VYHODNOCENÍ PLNĚNÍ PLÁNU ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ PARDUBICKÉHO KRAJE

VYHODNOCENÍ PLNĚNÍ PLÁNU ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ PARDUBICKÉHO KRAJE ZA ROK 2014 říjen 2015

ISES, s. r. o. M. J. Lermontova 25 160 00 Praha 6

Vyhodnocení plnění POH Pardubického kraje za rok 2014

říjen 2015

Identifikační údaje Objednatel Název Statutární zástupce

: :

Sídlo IČ DIČ Bank. spoj.

: : : :

Tel., fax E-mail

: :

Krajský úřad Pardubického kraje JUDr. Martin Netolický, Ph.D., hejtman Pardubického kraje Komenského náměstí 125, 532 11 Pardubice 70892822 CZ70892822 KB, a.s. Pardubice č.ú.: 78-9025640267 / 0100 +420 466 026 123, +420 466 026 190 [email protected]

Zpracovatel Název firmy Statutární zástupce Právní forma Sídlo IČ DIČ Bank. spoj.

: : : : : : :

Tel., fax E-mail

: :

ISES, s.r.o. Ing. Vladimír Klatovský, CSc. společnost s ručením omezeným M. J. Lermontova 25, 160 00 Praha 6 645 83 988 CZ64583988 ČSOB Praha 1 č.ú.: 700021603/0300 233 338 259, 233 338 259 [email protected]

Zodpovědný řešitel

:

Ing. Karel Bursa

Spoluřešitelé

:

Ing. Vlastimil Boháč

2

ISES, s.r.o.


říjen 2015

Obsah: 1

Úvodní část .................................................................................................... 4 1.1

Cíl vyhodnocení.......................................................................................................... 4

1.2

Postup zpracování...................................................................................................... 5

1.2.1 1.2.2 1.3

Použité podklady........................................................................................................ 6

1.3.1 1.3.2

2

Postup zpracování vyhodnocení plnění cílů POH PK .......................................... 5 Způsob vyhodnocení plnění jednotlivých úkolů .................................................. 5 Zdroj dat ............................................................................................................... 6 Soustava indikátorů OH ....................................................................................... 6

Hodnocení stavu plnění úkolů ..................................................................... 8 2.1

Plnění soustavy indikátorů stanovených POH ČR ................................................. 8

2.1.1 2.1.2 2.1.3 2.1.4

Základní indikátory I.1 až I.18 ............................................................................. 8 Doplňkové indikátory stanovené k základním indikátorům I.19 až I.22 ............. 9 Specifické indikátory I.23 až I.35 ........................................................................ 9 Vývoj vybraných indikátorů v letech 2004 – 2014 v Pardubickém kraji ........... 10

2.2

Hodnocení soustavy indikátorů stanovených v POH Pardubického kraje ........ 30

2.3

Hodnocení plnění cílů stanovených v POH Pardubického kraje ........................ 34

2.3.1 Opatření k předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností odpadů ................................................................................... 34 2.3.2 Zásady pro nakládání s komunálními odpady .................................................... 36 2.3.3 Zásady pro nakládání s nebezpečnými odpady .................................................. 45 2.3.4 Zásady pro nakládání s vybranými odpady ........................................................ 47 2.3.5 Zásady pro vytváření jednotné a přiměřené sítě zařízení k nakládání s odpady 59 2.3.6 Podíl využívaných odpadů ................................................................................. 60 2.3.7 Podíl odpadů ukládaných na skládku ................................................................. 61 2.3.8 Staré zátěže území a odpadové hospodářství kraje v mimořádných situacích ... 64

3

4

Výsledky vyhodnocení ................................................................................ 66 3.1

Souhrnné hodnocení ................................................................................................ 66

3.2

Plnění cílů POH Pardubického kraje .................................................................... 68

Přílohy.......................................................................................................... 71 4.1

Seznam zkratek ........................................................................................................ 71

4.2

Tabulka kódů nakládání s odpady. ........................................................................ 72

4.3

Seznam podpořených žádostí z OPŽP v roce 2014 ............................................... 74

3

ISES, s.r.o.


říjen 2015

1 Úvodní část 1.1

Cíl vyhodnocení

Plán odpadového hospodářství Pardubického kraje (dále jen POH PK) byl zpracován na základě § 43 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, v platném znění (dále jen zákon o odpadech), který ukládá kraji v samostatné působnosti zpracovat plán odpadového hospodářství kraje pro jím spravované území. Účelem plánu odpadového hospodářství kraje je stanovit optimální způsob dosažení souladu s požadavky právních předpisů ČR a EU v oblasti odpadového hospodářství na území Pardubického kraje a s tím spojené ekonomické dopady. Plánovací proces v oblasti odpadového hospodářství v ČR je tvořen osou: -

Plán odpadového hospodářství ČR,

-

Plány odpadového hospodářství krajů,

-

Plány odpadového hospodářství měst a obcí

POH PK obsahuje závaznou a směrnou část. Závazná část plánu stanoví konkrétní cíle a opatření k předcházení a vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností, zásady pro nakládání s komunálními, nebezpečnými a vybranými odpady, zásady pro vytváření jednotné a přiměřené sítě zařízení k nakládání s odpady a také podíly odpadů recyklovaných a ukládaných na skládku. Cílem vyhodnocení POH PK je zjistit stav plnění cílů stanovených v závazné části POH PK (krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé cíle) v roce 2014. Vyhodnocení plnění POH PK se provádí na základě odst. 11 § 43 zákona o odpadech, v platném znění.

4

ISES, s.r.o.


1.2

říjen 2015

Postup zpracování

1.2.1 Postup zpracování vyhodnocení plnění cílů POH PK Po zadání vyhodnocení plnění cílů POH PK zpracovatel obdržel data z ORP o produkci a způsobech nakládání s odpady na území Pardubického kraje. Zpracovatel provedl základní verifikaci předaných dat a opravil zjevné chyby v evidenci, které by výrazným způsobem ovlivnily výsledky vyhodnocení. Vlastní vyhodnocení plnění cílů POH PK bylo provedeno v souladu s požadavky Zákona o odpadech a dle metodiky pro vyhodnocení plnění cílů POH ČR zpracované MŽP pro rok 2014. Použité materiály jsou popsány v následující kapitole. 1.2.2 Způsob vyhodnocení plnění jednotlivých úkolů Na základě získaných informací o plnění každého úkolu bylo vypracováno odborné hodnocení. Stručně byl charakterizován stav plnění úkolu ve sledovaném roce případně, pokud je to k plnění průběžného úkolu relevantní, v letech předcházejících. K výpočtu hodnot jednotlivých indikátorů byla použita metodika MŽP platná pro hodnocení za rok 2014. Součástí hodnocení je i vymezení případných problémů, signalizujících ohrožení splnění úkolu v zadaných termínech platnosti POH PK, nebo návrh dalších opatření. Pro sjednocení závěrů hodnocení jednotlivých úkolů byla využita následující stupnice: 1 - cíl je splněn 2 - cíl je plněn bez výhrad 3 - cíl je plněn s výhradami 4 - cíl není plněn 5 - cíl nebyl posuzován Metodická poznámka: "Splněn" znamená, že cíl byl splněn (dosažen), není třeba jej dále sledovat, v dalším roce již nebude hodnocen. "Plněn bez výhrad" znamená, že cíl pokračuje, není ukončen, bude hodnocen i v dalším období. Z hodnocení nevyplynuly žádné výhrady (připomínky, problémy) k průběhu jeho plnění v roce 2014. Cíl bude znovu hodnocen v dalším období, zatím nejsou doporučována žádná opatření ke změně nebo další, resp. nové, kroky "Plněn s výhradami" znamená, že cíl pokračuje, není ukončen, bude hodnocen i v dalším období, v současné době nejsou realizovány všechny potřebné dílčí kroky nutné ke splnění cíle. Přesto z hodnocení vyplývá, že byla uskutečněna řada kroků (činností, opatření) správným směrem. Pro splnění nejpozději do konce platnosti POH PK by měl být formulován konkrétní úkol. Formulace „Plněn s výhradami“ nemusí být vždy považována za identifikaci problému, může být použita k označení doporučení dalšího postupu. „Cíl není plněn“ znamená, že plnění cíle nenastalo. „Plnění cíle nebylo posuzováno“ – cíl není posuzován, vzhledem k datu plnění, případně nedostatku potřebných údajů pro hodnocení plnění cíle.

5

ISES, s.r.o.


1.3

říjen 2015

Použité podklady

1.3.1 Zdroj dat K vyhodnocení plnění cílů POH PK byla použita data z evidence o produkci a způsobech nakládání s odpady za rok 2014 vedené ORP a zasílané na Krajský úřad. Dále byly použity údaje zasílané provozovateli zařízení pro nakládání s odpady provozovanými na území Pardubického kraje a celorepubliková databáze dat o produkci a nakládání s odpady za rok 2014 (dle § 39 odst. 2) a 7) zákona o odpadech spravovaná společností CENIA. Použita byla také data z ČSÚ, kde jsme čerpali informace o počtu obyvatel. Dále byly použity údaje o zpětném odběru výrobků od kolektivních systémů (ASEKOL a.s.; ECOBAT s.r.o.; EKOLAMP s.r.o.; ELEKTROWIN a.s.; REMA Systém, a.s.; EKO-KOM, a.s.). Hodnoceny byly: -

základní indikátory vyplývající ze zákona o odpadech,

-

doplňující indikátory vyplývající z POH Pardubického kraje,

-

jednotlivé cíle stanovené v POH Pardubického kraje.

K vyhodnocení výše uvedených indikátorů byl použit program EVI 9, který umožňuje vyhodnotit vybrané indikátory POH. 1.3.2 Soustava indikátorů OH Stav a vývoj odpadového hospodářství a míra plnění stanovených cílů byla zajišťována jednak prostřednictvím „Soustavy indikátorů stavu a změn odpadového hospodářství Pardubického kraje“, dále pak vyhodnocením jednotlivých krajských opatření, k nimž nebyly stanoveny indikátory. Indikátory umožňují sledovat plnění kvantifikovaných i obecných cílů odpadového hospodářství stanovených v POH kraje a byly zvoleny tak, aby byl zajištěn jejich soulad s indikátory stanovenými v POH ČR. K vyhodnocení výše uvedených indikátorů byl použit program EVI 9, který umožňuje vyhodnotit vybrané indikátory POH. Matematické vyjádření výpočtu „Soustavy indikátorů OH“ v souladu s vyhláškou č.351/2001 Sb., kterou se mění vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů: Vzhledem k dopočtu produkce odpadů od firem, které nezaslaly hlášení, nebo nesplnily limit pro ohlášení, je pro výpočet vytvořena samostatná pracovní databáze. V pracovní databázi se:  vymažou všechny druhy (kat. číslo odpadu) 20 03 04, včetně číselných hodnot množství odpadu;  vymažou všechny číselné hodnoty množství odpadu u druhů odpadů (kat. čísla odpadů) skupiny „20“ Katalogu, u kterých byl vykázán kód nakládání „A00“ od původců, kteří v Hlášení o produkci a nakládání s odpady (příloha č. 20 vyhlášky

6

ISES, s.r.o.










říjen 2015

č. 383/2001 Sb.) označili, že provozovna je zapojena do systému sběru komunálních odpadů obce; vymažou všechny číselné hodnoty množství odpadu u druhů odpadů (kat. čísla odpadů) 16 01 04 a 16 01 06 (autovraky), u kterých byl vykázán kód nakládání „A00“; u každého jednotlivého množství odpadu u kat. čísla 19 08 05 se množství uvedené u kódu nakládání „A00“ vynásobí hodnotou sušiny a následně vydělí 100 z listu č.3 přílohy č. 20.; u každého jednotlivého katalogového čísla odpadu, u kterého se vyskytne kód nakládání XR12, XD8, XD9, XD13, XD14 nebo XN14 a zároveň se vyskytne kód nakládání BN40, se provede odpočet množství odpadu uvedené u kódu nakládání BN40 od množství odpadu uvedeného u odpovídajícího kódu nakládání XR12, XD8, XD9, XD13, XD14 nebo XN14. Tento dopočet se vždy provede v rámci jednotlivého ročního Hlášení příslušného ohlašovatele, který v Hlášení uvedl kód BN40, provede dopočet produkce odpadů firem, které nezaslaly Hlášení.

Indikátory I.2, I.9, I.11, I.12, I.18, I.19, I.26, I.28, I.29, I.34 a I.35 stanovené v POH ČR se na území krajů za rok 2012 nevyhodnocují. Při výpočtu produkce stavebních a demoličních odpadů a podílu stavebních a demoličních odpadů na celkové produkci a nakládání s nimi se nezapočítává podskupina odpadů 17 04 (Kovy –včetně jejich slitin). Na základě požadavku MŽP nejsou v indikátorech využití započítávány odpady přeshraničně přepravené, vyvezené a dovezené, protože všechny odpady nepodléhají povolení MŽP a z tohoto důvodu nejsou známa skutečná množství těchto odpadů.

7

ISES, s.r.o.


říjen 2015

2 Hodnocení stavu plnění úkolů 2.1

Plnění soustavy indikátorů stanovených POH ČR

2.1.1 Základní indikátory I.1 až I.18 Číslo I.1 I.2

Definice indikátoru Celková produkce odpadů.* Celková produkce odpadů na jednotku HDP (v tisíci PPS).*

l.3

Podíl na celkové produkci odpadů.

I.4

Produkce na obyvatele.*

I.5

Podíl využitých odpadů (R1 až R12, N1, N2, N8, N10 až N13, N15 ).*

I.6

Podíl materiálově využitých odpadů (R2 až R12, N1, N2, N8, N10 až N13, N15 ).*

I.7

Podíl energeticky využitých odpadů (R1).*

I.8

Podíl odpadů odstraněných skládkováním (D1, D5, D12).*

I.9

Podíl odpadů odstraněných jiným uložením (D3, D4).*

I.10

Podíl odpadů odstraněných spalováním (D10).*

I.11

Podíl odpadů vyvážených za účelem jejich odstranění.

I.12

Podíl odpadů dovážených za účelem jejich materiálového využití.

Produkce 2014

Měrná jednotka

Celková 1 406,90

1000 t/rok

OO 1 305,61

KO 240,94

Nevyhodnocuje se

t / 1000 PPS / rok % z celkové produkce odpadů v kraji kg/obyvatele /rok % z celkové produkce skupiny odpadů % z celkové produkce skupiny odpadů % z celkové produkce skupiny odpadů % z celkové produkce skupiny odpadů % z celkové produkce skupiny odpadů % z celkové produkce skupiny odpadů % z celkové produkce skupiny odpadů % z celkové produkce skupiny odpadů

NO 101,29

100,00

7,20

92,80

17,13

2 725,98

196,26

2 529,72

466,84

78,89

22,33

83,28

42,15

74,66

22,26

78,73

42,14

4,23

0,06

4,56

0,01

14,72

2,34

15,68

73,28

Nevyhodnocuje se 0,10

1,30

0,01

0,04

Nevyhodnocuje se Nevyhodnocuje se

Celk.= 7 358 963,10 NO = 4 912 203,10 Celková kapacita zařízení pro využívání t/rok odpadů (R1 až R12, Z3, Z5, Z6, Z8 ). OO = 7 303 463,10 KO = 6 500 094,10 Celková kapacita zařízení pro mat. Celk.= 7 320 063,10 NO = 4 882 203,10 t/rok I.14 využívání odpadů (R2 až R12, Z3, Z5, OO = 7 254 563,10 KO = 6 481 994,10 Z8). Celk.= 48 900 NO = 30 000 Celková kapacita zařízení na energetické t/rok I.15 využívání odpadů (R1). OO = 48 900 KO = 18 100 Celková kapacita zařízení na spalování t/rok I.16 1 800,00 odpadů (D10). Celková kapacita zařízení pro skládkování Celk. = 28 275 105,00 NO = 0,00 m3 I.17 odpadů (D1, D5, D12, dle zákona a U2 dle OO = 28 275 105,00 KO = 28 275 105,00 vyhlášky). Celková kapacita zařízení pro jiné uložení m3 I.18 odpadů (D3, D4 dle zákona a U1 dle Nevyhodnocuje se vyhlášky). * Celková produkce všech odpadů dle Katalogu odpadů, s výjimkou katalogového čísla odpadu 20 03 04, bez rozdílu kategorie a Klasifikace ekonomické činnosti (CZ – NACE). I.13

8

ISES, s.r.o.


říjen 2015

2.1.2 Doplňkové indikátory stanovené k základním indikátorům I.19 až I.22 Číslo indikátoru I.19 I.20 I.21 I.22

Definice indikátoru

Měrná jednotka

2014

Množství sběrových míst nebezpečných odpadů. Podíl nebezpečných odpadů ze zdravotnictví na celkové produkci odpadů ze zdravotnictví (18 01). Produkce odděleného sběru komunálních odpadů a obalů (podskupina 20 01 a 15 01) od obcí. Podíl biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO) ukládaného na skládky vzhledem ke srovnávací základně (1995).

