Vybrané účetní a daňové problémy cestovní kanceláře

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Vybrané účetní a daňové problémy cestovní kanceláře Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Autor:

Ing. Patrik Svoboda, Ph.D.

Kateřina Hájková

PODĚKOVÁNÍ Tímto bych chtěla poděkovat vedoucímu bakalářské práce, Ing. Patriku Svobodovi, Ph.D., za jeho cenné rady a připomínky. Chtěla bych poděkovat i přátelům a rodině, kteří mě při psaní bakalářské práce podporovali.

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Vybrané účetní a daňové problémy cestovní kanceláře vypracovala samostatně pod vedením Ing. Patrika Svobody, Ph.D a uvedla v ní všechny použité literární a jiné zdroje v souladu s právními předpisy v seznamu literatury. V Brně dne 22. května 2012

_______________

6

Abstract Hájková, K. Selected accounting and tax issues travel agency. Bachelor thesis. Brno: MENDELU in Brno, 2012 This thesis deals with the tax and accounting issues of travel agency. It focuses on the specifics of fixed assets, exchange differences, foreign exchange activities and calculation of the trip. The theoretical section describes the basic concepts of tourism, value added tax on travel agency services, fixed assets and their characteristics and accounting for exchange rate differences. Practical part monitors property of a particular agency, then foreign exchange activities and issues the currency exchange rate determination, and a calculation of a trip to Greece. Includes a suggestion of internal directions. Keywords Fixed assets, foreign exchange activities, a calculation of a trip, internal directions.

Abstrakt Hájková, K. Vybrané účetní a daňové problémy cestovní kanceláře. Bakalářská práce. Brno: MENDELU v Brně, 2012. Tato bakalářská práce se zabývá daňovou a účetní problematikou cestovní kanceláře. Zaměřuje se na specifika dlouhodobého majetku, kursových rozdílů, směnárenské činnosti a kalkulaci zájezdu. V teoretické části jsou popsány základní pojmy cestovního ruchu, daň z přidané hodnoty u služeb cestovního ruchu, dlouhodobý majetek a jeho charakteristiky a účtování o kursových rozdílech. V praktické části je sledován majetek konkrétní cestovní kanceláře, dále směnárenská činnost a problematika stanovení směnného kursu měny a na závěr vytvořena kalkulace zájezdu do Řecka. Součástí je návrh vnitropodnikových směrnic. Klíčová slova Dlouhodobý majetek, směnárenská činnost, kalkulace zájezdu, vnitropodnikové směrnice cestovní kanceláře.

7

8

9

Obsah 1

Úvod a cíl práce

14

1.1

Úvod ............................................................................................14

1.2

Cíl práce.......................................................................................14

2

Metodika

16

3

Teoretická část

18

3.1

Základní pojmy z oblasti cestovního ruchu ................................18

3.1.1 Cestovní kanceláře a cestovní agentury ..................................18 3.1.2 Zájezd ......................................................................................19 3.1.3 Cestovní smlouva ....................................................................19 3.2

Právní úprava vztahů v cestovním ruchu ...................................19

3.3

Daň z přidané hodnoty u služeb cestovního ruchu ....................21

3.3.1 Cestovní služba........................................................................21 3.3.2 Limit obratu pro povinnou registraci.....................................21 3.3.3

Místo zdanitelného plnění ......................................................21

3.3.4

Použití zvláštního a běžného režimu ..................................... 22

3.3.5

Základ daně............................................................................ 23

3.3.6

Sazba daně a termín přiznání daně ....................................... 23

3.3.7

Osvobození od daně ............................................................... 24

3.3.8

Zprostředkovatelská činnost ................................................. 24

3.3.9

Zálohy .................................................................................... 28

3.4

Dlouhodobý majetek .................................................................. 30

3.4.1

Charakteristika a rozdělení majetku...................................... 30

3.4.2 majetku 31

Oceňování, přeceňování a snížení hodnoty dlouhodobého

3.4.3

Odpisování dlouhodobého majetku ...................................... 32

3.4.4

Vyřazování majetku ............................................................... 34

3.5

Kurzové rozdíly .......................................................................... 34

3.5.1 Převod cizí měny na českou ................................................... 35

10

3.5.2 4

Nákup nebo prodej české měny za cizí...................................35

Vlastní práce 4.1

37

Dlouhodobý majetek cestovní kanceláře....................................37

4.1.1

Vymezení dlouhodobého hmotného majetku.........................37

4.1.2

Příklad komponentního odpisování .......................................42

4.2

Směnárenská činnost cestovní kanceláře...................................44

4.3

Kalkulace zájezdu........................................................................47

4.3.1

Dodavatelé služeb ...................................................................47

4.3.2

Kalkulace ceny zájezdu.......................................................... 48

4.3.3

Realizace zájezdu....................................................................52

4.3.4

Vyúčtování zájezdu.................................................................53

4.3.5

Skutečné náklady a jejich účetní zachycení ...........................53

4.3.6

Zúčtování se zákazníky.......................................................... 60

4.3.7

Zúčtování s provizními prodejci............................................. 61

4.3.8 Srovnání autobusové dopravy z vlastních kapacit a dopravy nakoupené od externího dopravce................................................................ 61 4.4

Návrh vnitropodnikových směrnic.............................................63

5

Závěr

69

6

Literatura

71

7

Přílohy

73

11

12

Seznam tabulek Tab. 1 Zprostředkování se současným zohledněním provize

25

Tab. 2

Zprostředkování a následná faktura za provizi

26

Tab. 3

Zprostředkování na přelomu roku, 1. způsob

27

Tab. 4


27

Tab. 5

Zprostředkování bez inkasa peněz od klientů

28

Tab. 6 Přijatá záloha a následné vyfakturování ve stejném zdaňovacím období

29

Tab. 7 Přijatá záloha a následné vyfakturování v odlišném zdaňovacím období

29

Tab. 8 Poskytnuté zálohy dodavatelům – fakturace ve stejném zdaňovacím období 30 Tab. 9 Poskytnuté zálohy dodavatelům – fakturace v dalším zdaňovacím období

30

Tab. 10

Nákup účetního software

38

Tab. 11

Leasing – záloha a první splátka

39

Tab. 12

Nákup po ukončení leasingu, zařazení do majetku

39

Tab. 13

Nákup po ukončení leasingu

40

Tab. 14

Daňové odpisy, 1. rok odpisování

40

Tab. 15

Druhý rok odpisování a další

41

Tab. 16

Účetní odpisy autobusu

42

Tab. 17

Příklad volby kursu - průběh

44

Tab. 18

Příklad volby kurzu – konec účetního období

45

Tab. 19

Účtování kurzem směny

45

Tab. 20

Účtování poplatku za směnu valut

46

13

Tab. 21

Přímé náklady

49

Tab. 22

Kalkulace ceny polopenze

49

Tab. 23

Náklady na ubytování

50

Tab. 24

Kalkulace ceny za ubytování

50

Tab. 25

Průměrné ceny nafty k 2. 5. 2012

51

Tab. 26

Kalkulace dopravy

51

Tab. 27

Ceník sezóny červen-září

52

Tab. 28

Účtování první zálohy na ubytování

53

Tab. 29

Účtování první zálohy na polopenzi

54

Tab. 30

Vrácení přeplatku

54

Tab. 31

Náklad na pohonné hmoty při ostatních turnusech

55

Tab. 32

Náklad na polopenzi pro první turnus

57

Tab. 33

DPH za druhé čtvrtletí

58

Tab. 34

Zaúčtování DPH

58

Tab. 35

Náklad na polopenzi pro další turnusy dohromady

58

Tab. 36

DPH za třetí čtvrtletí

58

Tab. 37

Zaúčtování DPH

59

Tab. 38

Platba zájezdu hotově

60

Tab. 39

Účtování storno poplatku

61

Tab. 40

Účtování kalkulace zájezdu

61

Tab. 41


62

Tab. 42


63

14

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Účetní a daňová problematika zahrnuje mnoho odlišností a specifických oblastí, se kterými cestovní kanceláře denně přicházejí do styku. Často je tato tíha na samotných cestovních kancelářích, protože mnoho účetních a daňových odborníků se v této oblasti neorientuje. Tento důvod je jedním z mnoha, kvůli kterým se problematiku autorka zaměří. Sama velmi ráda cestuje a chtěla by se do budoucna ucházet o práci v cestovní kanceláři. Po rozhovoru s několika účetními jednotkami z různých cestovních kanceláří vyvstalo na povrch, že tato oblast je pro mnohé jen povrchně známá. Za pomoci spolupráce s konkrétní cestovní kanceláří se tedy autorka pokusí nastínit základy této specifické problematiky. Spolupracující cestovní kancelář se řadí mezi cestovní kanceláře s kapacitou do 50 zaměstnanců. Účetnictví zde obhospodařuje osoba na částečný úvazek s vysokoškolským vzděláním v oboru účetnictví a daní s mnohaletou praxí. Zájem autorky se v první části upíná k tématu dlouhodobého majetku, kde se zaměřuje především na věci movité v podobě autobusů a na problematiku komponentního odpisování. Doprava uskutečňovaná z vlastních kapacit není u cestovních kanceláří podobné velikosti tolik častá. Cestovní kanceláře přicházejí také do styku s cizími měnami. Děje se tak skutečně téměř denně, proto druhá část práce je věnována tomuto tématu. Jako doplňkové služby některé cestovní kanceláře provozují i směnárenskou činnost. Musí tedy v účetnictví správně zachycovat kurzové rozdíly a stanovit si standard pro určovaní směnného kurzu. Účetní jednotky cestovních kanceláří často netvoří směrnice podniku, což může představovat nesnáz při změně osoby účetního. Co se ale řadí na první místo při ekonomické představě cestovní kanceláře je kalkulace a prodej zájezdů a také prodej zájezdů dalších cestovních kanceláří. Pro účetní jednotku, která nemá mnoho zkušeností v této specifické oblasti může být těžké se v této problematice orientovat. Autorka by byla ráda, kdyby tato práce sloužila právě jako základní návod ve vybraných oblastech této specifické části účetnictví.

1.2 Cíl práce Hlavní cíl bakalářské práce představuje zachycení problematiky specifických účetních a daňových souvislostí cestovních kanceláří prostřednictvím přípravy a kalkulace nového zahraničního zájezdu pro specializovanou cestovní kancelář. Jedná se o kompletní zachycení účetních a daňových souvislostí. Vytvořením návrhu vnitropodnikových směrnic, které budou pokrývat zúčtovací vztahy komplexně, vzniká přínos zjednodušení v oblasti účetnictví cestovní kanceláře. Dalším z cílů je vysledovat, jak objemný je dlouhodobý majetek cestovní kanceláře, jak majetku cestovní kancelář nabývá a jak s ním nakládá ve svých

výkazech. Z dlouhodobého majetku bude nejvíce nahlíženo na prostředky autobusové dopravy.

16

2 Metodika Práce je rozdělena na dvě části, a to teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou zpracovány základní pojmy cestovního ruchu, daň z přidané hodnoty u služeb cestovního ruchu, dlouhodobý majetek a jeho charakteristiky a účtování o kursových rozdílech. Zdroje teoretické části jsou složeny především z odborné literatury a zaměřující se na tuto problematiku. Na úvod je v praktické části stručně představena vybraná cestovní kancelář. Praktická část je dále rozdělena do čtyř částí. První část se zabývá dlouhodobým majetkem konkrétní cestovní kanceláře. Sleduje především složení dlouhodobého majetku, způsob pořízení a odpisování. Je zde rozebrána také problematika komponentního odpisování. Druhá část se věnuje směnárenské činnosti z pohledu efektivního provozování umožněným zvoleným směnným kursem. V předposlední části je hlavní náplní kalkulace nového zájezdu do Řecka a poukázání na daňové a účetní souvislosti. Na základě analýzy stávající nabídky cestovní kanceláře je vybrána nová destinace. Dále je řešen výběr dodavatelů služeb. Na základě získaných informací a zjišťování, jakým způsobem je v dané cestovních kanceláři prováděna tvorba nových zájezdů, probíhá kalkulace ceny. V dalším kroku je provedena kalkulace ceny v závislosti na sezóně a také určeny ceny pro dospělé a pro děti. Následně bylo provedeno fiktivní vyúčtování zájezdu, protože zájezd ve skutečnosti nebyl realizován. Zde jsou nastíněny zúčtovací vztahy s dodavateli služeb i se zákazníky, zjištěny celkové tržby a náklady a celková daňová povinnost. V této části je zmíněno také srovnání vlastní dopravy a dopravy nakoupené od externího dopravce. Čtvrtá část je věnována návrhu vnitropodnikových směrnic, kde je předložena snaha o zjednodušení a objasnění problematiky účtování v cizích měnách a kurzových rozdílů při prodeji zájezdů jiných cestovních kanceláří a zúčtovací vztahy se zákazníky a dodavateli. Směrnice je věnována také dlouhodobému majetku a podmínkám komponentního odpisování.

18

3 Teoretická část 3.1 Základní pojmy z oblasti cestovního ruchu 3.1.1

Cestovní kanceláře a cestovní agentury

Cestovní kanceláře a agentury se od sebe liší především v oprávnění organizovat, nabízet a prodávat zájezdy, na které se vztahuje povinné pojištění záruky. Cestovní kanceláře jsou provozovány jako živnosti koncesované a předmětem jejich činnosti je: • • •

oprávnění organizovat, nabízet a prodávat zájezdy, nabízet a prodávat jednotlivé služby cestovního ruchu, organizovat kombinace služeb cestovního ruchu a nabízet a prodávat je jiné cestovní kanceláři za účelem jejího dalšího podnikání, • zprostředkovávat prodej jednotlivých služeb cestovního ruchu, • zprostředkovávat prodej zájezdů pro jinou cestovní kancelář, • prodávat věci související s cestovním ruchem, zejména vstupenky, mapy, • plány, jízdní řády, tištěné průvodce a upomínkové předměty. Cestovní kanceláře pro provozování své živnosti musí mít uzavřené povinné pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře. Toto pojištění, podle zákona č. 159/1999 Sb., slouží k ochraně spotřebitele a v případě úpadku cestovní kanceláře se vztahuje na: • repatriaci zákazníka do České republiky, je-li doprava součástí zájezdu, • vrácení zálohy nebo ceny zájezdu, pokud se zájezd neuskutečnil, • náhradu rozdílu mezi zaplacenou cenou zájezdu a částečně poskytnutého zájezdu, pokud se zájezd uskutečnil jen z části. Cestovní agentury jsou provozovány jako živnosti ohlašovací vázané a předmětem jejich činnosti je: • nabízet a prodávat jednotlivé služby cestovního ruchu, • organizovat kombinace služeb cestovního ruchu a nabízet a prodávat je jiné • cestovní kanceláři za účelem jejího dalšího podnikání, • zprostředkovávat prodej jednotlivých služeb cestovního ruchu, • zprostředkovávat prodej zájezdů pro jinou cestovní kancelář, • prodávat věci související s cestovním ruchem, zejména vstupenky, mapy, plány, jízdní řády, tištěné průvodce a upomínkové předměty. Stále více se u cestovních kanceláří projevuje diferenciace (specializace), pokud jde o náplň činnosti, tj. okruh poskytovaných služeb. Rozsah a charakter služeb, které cestovní kanceláře, příp. cestovní agentury poskytují nebo zprostředkovávají, závisí na druhu a formě cestovního ruchu (Petrů, 2007).

Z hlediska velikosti a podle počtu obratu a počtu klientů se kanceláře dělí na: • • •

Malé (do 5 zaměstnanců), střední (do 50 zaměstnanců), velké (nad 50 zaměstnanců). Malé cestovní kanceláře mohou v konkurenci velkých obstát specializací, individuálním přístupem k zákazníkovi, podrobným seznámením s místem pobytu, s ubytováním, poskytnutím podrobných informačních materiálů. To pro ně může být konkurenční výhodou oproti velkým cestovním kancelářím (Ryglová, 2009). 3.1.2

Zájezd

Zájezdem je předem sestavená kombinace nejméně dvou služeb cestovního ruchu trvající nejméně 24 hodin (doprava, ubytování, jiné služby) nebo ubytování přes noc a další služba cestovního ruchu (Petrů, 2007). 3.1.3

Cestovní smlouva

Cestovní smlouva může být uzavřena dle Zákona o cestovním ruchu pouze na zájezd, čímž je myšlena kombinace dvou a více služeb cestovního ruchu. Z toho vyplývá, že individuálně sestavená kombinace služeb tedy není zájezdem a nelze na ni uzavřít cestovní smlouvu. Dále smlouva musí obsahovat informace o výši zálohy a rozvrhu plateb, je to důležité z toho důvodu, abychom byly schopni dokázat správci daně, zda zaplacené peníze byly placením služby či zaplacením zálohy a zda nám vznikla daňová povinnost či nikoli. Je navíc nutno definovat ve smlouvě i storno poplatek v tom smyslu, jestli se jedná o smluvní pokutu nebo službu navíc.

