEMNÍHO PLÁNU BENECKO NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ část C,D,E,F

KRAJ LIBERECKÝ O K R E S S E M I LY

září 2010

Vyhodnocení vlivů Konceptu ÚP Benecko na udržitelný rozvoj území

Objednatel:

Obec Benecko Liberecký kraj

Pořizovatel:

Městský úřad Jilemnice Liberecký kraj

Zhotovitel:

SURPMO, a.s. Projektové středisko Hradec Králové

Vedoucí Projektového střediska:

Ing. arch. Alena Koutová

Řešitelský tým: Koordinace:

Ing. arch. Alena Koutová Ing. arch. Miroslav Baťa

Spolupráce, konzultace:

Ing. arch. Václav Kout Ing. Ivan Kňourek

Vedoucí odborných skupin:

RNDr. František Bárta PhDr. Ludmila Žlábková Ing. František Weisbauer Leona Svobodová, DiS. Vlastimil Kašpar

Technické zajištění:

Bohdana Koptová

2


OBSAH ZÁKLADNÍ ÚDAJE Seznam podkladů

4

TEXT VYHODNOCENÍ Úvod A.

5 Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí

6

(SAMOSTATNÝ SVAZEK) B.

Vyhodnocení vlivů územního plánu na území Natura 2000 (SAMOSTATNÝ SVAZEK)

6

C.

Vyhodnocení vlivů územního plánu na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jevů obsažených v územně analytických podkladech 7

D.

Předpokládané vlivy na výsledky analýzy silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb v území 23 D.I.

vliv na eliminaci nebo snížení hrozeb řešeného území

23

D.II.

vliv na posílení slabých stránek řešeného území

29

D.III

vliv na využití silných stránek a příležitostí řešeného území

36

D.IV. vliv na stav a vývoj hodnot řešeného území

44

E.

Vyhodnocení přínosu územního plánu k naplnění priorit územního plánování

45

F.

Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území – shrnutí 48 F.I. Vyhodnocení vlivů územního plánu na vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, jak byla zjištěna v rozboru udržitelného rozvoje. 48 F.II. Shrnutí přínosu územního plánu k vytvoření podmínek pro předcházení 50 •

zjištěným rizikům ovlivňujícím potřeby života současné generace obyvatel řešeného území

•

předpokládaným ohrožením podmínek života generací budoucích

3


ZÁKLADNÍ ÚDAJE Seznam podkladů Podkladem pro práce na Vyhodnocení vlivů Konceptu Územního plánu Benecko na udržitelný rozvoj území byly zejména následující materiály:

Koncept Územního plánu Benecko (KÚP), SURPMO a.s. - Projektové středisko Hradec Králové, 2009

Průzkumy a rozbory ÚP Benecko, SURPMO a.s. - Projektové středisko Hradec Králové, 2008

Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností (ÚAP ORP) Jilemnice, 2008

Zákony, vyhlášky a další právní předpisy ze všech uplatněných odvětví a oborů v aktuálním znění a především: -

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (Stavební zákon)

-

Zákon č.100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí (EIA)

-

Směrnice 2001/42/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí (SEA) ve znění zákona č. 93/2004 Sb.

-

Směrnice Rady 79/409/EHS „o ptácích“

-

Směrnice Rady 92/43/EHS „o stanovištích“

-

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny - evropsky významné lokality (EVL), ptačí oblasti (PO) a evropská soustava území (Natura 2000)

Politika územního rozvoje ČR 2008 (PÚR ČR), Ministerstvo pro místní rozvoj

Připravované Zásady územního rozvoje Libereckého kraje (ZÚR LK)

Posouzení Konceptu Územního plánu Benecko z hlediska vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění (Posouzení SEA)

Hodnocení vlivu na lokality soustavy Natura 2000 dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb. (Hodnocení Natura)

Internetové zdroje: Např. www: mmr.cz, env.cz, nature.cz, obec benecko.cz.

4


ÚVOD Udržitelný rozvoj je považován za nový rámec strategie civilizačního rozvoje. Vychází z široce přijaté definice Komise OSN pro životní prostředí a rozvoj z r. 1987, která považuje rozvoj za udržitelný tehdy, naplňuje-li potřeby současné generace, aniž by ohrožoval možnost naplnit potřeby generací příštích. Cílem je takový rozvoj, který zajistí rovnováhu mezi třemi základními pilíři – sociálním, ekonomickým a environmentálním tak, aby jeden nebyl preferován před druhým. Podstatou udržitelnosti je postupné naplňování tří základních cílů: -sociální rozvoj, který respektuje potřeby všech, -účinná ochrana životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů, -udržení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti. Jedním z úkolů územního plánování, stanovených zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a Stavebním řádu (Stavební zákon) je také vyhodnocení vlivů územně plánovací dokumentace na vyvážený vztah územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území – tzv. vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Jeho součástí je posouzení vlivů na životní prostředí (zpracované dle přílohy ke Stavebnímu zákonu) a posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast (tzn. lokality soustavy Natura 2000), pokud příslušný orgán ochrany přírody svým stanoviskem takový vliv nevyloučil.

5


A. VYHODNOCENÍ PROSTŘEDÍ

VLIVŮ

ÚZEMNÍHO

PLÁNU

NA

ŽIVOTNÍ

Vyhodnocení vlivu Konceptu ÚP Benecko na životní prostředí je samostatnou součástí tohoto dokumentu – dokumentace Posouzení Konceptu Územního plánu Benecko z hlediska vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění – SAMOSTATNÝ SVAZEK. Řídí se současnými platnými právními předpisy, tj. zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění, Stavebním zákonem a jeho prováděcími vyhláškami. Zákonný požadavek na zpracování vyhodnocení plyne ze závěru zjišťovacího řízení vydaného k návrhu Zadání Územního plánu Benecko dne 28. dubna 2009 Krajským úřadem Libereckého kraje, odborem životního prostředí a zemědělství. Struktura Posouzení odpovídá Příloze Stavebního zákona. Posouzení je zpracováno osobou k tomuto účelu odborně způsobilou a autorizovanou dle § 19 zákona č. 100/2001 Sb.

B.

VYHODNOCENÍ NATURA 2000

VLIVŮ

ÚZEMNÍHO

PLÁNU

NA

ÚZEMÍ

Vyhodnocení vlivu Konceptu ÚP Benecko na území Natura 2000 je samostatnou součástí tohoto dokumentu – dokumentace Hodnocení vlivu na lokality soustavy Natura 2000 dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb. – SAMOSTATNÝ SVAZEK. Řídí se současnými platnými právními předpisy, tj. zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění, Stavebním zákonem a jeho prováděcími vyhláškami. Požadavek na zpracování vyhodnocení vychází ze skutečnosti, že příslušný orgán ochrany přírody ve svém stanovisku k návrhu Zadání Územního plánu Benecko nevyloučil možnost významného vlivu této dokumentace na lokality soustavy Natura 2000. Struktura Hodnocení odpovídá požadavkům ustanovení § 45h a 45i zákona č. 114/92 Sb. Hodnocení je zpracováno osobou k tomuto účelu odborně způsobilou a autorizovanou dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb.

6


C. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ PODLE VYBRANÝCH SLEDOVANÝCH JEVŮ OBSAŽENÝCH V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH Sledované jevy dle přílohy č. 1 vyhlášky č. 500/2006 Sb., vyskytující se v řešeném území, byly seskupeny do 10 základních tematických okruhů, popsán současný stav území dle ÚAP ORP Jilemnice a Průzkumů a rozborů (červenec 2008), aktualizovaných údajů z Konceptu ÚP Benecko (prosinec 2009) a následně je vyhodnocen vliv Konceptu Územního plánu Benecko na tyto okruhy sledovaných jevů.

C.1. HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE C.1.1. Vybrané sledované jevy dle Podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území - chráněné ložiskové území - ložisko nerostných surovin - poddolované území - sesuvné území a území jiných geologických rizik - staré důlní dílo

C. Stav v území dle Rozboru udržitelného rozvoje území Řešené území obce Benecko náleží do západosudetské oblasti (lugika) Českého masívu, nižší jednotky krkonošsko-jizerského krystalinika. Zastoupeny jsou zde různé typy přeměněných hornin, hlavně fylity, grafit-sericitické a chlorit-sericitické, řazené k siluru do ponikelské skupiny. V jihovýchodní části území, v oblasti Předního a Zadního Žalého vystupují dvojslídné ruly svrchního proterozoika, známé jako „krkonošské ortoruly“. V údolích vodních toků se vyskytují kvartérní deluviální hlinitokamenité až kamenitohlinité sedimenty (často včetně deluviofluviálních sedimentů). Z údajů obsažených v ÚAP ORP Jilemnice vyplývá, že v řešeném území se nachází na ploše 8,65 ha ložisko nerostných surovin č. 6340000 Horní Štěpanice. Zásoby fluoru a barytu však nejsou z tohoto ložiska těženy. V dotčeném území se nachází dvě důlní díla, a to v katastru Dolních Štěpanic. Jedná se o odval štoly č. 1 a štolu č. 1

C.1.3. Vyhodnocení vlivu Konceptu ÚP na stav a vývoj území Koncept ÚP Benecko celkově těžbu a využití ložisek nerostných surovin v řešeném území neovlivní. V obci není stanoven dobývací prostor, je zde registrováno výhradní ložisko a vyhlášeno chráněné ložiskové území, těžba nerostných surovin zde neprobíhá ani ji územní plán do budoucna nenavrhuje. Na území obce Benecko se rovněž nachází poddolované území, stará štola po těžbě radioaktivní suroviny a dále tři sesuvná území. Tyto lokality koncepce územního plánu nijak výrazně neovlivní.

7


C.2. VODNÍ REŽIM C.2.1. Vybrané sledované jevy dle Podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území - vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem - chráněná oblast přirozené akumulace vod - vodní útvar povrchových, podzemních vod - vodní nádrž - povodí vodního toku, rozvodnice - záplavová území, aktivní zóna záplavového území, území určené k rozlivům povodní, objekt/zařízení protipovodňové ochrany, přírodní léčivý zdroj

C.2.2. Stav v území dle Rozboru udržitelného rozvoje území Řešené území se nachází v povodí významného vodního toku Jizera a jejího přítoku Jizerka. Ta pramení v prostoru Horních Míseček ve výšce 1065 m n.m. a po 21,3 km se vlévá jako levostranný přítok do Jizery u Horní Sytové. V území Benecka je dalším tokem potok Cedron s pravostranným přítokem Žalský potok (Lhotecký potok). V jižní části levostranný přítok Cedronu potok Habánka, další Pustý potok a Benecký potok. Vodní toky mají většinou přirozené koryto s břehovým porostem, jen některé úseky jsou částečně upraveny. Záplavová území nejsou stanovena, pouze dochází místně k rozlivům, zejména v jižní části obce na Jizerce a Cedronu. Pro ochranu před záplavami zadal Městský úřad Jilemnice povodňový plán s mapovým podkladem a tabulkovou částí. Problémy vyplývají zejména z nedostatečné údržby vodních toků, případně z malých kapacit mostních propustků a lávek. ÚAP ORP Jilemnice udává na území obce Benecko 33 vodních zdrojů typu GV 12. V prostoru části obce Štěpanická Lhota je vodní plocha - koupaliště, sloužící rovněž jako zdroj požární vody. Krajský úřad Libereckého kraje vydal v červnu 2008 dokument Stanovení záplavového území toku Jizerky v úseku ř. km. 0,000-14,500 Horní Sytová – Vítkovice, včetně vymezení aktivní zóny záplavového území v celé délce stanoveného úseku záplavového území. Součástí aktivní zóny nejsou pozemky zastavěné stavbami v současném stavu průmětu zastavěné plochy do terénu (není zamezeno provádět rekonstrukce, eventuálně nástavby objektů, nelze však provádět přístavby). V květnu 2006 zpracovaný Povodňový plán označuje objekty ohrožené záplavou, a to jak v blízkosti vodních toků, tak i v povodí při soustředěném odtoku srážkových vod z okolních svahů při dlouhodobých srážkách, přívalových deštích a jarním tání. Označeny jsou též objekty dočasného ubytování evakuovaných občanů – sokolovna v části Dolní Štěpanice čp. 140, obecní úřad čp. 45) a dočasné stravování evakuovaných občanů (školní jídelna v části Dolní Štěpanice čp. 87). C.2.3. Vyhodnocení vlivu Konceptu ÚP na stav a vývoj území Koncept ÚP Benecko bude mít pozitivní vliv na hydrologické poměry v řešeném území. Územní plán vytváří předpoklady pro zpomalení odtoku povrchových vod z území a snížení povodňového nebezpečí, současně dojde k dotváření rozmanitosti krajiny v již tak přírodně cenném území obce. Pro dosažení tohoto cíle vymezuje Koncept ÚP celkem 20 ploch vodních a vodohospodářských na vodních tocích, 7 v k.ú. Benecko (KB1-KB7), 4 v k.ú. Dolní 8


Štěpanice (KD1-KD4), 5 v k.ú. Horní Štěpanice (KH3-KH7), 3 v k.ú. Mrklov (KM1-KM3) a 1 v k.ú. Horní Štěpanice a Mrklov (KHM1) a celkem 4 územní rezervy pro tyto plochy, 2 (RB1RB2) v k.ú. Benecko, 1 (RH1) v k.ú. Horní Štěpanice a 1 (RHM1) v k.ú. Horní Štěpanice a Mrklov. Tyto plochy slouží zároveň k protipovodňové ochraně s cílem zpoždění odtoku přívalových dešťů z povodí a při tání sněhu. Jedná se o charakter poldrů s dočasným nebo částečným nadržením vody vzhledem k respektování přírodních podmínek v dané lokalitě. Koncept ÚP dále ukládá nutnost udržovat všechny vodní toky a plochy v přírodním stavu a jejich pravidelnou údržbu a čištění. Dále Koncept ÚP ukládá potřebu podřídit formy obhospodařování zájmům zamezení vodní a větrné eroze především na pozemcích zemědělsky intenzívně obhospodařovaných se sklonitostí větší než 4 %. Dále pro zpomalení povrchového odtoku vymezuje 4 plochy pro zalesnění (KH1-2, KH9-10) a požaduje respektovat rozptýlenou krajinnou zeleň a zemědělskou a lesní půdu. Tomuto záměru napomůže i vymezený systém ekologické stability (ÚSES) i upravené podmínky hospodaření na jeho plochách.

C.3. HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ C.3.1. Vybrané sledované jevy dle Podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území - oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší - odval, výsypka, odkaliště, halda - technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného pásma

C.3.2. Stav v území dle Rozboru udržitelného rozvoje území Řešené území obce Benecko slouží pro své zachovalé životní prostředí jako rekreační oblast. Zde ani v blízkém okolí nejsou významné zdroje znečišťování ovzduší ani těžký průmysl. Přesto území nesplňovala všechny limity a byla zahrnuta dle MŽP ČR (závěry z roku 2005) do oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší. V obci podle údajů ÚAP ORP Jilemnice využívá 38,4 % domácností plynového topení. Na rozdíl od většiny území ORP Jilemnice však obec Benecko vykazuje vyšší stupeň radonového rizika, které je třeba při výstavbě obytných objektů zohledňovat zvláštními opatřeními. Obec Benecko má vybudovaný systém splaškové kanalizace s centrálními ČOV, až na Dolní Štěpanice, které tento systém realizován nemají. Objekty nenapojují na kanalizaci a odpadní vody zneškodňují individuálně ve vlastních ČOV nebo v jímkách na vyvážení. Sběrný dvůr je stabilizován v části Dolní Štěpanice. C.3.3. Vyhodnocení vlivu Konceptu ÚP na stav a vývoj území Koncept ÚP Benecko přispěje ke zlepšení hygieny životního prostředí v řešeném území obce. K tomuto přispěje rozvoj vodovodních a kanalizačních systémů a ČOV na území obce. Rovněž k tomu přispěje zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury v obci. Koncepci odpadového hospodářství Koncept ÚP Benecko nijak výrazně nemění. V území není stanoveno žádné ochranné pásmo ve vztahu k nakládání s odpady.

9


C.4. OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY C.4.1. Vybrané sledované jevy dle Podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území - oblast krajinného rázu a její charakteristika - místo krajinného rázu a jeho charakteristika -územní systém ekologické stability - významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou - národní park včetně zón a ochranného pásma - památný strom včetně ochranného pásma - biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO - Natura 2000 – evropsky významná lokalita - Natura 2000 – ptačí oblast

C.4.2. Stav v území dle Rozboru udržitelného rozvoje území Řešené území obce Benecko je součástí Krkonošského národního parku a jeho ochranného pásma, nejstaršího národního parku v České republice. Krkonoše jsou naše nejvyšší, nejatraktivnější a z hlediska ochrany přírody nejcennější pohoří. Proto byly i z polskou částí pohoří v roce 1992 vyhlášeny Biosférickou rezervací Krkonoše-Karkonosze v rámci programu Člověk a biosféra (MAB - Man and the Biosphere). Z hlediska krajinného rázu zasahuje území obce do oblasti Krkonoše, podoblast Jizerka. Krajinný prostor Údolí Jizerky se dále člení na místa krajinného rázu: Lesní komplexy; Horní a Dolní Mísečky; Údolí Jizerky – Vítkovice, Benecko; Vítkovice, Benecko-centrum. Území obce se vyznačuje vysokým koeficientem ekologické stability, který stanovuje poměr „stabilních“ a „nestabilních“ krajinotvorných prvků. V rámci soustavy Natura 2000 je celé řešené území součástí evropsky významné lokality (EVL) Krkonoše (předmětem ochrany jsou křoviny s borovicí klečí a pěnišníkem, aktivní vrchoviště, rašelinné lesy, smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy, druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech, lokality chráněných druhů rostlin a živočichů) a severní část řešeného území též součástí ptačí oblasti (SPA) Krkonoše, kde předmětem ochrany populace tetřívka obecného, sýce rousného, čápa černého, chřástala polního, lejska malého, datla černého, slavíka modráčka tundrového a jejich biotopy. V území se též vyskytují prvky územního systému ekologické stability (ÚSES). Konkrétně dotčené území zasahuje ochranné pásmo biokoridoru nadregionálního významu K22. Rovněž se tu nacházejí prvky regionálního významu: Biocentrum (RBC) Řečiště Jizerky a biokoridor (RBK) RK 702, RK 703 a RK 706 Jizerka a RK 706, RBC 1218 Bransko - RBC 1220 Řečiště Jizerky. Prvky místního významu reprezentují lokální biocentra vložená do RBK (Údolí u Křižlice, V pasekách), lokální biocentra další (U Levínku, Pod Jindrovou skálou, Nad Bátovkou, Prachovice) a lokální biokoridory (Levínek, Pod Jánským vrchem, Pod Terexem, Pod Beneckem, Štěpanická Lhota, Nad Dolními Štěpanicemi, Cedron v Mrklově, Podžalsko). Na území obce se nachází památný strom Ambrožův smrk (na parcele 249/1 v k.ú. Benecko) a významný krajinný prvek niva Jizerky (kód 576981).

