Výb r z obsahu: Projekt byl podpo en z Fondu T-Mobile prost ednictvím Nadace VIA

Q0RNHUVNÛ]SUDYRGDM 1HSUDYLGHOQÛ]SUDYRGDMREFH0RNUÇSRG2UOLFNÛPLKRUDPL 1HSUDYLGHOQÛ]SUDYRGDMREFH0RNUÇSRG2UOLFNÛPLKRUDPL 1HSUDYLGHOQÛ]SUDYRGDMREFH0RNUÇSRG2UOLFNÛPLKRUDPL   URêQËN9,, URêQËN9,,u ,,uêËVOR êËVOR

éDURGøMQLFH DURGøMQLFH øMQLFH Na ýarodČjnický slet do Mokrého se i tentokrát slétlo hodnČ þarodČjĤ a þarodČjnic. Celkem jednadvacet a samé mládČ! Což nás moc tČší, protože roste nová generace þarodČjnic a tak rozhodnČ v nejbližších staletích nevyhynou! Všechny þarodČjnice se nejdĜíve shromáždily pĜed knihovnou, každá obdržela prĤkazku, aby se mohla zúþastnit sletu, dále poĜadové þíslo do soutČže o neošklivČjší þarodČjnici a nezbytnou pomĤcku každé þarodČjnice - malého netopýra. PĜed odchodem na þarodČjnický snČm se všichni vyfotili a pak už mohli odletČt. S sebou si nesli jednu starou þarodČjnici, kterou nakonec upálili na hranici. Hlavním programem byly lukostĜelecké a rytíĜské dovednosti, které zajistila skupina FEXT. DČtem se moc líbilo stĜílet z luku, kuše, házet sekyrami do dĜevČného terþe nebo si zabojovat jako mušketýĜi s kordy. NechybČlo také házení krysou na koš. Další þástí programu bylo jako vždy oblíbené ježdČní na koni, které zajistila Stáj Lucie Mokré. Pro dČti byly nachystány párky na opeþení, drobné sladkosti, limonády, lampionky a bublifuky. V letošním roce bylo vyhlášené soutČžní téma o þarodČjnici s nejdelším nosem a opravdu jich pĜelétlo hodnČ. O tČch NEJ nakonec hlasovali pĜítomní VýbČr z obsahu: návštČvníci. Ale rozdíly v hlasech byly OBEC velmi tČsné a cenu si zasloužili všechny Úvodní slovo starostky obce 2 þarodČjnice a þarodČjové. Kontrola hospodaĜení v obci 2 Dotace v roce 2012 3 Celý den bylo nádherné poþasí, spíše VýbČrová Ĝízení 4 víc letní a tak si všichni užili SoutČž „ýistá obec“ 5 nádherného dne s piknikem u ohnČ KRONIKA s dobrým pivem, opeþeným špekáþkem Vítání obþánkĤ 6 nebo uzeným z udírny. PodČkování patĜí všem, kteĜí pĜispČli svým þasem, PamČtní pohlednice 6 materiálem a prací, aby se všichni dobĜe bavili. Matrika hasiþĤ Mokrého 7 Cesta Petra OndráþkA 10 Projekt byl podpoĜen z Fondu T-Mobile prostĜednictvím Nadace VIA Olympionik Ladislav Falta 10 KĜesadlo 14 Finanþní a vČcné dary dále vČnovali: KNIHOVNA Ing. Vladimír ýerný Mokré Stoletý herbáĜ 15 Roman Honsnejman Mokré Cestování a razítkování 15 Tomáš Jánoš Autotalli s. r. o. Prázdninové malování 15 Petr Horák Mokré Historický kaleidoskop 16 Nutricia Deva a. s. Nové MČsto nad Metují Nové knihy 17 Keramický Ateliér SoĖa Toucová Lipiny Zpravodaje Rychnovska 17 ýeské formiþky Lubomír Jánský PohoĜí STROM ROKU 17 Maso – Uzeniny Renata Broulíková JaromČĜ Vzpomínky do minulosti 19 Romana a Martin Tomkovi Mokré ýTENÍ POD PALMOU Cyril a MetodČj 21 Za Regionální sdružení þarodČjnic a þarodČjĤ KanimĤra Dobrotivá Zajímavé osobnosti þeské historie 22 HÁDANKA 25 POZVÁNKA 26

Informace z obce a obecního úĜadu Úvodní slovo starostky obce Vážení spoluobþané, velice ráda Vás zdravím z nového þísla Mokerského zpravodaje. Jako již tadiþnČ, tČžko se mi zde Ĝíká nČco, co není již ve zpravodaji napsáno, protože je opČt velmi obsáhlý a plný zajímavostí, jak ze souþasnosti, tak z kroniky. Jak se doþtete dále, získali jsme letos pČt nČkolik dotací, þástky a podrobnosti jsou v dalších þláncích, já jen struþnČ. V létČ budeme dokonþovat úpravu obecního úĜadu, na ĜadČ je poslední fáze, zateplení a odvlhþení budovy. OpČt Vás poprosím o porozumČní ohlednČ pĜípadných úprav pracovní doby a úĜedních hodin na úĜadČ a v knihovnČ. Dále bude probíhat kompletní rekonstrukce osvČtlení po obci. Budou se vymČĖovat kabely a hlavice stožárĤ, v nČkterých pĜípadech celé stožáry, možná budeme muset obþas hrábnout i do zemČ. Také v tomto pĜípadČ žádám o shovívavost. Na obČ akce jsme získali již zmínČné dotace, které jsou korunkou na snažení minulých let o prezentaci obce. Jak jistČ víte, uspČli jsme loni jako obec na výbornou, Modrá stuha za spoleþenský život je pro všechny obþany velmi dobrá vizitka. Pro nás na úĜadČ to znamená spoustu práce navíc se shánČním, dokládáním i úþtováním dotací, ale pro nás je tato práce radostná, má smysl. Bohužel nemĤžeme z kapacitních dĤvodĤ letos uspoĜádat tradiþní soutČž o nejrozkvetlejší dĤm a zahradu. V období focení a vyhodnocení bude obecní úĜad i obec v nejvČtší rozpracovanosti. Letos opČt pokraþují témČĜ všechny ostatní tradiþní akce. DČkuji všem, kteĜí se jich zúþastĖují. Vaše úþast je pro nás znamení, že se Vám akce líbí. Ráda píši optimistické pĜíspČvky do zpravodaje. Snad to není naposled, jsme teprve v pololetí. JeštČ jednou dČkuji všem, kteĜí se podílejí na tom, že Mokré patĜí k tČm výraznČjším obcím v kraji. S Vámi všemi se tČším na setkávání Blanka Kuþerová

Zasedání zastupitelstva obce - 2012 Zasedání zastupitelstva ze dne 20.6.2012 Úþast zastupitelĤ: 5 Úþast obyvatel: 6 Zastupitelstvo schvaluje: Usnesení 19/2011 Urþení zapisovatele a ovČĜovatelĤ zápisu Usnesení 20/2011 Schválení programu zasedání Usnesení 21/2011 ZávČreþný úþet DSO Horka Oþelice za rok 2011 – Souhlas s celoroþním hospodaĜením, a to „bez výhrad“ Usnesení 22/2011 ZávČreþný úþet obce Mokré za rok 2011 – Souhlas s celoroþním hospodaĜením, a to „bez výhrad“ Usnesení 23/2011 Poskytnutí pĜíspČvku ýeskému svazu vþelaĜĤ ýeské MeziĜíþí na rok 2012 ve výši 1 000 Kþ Usnesení 24/2011 POV 2012 – výbČrové Ĝízení na dodavatele – rekonstrukce obecního úĜadu – vybrán dodavatel: Žap Vak VODOVOD Opoþno, s. r. o. Usnesení 25/2011 MMR ýR – výbČrové Ĝízení na dodavatele – rekonstrukce veĜejného osvČtlení – vybrán dodavatel: HEMA Dobruška, s. r. o. Usnesení 26/2011 Územní plán obce Mokré – Zastupitelstvo schvaluje nemČnit stávající územní plán Usnesení 27/2011 Rozpoþtové opatĜení Usnesení 28/2011 Kontrolu plnČní zastupitelstva obce kontrolním výborem ze dne 18.4.2012, a to „bez výhrad“

Audit aneb kontrola hospodaĜení obce za rok 2011 PĜezkoumání hospodaĜení obce Mokré za rok 2011 bylo provedeno dne 7.12.2011 a 23.4.2012 zamČstnanci Krajského úĜadu Královéhradeckého kraje – ekonomický odbor, oddČlení kontroly a analýz obcí, na základČ žádosti starosty obce v souladu s ustanovením § 42 odst. 1, zákona þ. 128/2000 Sb., ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ. PĜedmČt pĜezkoumání je urþen zákonem þ. 420/2004 Sb., o pĜezkoumávání hospodaĜení územních samosprávných celkĤ a dobrovolných svazkĤ obcí. PĜezkoumání zahrnovalo ovČĜení dodržování povinností uložených zákonem þ. 250/200 Sb., o rozpoþtových pravidlech a dalšími právními pĜedpisy upravujícími finanþní hospodaĜení obcí, souladu hospodaĜení s finanþními prostĜedky ve srovnání s rozpoþtem, dodržení úþelu poskytnuté dotace nebo návratné finanþní výpomoci a podmínek jejich použití, vČcné a formální správnosti dokladĤ o pĜezkoumávaných operacích. Zpráva o výsledku pĜezkoumání hospodaĜení obce Mokré za rok 2011 je souþástí závČreþného úþtu pĜi jeho projednávání v zastupitelstvu obce Mokré, a to nejdéle do 30.6. následujícího roku. Kontrolovány byly tyto doklady: pravidla rozpoþtového provizoria, schválený rozpoþet, rozpoþtová opatĜení, rozpoþtový výhled, závČreþný úþet, evidence majetku, inventurní soupis majetku a závazkĤ, evidence poplatkĤ, kniha pohledávek,

Strana 2 (celkem 28)

mzdová agenda, odmČĖování zastupitelstva obce a výborĤ, pokladní doklady, ostatní úþetní doklady, rozvaha, výkazy pro hodnocení plnČní rozpoþtu, výkazy zisku a ztrát, smlouvy a další materiály k pĜijatým úþelovým dotacím, nájemní a ostatní smlouvy, vnitĜní pĜedpisy a smČrnice obce, zápisy z jednání zastupitelstva, vþetnČ usnesení a další doklady na žádost þlenĤ finanþního výboru Miroslava Hladného a Ing. Vlasty Vachatové (pokladní doklady, místní poplatky, pracovní smlouva, zaĜazení a náplĖ práce zamČstnankynČ obce a další) vznesenou kontrolnímu oddČlení Krajského úĜadu Královéhradeckého kraje. ZávČr zprávy: 1. PĜi pĜezkoumání hospodaĜení územního celku za pĜedchozí roky nebyly zjištČny chyby a nedostatky. 2. PĜi pĜezkoumání hospodaĜení obce Mokré za rok 2011 nebyly zjištČny chyby a nedostatky. 3. PĜi pĜezkoumání hospodaĜení - Obec Mokré za rok 2011 se neuvádí žádná rizika. 4. PĜi pĜezkoumání hospodaĜení - Obec Mokré za rok 2011 byly zjištČny následující ukazatele: a) podíl pohledávek na rozpoþtu územního celku 1,01 % b) podíl závazkĤ na rozpoþtu územního celku 3,51 % c) podíl zastaveného majetku na celkovém majetku územního celku 0 % Tato zpráva byla vyvČšena na úĜedních deskách od 7.5. – 22.5.2012. Zájemci do ní mohou také nahlédnout v úĜedních hodinách na obecním úĜadČ.

ZávČreþný úþet obce za rok 2011 Na základČ provedené kontroly jsou obce povinny vyvČsit na úĜedních deskách ZávČreþný úþet obce za pĜedchozí rok. ZávČreþný úþet obce Mokré za rok 2011 byl vyvČšen na úĜedních deskách od 24.5.2012 do 8.6.2012 . ZájemcĤm je k dispozici v úĜedních hodinách na obecním úĜadČ.

Získané dotace v roce 2012 Naší obci se na rok 2012 podaĜilo získat tyto dotace:

Program obnovy venkova Královéhradeckého kraje Obnova venkova Poskytovatel: Královéhradecký kraj Program: Krajský program obnovy venkova – dotaþní titul 1 – Obnova a údržba venkovské zástavby a obþanské vybavenosti Investiþní dotace ve výši 219 000 Kþ Použití investiþní dotace: na rekonstrukci budovy obecního úĜadu Mokré a knihovny – 3. þást realizace projektu zateplení stĜechy a fasáda. Celkový náklad dle projektu þiní 461 200 Kþ Platnost projektu: 1.1.2012 - 30.11.2012

Ministerstvo pro místní rozvoj Podpora obnovy a rozvoje venkova Poskytovatel: Ministerstvo pro místní rozvoj Název projektu: Rekonstrukce veĜejného osvČtlení v obci Mokré Investiþní dotace ve výši 543 560 Kþ Celkový náklad projektu þiní 679 450 Kþ Realizace projektu: do 30.11.2012

Ministerstvo kultury ýR VeĜejné informaþní služby knihoven (VISK3) Poskytovatel: Ministerstvo kultury ýR Podprogram: Informaþní centra veĜejných knihoven Název projektu: KvalitnČjší služby þtenáĜĤm v KnihovnČ U MokĜinky v Mokrém - Obnova technického a programového vybavení Dotace ve výši: 17 000 Kþ Celkový náklad projektu þiní: 30 820 Kþ Platnost projektu: rok 2012 Lípa bludiþky MokĜinky - jaro

Strana 3 (celkem 28)

T-Mobile Nadace VIA

Lípa bludiþky MokĜinky – jaro

Kulturní a zájmová þinnost Zdravá komunita pro lidi, se kterými žijeme Poskytovatel: Fond T-MOBILE prostĜednictvím Nadace VIA Program: TMHK - Zdravá komunita pro lidi, se kterými žijeme Název projektu: Tak tohle je náš domov! NejkrásnČjší místo na svČtČ! Dotace ve výši: 30 500 Kþ - 50 % z celkových výdajĤ 61 000 Kþ na projekt Platnost projektu: od 1.12.2011 - 30.11.2012

Královéhradecký kraj Kulturní þinnost Zastupitelstvo Královéhradeckého kraje schválilo dne 4.6.2012 osobní žádost kronikáĜky a knihovnice Mokrého Dagmar Honsnejmanové o pĜíspČvek na „Slavnostní pĜivítání kapitána Petra Ondráþka v Mokrém“, a to ve výši 10 000 Kþ.

Žádosti, které þekají na schválení Ke dni 14.6.2012 obec podala žádost na OšetĜení skupiny stromĤ v obci Mokré – Lipová alej Mistra Jana Husa – žádost byla podaná v rámci Programu péþe o krajinu v roce 2012 – Podprogram pro zlepšení dochovaného pĜírodního a krajinného prostĜedí – rozpoþet akce a požadovaná þástka je ve výši: 143 976 Kþ. Teć již budeme jen þekat, zda dotaci obdržíme.

VýbČrová Ĝízení Dokonþení rekonstrukce obecního úĜadu Na základČ smlouvy o pĜidČlení dotace obec Mokré vypsala Výzvu k podání nabídky a k prokázání kvalifikace pro veĜejnou zakázku malého rozsahu. VýbČrového Ĝízení se zúþastnily tĜi firmy, které zaslaly dle podmínek své nabídky na dokonþení rekonstrukce budovy obecního úĜadu. PĜedmČt zakázky: Opravy omítek Navrhované stavební úpravy objektu spoþívají pĜedevším v odvČtrání základĤ, vzhledem ke vzlínání zemní vlhkosti do zdiva (hydroizolaþní nátČr základĤ, položení plastového melioraþního potrubí, zásyp štČrkovou drtí, položení dlažby). NáslednČ opravy omítek, kompletní fasádní nátČr omítky celého objektu. Souþástí venkovní fasády je i dodávka a montáž keramických desek obecního úĜadu. Dále provedení nátČrĤ ostatních konstrukcí (okna, vrata, dveĜe, siréna atd.). Oprava a zateplení stĜešní konstrukce Zateplení stĜešního pláštČ na stávající plechovou krytinu (izolaþní desky, izolaþní pásy atd.). Dále opravy omítek atik, nátČry stávajících oplechování atik a ostatní nátČry konstrukcí. Firmy, které obec oslovila: 1) STAVOKA Hradec Králové a. s. 2) Bravado s.r. o. Opoþno 3) Žap-Vak –VODOVOD Opoþno, s. r. o. Firmy, které zaslaly své nabídky: 1) STAVOKA Hradec Králové a. s. 2) Bravado s.r. o. Opoþno 3) Žap-Vak –VODOVOD Opoþno, s. r. o.

nabídková cena: 479 038,02 Kþ nabídková cena: 589 435,20 Kþ nabídková cena: 461 196,50 Kþ

Zastupitelstvo vybralo firmu: Žap-Vak –VODOVOD Opoþno, s. r. o. Práce budou zahájeny o letních prázdninách. Žádáme obþany, pĜesto, že obecní úĜad bude fungovat i pĜi stavebních pracích, aby byli v této dobČ více shovívaví a trpČliví. Pokud vše pĤjde tak, jak má, rekonstrukce bude dokonþena 30.9.2012.