3.2 Právní úprava vztahů v cestovním ruchu Právní úprava vztahů v cestovním ruchu upravuje podmínky účasti na zahraničním cestovním ruchu, vztahy mezi účastníky domácího cestovního ruchu a cestovními kancelářemi, vztahy mezi cestovními kancelářemi a dodavateli služeb atd. Z českých právních norem v rámci cestovního ruchu jsou nejdůležitější následující zákony, které jsou doplňovány dalšími předpisy (vyhláškami a nařízeními): • • • • • •

zákon o cestovních dokladech, občanský zákoník, obchodní zákoník, devizový zákon, celní zákon, živnostenský zákon,

20

•

zákon o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu a další.

Vztahy vyplývající ze zahraničního cestovního ruchu jsou upraveny především smluvně. Pro rozvoj zahraničního cestovního ruchu mají rozhodující význam mezinárodní smlouvy. Rozvoj zahraničního cestovního ruchu je zabezpečován mezivládními dohodami o zrušení vzájemné vízové povinnosti, mezivládními dohodami o spolupráci v cestovním ruchu, resortními smlouvami a protokoly a v podnikové sféře hospodářskými smlouvami neboli kontrakty cestovních kanceláří (Petrů, 2007).

3.3 Daň z přidané hodnoty u služeb cestovního ruchu 3.3.1

Cestovní služba

Cestovní službou se rozumí poskytnutí služby zákazníkovi, která zahrnuje kombinace služeb cestovního ruchu a případně zboží, pokud jsou jednotlivé služby cestovního ruchu a zboží nakoupené od jiných osob povinných k dani. Poskytnutí cestovní služby se považuje za poskytnutí jedné služby, přestože zahrnuje více služeb cestovního ruchu a případně zboží nakoupené od jiných osob povinných k dani. Jiné nakoupené služby jsou službami cestovního ruchu pouze, pokud jsou zahrnuty v cestovní službě současně se službou ubytování nebo přepravy, což představuje Cestovní balíček. Cestovní službou je i poskytnutí jedné služby cestovního ruchu, pokud jde o ubytování nebo dopravu osob (Zákon o DPH, 2011). 3.3.2

Limit obratu pro povinnou registraci

Osoba povinná k dani je fyzická nebo právnická osoba, která vykonává ekonomickou činnost, podle § 5 odst. 2 ZDPH. Pokud však její obrat nepřesáhne částku 1 000 000 Kč za nejvýše 12 předcházejících kalendářních měsíců a má sídlo nebo místo podnikání v tuzemsku, je osvobozena od uplatňování daně (podle § 6 ZDPH) a nemusí se tedy k dani registrovat. Při poskytnutí cestovní služby se do obratu započítává celá částka, kterou má poskytovatel cestovní služby za svou službu obdržet. Do obratu patří zahrnout i úplata za cestovní službu osvobozenou od daně s nárokem na odpočet daně a v případě poskytnutí služby zajištění se započítává provize. Do obratu se ale nezahrnuje úplata z prodeje hmotného majetku a odpisovaného nehmotného majetku nebo pozemků, které představují dlouhodobý majetek a o nichž osoba povinná k dani účtuje nebo o nichž vede evidenci. Dále obrat nenavyšují storno poplatky, pokud jsou pokutou, a přijaté zálohy, protože do obratu jsou započítávány jen úplaty za zdanitelné plnění. Zdanitelným plněním se záloha stane v den, kdy byla uskutečněna poslední služba cestovního ruchu zahrnutá v cestovní službě, na kterou byla záloha přijata. 3.3.3

Místo zdanitelného plnění

Velmi klíčové pro správné zdanění je určení správného místa zdanitelného plnění (stát, ve kterém se nachází místo zdanitelného plnění). Místo zdanitelného plnění u organizátorů zájezdu Místo zdanitelného plnění u zájezdu je místo, kde má cestovní kancelář sídlo nebo místo podnikání (§ 89 odst. 4 ZDPH). Pokud však poskytuje služby prostřednictvím provozovny, je místem plnění místo, kde je tato provozovna umístěna. Místo, kde se zájezd uskutečňuje, nemá tedy na stanovení místa zdanitelného plnění žádný vliv. Místem plnění pro subjekty se sídlem v České republice poskytující cestovní službu je tedy vždy Česká republika

22

Výjimka však nastává podle § 89 odst. 7 ZDPH. Pokud jsou služby nakoupené od jiných osob povinných k dani poskytnuty ve třetích zemích, cestovní služba je od daně osvobozena s nárokem na odpočet daně. Pokud jsou však tyto služby poskytnuty na území i mimo území Evropského společenství, je cestovní služba osvobozena od daně s nárokem na odpočet daně v poměru, který odpovídá poskytnutým službám mimo území Evropského společenství a na území Evropského společenství. Letecká přeprava do zemí mimo Evropské společenství je od daně osvobozena také. Pokud bude cestovní kancelář poskytovat ubytovací služby ve vlastním penzionu nebo v pronajaté budově s vlastními zaměstnanci, je místem plnění místo, kde se nemovitost nachází (Rambousek, 2005; aktualizováno podle Zákona o DPH, 2011). Místo zdanitelného plnění u provizních prodejců Místo plnění při prodeji zájezdu jiné cestovní kanceláře, tedy jménem a na účet jiné osoby, se obvykle stanoví podle § 9, případně dle § 10 e) ZDPH. Místem plnění při poskytnutí osobě povinné k dani je místo, kde má sídlo nebo místo podnikání tato osoba. Při zprostředkování služby jménem a na účet osobě nepovinné k dani, je místem plnění místo zajišťovaného plnění. Bude-li provizní prodejce prodávat zájezd jménem a na účet české cestovní kanceláře, bude místem plnění Česká republika, protože cestovní kancelář, pro kterou provizní prodejce služby zajišťuje, zde má sídlo. Musí zde tedy přiznat a zaplatit daň ze své provize. Bude-li prodávat zájezd jménem a na účet německé cestovní kanceláře, místo plnění je v Německu. Místo zdanitelného plnění u přepravy Místem plnění u přepravy je místo, kde se přeprava uskutečňuje (Rambousek, 2005; aktualizováno podle Zákona o DPH, 2011). 3.3.4

Použití zvláštního a běžného režimu

Podle § 89 Zákona o dani z přidané hodnoty (dále jen ZDPH) je poskytovatel cestovní služby, který jedná se zákazníkem vlastním jménem, při poskytnutí cestovní služby povinen použít zvláštní režim. Zvláštním režimem byly vyřešeny problémy s kalkulací daňové povinnosti a odpočtem daně u přijatých zdanitelných plnění, ke kterým dochází v tuzemsku, v jiných členských státech i ve třetích zemích (Ledvinková, 2010). Běžný režim se při prodeji cestovní služby použije podle § 89 odst. 14 ZDPH v případě, kdy cestovní kancelář bude prodávat cestovní služby osobě povinné k dani, která je použije k uskutečňování ekonomických činností, ale nebude je prodávat dále, například zajištění pracovní cesty pro zaměstnance firmy přes cestovní kancelář. Zároveň ale musí být splněn i předpoklad, že všechny služby v balíku jsou poskytovány v tuzemsku. Poskytovatel cestovních služeb, který uplatňuje zvláštní režim a také uplatňuje daň u jednotlivých zdanitelných plnění, je povinen vést evidenci podle § 100 ZDPH, a to samostatně pro zvláštní režim a samostatně pro běžný režim (Zákon o DPH, 2011).

3.3.5

Základ daně

Při použití zvláštního režimu pro cestovní služby je základem daně dle § 89 odst. 3 ZDPH přirážka poskytovatele cestovní služby snížená o daň z přirážky. Ta se stanoví jako rozdíl mezi celkovou peněžní částkou, kterou jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce od zákazníka za poskytnutou cestovní službu a součtem skutečných úhrad za nakoupené služby cestovního ruchu a zboží, které jsou přímo zahrnuté do cestovní služby. Přirážku je možné stanovit také jako rozdíl mezi celkovou částkou za poskytnuté cestovní služby uskutečněné za zdaňovací období a celkovou částkou za nakoupené služby cestovního ruchu, případně zboží od jiných osob povinných k dani, které jsou přímo zahrnuté do cestovních služeb uskutečněných za toto zdaňovací období. Je-li tento rozdíl záporný, základem daně je nula (Zákon o DPH, 2011). To znamená, že v případech, kdy je daňová povinnost stanovena podle přirážky konkrétní cestovní služby a je záporná, je daňová povinnost nulová. Pokud je však stanovena podle přirážky za zdaňovací období a např. jedna konkrétní služba bude mít zápornou přirážku, sníží toto mínus saldo přirážek za zdaňovací období a bude tedy snížena daňová povinnost plátce (Galočík, Paikert, 2011). Vzhledem k tomu, že můžeme brát v úvahu pouze služby nakoupené od osob povinných k dani, nesmíme tedy počítat do základu daně vlastní služby (například vlastní doprava, průvodce, ubytovací kapacity) či služby nakoupené od osob, které nejsou povinny k dani (například pokud osoba výjimečně pronajme chatu cestovní kanceláři) (Rambousek, 2005). Podle § 89 odst. 9 ZDPH plátce při použití zvláštního režimu nesmí na daňovém dokladu samostatně uvést výši daně z přirážky. Musí podle § 28 odst. 10 ZDPH uvést sdělení, že byl použit zvláštní režim. Kurz pro výpočet základu daně Na základě § 4 odstavce 4 ZDPH se pro přepočet cizí měny na českou měnu použije kurz České národní banky, který je platný ke dni povinnosti přiznat daň, tedy ke dni uskutečnění poslední služby. Pokud je plátce účetní jednotkou, je pro něj platným kurzem ke dni povinnosti přiznat daň kromě denního kurzu ČNB i pevný kurz, který si účetní jednotka stanovila podle zákona o účetnictví. Pokud je plátce povinen opravit základ daně a výši daně u poskytnuté cestovní služby podle § 89 odst. 13 ZDPH, protože došlo ke změně ceny nakoupené služby nebo zboží nebo celkové částky za poskytnutou cestovní službu, případně jiné změny, použije plátce kurz ke dni uskutečnění původního plnění (§ 42 odstavec 5 ZDPH). 3.3.6

Sazba daně a termín přiznání daně

U cestovní služby se podle § 89 ZDPH uplatňuje základní sazba daně, tedy 20% daň. Daň se přiznává podle § 89 odst. 5 ZDPH ke dni, kdy je poskytnuta poslední služba cestovního ruchu, která je součástí cestovní služby (Zákon o DPH, 2011).

24

Není tedy povinnost přiznat daň k datu přijetí úplaty, např. zálohy na zájezd. Pokud se přirážka stanoví za celé období, je plátce povinen přiznat daň nejpozději k poslednímu dni zdaňovacího období, ve kterém jsou cestovní služby uskutečněny (Galočík, Paikert, 2011). Poskytnutí vlastní služby cestovního ruchu Na služby vytvořené vlastní činností, které jsou součástí balíku cestovní služby, se používá běžný režim - daň se přiznává podle § 21 ZDPH a zdanění přijaté zálohy na službu cestovního ruchu je zachováno. Sazba daně je určena podle jednotlivých zdanitelných plnění. Příkladem vlastní služby jsou vlastní ubytovací kapacity nebo poskytování dopravy vlastním autobusem (Zákon o DPH, 2011). Protože je ve většině případů v celkové ceně cestovní služby zahrnuta i cena obvyklá za vlastní služby, je nutné odečíst od celkové ceny zájezdu cenu obvyklou za vlastní služby, a tím se zjistí peněžní částka za cestovní službu, ze které se vypočítá daň pomocí přirážky. 3.3.7

Osvobození od daně

Podle § 89 odst. 7 ZDPH, pokud jsou služby nakoupené od jiných osob povinných k dani poskytnuty v zemích ve třetí zemi, cestovní služba je od daně osvobozena s nárokem na odpočet daně. Pokud budou tyto nakoupené služby cestovního ruchu uskutečněny jak ve třetí zemi, tak i na území Evropského společenství, je cestovní služba osvobozena od daně s nárokem na odpočet daně v poměru, který odpovídá poskytnutým službám mimo území Evropského společenství a na území Evropského společenství. Pro představu, pořádá-li cestovní kancelář zájezd do Švýcarska, jehož součástí je autobusová doprava, ubytování a stravování, je potřeba určit poměr poskytnutí služeb v rámci Evropského společenství a v zemích mimo něj. Stravování a ubytování, které bude poskytnuto ve Švýcarsku, tedy země mimo Evropskou unii, bude od daně osvobozeno. U dopravy cestovní kancelář spočítá počet najetých kilometrů v rámci Evropské unie a mimo ni. Bude-li celková trasa 770 km, z níž 150 km se ujede mimo Evropskou unii, bude doprava osvobozena v poměru 150/770. Letecká přeprava do zemí mimo Evropské společenství je od daně osvobozena také. Nárok na odpočet U zboží a služeb, které plátce nezahrne do cestovní služby, může podle § 72 a § 73 ZDPH uplatnit nárok odpočet daně. Odpočet zboží a služeb, které zahrne do cestovní služby je dle § 89 odstavce 8 ZDPH zakázán (Rambousek, 2005). 3.3.8

Zprostředkovatelská činnost

Zákazník si může zakoupit službu cestovního ruchu nejen u cestovní kanceláře ale také u cestovní agentury. Cestovní agentura přeprodává zájezdy poskytovatelů cestovních služeb. Pokud cestovní kancelář a cestovní agentura poskytují službu spočívající v zajištění cestovní služby jménem a na účet jiné osoby, nesmí podle § 89 odst. 15 ZDPH použít zvláštní režim, ale použijí běžný režim. Daň se

vypočítá z provize, která již zahrnuje daň. Osvobození od daně je v případě, když jednotlivé služby cestovního ruchu zahrnuté v cestovní službě jsou poskytnuty ve třetí zemi. Pokud jsou služby cestovního ruchu zahrnuté v cestovní službě poskytnuty jak ve třetí zemi, tak i na území Evropského společenství, je osvobození v poměru odpovídajícímu poskytnutým službám cestovního ruchu mimo území Evropského společenství. Dnem uskutečnění je den, kdy provizní prodejce na základě smlouvy zařídil tento zájezd. Protože se na něj nevztahuje zvláštní režim, musí přiznat daň z přijaté platby za provizi (Zákon o DPH, 2011). Zprostředkování se současným zohledněním provize Zprostředkování se současným zohledněním provize v následujících krocích: 1. 2.

3.

probíhat

Klient zaplatí proviznímu prodejci zálohu na zájezd (např. 15 000 Kč) Provizní prodejce obdrží od cestovní kanceláře předpis platby na převedení zálohy, ten je bez provize pro provizního prodejce, a uhradí ho. (např.13 400 Kč) Cestovní kancelář po zaplacení vystaví vyúčtování předpisu platby a obdrží daňový doklad od provizního prodejce na vyúčtování provize 1 600 Kč včetně DPH. Následně klient doplatí zbytek ceny zájezdu přímo cestovní kanceláři. A ta provede vyúčtování, kde zohlední náklady a odvede DPH ze své přirážky.

Tab. 1

1.

bude

Zprostředkování se současným zohledněním provize

Zaúčtování u provizního prodejce

Částka

MD

D

Platby přijaté od klientů

15 000

221

325

13 400

325

221

1 600

325

311

1 600 1 333,3 2 66,7

311

2. Úhrada předpisu platby po odečtení provize

3. Vyúčtování předpisu platby provize 4. Daňový doklad na provizi Cena bez DPH DPH 20 %

602 343

Zdroj: Účetnictví podnikatelů

Zprostředkování a následná faktura za provizi Zde bude postupováno následovně: 1. 2. 3.

Provizní prodejce přijímá od klienta platbu ve výši celkové ceny zájezdu jménem cestovní kanceláře (např. 21 900 Kč) Cestovní kancelář vystaví zálohovou fakturu na plnou cenu a provizní prodejce ji uhradí. Provizní prodejce vystaví daňový doklad na provizi v celkové výši 1 500 Kč. Cestovní kancelář fakturu uhradí a vystaví daňový doklad s vyúčtováním, kde zohlední své náklady a ze své přirážky odvede DPH.

26 Tab. 2

Zprostředkování a následná faktura za provizi


Částka

MD

D

1.

Platba přijatá od klientů

21 900

221

325

2.

Úhrada zálohové faktury

21 900

325

221

3.

