Výchova ve volném čase v nízkoprahových zařízeních dětí a mládeže

Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Katedra primární pedagogiky

Martina Szajterová 4. ročník – prezenční studium Obor: Učitelství pro 1. stupeň základních škol

Výchova ve volném čase v nízkoprahových zařízeních dětí a mládeže Diplomová práce

Vedoucí práce: Mgr. Jitka Petrová, Ph. D.

Olomouc 2011

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedených pramenů a literatury.

V Karviné dne 6. 4. 2011

...................................................

Velmi děkuji Mgr. Jitce Petrové, Ph. D. za její trpělivé vedení při zpracování této diplomové práce, pracovníkům NZDM v Karviné za jejich ochotnou spolupráci při výzkumu a mé rodině, zvláště děkuji sestře Andrei za podporu.

Obsah Úvod............................................................................................................................6 1

Volný čas......................................................................................................... 7 1.1

Pojem volný čas.................................................................................... 7

1.2

Pohledy na volný čas............................................................................ 9

1.3

Rodina jako prvotní vliv....................................................................... 12 1.3.1 Současná rodina......................................................................... 13

1.4

Další činitelé ovlivňující volný čas.......................................................14

1.5

Volný čas a životní styl........................................................................ 15

1.6

Vztah dětí a mládeže k volnému času...................................................17

1.7

Politika k volnému času dětí a mládeže................................................ 18 1.7.1 Cílové aspekty volnočasové politiky......................................... 19

2

Výchova ve volném čase dětí a mládeže......................................................... 20 2.1

Pojem výchova ve volném čase............................................................ 20

2.2

Význam a cíle výchovy ve volném čase............................................... 23

2.3

Funkce výchovy ve volném čase.......................................................... 24

2.4

Podmínky výchovy ve volném čase..................................................... 27

2.5

Prostředky výchovy ve volném čase.....................................................27

2.6

Vztah a komunikace ve výchově ve volném čase................................ 31 2.6.1 Vztah mezi pedagogem volného času a vychovávaným........... 31

2.7

Hra a její místo ve výchově ve volném čase.........................................33

2.8

Instituce pro výchovu ve volném čase.................................................. 35 2.8.1 Středisko volného času dětí a mládeže...................................... 36 2.8.2 Školní družina............................................................................ 37 2.8.3 Školní klub................................................................................. 39 2.8.4 Organizace a sdružení dětí a mládeže........................................40

3

Nízkoprahová zařízení dětí a mládeže............................................................. 43 3.1

Kořeny nízkoprahových zařízení.......................................................... 44

3.2

Pojem nízkoprahovost.......................................................................... 45

3.3

Cílová skupina...................................................................................... 46 4

4

3.4

Cíle nízkoprahových zařízení............................................................... 48

3.5

Obsah služby nízkoprahových zařízení................................................ 48

Vliv nízkoprahových zařízení na volný čas dětí a mládeže............................. 53 4.1

Cíle průzkumu...................................................................................... 53

4.2

Použité metody a techniky.................................................................... 54

4.3

Struktura dotazníku............................................................................... 54

4.4

Určení výběrového souboru a jeho charakteristika.............................. 55

4.5

Zpracování a interpretace výsledků výzkumu...................................... 58

4.6

Shrnutí výzkumu................................................................................... 69

4.7

Informace o zkoumaných nízkoprahových zařízeních......................... 71

Závěr........................................................................................................................... 76 Seznam použitých pramenů a literatury......................................................................77 Seznam příloh............................................................................................................. 80 Anotace

5

Úvod Existuje jedno rčení, které tvrdí, že děti jsou naše budoucnost. Mnohdy však zapomínáme na jeden důležitý fakt a to, že jsou hlavně naše přítomnost. Všechen čas, který do nich při výchově investujeme, všechna péče a trpělivost se jednou v budoucnu projeví. Dospělí lidé často neumí trávit svůj volný čas, jedním z důvodů může být, že se jim samotným v dětství nedostávalo příkladného vedení, které by poukazovalo na životní hodnoty a postoje vedoucí k plnohodnotnému životu. A tudíž jako rodiče nedokážou svým dětem předávat správný pohled na volný čas. Výchova ve volném čase bývá někdy opomíjena, nevěnuje se jí tolik pozornosti jako školní výchově. Ale právě volného času mají někdy děti až nadbytek, se kterým se vypořádávají různými způsoby, ne vždy však vhodnými, někdy až škodlivými pro společnost ale i je samotné. V naší diplomové práci bychom se proto chtěli zabývat výchovou dětí a mládeže v jejich volném čase, která se specifikuje v různých volnočasových zařízeních, více se však zaměříme na nízkoprahová zařízení než na jiná. Důvodem, proč chceme přiblížit práci nízkoprahových zařízení, je problém dnešní společnosti, která nechává děti bezcílně se toulat po ulicích a jiných místech, ať už samotné nebo v partách. Tato zařízení si také všímají mladých jedinců nacházející se v obtížné životní události, na jejíž řešení si nevystačí vlastními silami. Pro mnohé lidi jsou nízkoprahová zařízení neznámou oblastí, neví, jaké služby poskytují, na co se zaměřují, co je jejich posláním. Cílem naší diplomové práce tedy je objasnit problematiku volného času, poukázat na význam výchovy ve volném čase a přiblížit činnost nízkoprahových zařízení, jejich vliv na volný čas dětí a mládeže. Vychovávat další generace, které budou umět ovládnout nudu a všechny její nástrahy, budou se umět zaměstnat činnostmi přinášející potěšení, je nelehký úkol, ale velmi potřebný pro naši společnost.

6

1

Volný čas Výraz volný čas v nás zpravidla vzbuzuje příjemné představy. Je to čas, kdy se

můžeme věnovat činnostem přinášející radost, pobavení a uvolnění na rozdíl od činností spadajících do povinností, které musíme udělat, ať chceme nebo ne. Avšak to, co pro některé může být zábavou, odpočinutím, jiní mohou vnímat jako povinnost a naopak. Můžeme tedy říci, že hranicí mezi volným časem a povinnostmi nelze přesně vymezit. Dalo by se říci, že volný čas je duchovním bohatstvím každé společnosti. Doprovází jej určité hodnoty, modely chování, zařízení a organizace. V dnešní době je volný čas důležitou sférou života a výchovy, zvláštní význam má pro děti a mládež a velmi záleží na tom, jaký postoj zaujme společnost k jejich volnému času. Jeho kvalitní trávení zajišťuje rozvoj schopností, naplnění potřeb a zájmů mladé generace a zároveň je tak potlačováno negativní chování. Právě v dětství a v dospívání si jedinec vytváří svůj hodnotový systém, hledá svou identitu, aby dospěl k určitému způsobu života, jehož nezbytnou součástí je propojování pracovních a volnočasových aktivit. Největší podíl na způsobu trávení volného času dětí a mládeže má jejich rodina, která je základem i v jiných sférách. Není to pravidlem, ale vliv rodičů, sourozenců a dalších příbuzných je jeden z nejsilnějších a trvalých. Existují však i jiná působení na člověka, která ho mohou významně ovlivnit v jeho způsobu hospodaření s volným časem, jako je škola, učitelé, spolužáci, kamarádi, sousedé, média. K pochopení této problematiky je důležité objasnit si pojem volný čas a všechny souvislosti, které jej ovlivňují.

1.1

Pojem volný čas Čas má dvě vlastnosti, a to jednosměrnost a nezvratnost. Nemůžeme jej zadržet,

pozdržet ani vrátit, proto je nezbytné umět s ním dobře hospodařit.

7

Pojem volný čas se začal zpřesňovat především ve druhé polovině 20. století. V současnosti je chápán dvěma způsoby. Prvním je negativní pojetí volného času, které lze chápat jako zbývající dobu po pracovním nebo studijním úsilí, povinnostech v domácnosti,

naplnění

základních

biologických

potřeb.1

Podle

J.

Průchy,

E. Walterové, J. Mareše2 „volný čas je možno chápat jako opak doby nutné práce a povinností a doby nutné k reprodukci sil.“ Druhým způsobem je pozitivní pojetí volného času, jehož časové vymezení je volně k užívání, znamená pro jedince svobodu, seberealizaci, činnosti, ke kterým ho nikdo ani podvědomí nenutí.3 B. Hofbauer4 vymezuje volný čas jako: „čas, kdy člověk nevykonává činnosti pod tlakem závazků, jež vyplývají z jeho sociálních rolí, zvláště z dělby práce a nutnosti zachovat a rozvíjet svůj život.“ Obecně tedy můžeme říct, že volný čas je doba po vykonání pracovních a nepracovních povinností, doba, kdy své činnosti děláme rádi a dobrovolně, můžeme si je svobodně zvolit, naplňují nás pocitem uspokojení a uvolnění. Přední francouzský sociolog volného času Joffre Dumazedier pokládá za jeho základní rysy: svobodnou volbu účasti na jeho aktivitách, bezprostřední „neužitečnost“ a poskytování radosti i uspokojování osobních potřeb.5 Do volného času řadíme odpočinek, rekreaci, zábavu, zájmové vzdělávání, dobrovolnou spoluúčast na vytváření kultury, ale také časové ztráty spojené s těmito aktivitami. Mezi součásti volného času nepatří jídlo, spánek, hygiena ani zdravotní péče a z pohledu dětí a mládeže vyučování, sebeobsluha, základní péče o zevnějšek, povinnosti spojené s chodem rodiny, domácnosti, výchovného zařízení. U dětí je žádoucí, aby byl jejich volný čas pedagogicky ovlivňován, protože nemají dostatek zkušeností, neumí se orientovat ve všech oblastech zájmových činností. Potřebují citlivé a nenásilné vedení. Podmínkou při ovlivňování volného času dětí a mládeže je zohledňování jejich věku, mentální i sociální vyspělosti a charakteru rodinné výchovy. 1

VÁŽANSKÝ, M. Volný čas a pedagogika zážitku. Brno: Masarykova univerzita, 1994. s. 11.

2

PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2001. s. 274.

3


4

HOFBAUER, B. Děti Mládež a volný čas. Praha: Portál, 2004. s. 13.

5

HOFBAUER, B. tamtéž. s. 14.

8

Naše společnost by se měla zajímat o to, jakým způsobem, v jaké společnosti a v jakém prostředí děti tráví svůj volný čas. Samozřejmě, že je to na prvním místě starostí rodiny, která však pro nedostatek času, materiálního vybavení a odborné kvalifikace nemůže plně zajistit výchovu dětí ve volném čase. Rodina také není schopna naplnit potřebu dětí a dospívajících sdružovat se ve skupinách svých vrstevníků. Proto jsou přínosné instituce zabývající se výchovou mimo vyučování. Jejich výchovné působení na volný čas dětí má výrazný preventivní význam.

1.2

Pohledy na volný čas Za hlavní funkce volného času je považován odpočinek neboli obnova pracovní

síly, zábava a rozvoj osobnosti. Mnozí sociologové posledního desetiletí vymezují i jiné funkce, ale v podstatě vycházejí ze stejného základu. Například již před druhou světovou válkou vydal Michel Damay jednu z prvních prací o této problematice mládeže. Vyčlenil v ní 4 funkce volného času, a to: funkci biologickou, politickou, pedagogickou a sociální.6 „Roger Sue, soudobý francouzský sociolog volného času, jako jeho funkce uvádí: • psychosociologickou (uvolnění, zábavu, rozvoj); • sociální (socializaci, symbolickou příslušnost v některé sociální skupině); • terapeutickou; • ekonomickou (pozitivní vliv na uplatnění člověka v profesní činnosti, výdaje účastníků vynakládané na aktivity volného času, pojetí volného času jako prožívání, anebo pouhé spotřeby vedoucí k odcizení).“7 Volný čas můžeme zkoumat z různých úhlů pohledů, které se však navzájem prolínají a nelze je tedy posuzovat zvlášť. Nyní se podívejme na některé pohledy na volný čas blíže:

6


7

HOFBAUER, B. cit. dílo. s. 14.

9

1. Pohled ekonomický – zahrnuje prostředky, které je společnost ochotná vložit do zařízení pro volný čas, zda se investované výdaje a jakým způsobem se navrací. Z volného času se stalo odvětví využívané jak pro výchovnou a vzdělávací činnost, tak pro komerční účely, které často upouštějí od vzdělávacích cílů a kultivaci osobnosti. Průmysl volného času v dnešní době nejvíce získává ze zábavního průmyslu, sportovních organizací, cestovních kanceláří atd. 8 2. Pohled sociálně-psychologický – vyjadřuje socializaci jedince v různých sociálních prostředích, jakým způsobem pomáhají činnosti trávené ve volném čase zlepšovat mezilidské vztahy. Významným sociálním prostředím je rodina, která na dítě působí pozitivně, ale i negativně, např. tehdy, když se rodiče nezajímají o to, jak jejich dítě tráví svůj volný čas. O nápravu se pak snaží školy, výchovná a volnočasová zařízení.9 Velký vliv tedy na děti a mládež mají rodiče, ale také jejich vrstevníci a hromadné sdělovací prostředky, zvláště televizní pořady a počítačové hry. 3. Pohled politický – sděluje, jakým způsobem zasahuje stát do volného času populace, zda podporuje zařízení, organizace, sdružení a spolky věnující se problematice volného času dětí a mládeže, zda připravuje profesionální i dobrovolné pracovníky pro tuto oblast, ale zda také zabraňuje případné komerci.10 4. Pohled zdravotně-hygienický – se zabývá zdravým tělesným i duševním vývojem člověka. Odborníci zkoumají hygienu prostředí, duševního života i sociálních vztahů, správné rozvržení režimu dne podle křivky výkonnosti jedince, která ukazuje, že člověk podává největší výkony mezi 9. a 11. hodinou, 15. a 16. hodinou.11 5. Pohled pedagogický a psychologický – zohledňuje věkové a individuální zvláštnosti jedince ve volném čase, podporuje aktivitu a spontaneitu dětí 8

PÁVKOVÁ, J., HÁJEK, B., HOFBAUER, B. Volný čas. In PÁVKOVÁ, J. a kol. Pedagogika volného času.

Praha: Portál, 2008. s. 15. 9

PÁVKOVÁ, J., HÁJEK, B., HOFBAUER, B. tamtéž. s. 15.

10

PÁVKOVÁ, J., HÁJEK, B., HOFBAUER, B. cit. dílo. s. 16.

11

PÁVKOVÁ, J., HÁJEK, B., HOFBAUER, B. ibid. s. 16.

10

a mládeže, sebeuplatnění, vytváření pozitivních vztahů, poskytuje pocit bezpečí a jistoty. Důležitými zásadami je účelná motivace a dobrovolná účast na činnostech. Takovéto aktivity pak přinášejí rozvoj osobnosti po všech stránkách, tělesné, duševní i sociální. Pedagogická funkce plní 2 úkoly, a to výchovu ve volném čase a výchovu k volnému času. První úkol naplňuje smysluplnými aktivitami rekreačními i výchovně-vzdělávacími, ve druhém obeznamuje jedince s nejrůznějšími zájmovými činnostmi, pomáhá jim získat vlastní zkušenosti v oblasti zájmů, které uspokojí jeho vlastní potřeby. Jedinec se tak učí správným návykům pro pozdější trávení volného času.12 Jiným hlediskem volného času je míra společenské organizovanosti. Tento pohled již však není chápan všeobecně, ale specifikuje se na činnosti dětí a mládeže. Veškeré jejich aktivity prováděné ve volném čase můžeme tedy diferencovat do tří podob: 1. Činnost společensky organizovaná – je nejvíce ovlivňována vychovateli v domech dětí a mládeže, klubových zařízeních apod. Hlavní podstatou je kolektivní charakter, který dává prostor výchovně působit na děti ve skupině.13 2. Činnost společensky neorganizovaná – obsahuje individuální činnost dětí na ulicích a dalších venkovních prostorách, kde si vymýšlejí své vlastní hry.14 Děti spontánně využívají svůj volný čas a projevují tak svou tvořivost. 3. Částečně organizovaná činnost – zahrnuje převážně individuální činnost jako např. soukromé hodiny zájmové oblasti.15

12



BARTOŠ, M. Zájmová činnost ve volném čase. Praha: Práce, 1983, s. 34.

14

BRINDZA, J. Deti a ich voľný čas. Bratislava: Smena, 1984, s. 31.

15

BRINDZA, J. cit. dílo. s. 31.

11

1.3

Rodina jako prvotní vliv

Každý jedinec si na svět přináší určité predispozice, zděděné vlohy nebo dispozice získané během prenatálního vývoje. Dítě je již od počátku početí ovlivňováno sociálním prostředím. Jsou to právě rodiče, kteří mají jako první vliv na způsob života dítěte, podílejí se na formování jeho osobnosti a jsou pro něj prvotními vzory. B. Hofbauer16 říká, že: „rodina vytváří hmotné podmínky a sociální ochranu; začíná s výchovou a vzděláváním; rozvíjí mezilidské vztahy a klade základy hodnotové orientace.“ Děti mnohé získávají od svých rodičů a napodobují jejich životní styl. Vytváření vztahu k volnému času záleží na typu rodiny, způsobu soužití rodiny, ovlivňuje jej také velikost a úplnost rodiny, věk rodičů i dětí, počet dětí, záliby rodičů a význam jim přisuzovaný, zda si je navzájem tolerují a mnohé další.17 Význam má také konkrétní uskutečňování volného času v rodině. Záleží na tom, jakým způsobem postavíme před dítě, jak má trávit svůj volný čas. V některých rodinách je preferována varianta, kdy je dítě vedeno pouhými příkazy, dítě nemá možnost výběru, v jiných rodinách naopak volí volnost, která však mnohdy ústí v nezvladatelnost dětí. Nejvhodnějšími metodami přinášející přínos pro celou rodinu je být inspirátorem, iniciátorem nebo spoluorganizátorem aktivit svých dětí.18 Na děti bychom měli působit tím, že se necháme napodobovat. Inspirujeme je k tomu, aby přijali vzorce žádoucího volnočasového chování jako např. účastí na rodinných aktivitách, oslavách, společných výletech. Sledováním potřeb a zájmů dítěte a následným iniciováním činnosti, může být dalším způsobem. Lze se však také podílet na aktivitách, které spolu plánujeme, vytváříme.

