Vybrané oblasti finanční analýzy

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví Obor: Finance

Název bakalářské práce:

Vybrané oblasti finanční analýzy

Vypracovala: Radka Zemanová Vedoucí bakalářské práce: doc. Ing. František Ducheček, CSc.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „ Vybrané oblasti finanční analýzy“ vypracovala samostatně a všechny citace a parafráze řádně vyznačila v textu. Veškerou použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.

Ve Velešíně, dne 29. srpna 2006

.................................. podpis autora

2

Poděkování Ráda bych poděkovala doc. Ing. Františku Duchečkovi, CSc. za odborné vedení, cenné rady a podněty pří zpracování mé bakalářské práce.

3

Obsah 1. POSTAVENÍ FINANČNÍ ANALÝZY V HOSPODAŘENÍ PODNIKU.... 6 1.1. 1.2. 1.3.

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY ...................................................................... 6 UŽIVATELÉ FINANČNÍ ANALÝZY A ZDROJE INFORMACÍ.................................. 7 POMĚROVÉ UKAZATELE ................................................................................ 9

2. HODNOCENÝ PODNIK A JEHO SPECIFIKA........................................ 11 2.1. 2.2.

CHARAKTERISTIKA HODNOCENÉHO PODNIKU.............................................. 11 VLIV SPECIFIK PODNIKU NA RENTABILITU A LIKVIDITU .............................. 14

3. RENTABILITA .............................................................................................. 22 3.1. UKAZATELÉ RENTABILITY ........................................................................... 24 3.1.1. Rentabilita celkového kapitálu............................................................... 24 3.1.2. Rentabilita vlastního kapitálu................................................................ 25 3.1.3. Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu.................................... 25 3.1.4. Další ukazatelé výnosnosti..................................................................... 25 3.2. KRITERIÁLNÍ HODNOTY VÝNOSNOSTI ......................................................... 28 3.3. FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ RENTABILITU .......................................................... 29 3.3.1. Rozklad nezdaněné rentability celkového kapitálu................................ 29 3.3.2. Rozklad zdaněné rentability vlastního kapitálu..................................... 31 3.4. PRAKTICKÝ PŘÍKLAD .................................................................................. 32 4. LIKVIDITA .................................................................................................... 36 4.1. 4.2.

POMĚROVÉ UKAZATELE LIKVIDITY ............................................................. 38 PRAKTICKÝ PŘÍKLAD .................................................................................. 41

5. VZTAHY MEZI RENTABILITOU A LIKVIDITOU............................... 43 6. ZÁVĚR ............................................................................................................ 46

4

ÚVOD Předpokladem úspěšného řízení podniku jsou včasné a kvalitní informace, které musejí být správně analyzovány, vyhodnoceny a interpretovány. A právě k tomuto zpracování informací slouží finanční analýza. Analýza finanční situace podniku představuje především jeden z hlavních prostředků pro posouzení finančního zdraví, konkurenceschopnosti a plánování společnosti do budoucna. Cílem mé práce je popsat vybrané oblasti finanční analýzy tak, aby si uživatel této práce mohl utvořit představu o významu finanční analýzy pro praktické řízení podniku a to především jejích dvou oblastí – rentability a likvidity a přitom objasnit vliv jednotlivých ukazatelů finanční analýzy na ekonomické rozhodování. Důvodem, proč bych se chtěla orientovat právě na rentabilitu a likviditu, je především rozsah práce, který mi neumožňuje se podrobně věnovat celé oblasti finanční analýzy. A dále si také myslím, že rentabilita a likvidita patří ke klíčovým charakteristikám podniku, neboť schopnost podniku splácet své závazky a současně také zhodnocovat vložené prostředky jsou jedny ze základních podmínek jeho existence. Nejprve bych chtěla věnovat pozornost podstatným charakteristikám finanční analýzy jako celku, k čemu slouží, jací jsou její uživatelé a jakým problémům musí finanční analytik čelit při výpočtu jejích ukazatelů . Dále bych chtěla přejít k podrobnější charakterizaci jejích dvou oblastí – rentabilitě a likviditě. Zde nejprve posoudím vliv specifik podniku na rentabilitu a likviditu, pak se zaměřím na formy rentability a likvidity, faktory na ně působící. Nakonec posoudím jejich vzájemný vztah. Práce bude zpracována tak, aby měla metodicko-praktický charakter. Teoretické poznatky budu aplikovat na konkrétním příkladě akciové společnosti Brisk Tábor, z údajů z let 2002-2004. Firma se řadí mezi významné průmyslové podniky jihočeského regionu. Zabývá se vývojem, výrobou a prodejem zapalovacích a žhavících svíček, technické a elektrotechnické keramiky a snímačů otáček. V závěru shrnu poznatky, ke kterým jsem v práci dospěla a doplním je vlastním názorem.

5

1. POSTAVENÍ FINANČNÍ ANALÝZY V HOSPODAŘENÍ PODNIKU 1.1. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY Finanční analýza je v moderních podnicích nedílnou součástí řízení podniku, především jeho finanční části. Umožňuje včas rozpoznat blížící se výrobní, odbytovou nebo finanční krizi a zkvalitnit rozhodovací procesy řízení. Využití nachází při zajišťování optimální majetkové struktury, při rozhodování o celkové výši potřebného kapitálu, o struktuře podnikového kapitálu, o investování podnikového kapitálu, při rozhodování o rozdělení zisku po zdanění, atd. Jak uvidíme, finanční analýzu jako nástroj pro posouzení finanční situace využívají i třetí subjekty vně podniku. Na rozdíl od finančního účetnictví a daňové problematiky není finanční analýza upravována žádnými legislativními předpisy ani všeobecně uznávanými jednotnými standardy. Podle mého názoru je to tím, že finanční analýza slouží tomu subjektu, který ji provádí, pro vlastní soukromé účely a provádí ji tak, jak mu to nejlépe vyhovuje vzhledem k tomu, co se snaží pomocí ní zjistit. Každý ten subjekt má jiné požadavky na to, co potřebuje zanalyzovat, může si zvolit vlastní postup i vytvořit si ukazatele podle vlastních potřeb. Z tohoto důvodu není důvod nějak finanční analýzu závazně upravovat. Z toho ale současně vyplývá, že se můžeme setkat s různou terminologií, různými přístupy a technikami týkajících se finanční analýzy. Proto pokud například chceme porovnávat pomocí finanční analýzy náš podnik s jiným podnikem a máme k dispozici už někým jiným vypočítané ukazatele finanční analýzy toho druhého podniku, musíme nejprve zjistit, jaká metodika výpočtu byla pro daný ukazatel použita (tzn. například pokud porovnáváme ukazatele rentability, musíme vědět jaký ukazatel zisku byl v čitateli použit, atd.). Účelem a smyslem finanční analýzy je provést, s pomocí speciálních metodických prostředků, diagnózu finančního hospodaření podniku, podchytit všechny jeho složky, případně při podrobnější analýze zhodnotit blíže některou ze složek finančního hospodaření. Finanční analýza ve své podstatě interpretuje údaje výstupů finančního účetnictví pro jejich praktické využití při finančním řízení podniku. Finanční analýzu můžeme označit jako spojovací článek mezi finančním účetnictvím a finančním řízením podniku. Finanční účetnictví poskytuje údaje o stavu určitých veličin k určitému okamžiku nebo za určité období. Tyto údaje nám samy o sobě k tomu, jaká je skutečná finanční situace podniku, mnoho neřeknou (např. víme jaké jsou tržby 6

za určité období, ale nevíme, jaký je jejich vztah k hospodářskému výsledku toho období; známe výši závazků k určitému datu, ale nevíme, jestli podnik je bude schopen včas uhradit; atd.). Proto přichází na pomoc finanční analýza, která tyto údaje z finančního účetnictví navzájem poměřuje, umožňuje dospět k určitým závěrům a využít tyto informace pro řízení a rozhodování. Podmínkou ale je, že údaje poskytované finančním účetnictví nejsou nijak zkreslené, nepřesné či jinak chybné. Nyní už víme, k čemu finanční analýza slouží a že je nedílnou součástí finančního řízení podniku. Dále se dozvíme, kdo ji využívá a to nejen uvnitř podniku, ale samozřejmě i mimo podnik.

1.2. UŽIVATELÉ FINANČNÍ ANALÝZY A ZDROJE INFORMACÍ Informace, týkající se finančního stavu podniku, jsou předmětem zájmu mnohých subjektů, kteří přicházejí přímo či nepřímo do kontaktu s podnikem. Jedná se zejména o manažery a zaměstnance podniku samotného, investory, banky a jiné věřitele, obchodní partnery, stát a jeho orgány, konkurenci, atd. Každý z těchto subjektů má jiné požadavky na finanční analýzu a také každý ji potřebuje k jinému účelu. Například manažeři potřebují informace pro správné rozhodování o činnostech probíhajících uvnitř podniku, banky chtějí získat údaje o finanční situaci podniku pro rozhodování o poskytnutí úvěru, investory zajímá zhodnocování vložených investic. Podle toho, kdo finanční analýzu provádí, ji můžeme rozdělit na externí a interní finanční analýzu (např. Grünwald, Holečková, 2004). Interní finanční analýza se provádí uvnitř podniku a slouží pro potřeby manažerů a dalších vedoucích pracovníků. Pomáhá jim při zajišťování optimální majetkové struktury, při alokaci volných peněžních prostředků, při rozdělování použitelného zisku, při srovnávání s konkurenty a dalším rozhodováním. K dispozici má veškeré údaje z informačního systému podniku, tzn. informace z finančního účetnictví, manažerského účetnictví, podnikových kalkulací, plánů, statistiky, apod. Externí finanční analýza má k dispozici zveřejňované a jiným způsobem veřejně dostupné finanční, zejména účetní informace (např. účetní výkazy finančního účetnictví, výroční zprávy, odborný tisk, nezávislá hodnocení, atd.). Základním předpokladem pro použitelnost a správnou interpretaci analyzovaných finančních ukazatelů jsou přesné, úplné a nezkreslené vstupní údaje. Pro zpracovatele a následně i pro 7

uživatele finanční analýzy poskytuje přiměřenou jistotu o kvalitě těchto údajů závazná právní norma upravující v daném prostředí podmínky vedení finančního účetnictví, kdy je pomocí tohoto právního nástroje zajišťována do jisté míry stejnorodost a spolehlivost údajů, které bude zpracovatel finanční analýzy využívat z finančního účetnictví účetní jednotky, u které finanční analýzu provádí (v ČR je touto právní normou zejména Zákon č. 563/1992 Sb. o účetnictví a průvodní vyhlášky k tomuto zákonu ). I když se jedná o závazné právní normy, které by měly být bezezbytku veškerými podnikatelskými subjekty dodržovány, není vždy zaručeno, že všechny účetní jednotky při vykazování účetnictví budou vždy dle těchto norem postupovat. A právě toto se může stát pro finanční analytiky problémem. A to především pro ty externí, neboť interní analytik má oproti externímu analytikovi výhodu v tom, že má přístup k mnohem podrobnějším informacím a také informace má k dispozici průběžně po celý rok a není závislý pouze na roční zveřejňované účetní závěrce. Myslím si, že jedním z hlavních problémů, se kterým se externí analytik musí potýkat, je, že podniky podle účetních předpisů vykazují v rozvaze aktiva a pasiva v historických cenách, které ale neodpovídají skutečné hodnotě, a tudíž mohou zkreslovat pohled na situaci podniku. Tuto problematiku oceňování dnes do jisté míry odstraňuje povinnost vykazování dle mezinárodních účetních standardů u podniků, které jsou kótovány na burze. Další skutečností také je, že účetní výkazy podávají obraz o minulosti, a proto se může stát, že analytik bude pracovat se zastaralými údaji. Možností, jak toto napravit, je nahrazení těchto informací jejich reálnějším odhadem. Např. Kovanicovi 1 uvádějí, že hodnota zásob by měla být odvozena od jejich prodejnosti. Analytik by si měl dát rovněž pozor na proběhlé operace mezi mateřskou a dceřinou společností, zejména co se týče pohledávek a celkového obratu výnosů, protože tyto operace mohou pouze navyšovat reálný obraz nebo stav aktiv, kdy toto navýšení by mohlo být i ze strany účetní jednotky úmyslné. Předpokladem pro to, aby finanční analytik byl schopen vyhodnotit objem vzájemných operací a jejich relevantnost ve vztahu k finanční analýze, musí mít nutně přístup do informačního systému subjektu, ve kterém provádí finanční analýzu. Je tedy zřejmé, že v rámci holdingů může správnost vykazovaných hodnot finančního účetnictví ověřit pouze interní analytik, externí analytik je odkázán pouze na účetní výstupy, které zveřejní samy společnosti a nezbývá mu než se spolehnout na to, že tyto společnosti postupují při vykazování svých účetních výsledků v souladu se závaznou právní normou. Dále je také důležité mít údaje za několik po sobě jdoucích období srovnatelné, což ale může být narušeno proběhlými události jako je reorganizace podniku, změna ocenění zásob či jiná zásadní změna účetní jednotky.