C.4.3. Vyhodnocení vlivu Konceptu ÚP na stav a vývoj území Koncept ÚP Benecko bude mít vliv na přírodní podmínky území. Koncepce nezasahuje významně do krajinného rázu, neumisťuje do území žádné plochy pro výstavbu výškových nebo plošně rozsáhlých novodobých dominant krajiny, pouze variantně plochy změn v krajině pro sjezdové trati.

10


Nové rozvojové plochy umisťuje do zastavěného území nebo k jeho hranicím a zachovává tak ráz osídlení. Koncept ÚP Benecko tím v zásadě respektuje přírodní hodnoty území a jejich evropský význam. Koncept ÚP Benecko vymezuje a upřesňuje územní systém ekologické stability v řešeném území obce a upravuje podmínky hospodaření na jeho plochách. Do území zasahuje ochranné pásmo nadregionálního biokoridoru K 22, jehož účel je Konceptem ÚP respektován. Regionální biocentrum Řečiště Jizerky (1220) převážně lesní, okrajově s lučními ekosystémy a v ose údolí s přírodě blízkým tokem Jizery. Tok je zároveň osou regionálního biokoridoru Jizerka s vloženými biocentry lokálního významu lesního typu č. 3 a č. 4. Tento koridor byl upřesněn a vedle vlastního toku obsahuje lesní a luční ekosystémy. Upřesněna byla biocentra místního významu, a to lesního typu č. 6 U Levínku a č. 8 Nad Bátovkou a smíšeného typu č. 7 Pod Jindrovou skálou a č. 9 Prachovice. Všechna biocentra jsou funkční a plošně odpovídají platné metodice. Biocentra jsou propojena liniovými biokoridory č. 10 až č. 17. Biokoridory místního významu jsou složeného typu a převážně funkční. Jejich funkčnost je mírně snížena při průchodu zastavěným územím a naopak je posílena mimo tato území návrhem vodních ploch KB1, KB2, KB3, KD1, KH3, KH5, KH6, KH7, KHM1, KM1, KM2, RH1 a RHM1, a plochou zalesnění KH1. Pro všechny prvky ÚSES jsou stanovena základní pravidla pro jejich ochranu a uchování funkčnosti. Z navržených opatření se jedná o vyloučení činností, které by mohly vézt k ochuzení druhové bohatosti a snížení stability a při výsadbách budou používány výhradně domácí dřeviny odpovídající daným podmínkám. Plochy zatravněné, které jsou součástí ÚSES, budou pravidelně udržovány. Funkční prvky ÚSES přispějí k zajištění biologické prostupnosti krajiny. Dále Koncept ÚP vymezuje čtyři plochy pro zalesnění (KH1-2, KH9-10), jednu plochu zeleně na veřejných prostranstvích (ZH30) a požaduje respektovat upořádání krajiny s rozptýlenou zelení, zemědělskou a lesní půdu, charakter vodních toků a stanovuje základní podmínky pro trvalé využití těchto ploch.

C.5. ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA C.5.1. Vybrané sledované jevy dle Podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území - lesy ochranné - lesy zvláštního určení - lesy hospodářské - vzdálenost 50 m od okraje lesa - bonitovaná půdně ekologická jednotka - hranice biochor C.5.2. Stav v území dle Rozboru udržitelného rozvoje území

Řešené území se nachází na rozmezí dvou bioregionů - Železnobrodský bioregion a Krkonošský bioregion. V jejich rámci je zde zastoupeno 7 biochor, náležejících do tří vegetačních stupňů (4VL, 5SQ, 5SS, 5UQ, 5VQ, 6ZQ, 6ZS). Rozložení zemědělského půdního fondu (ZPF) a pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) je v území stabilizované. Podle údajů z ÚAP ORP Jilemnice zaujímá lesní plocha 37 % území obce. Rozloha řešeného území činí 1652 ha, z toho rozloha ZPF 883 ha a rozloha PUPFL 645 ha. Z celkové výměry zemědělské půdy 883 ha připadá na trvalé travní porosty 743 ha, na ornou půdu 127 ha, na zahrady 9 ha a na ovocné sady 3 ha. 11


Z pohledu PUPFL v území převažují lesy zvláštního určení 605,47 ha (z toho: lesy na území národního parku 461,14 ha, lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou 20,60 ha, lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti 123,73 ha), dále jsou zde zastoupeny lesy ochranné (lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích (skály, sutě) 28,07 ha) a lesy hospodářské 1,43 ha. Z uvedeného plyne, že vyhlášením kategorií lesů ochranných a lesů zvláštního určení plní lesy vedle dřevoprodukční funkce i funkci vodoochranou, půdoochrannou, ekostabilizační a rekreační. Podle LHP (Ústav pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse nad Labem) tvoří dřevinnou skladbu z 81,46 % jehličnany (s převažujícím smrkem ztepilým, objevuje se ale i modřín evropský, jedle bělokorá, borovice lesní či smrk pichlavý). Mezi listnáči (18,54%) se objevuje buk lesní (5,47 %), jasan ztepilý (3,99 %) a další druhy. Průměrný věk je v důsledku nového zalesnění kalamitních ploch poměrně nízký a činí dle tohoto dokumentu 60 let, zakmenění 8,4.

C.5.3. Vyhodnocení vlivu Konceptu ÚP na stav a vývoj území Koncept ÚP Benecko nebude mít výrazně negativní vliv na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa. ÚP stabilizuje strukturu zemědělské půdy (orná půda, trvalé travní porosty) s tím, že současný rozsah ploch orné půdy je třeba považovat za maximální. Plochy ZPF jsou nezastavitelné, vynětí ze ZPF se povoluje jen na zastavitelných plochách. Pro rozvojové lokality jsou vybírány spíše půdy nižších tříd ochrany, které v řešeném území, výrazně členitém, významně převažují. Rovněž plochy PUPFL považuje ÚP za stabilizované. V obecné rovině se vylučuje snižování rozsahu ploch PUPFL, vynětí z PUPFL se povoluje jen na zastavitelných plochách a na plochách změn v krajině pro plochy sjezdových tratí (variantně) a pro zemědělský půdní fond (KD8). Zvětšování ploch PUPFL je možné jen tak, aby k významné změně krajinného rázu nedošlo. Pro zalesnění vymezuje Koncept ÚP Benecko 4 nové plochy PUPFL (KH1-2, KH9-10). Do ZPF přejde plocha KD8. Koncept ÚP dále požaduje respektovat rozptýlenou krajinnou zeleň a zemědělskou a lesní půdu a ukládá potřebu podřídit formy obhospodařování zájmům zamezení vodní a větrné eroze především na pozemcích zemědělsky intenzívně obhospodařovaných se sklonitostí větší než 4 %.

C.6. VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA C.6.a. DOPRAVA C.6.a.1. Vybrané sledované jevy dle Podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území - silnice II. třídy včetně ochranného pásma - silnice III. třídy včetně ochranného pásma - cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka C.6.a.2. Stav v území dle Rozboru udržitelného rozvoje území silniční doprava Trasa II/286 údolím Jizerky je stabilizována a jen dílčím způsobem upravována či rektifikována. Trasy silnic III. třídy výstupních úseků toček jsou rovněž stabilizovány svou polohou s výjimkou problémového místa Prakovice, kde je výhledově počítáno s dílčím přemostěním a rektifikací.

12


Ostatní síť místních komunikací je tvořena úseky veřejných přístupových cest, zpravidla nepropojených do celistvých tahů. Výjimkou je spojnice Benecko – Horní Štěpanice a zčásti i propojení částí Rychlova do údolní II/286 (V Hampli, V Rokli) a lesní silnicí Bellevue – Rovinka. doprava v klidu Odstavování vozidel je saturováno v rámci objektů či vlastních pozemků. Soustředěnou formou je parkování navrhováno u objektů občanského vybavení, krátkodobé nároky jsou uspokojovány rozptýlenou komunikační sítí. Na 13 uznaných soustředěných parkovištích veřejného charakteru je orientačně 1060 parkovacích míst. Největší kapacitu má centrální parkoviště (Skála), silnice nad Bellevue (oboustranně) či parkoviště u lanovky (nad horskou službou). veřejná doprava Při absenci železniční dopravy (ta se uplatňuje v odlehlosti 2-3 km od okraje území stanicemi Jilemnice a Hrabačov na trati 042 Martinice v Krkonoších – Rokytnice nad Jizerou) je plně založena na autobusových linkách na komunikacích II. a III. třídy se stabilizovanou sítí zastávek 14 (+3). Linky jsou posilovány sezónními spoji (tj. zimobusy nebo cyklobusy). vertikální doprava Vertikální doprava je významnou součástí zejména zimní sportovně–rekreační funkce území a je zastoupena škálou 2 lanovek (Přední Žalý – Herlíkovice – jen horní stanice; Kejnos – 750 m) a 22 vleků. nemotoristická doprava Je zastoupena 5 cyklotrasami po stávajících komunikacích (9, 10, 10A, 11, 22 ), síť cyklostezek není rozvinuta. Z turisticky značených cest se řešeného území týká jen 5 tras a řada zajímavých míst je opomíjena. C.6.a.3. Vyhodnocení vlivu Konceptu ÚP na stav a vývoj území Dopravní infrastruktura je součástí celkové urbanistické koncepce. V souladu s ní je doplňována novými zastavitelnými plochami pro ostatní komunikace s cílem zabezpečení udržitelného rozvoje území. Koncept ÚP Benecko bude mít pozitivní vliv na zkvalitnění dopravní infrastruktury v obci. K tomuto účelu Koncept ÚP vymezuje plochy dopravní infrastruktury, 1 pro silnici III. třídy (DS III) v k.ú. Benecko (ZB67), 19 pro ostatní komunikace (DSK), z toho 7 v k.ú. Benecko (ZB56-ZB61, ZB65), 1 v k.ú. Dolní Štěpanice (ZD24), 3 v k.ú. Horní Štěpanice (ZH24, ZH27-ZH28), 4 v k.ú. Mrklov (ZM24-ZM26, ZM32) a 2 v k.ú. Horní Štěpanice a Mrklov (ZHM1-ZHM2), 11 pro odstavné a parkovací plochy (DSP), z toho 8 v k.ú. Benecko (ZB49-ZB55 (var, 1) a plocha přestavby PB3), 2 v k.ú. Dolní Štěpanice (ZD23 a plocha přestavby PD2) a 1 v k.ú. Horní Štěpanice (ZH25), a 3 pro heliport (DL), 1 v k.ú. Benecko ( plocha přestavby PB2) a 2 v k.ú. Mrklov (ZM21 a plocha přestavby PM1). Dále jsou ve všech k.ú. navrhovány plochy pro vertikální dopravu – vleky, lanovky. Koncept ÚP Benecko variantně řeší vertikální dopravu s cílem zabezpečení dalšího rozvoje areálu zimních sportů Kejnos a zajištění celoroční dostupnosti hřebenu Přední Žalý – Zadní Žalý. Všechny tři předkládané varianty umožňují propojení se stávajícím areálem zimních sportů Vrchlabí – Herlíkovice.

13


Současně bude i v návaznosti na rozvoj nových ploch zástavby rozvíjena síť ostatních komunikací, jejich povrch zkvalitňován, upravováno jejich šířkové uspořádání a vzájemné propojení do celkové sítě. Koncept ÚP Benecko akceptuje síť stávajících cyklotras (KČT – dálková trasa č. 22, síť cyklotras KRNAP) a síť pěších turistických tras, která se sestává z existence tras značených KČT a tematických vycházkových tras obce. V členitém terénu dotčeného území se naskýtá řada možností doplnění pěších tras, ale jejich realizace nevyžaduje vymezení v ÚP. Prostupnost území udržovanými lyžařskými běžeckými trasami by měla být zlepšena úpravou stávajících závodních běžeckých tras a rozšíření o plochy pro doplnění zázemí.

C.6.b. ELEKTROENERGETIKA, ELEKTRONICKÉ KOMUNIKACE C.6.b.1. Vybrané sledované jevy dle Podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území - elektrická stanice včetně ochranného pásma - nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma - elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma - komunikační vedení včetně ochranného pásma

C.6.b.2. Stav v území dle Rozboru udržitelného rozvoje území

zásobování elektrickou energií Rozvodný systém VN zásobující řešené území je provozován napětím 35 kV, odbočkami z vedení VN 583. Mimo zmíněné kmenové vedení VN 583 a VN přípojek k transformačním stanicím neprocházejí řešeným územím žádná další vedení VN. Výstavba lyžařského vleku v prostoru Štěpanická Lhota – Benecko si vyžádala kabelizaci systému VN pro stávající stanice TS 883, 251 a 591. V současné době zajišťuje zásobování řešeného území elektrickou energií 25 stanic (TS) 35/04 kV. Z uvedeného počtu tři stanice zásobují podnikatelskou sféru. Odhad maximálního příkonu pro výše uvedené odběry vychází z předpokladu 40 % využití instalovaného příkonu. Odhadovaný maximální elektrický příkon řešeného území je předpokládán ve výši cca 2300 kW. S ohledem na technické možnosti stávajících TS lze současné výkonové požadavky obyvatelstva a podnikatelských aktivit zásobovaných ze sítě NN zajistit z části ze stávajících stanic. Zvýšení transformačního výkonu je možné provést u všech stávajících stanic. Další výkonové požadavky odběru obyvatelstva a služeb v rámci rozvoje obce si vyžádají v případě vyšších výkonových nároků realizaci dalších stanic.

telekomunikace a radiokomunikace Místní telefonní systém byl v celém rozsahu rekonstruován, včetně technologické části ústředen, zahrnující úplnou digitalizaci telefonního zařízení. Kapacitně vykrývá potřeby obyvatelstva i podnikatelské sféry. Z dalších radiokomunikačních služeb, které jsou v současné době uplatněny, je síť mobilních radiotelefonů a systém vyhledávání osob. V současné době je tento požadavek se strany provozovatelů sítě GSM realizován. 14


C.6.b.3. Vyhodnocení vlivu Konceptu ÚP na stav a vývoj území Koncept ÚP Benecko nebude mít podstatný vliv na koncepci zásobování řešeného území elektrickou energií. Navrhovaný rozvoj obce si vyžádá posílení transformačního výkonu realizací 3 elektrických stanic 35/0,4 kV, dvou v Dolních Štěpanicích a jedné v Benecku. U některých stávajících elektrických stanic bude zvýšen instalovaný transformační výkon. Koncepce zásobování systémem 35 kV je perspektivní a zůstane i ve výhledu zachována. Rozvod systému VN, který je řešen nadzemním vedením, bude dle potřeby rozvoje území dále rozšiřován. Kabelizace VN systému se v současné době nepředpokládá, výhledově není vyloučena. Elektronická komunikační zařízení (vysílače), páteřní radioreléové trasy a dálkové telekomunikační kabely jsou stabilizované a budou respektovány.

C.6.c. PLYNÁRENSTVÍ A ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM, DÁLKOVODY C.6.c.1. Vybrané sledované jevy dle Podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území - technologický objekt zásobování zemním plynem - vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma C.6.c.2. Stav v území dle Rozboru udržitelného rozvoje území Řešeným územím prochází VTL plynovod DN 200, který je vlastnictví VČP Net s.r.o. V převážné části stávající zástavby částí Benecko, Mrklov, Horní a Dolní Štěpanice je zaveden STL plynovod, ze kterého jsou napojeny jednotlivé objekty STL přípojkami plynu ukončenými hlavním uzávěrem plynu na hranicích pozemků (HUP v pilíři nebo ve výklenku na fasádě). Hlavním zdrojem pro vytápění jednotlivých objektů je plynový kotel (ústřední vytápění nebo kombinovaný s ohřevem TUV) nebo přímotopná plynová topidla. Kapacita plynovodní sítě pro stávající odběratele je dostačující včetně určité rezervy pro napojení nových odběratelů. C.6.c.3. Vyhodnocení vlivu Konceptu ÚP na stav a vývoj území Koncept ÚP Benecko nebude mít podstatný vliv na koncepci zásobování řešeného území plynem. Zastavěné území bude nadále zásobováno ze současné STL plynovodní sítě, na kterou lze napojit i zastavitelné plochy. Pro jejich napojení budou realizovány nové STL přípojky plynu nebo nové větve STL plynovodu.

