Projekt byl spolufinancován z prostředků Evropské unie a Evropského fondu pro regionální rozvoj

„Projekt byl spolufinancován z prostředků Evropské unie a Evropského fondu pro regionální rozvoj“ www.strukturalni-fondy.cz/iop

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ KARLOVARSKÉHO KRAJE

Textová část červen 2009

Územně analytické podklady

Rozbor udržitelného rozvoje území Karlovarského kraje

Zhotovitelé : Krajský úřad Karlovarského kraje Závodní 353/88 360 21 Karlovy Vary Tel.: +420 558 900 024 www.kr-karlovarsky.cz Ing.arch. Jaromír Musil, vedoucí odboru regionálního rozvoje Ing.arch. Jaroslav Jelínek - celková koordinace, kapitoly 1, 4 - 7 Vlastimil Veselý - kapitoly 4 - 6 Ing. Jana Irovská - kapitoly 4 - 6 Petr Křenek - kapitoly 4 - 6 Integra Consulting Services s.r.o. Pobřežní 16 186 00 Praha 8 Tel.: +420 234 134 236 www.integranet.cz

Ekotoxa s.r.o. Kosmákova 28 615 00 Brno - Židenice Tel.: +420 558 900 024 www.ekotoxa.cz

Ekotoxa, Integra Consulting Services et al. (2009): Část územně analytických podkladů na území Karlovarského kraje – SWOT, Karlovarský kraj, 2009 Integra Consulting Services s.r.o. Ing. Jana Kortanová - technická koordinace, kapitoly 2, 3.1 a 3.2 Mgr. Martin Smutný - kapitoly 3.4 a 3.5 Mgr. Marie Machová - kapitoly 3.7 a 3.9 Mgr. Michal Musil - kapitola 3.8 Ing. Lubomír Nondek, CSc - metodika SWOT témat Ekotoxa s.r.o. Ing. Jiří Hon - metodika SWOT témat Bc. Tomáš Mühr - GIS Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. Mgr. Ivo Dostál – kapitola 3.6 Mgr.Ivo Dostál, Ing.Jiří Jedlička, Ing.Vladimír Adamec, CSc., - kapitola 3.3 DOTAČNÍ MANAGEMENT s.r.o. Mgr. Jiří Stockmann – kapitola 3.10 Samostatný konzultant Ing. arch. Petr Malý, autoriz.architekt - metodika SWOT témat červen 2009

2



OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI : 1

Úvod .........................................................................................................12 1.1. Udržitelný rozvoj obecně ................................................................... 12 1.2. Širší souvislosti udržitelného rozvoje................................................. 13 Evropská unie........................................................................................... 13 Česká republika........................................................................................ 14 1.3. Legislativní rámec rozboru udržitelného rozvoje území..................... 15 2 Základní charakteristika karlovarského kraje .......................................17 3 Tématické rozbory a swot analýzy.........................................................19 3.1 Horninové prostředí a geologie ......................................................... 19 Úvod ......................................................................................................... 19 Výskyt nerostných surovin........................................................................ 19 Těžba na území kraje ............................................................................... 20 Následky těžby ......................................................................................... 23 Seismicita ................................................................................................. 25 Závěr ........................................................................................................ 25 SWOT – Horninové prostředí a geologie.................................................. 26 3.2 Vodní režim ....................................................................................... 27 Úvod ......................................................................................................... 27 Povrchové vody........................................................................................ 27 Akumulace vod......................................................................................... 31 Vodohospodářsky zranitelné oblasti......................................................... 33 Podzemní vody......................................................................................... 33 Minerální prameny.................................................................................... 36 Retenční schopnost krajiny ...................................................................... 36 Povodně a záplavová území .................................................................... 38 Závěr ........................................................................................................ 39 SWOT – Vodní režim................................................................................ 41 3.3 Hygiena životního prostředí............................................................... 43 Úvod ......................................................................................................... 43 Ovzduší .................................................................................................... 43 Odpady..................................................................................................... 49 Nakládání s odpady.................................................................................. 51 Radonové riziko........................................................................................ 55 Klimatické podmínky................................................................................. 57 Závěr ........................................................................................................ 57 SWOT- hygiena životního prostředí ......................................................... 59 3.4 Ochrana přírody a krajiny .................................................................. 61 Úvod ......................................................................................................... 61 Zvláště chráněná území ........................................................................... 61 NATURA 2000.......................................................................................... 63 Územní systém ekologické stability .......................................................... 64 Koeficient ekologické stability................................................................... 65 Fragmentace krajiny ................................................................................. 67 Závěr ........................................................................................................ 68 SWOT – Ochrana přírody a krajiny .......................................................... 69 3.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa ....... 71 Úvod ......................................................................................................... 71 Zemědělský půdní fond ............................................................................ 71 Pozemky určené k plnění funkcí lesa ....................................................... 75 Závěr ........................................................................................................ 79 SWOT - Zemědělský půdní fodn a pozemky určenék plnění funkcí lesa. 80 červen 2009

3



3.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura ...................................... 81 Úvod ......................................................................................................... 81 Silniční doprava........................................................................................ 81 Železniční infrastruktura ..................................................................... 3.6-86 Letecká doprava....................................................................................... 88 Cyklistická doprava .................................................................................. 89 Veřejná doprava ....................................................................................... 91 Hraniční přechody .................................................................................... 92 Technická infrastruktura ........................................................................... 93 Zásobování vodou.................................................................................... 93 Kanalizace a čištění odpadních vod ......................................................... 96 Plynofikace ............................................................................................... 98 Zásobování teplem................................................................................. 102 Elektronické komunikace........................................................................ 103 Závěr ...................................................................................................... 105 SWOT – Veřejná dopravní a technická infrastruktura ............................ 107 3.7 Sociodemografické podmínky ......................................................... 110 Úvod ....................................................................................................... 110 Využití území.......................................................................................... 110 Osídlení .................................................................................................. 112 Obyvatelstvo........................................................................................... 114 Nezaměstnanost .................................................................................... 117 Věková struktura obyvatelstva................................................................ 121 Dostupnost služeb, občanská vybavenost.............................................. 122 Dopravní dostupnost a poloha vzhledem ke krajskému městu............... 124 Závěr ...................................................................................................... 125 SWOT – Sociodemografické podmínky.................................................. 127 3.8 Bydlení ............................................................................................ 128 Úvod ....................................................................................................... 128 Bytový fond............................................................................................. 128 Bytová výstavba ..................................................................................... 130 Závěr ...................................................................................................... 133 SWOT – Bydlení..................................................................................... 135 3.9 Rekreace......................................................................................... 136 Úvod ....................................................................................................... 136 Význam cestovního ruchu ...................................................................... 136 Infrastruktura cestovního ruchu .............................................................. 137 Atraktivity cestovního ruchu.................................................................... 139 Kultura .................................................................................................... 141 Lázeňství ................................................................................................ 143 Závěr ...................................................................................................... 145 SWOT – Rekreace ................................................................................. 146 3.10 Hospodářské podmínky................................................................... 148 Úvod ....................................................................................................... 148 Ekonomický vývoj................................................................................... 148 Podnikatelská aktivita ............................................................................. 152 Vzdělanost.............................................................................................. 153 Zaměstnanost......................................................................................... 155 Vyjížďka za prací.................................................................................... 158 Příjmy obcí z rozdělení daní v Karlovarském kraji.................................. 159 Závěr ...................................................................................................... 159 SWOT – Hospodářské podmínky ........................................................... 161 červen 2009

4


4

5

6

7

8


Souhrnné SWOT analýzy jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje...163 4.1 Souhrnné SWOT analýzy pilířů ....................................................... 163 4.2 Vyhodnocení horizontálních vazeb mezi pilíři ................................. 163 4.3 Podmínky pro příznivé životní prostředí .......................................... 164 4.4 Podmínky pro soudržnost společenství obyvatel ............................ 167 4.5 Podmínky pro hospodářský rozvoj .................................................. 168 Vyhodnocení vyváženosti tří pilířů udržitelného rozvoje území .......172 5.1 Metoda posuzování ......................................................................... 172 5.2 Komentář výsledků.......................................................................... 174 Podmínky pro příznivé životní prostředí ................................................. 174 Podmínky pro soudržnost společenství obyvatel.................................... 174 Podmínky pro hospodářský rozvoj ......................................................... 174 Souhrnné hodnocení .............................................................................. 175 Problémy k řešení v územně plánovací dokumentaci........................178 6.1 Obecné problémy vyplývající z výsledků SWOT analýz.................. 178 Horninové prostředí a geologie .............................................................. 178 Vodní režim ............................................................................................ 178 Hygiena životního prostředí.................................................................... 179 Ochrana přírody a krajiny ....................................................................... 179 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa ............ 179 Veřejná dopravní infrastruktura .............................................................. 179 Veřejná technická infrastruktura ............................................................. 180 Sociodemografické podmínky ................................................................ 180 Bydlení ................................................................................................... 180 Rekreace ................................................................................................ 180 Hospodářské podmínky.......................................................................... 181 6.2 Problémy vyplývající z územního průmětu jevů a záměrů............... 181 Závady.................................................................................................... 181 Ohrožení................................................................................................. 182 Střety záměrů ZÚR s hodnotami a limity území ..................................... 182 Souhrnné hodnocení podmínek udržitelného rozvoje území kraje...189 7.1 Podmínky pro příznivé životní prostředí .......................................... 189 7.2 Podmínky pro soudržnost společenství obyvatel ............................ 191 7.3 Podmínky pro hospodářský rozvoj .................................................. 193 7.4 Závěr ............................................................................................... 195 Použitá literatura a další zdroje informací...........................................196

OBSAH GRAFICKÉ ČÁSTI : Podklady pro RURU

1. Výkres hodnot území 2. Výkres limitů využití území 3. Výkres záměrů na provedení změn v území RURU 4. Výkres problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích (problémový výkres)

červen 2009

5



SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Nádrže na území Karlovarského kraje..........................................28 Tabulka 2: Významná vypouštění městských odpadních vod na území kraje v roce 2007 ..............................................................................................30 Tabulka 3: Významná vypouštění důlních vod na území kraje v roce 2007 ............31 Tabulka 4: Přehled významných ostatních vypouštění na území kraje v roce 2007 ..31 Tabulka 5: Chráněné oblasti přirozené akumulace vod na území Karlovarského kraje ....................................................................................................32 Tabulka 6: Výhledové vodní nádrže na území Karlovarského kraje .....................33 Tabulka 7: Nevyhovující útvary podzemních vod na území Karlovarského kraje z hlediska celkového stavu ....................................................................34 Tabulka 8: Rizikové útvary podzemních vod na území Karlovarského kraje z hlediska celkového stavu.................................................................................35 Tabulka 9: Odvodněná plocha ................................................................38 Tabulka 10: Území Karlovarského kraje nechráněná nebo nedostatečně chráněná před povodněmi včetně počtu ohrožených obyvatel a objektů ..........................39 Tabulka 11: Překročení imisního limitu (LV) a cílového imisního limitu (TV) Karlovarského kraje a obcí s rozšířenou působností (bez přízemního ozonu), % plochy územního celku v roce 2007 ..................................................................44 Tabulka 12: Podíl oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na celkové rozloze kraje v letech 2001 – 2005 v % .......................................................................45 Tabulka 13: Porovnání měrné emisní bilance Karlovarského kraje s ostatními kraji ČR za rok 2006 – kategorie REZZO 1 (velké a zvláště velké zdroje znečištění) v t/1000 obyv./rok. .......................................................................................46 Tabulka 14: Porovnání měrné emisní bilance Karlovarského kraje s ostatními kraji ČR za rok 2006 – kat. REZZO 2 (střední zdroje znečištění) v t/1000 obyv./rok ...........47 Tabulka 15: Porovnání měrné emisní bilance Karlovarského kraje s ostatními kraji ČR za rok 2006 – kat. REZZO 3 (malé zdroje znečištění) v t/1.000 obyv./rok .............47 Tabulka 16: Porovnání měrné emisní bilance Karlovarského kraje s ostatními kraji ČR za rok 2006 – kat. REZZO 4 (mobilní zdroje znečištění) v t/1000 obyv./rok...........48 Tabulka 17: Porovnání měrné emisní bilance Karlovarského kraje s ostatními kraji ČR za rok 2006 – celková emisní bilance (REZZO 1 až 4) v t/1.000 obyv./rok .............48 Tabulka 18: Produkce odpadů z hlediska původu dle Odvětvové klasifikace ekonomických činností v Karlovarském kraji v letech 2003 –2007 v tis. tun ...........49 Tabulka 19: Měrná produkce odpadů v krajích ČR v roce 2007 v t / obyv..............50 Tabulka 20: Produkce odpadů v ORP Karlovarském kraji a v ČR podle kategorie odpadu v roce 2006 v kg/obyv................................................................50 Tabulka 21: Produkce nebezpečných odpadů v Karlovarském kraji v letech 2002 – 2006 na obyvatele v kg/obyv./rok ...........................................................51 Tabulka 22: Podíl materiálově využitých odpadů v Karlovarském kraji v % ............51 Tabulka 23: Podíl odpadů odstraněných skládkováním v Karlovarském kraji v % z celkové produkce odpadů ...................................................................51 Tabulka 24: Množství odpadů odstraněných skládkováním v Karlovarském kraji v tis. t ...................................................................................................51 Tabulka 25: Měrné množství BRKO ukládaného na skládky v Karlovarském kraji v kg/obyv./rok ..................................................................................52 Tabulka 26: Podíl BRKO ukládaného na skládky vůči očekávanému množství v v Karlovarském kraji v r. 2010 v % ........................................................52 Tabulka 27: Umístění skládek a spaloven odpadů v Karlovarském kraji v r. 2007 ....52 Tabulka 28: Staré ekologické zátěže na území Karlovarského kraje ....................53 Tabulka 29: Počet lokalit ze seznamu národních priorit starých ekologických zátěží ve vybraných kategoriích na území jednotlivých ORP Karlovarského kraje ............54 Tabulka 30: Kategorizace kontaminovaných míst starých ekologických zátěží v Karlovarském kraji ...........................................................................54 Tabulka 31: Přibližné zastoupení jednotlivých klimatických regionů na území Karlovarského kraje a jejich klimatické charakteristiky..................................57 červen 2009

6



Tabulka 32: Rozloha zvláště chráněných území v jednotlivých ORP Karlovarského kraje a jejich % podíl na ploše území kraje.................................................61 Tabulka 33: Přehled počtu ZCHÚ v jednotlivých krajích ČR..............................62 Tabulka 34: Přehled ptačích oblastí v jednotlivých krajích ČR včetně podílu plochy ptačích oblastí a evropsky významných lokalit z výměry kraje ..........................63 Tabulka 35: Podíl zastoupení lokalit soustavy Natura 2000 na území Karlovarského kraje..............................................................................................64 Tabulka 36: Rozloha a podíl ÚSES dle jednotlivých ORP ..................................65 Tabulka 37: Porovnání vývoje indexu ekologické stability v jednotlivých krajích ČR v letech 1993 - 2006............................................................................66 Tabulka 38: Zemědělská půda dle jednotlivých ORP ......................................73 Tabulka 39: Vývoj zornění zemědělské půdy v ČR a Karlovarském kraji v letech 2000 – 2006 v %..........................................................................................73 Tabulka 40: Zastoupení I. a II. třídy ochrany zemědělského půdního fondu v jednotlivých ORP Karlovarského kraje ....................................................74 Tabulka 41: Lesnatost dle jednotlivých ORP................................................76 Tabulka 42: Podíl jehličnatých a listnatých lesů dle jednotlivých ORP Karlovarského kraje..............................................................................................76 Tabulka 43: Rozloha a podíl lesů v jednotlivých kategoriích v Karlovarském kraji ...77 Tabulka 44: Hustota silniční sítě v krajích ČR v roce 2007 v km/100 km2 ..............82 Tabulka 45: Hustota sítě dálnic a rychlostních komunikací v krajích ČR v roce 2007 v km/100 km2 .....................................................................................83 Tabulka 46: Silniční síť v ORP Karlovarského kraje v roce 2007 .........................83 Tabulka 47: Železniční infrastruktura v Karlovarském kraji v roce 2007 ...............87 Tabulka 48: Přehled cyklostezek v Karlovarském kraji v roce 2007 včetně délky v km ....................................................................................................90 Tabulka 49: Komunikace vhodné pro cyklistickou dopravu v jednotlivých krajích....91 Tabulka 50: Podíl obyvatelstva zásobovaných vodou z veřejných vodovodů v % ......93 Tabulka 51: Podíl obyvatel zásobovaných vodou z veřejného vodovodu v Karlovarském kraji v roce 2005.............................................................95 Tabulka 52: Průměrná spotřeba vody v domácnostech Karlovarského kraje v l/obyv./den ...................................................................................96 Tabulka 53: Rozdíl mezi vodou vyrobenou a vodou fakturovanou v Karlovarském kraji v % ................................................................................................96 Tabulka 54: Podíl osob bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci s koncovou ČOV v % ............................................................................96 Tabulka 55: Podíl obyvatel ORP napojených na kanalizaci v roce 2005 ................97 Tabulka 56: Počet a podíl odkanalizovaných obcí v jednotlivých ORP Karlovarského kraje..............................................................................................97 Tabulka 57: Počet a podíl plynofikovaných obcí v jednotlivých ORP Karlovarského kraje..............................................................................................99 Tabulka 58: Měsíční instalovaný výkon v energetické soustavě ČR (k 31. 12. 2007) v MW .................................................................................... 100 Tabulka 59: Přehled licencí udělených ERÚ podle druhů využívané energie k 1. 2. 2009 v MW ..................................................................................... 100 Tabulka 60: Spotřeba paliv a energie podle druhu média v Karlovarském kraji.... 102 Tabulka 61: Instalovaný výkon pro výrobu tepelné energie v MW ..................... 103 Tabulka 62: Délka rozvodů tepelné energie v km........................................ 103 Tabulka 63: Využívání Informačních a komunikačních technologií v domácnostech a jednotlivci v roce 2008 ...................................................................... 104 Tabulka 64: Využívání Informačních a komunikačních technologií ve veřejné správě k 31. 12. 2007 ................................................................................... 105 Tabulka 65: Bilance půdy podle správních obvodů ORP v Karlovarském kraji k 31. 12. 2007 v hektarech ............................................................................. 111 Tabulka 66: Bilance půdy podle správních obvodů ORP v Karlovarském kraji k 31. 12. 2004 v hektarech ............................................................................. 111 červen 2009

7



Tabulka 67: Hustota zalidnění v krajích v roce 2007 .................................... 113 Tabulka 68: Vybrané geografické údaje správních obvodů ORP v Karlovarském kraji za rok 2007 .................................................................................... 113 Tabulka 69: Velikostní skupiny obcí podle krajů v roce 2007 .......................... 114 Tabulka 70: Nezaměstnanost podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností v letech 2005 – 2007 (stav k 31. 12.) ...................................................... 118 Tabulka 71: Obyvatelstvo podle pohlaví a věku podle ORP Karlovarského kraje 31. 12. 2007 ................................................................................... 121 Tabulka 72: Počty zařízení občanské vybavenosti správních obvodů ORP Karlovarského kraje na 10 000 obyvatel v roce 2006 .................................... 123 Tabulka 73: Zařízení občanské vybavenosti na 10.000 obyvatel v krajích ČR v roce 2006 ............................................................................................ 124 Tabulka 74: Domovní fond v krajích ČR v roce 2001 .................................... 128 Tabulka 75: Domovní a bytový fond v jednotlivých správních obvodech ORP Karlovarského kraje 1991 – 2001 ........................................................... 129 Tabulka 76: Stáří domovního fondu v ORP Karlovarského kraje (k 1. 3. 2001) v procentuálním vyjádření .................................................................. 130 Tabulka 77: Srovnání bytové výstavby v krajích v roce 2007........................... 131 Tabulka 78: Dokončené byty ve správních obvodech ORP Karlovarského kraje v letech 2005 – 2007 .................................................................................... 133 Tabulka 79: Počet návštěvníků v Karlovarském kraji a v ČR v letech 2004 – 2007 .. 136 Tabulka 80: Kapacity hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu podle krajů v roce 2007 .................................................................................... 138 Tabulka 81: Výkony hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu podle krajů v roce 2007 ...................................................................................... 138 Tabulka 82: Počet kulturních zařízení na 100.000 obyvatel v ČR a v jednotlivých krajích v roce 2006 ........................................................................... 142 Tabulka 83: Počet památkových objektů zpřístupněných na 100.000 obyvatel podle krajů a průměrný počet návštěvníků na jednu památku v roce 2006 ................. 142 Tabulka 84: Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních lázeňského cestovního ruchu ve vybraných krajích a v ČR v roce 2007 .................................................. 144 Tabulka 85: Struktura hrubé přidané hodnoty v krajích ČR v roce 2007 ............. 149 Tabulka 86: Hrubá přidaná hodnota v Karlovarském kraji.............................. 150 Tabulka 87: Výdaje na vědu a výzkum v Karlovarském kraji ........................... 151 Tabulka 88: Mezikrajské srovnání zaměstnanců a výdajů vědy a výzkumu rok 2007 .................................................................................................. 151 Tabulka 89: Ekonomické subjekty podle právní formy podle SO ORP k 31. 12. 2007152 Tabulka 90: Vývoj vzdělanosti v Karlovarském kraji a v ČR ............................ 154 Tabulka 91: Mezikrajské srovnání vzdělanosti v roce 2007 ............................. 155 Tabulka 92: Struktura zaměstnanosti v Karlovarském kraji dle odvětví v letech 2000 – 2007 v tis. osob ............................................................................... 156 Tabulka 93: Mezikrajské srovnání podílu zaměstnanců dle hospodářských sektorů v roce 2007 .................................................................................... 157 Tabulka 94: Srovnání odvětové struktury zaměstnanosti dle ORP ..................... 157 Tabulka 95: Vyjížďka pracujících za prací a vyjížďka do škol a učilišť (2001) ...... 158 Tabulka 96: Příjmy obcí z daní podle krajů v roce 2006 ................................ 159 Tabulka 99: Limity a hodnoty, pro které byly posuzovány střety se záměry ZÚR ... 184 Tabulka 100: Střety záměrů ZÚR s limity a hodnotami.................................. 185

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Výskyt ložisek nerostných surovin na území Karlovarského kraje ............20 Obrázek 2: Chráněná ložisková území v Karlovarském kraji ......................................21 Obrázek 3: Dobývací prostory na území Karlovarského kraje.....................................22 Obrázek 4: Poddolovaná území Karlovarského kraje .................................................24 Obrázek 5: Rizikovost útvarů povrchových vod ..........................................................29 Obrázek 6: CHOPAV na území Karlovarského kraje .................................................32 červen 2009

