Vyhodnocení Evaluačního plánu Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod pro rok Datum zveřejnění:

Vyhodnocení Evaluačního plánu Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod pro rok 2011 Datum zveřejnění: 30. 3. 2012

Příloha č. 1, bod 33-18/2012

~1~

Vyhodnocení Evaluačního plánu ROP SV pro rok 2011

1. Úvod Evaluační proces Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod vychází ze schváleného Evaluačního plánu pro programové období 2007 – 2013, který je konkretizován ročními evaluačními plány. Jelikož rok 2011 byl prvním rokem druhé poloviny programovacího období 2007-2013, evaluační aktivity tohoto roku reflektovaly charakter této fáze programovacího období, kdy již byla vyhlášena většina výzev. Plánované evaluační aktivity také měly poskytnout podklady pro tvorbu vizí, strategií a cílů dalšího programovacího období. Evaluační aktivity roku 2011 navazují na rámcový evaluační plán NSRR. Ten je aktualizován zhruba s půlroční periodicitou. Evaluační plán ROP Severovýchod pro rok 2011 (dále jen EP ROP SV 2011) byl schválen Výborem Regionální rady (dále jen VRR) na jeho 24. zasedání 11. listopadu 2010. Tento dokument byl předložen k projednání Monitorovacímu výboru na 13. zasedání dne 6. 6. 2011. Během roku 2011 došlo k posunu realizace některých evaluačních projektů ROP SV, na základě kterých byl EP ROP SV 2011 přepracován. V této podobě byl předložen VRR ke schválení na jeho 29. zasedání dne 30. 9. 2011. Aktualizace EP ROP SV 2011 byla zpracována z důvodu posunu realizace evaluačního projektu „Hodnocení realizace IPRM ROP Severovýchod“, který dle původní verze Evaluačního plánu měl být uskutečněn v období leden až duben 2011. Tento projekt byl realizován v období květen až říjen 2011, což aktualizovaný EP ROP SV 2011 zohledňuje. Časový posun harmonogramu neměl vliv na výsledky projektu. Začátek evaluace byl odložen z důvodu nastavování přísnějších postupů monitorování IPRM na začátku roku 2011 a bylo žádoucí, aby tyto změny již byly v evaluaci zohledněny. Další změnu EP ROP SV pro rok 2011 představoval návrh na časový posun realizace projektu Hodnocení efektivity intervencí / Analýza pokroku. Dle původní verze tohoto dokumentu měla být realizace projektu započata v květnu 2011 a ukončena v listopadu 2011. Vzhledem k v té době podanému návrhu na změny Regionálního operačního programu Severovýchod, a vzhledem k předpokládaným cílům tohoto projektu (zejména naplňování priorit ROP), bylo vhodné tento projekt uskutečnit až po schválení těchto změn, předložených Evropské komisi, tj. v roce 2012. Tyto změny byly reflektovány v EP ROP SV pro období 2007 – 2013 a obsaženy v EP ROP SV pro rok 2012. Dílčí změnu představovala úprava období realizace interně zpracovávaného projektu, Ročního zhodnocení. V roce 2011 se tak uskutečnilo Roční zhodnocení za rok 2010 (v lednu až únoru 2011), zatímco dle původní verze Evaluačního plánu pro rok 2011 se mělo v roce 2011 uskutečnit roční zhodnocení 2011 (v prosinci 2011 až lednu 2012). Dle tohoto návrhu se Roční zhodnocení za rok 2011 uskuteční v roce 2012 (lednu až únoru 2012). Všechny výše uvedené změny byly projednány a odsouhlaseny v rámci pracovní skupiny pro Evaluace ROP Severovýchod. Výstupy evaluačních projektů jsou dostupné na: www.rada-severovychod.cz/evaluacni-projekty-realizovanev-roce-2011


~2~

2. Evaluační aktivity 2. 1. Evaluační aktivity původně plánované na rok 2011 dle EP ROP SV pro rok 2011 Strategické evaluace Podklady pro strategickou zprávu V Evaluačním plánu ROP Severovýchod pro rok 2011 se odrazila aktualizace evaluačního plánu NSRR, která obsahuje i požadavek na součinnost při vytváření Strategické zprávy České republiky 2012. ŘO ROP SV se bude na přípravě Strategické zprávy podílet zejména poskytnutím relevantních informací a podkladů. Operační evaluace Projekt 1: Hodnocení realizace Integrovaných plánů rozvoje měst Projekt 2: Hodnocení efektivity intervencí/Analýza pokroku ROP SV Projekt 3: Roční zhodnocení

