Vybrané aspekty insolvenčního zákona s důrazem na oblast nemovitostí JUDr. Olga Humlová 19.února 2009
Základní údaje o insolvenčním zákonu č. 182/2006 Sb. („IZ“)
Nabytí účinnosti: 1. ledna 2008 Na řízení zahájená před 1. lednem 2008 se použijí dosavadní právní předpisy (zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání „ZKV“) - § 432 IZ Ministerstvo spravedlnosti připravuje další novelu, jejímž cílem je zamezení některým negativním dopadům ekonomické krize – mezi navrhovaná opatření patří např. dočasné zrušení povinnosti dlužníka podat na sebe insolvenční návrh při předlužení.
Definice úpadku – rozdíly mezi novou a původní úpravou
Úpadek a) platební neschopnost IZ – peněžité závazky splatné po dobu delší než 30 dnů ZKV – peněžité závazky splatné po delší dobu b) předlužení IZ – souhrn závazků převyšuje hodnotu dlužníkova majetku (přihlíží se k další správě dlužníkova majetku, příp. k dalšímu provozování jeho podniku, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník bude moci ve správě majetku nebo v provozu podniku pokračovat). ZKV – splatné závazky jsou vyšší než dlužníkův majetek Hrozící úpadek: stav kdy lze se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků.
Fáze insolvenčního řízení Zahájení insolvenčního řízení zahájení insolvenčního řízení podáním návrhu - oznamuje se vyhláškou (tj. vyvěšením na úřední desce soudu a současně zveřejněním v insolvenčním rejstříku https://isir.justice.cz/isir/common/index.do) do 2 hodin poté, kdy soudu došel návrh (pokud dojde návrh před skončením úředních hodin ins. soudu nebo ve dnech pracovního klidu, zveřejní ins. soud tuto vyhlášku nejpozději do 2 hodin po zahájení úředních hodin nejbližšího pracovního dne) Při nepodání návrhu: odpovědnost za škodu (§ 99 IZ), ale už ne trestněprávní odpovědnost (zrušení § 126 odst. 2 trestního zákona) Vyhláška obsahuje - označení insolvenčního soudu, který ji vydal, - označení insolvenčního navrhovatele, - označení dlužníka, - údaj o okamžiku jejího zveřejnění v insolvenčním rejstříku, - jméno a příjmení osoby, která ji vydala, - den vydání.
Fáze insolvenčního řízení Rozhodnutí o insolvenčním návrhu
– odmítnutí (§ 128 IZ) - pokud insolvenční návrh neobsahuje všechny náležitosti nebo je nesrozumitelný anebo neurčitý – zamítnutí (§ 143 IZ) - nebyl-li osvědčen úpadek, nebylo -li osvědčeno, že navrhovatel a alespoň jedna další osoba má proti dlužníku splatnou pohledávku apod. – zamítnutí pro nedostatek majetku (§ 144 IZ) - např. je-li dlužník obchodní společností, která byla zrušena rozhodnutím soudu – zastavení řízení (§ 142 písm. b) IZ) – např. z důvodu nezaplacení zálohy na náklady ins. řízení – zastavení řízení pro zpětvzetí návrhu (§ 129 IZ) - navrhovatel může vzít návrh zpět až do vydání rozhodnutí o úpadku nebo jiného pravomocného rozhodnutí ins. soudu. Znovu může stejný navrhovatel podat nový návrh až po 6 měsících ode dne jeho zpětvzetí. – rozhodnutí o úpadku (§ 136 IZ) - rozebráno dále
Lhůty pro rozhodnutí (§ 134 IZ)
Insolvenční soud je povinen učinit do 10 dnů od podání insolvenčního návrhu úkony směřující k rozhodnutí věci O insolvenčním návrhu musí rozhodnout: - bez zbytečného odkladu - podal-li návrh dlužník - nejpozději do 15 dnů - v případě moratoria, neskončí tato lhůta dříve než uplynutím 10 dnů od zániku moratoria.
Rozhodnutí o úpadku I.