8



Obrázek 7: Vyhodnocení stavu podzemních vod........................................................34 Obrázek 8: Rizikovost útvarů podzemních vod ...........................................................35 Obrázek 9: Odvodněné plochy Karlovarského kraje ...................................................37 Obrázek 10: Souhrn překročení cílového imisního limitu (TV) v Karlovarském kraji – grafické srovnání vývoje v letech 2006 a 2007 ...........................................................45 Obrázek 11: Seznam národních priorit pro odstraňování starých ekologických zátěží na území Karlovarského kraj v roce 2007...................................................................55 Obrázek 12: Převažující kategorie radonového indexu geologického podloží na území Karlovarského kraje....................................................................................................56 Obrázek 13: Quittova klasifikace klimatických regionů na území Karlovarského kraje podle pozorování z let 1961-2000...............................................................................56 Obrázek 14: Nadregionální a regionální ÚSES v Karlovarském kraji ..........................65 Obrázek 15: Koeficient ekologické stability krajiny v Karlovarském kraji .....................67 Obrázek 16: Vymezení polygonů UAT na území Karlovarského kraje ........................68 Obrázek 17: Zemědělské půda dle jednotlivých ORP k 31.12.2007............................72 Obrázek 18: Poměr zemědělské a nezemědělské půdy dle jednotlivých ORP k 31.12.2007...............................................................................................................72 Obrázek 19: Zastoupení I. a II. třídy ochrany ZPF ......................................................74 Obrázek 20: Podíl lesní porostní půdy na celkové rozloze jednotlivých krajů..............76 Obrázek 21: Kategorizace lesů v Karlovarském kraji ..................................................77 Obrázek 22: Evidované poškození porostů větrem, sněhem a námrazou v roce 2007 ...................................................................................................................................78 Obrázek 23: Silniční síť Karlovarského kraje v roce 2007...........................................81 Obrázek 24: Intenzita dopravy na území Karlovarského kraje ..................................85 Obrázek 25: Železnice na území Karlovarského kraje v roce 2007...................... 3.6-86 Obrázek 26: Veřejná letiště na území Karlovarského kraje.........................................88 Obrázek 27: Obslužnost veřejnou dopravou v obcích Karlovarského kraje (nepracovní dny) – 2008/9 (počet párových spojů).........................................................................92 Obrázek 28: Podíl obyvatel zásobovaných z veřejného vodovodu Karlovarském kraji v roce 2005 ...................................................................................................................94 Obrázek 29: Podíl obyvatel obcí napojených na kanalizaci v Karlovarském kraji v roce 2005 ...........................................................................................................................98 Obrázek 30: Úroveň plynofikace obcí a vysokotlaké rozvody plynu ...........................99 Obrázek 31: Mapa větrných oblastí – území vhodná pro výstavbu větrných elektráren .................................................................................................................................101 Obrázek 32: Bilance nezemědělské půdy ve správních obvodech ORP Karlovarského kraje k 31. 12. 2007..................................................................................................112 Obrázek 33: Podíl cizinců na obyvatelstvu celkem k 31. 12. 2007 ............................117 Obrázek 34: Počet uchazečů o zaměstnání na jedno pracovní místo k 31. 12. 2007119 Obrázek 35: Míra nezaměstnanosti ve správních obvodech ORP v roce 2007.........120 Obrázek 36: Míra nezaměstnanosti podle obcí Karlovarského kraje k 31. 12. 2007 .120 Obrázek 37: Časová dostupnost krajského města individuální dopravou v Karlovarském kraji .................................................................................................125 Obrázek 38: Průměrné stáří trvale obydlených domů v roce 2001............................130 Obrázek 39: Dokončené byty na 1000 obyvatel v letech 1998 – 2007 v celorepublikovém srovnání ....................................................................................132 Obrázek 40: Dokončené byty na 1.000 obyvatel v letech 1998 – 2007 v Karlovarském kraji ..........................................................................................................................132 Obrázek 41: Počet malých podniků a mikropodniků v ČR na 1000 obyvatel k 31.12.2007.............................................................................................................153

SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Vývoj těžby na území Karlovarského kraje v letech 2000 – 2007....................22 červen 2009

9



Graf 2: Podíl zemědělské půdy, lesních pozemků a zastavěných a ostatních ploch na celkové výměře území k 31. 12. 2006.......................................................................110 Graf 3: Vývoj stavu obyvatelstva Karlovarského kraje v letech 1991 - 2007..............115 Graf 4: Přirozený přírůstek obyvatelstva Karlovarského kraje v letech 1991-2007....115 Graf 5: Vývoj počtu přistěhovalých, vystěhovalých a přírůstek migrací v Karlovarském kraji v letech 1991-2007 ...........................................................................................116 Graf 6: Vývoj počtu obyvatel ve správních obvodech ORP Karlovarského kraje v letech 1970-2007 ................................................................................................................116 Graf 7: Vývoj dlouhodobé nezaměstnanosti a míry registrované nezaměstnanosti v Karlovarském kraji (k 31. 12., v %).........................................................................119 Graf 8: Věkové složení obyvatelstva Karlovarského kraje podle správních obvodů ORP v roce 2007...............................................................................................................122 Graf 9: Podíl návštěvníků Karlovarského kraje na celkovém počtu návštěvníků ČR v letech 2004 – 2007 ................................................................................................136 Graf 10: Kongresy a konference v krajích ČR v roce 2007 .......................................140 Graf 11: Motivy návštěvníků středisek lázeňského cestovního ruchu........................144 Graf 12: Porovnání vývoje hrubého domácího produktu na obyvatele Karlovarského kraje vůči ČR a EU v letech 1995 - 2006 v paritě kupní síly (PPS) ...........................148

SEZNAM ZKRATEK BaP – benzo(a)pyren BRKO – biologicky rozložitelné komunální odpady Cd – kadmium CeHO – Centrum hospodaření s odpady CENIA – Česká informační agentura životního prostředí CO – oxid uhelnatý ČHMÚ – Český hydrometeorologický ústav ČOV – čistírna odpadních vod ČSA – České aerolinie ČSÚ – Český statistický úřad DN – příjmy obcí z daně z nemovitostí DPFO – příjmy obcí z daně z příjmu fyzických osob DPH – příjmy obcí z daně z přidané hodnoty DPPO – příjmy obcí z daně z příjmů právnických osob DV – celkové příjmy obcí z daní EVL – evropsky významná lokalita ERÚ – Energetický regulační úřad FNM – Fond národního majetku GOE – geotermální elektrárna HDP – hrubý domácí produkt HPH – hrubá přidaná hodnota CHKO – chráněná krajinná oblast CHOPAV – chráněná oblast přirozené akumulace vod IDOK – Integrovaný dopravní systém Karlovarského kraje ISOH – Informační systém odpadového hospodářství JE – jaderná elektrárna KES – koeficient ekologické stability KJŘ – knižní jízdní řád Kra – Kraslice KVET - kogenerace KK – Karlovarský kraj KV – Karlovy Vary LV – imisní limit MHD – městská hromadná doprava ML – Mariánské Lázně červen 2009

10



MLVH – Ministerstvo lesního a vodního hospodářství MZCHÚ – maloplošná zvláště chráněná území MŽP – Ministerstvo životního prostředí N – nebezpečný odpad NH3 – amoniak NO2 – oxid dusičitý NOx – oxidy dusíku NP – národní park NPP – národní přírodní památka NPR – národní přírodní rezervace NUTS 2 – vymezení územních jednotek (oblasti) O – ostatní odpad ORP – obec s rozšířenou působností Ost - Ostrov OZKO – oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší PE – parní elektrárna PLO – přírodní lesní oblast PM10 – partikulární částice menší než 10 µm PO – ptačí oblasti POH – plán odpadového hospodářství PP – přírodní památka PPE – paroplynová elektrárna PR – přírodní rezervace PSE – plynová, spalovací elektrárna REZZO 1 – velké a zvlášť velké stacionární zdroje emisí REZZO 2 – střední stacionární zdroje emisí REZZO 3 – malé stacionární zdroje emisí REZZO 4 – mobilní zdroje emisí SLDB – sčítání lidí, domů a bytů SLE – solární elektrárna SO2 – oxid siřičitý Sok – Sokolov S-IO – skládka – inertní odpad S-NO – skládka – nebezpečný odpad S-OO – skládka – ostatní odpad SŽDC – Správa železniční dopravní cesty TO – třída ochrany TV – cílový imisní limit UAT – Unfragmented Area with Transport tj. území nefragmentované dopravou ÚP – územní plán ÚV – úpravna vody ÚSES – územní systém ekologické stability VaK – Vodovody a kanalizace VE – vodní elektrárna VN – vodárenská nádrž VOC – těkavé organické látky VTE – větrná elektrárna VVP Hradiště – Vojenský výcvikový prostor Hradiště VÚV TGM – Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. M. VZCHÚ – velkoplošná zvláště chráněná území ZCHÚ – zvláště chráněná území ZPF – zemědělský půdní fond ZÚR KK – Zásady územního rozvoje Karlovarského kraje

červen 2009

11


1

ÚVOD

1.1.

Udržitelný rozvoj obecně


Princip udržitelného rozvoje vycházejí z přesvědčení, že je třeba uspokojit potřeby současné generace, aniž by byla ohrožena schopnost budoucích generací uspokojovat potřeby svoje. Spočívá v zajištění schopnosti Země udržovat život v celé jeho rozmanitosti a je založen na zásadách demokracie, rovnosti žen a mužů, solidarity, právního státu a dodržování základních práv, včetně svobody a rovných příležitostí pro všechny. Má za cíl neustále zlepšovat kvalitu života a životní podmínky na Zemi pro současné i budoucí generace. Za tímto účelem podporuje dynamickou ekonomiku s maximální zaměstnaností a vysokou úrovní vzdělání, ochranu zdraví, sociální a územní soudržnost a ochranu životního prostředí ve světě míru a bezpečnosti, a to při respektování kulturní rozmanitosti. Udržitelnost je možno obecněji definovat jako dlouhodobý stav stability dynamické rovnováhy. Kvalitativně udržitelnost charakterizuje rozvoj, respektive žádoucí vývoj, otevřený do budoucnosti. Udržitelný rozvoj může být systémovým přístupem následně rozvinut do harmonického, vyváženého rozvoje se vztahem ke třem základním pilířům biosféře, lidské společnosti a hospodářství. Udržitelnost biosféry (environmentální) Přírodní kapitál se neztenčuje. Vlastnosti ekosystému - čisté ovzduší, čistá voda v dostatečném množství, kyslík, produkce biomasy, biodegradace odpadů atd. - nejsou narušeny. Evoluční potenciál biosféry (biodiverzita) ani člověka nejsou sníženy. Udržitelnost lidské společnosti (sociální) Soudržnost a stabilita sociálních struktur, kultura, vzdělávací systém, věda, zdravotnictví apod. se rozvíjejí k naplnění potřeb jednotlivce i společenství. Základní materiální potřeby jedince jako potrava, přístřeší, pocit bezpečí atd. jsou zajištěny stejnou měrou. Udržitelnost hospodářství (ekonomická) Hospodářský rozvoj vyjadřuje stav pracovněekonomických aktivit pohybující se v kladném ekonomickém výsledku. Hospodářský rozvoj je schopen zajistit rostoucí bohatství společnosti a zároveň neohrožuje biosféru ani lidskou společnost na národní, regionální ani globální úrovni. Environmentální, sociální a ekonomický pilíř udržitelnosti se vzájemně ovlivňují. Existují mezi nimi četné vazby, které mohou být jak vzájemně protikladné – konfliktní, tedy nerovnovážné, tak vzájemně podpůrné – synergické, tedy rovnovážné.

červen 2009

12



Strategie udržitelného rozvoje směřuje k posílení harmonických vztahů mezi jednotlivými pilíři udržitelného rozvoje. Jejím hlavním cílem je vytvářet podmínky pro to, aby byly co nejvíce posilovány rovnovážné vazby a aby byly co nejvíce oslabovány - a tam, kde je to možné i eliminovány - vazby nerovnovážné.

1.2.

Širší souvislosti udržitelného rozvoje

Evropská unie Obnovená strategie pro udržitelný rozvoj (2006) reaguje na nadále přetrvávající dlouhodobě neudržitelné trendy vývoje, zejména v oblasti změn klimatu a spotřeby energie, hrozby pro veřejné zdraví, chudobu a sociální vyloučení, demografický tlak a stárnutí obyvatelstva, využívání přírodních zdrojů, ztrátu biologické rozmanitosti, využívání půdy a dopravy. Strategie EU pro udržitelný rozvoj se opírá o soubor hlavních zásad : Prosazování a ochrana základních práv - zajistit, aby středem zájmu politik Evropské unie byl člověk, a to prosazováním základních práv, bojem proti všem formám diskriminace a přispíváním ke snížení chudoby a odstranění sociálního vyloučení na celém světě. Solidarita uvnitř generací a mezi generacemi - zaměřit se na potřeby současných generací, aniž by byla ohrožena schopnost budoucích generací v Evropské unii i jinde uspokojovat své potřeby. Otevřená a demokratická společnost - zaručit občanům práva na přístup k informacím a zajistit jim přístup ke spravedlnosti. Poskytnout všem zúčastněným stranám a sdružením vhodné možnosti konzultací a účasti. Zapojení občanů - posílit účast občanů na rozhodování. Podporovat vzdělávání a informovanost veřejnosti o udržitelném rozvoji. Informovat občany o jejich vlivu na životní prostředí a možnostech volby udržitelnějších variant. Zapojení podniků a sociálních partnerů - posilovat sociální dialog, sociální odpovědnost podniků a partnerství mezi soukromým a veřejným sektorem a podpořit tak spolupráci a společnou odpovědnost v zájmu dosažení udržitelné spotřeby a výroby. Soudržnost politik a řízení - podporovat soudržnost mezi všemi politikami Evropské unie a mezi činnostmi na místní, regionální, celostátní a celosvětové úrovni s cílem zvýšit jejich přispívání k udržitelnému rozvoji. Integrace politik - podporovat integraci hospodářských, sociálních a environmentálních otázek tak, aby byly soudržné a vzájemně se posilovaly, prostřednictvím důsledného využívání nástrojů pro zlepšení tvorby právních předpisů, jako jsou vyvážené posuzování vlivů a konzultace zainteresovaných stran. Využívání nejlepších dostupných znalostí - zajistit, aby politiky byly vytvářeny, posuzovány a prováděny na základě nejlepších dostupných znalostí a aby byly ekonomicky stabilní a nákladově efektivní. Zásada předběžné opatrnosti - v případě vědecké nejistoty použít hodnotící postupy a vhodná preventivní opatření s cílem zabránit poškození lidského zdraví nebo životního prostředí. Znečišťovatel musí platit - zajistit, aby ceny odrážely skutečné náklady vynaložené společností na spotřební a výrobní činnosti a aby znečišťovatelé platili za škody, které způsobí na lidském zdraví a životním prostředí.

červen 2009

13



Strategie EU pro udržitelný rozvoj potvrzuje potřebu globální solidarity a uznává význam posílení spolupráce s partnery mimo Evropskou unii, včetně rychle se rozvíjejících zemí, které budou mít na globální udržitelný rozvoj značný vliv. Obecným cílem obnovené strategie Evropské unie pro udržitelný rozvoj je určovat a rozvíjet činnosti, jež Evropské unii umožní dosáhnout trvalého zvyšování kvality života pro současné i budoucí generace prostřednictvím rozumného využívání zdrojů i potenciálu hospodářství k ekologickým a sociálním inovacím.

Česká republika První vládní Strategie udržitelného rozvoje České republiky (SUR ČR) byla schválena v roce 2004. Základními východisky jsou jednak zachování demokratického politického systému zastupitelského typu a ekonomického systému na bázi tržní ekonomiky, jednak antropocentrický přístup, který se opírá o přesvědčení, že postavení člověka v rámci přírody je z mnoha důvodů výjimečné. Strategie se opírá o obsáhlý soubor principů, z nichž nejvýznamnějšími jsou princip úcty k lidskému životu (etický princip), k přírodě a k civilizačním a kulturním hodnotám. Strategie je členěna do 6 oblastí, ve kterých jsou stanoveny strategické a dílčí cíle vlády, takto : 1. Ekonomický pilíř (posilování konkurenční schopnosti ekonomiky) 2. Environmentální pilíř (ochrana přírody, životního prostředí, přírodních zdrojů a krajiny) 3. Sociální pilíř (posílení soudržnosti a stability) 4. Výzkum, vývoj a vzdělávání 5. Evropský a mezinárodní kontext 6. Správa věcí veřejných. Principy, nástroje a návrh priorit pro dopracování aktualizované strategie udržitelného rozvoje České republiky z roku 2007 stanoví požadavky na aktualizaci SUR ČR 2004. Připravovaná aktualizace SUR ČR (2009) ve srovnání s předchozí Strategií vymezí menší okruh stěžejních principu, jejichž dodržování je pro udržitelný rozvoj klíčové. Prosazování těchto principu by melo být jak kritériem při hodnocení charakteru a vyváženosti dlouhodobých trendu, tak i východiskem pro jejich utváření v budoucnosti. Za základní lze považovat následující principy : Princip rovnovážného zastoupení všech tří pilířů udržitelného rozvoje, jehož podstatou je zachování dynamické rovnováhy mezi vývojem ekonomické, sociální a environmentální dimenze udržitelného rozvoje. Tento princip úzce souvisí s níže uvedeným principem soudržnosti politik a řízení. Princip předběžné opatrnosti vychází ze zásady, že opatrnost je nutno zachovávat i v případech, kdy není jistota, jak rychle k nežádoucím jevům dojde, či jestli k nim vůbec dojde. V případe vědecké nejistoty se tak předpokládá použití vhodných hodnotících postupů a červen 2009

14



preventivních opatření. Zabezpečení ochrany životního prostředí formou udržitelného využívání zdrojů je založeno na zkvalitňování znalostí o vzájemném působení biosféry, ekosystému a lidských činností. Tyto znalosti jsou získávány zejména pomocí podpory vědy a výzkumu. Uvedený princip se opírá o princip využívání nejlepších dostupných znalostí. Princip partnerství stanoví, že vztahy mezi environmentálními, ekonomickými a sociálními subjekty musí být založeny na bázi partnerství a nikoli konfrontace. Záměry udržitelného rozvoje nelze realizovat bez kooperačních a koordinačních aktivit mezi veřejným sektorem, podnikatelskou sférou, nevládními institucemi, obyvatelstvem, ale i zahraničními subjekty. K úspěšné reakci na výzvy udržitelného rozvoje patří zesílená transparentnost a odpovědnost všech zainteresovaných subjektu. Princip soudržnosti politik a řízení podporuje politiky a opatření na místní, regionální, národní, ale i na evropské a globální úrovni s cílem zvýšení jejich přínosu pro udržitelný rozvoj. Má zajistit, aby důležitá politická rozhodnutí byla vyvážená a respektovala všechny tři pilíře udržitelného rozvoje; jeho součástí je např. koncept proporcionality, tj. potřeba regulace či omezení v dané oblasti je poměřována významem a důležitostí cíle. Princip generační odpovědnosti jako další výchozí zásada se širokým rozsahem v užším smyslu podněcuje současnou generaci k zachování a předání základních přírodních, kulturních a civilizačních hodnot budoucím generacím. V širším smyslu lze do tohoto principu pojmout i snahu o oddělení křivek ekonomického růstu od negativních dopadu na životní prostředí a soubor myšlenek ve vztahu k biologické a kulturní rozmanitosti krajiny a venkova. Princip rovných příležitostí slouží k dosažení cíle sociální spravedlnosti a soudržnosti, spočívající v podpore sociálního začlenění (tj. potírání případu sociální exkluze), dodržování základních lidských práv a zachování kulturní rozmanitosti.

1.3.

Legislativní rámec rozboru udržitelného rozvoje území 1. ledna 2007 vstoupil v platnost zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), který oproti předchozí legislativní úpravě přinesl zcela nový pohled na postup pořizování územně plánovací dokumentace a především přinesl nový způsob práce s informacemi o území zavedením nového nástroje územního plánování a tím jsou „územně analytické podklady“. Územně analytické podklady obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limitů využití území, záměrů na provedení změn v území, zjišťování a vyhodnocování udržitelného rozvoje území a určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci. Územně analytické podklady pořizují krajské úřady, v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování zásad územního rozvoje (ZUR), a úřady obcí s rozšířenou působností (ORP), v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování územních (UP) a regulačních plánů (RP). Náležitosti o b s a h u územně analytických podkladů stanoví vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č.500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti (dále jen „vyhláška 500/2006 Sb.“). Podle § 4 odst.1 této vyhlášky územně analytické podklady obsahují: a. podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území zahrnující zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limity využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území,

červen 2009

15



b. rozbor udržitelného rozvoje území zahrnující: 1. zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v tématickém členění zejména na horninové prostředí a geologii, vodní režim, hygienu životního prostředí, ochranu přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreaci, hospodářské podmínky; závěrem těchto tématických zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území je vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, 2. určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích zahrnující zejména urbanistické, dopravní a hygienické závady, vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a střety těchto záměrů s limity využití území, ohrožení území například povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy.

Územně analytické podklady krajů se projednávají podle § 5 odst. 2 této vyhlášky: 2. Územně analytické podklady kraje se předkládají k projednání zastupitelstvu kraje v rozsahu rozboru udržitelného rozvoje území nebo jeho aktualizace.

červen 2009

16


2

ZÁKLADNÍ KRAJE


CHARAKTERISTIKA

KARLOVARSKÉHO

Karlovarský kraj vznikl na základě zákona č. 128/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, rozdělením kraje Západočeského na Plzeňský a Karlovarský. Na severu a západě uzavírá území republiky státní hranicí s Německem, na východě sousedí s Ústeckým krajem a na jihu s krajem Plzeňským. Spolu s Ústeckým krajem tvoří oblast soudružnosti NUTS 2 Severozápad. Karlovarský kraj tvoří 3 okresy – Cheb, Karlovy Vary, Sokolov. Celkem se zde nachází 132 obcí. Svou rozlohou (3.315 km2) je Karlovarský kraj třetím nejmenším krajem v ČR po hlavním městě Praze – 496 km2, a Libereckém kraji – 3.163 km2, zaujímá pouze 4,2 % území státu. Nejrozsáhlejší z okresů je karlovarský (46 % rozlohy kraje), zároveň s největším počtem obcí (54) a největším podílem žijících obyvatel v kraji (38,8 %). Okresy Sokolov a Cheb jsou, co do počtu obcí a rozlohy, srovnatelné. Území kraje je rozděleno do sedmi správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP): Aš, Cheb, Karlovy Vary, Kraslice, Mariánské Lázně, Ostrov a Sokolov (viz obrázek níže).

