Projekt byl spolufinancován z prostředků Evropské unie, Evropského fondu pro regionální rozvoj

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ

NOVÁ PAKA TEXTOVÁ ČÁST LISTOPAD 2008

Projekt byl spolufinancován z prostředků Evropské unie, Evropského fondu pro regionální rozvoj.

SURPMO, a.s., Praha - Projektové středisko Hradec Králové

Objednatel:

Město Nová Paka Dukelské náměstí 39 509 24 Nová Paka Královéhradecký kraj

Pořizovatel:

Městský úřad Nová Paka oddělení rozvoje Dukelské náměstí 39 509 24 Nová Paka Královéhradecký kraj

Zhotovitel:

SURPMO, a.s. Praha Projektové středisko Hradec Králové Třída ČSA 219 500 03 Hradec Králové

Územně analytické podklady pro správní obvod obce s rozšířenou působností Nová Paka

2


Vedoucí projektového střediska:

Ing. arch. Alena Koutová

Řešitelský tým: Koordinace:

Ing. arch. Alena Koutová Ing. arch. Miroslav Baťa

Spolupráce, konzultace:

Ing. arch. Václav Kout Mgr. Ludmila Ţlábková

Vedoucí odborných skupin:

Mgr. David Šebesta Ing. František Weisbauer Bc. Naděţda Jarošová Ing. Ivan Kňourek Ing. Josef Smíšek Vlastimil Kašpar Aleš Vondráček Ing. Jan Rutrle Leona Svobodová, DiS.

Digitální zpracování, GIS:

Mgr. Vít Andrejs Vladimír Kraus Michal Pešl Mgr. David Šebesta

Technické zajištění:

Mgr. Ludmila Hovorková Bohdana Koptová


3


OBSAH ELABORÁTU I.

TEXTOVÁ ČÁST

I.A. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŢITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ I.A.1. Zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území a jeho hodnot I.A.2. Limity vyuţití území I.A.3. Zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území I.B. ROZBOR UDRŢITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ I.B.1. Zjištění a vyhodnocení udrţitelného rozvoje území I.B.2. Vyhodnocení vyváţenosti vztahu územních podmínek pilířů udrţitelného rozvoje území I.B.3. Určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích

II.

GRAFICKÁ ČÁST

II.A. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŢITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ II.A.1 Výkres hodnot území

1:10 000

II.A.2 Výkres limitů vyuţití území

1:10 000

II.A.3 Výkres záměrů na provedení změn v území

1:10 000

II.B. ROZBOR UDRŢITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ II.B.1 Problémový výkres

1:10 000

III.

DIGITÁLNÍ ČÁST Datová část Projektová část


shp mxd

4


I. TEXTOVÁ ČÁST


5


Obsah textové části

I.A. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŢITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

8

I.A.1. Zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území a jeho hodnot I.A.1.1. Horninové prostředí a geologie I.A.1.2. Vodní reţim I.A.1.3. Hygiena ţivotního prostředí I.A.1.4. Ochrana přírody a krajiny I.A.1.5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa I.A.1.6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura I.A.1.7. Sociodemografické podmínky I.A.1.8. Bydlení I.A.1.9. Rekreace I.A.1.10. Hospodářské podmínky

8 8 11 16 19 33 39 55 65 87 102

I.A.2. Limity vyuţití území I.A.2.1. Horninové prostředí a geologie I.A.2.2. Vodní reţim I.A.2.3. Hygiena ţivotního prostředí I.A.2.4. Ochrana přírody a krajiny I.A.2.5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa I.A.2.6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura I.A.2.7. Sociodemografické podmínky I.A.2.8. Bydlení I.A.2.9. Rekreace I.A.2.10. Hospodářské podmínky

116 116 116 117 118 118 119 123 123 123 123

I.A.3. Zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území I.A.3.1. Horninové prostředí a geologie I.A.3.2. Vodní reţim I.A.3.3. Hygiena ţivotního prostředí I.A.3.4. Ochrana přírody a krajiny I.A.3.5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa I.A.3.6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura I.A.3.7. Sociodemografické podmínky I.A.3.8. Bydlení I.A.3.9. Rekreace I.A.3.10. Hospodářské podmínky

124 124 124 124 124 125 125 127 128 129 129


6


I.B. ROZBOR UDRŢITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ I.B.1. Zjištění a vyhodnocení udrţitelného rozvoje území I.B.1.1. Horninové prostředí a geologie I.B.1.2. Vodní reţim I.B.1.3. Hygiena ţivotního prostředí I.B.1.4. Ochrana přírody a krajiny I.B.1.5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa I.B.1.6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura I.B.1.7. Sociodemografické podmínky I.B.1.8. Bydlení I.B.1.9. Rekreace I.B.1.10. Hospodářské podmínky

131 131 131 131 132 132 133 134 136 137 137 138

I.B.2. Vyhodnocení vyváţenosti vztahu územních podmínek pilířů udrţitelného rozvoje území 139 I.B.3. Určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích I.B.3.1. v zásadách územního rozvoje I.B.3.2. v územním plánu I.B.3.3. v regulačním plánu


148 148 148 149

7


I.A. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŢITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ I.A.1. ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ A JEHO HODNOT I.A.1.1.Horninové prostředí a geologie SEZNAM VÝCHOZÍCH SLEDOVANÝCH JEVŮ Téma je charakterizováno následujícími sledovanými jevy (číslování dle tabulky sledovaných jevů – Přílohy č. 1 k vyhlášce 50/2006 Sb. – část A): 57 – dobývací prostor, 58 – chráněné loţiskové území, 59 – chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry, 60 – loţisko nerostných surovin, 61 – poddolované území, 62 – sesuvné území a území jiných geologických rizik, 63 – staré důlní dílo.

ŠIRŠÍ VZTAHY Řešené území správního obvodu ORP Nová Paka náleţí k podkrkonošské pánvi Českého masívu. Sedimentace kontinentálních usazenin a vulkanická činnost zde probíhala v mladších prvohorách (karbon, perm). Z tohoto období pocházejí i drobné slojky černého uhlí v syřenovském souvrství a četné nálezy araukaritů. Pro horniny z tohoto období je charakteristické červenohnědé zbarvení. Na jihu do řešeného území okrajově zasahují sedimenty dříve rozsáhlejší české křídové pánve, hlavně pískovce. Na jihozápadě území v údolí Úlibického potoka místy vystupuje předkarbonské krystalické podloţí. Sedimentární horniny podkrkonošské pánve zde řadíme postupně ke kumburskému, syřenovskému, semilskému a vrchlabskému souvrství (severně od řešeného území vystupuje ještě prosečenské souvrství). Nejstarší kumburské souvrství vystupuje v jiţní části řešeného území a je zastoupeno převáţně arkózami aţ arkózovitými pískovci s polohami slepenců, severněji, jiţně a východně od Nové Paky tzv. štikovskými arkózami a na jihovýchodě, jiţně od Pecky tzv. brusnickými vrstvami. Nadloţní syřenovské souvrství, zastoupené prachovci, pískovci a arkózami, s vloţkami tufitů, místy s uhelnými slojemi, vystupuje v úzkých pruzích ve střední části (vlastní Nová Paka) a při západní hranici (Úbislavice, Zboţí) řešeného území. Ještě severněji vystupuje nadloţní semilské souvrství, zastoupené slepenci, pískovci, prachovci a vloţkami tufitů, v pruhu severně od Nové Paky. Na Sýkornickém potoce, pravé pobočce říčky Zlatnice, se vytvořily v těchto horninách drobné vodopády (přírodní památka Novopacký vodopád). V severní části území, východně od Staré Paky, vystupují usazené horniny vrchlabského souvrství zastoupené svým spodním členem, tzv. staropackými pískovci, arkózami a arkózovitými pískovci s polohami slepenců, a svrchním členem, tzv. čistskými pískovci s vloţkami slepenců. V nejsevernější části území, v oblasti tzv. Staropackých hor (Staropacká hora 578 m, Levín 568 m, Kozinec 608 m) vystupují mladoprvohorní paleovulkanity tvořené hlavně melafyry a jejich tufy (mladoprvohorní forma čedičových vyvřelin).


8


Do jiţního okraje řešeného území v blízkosti Valdova a Pusté Proseče částečně zasahují jílovité, křemenné a glaukonitické pískovce, prachovce a jílovce korycanskoperuckého souvrství (stupeň cenoman) české křídové pánve. V jihozápadní části řešeného území, v údolí Úlibického potoka, místy vystupuje předkarbonské krystalické podloţí usazených hornin podkrkonošské pánve. Východně od Stavu jsou to sericitické a chlorit-sericitické fylity s polohami grafitických fylitů a místy tenkými vloţkami krystalických vápenců, odkryté v epigenetickém údolíčku v přírodní památce Stav. V údolích vodních toků se vyskytují kvartérní nivní (aluviální) a svahové (deluviální) sedimenty.

ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ A JEHO HODNOT NOVÁ PAKA V území se nacházejí čtyři aktivní plošná sesuvná území, tři jsou při jiţní hranici území v k.ú. Valdov, čtvrté se nalézá na hranici k.ú. Valdov a Přibyslav. Dále se v území nachází pět bodových sesuvných území, jedno aktivní a jedno potenciální při jiţní hranici území v k.ú. Pustá Proseč, jedno aktivní a jedno potenciální rovněţ v jiţní části území v k.ú. Valdov a jedno potenciální v severní části území v k.ú. Vrchovina. PECKA V severozápadní části území v k.ú. Pecka se nachází bodové poddolované území Pecka po těţbě zlatonosné rudy, kde se těţilo do 16. století. V území jsou čtyři potenciální plošná sesuvná území, dvě při východní hranici území v k.ú. Vidonice, jedno ve střední části území v k.ú. Kal a jedno při jihozápadní hranici území na hranici k.ú. Bukovina u Pecky a Horní Javoří. STARÁ PAKA Severozápadní polovina území je součástí chráněného loţiskového území (CHLÚ) č. 19800000 Syřenov se zásobami černého uhlí. Severozápadní polovina území je součástí výhradních loţisek černého uhlí č. 3198000 Syřenov a č. 9061800 Podkrkonošská pánev-Syřenov. V území se nacházejí čtyři plošná sesuvná území. Dvě pohřbená bloková se nalézají v severní části území, v k.ú. Stará Paka a Karlov. Další dvě aktivní se nacházejí ve střední části území, na hranici k.ú. Stará Paka a Roškopov, a v západní části území, v k.ú. Ústí u Staré Paky. V západní části území, v k.ú. Ústí u Staré Paky, se dále nacházejí dvě bodová sesuvná území, jedno potenciální a jedno odstraněné. ÚBISLAVICE V území se nacházejí dvě potenciální plošná sesuvná území, obě v jihozápadní části území, v k.ú. Stav. V jiţní části území, téţ v k.ú. Stav, se dále nachází jedno aktivní bodové sesuvné území. VIDOCHOV V území se nachází jedno plošné a dvě bodová poddolovaná území. Plošné poddolované území Stupná po těţbě zlatonosné rudy, kde se těţilo před i po roce 1945, se nachází v severovýchodní části území. Bodové poddolované území Vidochov 1 se nachází v severozápadní a Vidochov 2 v severovýchodní části území, obě v k.ú. Vidochov. V území se nacházejí tři potenciální plošná sesuvná území, dvě v jiţní části území v k.ú. Stupná, jedno v severní části území v k.ú. Vidochov. Při severovýchodní hranici území, v k.ú. Vidochov, se dále nachází jedno aktivní bodové sesuvné území.


9


Při severovýchodní hranici území v lokalitě Vidochov se nachází staré důlní dílo Zlatnice po bývalé těţbě zlatonosné rudy.

SPRÁVNÍ OBVOD ORP NOVÁ PAKA V řešeném území neprobíhá v současné době těţba nerostných surovin ani není v brzké době příliš pravděpodobná. V severozápadní části území, ve správním území Staré Paky, jsou evidována dvě výhradní loţiska černého uhlí a je zde stanoveno chráněné loţiskové území (CHLÚ) Syřenov, případná těţba černého uhlí ze syřenovského souvrství podkrkonošské pánve je však povaţována za málo perspektivní. V řešeném území není stanoven ţádný dobývací prostor. Chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry se zde rovněţ nevyskytuje. Na území ORP se dále vyskytují celkem čtyři poddolovaná území, jedno plošné (Vidochov) a tři bodová (2x Vidochov, 1x Pecka). Nachází se zde rovněţ jedno staré důlní dílo (Vidochov). Území správního obvodu ORP je bohaté na četná sesuvná území. Celkem je jich zde registrováno 26, 17 plošných (4x Nová Paka, 4x Pecka, 4x Stará Paka, 3x Vidochov, 2x Úbislavice) a 9 bodových (5x Nová Paka, 2x Stará Paka, 1x Úbislavice, 1x Vidochov). Radiometricky anomální území nebyla zjištěna.


10


I.A.1.2.Vodní reţim SEZNAM VÝCHOZÍCH SLEDOVANÝCH JEVŮ Téma je charakterizováno následujícími sledovanými jevy (číslování dle tabulky sledovaných jevů – Přílohy č. 1 k vyhlášce 50/2006 Sb. – část A): 44 – vodní zdroj povrchové, podzemní vody, pásmo hygienické ochrany, 45 – chráněná oblast přirozené akumulace vod, 47 – vodní útvar povrchových, podzemních vod, vodní tok, 48 – vodní nádrţ, 49 – povodí vodního toku, rozvodnice, 50 – záplavové území Q100, 51 – aktivní zóna záplavového území, 54 – objekt/zařízení protipovodňové ochrany.

ŠIRŠÍ VZTAHY Nová Paka, Stará Paka, Karlov, Ústí, Podlevín, Vrchovina spadají do povodí významného vodního toku Jizera. Hlavním vodním tokem je Rokytka, která se ve Staré Pace vlévá do Olešky jako levostranný přítok. V Nové Pace jsou dva levostranné přítoky, Pivovarský potok s rybníkem Zadák a Pivovarský a Brdský potok s rybníkem Fařina, nad ním dva malé bezejmenné rybníčky a na přítoku rybníček Anna. V Ústí u Staré Paky se jako levostranný přítok vlévá říčka Popelka. Do jiţní části řešeného území zasahuje Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) Východočeská křída. Od Štěpanic jiţním směrem odtéká přes Úbislavice Úlibický potok, ve Štěpanicích s nádrţí Štěpanice, na levostranném přítoku se nachází vodní nádrţ Jahodnice. Od místní části Studénka odtéká potok Studénka, která se v Úlibicích vlévá do Úlibického potoka. Od místní části Heřmanice odtéká jiţním směrem potok Heřmanka, která se v Šárovcově Lhotě vlévá do Javorky. Od Štikova odtéká Štikovský potok, v Bělé u Pecky společně s potokem Zlatnice se vlévá do Javorky. Javorka pramení severně od Pecky, v Pecce se do ní vlévá potok Lhotecký. Javorka v Novém Bydţově ústí do řeky Cidliny.

ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ A JEHO HODNOT NOVÁ PAKA Heřmanice – místní část nemá výrazný vodní tok, z obce odtéká potok Heřmanka. Vzhledem k tomu, ţe sídlo leţí na rozvodnici Jizery a Cidliny, nedochází zde k přítoku velkých vod z povodí nad obcí. Kumburský Újezd – místní část se nachází na rozvodí dílčích povodí Studénky a Úlibického potoka. Podél východního okraje protéká Studénka s 2 rybníky, koryto je přírodní bez úpravy. Vzhledem k tomu, ţe místní část leţí v horní části povodí, nedochází zde k velkým přívalovým průtokům. Nová Paka – městem protéká Rokytka, která pramení v lokalitě Na Patřině. Vodní tok protékající místní částí Vrchovina má přirozené neregulované koryto. Ve městě od přítoku Pivovarského potoka v úseku stávající zástavby je Rokytka zakryta. Dále odtéká do Staré Paky, kde se vlévá do Olešky. Na Pivovarském potoce se nacházejí dva rybníky Pivovarský a Zadák. Levostranným přítokem je Brdský potok, jenţ v úseku od rybníka Fařina je zakryt do potrubí. Západním směrem k obci Brdo je koryto neupraveno se 2 malými rybníčky. Do Fařiny přitéká bezejmenná vodoteč s rybníkem Anna. Problémy s přívalovými


11


dešti se vyskytují ve městě zejména v místech ústí vedlejších toků, a to jak z východních svahů, tak ze západního povodí Brdského potoka. Podlevín – nemá vodní tok, pod obcí pramení bezejmenná vodoteč, která se v Nové Pace vlévá do Rokytky. Přibyslav – nemá ţádný větší vodní tok, místní nevýrazná vodoteč se vlévá do Heřmanky. Jiţně od obce je malá vodní nádrţ vedená jako koupaliště. Pustá Proseč – v obci pramení Chotečský potok. Je to malý vodní tok bez velkých průtoků, neupravený. Radkyně – podél severního okraje protéká Radkyňský potok, koryto upravené, vlévá se do Štikovského potoka, který je téţ upraven na cca průtoky Q2 – Q5. Vzhledem k velkému spádu potoka nedochází k problémům při odtoku vyšších průtoků. Studénka – nad obcí pramení potok Studénka, vodní tok má přírodní koryto bez melioračních úprav. Štikov – místní část se nachází na rozvodnici povodí Jizery a Javorky, nemá vodní tok. Severně odtéká východním směrem Štikovský potok, upravený na průtoky Q2 – Q5, vlévá se v Bělé u Pecky do Javorky, na vodním toku je Štikovský rybník. Valdov – obcí protéká potok Heřmanka, vodní tok neupraven. Nad obcí na přítoku je rybník Richard. Vlkov – nemá vodní tok. Vrchovina – obcí protéká Rokytka, která pramení v lokalitě Na Patřině. Nachází se u hranice rozvodí Jizery a Cidliny. Vodní tok má přirozené přírodní koryto bez úprav. Pokud dochází k vybřeţení vyšších průtoků je to způsobeno i malými průtočnými profily objektů na vodním toku (mostky, propustky, lávky). PECKA Arnoštov – místní částí neprotéká ţádná vodoteč. Bělá u Pecky – místní částí protéká říčka Javorka, do které se vlévá Zlatnice a Štikovský potok. Tyto dva vodní toky před zaústěním jsou upraveny. Bukovina u Pecky – v místní části pramení potok Bukovec, upraven na průtoky cca Q2 – Q5. Horní Javoří – nemá ţádný vodní tok. Kal – nemá vodní tok, pouze odtéká místní nevýrazná vodoteč zaústěná do Bystřice. Pecka – městysem protéká Javorka, která pramení severně od místní části Lázně. Sídlem protéká od Staňkova a Lhoty u Pecky Lhotecký potok, který je v úseku od Lhoty po soutok s Javorkou upraven. Staňkov – severně pramení Lhotecký potok, má přírodní koryto. Vidonice – obcí protéká místní vodoteč, která se vlévá do Bystřice. Potok je bez úpravy. STARÁ PAKA Brdo – nemá vodní tok, od této místní části odtéká Brdský potok, neupravený, v Nové Pace se vlévá do Rokytky. Vzhledem k většímu povodí přítoku do rybníka Fařina a potrubí potoka si vyţádá protipovodňové opatření na rybníku Fařina. Karlov – místní částí protéká Oleška, vodní tok není upraven, v blízkosti vodního toku se nacházejí zdroje pitné vody Karlov. Krsmol – místní částí protéká bezejmenný malý vodní tok, který se vlévá do potoka Černá a ten dále do Popelky. Roškopov – místní částí protéká Oleška, místy s upraveným korytem. Na vodní tok je stanoveno záplavové území bez vodohospodářského rozhodnutí o vyhlášení. Sníţení průtoků bude sledováno v opatřeních v povodí (retardace odtoků). Stará Paka – hlavním vodním tokem je Oleška, která je v úseku od ústí Rokytky směrem ke Karlovu v délce cca 700 m upravena. Rokytka v délce cca 1 km před zaústěním je téţ upravena. Na vodní toky je stanoveno záplavové území bez vodohospodářského rozhodnutí o vyhlášení.


12


Ústí – touto místní částí protéká Oleška, místy s upraveným korytem. Na vodní tok je stanoveno záplavové území bez vodohospodářského rozhodnutí o vyhlášení. Sníţení průtoků bude ovlivněno opatřeními v povodí (retardace odtoků). ÚBISLAVICE Česká Proseč – východně protéká malá vodoteč, která napájí vodní nádrţ Jahodnici. Potok se v Úbislavicích vlévá do Úlibického potoka. Chloumek – jiţně odtéká místní potok, který se vlévá do Tuţinského potoka. Stav – zde protéká Úlibický potok, neupravený. Štěpanice – nad místní částí pramení vodoteč s nádrţí Štěpanice, v Úbislavicích se vlévá do Úlibického potoka. Úbislavice – celou místní částí protéká Úlibický potok, který je přítokem Cidliny. Pokud dochází k vybřeţení, je způsobováno nedostatečnými průtočnými profily objektů na vodním toku. Zboţí – v místní části pramení Úlibický potok, v místě se nacházejí zdroje vody pro Úbislavice. VIDOCHOV Vidochov – touto místní částí protéká místní vodoteč, neupravená, vlévá se do Zlatnice, která protéká podél východního okraje obce. V Bělé u Pecky se jako pravostranný přítok vlévá do Javorky. Stupná – touto místní částí protéká Zlatnice, která není upravena, v Bělé u Pecky se vlévá do Javorky.

SPRÁVNÍ OBVOD ORP Vodní zdroje jsou popsány v kapitole I.A.1.6.b. Technická infrastruktura - Zásobování vodou a zneškodňování odpadních vod. Vodní toky v severní části území v povodí významného vodního toku Jizera jsou v zastavěné části Nové Paky, Staré Paky a částečně v Ústí u Staré Paky upraveny, eventuálně i zakryty. iţní část řešeného území je odvodněna malými vodními toky: Úlibickým potokem, Studénkou, Heřmankou. Východní část Štikovským potokem s Radkyňským potokem, Javorkou se Zlatnicí a Lhoteckým potokem.

Vodní plochy V Nové Pace na Brdském potoce leţí rybník Fařina 1,8 ha, 35 tis. m3, na Pivovarském potoce Zadák a Pivovarský rybník. Východně od Štikova je Štikovský rybník 1,1 ha, 12 tis. m3. Severně od části Valdov na přítoku Heřmanky se nachází rybník Richard. Jiţně od Studénky na potoce Studénka jsou dva rybníky 1,2 ha, 20 tis. m3, 1,0 ha, 15 tis. m3. V části Štěpanice se nachází nádrţ Štěpanice, 1,1 ha, 40 tis. m3. Východně od Úbislavic leţí největší vodní nádrţ Jahodnice 5,0 ha, 229 tis. m3.


13


Na Javorce v území městysu Pecka leţí malá vodní nádrţ, severně od Pecky další malá vodní nádrţ. Vodní plochy procházejí pravidelnou údrţbou. Další rybníky navrhovány nejsou, pouze dle ÚPD je navrhován systém poldrů k zamezení prudkých přívalových průtoků zejména v Nové Pace a Staré Pace. Povodí vodního toku, rozvodnice Severní část řešeného území spadá do povodí významného vodního toku Jizery. Základní hydrologické číslo pořadí vodního toku je 1 – 05 – 01. Sem spadá: Rokytka Oleška po ústí Rokytky Oleška po ústí Popelky

1 – 05 – 01 – 036, plocha dílčího povodí 21,373 1 – 05 – 01 – 035, -„-„-„- 24,594 1 – 05 – 01 – 037, -„-„-„4,658 celkové 50,625

Oleška od ústí Popelky

1 – 05 – 01 – 041, plocha dílčího povodí celkové 1 – 04 – 02 – 026, plocha dílčího povodí 1 – 04 – 02 – 027, -„-„-„1 – 04 – 02 – 029, -„-„-„1 – 04 – 02 – 028, -„-„-„1 – 04 – 02 – 035, -„-„-„1 – 04 – 02 – 039, -„-„-„1 – 04 – 02 – 015, -„-„-„1 – 04 – 02 – 014, -„-„-„-

Javorka Zlatnice Štikovský potok Javorka v Bělé u Pecky Heřmanka Chotečský potok Studénka Úlibický potok

km2 km2 km2 km2

2,965 km2 81,338 km2 12,300 km2 10,587 km2 4,892 km2 0,050 km2 12,200 km2 20,677 km2 5,252 km2 13,224 km2

Základní hydrologická data: Oleška – průměrné roční hodnoty – sráţky odtok odtokový součinitel specifický odtok průtok

732 mm 322 mm 0,44 10,19 l/s.km2 1,72 m3/s

Povodí Cidliny, kam spadá Javorka Povodí Javorky sráţky odtok odtokový součinitel specifický odtok

739 mm 238 mm 0,32 7,56 l/s.km2

Záplavové území, aktivní zóna záplavového území Povodí Labe s.p. Hradec Králové zpracovalo stanovení záplavového území na Rokytku a Olešku v úseku Roškopov – ústí do Jizery na průtoky Q5, Q20, Q100, které nebylo doposud rozhodnutím vodohospodářského orgánu vyhlášeno. Objekt / zařízení protipovodňové ochrany V rámci protipovodňové ochrany Královéhradeckého kraje v I. kategorii je uvedena úprava v prostoru rybníka Fařina.


14


V platném ÚPSÚ Nová Paka a Stará Paka jsou navrhovány suché nádrţe (poldry) na vedlejších přítocích Rokytky s cílem sníţit a zpomalit odtoky přívalových dešťových vod (retardace) do hlavních toků. Údaje o tocích a vodních plochách byly získány z podkladů Povodí Labe s.p. Hradec Králové, ze zpracovaných územně plánovacích dokumentací obcí, základní vodohospodářské mapy č. 03 – 43 Jičín 1 : 50 000. Protipovodňová ochrana je součástí rozpracovaného návrhu Zásad územního rozvoje (ZÚR) Královéhradeckého kraje.


15


I.A.1.3 Hygiena ţivotního prostředí SEZNAM VÝCHOZÍCH SLEDOVANÝCH JEVŮ Téma je charakterizováno následujícími sledovanými jevy (číslování dle tabulky sledovaných jevů – Přílohy č. 1 k vyhlášce 50/2006 Sb. – část A): 56 - lázeňské místo, vnitřní a vnější území, 64 - staré zátěţe území a kontaminované plochy, 65 - oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší, 66 - odval, výsypka, odkaliště, halda, 84 - objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami, 85 - skládka včetně ochranného pásma, 86 - spalovna včetně ochranného pásma, 87 - zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma, 109 - vymezené zóny havarijního plánování, 113 - ochranné pásmo hřbitova, krematoria, 114 - jiná ochranná pásma.

ŠIRŠÍ VZTAHY Kvalita ţivotního prostředí ve sledovaném území je ovlivněna mnoha faktory, a to jak přírodními, tak antropogenními. Z hlediska širších vztahů se můţe ve sledovaném území jevit jako problémová skládka Sklepník na území města Nová Paka a skládka Kal u Pecky na stejnojmenném území městysu. Naopak negativní vlivy ve sledovaném území mohou vyvolat dvě staré zátěţe území, které jsou v těsném sousedství sledovaného území. Jedná se o zátěţ s názvem Pod Rumburkem západně od hranice území obce Úbislavice a zátěţ Uhlíře jihovýchodně od území obce Nová Paka. Kvalita ovzduší na Novopacku můţe být negativně ovlivněna územím se zhoršenou kvalitou ovzduší, které je vymezeno v jiţní části Královéhradeckého kraje a ve východní části Středočeského kraje. Dalším negativním vlivům v kvalitě ovzduší není území vystaveno.

ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ A JEHO HODNOT NOVÁ PAKA Na území města se nachází celkem pět starých zátěţí území a kontaminovaných ploch a jedna skládka. Téměř na polovině území města dochází k překračování imisního limitu a nebo cílového imisního limitu stanoveného pro ochranu ekosystémů včetně přízemního ozónu. Na celém území pak dochází také k překračování cílového imisního limitu pro ochranu lidského zdraví včetně zahrnutí přízemního ozónu. Ostatní sledované jevy nebyly na území této obce zjištěny.


16


PECKA Na území městysu Pecka se nachází jedna stará zátěţ území a kontaminovaná plocha ve východní části území obce. Z hlediska znečištění ovzduší zde dochází k překračování imisního limitu a nebo cílového imisního limitu stanoveného pro ochranu ekosystémů včetně přízemního ozónu, a to konkrétně v jiţní a severovýchodní části území obce. Současně dochází i k překračování cílového imisního limitu pro ochranu lidského zdraví včetně zahrnutí přízemního ozónu. Ostatní sledované jevy nebyly na území této obce zjištěny. STARÁ PAKA Plocha staré zátěţe území a kontaminovaná plocha se na území této obce vyskytuje při východní hranici obce. Přibliţně na polovině území obce dochází k překračování imisního limitu a nebo cílového imisního limitu stanoveného pro ochranu ekosystémů včetně přízemního ozónu. Na celém území pak dochází také k překračování cílového imisního limitu pro ochranu lidského zdraví včetně zahrnutí přízemního ozónu. Ostatní sledované jevy nebyly na území této obce zjištěny.

ÚBISLAVICE Na území této obce se nachází jedna stará zátěţ území a kontaminovaná plocha, a to v jihovýchodní části území obce. V severní a severozápadní části sledovaného území dochází k překračování imisního limitu a nebo cílového imisního limitu stanoveného pro ochranu ekosystémů včetně přízemního ozónu. Na celém území pak dochází také k překračování cílového imisního limitu pro ochranu lidského zdraví včetně zahrnutí přízemního ozónu. Zároveň dochází na území této obce k překračování imisního limitu a cílového imisního limitu stanoveného pro ochranu zdraví lidí. Ostatní sledované jevy nebyly na území této obce zjištěny.

VIDOCHOV V obci Vidochov se nevyskytují plochy starých zátěţí území a kontaminovaných ploch. Přibliţně na polovině území obce dochází k překračování imisního limitu a nebo cílového imisního limitu stanoveného pro ochranu ekosystémů včetně přízemního ozónu. Na celém území pak dochází také k překračování cílového imisního limitu pro ochranu lidského zdraví včetně zahrnutí přízemního ozónu. Ostatní sledované jevy nebyly na území této obce zjištěny.


17


SPRÁVNÍ OBVOD ORP Kvalita ţivotního prostředí ve sledovaném území je ovlivněna mnoha faktory, a to jak přírodními, tak antropogenními. Sledované území není územím se zhoršenou kvalitou ovzduší dle sdělení MŢP ČR uveřejněném ve věstníku MŢP. Hygiena ţivotního prostředí je v tomto správním obvodu ORP narušena překračováním imisního limitu některých znečišťujících látek. Na 7,9 % území v působnosti stavebního úřadu Městského úřadu Nová Paka je překračována hodnota 24 hodinového denního imisního limitu stanoveného pro PM10. Na 0,3 % území v působnosti stavebního úřadu Městského úřadu Stará Paka je překračována hodnota cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren. Ve správním obvodu ORP se nevyskytuje lázeňské místo, je zde evidováno několik starých zátěţí území a řada kontaminovaných ploch. Ostatní sledované jevy nebyly na území správního obvodu ORP zjištěny.


18


I.A.1.4. Ochrana přírody a krajiny SEZNAM VÝCHOZÍCH SLEDOVANÝCH JEVŮ Popis tématu vychází ze zjištění a vyhodnocení následujících sledovaných jevů (číslování dle tabulky sledovaných jevů – Přílohy č. 1 k vyhlášce 50/2006 Sb. – část A): 17 - oblast krajinného rázu a její charakteristika, 18 - místo krajinného rázu a jeho charakteristika, 21 - územní systém ekologické stability (ÚSES), 22 - významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou poloţkou, 23 - významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou poloţkou, 24 - přechodně chráněná plocha, 25 - národní park včetně zón a ochranného pásma, 26 - chráněná krajinná oblast včetně zón, 27 - národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma, 28 - přírodní rezervace včetně chráněného pásma, 29 - národní přírodní památka včetně ochranného pásma, 30 - přírodní park, 31 - přírodní památka včetně ochranného pásma, 32 - památný strom včetně ochranného pásma, 33 - biosférická rezervace UNESCO, geopark, 34 - NATURA 2000 – evropsky významná lokalita, 35 - NATURA 2000 – ptačí oblast, 36 - lokalita výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a ţivočichů s národním významem, 119 – migračně významné území.

ŠIRŠÍ VZTAHY Zájmové území zasahuje vymezené regionální biocentrum (RBC) „Jelínka“ (k.ú. Pecka), Kozinec (k.ú. Vidochov), regionální biokoridor (RBK) k.ú. Stará Paka. Regionální biokoridory (RBK) propojují regionální biocentra (RBC) a zajišťují migraci bioty po regionálních trasách a mohou být souvislé, přerušované; podle podobnosti modální, kontrastní; podle vzniku - přírodní, antropogenně podmíněné. Pro zvýšení účinnosti RBK se vkládají do trasy lokální biocentra. V zájmovém území je navrţeno a vymezeno několik tras RBK s vloţenými LBC. Stupeň ekologické stability v lesích je průměrný z důvodů pozměněné dřevinné skladby. Hlavní dřevinou je nevhodný smrk s příměsí. Bukové a dubové skupiny jsou mladšího věku a v jednotlivé příměsi starších výstavků těchto stromů. Pestrá geomorfologie terénu, drobné lesíky i roztříštěnost osídlení krajiny vytvářejí ráz krajiny harmonické. Krajina Novopacka je známa téţ nálezy drahých kamenů (acháty, ametysty, jaspisy i zkamenělé dřeviny). Na území Novopacka zasahuje do západní části území Geopark UNESCO Český ráj. Geopark UNESCO Český ráj Geopark Český ráj, který byl do prestiţního seznamu evropské sítě geoparků zařazen v říjnu 2005, představuje skutečnou geologickou učebnici. Území o rozloze necelých 700 km2 zahrnuje širokou škálu geologických fenoménů, paleontologické, mineralogické a archeologické lokality i historické památky.


19


Území bylo v průběhu stovek milionů let trvající historie Země opakovaně dnem jezer a moří, několikrát zde probíhala sopečná činnost. Oblast Českého ráje se začala geologicky vyvíjet v období druhohor, kdy se na dně křídového moře usazovaly písky a štěrky. Ve třetihorách byly pískovcové desky rozlámány vulkanickou činností, rozţhavené horniny ztuhly pod povrchem do kup a kuţelů. Na zemský povrch působily přírodní síly – vítr, voda, mráz a slunce. Výsledkem je krajina s divokými skalami, sopkami, řekami, romantickými údolími, lesy, loukami a rybníky. Působením vody pod zemským povrchem se vytvořily unikátní Bozkovské jeskyně se zajímavými krasovými jevy. Pestré geologické procesy vytvořily loţiska rud ţeleza, mědi a rtuti, naleziště drahých kamenů, uhlí, stavebního kamene, pokrývačské břidlice, sklářských písků, vápenců, hrnčířských a cihlářských hlín. Zdejší zpracování drahých kamenů patří k nejstarším v Evropě. Zajímavý je i výskyt zkamenělých zbytků rostlin a araukárií i ţivočichů. Český ráj přináší obraz o geologické historii Země a zároveň dokládá význam přírodních podmínek pro ekonomický a kulturní rozvoj lidské společnosti v průběhu několika tisíciletí.

Přírodní památky Na území Lázní Bělohrad se nachází přírodní památka „Údolí Javorky“, která zasahuje pouze na hranici území obce Pecka. Údolí říčky Javorky od Bělé u Pecky do Horní Nové Vsi v Podkrkonošské pahorkatině je určené k ochraně původního meandrovitého toku Javorky. Rozloha: 6,5 ha.

Zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území a jeho hodnot NOVÁ PAKA Jiţní část Nové Paky se nachází v migračně významném území. Severní a východní část území je situováno v geoparku UNESCO Český ráj. Do ochrany krajinného rázu zasahuje přírodní park Sýkornice (252,2 ha). Je to rozsáhlý lesní komplex, který leţí jihovýchodně od Nové Paky a zasahuje k.ú. Vidochov,


20


Stupná, Rádkyně, Štikov. Terén je poměrně členitý, zbrázděný údolími několika potoků, z nichţ největší je Štikovský potok na jiţní hranici parku a Sýkornický potok, kde se vytvořily výrazné vodopády. Převaţují smrkové porosty s fragmenty dubohabřin a bučin na plošinách i sutích. Tento park nevyniká zvláštními přírodovědnými hodnotami a slouţí jako rekreační a turistická oblast. Přírodní památka Novopacký vodopád (3,81 ha) je chráněným územím a jedná se o pravostranný přítok Zlatnice. Hlavním předmětem ochrany jsou dva vodopády (4 a 8 m vysoké), ojedinělý geomorfologický jev. Většinu chráněného území pokrývá hospodářský smrkový les bez příměsí. Pouze ve strţi při potoce najdeme větší podíl buku. Významné krajinné prvky (VKP), jejichţ ochrana vyplývá obecně ze zákona 114/1992. Sb., jsou lesní porosty, vodní toky, rybníky a nivy vodních toků. VKP dle zákona 114 /1992 Sb. je Údolí Štikovského potoka, soutok potoků s výskytem mihule potoční. Součástí lokality jsou i mokré louky s výskytem bledule jarní. Územní systém ekologické stability RBK 727 severně od Nové Paky přes Kozinec, převaţují smrkové porosty s příměsí. Zasahuje velmi malé území. LBC 1.1, Jahodnice, Kumburský Újezd, navazuje na lokální biokoridor 17. STG. 3AB3, 4AB3, 3B3, 4B3, kyselé a svěţí dubové bučiny a bučiny, částečně funkční, převáţně bukové porosty, část smrkové. Část louka a podmáčené prameniště. Při obnově změnit smrkové porosty na bukové s příměsí. Prameniště ponechat bez zásahu a louku pravidelně sekat. Funkční. LBC 1.2, Újezdecko, Kontaktní lokální biocentrum- Kumburský Újezd, STG. 3AB3, 4AB3, kyselé dubové bučiny a kyselé bučiny. Lesní porosty převaţují bukové. Součást ochranné zóny NRBK K35. Podpora přirozené obnovy buku. Funkční. LBC 1.4, Končiny, Štikov STG. 3AB3, 4AB3, kyselé dubové bučiny a kyselé bučiny. Lesní porosty převaţují smrkové s příměsí borovice a modřínu. Při obnově změnit druhovou skladbu na porosty bukové. Částečně funkční. LBC 1.5, Sýkornice, Štikov, STG. 3AB3, 4AB3, kyselé dubové bučiny a kyselé bučiny. Lesní porosty převaţují smrkové s příměsí borovice, dubu a modřínu. Při obnově změnit druhovou skladbu na porosty bukové. Částečně funkční. LBC 1.6, Nad Pouškou, Vrchovina, les a remíz, STG. 3AB3, 4AB3, kyselé dubové bučiny a kyselé bučiny. Lesní porosty převaţují smrkové s modřínem, břízou a dubem, malá část je olšová (prameniště), kulturní louky. Při obnově změnit druhovou skladbu ve prospěch dřevin skladby přirozené – buk. Funkční.


21


LBC 3, Rybník pod Strání, rybník na Brdském potoce na západním okraji města. Břehové porosty a zatravněná stráň. Zachovat stávající břehové porosty a doplnit druhovou skladbu dřevin – dub, lípa, klen, vrba. Zamezit znečišťování vody. Funkční. LBC 4, Zlámaniny, STG: 3B3, 3BC5, dubová bučina, jasanová olšina, údolnice s přilehlou loukou a navazující zalesněný svah. Lesní porost smrkový s příměsí modřínu, borovice, dubu, břízy. Výchovou podpořit listnáče přirozené sklady. Tok neupravovat a udrţovat břehové porosty, louku nerekultivovat. Částečně funkční. LBC 5, Bakalovská, STG: 3AB3, 3B3, 3B4, kyselé dubové bučiny, svěţí dubové bučiny, údolnice s malým rybníčkem a navazující lesní porost. Dubosmrkový porost s příměsí břízy, vtroušeným klenem, bukem a osikou. Výchovou podpořit dub a vtroušené listnáče. Zachovat mokřadní společenstva v údolnici a vhodné doplnit břehový porost. Částečně funkční. LBC 6, Husák, STG: 3AB3, 3B3, kyselá dubová bučina, svěţí dubová bučina, spodní část Husova kopce – lesní a luční společenstva. V lese převaţují smrkové porosty s modřínem a v okraji s dubem. Navazuje květnatá louka, bohatá druhově. Výchovou podpořit listnáče a při obnově smrkového porostu změnit druhovou skladbu dřevin ve prospěch dubu a buku. Louky pravidelně sekat. Částečně funkční. LBC 11, Nad stadionem, STG: 3AB3, východní cíp komplexu Poštmistrův kopec, prudký zalesněný svah smrkových porostů, areál příměstského lesa. Nefunkční. LBC 6, 2x označení, (původně LBC1), U pramene, na hranici Staré Paky, STG. 3B3, 3B4, svěţí dubová bučina, zatravněná údolnice pravostranného přítoku Rokytky z Podlévána. Louky v nivě potoka, tok hluboce zařízlý se skupinovitou zelení olše, vrby a javoru. Místy rákosina a ruderální společenstva. Navrţena vodní plocha s kvalitními břehovými porosty. Louku obdělávat extenzivně. Nefunkční. LBC 2, Nad soutokem, STG: 3AB3, 3B3, kyselé dubové bučiny, svah nad soutokem Rokytky a jejího pravostranného přítoku. Lesní porost, louka a mimoletní zeleň. Výchovou podpořit listnáče a respektovat přirozenou obnovu. Nefunkční. LBK 1, mezi LBC 1.6 a hranicí k.ú. Vidochov, označení ostatních chybné – výskyt LBK 1: 3x STG. 3AB3, 4AB3, 3B3, 4B3, kyselé a svěţí dubové bučiny a bučiny, převáţně smrkové porosty. Částečně funkční.


22


LBK 2, Heřmanický, napojující LBC v k.ú: Nová Paka v blízkosti tunelu. Převáţně smrkový porost a malá louka na prameništi. Při obnově smrkového porostu změnit druhovou skladbu dřevin ve prospěch buku. Částečně funkční. LBK 3, Štikov, Nová Paka, lesní biokoridor, STG. 3AB3, 4AB3, 3B3, 4B3, kyselé a svěţí dubové bučiny a bučiny, částečně funkční, převaţují smrkové porosty. Při obnově smrkového porostu změnit druhovou skladbu dřevin ve prospěch buku. Funkční. LBK 7 Husák – Sejkovice, v mapě neoznačen lesní biokoridor, STG: 3B3, 3AB3, 3BC5, kyselé dubové bučiny, vlhké dubové bučiny, jasanová olšina, smrkoborový porost s příměsí dubu, břízy, modřínu a osiky. Nefunkční. LBK 9 Přirozená údolnice Údolnice mezi dvěma tábory s napojením na Poštmistrův kopec, smrkové porosty. Při obnově nahradit stávající smrkové porosty dřevinami přirozené skladby. Částečně funkční. LBK 10 Lesní Lesní biokoridor vedený lesním komplexem Poštmistrův kopec aţ na hranici intravilánu obce. Smrkové porosty s malou příměsí listnáčů. Při obnově doplnit druhovou skladbu o listnáče. Funkční. PECKA Na hranici mezi územím městysu Pecka a územím Horní Brusnice, Borek a Vřesníka se nachází zaříznuté údolí horního toku Bystřice. Toto údolí bylo 4. 1. 1999 vyhlášeno za přírodní památku „Kalské údolí“, celková rozloha této přírodní památky je přibliţně 24, 5 ha. Údolí Bystřice mezi Vidonicemi a Vidonicí s přilehlými nivními loukami. Typická podhorská krajina se zaříznutým údolím potoka místy s přirozenými porosty bučin a vlhkomilnými společenstvy nivních luk. Z nejvzácnějších taxonů Leucojum vernum (nejbohatší lokalita v území), Thalicrum lucidum, Achillea ptarmica, Carex pseudocyperus, Primula elatior. Taktéţ je v území významná zoologická lokalita. Bohaté naleziště bledule jarní. Borovice lesní (Pinus sylvestris L.) nacházející se v k.ú. Kal (č.p. 273/2) v poli při silnici z Pecky do Vidonic byla vyhlášena za památný strom. Název dostala podle místního názvu „U Borovičky“. Na území obce se nacházejí dle AOPK ještě dva památné stromy (tyto údaje však nejsou pasportizované). Jedná se o lípu srdčitou (Tilia cordata) nacházející se na okraji panelové cesty k objektu masné výroby, na p.č. 293/1, v k.ú. Vidonice. Rozhodnutí vydal Okresní úřad Jičín 6. 5. 1996. V k.ú. Pecka se nacházel Jilm vaz (Ulmus laevis), který byl vyhlášen za památný strom 3. 5. 1996 okresním úřadem Jičín, tento strom byl poškozen vichřicí a pokácen. Údolí Štikovského potoka tvoří hranici oblasti klidu Sýkornice od Štikova (Štikovská rokle) po Bělou u Pecky. Toto údolí bylo vyhlášeno za registrovaný VKP. Na začátku lokality je louka s vlhkomilnými společenstvem (Dacttylorhiza majalis, Valeriana dioica, Trollius altissimus aj.). Podél potoka se roztroušeně vyskytuje Leucojum vernum. Lokalita je nejcennější výskytem mihule říční.


23


Údolí Lázeňského potoka – VKP v návrhu. Jedná se o údolí přirozeně meandrujícího potoka s břehovými porosty a přilehlými loukami s vlhkomilnou vegetací. VKP byl vyhlášen okresním úřadem Jičín, odborem ţivotního prostředí 16. 6. 1997 (č.j. RŢP/VKP/60/97-Sm). Kromě jiţní části se celé území obce nachází v migračně významném území. Územní systém ekologické stability Koeficient ekologické stability je 1,62 a jedná se o typ krajiny harmonické. Lesní vegetační stupeň převaţuje 4 – bukový, pouze okrajově zasahuje vegetační stupeň 3 – dubobukový. Východiskem pro návrh ÚSES na lokální úrovni byl zpracovaný ÚTP. Podle tohoto podkladu vede řešeným územím regionální biokoridor – mezofilní bučinný. Do tohoto RBK jsou vloţena lokální biocentra ve vzdálenosti 700 m. Lokální biokoridory jsou vedeny převáţně potočními nivami, podél vodních toků. Zde je relativně bohatá dřevinná i bylinná skladba. RBC 7 Jelínka, dvojí vymezení, vhodnější vymezení ÚP Pecka, součást NRBK, ÚTP 1203, STG: 4AB3, 5AB3, kyselé bučiny a jedlové bučiny. Lesní komplex na svazích různých expozic. Pestrá druhová dřevinná skladba s jedlí, bukem javorem,jasanem, v údolí olše. Podporovat přirozenou obnovu stávající dřevinné skladby. RBK 7-8, Lhota u Pecky, v nově navrţeném RBC STG: 4AB3, kyselá bučina, lesní komplex smrkových porostů s přimíšeným dubem, jedlí, bukem, borovicí, javorem. Maximální podpora přirozené obnovy buku, dubu a jedle. Částečně funkční. RBK 8-9, Vidonice, RBK, STG. 5AB3, jedlové bučiny. Lesní biokoridor s pestrou druhovou skladbou dřevin. Maximální podpora listnáčů. Částečně funkční. RBK 6-7, Pecka, RBK, STG. 4AB3, 4B3, 4B4, bučiny, biokoridor je veden přes potoční nivu a přes lesní porosty. Podporovat dřeviny přirozené skladby a jejich přirozenou obnovu. Částečně funkční. RBK 5-6, Pecka, RBK, STG: 4AB3, kyselá bučina, lesní biokoridor s převahou smrku. Při obnově změna druhové skladby ve prospěch buku a jedle. Částečně funkční. RBK 4-5, Pecka, RBK, STG: 4AB3, 4AB2, 4B3, bučiny, biokoridor je veden přes lesní prosty i luční společenstva. V lesích převaţují smrkové monokultury, v plášti jsou směsi dřevin pestřejší. Louky pravidelně sekat, nehnojit a převést na extenzivní obhospodařování. V lesích při obnově změna druhové skladby s podporou listnáčů. Částečně funkční. RBK 3-4, Pecka, Bělá u Pecky, STG: 4AB3, 4B3, 4B4, bučiny a louky, smíšený biokoridor. Část biokoridoru je přirozená niva, dále pokračuje přes louky a lesní porosty. Lesní porosty jsou různověké, převáţně


24


smrkové. Pravidelné sečení louky a obhospodařování extenzivní, v lesích maximální podpora listnáčů. Částečně funkční. RBK 2-3, Bělá u Pecky, Pecka, RBK, STG: 3AB3, kyselá dubová bučina, lesní porosty s převahou smrku. Přimíšené listnáče. Při obnově změna druhové skladby ve prospěch listnáčů, funkční RBK 9-10, Vidonice, RBK, STG: 5AB3, 5A3, jedlové bučiny. Lesní biokoridor s pestrou druhovou skladbou. Vyhovující stav. Funkční. LBC 1, Horní Javoří, RBK, 4B3, STG: 4AB3, bučiny, mírný svah s jiţní expozicí, při západním okraji s potokem, převládají smrkové porosty s příměsí listnáčů a modřínu. Při obnově změna druhové skladby ve prospěch přirozené skladby dřevin, redukce modřínu. Funkční. LBC 2, Bělá u Pecky, součást RBK, STG: 4AB3, kyselé bučiny, mírný svah severozápadní expozice, převaţuje smrková monokultura, v okrajích lesa pestřejší druhová skladba. Při obnově změnit druhovou skladbu dřevin ve prospěch listnáčů. Částečně funkční. LBC 3, Pecka, STG 3AB3, kyselá dubová bučina, mladý lesní prost s přimíšenými listnáči – dub, buk, javor, modřín. Výchovou podpořit listnáče na úkor smrku, redukce modřínu. Funkční. LBC 4, Pecka, STG. 4AB3, 4B3, kyselé bučiny, bohaté bučiny, lesní biocentrum na mírném svahu. Převaţují smrkové monokultury s vtroušenými listnáči. Při obnově změnit druhovou skladbu ve prospěch původních dřevin. Částečně funkční. LBC 5, Pecka, součást NRBK, STG. 4AB3, 4B3, bučiny, lesní biocentrum s přilehlou loukou. V lesích převaţují smrkové monokultury s příměsí. Při obnově nutná změna dřevinné skladby. Louky sekat a nehnojit – extenzivní hospodaření. Částečně funkční. LBC 6, Pecka, součást NRBK, STG: 4AB3, kyselá bučina, lesní biocentrum s převahou smrkových porostů s přimíšeným dubem, bukem, borovicí, modřínem; u rybníka olše. Podporovat obnovu přirozené skladby porostů. Částečně funkční. LBC 8, Myší díra, Lhota u Pecky, STG. 4AB3, 4B3, kyselá bučina a svěţí bučina. Svahy různých expozic s pestrou dřevinnou skladbou (jedle, buk, dub, borovice, modřín, javor. Maximální podpora listnáčů a jedle. Funkční.