1

Kovanicová D., Kovanic P.: Poklady skryté v účetnictví, Díl II. Finanční analýza účetních výkazů. 3. vydání, Polygon, 1997, strana 265

8

Dana a Pavel Kovanicovi1 kupříkladu navíc udávají riziko původu dat (záměrné zkreslení dat podnikem samotným). Dále skutečnost, že některá data jsou externímu analytikovi nedostupná (např. při výpočtu doby obratu pohledávek je potřeba znát tržby na obchodní úvěr, nikoli celkové tržby, které nám předkládá výkaz zisku a ztráty). Finanční analytik musí brát také v úvahu, že účetnictví nezahrnuje vlivy nepeněžních faktorů na finanční situaci podniku (obchodní jméno a pověst, kvalifikaci pracovníků, postavení na trhu, úroveň managementu, atd.). Vliv těchto nepeněžních faktorů by podle mého názoru měl být brán v úvahu především při interpretaci výsledků finanční analýzy. Pokud uživatel získá potřebné informace z účetních výkazů, popřípadě provede jejich úpravu, může začít provádět finanční analýzu. Obvykle jsou jako dvě základní rozborové techniky (např. Grünwald, 2004) uváděny metoda absolutní ( používá údaje přímo zjištěné v účetních výkazech) a metoda relativní (tj. procentní rozbor, jak horizontální, tak i vertikální). Protože je má práce zaměřena na rentabilitu a likviditu, budu dále svou pozornost věnovat pouze poměrovým ukazatelům.

1.3. POMĚROVÉ UKAZATELE Jedním ze základních metodických nástrojů finanční analýzy jsou tzv. poměrové ukazatele. Jsou vyjádřené formou číselného vztahu, do kterého jsou uváděny finančně-účetní informace 2 . Poměrové ukazatele se běžně vypočítávají vydělením jedné položky jinou položkou uvedenou ve výkazech, mezi nimiž existují, co do obsahu, určité souvislosti, tj. sledované položky jsou ve vzájemné korelaci. Jednu skupinu poměrových finančních ukazatelů tvoří ukazatele používané při tzv. procentním rozboru. Procentní rozbor spočívá v tom, že částky ve výkazech uváděné v absolutních hodnotách se převedou na relativní procentní vyjádření, jednotlivé položky rozvahy jsou poměřovány k celkovým aktivům, respektive pasivům a položky výkazu zisku a ztráty jsou analogicky poměřovány s objemem výnosů, resp. tržeb. Ukazatele se obvykle sdružují do skupin, přičemž každá skupina se váže k některému aspektu finančního stavu podniku. Zpravidla se uvádí dělení na tyto skupiny (např. Valach,1999), podle posuzované vlastnosti objektu, resp. skutečnosti, na kterou se zaměřuje: ¾ ukazatelé rentability 2

Grünwald, R., Holečková, J.: Finanční analýza a plánování podniku. Praha,Oeconomica, 2004, 2. vydání,strana 20.

9

¾ ukazatelé platební schopnosti •

solventnost

•

likvidita

¾ ukazatelé kapitálového trhu ¾ ukazatelé aktivity ¾ finanční stabilita a zadluženost Vypočtený poměrový ukazatel se může porovnat se stejným ukazatelem jiné firmy nebo celého odvětví ve stejném období, s doporučenou hodnotou, s rozpočtem nebo plánem. Poměrové ukazatele poskytují okamžitý obraz o podniku, postrádají však časovou dimenzi. Analýza podniku by proto měla být doplněna analýzou trendu, tj. směru vývoje jednotlivých finančních ukazatelů. Tato analýza ukáže, zda se v čase situace určité oblasti nebo celého podniku zlepšuje nebo zhoršuje. Obvykle se používá grafického znázornění. Základní podmínkou trendové analýzy je mít údaje v čase srovnatelné. Jak už bylo naznačeno v kapitole 1.2. analytik si musí dát pozor na již proběhlé události jako je reorganizace podniku, změna ocenění zásob či jiná zásadní změna účetní jednotky, které srovnatelnost v čase narušují. Finanční analytik má na výběr velké množství poměrových ukazatelů. Při volbě vhodného ukazatele by měl klást obzvláště důraz na užitečnost a významnost ukazatele ve vztahu ke zkoumanému problému či prováděnému rozhodnutí. Měl by vybrat takové ukazatele, které mají největší vypovídací schopnost a dovedou ho nejlépe k cíli, tj. nejlépe mu pomohou se rozhodnout, atd. V další části práce se zaměřím už pouze na rentabilitu a likviditu, které úzce souvisí s pojmem finanční zdraví podniku. Lze se setkat se stručnou, ale výstižnou tezí, která definuje finanční zdraví: je to likvidita plus rentabilita. 3 Prakticky to znamená, že je podnik schopen včas a bez problémů uhrazovat svoje splatné závazky a je předpoklad, že tato schopnost zůstane zachována i v budoucnu. A současně tento podnik dokáže zhodnocovat svou činností kapitál (tzn. dokáže vytvářet dostatečný přebytek výnosů nad náklady = zisk). Vztah mezi těmito dvěmi oblastmi finanční analýzy není ale pouze pozitivní, ale jak uvidíme v 5. kapitole, může být i rozpornou záležitostí.

3

Grünwald, R., Holečková, J.: Finanční analýza a plánování podniku. Praha,Oeconomica, 2004,2. vydání..Strana 5.

10

Teoretické poznatky o rentabilitě a likviditě budu přímo aplikovat na příkladu akciové společnosti Brisk Tábor.

2. HODNOCENÝ PODNIK A JEHO SPECIFIKA 2.1. CHARAKTERISTIKA HODNOCENÉHO PODNIKU Obchodní jméno:

BRISK Tábor, a.s.

Sídlo:

Tábor, Vožická 2068

Vznik společnosti:

1. listopadu 1992 transformací státního podniku

Právní forma podnikání:

akciová společnost

Základní kapitál:

148 578 000,- Kč

Nominální hodnota akcie:

1 000,- Kč, emitovaný počet 148578 kusů

Předmět podnikání: Hlavním výrobním oborem firmy jsou zapalovací svíčky a žhavicí svíčky. Tento sortiment vhodně doplňuje výroba snímačů pro automobilový průmysl, elektrody pro plynové aplikace a diagnostické přístroje. Dalším výrobním oborem je výroba technické a elektrotechnické keramiky. Popis struktury koncernu : (procenta uvádějí podíl na ZK) Brital, s.r.o.

ostatní

81,92%

18,08%

BRISK Tábor a.s.

100%

BRITA TRADE, s.r.o. sídlo Hradec Králové

100%

Sklářský ústav Hradec Králové s.r.o.

100%

BRISK Ozersk s. r.o..

11

Struktura akcionářů: Hlavním akcionářem firmy BRISK Tábor a.s. je společnost Brital, s.r.o. Tato společnost vlastnila přímo k 31.12. 2004 81,92% podíl na základním kapitálu. Ostatní akcionáři vlastní 18,08 % podíl (v této skupině neexistují žádní akcionáři dosahující podílu na hlasovacích právech hranice 5%).

Dceřinné společnosti: Firma Brisk Tábor má 100% podíl na základním kapitálu ve 3 společnostech: BRITA TRADE, s.r.o., Sklářský ústav Hradec Králové, s.r.o., BRISK Ozersk, s.r.o. Firma BRITA TRADE, s.r.o. realizuje vývoj, výrobu a poloprovozní výrobu speciálních skel s vybranými vlastnostmi dle požadavků zákazníků. Firma BRISK Ozersk, s.r.o. (sídlo v Rusku) se zabývá výrobou a montáží zapalovacích svíček. Firma Sklářský ústav Hradec Králové, s.r.o. poskytuje komplexní služby v oblasti provádění zkoušek fyzikálních a chemických vlastností skla, keramiky, porcelánu a bižuterie.

Vztahy: Mezi firmou Brital, s. r. o. a Brisk Tábor, a. s. nedochází k žádnému obchodnímu nebo jinému ekonomickému styku. Firma Brisk v letech 2002-2004 nevyplácela žádné dividendy. Mezi firmou BRISK Tábor, a. s. a jejími dceřinými společnostmi probíhají dodavatelsko-odběratelské obchodní vztahy. Sklářský ústav Hradec Králové, s. r. o. provádí pro Brisk Tábor vývoj některých nových výrobků. Firma BRITA TRADE, s.r.o dodává Brisku Tábor speciální skla a firma BRISK Ozers se zabývá výrobou stejného sortimentu jako BRISK Tábor, ale produkuje starší typy výrobků, o které je v dané oblasti větší zájem než o zmodernizované výrobky vyráběné v Táboře (firma Brisk Tábor jí za odhadní cenu prodala své vyřazené výrobní linky, na kterých přestala vyrábět z důvodu modernizace výroby). Firma Brisk Tábor také poskytla svým dceřinným společnostem půjčky ( úročené 140 % diskontní sazby ČNB) na provozní výdaje, které firmy průběžně splácejí. Tyto půjčky jsou úročené 140% diskontní sazby ČNB (jak stanovuje Zákon 586/1992 Sb., o daních z příjmů). Jedním z důvodů k tomu, aby Brisk Tábor, a.s. získal podíl na základním kapitálu dceřiných společností Sklářský ústav Hradec Králové, s.r.o. a BRITA TRADE, s.r.o. a stal se tak jejich jediným společníkem, byla skutečnost, že v této oblasti výroby u nás neexistoval a dodnes neexistuje dostatečně rozvinutý trh (tj. není dostatek firem, od kterých by Brisk Tábor a.s. mohl nakupovat potřebné suroviny). Dalším z důvodů je zde skutečnost vlastního řízení politiky 12

dceřiných firem, které pro Brisk Tábor dodávají suroviny a služby, důraz na kvalitu dodávaných surovin, polotovarů a služeb. Tím, že se v rámci koncernu provádí stejná obchodní i finanční politika, samotný Brisk Tábor získává tržní výhodu oproti konkurenci, ve smyslu koordinace celkového procesu výroby produktu spočívající ve vývoji, včasnosti a kvalitě dodávek surovin, zkušebních procesech, kdy právě touto koordinací získává Brisk výhodu větší flexibility k požadavkům trhu. Musíme ovšem pamatovat, že podle zákona musí dceřiné společnosti dodávat své mateřské společnosti za obvyklých podmínek (nesmí zde být žádné zvýhodnění). A jak se tyto vztahy projeví v rentabilitě a likviditě (uvažuji vlivy pouze v rámci společnosti BRISK Tábor, bez ohledu na konsolidaci)? Vliv na ukazatele rentability je velmi ovlivněn účetními předpisy (např. Zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví, vyhláška č. 500/2002 Sb. ). Podle platných účetních pravidel musí mateřská společnost oceňovat podíly ve svých dceřiných společnostech metodou ekvivalence, tzn. že při změně vlastního kapitálu dceřiné společnosti, musí mateřská společnost přecenit tento podíl, to se projeví změnou v aktivech (dlouhodobý finanční majetek) a změnou ve vlastním kapitálu (fond přecenění). Pokud počítáme rentabilitu klasickým způsobem, tj. zisk / aktiva (nebo vlastní kapitál), toto přecenění se projeví pouze zvýšením/ snížením hodnoty aktiv (kapitálu), ale v zisku k žádné změně nedojde. Pokud by bylo možné podíly přeceňovat výsledkově, došlo by ke změně v obou částech ukazatele rentability (jak v zisku, tak i v kapitálu). Je také otázkou, zda by pro mateřskou společnost nebylo lepší investovat na místo do dceřiných společností do jiných investičních instrumentů na kapitálovém trhu. Myslím si, že na toto nelze jednoduše dát odpověď, neboť investice do dceřiných společností mívají i jiné důvody než jen získání výnosu (stejná obchodní politika, vliv na rozhodování, atd.). Mohou také přinášet menší riziko, neboť investor má vliv na rozhodování v té dceřiné společnosti. Důvodem, proč investovat jinam, by mohla být dlouhodobá ztrátovost v těchto společnostech, která se po uplatnění metody ekvivalence projeví ve snižování vlastního kapitálu mateřské společnosti. Je zde také riziko, že dceřinné společnosti nebudou moci dostávat svým závazkům vůči své mateřské společnosti, která se tím pádem může dostat do problémů s likviditou. Další věcí také je například to, že Sklářský ústav Hradec Králové provádí pro svou mateřskou společnost vývoj a výzkum, což snižuje Brisku Tábor náklady na tyto činnosti (mateřská společnost nemusí provádět investiční akce např. na nákup přístrojů potřebných k tomuto výzkumu a vývoji, nemusí platit pracovníky provádějící tento výzkum, atd.) Dále se budu zabývat už pouze firmou BRISK Tábor, a.s. (tj. nebudu vycházet z konsolidovaných účetních výkazů, pouze ze samostatných účetních výkazů firmy BRISK Tábor, a s.) 13

