Evropský parlament 2014-2019
Výbor pro zahraniční věci Výbor pro rozvoj Podvýbor pro lidská práva
15.9.2016
SDĚLENÍ ČLENŮM
Věc:
SACHAROVOVA CENA ZA SVOBODU MYŠLENÍ ZA ROK 2016
V příloze naleznete seznam kandidátů na Sacharovovu cenu za svobodu myšlení za rok 2016 (v abecedním pořadí), které v souladu se stanovami Sacharovovy ceny navrhly politické skupiny nebo alespoň 40 poslanců Evropského parlamentu. U každého kandidáta je uvedeno odůvodnění a životopis zpracovaný oddělením pro činnost v oblasti lidských práv.
GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO VNĚJŠÍ POLITIKY UNIE
CM\1104145CS.docx
CS
PE589.755v01-00 Jednotná v rozmanitosti
CS
SACHAROVOVA CENA ZA SVOBODU MYŠLENÍ ZA ROK 2016 Kandidáti navržení politickou skupinou nebo jednotlivými poslanci (v abecedním pořadí) Kandidát
1
Can DÜNDAR a obránci svobody myšlení a projevu v Turecku
Činnost
Navrhovatel
Can Dündar byl šéfredaktorem předního opozičního deníku Cumhuriyet a stal se jedním ze symbolů odporu proti současným tvrdým zásahům státu vůči sdělovacím prostředkům v Turecku. Byl zatčen poté, co Cumhuriyet zveřejnil záběry, které dokazovaly, že turecká zpravodajská služba dodávala zbraně syrským povstalcům. Dündar byl odsouzen k odnětí svobody a po jeho propuštění na něj byl spáchán neúspěšný pokus o atentát. Dnes žije v exilu.
Skupina konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice Skupina Zelených / Evropské svobodné aliance a Skupina Evropa svobody a přímé demokracie Skupina Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů)
Mustafa DŽEMILEV
Mustafa Džemilev byl před svým zvolením do ukrajinského parlamentu předsedou místního parlamentu Krymských Tatarů. Svůj život zasvětil nenásilnému boji za lidská práva a práva menšin, svobodu slova a lidskou důstojnost. Je symbolem odporu proti sovětskému totalitarismu a potlačování občanských a národnostních práv krymskotatarského a ukrajinského lidu.
3
Nadja MURADOVÁ
Nadja Muradová je aktivistkou vystupující na obranu jezídské náboženské komunity v Iráku. Přežila sexuální zotročení v Islámském státě a dnes vystupuje jménem žen, které se staly obětí sexuálního násilí, jehož se tato organizace systematicky dopouští. Usiluje také o uznání genocidy Jezídů.
Skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu
4
Nadja MURADOVÁ a Lamija AJI BAŠAROVÁ (ověřit transkripci)
Tak jako Nadia Muradová, i Lamija Aji Bašarová byla obětí násilí a sexuálního zotročení na území ovládaném Islámským státem. Na útěku z Iráku utrpěla těžká zranění, z nichž se později léčila v Německu. Vystupuje na obranu práv jezídské komunity a pomáhá ženám a dětem, které se staly obětí Islámského státu.
Skupina Progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu
2
PE589.755v01-00
CS
2/2
a Skupina Evropských konzervativců a reformistů
CM\1104145CS.docx
5
Ilham TOHTI
Profesor Ilham Tohti všeobecně platí za předního ujgurského intelektuála, který pokojnými prostředky hájí práva této menšiny v Čínské lidové republice. Profesor Tohti byl v roce 2014 zatčen a obviněn ze separatismu a v procesu, který nesplňoval mezinárodní standardy, byl odsouzen k doživotnímu trestu.