Vystavení daňového dokladu na provizi v následujícím roce Cena bez DPH DPH 20%

1 500 1 250 250

311

4.

Zaplacení faktury CK

1500

221

602 343 311

Zdroj: Účetnictví podnikatelů 2011

Zprostředkování na přelomu roku Nastává v případě, kdy peníze od klienta za zájezd například ve výši 21 900 Kč již byly poukázány na účet provizního prodejce, ale k datu 31. 12. dosud nebyl vystaven doklad na vyúčtování provize. Může se také tak dít v případě, že se doklad vystavuje za určité celé období a bude vystaven až v následujícím měsíci. Nemusí být přesně známa její výše, proto se stanoví odhadem a u provizního prodejce se musí zohlednit ve výnosech, u cestovní kanceláře v nákladech. Vyúčtování provizního prodejce bude tedy provedeno jedním z následujících dvou způsobů: Způsob 1 Provizní prodejce odhadne výši provize na 1 700 Kč. V tomto případě budeme pracovat s dohadnými účty. Bude se jednat o 388 dohadný účet aktivní, kam tento výnos zaúčtuje. Po vydání skutečného vyúčtování se ruší zápis na účtu 388 a dopočítá se zbylá částka do celkové ceny bez DPH a ta se zohlední ve výnosech dalšího účetního období, vzhledem k tomu, že jde o zanedbatelnou částku vzhledem k celkové.

Tab. 3



Částka

MD

D

1.


21 900

221

325

2.


21 900

325

221

1 700

388

602

3.

4. 5.

Nevyfakturovaná provize do konce kalendářního roku (odhadnutá výše provize) Vystavení daňového dokladu na provizi v následujícím roce Cena bez DPH DPH 20 %

2 100 1750 350

Zaplacení faktury

2 100

311 221

602 343 311


Způsob 2 Pomocí druhého způsobu provizní prodejce na konci roku zaúčtuje situaci jako nedokončenou výrobu. Stanoví se výše provize, na základě kalkulace přímých a nepřímých nákladů, zaúčtuje se na účet 121 – Nedokončená výroba souvztažně proti účtu 611 – Změna stavu nedokončené výroby. Po vystavení daňového dokladu se zaúčtuje rozdíl mezi stanovenou a skutečnou výší provize do výnosů a kalkulace provize se odúčtuje z účtu 121 proti účtu 311 – Odběratelé. DPH se zapíše na účet 343 oproti účtu 311. Tab. 4



Částka

MD

D

1.


21 900

221

325

2.


21 900

325

221 611

3.

4.

5.

Kalkulace provize z ceny zájezdu k 31.12. Vystavení daňového dokladu na provizi v následujícím roce Cena bez DPH DPH 20 %

1 700

121

2 100 1750 350

311

Zaplacení faktury

2 100

221


602 343 311

28

Zprostředkování bez inkasa peněz od klientů Klient zaplatí přímo cestovní kanceláři celkovou cenu zájezdu (ve splátkách nebo najednou) a provizní prodejce vystaví pouze daňový doklad na provizi. Cestovní kancelář ji uhradí v plné výši a vyúčtuje zájezd (Rambousek, 2005). Tab. 5

1. 2.

Zprostředkování bez inkasa peněz od klientů

Zaúčtování u provizního prodejce Vystavení daňového dokladu na provizi Cena bez DPH DPH 20 % z faktury za provizi Úhrada faktury

Částka

MD

2 100 1750 350

311

2 100

221

D

602 343 311


3.3.9

Zálohy

V činnosti cestovních kanceláří hraje velmi významnou roli problematika záloh, přijatých i poskytnutých. Nejčastěji se s zálohami setkáme při zajištění služeb u dodavatelů jako jsou ubytování, stravování a doprava. Vyjmenované musí cestovní kancelář obvykle předem platit zálohou a také přijímat zálohy od zákazníků z důvodů případné kompenzace ztráty při rušení rezervace služeb. Zálohové platby jsou zdanitelným plněním, musí se tedy z přijatých záloh odvádět daň. Pokud cestovní kancelář použije pro zdanění svých služeb zvláštní režim, z přijatých záloh daň z přidané hodnoty neodvádí (§ 89 ZDPH). O zálohách se účtuje až v okamžiku přijetí platby, nikoli v okamžiku vystavení zálohové faktury. Zálohy přijaté bude cestovní kancelář účtovat na účet skupiny 32 – Přijaté zálohy (324) v případě krátkodobého charakteru nebo na účet skupiny 47 – Dlouhodobé přijaté zálohy (475). Pokud cestovní kancelář přijme zálohu ve stejném zdaňovacím období DPH jako nastane vyúčtování, není nutné, aby danila zálohu a zdaní až celkovou částku po vystavení faktury. Pokud bude záloha přijatá v jiném zdaňovacím období, než vyúčtování, musí cestovní kancelář odvést daň ze zálohy. V případě, že cestovní kancelář poskytuje služby v celkové ceně 25 000 Kč, záloha 10 000 Kč má být uhrazena do 12. 5. 2012 a vyfakturování proběhne 31. 5. 2012, bude cestovní kancelář účtovat následujícím způsobem:

Tab. 6

1. 2.

Přijatá záloha a následné vyfakturování ve stejném zdaňovacím období

Zaúčtování u cestovní kanceláře Přijetí zálohy Faktura vydaná Základ daně DPH

Částka

MD

D

10 000 25 000 20 833 4 167

221 311

324(475) 602 343

3.

Vyúčtování zálohy

10 000

324(475)

311

4.

Přijatý doplatek

15 000

221

311


V případě, že vyfakturování se uskuteční k 30. 6. 2012, bude cestovní kancelář postupovat tímto způsobem: Tab. 7

1. 2. 3. 4. 5.

Přijatá záloha a následné vyfakturování v odlišném zdaňovacím období

Zaúčtování u cestovní kanceláře Přijetí zálohy Daň ze zálohy – daň. doklad Základ daně DPH Faktury vydaná Základ daně DPH Vyúčtování zálohy Základ daně DPH Přijatý doplatek

Částka

MD

D

10 000

221

324(475)

324(475) 311

343

10 000 1 667 25 000 4 167 20 833

602 343

10 000 1 667

324(475) 343

311 311

15 000

221

311


Stejně tak se účtuje v případě záloh, které cestovní kancelář poskytuje dodavatelům. Opět zde hraje roli datum odeslání zálohy a datum fakturace.

30

Tab. 8

Poskytnuté zálohy dodavatelům – fakturace ve stejném zdaňovacím období

Zaúčtování u cestovní kanceláře Úhrada zálohy Faktura přijatá –dodání zboží nebo služby Základ daně DPH

3. 4.

1. 2.

Částka

MD

D

55 000

314

221

129 000 107 500 21 500

132(518) 343

Vyúčtování zálohy

55 000

321

314

Úhrada faktury

74 000

321

221

321


Účtování o zálohách poskytnutých dodavateli - fakturace v dalším zdaňovacím období Tab. 9

1. 2.

3.

4. 5.

Poskytnuté zálohy dodavatelům – fakturace v dalším zdaňovacím období

Zaúčtování u cestovní kanceláře Úhrada zálohy Daň ze zálohy – daňový doklad Základ daně DPH Faktura přijatá za zboží nebo služby Základ daně DPH Vyúčtování zálohy Základ daně DPH Úhrada faktury

Částka

MD

D

55 000

314

221

45 833 9167

343

314

129 000 107 500 21 500

132(518) 343

45 833 9167 74 000

321 321 321

321

314 343 221


3.4 Dlouhodobý majetek 3.4.1

Charakteristika a rozdělení majetku

Dlouhodobý nehmotný majetek (účtová skupina 01), za který se považuje takový, jež nelze v podstatě uchopit, jako jsou zřizovací výdaje, nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva, goodwill a jiné poskytované technické nebo hospodářsky využitelné znalosti s dobou použitelnosti delší než 1 rok a od výše ocenění stanovené podnikem, s výjimkou goodwillu a technického zhodnocení. Dlouhodobý hmotný majetek, který lze uchopit (má fyzickou podstatu). Účetní legislativa člení dlouhodobý hmotný majetek do dvou skupin. Do první

skupiny patří odpisovaný majetek (účtová skupina 02), který se při používání opotřebovává a má dobu použitelnosti delší než jeden rok. Do druhé skupiny (účtová třída 03) patří neodpisovaný majetek, u něhož při používání nedochází k opotřebování, jako jsou např. pozemky, nebo který se naopak v čase zhodnocuje, jako např. umělecká díla a sbírky, předměty z drahých kovů, kulturní památky a předměty kulturní hodnoty bez ohledu na výši jejich ocenění a dobu použitelnosti (pokud nejsou zbožím). Dlouhodobý finanční majetek (účtová skupina 06), který podnik pořizuje nebo vlastní za účelem dlouhodobého uložení volných prostředků se záměrem získat ekonomický prospěch (bez ohledu na formu dlouhodobého finančního majetku). Tvoří jej cenné papíry, podíly. 3.4.2

Oceňování, přeceňování a snížení hodnoty dlouhodobého majetku

Výchozí ocenění při koupi majetku a výrobě ve vlastní režii DHM se oceňuje podle § 25 zákona o účetnictví č. 563/2001 Sb. a § 47, 61 a 61a vyhlášky č. 500/2002 Sb. Rozlišujeme tři hlavní způsoby ocenění majetku: Pořizovací cena • cenu, za kterou byl majetek nakoupen. Tato cena zahrnuje i výdaje související s jeho pořízením, např. • dopravné, clo, • výdaje na přípravné práce při výstavbě, výdaje na průzkumné práce, výdaje na montáž (instalaci), • daně spojené s pořízením majetku, pokud je zákon o daních z příjmů uznává za výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů, technické zhodnocení provedené po zaevidování hmotnéhomajetku do majetku účetní jednotky, • úroky z investičního úvěru do dne uvedení do užívání, pokud se tak rozhodne účetní jednotka, po tomto dni se tyto úroky stávají daňově uznatelným nákladem k okamžiku jejich úhrady, atd. • DPH, pokud podnik není plátcem DPH, či plátcem sice je, ale neuplatňuje nárok na odpočet DPH. Oproti tomu souvisejícími výdaji na pořízení dlouhodobého majetku se nikdy nemohou počítat mj. penále, poplatky z prodlení, výdaje na opravy a udržování, výdaje na vybavení pořizované investice zásobami atd. Vlastní náklady Tato možnost ocenění zahrnuje přímé náklady na výrobu nebo jinou činnost, dále také eventuálně dle typu majetku nepřímé náklady bezprostředně související s vytvořením dlouhodobého hmotného i nehmotného majetku vlastní činností (výrobní režie a část správní režie pokud byl majetek vytvářen déle než 1 rok). Reprodukční pořizovací cena Cenu, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje, kdy nemůžeme zjistit náklady při vytvoření vlastní činností apod.

32

Dlouhodobý majetek, který je odpisovaný, se potom oceňuje těmito závaznými způsoby: • nakoupený nehmotný i hmotný majetek se oceňuje pořizovacími cenami, • majetek vytvořený vlastní činností se oceňuje vlastními náklady, • příchovky zvířat se oceňují vlastními náklady a pokud tyto nelze zjistit, pak reprodukčními pořizovacími cenami, • majetek v případech bezúplatného nabytí anebo majetek v případech, kdy vlastní • náklady na jeho vytvoření nelze zjistit, se ocení reprodukční pořizovací cenou(Sedláček, 2004). Dlouhodobý hmotný majetek a jeho technické zhodnocení se při pořízení za úplatu eviduje v pořizovací ceně. Tato cena se snižuje o poskytnuté dotace (jak na pořízení, tak na úroky zahrnované do ceny majetku). Pokud vytváříme dlouhodobý hmotný majetek vlastní činností, použijeme vlastní náklady a u majetku, který byl bezúplatně nabyt (viz speciální případy pořízení majetku) nebo nelze zjistit vlastní náklady při vytvoření vlastní činností, oceňujeme reprodukční cenou. Následné výdaje Po nabytí majetku se ocenění jednotlivého dlouhodobého majetku zvyšuje o provedené technické zhodnocení (nadstavby, přístavby, modernizace, rekonstrukce), k jehož účtování a následnému odpisování je oprávněn vlastník. Opravy jsou účtovány vždy do nákladů. Limit pro kapitalizaci technického zhodnocení u hmotného majetku je 40 000 Kč. Do této částky se technické zhodnocení účtuje přímo do nákladů (Kovanicová, 2006). Historická cena u DHM U dlouhodobého hmotného majetku je povinnost ho po celou dobu evidence zachycovat v historické ceně, která se snižuje o kumulované odpisy a opravné položky. Přecenění majetku je možné provádět pouze při koupi podniku, vkladu nebo přeměnách. Snížení hodnoty Při přechodném snížení ocenění nelze provést přecenění. Toto snížení je možné vyjádřit pomocí opravných položek k DHM. Děje se tak v případě, že účetní hodnota majetku je nižší než reálná hodnota zjištěná při inventarizaci. Opravné položky se sníží, eventuálně zruší v budoucích obdobích, pokud již nebudou opodstatněné. Je zakázáno tvořit opravné položky na zvýšení hodnoty majetku. V případě trvalého snížení hodnoty majetku se změní pouze odpisový plán. 3.4.3

Odpisování dlouhodobého majetku

Odpisováním se v účetnictví rozumí postupné snižování hodnoty dlouhodobého majetku v důsledku jeho používání a převádění těchto částek do nákladů podniku. Při stanovení výše odpisů se vychází z doby upotřebitelnosti příslušného odpisovaného majetku. U nehmotného majetku se vyžaduje jeho odepsání do pěti

let. V jednoduchém účetnictví či daňové evidenci se používají daňové odpisy hmotného majetku, které jsou daňovými výdaji, a stanoví se na konci zdaňovacího období mimoúčetně. Daňovým odpisováním se rozumí uplatňování odpisů vypočtených ze vstupních (zůstatkových) cen hmotného majetku evidovaného v majetku poplatníka do daňových nákladů k zajištění příjmů. Hmotným majetkem a nehmotným majetkem evidovaným v majetku poplatníka je majetek uvedený do užívání podle předpisů o účetnictví. U poplatníka, který není účetní jednotkou, se majetkem evidovaným v majetku poplatníka rozumí zařazení do příslušné složky daňové evidence (vystavení evidenčního dokladu). Odpisovat majetek může pouze vlastník, který má k odpisovanému majetku vlastnické právo nebo právo nakládat s majetkem státu, nebo nájemce, u něhož jsou splněny podmínky odpisování uvedené v zákoně o daních z příjmů. Jen v rámci účetnictví lze evidovat a odpisovat koupený movitý dlouhodobý majetek, k němuž podnik nabude vlastnictví až úplným zaplacením kupní ceny, a to za předpokladu, že do nabytí vlastnictví tento majetek užívá. Účetní odpisy tohoto užívaného majetku však nelze uznat za daňové náklady. Daňově se zahájí odpisování až po nabytí vlastnictví. Účetní odpisy se dělí na časové a výkonové. Časové pak mohou být stanoveny jako rovnoměrné, zrychlené nebo zpomalené podle následujících vztahů: Rovnoměrný (lineární) účetní odpis O = Vc / t Vc - vstupní cena t - počet let životnosti Při rovnoměrném odpisování se výše ročních (měsíčních) odpisů nemění, O1 = O2 =konst. Hlavní výhodou tohoto dosud nejvíce rozšířeného způsobu odpisování je jeho jednoduchost. Zrychlený (degresivní) účetní odpis O = 2Vc(t + 1 – i) / t(t + 1) i ……………….rok odpisování Pro zrychlené odpisování platí pravidlo, že odpis v předchozím roce je vyšší než v roce následujícím O1 > O2 . Základní přednost této metody odpisování spočívá v tom, že umožňuje rychlejší akumulaci ekonomických zdrojů podniku, a tím i rychlejší zavádění nové, moderní techniky. Chrání tedy podnik před morálním zastaráváním dlouhodobého majetku a zmenšuje nebezpečí inflace. Zpomalený (progresivní) účetní odpis O = 2Vc[(t + 1) – (t + 1 – i)] / t(t + 1) Progresivní způsob odpisování může podnik zvolit, jestliže potřebuje v prvních letech snížit náklady a naopak později pak snížit dosahovaný výsledek hospodaření (zisk). Odpis podle výkonu Používá se u strojů nebo zařízení a vyjadřuje technické (fyzické) opotřebení dlouhodobého majetku. Nevýhodou však je, že nezachycuje morální opotřebení

34

dlouhodobého majetku. Výše odpisů závisí na předpokládaném celkovém výkonu a jeho rozložení během doby používání (Sedláček, 2004). 3.4.4

Vyřazování majetku

V hospodářské praxi dochází obvykle k vyřazování hmotného a nehmotného majetku v důsledku: • prodeje, • darování, • škody nebo manka, • likvidace majetku po uplynutí doby jeho životnosti, • přeřazení majetku do osobního užívání podnikatele, • povinného bezplatného předání podle zvláštních předpisů, • vkladu majetku do obchodní společnosti. Způsob účtování se odvíjí od příčiny pozbytí. Pokud se jedná o odpisovaný majetek, musí se z účetnictví vyřadit jak PC tohoto majetku, tak oprávky k němu. Pokud má odpisovaný majetek zůstatkovou cenu (rozdíl PC a oprávek), provede se jednorázový odpis z účtu oprávek k danému majetku na příslušný nákladový účet. Vyřazení neodpisovaného DHM se zaúčtuje (na účty odpovídající příčině pozbytí) v PC (Kovanicová, 2006).

