Výběr turisticky nejatraktivnější lokality na Vysočině

Výběr turisticky nejatraktivnější lokality na Vysočině

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 9. 5. 2012 ...................................................... Podpis

Ráda bych poděkovala paní Ing. Martině Kuncové, Ph.D. za její ochotu a cenné připomínky, kterými přispěla ke zpracování mé bakalářské práce. Mé poděkování také patří všem respondentům, kteří se ochotně zúčastnili dotazníkového šetření.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Výběr turisticky nejatraktivnější lokality na Vysočině bakalářská práce

Autor: Lucie Prokopová Vedoucí práce: Ing. Martina Kuncová, Ph. D. Jihlava 2012

©2012 Lucie Prokopová

Anotace Hlavním cílem bakalářské práce je zjistit pomocí dotazníkového šetření jaká turistická lokalita je na Vysočině pro turisty nejvíce atraktivní. Získané výsledky budou dále porovnány s oficiálními statistickými daty o návštěvnosti jednotlivých lokalit za účelem zjištění, zda lokalitu, kterou dle oficiálních dat navštívilo nejvíce turistů, shledali účastníci dotazníku i jako nejvíce atraktivní. Dále jsou obsahem práce základní údaje o Kraji Vysočina a jeho turistických lokalitách, nejnavštěvovanější turistické cíle, porovnání nabídky turistických atraktivit a návštěvnosti kraje Vysočina s atraktivitami a návštěvností sousedních krajů. Na závěr byla vytvořena SWOT analýza, která posloužila jako východisko pro vypracování návrhů na odstranění slabých stránek. Klíčová slova: Atraktivita. Cestovní ruch. Návštěvnost. Kraj Vysočina. Turistické lokality. Turisté.

Summary The main aim of this Bachelor Thesis is to find out with the questionnaire research what touristic locality is the most appealing for tourists in the Vysočina Region. The acquired results will be further compared with the official statistic data about the attendance of the individual localities for the purpose of detection if the locality which visited the majority of tourists according to the official data the respondents found as the most appealing as well. Then there are basic facts about the Vysočina Region and its touristic localities, the most visited touristic destinations, the comparison of the touristic attractions supply and of the attendance of the Vysočina Region with attractions and the attendance of the neighbouring regions. There was made the SWOT analysis in conclusion which served as a starting point for evolvement of proposals for weakness removal. Keywords: Attractiveness. The Vysočina Region. Touristic Localities. Tourists. Attendance. Tourist Trade.

7

Obsah Seznam ilustrací ............................................................................................................ 10 Úvod ............................................................................................................................... 12 1

Předpoklady cestovního ruchu na Vysočině ....................................................... 13 1.1

2

Lokalizační předpoklady .................................................................................. 13

1.1.1

Přírodní ..................................................................................................... 13

1.1.2

Kulturně – municipální ............................................................................. 19

1.2

Selektivní předpoklady..................................................................................... 35

1.3

Realizační předpoklady .................................................................................... 37

Atraktivnost sousedních krajů ............................................................................. 39 2.1

Středočeský kraj ............................................................................................... 39

2.1.1 2.2

Pardubický kraj ................................................................................................ 40

2.2.1 2.3

Cestovní ruch ............................................................................................ 43

Jihočeský kraj ................................................................................................... 44

2.4.1 3

Cestovní ruch ............................................................................................ 41

Jihomoravský kraj ............................................................................................ 42

2.3.1 2.4

Cestovní ruch ............................................................................................ 40

Cestovní ruch ............................................................................................ 46

Návštěvnost jednotlivých krajů ............................................................................ 47 3.1

Kraj Vysočina................................................................................................... 47

3.2

Pardubický kraj ................................................................................................ 48

3.3

Jihomoravský kraj ............................................................................................ 50

3.4

Jihočeský kraj ................................................................................................... 51

3.5

Středočeský kraj ............................................................................................... 53

4

Celkové shrnutí porovnávaných krajů ................................................................ 55

5

Nejnavštěvovanější turistické cíle na Vysočině 2008 - 2010 .............................. 58

6

Metoda marketingového výzkumu ...................................................................... 61 8

7

Vyhodnocení dotazníkové šetření ........................................................................ 62

8

Celkové vyhodnocení dotazníku ........................................................................... 85

9

8.1

Zhodnocení nejatraktivnějších lokalit na druhém a třetím místě ..................... 87

8.2

Vlastní poznatky z vyhodnoceného dotazníku ................................................. 89

SWOT analýza Kraje Vysočina ........................................................................... 91 9.1

Návrhy na zlepšení ........................................................................................... 93

Závěr .............................................................................................................................. 94 Seznam použitých zdrojů ............................................................................................. 96 Přílohy .......................................................................................................................... 101

9

Seznam ilustrací Obrázky Obr. 1 Kraj Vysočina ...................................................................................................... 13 Obr. 2 CHKO Žďárské vrchy .......................................................................................... 16 Obr. 3 Mohelenská hadcová step .................................................................................... 18 Obr. 4 Zámek Telč .......................................................................................................... 21 Obr. 5 Bazilika sv. Prokopova ........................................................................................ 23 Obr. 6 Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ......................................... 24 Obr. 7 Zadní synagoga v Třebíči .................................................................................... 25 Obr. 8 Náměstí Zachariáše z Hradce v Telči.................................................................. 28

Tabulky Tab. 1 Počet hromadných ubytovacích zařízení dle kategorie ubytovacího zařízení na Vysočině v roce 2011 ...................................................................................................... 37 Tab. 2 Návštěvnost kraje Vysočina 2000 – 2011 ............................................................ 47 Tab. 3 Návštěvnost Pardubického kraje 2000 – 2011 .................................................... 48 Tab. 4 Návštěvnost Jihomoravského kraje 2000 – 2011 ................................................ 50 Tab. 5 Návštěvnost Jihočeského kraje 2000 – 2011 ....................................................... 51 Tab. 6 Návštěvnost Středočeského kraje 2000 - 2011 .................................................... 53 Tab. 7 Přehled UNESCO, CHKO a NP v porovnávaných krajích ................................. 55 Tab. 8 Návštěvnost jednotlivých krajů v roce 2011 ........................................................ 56 Tab. 9 Nejnavštěvovanější turistické cíle na Vysočině v roce 2008 ............................... 58 Tab. 10 Nejnavštěvovanější turistické cíle na Vysočině v roce 2009 ............................. 59 Tab. 11 Nejnavštěvovanější turistické cíle na Vysočině v roce 2010 ............................. 59 Tab. 12 Lokality, které respondenti na Vysočině navštívili ............................................ 65 Tab. 13 Výčet ostatních turistických lokalit, které respondenti uvedli ........................... 66 Tab. 14 Nejatraktivnější turistické lokality ..................................................................... 67 Tab. 15 Nejméně atraktivní lokality na Vysočině ........................................................... 69 Tab. 16 Návrhy na zlepšení v Telči ................................................................................. 78 Tab. 17 Turistické cíle, které chtějí návštěvníci na Vysočině v budoucnu navštívit ....... 79

10

Grafy Graf 1 Návštěvnost kraje Vysočina 2000 – 2011 ............................................................ 48 Graf 2 Návštěvnost v Pardubickém kraji 2000 – 2011 ................................................... 49 Graf 3 Návštěvnost Jihomoravského kraje ..................................................................... 51 Graf 4 Návštěvnost Jihočeského kraje 2000 – 2011 ....................................................... 52 Graf 5 Návštěvnost Středočeského kraje 2000 – 2011 ................................................... 53 Graf 6 Počet respondentů navštěvujících turistické lokality v ČR ................................. 62 Graf 7 Jaké kraje dotazovaní jako turisté již navštívili .................................................. 63 Graf 8 Spokojenost s návštěvou kraje Vysočina oproti ostatním krajům ....................... 64 Graf 9 Typy lokalit, které turisté na Vysočině převážně navštívili ................................. 65 Graf 10 Způsob dopravy do nejatraktivnější lokality, města Telče ................................ 71 Graf 11 Spokojenost s ubytovacími službami ve městě Telč ........................................... 72 Graf 12 Spokojenost se stravovacími službami ve městě Telč ........................................ 73 Graf 13 Spokojenost s průvodcovskými službami ve městě Telč .................................... 73 Graf 14 Spokojenost se službami informačních center ................................................... 74 Graf 15 Spokojenost s dopravní dostupností města Telče .............................................. 75 Graf 16 Spokojenost s možností parkování v blízkosti lokality ...................................... 75 Graf 17 Spokojenost se službami půjčoven a úschoven sportovního náčiní................... 76 Graf 18 Spokojenost s cenami za služby ......................................................................... 77 Graf 19 Úvaha opětovného navštívení města Telče respondentů nebo jejich doporučení známým ........................................................................................................................... 78 Graf 20 Pohlaví respondentů .......................................................................................... 80 Graf 21 Věk respondentů ................................................................................................ 81 Graf 22 Dosažené vzdělání respondentů ........................................................................ 81 Graf 23 Zaměstnání respondentů ................................................................................... 82 Graf 24 Hrubý měsíční příjem respondentů ................................................................... 83 Graf 25 Kraje, v nichž respondenti žijí ........................................................................... 84

11

Úvod Téma mé bakalářské práce je „Výběr turisticky nejatraktivnější lokality na Vysočině“. Toto téma jsem si vybrala z důvodu, že na Vysočině žiji a sama ráda navštěvuji její turistické lokality, které mě vždy něčím zaujmou. Pro bakalářskou práci jsem tedy mohla použít i své osobní zkušenosti. Cílem je zjistit jakou turistickou lokalitu na Vysočině považují turisté za nejatraktivnější a zda lokalita, kterou dle oficiálních statistických dat navštíví nejvíce turistů za rok je z pohledu turistů právě i tou nejatraktivnější. Teoretická část práce je věnována charakteristice Kraje Vysočina, jeho návštěvnosti, nejnavštěvovanějším turistickým lokalitám a také zhodnocení toho, co nabízejí turistům kraje sousední a jaká je jejich návštěvnost. Praktická část obsahuje vyhodnocení dotazníkového šetření, které bylo prováděno mezi náhodně vybranými respondenty a jeho cílem bylo zjistit, jakou turistickou lokalitu na Vysočině považují turisté jako nejatraktivnější a jak jsou spokojení s jednotlivými službami v této lokalitě. Dále došlo k provedení SWOT analýzy Kraje Vysočina. Na základě SWOT analýzy a informací získaných z dotazníků byly vypracovány návrhy na zlepšení.

12

1 Předpoklady cestovního ruchu na Vysočině První kapitola práce je věnována předpokladům cestovního ruchu na Vysočině, které jsou rozděleny na lokalizační, selektivní a realizační.

Obr. 1 Kraj Vysočina [26]

1.1 Lokalizační předpoklady K lokalizačním předpokladům se řadí přírodní a kulturní, které se po té dělí na jednotlivé podoblasti.

1.1.1 Přírodní Kraj Vysočina se nachází v centrální části České republiky na pomezí Čech a Moravy. Mezi jeho sousední kraje patří Jihočeský, Středočeský, Pardubický a Jihomoravský. S krajem Jihomoravským tvoří oblast NUTS 2 za účelem podpory regionálního rozvoje. Pro Vysočinu je charakteristická členitost území, vyšší nadmořská výška a řídké osídlení. Dalo by se říci, že území kraje se téměř zcela kryje s Českomoravskou vrchovinou. [5], [11]

13

Jižní část kraje zasahuje do blízkosti státní hranice a v návaznosti na to se Vysočina společně s Jihočeským a Jihomoravským krajem podílí na řadě aktivit v rámci přeshraniční spolupráce s Rakouskem. [11] Území tvoří pahorkatiny Českomoravské vrchoviny a je atraktivní svým poměrně nízkým znečištěním ovzduší a relativně zdravými lesy. Ve většině oblastí kraje je životní prostředí vyhovující nebo dosahuje až vysoké úrovně. V kraji se nenachází rovinatá místa a výšková členitost odpovídá převážně vrchovině. [1], [5], [11], Svou rozlohou patří Vysočina k regionům nadprůměrné velikosti. Nejvýše položeným bodem je vrcholek Javořice (837 m n. m.), který se nachází v Javořické vrchovině na jihu okresu Jihlava. Nejnižším bodem je místo, kde na jihovýchodě okresu Třebíč opouští území kraje řeka Jihlava (239 m n. m.). Území kraje zahrnuje také dvě chráněné krajinné oblasti, Žďárské vrchy a Železné hory. V havlíčkobrodském okrese se rozkládá vrch Melechov, který bývá v některých pramenech označován jako geografický střed Evropy. [11] Přibližně uprostřed kraje vede hlavní evropské rozvodí. Řeka Sázava s přítoky odvádí vody ze západní části kraje a spadá k úmoří Severního moře. Řeky Jihlava a Svratka s jejich přítoky odvádí vodu z východní poloviny kraje a patří do úmoří Černého moře. [1]

Ochrana Přírody Důležitou součást přírodních lokalizačních předpokladů představuje i ochrana přírody. Území kraje zahrnuje dvě CHKO a několik maloplošně chráněných krajinných území.

Chráněné krajinné oblasti CHKO Žďárské vrchy CHKO Žďárské vrchy o výměře 709 km2 se rozkládá na území okresů Žďár nad Sázavou, Havlíčkův Brod, Chrudim (kraj Pardubice) a Svitavy (kraj Pardubice). Byla vyhlášena v roce 1970 a zahrnuje část Českomoravské vrchoviny včetně masivu Žďárských vrchů s navazujícími sousedními fragmenty pahorkatin. Větší část oblasti se rozkládá na území kraje Vysočina a ta menší na území Pardubického kraje. Vlastní 14

Žďárské vrchy představují podcelek Hornosvratecké vrchoviny. Téměř polovina plochy (46 %) je tvořena lesy a přibližně 1,9 % představují vodní plochy. Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 490 – 860 m a nejvyšší vrchol nese název Devět skal. CHKO se může pochlubit zalesněnými vrchy, oživenými skalními útvary, poli, loukami, hladinami rybníků a sídly, ve kterých jsou na četných místech zachovávány prvky horácké lidové architektury. Už ve středověku se zde zakládaly rybníky, dnes jejich počet činí téměř 200 a největším z nich je Velké Dářko o rozloze 205 ha. Vzácná jsou také rašeliniště, hloubka jejich vrstev sahá až do 8,6 m. V současné době se na území oblasti rozkládá přibližně 50 zvláště chráněných území. Ve 13. století zde byl s výjimkou skal a rašelinišť prales. V současnosti tu můžeme najít acidofilní smrkové bučiny, které jsou tvořené bukem lesním, smrkem ztepilým a jedlí bělokorou. Ve vyšších polohách roste například ptačinec dlouholistý a v nižších polohách nalezneme zbytky bučin. V zachovalých fragmentech žije celá řada ohrožených živočichů. O stavu životního prostředí vypovídají především některé skupiny bezobratlých, pavoukovci, střevlíkovití brouci, motýli, mravenci a další. Čisté potoky a říčky jsou domovem mihule potoční, vranky obecné nebo pstruha potočního. Na Svratce pod Jimramovem se vyskytuje lipanové pásmo. Je zde také velice rozmanitá ptačí říše, ale více jak 20 druhů ptáků se člení mezi silně ohrožené. K hodně ohroženým živočichům také patří vydra říční a některé druhy netopýrů. Dále se tu vyskytuje původní populace jelena evropského. Ve Žďárských vrších můžeme vidět také celou řadu památek. Nejvzácnější z nich je památka UNESCO, poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou. [1]

15

Obr. 2 CHKO Žďárské vrchy [20]

CHKO Železné hory Jedná se o území v severní části Českomoravské vrchoviny na hranicích okresů Havlíčkův Brod a Chrudim. Na Vysočině se tedy CHKO rozkládá v okrese Havlíčkův Brod v regionu Chotěbořsko Díky svým lesům, loukám, polím a typickému osídlení byla CHKO vyhlášena roku 1991. Toto území je geologicky a geomorfologicky pestré a můžeme zde vidět zachovalá společenstva rostlin a živočichů a to jak na původních tak i lidskou činností podmíněných biotopech, ke kterým se řadí především vlhké louky, mokřady nebo suché trávníky na osluněných svazích. K nejvýznamnějším rostlinám patří například hořec brvitý, rosnatka okrouhlolistá, bledule jarní, měsíčnice vytrvalá a další. Ze živočichů je zde podrobně prozkoumaná fauna měkkýšů, pavoukovců, vážek, motýlů a blanokřídlých. U mokřadů se vyskytují obojživelníci a žije zde i mnoho druhů ptactva. Nejvyšší vrcholy v CHKO se jmenují Vestec (668 m) a Spálava (663 m). Zarovnaný povrch narušují skalnatá údolí řek Doubravy a Chrudimky (kraj Parudice). Přirozená lesní vegetace se nacházela pouze na skalách v údolích řek, jinak zde byla převaha smíšených lesů, především bučin a podél potoků olšin. Ve vyšších polohách se vyskytovaly podmáčené smrčiny a na prudších svazích byly k vidění suťové lesy. Došlo však k nahrazení těchto lesů hospodářskými monokulturními porosty. Přirozené porosty, které se zachovaly, jsou chráněny maloplošnými chráněnými územími. [40]

16

Národní přírodní rezervace Ransko K vyhlášení této národní přírodní rezervace došlo roku 1997 a její výměra činí 695,4 ha. Nachází se přibližně 1 km od Ždírce nad Doubravou a patří do CHKO Žďárské vrchy. Pod ochranou je rozlehlý lesní komplex s drobnými skalními výchozy na svazích. Na skalnatých výchozech Ranského Babylonu se nachází zbytky hadcových borů. Ke dřevinám, které se v rezervaci vyskytují, patří buk, jedle, na podmáčené půdě smrk a na zamokřených místech jsou dochovány porosty olše lepkavé a jasanu ztepilého. Dále zde můžeme vidět bleduli jarní, lilii zlatohlávek, růži převislou a další. Z živočichů můžeme jmenovat čolka horského, skokana hnědého, ještěrku živorodou, sluku lesní nebo datla černého. [1], [29] Mohelenská hadcová step Step má rozlohu 57 ha a jedná se o unikátní území, jehož význam přesahuje hranice ČR. Zvláštnost území tvoří neopakovatelný reliéf terénu a geologické podloží, které tvoří hornina hadec. Řekou Jihlavou je tvořen hluboce zaříznutý meandr, který nese název Čertův ocas. Na jeho severní straně se nacházejí skalnaté osluněné svahy, které dosahují výšky 120 m. Velký vliv na tvorbu suchého a teplého klimatu na skalnatých svazích a pro rozvoj sucho- a teplomilných rostlin a živočichů má velký podíl tmavá barva hadcové horniny. Další zajímavost představují trpasličí formy rostlin, rostlina dosahuje pouze patnáctiny jejího normálního vzrůstu. Také se zde vyskytuje kapradina podmrvky jižní, kterou už jinde na území ČR nenajdeme. Ve stepi bylo nalezeno 91 druhů mravenců a 285 druhů pavouků, z nichž 72 druhů je v našich zemích jinak neznámých. Další zajímavost představuje výskyt ještěrky zelené, která se vyznačuje neobvyklou velikostí a jasně modrou barvou spodní části těla. [1] [30]

17

Obr. 3 Mohelenská hadcová step [25]

Dále se na území kraje Vysočina nachází celá řada přírodních rezervací, přírodních parků a národních přírodních památek.

Naučné stezky V kraji Vysočina bylo pro turisty vytvořeno také několik naučných stezek, patří k nim například Naučná stezka Mohelenská hadcová step nebo Naučná stezka Údolím Doubravy a mnohé další. [31], [32] Naučná stezka Mohelenská hadcová step Tato naučná stezka, jak už vychází z jejího názvu, provází návštěvníky Mohelenskou stepí. Její součástí jsou směrové značky a tabule s mapou a výkladem. Začátek i konec se nachází na parkovišti jihozápadně od obce Mohelno. Hned na začátku můžeme vidět mohylu pocházející z doby železné, která připomíná dřívější osídlení. Je možné vybrat si ze dvou variant naučné stezky, první dosahuje délky 3,3 km tzv. jarní okruh a druhá měří 3 km tzv. podzimní okruh, obě trasy jsou považovány za středně těžké, protože v nich dochází k značenému převýšení. Jarní okruh tvoří 6 zastávek a podzimní 5 zastávek. [31]

18

Naučná stezka Údolím Doubravy Tato stezka je jako stvořená pro pěší zájemce o geomorfologické jevy, rostlinstvo a živočišstvo. Středně náročná stezka o délce 4,5 km provádí návštěvníky romantickými místy i nalezišti chráněných rostlin a živočichů. Nachází se zde také skalní útvary, které jsou oblíbeným cílem horolezců. Nezapomenutelný zážitek tvoří pohled na dravou říčku v úzkém korytu. Na trase návštěvníky doprovází značené panely s vysvětlivkami. Stezka vede souběžně s červenou turistickou trasou a tvoří ji 11 zastávek. [32]

1.1.2 Kulturně – municipální Kulturně – municipální lokalizační předpoklady zahrnují historii kraje, kulturní památky, k nimž patří hrady, zámky, církevní památky, židovské památky, architektonické památky. Dále sem patří kulturní zařízení a akce, sportovní zařízení a akce.