CM\1104145CS.docx
3/3
Ilhan Kyuchyuk dalších 42 poslanců
PE589.755v01-00
CS
(fotografie: se svolením držitele práv)
Can DÜNDAR a obránci svobody myšlení a projevu v Turecku nominován skupinou konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice Can Dündar (nar. 16. června 1961) je turecký publicista a tvůrce dokumentárních filmů. Od února 2015 do července 2016 působil jako šéfredaktor deníku Cumhuriyet. V listopadu 2015 byl zatčen poté, co deník zveřejnil záběry dokazující, že turecká zpravodajská služba dodávala zbraně syrským povstalcům. Spolu s ním byl zatčen také vedoucí ankarské kanceláře Cumhuriyetu Erdem Gül. Oba novináři strávili 92 dní ve vyšetřovací vazbě a propuštěni byli až poté, co turecký ústavní soud rozhodl, že došlo „k porušení jejich svobody projevu a svobody tisku“. Svůj proces pak očekávali na svobodě. Dne 6. května 2016 byl Can Dündar odsouzen k trestu odnětí svobody v délce pěti let a deseti měsíců za napomáhání činnosti ozbrojené organizace a vyzrazení státního tajemství. Can Proti rozsudku se odvolal. Téhož dne byl na něj spáchán atentát, který však naštěstí nebyl úspěšný. Po zmařeném pokusu o státní převrat ze dne 15. července odstoupil Can Dündar z funkce šéfredaktora Cumhuriyetu. Oznámil, že dokud nebude v zemi zrušen výjimečný stav, nepředstoupí znovu před soud, a rozhodl se opustit Turecko, které podle jeho slov již pro něj není bezpečnou zemí. Od pokusu o puč se v Turecku množí případy, kdy jsou občané zatýkáni, stíháni a odsuzováni za to, že uplatnili své právo na svobodu projevu. Terčem těchto útoků jsou v prvé řadě sdělovací prostředky. Na indexu svobody tisku se Turecko v roce 2016 umístilo na 151. místě ze 180. Ve světovém srovnání se v Turecku nachází největší počet vězněných novinářů v poměru k počtu obyvatel. Can Dündar se stal symbolem odporu proti represím, které dnes v Turecku zuří. Pokud Evropský parlament udělí Canu Dündarovi Sacharovovu cenu za rok 2016, dá tím jasně najevo svou podporu úsilí o svobodu projevu a myšlení v Turecku a vyšle tím poselství naděje všem progresivním silám, které se staví proti potlačování svobody v této zemi.
PE589.755v01-00
CS
4/4
CM\1104145CS.docx
(fotografie: flickr creative commons)
Can DÜNDAR a obránci svobody myšlení a projevu v Turecku nominován skupinou Zelených/Evropské svobodné aliance Can Dündar (nar. 16. června 1961) je turecký publicista a tvůrce dokumentárních filmů. Od února 2015 do července 2016 působil jako šéfredaktor deníku Cumhuriyet. V listopadu 2015 byl zatčen poté, co deník zveřejnil záběry dokazující, že turecká zpravodajská služba dodávala zbraně syrským povstalcům. Spolu s ním byl zatčen také vedoucí ankarské kanceláře Cumhuriyetu Erdem Gül. Oba novináři strávili 92 dní ve vyšetřovací vazbě a propuštěni byli až poté, co turecký ústavní soud rozhodl, že došlo „k porušení jejich svobody projevu a svobody tisku“. Svůj proces pak očekávali na svobodě. Dne 6. května 2016 byl Can Dündar odsouzen k trestu odnětí svobody v délce pěti let a deseti měsíců za napomáhání činnosti ozbrojené organizace a vyzrazení státního tajemství. Téhož dne byl na něj spáchán pokus o atentát, který však naštěstí nebyl úspěšný. Can Dündar se proti rozsudku odvolal. Po zmařeném pokusu o státní převrat dne 15. července odstoupil Can Dündar z funkce šéfredaktora Cumhuriyetu. Oznámil, že dokud nebude v zemi zrušen výjimečný stav, nepředstoupí znovu před soud, a rozhodl se opustit Turecko, které podle jeho slov již pro něj není bezpečnou zemí. Na indexu svobody tisku se Turecko v roce 2016 umístilo na 151. místě ze 180 a je nejhorším žalářníkem novinářů na světě. Can Dündar se stal symbolu odporu proti útokům prezidenta Recepa Tayypia Erdoğana na sdělovací prostředky. Pokud Evropský parlament udělí Canu Dündarovi Sacharovovu cenu za rok 2016, dá tím jasně najevo svou podporu úsilí o svobodu sdělovacích prostředí a projevu v Turecku a vyšle tím poselství naděje všem liberálním demokratickým silám v zemi.