16


17




12

1.3.1 Současná rodina V současné době se rodina rychle mění, někdejší tří- či čtyřgenerační se změnila na dvougenerační, některé děti odcházejí ze svých rodin mnohem dříve než v minulosti, jiné naopak setrvávají u svých rodičů i poté, co by už byli schopni se osamostatnit. Posun také můžeme vidět na její životní úrovni, úrovni bydlení, zařízení domácností a potřeb pro volný čas.19 Vyjmenujme alespoň pár negativních jevů ovlivňující volný čas dětí a mládeže od poloviny 90. let 20. století: 1. snížení počtu narozených dětí a jejich průměrného počtu v rodině 2. pokles počtu sňatků 3. zvýšení počtu rozvodů 4. zvýšení počtu dětí ohrožené sociálně-patologickými jevy 5. diferenciace příjmů – někteří rodiče si nemohou dovolit z nedostatku financí mnohé volnočasové aktivity pro děti, které tak nemají možnost rozvíjet své zájmy, nadání, svou osobnost.20

Rodina i přes všechny tyto problémy zůstává stále tím prvotním prostředím, ve kterém se pokládají, či by se měly pokládat, základy pro smysluplné trávení volného času dětí a mladých lidí. Jejím úkolem je budovat postoje a hodnoty, zapojit děti do společného plánování a prožívání rodinného života, zajistit finanční a hmotné prostředky, poskytnout jim rozvíjení v dalších prostředích mimo rodinu.21 Nelze však opominout, že toto vše musí být doprovázeno dostatkem času věnovaným rodiči dětem. Nicméně v dnešní rodině tomu tak vždy není, často se děti setkávají s nezájmem o jejich volný čas ze strany vlastních rodičů. Údajný nedostatek času rodičů, nepochopení, lhostejnost, nevyužívání různých možností volnočasových aktivit nejsou jedinými problémy. Dnešní rodina se potýká

19

HOFBAUER, B. Děti Mládež a volný čas. Praha: Portál, 2004. s. 56 – 57.

20

TUČEK, M. a kol. Dynamika české společnosti a osudy lidí na přelomu tisíciletí. Praha: Sociologické

nakladatelství, 2003. s. 41- 53. 21


13

s toxikomanií a jinými závislostmi, fyzickým a psychickým násilím, domácí šikanou týráním, zanedbáváním dítěte.22 Jak tedy pracovat s těmito negativními jevy ovlivňující dětí a mládež? Prostředkem k jejich omezení, napravení vzniklých důsledků, ale také jejich prevencí jsou volnočasové činnosti, které využívají zařízení a střediska volného času, sdružení, školy a jiné. Avšak nemohou plně nahradit rodinu a plně zastoupit její roli v životě dítěte. Podporou jsou také celoevropské instituce zajímající se o volný čas dětí. V rámci Rady Evropy probíhá projekt politiky vzhledem k dětem, který „žádá, aby se respektovala identita a důstojnost dítěte v každé fázi jeho života v rodině, aby se užíval dialog a konflikty se řešily mírným způsobem, aby se dbalo na rovná práva děvčat a chlapců (mladých žen a mužů), aby se prostřednictvím spoluúčasti děti učily žít v demokracii, toleranci a multikulturní společnosti.“23

1.4

Další činitelé ovlivňující volný čas

Již v předešlé kapitole hovoříme o tom, že velký vliv na vývoj osobnosti dětí a mladých lidí má jejich rodina. Avšak, jaký vztah a postoj zaujmou mladí lidé k volnému času, nezáleží zcela na rodinné výchově, ale také na dalších činitelích. Na výchovném působení se také podílejí předškolní zařízení, poté škola a v době po vyučování jsou to instituce zaměřené na výchovu dětí a mládeže mimo vyučování. V období dospívání hrají významnou roli výchovných činitelů vrstevnické skupiny vznikající spontánně nebo jsou součástí nějaké instituce. Volný čas jedince pak může být velkou měrou ovlivňován a naplňován činnostmi skupiny. Pro zdravý vývoj jedince je klíčovým faktorem členství ve vrstevnické skupině, i když mnohé skupiny sklouzávají k rizikovému chování.24

22


23


24

PÁVKOVÁ, J., PAVLÍKOVÁ, A., HRDLIČKOVÁ, V. Výchova mimo vyučování. In PÁVKOVÁ, J. a kol.

Pedagogika volného času. Praha: Portál, 2008. s. 34.

14

Za dalším neopominutelný vliv v dnešní době považujeme hromadné sdělovací prostředky a informační technologie. I přes málo objektivních výzkumů týkajících se této oblasti, víme, že média mají svůj podíl na působení dětí a mládeže, ať už prostřednictvím

časopisů,

knih,

televize,

počítačových

her

nebo

internetu.

Nesmíme také zapomínat, že děti a dospívající mnohdy přijímají mediální obsah určený dospělým.25 Významným činitelem ve vývoji jedince je však také individuální aktivita, vlastní úsilí, kterým rozvíjí pozitivní dispozice a zároveň potlačuje ty nežádoucí.26 Člověk tedy není ovlivňován pouze sociálním prostředím a výchovou. Svou vlastní činností se podílí na osobním vývoji a utváření volného času. J. Pávková, A. Pavlíková, V. Hrdličková27 poznamenávají, že „všichni činitelé vývoje a všechny oblasti výchovy se navzájem prolínají, doplňují a ovlivňují. Nedostatky v kterémkoli z nich se mohou projevit negativně i v jiné oblasti, navzájem však může docházet ke kompenzaci.“ Faktory podílející se na utváření osobnosti jsou u každého člověka zastoupeny v různých poměrech, u některých se projevuje větší vliv rodiny, jiní jsou naopak více ovlivňováni institucionální výchovou. A každý z těchto činitelů působící v životě dítěte, může mít dopad na způsoby nakládání s jeho volným časem.

1.5

Volný čas a životní styl Životní styl je formou dobrovolného chování v určité životní situaci. Kolik času

a jakým způsobem trávíme svůj volný čas, je jedním z ukazatelů našeho životního stylu. Jeho součástí je systém hodnot, individuální u každého jedince, které se vytvářejí působením životních podmínek a činností člověka.

25

PÁVKOVÁ, J., PAVLÍKOVÁ, A., HRDLIČKOVÁ, V. Výchova mimo vyučování. In PÁVKOVÁ, J. a kol.

Pedagogika volného času. Praha: Portál, 2008. s. 34. 26

PÁVKOVÁ, J., PAVLÍKOVÁ, A., HRDLIČKOVÁ, V. cit. dílo. s. 34.

27

PÁVKOVÁ, J., PAVLÍKOVÁ, A., HRDLIČKOVÁ, V. tamtéž. s. 34.

15

Podle hodnoty přisuzované volnému času lze lidi dělit do různých kategorií.28 Příkladem mohou být lidé, kteří berou volný čas něco jako nevhodného, špatného, na nejvyšším stupni hodnotového žebříčku mají postavenou práci a plnění povinností. Nesvedou odpočívat bez výčitek svědomí. Pro jiné je naopak nejdůležitější činností v jejich životě volný čas, osobní zájmy a zábava. Takoví lidé se snaží práce a veškerých povinností co nejrychleji zbavit či se jim nejlépe vyhnout. Zmíněné případy nejsou optimálním stavem. Ideální ukázkou by byl člověk, který by kladl důraz jak na své pracovní úkoly, tak na volnočasové aktivity. Obě tyto oblasti jsou důležitou složkou našeho života a měly by být v rovnováze.29 Náš hodnotový systém ukazuje, zda klademe důraz na materiální vybavení či upřednostňujeme zážitky. Pro mnohé lidi je důležité obklopovat se věcmi, které ani nevyužijí ve svém volném čase, pro jiné jsou to aktivity, které nejsou ani skutečným prožitkem. Každý člověk by měl najít a poznat ty správné hodnoty, aby jeho volný čas byl co nejlépe využíván. Životní styl také odkrývá jednání člověka, jeho úsilí, které vkládá do svých snů a plánů. Zda pro jejich splnění a dosažení je ochoten vynaložit všechny své síly a možnosti, nebo zda míra jeho aktivity je nulová a pro uskutečnění svých tužeb nepodniká nic. Podstatnou složkou životního stylu jsou rovněž vzájemné vztahy s lidmi. Někteří volí samotu, jiní tráví svůj volný čas v malé skupině přátel, další vyhledávají pouze rušné společnosti a místa neustálého dění. Důležitým ukazatel našeho životního stylu je způsob využívání volného času, tedy jakou hodnotu mu přisuzujeme, jaká je naše vynaložená aktivita a jakou váhu má pro nás společnost a vztahy s lidmi.

28



PÁVKOVÁ, J., HÁJEK, B., HOFBAUER, B. cit. dílo. s. 29.

16

1.6

Vztah dětí a mládeže k volnému času

Mladí lidé vyrůstají v různých podmínkách a prostředích, ve kterých si vytvářejí a zaujímají určité stanovisko k volnému času. Můžeme je tak rozdělit do dvou základních skupin podle toho, zda umí zhodnotit volný čas, nebo ho nezhodnocují. Pokud mládež dokáže ocenit volný čas a využívat ho ke svému naplnění a seberealizaci, pak směřuje k plnohodnotnému prožívání života. Ovšem rizika přicházejí s druhou skupinou, na kterou se také více zaměříme a rozebereme její úskalí. Důvodů, proč děti a mládež nezhodnocují svůj volný čas, je hned několik. Některé děti nemohou, nechtějí, nebo nedovedou ho využívat. Příčiny způsobující, že jedinci nemohou plně užívat volný čas, nacházíme v netoleranci, rasismu, v naší republice především vůči romskému etniku.30 Také růst finančních nákladů znemožňuje některým rodinám s dětmi omezovat volnočasové aktivity nebo je zcela vypouštět. Tlak je vyvíjen na neúplné rodiny, kdy rodič nemá dostatek finančních prostředků na zajištění zájmových kroužků či jiných volnočasových činností svých dětí.31 Volný čas je pro jiné dobou postradatelnou, nechtěným časem, raději přikládají větší význam své práci. Z vlastní vůle volný čas ruší kvůli své kariéře, společenskému postavení, zachování životní úrovně. V důsledku dochází k závislosti nazývané workoholismus, jenž má negativní dopad na mezilidské vztahy, hodnoty člověka a vytěsňování volného času.32 Tito rodiče z nedostatku vlastního času vyplňovaného pouhou prací neprojevují zájem o volnočasové aktivity svých dětí, ponechávají je bez dozoru. Výsledkem je problémová mládež, která se nenaučila správnému zacházení se svým volným časem. Mnoho dětí má spoustu volného času po škole, u některých mladých lidí po práci, mají možnost a zároveň i chtějí ho smysluplně využívat, ale nedovedou se

30

HOFBAUER, B. Naděje a rizika volného času dětí a mládeže v multikulturní výchově. In BALVÍN, J. a kol.

Romové a volný čas. Ústí nad Labem: Hnutí R, 1997. s. 45. 31


32

HOFBAUER, B. cit. dílo. s. 41 – 42.

17

orientovat v jeho široké nabídce nebo nevědí, jak se zapojit.33 Současná doba přináší mnohé možnosti, ze kterých musí jedinec správně vybírat, pokud však neumí kladně zareagovat, uvízne v zajetí nudy a dává tak prostor nežádoucímu chování. Proto by děti či mládež měly být dostatečně motivovány a informovány, aby vzrostl jejich zájem o nabízené volnočasové aktivity. Učit aktivně se podílet na činnostech, využívat možnosti však vyžaduje vynaložení úsilí ze strany dospělých. Únikem z nicnedělání a nudy se staly různé způsoby chování, jako příklad uvedeme sprejerství. Je to způsob výtvarného vyjádření prezentován na zdech, vagónech a dalších plochách. Mladí lidé neboli sprejeři chtějí dát o sobě vědět a vyjádřit se tak proti společenským pravidlům.34

1.7

Politika k volnému času dětí a mládeže

Společnost by se měla zajímat o to, jakým způsobem děti a mládež tráví svůj volný čas, řešit aktuální otázky a jednat preventivně. Během 20. století se politika vzhledem k dětem a mládeži vytvářela v různých sférách jako např. k rodině, škole, podpoře mladým manželstvím. V tomto období získala na důležitosti také politika k volnému času, která podle B. Hofbauera35 by měla být „nástrojem všestranného rozvoje jednotlivců, jejich věkových, sociálních a zájmových skupin i mladé generace jako celku a jejich ochrany proti nepříznivým vlivům.“ Politika k volnému času dětí a mládeže by měla udržovat kontakt s institucemi (rodinou, školou, médii, obcí, veřejností) a s dalšími oblastmi společnosti, zejména s ekonomikou a legislativou. Každá sféra plní specifické úlohy jako personální a organizační, prostorové a materiální podmínky, spolupráci s jednotlivými činiteli volného času apod.36

33


34

HOFBAUER, B. ibid. s. 45.

35


36

HOFBAUER, B. tamtéž. s. 140.

18

1.7.1 Cílové aspekty volnočasové politiky

Volnočasová politika se zaměřuje na podstatnou základní lidskou potřebu, a to úplnou seberealizaci, a na poznání smyslu života.37 Cílové aspekty můžeme hledat ve třech oblastech, společenské, hospodářské a oblasti okolního prostředí. Ve společenské oblasti je důležitým hlediskem kvalita života, jejíž neodmyslitelnou součástí je využívání volného času a rozvoj sebe sama. Tento cíl se realizuje

snížením

prostorových,

časových

a

sociálních

škod

způsobených

při využívání volného času.38 Hospodářská oblast prostřednictvím ekonomiky volného času má za úkol posílit blahobyt jedince, ale i celé společnosti.39 Zajišťuje a podporuje dostupnost volnočasových zařízení a jejich blízkost k lidským obydlím. V oblasti životního prostředí spatřujeme hlavní cíl v dlouhodobém zajištění ekologické rovnováhy, která je realizována šetrným a hospodárným využíváním krajiny, ovzduší a vodstva.40 Uskutečňování tohoto cíle je důležité pro účely volného času, jehož mnohé aktivity se odehrávají ve venkovním prostředí.

37


38

VÁŽANSKÝ, M. tamtéž. s. 17 – 18.

39

VÁŽANSKÝ, M. ibid. s. 17.

40

VÁŽANSKÝ, M. cit. dílo. s. 17.

19

Výchova ve volném čase dětí a mládeže

2

Děti a mládež zpravidla mívají více volného času než dospělí, někteří mají dokonce nadbytek volného času a neumí jej vhodně využívat. Pedagogické ovlivňování volného času dětí a mládeže dává příležitost výchovně na ně působit a vést je k hospodaření s volným časem, vytváření hodnotných a celoživotních zájmů, rozvíjení jejich schopností, upevňování pozitivních vlastností, naplňování důležitých potřeb. Jak hodnotně se děti a mladí lidé naučí trávit svůj volný čas, jakým způsobem se naučí odpočívat a bavit, se odrazí v jejich studijních a později pracovních výkonech. Volný čas děti a mladiství tráví v různých prostředích, jako je domov, škola, na veřejných místech, v zařízeních pro volný čas atd. Rodina jako první dává dítěti základy ve výchově, vzdělání, v hodnotách. Od školy se poté očekává, že naváže na rodinnou výchovu a připraví jedince na profesionální, společenský i volnočasový život. Výchovou ve volném čase se však nezabývají pouze školská zařízení, ale mnoho dalších volnočasových organizací a institucí, které v dnešní době stále přibývají.

2.1

Pojem výchova ve volném čase

Již v předešlé kapitole jsme zmínili, že je vhodné pedagogicky ovlivňovat rychle se rozvíjející volný čas dětí a mládeže. Potřeba vést mladé lidi v jejich volném čase vedla v historii k postupnému vývoji terminologie této oblasti. Nejprve se užíval pojem mimotřídní výchova představující dobrovolné činnosti uskutečňované školou mimo povinnou školní výuku. Realizovaly se po vyučování ve školní knihovně, školní družině, formou školního časopisu, žákovské samosprávy atd. Dalším používaným pojmem byla mimoškolní výchova vymezující aktivity poskytované jinými institucemi než školou, např. zařízením volného času, sdružením dětí a mládeže, středisky volného času.41 Oba výrazy byly zdůrazňovány poválečnou sovětskou pedagogikou, ale příliš nepomáhaly pochopit pojetí obou výchov a volného času dětí a mládeže. Příčinou bylo 41


20

moderní pojetí školního vzdělávání, které říkalo, že školní vyučování má být propojováno s praxí, tudíž mimo třídy a školy, v jiném prostředí.42 V šedesátých letech 20. století se ustálil nový pojem výchova mimo vyučování, který však také nenaznačoval vztah k volnému času, ale svým pojetím vyjadřoval dobrovolnou účast dítěte na činnostech mimo povinné školní vyučování, naplňování volného času specifickými aktivitami, institucionální zajištění a uskutečnění mimo bezprostřední vliv rodiny.43 Od poloviny šedesátých let 20. století začal volný čas nabývat na významu, vytvářely se předpoklady pro jeho rozšiřování, stával se důležitou oblastí života a výchovy dětí a mladých lidí. Vzrostlo užívání pojmů jako volnočasové aktivity, zařízení volného času, výchova ve volném čase a další jim podobné.44 Z kapitoly věnované volnému času už víme, že tento termín označuje dobu po vykonání pracovních povinností, dobu, kdy své činnosti děláme rádi a dobrovolně, volíme si je svobodně a zároveň nás naplňují pocitem uspokojení a uvolnění. Pojem výchova chápeme jako „záměrné, cílevědomé, dlouhodobé působení vychovávajícího na vychovávaného v pozitivním smyslu.“45 Analogicky odvodíme termín výchova ve volném čase a můžeme tedy říci, že vyjadřuje záměrné, cílevědomé a dlouhodobé působení na jedince ve volném čase se specifickými cíli. V současnosti se používají oba výrazy, jak výchova mimo vyučování, tak výchova ve volném čase, v literatuře je můžeme někdy spatřit jako synonyma, avšak nejsou totožné. Z hlediska věku vychovávaných pojem výchova ve volném čase obsahuje výchovu všech věkových kategorií, tzn. dětí, dospívajících, dospělých i těch nejstarších. Výchova mimo vyučování se zaměřuje pouze na děti a mládež. Podívámeli se na ně z hlediska obsahu činností, bude pojem výchova mimo vyučování rozsáhlejšího charakteru. Nezahrnuje pouze činnosti prováděné ve volném čase jako odpočinek, zábava, rekreace, zájmová činnost, dobrovolná spoluúčast na vytváření

42


43

SEDLÁŘ, R. Výchova mimo vyučování, její tradice a principy. Praha: SPN, 1968. s. 5 – 6.