Insolvenční soud vydá rozhodnutí o úpadku, je-li alespoň osvědčeno (stačí pravděpodobnost zjištění, není nutné provádět dokazování), že dlužník je v úpadku nebo že mu úpadek hrozí. Obvykle spojí insolvenční soud s rozhodnutím o úpadku rozhodnutí o prohlášení konkurzu, je-li dlužníkem osoba, u které tento zákon vylučuje řešení úpadku reorganizací nebo oddlužením – tj. u právnických osob, které mají obrat méně než 100.000.000 Kč za poslední účetní období/ méně než 100 zaměstnanců v pracovním poměru
Rozhodnutí o úpadku II.
Rozhodnutí o úpadku musí především obsahovat výrok o tom, že: - se zjišťuje úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek; - se ustanovuje insolvenční správce; - kdy nastávají účinky rozhodnutí o úpadku; - výzvu věřitelům k přihlášení pohledávek (lhůta nesmí být kratší než 30 dnů a delší než 2 měsíce);
Rozhodnutí o úpadku III.
-
výzvu, aby osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi, napříště plnění poskytovaly insolvenčnímu správci;
-
výzvu, aby věřitelé insolvenčnímu správci neprodleně sdělili, jaká zajišťovací práva uplatní na dlužníkových věcech, právech, pohledávkách nebo jiných majetkových hodnotách, s poučením o následcích nesplnění této povinnosti;
-
místo a termín konání schůze věřitelů a přezkumného jednání;
-
uložení povinnosti dlužníku, aby ve stanovené lhůtě sestavil a odevzdal insolvenčnímu správci seznamy svého majetku a závazků s uvedením svých dlužníků a věřitelů.
Rozhodnutí o způsobu řešení úpadku Konkurs – způsob řešení úpadku spočívající v tom, že zjištěné pohledávky věřitelů jsou zásadně poměrně uspokojeny z výnosu zpeněžení majetkové podstaty s tím, že neuspokojené pohledávky nebo jejich části nezanikají, pokud zákon nestanoví jinak. Reorganizace – jen v případě podnikatelů (musí mít podnik), nelze použít u právnické osoby v likvidaci a u vymezených osob (např. finanční instituce – IZ obsahuje specifickou úpravu). Omezení: obrat nejméně 100.000.000 Kč za poslední účetní období, nebo 100 zaměstnanců v pracovním poměru (omezení neplatí, pokud se dlužník dohodne s věřiteli a předloží schválený reorganizační plán) Oddlužení - jen dlužník nepodnikatel (fyzická osoba), návrh na povolení oddlužení podává dlužník, řešení tzv. spotřebitelských úpadků a) zpeněžením majetkové podstaty (podstata se zpeněžení stejně jako v konkursu, do podstaty nenáleží majetek nabytý po schválení oddlužení) b) plněním splátkového kalendáře (dlužník po dobu 5 let splácí věřitelům stejně jako při exekuci na přednostní pohledávky)
Důležité lhůty
Přihlášení pohledávek: nejpozději do uplynutí lhůty stanovené v rozhodnutí soudu o úpadku. Jinak se k nim nepřihlíží; Nedoplnění insolvenčního návrhu v soudem stanovené lhůtě má za následek jeho odmítnutí; Popře-li insolvenční správce pohledávku a nepodá-li věřitel ve lhůtě 30, resp. 15 dnů žalobu na určení k pohledávce se nepřihlíží. POZOR - osoby, které tvrdí, že označený majetek neměl být do soupisu majetkové podstaty zahrnut se mohou ve lhůtě 30 dnů od doručení vyrozumění o soupisu žalobou podanou u insolvenčního soudu domáhat rozhodnutí, že se tento majetek vylučuje z majetkové podstaty. Pokud tak neučiní platí, že označený majetek byl do soupisu pojat oprávněně.