25


LBC 9, Vidonice, osa NRBK, STG: 5AB3, 5A3, jedlové bučiny. Lesní biokoridor s pestrou druhovou skladbou dřevin, podél vodoteče olše. Vyhovující stav. Funkční.

LBC 10, Vidonice, STG: 5AB3, 5B4, jedlová bučina. Lesní biocentrum s protékajícím potokem. Pestrá druhová skladba, podél vodoteče olše. Funkční. LBC 11, Vidonice, STG: 4B4, potoční niva s přirozeným tokem potoka, břehové porosty zachovalé, přilehlá louka. Zachovat přirozený tok a udrţovat břehové porosty. Louku sekat a převést na extenzivní obdělávání. Částečně funkční. LBC 12, Kal, STG. 4B4, 4AB3, podmáčené bučiny, kyselé bučiny, potoční niva, část potoční nivy s přilehlým lesíkem. V nivě potoka vlhkomilné bohaté druhy vegetace. Zachovalé břehové porosty. V lesním porostu olše, jasan, javor, dub, smrk, část přírodní památky Kalské údolí. V lese zachovat přirozenou dřevinnou skladbu s podporou listnáčů. Udrţovat koryto potoka v přirozeném stavu, udrţovat břehové porosty. Louku nehnojit, pravidelně kosit. Funkční. LBC 13, Kal, STG: 4B4, 4B3, podmáčené bučiny, bučiny, potoční niva. Biokoridor vede zaříznutým údolím potoka s přilehlou loukou, část lesního porostu tvoří svah západní expozice, pestrá druhová skladba dřevin. Zachovat přirozený tok potoka, udrţovat břehové porosty, v lesních porostech zachovat dřevinnou skladbu s podporou listnáčů. Funkční. LBC 14, Kal, STG: 4B4, 4B3, vlhké bučiny a bohaté bučiny, potoční niva, část údolí s přilehlým lesem – stráň severozápadní expozice. Pestrá druhová skladba dřevin v okraji lesa. Zachovat přirozené koryto potoka, udrţovat břehové porosty a přilehlé louky. V lesích zachovat dřevinnou skladbu s podporou listnáčů. Funkční. LBC 15, Pecka, STG. 4AB3, 4B3, kyselé bučiny, bohaté bučiny; lesní biocentrum na svahu severovýchodní expozice, ekotonový efekt, převaţují smrkové monokultury s vtroušenými listnáči. V okraji lesa. Při obnově změnit druhovou skladbu ve prospěch listnáčů, podporovat buk, javor, buk dub, jedli. Funkční. LBK 16, Bělá u Pecky, STG: 3B4, 3AB3; potoční niva, dubová bučina, přirozené koryto potoka a přilehlé břehové porosty. Zachovat přirozené koryto potoka, udrţovat břehové porosty, měnit druhovou skladbu dřevin ve prospěch listnáčů. Funkční.


26


LBK 10-11, Vidonice, STG. 5AB3, 4AB3, 4B4, jedlové bučiny a bučiny. Okraj lesa po orné půdě. V lesích je LBK funkční a podél Bystřice jsou břehové porosty olše a jasanu. Funkční. LBK 2 -15, Pecka, STG: 4AB3, 4B3, kyselé bučiny, bohaté bučiny, biokoridor je veden po okraji lesa. Funkční biokoridor, podpora listnáčů. LBK 2-16, Bělá u Pecky, STG: 3B4, potoční niva údolím Štikovského potoka. Zachovalé přírodní koryto potoka s břehovými porosty, vlhkomilná společenstva vzácných bylin. Zachovat přirozené koryto potoka a břehové porosty udrţovat. Louky nehnojit a pravidelně kosit. LBK 14-15, Kal, Bukovina u Pecky, STG: 4B4, 4AB4, potoční niva, přirozená louka, biokoridor je veden podél přirozeného koryta potoka, s břehovými porosty a loukou. Zachovat přirozené koryto potoka, udrţovat břehové porosty, doplnit mimolesní zeleň. LBK 12-13, Kal, STG: 4B4, 4BC3, podmáčené a bohaté bučiny, potoční niva, biokoridor vede podél přirozeného toku potoka se zachovalými břehovými porosty, část přírodní památky Kalské údolí. Výskyt bohatých vlhkomilných druhů. Zachovat přirozené koryto potoka a přilehlé břehové porosty. Louky nehnojit a pravidelně sekat. LBK 11-12, Vidonice, Kal, STG: 4B4 podmáčené bučiny, potoční niva, zaříznuté údolí potoka Bystřice s vlhkomilnou vegetací vzácných druhů, část přírodní památky Kalské údolí. Zachovat přirozený tok a břehové porosty. Louku nehnojit a pravidelně sekat. LBK 13-14, Kal, STG: 4B4, podmáčené bučiny, potoční niva, biokoridor vede zaříznutým údolím přítoky Bystřice, přirozené koryto potoka se zachovalými břehovými porosty. Udrţovat přirozené koryto a břehové porosty, louku pravidelně sekat.

STARÁ PAKA Celé území Staré Paky se nachází v geoparku UNESCO Český ráj. Západní a jiţní část Staré Paky je situována v migračně významném území. V k.ú. Roškopov na louce přibliţně 300 m severozápadně od zemědělského střediska v Roškopově se nachází památná „Roškopovská babyka“. Javor babyka (Acer campestre L.) byla vyhlášena památným stromem rozhodnutím 15. 8. 2006 Městským úřadem Nová Paka. Na tomto území, v k.ú. Ústí u Staré Paky (č.p. 247) se nachází lípa srdčitá (Tilia cordata), která byla vyhlášena okresním úřadem v Jičíně 3. 9. 1996 za památný strom. Tento údaj však není pasportizován. Jiţní a západní část je situována do migračně významného území.


27


Územní systém ekologické stability Východiskem pro návrh ÚSES na lokální úrovni byl zpracovaný ÚTP. Podle tohoto podkladu vede řešeným územím regionální biokoridor – mezofilní bučinný. Do tohoto RBK jsou vloţena lokální biocentra ve vzdálenosti 700 m. Lokální biokoridory jsou vedeny převáţně potočními nivami podél vodních toků. Zde je relativně bohatá dřevinná i bylinná skladba. RBC 1917 Staropacká hora, (podle ÚTP zákres RBC upraven) Nejvyšší část území, zalesněný hřbet, místy skály. Převaţují smrkové porosty s příměsí buku, klenu, borovice, břízy. Místy významná fytocenóza. Funkční. RBK 727 lesní po hřbetnici Zalesněné svahy se smrkem a přimíšené dřeviny. Zvlněný terén. Funkční. LBC 10 vloţené na RBK 727 Lesní biokoridor se smrkovými porosty. Funkční. LBC 11 vloţené na RBK 727 Lesní biokoridor se smrkovými porosty. Funkční. LBC 17 lesní Smrkové porosty s příměsí. Částečně funkční. LBC 9 vodní Rybníček a přilehlé břehové porosty. Udrţovat rybník v čistotě a podpořit břehové porosty. Funkční. LBC 1, hranice Nová Paka, U pramene, STG. 3B3, 3B4, dubová bučina, zatravněná údolnice pravostranného přítoku Rokytky z Podlévína. Louky v nivě potoka, tok hluboce zařízlý se skupinovitou zelení olše, vrby a javoru. Místy rákosina a ruderální společenstva. Navrţena vodní plocha s kvalitními břehovými porosty. Louku obdělávat extenzivně. LBC 2, hranice Nová Paka, Nad soutokem, STG: 3AB3, 3B3, kyselé dubové bučiny, svah nad soutokem Rokytky a jejího pravostranného přítoku. Lesní porost, louka a mimoletní zeleň. Výchovou podpořit listnáče a respektovat přirozenou obnovu. LBC 8 – Pravostranný přítok Rokytky, STG: 3B4, 3BC5, vlhké a podmáčené bučiny, přirozená údolnice s vlhkými květnatými loukami a rozptýlenou zelení a s drobnými lesíky. V Podlevíně jiţně orientované svahy. Zachovat přirozený tok údolnice, tok neupravovat a louky nerekultivovat – pravidelně sekat. Vhodná úprava prameniště a doplnění břehových porostů.


28


ÚBISLAVICE Na tomto území se nachází PP „Stav“. Jedná se o Stavské údolí leţící východně od Stavu a je určeno k ochraně epigenetického údolí potoka zaříznutého do prvohorních fylitických břidlic. Na svazích údolí se zachovaly fragmenty přirozených bučin. Celé území obce se nachází v migračně významném území. Městským úřadem Nová Paka byl 20. 3. 2006 vyhlášen za památný strom buk lesní (Fagus sylvatica L.) „Morávkův dub“. Ten je situován v k.ú. Zboţí u Nové Paky (p.č. 662/1) na lesním pozemku na skalnatém ostruhu nad pramenem Tuţínského potoka. Celé území obce se nachází v migračně významném území. Územní systém ekologické stability LBC 4, Pod Kumburkem, lesní biocentrum s převahou smrkových porostů. Vtroušen buk, modřín, dub, bříza, úprava druhové směsi. Částečně funkční. LBC 9, na hranici zájmového území, lesní, svah nad tratí. Částečně funkční. LBC 10, lesní, biocentrum s převahou smrku; úprava druhové směsi. Částečně funkční. LBC 16, lesní, biocentrum s převahou smrku, přimísena bříza, buk, úprava druhové směsi. Funkční. LBK 3, lesní biokoridor, převáţně smrkové porosty s příměsí. Částečně funkční. LBK 6, lesní biokoridor, úpad, převáţně smrkové porosty s příměsí. Částečně funkční. LBK 13, lesní biokoridor, stráň a zářezy potoků, smrkové porosty při potocích bohatší biotop. Částečně funkční. LBK 15, smíšený biokoridor, převáţně smrkové porosty na svahu, část louky. Částečně funkční. LBK 17, smíšený biokoridor, úzký pruh lesa na svahu. Funkční.


29


LBK 18, smíšený biokoridor – lesní a úpad potoka s břehovými porosty. Částečně funkční. VIDOCHOV Severovýchodní část území leţí v geoparku UNESCO Český ráj (popis viz výše). Přírodní památka „Strţ ve Stupné“ je charakterizována jako hluboce zaříznuté údolíčko pravého přítoku Zlatnice včetně jeho prameniště a nachází se v permských slepencích a arkózách na západním okraji Stupné v Podkrkonošské pahorkatině. Lokalita bledule jarní. Rozloha lokality je cca 3,84 ha. Vyhlášena byla nařízením Okresního úřadu Jičín 4. 1. 1999. Představuje typický biotop – prameniště s bledulí jarní a důleţitý geomorfologický prvek. Les nemá hospodářský význam, smíšené porosty buku, klenu, smrku, břízy - mají půdoochranný charakter. V k.ú. Stupná a Vidochov se nachází přírodní památka o rozloze přibliţně 3,8 ha „Novopacký vodopád“. Předmětem ochrany je miniaturní kaňon v Novopacké vrchovině na přítoku Zlatnice zaříznutý v permských horninách. Na odolnějších lavicích impregnovaných ţelezem vznikly vodopády, v jejichţ okolí se nacházejí fragmenty bukových bučin. Tyto vodopády nacházející se na pravostranném přítoku potoka Zlatnice jsou 4 a 8 m vysoké. Asi 200 m pod druhým vodopádem jsou výrazné stupně s peřejemi. V roce 1988 byl celek vyhlášen jako chráněný přírodní výtvor. Vodopády leţí 3 km východně od centra Nové Paky. Přístup je neznačenou cestou proti proudu potoka, asi 1,5 km od jeho ústí do Zlatnice. Mezi územím obce Vidochov, Pecka a Nová Paka je vymezen Přírodní park „Sýkornice“. Přírodní park byl zřízen v roce 1984 podle tehdy platných právních předpisů jako oblast klidu ve stejnojmenném lesním celku na východním okraji Nové Paky. Celková plocha přírodního parku činí 252,19 ha. Na Sýkornickém potoce se na terénních stupních vytvořily výrazné vodopády, které jsou vyhlášeny přírodní památkou. Území přírodního parku je pokryto lesem, neleţí v něm ţádná trvalá sídla. Mezi lesními porosty převaţují smrkové monokultury s fragmenty přirozených dubohabřin a bučin na plošinách a suťových lesů na svazích údolí. V bezprostředním okolí vodních toků se zachovaly zbytky olšin. Charakteru lesních porostů odpovídá i bylinný kryt. Podrost smrkových monokultur tvoří nenáročné acidofilní druhy rostlin, např. metlička křivolaká (Avenella flexuosa), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), lipnice hajní (Poa nemoralis), borůvka černá (Vaccinium myrtillus), starček vejčitý (Senecio ovatus), netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), mléčka zední (Mycelis muralis) aj. V izolovaných zbytcích porostů s přirozenou dřevinnou skladbou je rostlinný kryt bohatší. Ve fragmentech dubohabřin rostou sasanka hajní (Anemonoides nemorosa), plicník tmavý (Pulmonaria obscura), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), pitulník ţlutý (Galeobdolon luteum), rozrazil lékařský (Veronica officinalis), ve zbytcích květnatých bučin najdeme svízel vonný (Galium odoratum), věsenku nachovou (Prenanthes purpurea), baţanku vytrvalou (Mercurialis perennis) aj. V olšinách podél Štikovského potoka je hojná bledule jarní (Leucojum vernum). V lesích se vyskytují druhy obratlovců charakteristické pro tento biotop – káně lesní (Buteo buteo), holub hřivnáč (Columba palumbus), hrdlička divoká (Streptopelia turtur), datel černý (Dryocopus martius), strakapoud velký (Dendrocopos major), sojka obecná (Garrulus glandarius), sýkory (Parus spp.), brhlík lesní (Sitta europaea), pěnice (Sylvia spp.), budníčci (Phylloscopus spp.) atd. Jak je patrno, přírodní park nevyniká zvláštními přírodovědnými hodnotami a jeho charakter odpovídá většině lesních oblastí v této části regionu. Od svého zřízení slouţí zejména jako rekreační a turistická oblast v bezprostřední blízkosti Nové Paky.


30


Je protkán mnoţstvím lesních cest vhodných k procházkám a pěší turistice. (Koncepce ochrany přírody a krajiny Královéhradeckého kraje ,Ing. Miloslav Šindlar a kol., 2003, Příloha č.3 Přírodní parky na území Královéhradeckého kraje, strana 4.) Terén je poměrně členitý, zbrázděný údolími několika potoků, z nichţ největší je Štikovský potok na jiţní hranici parku a Sýkornický potok, kde se vytvořily výrazné vodopády. Převaţují smrkové porosty s fragmenty dubohabřin a bučin na plošinách i sutích. Tento park nevyniká zvláštními přírodovědnými hodnotami a slouţí jako rekreační a turistická oblast. Na území obce Vidochov se nachází významný krajinný prvek Kozinec. Jedná se o malefírový puk (608 m) s pozoruhodnou teplomilnou květenou, jediné přirozené naleziště jalovce obecného, dřišťálu obecného, rmenu barvířského aj. (Tento údaj není pasportizovaný.) Kromě severozápadního cípu se celé území obce nachází v migračně významném území. Územní systém ekologické stability Východiskem pro návrh ÚSES na lokální úrovni byl zpracovaný ÚTP. Podle tohoto podkladu vede řešeným územím osa regionálního biokoridoru – mezofilní bučinný. Do tohoto RBK jsou vloţena lokální biocentra ve vzdálenosti 700 m. Lokální biokoridory jsou vedeny převáţně potočními nivami podél vodních toků. Zde je relativně bohatá dřevinná i bylinná skladba. RBC 2, Kozinec (podle ÚTP zákres RBC upraven) VKP Kozinec, vyvýšený kopec (608 m n. m.), geomorfologický útvar, smrkové porosty s příměsí buku. Funkční. RBK 1, RBK 729, smíšený biokoridor lesní, luční na svahu jihozápadní expozice; smrkové porosty s příměsí buku, borovice, modřínu, břízy, klenu. Funkční. LBC 3, lesní vloţené biocentrum na RBK; svaţitý terén, smrkové porosty. Částečně funkční. LBC 4, luční Částečně funkční. LBC 5 lesní vloţené biocentrum na RBK; svaţitý terén, smrkové porosty. Částečně funkční. LBC 7 – nevhodně zaloţené LBC Návrhem je posunutí na lokalitu: Přírodní památka - Strţ ve Stupné. Nefunkční. LBC 8 - vloţené biocentrum v přírodním parku Sýkornice. Funkční.


31


LBC 10, přírodní rezervace Novopacký vodopád, skalnatá rokle se dvěma vodopády (4 a 8 m vysokými v lese Sýkornice, necelý 1 km jihovýchodně od Vrchoviny. Smrkový les bez příměsí. Funkční. LBK 6, vodní tok potok Zlatnice a přilehlé břehové porosty; Přirozené koryto udrţovat. Funkční. LBK 9, smíšený biokoridor Převaţují zemědělské pozemky a drobné remízky lesa. Nefunkční. LBK 11, smíšený biokoridor Spojuje VKP Kozinec a LBC Nad Pouškou (Nová Paka), les, silnice, zemědělské pozemky. Částečně funkční. SPRÁVNÍ OBVOD ORP Na území Novopacka se národní park včetně zón a ochranného pásma, Národní přírodní rezervace včetně chráněného pásma, Národní přírodní památka včetně ochranného pásma, Biosférická rezervace UNESCO, evropsky významné lokality ani ptačí oblast nevyskytují (k těmto chráněným územím nebyla k dispozici ani pasportizovaná data). K přechodně chráněným plochám ani k lokalitám výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a ţivočichů s národním významem nebyla poskytnuta pasportizovaná data. Údaj o VKP ze zákona není pasportizován. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. V řešeném území lze za VKP označit všechny prvky ÚSES, rybníky a vodoteče, zvláště chráněná území a lesní komplexy apod. Významné části území se dotýká Geopark Český ráj, přírodní rezervace, 5 přírodních památek, 3 památné stromy a migračně významné území.


32


I.A.1.5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa SEZNAM VÝCHOZÍCH SLEDOVANÝCH JEVŮ Téma je charakterizováno následujícími sledovanými jevy (číslování dle tabulky sledovaných jevů – Přílohy č. 1 k vyhlášce 50/2006 Sb. – část A): 37 - lesy ochranné, 38 - lesy zvláštního určení, 39 – lesy hospodářské, 40 – vzdálenost 50 m od okraje lesa, 41 - bonitovaná půdně ekologická jednotka, 42 - hranice biochor, 43 - investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti.

ŠIRŠÍ VZTAHY Na Novopacko zasahují dva bioregiony, bioregion Podkrkonošský a Ţeleznobrodský, který se nachází pouze okrajově v západní části (západní část obce Úbislavice a jihozápadní část Staré Paky). Tyto bioregiony jsou od sebe odlišné geologickou skladbou, podnebím, sloţením půd, biotou, geobiocenologickou typizací apod. Potenciální vegetaci tvoří bikové bučiny, na jiţním okraji téţ acidofilní doubravy s ostrovy květnatých bučin. Vyskytují se zde demontánní druhy, exklávní a reliktní prvky téměř chybějí. Dnes převaţuje orná půda a kulturní smrčiny. Vyskytuje se zde běţná fauna hercynské zkulturnělé krajiny, bez výrazných prvků. Hlavně v zalesněných roklích kolem řek se objevují submontánní druhy (lejsek malý, vřetenovka Cochlodina dubiosa corcontica aj.). Ţeleznobrodský bioregion je tvořen vrchovinným podhůřím Sudet, rozčleněným údolím Jizery a jejích přítoků. Bioregion je typicky hercynský. Bioregion má vyváţené zastoupení lesů, mezofilních pastvin i polí. Zájmové území Novopacko zasahuje lesní oblast 23 Podkrkonoší. Převládají jehličnaté porosty a zastoupení dřevin je nerovnoměrné s převahou smrku. Pokrývají zhruba třetinu zájmového území. (30,7 %) Podnebí: mírně teplá oblast, okrsek MT2. Zastoupení STG: 3B3 Svěţí dubové bučiny, 3AB3 Kyselé dubové bučiny, 4BC45BC4 jasanové olšiny, 4AB3 kyselé bučiny, 4B3 svěţí bučiny. Bioregion: 1.37 Podkrkonošský

ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ A JEHO HODNOT Charakteristika hlavních půdních jednotek nacházející se na území správního obvodu: 15 Illimerizované půdy, hnědozemě illimerizované, hnědé půdy a hnědé půdy illimerizované, včetně slabě oglejených forem na svahovinách se sprašovou příměsí; středně těţké aţ těţké s příznivým vodním reţimem 28 Hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy na bazických a neutrálních vyvřelinách a jejich tufech; středně těţké, většinou kamenité, převáţně s dobrými vláhovými


33


poměry 30 Hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy na permokarbonských horninách a pískovcích; lehčí aţ středně těţké, většinou s dobrými vláhovými poměry 31 Hnědé půdy a rendziny na pískovcích a písčitě větrajících permokarbonských horninách; bez štěrku aţ středně štěrkovité; vláhové poměry nepříznivé, velmi závislé na vodních sráţkách 33 Hnědé půdy a hnědé půdy kyselé na permokarbonských horninách; středně těţké aţ těţké, s příznivými vláhovými poměry 35 Hnědé půdy kyselé, hnědé půdy podzolové a jejich slabě oglejené formy v mírně chladné oblasti, převáţně na různých vyvřelých horninách, břidlicích a usazeninách karpatského flyše; středně těţké, slabě aţ středně štěrkovité; vláhové poměry jsou příznivé, někdy se projevuje mírné převlhčení 34 Hnědé půdy kyselé, hnědé půdy podzolové a jejich slabě oglejené formy v mírně chladné oblasti, většinou na ţulách a rulách a na různých jiných horninách; většinou lehké, slabě aţ středně štěrkovité, s příznivými vláhovými poměry 37 Mělké hnědé půdy na všech horninách; lehké, v ornici většinou středně štěrkovité aţ kamenité, v hloubce 0,3 m silně kamenité aţ pevná hornina; výsušné půdy (kromě vlhkých oblastí) 40 Svaţité půdy (nad 12 °) na všech horninách; lehké aţ lehčí středně těţké, s různou štěrkovitostí a kamenitostí nebo bez nich; jejich vláhové poměry jsou závislé na sráţkách 41 Svaţité půdy (nad 12 °) na všech horninách; středně těţké aţ těţké s různou štěrkovitostí a kamenitostí nebo bez nich; jejich vláhové poměry jsou závislé na sráţkách 46 Hnědozemě illimerizované oglejené a illimerizované půdy oglejené na svahových hlínách se sprašovou příměsí; středně těţké, aţ středně štěrkovité nebo slabě kamenité, náchylné k dočasnému zamokření 48 Hnědé půdy oglejené, rendziny oglejené a oglejené půdy na různých břidlicích, na lupcích a siltovcích; lehčí aţ středně těţké, aţ středně štěrkovité či kamenité, náchylné k dočasnému zamokření 50 Hnědé půdy oglejené a oglejené půdy na různých horninách (hlavně ţulách, rulách) s výjimkou hornin v HPJ 48, 49; zpravidla středně těţké, slabě aţ středně štěrkovité aţ kamenité, dočasně zamokřené 56 Nivní půdy na nivních uloţeninách; středně těţké, s příznivými vláhovými poměry 58 Nivní půdy glejové na nivních uloţeninách; středně těţké, vláhové poměry méně příznivé, po odvodnění příznivé 67 Glejové půdy mělkých údolí a rovinných celků při vodních tocích; středně těţké aţ velmi těţké, zamokřené, po odvodnění vhodné převáţně pro louky 68 Glejové půdy zrašelinělé a glejové půdy úzkých údolí, včetně svahů, obvykle lemující malé vodní toky; středně těţké aţ velmi těţké, zamokřené, po odvodnění vhodné pouze pro louky 70 Glejové půdy při terasových částech širokých niv; středně těţké aţ velmi těţké, zamokřené, po odvodnění vhodné převáţně pro louky 71 Glejové půdy při terasových částech úzkých niv; středně těţké aţ velmi těţké, zamokřené, po odvodnění vhodné pro louky 73 Oglejené půdy zbaţinělé a glejové půdy svahových poloh; středně těţké aţ velmi těţké,


34


zamokřené a s výskytem svahových pramenišť, i po odvodnění vhodné jen pro louky 77 Mělké strţe do 3 m hloubky - nevhodné pro zemědělskou půdu Na území se nacházejí půdy I. třídy ochrany, tj. půdy nejcennější aţ třídy V., tj. s velmi nízkou produkční schopností. Nejvíce na území se vyskytují půdy kategorie V., dále pak půdy třídy ochrany IV., I. třídy a III. třídy, nejméně se vyskytují půdy II. třídy ochrany.

NOVÁ PAKA Kromě jiţního cípu, kde je území ovlivňováno 3. vegetačním stupněm, se celé území nachází ve 4. v.s. Největší část zaujímá biochora 4BL (rozřezané plošiny na permu). Dále se zde nachází 4PO (pahorkatiny na neutrálních vulkanitech), 3BW (rozřezané plošiny na kyselých pískovcích), pouze částečně sem zasahuje biochora 4BS (rozřezané plošiny na kyselých metamorfitech) a 4VJ (vrchoviny na bazickém krystaliniku). Lesnatost: 29,1 % (836 ha), průměrná. Lesní vegetační stupeň převaţuje 4 – bukový, pouze v jiţní části zasahuje vegetační stupeň 3 – dubobukový. Převaţující soubory lesních typů: 4K, 4S, 4B, 4M, 4N, 3S, 3I, 3H, 3M, 4V, 3L. Zastoupení kategorií: lesy ochranné, 21a – 0,24 ha (0,03 %) lesy zvláštního určení, 0 lesy hospodářské, 99,97 % PECKA Území obce Pecka se celé nachází ve 4. bukovém vegetačním stupni. Největší část je ovlivňována biochorou 4BL (rozřezané plošiny na permu). Na malé části území se nachází biochora 4BS (rozřezané plošiny na kyselých metamorfitech) a 4VW (vrchoviny na kyselých pískovcích). Lesnatost: 30,8 % (721 ha) průměrná. Lesní vegetační stupeň převaţuje 4 – bukový, pouze v jiţní části zasahuje vegetační stupeň 3 – dubobukový. Převaţující soubory lesních typů: 4K, 4S, 4M, 4N, 4B, 4V, 3L. Zastoupení kategorií: lesy ochranné, 21 a -1,63 ha (1 %) lesy zvláštního určení, 31b – v ochranných pásmech zdrojů přírodních vod (3 %) 32e – se zvýšenou funkcí půdoochrannou (2 %) lesy hospodářské, 94 % STARÁ PAKA Toto území je nejvíce ovlivňováno biochorou 4BL (rozřezané plošiny na permu), dále zde můţeme nalézt biochory 4VJ (vrchoviny na bazickém krystaliniku), 4BJ (rozřezané plošiny na bazickém krystaliniku), 4VL (vrchoviny na permu) a částečně sem zasahuje na jihovýchodě biochora 4II (izolované vrchy z bazických vulkanitů). Lesnatost: 29,6 % (642ha) průměrná.


35


Lesní vegetační stupeň převaţuje 4 – bukový. Převaţující soubory lesních typů: 4K, 4S, 4B, 4V, 3L. Zastoupení kategorií: lesy ochranné, 0 lesy zvláštního určení, 0 lesy hospodářské, 100 % ÚBISLAVICE Území je nejvíce charakterizováno biochorou 4BL (rozřezané plošiny na permu), dále zde můţeme nalézt biochoru 4PO (pahorkatiny na neutrálních vulkanitech), 4II (izolované vrchy z bazických vulkanitů) a 4VL (vrchoviny na permu). Lesnatost: 31,4 % (378 ha), průměrná. Lesní vegetační stupeň převaţuje 4 – bukový, pouze v jiţní části zasahuje vegetační stupeň 3 – dubobukový. Převaţující soubory lesních typů: 4K, 4S, 3K, 3S, 3I, 3H, 4V, 3L. Zastoupení kategorií: lesy ochranné, 21a – 0,24 ha (0,06 %) lesy zvláštního určení, 32e – se zvýšenou funkcí půdoochrannou 3,62 ha (0,9 %) lesy hospodářské - 99,85 % VIDOCHOV Vidochov je charakterizován 4. bukovým vegetačním stupněm. Nejvíce je území ovlivňováno biochorou 4BL (rozřezané plošiny na permu). V severní části území Vidochova se nachází biochora 4BJ (rozřezané plošiny na bazickém krystaliniku), 4Do (podmáčené sníţeniny na kyselých horninách), a 4VJ (vrchoviny na bazickém krystaliniku). Lesnatost: 34,5% (405 ha), průměrná. Lesní vegetační stupeň převaţuje 4 – bukový. Převaţující soubory lesních typů: 4K, 4S, 4V, 3L. Zastoupení kategorií: lesy ochranné – 0 % lesy zvláštního určení, 32e – se zvýšenou funkcí půdoochrannou 0,97 ha (0,2 %) lesy hospodářské - 99,8 %

SPRÁVNÍ OBVOD ORP Území České republiky je členěno do 8 vegetačních stupňů nazvaných podle hlavních dřevin přírodních lesních geobiocenóz: 1. dubový, 2. bukodubový (s kontinentální variantou), 3. dubobukový (s kontinentální variantou), 4. bukový (s kontinentální variantou),


36


5. jedlobukový, 6. smrkojedlobukový, 7. smrkový, 8. klečový. Bývají však rozlišovány i vyšší vegetační stupně – 9. (alpinský) a 10. (subnivální). Novopacko je charakterizováno nejvíce vegetačním stupněm 4. (bukový s kontinentální variantou). Částečně v jiţní části území lze nalézt v.s. 3. (dubobukový s kontinentální variantou). Pro 4. bukový vegetační stupeň je typická dominance druhů středoevropského listnatého lesa. Tento stupeň je v ČR nejrozšířenější, převládá zde zemědělsko-lesní krajina s charakteristickým střídáním převáţně jehličnatých lesů, polí, luk, pastvin a často se zachovalou soustavou liniových společenstev. Právě v tomto stupni jsou nejčastější oblasti harmonické kulturní krajiny. Místy jsou zachovány i lesní komplexy. Jedná se o bramborářský výrobní typ. V geobiocenózách 3. stupně výrazně převládají druhy středoevropského listnatého lesa. Polovina plochy tohoto stupně (vč. kontinentální varianty, která zabírá asi 10 % plochy stupně) je vyuţívána jako orná půda (47,3 %), podíl trvalých travních porostů je dvojnásobný neţ v niţších vegetačních stupních a dosahuje 9,9 %. Nadprůměrné zastoupení v rámci ČR zde ještě mají zahrady a sady (4,5 %), zatímco plošný podíl lesů je stále podprůměrný (28,5 %), ale dvojnásobný v porovnání s niţšími v.s. Převládá zemědělsko-lesní krajina, často sady. V biochoře 4II jsou základním typem potenciální přirozené vegetace květnaté bučiny s kyčelnicí devítilistou. Zcela dominují lesy, většinou středně velké, pokrývající celý kuţel a blízké okolí. V lesích je zachována dřevinná skladba pravděpodobně nejvíce ze všech typů biochor. Travní porosty se většinou nacházejí na strmějším úpatí kuţele po obvodu lesa. Jde většinou o sušší pastviny, dnes zřejmě bez větší biologické hodnoty. Základním typem potenciální přirozené vegetace v biochoře 4VL je mozaika acidofilních bikových bučin na mírných svazích a květnatých bučin na srázech. Lesy jsou zastoupeny v podobě spíše větších celků. Převaţují jehličnaté lesy – smrkové, ojediněle bukové. Travní porosty jsou zastoupeny poměrně hojně. Porosty mimořádné biologické hodnoty zde jsou vzácné nebo zcela chybějí. Pole jsou situována převáţně do mírnějších částí svahů. Jsou vesměs středně velká aţ menší, často členěná liniovými porosty dřevin. Pro biochoru 4PO je základním typem potenciální přirozené vegetace mozaika květnatých bučin s kyčelnicí devítilistou a acidofilních bikových bučin, které na jiţních svazích doplňují acidofilní bikové doubravy. Lesy jsou překvapivě hojné, dominují lesní komplexy přesahující z okolních biochor. Převaţují kulturní smrčiny, často s borovicí. Travní porosty jsou vázány především na vlhké údolní nivy. Pole jsou malá a středně velká a nacházející se zpravidla u okrajů segmentů na plochých odvodněných úpatích. Hlavním typem potenciální přirozené vegetace biochory 4VJ (vrchoviny na bazickém krystaliniku) jsou květnaté bučiny s kyčelnicí devítilistou. Lesy jsou zastoupeny hojně, většinou jako součást velkých celků. Převaţují smrkové lesy – monokulturní nebo s příměsí dalších dřevin (např. borovice, buku, klenu, břízy, vzácněji jedle či dalších domácích listnáčů). Travní porosty jsou zastoupeny poměrně významně. Pole jsou situována převáţně do plošších částí segmentů, jsou vesměs středně velká aţ menší. Typ biochory 4BJ se nachází pouze roztroušeně. Základním typem potenciální přirozené vegetace jsou květnaté bučiny s kyčelnicí devítilistou. Převaţují pole, zpravidla středně velká, ohraničená lesy a obcemi. Na mezích a hromadách kamene jsou i v polích dřeviny, především růţe šípková, jasan a bez černý. Lesy na vrcholcích jsou převáţně malé, na plošinách jsou vzácné a většinou malé, v údolích středně velké. Převaţuje smrk, poměrně častá bývá jedle, modřín, javor klen a buk, na okrajích lesa se vyskytuje i habr. Travní porosty jsou tvořeny malými segmenty, a to především na strmých svazích a v nivách. Jsou často nevyuţívané a zarůstají náletem.


37


Biochora 4BL (rozřezané plošiny na permu) není reprezentativní ukázkou rozčleněných plošin. Typické jsou strţe a rokle; skalních útvarů je však velmi málo a téměř výhradně jsou vázány na slepence ve svazích údolí. Miniaturní kaňon v permu je chráněn v PP Novopacké vodopády, strţ ve slepencích v PP Strţ ve Stupné. Lesy tvoří malé a středně velké celky s velmi členitými okraji, coţ je dáno téţ přítomností zalesněných strţí a malých údolí. Lesy jsou součástí zmíněných území vyhlášených z geomorfologických důvodů (PP Novopacké vodopády a PP Strţ ve Stupné). Travní porosty jsou poměrně hojné. Převaţují velké kulturní louky na plošinách a svazích. Nivní a slatinné louky s chráněnými rostlinami a ţivočichy jsou chráněny v 1.37 v PP Kalské údolí a PP Údolí Javorky. Pole jsou středně velká a malá a zpravidla mají členité okraje. Pouze malé území Novopacka je ovlivňováno biochorou 4BS (rozřezané plošiny na kyselých metamorfitech), který tvoří základ monotónní hercynské krajiny s velmi málo pestrou biotou. V potenciální přirozené vegetaci dominují acidofilní bikové bučiny (LuzuloFagetum). Pole zabírají převáţně plošiny a okolí sídel. Jsou převáţně velká, pouze na svazích jsou středně velká a malá. Hranice polí tvoří nejčastěji lesy a komunikace. Lesy jsou převáţně středně velké a velké. Lesy zabírají hlavně svahy údolí, ale často se nacházejí i na plošinách, jejich dřevinná skladba je velmi monotónní. Dominují kulturní smrčiny, často s příměsí borovice nebo menšími kulturními bory. Místy je významnější příměs modřínu. Z maloplošných chráněných území se v tomto typu biochory nachází PP Kalské údolí, kde jsou součástí fragmenty bučin. Travní porosty jsou převáţně v nivách a v okolí rybníků. Zamokřené louky jsou většinou opuštěné a mění se v ruderalizované mokřady. Zbývající louky jsou intenzivně obhospodařovány a mají niţší biologickou hodnotu. Přesto se zde nacházejí fragmenty cennějších mokřadních luk (tj. nivní louky jsou chráněny ve zmíněné PP Kalské údolí). Základním typem potenciální přirozené vegetace pro biochoru 4VW jsou acidofilní bikové bučiny (Luzulo-Fagetum). Lesy jsou nejčastěji součástí větších celků aţ rozsáhlých komplexů. Převaţují smrčiny a bory, borovice se však vyskytovala i přirozeně, ovšem jenom v příměsi. V dnešních lesích jsou hojně přimíšeny břízy a modříny, na okrajích lesů duby, uvnitř lesů vzácně i buky. Výskyt travních porostů je omezen na potoční nivy a extrémnější odlesněné svahové polohy. Vodní toky jsou jen drobné a vytvářejí různě hustou říční síť. Jako pole jsou vyuţívány většinou jen úpatí části svahů a některé plošší hřbety. Základním typem potenciální přirozené vegetace biochory 3BW jsou acidofilní bikové doubravy. Lesy jsou součástí velkých lesních celků, popř. sem tyto alespoň okrajově zasahují. Dominují zde kulturní bory s příměsí smrku, na chladnějších a vlhčích místech dominují kulturní smrčiny s příměsí borovice. Travní porosty jsou vzácné a vázané na ojedinělé údolní nivy a vlhké deprese v okolí rybníků, jednak na suché svahy, na kterých tvoří malé fragmenty. Slatinné louky v nivě jsou chráněny v Podkrkonošském bioregionu v PP Údolí Javorky. Pole mají relativně velké zastoupení díky plochému reliéfu bez překáţek. Nejsou však příliš úrodná. Údaje o investicích do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti nebyly pasportizovány. Les je nutno brát jako důleţitý ekostabilizační prvek v krajině, který je nezastupitelný. Má-li tuto funkci plnit, je nutné, aby si zachoval svůj přírodní charakter. Les plní nejen funkci dřevoprodukční, ale má téţ veliký význam pro mezoklima a mikroklima krajiny. Les tvoří prostředí pro výskyt velkého mnoţství druhů ţivočichů. Důleţitá funkce lesa je téţ půdoochranná, rekreační a estetická.


38


I.A.1.6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura I.A.1.6.a. Dopravní infrastruktura SEZNAM VÝCHOZÍCH SLEDOVANÝCH JEVŮ Popis tématu vychází ze zjištění a vyhodnocení následujících sledovaných jevů (číslování dle tabulky sledovaných jevů – Přílohy č. 1 k vyhlášce 50/2006 Sb. – část A): 90 - silnice I. třídy včetně ochranného pásma, 91 - silnice II. třídy včetně ochranného pásma, 92 - silnice III. třídy včetně ochranného pásma, 93 - místní a účelové komunikace, 94 - ţelezniční dráha celostátní včetně ochranného pásma, 95 - ţelezniční dráha regionální včetně ochranného pásma, 102 - letiště včetně ochranných pásem, 106 - cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka, 117 - zastavitelné plochy, 118 - jiné záměry, 119 - další dostupné informace.

ŠIRŠÍ VZTAHY Osou území správního obvodu ORP Nová Paka je tah silnice I/16 (Jičín – Trutnov), směřující od JZ k SV. Kolmo na něj (SZ-JV) prochází trasa II/284 (Lomnice nad Popelkou – Lázně Bělohrad) a takto je směrována i základní síť ţelezniční, prostupující územím se souběhem 5 směrů (Hradec Králové, Trutnov, Liberec, Chlumec nad Cidlinou a Mladá Boleslav) do ţelezničního uzlu Stará Paka. Vertikálně i horizontálně značně členité území doplňuje pak síť cyklotras a pěších turistických tras s polaritou nejen k Nové Pace, ale i k turisticky atraktivní lokalitě Pecka.

ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ A JEHO HODNOT SILNIČNÍ DOPRAVA NOVÁ PAKA Územím města a jeho částí (Kumburský Újezd, Vrchovina) prostupuje dopravně významný tah I/16, jehoţ okrajové úseky odpovídají zátěţi a charakteru komunikace. Zejména vnitřní část města je však utvářena jako nevhodně obestavěný úsek tvořící četné dopravní závady se silně negativní zátěţí území. Navázání příčné trasy II/284 je v úseku města zčásti problémové stejně jako v obestavění části Štikova; kritická je peáţní část s hlavním tahem I/16. Doplňující síť komunikací sestává převáţně z radiál vůči předchozím tahům; III/28412 (Brdo), III/28415 (Česká Proseč), III/28425 (Valdov), III/28418 (Radkyně) v jiţní části území; v severní pak III/01610 (Podlevín), III/2931 (Levínská Olešnice), III/O1611 (Vrchovina). Dále je síť sídel členitého území vázána dalšími spojkami; III/0169 (Studánka), III/28426 (Pustá Proseč) i III/28414 (Stav). Funkční úroveň těchto komunikací je (ve vazbě na terénní podmínky i převáţně niţší dopravní zatíţení) vcelku vyhovující. PECKA Dopravním těţištěm je zde Bělá u Pecky, která je tangována problematickým ohybem trasy II/284 (Lázně Bělohrad – Nová Paka) s odbočením III/28420 výstupem do městyse Pecka a další údolní trasou III/28421 (Stupná).


39


Historicky významné centrum Pecka (MPZ) vytváří okruh se čtyřmi radiálami: - jihozápadní III/28420 od Bělé u Pecky (připojení k II/284), - severní III/28440 od Borovnice (skrze rekreační Lázně), - východní III/28443 do Staňkova, dnes prodlouţené jako místní komunikace do Vidonic, - jiţní III/28440 (na II/284 k Miletínu), z níţ odbočuje za náměstím cesta k hradu, - III/28442 na Vidonice (východ). Uvedené komunikace jsou vedeny v sklonově náročném území bez dostatečných návazných ploch a rezerv pro nemotorickou dopravu i pěší provoz. Z odbočujících větví je III/28441 navázáním lokalit Bukovina, Arnoštov a Horní Javoří, jejichţ přímé propojení k Bělé je tvořeno jen místní komunikací značného podélného sklonu s problematickým vyústěním. STARÁ PAKA Obec je těsně navázána na Novou Paku prostřednictvím silnice II/284 s dalším pokračováním Roškopovem. Trojí podjezd ţelezničních tratí je prostorově vhodný s výjimkou sníţené výšky (3,5 m) v Ústí u Staré Paky. Zde odbočuje i další II/283 (Bělá, Semily). Část Karlov je vázána silnicí III/28411 s dalším větvením na III/2934 (Studenec); část Krsmot silnicí III/28410 (Syřenov), propojující i bliţší Brdo, zpřístupněné jen místní komunikací strmějšího průběhu. ÚBISLAVICE Obec tvoří jádro území rozloţeného podél silnice III/28412, z kterého na jihu v hranici odbočuje III/28414 k hlavní trase I/16 (Jičín – Nová Paka). Ještě severněji z něj odbočí III/28415 na Českou Proseč a Novou Paku. Další významnější místní komunikace odbočuje na parkovišti u kostela (do Štěpanic a jiná k osadě Zboţí). Součástí obce je i osada Stav, jejíţ část byla odříznuta vybudovanou dílčí přeloţkou silnice I/16, a část Štěpanice připojená koncovým úsekem III/28417. Zcela nedořešeným se zde jeví dopravní připojení rekreační lokality Jahodnice (údolní nádrţ) i zčásti průběh radiální údolní trasy u České Proseče. VIDOCHOV Nevyhovující základní tah I/16 (Jičín – Trutnov) zde prochází mimo souvisle zastavěné území obce, která je připojena odbočením silnice III/28421, tvořící páteř osídlení území. Výrazným spádem nivelety přechází do části Stupná v údolní poloze s dalším vyústěním v Bělé u Pecky. Vzhledem k terénním podmínkám i omezeným prvkům komunikace není spojení zneuţíváno průjezdnou dopravou (objezd Nové Paky). SPRÁVNÍ OBVOD ORP Lze shrnout, ţe hlavní problematika spočívá ve vyřešení otázek dopravního prostupu jádrem města Nová Paka, kde je soustředěno nejvíce kritických míst i bodových závad, navíc se zcela katastrofálním dopadem na ţivotní prostředí města. Paradoxně jsou přístupové úseky tahu I/16 v příměstské oblasti ve své dimenzi, trasování i v odstupech celkem přijatelné a obtíţná je jen míra jejich vyuţití při současném obejití kritické centrální části tahu. Poměry na trase II/284 jsou v těţišti centra zcela shodné, její krátká peáţ s hlavním tahem ještě prohlubuje nesnáze provozu; závlek tahu předměstím Štikova rovněţ není výhodou, relativně lépe je na tom větev skrze Starou Paku (vzhledem k zatíţení).


40


Ochrana těţiště městských aktivit je v stávajícím dopravním uspořádání nedůsledná, souběhy tras městských ulic i uvolněné plochy v centru dávají vcelku dobré moţnosti dořešení. Styk s ţeleznicí, prostupující aţ „tramvajovým“ způsobem centrem NP je pozoruhodným příkladem moţné symbiózy; opět s moţností zdokonalení. Jednotlivě radiály III. tříd i řady místních či účelových komunikací jsou v náročném terénu převáţně stabilizovány s případným odstraněním závad či úpravou stykových prostorů. Intenzity silniční dopravy na podkladě sčítání celostátních (ŘSD Praha 2005) Kraj Královéhradecký

Okres Jičín

PČ

SIL

ÚSEK

11

16

5-1201 809

12

16

13

16

42

284

5-2421 242

52 14

23 10

4

39 0 10

43

284

5-2422 242

52 14

23 10

4

39 0 10

44

284

5-2423 469

96 13

28

7

49 0 17

11

N1

N2

PN2 N3 PN3 NS

PA TR PTR

T

O

M

S

TNV

PS

2477

7875

43 10395

1844

69:31 1,07

1,10

0,97

1 0

5-1202 1701 559 89 627 96 447 190 0 39 16

3764 14009 158 17931

2256

63:37 0,99

1,23

0,81

2 6

5-1203 1466 274 67 521 61 425

2930

5760

68

1679

61:39 0,98

1,36

0,72

2 6

7

401

1938

31 2370

162

-

-

1,18

-

2 0

7

401

1938

31

2370

162

-

-

1,18

-

2 0

696

1880

55 2631

238

-

-

1,16

-

1 6

432 84 542 34 478

6

A

93 0

4

1

84 0 19 13

8758

ALFA

BETA GAMA C P

Vysvětlivky: PČ SIL ÚSEK N1 N2 PN2 N3 PN3 NS A PA TR PTR T O M S TNV PS

Pořadové číslo sčítacího úseku Číslo silnice1 Číslo sčítacího úseku Lehká nákladní (uţitečná hmotnost do 3,5 t)2 Střední nákladní (uţitečná hmotnost 3,5-10 t)2 Přívěsy středních nákladních Těţká nákladní (uţitečná hmotnost přes 10 t)2 a tahače návěsů Přívěsy těţkých nákladních Návěsy Autobusy2 Přívěsy autobusů Traktory2 Přívěsy traktorů Těţká motorová vozidla a přívěsy Osobní a dodávkové automobily Jednostopá motorová vozidla Součet všech motorových vozidel a přívěsů Těţká nákladní vozidla (0,1.N1+0,9.N2+PN2+N3+PN3+1, 3NS+A+PA) Poměr intenzit protisměrných dopravních proudů v nedělní (odpolední) návratové špičce ALFA, BETA Ukazatele variací silniční dopravy ALFA – poměr intenzity v letní neděli k celoročnímu průměru (voz/24h) BETA – poměr intenzity v letním pracovním dnu k celoročnímu průměru (voz/24h) GAMA ALFA/BETA C Intenzita cyklistického provozu3 P Počet uskutečněných sčítacích dnů, ze kterých je počítán celoroční průměr za 24 h (max. 6), je-li P=0 a na sčítacím úseku jsou výsledky, pak tyto byly přebrány ze sousedního úseku, je-li P=AS, pak jsou výsledky kombinací automatického a ručního sčítání


41


Poznámky: 1) MK ve sloupci SIL znamená, ţe je to místní komunikace D1 apod. jsou dálnice 2) Bez přívěsu i s přívěsy 3) 3 – silná (nad 50 za h), 2 – střední (6-50 za h), 1 – slabá (do 5 za h), 0 – ţádná

Kategorizace silniční sítě Průtah I/16 tvoří dvoupruhová silnice kategorie S9,5/60, výhledově je obchvat uvaţován v kategorii S 11,5/70.

ŢELEZNIČNÍ DOPRAVA NOVÁ PAKA Územím prostupuje diagonála ţelezniční trati 040 (Chlumec nad Cidlinou – Trutnov) s krátkým zahloubeným tunelovým úsekem před plochou nádraţí Nová Paka. Těţiště osobní dopravy této jednokolejné trati je v následné stanici Nová Paka – město, která má optimální pěší dostupnost centra města. PECKA Území je bez ţelezniční dopravy. STARÁ PAKA Stanice Stará Paka je důleţitým uzlovým bodem na tratích 030 (Liberec – Jaroměř) a 040 (Chlumec nad Cidlinou – Trutnov), křiţujících se souběhem s mezilehlou výpravní budovou. V okrajové části Ústí u Staré Paky (zastávka) dochází k oddělení pátého směru ţelezniční trati 064 (Mladá Boleslav). Údolní komunikace s vodotečí i zástavbou je překonávána na třech místech přemostěním. ÚBISLAVICE Území je bez ţelezniční dopravy. VIDOCHOV Území je v hranici tangováno na severu stanicí Horka u Staré Paky tratí 030 (Stará Paka – Jaroměř) a dále přechází trať i výběţek území. SPRÁVNÍ OBVOD ORP Území je významné souběhem pěti celostátních ţelezničních tratí v uzlu Stará Paka, tratě jsou v průběhu stabilizovány, tunelový úsek je vhodnou rezervou pro eventuální přechod silničního obchvatu I/16.