Počet

Nevyhodnocuje se

%

90,37

kg/obyvatele/rok

115,14

%

105,56

2.1.3 Specifické indikátory I.23 až I.35 Číslo indikátoru l.23 l.24 I.25 I.26 I.27 l.28 I.29 I.30 l.31 I.32 I.33 I.34 I.35

Měrná jednotka

Definice indikátoru

2014

Podíl stavebních a demoličních odpadů na celkové % z celkové produkce 49,52 produkci odpadů. odpadů Podíl využitých stavebních a demoličních odpadů % ze stavebních a 101,51 (R1, R3 až R12, N1, N8, N10 až N13). demoličních odpadů Podíl stavebních a demoličních odpadů % ze stavebních a 2,05 odstraněných skládkováním (D1, D5, a D12). demoličních odpadů Podíl stavebních a demoličních odpadů % ze stavebních a Nevyhodnocuje se odstraněných jiným uložením (D3, D4). demoličních odpadů Celková produkce odpadů s obsahem PCB. t/rok 0,49 Celková produkce odpadních olejů. t/rok Nevyhodnocuje se Celková produkce odpadních baterií a akumulátorů. t/rok Nevyhodnocuje se Celková produkce kalů z čistíren odpadních vod. t/rok 5 053,14 Podíl kalů z produkce čistíren odpadních vod % z celkové produkce 18,31 použitých na zemědělské půdě (R10, N2). kalů Celková produkce odpadů azbestu. t/rok 1 960,14 Celková produkce autovraků. t/rok 7 935,58 Plnění cílů recyklace a využití odpadů z obalů % za všechny položky Nevyhodnocuje se ve struktuře přílohy č. 3 zákona o obalech. tabulky Rozdíl průměrné ceny za spalování tuny odpadu a ceny za uložení tuny odpadu na skládku včetně Nevyhodnocuje se poplatků, v členění na nebezpečné a ostatní odpady

9

ISES, s.r.o.


říjen 2015

2.1.4 Vývoj vybraných indikátorů v letech 2004 – 2014 v Pardubickém kraji Tato podkapitola je zaměřena na vývoj vybraných indikátorů v časovém období pro roky 2004 až 2014. Soustava indikátorů je vyhodnocována na základě Zpracování matematického vyjádření výpočtu „Soustavy indikátorů OH“ v souladu s vyhláškou č. 351/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů. Matematické vyjádření pro vyhodnocení „Soustavy indikátorů OH“ pro rok 2014 je vztaženo k platné legislativě. 2.1.4a Indikátor I.1 - Celková produkce odpadů Tabulka 2.1.4a: Celková produkce odpadů v letech 2004 – 2014. Rok Vyhodnocení 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Všechny Nebezpečné odpady odpady [1000 t/rok] [1000 t/rok] 1 028,53 42,76 1 076,28 75,27 912,72 67,00 891,27 63,31 1 247,46 114,04 926,04 101,63 896,37 96,37 1 017,85 52,76 921,51 52,25 1 089,32 108,45 1 406,90 101,29

Ostatní Komunální odpady odpady [1000 t/rok] [1000 t/rok] 985,77 156,94 1 001,01 164,53 845,72 165,19 827,96 192,18 1 133,42 217,22 824,41 217,16 800,00 232,89 965,09 230,60 869,27 228,62 980,87 249,88 1 305,61 240,94

Graf 2.1.4a1: Celkové produkce odpadů v letech 2004 – 2014. 1400

[1000 t/rok]

1200 1000 800 600 400 200 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 rok Všechny odpady

Ostatní odpady

10

Komunální odpady

Nebezpečné odpady

ISES, s.r.o.


říjen 2015

Graf 2.1.4a2: Celková produkce komunálních a nebezpečných odpadů v letech 2004- 2014.

[1000 t/rok]

250 200 150 100 50 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 rok Komunální odpady

11

Nebezpečné odpady

ISES, s.r.o.


říjen 2015

2.1.4b Indikátor I.3 - Podíl na celkové produkci odpadů Tabulka 2.1.4b: Podíl odpadů na celkové produkci v letech 2004 – 2013. Rok Vyhodnocení 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Všechny odpady [%] 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00

Nebezpečné odpady [%] 4,16 6,99 7,34 7,10 9,14 10,98 10,75 5,18 5,67 9,96 7,20

Ostatní Komunální odpady odpady [%] [%] 95,84 15,26 93,01 15,29 92,66 18,10 92,90 21,56 90,86 17,41 89,02 23,45 89,25 25,98 94,82 22,66 94,33 24,81 90,04 22,94 92,80 17,13

Graf 2.1.4b1: Podíl nebezpečných, ostatních a komunálních odpadů na celkové produkci v letech 2004 – 2014. 100 80

[%]

60 40 20 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 rok Nebezpečné odpady

Ostatní odpady

Komunální odpady

Graf 2.1.4b2: Procentuální zastoupení ostatních a nebezpečných odpadů v roce 2014. rok 2014 7,20% 92,80%

Ostatní odpad

12

Nebezpečný odpad

ISES, s.r.o.


říjen 2015

2.1.4c Indikátor I.4 - Produkce na obyvatele Tabulka 2.1.4c: Produkce odpadů na obyvatele v letech 2004 – 2014. Rok

Všechny odpady

Nebezpečné odpady

Ostatní odpady

Komunální odpady

Vyhodnocení [kg/obyvatele/rok] [kg/obyvatele/rok] [kg/obyvatele/rok] [kg/obyvatele/rok]

1 990,27 2 082,69 1 766,19 1 724,67 2 413,92 1 791,96 1 734,54 1 971,59 1 784,46 2 111,98 2 725,98

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

82,74 145,65 129,66 122,51 220,67 196,67 186,48 102,20 101,17 210,27 196,26

1 907,53 1 937,04 1 636,53 1 602,17 2 193,25 1 595,29 1 548,05 1 869,39 1 683,29 1 901,71 2 529,72

303,68 318,37 319,66 371,87 420,33 420,21 450,66 446,68 442,71 484,48 466,84

Graf 2.1.4c: Produkce odpadů na obyvatele v letech 2004 – 2014.

Produkce [kg/obyv./rok]

3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 rok Všechny odpady

Ostatní odpady

Komunální odpady

13

Nebezpečné odpady

ISES, s.r.o.


říjen 2015

2.1.4d Indikátor I. 6 - Podíl materiálově využitých odpadů (R2 až R12, N1, N2, N8, N10 až N13, N15) Tabulka 2.1.4d: Podíl materiálově využitých odpadů v letech 2004 – 2014. Rok Vyhodnocení 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Všechny odpady [%] 53,78 43,33 55,11 65,77 67,99 56,57 54,77 67,61 57,29 57,27 74,66


Ostatní odpady [%] 55,43 45,41 56,11 68,03 73,16 61,71 59,57 69,89 59,35 62,02 78,73

Komunální odpady [%] 6,46 6,32 8,13 8,41 19,28 16,57 20,04 22,37 28,72 37,80 42,14

Graf 2.1.4d1: Podíl materiálově využitých všech odpadů v letech 2004 – 2014. 100 80 [%]

60 40 20 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 rok

Všechny odpady

Graf 2.1.4d2: Podíl materiálově využitých nebezpečných a ostatních odpadů v letech 2004 – 2014. 100

80

80

60 40

40

[%]

[%]

60

20

20

0

0

rok

rok Nebezpečné odpady

Ostatní odpady

14

ISES, s.r.o.


říjen 2015

2.1.4e Indikátor I. 7 - Podíl energeticky využitých odpadů (R1) Tabulka 2.1.4e: Podíl energeticky využitých odpadů v letech 2004 – 2014. Rok Vyhodnocení 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Všechny odpady [%] 0,29 0,40 2,00 0,30 1,29 5,93 6,27 5,85 6,07 4,62 4,23


Ostatní odpady [%] 0,26 0,39 1,62 0,23 1,08 6,35 6,83 6,14 6,42 5,13 4,56


[%]

Graf 2.1.4e1: Podíl všech energeticky využitých odpadů v letech 2004 – 2014. 8 7 6 5 4 3 2 1 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 rok

Všechny odpady

8 7 6 5 4 3 2 1 0

[%]

[%]

Graf 2.1.4e2: Podíl energeticky využitých nebezpečných a ostatních odpadů v letech 2004-2014. 8 7 6 5 4 3 2 1 0

rok

rok

Ostatní odpady

Nebezpečné odpady

15

ISES, s.r.o.


říjen 2015

2.1.4f Indikátor I. 8 - Podíl odpadů odstraněných skládkováním (D1, D5, D12) Tabulka 2.1.4f: Podíl odpadů odstraněných skládkováním v letech 2004 – 2014. Rok Vyhodnocení 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Všechny odpady [%] 35,42 27,26 33,60 36,77 25,09 35,76 29,45 26,19 27,54 20,61 14,72


Ostatní odpady [%] 36,67 29,17 36,09 39,36 27,39 39,91 32,60 27,33 28,86 22,61 15,68


Graf 2.1.4f1: Podíl všech odpadů odstraněných skládkováním v letech 2004 – 2014. 40

[%]

30 20 10 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 rok

Všechny odpady

10

50

8

40

6

30

[%]

[%]

Graf 2.1.4f2: Podíl nebezpečných a ostatních odpadů odstraněných skládkováním v letech 2004 – 2014.

4

20

2

10

0

0

rok

rok Ostatní odpady

Nebezpečné odpady

16

ISES, s.r.o.


říjen 2015

2.1.4g Indikátor I. 10 - Podíl odpadů odstraněných spalováním (D10) Tabulka 2.1.4g: Podíl odpadů odstraněných spalováním v letech 2004 – 2014. Rok Vyhodnocení 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Všechny odpady [%] 0,88 0,12 0,13 0,20 0,14 0,18 0,20 0,17 0,17 0,15 0,10


Ostatní odpady [%] 0,05 0,01 0,01 0,01 0,01 0,01 0,02 0,01 0,01 0,01 0,01


[%]

Graf 2.1.4g1: Podíl všech odpadů odstraněných spalováním v letech 2004 – 2014. 1,0 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0,0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 rok

Všechny odpady

Graf 2.1.4g2: Podíl nebezpečných a ostatních odpadů odstraněných spalováním v letech 2004 – 2014. 0,08

6 5

0,06

4 0,04 [%]

[%]

3 2

0,02

1 0

0

rok

rok

Ostatní odpady

Nebezpečné odpady

17

ISES, s.r.o.


říjen 2015

2.1.4h Indikátor I. 20 - Podíl nebezpečných odpadů ze zdravotnictví na celkové produkci odpadů ze zdravotnictví Tabulka 2.1.4h: Podíl nebezpečných odpadů ze zdravotnictví na celkové produkci ze zdravotnictví v letech 2004 – 2014. Nebezpečné odpady [%] 92,67 93,34 96,68 91,44 93,50 91,86 92,12 90,84 92,65 91,94 90,37

Rok Vyhodnocení 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Graf 2.1.4h: Podíl nebezpečných odpadů ze zdravotnictví na celkové produkci odpadů ze zdravotnictví v letech 2004 – 2014. 100 98 96 94

[%]

92 90 88 86 84 82 80 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

rok Nebezpečné odpady

18

ISES, s.r.o.


říjen 2015

2.1.4ch Indikátor I. 21 - Produkce odděleného sběru komunálních odpadů a obalů (podskupina 20 01 a 15 01) z obcí Tabulka 2.1.4ch: Produkce odděleného sběru komunálních odpadů a obalů na obyvatele z obcí v letech 2004 – 2014. Komunální odpady a obaly [kg/obyv./rok] 40,32 34,67 41,62 55,78 95,09 66,99 74,81 93,41 97,06 124,58 115,14

Rok Vyhodnocení 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Graf 2.1.4ch: Produkce odděleného sběru komunálních odpadů a obalů na obyvatele z obcí v letech 2004 – 2014. 130 120 Produkce [kg/obyv./rok]

110 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 rok Komunální odpady a obaly

19

ISES, s.r.o.


říjen 2015

2.1.4i Indikátor I. 22 - Podíl biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO) ukládaného na skládky vzhledem ke srovnávací základně 1995 Tabulka 2.1.4i: Podíl BRKO ukládaného na skládky (srovnávací základna r. 1995) v letech 2004 – 2014. BRKO ukládaného na skládku [%] 96,51 127,29 134,60 137,62 144,39 136,19 126,46 139,04 128,94 111,41 105,56

Rok Vyhodnocení 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Graf 2.1.4i: Podíl BRKO ukládaného na skládky v letech 2004 – 2014. 150 140 130 120

[%]

110 100 90 80 70 60 50 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

rok BRKO ukládaný na skládku

20

ISES, s.r.o.


říjen 2015

2.1.4j Indikátor I. 23 - Podíl stavebních a demoličních odpadů na celkové produkci odpadů Tabulka 2.1.4j1: Podíl stavebních a demoličních odpadů na celkové produkci odpadů v letech 2004 – 2014. Stavební a demoliční odpady [%] 29,76 22,09 47,37 42,74 50,18 37,89 29,67 36,36 30,86 39,68 49,52

Rok Vyhodnocení 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Tabulka 2.1.4j2: Produkce stavebních a demoličních odpadů z celkové produkce odpadů v letech 2004 – 2014. Rok

Všechny odpady

Vyhodnocení 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

[1000 t/rok] 1 028,53 1 076,28 912,72 891,27 1 247,46 926,04 896,37 1 017,85 921,51 1 089,32 1 406,90

21

Stavební a demoliční odpady [1000 t/rok] 306,09 237,75 432,36 380,93 625,98 350,88 268,96 370,09 284,36 432,24 696,69

ISES, s.r.o.


říjen 2015

Graf 2.1.4j: Srovnání produkce stavebních a demoličních odpadů s celkovou produkcí odpadů v letech 2004 – 2014.

Produkce [1000 t/rok]

1 500

1 000

500

0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 rok Všechny odpady

Stavební a demoliční odpady

22

ISES, s.r.o.


říjen 2015

2.1.4k Indikátor I. 24 - Podíl využitých stavebních a demoličních odpadů (R1, R3, R4, R5, R11, N1, N8, N10 až N13). Tabulka 2.1.4k: Podíl využitých stavebních a demoličních odpadů v letech 2004 – 2014. Využité stavební a demoliční odpady [%] 97,34 117,62 73,91 100,40 94,41 81,15 92,63 107,92 86,87 75,37 101,51

Rok Vyhodnocení 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Graf 2.1.4k: Podíl využitých stavebních a demoličních odpadů v letech 2004 - 2014.

140 120 100

[%]

80 60 40 20 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 rok Využité stavební a demoliční odpady

23

ISES, s.r.o.


říjen 2015

2.1.4l Indikátor I. 25 - Podíl stavebních a demoličních odpadů odstraněných skládkováním (D1, D5, D12) Tabulka 2.1.4l: Podíl odstraněných stavebních a demoličních odpadů v letech 2004 - 2014. Rok Vyhodnocení 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Skládkované stavební a demoliční odpady [%] 44,77 19,33 11,71 18,74 7,24 24,07 12,63 4,79 8,48 5,35 2,05

Graf 2.1.4l: Podíl skládkovaných stavebních a demoličních odpadů v letech 2004 - 2014. 45 40 35 30

[%]

25 20 15 10 5 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 rok Skládkované stavební a demoliční odpady

24

ISES, s.r.o.


říjen 2015

2.1.4m Indikátor I. 27 - Celková produkce odpadů s obsahem PCB Tabulka 2.1.4m: Celková produkce odpadů s obsahem PCB v letech 2004 – 2014. Odpady s obsahem PCB [t/rok] 12,86 4,40 5,24 6,07 7,97 5,24 6,96 0,39 7,39 1,75 0,49

Rok Vyhodnocení 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Graf 2.1.4m: Celková produkce odpadů s obsahem PCB v letech 2004 – 2014.

2014 2013 2012 2011 2010 rok

2009 2008 2007 2006 2005 2004 0

3

6

9

12

15

Produkce [t/rok] Odpady s obsahem PCB

25

ISES, s.r.o.


říjen 2015

2.1.4n Indikátor I. 30 - Celková produkce kalů z čistíren odpadních vod Tabulka 2.1.4n: Celková produkce kalů z čistíren odpadních vod v letech 2004 – 2014.

Rok Vyhodnocení 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Kaly z čistíren odpadních vod [t/rok] 10 696,80 8 066,16 4 859,65 5 937,97 1 423,33 3 448,10 4 444,61 3 208,64 4 351,37 4 470,12 5 053,14

Graf 2.1.4n: Celková produkce kalů z čistíren odpadních vod v letech 2004 – 2014. 2014 2013 2012 2011

rok

2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 0

2 000

4 000

6 000

8 000

10 000

12 000

Produkce [t/rok]

Kaly z čistíren odpadních vod

26

ISES, s.r.o.


říjen 2015

2.1.4o Indikátor I. 31 - Podíl kalů z produkce čistíren odpadních vod použitých na zemědělské půdě (R10, N2) Tabulka 2.1.4o1: Podíl kalů z produkce čistíren odpadních vod použitých na zemědělské půdě v letech 2004 – 2014. Rok Vyhodnocení 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Kaly z produkce ČOV použitých na zemědělské půdě [%] 46,82 10,51 20,75 12,31 140,38 64,13 26,00 41,03 42,96 10,27 18,31

Tabulka 2.1.4o2: Produkce kalů z ČOV použitých na zemědělské půdě v letech 2004 – 2014. Rok

Kaly z čistíren odpadních vod

Vyhodnocení 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

[t/rok] 10 696,80 8 066,16 4 859,65 5 937,97 1 423,33 3 448,10 4 444,61 3 208,64 4 351,37 4 470,12 5 053,14

27

Kaly z produkce ČOV použitých na zemědělské půdě [t/rok] 5 008,24 847,75 1 008,34 730,96 1 998,07 2 211,27 1 155,47 1 316,50 1 869, 35 459,08 925,23

ISES, s.r.o.