Historie kraje Kraj jako samosprávný celek ČR byl zřízen roku 2000 a nesl název Jihlavský kraj. Vznikl na území bývalého Jihomoravského, Jihočeského a Východočeského kraje. Název Vysočina získal 31. května 2001, kdy byla vydána novela zákona. Změna názvu byla také iniciována předchozí anketou mezi občany kraje a usnesením zastupitelstva kraje. V jeho názvu nebylo obsaženo slovo „kraj“, stejně tomu tak bylo už pouze u kraje Praha, to se ale změnilo 2. srpna 2010, kdy byl název ústavním zákonem změněn na Kraj Vysočina. [37]

Kulturní památky V Kraji Vysočina se nachází celá řada hradů, zřícenin a zámků, židovských a církevních památek a mnohé další. Může se chlubit třemi památkami zapsanými do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Jednou z nich je historické jádro města Telče se zámkem, další poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou a poslední židovská čtvrť se hřbitovem a bazilika sv. Prokopa v Třebíči. K hlavním turistickým cílům patří ZOO Jihlava, Muzeum rekordů a kuriozit v Pelhřimově, Státní zámek Jaroměřice nad 19

Rokytnou, Jihlavské katakomby, Westernové městečko Šiklův mlýn u Zvole nad Pernštejnem a další. [11], [21] Hrady K nejznámějším hradům se řadí hrad Kámen s výstavou historických jednostopých vozidel (okres Pelhřimov). Jeden z nejmohutnějších hradů, hrad Lipnice nad Sázavou (okres Havlíčkův Brod), zřícenina hradu Orlík na zalesněném kopci nad Humpolcem (okres Pelhřimov), pozdně gotický hrad Roštejn (okres Jihlava) a zřícenina hradu Rokštejn nad údolím říčky Brtnice (okres Jihlava). [33] Zámky Turistickým lákadlem jsou i krásné zámky. K nimž bezesporu patří zámecký komplex Jaroměřice

nad

Rokytnou

(okres

Třebíč),

který

byl

považován

za

jednu

z nejmohutnějších zámeckých architektur první poloviny 18. století a vůbec za jeden z největších zámeckých komplexů v Evropě, také bývá přirovnáván k Versailles. Nelze opomenout zámek Telč (okres Jihlava), který se již několikrát stal inspirací pro tvůrce pohádek a je zapsán na seznam světového dědictví UNESCO, dále renesanční zámek Kamenice nad Lipou (okres Pelhřimov) s francouzskou zahradou a rozsáhlým anglickým parkem s památnou lípou, podle níž nese název zámek i město. Za návštěvu určitě stojí i zámky Žirovnice, Polná, Velké Meziříčí nebo zámek Náměšť nad Oslavou, který se řadí mezi nejhezčí a nejvýznamnější renesanční stavby na Moravě. [1], [2], [33] Zámek Telč (památka UNESCO) Jedná se o soubor převážně gotických a renesančních staveb na okraji náměstí Zachariáše z Hradce, s jehož zástavbou představuje jeden celek. Od roku 1992 je spolu s historickým jádrem zapsán na seznam světové a kulturního dědictví UNESCO. Původně se jednalo o gotický hrad z 2. poloviny 14. století, který nechali postavit pánové z Hradce k ostraze obchodní cesty Praha – Vídeň. Ze všech stran ho obklopovaly hradby a vodní příkopy a to i proti městu. Díky tomu se hrad v první polovině 15. století ubránil obležení husitů. V polovině 16. století byl starý hrad přestaven Zachariášem z Hradce na pohodlné panské sídlo s renesančním zámkem. Stala se z něj rezidence s rozlehlými nádvořími a zahradami. Zámek Telč představuje jeden z nejlépe dochovaných renesančních architektonických komplexů v ČR, s arkádovým nádvořím, renesanční zahradou, bohatými ojediněle zachovanými interiéry 20

a cenným mobiliářem. Fasády zámku zdobí sgrafita a nárožní bosáž. Zámek je zpřístupněn veřejnosti. [1], [2]

Obr. 4 Zámek Telč [6]

Církevní památky Církevních památek se v kraji nachází celá řada. Můžeme jmenovat například Premonstrátský klášter v Želivě (okres Pelhřimov) z 12. století, jedná se o pozoruhodně zachovalý celek nad řekou Želivkou, který představoval středisko středověké kultury a vzdělanosti. Perlou mezi církevními památkami u nás je bezesporu hřbitovní a poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře (okres Žďár nad Sázavou), který patří k památkám UNESCO. Za další církevní památku lze považovat poutní vrch Křemešník (okres Pelhřimov), který se řadí k nejnavštěvovanějším cílům na Vysočině. Představuje oblíbené místo pro výlety s rozhlednou a hotelem a také středisko zimních sportů. Dříve se jednalo o významné poutní místo, jež bylo po staletí cílem katolických procesí z celé Vysočiny. [1], [3], [4], [34] V Jihlavě je k vidění kostel sv. Jakuba Většího s vyhlídkovou věží, na jižní věži je zavěšen mohutný zvon vážící téměř 7,5 tuny nebo jezuitský kostel sv. Ignáce z Loyoly, kteří tvoří dominantu Masarykova náměstí. Nejstarší církevní památku města Pelhřimova představuje původně gotický kostel sv. Víta ze 13. století, který byl později barokně upraven. I Havlíčkův Brod má významné církevní stavby, k nimž bezesporu patří augustiniánský klášter z přelomu 17. a 18. století. Chrám má vynikající akustiku,

21

která je jako stvořená pro pořádání koncertů. U kláštera stojí také kostel sv. Rodiny pocházející z přelomu 17. a 18. století. Nejvýznamnější církevní stavbu města Telče představuje farní kostel sv. Jakuba ze 14. století stojící na malém náměstí Jana Kypty u zámku a svou 60 m vysokou věží tvoří městskou dominantu. [1], [3], [4], [34] V kraji jsou k vidění samozřejmě mnohé další církevní památky, ale ty nejvýznamnější bezesporu představují bazilika sv. Prokopova v Třebíči a poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou. [3] Bazilika sv. Prokopova Ve městě Třebíč v místní části Podklášteří při levém břehu řeky se rozkládá nejobdivovanější areál, který je tvořen zámkem a bazilikou sv. Prokopova. Na počátku století zde bylo založeno benediktinské opatství. Klášter představoval náboženské, hospodářské a kulturní centrum. V letech 1240 – 60 měl význam i jako vojenská pevnost a proměnil se takřka v nedobytný hrad až do husitských válek do roku 1468, kdy byl dobyt Matyášem Korvínem. Stal se tak světským majetkem, jehož majitelé se v průběhu let střídali a začali proměňovat klášter na zámek. V 16. století proběhla hlavní přestavba, po které dostal zámek podobu renesančního sídla. Již na počátku 12. století proběhlo v areálu vysvěcení kostela sv. Benedikta a v letech 1240 – 60 došlo k výstavbě románsko – gotické baziliky sv. Prokopa. Byl více než dvě století využíván pro světské účely, teprve roku 1704 nechal Jan Karel z Valdštejna nejméně poškozenou část (presbytář) upravit na zámeckou kapli. Celkovou obnovou bazilika prošla v první polovině 18. století. Další velká rekonstrukce proběhla v první polovině 20. století a v druhé polovině téhož století byla dokončena stavba zničené jižní kaple s apsidou. Od roku 2002 je bazilika národní kulturní památkou. Bazilika spolu s trojkřídlím zámeckým objektem patří k nejcennějším architektonickým památkám svého druhu ve střední Evropě. Roku 2003 došlo k zapsání baziliky sv. Prokopa spolu s židovskou čtvrtí (viz. níže) na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. [1], [3]

22

Obr. 5 Bazilika sv. Prokopova [38]

Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře (památka UNESCO) Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého představuje vrcholné dílo architekta Jana Blažeje Santiniho – Aichla (1677 – 1723). Rozkládá se na zalesněném vrchu Zelená hora a tvoří dominantu města Žďáru nad Sázavou. Kostel byl ve stylu barokní gotiky vybudován v letech 1719 – 22. V roce 1784 ho zasáhl požár, ale do roku 1830 se mu dostalo obnovy. Stavba vychází se symboliky čísel a tvarosloví. Základ objektu představuje kompozice pěticípé hvězdy – pěticípí půdorys, pět vchodů u svatyně, pět oltářních výklenků, dvakrát pět kaplí kolem centrálního prostoru, pět hvězd a pět andělů na hlavním oltáři. Symbol představuje pět ran Kristových a pět písmen, které obsahuje latinské slovo „tacui“, což v překladu znamená „mlčel jsem“, nesmíme zapomenout na pět hvězd ve svatozáři sv. Jana Nepomuckého, které se měly údajně dle legendy zjevit na Vltavě po jeho utonutí. Ve vrcholku kupole můžeme spatřit jazyk, který má symbolizovat to, že mučedník Jan neprozradil zpovědní tajemství. Ambity, které mají tvar deseticípé hvězdy, a je jimi obklopen kostel, poskytují ochranu poutníkům před nepohodou. Sv. Jan Nepomucký byl svatořečen až roku 1729, znamená to tedy, že výstavba je předběhla o neuvěřitelných 7 let. Roku 1994 došlo k zapsání areálu kostela na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. [1], [3]

23

Obr. 6 Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře [10]

Židovské památky K místům, která navštěvují turisté za účelem poznání židovských památek a židovské kultury, patří bezesporu město Třebíč s židovskou čtvrtí, která byla společně s bazilikou sv. Prokopa zapsána na seznam světového dědictví UNESCO. Za zmínku také stojí židovská čtvrť ve Velkém Meziříčí. Původně zde stávaly 3 synagogy, ale dochovaly se pouze 2, Stará synagoga ze 17. století a novogotická Nová synagoga z 19. století. Dále se nad městem také nachází židovský hřbitov. Obec zanikla roku 1942 deportací do Terezína. Ve městě Humpolec židovské osídlení připomíná synagoga, židovský hřbitov a část domů z bývalé židovské čtvrti. Dále se v kraji nachází několik židovských hřbitovů, například v Jihlavě, Třešti nebo Pacově. [1], [35] Židovská čtvrť Třebíč K významným židovským památkám patří město Třebíč. Hodnotnou stavbu představuje židovský dům, který se nachází na Žerotínově náměstí. V městské části tzv. Zámostí se na levém břehu Jihlavy rozkládá židovská čtvrť, která patří k největším židovským čtvrtím v Evropě. Na rohu Havlíčkova náměstí stojí Zadní (nová) synagoga ze 17. století. V první polovině 19. století došlo v patře k přístavbě ženské galerie, dle židovské náboženské tradice totiž nesměli být muži se ženami v synagoze v jednom prostoru. Ve druhé polovině 20. století prošla nákladnou rekonstrukcí a roku 1997 byla slavnostně otevřena a zpřístupněna veřejnosti. Dále došlo v ghettu na místě dřevěné svatyně v první polovině 17. století k výstavbě Přední (staré) synagogy, která je také 24

nazývána jako Stará škola. V 19. století prošla novogotickou přestavbou. Po druhé světového byla do vestibulu umístěna malá kovová schránka, ve které je uložena pamětní listina s historií synagogy a seznamem obětí holokaustu. Naproti synagoze stojí dům s barokním jádrem ze 17. století, který sloužil jako rabinát. Ve čtvrti nalezneme typické domy židovské čtvrti. Za sídlo židovské správy byla považována radnice, což je dům se starším barokním jádrem a v přízemí má valené klenby s lunetami. Kolem dvorku u Skalní ulice se nachází bývalý původně barokní chudobinec. Ráz typické židovské čtvrti doplňují úzké křivolaké uličky. Čtvrť je volně přístupná a je v ní dokonce instalována naučná stezka pro lepší orientaci. Ve městě také můžeme vidět židovský hřbitov pravděpodobně z 1. poloviny 20. století, který patří k nejcennějším a největším židovským hřbitovům v ČR. Vedle kované brány stojí obřadní síň z roku 1903, v níž se kompletně dochoval interiér a zajímavost představuje rituální umyvadlo kior. Na hřbitově se nachází 3 000 náhrobků. [1]

Obr. 7 Zadní synagoga v Třebíči [28]

Architektonické památky Historické jádro města Jihlavy (Masarykovo náměstí s historickými domy, radnice, hradby, katakomby) Jedná se o historické město s hornickou tradicí. Rozkládá se na řece Jihlavě a tvoří přirozené centrum Českomoravské vrchoviny, dále je to největší město v kraji a jeden

25

z nejstarších městských celků v ČR. Počátky Jihlavy sahají na konec 12. století, ale první písemná zmínka pochází z roku 1233. [1] Historické jádro města Jihlavy bylo díky své zachovalosti a řadě vynikajících uměleckých památek roku 1982 vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Celé město obklopovaly hradby, které byly vybudovány po založení města před polovinou 13. století. Z původních pěti bran se dochovala pouze jedna a to gotická renesančně upravená brána Matky Boží, která slouží jako vyhlídková věž. Z hradeb se do současnosti dochovaly souvislé části hradebního pásu v barokní podobě ze 17. století. Hlavní historické náměstí, které nese název Masarykovo je obklopeno historickými domy, z nichž mají mnohé gotická jádra z druhé poloviny 13. století. Většinou pochází z doby renesanční přestavby z 16. století s barokními a klasicistními průčelími z 18. A 19. století. Charakteristické jsou pro ně podloubí, vysoké štíty, nárožní arkýře, plasticky zdobené portály, sgrafitová omítka a v přízemí velká klenutá síň – mázhauz. Pozornost upoutá radnice, která má v jádru pozdně gotické portály. V 16. století byla po požáru přestavěna ve stylu renesance a v 18. století upravena ve stylu barokního klasicismu. V období 2004-2006 prošla kompletní rekonstrukcí a je zpřístupněna veřejnosti. Masarykovo náměstí se svou rozlohou (36 650 m2) představuje jedno z největších v Evropě. Pod celým historickým jádrem vede jihlavské podzemí, které tvoří rozsáhlý labyrint hned v několika výškových úrovních a po Znojmě je toto podzemí druhé nejrozsáhlejší u nás, chodby dosahují délky 25 km. Nesmíme zapomenout na zoologickou zahradu, která patří k nejnavštěvovanějším místům na Vysočině, jsou zde ojedinělé odchovy vzácných druhů zvířat a o rozloze 6,5 ha chová více než 400 zvířat ve 100 druzích. [1], [4] Historické jádro města Pelhřimova (městské brány, zámek, Masarykovo náměstí s historickými domy) Dále za návštěvu stojí městské jádro Pelhřimova, které je městskou památkovou rezervací a také je známé jako město rekordů a kuriozit. Založení Pelhřimova se datuje do první poloviny 13. století. [1] Město má historické jádro, někdejší opevnění zaniklo, dokazují ho dvě městské brány, Dolní (Jihlavská) a Horní (Rynárecká) v podobě z 16. století. Další památkou je zámek, který po požárech v 17. a 18. století dostal barokní podobu a v současné době v něm sídlí Muzeum Vysočiny Pelhřimov. Do areálu patří také další městská brána, Táborská 26

(Solní). Centrem je Masarykovo náměstí, jež je považováno za jedno z největších v ČR s historickými domy různých slohů. Některé mají gotická a renesanční jádra a obnovené podloubí. Skrz historické jádro vede naučná stezka, která má za úkol představit architektonicky nejvýznamnější objekty v různých slozích. [1], [4] Historické jádro města Telče (hradby, brány, náměstí Zachariáše z Hradce s historickými domy, jezuitská kolej, kamenná věž u kostela sv. Ducha) Mezi architektonické skvosty Vysočiny patří bezesporu historické jádro města Telče, které je spolu se zámkem (viz. výše) od roku 1992 zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO a je považováno za jedno z nejkrásnějších evropských měst a perlu jižní Moravy. První spolehlivé zmínky o Telči pochází z počátku 14. století. [1] Roku 1950 byla Telč prohlášena městskou památkovou rezervací. Středověkou Telč představoval zámek, kostel, rozlehlé náměstí a pouze jediná ulice. Město obklopovaly městské hradby ze 14. století. Do současnosti se z nich dochovaly souvislé úseky a také dvě brány, Horní (Velká) a Dolní (Malá) v blízkosti zámku. Z původních válcových bašt, jejichž úkolem bylo zpevňovat hradby, se zachovala pouze jediná a to v blízkosti Horní brány. Centrem města a středoevropským unikátem je historické dlouhé úzké a nepravidelné náměstí Zachariáše z Hradce. Náměstí obklopuje soubor historických domů, které jsou považovány za skutečný skvost a unikát ve střední Evropě. Domy tvoří gotická jádra ze 14. století s klenutými mázhauzy v přízemí. Dále má většina domů představené podloubí a průčelí se štíty z 16. století. Jsou také doplněny o různě tvarované atiky, arkýře, psaníčková nebo figurální sgrafita. Část z nich má dochovaný renesanční vzhled a některé byly přestavěny v barokním nebo klasicistním stylu. K nejhezčím se řadí radnice z roku 1547 s mázhauzem. Naproti zámku se nachází jezuitská kolej ze 17. století. V blízkosti náměstí se rozkládá mohutná kamenná věž o výšce 49 m, ke které je přistavěn kostel sv. Ducha. Věž byla součástí buď středověkého kostela, nebo panského dvorce. Měla strážní charakter a je nejstarší dochovanou stavbou města z 1. poloviny 13. století v románském stylu. [1], [4]

27

Obr. 8 Náměstí Zachariáše z Hradce v Telči [27]

Historické jádro města Havlíčkův Brod (Štáflova věž, úseky hradeb s baštami, Havlíčkovo a Smetanovo náměstí s historickými domy, Stará a Nová radnice, Havlíčkův dům, Štáflova chalupa, Štáflova bašta) Jedná se o starobylé město ležící na řece Sázavě, které vzniklo na počátku 13. století. Původní osada nesla název Brod, později Smilův Brod a od začátku 14. století až do roku 1945 Německý Brod. [1] Od roku 1990 je centrum města městskou památkovou zónou. Z původního opevnění ze 14. století se zachovala pouze nárožní Štáflova věž s částí hradeb. V 15. století byla vybudována mladší parkánová zeď, ze které se dochovaly souvislé úseky hradeb s baštami. V historickém centru města na Havlíčkově náměstí, Dolní a Horní ulici a na Smetanově náměstí stojí domy, které si zachovaly původní gotický, renesanční a barokní vzhled. Na náměstí se také nachází Stará radnice v renesančním duchu s členitým štítem, z něhož vychází věžička s ochozem a v přízemí je dochovaný sklenutý mázhauz se štukovou výzdobou. V současné době v ní sídlí krajská knihovna. Za honosnou stavbu je považována Nová radnice, původně Stará rychta ze 13. století později upravena novobarokně. Byl v ní pivovar a později sloužila jako sídlo vojenské posádky. Koncem 19. století prošla budova novobarokní úpravou a byla přeměněna na radnici. Na náměstí se dále nachází Havlíčkův dům, který zde patří k nejkrásnějším objektům, je renesanční z 16. století a později upraven novogoticky. Roku 1832 ho 28

zakoupil Matěj Havlíček, což byl otec Karla Havlíčka. Pod arkýřem je umístěna pamětní deska a na průčelí Havlíčkův medailon. Můžeme zde také najít ojedinělou ukázku venkovského stavení, kterou představuje Štáflova chalupa, jedná se o pozdně středověký dům, jeho nejstarší část se datuje do 16. století. Roku 1999 byl objekt rekonstruován a můžeme v něm vidět například černou kuchyni nebo povalový strop. Dnes slouží jako antikvariát nebo ke krátkodobým výstavám. Řadí se mezi naše nejstarší dochované stavby středověkého typu. Ve městě se také nachází park Budoucnost s několika rybníky, v němž stojí pomník Karla Havlíčka Borovského z roku 1924. [1], [4] Historické jádro města Velké Meziříčí (zámek, městská brána, vyhlídková věž, židovská čtvrť, radnice, Obecník, hostinec U Bílého koníčka) Velké Meziříčí se rozkládá v hlubokém údolí při soutoku Balinky s Oslavou. První doložená zpráva o městě pochází z druhé poloviny 13. století. [1] Centrum města je městskou památkovou zónou. V první polovině 13. století byl ve městě vybudován jeden z nejstarších šlechtických hradů na Moravě. Prodělal několik přestaveb, v 16. století na renesanční zámek a po požáru v 18. století bylo přistavěno barokní zámecké křídlo na návrh Jana Blažeje Santiniho, což byla jeho jediná zámecká stavba na Moravě. Na přelomu 19. a 20. století byl regotizován v duchu módního romantismu. V restituci došlo k navrácení původním majitelům a v současné době je volně přístupný. Původně zde stávaly 4 městské brány, z nich se dochovala pouze Dolní se zbytky hradeb a baštou a má podobu z 16. století. Monumentální věž vysoká 68 m se považuje za dominantu náměstí, má vyhlídkový ochoz a největší osvětlený hodinový ciferník v ČR. Pochází z 15. století a jejím účelem byla zvonice a strážní věž. Ve městě se nachází zachovalá židovská čtvrť, o níž je zmínka výše. Na náměstí stojí určitě za obdiv renesanční radnice s mázhauzem s malovanými ornamenty na klenbách a sloupovou síní z konce 15. století. Nejkrásnější figurální renesanční sgrafitovou výzdobou se ve městě pyšní Michkův dům, kterému se říká Obecník, kdysi zde býval obecní pivovar. Mezi okny jsou alegorické postavy, které znázorňují Spravedlnost, Statečnost, Sílu, Víru a Trpělivost. Pozornost si zaslouží také domy na náměstí s renesančními sgrafity nebo hostinec U Bílého koníčka, který navštívil i Karel Havlíček Borovský. [1], [4]