C.6.d. ZÁSOBOVÁNÍ VODOU A ZNEŠKODŇOVÁNÍ ODPADNÍCH VOD C.6.d.1. Vybrané sledované jevy dle Podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území - technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma - vodovodní síť včetně ochranného pásma - technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného pásma - síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma

15


C.6.d.2. Stav v území dle Rozboru udržitelného rozvoje území zásobování vodou Obec má realizován vodovod pro veřejnou potřebu, kterým je zásobena necelá polovina trvale i přechodně bydlících, současně má i malý místní vodovody jen pro několik objektů. V obci se nachází několik místních vodovodních systémů s těmito zdroji vody: vodovod Benecko s prameništěm Zátiší, vodovod Štěpanická Lhota s prameništěm Štěpanická Lhota, vodní zdroj „Bátovka“, prameniště Pláňka, povrchový odběr Jizerka pro a.s. Cutisin Jilemnice v Mrklově a pro úpravnu vody Hrabačov pro město Jilemnice, další místní vodovodní systémy nevelkého rozsahu jsou v Mrklově (DPS) a v Horních Štěpanicích. Vydatnosti zdrojů a ochranná pásma nejsou známy, vzhledem ke klimatickým změnám je třeba prověřit vydatnosti zdrojů pitné vody pramenišť Zátiší, Štěpanická Lhota a Pláňka. V dotčeném území se rovněž nacházejí místa odběru vody z vodních toků a z koupaliště pro potřeby zasněžování sjezdových tratí. Nejvýznamnější je odběr vody z koupaliště pro stávající sjezdovou trať Kejnos. nouzové zásobování Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajištěno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/1 obyvatel cisternami ze zdroje Martinice v Krkonoších, doplněno balenou vodou. Nouzové zásobování užitkovou vodou je ze soukromých zdrojů a domovních studní. Připravována je postupná dostavba vodovodní sítě, posílení vodních zdrojů, zejména východně vodojemu Benecko II., realizace vodojemů a rozdělení systému na tlaková pásma. požární zabezpečení vodou Zdrojem požární vody jsou místní vodoteče - Jizerka, Cedron a vedlejší přítoky, dále vodní nádrž - koupaliště a osazené požární hydranty na vodovodní síti. zneškodňování odpadních vod Část obce Benecko a Štěpanická Lhota má realizovaný celoplošný systém kanalizace. Jedná se o oddílnou splaškovou kanalizaci ukončenou centrálními ČOV. Dolní Štěpanice kanalizační systém realizovaný nemají, odpadní vody jsou zneškodňovány v bezodtokých jímkách nebo v septicích s přepadem do povrchových vod. Dešťové vody jsou odváděny do toků Jizerka a Cedron. V současné době je zpracována projektová dokumentace pro územní řízení pro realizaci gravitační oddílné splaškové kanalizace, včetně čerpací stanice s výtlakem napojeným na kanalizační systém města Jilemnice. Horní Štěpanice nemají vybudovaný systém kanalizace pro veřejnou potřebu, odpadní vody jsou zachycovány v septicích s přepadem do povrchových vod. C.6.d.3. Vyhodnocení vlivu Konceptu ÚP na stav a vývoj území Koncept ÚP Benecko předpokládá posílení zásobování obce vodou realizací vedlejších vodovodních řadů na stávající vodovodní systémy s možností napojení navrhované nové zástavby. Současně je možné napojit i části stávající zástavby. Pro zabezpečení dalšího rozvoje obce pitnou vodou ukládá nutnost prověřit vydatnost současných zdrojů, případně vyhledat zdroje nové a celkové zásobování pitnou vodou řešit samostatnou studií. Koncept Územního plánu vytváří předpoklady pro realizaci opatření dle

16


PRVK LK a připojení maximálního počtu obyvatel na vodovodní a kanalizační systémy a ČOV. Je navrhováno podchycení stávajících pramenů v severní části obce pro Horní Štěpanice, v doplnění vodovodní sítě včetně vodojemu a rozdělení obce na 2 tlaková pásma s tím, že by pro případ poruchy by byly oba systémy propojeny. Variantně lze uvažovat o přivedení uvažovaných nových zdrojů do stávajícího vodojemu a vedle vodojemu realizovat ATS (automatickou tlakovou stanici) pro horní tlakové pásmo. Vzhledem k tomu, že nedošlo k zamýšlenému posílení zdrojů vody pro město Jilemnice z Vrchlabí, kdy by prameniště Bátovka bylo přenecháno Benecku, navrhuje se zpracování samostatné studie vodovodu. V části Dolní Štěpanice bude vodovodní síť doplněna v místech budoucí zástavby, připravena je i rekonstrukce stávajícího vodovodu, realizovaného počátkem 20. století. Realizace vodovodní sítě v části obce Mrklov navazuje na stávající vodovod, jímající vodu pod Žalým. Systém nouzového zásobování vodou a zabezpečení požární vodou koncepce ÚP nemění. V případě realizace výstavby, respektive rozšíření sjezdovky s přestupem na novou lanovou dráhu z prostoru horní stávající stanice Na Sychrově, se navrhuje výstavba akumulační nádrže pro vodu k odběru pro zasněžování nové sjezdové trati. Tak dojde k eliminaci velkých tlaků výškového rozdílu obou sjezdových tratí, současně bude možné provozovat jen horní či dolní sjezdovou trať. Alternativní zásobování Benecka pitnou vodou mimo zimní období umožní realizace úpravny vody v prostoru koupaliště. Odběr vody z koupaliště je posílen uvažovaným odběrem vody z Jizerky výtlakem, akumulační nádrží a gravitačním potrubím do koupaliště. Technická infrastruktura, do níž spadá i oblast zneškodňování odpadních vod, je součástí celkové urbanistické koncepce. V souladu s ní je doplňována novými zastavitelnými plochami i pro ČOV s cílem zabezpečení udržitelného rozvoje území. Navrhována je realizace oddílné splaškové kanalizace s centrální ČOV v části obce Horní Štěpanice. Mrklov lze řešit samostatnou ČOV nebo splaškovou vodu přečerpávat do ČOV v k. ú. Štěpanická Lhota.

C.7. SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY C.7.1. Vybrané sledované jevy dle Podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území - plochy občanského vybavení - objekt civilní ochrany - objekt požární ochrany C.7.2. Stav v území dle Rozboru udržitelného rozvoje území K 30. 9. 2009 žilo v obci Benecko 1077 obyvatel. V dlouhodobém horizontu dochází od roku 1900 k postupnému snižování počtu obyvatel, když k největšímu propadu došlo v 50. letech 20. století. V té době se také stalo největší částí obce Benecko, zatímco předtím byly největšími částmi obce Dolní Štěpanice a Mrklov. V 90. letech minulého století došlo naopak k mírnému nárůstu počtu obyvatel, od roku 2001 do současnosti však stav opět mírně klesá. Celkem klesl počet obyvatel obce mezi lety 1900 až 2008 o 63 %, v období 2000-2008 činí pokles 2,9 %. K 30. 9. 2009 mělo nejvíce obyvatel Benecko (355), Dolní Štěpanice 327, Horní Štěpanice 86, Štěpanická Lhota 17


84, Rychlov 27, Zákoutí 22, Mrklov 191, Žalý 5. Dnes jsou největšími částmi Benecko a Dolní Štěpanice, v ostatních částech obce dochází k trvalému poklesu obyvatel. Hustota obyvatel činila v roce 2007 celkem 66 osob na kilometr čtverečný. V zastavěném území se však tento počet zvýšil na 1499 osob na kilometr čtverečný. Vzhledem k turistické atraktivitě obce činí počet uživatelů na 1 kilometr čtverečný zastavěného území 4640 osob. Poměr uživatelů území (tj. osoby přechodně bydlící a uživatelé objektů individuální rekreace) k poměru obyvatel je značně vysoký, a to zejména vlivem velkého počtu chalup a zařízení ubytovacích kapacit pro zimní sporty. Kromě postupného snižování počtu obyvatel je v obci nepříznivá věková struktura obyvatel s velkým podílem osob v poproduktivním věku a nízkým podílem osob v předproduktivním věku, věkový průměr k 1. 1. 2009 činil 41,2 let, z toho muži 40,8 a ženy 41,7 let. Vzhledem k nedostatečné nabídce pracovních míst v obci vyjíždí značná část obyvatel do zaměstnání mimo obec. V místě je zajištěna základní nabídka služeb a povinná školní docházka pro 1. až 5. ročník. Žáci 2. stupně dojíždějí do školy do Jilemnice nebo Vrchlabí. Předškolní výchova je zajištěna v místní mateřské škole. Za zdravotní péčí, včetně ordinace praktického lékaře či stomatologa je nutné dojíždět, existuje zde jenom dětská poradna, avšak fungující pouze 1x měsíčně. Oblast zdravotnických služeb je nepokryta a současný stav zdravotnické péče je nevyhovující. Hlavním nedostatkem zajištění zdravotní péče je špatná dostupnost v zimě. Ve vlastnictví obce je celkem 15 sociálních bytů, v tom 11 s pečovatelskou službou. V současné době je potřeba celkem 30 sociálních bytů, v tom s pečovatelskou službou 15. V katastru obce není umístěno zařízení sociální péče (např. domov důchodců, ústav pro tělesně postižené apod.). V obci existuje nabídka nadstandardních služeb jako domácí pečovatelská služba, dovoz obědů. Za hlavní nedostatek zajištění sociální péče pro občany je považován malý zájem místních občanů o služby. Za výplatou sociálních a jiných peněžitých dávek musejí občané dojíždět do Jilemnice.

C.7.3. Vyhodnocení vlivu Konceptu ÚP na stav a vývoj území Koncept ÚP Benecko vytváří pozitivní předpoklady pro všestranný rozvoj obce, když je zde občanské vybavení charakteru veřejné infrastruktury reprezentováno stabilizovanými plochami ve všech částech obce. Pro jeho další rozvoj jsou vymezeny zastavitelné plochy v částech Benecko a Dolní Štěpanice ve vazbě na školní areály, v části Benecko pro veřejné akce, cvičiště sboru dobrovolných hasičů a rozhlednu (Zadní Žalý) a v části Horní Štěpanice pro veřejné akce a pro tělovýchovu a sport v návaznosti na areál koupaliště. Za tímto účelem Koncept ÚP vymezuje v obci celkem 96 ploch smíšených obytných venkovských, z toho 36 v k.ú. Benecko (ZB1-ZB29, ZB43, ZB55, ZB66, ZB68-ZB71), 17 v k.ú. Dolní Štěpanice (ZD1-ZD15, ZD28-ZD29), 23 v k.ú. Horní Štěpanice (ZH1-ZH10, ZH12, ZH16-ZH17, ZH29-ZH37, ZH40) a 20 v k.ú. Mrklov (ZM1-ZM17, ZM29-ZM31). Dále rozvoj obce posílí 32 navržené plochy občanského vybavení, z toho 19 v k.ú. Benecko (ZB30-ZB42, ZB44-ZB47, ZB72, PB1), 4 v k.ú. Dolní Štěpanice (ZD16-ZD17, ZD20, PD1), 6 v k.ú. Horní Štěpanice (ZH11, ZH13-ZH15, ZH18-ZH19) a 3 v k.ú. Mrklov (ZM17-ZM19). Koncept ÚP rovněž vytváří podmínky pro zkvalitnění veřejné dopravní a technické infrastruktury a tím kvalitnější bydlení, lepší dopravní dostupnost obce a snadnější dojížďku do zaměstnání. Lepší dopravní dostupnost obce může ještě více posílit cestovní a turistický ruch v obci a vytvořit další pracovní místa v obci.

18


C.8. BYDLENÍ C.8.1. Vybrané sledované jevy dle Podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území - zastavěné území - plochy občanského vybavení - počet dokončených bytů k 31.12. každého roku - zastavitelná plocha C.8.2. Stav v území dle Rozboru udržitelného rozvoje území Ve struktuře osídlení je obec Benecko historicky stabilním sídelním útvarem, první písemná zmínka byla zaznamenána již v roce 1305. Vlivem společenských a demografických změn po roce 1945 byla velká část bytového fondu přeměněna na individuální chalupářské a dočasné bydlení. Počet domů do roku 1950 stoupal, naopak od roku 1950 do roku 1991 dochází k poklesu. Poté nastává v období let 1991-2001 (dle SLDB) zvýšení o 13,5 %. Počet domů ve správním území obce k datu 30. 4. 2008 činil 648. Z toho trvale obydlených domů je 324 a počet neobydlených domů 324 (z toho neobydleno z důvodu rekreace 299). Počet trvale obydlených bytů ve správním území obce zahrnuje počet 324 bytů. Podle údajů ČSÚ ze sčítání lidu v roce 2001 činí podíl neobydlených bytů z celkového počtu bytů 40,8 %. Největší podíl bytů, více než 90 %, je v rodinných domech, nejčastěji vystavěných v letech 1946-1990 (zhruba 60 %). Tento údaj poukazuje na značné stáří bytového fondu a nutnost jeho opravy a modernizace. Jak již bylo zmíněno, podíl výstavby mezi lety 1991-2001 je však v obci Benecko vysoký, činí téměř 14 %.

C.8.3. Vyhodnocení vlivu Konceptu ÚP na stav a vývoj území Koncept ÚP Benecko navrhuje změny funkčního využití ploch, především v oblasti ploch pro bydlení, čímž vytváří pozitivní předpoklady pro rozvoj bydlení v obci. Tato tendence vychází z charakteristiky území, takže nevede ke změně významu nebo funkce obce ve struktuře osídlení ORP Jilemnice. Zastavitelné plochy smíšené obytné (venkovské) jsou vymezeny rovnoměrně po celém území obce, respektive v těsné návaznosti na zastavěné území, případně v rozptylu v závislosti na charakteru části obce. Při stanovování koncepce se vycházelo z historicky vzniklé urbanistické struktury při respektování vysokého zájmu o výstavbu v dotčeném území. Přístup k vymezení zastavitelných ploch v k.ú. Benecko vychází ze zachování koncentrované zástavby v centrální části s jejím doplněním (především plochami pro bydlení a občanské vybavení). V ostatních částech k.ú. Benecko, k.ú. Horní Štěpanice a k.ú. Mrklov je naopak doplňován rozptýlený charakter zástavby. Za tímto účelem Koncept ÚP vymezuje v obci celkem 96 ploch smíšených obytných venkovských, z toho 36 v k.ú. Benecko (ZB1 (var.1, var.2)-ZB29, ZB43, ZB55 (var. 2), ZB66, ZB68-ZB70 (var. 2)-ZB71), 17 v k.ú. Dolní Štěpanice (ZD1-ZD15, ZD28-ZD29), 23 v k.ú. Horní Štěpanice (ZH1-ZH10, ZH12, ZH16-ZH17, ZH29-ZH37, ZH40) a 20 v k.ú. Mrklov (ZM1-ZM5, ZM6 (var. 1, var. 2), ZM 7-ZM16, ZM17 (var. 2), ZM29-ZM31). Dále bydlení v obci posílí 25 navržených ploch občanského vybavení (OVM), z toho 15 v k.ú. Benecko (ZB30-ZB42, ZB44, ZB72), 3 v k.ú. Dolní Štěpanice (ZD16-ZD17, ZD20), 4 v k.ú. Horní Štěpanice (ZH11, ZH13-ZH15) a 3 v k.ú. Mrklov (ZM17-ZM19).

19


V souvislosti se stářím bytového fondu předpokládá Koncept ÚP Benecko průběžnou obnovu stavebního fondu v souladu se stanovenými podmínkami pro využití ploch s rozdílným způsobem využití. Obdobně je předpokládána průběžná obnova a doplňování systému sídlení zeleně. Koncept ÚP Benecko rovněž vytváří podmínky pro zkvalitnění veřejné dopravní a technické infrastruktury, a tím kvalitnější bydlení, lepší dopravní dostupnost obce a snadnější dojížďku do zaměstnání.

C.9. REKREACE C.9.a. CESTOVNÍ RUCH A REKREACE C.9.a.1. Vybrané sledované jevy dle Podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území - plochy občanského vybavení - významný vyhlídkový bod C.9.a.2. Stav v území dle Rozboru udržitelného rozvoje území Atraktivní krajinné prostředí obce a přímé územní vazby (dostupnost význačných středisek rekreace a sportu) vytvářejí příznivé podmínky pro výstavbu rekreačních objektů dnes čítajících nad stovku ubytovacích zařízení. K dispozici pro rekreaci jsou 2 hřiště, tělocvična a v zimě lyžařské vleky a běžecké tratě, v létě možnost přírodního koupání, územím prochází cykloturistická trasa. V okolí obce a v obci jsou naučné stezky, je také zpřístupněna zřícenina hradu a lanovka na Žalý (z Herlíkovic). K atraktivitám území patří III. zóna Krkonošského národního parku a vesnická památková rezervace Horní Štěpanice. Naopak obec postrádá sportovní víceúčelovou halu, koupaliště či plavecký areál. Na dotčeném území se nachází celkem deset významných vyhlídkových bodů: Homolka (k Z), Homolka (k S), Horní Štěpanice – Za hájem (kruhový), Horní Štěpanice – Na vrších (k J), Zlatá vyhlídka (J, Z), kotelská, vítkovická (k SZ), Žalý – rozhledna (kruhový), Podžalí (k Z), Sovinec (k S). C.9.a.3. Vyhodnocení vlivu Konceptu ÚP na stav a vývoj území

Koncept ÚP Benecko svou celkovou koncepcí přispívá k zachování a rozvoji obce jako nadmístního střediska nejen zimní, ale celoroční rekreace a cestovního ruchu. Vzhledem k tomu, že Benecko je významným horským střediskem, v němž jsou v zimní sezoně k dispozici běžecké, turistické i závodní lyžařské tratě, včetně vleků a nové čtyřsedačkové lanovky, ski servisy, lyžařskými školami, je nabídka tohoto charakteru v Konceptu ÚP Benecko akceptována a jsou vymezeny plochy pro její další doplňování. Nové zastavitelné plochy rozvíjejí systém současných ploch občanského vybavení (veřejná infrastruktura a komerční zařízení malá a střední, tělovýchovná a sportovní zařízení), systém je považován za stabilizovaný a je třeba ho zachovat a udržovat. V průběhu tvorby Konceptu ÚP Benecko bylo přehodnoceno sportoviště v části Dolní Štěpanice, které bylo přeřazeno do kategorie územích rezerv. 20


Variantně je řešena vertikální doprava s cílem dalšího rozvoje areálu zimních sportů Kejnos a celoroční dostupnosti hřebenu Přední Žalý – Zadní Žalý. Dvě varianty (vedené z návrší Přední Žalý) vyžadují průchod částí vzrostlého lesa a mimoúrovňový přechod silnice sjezdovou tratí v rovinném úseku. Soustředění dolní stanice nad Alfonskou předpokládá rozšíření kapacit odstavných ploch i vybavení. Naopak třetí varianta se snaží navázat na existující areál Kejnos, silnici překonává v místě terénně příhodném a zásah do ploch vzrostlé zeleně je redukován na užší pruh podél Terexu. Koncept ÚP Benecko rozvíjí a zkvalitňuje koncepci občanského vybavení a veřejné dopravní a technické infrastruktury vzhledem k potřebám cestovního ruchu a rekreace v obci. Za tímto účelem navrhuje nové plochy občanského vybavení, z toho v k.ú. Benecko ZB30, ZB31, ZB32-ZB42, ZB44, ZB72, ZB45, ZB46-ZB47 a plochu přestavby PB1. V k.ú. Dolní Štěpanice jsou vymezeny plochy občanského vybavení ZD16, ZD17, ZD20 a plocha přestavby PD1. Vymezena je rovněž jedna plocha územních rezerv RD1. V k.ú. Horní Štěpanice se jedná o plochy občanského vybavení ZH11, ZH13-ZH15, ZH18-ZH19 a v k.ú. Mrklov ZM17 (var. 1), ZM18-ZM19. K tomuto cíli rovněž přispějí plochy dopravní infrastruktury, zvláště pro parkoviště, heliporty a vertikální dopravu (vleky, lanovky). Občanské vybavení posiluje i vymezení specifické plochy na k.ú. Benecko (KB10 plocha pro konání společenských akcí, KB11 - plocha cvičiště sboru dobrovolných hasičů a ZB45 - plocha pro rozhlednu).