Strana 4 (celkem 28)

Rekonstrukce veĜejného osvČtlení Na základČ smlouvy o pĜidČlení dotace obec Mokré vypsala Výzvu k podání nabídky a k prokázání kvalifikace pro veĜejnou zakázku malého rozsahu. VýbČrového Ĝízení se zúþastnily tĜi firmy, které zaslaly dle podmínek své nabídky na dokonþení rekonstrukce budovy obecního úĜadu. PĜedmČt zakázky: Rekonstrukce spoþívá ve výmČnČ hlavic sloupĤ veĜejného osvČtlení za hlavice moderní s úspornými žárovkami. NČkolik sloupĤ veĜejného osvČtlení, které jsou již po 50 letech zkorodované, bude vymČnČno. Souþástí je i výmČna rozvadČþĤ se spínacími hodinami. Firmy, které obec oslovila: 1) Žap-Vak –VODOVOD Opoþno, s. r. o. 2) JiĜí Dolejší ýánka 67, 517 73 Opoþno 3) HEMA DOBRUŠKA, s. r. o. Firmy, které zaslaly své nabídky: 1) Žap-Vak –VODOVOD Opoþno, s. r. o. 2) JiĜí Dolejší ýánka 67, 517 73 Opoþno 3) HEMA DOBRUŠKA, s. r. o.

nabídková cena: nedodal z kapacitních dĤvodĤ nabídková cena: dodal neúplné dokumenty nabídková cena: 566 208 Kþ + 20 % DPH

Návrh usnesení: Zastupitelstvo vybralo firmu: HEMA DOBRUŠKA, s. r. o. Práce budou zahájeny o letních prázdninách. Budou trvat asi dva mČsíce.

Odpady v obci SoutČž „ýistá obec“ Krajský úĜad Královéhradeckého kraje ve spolupráci se spoleþnostmi EKO-KOM a.s., ASEKOL s.r.o. vyhlásil v roce 2011 již V. roþník soutČže „ýistá obec“ obcí Královéhradeckého kraje. Obec Mokré se zapojila již poþtvrté. A koneþnČ jsme si trochu polepšili. Rekapitulace úþasti obce Mokré: Rok 2008: celkové poĜadí 159. místo, v obcích do 500 obyvatel 72. místo Rok 2009: celkové poĜadí 118. místo, v obcích do 500 obyvatel 53. místo Rok 2010: celkové poĜadí 227. místo, v obcích do 500 obyvatel 112. Místo Rok 2011: Obec

SoutČžní skupina

PrĤbČžné poĜadí 1q

PrĤbČžné poĜadí 2q

PrĤbČžné poĜadí 3q

PrĤbČžné poĜadí 4q

hodnocení NO

hodnocení BIO

hodnocení EEZ

hodnocení SO

PoĜadí ve skupinČ

Celkové poĜadí

Obec Mokré

< 500

166

72

93

107

0

80

48

-40

10

44

Tak jsme se polepšili! Tohle je zatím nejlepší umístČní, jakého jsme v této soutČži dosáhli. Ale kdybychom pĜidali a víc se snažili, bodovaná místa jsou ohodnocená dost velkou finanþní þástkou. To snad stojí za trochu té námahy, ne? Mohli bychom to letos zkusit! Podmínky soutČže o „ýistou obec“ 2012 SoutČž je vyhlášena na období od 1. 1. 2012 do 31. 12. 2012. SoutČže se zúþastní všechny obce Královéhradeckého kraje. Pro potĜeby soutČže jsou úþastníci rozdČleni do tĜí skupin podle velikosti obce. • do 300 obyvatel • od 301 do 2 000 obyvatel • nad 2 001 obyvatel Lípa bludiþky MokĜinky - léto

Strana 5 (celkem 28)

V rámci soutČže budou navíc udČlena tĜi samostatná ocenČní: • cena kolektivního systému ASEKOL • absolutní vítČz • skokan roku

Na základČ výsledkĤ jednotlivých kritérií budou ve všech kategoriích vyhlášena první tĜi místa a odmČnČna takto: • 1. místo 100 000 Kþ • 2. místo 70 000 Kþ • 3. místo 40 000 Kþ

Zvláštní ocenČní v rámci soutČže o ýistou obec – cena spoleþnosti ASEKOL SamostatnČ v rámci zpČtného odbČru elektrozaĜízení budou vyhlášena 1. místa ve tĜech kategoriích obcí. O cenu spoleþnosti ASEKOL mohou soutČžit pouze obce, které mají platnou Smlouvu o zajištČní zpČtného odbČru elektrozaĜízení s kolektivním systémem ASEKOL s.r.o. Obce na prvních místech v každé kategorii budou odmČnČny takto: • do 2 000 obyvatel • do 5 000 obyvatel • od 5 001 obyvatel 5 000,- Kþ 10 000,- Kþ 15 000,- Kþ Více o soutČži na http://www.cistykraj.cz

Diakonie Broumov PodČkování všem, kteĜí pĜispČli potĜebným lidem. V letošním roce se zapojil rekordní poþet - témČĜ dvacet rodin. Více na http://www.diakoniebroumov.org

Z kroniky obce Vítání obþánkĤ Dne 26.5.2012 se konala jedna z nejkrásnČjších akcí – Vítání nového obþánka v naší obci. SpoleþnČ s rodiþi jsme u nás pĜivítali Terezku Francovou. Kulturní program si pĜipravili: Šimon a Adam Francovi (flétna a pĜednes) Maruška Horáková (flétna) Natálka Lelková (pĜednes) Všechny pĜivítala starostka obce, která rodiþĤm pogratulovala a pĜedala jim drobné dárky od obce a knihovny.

Jubilea

Zaþátkem þervna oslavil významné životní jubileum pan ZdenČk Žćárský. Ze srdce mu pĜejeme hodnČ zdraví a pohody do dalších let.

PamČtní pohlednice a razítko se znakem obce Obecní úĜad nechal zpracovat na základČ získání znaku obce a u pĜíležitosti ukonþení rekonstrukce obce pohlednici a pamČtní razítko. O pohlednice se znakem je mezi lidmi a hlavnČ sbČrateli velký zájem. Pohlednice budou k dispozici pĜi slavnostním dokonþení rekonstrukce budovy obecního úĜadu. Rodina Francových

Mokré v tisku a webových portálech – pokraþování

Za rok 2011 jsme zachytili celkem 96 þlánkĤ v tisku a webových portálech. V þísle 1/2012 bylo zveĜejnČno 24 þlánkĤ roku 2012. Nyní pokraþujeme chronologickou Ĝadou: 25) 16.2.2012 Rychnovský deník þ. 40 ¾ NejdobrodružnČjší cesta Márových 26) 4.4. 2012 Právo – Nezávislé noviny þ. 81 ¾ Zlatý erb udČlili také Lovþicím – Královéhradecký kraj zabodoval díky obci Mokré na Rychnovsku…..

27) 4.4.2012 Rychnovský deník þ. 81 ¾ Mokré: Internetové stránky patĜí k nejlepším v republice - Ohlasy vítČzĤ soutČže Zlatý erb Nemají tisíce obyvatel, ale internetové stránky patĜí k nejlepším v republice 28) 7.4.2012 Rychnovský deník þ. 84 ¾ Loć Singa svou plavbu nedokonþí

Strana 6 (celkem 28)

29) 12.4.2012 Kroniky a kronikáĜi - Zpravodaj pro obecní kronikáĜe a vlastivČdné pracovníky ¾ Jak vznikají kronikáĜské webové stránky? 30) 17.4.2012 Orlický týdeník þ. 27 ¾ Mokré získalo cenu veĜejnosti. Zabodovalo v Hradci Králové na konferenci o internetu 31) 20.4.2012 Senátorský zpravodaj JUDr. Miroslava Antla - Rok 2011 ¾ Záštita nad soutČží zpravodajĤ Rychnovska 32) Duben 2012 Orlický týdeník speciál ¾ Žijeme Londýnem 33) 24.4.2012 Orlický týdeník þ. 29 ¾ Ladislav Falta, olympionik a král þeských rychlopalníkĤ 34) 27.4.2012 Rychnovský deník þ. 100 ¾ Keramický potlach v Mokrém si dČti užily. Z výrobkĤ oþi pĜecházely 35) 3.5.2012 Rychnovský deník þ. 104 ¾ Nejlepší mladý tesaĜ? Lukáš z Mokrého

36) 4.5.2012 Rychnovský deník þ. 105 ¾ Šikovné ruþiþky zajistily mladým tesaĜĤm mistrovské prvenství 37) Zima/léto 2012 ýechoaustralan ¾ Austrálie- pĜírodní ráj a cestovatelský sen mnoha z nás 38) 30.5.2012 Rychovský deník þ. 126 ¾ Terezka se stala malou Mokeraþkou 39) 1.6.2012 Orlický týdeník þ. 38 ¾ Vítání obþánkĤ je vždycky velká událost 40) 2.6.2012 Rychnovský deník þ. 129 ¾ Stane se lípa z Mokrého stromem roku? 41) 5.6.2012 Orlický týdeník þ. 39 ¾ Jak jsem se skamarádila s Lidicemi 42) 7.6.2012 Týdeník 5+2 dny Rychnovsko ¾ Historie myslivosti v obci Mokré 43) 8.6.2012 Rychnovský deník þ. 134 ¾ ŽižkĤv dub a lípa jsou ve finále 44) Orlický týdeník þ. 44 ¾ S osamČlým moĜeplavcem

Všechny þlánky jsou na www.obecmokre.cz nebo www.obecmokre.cz/knihovna a také v knihovnČ. ýlánky se po roce archivují a ukládají do kroniky obce.

Šikovné ruce i hlava

ýasto se setkávám s názorem, že dnešní mládež si niþeho neváží, že nic neumí, jen by se poflakovala a nic nedČlala. Snad….. nČkteĜí…. V naší obci však žijí mladí lidé, kteĜí si ve svém vČku mohou pĜipsat úspČchy, kterých se jim podaĜilo dosáhnout. Jedním z nich je napĜ. Lukáš Honsnejman, který právČ dokonþil studium v oboru tesaĜ na StĜední škole Ĝemeslné v JaromČĜi. Ta uspoĜádala v poĜadí již tĜetí ýeské kolo soutČže dovednosti v oboru tesaĜ. A na prvním místČ se umístili její žáci Lukáš Honsnejman a Filip Tomac. SoutČž vyhlásil Cech klempíĜĤ, pokrývaþĤ a tesaĜĤ a konala se v polovinČ února v areálu truhláĜských dílen. SoutČže se zúþastnilo celkem 24 soutČžících z 12 škol a v dvouþlenných družstvech plnili dva úkoly. Nejprve zpracovali teoretický test a následoval praktický úkol. Za devČt hodin museli zhotovit model vazby s úžlabím. VítČzové postoupili na Mistrovství ýeské republiky s mezinárodní úþastí, které se konalo v dubnu v BrnČ a za svoje dovednosti si odnesli ocenČní za 1. místo v oboru TESAě. K dalším šikovným studentĤm patĜí také Pavel Honsnejman, který právČ dokonþil studium na StĜední škole Podorlické vzdČlávací centrum v Dobrušce, kde se vyuþil mechanikem strojových zaĜízení a získal také maturitní vysvČdþení. Svoje technické znalosti využívá i pĜi práci v obci. První rok vysoké školy studuje také Tomáš Krejþí, a to na UniversitČ Pardubice – Fakulta elektrotechniky a informatiky. Informatika i elektrotechnika ho baví. Já oceĖuji jeho pomoc pĜi tvorbČ webových stránek a jeho rad pĜi práci s poþítaþem a elektronikou vĤbec. ÚplnČ jiný obor pro zmČnu studuje Lucie Tomková, a to pĜedškolní a mimoškolní pedagogiku na Vyšší odborné a stĜední pedagogické škole v Litomyšli. K tomuto oboru má podle mého názoru velmi blízko, þasto pomáhá v knihovnČ a pĜi rĤzných akcích v obci. Je moc dĤležité, abychom naši mládež podpoĜili, abychom jim dodali sebevČdomí a odvahu. Prosadit se není vĤbec jednoduché, naši Mokeráci to urþitČ dokáží a my jim budeme držet palce! Dagmar Honsnejmanová

ReceptáĜ Mokrého! KronikáĜka a knihovnice obce Mokré Dagmar Honsnejmanová pĜipravuje novou publikaci – Rodinný receptáĜ mokerských pochutin a tekutin (pracovní název). Kdo má doma nČjaký dobrý recept, svĤj, babiþþin, nový þi letitý, doneste jej do knihovny nebo zašlete na adresu [email protected]. Publikace bude obsahovat recepty všech chutí – tj. pĜedkrmy, polévky, slané þi sladké peþivo, hlavní jídla, pĜílohy, šĢávy, zavaĜeniny, také recepty zelné, houbové, zeleninové, ovocné….atd. PĜedstavte svoje recepty a zachovejte je i pro další generace! DČkujeme! Budeme rádi i za pĜíbČhy, které se váží k životu souþasných obyvatel nebo našich pĜedkĤ. DČkuji všem, kteĜí mi recepty již dodali. Dagmar Honsnejmanová

Poklad první: Matrika þlenĤ Sboru dobrovolných hasiþĤ v Mokrém

Dle knihy: Tato matrika byla založena roku 1930 z dĤvodu, že stará matrika þlenĤ byla popsána. VidČl 6/3 1930 J. Holanec. Originál matriky byl darován do kroniky obce Mokré a její výpis zde pĜedkládáme. Pokud nČkdo k nČmu bude mít nČjaké nové informace, sdČlte je kronikáĜce obce.

Strana 7 (celkem 28)

Str. PĜíjmení 1. Andrýs 2. Baše

Jméno Stanislav Emil

Povolání rolník rolník

PĜijat 23.1.1929 11.3.1923

3. 4.

Baše Baše

Bohuslav Josef

rolník úĜedník

11.3.1923 23.1.1929

5. 6. 7. 8.

Balaš Balaš Balaš Boukal

Adam Josef Jaroslav Jaromír

dČlník hosp. dČlník obuvník rolník

1920 11.3.1923 15.1.1930 1912

9. Boukal 10. Boukal

Emil Jan

rolník obchodník

11.3.1923 10.3.1923

11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19.

Boukal Boukal ýtvrteþka ýuda Dašek Duška Duška Doležal DvoĜák

Karel Karel ml. Josef Josef Josef Václav Jaroslav Václav Josef

truhláĜ dČlník pokrývaþ zedník rolník rolník hosp. pomocník dČlník mlynáĜ

1904 11.1.1926 11.1.1926 11.1.1926 1897 1898 23.1.1929 4.1.1920 23.1.1929

20. 21. 22. 23.

Franc Franc Franc Franc

František František ml. Jan Miloslav

rolník rolník dČlník dČlník

1900 23.3.1928 30.1.1924 15.1.1930

24. Franc

Jaroslav

dČlník

15.1.1930

25. 26. 27. 28. 29. 30. 31.

Emil Václav st. Jaroslav Václav ml. Josef Václav Josef

dČlník dČlník dČlník dČlník dČlník truhláĜ rolník

23.1.1929 1903 6.6.1929 15.1.1930 12.7.1929 15.1.1930 4.2.1912

32. Kubíþek 33. Lochman 34. Lustik

Jan Jan František

hosp. pomocník rolník dČlník

13.3.1923 12.7.1923 6.1.1922

35. 36. 37. 38. 39.