2.2. VLIV SPECIFIK PODNIKU NA RENTABILITU A LIKVIDITU Při posuzování výsledků zjištěných finanční analýzou, si musíme uvědomit, že každý podnik je určitým způsobem jedinečný, každý má svá specifika. Podniky operují v různých konkurenčních prostředích, náleží do různých odvětví, liší se druhem produkce. A toto všechno má vliv na hodnocení výsledků finanční analýzy (v tomto případě pouze na hodnocení ukazatelů rentability a likvidity). Proto zde uvedu podle mého mínění nejdůležitější činitele firmy Brisk Tábor,a.s. (nebudu se zabývat celým koncernem, ale pouze částí, kterou tvoří právě firma BRISK Tábor, a.s.). A) Odvětví Firma se zabývá výrobou součástí automobilů. Přestože automobilový průmysl patří k cyklickým odvětvím (tzn. odvětví, která kopírují hospodářský cyklus), firma Brisk Tábor, a. s. není klasickým příkladem tohoto odvětví. I když odbyt automobilů klesá, velká část zapalovacích svíček se realizuje jako náhradní díl, který nepodléhá tolik výkyvům v prodeji. Z toho můžeme odvozovat, že v ukazatelích rentability a likvidity by nemělo docházet k extrémním výkyvům z důvodu hospodářského cyklu. B) Trh Firma dodává své výrobky na tuzemský i zahraniční trh. Zahraniční výrobci zapalovacích svíček jsou Bosch (SRN), NGK (Japonsko) a BERU (SRN). Výrobky Brisku Tábor jsou kvalitou konkurenceschopné (firma získala řadu ocenění a je držitelem nejrůznějších certifikátů jakosti) a cenově dostupnější než výrobky zahraničních výrobců. Tuzemský prodej je stabilní a hlavním úkolem firmy, co se týče tuzemského prodeje, je posilování image značky, udržení jí v podvědomí zákazníků a dále prezentování výhod oproti konkurenci. Firma své výrobky vyváží především do Evropy, Asie, Jižní Ameriky. Je jedním z významných dodavatelů koncernu Volkswagen. V roce 2000 zařazena mezi 100 nejlepších českých firem „CZECH 100 BEST“. C) Investice Pro další rozvoj společnosti, udržení dlouhodobé konkurenceschopnosti a překonání kurzových vlivů musí firma každý rok investovat prostředky do nových technologií, modernizace výrobní kapacity, výzkumu a vývoje. Investice provádí především z vlastních prostředků. Například v roce 2003 firma vydala na výzkum a vývoj 40 227 tis.Kč, v roce 2004 částku 36 326 tis. Kč.

14

Investiční výdaje se v hospodaření firmy mohou projevit více způsoby: 1) zvýšení nákladů – buď ve formě odpisů nebo jednorázovým vložením do nákladů 2) snížení daňové povinnosti – důsledek zvýšení nákladů + odpočty (od roku 2005 odpočet ve výši 100% nákladů na vývoj a výzkum od základu daně pokud splní určité podmínky, do roku 2005 mohla firma uplatnit tzv. reinvestiční odpočet od základu daně u určitého nově pořízeného majetku, dnes tento majetek zvyšuje odpis v 1. roce) 3) očekávané zvýšení výnosů v důsledku prodeje nových nebo dokonalejších výrobků a to při očekávaném meziročním nárůstu tržeb z prodeje vlastních výrobků o 15 až 20 procent.

Ilustrativní příklad: Firma vydala na výzkum a vývoj 5 mil. Kč. Její hospodářský výsledek za běžné období činí 20 mil. Kč bez odečtení odpisů výsledků výzkumu a vývoje. Výsledky výzkumu a vývoje může odepisovat (podle Zákona o dani z příjmů) 36 měsíců, tzn. pokud bude odepisovat celý rok, sníží se jí hospodářský výsledek vlivem odpisů o 1 666 667 Kč, tj. na výši 18 333 333,- Kč. Od roku 2005 také může uplatni ( při splnění všech zákonem požadovaných podmínek) odpočet od základu daně ve výši 100% nákladů, které vynaložil v daném zdaňovacím období, při realizaci projektů výzkumu a vývoje. Firma tudíž od svého daňového základu může odečíst částku 5 mil. Kč. Výsledný daňový základ činí 13 333 333,- Kč. Investiční výdaje se projeví jak v rentabilitě, tak samozřejmě také v likviditě podniku (jak při pořizování investice - podnik musí vynaložit určitý kapitálový výdaj, tak i na budoucí očekávaný cash-flow z investice - očekávané zvýšení tržeb). D) Devizové kurzy Problémem pro společnost se stává dlouhodobé posilování koruny vůči americkému dolaru a euru, neboť téměř 90% celkové produkce se vyváží. Klesající dolar a euro zásadním způsobem snižují výnosy, celkovou rentabilitu a efektivnost včetně bilančního zisku. Pro přiblížení uvádím v tabulce č. 1 rozložení výnosů z běžné činnosti v tuzemsku a zahraničí a v grafu č. 1 vývoj devizového kurzu dolaru vůči koruně za období let 2002 -2004.

15

Tab. č. 1: Výnosy z běžné činnosti podniku ( v tis. Kč )

Výnosy v tuzemsku Rok V tis. Kč

Výnosy v zahraničí

V%z celkových výnosů

V tis. Kč

V%z celkových výnosů

Celkem výnosy

2002

104 404

19%

444 911

81%

549 315

2003

69 894

11,5%

539 809

88,5%

609 703

2004

66 705

10,9%

543 862

89,1%

610 567

Pramen:Výroční zprávy firmy Brisk Tábor z let 2002-2004

Graf č. 1: Vývoj CZK/USD v období 2002-2004

K U R Z

40 35 30 25 20 15 10

5 0 2002

2003

2004

OBDOBÍ

Pramen:http://www.cnb.cz/www.cnb.cz/cz/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/prumerne _mena.jsp?mena=USD

Modelový příklad Zde bych chtěla modelově nastínit vliv posilování koruny na výši dosažených výnosů. Pro zjednodušení budu uvažovat, že zahraniční výnosy jsou dosahovány pouze v amerických dolarech a že nákupy zásob probíhají pouze v tuzemsku. Předpokládejme, že v roce 2002 činil devizový kurz 35 CZK/USD, v roce 2003 30 CZK/USD a v roce 2004 25 CZK/USD. Dále si představme situaci, že by kurz od roku 2002 zůstal stabilní ve výši 35 CZK/USD. V roce 2003 výnosy činily 17 993 tis. USD (výpočet: 539 809 tis. Kč děleno 30CZK/USD), po přepočtu na české koruny při kurzu 35 CZK/USD to je 629 755 tis. Kč (17 993 tis.

16

krát 35 CZK/USD). Rozdíl oproti stavu výnosů při uvažovaném kurzu 30 CZK/USD znamená zvýšení o 89 946 tis.Kč, tj. o 16,7 %. V roce 2004 výnosy činily 21 754 tis. USD (výpočet: 543 862 tis. Kč děleno 25 CZK/USD), po přepočtu na české koruny při kurzu 35 CZK/USD to je 761 390 tis.Kč. Rozdíl oproti stavu výnosů při uvažovaném kurzu 25 CZK/USD znamená zvýšení o 217 528 tis.Kč, tj. o 42,4%. Tyto výpočtu jsou shrnuty v tabulce č. 2.

Tab. č. 2 Vliv změny devizového kurzu na výši výnosů ze zahraničí

výnos v CZK (při kurzu

Rok

výnos v USD

výnos v CZK při

rozdíl v CZK

30 CZK/USD v r.

kurzu

2003, 25 CZK/USD

35 CZK/USD

v tis. CZK

%

v r. 2004

2003

17 993 tis.

539 809 tis.

629 755 tis.

89 946 tis.

16,7 %

2004

21 754 tis.

543 862 tis.

761 390 tis.

217 528 tis.

40 %

Dále bych chtěla ukázat vliv těchto kurzových rozdílů na rentabilitu. Protože nelze přesně určit změnu způsobenou poklesem devizových kurzů, musím uvést zase určité modelové předpoklady. Budu počítat rentabilitu vlastního kapitálu. V čitateli uvedu zisku ve tvaru EBIT a ve jmenovateli vlastní kapitál, ve kterém nahradím výsledek hospodaření běžného účetního období ukazatelem EBIT. RVK = EBIT / (VK-HV+EBIT) Rok 2003, kurz 30 CZK/USD ¾ RVK = 26 474 tis. / (169 550 + 26 474) tis. = 13,5 % Rok 2003, kurz 35 CZK/USD ¾ RVK = (26 474 + 89 946) tis. / (169 550 + 26 474 + 89 946) tis. = 40,71 % Rok 2004, kurz 25 CZK/USD ¾ RVK = 4 622 tis. / (183 833 + 4 622) tis. = 2,45 % Rok 2004, kurz 35 CZK/USD ¾ RVK = (4 622 + 217 528) tis. / (183 833 + 4 622 + 217 528) tis. = 54,72 % 17

Tab. č. 3 Vliv změny devizového kurzu na výši rentability

Rok

RVK při 30 CZK/USD

RVK při 35 CZK/USD

2003

13,5 %

40,71 %

2004

2,45 %

54,72%

Jak vidíme v tabulce č. 3 pokles devizového kurzu CZK/USD má evidentní vliv na pokles rentability (pokud uvažujeme, že je firma pouze exportérem a nic nedováží). Přesnou výši poklesu rentability nelze jednoznačně zjistit, neboť pokles kurzu vyvolá pokles výnosů a tím pádem by měla klesnout i daňová povinnost, ale nevíme o kolik. Firma by také mohla použít zajištění proti kurzovému riziku ve formě finančních derivátů. Nelze ale zajistit výnosy ze zahraničí v celé výši a také nelze přesně předpovědět, k jakému vývoji kurzu dojde. Proto, i když firma využívá zajištění, neznamená to 100% ochranu proti kurzové ztrátě. E) Zásoby Protože se jedná o výrobní podnik s hromadnou výrobou, je důležité uvést základní údaje o zásobách. Pro oceňování nakupovaných zásob se využívá metody váženého aritmetického průměru z pořizovacích cen. Pořizovací cena zásob zahrnuje náklady na jejich pořízení včetně nákladů s pořízením souvisejících (náklady na přepravu, clo, atd.) Nedokončená výroba se oceňuje v přímých nákladech (přímé mzdy, přímý materiál, kooperace ) plus v ostatních přímých nákladech. Výrobky na skladě se oceňují v kalkulačních položkách jako nedokončená výroba. Jak vidíme v tabulce č. 4 podíl zásob na celkových aktivech mírně vzrůstá. Tento trend by se mohl dotknout likvidity podniku, neboť zásoby představují nejméně likvidní prostředky z aktiv oběžných (pokud neuvažujeme nějaké nedobytné pohledávky, atd.).

Tab. č. 4: Podíl zásob na celkových aktivech

Zásoby

Rok

Celková aktiva

V tis. Kč

V % z celkových aktiv

2002

103 185

24,15%

427 185

2003

116 681

27,01%

431 943

2004

123 247

28,55%

431 645

18

Modelový příklad Budeme uvažovat jaký rozdíl by byl kdyby firma používala namísto váženého průměru (VAP) jinou metodu. Vybereme pouze metodu FIFO, neboť metoda individuálního ocenění nepřipadá u zásob takového charakteru v úvahu a metoda LIFO je u nás zakázána (důvody jsou především daňové, protože při růstu cen dochází k vykazování vyšších nákladů a tím ke snižování daňového základu). Metoda FIFO (First IN, First Out) vychází z předpokladu, že zásoby prvně nakoupené se také jako první ze skladu vydají. Při růstu cen dodávek vede tato metoda k tomu, že na skladě zůstávají zásoby s vyšším oceněním (tzn. které více odpovídá aktuální tržní hodnotě, zatímco náklady prodaných zásob jsou ve výsledovce vykázány v částce nižší. To vede k vykázání lepšího hospodářského výsledku. V případě poklesu cen dodávek jsou náklady ve výsledovce uvedeny ve vyšší částky než ve které zůstávají zásoby vykázány na skladě. Metoda váženého aritmetického průměru používá pro zjištění ocenění určitého druhu zásob vážený aritmetický průměr z individuálních pořizovacích cen. Tato metoda dává méně extrémní výsledky než metody FIFO a LIFO. Protože nemám dostatek údajů o zásobách ve firmě Brisk, k výpočtu použiji fiktivní data, která neodpovídají skutečnosti, ale pouze mají nastínit rozdíl mezi metodou VAP a FIFO. Předpokládáme růst cen v průběhu roku. Vážený aritmetický průměr Počáteční stav materiálu není. 1) nákup 100 ks po 50 Kč, celkem 5 000 Kč 2) nákup 80 ks po 54 Kč, celkem 4 320 Kč 3) nákup 96 ks po 62 Kč, celkem 5 952 Kč 4) vyskladnění 152 ks 55,33 Kč/ks

průměrná cena na skladě (5000+4320+5952)/(100+80+96) = 152 ks * 55,33 Kč = 8 410,16 Kč

5) nákup 75 ks po 65 Kč, celkem 4 875 Kč 6) vyskladnění 130 ks

průměrná cena na skladě 58,98 Kč/ks

130 ks * 58,98 Kč = 7 667,40 Kč Konečný stav 69 ks, celkem 4 069,44 Kč. Do nákladů se dostala částka ve výši 16 077,56 Kč.