2. 2. Skutečně realizované projekty v roce 2011 dle aktualizace EP ROP SV pro rok 2011: Projekt 1: Zhodnocení realizace integrovaných plánů rozvoje měst v rámci Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod a zhodnocení využití nástroje IPRM pro období 2014+ Forma evaluace: externí Zpracovatel: RegioPartner, s.r.o. Časový rámec: květen až říjen 2011 Plánovaný maximální finanční rozsah: 600 000,- Kč bez DPH Skutečná cena zakázky: 313 000,- Kč bez DPH Cíl projektu: Cílem této evaluace bylo zhodnotit na základě komplexní analýzy stavu realizace měst (dále jen IPRM) ROP SV funkčnost nastavení implementačního systému koordinace ROP SV včetně zhodnocení IPRM jakožto nástroje urbánní politiky programovacího období po roce 2014. Součástí studie byla také analýza rizik návrhu opatření k jejich zabezpečení.

Integrovaných plánů rozvoje IPRM pro potřeby řízení a pro potřeby využití v rámci implementace IPRM včetně

Tato evaluace se zaměřila na celkové zhodnocení dosavadní implementace a dosažitelnosti cílů IPRM v rámci ROP SV z věcného i finančního hlediska a posouzení možnosti dosažení stanovených cílů i poslání IPRM v obecné rovině a dále pak na vyhodnocení rizik stávajícího a příštího programovacího období. V rámci

~3~


evaluace hodnotitel rovněž sestavil soubor doporučení k případným změnám v implementaci pro programové období 2007 – 2013 a především pak k nastavení budoucího programovacího období.

Hlavní cíle a závěry: Zhodnocení aktivit začleněných do IPRM a adekvátnosti nastavení strategie IPRM včetně naplňování principu partnerství Analýza ukázala, že návaznost opatření a aktivit definovaných jednotlivými IPRM jak na prioritní oblasti MMR, tak na cíle ROP SV, je velmi dobrá. Pokrytí prioritních oblastí MMR (Ekonomický rozvoj, Sociální integrace, Životní prostředí, Přitažlivá města, Dostupnost a mobilita, Správa věcí veřejných) je nicméně velmi nerovnoměrné. Největší podíl alokace sledovaných IPRM směřuje do oblasti Ekonomický rozvoj (61 %). Druhý největší podíl směřuje do oblasti Přitažlivá města (31 %), což je stěžejní oblast při intervence financované z ROP SV. Jen okrajově (i při pohledu na dílčí aktivity) jsou pokryty oblasti Dostupnost a mobilita a Správa věcí veřejných. Z pohledu celkového přínosu IPRM a naplnění jeho účelu však byly shledány zásadní bariéry, které do značné míry limitují efektivní dosažení integrovaného rozvoje. Jako klíčové oblasti, které v současném období v tomto ohledu selhávají nebo selhaly a je nutno je řešit především při nastavování nástroje integrovaného přístupu pro příští programovací období, evaluátor shledává: nastavení koordinačních mechanismů pro implementaci napříč operačními programy; nastavení efektivních vazeb se strategickými akčními dokumenty měst; nastavení informačních toků mezi zapojenými členy implementační struktury, zejména mezi jednotlivými ŘO a mezi úrovní města a ŘO; soustředění na podporu projektů vykazujících vzájemnou návaznost aktivit a dosahovaných výstupů, výsledků a dopadů; včasná příprava integrovaných plánů v úzké součinnosti s přípravou dotčených operačních programů. Komplexní zhodnocení věcného a finančního pokroku realizace jednotlivých IPRM vzhledem k vytyčeným cílům IPRM a ROP Severovýchod Dosažený věcný a finanční pokrok jsou úzce provázány a v převážné většině případů si vzájemně odpovídají, z čehož lze soudit, že nastavené cílové hodnoty monitorovacích indikátorů zpravidla odpovídají finanční alokaci v dílčích opatřeních jednotlivých IPRM, respektive oblasti podpory 2.1. Z hlediska dosavadního finančního pokroku jsou všechny IPRM považovány za rizikové, rovněž při hodnocení celkové pokroku Oblasti podpory 2.1 došel hodnotitel ke zjištění velmi malého pokroku. Klíčovým zjištěním evaluátora je, že finanční pokrok jednotlivých IPRM a potažmo i oblasti podpory 2.1 je velmi nepříznivý. Nejvýznamnějšího pokroku bylo doposud zaznamenáno v IPRM Pardubice, kterým se i přes vzniklé komplikace daří postupně realizovat projekty. Naopak jako nejvíce zaostávající jsou obě IPRM Liberce, kde dokonce IPRM Liberec - Atraktivní a kvalitní život v Liberci dosud nevykazuje ani finanční čerpání ani naplňování stanovených hodnot monitorovacích indikátorů. Analýza věcného pokroku ukázala, že dosahování cílových hodnot monitorovacích indikátorů je v rámci dílčích opatření jednotlivých IPRM velmi nevyvážená. To je dáno faktem, že do některých opatření doposud nebyly