František Jaroslav Jaroslav Josef Jaroslav

kováĜ zedník zedník dČlník rolník

15.5.1922 4.2.1912 11.1.1926 15.1.1930 16.1.1922

40. Samek

Václav st.

rolník

1887

41. Samek

Václav ml.

rolník

15.12.1922

42. Slavík

Josef

rolník

11.3.1923

43. Smažík

Jan

11.3.1923

44. ŠtČpán

Josef

rolník železniþní dČlník

Franc Hrubý Hrubý Hrubý Hrubý Hedviþák Kubíþek

Matys Oþenášek Plesl Ptáþek Pumr

4.2.1910

ý. leg. Poznámka 124328 Byl také Sokol 124333 Od 1923 do 1929 byl starostou sboru Byl také Sokol 124332 Od 1929 je pokladníkem Od 1929 je vzdČlavatelem 1.10.1930 se odstČhoval do Opoþna V roce 1941 zemĜel 124331 124330 4.1.1944 odhlášen 124336 Od 1923 do 1930 samarit Byl také Sokol 124334 124335 Od 1923 do 1929 je pokladníkem Od 1923 do 1940 Dozorce náĜadí do 1924 Byl také Sokol 124337 15.3.1938 vystoupil 124338 Byl vzdČlavatelem od 1941? 124339 124340 ýlen do 1941 88993 Do 7.2.1937, kdy zemĜel Do 9.10.1934, kdy zemĜel 124342 124343 Od 1940 do 1947 byl starostou sboru Byl také Sokol 124345 124346 124347 8.4.1946 se odstČhoval do VernéĜovic u MezimČstí 124350 1941 se odstČhoval do Jílovice 26.9.1945 se odstČhoval do VernéĜovic u 124348 MezimČstí 8.5.1946 se odstČhoval do VernéĜovic u 124344 MezimČstí Do 1940, kdy zemĜel 25.2.1932 se odstČhoval do Rohovládové BČlé 124354 1941 odhlášen OdstČhoval se ? 18.1.1934 se odstČhoval Od 1920 do 1923 byl jednatelem a pokladníkem Od 1929 do 1940 starostou sboru až do své smrti OdstČhoval se ? 124356 124357 1941 odhlášen 1946 znovu pĜihlášen do sboru 124358 1942 pĜestal býti þlenem 7.1.1937 pĜestal býti þlenem 124359 Samaritán 25.2.1932 se odstČhoval 124360 Od 1940 byl jednatelem Samaritán - zpravodaj 124364 Od 1898 do 1923 byl velitelem sboru (25 let) 124365 Od 1923 do 1929 byl námČstkem velitele Od 1929 do 6.2.1946 byl velitelem sboru Byl také Sokol 1924 zvolen dozorcem náĜadí 1938 pĜestal být þlenem 124366 4.9.1945 se odstČhoval do Otovic, okr. Broumov 124372 Od 1924 do 1929 byl vzdČlatelem ýlen do 11.3.1941, kdy zemĜel

Strana 8 (celkem 28)

45. ŠtČpán

František

46. Škop 47. Tomek 48. Tomek

Karel Josef Jan

dČlník strojní zámeþník hosp. pomocník puškaĜ

49. Týþ

Václav st.

krejþí

1877

50. Týþ

Václav ml.

krejþí

15.1.1930

51. Týþ 52. Týþ 53. Valenta

Josef st. Josef ml. František

11.3.1923 17.1.1928 4.1.1920

54. 55. 56. 57. 58. 59. 60.

Josef Jan Václav František Václav Emil Stanislav

krejþí hosp. pomocník obuvník železniþní dČlník rolník hosp. pomocník hosp. pomocník dČlník hosp. pomocník rolník

61. Šolín

Václav

kováĜ

23.1.1935

62. Rejman 63. Doležal 64. Rydlo

Jaroslav Josef Jaroslav

krejþí dČlník uþitel

23.1.1935 17.1.1936 20.1.1937

65. 66. 67. 68. 69. 70. 71. 72. 73. 74.

Železo Franc Štambašský Taþík Hrubý Franc Žćárský Železo NČmec Franc

Václav ml. Rudolf Josef Jaromír Miloslav Josef JindĜich Stanislav Emanuel Jaroslav

dČlník dČlník sedláĜ holiþ dČlník dČlník dČlník dČlník dČlník natČraþ

20.1.1937 11.3.1938 11.3.1938 11.3.1938 11.1.1939 11.1.1939 11.1.1939 11.1.1939 23.2.1941 21.1.1941

75. 76. 77. 78. 79. 80. 81.

Horák Pábl ŠtČpán Lochman ýerný ýerný Šitina

František Václav Jaroslav Jan Vladimír Adolf Václav

9.1.1941 1944 6.2.1946 6.2.1946 26.2.1946 26.2.1946 26.2.1946

82. 83. 84. 85. 86. 87. 88. 89. 90. 91. 92.

Taþík VanČk Pospíšil Verner Baše Plesl Lang NČmec Andrýs Tomek Šolín

Ladislav Josef František Václav Jaromír JiĜí Josef Josef Stanislav ml. Josef ml. Václav ml.

rolník rolník typograf þalouník rolník rolník rolník železniþní zĜízenec sedláĜ Ĝídící uþitel rolník þlen JZD soustružník dČlník zam ýSSS þlen JZD þlen JZD dĤchodce

Valeš VanČk VanČk VanČk Železo Rejman Souþek

1891 11.1.1926 24.1.1929 15.1.1930

5.1.1908 1904 23.1.1929 15.1.1930 4.2.1912 10.3.1930 18.2.1932

26.2.1946 26.2.1946 13.2.1947 3.3.1948 20.2.1960 20.2.1960 20.2.1960 20.2.1960 20.2.1960 20.2.1960 20.2.1960

124371 Do 1944, kdy zemĜel 124367 Od 1929 byl námČstkem velitele 124375 Byl také Sokol 124374 Byl také Sokol 14.2.1949 se odstČhoval do Vsetína Od 1892 do 1898 byl velitelem Od 1901 do 1923 byl námČstkem velitele ýlenem byl do 1934, kdy zemĜel Byl také Sokol OdstČhoval se ? 124376 ýlen do 8.4.1949, kdy zemĜel 124377 89023 ýlen do 4.2.1937, kdy zemĜel 124378 ýlen do 1941 124380 OdstČhoval se ? 124379 124383 Do 7.10.1944, kdy zemĜel 124361 124368 1947 zvolen starostou sboru Byl také Sokol 124369 1946 zvolen námČstkem velitele Byl také Sokol 124362 Samaritán 124341 124363 Byl vzdČlavatelem Byl také Sokol ýlen do 3.3.1945, kdy zemĜel 17.9.1945 se odstČhoval do VernéĜovic u 124384 MezimČstí 124351 Do 1940, kdy zemĜel 124373 22.11.1945 se odstČhoval do Dobrušky 124352 1941 se odstČhoval 124349 5.1.1946 se odstČhoval do VernéĜovic u MezimČstí 124381 ýlenem do 1942 124382 8570 1941 byl zvolen okrskovým velitelem 1946 byl zvolen velitelem sboru 11931 2041/44

1947 zvolen vzdČlavatelem

Strana 9 (celkem 28)

Poklad druhý: VysvČdþení na propuštČnou ze školy Originál vysvČdþení podepsané osobnČ Emilem Musilem-DaĖkovským a další zajímavé dokumenty, Kronice obce Mokré, vČnoval pan František Horák, kterému tímto také dČkujeme. Velkou zajímavostí je také nádhernČ zachovalý otisk razítka školy.

Návrat námoĜního kapitána Petra Ondráþka Milníky projektu 18.9.2011 - NOVÝ START, Pozice: 49° 54.49´ N 005° 15.25´ W, UTC: 12:00 hod. 2.11. 2011 jsem pĜeplul rovník v 05:56:36 UTC na 28 32,475W. Tedy jako obvykle v noci. NicménČ jsem nČco natoþil - GPS, podČkovaní Neptunovi a obĜad smoþení nohou pro vykroþení na jižní polokouli. Míle na rovníku: 3663 Nm a 1042 hodin plavby. K dnešnímu dni to je celkem 5882 Nm a 1510 hodin plavby. 20.12.2011 – poledník mysu Dobré nadČje /CGH-Cape of Good Hope/ jsem pĜekroþil v 18:01 UTC a vplul jsem do Indického oceánu. Je zatím nastaven novy WPT - IO (40 30S,70E) - poledník Kerguelen I. K nČmu mám 2274 Nm. A odtud bych chtČl pak pĜímo na Nový Zéland. 25.2.2012 - jsem kolem 10. hodiny LT obeplul další významný mys - Leeuwin (Austrálie). 21.3.2012 - KONEC PROJEKTU - pĜi bouĜi s vČtrem pĜes 70 uzlĤ došlo k neopravitelnému roztržení plachty. Projekt konþí objetím Antipodu. Pak pluji na Nový Zéland, kde plavba konþí. 10.4.2012 - obeplul jsem poslední významný mys South-West Cape (Nový Zéland). 17.4.2012 – v 04:52 UTC jsem dosáhl ANTIPODU, ukonþil jsem tak projekt plavby NONSTOP od 2. startu. Celkem bylo upluto 16.162 Nm za 5077 hod. U Antipodu jsem podČkoval a dal pĜípitek Neptunovi. Dále jsem podČkoval a pĜipil se vzpomínkou moji zlaté a nenahraditelné manželce Jaru, rodinČ a všem, kteĜí mne doposud pomohli nebo drželi palce. Nakonec jsem vhodil láhev se vzkazem z Mokrého a poprosil Neptuna o její ochranu a nalezení nČkým.

PĜivítání „námoĜního kapitána“ v Mokrém Dne 30.6.2012 na místním hĜišti, od 14.00 hodin, pod osobní záštitou hejtmana Královéhradeckého kraje Bc. Lubomíra France. Královéhradecký kraj poskytl na tuto akci finanþní dar 10 000 Kþ.

Osobnosti Mokrého aneb Lidé, kteĜí se tu narodili nebo jen prošli naší obcí a zanechali v ní kousek… sebe… Ladislav Falta „Král þeských rychlopalníkĤ“ StĜelecký olympionik, mistr svČta a mistr Evropy

Narozen 30.1.1936 v OpoþnČ, þást života prožil v Mokrém a nyní žije v Hradci Králové

Životopis

Pan Ladislav Falta se narodil 30. ledna 1936 v OpoþnČ, kde také prožil vČtší þást svého dČtství. Po ukonþení základní školy se pĜihlásil na vojenské gymnázium Jana Žižky v Moravské TĜebové, ale bohužel ho nevzali. A tak se tedy uþil v nedaleké Dobrušce, v TOSu (Továrna obrábČcích strojĤ), na frézaĜe. Po roce uþení se však opČt zkusil pĜihlásit na vojenské gymnázium. Byl pĜijat a v roce 1955 zde odmaturoval. Po maturitČ nastoupil do Vyšší vojenské školy v Lipníku nad Beþvou, kterou úspČšnČ dokonþil v roce 1958 s hodností poruþíka. V dobČ studií, v roce 1957, se oženil s Libuší Daškovou z Mokrého. Jako ženatý voják chtČl pracovat co nejblíže svého bydlištČ a své rodiny, nejlépe v Hradci Králové a okolí, ale bohužel to nevyšlo. UmístČnku nakonec obdržel do ýermné nad Orlicí a ještČ bez možnosti bydlení. Musel tedy v letech 1958-59 složitČ dojíždČt z Mokrého dennČ do zamČstnání vlakem. Pro rodinu to nebylo jednoduché, protože se jim v té dobČ narodil druhý syn. NaštČstí v roce 1959 získal byt v Borohrádku a mohl se tak odstČhovat s manželkou Líbou a syny Vladimírem a PĜemkem do nového. Do Mokrého už všichni jezdili na návštČvu za svými nejbližšími. V Borohrádku žili spoleþnČ 5 let a potom pan Falta požádal o pĜeložení do PlznČ, do stĜelecké Dukly, kam dojíždČl sám do celé dva roky, než dostal opČt byt. V Plzni žili až do roku 1979. Odtud se stČhovali do Prahy. V této dobČ už Vladimír i PĜemek byli dospČlí a sami vykonávali vojenskou základní službu. Vladimír se po vojnČ vrátil do Prahy a PĜemek do Mokrého, kde žil nČkolik let u babiþky Daškové a kde se i oženil. V souþasné dobČ je to právČ naopak. PĜemek se z Mokrého odstČhoval a Vladimír pĜistČhoval a žije zde se svojí rodinou.

Strana 10 (celkem 28)

Pan Falta žil v Praze celých dlouhých 15 let. Mezitím se v roce 1988 rozvedl se svojí manželkou Líbou. V roce 1990 se jako voják dostal koneþnČ do vytouženého Hradce Králové. Zde pracoval už jen krátce. Za 2 roky byl propuštČn v hodnosti podplukovníka, po 40 letech služby v armádČ, pouze pĤl roku pĜed odchodem do penze. V té dobČ „ z oblíbeného dĤvodu “ prvního snižování poþtĤ vojákĤ a zamČstnancĤ v ýs.armádČ. Našel si však zamČstnání jako inspektor a instruktor u „þerných šerifĤ“, u bezpeþnostní agentury v Praze. Nakonec v tomto zamČstnání vydržel 4 roky a v roce 1996 ve svých 60-ti letech odešel definitivnČ do starobního dĤchodu. U þerných šerifĤ provádČl kontrolu výkonu služby strážných, objektĤ a také zavážení penČz do bank. PĜi tom provádČl výcvik zaþáteþníkĤ i ostatních zamČstnancĤ ve stĜelbČ. V Hradci Králové þasem získal garsonku, kterou pozdČji vymČnil za vČtší byt ve VČkoších. V roce 1996 se podruhé oženil a žije zde se svojí manželkou JiĜinkou dodnes.

StĜelecká kariéra Pan Falta svoji vášeĖ pro stĜílení snad zdČdil po svém tatínkovi, který prý byl vášnivý stĜelec. Když žili s rodiþi v OpoþnČ, þasto chodil tajnČ s kamarády „nakukovat“ do zdejší továrny Duo, neboli také Duškova Továrna, (pozdČji zbrojovka). Jednou zase tajnČ pĜelezl plot továrny, bylo mu asi 10 – 12 let, a chtČl se podívat na tovární stĜelnici nedaleko LišĢoviny. Tam právČ stĜílel ZdenČk, syn továrníka Josefa Duška z flobertky a nechal ho také vystĜelit. Pro malého Ladislava to byl velký stĜelecký zážitek a také první impuls, který mu naznaþil, že stĜelba je to, þemu by se mohl jednou v životČ vČnovat. Bohužel v té dobČ nebyla žádná možnost se ke stĜílení dostat. Snad jen na slavné opoþenské „Porcinkuli“! Ke skuteþné stĜelbČ se Ladislav dostal až ve vojenské škole Jana Žižky, kde byla povinná. StĜílelo se z nČmeckých pušek Mauzer. Zásadním zlomem bylo, když asi ve tĜetím roþníku pĜišli do školy noví velitelé. Byli to absolventi dĤstojnické školy, kam Ladislav pozdČji také nastoupil. ZvlášĢ se mu vČnoval nový poruþík, který byl shodou okolností z ýeského MeziĜíþí. Snad právČ proto, snad pro dobré vzájemné vztahy, ho nechal stĜílet víc. A tak dostal koneþnČ pĜíležitost trénovat s poruþíkovou pistolí, i když nejdĜíve „jen“ bez nábojĤ.. StĜílení bez nábojĤ se Ĝíká „trénink na sucho“, který je rozhodující pro výkonnost a sportovní rĤst stĜelce. Bez tohoto tréninku se nelze dostat na vrchol. Vyšší vojenská dĤstojnická škola v Lipníku nad Beþvou již byla pro zájemce o stĜelbu rájem. Dalo se stĜílet z pušek, pistolí, samopalĤ, kulometĤ a v vlastnČ i ze všech dalších pČchotních zbraní. Na této škole se konaly náborové závody, kdy všichni studenti mČli možnost si stĜílet z malorážky a kdo nastĜílel dobĜe a splnil limit výkonnostní tĜídy, mohl se zúþastnit stĜelecké soutČže z malorážní pistole. Ladislavovi se to podaĜilo, ale hlavnČ se mu líbilo z pistole stĜílet. Od této doby už mČl možnost chodit pravidelnČ trénovat. Na škole bylo nČkolik stovek studentĤ a služební stĜelby byly povinné, ale ne každému se povedlo nastĜílet tak dobĜe a postoupit do výbČru školy a hlavnČ pak pravidelnČ trénovat. V roce 1957 se Ladislav Falta poprvé zúþastnil Armádních pĜeborĤ ve stĜelbČ a mezi studenty získal jako jediný 1. výkonnostní tĜídu ve stĜelbČ z pistole. Ve 2. roþníku školy (1957) se konala soutČž mezi lipnickou dĤstojnickou školou a obdobnou bulharskou školou Vasila Levského v Sofii, jako tzv.dálkové utkání. Na základČ této zkušenosti se mohl uskuteþnit další rok mezinárodní závod škol spĜátelených zemí. A tak v roce 1958 se tento závod uskuteþnil poprvé. Ladislavova škola byla povČĜena postavit reprezentaþní družstvo þeskoslovenských vojenských škol. PĜed tČmito závody pĜijeli do Lipníku instruktoĜi Dukly Praha, kteĜí studenty trénovali a pĜipravovali. Jednalo se opČt o dálkové utkání a družstvo vojenské školy v Lipníku je vyhrálo. Ladislav sám navíc vyhrál i mezinárodní soutČž jednotlivcĤ a získal titul Mistr stĜelby ýSLA. Tím se také poprvé proslavil. Závody se konaly ve stĜelbČ služební pistolí a za toto vítČzství byl mimoĜádnČ povýšen, obdržel vČcné odmČny (napĜ. hodinky, rádio), þekala ho dovolená, ale také získal odznak Mistra.. Za necelých pĤl roku, na podzim roku 1958, získal