Zdroj: ČSÚ

Karlovarský kraj má čtvrtou nejnižší hustotu zalidnění po krajích Jihočeském, Plzeňském a Vysočině. Oproti průměrné hodnotě za celou ČR 131,6 obyvatel/km2 je Karlovarský kraj s hodnotou 92,8 obyvatel/km2 zalidněný podprůměrně. Nejvyšším bodem kraje je Klínovec (1.244 m n. m. ) v Krušných horách, nejnižší místo (320 m n. m. ) leží na hranicích kraje v okrese Karlovy Vary. Ráz krajiny je převážně pahorkatinný. Charakter klimatu i půd zde nevytváří vhodné červen 2009

17



podmínky pro rozvoj zemědělství. Z přírodních zdrojů je možné pokládat za nejdůležitější zásoby hnědého uhlí, keramických jílů, menší ložiska kovových rud a zbytků smolince, rozhodující jsou zejména zdroje minerálních a léčivých vod. Zalesněná plocha 1.429 km2 představuje podíl zalesnění 43,1%, tj. téměř 1,3 násobek průměru ČR, což je po Libereckém kraji druhá nejvyšší hodnota mezi kraji ČR. Rozloha zemědělské půdy 1.255,4 km2 je menší než rozloha lesních pozemků, což je ojedinělé mezi všemi kraji. Podíl orné půdy (17,6 %) nedosahuje ani poloviny průměrného podílu v ČR a je s velkým rozdílem nejnižší mezi všemi kraji ČR. Území je po stránce geologické, geomorfologické, hydrologické a biologické velmi pestré, přestože mnoho lokalit významných z hlediska ochrany krajiny a přírody bylo porušeno působením člověka. Největším zvláště chráněným územím je Chráněná krajinná oblast Slavkovský les. Oblast je unikátním krajinným celkem, velmi málo zalidněným, s množstvím přírodně hodnotných lokalit (lesy, louky, rašeliniště, skalní útvary, vývěry minerálních vod a plynů), zároveň je i historickou kulturní krajinou. Nejcennějšími lokalitami jsou soubor rašelinišť u Kladské a Hadcový hřbet u Pramenů. Vedle této oblasti je vyhlášeno dalších 80 chráněných lokalit všech kategorií. Nejcennějším územím z hlediska ochrany přírody a krajiny – a to i v mezinárodním měřítku – je rašeliniště a slatiniště s vývěry minerálních vod a plynů SOOS na Chebsku, dalšími významnými územími jsou horská rašeliniště v Krušných horách, naleziště perlorodky říční na Ašsku a geologické lokality po obvodu Doupovských hor. Životní prostředí Karlovarského kraje vykazuje značné rozdíly. I přes největší podíl zalesnění (50,7 %) je nejhorší situace v sokolovském okrese, kde se těží hnědé uhlí a je zde i několik významných průmyslových podniků (například Sokolovská uhelná, právní nástupce a.s.,bývalý Palivový kombinát Vřesová, hodnocený jako jeden z největších znečišťovatelů ovzduší v republice). Kraj patřil v minulosti mezi oblasti s nejvyšším znečištěním ovzduší v republice společně s kraji Ústeckým a Moravskoslezským, v současné době je kvalita ovzduší v Karlovarském kraji velmi dobrá. 2.místo za hlavním městem Prahou zaujímá Karlovarský kraj v podílu obyvatel připojených na veřejnou kanalizaci (91,6 %) a v podílu čištěných odpadních vod (99,6 %). Struktura hospodářství regionu je velmi rozmanitá. V okresech Karlovy Vary a Cheb je hlavní prioritou lázeňství a cestovní ruch. Okres Sokolov se vyznačuje koncentrací těžby hnědého uhlí, energetickou, chemickou a strojírenskou výrobou. V kraji mají své nezanedbatelné postavení tradiční odvětví, jako je výroba skla, porcelánu, lihovin (Becherovka), minerálních vod, hudebních nástrojů a textilu. Poloha kraje ve středu Evropy, jeho vnitřní potenciál, přírodní a kulturní podmínky i historická tradice celé oblasti jsou předpokladem budoucího úspěšného rozvoje celého regionu. V Karlovarském kraji se nachází nejvýznamnější koncentrace lázeňských míst v ČR. Spolu s léčivými prameny je kraj bohatý i na přírodní minerální vody, z nichž nejznámější je Mattoni. Cestovní ruch je v Karlovarském kraji jedním z nejvýznamnějších odvětví.

červen 2009

18



3

TÉMATICKÉ ROZBORY A SWOT ANALÝZY

3.1

Horninové prostředí a geologie Úvod Problematika řešená v této kapitole se týká zejména výskytu a využívání nerostných surovin ve vazbě na využití území včetně následků těžby nerostných surovin. Vzhledem k jedinečnosti geologické struktury Karlovarského kraje nebylo pro analýzu využíváno mezikrajské srovnávání, ale především rozsah jevů v daném území a to zejména ložisek nerostných surovin, vyhlášených chráněných ložiskových území, dobývacích prostorů, území zasažených těžbou atd. Výskyt nerostných surovin Geologická stavba území Karlovarského kraje je velmi pestrá s významným množstvím nerostných surovin. Na území Karlovarského kraje se nacházejí početná ložiska nerostných surovin: 1. Hnědé uhlí – rozhodující množství se nachází v Sokolovské pánvi, která představuje druhé největší nahromadění zásob hnědého uhlí v ČR. Ložiska se nacházejí dále v Chebské pánvi. 2. Kaolin – území Karlovarského kraje je nejvýznamnější oblastí s ložisky kaolinů v ČR. Vlastní ložisková oblast se rozkládá v chodovsko – starorolské, karlovarsko – otovické a hroznětínské oblasti Sokolovské pánve. 3. Rudy – Krušné hory a Slavkovský les jsou historickou hornickou oblastí (rudy mědi, železa, uranu, cínu, wolframu, polymetalické rudy). Výskyty rud jsou v Krušných horách okolí Kraslic, Oloví, široké okolí Perninku a Jáchymova a ve Slavkovském lese a širokém okolí Krásna. 4. Jíly, písky, cihlářské suroviny – jíly a písky se hojně vyskytují jako tzv. doprovodné suroviny v nadloží i podloží uhelných slojí v Sokolovské pánvi. Cihlářské suroviny se kromě podkrušnohorských pánví nacházejí i na Žluticku. 5. Kámen – bohaté zdroje kamene (čediče, žuly) se nacházejí nepravidelně v Sokolovské pánvi, Krušných horách, Doupovských horách, na Tepelsku. V současné době se na území Karlovarského kraje nachází rozsáhlá bilancovaná výhradní ložiska nerostných surovin na celkové ploše 219,4 km2, což je téměř 7 % rozlohy kraje (viz Obrázek 1). Tato ložiska zaujímají významnou část plochy území ORP Cheb (25,8 %) a ORP Sokolov (15,1 %). Z výhradních ložisek jsou nejvíce zastoupena ložiska hnědého uhlí. Na území ORP Karlovy Vary, Cheb, Sokolov a Ostrov se nacházejí nevýhradní ložiska nerostných surovin (celkem 18). V současné době je těženo celkem 13 ložisek nevyhrazených nerostů – 9 ložisek stavebního kamene, 4 ložiska štěrkopísků, v ostatních ložiscích těžba neprobíhá. Na území Karlovarského kraje se nachází celkem 15 prognózních ložisek. V Karlovarském kraji jsou stanovena rozsáhlá chráněná ložisková území na celkové ploše 86,31 km2 (tj. celkem 2,75 % území kraje). Stanovená chráněná ložisková území znázorňuje Obrázek 2. červen 2009

19



Obrázek 1: Výskyt ložisek nerostných surovin na území Karlovarského kraje Těžba na území kraje Na území Karlovarského kraje se nachází dle evidence Státní báňské správy z 9. 2. 2009 celkem 56 km2 stanovených dobývacích prostorů, což je 1,7 % území kraje. Těžba v současné době probíhá na ploše 45 km2 . Na území Karlovarského kraje se nachází 12 dobývacích prostorů hnědého uhlí. Dobývací prostory hnědého uhlí jsou stanoveny dle přehledu dobývacích prostorů Státní báňské správy ke dni 9. 2.2009 na 35 km2, což je více než 60% celkové výměry registrovaných dobývacích prostorů. Pro těžbu kaolinu na Karlovarsku je v současné době stanoveno 13 dobývacích prostorů o celkové rozloze 3,06 km2. Dobývací prostory štěrkopísků jsou stanoveny na 2,3 km2. Stanovené dobývací prostory stavebního kamene jsou o celkové rozloze 2 km2, sklářských a keramických písků 0,4 km2. Těžba probíhá na 37 dobývacích prostorech, z toho na 5 dobývacích prostorech hnědého uhlí, 7 dobývacích prostorech kaolinu, 6 dobývacích prostorech stavebního kamene, 4 dobývacích červen 2009

20



prostorech čediče, 3 dobývacích prostorech štěrkopísků, ostatní jsou dobývací prostory jílů, písků, živcové suroviny a žuly.

Obrázek 2: Chráněná ložisková území v Karlovarském kraji Usnesením vlády ČR č. 490/91 byly stanoveny tzv. závazné linie pro těžbu uhlí a hranice vnějších výsypek, čímž byly upřesněny prostory pro těžební činnost. Přestože diskuse nad zachováním této linie je stále aktuální, vláda v září 2008 potvrdila usnesením platnost limitů těžby, nicméně riziko prolomení limitů těžby stále trvá. Z hlediska celkového objemu těžby se nachází Karlovarský kraj na 4. místě mezi kraji za Ústeckým, Moravskoslezským a Středočeským krajem). V Karlovarském kraji tvoří 72 % celkové těžby nerostných surovin těžba hnědého uhlí (Sokolovská hnědouhelná pánev – 2 velkolomy v Albertově a Novém Sedle). Celorepublikový význam má také těžba živců na ložisku Krásno. V současné době se uhlí těží pouze ve východní části sokolovské pánve, a to na lokalitách Jiří a Družba. Těžba lomu Jiří by měla být ukončena nejpozději v roce 2027 a posledního lomu Družba v roce 2043. Těžba hnědého uhlí se pohybuje od roku 2000 s menšími výkyvy kolem 10 mil. tun ročně, obdobný vývoj se projevuje v celkové těžbě hnědého uhlí v ČR. Ročně je ukončena těžba hnědého uhlí na území Karlovarského kraje asi na 70 ha ploch. Od roku 2000 vzrůstá těžba stavebního kamene, naopak těžba kaolinu pro výrobu porcelánu má spíše klesající tendenci (viz Graf 1). V roce 2000 se vytěžilo 1,9 mil. tun stavebního kamene, zatímco v roce 2007 2,8 mil. tun.

červen 2009

21



Obrázek 3: Dobývací prostory na území Karlovarského kraje

Graf 1: Vývoj těžby na území Karlovarského kraje v letech 2000 – 2007 Zdroj: Zpráva o stavu životního prostředí Karlovarského kraje 2007, CENIA

červen 2009

22



Tradiční těžba rud cín-wolframových, uranových rud a mědi byla již v předchozích obdobích ukončena a v současnosti jsou ložiska těchto nerostů pouze evidována. V kraji také probíhala těžba rašeliny. Následky těžby Území Karlovarského kraje je značně postiženo těžbou nerostných surovin. Těžbou nerostných surovin je v současně těžených dobývacích prostorech dotčeno 41 km2, což je 1,2% z výměry kraje. Rozloha území dotčená těžbou již ukončenou je mnohonásobně větší. Největší podíl ploch dotčených těžbou v současné době těžených dobývacích prostor je v ORP Sokolov (30,5 km2). Významným důsledkem těžby v řešeném území jsou poddolovaná území, ovlivňující další rozvoj rozsáhlých oblastí. Poddolovaná území zaujímají významnou část z rozlohy Karlovarského kraje (viz. obrázek 4) Množství poddolovaných území v kraji je ve srovnání s ostatními kraji ČR poměrně velké. Poddolovaná území se nacházejí ve všech ORP kraje. Plošně nejvíce se j i c h nachází v ORP Sokolov a ORP Ostrov, kde zaujímají významnou část území ORP. Rozsáhlá poddolovaná území se nacházejí také v ORP Kraslice. Hlubinná těžba (historická) se projevuje poklesy terénu, haldami a odvaly rozptýlenými po celém území Krušných hor, Sokolovské pánve a Slavkovského lesa. Největší koncentrace hald a odvalů se vyskytuje na území ORP Ostrov a ORP Sokolov.1 Výsypky2 tvoří významné krajinné dominanty o mocnosti až kolem 100 m a výrazně mohou změnit ráz okolí. Na území kraje je evidováno 24 výsypek. Největší počet a zároveň nejrozsáhlejší výsypky se nacházejí na území ORP Sokolov. Na území Karlovarského kraje se nachází také velké množství starých důlních děl. Největší výskyt starých důlních děl je v ORP Ostrov a ORP Sokolov. Dále na území kraje existují recentní registrované sesuvy, které jsou označeny ve stupni aktivity potenciální, případně i jako aktivní svahové pohyby – především v oblasti Doupovských hor a podél toku Ohře. V území kraje jsou evidovány i další sesuvy. Báňská činnost v sokolovském revíru byla a doposud je provázena celou řadou závažných stabilitních problémů a havárií. Stabilitní problémy jsou známy i z jiných lokalit vnější Podkrušnohorské a Smolnické výsypky, a z prostorů vnitřních výsypek lomů Družba a Jiří. Sesuvy se vyskytují i v Chebské pánvi. Nejvíce sesuvů je registrováno v ORP Sokolov, Cheb a Karlovy Vary. Zásadním problémem jsou rekultivace území po těžbě a to zejména díky velkému rozsahu území zdevastovaného těžbou. Na území Karlovarského kraje pokračují rekultivační práce na plochách devastovaných těžbou zejména hnědého uhlí na více než 10.000 ha. Kromě menších izolovaných lokalit poškozených těžbou kamene, jsou devastované plochy soustředěny v Sokolovské a částečně i Chebské pánvi. Rozhodující podíl na poškození území má těžba hnědého uhlí, dále také těžba kaolínu a jílu. Devastace spojená s těžbou kaolinu je plošně méně rozsáhlá, ale v území, ve kterém je

1

Halda (odval) je povrchová skládka vytěžené rubaniny umístěná v blízkosti štoly, dolu. Výsypka je velká hromada více méně sypkého a nežádaného materiálu (hlušiny), který vzniká skrývkou při těžbě různých nerostných surovin, případně skladováním popílku uhelných elektráren a podobně. 2

červen 2009

23



soustředěna (Chodov – Karlovy Vary) je výrazným negativem, které postihuje přírodní zázemí měst. Vzhledem k celkovému snižování objemu těžby hnědého uhlí v řešeném území se bude výrazně snižovat rozsah nově devastovaných ploch, naopak poroste rozsah rekultivací, a to jak převažujících lesních, tak doplňujících zemědělských a vodních. Rekultivacemi území po těžbě uhlí se zabývá společnost Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s. Z významných rekultivací byla realizována rekultivace výsypky Michal (1 km2), kde byla provedena vodní rekultivace (na 0,3 km2 území) a lesnická rekultivace s předpokládaným rekreačním využitím území. Dále aktuálně probíhá realizace projektu Medard – jedná se o lokalitu o celkové rozloze 44 km2. Rekultivace a revitalizace krajiny bude provedena v okolí cca 5 km2 uměle vytvořeného jezera Medard.

Obrázek 4: Poddolovaná území Karlovarského kraje V současné době jsou naplánovány také rekultivace území po těžbě rašeliny. Jedná se o Perninské rašeliniště, které je vytěženo. Na ložisku Pernink proběhne rekultivace v celkovém rozsahu 0,2 km2. Z toho bude realizována na více než na polovině plochy lesnická a na malé části vodní rekultivace. Další červen 2009

24



část bude upravena jako nezalesněná plocha. Druhé plošně odtěžené rašeliniště je Krásenské rašeliniště, na němž je připravena revitalizace formou přehrazení odvodňovacích kanálů dřevěnými hrázkami. Tím dojde ke zvýšení hladiny vody v rašeliništi a nastartování rašelinotvorného procesu. Regeneraci takto těžbou zasaženého rašeliniště lze očekávat v horizontu několika desítek až stovek let.

Seismicita Nejzápadnější část území Karlovarského kraje je zařazena mezi oblasti s relativně zvýšenými projevy seismicity. Seismická aktivita na Chebsku má periodický charakter a po asi desetiletém období se stupňuje. Poslední velké zemětřesení zasáhlo tuto oblast na přelomu let 1985 a 1986. Jednalo se o otřesy o síle 4,7 stupně Richterovy stupnice, v jejichž důsledku došlo k praskání zdí, padání komínů a podobným škodám. Území s nejvýraznější vlastní seismickou aktivitou je Kraslicko. Pro tuto oblast je typický výskyt seismických otřesů v sériích trvajících několik dní i týdnů. Makroseismické pole kraslických zemětřesení je omezeno na nejzápadnější část území České republiky mezi jižním výběžkem Krušných hor a Smrčinami. Jen výjimečně bývá pozorován maximální otřes zemětřesného roje i dále na východ. Závěr Karlovarský kraj je charakteristický významným nerostným bohatstvím, na území kraje se nacházejí rozsáhlá ložiska nerostných surovin, zejména v ORP Cheb a ORP Sokolov. Z hlediska nerostných surovin jsou nejvýznamnější ložiska hnědého uhlí, kaolinu a kamene. Na území kraje jsou stanoveny rozsáhlé dobývací prostory, nicméně těžba uhlí je postupně utlumována. Velká část území kraje je poškozena těžbou, která s sebou nese stabilitní, ale i významné ekonomické a sociální problémy. Při dalším rozvoji povrchové těžby nejen hnědého uhlí mohou vzniknout potenciální konflikty s jednotlivými složkami životního prostředí a s dalšími atraktivitami kraje (zejména lázeňství) a s přírodními léčivými zdroji. Těžba nepříznivě působí i na ostatní funkční struktury – bydlení, zemědělství, lesnictví, dopravu, technické vybavení, krajinu, atd. Rekultivace území po těžbě probíhají, ale rozsah težbou poškozeného území je stále značný. Těžba nerostných surovin je zároveň důležitou součástí hospodářství kraje. Přes všechny negativní souvislosti a dopady a jejich dlouhodobost je nutno těžbu považovat za důležitý prvek, byť jen dočasného využití území. Proto je nezbytné důsledně trvat na zpětné rekultivaci vyuhlených ploch a výsypek, počítat s jejich postupnou stabilizací a využitím pro nové funkce. Zároveň je zapotřebí řešit postupnou konverzi těžebních kapacit a převod lidských zdrojů do nových aktivit a hledat územní rezervy pro jejich realizaci.

červen 2009

25



SWOT – Horninové prostředí a geologie SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

o Výskyt ložisek hnědého uhlí národního významu (Sokolovská a Chebská pánev) o Výskyt nejvýznamnějších ložisek kaolinu v ČR (Sokolovská pánev) o Výskyt ložisek nerostných surovin regionálního významu (rudy, jíly, písky, cihlářské suroviny, kámen) na území ORP Karlovy Vary, Cheb, Sokolov a Ostrov o Stabilita objemu těžby hnědého uhlí o Nárůst těžby stavebního kamene

o Malý rozsah dosud rekultivovaných území vzhledem k rozsahu území s dokončenou povrchovou těžbou o Velký rozsah území dotčeného povrchovou těžbou (zejména Sokolovská a Chebská pánev) o Velký rozsah poddolovaných území (zejména na území ORP Sokolov a Ostrov) o Velké množství starých důlních děl (zejména na území ORP Ostrov a Sokolov) o Snižování objemu těžby kaolínu

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

o Využívání dosud netěžených ložisek nerostných surovin o Možný nárůst množství těžitelných zásob hnědého uhlí zrušením závazných linií těžby o Uvolnění pracovních sil v souvislosti s ukončováním těžby hnědého uhlí o Využití rekultivovaných území a ploch po těžbě pro rozvoj osídlení a revitalizaci krajiny o Využití rekultivovaných území a ploch pro spontánní rozvoj přírodních hodnot v území

o Rozvoj těžby nerostných surovin na úkor jiných zájmů (ochrana přírody, přírodní léčivé zdroje) o Zrušení závazných linií těžby hnědého uhlí o Riziko sesuvů (zejména na území ORP Sokolov, Cheb a Karlovy Vary) o Seismická aktivita na Chebsku o Překotné čerpání zásob nerostných surovin o Růst nezaměstnanosti v souvislosti s ukončováním těžby hnědého uhlí

červen 2009

26


3.2


Vodní režim Úvod Kapitola pojednává o charakteristikách a jevech v oblasti vod, které jsou pro rozvoj kraje významné tj. především množství a kvalita povrchových a podzemních vod. Jako indikátory hodnocení byly využity: hustota říční sítě, podíl vodních ploch na území kraje, stav povrchových a podzemních vod z hlediska dosažení environmentálních cílů, rizikovost útvarů povrchových a podzemních vod, podíl chráněných oblastí přirozené akumulace vod z výměry kraje, podíl zranitelných oblastí na výměře kraje, výskyt povodní a obce nechráněné či nedostatečně chráněné před povodněmi. Povrchové vody Z hlediska vodohospodářského členění spadá téměř celé území Karlovarského kraje do povodí Ohře (79,6 % plochy kraje), pouze do jihovýchodní oblasti kraje zasahuje povodí Berounky (20,4 % plochy kraje). Z celkové rozlohy Karlovarského kraje (3.315 km2) zabírá oblast povodí Ohře 2.638,9 km2. Severní část Ašského výběžku a území severně od spojnice Klínovec – Horní Blatná jsou odvodňovány na území Spolkové republiky Německo. Největším vodním tokem a odvodňovací páteří regionu je řeka Ohře, která je charakteristická velkým množstvím přítoků. Kromě drobných vodotečí jsou levostrannými přítoky Libocký potok, Svatava s přítokem Rotavy, Chodovský potok, Rolava a Bystřice s Jáchymovským potokem. Z pravé strany přitékají Velká Libava, Lobezký potok, Stoka s historickým vodním dílem Dlouhou stokou a Teplá s Pramenským a Lomnickým potokem. Řada toků Karlovarského kraje je zařazena mezi významné vodní toky. Přítoky Ohře na Sokolovsku byly často překládány z důvodu zasažení území těžbou. Hustota říční sítě na území Karlovarského kraje je 1,4 km/km2 , což je mírně nad průměrem ČR (1,25 km/km2). Nejvyšší hustota říční sítě je v oblastech s vyšší nadmořskou výškou, tj. Smrčiny, Slavkovský les, Krušné hory, Tepelská vrchovina, a Doupovské hory. Významnou součástí hydrografické sítě na území Karlovarského kraje jsou vodní nádrže (viz tabulka 1) a rybníky. Vodní nádrže (umělé i přirozené) jsou vesměs víceúčelové, slouží především jako zdroje povrchové vody pro zásobování pitnou a průmyslovou vodou, ke snížení povodňových průtoků a k zajištění průtoků minimálních nebo k nalepšování pro udržení odběrů vody na toku. Využívány jsou také pro rekreaci a rybářství, případně pro výrobu elektrické energie v malých vodních elektrárnách. Vodní nádrže se nacházejí ve všech ORP Karlovarského kraje. Největší koncentrace rozsáhlejších vodních ploch je v ORP Cheb, kde se nacházejí největší vodní nádrže kraje Jesenice a Skalka, naopak nejmenší koncentrace vodních ploch je v ORP Aš. Největšími vodními plochami kraje jsou vodní nádrže Jesenice (zatopená plocha 760 ha), Skalka (zatopená plocha 378 ha), Stanovice (zatopená plocha 142 ha), Žlutice (zatopená plocha 150 ha) a Horka (zatopená plocha 130 ha). Jako vodárenské slouží3 nádrže Mariánské Lázně, Žlutice, Horka, Podhora, Stanovice a Myslivny.