~4~


žádné projekty podány a tak nemohou vykazovat žádný pokrok. U velké většiny monitorovacích indikátorů tak doposud nedochází k jejich naplňování, nebo je tomu jen v malé míře. Zhodnocení funkčnosti a účinnosti implementačního systému realizace IPRM Subjekty zapojené do implementace IPRM mají dle dostupné dokumentace přesně vymezené role. Dokumentaci hodnotí evaluátor jako přehlednou, jednoznačnou a pro žadatele (resp. manažery IPRM) dobře srozumitelnou. V samotné praxi nastavený systém však nefunguje dle předpokladů. Tento fenomén se odráží primárně v aktuálním věcném a finančním pokroku všech IPRM, ve kterých od začátku vázne realizace projektů. Flexibilita v připravenosti projektů pro realizaci za vypadlé projekty je nízká a tak dochází k dalšímu posouvání harmonogramů. Podle názoru evaluátora je značně podceněno personální a administrativní zabezpečení realizace IPRM. Evaluátor neshledává zabezpečení realizace IPRM prostřednictvím manažera IPRM v jedné osobě jako adekvátní. Dalším identifikovaným úskalím je informovanost manažera IPRM o pokroku projektů, protože dostává sestavy z monitorovacího systému, podle kterých tak může dohlížet nad postupem projektů podávaných do ROP Severovýchod 1x čtvrtletně. Manažer IPRM také nedostává žádné informace od ŘO TOP a nemá tak informace o finančním čerpání těchto projektů. Dále současný implementační systém neumožňuje dostatečně efektivně ovlivňovat úspěšnou realizaci projektů jak z úrovně ŘO, tak z úrovně měst, jakožto nositelů IPRM. Současný systém v sobě obsahuje „paralelně se prolínající“ činnosti a odpovědnosti, které mají za následek složitě vymezené pravomoci a odpovědnosti a nedostatečný přenos informací a dat, který neumožňuje efektivní kontrolu plnění cílů projektů. Implementační systém ROP SV a potažmo i jednotlivých IPRM je však v souladu s nadřazenou dokumentací a existují funkční mechanismy, které tento soulad zabezpečují. Celkové zhodnocení dosavadní implementace ROP Severovýchod Evaluátor v rámci celkového zhodnocení dosavadní implementace ROP SV konstatoval, že se stanovené cíle nedaří efektivně naplňovat a to i přes fakt, že systém byl vyhodnocen jako vstřícný k žadatelům a příjemcům, jasně definovaný a srozumitelný. Hlavními příčinami jsou nedostatečná míra připravenosti projektů a jejich flexibilita, neumožňující reakci na nepředvídatelné události (např. výpadek velkého projektu). Jedním z nejdůležitějších mechanismů, který zajistí naplňování stanovených cílů, je správně nastavený systém výběru a realizace projektů. Systém výběru a realizace projektů posuzoval evaluátor zejména z hlediska procesního (proces výběru projektů). Co se týče systému výběru projektů, tak evaluátor nemá žádných výhrad. Z pohledu realizace projektů jsou nefunkční mechanismy zajištující jejich rychlou přípravu a flexibilní realizaci. Vypořádání ŘO ROP SV: Vzhledem k orientaci tohoto projektu na následující programovací období prostřednictvím hodnocení implementace IPRM v období současném, budou uvedené poznatky a doporučení pro efektivnější implementaci a průběh čerpání využity při tvorbě koncepcí budoucího OP, respektive urbánně zaměřené prioritní osy. Projekt 2: Roční zhodnocení 2010 Zpracování: interní Časový rámec: leden až únor 2011