29

Historické jádro Nového Města na Moravě (zámek, Stará radnice, Vratislavovo náměstí s historickými domy, kostel sv. Kunhuty) Jedná se o město na jižním okraji Žďárských vrchů, které je vstupní branou do nejnavštěvovanější části Vysočiny. Představuje kolébku lyžování a turistiky na Vysočině. Nové Město na Moravě vzniklo v první polovině 13. století. [1] Historické jádro je od roku 1990 vedeno jako městská památková zóna a soustřeďuje se především kolem nepravidelného obdélného Vratislavova náměstí. Na tomto místě se také nachází zámek. Původní menší renesanční zámeček byl vybudován Pernštejny po polovině 16. století. Během třicetileté války byl vypleněn Švédy. Později zámek vyhořel a zchátral, prošel několika přestavbami, během poslední v 19. století získal novorenesanční podobu a navazuje na něj zámecká zahrada. Roku 1555 byla místo dokoupeného měšťanského domu vystavena Stará radnice, která má v průčelí kamennou desku se zubří hlavou, nápis a datum výstavby. Z této doby se zachovala vstupní renesanční síň. Utrpěla několik požárů a na počátku 19. století získala dnešní podobu. Na Vratislavově náměstí můžeme vidět historické domy v renesančním, barokním i klasicistním stylu. Nejznámější je dům čp. 87 z 16. století v původně renesančním stylu, v jehož přízemí se nachází zachovaný mázhauz s kamenným sloupem, na němž je vyobrazena zubří hlava, což byl pernštejnský znak. I další měšťanské domy jsou zajímavé jeden z nich například s reliéfem znázorňujícím řeznického tovaryše při práci. [1], [4] Historické jádro města Třebíče (zbytky opevnění, hranolová věž, Karlovo náměstí s historickými domy, radnice, Černý dům, Malovaný dům, bazilika sv. Prokopa, židovská čtvrť, lázně Polanka) Město leží na obou březích řeky Jihlavy a může se pochlubit mimořádným souborem pamětihodností. První písemná zmínka o Třebíči pochází z druhé poloviny 13. století. [1] Kromě toho, že je město Třebíč městskou památkovou zónou od roku 2003 bazilika sv. Prokopova společně s židovským městem a hřbitovem patří na seznam světového a kulturního dědictví UNESCO (viz. výše). Bazilika sv. Prokopa patří k zámku, který byl v 17. století renesančně a barokně přestavěn. Historické interiéry zámku disponují štukovou a malířskou výzdobou a jsou volně přístupné. Z městského opevnění se do

30

současnosti dochovaly menší zbytky zdí u řeky, hranolová věž a zbytek věžové bašty na Hrádku. Centrum města tvoří Karlovo náměstí s historickými domy. Jeho původní podoba se změnila ve druhé polovině 15. století, kdy byly domům udělány renesanční a barokní štíty, které se po několika požárech v 19. století nahradily romantizujícími a historizujícími fasádami. Nachází se mezi nimi radnice, která sídlí v domě s hodinami dále Černý dům ze 17. století, na němž jsou sgrafita znázorňující lidské vlastnosti, lovecké scénky a znaky, nebo Malovaný (Františkovský) dům postavený v 16. století pro benátského kupce Francesca Calligardiho, chlubí se sgrafity, nápadným nárožním arkýřem a dvorní arkádou. Krásné a hodnotné jsou ovšem i další měšťanské domy, k nimž se řadí hotel Slavia, domy U Zlatého lva, U Černého orla nebo U Zlatého kříže. Hodnotnou památku města Třebíče představuje židovská čtvrť, o níž je zmínka výše. Nedaleko židovského hřbitova lze vidět zbytky městského opevnění baštu na Hrádku. I architektura z meziválečného období zde zanechala stavby, ke kterým patří rondokubistická továrna Tusculum (Uměleckoprůmyslová dílna), areál bývalých Baťových závodů, lázně Polanka u řeky Jihlavy z roku 1933 se zachovalými původními dřevěnými šatnami a další. [1], [4]

Kulturní zařízení a akce Kulturní zařízení Na území kraje se nachází celá řada kulturních zařízení. Kromě tradičních zařízení jako jsou kina a domy kultury zde působí celá řada muzeí, galerií aj. Jejich výčet by byl dlouhý, proto zmíním pouze některé. Ve městě Jihlava například můžeme jmenovat Muzeum Vysočiny, kde jsou expozice týkající se historie a městských památek, dolování stříbra a ražení mincí, geologie a živé přírody Českomoravské vrchoviny, chráněných území Jihlavska atd. Na Masarykově náměstí v jeho dolní části a v Komenského ulici se nachází Oblastní galerie Vysočiny, kde jsou vystavena umělecká díla z 19. a 20. století především se vztahem k Vysočině. Nelze opomenout Dům Gustava Mahlera stojící ve Znojemské ulici. Můžeme zde vidět expozici Gustav Mahler a Jihlava, která je představením tohoto významného hudebního skladatele a rodáka z Kaliště. [1]

31

Další místo s vysokou koncentrací kulturních zařízení představuje město Pelhřimov. V bývalé městské věznici v blízkosti zámku byla otevřena expozice Městská šatlava s vězeňskou celou, mučírnou a kaplí. Na počest slavných rodáků z rodu Lipských především režiséru Oldřichu Lipskému a jeho bratru herci Lubomíru Lipskému bylo zřízeno První české MÚZYum neboli Síň Lipských. Dále turisté mohou navštívit ve středověkém sklepení Purkrabského domu Muzeum Strašidel, kde mají vystavené exponáty představovat nadpřirozené bytosti, které se v okolí Pelhřimova skutečně vyskytují nebo vyskytovaly. Známé je také Muzeum rekordů a kuriozit sídlící v Dolní bráně. Muzeum má 5 pater a jsou zde unikátní exponáty, které se jinde na světě nevyskytují a také ukázky z netradičních akcí agentury Dobrý den, jež zpracovává české dodatky Guinessovy knihy rekordů. Do tohoto muzea mají obři nad 205 cm, dospělí trpaslíci pod 145 m a tlouštíci s obvodem pasu přes 135 cm volný vstup. [1], [4] Dalším kulturním střediskem je město Telč. V 1. patře státního zámku sídlí Muzeum Vysočiny Telč založené již v druhé polovině 19. století, kde můžeme vidět stálé expozice Život a práce lidu Telčska. Mezi jeho exponáty patří například model města z 19. století nebo pohyblivý betlém také z 19. století. Na náměstí Zachariáše z Hradce má sídlo Městská galerie Hasičský dům. Dále se na náměstí nachází Telčský dům, v němž můžeme vidět stálou výstavu historie a legend z Telče a okolí, legendy jsou ztvárněny

zábavnou

formou

z keramiky.

Turisté

se

takou

mohou

podívat

do zrekonstruovaného starobylého sklepení a románské městské věže při kostele sv. Ducha, sloužící jako vyhlídka. Nad vlakovým nádražím byla v roce 1999 vybudována telekomunikační věž o výšce 34 m, jejíž součástí je točité schodiště s vyhlídkovým ochozem, který umožňuje krásný výhled na Telč. [1] Za kulturou mohou návštěvníci kraje vyrazit i ve městě Havlíčkův Brod. Nachází se zde řada kulturních zařízení, k nimž paří například Muzeum Vysočiny v Havlíčkově domě na Havlíčkově náměstí, sbírky se týkají Karla Havlíčka Borovského a Jaroslava Haška a také

v něm

jsou

expozice

obrazů,

skla,

numismatického

nábytku

apod.

V Hanusovském domě můžeme vidět stálou expozici věnovanou historii města. Dále na náměstí lze navštívit Galerii výtvarného umění, která prezentuje českou ilustrační tvorbu druhé poloviny 20. století. Hradební věž městského opevnění nesoucí název Štáflova bašta představuje místo, kde se od roku 1957 nachází památník ak. malíře Otakara Štáfla. V expozici jsou panoramatické obrazy ze života Karla Havlíčka, jež malíř vytvořil na počest 200 let od založení gymnázia tehdy ještě v Německém Brodě 32

roku 1935. Ke krátkodobým výstavám slouží Štáflova chalupa a v klášterním kostele sv. Rodiny se pořádají koncerty vážné hudby. Také zde sídlí krajská knihovna Vysočiny. [1], [4] Ve Velkém Meziříčí mohou návštěvníci zavítat do zámku, v jehož prostorách sídlí Muzeum Velké Meziříčí. Kromě maket mostů a exponátů, které dokumentují výstavbu silnic a dálnic v ČR zde lze najít historické, etnografické a přírodovědné sbírky, turisté mají samozřejmě možnost prohlédnout si i zámecký mobiliář a spoustu dalších zajímavostí. Jako výhlídka je zpřístupněna věž kostela sv. Mikuláše na náměstí. V budově tehdejšího luteránského gymnázia v současnosti sídlí městská knihovna. Turisté také mohou navštívit ve Staré synagoze stálou expozici o historii a památkách židovské obce. [1], [4] Nové Město na Moravě nabízí kulturní vyžití například v Horácké galerii, která se nachází v prostorách zámku a návštěvníci zde naleznou stálou expozici sochařských a malířských děl významných umělců z Vysočiny a také sbírku hutního škrdlovického skla z 60. – 70. let 20. století. Ve Staré radnici lze navštívit Horácké muzeum s expozicemi zabývajícími se lidovou kulturou severní části moravského Horácka, sklářstvím, železářstvím, mineralogií a dějinami města se zaměřením na historii lyžování. [1], [4] I město Třebíč je bohaté na kulturní vyžití. V Zadní synagoze se pořadají různé výstavy nebo koncerty, v ženské galerii má své místo stálá výstava židovské kultury. Kamenný sál zámku slouží pro pořádání koncertů vážné hudby a různých společenských setkáni. Dále můžeme v areálu zámku navštívit Západomoravské muzeum se stálou expozicí zabývající se lidovými betlémy, vltavíny, dýmkami, kuřáckými potřebami, ochranou přírody atd. Ve městě se nachází několik galerií a také městská knihovna. [1], [4] Kulturní akce V kraji se konají zajímavé kulturní akce jak s celostátním, tak i mezinárodním charakterem. V krajském městě Jihlava se pravidelně koná setkání a soutěž smíšených komorních sborů

–

Mezinárodní

festival

sborového

umění,

dále Mezinárodní

festival

dokumentárního filmu, Hudba tisíců – Mahler Jihlava, městské slavnosti s tradičním havířským průvodem Jihlavské havíření aj. [1] 33

I ve městě Pelhřimově můžeme navštívit celou řadu kulturních akcí, mezi něž patří například pivní a rockový festival Poutníkfest, setkání rekordmanů s příznivci netradiční zábavy Festival rekordů, dále Přehlídka českých filmů, Celostátní hasičský festival dechových hudeb a Dny záchranářů, Mezinárodní festival outdoorových filmů aj. [1] Také v Telči se konají mnohé významné akce, z nichž můžeme jmenovat Beltine – mezinárodní festival Svátek keltské kultury, dále Folklor v máji, jde o vystoupení folklorních souborů a řemeslný trh, Arts and film, což je mezinárodní festival filmů o umění,

tradiční

horácký

Jarmark,

Balóny

nad

Telčí,

jde

o

setkání

příznivců horkovzdušných balónů, Prázdniny v Telči – festival, koncerty, divadla, výstavy, a další. [1] K akcím, které se pořádají v Havlíčkově Brodě, patří například prodejní výstava Zahrada, festival vážné hudby Stamicovy slavnosti, Trhy řemesel, setkání mladých výtvarníků Štáflova paleta. [1] Velké Meziříčí pořádá Gastroden, což je svátek gastronomie na Hotelové škole, soutěž Čtyři klíče k meziříčským branám, Svatojánskou pouť, Zámecký den nebo Drakiádu. [1] K tradičním akcím v Novém Městě na Moravě patří Zahradní slavnosti, Nova civitas a řemeslný jarmark, Novoměstské slavnosti medu nebo Mikulášský trh. [1] Mezi kulturní akce konající se ve městě Třebíči patří Třebíčské loutkářské jaro, rockový festival Vítání jara, Třebíčské slavnosti piva, Muzejní noc, Horácká rally, Třebíčský židovský festival, Středověké slavnosti, dobrodružný pochod Pohádková Třebíč, Otevřené památky i srdce, veletrh vzdělání Didacta, turistický pochod Podzimním Horáckem aj. [1] Dále například zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou hostí Mezinárodní hudební festival Petra Dvorského. [11]

Sportovní zařízení a akce V kraji se nachází celá řada sportovních zařízení. Z nich můžeme jmenovat například celoroční koupaliště Vodní ráj nacházející se v Jihlavě, je zde návštěvníkům k dispozici krytý bazén s různými atrakcemi například krytý tobogán, divoká řeka, venkovní 34

vyhřívaný bazén, brouzdaliště, vodopády a další. V létě jsou v provozu také venkovní bazény, které opět disponují nejrůznějšími atrakcemi. Areál dále nabízí venkovní víceúčelová hřiště na tenis, nohejbal nebo volejbal. Severně od Jihlavy na vrchu Rudný (Šacberk) je pro milovníky zimních sportů sjezdovka o délce 380 m. [1] Velké Meziříčí disponuje letním koupalištěm Palouky s tobogánem, minigolfem, ruskými kuželkami aj. Pro milovníky zimních sportů se na Fajtově kopci nachází lyžařský areál, který je v létě v provozu jako bikepark, kde si návštěvníci mohou zapůjčit horské tříkolky a koloběžky. [1] Další místo, kde si sportovní nadšenci přijdou na své, představuje Nové Město na Moravě. Návštěvníci mohou zavítat na městské koupaliště, do Sportcentra Artis se squashem, posilovnou, spinningem a soláriem nebo do Billiard Clubu. I příznivci zimních sportů nepřijdou zkrátka, v blízkém okolí se nachází vynikající lyžařské terény. Například v lese Ochoza jsou standardní běžecké okruhy a na Harusově kopci vede lyžařský vlek, sjezdové tratě a skokanské můstky. Nové Město na Moravě je považováno za kolébku lyžování a turistiky na Vysočině. Koncem 19. století zde byl založen první bruslařský klub a roku 1910 proběhl první lyžařský závod. [1], [4] Na území kraje Vysočina vede přibližně 2 900 km značených turistických cest a 2 250 km cykloturistických tras, jsou zde tedy vhodné podmínky pro aktivní dovolenou. K významným sportovním akcím, které se v kraji konají, patří například Zlatá podkova Humpolec, plavecké závody Axis Jihlava, Meridabike Vysošina, automobilové závody Horácká rallye, Rallye Vysočina nebo Autokros – Humpolec. Dále sem patří jedna z nejvýznamnějších sportovních akcí na území ČR, Zlatá lyže Českomoravské vysočiny v Novém městě na Moravě, jejíž první ročník proběhl roku 1934. [1], [21]

1.2 Selektivní předpoklady Údaje pro selektivní předpoklady jsou převážně již za rok 2011, statistický úřad je postupně vyhodnocuje. Rozloha: 6 796 km2 Počet obyvatel: 511 925 Počet okresů: 5 Krajské město: Jihlava 35

Míra registrované nezaměstnanosti: 9,44 % HDP na obyvatele: 81,5% průměru ČR Hejtman: MUDr. Jiří Běhounek [11], [17], [18]

Ekonomika Ve statistickém registru ekonomických subjektů bylo ke konci roku 2011 v kraji podchyceno 105 185 subjektů. Vysočina se tak v rámci České republiky zařadila na předposlední místo před Karlovarský kraj. Vzhledem k počtu obyvatel tento fakt svědčí o nižším stupni podnikatelské aktivity. [17] Ekonomická výnosnost kraje Vysočina zaostává za celorepublikovým průměrem. HDP na jednoho obyvatele v roce 2010 činil 292 669 Kč. Tedy 81,5 % průměru České republiky. [18] Nezaměstnanost Míra registrované nezaměstnanosti je osmá nejnižší v České republice, koncem roku 2011 dosáhla hodnoty 9,44 %. Nabídka míst pro kvalifikovanou pracovní sílu není vysoká. [17] Zemědělství Zemědělství má v kraji Vysočina tradičně významné postavení. Přírodní podmínky jsou podprůměrné, ale pro některé zemědělské komodity a činnosti je však území Vysočiny optimální. Například pro produkci brambor, olejnin, pastevní chov skotu. Většina zemědělských podniků se zaměřuje na kombinaci rostlinné a živočišné výroby. [11] Průmysl Co se týče průmyslové výroby, v kraji mají význam především podniky strojírenské a kovodělné, textilní, dřevozpracující a potravinářské. [11]

36

1.3 Realizační předpoklady Doprava Z vnitrostátního i celoevropského pohledu má poloha kraje v silniční a železniční dopravě strategický význam. Území kraje patří do středoevropské urbanizované osy (Berlín – Praha – Vídeň / Bratislava – Budapešť). Dálnice D1 tak slouží dopravě národní i evropské. Díky této poloze Vysočina v posledních letech přilákala řadu zahraničních investorů, kteří sem soustřeďují jak výrobní kapacity, tak i výzkum a vývoj. [11] Ubytovací zařízení V kraji Vysočina se nachází celá řada ubytovacích zařízení. V roce 2011 činil počet ubytovacích zařízení na Vysočině 398, celkový počet pokojů 7 206, počet lůžek 21 178 a počet míst pro stany a karavany 3 099. [12] Tab. 1 Počet hromadných ubytovacích zařízení dle kategorie ubytovacího zařízení na Vysočině v roce 2011 [12] Kategorie ubytovacího zařízení

Počet ubytovacích zařízení

Hotely *****

0

Hotely ****

12

Hotely ***

53

Hotely **

9

Hotely *

7

Hotely garni

1

Pensiony

104

Kempy

31

Chatové osady

19

Turistické ubytovny

56

Ostatní jinde neuvedená

106

V roce 2011 byl nově otevřen první pětihvězdičkový hotel na Vysočině v Herálci u Humpolce, kde byl zchátralý zámek přestaven na luxusní boutique a club resort hotel,

37

který by měl uspokojit potřeby majetnějších návštěvníků kraje Vysočina. Zatím, ale není certifikován od Hotelstars Union. Stravovací zařízení V kraji se nachází i dostatečné množství stravovacích zařízení, mezi něž patří různé restaurace, pizzerie, vinárny, bary, cukrárny, kavárny rychlá stravovací zařízení apod. Velká koncentrace stravovacích zařízení je především ve větších městech jako Jihlava, Třebíč, Telč, Velké Meziříčí apod. Ale i v menších turistických lokalitách a poblíž silnic a dálnice nalezneme celou řadu restaurací, hostinců, motorestů nebo rychlých občerstvení. Ostatní Pro potřeby turistů jsou v kraji i mnohá turistická informační centra. V roce 2010 bylo na Vysočině kolem 40 turistický informačních center. A to jak ve větších turistických lokalitách tak i v těch menších. Například jenom v Třebíči jsou 3 turistická informační centra nebo v Jihlavě 2. Ale informační centra můžeme najít například i v obcích Žirovnice, Těchobuz nebo Svratka. [38] Na Vysočině se nachází i dostatečné množství sportovních zařízení jak různých víceúčelových hal, tenisových kurtů, plaveckých bazénů, zimních stadionů tak i sjezdových tratí s vleky, běžeckých tratí, cyklotras, pěších tras a další. K větším zařízením patří například areál Vodní ráj v Jihlavě. Nachází se zde i dostatečné množství kulturních zařízení, několik kin, kulturních domů, koncertních sálů, muzeí, galerií a divadel, známé je například Horácké divadlo v Jihlavě.

38

2 Atraktivnost sousedních krajů Ve druhé kapitole jsou stručně přiblíženy předpoklady cestovního ruchu v sousedních krajích Kraje Vysočina. Mezi sousední kraje Vysočiny patří na severozápadě Středočeský kraj, na severu Pardubický kraj, na jihovýchodě Jihomoravský kraj a na jihozápadě Jihočeský kraj. [37] Data, která se vztahují k jednotlivým krajům, jsou brána převážně již za rok 2011, pouze data týkající se HDP jsou brána za rok 2010, statistický úřad je zatím neaktualizoval.