3.5 Kurzové rozdíly Kurzové rozdíly vznikají u majetku a závazků vůči zahraničním partnerům v důsledku toho, že účetní jednotky na základě Zákona o účetnictví jsou povinny vést účetnictví v české měně. Právě pohybem kurzu domácí měny k měně cizí se hodnota těchto aktiv nebo pasiv mění. Zákon o účetnictví stanovuje některé druhy majetku a závazků, které musí být vedeny v české i cizí měně. Jedná se především o pohledávky a závazky vyjádřené v cizí měně. Tato povinnost platí i u opravných položek, rezerv a technických rezerv, pokud majetek a závazky, kterých se týkají, jsou vyjádřeny v cizí měně. Majetek a závazky vyjádřené v cizí měně přepočítávají účetní jednotky na českou měnu kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou, a to k okamžiku uskutečnění účetního případu nebo ke konci rozvahového dne. Ke konci rozvahového dne se tak děje pouze u majetku a závazků uvedených v § 4 odst. 12. • • • • • •

Okamžikem uskutečnění účetního případu může být například: úhrada závazku a inkaso pohledávky, postoupení pohledávky a vklad pohledávky, převzetí dluhu u původního dlužníka, vzájemné započtení pohledávek, úhrada úvěru nebo půjčky novým úvěrem nebo půjčkou, převod záloh na úhradu pohledávek a závazků. Naopak okamžikem uskutečnění účetního případu není:

• • •

oznámení o změně věřitele u dlužníka a u věřitele v případě, že za jeho dlužníka bude plnit dlužník jiný, dohodě o změně zahraničních měn pro úhrady nebo inkasa bez pohybu peněžních prostředků s výjimkou změny na Kč, splácení peněžitých vkladů do obchodních společností a družstev.

Kurzové rozdíly jsou tedy důsledkem přepočtu majetku a závazků na cizí měny a to průběžné, které vznikají jako rozdíl mezi kurzem ke dni vzniku účetního případu a k datu dalšího nakládání s majetkem nebo závazky (např. v den vzniku pohledávky je jiný kurz než v den inkasa pohledávky) a k rozvahovému dni, které vznikají jako rozdíl mezi kurzem zachycení účetního případu a aktuálním kurzem České národní banky k rozvahovému dni. Pro přepočet majetku a závazků k rozvahovému dni nesmí být použit pevný kurz. Ke konci rozvahového dne, či k okamžiku sestavení účetní závěrky, se kurzové rozdíly zaúčtují na účet 563 v případě kurzové ztráty a na účet 663 v případě kurzového zisku. Kurzové rozdíly se zaúčtují ke všem účtům, které vykazují zůstatky v cizích měnách, jako účet valutových pokladen, devizové účty i účty pohledávek a závazků (Skalická, 2011). 3.5.1

Převod cizí měny na českou

Při převodu cizí měny na českou může být použit denní kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou ke dni uskutečnění daného případu. S výjimkou rozvahového dne, kdy je nutné použít pro přepočet právě pouze kurz vyhlášený ČNB k tomuto dni, je možné použít také aktuální kurz nebo kurz, za který byly peněžní prostředky nakoupeny a v neposlední řadě pevný kurz, kterým se rozumí kurz stanovený vnitřním předpisem účetní jednotky na základě kurzu devizového trhu vyhlášeným ČNB, pokud je používání účetní jednotkou po předem vymezené období stanoveno ve vnitřním předpisu účetní jednotky. Tento vnitřní předpis musí obsahovat ustanovení o způsobu stanovení pevného kurzu na základě kurzu devizového trhu, o datu vstoupení pevného kurzu v platnost, o podmínkách platnosti a o době platnosti kurzu. Doba platnosti může být stanovena maximálně na jedno účetní období. Změna pevného kurzu v průběhu doby platnosti může proběhnout, když se takto účetní jednotka rozhodne ve svém vnitřním předpisu, a musí proběhnout, pokud dojde k vyhlášení revalvace či devalvace české koruny (Účetnictví podnikatelů, 2011). 3.5.2

Nákup nebo prodej české měny za cizí

V případě nákupu nebo prodeje české měny za cizí lze použít „skutečný kurz“, tedy kurz, za který byly tyto měny nakoupeny nebo prodány. Pokud jde o cizí měnu, u níž se nevyhlašuje devizový kurz denně, se použije poslední známý vyhlášený kurz České národní banky nebo kurz mezibankovního trhu k americkému dolaru nebo euru. V rámci jedné účetní jednotky lze kurzy kombinovat na základě pravidel stanovených ve vnitřním předpisu účetní jednotky. Musí zde být uveden výčet účetních operací a druhy kurzů, které budou použity pro přepočet. Zpravidla se

36

pro účtování devizových účtů a valutových pokladen používá pevného kurzu a v ostatních případech aktuálního kurzu České národní banky (Skalická, 2011). Při zahraničních pracovních cestách je nutné se řídit pravidly pro přepočet dle zákona o cestovních náhradách. Zákonem o cestovních náhradách je přímo stanoven kurz platný v den určení zálohy a platí v případech, kdy zaměstnanci je poskytnuta záloha na stravné v jiné cizí měně než v měně stanovené vyhláškou MF pro příslušný stát a dále pro výpočet nároku zaměstnance v případě nižší poskytnuté zálohy nebo k výpočtu povinnosti zaměstnance, když musí vrátit vyšší poskytnutou zálohu v české měně. Pokladny, které jsou vedeny v cizích měnách (valutové pokladny), je třeba vždy vést odděleně podle jednotlivých měn a také odděleně od pokladny korunové. U pokladen v cizí měně se prvotně vystavují pokladní doklady a sleduje se celá evidence v příslušné cizí měně. Poté se provádí přepočet na měnu českou.

4 Vlastní práce Praktická část vznikla na základě spolupráce s konkrétní cestovní kanceláří. Tato cestovní kancelář sídlí v Brně a své pobočky provozuje v dalších čtyřech městech České republiky a její základní identifikační údaje vzhledem k utajení na přání majitele neuvádím. Cestovní kancelář Vybraná cestovní kancelář (dále jen CK) byla založena v roce 1997, je společnost s ručením omezeným, předmětem její činnosti je provozování CK a směnárenská činnost. Je to stabilní cestovní kancelář, která funguje na trhu již 15 let, její obraty se v posledních 4 letech pohybovaly mezi 49 – 63 miliony Kč. Vlastní dva autobusy, pro další potřeby využívá outsorcingu kvalitních externích dopravců. Jedná se o specializovanou cestovní kancelář do 50 zaměstnanců se zaměřením na letní pobytové zájezdy do Itálie a Řecka. Také prodává i zájezdy jiných cestovních kanceláří do dalších destinací jako například Turecko, Rakousko, Španělsko, Slovinsko, Francie, Bulharsko, Kanárské ostrova a tak dále. V rámci svých zájezdů do Itálie se specializuje především na střed (oblast kolem Říma, Toskánsko, Gargáno, Rimini) a jih (Kalábrie, Sicílie). Do Řecka posílá své klienty především za krásami ostrova Rhodos a Lesbos. V zimní sezóně organizuje lyžařské zájezdy do Itálie, Rakouska a Švýcarska. Pořádá během letní sezóny týdenní pobytové zájezdy do zmiňovaných destinací prostřednictvím autobusové, letecké, nebo vlastní dopravy. Většina zájezdů je s možností stravy, nejčastěji nabízené jsou polopenze a plná penze. Ubytování je pro klienty zajišťováno v hotelech a apartmánech vždy co nejblíže k pláži. Ke každému výletu má samozřejmě CK připravenou širokou nabídku fakultativních výletů.

4.1 Dlouhodobý majetek cestovní kanceláře 4.1.1

Vymezení dlouhodobého hmotného majetku

Cestovní kancelář odepisuje dlouhodobý hmotný majetek v pořizovacích cenách vyšších než 40 000 Kč s dobou použitelnosti delší než jeden rok a dlouhodobý nehmotný majetek v pořizovací ceně vyšší než 60 000 Kč. Téměř veškerý majetek, který CK využívá, není účetně odepisován, neboť povětšinou jde o tzv. drobný majetek, který společnost nově zakoupila, například vybavení kanceláří, nebo majetek který společnost získala po ukončení finančního leasingu za symbolickou částku. Osobní automobily a autobus CK pořídila na leasing a odkoupila za částky kolem tisíce korun. Ty pak byly jednorázově odepsány. Dlouhodobý majetek cestovní kanceláře je tvořen: • Autobus Neoplan Starliner – rok výroby 2006, • autobus BOVA VDL Futura FHD 127-365 – rok výroby 2005, • zařízení kanceláře, • účetní software 30 000 Kč.

38

Vybavení kanceláře Vybavení cestovní kanceláře ani v jednom případě nepřesahuje částku 40 000 Kč. CK se tedy tímto majetkem, co se týče odpisů, vůbec nezabývá. Náklady na pořízení tohoto majetku uvedla na příslušné nákladové účty, místo na účty pořízení majetku. Cestovní kancelář uplatnila u těchto položek odpočet daně na vstupu (vybavení kanceláře slouží k podnikatelským účelům). Účetní software CK pořídila v roce 2009 účetní software v pořizovací ceně 30 000 Kč včetně DPH 19 %. Hodnota softwaru nesplňuje podmínky pro účetní účely, nepřevyšuje hranici 60 000 Kč, kterou má CK danou ve směrnici jako limit pro dlouhodobý nehmotný majetek. Software je tedy zaúčtován jako služba. Účetní jednotka CK dle stanovených směrnic používá pro tyto účely skupinový nákladový účet 510. Zaúčtování proběhlo následovně. Tab. 10

Nákup účetního software

Rok

Účetní operace Faktura přijatá na SW Základ daně 2009/únor DPH Zaplacení faktury

Částka 30 000 25 210 4 790 30 000

MD 510 343 321

D 321

221

Zdroj: interní informace cestovní kanceláře

Leasing autobusu Neoplan CK si sjednala leasingovou smlouvu v lednu v roce 2007, tedy DPH činila 19 %. Jednalo se o finanční leasing, tedy leasing, kdy věc je po skončení doby pronájmu prodána nájemci. Ve smlouvě bylo stanoveno, že CK v únoru uhradí nejdříve zálohu ve výši 1 000 000 Kč včetně DPH. V tomto případě se jednalo o zálohu na splátky, nikoli o zálohu na kupní cenu. Tato záloha následně pozitivně ovlivňuje výdaje nájemce. O tuto zálohu vydělenou celkovým počtem splátek pak totiž byla každá jednotlivá splátka snížena. Průběh leasingu - viz. příloha Tabulka 1, Tabulka 2. O tuto zálohu vydělenou celkovým počtem splátek pak totiž byla každá jednotlivá splátka snížena. Na následující ukázce účtování zálohy a první splátky snížené o poměrnou částku zálohy je možné vysledovat použitý postup.

Tab. 11

Rok

Leasing – záloha a první splátka

Částka (Kč) 1 000 000

MD

840336,1 159 663,9 191 676,04

314 343

Základ daně DPH Započtení poměrné části zálohy

161 072,30 30 603,74 20 833,33

518 343 518

Úhrada splátky

170 842,71

Účetní operace Úhrada zálohy na budoucí leasingové splátky v únoru Základ daně DPH Leasingová splátka – únor

D 221

2009

314 221

Zdroj: Interní informace cestovní kanceláře

Přesně takhle bylo postupováno každý měsíc po dobu čtyř let. V lednu roku 2011 byl leasingový pronájem ukončen. CK koupila autobus v částce 1 200 Kč včetně DPH, nyní už ve výši 20 %. Nákup a zařazení do majetku proběhlo následovně. Tab. 12

Rok

Nákup po ukončení leasingu, zařazení do majetku

Účetní operace Faktura přijatá

2011

Úhrada fakturované částky Zařazení do majetku

Částka (Kč) 1 200 1 000 200 1 200

MD

D 321

042 343 321

221

1 000

022

042


Pronajímatel hodnotu autobusu ve svém účetnictví autobus odepisoval. CK si autobus zařadila do dlouhodobého majetku, odpis byl proveden jednorázově Nákup autobusu měl proběhnout jiným způsobem. Vzhledem k tomu, že cestovní kancelář má ve směrnici stanovenou minimální hranici 40 000 Kč pro hmotný majetek, nákup autobusu měl být zaúčtován přes nákladový účet. Jedná se o drobný majetek v operativní evidenci.

40 Tab. 13

Nákup po ukončení leasingu

Rok

Účetní operace Faktura přijatá

2011 Úhrada fakturované částky

Částka (Kč) 1 200 1 000 200

MD

1 200

321

D 321

501 343 221

Zdroj: vlastní výpočet

Mezi jednu z velkých výhod leasingu patří fakt, že splátky jsou daňově uznatelným nákladem. Snižují tedy základ daně a tím i povinnost přiznat daň. Leasing je doporučován především pro ty subjekty, které si chtějí pořídit nejčastěji věc movitou a neoplývají daným obnosem peněz. Tato možnost je velmi efektivní právě pro malé a střední cestovní kanceláře. Autobus zakoupen od dopravní společnosti Cestovní kancelář zakoupila v lednu roku 2010 od Českého dopravce ojetý autobus VDL BOVA Futura FHD 13-380. Autobus byl vyroben v roce 2005 a v tomtéž roce také uveden do provozu. V době prodeje měl autobus najeto zhruba 310 000 kilometrů a byl ve velmi dobrém stavu. Pořizovací cena činila 1 696 350 Kč. V lednu roku 2011 se cestovní kancelář rozhodla opravit a zmodernizovat interiér, byla vyměněna kompletně sedadla a systém klimatizace. Kompletní technické zhodnocení bylo uskutečněno za částku 248 000 Kč. Z hlediska daňových odpisů se autobus řadí do druhé odpisové skupiny (Motorová vozidla pro přepravu dvou a více osob), doba odpisování představuje 5 let. Cestovní kancelář uplatňuje metodu zrychlených odpisů. Pro účely účetních odpisů cestovní kancelář zvolila dobu používání na 7 let. Technickým zhodnocením navýšila zůstatkovou cenu v roce 2011. Tab. 14

Daňové odpisy, 1. rok odpisování

Výpočet

Odpis

Oprávky

Zůstatková cena

1696350 5

339 270

339 270

1 357 080


Tab. 15

Druhý rok odpisování a další

Pořadí odpisu/rok 2./2011 3./2012 4./2013 5./2014

Výpočet

1357080 + 248000 5 1284064 ∗ 2 5 −1 642032 ∗ 2 5−2 214010 ∗ 2 5−3

Odpis

Oprávky

Zůstatková cena

321 016

660 286

1 284 064

642 032

1 302 318

642 032

428 022

1 730 340

214 010

1 944 350

214 010

0


Zůstatková cena byla navýšena o 248 000 Kč, koeficient pro zvýšenou zůstatkovou cenu odpisování je 5. Ve třetím roce a dalších letech bude snižován o počet let, po které byl odpisován ze zvýšené zůstatkové ceny. Daňové odpisy se počítají vždy za jeden rok a účetní jednotka o nich neúčtuje. Výhodou daňových odpisů je vliv na základ daně. Daňové odpisy se řadí mezi daňově uznatelné náklady, což znamená, že snižují základ daně a tím i daňové zatížení podniku. Účetní odpisování Účetní jednotka stanovila dobu životnosti autobusu na 7 let. Rozhodla se pro rovnoměrné odpisování. Účetní odpisy se účtují měsíčně, představují tedy 1/12 ročního odpisu. Měsíční odpisy autobusu se účtují podle předpisu 551/082.