říjen 2015

Produkce [t/rok]

Graf 2.1.4o: Srovnání produkce kalů z ČOV použitých na zemědělské půdě s celkovou produkcí kalů z ČOV v letech 2004 – 2014. 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 rok Kaly z ČOV

Kaly z produkce ČOV použitých na zem. půdě

28

ISES, s.r.o.


říjen 2015

2.1.4p Indikátor I. 32 - Celková produkce odpadů s obsahem azbestu Tabulka 2.1.4p: Celková produkce odpadů s obsahem azbestu v letech 2004 – 2014.

Rok Vyhodnocení 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Odpady s obsahem azbestu [t/rok] 175,14 443,47 897,17 1 249,24 1 934,62 1 813,26 2 470,66 2 148,11 2 236,82 1 963,39 1 960,14

Graf 2.1.4p: Celková produkce odpadů s obsahem azbestu v letech 2004 – 2014.

2014 2013 2012 2011

rok

2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 0

500

1 000

1 500 Produkce [t/rok]

29

2 000

2 500

3 000

Odpady s obsahem azbestu

ISES, s.r.o.


2.2

říjen 2015

Hodnocení soustavy indikátorů stanovených v POH Pardubického kraje

Číslo cíle

Název strategického cíle

Cílová hodnota

Indikátor

Stav plnění

2014

3.1.1.I

Původci odpadů aplikují zásady správné provozní praxe v nakládání s odpady

Podíl původců odpadů se zavedenou správnou provozní praxí

50% (2005), 100% (2010)

nelze stanovit přesnou hodnotu, vyhodnocovat Cíl je plněn lze na základě bez výhrad zjištěných závad při kontrolách a jejich závažnosti

3.1.1.II

Původci odpadů aplikují prevenční přístupy (IPP, CP, EMS/EMAS, BAT)

Podíl původců odpadů uplatňujících prevenční přístupy

25% (2005), 50% (2010)

nelze stanovit Cíl je plněn přesnou hodnotu bez výhrad

3.1.1.III

Spotřebitelé jsou trvale informováni o environmentálních charakteristikách výrobků a služeb v okamžiku nákupu

Podíl informovaných spotřebitelů

75% (2005), 100% (2010)

nelze stanovit přesnou hodnotu – individuální Cíl je plněn záležitost bez výhrad prodejce a firmy nabízející služby

3.1.2.I

Zajistit sběr nebezpečných složek komunálního odpadu

Podíl nebezpečných složek komunálního odpadu ve sběrném systému

50% (2005), 75% (2010)

Cíl je plněn bez výhrad

více než 75 %

3.1.2.II

Zajistit sběr, recyklaci Podíl recyklovaných a využití odpadů a využitých odpadů spotřebitelských obalů obalů

Podle př. 3, zákona č. 477/2001

množství sebraných spotřebitelských Cíl je plněn obalů má bez výhrad vyrovnaný charakter

3.1.2.III

Zajistit sběr a využití vyřazených zařízení (objemných odpadů)

Podíl využitých vyřazených zařízení

50% (2005), 75% (2010)

nelze stanovit Cíl je plněn přesnou hodnotu s výhradami

3.1.2.IV

Zvýšit materiálové využívání komunálních odpadů

Podíl materiálově využitých komunálních odpadů

50% (2010)

42,14 % přímo na území kraje

Cíl není plněn

3.1.2.V

Podíl skládkovaných Snížit podíl biologicky biologicky rozložitelných odpadů rozložitelných uložených na skládky komunálních odpadů uložených na skládky

Na 75% (2010/1995), na 50% (2013/1995), na 35% (2020/1995)

105 % 1995 na území Kraje se skládkuje i BRKO z okolních krajů*

Cíl není plněn

3.1.2.VI

Dospělá populace má dostatek informací k rozhodování

100% (2005)

100 %


Podíl dostatečně informované populace

30

ISES, s.r.o.


Číslo cíle


Dětská populace 3.1.2.VII prochází systémem EVVO

říjen 2015

Indikátor

Cílová hodnota

2014

Stav plnění

Podíl dětské populace procházející systémem EVVO

100% (2005)

100 %


Snížit měrnou Podíl nebezpečných produkci odpadů na celkové nebezpečných odpadů produkci Podíl upravených Upravovat fyz.nebezpečných chemickými postupy 3.1.3.II anorganických nebezpečné odpadů na celkové anorganické odpady produkci Využívat nebo odstraňovat nebezpečné organické Podíl materiálově odpady v zařízeních nebo energeticky odpovídajících využitých 3.1.3.III požadavkům na BAT nebezpečných (IPPC), s výjimkou organických odpadů nových zařízení na na celkové produkci termické odstranění odpadu Zajistit v nejkratší možné době, nejpozději však do Výskyt PCB, odpadů konce roku 2010, s obsahem PCB a 3.1.4.1.I odstranění PCB, zařízení s obsahem odpadů s obsahem PCB PCB a zaříz. s obsahem PCB Zajistit sběr a využití Podíl využitých odpadních olejů a odpadních olejů 3.1.4.2.I zvyšovat množství z ročního množství zpětně odebraných uvedeného na trh odpadních olejů Zajistit sběr a využití Podíl využitých s upřednostněním použitých olověných 3.1.4.3.I recyklace použitých akumulátorů olověných z ročního množství akumulátorů uvedeného na trh Zajistit sběr a využití Podíl využitých použitých Ni-Cd použitých Ni-Cd 3.1.4.3.II akumulátorů s úplným akumulátorů využitím kovové z ročního množství substance uvedeného na trh Průměrná míra odděleného sběru; Zajistit sběr a využití Materiálové využití 3.1.4.3.III použitých přenosných sebraných použitých zdrojů proudu přenosných zdrojů proudu 3.1.3.I

31

O 20% (2010 / 2000)

o 10 % více než Cíl je plněn v roce 2000 s výhradami

100% (2010)

na území kraje 7 subjektů


100% (2010)

nelze stanovit přesnou hodnotu

Cíl nebyl posuzován

0 % (2010)

0,49 t

Cíl není plněn

38% (2006), 50% (2012)

nelze stanovit Plnění cíle přesnou hodnotu nebylo – posuzováno zpětný odběr

85% (2005), 95% (2012)


100% (2005)


100g/ob. rok (2006); 50% (2006)


ISES, s.r.o.


Číslo cíle

3.1.4.4.I

Název strategického cíle Zvýšit využití kalů ČOV zejména v zemědělství, pro rekultivace, kompostování a výrobu alternativních paliv

Indikátor

Podíl využitých kalů ČOV

Zabránit rozptylu Zabránit rozptylu azbestu a azbestových 3.1.4.6.I azbestu a azbestových vláken do složek vláken do složek ŽP životního prostředí Podíl opětovně Zajistit sběr a využití používané a 3.1.4.7.I autovraků využívané hmotnosti všech autovraků Podíl využitých stavebních a Zajistit sběr a využití demoličních odpadů 3.1.4.8.I stavebních ze vznikajících a demoličních odpadů stavebních a demoličních odpadů Podíl odstraněných upravených nebezpečných Odstraňovat veškeré stavebních a nebezpečné stavební demoličních odpadů a demoliční odpady po 3.1.4.8.II na skládkách úpravě fyz.-chem. nebezpečných odpadů postupy na skládkách ze vznikajících nebezpečných odpadů nebezpečných stavebních a demoličních odpadů Podíl využitých Zajistit sběr a využití použitých zářivek ze 3.1.4.9.I zářivek vznikajících odpadních zářivek Podíl využitých použitých pneumatik Zajistit sběr a využití z prodaných 3.1.4.10.I pneumatik pneumatik v klouzavém průměru za léta 2002-2004 Podíl chladniček používaných v domácnostech na Zajistit sběr a využití celkovém počtu použitých chladniček 3.1.4.11.I chladniček používaných používaných v domácnostech v domácnostech uvedených na trh v daném roce

32

říjen 2015

Cílová hodnota

2014

Stav plnění

Není kvantifikován

18,31 % produkce využito na zemědělské půdě 90,7 % kompostováno


Není nelze stanovit Cíl je plněn kvantifikován přesnou hodnotu bez výhrad Zákona č. 185/2001 Sb.

50% (2005), 75% (2012)

nelze stanovit Plnění cíle přesnou hodnotu nebylo zpětný odběr posuzováno

101,51 %


100% (2005)

nelze stanovit Cíl je plněn přesnou hodnotu bez výhrad

80% (2005), 90% (2010)


90% (2005), 100% (2010)

nelze stanovit přesnou hodnotu Cíl je plněn – bez výhrad zpětný odběr

nelze stanovit Není přesnou hodnotu Cíl je plněn kvantifikován – bez výhrad zpětný odběr

ISES, s.r.o.


Číslo cíle


Indikátor

Průměrná míra Zajistit sběr a využití odděleného sběru; odpadních 3.1.4.11.II míra využití; míra elektronických opětovného použití a elektrických zařízení a recyklace Podíl spálených odpadů ze Spalovat odpady ze zdravotnictví a 3.1.4.12.I zdravotnictví a veterinární péče ze veterinární péče vznikajících odpadů ze zdravotnictví a veterinární péče Zvýšit využívání odpadů Podíl využitých 3.1.6.I s upřednostněním odpadů ze recyklace vznikajících odpadů Omezovat Podíl odpadů 3.1.7.I odstraňování odpadů ukládaných na skládkováním skládky 3.1.7.II

3.1.7.III

Snížit skládkování kalů ČOV

Snížit skládkování kompostovatelných a spalitelných odpadů

Podíl skládkovaných kalů ČOV

Podíl skládkovaných kompostovatelných a spalitelných odpadů

3.1.8.I

Identifikovat, evidovat Podíl evidovaných a prozkoumat všechny starých zátěží druhy starých zátěží

3.1.8.II

Sanace starých zátěží

3.1.8.III

Ochrana životního prostředí a zamezení environmentálních škod v době Podíl zákonně mimořádných situací a zbavovaných odpadů zamezení nezákonného zbavování se odpadu

Podíl sanovaných starých zátěží ze všech starých zátěží

33

říjen 2015

Cílová hodnota

2014

Stav plnění

4 kg/obyv. rok (2006); podle 2002/96/ ES

5,70 kg/obyv. rok


100% (2005)

D10 = 61,92 %

Cíl je plněn s výhradami

55% (2012)

78,89 % na území kraje


O 20% (2010/ 2000)

o 75,4 % méně než v roce 2000


20% (2010) 10% (2013)

0,00


Není kvantifikace

množství skládkovaných kompostovatelných a spalitelných odpadů je stabilní

Cíl není plněn

100% (2005)

100 %

Cíl je plněn s výhradami

100% (2015)

nestanoveno

Cíl není plněn

Veškeré vznikající odpady

nestanoveno


ISES, s.r.o.


2.3

říjen 2015

Hodnocení plnění cílů stanovených v POH Pardubického kraje

2.3.1 Opatření k předcházení vzniku a nebezpečných vlastností odpadů

odpadů,

omezování

jejich

množství

Číslo cíle

3.1.1.I Původci odpadů aplikují zásady správné provozní praxe* v nakládání Název cíle s odpady Indikátor Podíl původců odpadů se zavedenou správnou provozní praxí Cílová hodnota 50% v roce 2005, 100% v roce 2010 Zdroje dat Průběžné vyhodnocení dobrovolné dohody; původci odpadů Původ indikátoru POH PK Zdroje použité Databáze krajského úřadu o provedených kontrolách původců odpadů k hodnocení Stav plnění cíle Cíl je plněn bez výhrad Krajský úřad Pardubického kraje, oddělení ochrany ovzduší a odpadového hospodářství každoročně provádí kontroly u provozovatelů zařízení nakládání s odpady. Kontroly provádějí také pracovníci ČIŽP a pracovníci obcí z rozšířenou působností. Celkově lze konstatovat, že přístup původců Komentář odpadů k odpadovému hospodářství se zlepšuje a je mu věnována stále větší pozornost. Aplikací uvedeného cíle nelze vyloučit úmyslné porušování zákonů ze strany původců nebo provozovatelů zařízení. * Nakládání s odpady v souladu se zákonem a aplikace prevenčních přístupů pro předcházení vzniku odpadů a omezování jejich nebezpečných vlastností.

Číslo cíle

3.1.1.II Původci odpadů aplikují prevenční přístupy Název cíle (IPP, CP, EMS/EMAS, BAT) Indikátor Podíl původců odpadů uplatňujících prevenční přístupy Cílová hodnota 25% v roce 2005, 50% v roce 2010 Zdroje dat Průběžné vyhodnocení dobrovolné dohody; původci odpadů Původ indikátoru POH PK Zdroje použité CENIA – česká informační agentura životního prostředí k hodnocení Stav plnění cíle Cíl je plněn bez výhrad Agentura CENIA má na svých internetových stánkách informace o společnostech, které mají zavedené environmentální systémy řízení. Údaje o těchto subjektech nejsou od roku 2007 vedeny podle krajů, ale za celou ČR. Z tohoto důvodu nelze přesně stanovit počet společností Komentář v Pardubickém kraji, které mají zavedeny tyto systémy řízení. Zadávání údajů do databází agentury CENIA je dobrovolné a lze tedy předpokládat, že velmi mnoho subjektů v ní není uvedeno. Souhrnně za celou Českou republiku se počet certifikovaných společností každoročně zvyšuje.

34

ISES, s.r.o.


říjen 2015

Číslo cíle

3.1.1.III Spotřebitelé jsou trvale informováni o environmentálních** Název cíle charakteristikách výrobků a služeb v okamžiku nákupu Indikátor Podíl informovaných spotřebitelů Cílová hodnota 75% v roce 2005, 100% v roce 2010 Zdroje dat Sociologický průzkum Původ indikátoru POH PK Zdroje použité Nebylo posuzováno sociologickým průzkumem, je čerpáno pouze k hodnocení s obecně dostupných údajů. Stav plnění cíle Cíl je plněn bez výhrad Spotřebitelé jsou informováni o environmentálních charakteristikách výrobků formou popisu na obalu výrobku. Na českém trhu se objevuje řada výrobků nesoucích označení, které odkazuje na jejich ekologickou přijatelnost – ekoznačení. Toto značení se používá u výrobků (služeb), které jsou v průběhu celého životního cyklu šetrnější nejen k životnímu prostředí, ale i ke zdraví spotřebitele. Spotřební zboží (a služby) se označují logem, které spotřebiteli slouží jako jasná a srozumitelná informace, že u označených výrobků (služeb) bylo provedeno hodnocení. Mezi nejznámější ekoznačky patří:



Komentář 



Ekologicky šetrný výrobek: - Garantem udělení tohoto označení je stát. - Tato značka zaručuje, že výrobek, který ji na sobě nese, je z ekologického hlediska nadstandardní ve srovnání s výrobky stejného druhu. - Značka ale není zárukou, že výrobek je ekologický absolutně. Produkt ekologického zemědělství: - Garantem udělení tohoto označení je stát, resp. Ministerstvo zemědělství. - Tato značka zaručuje, že k výrobě potraviny bylo použito surovin a výrobních technologií splňujících přísné podmínky dané zákonem č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství. Ekologická ochranná známka v Evropské unii (ecollabeling): - Tato značka je postavena na stejném principu jako český „Ekologicky šetrný výrobek“.

Databáze firem – držitelů značky EŠV a výrobků s označením EŠV je uvedena na webových stránkách agentury CENIA. Zadávání údajů do databáze agentury CENIA je dobrovolné. Negativním jevem je, že ne všichni výrobci či dodavatelé služeb své výrobky environmentálními charakteristikami označují. ** Složení výrobku, možný vliv výrobku na ŽP po skončení životnosti, recyklovatelnost jednotlivých složek výrobku, technologie výroby a její vliv na ŽP atd.

35

ISES, s.r.o.


říjen 2015

2.3.2 Zásady pro nakládání s komunálními odpady Číslo cíle Název cíle Indikátor Cílová hodnota

3.1.2.I Zajistit sběr nebezpečných složek komunálního odpadu Podíl nebezpečných složek komunálního odpadu ve sběrném systému 50% výskytu do roku 2005, 75% výskytu do roku 2010 Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů Zdroje dat a zařízení (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 21); rozbory složení komunálního odpadu Původ indikátoru POH PK Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů Zdroje použité a zařízení (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 21); rozbory složení komunálního k hodnocení odpadu. Stav plnění cíle Cíl je plněn bez výhrad V roce 2014 bylo dle evidence o produkci a způsobech nakládání s odpady (dále jen evidence) z komunálních odpadů vyseparováno 334,07 t nebezpečných odpadů. Na jednoho obyvatele Pardubického kraje připadá 0,65 kg nebezpečných odpadů. Do výše uvedeného propočtu jsou zahrnuty veškeré vyprodukované1 nebezpečné odpady skupiny „20“2 Katalogu odpadů. Do těchto odpadů nejsou započteny výrobky po skončení životnosti sesbírané v rámci zpětného odběru. Dle projektu VaV 720/2/00, která stanovila množství NO v komunálních odpadech to je při hypotetickém započtení výrobků sesbíraných v rámci zpětného odběru mnohonásobně více než předpokládaných 50% z průměrného množství NO obsaženého v komunálním odpadu. Komentář Odpad/typ zástavby

Sídlištní Sídlištní Smíšená Vesnická zástavba zástavba zástavba zástavba typu 1 typu 2 Podíl látkových skupin v domovním odpadu (% hmotnostní) dle projektu VaV/720/2/00

NO (%)

0,5

1,1

0,4

0,5

NO (kg/obyv.)