~5~

Cíl projektu: Cílem projektu bylo provedení evaluace uplynulého roku. Tento dokument tedy popisuje pokrok ROP SV dosažený do konce roku 2010. Roční zhodnocení tematicky navazuje na pravidelně vytvářené měsíční analýzy, jejichž je souhrnem. V rámci přehledu provádění ROP SV je posouzen fyzický pokrok a jsou analyzovány monitorovací indikátory na úrovni programu, jednotlivých prioritních os a oblastí podpory ve srovnání s rokem 2009. Dále jsou zde obsaženy základní finanční údaje a informace o Integrovaných plánech rozvoje měst. Součástí zhodnocení je vyhodnocení evaluačních aktivit uskutečněných ve sledovaném období a jejich využití a také souhrnná analýza problémů zjištěných při implementaci ROP SV. Vypořádání ŘO ROP SV: Výstupy tohoto hodnocení byly využity při přípravě Výroční zprávy o realizaci ROP SV za rok 2010.

2. 3.

Evaluace dokončené v roce 2011 (nejsou součástí EP pro rok 2011)

V roce 2011 byly také dokončeny projekty, jejichž realizace byla plánována na rok 2010, ale vzhledem k možnostem realizátorů byly ukončeny v roce 2011. Tyto evaluační projekty vycházejí z EP pro rok 2010. Jedná se o tyto dílčí evaluace projektu „Analýza absorpční kapacity v regionu“: 1. Analýza dalších potřeb regionu na základě dopadu realizovaných projektů Forma evaluace: externí Zpracovatel: Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje Časový rámec: říjen 2010 až leden 2011 Plánovaný maximální finanční rozsah: 300 000,- Kč bez DPH Skutečná cena zakázky: 292 500,- bez DPH Cíl projektu: Cílem této evaluace bylo vyhodnocení současné potřeby krajů v rámci regionu NUTS II SV na základě dopadu realizovaných projektů z pohledu aktivit podporovaných z ROP SV. V rámci projektu byla provedena analýza absorpční kapacity regionu z hlediska zájmu žadatelů předkládat projekty v rámci výzev na předkládání projektových žádostí do jednotlivých oblastí podpor ROP SV s ohledem na aktuální stav implementace a realizované intervence ROP SV. Úkolem evaluátora bylo zjistit další potřeby regionu v návaznosti na stav implementace a dosažený pokrok ROP SV v jednotlivých prioritách. Evaluátor formuluje doporučení, do kterých oblastí intervencí ROP SV by měly směřovat zbylé finanční prostředky po jejich realokaci v rámci revize ROP SV s ohledem na aktuální stav implementace, dopad realizovaných projektů a s ohledem na potřeby regionu NUTS II SV. Hlavní závěry a doporučení: I přes poměrně velké finanční částky, které byly v rámci ROP realizovány, došlo v rámci jednotlivých témat maximálně pouze k částečnému pokrytí rozvojových potřeb regionu. Tyto potřeby tedy nadále trvají.