19

Metoda FIFO Počáteční stav materiálu není. 1) nákup 100 ks po 50 Kč, celkem 5 000 Kč 2) nákup 80 ks po 54 Kč, celkem 4 320 Kč 3) nákup 96 ks po 62 Kč, celkem 5 952 Kč 4) vyskladnění 152 ks

tj. (100 * 50)+(52*54) = 7 808 Kč

5) nákup 75 ks po 65 Kč, celkem 4 875 Kč 6) vyskladnění 130 ks

(28*54)+(96*62)+(6*65)= 7 854 Kč

Konečný stav 69 ks, celkem 4 485 Kč. Do nákladů se dostala částka ve výši 15 662 Kč. Vliv na rentabilitu FIFO: aktiva 50 000 Kč, z toho zásoby 4 485 Kč a ostatní 45 515 Kč, náklady 20 000 Kč, z toho spotřeba zásob 15 662 Kč a ostatní 4 338 Kč, výnosy 28 000 Kč RCK = EBIT / A RCK = 8 000/50000 = 16 % VAP: aktiva 49 584,44 Kč, z toho zásoby 4 069,44 Kč a ostatní 45 515 Kč, náklady 20 415,56 Kč, z toho spotřeba zásob 16 077,56 Kč a ostatní 4338 Kč, výnosy 28 000 Kč RCK = EBIT /A RCK = 7 584,44 / 49 584,44 = 15,30 % Vliv na likviditu FIFO: zásoby 4485 Kč, pohledávky 3000 Kč, peníze 3500 Kč, krátkodobé závazky 5000 Kč Běžná likvidita = oběžná aktiva / krátkodobé závazky Běžná likvidita = 10 985 / 5 000 = 2,2 VAP: zásoby 4069,44 Kč, pohledávky 3000 Kč, peníze 3500 Kč, krátkodobé závazky 5 000 Kč Běžná likvidita = 10 569,44 / 5000 = 2,11

Tab. č. 5 Rozdíl mezi oceněním zásob metodou FIFO a VAP

Stav zásob

Náklady spotřeb.

Rentabilita

v rozvaze (Kč)

zásob (Kč)

celkového kapitálu

FIFO

4 485

15 662

16 %

2,20

VAP

4 069,44

16 077,56

15,30 %

2,11

Metoda

Běžná likvidita

20

Jak vidíme ve výpočtech nebo souhrnně v tabulce č. 5, pokud ceny rostly a firma by použila metodu FIFO namísto VAP mohla by tím snížit své náklady a tím pádem zvýšit zisk, zásoby v rozvaze by byly vykázány ve větší výši. Tyto skutečnosti by mohly mít vliv na rentabilitu (zde by se promítlo jak zvýšení zisku, tak i vyšší hodnota vykázaných aktiv) i likviditu (vyšší ocenění zásob). Otázkou ale je, jak má firma dohodnuté dodací podmínky u nakupovaných zásob (mohla by mít uzavřené dlouhodobé smlouvy, kde například mohou být stanoveny fixní ceny zásob na určité delší období) a dále jak velká inflace právě probíhá (jestli ceny opravdu v průběhu roku rostou tak, aby docházelo k velkým rozdílům mezi oceněním podle metody VAP a FIFO).

21

3. RENTABILITA Jednou z podmínek existence podniku je schopnost zhodnocovat vložené prostředky. K měření této schopnosti (tj. schopnosti vytvářet nové zdroje a dosahovat zisku pomocí vloženého kapitálu) slouží právě rentabilita. Zjišťování výnosnosti vloženého kapitálu je součástí mnoha rozhodovacích procesů, při nichž je třeba brát v úvahu, jakého ekonomického přínosu se dosáhlo nebo dosáhne vynaložením určité částky prostředků na určitý účel. Ukazatelů rentability se používá pro hodnocení a komplexní posouzení celkové efektivnosti podniku, pomocí nich se vyjadřuje intenzita využívání, reprodukce a zhodnocení kapitálu vloženého do podniku 4 . Obecně se rentabilita vyjadřuje jednoduchým vzorcem: zisk R = ------------------------vložený kapitál Jak vidíme z uvedeného zlomku, tyto ukazatele vycházejí ze dvou výkazů – rozvahy i výsledovky. Existuje několik různých typů konstrukce tohoto ukazatele, jak uvidíme dále. Jedná se především o to, jaký přístup zvolíme k vyjádření jak čitatele a jmenovatele. Zisk Do čitatele zlomku lze dosadit několik modifikací zisku. Při výběru příslušné ziskové kategorie musíme především zohlednit požadovaný ekonomický význam ukazatele. Základní modifikace zisku ¾ EBDIT = zisk před odpisy, nákladovými úroky a daněmi ¾ EBIT = zisk před nákladovými úroky a daněmi – vyjadřuje výdělek, který byl majetkem vytvořen předtím než byl rozdělen na platby věřitelům (úroky), státu (daně ) a podniku (čistý zisk) ¾ EBT = zisk před zdaněním – výdělek po odečtení odpisů i nákladových úroků ¾ EAT = zisk po zdanění – čistý zisk, který po vyplacení dividend zůstává v podniku jako nerozdělený zisk Tato klasifikace ziskových veličin je typická pro anglosaské země. V našich podmínkách se setkáváme s dělením trochu odlišným, které vyplývá z odlišného členění výkazu zisku a ztráty. 4

VALACH , J. a kol. (2003): Finanční řízení podniku. Praha, 2. vydání, Ekopress, 1999, strana 95

22

A protože budu vypočítávat ukazatele rentability pro firmu Brisk Tábor, jejíž účetní výkazy odpovídají české legislativě, nastíním zde i strukturu zisku (výsledku hospodaření) podle české účetní soustavy: 1) Provozní výsledek hospodaření – je to rozdíl mezi provozními výnosy (např. tržby za zboží a vlastní výkony, tržby z prodeje majetku, atd.) a provozními náklady (např. nákupní cena zboží, spotřeba materiál a energií, odpisy), vyjadřuje ohodnocení provozní výkonnosti podniku 2) Finanční výsledek hospodaření – rozdílem finančních výnosů a finančních nákladů (např. úroky) 3) Výsledek hospodaření z běžné činnosti - je součtem provozního a finančního výsledku hospodaření a odečtením daně z těchto dvou oblastí 4) Mimořádný výsledek hospodaření 5) Výsledek hospodaření za účetní období dostaneme pokud k výsledku hospodaření z běžné činnosti přičteme mimořádný výsledek hospodaření ( po odečtení daně z mimořádného výsledku hospodaření), odpovídá zisku po zdanění EAT Tento výčet různých obměn zisku není vyčerpávající, neboť finanční analytik si může vytvořit vlastní modifikace (např. zisk po zdanění plus zdaněné úroky, aj.), které budou nejlépe odpovídat jeho potřebě. Jaký zisk využít, záleží na konkrétním účelu, pro který rentabilitu počítáme. Například ukazatele, které v čitateli mají EBIT mají mimořádný význam proto, že umožňují srovnávat podniky s různou finanční strukturou a různými právními formami podnikání určujícími daň z příjmů, ale také současně nevyjadřují rizika ze snížení podílu vlastního kapitálu. Investovaný kapitál Při výběru příslušné veličiny investovaného kapitálu je možné využít dva přístupy a to přístup z hlediska vlastníků, kdy se ziskem porovnáváme vlastní kapitál, nebo přístup z hlediska managementu podniku, kdy se ziskem porovnáváme celý investovaný kapitál (tj. vlastní i cizí kapitál). Vložený kapitál se využívá ve 3 podobách: ¾ úhrnný vložený kapitál – celková aktiva (resp. pasiva) ¾ vlastní kapitál ¾ dlouhodobě investovaný kapitál – zahrnuje pouze dlouhodobé zdroje, tj. dlouhodobé závazky, dlouhodobé bankovní úvěry, vlastní kapitál

23

3.1. UKAZATELÉ RENTABILITY Jak už bylo řečeno v kapitole zabývající se poměrovými ukazateli, lze zkonstruovat velké množství různých ukazatelů, tak aby nejlépe vyhovovaly vlastním potřebám finančního analytika. To se týká samozřejmě i ukazatelů rentability. V mé práci se zaměřím ale pouze na ukazatele základní, se kterými se setkáváme nejčastěji (uvádí je např. Grünwald, 2004 či Mrkvička, 1997)

3.1.1. Rentabilita celkového kapitálu Ukazatel rentability celkového kapitálu (ROI – return on investments) nebo celkových aktiv (ROA – return on assets) vyjadřuje celkovou efektivnost podniku. Základní konstrukce tohoto ukazatele je zisk/celková aktiva. Modifikace tohoto ukazatele záleží na tom, jaký typ zisku dosadíme do čitatele. Můžeme použít jak zdaněnou, tak nezdaněnou formu. Nezdaněná rentabilita celkového kapitálu Pokud konstruujeme nezdaněného ukazatele, v čitateli se objeví EBIT. Tento ukazatel pak vyjadřuje, jaká by byla rentabilita, kdyby neexistovala daň ze zisku a současně také vyjadřuje výnosnost kapitálu bez ohledu na to, z jakých zdrojů byly činnosti financovány. Užití nachází především při srovnávání podniků z různých zemí (jiné daňové režimy) nebo při srovnávání rentability podniku v čase (např. změna daňových sazeb). Protože je ale daň z příjmů přirozenou součástí podnikatelského prostředí, měl by analytik zkonstruovat i rentabilitu zdaněnou. Zdaněná rentabilita celkového kapitálu Tento ukazatel je nejrozšířenější a také metodicky nejčistší ukazatel ROA. V čitateli nacházíme zisk ve tvaru: zisk po zdanění + zdaněné nákladové úroky . V tomto případě nechápeme úroky jako náklad podniku, ale jako zisk věřitelů (tzn. efektem reprodukce je nejen odměna vlastníkům podniku v podobě čistého zisku, ale i odměna poskytovatelům zápůjčního kapitálu v podobě úroků). Protože ale úroky podléhají u jejich příjemců zdanění, vystupují v čitateli ve zdaněné podobě ( fiktivní zdanění úroků vyjadřuje skutečnou cenu majetku). Umožňuje srovnatelnost rentability u společností s rozdílným podílem cizích a vlastních zdrojů ve finanční struktuře. Můžeme se ale také setkat s konstrukcí tohoto ukazatele ve tvaru zisk po zdanění / celková aktiva. Ukazatel v tomto tvaru nebere v úvahu zdaněné úroky. Jeho hodnota je ovlivněna způsobem financování aktiv. Při mezipodnikovém srovnávání je tento ukazatel použitelný jen v případě shodné struktury vlastních a cizích zdrojů. 24

3.1.2. Rentabilita vlastního kapitálu Rentabilita vlastního kapitálu (ROE – return on equity) je klíčovým kritériem pro vlastníky podniku, protože zisk posuzují jako výdělek z kapitálu, který do podniku vložili. Lze ji konstruovat jako nezdaněnou, ale nejčastěji se počítá jako zdaněná. V čitateli zlomku zdaněné RVK se používá zisk po zdanění, protože daň, kterou je třeba ze zisku odvést, nelze chápat jako část výdělku vlastníků kapitálu. Ve jmenovateli se nachází vlastní kapitál, který ale například může být očištěn o fondy tvořené ze zisku, jejichž prostředky budou rozděleny např. zaměstnancům ( tyto fondy nepřináší výdělek vlastníkům kapitálu, ale jiným osobám).

3.1.3. Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu Ukazatel poskytuje informaci o výnosnosti dlouhodobých zdrojů podniku. Vyjadřuje schopnost podniku odměnit investory. V čitateli se používá zisk po zdanění + zdaněné nákladové úroky (čistý zisk je odměnou pro vlastníky, úroky pro věřitele). Ve jmenovateli nalezneme dlouhodobé závazky + dlouhodobé bankovní úvěry + vlastní jmění. Podle mého názoru by pro nejlepší vypovídací schopnost ukazatele bylo třeba mít v čitateli pouze zisk vytvořený těmi dlouhodobými zdroji a úroky placené dlouhodobým věřitelům, což ale pro externího analytika z důvodu nedostupnosti takovýchto údajů je nemožné. Na druhou stranu např. Grünwald a Holečková uvádí, že důvodem pro vyloučení krátkodobých závazků je to, že by neměl být očekáván významnější vliv na rentabilitu u krátkodobých zdrojů.