1,37

3,01

1,1

1,37

V současné době lze říci, že jedinou oblastí, u které je nutné ještě zdůraznit a posílit jejich oddělený sběr, jsou drobná elektrozařízení, která dle průzkumů kolektivních systémů stále ještě často končí ve směsném komunálním odpadu.

1

kódy nakládání A00 (Produkce) + BN30 (Přijetí odpadu do zařízení nebo produkce občanů) Skupina 20 Katalogu odpadů - Komunální odpady (odpady z domácností a podobné živnostenské, průmyslové odpady a odpady z úřadů), včetně složek odděleného sběru 2

36

ISES, s.r.o.


Číslo cíle Název cíle Indikátor Cílová hodnota Zdroje dat Původ indikátoru Zdroje použité k hodnocení Stav plnění cíle

říjen 2015

3.1.2.II Zajistit sběr, recyklaci a využití odpadů spotřebitelských obalů Podíl recyklovaných a využitých odpadů obalů Podle př. 3, zákona č. 477/ 2001 Sb. Souhrnná evidence MŽP POH ČR Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů a zařízení (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 20.) Cíl je plněn bez výhrad V roce 2014 bylo na území kraje vyseparováno (A00 + BN30): 

54 705 t spotřebitelských obalů (kód 15 01 Katalogu odpadů),



13 345 t papíru (kat. č. 20 01 01 Katalogu odpadů),



4 263 t skla (kat. č. 20 01 02 Katalogu odpadů),

 3 837 t plastů (kat. č. 20 01 39 Katalogu odpadů). V roce 2014 bylo vytříděno celkem 76 150 t, což je v přepočtu na 1 obyvatele 147,5 kg/obyv./rok. Množství vyseparovaných odpadů spotřebitelských obalů (sk. 15 01 Katalogu odpadů) od předchozího roku mírně stouplo. Produkce těchto obalů je ovlivněna podnikatelskými subjekty, u nichž produkce spotřebitelských odpadů není vyrovnaná. 16 000

Komentář

Produkce [t/rok]

14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 2006

2007

2008

2009

2010 2011 Rok

2012

Papír (20 01 01)

Plasty (20 01 39)

2013

2014

Sklo (20 01 02)

Separace papíru (kat. č. 20 01 01), skla (kat. č. 20 01 02) a plastů (200139) má od roku 2007 poměrně stálý charakter. Produkce 2006 (t) sk. 15 01 48 050

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

60 085

69 707

51 762

68 581

60 032

58 457

54 573

59 705

20 01 01

5 726

9 802

8 096

8 131

8 526

8 488

13 070

14 286

13 345

20 01 02

3 376

4 633

4 939

4 181

4 299

4 342

3 962

4 404

4 263

20 01 39

2 779

3 748

4 118

4 982

3 303

3 728

3 694

3 762

3 837

Celkem

59 931

78 268

86 860

69 056

84 709

76 590

79 183

77 025

76 150

37

ISES, s.r.o.


říjen 2015

K velmi dobrým výsledkům přispívá nejen rozsáhlá informační kampaň, kterou kraj a obce realizují ve spolupráci s AOS EKO-KOM, ale také stále se rozšiřující sběrná síť v obcích. Na podporu separace je již od roku 2003 realizován projekt „Intenzifikace odděleného sběru a zajištění využití komunálních odpadů včetně jejich obalové složky v Pardubickém kraji a jeho podprojektů“. Kromě AOS EKO-KOM, a.s. se na tomto projektu podílí také Regionální odpadové centrum Pardubického kraje a od roku 2011 kolektivní systémy ASEKOL a.s. a ELEKTROWIN a.s.

38

ISES, s.r.o.


říjen 2015

Číslo cíle Název cíle Indikátor Cílová hodnota

3.1.2.III Zajistit sběr a využití vyřazených zařízení (objemných odpadů) Podíl využitých vyřazených zařízení 50% výskytu do roku 2005, 75% výskytu do roku 2010 Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů Zdroje dat a zařízení, (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 21); rozbory složení komunálního odpadu Původ indikátoru POH PK Zdroje použité Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů k hodnocení a zařízení (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 21) Stav plnění cíle Cíl je plněn s výhradami Sběr objemných odpadů je v současné době již poměrně dobře zajištěn, a to zejména prostřednictvím sběrných dvorů nebo mobilních svozů velkoobjemovými kontejnery, které obce pro své občany zajišťují v případě, že nemají sběrný dvůr.

Komentář

Problematickou částí tohoto cíle je zajištění využití objemných odpadů. Část objemných odpadů se roztřídí přímo na sběrných dvorech, ale pak nejsou vedeny v evidenci jako objemné odpady, ale jako jednotlivé využitelné složky, které z nich byly vytříděny (dřevo, kovy, apod.). Obecně lze ale říci, že tyto odpady jsou následně využity. Objemné odpady, které jsou uvedeny v evidenci, končí z většiny na skládkách. Evidenčně tak zaznamenáváme dlouhodobě velmi malý podíl využitých objemných odpadů, protože zařízení na využití – roztřídění/předúpravu objemných odpadů je obecně nedostatek. V Pardubickém kraji jsou objemné odpady, jako v jednom z mála krajů, zpracovávány/využívány. Množství materiálově využitých objemných odpadů na území kraje se v roce 2014 navýšilo téměř dvojnásobně, a to na 3 824 t odpadů. Je to dáno tím, že se zde nachází 3 větší zařízení, ve kterých jsou objemné odpady tříděny nebo upravovány, resp. dochází k jejich roztřídění a podrcení a následně jsou využívány jako spalitelný odpad v cementárně Práchovice příp. v jiném vhodném zařízení.

39

ISES, s.r.o.


říjen 2015

Množství odděleně sesbíraných objemných odpadů (kat. č. odpadů 20 03 07) oproti předchozímu roku mírně vzrostlo. Objemné odpady 30 000 Množství (t/rok)

25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 Produkce (t/rok)

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

10 842 16 747 16 706 18 199 16 039 18 206 16 798 16 437 16 654

Skládkování (t/rok) 18 888 23 168 25 729 25 724 24 343 24 536 19 416 16 202 15 363

Od roku 2006 je dle evidence skládkováno a případně využito více objemných odpadů, než je jejich produkce. Je to způsobeno zejména tím, že objemné odpady jsou na území kraje dováženy z okolních krajů a následně zde skládkovány. V roce 2013 se poměr produkce / skládkování téměř vyrovnal a v roce 2014 bylo skládkováno o téměř 1 300 tun méně než bylo vyprodukováno.

40

ISES, s.r.o.


říjen 2015


3.1.2.IV Zvýšit materiálové využívání komunálních odpadů Podíl materiálově využitých komunálních odpadů 50% do roku 2010 Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů Zdroje dat a zařízení (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 21); rozbory složení komunálního odpadu Původ indikátoru POH ČR Zdroje použité Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů k hodnocení a zařízení (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 21); Stav plnění cíle Cíl není plněn V roce 2014 bylo na území kraje materiálově využito 42,14 % produkovaných komunálních odpadů, což představuje nárůst o více než 4 % oproti roku 2013. Přestože trend je dlouhodobě rostoucí, dosažení 50 % materiálového využití komunálních odpadů je nesplnitelná cílová hodnota. K tomu, aby se materiálové využití přiblížilo k cílové hodnotě, by muselo být zajištěno využití směsného komunálního odpadu, samotnou separací nelze cílovou hodnotu splnit. Komunální odpady

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Materiálové využití (%)

8,51

6,46

6,32

8,13

8,41

19,28

Komunální odpady

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Materiálové využití (%)

16,57

20,04

22,37

28,72

37,80

42,14

* Výpočet je proveden dle metodiky pro rok 2014

Komentář

S výhledem do budoucnosti bude nutné výrazně podporovat oddělený sběr separovatelných složek komunálních odpadů a podporovat výstavbu zařízení pro nakládání s komunálními odpady (vytváření integrované sítě zařízení pro nakládání s odpady). Výrazným přínosem bude také další navyšování využití objemných odpadů, kterých na území kraje vzniká více než 16 tis. t za rok. Dále je nutné zaměřit se na přesnou evidenci a správné nakládání s odděleně sesbíranými biologicky rozložitelnými odpady (kat. č. 20 02 01). Výraznou nevýhodou pro plnění tohoto cíle se jeví ustanovení § 10a zákona č.185/2001 o odpadech, které umožňuje obcím provozování komunitního kompostování jako předcházení vzniku odpadů. Odděleně sesbírané biologicky rozložitelné odpady (tráva, listí,...), pak nejsou evidovány jako odpad a jejích využití není zahrnuto do výpočtu tohoto indikátoru. Pokud by se veškerá produkce BRO objevila v evidenci, lze předpokládat, že by materiálové využití vzrostlo o několik dalších procent. Řada měst a obcí realizovala díky OPŽP opatření, která podporují separaci a materiálové využití odpadů. Jedná se zejména o výstavbu sběrných dvorů, kompostáren, dovybavení sítě sběrných nádob a v poslední době zejména zavádění odděleného sběru bioodpadů od občanů.

41

ISES, s.r.o.


říjen 2015

Číslo cíle

3.1.2.V Snížit hmotnostní podíl biologicky rozložitelných komunálních Název cíle odpadů uložených na skládky Indikátor Podíl skládkovaných biologicky rozložitelných komunálních odpadů Na 75% hmotnostních do roku 2010, na 50% hmotnostních do roku 2013, Cílová hodnota na 35% hmotnostních do roku 2020 z výskytu biologicky rozložitelných komunálních odpadů v roce 1995 Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů Zdroje dat a zařízení (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 21); rozbory složení komunálního odpadu Původ indikátoru POH ČR Zdroje použité Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů k hodnocení a zařízení (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 21) Stav plnění cíle Cíl není plněn V roce 2014 bylo uloženo na skládky v Pardubickém kraji 105,56 % množství BRKO ve srovnání s rokem 1995. V přepočtu na 1 obyvatele se jedná o 156,2 kg BRKO uložených na skládky, přičemž cílová hodnota pro rok 2013 činila na 74 kg/obyv./rok BRKO a pro rok 2020 činí pouze 52 kg/obyv./rok. Stanovenou hodnotu pro rok 2020 není reálné splnit.

Komentář

Pro podporu plnění tohoto cíle bude nutno maximálně podporovat oddělený sběr BRKO. Dalším opatřením vedoucím k plnění tohoto cíle je výstavba zařízení na využití směsného komunálního odpadu, který je v současné době skládkován. V roce 2012 byla zahájen provoz moderní linky na drcení průmyslového a tříděného komunálního odpadu o kapacitě až 70 000 t materiálu v areálu cementárny v Práchovicích. V červenci 2013 proběhla provozní zkouška zdrcení TKO v zařízení firmy SK-EKO spol. s r. o. s cílem dalšího využití výstupu z technologie drcení ve firmě ecorec Česko, s. r. o.

42

ISES, s.r.o.



říjen 2015

3.1.2.VI Dospělá populace má dostatek informací* k rozhodování Podíl dostatečně informované populace 100% do roku 2005 Webové stránky Pardubického kraje POH PK Databáze krajského úřadu, EKO-KOM Cíl je plněn bez výhrad V Pardubickém kraji je zpracována koncepce EVVO, která byla dne 21.2.2008 aktualizována. Hlavním cílem této koncepce je efektivním výchovným a osvětovým působením na společnost přispět k udržitelnému rozvoji kraje, zvýšit úroveň environmentálního vědomí všech obyvatel kraje a zvýšit odpovědnost každého jednotlivce za současný i budoucí stav životního prostředí kraje, České republiky i světa. Pardubický kraj a AOS EKO-KOM, a.s. ve spolupráci s Regionální rozvojovou agenturou Pardubického kraje realizuje již od roku 2003 projekt "Intenzifikace odděleného sběru a zajištění využití komunálních odpadů včetně jejich obalové složky v Pardubickém kraji". Cílem projektu je vytvoření funkčního a efektivního systému odděleného sběru využitelných složek komunálních a obalových odpadů, tj. mimo jiné, pomoci obcím zahustit sběrovou síť na tříděný sběr tak, aby byla snadno dostupná pro občany. Dovybavit obce kontejnery pro sběr jednotlivých komodit (papír, plasty, sklo) a pomoci ke splnění cílů krajského plánu odpadového hospodářství.

Komentář

V rámci tohoto projektu se v roce 2014 uskutečnily např. tyto akce:  8. ročník soutěže obcí Pardubického kraje v třídění odpadů, pod názvem „O Perníkovou popelnici 2014“. Celý rok soutěží města a obce v třídění odpadů a ten, kdo byl nejlepší si odnese finanční odměnu.  Krajská komunikační kampaň k zapojení veřejnosti, obcí a oprávněných osob do systému třídění a využívání komunálních odpadů (outdoor komunikace, soutěže pro veřejnost, letní kino, barevný den plný her, aj.).  Semináře pro obce Pardubického kraje. Stejně jako v loňském roce se konaly semináře ve městech Pardubice, Chrudim, Svitavy a v Ústí nad Orlicí. Cílem seminářů bylo poskytnout aktuální informace z oblasti hospodaření s odpady v obcích, které byly prezentovány zástupci autorizované obalové společnosti EKOKOM, kolektivních systémů ASEKOL, ELEKTROWIN a ECOBAT. V roce 2014 pokračovala spolupráce se společností ELEKTROWIN a.s. spočívající zejména v intenzifikaci zpětného odběru elektrozařízení a odděleného sběru elektroodpadu.

* Informace o vlivu jednotlivých výrobků na ŽP, o možnostech nakládání s výrobkem po skončení jeho životnosti, dále informace o možnostech nakládání s odpady atd.

43

ISES, s.r.o.


říjen 2015

Číslo cíle

3.1.2.VII Dětská populace prochází systémem ekologického vzdělávání, výchovy Název cíle a osvěty (EVVO) Indikátor Podíl dětské populace procházející systémem EVVO Cílová hodnota 100% do roku 2005 Zdroje dat Webové stránky Pardubického kraje, Výroční zprávy Původ indikátoru POH PK Zdroje použité Databáze krajského úřadu, EKO-KOM k hodnocení Stav plnění cíle Cíl je plněn bez výhrad V Pardubickém kraji je zpracována koncepce EVVO (aktualizace 21.2.2008). V rámci projektu „Intenzifikace odděleného sběru a zajištění využití komunálních odpadů včetně jejich obalové složky v Pardubickém kraji“ probíhaly Školní výukové programy a technická podpora sběru třídění odpadů v MŠ a ZŠ Pardubického kraje a v neziskových organizacích.

Komentář

V rámci zmíněného projektu proběhlo několik akcí, např.  Barevný den plný her - Barevný den napomáhal rozvíjet pozitivní vztah dětí k životnímu prostředí prostřednictvím 5-ti atrakcí. Barevný den byl součástí větších akcí, v rámci některých se stal i stěžejním programem. Koordinátorem ekologické výchovy mládeže a školeních výukových programů bylo Ekocentrum PALETA Pardubice, které zajišťovalo vzdělávací služby o problematice nakládání s odpady pro školy, školky zájmové skupiny dětí a mládeže (program „ODPADY“). Na území kraje probíhalo také několik soutěží s tématikou odpadového hospodářství. Kraj dále ve spolupráci s RRA Pardubického kraje provozuje Odpadové centrum Pardubického kraje a spolupracuje s nevládními organizacemi (např. Ekocentrum PALETA, EKODOMOV,…), které vydávají výchovně vzdělávací publikace a pořádají vzdělávací akce.

44

ISES, s.r.o.


říjen 2015

2.3.3 Zásady pro nakládání s nebezpečnými odpady Číslo cíle Název cíle Indikátor Cílová hodnota

3.1.3.I Snížit měrnou produkci nebezpečných odpadů Podíl nebezpečných odpadů na celkové produkci O 20% do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů Zdroje dat a zařízení (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 20) Původ indikátoru POH ČR Zdroje použité Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů k hodnocení a zařízení (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 20) Stav plnění cíle Cíl je plněn s výhradami V roce 2000 bylo na území kraje vyprodukováno 91 560 t nebezpečných odpadů. V roce 2014 bylo vyprodukováno 101 290 t nebezpečných odpadů, což je ve srovnání s rokem 2000 o cca 10% více. Nárůst byl způsoben zejména zvýšením produkce stavebních odpadů. Dá se předpokládat, že v následujících letech produkce NO bude klesat. Produkce NO (t/rok) 120 100 80 60 40

Komentář

20 0 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Produkce 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Celková 1076 913 891 1247 926 896 1 018 922 1 089 1 406 (1 000 t) NO 75 67 63 114 102 96 53 53 108 101 (1 000 t) podíl NO na celkové 7 7 7 9 11 11 5 6 10 7 prod. (%) rozdíl oproti roku -18 - 27 - 31 +24 +11 +5 - 42 - 42 + 18 +10 2000 (%)

45

ISES, s.r.o.