Strana 11 (celkem 28)

i titul Mistr sportu. V novém pĤsobišti - ýermné nad Orlicí si vybudoval vlastní tréninkovou stĜelnici, kde od pak mohl trénovat každý den. Již v této dobČ si Ladislava Falty všimli v pražské Dukle a zaĜadili ho do výbČru jako kandidáta reprezentace armády a ýeské republiky. Celých dvanáct let trvala stĜelecká reprezentace Ladislava Falty, bez pauzy a oddechu. Za reprezentaci armády ještČ závodnČ stĜílel až do roku 1978, kdy získal svou poslední mezinárodní medaili, stĜíbrnou v rychlopalné pistoli, když porazil i tehdejšího mistra Evropy. Když mu v roce 1978 bylo nabídnuto nastoupit do Prahy na funkci olympijského trenéra a armáda ho pro tuto þinnost uvolnila, pĜijal. Musel se tedy pĜestČhovat do Prahy. Pak jako trenér jezdil na všechny závody jak v ýeské republice, tak do zahraniþí vþetnČ všech svČtových pohárĤ, mistrovství Evropy, svČta a dalších tĜí olympijských her, a to až do roku 1990. V tomto roce se vrátil do Hradce Králové. Pracoval na Krajském výboru Svazarmu jako dĤstojník armády v hodnosti podplukovníka. Jezdil na stĜelecké závody jako rozhodþí a instruktor, provádČl kontroly výcviku brancĤ a vojákĤ v záloze a organizoval jejich soutČže, závody a pod. V této dobČ se pan Falta úþastnil závodĤ hlavnČ v klasické stĜelbČ a praktické kombat stĜelbČ, a to do úrovnČ kraje. Výjimkou byly pouze roky 1994 – 1996, kdy byl pĜedsedou Asociace praktické stĜelby ýeské republiky a vykonával funkci trenéra juniorĤ v této disciplínČ. Zúþastnil se jako vedoucí výpravy a delegát této Asociace Mistrovství Evropy ve Švédsku (1965) a mistrovství svČta v Brazílii (1996). V souþasné dobČ stĜelecká kariéra pan Falty vlastnČ ještČ vĤbec neskonþila! Díky stĜeleckému klubu LEV H.K., který s nČkolika kamarády pĜed 20 lety založil, se mĤže stĜeleckému sportu vČnovat aktivnČ. A to nejen jako pĜedseda klubu a trenér, ale, a to hlavnČ, aktivnímu závodnímu stĜílení. Se þleny klubu se zúþastĖuje veĜejných i pĜeborových závodĤ v Královéhradeckém kraji i v krajích sousedních a nČkdy dokonce i v Praze a Plzni. Pan Falta snad stĜílel ze všeho, ze zbraní služebních z výzbroje armády (i na mezinárodních závodech), zbraní loveckých, sportovních, to byly hlavnČ sportovní pistole a revolvery a to velkorážní i malorážní. TČm vČnoval snad 99 % þasu stráveného na stĜelnicích aĢ již v tréninku nebo pĜi závodech. Prošly mu rukama špiþkové zbranČ znaþek Hammerli (svČtový rekord), ýeské zbrojovky (ZKR- evropský rekord), MCU (SSSR – ME, MS a OH). VystĜílené náboje by se daly poþítat každý rok na desetitisíce a dohromady na miliony kusĤ.

Sportovní kariéra StĜelecká kariéra Ladislav Falty je obdivuhodná. K jeho nejvČtším úspČchĤm patĜí: • 1964 – olympiáda Tokyo – 9. místo v rychlopalné pistoli • 1965 – ME Rumunsko – zlatá ve stĜelbČ s revolverem a stĜíbrná v rychlopalné pistoli ve družstvech • 1966 – MS v NSR – bronzová medaile ve stĜelbČ velkorážním revolverem ve družstvech • 1968 – olympiáda Mexiko – 10. místo v jednotlivcích • 1969 – ME v ýeské republice – dvČ zlaté a jedna bronzová v jednotlivcích (vytvoĜení jednoho evropského a jednoho svČtového rekordu) a dvČ zlaté a jedna stĜíbrná v družstvech. • 1970 – MS v USA – stĜíbro a þtvrté místo v jednotlivcích, dvČ zlaté a jedna bronz v družstvech • 1971 – ME v NDR – zlatá medaile v jednotlivcích za rychlopalbu • 1972 – olympiáda v NSR – stĜíbrná medaile v jednotlivcích v rychlopalbČ pistolí • 1973 – Spartakiáda spĜátelených armád ýeská republika – ukonþení reprezentace a zaþátek trenérské þinnosti • 1973 - trenér Armádního stĜeleckého družstva Dukla a souþasnČ trenér státní reprezentace ýSSR pro pistolové discipliny – Mistrovství Evropy v Linci v této funkci a rok 1974 pĜíprava a úþast reprezentantĤ ýSSR na Mistrovství svČta v Thunu - Švýcarsko • 1975 – založení ýs. Klubu OlympionikĤ - zakládající þlen a þlen prvního vedení ýKO

Strana 12 (celkem 28)

• • • • • • • • • •

• •

1976 – trenér olympionikĤ – pistoláĜĤ na Letních OH v Montrealu - Kanada 1977 – poslední aktivní sportovní vystoupení s reprezentací ýSLA – 2. místo a stĜíbrná medaile v olympijské rychlopalbČ pistolí a konec funkce trenéra Dukly 1978 – nástup do funkce uvolnČného trenéra reprezentantĤ ýSSR v Praze 1980 – trenér olympionikĤ – pistoláĜĤ na LOH v MoskvČ – SSSR. 1982 – trenér reprezentace na Mistrovství svČta v Caracasu – Venezuela 1983 – 1986 þinnost na oddČlení branné pĜípravy ÚV Svazarmu v hodnosti podplukovníka 1987 - návrat do funkce trenéra olympionikĤ ýSSR na žádost vedení ýsSS 1988 - trenér olympionikĤ – pistoláĜĤ na LOH v Seulu – Jižní Korea 1990 - ukonþení trenérské þinnosti po organizaþních zmČnách a nástup na funkci vedoucího dĤstojníka na KV Svazarmu v Hradci Králové 1992 - likvidace všech KV Svazarmu a propuštČní z ýs. armády do výslužby o funkce inspektora a instruktora výcviku stĜelby v bezpeþnostní agentuĜe v Praze o založení a zaþátek þinnosti stĜeleckého Combat klubu LEV Hradec Králové 1994 - ýes. veĜejná stĜelecká škola L. F. (soukromá) - výcviková a sportovní þinnost 1996 - ukonþení pracovní þinnosti i podnikání – pĜechod do starobního dĤchodu

Rozhovor A jak vzpomíná pan Falta na svoji stĜeleckou kariéru dnes? Užíváte si zasloužený odpoþinek? „ Myslím, že moje stĜelecká kariéra vlastnČ ještČ vĤbec neskonþila! Díky stĜeleckému klubu LEV H.K., který jsem s nČkolika kamarády pĜed 20 lety založil, se mohu stĜeleckému sportu vČnovat aktivnČ, i v souþasné dobČ. A to nejen jako pĜedseda klubu a trenér, ale, a to hlavnČ, aktivnímu závodnímu stĜílení. Se þleny klubu se zúþastĖuji veĜejných i pĜeborových závodĤ v našem kraji i v krajích sousedních a nČkdy dokonce i v Praze a Plzni. Zkrátka, jak se Ĝíká: „JeštČ mne to nepustilo a drží mne to“! Která získaná medaile je Vašemu srdci nejbližší? „Každá medaile má svou cenu a svĤj význam, aĢ je z okresního pĜeboru, nebo z mistrovství Evropy. VČĜím ale, že pro každého sportovce je nejcennČjší a nejmilejší medaile OLYMPIJSKÁ ! ! ! PĜesvČdþuji se o tom každoroþnČ, i na setkáních þlenĤ ýeského klubu olympionikĤ v Praze, nebo na setkáních Regionálních klubĤ olympionikĤ v krajích. Vidím a slyším, že pro každého z nás je ta „olympijská“ tou nejmilejší a nejcennČjší. VždyĢ stĜelce Faltu, KĤrku þi KateĜinu Emons staví na sportovnČ stejnou „olympijskou“ úroveĖ jako hokejisty Holíka, þi Martince, atlety DaĖka nebo Kratochvílovou, tenisty MeþíĜe þi Sukovou! Všichni jsme držitelé olympijské medaile, vybojované PRO NAŠI VLAST na stejných hrách – HRÁCH OLYMPIJSKÝCH ! ! ! Všichni jsme þleny „olympijské rodiny“, vzájemnČ se uznáváme a respektujeme, jeden druhého si vážíme ! Sledujete stĜelbu v ýechách? Kterému souþasnému stĜelci fandíte? SamozĜejmČ, že sleduji pĜípravu našich reprezentantĤ ve stĜelbČ a potČší mne každý jejich úspČch a pĜípadné medaile. ZvlášĢ letos mne potČšila skuteþnost, že po mnoha letech mají úspČch mladí rychlopalníci, kteĜí vybojovali v „Mé disciplinČ“ postup na OH 2012 v LondýnČ a že nejsou bez šancí. VždyĢ Podhrázský zvítČzil i ve SvČtovém poháru. Fandit budu olympionikĤm urþitČ a ve skrytu duše hlodá pokušení se na tu sportovní slávu podívat zblízka, zvlášĢ když po dlouhých 40 letech opČt pojedou na OH dva rychlopalníci s nadČjí na vrcholné umístČní a mohou bojovat o medaile ! Jak se zmČnily možnosti dnešních sportovních stĜelcĤ, když si tak vzpomenete na svoje zaþátky? „Moje zaþátky ve sportovní stĜelbČ byly ovlivnČny a navíc umožnČny volbou mého povolání. Po maturitČ na VŠJŽ (vojenském gymnáziu) jsem pokraþoval ve studiu na dĤstojnické škole pozemního vojska, kde byla jedním z hlavních pĜedmČtĤ StĜelecká pĜíprava. Jako budoucí dĤstojník-velitel jsem prošel dĤkladným výcvikem stĜelby ze všech druhĤ ruþních zbraní armády a také seznamovacím výcvikem o všech zbraních pozemních vojsk. DoplĖkem pĜípravy byly i sportovní soutČže a tedy i stĜelecké. TČch se zúþastĖovali takĜka všichni. Na první takové „masové“ soutČží s malorážkou se mi podaĜilo dosáhnout úrovnČ 3. sport. výk. tĜídy, což mi umožnilo startovat i ve stĜelbČ z pistole. Tam jsem však nastĜílel rovnČž „tĜídu“ a tak jsem se stal þlenem „školního“ výbČru, jako základu repre-družstva celé dĤstojnické školy. Toto družstvo pak po roce zvítČzilo v mezinárodní soutČži vojenských škol „spĜátelených“ armád a rotnému Faltovi se podaĜilo zvítČzit v disciplinČ služební pistole a splnit limit Mistrovské tĜídy. A to už byl jen krĤþek do výbČru reprezentantĤ ýSLA a Dukly (1959) – potažmo do reprezentace ýSSR – 1960! Z þeho všeho jste za svoji kariéru stĜílel? Když nebudu vyjmenovávat zbranČ služební z výzbroje armády (a nebylo jich málo! A také s tČmi jsem stĜílel nČkolik mezinárodních závodĤ), ani zbranČ lovecké, tak ze sportovních to byly hlavnČ sportovní pistole a revolvery a to velkorážní i malorážní. TČm jsem vČnoval snad 99 % þasu stráveného na stĜelnicích aĢ již v tréninku nebo pĜi závodech. Prošly mi rukama špiþkové zbranČ znaþek Hammerli (svČtový rekord), ýeské zbrojovky (ZKR- evropský rekord), MCU (SSSR – ME, MS a OH). VystĜílené náboje by se daly poþítat každý rok na desetitisíce a dohromady na miliony kusĤ. Jak se Vám líbí nápad ustrojit þeské sportovce do kreseb Františka Kupky? Navržené vystrojení našich letošních olympionikĤ se mi velmi líbí. Je skoro stejnČ povedené jako pĜi pĜedchozí olympiádČ zimní. Využití motivu z Kupkovy tvorby je dobrý nápad a já, jako KupkĤv rodák jsem na tuto skuteþnost hrdý. Po prvních pČt

Strana 13 (celkem 28)

let každý den pĜi cestČ do školy jsem procházel kolem Kupkova rodného domu. Tehdy jsem ještČ nevČdČl, jak velký þeský umČlec se tam narodil a jakou slávu své vlasti a mČstu svou prací pĜinese. Dagmar Honsnejmanová, kronikáĜka obce Mokré Konzultace: Ladislav Falta

KĜesadlo Cena pro obyþejné lidi, kteĜí dČlají neobyþejné vČci Cílem udČlování ceny KĜesadlo je ocenit dobrovolníky, zviditelnit dobrovolnictví a neziskový sektor, vzbudit v lidech zájem o dobrovolnou þinnost i respekt k tČm, kteĜí ji vykonávají. Za dobu, po kterou se KĜesadla v ýR rozdávají, již bylo ocenČno více než 350 dobrovolníkĤ ve více než 18 mČstech a krajích. Je možné, že i toto þestné ocenČní pĜispČlo k tomu, že poþet dobrovolníkĤ se u nás dlouhodobČ zvyšuje a že je þím dál tČžší vybrat mezi nominovanými ty, kteĜí si tuto cenu zaslouží nejvíce. Z poselství generálního tajemníka OSN Koffiho Annana k zahájení Mezinárodního roku dobrovolníkĤ – 2001: „Dobrovolníci jsou odvážní lidé a jsou ochotni se za nČco postavit. Jsou ochotni zasvČtit své ruce, svou mysl a pĜedevším svá srdce službČ ostatním. Tím pĜinášejí lidem nadČji a dodávají jim sílu k pĜekonávání jejich slabostí. OdmČnou za to jim je vČdomí, že jejich þinnost má skuteþný význam. Jejich odvaha a odhodlání by mČly být pro nás pro všechny inspirací k þinĤm.“ Cenu KĜesadla za rok 2011 v Královéhradeckém kraji pĜevzala paní Dagmar Honsnejmanová z Mokrého, v zastoupení dcery KateĜiny, na slavnostním vyhodnocení v Hradci Králové dne 8.6.2012. V Královéhradeckém kraji bylo celkem udČleno osm cen. Citace z dopisu paní Dagmar Honsnejmanové: „JiskĜiþek lidství, které jste prozatím vykĜesala, si povšimli ve Vaší obci a podČlili se o nČ s námi. Velmi si toho vážíme a jsme rádi, že jsme mohli informovat i mnohé další a podnČcovat tak nepokojnou mysl tČch, kterým v jejich životech nČco schází…..“ Podrobnosti o KĜesadlu na www.krasnno.cz

Knihovna 2012 Western a konČ oþima dČtí TĜetí roþník výtvarné soutČže pro dČti Western klubu. Obrázky na téma Život na ranþi. Letošního roþníku se z naší knihovny zúþastnily tĜi dČti: Andrea Tomková, Kristýna VanČþková a Michal Fedor. ObrázkĤ bylo velmi mnoho, naši kreslíĜi se tentokrát na pĜedních místech neumístili. I tak jim velmi gratulujeme, za jejich úþast a pĜedevším zájem nČco tvoĜit.