VODNÍ DOPRAVA Údaje o dopravě tohoto charakteru nebyly pro území pasportizovaně poskytnuty ani nebyla v území zjištěna.


42


LETECKÁ DOPRAVA Na území obce Stará Paka (částečně Brdo) je situováno letiště pro sportovní létání. Jiţní část území obce Úbislavice je cípem v ochranném pásmu vzletových a přibliţovacích prostorů veřejného vnitrostátního letiště Jičín.

NEMOTORISTICKÁ DOPRAVA NOVÁ PAKA Územím je vedena cyklotrasa č. 4142 (Klepanda – Nová Paka) okrajem obytné zástavby sídliště Studénka, dále č. 4096 (Hřídelec – Nová Paka – Zvičina) přes části Pustá Proseč, Heřmanice a Radkyně na Pecku. Značeno je i zaústění cyklotrasy č. 4175 ze Staré Paky. Značené turistické cesty pro pěší jsou vedeny: - červená 0429 od centra Nové Paky, v Balkách, Levín, - červená 0430 od centra Nové Paky na Přibyslav a Pecku, - modrá 1869 od centra Nové Paky, Husův kopec do Borovnice, - modrá 1870 od centra Nové Paky, Studénka, Pustá Proseč na Hřídelec, - zelená 4249 od centra nové Paky, Sýkornice, Pecka, - zelená 4256 od centra Nové Paky, Horka u Staré Paky, - ţlutá 7293 od centra Nové Paky, Heřmanice, Přibyslav, - ţlutá 7295 od centra Nové Paky, Stav Úbislavice. V terénu byla zjištěna nově budovaná značená trasa (zčásti běţící po cyklostezce) v úseku Přibyslav – Horní Nová Ves – Lázně Bělohrad. PECKA K průsečíku v Bělé u Pecky směřují cyklotrasy č. 4096 (Hřídelec – Nová Paka – Zvičina) od Radkyně na Pecku a dále přes Staňkov, Vidonice; č. 4135 (Borovnice – Bělá u Pecky) údolím Zlatnice, č. 4141 (Bělá u Pecky – Tetín) výstupem přes Horní Javoří, Bukovinu). Dále skrze Pecku je vedena cyklotrasa č. 4137 (Pecka – Miletín) přes Kal a zčásti skrze kalské údolí. Značené turistické cesty pro pěší zastupují: - červená 0430 (Nová Paka – Pecka – Kal – Zvičina), - modrá 1866 (Lázně Bělohrad – Pecka – Mostek), - zelená 4249 (Nová Paka – Sýkornice – Pecka – Borovnička), - ţlutá 7251 (Bukovina – Pecka – Horka u Staré Paky. Z místních spojnic v okrajových částech dále: - modrá Arnoštov – Horní Nová Ves, - zelená Horní Javoří – Horní Nová Ves, - zelená Kal - Vřesník.


43


STARÁ PAKA Je zastoupena cyklotrasou č. 4175 (Nová Paka – Kruh – Jilemnice) a z ní odbočující v Karlově č. 4294 (na Studenec a Hostinné). V terénu byla zjištěna účelová komunikace Klepanda – Kumburk – Skalka – Brdo – Nová Paka blíţící se parametry cyklostezce. Z turistických značených cest pro pěší lze uvést: - červená 0430 (Kumburk – Brdo – Nová Paka – Zvičina), - zelená 4254 (Zboţí – Stará Paka – Levínská Olešnice), - ţlutá 7293 (Stará Paka – Staropacké hory – Nová Paka). ÚBISLAVICE Z cyklotras územím prochází jen č. 4142 (Klepanda – Nová Paka) vedená jiţním svahem Kumburku přes Zboţí, Úbislavice a Českou Proseč. Značené turistické trasy zde směřují na Kumburk, okrajově se uplatní i: - červená 0427 (Stav – Lázně Bělohrad) – Cesta K. J. Erbena, - modrá 1869 (Radim – Zboţí – Štěpanice – Nová Paka), - zelená 4254 (Stará Paka – Zboţí – Úbislavice – Stav – Konecchlumí), - ţlutá 7295 (Stav – Dřevěnice – Bradlec). VIDOCHOV Územím je v údolí Zlatnice vedena cyklotrasa č. 4135 (Bělá u Pecky – Stupná – Borovnice). Z turisticky značených cest to jsou: - modrá 1869 (Nová Paka – Husův kopec – Na Patříně – Borovnice), - zelená 4256 (Nová Paka – Kozinec – Horka u Staré Paky), - zelená 4249 (Nová Paka – Sýkornice – Stupná – Pecka). SPRÁVNÍ OBVOD ORP Rozmístění tras není adekvátní potenciálu území i rozvíjeným lokalitám rekreace (například Stupná – rekreační domky; PP Sýkornice s Novopackými vodopády), chybí značení a výstavba cyklostezek. Pěší turistické značené cesty vytvářejí síť rozvinutější, nedostatečně jsou však vázány některé rekreační lokality (Lázně u Pecky, Nová Paka stadiony, Jahodnice).


44


I.A.1.6.b. Technická infrastruktura SEZNAM VÝCHOZÍCH SLEDOVANÝCH JEVŮ Mezi sledované jevy, které umoţňují rozvoj řešeného území i za cenu případného prostorového omezení patří (číslování dle tabulky sledovaných jevů – Přílohy č. 1 k vyhlášce 50/2006 Sb. – část A): 44 - vodní zdroj povrchové, podzemní vody, pásmo hygienické ochrany, 67 – technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma, 68 – vodovodní síť včetně ochranného pásma, 69 – technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného pásma, 70 – síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma, 72 – elektrická stanice včetně ochranného pásma, 73 – nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma pro napětí ZVN, VVN a VN, 74 – technologický objekt zásobování zemním plynem včetně ochranného pásma, 75 – vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma, 79 - technologický objekt zásobování teplem včetně ochranného pásma, 80 – teplovod včetně ochranného pásma, 81 – elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma, 82 – komunikační vedení včetně ochranného pásma, 85 - skládky včetně ochranného pásma, 86 - spalovny včetně ochranného pásma, 87 - zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma.

ŠIRŠÍ VZTAHY Zásobování vodou a zneškodňování odpadních vod Systémy zásobování vodou a zneškodňování odpadních vod se v širších vztazích neuplatňují. Zásobování elektrickou energií, telekomunikace a radiokomunikace Územím prostupují nadzemní elektrická vedení velmi vysokého napětí a kmenová vedení vysokého napětí, která jsou stabilizovaná a je nutno je respektovat. Rovněţ tak je nutno respektovat radiové směrové spoje a kabelová komunikační vedení. Rozvoj řešeného území je podmíněn zachováním a případně rozšířením rozvodného systému VN. U systému VVN (110 kV) je systém stabilizován a nedojde k výstavbě dalších vedení. U systému VN je ukončena výstavba kmenových vedení (VNK) v návaznosti na stávající TR 110/35 kV Nová Paka, ze které je zásobováno širší území. V oblasti telekomunikací a radiokomunikací je správní prostor ORP plně vykryt televizním i rozhlasovým signálem. Rovněţ plné vykrytí území je u telekomunikační oblasti, kde byla provedena náhrada analogového systému digitálním v celém rozsahu správního území ORP Nové Paky. Zásobování zemním plynem a teplem V řešeném území je především nutné respektovat koridory stávající plynárenské sítě včetně ochranných a bezpečnostních pásem a technologických objektů pro zásobování zemním plynem, které slouţí i pro distribuci zemního plynu do sousedních lokalit krajů Královéhradeckého a Libereckého a jejichţ kapacita a rezervy jsou v současné době na


45


dostatečné úrovni tak, ţe umoţní napojování dalších dosud neplynofikovaných odběrných míst, vţdy s ohledem na dostupnost z hlediska technického řešení a ekonomické náročnosti konkrétních záměrů. Pro zajištění moţnosti plynofikace dalších lokalit musí být respektovány koridory pro navrhované plynovody včetně ochranného a bezpečnostního pásma a pro technologické objekty zásobování zemním plynem. Na řešeném území je dále nutné respektovat koridory stávajících teplovodů včetně ochranných pásem a technologických objektů. Jedná se o soustavu, která se nachází v zástavbě města Nová Paka. Odpadové hospodářství V blízkém okolí se nachází více skládek komunálního odpadu, typ S-OO. Vyuţívány jsou zejména Horní Branná a Košťálov. Z širšího ohledu lze vzít v úvahu i spalovnu komunálních odpadů TERMIZO Liberec. Území je tedy dostatečně sanováno skládkami a dá se říci, ţe i spalovnou. Obdobně mohou být, v okrajových oblastech, vyuţívány sběrné dvory (Jičín, Lomnice n.P.), provozovny sběrných surovin apod.

ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ A JEHO HODNOT ZÁSOBOVÁNÍ VODOU NOVÁ PAKA Heřmanice u Nové Paky – obec je napojena na skupinový vodovod Nová Paka - Stará Paka pod tlakem vodojemu Pošmistrův kopec. Vodovodní řady DN 110 mm. Kumburský Újezd – obec je napojena na skupinový vodovod Nová Paka – Stará Paka pod tlakem vodojemu Pošmistrův kopec, vodovodní síť DN 110m . Nová Paka – vodovodní síť u hlavních zásobních řadů má profily DN 250, 200 mm, rozvodná síť DN 150, 100, 80 mm. Je zásobována ze tří pramenišť: - prameniště Stupná – 3 vrty, vrt S1………………..povolený odběr 10 l/s vrt S2………………… -„5 l/s vrt S3………………… -„18 l/s celkem……………………………………33 l/s Dle vodních zdrojů Bylany Chrudim je doporučeno sníţení na …………21 l/s - prameniště Vrchovina, 2 sběrné studny (zářezy + prameny) S1 a S2, vydatnost 8 + 8 l/s = ……….16 l/s - prameniště Karlov 3 vrty K1………………………………………15 l/s K2……………………………………… 6 l/s K3……………………………………… 5 l/s celkem…………………………………..26 l/s Celková doporučená vydatnost…………………………………………………………..63 l/s vodojemy: Vrchovina 150 m3, 501,00 m n.m. 200 m3, 450,00 -„2 x 300 m3, 434,00 m n.m. Pošmistrův kopec – 1000 m3, 503,00 m n.m.


46


Přibyslav u Nové Paky – je napojena na skupinový vodovod Nová Paka – Stará Paka, Vdj. 65 m3, 485,00 m n.m. Vodovodní řady DN 110 mm. Pustá Proseč – nemá realizován obecní vodovod, individuální zásobení. Radkyně – místní vodovod je v majetku Nové Paky, zdroj vody z roku 1931, zmodernizovaný v 60. – 70. letech, nevyhovující. Studénka – vodovod není, část obce z vodovodu bývalého státního statku. Valdov – vodovod nemá, individuální zásobování bude i nadále (dle PRVK Kk). Vlkov – je napojen na vodovodní systém skupinového vodovodu Nová Paka – Stará Paka. Vrchovina je napojena na skupinový vodovod Nová Paka – Stará Paka. PECKA Arnoštov – společně s Bukovinou u Paky, zdroje v Bukovině, studna P1 o vydatnosti 0.5 l/s z roku 1965 a vrt BK1 o vydatnosti 4 l/s z roku 1994. Pod tlakem vodojemu Bukovina, 100 m3, 509,00 m n.m. Vodovod vyhovuje. Bělá u Pecky – je napojena na vodovod Pecka. Hlavní zásobní řad je profilu DN PVC 110 mm. vodovod vyhovuje. Bukovina u Pecky – 1. stupně kolem zdrojů, 2a, 2b bez rozhodnutí. Zdrojem vody je studna P1 o vydatnosti 0.5 l/s z roku 1965 a vrt BK1 o vydatnosti 4 l/s z roku 1994. Pod tlakem vodojemu Bukovina, 100 m3, 509,00 m n.m. Vodovodní potrubí z PVC, oceli a litiny je poměrně v dobrém stavu. Horní Javoří – tato místní část je napojena na vodovod Arnoštova. Napojeno na Bukovinu, pod tlakem vodojemu 100 m3, 509,00 m n.m. Původní vodovodní přiváděcí řad 6/4 byl nahrazen potrubím DN 110 mm. Kal – místní část Kal má vybudovaný společný vodovod s obcí Vidonice. U zdroje ATS a akumulační prostor 35 m3, přívodní řad je DN 110 mm. Pecka – zdroj vody má stanoven ochranná pásma 2a, 2b. bez rozhodnutí. Obec má vybudovaný vlastní vodovod, zdrojem je pramen jímaný „U lázní“ o vydatnosti 6 l/s. Vodojem „Na hradě“ 65 m3, 451,00 m n.m. Vodojem „Pod hradem“, 65 m3, 415,00 m n.m. Staňkov – má vybudován lokální vodovod v majetku a správě sdruţení občanů. Původní vodovodní řady byly částečně rekonstruovány novými řady PVC, přívodní řad do obce je DN 110 mm. Vidonice – ochranná pásma 1. stupně, 2a, 2b, zdrojem vody je pramenní jímka o vydatnosti 1,1 l/s, rozhodnutí ONV Jičín Vod.200/88-321/BI, ze dne 7. 11.1988. Vodovod společně s obcí Kal, u zdroje ATS a akumulační prostor 35 m3. Původní vodovodní síť částečně nahrazena potrubím z PVC. STARÁ PAKA Brdo – dokončuje se vodovod, který je součástí skupinového vodovodu Nová Paka – Stará Paka. Běţná vodovodní síť DN 110 mm. Karlov - je součástí skupinového vodovodu Nová Paka – Stará Paka, částečně napojeno pomocí ATS pro 44 obyvatel. Běţná vodovodní síť DN 110 mm. Krsmol – má obecní vodovod, zdrojem je zářez o vydatnosti 0,5 l/s, po roce 2015 bude součástí SV Nová Paka – Stará Paka, vodojem 40 m3, 525,00 m n.m. Roškopov – místní část je součástí skupinového vodovodu Nová Paka – Stará Paka. Hlavní zásobní řad DN 160 mm, vedlejší řady DN 110 mm. Stará Paka – je součástí skupinového vodovodu Nová Paka – Stará Paka. Vodojem 720 m3, (2 x 360 m3), 466,50/460,00 m n.m. Hlavní zásobní řad od zdrojů DN 225 mm, z vodojemu DN 250 mm, síť DN 150, 100, 80 mm. Ústí – místní část je součástí skupinového vodovodu Nová Paka – Stará Paka. Hlavní zásobní řad DN 160 mm, vedlejší řady DN 110 mm.


47


ÚBISLAVICE Česká Proseč – individuální zásobení vodou ze studní, dle PRVK Kk bude ponecháno i nadále. Chloumek - individuální zásobení vodou ze studní, dle PRVK Kk bude ponecháno i nadále. Stav – v místní části malý místní vodovod pro 8 rodin. Ostatní jsou zásobeni z vlastních studní. Po posílení Úbislavic bude provedeno napojení. Štěpanice - individuální zásobení vodou ze studní, dle PRVK Kk bude ponecháno i nadále. Úbislavice – má realizován místní vodovod, zdrojem vody 3 studny, S1 = 0,18 l/s, S2 = 0,18 l/s, S3 = 0,20 l/s, 2 pramenní jímky – 1 l/s, s nedostatečnou vydatností a obsahem dusičnanů o celkové vydatnosti 1,56 l/s. Ostatní místní části mají individuální zásobování vodou ze studní. Vodojem 56 m3, 409,00 m n.m., místní vodovod, menší profily řadů. Zboţí – zásobování ze studní, u 3 rodinných domů malý vodovod. Ve výhledu při výstavbě vodovodu Úbislavice s napojením na SV Nová Paka – Stará Paka bude napojeno i Zboţí. Vodojem 56 m3, 409,00 m n.m., společné s Úbislavicemi. VIDOCHOV Vidochov – v místní části není vodovod, individuální zásobení. Stupná – v místní části není vodovod, individuální zásobení, ve Stupné se nacházejí zdroje vody pro SV Nová Paka – Stará Paka, jsou zde napojeny 4 rodinné domy. SPRÁVNÍ OBVOD ORP Stěţejní v zásobování pitnou vodou je skupinový vodovod Nová Paka – Stará Paka. Ostatní sídla mají buď vlastní místní vodovody nebo mají individuální zásobení pitnou vodou. Vodní zdroje se nacházejí mimo k.ú. Nová Paka (Karlov, Stupná) pro Starou Paku (Vrchovina, Stupná). Místní části Radkyně, Studénka, Krsmol, Vidonice budou výhledově napojeny na skupinový vodovod. Úbislavice dle VÚC Jičín řadem V4 budou napojeny na SV Nová Paka – Stará Paka přes Brdo – Krsmol – Zboţí. Malé obce a jejich místní části, které jsou zásobovány pitnou vodou individuálně ze studní nebo malých místních vodovodů pro část obce, řešit důslednou kontrolou místních zdrojů vody a aţ dle výsledků navrhovat příslušná opatření ke zlepšení zásobování vodou. Při negativním výsledku lze na základě hydrogeologického průzkumu realizovat obecní vodovod nebo zvaţovat moţnost napojení obce na vyhovující skupinový vodovod i přes vyšší finanční náklady. Ochranná pásma Dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu A VI, § 23, odst.3) uvedeno u potrubí do 500 mm průměru včetně ochranné pásmo vymezeno vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí 1,5 m, u potrubí nad průměr 500 mm 2,5 m. Poznámka: Výjimku z ochranného pásma můţe povolit v odůvodněných případech vodoprávní úřad.

ZNEŠKODŇOVÁNÍ ODPADNÍCH VOD NOVÁ PAKA Heřmanice - není vybudován kanalizační systém, individuální zneškodňování odpadních vod v septicích a ţumpách. Kumburský Újezd - není vybudován kanalizační systém, individuální zneškodňování odpadních vod v septicích a ţumpách.


48


Podlevín - není vybudován kanalizační systém, individuální zneškodňování odpadních vod v septicích a ţumpách. Nová Paka - má realizován jednotný kanalizační systém napojený na hlavní sběrač vedený do Staré Paky a společnou čistírnu odpadních vod (ČOV). Na ČOV je napojeno 85 % města Nová Paka, není napojen Vlkov a část Štikova. Parametry ČOV – Q24 = 4.825 m3/den, Qmax = 556 m3/hod, 35 000 EO (ekvivalentních obyvatel). Uvedena do provozu 4/1996. Ochranné pásmo 150 m. Přibyslav - není kanalizační systém, septiky a ţumpy. Dle PRVK Kk zůstane i nadále individuální zneškodňování odpadních vod, jímky budou vyváţeny na ČOV ve Staré Pace. Pustá Proseč - není kanalizační systém, septiky a ţumpy. Dle PRVK Kk zůstane i nadále individuální zneškodňování odpadních vod, jímky budou vyváţeny na ČOV ve Staré Pace. Radkyně - není kanalizační systém, septiky a ţumpy. Dle PRVK Kk zůstane i nadále individuální zneškodňování odpadních vod, jímky budou vyváţeny na ČOV ve Staré Pace. Studénka - není kanalizační systém, septiky a ţumpy. Dle PRVK Kk po roce 2015 bude realizována splašková kanalizace napojená na ČOV ve Staré Pace. Štikov - na kanalizaci Nové Paky je napojena jen část místní části. Valdov - kanalizace není, ţumpy a septiky, dle PRVK Kk zůstane individuální zneškodňování i nadále. Vrchovina - kanalizace není, ţumpy a septiky, dle PRVK Kk zůstane individuální zneškodňování i nadále.

PECKA Arnoštov - nemá kanalizační systém, jen septiky a ţumpy. Dle PRVK Kk bude stav ponechán i nadále. Bělá u Pecky - nemá splaškovou kanalizaci, čištění odpadních vod v septicích a ţumpách. Stav bude zachován i nadále, vzniklé kaly budou vyváţeny na ČOV Bělohrad nebo kompostovány. Bukovina u Pecky - nemá splaškovou kanalizaci, čištění odpadních vod v septicích a ţumpách. Stav bude zachován i nadále, vzniklé kaly budou vyváţeny na ČOV Bělohrad nebo kompostovány. Horní Javoří - nemá splaškovou kanalizaci, čištění odpadních vod v septicích a ţumpách. Stav bude zachován i nadále, vzniklé kaly budou vyváţeny na ČOV Bělohrad nebo kompostovány. Kal - nemá splaškovou kanalizaci, čištění odpadních vod v septicích a ţumpách. Stav bude zachován i nadále, vzniklé kaly budou vyváţeny na ČOV Bělohrad nebo kompostovány. Pecka - v současné době je dokončována realizace splaškové kanalizace a centrální ČOV, umístěné pod závodem TIBA. Kapacita ČOV je navrţena na 1 500 EO. Staňkov - nemá splaškovou kanalizaci, čištění odpadních vod v septicích a ţumpách. Stav bude zachován i nadále, vzniklé kaly budou vyváţeny na ČOV Bělohrad nebo kompostovány. Vidonice - nemá splaškovou kanalizaci, čištění odpadních vod v septicích a ţumpách. Stav bude zachován i nadále, vzniklé kaly budou vyváţeny na ČOV Bělohrad nebo kompostovány. STARÁ PAKA Brdo - kanalizační systém není, jen septiky a ţumpy, dle PRVK Kk bude ponecháno i nadále. Karlov - kanalizační systém není, jen septiky a ţumpy, dle PRVK Kk bude ponecháno i nadále. Krsmol - kanalizační systém není, jen septiky a ţumpy, dle PRVK Kk bude ponecháno i nadále.


49


Roškopov - kanalizační systém není, jen septiky a ţumpy, dle PRVK Kk bude ponecháno i nadále. Stará Paka - má realizovánu kanalizaci, společnou ČOV s Novou Pakou. Parametry ČOV – Q24 = 4.825 m3/den, Qmax = 556 m3/hod., 35 000 EO (ekvivalentních obyvatel). Uvedena do provozu 4/1996. Část obce na levém břehu Rokytky je postupně připojována na stávající kanalizační systém. Ochranné pásmo ČOV je stanoveno 150 m. Ústí - kanalizační systém není, jen septiky a ţumpy, dle PRVK Kk bude ponecháno i nadále. ÚBISLAVICE Česká Proseč - nemá kanalizační systém, jen septiky a ţumpy. Dle PRVK Kk bude stav ponechán i nadále. Chloumek - nemá kanalizační soustavu, odpadní vody čistí v septicích a ţumpách. Dle PRVK Kk bude stav ponechán i nadále. Stav - nemá kanalizační soustavu, odpadní vody čistí v septicích a ţumpách. Dle PRVK Kk bude stav ponechán i nadále. Štěpanice - nemá kanalizační soustavu, jen septiky a ţumpy. Dle PRVK KK bude stav ponechán i nadále. Úbislavice - nemají soustavnou kanalizaci. Odpadní vody jsou čištěny v septicích a ţumpách, bytový dům s 5 bytovými jednotkami má vlastní malou ČOV. Dle PRVK Kk bude stav ponechán i nadále, tj. individuální čištění. Dle ÚPO je uvaţováno pro soustředěnou zástavbu s realizací dvou sídlištních ČOV. Zboţí - nemá kanalizační soustavu, jen septiky a ţumpy. Dle PRVK KK bude stav ponechán i nadále. VIDOCHOV Vidochov - není vybudována soustavná kanalizace, septiky a ţumpy. Pro Vidochov je uvaţováno s realizací oddílné kanalizační soustavy s centrální ČOV v jiţní části obce nad místní vodní nádrţí (3. stupeň biologického čištění). Stupná - není vybudována soustavná kanalizace, septiky a ţumpy. Pro Stupnou ponechat individuální čištění odpadních vod (dle PRVK Kk). SPRÁVNÍ OBVOD ORP Nová Paka a Stará Paka mají společný kanalizační systém se společnou čistírnou odpadních vod (ČOV). Na kanalizační systém budou napojeny další místní části (Heřmanice, Kumburský Újezd, Studénka). V současné době je dokončována splašková kanalizace a ČOV pro Pecku. Ostatní obce včetně místních částí mají individuální čištění odpadních vod v septicích a jímkách na vyváţení (ţumpách). U velmi malých obcí tento stav vyhovuje, doporučit lze doplnění septiků o zemní filtr na odtoku, u nové zástavby domovní M-B ČOV pokud je moţné vyústění vyčištěných odpadních vod do místní vodoteče. Na kanalizační systém a ČOV Nová Paka – Stará Paka výhledově budou napojeny obce Heřmanice, Kumburský Újezd, Studénka. Obec Vidochov bude výhledově realizovat splaškovou kanalizaci a centrální obecní ČOV. Obec Úbislavice dle ÚPO bude realizovat 2 ČOV. Ochranná pásma Dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu (a VI, § 23, odst.3) uvedeno u potrubí do 500 mm průměru včetně ochranné pásmo vymezeno vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí 1,5 m, u potrubí nad průměr 500 mm 2,5 m.


50


Poznámka: Výjimku z ochranného pásma můţe povolit v odůvodněných případech vodoprávní úřad. Kanalizační síť Lze pouze popsat obecně. U jednotné kanalizace se profily stok pohybují v rozmezí DN 300 mm – DN1200 mm, materiál potrubí je různý. U kanalizačních stok splaškových, které odvádějí pouze odpadní vody, se profily pohybují od DN 250 mm – DN 400mm z kameniny, u novějších z PVC. U tlakové kanalizace DN 50 mm, 90 mm, 110 mm.

ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU RADIOKOMUNIKACE

ENERGIÍ,

TELEKOMUNIKACE

A

Na základě získaných podkladů je sestaven souhrn technické infrastruktury ovlivňující území správního obvodu ORP v následujícím rozsahu: NOVÁ PAKA Na území města Nová Paka je situována transformovna (TR) 110/35 kV a 35/10 kV, která je rozhodujícím bodem v zásobování el. energií pro celé řešené území. Město Nová Paka je zásobováno z kabelového rozvodu systémem 10 kV, vnější okolí nadzemním rozvodem 35 kV. Územím dále prochází nadzemní vedení 2x110 kV (V1116-7) ve směru TR Nová Paka – TR Neznášov a vedení 3x110 kV (V1157, V1116 a V1111) ve směru z TR Nová Paka na TR Vrchlabí a TR Semily. Provozovatelem systémů VVN, VN a NN je ČEZ Distribuce a.s. Děčín. Z hlediska ochrany telekomunikačních zařízení dané zákonem č.127/2005 Sb. je nutné chránit průchod dálkového kabelového vedení Telefonica O2 Czech Republic a.s. včetně ústředny situované v Nové Pace a vysílače Radiokomunikací a.s. a mobilní sítě T-Mobile. Prostorem katastrálního území prochází páteřní radioreléová trasa Telefonica O2 Czech Republic a.s. PECKA Správním územím prochází nadzemní vedení 2x110 kV (1116-7) ve směru TR Nová Paka – TR Neznášov a dále kmenové vedení 35 kV (VNK 381) včetně VN přípojek k el. stanicím. Z telekomunikačních zařízení je nutné respektovat a chránit sdělovací zemní kabelové vedení, včetně telefonní ústředny Telefonica O2 Czech Republic a.s. a vysílače mobilní sítě provozovatelů T-Mobile a.s., Vodafone a.s. a Radiokomunikací a.s. STARÁ PAKA Okrajem severní části správního území prochází nadzemní vedení 2x110 kV (V1157, V1116). Území dále ovlivňuje nadzemní rozvod systému 35 kV včetně el. stanic. Z telekomunikačních zařízení je nutné respektovat a chránit sdělovací zemní kabelové vedení, včetně telefonní ústředny Telefonica O2 Czech Republic a.s. a vysílače mobilní sítě provozovatelů T-Mobile a.s. a Vodafone a.s. ÚBISLAVICE Správním územím prochází kmenové vedení systému 35 kV (VNK 396), které je součástí zásobovacího systému širšího území a dále VN přípojky k jednotlivým el. stanicím.


51


Z telekomunikačních zařízení je nutné respektovat a chránit sdělovací zemní kabelové vedení včetně telefonní ústředny Telefonica O2 Czech Republic a.s. a vysílače mobilní sítě provozovatelů T-Mobile a.s. a Vodafone a.s. VIDOCHOV Prostorem správního území prochází nadzemní vedení 2x110 kV (1116-7) ve směru TR Nová Paka – TR Neznášov a dále kmenová vedení 35 kV (VNK 335, 541 a 381) včetně VN přípojek k el. stanicím. V severní části zájmového území se nachází vysílač mobilní sítě T-Mobile a.s. a radioreléový převaděč Radiokomunikací a.s. Prostorem katastrálního území prochází páteřní radioreléová trasa Telefonica O2 Czech Republic a.s. SPRÁVNÍ OBVOD ORP Území spadá do zásobovací sféry transformovny 110/35 kV Nová Paka, která je zásobovacím bodem nejen pro ORP Nová Paka, ale i pro širší území, s moţností omezeného provozního zajištění z TR Vrchlabí, TR Semily případně TR Lipnice. Vedení 2 x110 kV (V 1116-7, TR Nová Paka – TR Neznášov) výkonově zajišťuje provoz transformovny v Nové Pace. Řešené území je z hlediska provozní spolehlivosti nadřazeného systému 110 kV plně zajištěno. Základem zásobovacího systému 35 kV pro celé území ORP, mimo městskou aglomeraci Nové Paky, je 7 kmenových vedení (VNK) s číselným označením VN 335, 381, 396, 540, 541, 545 a 546. Rozvodný systém 35 kV je po stránce přenosových moţností nejen vyhovující, ale i výhledově perspektivní. Kabelový rozvod 35 kV v rámci řešeného území, mimo městskou aglomeraci města Nové Paky, není uplatněn a ani ve výhledu se nepředpokládá. Zásobování města Nové Paky el. energií je provedeno systémem 10 kV . Zásobovacím bodem systému 10 kV je transformace 35/10 kV situovaná v areálu TR 110/35 kV. Z perspektivního hlediska nebude městský systém 10 kV dále rozšiřován. Jeho zrušení s přechodem na provozní napětí 35 kV je připravováno na období 2022-4. Rozhodující vliv na rozvoji řešeného území je zajištění poţadovaného el. příkonu v transformaci VN/NN u jednotlivých lokalit ORP. V řešeném území se nevyskytuje kritický stav zásobování el. energií. Provozovatelem energetického systému je ČEZ Distribuce, a.s Děčín. Elektronické a telekomunikační systémy se vyskytují ve všech lokalitách ORP. Především jsou to vysílače spadající do správy Radiokomunikací a.s, T-Mobile a.s. a Vodafone a.s. včetně kabelového komunikačního vedení Telefonica O2 Czech Republic a.s. Telekomunikační vysílače jsou vzájemně systémově propojeny radioreléovými (rr) přístupovými trasami. Územím dále prochází páteřní radioreléová trasa Radiokomunikací a.s. Výše uvedení rr trasy přímo neovlivňuje rozvoj území. Přehled o průběhu páteřní a přístupových rr tras je uveden v přílohové části této dokumentace.

ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM A TEPLEM Na základě získaných podkladů je sestaven souhrn technické infrastruktury ovlivňující území správního obvodu ORP v následujícím rozsahu: NOVÁ PAKA Územím města jsou vedeny NTL, STL plynovody, VTL plynovody VČP Net s.r.o. Jsou zde regulační stanice plynu VTL/STL VČP Net s.r.o. a distribuční regulátor STL/NTL VČP Net s.r.o. K jejich ochraně slouţí liniové prvky katodové ochrany VČP Net s.r.o. Ve městě je provozována výrobna tepla s nezbytnými výměníky tepla. Pro jeho distribuci je zřízena síť teplovodů.


52


PECKA Územím městyse jsou vedeny STL plynovody, VTL plynovody VČP Net s.r.o. a nacházejí se zde regulační stanice plynu VTL/STL VČP Net s.r.o. STARÁ PAKA Územím obce jsou vedeny NTL, STL plynovody, VTL plynovody VČP Net s.r.o. Nacházejí se zde regulační stanice plynu VTL/STL VČP Net s.r.o. a distribuční regulátor STL/NTL VČP Net s.r.o. ÚBISLAVICE Obcí jsou vedeny VTL plynovody VČP Net s.r.o. K jejich ochraně slouţí liniové prvky katodové ochrany VČP Net s.r.o. VIDOCHOV Obcí je veden VTL plynovod VČP Net s.r.o.

SPRÁVNÍ OBVOD ORP Řešené území je zásobováno zemním plynem z vysokotlakých plynovodů: - část páteřního VTL plynovodu Přelouč - Chlumec nad Cidlinou - Nový Bydţov Konecchlumí, který pokračuje do Libereckého kraje; - část VTL plynovodu Jaroměř - Dvůr Králové nad Labem - Pecka - Nová Paka; - část VTL plynovodu Konecchlumí - Lázně Bělohrad - Pecka; Uvedené plynovody jsou ve vlastnictví VČP Net s.r.o. Distribuce zemního plynu odběratelům se uskutečňuje většinou středotlakými plynovody, které jsou připojeny na VTL/STL regulační stanice plynu. Pouze v Nové a Staré Pace je místní síť tvořena nejen STL plynovody, ale i NTL plynovody a jsou zde umístěny také distribuční regulátory tlaku plynu STL/NTL. Zástavba v Nové a Staré Pace a v městysu Pecka má vysoký stupeň plynofikace. Pouze obce Úbislavice a Vidochov nejsou doposud plynofikovány. Stávající kapacita plynovodních rozvodů má rezervy i pro plynofikaci lokalit, do kterých není plynovodní síť zavedena. Připojování dalších lokalit na zemní plyn se provádí podle „Plynofikačních studií“, které jsou zpracovávány podle poţadavků obcí a měst. Tyto studie musí být konzultovány a odsouhlaseny se zástupci vlastníka stávajících plynovodních rozvodů v dané lokalitě, kterým v současné době je VČP Net s.r.o. Na území města Nová Paka se nachází výrobna tepla včetně teplovodů a předávacích stanic.

ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ NOVÁ PAKA Tříděný odpad i směsný komunální odpad je sváţen oprávněnou osobou Marius Pedersen a.s. Hradec Králové. Směsný komunální odpad je odstraňován především na skládce v Košťálově. Separovaný odpad je odváţen k dalšímu zpracování. Město je zapojeno do systému EKOKOM (dotování systému sběru vyuţitelných obalů). Město má problematiku odpadového hospodářství řešenu místní vyhláškou. Obyvatelé mohou odevzdávat další sloţky odpadů včetně nebezpečných ve sběrném dvoře, kde je i provozován bioreaktor na vyuţití biologicky rozloţitelných odpadů. Minimálně dvakrát ročně je organizován sběr objemných a nebezpečných odpadů.


53


PECKA Tříděný odpad (velkoobjemové kontejnery) i směsný komunální odpad (zejména nádoby 110 l) je sváţen oprávněnou osobou RUND Jaroměř. Směsný komunální odpad je odstraňován především na skládce v Horní Branné. Separovaný odpad je odváţen k dalšímu zpracování. Městys je zapojen do systému EKOKOM. Městys má problematiku odpadového hospodářství řešenu místní vyhláškou. Minimálně dvakrát ročně je organizován sběr objemných a nebezpečných odpadů. STARÁ PAKA Tříděný odpad (velkoobjemové kontejnery) i směsný komunální odpad (zejména nádoby 110 l) je sváţen oprávněnou osobou Marius Pedersen a.s. Hradec Králové. Směsný komunální odpad je odstraňován především na skládce v Košťálově. Separovaný odpad je odváţen k dalšímu zpracování. Obec je zapojena do systému EKOKOM. Obec má problematiku odpadového hospodářství řešenu místní vyhláškou. Minimálně dvakrát ročně je organizován sběr objemných a nebezpečných odpadů. ÚBISLAVICE Tříděný i směsný komunální odpad je sváţen oprávněnou osobou Marius Pedersen a.s. Hradec Králové. Směsný komunální odpad je odstraňován především na skládce v Košťálově. Separovaný odpad je odváţen k dalšímu zpracování. Obec je zapojena do systému EKOKOM. Obec má problematiku odpadového hospodářství řešenu místní vyhláškou. VIDOCHOV Tříděný i směsný komunální odpad je sváţen oprávněnou osobou Marius Pedersen a.s. Hradec Králové. Směsný komunální odpad je odstraňován především na skládce v Košťálově. Separovaný odpad je odváţen k dalšímu zpracování. Obec je zapojena do systému EKOKOM. Obec má problematiku odpadového hospodářství řešenu místní vyhláškou. SPRÁVNÍ ÚZEMÍ ORP Na území ORP Nová Paka se ze sledovaných jevů v oblasti odpadového hospodářství nacházejí dle informací KÚ Královéhradeckého kraje dvě zařízení - skládky. Na území je dostatek drobných provozoven sběru kovů, typu „sběrné suroviny“. Opačný stav se jeví u dalších zařízení, zejména u zařízení na vyuţívání odpadů (recyklační linky, zařízení na energetické vyuţívání odpadů). Vzhledem k velikosti území je třeba tyto záměry posuzovat spíše z nadregionálního hlediska. V Nové Pace a okolních městech (mimo zájmové území) jsou k dispozici sběrné dvory. Odpadové hospodářství je na území jednotlivých obcí regulováno formou obecních vyhlášek. Z celého území je odpad sváţen specializovanými firmami (oprávněné osoby) a vlastní odstraňování komunálních odpadů (s výjimkou vyseparovaných sloţek) je zajištěno především na skládkách Košťálov a Horní Branná. Z odvozových firem dominuje společnost Marius Pedersen, a.s. Hradec Králové (střed a západ zájmového území) a v menší míře společnost RUND Jaroměř (východ zájmového území). Vyseparované sloţky komunálního odpady (papír, plast, sklo) jsou distribuovány k dalšímu zpracování, jejich svoz je na území zvětší části zajištěn a je zčásti financován autorizovanou obalovou společností EKOKOM a.s. Ve všech obcích jsou v rámci separovaného sběru rozmístěny kontejnery na sklo, papír, plasty. Na území je organizován svoz velkoobjemového a nebezpečného odpadu, minimálně 2 x ročně. Odpady je moţno odevzdávat také ve sběrných dvorech.


54


I.A.1.7. Sociodemografické podmínky SEZNAM VÝCHOZÍCH SLEDOVANÝCH JEVŮ Téma je charakterizováno následujícími sledovanými jevy (číslování dle tabulky sledovaných jevů – Přílohy č. 1 k vyhlášce 50/2006 Sb. – část A): 3 - plochy občanského vybavení, 107 - objekt důleţitý pro obranu státu včetně ochranného pásma, 108 - vojenský újezd, 110 - objekt civilní ochrany, 111 - objekt poţární ochrany, 112 - objekt důleţitý pro plnění úkolů Policie České Republiky, 113 - ochranné pásmo hřbitova, krematoria, 115 - ostatní veřejná infrastruktura, 117 - zastavitelná plocha, 118 - jiné záměry, 119 - další dostupné informace.

ŠIRŠÍ VZTAHY Území správního obvodu obce s rozšířenou působností Nová Paka (dále jen správní obvod) se rozkládá v Podkrkonošské pahorkatině, nadmořská výška území se pohybuje v rozmezí 318 aţ 607 m n. m. a má rozlohu 97,12 km2 a ţije zde celkem 12 974 obyvatel (k 31. 12. 2007). Správní obvod je tvořen městem Nová Paka (části obce: Heřmanice, Kumburský Újezd, Nová Paka, Podlevín, Vlkov, Přibyslav, Pustá Proseč, Radkyně, Studénka, Štikov, Valdov, Vrchovina), městysem Pecka (části obce: Arnoštov, Bukovina u Pecky, Bělá u Pecky, Horní Javoří, Kal, Pecka, Staňkov, Vidonice) a obcemi Stará Paka (části obce: Brdo, Karlov, Krsmol, Roškopov, Stará Paka, Ústí), Úbislavice (části obce: Česká Proseč, Chloumek, Štěpanice, Zboţí, Stav, Úbislavice) a Vidochov (části obce: Stupná, Vídochov). Velikost jednotlivých obcí je rozdílná, město Nová Paka s 9 272 obyvateli je 2. největší město v okrese Jičín a 10. v Královéhradeckém kraji. V ostatních obcích řešeného území se pohybuje počet obyvatel v rozmezí 365 - 2045, nejmenší je obec Vidochov. Sledované území zabírá 2,04 % rozlohy kraje a ţije zde 2,65 % obyvatel. Hustota obyvatelstva 136 obyvatel na km2 převyšuje průměr Královéhradeckého kraje, který činí 116 obyvatel na km2. Severovýchodní část okresu Jičín se vyznačuje terénem typu vrchovin a hornatin (podhůří). Přirozeným spádovým a hlavním centrem s vyšší občanskou vybaveností, která je na dobré úrovni a její nabídka odpovídá velikosti sídla, je ve správním obvodu město Nová Paka. Za dalšími sluţbami, nákupními moţnostmi, širší nabídkou zdravotní péče a zařízeními pro rekreační vyţití vyjíţdějí obyvatelé řešeného území do větších center osídlení – např. do Jičína, Hradce Králové, Trutnova, Pardubic a Turnova.

ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ A JEHO HODNOT NOVÁ PAKA Vývoj počtu trvale ţijících obyvatel ve městě vykazuje mezi rokem 1900 a k 31. 12. 2007 přes drobné výkyvy trvale vzestupnou tendenci (nárůst o 1131 obyvatel). Mezi lety 2001 a k 31. 12. 2007 mírně počet obyvatel poklesl. Pohyb trvale ţijících obyvatel v roce 2007: ţivě narození - 103, zemřelí - 74, přistěhovalí - 215, vystěhovalí - 224; celkově došlo k nárůstu o 20 obyvatel. Hodnota indexu mládí - k 31. 12. 2001 byla 113, k 31. 12. 2007 86 i průměrný věk – k 31. 12. 2006 - 40,1 jsou nepříznivé. Ve městě ţije menší počet obyvatel v předproduktivním věku (0 - 14 let) neţ v poproduktivním věku (15 - 60 let), počet obyvatel


55


v produktivním věku se mírně zvýšil – dochází zde k přirozenému postupnému stárnutí populace. Občanská vybavenost: městský úřad, Úřad práce, Finanční úřad, Policie České republiky – obvodní oddělení, Městská policie, Pošta, Hasičský záchranný sbor Královéhradeckého kraje – hasičská zbrojnice; mateřská škola - 3x (Nad poštou, Husitská, Motýlek), Základní škola a zvláštní škola Komenského, Základní škola Husitská, Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Střední škola gastronomie a sluţeb, Integrovaná střední škola, Základní umělecká škola, Dům dětí a mládeţe Stonoţka; zdravotní středisko: praktický lékař pro děti a dorost, gynekologická ordinace, ordinace koţního lékaře; soukromé ordinace s různorodou specializací – 4 ordinace praktického lékaře pro dospělé, 3 ordinace praktického lékaře pro děti a dorost, 10 stomatologických ordinací, 2 ordinace gynekologické, 3 lékárny, Jesle, Pedagogicko-psychologická poradna pro děti a mladistvé, Domov důchodců, Domy s pečovatelskou sluţbou – 2x, Občanská poradna - detašované pracoviště; městská knihovna; Karmelitánské knihkupectví; Městské muzeum – Klenotnice drahých kamenů a Suchardův dům; V.I.T.V.A.R. muzeum – muzeum starých automobilů; Městské kulturní středisko – velký sál, malý sál s barem, učebna; kino; sál „Velveta“ – společenské akce; Církevní objekty - farní kostel církve římskokatolické sv. Mikuláše, hřbitovní kostel Bolestné Panny Marie, řeckokatolický kostelík, klášter – poutní místo, klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie; farní úřad římskokatolické církve, Husův sbor Církve československé husitské a urnový háj; smuteční síň; hřbitov; sbor dobrovolných hasičů, Občanské sdruţení Ţivot bez bariér, Podkumburský rozhled – občanské sdruţení, Občanské sdruţení Open Art, TJ Bruslařský klub (krasobruslení, lední hokej), Skaut, TJ Nová Paka (kuţelky, stolní tenis, tenis, šachy, turistika, zimní plavání), 1. FK Nová Paka, SK LOB Nová Paka (orientační běh, lyţování), Klub sportu pro všechny (cvičení pro děti, pro ţeny, aerobic, powerjóga), Autoklub při AČR, Sportovně střelecký klub, Tenis centrum, Klub českých turistů (Novopacké pochody), Společenství zdravotně postiţených, o.s. MÍSTO – útulek pro psy, občanské sdruţení Sportem proti bariérám Český ráj, občanské sdruţení Svaz tělesně postiţených v ČR – místní organizace; víceúčelová hala, hřiště, dětské hřiště, SKI areál Máchovka - sjezdovka s vlekem, zimní stadion, tenisové kurty, letní stadion (TJ Sokol – atletika, oddíl basketbalu, volejbal, fotbal, florbal), cyklotrasa, turistická trasa; prodejny potravin, supermarkety, řeznictví, prodejny textilu, bytového textilu, obuvi, knihkupectví, pekařství, lahůdky, prodejny ovoce a zeleniny, kadeřnictví, kosmetické, manikérské a pedikérské sluţby, čerpací stanice, autoservisy, provozovny autodopravy, peněţní domy, bankomaty, pojišťovací činnost, veterinární ordinace, realitní kanceláře, květinářství, fotografické ateliéry, sluţby pro cyklisty, krejčovství, zámečnické sluţby, sklenářství, autoškoly, opravna elektrických spotřebičů, rámování obrazů; finanční sluţby pobočky: Komerční banka, Česká spořitelna, Českomoravská spořitelna, Česká pojišťovna, ČSOB, Generali; hostinec U Lípy, hospoda Kopačka a ubytovna, restaurace u zimního stadionu, restaurace – bar (bowling, squash, sauna), Grand – internetová kavárna a nonstop herna, restaurace Novopacké sklepy (penzion, restaurant, pohostinství, vinárna, bar, sklípek – koncerty, kulturní a společenské akce), herna U duté husy, Sportbar, cukrárna U Petrů, Pizzeria Toscana, nonstop bar U Ţiţky, restaurace Jeţkův statek, restaurace u Stránských, restaurace Chaloupka;


56


PECKA Vývoj počtu trvale ţijících obyvatel v městysu vykazuje mezi rokem 1900 a k 31. 12. 2007 trvale klesající tendenci (pokles o 1726 obyvatel). Pohyb trvale ţijících obyvatel v roce 2007: ţivě narození - 10, zemřelí - 11, přistěhovalí - 39, vystěhovalí - 28; celkově došlo k přírůstku o 10 obyvatel. Hodnota indexu mládí - k 31. 12. 2001 byla 101, k 31. 12. 2007 86 i průměrný věk – k 31. 12. 2006 - 40,2 jsou nepříznivé. V městysu ţije menší počet obyvatel v předproduktivním věku (0 -14 let) neţ v poproduktivním věku (15 - 60 let), počet obyvatel v produktivním věku se mírně zvýšil – dochází zde k přirozenému postupnému stárnutí populace. Občanská vybavenost: úřad městyse, pošta, hasičská zbrojnice - výjezdní jednotka hasičského záchranného sboru JPO 3; základní a mateřská škola; dům s pečovatelskou sluţbou, ordinace praktického lékaře pro dospělé, ordinace praktického lékaře pro děti a dorost, stomatologická ordinace; knihovna, Městské muzeum a galerie, kulturní domy (sály), římskokatolický farní úřad, církevní objekty - farní kostel církve římskokatolické sv. Bartoloměje, hřbitov; sbor dobrovolných hasičů (kaţdoročně pořádá hasičskou soutěţ Memoriál Jaromíra Tauchmana), Kulturní sdruţení Harant Pecka, TJ Harant Pecka, Česká asociace sportů pro všechny, Klub českých turistů, volejbalový klub, fotbalový klub, cykloturistický klub, myslivecké sdruţení Pecka, Myslivecké sdruţení Sýkornice; víceúčelové hřiště s umělým povrchem u základní školy, dětské hřiště, jízda bryčkou Josef Trávníček, cyklotrasa, turistická trasa; prodejny potravin; prodejny se smíšeným zboţím; cestovní kancelář; opravy hodin, hodinek a klenotů; malířské a natěračské práce; kadeřnické a kosmetické sluţby a jiné sluţby, pobočka České spořitelny; rekreační zařízení Pecka – koupaliště a kemp (výborné podmínky pro sportovní soustředění, školy v přírodě, školní výlety, podnikové akce, třídní srazy a pro rodinnou rekreaci; ubytování - v chatkách nebo ve vlastních stanech a karavanech; stravování – plná penze, polopenze, 2 kiosky, moţnost vlastního vaření, prodej základních potravin), Penzion Myslivna; Rekreační areál BK TOUR; Penzion Pavel; Hotel Koruna; Hotel Roubal; ubytování v soukromí – Urbanovi; cukrárna a kavárna;

STARÁ PAKA Vývoj počtu trvale ţijících obyvatel v obci vykazuje mezi rokem 1900 a k 31. 12. 2007 trvale klesající tendenci (pokles o 1726 obyvatel). Mezi lety 2001 a k 31. 12. 2007 mírně počet obyvatel vzrostl. Pohyb trvale ţijících obyvatel v roce 2007: ţivě narození - 14, zemřelí - 26, přistěhovalí - 70, vystěhovalí - 72; celkově došlo k úbytku o 14 obyvatel. Hodnota indexu mládí - k 31. 12. 2001 byla 98, k 31. 12. 2007 92 - i průměrný věk - k 31. 12. 2006 40,8 - jsou nepříznivé. V obci ţije menší počet obyvatel v předproduktivním věku (0 -14 let) neţ v poproduktivním věku (15 - 60 let), počet obyvatel v produktivním věku se mírně zvýšil – dochází zde k přirozenému postupnému stárnutí populace.