44


45

PÁVKOVÁ, J. Výchova ve volném čase. In HÁJEK, B., HOFBAUER, B., PÁVKOVÁ, J. Pedagogické

ovlivňování volného času. Praha: Portál, 2008. s. 65.

21

kultury, ale také povinnosti každodenního života dítěte, ke kterým řadíme sebeobsluhu a přípravu na vyučování.46 V posledním uplynulém desetiletí se začala v pedagogice objevovat trojice výrazů vyjadřující výchovné působení jako celek. 1. Formální výchova zahrnuje aktivity poskytované školami nebo jinými odbornými vzdělávacími zařízeními, podporuje ji stát a ukončení vzdělávání je potvrzeno dokladem o absolvování, vysvědčením atd. 2. Informální výchovou získává jedinec vědomosti a rozvíjí svou osobnost bez

pomoci

institucí,

učí

se

běžnými

životními

situacemi

v rodině,

ve vrstevnických skupinách, mezi přáteli, prostřednictvím médií a dalších činitelů. Působení může být cílené, záměrné, ale většinou probíhá nesystematicky, nahodile a neorganizovaně. 3. Neformální výchova je cílená a strukturovaná činnost probíhající mimo školu nebo odborné vzdělávací zařízení, mimo vyučování, zkrátka ve volném čase. Tyto aktivity zpravidla nebývají zakončeny udělením dokladu. Příkladem jsou zájmové kroužky, sportovní družstva apod.47

K ujasnění všech pojmů v této oblasti je potřebné ještě zmínit termín pedagogika volného času zabývající se teorií výchovy ve volném čase. Jako vědní obor nabývala na významu až od druhé poloviny 20. století, tudíž je poměrně mladou vědou pedagogiky.48

46


ovlivňování volného času. Praha: Portál, 2008. s. 67. 47


48



22

2.2

Význam a cíle výchovy ve volném čase Neformální výchovu neboli výchovu ve volném čase charakterizují určité rysy,

a to celoživotní výchova a vzdělávání, dobrovolná účast na aktivitách a demokratismus v podobě vyvíjení úsilí o zapojení každého jedince do činnosti (např. sdružení dobrovolných hasičů). S formální výchovou se shoduje v cílech, jako je rozvoj osobnosti, sociální začlenění a výchova k aktivnímu občanství.49 Význam neformální výchovy neustále roste kvůli potřebám mladých lidí a požadavkům, které jsou kladeny na přípravu mladé generace. Vedle formální a informální výchovy se může vzhledem ke své doplňující úloze zdát nedůležitou částí výchovy, přesto je však nenahraditelná. V dnešní době, kdy narůstá kriminalita mladistvých, působí výchova ve volném čase preventivně na nežádoucí a škodlivé formy chování jedinců. J. Pávková, A. Pavlíková a V. Hrdličková50 uvádějí, že „vhodné pedagogické ovlivňování volného času dětí a mládeže je jednou z účinných forem prevence tak závažných výchovných problémů, jako jsou projevy agresivity, záškoláctví, drogová závislost, gamblerství, závislost na virtuální droze, problémy v oblasti sexu.“ Oblast výchovy ve volném čase stanovenými cíli klade důraz na: • naučení vychovávaných jedinců dobrému užívání materiálních prostředků, které jsou potřebné pro trávení volného času; • ovlivňování výběru jedinců i skupin, jejich struktury i dynamiky; • vedení jedinců k uvědomění si hodnoty volného času, který nemá být podceňován ani přeceňován; • podporu aktivního využívání volného času, tvořivosti, spontaneity, aktivních zájmů; • podněcování k pohybovým aktivitám, aby se staly součástí režimu dne; • propojování zájmových činností s vyučováním; • spolupráci jednotlivých typů výchovných zařízení; 49


50

PÁVKOVÁ, J., PAVLÍKOVÁ A., HRDLIČKOVÁ, V. Výchova mimo vyučování. In PÁVKOVÁ, J. a kol.

Pedagogika volného času. Praha: Portál, 2008. s. 37 – 38.

23

• vytváření nových typů zařízení a institucí pro volný čas dětí a mládeže podle potřeb obyvatelů a podmínek regionů; • zapojování rodičů a dalších dospělých do činností dětí a mládeže formou společných aktivit; • integraci jedinců s handicapem do běžné populace.51

2.3

Funkce výchovy ve volném čase V průběhu dějin se funkce výchovy ve volném čase obměňovaly. Během doby

prvních institucí pečující o děti po vyučování (útulky, spolky) byl kladen důraz na preventivní a sociální funkci. Upřednostňoval se přístup, který zaměstnával děti a mládež takovým způsobem, aby neměly prostor ke společensky nežádoucím činnostem. Postupem času však získávala na důležitosti i funkce výchovně-vzdělávací, která svým záměrným a cílevědomým působením na osobnosti dětí ovlivnila i ostatní funkce výchovy.52 V současnosti plní výchova ve volném čase funkci výchovně-vzdělávací, preventivní, zdravotní a sociální. Každý typ výchovného zařízení, instituce či organizace volného času naplňuje tyto funkce podle svého charakteru v různé míře a různými způsoby.53 Tak jako se už v historii ukázal význam výchovně-vzdělávací funkce, tak i dnes je na ni kladen velký důraz. Zařízení a instituce volného času svými specifickými možnostmi a posláním vymezeným zákonem rozvíjejí u dětí a mládeže schopnosti, uspokojují jejich zájmy a potřeby, formují pozitivní hodnoty, žádoucí chování a vlastnosti. Svou výchovou ovlivňují všechny složky osobnosti člověka, a to tělesnou, psychickou i sociální. Každý typ výchovného zařízení působí na osobnost jedince 51


ovlivňování volného času. Praha: Portál, 2008. s. 69; PÁVKOVÁ, J., PAVLÍKOVÁ A., HRDLIČKOVÁ, V. Výchova mimo vyučování. In PÁVKOVÁ, J. a kol. Pedagogika volného času. Praha: Portál, 2008. s. 38 - 39 52



PÁVKOVÁ, J. tamtéž. s. 70.

24

podle svého zaměření. Volnočasové aktivity jsou prostředkem k získávání nových vědomostí, dovedností a návyků, motivují děti a mládež k celoživotnímu vzdělávání a rozvíjení své osobnosti. Prostřednictvím praktických zkušeností získaných v zájmových činnostech se učí sebehodnocení, získávají pocit uspokojení, vytvářejí si názor na svět kolem nás, život.54 Další podstatnou je zdravotní funkce, která podporuje zdravý tělesný, psychický i sociální vývoj těmito způsoby: • Regulace režimu dne podle biorytmů a individuálních zvláštností člověka, střídání práce a odpočinku, duševní a tělesné činnosti, individuálních a skupinových, organizovaných a spontánních činností. • Motivování k pohybovým aktivitám, vytváření pohybových, tělovýchovných a sportovních činností na čerstvém vzduchu za účelem vykompenzování nedostatku pohybu způsobeného sezením v lavicích při vyučování, u počítače v domácnostech apod. • Vedení ke správné životosprávě, žádoucím stravovacím návykům v těch zařízeních, která poskytují stravování dětem. Odstraňování naučených zlozvyků jako jsou spěch, hluk, mluvení s plnou pusou při jídle. Naučení správnému pitnému režimu. • Vytváření a upevňování hygienických návyků, z nichž důležitými jsou péče o vlastní tělo, osobní věci, oděv, obuv. Samotná zařízení přispívají ke zdravému duševnímu vývoji příjemnou atmosférou, hygienicky nezávadným materiálním prostředím a dostatkem prostoru pro činnosti. • Dodržování zásad bezpečnosti práce podle náležitých právních předpisů, které pedagog musí znát.55

Sociální funkci můžeme chápat vícero způsoby, nejčastěji jako péči o děti, poskytnutí bezpečnosti a dohledu nad nimi v čase, kdy jsou rodiče v práci nebo mají jiné povinnosti. Především tuto funkci plní školská zařízení pracující s mladšími žáky 54



PÁVKOVÁ, J. cit. dílo. s. 71.

25

ve školních družinách, zařízení sociálních služeb, jako jsou nízkoprahová zařízení, výchovná a ubytovací zařízení (domov mládeže, internát atd.). Sociální funkce je naplňována i tehdy, když lidé navazují ve volném čase nové vztahy, začleňují se do volnočasových skupin, díky nimž upevňují své komunikativní dovednosti, sociální kompetence a společenské chování. Dalším možným způsobem, jak lze chápat význam této funkce, je vyrovnávání rozdílů, které vznikají mezi jednotlivými rodinami materiálními a psychologickými podmínkami. Takto strádající děti a mladí lidé mohou v zařízeních pro volný čas získat potřebné podněty pro jejich osobní růst.56 Poslední složkou výchovy ve volném čase je preventivní funkce, která je stále více prosazována v oblastech drogové závislosti, alkoholismu, kouření, kriminality a delikvence, vandalismu, virtuálních drog (počítačů, televize), gamblerství, záškoláctví, šikanování, xenofobie, rasismu a netolerance. Prevence probíhá ve třech stupních, primární, sekundární a terciární prevence. V zařízeních volného času se nejčastěji uplatňuje primární prevence určená celé populaci, zvláště těm jedincům, kteří nejsou kriminálně rizikoví.57 V některých typech zařízení volného času se pak může pracovat v oblasti sekundární prevence, jejíž aktivity jsou směřovány na skupiny, u kterých už došlo k sociálnímu selhání, ale zatím jen v jemných projevech. Terciární prevence pak již usiluje o léčení jedinců postihnutých negativními jevy, pracuje s odsouzenými mladistvými.58 Všechny funkce v sobě zahrnují výchovné působení směřované na rozvoj osobnosti znalostmi, dovednostmi, hodnotami, sociálními vztahy a na prevenci.

56





MATOUŠEK, O. Sociální práce s rizikovou mládeží. In MATOUŠEK, O., KOLÁČKOVÁ, J., KODYMOVÁ,

P. a kol. Sociální práce v praxi. Praha: Portál, 2005. s. 275 – 276.

26

2.4

Podmínky výchovy ve volném čase

Každý výchovný proces je ovlivňován svými podmínkami, vnitřními a vnějšími. Vnitřními podmínkami jsou myšleny věkové a individuální zvláštnosti vychovávaných. Výchova ve volném čase pracuje s lidmi různého věku, mnohdy s různorodými věkovými skupinami. Mezi vnější podmínky řadíme prostory, materiální vybavení, ale také vliv jednotlivců a sociálních skupin. Každý typ volnočasového zařízení si klade jiné požadavky na prostory a materiální vybavení, podmínkou je však, aby vždy byly přizpůsobeny uživatelům, činnostem a výchovným cílům.59 Pro zhodnocení vnějších i vnitřních podmínek používá pedagog volného času diagnostické metody, jako pozorování, rozhovor, analýzu výsledků činnosti, dotazník.

2.5

Prostředky výchovy ve volném čase Výchova ve volném čase dosahuje svých výchovných cílů pomocí prostředků,

mezi něž patří činitelé výchovy, obsah, metody, formy, materiální prostředky a výchovný projekt. Za činitele výchovy považujeme působení rodiny, školy a dalších institucí a organizací.60 1) Obsah výchovy ve volném čase vychází z cílů, přání a potřeb vychovávaných a tvoří jej činnosti odpočinkové, rekreační, zájmové a veřejně prospěšné, které jsou součástí volného času a zakládají se na dobrovolnosti. Sebeobslužné činnosti a příprava na vyučování jsou chápány jako povinnosti a řadíme je svým obsahem spíše do výchovy mimo vyučování, avšak některé typy zařízení je využívají, proto je zde také níže rozebereme.

59




27

a) Odpočinkové činnosti odstraňují únavu a podle potřeby jsou zařazovány kdykoliv během dne. Nejčastěji mají podobu procházky, povídání si, individuálních zájmových aktivit, jako rukodělné práce, četba apod.61 b) Rekreační činnosti napomáhají také k uvolnění, odpočinutí, ale jsou náročnější na manuální zručnost nebo pohyb, kam zařazujeme sportovní, tělovýchovné a turistické aktivity. Naplňování těchto činností patří mezi požadavky zdravého duševního a tělesného vývoje dětí a mládeže.62 c) Prostřednictvím zájmových činností jsou rozvíjeny specifické schopnosti a zájmy, jsou uspokojovány potřeby. Obvykle se nabízejí činnosti společenskovědní, přírodovědné, pracovně-technické, tělovýchovné, sportovní a esteticko-výchovné. Výchova ve volném čase usiluje o rozvinutí mnoha zájmů, především však o jeden celoživotní zájem, který bude jedinci oporou v jeho obtížných životních situacích, bude přispívat k jeho duševní rovnováze a spokojenosti. Duševní zdraví ovlivňuje i tělesný stav jedince a člověk, který je tělesně i duševně zdráv, podává kvalitní pracovní výkony.63 d) Veřejně prospěšné činnosti napomáhají k upevňování charakterových vlastností a sociálních vztahů, učí děti a mládež dobrovolné práci zaměřenou na ochranu životního prostředí, kulturní činnosti, pomoc starším atd.64 e) Sebeobslužné činnosti, spadající již do oblasti povinností, vedou děti k samostatnosti v péči o vlastní tělo a majetek. Učí se osobní hygieně, vkusnému a funkčnímu oblékání, čistotě a pořádku ve vlastních věcech a v obývaném prostředí, také se zaměřuje na společenské chování a práci s informacemi. Dodržování zásad pravidelnosti, důslednosti, vytrvalosti a trpělivosti vede k úspěšnému výchovnému působení.65 f) Poslední činností obsahu výchovy, ale také podstatnou, je příprava na vyučování. V jednotlivých typech výchovných zařízení se setkáváme 61



PÁVKOVÁ, J., PAVLÍKOVÁ A., HRDLIČKOVÁ, V. cit. dílo. s. 51.

63

PÁVKOVÁ, J., PAVLÍKOVÁ A., HRDLIČKOVÁ, V. tamtéž. s. 51.

64


65

PÁVKOVÁ, J., PAVLÍKOVÁ A., HRDLIČKOVÁ, V. ibid. s. 51.