42 Tab. 16

Účetní odpisy autobusu

Pořadí odpisu/rok 1./2011 2./2012 3./2013 4./2014 5./2014 6./2014 7./2014

Výpočet

1696350 7 1454014 + 248000 6 1454014 + 248000 6 1454014 + 248000 6 1454014 + 248000 6 1454014 + 248000 6 1454014 + 248000 6

Odpis

Oprávky

Zůstatková cena

242 336

242 336

1 454 014

283 669

526005

1 418 345

283 669

809 674

283 669

1 093 343

851 007

283 669

1 377 012

567 338

283 669

1 660 681

283 669

1 944 350

1 134 676

283 669

0


Pokud by účetní jednotka zvažovala možnost využít v tomto případě metodu komponentního odpisování, je nutné brát v potaz více faktorů. Technické zhodnocení teoreticky jako komponenta sice má odlišnou dobu použitelnosti a podíl na celkové částce činí 15,4 %, ale pokud jde o výměnu sedadel a klimatizace, nepředpokládáme vzhledem k době životnosti autobusu, že by k této výměně ještě alespoň jednou došlo. Komponentní odpisování v tomto případě není na místě. V případě volby daňového odpisování je nutné zvážit priority cestovní kanceláře. Pokud cestovní kancelář lpí na skutečně věrném zobrazení opotřebení majetku, zvolí metodu degresivní. Čím více autobus stárne, tím vyžaduje více a více finančních prostředků na jeho údržbu a opravy. Vedlejší náklady na autobus budou tudíž v průběhu let růst. Je-li tedy zvolena degresivní metodu odpisování, nižší odpis v následujících letech odpisování bude kompenzován vyššími náklady na opravy a údržbu. Volba zrychlené metody odpisování je tedy zcela v souladu s povahou opotřebení autobusu. 4.1.2

Příklad komponentního odpisování

Od roku 2010 mohou účetní jednotky pro určitý majetek zvolit metodu komponentního odpisování. Metoda spočívá v rozdělení jednoho hmotného majetku na části – komponenty, které mají různou dobu životnosti, tedy vydělení samostatných částí majetku, které mají odlišnou dobu použitelnosti než majetek samotný. Účetní předpisy tedy umožňují rozdělit majetek na několik částí s různou dobou účetního odpisování. Provádět daňové odpisy tímto způsobem nelze. Bu-

de nutné ale upravit výsledek hospodaření o všechny vlivy vzniklé použitím této metody účetního odpisování. V následujícím příkladu je znázorněn případ odpisování autobusu. CK pořídila autobus v roce 2012, pro zjednodušení v lednu. Jeho pořizovací cena činila 8 100 000Kč. Účetní jednotka stanovila jeho životnost na 12 let. Autobus je účetně rovnoměrně odpisován. V lednu roce 2016 proběhne rekonstrukce interiéru (výměna sedadel, modernizace osvětlení) v hodnotě 450 000Kč a v lednu roku 2018 proběhne výměna motoru z důvodu zadření, cena bude stanovena na 1 400 000 Kč. V lednu roku 2020 proběhne opětovná rekonstrukce interiéru v hodnotě 220 000 Kč. Možnost A Cestovní kancelář nebude používat komponentní odpisy -viz. příloha, Tabulka 3. Možnost B Účetní jednotka určí dvě komponenty autobusu: • Komponenta 1 - interiér (sedadla, osvětlení) v hodnotě 500 000 Kč, životnost 4 roky, • komponenta 2 - motor v hodnotě 1 500 000, životnost 7 let. Po skončení doby životnosti těchto komponent budou nahrazeny novými komponentami. Pokud vyřazovaná komponenta není k okamžiku vyřazení ještě zcela odepsána do výše jejího ocenění, provede účetní jednotka odpis zůstatkové ceny vyřazované komponenty do nákladů. Při komponentním odpisování se výměna komponenty nepovažuje za opravu, ale za investiční náklad zvyšující ocenění předmětného DHM, a to včetně souvisejících výloh. Výpočet oprávek autobusu a jednotlivých komponent – viz. Příloha, Tabulka 4, Tabulka 5, tabulka 6. Při srovnání možností lineárních účetních odpisů a komponentního odpisování je zřejmé, že celkové odpisy při komponentním odpisování jsou rovnoměrněji rozložené. Při použití rovnoměrné metody odpisování dochází v letech výměn komponent autobusu ke skokovému nárůstu nákladů, kdežto při použití komponentního odpisování nikoliv. To je způsobeno tím, že komponentní metoda odpisování s rychlejším opotřebením a následnou výměnou komponenty počítá a odpisuje ji zvlášť po kratší dobu než autobus. Podle českých účetních předpisů by společnost měla průběžně vytvářet rezervy na opravy dlouhodobého majetku, neboli výměnu komponenty. Tato tvorba zákonných rezerv se postupně promítá do nákladů a jejich čerpání naopak tyto náklady snižuje, čímž by se skoku v nákladech u lineární metody odpisování předešlo a vliv na výsledek hospodaření by byl obdobně rovnoměrný jako u komponentní metody. Díky komponentnímu odpisování tato potřeba tvorby zákonných rezerv odpadá, protože zdroje krytí by měly zajistit účetní odpisy. Problém by mohl nastat v situaci, kdy účetní jednotka přejde na komponentní odpisování a rezervy bude tvořit dále. České účetní předpisy nezakazují tuto tvorbu rezerv na opravy dlouhodobého majetku i v případě komponentního odpisování majetku, což by vedlo ke zkreslení věrného a poctivého zobrazení skutečnosti.

44

4.2 Směnárenská činnost cestovní kanceláře Směnárenská činnost nepatří mezi typické činnosti cestovních kanceláří. Řadí se především mezi služby doplňkové. Tato činnost představuje koncesovanou živnost. Podléhá schválení České národní banky a při provozu této živnosti je nutné se řídit kromě zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání také ustanoveními zákona č. 219/1995 Sb., devizový zákon, a jeho prováděcími vyhláškami. Je nutné rozlišovat směnárenskou činnost, představuje nákup cizí měny a dále činnost na základě devizové licence České národní banky. Ta opravňuje k jiným operacím s cizími měnami, jako jsou například bezhotovostní převod peněžních prostředků z účtů, zprostředkování úhrad do zahraničí a přijímání úhrad ze zahraničí. Tuto licenci uděluje Česká národní banka právnické osobě, která vykonává směnárenskou činnost v souladu s právními předpisy nepřetržitě alespoň jeden rok před podáním žádosti o devizovou licenci. Velmi významnou roli v této problematice hraje kursový přepočet. Přepočet kursem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou je nutné provést k okamžiku uskutečnění účetního případu a ke konci rozvahového dne, případně k okamžiku, k němuž se účetní závěrka sestavuje. Pro cestovní kancelář volím ocenění pevným kursem České národní banky, který musí být stanoven vnitřním předpisem účetní jednotky po předem stanovené období, přičemž to musí být kurs k prvnímu dni tohoto období. Ovšem v případech vyhlášení revalvace a devalvace měny může účetní jednotka kurs změnit vnitřním předpisem. Cestovní kancelář se v případě směnárenské činnosti bude řídit kursem měsíčním (doposud se cestovní kancelář řídila kurzem aktuálním), který bude dán kursem k prvnímu dni v měsíci. Tento kurs dokáže v průběhu roku pohotově odpovídat na změny kursu, díky tomu, že se v průběhu roku dvanáctkrát změní. Není proto tolik definitivní jako například kurs roční. Může se na první pohled zdát, že volbou může být ovlivněn výsledek hospodaření cestovní kanceláře. Na následujícím příkladu ukázky pevného měsíčního a čtvrtletního kurzu bych ráda tuto domněnku vyvrátila. Směnárna dne 18. 12. 2012 přijala od zákazníka 200 EUR, vyplatila mu, na základě svého kursu 24,80 Kč/EUR, 4 960 Kč. Jako měsíční kurs má banka stanoven kurs z 1. 12. 2012 25,62 Kč/EUR a aktuální kurs ze dne 18. 12. 2012 představuje 25,43 Kč/EUR. Tab. 17

Příklad volby kursu - průběh

Kč (aktuální kurs)

Kč (měsíční kurs)

Částka cizí měny

MD

Přijato

5 086,00

5 124,00

200 EUR

211.EUR

Vyplaceno

4 960,00

4 960,00

211 CZK

126

164

663

Kursový rozdíl Zdroj: vlastní výpočet

D

Zde je sice patrné, že při různé volbě kursu ze zaúčtování této operace je dosaženo pokaždé jiného výsledku, zde výnosu. Co ale nesmí být opomenuto je přepočet aktuálním kursem České národní banky k poslednímu dni účetního období. Takto se všechny výsledky vyrovnají. Účetní jednotka uzavírá své účetnictví k 31. 12. 2012, protože její účetní období představuje kalendářní rok, v eurové pokladně jí zůstává částka 200 EUR. Ta se přepočte kursem České národní banky aktuálnímu právě k 31. 12. 2012, neboli k 30. 12. 2012, protože byl svátek a Česká národní banka kursový lístek nevydala. Kurs představoval 25,14 Kč/EUR. Tab. 18

Příklad volby kurzu – konec účetního období

Přijato Přepočet Kursový rozdíl

Kč (aktuální kurz) 5 086,00

Kč (měsíční kurz) 5 124,00

5 028,00

5 028,00

58

96

MD

D

211.EUR

563

211.EUR


Konečnou částkou na účtu 211.EUR ke dni uzávěrky musí být ve všech případech částka 5 028 Kč, 200 EUR x 25,14 Kč/EUR. V obou případech tak tato transakce přinese 68 Kč. Další možnost představuje účtování kursem směny. Tato alternativa je vhodná pro vyloženě směnárenskou činnost, kdy cestovní kancelář nesmí při nákupu nebo prodeji cizí měny přijímat od klienta platbu na svůj účet. Výjimku tvoří pouze případy, kdy klient k nákupu použije platební kartu. V případě nákupu nebo prodeje cizí měny za českou se použije k okamžiku ocenění kurs, za který byly tyto hodnoty nakoupeny nebo prodány. Nejedná se tedy o kurs České národní banky a ani jej nelze použít v účetnictví směnárny plošně. Vycházím-li z předešlých údajů, kdy bylao 200 EUR nakoupeno za 24,80 Kč/EUR dne 18. 12. 2012, uzavření účetního období k 31. 12. 2012, zaúčtování proběhne následovně: Tab. 19

Účtování kurzem směny

Datum

18.12.2012

31.12.2012

Kurs

Částka cizí měny

Částka Kč

MD

24,80 Kč/EUR

200 EUR

4 960,00

211.EUR

25,14 Kč/EUR

(200 EUR)

D

4 960,00

211.CZK

68

663


Z výsledku na výnosovém účtu je patrné, že tento způsob ocenění opět generuje stejný zisk 68 Kč jako v předešlých situacích za použití jiného kursu.

46

Výhodou tohoto způsobu ocenění bezesporu je jednodušší zápis, protože nevzniká kursový rozdíl při účtování jednotlivých směnárenský operací. Naopak na straně druhé je fakt, že kursový zisk či ztrátu takto zjišťujeme až ke konci účetního období, kdy provádíme přepočet kursem České národní banky. Jak si kancelář vede, zajímá určitě její management v průběhu účetního období. To činí tento způsob velmi nepraktický a v praxi téměř nepoužitelný. Poplatek za směnu valut Vybírání poplatku je další možností, kterou mohou směnárny využít. Poplatek může představovat pevnou částku nebo procento ze směnované částky. Na následujícím příkladu naznačím účetní zachycení výběru poplatku, kde má cestovní kancelář stanovenou výši poplatků na 2,5% naměřené hodnoty, minimálně pak při jedné směněn 60 Kč. V tomto případě představuje 2,5 % (z částky 4 960Kč) 124Kč, částka bude zaúčtována na samostatný účet 668 – Poplatky za směnu valut. • Kurs směny je 24,80 Kč/EUR, • aktuální kurs 25,43 Kč/EUR, • kurs k 31. 12. 2012 25,14 Kč/EUR Tab. 20

Účtování poplatku za směnu valut

Datum

18.12.2012

Přepočet kursem směny 4 960,00

5 086,00

4 960,00

4 960,00 126 124

124 31.12.2012

Přepočet Přepočet aktuálním ke konci kursem období

Částka cizí měny 200 EUR

MD

D

211.EUR 211.CZK 663 668

5 028,00 68

-58

663


Zisk je opět v obou variantách shodný, jeho výše činní 192 Kč. Záleží na cestovní kanceláři a její zvolené marketingové strategii. Pokud chce získat spoustu potenciálních zákazníků, kteří se orientují především podle nabízeného kursu, „naláká“ je tedy na relativně vyšší nákupní kursy (nižší prodejní kursy z pohledu směnárny). Druhá možnost je prezentovat se jako směnárna, kde zákazník neplatí žádné poplatky. Směnárenská činnost ve vztahu k daním V otázce daní z příjmů jsou výnosy ze směnárenské činnosti i kursové rozdíly při směně valut (zisk, ztráta) položkami ovlivňujícími základ daně účetní jednotky. Směrodatné jsou v tomto směru částky účtované na příslušných účtech skupin 56 a 66. U DPH je směnárenská činnost uvedena v § 54 odst. 1 písm. i) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění (dále jen „ZDPH“), a patří mezi tzv. finanční činnosti, které jsou osvobozeny od

DPH bez nároku na odpočet. Z výnosů ze směnárenské činnosti není DPH odváděno, ale cestovní kancelář, která provozuj směnárenskou činnost, nemůže nárokovat odpočet DPH na vstupu. To samozřejmě zdražuje všechny vstupy jako energie, přijaté služby od plátců apod. Je tedy nutné především u cestovní kanceláře, kde směnárenská činnost je pouze jednou z činností podnikání, je nutné rozlišit plnění na vstupu na ta, která se týkají směnárenské činnosti a ostatní plnění, u kterých nárok na odpočet DPH. Slouží ke zdanitelným plnění na výstupu. To, že směnárenská činnost je pouze jednou z činností cestovní kanceláře, může mít vliv na registraci k DPH. Do obratu se totiž k těmto účelům nezapočítávají plnění, která jsou osvobozena od daně bez nároku na odpočet daně. Do obratu se započítají pouze v případě, že směnárenská činnost není příležitostnou nebo doplňkovou službou, což u cestovní kanceláře rozhodně neplatí.

4.3 Kalkulace zájezdu Zájezd do Agioi Theodoroi Z hlediska zařazení zájezdu jde o zahraniční dlouhodobý rekreační zájezd autobusovou dopravou. Zájezd se bude uskutečňovat v průběhu letní sezóny v týdenních turnusech. Bude probíhat v rozmezí 15.6. – 16.9. 2012. tento zájezd bude předem vypsán a uveřejněn v katalogu, jde tedy o zájezd katalogový. Program zájezdu 1.den – odjezd v 11 hodin dopoledne z Brna autobusem 2. den – příjezd v 8 hodin dopoledne 3. - 8. den – volný program klientů s možností využití služeb delegáta a nabídky fakultativních výletů 9. den – odjezd v 20 hodin z Agioi Theodoroi 10. den – příjezd do Brna v 17 hodin Celkem navrhuji 13 turnusů v sezóně od 15.6. – 16.9.2012. Na tento plán bude potřeba realizovat 14 jízd autobusem. Autobus vždy odveze v pátek klienty z Brna na týdenní turnus, po příjezdu v sobotu do Agioi Theodoroi, překrásně městečko poblíž známého Korinthu, řidiči absolvují povinnou pauzu 12 hodin a v podvečer ve 20 hodin odveze zákazníky z předchozího turnusu do Brna, napoprvé pojede zpět prázdný. Autobus nebude doprovázen technickým průvodcem, prezenci klientů, občerstvování a organizaci během cesty zvládnou řidiči bez problému sami. 4.3.1

Dodavatelé služeb

Ubytování a stravování Ubytování bude uskutečněno v hotelu Siagas Beach kategorie ***. Hotel se nachází v bezprostřední blízkosti od moře. Je vybaven pokoji pro 2 – 4 osoby se sociálním zařízením, kuchyní, klimatizací, a televizí. Majitel hotelu pronajme 49 lůžek na 91 dní za univerzální cenu 12 €/ noc. Děti do 2 let bez nároku na lůžko