CM\1104145CS.docx
5/5
PE589.755v01-00
CS
Can DÜNDAR a obránci svobody myšlení a projevu v Turecku nominován skupinou Evropa svobody a přímé demokracie (EFDD) Základní informace Ve světovém srovnání je Turecko zemí s největším počtem uvězněných novinářů (k 12. září celkem 117), a řadí se tak i před země, jako je Čína a Írán. Na světovém indexu svobody tisku figuruje Turecko na 151. místě ze 180. Již tak neutěšená situace se dále zhoršila po zmařeném pokusu o státní převrat, k němuž došlo dne 15. července 2016. Vláda následně zastavila činnost 102 sdělovacích prostředků (45 novin, 16 televizních stanic, 23 rozhlasových stanic, 3 tiskových agentur a 15 časopisů). Dne 20. srpna nařídil jeden z istanbulských soudů definitivní ukončení činnosti kurdského deníku Özgür Gündem a vydal zatykače na více než 20 novinářů. V istanbulské redakci deníku provedla policie razii, aby zákaz vynutila. Ačkoli turecká vláda má povinnost postavit pachatele násilných činů před soud, nesmí být výjimečný stav zneužíván k potlačování svobody projevu a myšlení a k pronásledování těch, kteří tyto o tuto svobodu zasazují. Při čistkách, které následovaly po pokusu o puč, bylo zavřeno 2099 škol, kolejí a univerzit, byla zastavena činnost 1254 sdružení a nadací a bylo propuštěno 3465 soudců a státních zástupců. O práci přišlo také několik tisíc zaměstnanců různých státních institucí. Celkem bylo po pokusu o puč zatčeno na 43 000 osob. Svoboda projevu je v demokratickém systému jedním z nejdůležitějších prvků rovnováhy moci a její oslabení bývá předzvěstí nesvobody. Udělení ceny kandidátovi navrženému skupinou EFDD by mělo být chápáno jako ocenění všech tureckých novinářů a všech zastánců svobody myšlení a projevu v této zemi. *** Can Dündar je turecký novinář, komentátor a autor několika knih a dokumentárních filmů. V únoru 2015 byl jmenován šéfredaktorem předního opozičního deníku Cumhuriyet. V listopadu dostal Cumhuriyet cenu sdružení Reportéři bez hranic za „nezávislou a odvážnou novinářskou činnost“. V květnu 2015 uveřejnil deník článek o konvoji zbraní, který byl v lednu 2014 zastaven na syrských hranicích. Článek způsobil velký rozruch a prezident Erdoğan tehdy dokonce prohlásil, že Dündar „za to draze zaplatí“1: na záběrech je totiž vidět, jak příslušníci turecké 1 https://www.theguardian.com/world/2015/jun/03/turkish-president-erdogan-wants-editor-jailed-for-espionagein-video-row
PE589.755v01-00
CS
6/6
CM\1104145CS.docx
zpravodajské služby MİT předávají zbraně syrským islamistům. V listopadu 2015 byl Can Dündar zatčen spolu s vedoucím ankarské kanceláře Cumhuriyetu Erdemem Gülem. Oba strávili tři měsíce ve vyšetřovací vazbě, z níž byli v únoru propuštěni z rozhodnutí ústavního soudu. Dne 6. května 2016 byl Can Dündar odsouzen k trestu odnětí svobody v délce pěti let a deseti měsíců za napomáhání činnosti ozbrojené organizace a vyzrazení státního tajemství. Téhož dne byl na něj spáchán neúspěšný pokus o atentát. Novináři zůstávají na svobodě, dokud neproběhne odvolací řízení. Can Dündar však prohlásil, že se k soudu nedostaví, protože za výjimečného stavu vyhlášeného v Turecku po pokusu o státní převrat nemůže očekávat spravedlivý proces. Opustil funkci redaktora a pobývá nyní v Německu. Když se však jeho žena Dilek Dündarová pokusila odcestovat za ním do Německa, byl jí na letišti odebrán cestovní pas.