28

s různými formami a metodami. Děti nevypracovávají pouze úkoly zadané ve škole, ale prohlubují si své znalosti jinými poznatky a praktickým využitím, např. použitím vědomostí při zájmových činnostech. Vyučování by mělo být odlišné od školního, s individuálním přístupem k dětem. Přínosem pro tuto práci je i spolupráce s rodiči dětí a učiteli.66 2) Metody náleží mezi další již zmíněné prostředky výchovy ve volném čase. Metody se různě člení, nejběžněji používané dělení je na slovní, názorné a praktické. Z činnostního charakteru výchovy vyplývá nejčastější využití praktických metod, které děti a mládež motivují k aktivnímu postoji. Ze slovních metod je nejvíce přínosná

metoda

rozhovoru,

z názorných

pak

metoda

pozorování např.

při zájmových činnostech. Ve výchovném působení se využívají také metody ryze výchovného charakteru, jako osobní příklad pedagoga, odměny a tresty, metody cvičení, skrze které si děti procvičují žádoucí formy chování.67 3) Formy obvykle používané v zařízeních jsou hry, soutěže, vycházky, exkurze, schůzky oddílů a jiných útvarů. Podobu práce také udává míra organizovanosti a pravidelnosti. Vhodná je především skupinová práce než hromadná, při níž dochází k málo k osobním kontaktům. Individualizovaný přístup také patří mezi účinné formy výchovy. Dle míry pravidelnosti je potřeba doplňovat stálé a opakované aktivity těmi příležitostnými.68 4) Neopominutelnými prostředky výchovy je i materiální vybavení a prostory sloužící k výchovné činnosti. Každé materiální vybavení musí splňovat hygienické, pedagogické, psychologické a estetické požadavky, prostory by měly respektovat funkce jednotlivých zařízení, věk dětí, činnosti prováděné v dané místnosti a délku pobytu dětí. Pedagogické aspekty vyžadují podnětné prostředí i materiální vybavení. Z psychologického hlediska se klade důraz na dostatečně veliký prostor, omezení nadměrného hluku a přítomnosti mnoha lidí, ale také na barvy stěn, nábytku, závěsů a jiných doplňků a dekorací. Pro děti by měl být pobyt v místnosti 66






29

příjemný, vyhovující jejich představám, proto je vhodné, aby měly podíl na výzdobě prostorů. Zapojení dětí do přetváření jednotlivých zařízení svou prací, udržování čistoty, péče o květiny a další jim podobné činnosti povzbuzuje k pozitivnímu vztahu k materiálním hodnotám. Výsledkem je pochopení hodnoty lidské práce a ohleduplnost k majetku. Tímto soustavným působením můžeme předejít nežádoucímu chování jako je svévolné ničení majetku. Hygienický aspekt zohledňuje celkové umístění volnočasového zařízení, je brán v potaz klid a čistota okolí, dostatek zeleně. Uvnitř budovy pak vhodné osvětlení místností, nábytek odpovídající tvarem i věku dětí, udržování čistoty a pořádku. Důležité je tedy, aby prostředí celého zařízení působilo podnětně na psychiku dětí, a tak vytvářelo dobrý základ pro pedagogické působení.69 Volný čas je však potřeba také trávit na čerstvém vzduchu, proto by každé zařízení mělo mít venkovní prostory, hřiště, sportoviště, posezení pro odpočinek a jiná vnější vybavení. 5) V praxi jsou někdy výchovné cíle zařízení omezovány časem, prostředky či pracovníky. V takovýchto případech vytvářejí zařízení výchovné projekty, kterými dosahují konkrétních cílů v určitém časovém období. Projektem jsou naplňovány aktuální potřeby cílové skupiny. Může se jednat o zřízení či rozšíření určitého vybavení (počítačových učeben), vytvoření plánu práce na nastávající školní rok, řešení určité akutní situace (prevence kriminality na sídlišti) atd.70 6) Mezi zvláštní výchovné prostředky patří neplánované jevy a situace, které nebyly výchovně zamýšleny. Záleží na každém pedagogovi volného času, zda tyto situace patřičně využije. Může diskutovat s dětmi a mladými nad vhodnými a nevhodnými způsoby trávení volného času, vyjadřovat své postoje a názory, pozitivně tak ovlivňovat jejich režim dne, životní styl. I tyto nepřipravené postupy, ale správně uchopené, se mohou stát významnými prostředky ve výchovném působení na volný čas dětí a mládeže.71

69


Pedagogika volného času. Praha: Portál, 2008. s. 66 – 67. 70


71



30

2.6

Vztah a komunikace ve výchově ve volném čase J. Pávková, A. Pavlíková a V. Hrdličková72 o vztazích ve výchově konstatují:

„Zdá se, že i když informace nebo dovednosti lze předat zcela anonymně, vztah je jediným způsobem, jímž je možné předat hodnoty a postoje.“ Naučit děti a dospívající životnímu stylu s kladnými hodnotami, které budou utvářet jejich volný čas, vychází právě z pozitivního vztahu mezi vychovávajícím a vychovávaným. Počátek takového vztahu vychází z osobnosti pedagoga volného času, jak umí zaujmout mladého člověka, jestli vychovávající opravdu žije podle prezentovaných hodnot. Jedinec, který nebyl upoután pedagogem, nebude ani chtít přejímat jeho postoje, vychovávající nebude jeho vzorem k napodobování. Ve skupině nebo v celém zařízení se vytvářejí různé vztahy, mezi pedagogem volného času a dítětem, mezi dětmi, pedagogy. Stálejší vztahy nazýváme pojmem sociální klima, ať už výchovné skupiny, pracovního týmu či zařízení. Charakter zařízení je udáván sociálním klimatem společně s uspořádáním rolí a organizačním postojem. Momentální nastavení vztahů vyjadřuje sociální atmosféra. Ke zjišťování a zkoumání sociální atmosféry a klimatu se používají sociometrické metody.73

2.6.1 Vztah mezi pedagogem volného času a vychovávaným K navázání vztahu s dítětem či mladým jedincem využívá pedagog volného času své osobnosti, kterou se snaží jedince zaujmout. Poté předává své hodnoty, vychovávaný je přijímá a žije podle nich a v konečném důsledku je mladý člověk schopen předávat dále získané postoje, působit a vést další mladé lidi, organizovat program. Tento postup výchovy ve volném čase prostřednictvím budování vztahu se

72




31

využívá v mnoha sdruženích mládeží. Ovšem ne vždy celý výchovný proces vrcholí novým budoucím vedoucím.74 Veškeré vztahy se budují komunikací, vkládáním důvěry mladým lidem a nacházením si dostatku času. Dítě potřebuje vědět a cítit, že dospělý mu chce být nápomocí, potřebuje od něj zažít pochvalu, která ho povzbudí k další činnosti. Pedagog volného času mnohdy zastává různé role, jak učitele, poradce, zástupce rodičů, tak i přítele, který se snaží více podněcovat, doporučovat než zakazovat. Oproti vztahu rodič-dítě, který je více emotivní, je formálnějšího rázu. Naopak od vztahu učitel-žák je méně formální, pedagog volného času má bližší vztah k dětem, avšak musí mít jisté hranice, aby nedošlo k silným osobním citovým vztahům. Stav, kdy pedagog zaujímá a jednáním dává jasně najevo nepřátelský postoj k dítěti, nebo naopak k němu pociťuje oblibu ve větší míře než k ostatním, je nebezpečný a může způsobit oběma stranám problémy. Neovlivníme, co cítíme, ale můžeme usměrňovat svoje vnější projevy emocí a jednání.75 Pedagog si musí být dobře vědom svých potřeb, jako potřeby soukromí, přátelství, intimity, potřeby být někým respektován atd., ale nesmí být uspokojovány v pedagogickém vztahu.76 Nastávají však situace ovládané erotikou či sexualitou, dospívající se zamiluje do pedagoga či pedagožky, ale také vznikají opačné případy. V tomto ohledu je pedagogická profese velmi náročná, pedagog musí obstát a potlačit své emoce. Bohužel se občas stává, že pedagog volného času nezvládne takovouto situaci a dojde z jeho strany k sexuálnímu zneužívání dítěte. Proto je zcela důležité učit děti a mladé lidi odmítat jakékoliv nepříjemné chování. Prostřednictvím komunikace pedagoga volného času a dítěte či mladého jedince jsou sdělovány informace, které mohou ovlivnit postoje vychovávaného, zároveň je sdělován vzájemný vztah, jak si jeden druhého váží, a momentální emocionální stav. Komunikace pedagoga ve volném čase s dítětem má tedy své zvláštnosti: 74



PÁVKOVÁ, J. Psychologické aspekty výchovy ve volném čase. In HÁJEK, B., HOFBAUER, B.,

PÁVKOVÁ, J. Pedagogické ovlivňování volného času. Praha: Portál, 2008. s. 113. 76


Pedagogika volného času. Praha: Portál, 2008. s. 56.

32

• obměna prostředí a prostorového rozmístění, které bude více podněcovat činnost dětí; • poskytování příležitostí dětem a mládeži k vyjádření svých názorů, postojů, pocitů; • užívání rozmanitých forem práce; • příležitost k individuálnímu kontaktu s jedincem, který dává prostor ke sdělení problémů a starostí; • uzpůsobení množství podávaných informací, které má přijímat jedinec, podle jeho momentálních možností; • možnost zaregistrování i mimoslovního jednání (gesta, mimika) a skrytých významů sdělovaných dítětem díky dostatku času; • význam citových aspektů ve vztahu mezi pedagogem a vychovávaným.77 Zvláštnosti pedagogické komunikace vyplývají ze základních zásad, na kterých stojí výchova ve volném čase, a to ze zásady dobrovolnosti, rekreační a zájmové oblasti, rozmanitosti a přitažlivosti činností, citovosti, aktivity a podnikavosti dětí a mladých lidí.78 Specifika této komunikace napomáhají ke změně struktury a organizaci výchovných činností, umožňují vhodně reagovat na podávaná sdělení dítěte, respektovat jeho základní potřeby a uskutečnitelná přání.79

2.7 Hra a její místo ve výchově ve volném čase Hra je jednou z nejpřirozenějších činností dětí. Vždy jsou si schopny najít materiál na hračky v jakémkoli prostředí a nechat průchod své dětské fantazii, pokud však nejsou trápeny dlouhotrvajícím hladem nebo sužovány depresí z brutálního

77


PÁVKOVÁ, J. Pedagogické ovlivňování volného času. Praha: Portál, 2008. s. 115 78


Pedagogika volného času. Praha: Portál, 2008. s. 57 79


PÁVKOVÁ, J. Pedagogické ovlivňování volného času. Praha: Portál, 2008. s. 116

33

jednání. Hrou se ze závislých dětí stávají nezávislí dospělí lidé, pomocí ní docházejí k poznání, získávají dovednosti.80 Hra je dobrým prostředkem a pomocníkem pro rozvíjení pozitivních vztahů, vzájemné komunikace mezi pedagogem a dětmi, ale také mezi dětmi navzájem. Ve volnočasových aktivitách si vytvořila své místo a je tedy nepostradatelnou součástí. Charakterizujeme ji jako činnost, která je jedinci příjemná, naplňuje ho radostí, kladnými prožitky a zároveň poskytuje odpočinutí, nenucené učení a rozvíjí celou osobnost člověka. Hra má svůj největší význam u dětí předškolního věku a je tedy jejich nejčastější činností. S přibývajícím věkem se k ní její charakter i postoj k ní mění, je komplikovanější, avšak stále má svůj význam. Pedagog volného času má mít kladný vztah ke hře a svým způsobem projevovat hravost. Volbou vhodných her upoutává na sebe pozornost vychovávaných a zvyšuje tak svou autoritu a kladný vztah dětí a mladých lidí k němu samotnému.81 Pedagogovi volného času se nabízejí rozličné druhy her pro různé příležitosti, z jejich nepřeberného množství může vybírat a inspirovat se ze zkušeností jiných pedagogů, ze své přípravy na profesi, z různých forem celoživotního vzdělávání (kurzů, školení apod.), ale také jeho zdrojem mohou být vlastní zkušenosti z dětství. V této oblasti se tvořivosti meze nekladou, proto přizpůsobování konkrétním situacím nebo vymýšlení nových her je známkou dobrého pedagoga. Význačným předpokladem pro uskutečnění hry je hračka, na základě níž se mnohdy vytváří celá hra. Děti dříve ke svým zábavám využívaly náhodně nalezené předměty (kamínky, provázky), hračky vyrobené z přírodnin. I v dnešní době jsou tyto materiály ještě dětmi používány, ale ve větší míře převažují hračky průmyslové výroby. V současnosti musí hračka splňovat hlediska hygienická, pedagogická a estetická. Hygienické požadavky na materiál jsou nejvíce zohledňovány u mladších dětí. Pedagogický pohled ukazuje, do jaké míry hračka umožňuje poznávání nových 80

BEAN, R. Jak rozvíjet tvořivost dítěte. Praha: Portál, 1995. s. 42.

81


PÁVKOVÁ, J. Pedagogické ovlivňování volného času. Praha: Portál, 2008. s. 125.

34

poznatků a zda odpovídá tematicky zkušenostem dnešních dětí. Z hlediska estetického má hračka vychovávat cit pro krásu. Umělecky působivá hračka musí však vycházet z dětského myšlení a vnímání a musí splňovat také funkčnost, být tedy použitelná. Ne vždy mohou používat hračku všechny děti. Mnohé z nich jsou omezeny věkově, svůj účel plní tehdy, pokud jsou předkládány určené věkové kategorii. V případě, že hračka nesplňuje tyto základní požadavky, není vhodná pro upotřebení ve výchově.82 Hra

bude

mít

v životě

dětí

vždy

své

důležité

místo,

záleží

jen

na vychovávajícím, ať je to rodič, učitel či pedagog volného času, zda ji využije k výchovným záměrům a utužení vztahů mezi dítětem a dospělým.

2.8 Instituce pro výchovu ve volném čase Děti a mládež se potřebují naučit kvalitnímu trávení volného času. Výchova ve volném čase zajišťuje, aby jejich volný čas byl organizovaný. K tomu slouží právě nejrůznější instituce pro výchovu ve volném čase, kde jsou činnosti připravovány odborníky. Dnešní doba s sebou přináší programy usilující o pobavení lidí, kteří si nedovedou pro svůj volný čas najít smysluplné aktivity, a zároveň odčerpávají jejich finanční prostředky. Podporou všem takovým aktivitám bývají slavné osobnosti, sportovci, herci, zpěváci a ostatní idoly, jejichž úkolem je zabít čas místo rozvíjet volný čas a dát prostor k seberealizaci. „Vrchol v množství volnočasových aktivit jedince je kolem 17 let, pak již následuje redukce a ochuzování.“ konstatuje P. Sak.83 Proto je potřeba, aby společnost usilovala o rozvíjení činností ve volném čase dětí a mládeže, a aby podporovala zařízení a instituce poskytující takovéto služby, kterými jsou střediska volného času dětí a mládeže, školní družiny, školní kluby, organizace a sdružení dětí a mládeže a nízkoprahová zařízení dětí a mládeže, kterým dále

82


PÁVKOVÁ, J. Pedagogické ovlivňování volného času. Praha: Portál, 2008. s. 126. 83

SAK, P., SAKOVÁ, K. Mládež na křižovatce. Praha: Svoboda servis, 2004. s. 72.

35

věnujeme celou kapitolu. Pro získání přehledu a pro porovnání výhod a nevýhod s nízkoprahovými zařízeními se nyní zaměříme na jednotlivé subjekty pracující s dětmi a mládeží ve volném čase.

2.8.1 Středisko volného času dětí a mládeže Středisky volného času (dále SVČ) jsou domy dětí a mládeže a stanice zájmových činností. Domy dětí a mládeže jsou zařízení s širokou zájmovou působností, stanice zájmových činností se specializují na jednu zájmovou oblast. SVČ jsou řazeny do sítě škol a školských zařízení, proto mají nárok na státní příspěvek na činnost. V současnosti najdeme těchto středisek v ČR okolo tří set.84 Jejich náplní jsou činnosti: • Pravidelná zájmová činnost – organizuje se pravidelně v zájmových útvarech, jako jsou kroužky (modelářský, rybářský apod.), soubory (např. taneční, divadelní), kluby (filmový), oddíly (turistický) a kurzy trvající většinou méně než jeden rok, kdy může být účastníkům vydáno osvědčení (kurz vaření, informatiky atd). Na konci školního roku je veřejnost obeznámena s výsledky práce v podobě výstavy, vystoupení. • Zájmová činnost příležitostná – časově omezená činnost pořádána nebo řízena přímo pedagogem, může se konat pravidelně, avšak není pravidelná. Řadíme sem soutěže, turnaje, výlety, exkurze apod. Zvláštní příležitostnou činností jsou příměstské prázdninové tábory, určitý druh i sociální služby pro děti zaměstnaných rodičů v období prázdnin. • Nabídka otevřených spontánních aktivit – průběžně nabízené činnosti, které pedagog organizačně ovlivňuje nepřímo, užívané jednotlivci nebo skupinami podle jejich momentálního zájmu, příkladem jsou otevřená hřiště, herny, internetové místnosti. Tyto činnosti jsou omezeny provozní dobou a pedagog při nich zaručuje bezpečnost, poskytuje rady. Specializovanou nabídkou spontánních aktivit pro 84

PÁVKOVÁ, J., PAVLÍKOVÁ A., HRDLIČKOVÁ, V. a kol. Instituce pro výchovu mimo vyučování a ve

volném čase. In PÁVKOVÁ, J. a kol. Pedagogika volného času. Praha: Portál, 2008. s. 121 – 122.

36

talentované děti a mládež jsou ještě mimo pravidelné zájmové činnosti např. ateliéry, chovatelská pracoviště, počítačová pracoviště. Aktivity vede odborník a děti zde rozvíjí svůj talent. • Individuální práce s talentovanými jedinci – je využívána formou speciálních zájmových útvarů pro talentované jedince, individuální práce s dětmi mimo zájmové útvary (konzultace, práce v odborných učebnách atd.), formou odborných soustředění, soutěží, turnajů, individuální či skupinové konzultace pro tematické úkoly pro Středoškolskou odbornou činnost nebo formou specializovaných nabídek spontánních aktivit. • Organizace soutěží a přehlídek vyhlašovaných nebo doporučovaných MŠMT ČR – úkolem soutěží a přehlídek je objevovat talenty, učit je smysluplně využívat volný čas, ale také slouží pedagogům pro srovnání jejich výchovných postupů s jinými. • Táborová činnost – je organizovaná činnost s dětmi a mládeží během prázdnin dlouhých týden a více, která probíhá mimo sídlo SVČ. • Osvětová činnost - SVČ nabízejí odbornou pomoc formou seminářů, školení, přednášek, vzorových akcí, metodických materiálů poskytované jiným zařízením a sdružením volného času dětí a mládeže. V oblasti prevence patologických jevů se SVČ podílejí shromažďováním informací a jejich prezentováním.85

2.8.2 Školní družina

Školní družina se stará o děti, jejichž pracující rodiče nemají kam umístit své děti během školního roku, v některých případech i během prázdnin. Pečuje o děti 1. až 5. ročníků základních škol, člení se na oddělení skládající se maximálně z 30 žáků na jednoho pedagoga. Počet žáků stanovuje ředitel podle druhu činností, potřebné

85

PÁVKOVÁ, J. Školská zařízení pro zájmové vzdělávání, výchovná a ubytovací zařízení a další subjekty

pracující s dětmi a mládeží. In B., HOFBAUER, B., PÁVKOVÁ, J. Pedagogické ovlivňování volného času. Praha: Portál, 2008. s. 142 – 143.