Obrázek Kristýny VanČþkové

Tulipány BČhem kvČtna si mohly dČti v knihovnČ vymalovat a dotvoĜit sádrové tulipány, které pro nČ pĜipravila paní knihovnice. Tulipány se moc povedly a budou hezkým dárkem tĜeba maminkám, þi babiþkám nebo také našim jubilantĤm. Tulipány vyrobené dČtmi v klubu

Strana 14 (celkem 28)

Akce, které právČ probíhají nebo se chystají ™ Tvorba „Stoletého herbáĜe II“ V knihovnČ s dČtmi vyrábíme nový herbáĜ rostlin, které se vyskytují na katastru obce Mokré. Je to akce, která bude trvat déle než jeden rok, ale o to bude výsledek ještČ lepší. HerbáĜ dČti þasto využívají v hodinách pĜírodopisu. A tak pĜíští rok na jaĜe opČt zaþínáme! Žádáme rodiþe, aby dČtem pomohly rostliny sbírat a lisovat. DĤležité je si zapsat datum sbČru, lokalitu a jméno sbČraþe! SpoleþnČ je pak budeme lepit na archy a popisovat. Až bude herbáĜ hotov, všechny dČti, které jej tvoĜily, obdrží jeho kopii. Nejen na památku, ale i jako zdroj informací, co roste v našem kraji. ™ 1.6.2012 – 31.8.2012 Hurá na hrad! Letní sbírání razítek dČtí a rodiþĤ. Kdo z dospČlých by však mČl chuti zasoutČžit, mĤže se také zapojit. - Musí se jen nahlásit, aby dostal platnou cestovní knížku. Knížky se budou vydávat poslední týden v kvČtnu. Speciální cenu obdrží ten, kdo navštíví nejvíce hradĤ a zámkĤ, kdo si zapamatuje a napíše povČst z jejich historie, a kdo ji namaluje. Razítko má cenu 1 bodu. Hradní þi zámecké razítko má cenu 3 bodĤ. ™ 1.7.2012 – 31.8.2012 - 9. roþník prázdninového malování, tentokrát na téma:

<12(4(9(+A 105, 73(5,;@ SoutČž bude probíhat celé prázdniny. DČti mohou obrázek pĜinést nebo jej nakreslit v knihovnČ. Podmínky: obrázek ve velikosti A4, technika malování – jakákoliv (pastelky, tempery, koláž, mozaika apod. – prostČ podle své fantazie), sbČr obrázkĤ do 15.9.2012. ™ 23.6.2012 – Den pro dČti – pro všechny od nuly do sta let! Ale pĜedevším je to hrací a výtvarné odpoledne pro dČti. Program celého dne: • Slavnostní zahájení dobrušskými mažoretkami v 13.59 hodin • Ukázka výcviku vodicích psĤ pro nevidomé Renaty Moravcové z Dobrušky asi ve 14.15 hodin • Ukázka tradiþního japonského bojového umČní kendó a iaidó, - umČní meþe legendárních samurajĤ - váleþníkĤ buši - Sportovní klub NOZOMI Dojo Hradec Králové pĜibližnČ v 15.15 hodin • Stáj Lucie Mokré – projížćky na koních – asi od 17.00 hodin Celé odpoledne byl pro dČti pĜipraven výtvarný klub, kde mČly možnost si vymalovat triþka a ozdobné deþky, skládat puzzle, hrát si s víþky a další hry Pro dČti i dospČlé bylo zajištČno barvení na obliþej – pro dČti je sleva – zaplatí jen 20 Kþ Pro malé sportovce byla nachystaná „Opiþí dráha“ a stĜílení ze vzduchovky zajistila SDH ýánka Na závČr þekal všechny dČti malý dárkový balíþek za úþast Finanþní a vČcné dary dále vČnovali: Ing. Vladimír ýerný Mokré Roman Honsnejman Mokré Tomáš Jánoš Autotalli s. r. o. Petr Horák a Hana Tomková Mokré Romana a Martin Tomkovi Mokré Nutricia Deva a. s. Nové MČsto n. M. SERVISBAL OBALY s. r. o. Dobruška Maso – Uzeniny Renata Broulíková JaromČĜ Nakladatelství Egmont JiĜina Faltusová ýeské MeziĜíþí Podrobnosti z celé akce budou v pĜíštím þísle zpravodaje! Všem, kteĜí pomohli, dČkujeme!

Strana 15 (celkem 28)

Akce, které pĜipravujeme

™ 29.6.2012 Hon za pokladem hamižného kupce aneb byl loni nalezený poklad skuteþnČ ten pravý? Program: • Sraz všech hledaþĤ pokladĤ v 19.00 hodin u mokerského rybníka. • Povídání s vodníkem Mokeráþkem a dalšími pohádkovými bytostmi • Opékání párkĤ • Plavba po rybníku – Kdo má, aĢ si vezme plovací vestu!!! Nebo aspoĖ záchranný kruh!!! • Výprava za pokladem • PĜedbČžný konec do 23.00 hodin (podle nálady, podle poþasí a podle toho, jak rychle poklad najdeme!) S sebou baterku, v pĜípadČ pláštČnku, poĜádné boty do terénu! Na dČti þeká velké pĜekvapení! To se budou divit! ™ Noþní táboĜení pod hvČzdami s HvČzdárnou barona Artura Krause Pardubice (termín bude upĜesnČn) ™ 25.8.2012 Zahrajem si spolu – sportovní posvícenské odpoledne pro dČti i dospČlé – nohejbal spĜátelených obcí Mokré x ýánka

Žádáme všechny, kdo mají chuĢ pomoc pĜi všech akcích, aĢ se staví knihovnČ. Za každou ruku, nápad þi podnČt dČkujeme!

Pro dČti a rodiþe! Stoletý herbáĜ II. Knihovna sbírá podklady pro nový herbáĜ, který pak dČti využijí ke studiu rostlin v regionu. Žádáme rodiþe dČtí, aby se s nimi zapojili do této akce! Sbíráme rostliny rostoucí pouze na katastru obce Mokré. Rostliny peþlivČ vylisujte, opatĜete základními údaji: jméno sbČratele, pĜesné místo a datum sbČru, a pokud víte i název rostliny. Vylisované rostliny mĤžete prĤbČžnČ nosit do knihovny, kde budeme vyrábČt herbáĜ. Všechny úþastníky této akce þeká odmČna! Rostliny budeme sbírat celý rok!

Tyto akce podpoĜil T-Mobile prostĜednictvím Nadace VIA Nový þasopis v knihovnČ: Historický kaleidoskop…oko do þeské historie…

Historický kaleidoskop je NEZISKOVÝ PROJEKT OBýANSKÉHO SDRUŽENÍ ANLET, které svou þinnost soustĜećuje na zachování pamČti národa. Historický kaleidoskop se zabývá þeskou historií v období 20. století. Sleduje úsek našich dČjin od 1. svČtové války do 60. let, vznik samostatné ýeskoslovenské republiky a dĤležité osobnosti, které pĜispČly k jejímu vývoji. Zabývá se obdobím nástupu fašismu, okupace þeských zemí a 2. svČtovou válkou. PĜedstavuje hrdiny, kteĜí bojovali proti fašismu v zahraniþním a v domácím odboji, jejich spolupráci. Mapuje období pováleþné, zvláštČ 50. léta, pĜipomíná zrĤdnost nastoleného komunismu, pracovní tábory, justiþní vraždy a další komunistickou zvĤli. Historický kaleidoskop pĜedstavuje osobnosti, které ovlivnily þeskou politiku a formování státu, ale také osobnosti, o kterých dosud prakticky nikdo neví, ale pĜesto mČly významný podíl na boji za svobodu a demokracii naší vlasti. V minulých obdobích se o mnoha z nich nesmČlo hovoĜit, þi bylo nedĤležité, kdo obČtoval to nejcennČjší – svĤj život pro svou vlast. Tuto kĜivdu Historický kaleidoskop napravuje a seznamuje veĜejnost s lidmi, kteĜí se v nelehkých dobách zachovali jako hrdinové. Historický kaleidoskop se vČnuje událostem, které ovlivnily novodobou þeskou historii. Událostem, které se odehrály na území našeho státu nebo na nČj mČly podstatný vliv. Je stále mnoho bílých míst v historii þeského národa v období 20. století, stále je zde snaha tuto historii falšovat. To vše Historický kaleidoskop publikuje objektivnČ, bez bulvárního nánosu, pĜesto þtivou publicistickou formou, díky které je pĜitažlivý pro široké spektrum þtenáĜĤ. Historický kaleidoskop je doporuþen Ministerstvem školství, mládeže a tČlovýchovy jako vhodný doplnČk k výuce dČjepisu na 2. stupni základních škol a na stĜedních školách. Historický kaleidoskop je urþen široké veĜejnosti všech vČkových kategorií. Cílovou skupinou jsou však pĜedevším: studenti, uþitelé a profesoĜi dČjepisu a obþanské výchovy, pracovníci v politické sféĜe a veĜejné správČ, kteĜí mají podstatný vliv na zachování pamČti národa. Dle posledních výzkumĤ (2011) þte 1 výtisk þasopisu prĤmČrnČ 8 osob. Historický kaleidoskop je jedním z prioritních projektĤ neziskového obþanského sdružení Asociace nositelĤ legionáĜských tradic, které velmi tČžce hledá prostĜedky na realizaci tohoto projektu. Vydávání Historického kaleidoskopu není pĜes veškeré snahy dosud jakkoli zajišĢováno státem, který se na jeho vydávání nepodílí ani dotací þi jinou formou podpory. Proto vítáme

Strana 16 (celkem 28)

každého, kdo je schopen podat pomocnou ruku ke spolupráci ve vydávání tohoto þasopisu, který pĜispívá ke kultivaci þeského národa a poznání þeské historie, ke zdravému lokálnímu patriotismu, bez kterého nelze být sebevČdomým partnerem jiným národĤm. Informace o þasopisu poskytl prezident spoleþnosti Ing. Jaroslav Houška Další informace na www.historickykaleidoskop.cz a www.anlet.cz

Doporuþujeme: Kniha od sousedĤ Eva Holancová – KateĜina Vošlajerová: ýánka (1361 – 2011) Kapitoly z dČjin obce Citace z knihy: ýánka nepatĜí mezi velké obce, nemá žádné významné historické stavby ani slavné rodáky, pĜesto je její historie zajímavá. Kapitoly jsou v první þásti Ĝazeny chronologicky od první zmínky o obci a ž do souþasnosti. Poté jsou pĜedstaveny lidové zvyky a obyþeje, spolkový život a kulturní a sportovní aktivity ýanderákĤ. Nejstarší historii obce zhruba do roku 1900 zpracovala Eva Holancová, vývoj obce po roce 1900 a následující kapitoly sepsala kronikáĜka ýánky KateĜina Vošlajerová. Kniha vyšla pod záštitou Sboru dobrovolných hasiþĤ ýánka, je možné ji zakoupit na stránkách http://www.sdhcanka.estranky.cz/ nebo také v naší knihovnČ U MokĜinky.

Egmont

Egmont ýR je v souþasné dobČ jedním z nejvČtších vydavatelĤ dČtských knih a þasopisĤ na území naší republiky. PrávČ zásluhou Egmontu byly našim dČtem pĜedstaveny postaviþky, které znal celý svČt a které si dČti rychle zamilovaly. Mezi nČ bezesporu patĜí Kaþer Donald, Myšák Mickey, Medvídek Pú a spousta dalších, jejichž pĜíbČhy po generace podporují dČtskou fantazii. SvČt Walta Disneye byl tehdejším dČtským þtenáĜĤm v 90. letech témČĜ neznámý. Není proto divu, že mnohé dČti laþnily potom, zaþíst se do pĜíbČhĤ tČchto postav, což jim jako vĤbec první spoleþnost Egmont umožnila. Zdroj: http://www.egmont.cz/cz Nakladatelství Egmont v letošním roce velkým dílem sponzorsky podpoĜilo akce a soutČže dČtí – pĜedevším soutČž Prázdninové razítkování, Prázdninové malování a Den pro dČti.

Zpravodaje Rychnovska Po velkém uvážení a zájmu knihovna U MokĜinky vyhlašuje 3. roþník regionální akce „Zpravodaje Rychnovska“. Zahájení tohoto roþníku se pĜipravuje na srpen 2012, samotná akce – pĜedevším sbČr zpravodajĤ, výstavy a v neposlední ĜadČ i hlasování o ten neoblíbenČjší zpravodaj (aþ to není prioritou této akce), bude probíhat od záĜí 2012 do þervna 2013, kdy se bude konat slavnostní zakonþení této akce v Mokrém. PartneĜi, kteĜí se k soutČži již pĜipojili: Rychnovský deník Státní okresní archiv Rychnov nad KnČžnou Senátor JUDr. Miroslav Antl MČsto Opoþno JiĜí Mára – cestovatel Jan ěehounek – spisovatel, novináĜ MČsto Nymburk PhDr. Pavel Fojtík – historik, spisovatel, kronikáĜ Aleš Prager – spisovatel Dr. Josef Ptáþek – historik Ing. Petr Ondráþek, CsC. – námoĜní kapitán

Mgr. Jaromír KošĢák – pĜedseda Sdružení kronikáĜĤ ýech, Moravy a Slezska Asociace nositelĤ legionáĜských tradic – neziskové sdružení ANLET Ing. Václav Malovický – scénárista, spisovatel, gastronom Lenka Tomsová – novináĜka, cestovatelka KateĜina Vošlajerová a Eva Holancová - autorky knihy ýánka Tiskárna a vydavatelství OFTIS Ústí nad Orlicí Veolia Voda Královéhradecká provozní a. s. PhDr. Milena M. Marešová, PhD. - literární kritiþka a publicistka

Strom roku Citace z dopisu Nadace partnerství: „Vážená paní Honsnejmanová, ještČ jednou Vám dČkuji za návrh lípy v Mokré, který jste zaslali do ankety Strom roku. Jedenáctiþlenná porota vybírala z celkem 65 nominací a její rozhodování nebylo snadné. Mám ale radost, že Vám mohu oznámit, že se lípa dostala mezi 12 finalistĤ. Konkurence byla letos opravdu veliká. S pĜáním pČkných letních dnĤ a velkou gratulací.“ Mgr. Hana Rambousková Strom roku a Evropský strom roku | European Tree of the Year

Strana 17 (celkem 28)

Do ankety se letos sešlo celkem 65 návrhĤ ze všech finalistĤ, kteĜí budou v následujících mČsících z jedenácti krajĤ porotce zaujaly zejména s regionem, ve kterém rostou.

koutĤ republiky. Odborná porota vybrala dvanáct soutČžit o pĜízeĖ veĜejnosti. Vybrané stromy silnými pĜíbČhy nebo historií spojenou

Naše Lípa bludiþky MokĜinky se dostala svojí krásou, ale pĜedevším svým pĜíbČhem, se v letošním roce uskuteþní od 15. þervna do prostĜednictvím dárcovských SMS a výsledky budou zveĜejnČny do 2. 10. 2012. Od 3. do

mezi 12 finalistĤ a dál bude bojovat nejen o co nejlepší umístČní. Rozhodování o vítČzi 10. Ĝíjna. PodpoĜit "svĤj" strom mĤžete hromadných hlasovacích archĤ. PrĤbČžné 10. Ĝíjna bude hlasování tajné.