48

mají pobyt v hotelu zdarma. V ceně ubytování je zahrnuta spotřeba energií, úklidový servis po celou dobu pobytu. Záloha na ubytování ve výši 20 000 € ke dni 18.5. je splatná do 10 dnů. Zbývající částka se rovnoměrně rozdělí do každého měsíce, faktura bude vystavena vždy k poslednímu dni v měsíci a bude splatná do 10 dnů. Stravování bude probíhat formou polopenze s možností výběru z několika menu, je k dispozici přímo v budově hotelu. Cena polopenze na osobu na den je 12 €. Na základě smlouvy s majitelem hotelu by byla kalkulovaná cena podle skutečného počtu klientů, kteří si polopenzi objednali. Celkový počet se nahlásí tři dny před příjezdem klientů do hotelu. Fakturace ale bude probíhat obdobně jako u ubytovací služby. Rozpočtou se celkové náklady, jako kdyby na každé lůžko připadla polopenze na všech 91 dní. Záloha na stravu ve výši 10 000 € vystavena opět k 18.5. a je splatná opět do 10 dnů. Zbývající částka je opět rovnoměrně rozdělena do každého ze 4 měsíců, ovšem poslední měsíc bude slouží, jako měsíc zúčtovací, na konci září už bude jasný celkový počet osob, který polopenzi využil, a faktura v tomto měsíci bude sloužit buď na vrácení přeplatku od majitele hotelu, nebo doplatek za službu. Delegát S majitelem hotelu byl sjednán česky mluvící delegát, zaměstnankyně (manželka majitele hotelu) hotelu určená pro česky mluvící delegace, na celou sezónu za cenu 300 € /1 turnus. Náplní práce delegáta je především organizace při příjezdu a odjezdu klientů. Ubytování, informativní schůzka s klienty o místních podmínkách, stravě, řešení vzniklých problémů a také o fakultativních výletech a možností trávení volného času. Delegát klienty během pobytu pravidelně navštěvuje, každý den je k dispozici na recepci v hotelu na předem stanovenou dobu a je neustále dostupný na telefonu. Na základě smlouvy pošle hotel jedenkrát za měsíc fakturu s vyúčtováním a služby delegáta. Pojištění Cestovní pojištění si zařizují klienti sami. 4.3.2

Kalkulace ceny zájezdu

Celková cena j stanovena v závislosti na sezóně, rozsahu objednaných služeb a také zde bude brán ohled na podmínky. Dále bude odlišná cena pro dospělou osobu (DO), dítě do 12 let (ML12) a dítě do 2 let (ML2). Kurs pro přepočet cen z EUR na Kč. Kurs Eura k 2. 5. 2012 měl hodnotu 24,905. Vzhledem k tomu, že budu přepočítávat ceny v eurech na koruny, jde o pasivní cestovní ruch. Výši kurzu pro přepočet stanovuji na 26,5Kč/€, tímto zohledňuji riziko změny kurzu. Jednotné pravidlo pro výpočet prodejních cen pro zájezd Pojištění proti úpadku stanoveno na částku 2 % z částky včetně přirážky. Marže pro ubytovací a stravovací služby stanovena na výši 35 % je počítána z nákladové částky. Marže je stanovena výš než bývá obvyklé, je tomu tak z důvodu vlivu slev

last minute a first minute. Pravidla pro kalkulaci autobusové dopravy jsou uveden samostatně níže. Kalkulace přímých nákladů a jejich prodejní ceny Jako přímý náklad vystupují náklady na polopenzi, protože ty se odvíjí od přesného počtu klientů využívajících tuto službu. Z těchto nákladů také vykalkuluji prodejní cenu. Tab. 21

Přímé náklady

Přímé náklady

Výpočet

Stravování

12*26,5*7

Cena za osobu v Kč 2 226

Zdroj: vlastní výpočet Tab. 22

Kalkulace ceny polopenze

Položky výsledné ceny

Částka

Přímý naklad na osobu

2 226

35% marže 2% pojištění proti úpadku

779,1

Cena celkem bez DPH

60,1 3 065,2


Celková prodejní cena je 3 065,2 Kč, jako výsledná prodejní cena bude zaokrouhlena na 3 100Kč. Kalkulace nepřímých nákladů Ubytování Na základě garanční smlouvy má CK pronajatých 49 lůžek za 12 €/ osoba/ den na 91 dnů. Jeden dvoupokojový pokoj bude vyhrazen pro řidiče, aby si mohli odpočinout a další pokoj poskytne CK delegátovi. Z toho vyplývá počet disponibilních 45 míst. Je nutno počítat s 80 % obsazeností, což je 36 osob na jeden turnus, celkem 468 osob na sezónu. Do tohoto nákladu je nutno zaúčtovat také náklad na delegáta.

50 Tab. 23

Náklady na ubytování

Celkový náklad na ubytování Náklad na osobu při 80% osazenosti Celkový náklad na delegáta Náklad na delegáta přepočtený na 80% obs. Celkem

Výpočet 49*91*12*26,5

Částka Kč 1 417 962

1 417 962/468

3 030

300*13*26,5

103 350

103 350/468

221 3251

Zdroj: vlastní výpočet Tab. 24

Kalkulace ceny za ubytování

Položky výsledné ceny Nepřímý naklad/osoba 35% marže 2% pojištění proti úpadku Cena celkem bez DPH

Částka Kč 3 251 1 137,9 87,8 4 476,7


Celková prodejní cena je 4 476,1 Kč, opět je nutno ji upravit a výsledná cena za ubytování bude 4 500 Kč. Kalkulace autobusové dopravy Dopravu pro tento zájezd bude CK uskutečňovat z vlastních kapacit. Využije k tomu svůj autobus BOVA Futura FHD 13-380, který disponuje 49 místy + místo řidiče, bohatou výbavou jako DVD s dvěma monitory, klimatizace, lednice, kuchyňka s kávovarem, chemické WC. Autobus splňuje ekologický standard EURO2, je velmi výkonný a poskytuje pohodlí a bezpečnost pro klienty. V řízení autobusu se budou střídat dva řidiči, vždy po 4 hodinách. Jedna cesta bude trvat zhruba 21 hodin. Oba dva řidiči jsou zaměstnanci CK, kteří podepsali prohlášení k dani. Budu dále předpokládat, že jejich poslední známá daňová povinnost přesáhla 30 000 Kč a bude jim odváděna místo daně záloha na daň. Nejdříve je nutné stanovit kalkulační podmínky: • Obsazenost 80 %, • spotřeba paliva 29 l na 100 km • průměrná cena nafty je 36 Kč (výpočet viz příloha), • amortizace, náklady na opravy 8 %, • pojištění proti úpadku 2 %, • marže 50 %.

Tab. 25

Průměrné ceny nafty k 2. 5. 2012

Česká Republika Slovensko Maďarsko Srbsko Makedonie Řecko Průměrná cena

Prům. cena nafty za litr 37,1 36,9 36,9 33,89 30,7 40 35,9*


CK zajistí autobus z vlastních kapacit, jedná se o autobus BOVA Futura FHD 13-380, který disponuje 49 místy pro cestující, druhý řidič má speciální místo. Čtyři volná místa mohou být vyhrazeny pro lidi, kteří potřebují speciální prostor ze zdravotních důvodů. Zbývá tedy 45 míst. Obsazenost opět 80%, což je 36 osob na jeden turnus a celkově 468 osob za sezónu. Na trase Brno - Agioi Theodoroi autobus ujede 1 870 km, při spotřebě 29 litrů na 100 kilometrů činí spotřeba 542,3 litrů. To je spotřeba pouze na jednosměrnou cestu, spotřeba na zpáteční cestu je 1 084,6 litrů. Autobus musí uskutečnit 14 těchto cest, autobus na cestě z prvního turnusu do Česka a z posledního turnusu směrem do Řecka pojede prázdný. Celková spotřeba představuje tedy 15 184,4 litrů. Tab. 26

Kalkulace dopravy

Nafta Mýtné, poplatky Platy řidičů Diety Povinné ručení Havarijní pojištění Celkový náklad 8 % amortizace, opravy Náklad včetně amortizace Marže 50 % Pojištění proti úpadku 2 % Celková cena

Náklad celkem v Kč 546 638,4 79 946,7 184 598,4 28 000 25 000 17 300 881 483,5 70 518 952 001,7 476 000,9 19 040 1 447 042,6


Celková kalkulovaná cena dopravy je 1 447 042,6. V případě 80% obsazenosti, což znamená 468 přepravených osob, představuje prodejní cena na osobu 3 092 Kč. Konečná cena bude upravena na výsledných 3 150 Kč.

52

4.3.3

Realizace zájezdu

Přehled základních cen Tyto ceny jsou uváděny bez dopravy, protože doprava nebude podléhat ani slevě pro děti do 12 let ani pro různé slevy. Nebude se měnit ani její výše v průběhu sezóny. Základní cena pro dospělou osobu • Polopenze 7 600 Kč • Bez stravy 4 500 Kč Základní cena pro dítě do 12 let (sleva 12 %) • Polopenze 6 690 Kč • Bez stravy 3 960 Kč Pro dítě do 2 let bez nároku na lůžko a stravu, má pobyt zdarma, představuje cena zájezdu pouze cenu dopravy 3 150 Kč. Stanovení cen v závislosti na sezóně Pro rozlišení cen v hlavní sezóně byly vybrány koeficienty 0,9 pro první, druhý, dvanáctý a třináctý turnus, dále koeficient 1 pro třetí, čtvrtý, devátý, desátý a jedenáctý turnus a koeficient 1,1 pro pátý, šestý, sedmý a osmý turnus. Těmito koeficienty byly vynásobeny jednotlivé ceny v závislosti na sezóně a následně zaokrouhleny. Tab. 27

Ceník sezóny červen-září

Termín

DO PP

DO BS

ML12 PP

ML12 BS

15.6.-24.6.

6 840

4 050

6 020

3 560

22.6.-1.7.

6 840

4 050

6 020

3 560

29.6.-8.7.

7 600

4 500

6 690

3 960

6.7.-15.7.

7 600

4 500

6 690

3 960

13.7-22.7.

8 360

4 950

7 360

4 360

20.7.-29.7.

8 360

4 950

7 360

4 360

27.7.-5.8.

8 360

4 950

7 360

4 360

3.8.-12.8.

8 360

4 950

7 360

4 360

10.8.-19.8.

7 600

4 500

6 690

3 960

17.8.-26.8.

7 600

4 500

6 690

3 960

24.8.-2.9.

7 600

4 500

6 690

3 960

31.8.-9.9.

6 840

4 050

6 020

3 560

7.9.-16.9.

6 840

4 050

6 020

3 560


DOPP – dospělá osoba s polopenzí DOBS – dospělá osoba bez polopenze

ML12PP – dítě do 12 let s polopenzí ML12BS – dítě do 12 let bez stravy ML2 – dítě do dvou let bez nároku na lůžko a polopenzi

4.3.4

Vyúčtování zájezdu

Abych mohla zhodnotit tento zájezd a naznačit účetní a daňové souvislosti tohoto navrženého smyšleného zájezdu, použiji předpokládané počty osob, které se účastnily jednotlivých turnusů. Dále provedu zaúčtování. Pro zjednodušení s ohledem na rozsah práce nebudu brát v úvahu, že byl zájezd prodáván se slevou. Obsazenost zájezdu - viz. příloha, Tabulka 7. Tržby Vzhledem ke zjednodušení, kdy neuvažuji zájezd se slevou, se budou tržby počítat jako počet účastníků pro danou variantu zájezdu v jednotlivých turnusech. Tržby budou rozpočítané na výnos z prodeje ubytování, výnos z prodeje polopenze a výnos z autobusové dopravy. Bude to rozděleno takto hned od počátku pro lepší orientaci při výpočtu DPH, ta je pro každou oblast odlišná. U cen, které se skládají dohromady z polopenze a ubytování, se vypočítají tržby z polopenze z rozdílu mezi cenou za obě položky dohromady a cenou ubytování v dané kategorii - viz. příloha, Tabulka 8, Tabulka 9. Celkové tržby po sečtení za sezónu činí 5 474 700 Kč. Skutečné náklady a jejich účetní zachycení

4.3.5

Ubytování Garanční smlouva je sjednána na 91 dnů, to představuje 13 turnusů pro 49 osob, cena na osobu za ubytování na den je 12 €. Celkový náklad představuje 53 508 €. Vlastník hotelu požaduje po cestovní kanceláři úhradu zálohy v měsíci květnu ve výši 20 000 € a zasílá cestovní kanceláři fakturu. Abych mohla určit výši nákladů v Kč a kursové rozdíly, použiji fiktivní výši kurzů. Tab. 28

Účtování první zálohy na ubytování

Datum Účetní případ 18.5.

Přijatá zálohová faktura

22.5.

Úhrada faktury

Kurz Kč/€

Eur

Kč

20 000 25,32

20 000

MD

D

Neúčtuje se 506 400

321

221

Zdroj: vlastní výpočet Účtování pravidelných záloh – viz. příloha, Tabulka 10. Delegát Hotel posílá jednou za měsíc fakturu za služby delegáta. Tato faktura je splatná do 12 dnů. Jeden turnus je smluvně stanoven na 300 EUR. Cestovní kancelář

54

uzavřela dohodu s hotelem, že při zasahování turnusu do dvou měsíců bude turnus započítán do toho měsíce, ve kterém bude převažovat počet hodin. Výpočet a zaúčtování - viz. Příloha, Tabulka 11. Skutečné náklady na delegáta činí 106 368 Kč Polopenze Cestovní kancelář má s pronajímatelem hotelu domluveno, že každý měsíc bude posílat výši zálohy, která předpokládá, že každá osoba bude mít polopenzi. To znamená 91(dnů)*49(lůžek)*12EUR = 53 508EUR. Majitel hotelu opět požaduje první zálohu s předstihem ve výši 10 000 EUR, následující tři stejné částky každý měsíc a poslední částka bude zúčtovací. Cestovní kancelář už bude znát přesný počet osob, které si polopenzi skutečně zakoupily. Pokud bude muset ještě doplácet, uhradí zbývající část, pokud službu přeplatila, vystaví majiteli hotelu fakturu na vrácení dané částky. Zaúčtování bude vypadat následovně: Tab. 29

Účtování první zálohy na polopenzi

Datum Účetní případ 18.5.

Přijatá zálohová faktura

22.5.

Úhrada faktury

Kurz Kč/€

Eur

Kč

10 000 25,32

10 000

MD

D

Neúčtuje se 253 200

321

221


Účtování pravidelných záloh – viz. příloha, Tabulka 12. V tabulce skutečná obsazenost hotelu a nakoupených polopenzí jsem vypočítala, že polopenzi využilo 417 osob, náklad na tyto polopenze představuje 35 028 EUR. CK tedy zpětně obdrží částku 6 103 EUR. Poté, co částku dá na příslušný výnosový účet, ji převede na nákladový účet, který ta sníží. Tab. 30

Datum 30.9.

4.10.

Vrácení přeplatku

Účetní případ Vystavena faktura na vrácení přeplatku Úhrada faktury Kurzový zisk Snížení nákladového účtu

Kurz Kč/€

Eur

Kč

MD

D

25,29

6 103

154 344,87

311

602

25,32

6 103

154 527,96

221

311

183,09

311

663

154 527

602

518

6 103


Celkem tedy kancelář uhradila 1 042 474,62 Kč a a při závěrečném zúčtování jí byl vrácen přeplatek 154 527,96. Celkové náklady na polopenzi představují 887 946,66 Kč. Doprava

Náklady na pohonné hmoty Vzhledem k tomu, ž nejlevněji lze natankovat naftu v Makedonii, bude se nakupovat většina paliva právě tam. Z České Republiky do Makedonie trasa měří 1080 kilometrů, při spotřebě 29 litrů na 100 kilometrů stačí v České republice natankovat 350 litrů i s rezervou, v Makedonii pak plnou nádrž 500 litrů. To vystačí na cestu do Řecka a zpět do Makedonie (zhruba 1600 km, spotřeba 465 litrů). V Makedonii na zpáteční cestě opět řidiči natankují plnou nádrž, což bude zhruba 450 litrů -viz. příloha, Tabulka 13. Po prvním turnusu zbude v nádrži cca 200 litrů. Pro další turnusy tedy už není třeba tolik tankovat v České Republice - viz. příloha, Tabulka 14. Tab. 31

Náklad na pohonné hmoty při ostatních turnusech

Turnusy

Náklad na naftu v Kč

29.6.-1.7.

34 411,0

6.7.-8.7.

34 556,2

13.7-15.7.

34 438,6

20.7.-22.7.

33 856,0

27.7.-29.7.

33 981,0

3.8.-5.8.

34 064,0

10.8.-12.8.

34 841,0

17.8.-19.8.

34 425,0

24.8.-26.8.

35 282,0

31.8.-2.9.

36 113,0

7.9.-9.9.

35 349,0

14.9.-16.9.