37

bezpečnosti (např. při plavání, náročných výletech), přihlíží také k integraci žáka se specifickými vzdělávacími potřebami.86 Děti docházejí do školní družiny pravidelně, proto se jim vychovatelé mohou věnovat systematicky. Pomocí vychovatelům pro lepší působení na děti je pravidelný kontakt s rodiči a spolupráce s ostatními pedagogy a vedením školy. Většina činností je založena na hře, která přináší pozitivní emoce a prožitky. Každodenní rutina organizovaných činností bývá zpestřena spontánními aktivitami, za které považujeme neorganizované hry v ranní družině ještě před vyučováním nebo volnou činnost dětí na hřišti, v parku. Družina také pořádá příležitostné aktivity určené nejen pro děti, ale i rodiče a širší veřejnost. Příkladem jsou slavnosti, karnevaly, výstavy prací, sportovní dny.87 Pobyt v družině žákům vyplňují činnosti odpočinkové, rekreační, zájmové, sebeobslužné, veřejně prospěšné a příprava na vyučování. Z nedostatku času se každý den nevyužívají všechny aktivity, ale pouze některé, mnohdy se však navzájem prolínají. Nicméně v režimu dne by měly být zachovány odpočinkové a rekreační činnosti.88 Příprava žáků na vyučování byla dříve chápána jako činnost nutně splnitelná v družině. S postupem času, kdy se družina začínala řadit mezi zařízení volného času, přestala být příprava na vyučování povinná. V současnosti patří mezi alternativní činnosti. Jejím obsahem je vypracovávání písemných domácích úkolů, procvičování a opakování učiva formou didaktických her, propojování a prohlubování získaných školních poznatků s praxí za účelem vytvoření si postojů a kompetencí, načerpání

86


pracující s dětmi a mládeží. In B., HOFBAUER, B., PÁVKOVÁ, J. Pedagogické ovlivňování volného času. Praha: Portál, 2008. s. 144. 87


88


volném čase. In PÁVKOVÁ, J. a kol. Pedagogika volného času. Praha: Portál, 2008. s. 115.

38

doplňujících informací při praktických, poslechových činnostech, četbě, práci s počítačem atd.89 Školní družina získává oproti střediskům volného času díky každodennímu výchovnému působení na žáky, vychovatelé mají více příležitostí k ovlivňování volného času dětí a vedení k hodnotnému způsobu života.

2.8.3 Školní klub Školní klub umožňuje stejné druhy činností, plní stejné funkce jako školní družina, přesto se od ní odlišuje svým věkovým zaměřením na žáky 2. stupně ZŠ a žáky víceletých gymnázií, pouze však po kvartu neboli 9. ročník ZŠ. Společně se školní družinou může organizovat společné činnosti.90 Školní kluby fungují na principu dobrovolné docházky žáků, poskytují jim více volnosti a samostatnosti. Žáci rozhodují o prováděných činnostech, podílí se na tvorbě týdenního plánu. Tímto přístupem se učí plánovat svůj volný čas. Časový rozvrh činností se přizpůsobuje podle rozvrhu hodin žáků ve škole a podle jejich zájmových aktivit mimo školu. A pokud se v obci nenachází žádné středisko volného času dětí a mládeže, může jeho funkci převzít školní klub.91

2.8.4 Organizace a sdružení dětí a mládeže

Organizace a sdružení dětí a mládeže působí většinou místně (sdružení přátel při školách a školských zařízeních) nebo regionálně, některé mají působnost v celostátním měřítku, část z nich je součástí i mezinárodních hnutí. MŠMT ČR dotuje 89


pracující s dětmi a mládeží. In B., HOFBAUER, B., PÁVKOVÁ, J. Pedagogické ovlivňování volného času. Praha: Portál, 2008. s. 145 – 146. 90

PÁVKOVÁ, J. cit. dílo. s. 147.

91


volném čase. In PÁVKOVÁ, J. a kol. Pedagogika volného času. Praha: Portál, 2008. s. 114.

39

registrovaná dětská sdružení se širší členskou základnou, přispívá na jejich celostátní aktivity, soutěže, obnovu materiálně-technických základen, vzdělávání pracovníků a na hospodářsko-správní výdaje.92 Tyto organizace a sdružení jsou také důležitými působiteli na volný čas dětí a mladých lidí jako školy a školská zařízení. Jejich činnost rozvíjí schopnosti a dovednosti dětí a mládeže, obohacuje a dotváří výchovně-vzdělávací činnost škol, školských zařízení a rodin. V naší republice působí mnoho organizací a sdružení, proto uveďme alespoň několik nejznámějších: • Junák – je skautskou organizací s posláním vést děti i dospělé členy k duchovní, mravní a tělesné zdatnosti, naučit je plnit povinnosti vůči svým bližním, společnosti, vlasti. Za svou hlavní činnost považují turistiku a pobyt v přírodě, díky nimž získávají členové praktické dovednosti, učí se sebekázni, pomoci a přátelskosti. Jedním z principů skautingu je výchovné působení v malé skupině (5 až 10 dětí), kterou má na starosti mladý vedoucí věkově blízký dětem. Tímto způsobem se dospívající jedinec učí zodpovědnosti za druhé, za program. • Pionýr – sdružení dětí, mládeže a dospělých zabývající se vzdělávací, kulturněvýchovnou, zájmovou a solidární činností. Člení se do kolektivů různorodého věkového složení nebo podle zájmových aktivit. Každý rok pořádají lokální, regionální i celostátní soutěže, přehlídky, organizují letní tábory i pro děti nepatřící do sdružení. Obohacují tedy volný čas svých členů, ale také dalším dětem. • Duha – otevřené sdružení jednotlivců i skupin pro děti a mládež pořádající aktivity v přírodě, ve městě formou herních aktivit, psychologický her a recesí. • Hnutí Brontosaurus – nezávislé hnutí dětí a mladých lidí zabývající se ochranou a tvorbou životního prostředí.93 • Asociace turistických oddílů mládeže (ATOM) – je dobrovolným zájmovým sdružením dětí, mládeže a jejich vedoucích v oblasti turistiky, tábornictví, sportu, kultury, sociálních a charitativních aktivit. Členové se scházejí ve svých oddílech, 92


volném čase. In PÁVKOVÁ, J. a kol. Pedagogika volného času. Praha: Portál, 2008. s. 142 – 143. 93

PÁVKOVÁ, J., PAVLÍKOVÁ A., HRDLIČKOVÁ, V. a kol. cit. dílo. s. 143 – 144.

40

ve kterých jsou vychováváni k vlastenectví, kamarádství, spolehlivosti a úctě k jiným lidem.94 • Česká tábornická unie – organizace dětí, mládeže a dospělých, která pokračuje v činnosti historického trampského hnutí. Volně sdružuje děti, mládež a dospělé, kteří chtějí poznat taje přírody, stát se jejími ochránci. Zabývá se také problematikou zdravotní prevence a první pomoci.95 • YMCA – křesťanské sdružení mladých lidí usilující o jejich harmonický rozvoj tělesné, duševní a duchovní stránky, vede ke zdravému, odpovědnému a radostnému životu.96 • Tělovýchovné a sportovní organizace – nejznámější organizací je Sokol vycházející z odkazu Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera. Za cíl má stanoveno zvyšování duchovní, kulturní a fyzické zdatnosti, které dosahuje prostřednictvím tělesné výchovy a sportu, výchovy k mravnosti, společenské a kulturní činnosti. Setkávání členů probíhá i v rámci celonárodních slavností nazývaných sokolské slety. 97 • Organizace církví a náboženských společností – volným časem dětí a mládeže se také zabývají náboženské a charitativní organizace, některá společenství vychovávají děti z věřících rodin náboženské výuce, jiná se zaměřují na sociálně slabé a rizikové skupiny dětí a mládeže. Příkladem je náboženské společenství řádu salesiánů Dona Boska. Don Bosco se stal v 19. století průkopníkem sociální pedagogiky, staral se o zanedbané chlapce v Turíně. Dnešní salesiáni se také věnují problematice volného času dětí a mládeže a zakládají pro ně nízkoprahová zařízení.98

94

NĚMEC, J. a kol. Kapitoly ze sociální pedagogiky a volného času. Brno: Paido, 2002. s. 33.

95

Česká rada dětí a mládeže [online]. 1999 [cit. 2011-03-30]. Dostupné na WWW: < http://www.crdm.cz >.

96

YMCA [online]. 2008 [cit. 2011-03-30]. Dostupné na WWW: .

97

Sokol.cz [online]. 2002 [cit. 2011-03-31]. Dostupné z WWW: <www.sokol.cz>.

98


volném čase. In PÁVKOVÁ, J. a kol. Pedagogika volného času. Praha: Portál, 2008. s. 145 – 146.

41

Současná doba přináší celou řadu organizací a zařízení pečující o děti a mládež v jejich volném čase. Zaměřují se na různé zájmové oblasti, hudbu, sport, přírodu, jazyky, tanec apod., kterými chtějí získat nové jedince, ale hlavně předat jim své hodnoty, postoje, rozvíjet jejich schopnosti a dovednosti a naučit je vážit si svého volného času.

42

3

Nízkoprahová zařízení dětí a mládeže Nízkoprahová zařízení dětí a mládeže, zkráceně NZDM, jsou typem sociální

služby, přesahují však i do jiných oblastí jako např. výchova, volný čas, zdraví, komunitní programy.99 Jsou určeny dětem a mládeži, které tráví svůj volný čas bezcílným touláním po ulicích, vytvářením svých part, začleňováním se do jiných skupin a dalšími neorganizovanými činnostmi. Často se takovéto děti a mládež nacházejí v obtížné životní události, na jejíž řešení si nevystačí vlastními silami. Obvykle těžce uchopitelnými situacemi jsou např. rozpad rodiny, životní krize, problémy s volbou školy a povolání, vlastní partnerské problémy a rozpady vztahů, těhotenství, zajišťování obživy a bydlení, zneužívání apod.100 Nízkoprahová zařízení jsou v podstatě volnočasovou alternativou k zájmovým kroužkům, střediskům pro volný čas a dalším organizovaným činnostem, avšak nabízejí navíc poradenství a sociální služby. Děti mají možnost popovídat si se sociálními pracovníky, svěřit jim svá trápení, mohou si samy zvolit, jakou činnost budou vykonávat. Kdykoli mohou přijít nebo odejít podle svého uvážení, zařízení navštěvují zcela anonymně a bezplatně. Základním prostředkem navázání kontaktu s klienty je nabídnutí volnočasových aktivit jako např. deskové hry, počítačové hry, promítání filmů, poslech hudby, výtvarný, kulinářský a pěvecký klub, stolní fotbal, stolní tenis, biliard, sportovní náčiní atd. Během pobytu v zařízení jsou děti a mládež chráněny a zároveň hlídány školenými sociálními pracovníky, případně také dobrovolníky. Podle České asociace streetworkerů „posláním NZDM je usilovat o sociální začlenění a pozitivní změnu v životním způsobu dětí a mládeže, které se ocitly

99

RACEK, J., HERZOG, A. Fenomén NZDM, tedy nízkoprahových zařízení pro děti a mládež. In KLÍMA, P.

a kol. Kontaktní práce. 2007. s. 320. 100

Česká asociace streetwork, o.s. Pojmosloví nízkoprahových zařízení pro děti a mládež [online]. Praha : ČAS,

o.s., 2008. s. 16 [cit. 2011-01-18]. Dostupné z WWW: .

43

v nepříznivé sociální situaci, poskytovat informace, odbornou pomoc, podporu, a předcházet tak jejich sociálnímu vyloučení.“101

3.1

Kořeny nízkoprahových zařízení

V roce 1994 byla v obcích experimentálně zavedena funkce sociálního asistenta streetworkera, jehož náplní je pracovat s cílovou skupinou přímo v terénu. Avšak tito pracovníci se potýkali s problémem, kam odkázat nudící se mládež, jakým jiným způsobem vyplnit jejich volný čas, aby nebyl trávený posedáváním a pokuřováním na lavičce v parku, autobusové zastávce či na jiných veřejných místech. Tato neorganizovaná mládež, která nedokázala a ani nechtěla plnit podmínku být někde členem, platit institucím zabývající se volným časem příspěvky a podílet se na pravidelných setkáváních při konkrétní činnosti, vlastně ani neměla žádné prostory pro svá setkávání s vrstevníky, a proto volila venkovní místa. Na popud sociálních asistentů ovlivněnými těmito zkušenostmi, začala vznikat občanská sdružení s cílem získat prostory pro mládež a rozjet tzv. kluby.102 V současnosti existuje v České republice okolo 150 nízkoprahových zařízení pro děti a mládež ve spolupráci se streetworkery.103 Pro lepší pochopení pojmu streetworker, vysvětlíme jeho činnost a přínos pro společnost. Terénní práce neboli streetwork patří mezi nové přístupy práce s mládeží ve volném čase. Pro pedagogického pracovníka se v této oblasti používá více výrazů, a to sociální asistent, terénní pracovník nebo již zmiňovaný streetworker. Jeho náplní práce je vyhledávat mládež v jejich přirozených prostředích, navazovat kontakt a nabízet možnosti pro lepší využití jejich volného času. Při navázání bližšího kontaktu 101


o.s., 2008. s. 3 [cit. 2011-01-18]. Dostupné z WWW: . 102



Kolektiv projektu Kontakt III - Bohumín, Karviná. Metodika integrovaného nízkoprahového zařízení pro děti

ohrožené sociálním vyloučením: Kontakt III. projekt integrace romské menšiny. Slezská diakonie, s. 25.

44

organizuje v místě jejich obvyklého výskytu začít akce s důrazem na hry, prožitek, směřuje je na instituce a zařízení zaměřená na volný čas dětí a mládeže, pomáhá a radí jim v krizových situacích, případně je kontaktuje s odborníkem.104 Terénní práce je velice náročná, streetworker musí získat důvěru u mladých lidí, proto těmito pracovníky bývají lidé věkově blízcí svým klientům. Streetwork přináší konfliktní situace, ve kterých se střetává požadavek profesionální mlčenlivosti o klientovi s požadavkem společnosti. Příkladem jsou situace, kdy se pracovník dozví o nezákonném jednání klienta. V této práci se streetworker mnohdy setkává s opakovanými neúspěchy, když se jeho klient navrátí k drogám, znova je poslán do vězení apod. Z těchto důvodů hrozí u terénního pracovníka rychlé vyhoření, proto poté přechází na jiný typ činnosti.105

3.2

Pojem nízkoprahovost

Nízkoprahová zařízení dětí a mládeže fungují podle principů o poskytování sociálních služeb. Specifickým principem je nízkoprahovost, která se realizuje službou tak, aby poskytovala maximální dostupnost, tzn. odbourávání veškeré časové, prostorové, psychologické i finanční bariéry, které by byly překážkou při vyhledávání prostorů NZDM či využívání poskytovaných služeb.106 Odstraňování prostorových bariér je myšleno tak, že zařízení se vyskytuje v takové lokalitě, která je uživatelovi dostupná a má k ní co nejlepší přístup. Zahrnují také uspořádání vnitřních prostorů a vstup do zařízení. Psychologické bariéry jsou odbourávány díky vzhledu zařízení a jeho vybavení, které neodrazuje uživatele, ale také díky přívětivému a vstřícnému přístupu a chování

104


Pedagogika volného času. Praha: Portál, 2008. s. 79 – 80. 105 106

PÁVKOVÁ, J., PAVLÍKOVÁ A., HRDLIČKOVÁ, V. cit. dílo. s. 80. Česká asociace streetwork, o.s. Pojmosloví nízkoprahových zařízení pro děti a mládež [online]. Praha : ČAS,


45

pracovníků k mládeži. Pokud jsou splňována všechna tato hlediska, cítí se uživatel v zařízení bezpečně, příjemně, ví, že se může do služby zapojit a že bude přijat jak ze strany pracovníků, tak ze strany dalších klientů. Uživatelům také nejsou překážkou v přístupu do zařízení a ve využívání jeho služeb finanční prostředky, které má dítě často v omezené míře. Poslední překážkou pro uživatele může být čas, neboli provozní doba. Zařízení provádí odstraňování této bariéry otevírací dobou, která odpovídá potřebám dětí a mládeže a zároveň je stabilní a bez nečekaných výpadků. Princip nízkoprahovosti dále spočívá v anonymitě uživatele, který musí dát souhlas k vedení jakékoliv dokumentace s jeho osobními údaji. Má také právo do ní kdykoliv nahlédnout. Nízkoprahovému zařízení jsou uživatelem podávány pouze nezbytné údaje, které napomáhají k poskytování kvalitních služeb. Klient také není omezován pro svou názorovou či etnickou odlišnost, žádným způsobem se nemusí registrovat a být členem docházejícím pravidelně do zařízení. Záleží pouze na uživateli, jak často bude docházet a jak dlouho v něm pobude, zda se zapojí do připravených činností. Veškeré sociální služby jsou poskytovány bezplatně a mohou být uživatelem využívány bezmezně, pokud svým jednáním a chováním neomezuje nebo neohrožuje sebe samotného, další uživatele, pracovníky či jejich práci.

3.3

Cílová skupina

J. Racek a A. Herzog uvádí, že: „Dospívání lze samo o sobě hodnotit jako období vývoje osobnosti se zvýšenou možností vzniku rizikového chování.“107 Cílovou skupinou NZDM jsou tedy děti a mládež se zvýšeným rizikovým chováním nacházející se v nepříznivé sociální situaci. Tyto situace můžeme specifikovat ve třech podobách, tedy děti a mládež se mohou ocitnout v konfliktní společenské situaci, obtížné životní události nebo v omezujících životních podmínkách. 107


a kol. Kontaktní práce. 2007. s. 322.

46

Konfliktní společenské situace bývají v rozporu se společenskými, právními a kulturními normami a řadíme mezi ně vandalismus, projevy šikany a násilí, drobnou kriminalitu, záškoláctví, útěk z domova, zneužívání návykových látek, rasismus, pohlavní zneužívání, domácí násilí apod.108 Obtížné životní situace můžeme definovat jako takové, v nichž se cílová skupina těžko orientuje a její vlastní síly nestačí na řešení krizové situace. Pro příklad uvedeme rozpad rodiny, potíže spojené se sexuálním debutem, problémy s výběrem školy a povolání, neúspěchy ve škole či v zaměstnání, problémy ve vlastních partnerských vztazích nebo jejich rozpad, těhotenství u dospívajících dívek, zajišťování obživy a bydlení, problémy mezi vrstevníky a jiné.109 Poslední formou nepříznivé sociální situace jsou podmínky omezující život. Děti a mládež se nacházejí v nepříznivém rodinném či sociálním prostředí, které omezuje

jejich

psychosociální

dovednosti.