C.9.b. KULTURNÍ, ARCHITEKTONICKÉ A ARCHEOLOGICKÉ DĚDICTVÍ C.9.b.1. Vybrané sledované jevy dle Podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území - památková rezervace včetně ochranného pásma - nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma - urbanistické hodnoty - historicky významná stavba, soubor - architektonicky cenná stavba, soubor - významná stavební dominanta

C.9.b.2. Stav v území dle Rozboru udržitelného rozvoje území Objekty tohoto charakteru jsou v území respektovány, chráněny a udržovány. Zejména se jedná o vesnickou památkovou rezervaci Horní Štěpanice. Na území obce Benecko se nacházejí nemovité kulturní památky zapsané v Ústředním seznamu kulturních památek ČR. V části obce Benecko to je pamětní deska spisovatele Josefa Šíra na Jindrově skále (rejstř. č. 34907/6-2491) a venkovská usedlost čp. 67 (rejstř. č. 33835/6-2490). V části obce Dolní Štěpanice se jedná o zříceninu Štěpanického hradu (rejstř. č. 42150/6-2490), pamětní deska Jana Buchara na budově školy (rejstř. č. 38041/6-2492), v části obce Horní Štěpanice kostel Nejsvětější Trojice (rejstř. č. 29850/6-2484), budova fary čp. 1 (rejstř. č. 36024/6-2485), venkovské usedlosti čp. 3, 9, 17 a 35 (rejstř. č. 27973/6-2486, 45905/6-2487, 38828/6-2488, 34654/6-2489). V území se nachází rovněž významný počet objektů lidové architektury a drobné objekty sakrální architektury (např. křížky, kapličky). C.9.b.3. Vyhodnocení vlivu Konceptu ÚP na stav a vývoj území Koncept ÚP Benecko plně respektuje urbanistické a architektonické dědictví obce Benecko, současně vytváří vhodné podmínky pro ochranu kulturního, architektonického a archeologického dědictví, a tím podporuje rozvoj cestovního ruchu a rekreace na území obce. Je respektováno a posíleno centrum obce s tím, že jsou současně respektovány 21


jednotlivé části obce. Zastavitelné plochy jsou vymezeny buď v těsné návaznosti na zastavěné území, případně z důvodu zachování rozvolněné zástavby formou solitérů. Vzhledem k významu kulturních hodnot na území obce a skutečnosti, že lokalita vyžaduje zvýšenou ochranu, je vymezeno území zvýšené ochrany kulturních hodnot (včetně podmínek ochrany), jehož jádrovými územími jsou památková rezervace Horní Štěpanice a areál hradu Štěpanice. V souladu se Zadáním ÚP se pro obnovu hradu Štěpanice dále navrhuje nová přístupová komunikace a částečné odlesnění z pohledově nejvíce exponované strany.

C.10. HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY C.10.1. Vybrané sledované jevy dle Podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území - plochy výroby - plochy občanského vybavení - plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území C.10.2. Stav v území dle Rozboru udržitelného rozvoje území Počet ekonomicky aktivních obyvatel v obci činí dle údajů z obecního úřadu k 10. 9. 2009 celkem 617 obyvatel, počet pracovních míst je však pouze 508. Značná část ekonomicky činných obyvatel obce Benecko je tak nucena vyjíždět za prací mimo obec, zatímco do obce jich přijíždí pouze minimální počet. Míra nezaměstnanosti činila k 31.8. 2009 celkem 10,1 %. Odrazila se v ní i aktuální hospodářská recese, v souvislosti s níž lze nadále předpokládat stagnaci nebo i zvýšení počtu nezaměstnaných, a to včetně terciálního sektoru služeb. K 31. 12. 2008 bylo v obci evidováno 386 podnikatelských subjektů. Ze 73 % tvoří podnikatelské subjekty podnikatelé – fyzické osoby. Z údajů ÚAP ORP Jilemnice vyplývá, že v porovnání s ostatními obcemi ORP Jilemnice je v obci Benecko poměrně vysoké procento podnikatelských subjektů v poměru k obyvatelům, a to 35,6 % (stav k 31. 12. 2007). Nejvíce podnikatelských subjektů podniká v terciální sféře (obchod). Poté následuje oblast zemědělství a lesnictví a stavebnictví. Daňový výnos území činil v roce 2008 celkem 18064 tisíc Kč, což představuje výnos na obyvatele 16,5 tisíc Kč. Dle údajů ÚAP ORP Jilemnice činí plochy výroby v obci Benecko 6,2 hektarů, dalších 3,5 ha je v návrhu, což představuje poměrně vysoké procento výrobních ploch (v návrhu + aktuální stav) v poměru k zastavěnému území obce, a to celkem 13,28 %. V obci jsou volné objekty vhodné k podnikání jako zděná hala 15 x 40 m, SHR Dolní Štěpanice, kde je možný způsob využití pro průmyslovou výrobu a skladování. V obci se také nacházejí pozemky vhodné k podnikání na loukách a svazích obce v rámci zemědělských ekologických farem. C.10.3. Vyhodnocení vlivu Konceptu ÚP na stav a vývoj území Koncept ÚP Benecko vytváří vhodné podmínky pro rozvoj podnikatelských aktivit v obci. Za tímto účelem vymezuje Koncept ÚP 8 nových ploch výroby a skladování, z toho 1 v k.ú. Benecko (ZB73), 4 v k.ú. Dolní Štěpanice (ZD18, ZD20-ZD22) a v k.ú. Horní Štěpanice (ZH26) a 2 v k.ú. Mrklov (ZM22-M23). Nové zastavitelné plochy rozvíjejí systém současných ploch smíšených výrobních, systém je považován za stabilizovaný a je třeba ho zachovat a udržovat. 22


Dále vytváří podmínky pro lepší dopravní dostupnost obce, a tím i pro snadnější dostupnost produktů cestovního ruchu nabízených v obci. To spolu se zkvalitněním veřejné dopravní a technické infrastruktury může napomoci vytvořit další nová pracovní místa v obci a napomoci jejímu hospodářskému rozvoji.

D. PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY NA VÝSLEDKY ANALÝZY SILNÝCH STRÁNEK, SLABÝCH STRÁNEK, PŘÍLEŽITOSTÍ A HROZEB V ÚZEMÍ Pro následující kapitolu byly použity výsledky analýzy silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb v území, převzaté z Rozboru udržitelného rozvoje území, který je součástí ÚAP ORP Jilemnice.

D.I. vliv na eliminaci nebo snížení hrozeb řešeného území Hrozba: poškození přírodních hodnot neekonomickým a nešetrným využíváním turistického a rekreačního potenciálu území. Vliv: KÚP usměrňuje využití přírodních ploch a trvalý zábor ploch umisťuje mimo nejcennější části přírody. Hrozba: eroze půd působením vody, zemědělských a dřevařských praktik. Vliv: KÚP neeliminuje tuto hrozbu návrhem konkrétního opatření, ale upozorňuje na nutnost na plochách ZPF se sklonitostí větší než 4 % podřídit formu obhospodařování zájmům protierozní ochrany území. Hrozba: zájmy ochrany přírody omezí potencionál turistického ruchu. Vliv: KÚP navrhuje rozvoj turistického potenciálu území, zejména rozvoj lyžařských sportovních center tak, aby se pouze minimálně dotýkaly chráněných území, a to v limitech, které zásah do chráněných ploch umožňují. Hrozba: poddolovaná území, sesuvná území. Vliv: KÚP respektuje. Hrozba: nadmístní záměry v území (přeložky silnic I. třídy, tunely, vodní nádrže atd.). Vliv: netýká se řešeného území. Hrozba: nevyužitelnost některých nerostných ložisek z důvodů ochrany přírody. Vliv: KÚP nenavrhuje využití nerostného ložiska. Hrozba: tlaky na využití nerostného bohatství v chráněných oblastech. Vliv: netýká se řešeného území. Hrozba: možnost nevhodnými zásahy lze narušit povodí významných vodních toků. Vliv: KÚP respektuje hydrologické poměry území a nenavrhuje žádné změny, které by hydrologické poměry území výrazně narušily. V území obce jsou pouze navrženy nové vodní plochy s cílem snížení povodňových stavů. Hrozba: možné ohrožení potencionálních zdrojů vody nevhodnými rozvojovými zásahy. Vliv: KÚP respektuje hydrologické poměry území, což zaručuje, že nebudou ohroženy žádné potenciální zdroje vody nevhodnými rozvojovými zásahy. 23


Hrozba: rychlé výkyvy v průtocích a hrozby povodní. Vliv: KÚP na území obce navrhuje nové vodní plochy ve všech katastrálních území s cílem snížení povodňových stavů. Hrozba: dopady globálního oteplování na změny podnebí a vodního režimu. Vliv: ve vztahu k možným změnám vodního režimu reaguje KÚP na tuto hrozbu návrhem nových vodních ploch s cílem možných snížení povodňových stavů a umožnění infiltrace do podzemí. Hrozba: vlivem odlesnění dochází ke zhoršení odtokových poměrů a vzniku povodňové vlny. Vliv: v povodí Jizerky a přítoků je na řešeném území obce (ve všech k.ú.) navrhována soustava vodních nádrží ke snížení odtokových poměrů z povodí. Hrozba: neuvážené zásahy do životního prostředí. Vliv: KÚP respektuje kvalitu životního prostředí, včetně přírodních hodnot území, stanoví, že plochy prvků ÚSES jsou nezastavitelné a je na těchto plochách a v jejich blízkosti je nutné vyloučit činnosti, které by mohly vést k ochuzení druhové bohatosti a snížení ekologické stability a v rozvojových plochách nenavrhuje činnosti, které by zde provozovanou činností výrazně narušily životní prostředí. Hrozba: neuskutečnění navrhovaných opatření zhorší hygienické podmínky životního prostředí. Vliv: KÚP navrhuje systém odkanalizování sídel. Hrozba: lokální zdroje vytápění, které využívají tuhá fosilní paliva a neefektivní spalovací zařízení. Vliv: KÚP rozvíjí plynofikaci obce na stávající STL plynovodní síť lze napojit i zastavitelné plochy. Hrozba: přílišné a sezónní zatížení uživateli zejména v horských střediscích. Vliv: KÚP vytváří předpoklady pro rovnoměrné zatížení území, například vymezuje plochy občanského vybavení (plochy tělovýchovy a sportu, plochu pro konání společenských akcí, plochu pro rozhlednu), čímž posiluje turistický potenciál obce v průběhu celého roku. Hrozba: zvyšující se dopady dopravy, splašků a nakládání se sněhem v území horských středisek. Vliv: KÚP vytváří předpoklady pro rovnoměrné zatížení území, respektuje stávající celoplošný systém kanalizace, který bude rozšířen realizací splaškové kanalizace a čerpací stanice s výtlakem v části Dolní Štěpanice. KÚP navrhuje zneškodňování odpadních vod v části Horních Štěpanic v místní centrální ČOV a v části Mrklova variantně čerpáním do stávající ČOV Štěpanická Lhota nebo vlastní centrální ČOV. Hrozba: vzrůstající riziko kontaminace čpavkem z důvodů zasněžování. Vliv: KÚP podporuje rozvoj zimních sportů ve vhodných lokalitách, neřeší však typ a způsob zasněžování (v KRNAP a ochranném pásmu nelze čpavek používat). Hrozba: neplnění hlukových limitů v zastavěném území. Vliv: netýká se řešeného území. Hrozba: zhoršování stavu rizikovosti prostředí a aktivit k podzemním vodám. Vliv: KÚP respektuje CHOPAV, nenavrhuje plochy pro činnosti rizikové z hlediska dopadu na kvalitu podzemních vod.

24


Hrozba: zájmy cestovního a turistického ruchu a trhu dočasného bydlení převáží nad zájmy ochrany přírody. Vliv: KÚP vytváří územně technické podmínky pro všestranný rozvoj dotčeného území s tím, že se veškeré aktivity koordinují s hodnotami území, včetně ochrany přírodních hodnot, a tyto jsou v zásadě respektovány. Plochy pro rodinnou rekreaci jsou respektovány a nově se nevymezují. Hromadná rekreace čerpá z přírodních hodnot a je realizována v plochách občanského vybavení komerčního charakteru. Hrozba: zájmy ochrany přírody oslabí hospodářský rozvoj území a omezí jeho turistický ruch. Vliv: KÚP v zásadě respektuje ochranu přírodní hodnot, neboť ta je jedním z hlavních pozitiv dotčeného území ve vztahu k rozvoji turistického ruchu a s ním spojeného hospodářského rozvoje území. Nutné plochy k rozvoji turistického ruchu, včetně vymezení ploch vertikální dopravní infrastruktury jsou v případě nutnosti vymezeny ve variantách. Hrozba: tlak na zábor nezastavěného území zejména v ochranném pásmu KRNAP. Vliv: KÚP svou koncepcí respektuje přírodní hodnoty území, většinu ploch navrhuje v návaznosti na stávající zastavěná území. Hrozba: zvyšování tlaku na chráněná pásma v důsledku rozvojových aktivit v ochranném pásmu. Vliv: KÚP maximálně respektuje existenci KRNAP i jeho ochranné pásmo, rozvojové plochy jsou minimalizovány využívají přírodních ploch s nižší biologickou hodnotou. Hrozba: nepodaří se navázat efektivní nadnárodní a nadregionální komunikaci, společný marketing a propagaci sdílených přírodních hodnot a turistického potencionálu širšího území. Vliv: nad rámec KÚP. Hrozba: nedostatečný marketing a zájem o využívání turistického potencionálu jižní části území. Vliv: týká se jižní části SO ORP Jilemnice, netýká se území řešeného KÚP. Hrozba: zájmy ochrany přírody či zájmy ekonomického využití převáží nad zájmy udržitelného hospodaření. Vliv: KÚP respektuje potřeby rozvoje obce i přírodní hodnoty území tak, aby byl rozvoj obce všestranný a harmonický, aby došlo ke vzájemné stabilizaci jak přírodních, tak civilizačních hodnot území. Hrozba: změna trvalých travních porostů v nivě na ornou půdu, necitlivá obnova luk. Vliv: netýká se řešeného území. Hrozba: snížení ekologické stability a biologické prostupnosti krajiny. Vliv: KÚP pro zlepšení biologické prostupnosti území zajišťuje plnou funkčnost vymezených prvků územního systému ekologické stability. Hrozba: půdní eroze. Vliv: KÚP neliminuje tuto hrozbu návrhem konkrétního opatření, ale upozorňuje na nutnost na plochách ZPF se sklonitostí větší než 4 % podřídit formu obhospodařování zájmům protierozní ochrany území. Hrozba: zvyšující se zalesňování způsobené nevyužíváním zemědělské půdy. Vliv: KÚP umožňuje zvětšování rozsahu PUPFL jen tehdy, nedojte-li ke změně krajinného rázu (v souladu s KPÚ či návrhem ploch změn v krajině obsaženým v platné UPD obce). Hrozba: ekonomická neúnosnost kosení nevyužívaných travních porostů. 25


Vliv: KÚP neřeší. Hrozba: nerealistické rozvojové plány některých obcí a další zábory půdy nejvyšší kvality. Vliv: netýká se řešeného území. Hrozba: snahy zvýšit výtěžnost lesa. Vliv: netýká se řešeného území. Hrozba: rozvolněné situování objektů a vzrůstající společenské a normativní požadavky vyžadují stále vyšší stupeň dopravní a infrastrukturní obslužnosti v území. Vliv: KÚP upřednostňuje rozvoj obce v jejím zastavěném území, ovšem k urbanistické koncepci, jež sleduje zachování původního obrazu osídlení, vymezuje zastavitelné plochu i formou solitérů (z důvodu zachování rozvolněné zástavby). Hrozba: ekonomická neúnosnost technické a dopravní infrastruktury sloužící ubývajícím obyvatelům. Vliv: Vymezením ploch k rozvoji technické a dopravní infrastruktury vytváří KÚP předpoklady ke zlepšení životních podmínek, hospodářský růst a s tím spojený růst počtu obyvatel v obci. Hrozba: zrušení regionálních železničních tratí. Vliv: netýká se řešeného území. Hrozba: nadměrné nárazové využívání dopravní a parkovací infrastruktury, zejména v době nadregionálních sportovních událostí. Vliv: KÚP navrhuje rozšíření ploch dopravní infrastruktury. Hrozba: pomalá realizace ČOV a kanalizační sítě v obcích pod 2000 obyvatel. Vliv: KÚP rozvíjí kanalizační systém v obci, ovšem ovlivnění jeho realizace je nad rámec KÚP. Hrozba: nekoordinovaný rozvoj vertikální a vlekové dopravy. Vliv: KÚP usměrňuje rozvoj této dopravy, a to včetně variantních řešení. Hrozba: přílišná závislost na páteřní komunikaci území silnici 1/14. Vliv: netýká se řešeného území. Hrozba: pomalá obnova místních sítí NN se negativně projeví na zásobování řešeného území elektrickou energií. Vliv: KÚP konstatuje, že zvýšení transformačního výkonu je možné provést u všech stávajících stanic. Další výkonové požadavky v rámci rozvoje obce si vyžádají realizaci dalších stanic. Hrozba: neplnění parametrů čistoty ovzduší a hluku v obytných zónách přiléhajících k průjezdovým komunikacím. Vliv: netýká se řešeného území. Hrozba: stárnutí a vysídlování obyvatel a snižování jejich ekonomické aktivity. Vliv: vytvořením předpokladů pro rozvoj ekonomických aktivit v obci, včetně turistického ruchu, zlepšení občanské vybavenosti, ale i ochrana přírodních hodnot dotčeného území, díky nimž se zvyšuje kultura života obyvatel, se vytvářejí podmínky pro růst počtu obyvatel v obci. Hrozba: další úbytek dětí a od roku 2004 také obyvatel v produktivním věku. Vliv: vytvořením předpokladů pro rozvoj ekonomických aktivit v obci, včetně turistického ruchu, zlepšení občanské vybavenosti, ale i ochrana přírodních hodnot dotčeného území, 26