2.1 Středočeský kraj Rozloha: 11 015 km2 Počet obyvatel: 1 279 128 Počet okresů: 12 Nejvyšší bod: Tok (865 m n. m.) Nejnižší bod: řečiště Labe (153 m n. m.) Míra registrované nezaměstnanosti: 7,07 % HDP na obyvatele: 89,9 % průměrné úrovně HDP na obyvatele ČR [13], [17] Jedná se o největší kraj ČR a to, jak velikostí, tak i počtem obcí a obyvatel. Patří k Českému masivu, což je jedna z nejstarších částí evropské pevniny. Životní prostředí kraje je většinou až extrémně narušené, na jihu a na jihozápadě vyhovující. Vzhledem k úzké vazbě s hlavním městem a husté dopravní síti se jeví poloha kraje jako velice výhodnou. [5], [13] Kraj má po Praze nejhustší a také nejpřetíženější dopravní síť v republice. Vedou přes jeho území radiálně uspořádané hlavní železniční i silniční sítě do hlavního města. Důležitou dopravou je zde i vodní, Labsko – vltavská vodní cesta představující pro vnitrostátní i mezinárodní přepravu jedinou vodní cestu v ČR. Územím kraje prochází přibližně 3/4 její délky. [5], [13]

39

Zemědělskou a průmyslovou výrobu v kraji lze považovat za poměrně rozvinutou. Pro zemědělství jsou vynikající přírodní podmínky v severovýchodní části kraje, vyniká zde především rostlinná výroba, pěstování pšenice, ječmene cukrovky, v příměstských částech pěstování ovoce, zeleniny a květin. [13] Mezi hlavní průmyslová odvětví kraje patří strojírenství, chemie nebo potravinářství. Je zde však zastoupeno i sklářství, keramika a polygrafie. [13]

2.1.1 Cestovní ruch Ve Středočeském kraji se nachází celá řada významných historických památek a několik chráněných krajinných oblastí. Městem s nejvíce památkami je Kutná Hora, kde se nachází chrám sv. Barbory, Vlašský dvůr, Hrádek se stříbrnými doly a Kostnice. Město patří do Seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. K městským památkovým rezervacím v kraji se řadí kromě Kutné Hory ještě město Kolín. Mezi nejznámější hrady lze počítat Karlštejn a Točník na Berounsku, Křivoklát na Rakovnicku, Český Šternberk na Benešovsku a Kokořín na Mělnicku. K nejvýznamnějším zámkům patří Konopiště na Benešovsku, Žleby a Kačina na Kutnohorsku, Lány na Rakovnicku, Nelahozeves nebo mělnický zámek. [5], [13] Přírodní bohatství kraje představují CHKO Křivoklátsko, CHKO Kokořínsko, CHKO Český kras, dále oblasti Český ráj a Blaník. [5], [13]

2.2 Pardubický kraj Rozloha: 4 519 km2 Počet obyvatel: 516 378 Počet okresů: 4 Nejvyšší bod: Králický Sněžník (1 424 m n. m.) Nejnižší bod: hladina Labe u Kojic (201 m n. m.) Míra registrované nezaměstnanosti: 8,44 % HDP na obyvatele: 79 % průměrné úrovně HDP na obyvatele ČR [14], [17]

40

Pardubický kraj se rozprostírá ve východní části Čech. Dohromady s Královéhradeckým a Libereckým krajem tvoří oblast soudržnosti Severovýchod (tzv. NUTS2) Na severovýchodě je část hranice Pardubického kraje součástí i státní česko-polské hranice. Na jihu a jihovýchodě se nachází vrchoviny Žďárských vrchů a Železných hor. Ve středu a na západě kraje se rozkládá úrodná Polabská nížina. Z povodí přítoků Labe přesahuje do povodí Moravy a Svitavy. Životní prostředí kraje je převážně vyhovující, v nížinné části kraje potom narušené [5], [14] Mezi

dominantní

průmyslová

odvětví

patří

strojírenský,

chemický,

textilní,

potravinářský, těžba sklářských a stavebních surovin. Co se týká zemědělství, produkční je především oblast Polabí, pěstují se převážně obilniny, krmoviny, cukrovka a řepka. Významné je také ovocnářství, chov skotu, prasat a drůbeže. [5] Z hlediska dopravního spojení má Pardubický kraj výhodnou polohu, prochází jím 542 km železničních tratí, k nejvýznamnějším se řadí Pardubice a Česká Třebová, která je součástí mezinárodní železniční magistrály Berlín – Praha – Brno – Vídeň. Dále přes území kraje vede 3 602 km silniční sítě, z toho 9 km tvoří dálnice D11. Významnou roli v letecké dopravě hraje mezinárodní letiště v Pardubicích s vojenským a civilním provozem. Co se týká říční dopravy, představuje ji pouze krátký splavný úsek řeky Labe do Chvaletic. Dále je zde říční osobní doprava na trase Kunětice – Pardubice – Přelouč, která patří k významným sezónním atrakcím. [14]

2.2.1 Cestovní ruch V Pardubickém kraji se nachází mnohé předpoklady pro rozvoj cestovní ruch. Nabízí krásnou přírodu rovinného i horského charakteru, příznivé klima, množství příležitostí ke koupání, provozování vodních sportů, pro pěší turistiku, cykloturistiku i zimní sporty. [14] Mezi turisticky atraktivní oblasti se řadí především severní a východní část okresu Ústí nad Orlicí – podhůří Orlických hor, Skiregion Buková hora, Skiareál Sněžník Dolní Morava. Další turistická centra se nachází v chrudimském okrese především v jižní a jihozápadní části. Mezi ta nejnavštěvovanější je považováno okolí Sečské přehrady, oblast u Horního Brasla, Bajanova nebo Křižanovic nacházejících se v Železných horách. V kraji se v současné době rozvíjí agroturistika (v podhorských částech kraje) zaměřující se na tradiční chov koní. [14] 41

Kulturní zařízení a aktivity jsou soustředěny především ve městech. Patří sem například Muzeum loutkařských kultur v Chrudimi, státní zámek Slatiňany s hipologickým muzeem, skanzen Soubor lidových staveb Vysočina na Veselém Kopci a v přilehlých lokalitách Hlinecka. Okres Pardubice se pyšní pardubickým zámkem s expozicemi Východočeského

muzea a Východočeské galerie,

pozdně gotickým

hradem

na Kunětické hoře a Africkým muzeem v Holicích, které je věnováno tamnímu rodákovi, cestovateli dr. Emilu Holubovi. Návštěvníky dále láká Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem, který je také kromě pravidelných prohlídek známí konáním nejrůznějších akcí pro milovníky koní. V okresu Svitavy se k turisticky atraktivním místům řadí hrad Svojanov nebo zámecký areál v Litomyšli, který byl v roce 1999 zařazen na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Okres Ústí nad Orlicí se pyšní zříceninami hradů Lanšperk, Litice, Žampach a historickými jádry měst. V Pardubickém kraji je hudba spokojována hlavně s pardubickou Komorní filharmonií, tradiční je operní festival Smetanova Litomyšl nebo hudební festivaly v Poličce, rodišti skladatele Bohuslava Martinů. K nejznámějším divadlům patří Východočeské divadlo v Pardubicích, které pořádá Festival smíchu, přehlídku komedií v podání divadel z celé republiky. V Přelouči se od roku 1995 uděluje „Cena Františka Filipovského“ za dabing. [14] Na území kraje se rozkládají tři chráněné krajinné oblasti a to Orlické hory, Železné hory a Žďárské vrchy. [5] Mezi významné akce konané v kraji patří Velká pardubická steeplechase, která se pořádá na známém pardubickém závodišti a tradiční motocyklové závody o „Zlatou přílbu České republiky“. [14]

2.3 Jihomoravský kraj Rozloha: 7 195 km2 Počet obyvatel: 1 166 179 Počet okresů: 7 Nejvyšší bod: Durda (842 m n. m.) Nejnižší bod: soutok řek Moravy a Dyje (150 m n. m.)

42

Míra registrované nezaměstnanosti: 9,81 % HDP ČR na obyvatele: 93,6 % průměrné úrovně HDP na obyvatele ČR [15], [17], [19] Jihomoravský kraj má výhodnou polohu díky jeho postavení na historickém spojení mezi jihem a severem Evropy. [15] Za centrum celé jižní Moravy je považována krajská metropole Brno. Má výhodnou polohu na křižovatce dálnic ve směru Praha, Vídeň, Bratislava a Olomouc, je také střediskem tradičních mezinárodních výstav a veletrhů. Jedná se o hustě zalidněný a hospodářsky rozvinutý region s intenzivním zemědělstvím a významným průmyslem. Území zahrnuje Dyjsko-svratecký úval a Dolnomoravský úval a také okrajové partie přiléhající Českomoravské vrchoviny, Brněnské vrchoviny a Středomoravských Karpat. Kraj hraničí s Rakouskem a Slovenskem. Území je odvodňováno toky k Dyji resp. Moravě. Většinou převažuje vyhovující životní prostředí, narušené je hlavně na Brněnsku a Hodonínsku. [5], [15] Pro region je také příznačná regionální spolupráce (vytváření mikroregionů) a příhraniční spolupráce v euroregionu Pomoraví, k němuž patří regiony Weinviertel, Jižní Morava a Západní Slovensko. [15] K nejvýznamnějším průmyslovým odvětvím se řadí strojírenský, potravinářský a textilní. Kraj disponuje příznivými agroklimatickými podmínkami. Nachází se zde četné zahrady, sady a vinohrady. Pěstují se především obilniny, olejniny, cukrovka a pícniny. Významný je také chov prasat, skotu a drůbeže. [5] Co se týká dopravy, má kraj významnou tranzitní funkci a rozkládá se na trasách evropského významu. Mezi nejdůležitější komunikace patří dálnice D1, D2 a rychlostní komunikace R43 a R52. Významným dopravním uzlem v silniční, dálniční a železniční dopravě a integrovaném dopravním systému je město Brno. V Brně - Tuřanech se také nachází civilní letiště, které celoročně přijímá všechny typy letadel. Dále krajem prochází dva hlavní železniční koridory, které propojují země EU. Město Brno patří do sdružení evropských měst se zájmem vybudovat rychlé železnice. [5], [15]

2.3.1 Cestovní ruch Jedná se o kraj s bohatou historií, o čemž svědčí zdejší archeologická naleziště, zámky, hradní zříceniny, kostely a synagogy. Poblíž města Brna se nachází bojiště jedné 43

z nejkrvavějších napoleonských válek, bitvy tří císařů u Slavkova. Lidovou architekturu v kraji zastupuje strážnický skanzen. V Jihomoravském kraji se dbá na dodržování lidových slavností, mezi které patří fašanky, hody, stavění májů nebo jarmarky. Region je také známý vinařskou tradicí, kterou dokresluje řada unikátních vinařských staveb. V obci Přímětice se nachází jeden z největších křížových sklepů na světě, za zmínku také stojí památkově chráněné petrovské Plže a barokní sklepy v Pavlově. Svůj význam má i cykloturistika a to i z mezinárodního hlediska, přes kraj vede několik cyklostezek, například Moravsko-slezská dálková cyklotrasa, Greenways, Jantarová stezka, cyklotrasa Brno – Vídeň. Velké množství domácích i zahraničních nadšenců motoristických závodů každoročně přiláká Masarykův okruh. [15] V kraji se nachází dvě místa zapsaná do seznamu světového dědictví UNESCO. Prvním z nich je Lednicko – valtický areál, který představuje soustavu lesů, luk a vodních ploch, doplněnou romantickými stavbami chrámů, altánů a zámků v Lednicích a Valticích. Druhým místem je vila Tugendhat v Brně. [15] K přírodnímu bohatství kraje patří dvě biosférické rezervace UNESCO, Dolní Morava a Bílé Karpaty. Na jihu kraje se rozkládají především rovinaté oblasti polí, luk a vinic se zbytky lužních lesů podél řeky Dyje. K přírodním atraktivitám patří také národní park Podyjí, který představuje výjimečně zachovalé říční údolí v bohatě zalesněné krajině. Pálava a Lednicko – valtický areál jsou považovány za symbol kraje. Na území kraje se rozkládají 3 CHKO a to Moravský kras, Pálava a Bílé Karpaty. Milovníci vodních sportů a rybaření navštěvují každoročně vodní dílo Nové Mlýny. Za řekou Moravou přechází krajina do kopců biosférické rezervace Bílé Karpaty, která patří k necennějším přírodním oblastem v Evropě. Krásná příroda se nachází i v blízkosti města Brna, jehož okolí je považováno za jedno z nejkrásnějších v ČR. Ze severní strany k němu přiléhají lesy Moravského krasu, na jihu otevřené roviny jižní Moravy a přímo u hranic města se nachází Brněnská přehrada. [5], [15]

2.4 Jihočeský kraj Rozloha: 10 057 km2 Počet obyvatel: 636 099 Počet okresů: 7

44

Nejvyšší bod: Plechý (1 378 m n. m.) Nejnižší bod: hladina Orlické přehrady (330 m n. m.) Míra registrované nezaměstnanosti: 7,53 % HDP na obyvatele: 85,5 % průměrné úrovně HDP na obyvatele ČR [16], [17] Jihočeský kraj tvoří součást státní hranice s Rakouskem a Spolkovou republikou Německo. Díky jeho poloze u státních hranic nabízí možnosti příhraniční spolupráce, jak ve výrobní oblasti, tak i v oblasti služeb včetně rozvoje cestovního ruchu, využívána je celková atraktivita kraje s méně narušenou přírodou a množstvím kulturních památek. Jedná se o druhý největší, ale nejřidčeji osídlený kraj. Rozkládá se na území jižních Čech a jihozápadním cípu Moravy. Součástí kraje je sníženina Jihočeských pánví, kterou obklopují málo výrazné pahorkatiny, vrchoviny a na jihu pásma Šumavské hornatiny. Pramení zde řeka Vltava, k níž směřuje i vodstvo kraje a východní část kraje je odvodňována Moravskou Dyjí. Jihočeský kraj se řadí k méně hospodářsky rozvinutým, ale na druhou stranu má kvalitní životní prostředí, které je ve většině případů až vysoké úrovně a dobré předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. [5], [16] Převážná část území kraje se skládá z lesů a vodních ploch. Území je známé jako rybníkářská oblast, patří do povodí horní a střední Vltavy s přítoky Malší, Lužnicí, Otavou aj. Bylo zde v minulosti vybudováno 7 000 rybníků, jejichž celková výměra dnes představuje přes 30 tis. hektarů. Nachází se zde největší rybníky nejen v rámci kraje, ale i v rámci celé ČR. K nim patří Rožmberk (490 ha), Bezdrev (450 ha) nebo Horusický rybník (415 ha). Dále byla na území kraje vybudována velká vodní díla, Lipno (4 870 ha), které je současně největší vodní plochou v ČR, dále Orlík s četnými rekreačními oblastmi a Římov, který zásobuje značnou část kraje pitnou vodou. Na území kraje se také nachází vodní nádrž Hněvkovice, vybudována v souvislosti se stavbou jaderné elektrárny Temelín. [16] K důležitým průmyslovým odvětvím se řadí dřevozpracující, papírenský, potravinářský, strojírenský a textilní. Pěstují se zde především obilniny, brambory a luštěniny. V horských polohách je významný chov dobytka. [5] V kraji roste intenzita silniční dopravy. Co se týká železniční dopravy, přes území kraje nevedou hlavní železniční koridory, ale nachází se zde několik důležitých uzlů. K zajímavostem kraje patří zbytky koněspřežní železnice, která byla první na evropské 45

pevnině a spojovala České Budějovice a hornorakouský Linc. Jihočeský kraj se také může chlubit nejvýše položenou železniční stanicí v ČR, která nese název Kubova Huť a úzkokolejnými dráhami z Jindřichova Hradce do Obrataně a Nové Bystřice. Silniční síť není zatím napojená na republikovou dálniční síť. K zatížení dopravní sítě dochází především mezi Prahou a Rakouskem. [5], [16] Důležitá pro kraj je také příhraničí spolupráce, jako příklad můžeme jmenovat Euroregion Šumava / Bayerischer Wald / Mühlviertel, patří sem 56 obcí z Jihočeského kraje. Za přínosy této spolupráce lze považovat vytváření a realizaci společných projektů, hlavně v oblasti dopravy, služeb a cestovního ruchu a vzájemné výměně zkušeností. [16]

2.4.1 Cestovní ruch V kraji se nachází několik městských památkových rezervací, mezi které patří České Budějovice, Český Krumlov (památka UNESCO), Jindřichův Hradec, Prachatice, Slavonice, Tábor a Třeboň. Další turistická lákadla představuje celá řada historických pamětihodností, z nichž můžeme jmenovat zámky Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Hluboká nad Vltavou, Orlík, Blatná, Červená Lhota, hrad Zvíkov nebo Landštejn. Nelze opomenout lidovou architekturu, tzv. „selské baroko“, které je k vidění v Holašovicích, od roku 1998 patří mezi památky zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO. [16] Kulturní zařízení se nachází hlavně ve větších městech, z nejznámějších můžeme jmenovat Jihočeské divadlo, Alšovu jihočeskou galerii nebo přírodní divadlo s otáčivým hledištěm v Českém Krumlově a další. [16] Za přednost Jihočeského kraje také lze považovat jeho přírodní prostředí s vysokou lesnatostí a vodními plochami. V létě turisty láká oblast Lipna, Orlíku, jihočeských rybníků a Šumavy. V zimě jsou to lyžařské areály Zadov – Churáňov a Lipno – Kramolín. Na území kraje se rozkládá Národní park Šumava, CHKO Šumava, Blanský les a Třeboňsko. [5], [16] Během roku se také pořádají různé výstavy na Výstavišti v Českých Budějovicích, nejvýznamnější a nejznámější je zemědělská výstava „Země živitelka“ a výstava „HOBBY“. [16]

46

3 Návštěvnost jednotlivých krajů Tato kapitola je věnována návštěvnosti Kraje Vysočina a jeho sousedních krajů v letech 2000 – 2011 dle počtu hostů v hromadných ubytovacích zařízeních. Vše je vyjádřeno pomocí tabulek a grafů, pro něž jsem využila data ze zdrojů Českého statistického úřadu.

3.1 Kraj Vysočina Tab. 2 Návštěvnost kraje Vysočina 2000 – 2011 [12] Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Počet hostů 380 515 370 511 371 774 390 167 392 067 389 135 407 720 418 701 395 820 358 863 336 225 358 332

Nerezidenti 58 394 69 903 66 344 55 245 64 136 59 282 59 399 63 059 54 532 47 797 46 690 50 462

Rezidenti 322 121 300 608 305 430 334 922 327 931 329 853 348 321 355 642 341 288 311 066 289 535 307 870

Nejvíce návštěvníků na Vysočinu zavítalo v roce 2007 (418 701) a nejméně to bylo roku 2010 (336 225). V roce 2011 návštěvnost mírně stoupla na 358 332 hostů. Podíváme-li se na nerezidenty, vidíme, že nejvíce jich na Vysočinu zavítalo roku 2001 (69 903) a nejméně v roce 20010 (46 690). Nejvíce rezidentů přijelo za krásami Vysočiny roku 2007 (355 642) a nejméně v roce 2010 (289 535). [12]

47

450 000 400 000

407 720 395 820 392 067 371 774 418 701 336 225 390 167 389 135 370 511 358 863 358 332

380 515

350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Graf 1 Návštěvnost kraje Vysočina 2000 – 2011 [12]

Na grafu č. 1 můžeme vidět, že kraj Vysočina nejvíce návštěvníků navštívilo v roce 2007 (418 701) Zatímco nejméně návštěvníků do kraje Vysočina přijelo v roce 2010 (336 225). Rok 2011 zaznamenal nárůst o 22 107 hostů na hodnotu 358 332. [12]

3.2 Pardubický kraj Tab. 3 Návštěvnost Pardubického kraje 2000 – 2011 [12] Rok

Počet hostů 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

322 987 312 970 284 249 307 180 338 289 329 395 353 089 388 240 360 903 320 972 317 087 323 867

48

Nerezidenti 53 060 66 544 61 308 53 535 53 012 52 749 58 586 63 724 58 742 46 503 45 516 46 987

Rezidenti 269 927 246 426 222 941 253 645 285 277 276 646 294 503 324 516 302 161 274 469 271 571 276 880

V tabulce č. 3 vidíme návštěvnost Pardubického kraje, která byla nejvyšší roku 2007 (388 240 hostů) a nejnižší v roce 2002 (284 249 hostů). Nejvíce nerezidentů do Pardubického kraje zavítalo v roce 2001 (66 564) a nejméně v roce 2010 (45 516). Rezidentů nejvíce přijelo v roce 2007 (324 516) a nejméně roku 2002 (222 941). [12] 450 000 400 000 Počet přenocování

350 000 300 000

360 903 338 289 353 089 388 240 317 087 284 249 329 395 320 972 323 867 307 180 312 970

322 987

250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Rok Graf 2 Návštěvnost v Pardubickém kraji 2000 – 2011 [12]

Graf č. 2 zobrazuje návštěvnost Pardubického kraje v letech 2000 – 2011. Nejvíce návštěvníků do kraje zavítalo v roce 2007, bylo to 388 240. Naopak nejméně návštěvníků, zaznamenal rok 2002 (284 249). Stejně jako u kraje Vysočina i zde se počet hostů oproti roku 2010 mírně zvýšil na hodnotu 323 867. [12]

49

3.3 Jihomoravský kraj Tab. 4 Návštěvnost Jihomoravského kraje 2000 – 2011 [12] Rok

Počet hostů 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

910 762 901 582 817 457 1 050 316 1 022 646 1 056 307 1 069 258 1 178 114 1 185 770 1 041 492 1 042 070 1 115 349

Nerezidenti 320 263 305 650 315 548 331 327 346 324 367 439 397 239 432 318 451 388 348 076 379 674 422 774

Rezidenti 590 499 595 932 501 909 718 989 676 322 688 868 672 019 745 796 734 382 693 416 662 396 692 575

Jihomoravský kraj největší návštěvnost zaznamenal roku 2008 (1 185 770) a nejmenší v roce 2002 (817 457). Nejvíce nerezidentů do kraje zavítalo roku 2008 (451 388) a nejméně potom v roce 2001 (305 650). Rezidenti navštěvovali Jihomoravský kraj nejvíce v roce 2007 (745 796) a nejméně roku 2002 (501 909). [12]

50

1 400 000 1 178 114 1 185 770 1 115 349 1 050 316 1 056 307 1 069 258 1 041 492 1 042 070 901 582 1 022 646

Počet přenocovánía

1 200 000 1 000 000

800 000 910 762

817 457

600 000 400 000 200 000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Rok

Graf 3 Návštěvnost Jihomoravského kraje [12] Graf č. 3 vyobrazuje návštěvnost Jihomoravského kraje v letech 2000 – 2011. Je zřejmé, že nejvíce návštěvníků přijelo do kraje v roce 2008, 1 185 770. Nejméně návštěvníků

sem

zavítalo

v roce

2002,

817

457.