CM\1104145CS.docx
7/7
PE589.755v01-00
CS
Mustafa DŽEMILEV nominován skupinou Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) Mustafa Džemilev zasvětil celý svůj život nenásilnému boji za lidská práva a práva menšin, svobodu slova a lidskou důstojnost. Je živoucím symbolem boje za svobodu, který ve své osobě spojil odpor proti sovětskému totalitnímu režimu se stejně intenzivním a statečným bojem proti potlačování občanských a národnostních práv Krymských Tatarů a Ukrajinců novými režimy, které s podporou Ruska ovládají Krym a východní Ukrajinu. Mustafa Džemilev a Andrej Sacharov se nejen osobně znali, ale také společně vystupovali na protest proti sovětskému vojenskému zásahu, který v roce 1968 ukončil Pražské jaro, a společně stáli u zrodu prvních skupin na obranu lidských práv v SSSR. Mezi ostatními kandidáty zaujímá Mustafa Džemilev výjimečné postavení díky své osobní statečnosti a angažovanosti, s níž už padesát let bojuje za práva svého národa a za svobodu a důstojnost Ukrajinců, Rusů a příslušníků mnoha dalších národů. V roce 1944, kdy mu bylo pouhých šest měsíců, byl spolu s celou krymskotatarskou populací deportován ze svého rodiště. Do vlasti se mohl vrátit teprve po 45 letech. V letech 1966 až 1986 byl Mustafa Džemilev komunistickými orgány šestkrát zatčen za to, že se pokoušel uplatňovat svá lidská práva a bránil lidská práva ostatních; za sovětských dob proslul mezi politickými vězni svou hladovkou trvající 303 dní, kterou přežil jen proto, že byl podroben nucené výživě. V roce 1989 se postavil do čela nového národního hnutí Krymských Tatarů a působil jako dlouholetý předseda Medžlisu, místního parlamentu Krymských Tatarů. Byl také zvolen do ukrajinského parlamentu. Protože jako Tatar prosazuje moderní demokracii, pokusili se ho v roce 2009 zavraždit islamističtí teroristé. Mustafa Džemilev však není pouhou historickou postavou. I dnes aktivně podporuje ukrajinský zápas za reformy a demokratické svobody a opět je mu znemožněno vrátit se na rodný Krym. Jeho úsilí o to, aby poloostrov zůstal legální součástí Ukrajiny, a jeho činnost na obranu práv jeho lidu mu vynesly zařazení na ruský seznam hledaných osob. Ani ve věku 73 let nepřestává riskovat svůj život v boji za občanské svobody a lidská práva.
PE589.755v01-00
CS
8/8
CM\1104145CS.docx
Mustafa DŽEMILEV nominován Skupinou Evropských konzervativců a reformistů Mustafa Džemilev je bývalý sovětský disident a bývalý předseda Medžlisu Krymských Tatarů. Za komunistického režimu byl symbolem snah svého národa o návrat na rodný Krym, z něhož Stalin v roce 1944 Krymské Tatary deportoval do Střední Asie. Za svou činnost na obranu lidských práv strávil Mustafa Džemilev patnáct let svého života ve vězení, z toho téměř rok držel hladovku. Poté, co Rusko protiprávně připojilo Krym ke svému území, bylo Mustafu Džemilevovi, který se ruské agresi vzepřel, zakázán vstup do vlasti. Je nyní vlivným poslancem ukrajinského parlamentu a prosazuje přistoupení Ukrajiny k EU a NATO. M. Džemilev zasvětil celý život boji za práva svého národa, Krymských Tatarů, a za lidská práva vůbec.