Hlasování pro naši lípu!!!

prostĜednictvím SMS – ve tvaru DMS

STROM7 na þíslo 87 777

(cena jedné SMS je 30 Kþ) Podpisové anketní lístky jsou zatím umístČny: Knihovna U MokĜinky Informaþní centrum Opoþno Knihovna Opoþno Informaþní centrum Dobruška ESOP Rychnov nad KnČžnou Levné knihy Dobruška Obecní úĜad Semechnice ACT Dobruška Rege Opoþno Obecní úĜad ýeské MeziĜíþí Místa se budou postupnČ doplĖovat a budou zveĜejnČna i s anketním listem na webových stránkách obce. Každý si mĤže anketní list stáhnout, vyplnit podpisy a potom zaslat na adresu naší knihovny: Knihovna U MokĜinky Mokré 12 517 71 ýeské MeziĜíþí

ZároveĖ bude v knihovnČ (i na všech akcích obce a knihovny) probíhat sbírka na podporu hlasování pro naši lípu. ýástka je dobrovolná, záleží na každém z vás. Každý odevzdaný hlas stojí 3 Kþ. Dvanáct finalistĤ soutČže Kraj

Okres

Obec

Jihomoravský

Blansko

VavĜinec

Jihomoravský

Znojmo Karlovy Vary

Karlovarský

Název stromu Lípa z Novodvorské aleje

lípa malolistá

Znojmo - Popice

Popické lípy

lípa malolistá

Dalovice

KörnerĤv dub

dub letní

Královéhradecký

Rychnov nad KnČžnou Mokré

Moravskoslezský

Karviná

Karviná

Lípa svobody v Karviné

Olomoucký

Šumperk

Šumperk

Školní buk

Pardubický

Chrudim

TĜemošnice

PlzeĖský

Tachov

Svojšín

Kaštan u kostela

StĜedoþeský

Kladno

Lidice

Lidická hrušeĖ

Ústecký

Teplice

Proboštov

Vysoþina

PelhĜimov

JiĜice u Humpolce

Vsetín

Francova Lhota

Zlínský

Druh

Lípa v Mokrém

ŽižkĤv dub v Podhradí

Dub letní v ProboštovČ

lípa evropská lípa buk lesní þervenolistý dub jírovec maćal hrušeĖ dub letní

JiĜická lípa

lípa velkolistá

Kobzova lípa

lípa velkolistá

DČkujeme všem, kteĜí naši lípu podpoĜí svým hlasem! Sledovat soutČž mĤžete zde: www.nadacepartnerstvi.cz

Strana 18 (celkem 28)

Vzpomínky do minulosti Jak jsem se skamarádila s Lidicemi

Lidice, malá obec, která mČla zmizet z mapy svČta. Desátý þerven 1942 se navždy vryl do pamČti nejen lidických obþanĤ, ale lidí na celém svČtČ. Je to už 70 let, co došlo k vypálení obce Lidice (10.6.1942) a osady Ležáky (24.6.1942). Citace z prohlášení JUDr. Milouše ýervencla, Ĝeditele Památníku Lidice „ObČĢmi nacistického vraždČní se stalo celkem 340 lidických obþanĤ. Po ukonþení války se ze zajetí v koncentraþních táborech vrátilo zpČt do vlasti 143 lidických žen a po dvouletém pátrání pouhých 17 lidických dČtí. Z osady Ležáky bylo popraveno 51 mužĤ, žen a dČtí, jedinými pĜeživšími byla dvČ malá dČvþátka. Tyto akty nacistické zvĤle na civilním obyvatelstvu se staly celosvČtovým symbolem a ve své dobČ impulsem pro ještČ vČtší odpor vĤþi hitlerovskému NČmecku. Zejména zpráva o zniþení Lidic obletČla celý svČt. ZámČr nacistĤ o vymazání þeské vesnice z povrchu svČta však nevyšel. Na poþest Lidic pĜijala Ĝada obcí po celém svČtČ jméno Lidice. Stejné jméno dodnes nesou mnohé ženy z rĤzných þástí svČta. Lidice nepĜestaly žít, naopak se nesmazatelnČ vepsaly do myslí lidí celého svČta. Od tragických událostí ubČhlo již 70 let, ale jakkoliv nám ta doba pĜipadá vzdálená, musím pĜipomenout, že pĜímí úþastníci tČchto událostí mezi námi stále žijí, jako memento všeho zlého, co se v þervnových dnech roku 1942 na našem území událo.“ A jako vždy, zcela náhodou, jsem 14.2.2011, po setkání kronikáĜĤ v Lysé nad Labem, obdržela e-mail, právČ od pana ýervencla, a tím zapoþala naše korespondence, která se þasem rozšíĜila na spolupráci s lidickým knihovníkem ZdeĖkem Fousem, který mi jako návnadu nejdĜíve poslal zpravodaj Lidic. Ten mne natolik zaujal, že jsme se dohodli na vzájemné výmČnČ zpravodajĤ. A tak si v naší knihovnČ v Mokrém, mĤžete pravidelnČ þíst zpravodaje z Lidic a do lidické knihovny zase putuje pravidelnČ Mokerský zpravodaj. Mne osobnČ nejvíce v lidickém zpravodaji zaujaly pĜíbČhy žen, které žijí na vzdálených kontinentech a pĜijaly jako rodné jméno „Lidice“. PĜíbČhy jsou to opravdu nevšední a zajímavé, tak jsem oslovila pana ZdeĖka, aby nám o nich nČco povyprávČl. Lídice Jasmina Robinson Kdy jste se poprvé setkal s informací, že Lidice není jen název obce, ulice, ale také jméno ženy? Narodil jsem se v roce 1946 ve mČstČ BuštČhrad, což je 1 km od Lidic. MĤj otec mČl pĜed 2. svČtovou válkou ve starých Lidicích 10 let truhláĜskou živnost. Jen šĢastnou náhodou se 3 roky pĜed vypálením vrátil s dílnou do BuštČhradu. Jako kluka mne potom brával do míst, kde stávaly Lidice a vše mi o nich vyprávČl. Až v roce 1972 se naší rodinČ podaĜilo koupit v Lidicích domek, takže je to letos rovných 40 let, co jsme se pĜistČhovali. Lidice jsou mĤj domov. Pracoval jsem tady i s dČtmi, hráli jsme divadlo, jezdili v létČ i v zimČ na tábory. Takže jsem se o Lidice zajímal neustále. Nyní odpovím na Vaši otázku. Slyšel jsem dĜíve jen o jedné ženČ, která se narodila v roce 1942, mČla být z Latinské Ameriky a jmenovala se Lidice. V muzeu byla i její fotka, ale více si nepamatuji. Kde nejdále žije žena tohoto jména? Nyní si neumím srovnat v hlavČ vzdálenosti, ale vím o ženách v celé Latinské Americe od Mexika až po Brazílii. Také žijí v USA, KanadČ i v EvropČ, ŠpanČlsko, Francie, Itálie i NČmecko. Ale narodily se vČtšinou na KubČ nebo v Ekvádoru, þi v Brazílii. Kolik jste jich našel? PĜed pár dny jsem odepisoval Lidici Valenzuela z Havany na KubČ. Je to v poĜadí již 150. jméno. Musím však pĜedeslat, jak to dopisování vĤbec zaþalo. Jsem dlouhodobČ nemocný a tak mám spojení s kamarády pouze pĜes internet. Ze zaþátku jsem používal jen e-mail. Pak mne bratranec v þervnu 2010 pozval na facebook. V této dobČ se natáþel film Lidice a od své známé paní Anežky HĜebejkové, která je maminkou filmového režiséra Jana HĜebejka, jsem se dozvČdČl, že producent filmu Lidice Adam DvoĜák, je manžel její vnuþky. A právČ on mi Ĝekl, že na svČtČ je mnoho žen, které se jmenují Lidice a že by rád na závČr filmu zveĜejnil jejich fotografie i jména. Každé ženČ, která se pĜihlásí, tak filmový štáb pošle þepici s logem „Lidice žijí dál“. Úkolem oslovených žen mČlo být, nechat se v té þepici vyfotit. A protože jsem se v minulosti uþil, jako samouk španČlštinu, (dopisoval jsem si 10 let s mexickou dívkou, která mne seznámila s mČstem v Mexiku, na památku obce Lidice se bylo pĜejmenováno na San Jeronimo Lidice), tak jsem zkusil odpovČdČt španČlsky první ženČ Lidice Watkin, Peruánce, která žije v USA, a ona mi odepsala. Pak následovaly další a další. Kdo uvidí film Lidice, tak

Strana 19 (celkem 28)

v závČru zahlédne všechny tyto ženy, se kterými jsem navázal pĜátelství. Nakonec to dopadlo tak, že mé jméno je uvedeno v titulcích filmu, coby spolupracovník filmového štábu. Vím, že s nČkterými si píšete a pravidelnČ zveĜejĖujete jejich pĜíbČhy v lidickém zpravodaji. Jak se Vám daĜí je oslovit a pĜimČt, aby Vám napsaly proþ a za jakého dĤvodu jim rodiþe pĜi narození dali právČ toto jméno? Vše záleží na vzájemném vztahu, nejdĜíve si napíšeme nČco o sobČ a já pĜidám informace o naší obci a pak požádám o možnost delšího rozhovoru vþetnČ fotografií. Je to stejné jako s ostatními lidmi, s nČkým si prostČ padnete tzv. do oka, a není problém. Pošlu dotazy, co by mne zajímalo a co bych rád zveĜejnil ve Zpravodaji OÚ Lidice. Zaþal jsem psát þlánky „Ženy, které se jmenují Lidice“ od listopadu 2010. V þervnovém zpravodaji jsem otiskl už 28. rozhovor. Jsou to ženy jak z Mexika, Kuby, USA, ŠpanČlska, Francie, Ekvádoru, Venezuely, Kolumbie, Argentiny, Brazílie, Hondurasu. V jedné rodinČ Mexiþanky, žijící v Dallasu v USA, je maminka Lidice i její desetiletá dcera, té však Ĝíkají Lidicita (Lidiþka). V Hondurasu žijí v jedné rodinČ tĜi Lidice, babiþka, její dcera a vnuþka. Jména všem tČmto ženám dávali rodiþe na památku naší obce, nČkteré maminky o lidické tragédii slyšely, když byly ještČ malé, a jejich pĜáním bylo, že až se jim narodí dcera, že se bude jmenovat Lidice. Mentalita lidí z Latinské Ameriky je odlišná od naší, jsou velmi vstĜícní a hrdí na svou zemi odkud pochází, umí se radovat ze života a jsou více pokorní. Ty ženy, které si se mnou dopisují, jsou mladé, Ĝekl bych prĤmČr tak 30 let. Vím jen o jedné, která se narodila v roce 1942, a tento mČsíc se mi pĜihlásila jedna, která se narodila v roce 1945. Jsou to vČtšinou ženy s vysokoškolským vzdČláním, ale tituly nepoužívají. PĜekvapilo mne, kolik znalostí mají o naší obci Lidce, jejich rodiþe jim vše vyprávČly nebo se o historii doþetly v knihách. Jsou na své jméno velice hrdé. NČkteré z nich už zhlédly i film Lidice, ostatní se tČší. Na facebooku si založily skupinu LIDICE'S IN THE WORLD. ěíkají si, že jsou sestry a nerozhoduje odkud, která pochází a jaké jsou barvy pleti. Také vím, že jedna z Lidic pĜicestuje z druhého konce svČta právČ na pietní vzpomínku v þervnu do Lidic a také zde bude vystupovat. Prozraćte nám nČco o ní a jejím životČ. S Lídice Róbinson jsem se seznámil 4. prosince 2010. PostupnČ jsem se dozvČdČl, že se narodila v Ekvádoru (v srpnu jí bude 39 rokĤ) a že je nyní v angažmá divadla opery TEATRO COLÓN v Buenos Aires. Je to operní pČvkynČ – mezzosopranistka. Její manžel se jmenuje Juan Borja, je to rovnČž operní zpČvák – tenor a pochází z Ekvádoru. S Lídice Róbinson jsme se tak spĜátelili, že mi o sobČ napsala více než ostatní. Její maminka je pĜímý potomek þerných otrokĤ, kteĜí pocházeli z Afriky. Když byla Lídice malá, tak žila s maminkou v bídČ, mČly i hlad, ona musela ve dvanácti letech jít do služby, aby si vydČlala na školní uniformu, uþebnice i rĤzné poplatky za školné. Ale mČla velké štČstí, protože se dostala do domácnosti, kde se k ní chovali jako k dceĜi. Její hospodynČ poznala, že má Lidice talent a podporovala ji ve studiu. Lídice o ní mluví, jako o druhé matce. PozdČji Lídice pracovala jako servírka a pĜi práci si prozpČvovala a náhodnČ ji uslyšel profesor KonzervatoĜe v Quitu (hlavní mČsto Ekvádoru) a doporuþil ji studovat operní zpČv, a to na stipendium. Ona výteþnČ dostudovala a jeden þas i na KonzervatoĜi uþila, ale její manžel ji pozval do Argentiny a tady vyhrála konkurz a dostala angažmá v divadle opery. V roce 2004 získala 1. cenu v mezinárodní pČvecké soutČži Maria Callas. V lednu 2012 mi poslala k narozeninám nahrávku jejího zpČvu na MP3.Vše jsem pĜeposlal Ĝediteli Památníku Lidice JUDr. Milouši ýervenclovi. Tomu se zpČv tak zalíbil, že mi vzkázal, jestli bych se mohl Lídice zeptat, zdali by mohla pĜijet do Lidic a zazpívat 9. þervna 2012 na dČkovném koncertu, který bude od 20.00 hod. na prostranství pĜed muzeem pietního území. Ona byla nadšená a nabídku pĜijala. Bude v Lidicích zpívat jednu ekvádorskou lidovou píseĖ, pak Ave Maria – Franze Schuberta a od Leoše Janáþka Ave Maria. JeštČ bude zpívat 11. þervna v Plzni v Centrálním parku na LochotínČ, kde bude obnovený pomník Lidicím. V Lidicích bude od 7. - 15. þervna. Památník Lidice má pro ni pĜipravený program i s prohlídkou Prahy. TČší se na Národní divadlo, Vyšehrad, a další pražské památky. Setkání bylo jistČ hodnČ pĜekvapivé, dojemné i veselé. Dášo, mohu, potvrdit všechna Tvá pĜirovnání - pĜekvapivé, dojemné i veselé. Lídice mČla pĜiletČt kolem 13.00 hodin na letištČ Praze Ruzyni, ale letadlo mČlo zpoždČní, tak jsem byl netrpČlivý, ale asi do hodinky mi volala paní kurátorka Lidické sbírky, že už sedí s Lidicí na kávČ a þekají na zavazadla. Tento den ji ubytovali pracovníci Památníku Lidice v hotelu Krystal v Praze Dejvicích. Následující den v pátek 8. þervna bylo v programu oficiální uvítání v Památníku Lidice panem Ĝeditelem JUDr. Miloušem ýervenclem. Od 14.00 hod. Lídice zavítala mezi dČti družiny buštČhradské školy ze souboru DUHA s paní vychovatelkou Annou Holeyšovskou. Lídici doprovázela paní kurátorka Mgr. Luba Hédlová a také Ing. Monika VaĖhová MBA, která byla pro Lídici urþena, jako pĜekladatelka po celý pobyt u nás v Lidicích. PĜekladatelka, ZdenČk Fous, Lídice

Strana 20 (celkem 28)

Po 15.00 hod. pĜijela Lídice za mnou domĤ. První uvítání se mnou bylo beze slov jen obrovské objetí a slzy radosti. Po chvíli se vše odvíjelo, jako mezi dlouholetými pĜáteli. Moje sestra Miluška vše poslouchala a uvČdomila si, že je Lidice ubytovaná na hotelu v Praze a že ji budou stále pĜivážet a odvážet z Prahy do Prahy. Ve chvíli se rozhodla a požádala Moniku o pĜeložení pozvání k nám domĤ. Lídice se nejdĜíve ostýchala, ale s radostí pozvání pĜijala. Takže už od 8. þervna s námi bydlela pod jednou stĜechou až do odjezdu ve þtvrtek 14. þervna. Rád bych ti vyprávČl dál, ale už jsem se rozhodl, že budu psát do Lidického zpravodaje na pokraþování vyprávČní o týdenním pobytu Lídice Robinson u nás v Lidicích, v Plzni, v ýáslavi, v Praze i v KladnČ. Takže bych už pĜedem nerad prozrazoval, co zajímavého se za ten krásný týden událo. DČkuji za rozhovor a protože nám zpravodaj pravidelnČ chodí, budu se tČšit spolu s našimi þtenáĜi na další vyprávČní. Dagmar Honsnejmanová