3.1.4. Další ukazatelé výnosnosti Ukazatel ziskového rozpětí – poměřuje zisk (v různých modifikacích) s dosaženými tržbami (za tržby můžeme považovat tržby z prodeje zboží, vlastních výrobků a služeb nebo provozní nebo výnosy celkem). Vyjadřuje kolik Kč zisku připadá na 1 Kč tržeb. Rentabilita nákladů – poměřuje zisk s vynaloženými náklady a vyjadřuje kolik Kč zisku bylo vyprodukováno 1 Kč nákladů. Obratová rentabilita – vyjádřená poměrem cash-flow (cash-flow vyjadřuje peněžní toky – přítoky a odtoky peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů za dané období) a celkových výnosů, je alternativou ziskového rozpětí. Není ovlivněna investičními cykly a stupněm

25

odepsanosti majetku. Freiberg 5 uvádí, že náběh investic do provozního režimu bývá obvykle spojen s nižším ziskem nejen z důvodů vyšších záběhových nákladů, často kombinovaných s nižšími odbytovými možnostmi, ale také s vyššími odpisy. Vyšší odpisy vedou k redukci zisku, nikoliv však k redukci cash-flow (abstrahuje od daní). Ve finanční analýze prezentuje výše ukazatele a jeho vývoj v čase schopnost podniku vytvářet z obratového procesu finanční přebytky nutné pro další posilování pozice podniku v tržním konkurenčním prostředí, k udržení či opětovnému získání finanční nezávislosti. Co se týče výkazu cash-flow Freiberg uvádí, že by měl zachycovat změny likvidity za dané období přinejmenším v oblastech běžné činnosti podniku, oblasti investic a financování.

Tab. č. 6 Shrnutí základních ukazatelů rentability

Ukazatel a) b) c) d) e) f)

nezdaněná rentabilita celkového kapitálu zdaněná rentabilita celkového kapitálu (1) zdaněná rentabilita celkového kapitálu (2) nezdaněná rentabilita vlastního kapitálu zdaněná rentabilita vlastního kapitálu

Vzorec Zisk před úroky a zdaněním (EBIT) Celková aktiva Zisk po zdanění + úroky *(1-daň) Celková aktiva Zisk po zdanění (EAT) Celková aktiva Zisk před zdaněním (EBIT) Vlastní kapitál Zisk po zdanění (EAT) Vlastní kapitál

rentabilita dlouhodobě

Zisk po zdanění + úroky*(1-daň)

investovaného kapitálu

Vlastní kapitál + dl. cizí zdroje

Široká škála ukazatelů má své opodstatnění. V různých situacích jsou použitelné jiné ukazatele (např. pro zjištění výdělečnosti vložených prostředků budou vlastníci podniku zjišťovat rentabilitu vlastního kapitálu).Typickým příkladem jsou dvě zdaněné rentability celkového kapitálu. ROA (1) přičítá k zisku zdaněné úroky, ale ROA (2) úroky z cizích zdrojů v úvahu nebere. V případě různé kapitálové struktury pak může dojít k odlišnému hodnocení výnosnosti.

5

FREIBERG, F.: Cash-flow, řízení likvidity podniku. Praha, Management Press, 1. vydání, 1993, str. 91.

26

Ilustrativní příklad: Tab. č. 7 Porovnání rentability různě zadlužených společností

Společnost A

Společnost B

1

Celková aktiva

100 000

Celková aktiva

100 000

2

Vlastní kapitál

10 000

Vlastní kapitál

90 000

3

Cizí zdroje

90 000

Cizí zdroje

10 000

4

EBIT

12 000

EBIT

12 000

5

EAT

3 000

EAT

7 000

6

Úroky po zdanění

6 000

Úroky po zdanění

2 000

12 %

ROA nezdaněná

12 %

9%

ROA zdaněná (1)

9 %

3%

ROA zdaněná (2)

7%

7 8 9

4

ROA

1

nezdaněná

5+6 ROA zdaněná 1

(1)

5

ROA zdaněná

1

(2)

Obě společnosti mají shodnou výši celkových aktiv a dosahují stejného zisku před zdaněním (EBIT). Zásadní rozdíl je ve struktuře pasiv. Nezdaněná ROA (1) jsou u obou podniků shodné, tyto ukazatele lze použít pro srovnání v případě rozdílné zadluženosti. Druhý ukazatel zdaněné rentability je však v případě mezipodnikového srovnání irelevantní, protože díky odlišnému způsobu financování dosahuje výrazných rozdílů. Základní ukazatele rentability již známe, proto dále uvedu určité teoreticky stanovené uspokojivé hodnoty, kterých by tyto ukazatele měly dosahovat.

27

3.2. KRITERIÁLNÍ HODNOTY VÝNOSNOSTI Často se setkáváme s otázkou, jaké jsou uspokojivé hodnoty, kterých by měla rentabilita ( a obecně každý ukazatel finanční analýzy) dosáhnout. Myslím si, že na to neexistuje spolehlivá odpověď, protože každý podnik je jedinečný a nelze jednoznačně říci, jaká hodnota je jediná pro něj správná. Jde totiž o velmi individuální záležitost. Některý podnikatel dosahuje nižšího rizika i zadlužení a spokojí se s nízkou výnosností, jiný naopak vyžaduje vyšší návratnost vložených prostředků. Můžeme sice najít určité teoreticky stanovené hodnoty (nejde o absolutně definované číslo, ale o určitou relaci mezi dvěma údaji), avšak v praxi žádné optimální ani limitní hodnoty neexistují. Teoreticky definované některé kriteriální (minimální) hodnoty výnosnosti: I.

Rentabilita vlastních zdrojů (ROE) by měla být vyšší než bezriziková úroková míra alokace kapitálu na peněžním trhu nebo hodnota ROE by měla být vyšší než hodnota úroku, který by investor obdržel z alternativní investice (např. Grünwald a Holečková, 2004). Bezriziková úroková míra představuje výnos takového aktiva, které pro investora nepředstavuje žádné riziko. V České republice bývá za tuto míru považována například diskontní sazbu ČNB, která představuje základní „cenu peněz“ v české ekonomice. Bezriziková úroková míra bývá nahrazována například průměrným ročním výnosem státních dluhopisů do doby splatnosti, většinou pětiletých, popř. desetiletých státních dluhopisů nebo průměrným ročním výnosem termínovaných vkladů. Státní dluhopisy jsou považovány za cenné papíry s minimálním rizikem. Jakákoliv podnikatelská činnost je rizikovější. Aby toto riziko někdo podstoupil, je třeba kompenzace v podobě vyšší výnosnosti. Aby se vyplatilo investovat do dané podnikatelské činnosti, logicky by ROE měla přesahovat nejen bezrizikovou úrokovou míru, ale i alternativní výnos stejně rizikové investice. Tab. č. 8 Některé výnosnosti

Instrument diskontní sazba ČNB platná od 31.10.2005

výnos 1%

pevný výnos desetiletých státních dluhopisů se splatností 11.4.2015

3,80 % p.a.

Výnos desetiletého dluhopisu firmy Česká exportní banka, a.s. se

6,95 % p.a.

splatností 11.7.2010 Pramen:http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/emise_sd.html, http://www.finance.cz/home/kapitalovy_trh/data/dluhopisy/

28

II.

Snahou podnikatelů je získat výnosnost celkových zdrojů (ROA) větší než jsou průměrné vážené náklady na celkový kapitál. Pro zjednodušení lze abstrahovat od WACC (průměrné vážené náklady kapitálu, problémem zde může být určení nákladů na vlastní kapitál, např. jak uvádí Grünwald (2004) z důvodu nepříliš rozvinutého kapitálového trhu) a vyžadovat ROA přesahující náklady na vypůjčený kapitál. Využívat cizí zdroje ke své činnosti se vyplatí, pokud rentabilita celkového kapitálu je větší než úroky z úvěrů.

Myslím si, že důležitější než znát nebo se zabývat těmito teoretickými hodnotami je analyzovat faktory, které rentabilitu ovlivňují. A proto se v další kapitole budu věnovat právě těmto faktorům.

3.3. FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ RENTABILITU Rentabilita je vrcholový, komplexní, syntetický ukazatel efektivnosti podniku, do kterého se promítá mnoho vlivů. Proto, má-li finanční analytik vyjádřit úsudek o perspektivách finančního zdraví podniku, nevystačí se zjištěním souhrnného ukazatele rentability, ale zajímá se také o faktory, které se na jejím utváření a změnách podílely 6 . Abych mohla odhalit faktory ovlivňující rentabilitu, nejprve provedu pyramidální rozklady jednotlivých ukazatelů rentability. Dále provedu rozbor jednotlivých dílčích ukazatelů, které dostanu rozkladem.

3.3.1. Rozklad nezdaněné rentability celkového kapitálu RCK = EBIT/celková aktiva RCK = (EBIT/tržby) * (tržby/celková aktiva) RCK = ziskovost tržeb * obrat celkových aktiv Jak vidíme, RCK je složena z provozního ziskového rozpětí (rentabilita tržeb) a z obratu aktiv. Protože je mezi ukazateli znaménko krát, můžeme usuzovat, že změna každého ukazatele přispívá ke zlepšení, resp. zhoršení celkového ukazatele. Tyto dílčí ukazatele jde dále rozkládat na nekonečné množství dalších faktorů, které ho ovlivňují.

6

Grünwald, R., Holečková, J.: Finanční analýza a plánování podniku. Praha,Oeconomica, 2004,2. vydání,strana 36.

29

Chce-li podnik dosahovat co nejvyšší rentability celkového kapitálu, musí se snažit o hospodárnost vynaložených prostředků (aby získal co největší ziskovou marži) a o efektivní využívání majetku (zvyšovat obratovost). Danou rentabilitu lze dosáhnout buď vyšší ziskovou marží nebo větší obratovostí kapitálu. Velmi záleží na charakteru společnosti a odvětví, ve kterém podnik působí. Na jedné straně nalézáme kapitálově náročné činnosti. Vstup do tohoto odvětví je obtížný a vzhledem k velkému objemu dlouhodobého majetku je obratovost aktiv nízká. Tyto firmy však požadované rentability dosáhnou díky vyšší ziskové přirážce (ztížený vstup do odvětví umožňuje společnosti větší vliv na stanovení ceny a ziskové marže). Na druhé straně se nacházejí méně kapitálově náročná odvětví. Menší objem dlouhodobého majetku zabezpečuje větší obratovost. Vstup do těchto odvětví je snadný, čímž zde vzniká silná konkurence a vliv společnosti na stanovení ceny a ziskové marže je minimální. Ziskovost tržeb je limitována a rentabilitu je třeba podpořit co nejvyšší obratovostí kapitálu. Jde v podstatě o to, zda firma prodává za vyšší ceny, ale s menší obratovostí, či za ceny nízké, ale s vysokým obratem. Ukazatel provozního ziskového rozpětí patří do skupiny ziskovosti a největší vliv na něj má provozní oblast podniku. Tržby jsou především ovlivněny trhem a zisk v této podobě je rozdílem mezi tržní cenou a provozními náklady. Pokud se změní tržby, můžeme očekávat současně i změnu zisku (nevíme přesnou výši, ale změna by měla být přímo úměrná změně tržeb). Ukazatel obratu aktiv řadíme do skupiny ukazatelů aktivity a ukazuje nám, kolikrát se hodnota aktiv obrátí v tržbách. Jak už bylo řečeno, tržby ovlivňuje provozní oblast a trh, na celková aktiva má vliv investiční činnost, finanční činnost, ale také věřitelé a vlastníci.

30

3.3.2. Rozklad zdaněné rentability vlastního kapitálu RVK = EAT/vlastní kapitál RVK = (EAT/tržby) * (tržby/celková aktiva) * (celková aktiva/vlastní kapitál) RVK = (EBIT/celková aktiva) * (EBT/EBIT) * (celková aktiva/vlastní kapitál) * (EAT/EBT) RVK je složena z rentability tržeb po zdanění, obratu aktiv a finanční páky. Podle znaménka krát mezi dílčími ukazateli usuzujeme, že změna každého ukazatele přispívá ke zlepšení, resp. zhoršení celkového ukazatele. Vlivy působící na rentabilitu tržeb a obrat aktiv jsem už popsala výše u rozkladu RCK. Doplněním je zde skutečnost, že pokud u tohoto ukazatele použijeme zisk po zdanění, dalšími faktory majícími vliv na RVK je daň ze zisku a nákladové úroky. Výraz EBT/EBIT vyjadřuje „úrokovou redukci zisku“ a výraz EAT/EBT vyjadřuje „daňovou redukci zisku“. Finanční páka (A/VK) je jedním z ukazatelů zadluženosti podniku. Je založena zejména na skutečnosti, že cizí kapitál je obvykle levnější než kapitál vlastní. Čím je podíl cizích zdrojů větší, tím je i vyšší ukazatel finanční páky, resp. vysoká finanční páka přestavuje vysoký podíl cizích zdrojů na financování podnikových zdrojů. Má na ni vliv finanční oblast.