~6~


Největší převisy neschválených projektů jsou u prioritní osy 2 u projektů zaměřených na sport, volnočasové aktivity a vzdělávání; dále u prioritní osy 3 v případě ubytovacích zařízení. V případě priority 1, oblasti podpory 1.1 byla identifikována velká úspěšnost předložených projektů. Zde jsou však jedinými příjemci kraje, kteří vzhledem ke svému finančnímu i personálnímu zázemí jsou schopni připravit dostatečné množství kvalitních projektů. Zjednodušeně lze tedy říci, že potřeby regiony jsou stále velké a jejich uspokojení záleží zejména na množství disponibilních zdrojů v ROP SV. V rámci řízených rozhovorů je možno z pohledu měst a krajů vzhledem k tématu zjištění dalších potřeb regionu zdůraznit potřebu vzniku systémových a strategických projektů. Pro venkovské oblasti je stále velmi důležité řešení občanské a technické vybavenosti. Z pohledu jednotlivých tematických zaměření ROP zazněly v případě dopravy požadavky na zahrnutí místních komunikací. V případě školství byla zmíněna potřeba většího propojení investičních a neinvestičních projektů a větší propojení na podnikatelský sektor. Ve zdravotnictví by bylo vhodné směřovat více finančních prostředků nejen do přístrojového vybavení, ale i do potřebných stavebních úprav. V oblasti cestovního ruchu je vhodné připravovat projekty zaměřené na nové trendy v této oblasti (kombinace zdravotnické péče, balneoterapie a relaxace). V některých územích již není žádoucí nárůst počtu lůžek pro turisty. Největší počty připravovaných (a rychle připravitelných) projektů je možno očekávat v oblastech podpory 1.1, 2.2, 2.3 a 3.1 (zde zároveň identifikovány významné potřeby regionu). Dle hodnocení naplňování indikátorů má největší problémy prioritní osa 2 (zejména indikátory zaměřené na revitalizaci brownfields, objektů pro sociální péči a zdravotnictví). Vzhledem k relativně menší zbývající alokaci lze doporučit, aby realizované projekty měly co nejvíce strategický význam s efektem na co nejširší území, což nahrává oblasti podpory 2.2. Na základě všech těchto skutečností lze doporučit, aby významná část zbylých finančních prostředků ROP byla alokována pro oblasti podpory 1.1 a pro oblast podpory 2.2. U této oblasti je nanejvýš vhodné zvážit, zda potenciální výzvy neomezit na oblasti sociálních věcí a zdravotnictví (nejlépe se zaměřením na projekty, které by zároveň řešily problematiku revitalizace brownfields). V této chvíli není nutné odhadovat přesnou finanční částku, protože je zřejmé, že disponibilní částka v ROP SV by mohla být kvalitními projekty v rámci daných oblastí plně vyčerpána. V oblasti vyjednávání nového ROP v období 2014 - 2020 maximálně argumentačně využít zásadu integrovaného přístupu k rozvoji území a přípravu komplexních systémových projektů. Za těchto podmínek je možné začleňovat do ROP i nová témata jako jsou místní komunikace, ČOV, kanalizace atd. bez toho, že by došlo k tříštění strategického zacílení ROP. Vypořádání ŘO ROP SV: V návaznosti na vzešlá doporučení byla vyhlášena výzva pro předkládání projektů do oblasti podpory 2.2, zaměřená na tematickou oblast zdravotnictví a školství.

2. Vyhodnocení zkušenosti s čerpáním dotací z ROP SV Forma evaluace: externí Zpracovatel: EUROP, a.s. a ARR – Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. Časový rámec: listopad 2010 až květen 2011