Takovéto

prostředí

podporuje

nebo ukotvuje v jedinci neschopnost adaptace, navazování vztahů, izolovanost, jedinec nemá vlastní zájmy, má pocity odcizení, vede pasivní stereotypní život a další.110 Cílovou skupinou NZDM můžeme také dělit podle věkové struktury skupiny na děti od 6 do 12 let, dospívající od 13 do 18 let a mladé dospělé od 19 do 26 let. Česká asociace streetworkerů doporučuje oddělovat práci s uživateli prostorem, každá věková skupina má svou místnost, nebo oddělovat časem, tedy jinou otevírací dobou pro každou věkovou kategorii. Důvody k tomuto rozdělení jsou odlišné metody práce s jednotlivými skupinami, nebezpečí šikany a hrozí napodobování negativního chování starších jedinců mladšími.111

108



RACEK, J., HERZOG, A. cit. dílo. s. 322.

110

RACEK, J., HERZOG, A. tamtéž. s. 322.

111



47

3.4

Cíle nízkoprahových zařízení

Nízkoprahová zařízení mají za cíl navazovat kontakt a udržovat jej s dětmi a mládeží, které nechtějí nebo nemohou využívat běžné sociální, vzdělávací či volnočasové služby. Ke každému jedinci se přistupuje individuálně s ohledem na jeho potřeby, aby se dále samostatně rozvíjel, byl svéprávný a soběstačný.112 To znamená zintenzivnit jeho schopnost plnit životní povinnosti a každodenní dovednosti, začlenit ho do skupiny vrstevníků i do společnosti a naučit ho smysluplně trávit svůj volný čas. Dalším cílem je snížit sociální a zdravotní nebezpečí, která mohou jedince jeho způsobem života a rizikovým chováním ohrozit. Neopominutelné je také, aby pracovníci vytvářeli podmínky pro řešení nepříznivé sociální situace a zajistili psychickou, fyzickou, právní i sociální ochranu cílové skupiny během pobytu v zařízení.113

3.5

Obsah služby nízkoprahových zařízení

Hlavním nástrojem pro přirozené navázaní kontaktu s uživateli je nabídnout různé možnosti, jak trávit volný čas. Nízkoprahová zařízení dětí a mládeže jsou podle § 62 zákona o Sociálních službách 108/2006 sb. řazena mezi sociální služby. Z tohoto důvodu jsou po nabídce volnočasových aktivit získaným klientům poskytovány sociální služby. K naplňování zmíněného paragrafu probíhá pomocí činností, které můžeme rozdělit na pobyt v zařízení, sociální služby, preventivní a pedagogické programy, volnočasové aktivity.

112



Česká asociace streetwork, o.s. Pojmosloví nízkoprahových zařízení pro děti a mládež [online]. Praha: ČAS,


48

Pobyt v zařízení chápeme jako poskytnutí prostoru, tepla, světla, místa k sezení a odpočinku, volnočasových aktivit nebo prostě jenom pobyt v zařízení bez využití služeb, které jsou mu v něm nabízeny.114 Obsahem sociálních služeb jsou: a)

Kontaktní práce – takový způsob a postup práce s uživatelem, který nejčastěji probíhá formou rozhovoru v klubu, kontaktní místnosti, na ulici a ve svém důsledku navodí vzájemnou důvěru, podmínky nezbytné k rozvoji a upevňování kontaktu a podmínky k poskytování dalších služeb. Klient se prostřednictvím kontaktní práce učí vyjádřit své potřeby, používat nabízené služby.

b)

Situační intervence – sociálně pedagogická práce, kdy pracovník sleduje dění v zařízení a vyhledává situace s výchovným charakterem za účelem vnesení citlivých a přiměřených podnětů, návrhů. Mnohdy jde o situace spojené s chováním mezi uživateli navzájem, s porušováním pravidel zařízení, nebo o zajímavou diskuzi, do které se pracovník vmísí se záměrem výchovného působení.

c)

Informační servis uživateli – jedná se o poskytování specifických informací pracovníkem uživateli. Nejčastěji probíhá ústně v kontaktní místnosti, pokud situace vyžaduje, mohou být informace doplněny písemnou formou (letáky, vytisknutí údajů). Podávaná témata jsou různorodá, např. škola, rodina, hledání brigády, bezpečný sex, rizika návykových látek a další.

d)

Poradenství – probíhá formou rozhovoru pracovníka s uživatelem nejlépe v samostatné místnosti, aby mohly být zachovány osobní problémy uživatele. Pracovník se snaží nabídnout rady, informace k vyřešení obtíží.

e)

Krizová intervence – neboli pomoc v krizové situaci uživatele. Intervence probíhá diagnosticko-terapeutickou formou, kdy je pozorován klientův aktuální psychický stav, jsou zjišťovány příčiny krizové situace (smrt blízké osoby, znásilnění, rozvod rodičů apod.) a následně zahrnuje zásah směřující k vyřešení problému. Záleží však na kvalifikaci pracovníka, která ho opravňuje k dané

114



49

intervenci. V případě, že nemá patřičnou kvalifikaci, je uživatel odkázán na odborníka. f)

Kontakt s institucemi ve prospěch klienta – kontakt s institucemi návazné péče uskutečňovaný s vědomím a souhlasem uživatele, který probíhá ústně, telefonicky, písemně nebo osobně.

g)

Zprostředkování dalších služeb – jedná se především o fyzický doprovod do institucí návazné péče (doprovod na pohotovost, k psychologovi, do občanské poradny atd.).

h)

Případová práce – dlouhodobá práce s uživatelem, při které dochází k vytvoření individuálního plánu s časovým omezením, vedení dokumentace, pravidelné reflexi uživatelem a pracovníkem.

i)

Skupinová práce – jde o skupinovou aktivitu s cílem rozvoje psychosociálních dovedností (např. spoluorganizování nějaké akce).

j)

Práce s blízkými osobami – poskytnutí informací o zařízení a poradenství rodičům, dalším příbuzným, kamarádům uživatele.115 Dalšími činnostmi nízkoprahových zařízení jsou preventivní a pedagogické

programy zaměřené na snížení rizik sociálně patologických jevů. Zaměřují se tedy na konkrétní problémy vyskytující se mezi uživateli zařízení. Fungují jako jednorázové či příležitostné programy poskytovány v podobě letáků, informačních stánků, diskuzí, besed. Vedle jednorázových existují ještě dlouhodobé programy, jejichž součástí je získání specifických poznatků, nacvičení specifických dovedností a chování (např. bezpečné chování v oblasti sexuality). Tyto programy se uskutečňují pomocí výše zmíněných služeb, tzn. kontaktní práce, situační intervence, informačního servisu klientovi a poradenství. V závěru nesmí chybět zhodnocení výsledků.116 Součástí pedagogických programů je však také doučování. Nejčastěji probíhá v individuální formě, skupinová pouze výjimečně (např. pokud se cílová skupina 115


a kol. Kontaktní práce. 2007. s. 326-327. 116


o.s., 2008. s. 7 - 8 [cit. 2011-02-19]. Dostupné z WWW: .

50

nachází v sociálně vyloučené lokalitě bez jiného zařízení poskytující sociální služby). Jak dlouho potrvá, záleží zcela na uživateli, zda potřebuje pomoci pouze s domácí úlohou nebo s přípravou na reparát, závěrečný test nebo chce vylepšit známky na vysvědčení. Poslední složkou veškerých činností uskutečňovaných v nízkoprahových zařízeních jsou volnočasové aktivity, které jsou prostředkem k sociální práci, tzn. k získávání kontaktů a udržování vztahů s cílovou skupinou, k poskytování sociálních služeb. Slouží také k zahánění nudy a k výchově, jak vhodně a bez působení škod sobě samému a druhým vyplnit svůj volný čas. Uživatelé mají v zařízeních základní vybavení jako společenské hry, knihovnu, počítače, výtvarné potřeby apod. NZDM pro ně pořádá různé výjezdové akce, vše s ohledem k nízkoprahovým principům. Připravované programy mají základ v zážitkové pedagogice, kdy klient získává vlastní zkušenost a prožitek z činnosti.117 Při

jednoduchých

volnočasových

aktivitách

je

pracovník

pouze

zprostředkovatelem (např. zapůjčí náčiní k sportovním hrám) a uživatel je provádí dobrovolně a vlastní činností (poslech hudby, kreslení atd.). U složitějších aktivit je někdy od pracovníka vyžadováno návodu, aby byly uživatelem smysluplně využívány. Jedná se například o uspořádání turnaje ve fotbale, užití počítačové, výtvarné místnosti.118 Dalšími aktivitami jsou akce iniciované samotnými klienty za pomoci pracovníků, kteří se snaží zesílit organizační schopnosti uživatelů (např. pronájmem zkušebny, tělocvičny), propagační nebo akce zpestřující každodenní stereotypnost (turnaje, koncerty aj.) a v neposlední řadě dílny, pravidelné či nepravidelné aktivity s lektorem (např. lezení na stěně, žonglérství, keramika).119 Nízkoprahová zařízení

117

HÁJEK, B. Školská zařízení pro zájmové vzdělávání, výchovná a ubytovací zařízení a další subjekty pracující

s dětmi a mládeží. In HÁJEK, B., HOFBAUER, B., PÁVKOVÁ, J. Pedagogické ovlivňování volného času. Praha: Portál, 2008. s. 150. 118

RACEK, J., HERZOG, A. Fenomén NZDM, tedy nízkoprahových zařízení pro děti a mládež. In KLÍMA, P. a

kol. Kontaktní práce. 2007. s. 327. 119

RACEK, J., HERZOG, A. tamtéž. 327 – 328.

51

nenabízejí jako volnočasové aktivity výměnné programy pro uživatele drog, kroužky, komerční aktivity, ideologicky laděné programy.120 Obsahem služby NZDM nejsou pouze volnočasové aktivity, jak si mnozí lidé myslí, ale tedy i pobyt v zařízení, sociální služby a preventivní a pedagogické programy.

120



52

4

Vliv nízkoprahových zařízení na volný čas dětí a mládeže Nízkoprahová zařízení vytvářejí chráněné místo pro děti a mládež vyrůstající

v dnešních nebezpečných velkoměstech a anonymních sídlištích. Vstup do zařízení je zdarma, proto jej mohou využívat všechny děti a dospívající bez rozdílu. Uživatelům jsou především poskytovány poradenské a sociální služby, díky nimž si mohou s pracovníky popovídat o svých problémech a za jejich pomoci je vyřešit. Nabízejí také však volnočasové aktivity, možnost doučování, prostor k odpočinutí. Vedou děti a mládež k vhodnému využívání volného času různými způsoby.

4.1

Cíle průzkumu

Cílem tohoto průzkumu je zjistit, zda nízkoprahová zařízení dětí a mládeže splňují svůj účel a zda uživatelé tráví svůj čas raději v zařízení než venku na ulici. Zajímá nás, od koho se dozvěděli o nízkoprahovém zařízení, zda si v něm našli nové kamarády či kamarádky. Také bychom chtěli zmapovat, zda se uživatelé svěřují se svými problémy či trápeními pracovníkům nízkoprahového zařízení, zda využívají služeb doučování nebo přípravy do školy a které volnočasové činnosti patří k nejoblíbenějším. Již šestým rokem pracujeme v Nízkoprahovém zařízení dětí a mládeže Pohoda v Karviné jako dobrovolník. Výzkum proto chceme uskutečni ve čtyřech nízkoprahových zařízeních v Karviné, v městě mnoha sídlišť, v jejichž okolí se jen tak potlouká tisíce mladých lidí. Zajímá nás, zda poskytované služby přinesly změnu do života dětí a dospívajících, zda vhodně působí na jejich volný čas a zda je opravdu využívána služba poradenství i v ostatních zařízeních Karviné.

53

4.2

Použité metody a techniky

Při provádění výzkumu byl použit vlastní dotazník. Tuto techniku jsme považovali za nejvhodnější, protože jsme tak mohli oslovit větší počet respondentů a získat podrobnější informace o jejich návštěvnosti v zařízení, o poskytované poradenské službě, zda ji využívají a zda jejím prostřednictvím bylo klientům pomoženo. Otázky se také týkaly doučování a oblíbených volnočasových aktivit. Při zpracování výzkumu jsme použili matematicko-statistickou a srovnávací metodu. Všechny zjištěné informace jsme zpracovali do přehledných tabulek a grafů. V tabulkách jsou respondenti rozděleni podle nízkoprahových zařízení dětí a mládeže, které

navštěvují.

Údaje

v tabulkách

jsme

uvedli

v absolutních

četnostech

a v procentech. Výzkum prováděný formou dotazníků byl uskutečněn od prosince 2010 do ledna 2011. Informace byly získávány osobním kontaktem nebo prostřednictvím pracovníků nízkoprahových zařízení, kteří dotazníky rozdali dětem a mladistvým. Respondenti byli obeznámeni s tím, že dotazník je anonymní.

4.3

Struktura dotazníku

Dotazník je rozdělen do 7 základních tematických oblastí, které jsou rozpracovány do 15 otázek: •

Otázka č. 1 je informativní. Zjišťuje, které nízkoprahové zařízení dětí a mládeže uživatel či uživatelka navštěvuje. Toto rozdělení je důležité pro další práci s dotazníky.

•

Otázky č. 2 a 3 jsou demografické. Zjišťují pohlaví a věk uživatelů, uživatelek nízkoprahového zařízení dětí a mládeže.

•

Otázky č. 4 až 7 zjišťují, jakým způsobem se uživatelé dozvěděli o nízkoprahovém zařízení, zda se nachází v blízkosti jeho domova, jak dlouho a jak často využívá jeho služby.

54

•

Otázky č. 8 a 9 ukazují, zda uživatelé tráví svůj volný čas v nízkoprahovém zařízení rádi, zda si v něm našli nové kamarády, kteří mohou být důvodem docházky do zařízení.

•

Otázky č. 10 až 13 se zaměřují na vztah k pracovníkům nízkoprahového zařízení a využívání poradenské služby.

•

Otázka č. 14 zjišťuje užívání služby doučování, přípravy do školy.

•

Otázka č. 15 ukazuje, které volnočasové činnosti jsou u uživatelů nejoblíbenější.

V dotazníku byly použity různé typy otázek: •

uzavřené – respondent má k dispozici výběr možností. Otázky č. 1, 2, 3, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14.

•

polozavřená – u této otázky respondent může zvolit předepsanou možnost nebo dopsat jinou alternativu. Otázka č. 4.

•

otevřená – v této otázce není respondent omezován, protože odpovídá volně. Nejsou zde uvedené žádné možnosti. Otázka č. 15.

4.4

Určení výběrového souboru a jeho charakteristika

Objektem našeho zkoumání byli uživatelé a uživatelky z nízkoprahových zařízení dětí a mládeže v Karviné. Z celkového počtu 73 dotazovaných (100 %) bylo 20 oslovených (27 %) z Charitního střediska pro děti a mládež „Kometa“, stejně tak z Nízkoprahového zařízení dětí a mládeže Pohoda, 18 respondentů (25 %) z Nízkoprahového zařízení dětí a mládeže Oáza a 15 dotazovaných respondentů (21 %) z Nízkoprahového zařízení dětí a mládeže Fontána. Tabulka č. 1 Název nízkoprahového zařízení dětí a mládeže v Karviné Název nízkoprahového zařízení Kometa

Absolutní četnost

%

20

27,40

55

Pohoda

20

27,40

Oáza

18

24,66

Fontána

15

20,54

Celkem

73

100,00

Graf č. 1 Název nízkoprahového zařízení dětí a mládeže v Karviné 21%

Kometa Pohoda Oáza Fontána

27%

25% 27%

Z celkového počtu 73 respondentů bylo 36 dívek (49 %), 33 chlapců (45 %) a 4 osloveni (6 %) neuvedli.

Tabulka č. 2 Pohlaví Kometa

Pohoda

Oáza

Fontána

Celkem

Pohlaví A.č.

%

A.č.

%

A.č.

%

A.č.

%

A.č.

%

12

60,00

10

50,00

7

38,89

7

46,67

36

49,32

Chlapec

8

40,00

10

50,00

7

38,89

8

53,33

33

45,21

Neuvedeno

0

0,00

0

0,00

4

22,22

0

0,00

4

5,47

Celkem

20

100,00

20

25,00

18

100,00

15

100,00

73

100,00

Dívka

56

Graf č.2 Pohlaví 6%

Chlapec Dívka

45%

Neuvedeno

49%

Věkové rozložení oslovených bylo rozmanité. 14 respondentů (19 %) bylo ve věku 12let, 11 dotazovaných (15 %) ve věku 11let, 9 oslovených respondentů (12 %) ve věku 10let, 8 dotazovaných respondentů (11 %) ve věku 9let, 7 oslovených (10 %) ve věku 15let, vždy po 6 dotazovaných (8 %) ve věku 13let, 14let a 16let, vždy po 2 respondentech (3 %) ve věku 17let a 18let a vždy po 1 osloveném respondentu (1 %) ve věku 7let a 8let. Žádný z dotazovaných nebyl ve věku 6let. Tabulka č. 3 Věková struktura Kometa

Pohoda

Oáza

Fontána

Celkem

V ěk A.č.

%

A.č.

%

A.č.

%

A.č.

%

A.č.