31

3.4. PRAKTICKÝ PŘÍKLAD V následujícím praktickém příkladě vypočítám jednotlivé druhy rentability pro firmu BRISK Tábor, a. s. Analyzované hodnoty budu čerpat ze základních účetních výkazů z let 2002-2004, které jsou umístěny v příloze na konci práce. Především z důvodu jednoduchosti budu vycházet z údajů přímo uvedených ve výkazech, tzn. že nebudu provádět úpravy uvedené v kapitole 1.2. (např. reálnější odhad hodnoty zásob podle jejich prodejnosti).

Tab. č. 9 Výpočet a struktura EBIT v tis. Kč

2002 Hospodářský výsledek za účetní

2003

2004

13 469

71,54%

16 364

61,80%

602

13,03%

Daň

148

0,79%

7 741

29,20%

789

17,07%

Nákladový úrok

5209

27,67%

2 396

9,00%

3 231

69,9%

18 826

100%

26 474

100%

4 622

100%

období (EAT)

Celkem EBIT

Tab. č. 10 Doplňující informace

Veličiny z výkazů (v tis.Kč)

2002

2003

2004

celková aktiva

427 737

431 943

431 645

vlastní kapitál

156 469

185 914

184 435

645 333

733 902

730 791

17 063

18 065

2 928

Finanční páka (A/VK)

2,73

2,32

2,34

Obrat aktiv (tržby / A)

1,51

1,7

1,69

celkové tržby (tržby za prodané zboží, vlastní výrobky a služby) zisk po zdanění plus zdaněné nákladové úroky* Pomocné výpočty pro rentabilitu

* sazba daně v jednotlivých letech: 31%, 29%, 28%

32

Tab. č. 11 Ukazatelé rentability v %

Ukazatel

2002

2003

2004

RCK (EBIT/A)

4,4

6,13

1,07

RCK (EAT+zdaněné úroky/A)

3,99

4,18

0,68

RCK (EAT/A)

3,15

3,79

0,14

RVK (EBIT/VK)

12,03

14,24

2,5

RVK (EAT/VK)

8,61

8,80

0,33

Rentabilita tržeb (EBIT/tržby)

2,92

3,61

0,63

Rentabilita tržeb (EAT/tržby)

2,09

2,23

0,08

Graf č. 2: Vývoj ukazatelů rentability 10 8 RCKEBIT

6

RCKEAT

4

RVKEAT

2 0 2002

2003

2004

Jak vidíme v tabulce č. 11 i v grafu č. 2, v letech 2002 a 2003 dosahovala rentabilita celkem relativně vysokých hodnot. V roce 2003 docházelo k růstu všech ukazatelů rentability, což je vždy pozitivní jev, ale v roce 2004 došlo k výraznému propadu. Jak také vidíme, společnost splňuje pravidlo, že rentabilita vlastního kapitálu by měla být vyšší než rentabilita celkového kapitálu. V teoretické části jsem uvedla, že investoři požadují, aby RVK převyšovala bezrizikovou úrokovou míru a také výnos z alternativní stejně rizikové investice. Pouze pro přiblížení (viz. tab. č. 8) bylo uvedeno, že diskontní míra ČNB (která bývá považována za bezrizikovou úrokovou míru) je stanovena na 1%, dále že výnosnost desetiletého státního dluhopisu je 3,80 % p.a. a výnosnost desetiletého dluhopisu firmy ČEB, a.s. je 6,95 % p.a.. Vidíme tedy, že zdaněná RVK v letech 2002 i 2003 všechny tyto výnosnosti převyšovala, pouze v roce 2004 klesla pod úroveň všech tří výnosností.

33

Dále bylo také uvedeno, že je důležité, aby RCK převýšila úroky placené z cizích zdrojů.V tabulce č. 12 a v grafu č. 3 máme srovnání průměrné výše nezdaněných úroků placených z úvěrů a ukazatelů RCK nezdaněné. Vidíme, že pouze v roce 2003 RCK převýšila průměrnou výši úroku, v ostatních letech byla nižší. Pokud by firma chtěla dosáhnout situace, kdy RCK bude převyšovat placené úroky, měla by se zaměřit na zvyšování rentability a to buď zvyšování obratu aktiv nebo zvyšováním rentability tržeb, neboť u průměrných placených úroků již dochází v čase k poklesu.

Tab. č. 12 Srovnání úroků a ukazatelů RCK v %

RCK úroky

2002

2003

2004

4,4 6,95

6,13 4,66

1,07 2,78

Graf č. 3: Porovnání RCK a průměrných úroků 7 6 5 4 3 2 1 0

RCK úroky

2002

2003

2004

Rozklad ukazatele Abych zjistila příčiny tohoto růstu i propadu, provedu rozklad jednotlivých ukazatelů. Společnost Brisk Tábor patří do kapitálově náročných odvětví. Aby podnik mohl vyrábět, potřebuje dostatečné výrobní prostory, strojní vybavení a sklady, což je finančně náročné. Vstup do dané podnikatelské sféry je tedy značně omezen. Z toho bychom mohli usuzovat, že obratovost aktiv by měla být celkem nízká a rentabilita tržeb vyšší.

34

Tab. č. 13 Rozklad RCK

EBIT

EBIT

=

=

2002

=

4,4

=

2,92

*

1,51

2003

=

6,13

=

3,61

*

1,7

2004

=

1,07

=

0,63

*

1,69

Aktiva

*

tržby

RCK

tržby

aktiva

V tomto rozkladu vidíme, že růst ukazatele v roce 2003 byl způsoben jak růstem ziskového rozpětí, tak i obratem aktiv. Příčinu propadu v roce 2004 musíme hledat na straně ukazatele rentability tržeb. Jak vidíme v tabulce č. 10, celkové tržby v roce 2004 zůstávají na podobné úrovni jako v roce 2003, taktéž celková aktiva. EBIT v roce 2004 poklesl téměř o 83%. Příčinou bylo zvýšení provozních nákladů a to zejména spotřeby materiálu a energie a osobních nákladů (viz. Výkaz zisku a ztráty v příloze). Důvodem poklesu rentability v roce 2004 je tato situace: ceny výrobků jsou při exportu stanoveny v amerických dolarech za kus. Firma v roce 2004 oproti roku 2003 zvýšila počet prodaných výrobků do zahraničí, ovšem z důvodu zhodnocení české měny vůči americkému dolaru, dosáhla stejných celkových tržeb jako v roce předešlém (kdy prodala výrobků méně). Tím, že došlo ke zvýšení počtu prodaných výrobků, samozřejmě vzrostly náklady na tyto prodané výrobky.

Tab. č. 14 Rozklad RVK

EAT

=

8,6

=

2,09

*

1,51

*

2,73

2003

=

8,8

=

2,23

*

1,7

*

2,32

2004

=

0,33

=

0,08

*

1,69

*

2,34

aktiva

*

aktiva

2002

tržby

*

tržby

=

VK

=

EAT

RVK

VK

Zde je obdobná situace jako u RCK, příčinou růstu v roce 2003 bylo zlepšení všech dílčích ukazatelů. Příčinou poklesu ukazatele v roce 2004 je markantní pokles v rentabilitě tržeb, způsobený poklesem EAT. Můžeme opět vyvodit, že důvodem poklesu rentability vlastního kapitálu v roce 2004 je zhodnocení české měny vůči americkému dolaru viz. rozklad RCK.

35

4. LIKVIDITA K tomu, aby podnik mohl úspěšně působit na trhu, musí splňovat podmínku platební schopnosti. To znamená, že je schopen v daném okamžiku uhradit své splatné závazky. Platební schopnost podniku zjišťujeme pomocí ukazatelů likvidity. V souvislosti s platební schopností se setkáváme s pojmy solventnost, likvidita a likvidnost. Bohužel v této oblasti nepanuje jednoznačnost v definování těchto pojmů. V mé práci budu chápat solventnost jako bezprostřední platební schopnost a likviditu jako schopnost přeměnit majetek na prostředky použitelné k úhradě závazků. Kovanicová a Kovanic 7 uvádějí, že býti likvidní znamená schopnost býti přeměněn v peníze. Býti solventní znamená býti s to hradit dluhy v okamžiku jejich splatnosti. Valach 8 ve své publikaci vymezuje likviditu jako momentální schopnost uhradit splatné závazky a solventnost jako obecnou schopnost podniku získat prostředky na úhradu svých závazků. U likvidnost se většinou autoři shodují: likvidnost je vlastnost majetku, vyjadřuje míru snadnosti být převeden do podoby peněžních prostředků. Likvidnost určitého aktiva je tím větší, čím kratší dobu trvá jeho transformace na peněžní podobu. Setkáváme se s členěním oběžných aktiv podle likvidnosti do 3 skupin: ¾ prostředky 1. stupně – peníze v hotovosti, na běžném účtu, krátkodobé obchodovatelné cenné papíry ¾ prostředky 2. stupně – pohledávky ¾ prostředky 3. stupně – zásoby V těchto skupinách je ale potřeba dále rozlišovat. Například ve 2. skupině nebudou všechny pohledávky stejně likvidní – pohledávky za bonitním dlužníkem budou s mnohem větší pravděpodobností přeměněny v peníze než pochybné pohledávky za nedůvěryhodnými zákazníky, jejichž doba splatnosti byla již překročena. Ukazatele likvidity jsou v praxi velmi rozšířené. Důvodem může být jejich výhoda spočívající v jednoduchosti konstrukce (nemusíme provádět složité pomocné výpočty, všechny údaje máme dány v rozvaze) . Mají ale také několik nevýhod. Především to, že vycházejí z rozvahy, 7

Kovanicová D., Kovanic P.: Poklady skryté v účetnictví, Díl II. Finanční analýza účetních výkazů. 3. vydání, Polygon, 1997, strana 79. 8 Valach J. a kol.: Finanční řízení podniku. Praha, Ekopress, 1999, 2. vydání, str. 108.

36

tzn. že to jsou statické ukazatele (ukazují hodnotu pouze k určitému datu a nevyjadřují vývoj platební schopnosti). Závisejí také na ocenění aktiv a pasiv (např. jak už jsem ukazovala v kapitole o vlivu specifik podniku, má vliv na výši vykázaných aktiv ocenění zásob metodou FIFO nebo váženého aritmetického průměru). Tyto ukazatele mohou být ovlivněny odložením některých nákupů nebo naopak nákupem většího množství zásob, pozdržením úhrad do dalšího roku. Platební schopnost bude nepříznivá, i když ukazatele likvidity vycházejí optimálně, v případě splatnosti většího množství závazků v 1.čtvrtletí příštího roku a zároveň velké vázanosti prostředků v zásobách, neboť přeměna zásob na peněžní prostředky potrvá delší dobu 9 . Jedním z faktorů ovlivňujících likviditu může také být rozvoj podnikatelské činnosti v období hospodářského růstu. Podnik začne rozvíjet svou výrobní aktivitu a nakupovat více zásob, tím mu také vzrostou krátkodobé závazky nebo krátkodobé úvěry, za které tento rozvoj financuje. Pokud před započetím těchto rozvojových aktivit byl ukazatel běžné likvidity nižší než jedna, dojde ke zlepšení hodnoty ukazatele. Pokud ovšem byl tento ukazatel větší než jedna, dojde ke zhoršení, což je ale zavádějící, neboť podnik očividně prosperuje. Toto nám demonstruje následující ilustrativní příklad.