ýtení pod palmou…. Víte, že….. dne 5. þervence slavíme svátek pĜíchodu vČrozvČstĤ Cyrila a MetodČje na Moravu? VČrozvČsti ze SolunČ Cyril a MetodČj byli apoštoly SlovanĤ, kteĜí v devátém století položili základy slovanského Pravoslaví. Papež Jan Pavel II. je v roce 1980, spoleþnČ se svatým Benediktem a pozdČji dalšími svČticemi, prohlásil spolupatrony Evropy. ýesko i Slovensko slaví svátek Cyrila a MetodČje 5. þervence, stejnČ tak Ĝímští katolíci v nČkterých zemích. Papež Lev XIII. okružním listem „Grande munus“ ze 30. záĜí 1880 vyzdvihl zásluhy svatých bratĜí. Tento papež stanovil svátek svatého Cyrila a MetodČje na den 5. þervence, ovšem bez zĜejmé souvislosti s životem svatých slovanských apoštolĤ i mimo jakoukoliv souvislost s cyrilometodČjstvím obecnČ. NapĜ. pravoslavná církev má vlastní den oslavy svatých Cyrila a MetodČje. Je to 11. kvČten podle pravoslavného kalendáĜe, tj. 24. kvČten dle obþanského kalendáĜe. Tento den je urþen ve všech slovanských pravoslavných církvích. Víme, že svatí bratĜi ze SolunČ pĜišli na Velkou Moravu na jaĜe r. 863. Podle tradice to bylo právČ v tento den 11. kvČtna þi 24. kvČtna. V Bulharsku je 24. kvČten Dnem Sv. Cyrila a MetodČje a Dnem slovanské kultury a vzdČlávání. Je svátkem a dnem pracovního klidu. Jinde jejich svátek pĜipadá na 14. únor, což je datum úmrtí sv. Cyrila. Cyril a MetodČj jsou hlavními patrony Moravy. Oba vČrozvČsti ovlivnili tehdejší Velkou Moravu a také Rusko, Bulharsko, Srbsko, BČlorusko, Chorvatsko þi Polsko. Na Velké MoravČ vytvoĜili písmo hlaholici a prosadili staroslovČnštinu jako bohoslužebný jazyk. Do Moravské Ĝíše byli povoláni knížetem Rostislavem, který chtČl šíĜit kĜesĢanství v jazyku, kterým se na MoravČ mluvilo. Dosud bohoslužby vykonávali pouze latinští knČží v latinČ nebo ĜeþtinČ. Rostislav si uvČdomil, že pokud má být kĜesĢanství plnČ pĜijato lidmi, nemĤže být do zemČ uvádČno misionáĜi, kteĜí kážou v cizím jazyce. Po neúspČšné žádosti o pravé uþitele víry u Ĝímského papeže požádal Rostislav o misionáĜe z CaĜihradu, aby položili základy vlastní církve na Velké MoravČ. StaroslovČnština je nejstarší slovanský spisovný jazyk. Vznikl podle náĜeþí používaného v okolí SolunČ v 9. století. Se zmČnami se používá pod názvem církevní slovanština dodnes, ne už však jako živý jazyk, nýbrž jako bohoslužebný jazyk církví byzantského obĜadu (Ĝeckokatolická, pravoslavná). Cyril pro staroslovČnštinu nejprve vyvinul nové písmo - hlaholici. Ta se používala na Velké MoravČ, epizodnČ ještČ v 11. století v Sázavském klášteĜe v ýechách, nejdéle se však udržela v Chorvatsku, a to pĜesto, že se tam po rozkolu církve pĜiklonili k Ĝímskokatolickému smČru a pĜijali latinu. O pĤl století pozdČji vznikla v Bulharsku cyrilice, kterou pravdČpodobnČ sestavili Cyrilovi žáci. Byla praktiþtČjší, protože její písmena byla jednodušší a hlavnČ se více podobala svým Ĝeckým vzorĤm, a Ĝeckou abecedu tehdejší gramotná vrstva (tj. duchovní) v Bulharsku ovládala dobĜe. Církevní slovanština, která se z Bulharska šíĜila spolu s pravoslavím, už byla psaná výhradnČ cyrilicí; díky tomu se cyrilice prosadila u Ĝady pozdČjších spisovných jazykĤ. Kníže Rostislav mČl strach z politického a náboženského vlivu nČmeckých kmenĤ, a proto nechal ze zemČ latinsky mluvící knČze vyhnat. Svatý Konstantin Svatý Konstantin zvaný též Konstantin Filosof nebo jen Filosof se narodil kolem roku 826 v Soluni a zemĜel roku 869 v ěímČ. Byl profesorem filosofie v Konstantinopoli, roku 855 vstoupil do kláštera. Byl pouze mnichem, aþkoliv celý

Strana 21 (celkem 28)

stĜedovČk byli oba bratĜi považováni za biskupy. Znovu vstoupil do kláštera pĜed svou smrtí v ěímČ, kde pĜijal Ĝeholní jméno Cyril. ZemĜel 14. února 869 ve dvaaþtyĜiceti letech. Byl mladším bratrem svatého MetodČje. Svatý MetodČj Svatý MetodČj se narodil v roce 815 také v Ĝecké Soluni, zemĜel 6. dubna 885 ve vČku 63 let na MoravČ. Starší bratr Konstantina byl zpoþátku byzantským státním úĜedníkem, pozdČji mnichem a nakonec prvním moravským arcibiskupem. Zdroj: http://tema.novinky.cz/cyril-a-metodej

Víte taky, že….. pod okny Národního muzea v Praze je napsáno dvaasedmdesát jmen þeské historie? Dvaasedmdesát jmen þeské historie je cyklus portrétĤ pĜipravený ýesku televizí o dvaasedmdesáti významných osobnostech, jejichž jména jsou napsána pod okny Národního muzea v Praze (zajímavé je, že jde pouze o muže, a to nejen ýechy, ale napĜ. proslulé vČdce þi vládce pĤsobící v ýeských zemích). Jednotlivé osobnosti jsou pĜedstaveny ve dvanácti minutách pomocí dobových obrazĤ, citátĤ a vyprávČní historika Petra Charváta. V tomto þísle si pĜedstavíme prvních jedenáct osobností, jejichž osudy jsou víc než zajímavé a jistČ stojí za to se s nimi seznámit a tĜeba si o nich pozdČji pĜeþíst nČco víc…. 1. Kosmas kronikáĜ 2. Vincentius kronikáĜ 3. Petr Žitavský kronikáĜ 4. Václav II. þeský král 5. Petr I. z Rožmberk státník, šlechtic 6. Karel IV. þeský král a Ĝímský císaĜ 7. Beneš Krabice z Weitmile stavitel, kronikáĜ 8. OndĜej z Dubé státník, právník 9. Tomáš Štítný ze Štítného reformátor 10. KĜišĢan z Prachatic astronom, lékaĜ, matematik, teolog 11. Jan Hus univerzitní mistr, reformátor, kazatel 1. Kosmas (asi 1045 – 21. Ĝíjna1125) byl prvním známým þeským kronikáĜem, autorem Kroniky þeské a v letech 1120 až 1125 dČkanem pražské kapituly pĜi sv. Vítu. TakĜka všechny informace, které jsou dnes o Kosmovi známé, pocházejí z jeho kroniky, kde se nČkolikrát zmínil o sobČ a svých pĜíbuzných. Na svou dobu se dožil vysokého vČku, asi 80 let. 2. Vincentius (okolo 1130 – 1167) þeský kronikáĜ, notáĜ, kaplan a kanovník kostela sv. Víta na Pražském hradČ, jeden z pokraþovatelĤ Kosmových. Jeho pĤvod není znám, ale podle zápiskĤ v jeho kronice lze usuzovat, že byl þeského pĤvodu. ýasto byl vysílán biskupem Daniele do Itálie, aby zde nakupoval rĤzné písemnosti. Díky tČmto cestám procestoval její velkou þást. Roku 1158 se zúþastnil s králem Vladislavem II. vojenského tažení do severní Itálie, který zde podpoĜil císaĜe Fridricha Barbarossu. Po skonþení vojenského tažení zĤstal s biskupem Danielem na dvoĜe císaĜe a vykonával rĤzné diplomatické úkoly a cesty. NČjaký þas pobýval také v Uhrách, kam byl vyslán císaĜem. Je autorem kroniky Letopis VincenciĤv, která zahrnuje období let 1140-1167. Zaþíná smrtí SobČslava I. a pokraþuje II. kĜížovou výpravou, které se zúþastnil i Vladislav II. ZmiĖuje se také o olomouckém biskupovi JindĜichovi Zdíkovi a jeho þinech. Letopis je dopsán roku 1167 a konþí uprostĜed vČty. 3. Petr Žitavský (*1260-1275 v ŽitavČ , † 1339) byl þeský vzdČlanec, diplomat, letopisec a politik nČmeckého pĤvodu. Byl tĜetím opatem zbraslavského kláštera. Po Otovi z Durynska pokraþoval ve psaní Zbraslavské kroniky, ve které je popsána historie od potopy svČta do roku 1338, Ota ji dovedl do doby pĜed korunovací Václava II. a Petr je autorem zápisĤ od této doby do roku 1338 s tím, že revidoval i Otovy zápisy. VytvoĜil nejvyspČlejší kroniku stĜedovČkých ýech s názvem Kronika sínČ královské, vyznaþující se svou objektivností. PozdČji z ní þerpali i kronikáĜi Karla IV. 4. Václav II. (27. záĜí 1271 Praha – 21. ýervna 1305 Staré MČsto pražské) byl šestý þeský a první polský král z dynastie PĜemyslovcĤ. Byl synem þeského krále PĜemysla Otakara II. a jeho druhé manželky Kunhuty. Po PĜemyslovČ smrti v bitvČ na Moravském poli roku 1278 se poruþníkem sedmiletého Václava stal Ota V. Braniborský, a ten se pro uchování kontroly nad situací v zemi rozhodl odvézt chlapce do Braniborska. Po nČkolika letech zmatkĤ, hladomoru a nejisté politické situace souhlasil Ota s Václavovým návratem zpČt do ýech. Teprve dvanáctiletý Václav se koneþnČ ujal vlády, hlavní roli však hrál nový partner Václavovy matky Záviš z Falkenštejna. BČhem své vlády se Václav spoléhal spíše na umČní diplomatické než váleþné, využíval rozsáhlého nerostného bohatství, zejména stĜíbra, jež se v té dobČ v ýechách nacházelo. Zavedením pražského groše se mu podaĜilo stimulovat hospodáĜský vývoj a zahraniþní obchod, 5. Petr I. z Rožmberka († 14. Ĝíjen 1347) byl þeský šlechtic, nejvyšší komorník þeského království. S jeho jménem bývá þasto spojována tzv. Kniha rožmberská, která byla nejstarším sepsáním þeského zemského práva. Petr byl synem JindĜicha z Rožmberka a Elišky z Dobrušky. Datum narození je neznámé, ale v dobČ otcovy smrti († 1310) musel být Petr podle

Strana 22 (celkem 28)

dobových mČĜítek dospČlý, protože po otci pĜevzal funkci nejvyššího komorníka království. Byl významnou osobností své doby, zasahoval do události celostátního významu. Rožmberské statky za doby jeho vlády rozhodnČ nedoznaly újmy. FinanþnČ podporoval duchovní a sociální ústavy, touto formou dbal o spásu své duše, pĜípadnČ i duší svých blízkých. 6. Karel IV. (14. kvČtna 1316, Praha – 29. listopadu 1378, tamt.) byl jedenáctý þeský král (jako Karel I., 1346–1378), lombardský král (1355), Ĝímský král (1346–1355) a císaĜ (1355–1378), arelatský král (1365), markrabČ moravský (jako Karel 1333-1349) a hrabČ lucemburský (1346–1353) z dynastie LucemburkĤ. Karel IV., kĜtČný jménem Václav, se narodil jako syn Elišky PĜemyslovny a Jana Lucemburského. VzdČlání se mu dostalo na francouzském dvoĜe, kde byl také oženČn s první ze svých þtyĜ manželek Blankou z Valois. Jako þeský král stál u zrodu Nového MČsta pražského (1348) a zahájil stavbu Karlova mostu (1357). Roku 1348 vydal zakládací listinu pozdČjší Karlovy univerzity. Na jeho popud byla roku 1346 zhotovena Svatováclavská koruna. Zanechal po sobČ nČkolik spisĤ, mezi nejznámČjší patĜí autobiografie Vita Caroli. Jeho manželkami byly: Blanka z Valois, Anna Falcká, Anna Svídnická, AlžbČta PomoĜanská. 7. Beneš Krabice z Veitmile, starší prameny uvádČjí Weitmile († 27. þervenec 1375), byl þeský spisovatel, kronikáĜ a pražský kanovník. Pocházel z mČšĢanské rodiny v ýeské LípČ, asi jedné z prvních pĜi založení mČsta JindĜichem z Lipé a pravdČpodobnČ se zde i narodil. Stal se nejznámČjším pĜíslušníkem rodiny z Weitmile, jejíž pĜedci pĜišli z Durynska. To proto, že od roku 1355 Ĝídil stavbu chrámu svatého Víta, kam roku 1373 pĜenesl ostatky starých knížat a králĤ a o rok pozdČji, roku 1374, sem pĜenesl i tČla biskupĤ. 8. OndĜej z Dubé (cca 1320 – 1412/1413) byl þeský znalec zemského práva, vrchní zemský sudí a poprávce kouĜimského kraje. Byl syn OndĜeje staršího z Dubé z rodu pánĤ z Dubé (BenešovicĤ). Po vČtšinu svého života sloužil loajálnČ králĤm Karlu IV. a Václavu IV. Za svého života získal pĜehled o zemském právu a v tomto ohledu se spekuluje, zda nestudoval právo na novČ vzniklé fakultČ pĜi pražské univerzitČ. Svoje zkušenosti zachytil v právní knize Výklad na právo zemské þeské (známé také jako Práva zemská þeská apod.), která byla poprvé vydána okolo roku 1400 a pak ještČ nČkolikrát s výraznými doplnČními. 9. Tomáš Štítný ze Štítného (* kolem 1333, † mezi 1401 a 1409 Praha) byl þeský šlechtic (chudá vČtev BenešovicĤ), spisovatel, církevní reformátor, pĜekladatel a kazatel. Pocházel z nižší šlechty z tvrze Štítné u Žirovnice. Psal o náboženských otázkách – þesky. Je považován za prvního þeského klasika. Ve svých kázáních a dílech se obrací pĜedevším na nižší šlechtu, která by mČla pĤsobit na lidi. PĜekládal z latiny. Jako prvenství v ýechách se mu pĜisuzuje založení vČdy etiky (morálky). 10. KĜišĢan z Prachatic (pĜed rokem 1370 v Prachaticích – 4. záĜí 1439 v Praze) byl þeský astronom, matematik, lékaĜ a teolog. Od roku 1386 studoval na KarlovČ univerzitČ v Praze, kde v roce 1388 složil bakaláĜské zkoušky a v roce 1390 zkoušky mistrovské. Na pražské univerzitČ pĤsobil až do konce života, když byl nČkolikrát zvolen dČkanem filozofické fakulty a þtyĜikrát rektorem univerzity. Od roku 1406 byl faráĜem a kazatelem u sv. Michala na Starém MČstČ pražském. Byl uþitel a pĜítel Jana Husa, kterého podporoval v jeho reformátorských návrzích, po jeho smrti se pĜiklonil k umírnČnému husitství. Jeho nejdĤležitČjší þást díla tvoĜí dva astronomické spisy o astrolábu, De composicione astrolabii a De utilitate (usu) astrolabii, které si získaly ohlas i ve svČtČ. Velkou popularitu si získal s þeskými spisy o lékaĜství, byl považován za odborníka na léþení moru, a herbáĜem. Napsal latinsky pojednání o pouštČní žilou. KĜišĢan z Prachatic je autorem aritmetického spisu Algorismus prosaycus, jehož dobu vzniku se doposud nepodaĜilo pĜesnČ stanovit. PĜedpokládá se, že to bylo ve druhém desetiletí 15. století, tedy v dobČ, kdy KĜišĢan z Prachatic napsal i své astronomické spisy. Astroláb je historický astronomický pĜístroj, který dĜíve astronomové, astrologové, navigátoĜi používali na urþování a pĜedpovídání poloh hvČzd a Slunce, urþování místního þasu podle místní zemČpisné délky a naopak, k zemČmČĜickým úþelĤm a pro triangulaci. 11. Mistr Jan Hus (kolem r. 1370 Husinec – 6. þervence 1415 Kostnice) byl Ĝímskokatolický knČz, þeský stĜedovČký náboženský myslitel, reformátor a kazatel. Hus byl, po Johnu Wycliffovi, jehož myšlenkami a argumentací byl inspirován, jedním z prvních reformátorĤ církve, pĜed o témČĜ století následujícími reformátory Lutherem, Kalvínem a Zwinglim. Od roku 1398 vyuþoval na pražské univerzitČ a v letech 1409–1410 byl jejím rektorem. Ve svých náboženských pracích kritizoval mravní úpadek, v nČmž se ocitla katolická církev. Katolická církev ho oznaþila za kacíĜe. Na kostnickém koncilu byl odsouzen jako kacíĜ a pĜesto že mu císaĜ Zikmund Lucemburský zaruþil bezpeþnost byl vydán svČtské moci k upálení na hranici, když odmítl odvolat své uþení. V roce 1999 prohlásil papež Jan Pavel II., že lituje kruté smrti Jana Husa a uznal ho jako reformátora církve. Datum jeho upálení se stalo þeským státním svátkem. Zdroj a další informace na http://cs.wikipedia.org

A to víte, že….. právČ 2. dubna 1312 uplynulo 700 let od zrušení ěádu templáĜĤ? ěád templáĜĤ byl jedním z nejvČtších a nejmocnČjších kĜesĢanských rytíĜských ĜádĤ stĜedovČku. S jeho mocí a velikostí se mohl rovnat už jen pouze Ĝád maltézských rytíĜĤ nebo Ĝád nČmeckých rytíĜĤ. Celý název Ĝádu znČl Chudí rytíĜi Krista a Šalomounova chrámu, obecnČ se používá termín rytíĜi templu, templáĜští rytíĜi þi jen templáĜi. ěád byl pravdČpodobnČ založen roku 1120 jako dĤsledek první kĜížové výpravy do Svaté zemČ (1096-1099). Zrušen byl v roce 1312 bulou Vox in excelso jako Ĝád nepotĜebný. ěád nebyl nikdy obnoven.