%

6 let

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

7 let

0

0,00

1

5,00

0

0,00

0

0,00

1

1,37

8 let

0

0,00

1

5,00

0

0,00

0

0,00

1

1,37

9 let

1

5,00

5

25,00

0

0,00

2

13,33

8

10,96

10 let

4

20,00

3

15,00

1

5,56

1

6,67

9

12,33

11 let

0

0,00

8

40,00

2

11,11

1

6,67

11

15,06

12 let

8

40,00

0

0,00

3

16,66

3

20,00

14

19,18

13 let

1

5,00

1

5,00

1

5,56

3

20,00

6

8,22

14 let

2

10,00

0

0,00

2

11,11

2

13,33

6

8,22

57

15 let

1

5,00

1

5,00

4

22,22

1

6,67

7

9,59

16 let

0

0,00

0

0,00

4

22,22

2

13,33

6

8,22

17 let

1

5,00

0

0,00

1

5,56

0

0,00

2

2,74

18 let

2

10,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

2

2,74

Celkem

20

100,00

20

100,00

18

100,00

15

100,00

73

100,00

Graf č. 3 Věková struktura

8%

3% 3% 1% 1%

10%

11% 12%

8% 15%

8% 20%

4.5

7 let 8 let 9 let 10 let 11 let 12 let 13 let 14 let 15 let 16 let 17 let 18 let

Zpracování a interpretace výsledků výzkumu

Otázka č. 4: „Jak ses dozvěděl/a o nízkoprahovém zařízení dětí a mládeže?“

Ze 73 oslovených (100 %) se 58 respondentů (79 %) dozvědělo o zařízení od kamaráda, 10 dotazovaných (14 %) od jinud (od bratra, sestry, mamky), po 2 oslovených respondentech (3 %) ve škole a na internetu a 1 dotazovaný respondent ( 1%) z novin.

58

Tabulka č. 4 Zdroj poskytující informace o nízkoprahovém zařízení Kometa

Pohoda

Oáza

Fontána

Celkem

Zdroj A.č.

%

A.č

%

A.č.

%

A.č.

%

A.č.

%

17

85,00

15

75,00

16

88,88

10

66,67

58

79,45

Ve škole

0

0,00

0

0,00

0

0,00

2

13,33

2

2,74

Na internetu

0

0,00

0

0,00

1

5,56

1

6,67

2

2,74

Z novin

0

0,00

0

0,00

1

5,56

0

0,00

1

1,37

Od jinud

3

15,00

5

25,00

0

0,00

2

13,33

10

13,70

Celkem

20

100,00

20 100,00

18

100,00

15

100,00

73

100,00

Od kamaráda

Graf č. 4 Zdroj poskytující informace o nízkoprahovém zařízení 1% 3% 3%

14%

Od kamaráda

79%

Ve škole Na internetu Z novin Od jinud

Otázka č. 5: „Nachází se nízkoprahové zařízení dětí a mládeže blízko tvého domova?“

Z celkového počtu dotazovaných uvedlo 59 oslovených (81 %), že se nízkoprahové zařízení dětí a mládeže nachází blízko jejich domova, a 14 respondentů (19 %) uvedlo, že nikoli.

59

Tabulka č. 5 Blízkost nízkoprahového zařízení k domovu uživatelů Kometa

Pohoda

Oáza

Fontána

Celkem

A.č.

%

A.č

%

A.č.

%

A.č.

%

A.č.

%

Ano

15

75,00

18

90,00

18

100,00

8

53,33

59

80,82

Ne

5

25,00

2

10,00

0

0,00

7

46,67

14

19,18

20

100,00

20 100,00

18

100,00

15

100,00

73

100,00

Celkem

Graf č. 5 Blízkost nízkoprahového zařízení k domovu uživatelů 19%

Ano Ne 81%

Otázka č. 6: „Jak dlouho už navštěvuješ nízkoprahové zařízení dětí a mládeže?“

Ze 73 respondentů (100 %) 34 dotazovaných (47 %) navštěvuje nízkoprahové zařízení dětí a mládeže více než 2 roky, 15 oslovených (20 %) do 1 roku, 11 dotazovaných (15 %) méně než 3 měsíce, 8 oslovených respondentů (11 %) do 2 let a 5 dotazovaných (7 %) v délce 3 až 6 měsíců. Tabulka č. 6 Délka navštěvování nízkoprahového zařízení dětí a mládeže Kometa

Pohoda

Oáza

Fontána

Celkem

Délka A.č.

%

A.č

Méně než 3 měs.

7

35,00

1

5,00

1

3 – 6 měs.

1

5,00

1

5,00

1

%

A.č.

A.č.

%

A.č.

%

5,56

2

13,33

11

15,07

5,56

2

13,33

5

6,85

%

60

Do 1 roku

4

20,00

3

15,00

1

5,56

7

46,67

15

20,55

Do 2 let

2

10,00

2

10,00

1

5,56

3

20,00

8

10,96

Více než 2 roky

6

30,00

13

65,00

14

77,76

1

6,67

34

46,57

20 100,00

18

100,00

15

100,00

73

100,00

Celkem

20 100,00

Graf č. 6 Délka navštěvování nízkoprahového zařízení dětí a mládeže

Méně než 3 měsíce

21%

25%

3 - 6 měsíců Do 1 roku Do 2 let

10%

15%

Více než 2 roky

29%

Otázka č. 7: „Jak často chodíš do nízkoprahového zařízení dětí a mládeže?“

Z celkového počtu oslovených chodí do nízkoprahového zařízení dětí a mládeže 37 respondentů (51 %) několikrát za týden, 28 dotazovaných (38 %) každý den, 6 oslovených respondentů (8 %) párkrát za měsíc a 2 dotazováni (3 %) jednou za měsíc nebo méně. Žádný oslovený nechodí do nízkoprahového zařízení dětí a mládeže jednou za týden. Tabulka č. 7 Frekvence docházení do nízkoprahového zařízení dětí a mládeže Frekvence docházení Každý den Několikrát za týden Jednou za týden

Kometa

Pohoda

Oáza

Fontána

Celkem

A.č.

%

A.č

%

A.č.

%

A.č.

%

A.č.

%

7

35,00

5

25,00

11

61,11

5

33,33

28

38,36

10

50,00

12

60,00

7

38,89

8

53,34

37

50,68

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

61

Párkrát za měsíc Jednou za měsíc nebo méně Celkem

3

15,00

1

5,00

0

0,00

2

13,33

6

8,22

0

0,00

2

10,00

0

0,00

0

0,00

2

2,74

15 100,00

73

100,00

20 100,00

20 100,00

18 100,00

Graf č. 7 Frekvence docházení do nízkoprahového zařízení dětí a mládeže

Každý den 3%

19%

34%

Několikrát za týden Jednou za týden

44%

Jednou za měsíc nebo méně

Otázka č. 8: „Trávíš svůj volný čas raději v nízkoprahovém zařízení dětí a mládeže než venku?“ Ze 73 dotazovaných 64 oslovených (88 %) raději tráví svůj volný čas v nízkoprahovém zařízení dětí a mládeže než venku, 6 respondentů (8 %) raději tráví svůj volný čas venku než v nízkoprahovém zařízení a 3 dotazování (4 %) neví, kde raději tráví svůj volný čas. Tabulka č. 8 Preferování nízkoprahového zařízení před pobytem venku Kometa

Pohoda

Oáza

Fontána

Celkem

Preference A.č.

%

A.č

%

A.č.

%

A.č.

%

A.č.

%

Ano

18

90,00

17

85,00

15

83,33

14

93,33

64

87,67

Ne

1

5,00

2

10,00

3

16,67

0

0,00

6

8,22

62

Nevím

1

5,00

Celkem

20

100,00

1

5,00

0

0,00

1

6,67

3

4,11

20 100,00

18

100,00

15

100,00

73

100,00

Graf č. 8 Preferování nízkoprahového zařízení před pobytem venku 8%

4%

Ano Ne Nevím 88%

Otázka č. 9: „Našel sis v nízkoprahovém zařízení nové kamarády?“

Z celkového počtu respondentů si 72 oslovených (99 %) našlo v nízkoprahovém zařízení dětí a mládeže nové kamarády a 1 respondent (1 %) nikoli. Tabulka č. 9 Kontakty s jinými uživateli v nízkoprahovém zařízení Noví

Kometa

Pohoda

Oáza

Fontána

Celkem

kamarádi v A.č.

%

Ano

20

100,00

Ne

0

0,00

20

100,00

NZDM

Celkem

A.č

A.č.

%

A.č.

%

A.č.

%

17

94,44

15

100,00

72

98,63

0,00

1

5,56

0

0,00

1

1,37

20 100,00

18

100,00

15

100,00

73

100,00

%

20 100,00 0

Graf č. 9 Kontakty s jinými uživateli v nízkoprahovém zařízení 1%

Ano Ne 99%

63

Otázka č. 10: „Povídáš si někdy s pracovníky nízkoprahového zařízení dětí a mládeže?“

Ze 73 oslovených respondentů si 70 dotazovaných (96 %) někdy povídá s pracovníky nízkoprahového zařízení dětí a mládeže a 3 oslovení (4 %) nikoli. Tabulka č. 10 Rozhovory s pracovníky nízkoprahového zařízení dětí a mládeže Rozhovory

Kometa

Pohoda

Oáza

Fontána

Celkem

s pracovníky A.č.

%

A.č

%

A.č.

%

A.č.

%

A.č.

%

Ano

19

95,00

19

95,00

17

94,44

15

100,00

70

95,89

Ne

1

5,00

1

5,00

1

5,56

0

0,00

3

4,11

20

100,00

20 100,00

18

100,00

15

100,00

73

100,00

NZDM

Celkem

Graf č. 10 Rozhovory s pracovníky nízkoprahového zařízení dětí a mládeže 4%

Ano Ne 96%

Otázka č. 11: „Svěřuješ se někdy pracovníkům nízkoprahového zařízení se svými problémy, trápeními?“

Z celkového počtu oslovených se 52 respondentů (71 %) někdy svěřuje pracovníkům nízkoprahového zařízení dětí a mládeže se svými problémy, trápeními a 21 dotazovaných (29 %) se nesvěřují.

64

Tabulka č. 11 Svěřování pracovníkům nízkoprahového zařízení s osobními problémy Kometa

Pohoda

Oáza

Fontána

Celkem

Svěřování A.č.

%

A.č

%

A.č.

%

A.č.

%

A.č.

%

Ano

12

60,00

14

70,00

14

77,78

12

80,00

52

71,23

Ne

8

40,00

6

30,00

4

22,22

3

20,00

21

28,77

20

100,00

20 100,00

18

100,00

15

100,00

73

100,00

Celkem

Graf č. 11 Svěřování pracovníkům nízkoprahového zařízení s osobními problémy 29%

Ano Ne

71%

Otázka č. 12: „Požádal/a jsi pracovníky v nízkoprahovém zařízení někdy o radu, pomoc?“ Ze 73 dotazovaných respondentů 50 oslovených (68 %) požádalo pracovníka nízkoprahového zařízení dětí a mládeže někdy o radu, o pomoc a 23 respondentů (32 %) nikoli. Tabulka č. 12 Využívání poradenské služby Kometa

Pohoda

Oáza

Fontána

Celkem

A.č.

%

A.č

%

A.č.

%

A.č.

%

A.č.

%

Ano

13

65,00

14

70,00

14

77,78

9

60,00

50

68,49

Ne

7

35,00

6

30,00

4

22,22

6

40,00

23

31,51

20

100,00

20 100,00

18

100,00

15

100,00

73

100,00

Celkem

65

Graf č. 12 Využívání poradenské služby 32%

Ano Ne 68%

Otázka č. 13: „Pomohli ti pracovníci nízkoprahového zařízení s tvým problémem, trápením?“

Z celkového počtu oslovených respondentů uvedlo 54 dotazovaných (74 %), že jim pomohli pracovníci nízkoprahového zařízení dětí a mládeže s jejich problémy, trápeními a 19 respondentů (26 %) uvedlo, že nikoli. Tabulka č. 13 Poskytnutí pomoci pracovníky nízkoprahových zařízení Kometa

Pohoda

Oáza

Fontána

Celkem

A.č.

%

A.č

%

A.č.

%

A.č.

%

A.č.

%

Ano

15

75,00

14

70,00

15

83,33

10

66,67

54

73,97

Ne

5

25,00

6

30,00

3

16,67

5

33,33

19

26,03

20

100,00

20 100,00

18

100,00

15

100,00

73

100,00

Celkem

Graf č. 13 Poskytnutí pomoci pracovníky nízkoprahových zařízení 26%

Ano Ne 74%

66

Otázka č. 14: „Využil/a jsi někdy v nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež doučování nebo přípravu do školy?“

Ze 73 oslovených uživatelů 42 respondentů (58 %) nevyužilo v nízkoprahovém zařízení dětí a mládeže doučování nebo přípravu do školy a 31 dotazovaných (42 %) naopak využili doučování nebo přípravu do školy. Tabulka č. 14 Využití služby doučování, přípravy do školy Kometa

Pohoda

Oáza

Fontána

Celkem

A.č.

%

A.č

%

A.č.

%

A.č.

%

A.č.

%

Ano

8

40,00

10

50,00

8

44,44

5

33,33

31

42,47

Ne

12

60,00

10

50,00

10

55,56

10

66,67

42

57,53

Celkem

20

100,00

20 100,00

18

100,00

15

100,00

73

100,00

Graf č. 14 Využití služby doučování, přípravy do školy

42% 58%

Ano Ne

Otázka č. 15: „Jaké činnosti nejraději děláš v nízkoprahovém zařízení dětí a mládeže?“

Na tuto otevřenou otázku odpovídalo 73 respondentů (100 %). Dotazovaní mohli uvádět, které různé činnosti nejraději dělají v nízkoprahovém zařízení dětí a mládeže. Celkem bylo získáno 136 odpovědí.

67

Tabulka č. 15 Volnočasové aktivity v nízkoprahovém zařízení

Kometa

Pohoda

Oáza

Fontána

Celkem

Aktivity v NZDM A.č.

%

A.č

%

A.č.

%

A.č.

%

A.č.

%

Fotbal

5

6,85

0

0,00

0

0,00

0

0,00

5

6,85

Florbal

3

4,11

1

1,37

1

1,37

0

0,00

5

6,85

Posilovna

0

0,00

3

4,11

0

0,00

0

0,00

3

4,11

Tělocvična

1

1,37

2

2,74

1

1,37

0

0,00

4

5,48

Běhání

0

0,00

1

1,37

0

0,00

0

0,00

1

1,37

Kroužky

1

1,37

0

0,00

0

0,00

0

0,00

1

1,37

Vaření

0

0,00

3

4,11

0

0,00

0

0,00

3

4,11

Výtvarné činnosti

5

6,85

5

6,85

1

1,37

0

0,00

11

15,07

Stolní tenis

2

2,74

0

0,00

0

0,00

3

4,11

5

6,85

Stolní fotbal

4

5,48

2

2,74

10

13,7

7

9,59

23

31,51

Kulečník

0

0,00

1

1,37

0

0,00

0

0,00

1

1,37

PC (internet, hry)

7

9,59

11

15,07

5

6,85

4

5,48

27

36,99

Povídání si

7

9,59

2

2,74

5

6,85

0

0,00

14

19,18

2

2,74

0

0,00

0

0,00

0

0,00

2

2,74

Různé hry

2

2,74

7

9,59

0

0,00

5

6,85

14

19,18

Deskové hry

0

0,00

0

0,00

1

1,37

2

2,74

3

4,11

Šachy

1

1,37

0

0,00

0

0,00

0

0,00

1

1,37

Hledání si nových kamarádů/kamarádek

68

Kreslení

0

0,00

2

2,74

3

4,11

0

0,00

5

6,85

Pořádání akcí

1

1,37

0

0,00

0

0,00

0

0,00

1

1,37

Akce

0

0,00

1

1,37

0

0,00

0

0,00

1

1,37

Výlety

0

0,00

1

1,37

0

0,00

0

0,00

1

1,37

všechno

2

2,74

1

1,37

2

2,74

0

0,00

5

6,85

4.6

Shrnutí výzkumu

V prosinci 2010 až lednu 2011 jsme uskutečnili výzkum v Karviné mezi uživateli nízkoprahových zařízení dětí a mládeže. Cílem bylo zjistit, od koho získali povědomí o nízkoprahovém zařízení, zda uživatelé raději tráví svůj čas v nízkoprahovém zařízení než venku na ulici, zda si v něm našli nové kamarády, zda se svěřují se svými problémy pracovníkům nízkoprahového zařízení, zda využívají služeb doučování nebo přípravy do školy a které volnočasové činnosti uživatelé preferují. Získávání informací bylo provedeno formou dotazníku, který umožňuje oslovit více respondentů. Výběrový soubor byl tvořen ze 73 respondentů (100 %), z nichž 20 bylo oslovených (27 %) z Charitního střediska pro děti a mládež „Kometa“, stejně tak z Nízkoprahového zařízení dětí a mládeže Pohoda, 18 respondentů (25 %) z Nízkoprahového zařízení dětí a mládeže Oáza a 15 dotazovaných respondentů (21 %) z Nízkoprahového zařízení dětí a mládeže Fontána. Zajímalo nás, jakým způsobem se dozvěděli o navštěvujícím nízkoprahovém zařízení. Z celkového počtu uživatelů se 79 % respondentů dozvědělo o zařízení od kamaráda, 14 % respondentů od jinud (od bratra, sestry, mamky), 3 % uživatelů ve škole, 3 % uživatelů na internetu a 1% respondentů z novin. Dalším cílem bylo zjistit, jestli je pro uživatele lákavé docházet do zařízení. Z dotazovaných 88 % raději tráví svůj volný čas v nízkoprahovém zařízení dětí

69

a mládeže než venku, pouhých 8 % tráví svůj volný čas raději venku než v nízkoprahovém zařízení a 4 % neví. Kamarádi se mohou stát těmi, díky kterým začne klient navštěvovat nízkoprahové zařízení častěji. Nové kamarády v zařízení si našlo 99 % uživatelů, 1 % uživatelů nikoli. V oblasti poradenské služby bylo cílem zjistit, zda je tato služba využívána. Z celkového počtu oslovených se 71 % uživatelů někdy svěřuje se svými problémy pracovníkům nízkoprahového zařízení dětí a mládeže a 29 % uživatelů se nesdílí s pracovníky se svými trápeními. Přímo o pomoc či radu požádalo 68 % respondentů, 32 % nikoli. Službu doučování a přípravy do školy nikdy nevyužilo 58 % uživatelů nízkoprahového zařízení dětí a mládeže, 42 % dotazovaných naopak využili doučování nebo přípravu do školy. Co se týče volnočasových aktivit, vždy ze 100 % (73 respondentů) volilo 40 % uživatelů hry, jako je stolní fotbal, stolní tenis a kulečník, 37 % uživatelů volilo hry na počítači a práce s internetem, 25 % respondentů uvádí sportovní hry a činnosti, 25 % uživatelů volilo různé deskové hry, 22 % dotazovaných rádo navazuje nové kontakty a povídá si, 21 % uživatelů preferuje kroužky (vaření, výtvarný), 7 % dotazovaných si rádo jen tak kreslí (činnost nespadající do výtvarného kroužku, protože není organizovaná žádným pracovníkem), pro 7 % uživatelů je každá činnost oblíbená a 4 % respondentů uvádí akce, ať už jejich pořádání či pouhé zúčastnění se. Z výše uvedených údajů vyplývá, že většina uživatelů získala doporučení na nízkoprahové zařízení dětí a mládeže od svých kamarádů. Zde stojí za úvahu, zda by šlo více dostat do povědomí dětí a mladých lidí o těchto zařízeních, která nabízejí své služby bezplatně, i jinými způsoby. Učitel ve škole mnohé vypozoruje, dozví se od dětí, jakým způsobem tráví svůj volný čas, zda si rodiče na ně udělají čas nebo zda ho tráví často o samotě. Právě on může být osobou, která žáka bude motivovat k návštěvě nízkoprahového zařízení. Výsledky dotazníků ukázaly, že poskytované služby v nízkoprahových zařízeních dětí a mládeže mají své místo a jsou opravdu klienty využívány.