říjen 2015

Číslo cíle Název cíle

3.1.3.II Upravovat fyz.-chemickými postupy nebezpečné anorganické odpady Podíl upravených nebezpečných anorganických odpadů na celkové Indikátor produkci Cílová hodnota 100% do roku 2010 Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů Zdroje dat a zařízení (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 20) Původ indikátoru POH PK Zdroje použité Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů k hodnocení a zařízení (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 20) Stav plnění cíle Cíl je plněn bez výhrad Na území kraje má vydán souhlas s provozem zařízení na fyzikálněchemickou úpravu odpadů 7 subjektům (.A.S.A., spol. s r.o., ecorec Česko s.r.o., P-D Refractories CZ a.s., PATOK a.s., REKLA spol. s r. o., Komentář SVITAP J. H. J. spol. s r. o., Transform a.s. Lázně Bohdaneč). Některé druhy odpadů mohou být odváženy k využití, případně odstranění mimo území Pardubického kraje. Číslo cíle

3.1.3.III Využívat nebo odstraňovat nebezpečné organické odpady v zařízeních Název cíle odpovídajících požadavkům na BAT (IPPC) *, s výjimkou nových zařízení na termické odstranění odpadu. Podíl materiálově nebo energeticky využitých nebezpečných organických Indikátor odpadů na celkové produkci Cílová hodnota 100% do roku 2010 Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů Zdroje dat a zařízení (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 20) Původ indikátoru KKOH a) Zdroje použité Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů k hodnocení a zařízení (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 20) Stav plnění cíle Plnění cíle nebylo posuzováno Vzhledem k používaným kódům nakládání, kdy převládá kód nakládání N3 nelze stanovit přesnou hodnotu plnění indikátoru. Komentář Některé druhy odpadů mohou být odváženy k využití, případně odstranění mimo kraj.

46

ISES, s.r.o.


říjen 2015

2.3.4 Zásady pro nakládání s vybranými odpady 2.3.4.1 Odpady s obsahem PCB Číslo cíle

3.1.4.1.I Zajistit v nejkratší možné době, nejpozději však do konce roku 2010, Název cíle odstranění PCB, odpadů s obsahem PCB a zařízení s obsahem PCB Indikátor Výskyt PCB, odpadů s obsahem PCB a zařízení s obsahem PCB Cílová hodnota 0% do konce roku 2010 Krajský informační systém o odpadech; evidence zařízení a látek Zdroje dat s obsahem PCB a způsob jejich ohlašování (Vyhl. 384/2001 Sb., př. 2) Původ indikátoru POH ČR Zdroje použité Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů k hodnocení a zařízení (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 20) Stav plnění cíle Cíl není plněn V roce 2014 byl zaznamenána produkce 0,49 t odpadů s obsahem PCB. Jednalo se zejména o odpad kat. č. 16 01 09 Součástky obsahující PCB a 17 09 02 Stavební a demoliční odpady obsahující PCB.

Komentář

PCB 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Produkce 4,40 5,24 5,27 7,97 5,24 6,96 0,39 7,39 1,75 0,49 (t)

Jednalo o odpad vzniklý při demontáži starých zařízení. Pravděpodobně i do budoucna lze předpokládat produkci odpadů s obsahem PCB, neboť na území kraje se nacházejí stará neprovozovaná zařízení, která budou např. při změně majitele demontována.

47

ISES, s.r.o.


říjen 2015

2.3.4.2 Odpadní oleje Číslo cíle

3.1.4.2.I Zajistit sběr a využití odpadních olejů a zvyšovat množství zpětně Název cíle odebraných odpadních olejů Indikátor Podíl využitých odpadních olejů z ročního množství uvedeného na trh Cílová hodnota 38% hmotnostních do roku 2006, 50% hmotnostních do roku 2012 Krajské informační systémy o odpadech/ Zdroje dat ISO II; evidence ročních zpráv o plnění povinnosti zpětného odběru (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 19) Původ indikátoru POH ČR Zdroje použité Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů a k hodnocení zařízení (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 20) Stav plnění cíle Plnění cíle nebylo posuzováno S odpadními oleji je ve velké míře nakládáno v režimu zpětného odběru. Údaje o těchto odpadních olejích má k dispozici MŽP, na úrovni kraje jsou k dispozici jen částečně a to tehdy, pokud je povinná osoba zaeviduje jako přijaté na území kraje. V režimu odpadů bylo dle evidence vyprodukováno (A00+BN30) 11 657 t olejů. Což je o cca 3 000 t více než v předešlém Komentář roce. V zařízeních provozovaných na území kraje bylo kódem R12 (Předúprava odpadů k aplikaci některého z postupů uvedených pod označením R1 až R11) využito celkem 10 669,8 t olejů, což svědčí o dovozu těchto odpadů do zpracovatelských zařízení nacházejících se na území kraje. 2.3.4.3 Odpadní baterie a akumulátory Číslo cíle

3.1.4.3.I Zajistit sběr a využití s upřednostněním recyklace použitých Název cíle olověných akumulátorů Podíl využitých použitých olověných akumulátorů z ročního množství Indikátor uvedeného na trh Cílová hodnota 85% hmotnostních do roku 2005, 95% hmotnostních do roku 2012 Krajské informační systémy o odpadech/ Zdroje dat ISO II; evidence ročních zpráv o plnění povinnosti zpětného odběru (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 19) Původ indikátoru POH ČR Zdroje použité Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů a k hodnocení zařízení (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 20) Stav plnění cíle Plnění cíle nebylo posuzováno S olověnými akumulátory je ve velké míře nakládáno v režimu zpětného odběru. V roce 2014 bylo dle evidence zařízeními na území kraje přijato Komentář (BN30) 1 211,4 t olovněných akumulátorů. V režimu odpadů bylo na území kraje vyprodukováno dalších (A00) 146,2 t akumulátorů.

48

ISES, s.r.o.


říjen 2015

Číslo cíle

3.1.4.3.II Zajistit sběr a využití použitých Ni-Cd akumulátorů s úplným Název cíle využitím kovové substance Podíl využitých použitých Ni-Cd akumulátorů z ročního množství Indikátor uvedeného na trh Cílová hodnota 100% hmotnostních do 31.12. 2005 Krajské informační systémy o odpadech/ Zdroje dat ISO II; evidence ročních zpráv o plnění povinnosti zpětného odběru (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 19) Původ indikátoru POH ČR Zdroje použité Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů k hodnocení a zařízení (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 20) Stav plnění cíle Plnění cíle nebylo posuzováno S použitými Ni-Cd akumulátory je ve velké míře nakládáno v režimu zpětného odběru. Dle stávají evidence bylo do zařízení na území kraje přijato pod kódem nakládání BN30 24,84 t Ni-Cd akumulátorů. V režimu odpadů bylo dle evidence na území kraje vyprodukováno (A00) 9,5 t Ni-Cd akumulátorů. Jelikož se tyto akumulátory vozí ke zpracování mimo území kraje, není možné z pozice kraje dohledat jak s nimi bylo dále nakládáno. Komentář

NI - Cd Akumulátory Produkce (t) NI - Cd Akumulátory Produkce (t)

2003

2004

2005

2006

2007

2008

20,63

27,02

39,32

36,38

16,67

29,77

2009

2010

2011

2012

2013

2014

29,80

33,10

23,9

35,35

52,16

34,34

Číslo cíle Název cíle Indikátor I Indikátor II Cílová hodnota I Cílová hodnota II

3.1.4.3.III Zajistit sběr a využití použitých přenosných zdrojů proudu Průměrná míra odděleného sběru Materiálové využití sebraných použitých přenosných zdrojů proudu 100g/obyv. rok do roku 2006 50% do roku 2006 Krajské informační systémy o odpadech/ Zdroje dat ISO II; evidence ročních zpráv o plnění povinnosti zpětného odběru (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 19) Původ indikátoru POH ČR Zdroje použité Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů k hodnocení a zařízení (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 20) Stav plnění cíle Plnění cíle nebylo posuzováno Na území kraje bylo v roce 2014 v režimu odpadů dle evidence vyprodukováno (A00) celkem 185,86 t použitých přenosných zdrojů proudu a dále 1 260,3 t bylo do zařízení na území kraje přijato pod kódem nakládání BN30. Komentář V Pardubickém kraji se využilo pouze minimum těchto odpadů. Většina přenosných zdrojů proudu je odvezena ke zpracování mimo území kraje, tudíž není možné z pozice kraje dohledat jak s nimi bylo dále nakládáno.

49

ISES, s.r.o.


říjen 2015

2.3.4.4 Kaly z čistíren odpadních vod Číslo cíle

3.1.4.4.I Zvýšit využití kalů ČOV zejména v zemědělství, pro rekultivace, Název cíle kompostování a výrobu alternativních paliv Indikátor Podíl využitých kalů ČOV Cílová hodnota Není kvantifikace Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů a Zdroje dat zařízení (Vyhl. 383/ 2001 Sb., př. 21); evidence Programů použití kalů na zemědělskou půdu (Vyhl. 382/2001 Sb., §5) Původ indikátoru POH ČR Zdroje použité Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů k hodnocení a zařízení (Vyhl. 383/ 2001 Sb., př. 21); Stav plnění cíle Cíl je plněn bez výhrad V roce 2014 bylo na území kraje vyprodukováno 5 053,14 t kalů z ČOV a následně využito na zemědělské půdě 925 t. Kompostováno (N13) bylo Komentář na území kraje 4 584,6 t. V roce 2014 nebyly kaly z ČOV na území kraje uloženy na skládky.

2.3.4.5 Odpady z výroby oxidu titaničitého Netýká se Pardubického kraje.

2.3.4.6 Odpady azbestu Číslo cíle

3.1.4.6.I Zabránit rozptylu azbestu a azbestových vláken do složek životního Název cíle prostředí Zabránit rozptylu azbestu a azbestových vláken do složek životního Indikátor prostředí Cílová hodnota Není kvantifikace Krajský informační systém o odpadech; evidence kontrolních zpráv ČIŽP Zdroje dat a ObÚ) Původ indikátoru POH ČR Zdroje použité Krajský informační systém o odpadech k hodnocení Stav plnění cíle Cíl je plněn bez výhrad V roce 2014 bylo vyprodukováno 1 960,14 tun odpadů s obsahem azbestu. Komentář Odpad azbestu, případně odpady s obsahem azbestu jsou ukládány na příslušné skládky odpadů.

50

ISES, s.r.o.


říjen 2015

2.3.4.7 Autovraky Číslo cíle Název cíle

3.1.4.7.I Zajistit sběr a využití autovraků Podíl opětovně používané a využívané hmotnosti všech autovraků Indikátor I převzatých za kalendářní rok Podíl opětovně používané a materiálově využívané hmotnosti všech Indikátor II autovraků převzatých za kalendářní rok Autovraky vozidel vyrobených po 1.1.1980: 85% průměrné hmotnosti od 1.1.2006, Cílová hodnota I 95% průměrné hmotnosti od 1.1.2015; Autovraky vozidel vyrobených před 1.1.1980: 75% průměrné hmotnosti od 1.1.2006 Autovraky vozidel vyrobených po 1.1.1980: 80% průměrné hmotnosti od 1.1.2006, 85% průměrné hmotnosti od Cílová hodnota II 1.1.2015 Autovraky vozidel vyrobených před 1.1.1980: 70% průměrné hmotnosti od 1.1.2006 Krajský informační systém o odpadech; Centrální registr motorových Zdroje dat vozidel; evidence kontrolních zpráv ČIŽP a ObÚ Původ indikátoru POH ČR Zdroje použité Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů a k hodnocení zařízení (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 20) Stav plnění cíle Plnění cíle nebylo posuzováno Na území Pardubického kraje bylo zaevidováno 7 935,58 t autovraků, které byly následně zpracovány. Podrobné a přesné údaje o zpracování Komentář autovraků (procenta využití) nejsou Krajskému úřadu k dispozici. Souhrnné údaje o zpracování a využití autovraků zasílají povinné osoby na MŽP, kde jsou sumarizovány za celou republiku.

51

ISES, s.r.o.


říjen 2015

2.3.4.8 Stavební a demoliční odpady Číslo cíle Název cíle

3.1.4.8.I Zajistit sběr a využití stavebních a demoličních odpadů Podíl využitých stavebních a demoličních odpadů ze vznikajících Indikátor stavebních a demoličních odpadů 50% hmotnosti do 31.12.2005 Cílová hodnota 75% hmotnosti do 31.12.2012 Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů Zdroje dat a zařízení (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 20) Původ indikátoru POH ČR Zdroje použité Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů k hodnocení a zařízení (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 20) Stav plnění cíle Cíl je plněn bez výhrad V roce 2014 bylo na území kraje vyprodukováno 669,69 tis. t stavebních a demoličních odpadů, což je o cca 230 tis. tun více než v roce 2013. Z celkové produkce stavebních a demoličních odpadů bylo na území kraje Komentář využito 679,8 tis. tun, tj. 101,51 % produkce těchto odpadů. Skládkováno bylo 13,7 tis. tun stavebních a demoličních odpadů, tj. 2,05 % celkové produkce stavebních odpadů.

52

ISES, s.r.o.


říjen 2015

Číslo cíle

3.1.4.8.II Odstraňovat veškeré nebezpečné stavební a demoliční odpady po Název cíle úpravě fyzikálně-chemickými postupy na skládkách nebezpečných odpadů Podíl odstraněných upravených nebezpečných stavebních a demoličních Indikátor odpadů na skládkách nebezpečných odpadů ze vznikajících nebezpečných stavebních a demoličních odpadů Cílová hodnota 100% do 31.12.2005 Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů Zdroje dat a zařízení (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 20) Původ indikátoru POH PK Zdroje použité Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů k hodnocení a zařízení (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 20) Stav plnění cíle Cíl je plněn bez výhrad Na území kraje bylo dle evidence v roce 2014 vyprodukováno 29 748,6 t nebezpečných stavebních odpadů (v roce 2013 jen 46 339,6 tun). Největší produkce byla v roce 2014 zaznamenána u odpadu kat. č. 170503 Zemina a kamení obsahující nebezpečné látky a to 19 648 tun, dále u odpadu kat. č. 17 01 06 Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků obsahující nebezpečné látky a to ve výši 5 816 t/rok. Kód 170106 170204 170301

Název odpadu Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků obsahující neb. látky Sklo, plasty a dřevo obsahující nebezpečné látky nebo nebezpečnými látkami znečištěné Asfaltové směsi obsahující dehet

170303 Uhelný dehet a výrobky z dehtu 170503

Komentář

170507 170601 170603 170605 170903

Zemina a kamení obsahující nebezpečné látky Štěrk ze železničního svršku obsahující nebezpečné látky Izolační materiál s obsahem azbestu Jiné izolační materiály, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky Stavební materiály obsahující azbest Jiné stavební a demoliční odpady (včetně směsných stavebních a demoličních odpadů) obsahující nebezpečné látky

Produkce 2014 (t/rok) 5 816 1 238 242 0,005 29 748 1 131 61 12 1 285 268

Na území kraje bylo v roce 2014 biologicky dekontaminováno (N14) 4 948 t nebezpečných stavebních a demoličních odpadů. Zaskládkováno bylo 2 366 t nebezpečných stavebních odpadů, jednalo se o odpady obsahující azbest, které mohou být ve speciálním režimu uloženy na skládky kategorie „ostatní“ S-00.

53

ISES, s.r.o.


říjen 2015

2.3.4.9 Zářivky Číslo cíle Název cíle Indikátor

3.1.4.9.I Zajistit sběr a využití zářivek Podíl využitých použitých zářivek ze vznikajících odpadních zářivek 80% hmotnosti do 31.12.2005 Cílová hodnota 90% hmotnosti do 31.12.2010 Krajské informační systémy o odpadech/ Zdroje dat ISO II; evidence ročních zpráv o plnění povinnosti zpětného odběru (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 19) Původ indikátoru POH PK Zdroje použité Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů k hodnocení a zařízení (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 20) Stav plnění cíle Plnění cíle nebylo posuzováno Se zářivkami je ve velké míře nakládáno v režimu zpětného odběru. Podrobné údaje o zpětném odběru má k dispozici MŽP, na úrovni kraje jsou k dispozici jen částečně a to tehdy, pokud je povinná osoba zaeviduje Komentář jako přijaté na území kraje. V roce 2014 bylo na území kraje dle evidence vyprodukováno v režimu odpadů 3,75 t zářivek. 2.3.4.10 Pneumatiky Číslo cíle Název cíle

3.1.4.10.I Zajistit sběr a využití pneumatik Podíl využitých použitých pneumatik z prodaných pneumatik v klouzavém Indikátor průměru za léta 2002-2004 90% hmotnosti do 31.12.2005 Cílová hodnota 100% hmotnosti do 31.12.2010 Krajské informační systémy o odpadech Zdroje dat ISO II; evidence ročních zpráv o plnění povinnosti zpětného odběru (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 19) Původ indikátoru POH PK Zdroje použité Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů k hodnocení a zařízení (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 20) Stav plnění cíle Cíl je plněn bez výhrad S pneumatikami je na území Pardubického kraje nakládáno v režimu odpadů i v režimu zpětného odběru. Dle evidence odpadů, bylo v režimu odpadů na území kraje vyprodukováno celkem 1 189,17 t, přičemž 1 160,33 t bylo evidováno jako přímá produkce pod kódem nakládání A00, dalších 28,83 t bylo přijato pod BN30. Pneumatiky evidované v režimu odpadů pocházejí zejména z obcí, neboť systém zpětného odběru není pro Komentář obce a města reálně vytvořen. Nově připravovaný zákon o zpětném odběru odpadních pneumatik by měl tuto situaci vyřešit, je uvažován vznik nového kolektivního systému, který by právě zajišťoval sběr a využití odpadních pneumatik v obcích. Celkově se na území kraje využilo jako palivo nebo k výrobě energie (R1) 1 668 t pneumatik.