35 646,0


Výpočty nákladů na naftu pro dalších 12 cest jsou umístěny v příloze, probíhají obdobně jako u koupě pohonných hmot pro druhý turnus. Liší se především cenami směnných kursů a pohonných hmot. Celkové náklady na pohonné hmoty činí 284 029 Kč. Mzdy řidičů Pro zjednodušení budou opomenuty příplatky za svátky a víkendy. Cesta do destinace trvá 21 hodin, následuje 12 hodin odpočinku a pak dalších 21 hodin cesty do České Republiky. Pro zjednodušení se předpokládá, že tento časový harmonogram bude dodržen. První řidič • základní sazba 120Kč/h(cesta autobusem)

56

• snížená sazba 72 Kč/h (odpočinek) • řidič podepsal prohlášení k dani Předpoklad, že jeho poslední známá daňová povinnost přesáhla 30 000 Kč. Výpočet a účtování mzdy - viz. příloha, Tabulka 15, Tabulka 16, Tabulka 17.

Druhý řidič • základní sazba 80 Kč • snížená 48 Kč • řidič podepsal prohlášení k dani Předpoklad, že jeho poslední známá povinnost nepřesáhla 30 000 Kč, proto nebude odvedena záloha na daň. Výpočet a účtování mzdy - viz. příloha, Tabulka 18, Tabulka 19, Tabulka 20. Celkové náklady na mzdu obou řidičů: 184 598,4 Kč. Stravné pro řidiče Cestovní kancelář stanovila do směrnic pro každého řidiče na cestu 1 000 Kč. Cest bylo uskutečněno 14, náklad na stravné obou řidičů bude představovat 28 000 Kč. Diety nejsou součástí mzdy a nepodléhají zdanění. Účtování diet probíhá v souvztažnosti 512/211. Povinné ručení a havarijní pojištění Tyto položky jsem do nákladů zahrnula, protože k používání autobusu bezprostředně patří. Havarijní pojištění má CK sjednané u pojišťovny Kooperativa na částku 17 300 Kč ročně. Stejně tak i u povinného ručení využívá CK služeb Kooperativy, kde ročně platí 25 000 Kč. S pojišťovnou má sjednány jednorázové platby na počátku roku pro celý rok. CK tento náklad účtuje na příslušný účet 548 - Ostatní provozní náklady a zaúčtování proběhne formou 548/221. Přirážka, daň z přidané hodnoty Podle §89 ZDPH se u cestovních služeb odvádí DPH z přirážky. Tuto přirážku stanovím u ubytovacích a stravovacích služeb zvlášť, protože daň z přirážky je u obou plnění odlišná. Je tomu tak proto, že mám vykalkulované ubytování a stravu zvlášť, hotel samotný nenabízí v garanční smlouvě cenu za ubytování a stravu dohromady. Přirážka je rovna rozdílu mezi náklady a výnosy z ubytování a stravy. Cestovní kancelář má zdaňovací období čtvrtletní, konkrétně u tohoto zájezdu bude zdaňovat zvlášť za červen a zvlášť za další čtvrtletí. V červnu bude ale CK realizovat dva turnusy, druhý je na přelomu června a července a podle § 89 odst. 5 ZDPH cestovní služba spadá do dalšího zdaňovacího období, protože v něm byla poskytnuta poslední cestovní služba. Osvobození od DPH - ubytování a stravování nepodléhá osvobození od daně, tato služba je poskytnuta v Řecku, tedy zemi Evropské unie. DPH u dopravy poskytnuté z vlastních kapacit Vzhledem k tomu že doprava byla poskytnuta z vlastních kapacit a jedná se o dopravu nepravidelnou, je nutné se řídit při výpočtu daně a určení osvobození

od daně zákonem číslo 235/2004 Sb., konkrétně § 70 a § 89/odst. 11. Odstavec 11 pojednává o poskytnutí služby vytvořené vlastní činností, daň se vypočítá ze zjištěné ceny , které je současně považována za peněžní částku včetně daně. V České Republice je přeprava osob podléhající běžnému režimu od daně osvobozena, stejně tak v zemích Evropské unie dle § 70 ZDPH. Jde o činnost osvobozenu s nárokem na odpočet daně. Pokud by cestovní kancelář provozovala dopravní činnost pouze na území České republiky, platil by běžný režim s 20% sazbou DPH. Pokud ovšem cestovní kancelář „vycestuje“ za hranice, nastupuje režim „osvobození s nárokem na odpočet“. Výnos z celkového zájezdu (doprava a cestovní služba) se v přiznání DPH uvádí na řádku 26, náklady na tuto cestu. Daňová povinnost za 2. čtvrtletí Jak již bylo napsáno, zde se budeme zabývat pouze prvním turnusem. Přímé náklady jsou kalkulovány na přesný počet účastníků, v tomto případě se jedná o náklady na polopenzi. V garanční smlouvě má CK smluveno, že právě na tyto náklady se budou odvíjet od skutečného počtu účastníků jednotlivých turnusů. Počet je nutno nahlásit 3 dny před příjezdem do hotelu. CK platí zálohy na stravu, poslední splátka v říjnu, kdy oba subjekty znají skutečný náklad, představuje zúčtování, kdy v případě nedoplatku odvede CK potřebnou část a v opačném případě obdrží přeplatek od pronajímatele hotelu zpět. Naproti tomu nepřímé náklady jsou kalkulovány na celý úhrn zájezdů, je obtížné je stanovit pro jeden turnus. Daňové přiznání musí CK podat před uskutečněním celého úhrnu zájezdů a proto nemůže vyčíslit přesně nepřímé náklady, když služby budou vyfakturovány až v dalším měsíci. Proto budou nepřímé náklady stanoveny jako smluvní ceny na celý úhrn dělený počtem turnusů a ceny v eurech přepočítané aktuálním kurzem české národní banky. Do nepřímých nákladů také zahrnuji pronájem 49 lůžek, jde sice o položku přímo stanovenou na osobu, jenže garanční smlouva platí na celou smluvenou kapacitu ne na obsazenost, která by se dala nahlásit nějakou dobu předem. Počítala jsem tedy i zde s 80% obsazeností. Pro přepočet na koruny budu kalkulovat se smyšleným kursem 25,89 Kč/EUR platným k 7. 7. 2012. Přímé náklady na polopenzi pro první turnus Tab. 32

Náklad na polopenzi pro první turnus

Počet osob 33

Cena

Dny

Náklady v EUR

Náklady v Kč

12EUR/den

7

2 772

71 767,08


Nepřímé náklady na první turnus Nepřímé náklady – viz. příloha, Tabulka 20.

58

Je nutné odvést DPH zvlášť z ubytovacích a stravovacích služeb a zvlášť z dopravy, protože doprava byla poskytnuta z vlastních kapacit. U prodeje ubytovacích kapacit představuje nová snížená DPH 14 %, je tomu tak od 1. 1. 2012. Tab. 33


1. turnus

Náklad

Výnos

Přirážka

Ubytování Polopenze Doprava

114 330,2 71 767,1 66 038,2

150 960 90 110 122 850

36 629,8 18 443,9 56 811,8

Základ daně 32 131,4 15 371,6

Daň 14% 4 498,4

20 % 3 072,3

OSVOBOZENO


Daňová povinnost za druhé čtvrtletí plynoucí z tohoto zájezdu činí 7 570,7 Kč. Tab. 34

Zaúčtování DPH

Zaúčtování

Částka

MD

D

DPH z přirážky

7 570,7

379

343

Úhrada daně

7 570,7

343

221


Daňová povinnost za 3. čtvrtletí Fiktivní kurs 27,39Kč/EUR pro přepočet položek v eurech platný kde dni 7. 10 2012. Přímé náklady na polopenzi pro druhý až třináctý turnus Tab. 35

Náklad na polopenzi pro další turnusy dohromady

Počet osob

Cena

Dny

384

12EUR/den

7

Náklady v EUR 32 256

Náklady v Kč 883 491


Nepřímé náklady na druhý až dvanáctý turnus Nepřímé náklady – viz. příloha, Tabulka 21. Tab. 36


12 turnusů

Náklad

Výnos

Přirážka

Ubytování Polopenze Doprava

1 451 450,9 883 491 791 619,6

2 257 140 1 184 140 1 669 500

805 689,1 300 649 877 880,4

Základ DPH daně 14 % 20 % 725 120,2 80 568,9 250540,8 50 108,2 OSVOBOZENO

Zdroj: vlastní vpočet

Celková DPH za třetí čtvrtletí plynoucí z tohoto zájezdu činí 130 677,1 Kč.

Tab. 37

Zaúčtování DPH

Zaúčtování

Částka v Kč

MD

D

DPH z přirážky

130 677,1

379

343

Úhrada daně

130 677,1

343

221


60

4.3.6

Zúčtování se zákazníky

Zálohy Zákazník při podpisu smlouvy musí složit zálohu minimální výši 50% z celkové ceny zájezdu. Do 30 dnů před realizací zájezdu musí doplatit zbývající část vyfakturované ceny. Příklad Zákazní se rozhodl koupit turnus 6.7.-15.7. pro dvě osoby s polopenzí a pro dítě do 12 let také s polopenzí. Pojištění si zajišťuje u jiné společnosti. Zájezd si kupuje 2.4.2012. Kalkulace ceny: • • • •

2 dospělé osoby s polopenzí včetně dopravy: 7 600Kč *2 1 dítě s polopenzí: 6 690 Kč Doprava : 3* 3150 Kč Cena celkem: 31 340 Kč K 2.4. tedy zákazník uhradí zálohu ve výši 15 945 Kč a maximálně 30 dní před odjezdem doplatí na základě smlouvy částku ve výši 15 945 Kč. Zaúčtování u CK proběhne následujícím způsobem - viz. příloha, Tabulka 22. Pokud si zákazník kupuje zájezd méně než 30 dní před jeho uskutečněním, zaplatí jednorázově celou cenu. Zaúčtování u CK bude následující: Tab. 38

Platba zájezdu hotově

Datum

Zaúčtování CK

MD

D

Faktura vydaná

Částka v Kč 31 340

15.6.

311

602

15.6.

Úhrada faktury

31 340

211

311


Storno poplatky Cestovní kancelář s klientem uzavřela smlouvu , kde vystupuje storno poplatek ve výši 15% jako úhrada administrativních nákladů vzniklých s organizací zájezdu. Vyúčtování těchto vzniklých nákladů je chápáno jako protislužba, proto podléhá DPH. V případě, že by klient odstoupil od smlouvy, musí uhradit 15 % z celkové vyfakturované ceny, což v tomto případě činní 4 701 Kč. Zaúčtování u CK proběhne následovně:

Tab. 39

Účtování storno poplatku

Datum

Zaúčtování CK

2.7.

Faktura vydaná Základ daně DPH 20 % Úhrada faktury

Částka v Kč 4 701 3 917,5 783,5 4 701

MD

D

311

211

648 343 311


4.3.7

Zúčtování s provizními prodejci

Cestovní kancelář preferuje způsob účtování s provizními prodejci na principu zprostředkování a následná faktura za provizi. Provizní prodejce přijme od klienta platbu, tu v celé částce pošle Cestovní kanceláři, která zájezd organizuje. Na závěr vystaví daňový doklad cestovní kanceláři, která jej uhradí a vystaví daňový doklad s vyúčtováním. Tento způsob jsem zvolila, jako maximálně možný přehledný. V případě, že si provizní prodejce svou provizi hned zanechá, pak musí cestovní kancelář vystavovat daňový doklad na 0 Kč. Cestovní agentura XYP prodala zákazníkovi zájezd v termínu od 13.7-22.7 pro 4 osoby s polopenzí. Celková částka činila 46 040 Kč (33 440 Kč + doprava 12 600 Kč). Provize byla sjednána s agenturou na 7 %. Zájezd byl prodán méně než měsíc před odjezdem, je nutné uhradit celou cenu zájezdu. Vyúčtování u cestovní kanceláře bude následující. Tab. 40

Účtování kalkulace zájezdu

Datum Zaúčtování CK 2.7. 2.7. 4.7. 4.7. 4.7.

Vystavení zálohové faktury na plnou cenu Úhrada od agentury Vyúčtování zálohy Přijatá faktura na provizi Cena bez DPH DPH 20% Zaplacení faktury

Částka v Kč

MD

D

46 040

311

324

46 040 46 040

211 324

311 602

3 222,8 2 685,7 537,1 3 222,8

321 510 343 321

221


4.3.8

Srovnání autobusové dopravy z vlastních kapacit a dopravy nakoupené od externího dopravce

Po sdělení veškerých podmínek a požadavků kladených na přepravu bylo externím dopravce oznámeno, že předpokládaný náklad na jeden turnus by se pohyboval okolo 87 000 Kč. Bude provedeno srovnání obou variant.

62

Varianta přepravy z vlastních kapacity za uskutečněných 13 zájezdů vygenerovala výnos v hodnotě 1 792 350 Kč a předpokládané náklady tvořily 881 483,5 Kč. Zisk činí 910 866,5 Kč. Mezinárodní nepravidelná doprava poskytnutá z vlastních kapacit je od daně osvobozena. U varianty nakoupené dopravy od externího dopravce bude kalkulováno s nákladem 87 000 Kč na jednu cestu tam a zpět. Těchto cest bude uskutečněno 14. Opět bude kalkulováno s 80% obsazeností, což představuje dohromady 468 osob. Přirážka je v tomto případě osvobozena od DPH v poměru kilometrů ujetých ve třetích zemích. Výpočet ceny dopravy na osobu • Náklad na 14 cest = 1 218 000, • 80% obsazenost = 468 osob, • náklad na osobu = 2 602,6 Kč, • přirážka 35 % = 911 Kč, • pojištění proti úpadu 2 % = 70,3, • vykalkulovaná cena dopravy na osobu po zaokrouhlení = 3 600 Kč. Zájezdu se účastní 569 osob, cena autobusové dopravy nepodléhá žádným slevám. Celkový výnos činil 2 048 400 Kč. Přirážka po odečtení nákladů činí 830 400 Kč. Celkový počet ujetých kilometrů za sezónu činí 52 360 km a z toho 21 000 km bylo najeto ve třetích zemích, to představuje 40,1 % procent z celkového počtu kilometrů. Přirážka bude podléhat dani jen z 59,9 %. Protože je cestovní kancelář čtvrtletní plátce daně, daň bude odvedena zvlášť za druhé a zvlášť za třetí. Do druhé čtvrtletí budeme kalkulovat první turnus. Prvního zájezdu se účastnilo 39 osob, výnos činí 140 400 Kč a nepřímý náklad na tento turnus má hodnotu 93 692 Kč (celková hodnota vydělená 13 turnusy). Přirážka v tomto okamžiku činí 46 708 Kč, část přirážky podléhající dani je 27 978,1 Kč Tab. 41


2. čtvrtletí Doprava

Náklad

Výnos

Přirážka

Přirážka po osvobození

Základ daně

Daň 20 %

92 692

140 400

46 708

27 978,1

23 315,1

4 663


Zisk po odečtení daně činí 42 045 Kč. V třetím čtvrtletí se zájezdu účastní 530 osob. Výnos činí 1 908 000 Kč a nepřímý náklad na dopravu je 1 124 308 Kč. Přirážka představuje před osvobozením 783 692 Kč a po něm 469 432 Kč.

Tab. 42


3. čtvrtletí

Náklad

Výnos

Přirážka

Přirážka po osvobození

Základ daně

Daň 20 %

Doprava

1 124 308

1 908 000

783 692

469 432

391 193

78 239


Zisk po odečtení daně činí 705 453 Kč. Zisk z nakoupené dopravy je o 163 369 Kč nižší než u dopravy uskutečněné z vlastníc kapacit. I cena na osobu je u vlastní dopravy nižší o 450 Kč. Je nutné ale brát v potaz, že zisk z nakoupené dopravy slouží pouze pro hospodaření cestovní kanceláře, kdežto ze zisku z nakoupené dopravy se část peněz investuje do oprav a renovací autobusu. Dále je spojeno s provozováním dopravy zařizování havarijního pojištění a povinného ručení,sledování pohybu ceny nafty, CK musí také zaměstnat kvalifikované řidiče. CK také musí řešit, kde autobus uchovávat v období, kdy jej nevyužívá. Oproti tomu je zakoupení dopravy od externího dopravce daleko „pohodlnější“, s dopravcem je nutné si stanovit pouze podmínky realizace a podmínky platby. Při výběru jedné z těchto variant záleží především na schopnostech, možnostech a prioritách cestovní kanceláře. Vybraná cestovní kancelář má kvalitní účetní zázemí, není pro ni problém vlastní dopravu organizovat. Navíc tak může zákazníkům nabídnout nižší cenu za dopravu. V případech, kdy její kapacity nestačí, využívá kvalitních externích dopravců.

