Vyhodnocení dotazníkového průzkumu v obci Olšany u Prostějova
V průběhu září 2012 bylo v obci Olšany provedeno anonymní dotazníkové šetření v domácnostech. V náhodně vybraných domácnostech tazatelka zjišťoval zkušenosti a názory místních obyvatel na třídění odpadu v obci. Průzkumu se zúčastnilo 51 domácností (za každou domácnost byl vyplněn jeden dotazník). Všichni dotázaní bydlí v rodinných domech. V dotázaných domácnostech bydlí celkem 188 občanů.
1. Prevence vzniku odpadů a kompostování Z jedenapadesáti oslovených domácností pouze tři nemají u domu zahradu a jedenáct z nich nemá založený kompost. Jedna z domácností o založení kompostu uvažuje a jedna by uvítala společný kompostér u domu. Další čtyři otázky se týkaly pouze domácností se zahradou, tedy 48 respondentů.
Nakládání s bioodpadem ze zahrady 11
1
3
27
Popelnice Kompostuji dávám do kontejneru u OÚ Pálím Zkrmuji
35
Graf 1.4 Jak nakládáte s bioodpadem ze zahrady?
V otázce na nakládání se zahradním bioodpadem mohli respondenti vybrat více možností. Nejčastěji kombinují kompostování na vlastní zahradě s odkládáním přebytečného odpadu do kontejneru v obci. Přesto pětina dotázaných (11) dává odpad ze zahrady také do popelnic na směsný odpad. Obec chce podporovat domácí kompostování jako nejšetrnější a velmi efektivní způsob nakládání s biologickým odpadem, proto se jedna z otázek týkala také zájmu občanů o možnost pronájmu nebo koupě kompostéru za zvýhodněnou cenu od obce. Většina občanů však už kompost nebo kompostér vlastní a o pronájem i koupi projevila zájem vždy jedna z dotázaných domácností. Další z otázek se týkala zájmu občanů o možnost zapůjčení štěpkovače zahradního odpadu, který umožní zpracovávat a kompostovat také větve a podobný odpad přímo na zahradě.
Máte zájem o zapůjčení štěpkovače na zahradní odpad? 17%
19%
ano nemám zájem, pálím ho nemám tento odpad jiný důvod
10%
54% 1.6 Uvítal/a byste možnost zapůjčení štěpkovače na větve nebo drtiče zahradního odpadu?
Štěpkovač by využilo devět z čtyřiceti osmi domácností se zahradou. Ostatní uvedli, že buď tento odpad nemají vůbec, pálí jej, nebo s ním nakládají jinak. Někteří ho mají, další si jej půjčují od sousedů nebo známých, část dotázaných tento odpad vozí do kontejneru u obecního úřadu.
Využití kontejneru na zahradní odpad
Využití kontejneru na zahradní odpad 2%
33%
ano nemám zájem, kompostuji nemám tento odpad
65%
1.7. Využíváte možnost odevzdat přebytečnou trávu, listí a větve do kontejneru na bioodpad u obecního úřadu?
Téměř dvě třetiny dotázaných (65%) odpovědělo, že odkládá zahradní odpad do kontejneru u obecního úřadu. Obecně jsou občané s touto službou spokojeni, pouze jeden respondent uvedl, že je kontejner často přeplněný a odpad pak není kam dát. Všechny následující otázky se již týkaly všech domácností bez ohledu na to, zda vlastní či nevlastní zahradu.
Nakládání s bioodpadem z domácností Kuchyňský odpad tvoří nezanedbatelnou část odpadu v popelnicích a navíc – na rozdíl od zahradního odpadu – vzniká celoročně a ve všech domácnostech.
Nakládání s bioodpadem z kuchyně 29% 36%
Vyhazuji do popelnice na odpad vyhazuji do kontejneru u OÚ Kompostuji zkrmuji
9% 26% 1.8 Jak nakládáte s kuchyňskými odpady (zbytky ovoce, zeleniny, jídel, čaje apod.)?
U této otázky mohli respondenti vybrat více odpovědí najednou. Z výsledků rozboru odpadů i dotazníku se zdá, že občané část kuchyňských odpadů kompostují nebo zkrmují a zbytek vyhazují do popelnic. Přesto by mohl být podíl zkompostovaných nebo zkrmených odpadů vyšší. Pomoc od obce s kompostováním odpadů (kromě výše uvedeného kompostéru a štěpkovače) by uvítalo osm dotázaných, ostatní o pomoc nemají zájem. Jedna z domácností má zájem o pomoc s odvozem bioodpadu. V mnoha obcích úspěšně funguje komunitní kompostárna, kam mohou občané odevzdávat odpad ze zahrad a kompost je pak využíván pro údržbu obecní zeleně. V Olšanech zájem o kompostárnu projevila přibližně polovina dotázaných.