3

dle vyhlášky č.137/1999 Sb. Ministerstva životního prostředí, kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů. červen 2009

27



Tabulka 1: Nádrže na území Karlovarského kraje Název Bílý Halštrov Horka Jesenice Mlýnský rybník Skalka Březová Děpoltovický rybník Lesík Nové Chalupy Stanovice Žlutice Betlémský rybník Mariánské Lázně Podhora Odkaliště II. Černý mlýn Myslivny Tatrovice

Tok

ORP

Bílý Halštrov Aš Libocký p. Cheb Odrava Cheb Stodolský potok Cheb Ohře Cheb Teplá Karlovy Vary Přítok Vitického potoka Karlovy Vary Rodišovka Karlovy Vary x Karlovy Vary Lomnický p. Karlovy Vary Střela Karlovy Vary Teplá Mariánské Lázně Kamenný p. Mariánské Lázně Teplá Mariánské Lázně Podlesní potok Ostrov Ohře Sokolov Černá Ostrov Tatrovický p. Sokolov Zdroj: Povodňový plán Karlovarského kraje

V souvislosti s rekultivací území po těžbě vznikají na Sokolovsku rozsáhlé vodní plochy (např. vodní nádrž Michal – plocha cca 30 ha, či v současné době napouštěná vodní nádrž Medard – plocha 493,5 ha). Vodní rekultivace popsaného rozsahu jsou výrazným zásahem do vodního režimu v území a výrazně mění vodohospodářské poměry v území. Kromě vodních nádrží jsou významným krajinným fenoménem rybniční soustavy, které jsou vybudovány především na Bochovsku, Ostrovsku, Tepelsku, v okolí Františkových Lázní a jižně od Mariánských Lázní. Zastoupení vodních ploch na území kraje (přibližně 2 % rozlohy kraje) patří v ČR k průměrným, v souvislosti s realizací vodních rekultivací se tento podíl dále zvyšuje. Stav povrchových vod z hlediska ekologického a chemického stavu je hodnocen v rámci plánů oblastí povodí. Z celkového vyhodnocení stavu povrchových vod vyplývá, že nevyhovující stav povrchových vod byl identifikován na více než 50 % území Karlovarského kraje. Dle výsledků dlouhodobého sledování jakosti povrchových vod ČHMÚ se však situace v Karlovarském kraji postupně zlepšuje. Nevyhovující stav byl identifikován u vodních nádrží Horka, Skalka, Jesenice, Stanovice a dále u následujících vodních útvarů: řeka Elster, Plesná, Vonšovský potok, Libocký potok, řeka Svatava, Chodovský potok, Ohře, Bystřice, Jáchymovský potok, Kosový potok, Střela, Malá Trasovka, a Velká Trasovka. Podle hodnocení jakosti vody dle ČSN 757221 byly v roce 2007 nejvíce znečištěnými sledovanými profily Chodovský potok – Dvory a Ohře – Radošov (z hlediska obecných, fyzikálních a chemických ukazatelů a také ukazatelů kovů a metaloidů), Bystřice – Ostrov nad Ohří (dle ukazatelů kovů a metaloidů) a Ohře – Hubertus (z hlediska biologických a mikrobiologických ukazatelů).

červen 2009

28



Plošné znečištění povrchových vod je kromě znečištění z bodových zdrojů jedním z nejvýznamnějších vlivů, který určuje výslednou jakost vod a tím i stav vodních útvarů. Nejvýznamnější zdroj plošného znečištění je zemědělství (dusík, fosfor a pesticidy) významné jsou také vstupy atmosférickou depozicí (dusík).

Obrázek 5: Rizikovost útvarů povrchových vod Zdroj: vlastní zpracování z podkladů Plánu oblasti povodí Ohře a dolního Labe, Plánu oblasti povodí Berounky

červen 2009

29



V rámci plánů oblasti povodí byly hodnoceny vodní útvary povrchových vod. Na základě výsledného vyhodnocení dopadů antropogenních vlivů na stav útvarů povrchových vod byly identifikovány rizikové vodní útvary (viz Obrázek 5). Z obrázku je patrné, že vodní útvary na více než polovině území Karlovarského kraje byly vyhodnoceny jako rizikové či potenciálně rizikové k roku 2015 z hlediska dusíku, fosforu, pesticidů či nebezpečných látek. Podíl čištěných odpadních vod se v Karlovarském kraji pohybuje okolo 91 %, což je po Praze nejlepší situace v ČR (podrobněji je tato problematika řešena v kapitole Veřejná dopravní a technická infrastruktura). Na území Karlovarského kraje jsou všechny obce nad 2.000 ekvivalentních obyvatel vybaveny čistírnami odpadních vod alespoň se základním mechanickobiologickým čištěním. Čistírny odpadních vod (ČOV) budou modernizovány s cílem zabezpečit vysokou účinnost čistícího procesu a minimalizovat zatížení recipientů vypouštěnou vyčištěnou vodou. Znečištění vod v kraji je také důsledkem těžby a činnosti průmyslových podniků. Na území kraje je evidováno 10 vypouštění městských odpadních vod s vypouštěním více než 500 tis. m3 / rok. V roce 2007 byl celkový objem vypouštěných odpadních vod z významných vypouštění 25.897 tis. m3 (viz Tabulka 2). Tabulka 2: Významná vypouštění městských odpadních vod na území kraje v roce 2007 Název místa VaK Karlovy Vary ČOV Chevak Cheb ČOV VaK Sokolov – Těšovice ČOV Chevak Aš ČOV VaK Ostrov ČOV KSM Kraslice VaK Chodov VaK Jáchymov ČOV

Vodní tok Ohře Ohře Ohře Ašský potok Bystřice Svatava Chodovský potok Jáchymovský potok Bystřice Kosový potok

Říční km 172,5 239,3 200,1 4,5 4,9 22,9 8,61 6,1

Objem vypouštění (tis. m3) 7.737,9 3.760,6 2.292,3 2.742,8 1.196,1 1.409,6 1.308,8 1.591,7

VaK Hroznětín ČOV 11,0 571,7 CheVaK Cheb Mariánské Lázně 25 3.286 Chotěnov ČOV Celkem x x 25.897,5 Zdroj: Plán oblasti povodí Ohře a dolního Labe a Plán oblasti povodí Berounky, únor 2009

Na území kraje bylo v roce 2007 celkem 15 významných vypouštění důlních vod (viz Tabulka 3). Celkový objem vypouštěného množství z významných důlních vod v kraji v roce 2007 činil 31.605 tis. m3. Výsledky zpracování bilance množství povrchové vody ve vodních tocích povodí Ohře a Berounky na území Karlovarského kraje v roce 2007 ukazují, že jedinými problematickými profily byly vodní tok Liboc v profilu Libočany (říční km 0,4), kde byl nevyhovující bilanční stav zaznamenán v červenci 2007 a souvisel se suchým obdobím v tomto roce, a dále Střela v profilu Žlutice, kde nevyhovující bilanční stav byl ovlivněn vodní nádrží Žlutice. Kromě výše uvedeného se problémy z hlediska bilance množství povrchové vody v tocích na území kraje nevyskytují.

červen 2009

30



Tabulka 3: Významná vypouštění důlních vod na území kraje v roce 2007 Název místa Sokolovská uhelná Sokolov Diamo Horní Slavkov Sokolovská uhelná Nové Sedlo Sokolovská uhelná Vintířov Sokolovská uhelná Kynšperk nad Ohří Sokolovská uhelná Královské Poříčí Sokolovská uhelná Boučí Sokolovská uhelná Luh nad Svatavou Sokolovská uhelná Královské Poříčí Sokolovská uhelná Lomnice Sokolovská uhelná Královské Poříčí Sokolovská uhelná Vintířovská výsypka Lasselsberger – Lom Nová Ves II Sokolovská uhelná Vintířov Sokolovská uhelná Lomnice Celkem

Vodní tok

Říční km

Svatava Stoka Novosedelský potok Vintířovský potok Ohře

4,40 217,75

2.585,60 2.415,80

Ohře

199,50

1.565,00

Svatava Svatava

9,40 6,80

1.223,60 1.141,60

Pstružný potok

1,10

1.114,60

4,90 201,50

1.053,30 1.000,50

Lomnický potok Ohře Chodovský potok

0,95 2,40 4,70

Objem vypouštění (tis. m3) 9.045,80 4.760,70 2.610,20

12,50

990,90

Lužní potok

3,50

778,20

Vintířovský potok Lomnický potok x

2,00 3,70 x

745,80 574,00 31.605,6

Zdroj: Plán oblasti povodí Ohře a dolního Labe a Plán oblasti povodí Berounky, únor 2009

Tabulka 4: Přehled významných ostatních vypouštění na území kraje v roce 2007 Název místa SU Chodov Vlnap, a.s. Nejdek Léčivé zdroje Karlovy Vary Celkem

Vodní tok Chodovský potok Rolava Teplá x

Říční km 7,0 16,00 1,7 x

Objem vypouštění (tis.m3) 9.355,50 852,10 560,20 10.767,80

Zdroj: Plán oblasti povodí Ohře a dolního Labe a Plán oblasti povodí Berounky, únor 2009

Akumulace vod Z hlediska přirozené akumulace vody lze považovat území Karlovarského kraje za vodohospodářsky významné. Na území Karlovarského kraje zasahují dvě chráněné oblasti přirozené akumulace vod – CHOPAV Krušné hory a CHOPAV Chebská pánev a Slavkovský les (viz Obrázek 6) – s celkovým podílem 56,2 % na výměře kraje. CHOPAV jsou stanovena na území všech ORP Karlovarského kraje, největší podíl plochy zaujímají v ORP Cheb (96,8 %), ORP Kraslice (95,8 %) a ORP Ostrov (77 %).

červen 2009

31



Tabulka 5: Chráněné oblasti přirozené akumulace vod na území Karlovarského kraje Název chráněné oblasti přirozené akumulace vod Krušné hory Chebská pánev a Slavkovský les

Plocha (km2)

Podíl na ploše kraje (%)

688,2 1.078,0

20,7 35,5

CHOPAV Krušné hory je stanoveno4 pro ochranu dosavadních vyšších specifických odtoků z oblasti Krušných hor k nadlepšování vodnosti vodohospodářsky důležitých vodních toků, CHOPAV Chebská pánev a Slavkovský les5 pro ochranu území infiltrace a akumulace významných zdrojů podzemní vody.

Obrázek 6: CHOPAV na území Karlovarského kraje

4 5

nařízením vlády ČSR č. 10/1979Sb. nařízením vlády ČSR č. 85/1981 Sb.

červen 2009

32



V rámci ZÚR KK jsou evidovány územní rezervy pro výhledové vodní nádrže podle Směrného vodohospodářského plánu (SVP) č. 34 schváleného MLVH ČSR v roce 1988 (viz Tabulka 6). Tabulka 6: Výhledové vodní nádrže na území Karlovarského kraje Název Broumov Dvorečky Hřebeny Chaloupky Mnichov Hrzín Rotava Skřiváň Oloví

Účel

Pořadové číslo

Povodí

vodárenský vodárenský ochranný a průmyslový vodárenský vodárenský vodárenský vodárenský vodárenský čistící a asanační

76 98 99

Berounky Ohře Ohře

100 101 107 108 109 110

Ohře Ohře Ohře Ohře Ohře Ohře

Lokality morfologicky a hydrologicky vhodné pro umělou akumulaci povrchových vod budou specifikovány nejpozději do doby schválení plánů oblastí povodí s cílem podporovat retenci vody v území. Záměr vychází z předpokladu dlouhodobých klimatických změn a jejich vlivu na zásoby pitné i užitkové vody. Vodohospodářsky zranitelné oblasti Na území Karlovarského kraje byly vyhlášeny 2 vodohospodářsky zranitelné oblasti na celkové ploše 118 km2, což představuje 3,56 % z celkové plochy kraje (zranitelné oblasti na území ČR tvoří 25 % rozlohy státu). Vodohospodářsky zranitelné oblasti zasahují na území ORP Karlovy Vary (území obce Štědrá, Pšov, Chyše, Žlutice), Cheb (území obce Milhostov, Nebanice, Odrava) a ORP Sokolov (území obce Kynšperk nad Ohří). Podzemní vody Významné zdroje podzemních vod se nalézají v chráněné oblasti přirozené akumulace vod Chebská pánev – Slavkovský les. Kvalita vody podzemních zdrojů je poměrně dobrá. Z podzemních zdrojů je významný zdroj Nebanice a prameniště Dyleň. Severně od Jáchymova se nachází prameniště využívané jako zdroj pitné vody, vydatnějším zdrojem je i např. Fojtov – Lužec v Krušných horách a území Manětínské pánve od Štědré k Manětínu. Některé podzemní zdroje zejména v okolí Jáchymova jsou znehodnoceny radioaktivitou nebo beriliem. Území kraje dotčená těžbou vykazují značně narušený vodní režim, některé zdroje musí být chemicky upravovány nebo jsou pro pitnou vodu zcela nepoužitelné, např. Krušné hory (Abertamy), Sokolovská pánev atd. V rámci plánů oblasti povodí byl hodnocen stav podzemních vod z hlediska indikátoru chemický stav a kvantitativní stav. Jednotkou pro hodnocení jsou útvary podzemních vod ve vertikálních vrstvách – svrchní vrstvy a základní vrstvy. Nevyhovující stav z hlediska splnění environmentálních cílů je u vodních útvarů na více než 50 % území Karlovarského kraje (viz obrázek 7). Nevyhovující útvary podzemních vod ukazuje následující Tabulka 7.

červen 2009

33



Tabulka 7: Nevyhovující útvary podzemních vod na území Karlovarského kraje z hlediska celkového stavu Název útvaru Chebská pánev Krystalinikum Slavkovského lesa Sokolovská pánev Kvartér a neogén odravské části Chebské pánve Krystalinikum Českého lesa v povodí Kateřinského potoka Krystalinikum, proterozoikum a paleozoikum v povodí Berounky Rakovnická pánev

Číslo útvaru 21100 61120 21200 11900 62110 62300 51310

Obrázek 7: Vyhodnocení stavu podzemních vod Zdroj: vlastní zpracování z podkladů Plánu oblasti povodí Ohře a dolního Labe, Plánu oblasti povodí Berounky

Znečištění podzemních zdrojů pochází z bodových a plošných zdrojů znečištění. Z bodových zdrojů jsou to především staré ekologické zátěže. Významné plošné zdroje představují zejména zemědělsky obhospodařované pozemky. Útvary podzemních vod byly také hodnoceny z hlediska rizikovosti na fosfor, dusík, nebezpečné látky a pesticidy (viz Tabulka 8).

červen 2009

34



Tabulka 8: Rizikové útvary podzemních vod na území Karlovarského kraje z hlediska celkového stavu Název útvaru

Číslo útvaru

Chebská pánev Krystalinikum Smrčin a západní části Krušných hor Sokolovská pánev Kvartér a neogén odravské části Chebské pánve Krystalinikum v povodí Mže po Stříbro a Radbuzy po Staňkov

21100 61110 21200 11900 62121

Další jednotky (viz obrázek 8) byly vyhodnoceny jako potenciálně rizikové.

Obrázek 8: Rizikovost útvarů podzemních vod Zdroj: vlastní zpracování z podkladů Plánu oblasti povodí Ohře a dolního Labe, Plánu oblasti povodí Berounky

červen 2009

35



Vodohospodářská bilance podzemních vod vodních útvarů povodí Ohře a povodí Berounky zasahujících na území kraje za rok 2007 ukazuje, že množství využívané vody nedosahuje velikosti přírodních zdrojů a nejsou nutná opatření v souvislosti s omezováním odběrů podzemních vod. Minerální prameny Území Karlovarského kraje je v evropském měřítku ojedinělé počtem vývěrů minerálních vod a plynů a pestrostí jejich chemického složení. Počet vývěrů dosahuje několika set. Nejvýznamnějšími lokalitami s vyhlášenými ochrannými pásmy jsou Karlovy Vary s termálními uhličitými vodami, Jáchymov s termálními radioaktivními vodami a Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Lázně Kynžvart, Kyselka, Korunní, Nová Ves se studenými uhličitými vodami. Převládají zdroje uhličité železnaté vody, vzácnější jsou zřídla termální vody v Karlových Varech a Jáchymově, v jehož případě jde zároveň o vody radonové. Z hlediska územního rozložení se největší koncentrace vývěrů nachází v Chebské pánvi severně od Ohře s přesahem do prostoru Smrčin. Dále najdeme více vývěrů v okolí Dolního Žandova, na Tepelsku a v údolí Ohře pod Kyselkou. Největší počet pramenů je v oblasti kolem Františkových Lázní, Karlových Varů a Mariánských Lázní. Mnohé prameny v Chebské pánvi a v širším okolí nejsou využívány, některé jsou poškozeny anebo slouží jen pro místní odběr. V Karlových Varech a blízkém okolí se nachází přibližně sto pramenů různé vydatnosti. Ve vnitřním lázeňském území je v současnosti zdokumentováno přes osmdesát větších i menších výronů termálních minerálních vod. Na území Mariánských Lázní vyvěrá přes 40 minerálních pramenů. Všechny zde vyvěrající léčivé prameny jsou studené kyselky, jejichž teplota kolísá mezi 7 až 10 °C. Františkovy Lázně disponují také velkými ložisky mineralizované slatiny. Minerální prameny jsou využívány k léčebným kúrám v pěti lázeňských městech (Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Lázně Kynžvart, Karlovy Vary a Jáchymov). V Mariánských Lázních se nachází 13 pramenů, ve Františkových Lázních 12, v Lázních Kynžvart 4. V Karlových Varech se využívá 12 termálních pramenů. Kromě minerální vody se dále využívá oxid uhličitý a rašelina z naleziště Krásno u Karlových Varů. V Jáchymově se k léčbě využívají minerální vody obsahující radon, které se čerpají z bývalých uranových dolů nebo ze speciálních vrtů. Na území kraje jsou stanovena ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů v lázeňských městech – tj. Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Mýtina-Kyselecký Hamr, Lázně Kynžvart. Celkem na 1,42 % z území kraje je stanoveno 1. pásmo ochrany přírodních léčivých zdrojů, 2. pásmo na 37,2 % území kraje . Minerální prameny jsou také využívány pro plnění do lahví, což představuje specifické výrobní odvětví Karlovarského kraje. Hlavními subjekty provozujícími tuto činnost jsou Karlovarské minerální vody Mattoni a Marienbad Waters. Nejvýznamnějšími místy plníren jsou Kyselka, Korunní, Louka (Nová Ves), Mnichov a Mariánské Lázně. Retenční schopnost krajiny Schopnost krajiny zadržovat vodu se snižuje napřimováním vodních toků, odvodňováním zemědělských půd, vysušováním mokřadů, snižováním rozlohy lesů a rozptýlené zeleně, zvyšováním rozlohy zpevněných ploch, výstavbou červen 2009

36



komunikací, sídel apod. Zvyšuje se naopak budováním poldrů, péčí o lužní lesy, obnovováním malých vodních nádrží, zvyšováním obsahu humusu v půdě. Nízká retenční schopnost krajiny zvyšuje riziko vzniku povodní a ovlivňuje jejich průběh. Karlovarský kraj patří v rámci České republiky k nejbohatším z hlediska výskytu mokřadů. Retenční schopnost krajiny je dána velkým množstvím faktorů, nelze proto stanovit jednotný indikátor, podle kterého by bylo možné území kraje z hlediska retenční schopnosti krajiny vyhodnotit. Odvodněné plochy na území Karlovarského kraje ukazuje Obrázek 9.

Obrázek 9: Odvodněné plochy Karlovarského kraje

červen 2009

37



Rozsah odvodněných ploch v jednotlivých ORP ukazuje Tabulka 9. Největší zastoupení odvodněných ploch je v ORP Karlovy Vary a ORP Cheb, naopak nejméně v ORP Kraslice. Tabulka 9: Odvodněná plocha ORP Aš Cheb Karlovy Vary Kraslice Mariánské Lázně Ostrov Sokolov

Odvodněná plocha (ha) 1.267,5 9.982,3 13.091,0 640,6 4.919,0 2.661,0 2.738,0

Povodně a záplavová území Na území Karlovarského kraje jsou stanovena záplavová území Q5, Q20, Q100 a aktivní zóny záplavových území. Záplavové území Q100 je stanoveno na 2,43 % území Karlovarského kraje. Pro Ohři s přítoky je typický zimní režim povodní, který je převážně způsoben závětrným efektem Krušných hor. Významné letní povodně jsou na Ohři proto poměrně řídké a mohou být způsobeny nepříliš často se vyskytujícími východními povětrnostními situacemi. K transformacím povodňových vln na Ohři přispívají nádrže situované na horním toku Ohře a jejích přítocích. Na území Karlovarského kraje nejsou stanovena prioritní území z hlediska povodní, kterým by měla být věnována zvláštní pozornost. Specifickým druhem zimních povodní jsou ledové povodně. Za nejvíce ohrožené úseky vodních toků na území Karlovarského kraje s výskytem ledových jevů lze označit části horní Ohře (Sokolov, Velichov, Stráž nad Ohří), Teplá (Březová – pod nádrží, Karlovy Vary – Březová), a Bystřice (Hroznětín – intravilán). Problémy nastávají také na vodním toku Libockého (Hluboká – most) a Lobezského potoka a Svatavy (Svatava nad jezem). Na území Karlovarského kraje byla zjištěna významná eroze pouze v severovýchodní části území na Zlatém potoce, ve východní části regionu na přítocích Ohře a na malé části území v jihovýchodní části regionu na Hrádeckém potoce. Plán oblasti povodí Ohře a Dolního Labe a Plán oblasti povodí Berounky vymezuje zastavěná území nechráněná nebo nedostatečně chráněná před povodněmi na území Karlovarského kraje. Za území nechráněná nebo nedostatečně chráněná před povodněmi jsou považována ta zastavěná území, která jsou zaplavována již povodněmi vyšších četností, než je povodeň s přijatelnou úrovní celkového rizika (viz Tabulka 10). V Karlovarském kraji je celkem 18 obcí nechráněných nebo nedostatečně chráněných před povodněmi.

červen 2009

38



Tabulka 10: Území Karlovarského kraje nechráněná nebo nedostatečně chráněná před povodněmi včetně počtu ohrožených obyvatel a objektů Obec

Tok

Počet obyvatel celkem ohrožených

Počet objektů celkem zaplavovaných při Q 100

Citice

Ohře

880

282

206

11

Dalovice

Ohře

1.875

81

464

21

Děpoltovice

Vitický potok

309

116

267

37

Hazlov

Hazlovský potok

1.616

nevymezeno

420

nevymezeno

Horní Slavkov

Stoka

5.761

112

611

31

Hroznětín

Bystřice

1.820

364

819

86

Cheb

Ohře

33.681

106

4.769

110

Chodov

Chodovský potok

14.433

2478

856

105

Jáchymov

Karlovy Vary

Jáchymovský potok Veseřice Suchá Ohře Teplá

3.197

292 nevymezeno nevymezeno

111 1.145

nevymezeno nevymezeno

50.893

607

5.628

134

Loket

Ohře

3.193

871

641

138

Milíkov

Lipoltovský potok

220

41

128

22

Oloví

Svatava

1.907

132

382

50

196

1.643

83

1.847

50

465

21

2.4579

3226

1.872

320

1.619

1074

404

216

603

40

221

14

Svatava

Bystřice Jáchymovský potok Sázek, Stodolský potok Ohře, Lobezský potok Svatava

Vojkovice

Ohře

Ostrov Skalná Sokolov

17.111

Závěr Na území Karlovarského kraje je mírně nadprůměrná hustota říční sítě. V kraji se nachází dostatek vodních ploch, významné jsou především vodárenské nádrže. V souvislosti s rekultivací území po těžbě vznikají další vodní plochy. Stav povrchových vod z hlediska dosažení environmentálních cílů i z hlediska rizikovosti vodních útvarů je neuspokojivý, více než 50 % území kraje je hodnoceno jako nevyhovující či potenciálně rizikové a rizikové. Podíl čištěných odpadních vod je v Karlovarském kraji velmi vysoký – 91 % (2. místo mezi kraji), ale problematická je kvalita čištění. Do budoucna proto bude nutné zlepšit parametry čištění odpadních vod. Významným zdrojem znečištění kromě městských čistíren odpadních vod jsou důlní vody a průmyslové odpadní vody.