Strana 23 (celkem 28)

PĤvodním úkolem Ĝádu bylo zajistit bezpeþnost pro zástupy poutníkĤ z Evropy, putující z pĜístavu Jaffa do Jeruzaléma po jeho obsazení. ěád natolik zesílil, že se zaþal úþastnit bitev, þímž se jeho pĤvodní poslání zmČnilo na ochranu celého novČ založeného Jeruzalémského království proti nepĜátelským muslimským sousedĤm. Znakem Ĝádu byly bílé pláštČ, doplnČné záhy o typické þervené kĜíže. Ve výzbroji mČli vČtšinou meþ a štít. ýerné þi hnČdé odČvy s þerveným kĜížem nosili Ĝádoví bratĜi, kaplani a turkopolové (arabští žoldnéĜi, þasto najímaní do evropských i byzantských armád jako jízdní luþištníci a lehká jízda). BČhem prvního þtvrtstoletí své existence se templáĜĤm zcela podaĜilo dostat do centra dČní ve Svaté zemi. NeúspČchy evropské snahy dobýt a udržet pozici na Blízkém východČ zaþaly pádem jeruzalémského království v roce 1187, roku 1244 ztratili Evropané Jeruzalém a v roce 1291 padla i poslední pevnost St.Jean d'Acre. To ukonþilo pĜítomnost kĜižáckých armád ve Svaté zemi. Z ekonomických aktivit templáĜĤ se zdá být patrné, že si uvČdomovali složitost pozice na východČ a je zĜejmé, že si snažili vybudovat základny i v EvropČ. Poþátkem 13. století se tak templáĜi stali výraznou ekonomickou, politickou i vojenskou silou, která nepodléhala prakticky nikomu a mČla sloužit jen papeži. TempláĜi vybudovali poþetnou a silnou nadnárodní armádu. Jejich hrady a pozemky se nacházely po celé EvropČ a StĜedním východČ. Vystupovali také jako významní mezinárodní bankéĜi a vydČlávali na kĜížových výpravách a obchodování se Svatou zemí obrovské jmČní. V roce 1212 vybudovali v PaĜíži nejvČtší Ĝádovou základnu na evropském ZápadČ Templ, hlavní oficiální sídlo Ĝádu ovšem zĤstávalo až do jeho zániku na Kypru. V té dobČ již pĤvodní smysl Ĝádu, tj. ochrana poutníkĤ, zcela zmizel. ěád se vČnoval pĜedevším svým ekonomickým aktivitám, pĜiþemž se podle nČkterých kritikĤ základní hodnotou Ĝádu staly právČ peníze. PaĜížský, ale i londýnský Templ sloužily jako velká pokladnice a banka, byla zde uložena i velká þást královského pokladu ve speciálnČ k tomu vybudované vČži. Moc a bohatství Ĝádu samozĜejmČ popuzovaly svČtské panovníky. Proti templáĜĤm od roku 1307 zaþal vystupovat i francouzský král Filip IV. Sliþný. ěád uzavĜený pĜed okolním svČtem obklopovalo mnoho tajemství a dohadĤ, kterých král využil k obvinČním, která byla proti Ĝádu vznesena mnohdy neprávem. TempláĜi byli mimo jiné obvinČni z kacíĜství, neúcty k svátosti oltáĜní a sodomie. A tak ráno v pátek 13. Ĝíjna 1307 (odtud podle nČkterých teorií nešĢastný pátek tĜináctého) zaþalo rozsáhlé zatýkání templáĜĤ v celé Francii. ZároveĖ byl veškerý templáĜský majetek pĜevzat královými zplnomocnČnci. RytíĜi se nicménČ nepostavili na odpor a bylo tak zatþeno na 5 000 rytíĜĤ vþetnČ velmistra Ĝádu Jacquese de Molay. Samotné procesy s templáĜi trvaly celkem sedm let, bČhem nichž nČkteĜí odvolali svá prvotní pĜiznání, což pro nČ ale znamenalo rozsudek smrti. Prvních 54 templáĜĤ bylo upáleno v PaĜíži 12. kvČtna 1310. Rozhodnutí o zrušení Ĝádu bylo zveĜejnČno 2. dubna 1312. TempláĜská peþeĢ TempláĜi byli pozdČji spojeni s mnoha legendami, týkajícími se Ĝady tajemství a mystérií, pocházejících z nejstarších dob. Snad nejznámČjšími z nich jsou ty o Svatém grálu þi Arše úmluvy. NČkteré prameny Ĝíkají, že Svatý grál byl objeven a pĜevezen do Skotska bČhem útlaku Ĝádu v roce 1307. ěád prý také objevil Archu úmluvy, schránku, obsahující svaté pĜedmČty starých IzraelcĤ vþetnČ Aronovy hole a kamenných desek, popsaných Bohem textem Desatera pĜikázání. TempláĜi v þeských zemích ěád se poprvé objevil v ýechách v roce 1232. Jeho sídlem byl kostel sv. VavĜince na pražském Starém MČstČ. Mimo Prahu pĤsobil také v UhĜínČvsi, v moravských ýejkovicích, které byly od poþátku 90. let centrem Ĝádu v ýechách, na MoravČ a v Rakousku, Jamolicích (hrad Templštejn). ěádu krátce patĜil také Vsetín s okolní krajinou. S templáĜi se mĤžeme setkat ve známém románu Waltera Scotta – Ivanhoe. Zdroj a další informace na http://cs.wikipedia.org

A víte ještČ, že….. vítČzkou letošního 16. roþníku ankety ýeského rozhlasu Hradec Králové „Šarmantní osobnost roku“ se stala zpČvaþka Yvetta Simonová? Mezi 10 nominovanými za rok 2011 byli (v abecedním poĜadí): zpČvaþka Lucie Bílá herec Martin Dejdar taneþník Vlastimil Harapes hereþka Tereza Kostková zpČvaþka Marta Kubišová

zpČvaþka a hereþka Jitka Molavcová italský šéfkuchaĜ Emanuele Ridi zpČvaþka Yveta Simonová zpČvák Jakub Smolík odborník na spoleþenské chování Ladislav Špaþek

Strana 24 (celkem 28)

VítČzové pĜedchozích roþníkĤ ankety: 1996 Marek Eben - moderátor, herec, skladatel 1997 ZdenČk SvČrák - herec, režisér, scénárista 1998 Miroslav Antl - státní zástupce v Hradci Králové 1999 Václav Fischer - podnikatel 2000 Helena Vondráþková - zpČvaþka 2001 ZdenČk Troška - režisér 2002 Vladimír ýech - herec 2003 KvČta Fialová - hereþka Zdroj: internet

2004 Radovan Lukavský - herec 2005 Marie Rottrová - zpČvaþka 2006 JiĜina Jirásková - hereþka 2007 Karel Gott - zpČvák 2008 Hana Maciuchová - hereþka 2009 Jana ŠtČpánková - hereþka 2010 Eliška Balzerová - hereþka

Hádanka: Co je to? Jeden obþan Mokrého (jméno zveĜejníme v pĜíštím þísle) nám na obecní úĜad donesl zajímavý pĜedmČt jako hádanku pro naše þtenáĜe. Kdo pĜedmČt pozná, mĤže jeho název pĜijít Ĝíct pĜímo na obecní úĜad, poslat e-mailem nebo vhodit do schránky na obecním úĜadČ. Na lísteþek nezapomeĖte napsat svoje jméno a kontakt. Všechny odpovČdi budeme sbírat celé prázdniny a na posvícení vylosujeme ze správných odpovČdí jednoho šĢastného výherce, který obdrží drobný dárek obce Mokré. Lísteþky bez jména a kontaktu budou ze slosování vylouþeny. PĜední þást

Zadní þást

Strana 25 (celkem 28)

Pozvánka na prázdninový výlet Do holického Afrického muzea Emila Holuba Dne 2. kvČtna 2012 v 11 hodin dopoledne se po roþní rekonstrukci otevĜely dveĜe Afrického muzea v Holicích. Na slavnostní zahájení dorazilo asi 150 pozvaných hostĤ. Tím nejvýznamnČjším byla její excelence Sandra Botha - velvyslankynČ Jihoafrické republiky v Praze. Paní velvyslankynČ všem pĜítomným Ĝekla, že v Holicích se cítí jako doma a nová expozice ji okouzlila. Dalšími hosty byli, Radko Martínek - hejtman Pardubického kraje, David Vávra - architekt a tvĤrce nové expozice, Miroslav Antl - senátor, pĜedstavitelé mČsta Holic i starostové dalších mČst a obcí. Kdo byl Emil Holub? Dr. Emil Holub byl þlovČk vzdČlaný, pracovitý, s obrovskými ideály. V neuvČĜitelnČ tČžkých podmínkách shromažćoval geniální sbírky. Jako první zakreslil podrobnou mapu Viktoriiných vodopádĤ. Jako jediný vytvoĜil detailní etnografickou studii pĤvodních kmenĤ oblastí jižní Afriky. Byl þeským Livingstonem. Londýnský TIMES srovnával dílo Dr. Emila Holuba s Darwinovou „Cestou pĜírodozpytce kolem svČta“ jako s jediným dílem, s nímž srovnání snese. Sám Darwin píše: „Dílo ýecha Holuba obdivuji ze srdce“. Dr. Holub se stal zdrojem poznání kulturního dČdictví. Pro státy Zambie a Zimbabwe jsou jeho etnografické práce dĤležitým pramenem jejich vlastní historie. Dne 17. záĜí 2005 byla pĜed budovou National Museum of Zambia ve mČstČ Livingstone odhalena kamenná busta tohoto významného þeského cestovatele. Dr. Emil Holub zaslouženČ patĜí mezi nejslavnČjší þeské osobnosti. Zaslouží si, abychom na nČj vzpomínali s uznáním, obdivem a s úctou. Zdroj: www.holubovomuzeum.cz

Doporuþujeme Firma RP výtahy s. r. o. se sídlem Na nábĜeží 135, 517 71 ýeské MeziĜíþí nabízí: Kompletní dodávky nových výtahĤ vþetnČ zpracování projektové dokumentace, provedení kompletních rekonstrukcí stávajících výtahĤ, zajištČní kompletního servisu výtahĤ, bezplatné vypracování cenové nabídky všech þinností. Více na http://www.rpvytahy.cz/ Cestovní kanceláĜ CK AVANTI-TOUR Dobruška, Pulická 21, 518 01 Dobruška – tel, fax, záznamník 494 622 328 Podrobnosti a další nabídky na www.avanti-tour.cz Pekárna Dobruška - MARTA spol. s r.o. Radima Drejsla 138, 518 01 Dobruška Tel.: 498 501 693 • chléb, peþivo • jemné peþivo • cukráĜské výrobky • lahĤdky Podrobnosti na www.pecivo-lahudky.cz

KvČtinka SANDRA Kontakt: Jana Jarkovská, Opoþno, Nádražní 164 Telefon: 724 570 210 ěezané a hrnkové kvČtiny, proutČné zboží, sezónní dekorace, svíþky, porcelánové kvČtináþe, keramika, smuteþní a sváteþní vazba, svatební kytice. E-mail: [email protected]

Slovo šéfredaktorky na závČr Minirecenze Mokerského zpravodaje

ýlovČk se má neustále zdokonalovat. Je to pĜirozené a posunuje ho to vždy nČkam výš, nČkam dál. A pĜesto, že si myslím, že náš zpravodaj je dobrá tiskovina, velmi ráda jsem pĜijala nabídku Mgr. Jaromíra KošĢáka, který se psaním, kronikaĜením a hlavnČ þeskému jazyku vČnuje mnoho let, aby nám ten náš zpravodaj zhodnotil a pĜípadnČ doporuþil nČjaká vylepšení. Pro Mokerský zpravodaj psáno 5.5.2012 Tušil jsem, že Mokerský zpravodaj vydávaný nepravidelnČ v Mokrém pod Orlickými horami, jehož šéfredaktorkou je paní Dagmar Honsnejmanová, nebude jen bČžnou regionální tiskovinou, jakých se mi dostává k využití v semináĜích pro kronikáĜe. Mé tušení v dobrém slova smyslu plynulo i ze skuteþnosti, že se webové stránky obce Mokré se probojovaly až do celostátního kola a obhájily po tĜech letech opČt 1. místo. ObecnČ k tiskové úrovni (roþník VII. – þíslo 1/2012) Zpravodajsky vyrovnaný, þtivý, velmi dobrá grafická úprava, Ĝada tabulek s podbarveným textem usnadĖující rychlou orientaci, ostré a výstižné fotografie, velikostnČ dobĜe þitelné písmo, výstižné titulky, stylisticky srozumitelné.

Strana 26 (celkem 28)

Obsahové ojedinČlosti OsobnČ považuji svatební zpravodajství na prvních dvou stranách za šĢastnČ Ĝešené a þtenáĜsky pĜitažlivé, a to vþetnČ podpory a podČkování. Dvojkové výroþí je kronikáĜsky podnČtné a zvýrazĖuje další profesi šéfredaktorky. RovnČž tak pĜehled o obyvatelích a Sþítání lidu 2011. Specifikou jsou Staronové stránky kroniky obce. S podobnou informací jsem se v regionálním tisku ještČ nesetkal. RovnČž ReceptáĜ Mokrého z pĜipravované publikace paní kronikáĜky je zajímavým zpestĜením její všestranné þinnosti. Škoda, že není z Dolního Posázaví, kde recenze na knížky místních kronikáĜĤ zveĜejĖuji ve Vlašimi a v BenešovČ. Plavba, Osobnosti, Knihovna, SplnČný sen, ýechoaustralan, burza, výroþí ….. Už samotné titulky jsou lákavé a málokterý regionální tisk nabídne podobnou škálu žánrových možností. Dokonce by se dalo Ĝíci, že co titulek a nová strana, to neþekaný zážitek. A to vše v MOKERSKÉM ZPRAVODAJI, který vychází v nákladu 100 kusĤ pro 160 místních obyvatel. Mgr.Jaromír KošĢák, pĜedseda Sdružení kronikáĜĤ ýech, Moravy a Slezska

Strana 27 (celkem 28)

Lípa bludiþky MokĜinky - léto Mokerský zpravodaj vydává Obec Mokré Šéfredaktorka, texty a grafika: Den vydání: 26.6.2012 Redakce: Dagmar Honsnejmanová Tisk: Regereklama, Nádražní 460, Knihovna U MokĜinky AutoĜi ostatních pĜíspČvkĤ a zdroje jsou uvedeny pod þlánky 517 73 Opoþno Mokré þp. 12 Fotografie: archiv kroniky obce, pĜípadní autoĜi jsou Kontakt: 494 667 569 517 71 ýeské MeziĜíþí uvedeni u fotografie Náklad: 110 ks Periodicita vydávání: ýíslo zpravodaje: 2/2012 Evidenþní þíslo: MK ýR E 17618 nepravidelnČ 4 – 5 x roþnČ Spis.zn. 76.1-A/5 Pro obyvatele Mokrého zdarma Kontakt na vydavatele a zasílání pĜíspČvkĤ: [email protected] Elektronický zpravodaj: www.obecmokre.cz/zpravodaj2 a archiv www.obecmokre.cz/nepravidelny_zpravodaj. Vydavatel neodpovídá za stylizaci pĜíspČvkĤ, za tiskové a pravopisné chyby. Za obsah þlánkĤ plnČ zodpovídají jejich autoĜi a jejich názory nemusí vyjadĜovat postoj vydavatele. Všechny zprávy jsou v souladu se zák. 101/2000 Sb. Vydání zpravodaje 3/2012 se pĜipravuje na záĜí 2012.

Strana 28 (celkem 28)