Zájem o místní kompostárnu
51%
49%
1.10 Uvítal/a byste možnost odevzdávat bioodpad na místní kompostárnu?
ano ne
Používání moderních pratelných plen Poslední otázkou týkající se prevence vzniku odpadů se týkal používání moderních pratelných látkových plen. Téměř polovina (24 z 51) dotázaných odpovědělo, že tato otázka pro ně není aktuální, protože mají starší děti. Dva z dotázaných je vyzkoušeli, ale nevyhovovaly jim, tři jejich používání zvažují, ostatní nemají potřebné informace. Ve vzorku odpadů při rozboru se objevilo značné množství papírových plen, které jsou prakticky nerozložitelné a na skládce vydrží velmi dlouho. Navíc se odhaduje, že jedno dítě jich za dvouleté „přebalovací období“ spotřebuje asi tunu. Osvěta v této oblasti by mohla být součástí kampaně s cílem snížit celkovou produkci odpadů v obci nebo při zavádění poplatků za skutečné množství vyhazovaného odpadu.
2. Třídění odpadu Všichni dotázaní uvedli, že odpad třídí a využívají jak pytlový sběr, tak kontejnery na sklo. Naprostá většina (44 dotázaných) je s pytlovým sběrem odpadů spokojená a nechce na něm nic měnit. Ostatní uvedli, že by dali přednost třídění odpadů do kontejnerů na ulicích. S pytlovým svozem jsou spokojení zejména obyvatelé starší části obce; kontejnery by uvítali výhradně obyvatelé nových domků typu satelitní zástavby. S kontejnery na sklo jsou občané obvykle spokojeni. Dva z dotázaných by uvítali jejich častější svoz (kvůli naplnění). V obci jsou tříděny základní složky odpadů (papír, plasty, sklo, tetrapak, bioodpad), při dotazníkovém průzkumu jsme se proto zajímali také o poptávku po tříděná dalších složek. Občané uvedli, že by měli zájem o třídění sedmi složek(v závorce je uveden počet respondentů, kteří tuto složku chtějí třídit): Papír
6
Plechovky, železo
3
Hliník
4
Stavební odpad
1
Textil
3
Psí exkrementy
1
Nakládání se stavební sutí Další důležitou složkou odpadu je stavební suť. V obci není možnost odevzdávat tento odpad centrálně, každý z občanů si jeho likvidaci zajišťuje sám. Občané se odpadu zbavují různým způsobem. Z domácností, které odpad nezpracují samy si většina objedná kontejner na stavební odpad (10), ostatní ho odevzdávají na skládku nebo k recyklaci (do Držovic nebo Smržic). Jen dva dotázaní uvedli, že stavební suť přidávají do směsného odpadu.
Způsoby nakládání se stavebním odpadem 2 Přidávám do směsného Odevzdávám k recyklaci Zavážím jím nerovnosti v terénu Využiji sám Nemám
22 24
4
1
2.6 Jak nakládáte s příležitostným stavebním odpadem?
Motivace ke třídění V obci je zavedený místní poplatek za odpady, který nerozlišuje, zda domácnost odpad třídí nebo nikoliv. Proto jsme se také ptali, co by občany motivovalo k vyššímu třídění (protože zde není nastaven motivační systém). Naprostá většina (39 z 51) odpověděla, že další motivaci nechtějí a že již třídí dostatečně. Pět uvedlo, že budou více třídit do kontejnerů (jde o obyvatele nové zástavby, kterým nevyhovuje pytlový sběr odpadů), ostatní otázku nezodpověděli. Není bez zajímavosti, že nikdo z dotázaných neuvedl jako motivaci k vyššímu třídění případnou slevu z poplatku za odpad.
3. Informovanost Pro kvalitní nakládání s odpady je -kromě možností ke třídění poskytnutých obcí – velmi důležitá informovanost a motivace občanů. Jedna z otázek se proto týkala možných informačních zdrojů a jejich obliby u obyvatel. Nejoblíbenější je obecní zpravodaj a webové stránky obce.