červen 2009

39



Z hlediska přirozené akumulace vody je území Karlovarského kraje vodohospodářsky významné, na 56,2 % plochy kraje je vyhlášena chráněná oblast přirozené akumulace vod. Na území kraje jsou vyhlášeny vodohospodářsky zranitelné oblasti, nicméně svou rozlohou dosahují pouze 14 % průměrné plochy zranitelných oblastí v ČR. Významné zdroje podzemních vod se nacházejí v CHOPAV Chebská pánev – Slavkovský les, na ostatních částech území se nevyskytují vydatné využitelné zdroje podzemních vod, v územích dotčených těžbou jsou vody kontaminované. Unikátní je počet minerálních pramenů, které jsou využívány v lázeňství i pro prodej balených minerálních vod. Stav podzemních vod z hlediska dosažení environmentálních cílů byl vyhodnocen jako nevyhovující u vodních útvarů na více než 50 % území Karlovarského kraje. Z hlediska rizikovosti bylo jako rizikové vyhodnoceno 21 pracovních jednotek, 8 vodních útvarů a 18 pracovních jednotek jako potenciálně rizikových na necelých 50 % území kraje. Z hlediska vodohospodářské bilance podzemních vod je množství zásob vody dostatečné. Pro Karlovarský kraj je typický zimní režim povodní, nejsou stanovena prioritní území z hlediska povodní, kterým by měla být věnována zvláštní pozornost. Dle plánů oblasti povodí příslušných pro území kraje je celkem 18 obcí nechráněno nebo nedostatečně chráněno před povodněmi.

červen 2009

40



SWOT – Vodní režim SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

o Hojný výskyt vývěrů minerálních vod mezinárodní úrovně (nejvýznamnější lokality – Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně) o Výskyt rozsáhlých oblastí přirozené akumulace vod (CHOPAV Krušné hory a CHOPAV Chebská pánev a Slavkovský les) o Výskyt regionálně významných zdrojů podzemních vod (CHOPAV Chebská pánev a Slavkovský les, Nebanice) o Dostatečné zdroje povrchových vod (vodárenské nádrže Mariánské Lázně, Žlutice, Horka, Podhora, Stanovice a Myslivny) o Možnosti transformace povodňových vln vodními nádržemi (horní tok Ohře). o Stabilní bilance množství povrchové vody ve vodních tocích o Postupné zlepšování kvality povrchových vod o Relativně řídký výskyt významných letních povodní na Ohři o Malá rozloha vodohospodářsky zranitelných oblastí o Existence rybničních soustav (zejména na Bochovsku, Ostrovsku, Tepelsku, v okolí Františkových Lázní a jižně od Mariánských Lázní) o Bohatý výskyt mokřadů na území kraje

o 18 obcí nechráněných nebo nedostatečně chráněných před povodněmi o Nízký počet vydatných využitelných zdrojů podzemních vod o Výskyt ledových povodní (na horním toku Ohře a Bystřice, na Libockém, Lobezském potoce a na Svatavě) o Nevyhovující stav 50 % útvarů povrchových vod z hlediska ekologického i chemického stavu o Nevyhovující stav 50 % útvarů podzemních vod z hlediska dosažení environmentálních cílů plánů oblastí povodí i rizikovosti o Negativní vliv povrchové těžby na vodní režim v krajině o Kontaminace zdrojů podzemních vod v územích dotčených těžbou (na území Krušných hor – Abertamy,Sokolovská pánev) o Přeložení velkého množství přítoků Ohře v souvislosti s těžbou (na území ORP Sokolov) o Významná vodní eroze (na Zlatém potoce, Hrádeckém potoce a ve východní části regionu na přítocích Ohře) o Velký rozsah odvodněné zemědělské půdy (v ORP Karlovy Vary a Cheb)

červen 2009

41



PŘÍLEŽITOSTI o Snižování znečištění povrchových vod zlepšením kvalitativních parametrů čištění odpadních vod o Snižování znečištění podzemních vod odstraněním starých ekologických zátěží o Snižování znečištění povrchových a podzemních vod z plošných zdrojů ze zemědělství o Snižování znečištění vypouštěných důlních vod o Realizace nových vodních ploch v souvislosti s rekultivací území devastovaného povrchovou těžbou o Realizace výhledových vodních nádrží evidovaných v ZÚR (Broumov, Dvorečky, Hřebeny, Chaloupky, Mnichov, Hrzín, Rotava, Skřiváň, Oloví) o Realizace projektů na revitalizace vodních toků (zjm. s cílem uvedení toků do původního stavu blízkého přírodě)

červen 2009

HROZBY o Vznik nových bodových a plošných zdrojů znečištění vod o Riziko extrémních jevů v souvislosti s klimatickými změnami (sucha a záplavy) o Růst rozsahu zpevněných ploch o Likvidace a devastace mokřadů

42


3.3


Hygiena životního prostředí Úvod Hygiena životního prostředí zahrnuje poměrně širokou škálu jevů. V rámci této kapitoly je analyzována emisní a imisní situace ovzduší Karlovarského kraje, vývoj v produkci odpadů a nakládání s nimi, samostatně je řešena problematika starých ekologických zátěží z hlediska jejich množství a významu, a míra radonového rizika. Jako indikátory pro hodnocení stavu a vývoje byly použity následující ukazatele: překročení imisních limitů, podíl oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, produkce emisí, měrná emisní bilance, produkce odpadů, podíl materiálově využitých odpadů, podíl odstraněných odpadů skládkováním apod. Ovzduší Znečištění ovzduší je dlouhodobě významným problémem životního prostředí v České republice. Emise většiny hlavních znečišťujících látek patřily v 80. letech k nejvyšším na světě a imisní zátěž vyvolávala v některých oblastech, především severozápadních Čechách a na severní Moravě, závažné zdravotní problémy obyvatelstva i plošné poškození lesních porostů. Na základě přijaté legislativy na počátku 90. let se uskutečnil rozsáhlý program snížení emisí. Koncem 90. let se emisní a imisní situace víceméně stabilizovala, nicméně v posledních letech se opět projevují negativní trendy. Z vyhodnocení kvality ovzduší pro rok 2007 vyplývá, že na území Karlovarského kraje byly v tomto roce ze sledovaných škodlivin překročeny pouze imise benzo(a)pyrenu, a to na přibližně 4 % území kraje (viz Tabulka 11). Také v roce 2007 byl jedinou škodlivinou, u které došlo k překročení imisních limitů benzo(a)pyren, avšak plocha zasaženého území kraje byla menší, méně než 1 %. Na výrazném meziročním zlepšení situace se projevily zejména lepší rozptylové a meteorologické podmínky v roce 2007. Celkově lze hodnotit imisní situaci v kraji jako velmi dobrou, neboť k překračování limitů dochází na malé části území území a pouze u jediné škodliviny. Všechny ostatní škodliviny nepřesahují na území Karlovarského kraje stanovené limity. Postavení Karlovarského kraje v rámci ČR z pohledu oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) uvádí Tabulka 12. Karlovarský kraj patří k oblastem s nejlepším stavem ovzduší společně s Jihočeským a Plzeňským krajem a krajem Vysočina. Na území Karlovarského kraje bylo v roce 2006 evidováno 29 zvlášť velkých a 76 velkých zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO 1). Velké a zvlášť velké zdroje jsou významnými zdroji emisí oxidu siřičitého (SO2) a oxidů dusíku (NOx). Největšími zdroji emisí oxidu uhelnatého (CO) jsou doprava (REZZO 4) a malé stacionární zdroje (REZZO 3). Malé zdroje tvoří rozhodující část emisí těkavých organických látek (VOC). Mezi nejvýznamnější bodové zdroje znečišťování ovzduší v Karlovarském kraji patří: Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s., Palivový kombinát Vřesová; Elektrárna Tisová; Ostrovská teplárenská, a.s.; Hexion Specialty Chemicals, a.s.; Lias Vintířov, lehký stavební materiál k.s., a AVIRUNION, a.s.

červen 2009

43



Tabulka 11: Překročení imisního limitu (LV) a cílového imisního limitu (TV) Karlovarského kraje a obcí s rozšířenou působností (bez přízemního ozonu), % plochy územního celku v roce 2007 ORP Škodlivina a její imisní limit

Aš

Karlovy Mariánské Ostrov Vary Lázně

kraj celkem

ČR celkem

SO2 (4x max 24h průměr >125 -3 µg.m )

-

-

-

-

-

-

PM10 (roční průměr >40 µg.m -3 )

-

-

-

-

-

0.70

PM10 (36x max. 24h průměr >50 µg.m-3 )

-

-

-

-

-

6.32

NO2 (roční průměr >40 µg.m -3 )

-

-

-

-

-

0.08

Benzen >5 µg.m -3 )

-

-

-

-

-

0.02

-

-

-

-

-

6.34

(roční

průměr

Souhrn překročení LV As roční >6 ng.m -3

průměr

-

-

-

-

-

0.15

Cd roční >5 ng.m -3

průměr

-

-

-

-

-

0.02

BaP roční >1 ng.m -3

průměr

5

1

1

2

0.9

4.90

Souhrn překročení TV 5 1 1 2 0.9 4.92 Pozn. : ORP Cheb, Kraslice a Sokolov nejsou v tabulce uvedeny, hodnota BaP je nulová. Zdroj: ČHMÚ

V Karlovarském kraji je nadprůměrná produkce emisí na 1.000 obyvatel u pevných částic, SO2 a NOx (viz Tabulka 13), což souvisí zejména s umístěním zvláště velkých zdrojů znečištění, zejména v okrese Sokolov (např. elektrárna Tisová). Karlovarský kraj má v porovnání s jinými regiony velmi vysoký podíl emisí právě v kategorii REZZO 1. Markantní je tento rozdíl u produkce emisí SO2 (viz Tabulka 13).

červen 2009

44



Obrázek 10: Souhrn překročení cílového imisního limitu (TV) v Karlovarském kraji – grafické srovnání vývoje v letech 2006 a 2007 Zdroj: ČHMÚ

Tabulka 12: Podíl oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na celkové rozloze kraje v letech 2001 – 2005 v % Region

2001

2002

ČR 5,06 8,22 Hl. m. Praha 53,70 81,30 Středočeský 1,34 3,73 Jihočeský 0,00 0,04 Plzeňský 2,00 0,41 Karlovarský 0,10 5,04 Ústecký 6,09 20,20 Liberecký 8,76 6,72 Královéhradecký 0,72 1,04 Pardubický 0,09 0,00 Vysočina 0,06 0,06 Brno1 Jihomoravský 1,96 7,67 Olomoucký 6,12 9,52 Zlínský 4,41 3,62 Moravskoslezský 38,70 53,20 1 do r. 2003 uváděno jako součást Jihomoravského kraje

2003

2004

2005

11,90 90,30 9,90 1,10 1,50 6,50 42,70 5,40 1,80 4,80 1,20 9,00 20,90 12,00 43,50

4,15 62,30 1,50 0,20 0,90 0,10 10,00 1,50 1,30 0,00 0,00 10,00 0,40 6,50 5,80 26,20

35,80 99,00 51,50 0,60 1,20 4,00 62,60 43,00 49,80 31,60 5,70 78,00 65,40 49,20 70,70 50,50 Zdroj: ČSÚ

červen 2009

45



Na druhé straně v emisích oxidu uhelnatého a amoniaku (NH3) dosahuje Karlovarský kraj výrazně podprůměrných hodnot oproti ostatním krajům, v případě amoniaku dokonce nejnižších s výjimkou Prahy, která ovšem nedisponuje žádnými zdroji v kategorii REZZO 1 a její podíl i v ostatních kategoriích zdrojů (mimo REZZO 4) je velmi malý (viz Tabulky 13-16). Tabulka 13: Porovnání měrné emisní bilance Karlovarského kraje s ostatními kraji ČR za rok 2006 – kategorie REZZO 1 (velké a zvláště velké zdroje znečištění) v t/1000 obyv./rok. Území

PM

SO2

NOx

CO

VOC

NH3

ČR

1,176

17,663

13,613

15,363

1,877

1,459

Hl.m. Praha

0,140

1,441

2,362

0,557

0,618

0,000

Středočeský

1,075

14,828

12,303

3,748

2,865

1,500

Jihočeský

0,532

11,300

4,365

1,743

0,683

2,268

Plzeňský

0,861

15,734

7,215

2,254

1,172

2,336

Karlovarský

53,104

28,535

3,306

1,717

0,879

0,144

3,641

2,101

0,798

0,550

2,375

Karlovy Vary

0,130

3,588

1,565

0,460

0,289

0,111

Sokolov

8,490

164,885

88,929

9,407

4,691

0,431

Ústecký

3,042

84,301

75,302

9,074

5,262

1,108

Liberecký

0,342

3,655

2,586

0,941

1,131

0,476

Královéhradecký

0,568

10,234

2,978

1,485

1,785

2,135

Pardubický

1,347

24,039

21,145

3,301

1,427

2,506

Vysočina

1,253

1,188

2,830

1,190

1,469

2,788

Jihomoravský

0,370

2,869

2,510

2,399

0,744

2,204

Olomoucký

0,452

6,917

4,325

4,053

0,986

1,197

Zlínský

0,309

9,862

3,844

2,067

3,865

1,547

Moravskoslezský

3,073

21,929

17,876

105,262

2,060

0,876

okres

2,700

Cheb

Zdroj: ČSÚ

červen 2009

46



Tabulka 14: Porovnání měrné emisní bilance Karlovarského kraje s ostatními kraji ČR za rok 2006 – kat. REZZO 2 (střední zdroje znečištění) v t/1000 obyv./rok PM

SO2

NOx

CO

VOC

NH3

ČR

0,541

0,408

0,365

0,468

0,433

1,540

Hl.m. Praha

0,183

0,075

0,276

0,213

0,173

0,013

Středočeský

0,650

0,468

0,341

0,534

0,460

1,595

Jihočeský Plzeňský Karlovarský

1,485 0,931

0,575 0,553

0,356 0,429

0,582 0,855

0,468 0,569

3,155 2,958

0,941

0,427

0,516

0,978

0,417

0,626

Cheb

1,395

0,407

0,524

0,843

0,853

1,396

Karlovy Vary

0,484

0,542

0,624

1,621

0,301

0,384

Sokolov

1,092

0,296

0,368

0,276

0,146

0,197

Ústecký

0,242

0,336

0,302

0,276

0,362

0,338

Liberecký

0,294

0,612

0,394

0,592

0,393

0,422

Královéhradecký Pardubický

0,610 0,308

0,670 0,414

0,345 0,438

0,483 0,456

0,603 0,464

2,765 2,537

Vysočina

1,028

0,632

0,468

0,557

1,249

5,410

Jihomoravský

0,275

0,129

0,335

0,317

0,357

1,128

Olomoucký Zlínský

0,715 0,136

0,578 0,273

0,527 0,301

0,628 0,409

0,427 0,543

1,844 1,226

Moravskoslezský

0,520

0,513

0,351

0,427

0,242

0,736

okres

Území

Tabulka 15: Porovnání měrné emisní bilance Karlovarského kraje s ostatními kraji ČR za rok 2006 – kat. REZZO 3 (malé zdroje znečištění) v t/1.000 obyv./rok PM

SO2

NOx

CO

VOC

NH3

ČR

1,525

2,437

0,981

7,468

9,912

2,948

Hl.m. Praha

0,219

0,370

0,360

1,275

8,657

0,013

Středočeský

2,564

4,755

1,407

14,618

11,416

3,915

Jihočeský

2,749

4,312

1,498

11,997

10,880

6,423

Plzeňský

2,466

3,538

1,365

11,726

10,799

4,569

Karlovarský

1,547

2,176

0,866

7,642

9,913

0,686

Cheb

1,701

2,488

0,980

8,709

1,755

..

Karlovy Vary

1,878

2,593

0,986

9,113

1,851

..

Sokolov

okres

Území

0,969

1,336

0,600

4,709

0,956

..

Ústecký

1,212

2,324

0,750

6,663

9,701

1,653

Liberecký

2,040

3,777

1,187

10,926

10,604

1,564

Královéhradecký

2,270

3,942

1,287

12,212

10,846

4,136

Pardubický

2,050

3,200

1,287

10,191

10,467

4,283

Vysočina

2,554

3,885

1,542

11,926

10,830

8,387

Jihomoravský

0,570

0,695

0,715

2,159

8,831

2,987

Olomoucký

1,298

1,762

0,973

5,202

9,464

3,154

Zlínský

1,239

1,685

0,963

4,471

9,309

2,220

Moravskoslezský 0,946 .. = údaje nejsou k dispozici

1,207

0,624

4,219

9,214

1,169

červen 2009

47



Tabulka 16: Porovnání měrné emisní bilance Karlovarského kraje s ostatními kraji ČR za rok 2006 – kat. REZZO 4 (mobilní zdroje znečištění) v t/1000 obyv./rok Území

PM

SO2

NOx

CO

VOC

NH3

ČR

2,923

0,059

12,367

23,649

5,220

0,241

Hl.m. Praha

1,455

0,044

5,061

16,917

3,308

0,303

Středočeský

5,069

0,097

20,915

36,979

7,589

0,364

Jihočeský

3,253

0,066

15,829

29,727

7,574

0,256

Plzeňský

4,186

0,079

17,712

30,434

6,511

0,270

Karlovarský

2,462

0,050

9,566

21,261

5,213

0,205

Ústecký

2,206

0,044

9,152

17,637

3,896

0,179

Liberecký

2,064

0,043

7,807

17,035

3,624

0,199

Královéhradecký

2,832

0,057

12,799

22,532

4,777

0,230

Pardubický

2,975

0,058

13,667

22,587

4,740

0,214

Vysočina

5,269

0,097

23,342

37,488

7,964

0,312

Jihomoravský

3,130

0,061

13,332

25,586

6,122

0,226

Olomoucký

3,009

0,058

13,104

22,896

5,011

0,209

Zlínský

2,167

0,044

9,023

18,472

4,355

0,182

Moravskoslezský 1,665 0,035 6,757 14,777 3,469 Pozn.: Emisní bilance za jednotlivé okresy není pro kategorii REZZO 4 publikována

0,158 Zdroj: ČSÚ

Tabulka 17: Porovnání měrné emisní bilance Karlovarského kraje s ostatními kraji ČR za rok 2006 – celková emisní bilance (REZZO 1 až 4) v t/1.000 obyv./rok Území

PM

SO2

NOx

CO

VOC

NH3

ČR Hl.m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

6,165 1,997 9,358 8,019 8,445 7,649 6,702 4,740 6,280 6,680 10,104 4,346 5,474 3,851 6,204

20,567 1,930 20,148 16,254 19,903 55,757 87,005 8,088 14,903 27,710 5,801 3,754 9,316 11,864 23,684

27,326 8,058 34,966 22,048 26,722 39,482 85,506 11,974 17,409 36,538 28,182 16,891 18,928 14,132 25,608

46,949 18,962 55,880 44,049 45,268 33,187 33,650 29,494 36,712 36,534 51,161 30,462 32,779 25,418 124,686

17,443 12,756 22,330 19,605 19,051 17,260 19,220 15,752 18,011 17,098 21,511 16,055 15,888 18,072 14,986

6,189 0,328 7,374 12,101 10,133 2,398 3,279 2,661 9,265 9,539 16,898 6,545 6,404 5,176 2,939 Zdroj: ČHMÚ

červen 2009

48



Odpady Celková produkce odpadu v Karlovarském kraji v letech 2003 – 2007 kolísala mezi 738 tis. tunami a 940 tis. tunami (viz Tabulka 18). Trend tedy nelze hodnotit pozitivně ani negativně. Skokové změny v produkci jsou způsobeny nejen změnami v ekonomických činnostech, ale také rozdíly v přesnosti a spolehlivosti evidence v jednotlivých typech organizací. Z pohledu měrné produkce odpadů na obyvatele se Karlovarský kraj dlouhodobě pohybuje pod průměrem ČR. Výjimkou byl rok 2007, kde hodnota mírně překročila republikový průměr (viz Tabulka 19), což bylo způsobeno významným nárůstem produkce odpadu z energetiky a stavebního a demoličního odpadu. Největší podíl odpadů v Karlovarském kraji pochází z těžební činnosti, dalšími významnými druhy odpadů jsou odpad komunální, stavební a demoliční odpad, jehož produkce v posledních letech exponenciálně roste. U komunálního odpadu lze vypozorovat pozvolný nárůst (viz Tabulka 18), tento trend lze označit jako negativní, nicméně koresponduje s celkovým trendem na úrovni ČR. Karlovarský kraj patří ke krajům s nejvyšší produkcí komunálních odpadů na obyvatele. Tabulka 18: Produkce odpadů z hlediska původu dle Odvětvové klasifikace ekonomických činností v Karlovarském kraji v letech 2003 – 2007 v tis. tun Odpad (tis.tun)

2003

2004

odpad ze zemědělství a lesnictví 18 48 odpad z dolování a těžby 461 466 průmyslový odpad 75 117 odpad z úpravy a rozvodu vody 39 49 stavební a demoliční odpad 42 51 odpad z energetiky (bez 37 29 radioaktivního) odpad z čištění města 4 1 komunální odpad 143 114 jiný odpad 96 36 Celkem 915 911 Pozn.: Data za rok 2007 jsou předběžná *údaj nebyl k dispozici

2005

2006

2007

42 442 66 20 103 27

3 258 94 13 132 18

11 * 126 10 487 123

3 115 42 860

57 123 40 738

3 158 22 940 Zdroj: CENIA

Ze sedmi správních obvodů ORP v Karlovarském kraji je největší produkce odpadů v ORP Sokolov. Výrazně zvýšená produkce odpadů na Sokolovsku je způsobena zejména odpady z těžby a z výroby elektřiny. Jak ukazuje Tabulka 20, ORP Sokolov vykazuje nejvyšší produkci nebezpečných odpadů, která řádově přesahuje produkci v ostatních ORP a více než dvojnásobně přesahuje průměr ČR. Obdobná situace je i u kategorie ostatní odpad. Významnou produkci nebezpečného odpadu vykazuje také ORP Karlovy Vary. Naopak nejmenší produkci odpadů vykazuje ORP Mariánské Lázně a ORP Ostrov.