54

ISES, s.r.o.


říjen 2015

2.3.4.11 Elektroodpad Číslo cíle

3.1.4.11.I Zajistit sběr a využití použitých chladniček používaných Název cíle v domácnostech Podíl chladniček používaných v domácnostech na celkovém počtu Indikátor chladniček používaných v domácnostech uvedených na trh v daném roce Cílová hodnota Není kvantifikován Krajské informační systémy o odpadech Zdroje dat ISO II; evidence ročních zpráv o plnění povinnosti zpětného odběru (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 19) Původ indikátoru POH PK Zdroje použité Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů k hodnocení a zařízení (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 20) Stav plnění cíle Cíl je plněn bez výhrad Na území kraje bylo v roce 2014 evidováno (A00) 1,77 t chladniček z domácností (katalogové číslo 20 01 23).

Produkce elektroodpadů z domácností 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0

Komentář

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Produkce v režimu odpadů (kat. č. odpadu 20 01 23) Zpětný odběr (ELEKTROWIN)

Od roku 2006 začal efektivně fungovat oddělený sběr vyřazených elektrozařízení. Chladničky a ledničky, které jsou sbírány touto cestou, již proto nejsou evidovány jako odpad. Stávají se odpadem až když dorazí do zpracovatelského zařízení, a proto je viditelný pokles produkce použitých chladniček a ledniček pouze věcí evidenční a v žádném případě neznamená, že se tato komodita přestává odděleně sbírat, právě naopak. Podle údajů kolektivního systému ELEKTROWIN a.s., který se specializuje na zpětné odběr „bílé techniky“ bylo na území Pardubického kraje v roce 2014 zpětně odebráno 1 383 t elektrozařízení.

55

ISES, s.r.o.


říjen 2015

Číslo cíle

3.1.4.11.II Zajistit sběr a využití odpadních elektronických a elektrických Název cíle zařízení (OEEZ)* Indikátor I Průměrná míra odděleného sběru Indikátor II Míra využití OEEZ Indikátor III Míra opětovného použití a recyklace OEEZ Cílová hodnota I 4 kg OEEZ ze soukromých domácností/osobu/rok do 31.12.2006 OEEZ spadající do kategorie přílohy IA průměrné hmotnosti: Cílová hodnota II 1 a 10 – 80%; 2,3,4,5,6,7 - 75%; do 31.12.2006 Cílová hodnota OEEZ spadající do kategorie přílohy IA průměrné hmotnosti: III 1 a 10 – 75%; 2,3,4,5,6,7 – 65%; výbojky – 85% Krajské informační systémy o odpadech/ Zdroje dat ISO II; evidence ročních zpráv o plnění povinnosti zpětného odběru (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 19) Původ indikátoru POH PK Zdroje použité Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů k hodnocení a zařízení (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 20) Stav plnění cíle Cíl je plněn bez výhrad V současné době jsou odpadní elektronická a elektrická zařízení (EEZ) sbírána především v režimu zpětného odběru. Kolektivní systémy na území kraje vytváří a postupně rozšiřují síť sběrných míst, kde je možné uvedená elektrozařízení odevzdávat. Jedná se o velmi dobře fungující systém. V roce 2014 vytřídili občané Pardubického kraje 2 943 t EEZ v režimu zpětného odběru, což je v přepočtu na 1 obyvatele 5,70 kg odpadních EEZ.

Komentář

Kolektivní systém (2014) ASEKOL EKOLAMP ELEKTROWIN RETELA REMA SYSTÉM ECOBAT CELKEM

Zpětně odebrané EEZ (t) 833,00 49,95 1 383,17 501,30 134,19 41,91 2 943,52

Odpadní EEZ sebrané prostřednictvím kolektivních systémů jsou až z 80 % recyklovány, míra opětovného použití se liší dle druhu jednotlivých elektrospotřebičů.

56

ISES, s.r.o.


říjen 2015

V režimu odpadů se množství EEZ každoročně snižuje. Jedná se zejména o porušená a nekompletní EEZ, která nelze předávat v režimu zpětného odběru. Dále lze také říci, že část odpadů je předávána sice v režimu zpětného odběru, ale původce je zaeviduje v evidenci jako odpad. Produkce odpadních EEZ v režimu odpadů (A00):

Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

kat.č. odpadu 20 01 21 136,1 26,9 24,4 11,9 15,0 7,9 12,0 7,2 4,8 4,05 3,75

Produkce EEZ (t/rok) kat.č. odpadu kat.č. odpadu 20 01 23 20 01 35 388,9 483,4 439,6 419,1 194,4 179,8 88,9 103,2 61,8 80,3 39,9 63,4 36,9 65,2 28,7 64,9 25,3 41,6 7,8 38,6 1,77 31,01

kat.č. odpadu 20 01 36 79,6 60,3 37,4 57,7 44,3 45,7 52,4 65,3 83,4 152,8 171,9

* Směrnice EPaR 2002/96/ES o odpadních elektronických a elektrických zařízeních

57

ISES, s.r.o.


říjen 2015

2.3.4.12 Zdravotnické odpady Číslo cíle Název cíle

3.1.4.12.I Spalovat odpady ze zdravotnictví a veterinární péče (mimo 18 01 10) Podíl spálených odpadů ze zdravotnictví a veterinární péče ze vznikajících Indikátor odpadů ze zdravotnictví a veterinární péče Cílová hodnota 100% hmotnosti do 31.12.2005 Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů Zdroje dat a zařízení (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 20) Původ indikátoru POH PK Zdroje použité Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů k hodnocení a zařízení (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 20) Stav plnění cíle Cíl je plněn s výhradami V roce 2014 bylo dle evidence produkováno (A00) 1 771,65 t odpadů ze zdravotnictví a veterinární péče. Celkem bylo spalováno (D10) 1 097,01 t Komentář těchto odpadů. Skládkováno (D1) bylo 291,08 t zdravotnických odpadů, které neměly nebezpečné vlastnosti. Zbylé množství těchto odpadů se zpracovává mimo území Pardubického kraje.

58

ISES, s.r.o.


říjen 2015

2.3.5 Zásady pro vytváření jednotné a přiměřené sítě zařízení k nakládání s odpady Zdroje použité k hodnocení Stav plnění

Krajský informační systém o odpadech; POH původců Plnění cíle nebylo posuzováno V současné době je na území kraje provozováno (obdrželo souhlas s provozem)*: - 30 autovrakovišť - 46 míst pro sběr a výkup autovraků - 82 sběrných dvorů - 13 skládek odpadů - 24 kompostáren - 3 zařízení na biologickou dekontaminace - 3 spalovny odpadů - 23 zařízení na třídění odpadů - 90 zařízení na drcení odpadu - 7 zařízení na fyzikálně chemickou úpravu - 15 zařízení na zpracování elektroodpadů.

Komentář Na území kraje se připravují a realizují projekty s podporou z OPŽP. Seznam podpořených žádostí z Operačního programu Životního prostředí je uveden v příloze. Od roku 2003 také probíhá spolupráce mezí Krajským úřadem Pardubického kraje a AOS EKO-KOM, a.s. v rámci projektu „Intenzifikace odděleného sběru a zajištění využití komunálních odpadů včetně jejich obalové složky v Pardubickém kraji“. Tento projekt mimo jiné podporuje zahušťování sběrných nádob na separovaný sběr. Koordinátorem tohoto programu je Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje.

*Zdroj http://websouhlasy.inisoft.cz/pardubickykraj/

59

ISES, s.r.o.


říjen 2015

2.3.6 Podíl využívaných odpadů Číslo cíle Název cíle Indikátor Cílová hodnota

3.1.6.I Zvýšit využívání odpadů s upřednostněním recyklace Podíl využitých odpadů ze vznikajících odpadů 55% do roku 2012 Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů Zdroje dat a zařízení (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 20) Původ indikátoru POH ČR Zdroje použité Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů k hodnocení a zařízení (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 20) Stav plnění cíle Cíl je plněn bez výhrad Z celkové produkce 1 406,90 tis. t odpadů v roce 2014 bylo v Pardubickém kraji využito (materiálově i energeticky) 78,89 % produkovaných odpadů (1109,90 tis. t) a 14,72 % jich bylo skládkováno.

Komentář

Nakládání

využití [%]

skládkování [%]

spalování (D10) [%]

2005

43,73

27,26

0,12

2006

57,11

33,6

0,13

2007

66,07

36,77

0,20

2008

69,28

25,09

0,14

2009

62,50

35,76

0,18

2010

61,04

29,45

0,20

2011

73,46

26,19

0,17

2012

63,36

27,54

0,17

2013

61,89

20,61

0,15

2014

78,89

14,72

0,10

Hlavní podíl na množství využitých odpadů zaujímají stavební odpady – a to zejména odpad kat. č. 17 05 04 Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03.

60

ISES, s.r.o.


říjen 2015

2.3.7 Podíl odpadů ukládaných na skládku Číslo cíle Název cíle Indikátor

3.1.7.I Omezovat odstraňování odpadů skládkováním Podíl odpadů ukládaných na skládky O 20% hmotnosti do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 s výhledem Cílová hodnota dalšího postupného snižování Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů Zdroje dat a zařízení (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 20, 21, 23) Původ indikátoru POH ČR Zdroje použité Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů k hodnocení a zařízení (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 20, 21, 23) Stav plnění cíle Cíl je plněn bez výhrad V roce 2000 bylo na území kraje skládkováno 838 693 t odpadů. V roce 2010 bylo na skládky Pardubického kraje uloženo o 68,5 % méně než v roce 2000. V následujících letech dochází k dalšímu postupnému snižování množství skládkovaných odpadů. V roce 2014 bylo na skládky uloženo 207 tis. tun odpadů.

Komentář

Množství (1000 t/rok)

Vývoj množství skládkování odpadů:

450 400 350 300 250 200 150 100 50 0

388,28 364,30

327,72

293,40 306,68

331,15

312,99

266,58 207,10 263,98

253,75 224,50

2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Rok Množství skládkovaných odpadů

61

ISES, s.r.o.


říjen 2015


3.1.7.II Snížit skládkování kalů ČOV Podíl skládkovaných kalů ČOV max. 20% do roku 2010, 10% do roku 2013 Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů Zdroje dat a zařízení (Vyhl. 383/ 2001 Sb., př. 21); evidence Programů použití kalů na zemědělskou půdu (Vyhl. 382/2001 Sb., §5) Původ indikátoru POH ČR Zdroje použité Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů k hodnocení a zařízení (Vyhl. 383/ 2001 Sb., př. 21); Stav plnění cíle Cíl je plněn bez výhrad V roce 2014 bylo na území kraje vyprodukováno 5 053,14 t kalů z ČOV a následně využito na zemědělské půdě 925 t. Kompostováno (N13) bylo na území kraje 4 584 t. Komentář V roce 2014 nebylo na území kraje přímo (bez jakékoli úpravy) skládkováno již žádné množství kalů z ČOV.

62

ISES, s.r.o.


říjen 2015


3.1.7.III Snížit skládkování kompostovatelných a spalitelných odpadů Podíl skládkovaných kompostovatelných a spalitelných odpadů Není kvantifikace Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů Zdroje dat a zařízení (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 20, 21, 23) Původ indikátoru POH PK Zdroje použité Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů k hodnocení a zařízení (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 20, 21, 23) Stav plnění cíle Cíl není plněn Procentuální množství kompostovatelných a spalitelných odpadů ukládaných na skládky se od roku 2004 průběžně zvyšuje, přičemž se v posledních letech ustálilo na cca 87 % skládkovaných odpadů.

Komentář

2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Skládkování (t) Kompostovatelné Celkové a spalitelné 388 284 203 625 364 303 218 623 293 395 216 784 306 675 225 248 327 720 233 451 312 986 256 778 331 152 240 028 263 980 225 173 266 621 232 267 253 754 222 518 224 524 195 906 207 095 177 287

podíl (%) 52,42 52,18 73,89 73,45 71,22 82,00 72,48 85,30 87,10 87,69 87,25 85,61

Hlavní příčinou dlouhodobého nárůstu procenta skládkování kompostovatelných a spalitelných odpadů byla zejména změna struktury skládkovaných odpadů. Stále více se daří využívat odpady z tepelných procesů a také stavební odpady, které již nejsou skládkovány. Množství skládkovaných odpadů přesto stále postupně narůstá, přičemž hlavním skládkovaným odpadem je směsný komunální odpad. Jedním z možných kroků ke snížení skládkování těchto odpadů je postupné zavádění odděleného sběru bioodpadů a to, jak pomocí propagace domácích kompostérů, tak postupným zaváděním odděleného sběru bioodpadů přímo od občanů. Razantním řešením by bylo vybudování vhodných zařízení na využití těchto odpadů. Část těchto odpadů se dá po vytřídění kompostovat, přičemž všechny tyto odpady lze energeticky využít.

63

ISES, s.r.o.


říjen 2015

2.3.8 Staré zátěže území a odpadové hospodářství kraje v mimořádných situacích Číslo cíle

3.1.8.I Identifikovat, evidovat a prozkoumat všechny druhy starých zátěží na Název cíle základě aktivní prospekce, včetně kategorizace objektivními metodami Indikátor Podíl evidovaných starých zátěží Cílová hodnota 100% do roku 2005 Zdroje dat Existující databáze SZÚ a aktualizační průzkum Původ indikátoru POH PK Zdroje použité Evidence krajského úřadu k hodnocení Stav plnění cíle Cíl je plněn s výhradami V současné době eviduje tyto zátěže česká informační agentura životního prostředí – CENIA, která seznamy zátěží doplňuje a zjišťuje jejich aktuální stav. Za tímto účelem byl sestaven projektový tým Národní inventarizace kontaminovaných míst. V letech 2009-2012 byly připraveny a vytvořeny nástroje a metodické předpoklady pro vlastní inventarizaci, která byla plánována jako druhá etapa (2013 – 2015). Druhá etapa – vlastní inventarizace – nebyla v roce 2013 zahájena.

Komentář

Projekt byl podpořen příspěvkem EU (Fond soudržnosti) ve výši 85 552 785 Kč v rámci Operačního programu Životní prostředí (oblast podpory 4.2. - Odstraňování starých ekologických zátěží). Celkové náklady projektu byly 100 662 000 Kč. Cílem projektu bylo zajištění efektivního a jednotného postupu identifikace, evidence a hodnocení kontaminovaných a potenciálně kontaminovaných míst. Na krajské úrovni není projekt a kontaminovaných ploch zpracován.

64

inventarizace

starých

zátěží

ISES, s.r.o.



Komentář

říjen 2015

3.1.8.II Sanace starých zátěží Podíl sanovaných starých zátěží ze všech starých zátěží 100% do roku 2015 Existující databáze SZÚ a aktualizační průzkum POH PK Databáze MŽP, SFŽP, evidence krajského úřadu, údaje s ORP a údaje z obcí, webové stánky krajského úřadu Cíl není plněn Sanace starých zátěží (starých skládek) je finančně velmi náročný proces, a proto jsou využívány finanční prostředky z Operačního programu Životní prostředí. Tento program zaštiťuje Státní fond Životního prostředí České republiky. Pardubický kraj uspěl se žádostí o poskytnutí finanční podpory z tohoto programu na odstranění staré ekologické zátěže v Dolní Lipce. Náklady na realizaci projektu přesahují 89 mil. Kč. Skládka v Dolní Lipce není jediným případem, kde Pardubický kraj napomáhal s likvidací starých ekologických zátěží. V posledních dvou letech identifikoval pomocí rizikových analýz oblasti, které jsou zatížené starými ekologickými zátěžemi. Odhalování těchto rizik otevřelo cestu k dotacím dalším třem žadatelům v Pardubickém kraji. Jednalo se o sanaci v bývalém podniku Tesla v Jablonném nad Orlicí a likvidaci ekologické zátěže v bývalých prádelnách v Přelouči a Chrudimi. Předpokládané náklady na realizaci všech čtyř úspěšných projektů na území Pardubického kraje jsou přibližně 249 milionů korun. V současné době je také Městem Hlinsko připravována rekultivace skládky odpadu Hamřík. Projekt je spolufinancován z Operačního programu Životní prostředí, celkové náklady přesahují 56 mil. Kč. Realizace je plánována v letech 2014 až 2015. Přestože dochází k sanaci některých významných starých zátěží, cíl 100% sanace všech starých zátěží nebude do roku 2015 splněn.

Číslo cíle

3.1.8.III Ochrana životního prostředí a zamezení environmentálních škod Název cíle v době mimořádných situací a zamezení nezákonného zbavování se odpadu Indikátor Podíl zákonně zbavovaných odpadů Cílová hodnota Veškeré vznikající odpady Zdroje dat Evidence krizových štábů Původ indikátoru POH PK Zdroje použité Databáze krajského úřadu, evidence krizových štábů k hodnocení Stav plnění cíle Cíl je plněn bez výhrad Je zpracován krizový plán kraje, který určuje jak postupovat v případě Komentář mimořádných situací. Jednotliví původci mají zpracovány vlastní havarijní plány.

65

ISES, s.r.o.