Zdroje informací o odpadech 30
27
25 20
17
15 10
10 5
6
5
6 1
0 web obce vývěska obce
leták do schránky Emailem obecní úřad zpravodaj obce
3.1 Jakým způsobem chcete získávat informace o odpadech v obci?
Rozhlas
4. Hospodaření s odpady v obci Téměř všichni dotázaní (47) jsou spokojeni se stávajícím systémem nakládání s odpadem. Nespokojeni jsou čtyři respondenti, kteří by uvítali kontejnery na tříděný odpad místo pytlového sběru. Další otázka směřovala přímo na spokojenost s nastavením poplatků za odpad, když platí všichni občané stejně bez ohledu na míru třídění. Zde byla také velká většina respondentů spokojena (42). Pouze tři dotázaní uvedli, že by chtěli zavést platbu odvozenou od množství vyhozeného směsného odpadu. To zřejmě souvisí s velmi nízkým poplatkem za odpad, který je v obci zaveden – srovnatelné obce mají obvykle poplatky výrazně vyšší. Poslední dvě otázky souvisely s možným rozšiřováním nabídky služeb pro občany:
Zřízení sběrného dvora v obci 4%
10% Ano ne, stačí svoz 2x ročně ne, bez důvodu ne, zbytečně drahé 29%
57%
4.3 Uvítal/a byste zřízení sběrného dvora v obci?
Zájem o popelnici na bioodpad 2%
37%
Ano Ne nevím
61%
4.4 Uvítali byste od obce speciální popelnici pouze na bioodpad pro jednotlivé domácnosti, která bude pravidelně svážena?
Zájem o popelnice na bioodpad mělo 37% dotázaných, ostatní o tuto službu zájem nemají. Popelnice jsou vhodné zejména pro domácnosti, které nemají možnost kompostovat na zahradě. Pro obec však mohou být poměrně značnou finanční zátěží – kvůli svozu a potřebné technice.
Pokud bude mít obec vlastní kompostárnu, může to být jednou z možností, jak řešit bioodpad z domácností bez zahrady. Pokud ovšem v popelnicích končí odpad, který by jinak domácnosti kompostovaly samy, jde jednoznačně o zátěž – jak z pohledu environmentálního, tak finančního. Na závěr dotazníku dostali občané možnost vyjádřit se k nakládání s odpady v obci a vznést případné připomínky. Žádná z připomínek se neopakovala vícekrát, jde tedy o náměty od jednotlivců: − − − −
vadí pálení odpadů v kamnech vadí pálení odpadů na zahradách více košů na směsný odpad v obci více pytlů na tříděný odpad
Závěr Z dotazníku jednoznačně vyplynulo, že naprostá většina obyvatel je spokojená s pytlovým sběrem odpadů, který je v obci zaveden dlouhodobě. Kontejnery na tříděný odpad na ulicích by uvítali spíše obyvatelé novější zástavby. Všichni občané uvedli, že odpad třídí. V nakládání s bioodpadem jsou na tom Olšany také převážně velmi dobře – velká většina domácností kompostuje odpad na zahradě, případně jej dávají do kontejneru u obecního úřadu. Přesto by poměrně dost občanů uvítalo také možnost odevzdávat bioodpad na místní kompostárnu. Oproti tomu je zájem o kompostér od obce zájem mizivý; zato by značná část obyvatel uvítala popelnice na bioodpad. Popelnice je však nutné poměrně často svážet, aby v nich odpad nehnil. V těchto popelnicích navíc často skončí zahradní odpad, který by občané jinak kompostovali sami, což paradoxně navyšuje náklady na řešení odpadů i jejich celkové množství. Proto je lze doporučit pouze pro lokality, kde není možné kompostování na zahradách ani ve společném kompostéru např. u bytovek, což je ovšem v případě Olšan jen velmi malá část obce. Za zvážení stojí zavedení odděleného sběru některých dalších komodit – zejména kovů a textilu. To je možné do speciálních kontejnerů v obci nebo na sběrném dvoře, o který také mnoho občanů projevilo zájem. Sběrný dvůr lze také s výhodou zkombinovat s malou kompostárnou. Zřízení sběrného dvora a kompostárny v olšanech jednoznačně doporučujeme. Bližší informace budou uvedeny v koncepci a projektovém námětu. Obec má dlouhodobě zavedený pytlový sběr odpadů a velmi nízké poplatky za svoz odpadů. Pokud budou rozšířeny další možnosti třídění v podobě sběrného dvora a kompostárny, stojí za zvážení zavedení motivačního systému poplatků za odpad, kdy každá domácnost platí pouze za skutečně vyprodukovaný směsný odpad. Toho lze dosáhnout například zpoplatněním jednotlivých svozů směsného odpadu, na které si občané vždy kupují zvláštní známku na popelnici. Pokud je i smlouva se svozovou firmou nastavena tak, že obec neplatí za svoz, ale za skutečně svezené množství odpadů, vede toto uspořádání k radikálnímu snížení produkce odpadů, protože třídění se prostě vyplatí. Riziko černých skládek ale není vyšší než u ostatních obcí, jak ukazuje třeba příklad Hustopečí nad Bečvou, kde si občané známky na svoz kupují dle potřeby.
Vydalo Hnutí DUHA Olomouc Renata Placková Září 2012
A: Dolní náměstí 38, 772 00 Olomouc T: 585 228 584 F: 585 228 584 E:
[email protected], www.hnutiduha.cz/olomouc
Rozbor složení odpadů podpořil v rámci projektu Realizace progresivních odpadových koncepcí v pilotních obcích. Státní fond životního prostředí ČR.