~7~


Plánovaný maximální finanční rozsah: 700 000,- bez DPH Skutečná cena zakázky: 695 250,- bez DPH Cíl projektu: Hlavním cílem dokumentu je analýza absorpční kapacity regionu soudržnosti Severovýchod v rámci ROP SV v kontextu s programovacím obdobím 2007-2013 na základně dosavadních zkušeností příjemců s čerpáním z ROP SV. Hlavní cíle a závěry: Vyhodnocení schopnosti, připravenosti a zkušenosti potenciálních žadatelů a příjemců připravovat a realizovat projekty a jejich kapacity v oblasti lidských a finančních zdrojů Schopnost a připravenost žadatelů se odvíjí zejména od dostatku lidských kapacit a finančních zdrojů na přípravu a průběžné financování. S nedostatkem lidských zdrojů pro přípravu žádosti či realizaci projektu se potýkají všichni dotazovaní. Vzhledem k náročnosti přípravy i řízení projektů v rámci ROP SV jsou žadatelé nuceni využít služeb externích subjektů na celý projektový cyklus, často též v kombinaci s vlastními manažery projektů. Většina respondentů uvádí, že k financování projektu využívají cizích zdrojů (zpravidla bankovních úvěrů), případně kombinují vlastní zdroje s cizími. Fáze udržitelnosti je pak finančně zajišťována pouze z vlastních zdrojů. Vyhodnocení schopnosti, připravenosti a zkušenosti zástupců pilotních projektů připravovat a realizovat projekty s ohledem na jejich zkušenost s asistencí pilotním projektům v rámci projektu Posílení absorpční a administrativní kapacity (PAAK) Jako nejvíce přínosné jsou hodnoceny tematické semináře pořádané v rámci projektu PAAK. Webové stránky řada dotázaných využívá. Zejména z diskusí u kulatých stolů se ukázalo, že žadatelé jsou schopni informace získané ze seminářů a prostřednictvím webových stránek aplikovat do praxe a pomocí těchto informací řešit i své problémy u svých žádostí. U samotných pilotních projektů se potvrdilo, že systematicky předávané informace a vedení projektů prostřednictvím školených manažerů pilotních projektů zvyšuje schopnosti vedených žadatelů v oblasti projektového řízení a v oblasti čerpání dotací. Lze předpokládat, že tyto zkušenosti mohou žadatelé úspěšně využívat i v dalším programovacím období. Lze tedy zhodnotit, že tento projekt rozhodně má smysl a jednoznačně plní svůj účel. Největším problémem je však načasování tohoto projektu. Výstupy projektu přicházejí v podstatě v okamžiku, kdy již většina výzev v ROP SV proběhla. Proto by bylo jistě přínosné pro další programovací období tento projekt rozhodně opakovat, zvětšit jeho záběr na větší počet projektů a zejména jeho zahájení načasovat s předstihem nebo nejpozději současně se zahájením konkrétních programů a výzev. Návrhy doporučení pro posílení absorpční kapacity regionu, včetně stanovení doporučení pro projekt PAAK pro realizaci klíčových aktivit projektu (např. jaké tematické semináře pořádat apod.). Je zejména doporučeno zvýšit úsilí v oblasti informovanosti o programu, jeho pravidlech a zejména pomocí praktických ukázek řešení problémů konkrétních příkladů prostřednictvím seminářů. Jako vhodný nástroj pro šíření praktických informací lze využít projekt PAAK. Dále je navrženo otevřít oblast podpory prioritní osy 2 Rozvoj městských a venkovských oblastí žadatelům mimo veřejnoprávní sektor a pomoci tak realizaci potřebných opatření pomocí ostatních žadatelů.

~8~


Návrhy úpravy pravidel či postupů v rámci ROP jako podklad pro koncipování programů v dalším programovacím období 

Otevření oblast podpory prioritní osy 2 Rozvoj městských a venkovských oblastí žadatelům mimo veřejnoprávní sektor.



Úprava harmonogramu výzev tak, aby byl závazný, nejméně 1 rok dopředu, a obsahoval klíčové body připravovaných výzev plánovaná omezení oprávněných žadatelů.



Prodloužení lhůty pro podávání žádostí na min. 120 dní.



Zjednodušení procesu přípravy žádosti (zjednodušení příloh, elektronizace), monitoringu / řízení projektu (elektronizace, sjednocení postupů), zjednodušení řízení změn a urychlení schvalování změn v projektu



U studií ekonomického hodnocení odbourat míru subjektivity u jejich hodnocení - studie by měla být více diferencována v závislosti na typu projektu (viz výše) a její konkrétní dopad na bonifikaci projektu je pro žadatele nejasný. Bylo by vhodné systém hodnocení studií ale i celého hodnocení žádostí žadatelům více přiblížit na semináři zaměřeném na toto konkrétní téma, například v rámci projektu PAAK (co přesně a jak se hodnotí, kdo má dané věci na starosti a na základě čeho je který bod přidělován).



Nastavit dvoukolový systém posuzování projektových žádostí, kdy je předložen nejprve záměr, který je vyhodnocen z hlediska přijatelnosti, a do druhého kola hodnocení jsou puštěny pouze ty dopracované žádosti, které mají šanci být podpořeny.



Průběžné proplácení způsobilých výdajů – možnost proplácení neuhrazených faktur v rámci jednotlivých etap nebo možnost využití „dodavatelských“ úvěrů.



Informace o ROP SV by měly být více stručné a výstižné. Pro přehlednost pro žadatele je třeba udržovat dokumenty pouze v kategorii Prováděcí dokument, Příručka pro žadatele a její přílohy. Tyto dokumenty je třeba formulovat maximálně výstižně. Je třeba opustit upřesňování informací prostřednictvím metodických pokynů a informací, které se přes sebe různě převrstvují a značně zvyšují mezi žadateli zmatek. V této souvislosti je vhodné výrazně redukovat četnost změn v pravidlech ROP SV, ačkoliv je zřejmé, že beze změn se proces administrace neobejde.