červen 2009

49



Tabulka 19: Měrná produkce odpadů v krajích ČR v roce 2007 v t / obyv. Kraj

2003

Česká republika 3,54 Hlavní město Praha 2,90 Středočeský kraj 4,57 Jihočeský kraj 4,41 Plzeňský kraj 4,17 Karlovarský kraj 3,01 Ústecký kraj 6,19 Liberecký kraj 1,65 Královéhradecký kraj 1,88 Pardubický kraj 2,10 Vysočina 2,82 Jihomoravský kraj 2,66 Olomoucký kraj 2,48 Zlínský kraj 2,01 Moravskoslezský kraj 5,16 Pozn.: Data za rok 2007 jsou předběžná

2004

2005

2006

2007

3,79 3,15 4,95 3,63 5,59 3,00 6,33 2,18 1,54 2,07 3,26 3,47 3,26 1,52 5,23

2,91 3,01 2,55 2,67 5,09 2,82 2,81 1,68 1,66 2,11 2,47 3,54 2,11 1,83 4,22

2,73 2,91 2,57 2,17 4,30 2,42 3,07 1,54 1,90 1,84 2,54 2,08 2,49 1,55 4,64

3,05 4,41 3,32 2,49 3,68 3,07 3,73 1,97 1,58 1,67 3,54 2,18 3,05 1,63 3,84 Zdroj: CENIA

Produkce odpadů na jednoho obyvatele v kategoriích ostatní a nebezpečný odpad je na území kraje pod celorepublikovým průměrem – o 11 % v případě ostatních odpadů a dokonce o 32 % v případě odpadů nebezpečných. Tabulka 20: Produkce odpadů v ORP Karlovarském kraji a v ČR podle kategorie odpadu v roce 2006 v kg/obyv. Kat. Aš Cheb KV Kra ML Ost Sok KK ČR N 37,42 20,33 46,90 25,28 14,86 286,75 96,89 141,71 6,68 O 1934,68 1248,35 1795,91 1433,30 466,68 1164,18 4871,56 2306,80 2592,02 Pozn. N = nebezpečný odpad; O = odpad ostatní, KV = Karlovy Vary, ML=Mariánské Lázně, Sok=Sokolov, KK=Karlovarský kraj Zdroj: ISOH, vlastní výpočet

Produkce nebezpečných odpadů se na celostátní úrovni postupně snižuje. Strategickým cílem hospodaření s nebezpečnými odpady, stanoveném v Plánu odpadového hospodářství (POH) Karlovarského kraje, je postupné snižování jejich množství a nebezpečnosti. Pozitivní trend, odpovídající situaci na národní úrovni, byl v Karlovarském kraji zaznamenán v letech 2004 – 2005, nicméně v roce 2006 se podíl vyprodukovaných nebezpečných odpadů opět významně zvýšil viz Tabulka 21, která ukazuje vyhodnocení plnění cíle POH Karlovarského kraje pro produkci nebezpečných dopadů od roku 2002). Významný podíl na nárůstu produkce nebezpečných odpadů v roce 2006 měly jednorázové akce – sanace dehtových lagun ze společnosti Sokolovská uhelná a odpad vzniklý při rozšíření provozu slévárny Heunisch. Dalším příspěvkem bylo zvýšení množství odpadů v kategorii betony a zemina znečištěná, odpady s obsahem arsenu a jiné stavební odpady, za jejichž produkcí stojí zvýšená stavební činnost v regionu.

červen 2009

50



Tabulka 21: Produkce nebezpečných odpadů v Karlovarském kraji v letech 2002 – 2006 na obyvatele v kg/obyv./rok ČR/Kraj

Ref. hod.

2002

2003

2004

2005

2006

ČR ČR (index %) Karlovarský Karlovarský (index %)

300 100 135

237 79 ..

174 58 ..

166 55 82,3

159 53 53,9

141 47 96,9

100

..

..

61

40

72

Zdroj: VÚV TGM – CeHO, POH KK a jeho vyhodnocení

Nakládání s odpady Současný stav nakládání s odpady v Karlovarském kraji lze charakterizovat fungujícím systémem svozu, skládkováním odpadu a postupně se rozvíjejícími způsoby využití odpadu. Podíl materiálově využitých odpadů v Karlovarském kraji roste, obdobný pozitivní trend se dlouhodobě projevuje na úrovni celé ČR . Tabulka 22: Podíl materiálově využitých odpadů v Karlovarském kraji v % ČR/kraj

Ref. hod.

2002

ČR Karlovarský

39,0 47,0

52,8 ..

2003

2004

2005

2006

56,8 61,0 66,2 82,3 .. 49,6 50,1 72,7 Zdroj: VÚV TGM – CeHO, POH KK a jeho vyhodnocení

Absolutní množství skládkovaných odpadů v ČR klesá, i když procentuální podíl se v posledních letech zvyšuje. Na rozdíl od vývoje na úrovni ČR, v Karlovarském kraji roste jak absolutní množství skládkovaných odpadů, tak i jejich podíl, což je jednoznačně vývoj negativní. Tabulka 23: Podíl odpadů odstraněných skládkováním v Karlovarském kraji v % z celkové produkce odpadů ČR/kraj ČR Karlovarský

Ref. hod.

2002

25,60 31,00

20,40 ..

Tabulka 24: Množství v Karlovarském kraji v tis. t

2003

2004

2005

2006

20,00 16,50 17,90 18,10 .. 15,02 17,04 23,13 Zdroj: VÚV TGM – CeHO, POH KK a jeho vyhodnocení

odpadů

odstraněných

skládkováním

ČR/kraj

2000

2002

2003

2004

2005

2006

ČR ČR (index %) Karlovarský

10.396 100 ..

7.746 74,5 ..

7.217 69,4 ..

6.394 60,9 143

5 .335 51,3 150

5.080 48,9 171


Množství skládkovaného biologicky rozložitelného komunálního odpadu každoročně narůstá jak na úrovni ČR, tak v Karlovarském kraji. V současnosti červen 2009

51



dosahuje za celou ČR až 123,7% hodnoty plánované jako cílová pro rok 20106. Rozdíl v Karlovarském kraji je dokonce daleko vyšší. (viz Tabulka 256). Tabulka 25: Měrné množství v Karlovarském kraji v kg/obyv./rok ČR/kraj ČR Karlovarský

Ref. hladina

BRKO

2003

148 148

ukládaného

2004

2005

na

skládky

2006

122 128 133 139 .. 188 193 214 Zdroj: VÚV TGM – CeHO, POH KK a jeho vyhodnocení

Tabulka 26: Podíl BRKO ukládaného na skládky vůči očekávanému množství v v Karlovarském kraji v r. 2010 v % ČR/kraj ČR Karlovarský

Ref. hladina

2002

2003

2004

2005

2006

100 100

102,1 ..

108,0 ..

114,0 168

118,7 172

123,7 191


Počet skládek odpadů na území Karlovarského kraje je poměrně nízký – nachází se zde celkem 11 skládek odpadu, a to pouze v kategoriích skládky inertních odpadů a skládky ostatních odpadů. Největší počet skládek (5) je na Sokolovsku, kde je využíváno lokalit postižených povrchovou těžbou hnědého uhlí. V kraji se nenachází žádná spalovna odpadů, ani zde není žádné zařízení na odstranění nebezpečných odpadů. Nebezpečné odpady tak musí být předávány na území jiných krajů, nejbližší skládka nebezpečného odpadu se nachází v Kadani (Ústecký kraj). Tabulka 27: Umístění skládek a spaloven odpadů v Karlovarském kraji v r. 2007 Kat.

Aš

Cheb

KV

Kra

ML

Ost

Sok

Karlovarský kraj

spal. 0 0 0 0 0 0 0 0 S-OO 0 0 0 1 0 1 3 5 S-NO 0 0 0 0 0 0 0 0 S-IO 1 0 3 0 0 0 2 6 Celkem 1 0 3 1 0 1 5 11 Vysvětlivky: KV = Karlovy Vary; Kra = Kraslice; ML = Mariánské Lázně; Ost = Ostrov; Sok = Sokolov, spal = spalovna; S-OO = skládka-ostatní odpad; S-NO=skládka nebezpečný odpad; S-IO= skládka inertní odpad Zdroj: CENIA

6

Plán odpadového hospodářství ČR stanovuje cíl „Snížit maximální množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů (dále jen „BRKO“) ukládaných na skládky tak, aby podíl této složky činil v roce 2010 nejvíce 75 % hmotnostních, v roce 2013 nejvíce 50 % hmotnostních a výhledově v roce 2020 nejvíce 35 % hmotnostních z celkového množství BRKO vzniklého v roce 1995.“

červen 2009

52



Staré ekologické zátěže a kontaminované plochy Staré ekologické zátěže jsou lokality, ve kterých je zjištěno, nebo lze předpokládat, výskyt takové úrovně znečištění, jež může znamenat riziko pro životní prostředí. Sanací starých ekologických zátěží se snižuje riziko úniku nebezpečných látek do půdy a spodních vod zejména průmyslovými polutanty. Celkový počet lokalit starých ekologických zátěží evidovaných v roce 2008 v Karlovarském kraji je 256, což představuje 3 % z celkového počtu lokalit evidovaných zátěží v ČR (9.437 lokalit). Přehled starých ekologických zátěží včetně lokalit a včetně stavu řešení uvádí Program rozvoje Karlovarského kraje. Z tohoto přehledu je patrné, že sanace části starých ekologických zátěží probíhá (viz Tabulka 28). Další staré ekologické zátěže jsou buď ve fázi monitoringu nebo jejich sanace dosud neprobíhá. Ministerstvo životního prostředí eviduje7 na území Karlovarského kraje celkem 8 významných lokalit starých ekologických zátěží (viz Obrázek 11). Přehled počtu lokalit představujících zdravotní riziko nebo potenciálně nebezpečných v jednotlivých ORP uvádí Tabulka 29. Tabulka 28: Staré ekologické zátěže na území Karlovarského kraje Stará ekologická zátěž ZČP Aš – dehtové jímky Premot Františkovy Lázně ZČP Cheb ZČP Františkovy Lázně ESKA Cheb Lázně Kynžvart – Lesy Kladská Obec Prameny Kasárna Hamrníky RSM CHEMACRYL, a. s., Sokolov AVIRUNION Nové Sedlo Sokolovská uhelná, a. s. – skládka dehtových kalů Stará Chodovská ZČP Kraslice Dolní nádraží K. Vary ČS OMV – Drahovice OZT Toužim Sklad hnojiva a DDT (Toužimsko) Lom Hájek Sklad Hájek ČS PHM Ostrov

Financování

Fáze

FNM Vlastní prostředky FNM FNM

Probíhá Probíhá Probíhá Probíhá Zlikvidováno Ukončeno Zahájeno, neprobíhá Ukončeno Probíhá Probíhá Probíhá

Vlastní prostředky FNM, PF FNM Vlastní prostředky FNM FNM Vlastní prostředky Vlastní prostředky FNM

Probíhá Probíhá Probíhá Probíhá Ukončeno Ukončeno Probíhá Probíhá

MPO Vlastní prostředky Vlastní prostředky + FNM Zdroj: KÚ Karlovarského kraje – dle Programu rozvoje Karlovarského kraje ( 2007)

Kromě výše uvedených starých ekologických zátěží se v území mohou nacházet i další areály a budovy potenciálně kontaminované, byť v menším rozsahu, nebo dokonce doposud nezjištěné. Může jít zejména o nevyužívané zemědělské areály, opuštěné lokality průmyslové výroby nebo např. také dnes zpustlé objekty dříve využívané pro Pohraniční stráž a Československou lidovou armádu. Lokality v blízkosti státní hranice se SRN mohou také ukrývat protizákonně importovaný odpad ze zahraničí. 7

Seznam národních priorit pro odstraňování starých ekologických zátěží

červen 2009

53



Problematika starých ekologických zátěží je na území Karlovarského kraje významná, postupně probíhá sanace jednotlivých zátěží, nicméně některé významné zátěže v území nejsou doposud vyřešeny. Tabulka 29: Počet lokalit ze seznamu národních priorit starých ekologických zátěží ve vybraných kategoriích na území jednotlivých ORP Karlovarského kraje Kategorie A3 A2 P2 P1

Aš

Cheb

KV 1 1 1

Kra

1

ML

Ost

1 1

Sok

KK

1 1

1 2 4 1

Vysvětlivky: KV = Karlovy Vary; Kra = Kraslice; ML = Mariánské Lázně; Ost = Ostrov; Sok = Sokolov Zdroj: MŹP

Tabulka 30: Kategorizace kontaminovaných míst starých ekologických zátěží v Karlovarském kraji Označení

A3

A2

P2

P1

červen 2009

Popis

Další postup řešení

- Potvrzeno aktuální neakceptovatelné zdravotní riziko, vyplývající z kontaminace lokality při jejím bezodkladně nutné současném způsobu využívání, nebo přijetí nápravných - potvrzeno šíření kontaminace, hrozící vznikem opatření neakceptovatelného zdravotního rizika – Potvrzena kontaminace nad úrovní legislativou stanovených koncentračních limitů nebo – nemožnost využívání lokality v souladu s nápravné opatření platným územním plánem nebo nutné – je potvrzeno šíření kontaminace ze znečištěné lokality Kontaminace je potvrzena, není aktuální zdravotní riziko, není rozpor s legislativou či s jinými zájmy, nutný další monitoring zatím však neznáme, zda se kontaminace šíří či kontaminace v čase nikoliv – nutnost nápravného opatření zatím nelze vyloučit Kontaminace, která by mohla znamenat vznik neakceptovatelného zdravotního rizika v případě nutnost institucionální změny funkčního využívání lokality či dotčeného kontroly způsobu okolí na v í c e citlivé ve srovnání s využitím využívání lokality současným Zdroj: MŽP

54



Obrázek 11: Seznam národních priorit pro odstraňování starých ekologických zátěží na území Karlovarského kraj v roce 2007 Zdroj: MŽP

Radonové riziko Na základě mapování radonového indexu lze území hodnotit ve čtyřech kategoriích – nízká, střední, vysoká a přechodná (tj. váže se na nezpevněné kvartérní sedimenty a může obsahovat složky ze všech tří ostatních kategorií). Území kraje se vyznačuje poměrně velkým podílem oblastí se středním a vysokým radonovým indexem (20,4 % území kraje). Na území Karlovarského kraje jsou relativně rovnoměrně zastoupeny všechny čtyři kategorie viz Obrázek 12. Mezi oblasti s vysokou mírou radonového indexu se řadí geologicky mladé oblasti okolí Nejdku, Karlových Varů, Mariánských Lázní a Františkových Lázní.

červen 2009

55



Obrázek 12: Převažující kategorie radonového indexu geologického podloží na území Karlovarského kraje

Obrázek 13: Quittova klasifikace klimatických regionů Karlovarského kraje podle pozorování z let 1961-2000 červen 2009

na

území

56



Klimatické podmínky Území Karlovarského kraje nepatří z hlediska klimatu k příznivým regionům. Žádná část území se nenachází v nejpříznivější kategorii oblasti „teplá“, převažují klimatické oblasti zařazené jako „mírně teplá (MT)“ až „chladná (CH)“. Největší část území se řadí k mírně teplé oblasti MT7 (oblast údolí Ohře) a chladné oblasti CH7 (zejména Krušné hory a Slavkovský les) (viz Obrázek 13). Nepříznivé klimatické podmínky Karlovarského kraje mají zásadní dopad na sektor zemědělské výroby, kdy klimatické podmínky nejsou pro zemědělství příznivé. Tabulka 31: Přibližné zastoupení jednotlivých klimatických regionů na území Karlovarského kraje a jejich klimatické charakteristiky Oblast

MT11

MT7

MT4

MT3

CH7

CH6

CH4

podíl na území KK [%] 0,6 25,2 14,7 23,2 30,6 5,6 0,1 počet letních dnů 40-50 30-40 20-30 10-30 0-20 počet mrazových dnů 110-130 130-160 140-160 160-180 počet ledových dnů 30-40 40-50 50-60 60-70 délka hlavního vegetačního 140-160 120-140 120-140 80-120 období [dny] prům. tepl. – leden [°C] -2 až -3 -3 až -4 -4 až -5 -6 až -7 prům. tepl. – duben [°C] 7-8 6-7 4-6 2-4 prům. tepl. – červenec [°C] 17 - 18 16 - 17 15 - 16 14 - 15 12 – 14 prům. tepl. – říjen [°C] 7-8 6-7 5-6 4-5 počet dnů se srážkami 1 mm 90 - 100 100 - 120 110 - 120 120 - 130 140 - 160 120 - 140 srážky ve veget. období 350 - 400 400 - 450 350 - 450 500 - 600 600 - 700 (IV - IX) v mm srážky v zimním období 200 - 250 250 - 300 250 - 350 350 - 400 400 - 500 (X - III) v mm počet dnů se sněhovou 50 - 60 60 - 80 60 - 100 100 - 120 120 - 140 140 - 160 pokrývkou počet dnů s oblačností > 0,8 120 - 150 150 - 160 120 - 150 150 - 160 130 - 150 počet dnů s oblačností < 0,2 40 - 50 30 - 40

Závěr Karlovarský kraj má nízký podíl oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na celkové rozloze kraje. K překročení limitů dochází jen u benzo(a)pyrenu. K dalšímu omezení produkce emisí je potřebné se zaměřit zejména na zvláště velké zdroje znečištění, které se nacházejí převážně na Sokolovsku, kde měrná produkce emisí výrazně překračuje průměrné hodnoty v ČR a v případě nepříznivých rozptylových podmínek (dlouhodobě inverzní charakter počasí) může zapříčinit překročení imisních limitů. Celková produkce odpadů v Karlovarském kraji nevykazuje výrazný trend (pozitivní ani negativní). Ze sedmi správních obvodů ORP v Karlovarském kraji je největší produkce odpadů v ORP Sokolov, která je způsobena zejména odpady z těžby a z výroby elektřiny. V ukazateli měrné produkce odpadů na obyvatele se Karlovarský kraj dlouhodobě pohybuje pod průměrem ČR. Největší podíl odpadů v Karlovarském kraji pochází z těžební činnosti, dalšími významnými druhy odpadů jsou odpad komunální a stavební a demoliční odpad. Produkce komunálního odpadu roste. Karlovarský kraj patří ke krajům s nejvyšší produkcí komunálních odpadů na obyvatele. Pozitivní je vývoj

červen 2009

57



v produkci nebezpečných odpadů. Podíl materiálově využitých odpadů v Karlovarském kraji roste. Nedaří se snižovat množství odpadů ukládaných na skládky, které postupně roste. Negativní je vývoj podílu biologicky rozložitelného odpadu ukládaného na skládky, kdy namísto snižování jeho hmotnostního podílu dochází k poměrně razantnímu růstu. Na území kraje se nachází 256 lokalit starých ekologických zátěží evidovaných v roce 2008, což představuje 3 % z celkového počtu lokalit evidovaných zátěží v ČR. Je zde evidován výskyt významných ekologických zátěží republikové úrovně. Problematika starých ekologických zátěží je na území Karlovarského kraje významná, postupně probíhá sanace jednotlivých zátěží, nicméně některé významné zátěže v území nejsou zatím vyřešeny. Území kraje se vyznačuje poměrně velkým podílem oblastí se středním a vysokým radonovým indexem. Klimatické podmínky Karlovarského kraje nepatří k příznivým.

červen 2009

58



SWOT- hygiena životního prostředí SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

o Dobrá kvalita ovzduší (Karlovarský kraj patří mezi kraji ČR k těm s nejlepším stavem ovzduší) o Velká část území nezatížena znečištěním ovzduší z velkých a zvláště velkých zdrojů (zejména ORP Aš, Cheb, Kraslice, Mariánské Lázně, část ORP Karlovy Vary) o Nízká měrná produkce emisí CO a NH3 v porovnání s ostatními kraji o Nízká měrná celková produkce odpadů na obyvatele (pod celorepublikovým průměrem) o Rostoucí míra materiálového využití odpadu kromě biologicky rozložitelného odpadu (trend je v souladu s celkovým trendem na úrovni ČR)

o Existence rozsáhlých lokalit se starými ekologickými zátěžemi o Nadprůměrná produkce emisí pevných částic, SO2 a NOx na 1.000 obyvatel (významný podíl zdrojů kategorie REZZO 1) o Vysoká produkce nebezpečných odpadů v ORP Sokolov (více než dvojnásobně přesahuje průměr ČR), významná produkce nebezpečných odpadů v ORP Karlovy Vary o Vysoká produkce emisí u zvláště velkých zdrojů znečištění (např. Sokolovská uhelná, právní nástupce a.s.,Palivový kombinát Vřesová, Elektrárna Tisová, Ostrovská teplárenská a.s.) o Vysoká měrná produkce komunálního odpadu (Karlovarský kraj patří ke krajům s nejvyšší produkcí komunálních odpadů na 1 obyvatele) o Nízká míra využití biologicky rozložitelného komunálního odpadu (tento druh odpadu je v Karlovarském kraji převážně skládkován) o Absence zařízení na odstranění nebezpečných odpadů (v Karlovarském kraji se nenachází skládka ani spalovna nebezpečného odpadu) o Velký rozsah oblastí se středním a vysokým radonovým indexem o Nepříznivé klimatické podmínky pro intenzivní zemědělství

červen 2009

59



PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

o Financování sanace starých ekologických zátěží z fondů EU, státního rozpočtu a dalších zdrojů o Zvyšování stupně využití a recyklace odpadu o Rozvoj separovaného sběru a využití biologicky rozložitelného odpadu s využitím finančních zdrojů fondů EU, státního rozpočtu či dalších zdrojů o Zajištění protiradonových opatření u již existujících budov (Jáchymov) o Vyšší využití železniční dopravy v dálkové přepravě nákladů o Rychlejší obnova prostředků automobilové dopravy

o Růst emisní zátěže z velkých a zvláště velkých zdrojů znečištění o Růst emisí u mobilních zdrojů v souvislosti se zvyšováním intenzity automobilové dopravy

červen 2009

60


3.4


Ochrana přírody a krajiny Úvod Kapitola analyzuje stav území Karlovarského kraje z hlediska podmínek ochrany přírody – zabývá se zvláště chráněnými území, lokalitami soustavy Natura 2000, vymezením územního systému ekologické stability, koeficientem ekologické stability krajiny a fragmentací krajiny. Standardně sledovaným indikátorem je rozloha území vyhlášená k ochraně, specifickými indikátory pak jsou koeficient ekologické stability krajiny a území nefragmentovaná dopravou. Zvláště chráněná území Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, definuje ochranu volné krajiny a vymezuje tzv. zvláště chráněná území (ZCHÚ), která jsou členěna na (i) velkoplošná zvláště chráněná území (VZCHÚ), tj. národní parky (NP) a chráněné krajinné oblasti (CHKO), (ii) maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ), tj. národní přírodní rezervace (NPR), přírodní rezervace (PR), národní přírodní památky (NPP) a přírodní památky (PP). Zvláště chráněná území v kraji zaujímají celkem 62.184,6 ha, což je 18,8 % rozlohy Karlovarského kraje. Vzhledem k celorepublikovému průměru (16,5 %) lze situaci na území Karlovarského kraje označit jako mírně nadprůměrnou – v tomto parametru je Karlovarský kraj na 6. pozici mezi všemi kraji ČR. Převážná část plochy ZCHÚ (18,4 % z celkové rozlohy kraje) v kraji je tvořena územím CHKO Slavkovský les (61.000 ha). Předpokládá se, že v roce 2009 bude zahájeno projednávání připravovaného vyhlášení CHKO Doupovské hory, jejíž součástí budou Doupovské hory, údolí řeky Ohře a okolí (důvodem je zejména výskyt zvláště chráněných druhů rostlin, z živočichů se na území vyskytuje např. užovka stromová). V jednotlivých ORP Karlovarského kraje se podíl zvláště chráněných území z výměry území ORP značně liší (viz Tabulka 32). Nejmenší plochu zaujímají ZCHÚ v ORP Kraslice (0,95 %) a Aš (1,27 %), naopak největší podíl plochy tvoří ZCHÚ v ORP Mariánské Lázně (51,37 %) a ORP Sokolov (40,92 %). Tabulka 32: Rozloha zvláště chráněných území v jednotlivých ORP Karlovarského kraje a jejich % podíl na ploše území kraje ORP Aš Cheb