3

Výsledky vyhodnocení

3.1

Souhrnné hodnocení

říjen 2015

K vyhodnocení plnění cílů POH byla použita dostupná data a informace o produkci a způsobech nakládání s odpady na území Pardubického kraje. Vzhledem k částečné chybovosti primárních dat v evidenci o produkci a způsobech nakládání s odpady byla provedena korekce získaných údajů a zřejmé chyby byly po konzultaci s pracovníky KÚ a ORP opraveny. Část údajů potřebných pro plnohodnotné vyhodnocení některých indikátorů na úrovni kraje nejsou k dispozici, jedná se především o data ke zpětnému odběru vybraných výrobků. Tyto indikátory nebyly na úrovni kraje vyhodnocovány. U každého indikátoru je vyhodnocení uvedeno formou slovního komentáře, pokud bylo možné indikátor vyhodnotit číselnou hodnotou je uvedena i tato číselná hodnota, v případě, že nebylo možné indikátor vyhodnotit je uvedeno, z jakého důvodu nebylo vyhodnocení provedeno. V tomto vyhodnocení byla soustava indikátorů pro rok 2014 vyhodnocena na základě Zpracování matematického vyjádření výpočtu „Soustavy indikátorů OH“ v souladu s vyhláškou č. 351/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů. V Pardubickém kraji bylo v roce 2014 celkem vyprodukováno 1 406,90 tis. t odpadů, což je o cca 300 tis. t více než v roce 2013. K tomuto navýšení došlo zejména zvýšením produkce stavebních a demoličních odpadů. Pokud bychom se zaměřili na produkci komunálních odpadů, tak ta v roce 2014 dosáhla hodnoty 240,94 tis. t a na celkové produkci odpadů se podílela měrou 17,13 %. V přepočtu na 1 obyvatele bylo v roce 2014 vyprodukováno téměř 466 kg komunálních odpadů, což je hodnota mírně nižší než v roce 2013. Velmi dobře si kraj vede v separaci komunálních odpadů (produkce odděleného sběru komunálních odpadů a obalů (podskupina 20 01 a 15 01) od obcí). V roce 2014 bylo vyseparováno 147,54 kg na obyvatele. Taktéž v odděleném sběru nebezpečných odpadů a použitých výrobku v rámci zpětného odběru si kraj vede velmi dobře. V roce 2014 vytřídili občané Pardubického kraje 2 943 t elektrických a elektronických zařízení v režimu zpětného odběru, což je v přepočtu na 1 obyvatele 5,70 kg. Z vyhodnocení POH Pardubického kraje je dále zřetelný trend zvýšené míry využívání některých druhů odpadů. V roce 2014 bylo na území kraje využito celkem 1109,9 tis. t odpadů, přičemž se jednalo zejména o recyklaci stavebních a demoličních odpadů. Co se týká využití komunálních odpadů, tak v roce 2014 bylo na území kraje využito 42,15 % produkce komunálních odpadů, přičemž cílové hodnoty stanovují využití 50 % produkce komunálních odpadů. U tohoto cíle je ale nutné upozornit, že samotnou separací nelze cílové hodnoty dosáhnout. Výhodou Pardubického kraje je existence dvou zařízení, které se zaměřují na využití tuhých komunálních odpadů. Provoz zařízení spol. ecorec Česko, s. r. o., který byl zahájen v květnu 2012, umožňuje zpracování až 70 000 tun průmyslového a tříděného komunálního odpadu na palivo vhodné do pece na výrobu cementářského slínku. Druhým zařízením je zařízení firmy SK-EKO spol. s. r. o.. Zde byly v červenci 2013 zahájeny

66

ISES, s.r.o.


říjen 2015

provozní zkoušky zdrcení TKO s cílem dalšího využití výstupu z technologie drcení ve firmě ecorec Česko, s. r. o. Tyto dvě zařízení by mohly v budoucnu výrazně přispět k navýšení materiálového využití komunálních odpadů. Na území kraje jsou odpady nejen produkovány a využívány, ale v poměrně velkém množství jsou do kraje dováženy za účelem jejich skládkování. I přesto množství skládkovaných odpadů v kraji oproti předcházejícím rokům opět mírně pokleslo. V roce 2013 bylo na území Pardubického kraje odstraněno skládkováním 207 tis. t odpadů. Hlavní skupinou odpadů, která je skládkována, jsou komunální odpady - tvoří téměř 73% množství odpadů ukládaných na skládky v kraji. Z této skupiny tvoří majoritní podíl směsný komunální odpad, jehož bylo v roce 2014 uloženo na skládky 157,9 tis. t, tj. 76 % z celkového množství skládkovaných odpadů. Pardubický kraj klade velký důraz na zvýšení úrovně environmentálního vědomí všech obyvatel kraje. Realizuje program „Intenzifikace odděleného sběru a zajištění využití komunálních odpadů včetně jejich obalové složky v Pardubickém kraji“. V rámci tohoto programu se mohou obyvatelé a obce zapojovat do mnoha akcí podporující odpadové hospodářství v kraji (např. díky tomuto programu si obce mohou rozšířit sítě sběrných nádob, na separované komodity a rozšířit sběrné dvory). Další významnou aktivitou v kraji je koncepce EVVO, která podporuje efektivní environmentální výchovu, vzdělávání a osvětu občanů v kraji prostřednictvím vyhlašování grantových programů. Také prostřednictvím podpory Státního fondu životního prostředí dochází v posledních letech ke zkvalitnění systému nakládání s odpady, budování zařízení na využívání odpadů a odstraňování starých ekologických zátěží. Závěrem je nutno připomenout, že zodpovědnost za odpady a nakládání s nimi má původce a kraj nemá právo zasahovat do samostatné působnosti a práv původců. Kraj se v maximální možné míře snaží pomáhat a koordinovat činnosti původců vedoucí k přípravě a realizaci integrovaných projektů nakládání s komunálními odpady.

67

ISES, s.r.o.


říjen 2015

Plnění cílů POH Pardubického kraje

3.2

Plán odpadového hospodářství Pardubického kraje v závazné části stanovuje 35 strategických cílů a dále určuje zásady pro vytváření jednotné a přiměřené sítě zařízení k nakládání s odpady.

3 4 5 6

8

7

4

1

2

3

1

1

15

7

1

Plnění cíle nebylo posuzováno

3

Plněn bez výhrad

3

1 1

6

-

Podíl odpadů ukládaných na skládku Staré zátěže území a odpadové hospodářství kraje v mimořádných situacích

7

Cíl není plněn

2

Plněn s výhradami

Opatření k předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností odpadů Zásady pro nakládání s komunálními odpady Zásady pro nakládání s nebezpečnými odpady Zásady pro nakládání s vybranými odpady Zásady pro vytváření jednotné a přiměřené sítě zařízení k nakládání s odpady Podíl využívaných odpadů

1

Splněn

Název

Počet cílů

Číslo

Z 35 cílů jich je 19 plněno bez výhrad, 4 plněny s výhradami, plnění 5 cílů se nedaří vůbec a 7 cílů nebylo hodnoceno, jelikož na úrovni kraje není dostatek informací pro jejich přesné vyhodnocení. Jedná se především o údaje o zpětném odběru vybraných výrobků.

Celkem

1

1

3

2

3

1

1

1

35

19

4

5

1

7

Z vyhodnocení POH Pk je zřejmé, že dlouhodobě nejsou plněny závazné cíle zejména v oblasti nakládání s komunálními odpady. Jedná se o cíle: 

3.1.2.IV - Zvýšit materiálové využívání komunálních odpadů.



3.1.2.V - Snížit hmotnostní podíl biologicky rozložitelných komunálních odpadů uložených na skládky.



3.1.7.III - Snížit skládkování kompostovatelných a spalitelných odpadů.

Dále nejsou v roce 2013 plněny: 

3.1.4.1.I „Zajistit v nejkratší možné době, nejpozději však do konce roku 2010, odstranění PCB, odpadů s obsahem PCB a zařízení s obsahem PCB“.



3.1.8.II „Sanace starých zátěží“.

68

ISES, s.r.o.


říjen 2015

První cíl, který se nedaří plnit je 3.1.2.IV „Zvýšit materiálové využívání komunálních odpadů“. V roce 2014 bylo na území kraje využito 42,14 % produkovaných komunálních odpadů, což je o cca 5 % více než v roce 2013. Cílová hodnota pro rok 2010 a roky následující je dle POH České republiky stanovena na 50 % materiálového využití komunálních odpadů. Dosažení této hodnoty je v současné době naprosto nereálné. Bylo by vhodné na úrovni MŽP přezkoumat reálnost splnění tohoto cíle. Pro alespoň úspěšnější plnění tohoto cíle a postupné zvyšování materiálového využití komunálních odpadů bude nutné dále výrazně podporovat oddělený sběr separovatelných složek komunálních odpadů a podporovat výstavbu zařízení pro nakládání s komunálními odpady (vytváření integrované sítě zařízení pro nakládání s odpady). Dále bude vhodné zaměřit se na přesnou evidenci a správné nakládání s odděleně sesbíranými biologicky rozložitelnými odpady (kat. č. 20 02 01). Druhý cíl (3.1.2.V), který se nedaří plnit je cíl „Snížit podíl biologicky rozložitelných odpadů uložených na skládky“. Splnění tohoto cíle je pro kraj velice problematické, neboť aby tento cíl kraj splnil, musel by vyřešit otázku nakládání se směsným komunálním odpadem, resp. vyřešit odklon několika desítek tisíc tun tohoto odpadu od skládkování. Směsný komunální odpad představuje nejvýznamnější podíl BRKO ukládaných na skládky. Dle přepočtových koeficientů je uvažován obsah biologicky rozložitelné složky ve výši 48 % hm. V roce 2014 bylo na jednoho obyvatele uloženo na skládky 156,2 kg BRKO, což je o cca 82 kg více než limit stanovený pro rok 2013 (74 kg/obyv. BRKO uloženého na skládky). Výraznou podporou pro plnění tohoto cíle by mohl být spuštěný provoz (květen 2012) v cementárně v Práchovicích, který umožňuje zpracování až 70 000 tun průmyslového a tříděného komunálního odpadu na palivo vhodné do pece na výrobu cementářského slínku a provoz zařízení firmy SK-EKO spol. s. r. o., kde byly v červenci 2013 zahájeny provozní zkoušky zdrcení TKO s cílem dalšího využití výstupu z technologie drcení ve firmě ecorec Česko, s. r. o. Třetí cíl, který není plněn je cíl číslo 3.1.4.1.I „Zajistit v nejkratší možné době, nejpozději však do konce roku 2010, odstranění PCB, odpadů s obsahem PCB a zařízení s obsahem PCB“. V roce 2014 byla zaznamenána produkce 0,49 t odpadů s obsahem PCB. Jednalo se zejména o odpad kat. č. 16 01 09 Součástky obsahující PCB a 17 09 02 Stavební a demoliční odpady obsahující PCB. Čtvrtý cíl, který není plněn je cíl 3.1.7.III „Snížit skládkování kompostovatelných a spalitelných odpadů“. Dle vyhodnocení produkce odpadů na území Pardubického kraje je zřejmé, že podíl skládkovaných kompostovatelných a spalitelných odpadů každoročně narůstá, přičemž se v posledních letech ustálil na 87 % (V roce 2014 mírný pokles – 85%). Procentuální narůst těchto odpadů má několik příčin. Základní příčinou je dovoz odpadu na území Pardubického kraje za účelem skládkování, především SKO (kat. číslo 20 03 01). Druhá příčina se týká zvyšování skládkování kompostovatelných a spalitelných odpadů, které je způsobeno změnou struktury skládkovaných odpadů. Stále více se daří využívat odpady z tepelných procesů a také stavební odpady, které byly dříve skládkovány. Vzhledem k tomu, že největší část skládkovaných odpadů tvoří směsný komunální odpad, se jako nejvýhodnější opatření vedoucí k plnění tohoto cíle jeví podpora zařízení na zpracování komunálních odpadů. Další možností je další výrazná podpora odděleného sběru separovaných odpadů se zaměřením na bioodpady.

69

ISES, s.r.o.


říjen 2015

Posledním cílem, který byl v roce 2014 stanoven jako neplněný, je cíl 3.1.8.II „Sanace starých zátěží“. Přestože sanace starých zátěží na území kraje probíhají, cílová hodnota – dosažení 100% sanace veškerých starých zátěží n do roku 2015 je nesplnitelná. Na území kraje se nacházejí desítky starých ekologických zátěží a kontaminovaných míst charakteru starých skládek a průmyslových objektů. Řada ekologických zátěží na území kraje zůstává neřešena především tam, kde náklady na sanaci přesahují cenu vlastních nemovitostí, nejsou vyjasněna vlastnická práva nebo kde převod nemovitosti na nové vlastníky nebyl vázán na povinnost provedení sanace. V roce 2008 připravilo Ministerstvo financí ČR návrh řešení ekologických závazků prostřednictvím dodavatele, který by formou koncese plně převzal odpovědnost za odstranění starých ekologických škod. Předpokládané náklady na odstranění ekologických škod, které byly zahrnuty do tohoto projektu, činily 114,5 mld. Kč (vč. DPH). V rámci tohoto „ekotendru“ měly být sanovány i některé lokality na území Pardubického kraje. Výběrové řízení na dodavatele bylo zahájeno v prosinci 2008, v lednu 2012 Vláda ČR usnesením č. 956 ze dne 21.12.2011 neschválila uzavření smlouvy s vybraným uchazečem na plnění této veřejné zakázky a zakázka byla zrušena. Hlavním cílem ekotendru bylo urychlit likvidaci ekologických zátěží. Tím, že byl zrušen, budou lokality sanovány postupně a to na základě stanovení priority Českou inspekcí životního prostředí.

70

ISES, s.r.o.


říjen 2015

4 Přílohy 4.1

Seznam zkratek

Zkratka AOS BAT BRKO BRO CP ČOV ČR ČSÚ EMS/EMAS EU/ES EVVO GIS HDP IPPC ISO ISOH ISPA KISO KO KÚ LCA MŽP N NO O ObÚ OEEZ OH OO OPŽP PCB PET POH POH ČR POH PK SFŽP ČR SKO ŽP

Text Autorizovaná obalová společnost Nejlepší dostupné technologie z hlediska životního prostředí Biologicky rozložitelné komunální odpady Biologicky rozložitelný odpad Clean production (čistá produkce) Čistírna odpadních vod Česká republika Český statistický úřad Systémy environmentálního řízení Evropská unie/společenství Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta Geografický informační systém Hrubý domácí produkt Integrovaná prevence a kontrola znečištění Mezinárodní organizace pro standardizaci Informační systém o odpadech (Český ekologický ústav) Podpůrný program EU pro přistupující země Krajský informační systém o odpadech Komunální odpad Krajský úřad Posuzování životního cyklu (Life Cycle Assessment) Ministerstvo životního prostředí Kategorie odpadů - nebezpečné Nebezpečné odpady Kategorie odpadů - ostatní Obecní úřad Odpadní elektronická a elektrická zařízení Odpadové hospodářství Ostatní odpady Operační program Životní prostředí Polychlorované bifenyly Polyetylén - tereftalát Plán odpadového hospodářství Plán odpadového hospodářství České republiky Plán odpadového hospodářství Pardubického kraje Státní fond životního prostředí České republiky Směsný komunální odpad Životní prostředí

71

ISES, s.r.o.


4.2

říjen 2015

Tabulka kódů nakládání s odpady.

V následující tabulce jsou popsány způsoby nakládání s odpady dle vyhlášky č. 383/2001 Sb. Původ odpadů Produkce odpadu (vlastní vyprodukovaný odpad) Odpad převzatý od původce jiné oprávněné osoby (sběr, výkup, shromažďování), nebo jiné provozovny Množství odpadu převedené z minulého roku (zůstatek na skladu k 1.1. vykazovaného roku)

Kód A00

Způsob nakládání s odpady

Kód

Využívání odpadů Využití odpadu způsobem obdobným jako paliva nebo jiným způsobem k výrobě energie Získání /regenerace rozpouštědel Získání/regenerace organických látek, které se nepoužívají jako rozpouštědla (včetně kompostování a dalších biologických procesů) Recyklace/znovuzískání kovů a kovových sloučenin Recyklace/znovuzískání ostatních anorganických materiálů Regenerace kyselin nebo zásad Obnova látek používaných ke snižování znečištění Získání složek katalyzátorů Rafinace použitých olejů nebo jiný způsob opětného použití olejů Aplikace do půdy, která je přínosem pro zemědělství nebo zlepšuje ekologii Využití odpadů, které vznikly aplikací některého z postupů uvedených pod označením R1 až R10 Předúprava odpadů k aplikaci některého z postupů uvedených pod označením R1 až R11 Skladování materiálů před aplikací některého z postupů uvedených pod označením R1 až R12 (s výjimkou dočasného skladování na místě vzniku před sběrem) Odstraňování odpadů Ukládání v úrovni nebo pod úrovní terénu (např. skládkování apod.) Úprava půdními procesy (např. biologický rozklad kapalných odpadů či kalů v půdě apod.) Hlubinná injektáž (např. injektáž čerpatelných kapalných odpadů do vrtů, solných komor nebo prostor přírodního původu apod.) Ukládání do povrchových nádrží (např. vypouštění kapalných odpadů nebo kalů do prohlubní, vodních nádrží, lagun apod.) Ukládání do speciálně technicky provedených skládek (např. ukládání do oddělených, utěsněných, zavřených prostor izolovaných navzájem i od okolního prostředí apod.)

72

B00 C00

R1 R2 R3 R4 R5 R6 R7 R8 R9 R10 R11 R12 R13

D1 D2 D3 D4 D5

ISES, s.r.o.