Aktivity, obdobné současnému projektu PAAK, jsou pro žadatele velice přínosné. Je doporučeno tento projekt nebo jeho obdobu udržet a zvýšit počet pilotních projektů, důležité je však jeho správné načasování v návaznosti na další programovací období – zahájit jeho činnost před výzvami nebo nejpozději současně s nimi.



Možnou další novou aktivitou projektu PAAK jsou pravidelná setkání s potenciálními žadateli, žadateli i příjemci u kulatých stolů, což by výrazně přispělo ke zvýšení informovanosti o programu, zvýšilo jeho otevřenost a transparentnost, žadatelé by tak byli průběžně informováni o čerpání alokace a plánovaných dalších výzvách, mohli by své poznatky a problémy průběžně sdělovat, čímž by byla nastavena průběžná zpětná vazba pro správce programu.



Zvýšit četnost praktických seminářů zaměřených na konkrétní aktivity či problémy – především v rámci projektu PAAK – zaměřené na praktické detaily věcného hodnocení projektů, přípravu projektů po stránce projektové dokumentace a sestavování rozpočtu, principy řízení projektu zejména z pohledu řízení rizik.



Neustálé zvyšování kvalifikace a odbornosti pracovníků ÚRR ve věcných tématech podporovaných projektů – především ve znalosti stavební problematiky u investičních projektů.



Prostředí Benefit 7+ technicky posílit tak, aby k jeho výpadkům docházelo pokud možno pouze výjimečně. Nastavit systémově automatické ukládání dat.


~9~

Vypořádání ŘO ROP SV ŘO ROP SV vezme v potaz uvedené návrhy při koncipování postupů pro příští programovací období.

2. 4.

Plnění Evaluačního plánu pro rok 2011

Na základě výše uvedených informací lze konstatovat, že EP RP SV 2011 se podařilo beze zbytku naplnit (dle 1. aktualizace EP ROP SV).

2. 5.

Čerpání prostředků technické pomoci na evaluační projekty

Prostředky technické pomoci ROP SV nebyly čerpány v takovém rozsahu, v jakém bylo plánováno dle aktualizace EP ROP SV 2011. V roce 2011 byla na uskutečnění evaluačních projektů vyčerpána částka 313 000 Kč (bez DPH), ačkoli bylo v rozpočtu projektu TP vyčleněno na uskutečnění evaluací 1 437 500 Kč bez DPH (včetně rezervy na ad-hoc projekty). Nízké čerpání odpovídá posunu realizace projektu Hodnocení efektivity intervencí/Analýza pokroku ROP SV do roku 2012 a nižší vysoutěžené částce uskutečněného projektu Zhodnocení realizace IPRM. Přehled čerpání finančních prostředků TP na realizaci evaluačních projektů uvádí následující tabulka:

Evaluační projekt

Plánovaný maximální finanční rozsah v Kč bez DPH

Skutečně vysoutěžená částka v Kč bez DPH

Zhodnocení realizace IPRM v rámci ROP SV a zhodnocení využití nástroje IPRM pro období 2014+

600 000,-

313 000,-

Analýza dalších potřeb regionu na základě dopadu realizovaných projektů *

300 000,-

292 500,-

Vyhodnocení zkušenosti s čerpáním z ROP SV *

700 000,-

695 250,-

Roční zhodnocení**

-

-

Celkem (bez *)

600 000,-

313 000,-

* Projekty, financované z projektu PAAK )součást EP pro rok 2010). ** Zpracováno interně

2. 6.

Výhled a stručný popis evaluačních aktivit příštího roku

Na rok 2012 je plánována realizace projektu Hodnocení efektivity intervencí/Analýza pokroku ROP SV, jejímž cílem bude zhodnocení efektivity čerpaných prostředků z hlediska vlivu na jednotlivé socioekonomické oblasti i obecné zhodnocení širších přínosů společenských dopadů intervencí ve vztahu k prioritám ROP, cílům

~ 10 ~


Lisabonské strategie a cílům NSRR. Evaluace se bude zabývat vlastní efektivitou intervencí (nákladů vztažených k daným výstupům a výsledkům). Hodnocen bude zejména vliv ROP SV na hospodářský a sociální rozvoj regionu, rozvoj lidských zdrojů, vliv na konkurenceschopnost regionu, vliv na zaměstnanost, vytváření a zlepšování infrastruktury regionu při respektováním ochrany životního prostředí a se zřetelem na trvale udržitelný rozvoj. Součástí výstupů evaluace bude formulace doporučení pro tvorbu vizí, strategií a cílů dalšího programovacího období. V roce 2012 je také počítáno s pravidelnou evaluací procesu implementace a realizovaných evaluačních aktivit uplynulého roku, v rámci projektu „Roční zhodnocení“.