díky nimž se zvyšuje kultura života obyvatel, se vytvářejí podmínky pro růst počtu obyvatel v obci. Hrozba: ekonomická neudržitelnost obsluhy potřeb řídkého osídlení. Vliv: možnost snížení nákladů na obsluhu řídkého osídlení je mimo rámec KÚP, ovšem důrazem na zlepšení podmínek ekonomického potenciálu území a zvyšování životní úrovně obyvatel lze docílit zvýšení počtu a hustoty obyvatel dotčeného území, a tím i snížení nákladů na obsluhu jejich potřeb. Hrozba: narušení principů demokracie místní samosprávy. Vliv: KÚP navrhuje rovnoměrný rozvoj všech částí obce v řešeném území, čímž „neprivileguje“ některou z nich. Hrozba: chalupářské skanzeny dočasného bydlení vymístí normální sociální vazby a život v obcích. Vliv: KÚP svou koncepcí přispívá k zachování a rozvoji obce jako nadmístního střediska, nabídkou občanské vybavení podporuje stabilizaci obyvatel. Hrozba: zvyšování trendu vyjížďky za prací. Vliv: KÚP vytváří předpoklady pro nová pracovní místa v obci, převážně však navázaná na oblast turistického ruchu a služeb, případně zemědělství. Vzhledem k ochraně cenného přírodního bohatství území je limitován zejména rozvoj výrobních podniků. Hrozba: pokračující nedostatek místních pracovních míst. Vliv: KÚP vytváří předpoklady pro nová pracovní místa v obci, převážně však navázaná na oblast turistického ruchu a služeb, případně zemědělství. Vzhledem k ochraně cenného přírodního bohatství území je limitován zejména rozvoj výrobních podniků. Hrozba: globální oteplování vymístí zimní sporty a přinese do území hospodářský útlum. Se všemi jeho následky. Vliv: KÚP posiluje atraktivitu území z hlediska turistického ruchu i v dalších oblastech než je pouze lyžařský sport, vymezením ploch občanského vybavení klade důraz i na letní období. Hrozba: pokračování nepříznivých demografických trendů. Vliv: KÚP svou koncepcí přispívá k zachování a rozvoji obce jako nadmístního střediska, nabídkou občanské vybavenosti a vymezením ploch výroby a skladování podporuje růst obyvatel. Hrozba: zneužití ploch vhodných pro bydlení k jiným účelům. Vliv: KÚP stanovuje podmínky pro využití ploch určených k bydlení. Hrozba: pokračující vymisťování místních obyvatel zejména v horských střediscích. Vliv: zmírnit hrozbu může KÚP vytvořením podmínek zvyšující životní úroveň obyvatel, současně vytváří předpoklady pro novou zástavbu v obci, občanské vybavení a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury. Hrozba: nedostatek dostupného trvalého bydlení v horských střediscích. Vliv: KÚP vytváří předpoklady pro novou zástavbu v obci vymezením ploch se způsobem využití jako plochy smíšené obytné. Hrozba: neudržitelný nárůst dočasného bydlení. Vliv: řešení této hrozby je mimo rámec KÚP. Zmírnit hrozbu může KÚP vytvořením podmínek zvyšující životní úroveň obyvatel, čímž se zvýší atraktivita území pro zvýšení počtu obyvatel a omlazení zde stále bydlící populace. Hrozba: neevidování ploch pro bydlení v rámci ÚAP. 27


Vliv: KÚP neovlivní. Hrozba: nepodchycení dat týkajících se dočasného a hromadného bydlení a ubytovacích kapacit nabízených v soukromí. Vliv: KÚP neovlivní. Hrozba: nekoordinovaná exploatace území vedoucí k jeho devastaci a ke znehodnocení přírodního potenciálu vlivem zhoršování životního prostředí. Vliv: vymezením přípustného a nepřípustného konání v dotčeném území KÚP zamezuje nekoordinované exploataci území a zhoršování zdejšího životního prostředí. Hrozba: pokračující naprostý nedostatek dat týkajících se kapacit, sezónnosti a využitelnosti kapacit zejména v horských střediscích. Vliv: KÚP neovlivní. Hrozba: ochrana životního prostředí je často v konfliktu s podnikatelskými záměry. Vliv: KÚP koordinuje všechny rozvojové záměry, v případě střetu potřeb rozvoje obce s ochranou životního prostředí navrhuje variantní řešení. Hrozba: upřednostňování zahraničních lyžařských středisek z důvodů sněhových podmínek, vybavenosti, ceny a kvality služeb. Vliv: KÚP vytváří předpoklady pro vyšší kvalitu služeb v obci a rozvoj turistického potenciálu dotčeného území, včetně rozvoje lyžařského střediska. Hrozba: nedosažení konsensu mezi zájmy podnikatelů, veřejné správy a orgánů ochrany přírody (Správy KRNAP a jednotlivých CHKO a další). Vliv: KÚP koordinuje všechny rozvojové záměry a to v souladu s platnou legislativou. Možnost ovlivnění dosažení shody mezi jednotlivými subjekty je však mimo rámec KÚP. Hrozba: nevyhovující regionální IC s příslušnou kapacitou schopnou zajišťovat servis pro region jako celek. Vliv: KÚP neovlivní. Hrozba: nedostatek zainteresovaných a schopných aktérů při budování lokálních organizací cestovního ruchu. Vliv: KÚP neovlivní. Hrozba: nedořešená údržba cyklistických cest vč. informačně-navigačního systému. Vliv: KÚP neovlivní. Hrozba: přetrvávající nízká vzdělanost podnikatelů v oborech souvisejících s cestovním ruchem. Vliv: KÚP neovlivní. Hrozba: nespokojenost návštěvníků s poskytovanými službami a jejich nepřiměřené ceny povedou ke snížení návštěvnosti regionu. Vliv: KÚP neovlivní. Hrozba: důraz na ochranu životního prostředí omezí podnikatelskou konkurenceschopnost. Vliv: KÚP koordinuje všechny rozvojové záměry v případě střetu potřeb rozvoje obce s ochranou životního prostředí navrhuje variantní řešení. Důrazem na ochranu přírodních a kulturních hodnot území však posiluje jeho turistický potenciál, čímž stoupá i konkurenceschopnost podnikatelských subjektů, podnikajících v oblasti služeb a turistického ruchu. Hrozba: zánik pracovních příležitostí v nedalekých městech a zánik velkých průmyslových 28


podniků (Cutisin Jilemnice, Auto Škoda Vrchlabí). Vliv: ovlivnit či zmírnit tuto hrozbu je mimo rámce KÚP, snížení jejích dopadů však KÚP ovlivňuje vytvářením předpokladů pro nová pracovní místa v obci. Hrozba: území hrozí nekontrolovaný rozvoj podnikatelských aktivit v horských střediscích a zastavění území podél stávajících a nebo překládaných komunikací. Vliv: KÚP řeší vyvážený rozvoj využití jednotlivých ploch v území. Hrozba: konkurence okolních sídel a mikroregionů. Vliv: důrazem na ochranu přírodních a kulturních hodnot území se posiluje turistický potenciál dotčeného území, vymezením rozvojových ploch občanské vybavenosti stoupá i konkurenceschopnost podnikatelských subjektů v oblasti služeb a turistického ruchu a obec se zvyšováním životní úrovně stává atraktivnější i pro své stálé obyvatele. Hrozba: zhoršení dopravní obslužnosti, snížení dostupnosti pracovních příležitostí, odliv kvalitní pracovní síly. Vliv: KÚP vytváří předpoklady pro zkvalitnění dopravní infrastruktury v obci, včetně řešení problémového uzlu Prakovice (přemostění silnice s vodotečí) a rozvoje sítě ostatních komunikací a zkvalitňování stávajících komunikací. Hrozba: rozvoj nevhodných ekonomických aktivit s dopadem na životní prostředí. Vliv: KÚP navrhuje plochy výroby a skladování tak, aby nadměrně nezatěžovaly okolí a obyvatele. Hrozba: dopad na ekonomický rozvoj vlivem zanedbané a nedostatečné dopravní sítě a technické infrastruktury. Vliv: KÚP vytváří předpoklady pro zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury v obci. Hrozba: odliv zájmu turistů, investorů i obyvatel mimo území ORP Jilemnice. Vliv: KÚP vytváří územně technické podmínky pro všestranný rozvoj obce, a tím podporuje stabilizaci současného stavu a zatraktivňuje dotčené území pro turisty, investory i obyvatele. Hrozba: degradace sociální infrastruktury a základních služeb v menších obcích. Vliv: netýká se území řešeného KÚP. Hrozba: nedostatečná péče o přírodní a kulturní hodnoty v území. Vliv: KÚP respektuje, chrání a rozvíjí přírodní a kulturní hodnoty území.

D.II. vliv na posílení slabých stránek řešeného území Slabá stránka: ochrana přírodních hodnot v rámci KRNAP znemožňuje využívat surovinovou základnu hornin v severní oblasti území ORP. Vliv: KÚP respektuje stávající chráněné ložiskové území. Slabá stránka: vysoká svažitost znemožňuje zemědělské využití. Vliv: KÚP posiluje rozvoj obce v jiných odvětvích, které vysoké svažitosti a atraktivní modelace terénu využívají (cestovní ruch, turistika, podpora sportovních aktivit, zejména lyžařských). Slabá stránka: využitelnost horských půd pro zemědělskou produkci je problematická. Vliv: KÚP posiluje rozvoj obce v jiných odvětvích, které přírodních podmínek nevhodných pro zemědělství naopak využívají (cestovní ruch, turistika, podpora sportovních aktivit, zejména lyžařských). KÚP navrhuje plochy pro alternativní zemědělství (ekofarmy). 29


Slabá stránka: členitý terén, špatné podmínky pro zemědělství. Vliv: KÚP posiluje rozvoj obce v jiných odvětvích, které přírodních podmínek nevhodných pro zemědělství naopak využívají (cestovní ruch, turistika, podpora sportovních aktivit, zejména lyžařských), KÚP navrhuje plochy pro alternativní zemědělství (ekofarmy). Slabá stránka: drsné a chladné podnebí. Vliv: KÚP podporuje rozvoj zimních sportů. Slabá stránka: nevymezené aktivní povodňové zóny na vedlejších tocích. Vliv: KÚP navrhuje v dotčeném území vybudování retenčních nádrží. Slabá stránka: nutnost v povodí provést na vedlejších tocích revitalizační opatření včetně objektů ke snížení odtoků povrchových vod. Vliv: KÚP navrhuje v dotčeném území vybudování retenčních nádrží a upozorňuje na nutnost na plochách ZPF se sklonitostí větší než 4 % podřídit formu obhospodařování zájmům protierozní ochrany území. Slabá stránka: minimální průtoky vodních toků v období sucha. Vliv: KÚP navrhuje v dotčeném území vybudování retenčních nádrží. Slabá stránka: zejména v severních částech území je množství svažitých ploch ohrožených vodní erozí. Vliv: KÚP navrhuje retenční nádrže a upozorňuje na nutnost na plochách ZPF se sklonitostí větší než 4 % podřídit formu obhospodařování zájmům protierozní ochrany území. Slabá stránka: chybějící splaškové kanalizace a ČOV pro některé části obcí. Vliv: KÚP rozvíjí systém kanalizace a ČOV v obci. Slabá stránka: velmi nízké % připojení k veřejné kanalizaci. Vliv: KÚP rozvíjí systém kanalizace a ČOV v obci, odlehlá sídla a samoty budou nadále zneškodňovat odpadní vody individuálně. Slabá stránka: negativní vliv (hluk, prach, světlo) automobilové dopravy vedené po silnicích I. a II. třídy v částech obytného prostředí. Vliv: netýká se řešeného území. Slabá stránka: výskyt inverze v zastavěném území v zimním období zejména v údolním osídlení v okolí silnic. Vliv: netýká se řešeného území. Slabá stránka: nevyhovující hodnocení syntézy rizik povrchových vod. Vliv: netýká se řešeného území. Slabá stránka: výskyt rizikových skládek, ekologických zátěží a vysoký počet bodů znečištění vod. Vliv: netýká se řešeného území. Slabá stránka: skoro žádné snižování komunálních odpadů. Vliv: KÚP stabilizuje plochu sběrného dvora. Slabá stránka: nedostatek srovnatelných dat o odpadech v úrovni ORP. Vliv: KÚP neovlivní. Slabá stránka: nízké % připojených k plynofikaci.

30


Vliv: netýká se řešeného území, pro napojení nových zastavitelných ploch budou realizovány nové STL přípojky plynu nebo nové větve STL plynovodu. Slabá stránka: zvyšující se orientace na individuální automobilovou dopravu. Vliv: KÚP řeší koncepci dopravní infrastruktury. Slabá stránka: neexistence nadnárodní a nadregionální strategie rozvoje potencionálu cestovního ruchu území a specificky neexistence společné politiky rozvoje a propagace zimních sportů. Vliv: KÚP neovlivní. Slabá stránka: ohrožení udržitelnosti přírodních hodnot, zejména ve střediscích zimních sportů. Vliv: KÚP respektuje přírodní hodnoty území a rozvojové plochy navrhuje ve variantách s ohledem na přírodní hodnoty. Slabá stránka: nevyužívání celého potencionálu nadnárodní a národní ochrany v propagaci a rozvoji ORP Jilemnice (více než 80% území ORP má UNESCO ochranu). Vliv: KÚP neovlivní. Slabá stránka: nedostatečná komunikace a společná propagace mezinárodně chráněných a sdílených přírodních hodnot na národní, regionální a ORP úrovni. Vliv: KÚP neovlivní. Slabá stránka: nedostatečná komunikace výlučnosti ORP Jilemnice v poměru chráněných přírodních hodnot jak směrem k Libereckému kraji, tak k národní úrovni. Vliv: KÚP neovlivní. Slabá stránka: tlak na zábor nezastavěného území zejména v ochranném pásmu KRNAP. Vliv: KÚP koordinuje všechny rozvojové záměry, rozvojové plochy směřuje k hranicím zastavěné části sídla a mimo nejcennější části přírody. Slabá stránka: zvyšování tlaku na chráněná pásma v důsledku rozvojových aktivit v ochranném pásmu. Vliv: KÚP koordinuje všechny rozvojové záměry, rozvojové plochy směřuje k hranicím zastavěné části sídla a mimo nejcennější části přírody. Slabá stránka: ne všechny obce mají vymezené, schválené a aktualizované místní biocentra a biokoridory. Vliv: KÚP vymezil a upřesnil prvky ÚSES. Slabá stránka: nedostatečně úderná strategie turistického ruchu Libereckého kraje. Vliv: KÚP neovlivní. Slabá stránka: nedostatečně úderná strategie turistického ruchu Královéhradeckého kraje. Vliv: KÚP neovlivní. Slabá stránka: drsnější podnebí na severu území. Vliv: KÚP posiluje tuto slabou stránku podporou rozvoje zimních sportů, zejména lyžařských areálů. Slabá stránka: snižování aktivního hospodaření na zemědělské půdě.

31


Vliv: KÚP využívá atraktivnosti zejména přírodních podmínek a nutnosti ochrany přírody a krajiny k posílení alternativních způsobů zemědělské výroby. Byly vymezeny tři plochy pro ekofarmy. Slabá stránka: v jižních částech území časté střídání velmi rozdílné kvality půdy. Vliv: netýká se řešeného území. Slabá stránka: mnohé zábory území se týkají nejkvalitnějších kategorií půdy. Vliv: netýká se řešeného území. Slabá stránka: nižší podíl orné půdy. Vliv: KÚP pro řešené území navrhuje využití zatravněných pozemků pro potřebu ekofarem. Slabá stránka: vysoké procento svažitosti. Vliv: KÚP využívá charakteristické modelace terénu k podpoře cestovního ruchu, například rozvojem a podporou zimních sportů, vymezením plochy pro rozhlednu. Slabá stránka: velmi vysoké procento pastevecky nevyužívaných trvalých travních porostů Vliv: KÚP tuto slabou stránku konkrétně neřeší, ale navrhuje plochy pro ekofarmy. Slabá stránka: zvyšující se procento neobhospodařované půdy. Vliv: KÚP neovlivní. Slabá stránka: vzrůstající vytíženost silnic I. a II. třídy procházejících obcemi. Vliv: netýká se řešeného území. Slabá stránka: dopravní funkce nevyužívají celého území rovnoměrněji. Vliv: KÚP podporuje zkvalitnění stávající dopravní struktury a dopravu klidovou, včetně vertikální. Slabá stránka: chybějící kanalizační síť a ČOV, zejména v menších obcích. Vliv: KÚP navrhuje doplnění koncepce zneškodňování odpadních vod všech částí obce. Slabá stránka: omezené parametry a vysoké množství místních dopravních komunikací a špatná ekonomická udržitelnost místních komunikací. Vliv: KÚP vytváří předpoklady pro zkvalitnění dopravní infrastruktury v obci. Slabá stránka: nízké využívání železniční dopravy a její nedostatečná propojenost. Vliv: netýká se řešeného území. Slabá stránka: podinvestovanost a podvyužitost regionálních železničních tratí. Vliv: netýká se řešeného území. Slabá stránka: nízké procento plynofikace. Vliv: netýká se řešeného území, kapacita plynovodní sítě pro stávající odběratele je dostačující včetně určité rezervy pro napojení nových odběratelů. Slabá stránka: nevyhovující síť NN v horských obcích snižuje úroveň technického vybavení odběratelů. Vliv: KÚP rozvíjí elektrifikaci obce, bude dokončena obnova sítě NN, zejména jde o zvýšení instalovaného transformačního výkonu ve stávajících TS a realizací tří stanic 35/0,4 kV včetně přívodních VN vedení. Slabá stránka: živelný rozvoj a dopady lanové a vlekové dopravy.