Rok

2011

zaznamenal

nárůst o 73 279 hostů, na hodnotu 1 115 349. [12]

3.4 Jihočeský kraj Tab. 5 Návštěvnost Jihočeského kraje 2000 – 2011 [12] Rok

Počet hostů 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

937 999 920 097 796 265 936 338 1 067 843 1 023 289 1 101 216 978 717 936 032 917 033 892 962 922 237 51

Nerezidenti 218 342 241 802 245 864 246 145 318 487 326 962 333 402 315 629 301 115 283 187 287 703 290 126

Rezidenti 719 657 678 295 550 401 690 193 749 356 696 327 767 814 663 088 634 917 633 846 605 259 632 111

Do Jihočeského kraje zavítalo nejvíce návštěvníků v roce 2006 (1 101 216) a nejméně roku 2002 (796 265). Podíváme-li se na návštěvy nerezidentů, vidíme, že nejvíce jich Jihočeský kraj navštívilo v roce 2006 (333 402) a nejméně v roce 2000 (218 342). Nejvíce rezidentů přijelo roku 2006 (767 814) a nejméně naopak v roce 2002 (550 401). [12]

1 200 000

Počet přenocování

1 000 000 800 000

1 067 843 1 101 216 936 032 892 962 1 023 289 978 717 796 265 936 338 917 033 922 237 920 097

937 999

600 000 400 000 200 000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Rok

Graf 4 Návštěvnost Jihočeského kraje 2000 – 2011 [12] Z grafu č. 4 můžeme vidět, že Jihočeský kraj v období 2000 – 2011 měl největší návštěvnost v roce 2006, 1 101 216 hostů. V dalších letech počet návštěvníků klesal. Nejmenší návštěvnost byla zaznamenána v roce 2002, 796 265 hostů. Rok 2011 oproti loňskému roku zaznamenal nárůst o 29 275 hostů na hodnotu 922 237. [12]

52

3.5 Středočeský kraj Tab. 6 Návštěvnost Středočeského kraje [12] Rok

Počet hostů 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

965 604 884 933 674 262 834 240 851 612 770 670 767 477 713 507 665 178 645 443 631 356 694 083

Nerezidenti 411 647 368 805 216 960 238 139 267 474 230 857 224 215 204 600 176 555 148 183 142 575 161 293

Rezidenti 553 957 516 128 457 302 596 101 584 138 539 813 543 262 508 907 488 623 497 260 488 781 532 790

V tabulce č. 6 můžeme vidět, že Středočeský kraj zaznamenal největší návštěvnost v roce 2000 (965 604) a nejmenší roku 2010 (631 356). Nejvíce nerezidentů do kraje zavítalo roku 2000 (411 647) a nejméně v roce 2010 (142 575). Rezidenti nejvíce kraj navštěvovali v roce 2003 (596 101) a nejméně roku 2002 (457 302). [12] 1 200 000

Počet přenocování

1 000 000 800 000 600 000

965 604 851 612 767 477 674 262 884 933 665 178 631 356 834 240 770 670 713 507 645 443 694 083

400 000 200 000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Rok

Graf 5 Návštěvnost Středočeského kraje 2000 – 2011 [12] 53

Na grafu č. 5 můžeme vidět, že největší návštěvnost kraj zaznamenal v roce 2000, 965 604 hostů. Nejméně návštěvníků bylo ve Středočeském kraji v roce 2010, 631 356 hostů. V roce 2011 můžeme vidět menší nárůst oproti předešlému roku o 62 727, na hodnotu 694 083. [12]

54

4 Celkové shrnutí porovnávaných krajů Tato kapitola je věnována celkovému zhodnocení porovnávaných krajů. Tab. 7 Přehled UNESCO, CHKO a NP v porovnávaných krajích [5] Pardubický Jihomoravský kraj kraj Telč, Třebíč, Lednicko poutní kostel valtický areál, UNESCO Kutná Hora Litomyšl sv. Jana vila Nepomuckého Tugendhat Železné hory, Moravský Žďárské Křivoklátsko, Žďárské CHKO vrchy, Železné Kokořínsko, kras, Pálava, vrchy, Český kras Bílé Karpaty hory Orlické hory NP Podyjí Biosférické Dolní rezervace Karpaty, Bílé UNESCO Karpaty Kraj Vysočina

Středočeský kraj

Jihočeský kraj Český Krumlov, Holašovice Blanský les, Šumava, Třeboňsko Šumava

V tabulce č. 7 můžeme vidět, že na území všech porovnávaných krajů se nachází památky UNESCO. V kraji Vysočina jsou to 3, Středočeský a Pardubický kraj disponují jednou památkou zapsanou na seznamu UNESCO, Jihomoravský a Jihočeský mají po dvou památkách UNESCO. Stejně tak se ve všech krajích nacházejí CHKO, Vysočina má dvě a ostatní kraje mají po třech CHKO. NP se nachází pouze v Jihomoravském a Jihočeském kraji. Jihomoravský kraj ještě navíc disponuje dvěma biosférickými rezervacemi UNESCO. [5]

55

Tab. 8 Návštěvnost jednotlivých krajů v roce 2011 [12] Počet přenocování 358 332 694 083 323 867 1 115 349 922 237

Kraj Vysočina Středočeský kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj Jihočeský kraj

Nerezidenti 50 462 161 293 46 987 422 774 290 126

Rezidenti 307 870 532 790 276 880 692 575 632 11

Tabulka č. 8 obsahuje údaje o návštěvnosti jednotlivých krajů v roce 2011. Vidíme, že v uplynulém roce byl nejnavštěvovanějším krajem Jihomoravský (1 115 349 hostů), na druhém místě to byl Jihočeský, třetí místo obsadil Středočeský a Vysočina se umístila až na čtvrtém místě (358 332 hostů), poslední příčku obsadil kraj Pardubický. Pokud se podíváme

pouze

na

návštěvnost

krajů

nerezidenty,

v tom

případě

byl

nejnavštěvovanějším krajem opět Jihomoravský (422 774 hostů), na druhém místě Jihočeský a zbylá tři místa zůstávají stejná. A pokud se podívám na návštěvnost krajů rezidenty, první místo obsadil opět Jihomoravský kraj (692 575 hostů), druhé Jihočeský, třetí Středočeský, čtvrté místo patří opět kraj Vysočina a poslední místo patří Pardubickému kraji. Kraj Vysočina se tedy ve všech případech umístil na čtvrtém místě. [12] Porovnáme-li atraktivity Kraje Vysočina, které nabízí svým návštěvníkům s jeho sousedními kraji, Středočeským, Pardubickým, Jihomoravským a Jihočeským zjistíme, že jejich síly jsou poměrně vyrovnané. Ve všech se nachází celá řada historických památek a přírodních zajímavostí. Kraj Vysočina a Jihočeský kraj mají oproti ostatním výhodu, že disponují velice kvalitním životním prostředím. Všechny kraje jsou pestré, ale Jihomoravský své návštěvníky láká navíc vinařskou turistikou, archeologickými nálezy a lidovými tradicemi. Jihočeský je zase specifický velkou koncentrací rybníků, takže je to ideální místo pro letní dovolenou a pro rybaření. To, že Jihomoravský a Jihočeský kraj nabízí svým návštěvníkům o něco více, než ostatní porovnávané kraje dokazuje i návštěvnost těchto krajů. Všechny kraje jsou i dobře dostupné. Většinou patří do důležitých národních a mezinárodních dopravních uzlů. O něco hůře je na tom Jihočeský kraj, jehož silniční síť není napojená zatím na republikovou dálniční síť a nevedou přes něj ani žádné hlavní

56

železniční koridory, ale na druhou stranu můžeme v kraji nalézt pozůstatky koněspřežní železnice. To, že Jihomoravský a Jihočeský kraj sousedí s Rakouskem a Kraj Vysočina se rozkládá v těsné blízkosti hranic, je jejich velkou výhodou, protože mají možnost rozvinout příhraniční spolupráci. Tyto kraje budou součástí Operačního programu Přeshraniční spolupráce Rakousko – Česká republika 2007 - 2013 prostřednictvím Evropské fondu pro regionální rozvoj a prostředků zúčastněných území (Vysočina, Jihomoravský kraj, Jihočeský kraj a Niederösterreich) Termín pro předkládání žádostí měl být nejpozději do 14. 3. 2012. [22], [23]

57

5 Nejnavštěvovanější turistické cíle na Vysočině 2008 - 2010 Pátá kapitola práce se zabývá nejnavštěvovanějšími turistickými cíly na Vysočině v letech 2008 – 2010. V tabulkách je vždy uvedeno 5 cílů, které byly vyhodnoceny agenturou Czech Tourism. Tab. 9 Nejnavštěvovanější turistické cíle na Vysočině v roce 2008 [7] Pořadí 1. 2. 3. 4. 5.

Turistický cíl ZOO Jihlava Westernové městečko Šiklův mlýn Státní hrad Pernštejn (pozn. Patří do Jihomoravského kraje) Muzeum Vysočiny v Jihlavě Státní zámek Telč

Počet návštěvníků 244 000 180 000 129 000 73 000 65 000

Tabula č. 7 obsahuje přehled 5 nejnavštěvovanějších turistických cílů na Vysočině v roce 2008. Na prvním místě se umístila Zoologická zahrada Jihlava s 244 000 návštěvníky. Na druhém místě to bylo Westernové městečko Šiklův mlýn, jehož návštěvu si nenechalo ujít 180 000 návštěvníků. Na třetím místě je to potom Státní hrad Pernštejn, kam zavítalo 129 000 turistů. Čtvrté místo obsadilo Muzeum Vysočiny v Jihlavě (73 000) a na pátém místě stanula památka UNESCO, město Telč (65 000). [7] Hrad Pernštejn byl z nevysvětlených důvodů zařazen do tohoto seznamu, i přesto, že leží v Jihomoravském kraji, okrese Brno-venkov. Nachází se v obci Nedvědice cca 13 km od Bystřice nad Pernštejnem, která ještě patří do Kraje Vysočina, okres Žďár nad Sázavou a samotná obec Nedvědice patřila do 1. ledna 2005 do Kraje Vysočina, okresu Žďár nad Sázavou, správního obvodu Bystřice nad Pernštejnem. Možná, že toto byly důvody, které vedly k zařazení v žebříčku nejnavštěvovanějších turistických cílů právě pod Kraj Vysočina ještě i v následujících letech. [39]

58

Tab. 10 Nejnavštěvovanější turistické cíle na Vysočině v roce 2009 [8] Pořadí 1. 2. 3. 4. 5.

Turistický cíl ZOO Jihlava Šikland - Westernové městečko Šiklův mlýn, Strašidelný zámek, muzeum veteránů Muzeum Vysočiny, Jihlava Státní hrad Pernštejn Státní zámek Telč

Počet návštěvníků 267 000 198 000 153 000 134 000 62 000

V roce 2009 se nejnavštěvovanějším turistickým cílem na Vysočině opět stala Zoologická zahrada Jihlava, do níž zavítalo 267 000 návštěvníků. Na druhém místě bylo opět Westernové městečko Šiklův mlýn s 198 000 návštěvníky. Na třetí místo se oproti roku 2008 posunulo Muzeum Vysočiny (153 000 návštěvníků). Opět sem byl zařazen Státní hrad Pernštejn, který se propadl na čtvrté místo (134 000 návštěvníků). Na pátém místě stejně jako předešlý rok stanul Státní zámek Telč (62 000 návštěvníků). [8] Tab. 11 Nejnavštěvovanější turistické cíle na Vysočině v roce 2010 [9] Pořadí 1. 2. 3. 4. 5.

Turistický cíl ZOO Jihlava Westernové městečko Šiklův Mlýn Státní zámek Telč Muzeum Vysočiny v Jihlavě (hrad Roštejn) Zámek Lipnice nad Sázavou - NKP

Počet návštěvníků 223 800 112 000 87 200 70 800 25 900

Stejně jako předešlé dva roky zavítalo i v roce 2010 nejvíce turistů do Zoologické zahrady Jihlava, celkový počet oproti loňskému roku byl o něco menší, činil 223 800 návštěvníků. Na druhém místě opět stanulo Westernové městečko Šiklův mlýn se 112 000 návštěvníky, což bylo oproti roku 2009 také méně. Naopak památka UNESCO, zámek Telč se z pátého místa posunul s 87 200 návštěvníky na třetí místo. Muzeum Vysočiny se propadlo z třetího na čtvrté místo (70 800 návštěvníků). A na páté místo se tentokrát zařadil hrad Lipnice nad Sázavou. [9] Jak můžeme vidět v předešlých tabulkách č. 9, 10, a 11, nejnavštěvovanějším turistickým cílem na Vysočině v letech 2008 – 2010 bylo ZOO Jihlava, nejvíce návštěvníků přivítala v roce 2009, kdy se hodnota vyšplhala na 267 000, naopak

59

nejméně to bylo v roce 2010, 223 800 návštěvníků. Druhou příčku si po všechny tři roky udrželo Westernové městečko Šiklův Mlýn. Zbylá tři místa se měnila. [7], [8], [9]

60

6 Metoda marketingového výzkumu Cílem bakalářské práce je zjistit jaká turistická lokalita je na Vysočině mezi turisty, kteří již tento kraj navštívili nejvíce atraktivní. A porovnat tuto skutečnost s oficiálními daty o návštěvnosti turistický lokalit na Vysočině. Zda ta nejnavštěvovanější lokalita je dle oficiální statistických dat pro turisty i ta nejatraktivnější. K porovnání byl použit dotazník. Dotazníkové šetření probíhalo od listopadu 2011 do poloviny dubna 2012. Celkem bylo osloveno 148 osob. Jako metodu jsem zvolila osobní dotazování náhodně vybraných respondentů v kombinaci s online verzí dotazníku, vytvořenou v programovacím jazyku PHP, která byla umístěna na webové stránky. Odkaz na vyplnění dotazníku jsem po té vložila na sociální síť facebook, kde byl veřejně přístupný, vyplňovali ho tedy opět náhodní respondenti. V listopadu jsem získala 30 dotazníků, prosinci 11, lednu 15, únoru 11, březnu 72 a dubnu 9. Z toho osobním dotazováním bylo získáno 67 (45,3 %) vyplněných dotazníků a přes online dotazník 81 (54,7 %). Dotazník byl zaměřen na české turisty, všichni respondenti tedy pochází z České republiky. V dotazníku byly použity otevřené, polootevřené i uzavřené otázky. Celkem dotazník obsahoval 18 otázek z toho 5 otevřených, 4 polootevřené, 8 uzavřených a v jedné otázce bylo použito hodnocení pomocí škály. První dvě otázky se týkaly obecně cestování v ČR, dalších 10 otázek se týkalo přímo cestování v Kraji Vysočina a to konkrétně toho, zda se návštěvníkům líbilo více na Vysočině oproti ostatním krajům, jaké typy lokalit a jaké konkrétní lokality zde navštívili, jaká lokalita se jim líbila nejvíce a jaká nejméně, jak se do lokality, která se jim líbila nejvíce dopravili, jak v této lokalitě byli spokojeni s poskytovanými službami, zda by ji chtěli znovu navštívit nebo doporučit svým známým, co by v této lokalitě zlepšili a poslední otázka se týkala toho jaké další lokality mají respondenti v budoucnu na Vysočině ještě navštívit. Posledních 6 otázek bylo zaměřeno na informace o respondentovi, tzn. pohlaví, věk, dosažené vzdělání, hrubý měsíční příjem a kraj, ve kterém žije. Dotazník také obsahoval větvení otázek. Pokud u otázky č. 1 byla zvolena odpověď ne, přešel respondent k zodpovězení otázek týkajících se informací o něm. Dále pokud u otázky č. 2 respondent nezvolil kraj Vysočina, opět přešel rovnou k zodpovězení otázek týkajících se jeho osoby. Kompletní znění dotazníku se nachází v příloze práce.

61

7 Vyhodnocení dotazníkové šetření šet Tato část práce se týká vyhodnocení vyhodnoce dotazníkového šetření. ření. Zdrojem pro všechny následující tabulky a grafy jsou data získaná z vlastního dotazníkového šetření. šet

ěvujete turistické lokality v ČR? Otázka č. 1: Navštěvujete

9,5%

ano ne 90,5%

Graf 6 Počet čet respondentů respondent navštěvujících vujících turistické lokality v ČR

Na grafu číslo 6 můžeme ůžeme vidět, vid že 90,5 % respondentů uvedlo možnost ano, navštěvujeme vujeme turistické lokality v ČR a 9,5 % respondentů odpovědě ědělo, že nenavštěvují turistické lokality v rámci ČR. Po této otázce následovalo větvení ětvení dotazníku. Ti, T kteří zvolili odpověď ěď „ano“ pokračovali pokra k následující otázce a ti, kteří ří odpověděli odpov „ne“ přešli k zodpovězení zení otázek týkajících se informací o respondentovi.

62

Otázka č. 2: Jaké kraje jste jako turisté již navštívili? navš

Hlavní město Praha Středočeský kraj 3,7%

Jihočeský kraj

3,3% 3,9%

Plzeňský kraj

14,9%

Karlovarský kraj

8,3% 9,4% 15,4%

12,1%

Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj

7,9%

Kraj Vysočina

3,8%

4,8%

4,4%

4,2%

3,9%

Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

Graf 7 Jaké kraje dotazovaní jako turisté již navštívili

Graf č. 7 znázorňuje, ňuje, jaké kraje respondenti, jako turisté již navštívili. navštívili. Nejvíce odpovědí získal Kraj Vysočina čina (15,4 %), druhým nejvíce navštěvovaným vovaným krajem bylo Hlavní město Praha (14,9 %) a na třetí t místo se zařadil Jihočeský eský kraj (12,1 %). Nejmenší počet respondentůů uvedlo návštěvu návšt Zlínského kraje (3,3 %). Nás ovšem především p zajímá hodnota související s Krajem Vysočinou, který tedy označilo čilo 121 respondentů respondent z celkového počtu 148.. Po této otázce následovalo opět větvení ětvení dotazníku. Ti, kteří navštívili Kraj Vysočina čina, pokračovali k následující ásledující otázce a respondenti, mezi jejichž navštívenými štívenými kraji nebyla Vysočina, Vyso přešli k otázkám týkajících se informací o jejich osobě. U této otázky mohl každý respondent zaškrtnout i více odpovědí, odpov odpově jejich celkový počet tedy byl 787.

63

Otázka č. 3: Líbilo se Vám na Vysočině Vyso více než v jiných krajích?

0,8% 14,0% 33,9% určitě ano spíše ano spíše ne 51,2%

určitě ne

Graf 8 Spokojenost s návštěvou kraje Vysočina ina oproti ostatním ostatn krajům

Na otázku zda se návštěvníkům návště líbilo více v Kraji Vysočina čina než v ostatních krajích, přes es polovinu dotázaných, tj. 51,2 % uvedlo odpověď „spíše ano“ a 33,9 % zvolilo odpověď „spíše ne“. Dále 14,0 % respondentů odpovědělo, lo, že se jim v Kraji Vysočina líbilo určitě více než v jiných krajích. A pouze jeden respondent (0,8 %) zvolil odpověď „určitě ne“.

64

Otázka č. 4: Jaké typy lokalit jste v Kraji Vysočina převážně navštívili? navštívili

4,9% 26,8% přírodní historické kulturní 68,3%

Jiné

Graf 9 Typy lokalit, které turisté na Vysočině Vyso převážně ř ě navštívili

Nejčastěji ji vybranou možností se staly historické lokality (68,3 %), dále 26,8 % dotázaných bylo spíše v přírodních lokalitách, 4,9 % uvedlo kulturní zařízení a možnost jiné odpovědi di mimo ty nabízené nezvolil žádný respondent.

Otázka č. 5: Jaká místa jste již na Vysočině Vyso navštívili? Tab. 12 Lokality, které respondenti na Vysočině Vysoč ě navštívili Možnosti Telč UNESCO (historické náměstí nám s měšťanskými anskými domy, zámek) Třebíč UNESCO (židovská čtvrť, bazilika sv. Prokopa) Jihlava (historické jádro, katakomby) Kamenice nad Lipou (zámek) Pelhřimov (historické náměstí nám s gotickými a renesančními renesanč domy, gotické brány) Žirovnice (zámek) Polná (hrad-muzeum) muzeum) Jaroměřice ice nad Rokytnou (zámecký komplex) Náměšť nad Oslavou (zámek)

Počet respondentů

65

%

84

69,4 %

42

34,7 %

97

80,2 %

18

14,9 %

92

76,0 %

15 11

12,4 % 9,1 %

19

15,7 %

7

5,8 %

kostel s. Jana Nepomuckého na Zelené hoře UNESCO hrad Roštejn hrad Kámen Muzeum Vysočiny - Jihlava Muzeum rekordů a kuriozit Pelhřimov Westernové městečko Šiklův Mlýn ZOO Jihlava CHKO Žďárské vrchy CHKO Železné hory poutní vrch Křemešník Mohelenská hadcová step Jiná odpověď

40

33,1 %

26 47 22

21,5 % 38,8 % 18,2 %

51

42,1 %

30 93 31 19 49 12 18

24,8 % 76,9 % 25,6 % 15,7 % 40,5 % 9,9 % 14,9 %

V tabulce č. 12 můžeme vidět, kolik návštěvníků při návštěvě Kraje Vysočina bylo v následujících turistických cílech. Většina návštěvníků Vysočiny byla v Jihlavě na historickém náměstí (80,2 %), hojný počet návštěvníků zavítal i do Jihlavské Zoo (76,9 %) vysoký počet respondentů byl také ve městě Pelhřimov (76,0 %). I město Telč s historickým náměstím a zámkem přilákalo velký počet turistů (69,4 %). V otázce byly uvedeny nejznámější lokality, které mohli dotazování označit, ale byl jim i ponechán volný prostor pro uvedení dalších lokalit, které na Vysočině navštívili. Jiné lokality uvedlo 14,9 % návštěvníků. Tyto lokality můžete vidět v následující tabulce. Tab. 13 Výčet ostatních turistických lokalit, které respondenti uvedli Počet návštěvníků

Turistický cíl

%

Kaple sv. Jana Křtitele na Stražišti Olšiakovy sochy hrad Orlík u Humpolce cyklostezky okolo Javořice

1 1 7 1

4,0 % 4,0 % 28,0 % 4,0 %

Nové Město na Moravě

1

4,0 %

hrad Lipnice nad Sázavou

5

20,0 %

hydroelektrárna Sedlice pivovar Dalešice

1 1

4,0 % 4,0 %

Žďár nad Sázavou

1

4,0 %

66

Muzeum Vysočiny v Havlíčkově Brodě zámek Světlá nad Sázavou údolí řeky Doubravy u Chotěboře

1

4,0 %

1 1

4,0 % 4,0 %

Stvořidla u Ledče nad Sázavou

1

4,0 %

Muzeum Dr. Aleše Hrdličky v Humpolci

2

8,0 %

V tabulce č. 13 jsou vypsány lokality, které uvedli respondenti jako další cíle, jež na Vysočině navštívili. Jinou odpověď uvedlo celkem 25 z dotázaných návštěvníků Vysočiny. Z toho 28 % uvedlo hrad Orlík u Humpolce a 20 % hrad Lipnice nad Sázavou. Mezi další navštívené lokality patřily například pivovar Dalešice, Nové Město na Moravě, údolí řeky Doubravy u Chotěboře a další.