říjen 2015

Biologická úprava jinde v této příloze nespecifikovaná, jejímž konečným produktem jsou sloučeniny nebo směsi, které se odstraňují některým z postupů uvedených pod označením D1 až D12 Fyzikálně-chemická úprava jinde v této příloze nespecifikovaná, jejímž konečným produktem jsou sloučeniny nebo směsi, které se odstraňují některým z postupů uvedených pod označením D1 až D12 (např. odpařování, sušení, kalcinace) Spalování na pevnině Konečné či trvalé uložení (např. ukládání v kontejnerech do dolů) Úprava složení nebo smíšení odpadů před jejich odstraněním některým z postupů uvedených pod označením D1 až D12 Úprava jiných vlastností odpadů (kromě úpravy zahrnuté do D13) před jejich odstraněním některým z postupů uvedených pod označením D1 až D13 Skladování odpadů před jejich odstraněním některým z postupů uvedených pod označením D1 až D14 (s výjimkou dočasného skladování na místě vzniku odpadu před shromážděním potřebného množství) Ostatní Využití odpadů na terénní úpravy apod. Předání kalů ČOV k použití na zemědělské půdě Předání jiné oprávněné osobě (kromě přepravce, dopravce) nebo jiné provozovně Zůstatek na skladu k 31. 12. vykazovaného roku Přeshraniční doprava odpadu z členského státu EU do ČR Přeshraniční doprava odpadu do členského státu EU z ČR Předání (dílů, odpadů) pro opětovné použití Zpracování autovraku Prodej odpadu jako suroviny („druhotné suroviny“) Využití odpadu na rekultivace skládek Ukládání odpadů jako technologický materiál na zajištění skládky Kompostování Biologická dekontaminace Protektorování pneumatik Dovoz odpadu ze státu, který není členským státem EU Vývoz odpadu ze státu, který není členským státem EU Zpracování elektroodpadu Převzetí zpětně odebraných některých výrobků nebo zpětně odebraných elektrozařízení od právnické osoby nebo fyzické osoby oprávněné k podnikání, která zajišťuje zpětný odběr podle § 37k nebo § 38 zákona nebo převzetí odpadů od nepodnikajících fyzických osob - občanů Odpad po úpravě, pokud nedošlo ke změně katalogového čísla Inventurní rozdíl – vyrovnání nedostatku odpadu Inventurní rozdíl – vyrovnání přebytku odpadu Staré zátěže, živelné pohromy, černé skládky apod. Staré zátěže, živelné pohromy, černé skládky apod.

D8

D9 D10 D12 D13 D14 D15

N1 N2 N3 N5 N6 N7 N8 N9 N10 N11 N12 N13 N14 N15 N16 N17 N18 N30 N40 N50 N53 N60 N63

Pozn.: V tabulce nejsou použity kódy těch způsobů, které jsou v ČR zakázány nebo nepřichází v úvahu.

73

ISES, s.r.o.


4.3

říjen 2015

Seznam podpořených žádostí z OPŽP v roce 2014

Na rozvoj odpadového hospodářství je možno získat podporu z Operačního programu Životní prostředí, který zpravuje Státní fond životního prostředí České republiky. Soupis přijatých a podpořených žádostí v Pardubickém kraji v roce 2014 znázorňuje níže uvedená tabulka.

Název žadatele

Název projektu

Okres

Celkové náklady projektu (Kč)

Celkové uznatelné náklady projektu (Kč)

Celková schválená podpora (Kč)

Město Slatiňany

Kompostárna Slatiňany

Chrudim

1 812 140

1 524 600

1 372 140

VERAN s.r.o.

VERAN s.r.o. - Intenzifikace svozu odpadního papíru

Chrudim

1 116 225

913 000

410 850

DUKO Hlinsko s.r.o.

Svážíme bioodpad z vybraných částí města Hlinsko

Chrudim

5 509 371

4 493 449

4 044 104

Obec Řestoky

Svážíme bioodpad z obce Řestoky

Chrudim

2 548 089

2 461 086

2 214 977

Obec Horní Bradlo

Pořízení kompostérů pro obec Horní Bradlo

Chrudim

567 974

564 610

508 149

Město Nasavrky

Systém odděleného sběru bioodpadů ve městě Nasavrky

Chrudim

697 190

684 799

616 318

Obec Horní Bradlo

Systém odděleného sběru bioodpadů v obci Horní Bradlo Chrudim

536 635

514 393

462 953

Město Seč

Systém sběru bioodpadu v Seči

Chrudim

4 068 563

3 176 300

2 858 670

Město Proseč

Systém odděleného sběru bioodpadů ve městě Proseč

Chrudim

2 295 370

2 284 359

2 055 922

Obec Svídnice

Kompostování ve Svídnici

Chrudim

653 990

653 657

588 290

SONET Building s.r.o. Svážíme bioodpad z městyse Trhová Kamenice

Chrudim

4 494 425

3 635 189

3 271 670

Skládka Tuněchody s.r.o.

Chrudim

7 162 772

5 402 110

4 861 899

Chrudim

15 827 571

13 045 637

11 741 073

Pardubice

21 738 860

17 966 000

10 779 600

Modernizace a rozvoj zařízení ke sběru, výkupu a využívání odpadů ? plocha pro separaci odpadů

Sdružení obcí Sběrný dvůr Hlinsko mikroregionu Hlinecko Powerscreen ČR, s.r.o.

POWERSCREEN ČR, S.R.O. - NÁKUP VYBAVENÍ PRO ÚPRAVU PLASTŮ

74

ISES, s.r.o.


Název žadatele

Název projektu

říjen 2015

Okres




Obec Srch

Srch - biologicky rozložitelný odpad

Pardubice

825 583

796 984

717 285

2MH servis s.r.o.

Svoz bioodpadů - 2MH servis s.r.o.

Pardubice

4 991 250

4 125 000

2 475 000

SK-EKO Systems s.r.o.

SK-EKO Systems s.r.o. - svoz papíru a plastů na okrese Pardubice

Pardubice

6 835 048

5 648 800

5 083 920

SK - EKO Pardubice s. SVOZ BIOODPADŮ - SK EKO Pardubice s.r.o. r. o.

Pardubice

6 950 119

5 743 900

5 169 510

Město Horní Jelení

Horní Jelení - biologicky rozložitelný odpad

Pardubice

670 582

634 232

570 809

PLAST komplet s.r.o.

Mobilní drtící linka s nakládačem - PLAST komplet s.r.o. Pardubice

2 745 421

2 268 943

1 361 366

Obec Opatovice nad Labem

Zkvalitnění nakládání s odpady v obci Opatovice nad Labem

Pardubice

1 209 227

1 123 988

1 011 589

JARÝ s.r.o.

Pořízení systému na separaci a svoz BRO a papíru

Pardubice

7 281 659

5 061 150

4 060 033

Hladík Odpady s.r.o.

Hladík Odpady s.r.o. - svoz papíru na okrese Pardubice

Pardubice

7 360 703

5 641 850

5 077 665

PLAST komplet s.r.o.

Regranulační linka - PLAST komplet s.r.o.

Pardubice

5 420 800

4 480 000

4 032 000

TRANSFORM a.s. Lázně Bohdaneč

Zvýšení kapacity úpravárenské linky pro vytříděné plastové odpady z komunálních zdrojů v a.s. Transform Lázně Bohdaneč.

Pardubice

7 717 700

5 266 800

4 139 268

Obec Břehy

Břehy - biologicky rozložitelný odpad

Pardubice

627 446

561 243

505 119

Obec Ostřetín

Pořízení svozového vozidla Obec Ostřetín

Pardubice

675 180

418 500

376 650

Obec Uhersko

Zkvalitnění nakládání s odpady v obci Uhersko

Pardubice

1 590 570

1 389 927

1 250 933

Město Dašice

Svážíme bioodpad z města Dašice

Pardubice

3 350 272

3 301 288

2 971 159

Obec Dolní Roveň

Zavedení sběru a svozu bioodpadu v obci Dolní Roveň

Pardubice

4 214 309

4 214 309

3 792 878

Městys Choltice

Zkvalitnění nakládání s odpady v městysi Choltice

Pardubice

2 191 172

2 115 032

1 903 528

75

ISES, s.r.o.


Název žadatele

Název projektu

říjen 2015

Okres




Obec Ostřetín

Kompostárna Ostřetín

Pardubice

5 170 358

4 888 520

4 399 668

LIPONOVA, a.s.

Kompostárna Lipoltice

Pardubice

7 586 972

5 646 314

5 081 683

Město Bystré

Separace bioodpadů ve městě Bystré

Svitavy

948 640

930 490

837 441

Obec Dolní Újezd

Zkvalitnění systému odděleného sběru odpadů v obci Dolní Újezd

Svitavy

718 030

673 360

606 024

Obec Osík

Obec Osík - svoz biologicky rozložitelného odpadu

Svitavy

3 103 045

3 097 600

2 787 840

Recycling - kovové odpady a.s.

Recycling - kovové odpady a.s. - Svoz odpadního papíru a plastu

Svitavy

5 003 108

4 134 800

3 721 320

Svitavy

4 709 804

4 685 604

4 217 044

Svazek obcí Separace bioodpadů v mikroregionu Litomyšlsko Mikroregion Desinka Litomyšlsko - Desinka Obec Sloupnice

Svážíme bioodpad z obce Sloupnice

Svitavy

3 563 598

3 543 425

3 189 081

Obec Dlouhá Loučka

Kompostéry pro obec Dlouhá Loučka

Svitavy

736 890

703 857

633 471

Obec Telecí

Systém odděleného sběru v obci Telecí

Svitavy

1 752 443

1 717 716

1 545 943

Obec Němčice

Pořízení technologie využitelné ke zkvalitnění nakládání s odpady ? Obec Němčice

Svitavy

3 447 290

3 447 290

2 346 584

Technické služby města Svitav

Sběrná místa pro separaci odpadů - Svitavy - III. etapa

Svitavy

2 574 002

2 574 002

2 316 602

Obec Dlouhá Loučka

Systém svozu BRKO v obci Dlouhá Loučka

Svitavy

491 986

485 331

436 797

Obec Horní Újezd

Svážíme bioodpad z obce Horní Újezd

Svitavy

3 231 577

3 214 094

2 892 684

Obec Borová

Svoz biologického odpadu pro obec Borová

Svitavy

2 505 910

2 406 690

2 166 021

KOOPERACE s.r.o.

Kompostárna Třebařov

Svitavy

7 655 165

5 150 000

4 635 000

76

ISES, s.r.o.


Název žadatele

Název projektu

říjen 2015

Okres




Obec Tatenice

Systém pro separaci a využití BRO v obci Tatenice

Ústí nad Orlicí

1 182 642

1 116 092

1 004 482

Obec Bystřec

Obec Bystřec - svoz BRO

Ústí nad Orlicí

1 039 632

1 038 252

934 426

Obec Sopotnice

Intenzifikace systému separace a svozu bioodpadu v obci Ústí nad Orlicí Sopotnice

2 718 473

2 718 473

2 446 625

Bromach spol. s r.o.

Zařízení na svoz BRO

Ústí nad Orlicí

3 790 688

2 850 000

2 565 000

Obec České Heřmanice

Svážíme bioodpad z obce České Heřmanice

Ústí nad Orlicí

2 489 211

2 458 418

2 212 574

Obec Orlické Podhůří

Svážíme bioodpad z obce Orlické Podhůří

Ústí nad Orlicí

3 524 900

3 506 055

3 155 449

Pavel Bednář

Plasty Bednář

Ústí nad Orlicí

8 783 640

5 200 000

4 680 000

Rozvoj regionu obcí pod Zemskou branou

Modernizace a rozšíření systému sběru separovaného odpadu ve svazku obcí Rozvoj regionu obcí Pod Zemskou branou

Ústí nad Orlicí

976 954

840 345

756 310

Město Brandýs nad Orlicí

Systém nakládání s bioodpadem v Brandýse nad Orlicí

Ústí nad Orlicí

2 335 324

1 375 000

1 237 500

Technické služby Choceň

Svážíme bioodpad z technických služeb Choceň

Ústí nad Orlicí

1 669 506

1 600 305

1 440 274

Obec Semanín

Svážíme bioodpad z obce Semanín

Ústí nad Orlicí

2 658 631

2 601 348

2 341 213

Komunální služby s.r.o., Jablonné nad Orlicí (zkr. KOS s.r.o. Jablonné nad Orlicí)

Další rozšíření nakládání s odpady

Ústí nad Orlicí

4 272 510

3 514 350

3 162 915

S-FIRMA, s.r.o.

S-FIRMA, s.r.o. - úprava odpadu, Letohrad

Ústí nad Orlicí

8 572 427

7 084 650

2 833 860

77

ISES, s.r.o.


Název žadatele

Název projektu

říjen 2015

Okres




Mikroregion SeveroLanškrounsko

Mikroregion Severo-Lanškrounsko - nakládání s bioodpady

Ústí nad Orlicí

4 009 335

3 954 885

3 559 396

Obec Řetová

Svážíme bioodpad z obce Řetová

Ústí nad Orlicí

3 174 532

3 155 659

2 840 092

Obec Nekoř

Nekoř - vybavení sběrného dvora

Ústí nad Orlicí

851 961

818 330

736 496

A3 PLAST s.r.o.

Zařízení na zefektivnění odpadu

Ústí nad Orlicí

6 465 030

5 343 000

4 808 700

Město Česká Třebová

Dovybavení sběrného dvora v České Třebové

Ústí nad Orlicí

3 017 135

2 843 197

2 558 877

Obec Výprachtice

Svážíme bioodpad z obce Výprachtice

Ústí nad Orlicí

852 964

849 204

764 283

EKO Králíky v.o.s.

Technické vybavení pro separaci a svoz odpadu pro EKO Ústí nad Orlicí Králíky

4 147 880

3 428 000

2 839 327

Obec Lukavice

Doplnění systému likvidace bioodpadu v obci Lukavice

Ústí nad Orlicí

3 355 330

3 348 070

3 013 263

Služby města Králíky s.r.o.

Třídící linka

Ústí nad Orlicí

5 169 967

4 272 700

3 845 430

Město Choceň

Zařízení na úpravu biologicky rozložitelného odpadu

Ústí nad Orlicí

4 216 232

4 216 232

3 794 608

Město Vysoké Mýto

Vysoké Mýto- dovybavení sběrného dvora ul. Průmyslová

Ústí nad Orlicí

1 368 026

1 358 830

1 222 946

Recycling - kovové odpady a.s.

Recycling - kovové odpady a.s. - Svoz odpadního papíru a plastu II

Ústí nad Orlicí

16 129 300

13 029 000

3 257 250

Milan Michálek

Navýšení kapacity kompostárny Lanškroun

Ústí nad Orlicí

5 860 151

4 728 800

4 255 920

Obec Damníkov

Úprava objektu č.p. 127 pro účely sběrného dvora

Ústí nad Orlicí

4 718 821

4 663 282

4 196 954

Obec Červená Voda

Sběrné středisko odpadů Červená Voda

Ústí nad Orlicí

14 734 283

14 625 803

13 163 223

Obec Řetová

Sběrný dvůr Řetová

Ústí nad Orlicí

5 047 345

2 560 719

2 304 647

Město Lanškroun

Sběrný dvůr Lanškroun

Ústí nad Orlicí

14 492 922

11 522 436

10 370 192

78

ISES, s.r.o.


Název žadatele

Název projektu

říjen 2015

Okres




BIOANALYTIKA CZ, s.r.o.

Analýza rizik ohrožení zdroje pitné vody v nádrži Křižanovice

Chrudim

1 453 378

1 192 946

1 073 651

BIOANALYTIKA CZ, s.r.o.

Analýza rizik ohrožení podzemních vod a toku Běstvinského potoka těžkými kovy, fluoridy a sírany

Chrudim

1 306 001

1 079 340

971 406

Obec Hodonín

Analýza rizik vlivu reziduální kontaminace po sanaci skládky odpadů na zdroje pitné vody v obci Hodonín a Javorné

Chrudim

2 042 463

2 042 463

1 838 216

Obec Bor u Skutče

Staré ekologické zátěže v katastru obce Bor u Skutče a jejich vliv na podzemní a povrchovou vodu

Chrudim

2 252 771

2 252 771

2 027 494

Město Proseč

Analýza rizik bývalé sběrny druhotných surovin ve městě Chrudim Proseč u Skutče

1 443 646

1 443 646

1 299 281

Pardubice

595 229

491 925

442 733

Realizace průzkumných prací a zpracování analýzy rizik AZ AQUA-GARDEN, starých ekologických zátěží, průmyslový areál u obce s.r.o. dražkovice ALFASAN s.r.o.

Mazutové hospodářství na lokalitě Černá za Bory ohrožení podzemní vody a jímacího území Nemošice Analýza rizik

Pardubice

1 869 595

1 869 595

1 682 636

Hradubická energetická o.p.s.

Analýza rizik kontaminace ochranného pásma I. stupně vodního zdroje Z-1 a vodního toku Labe, vlivem bývalého areálu Tesla Přelouč těkavými chlorovanými uhlovodíky a dalšími látkami

Pardubice

1 551 825

1 534 128

1 380 715

Zdroj: www.opzp.cz

79

ISES, s.r.o.

VYHODNOCENÍ PLNĚNÍ PLÁNU ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ PARDUBICKÉHO KRAJE

Recommend Documents