32


Vliv: KÚP variantně navrhuje plochy pro vertikální dopravu, čímž zamezuje její živelný rozvoj nešetrný k dotčenému území. Slabá stránka: významné přírodní limity na komunikace, zejména na silnici 1/14. Vliv: netýká se řešeného území. Slabá stránka: vylidňování území, nízký index mládí obyvatelstva a postupné stárnutí populace - zhoršení o 22% v posledních 7 letech. Vliv: vytvořením předpokladů pro rozvoj ekonomických aktivit v obci, včetně turistického ruchu, zlepšení občanské vybavenosti, ale i ochrana přírodních hodnot dotčeného území, díky nimž se zvyšuje kultura života obyvatel, se vytvářejí podmínky pro růst počtu obyvatel v obci. Slabá stránka: velké výjezdové saldo za prací a nedostatek místních pracovních míst. Vliv: KÚP vytváří předpoklady pro nová pracovní místa v obci. Slabá stránka: velká sezónnost užívání velké části území. Vliv: KÚP posiluje atraktivitu území z hlediska turistického ruchu i v dalších oblastech než je pouze lyžařský sport, vymezením ploch občanského vybavení klade důraz i na letní období. Slabá stránka: u cca 50% obcí území převažují uživatelé nad obyvateli obce. Vliv: KÚP vytváří předpoklady pro stabilizaci obyvatelstva. Slabá stránka: špatná dostupnost základního vzdělání - 20% obcí nemá školku, 33% obcí nemá základní školu. Vliv: KÚP stabilizuje plochy občanského vybavení s předpokládaným rozvojem i v oblasti školství a vzdělání. Slabá stránka: špatná dostupnost zdravotních a sociálních služeb pro 1/3 obcí které nemají žádné zdravotní zařízení. Vliv: KÚP vymezením ploch dopravní infrastruktury – heliport (2x k.ú. Benecko, 1x k.ú Mrklov) zlepšuje dosah rychlé záchranné služby, a tím zvyšuje zdravotnickou dostupnost území. Slabá stránka: o 33% nižší procento obyvatel s univerzitním vzděláním než průměr kraje. Vliv: vytvořením předpokladů pro rozvoj ekonomických aktivit v obci, včetně turistického ruchu, zlepšení občanské vybavenosti, ale i ochrana přírodních hodnot dotčeného území, díky nimž se zvyšuje kultura života obyvatel, vede k atraktivitě dotčeného území pro osoby s vyšším vzděláním. Důvodem je jednak vyšší ekonomický potenciál území, jednak osoby s vyšším vzděláním často kladou zvýšený nárok na kvalitu života, včetně kvalitního životního prostředí a ochranu kulturních a přírodních hodnot. Slabá stránka: množství malých těžko dostupných obcí s minimální anebo žádnou občanskou vybaveností. Vliv: netýká se řešeného území. Slabá stránka: ohrožení sociální integrity obcí s vysokým počtem chalupářských a rekreačních objektů. Vliv: KÚP navrhuje nové plochy pouze pro bydlení smíšené venkovské a nenavrhuje plochy pro individuální rekreační objekty. Slabá stránka: nízká nebo žádná nabídka občanského vybavení v menších obcích. Vliv: netýká se řešeného území. Slabá stránka: špatná dostupnost v zimě zejména na místních komunikacích sídel s nízkým lyžařským potencionálem. 33


Vliv: netýká se řešeného území. Slabá stránka: nízký počet trvale obydlených domů. Vliv: vytvořením předpokladů pro rozvoj ekonomických aktivit v obci, včetně turistického ruchu, zlepšení občanské vybavenosti, ale i ochrana přírodních hodnot dotčeného území, díky nimž se zvyšuje kultura života obyvatel, vede k atraktivitě obce pro příchod nových obyvatel. Slabá stránka: nadbytečný počet nemovitostí a chátrající nemovitosti. Vliv: netýká se řešeného území. Slabá stránka: mimo oblasti KRNAP nabídka nemovitostí převyšuje poptávku. Vliv: netýká se řešeného území. Slabá stránka: nízká poptávka po nerekreačních nemovitostech. Vliv: zvyšováním občanské vybavenosti, technické a dopravní infrastruktury, posilováním podmínek k podnikatelským aktivitám se zvyšuje životní úroveň obce a dotčené území se stává atraktivnější pro stálé obyvatele. Slabá stránka: zanedbanost bytového a domovního fondu (špatný stavebně technický stav objektů). Vliv: KÚP neovlivní. Slabá stránka: nedostatečná data rekreačního a chalupářského bydlení. Vliv: KÚP neovlivní. Slabá stránka: nedostatečná data o počtu vytíženosti hromadných ubytovacích zařízení. Vliv: KÚP neovlivní. Slabá stránka: nedostatečná data o ubytovacích kapacitách v soukromí, jejich sezónnosti a vytíženosti. Vliv: KÚP neovlivní. Slabá stránka: neúplná nabídka služeb a nekonsistentní kvalita služeb, chybějící lokální organizační struktury, roztříštěnost turistické nabídky. Vliv: KÚP navrhuje plochy pro občanské vybavení. Slabá stránka: nespolehlivost sněhových podmínek. Vliv: KÚP podporuje rozvoj zimních sportů ve vhodných lokalitách, včetně technického zázemí. Slabá stránka: neexistence nadregionální, ale i regionální koordinace rozvoje zejména zimních sportů. Vliv: KÚP neovlivní. Slabá stránka: v obcích, které nejsou centry turistického ruchu, chybí vhodné ubytovací zařízení a jejich koordinovaná propagace. Vliv: netýká se řešeného území. Slabá stránka: chybějící produkty a propagace produktů, které jsou spojeny s venkovskou a šetrnou turistikou. Vliv: netýká se řešeného území. Slabá stránka: odliv části německé poptávky (zejména ze zemí bývalé NDR) z důvodů poklesu jejich kupní síly.

34


Vliv: KÚP posiluje turistickou atraktivitu území bez ohledu na národnost potenciálních klientů. Slabá stránka: prohlubování konkurence významných turistických center i jednotlivých podnikatelů uvnitř ORP. Vliv: KÚP posiluje turistickou atraktivitu území, další snížení dopadů této slabé stránky je mimo rámec KÚP. Slabá stránka: nedostatečná schopnost propagace a prezentace turistických regionů. Vliv: KÚP neovlivní. Slabá stránka: nižší úroveň poskytovaných služeb, zejména ve srovnání se zahraniční konkurencí a nízká úroveň turistické infrastruktury. Vliv: KÚP vytváří předpoklady pro vyšší kvalitu služeb v obci, rozvoj občanského vybavení, zlepšení technické a dopravní infrastruktury a podporu rozvoje sportovních aktivit v dotčeném území. Slabá stránka: silná koruna odrazující zahraniční zákazníky. Vliv: KÚP neovlivní. Slabá stránka: nedostatek místních pracovních, vysoké saldo vyjížďky za prací ekonomicky aktivních obyvatel ORP. Vliv: KÚP vytváří předpoklady pro nová pracovní místa v obci. Slabá stránka: chybějící technická infrastruktura nebo její nevyhovující technický stav (především kanalizace včetně ČOV, veřejného osvětlení, rozvod plynu, NN). Vliv: KÚP vytváří předpoklady pro zkvalitnění technické infrastruktury v obci. Slabá stránka: množství sezónní zaměstnanosti v horských střediscích. Vliv: KÚP vytváří předpoklady pro stabilizaci pracovních sil. Vymezením ploch občanského vybavení v oblasti sportu a turistiky se posiluje potenciál obce i jiné roční období než je pouze zimní sezóna. Slabá stránka: nedostatečný marketing a propagace mikroregionu. Vliv: KÚP neovlivní. Slabá stránka: nedostatek reálně připravených pozemků k nabídce na výstavbu a nedostatečná nabídka pozemků nebo volných objektů vhodných pro podnikání a malá velikost jednotlivých průmyslových ploch. Vliv: KÚP navrhuje plochy pro rozvoj obce, důraz na rozvoj cestovního ruchu a služeb jako alternativ průmyslové výrobě. Slabá stránka: velký počet a délka komunikací přináší zvýšené náklady na údržbu (těžké klimatické podmínky). Vliv: vzhledem k ochraně přírodních hodnot a charakteristice terénu není možné měnit stávající síť dopravní infrastruktury, KÚP proto navrhuje pouze dílčí změny a zejména zkvalitnění jednotlivých komunikací. Slabá stránka: problematické silniční propojení mikroregionu s okresním městem Semily, sídlem kraje Libercem a významnými ekonomickými centry (Mladá Boleslav, Jablonec, Praha). Vliv: netýká se řešeného území. Slabá stránka: špatná dopravní obslužnost v některých částech mikroregionu. Vliv: netýká se řešeného území. 35


Slabá stránka: nedostatek analytických informací týkající se hospodářského přínosu horských středisek a jeho dopadu na území. Vliv: KÚP neovlivní. Slabá stránka: nevyužitá brownfield (výrobní plochy) v místech, kde existuje tržní poptávka po jiném využití. Vliv: KÚP neovlivní.

D.III. vliv na využití silných stránek a příležitostí řešeného území Silná stránka: nesporné krajinářské a přírodní hodnoty území. Vliv: KÚP vytváří předpoklady pro rozvoj obce. Silná stránka: tři typologicky odlišné horninové oblasti. Vliv: KÚP neovlivní. Silná stránka: morfologie území vytvářející unikátní územní podmínky. Vliv: KÚP využívá atraktivnosti zejména přírodních podmínek a ochrany přírody a krajiny k posílení turistického potenciálu a rozvoji cestovního ruchu. S nimi je spojen i ekonomický a hospodářský růst území, zejména v oblasti služeb. Silná stránka: morfologie vytvářející specifické přírodní podmínky. Vliv: KÚP celkovou koncepcí vytváří územní podmínky pro ochranu přírodních hodnot v území, které v zásadě respektuje a je s nimi koordinován, čímž posiluje potenciál obce v oblasti cestovního ruchu i předpoklady pro rozvoj obce. Silná stránka: morfologie vytvářející specifické klimatické podmínky. Vliv: KÚP podporuje rozvoj zimních sportů. Silná stránka: snížený demografický dopad na území. Vliv: KÚP rozvíjí rekreační potenciál obce a tím vytváří předpoklad pro nová pracovní místa a možný příliv trvale bydlících obyvatel. Silná stránka: zvýšený důraz na ochranu přírodních hodnot. Vliv: zvýšený důraz na ochranu přírodních hodnot sice na jedné straně klade zvýšené nároky na koordinaci s rozvojem dotčeného území v ostatních oblastech rozvoje, ovšem zachování přírodních hodnot a kvalitního životního prostředí rozvíjí rekreační potenciál obce, a tím potažmo i hospodářský rozvoj a možnosti podnikání, a to především mimo hlavní, zimní, turistickou sezónu. Silná stránka: vysoké srážky. Vliv: KÚP podporuje rozvoj zimních sporů a plochy pro podnikatelské záměry, kam lze umístit plošně méně náročné sporty. Silná stránka: lokalizace území v CHOPAV a ochranných pásmech vodních zdrojů všech stupňů. Vliv: KÚP respektuje využití místních vodních zdrojů a navrhuje v případě potřeby vyhledat nové zdroje. Silná stránka: povodí významného vodního toku Jizera a jejích přítoků. Vliv: KÚP respektuje povrchové odběry přítoku Jizerka pro výrobní účely (Cutisin a.s.) a předpokládá doplnění stávajících odběrů pro zasněžování. Tímto opatřením se zvýší

36


turistický potenciál zemí. Jizera a její přítoky jsou současně KÚP respektovány a chráněny s tím, že spoluvytvářejí přírodní bohatství obce. Silná stránka: velká část 42,67 % území má vyšší retenční schopnost (lesy). Vliv: řešené území má lesnatost mírně nižší (37%), přesto lesy významně přispívají k retenci vody v tomto území. KÚP nezasahuje do přírodní funkčnosti lesních ekosystémů. Silná stránka: likvidace dešťových vod vsakováním přímo na místě ve smyslu snižování povrchového odtoku. Vliv: KÚP navrhuje plochy pro retenci vody v krajině. Silná stránka: atraktivní a kvalitní životní prostředí. Vliv: KÚP vytváří předpoklady pro všestranný rozvoj obce, díky kvalitnímu životnímu prostředí se zde může rozvíjet cestovní ruch po celý roka je zvyšována kvalita prostředí, v němž žijí obyvatelé dotčeného území. Silná stránka: vesměs velmi dobrá kvalita ovzduší. Vliv: kvalita ovzduší zvyšuje kvalitu životního prostředí, v němž žijí obyvatelé dotčeného území, a podporuje rozvoj cestovního ruchu. Silná stránka: rozsáhlá ochrana hodnot životního prostředí. Vliv: KÚP celkovou koncepcí vytváří územní podmínky pro ochranu přírodních hodnot v území, které v zásadě respektuje a je s nimi koordinován, čímž posiluje potenciál obce v oblasti cestovního ruchu i předpoklady pro všestranný rozvoj obce. Silná stránka: CHOPAV Krkonoše v povodí významného vodního toku Jizera a ochranných pásem vodních zdrojů. Vliv: KÚP navrhuje využití místních zdrojů vody. Silná stránka: větší část území pro bydlení je v klidném prostředí s relativně čistým podhorským ovzduším. Vliv: mimo řešené území. Silná stránka: existuje snaha řešit ekologické zátěže a ty nejsou příliš rizikové. Vliv: netýká se území řešeného KÚP. Silná stránka: nízké radonové riziko. Vliv: obec Benecko vykazuje vyšší stupeň radonového rizika, proto KÚP připomíná nutnost při výstavbě obytných objektů zohledňovat toto nebezpečí zvláštními opatřeními. Silná stránka: nízký počet rizikových hospodářských aktivit. Vliv: KÚP vytváří předpoklady pro všestranný rozvoj obce bez zvyšování rizik pro životní prostředí a zdraví obyvatel. Silná stránka: vysoké přírodní hodnoty území. Vliv: KÚP celkovou koncepcí vytváří územní podmínky pro ochranu přírodních hodnot, v zásadě je respektuje a je s nimi koordinován, čímž posiluje potenciál obce v oblasti cestovního ruchu i předpoklady pro rozvoj obce. Silná stránka: nadnárodní ochrana. Vliv: zvýšený důraz na ochranu přírodních hodnot sice na jedné straně klade zvýšené nároky na koordinaci s rozvojem dotčeného území v ostatních oblastech rozvoje, ovšem zachování přírodních hodnot a kvalitního životního prostředí rozvíjí rekreační potenciál obce, a tím potažmo i hospodářský rozvoj a možnosti podnikání. Silná stránka: zkušenost s nadnárodní spoluprací různého typu. 37


Vliv: KÚP neřeší. Silná stránka: marketing přírodních hodnot pomocí nadnárodních systémů ochrany. Vliv: důraz na ochranu přírodních hodnot, včetně nadnárodních systémů ochrany, sice na jedné straně klade zvýšené nároky na koordinaci s rozvojem dotčeného území v ostatních oblastech rozvoje, ovšem zachování přírodních hodnot a kvalitního životního prostředí rozvíjí rekreační potenciál obce, a tím potažmo i hospodářský rozvoj a možnosti podnikání. Silná stránka: silný systém národní ochrany přírody a biodiversity. Vliv: důraz na ochranu přírodních hodnot, včetně národních systémů ochrany, sice na jedné straně klade zvýšené nároky na koordinaci s rozvojem dotčeného území v ostatních oblastech rozvoje, ovšem zachování přírodních hodnot a kvalitního životního prostředí rozvíjí rekreační potenciál obce, a tím potažmo i hospodářský rozvoj a možnosti podnikání. Silná stránka: poměrně vysoká environmentální čistota prostředí. Vliv: KÚP využívá této silné stránky k všestrannému rozvoji obce, zejména při posilování jejího turistického potenciálu. Silná stránka: vysoká typologická hodnota krajiny a rozmanitost typologie krajiny. Vliv: vztahuje se k území celého ORP Jilemnice. Silná stránka: nesporná malebnost krajiny. Vliv: díky této silné stránce dotčeného území může KÚP rozvíjet zejména rekreační potenciál obce a posilovat místa dálkových výhledů. Silná stránka: množství unikátních habitatů a druhů. Vliv: KÚP respektuje přírodní hodnoty území, včetně ÚSES, neboť díky této silné stránce dotčeného území se zvyšuje kvalita prostředí obce, a tím i kvalita života obyvatel a zejména posiluje turistický potenciál území. Silná stránka: nadregionální, regionální a místní biocentra a biokoridory. Vliv: KÚP vymezuje a upřesňuje ÚSES, chrání jej, čímž posiluje potenciál dotčeného území z hlediska cestovního ruchu. Silná stránka: neznečištěné životní prostředí. Vliv: KÚP respektuje přírodní hodnoty území a s tím spojené neznečištěné životní prostředí, neboť díky této silné stránce dotčeného území se zvyšuje kvalita prostředí obce, a tím i kvalita života obyvatel a zejména posiluje turistický potenciál území. KÚP proto prakticky nenavrhuje žádné významné plochy výroby, případně zemědělské výroby s výjimkou tří ekofarem. Naopak určuje dostavbu technické infrastruktury (splašková kanalizace, ČOV, případně nevylučuje kabelizaci elektrického vedení). Silná stránka: vysoké procento lesů. Vliv: KÚP respektuje přírodní hodnoty území, neboť díky této silné stránce dotčeného území se zvyšuje kvalita prostředí obce, a tím i kvalita života obyvatel a zejména posiluje turistický potenciál území. Silná stránka: vysoký podíl trvalých travních porostů. Vliv: KÚP podporuje rozvoj zimních sportů na těchto plochách, navrhuje ekofarmy. Silná stránka: vysoký podíl lesů zvláštního určení. Vliv: KÚP respektuje ochranu ploch s lesy zvláštního určení. Vzhledem k tomu, že se jedná o lesy na území národních parků, lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou nebo lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti, je jejich zachování příspěvkem zejména ke zvýšení turistického potenciálu území.