Otázka č. 6: Jaká lokalita se Vám na Vysočině z těch, co jste navštívili, líbila nejvíce? Popřípadě napište proč. Pokud se Vám líbilo více lokalit, vypište je prosím a označte čísly jejich pořadí. Tab. 14 Nejatraktivnější turistické lokality

Lokalita

Počet respondentů

Telč

33

ZOO Jihlava

16

%

Důvody

krásné historické náměstí a zámek; 27,3 % krásné město s krásnou architekturou; návštěva příbuzných v Jihlavě spojená s tradiční návštěvou ZOO; 13,2 % malá, upravená, roztomilá; ideální výlet pro děti

Jihlava (historické jádro, katakomby)

8

6,6 % katakomby; pivovar Ježek

Hrad Kámen

8

6,6 % muzeum motocyklů

Třebíč CHKO Žďárské vrchy poutní kostel sv.

7

6 6

velmi zajímavá historie; židovská čtvrť, synagoga, hřbitov, hezké 5,8 % uličky; židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa čistý vzduch; hezká příroda, skály; 5,0 % Olšiakovy sochy, cykloturistika 5,0 % nádherná stavba 67

Jana Nepomuckého na Zelené hoře poutní vrch Křemešník

4

lanové centrum v lese, které je netypicky ve vyšší nadmořské 3,3 % výšce ne ostatní centra v ČR, zajímavá křížová cesta Ježíše Krista

Muzeum rekordů a kuriozit v Pelhřimově

4

3,3 %

Pelhřimov

3

2,5 %

Jaroměřice nad Rokytnou

3

CHKO Železné hory Westernové městečko Šiklův Mlýn Hrad Roštejn Hrad Lipnice nad Sázavou Zámek Žirovnice Mohelenská hadcová step Cyklostezky okolo Javořice Nové Město na Moravě Přirodní rezervace Ranecká jezírka Cyklostezky na Vysočině Údolí řeky Doubravy u Chotěboře Humolec Muzeum Dr. Aleše Hrdličky Náměšť nad Oslavou

3

malebné náměstíčko; zatím jsem nic jiného na Vysočině nenavštívil naprosto ohromující zámecký 2,5 % komplex, klidný zámecký park i velice zkušení a příjemní průvodci krásná příroda, čisté prostředí, 2,5 % vhodné pro pěší turistiku

3

2,5 %

3

2,5 %

3

2,5 %

2

1,7 %

2

1,7 %

1

0,8 %

1

0,8 % cyklisticky a běžkařsky ideální

1

0,8 %

1

0,8 % mám rád jízdu na kole

1

0,8 %

1

0,8 %

1

0,8 %

pěkně vymyšlená noční prohlídka formou divadelního představení

V tabulce č. 14 můžeme vidět turistické lokality, které se respondentům na Vysočině líbily nejvíce a uvedli je tak v otázce č. 6 na prvním místě. Dále jsou v tabulce důvody, proč se jim právě ta daná lokalita líbila nejvíce. Nejvíce respondentů, 27,3 % uvedlo, že 68

jim přišlo nejvíce atraktivní město Telč s historickým náměstím a zámkem. Na druhém místě se umístila Zoologická zahrada Jihlava, kterou na první místo uvedlo 13,2 % dotázaných a to například z důvodu, že se jedná o malou a upravenou zoo, která je ideální na výlet s dětmi. Na třetím místě se umístilo město Jihlava s historickým jádrem a katakombami, což se nejvíce líbilo 6,6 % respondentů. S touto hodnotou se na třetím místě umístil i hrad Kámen, kde návštěvníci uvedli jako důvod muzeum historických motocyklů. Památka UNESCO židovské město Třebíč se umístila na čtvrtém místě s 5,8 % respondentů a to díky zajímavé historii, židovské čtvrti s hezkými uličkami a bazilikou sv. Prokopa. A třetí památka UNESCO nacházející se na Vysočině, poutní kostel sv. Jana Nepomuckého se umístil na pátém místě spolu s CHKO Žďárské vrchy. Za nejhezčí lokalitu na Vysočině ho označilo 5% dotázaných.

Otázka č. 7: Jaká lokalita se Vám na Vysočině z těch, co jste navštívili, líbila nejméně? Popřípadě napište proč. Tab. 15 Nejméně atraktivní lokality na Vysočině Odpověď Jihlava (historické jádro, katakomby) Pelhřimov (historické náměstí s gotickými s renesančními domy, gotické brány) Muzeum rekordů a kuriozit Pelhřimov Žirovnice (zámek) Westernové městečko Šiklův mlýn Třebíč UNESCO (židovská čtvrť, bazilika sv.

Počet respondentů

%

Důvod

20

náměstí zkažené obchodním domem Prior; město Jihlava je také hezké, ale v 23,0 % porovnání s ostatními místy nejméně zajímavé

13

14,9 % nezajímavé; pivo Poutník

5

5,7 % zklamalo očekávání

4

4,6 % nezajímavé; nepěkné okolí

4

4,6 %

3

3,4 % poněkud nudná židovská čtvrť 69

Prokopa) hrad Kámen

nezajímavá výstava historických motocyklů

3

3,4 %

3

3,4 %

3

3,4 %

2

2,3 %

2

2,3 %

2

2,3 %

hrad Roštejn

1

1,1 %

ZOO Jihlava

1

1,1 %

1

1,1 %

1

1,1 % větší očekávání

1

1,1 %

1

1,1 %

1

1,1 % nezajímavé

1

1,1 %

poutní vrch Křemešník poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře UNESCO Mohelenská hadcová step Muzeum Vysočiny Jihlava Telč UNESCO (historické náměstí s měšťanskými domy a zámek)

Náměšť nad Oslavou (zámek) Jaroměřice nad Rokytnou (zámecký komplex) Žďár nad Sázavou CHKO Žďárské vrchy Kamenice nad Lipou (zámek) CHKO Železné hory

krásná stavba, ale církevní stavby moc nemusím

nehezké centrum ovlivněno socialistickou architekturou

V tabulce č. 15 můžeme vidět lokality, které respondenti uvedli, že se jim líbily nejméně, přišly jim nejméně atraktivní. Nejvíce respondentů (40,5 %) neoznačilo žádnou lokalitu, ve všech je něco zaujalo. 23 % dotázaných označilo historické jádro města Jihlavy a jako důvod bylo nejčastěji uvedeno narušení historického rázu obchodním domem Prior. Na druhém místě je historické jádro města Pelhřimova, které

70

přišlo nejméněě atraktivní 14,9 % respondentů. Třetí nejméněě atraktivní lokalitou je Muzeum rekordůů a kuriozit v Pelhřimově, které uvedlo 14,9 %.

Otázka č. 8: Jak jste se dopravili do lokality, kterou jste u otázky č. 6 uvedli na prvním místě?

2,7% 2,7% 8,1% autem autobusem vlakem na kole 86,5%

pěšky jinak

Graf 10 Způsob ůsob dopravy do nejatraktivnější nejatraktivn lokality, města ěsta Telče Tel Graf č.. 10 ukazuje, že 86,5 % návštěvníků se do Telčee dopravilo automobilem, 8,1 % využilo autobus, 2,7 % železniční železni dopravy a 2,7 % vyrazilo za krásami Telče Tel na kole. Možnost pěšky šky nebo jiný druh dopravy d neoznačil žádný respondent.

71

Otázka č. 9: Jak jste byli ve Vaší nejoblíbenější nejoblíben lokalitěě (myšlena je lokalita, kterou jste uvedli u otázky č. 6 na prvním místě)) spokojeni s poskytovanými službami a cenami za služby? Ohodnoťte Ohodno na stupnici 1-10 (10 je nejvyšší stupeň spokojenosti) nebo zvolte možnost „nemohu posoudit“. Tato otázka se dělí ělí na více podotázek, z nichž je každá vyhodnocená zvlášť. zvláš Podotázky se týkají spokojenosti s ubytovacími službami, stravovacími službami, průvodcovskými pr službami, službami užbami informačních informa ních center, dopravní dostupností dané lokality, možností parkování v blízkosti lokality, se službami půjčoven p oven a úschoven sportovního načiní na a cenovou dostupností.

3,0% 3,0%

6,1%

5 7 8 nemohu posoudit

87,9%

ěstě Telč Tel Graf 11 Spokojenost s ubytovacími službami ve městě

V hodnocení spokojenosti s ubytovacími zařízeními ve městěě Telčč nejvíce respondentů respondent (87,9 %) uvedlo, že je nemůže nem posoudit. Z těch, kteříí posoudit mohli, 6,1 % je ohodnotilo číslem íslem 8 a 3 % respondentů na škále označila čísla 5 a 7. Ostatní hodnoty škály nikdo neoznačil. Průměrná Prů rná známka ubytovacích služeb tak byla 7.

72

2

3,0% 6,1% 6,1%

15,2%

6,1%

4 5

12,1%

6

15,2%

7 18,2%

8

18,2%

9 10 nemohu posoudit

Graf 12 Spokojenost se stravovacími službami ve městě městě Telč

Graf č. 12 nám znázorňuje znázorň spokojenost návštěvníků Telče se stravovacími službami. Nejvíce respondentůů (18,2 %) je na stupnici 1-10, přičemž 10 je nevyšší stupeň spokojenosti, ohodnotilo čísly č 7 a 8. Dále 15,2 % respondentůů označilo označ hodnotu 9 a možnost „nemohu posoudit“. A třetí t nejpočetnější jší hodnotou označenou označ dotázanými bylo na stupnici číslo 6 (12,1 %). Hodnoty 1 a 3 na stupnici neoznačil neozna žádný z dotázaných. Průměrnou ů ěrnou hodnotící známkou tedy byla hodnota 8,6.

6,1% 1 12,1%

33,3%

6,1%

6 7

9,1% 18,2%

15,2%

8 9 10 nemohu posoudit

ěstě Telč Graf 13 Spokojenost s průvodcovskými službami ve městě 73

V hodnocení průvodců ů ů ve městě m Telč nejvíce respondentů (33,3 %) zvolilo možnost „nemohu posoudit“. S průvodcovskými prů službami bylo maximálněě spokojeno 18,2 % dotázaných, kteří označili označ známku 10. Třetí nejpočetnější jší hodnotou byla 9, kterou zvolilo 15,2 % respondentů. respondent Minimální spokojenost s průvodcovskými ůvodcovskými službami projevilo 6,1 % dotázaných. Průměrná známka průvodcovský vodcovský služeb činila č 5,1.

3,0% 3,0% 3,0%

3,0% 6,1%

1 2 5

15,2% 57,6% 9,1%

6 7 8 9 nemohu posoudit

Graf 14 Spokojenost se službami informačních čních center

Se službami informačních čních center 57,6 % dotázaných nemá zkušenosti, zvolili tedy možnost „nemohu posoudit“. Z těch, kteří mají zkušenosti se službami informačních informa center, je nejvíce respondentů respondent (15,2 %) ohodnotilo číslem íslem 8. Dále 9,1 % respondentů hodnotilo číslem íslem 9 a další početnější po skupinou byla ta, která označila čila na škále hodnotu číslo 7, a to bylo 6,1 % dotázaných. Minimální spokojenost se službami informačních informa center projevila 3 % respondentů. respondent . Hodnoty 3,4 a 10 nebyly na škále vybrány nikým z dotázaných. Služby informačních informa ních center hodnotili respondenti průměrnou prů známkou 6,8.

74

6,1% 3,0%

3,0%

15,2%

1 5

12,1% 21,2%

6 7

21,2%

8 9

18,2%

10 nemohu posoudit

Graf 15 Spokojenost s dopravní dostupností města ěsta Telče Telč

Maximální spokojenost s dopravní dostupností města Telče če projevilo 21,2 % respondentů a stejný počet poč respondentů zvolil na škále hodnocení číslo 8. Další početnou etnou skupinu (18,2 %) tvořili ti, kteří dostupnost Telče če ohodnotili 9. Možnost „nemohu posoudit“ zvolilo 15,2 %. Minimálně spokojeno s dopravní dostupností bylo 6,1 % dotázaných. tázaných. Hodnoty 2,3 a 4 nebyly označeny nikým. Dopravní dostupnost byla hodnocena průměrnou ěrnou známkou 7,9.

6,1% 15,2%

2 5

12,1%

6

12,1% 18,2% 12,1%

7 8 9

18,2%

10 6,1%

nemohu posoudit

Graf 16 Spokojenost s možností parkování v blízkosti lokality 75

Nejvíce respondentůů (18,2 %) bylo s možností parkování rkování spokojeno na hodnoty 8 a 6. Dále 15,2 % označilo čilo možnost „nemohu posoudit a 12,1 % ohodnotilo ohodno na škále spokojenost s možností parkování čísly ísly 10, 9 a 5. Minimální spokojenost ohodnocenou číslem íslem 1 nezvolil žádný respondent, stejně stejn tak hodnoty 3 a 4. Možnost parkování respondenti hodnotili v průměru prů známkou 7,1.

1,7% 0,8%

3,3% 2,5% 1,7%

3,3%

3 4 5 6 8

86,8%

10 nemohu posoudit

Graf 17 Spokojenost se službami půjčoven p oven a úschoven sportovního náčiní ná

Drtivá většina tšina dotázaných tj. 86,8 % odpověděla, že služby půjč ůjčoven a úschoven sportovních potřeb řeb eb nemohou posoudit. Maximální spokojenost s těmito službami projevilo 3,3 % respondentů respondent a stejný počet je ohodnotil i číslem 5. Minimální spokojenost neprojevil žádný z dotázaných a stejně tak žádný z dotázaných nezvolil hodnoty 2,7 a 9. Služby půjčoven a úschoven sportovního náčiní činí byly ohodnoceny průměrnou rnou známkou 5,5.

76

3,0% 24,2%

6,1%

2 4

9,1% 12,1%

6,1%

5 6

12,1%

12,1%

7 8

15,2%

9 10 nemohu posoudit

Graf 18 Spokojenost s cenami za služby

U hodnocení spokojenosti s cenami za služby nejvíce respondentů (24,2 %) zvolilo možnost „nemohu posoudit“. Nejčastější Nej hodnotou označenou enou na hodnotící škále bylo číslo íslo 8, které zvolilo 15,2 % dotázaných. Hojně se také vyskytovaly hodnoty 9,7 a 6, které na škále označilo čilo 12,1 % respondentů.. Maximální spokojenost s cenami projevilo 6,1 % a minimální spokojenost nebyla neby označena ena žádným respondentem. respondentem Stejně tak nikdo nezvolil hodnotu 3. Spokojenost s cenami byla v průměru prů hodnocena známkou 6,9.

77

Otázka č. 10: Máte v plánu někdy n v budoucnu opětt navštívit tuto lokalitu (Myšlena je lokalita, kterou jste u otázky č. 6 uvedli na prvním místě) ě) v kraji Vysočina, případně ji doporučit čit svým známým?

9,1% určitě ano

30,3%

spíše ano 60,6%

spíše ne určitě ne

Graf 19 Úvaha opětovného ětovného navštívení města m Telče respondentůů nebo jejich doporučení doporu známým Graf č. 19 nám znázorňuje, znázorň že 60,6 % návštěvníků, kteří ří označili ozna Telč jako nejatraktivnější lokalitu,, chce znovu toto místo určitě navštívit avštívit nebo ho dále doporučit. 30,3 % uvedlo odpověď ěď „spíše ano“, 9,1 % „spíše ne“ a žádný respondent nezvolil odpověď „určitě ne“.

Otázka č. 11: Zlepšili byste ve Vámi zvolené lokalitě lokalit (myšlena je lokalita, kterou jste u otázky č. 6 uvedli na prvním místě) míst něco? co? Pokud ano, napište prosím konkrétní příklad. Tab. 16 Návrhy na zlepšení v Telči Odpověď Odpov úroveň a ceny stravování cenové akce a přístupnost řístupnost do zámku se psem zrušit parkování v centru Telče Tel dopravní dostupnost, informační infor centra nic, všechno bylo v pořádku poř

78

Počet et respondentů respondent 1 1 4 1 26

% 3,0 % 3,0 % 12,1 % 3,0 % 78,8 %

V tabulce č. 16 jsou uvedeny odpovědi respondentů, týkající se toho, co by v Telči zlepšili. Nejvíce respondentů tj. 78,8 % odpovědělo, že byli se vším spokojeni a nic by neměnili. Dále 12,1 % dotázaných uvedlo, že by zrušili parkování v historickém centru Telče, 3 % respondentů by změnila úroveň a ceny stravování a dopravní dostupnost nebo by také uvítali cenové akce a přístupnost do zámku se psem.

Otázka č. 12: Máte v plánu navštívit na Vysočině i lokality, ve kterých jste ještě nebyli? Pokud ano, napište jaké, popřípadě proč. Tab. 17 Turistické cíle, které chtějí návštěvníci na Vysočině v budoucnu navštívit Odpověď Třebíč Westernové mstečko Šiklův mlýn hrad Kámen

Počet respondentů

%

Důvod

doporučeno od známých; 16 13,9 % očekávání stejných zážitků jako v Telči 12 10,4 % 11

9,6 %

Telč

10

8,7 %

Jaroměřice nad Rokytnou

10

hrad Roštejn Žďárské vrchy poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře Jihlava Polná Kamenice nad Lipou Žirovnice Muzeum rekordů a kuriozit Pelhřimov Náměšť nad Oslavou

10 7

doporučení od známých; znalost z TV a tisku kulturně a turisticky zajímavé 8,7 % místo, hlavně kolem říčky Rokytná 8,7 % doporučení od známých 6,1 %

6

5,2 %

6 5 3 3

5,2 % 4,3 % 2,6 % 2,6 %

3

2,6 %

3

2,6 %

Zoo Jihlava

2

1,7 %

CHKO Železné hory poutní vrch Křemešník Muzeum Vysočiny Jihlava vrch Javořice říčka Trnávka

2 2

1,7 % 1,7 %

2

1,7 %

1 1

0,9 % 0,9 % mám rád rybaření

79

díky poutavé reportáži v televizi

Tabulka č. 17 informuje o tom, jaké turistické cíle plánují dotázaní návštěvníci návšt Vysočiny v budoucnu ještě navštívit. Z celkové počtu dotázaných ázaných (121) na tuto otázku 58,7 % respondentůů uvedlo konkrétní odpověď, 19,8 % odpovědělo, ě ělo, že zatím nevědí, nev zda chtějí jí navštívit další lokality, 14,9 % odpovědělo lo ano, že chtějí chtě navštívit další turistické lokality na Vysočině, Vyso ale zatím nevědí jaké a 6,6 % uvedlo jednoznačně, jednozna že nemají v plánu návštěvu ěvu další lokalit. Konkrétní odpovědi, di, které respondenti uvedli, jsou v tabulce č. 15. Vzhledem k tomu, že někteříí uvedli více lokalit než jednu, počet konkrétních odpovědí ědí činí 115. Nejvíce návštěvníků návšt (13,9 %) uvedlo, že by se chtěli cht podívat do města ě Třebíč řebíče a jeho židovské čtvrti. Na druhém místě je Westernové městečko Šiklův ův mlýn, které chce navštívit 10,4 % respondentůů a třetí lokalitou, lokalitou kterou se chystá navštívit 9,6 % z dotázaných, je hrad Kámen.

Otázka č. 13: Pohlaví

31,1%

žena 68,9%

muž

Graf 20 Pohlaví respondentů

Z celkového počtu čtu 148 dotázaných osob byla převaha p evaha žen, které tvořily tvo 68,9 % respondentů, a muži představovali ředstavovali 31,1 % respondentů.