57


Občanská vybavenost: obecní úřad, pošta; mateřská škola, Základní škola Masarykova; detašované pracoviště sdruţeného ambulantního zařízení, detašované pracoviště ambulantního zařízení, detašované pracoviště nemocnice, ordinace praktického lékaře pro dospělé, stomatologická ordinace, pečovatelská sluţba; veřejná knihovna, kulturní domy (sály), barokní kostel sv. Vavřince, hřbitov; TJ Sokol (fotbal, Staropacký oddíl kopané, cyklistický oddíl, oddíl boxu, oddíl lyţování), ASPV – asociace sportu pro všechny (nohejbal, cvičení ţáků a ţákyň, volejbal, zdravotní tělesná výchova pro ţeny, aerobik, oddíl stolního tenisu), sbor dobrovolných hasičů; víceúčelové sportovní hřiště (hřiště, hřiště s umělým povrchem, tenisové kurty), letiště – sportovní létající zařízení, aj., koupaliště, tenisové kurty, školní tělocvična, cyklotrasa, turistická trasa; prodejny potravin, prodejna potravin a smíšeného zboţí, řeznictví, prodejny textilu, bytového textilu, obuvi, domácích potřeb, pekařství, prodejny ovoce a zeleniny, krámek s léčivými bylinkami, galerie a bazar, prodej výpočetní techniky – internet, kadeřnictví, kosmetické, manikérské a pedikérské sluţby, čerpací stanice, autoservisy, provozovny autodopravy, topenářství, vodoinstalatérství, zámečnictví, prodejna fi. SIGNA PUMPY spol. s r.o., realitní kancelář, geodetické práce, peněţní domy, bankomaty, pojišťovací činnost, veterinární ordinace, realitní kanceláře, květinářství, zahradnictví, fotografické ateliéry, sluţby pro cyklisty, krejčovství, zámečnické sluţby, sklenářství, autoškoly; hospůdka Na Lajně, restaurace Stará Pošta, bistro Eliška, apartmán Linhartovi, penzion – restaurace Staropacká sokolovna. ÚBISLAVICE Vývoj počtu trvale ţijících obyvatel v obci vykazuje mezi rokem 1900 a k 31. 12. 2007 klesající tendenci (pokles o 914 obyvatel). Mezi lety 2001 a k 31. 12. 2007 mírně počet obyvatel vzrostl. Pohyb trvale ţijících obyvatel v roce 2007: ţivě narození - 5, zemřelí - 3, přistěhovalí - 18, vystěhovalí - 7; celkově došlo k přírůstku o 13 obyvatel. Hodnota indexu mládí - k 31. 12. 2001 byla 67, k 31. 12. 2007 82 i průměrný věk - k 31. 12. 2006 42,2 - jsou nepříznivé. V obci ţije větší počet obyvatel v předproduktivním věku (0 -14 let) neţ v poproduktivním věku (15 - 60 let), počet obyvatel v produktivním věku se zvýšil. Dochází zde k přirozenému postupnému stárnutí populace. Občanská vybavenost: obecní úřad, pošta; knihovna, kaple sv. Václava, hřbitov; sbor dobrovolných hasičů, Svaz technických sportů, Mateřské centrum Pohádka, Myslivecké sdruţení Jahodnice; hřiště na malou kopanou, hřiště s dětskými prolézačkami, cyklotrasa, turistická trasa; prodejna potravin a smíšeného zboţí, zednictví, klempířství; hospoda „U Hasiče“ – hostinec, studená kuchyně, hospoda U Jelena, hospůdka U Kostela.


58


VIDOCHOV Vývoj počtu trvale ţijících obyvatel v obci vykazuje mezi rokem 1900 a k 31. 12. 2007 trvale klesající tendenci (pokles o 674 obyvatel). Mezi lety 2001 a k 31. 12. 2007 mírně počet obyvatel vzrostl. Pohyb trvale ţijících obyvatel v roce 2007: ţivě narození - 2, zemřelí - 2, přistěhovalí - 23, vystěhovalí - 11; celkově došlo k přírůstku o 12 obyvatel. Hodnota indexu mládí je nepříznivá - k 31. 12. 2001 byla 151, k 31. 12. 2007 pak 78. Průměrný věk - k 31. 12. 2006 - 39,3 je mírně nepříznivý. V obci ţije menší počet obyvatel v předproduktivním věku (0 -14 let) neţ v poproduktivním věku (15 - 60 let), počet obyvatel v produktivním věku se zvýšil a dochází zde k přirozenému postupnému stárnutí populace. Občanská vybavenost: obecní úřad, pošta základní a mateřská škola - základní škola (1. – 5. ročník); knihovna, kaple sv. Jana Křtitele, kostel Andělů Stráţných, kostel sv. Máří Magdaleny, hřbitov; Sbor dobrovolných hasičů, TJ Sokol, Myslivecké sdruţení Vrchovina, Sbor pro občanské záleţitosti; fotbalové hřiště, tělocvična, antukové hřiště (volejbal, nohejbal), koupaliště, přírodní koupání ve 2 zatopených lomech, cyklotrasa, turistická trasa; prodejna smíšeného zboţí, autoopravna, pneuservis, malířské a natěračské práce, kamnářství, truhlářství, čerpací stanice pohonných hmot s bistrem; penzion a restaurace U Fejfaru, Restaurace Pohádka. SPRÁVNÍ OBVOD ORP Vývoj počtu trvale ţijících obyvatel (ve srovnání údajů za správní obvod, za město Nová Paka a za obce celkem), dle statistických šetření (Sčítání lidu, domů a bytů – SLDB a k 31. 12. 2007) v níţe uvedených letech, ukazuje následující grafické vyjádření. Počet obyvatel vykazuje ve správním obvodu za sledované období sestupnou tendenci, mezi lety 1900 a 2007 klesl počet obyvatel o 21 %. Nejvíce obyvatel zde ţilo v roce 1921 – 16743. Ve městě Nová Paka počet obyvatel vykazoval vzestupnou tendenci (nejvíce obyvatel ţilo ve městě v roce 1991 – 9380, k 31. 12.2007 došlo k menšímu poklesu na 9272 trvale ţijících obyvatel). Obce v celkovém součtu vykazují trvale sestupnou tendenci, mezi lety 1900 a 2007 se sníţil počet obyvatel o 57 %. K výraznému poklesu počtu trvale ţijících obyvatel došlo vlivem válečných událostí mezi lety 1930 a 1950 – o 2458 obyvatel. Počet trvale ţijících obyvatel správního obvodu tvoří 2,65 % celkového počtu trvale ţijících obyvatel Královéhradeckého kraje.

Pohyb trvale ţijících obyvatel na území správního obvodu v roce 2007 byl následující: ţivě narození – 134, zemřelí – 116, přistěhovalí – 365, vystěhovalí – 342. Celkově v tomto roce došlo k přírůstku obyvatel (o 41). Největší pohyb nastal ve městě Nová Paka (ţivě narození – 103, zemřelí – 74, přistěhovalí – 215, vystěhovalí – 224, přírůstek obyvatel o 30). Jinak nejvíce ţivě narozených bylo v obci Stará Paka (14). Nejvíce zemřelo lidí také v obci Stará Paka (26). Nejvíce lidí se přistěhovalo do obce Stará Paka (70), nejméně do obce Úbislavice (18). Nejvíce lidí se vystěhovalo z obce Stará Paka (72), nejméně do obce Úbislavice (7). Věkovou strukturu obyvatel k 31. 12. 2001 a k 31. 12. 2007 ukazuje následující


59


grafické vyjádření. Věková struktura obyvatel správního obvodu vykazuje mírně nepříznivý stav i v porovnání s věkovou strukturou celé České republiky (kde dochází k postupnému stárnutí populace – zvyšuje se počet obyvatel v předproduktivním věku a v poproduktivním věku, ale sniţuje se počet obyvatel v produktivním věku). Počet obyvatel správního obvodu Vývoj počtu obyvatel 18000 16000 14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000

Město Nová Paka

Správní obvod ORP Nová Paka

20 07 31 .1 2.

20 01

19 91

19 80

19 70

19 50

19 30

19 21

19 00

0

Obce celkem

v produktivním věku k 31. 12. 2007 stoupl – o 242 (počet obyvatel v produktivním věku tvoří 70,2 % celkového počtu obyvatel), v předproduktivním věku klesl – o 275 (počet obyvatel v předproduktivním věku tvoří 13,9 % celkového počtu obyvatel) a v poproduktivním věku se zvýšil – o 171 (počet obyvatel v poproduktivním věku tvoří 15,9 % celkového počtu obyvatel). Hodnota indexu mládí k 31. 12. 2007 (87) je v porovnání s hodnotou k 31. 12. 2001 (109) nepříznivá - ţije zde menší počet obyvatel v předproduktivním věku (0 -14 let) neţ v poproduktivním věku (65 a více let). I zvyšující se průměrný věk 40,7 k 31. 12. 2006 (k 31. 12. 2001 - 39,4) ukazuje na postupné přirozené stárnutí obyvatel. Z hlediska národnostního sloţení (SLDB 2001) je celé území správní obce homogenní oblastí s převahou české národnosti. Území správní obce je úzce spjato s náboţenskými tradicemi. Z celkového počtu obyvatel (podle SLDB 2001) se k některé z církví hlásí 26 % obyvatel a 64 % obyvatel je bez vyznání, 10 % obyvatel tento údaj neuvedlo (viz. následující graf). V porovnání s údaji za celý Královéhradecký kraj bylo zjištěno, ţe obyvatelé ve správním obvodu tvoří 2,62 % věřících obyvatel Královéhradeckého kraje, 2,31 % obyvatel bez vyznání a 2,53 % obyvatel s nezjištěným vyznáním.


60


Věková struktura obyvatel k 31.12.2001 a k 31.12.2007 14000

12000

10000

8000

6000

4000 2667,8

2640,8 2000

1871,8

1823,4

425,6

391,8

426

370,6

0 0-14 let

15 - 64 let

65 a více

Celkem

0-14 let

15 - 64 let 65 a více

let 31.12.2001


Celkem

let 31.12.2007

Průměrná hodnota

Město Nová Paka

Obce celkem

Obyvatelé dle vyznání k 1.3. 2001

Církev čsl. husitská 5%

Nezjištěno 10% Ostatní 0%

Českobr. církev evangel. 0% Církev římskokatolická 21%

Bez vyznání 64%

Občanská vybavenost Přirozeným spádovým a hlavním centrem s vyšší občanskou vybaveností, která je na dobré úrovni a její nabídka odpovídá velikosti sídla, je ve správním obvodu město Nová Paka. Za dalšími sluţbami, nákupními moţnostmi, širší nabídkou zdravotní péče a


61


zařízeními pro rekreační vyţití vyjíţdějí obyvatelé řešeného území do větších center osídlení – např. do Jičína, Hradce Králové, Trutnova, Pardubic a Turnova. Ve správním obvodu jsou obce Stará Paka a Úbislavice a městys Pecka místy s úplnou základní občanskou vybaveností a tvoří místa s přirozenou spádovostí pro okolní obce a jednotlivé části obcí např. v oblasti školství, sociální péče, dopravní obsluţnosti, nákupních moţností aj. Bezpečnost obyvatel je zajištěna subjekty se sídlem v Nové Pace a také Sbory dobrovolných hasičů v jednotlivých obcích. Mateřské a základní školy a další nabídka mimoškolních vzdělávacích aktivit je především v Nové Pace, ale také v městysu Pecka, v obci Stará Paka a Úbislavice. Ve Vidochově není ţádné školní zařízení. Za vzděláním na střední (jiné studijní obory), vyšší a vysoké škole dojíţdí studenti po celém kraji i mimo něj. Zdravotní a sociální sluţby jsou také poskytovány především v Nové Pace, v městysu Pecka a v obci Stará Paka. V obcích Úbislavice a Vidochov není k dispozici ţádné zařízení zdravotní a sociální péče. Akutní lékařská péče je pro obyvatele území ORP poskytována v nemocnici v Jičíně, kam obyvatelé dojíţdějí i za specializovanou lékařskou péčí, kde je i sídlo rychlé záchranné pomoci a pohotovostní sluţba lékařů. Vysoce odbornou, specifickou lékařskou péči zabezpečuje Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Kulturní zařízení jsou zastoupena alespoň jedním zařízením ve všech obcích, městysu, v Nové Pace je jich široká nabídka. Činnost spolků je v území ORP v různorodé skladbě a vhodně se podílí na sounáleţitosti obyvatel s daným územím, přispívá ke zvýšení vzdělanosti, nabízí širokou škálu volnočasových a sportovních aktivit atd. V kaţdé obci působí Sbor dobrovolných hasičů a ve většině obcí také spolek zabývající se sportovními aktivitami. Široká nabídka je v Nové Pace. Sportovními zařízeními a zařízeními pro volný čas je území ORP vybaveno relativně dobře, většina zařízení se nachází v Nové Pace. Ţádné zařízení není v obci Vidochov. V území ORP je v Nové Pace zastoupena plnohodnotná síť maloobchodu i ostatních sluţeb v rozsahu odpovídajícím velikostní kategorii města. V obcích a městysu jsou zastoupeny obchody s potravinami a smíšeným zboţím a je zde různorodá nabídka sluţeb. Za ostatními sluţbami jsou obyvatelé nuceni dojíţdět. V některých místních částech obcí (např. Zboţí, Česká Proseč, Štěpanice, Chloumek aj.) není k dispozici ţádný obchod s potravinami a smíšeným zboţím a je nutné za těmito sluţbami dojíţdět. Z široké nabídky sluţeb lze zmínit např. kadeřnictví, kosmetické, manikérské a pedikérské sluţby, čerpací stanice, autoservisy, provozovny autodopravy, peněţní domy, bankomaty, pojišťovací činnost, veterinární ordinace, realitní kanceláře, truhlářskou činnost, kovoobráběcí činnost, květinářství, fotografické ateliéry, sluţby pro cyklisty, krejčovství, zámečnické sluţby, sklenářství, autoškoly aj. Ubytovacími a stravovacími zařízeními je území ORP vybaveno relativně dobře, většina zařízení se nachází v Nové Pace, Pecce a Staré Pace. Některá stávající zařízení neposkytují sluţby v ţádané kvalitě a úrovni (např. nemají samostatné sociální zařízení na pokoji, nemají bezbariérový přístup, chybí stravovací zařízení se specializovanou nabídkou jídel atd.). Vojenský újezd Na území ORP Nová Paka se nevyskytuje ţádný vojenský újezd.


62


Objekt důleţitý pro plnění úkolů Policie České republiky V území ORP se tento objekt nachází ve městě Nová Paka. Jedná se o obvodní oddělení Policie České republiky. Objekt je v území stabilizován. Ochranné pásmo hřbitova, krematoria V území ORP nebylo ochranné pásmo hřbitova Stavebním úřadem vyhlášeno. Tabulková část Počet obyvatel ve vývoji dle Sčítání lidu, domů a bytů v letech 1900 aţ 2001 a k 31. 12. 2007 Obce/rok 1900 Město Nová Paka 8141 Pecka 3015 Stará Paka 3941 Úbislavice 1428 Vidochov 1279 Správní obvod ORP Nová Paka 16525

1921

1930

1950

1970

1980

1991

2001 31.12. 2007

8568 2763 4188 1224 1032

8949 2550 3934 1078 1032

8072 1882 2924 755 575

9043 1572 2686 527 470

8842 1485 2549 423 394

9380 1316 2177 354 347

9299 1283 2024 346 342

9272 1289 2045 368 365

16743 16511 13633 13828 13299 13227 12952

12974

Zdroj: Český statistický úřad Věková struktura obyvatel k 31.12. 2001 a k 31.12. 2007 31.12. 2001 Obec/věková skupina Město Nová Paka Pecka

31.12. 2007

0-14 65 a více 0 -14 65 a více let 15 - 64 let let Celkem let 15 - 64 let let

Celkem

1496

6418

1321

9235

1267

6542

1466

9272

197

873

196

1266

185

890

214

1289

Stará Paka

313

1386

321

2020

304

1412

329

2045

Úbislavice

48

224

72

344

54

248

66

368

Vidochov

74

216

49

339

43

267

55

365

2128

9117

1959

13204

1853

9359

2130

13339


Zdroj: Český statistický úřad


63


Pohyb trvale ţijících obyvatel v roce 2007 ţivě Obce/obyvatelé narození Město Nová Paka 103 Pecka 10 Stará Paka 14 Úbislavice 5 Vidochov 2 Správní obvod ORP Nová Paka 134

zemřelí přistěhovalí vystěhovalí přírůstek/úbytek 74 11 26 3 2

215 39 70 18 23

224 28 72 7 11

20 10 -14 13 12

116

365

342

41

Zdroj: Český statistický úřad Tabulka údajů o občanské vybavenosti

Obec, město

Město Nová Paka Pecka Stará Paka Úbislavice Vidochov Správní obvod ORP Nová Paka

Zařízení pro sport a rekreaci

Správa a úřady

Sakrální stavby

Školská zařízení

Zdrav. zařízení

Zařízení sociální péče

Zařízení pro kulturu

11 2 2 0 2

51 5 7 0 0

4 1 0 0 0

21 15 13 6 5

13 4 8 1 0

10 8 6 5 2

5 2 1 2 2

17

63

5

60

26

31

12

Zdroj: Český statistický úřad, územně plánovací dokumentace jednotlivých obcí a města Nová Paka


64


I.A.1.8. Bydlení SEZNAM VÝCHOZÍCH SLEDOVANÝCH JEVŮ Téma je charakterizováno následujícími sledovanými jevy (číslování dle tabulky sledovaných jevů – Přílohy č. 1 k vyhlášce 50/2006 Sb. – část A): 116 - počet dokončených bytů k 31.12. kaţdého roku, 117 - zastavitelná plocha, 118 - jiné záměry, 119 - další dostupné informace.

ŠIRŠÍ VZTAHY Správní obvod Nová Paka se nachází v severozápadní části Královéhradeckého kraje. Na severu sousedí s Libereckým krajem, na východě se Správním obvodem Dvůr Králové nad Labem a na jihu s obcemi správních obvodů Hořice a Jičín. Správní obvod zahrnuje město, městys a 3 obce, je nejmenší v kraji z hlediska rozlohy i počtu obyvatel. V jediném městě Nové Pace ţilo k 31. 12. 2007 téměř 70 % obyvatel správního obvodu. Na 30 procentech území se rozkládají lesy, zemědělská půda zabírá necelých 60 procent rozlohy. V území se nachází řada významných nejen památkově chráněných objektů, které je třeba dále chránit. A tím je také dán rozvoj bydlení, který musí být v souladu s ochranou přírody, krajiny, krajinného a urbanistického rázu.

ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ A JEHO HODNOT NOVÁ PAKA Nová Paka v Podkrkonoší leţí mezi význačnými turistickými oblastmi Českého ráje a Krkonoš, navazuje na Podzvičinsko a dnes tvoří východní bránu Geoparku Český ráj. Je to zvláštní místo, zahleděné tak trochu do sebe. Snad proto se zde objevuje tolik zajímavých jevů nejen v přírodě, ale i v oblasti duchovní i umělecké. Nejstarší zmínka o existenci tehdejší Nové Paky (Paká Mladá) pochází z roku 1357. Město leţí v trojúhelníku slávy tří hradů (Kumburk, Pecka, Levín). Po dlouhá staletí byly osudy města spojeny s historií hradu Kumburk, mezi jehoţ majitele patřily tak slavné rody jako Vartemberkové, Krušinové, Berkové, Smiřičtí, ba i Albrecht z Valdštejna. Z Nové Paky vede zajímavá „Máchova stezka“ ke zříceninám hradu Kumburk a Bradlec, které navštívil při své pouti krkonošské K. H. Mácha. Hrad Kumburk byl zbořen v roce 1658 (gotický hrad byl zaloţen ve 14. století a do dnešní doby se zachovaly zbytky dvou věţí, bran a spirálových hradeb a podzemní prostory). Zbytky zříceného hradu Levín ze 13. století se nacházejí na zalesněném hřbetu Staropackých hor, 3,5 km severně od Nové Paky. Hrad Levín jako sídlo zpustl v dobách husitských válek. Na severních svazích stejnojmenného kopce je naleziště achátů. V roce 1454 udělil městu král Ladislav erb s šikmo poloţeným výsekem roubového věnce. První právo na pořádání výročních trhů získalo město v roce 1478. Obyvatelé byli rolníky, ale přivydělávali si „šeucováním, hrnčířstvím, perníkářstvím, ale především tkalcováním a punčochářstvím. Pro město, které bylo vlastně celé z dřevěných staveb, znamenaly pohromu největší poţáry v létech 1563, 1643, 1666, 1710, 1827, 1844 atd. Nebyly to ovšem jenom poţáry, ale i povodně a pustošící vojska, která přinášela zhoršení poměrů. Nejhorší stav nastal v letech 1771 – 1772, kdy byla veliká neúroda. Od jisté smrti hladem zachránily obyvatele Podkrkonoší brambory, které pěstovali pavláni v místním klášteře.


65


Na ţivot města měl velký vliv právě pavlánský klášter a kostel Nanebevzetí Panny Marie. Na základě místní pověsti o nalezení zázračné sošky Panny Marie ve zlatých dolech v nedaleké Stupné byl podle přání maršálka Rudolfa Tiefenbacha vystavěn klášter a kostel Nanebevzetí Panny Marie. Klášter byl dostavěn v roce 1701, chrám byl vysvěcen v roce 1724 a postupně byl doplňován. Jsou zde dvě plátna slavného barokního malíře Petra Brandla, fresková výzdoba od J. Kramolína, obraz Josefa Führicha a Josefa Zeleného. Nádherná stavba chrámu s průmětem pěti elips klenby od neznámého vynikajícího architekta vás zaujmou stejně jako balustráda kruchty s kapelou amoretů a varhany z roku 1750, řezbářské práce místní rodiny Suchardů i kryté schodiště ke chrámu z roku 1737. Stavbu kláštera financovali majitelé panství, ale klášterní chrám s nádherným vybavením jiţ platilo město. Klášter byl zrušen v roce 1785, respektive v roce 1789, a od roku 1872 slouţil jako nemocnice. Z Nové Paky se stalo významné poutní místo, chodilo sem mnoţství poutníků, kteří město povznesli ekonomicky. Mocný vliv měla klášterní huť i na architekturu města a výtvarný projev. Při klášteře existovala sochařská a stavební dílna, ze které pochází první kamenná stavba na náměstí (fara), ale i řada soch ve městě samotném a okolí (sochy světců před klášterním chrámem, socha sv. Rodiny, sv. Václava při silnici k Brdu a mnohé další. Zajímavá je socha sv. Alţběty z období kolem roku 1720, kde je patrný vliv Braunovy školy z nedalekého Kuksu (socha je v ulici Svatojánské a je jiţ na třetím místě). Díky klášteru vlastně vznikla slavná sochařská a řezbářská dílna rodu Suchardů, ale na zlomu 19. a 20. století zde působili i dvě malířské dílny Kretschmerova a Mühlova. Tyto dílny dodávaly především ikony do Ruska a na Ukrajinu. Vyučilo se zde mnoho malířů, jako členové rodiny Čílů, Karel Havlata, básník Jan Opolský a další. Zajímavá je hřbitovní kaple "Bolestné Panny Marie", kterou v letech 1700-1709 nechalo vystavět několik novopackých měšťanů. Město se rozrostlo, stalo se centrem národního obrození v Podkrkonoší a koncem 19. století se nebývalým způsobem rozšířila průmyslová textilní výroba, která navázala na starší tradice. V létech 1890 – 1910 vzrostl počet obyvatel téměř dvojnásobně a začaly se objevovat i zajímavé obytné, školní a průmyslové stavby. Do pozoruhodných rozměrů se rozrostl kulturní a spolkový ţivot. O tom všem se nejvíce dá dozvědět v historické expozici Městského muzea v Suchardově domě, kde jsou pořádány i zajímavé výstavy. Suchardův dům nechal postavit v novorenesančním slohu Antonín Sucharda mladší v létech 1895 – 1896. Na výzdobě domu se podíleli členové rodu a freskou sv. Boţetěcha i Mikoláš Aleš, svědek na svatbě Anny Suchardové a Aloise Boudy. Rod Suchardů je unikátní tím, ţe od roku 1770, kdy se narodil Jan Sucharda starší, byl aţ do dnešní doby snad kaţdý ze členů rodu výtvarným umělcem. Nejznámější je Stanislav Sucharda (1866 – 1916), tvůrce pomníku Palackého v Praze a jeho bratr Vojta Sucharda (1884 –1968), autor dřevořezeb apoštolů na Staroměstském orloji. Nedaleko Suchardova domu se narodil spolutvůrce výzdoby Národního divadla Josef Tulka a akademický sochař Bohumil Kafka – autor největší jezdecké sochy (Jan Ţiţka na Vítkově v Praze). Z Nové Paky pochází členové Skupiny 42 – malíř František Gross, fotograf Miroslav Hák, sochař Ladislav Zívr, akademičtí malíři Čílové, Otakar Zemina a mnozí další. V muzeu je i betlém a návštěvníci se seznámí s historií města a jeho řemeslnými tradicemi. V zahradě Suchardova domu je ve vitríně vystaven „zkamenělý strom“ – araukarit, který měří 8,20 m. Přes ulici je další expozice muzea – Klenotnice drahých kamenů a Spiritismu v Podkrkonoší. Jsou to expozice opravdu ojedinělé. V Klenotnici jsou vystaveny drahé kameny (acháty, ametysty, jaspisy, karneoly, křišťály, …). Je zde moţno sledovat také geologický vývoj a obdivovat prokřemenělé zbytky kapradin, přesliček, plavuní, araukaritů, ale i stopy ţivota dávných ţivočichů. Jejich největší zvláštností je, ţe ve své různorodosti byly většinou nalezeny v okruhu pouhých 10 km kolem Nové Paky. V podkroví budovy klenotnice je expozice Spiritismu v Podkrkonoší, kde jsou zajímavé medijní kresby. Nová Paka byla centrem spiritismu a Karel Sezemský vydával časopis Posel Záhrobní a knihy v nakladatelství Spirit. Pozornost návštěvníka jistě vzbudí Řecko-katolický kostelík, který do svého rodného města nechal v roce 1930 přemístit továrník Otto Kretschmer z Obavy u Uţhorodu. Novější


66


stavbou je modlitebna Jednoty bratrské a kostel Československé církve husitské, autorem vitráţí je rodák města ak. malíř Otakar Zemina. V samotném centru města jsou zbytky roubených podkrkonošských chalup. Na náměstí je kostel, který byl přestavěn poněkud nešťastným způsobem v novogotickém slohu v roce 1872. Na vnitřní výzdobě chrámu se podíleli členové rodu Suchardů z Nové Paky. První sochou ve městě byl mariánský neboli morový sloup, který je datován r. 1716, dle údajů o morových ranách bude asi starší, ale pro nás je důleţitější skutečnost, ţe mezi farní kostel a mariánský sloup byl v roce 1898 postaven pomník Mistra Jana Husa, jako první Husův pomník umístěnýna náměstí. Na náměstí stojí také kašna z roku 1814 se sochou sv. Floriána. V této kašně je prý podle pověsti bláznivá voda - kdo se jí napil, měl jistotu, ţe bude packým bláznem. Moc slavných lidí se hlásilo k tomu, ţe tuto vodu kdysi pili a byli na to hrdi. Kdyţ jsme se jiţ zmínili o hradu Kumburku (Goldenberku) je zcela patrné, ţe poddanské město Nová Paka mělo se zlatem cosi společného. Právě díky pověsti o nalezení zázračné sošky Panny Marie v nedalekých dolech ve Stupné vznikla ve městě nejkrásnější stavba - pavlánský klášter s chrámem Nanebevzetí Panny Marie. Z Nové Paky se stalo významné poutní místo a samotný chrám patří mezi nejkrásnější barokní stavby první čtvrti 18. století ve střední Evropě. Samotná Nová Paka i okolí vybízí k řadě vycházek, při nichţ vás potěší pohled do kraje i na hory krkonošské, na dřevěné roubené stavby, zapomenuté pískovcové sochy světců i na venkovské kostelíky. Při troše štěstí se dá najít na krevelově zbarvených polích drahý kámen nebo prokřemenělý zbytek dávných stromů a rostlin. Heřmanice I zde lze rozlišit dvě struktury. Základ tvoří rozptýlená zástavba podhorského charakteru – rozvolněná zástavba na velkých pozemcích. Severní část je účelově zaloţená (včetně průmyslového komplexu) a souvisí s plánovitým rozvojem města. Původní charakter rozvolněné zástavby je cenný a neměl by být poškozen. Kumburský Újezd Jádro místní části tvoří náves, kolem které je původní zástavba obce rozloţena. V dalších fázích se obec rozvíjela lineárně podél komunikace. Je zde čitelný i původní společenský význam tohoto uspořádání. Jádro obce s původní zástavbou je cenný útvar, který by neměl být dotčen. Podlevín Je tvořen souborem samostatně stojících objektů bez zjevné urbanistické souvislosti. Zřetelné je řazení domů podél místní komunikace. Jedná se o řídké osídlení, původně se zemědělským zázemím. Většinu území zabírá zemědělská půda, lesy tvoří pouze ojedinělé vloţené útvary. Studénka Tvoří ji lineárně rozloţená zástavba, která splňuje pouze obytnou funkci. Štikov Má dvě části. Původní (severnější) část má jádro v okolí kostela. Pak se ale obec začala rozvíjet podél komunikací a obec ztratila moţnost vytvoření centra. Jihovýchodní část tvoří zaloţenou obytnou zástavbu, související s rozvojem Nové Paky. Vlkov (Zlámaniny) Těsně sousedí s jihozápadním okrajem hustě zastavěné části Nové Paky. Jedná se však o území nezastavěné – hranice zástavby je zde velmi čitelná. Většina plochy je zalesněná. Zastavěné části jsou ve dvou nezalesněných plochách. V severní části


67


(Zlámaniny) je kopcovité území s rozvolněnou zástavbou – dle platného ÚP území určené částečně pro rekreaci, ve skutečnosti k bydlení (zde je jistý rozpor mezi platným ÚP a skutečností). V jiţní části (Vlkov) je to oblast kolem státní silnice, kolem které se soustřeďuje hlavně komerční činnost. Vrchovina Má typický charakter horské obce, kde je poměrně zahuštěná zástavba soustředěna na dno údolí podél komunikace a vodoteče.

PECKA V členité a kopcovité krajině západního Podkrkonoší mezi Novou Pakou a Dvorem Králové leţí městys Pecka. Nad ním se na strmém návrší tyčí stejnojmenný hrad a pozdější zámek, dnes uţ z větší části zřícený. Pouze jedno křídlo, západní palác, nadále odolává nepřízni osudu a poryvům horských větrů. Městys Pecka si dodnes uchoval ráz malebného a poklidného podkrkonošského městečka. První písemná zmínka pochází z r. 1268. Pecka byla majetkem koruny a poţívala přízně panovníka, jiţ ve 13. století obdrţela znak, který vznikl z pohledu na hrad od Bělé. Po roce 1270 se stala městečkem poddanským. V průběhu století dochází k rozvoji řemeslné výroby a obchodu. Nejlépe se dařilo Pecce za Kryštofa Haranta, jenţ byl k poddaným mírným a vlídným panovníkem. Těţké pohromy stihly městečko za třicetileté války, hlavně za švédských vpádů. Pro rozvoj městečka po pohromách třicetileté války měl značný význam patent z r. 1769 – dovolení poddaným stavět na panských a obecných gruntech. Tento patent podnítil rozvoj stavebního ruchu, rozvoj řemeslné výroby a obchodu. Škola v Pecce byla nejstarší školou ve zdejším kraji, byla zřízena při faře od 14. století. Během třicetileté války škola zanikla, poté byla obnovena, postupem času z jednotřídky aţ na školu o 5 třídách v r. 1884. Původně byla škola jen pro městečko, později k ní patřily všechny osady peckovského panství. Poštovní úřad byl v Pecce zřízen v r. 1752, zprvu obstarával poštovní spojení s Novou Pakou posel, od r. 1892 denní jednokoňská poselná jízda. Roku 1865 byla zaloţena občanská záloţna, r. 1873 četnická stanice. Silnice k Miletínu, vedoucí městečkem, byla postavena v r. 1848, odbočka do Vidonic a do Bělé r. 1888. Po roce 1848 vzniklo v Pecce několik národních spolků – ochotnické divadlo, Sokol, sbor dobrovolných hasičů. Dokladem bohaté historie obce je řada dochovaných kulturních památek. Nejvýznamnější z nich je kostel sv. Bartoloměje (původně dřevěný), barokně přestavěný v polovině 18. stol., s nástropními malbami Václava Kramolína a reliéfními výjevy kříţové cesty od J. Lederera. Na náměstí stojí morový sloup od F. Petrše z r. 1720 a raně barokní kašna. Několik hodnotných barokních soch je umístěno v okolí hradu i v městečku. Památku Kryštofa Haranta připomíná pomník před školní budovou z roku 1921, u kostela je pomníček na památku zdejšího rodáka P. Josefa Štemberky, lidického faráře umučeného nacisty. Vedle několika měšťanských domů z první pol. 19. stol se dochovala řada roubených chalup, reprezentujících lidové stavitelství regionu. Hrad Pecka byl vystavěn počátkem 14. stol. pány ze Ţeleznice. Jako jeho první drţitel je r. 1322 uváděn jistý Budivoj či Buzek z Pecky. V téţe době vzniká v podhradí nevelká osada, která se pozvolna rozrůstá, aţ je r. 1382 povýšena na město. Vzhled raně gotického hradu byl přes svoji členitost poměrně jednoduchý a strohý. Dvě obranné věţe s malým obytným palácem byly propojeny pevnou hradební zdí, která uzavírala celé nádvoří.


68


Přístup ke hradu byl znesnadněn hradebním příkopem, překlenutým u vjezdu dřevěným padacím mostem. Za husitských válek byl hrad dobýván sirotky a jeho majitel Jarek ze Ţeleznice byl přinucen k uzavření smíru. Počátkem 16. stol. za Mikuláše a Viléma Hořických z Hořic byl hrad rozšířen a provedeny četné pozdně gotické úpravy. K dalším mnohem podstatnějším změnám, kdy je hrad postupně přebudován na reprezentativní zámecké sídlo, dochází v průběhu druhé poloviny 16. století za Škopků z Bílých Otradovic. Výsledkem dlouhodobé stavební aktivity je půvabný renesanční zámek, sestávající se ze čtyř prostorných dvoupatrových křídel a uzavírajících obdélníkové nádvoří. Stavbu dokončil Kryštof Harant z Polţic a Bezdruţic (1564 - 1621), věhlasný cestovatel, spisovatel a hudebník. Po Harantově smrti získává Pecku Albrecht z Valdštejna, ten však zámek daruje r. 1626 mnišskému řádu kartuziánů. Kartuziáni provedli jen nevýrazné úpravy převáţně praktického charakteru a své úsilí zaměřili spíše na zvelebení městečka a okolních obcí. Po jejich odchodu v roce 1782 zůstává zámek v majetku náboţenského pozemkového fondu. Roku 1824 ho kupuje hrabě Trautmansdorf. Brzy na to v r. 1830 zámek vyhořel a zhoubný poţár udělal tečku za jeho dávnou slávou. Zpustlá stavba chátrala čím dál tím více a postupem času se změnila v ruinu. Teprve v r. 1921, kdy se zřícenina stává majetkem obce Pecka, jsou zahájeny první záchranné práce a podniknuty nejdůleţitější opravy. Druhá fáze oprav pak proběhla v šedesátých letech. Západní palác byl zastřešen a provedla se stavební rekonstrukce dvou horních pater. V devadesátých letech našeho století byly upraveny další prostory v přízemí a v hradním sklepení. V upravených prostorech byla nově zřízena interiérová expozice, která se návštěvníkům snaţí přiblíţit osobnost Kryštofa Haranta a historii hradu a městečka. Údaje o počtu obyvatel jsou známy aţ od roku 1835, kdy bylo v Pecce 1265 obyvatel (192 domy), v r. 1900 1318 obyvatel (207 domů) a v r. 1920 1533 obyvatel (210 domů). Podle sčítání v r. 1991 měla Pecka 849 obyvatel, celkem s přilehlými obcemi 1316 obyvatel, v roce 1995 pak 1271 obyvatel. Arnoštov Na jiţním svahu Krkonošské vyhlídky asi 500 metrů pod vrcholem je obec Arnoštov, která byla zaloţena Arnoštem Šalfgočem v 18. století. Původní obyvatelstvo bylo německé, tvořené kolonizátory. Roubené chalupy stojí kolem cesty vedoucí do Horního Javoří. Na návsi stojí kaplička se zvonicí, která je dnes prázdná, a socha z roku 1887. Autorem je Josef Kuhn, s jehoţ pracemi se potkáváme na okolních hřbitovech. Na zadní straně podstavce je nápis: Z odkazu Antonie Kříţkové z Arnoštova č. 9. Arnoštov má svébytný charakter. Tvoří ho cca 20 chalup, které jsou umístěny podél průjezdní komunikace. Dnes je obýván převáţně rekreačně. Bělá u Pecky Místní část Bělá u Pecky leţí na soutoku tří potoků, kterými jsou Radkyňský potok, Zlatnice a Javorka. Část obce leţí v údolí v místě nejfrekventovanějšího vstupu do obce (spojnice mezi Novou Pakou a Lázněmi Bělohrad). Zástavba je kompaktní, má spíše čistě obytný charakter. Východním směrem je část obce ukončena menší zahrádkovou kolonií (jediná v obci). Na západně orientovaném svahu je umístěna menší chatová osada, kolem které se terén výrazně zvedá k obci Horní Javoří. Stejně jako u Horního Javoří i záznam o Bělé u Pecky pochází z první poloviny 16. století. V této době patřila k peckovskému panství. Osud Bělé a Pecky se vyvíjel společně. Cestou z Pecky do Bělé u Pecky podél potoka Javorky stojí ve svahu kamenný kříţ z roku 1802 s leţící postavou na kříţi ve spodní části podstavce a madonou ve výklenku v horní části podstavce. Od plastiky je pěkný pohled zpět na hrad Pecku.


69


Plastiku sousoší Korunování Panny Marie vytvořil v roce 1842 Josef Kuhn. Na přední části podstavce je v rámečku reliéf Mikuláše z Myry, ten drţí v jedné ruce berlu a ve druhé tři „zlaté“ hroudy. Nad reliéfem sv. Mikuláše je draperie s mušlí. Jedná se o pozdně klasicistní dílo. Bukovina Bukovina je vesnice, zaloţená v mělké kotlině u kříţení několika cest. Má proto centrální uspořádání, přestoţe zde není centrum (náves) nijak výrazně vyvinuto. Bukovina má podobný charakter jako Vidonice. Je to zřejmě dáno umístěním ve volné krajině a výrazně zemědělskou orientací. Horní Javoří Místní část Horní Javoří leţí na severozápadním úbočí Krkonošské vyhlídky. Je nejvýše poloţeným osídlením v území. Je tvořena souborem několika chalup, které byly (a některé dodnes jsou) zemědělským hospodářstvím. Přesná doba vzniku osady není známá. Bliţší informace o vsi pocházejí z roku 1532 v souvislosti s nákupem majetku Janem Litoborským z Chlumu. Později patřila ves Horní Javoří k bělohradskému panství. Do vsi vede cesta od Arnoštova, dál pokračuje přes menší náves do obce Bělá u Pecky. Ve vsi a jejím okolí jsou k vidění plastiky ze začátku 19. století a kamenný kříţ z roku 1802. V přední části podstavce je výklenek, který dnes jiţ není osazen plastikou. Na návsi obce Horní Javoří stojí socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1807, která byla nejméně dvakrát renovována ještě v 19. století. Lhota u Pecky Lhota u Pecky byla dříve samostatná obec, která vznikla v údolí podél cesty a potoka. Postupným narůstáním se Pecka i Lhota spojily do jednoho útvaru, který je dnes vnímán společně a má společnou problematiku. Východním směrem Lhota postupně přechází rozvolněnou zástavbou do údolí. Toto údolí je zakončeno další zástavbou obce Staňkov. Kal Na výšině 3 kilometry jihovýchodně od Pecky leţí ves Kal pojmenovaná buď podle močálu a kalu, které ztěţovaly průchod kolem potoků Bystrého a Kalského nebo podle kůlů (Koly) ohraničujících močály podél cest. Kal má výrazné uspořádání, které souvisí i s jeho bohatší historií. Centrální uspořádání pozemků navozuje princip „okrouhlice“, tj. zaloţenou obec. V centru obce je skutečně výrazná náves s chráněným objektem kovárny. Některé nevhodně usazené objekty však charakter obce narušují. Nejstarší záznam o vsi je z roku 1497, kde je zmiňována Alţběta z Barchova v souvislosti s majetkem, který zemřelý Čeněk Vyšehněvský z Barchova prodal Kunešovi z Oděrad. V další zprávě z roku 1532, kdy Pecka patřila Janu Litoborskému z Chlumu, je Kal uváděn jako jedna z 20 vsí patřících k tomuto panství. Po smrti Jana Škopka z Otradovic si jeho tři synové rozdělili panství. Petr byl pánem tvrze Bělohradu a 10 vsí včetně Kalu. Po jeho smrti připadla ves Ferdinandu II., ten prodal majetek Albrechtu z Valdštejna, který panství rozdělil na tři díly. Ves Kal prodal Kateřině z Valdštejna v roce 1629. V roce 1660 koupil ves jako poměrně velkou na tehdejší dobu Karel Kryštof Stařimský z Libštejna a připojil jí k Lukavci, se kterým byla později připojena Vilémem Kryštofem z Valdštejna k Miletínu. Do roku 1850 patřila ves Kal k Miletínu, později se stala obcí okresu Hořice. V roce 1889 ţádala ves o připojení k okresu novopackému, ţádosti nebylo vyhověno. Dne 1. ledna 1975 byla ves Kal sloučena s Peckou.


70


Vedle příjezdové silnice ke vsi je v poli plastika Panny Marie, která zde stojí od roku 1904. Autorem je K. Pospíšil z Pecky. Na zadní straně podstavce je nápis: Postavena nákladem Heřmana Nálevky roz. ze Vřešťova a manţelky Anny z Kalu č. 15. V přední části podstavce je vloţena bílá mramorová deska, na které je nápis. Ve středu obce mezi stromy stojí kamenný krucifix s půlreliéfem madony se sepnutýma rukama ve spodní části podstavce. Kříţ pochází z roku 1803. Na návsi stojí ještě pomník padlým v 1. světové válce. Autorem pomníku je J. Ţlab. Socha byla odhalena 28. června 1925. Na návsi je panská kovárna z 18. století, která je v současnosti rekonstruována. V památkovém seznamu je zapsána jako klasicistní stavba, která je technickou památkou manufakturní výroby na konci 18. století. Cesta z Kalu do Lázní Bělohrad vede údolím kolem roubeného kalského mlýna z roku 1827. Staňkov Je tvořen kotlinou uzavírající údolí. Na svazích kotliny je umístěna rozvolněná zástavba obce. Částečně je tvořena klasickými rodinnými domy bez většího zázemí (převáţně jiţní svah), částečně typickými chalupami (západní a severní svah). Staňkov tvoří přirozené zakončené údolí, ve kterém je umístěna Bělá, Pecka i Lhota. Obratištěm zde končí silnice, která pokračuje pouze účelovou úzkou vozovkou na Vidonice. Vidonice Ves Vidonice leţí u silnice, kterou se dostaneme z Pecky do Dvora Králové. Jsou umístěny v otevřené zvlněné krajině, kde je dominantní velká rozloha zemědělské půdy. Ta také posiluje typický zemědělský charakter obce. O jedné z verzí jak vzniklo jméno Vidonice se píše v monografii Novopacko díl III. z roku 1929 toto: Je-li pravda, ţe původní osady staročeské ponejvíce jméno podle rodu, jehoţ praotec osadu zaloţil, pak podobně vznikl i název osady Vidonic. První obyvatel, který se tu usadil, nazýval se Vidoň. Rodina jeho a její potomci podle toho, jak potřeba kázala přistavovali si nové příbytky kolem příbytku praotcova a podrţeli po něm i společné rodné jméno Vidonici. Druhá verze říká, ţe jméno vzniklo podle stezky vedoucí do Vídně, odtud Videnice a později zkomoleně Vidonice. Ve 14. století patřila ves podle starších záznamů k hrádku Bělušicím. O století později byla ves rozdělena. Část patřila k panství bělušickému a druhou část prodal Čeněk Vyšehněvský z Barchova Kuněšovi z Oděrad. Stejně jako Kal se i Vidonice staly majetkem Alţběty z Barchova v roce 1497. Později i Vidonice patřily k peckovskému panství. Nejvýznamnější památkou v obci je kostel sv. Jana Křtitele. Podle starších záznamů stál kostel ve Vidonicích jiţ ve 12. století. V polovině 14. století je zaznamenána fara. V monografii Novopacko se uvádí, ţe fara ve Vidonicích byla starší neţ peckovská. Starý kostel stál na místě dnešního kostela. Za panování Karla IV. byl na vidonické faře 1 farář a 3 aţ 4 kaplani. Majetek fary byl značně rozsáhlý. Později majitelé peckovského panství spojili faru vidonickou a peckovskou. Původně farní kostel se stal filiálním. V roce 1666 stál ve vsi dřevěný kostel, který byl v době spravování majetku kartuziány v letech 1732 aţ 1736 přestavěn na kamenný. V roce 1765 byl opraven strop. Barokní kostel byl vybaven zařízením z Valdic. Kostel sv. Jana Křtitele má obdélníkový půdorys a hranolovitou věţ před západním průčelím kostela. Vnitřek kostela je členěn římsou, v koutech jsou pilastry ukončené římsami. Na stropě lodi je dekorativní štuk. Zařízení kostela pochází z kartuziánského kláštera ve Valdicích. Na hlavním vyřezávaném oltáři z první poloviny 18. století je středová socha sv. Jana Křtitele. Boční sochy zobrazují sv. Augustina a sv. Vojtěcha. Kazatelna je v literatuře


71


zařazena do stejného období. Boční oltáře jsou zasvěceny sv. Josefu a sv. Anně a jsou doplněny sochami. Obrazy na nich umístěné zobrazují smrt sv. Josefa a smrt sv. Anny. Obrazy byly přemalovány v roce 1902. Ve středu obce je kamenný kříţ. V přední části podstavce je prázdné místo, které bylo dříve vyplněno pravděpodobně plastikou madony. Krucifix je v zahradě staré školy. Na stejném místě, několik metrů od kříţe stojí pomník Obětem I. světové války. STARÁ PAKA Obec Stará Paka i se svými přidruţenými obcemi Karlov, Roškopov, Ústí, Krsmol a Brdo se nachází na severní hranici okresu Jičín. Je protáhlou řadovou vsí se zástavbou situovanou po obou stranách protékajícího potoka Rokytky a probíhající hlavní komunikace ve směru JV - SZ. Část zástavby je také situována kolem několika souběţných i křiţujících místních komunikací. V jihovýchodní části v mírně členitém terénu plynule navazuje na zástavbu Nové Paky, na severozápadě v členitějším terénu končí obec za ţelezničním viaduktem křiţovatkou komunikací. Na sever odbočuje komunikace do nedalekého Karlova s částí zástavby obce u komunikace a s několika objekty jako samoty v kopcovitém terénu u ţelezniční trati do Levínské Olešnice. Na západ se stáčí komunikace do blízkého Roškopova. Náves je charakteristický a typický prvek vesnických sídel, bývá různých půdorysných tvarů, obvykle kolem středu obce jako ústřední veřejné prostranství. Její vznik spadá do středověku. Měla důleţitou úlohu v hospodářském i společenském ţivotě obce. Byly zde soustředěny stavby veřejného charakteru jako kostel nebo kaple, radnice, kovárna, hostinec, hasičská zbrojnice a podobně. Společenským vývojem však její význam upadal. Přesto si ve zdejší obci podrţela svůj význam, je situována kolem menšího prostranství u staré roubené školy, je zde objekt Obecního úřadu s poštou, obchod s hostincem a také novodobý objekt školy. Prostor doplňují některá sochařská díla. Nedaleko na návrší je situován kostel sv. Vavřince s areálem hřbitova s některými hodnotnými skulpturami a náhrobky z 18. a 19. století. Sochařská výzdoba obce je zastoupena dvěma díly z konce 18. století – je to pozdně barokní kříţ před starou školou a socha sv. Anny vyučující malou P. Marii z roku 1797 ve svahu nad komunikací nedaleko kostela sv. Vavřince. Další díla jsou z 19. století z dílny Suchardů z Nové Paky. Sv. Jan Nepomucký z roku 1803, dnes ve výklenkové kapli postavené později. Před budovou Obecního úřadu jsou umístěny dvě sochy z roku 1844 vlevo sv. Ludmila, vpravo sv. Václav jako čeští patroni. Před vchodem na hřbitov ve svahu je umístěn Ukřiţovaný s kovovým krucifixem z roku 1856. Společenský vývoj charakteristický i novodobými stavebními aktivitami poznamenal negativním způsobem historickou podobu obce s její původní zástavbou. Charakteristická podoba vesnických sídel utvářená po staletí, reprezentovaná převáţně lidovou architekturou dřevěnou i zděnou, byla zejména ve druhé polovině 20. století násilně přetvářena a narušena nevhodnými novodobými objekty ve snaze o vyrovnání se venkova s městem. Následkem tohoto chybného sociologického názoru byly tak do tohoto prostředí uměle importovány prvky městské architektury. Tento přístup nedávné doby nalezneme bohuţel i ve zdejší obci. Původní památkově cenná podoba obce tak byla v některých částech necitlivě narušena nevhodnými novodobými objekty činţovních domů, ale i solitérními novostavbami, nerespektujícími svou hmotou ani měřítkem toto původní prostředí. Patří sem i objekt továrny s areálem dalších různých objektů. K historii obce je citováno z kroniky: „V údolí vytvořeném návrším "Příčnice" zvaným a hřbetem "Staropackých hor", pokračováním to Kozince a Levína, jímţ protéká od jihovýchodu k severozápadu potok Rokytka, táhne se v délce skoro tří kilometrů Stará Paka, po Nové Pace nejlidnatější a