38


Silná stránka: nízká zastavěnost území (6,2% zastavěné území, 1,2% zastavěné plochy, 5,64% plochy ostatní). Vliv: číselný údaj se netýká přímo dotčeného území, i ono však má nízkou zastavěnost území. Silná stránka: zlepšující se stav lesů. Vliv: KÚP neovlivní. Silná stránka: snižující se riziko půdní eroze z důvodů změn obhospodařování. Vliv: KÚP navrhuje plochy pro zalesnění. Silná stránka: dobré vazby na nadřazenou silniční síť u většiny obcí. Vliv: KÚP nezhoršuje vazby. Silná stránka: vysoká obslužnost obcí stávající železniční dopravou. Vliv: netýká se území řešeného KÚP. Silná stránka: dostatečná páteřní energetická sít´. Vliv: KÚP respektuje stávající systém rozvodu elektrické energie. Ten je možné podle potřeby rozvoje území dále rozšiřovat. Silná stránka: zdůraznění vertikální dopravy v lyžařských oblastech. Vliv: KÚP umožňuje (variantně) rozvoj vertikální dopravy, čímž posiluje rozvoj obce jako lyžařského centra. Silná stránka: v oblasti telekomunikací je území dostatečně pokryto a zajištěno. Vliv: tato silná stránka KÚP navrhovat plochy rozvoje obce, a tím zvyšovat turistickou atraktivitu. Současně je s touto oblastí spojeno i zlepšování životních podmínek obyvatel. Silná stránka: území je významnou oblastí v zásobování pitnou vodou. Vliv: KÚP navrhuje využití místních vodních zdrojů, čímž vede využití této silné stránky ke zlepšení životních podmínek obyvatel. Silná stránka: historická železniční infrastruktura. Vliv: netýká se řešeného území. Silná stránka: dostupná páteřní plynofikační infrastruktura. Vliv: tato silná stránka umožňuje v KÚP dále rozvíjet plynofikaci dosud neplynofikovaných částí obce. Silná stránka: rozsáhlá sít´značených cyklotras a turistických stezek. Vliv: KÚP respektuje stávající hustotu cyklotras a cyklistických stezek. Přestože síť cyklostezek není rozvinuta, a i turisticky značené cesty se řešeného území dotýkají pouze pěti trasami a řada turisticky zajímavých míst zůstává opomenuta, KÚP dále tuto problematiku neřeší, pouze vytváří podmínky pro dopravní infrastrukturu. Silná stránka: kvalita životního prostředí. Vliv: KÚP respektuje přírodní hodnoty území a využívá s tímto spojenou kvalitu životního prostředí, neboť tak zvyšuje kvalita života obyvatel a současně posiluje potenciál dotčeného území v oblasti rozvoje cestovního ruchu, potažmo podnikání. Silná stránka: obnovený zájem o chalupářské a rekreační bydlení. Vliv: KÚP rozvíjí rekreační potenciál obce vymezením nových ploch pro všechny typy bydlení.

39


Silná stránka: poptávka po bydlení v KRNAP oblastech převyšuje nabídku. Vliv: KÚP navrhuje plochy pro rozvoj obce, vymezuje plochy pro výstavbu objektů trvalého bydlení. Silná stránka: zajištěná údržba chalupářských objektů jejich vlastníky. Vliv: KÚP neřeší. Silná stránka: jedinečnosti nadnárodního významu Biosferická rezervace, KRNAP a jeho vliv. Vliv: respektováním jedinečnosti Biosférické rezervace a KRNAP rozvíjí a podporuje KÚP rekreační potenciál obce. Silná stránka: poptávka po kvalitních službách především pro cestovní ruch. Vliv: KÚP rozvíjí rekreační potenciál obce nabídkou ploch pro podnikatelské aktivity. Silná stránka: vysoká kvalita životního prostředí a harmonická krajina s množstvím přírodních a řadou kulturních památek regionálního i nadregionálního významu. Vliv: ochranou přírodního a kulturního bohatství dotčeného území rozvíjí KÚP rekreační potenciál obce. Ten je předpokladem ekonomické prosperity obyvatel obce a zvyšování jejich životní úrovně. Silná stránka: diverzifikovaná struktura ekonomiky a vysoké procento ekonomicky aktivních obyvatel a podnikatelů ve službách. Vliv: KÚP vytváří předpoklady pro vyšší kvalitu služeb v obci a rozvoj cestovního ruchu. Silná stránka: vysoký počet podnikatelských subjektů zejména v horských střediscích. Vliv: KÚP rozvíjí rekreační potenciál obce. Silná stránka: flexibilita obyvatelstva cestovat za zaměstnáním. Vliv: KÚP vytváří předpoklady pro lepší dopravní dostupnost obce. Silná stránka: doposud plně nerealizovaný turistický potencionál území, zejména v jižní části území. Vliv: netýká se řešeného území. Příležitost: zachování přírodních hodnot zejména krkonošské části území. Vliv: KÚP svou celkovou koncepcí vytváří územní podmínky pro ochranu všech přírodních hodnot, které v zásadě respektuje a je s nimi koordinován. Příležitost: vyvážené využívání přírodních hodnot a potencionálu nadregionální turistické destinace pro stabilizaci ekonomie území. Vliv: vyváženým využíváním přírodních hodnot, které KÚP respektuje, se zvyšuje turistický potenciál dotčeného území. Současně je tak posilována podnikatelská aktivita zejména v oblasti služeb. Příležitost: zvyšováním zalesnění zlepšit místní srážkovou saturaci, zejména na svažitém terénu. Vliv: KÚP navrhuje plochy pro zalesnění. Příležitost: omezování nepříznivých vlivů na horninové prostředí. Vliv: KÚP přímo navrhuje retenční nádrže a nepřímo další protierozní opatření. Příležitost: realizace protipovodňových opatření, zpracování studie odtokových poměrů. Vliv: KÚP navrhuje retenční nádrže ve všech částech obce. 40


Příležitost: vyřešení zásobování pitnou vodou pro jihozápadní část území. Vliv: netýká se řešeného území. Příležitost: protipovodňová opatření na tocích (koridory pro umístění protipovodňových opatření pro rozliv přívalových vod). Vliv: v území obce jsou navrženy nové vodní plochy ve všech katastrálních území s cílem snížení povodňových stavů. Příležitost: odpovědný přístupem k využívání území a hospodaření na lesních a zemědělských plochách ve smyslu zvyšování retenční schopnosti krajiny. Vliv: KÚP navrhuje plochy pro zalesnění. Příležitost: realizace nových vodních děl. Vliv: V území obce jsou navrženy menší nové vodní plochy ve všech katastrálních území s cílem snížení povodňových stavů. Příležitost: další rozvoj rekreace a turistického ruchu. Vliv: KÚP rozvíjí rekreační potenciál obce ochranou přírodních a kulturních hodnot dotčeného území a vymezením ploch občanského vybavení a stabilizací ploch pro rodinnou rekreaci. Pro doprovodné aktivity cestovního ruchu charakteru tělovýchovy a sportu jsou variantně vytvářeny územní podmínky. Příležitost: realizace možného připojení dalších objektů na stávající a budoucí kanalizační systémy a jejich ČOV. Vliv: KÚP rozvíjí kanalizační systémy a ČOV v obci. Příležitost: realizace obchvatů silnice a zlepšení hlukových zátěží. Vliv: netýká se řešeného území. Příležitost: protipovodňová opatření. Vliv: v území obce jsou navrženy nové vodní plochy s cílem snížení povodňových stavů. Příležitost: realizace zásobování kvalitní pitnou vodou pro jihozápadní část území. Vliv: netýká se řešeného území. Příležitost: zlepšení managementu odpadových dat v rámci ORP. Vliv: KÚP neřeší. Příležitost: posílit monitorování ovzduší v zastavěném území pomocí mobilních stanic Vliv: KÚP neřeší. Příležitost: vyřešit dopady hluku zejména na obytná území podél průjezdních komunikací. Vliv: netýká se řešeného území. Příležitost: rozvoj environmentálně šetrných forem rekreace a turistického ruchu jako zdroje místní zaměstnanosti. Vliv: KÚP rozvíjí rekreační potenciál obce a to s ohledem na jejich celoroční využití a tyto plochy umisťuje v obcích nebo jejich okrajích. Příležitost: možnost využít výlučnost ORP Jilemnice jak z hlediska marketingového, tak z hlediska lobbistického. Vliv: KÚP neřeší. Příležitost: spolupráce na společných nadnárodních a nadregionálních strategiích rozvoje turistického a lyžařského potencionálu jak Krkonoš, tak Podkrkonoší. 41


Vliv: KÚP neřeší. Příležitost: společný nadnárodní a nadregionální marketing a propagace přírodních hodnot a potencionálu cestovního ruchu. Vliv: KÚP neřeší. Příležitost: zainteresování veřejnosti a zejména mládeže do společných nadnárodních a nadregionálních aktivit a propagace přírodních hodnot a turistiky. Vliv: KÚP neřeší. Příležitost: rozvoj aktivit cestovního ruchu využívajících hodnoty zejména jižní části území. Vliv: netýká se řešeného území. Příležitost: ekologicky šetrné formy hospodaření. Vliv: KÚP navrhuje plochy pro ekofarmy, čímž posiluje ekonomiku dotčeného území, ale i oblast ochrany přírody, vytváří pracovní příležitosti a současně zvyšuje turistickou atraktivnost území. Příležitost: využití TTP jako kvalitní krmivové základny nebo pro pastevectví. Vliv: KÚP navrhuje plochy pro ekofarmy jako zařízení pro možné ekologické využívání přírodního zdroje. Příležitost: tlak na využití zemědělské půdy pro pěstování energetických plodin. Vliv: netýká se řešeného území. Příležitost: zlepšení skladby lesů. Vliv: v prvcích ÚSES navrhuje KÚP využití druhově místních a stanovišti odpovídajících druhů dřevin. Příležitost: opatření snižující erozi půdy. Vliv: KÚP nenavrhuje žádné protierozní opatření, ale upozorňuje na nutnost na plochách ZPF se sklonitostí větší než 4 % podřídit formu obhospodařování zájmům protierozní ochrany území. Příležitost: podpora rozšiřování veřejné kanalizace a ČOV. Vliv: KÚP rozvíjí kanalizační systémy a ČOV v obci, zejména se jedná o vybudování splaškové kanalizaci a čerpací stanice v části Dolní Štěpanice. Zneškodňování odpadních vod v části Horních Štěpanic navrhuje KÚP v místní centrální ČOV a v části Mrklova variantně čerpáním do stávající ČOV Štěpanická Lhota nebo vlastní centrální ČOV. Příležitost: rozšířit plynofikaci. Vliv: nové STL přípojky plynu nebo nové větve STL plynovodu budou realizovány na zastavitelné plochy, zastavěné území bude nadále zásobováno ze stávající plynovodní sítě. Příležitost: další rozšiřování cyklotras a pěších stezek. Vliv: KÚP umožňuje další rozvoj nemotoristické dopravy, je navrženo přesunutí cyklotrasy č. 22 v úseku 10A (Hotel Kubát – centrální parkoviště) na silnici (Belevue). Příležitost: koordinace rozvoje vertikální a vlekové dopravy. Vliv: KÚP řeší propojení této dopravy v rámci řešeného území s využitím stávajících koncových zařízení a KÚP řeší vazbu (propojení) na sousední areál Herlíkovice. Příležitost: podpora opatření snižujících parkování v horských střediscích.

42


Vliv: KÚP nepodporuje snižování parkovacích míst, v dotčeném území, naopak nově vymezuje plochy veřejných parkovišť s cílem usměrnit parkování v řešeném území. Příležitost: podpora opatření zachovávajících regionální železniční dopravu. Vliv: netýká se řešeného území. Příležitost: stabilizace dočasných obyvatel na trvalé obyvatele. Vliv: KÚP podporou občanského vybavení, rozvojem kvalitní dopravní i technické infrastruktury i podporou podnikatelských aktivit vytváří předpoklady pro stabilizaci obyvatelstva. Příležitost: principiální vyřešení problematiky dostupnosti služeb v malých obcích Vliv: KÚP neřeší. Příležitost: podpora nárůstu obyvatelstva nabídkou kvalitního bydlení a pracovních příležitostí. Vliv: KÚP vymezuje zastavitelné plochy, včetně ploch výroby a skladování, a plochy určené k bytové výstavbě. Příležitost: podpora místního podnikání vytvářejícího místní pracovní místa. Vliv: KÚP vymezuje zastavitelné plochy, včetně ploch výroby a skladování, čímž vytváří předpoklady pro nová pracovní místa v obci. Příležitost: integrace zejména chalupářských uživatelů území do místního kulturně společenského a demokratického života. Vliv: KÚP neřeší. Příležitost: využívání a rekonstrukce prázdných objektů. Vliv: netýká se řešeného území. Příležitost: možnost implementovat určité sídelní strategie s okolními regiony a ORP. Vliv: KÚP neřeší. Příležitost: možnost změnit status části rekreačního bydlení na bydlení trvalé. Vliv: KÚP umožňuje. Příležitost: sběr dat pro rekreační a chalupářské bydlení. Vliv: KÚP neovlivní. Příležitost: sběr dat týkajících se vytížení hromadných ubytovacích zařízení a vlivu sezónnosti. Vliv: KÚP neovlivní. Příležitost: sběr dat o ubytovacích kapacitách nabízených v soukromí. Vliv: KÚP neovlivní. Příležitost: vypracování krajské strategie dočasného bydlení. Vliv: KÚP neřeší. Příležitost: růst pracovních příležitostí v sousedních krajích (Mladá Boleslav, Vrchlabí). Vliv: KÚP vytváří předpoklady pro lepší dopravní dostupnost obce. Příležitost: rozvoj ekologicky orientovaného zemědělství směřujícího k zachování krajinných funkcí. Vliv: KÚP navrhuje plochy pro ekofarmy. 43


Příležitost: rozvoj a podpora podnikatelských aktivit, zejména malého a středního podnikání. Vliv: KÚP navrhuje plochy pro rozvoj, čímž přispívá k podpoře podnikatelských aktivit. Příležitost: uskutečnění akcí nadregionálního významu. Vliv: KÚP navrhuje plochy pro pořádání veřejných akcí. Příležitost: spolupráce obcí v rámci ORP a s dalšími ORP a obcemi. Vliv: KÚP neovlivní. Celkově lze konstatovat, že KÚP Benecko bude mít vliv na převážnou část výsledků analýzy silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb v území, převzatých z Rozboru udržitelného rozvoje území pro SO ORP Jilemnice, a tento vliv bude pozitivní.

D.IV. vliv na stav a vývoj hodnot řešeného území D.IV.1. Přírodní hodnoty Za přírodní hodnoty v řešeném území lze považovat především všechny způsoby ochrany území (KRNAP, Biosférická rezervace, Ptačí oblast, EVL, CHOPAV, Ambrožův smrk) a územní systém ekologické stability (ÚSES). KÚP Benecko respektuje, chrání a rozvíjí nesporné přírodní hodnoty území a bude mít nepochybně pozitivní vliv na jejich uchování příštím generacím.

D.IV.2. Kulturní hodnoty Za kulturní hodnoty území považujeme především Vesnickou památkovou rezervaci Horní Štěpanice, rozhlednu Žalý a nemovité kulturní památky zapsané v Ústředním seznamu kulturních památek (ÚSKP) České republiky. KÚP Benecko respektuje a zachovává kulturní hodnoty území a přispěje jistě k jejich uchování příštím generacím.

D.IV.3. Civilizační hodnoty Za civilizační hodnoty řešeného území lze považovat především historicky vzniklou prostorovou kompozici všech částí obce a komunikační síť propojující jednotlivé části obce s okolím. Dále sem lze zařadit značenou síť turistických, cykloturistických a lyžařských tras. KÚP Benecko respektuje a zachovává historicky vzniklou prostorovou kompozici obce. Plochy změn navrhuje využívat tak, aby bylo vytvořeno příjemné prostředí pro místní obyvatele i návštěvníky při vazbě na historické tradice obce s využitím lokálních zvyklostí.

44


E. VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU ÚZEMNÍHO PLÁNU K NAPLNĚNÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Zásady územního rozvoje Libereckého kraje, které zpřesňují priority územního plánování na území kraje nejsou dosud vydány. Řešeného území obce Benecko se dotýkají následující priority územního plánování uvedené v Politice územního rozvoje České republiky 2008 (dále jen PÚR) schválené vládou ČR dne 20. 7. 2009 usnesením č. 929 (psané kurzívou) s uvedením vyhodnocení přínosu k jejich naplnění: (14) Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atrakce. Jejich ochrana by však neměla znemožňovat ekonomické využití nebo mu nadměrně bránit. V některých případech je nutná cílená ochrana míst zvláštního zájmu, v jiných případech je třeba chránit, respektive obnovit celé krajinné celky. Krajina je živým v čase proměnným celkem, který vyžaduje tvůrčí, avšak citlivý přístup k vyváženému všestrannému rozvoji tak, aby byly zachovány její stěžejní kulturní, přírodní a užitné hodnoty. Bránit upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů. Koncept ÚP chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území tím, že je v zásadě respektuje a zohledňuje v koncepci rozvoje území obce, neboť pouze zachované a rozvíjené hodnoty území obce jsou základem jejího ekonomického rozvoje a stabilizace soudržnosti společenství obyvatel jejího území. Konkrétně podporuje civilizační rozvoj ve stabilizovaných plochách nebo převážně v návaznosti na ně. Zachovává dálkové výhledy a průhledy. Vymezenými zastavitelnými plochami dotváří sídelní strukturu obce a urbanistickou kompozici jejích jednotlivých částí - udržuje rozptýlený ráz zástavby Benecka, Horních Štěpanic a Mrklova a soustředěnou kompozici Dolních Štěpanic. Vymezuje území zvýšené ochrany kulturních hodnot Horní Štěpanice a stanovuje podmínky jeho využití. Návrhem ekologických farem vytváří předpoklady k lepší péči o přírodní hodnoty území, především o květnaté horské louky. (15) Předcházet při změnách nebo vytváření urbánního prostředí prostorově sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel. Analyzovat hlavní mechanismy, jimiž k segregaci dochází, zvažovat existující a potenciální důsledky a navrhovat při územně plánovací činnosti řešení, vhodná pro prevenci nežádoucí míry segregace nebo snížení její úrovně. Rozvoj území je dlouhodobě řízen na základě veřejně projednané územně plánovací dokumentace, proto se v území obce nenachází ani potenciální území se zvýšenou mírou sociální segregace. Koncepce nevymezuje prostory přispívající ke zvyšování její míry. Koncept ÚP přispívá k předcházení prostorově sociální segregaci obyvatel tím, že vytvářené podmínky pro rovnoměrný a vyvážený rozvoj celého řešeného území jsou stanovovány nezaujatě ve vztahu k sociálně slabším, národnostním menšinám a etnikům. V praxi to tedy znamená, že na rozvoji území, stejně tak jako na jeho využívání se mohou svobodně podílet všechny skupiny obyvatel bez rozdílu náboženství, národnosti, přesvědčení, barvy pleti a jiných „odlišností“.