Výměra ZCHÚ (ha) 182,2

Podíl ZCHÚ na území kraje (%) 1,3

3.712,2

7,5

15.964,6

13,3

251,7

1,0

20.804,1

51,4

1.258,3

4,0

Sokolov

20.011,4

40,9

Celkem

62.184,5

18,8

Karlovy Vary Kraslice Mariánské Lázně Ostrov

červen 2009

61



Z hlediska počtu ZCHÚ lze sledovat dlouhodobý postupný nárůst vyhlášených zvláště chráněných území. Kromě jediného velkoplošného ZCHÚ (CHKO Slavkovský les) bylo k roku 2007 na území Karlovarského kraje vyhlášeno celkem 68 maloplošných zvláště chráněných území – z toho 7 národních přírodních památek, 6 národních přírodních rezervací, 25 přírodních památek a 30 přírodních rezervací. V absolutním počtu jde o nejnižší hodnotu mezi kraji ČR, což však koresponduje s relativně malou rozlohou kraje. Tabulka 33: Přehled počtu ZCHÚ v jednotlivých krajích ČR ČR, kraje

Česká republika Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

Národní Chráněné Maloplošná parky krajinné chráněná oblasti území celkem 4

25

2,192

1 1 1 1 1 1 -

1 5 3 4 1 4 5 3 3 2 3 2 2 3

89 223 302 176 68 140 112 112 97 169 281 137 169 143

v tom národní přírodní památky 105

národní přírodní přírodní přírodní památky rezervace rezervace 112

1,195

780

8 66 15 16 16 113 78 10 12 180 100 5 6 82 83 7 6 25 30 13 11 63 53 8 7 61 36 1 6 67 38 2 3 53 39 3 7 92 67 13 18 154 96 11 11 64 51 2 6 123 38 7 10 56 70 Zdroj: Agentura ochrany přírody a krajiny (2007)

Na území Karlovarského kraje jsou evidovány zvláště chráněné druhy živočichů a rostlin. Mimo území CHKO Slavkovský les a VVP Hradiště se vyskytuje 20 kriticky ohrožených, 38 silně ohrožených a 38 ohrožených druhů cévnatých rostlin - např. hruštička prostřední, vítod douškolistý či sivěnka přímořská. Mezi kriticky ohrožené živočichy patří čolek hranatý (jeho výskyt na Kraslicku je jedinou populací tohoto druhu v ČR), užovka stromová (také jediná populace v Čechách - v kaňonu Ohře u Stráže nad Ohří) či tetřev hlušec. Na území Karlovarského kraje je evidováno celkem 84 druhů invazních rostlin, mezi nimi se vyskytují také rizikové a silně rizikové druhy, které se v poslední době šíří do původních nebo přírodních biotopů. Jedná se např. o bolševník velkolepý, křídlatku japonskou a křídlatku sachalinskou, či netýkavku žláznatou.

červen 2009

62



NATURA 2000 Novelou zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, byla v roce 2004 zavedena v České republice ochrana ptačích oblastí (PO) a evropsky významných lokalit (EVL) v rámci tzv. soustavy NATURA 2000, která představuje soustavu chráněných území na základě parametrů a kritérií jednotných pro všechny členské státy EU. Procentuální zastoupení lokalit soustavy Natura 2000 na území Karlovarského kraje je více než 20 % (republikový průměr 13,3 %), což řadí kraj na třetí místo mezi kraji ČR (za Zlínským a Jihočeským kraje) – viz Tabulka 35. Celková rozloha ptačích oblastí na území Karlovarského kraje je 48.293 ha. Na území kraje zasahují dvě ptačí oblasti – ptačí oblast Doupovské hory (oblast zasahuje také na území Ústeckého kraje) je vymezena obcemi Kláštěrec nad Ohří, Karlovy Vary, Čichalov a Krásný Dvůr. Druhou oblastí je ptačí oblast Novodomská rašeliniště – Kovářská, jejíž hlavní část je vymezena v Ústeckém kraji a která na území Karlovarského kraje zasahuje pouze katastrální území Osvinov a Vrch8. Karlovarský kraj má jednu z nejvyšších absolutních rozloh ptačích oblastí mimo ZCHÚ (46.651 ha), podíl rozlohy těchto lokalit vzhledem k rozloze kraje je vůbec nejvyšší (14,1 % z celkové rozlohy kraje, celorepublikový průměr 3,2 %). V Karlovarském kraji je vymezeno celkem 36 evropsky významných lokalit o celkové rozloze 52.607 ha – převážná většina je vymezena uvnitř již existujících ZCHÚ. Tabulka 34: Přehled ptačích oblastí v jednotlivých krajích ČR včetně podílu plochy ptačích oblastí a evropsky významných lokalit z výměry kraje ČR, kraje

Počet ptačích oblastí

Rozloha ptačích oblastí (ha)

Česká republika

38

693.622

Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

0 5 7 2 2 5 3 5 3 0 9 4 3 4

0 39.162 148.666 50.941 48.293 83.826 34.167 38.917 14.077 0 41.007 89.528 34.722 70.308

Zastoupení Ptačí ptačích oblasti oblastí (%) mimo ZCHÚ (ha) 8,8 254.127 0,0 3,6 14,8 6,7 14,6 15,7 10,8 8,2 3,1 0,0 5,7 17,0 9,2 13,0

0 9.418 40.063 26 46.651 48.559 9.410 4.452 13.824 0 24.320 51.191 6.264 38

Zastoupení ptačích oblastí mimo ZCHÚ (%) 3,2

Rozloha Natura 2000 tj. PO + EVL (ha)

Zastoupení Natura 2000 tj. PO + EVL (%)

1.046. 312

13,3

0,0 0,9 4,0 0,0 14,1 9,1 3,0 0,9 3,1 0,0 3,4 9,7 1,6 0,0

697 59.832 227.585 77.860 68.346 91.307 51.494 56.254 17.081 5.116 82.088 108.160 105 .817 94.674

1,4 5,4 22,6 10,3 20,6 17,1 16,3 11,8 3,8 0,8 11,4 20,5 26,7 17,4

Zdroj: Agentura ochrany přírody a krajiny (2007)

8

Ptačí oblast Novodomská rašeliniště – Kovářská se rozkládá na hraničním hřebenu Krušných Hor – od Nové Vsi v Horách na východě přes oblast kolem Hory sv. Šebestiána, Přísečnické přehrady, přes Kovářskou až po vrchol Macechy na západě. červen 2009

63



Tabulka 35: Podíl zastoupení lokalit soustavy Natura 2000 na území Karlovarského kraje ČR, kraje

Počet ptačích oblastí

Česká republika

38


0 5 7 2 2 5 3 5 3 0 9 4 3 4

Rozloha Zastoupení Ptačí Zastoupení ptačích ptačích oblasti ptačích oblastí (ha) oblastí (%) mimo ZCHÚ oblastí (ha) mimo ZCHÚ (%) 693.622 8,8 254.127 3,2 0 0,0 0 0,0 39.162 3,6 9.418 0,9 148.666 14,8 40.063 4,0 50.941 6,7 26 0,0 48.293 14,6 46.651 14,1 83.826 15,7 48.559 9,1 34.167 10,8 9.410 3,0 38.917 8,2 4.452 0,9 14.077 3,1 13.824 3,1 0 0,0 0 0,0 41.007 5,7 24.320 3,4 89.528 17,0 51.191 9,7 34.722 9,2 6.264 1,6 70.308 13,0 38 0,0 Zdroj: Agentura ochrany přírody a krajiny (2007)

Pro informaci uvádíme, že Ministerstvo životního prostředí připravuje doplnění soustavy NATURA 2000 o další lokality, několik z nich i na území Karlovarského kraje. Územní systém ekologické stability Územní systém ekologické stability (ÚSES) je zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, definován jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se ÚSES nadregionální (tj. rozlehlé ekologicky významné krajinné celky a oblasti s minimální plochou alespoň 1.000 ha), regionální (tj. ekologicky významné krajinné celky s minimální plochou podle typů společenstev od 10 do 50 ha) a místní (tj. menší ekologicky významné krajinné celky do 10 ha). Pro celé území Karlovarského kraje je vymezen nadregionální a regionální územní systém ekologické stability, lokální ÚSES je postupně vymezován. Celkem je vymezeno 16 nadregionálních biokoridorů, a 8 nadregionálních biocenter (z celkového počtu 123 v ČR) – z toho 6 reprezentativních (Amerika, Mnišský les, Studenec, Božídarské rašeliniště, Kladská, Svatošské skály) a 2 unikátní (Soos, Mnichovské hadce). Nejvyšší podíl ÚSES na území Karlovarského kraje se nachází v ORP Kraslice (16,83 %) a ORP Mariánské Lázně, naopak výrazně menší podíl ÚSES se nachází v ORP Karlovy Vary, Aš a Cheb (viz Tabulka 36). Dle Koncepce ochrany přírody a krajiny Karlovarského kraje (2005) je schválen lokální ÚSES (v rámci územních plánů) na většině území kraje.

červen 2009

64



Tabulka 36: Rozloha a podíl ÚSES dle jednotlivých ORP ORP

Výměra ÚSES (ha)

Podíl ÚSES (%)

Aš

1.068,7

7,4

Cheb

3.634,3

7,3

Karlovy Vary

3.300,6

2,8

Kraslice

4.454,0

16,9

Mariánské Lázně

5.910,9

14,6

Ostrov Sokolov

4.433,8

13,9

5.312,0

10,9

Celkem

28.114,3

10,5

Obrázek 14: Nadregionální a regionální ÚSES v Karlovarském kraji

Koeficient ekologické stability Koeficient ekologické stability (KES) hodnotí stav krajiny z hlediska její vyváženosti a rovnováhy. Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů, tedy systém se brání změnám červen 2009

65



během působení cizího činitele zvenčí nebo se vrací po skončeném působení cizího činitele k normálu. Koeficient ekologické stability je vyjádřením podílu ekologicky příznivých ploch a ploch, které zatěžují životní prostředí.9 Podle hodnoty KES jsou rozlišovány tři základní krajinné typy:  Krajinný typ A: krajina zcela přeměněná člověkem, kde KES do 0,3 značí území nestabilní tj. nadprůměrně využívaná území s jasným porušením přírodních struktur, KES 0,4 – 0,8 území málo stabilní tj. intenzivně využívaná kulturní krajina s výrazným uplatněním agroindustriálních prvků, 

Krajinný typ B: krajina intermediální, kde KES 0,9 – 2,9 značí území mírně stabilní tj. běžná kulturní krajina, v níž jsou technické objekty v relativním souladu s charakterem relativně přírodních prvků,



Krajinný typ C: krajina relativně přírodní, kde KES 3,0 – 6,2, značí území stabilní, kde technické objekty jsou roztroušeny na malých plochách při převaze relativně přírodních prvků a KES nad 6,2 značí území relativně přírodní.

Koeficient ekologické stability krajiny v Karlovarském kraji se pohybuje vysoko nad republikovým průměrem. Karlovarský kraj zaujímá 2. místo mezi kraji v ukazateli průměrné hodnoty koeficientu ekologické stability kraje za Libereckým krajem. Z hlediska dlouhodobého vývoje vykazuje na území Karlovarského kraje trvale vzrůstající pozitivní trend - viz Tabulka 37. K zásadnímu zlepšení koeficientu došlo ve druhé polovině 90.tých let, po roce 2000 koeficient ekologické stability narůstá jen pozvolna – hlavní příčinou tohoto zlepšení je významný nárůst rozlohy trvalých travních porostů. Tabulka 37: Porovnání vývoje indexu ekologické stability v jednotlivých krajích ČR v letech 1993 - 2006 Kraj/ČR 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Česká republika 0,98 0,98 0,99 1,01 1,02 1,02 1,02 1,03 1,03 1,03 1,04 1,04 1,04 1,04 Hl. m. Praha 0,30 0,30 0,31 0,30 0,30 0,30 0,30 0,30 0,30 0,30 0,30 0,30 0,30 0,30 Středočeský 0,65 0,65 0,65 0,65 0,65 0,65 0,65 0,65 0,66 0,66 0,66 0,66 0,66 0,66 Jihočeský 1,32 1,34 1,35 1,41 1,42 1,42 1,42 1,43 1,44 1,44 1,44 1,45 1,45 1,45 Plzeňský 1,26 1,26 1,27 1,31 1,31 1,30 1,30 1,30 1,31 1,31 1,31 1,31 1,31 1,32 Karlovarský 1,56 1,60 1,66 1,81 1,82 1,83 1,86 1,90 1,92 1,92 1,92 1,92 1,93 1,94 Ústecký 0,84 0,86 0,87 0,92 0,93 0,94 0,94 0,94 0,95 0,95 0,95 0,95 0,96 0,96 Liberecký 1,90 1,92 1,95 2,00 2,00 2,01 2,02 2,10 2,11 2,12 2,14 2,15 2,17 2,18 Královéhradecký 0,99 0,99 0,99 1,00 1,02 1,01 1,01 1,02 1,02 1,02 1,02 1,02 1,02 1,03 Pardubický 0,86 0,86 0,87 0,88 0,88 0,87 0,88 0,88 0,88 0,88 0,88 0,88 0,89 0,89 Vysočina 0,84 0,84 0,84 0,84 0,84 0,83 0,83 0,84 0,84 0,84 0,84 0,85 0,84 0,84 Jihomoravský 0,65 0,65 0,65 0,65 0,65 0,65 0,65 0,65 0,65 0,65 0,65 0,66 0,67 0,67 Olomoucký 0,86 0,87 0,90 0,92 0,93 0,93 0,93 0,93 0,93 0,95 0,96 0,96 0,98 0,98 Zlínský 1,35 1,36 1,36 1,37 1,38 1,38 1,38 1,40 1,40 1,40 1,40 1,41 1,41 1,41 Moravskoslezský 1,15 1,17 1,18 1,23 1,25 1,26 1,26 1,29 1,29 1,30 1,31 1,31 1,30 1,30 Zdroj: Český statistický úřad (2007)

9

Počítá se jako poměr druhů pozemků (chmelnice + vinice + zahrady + ovocné sady + trvalé travní porosty + pastviny + lesní půda + vodní plochy) / (orná půda + zastavěné plochy + ostatní plochy).

červen 2009

66



Hodnoty koeficientu ekologické stability v jednotlivých ORP kraje ukazuje Obrázek 15, z něhož je patrné, že ORP Kraslice vykazuje výrazně vyšší hodnotu KES (10,02) v porovnání s ostatními ORP kraje. Z hlediska zařazení do krajinných typů náleží 3 ORP (Kraslice, Ostrov a Mariánské Lázně) do krajinného typu C a 4 ORP (Aš, Cheb, Sokolov, Karlovy Vary) do krajinného typu B. Žádný ORP nespadá do kategorie A (krajina zcela přeměněná člověkem).

Obrázek 15: Koeficient ekologické stability krajiny v Karlovarském kraji Fragmentace krajiny Problematika fragmentace krajiny úzce souvisí s ochranou přírody a krajiny. Fragmentace znamená rozdělení přírodních lokalit, či územních celků v krajině na menší a izolovanější jednotky. Jedním z hlavních důvodů fragmentace krajiny je kromě zemědělství a urbanizace především konstrukce a využívání lineární dopravní infrastruktury. Pro posuzování míry fragmentace území se v ČR používá metody UAT (Unfragmented Area with Transport), která vymezuje území nefragmentované dopravou. Hodnocení fragmentace krajiny na území Karlovarského kraje ukazuje Obrázek 16. Nejpříznivější situace z hlediska fragmentace krajiny dopravou je v ORP Mariánské Lázně, silná fragmentace území dopravou se projevuje na území ORP Aš, což je dáno zejména silnicí I/64.

červen 2009

67



Legenda: sytě zelená – polygony kategorie A (stav výborný), středně zelená – polygony kategorie B (stav velmi dobrý), světle zelená – polygony kategorie C (stav dobrý). bezbarvá – nelze vymezit polygon UAT, území silně fragmentovaná

Obrázek 16: Vymezení polygonů UAT na území Karlovarského kraje Zdroj: CENIA, Česká informační agentura životního prostředí (2005)

Závěr Rozloha zvláště chráněných území v Karlovarském kraji je mírně nad průměrem ČR. Největší podíl plochy tvoří ZCHÚ v ORP Mariánské Lázně (51,37 %) a ORP Sokolov (40,92 %). Karlovarský kraj má jednu z nejvyšších absolutních rozloh ptačích oblastí mimo ZCHÚ. Nejvyšší podíl ÚSES na území Karlovarského kraje se nachází v ORP Kraslice a ORP Mariánské Lázně. Mimo území CHKO Slavkovský les a VVP Hradiště se vyskytuje 20 kriticky ohrožených, 38 silně ohrožených a 38 ohrožených druhů cévnatých rostlin. Koeficient ekologické stability krajiny v Karlovarském kraji se pohybuje vysoko nad republikovým průměrem. Karlovarský kraj zaujímá 2. místo mezi kraji v ukazateli průměrné hodnoty koeficientu ekologické stability kraje za Libereckým krajem. Navíc z hlediska dlouhodobého vývoje vykazuje na území Karlovarského kraje trvale vzrůstající pozitivní trend. Nejpříznivější situace z hlediska fragmentace krajiny dopravou je v ORP Mariánské Lázně, silná fragmentace území dopravou se projevuje na území ORP Aš, což je dáno zejména silnicí I/64.

červen 2009

68



SWOT – Ochrana přírody a krajiny SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

o Rozmanitost území (z hlediska geomorfologie, klimatu a hydrologie), vytvářející příznivé podmínky pro zachování biodiverzity o Dobrá úroveň ochrany přírody a krajiny - vysoký podíl zvláště chráněných území na rozloze kraje (nejvyšší podíl zvláště chráněných území je v ORP Mariánské Lázně a ORP Sokolov) o Vysoký podíl vyhlášených lokalit soustavy Natura 2000 z rozlohy kraje (Karlovarský kraj zaujímá v tomto indikátoru 3. místo mezi ostatními kraji ČR) o Vysoký podíl lokalit se zachovalou a stabilní krajinou (vysoký průměrný KES, rozsáhlá území nefragmentovaná dopravní infrastrukturou) o Výskyt zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin na území kraje (mimo území CHKO Slavkovský les a VVP Hradiště se vyskytuje 20 kriticky ohrožených, 38 silně ohrožených a 38 ohrožených druhů cévnatých rostlin) o Z hlediska dlouhodobého vývoje vykazuje KES trvale vzrůstající pozitivní trend

o Velký rozsah území dotčeného těžbou uhlí, kaolinu a jílu o Výskyt území s velmi nízkou ekologickou stabilitou krajiny (zejména ORP Cheb a Sokolov) o Výskyt a šíření invazních druhů rostlin (např. bolševník velkolepý, netýkavka žláznatá) o Silná fragmentace území dopravou (ORP Aš)

červen 2009

69



PŘÍLEŽITOSTI o

o o o o o

o

Rychlejší rekultivace ploch dotčených současnou i historickou těžbou Zvyšování pestrosti krajinných prvků prostřednictvím vhodně zvolených rekultivací Zkvalitňování méně hodnotných částí krajiny realizací návrhových prvků ÚSES Vyhlášení CHKO Doupovské hory Využití dotačních programů EU a ČR na realizaci projektů na ochranu přírody a krajiny Efektivní využívání nástrojů územního plánování k ochraně volné krajiny zejména v příměstských oblastech (včetně tlaku na využívání brownfields) a doposud málo dotčených částech kraje (např. ORP Kraslice) Přeshraniční spolupráce v oblasti ochrany přírody a krajiny

červen 2009

HROZBY

o Intenzifikace lidské činnosti ve zvláště chráněných území (cestovní ruch, lesnictví) o Další fragmentace krajiny dopravními stavbami (zejména v doposud málo fragmentovaných částech kraje – OPR Mariánské Lázně, východní část ORP Karlovy Vary) o Dopady změn klimatu na přírodu a krajinu (např. změny vodního režimu v souvislosti se změnou ročních chodů vodních toků, častějším výskytem extrémních jevů – povodně, sucha, apod.) o Nedůsledné hodnocení dopadů rozvojových záměrů na přírodu a krajinu v rámci příslušných povolovacích procesů

70



a)

3.5

Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Úvod Kapitola se zabývá výměrou zemědělského půdního fondu a jeho kvalitou, podílem zornění a zastoupením trvalých travních porostů. V oblasti lesů je analyzována výměra lesní půdy, stav a složení lesů. Relevantními indikátory jsou výměra zemědělského půdního fondu, míra zornění, podíl trvalých travních porostů, zastoupení I. a II. třídy ochrany ZPF, podíl ekologicky obhospodařované půdy, lesnatost, podíl jehličnatých a listnatých lesů, kategorizace lesa atd. Zemědělský půdní fond Zemědělství není příliš významnou složkou hospodářství Karlovarského kraje (viz téma hospodářské podmínky) – to je dáno (i) charakterem přírodních a klimatických podmínek, (ii) celkovými strukturálními změnami v zemědělství na úrovni státu i EU. V letech 2005 – 2007 kolísal podíl zemědělství, lesnictví a myslivectví na hrubé přidané hodnotě kraje v rozmezí 2,6 – 2,7 %. Ve stejném období klesly osevní plochy pro rostlinnou produkci (z 41.305 ha v roce 2005 na 37.039 ha v roce 2007). Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, spolu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, vytváří právní rámec pro plošnou ochranu půdy. Zemědělská půda patří mezi neobnovitelné přírodní zdroje, a proto je nutné s ní nakládat takovým způsobem, který umožní využívání tohoto přírodního zdroje i budoucím generacím. Největší problém z hlediska ochrany půdního fondu v současné době představují zábory zemědělské půdy pro nezemědělské účely, zejména pro výstavbu budov či dopravní a technické infrastruktury. Zábory půdy mají vliv i na další složky životního prostředí. Problematika využití půdy z hlediska ostatních funkcí v území je podrobněji řešena v podkapitole Využití území kapitoly Sociodemografické podmínky. Výměra zemědělského půdního fondu v Karlovarském kraji je 1.246 km2, což je 37,6 % rozlohy kraje. Karlovarský kraj je v zastoupení zemědělské půdy v ČR výrazně podprůměrný, rozdíl mezi průměrným zastoupením zemědělské půdy v ČR (54 %) a v Karlovarském kraji je značný a činí 16,7 %. Karlovarský kraj je zároveň jediným krajem v ČR, kde je menší podíl zemědělské půdy na výměře kraje než podíl lesních pozemků. Zatímco zemědělský půdní fond tvoří 43,2 % rozlohy kraje, lesní půdní fond tvoří 48,2 % rozlohy kraje. Nezemědělská půda převažuje ve všech ORP s výjimkou ORP Cheb viz Obrázek 18.