72


nejţivější obec okresu novopackého, souvisíc na "hořením konci" s Novou Pakou, na "dolením" s Roškopovem. Mimo vlastní jádro má některé odlehlejší části, kaţdou o několika číslech: Za horama, Na horách, Na zbytku, Pod borovím, V okliku a Za Příčnicí; tato je z nich největší, čítajíc 13 domů. - Zápřičnicí protéká potok brdský od Brda k Nové Pace, kde se vlévá do Rokytky, Záhořím Oleška, která přicházejíc z Levínské Olešnice a přijímajíc potok od Karlova, mění svůj dosavadní západní směr v jiţní, spojuje se na dolením konci obce s Rokytkou, a měníc opět svůj směr podrţujíc však své jméno, ubírá se k západu do Roškopova. O minulosti Staré Paky máme velmi málo zpráv. Kdy byla osídlena, není známo; patřívala i se sousedním městem k panství Kumburskému. Uprostřed obce, kde stojí nyní továrna, byl rybník a na jeho jiţní straně tvrz s příkopem, vzniknuvším překopáním do rybníka zabíhajícího ostrohu, takţe oblita byla kolkolem vodou. Nelze zjistiti, měla-li tvrz svého pána, nebo patřila-li vrchnosti kumburské. Na jejím místě nyní stojí chalupa č. 98 továrně patřící. - Rybníkem protékala Rokytka, jejíţ výtok hnal panský mlýn (č. 29) leţící pod hrází. Zbytky hráze dosud jsou patrny (od kostela na jih). Na podzim r. 1653. následkem průtrţe mračen byl rybník, který téhoţ roku právě opatřen byl novou hrází, protrţen, načeţ zůstal pustý a byl za 20 kop grošů českých k prodeji nabízen; měřil 10 jiter a 1450 sáhů. Ţádný kupec se nepřihlásil. Později byl rozparcelován a po částech občanům rozprodán. Voda na "podkostelní mlýn" vedena nadále náhonem, který koupila i s vodním právem r. 1900. továrna, načeţ byl mlýn zrušen. Za panování Karla IV. bylo mnoho kostelů, jeţ nyní jsou filiální, farními. I Stará Paka měla tenkrát samostatného duchovního správce a to snad aţ do války třicetileté, po níţ, pro nedostatek kněţí a úbytek obyvatelstva, připojena k faře novopacké. Roku 1754. byl starý, dřevěný kostel pro schátralost sbořen a nový asi o padesát kroků dále k východu vystavěn. Kdyţ starý hřbitov na západní straně kostela leţící nepostačoval, byl r. 1884. na východ rozšířen. Okolo r. 1890. byl kostel vydláţděn, vymalován, vně obílen, střecha přeloţena, nové varhany na rozšířený kůr postaveny. Od r. 1887. usiluje obec o samostatnou faru; farní expositura zřízena jiţ roku 1902. Škola je zde od roku 1790. Byla aţ do roku 1871. jednotřídní, do r. 1879. dvojtřídní, do r. 1884. trojtřídní, do r. 1899. čtyř- a do 31. prosince 1905. pětitřídní; od 1. ledna 1906. měla pobočku při IV. třídě. Pro malý počet ţáků vyučuje se od 1. ledna 1925. v pěti třídách.Stará škola zachována je skoro v původní podobě, v nynější vyučuje se od r. 1877. Poněvadţ byla pro šest tříd malá, jednalo se před válkou o stavbu nové budovy, a tu samozřejmě vznikla myšlénka, ţe při rychlém přibývání ţáků bude nutno pomýšleti na zřízení školy měšťanské. Stavbu oddálila vypuknuvší světová válka, úsilí o měšťanskou školu podněcováno dále, aţ roku 1928. podala místní školní rada o ni ţádost, kterou zemský správní výbor téhoţ roku v listopadu příznivě vyřídil, povoliv potřebný náklad; ţádost u zemské školní rady dosud vyřízena není. Obyvatelstvo Staré Paky ţivilo se rolnictvím a ručním tkalcovstvím. Rolnictví mnoho nevynášelo, proto i chalupníci a menší rolníci stavěli na zimu do světnice tkalcovské stavy a tkalcovali. Do idylických starých časů způsoben průlom spojením se světem, kdyţ roku 1858. zahájena doprava na dráze pardubicko-liberecké mimo níţ byla tenkrát jen jedna ještě v Čechách a to státní dráha přes Brno, Olomouc, Pardubice, Prahu. Přestali jízdy formanů do Brna a do Vídně s plátny u nás utkanými, lacinější bavlna začala vytlačovati len i z domácí spotřeby, tkalcovina ruční upadala s přibývajícím počtem továren a kdyţ r. 1870. také u nás továrna postavena, byl osud našich tkalců zpečetěn. Rok nato začala doprava na druhé naší dráze: severozápadní. Blízkost okresního města, veliké nádraţí, dráha na pět stran a mimo to ještě autobusové spojení s Peckou a Jičínem, silnice k Lomnici a k Jilemnici, velká tkalcovna a jiné ještě podniky, to vše jsou příčiny tak veliké frekvence, jaké není vůbec v ţádném jiném


73


místě v celém hejtmanství. Následek toho je rychlý vzrůst populace Staré Paky. R. 1890. měla obec 1588 obyvatelů a 180 domů, r. 1900/1. měla 1956 obyvatelů a 200 čísel, r. 1910/11. jiţ 2374 ob. a 248 čísel, a roku 1920., kdy ve všech obcích byl citelný úbytek, měli jsme jen o jednoho obyvatele méně, neţ posledně; bylo napočítáno ve 289 domech 2373 obyv. Ruch stavební také velice se rozmohl, potřebných stavebních míst docíleno bylo rozparcelováním některých usedlostí. Se vzrůstem obce přibývá i veřejných institucí. Tak r. 1888. zřízen poštovní úřad a při něm r. 1896. telegraf a 1920. telefon. Nyní zaměstnává 15 osob. - R. 1892. dosazen sem obvodní lékař. Četnická stanice o 3 muţích zřízena r. 1901. Od roku 1902. je zde farní expositura a od r. 1906. lékárna. Roku 1909. usadil se zde druhý lékař. - Od roku 1910. svítíme elektrikou. Aby se obec ještě rychleji rozmáhati mohla, pomýšlí se na regulaci potoka. Za tou příčinou koupila obec tři domky, regulaci v cestě stojící. O rozšíření a vydláţdění silnice se jedná. Z místních spolků jmenujme sbor dobrovolných hasičů, jednotu Sokol, jenţ má mimo letní cvičiště hostinec, v jehoţ sále cvičí a má biograf, a jednotu Orelskou.“ Brdo Obec Brdo se nachází v členitém terénu jihozápadně nedaleko Staré Paky, k níţ je správně přidruţena. Je řadovou vsí situovanou svojí zástavbou po obou stranách místní komunikace i některých jejích odboček, stoupající ve směru SV - JZ. Část zástavby je situována kolem hlavní komunikace spojující Krsmol s Novou Pakou ve směru západvýchod. Netypické je umístění návsi v horní jihozápadní části obce ve svaţujícím se terénu s rybníčkem a sochou sv. Jana Nepomuckého, kde není sakrální objekt kostela nebo kaple. Sochařská výzdoba je soustředěna kolem horní části obce a je zastoupena 3 díly: Ukřiţovaný, sv. Jan Nepomucký a Panna Marie z 19. století z dílny Suchardů z Nové Paky. Čtvrtá sochařská památka je umístěna v polích severně od obce u staré cesty do Staré Paky a jedná se o kvalitní pozdně barokní Immaculatu. Charakteristická podoba tohoto vesnického sídla utvářená v minulosti nebyla podstatně novodobě narušena. Nevhodné jsou některé objekty ZD. I kdyţ situované vně obce zůstávají pohledově exponované. Karlov Obec Karlov, správně přidruţená k obci Stará Paka, se nachází na severní hranici okresu Jičín, severně od Staré Paky. Je řadovou vsí v členitém kopcovitém terénu se svojí zástavbou situovanou po obou stranách procházející hlavní komunikace ze Staré Paky do Roztok, zhruba ve směru sever - jih. Část zástavby je situována kolem několika místních komunikací, jsou zde i některé samoty jako bývalé rolnické usedlosti. V horní části obce je křiţovatka komunikací, na východ odbočuje komunikace do Ţďáru. Náves je situována kolem této křiţovatky jako poměrně rozlehlý nepravidelný prostor sahající aţ k protějšímu areálu hřbitova. Není zde ţádný sakrální objekt. Sochařská výzdoba je zastoupena třemi díly. Charakteristická podoba tohoto vesnického sídla utvářená v minulosti po staletí se svými charakteristickými prvky zástavby nebyla podstatným způsobem novodobě narušena. Krsmol Obec Krsmol se nachází na severní hranici okresu Jičín v členitém kopcovitém terénu, západně od Staré Paky, k níţ je správně přidruţena. Je kratší řadovou vsí se svojí zástavbou, přizpůsobující se terénní konfiguraci, situovanou po obou stranách hlavní komunikace ze Syřenova do Nové Paky, zhruba ve směru západ - východ. Část zástavby je situována také kolem některých místních komunikací. Areál hřbitova je severně nedaleko obce. Rozlehlá nepravidelná náves uprostřed obce je ve výškově členitém terénu. Jediným sakrálním objektem je výklenková kaple před areálem hřbitova. Sochařská výzdoba je


74


zastoupena jedním dílem v horní části návsi - skulpturou Ukřiţovaný - z dílny Suchardů z Nové Paky. Charakteristická podoba vesnického sídla utvářená v minulosti nebyla podstatně narušena. Nevhodné však jsou některé novodobé adaptace historických objektů v dolní části. Negativním prvkem je chatová kolonie v horní části obce, i kdyţ její nevhodnost zmírňuje její začlenění do lesního porostu. Roškopov Obec Roškopov se nachází v mírně členitém terénu severozápadně nedaleko Staré Paky, k níţ je správně přidruţena. Je řadovou vsí se zástavbou situovanou po obou stranách potoka Olešky a probíhající hlavní komunikaci ze Staré Paky do Lomnice n. P. zhruba ve směru východ - západ. Část zástavby je také situována kolem několika místních komunikací. Na východní straně začíná zástavba nedaleko za křiţovatkou, na západní navazuje na zástavbu obce Ústí. Charakteristický prvek vesnického sídla náves v jejím pravém slova smyslu zde nenalezneme. Původně bývala kolem čp. 1, 2, 67, 68, její význam i poslání však vývojem zanikly. Zůstala zde kaple se zvonicí, sousední objekty jsou většinou novodobě adaptovány. Charakteristická podoba sídla utvářená v minulosti nebyla podstatným způsobem narušena. Negativními prvky jsou zde zejména hospodářské objekty ZD. Sakrální objekty jsou zde zastoupeny kaplí se zvonicí s kvalitní a hodnotnou sochou sv. Jana Nepomuckého. Sochařská výzdoba je nepočetná pouze se skulpturou Ukřiţovaný, kvalitní prací z dílny Suchardů z Nové Paky. Zaloţení Roškopova se datuje do roku 1320, kdy se stavěl hrad Kumburk. Osada byla bez jména do doby, neţ se pod horou sopečného původu Jíva (555 m n. m.) našla a začala těţit měď. Dostala proto pojmenování po havířských rozkopaninách - Rozkopov. V roce 1378 ji jako osadu získal věnem Mikuláš z Kolovrat a Ţehrovic a kolem roku 1650 zde jiţ stálo 24 hospodářských usedlostí. V průběhu 18. století byla postavena kaplička se sochou svatého Jana Nepomuckého a vedle ní i první škola. V obci byla také vybudována silnice. Počátkem 19. století čítal Roškopov 104 domy, v nichţ ţilo více neţ 500 obyvatel. Lidé se ţivili především zemědělstvím, ale své uplatnění zde našli také dva kováři, dva ševci, kolář, truhlář, krejčí a dámská krejčová, doškař a několik zedníků, ţelezniční a tovární dělníci. Dále zde postupně vznikly dva obchody, dva hostince, válcový mlýn, parní pila se soustruţnou a rovněţ záloţna Kampelička. Společenský ţivot se utvářel ve spolku Sboru dobrovolných hasičů a v tělovýchovných jednotách Sokol a Orel. Ústí Obec Ústí se nachází severozápadně od Staré Paky, k níţ je správně přidělena, v mírně členitém terénu. Je řadovou vsí se svojí zástavbou situovanou po obou stranách potoka Olešky a probíhající hlavní komunikace ze Staré Paky do Lomnice n. P., zhruba ve směru východ - západ. Část zástavby je situována kolem několika souběţných i křiţujících místních komunikací. Na východní straně obec navazuje na zástavbu sousedního Roškopova. Asi uprostřed obce je křiţovatka s komunikací odbočující severním směrem do Bělé s několika samotami a exponovanými objekty bývalého Vávrova mlýna. Západní část obce je svou zástavbou situována v členitějším kopcovitém terénu. Nepravidelná náves se rozkládá v západní části obce. Postrádáme zde sakrální objekt kostela nebo kaple, je zde pouze menší výklenková kaplička. Sochařská výzdoba je zastoupena 4 skulpturami, většina je z 19. století z dílny Suchardů z Nové Paky. Charakteristická podoba vesnického sídla utvářená v minulosti nebyla novodobě podstatně narušena. Negativním prvkem je objekt továrny zhruba uprostřed obce.


75


ÚBISLAVICE Vlastní obec Úbislavice je rozloţena v pásu podél státní silnice (z větší části i Úlibického potoka), a to v délce cca 2 km. Pokud jde o druh zástavby, moţno ji rozlišit zhruba na chalupy (dřevěné, roubené), hospodářské usedlosti (objekty obytné, chlévy, stodoly, kolny apod.) a novodobé rodinné domy. Toto rozlišení ukazuje nejen na stáří jednotlivých skupin objektů, ale i na moţnosti vyuţití, coţ je důleţité hlavně ve skupině hospodářských usedlostí ve vazbě na moţnosti obnovení soukromého zemědělského hospodaření. Mimo uvedené druhy zástavby je zde ještě areál zemědělského druţstva na západním okraji střední části obce s velkými objekty původní zemědělské velkovýroby. Stavební stav objektů je různorodý a odpovídá jak moţnostem vyuţití, tak i snaze a podmínkám majitele. Starší objekty – hlavně chalupy, jsou často upravovány majiteli k individuální rekreaci. Do původního katastru obce patří také lokalita vodní nádrţe Jahodnice s několika desítkami objektů individuální rekreace (chat) a rekreační středisko Technolen, další chaty, penzion Vera a několik původních zemědělských usedlostí jsou umístěny v krajině nad vodní nádrţí. Jméno obce se odvozuje od majitele nebo zakladatele – ves lidí Úbislavových. Poněmčením obce bylo její jméno zkomoleno na Auslaf, nebylo však v tomto tvaru pouţíváno v listinách. Lokátorem Úbislavic byl pravděpodobně jičínský měšťan Ubyslav, doloţený r. 1312 (Aubislawicze). První písemná zmínka o obci je z roku 1357. Obec na Úlibickém potoku (dříve potok Ořeška) byla poloţena mimo zemské stezky; nejbliţší vedly z Hradce Králové přes Smiřice, Jaroměř, Chvalkovice do Nové Paky a stará slezská stezka směřovala od Jičína k severu přes Úlibice, Luţany do Vlkova a Nové Paky. Slezskou stezku protínala od západu k východu stará místní cesta z Dřevěnic, která vedla mírným obloukem k jihu a dále do Rakovníka a Hřídelce. Tvrz v Úbislavicích byla podle tradice vycházející z obrozeneckého romantismu předpokládána v místech původní fary a školy, avšak není doloţena listinně ani archeologicky (pouze při úpravách školy bylo nalezeno staré zdivo, nebo však podrobněji zkoumáno). Vzhledem k tomu, ţe kdysi k Úbislavicím (které patřily ke Kumburku, zatímco Stav k Dřevěnici) přináleţela horní polovina Stavu, je pravděpodobné, ţe úbislavická tvrz byla zaměňována s tvrzí ve Stavu. Ke spojení obou osad došlo r. 1596. Při novém rozhraničení právě došlo k připojení jiţní části Úbislavic ke Stavu. Do roku 1350 stála v místě kostela Narození P. Marie dřevěná kaple, později nahrazená dřevěným kostelíkem se zvonicí. Farním byl kostel jiţ roku 1384, kdy je také zmiňován hřbitov. Farnost zanikla po třicetileté válce, kdy byla obec poněmčena. V letech 1712 aţ 1720 byl postaven nový barokní kostel a od roku 1847 byl znovu kostelem farním. Vnějšek kostela je bez výrazného členění s novější nevhodnou omítkou. Kruchta a presbyterium jsou zaklenuty, čtvercová loď je plochostropá. Současný strop je novější, původní strop byl spojen s krovem, ve kterém jsou patrny konstrukční relikty mnohem starší, odkazující aţ k pozdně gotickým krovům (pásky u pat středních sloupků). Na hlavním oltáři je obraz narození P. Marie, který byl značně přemalován; je připisován K. Škrétovi. Obraz byl přenesen z původního staršího kostela, lavice jsou ze zrušeného valdického kláštera. Starší kamenná zeď okolo hřbitova byla v částech nově nahrazena betonem. Vznik školy v Úbislavicích je kladen do 16. století, škola zanikla ve třicetileté válce. V roce 1715 je škola obnovena, ovšem jako škola německá. Německou školu navštěvoval pozdější slavný lingvista německého původu J. Gebauer, českou se škola stala aţ roku 1867, německé vyučování ustalo r. 1876.


76


V roce 1654 bylo v Úbislavicích 27 obydlených stavení, jedno pusté, v roce 1705 bylo 29 obydlených stavení. Počet obyvatel v roce 1850 byl 625 obyvatel a počet domů v roce 1869 – 95. V roce 1900 zde bylo 53 domů a 564 českých obyvatel, v roce 1921 470 obyvatel. V roce 1991 měly Úbislavice 176 obyvatel a 61 domů (z toho 43 trvale obydlených) a 30 objektů individuální rekreace. Stav Původní obec Stav uţ v historii splynula s obcí Úbislavice, takţe rozhraní obcí je naprosto nepostřehnutelné. Druh zástavby je srovnatelný se zástavbou Úbislavic, protoţe oba útvary se vyvíjely společně. I zde, v části Stav, jsou původní hospodářské usedlosti rozmístěny spíše dále od hlavní komunikace, i zde je celá řada starých roubených chalup (v různém stavebním stavu) uţívána k individuální rekreaci a také podíl nových rodinných domů. Na původním katastru Stavu je rovněţ několik skupin rekreačních chat, event. zahrádek. Jméno osady vzniklo z apelativa stav, které znamená splav, jez, který byl na rybníku v Petrově údolí. Jméno obce se poprvé připomíná r. 1545 (Staw). Tvrz ve Stavu byla jiţ v 16. století. Stopy v terénu po tvrzi jsou na okraji stráně nad Úlibickým potokem proti jiţnímu konci Úbislavic na místě zvaném Staré zámky. Jsou velmi porušeny těţbou. Oválná akropole tvrzi byla z jihozápadní strany obklopena příklopem o hloubce 3 aţ 5 m. Kolem příkopu byl val. Na severu bylo opevnění zesíleno dalším, mělčím příkopem. Dějiny tvrze nejsou známy, byly zde vykopány zbytky trámů. Dvůr patřící tvrzi byl u rybniční hráze (dnes poblíţ čp. 16) při cestě od kostela sv. Petra a Pavla. Kostel sv. Petra a Pavla, který býval kostelem farním, je vesnickou stavbou z 15. století. Poblíţ kostela bývala vesnice, o které je zmínka z r. 1350 (Ujezd altum), ale roku 1534 je ves jiţ pustá. Kostel byl zaloţen poblíţ slezské stezky směřující z jihu do Nové Paky. V husitských válkách byl kostel opuštěn. Byl upravován v 16. stol. a v r. 1663 a 1860. Osamocenost kostela způsobila, ţe byl několikrát vykraden (1818, 1841). Původní vchod byl v jiţní stěně, dnes je v čele kostela. Jednolodní stavba s plochým omítaným stropem (původní strop byl trámový), presbytář je pětiboký a je zaklenut kápěmi kříţové klenby. V kostele je raně barokní oltář, kruchta je z konce 17. století. Okna mají pozdně gotické kruţby. V kostele je mramorová epitafní deska lemovaná německým renesančním pásem s reliéfními postavami chlapce a dívky. Na epitafu schází název, je na něm pouze znak pánů z Donína. K desce se váţe místní pověst. Hřbitov okolo kostela je ohraničen kamennou zdí z kvádrů. Lip na hřbitově i mimo něj bylo v roce 1923 osm, stáří sedmi z nich bylo odhadováno na 400 aţ 500 let, nejstarší byla ze 14. nebo 15. století. Poblíţ kostela, kromě stavské tvrze, byla v údolí na levé straně potoka Studénka (dříve Dolský potok) tvrz Mokřice (pomístní název Na Zámkách). Tvrz mohla slouţit jako ochrana zemské stezky slezské. Z tvrze zbyla pouze mohutná vyvýšenina. Zbytky kamenů ze zdiva byly pouţity při stavbě silnice z Jičína do Nové Paky v letech 1814-1815. V místě zvaném Hrobka, kde je vyvřelina čediče, bylo ve starší literatuře umisťováno kultovní místo Slovanů z pohanských dob. Mlýn čp. 24 (bývalé pomístní jméno Na stavě) je připomínán r. 1596. V mlýně se roku 1795 narodila Terezie Vagenknechtová, matka politika F. L. Riegera. Mlýn byl také tkalcovnou. V roce 1654 bylo ve Stavu 217 obydlených stavení, v roce 1704 bylo 15 obydlených stavení a dvě pustá. Počet obyvatel v roce 1850 byl 301 obyvatel a počet domů v roce 1869 – 50. V roce 1900 zde bylo 53 domů s 276 českými obyvateli, v roce 1910 měl 267 obyvatel, v roce 1921 247 obyvatel. V roce 1991 měl Stav 60 obyvatel a 34 domů (z toho 22 trvale obydlených) a 41 objektů individuální rekreace.


77


Česká Proseč Sídelní útvar lze charakterizovat jako útvar se soustředěnou zástavbou u silnice z Úbislavic do Nové Paky. Drobné chalupy podhorského typu – převáţně podél komunikace jsou rámovány zemědělskými usedlostmi. Zástavba osady si zachovala původní ráz. Stavební stav objektů je celkově dobrý, pouze v ojedinělých případech jde o stav poměrně špatný, vyţadující urychlenou opravu nebo rekonstrukci. Jde především o objekt čp. 7 a čp. 2. U tohoto objektu jde o mimořádně významnou památkovou hodnotu. Zde by mělo být cílem zařazení této usedlosti do Státního seznamu nemovitých památek. Jméno obce povstalo z apelativa proseč (prosečená cesta). První zmínka o ní je z r. 1542 (Cţeska Prosecţ). V minulosti byla součástí Úbislavic do r. 1920. V letech 1654 a 1705 měla obec 7 domů. V roce 1850 měla obec 145 obyvatel a 22 domů. V r. 1900 20 domů se 107 obyvateli, v r. 1910 21 domů s 97 obyvateli, v roce 1920 stejný počet domů s 94 obyvateli. V roce 1991 měla Česká Proseč 29 obyvatel a 13 domů (z toho 12 trvale obydlených) a 8 objektů individuální rekreace. Zboţí Bývalá obec Zboţí je rozloţena v členitém terénu na sever od Úbislavic, se kterými je dobře dopravně propojena. Katastrem zasahuje aţ pod vrchol Kumburku (severozápadní část) a hraničí s katastrem obcí v okrese Semily. Osídlení je rozloţeno do tří vzájemně komunikačně propojených částí. Nejblíţe Úbislavicím je poměrně hustě zastavěná část – původně obec Zboţí – na křiţovatce silnic III. třídy. V této části ţije větší počet trvalých obyvatel, a to nejen v upravených, ale také v nových rodinných domech. Menší část objektů je vyuţívána pro individuální rekreaci (hlavně v chalupách). Druhá část osídlení je rozloţena na jiţních stráních „Pod Kumburkem“, severozápadně od jádra obce. Toto osídlení nemá kompaktní charakter – jednotlivé objekty jsou rozptýleny a propojeny pouze místními cestami. Pokud jde o vyuţití, převaţuje zde individuální rekreace, a to jak v původních chalupách, tak i v chatách na okraji lesního komplexu pod Kumburkem. Několik nových rodinných domů, starších stavení a upravených chalup slouţí k trvalému bydlení. Situačně, výškově, hmotově a architektonicky vyváţená zástavba v malebné krajině má v podstatě jeden rušivý prvek, a to hrubě převýšený a architekturu devastující dům čp. 31. Další původní část obce Zboţí jsou tzv. Chaloupky. Tvoří ucelenou skupinku při silnici do Nové Paky, vzdálené cca 5 km. V nových rodinných domech i poměrně dobře udrţovaných původních staveních jsou vhodné podmínky pro trvalé bydlení. Několik chalup slouţí k individuální rekreaci. Nebyl zaznamenán ţádný mimořádně rušivý prvek (např. převýšení objektu, hmotnost apod.). Jméno osady vzniklo z apelativa sboţie, znamenající majetek, statek, neboť osada patřila pánům z Kumburku. Zmíněna je v roce 1533 a 1542 (Zbozij). Brzy se Zboţím vznikají i dnešní části Zboţí: Štěpanice (Štěpaničky) a Chloumek (Chlomek). Z majetku Kumburku byly vyvázány prodejem r. 1627, kdy byly prodány kartuziánům. Po zrušení valdické kartouzy r. 1783 se do Zboţí vrací valdický zahradník, zboţský rodák z čp. 2 Glos a zakládá rozsáhlé ovocné sady, které se udrţely více neţ 150 let. Obec měla v roce 1850 705 obyvatel a 56 domů (1869), v r. 1900 54 domů s 298 českými obyvateli, v r. 1910 53 domů s 256 obyvateli a v r. 1921 270 obyvatel. V roce 1991 mělo Zboţí 79 obyvatel a 31 domů (z toho 24 trvale obydlených) a 29 objektů individuální rekreace.


78


Chloumek Charakter zástavby je dán původními podmínkami zemědělské výroby a je v podstatě zachován. Osada je napojena na místní komunikaci od Zboţí, která má pokračování pouze v zachovalých polních cestách. Atraktivní krajina okolí a změněné formy hospodaření vyvolaly v posledním období změnu funkce převáţné části objektů na individuální rekreaci. Je moţno konstatovat, ţe z hlediska urbanistického zde nedochází k narušení rázu krajiny i osady výstavbou rekreačních chat ani jiných nevhodných objektů. Název pochází z výrazu chlum (zalesněné návrší s dlouhým hřebenem). Dějiny Chloumku jsou stejné jako u Zboţí, první zmínka o Chloumku je z r. 1542. Poblíţ Chloumku je místo zvané Poustka, kde se traduje poustevna, nebo místo pobytu stráţe hlídající kumburskou cestu. V r.1869 měl Chloumek 117 obyvatel a 15 domů, v r. 1900 byl počet obyvatel 75 v 15 domech, v roce 1910 bylo domů stejně, obyvatel 80 a v r. 1921 61 obyvatel. V roce 1991 měl Chloumek 4 obyvatele a 5 domů (z toho 2 trvale obydlené) a 7 objektů individuální rekreace. Štěpanice Původní charakter obce byl dán podmínkami zemědělské výroby. Obec se vyvíjela v sevřeném údolí Úlibického potoka a má ve své vnitřní části objekty drobnějšího měřítka (roubené chalupy). V horních partiích, v návaznosti na zemědělské pozemky, jsou rozmístěny hospodářské usedlosti, rovněţ zachovalé v původním výrazu a rozsahu. S výjimkou dvou rodin trvale zde bydlících převaţuje individuální rekreace chalupářů a chatařů. Atraktivitu pro rekreační vyuţití (nejen majitelů rekreačních objektů, ale i dalších hostů) umocňuje dále i Štěpanická nádrţ těsně vedle osady. Zásahem do původního historického obrazu je novodobá zástavba individuálních rekreačních objektů (chat), a to jak uvnitř zastavěné části, tak i ve volné krajině. Tato forma zástavby je vyvolána atraktivní krajinou a také vybudovanou vodní nádrţí. Architektonický výraz původní zástavby zde nebyl zásadně narušen. Jméno vsi souvisí se jménem Štěpán – obec lidí Štěpánových. První zmínka o vsi je z r. 1542 (Stiepaniczky, 1608 Stiepanicze). Jsou na Úlibickém potoce (Ořeška). Na potoce byl mlýn. Na toskánském sloupu je socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1752. V roce 1869 měly Štěpanice 150 obyvatel a 18 domů, v roce 1900 20 domů se 108 obyvateli, v roce 1910 bylo domů stejně, avšak obyvatel jen 94, v roce 1921 81 obyvatel, v roce 1991 8 obyvatel a 5 domů (z toho 4 trvale obydlené) a 17 objektů individuální rekreace. VIDOCHOV Obec Vidochov je tvořena ze dvou částí, které se historicky vyvíjely jako dvě samostatné vsi. Urbanistickou osou obou částí je státní silnice III. třídy, podél níţ je s ohledem na terénní podmínky rozptýlena obytná zástavba. Vzhledem ke sloţitému terénu zde vznikla rozsáhlá síť místních cest a cestiček, která umoţňuje přístup k jednotlivým domům. Na západním konci je Vidochov protnut silnicí I/16, která zde bude nově trasována. Z původně utvářené struktury obce se vyčleňuje rozsáhlejší zemědělský areál na západním okraji Vidochova. Další dva areály ve Vidochově a ve Stupné jsou částečně včleněny do okolního prostředí pomocí vzrostlé zeleně. Svým charakterem patří Vidochov a Stupná mezi tzv. vsi hromadné. Tento druh


79


můţeme označit za soustředěnou ves přírodního typu. Domy nepravidelného půdorysu stojí na parcelách nestejných forem, vzájemně nepravidelně řazených. Na urbanistické parcelační schéma měl často vliv i sloţitý terénní reliéf. Hromadná ves na sebe vázala pluţinu nepravidelných úseků či nepravé trati. Místní venkovské domy byly většinou obdélného půdorysu se sedlovou střechou, dřevěné i zděné, některé i patrové. Hospodářské části a stodoly byly většinou stavěny samostatně okolo hospodářského dvora. Nejstarší zpráva o Stupné je z roku 1260, kdy zde sídlil Sulislav ze Stupné, který je uveden jako svědek na listině v Úpě - dnes Horní Staré Město, část Trutnova. Další zpráva je z roku 1382 a o Vidochově 1386. Obě uvádějí, ţe tyto vsi patřily ke zboţí hradu Pecka, jehoţ prvním známým drţitelem byl Budivoj z Pecky z rodu pánů ze Ţeleznice, doloţený k r. 1322. Z jeho nástupců jsou známi v roce 1365 bratři Hereš, Mutina a Jan z Pecky. Stupná v r.1382 a Vidochov v r.1386 patřily i s některými dalšími vesnicemi Janovi z Pecky. Od roku 1417 vystupoval jako drţitel peckovského zboţí s hradem Jarek ze Ţeleznice, který se psal z Pecky. Při vypuknutí husitské revoluce se připojil ke katolické menšině a na svém panství udrţoval přijímání podjednou. Proto sirotci v srpnu 1432 oblehli hrad Pecku. Jarek ji hájil aţ do února 1433, kdy s nimi uzavřel příměří. Majetek mu zůstal, ale musel se přidat k sirotčímu bratrstvu a na svém panství dovolit šíření přijímání podobojí. Po ukončení druhé světové války v květnu 1945 rozhodnutím vítězných mocností nad poraţeným fašistickým Německem byl v letních měsících proveden odsun německých rodin z Vidochova. Do obce přišli noví občané, aby nejprve osídlili statky a chalupy a mohli zabezpečovat domácí zvířectvo. Tak se postupně osídlila celá obec Vidochov, i kdyţ s menším počtem obyvatelstva. Noví obyvatelé se postupně poznávali a sţívali v novém prostředí. Utvářely se nové sousedské vztahy a vzájemná přátelství. Bylo třeba se také sdruţovat. Tak se jednu neděli roku 1945 sešlo v hostinci u pana Nýdrleho přes 20 muţů, aby pro ochranu obce před poţáry ustavili český sbor dobrovolných hasičů. Hasičská zbrojnice byla ve středu obce a v ní stará motorová stříkačka. Všichni podepsali přihlášky za členy hasičského sboru. Starostou sboru byl zvolen obchodník s potravinami Josef Ječný, velitelem pekař Josef Vlačiha, podvelitelem rolník Jaroslav Fučík, pokladníkem sedlář František Preis a jednatelem Josef Tauchman. Revizorem se stal tovární tkadlec František Nosek. Bylo dohodnuto konat kaţdý druhý týden ve čtvrtek cvičení za účelem získávání praxe v rozhazování a svíjení hadic, taktéţ v seznamování s obsluhou stříkačky. Cvičení bylo pravidelné. Od kostela ve středu obce je na trubku svolával místní obuvník a trubač Oldřich Pětioký. Vidochov První písemná zmínka o obci pochází z roku 1386. Původní jméno Viděchov, coţ znamenalo Viděchův majetek, dvůr, se brzy pod vlivem nedalekého jména Vidonoce na témţe panství změnilo ve Videchov a pak dále ve Vidochov. Německé lidové názvosloví spojilo jméno s obecným jménem Dach (střecha) a utvořila si jméno Widach. Vidochov, stejně jako malá osada Vidochovec, vznikl na úpatí vrchu Kozince při malém potoku, který se vlévá do Zlatnice. Vidochovec později zcela splynul s Vidochovem. Vidochov býval od pradávna vsí českého původu. Po třicetileté válce však započalo jeho poněmčování. Později byla k němu připojena Stupná, která byla celá německá. Po roce 1849 byl Vidochov spojen s Nezdaří, coţ bylo opět zrušeno v roce 1907. Kdysi bylo na pozemcích Vidochova vybudováno velké nádraţí, nazvané Horka. Vzniklo tu několik domů a továrna na cikorku. Roku 1920 se Horka od Vidochova jako samostatná ves odtrhla. Nynější silnice I. třídy se jako královská, později císařská cesta, začala stavět jiţ roku 1753, po přerušení byla dokončena aţ roku 1816. Silnice vedoucí Vidochovem do Stupné byla stavěna v letech1901 aţ 1905 a byla dokončena v následujícím roce.


80


Obyvatelstvo se ţivilo zemědělstvím, značná část našla zaměstnání v místní mechanické tkalcovně na bavlněné látky zaloţené r. 1860, rozšířené v r. 1901. Jihovýchodně od obce v lese nazvaném „Ve Zlatnici“ u studánky byla postavena mariánská kaplička a kříţová cesta, kam kdysi putovala četná procesí. V současnosti je místo zpustlé. Roku 1726 zde byla postavena kaple, v roce 1729 dostal Vidochov povolení ke zřízení hřbitova. Místo pro faru a hřbitov bylo zakoupeno teprve r. 1872. Fara byla zřízena v roce 1854, kromě Vidochova byly k ní přifařeny části Horka a Nedaříz. Dříve patřil Vidochovec pod novopackou faru, Vidochov do Kalné, pohřbívalo se v Čisté. Nový kostel byl postaven r. 1879 a vysvěcen jako Sv. Andělů Stráţných. V roce 1993 byl rekonstruován. Od roku 1795 byla v obci v provozu škola, jeţ byla roku 1875 rozšířena na dvojtřídní. Stupná První písemná zpráva o Stupné pochází z roku 1386. Jméno Stupná vzniklo patrně ze slova stoupa (tlukadlo), kterým se kdysi drtila ruda, podle jiných pramenů bylo toto jméno snad odvozeno od slova vstup, vchod do dolů. Stupná bývala kdysi hornickou osadou. V kopci zvaném Zlatnice se těţívala zlatá ruda. Během třicetileté války byly doly zničeny a obec zpustošena. Po válce zůstalo ve Stupné jen několik pustých statků a několik polorozbořených dělnických domků. Poté, co horníci doly opustili, usazovali tu kartuziánští převorové nové osadníky – Němce, jimţ přidělili pozemky a prázdné statky. Ačkoliv měli občané německé národnosti v obci většinové zastoupení, uhájili si Češi po převratu vlastní práva. Od roku 1921 zde byla v nové německé školní budově opět otevřena česká škola. Na kopci jihovýchodně od obce se nachází kostel sv. Maří Magdaleny s malým hřbitovem. Původně tu stával starobylý farní dřevěný kostelík. Faráři bydleli ve Stupné a v letech 1389, 1412 a 1417 v Pecce. Původní hřbitov se nacházel na jiţní a západní straně kostela a byli zde pohřbíváni obyvatelé Stupné, Borovnice, Bělé a Radkyně. Ve Stupné stávalo kdysi několik mlýnů – panský Dolení, poddanský Hoření a k nim panský rybníček malý a strouhový. Později přibyly ještě další dva mlýny. Obyvatelstvo nacházelo obţivu částečně v zemědělství, které bylo ve zdejších podmínkách velice náročné, a v domácím tkalcovství. Po jeho zániku pracovali obyvatelé v okolních továrnách. V historickém územně-správním členění (platném mnohde v hrubých rysech aţ do roku 1945) náleţely obě části obce k hejtmanství a soudnímu okresu Nová Paka. Sídlem farnosti byla samotná obec Vidochov, avšak Stupná tehdy farnostně patřila k Pecce. Po zavedení ţupního zřízení (které se však v praxi neujalo) v roce 1921 spadal Vidochov opět do novopackého soudního okresu, avšak v rámci mladoboleslavské ţupy. V období "rehabilitace" krajského uspořádání (1949-1960) mu byla znovu přisouzena okresní příslušnost k Nové Pace coby součásti Kraje Hradeckého. Po územní reformě a zániku "malých" okresů v roce 1960 se pro zdejší obyvatele stal okresním městem Jičín, krajským pak zůstal Hradec Králové. I nové (byť územně ještě ne definitivní) správní členění ponechalo Hradec Králové jako sídlo zdejšího kraje.


81


SPRÁVNÍ OBVOD ORP Vývoj počtu domů ve správním obvodu od počátku století, dle SLDB v níţe uvedených letech, dokumentuje následující grafické vyjádření. Do roku 1950 se sledoval počet domů jako součet počtu obydlených i neobydlených domů (počet domů, které měly popisné číslo), od roku 1961 se jedná o domy trvale obydlené (domy vyuţívané k rekreaci byly vyčleněny z domovního fondu). Počet domů za celý správní obvod i ve městě Nová Paka celkově mezi lety 1900 a 2001 stoupl. Ve správním obvodu byl nejvyšší počet trvale obydlených domů v roce 1950 (3616) a poté dochází k postupnému poklesu, mezi lety 1991 a 2001 došlo k mírnému nárůstu (částečně se na poklesu podílí jiţ dříve uvedená změna ve sledování statistických údajů). Ve městě Nová Paka počet domů aţ na mírné výkyvy trvale stoupá, mezi lety 1900 a 2001 počet stoupl o 44 %. V obcích nejprve počet domů stoupal aţ do roku 1950 a poté docházelo k trvalému poklesu, k mírnému zvýšení počtu došlo mezi lety 1991 a 2001, mezi lety 1900 a 2001 počet domů poklesl o 27,6 %.

Vývoj počtu trvale obydlených domů 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 1900

1910

1921

Město Nová Paka

1930

1950

1961

1970


1980

1991

2001

Obce celkem

Ve správním obvodu se dle SLDB 2001 nacházelo 4022 domů, z toho 2986 trvale obydlených. Rodinných domů bylo 2737 a bytových domů 170. Následující grafické vyjádření ukazuje procentní podíl rodinných a bytových domů na celkovém počtu domů. V území správního obvodu převaţuje bydlení v rodinných domech – z 94 %.


82


Podíl rodinných a bytových domů

6%

94%

rodinné domy

bytové domy

Byty dle druhu vyuţití jsou vyjádřeny v následujícím grafickém ztvárnění. Bytů bylo ve správním obvodu 6151, z toho 4861 trvale obydleno, 1290 neobydleno, 80 obydleno přechodně a 711 slouţících k rekreaci. Vyšší počet bytů neobydlených a slouţících k rekreaci je v obcích. Vyšší počet přechodně obydlených bytů je ve městě Nová Paka. Byty dle druhu využití 7000

6151

6000 4861

5000 4000 3000

3969 3350 2182

2000

1511

1290 711

619 671

1000

80

51

224

29

487

0 byty celkem

byty obydlené

byty neobydlené


obydleny přechodně

Město Nová Paka

sloužící k rekreaci

Obce celkem


83


Následující grafické znázornění ukazuje podíl bytů dle druhu vyuţití na celkovém počtu bytů ve správním obvodu. Největší podíl mají byty obydlené. Podíl bytů slouţících k rekreaci ve správním obvodu na celkovém počtu bytů je 10 % a řadí se k nejvyšším v kraji (údaj za celé území Královéhradeckého kraje – 4,49 %). Území správního obvodu je hojně vyuţíváno pro rekreační účely. Vyšší podíl bytů slouţících pro rekreační účely je ve všech obcích niţší neţ ve správním obvodu ve městě Nová Paka (5,64 %), nejvyšší podíl je v obci Vidochov (32,21 %). Podíl bytů dle druhu využití na celkovém počtu bytů obydleny přechodně 1%

sloužící k rekreaci 10%

byty neobydlené 19%

byty obydlené 70%

Trvale obydlené byty podle velikosti ve správním obvodu k SLDB 2001 znázorňuje následující grafické vyjádření. Největší podíl mají byty se 3 pokoji – 34 %, velký podíl mají i byty se 4 a více pokoji. Podíl trvale obydlených bytů dle velikosti

se 4 a více pokoji 28%

s 1 obytnou místností 12%

se 2 pokoji 27%

se 3 pokoji 33%

Technické vybavení trvale obydlených bytů a domácností ve správním obvodu: 98 % domácností je vybaveno vodovodem, 95 % domácností je vybaveno koupelnou nebo sprchovým koutem v bytě, 94 % domácností je vybaveno splachovacím záchodem v bytě, 75 % domácností je vybaveno ústředním nebo etáţovým topením a 63 % domácností je připojeno na plyn ze sítě.


84


Podíl trvale obydlených bytů podle období výstavby domů ve správním obvodu ukazuje následující grafické vyjádření. Nejvíce domů bylo postaveno v období let 1946 – 1980 (37 %). Poměrně vysoký podíl mají i domy postavené mezi lety 1981 a 2001.

Podíl bytů podle období výstavby domů 17% 26%

20%

37%

do roku 1919 včetně nezjištěných

1920 - 1945

1946 - 1980

1981 - 2001

Počet dokončených bytů v ORP Nová Paka na 1000 obyvatel k 31. 12. 2007 byl 1,7 (22 bytů). Vývoj počtu dokončených bytů k 31. 12. kaţdého roku ve srovnání s údaji za celý Královéhradecký kraj a za celou Českou republiku ukazuje následující tabulka. Z tabulky vyplývá, ţe je počet dokončených bytů silně podprůměrný. Správní obvod se v letech 2006 aţ 2007 drţel na 10. místě na celkovém pořadí počtu dokončených bytů v kraji.

ORP Nová Paka Královéhradecký kraj ČR

2004 2,2 29 bytů 2,4 3,16

Počet dokončených bytů na 1000 obyvatel 2005 2006 2007 1,4 2,0 1,7 19 bytů 26 bytů 22 bytů 2,6 2,2 3,3 3,21

2,94

-

Všechny obce mají ve svých územně plánovacích dokumentacích vymezen dostatek ploch pro rozvoj bydlení.


85


Tabulková část Počet trvale obydlených domů ve vývoji dle Sčítání lidu, domů a bytů v letech 1900 aţ 2001 Obec/Rok Město Nová Paka Pecka Stará Paka Úbislavice Vidochov Správní obvod ORP Nová Paka

1900

1910

1921

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

1058 533 512 257 209

1238 533 580 254 207

1336 535 628 249 197

1625 548 691 248 204

1892 575 735 237 177

1792 471 653 195 139

1835 456 604 163 126

1847 416 575 138 107

1829 371 502 107 95

1893 363 512 121 97

2569

2812

2945

3316

3616

3250

3184

3083

2904

2986


Počet bytů dle druhu vyuţití k 1.3.2001 byty neobydlené Obec/údaj

byty byty celkem obydlené

Město Nová Paka 3969 Pecka 692 Stará Paka 1078 Úbislavice 204 Vidochov 208 Správní obvod ORP Nová Paka 6151

celkem

procentní podíl

byty k byty obydleny slouţí rekreaci/byty neobydlené/ přechodně k rekreaci celkem byty obydlené

3350 457 792 134 128

619 235 286 70 80

51 15 13 0 1

224 172 191 57 67

5,64 % 24,86 % 17,72 % 27,94 % 32,21 %

18,48 % 51,42 % 36,11 % 52,24 % 62,50 %

4861

1290

80

711

11,56 %

26,54 %



86


I.A.1.9. Rekreace SEZNAM VÝCHOZÍCH SLEDOVANÝCH JEVŮ Téma je charakterizováno následujícími sledovanými jevy (číslování dle tabulky sledovaných jevů – Přílohy č. 1 k vyhlášce 50/2006 Sb. – část A): 106 - cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka, turistická trasa, naučná stezka, 117 - zastavitelná plocha, 118 - jiné záměry, 119 - další dostupné informace.

ŠIRŠÍ VZTAHY Správní obvod Nová Paka je součástí Královéhradeckého kraje (okres Jičín). Novopacko se nachází severozápadně od krajského města Hradce Králové, necelých 50 km od Hořic a je vstupní branou do Krkonoš (oblast Vrchlabska, Trutnovska, Semilska). Do území správního obvodu zasahuje také Geopark Český ráj (celé území obce Úbislavice). Všechny obce ve správním obvodu jsou součástí dobrovolného sdruţení obcí Lázeňský mikroregion (sdruţuje celkem 22 obcí a jeho cílem je přispět spoluprací obcí a jejich vzájemnou hospodářskou výpomocí k rozvoji oblasti vymezené členskými obcemi mikroregionu), městys Pecka a obce Úbislavice a Vidochov i součástí Mikroregionu Podzvičinsko, se kterým spolupracuje také město Nová Paka (hlavní cíl svazku je přispět k celkovému rozvoji oblasti Podzvičinsko, především pak v oblasti cestovního ruchu). Celé území správního obvodu leţí v turistické oblasti Podzvičinsko.

ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ A JEHO HODNOT NOVÁ PAKA Nová Paka v Podkrkonoší leţí mezi význačnými turistickými oblastmi Českého ráje a Krkonoš, navazuje na Podzvičinsko a dnes tvoří východní bránu Geoparku Český ráj. Je to zvláštní místo, zahleděné tak trochu do sebe. Snad proto se zde objevuje tolik zajímavých jevů nejen v přírodě, ale i v oblasti duchovní a umělecké. Nejstarší zmínka o existenci tehdejší Nové Paky (Paká Mladá) pochází z roku 1357. Město leţí v trojúhelníku slávy tří hradů (Kumburk, Pecka, Levín). Po dlouhá staletí byly osudy města spojeny s historií hradu Kumburk, mezi jehoţ majitele patřily tak slavné rody jako Vartemberkové, Krušinové, Berkové, Smiřičtí, ba i Albrecht z Valdštejna. Z Nové Paky vede zajímavá „Máchova stezka“ ke zříceninám hradu Kumburk a Bradlec, které navštívil při své pouti krkonošské K. H. Mácha. Hrad Kumburk byl zbořen v roce 1658 (gotický hrad byl zaloţen ve 14. století a do dnešní doby se zachovaly zbytky dvou věţí, bran a spirálových hradeb a podzemní prostory). Zbytky zříceného hradu Levín ze 13. století se nacházejí na zalesněném hřbetu Staropackých hor, 3,5 km severně od Nové Paky. Hrad Levín jako sídlo zpustl v dobách husitských válek. Na severních svazích stejnojmenného kopce je naleziště achátů. V roce 1454 udělil městu král Ladislav erb se šikmo poloţeným výsekem roubového věnce. První právo na pořádání výročních trhů získalo město v roce 1478. Obyvatelé byli rolníky, ale přivydělávali si „šeucováním“, hrnčířstvím, perníkářstvím, ale především tkalcováním a punčochářstvím. Pohromu pro město, kde se stavělo ze dřeva, znamenaly poţáry, například v létech 1563, 1643, 1666, 1710, 1827, 1844. Neškodil ovšem jenom červený kohout, ale i povodně a zhoršení poměrů přinášela pustošící vojska. Nejhorší stav nastal v letech 1771 – 1772, kdy byla veliká neúroda. Od jisté smrti hladem zachránily obyvatele Podkrkonoší brambory, které pěstovali pavláni v místním klášteře. Na ţivot města měl velký vliv právě pavlánský klášter a kostel Nanebevzetí Panny Marie. Na základě místní pověsti o nalezení zázračné sošky Panny Marie ve zlatých dolech


87


v nedaleké Stupné byl podle přání maršálka Rudolfa Tiefenbacha vystavěn klášter a kostel Nanebevzetí Panny Marie. Klášter byl dostavěn v roce 1701, chrám vysvěcen v roce 1724 a postupně byl doplňován. Jsou zde dvě plátna slavného barokního malíře Petra Brandla, fresková výzdoba od J. Kramolína, obraz Josefa Führicha a Josefa Zeleného. Nádherná stavba chrámu s průmětem pěti elips klenby od neznámého vynikajícího architekta vás zaujmou stejně jako balustráda kruchty s kapelou amoretů a varhany z roku 1750, řezbářské práce místní rodiny Suchardů, i kryté schodiště ke chrámu z roku 1737. Stavbu kláštera financovali majitelé panství, ale klášterní chrám s nádherným vybavením jiţ platilo město. Klášter byl zrušen v roce 1785, respektive v roce 1789, a od roku 1872 slouţil jako nemocnice. Z Nové Paky se stalo významné poutní místo, chodilo sem mnoţství poutníků, kteří město povznesli ekonomicky. Mocný vliv měla klášterní huť i na architekturu města a výtvarný projev. Při klášteře existovala sochařská a stavební dílna, ze které pochází první kamenná stavba na náměstí (fara), ale i řada soch ve městě samotném a okolí (sochy světců před klášterním chrámem, socha sv. Rodiny, sv. Václava při silnici k Brdu a mnohé další. Zajímavá je socha sv. Alţběty z období kolem roku 1720, kde je patrný vliv Braunovy školy z nedalekého Kuksu (socha je v ulici Svatojánské a je jiţ na třetím místě). Díky klášteru vlastně vznikla slavná sochařská a řezbářská dílna rodu Suchardů, ale na zlomu 19. a 20. století zde působili i dvě malířské dílny Kretschmerova a Mühlova. Tyto dílny dodávaly především ikony do Ruska a na Ukrajinu. Vyučilo se zde mnoho malířů - jako členové rodiny Čílů, Karel Havlata, básník Jan Opolský a další. Zajímavá je hřbitovní kaple "Bolestné Panny Marie", kterou v letech 1700 -1709 nechalo vystavět několik novopackých měšťanů. Město se rozrostlo, stalo se centrem národního obrození v Podkrkonoší a koncem 19. století se nebývalým způsobem rozšířila průmyslová textilní výroba, která navázala na starší tradice. V létech 1890 – 1910 vzrostl počet obyvatel téměř dvojnásobně a začaly se objevovat i zajímavé obytné, školní a průmyslové stavby. Do pozoruhodných rozměrů se rozrostl kulturní a spolkový ţivot. O tom všem se nejvíce dá dozvědět v historické expozici Městského muzea v Suchardově domě, kde jsou pořádány i zajímavé výstavy. Suchardův dům nechal postavit v novorenesančním slohu Antonín Sucharda mladší v létech 1895 – 1896. Na výzdobě domu se podíleli členové rodu a freskou sv. Boţetěcha i Mikoláš Aleš, svědek na svatbě Anny Suchardové a Aloise Boudy. Rod Suchardů je unikátní tím, ţe od roku 1770, kdy se narodil Jan Sucharda starší, byl aţ do dnešní doby snad kaţdý ze členů rodu výtvarným umělcem. Nejznámější je Stanislav Sucharda (1866 – 1916), tvůrce pomníku Palackého v Praze a jeho bratr Vojta Sucharda (1884 –1968), autor dřevořezeb apoštolů na Staroměstském orloji. Nedaleko Suchardova domu se narodil spolutvůrce výzdoby Národního divadla Josef Tulka a akademický sochař Bohumil Kafka – autor největší jezdecké sochy (Jan Ţiţka na Vítkově v Praze). Z Nové Paky pochází členové Skupiny 42 – malíř František Gross, fotograf Miroslav Hák, sochař Ladislav Zívr, akademičtí malíři Čílové, Otakar Zemina a mnozí další. V muzeu je i betlém a návštěvníci se mají moţnost seznámit s historií města a jeho řemeslnými tradicemi. V zahradě Suchardova domu je ve vitríně vystaven „zkamenělý strom“ – araukarit, který měří 8,20 m. Přes ulici jsou další ojedinělé expozice muzea – Klenotnice drahých kamenů a expozice spiritismu v Podkrkonoší. V Klenotnici jsou vystaveny drahé kameny (acháty, ametysty, jaspisy, karneoly, křišťály atd.). Je zde moţno sledovat také geologický vývoj a obdivovat prokřemenělé zbytky kapradin, přesliček, plavuní, araukaritů, ale i stopy ţivota dávných ţivočichů. Jejich největší zvláštností je, ţe ve své různorodosti byly většinou nalezeny v okruhu pouhých 10 km kolem Nové Paky. V podkroví budovy klenotnice je expozice Spiritismus v Podkrkonoší, kde jsou zajímavé medijní kresby. Nová Paka byla centrem spiritismu a Karel Sezemský vydával časopis Posel Záhrobní a knihy v nakladatelství Spirit. Pozornost návštěvníka jistě vzbudí Řecko-katolický kostelík, který do svého rodného města nechal v roce 1930 z Obavy u Uţhorodu přemístit továrník Otto Kretschmer. Novější stavbou je modlitebna Jednoty bratrské a kostel Československé církve husitské, která je zdobena vitráţemi rodáka města ak. malíře Otakara Zeminy.


88


V samotném centru města jsou zbytky roubených podkrkonošských chalup. Na náměstí je kostel, který byl přestavěn poněkud nešťastným způsobem v novogotickém slohu v roce 1872. Na vnitřní výzdobě chrámu se podíleli členové rodu Suchardů z Nové Paky. První sochou ve městě byl mariánský nebo-li morový sloup, který je datován rokem1716, dle údajů o morových ranách bude asi starší, ale pro nás je důleţitější skutečnost, ţe mezi farní kostel a mariánský sloup byl v roce 1898 postaven pomník Mistra Jana Husa, jako první Husův pomník umístěný na náměstí. Na náměstí stojí také kašna z roku 1814 se sochou sv. Floriána. V této kašně je prý podle pověsti bláznivá voda - kdo se jí napil, měl jistotu, ţe bude packým bláznem. Moc slavných lidí se hlásilo k tomu, ţe tuto vodu kdysi pili a byli na to hrdí. Kdyţ jsme se jiţ zmínili o hradu Kumburku (Goldenberku) je zcela patrné, ţe poddanské město Nová Paka mělo se zlatem cosi společného. Právě díky pověsti o nalezení zázračné sošky Panny Marie v nedalekých dolech ve Stupné vznikla ve městě nejkrásnější stavba - pavlánský klášter s chrámem Nanebevzetí Panny Marie. Z Nové Paky se stalo významné poutní místo a samotný chrám patří mezi nejkrásnější barokní stavby první čtvrti 18. století ve střední Evropě. Samotná Nová Paka i okolí vybízí k řadě vycházek, při nichţ vás potěší pohled do kraje i na krkonošské hory, na dřevěné roubené stavby, zapomenuté pískovcové sochy světců i na venkovské kostelíky. Při troše štěstí se dá najít na krevelově zbarvených polích drahý kámen nebo prokřemenělý zbytek dávných stromů a rostlin. Potenciál území: Nová Paka: Z architektonicky cenných staveb moţno jmenovat funkcionalistickou Kaizlovu vilu čp. 48, která vznikla roku 1933 podle návrhu Ing. arch. Jana Halíře. Jedná se o dvoupatrový objekt, který byl nominován do edice Slavné vily Královéhradeckého kraje vydávané agenturou Foibos. Významnou stavební dominantou, architektonicky cennou a historicky významnou stavbou je budova Gymnázia a Střední odborné školy pedagogické čp. 740. S její stavbou podle projektu profesora uměleckoprůmyslové školy v Praze arch. Ladislava Křivánka začal stavitel Ing. František Holeček z Jičína v roce 1913 a dokončil ji v roce 1918. Budova má v rohu kopuli, výrazný portál s balkonem a pyšní se řadou plastik dětských figurek. Zároveň je v tomto prostoru připomínáno místo narození lékaře a etnografa MUDr. Ladislava Kaizla (26. 10. 1898). Husův sbor, sídlo Československé církve husitské, a urnový háj čp. 316 je významnou stavební dominantou i architektonicky cennou stavbou ve funkcionalistickém slohu. Dle návrhu architekta Josefa Kavana byl objekt s cennými malovanými okny od Otakara Zeminy (v některých dokumentech uveden jako autor sklář Josef Janák) dokončen v roce 1936. Jako významný vyhlídkový bod lze uvést sjezdovku s vlekem. K architektonicky cenným stavbám se řadí Geislova vila čp. 865, moderní stavba z dílny architekta Davida Vávry. Je to výrazná, mohutná budova s autorovou charakteristickou fasádou v pastelových barvách. Další architektonicky cennou stavbou je dnešní Grand – internetová kavárna s nonstop hernou čp. 78. Tato budova byla dříve známa pod názvem Dělnický dům z r. 1908 (jiný zdroj uvádí r. 1896) a postavil ji stavitel Vilém Beck. Vnějšek i dvoranu zdobí Suchardovy plastiky.


89


Suchardův dům čp. 68 – dnešní muzeum zařazujeme jako historicky významnou, architektonicky cennou stavbu a významnou stavební dominantu. Postaven byl nákladem A. Suchardy ml. roku 1895 podle návrhu architekta Jaroslava Breta jako velká novorenesanční nároţní vila s figurálními sgrafity podle návrhu Mikoláše Alše a se sochařskou výzdobou z r. 1896 od Suchardů. První patro je od přízemí odděleno černým sgrafitovým pásem s motivy větviček bohatě ověnčenými ovocnými plody. Druhý sgrafitový pás se nachází při okraji střechy. Autorkou je A. Boudová – Suchardová, která zde vycházela z motivů lidové keramiky. Na východní straně domu v prvním patře se nachází Mánesova sgrafitová malba „Líbánky“ a „Umění“ od Stanislava Suchardy. Další fresky jsou i na zbývajících stranách domu. V domě se narodila 23. 10 .1870 akademická malířka a matka Cyrila Boudy Anna Boudová – Suchardová. Dne 16. 1. 1884 se tu narodil Vojtěch Sucharda, akademický sochař, a dále 12. 4 .1928 se zde narodil akademický malíř Karel Retter. Dnešní sídlo Muzea v Nové Pace čp. 283 je architektonicky cennou budovou. Nacházela se v ní pracovna a sochařská dílna slavného rodu Suchardů. Obchod Podlahy quick.step čp. 65 patří k historicky významným stavbám, neboť tu je zmiňováno rodiště akademického sochaře Bohumila Kafky. Hřbitovní kostel Bolestné Panny Marie řadíme do architektonicky cenných staveb a jako významnou stavební dominantu. Je to jednoduchá, k jihu orientovaná jednolodní stavba s půlkruhově uzavřeným presbytářem se sakristií na západní straně. Presbytář je zaklenut valenou klenbou. Věţ v hlavním severním průčelí byla přistavěna v roce 1765. Architektonicky cenná stavba rodinného domku čp. 1375 ve funkcionalistickém slohu. Dům čp. 1013 z architektonického pohledu je rovněţ architektonicky cennou stavbou. Budova čp. 70 Městské knihovny, klenotnice drahých kamenů, muzea s expozicí spiritismu se řadí také k architektonicky cenným stavbám. Autorem je architekt Šantavý. V místě bývalé budovy se narodili pedagog a malíř Josef Hančil, kapelník a skladatel Alois Pavlovec a kronikář Jan Havel. K historicky významným stavbám je moţné přiřadit objekt čp. 46 – nynější bar Pyramidu a cukrárnu Kolombína. Je to místo narození Františka Faustýna Procházky, buditele a historika v době národního obrození a vzdělance Josefa Jampílka. Architektonicky cenná stavba České spořitelny čp. 3, dříve čp. 1 + čp. 2 + čp. 3 – zde sídlily okresní úřad, spořitelna, okresní hospodářská záloţna. Dnes jsou v těchto místech jiţ jiné instituce. Blok tří budov moderního výrazu byl postaven architektem Č. Musilem. Budova České spořitelny je ozdobena sochami „Zemědělství“ a „Spořivost“ od Bohumila Kafky. Hotel Centrál čp. 18 je secesní stavbou z roku 1906, v jejímţ přízemí se dnes nachází obchod vietnamských trhovců a bazar. Je rovněţ významnou stavební dominantou města. Budova čp. 670 je významnou architektonickou památkou. Budova čp. 669 je významnou architektonickou památkou. Novorenesanční budova čp. 555 Základní školy Komenského a Zvláštní školy z let 1903 - 04 je významnou městskou dominantou. Postavena byla podle plánů praţského


90


architekta Vratislava Pasovského podle redukovaného vzoru školy v Chlumci nad Cidlinou. Půdorys tvoří velké písmeno E. Mezi architektonicky cenné stavby i významné stavební dominanty patří Integrovaná střední škola čp. 325. Je to nejstarší budova, kterou v současné době Integrovaná střední škola v Nové Pace vyuţívá. Po poţáru r. 1827 byla na témţe místě postavena jednoposchoďová převáţně zděná budova. V roce 1889 bylo přistaveno druhé poschodí architektem Jaroslavem Bretem, který školu upravil v renesančním slohu. Architektonicky cenná stavba a významná stavební dominanta – to je farní kostel sv. Mikuláše. První písemné doklady o něm pocházejí z roku 1357. Kostel byl původně gotický, plochostropý. Zcela byl přestavěn aţ v letech 1783 – 87, kdy přibyla západní věţ a sakristie, byl rozšířen presbytář a dosavadní podélné zdi lodi podepřely opěrné pilíře, coţ umoţnilo kostel zaklenout. Dnes je kostel jednolodní s půlkruhově upraveným presbytářem se sakristií na severní straně a hranolovou věţí nad západním průčelím. Čp. 490 – lékárnu můţeme zařadit mezi historicky významné stavby, protoţe se zde narodil architekt Ing. Josef Jiřičný. Pošta čp. 313, rodiště RNDr. Karla Tučka, mineraloga a spisovatele, se rovněţ řadí mezi historicky významné stavby. Budova Finančního úřadu čp. 486 patří mezi významné stavební dominanty a historicky významné stavby. Řeckokatolický kostelík je architektonicky cennou stavbou i významnou stavební dominantou. Jedná se o dřevěný kostelík, který byl do Nové Paky převezen z Obavy na Podkarpatské Rusi roku 1930 místním sběratelem O. Kretschmerem. Kostelík patří soukromému vlastníkovi, který ho zpřístupňuje veřejnosti několikrát do roka. Pivovar čp. 400 postavil podle plánů praţské firmy J.V. Novák stavitel F. Wolf. Je to architektonicky cenná stavba i významná stavební dominanta. Budovu čp. 523 lze zařadit jako historicky významnou stavbu, protoţe se váţe ke jménu vynálezce tryskového stavu Ing. Vladimíra Svatého, CSc. (1919-1986). Čp. 170 je rodným domkem akademického malíře Josefa Tulky, který se podílel na výzdobě Národního divadla. Budovu zařazujeme do historicky významných staveb. Významnou stavební dominantou a architektonicky cennou stavbou je pavlánský klášter s chrámem Nanebevzetí P. Marie. Vystavěn byl v letech 1709 - 24 podle projektu Kryštofa Dienzenhofera. Cenná je i výzdoba – fresky od J. Kramolína, obrazy od P. Brandla, J. Führicha a J. Zeleného, řezbářské práce od místní rodiny Suchardů. Díky této významné památce se Nová Paka stala poutním místem a samotný chrám patří mezi nejkrásnější barokní stavby první čtvrti 18. století ve střední Evropě. Klášter od roku 1872 slouţil jako nemocnice. Čp. 144 je rodiště grafičky a ilustrátorky Anny Machové a místo úmrtí ak. malířky Boţeny Kuhnové-Hliněnské. Tento objekt nese znaky historicky významné stavby. Historicky významná stavba čp. 293 je rodištěm sbormistra Josefa Pazderky. Historicky významná stavba čp. 336 je rodištěm Josefa Groha, sociálního a humanitárního pracovníka, ředitele Československého červeného kříţe.


91


Historicky významná stavba čp. 25 je rodištěm spisovatele Antonína Kotíka. Historicky významná stavba čp. 157 je místem úmrtí spisovatele profesora PhDr. Jindřicha Niederleho a místem narození akademického architekta Jana Machytky. Historicky významná stavba čp. 563. Zde se narodil ak. malíř František Gross, člen Skupiny 42. Architektonicky cennou stavbou a významnou stavební dominantou je secesní vila čp. 605, která se podobně jako Kaizlova vila dostala na seznam nejkrásnějších vil v Královéhradeckém kraji od agentury Foibos. Továrna Velveta se řadí k architektonicky cenným stavbám. Draţný mlýn (jinak Draţnikovský) čp. 234 je rodištěm spisovatele kněze Josefa Berana, a proto se řadí k architektonicky cenným i historicky významným stavbám. Roubenkav Podklášteří čp. 166 je architektonicky cennou stavbou. Valdov: Z architektonického hlediska je tato obec významná. Je zde zachována podoba typická pro Podkrkonoší, kde jsou významnými prvky roubenky. Výborně udrţovaný zděný dům čp. 64 se soškou Panny Marie ve výklenku se stal architektonicky cennou stavbou. Radkyně: Z architektonicky cenných staveb lze uvést zdejší barokní kapličku z roku 1824. Historicky významnou stavbou je čp. 27, kde se narodil pedagog a historik Jaroslav Jíra (1863-1949). Přibyslav: Roubená chaloupka čp. 12 zapsaná do Seznamu Národního památkového ústavu je architektonicky cennou stavbou. Významný vyhlídkový bod „U hřbitova“. Studénka: Rodný dům českého divadelního reţiséra Antonína Drašara k historicky významným stavbám.

čp. 14 přiřazujeme

Štikov: Nalézá se tu významná stavební dominanta a architektonicky cenná stavba neogotického filiálního kostelíka Nejsvětější Trojice. Kamenný kostelík se třemi páry gotických oken v hlavní lodi a jedním párem oken v prostoru kněţiště byl postaven stavitelem Františkem Wolfem. Podlevín: V Podlevíně se narodil válečný letec Adolf Vrána (27.10.1908 - 25.2.1997 v Anglii). Podlevín je také rodištěm pedagoga a vlastivědného pracovníka Františka Jirutky (22.10.1864 -10.4.1938 v Jičíně).


92


Vrchovina: Budova bývalého hostince s krucifixem na omítce je architektonicky cennou stavbou. Antonín Vitvar – motocyklový závodník, narozen ve mlýně ve Vrchovině. Tento mlýn, který by jinak byl historicky významnou stavbou, uţ zřejmě nestojí. Kumburský Újezd: Architektonicky cenná stavba kapličky Panny Marie je pozoruhodná výklenkem lemovaným pilastry a sochou P. Marie v téměř ţivotní velikosti. PECKA Městečko Pecka se nachází v Královéhradeckém kraji, v severovýchodní části okresu Jičín, těsně za hranicemi turisticky nejzajímavějších míst ČR - chráněné krajinné oblasti Český ráj (20 km) a Krkonošského národního parku (35 - 50 km), které jsou prezentovány jako dva z pěti národních produktů cestovního ruchu. Obec je členem sdruţení obcí Podzvičinsko, svazku obcí Novopacko a svazku obcí Lázeňský mikroregion. Má kolem 870 obyvatel a spolu se spádovými obcemi téměř 1300 obyvatel. K městečku patří obce Bělá u Pecky, Staňkov, Kal, Vidonice, Bukovina, Arnoštov a Horní Javoří. Pecka si dodnes uchovala ráz malebného a poklidného podkrkonošského městečka. Dokladem bohaté historie obce je řada dochovaných kulturních památek. Nejvýznamnější z nich je hrad, kostel sv. Bartoloměje a budova bývalé školy. Na náměstí stojí morový sloup od Františka Petrše z roku 1720 a raně barokní kašna. Několik hodnotných barokních soch je umístěno v okolí hradu i v městečku. Památku Kryštofa Haranta připomíná pomník před školní budovou z roku 1921, u kostela je pomníček na památku zdejšího rodáka P. Josefa Štemberky, lidického faráře umučeného nacisty. Vedle několika měšťanských domů z první poloviny 19. stol se dochovala řada roubených chalup, reprezentujících lidové stavitelství regionu. Pecka bývá nazývána pro svou polohu v malebné členité krajině perlou Podkrkonoší. Mezi hlavní přednosti obce patří jedinečný krajinný reliéf a renesančně upravený hrad. Pecka je ideálním místem pro rekreační a relaxační pobyt. Romantické okolí s mírným kopcovitým a lesnatým terénem skýtá vhodné prostředí pro celoroční příjemné procházky a turistické výlety. Pro poznání okolí je vhodná pěší turistika, pro vzdálenější cíle cykloturistika. Členitý terén s hustou sítí turistických cest a rozsáhlé komplexy zdravých lesních porostů, které jsou označovány za houbařský ráj, nabízejí vycházky do okolí. V zimních měsících je moţné za příznivých sněhových podmínek vyuţít k lyţování 200 m dlouhý lyţařský vlek, který je ideální pro méně náročné lyţaře, začátečníky a rodiny s dětmi. Nádherné okolí a ideální lyţařské terény se nabízejí pro vyznavače běţecké stopy. Vzhledem k výhodné poloze Pecky je moţné rovněţ podnikat delší výlety autobusem, vlakem nebo vlastním automobilem do nedalekých turisticky atraktivních cílů. Cíle vycházek: Zvičina - 671 m n. m., Krkonošská vyhlídka - 531 m n. m. - výhledy na Krkonoše, do Bělohradské kotliny, na Chlumy a další, Valy - zbytky valového opevnění staroslovanského hradiště z 8. - 9. stol., Lázně Bělohrad, Klenotnice drahých kamenů v Nové Pace. Cíle výletů: Dvůr Králové nad Labem - Zoo Safari, Kuks - zámek a Betlém, Lázně Velichovky, Vrchlabí, Špindlerův Mlýn, Krkonoše, Hořice, Jičín, Český ráj ad. Hlavním turistickým cílem v Pecce je hrad, který celému městečku dominuje. Návštěvníci se zde mohou dozvědět zajímavosti o Kryštofu Harantovi, majiteli hradu ze 17. století, poutavá je i část věnovaná historii obce. Za zhlédnutí stojí téţ expozice věnovaná útrpnému právu a středověká mučírna. Prostory hradu jsou vyuţívány k pořádání koncertů, divadelních představení, přednášek, konferencí a svatebních obřadů. V sezóně se na hrad sjíţdějí


93


šermířské skupiny a většinou v červnu probíhá zajímavé velkolepé vystoupení „dobývání hradu”. Od roku 1991 jsou pravidelně ve dvouletém intervalu kolem 21. června pořádány v Pecce Harantovské slavnosti historického zpěvu, zaměřené na renesanční a raně barokní hudbu. Hlavním pořadatelem je Kulturní sdruţení Harant Pecka. Od roku 2001 je tato akce pořádána jako festival. Koncerty probíhají současně na hradě a v kostele sv. Bartoloměje. Místní knihovna je celoročním informačním centrem obce, nabízí mimo jiné i oblíbené akce „Čteme v knihovně“, besedy, soutěţe apod., přístup veřejnosti k internetu zdarma, prodej knih regionálního významu, Listů Peckovska, pohledů, map, suvenýrů atd. Pro mládeţ je v obci centrum Disco Phoenix Pecka, kde se konají pravidelné taneční večery a diskotéky. Během letní sezóny se pořádá mnoho akcí na místním koupališti. Potenciál území: Pecka: Hrad Pecka nazývaný Perlou Podkrkonoší a známé místo pobytu Kryštofa Haranta z Polţic a Bezdruţic je významným vyhlídkovým bodem, významnou stavební dominantou, architektonicky cennou stavbou, historicky významnou stavbou a zároveň místem významné události. Z hradní vyhlídky spatříme v plné kráse centrální masív Krkonoš se Sněţkou a Černou horou, západním směrem nad Novou Pakou se rýsují vrchy Kumburk a Bradlec s ruinami středověkých hradů, vpravo od nich Tábor s poutním kostelíkem a jihovýchodně pak nejvyšší bod regionu 671 metrů vysoká Zvičina. První písemná zmínka o hradu Pecka je z roku 1322. Jako jeho majitel je uváděn Budivoj z Pecky. Hrad slouţil původně k ochraně zemské hranice a zlatých dolů u obce Stupná, kde se těţilo po celý středověk. Měl dvě obranné věţe propojené hradební zdí a jeden obytný palác v jiţní části nádvoří. Kolem hradu byl vyhlouben příkop, takţe přístup byl moţný pouze přes padací most. Od konce 15. století usilovali majitelé hradu o další rozšiřování obytných částí – zpočátku za vladyků Hořických z Hořic ještě v gotickém stylu, od druhé poloviny 16. století za Škopků z Bílých Otradovic byla postupně realizována celková renesanční přestavba. Úpravu interiéru na začátku 17. století završil Kryštof Harant z Polţic a Bezdruţic. Na místě dřívějšího strohého hradu nyní stálo krásné panské sídlo se čtyřmi obytnými paláci, které byly vystavěny kolem obdélníkového nádvoří a z vnitřní i vnější strany zdobeny sgrafity a malovanými erby rodu Škopků a Harantů. Po tragické smrti Kryštofa Haranta na staroměstském popravišti v červnu 1621 získal Pecku Albrecht z Valdštejna, který zámek po ročním drţení daroval řádu kartuziánů z Valdic u Jičína. Ti Pecku po více neţ sto padesát let vyuţívali pouze jako letní sídlo. Téměř neobývaný zámek postupně chátral. Za jeho slávou udělal definitivní tečku rozsáhlý poţár v roce1830. Následovalo úředně posvěcené rozebírání zdiva, které trvalo aţ do roku 1921, kdy ruiny zámku získala do svého vlastnictví obec Pecka. Právě obyvatelé městečka se zaslouţili alespoň o částečnou rekonstrukci objektu. Vzepřeli se rozhodnutí tehdejšího památkového úřadu, který doporučoval, aby si hrad zachoval ráz zříceniny, a za pomoci státních subvencí i vlastních prostředků a práce opravili západní Harantovský palác. Jako turistický objekt s prohlídkovou trasou slouţí hrad od roku 1968. STARÁ PAKA Obec Stará Paka se nachází v údolí pod Staropackými horami, dnes je jiţ stavebně propojená s Novou Pakou, se kterou sousedí jak silnicí, tak potokem Rokytka. Obec tvoří šest částí: Stará Paka, Karlov, Roškopov, Ústí u Staré Paky, Brdo a Krsmol. První písemná zmínka o obci je z roku 1358. V současné době zde ţije dohromady přes 2000 obyvatel. Stará Paka je důleţitý ţelezniční uzel. První trať zde vznikla uţ v roce 1858. Dnes se z místního nádraţí dá cestovat do pěti směrů – na Mladou Boleslav, Liberec, Pardubice přes Hradec Králové, Trutnov a Chlumec nad Cidlinou. Nejvýznamnější kulturní památkou v obci je roubená stará škola z roku 1799, která dnes po celkové rekonstrukci slouţí jako knihovna.


94


Pomyslný historický trojúhelník škol v obci doplňují další dvě budovy – dnešní Obecní úřad s poštou v přízemí a moderní budova Masarykovy základní školy. Při silnici z Nové Paky do Lomnice nad Popelkou stojí na návrší barokní kostel sv. Vavřince z roku 1760, jehoţ podoba se dochovala dodnes. V přidruţených obcích se nacházejí domy s vyřezávanými lomenicemi, zemědělské usedlosti, sochy a památníky. Ze známých osobností se ve Staré Pace narodil filolog Jindřich Niederle (1840 – 1875) a spisovatel Josef Karel Šlejhar (1864 – 1914). Návštěvníci a turisté zde najdou mimo koupaliště řadu moţností vyţití. V zimě lyţařský vlek, který se nachází na svahu Staropackých hor a je výbornou příleţitostí pro lyţařské začátečníky i běţné rekreační lyţaře. Okolní zvlněná krajina je ideální pro vyznavače běţeckého sportu, kde i část trati v okolí je upravována lyţařským skútrem. Od jara do podzimu je moţno vyuţít cyklostezek, které vedou do Lomnice nad Popelkou, Studence, Roztok u Jilemnice, Nové Paky a dalších zajímavých míst v nejbliţším okolí. Současnou chloubou je však sportovní areál „Sokolák“, který se nachází uprostřed obce. V areálu je víceúčelové hřiště s umělým povrchem určené pro tenis, volejbal, basketbal, nohejbal, dále hřiště pro malou kopanou rovněţ s umělým trávníkem, tenisový antukový kurt, hřiště na pláţový volejbal a v neposlední řadě i dětský koutek, kde se děti zabaví po dobu, neţ si jejich rodiče zasportují. Hřiště na malou kopanou lze vyuţít i v zimních měsících, kdy povrch je udrţován v provozuschopném stavu technikou obce a je zde i moţnost vyuţití sportovní plochy vpodvečer a večer při umělém osvětlení. I v samotném okolí Staré Paky je moţno navštívit řadu atraktivních a památných míst jako je vrch Levín, který byl místem „tábora lidu“ v r. 1868 a je zde i naleziště achátů. Dále je zajímavá zřícenina hradu Kumburk, který kdysi vévodil širokému okolí. Přímo v místě lze vyuţít nabídky sluţeb několika restaurací k občerstvení a např. v penzionu Sokolovna je moţnost se i ubytovat a vyuţít bazén či saunu k příjemnému osvěţení a relaxaci po celodenní turistice. Potenciál území: Stará Paka: Čp. 8 je architektonicky cennou stavbou. Budovu čp. 244 Staropacké galerie (antika) přiřazujeme k architektonicky cenným stavbám. Základní škola T.G. Masaryka čp. 20 byla otevřena roku 1932 a je významnou stavební dominantou. Architektonicky cenná stavba roubené školy čp. 22 je replikou roubené školy z roku 1799. Do přestavby byla stará roubená škola jednou z nejstarších na území Královéhradeckého kraje. V roce 1754 byl místní dřevěný kostelík nahrazen kamenným. V roce 1783 byl kostel zvětšen a opatřen novou klenbou. Je povaţován za významnou stavební dominantu a architektonicky cennou stavbu. Historicky významná stavba stavení čp. 3, rodiště Jana Suchardy staršího – sochaře, zakladatele umělecké tradice rodu (Jan Sucharda ml. řezbář, malíř, Antonín Sucharda ml. ak. sochař).


95


Karlov: Přízemní roubená chalupa čp. 14 je architektonicky cennou stavbou. Roubená chalupa čp. 29 je architektonicky cennou stavbou. Přízemní roubená chalupa je rovněţ architektonicky cennou stavbou. Roškopov: Nachází se zde kaple, ve které se uvnitř nalézá socha sv. Jana Nepomuckého. Kaple byla postavena později jako kryt pro sochu světce.

ÚBISLAVICE Obec leţí 5 km jihozápadně od Nové Paky při silnici č. I/16 (Praha – východní Krkonoše) a od října 2005 se staly součástí evropského Geoparku Český ráj pod záštitou UNESCO. Nejbliţší ţelezniční stanicí je nádraţí v Nové Pace, odkud jezdí také pravidelné autobusové linky Nová Paka - Zboţí nebo je moţné vyuţít autobusu ve směru Nová Paka Jičín. Obcí prochází i několik značených cyklotras a turistických tras. Obce s počtem cca 340 obyvatel je tvořena 6 částmi – Úbislavice, Chloumek, Zboţí, Stav, Štěpanice a Česká Proseč. Do katastru spadá i zdejší přehrada Jahodnice s přilehlým rekreačním zařízením a dva rybníky. První zmínka o obci je z roku 1357, tehdy patřila část ke Kumburku, dolní část byla vladyčním statkem. Od roku 1389 náleţela celá ves ke hradu Kumburk, který se tyčí nad obcí na vysoké čedičové homoli (642 m). Hrad Kumburk byl zaloţen počátkem 14. století. Od 16. století slouţil jako vězení. V roce 1658 byl na rozkaz císaře pobořen. Kumburk byl obehnán dvojí hradbou, vnější byla zpevněna 6 baštami, dochovány jsou pouze zbytky gotického hradu – část zdí, hlavní hranolové a válcové věţe, zvláště tzv. Panenské, v níţ byla vězněna Eliška Smiřická. Nejvýznamnějším rodákem obce je Jan Gebauer - známý jazykozpytec, český filolog světového jména, profesor Univerzity Karlovy se narodil v Úbislavicích 8. října 1838. Napsal velkou Historickou mluvnici jazyka českého, Slovník staročeský, Mluvnici nové spisovné češtiny. Jako Masarykův spolupracovník měl rozhodující podíl na prokázání nepravosti Rukopisu královédvorského a zelenohorského. Svůj rodný kraj, malebné podhůří Krkonoš, nosil stále v srdci a po celý ţivot se sem vracel alespoň o prázdninách. Obec je bohatá na lidovou architekturu: dřevěné chalupy podkrkonošského typu, roubené domky s bohatě vyřezávanými štíty. Nejvýznamnějším je č.p. 56 – roubený, patrový mlýn s pavlačí, který má vyřezávaný štít s kabřincem a šindelovou střechu. Mlýn je v historických pramenech připomínán uţ roku 1405. Dále je zde gotický kostel sv. Petra a Pavla z počátku 15. století. Dochovalo se obvodové zdivo a kříţová klenba presbytáře. Hlavní oltář pochází z roku 1663, pískovcová křtitelnice z roku 1659. Významný je také gotický kostel Narození Panny Marie ze 14. století, v letech 1712 -1720 zbarokizovaný, v něm je oltářní obraz Narození Panny Marie z druhé poloviny 17. století připisován Karlu Škrétovi, křtitelnice pochází z roku 1664. Kulturních, sportovních i zábavných akcí je v Úbislavicích široký výběr, a to hlavně díky stále fungujícím organizacím TJ Sokol a Sboru dobrovolných hasičů. K tomuto jim slouţí zázemí nově zařízeného hřiště a dvou fungujících pohostinství.


96


Potenciál území: Úbislavice: Kostel se hřbitovem se řadí k architektonicky cenným a významným dominantám. Jiţ v roce 1384 byl na místě postaven dřevěný kostelík, který dnešní kamennou podobu dostal v letech 1712 aţ 1720. Cestu od vrat ke vchodu kostela lemují sochy. Patrový mlýn čp. 56 s pavlačí postavený roku 1815 je ukázkou architektury 19. století. Tato architektonicky cenná stavba je oficiální Kulturní památkou. Dům čp. 18 je místem rodiště autora prvních pravidel českého pravopisu Jana Gebauera, a tím se řadí k historicky významným stavbám. Česká Proseč: Zdejší kaplička patří k architektonicky cenným stavbám. Zboţí: Roubené stavení čp. 12 je jedním z příkladů architektonicky cenných staveb typické podkrkonošské zástavby, jeţ je v obci velmi zachovalá. Roubenka čp. 1 je opět příkladem architektonicky cenné stavby. Najdeme zde rovněţ významný vyhlídkový bod „Pod Kumburkem“.

VIDOCHOV Obec je připomínána v písemných pramenech jiţ v roce 1386. V nedaleké Stupné se jako v jediném místě regionu těţilo ve středověku zlato. Dominantou Vidochova je nově opravený novorománský kostel Andělů stráţných z roku 1879 z červeného pískovce. Vidochovský kostel přibliţně v roce 1726 postavil Georg Stiepel. Pod oltářem se tu nacházely relikvie mučedníků Emerentiana a Amadeuse. Nejvyšším bodem Staropacké vrchoviny je Stráţ (630 m n. m.), druhým nejvyšším je vrch Kozinec, vysoký 607 m n. m. Vrchol Kozince je tvořen rozsáhlou plošinou, okrajové svahy jsou velmi prudké a jsou zde suťové balvany a skalky. Vzhledem k melafýrovému podloţí je zde řada botanických zajímavostí, a to nejseverněji poloţenou teplomilnou florou v ČR. Z úzkého hřbítku se otevírá pěkný výhled na Novopacko, do severního okolí Jičína a na výběţky Kozákovského hřbetu s vrchem Tábor. Součástí přírodního parku Sýkornice, který se nachází na katastrálním území Vidochova a Stupné je chráněný přírodní útvar Novopacký vodopád. Tvoří ho dva vodopády vysoké cca 4 a 9 m. Přepadají přes lavici tvrdého slepence a zařezávají se do velmi hrubozrnného pískovce. V okolí vodopádů hnízdí mnoho přirozeně pro krajinu vzácných ptáků. V létě zde roste mnoţství chráněných bylin, mezi jinými např. vzácné vraní oko čtyřlisté. Na místě kostela Svatých andělů stráţných stávala dřevěná kaple. Dne 25. dubna 1877 byl poloţen na místě zbořeniště základní kámen ke zděnému kostelu. Nový kostel stavěli stavitelé Václav Fejfar a Josef Kozel z Jičína. Stavba je neorománská s gotickými motivy, loď pětiosá se čtyřmi vchody. Řadí se k architektonicky cenným stavbám a je významnou stavební dominantou. Stupná: Kostel sv. Máří Magdaleny je významnou stavební dominantou a architektonicky cennou stavbou.


97


SPRÁVNÍ OBVOD ORP Celé území správního obvodu je celoročně velmi atraktivní z hlediska cestovního ruchu. Je zde řada historických objektů (např. Městské muzeum v Suchardově domě, Klenotnice drahých kamenů, Zřícenina hradu Kumburk, klášter Nová Paka, Městské muzeum a galerie, hrad Pecka aj.) a přírodních památek, široká nabídka kulturního a sportovního vyţití, poměrně široká nabídka stravovacích a ubytovacích zařízení a v neposlední řadě jsou tu také významné kulturní a společenské akce. Výhodou je rovněţ dobré vlakové spojení ze ţelezniční stanice ve Staré Pace, které spolu se silniční dopravou umoţňuje nejen návštěvníkům, ale i trvale ţijícím obyvatelům návštěvu okolních hradů, historických a přírodních památek, Prachovských skal, Českého ráje, nedalekých Krkonoš (zimní střediska Herlíkovice, Janské Lázně, Benecko, Špindlerův Mlýn aj.) nebo sportovních zařízení, např. krytý bazén v Lázních Bělohrad, Aqua centrum Jičín, sportovní středisko Zvičina aj. Město Nová Paka a městys Pecka je moţno ve správním obvodu povaţovat za kulturní, sportovní a společenská centra. Převáţnou většinu kulturně-společenských akcí (dětský den, bály a plesy, poutě, výstavy apod.) pořádají v obcích místní zájmové spolky jako hasiči, myslivci atd. Sportovní akce pořádají jednotlivé sportovní kluby za podpory příslušného městského či obecního úřadu. Všechny tyto akce jsou zaměřeny pro všechny věkové skupiny. Zařízení občanského vybavení pro cestovní ruch jsou podrobně (v jednotlivých obcích, městysu a městě Nová Paka) zmapována v kapitole Sociodemografické podmínky. Ve správním obvodu není dostatečná nabídka kvalitního ubytování a stravování, chybí zde také dětská hřiště. K významným kulturním a společenským akcím, které jsou pořádány kaţdoročně, patří např. Festival Muzika Paka, Houslová soutěţ mistra Josefa Muziky Nová Paka, Vodnické slavnosti (pivovar), jarmarky, Peckovská tradiční pouť, Harantovské slavnosti historického zpěvu Pecka, Peckovská struna, Cyrilometodějský pohár, turnaje v beach volejbale, Dřevěný Ondráš, Pouťový pohár Open v nohejbalu, Mistrovství Pecky v míčovém sedmiboji atd. Krajina Podkrkonoší nabízí příznivé podmínky vyznavačům turistiky a cykloturistiky. Terén je bohatě členěný, kopce nepřesahují výšku 700 m, převýšení na trasách je zpravidla krátké. Cesty jsou většinou dobře schůdné, a to jak polní, tak lesní. Silničních úseků není mnoho. Trasy jsou většinou dobře značené a spojují buď významné lokality nebo vedou po hřebenech. Ve správním obvodu je většina cest stranou nadměrnému turistickému ruchu a nabízí turistům řadu památek včetně dochované lidové architektury, přírodních zajímavostí (naleziště drahých kamenů – Levín, archeologická naleziště, přírodní památky např. Sýkornice, Novopacké vodopády, oppidum – velký areál v Kalu, rýţování zlata v údolí Zlatnice - geopark aj.).


98


Turistické trasy:

Turistická trasa

Vedení turistické trasy

Okruh ze Staré Paky do Nové Paky

Stará Paka - Nová Paka – Studénka - Pustá Proseč - rozcestí u Hřídelce - Mokřice, tvrz – Studénka - Nová Paka (celkem 20 km)

Z Nové Paky přes Kumburk do Lomnice

Nová Paka - Pod Máchovým kopcem – Brdo - Skalka u Kumburku – Kumburk - Klepanda – Ţďár – Plouţnice – Chlum – Tábor - Lomnice nad Popelkou (celkem 18,5 km) - cesta Podkrkonoším nabízí seznámení s historií Novopacka a zajímavé výhledy

Kumburk

z vlakové zastávky Syřenov (3 km); z Nové nebo Staré Paky (4 km); z autobusové zastávky Plouţnice (6 km) - zřícenina hradu, rozhled na Krkonoše a jejich předhůří, Polabí aţ ke Kolínu, Českomoravskou vrchovinu, Jičínsko, Orlické hory, České středohoří

Hrad Pecka

z autobusové zastávky Pecka (0,5 km); z vlakové zastávky Borovnice (4 km); z Nové Paky (6 km) - hrad nabízí z několika vyhlídek pohledy na Krkonoše, na hrady Kumburk a Bradlec, na kopec Zvičinu a další malebné okolí Pecky

Levín

z Nové Paky přes Podlevín (4 km); od vlakové zastávky v Levínské Olešnici (1 km) - zřícenina hradu, na severních svazích naleziště akátů

Cyklotrasy: Název

Vedení cyklotrasy

Popis

Okruh kolem Nové Paky

Nová Paka-Brdo-Skalka pod Kumburkem-Pod Kumburkem-Klepanda-Bradlec-Pod Újezdcem-U Tuţína-Dřevěnice-Stav-LuţanyKamenice-Konecchlumí-Mlázovický ChlumMaxinec-Ostroměřské hradiště-Pod LibínemJiráskův pomník-Libín-Hořický Chlum-U kříţeČernín-Byšičky-Lázně Bělohrad-BrtevVřesník-Valy-Bukovina u Pecky-PeckaBorovnice-Horka u Staré Paky-Na VeselcePodlevín-Stará Paka-Skalka pod KumburkemBrdo-Nová Paka (celkem 86 km)

Středně aţ těţce náročný terén, je vhodná především pro horská nebo crossová kola.

Nová Paka-Zlámaniny-Česká ProsečÚbislavice-Zboţí-Chaloupky-Brdo-ZápřičniceNová Paka (celkem 13 km)

Trať vede zvlněným terénem, střídavě mezi lesy a loukami.

Brdský okruh

Trasa vede po ţluté, zelené, modré a červené značce, po silnicích a lesních cestách, hřebenech. Trasa nabízí krásné výhledy, moţnost občerstvení.


99


Košovský okruh

Nová Paka-Zlámaniny-Česká ProsečÚbislavice-Stav-Na Špici-Dřevěnice-RadimSoběraz-Ţeleznice-Zámezí-Cidlina-KošovLomnice nad Popelkou-Nová Ves nad Popelkou-Ústí-Roškopov-Stará Paka-Nová Paka (celkem 40 km)

Přehrada Les Nová Paka-Štikov-Bělá u Pecky-PeckaKrálovství Vidonice-Horní Brusnice-Dolní Brusnice-Bílá Třemešná-Těsňov-Nemojov-Debrné-MostekBorovnička-Borovnice-Horka u Staré PakyLevínská Olešnice-Vrchovina-Nová Paka (celkem 54 km)

Trať vede malebnými údolími říček Studénka, Cidlina, Popelka a Oleška.

Hlavním cílem trati je přehrada Les Království u Dvora Králové. Přehrada je zasazena do sevřeného údolí řeky Labe s nádhernými přírodními scenériemi.

Přibyslavský okruh

Nová Paka-Heřmanice-Valdov-Uhlíře-Bělá u Krátká trasa na protaţení. Pecky-Radkyně-Přibyslav-Nová Paka (celkem 16 km)

Kundratický okruh

Nová Paka-Stará Paka-Karlov-Prklín-KruhKundratice-Libštát-Bělá-Ústí-Brodky-KrsmolBrdo-Příčnice-Nová Paka (celkem 37 km)

Trať vede Krkonošským podhůřím a nabízí hezké výhledy, tiché údolí řeky Olešky. Po cestě jsou i dvě koupaliště.

Značené cyklotrasy v České republice 4137

Pecka-Vidoň-Miletín (12 km)

Cyklotrasa IV. třídy

4096

Horní Brusnice-Pecka-Nová Paka-Lázně Bělohrad-Šárovcova Lhota (28 km)


4141

Vidoň-Arnoštov-Bělá u Pecky (8 km)


4142

Nová Paka-Úbislavice-Stav-Klepanda-Chlum (16 km)


V území správního obvodu jsou tři lyţařské areály – v Nové Pace (lyţařská sjezdová dráha s vlekem – 300 m a s umělým zasněţováním), Pecce (lyţařská sjezdová dráha s vlekem – 300 m, vhodné i pro začátečníky, s umělým osvětlením) a ve Staré Pace. Nacházejí se zde také běţecké stopy, které vedou mezi jednotlivými zimními středisky Podzvičinskem. Běţecké stopy nejsou dosud značené v terénu. Dlouholetá tradice a kaţdoroční údrţba však umoţnila tyto stopy částečně zakreslit do map. Běţecké stopy okolo nejvyššího bodu Zvičiny mají jiţ dlouhou tradici. Jsou udrţované v úseku od sjezdovky směrem po vrstevnicích kolem vrcholu Zvičiny aţ do Dolní Brusnice ke spodní části Brusnické sjezdovky. Dále pak propojují obce Zvičina (vrchol) a Třebihošť. Provozovatel lyţařského areálu zajišťuje úpravu běţecké stopy také sněţným skútrem z obce Mostek (ČD) přes Horní Brusnici na vrchol Zvičiny a v okolí vrcholu. Na údrţbě se podílí téţ skútr provozovatele sjezdovky v Dolní Brusnici. Směrem na západ a severozápad se po běţeckých stopách dojede aţ do obce Pecka. Zvičinskou trasu udrţuje provozovatel sjezdovky Pecka, její celková délka je 23 km. Tato trasa má následující průběh: Sjezdovka Pecka, U Borovičky, Kal (jiţní strana), Bystrý mlýn, Vyšehrad, Zvičina, Zvičinské chalupy, Horní Brusnice, Vidonice (severní strana), U Borovničky, Pecka. Od sjezdovky na Pecce lze vyuţít také další trasu s názvem „Krkonošská“ – jiţním směrem na Krkonošskou vyhlídku a


100


zpět. Její celková délka je 16 km. (Pecka, Horní Javoří, Krkonošská vyhlídka, Bukovina, Pecka). Dále je také moţné absolvovat trasu „Červená“– severovýchodním směrem k Červenému kříţi a zpět. Celková délka je 11 km. (Pecka, Červený vrch, Modrá hvězda). Další udrţovaná stopa míří z města Lázně Bělohrad k obci Přibyslav. Stopa směrem k Šárovcově Lhotě je udrţována bez záruky. Kvalitní běţecké stopy se nacházejí v okolí Nové Paky a jsou propojené aţ do Staré Paky. Zde lze vyuţít jak lyţování klasickým stylem, tak i volným. Běţecké stopy zde udrţuje provozovatel Ski areálu Nová Paka. Lyţařská stopa směrem k obci Stará Paka se stáčí podél obce Podlevín - severně od Nové Paky. Západně je moţno se dostat přes obec Brdo aţ na Klepandu. Tímto směrem u obce Brdo lze vyuţít perfektně upravovanou stopu pro volný styl.


101


I.A.1.10. Hospodářské podmínky SEZNAM VÝCHOZÍCH SLEDOVANÝCH JEVŮ Téma je charakterizováno následujícími sledovanými jevy (číslování dle tabulky sledovaných jevů – Přílohy č. 1 k vyhlášce 50/2006 Sb. – část A): 2 - plochy výroby, 117 - zastavitelná plocha, 118 - jiné záměry, 119 - další dostupné informace.

ŠIRŠÍ VZTAHY Ve správním obvodu působí řada firem, které své výrobky nebo výrobní komponenty dodávají do celé republiky i mimo ni. Dobrá dopravní dostupnost - ţelezniční (hustota ţelezniční sítě je na Novopacku nepatrně vyšší neţ celostátní průměr) i silniční (silniční síť pokrývá rovnoměrně celé území, územím vede jen jedna silnice I. třídy – I/16), je jedním z faktorů dalšího moţného rozvoje firem, a tím další nabídky pracovních příleţitostí, a umoţňuje také výhodné zásobování výrobními prostředky a distribuci výrobků. Obsluţnost autobusovou dopravou v nejfrekventovanějších časech a směrech je na přijatelné úrovni a spojení s významnými cíli vyjíţďky za prací i sluţbami je tak zajištěno. Město Nová Paka působí ve správním obvodu jako přirozené centrum místní ekonomiky, neboť poskytuje vyšší nabídku pracovních příleţitostí pro své okolí. Celkový ekonomický profil území správního obvodu je do jisté míry ovlivněn sousedstvím dvou větších měst – Jičína (kde je velká průmyslová zóna plně vyuţitá a částečně obsazená zahraničními investory) a Dvora Králové nad Labem (zde mají svá sídla společnosti s velkou tradicí výroby) a také tím, ţe Novopacko má potenciál pro cestovní ruch a je bránou do významných center v Krkonoších (Vrchlabsko, Trutnovsko). Významná je i blízkost Lázní Bělohrad a turisticky zajímavého Českého ráje. Největšími zaměstnavateli ve správním obvodu jsou např.: ZPA Nová Paka, a.s., Lohmann & Rauscher, s.r.o. Nová Paka, SQS Vláknová optika, a.s. Nová Paka, Jednota SD Nová Paka, Velveta, a.s. Nová Paka, E&M Manufakturing CR, s.r.o. Nová Paka, Silniční technika, a.s. Nová Paka.

ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ A JEHO HODNOT Míra nezaměstnanosti v jednotlivých obcích správního obvodu je k 30. 6. 2008 vloţena v tabulce v údajích za jednotlivé obce a správní obvod, dále ve vývoji je sledována v závěru této kapitoly v tabulce „Vývoj míry nezaměstnanosti ve správním obvodu k 30. 6. let 2006 – 2008 a k 31. 12. let 2005 – 2007“. NOVÁ PAKA vliv sezónní zaměstnanosti se ukazuje na vývoji míry nezaměstnanosti, kdy vţdy k 30. 6. dochází k jejímu sníţení a na konci roku zase ke zvýšení; míra nezaměstnanosti k 31. 12. 2007 byla ve sledovaném období (konec roku) nejniţší 6,1 %; k 30. 6. 2008 klesla na 4,8 %; míra nezaměstnanosti k 30. 6. 2008 byla mírně nad průměrem za správní obvod a nad celokrajským průměrem; k 30. 6. 2008 bylo ve městě 225 nezaměstnaných obyvatel (dosaţitelných uchazečů); ve městě je 70 volných pracovních míst, je zde také široká nabídka pracovních příleţitostí nejen pro obyvatele města či obcí správního obvodu, ale i pro obyvatele obcí a měst ze


102


širokého okolí, 21 % obyvatel za prací z města denně vyjíţdí; nejvíce obyvatel pracuje v odvětví: průmysl; podnikatelské subjekty jsou nejvíce zastoupeny v oboru: obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboţí a pohostinství; na jihovýchodě zastavěného území města jsou výrobní areály firem Městský pivovar Nová Paka, a.s. (pivovarnictví) a VELVETA, a.s. (přádelna, tkalcovna přízí, sametu a manšestru); na jihu zastavěného území města jsou výrobní areály firem Silniční technika, a. s. (výroba silničních strojů) a KOBIT SZ (výroba letní i zimní silniční údrţbové techniky); na východě zastavěného území města jsou výrobní areály firem Lohmann&Rauscher, s.r.o., závod Nová Paka (výroba obvazového materiálu), Quittner&Schimek s.r.o. (distributor elektronických součástek) a SQS Vláknová optika (vyrábí a dodává široký sortiment optických vláknových výrobků s optickými konektory); na jihozápadě zastavěného území města jsou výrobní areály firem ZPA, a.s. Nová Paka (měřící a regulační technika) a JSP, s.r.o. (výroba měřících a regulačních přístrojů); v centrální části zastavěného území města jsou výrobní areály firem A.P.O. – Elmos, v.o.s. Nová Paka (výroba měřící a regulační techniky) a S.U.C. Nová Paka (výroba dámského prádla); drobná řemeslná výroba je součástí zastavěného území (např. houslařství v místní části Štikov, leptání skla v místní části Studénka, truhlářství, stavební firma, provaznictví, zlatnictví, pekařství, řeznictví, textilní a pletařská výroba, zámečnictví aj.); Obyvatelstvo celkem Ekonomicky aktivní celkem zaměstnaní pracující důchodci v tom z toho ţeny na mateřské dovolené nezaměstnaní zemědělství, lesnictví, rybolov průmysl stavebnictví z toho podle obchod, opravy motorových vozidel odvětví doprava, pošty a telekomunikace veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení školství, zdravotnictví, veterinář. a sociál. činnost Ekonomicky neaktivní celkem nepracující důchodci z toho ţáci, studenti, učni Osoby s nezjištěnou ekonomickou aktivitou Dosaţitelní uchazeči k 30. 6. 2008 Míra nezaměstnanosti k 30. 6. 2008 Volná místa k 30. 6. 2008 Vyjíţdějící do zaměstnání v rámci obce v rámci okresu z toho v rámci kraje do jiného kraje vyjíţdějící do zaměstnání denně mimo obec


9299 4660 4417 173 49 243 80 1953 310 583 263 176 529 4603 2062 1798 36 225 4,8 % 70 3904 2431 785 190 326 1005

103


Ţáci vyjíţdějící denně mimo obec Počet podnikatelských subjektů celkem k 31. 12. 2007 zemědělství, lesnictví, rybolov průmysl stavebnictví doprava a spoje podle převaţující obchod, prodej a opr. motor. vozidel a spotřeb. činnosti zboţzboţního zboţí a pohostinství ostatní obchodní sluţby veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění školství a zdravotnictví ostatní veřejné, sociální a osobní sluţby státní organizace akciové společnosti obchodní společnosti druţstevní organizace peněţní organizace - počet subjektů podle právní formy podnikatelé - fyzické osoby samostatně hospodařící rolníci svobodná povolání zemědělští podnikatelé – fyzické osoby ostatní právní formy

197 2128 100 383 263 59 736 320 10 65 192 15 7 192 3 0 1564 61 106 17 163

Zdroj : Český statistický úřad – SLDB 2001, počet podnikatelských subjektů k 31. 12. 2007, dosaţitelní uchazeči, míra nezaměstnanosti a volná místa 30. 6. 2008.

PECKA vliv sezónní zaměstnanosti se ukazuje na vývoji míry nezaměstnanosti, kdy vţdy k 30. 6. dochází k jejímu sníţení a na konci roku zase ke zvýšení; míra nezaměstnanosti byla v městysu nejvyšší k 31. 12. let 2005 a 2006 (6,8 %), k 31. 12. 2007 klesla na 6,2 % a k 30. 6. 2008 došlo k jejímu poklesu na 2,7 %; míra nezaměstnanosti k 30. 6. 2008 byla pod průměrem za správní obvod i pod celokrajským průměrem; k 30. 6. 2008 bylo v městysu 18 nezaměstnaných obyvatel (dosaţitelných uchazečů); v městysu jsou 2 volná pracovní místa, je zde široká nabídka pracovních příleţitostí především v zemědělství, ale i ve sluţbách pro cestovní ruch, 35 % obyvatel za prací z města denně vyjíţdí; nejvíce obyvatel pracuje v odvětví: průmysl; podnikatelské subjekty jsou nejvíce zastoupeny v oboru: obchod, prodej motorových vozidel a spotřebního zboţí a pohostinství; drobné podnikání je zaměřeno na zemědělství, autoopravárenství, kovovýrobu, truhlářství, kadeřnictví a kosmetické sluţby, obchody, autodopravu, stavebnictví, opravy zemědělské a chladírenské techniky aj.; a většina je součástí zastavěného území; v západní části centrálního území městyse se nachází výrobní areál firmy E+M manufacturing Czech republic s r.o. (textilní výroba); v jihovýchodní části městyse je firma 1. Podzvičinská a.s. (zemědělská výroba); v jihozápadní části městyse je areál firmy Wolf a syn v.o.s. ( pila a dřevovýroba);


104


z dalších firem působících v městysu Pecka je moţno jmenovat: BAG International spol. s r.o. (slané a trvanlivé pečivo), Masokombinát Jičín a.s. (masná výroba), FRANTIŠEK PAVLÍČEK Pecka (oprava a výroba strojů a zařízení); drobné podnikání (součástí zastavěného území obce): např. zemědělství, autoservis, zahradnictví, truhlářství, kadeřnictví a kosmetické sluţby, obchodní činnost (např. obchod s potravinami a smíšeným zboţím, ovocem a zeleninou, oděvy a textilem aj.), stavebnictví aj.; Obyvatelstvo celkem Ekonomicky aktivní celkem zaměstnaní pracující důchodci v tom z toho ţeny na mateřské dovolené nezaměstnaní zemědělství, lesnictví, rybolov průmysl stavebnictví z toho podle obchod, opravy motorových vozidel odvětví doprava, pošty a telekomunikace veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení školství, zdravotní, veterinářská a sociální činnost Ekonomicky neaktivní celkem nepracující důchodci z toho ţáci, studenti, učni Osoby s nezjištěnou ekonomickou aktivitou Dosaţitelní uchazeči k 30. 6. 2008 Míra nezaměstnanosti k 30. 6. 2008 Volná místa k 30. 6. 2008 Vyjíţdějící do zaměstnání v rámci obce v rámci okresu z toho v rámci kraje do jiného kraje vyjíţdějící do zam. denně mimo obec Ţáci vyjíţdějící denně mimo obec Počet podnikatelských subjektů celkem k 31. 12. 2007 zemědělství, lesnictví, rybolov průmysl stavebnictví doprava a spoje podle převaţující obchod, prodej a opravy motor. vozidel a spotřeb. činnosti zboţí pohostinství ostatnía obchodní sluţby veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění školství a zdravotnictví ostatní veřejné, sociální a osobní sluţby podle právní formy státní organizace


1283 660 622 29 12 38 62 259 46 48 43 21 56 616 295 213 7 18 2,7 % 2 524 182 206 37 46 234 68 366 105 48 56 9 77 28 8 6 29 2

105


akciové společnosti obchodní společnosti druţstevní organizace peněţní organizace - počet subjektů podnikatelé - fyzické osoby samostatně hospodařící rolníci svobodná povolání zemědělští podnikatelé – fyzické osoby ostatní právní formy

1 18 2 0 211 66 7 29 30

Zdroj: Český statistický úřad – SLDB 2001, počet podnikatelských subjektů k 31. 12. 2007, dosaţitelní uchazeči, míra nezaměstnanosti a volná místa 30. 6. 2008. STARÁ PAKA vliv sezónní zaměstnanosti se ukazuje na vývoji míry nezaměstnanosti, kdy vţdy k 30. 6. dochází k jejímu sníţení a na konci roku zase ke zvýšení; míra nezaměstnanosti byla v obci nejvyšší k 31. 12. 2005 (9,9 %), k 31. 12. 2007 klesla na 6,8 % a k 30. 6. 2008 došlo k jejímu poklesu na 5 %; míra nezaměstnanosti k 30. 6. 2008 byla nad průměrem za správní obvod i nad celokrajským průměrem; k 30. 6. 2008 bylo v obci 50 nezaměstnaných obyvatel (dosaţitelných uchazečů); v obci je 41 volných pracovních míst, je zde také široká nabídka pracovních příleţitostí nejen pro obyvatele obce, ale i správního obvodu, dále také i pro obyvatele obcí a měst ze širokého okolí, 39 % obyvatel za prací z obce denně vyjíţdí; nejvíce obyvatel pracuje v odvětví: průmysl; podnikatelské subjekty jsou nejvíce zastoupeny v oboru: obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboţí a pohostinství; a průmysl; jiţně od kostela se nachází průmyslový areál firmy VELVETA a.s.; na severním okraji obce mají provozní a výrobní areály firmy OSNADO, TOFA, TEPIS a je zde i obecní ČOV; na jiţním okraji obce je areál výrobní firmy OPTIMA – výroba oken a provozní a výrobní areály firem Telefonica, AGROCHOV Stará Paka (společnost má své pobočky v místních částech obcí a obcích Brdo, Roškopov, Úbislavice, Zboţí a Česká Proseč) a P kvartet; ve střední části zastavěného území obce je tiskárna FITOS spol. s r.o., Delfi – výroba cyklistických rámů, Zeměměřičská pozemková kancelář, s.r.o.; v místní části obce Ústí (ve střední části) má výrobní areál firma AQ Okna s.r.o. – výroba dřevěných a dřevohliníkových oken a dveří; drobné podnikání (součástí zastavěného území obce): zemědělství, autoservis, zahradnictví, rybí sádky a prodej ţivých ryb, řeznictví a uzenářství, kovovýroba, truhlářství, kadeřnictví a kosmetické sluţby, obchodní činnost (obchod s biopotravinami, se zeleninou a ovocem, potravinami a smíšeným zboţím, domácími potřebami, oděvy a textilem aj.), stavebnictví aj.; Obyvatelstvo celkem 2024 Ekonomicky aktivní celkem 1005 zaměstnaní 944 pracující důchodci 24 v tom z toho ţeny na mateřské dovolené 7 nezaměstnaní 61


106


zemědělství, lesnictví, rybolov průmysl stavebnictví z toho podle obchod, opravy motorových vozidel odvětví doprava, pošty a telekomunikace veřejná správa, obrana, sociálné zabezpečení školství, zdravotnictví, veterinář. a sociální činnost Ekonomicky neaktivní celkem nepracující důchodci z toho ţáci, studenti, učni Osoby s nezjištěnou ekonomickou aktivitou Dosaţitelní uchazeči k 30. 6. 2008 Míra nezaměstnanosti k 30. 6. 2008 Volná místa k 30. 6. 2008 Vyjíţdějící do zaměstnání v rámci obce v rámci okresu z toho v rámci kraje do jiného kraje vyjíţdějící do zaměstnání denně mimo obec Ţáci vyjíţdějící denně mimo obec Počet podnikatelských subjektů celkem k 31.12. 2007 zemědělství, lesnictví, rybolov průmysl stavebnictví doprava a spoje podle převaţující obchod, prodej a opravy motor. vozidel a spotřeb.zboţí činnosti a pohostinství ostatní obchodní sluţby veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění školství a zdravotnictví ostatní veřejné, sociální a osobní sluţby státní organizace akciové společnosti obchodní společnosti druţstevní organizace peněţní organizace - počet subjektů podle právní formy podnikatelé - fyzické osoby samostatně hospodařící rolníci svobodná povolání zemědělští podnikatelé – fyzické osoby ostatní právní formy

52 433 86 63 101 26 92 1004 498 341 15 50 5,0 % 41 841 323 347 32 90 399 119 429 46 92 70 9 123 44 6 10 29 2 1 26 3 0 307 22 9 10 49

Zdroj : Český statistický úřad – SLDB 2001, počet podnikatelských subjektů k 31.12. 2007, dosaţitelní uchazeči, míra nezaměstnanosti a volná místa 30. 6. 2008.


107


ÚBISLAVICE míra nezaměstnanosti byla v obci nejvyšší k 31. 12. 2006 (7,2 %), k 31. 12. 2007 klesla na 3,2 % a k 30. 6. 2008 došlo k jejímu sníţení na 3,3 %; míra nezaměstnanosti k 30. 6. 2008 byla pod průměrem za správní obvod i pod celokrajským průměrem; k 30. 6. 2008 bylo v obci 5 nezaměstnaných obyvatel (dosaţitelných uchazečů); v obci není nabídka nových volných pracovních míst, je zde i malá nabídka pracovních příleţitostí, většina obyvatel za prací z obce denně vyjíţdí; nejvíce obyvatel pracuje v odvětví: průmysl; podnikatelské subjekty jsou nejvíce zastoupeny v oboru: ostatní obchodní sluţby; v centrální části obce sídlí firma Petr Vágenknecht (výroba a prodej vánočních ozdob), další drobná řemeslná výroba je součástí zastavěného území; Obyvatelstvo celkem Ekonomicky aktivní celkem zaměstnaní pracující důchodci v tom z toho ţeny na mateřské dovolené nezaměstnaní zemědělství, lesnictví, rybolov průmysl stavebnictví z toho podle obchod, opravy motorových vozidel odvětví doprava, pošty a telekomunikace veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení školství, zdravotnictví, veterinář. a sociální činnost Ekonomicky neaktivní celkem nepracující důchodci z toho ţáci, studenti, učni Osoby s nezjištěnou ekonomickou aktivitou Dosaţitelní uchazeči k 30. 6. 2008 Míra nezaměstnanosti k 30. 6. 2008 Volná místa k 30. 6. 2008 Vyjíţdějící do zaměstnání v rámci obce v rámci okresu z toho v rámci kraje do jiného kraje vyjíţdějící do zaměstnání denně mimo obec Ţáci vyjíţdějící denně mimo obec Počet podnikatelských subjektů celkem k 31.12. 2007 zemědělství, lesnictví, rybolov průmysl stavebnictví podle převaţující činnosti doprava a spoje obchod, prodej a opravy motor. vozidel a spotřeb.zboţí zboţí pohostinství ostatnía obchodní sluţby


342 152 142 2 4 10 10 56 14 11 7 2 13 188 81 80 2 11 7,2 % 1 122 4 85 9 9 94 51 110 21 8 20 6 17 33

108


podle právní formy

veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění školství a zdravotnictví ostatní veřejné, sociální a osobní sluţby státní organizace akciové společnosti obchodní společnosti druţstevní organizace peněţní organizace - počet subjektů podnikatelé - fyzické osoby samostatně hospodařící rolníci svobodná povolání zemědělští podnikatelé – fyzické osoby ostatní právní formy

2 1 2 1 1 29 0 0 45 16 0 2 16

Zdroj : Český statistický úřad – SLDB 2001, počet podnikatelských subjektů k 31.12.2007, dosaţitelní uchazeči, míra nezaměstnanosti a volná místa 30.6.2008. VIDOCHOV míra nezaměstnanosti byla v obci nejvyšší k 31. 12. 2007 (14,5 %), k 30. 6. 2008 klesla na 7,2 %; míra nezaměstnanosti k 30. 6. 2008 byla nad průměrem za správní obvod i nad celokrajským průměrem; k 30. 6. 2008 bylo v obci 11 nezaměstnaných obyvatel (dosaţitelných uchazečů); v obci je 1 volné pracovní místo, je zde i malá nabídka pracovních příleţitostí, většina obyvatel za prací z obce denně vyjíţdí; nejvíce obyvatel pracuje v odvětví: průmysl; podnikatelské subjekty jsou nejvíce zastoupeny v oboru: obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboţí a pohostinství; drobná řemeslná výroba a ani jiný druh výroby není součástí zastavěného území, v obci jsou jen poskytovány obchodní sluţby Obyvatelstvo celkem Ekonomicky aktivní celkem zaměstnaní pracující důchodci v tom z toho ţeny na mateřské dovolené nezaměstnaní zemědělství, lesnictví, rybolov průmysl stavebnictví z toho podle obchod, opravy motorových vozidel odvětví doprava, pošty a telekomunikace veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení školství, zdravotnictví, veterinář. a sociální činnost Ekonomicky neaktivní celkem nepracující důchodci z toho ţáci, studenti, učni Osoby s nezjištěnou ekonomickou aktivitou


346 153 144 4 1 9 19 70 14 10 11 4 8 193 108 50 0

109


Dosaţitelní uchazeči k 30. 6. 2008 Míra nezaměstnanosti k 30. 6. 2008 Volná místa k 30. 6. 2008 Vyjíţdějící do zaměstnání v rámci obce v rámci okresu z toho v rámci kraje do jiného kraje vyjíţdějící do zaměstnání denně mimo obec Ţáci vyjíţdějící denně mimo obec Počet podnikatelských subjektů celkem k 31.12. 2007 zemědělství, lesnictví, rybolov průmysl stavebnictví doprava a spoje podle převaţující obchod, prodej a opr. motor. vozidel a spotřeb. zboţí činnosti zboţího zboţí a pohostinství ostatní obchodní sluţby veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění školství a zdravotnictví ostatní veřejné, sociální a osobní sluţby státní organizace akciové společnosti obchodní společnosti druţstevní organizace peněţní organizace - počet subjektů podle právní formy podnikatelé - fyzické osoby samostatně hospodařící rolníci svobodná povolání zemědělští podnikatelé – fyzické osoby ostatní právní formy

5 3,3 % 0 135 17 102 4 10 101 39 79 11 14 14 2 22 9 5 0 2 0 0 3 0 0 58 6 0 3 9

Zdroj: Český statistický úřad – SLDB 2001, počet podnikatelských subjektů k 31.12. 2007, dosaţitelní uchazeči, míra nezaměstnanosti a volná místa 30. 6. 2008.

SPRÁVNÍ OBVOD ORP Správní obvod obce s rozšířenou působností Nová Paka je dle metodiky Úřadu práce mikroregionem Nová Paka. V tomto mikroregionu bylo k 31. 12. 2007 evidováno celkem 420 uchazečů o zaměstnání. Jedná se o mikroregion převáţně průmyslový - strojírenský a elektrotechnický průmysl, dále pak průmysl textilní. Míra nezaměstnanosti byla zaznamenána 6,33 %. Absolutní počet dosaţitelných uchazečů se sníţil o 34 osob. Město Nová Paka zrealizuje v roce 2008 infrastrukturu v oblasti Vlkov – Kumburský Újezd o výměře cca 7 ha pro 1. etapu průmyslové zóny. Bude zaveden plyn, voda, elektřina, odpady budou řešeny jednotlivě samostatnou čističkou. Pro druhou etapu je připraveno


110


přibliţně dalších 6 ha. O průmyslovou zónu mají zájem firmy podnikající v automobilovém, elektrotechnickém průmyslu a ve sluţbách. Plochy výroby se v území ORP vyskytují ve všech obcích i městě Nová Paka jednak jako monofunkční areály výroby průmyslově lehké a zemědělské výroby, jednak jako menší areály a provozovny, které jsou součástí smíšených zón venkovských a městských. V Nové Pace jsou navíc také areály výroby průmyslově těţké (např. ZPA Nová Paka, a.s.). Dále se vyskytují plochy výroby jako součást smíšených zón společně s dalšími funkčními sloţkami, zejména sloţkou obytnou a sloţkou občanské vybavenosti a sluţeb. Jedná se o plošně méně rozsáhlé komerční aktivity, které nemají negativní dopad na okolní prostředí, nenarušují a nesniţují kvalitu prostředí, např. nerušící výroba, která svým charakterem a kapacitou neklade zvýšené nároky na dopravní zátěţ a nezpůsobuje hluk v území. V následující tabulce jsou uvedeni největší zaměstnavatelé ve správním obvodu, kteří mají všichni své sídlo v Nové Pace. Přibliţný počet zaměstnanců 320 280

Právní forma druţstvo a.s.

Lohmann & Rauscher, s.r.o.

250

s.r.o.

Velveta, a.s. Quittner & Schimek, s.r.o. Silniční technika, a.s. Nová Paka Fobos, s.r.o. Enika, spol. s.r.o. Pivovar Nová Paka, a.s.

240 150

a.s. s.r.o.

velkoobchod elektrotechnický průmysl zdravotní potřeby, pomůcky a nábytek textilní průmysl obchod, sluţby

105

a.s.

dopravní technika

68 68 60

s.r.o. s.r.o. a.s.

kovovýroba elektrotechnický průmysl potravinářský průmysl

Název firmy Jednota SD, Nová Paka ZPA Nová Paka, a.s.

Odvětví


111


Vzdělanostní struktura ve správním obvodu k SLDB 2001 je znázorněna v následujícím grafickém vyjádření. Úroveň vzdělanosti je podprůměrná, podíl středoškolsky i vysokoškolsky vzdělaných osob se řadí k nejniţším v kraji. Nejvíce obyvatel má vzdělání střední bez maturity. Obyvatelé dle stupně vzdělanosti nezjištěné v zdělání 1% bez v zdělání v y sokoškolské 0% 6% v y šší odborné a základní v č. nástav bov é neukončeného studium 22% 4%

v y učení a stř. odborné bez maturity 43%

úplné střední s maturitou 24%

Míra nezaměstnanosti byla k 30. 6. 2008 (4,7 %) mírně pod celorepublikovým průměrem (5,0 %), ale nad průměrem za Královéhradecký kraj (3,8 %). Vývoj míry nezaměstnanosti ve správním obvodu ukazuje následující grafické vyjádření. Vývoj míry nezaměstanosti ve správním obvodu 9,0% 8,0%

7,7%

7,0%

6,8%

6,8% 6,3%

6,0%

5,8%

5,0%

4,7%

4,0% 3,0% 2,0% 1,0% 0,0% k 31.12.2005

k 30.6.2006

k 31.12.2006

k 30.6.2007

k 31.12.2007

k 30.6.2008

Vliv sezónní zaměstnanosti se ukazuje na vývoji míry nezaměstnanosti, kdy vţdy k 30. 6. dochází k jejímu sníţení a na konci roku zase ke zvýšení; míra nezaměstnanosti


112


byla ve správním obvodu nejvyšší k 31. 12. 2005 (7,7 %), nejniţší k 30. 6. 2008 - 4,7 %. K 30. 6. 2008 bylo ve správním obvodu 309 nezaměstnaných obyvatel (dosaţitelných uchazečů); V správním obvodu je 114 volných pracovních míst, je zde široká nabídka pracovních příleţitostí (především v Nové Pace a také v městysu Pecka a obci Stará Paka), 34,5 % obyvatel za prací ze správního obvodu denně vyjíţdí. Podnikatelské subjekty jsou nejvíce zastoupeny v oborech: obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboţí a pohostinství; průmysl; a ostatní obchodní sluţby.

Obyvatelstvo celkem Ekonomicky aktivní celkem zaměstnaní pracující důchodci v tom z toho ţeny na mateřské dovolené nezaměstnaní zemědělství, lesnictví, rybolov průmysl stavebnictví z toho podle obchod, opravy motorových vozidel odvětví doprava, pošty a telekomunikace veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení školství, zdravotnictví, veterinář. a sociální činnost Ekonomicky neaktivní celkem nepracující důchodci z toho ţáci, studenti, učni Osoby s nezjištěnou ekonomickou aktivitou Dosaţitelní uchazeči k 30. 6. 2008 Míra nezaměstnanosti k 30. 6. 2008 Volná místa k 30. 6. 2008 Vyjíţdějící do zaměstnání v rámci obce v rámci okresu z toho v rámci kraje do jiného kraje vyjíţdějící do zaměstnání denně mimo obec Ţáci vyjíţdějící denně mimo obec Počet podnikatelských subjektů celkem k 31. 12. 2007 zemědělství, lesnictví, rybolov průmysl stavebnictví podle převaţující doprava a spoje činnosti obchod, prodej a opr. motor. vozidel a spotřeb. zboţí pohostinství ostatní obchodní sluţby veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění


21924 10423 9788 291 241 635 605 4669 870 1050 602 2019 608 11332 5327 4044 608 309 4,7% 114 4329 3600 2329 1032 231 3600 2026 3112 283 545 423 85 975 434 31

113


podle právní formy

školství a zdravotnictví ostatní veřejné, sociální a osobní sluţby státní organizace akciové společnosti obchodní společnosti druţstevní organizace peněţní organizace - počet subjektů podnikatelé - fyzické osoby samostatně hospodařící rolníci svobodná povolání zemědělští podnikatelé – fyzické osoby ostatní právní formy

82 254 20 10 268 8 0 2185 171 122 61 267

Zdroj: Český statistický úřad – SLDB 2001, počet podnikatelských subjektů k 31.12. 2007, dosaţitelní uchazeči, míra nezaměstnanosti a volná místa 30. 6. 2008. Tabulková část Dosaţitelní uchazeči celkem, míra nezaměstnanosti a volná místa ve vývoji – 1. část k 31.12.2005

k 30.6.2006

k 31.12.2006

dosaţitelní dosaţitelní dosaţitelní míra volná míra volná míra uchazeči uchazeči uchazeči nezaměstnanosti místa nezaměstnanosti místa nezaměstnanosti celkem celkem celkem

Město Nová Paka 342 Pecka 45 Stará Paka 99 Úbislavice 8 Vidochov 15 Správní obvod ORP Nová Paka 509 Královéhradecký kraj 20 840

volná místa

7,3 % 6,8 % 9,9 % 5,2 % 9,9 %

34 2 3 0 0

308 39 85 8 13

6,6 % 5,9 % 8,5 % 5,2 % 8,6 %

94 9 3 0 0

298 45 90 11 10

6,4 % 6,8 % 9,0 % 7,2 % 6,6 %

77 1 4 0 0

7,7 %

39

453

6,8 %

106

454

6,8 %

82

7,3 %

2 732 17 977

6,3 %

4 029 18 305

6,3%

4 416

Zdroj: Český statistický úřad – údaje k 31.12. let 2005 – 2007 a k 30. 6. let 2006 – 2008. Dosaţitelní uchazeči celkem, míra nezaměstnanosti a volná místa ve vývoji – 2. část k 30.6.2007

k 31.12.2007

k 30.6.2008

dosaţitelní dosaţitelní dosaţitelní míra volná míra volná míra uchazeči uchazeči uchazeči nezaměstnanosti místa nezaměstnanosti místa nezaměstnanosti celkem celkem celkem

Město Nová Paka Pecka

259 29

5,6 % 4,4 %

65 4

283 41

6,1 % 6,2 %

82 0

225 18


4,8 % 2,7 %

volná místa

70 2

114


Stará 76 Paka Úbislavice 5 Vidochov 18 Správní obvod ORP Nová 387 Paka Královéhradecký 13 805 kraj

6,6 % 3,3 % 11,8 %

6 0 0

68 6 22

6,8 % 3,9 % 14,5 %

6 0 0

50 5 11

5,0 % 3,3 % 7,2 %

41 0 1

5,8 %

75

420

6,3 %

88

309

4,7 %

114

4,7 %

5 569 13 681

4,7 %

5 329 11 073

3,8 %

6 852

Zdroj : Český statistický úřad – údaje k 31.12. let 2005 – 2007 a k 30.6. let 2006 – 2008 Vzdělanostní struktura Obyvatelstvo základní vč. vyučení a úplné vyšší odborné bez nezjištěné 15 leté a neukonče- stř. odborné střední s a nástavbové vysokoškolské vzdělání vzdělání starší ného bez maturity maturitou studium

Město Nová Paka 7743 15 1552 Pecka 1087 1 254 Stará Paka 1712 6 424 Úbislavice 299 0 74 Vidochov 266 0 89 Správní obvod 11107 22 2393 ORP Nová Paka Královéhradecký 460986 1937 103690 kraj podíl ORP/kraj 2,41 % 1,14% 2,31 %

3275 503 778 146 121

1994 235 374 56 40

322 26 54 12 2

534 59 57 11 10

51 9 19 0 4

4823

2699

416

671

83

183030 116020

16522

34506

5281

2,64 %

2,52 %

1,94 %

1,57 %

2,33 %

Zdroj: Český statistický úřad – SLDB 2001.


115


I.A.2.

LIMITY VYUŢITÍ ÚZEMÍ

I.A.2.1.Horninové prostředí a geologie NOVÁ PAKA 4 plošná sesuvná území 5 bodových sesuvných území PECKA bodové poddolované území Pecka 4 plošná sesuvná území STARÁ PAKA chráněné loţiskové území (CHLÚ) č. 19800000 Syřenov výhradní loţisko černého uhlí č. 3198000 Syřenov výhradní loţisko černého uhlí č. 9061800 Podkrkonošská pánev-Syřenov 4 plošná sesuvná území 2 bodová sesuvná území ÚBISLAVICE 2 plošná sesuvná území 1 bodové sesuvné území VIDOCHOV plošné poddolované území Stupná bodové poddolované území Vidochov 1 bodové poddolované území Vidochov 2 3 plošná sesuvná území 1 bodové sesuvné území staré důlní dílo Zlatnice I.A.2.2.Vodní reţim řešené území se ve své jiţní části nachází v „Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Východočeská křída“ stanovené nařízením vlády ČSR č. 85/1981 Sb. ze dne 24. června 1981. severní část řešeného území spadá do povodí významného vodního toku Jizera dle vyhlášky č. 267/2005 Sb. ze dne 17. června 2005, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, ve znění vyhlášky č. 333/2003 Sb. ochranné pásmo vodních toků: dle zákona č. 254/2001 Sb. ze dne 28. června 2001 o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) je nutné dodrţet § 49 Oprávnění při správě vodních toků, nezbytně nutný volný manipulační pás pro výkon správy vodního toku odst. 2b u významných vodních toků nejvýše v šířce do 8 m od břehové čáry a odst. 2c u drobných vodních toků nejvýše v šířce do 6 m od břehové čáry.


116


NOVÁ PAKA Heřmanice Kumburský Újezd Nová Paka Podlevín Přibyslav Pustá Proseč Radkyně Studénka Štikov Valdov Vrchovina

PECKA Arnoštov Bělá u Pecky Bukovina u Pecky

– povodí významného vodního toku Jizera – není limit – povodí významného vodního toku Jizera, OP vodních toků – povodí významného vodního toku Jizera – OP vodního toku – částečně CHOPAV Východočeská křída, OP vodního toku – OP vodního toku – OP vodního toku – OP vodního toku – CHOPAV Východočeská křída, OP vodního toku – povodí významného vodního toku Jizera, OP vodního toku, OP vodního zdroje

Horní Javoří Kal Pecka Staňkov Vidonice

– bez limitu – O9P vodního toku – CHOPAV Východočeská křída, OP II. stupně přírodního léčivého zdroje Lázně Bělohrad, OP vodního toku – bez limitu – bez limitu – OP vodního zdroje, OP vodních toků – OP vodního toku – OP vodního toku

STARÁ PAKA Brdo Karlov Krsmol Roškopov Stará Paka Ústí

– povodí významného vodního toku – OP vodních zdrojů, OP vodního toku – povodí významného vodního toku Jizera, OP vodního toku – povodí významného vodního toku Jizera, OP vodního toku - povodí významného vodního toku Jizera, OP vodního toku - povodí významného vodního toku Jizera, OP vodního toku

ÚBISLAVICE Česká Proseč Chloumek Stav Štěpanice Úbislavice Zboţí

– OP vodního toku – OP vodního toku – OP vodního toku – OP vodního toku – OP vodního toku – OP vodního zdroje, OP vodního toku

VIDOCHOV Vidochov Stupná

– OP vodního toku – OP vodních zdrojů, OP vodního toku

I.A.2.3.Hygiena ţivotního prostředí oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší, staré zátěţe území a kontaminované plochy, skládka včetně ochranného pásma.


117


I.A.2.4.Ochrana přírody a krajiny - prvky územního systému ekologické stability, - přírodní památka včetně ochranného pásma, - památný strom včetně ochranného pásma, - přírodní park, - migračně významné území. I.A.2.5.Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa NOVÁ PAKA lesy ochranné, hospodářské, vzdálenost 50 m od okraje lesa, pásmo 50m od hranice PUPFL, bonitovaná půdně ekologická jednotka, hranice biochor, investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti. PECKA lesy ochranné, lesy zvláštního určení, 31b – v ochranných pásmech zdrojů přírodních vod 32e – se zvýšenou funkcí půdoochrannou, lesy hospodářské, vzdálenost 50 m od okraje lesa, pásmo 50m od hranice PUPFL, bonitovaná půdně ekologická jednotka, hranice biochor, investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti. STARÁ PAKA lesy hospodářské, vzdálenost 50 m od okraje lesa, pásmo 50m od hranice PUPFL, bonitovaná půdně ekologická jednotka, hranice biochor, investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti. ÚBISLAVICE lesy ochranné, lesy zvláštního určení, 32e – se zvýšenou funkcí půdoochrannou, lesy hospodářské, vzdálenost 50 m od okraje lesa, pásmo 50m od hranice PUPFL, bonitovaná půdně ekologická jednotka, hranice biochor, investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti. VIDOCHOV lesy zvláštního určení, 32e – se zvýšenou funkcí půdoochrannou, lesy hospodářské, vzdálenost 50 m od okraje lesa, pásmo 50m od hranice PUPFL, bonitovaná půdně ekologická jednotka, hranice biochor, investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti.


118


I.A.2.6.Veřejná dopravní a technická infrastruktura Dopravní infrastruktura V území ORP jsou limitem ochranná pásma silnic I. třídy (50 m od osy silnic oboustranně), silnic II. a III. třídy (15 m od osy silnic oboustranně), ochranná pásma ţelezničních celostátních a regionálních tratí, která činí 60 m od krajní koleje a ochranná pásma vzletových a přistávacích prostorů letiště Jičín. NOVÁ PAKA ochranné pásmo silnic I/16 a II/284 a dále silnic III/28412, III/28415, III/28413, III/28426, III/0169, III28425, III/28418, III/28427, III/28422, III/01611, III/01610, III/2931, ochranné pásmo ţelezniční tratě č. 040 (se stanicí Nová Paka a Nová Paka – město). PECKA ochranné pásmo silnice II/284 a dále silnic III/28420, III/28421, III/28440, III/28443, III/28441, III/28442, III/28444. STARÁ PAKA ochranné pásmo silnice II/284 a II/283 a dále silnic III/28412, III/28410, III/28411, III/2934, ochranné pásmo ţelezniční tratě č. 030, 040 a 064 (včetně stanice Stará Paka a zastávky Ústí u Staré Paky). (Letiště Stará Paka nemá ochranné pásmo vyhlášeno.) ÚBISLAVICE ochranné pásmo silnice I/16 a III/28412, III/28415, III/28413, III/28414, ochranné pásmo vzletových a přistávacích prostorů letiště Jičín na jiţním okraji. VIDOCHOV limitem ochranné pásmo silnice I/16 a III/28421, III/32546, III/28440 ochranné pásmo ţelezniční trati č. 030.

Technická infrastruktura Zásobování vodou a zneškodňování odpadních vod dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), HLAVA VI Ochrana vodovodních řadů a kanalizačních stok, § 23 Ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok, odstavec 3a – u vodovodních řadů a kanalizačních stok od vnějšího líce potrubí vodorovnou vzdáleností do průměru potrubí 500 mm včetně 1,5 m, odstavec 3b – nad průměr 500 mm 2,5 m, ochranná pásma vodojemů stanovené oplocením, nebo patou svahu zemního obsypu, ochranná pásma vodárenských zdrojů: ochranná pásma prameniště Stupná – 1. stupně, 2a, 2b ochranná pásma prameniště Vrchovina – 1. stupně, 2a, 2b, ochranná pásma prameniště Karlov – Rozhodnutí č.j. Vod 403.1/77-299/BI dne 23. 9. 1976 1. stupně kolem K1 a K2 společně a K3.


119


2a. stupně celkem, 2b jiţ není (zrušeno), zdroj vody pro pivovar, vrt S-1, I. stupně kolem vrtu, II. stupně. Rozhodnutí UŢP OÚ Jičín č.j. ŢP 2/2003/Vo ze dne 17. 11. 2003. ochranné pásmo 3 studny Úbislavice – I., IIa., IIb., Vod.200/89-2/BI, vydáno 2. 1. 1989 3 pramenní jímky Úbislavice - I. Vod.01/91-210/Vo, vydáno 6. 9. 1991, dle odvětvové technické normy vodního hospodářství TNV 75 6011 Ochrana prostředí kolem kanalizačních zařízení dodrţet stanovené vzdálenosti dle pouţité technologie, za účelem ochrany prostředí kolem kanalizačních zařízení (ovzduší, podzemní a povrchové vody, půda, nebo jinak poškozovat ţivotní a pracovní prostředí hlukem): ČOV Stará Paka – OP 150 m.

Elektrorozvody, telekomunikace a radiokomunikace ochranným pásmem všech technických zařízení je prostor v bezprostřední blízkosti těchto zařízení určený k zajištění spolehlivého provozu a k ochraně ţivota, zdraví a majetku osob, pro všechna elektrizační zařízení stanovuje ochranná pásma zákon č. 458/2000 Sb. §46, s platností od 1. 1. 2001. Pro telekomunikační a radiokomunikační zařízení a systémy (televizní převaděče, vysílače mobilních operátorů, rr trasy, zemní kabelová vedení), stanovuje ochranné pásmo zákon č. 127/2005 Sb. U všech vysílačů bez rozdílu provozovatele je ochranné pásmo těchto zařízení 30 m, pokud není stanoveno jinak. U zemních kabelových vedení je ochranné pásmo 1,5 m od krajního vedení na obě strany. RR spoje obecně nevytvářejí ţádné zásadní překáţky v rozvoji území, vzhledem k tomu, ţe ochranné pásmo u rr tras probíhá v takové výšce, ve které nezasahuje do stávající ani reálně uvaţované zástavby. Vyţaduje se však projednat výškově exponované investiční záměry s oddělením ochrany sítí společnosti Radiokomunikace a.s., Praha, dle zákona č. 458/2000 s platností od 1. 1. 2001, § 46 a v souladu s § 98, odst. 2, který potvrzuje platnost dosavadních právních předpisů určujících ochranná pásma dle zákona č. 79/1957 a zákona č. 222/1994 Sb, §19 (s účinností od 1.1.1995) jsou pro zařízení v elektroenergetice platná následující ochranná pásma: Zařízení nadzemní vedení nad 35 kV do 110 kV nadzemní vedení do 35 kV- vodiče bez izolace podzemní kabelové vedení do 110 kV,vč. měřící a zabezpečovací techniky elektrické stanice pro transformaci (TS) venkovní a zděné elektrické stanice nad 52 kV zděné elektrické stanice s převodem do 52 kV vestavěné zděné elektrické stanice od obestavění stoţárové el. stanice nad 1 kV do 52 kV

Dle zákona č. 79/1957



15 10

12 7

12 7

1 30 -

1 20 -

1 20 2

10

7

1 7

Uvedené vzdálenosti jsou v metrech od krajního vodiče u nadzemních vedení na obě strany. V lesních průsecích udrţuje provozovatel přenosové soustavy nebo příslušné


120


distribuční soustavy na vlastní náklad volný pruh pozemku o šířce 4 m po jedné straně základů podpěrných bodů nadzemního vedení. U zděných TS od oplocení nebo zdi. Ochranné pásmo pro podzemní vedení elektrizační soustavy do 110 kV včetně vedení řídící, měřicí a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu. NOVÁ PAKA ochranné pásmo nadzemního vedení VVN, ochranné pásmo transformovny TR 110/35 a 35/10 kV, ochranné pásmo nadzemního vedení VN, včetně el. stanic VN/NN, ochranné pásmo zemního kabelového vedení VN, ochranné pásmo sdělovacího zemního kabelového vedení, ochrana páteřní radioreléové trasy, ochrana přístupové radioreléové trasy, ochrana radioreléová trasy mobilní sítě, ochranné pásmo vysílače (převaděče). PECKA ochranné pásmo nadzemního vedení VVN, ochranné pásmo nadzemního vedení VN, včetně el. stanic VN/NN, ochrana radioreléové trasy mobilní sítě, ochranné pásmo vysílače. STARÁ PAKA ochranné pásmo nadzemního vedení VVN, ochranné pásmo nadzemního vedení VN, včetně el. stanic VN/NN, ochranné pásmo sdělovacího zemního kabelového vedení, ochrana páteřní radioreléové trasy, ochrana radioreléová trasy mobilní sítě, ochranné pásmo vysílače. ÚBISLAVICE ochranné pásmo nadzemního vedení VN, včetně el. stanic VN/NN, ochranné pásmo sdělovacího zemního kabelového vedení, ochrana radioreléové trasy mobilní sítě, ochranné pásmo vysílače. VIDOCHOV ochranné pásmo nadzemního vedení VVN, ochranné pásmo nadzemního vedení VN, včetně el. stanic VN/NN, ochrana radioreléové trasy mobilní sítě ochranné pásmo vysílače (převaděče).

Zásobování plynem a teplem limity ochranných pásem plynovodní sítě se dotýkají všech lokalit spadajících do správy ORP Nová Paka. Limit ochranného a bezpečnostního pásma se dotýká lokalit, kterými prochází trasy VTL plynovodů, a ve kterých jsou umístěny technologické objekty zásobování zemním plynem (regulační stanice plynu VTL/STL), limity ochranných pásem teplovodů a technologických objektů zásobování teplem se dotýkají pouze města Nová Paka, ochranným pásmem všech technických zařízení je prostor v bezprostřední blízkosti těchto zařízení určený k zajištění spolehlivého provozu a k ochraně ţivota, zdraví a


121


majetku osob. Ochranným pásmem se pro účely rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu. Pro všechna plynárenská zařízení stanovuje ochranná pásma zákon č. 458/2000 Sb. §68, který je novelizován zákonem č. 670/2004, pro rozvody tepla, stanovuje ochranné pásmo také zákon č. 458/2000. ochranná pásma plynárenských zařízení: Pro plynárenská zařízení jsou v zákoně č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, který je novelizován zákonem č. 670/2004, stanovena ochranná pásma takto : - u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek v zastavěném území obce na obě strany od osy plynovodu ................................................. 1 m, - u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek na obě strany od osy plynovodu .............................................................................................. 4 m, - u technologických objektů na všechny strany od půdorysu ........................... 4 m. - bezpečnostní pásma plynárenských zařízení: Uvedený zákon kromě ochranných pásem stanovuje pro plynárenská zařízení ještě pásma bezpečnostní takto: - odpařovací stanice zkapalněných plynů ........................................................ 100 m, - regulační stanice vysokotlaké .......................................................................... 10 m, - vysokotlaké plynovody do DN do 100 mm ..................................................... 15 m, DN do 250 mm ..................................................... 20 m, DN nad 250 mm ................................................... 40 m. NOVÁ PAKA ochranné pásmo STL a NTL plynovodů, ochranné a bezpečnostní pásmo VTL plynovodů, ochranné a bezpečnostní pásmo regulační stanice plynu VTL/STL, ochranné pásmo distribuční regulátor STL/NTL VČP Net s.r.o., ochranné a bezpečnostní pásmo objektu zásobování teplem, ochranné pásmo teplovodů, ochranné pásmo stanice katodové ochrany včetně liniových prvků. PECKA ochranné pásmo STL plynovodů, ochranné a bezpečnostní pásmo VTL plynovodů, ochranné a bezpečnostní pásmo regulační stanice plynu VTL/STL. STARÁ PAKA ochranné pásmo STL a NTL plynovodů, ochranné a bezpečnostní pásmo VTL plynovodů, ochranné a bezpečnostní pásmo regulační stanice plynu VTL/STL, ochranné pásmo distribuční regulátor STL/NTL VČP Net s.r.o. ÚBISLAVICE ochranné a bezpečnostní pásmo VTL plynovodů, ochranné pásmo stanice katodové ochrany včetně liniových prvků.


122


VIDOCHOV ochranné a bezpečnostní pásmo VTL plynovodů. Odpadové hospodářství skládka, stará zátěţ území. I.A.2.7.Sociodemografické podmínky V tomto oboru se ve správním obvodu nevyskytují limity vyuţití území.

I.A.2.8.Bydlení V tomto oboru se ve správním obvodu nevyskytují limity vyuţití území.

I.A.2.9.Rekreace V tomto oboru se ve správním obvodu nevyskytují limity vyuţití území. I.A.2.10.Hospodářské podmínky V tomto oboru se ve správním obvodu nevyskytují limity vyuţití území.


123


I.A.3. ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ I.A.3.1.Horninové prostředí a geologie Záměry z ÚPD kraje ţádné záměry nebyly zjištěny Záměry z ÚPD obcí ţádné záměry nebyly zjištěny Záměry jiné ţádné záměry nebyly zjištěny

I.A.3.2.Vodní reţim Záměry z ÚPD kraje ţádné záměry nebyly zjištěny Záměry z ÚPD obcí NOVÁ PAKA zajistit realizaci záchytných nádrţí (poldrů) s cílem retardace odtoků STARÁ PAKA zlepšit odtokovou kapacitu koryta Olešky a Rokytky včetně opatření v povodí (retardace odtoků) Záměry jiné - z rozpracovaného návrhu „Zásad územního rozvoje (ZÚR) Královéhradeckého kraje, protipovodňové opatření na rybníku Fařina v Nové Pace I.A.3.3.Hygiena ţivotního prostředí Záměry z ÚPD kraje ţádné záměry nebyly zjištěny Záměry z ÚPD obcí ţádné záměry nebyly zjištěny Záměry jiné ţádné záměry nebyly zjištěny

I.A.3.4.Ochrana přírody a krajiny Záměry z ÚPD kraje ţádné záměry nebyly zjištěny


124


Záměry z ÚPD obcí PECKA, STARÁ PAKA, VIDOCHOV zalesnění, významný krajinný prvek za zákona. prvky ÚSES místního a regionálního významu

Záměry jiné ţádné záměry nebyly zjištěny I.A.3.5.Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Záměry z ÚPD kraje ţádné záměry nebyly zjištěny Záměry z ÚPD obcí PECKA zalesnění 12 ploch ZPF o celkové rozloze 12,652 ha. STARÁ PAKA zalesnění 5 ploch ZPF. Záměry jiné ţádné záměry nebyly zjištěny I.A.3.6.Veřejná dopravní a technická infrastruktura Záměry z ÚPD kraje ţádné záměry nebyly zjištěny Dopravní infrastruktura ţádné záměry nebyly zjištěny Technická infrastruktura Zásobování vodou a zneškodňování odpadních vod ţádné záměry nebyly zjištěny Zásobování elektrickou energií, telekomunikace a radiokomunikace ţádné záměry nebyly zjištěny Zásobování elektrickou energií, telekomunikace ţádné záměry nebyly zjištěny Zásobování plynem a teplem ţádné záměry nebyly zjištěny Odpadové hospodářství ţádné záměry nebyly zjištěny


125


Záměry z ÚPD obcí Dopravní infrastruktura NOVÁ PAKA přeloţka silnice I/16, včetně souvisejících staveb a zařízení, okruţní křiţovatky. PECKA ţádné významné záměry nebyly zjištěny STARÁ PAKA ţádné významné záměry nebyly zjištěny ÚBISLAVICE ţádné významné záměry nebyly zjištěny VIDOCHOV úprava vedení rektifikované přeloţky I/16 (je obsaţena v návrhu obchvatu obce Nová Paka). Technická infrastruktura Zásobování vodou a zneškodňování odpadních vod Zásobování vodou Radkyně Studénka Vidochov Pecka

- napojení vodovodním řadem na Novou Paku přes Přibyslav – napojení vodovodním řadem na Novou Paku – Stupná napojení vodovodním řadem na SV Nová Paka – Stará Paka – rozšíření stávajících vodojemů

Kanalizace a zneškodňování odpadních vod Heřmanice – napojení na kanalizační soustavu Nové Paky Kumburský Újezd – napojení na kanalizační soustavu Nové Paky Pecka - kanalizace a ČOV Stará Paka – dokončení levobřeţní kanalizace (Rokytka) Vidochov – realizovat splaškovou kanalizaci současně s vodovodem + ČOV Zásobování elektrickou energií, telekomunikace NOVÁ PAKA navrhovaný rozvoj obce vyţádá si výstavbu dalších el. stanice VN/NN a vedení VN. Vzhledem k připravované změně napětí z 10 na 35 kV pro městskou aglomeraci budou nová rozvodná zařízení (vedení VN a el. stanice ) řešeny pro systém 35 kV, geotermální elektrárna. PECKA navrhovaný rozvoj obce vyţádá si výstavbu další stanice VN/NN a vedení VN. STARÁ PAKA s rozvojem města bude nutná další realizace el. stanic a vedení VN. ÚBISLAVICE navrhovaný rozvoj obce vyţádá si výstavbu dalších stanice VN/NN a vedení VN.


126


VIDOCHOV navrhovaný rozvoj obce vyţádá si výstavbu další stanice VN/NN a vedení VN.