45


(16) Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Při řešení ochrany hodnot území je nezbytné zohledňovat také požadavky rozvoje životní úrovně obyvatel, zvyšování kvality života a hospodářského rozvoje území. Vhodná řešení územního rozvoje je zapotřebí hledat ve spolupráci s obyvateli území i s jeho uživateli a v souladu s určením a charakterem oblastí, os, ploch a koridorů vymezených v PÚR ČR. Koncept ÚP řeší komplexně způsob využití území i ochranu a rozvoj jeho hodnot. v Zadání přijaté požadavky rozvoje životní úrovně obyvatel, zvyšování kvality života a hospodářského rozvoje území jsou v koncepci zohledněny jak vymezením ploch změn s rozdílným způsobem využití, tak stanovením koncepce rozvoje veřejné infrastruktury. Územní rozvoj je řešen v souladu s určením a charakterem specifické oblasti SOB 7 vymezené v PÚR ČR. (17) Vytvářet v území podmínky k odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn lokalizací zastavitelných ploch pro vytváření pracovních příležitostí, zejména v regionech strukturálně postižených a hospodářsky slabých a napomoci tak řešení problémů v těchto územích. Koncept ÚP vymezuje pro vytváření pracovních příležitostí, pro podporu ekonomického rozvoje a pro podporu rozvoje lidských zdrojů plochy změn (zastavitelné plochy i plochy přestavby) jak pro výrobu a skladování, tak především pro občanské vybavení. (18) Podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury. Vytvářet předpoklady pro posílení partnerství mezi městskými a venkovskými oblastmi a zlepšit tak jejich konkurenceschopnost. Koncept ÚP podporuje polycentrický rozvoj sídelní struktury stanovením samostatného proporcionálního rozvoje jednotlivých částí obce dle jejich specifických podmínek. Pro posílení partnerství a zlepšení konkurenceschopnosti je navrženo zlepšení dopravní infrastruktury, vymezení ploch pro heliporty a ploch občanského vybavení všech typů. (19) Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu) s ohledem na požadavek hospodárně využívat zastavěné území a zajistit ochranu nezastavěného území. Cílem je hospodárné využívání území, které je ve svých důsledcích úsporné v nárocích na veřejné rozpočty na dopravu a energie a které omezuje živelné a architektonicky nekvalitní formy suburbanizace. Koncept ÚP vymezuje plochy pro obnovu či opětovné využití znehodnoceného území (plochy přestavby) v částech Benecko, Dolní Štěpanice a Mrklov. (20) Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. Koncept ÚP Benecko navrhuje rozvojové záměry převážně do ploch navazujících na stabilizované území. Záměr, který by mohl významně ovlivnit charakter krajiny, vymezuje ve variantním řešení s cílem posouzení a veřejného výběru varianty s minimálním ovlivněním současného charakteru krajiny.

46


(21) Vymezit a chránit ve spolupráci s dotčenými obcemi před zastavěním pozemky nezbytné pro vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně (zelené pásy) v rozvojových oblastech a v rozvojových osách a ve specifických oblastech, na jejichž území je krajina negativně poznamenána lidskou činností; cílem je zachování souvislých pásů nezastavěného území v bezprostředním okolí velkých měst, způsobilých pro nenáročné formy krátkodobé rekreace a dále pro vznik a rozvoj lesních porostů a zachování prostupnosti krajiny. Území obce nepatří mezi oblasti významně negativně poznamenané lidskou činností, Koncept ÚP nicméně chrání současný stav zeleně a v rámci prvků ÚSES vymezuje její doplnění ve volné krajině. U vybraných vymezených ploch je jednou z podmínek návrh vhodného ozelenění. Koncepce zachovává dosavadní velmi dobrou prostupnost území a vytváří předpoklady pro její další zlepšení. (22) Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), při zachování a rozvoji hodnot území. Podporovat propojení míst, atraktivních z hlediska cestovního ruchu, turistickými cestami, které umožňují celosezónní využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo). Koncept ÚP Benecko vytváří územní podmínky pro rozvoj nejrůznějších turistických aktivit a kvalitních služeb cestovního ruchu. Chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty, které jsou základem pro rozvoj cestovního ruchu ve specifické oblasti SOB7. (23) Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Při umísťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny pro člověka a funkční migrační koridory pro živočichy a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny; je-li to z těchto hledisek účelné, umísťovat tato zařízení do společných koridorů. Koncept ÚP Benecko stabilizuje dopravní infrastrukturu, vymezením ploch dopravní infrastruktury vytváří územní podmínky pro zlepšení prostupnosti území pro člověka, a vytváří územní podmínky pro zkvalitnění technické infrastruktury. Zachovává a zlepšuje prostupnost krajiny - funkční migrační koridory pro živočichy jsou zajišťovány prostřednictvím vymezeného územního systému ekologické stability a mimo něj i dostatečným prostorem v rozptýlenosti zástavby jednotlivých částí obce, včetně vymezených ploch změn, které nevytvářejí bariérový efekt. (24) Vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy, zejména uvnitř rozvojových oblastí a rozvojových os. Možnosti nové výstavby posuzovat vždy s ohledem na to, jaké vyvolá nároky na změny veřejné dopravní infrastruktury a veřejné dopravy. Vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy. Koncept ÚP stabilizuje podmínky pro dostupnost území silniční dopravou, vytváří podmínky pro zkvalitnění dostupnosti dopravou leteckou (heliporty především pro leteckou záchrannou službu). (25) Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní. Koncept ÚP vytváří podmínky pro preventivní ochranu území před případnými riziky 47


a přírodními katastrofami, zejména povodněmi. Vymezuje vodohospodářské plochy určené ke snížení rizika povodní (poldry) a sloužící i ke zpomalení a snížení odtokových poměrů z povodí. (26) Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu, financovanou z veřejných prostředků, jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod. Koncept ÚP respektuje stanovená záplavová území a vymezené zastavitelné plochy umisťuje mimo tato území. Pouze jedna zastavitelná plocha zasahuje částí do záplavového území s tím, že se v zaplavované části nepředpokládá výstavba, ale jen doprovodné stavby. (31) Vytvářet územní podmínky pro rozvoj decentralizované, efektivní a bezpečné výroby energie z obnovitelných zdrojů, šetrné k životnímu prostředí. (PÚR ČR 2008) Koncept ÚP nebrání rozvoji bezpečné výroby energie z obnovitelných zdrojů, šetrné k životnímu prostředí a navrhuje plochu pro výrobu energie s využitím vodního potenciálu. Vzhledem k charakteru krajiny a hodnot území nenavrhuje plochy pro výrobu energie větrnými a fotovoltaickými elektrárnami. Zbývající priority územního plánování se v území obce Benecko v zásadě neuplatňují.

F. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ SHRNUTÍ

F.I.

Vyhodnocení vlivů územního plánu na vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, jak byla zjištěna v rozboru udržitelného rozvoje.

Poloha řešeného území v rámci České republiky a její historický vývoj v provázanosti s okolními obcemi a pod vlivem přírodních a kulturních vlivů a tradic předurčila i její současné a budoucí pilíře trvale udržitelného rozvoje. Benecko leží na jihozápadním okraji nejvyššího pohoří České republiky – Krkonoš. Tato skutečnost se odrazila v jednoznačně silném pilíři životního prostředí. V něm dominuje vliv přírodních podmínek, které je třeba uchovat pro budoucí generace. Potřeba jejich ochrany má pak vliv nejen na vlastní oborové skladební prvky tohoto pilíře, ale především oba zbylé pilíře – hospodářský a sociální. Ty byly v minulosti opomíjeny, což vedlo k prohlubování rozdílů a téměř živelnosti v rozvoji území. Kvalita životního prostředí je v daném území reprezentována existencí různých typů ochrany přírody, především existencí evropsky významného území, ptačí oblasti a národního parku. V Konceptu ÚP Benecko je tak řešena především podpora posílení hospodářských a sociálních potřeb ve vztahu k ochraně a fungování krajinných hodnot. Vedle konzervace krajinných prvků jsou navrženy i prvky aktivní ochrany přírody a krajiny a to s polyfunkčním 48


dopadem. Zároveň předkládaný návrh zvýrazňuje jednotlivá sídla v řešeném území v historickém kontextu vývoje a typu zástavby. V každém sídle navrhuje plochy pro novou výstavbu pro trvalé bydlení, plochy pro občanskou vybavenost, skladování, tělovýchovu a sport. Právě tyto návrhy mají snížit výrazný rozdíl mezi pilířem životního prostředí a pilířem hospodářským a sociálním, a to bez snížení významnosti tohoto pilíře. Snahou je využít potencionálu přírody pro šetrný cestovní ruch a rekreaci. K tomu je však nezbytný rozvoj ostatních pilířů, které nabídnou efektivní využití přírodních hodnot k podnikatelským záměrům a zaměstnanosti, především místních obyvatel, kteří mají k danému prostředí vztah a mají využitelný znalostní potenciál. Z výše uvedeného je zřejmé, že snaha o vyrovnání jednotlivých pilířů se neobejde bez dlouhodobých jednání s cílem nalézt realistický kompromis. Koncept ÚP Benecko je jedním z nich a z dlouhodobého hlediska i nejdůležitějším. V průběhu zpracování všech požadavků, počínaje vlastníky pozemků, obcí a konče dotčenými orgány bylo a je zřejmé, že část navržených lokalit, kde nelze vyloučit významný vliv na evropsky významnou lokalitu a ptačí oblast. Koncept ÚP Benecko posiluje územní podmínky pro příznivé životní prostředí zejména návrhem ploch vodních (KB1, KB2, KB3, KB4, KB5, KB6, KB7, KD1, KD2, KD3, KD4, KH3, KH4, KH5, KH6, KH7, KHM1, KM1, KM2, KM3, RH1, RHM1, RB1, RB2), plochy sídelní zeleně (ZH30), plochy zemědělské (KD8) a plochy lesní (KH1, KH2, KH9, KH10) a vymezením územního systému ekologické stability. Pro vyrovnání pilíře životního prostředí s pilířem hospodářským navrhuje KÚP Benecko plochy pro posílení hospodářského pilíře, a to: 1. Pro občanské vybavení: a) pro veřejnou infrastrukturu, komerční zařízení malá a střední (ZB30, ZB31, ZB32, ZB33, ZB34, ZB35, ZB36, ZB37, ZB38, ZB39, ZB40, ZB41, ZB42, ZB44, ZB72, ZD16, ZD17, ZD20, ZH11, ZH13, ZH14, ZH15, ZM17 var.1, ZM18, ZM19), b) pro tělovýchovu, sport a sjezdové tratě (ZB46, KB8, KB9, KBH1, KBH2a, KBH2b, KD5, KD6, KD7 var.1 a var.2, KH8, KM4, KM5, ZB46 a ZB47, PD1, RD1)). 2. Pro výrobu a skladování: a)

pro výrobu a skladování (ZD21, ZD22, ZM22),

b)

výroba elektrické energie (ZD18, ZD20),

c)

zemědělská výroba – ekofarma (ZB73, ZH26, ZM23). 3. Plochy dopravní infrastruktury:

a)

silnice III. třídy (ZB67)

b)

ostatní komunikace (ZB56 var.1 a var.2, ZB57, ZB58, ZB59, ZB60, ZB61,ZB65, ZD24, ZH24, ZH27, ZH28, ZHM1, ZHM2, ZM24, ZM25,ZM26, ZM32,

c)

parkoviště (ZB49, ZB50, ZB51, ZB52, ZB53, ZB54, ZB55 var.1, ZD23, ZH25, PB3, PD2),

d)

vertikální doprava (ZBH1b, ZBH2a, ZB62a,b, ZB63a,b, ZB64a,b, ZD25a,b, ZD26a,b, ZD26b, ZD27a, ZM27a,b, ZM28a,b). 4. Plochy technické infrastruktury: a)

technická infrastruktura (ZB48, ZD19, ZH20, ZH21, ZH22, ZH23, ZH38, ZM20). 49


Pro posílení a dobré fungování pilíře soudržnosti jsou některé navržené plochy pro posílení předchozích pilířů stejně nezbytné. Jedná se především o kvalitní životní prostředí, které vytváří pocit duševní pohody a kvalitní hospodářské, především podnikatelské služby fungující infrastruktura. Pro posílení pilíře soudržnosti se v KÚP Benecko navrhují plochy: 1. Plochy smíšené obytné ZB1 var. 1 a var.2, ZB2, ZB3, ZB4, ZB5, ZB6, ZB7, ZB8, ZB9, ZB10, ZB11, ZB12, ZB13, ZB14 ZB15, ZB16, ZB17, ZB18, ZB19, ZB20, ZB21, ZB22, ZB23, ZB24, ZB25, ZB26, ZB27, ZB28, ZB29, ZB43, ZB55 var.2, ZB66, ZB67, ZB68, ZB69, ZB70 var.2, ZB71, ZD1, ZD2, ZD3, ZD4, ZD5, ZD6, ZD7, ZD8, ZD9, ZD10, ZD11, ZD12, ZD13, ZD14, ZD15, ZD28, ZD29, ZH1, ZH2, ZH3, ZH4, ZH5, ZH6, ZH7, ZH8, ZH9, ZH10, ZH12, ZH16, ZH17, ZH29, ZH30, ZH31, ZH32, ZH33, ZH34, ZH35, ZH36, ZH37,ZH40, ZM1, ZM2, ZM3, ZM4, ZM5, ZM6 var.1 a var.2, ZM7, ZM8, ZM9, ZM10, ZM11, ZM12, ZM13, ZM14, ZM15, ZM16, ZM17 var.2, ZM29, ZM30, ZM31. 2. Plochy občanského vybavení – specifické: KB10, KB11, ZB45. 3. Plochy dopravní infrastruktury – heliport ZM21, PB2, PM1.

F.II. Shrnutí přínosu územního plánu k vytvoření podmínek pro předcházení •

předcházení úbytku obyvatel

Koncept ÚP Benecko navrhuje pro udržení a zvýšení počtu obyvatel nové plochy pro trvalé bydlení. S ohledem na krajinný ráz, historii sídla a ochranu životního prostředí je navrženo bydlení smíšené venkovské. To umožňuje nejen trvalé bydlení, ale i rozvoj podnikatelských služeb pro potřeby místních i návštěvníků. Zároveň se navrhují plochy občanského vybavení, sportu a rekreace, které mají nabídnout místním i návštěvníkům možnost relaxace a vyžití, nebo jen setkání a pořádání společenských nebo veřejných akcí. Takovéto akce napomáhají sžívání a podpoře soudržnosti obyvatel s návštěvníky a mimo hlavní turistickou sezónu nabízejí i doplněk vyžití a otevírají možnost pro netradiční akce. Pro návštěvníky a vyšší spokojenost trvale bydlících obyvatel jsou navrženy plochy dopravní infrastruktury. • zvýšení ekologické stability Řešené území svoji polohou a množstvím různých typů ochrany krajiny má velmi významný pilíř udržitelného rozvoje v životním prostředí. Koncept ÚP Benecko toto postavení plně respektuje a posiluje jej více pasivně než aktivně. Především respektuje všechny přírodní a přírodě blízké prvky krajiny. Minimalizuje zábory přírodních stanovišť a PUPFL. Zábory ZPF směřuje na plochy s nižší třídou ochrany. Respektuje třetí zónu národního parku, vymezil a upřesnil prvky ÚSES a zároveň navrhuje přírodě blízká opatření k zadržení vody v krajině a snížení rizika povodní. Ochrana krajiny, která vznikla historickým geologickým vývojem a prošla kulturním vývojem, na němž se podílel člověk, nemůže bez pravidelné činnosti člověka existovat v podobě jak jí známe dnes. Úkolem územního plánování je udržet a rozvíjet hodnoty 50


řešeného území v duchu udržitelného žití. Stoupající potřeby člověka a ochrana přírody a krajiny vede ke střetům, které je třeba řešit. V Konceptu ÚP Benecko jsou jak plochy, které tyto střety nevyvolají, tak plochy, kde je třeba provést úpravy a upřesnit podmínky využití z pohledu ochrany krajiny v kontextu evropských souvislostí. Pilíř životního prostředí bude mít i nadále vyšší sílu než oba zbylé pilíře udržitelného rozvoje. Jeho silná existence se projevuje v atraktivitě pro cestovní ruch a poptávce po zdravém životním prostředí. Tento silný pilíř tak zároveň vyvolává potřebu pro posílení obou zbývajících pilířů, které umožní rovnoměrnější využití příležitostí, které krajina Benecka nabízí. Koncept ÚP Benecko vytváří podmínky ke zvýšení skladebních prvků obou zbylých pilířů, a to bez ohrožení většiny složek pilíře životního prostředí. Koncept ÚP Benecko svým řešením pozitivně přispívá k vytvoření územních podmínek pro předcházení možným rizikům (zhoršení kvality životního prostředí, nekontrolovaný rozvoj turistiky, nadměrná devastace přírody, záplavy, sesuvy, vodní eroze, nezaměstnanost, sociální segregace), která by mohla negativně ovlivňovat potřeby života současné generace. Možná ohrožení podmínek života budoucích generací se příliš neliší od rizik, která by mohla negativně ovlivňovat potřeby života generace současné. Zpracovatel tohoto hodnocení Konceptu ÚP Benecko zhodnotil jeho přínos pro udržitelný rozvoj řešeného uzemí a konstatuje, že udržitelný rozvoj je možný za následujících podmínek: 1. 2. 3.

4.

Respektování vyhodnocení významnosti vlivu ploch na jednotlivé složky ŽP obsažených v kapitole 5. samostatného svazku A (Posouzení SEA). Upravit velikost vybraných ploch s ohledem na výskyt chráněných prvků přírody dle kapitoly 6. samostatného svazku B (Hodnocení Natura). Aplikovat návrh opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných záporných vlivů na životní prostředí dle kapitoly 7. samostatného svazku A (Posouzení SEA). Ve spolupráci místní samosprávy a státní správy cyklicky vyhodnocovat ukazatele vlivu naplňování politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace na životní prostředí. Zpočátku si jednotlivé ukazatele stanovit z Návrhu ukazatelů, viz samostatný svazek A (Posouzení SEA).

51

VYHODNOCENÍ VLIVŮ KONCEPTU ÚZEMNÍHO PLÁNU BENECKO NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

Recommend Documents