Insolvenční rejstřík
Co obsahuje: veškerá rozhodnutí insolvenčního soudu vydaná v insolvenčním řízení a veškerá podání, která se vkládají do soudního spisu vedeného insolvenčním soudem ohledně dlužníka U každého insolvenčního řízení jsou vedeny následující subkategorie: oddíl A: Řízení do úpadku oddíl B: Řízení po úpadku oddíl C: Incidenční spory oddíl D: Ostatní oddíl P: Přihlášky zákonem stanovené informace o insolvenčních správcích zákonem stanovené informace o dlužnících informace o hlavních řízeních probíhajících v členských státech EU
Jaká rizika jsou spojena s akvizicí nemovitosti od prodávajícího, který je před úpadkem? I.
Neúčinnost: - ZKV: Věřitel, který uzavřel s úpadcem smlouvu v době 6 měsíců před podáním návrhu na prohlášení konkursu anebo po podání návrhu, přesto, že o návrhu nemohl vědět, nebyl chráněn a tyto úkony byly ze zákona neúčinné. - § 235 IZ: NEÚČINNOST dlužníkových právních úkonů SE ZAKLÁDÁ ROZHODNUTÍM INSOLVENČNÍHO SOUDU o odpůrčí žalobě insolvenčního správce. Pro práva věřitelů, nabytá „v dobré víře“ před zahájením insolvenčního řízení, platí zvýšená ochrana (důkazní břemeno nese insolvenční správce). Odpůrčí žaloba může být podána ve lhůtě 1 roku ode dne, kdy nastaly účinky rozhodnutí o úpadku (poté odpůrčí nárok zaniká).
Jaká rizika jsou spojena s akvizicí nemovitosti od prodávajícího, který je před úpadkem? II.
Pozor – odporovat lze: − úmyslně zkracujícímu právnímu úkonu učiněnému až 5 let před zahájením insolvenčního řízení − zvýhodňujícím právním úkonům učiněným až 3 roky před zahájením insolvenčního řízení − právním úkonům bez přiměřeného protiplnění učiněným až 3 roky před zahájením insolvenčního řízení
Neúčinnost věcných břemen a zajištění I.
Věcná břemena zatěžující 1) majetkovou podstatu. která 2) vznikla za nápadně nevýhodných podmínek, poté co 3) bylo zahájeno insolvenční řízení se prohlášením konkursu stávají NEÚČINNÝMI. Dle ZKV: vzniklo-li věcné břemeno zatěžující nemovitost patřící do podstaty, které vzniklo za nápadně nevýhodných podmínek v době 2 měsíců před podáním návrhu na prohlášení konkurzu nebo po podání návrhu, právo ZANIKLO.
Neúčinnost věcných břemen a zajištění II.
Pokrok: zajištěný věřitel, resp. oprávněný z věcného břemene má možnost se dozvědět, resp. zkontrolovat, zda a kdy došlo k zahájení insolvenčního řízení na: https://isir.justice.cz/isir/common/index.do (stačí vyplnit kolonku „Příjmení/ Název“) (dříve se o tom, že byl podán návrh dozvědět nemohl) IZ upravuje NEÚČINNOST zajištění, pokud: 1) se zajištění týká majetkové podstaty a 2) je –li zřízeno poté, co bylo zahájeno insolvenční řízení Dle ZKV: bylo –li získáno právo na oddělené uspokojení v době 2 měsíců před podáním návrhu na prohlášení konkurzu nebo po podání návrhu, právo ZANIKLO.
Postavení zajištěných věřitelů
Zajištěný věřitel je uspokojen z celého výtěžku z prodeje zástavy (mínus náklady prodeje),(dle ZKV: byl uspokojen z výtěžku prodeje zástavy jen ve výši 70 %). Zajištěný věřitel má větší práva než ostatní věřitelé – uděluje insolvenčnímu správci pokyny ohledně disponování se zastavenou nemovitostí (už od okamžiku podání přihlášky). Jeli více zajištěných věřitelů platí, že mohou pokyny udělovat jen společně.
Některé další důležité změny pokud jde o věřitele
Přihlášky pohledávky se podávají jen na formulářích. Sankce za přihlášení pohledávky, jejíž výše nebo výše jejího zajištění uvedená v přihlášce je o 50% vyšší než její zjištěná výše (§ 178 IZ, § 179 IZ) – výše pohledávky se zjišťuje soud v rámci incidenčního řízení, došlo-li k jejímu popření - K přihlášené pohledávce se nepřihlíží ani v rozsahu, ve kterém byla zjištěna - Věřitel je povinen zaplatit do podstaty rozdíl mezi přihlášenou a zjištěnou výší pohledávky. Ručení osob, které přihlášku podepsaly. Přihlášené pohledávky věřitelů může nyní popřít už jen insolvenční správce.