70

Nabízejí pestrou škálu volnočasových aktivit, které jsou pro děti dosti lákavé, a každé dítě si mezi nimi najde tu svou.

4.7

Informace o zkoumaných nízkoprahových zařízeních

Následující konkrétní informace o nízkoprahových zařízeních dětí a mládeže v Karviné, ve kterých byl prováděn výzkum, slouží jako přehled především učitelům a dalším pracovníkům pohybující se na základních a středních školách. Záleží pak na každém, na kolik využije poskytnuté informace ve své praxi. •

NZDM Fontána

Cíle: -

„Nabízet otevřený a bezpečný prostor a zázemí pro trávení volného času.

-

Realizovat klubové aktivity a jiné mimořádné akce, které mají preventivní charakter a naplňují smysluplně volný čas dětí a mládeže.

-

Nabízet dospívajícím pomoc při hledání orientace v životě a řešení problémů spojených s dospíváním.

-

Vést uživatele k pozitivní proměně a rozvoji ve všech složkách jejich osobnosti a poskytnout jim dostatek podnětů k aktivizaci jejich tvůrčího potenciálu.

-

Prolomit bariéry mezi rozdílnými sociálními vrstvami a etniky v místním společenství.“

Cílová skupina je rozdělena do dvou kategorií: -

mladší školní věk – 7 až 12 let

-

starší školní věk, mladiství – 13 až 18 let

Cílovou skupinou jsou především děti a mládež žijící v lokalitě Karviná – Nové Město.

71

Volnočasové aktivity: -

společné hry, turnaje, výtvarné, dramatické, taneční činnosti, sledování filmů, čajovna, besedy na vybraná témata

-

stolní fotbal, ping-pong, elektronické šipky

-

mimořádné aktivity - párty, výlety, víkendové pobyty, letní stanový tábor

Kontakt: Adresa - Ostravská 767, 733 01 Karviná-Fryštát E-mail - [email protected] Telefon - 552 321 052, 731 494 666 Informace byly čerpány z internetových stránek Filadelfia, klub mladých: http://www.filadelfia.cz/.

•

Charitní středisko pro děti a mládež Kometa

Základní ideou střediska Kometa „je poskytování služby nízkoprahového zařízení, které poskytuje dětem a mládeži v Karviné vhodné prostředí pro všestranný rozvoj jejich osobnosti.“

Cíle: -

„Vést děti k estetickému cítění, trpělivosti a tvořivosti.

-

Využívat zkušenosti etické výchovy nebo je přímo či nepřímo usměrňovat tak, aby byl podpořen spontánní rozvoj pro-sociálního chování.“

Cílová skupina: - děti a mládež od 6 do 18 let

72


deskové hry, stolní fotbal, stolní tenis, počítače s internetem, výtvarné činnosti, sportovní hry

Kontakt: Adresa - Čajkovského 2216, 733 01 Karviná-Mizerov E-mail - [email protected] Telefon - 596 312 482, 603 287 666 Informace byly čerpány z osobního rozhovoru s pracovníky a internetových stránek Charita Český Těšín: http://ceskytesin.caritas.cz/nase-strediska/charitnistredisko-pro-deti-a-mladez-kometa/. •

NZDM Oáza

Cíle: -

„Nabízet kvalitní sociální služby dětem a mládeži, která z valné většiny není v kontaktu s žádnými jinými službami a zmírnit tak rizika a poškození, která s sebou nese jejich životní styl a motivovat je k udržení pozitivních změn.

-

Profesionalizovat nabízené služby odbornosti jednotlivých pracovníků s cílem pomoci dětem a mládeži při zvládání obtížných situací a zároveň zvyšovat jejich vzdělanostní a sociální úroveň tak, aby jejich začlenění do společenského a pracovního života bylo co nejsnazší.

-

Aktivně působit na odstranění vžitých negativních předsudků vůči osobám z jiných národnostních skupin a především u romské mládeže snížit riziko sociální exkluze.

-

Zajistit bezpečné prostředí a plynulý provoz zařízení pro děti a mládež dle základních lidských práv a tak motivovat co největší počet klientů k účasti na programových aktivitách.

-

Udržovat

spolupráci

s ostatními zařízeními

a

rozvíjet

spolupráci

se zařízeními návazné péče.

73

-

Odborně rozvíjet individuální, resocializační a motivační práci s klienty a zachovávat lidskou důstojnost.

-

Pozitivně působit na cílovou skupinu a tímto omezit případný vznik sociálně patologických jevů.

-

Posilovat sociální začleňování.“

Cílová skupina: - děti a mládež ve věku od 6 do 21 let žijící především v lokalitě Karviná – Nové Město.

Volnočasové aktivity: – stolní a kolektivní hry, výtvarné a ruční práce, besedy, poslech hudby, tanec

Kontakt: Adresa - Mírová 1434, 735 06 Karviná – Nové Město E-mail - [email protected] Telefon - 596 315 304, 596 315 304 Informace byly čerpány z internetových stránek NZDM Oáza: http://oaza.proskolime.cz/. •

NZDM Pohoda

Cíle: -

Poskytnout klientům bezpečné, přátelské a motivující prostředí.

-

Naučit klienty zvládat obtížné situace, jako jsou problémy v rodině, ve škole a mezi kamarády.

-

Odolávat nabídce cigaret, alkoholu a jiných drog, hájit svoje práva.

-

Zlepšovat školní prospěch uživatelů.

-

Rozvíjet zručnost, estetické cítění, hudební i taneční dovednosti, zvyšovat fyzickou zdatnost.

74

Cílová skupina: -

děti a mládež ve věku 6 - 15 let


stolní fotbal, stolní tenis, deskové hry, počítače s internetem, kulečník, poslech hudby, posilovna, tělocvična, sledování filmů

-

kluby – výtvarný, vaření

-

výlety, víkendovky a tábory v rámci fakultativních služeb (placené)

Informace byly čerpány z vlastních zkušeností a internetových stránek NZDM Pohoda: http://www.nzdmpohoda.cz/.

75

Závěr Volný čas je důležitou a potřebnou součástí lidského života, každého vývojového období, především však dětství a dospívání, ve kterých se nejvíce učíme, poznáváme dění kolem nás, vytváříme si vlastní názory a hodnoty. Není tedy správné přeceňovat nebo naopak podceňovat význam výchovy dětí a mládeže v jejich volném čase. Jako první vliv má na jedince rodina, poté přicházejí jeho vrstevníci, veškerá zařízení, která navštěvuje, ať už je to formou školní výchovy nebo volnočasové. Na utváření jeho osobnosti se také podílí hromadné sdělovací prostředky a on sám. Jeho vlastní aktivita, vyvinuté úsilí má dopad na to, jakým způsobem bude jeho volný čas vypadat. Každá generace nese stále se opakující situace, zároveň však s sebou přináší něco nového, něco dosud nepoznaného. Současná doba objevuje další přístupy k problematice volného času dětí a mládeže, snaží se porozumět dnešním mladým lidem, být jim oporou a pomocí v jejich těžkých životních osudech. Jedním z nových přístupů jsou nízkoprahová zařízení, která působí preventivně na životy dětí a dospívajících. Věnuje se jim v jejich volném čase bez rozdílu, bez ohledů na finance, které mohou mnohdy být překážkou v navštěvování volnočasových zařízení. Cílem naší diplomové práce bylo objasnit problematiku volného času, poukázat na význam výchovy ve volném čase, přiblížit činnost nízkoprahových zařízení, jejich vliv na volný čas dětí a mládeže, a to se nám podařilo. Výsledky výzkumu potvrdily, že uživatelé nízkoprahových zařízení mají potřebu využívat nabízené služby. Dostatečné množství volnočasových aktivit ukazuje, že se děti a mládež v zařízeních nenudí. Nízkoprahová zařízení ukazují mladý lidem, jak svůj volný čas vhodně využívat, jakou činností se zabavit, a tak dosahují toho, že děti a dospívající nemají pocity nudy a prázdnoty a zároveň získávají pro svůj život dobrý základ, kterého se mohou držet i v dospělosti.

76

Seznam použitých pramenů a literatury ABZ slovník českých synonym [online]. 2008 [cit. 2011-03-28]. Dostupné z WWW: <www.slovnik-synonym.cz>. BALVÍN, J. a kol. Romové a volný čas. Ústí nad Labem: Hnutí R, 1997. 155 s. ISBN 80-902149-5-9. BARTOŠ, M. Zájmová činnost ve volném čase. Praha: Práce, 1983. 156 s.

BEAN, R. Jak rozvíjet tvořivost dítěte. Praha: Portál, 1995. 86 s. ISBN 80-7178-035-9.

BRINDZA, J. Deti a ich voľný čas. Bratislava: Smena, 1984. 87 s. Česká asociace streetwork, o.s. Pojmosloví nízkoprahových zařízení pro děti a mládež [online]. Praha : ČAS, o.s., 2008 [cit. 2011-01-18]. Dostupné z WWW: . Česká rada dětí a mládeže [online]. 1999 [cit. 2011-03-28]. Dostupné na WWW: < http://www.crdm.cz >.

Filadelfia, klub mladých [online]. [cit. 2011-03-29]. Dostupné na WWW: . HÁJEK, B., HOFBAUER, B., PÁVKOVÁ, J. Pedagogické ovlivňování volného času. Praha: Portál, 2008. 239 s. ISBN 978-80-7367-473-1. HOFBAUER, B. Děti Mládež a volný čas. Praha: Portál, 2004. 173 s. ISBN 80-7178927-5.

77

Charita Česká republika [online]. 2011 [cit. 2011-03-29]. Dostupné na WWW: .

KLÍMA, P., HERZOG, A., KUNC, S. a kol. (ed). Kontaktní práce. 2007, 359 s.

Kolektiv projektu Kontakt III - Bohumín, Karviná. Metodika integrovaného nízkoprahového zařízení pro děti ohrožené sociálním vyloučením: Kontakt III. projekt integrace romské menšiny. Slezská diakonie, 57 s. MATOUŠEK, O., KOLÁČKOVÁ, J., KODYMOVÁ, P. a kol. Sociální práce v praxi. Praha: Portál, 2005. 351 s. ISBN 80-7367-002-X.

NĚMEC, J. a kol. Kapitoly ze sociální pedagogiky a volného času. Brno: Paido, 2002. 119 s. ISBN 80-7315-012-3.

NZDM

Oáza

[online].

[cit.

2011-03-29].

Dostupné

na

WWW:

Dostupné

na

WWW:

.

NZDM

Pohoda

[online].

[cit.

2011-03-29].

. PÁVKOVÁ, J. a kol. Pedagogika volného času. 3. vyd. Praha: Portál, 2008. 221 s. ISBN 978-80-7367-423-6.

PRŮCHA, J.; WALTEROVÁ, E.; MAREŠ, J. Pedagogický slovník. 3. rozš. vyd. Praha: Portál, 2001. 322 s. ISBN 80-7178-579-2.

SAK, P., SAKOVÁ, K. Mládež na křižovatce. Praha: Svoboda servis, 2004. 240 s. ISBN 80-86320-33-2.

78

SEDLÁŘ, R. Výchova mimo vyučování, její tradice a principy. Praha: SPN, 1968. 201 s.

Sokol.cz [online]. 2002 [cit. 2011-03-28]. Dostupné z WWW: <www.sokol.cz>. TUČEK, M. a kol. Dynamika české společnosti a osudy lidí na přelomu tisíciletí. Praha: Sociologické nakladatelství, 2003. 428 s. ISBN 80-8642-922-9. VÁŽANSKÝ, M. Volný čas a pedagogika zážitku. Brno: Masarykova univerzita, 1994. 64 s.

YMCA [online]. 2008 [cit. 2011-03-28]. Dostupné na WWW: .

79

Seznam příloh Příloha č. 1: Dotazník

80

Příloha č. 1

Dotazník 1. Které nízkoprahové zařízení navštěvuješ? Fontána

2. Pohlaví:

Kometa

Pohoda

dívka

chlapec

Oáza

3. Kolik je ti let? 6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

4. Jak ses dozvěděl/a o nízkoprahovém zařízení? a) od kamaráda b) ve škole c) na internetu d) z novin e) od jinud (napiš odkud) ………………………………………………… 5. Nachází se nízkoprahové zařízení blízko tvého domova? ano

ne

6. Jak dlouho už navštěvuješ nízkoprahové zařízení? a) méně než 3 měsíce b) 3 – 6 měsíců c) do 1 roku d) do 2 let e) více než 2 roky 7. Jak často chodíš do nízkoprahového zařízení? a) každý den b) několikrát za týden c) jednou za týden

17

18

d) párkrát za měsíc e) jednou za měsíc nebo méně 8. Trávíš svůj volný čas raději v nízkoprahovém zařízení než venku? ano

ne

nevím

9. Našel sis v nízkoprahovém zařízení nové kamarády? ano

ne

10. Povídáš si někdy s pracovníky nízkoprahového zařízení? ano

ne

11. Svěřuješ se někdy pracovníkům nízkoprahové zařízení se svými problémy, trápeními? ano

ne

12. Požádal/a jsi pracovníky nízkoprahového zařízení někdy o radu, pomoc? ano

ne

13. Pomohli ti pracovníci nízkoprahového zařízení s tvým problémem, trápením? ano

ne

14. Využil/a jsi někdy v nízkoprahovém zařízení doučování nebo přípravu do školy? ano

ne

15. Jaké činnosti nejraději děláš v nízkoprahovém zařízení? Napiš. ……………………………………………………………………………….

ANOTACE Jméno a příjmení:

Martina Szajterová

Katedra:

Katedra primární pedagogiky

Vedoucí práce:

Mgr. Jitka Petrová, Ph. D.

Rok obhajoby:

2011

Název práce:

Výchova ve volném čase v nízkoprahových zařízeních dětí a mládeže

Název v angličtině:

Leisure-time education of children and the youth in the lowthreshold facilities

Anotace práce:

Předkládaná diplomová práce se zabývá výchovou ve volném

čase dětí a mládeže v nízkoprahových zařízeních. Teoretická část pojednává o vlivech utvářející postoje k volnému času, podrobněji se věnuje výchově ve volném čase, jejímu

významu,

uvádí

instituce

zabývající

se

touto

problematikou a objasňuje náplň nízkoprahových zařízení dětí a mládeže. Praktická část je věnovaná výzkumu v nízkoprahových zařízeních dětí a mládeže v Karviné. Zkoumá jejich účelnost a využívání nabízených služeb. Výsledky výzkumu ukazují, že nízkoprahová zařízení nabízejí volnočasové aktivity a služby, které děti a mladé dospívající přivádí zpět. Praktická

část také poskytuje informace o jednotlivých zařízeních, ve kterých probíhal průzkum.

Klíčová slova:

Volný čas, výchova ve volném čase, instituce, nízkoprahová zařízení.

Anotace v angličtině:

This dissertation deals with leisure-time education of children and the youth in the low-threshold facilities. The theoretical part focuses on influences forming attitude to leisure time, tries to closely analyse leisure time education, its significance, indicates the institutions dealing with these issues and explains the contents of the low-threshold facilities. The practical part deals with research in the Low-hreshold facilities

in

Karviná.

It

examines

the

effectiveness

and utilization of offered services. The research results show that the low-threshold facilities offer leisure activities and services that bring back children and young adolescents. The practical part also provides information about particular facilities, in which the research took place.

Klíčová slova v angličtině:

Leisure time, education in leisure time, institutions, lowthreshold facilities.

Přílohy vázané v práci:

Dotazník

Rozsah práce:

80 s.

Jazyk práce:

Český jazyk

Výchova ve volném čase v nízkoprahových zařízeních dětí a mládeže

Recommend Documents