Ilustrativní příklad: 1 ) krátkodobé pasiva 200 tis. Kč, oběžná aktiva 100 tis. Kč, běžná likvidita = 0,2 nákup zásob na obchodní úvěr za 50 tis. Kč

běžná likvidita = 0,6

2) krátkodobá pasiva 100 tis. Kč, oběžná aktiva 200 tis. Kč, běžná likvidita = 2 nákup zásob na obchodní úvěr za 50 tis. Kč

9

běžná likvidita = 1,67

Grünwald, R., Holečková, J.: Finanční analýza a plánování podniku. Praha,Oeconomica, 2004,2. vydání..Strana 67

37

4.1. POMĚROVÉ UKAZATELE LIKVIDITY Poměrové ukazatele likvidity (např. Günwald, 2004, Mrkvička, 1997) odvozují likviditu (solventnost) od poměru nejlikvidnější skupiny podnikových aktiv, tj. oběžných aktiv, ke krátkodobým závazkům splatným do jednoho roku. Má-li podnik oběžná aktiva vyšší než krátkodobé závazky, je zde určitý předpoklad k tomu, že se mu podaří z těchto aktiv vyprodukovat dostatek peněžních prostředků k uhrazení svých krátkodobých závazků. Stav aktiv a krátkodobých závazků je zjišťován z rozvahy, tj. k určitému datu, a tudíž je zde riziko, že za několik dní už bude stav jiný. Stejně jako u ukazatelů rentability nacházíme i zde určité teoreticky požadované hodnoty, které ale na rozdíl od ukazatelů rentability nejsou stanoveny ve vztahu k jiné veličině (např. minimální požadovaná hodnota RVK je stanovena ve vztahu k výnosnosti alternativního investičního instrumentu), ale jako číslo. Jak už jsem také dříve uvedla, myslím si, že tyto stanovené hodnoty jsou opravdu pouze teoretické a v praxi nelze vycházet z toho, že pokud podnik těchto hodnot nedosahuje, je to automaticky špatně či že má podnik problémy. Likvidita 1. stupně – okamžitá likvidita Vypočítá se jako poměr finančního majetku a krátkodobých pasiv. Finančním majetkem rozumíme peníze, ceniny, účty v bankách a krátkodobý finanční majetek. V krátkodobých pasivech nacházíme krátkodobé závazky, krátkodobé bankovní úvěry a finanční výpomoci, včetně krátkodobých směnek. Hodnota tohoto ukazatele bývá považována za uspokojivou v intervalu 0,9 - 1,11. Pokud je větší něž 1, znamená to, že je podnik schopen okamžitě uhradit veškeré své splatné krátkodobé závazky. Likvidita 2. stupně – pohotová likvidita Pohotová likvidita vyjadřuje poměr finančního majetku plus krátkodobých pohledávek ke krátkodobým pasivům. Je zde odstraněn vliv nejméně likvidní části oběžných aktiv, tj. zásob. Z hlediska věřitelů je příznivá vyšší hodnota ukazatele. To ale nemusí platit pro manažery a vlastníky podniku, neboť vyšší hodnota ukazatele znamená, že značná část oběžného majetku je vázána v podobě prostředků přinášejícím nízký nebo žádný úrok. Maximalizace hodnoty ukazatele nemusí být vždy výhodná z hlediska rentability. Doporučuje se, aby hodnota ukazatele neklesla pod hodnotu 1 (v takovém případě je podnik schopen uhradit své závazky aniž by musel prodávat zásoby). Za uspokojující je považován interval 1 - 1,5.

38

Provozní pohotovou likviditu lze rozkládat na dva faktory: jednak na dobu obratu nehmotných oběžných aktiv, tj. dobu obratu krátkodobých pohledávek a finančního majetku a jednak na dobu splácení krátkodobých závazků. (( KP + FM) / (Tržby / 365)) Rozklad likvidity 2. stupně = ----------------------------------(KZ / (Tržby / 365 )) Okamžité proporce mezi krátkodobými pohledávkami a finančním majetkem jsou proměnlivé a dají se k rozhodnému okamžiku ovlivňovat. Doba obratu krátkodobých pohledávek a doba splácení krátkodobých závazků by měla odpovídat průměrným stanoveným lhůtám splatnosti. Likvidita 3. stupně – běžná likvidita V případě běžné likvidity v čitateli zlomku nacházíme zásoby plus krátkodobé pohledávky plus finanční majetek. Ve jmenovateli se uvádí krátkodobá pasiva. Běžná likvidita říká, kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobá pasiva podniku, resp. kolik korun oběžných aktiv pokrývá jednu korunu krátkodobých pasiv. Vychází z logické úvahy, že pro krytí krátkodobých pasiv jsou v podniku určeny v normální situaci oběžná aktiva. Vyšší hodnoty signalizují pro věřitele vyšší pravděpodobnost na zachování platební schopnosti podniku. Vypovídací schopnost ukazatele je ovlivněna zejména strukturou čitatele zlomku a likvidností jednotlivých druhů aktiv. Například při vysokém podílu zásob na oběžných aktivech bude sice ukazatel běžné likvidity vykazován ve vysokých hodnotách, ale na ostatní ukazatele likvidity to bude mít vliv negativní. Za přiměřenou se považuje interval 1,5 – 2,5. Provozní pohotová likvidita Tento ukazatel poměřuje krátkodobé pohledávky + finanční majetek s krátkodobými závazky. Na rozdíl od pohotové likvidity nebere v úvahu krátkodobé bankovní úvěry. Doporučená hodnota se pohybuje kolem 1,2. U tohoto ukazatele nás může napadnout otázka, jaký smysl má konstrukce ukazatele např. v porovnání s ukazatelem likvidity 2. stupně. Podle mého názoru, lze vysvětlit existenci tohoto ukazatele takto: krátkodobé závazky se týkají především nákupu vstupů (závazky k zaměstnancům, k dodavatelům, atd.), které se použijí pro výrobu výstupů, které prodáme buď hotově nebo na obchodní úvěr. Likvidita 2. stupně jako taková v čitateli nezahrnuje hodnotu zásob a naopak ve jmenovateli jsou uvedeny veškeré krátkodobé dluhy včetně úvěrů a půjček. Běžnou praxí je, že podnikatelské subjekty využívají revolvingových úvěrů a kontokorentních účtů (které v rozvaze vykazují jako krátkodobé závazky) ke krytí zásob. Z tohoto neupraveného pojetí likvidity 2. stupně by tedy mohlo dojít k situaci, že tento ukazatel by vyjadřoval poměr mezi na sobě nezávislými veličinami, to znamená, že by určoval poměr i 39

mezi závazky určenými ke krytí zásob a oběžnými aktivy bez těchto zásob. Z tohoto důvodu je využíván ukazatel provozní pohotové likvidity, který vliv těchto krátkodobých bankovních závazků eliminuje. Pokud bychom chtěli docílit takového ukazatele, který by přesně vystihoval korelaci oběžných aktiv vůči závazkům, bylo by nutné neodkazovat se v případě bankovních závazků pouze na výkaznictví, ale bankovní závazky rozčlenit z analytického účetnictví tak, jak ve skutečnosti slouží ke krytí oběžných aktiv. Odlišnost mezi PPL a likviditou 2. stupně může také eliminovat skutečnost, že při výkaznictví dle českých účetních předpisů dochází k tomu, že původně dlouhodobé bankovní úvěry ( sloužící zpravidla ke krytí dlouhodobých aktiv) jsou v případě, že do splatnosti těchto úvěrů zbývá méně než 1 rok, vykazovány jako krátkodobé bankovní závazky. Cash-flow likvidita Vyjadřuje poměr cash-flow z provozní činnosti k průměrnému stavu krátkodobých pasiv. Umožňuje odstranit jeden z nedostatků předchozích ukazatelů, a to že na rozdíl od nich nevychází celý z rozvahy, ale čitatel je tokovou veličinou (cash-flow vyjadřuje peněžní toky – přítoky a odtoky peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů za dané období). Cash-flow z provozní činnosti nacházíme ve výkazu cash-flow a jak už bylo řečeno u ukazatelů rentability, výkaz cash-flow by měl zachycovat změny likvidity za dané období přinejmenším v oblastech běžné činnosti podniku, oblasti investic a financování. Na rozdíl od ostatních ukazatelů likvidity, nacházíme ve jmenovateli tohoto ukazatele průměrný stav krátkodobých pasiv, který lépe odpovídá tokovému charakteru ukazatele (ostatní ukazatelé jsou statické, porovnávají stavy k určitému okamžiku, tento ukazatel se snaží zachytit hodnotu likvidity za určité období). Tento ukazatel by měl nabývat hodnot větších než 40% (0,4).

40

4.2. PRAKTICKÝ PŘÍKLAD Tab. č. 15 Doplňující údaje (v tis. Kč)

2002

2003

2004

199 605

223 399

229 381

zásoby

103 185

116 681

123247

krátkodobé pohledávky

75 551

85 544

91 518

finanční majetek

20 869

21 174

14 616

krátkodobá pasiva

147 608

141 191

157 274

krátkodobé závazky

97 491

96 461

112 544

50 117

44 730

44 730

110 346

50 322

37 400

144 249,50

144 399,50

149 232,50

Ukazatel

2002

2003

2004

běžná likvidita

1,35

1,58

1,46

pohotová likvidita

0,65

0,76

0,67

0,99

1,11

0,94

okamžitá likvidita

0,14

0,15

0,09

CF likvidita

0,76

0,35

0,25

krátkodobá oběžná aktiva

krátkodobé bankovní úvěry cash-flow z provozní činnosti průměrný stav kr. pasiv

Tab. č. 16 Ukazatelé likvidity

provozní pohotová likvidita

Graf č. 4: Vývoj likvidity v čase 1,8 1,6 1,4 1,2 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0

2002 2003 2004

běžná lik.

pohotová lik.

okamžitá lik.

41

Stejně jako u rentability, zde vidíme (tab. č. 16 a graf č. 4), že v roce 2003 došlo k růstu ukazatelů a v roce 2004 k mírnému poklesu. Pokud u běžné likvidity uvažujeme za přiměřenou výši mezi 1,5 až 2,5, pak zde vidíme, že firma této hodnoty dosáhla pouze v roce 2003 a v letech 2002 a 2004 se pohybovala mírně pod . U dalších stavových ukazatelů likvidity hodnoty nikde optimálních hodnot nedosahují ani se jim výrazně nepřibližují. Z toho můžeme usuzovat, že teoreticky požadované hodnoty u běžné likvidity v roce 2003 bylo dosaženo díky zvýšení stavu zásob. U cash-flow likvidity se za optimální považují hodnoty přesahující 40%, vidíme, že v roce 2002 bylo této hodnoty dostatečně dosaženo, v dalších letech se ukazatel pohybuje pod touto hodnotou a klesá. Běžná likvidita se pohybuje sice mírně pod optimálními hodnotami, ale myslím si, že i tak jsou tyto hodnoty pro podnik dostačující. Podle mého názoru by se měl zaměřit na lepší řízení zásob, měl by zvýšit jejich obrat. Zlepšil by si tím pohotovou a především okamžitou likviditu, které ani v jednom případě nedosahují nijak příznivých hodnot. Do této doby jsem se zabývala rentabilitou a likviditou každou zvlášť. Protože si ale myslím, že nelze vyvozovat správné závěry posouzením těchto ukazatelů odděleně, na závěr práce se pokusím objasnit vztahy mezi nimi.

42

5. VZTAHY MEZI RENTABILITOU A LIKVIDITOU Jak už bylo dříve řečeno, aby podnik mohl dosahovat uspokojivého finančního zdraví, je potřeba, aby byl schopen splácet své závazky a současně také zhodnocoval vložený kapitál. Tyto dva cíle však mohou být do značné míry konkurenční. Proto se v této části práce budu věnovat otázkám, jako je zda je možné být současně dostatečně likvidní i rentabilní, jestli je možné zvyšovat oba ukazatele zároveň, atd. Nejlikvidnějšími aktivy je hotovost v pokladně a zůstatky na běžném účtu podniku v bance. Tyto prostředky může podnik použít k okamžité platbě. Jejich vysoký stav zabezpečuje vysokou úroveň likvidity a snižuje riziko platební neschopnosti. K těmto na první pohled zřejmým výhodám však náleží také jisté nevýhody, které ovšem nejsou na první pohled tolik viditelné. Jsou to především náklady alternativních příležitostí. Držba peněz v hotovosti nepřináší žádný úrok, naopak je tu ještě riziko jejich zcizení. Prostředky na běžném účtu v bance sice úrok přinášejí, ale je velmi minimální a většinou bankovní poplatky související s transakcemi na tomto běžném účtu ho mnohonásobně převyšují. Docházíme tedy k závěru, že aktiva 1. stupně likvidity sice snižují riziko platební neschopnosti, ale současně snižují rentabilitu podniku (a opačně). Z pohledu věřitele, je lepší, když podnik dosahuje vyšší likvidity, neboť se pro něj snižuje riziko, že jeho pohledávka nebude uhrazena. Ovšem z pohledu managementu podniku a i vlastníků, je lepší dosahovat vyšších hodnot rentability (akcionáři požadují co největší zhodnocení vlastních prostředků a to jim mají splnit manažeři).

Ilustrativní příklad: Máme podnik XY. V tabulce č. 17 máme jeho velmi zjednodušenou rozvahu. Sloupce označené jako 1. představují situaci podniku, kdy podnik drží velké množství prostředků v oběžných aktivech a nevlastní žádné dlouhodobé finanční investice (dluhopisy). Sloupce označené jako 2. představují situaci, kdy podnik větší část peněz investoval do nákupu dlouhodobých dluhopisů a obdržel za ně úrok 5 000 Kč.

43

Tab. č. 17 Rozvaha společnosti XY, dvě modelové situace Aktiva

Pasiva

1.

2.

100 000

100 000

0

30 000

30 000

30 000

20 000

20 000

peníze

40 000

15 000

cekem aktiva

190 000

195 000

1.

2.

50 000

50 000

0

0

30 000

35 000

50 000

50 000

60 000

60 000

190 000

195 000

dlouhodobý hmotný a

základní kapitál

nehmotný majetek dluhopisy zásoby pohledávky krátkod.

ost. vlastní kapitál hospodářský výsledek dlouh. cizí kapitál krátkod. cizí kapitál celkem pasiva

Tab. č. 18 Ukazatelé likvidity a rentability ve 2 modelových situacích

Ukazatel

1.

2.