Účinky prohlášení konkurzu na nájemní práva
§ 256 IZ – Insolvenční správce má právo nájemní smlouvu vypovědět (ať už se jedná o smlouvu na dobu určitou/ neurčitou, dlužník je nájemce/ pronajímatel, jedná se o nebytový prostor/ pozemky patřící do zemědělského půdního fondu apod.). Výpověďní doba: maximálně 3 měsíce (pokud nájemní smlouva stanovuje dobu delší) Obrana dlužníkova nájemce proti výpovědi podané IS – pozor – jen u smluv na dobu určitou: Postup a podmínky: nájemce podá žalobu na zrušení výpovědi. Musí prokázat, že je výpovědí „nepřiměřeně dotčen ve svých oprávněných zájmech“. § 257 IZ - Pronajímatel nemůže po rozhodnutí o úpadku vypovědět nájemní smlouvu z důvodu, že dlužník byl v prodlení s placením nájemného už před rozhodnutím o úpadku.
Zpeněžení majetkové podstaty I.
O způsobu zpeněžení majetkové podstaty rozhodne se souhlasem věřitelského výboru insolvenční správce O způsobu zpeněžení majetkové podstaty rozhodne se souhlasem věřitelského výboru insolvenční správce Majetkovou podstatu lze zpeněžit - veřejnou dražbou podle zákona 26/200 Sb. o veřejných dražbách; - smlouva o provedení dražby se stane účinnou dnem, kdy ji schválí věřitelský výbor - souhlas ins. soudu se nevyžaduje - prodejem movitých věci a nemovitostí podle ustanovení občanského soudního řádu o výkonu rozhodnutí; - ke zpeněžení je příslušný okresní soud / obecný soud dlužníka
Zpeněžení majetkové podstaty II. - prodejem majetku mimo dražbu - smlouva o prodeji mimo dražbu nenabývá bez souhlasu věř. výboru účinnosti; - souhlas insolvenčního soudu a věřitelského výboru není nutný k prodeji věcí bezprostředně ohrožených zkázou nebo znehodnocením, jakož i věcí běžně zcizovaných při pokračujícím provozu dlužníkova podniku; - kupní cenu lze stanovit pod cenu odhadní; - platnost smluv, kterými došlo ke zpeněžení mimo dražbu, lze napadnout jen žalobou podanou u insolvenčního soudu nejpozději do skončení ins. řízení. Ke zpeněžení majetkové podstaty lze přikročit teprve po právní moci rozhodnutí o prohlášení konkursu, nejdříve však po první schůzi věřitelů (výjimka: věci bezprostředně ohrožené zkázou nebo znehodnocením a nebo pokud ins. soud povolí výjimku) Insolvenční správce je při zpeněžování podstaty vázán zákonným předkupním právem (nikoli však smluvním) a právy nájemců dle z. č. 72/1994 Sb. o vlastnictví bytů
Zpeněžení majetkové podstaty III.
Zpeněžení dlužníkova podniku - dlužníkův podnik je možné zpeněžit jedinou smlouvou; - nutný souhlas ins. soudu a věřitelského výboru, jinak nenabývá smlouva účinnosti; - na nabyvatele přecházejí práva a povinnosti vyplývající z pracovněprávních vztahů k zaměstnancům dlužníkova podniku (kromě pracovněprávních pohledávek dlužníkových zaměstnanců vzniklých do účinnosti smlouvy). Jiné závazky na nabyvatele nepřecházejí (výhoda v porovnání s úpravou obsaženou v obchodním zákoníku).
Kontakt
JUDr. Olga Humlová Salans EUROPE LLP Platnéřská 4, Praha 1 Česká republika Tel.: 00420-236 082 111 Fax: 00420-236 082 999
[email protected] [email protected]