3. Kooperace subjektů evaluace Vzájemná spolupráce evaluačních pracovišť a dalších subjektů lze rozdělit na 3 skupiny: spolupráce s NOK spolupráce evaluačních pracovišť ROP spolupráce s dalšími subjekty (např. potenciální zpracovatelé) Koordinace evaluačních aktivit a rozvoj evaluační kapacity je zajišťován ze strany NOK. V roce 2011 proběhla 2 jednání Pracovní skupiny Evaluace organizované Evaluační jednotkou NSRR. V rámci jednání PS Evaluace, která se konalo 20. 4. 2011, byla představena aktualizace Evaluačního plánu NSRR do roku 2015 a EP NSRR na rok 2011, došlo k výměně informací z Evaluation network meetingu EK - DG Regio a z evaluačního setkání se zástupci EK, byly představeny aktuálně realizované evaluace NOK a řídících orgánů a v neposlední řadě byl projednán dokument Hodnocení věcného pokroku OP/NSRR. Další setkání Pracovní skupiny Evaluace proběhlo 25. 10. 2011. Na tomto setkání byla zástupci NOK představena aktualizace Evaluačního plánu NSRR a ukončené, aktuálně realizované či připravované evaluace NOK. Zástupci jednotlivých řídících orgánů představili realizované či připravované evaluační projekty. Z důvodu zvýšení kvality výstupů projektů NOK a OP byla ze strany NOK představena připravovaná metaevaluace prováděných aktivit. Následovala prezentace závěrů evaluace ex-post evaluace RPS a JPD (2004 – 2006). Platformu pro spolupráci evaluačních pracovišť jednotlivých OP a výměnu zkušeností představuje PS Evaluace OP, která se koná jednou až dvakrát ročně. Na jednání dne 20. 1. 2011 byly projednány realizované evaluační aktivity v roce 2010, evaluace na komunikační aktivity, plánované evaluace v roce 2011, informace ze setkání s EK dne 8. 12. 2010 a příprava nového programového období.

4. Návrhy a opatření Součástí rozvoje evaluační kapacity by mělo být neustálé zkvalitňování práce a odborného vzdělávání pracovníků evaluačního pracoviště prostřednictvím účastí na školeních a výměny zkušeností s dalšími

~ 11 ~


evaluačními pracovišti. To však platí i pro interní pracovní skupinu evaluace a to nejen vzhledem k požadavkům na provádění evaluací v tomto programovacím období, ale i v období příštím. Vzhledem k trvající potřebě větší provázanosti jednotlivých odborů ÚRR je také vhodné získávat náměty na evaluační projekty typu ad-hoc (interní či externí), které by přinášely zefektivnění procesů či odhalení problémů.

5. Závěr Vzhledem k současné fázi programovacího období, kdy je velká pozornost věnována diskuzím o koncepci příštího programovacího období, byl v současných evaluacích rovněž kladen větší důraz na hodnocení systému z hlediska využití v příštím programovacím období. Využitelnost koncepce IPRM byla hodnocena v projektu „Zhodnocení realizace IPRM v rámci ROP SV a zhodnocení využití nástroje IPRM pro období 2014+“. Evaluační aktivity roku 2011 byly ovlivněny schvalováním revizí Operačních programů a úprav IPRM. ROP SV nebyl výjimkou. Z tohoto důvodu došlo k časovým posunům realizace výše uvedených projektů. Ačkoli si tyto změny harmonogramů vyžádaly aktualizaci EP ROP SV pro rok 2011, plánované evaluační aktivity, uvedené v tomto dokumentu, se podařilo úspěšně realizovat.

Pražská 320/8 500 04 Hradec Králové tel.: +420 498 501 011 e-mail: [email protected]

www.rada-severovychod.cz

Vyhodnocení Evaluačního plánu Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod pro rok Datum zveřejnění:

Recommend Documents