1,5

1,08

pohotová likvidita

1

0,58

okamžitá likvidita

0,67

0,25

RCK

15,79%

17,95%

RVK

37,5 %

41,18 %

běžná likvidita

Jak vidíme z tabulky č. 17 a 18, když podnik použil část aktiv 1. stupně likvidity na nákup dluhopisu, jeho likvidita se snížila, ale naopak dosáhl vyšší rentability oproti stavu před finanční investicí. Jsou ale i situace, kdy může vzrůst jak likvidita, tak i rentabilita. Je to například v situaci, pokud se podniku zvýší tržby z důvodu vyšších prodejních cen (ostatní veličiny zůstávají stejné). A tyto tržby jsou uskutečněny buď na obchodní úvěr nebo hotovostně. Pak dojde k růstu likvidity (zvýší se pohledávky a peníze) i rentability (růst zisku). Často se můžeme shledat s otázkou, zda je lepší podnik dosahující vyšší likvidity nebo rentability. Myslím si, že na tuto otázku neexistuje žádná jednoznačná odpověď. Závisí to především na tom, jak vysokou míru rizika je podnikatel ochoten akceptovat. Ten, který bude preferovat spíše méně rizikové podnikání, bude preferovat vyšší likviditu, i když bude dosahovat 44

menší ziskovosti. A naopak ten, který je ochoten přijmout větší riziko, bude více investovat a pokud mu investice budou přinášet zisk, bude dosahovat větší likvidity, než ten, který raději drží více prostředků ve více likvidní podobě.

45

6. ZÁVĚR V úvodu práce jsem si jako cíl stanovila popsat vybrané oblasti finanční analýzy tak, aby si uživatel této práce mohl utvořit představu o významu finanční analýzy pro praktické řízení podniku a to především jejích dvou oblastí – rentability a likvidity. A dále také aplikovat poznatky na příkladu akciové společnosti BRISK Tábor. Protože rentabilita a likvidita patří mezi poměrové ukazatele finanční analýzy, v první části práce jsem proto uvedla některé základní informace týkající se finanční analýzy jako celku. Po prostudování této první části práce by si čtenář měl uvědomit význam finanční analýzy a závislost mezi výslednými ukazateli finanční analýzy, jejich interpretací a zvolenou metodikou provádění finanční analýzy. Dále zde byla demonstrována důležitost přesnosti a pravdivosti vstupních údajů pro provádění finanční analýzy a interpretaci jejích výsledků. Získané poznatky jsem aplikovala na akciové společnosti BRISK Tábor. Firma vlastní tři dceřiné společnosti. Pro investování do těchto společností měl BRISK Tábor několik důvodů, jako je nedostatečně rozvinutý trh v tomto oboru výroby, vlastní řízení politiky dceřiných firem, koordinace celkového výrobního procesu produktu. Zabývala jsem se též specifiky tohoto podniku, protože si myslím, že nelze posuzovat finanční zdraví podniku pouze podle čísel získaných dosazením do určitého vzorce, ale musíme brát v úvahu i okolnosti, které ovlivňují činnost firmy a příčiny takových výsledků. Zjistila jsem, že velký vliv na dosahované ekonomické výsledky mají změny devizových kurzů. V našem případě je to zhodnocování kurzu české koruny vůči americkému dolaru. Protože firma BRISK Tábor vyváží velký objem produkce právě do dolarových oblastí, klesající americký dolar jí způsobuje snížení úrovně výnosové části plánu, celkové rentability a efektivnosti včetně bilančního zisku. V kapitole 2.2. v části týkající se právě devizových kurzů jsme mohli vidět, jaké dopady pokles kurzu způsobuje exportujícím firmám. Pokud by kurz amerického dolaru zůstal na úrovni roku 2002, mohla firma inkasovat o 40% vyšší výnosy (po přepočtu na CZK) a také její rentabilita by dosahovala mnohem větší výše. Firma BRISK Tábor se snaží tomuto kursovému riziku bojovat formou zajišťování finančními deriváty, což ovšem neposkytuje stoprocentní ochranu. Dalším řešením pro překonávání kurzových vlivů, ale i udržení dlouhodobé konkurenceschopnosti podniku je zkvalitňování výrobní základny, průběžná inovace výrobků a technologií. Výzkum a vývoj nových výrobků a technologií provádí sama nebo prostřednictvím dceřiné společnosti Sklářský ústav Hradec Králové, s. r. o. 46

Další část práce seznamuje uživatele s objasněním pojmu rentabilita a likvidita podniku a s hlavními používanými typy těchto ukazatelů. Jsou zde také popsány základní korelace veličin používaných v metodikách výpočtů uvedených ukazatelů a současně uvedeny optimální hodnoty požadované finančními teoretiky. Čtenář by z této části práce měl pochopit konstrukci výpočtu těchto ukazatelů a v návaznosti na to skutečnost, že teorií udávané optimální hodnoty jsou pro vyhodnocení finanční analýzy pouze orientační, ale pro interpretaci samotné finanční analýzy je třeba vždy vycházet z konkrétního prostředí ve kterém se podnik nachází a v rámci tohoto prostředí pak vyhodnocovat závěry provedené analýzy. Kapitola 3.4. obsahuje výpočet a hodnocení ukazatelů rentability BRISKU. Zjistila jsem, že v letech 2002 a 2003 dosahovala rentabilita celkem relativně vysokých hodnot. V roce 2003 došlo k růstu všech ukazatelů rentability, což je vždy pozitivní jev, ale v roce 2004 došlo k výraznému propadu. Tento propad nastal především proto, že ceny výrobků jsou při exportu stanoveny v amerických dolarech za kus. Firma v roce 2004 oproti roku 2003 zvýšila počet prodaných výrobků do zahraničí, ovšem z důvodu zhodnocení české měny vůči americkému dolaru, dosáhla stejných celkových tržeb v KČ jako v roce předešlém (kdy prodala výrobků méně). Tím, že došlo ke zvýšení počtu prodaných výrobků, samozřejmě vzrostly náklady na tyto prodané výrobky. Společnost splňuje pravidlo, že rentabilita vlastního kapitálu by měla být vyšší než rentabilita celkového kapitálu. Pravidlo, že by rentabilita celkového kapitálu měla převyšovat úroky placené z cizích zdrojů, bylo splněno pouze v roce 2003. Na základě vyvození závěrů finančního zdraví z vypočtených hodnot ukazatelů rentability a likvidity, bychom řekli, že akciová společnost BRISK Tábor není v dobré situaci (ukazatelé likvidity nedosahují téměř ani v jednom ukazateli teoreticky požadovaných hodnot, ukazatelé rentability se v roce 2004 prudce snížily). Ve skutečnosti je ovšem finanční situace podniku dobrá, neboť firma je dlouhodobě schopná splácet veškeré své závazky, ve velké většině plní své strategické cíle, kterými jsou zejména pronikání na další trhy, rozšiřování výroby, spolu se zajištěním její modernizace a výzkumu a vývoje nových výrobků. O pozitivním ekonomickém vývoji společnosti hovoří sám fakt, že společnost BRISK Tábor stále upevňuje a zlepšuje svou tržní pozici na trzích, na kterých již obchoduje a také proniká na nové zahraniční trhy. Z mnou provedené analýzy v praktické části je zřejmé, že vypočtené ukazatele nedosahují teoreticky požadovaných optimálních hodnot. Přičemž z provedené analýzy a popsaných vlivů na tuto analýzu vyplývá, že hodnota mnou sledovaných ukazatelů je z převážné míry ovlivněna vývojem makroprostředí a to zejména vývojem kurzu koruny vůči americkému dolaru. Předpokládám, že při stabilním vzájemném kurzu koruny a dolaru by byla hodnota zjištěných ukazatelů výrazně 47

příznivější. Je třeba zdůraznit, že i přes teoreticky nepříznivé ukazatele likvidity a snižování ukazatelů rentability, má hodnocený podnik, který již prošel modernizací technologické základny, své stabilní místo jak na tuzemském, tak i zahraničním trhu. Vzhledem k rozšiřování exportu i růstu domácí poptávky je u něj reálný předpoklad úspěšného rozvoje. Protože se BRISK Tábor řadí mezi kapitálově náročné odvětví, mohl by svou rentabilitu zlepšit zvýšením ziskového rozpětí. Poslední kapitola se věnuje vztahu mezi rentabilitou a likviditou. Z této části práce vyplývá, že vztahy mezi nimi nejsou jednoznačné. Velmi záleží na podnikateli, jaký druh rozhodování při svém podnikání preferuje, zda více rizikové (potencionálně vyšší rentabilita a nižší likvidita) či méně rizikové (potencionálně nižší rentabilita s vyšší likviditou). Uživatel této práce by po jejím přečtení měl pochopit význam ukazatelů likvidity a rentability, tyto ukazatele vypočítat a interpretovat. Kdy interpretaci jím provedené analýzy by měl být schopen samostatně využít při rozhodování o provozní, investiční i finanční činnosti podniku.

48

Seznam použité literatury: 1. Grünwald, R., Holečková, J. (2004) : Finanční analýza a plánování podniku. Praha, VŠE, 2004, 2. vydání, str. 4 – 6, 16 – 45, 61 – 70. 2. Valach, J. a kol. (1999): Finanční řízení podniku. Praha, Ekopress, 1999, 2. vydání, str. 91 – 112. 3. Kovanicová, D., Kovanic, P. (1997): Poklady skryté v účetnictví, díl II. finanční analýza účetních výkazů. Praha, Polygon, 1997, 3. aktualizované vydání, str. 1 – 5, 63 – 67, 78 – 80, 264 - 269. 4. Mrkvička, J. (1997): Finanční analýza, edice „Vzdělávání účetních v ČR“. Bilance, MF ČR, 1997. 5. Konečný, M. (2004): Finanční analýza a plánování. Brno, Zdeněk Novotný, 9. vydání, 2004. 6. Vlachynský, K. a kol. (1993): Co by měl vědět podnikatel o financích. Bratislava, FITR Bratislava, 1993, str. 46 – 51. 7. Freiberg, F.(1993): Cash-flow, řízení likvidity podniku. Praha, Management Press, 1. vydání, 1993, str. 15 – 21, 87 – 92. 8. Výroční zprávy a další účetní výkazy firmy BRISK Tábor z let 2002-2004 9. http://www.brisk.cz/

49

Seznam tabulek: TAB. Č. TAB. Č. TAB. Č. TAB. Č. TAB. Č. TAB. Č. TAB. Č. TAB. Č. TAB. Č. TAB. Č. TAB. Č. TAB. Č. TAB. Č. TAB. Č. TAB. Č. TAB. Č. TAB. Č. TAB. Č.

1: VÝNOSY Z BĚŽNÉ ČINNOSTI PODNIKU ( V TIS. KČ )..................................................................................... 16 2 VLIV ZMĚNY DEVIZOVÉHO KURZU NA VÝŠI VÝNOSŮ ZE ZAHRANIČÍ ............................................................ 17 3 VLIV ZMĚNY DEVIZOVÉHO KURZU NA VÝŠI RENTABILITY ........................................................................... 18 4: PODÍL ZÁSOB NA CELKOVÝCH AKTIVECH ................................................................................................... 18 5 ROZDÍL MEZI OCENĚNÍM ZÁSOB METODOU FIFO A VAP............................................................................. 20 6 SHRNUTÍ ZÁKLADNÍCH UKAZATELŮ RENTABILITY ...................................................................................... 26 7 POROVNÁNÍ RENTABILITY RŮZNĚ ZADLUŽENÝCH SPOLEČNOSTÍ................................................................. 27 8 NĚKTERÉ VÝNOSNOSTI ................................................................................................................................ 28 9 VÝPOČET A STRUKTURA EBIT V TIS. KČ .................................................................................................... 32 10 DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE ............................................................................................................................ 32 11 UKAZATELÉ RENTABILITY V %................................................................................................................. 33 12 SROVNÁNÍ ÚROKŮ A UKAZATELŮ RCK V % .............................................................................................. 34 13 ROZKLAD RCK ......................................................................................................................................... 35 14 ROZKLAD RVK ......................................................................................................................................... 35 15 DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE (V TIS. KČ) .................................................................................................................. 41 16 UKAZATELÉ LIKVIDITY .............................................................................................................................. 41 17 ROZVAHA SPOLEČNOSTI XY, DVĚ MODELOVÉ SITUACE ............................................................................ 44 18 UKAZATELÉ LIKVIDITY A RENTABILITY VE 2 MODELOVÝCH SITUACÍCH .................................................... 44

Seznam grafů: GRAF Č. 1: VÝVOJ CZK/USD V OBDOBÍ 2002-2004 ........................................................................................... 16 GRAF Č. 2: VÝVOJ UKAZATELŮ RENTABILITY ..................................................................................................... 33 GRAF Č. 3: POROVNÁNÍ RCK A PRŮMĚRNÝCH ÚROKŮ ...................................................................................... 34 GRAF Č. 4: VÝVOJ LIKVIDITY V ČASE.................................................................................................................... 41

50

Přílohy: 1. rozvaha za období 2002 - 2004 2. výkaz zisku a ztráty za období 2002 – 2004

51