Zásobování plynem a teplem ţádné významné záměry nebyly zjištěny Odpadové hospodářství ţádné významné záměry nebyly zjištěny

Záměry jiné Dopravní infrastruktura NOVÁ PAKA, VIDOCHOV přeloţka silnice I/16, včetně souvisejících staveb a zařízení. Technická infrastruktura Zásobování vodou a zneškodňování odpadních vod vodovodní řad V4 Nová Paka – Brdo – Krsmol – Zboţí (Úbislavice) vodovodní řad V5 Vrchovina – Vidochov. Zásobování elektrickou energií, telekomunikace a radiokomunikace ţádné významné záměry nebyly zjištěny. Zásobování plynem a teplem VIDOCHOV Řešená obec není v současné plynofikována. Je zpracována pouze "Koncepční studie plynofikace obcí Levínská Olešnice, Horka u Staré Paky, Čistá, Vidochov a Dolní Kalná" středotlakým plynovodem 0,30 MPa z VTL regulační stanice vybudované u obce Vrchovina, která slouţí pro plynofikaci Nové a Staré Paky. Tento záměr zatím nebyl realizován hlavně proto, ţe nejsou k dispozici potřebné finanční prostředky. Plynofikaci obce Vidochov lze realizovat po vybudování STL plynovodu od místa napojení u VTL RS do Levínské Olešnice a obce Horka u Staré Paky. Potom teprve je moţno vybudovat STL přípojku do Vidochova a STL místní plynovodní síť v obci. Předpokládá se pouze plynofikace části Vidochov, s plynofikací místní části Stupná se neuvaţuje. Odpadové hospodářství ţádné významné záměry nebyly zjištěny

I.A.3.7.Sociodemografické podmínky

Záměry z ÚPD kraje ţádné významné záměry nebyly zjištěny


127


Záměry z ÚPD obcí NOVÁ PAKA plochy občanského vybavení - veřejné infrastruktury, komerčních zařízení, plochy vhodné pro vymezení ochranného pásma hřbitova. PECKA plocha pro výstavbu ubytovacího zařízení v severní části obce, plocha pro výstavbu ubytovacího zařízení v jiţní části, plocha pro rozšíření stávajícího sportovního areálu SK Harant Pecka, plocha pro rekreaci a cestovní ruch – rozšíření areálu koupaliště na jihu části Lhota u Pecky, plocha pro rozšíření stávajícího sportovního areálu v západní části, plochy vhodné pro vymezení ochranného pásma hřbitova. STARÁ PAKA plocha pro vybudování víceúčelového obecního domu, plocha pro sportovně-rekreační areál. ÚBISLAVICE plochy občanského vybavení v Úbislavicích a Stavu. VIDOCHOV plochy občanského vybavení ve Vidochově. Záměry jiné NOVÁ PAKA prodejna SPAR, regenerace Masarykova náměstí, regenerace Střelnice, sportovně rekreační centrum.

I.A.3.8.Bydlení Záměry z ÚPD kraje ţádné záměry nebyly zjištěny Záměry z ÚPD obcí NOVÁ PAKA plocha pro bydlení – v západní části zastavěného území města, plocha pro smíšenou městskou zástavbu - v jihovýchodní části zastavěného území města, plocha pro bydlení – v jiţní části zastavěného území části obce Štikov,


128


plocha pro bydlení – v jihovýchodní části mimo zastavěné území ve volné krajině části obce Štikov. PECKA plocha pro bydlení – jihovýchodní část zastavěného území části obce Bělá u Pecky. ÚBISLAVICE plocha pro bydlení v severozápadní části zastavěného území části obce Stav, plocha pro bydlení v severní části zastavěného území části Úbislavice. Záměry jiné NOVÁ PAKA 4 významné rozvojové plochy pro podporu lidských zdrojů, výstavba Slovany. STARÁ PAKA výstavba za kostelem.

I.A.3.9.Rekreace Záměry z ÚPD kraje ţádné záměry nebyly zjištěny Záměry z ÚPD obcí záměry v oblasti rekreace jsou totoţné se záměry uvedenými v kapitole Sociodemografické podmínky. Záměry jiné ţádné významné záměry nebyly zjištěny

I.A.3.10.Hospodářské podmínky Záměry z ÚPD kraje ţádné záměry zjištěny nebyly Záměry z ÚPD obcí NOVÁ PAKA plocha pro rozvoj podnikání – rozšíření stávajícího výrobního areálu v části Vrchovina, plocha výroby a skladování – na severním kraji zastavěného území části Vlkov, plocha výroby a skladování – na severním kraji zastavěného území části Kumburský Újezd,


129


plocha výroby a skladování – na severovýchodním kraji zastavěného území části Heřmanice, plochy k opětovnému vyuţití znehodnoceného území. STARÁ PAKA plocha pro rozvoj zemědělské výroby (malá farma s chovem koní slouţící i pro agroturistiku) severovýchodně od středu obce, plocha pro rozvoj drobné výroby a sluţeb – jiţní okraj obce u závodu OPTIMA. ÚBISLAVICE plocha pro rozvoj podnikání a výroby, plocha pro rozvoj zemědělské výroby. VIDOCHOV plocha k opětovnému vyuţití znehodnoceného území. Uvedené plochy pro rozvoj je vhodné podporovat. Rozvojem těchto ploch vznikne nabídka nových pracovních příleţitostí pro obyvatele a vhodnou nabídkou výrobků a doprovodných sluţeb můţe vzniknout poptávka ze strany návštěvníků území a moţných obchodních partnerů. Záměry jiné NOVÁ PAKA 4 významné rozvojové plochy pro podporu ekonomického rozvoje. VIDOCHOV zařízení pro prodej pohonných hmot.

Poznámka: - ve všech tématech uvedené Záměry z ÚPD obcí či Záměry jiné zahrnují i významné záměry zařazené do kategorie veřejně prospěšných záměrů (veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací).


130


I.B. ROZBOR UDRŢITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

I.B.1. ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ UDRŢITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ I.B.1.1. Horninové prostředí a geologie SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY - mineralogické a paleontologické bohatství současné nevyuţívání nerostného - turisticky atraktivní území bohatství - horší podmínky pro zemědělství PŘÍLEŢITOSTI HROZBY - posílení turistického ruchu - drancování přírodního bohatství - aktivizace sesuvných území Řešené území správního obvodu ORP Nová Paka je významné nálezy polodrahokamů a zkamenělých stromů (araukaritů), které mohou lákat do regionu přírodovědce či turisty, na druhou stranu však hrozí drancování horninového prostředí.

I.B.1.2. Vodní reţim SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY větší část území je v povodí významného záplavové území Olešky ve Staré Pace a vodního toku Jizera. Menší jiţní část Rokytky v Nové Pace po soutok v CHOPAV Východočeská křída nedostatečně řešené odtoky povrchových vod z povodí vedlejších vodních toků Rokytky a Olešky PŘÍLEŢITOSTI HROZBY realizace protipovodňových opatření na nedodrţením navrhovaných opatření dle vodních tocích v rámci celého povodí ZÚR a ÚPD obcí nedojde ke zlepšení v řešeném území odtokových poměrů na tocích a jejich povodí Vodní toky v severní části řešeného území v povodí významného vodního toku Jizera jsou v zastavěné části Nové Paky, Staré Paky a částečně v Ústí u Staré Paky upraveny, eventuálně i zakryty. Na Rokytku a Olešku je stanoveno záplavové území, ale není ještě schváleno vodohospodářským orgánem. Na menších vedlejších tocích úpravy nejsou, koryta mají přírodní přirozená koryta. Dle ÚPSÚ Nová a Stará Paka je navrhována realizace suchých nádrţí (poldrů) na vedlejších tocích s cílem sníţení odtoků povrchových dešťových vod do hlavních toků a zpoţdění (retardace) odtoků. Z dokumentu „Zásady územního rozvoje (ZÚR) Královéhradeckého kraje je navrhováno protipovodňové opatření v prostoru stávající nádrţe Fařina. Jiţní část je odvodněna malými vodními toky s malými průtoky, vyšší průtoky pouze při sráţkách a tání sněhu.


131


I.B.1.3. Hygiena ţivotního prostředí SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY nevyhlášeno území se zhoršenou kvalitou chybějící technická infrastruktura v území ovzduší překračování imisních limitů některých znečišťujících látek PŘÍLEŢITOSTI HROZBY - dobudovat v obcích chybějící prvky staré zátěţe a kontaminované plochy v technické infrastruktury území - omezení vyuţívání tuhých paliv pro předpoklad zvyšujícího se zastoupení vytápění topení tuhými palivy v souvislosti se zvyšováním cen energií (plyn, elektřina) zvyšující se intenzita silniční dopravy moţné ovlivnění hygieny ţivotního prostředí v území ze sousedního obcí Hygienické podmínky ţivotního prostředíje třeba zkvalitnit dobudováním technické infrastrukturya zkvalitněním systému ekologického zásobování obyvatelstva teplem (zdroji tepla).

I.B.1.4. Ochrana přírody a krajiny SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY geopark UNESCO Český ráj absence velkoplošných chráněných území velká část zaujímá migračně významné a lokalit NATURA 2000 území ztráta přirozených lučních společenstev nízký podíl urbanizované krajiny „zúrodňováním“ v 80. letech 20. století poměrně ekologicky stabilní krajina, nevyhovující dopravní síť zvyšuje převaha drobných lesíků, síť prvků ÚSES nepřístupnost atraktivních území. Propojit dostatečná, vedená převáţně po vodních kontaktní LBC tocích, místy nepropojené LBK určitá „zaostalost“ oproti blízkému převaha drobných lesíků, střední Krkonošskému regionu lesnatost, geomorfologicky rozrůzněná, změna druhové skladby smrkových botanicky pestré porostů ve prospěch listnáčů přírodní památky , rezervace , VKP ( dle zákona 114/1992Sb.) jsou součástí prvků ÚSES


132


PŘÍLEŢITOSTI HROZBY vznik nových významných krajinných narušení harmonického měřítka v krajině prvků (ze zákona) v krajině změna struktury fauny a flóry obnova přirozených lučních společenstev střety se zájmy vlastníků pozemků a jednoznačné vymezení zvláště nenaplňování plánů péče o některá zvláště chráněných území v databázích a v chráněná území terénu urbanizace volné krajiny (mimo zastavěná zlepšování péče o zvláště chráněná území obcí) území, zejména zlepšení systému degradace krajinného rázu výstavbou monitoringu a zlepšení kvality databází nevhodných staveb ochrany přírody úbytek obyvatel, malé pracovní příleţitosti, výhodná poloha regionu umoţňuje špatné hospodaření v lesích i na zatraktivnit významné biotopy. zemědělské půdě – ztráta cenných biotopů zvýšit zájem o podnikání a podpora důsledná ochrana prvků ÚSES, nutné turistického ruchu s respektováním prvků napojení do KPÚ a realizace návrhů ÚSES hospodaření v biocentrech i biokoridorech podpora zimních sportů a cyklistických stezek – realizace s šetrností ţivotního prostředí. Cesty vést mimo biokoridory Plochu dotčeného území ORP lze povaţovat za vyrovnanou, za nejcennější lze povaţovat území obce Vidochov (nachází se zde 2 přírodní památky, zasahuje sem přírodní park, migračně významné území a geopark UNESCO).

I.B.1.5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY zachovalá soustava liniových velké mnoţství půd s velmi nízkou společenstev produkční schopností vyuţití půdy skotem, které dává horší půdní a klimatické podmínky pro předpoklad pro zajištění vyuţití travních zemědělství porostů velké zcelené plochy zemědělské půdy sníţení spotřeby minerálních hnojiv a nevhodné způsoby hospodaření na pesticidů po roce 1989 zemědělské půdě (druhy plodin, způsob místy cenné prvky biotopů v lesích obhospodařování) převaţují hospodářské lesy se změněnou druhovou skladbou. roztříštěnost drţby v lesích PŘÍLEŢITOSTI HROZBY vyuţití neobhospodařovaných pozemků pokračující zábor půdy pro nezemědělské ekologizace zemědělství účely legislativa a dotační mechanismy silný tlak na půdu s nejvyšší třídou ochrany motivující k přírodě blízkému hospodaření vodní a větrná eroze půdy s příklonem k přirozené dřevinné skladbě sniţování ekologické stability krajiny větší propagace regionu (nesečené louky a nivy), „rabování“ v lesích a výsadba nevhodného smrku. Větrné kalamity a škody na lesích


133


Půda je jednou ze základních sloţek ţivotního prostředí ovlivňující celý ekosystém a ochrana půdního fondu patří k základním prvkům strategie udrţitelného rozvoje. Při tvorbě územně plánovací dokumentace je potřeba minimalizovat zábory zemědělské půdy a zejména zemědělské půdy s vysokým stupněm ochrany nebo vysokou bonitou. I přesto, ţe na území správního obvod ORP se převáţně nacházejí půdy s velmi nízkou produkční schopností, lze území povaţovat za vyrovnané. Při zalesňování zemědělských pozemků je potřeba dbát na charakter okolní krajiny a zaměřit se na rozčlenění velkých zemědělských ploch a půdoochrannou funkci lesa. V lesích je z hlediska ekologického ţádoucí postupný přechod na přirozenou dřevinnou skladbu lesa ve stejnorodých smrkových porostech s podporou biodiverzity a ekologické stability.

I.B.1.6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY existence rozvětvené sítě ţelezniční silná průjezdná automobilová doprava dopravy (vedené těţištěm osídlení) vedená těţištěm osídlení hustá síť silničních připojení částí obcí roztříštěnost sítě silnic v členitém terénu základ systému nemotorických nerovnoměrnost rozvinutí prvků komunikací nemotorické dopravy větší část obcí má vyřešeno zásobování pitnou vodou, s dalšími obcemi a místními částmi se uvaţuje o připojení na stávající systémy hlavní obce Nová Paka a Stará Paka mají společné zneškodňování odpadních vod. S dalšími obcemi se uvaţuje o připojení Pecka dokončuje splaškovou kanalizaci a ČOV blízkost transformovny 110/35 kV u Nové Paky, je mimořádně výhodná pro rozvoj řešeného území prosadit v rámci města Nové Paky, jednotný napěťový systém VN vzhledem k tomu, ţe unifikace napětí na systém 35 kV, byla v rámci řešeného území provedena v oblasti telekomunikací a radiokomunikací je správní prostor ORP plně vykryt televizním i rozhlasovým signálem plné vykrytí území u provozovaných telekomunikačních systémů

nedostatek investičních prostředků na řešení zásobování pitnou některých obcí a zneškodňování odpadních vod u menších obcí

současný nadzemní rozvod systému VVN a VN částečně omezuje rozvoj některých lokalit s ohledem na dodrţení zákona č. 458/2000 Sb, § 46


134


odpovídající kapacita přepravní VTL plynárenské soustavy pro potřeby moţného rozvoje řešeného území. Místní NTL a STL distribuční síť zemního plynu je v obcích Nová a Stará Paka a Pecka pro stávající zástavbu kapacitně dostačující stávající teplovodní soustava na území města Nová Paka

investiční náklady na vybudování distribuční sítě zemního plynu do obcí Úbislavice a Vidochov. Rozvoj některých lokalit v Nové a Staré Pace můţe omezit stávající NTL místní distribuční síť, která má limitovanou kapacitu

nízká informovanost občanů v problematice separace odpadů znečisťování vyseparovaný odpadů umístěním jiných druhů odpadů do separačních nádob, určitá část obyvatelstva nerespektuje oddělené separování PŘÍLEŢITOSTI HROZBY obchvat základní trasy včetně připojení příprava základního silničního obchvatu města nepřevezme širší funkci odlehčení s funkční etapizací vliv obchvatu na celistvost území a přírodní dotváření niţší sítě komunikací včetně rámec sloţky motoristické četnost nádob na separovaný odpad (sklo, papír, plasty) existence obecních vyhlášek v oblasti odp. hospodářství

návaznost řešeného území na energetický zdroj (TR) umoţňuje rozvoj průmyslu a celého regionu ORP rozšíření informačních technologií (internet) vyuţití dotačních a podpůrných programů pro rozšíření distribuční sítě zemního plynu vyuţití dotačních a podpůrných programů pro rozšíření teplovodní soustavy zařízení na vyuţívání odpadů (recyklační linky, zařízení na energetické vyuţívání odpadů)

odklad změny napětí z 10 kV na 35 kV pro městskou aglomeraci Nové Paky, by výhledově znamenal omezení zásobování el. energií zhoršení kvality ovzduší v důsledku spalování levnějších druhů paliv příp. jejich kombinací pouţitých z důvodu nárůstu cen zemního plynu staré zátěţe území

Kritický stav dopravy v těţištním území nutno řešit přiměřeně ke specifice terénu i vazbě na hodnoty zástavby i krajiny. V zásobování pitnou vodou lze konstatovat, ţe na SV Nová Paka – Stará Paka budou výhledově napojeny obce Radkyně, Studénka, Krsmol, Vidonice. Úbislavice dle VÚC Jičín řadem V4 budou napojeny na SV Nová Paka – Stará Paka přes Brdo – Krsmol – Zboţí. Malé obce a jejich místní části, které jsou zásobovány pitnou vodou individuálně ze studní nebo malých místních vodovodů pro část obce, budou řešeny důslednou kontrolou místních zdrojů vody a aţ dle výsledků navrhována příslušná opatření ke zlepšení zásobování vodou. Při negativním výsledku lze na základě hydrogeologického průzkumu realizovat obecní vodovod, nebo zvaţovat moţnost napojení obce na vyhovující skupinový vodovod i přes vyšší finanční náklady. Zneškodňování odpadních vod v řešeném území je vyhovující v Nové a Staré Pace. V současné době je dokončována splašková kanalizace a ČOV pro Pecku. Ostatní obce


135


včetně místních částí mají individuální čištění odpadních vod v septicích a jímkách na vyváţení (ţumpách). U velmi malých obcí tento stav vyhovuje, doporučit lze doplnění septiků o zemní filtr na odtoku, u nové zástavby domovní M-B ČOV pokud je moţné vyústění vyčištěných odpadních vod do místní vodoteče. Na kanalizační systém a ČOV Nová Paka – Stará Paka výhledově budou napojeny obce Heřmanice, Kumburský Újezd, Studénka. Vidochov bude výhledově realizovat splaškovou kanalizaci a centrální obecní ČOV. Úbislavice dle ÚPO bude realizovat 2 sídlištní ČOV. Výhodnost situování TR 110/35/10 kV v centru řešeného území má mimořádný význam pro rozvoj podnikatelské sféry a obyvatelstva. Výrazný podíl na současném zásobování el. energií má v minulosti provedená změna napětí na jednotný zásobovací systém 35 kV. Komplexní digitalizace telekomunikačního systému pozvedla úroveň infrastruktury dotčených sídel a vytvořila předpoklady připojení na mezinárodní optické systémy. Technická infrastruktura pro svoz a separace odpadů je dostatečná, příleţitost je ve zvýšení materiálového vyuţívání odpadů na vlastním území.

I.B.1.7. Sociodemografické podmínky SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY relativně stabilizovaný počet trvale ţijících klesající počet trvale ţijících obyvatel v obyvatel ve správním obvodu obcích sounáleţitost obyvatel s místem, kde ţijí vyšší průměrný věk a nepříznivá věková příleţitosti kulturního, sportovního vyţití a struktura široká nabídka volnočasových aktivit pro podprůměrná vzdělanostní struktura obyvatele chybějící základní občanské vybavení nabídka pracovních příleţitostí v místních částech obcí i některých obcích široká nabídka nákupních moţností a nedostatečná nabídka zdravotních sluţeb sluţeb ve městě Nová Paka specializovaných odborných lékařů relativně dobrá a dostupná nabídka vzdělávání historický a památkový potenciál PŘÍLEŢITOSTI HROZBY podpora výstavby nových rodinných a pokles počtu obyvatel v obcích a místních bytových domů a tím zvyšování počtu částech obcí a tím moţná proměna jen na trvale ţijících obyvatel rekreační vyuţití podpora zkvalitnění a doplnění základní zánik nabídky minimálního občanského občanské vybavenosti v obcích a jejich vybavení v obcích místních částech změna ţivotního prostředí podpora rozšíření sociálních a zánik významných zaměstnavatelů zdravotních sluţeb omezení ţelezničních spojů a podpora zkvalitnění ubytovacích a autobusových linek ve správním obvodu stravovacích sluţeb a rozšíření jejich nabídky Ve správním obvodu jsou vytvořeny relativně dobré podmínky pro trvalý ţivot obyvatel a je třeba dále podporovat další dynamický rozvoj území.


136


I.B.1.8. Bydlení SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY kvalitní ţivotní prostředí podprůměrná výstavba nových domů sounáleţitost obyvatel s územím vysoký podíl starších domů připravené pozemky pro výstavbu se zavedenou technickou infrastrukturou PŘÍLEŢITOSTI HROZBY vytvoření nabídky pozemků pro výstavbu nedostatek finančních prostředků na se zavedenou technickou infrastrukturou jednotlivé projekty podpora výstavby rodinných a bytových změna ţivotního prostředí v souvislosti domů s těţkým průmyslem v území rekonstrukce starých chátrajících objektů omezení ţelezničních spojů a pro rekreační účely autobusových linek ve správním obvodu rekonstrukce stávajícího bytového fondu

Ve správním obvodu ţije většina obyvatel v rodinných domech a je zde řada domů vyuţívána pro rekreační účely, další vývoj domovního a bytového fondu je závislý na ekonomickém rozvoji správního obvodu, na úspěchu jiţ připravovaných projektů na výstavbu a podpoře bytové výstavby (stavební spoření, státní podpora, hypotéční úvěry, pozemky pro výstavbu, připravené pozemky s technickou infrastrukturou aj.).

I.B.1.9. Rekreace SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY kvalitní ţivotní prostředí chybějící cyklostezky široká nabídka zařízení pro sportovní a chybějící dětská hřiště kulturní vyţití technický stav některých sportovních bohatý kulturní a historický potenciál zařízení blízkost atraktivních lokalit pro cestovní ruch zimní středisko lokálního významu (sjezdové a běţecké tratě, zimní stadion atd.) dopravní spojení – ţelezniční i silniční PŘÍLEŢITOSTI HROZBY rozvoj cestovního ruchu např.: výstavba znehodnocení přírodního potenciálu vlivem nových ubytovacích a stravovacích průmyslu na ţivotní prostředí zařízení se širokou nabídkou sluţeb a omezení ţelezničních spojů a zkvalitnění sluţeb stávajících autobusových linek ve správním obvodu rekonstrukce a modernizace stávajících sportovních areálů výstavba dětských hřišť Území správního obvodu má velký potenciál (kulturní, sportovní, historický, přírodní atd.) pro další rozvoj cestovního ruchu a leţí v blízkosti turisticky hojně navštěvovaných míst.


137


I.B.1.10. Hospodářské podmínky SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY nabídka pracovních příleţitostí podprůměrná úroveň vzdělanosti pestrá škála oborů, ve kterých podnikají nízká nabídka odborných vzdělávacích místní firmy zařízení ve správním obvodu přítomnost větších a lokálně významných míra nezaměstnanosti mírně nad zaměstnavatelů ve správním obvodu celokrajským průměrem průmyslová zóna v Nové Pace nízká průměrná mzda dlouhodobá tradice průmyslové výroby nízká nabídka kvalifikovaných platově dobře ohodnocených pracovních příleţitostí PŘÍLEŢITOSTI HROZBY podpora rozvoje podnikání přípravou zánik významných zaměstnavatelů vhodných pozemků omezení ţelezničních spojů a podpora rozvoje podnikání v oblasti autobusových linek ve správním obvodu cestovního ruchu nepříznivý dopad vnějších vlivů na podpora rozvoje podnikání v oblasti strukturu a stabilitu místní ekonomické zemědělství – ekofarmy, agroturistika aj. základny podpora celoţivotního vzdělávání podpora efektivity mezi nabídkou vzdělávání a poptávkou po odborně vzdělaných potenciálních zaměstnancích vyuţití prostředků z rozvojových programů pro podporu podnikání v ČR a EU

Ve správním obvodu působí řada významných firem nejen lokálně, které jsou zároveň největšími zaměstnavateli, firmy zde podnikají v široké škále oborů, míra nezaměstnanosti je mírně nad celokrajským průměrem, pozitivní vliv bude mít do budoucna realizace průmyslové zóny a také by bylo vhodné podporovat další rozvoj podnikání např. přípravou dalších vhodných pozemků či podporou celoţivotního a efektivního vzdělávání obyvatel a podporou při získávání prostředků z rozvojových fondů ČR a EU.


138


I.B.2. VYHODNOCENÍ VYVÁŢENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PILÍŘŮ UDRŢITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ CELKOVÁ SWOT ANALÝZA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ V této SWOT jsou obsaţeny nejvýznamnější faktory vybrané z jednotlivých témat: SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY mineralogické a paleontologické bohatství velká část zaujímá migračně významné absence velkoplošných chráněných území území a lokalit NATURA 2000 nevyhlášeno území se zhoršenou velké mnoţství půd s velmi nízkou kvalitou ovzduší produkční schopností skupinový vodovod Nová Paka – Stará malé obce nebo malé místní části řeší Paka na který lze napojit okolní obce a zásobování pitnou vodou individuálně místní části včetně moţnosti napojení s nedostatečnou kvalitou a kvantitou Úbislavic (dle ZÚR Kk) vodních zdrojů zneškodňování odpadních vod Nové zneškodňování odpadních vod u malých Paky a Staré Paky na společné ČOV. obcí a malých místních částí je Realizace kanalizace a ČOV pro Pecku problematické diferencovaná síť více druhů doprav neudrţitelnost stavu v průjezdu těţištěm (zejména těţké automobilové dopravy) blízkost TR 110/35/10 kV, včetně provedené změny napětí v celém obvodu ORP (mimo Nové Paky) úplná digitalizace telekomunikačního systému odpovídající kapacita přepravní plynárenské soustavy pro potřeby moţného rozvoje řešeného území

u některých lokalit omezující nadzemního rozvodu systému VN

infrastruktura pro svoz odpadů a jejich odstranění

znečisťování vyseparovaný odpadů umístěním jiných druhů odpadů do separačních nádob, určitá část obyvatelstva nerespektuje oddělené separování klesající počet trvale ţijících obyvatel v obcích vyšší průměrný věk a nepříznivá věková struktura podprůměrná vzdělanostní struktura

relativně stabilizovaný počet trvale ţijících obyvatel ve správním obvodu široká nabídka volnočasových aktivit pro obyvatele široká nabídka nákupních moţností a sluţeb ve městě Nová Paka kvalitní ţivotní prostředí

limity

investiční náklady na vybudování distribuční sítě zemního plynu do lokalit, kde se v současné době nenachází rozvod zemního plynu (Úbislavice a Vidochov)

chybějící základní občanské vybavení v místních částech obcí i některých obcích nedostatečná nabídka zdravotních sluţeb specializovaných odborných lékařů a absence výjezdového místa rychlé záchranné sluţby


139


široká nabídka zařízení pro sportovní a chybějící cyklostezky kulturní vyţití chybějící dětská hřiště zimní středisko lokálního významu (sjezdové a běţecké tratě, zimní stadion atd.) bohatý kulturní a historický potenciál blízkost atraktivních lokalit pro cestovní ruch dopravní spojení – ţelezniční i silniční nízká nabídka odborných vzdělávacích nabídka pracovních příleţitostí zařízení ve správním obvodu pestrá škála oborů, ve kterých podnikají nízká průměrná mzda místní firmy nízká nabídka kvalifikovaných platově přítomnost větších a lokálně významných dobře ohodnocených pracovních zaměstnavatelů ve správním obvodu příleţitostí průmyslová zóna v Nové Pace PŘÍLEŢITOSTI HROZBY zlepšování péče o zvláště chráněná změna struktury fauny a flóry území, zejména zlepšení systému degradace krajinného rázu výstavbou monitoringu a zlepšení kvality databází nevhodných staveb ochrany přírody pokračující zábor půdy pro nezemědělské legislativa a dotační mechanismy účely motivující k přírodě blízkému staré zátěţe a kontaminované plochy v hospodaření s příklonem k přirozené území dřevinné skladbě předpoklad zvyšujícího se zastoupení dobudovat v obcích chybějící prvky topení tuhými palivy v souvislosti se technické infrastruktury zvyšováním cen energií (plyn, elektřina) vyřešení obchvatu spolu s optimalizací dopad obchvatu na území a jeho hodnotu. navázání (a etapovým účinem). dotace na řešení problémů v zásobování situace v zásobování vodou, čištění vodou, čištění odpadních vod a vyřešení odpadních vod a odtoky povrchových odtoků přívalových dešťových vod lze přívalových dešťových vod z povodí získat na základě schválených územních vodních toků se nezlepší pokud nebudou dokumentací (ZÚR Kk, VÚC Jičín, ÚPD realizována navrhovaná opatření obcí, PRVK Kk) provést změnu kabelového rozvodu odklad změny napětí z 10 kV na 35 kV pro systému 10 kV na 35 kV v Nové Pace městskou aglomeraci Nové Paky rozšíření informačního systému (internet) vyuţití dotačních a podpůrných programů zhoršení kvality ovzduší v důsledku pro rozšíření distribuční sítě zemního spalování levnějších druhů paliv příp. jejich plynu kombinací pouţitých z důvodu nárůstu cen vyuţití dotačních a podpůrných programů zemního plynu pro rozšíření teplovodní soustavy zařízení na vyuţívání odpadů (recyklační staré ekologické zátěţe linky, zařízení na energetické vyuţívání odpadů) podpora výstavby nových rodinných a pokles počtu obyvatel v obcích a místních bytových domů a tím zvyšování počtu částech obcí a tím moţná proměna jen na trvale ţijících obyvatel rekreační vyuţití podpora rozšíření a zkvalitnění sociálních zánik nabídky minimálního občanského a zdravotních sluţeb vybavení v obcích


140


podpora zkvalitnění a doplnění základní občanské vybavenosti v obcích a jejich místních částech rekonstrukce stávajícího bytového fondu podpora zkvalitnění ubytovacích a stravovacích sluţeb a rozšíření jejich nabídky vytvoření nabídky pozemků pro výstavbu se zavedenou technickou infrastrukturou rekonstrukce starých chátrajících objektů např. pro podnikání nebo pro rekreační účely podpora rozvoje podnikání přípravou vhodných pozemků podpora rozvoje podnikání v oblasti cestovního ruchu a v oblasti zemědělství podpora celoţivotního vzdělávání podpora efektivity mezi nabídkou vzdělávání a poptávkou po odborně vzdělaných potenciálních zaměstnancích vyuţití prostředků z rozvojových programů pro podporu podnikání v ČR a EU

změna ţivotního prostředí zánik významných zaměstnavatelů nedostatek finančních prostředků na jednotlivé projekty omezení ţelezničních spojů a autobusových linek ve správním obvodu nepříznivý dopad vnějších vlivů na strukturu a stabilitu místní ekonomické základny

VYHODNOCENÍ ÚZEMNÍ VYVÁŢENOSTI DLE TÉMAT V následující tabulce je uvedeno hodnocení území po jednotlivých tématech dle správních území s následným výpočtem průměrného hodnocení tématu na území správního obvodu ORP: Hodnocení tématu č.

Obce

Nová Paka Pecka

1. 3 3

2. 3 4

3. 2 3

4. 3,5 3,5

5. 4 4

6. 3,7 3,3

7. 5 4

8. 4 3

9. 5 5

10. 5 4

Stará Paka Úbislavice

4 3

3 3

3 3

3 3

3 2,5

3,4 2,2

4 3

3 3

5 3

5 3

Vidochov

4

3

3

4

4

2,1

2

3

3

2

3,4

3,2

2,8

3,4

3,5

2,94

3,6

3,2

4,2

3,8

Správní obvod ORP

Problematika tématu je ve správním území zabezpečena: 5 - velmi dobře aţ zcela, 4 - dobře aţ velmi dobře, 3 - průměrně, 2 - slabě aţ dostatečně, 1 - nedostatečně aţ vůbec.


141


Hodnota ze Správní obvod ORP je aritmetický průměr hodnot za jednotlivá správní území.

Horninové prostředí a geologie loţiska černého uhlí a CHLÚ jsou evidována pouze ve správním území Staré Paky, pozůstatky po bývalé těţbě zlatonosné rudy jsou ve Vidochově a v Pecce, území ohroţená sesuvy se vyskytují ve všech obcích správního území ORP; ve srovnání s krajským i republikovým průměrem není v řešeném území loţisková ochrana nijak výrazně zastoupena, dobývací prostor není ţádný stanoven, těţba zde v současné době neprobíhá ani není v blízké době pravděpodobná, zásoby černého uhlí nejsou příliš perspektivní; výskyt sesuvných území v rámci kraje i celé České republiky je poměrně četný, naopak radiometricky anomální území nebyla zjištěna.

Vodní reţim vodní toky v zastavěné části Nové Paky, Staré Paky a částečně v Ústí u Staré Paky jsou upraveny, případně zakryty, je stanoveno záplavové území na Rokytku a Olešku (dosud není schváleno vodohospodářským orgánem); sledované území se z hlediska vodního reţimu nevymyká krajskému průměru; sledované území se z hlediska vodního reţimu nevymyká celostátnímu průměru.

Hygiena ţivotních prostředí kvalita ţivotního prostředí ve sledovaném území je ovlivněna mnoha faktory, a to jak přírodními, tak antropogenními. I přes mnoţství hrozeb a slabých stránek, které jsou ve srovnání se silnými stránkami v převaze lze území povaţovat za celkově vyváţené; sledované území se z hlediska hygieny ţivotního prostředí nevymyká krajskému průměru; sledované území se z hlediska hygieny ţivotního prostředí nevymyká celostátnímu průměru.

Ochrana přírody a krajiny zemědělsko-lesní krajina, nachází se zde maloplošně chráněná území, přírodní park, památné stromy, Geopark UNESCO, do území zasahuje migračně významné území. Krajina středně stabilní, harmonická, dostatek drobných lesíků. Místy přirozené ekosystémy, které jsou potencionálními nositeli ekologické stability. Celkově lze hodnotit území jako středně stabilní a rozvoj území za udrţitelný; z pohledu ochrany přírody ve srovnáním s celým krajem povaţovat správní obvod ORP za vyrovnaný s výskytem zvláště chráněných území; na území se nachází jediný Geopark v České republice. Novopacko lze povaţovat za bránu Geoparku Český ráj, představuje skutečnou geologickou učebnici. Území o celkové rozloze necelých 700 km2 zahrnuje širokou škálu geologických fenoménů, paleontologické, mineralogické a archeologické lokality i historické památky.

Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa tato zemědělsko-lesní krajina je charakteristická střídáním převáţně jehličnatých lesů, polí, luk, pastvin a často se zachovalou soustavou liniových společenstev. Nedostatkem je nadprůměrné zastoupení jehličnatých dřevin, zvláště smrku. Současné dřevinné skladby neodpovídají přirozené skladbě lesů a sniţují tak ekologickou stabilitu;


142


půdní podmínky ve správním obvodu ORP jsou ovlivněny začínající podhorskou krajinou, která zde převládá a také klimatickými podmínkami. Srovnání s krajem je rozdílné a záleţí na srovnání s lesní oblasti. Oblast 23 Podkrkonoší je díky geomorfologické skladbě a poměrným dostatkem rozptýlené zeleně krajinou poměrně stabilní a vyváţenost území je mírně nadprůměrná; ve srovnáním s celou republikou se z pohledu ZPF území nevyznačuje výraznými odlišnostmi, z hlediska pozemků určených k plnění funkcí lesa je vyváţenost nadprůměrná ve srovnání s celorepublikovým průměrem.

Veřejná dopravní a technická infrastruktura Dopravní infrastruktura stav sítě dopravy zejména vzhledem k nevyváţenosti automobilové dopravy v jádrovém území nutno hodnotit jako kritický; ve srovnání s průměrem kraje (pokud lze hodnotit) jeví se stav zcela kvalitou podprůměrný; celorepublikové hodnocení lze (snad) povaţovat rovněţ za krajně vybočující, a tím neúnosné. Technická infrastruktura Zásobování vodou a zneškodňování odpadu v zásobování pitnou vodou a čištění odpadních vod je řešené území nevyváţené. Centrální část tj. Nová Paka a Stará Paka má tuto otázku vyřešenu. Pecka dokončuje kanalizaci a ČOV. Ostatní sídla mají nedostatky v zásobování vodou i v čištění odpadních vod; v rámci územního celku Jičín je vodou zásobených obyvatel 75,4 %, nezásobených celkem 24,6 %. Na kanalizaci s ČOV je napojeno 25 % obyvatel, na kanalizaci 64,1 %; s průměrem kraje je řešené území mírně pod průměrem, s napojením na kanalizaci s ČOV 20 – 23 %, na kanalizaci cca 60 %. S průměrem republiky je situace obdobná s krajským průměrem. Zásobování elektrickou energií zásobování ORP Nové Paky el. energií je z hlediska provozní spolehlivosti a kvality dodávky el. energie zajištěným prostorem, nejen pro blízkost TR VVN/VN, ale i s ohledem na vzájemnou propojenost kmenových vedení VN s okolními transformovnami VVN/VN. Výhledovou nutností v souvislosti s předpokládaným rozvojem, je realizace změny napětí z 10 kV na 35 kV pro město Novou Paku a pro okrajové lokality rozšířit rozvodný systém VN o další el. stanice VN/NN; elektrifikace území ORP Nové Paky je součásti rozvodného systému VVN a VN Královéhradeckého kraje. Na základě předpokládaného vývoje spotřeby el. energie v jednotlivých lokalitách území, bylo určeno situování transformoven VVN/VN a systém kmenových vedení (VNK); energetická koncepce Královéhradeckého kraje, která je zaloţena na rozvodném systému 35 kV, je ve vztahu k republikovému systému 22 kV změnou z ekonomického hlediska prokazatelně výhodnější. Prosazení systému 35 kV bylo stanoveno na základě nejednotného provozního systému VN v území (3, 5, 6, 10, 15 a 35 kV). Telekomunikace digitalizace telekomunikačních systémů a jejich komplexní obnova, zvýšila moţnosti telefonního spojení; elektronické a telekomunikační spojení řešeného území s územními celky Královéhradeckého kraje je rovnocenné; současné radiotelekomunikační systémy uplatněné v rámci řešeného ORP, jsou součástí jednotného celonárodní komunikačního systému.


143


Zásobování plynem a teplem řešeným územím ORP Nové Paky prochází přepravní VTL plynárenské soustavy, ze kterých jsou zásobeny obce Nová Paka, Stará Paka a Pecka pomocí místních NTL a STL distribučních sítí zemního plynu. V řešeném území ORP Nové Paky se nachází teplovodní soustava pouze v Nové Pace; VTL plynovody ve vlastnictví VČP Net s.r.o., které se nachází v řešeném území ORP Nová Paka, jsou součástí přepravní soustavy zemního plynu, která je rozvedena v Královéhradecké kraji; VTL plynovody ve vlastnictví VČP Net s.r.o., které se nachází v řešeném území ORP Nová Paka, jsou součástí přepravní soustavy zemního plynu, která je přivedena z VVTL plynovodů v Pardubickém kraji a slouţí k zásobování části sousedního Libereckého kraje. Odpadové hospodářství území je z blízkého okolí dostatečně sanováno zařízeními na skládkování odpadů. Technická infrastruktura pro svoz a separace odpadů je dostatečná. Zařízení pro materiálové vyuţívání odpadů je spíše slabá; jedná se o průměrné území z pohledu kraje; jedná se o průměrné území z pohledu republiky.

Sociodemografické podmínky území správního obvodu je mírně nadprůměrné, je to dáno tím, ţe je to relativně malé území (nejmenší - počtem obcí v kraji), je zde větší město Nová Paka (centrum oblasti s vyšší občanskou vybaveností), městys Pecka a obec Stará Paka, které jsou zároveň spádovými pro okolní obce (občanská vybavenost, pracovní příleţitosti atd.); území správního obvodu se drţí mírně pod krajským průměrem; území správního obvodu se drţí mírně pod celorepublikovým průměrem.

Bydlení III.A.území správního obvodu je mírně nadprůměrné, ve všech obcích je dostatek ploch pro výstavbu rodinných domů, které nejsou ale připraveny pro výstavbu a zainvestovány, v obcích Úbislavice a Vidochov je minimální zájem o výstavbu; území správního obvodu se drţí mírně pod krajským průměrem; území správního obvodu se drţí mírně pod celorepublikovým průměrem.

Rekreace III.B.území správního obvodu je nadprůměrné, jsou zde vhodné podmínky pro cestovní ruch i pro jeho další rozvoj a pozitivní je i poloha území s návazností na významné lokality cestovního ruchu; území správního obvodu se drţí mírně pod krajským průměrem; území správního obvodu se drţí mírně pod celorepublikovým průměrem.

Hospodářské podmínky III.C.území správního obvodu je mírně nadprůměrné, pozitivní je realizace průmyslové zóny a přítomnost významných velkých zaměstnavatelů; území správního obvodu se drţí mírně pod krajským průměrem. území správního obvodu se drţí mírně pod celorepublikovým průměrem.


144


VYHODNOCENÍ VYVÁŢENOSTI V PILÍŘÍCH NOVÁ PAKA Pilíř

ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

3,1

Téma

Hodnota

1.

3

2.

3

3.

2

4.

3,5

5.

4

Pilíř

EKONOMICKÝ ROZVOJ

4,35

Téma Hodnota

6.

10.

3,7

5

Pilíř SOUDRŢNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ÚZEMÍ

3,94

Téma Hodnota 3.

2

6.

3,7

7.

5

8.

4

9.

5

Nejlepší ukazatele dosahuje obec Nová Paka v ekonomickém pilíři (průměrná hodnota 4,35), následuje soudrţnost společenství obyvatel území (3,94) a ţivotní prostředí (3,1).

PECKA Pilíř


3,5

Téma

Hodnota

1.

3

2.

4

3.

3

4.

3,5

5.

4

Pilíř

EKONOMICKÝ ROZVOJ

3,55

Téma Hodnota

6.

10.

3,3

4


3,66

Téma Hodnota

3.

3

6.

3,3

7.

4

8.

3

9.

5

Průměrné ukazatele ve všech pilířích ukazují, ţe Pecka dosahuje vyrovnané úrovně v různých oblastech ţivota. Kupodivu nejhorší výsledek má ţivotní prostředí (3,5), následuje ekonomický pilíř (3,55) a soudrţnost společenství obyvatel území (3,66).


145


STARÁ PAKA Pilíř


3,2

Téma

Hodnota

1.

4

2.

3

3.

3

4.

3

5.

3

Pilíř

EKONOMICKÝ ROZVOJ

4,2

Téma Hodnota

6.

10.

3,4

5


3,68

Téma Hodnota

3.

3

6.

3,4

7.

4

8.

3

9.

5

Nejlepší ukazatele dosahuje obec Nová Paka v ekonomickém pilíři (průměrná hodnota 4,2), následuje soudrţnost společenství obyvatel území (3,68) a ţivotní prostředí (3,2). ÚBISLAVICE Pilíř

Téma

1. ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

2,9

Hodnota

Pilíř

Téma Hodnota

3

2.

3

3.

3

4.

3

5.

2,5

EKONOMICKÝ ROZVOJ

2,6

6.

10.

2,2

3


2,84

Téma Hodnota

3.

3

6.

2,2

7.

3

8.

3

9.

3

Obec Úbislavice dosahuje vyrovnaných a zejména průměrných výsledků ve všech oblastech ţivota: ekonomika (2,6), soudrţnost společenství obyvatel území (2,84), ţivotní prostředí (2,9). Sníţení hodnoty ukazatele v ekonomickém pilíři a pilíři soudrţnost společenství obyvatel území z průměru k podprůměru způsobila zejména absence plynofikace.


146


VIDOCHOV Pilíř

Téma

Hodnota

1.

4


3,6

2.

3

3.

3

4.

4

5.

4

Pilíř

Téma Hodnota

EKONOMICKÝ ROZVOJ

2,05

6.

10.

Pilíř

Téma Hodnota

SOUDRŢNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ÚZEMÍ

2,1

2,62

2

3.

3

6.

2,1

7.

2

8.

3

9.

3

S výjimkou ţivotního prostředí (3,6) dosahuje obec Vidochov podprůměrných hodnot v tabulce rozvoje jednotlivých oblastí – ekonomika dosáhla ukazatele hodnoty jen 2,05 a soudrţnost společenství obyvatel území 2,62. SPRÁVNÍ OBVOD ORP

Území

Ţivotní prostředí

Ekonomický rozvoj

Soudrţnost společenství obyvatel území

Nová Paka

3,1

4,35

3,94

Pecka

3,5

3,55

3,66

Stará Paka

3,2

4,2

3,68

Úbislavice

2,9

2,6

2,84

Vidochov

3,6

2,05

2,64

Správní obvod ORP

3,26

3,35

3,35

Novopacko na základě výsledků hodnocení jednotlivých pilířů vyváţenosti patří k průměrným regionům s potenciálem ekonomického rozvoje (3,35) i dobrou soudrţností společenství obyvatel území (3,35). Jednotlivé obce se však výrazně odlišují. Zatímco Nová Paka, Stará Paka patří k nadprůměrně ekonomicky silným oblastem, Úbislavice a Vidochov jsou pod průměrem. Větší vyváţenost je v oblasti soudrţnosti společenství obyvatel území, i kdyţ i tam jsou Nová Paka, Stará Paka a Pecka nadprůměrné, zatímco Úbislavice a Vidochov podprůměrné. Rozdíly jsou však menší neţ při porovnávání ukazatelů ekonomického pilíře. Relativně nejhůře byla hodnocena oblast ţivotního prostředí (3,26). Jak je však z uvedených hodnot patrné, jsou jednotlivé sledované oblasti v regionu vyváţené. Správní obvod ORP patří k průměrným regionům


147


I.B.3. URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍCH DOKUMENTACÍCH I.B.3.1. Problémy k řešení v zásadách územního rozvoje Problémy tohoto charakteru nebyly v území jiţ identifikovány.

I.B.3.2. Problémy k řešení v územním plánu (U) Urbanistické závady UU1 UU2 UU3

- absence ploch občanského vybavení v oblasti tělovýchovy a sportu - Vidochov - absence ploch občanského vybavení v oblasti tělovýchovy a sportu - Stupná - objekty narušující ojedinělou urbanistickou koncepci - Kal

Dopravní závady UD1

UD2

UD3 UD4 UD5 UD6 UD7 UD8

- nevhodná kumulace dopravní zátěţe na páteřním tahu I/16 městem vhodnou úpravou připravovaného obchvatu, resp. jeho připojení na síť města, i jeho základních dopravních sloţek (kapacitní parkoviště atd.) – Nová Paka - řešit i případný etapový přínos celkově rozsáhlého obchvatu spolu s vazbou na centrum i Štikov (s přihlédnutím k nárokům areálu motosportu), vedení II/284 Štikov - dopravní připojení ploch u vodní nádrţe Jahodnice - Úbislavice - zlepšit dopravní význam letiště včetně navázání na silniční síť – Stará Paka - kvalita připojení části Brdo – Stará Paka - upravit vnitřní komunikační síť a zlepšit navázání nové zástavby i rekreačních ploch – Úbislavice, Stav - kvalita připojení části Štěpanice - Úbislavice - optimalizovat návaznou síť zejména příčných spojnic nemotoristické dopravy k Pecce i Nové Pace a zhodnotit tak budovanou zónu rekreačního bydlení Vidochov

Hygienické závady UH1 UH2 UH3 UH4 UH5 UH6 UH7 UH8 UH9 UH10

- nedostatečný systém odkanalizování a zneškodňování odpadních vod - Valdov - nedostatečný systém odkanalizování a zneškodňování odpadních vod – Roškopov, Ústí - nedostatečný systém odkanalizování a zneškodňování odpadních vod - Krsmol - nedostatečný systém odkanalizování a zneškodňování odpadních vod - Brdo - nedostatečný systém odkanalizování a zneškodňování odpadních vod - Vrchovina - nedostatečný systém odkanalizování a zneškodňování odpadních vod - Štikov - nedostatečný systém odkanalizování a zneškodňování odpadních vod - Studénka - nedostatečný systém odkanalizování a zneškodňování odpadních vod – Kumburský Újezd - nedostatečný systém odkanalizování a zneškodňování odpadních vod – Pustá Proseč - nedostatečný systém odkanalizování a zneškodňování odpadních vod - Jahodnice


148


UH11 UH12 UH13

- nedostatečný systém odkanalizování a zneškodňování odpadních vod - Přibyslav - nedostatečný systém odkanalizování a zneškodňování odpadních vod - Radkyně - nedostatečný systém odkanalizování a zneškodňování odpadních vod – Vidochov, Stupná

Ekologické závady UE1

- chybějící vymezení prvků ÚSES – Přibyslav, Pustá Proseč, Radkyně, Valdov

Vodohospodářské závady UV1 UV2 UV3 UV4

- nedostatečná vydatnost vodních zdrojů - Zboţí - nedostatečný systém zásobování pitnou vodou - Stav - nevyhovující zásobování pitnou vodou - Studénka - nevyhovující zásobování pitnou vodou - Radkyně

Ohroţení území UO1 - ohroţení stávající zástavby záplavovým územím – Nová Paka, Stará Paka, Roškopov, Ústí

I.B.3.3. Problémy k řešení v regulačním plánu (R) Dopravní závady RD1 RD2 RD3 RD4

- zklidnit centrální území MPZ ve vazbě na hradní areál úpravou základní sítě Pecka - zdůraznit návaznost lokality sportovně rekreačního vybavení (lázně) s propojením cyklotrasou (Jerusalem) na Novou Paku - Pecka - upravit dopravní těţiště obce dostavbou návazných tras – Bělá u Pecky - zhodnotit dopravní vybavení hlavního ţelezničního uzlu, včetně předprostoru Stará Paka


149

Projekt byl spolufinancován z prostředků Evropské unie, Evropského fondu pro regionální rozvoj

Recommend Documents