4.4 Návrh vnitropodnikových směrnic Vzhledem k tomu, že CK má minimální vnitropodnikové směrnice, je vhodné směrnice vytvořit. Jedním z důvodů je standardizace pro případ zastoupení vedení účetnictví jinou osobou. Jednou z oblastí, kterou je nutno do směrnic zařadit je úprava účtování v cizích měnách, protože CK přichází denně do styku s fakturami v eurech i v jiných měnách a provozuje také směnárenskou činnost. A právě kvůli tomu, že jsou tyto zúčtovací vztahy velmi časté, je vhodné je zjednodušit. CK doposud vše zúčtovávala aktuálním kurzem České národní banky, což zachycuje přesné výsledky. Tato metoda je pracnější a jak bylo řečeno v kapitole směnárenská činnost, stanovením kursu pomocí jakékoli metody se výsledek hospodaření se nemění, ten je stejný v každém z případů. Navrhuji použití pevného kurzu vždy na období jednoho měsíce. Kurz bude tak dostatečně věrohodný a zároveň přináší zjednodušení. Další specifickou činnosti CK je prodávání zájezdů jiných cestovních kanceláří. Ve směrnici by tedy neměla chybět ani tato oblast, protože se jedná o velmi specifickou problematiku. Pro zaúčtování zprostředkování prodeje zájezdu jsem vybrala způsob zprostředkování a následná faktura na provizi. Je to způsob efektivní a přehledný. Celá cena prodeje náleží cestovní kanceláři, která ho provozuje. CK, která zájezd zprostředkovala, pak vystaví fakturu na provizi a inkasuje peníze zpětně. V případě, že by si CK zprostředkující zájezd hned ponechala provizi a odeslala zbylou část cestovní kanceláři uskutečňující tento zá-

64

jezd, bylo by ještě nutné vystavit fakturu na 0 Kč a to nedává z účetního hlediska smysl. CK také nakupuje služby od dodavatelů a musí platit zálohy předem. O zálohách ale CK nebude účtovat klasickým předpisem 314/321, ale bude účtovat až odeslanou platbu, aby nebyla bezdůvodně navyšována bilanční suma. U záloh z prodeje služeb cestovního ruchu musí zpravidla zaúčtovat přijatou zálohu a poté doplatek. O zálohách nebude CK účtovat předpisem 311/324, ale bude účtovat až přijatou platbu. Vnitropodniková směrnice (platná od 1. 1. 2013) Účtování v cizích měnách Cestovní kancelář bude účtovat v cizích měnách v souladu se zákonem 563/199l Sb. v platném znění o pohledávkách, přijatých závazcích v české i cizí měně, devizách na účtu a valutách na pokladně. Cestovní kancelář použije při účtování o pohledávkách a závazcích pro převod měny pevný kurz, který bude platný vždy od prvního dne měsíce a bude platný po dobu jednoho měsíce. Bude odvozen od kurzu ČNB vždy k prvnímu dni toho měsíce. Pokud tento den připadne na svátek či víkend, použije kurs z následujícího možného dne. Na konci účetního období použije vždy kurz k 31. 12. nebo poslední vyhlášený kurz, pokud k tomuto dni nebyl kurz vyhlášen. Cestovní kancelář bude každý den sledovat kurz ČNB během měsíce. Pokud se vychýlení kurzu bude pohybovat od 7 % a výše v průběhu tří po sobě jdoucích dnů, účetní jednotka je povinna kurs změnit a přizpůsobit. Nově stanovený kurs bude platit opět do konce měsíce. Při účtování o kurzových rozdílech bude CK používat analytické účty podle jednotlivých druhů měn. Dnem uskutečnění účetního případu je den přijetí faktury nebo den vystavení faktury. V případě poskytnutí cestovní náhrady zaměstnancům, za den uskutečnění bude považován poslední den pracovní cesty. V průběhu účetního období se kurzové rozdíly vyúčtují jako rozdíl mezi kurzem ocenění pohledávky či závazku v den uskutečnění účetního případu – tedy pevným kurzem, jak bylo uvedeno výše a aktuálním kurzem ČNB ke dni zaplacení nebo úhrady. V průběhu účetního období bude zaúčtování kurzových rozdílů následujícím způsobem: • při úhradě závazků budou kurzové zisky účtovány 321/663, kurzové ztráty 563/321, • při inkasu pohledávek budou kurzové zisky účtovány 311/663, kurzové ztráty 563/311. Na konci účetního období bude přepočítán veškerý majetek a závazky v cizí měně. • Kurzové rozdíly k hotovosti na pokladně budou v případě kurzového zisku zaúčtovány jako 211.x/663, v případě kurzové ztráty 563/211.x,

•

kurzové rozdíly k devizovému účtu budou v případě kurzového zisku zaúčtovány jako 221.x/663, v případě kurzové ztráty 563/221.x, • kurzové rozdíly k pohledávkám budou v případě kurzového zisku zaúčtová-ny jako 311/663, v případě kurzové ztráty 563/311, • kurzové rozdíly k závazkům budou v případě kurzového zisku zaúčtovány jako 321/663, v případě kurzové ztráty 563/321. V souvislosti s platbami přijatými a poskytnutými v cizích měnách, je zřízena valutová pokladna a bankovní účty pro každou cizí měnu. V rámci nich budou vedeny částky v cizí i české měně. Pro každou nově použitou cizí měnu bude za-veden analytický účet (221.x, 211.x). Prodej zájezdů jiných cestovních kanceláří Zaúčtování zprostředkování prodeje zájezdu proběhne následujícím způsobem: Zprostředkování a následná faktura za provizi • přijatá platba od klienta 211(221)/325, • přijatá zálohová faktura od cestovní kanceláře a její úhrada na celou cenu zájezdu a její úhrada 325/221, • vystavená faktura za provizi – cena bez DPH 311/602, DPH 311/343, inkaso provize od cestovní kanceláře 221/311. Prodej zájezdů vytvořených CK jinými cestovními kancelářemi a agenturami • přijatá celá platba od zprostředkující kanceláře či agentury 221/602, • přijatá faktura na provizi – cena bez DPH 602/321, DPH 602/343 • úhrada faktury 321/221 Zúčtovací vztahy s dodavateli Pokud bude cestovní kancelář platit dodavatelům v cizí měně, zachytí kurzové rozdíly podle směrnice Účtování v cizích měnách a bude účtováno na příslušné analytické účty (221.x). V případě, že bude dodaná služba přímo součástí zájezdu a bude se na ni vztahovat zvláštní režim, nebude nárok na odpočet DPH. Přijatá faktura bude zaúčtována jako náklad (51x) v celé výši. 1. Dodávka služby ve stejném zdaňovacím období jako záloha • Platba zálohy za službu 314/221 • Přijatá faktura za službu na celkovou cenu - cena bez DPH 51x/321, DPH 343/321 • Vyúčtování zálohy 321/314 • Doplatek faktury 221/321 2. Dodávka služby v dalším zdaňovacím období • Platba zálohy za službu 314/221 • Daňový doklad k záloze a odvod DPH 343/314 • Přijatá faktura za službu na celkovou cenu - cena bez DPH 51x/321, DPH 343/321 • Vyúčtování zálohy – záloha bez DPH 321/314, DPH ze zálohy 321/343

66

•

Doplatek faktury 221/321 V případě dlouhodobého majetku nebo zásob bude postup obdobný, ale místo 51x bude účtováno na příslušný účet podle dodaného majetku nebo zásoby. Zúčtovací vztahy se zákazníky – prodej zájezdů Pokud bude prodej zájezdu se zálohou předem, bude cestovní kancelář účtovat tímto způsobem: • Přijatá záloha od klienta 221(211)/324 • Faktura vydaná na celkovou cenu zájezdu 311/602 • Vyúčtování zálohy 324/311 • Přijatý doplatek od klienta 221 (211)/311 Pokud bude klient platit rovnou celkovou cenu zájezdu, aniž by platil zálohu předem: • Faktura vydaná na celkovou cenu zájezdu 311/602 • Úhrada faktury od klienta 221 (211)/311 Storno poplatky Cestovní kancelář bude považovat storno poplatek za úhradu administrativních nákladů vzniklých s organizací zájezdu. Vyúčtování těchto vzniklých nákladů je chápáno jako protislužba, proto podléhá DPH. Storno poplatek bude fixní hodnotu 15 %. • Faktura vydaná na storno poplatek 311/648 a 311/343 • Úhrada faktury 221/311 Dlouhodobý majetek Dlouhodobým nehmotným majetkem jsou majetkové položky s dobou použitelnosti delší než jeden rok a v ocenění jedné položky převyšují částku 60.000,- Kč. Dlouhodobým hmotným majetkem jsou samostatné movité věci, popř. soubory movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením, jejich doba použitelnosti je delší než jeden rok a ocenění jedné položky převyšuje částku 40.000,- Kč. Drobný dlouhodobý hmotný majetek jsou movité věci, popřípadě soubory movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením, jejichž doba použitelnosti je delší než jeden rok a ocenění jedné položky je vyšší než částka 500,- Kč a nepřevyšuje částku 40.000,- Kč. Účtování pořízení majetku jeho zařazení do užívání • Pořízení dlouhodobého hmotného majetku 042/221, • pořízení dlouhodobého nehmotného majetku 041/221, • pořízení drobného dlouhodobého hmotného majetku 501/221 (211), • zařazení do nehmotného majetku podniku 01-/041, • zařazení do hmotného majetku podniku 02-/042. Odpisování

Pro účely daňových odpisů bude cestovní kancelář využívat metodu zrychlených odpisů. V případě účetních odpisů bude cestovní kancelář používat metodu rovnoměrných nebo komponentních odpisů. Metodu komponentních odpisů bude cestovní kancelář využívat v případě, že alespoň jedna z komponent movitosti bude mít odlišnou dobu životnosti, zpravidla menší, a vyžaduje často obnovu a podíl ceny této komponenty na celkové ceně movitosti bude minimálně v hodnotě 5 %. Způsob ocenění jednotlivých komponent bude ponechán na způsobilosti účetní jednotky. Oceňování celku v případě výměny komponenty bude upravováno tak, že se sníží ocenění celku o výši ocenění vyřazované komponenty a zvýši se o ocenění nové komponenty (včetně náhradních dílů spotřebovaných na výměnu komponenty a o náklady s výměnou související). O majetku a jeho oprávkách se však dále účtuje jako o celku a jako celek je i vykazován.

68

5 Závěr Z části zkoumající vybrané účetní operace jsem vyvodila následující závěry. Nelze jednoznačně říci, zda vlastnictví dlouhodobého hmotného majetku, především dopravních prostředků, je pro cestovní kancelář výhodné či nikoli. Záleží na zvolené strategii. Zajištění dopravy z vlastních zdrojů s sebou přináší velké náklady na administrativu a celkovou údržbu majetku. Výhodou této volby je poskytnutí nižší ceny dopravy klientům. Využití služeb externích dopravců eliminuje náročnost na organizaci dopravy, naproti tomu zvyšuje cenu dopravy a následně i celého zájezdu. Z výpočtů vyplynulo, že zvolená metoda odpisování u autobusu, je optimální, protože metoda zrychleného odpisování nejlépe zobrazuje opotřebení autobusu. V prvních letech jsou roční odpisy vysoké, CK tímto snižuje základ daně a zároveň daňové zatížení podniku. V části zabývající se účetními odpisy byla řešena otázka, zda lze použít metodu komponentního odpisování v případě koupeného ojetého autobusu. Životnost autobusu byla stanovena na 7 let. Za předpokladu, že kompletní výměna sedadel a klimatizačního systému bude uskutečněna jen jednou, nemá komponentní metoda význam. Výhoda metody byla naznačena v následujícím příkladě, kde se jednalo o zcela nový autobus. U autobusů panuje všeobecný předpoklad výměny sedadel a interiéru a motoru v průběhu jeho životnosti. A právě tyto dvě důležité části byly odděleny jako komponenty. V případě lineárních účetních odpisů byly zaznamenány skokové nárůsty nákladů v letech, kdy docházelo k výměně komponent. Naopak v případě komponentního odpisování bylo zaznamenáno poměrně rovnoměrné rozložení nákladů, které mají ve výsledku vliv na výsledek hospodaření. Jako problém se v této oblasti jeví tvorba rezerv na opravy dlouhodobého majetku. Účetní jednotka využívající metodu lineárních odpisů by měla průběžně vytvářet rezervy na opravy dlouhodobého majetku a tímto způsobem vyrovnávat výkyvy, které mají vliv na výsledek hospodaření. V účetních odpisech už se ale bohužel nepíše nic o zákazu tvorby rezerv při metodě komponentního odpisování, což povede ke zkreslení věrného zobrazení skutečnosti. V případě pořizování majetku převažuje pořízení pomocí finančního leasingu. Je to velmi efektivní forma nabývání vlastnictví a také daleko jednodušší, než koupě na úvěr, kde musí CK splnit mnoho podmínek. Leasingové splátky jsou daňově uznatelným nákladem, snižují tedy základ daně a umožňují tak podniku snížit své daňové zatížení. V oblasti kurzových rozdílů směnárenské činnosti bylo cílem představit stanovení optimálního kurzového ocenění. Důvod pro optimální kurzové ocenění nespočívá ve vlivu na výsledek hospodaření podniku, jak bylo v kapitole praktické části dokázáno. Zde se jedná především o efektivitu práce a zjednodušení činnosti účetní jednotky. CK původně účtovala aktuálním kurzem České národní banky. Poté bylo navrženo účtovat pevným kursem stanoveným na dobu jednoho měsíce. Důvodem je schopnost kurzu pružněji reagovat na změny v průběhu

70

roku ve srovnání s čtvrtletními nebo ročními kurzy. Zároveň účetní jednotka nemusí denně stanovovat směnný kurs dle České národní banky. Pružnost kursu dále zajišťuje podmínka, která byla ustanovena ve směrnici. Pokud denní kurs České národní banky zaznamená v třech po sobě následujících dnech výkyv ve výši minimálně 7 %, účetní jednotka stanoví nový pevný krs, který bude platit po zbytek měsíce. Poplatek za směnu valut bude stanoven formou 2 %, minimální výše představuje 50 Kč. Jedná se o středně velkou cestovní kancelář, která se musí neustále přizpůsobovat konkurenčním vlivům. Zákazníci při výběru směnárny nejčastěji srovnávají hodnotu kursu, za kterou měnu nakoupí. Při kalkulaci ubytovacích a stravovacích služeb byla použita 35% marže. Obvyklá marže se pohybuje okolo 20-30 %. Nadsazení kompenzuje možnou ztrátu zisku v případě, že klienti upřednostní zlevněné zájezdy (last minute, first minute). V dnešní době musí cestovní kanceláře neustále motivovat potenciální zákazníky k nákupu právě jejich zájezdu. Dnešní průměrný zákazník sleduje prvotně cenu a snaží se využít akčních cen. Před 10 lety byla možnost nákupu zájezdu za cenu last minute raritou. Dnes už zákazníci tyto akce cíleně vyhledávají a vyčkávají na snížení cen. V případě uskutečnění dopravy z vlastních kapacit byla marže stanovena na 50 %. Uskutečňovat dopravu z vlastních kapacit je na jednu stranu poměrně výhodné, co se týče nabídky ceny pro zákazníky, ale na druhou stranu nevyzpytatelné. Nelze přepokládat každý výdaj na nenadálé skutečnosti. Proto je marže stanovena tak, aby zajišťovala zisk a při tom byla schopná pokrýt drobné neočekávané výdaje. Přestože účetní a daňová problematika hraje v chodu cestovní kanceláře velkou roli,k její existenci neodmyslitelně patří lidský kapitál, jeho odhodlanost, originalita a nadšení.

6 Literatura KOVANICOVÁ, D. Abeceda

účetních znalostí pro každého. 1. vyd. Praha: Polygon,

2006. 418 s. ISBN 80-7273-130-0.4. PETRŮ, Z. Základy ekonomiky cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Idea servis, 2007. 124 s. ISBN 978-80-85970-55-5. RAMBOUSEK, J. Cestovní kanceláře a daně: po říjnové novele 2005. 2. vyd. Praha: ASPI, 2005. 175 s. Téma. ISBN 80-7357-123-4. RUBÁKOVÁ, V. Praktické účetní případy: Příklady účtování na všech účtech. 4. vyd. Praha: Grada, 2011. 168 s. IBSN 978-80-247-3805-5. RYGLOVÁ, K. Cestovní ruch, 3. rozšířené vydání. Ostrava: KEY Publishing s.r.o., 2009. 210 s. IBSN 978-80-7418-028-6. Účetnictví podnikatelů: po vstupu do Evropské unie. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2004. 273 s. ISBN 80-7179-859-2. SEDLÁČEK, J.

SKALICKÁ, H. Mezinárodní daňové vztahy. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010. 143 s. ISBN 978-80-7357-484-0. Účetnictví podnikatelů 2011. 8. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2011. 712 s. ISBN 978-80-7357-618-9.

72

7 Přílohy

Vybrané účetní a daňové problémy cestovní kanceláře

Recommend Documents