80

Otázka č. 14: Věk

5%

11%

5%

12% do 20 let 21-30 let

13%

31-40 let 41-50 let

54%

51-60 let nad 60 let

Graf 21 Věk respondentů

Z grafu vyplývá, že nejvíce dotázaných osob (54,1 %) patří ř do věkové ěkové skupinu 21-30 21 let, poté následovala skupina 31 -40 let (12,8 %), dále respondenti ve věku v do 20 let (12,2 %), věková ková skupina 51-60 51 let byla zastoupena 10,8 % respondentů respondent a nejméně dotázaných patřilo řilo do věkových vě skupin 41-50 let (5,4 %) a nad 60 let (4,7 %).

Otázka č. 15: Vaše dosažené vzdělání vzd

13,5%

25,7%

13,5%

ZŠ SŠ s výčním listem

1,4%

SŠ s maturitou VOŠ 45,9%

VŠ

Graf 22 Dosažené vzdělání respondentů 81

Nejvíce dotázaných mělo mě středoškolské vzdělání s maturitou (45,9 %), za nimi následovali respondenti s vysokoškolským vzděláním (25,7 %), středoškolské vzdělání s výučním listem mělo ělo 13,5 %, skupina se základním vzděláním ěláním představovala 13,5 % z celkového počtu čtu dotázaných a pouze 1,4 % respondentůů mělo ělo vystudovanou vyšší odbornou školu.

zamě Otázka č. 16: Vaše zaměstnání

13,5%

7,4%

21,6%

student zaměstnanec podnikatel

6,8%

v důchodu 8,8% 4,7%

37,2%

na mateřské dovolené nezaměstnaný/á jiná odpověď

Graf 23 Zaměstnání respondentů

Z grafu vyplývá, že 37,2 % všech dotázaných bylo v zaměstnaneckém ěstnaneckém poměru. pom Další početnou etnou skupinou jsou studenti, kteří kte představují 21,6 % respondentů, respondent dále 8,8 % podniká, 7,4 % bylo nezaměstnaných, nezam 6,8 % představovaly edstavovaly matky na mateřské mate dovolené a 4,7 % respondentůů bylo v důchodu. Dále 13,5 % uvedlo jinou odpověď než, které jim byly nabízené a tou ve všech případech p byla „student i zaměstnanec“. ěstnanec“.

82

Otázka č. 17: Jaký je Váš hrubý měsíční m příjem?

4,1% 3,4% jsem bez příjmu 11,5%

29,7%

pod 10 000 Kč 10 000 Kč - 20 000 Kč 20 000 Kč - 30 000 Kč

27,7% 23,6%

30 000 Kč - 40 000 Kč 40 000 Kč a více

Graf 24 Hrubý měsíční příjem respondentů

29,7 % dotázaných uvedlo, že jsou bez příjmu, p hrubý měsíční ěsíční příjem p 27,7 % respondentů činil 10 000 Kč K – 20 000 Kč, velká část (23,6 %) uvedla, že jejich hrubý h měsíční příjem íjem je pod 10 000 Kč, 11,5 % odpovědělo, lo, že hrubý měsíční mě příjem činí 20 000 Kč – 30 000 Kč, Kč 4,1 % jsou odměňovány 30 000 Kč – 40 000 Kč a 3,4 % dostávají hrubou měsíční ě ční mzdu v hodnotě 40 000 Kč a více.

83

Otázka č. 18: Uveďte ďte prosím kraj, ve kterém bydlíte

Hlavní město Praha

0,7% 2,0% 3,4%

Středočeský kraj 0,7%

Jihočeský kraj Plzeňský kraj

22,3%

Karlovarský kraj Ústecký kraj

36,5% 14,2%

Liberecký kraj Královéhradecký kraj

10,1%

Pardubický kraj Kraj Vysočina

2,7% 0,7% 2,0% 1,4%

Jihomoravský kraj

1,4%

Olomoucký kraj

2,0%

Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

Graf 25 Kraje, v nichž respondenti žijí

Z grafu č. 25 je zřejmé, řejmé, že 36,5 % dotázaných žije v Kraji Vysočina, čina, 22,3 % v hlavním městě Praze, další početnou četnou skupinu představovali p obyvatelé Středoč ředočeského kraje (14,2 %) nebo Jihočeského českého kraje (10,1 %). Nejméně respondentůů pocházelo z krajů Moravskoslezského, Zlínského, Plzeňského, Plze Libereckého ibereckého a Královéhradeckého.

84

8 Celkové vyhodnocení dotazníku V rámci dotazníkového šetření bylo dotázáno celkem 148 osob. Z nich 102 žen a 46 mužů. Více jak polovina respondentů (54,1 %) patřila do věkové skupiny 21-30 let, další početnou skupinu tvořily osoby věkového rozmezí 31-40 let, do 20 let a 51-60 let. Nejméně dotázaných patřilo do skupin 41-50 let a nad 60 let. Téměř polovina respondentů měla středoškolské vzdělání s maturitou (45,9 %). Co se týká zaměstnání respondentů, nejpočetnější skupinu tvořili zaměstnanci (37,2 %), na druhém místě to byli studenti (21,6 %) a 13,5 % dotázaných uvedlo, že jsou zaměstnanci a zároveň studenti. Vzhledem k tomu, že dotazníkového šetření se zúčastnilo poměrně velké množství studentů, 29,7 % respondentů uvedlo, že jsou bez příjmu, další početnou skupinu (27,7 %) tvořili dotazovaní, jejichž hrubý měsíční příjem činí 10 000 Kč – 20 000 Kč. Nejvíce zúčastněných pocházelo z Kraje Vysočina (36,5 %), Hlavního města Prahy (22,3 %), Středočeského kraje (14,2 %) a Jihočeského kraje (10,1 %), počty respondentů z ostatních krajů jsou zanedbatelné. Dotazníkové šetření ukázalo, že drtivá většina zúčastněných (90,5 %) navštěvuje turistické lokality v České republice. Největší počet odpovědí získal kraj Vysočina (15,4 %). Na druhém místě za ním se umístilo Hlavní město Praha (14,9 %) a třetí místo zaujal Jihočeský kraj (12,1 %). Naopak nejméně respondentů označilo Zlínský kraj (3,3 %). Celkový počet respondentů, který navštívil Kraj Vysočina a odpovídal tedy na otázky týkající se tohoto kraje, činil 121 osob. Z tohoto počtu 51,2 % uvedlo, že se jim spíše líbí na Vysočině více než v jiných krajích. Jednoznačnou odpověď, že se jim Vysočina líbí určitě více, než ostatní kraje uvedlo 14,0 % respondentů a pouze jeden respondent si byl jist tím, že se mu Vysočina oproti ostatním krajům určitě nelíbila více. Nejvíce navštěvovanými jsou historické lokality (68,3 %), 26,3 % potom uvedlo, že cílem jejich návštěvy se staly především přírodní lokality a do kulturních zařízení vyrazilo pouze 4,9 % dotázaných. K turistickým lokalitám, které navštívilo nejvíce zúčastněných marketingového výzkumu, patřilo na prvním místě město Jihlava s jeho historickým jádrem a katakombami (80,2 %), na druhém místě to byla Zoologická zahrada Jihlava (76,9 %), třetí místo obsadilo město Pelhřimov a jeho historické jádro. Památka UNESCO Telč se 85

umístila na čtvrtém místě, navštívilo ji 76,0 % respondentů, další památka UNESCO Třebíč se židovskou čtvrtí a bazilikou sv. Prokopa zaujala sedmé místo (34,7 %) a hned za ní na osmém místě stanula poslední památka UNESCO v Kraji Vysočina, poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře (33,1 %). Respondenti mohli napsat i další turistické cíle, kromě těch, které měli ve výběru a mezi těmito převažoval hrad Orlík u Humpolce (28,0 %) a hrad Lipnice nad Sázavou (20 %). Jako nejatraktivnější lokalita Vysočiny z pohledu dotázaných se stala památka UNESCO město Telč, historické jádro s krásnými měšťanskými domy a zámkem. Jako důvod, proč se právě město Telč líbilo zúčastněným nejvíce, uváděli, že to bylo právě díky krásné architektuře, kterou disponuje celé náměstí i zámek. Na druhém místě se umístila Zoologická zahrada Jihlava (13,2 %) a na třetím místě město Jihlava (6,6 %). I když se město Jihlava s historickým jádrem umístilo v rámci nejatraktivnějších lokalit na třetím místě, umístilo se i v rámci nejméně atraktivních lokalit a to dokonce na prvním místě (23,0 %) kvůli obchodnímu domu Prior, který dle respondentů kazí historický ráz náměstí. Druhou nejméně oblíbenou lokalitou bylo historické jádro města Pelhřimova, protože se zúčastněným zdálo oproti ostatním lokalitám nezajímavé a třetí místo obsadilo Muzeum rekordů a kuriozit Pelhřimov (5,7 %), které zklamalo očekávání návštěvníků. Do nejatraktivnější lokality města Telče se převážná část respondentů (86,5 %) dopravila automobilem. Co se týká spokojenosti dotázaných s jednotlivými službami ve městě Telč, ubytovacích služeb převážná část (87,9 %) nevyužila, proto je nemohla hodnotit, ale ti kteří je zhodnotit mohli, na hodnotící škále 1-10 (1 - nejmenší stupeň spokojeni, 10 - nejvyšší stupeň spokojeni) uvedli průměrnou známku 7. Stravovacích služeb už v Telči využilo více návštěvníků a ohodnotili je průměrnou známkou 8,6. Zkušenost s průvodcovskými službami v daném městě mělo už také více respondentů a jejich průměrnou známkou se stala hodnota 5,1. Služby turistických informačních center v Telči moc návštěvníků nevyužilo, takže zde byla opět převaha těch, kteří jejich činnost nemohli posoudit (57,6 %). A ti, kteří posoudit mohli (15,2 %), zvolili v průměru známku 6,8. Převážná část dotázaných byla spokojena s dopravní dostupností Telče a hodnotila ji v průměru známkou 7,9. Možnost parkování v blízkosti lokality byla na škále ohodnocena průměrnou známkou 7,1. Většina zúčastněných (86,8 %) nemělo zkušenosti se službami půjčoven a úschoven sportovního náčiní, nemohli je 86

tedy posoudit. Ti, co zkušenost měli, hodnotili průměrnou známkou 5,5. Co se týká cenové dostupnosti služeb ve městě Telč, 15,2 % respondentů volilo číslo 8, dále 24,2 % dotázaných nemohlo cenovou dostupnost posoudit, průměrná známka tak činila 6,9. Více jak polovina respondentů (60,6 %) uvedla, že má do budoucna v plánu památky města Telče určitě znovu navštívit a doporučit je dále svým známým. Převážná část zúčastněných (78,8 %) byla v Telči se vším spokojená a nic by nelepšili. U těch, kteří by chtěli něco zlepšit, převažovalo zrušení parkování v centru Telče (12,1 %). K dalším lokalitám, které chtějí respondenti do budoucna na Vysočině navštívit, patří na prvním místě město Třebíč (13,9 %), které je dotázaným doporučováno od známých, a očekávají v něm podobný zážitek jako v Telči. Na druhém místě Westernové městečko Šiklův mlýn (10,4 %) a třetí místo obsadil hrad Kámen (9,6 %) kde turisty láká především muzeum historických motocyklů.

8.1 Zhodnocení nejatraktivnějších lokalit na druhém a třetím místě Na druhém místě nejatraktivnějších lokalit se umístila Zoologická zahrada Jihlava, kterou celkem uvedlo 16 respondentů (13,2 %), kteří se do ZOO dopravili převážně automobilem (75,0 %), ojediněle potom autobusem, na kole nebo pěšky. S ubytovacími službami neměl žádný respondent zkušenost, ale se stravovacími službami už to bylo lepší, nejvíce respondentů ohodnotilo stravovací služby číslem 8 (25,0 %). Další početnější hodnotou bylo číslo 9 (18,8 %) a možnost „nemohu posoudit“, průměrná známka tedy činila 7,3. Průvodcovské služby mohli posoudit pouze tři respondenti, zbylí (81,3 %) zvolili tedy možnost „nemohu posoudit“, průměrnou známkou se stejně jako u stravovacích služeb stala hodnota 7,3. U služeb informačních center 75,0 % dotázaných uvedlo možnost „nemohu posoudit“, zbylí zvolili v průměru známku 7,5. U dopravní dostupnosti se nejvíce respondentů (50,0%) shodlo na hodnotě 10, tedy maximální spokojenosti a stejně tomu bylo i u hodnocení možnosti parkování v blízkosti lokality. Průměrně byla tedy dopravní dostupnost oznámkována hodnotou 9 a možnost parkování hodnotou 9,4. U služeb půjčoven a úschoven všichni dotázaní uvedli možnost „nemohu posoudit“. Cenovou dostupnost 18,8 % respondentů nemohlo posoudit, jinak byla hodnocena průměrnou známkou 7,2. Přesná polovina respondentů uvedla, že ZOO Jihlava chtějí určitě v budoucnu znovu navštívit nebo doporučit 87

známým, a ta druhá polovina zvolila možnost „spíše ano“. Pouze jeden respondent navrhl konkrétní změnu a tou byla větší propagace na hlavních silnicích kolem Jihlavy či dálnice D1, která by přilákala nejen do ZOO více návštěvníků, ale i do samotného města Jihlavy. Na třetím místě se u nejoblíbenějších lokalit umístilo historické jádro města Jihlavy s katakombami, které bylo uvedeno 8 respondenty (6,6 %). Drtivá většina (87,5 %) dotázaných se sem dopravila automobilem, pouze jeden respondent uvedl jako způsob dopravy autobus. Ubytovací služby 62,5 % dotázaných nemohlo posoudit, 25,0 % (2 respondenti) uvedlo číslo 2 a 12,5 % (1 respondent) číslo 9, průměrnou známkou sta stalo číslo 4,3. Stravovací služby 25,0 % respondentů nemohlo posoudit a zbylí je ohodnotili průměrnou známkou 5,8. Průvodcovské služby ohodnotili celkem tři respondenti, jejichž hodnocení byla zcela rozdílná, průměrná známka tak činila 4,3, zbylí (62,5 %) zvolili možnost „nemohu posoudit“. Služeb informačních center využila přesná polovina respondentů a zbylá polovina tedy označila možnost „nemohu posoudit“. Ti co tyto služby využili, je hodnotili v průměru známkou 5,3. U dopravní dostupnosti průměrná známka činila 5,6. Co se týká možnosti parkování v blízkosti lokality, každý respondent volil jinou hodnotu, průměrná známka byla 5,4. U půjčoven a úschoven sportovního náčiní všichni dotazování uvedli možnost „nemohu posoudit“. Cenovou dostupnost 12,5 % dotázaných nemohlo posoudit a zbylí hodnotili průměrnou známkou 4,9. Přesná polovina respondentů uvedla, že mají určitě v plánu v budoucnu Jihlavu a její historické jádro znovu navštívit nebo ji doporučit známým a druhá polovina se shodla na odpovědi „spíše ano“. Stejně jako u ZOO Jihlava i tady pouze jeden respondent uvedl konkrétní přání na zlepšení, ostatní se shodli na tom, že byli se vším spokojeni a nic by neměnili. Tím konkrétním přáním bylo zbourání obchodního domu Prior. Na třetím místě se společně s historickým jádrem města Jihlavy umístil hrad Kámen, který tedy byl uveden stejným počtem respondentů (6,6 %). I do této lokality se drtivá většina (87,5 %) dotázaných dopravila automobilem, pouze jeden respondent uvedl, že na hrad Kámen zavítal na motocyklu. Ubytování mohl posoudit pouze jeden z dotázaných a ten zvolil maximální hodnotu 10. Stravovací služby mohl posoudit také pouze 1 respondent a i stravovací služby byly ohodnoceny číslem 10. Nejvíce dotázaných (37,5 %) uvedlo, že průvodcovské služby nemohou posoudit, zbylí hodnotili průměrnou známkou 8,4. Služby informačních center využili pouze 3 respondenti, 88

jejichž průměrná známka činila 8,7. Zbylí (62,5 %) zvolili tedy možnost „nemohu posoudit“. V hodnocení dopravní dostupnosti průměrnou známkou respondentů byla hodnota 9,2, dále 25,0 % dotázaných nemohlo posoudit. I u možnosti parkování se průměrnou známkou stala hodnota 8,1. U půjčoven a úschoven sportovního náčiní uvedli všichni dotázaní možnost „nemohu posoudit“. Co se týká cenové dostupnosti, 37,5 % respondentů ji nemohlo posoudit a zbylí hodnotili průměrnou známkou 6,2. Přes polovinu zúčastněných (62,5 %) odpovědělo, že chtějí hrad Kámen v budoucnu určitě opět navštívit nebo ho doporučit svým známým, 25,0 % uvedlo odpověď „spíše ano“ a 1 respondent (12,5%) odpověděl, že hrad Kámen už určitě v budoucnu nenavštíví. Na otázku zda by dotazovaní v jejich nejatraktivnější lokalitě něco změnili, 7 respondentů odpovědělo ne, se vším byli spokojeni a 1 respondent uvedl, že v době, kdy navštívil hrad Kámen, byla předělávána místní komunikace, takže bylo omezeno parkování, ale jednalo se pouze o dočasný stav, který byl už určitě vyřešen.

8.2 Vlastní poznatky z vyhodnoceného dotazníku Při vyhodnocování dotazníku mě překvapilo, že tak málo návštěvníků turistických cílů využívá ubytovacích služeb. Většina jezdí do těchto cílů právě na jednodenní výlety. Například z 33 dotazovaných, kteří uvedli město Telč jako nejatraktivnější lokalitu, pouze 3 z nich využili ubytovacích služeb. Přitom průměrná známka, kterou ti tři hodnotili ubytovací služby, byla 7. To znamená, že kvalita ubytovacích služeb v Telči se jim nejevila zas až tak špatná, ale spíše si situace žádá, aby ubytovací zařízení vymýšlela různé pobyty spojené například s poznáním Telče a okolí, aby byly vytvořeny různé turistické balíčky, kterými by návštěvníky přilákala k dlouhodobějšímu pobytu. Dalším problémem může být cena za ubytování. Nebylo by proto špatné, kdyby ubytovací zařízení nabízela různé víkendové cenové akce apod. Nebo právě ty vytvořené balíčky nabízet za výhodnou cenu, aby měl návštěvník pocit, že kromě ubytování bude mít ještě nějaký zážitek navíc a celková cena nebude zase o tolik vyšší. Například by mohl být vytvořen balíček zahrnující ubytování a průvodcovské služby po Telči. Nebo cyklistický balíček se zapůjčením kol a s mapkou, kde by byla vyznačená zajímavá místa k zastavení. Pro páry například udělat romantický víkend s poznáním Telče, romantickou večeří, saunou, lahví vína na pokoj apod. S tím souvisí i to, že by ubytovací zařízení měla rozšířit nabídku poskytovaných služeb, například právě půjčování kol s návrhy na cyklistické výlety. 89

Dalším poznatkem z dotazníku, i když ne až tak překvapivým, bylo to, že většina turistů je nespokojena s obchodním domem Prior, který byl vystaven na historickém náměstí v Jihlavě. I přesto, že se historické jádro Jihlavy umístilo na třetím místě u nejatraktivnějších lokalit, hodně respondentů ho uvedlo i jako lokalitu, která se jim líbila nejméně a to hlavně z důvodu obchodního domu Prior, který narušuje historický ráz tohoto jinak hezkého náměstí. Většina by si přála, aby byl tento obchodní dům zbourán. Věřím, že město Jihlava se nad tím také zamýšlí, ale bohužel celá věc nebude tak jednoduchá kvůli podzemí, které se nachází pod celým náměstím a zbouráním obchodního domu by mohlo být narušeno. Milým zjištěním byla také informace, že ti, kteří označili Telč jako nejatraktivnější lokalitu, nebyli spokojeni s parkováním v historickém centru města. Tato skutečnost poukazuje na to, že návštěvníci naštěstí neupřednostňují své vlastní pohodlí dojet až přímo na místo automobilem před skutečným zážitkem z navštíveného místa, který je parkováním v centru kažen. I přesto, že byli spokojeni s dopravní dostupností a s možností parkování v blízkosti lokality, by tuto výhodu raději oželili a naplno by si vychutnali atmosféru historického náměstí.

90

9 SWOT analýza Kraje Vysočina Poslední kapitola je věnována zhodnocení slabých a silných stránek Kraje Vysočina a také zhodnocení příležitostí a hrozeb Kraje Vysočina. Silné stránky •

Množství historických památek

•

Tři památky UNESCO

•

Národní kulturní památky, Městské památkové rezervace, Městské památkové zóny, Vesnické památkové zóny aj.