CM\1104145CS.docx
9/9
PE589.755v01-00
CS
Nadja Murad Basí Taha nominována skupinou Aliance Liberálů a demokratů pro Evropu „Při masakru v Kočo u Sindžáru v Iráku zavraždil Islámský stát 15. srpna 2014 šest mých bratrů. Všechny ženy z mé rodiny byly zajaty, mě oddělili od mé matky a já myslím, že ji také zabili s ostatními ženami. Islámský stát ženy a dívky znásilňuje proto, aby je zlomil a ony již nikdy nemohly žít normální život. Z jezídských žen udělali pouhé zboží, se kterým obchodují. Patřím k Jezídům, jednomu z nejstarších světových náboženství, kterému dnes hrozí vyhlazení.“ Třiadvacetiletá Nadja Muradová veřejně vystupuje na obranu jezídské komunity. Přežila sexuální otroctví na území ovládaném Islámským státem – byla totiž mezi několika tisíci jezídských žen a dívek, které takzvaný Islámský stát (IS) odvlekl do otroctví. Nadja pochází z Kočo, jezídské vesnice v irácké oblasti Sindžár, v níž příslušníci Islámského státu vyvraždili všechny mužské obyvatele a všechny ženy a děti odvlekli do otroctví. Nadja byla po tři měsíce sexuální otrokyní více než tuctu bojovníků Islámského státu. Různí členové IS si ji mezi sebou několikrát prodali a nutili ji přestoupit k jejich verzi islámu. Šest jejích bratrů zahynulo při masakru v Kočo a později byla zavražděna i její matka spolu s dalšími 80 staršími jezídskými ženami, které neměly pro ozbrojence IS žádnou sexuální hodnotu. Nadja patří k jezídské náboženské menšině v Iráku. Jezídské náboženství je starobylou vírou, která je rozšířena na části území Iráku, Sýrie a Turecka a v níž přežívají prvky původních náboženských motivů a rituálů, pocházejících z doby před islámem a dokonce i před zoroastrismem. Podle islámského práva nejsou Jezídové „lidmi Knihy“ a v průběhu staletí se stali mnohokrát obětí násilí a genocidy. V jejich horské domovině se jim však vždy podařilo přežít. Politický útlak, který Jezídové zakoušeli v posledních desetiletích, však způsobil téměř úplný zánik jezídské komunity v Turecku, a genocida, kterou 3. srpna 2014 rozpoutal Islámský stát, ohrožuje samotné přežití Jezídů v Iráku. Proč má Sacharovovu cenu za svobodu myšlení získat právě Nadja Muradová? Nadja Muradová byla obětí násilí v jeho nejkrutější podobě. Tato statečná žena byla svědkem otřesných událostí, při nichž ozbrojenci Islámského státu odvlekli do zajetí obrovský počet žen a dívek. Dnes vystupuje jménem všech žen, které se staly obětí sexuálního násilí, jehož se Islámský stát systematicky dopouští, a usiluje také o uznání genocidy Jezídů. To, že se jedná o genocidu, již ostatně uznala Mezinárodní vyšetřovací komise OSN pro Sýrii. Pokud bude PE589.755v01-00
CS
10/10
CM\1104145CS.docx
cena udělena Nadje Muradové, dostane se výrazné podpory jejímu úsilí o obranu lidských práv, základních svobod a práv menšin.
