Výchova sportovních talentů – výkonový nebo rozvojový přístup ? Mgr. Michal Šafář, PhD. FTK UP Olomouc předseda APS ČR
Výchova sportovních talentů 1. Výkonový přístup 2. Rozvojový přístup 3. Doporučení pro rodiče, trenéry
Výkonový přístup • • • •
Předčasná sportovní specializace Orientace na výkon a výsledek (sociální srovnávání). Přenesené osobní ambice a aspirace rodičů (trenérů), externí tlak na úspěch. Dítě je objektem, projekcí rodičovské touhy po uznání a úspěchu. výhra, úspěch prohra, chyba, neúspěch
získávání vlastní rodičovské lásky potvrzení hodnoty ztráta vlastní rodičovské lásky ztráta hodnoty
• 99% dětí nedosáhne potenciálu sportovní výkonosti. • 92% dětí do 18 let trpí syndromem burn-out • 78% zažijí drop-out (ukončení sportovní kariéry) • 74% vůbec nesportuje, 56% chronické psycho-sociální problémy
Proč to vlastně děláme? 1. Šaolinský mýtus – tvrdý a nelítostný výcvik od raného dětství vede k rozvoji „nadnormálních“ schopností a výkonnosti v dospělosti.
Proč to vlastně děláme? 2. Legenda o hrdinovi – tihle to dokázali
Proč to vlastně děláme? 3. Funguje to • vyšší výkonnost
„standardně“ zatěžovaným vrstevníkům
• lepší výsledky • prestiž a status v cílové skupině • Přínosy – silná, ego posilující aktuální zpětná vazba.
Rozvojové přístupy • Systémy práce s talenty ve smyslu celoživotního rozvoje a sportu pro život (Kanada, Švýcarsko, Finsko) • Akceptace periodizace vývoje jedince (Erikson), hierarchie vývoje potřeb (Maslow) a charakteristik sportu (raná-standardní-pozdní specializace) • Hranice trenérské a rodičovské role
• 99% dětí dosáhne potenciálu sportovní výkonosti, vytvoření celoživotního vztahu k pohybové aktivitě
Rozvojové přístupy 1. Bezpečí a podpora (Rodiče) 2. Pozitivní emoční vazba 3. Rozvinutá pohybová gramotnost 4. Zaměření na osobní rozvoj, změnu, zlepšení 5. Učení se trénovat a soutěžit
Charakteristiky rozvojového přístupu Pozitivní emoční vazba POHYB
TRENÉR
SKUPINA
Rozvoj pohybové gramotnosti GYMNASTIKA
ATLETIKA
PLAVÁNÍ
HÁZENÍ
Charakteristiky rozvojového přístupu Zaměření na rozvoj VÝCHOZÍ STAV 0
POSTUPNÝ KROK 1
POSTUPNÝ KROK 2
Učení se tréninku a soutěžení
CÍLOVÝ STAV
Doporučení pro rodiče - komunikace po soutěži
Kritický moment, silné emoce, vazba rodič-dítě, sounáležitost 1. 3P – porozumění, podpora, povzbuzení 2. Aktivně a empaticky naslouchat 3. Dát dítěti čas a prostor aby bylo aktivní 4. Nehovoří o trenérech, spoluhráčích, soupeřích 5. Zvládá svoje emoce, frustrace, stresy 6. Dodržuje standardní rutinu (bez ohledu na výsledek) 7. Vyhýbá se srovnání (včetně pozitivních případů) Uklidni se, tvým úkolem je být oporou, vytvářet pocit bezpečí a radostný zážitek z pohybu. Když nevíš, co bys řekl, tak prostě obejmi a poslouchej.
DĚKUJI ZA POZORNOST
Rozvojové přístupy • Systémy práce s talenty ve smyslu celoživotního rozvoje a sportu pro život (Kanada, Švýcarsko, Finsko) • Akceptace periodizace vývoje jedince (Erikson), hierachie vývoje potřeb (Maslow) a charakteristik sportu (raná-standardní-pozdní specializace) • Věk Hranice trenérské a rodičovské Prožitek a rozvoj role Výkon a výsledek • 0-6Bezpečí a podpora 100% (Rodiče) 0% • Kladná vazba k pohybu, vrstevníkům a trenérovy 6-9 90% 10% • Rozvinutá pohybová gramotnost 12 • 9 - Zaměření na75% osobní rozvoj, změnu, zlepšení 25% • 12 Učení - 16 se trénovat 60% 40% • Učení se soutěžit 16 - 23 40% 60%
• 99% dětí dosáhne potenciálu sportovní výkonosti, vytvoření celoživotního vztahu k pohybové aktivitě
Rozvojové přístupy Trénink Růst a rozvoj Pohybová gramotnost Pozitivní emoční vazba Bezpečí a podpora
Psychosociální dopady Důsledky • 92 % do 18 let trpí syndromem vyhoření • 78 % končí před 18 rokem •
• • • •
74 % z nich - celoživotní „nechuť“ k PA
poruchy sebepojetí, vnímání vlastního těla poruchy příjmu potravy (19 až 70%) závažné narušení sociálních vztahů (3% PTSD) zvýšený výskyt excesivního chování (alkohol, návykové a psychotropní látky, sex)
• pouze 1% dosahuje elitní výkonnost v dospělosti
Zkušenosti praxe • Výrazný nárůst poptávky týkajících se potíží (psychopatologie) mladých sportovců 5 – 12 let • zvýšená anxieta, somatizace, poruchy příjmu potravy, enuréza, psychogenní zvracení, nepřiměřené chování (týrání a zneužívání dětí) • nárůst v průměru o 230%, tento typ problémů tvoří přes 60% poptávky (Šafář, 2014)
• Doporučení – pracovat primárně s rodiči, vyhnout se sekundární stigmatizaci dítěte jeho přijetím za klienta (pacienta).