•

Zachovalé přírodní bohatství a čisté ovzduší

•

CHKO Žďárské vrchy a CHKO Železné hory

•

Množství kulturních zařízení a akcí

•

Široké možnosti sportovní vyžití, možnost aktivní letní i zimní dovolené, cyklostezky, turistické trasy

•

Výhodná poloha v Českomoravské vrchovině, v blízkosti státní hranice

•

Dobrá dostupnost díky dálnici D1

•

Dostatečná nabídka ubytovacích a stravovacích služeb

•

Dostatečná síť turistických informačních center

•

Existence Vysoké školy

Slabé stránky •

Nedostatečná propagace jednotlivých lokalit

•

Nevyužití ubytovacích kapacit, málo návštěvníků při návštěvě kraje v něm přespí

•

Spíše jednodenní výlety

Hrozby •

Nízká kvalita ubytovacích a stravovacích zařízení

•

Málo kvalifikovaných pracovních sil, které odchází za prací do větších měst, především hlavního města Prahy nebo do zahraničí

91

Příležitosti •

Tvorba turistických produktů, které motivují k delšímu pobytu

•

Čerpání z fondů EU na cestovní ruch a obnovu památek

•

Využití zisků cestovního ruchu na ochranu a obnovu památek

•

Lepší celostátní i mezinárodní propagace

•

Příhraniční spolupráce s Rakouskem

•

Otevření pětihvězdičkového hotelu v Herálci u Humpolce

Ze SWOT analýzy vyplývá, že kraj Vysočina disponuje mnohými silnými stránkami, které za jisté mohou přilákat turisty. Nachází se zde celá řada historických památek, dokonce tři památky, které jsou zapsány na seznamu světového a kulturního dědictví UNESCO. Dále je také celá řada lokalit prohlášená Národní kulturní památkou, Městskou památkovou rezervací apod. I přírodní bohatství kraje je velice silnou stránkou. Na jeho území se rozkládají dvě CHKO, také je zde množství sportovních zařízení, cyklostezek, turistických tras, ale i běžeckých a sjezdových tratí, které umožňují aktivní letní i zimní dovolenou. Nesmíme opomenout konání celá řady významných kulturních akcí. Silnou stránkou je také poloha kraje v Českomoravské vrchovině, díky které má právě výhodné přírodní podmínky. Kraj je dobře dostupný díky dálnici D1 spojující Prahu a Brno. Vzhledem k velikosti kraje nabízí dostatečné množství ubytovacích a stravovacích služeb a také je zde poměrně vysoká koncentrace turistických informačních center. Ke slabým stránkám kraje patří určitě nedostatečné využití ubytovací kapacity. Ubytovacích zařízení se zde nachází celá řada, ale pouze malé množství turistů je využívá. Většina českých návštěvníků se na Vysočinu vydává pouze za jednodenními výlety. Další slabou stránkou je nedostatečná propagace kraje a to jak v rámci ČR tak i mezinárodně. Za hrozby je považována nízká kvalita ubytovacích a stravovacích zařízení, s čímž souvisí málo kvalifikovaných pracovních sil. V kraji se sice nachází vysoká škola, která vychovává pracovníky cestovního ruchu, ale problém je v tom, že tito lidé mnohdy odchází za prací především do hlavního města Prahy nebo do zahraničí.

92

V příležitostech kraje Vysočina můžeme vidět tvorbu turistických produktů, které by do kraje přilákali turisty na vícedenní dovolenou. Jde o to nabídnout jim něco zajímavého, co je zaujme natolik, že na Vysočině stráví třeba 5 dní. Další velkou příležitostí je čerpání finančních prostředků z fondů EU právě do cestovního ruchu a ochrany památek. Důležité je i čerpání finančních prostředků získaných z cestovního ruchu právě na obnovu památek. Velkou příležitost představuje bezesporu příhraniční spolupráce s Rakouskem.

9.1 Návrhy na zlepšení Aby na Vysočinu zavítalo více turistů, je třeba jim nabídnout něco extra, co je přiláká a pokud možno ne pouze na jeden či dva dny. Velký potenciál mají turistické balíčky. Tyto balíčky byly již vytvořené příspěvkovou organizací Vysočina Tourism ve spolupráci s jednotlivými ubytovacími zařízeními. (Vysočina Tourism má na starosti propagaci kraje Vysočina jako turistického regionu.) Je třeba zlepšit propagaci těchto balíčků, aby se více dostaly do podvědomí návštěvníků Vysočiny, kteří když se sem chystají, byli upoutání natolik, že se tu rozhodnout strávit více dní. Tato propagace by měla být zvýšena nejen pro české turisty, ale také pro zahraniční klientelu, čehož by mohlo být využito v rámci příhraniční spolupráce Česká republika – Rakousko, do které je Kraj Vysočina také zapojen. Také by se dalo využít otevření prvního pětihvězdičkového hotelu na Vysočině (zatím necertifikovaný), který byl do provozu uveden v září 2011. Ve spolupráci s ním vytvářet exkluzivní pobyty pro bohatší a náročnější klientelu v klidné přírodě Vysočiny nebo přilákat pořadatele různých meetingů, kongresů apod. Dále je nutné zvýšit úroveň ubytovacích a stravovacích zařízení, rozšířit sortiment poskytovaných služeb o různé doplňkové služby a vybírat si pečlivě personál, který má příslušné odborné vzdělání a kvalifikaci. S tím souvisí, aby zaměstnavatelé nabízeli novým pracovníkům dobré pracovní podmínky, aby se nestávalo, že kvalifikovaní pracovníci budou odcházet za prací do hlavního města nebo do zahraničí a subjekty cestovního ruchu potom nezaměstnávaly nekvalifikovanou pracovní sílu.

93

Závěr Bakalářská práce se zabývá výběrem turisticky nejatraktivnější lokality na Vysočině. Hlavním cílem bylo zjistit konkrétní lokalitu, která je z pohledu turistů tou nejatraktivnější. Práce také charakterizuje Kraj Vysočina a jeho turistické lokality včetně vyhodnocení nejnavštěvovanějších lokalit dle oficiálních statistických dat. Turisticky nejatraktivnější lokalita byla zjišťována na základě dotazníku. Dále byla zpracována SWOT analýza na jejímž základě a na základě informací získaných z dotazníků byly vypracovány návrhy na zlepšení. Dotazování probíhalo od listopadu 2011 do poloviny dubna 2012 a oslovováni byli náhodní respondenti. Celkem ho vyplnilo 148 respondentů. Převážná část dotázaných navštěvuje turistické lokality v České republice. Nejvíce respondentů navštívilo turistické lokality v Hlavním městě Praze a Kraji Vysočina. Z celkového počtu 148 respondentů jich 121 již navštívilo turistické lokality na Vysočině. Hojně byly také zastoupeny kraje Jihočeský, Středočeský, Jihomoravský a Liberecký. Více než polovině respondentů se na Vysočině líbilo spíše více než v ostatních krajích a mezi typy lokalit, které již navštívili, patřily převážně historické. Z vyhodnoceného dotazníku bylo zjištěno, že jako nejatraktivnější lokalita Vysočiny se jim jevilo historické jádro města Telče se zámkem, které je zapsané na seznamu světového a kulturního dědictví UNESCO. Tuto informaci jsem porovnala s nejnavštěvovanějšími cíli Vysočiny. Zajímalo mě, zda ta nejnavštěvovanější lokalita dle oficiálních statistických dat je podle dotazovaných i tou nejatraktivnější. Nejnavštěvovanější turistickou lokalitou v letech 2008 – 2010 byla Zoologická zahrada Jihlava, ta se v dotazníku nejatraktivnějších lokalit umístila až na druhém místě právě za městem Telč. I když je tedy nejnavštěvovanější turistický cíl ZOO Jihlava pro turisty hodně atraktivní, Telč ho předčila. Na třetím místě nejatraktivnějších lokalit se potom umístilo město Jihlava s historickým jádrem a katakombami a zároveň i hrad Kámen. Jako hlavní důvod návštěvy nejatraktivnější lokality Telče bylo uváděno krásné historické náměstí se zámkem. Drtivá většina dotázaných se do ní dopravila automobilem, pouze ojediněle byl použit jiný druh dopravy. Co se týká spokojenosti s jednotlivými službami poskytovanými ve městě Telč, nejhůře byly hodnoceny průvodcovské služby, jejichž průměrná známka činila 5,1. Poměrně dobře byly 94

hodnoceny například služby informačních center a dopravní dostupnost. Více než polovina dotázaných počítá s tím, že se do Telče určitě opět podívá a doporučí jí jako atraktivní turistický cíl Vysočiny svým známým. Převážná většina respondentů byla v Telči se vším spokojena a nic by neměnili. Ti, kteří by přeci jenom v jejich oblíbené lokalitě chtěli něco změnit, uváděli hlavně zrušení parkování v centru Telče dále úroveň a ceny stravování nebo cenové akce. Z celkového počtu 148 dotázaných osob se dotazníkového šetření zúčastnilo 102 žen a 46 mužů. Nejpočetnější věkovou skupinu tvořily osoby v rozmezí 21 – 30 let. Převážná většina dotazovaných měla středoškolské vzdělání s maturitou. Nejvíce dotázaných bylo zaměstnanců a hned za nimi následovali studenti. Téměř polovina respondentů uvedla, že jejich hrubý měsíční příjem se pohybuje v rozmezí 10 000 Kč – 20 000 Kč. Mezi kraji, z nichž respondenti pocházejí, bylo zastoupeno všech 14 krajů, a však nejvíce zúčastněných žije v Kraji Vysočina, Hlavním městě Praze, Středočeském kraji a Jihočeském kraji. Dále byla provedena SWOT analýza Kraje Vysočina. Nebyly zjištěny žádné příliš závažné nedostatky. Na základě SWOT analýzy a informací získaných z dotazníků došlo k vytvoření návrhů na zlepšení, mezi které patří především lepší propagace celkově Kraje Vysočina ale i jednotlivých lokalit za účelem přitáhnout více návštěvníků, kteří na Vysočině stráví delší dobu než jednodenní výlet.

95

Seznam použitých zdrojů

Tištěné zdroje: 1. DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. Velká turistická encyklopedie: Vysočina. 1.vyd. Praha: Euromedia Group, k.s., 2009. 360 s. ISBN 978-80-242-1941-7. 2. DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 888 hradů, zámků a tvrzí České republiky. 1.vyd. Praha: Nakladatelství a vydavatelství Soukup & David, s.r.o., 2002. 335 s. ISBN 80-7011-709-5. 3. DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů, kaplí České republiky. 1 vyd. Praha: Nakladatelství a vydavatelství Soukup & David, s.r.o., 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. 4. DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 999 turistických zajímavostí České republiky. 2.vyd. Praha: Nakladatelství a vydavatelství Soukup & David, s.r.o., 2002. 388 s. ISBN 80-7011-706-0. 5. ANDRESKA, Jiří; BAKEŠOVÁ, Alena. a kolektiv autorů. Česko A-Z, Praha: Euromedia Group, k.s. – Knižní klub, 2005. 510 s. ISBN 80-242-1525-X

Internetové zdroje: 6. Castles.cz. Zámek Telč. [online]. [cit. 2012-04-14]. Dostupné z WWW: 7. Czech Tourism. Nejnavštěvovanější turistické cíle v Česku 2008. [online]. [cit. 2012-04-14].

Dostupné

z WWW:


zpravy/nejnavstevovanejsi-turisticke-cile-v-cesku-2008.html > 8. Czech Tourism. Návštěvnost turistických cílů 2009. [online]. [cit. 2012-04-14]. Dostupné

z WWW:

9. Czech Tourism. Návštěvnost 2010. [online]. [cit. 2012-04-14]. Dostupné z WWW: 96

10. Czech Tourism. Perla barokní gotiky. [online]. [cit. 2012-04-14]. Dostupné z WWW:


barokni-gotiky-poutni-kostel-sv-jana-nepomuckeho-na-zelene-hore.html> 11. Český statistický úřad. Charakteristika kraje. [online]. [cit. 2012-04-14]. Dostupné

z WWW:

12. Český statistický úřad. Cestovní ruch – časové řady. [online]. [cit. 2012-04-14]. Dostupné z WWW: < http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cru_cr> 13. Český statistický úřad. Charakteristika kraje. [online]. [cit. 2012-04-14]. Dostupné z WWW: 14. Český statistický úřad. Charakteristika Pardubického kraje. [online]. [cit. 201204-14].

Dostupné

z WWW:

15. Český statistický úřad. Charakteristika Jihomoravského kraje. [online]. [cit. 2012-04-14].

Dostupné

z

WWW:

16. Český statistický úřad. Charakteristika kraje. [online]. [cit. 2012-04-14]. Dostupné

z

WWW:

17. Český statistický úřad. Mezikrajové srovnání 2011. [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné

z

WWW:

18. Český statistický úřad. Časové řady kraj. [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z WWW: 97

19. Český statistický úřad. Dlohodobý vývoj Jihomoravského kraje. [online]. [cit. 2012-05-08].

Dostupné

z

WWW:

20. CHKO Žďárské vrchy. Ochrana přírody. [online]. [cit. 2012-04-14]. Dostupné z WWW: 21. Kraj Vysočina. Přednosti Kraje Vysočina. [online]. [cit. 2012-04-14]. Dostupné z

WWW:


4000088/p1=1207> 22. Kraj Vysočina. Zadávací řízení OP AT – CZ. [online]. [cit. 2012-04-14]. Dostupné z WWW: 23. Kraj Vysočina. Aktuální termíny pro odevzdávání žádostí OP AT- CZ 2007 – 2013. [online]. [cit. 2012-04-14]. Dostupné z WWW: 24. Kraj Vysočina. Kulturní památky a památkově chráněná území v kraji Vysočina. [online].

[cit.

2012-04-14].

Dostupné

z

WWW:


vysocina.cz/kulturni-pamatky-a-pamatkove-chranena-uzemi-v-kraji-vysocina/d766277/p1=1115> 25. Rekreace v pohodě. Mohelenská hadcová step. [online]. [cit. 2012-04-14]. Dostupné z WWW: 26. Topograf. Kraj Vysočina. [online]. [cit. 2012-04-14]. Dostupné z WWW: 27. Telč. Vítejte v Telči. [cit. 2012-04-14]. Dostupné z WWW:

98

28. Třebíč. Židovská čtvrť. [online]. [cit. 2012-04-14]. Dostupné z WWW: 29. Vítejte na Vysočině – Turistický průvodce. Ransko. [online]. [cit. 2012-04-14]. Dostupné z WWW: 30. Vítejte na Vysočině – Turistický průvodce. Mohelenská hadcová step. [online]. [cit. 2012-04-14]. Dostupné z WWW: 31. Vítejte na Vysočině – Turistický průvodce. Naučná stezka Mohlenská hadcová step. [online]. [cit. 2012-04-14]. Dostupné z WWW: 32. Vítejte na Vysočině – Turistický průvodce. Naučná stezka Údolím Doubravy. [online].

[cit.

2012-04-14].

Dostupné

z WWW:


vysocina.cz/naucna-stezka-udolim-doubravy-cx346> 33. Vítejte na Vysočině – Turistický průvodce. Hrady, zámky. [online]. [cit. 201204-14]. Dostupné z WWW: 34. Vítejte na Vysočině – Turistický průvodce. Církevní památky. [online]. [cit. 2012-04-14]. Dostupné z WWW: 35. Vítejte na Vysočině – Turistický průvodce. Židovské památky. [online]. [cit. 2012-04-14]. Dostupné z WWW: 36. Vysočina Tourism. Statistiky. [online]. [cit. 2012-04-14]. Dostupné z WWW: 37. Wikipedie. Kraj Vysočina. [online]. [cit. 2012-04-14]. Dostupné z WWW: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Kraj_Vyso%C4%8Dina> 38. Wikipedie. Třebíč podklášteří bazilika velká apsida. [online]. [cit. 2012-04-14]. Dostupné

z

99

WWW:

39. Wikipedia. Nedvědice. [online]. [cit. 2012-04-14]. Dostupné z

WWW:

40. Železné hory. Kraj Vysočina: Kulturní a přírodní dědictví [online]. [cit. 201204-14].

Dostupné

z



100

WWW:

Přílohy

Dotazník – Výběr turisticky nejatraktivnější lokality na Vysočině

101

Dotazník – Výběr turisticky nejatraktivnější lokality na Vysočině

Dobrý den, jsem studentka Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, oboru cestovní ruch a provádím výzkum, který bude součástí mé bakalářské práce na téma: Výběr turisticky nejatraktivnější lokality na Vysočině. Výzkum se tedy týká kraje Vysočina, konkrétně historických, přírodních a kulturních zajímavostí, které se v kraji nachází. Cílem tohoto anonymního dotazníku je zjistit, jaká turistická lokalita je turisty nejvíce navštěvována a oblíbena. Dotazník má za úkol také zjistit, jak jsou návštěvníci spokojeni se službami, které jsou v jimi oblíbené turistické lokalitě poskytovány, a jaké další lokality chtějí na Vysočině v budoucnu ještě navštívit. Prosím Vás tedy o zodpovězení následujících otázek.

(Své odpovědi prosím označte křížkem nebo vypište.)

1. Navštěvujete turistické lokality v ČR? ano ne

Pokud jste u otázky č. 1 odpověděli ne, přejděte prosím rovnou k otázce č. 13.

2. Jaké kraje jste jako turisté již navštívili? (Možnost i více odpovědí.) Hlavní město Praha

Královéhradecký kraj

Středočeský kraj

Pardubický kraj

Jihočeský kraj

Vysočina

Plzeňský kraj

Jihomoravský kraj

Karlovarský kraj

Olomoucký kraj

Ústecký kraj

Zlínský kraj

Liberecký kraj

Moravskoslezský kraj

Pokud jste u otázky č. 2 nevybrali kraj Vysočina, přejděte prosím rovnou na otázku č. 13.

102

3. Líbilo se Vám na Vysočině více než v jiných krajích? určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne

4. Jaké typy lokalit jste v Kraji Vysočina převážně navštívili? (Možnost i více odpovědí.) přírodní (CHKO, naučné stezky, cyklostezky…) historické (hrady, zámky…) kulturní (galerie, muzea, divadla…) jiné:……………………………………………………………………………………… ……

5. Jaká místa jste již na Vysočině navštívili? (Možnost i více odpovědí.) Telč UNESCO (historické náměstí s měšťanskými domy, zámek) Třebíč UNESCO (židovská čtvrť, bazilika sv. Prokopa) Jihlava (historické jádro, katakomby) Kamenice nad Lipou (zámek) Pelhřimov (historické náměstí s gotickými a renesančními domy, gotické brány) Žirovnice (zámek) Polná (hrad - muzeum) Jaroměřice nad Rokytnou (zámecký komplex) Náměšť nad Oslavou (zámek) Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře UNESCO hrad Roštejn hrad Kámen Muzeum Vysočiny – Jihlava Muzeum rekordů a kuriozit Pelhřimov Westernové městečko Šiklův mlýn 103

ZOO Jihlava CHKO Žďárské vrchy CHKO Železné hory poutní vrch Křemešník Mohelenská hadcová step Jiné (muzea, galerie, divadla, cyklostezky, naučné stezky, skanzeny, přírodní rezervace…): ………………………………………………………………………………….………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… ………………………………

6. Jaká lokalita se Vám na Vysočině z těch, co jste navštívili, líbila nejvíce? Popřípadě napište proč. Pokud se Vám líbilo více lokalit, vypište je prosím a označte čísly jejich pořadí. …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………

7. Jaká lokalita se Vám na Vysočině z těch, co jste navštívili, líbila nejméně? Popřípadě napište proč. …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… ……………………….......

8. Jak jste se dopravili do lokality, kterou jste u otázky č. 6 uvedli na prvním místě? (Možnost i více odpovědí.) autem 104

autobusem vlakem na kole pěšky jinak: …………………………………………………………………………………………..

9. Jak jste byli ve Vaší nejoblíbenější lokalitě (myšlena je lokalita, kterou jste uvedli u otázky č. 6 na prvním místě) spokojeni s poskytovanými službami a cenami za služby? Ohodnoťte na stupnici 1 – 10 (10 je nejvyšší stupeň spokojenosti) nebo zvolte možnost „nemohu posoudit“. Ubytování: 1 2 posoudit

3

4

5

6

7

8

9

10

nemohu

3

4

5

6

7

8

9

10

nemohu

4

5

6

7

8

9

10

nemohu

4

5

6

7

8

9

10

nemohu

4

5

6

7

8

9

10

nemohu

7

8

9

10

nemohu

10

nemohu

Stravování: 1 2 posoudit

Průvodcovské služby: 1 2 posoudit

3

Služby informačních center: 1 2 posoudit

3

Dopravní dostupnost: 1 2 posoudit

3

Možnost parkování v blízkosti lokality: 1 2 posoudit

3

4

5

6

Půjčovny a úschovny kol / lyží / jiného sportovního náčiní: 1 2 posoudit

3

4

5

6

7

8

9

Cenová dostupnost (slevy pro rodiny s dětmi, studenty, seniory…):

105

1 2 posoudit

3

4

5

6

7

8

9

10

nemohu

10. Máte v plánu někdy v budoucnu opět navštívit tuto lokalitu (myšlena je lokalita, kterou jste u otázky č. 6 uvedli na prvním místě) v kraji Vysočina, případně ji doporučit svým známým? určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne

11. Zlepšili byste ve Vámi zvolené lokalitě (myšlena je lokalita, kterou jste u otázky č. 6 uvedli na prvním místě) něco? Pokud ano, napište prosím konkrétní příklad. …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………

12. Máte v plánu navštívit na Vysočině i lokality, ve kterých jste ještě nebyli? Pokud ano, napište jaké a popřípadě proč. …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………

13. Pohlaví: muž žena 106

14. Věk: do 20 let 21 – 30 let 31 – 40 let 41 – 50 let 51 – 60 let nad 60 let

15. Vaše dosažené vzdělání: ZŠ SŠ s výučním listem SŠ s maturitou VOŠ VŠ

16. Vaše zaměstnání: student zaměstnanec podnikatel v důchodu na mateřské dovolené nezaměstnaný/á jiná odpověď:…………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………

17. Jaký je Váš hrubý měsíční příjem? jsem bez příjmu pod 10 000 Kč 107

10 000 Kč – 20 000 Kč 20 000 Kč – 30 000 Kč 30 000 Kč – 40 000 Kč 40 000 Kč a více

18. Uveďte prosím kraj, ve kterém bydlíte: ……………………………………………………………………………………………

Děkuji za Váš čas, který jste strávili nad vyplněním mého dotazníku!

108