CM\1104145CS.docx
11/11
PE589.755v01-00
CS
Nadja MURADOVÁ a Lamija AJI BAŠAROVÁ nominovány skupinou Progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu Jednadvacetiletá Nadja Muradová veřejně vystupuje na obranu jezídské komunity. Přežila sexuální otroctví na území ovládaném Islámských státem, kde byla po tři měsíce sexuální otrokyní více než tuctu bojovníků IS. Různí členové IS si ji mezi sebou několikrát prodali a nutili ji přestoupit k jejich verzi islámu. Šest z jejích bratrů zahynulo při masakru ve vesnici Kočo a později byla zavražděna i její matka, která neměla pro ozbrojence IS žádnou sexuální hodnotu. Nadja patří k jezídské náboženské menšině v Iráku. Politický útlak, který Jezídové zakoušeli v posledních desetiletích, způsobil téměř úplný zánik jezídské komunity v Turecku, a genocida, kterou 3. srpna 2014 rozpoutal Islámský stát, ohrožuje přežití Jezídů v Iráku. Tato statečná žena byla svědkem otřesných událostí, při nichž ozbrojenci Islámského státu odvlekli do zajetí obrovský počet žen a dívek. Dnes vystupuje jménem všech žen, které se staly obětí sexuálního násilí, jehož se Islámský stát systematicky dopouští, a usiluje také o uznání genocidy Jezídů, kterou již ostatně uznává Mezinárodní vyšetřovací výbor OSN pro Sýrii. Svou činností se Nadja snaží pomáhat ženám a dětem, které postihla genocida, násilí a obchod s lidmi, obnovit jejich komunity a začít nový život. Osmnáctiletá Lamija Bašarová pochází z jezídské vesnice Kočo. Když jí bylo šestnáct, byla s celou svou rodinou odvlečena do otroctví. Ozbrojenci IS zabili při masakru v Kočo jejího otce a dva bratry a stále zadržují její matku. Pětkrát byla předmětem obchodu mezi členy IS, snášela bití a mučení. Lamija a její dvě sestry byly zneužívány jako sexuální otrokyně, vykonávaly otrockou práci v domě jednoho z bojovníků IS a musely také pomáhat při výrobě bomb v Mosulu. V dubnu letošního roku se se dvěma dalšími dívkami pokusila o útěk. Když však překračovaly hranice kurdského území, jedna z nich šlápla na minu. Exploze zabila obě dívky, které Lamiju doprovázely, a Lamija přišla o pravé oko a její levé oko bylo poškozeno z 80 %. Německá nevládní organizace „Luftbrücke Irak“ ji pak přepravila do Německa, kde se jí dostalo lékařské péče. Lamija Bašarová informuje svět o osudu jezídské komunity a pomáhá zejména zotročeným ženám a dětem, které se staly obětí zvěrstev páchaných Islámským státem.
PE589.755v01-00
CS
12/12
CM\1104145CS.docx
„Ilham Tohti byl zatčen a uvězněn bez soudu jen za to, že požadoval spravedlnost pro ujgurskou menšinu v Číně. Snažit se umlčet tohoto zaníceného bojovníka za mír a porozumění mezi různými kulturami je nejen odpudivé, ale také velice krátkozraké. Co totiž Ujgurská autonomní oblast Sin-ťiang nyní potřebuje ze všeho nejvíce, je právě takovéto kulturní porozumění.“
Margaret Atwoodová, členka mezinárodního PEN klubu
Ilham TOHTI nominaci předložil Ilhan Kyuchuyk a dalších 42 poslanců Profesor Ilham Tohti, etnický Ujgur, vyučoval ekonomii na univerzitě Minzu v Pekingu. Všeobecně platí za předního ujgurského intelektuála, který nenásilnými prostředky hájí jazyk a kulturní práva této menšiny v Čínské lidové republice. Ilham Tohti důsledně prosazuje pokojný dialog a umírněný přístup a často opakuje, že násilí není řešením a že jeho prioritou je pokojné soužití Ujgurů a Chanů (etnických Číňanů). Ačkoli byl mnohokrát zatčen, Ilham Tohti nikdy ve své činnosti neustal. Stálo ho to nakonec osobní svobodu – v roce 2014 vtrhli do jeho domu policisté a zatkli ho před zraky jeho malých dětí. V procesu, který nesplňoval mezinárodní standardy, pak byl na základě vykonstruovaného obvinění ze separatismu odsouzen k doživotnímu trestu. Vzhledem k obdivuhodné odvaze Ilhama Tohtiho a k jeho výjimečnému příspěvku k boji za lidská práva podporujeme jeho nominaci na Sacharovovu cenu za svobodu myšlení za rok 2016.
CM\1104145CS.docx
13/13
PE589.755v01-00
CS