červen 2009

71



Obrázek 17: Zemědělské půda dle jednotlivých ORP k 31.12.2007

Obrázek 18: Poměr zemědělské a nezemědělské půdy dle jednotlivých ORP k 31.12.2007 červen 2009

72



Výrazně nejvyšší podíl zemědělské půdy vykazuje ORP Cheb (57,3 %), kde zemědělská půda zaujímá více než polovinu území ORP – zároveň je zde nízký podíl trvalých travních porostů. Nejnižší podíl zemědělské půdy vykazují ORP Kraslice (22,5 %) a ORP Ostrov (26,9%). Tabulka 38: Zemědělská půda dle jednotlivých ORP Kraj / ORP

Zemědělská půda (tis. ha)

Podíl zemědělské půdy (%)

Orná půda (tis.ha)

Podíl orné půdy (%)

Trvalé travní porosty (tis. ha)

Podíl trvalých travních porostů (%)

Karlovarský kraj 124,2 37,5 55,3 16.69 65,298 19.70 Aš 5,6 38,7 2,2 15.48 3,102 21.58 Cheb 28,5 57,3 18,4 37.04 9,530 19.18 Karlovy Vary 44,6 37,4 21,8 18.28 21,556 18.04 Kraslice 5,9 22,5 0,5 1.87 5,269 19.91 Mariánské Lázně 16,4 40,4 6,3 15.41 9,829 24.25 Ostrov 8,6 26,9 2,1 6.62 5,997 18.83 Sokolov 14,7 30,0 4,0 8.17 10,013 20.48 Zdroj: Český ústav zeměměřičský a katastrální (2007), Regionální Informační Servis (2008)

Orná půda v Karlovarském kraji zaujímá 553 km2, což představuje téměř 17 % z celkové rozlohy kraje. Podíl orné půdy ze ZPF v Karlovarském kraji nedosahuje ani poloviny průměrného podílu orné půdy ze ZPF v ČR (38,8 %) a je s velkým rozdílem na nejnižší úrovni mezi všemi kraji ČR. Nejvyšší podíl orné půdy na výměře ORP vykazuje ORP Cheb (37 %), další ORP vykazují méně než poloviční podíl orné půdy. Míra zornění v Karlovarském kraji v posledních letech dále mírně klesá, v poslední době zejména ve prospěch trvalých travních porostů. Obdobný trend lze sledovat na úrovni ČR (viz Tabulka 39.). Tabulka 39: Vývoj zornění zemědělské půdy v ČR a Karlovarském kraji v letech 2000 – 2006 v % ČR/kraj

2000

2001

2002

200š

2004

2005

2006

ČR (%) Karlovarský kraj (%)

72,0 46,6

71,9 45,8

71,8 45,8

71,7 71,4 71,5 71,4 45,7 45,6 45,4 45,1 Zdroj: Český statistický úřad (2007)

Trvalé travní porosty zaujímají 19,7 % území Karlovarského kraje. Nejvyšší podíl trvalých travních porostů vykazuje ORP Mariánské Lázně (24,2 %), v ostatních ORP se podíl pohybuje od 18 do 21,5 %. Zastoupení I. a II. třídy ochrany zemědělského půdního fondu v jednotlivých ORP ukazuje Tabulka 40. V Karlovarském kraji je do I. třídy ochrany zemědělského půdního fondu zařazeno téměř 174,2 km2 (5,26 %) zemědělské půdy, do II. třídy ochrany necelých 172,8 km2 (5,22 %) zemědělské půdy. Nejvyšší podíl zastoupení I. třídy ochrany je v ORP Aš a Mariánské Lázně, v ostatních ORP je zastoupení výrazně nižší. Podíly zastoupení II. třídy ochrany jsou poměrně vyrovnané v rozmezí 4 – 6 % (s výjimkou ORP Kraslice – 2,8 %).

červen 2009

73



Tabulka 40: Zastoupení I. a II. třídy ochrany zemědělského půdního fondu v jednotlivých ORP Karlovarského kraje ORP

Výměry půdy Podíl v 1. TO (ha) v%

1. TO Výměra půdy Podíl v 2. TO (ha) v%

2. TO

Aš

2.130,99

14,82

833,32

5,80

Cheb

1.789,13

3,60

3.178,03

6,40

Karlovy Vary

5.259,02

4,39

7.479,42

6,25

508,92

1,92

740,62

2,80

5.387,09

13,30

1.604,66

3,96

665,47

2,09

1.503,95

4,73

Sokolov

1.681,31

3,44

1.944,66

3,98

Celkem

17.421,93

5,26

17.284,66

5,22

Kraslice Mariánské Lázně Ostrov

Obrázek 19: Zastoupení I. a II. třídy ochrany ZPF Karlovarský kraj je krajem s absolutně nejvyšším podílem ekologického zemědělství v České republice, v posledních letech se pohybuje velmi vysoko nad republikovým průměrem (jde o podíl ekologicky obhospodařované půdy na celkové výměře zemědělské půdy v kraji – tato hodnota činila v roce 2006 pro Karlovarský kraj 37,1 %, republikový průměr ve stejném roce byl 33,5 %), přičemž tradiční zemědělské kraje se v podílu ekologicky obhospodařované červen 2009

74



půdy pohybují pod průměrem ČR. Většina ekofarem se nachází v hornatých oblastech kraje. Ve spotřebě průmyslových hnojiv Karlovarský kraj zdaleka nedosahuje republikového průměru. V roce 2006 byla spotřeba průmyslových v Karlovarském kraji 66 kg/ha orné půdy, zatímco průměrná hodnota za celou ČR byla 109,3 kg/ha orné půdy. Pozemky určené k plnění funkcí lesa Lesní ekosystémy jsou důležitou složkou životního prostředí nejen ve vztahu k ochraně přírody a biodiverzity, ale i z hlediska retenční schopnosti krajiny, kvality půdy atd. Zároveň je lesnická produkce významnou složkou hospodářství ČR a důležitým prvkem pro rekreaci a cestovní ruch. Ukazatelem, který byl zvolen pro charakterizaci lesů na území kraje je lesnatost, tj. podíl lesů na celkové rozloze kraje. Z hlediska kvality lesů je významné zastoupení listnatých druhů stromů a jehličnanů a zdravotní stav lesů (např. podíl listnatých dřevin na zalesňování, index defoliace a podíl listnatých dřevin). Přírodní lesní oblasti (PLO), vymezené v rámci lesnické biogeografické rajonizace, představují základní přírodní charakteristiky včetně zhodnocení ekologických funkcí lesa a střetů zájmů. Jedná se o oblasti s příbuznými přírodními podmínkami vývojově spolu souvisejícími. Hranice PLO sledují přirozené ekologické rozhraní a vytvářejí tak alternativní systém členění ČR vůči systému bioregionů fytogeografických či geomorfologických jednotek. Na území ČR je vymezeno celkem 41 PLO, v Karlovarském kraji se nachází následujících 7 PLO: PLO 1 – Krušné hory (1a Krušné hory, 1b Smrčiny), 2a – Chebská a Sokolovská pánev, 3 – Karlovarská vrchovina, 4 – Doupovské hory, 6 – Západočeská pahorkatina, 9 – Rakovnicko-Kladenská pahorkatina a 11 – Český les. Lesní půda se rozkládá na 159.564 ha Karlovarského kraje, což představuje 48,15 % území kraje. Tento podíl je v rámci ČR vysoce nadprůměrný. Průměrná lesnatost v ČR je 33,3 %. Karlovarský kraj je spolu s Libereckým krajem územím s nejvyšším podílem lesní půd, což ukazuje Obrázek 20. Vysoká lesnatost odráží přírodní podmínky a koresponduje s relativně nízkým podílem zemědělské půdy. Nejvyšší lesnatost (viz Tabulka 41) se vyskytuje v ORP Kraslice (69,95 %) a Mariánské Lázně (69,03 %). Nejmenší lesnatost je v ORP Cheb (28,87 %). S výjimkou ORP Cheb jsou všechny ORP kraje nadprůměrné z hlediska lesnatosti v porovnání s průměrem ČR. V Karlovarském kraji (viz Tabulka 42) výrazně převládají jehličnany (83,3 % lesních porostů, republikový průměr cca 74 %), listnaté lesy tvoří v kraji 15 % lesních porostů (republikový průměr 13 %). Nejvyšší podíl listnatých lesů vykazují ORP Karlovy Vary a Sokolov.

červen 2009

75



Obrázek 20: Podíl lesní porostní půdy na celkové rozloze jednotlivých krajů Zdroj: Český statistický úřad (2004)

Tabulka 41: Lesnatost dle jednotlivých ORP ORP

Lesní plocha v ha

Lesnatost v %

Aš

7.327,04

50,96

Cheb

14.343,47

28,87

Karlovy Vary

50.322,58

42,05

Kraslice

18.508,28

69,95

Mariánské Lázně

27.958,85

69,03

Ostrov

20.023,07

62,96

Sokolov

21.080,47

43,10

Celkem

159.563,76

48,15

Tabulka 42: Podíl jehličnatých a listnatých lesů dle jednotlivých ORP Karlovarského kraje Podíl jehličnatých %

Podíl listnatých %

Aš

88,7

10,5

Cheb

84,3

15,1

Karlovy Vary

75,3

23,6

Kraslice Mariánské Lázně

94,0 93,1

5,5 6,1

Ostrov Sokolov Celkem

84,8 78,1 83,3

14,3 21,3 15,8

ORP

červen 2009

76



Zákon č.289/1995 Sb., o lesích, v platném znění, definuje tři kategorie lesa podle převažujících funkcí tj. na lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské. Poměrně vysoké je zastoupení lesů zvláštního určení (zejména v ORP Aš, Cheb a Mariánské Lázně – nad 60% z celkové výměry lesa v daném ORP), které jsou významné z hlediska mimoprodukční funkce lesa, ale i vzhledem k životnímu prostředí. V této kategorii dochází ke zdůraznění vztahů lesa k celospolečenským zájmům a jejich obhospodařování. Tabulka 43: Rozloha v Karlovarském kraji

a

podíl

lesů

v jednotlivých

Kategorie lesa hospodářské ochranné Plocha (ha) Podíl %

kategoriích Celkem

zvl.určení

73.130

4.224

62.228

139.581

52,4

3,0

44,6

100,0

Zdroj: Ústav pro hospodářskou úpravu lesů (2007)

Obrázek 21: Kategorizace lesů v Karlovarském kraji Karlovarský kraj je územím s relativně vysokým podílem poškozených lesních porostů. Zdravotní stav lesa je charakterizován především stupněm defoliace. červen 2009

77



Celkově v ČR dochází v posledních letech ke zpomalení nárůstu defoliace, až k její stagnaci, což lze považovat za reakci lesních porostů na zlepšení imisních podmínek v uplynulých dvou desetiletích. Karlovarský kraj zaujímal v indexu defoliace v roce 1996 3. nejhorší místo v ČR. V průběhu let 1996 – 2006 docházelo ke značnému zlepšování tohoto ukazatele, ale zlom směrem ke zhoršování situace nastal v roce 2003 a nadále pokračuje (v roce 2006 Karlovarský kraj zaujímal 8. místo mezi kraji). V důsledku imisního poškození lesních porostů došlo v minulosti k výraznému úhynu smrkových porostů, především však na náhorních plošinách ve východní části Krušných hor (tj. z velké části mimo Karlovarský kraj). Kalamitní plochy byly následně zalesněny převážně náhradními porosty. V Karlovarském kraji nejsou imisní holiny tak rozlehlé, jako ve východní části Krušných hor. Všechny holiny jsou v současné době již zalesněny více či méně zapojenými porosty převážně náhradních dřevin. Značná míra poškození lesů byla v Karlovarském kraji evidována i v roce 2007 (viz Obrázek 22). Z biotických faktorů, ovlivňujících stav lesů v Karlovarském kraji, lze zmínit hmyz, zejména s ohledem na vysoké zastoupení jehličnanů (a smrkových monokultur) v kraji. V 2003 došlo vlivem extrémního vývoje počasí k rychlé gradaci kůrovce (v celé ČR včetně Karlovarského kraje), na smrkových porostech v horských polohách se projevuje negativní vliv obaleče modřínového. Dalším činitelem jsou relativně vysoké stavy spárkaté zvěře – negativní vlivy jsou patrné zejména ve vyšších polohách Krušných a Doupovských hor a Českého lesa, v Karlovarské vrchovině a Západočeské pahorkatině.

Obrázek 22: Evidované poškození porostů větrem, sněhem a námrazou v roce 2007 Zdroj: VÚLHM, v.v.i. - Lesní ochranná služba (2007)

červen 2009

78



Závěr Karlovarský kraj je v zastoupení zemědělské půdy v ČR výrazně podprůměrným krajem, je jediným krajem v ČR, kde je menší podíl zemědělské půdy na výměře kraje než podíl lesních pozemků. Výrazně nejvyšší podíl zemědělské půdy vykazuje v ORP Cheb. Podíl orné půdy ze zemědělského půdního fondu (ZPF) v Karlovarském kraji nedosahuje ani poloviny průměrného podílu orné půdy ze ZPF v ČR. Míra zornění v Karlovarském kraji v posledních letech dále mírně klesá, v poslední době zejména ve prospěch trvalých travních porostů. Karlovarský kraj zároveň je krajem s absolutně nejvyšším podílem ekologického zemědělství v České republice. Spotřeba průmyslových hnojiv je v Karlovarském kraji podprůměrná v porovnání s ostatními kraji ČR. Rozloha lesní půdy v kraji je vysoce nad průměrem ČR. S výjimkou ORP Cheb jsou všechny ORP kraje nadprůměrné z hlediska lesnatosti v porovnání s průměrem ČR. Výrazně převládají jehličnany (83,3 % lesních porostů, republikový průměr cca 74 %), listnaté lesy zaujímají 15 % (republikový průměr 13 %). Karlovarský kraj je územím s relativně vysokým podílem poškozených lesních porostů.

červen 2009

79



SWOT - Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

o Vysoká lesnatost kraje s rozsáhlými lesními porosty ve zvláště chráněných územích (ZCHÚ) o Vysoký podíl ekologického zemědělství (nejvyšší v ČR) o Nízká spotřeba průmyslových hnojiv o Vysoká míra využití mimoprodukčních funkcí lesa (vysoký podíl lesů zvláštního určení) o Pokles zornění ve prospěch trvalých travních porostů, to je trend odpovídající klimatickým podmínkám kraje

o Nízký podíl zemědělské půdy z výměry území kraje (nejnižší podíl vykazují ORP Kraslice a ORP Sokolov) o Nevhodná druhová skladba lesů (vysoký podíl jehličnanů) o Nevyjasněné vlastnické vztahy, znemožňující efektivnější využití zemědělské půdy

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

o Další rozvoj mimoprodukčních funkcí zemědělství a lesnictví (mimo jiné využitím fondů EU) o Využívání přírodě blízkých forem hospodaření v lesích o Stoupající význam biomasy jako obnovitelného zdroje energie o Obnova přirozené skladby lesních porostů

o Další úbytek zemědělské půdy způsobený nárůstem zastavěných a ostatních ploch o Dopady změn klimatu na lesní a zemědělské ekosystémy (změny vegetačních období, změny dosavadního srážkového režimu, zvýšení průměrných teplot)

červen 2009

80


3.6


Veřejná dopravní a technická infrastruktura Úvod Dopravní infrastruktura je analyzována zejména z hlediska délky a hustoty infrastruktury silniční, železniční a cyklistické dopravy. Dále se kapitola zabývá počtem hraničních přechodů, letišť a dostupností veřejné dopravy. Z hlediska technické infrastruktury je významné zajištění zásobování pitnou vodou, odvod a čištění odpadních vod, zásobování plynem, teplem, elektřinou, dostupnost informačních a komunikačních technologií a využívání obnovitelných zdrojů energie. Silniční doprava Páteř systému silniční dopravy Karlovarského kraje tvoří silnice I. třídy. Osou kraje je silnice I/6, postupně přebudovávaná na rychlostní silnici R6. V současnosti jsou dokončeny pouze úseky Karlovy Vary – západ a Kamenný Dvůr – Cheb – východ v celkové délce 16 km. Spojení s Ústeckým krajem je zajištěno silnicí I/13 z Karlových Varů do Ostrova vedené jako čtyřpruh. Spojení Ostrova severním směrem na Boží Dar a dále do SRN směr Annaberg–Buchholz a Chemnitz je zajištěno silnicí I/25. Pro jihozápadní část kraje má zásadní význam silnice I/20 (Planá – Mariánské Lázně – Cheb – Vojtanov – SRN).

Obrázek 23: Silniční síť Karlovarského kraje v roce 2007 červen 2009

81



Délka silniční sítě Karlovarského kraje činila v roce 2007 2.067 km, z toho úsek rychlostní silnice tvoří pouze 15 km, což je 0,72 % z celkové délky silniční sítě na území kraje. Délka silnic I. třídy je 227 km, což je téměř 11 % z délky silniční sítě kraje. V Karlovarském kraji převažuje délka silnic III. třídy. Z pohledu délky silniční sítě patří Karlovarský kraj k méně vybaveným krajům ČR. V nadcházejících letech lze očekávat zvýšení délky silnic v kategorii „R“ (zejména na správním území ORP Karlovy Vary a Sokolov) na úkor délky silnic I. třídy. Dále lze očekávat mírný růst délky silnic II. třídy (event. i III. třídy) v souvislosti s náhradou silnic I. třídy rychlostními silnicemi, jelikož tam, kde bude docházet k výstavbě obchvatů obcí budou původní úseky silnice I. třídy převedeny na silnice nižší třídy sloužící zejména k místní obsluze. Hustota silniční sítě v přepočtu k rozloze území patří k podprůměrným ve srovnání s ostatními kraji ČR, v roce 2007 byla 61,6 km/100 km2. Tabulka 44: Hustota silniční sítě v krajích ČR v roce 2007 v km/100 km2 Kraj Hl.m. Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Celkem ČR

Rok 2000 11,44 85,32 60,90 66,23 61,76 78,17 76,83 78,92 79,29 73,42 60,49 67,08 53,14 61,63 69,62

2003 12,46 85,27 60,92 66,22 61,71 77,83 77,05 78,84 79,23 73,55 60,56 67,47 53,28 61,60 69,65

2004 12,46 85,34 60,87 66,34 61,81 77,64 77,04 78,89 79,25 72,21 61,83 68,93 53,53 60,41 69,68

2005 2006 2007 12,46 12,46 10,21 85,34 85,40 85,41 60,85 60,86 60,80 66,32 66,40 66,39 61,65 61,54 61,66 77,68 77,50 77,38 77,00 76,83 76,78 78,92 78,96 78,91 79,26 79,28 79,27 73,61 73,59 73,53 60,74 60,67 60,65 67,51 67,59 67,60 53,41 53,52 53,39 61,63 61,76 61,91 69,67 69,68 69,65 Zdroj: Ročenka dopravy 2007

Výrazně nižší hustotu silnic má jen kraj Zlínský, nepatrně hůře na tom jsou i kraje Jihomoravský a Jihočeský. Specifické postavení má hlavní město Praha, kde je velká většina silniční sítě vedena v kategorii městských komunikací. Nepříliš dobré postavení má Karlovarský kraj také v hodnocení hustoty sítě komunikací dálničního typu (dálnice, rychlostní komunikace), kde s hustotou pouhých 0,45 km/100 km2 se řadí na 10. místo ze 14 krajů. Do doby zprovoznění nově rozestavěných úseků rychlostní silnice R6 (předpokládaného v letech 2010 až 2011) nelze zlepšení tohoto stavu očekávat.

červen 2009

82



Tabulka 45: Hustota sítě dálnic a rychlostních komunikací v krajích ČR v roce 2007 v km/100 km2 Rok

Kraj

2000 5,18 2,72 0,00 1,21 0,00 0,47 0,39 0,00 0,00 1,34 2,40 1,38 0,00 0,22 1,01

Hl.m. Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Celkem ČR

2003 6,87 2,77 0,00 1,18 0,00 0,68 0,49 0,00 0,00 1,34 2,39 1,61 0,00 0,23 1,06

2004 6,87 2,77 0,09 1,41 0,35 0,68 0,56 0,00 0,00 1,34 2,40 1,61 0,00 0,30 1,12

2005 2006 2007 6,87 6,87 7,10 2,77 2,94 2,96 0,09 0,09 0,16 1,41 1,45 1,44 0,35 0,35 0,45 0,68 1,11 1,11 0,56 0,56 0,70 0,00 0,34 0,34 0,00 0,18 0,18 1,37 1,37 1,37 2,28 2,27 2,28 1,76 1,74 1,83 0,00 0,07 0,07 0,30 0,43 0,88 1,12 1,22 1,28 Zdroj: Ročenka dopravy 2007

Nejvyšší hustotu silniční sítě dosahuje správní území ORP Cheb a ORP Sokolov. Nízká hustota silniční sítě v případě ORP Karlovy Vary je způsobená existencí prostorově rozsáhlého vojenského prostoru Hradiště, ve kterém se nacházejí pouze obslužné komunikace. Tabulka 46: Silniční síť v ORP Karlovarského kraje v roce 2007 ORP Aš Cheb Karlovy Vary Kraslice Mariánské Lázně Ostrov Sokolov Celkem ČR

rychlostní silnice silnice I. třídy [km] [km] 0 15 0 0 0 0 0 15

12 46 87 0 15 40 27 227

silnice II. třídy [km] 27 60 186 60 81 47 108 569

silnice silnice III. třídy celkem [km] [km] 53 253 366 100 150 114 220 1256

92 373 639 160 246 201 355 2066

rozloha [km2] 144 497 1197 265 405 318 489 3315

hustota silnic [km/ 100 km2] 64,1 75,1 53,4 60,4 60,9 63,2 72,7 62,4

Zdroj: ÚAP KK

Informace o intenzitách silniční dopravy na jednotlivých komunikacích jsou v pravidelných 5-ti letých intervalech zjišťovány ŘSD v rámci Sčítání dopravy, které proběhlo naposledy v r. 2005. Na území Karlovarského kraje dosáhl nejvyšší intenzity 25.241 vozidel/24hod sčítací úsek 3-0362 na silnici I/6 v Karlových Varech mezi křižovatkou s místní komunikací (Sokolovská) a vyústěním silnice II/220. V současnosti již intenzita dopravy v tomto úseku pravděpodobně výrazně poklesla, neboť trasa silnice I/6 byla v roce 2006 přeložena na novou čtyřpruhovou komunikaci a návazný úsek rychlostní silnice R6 (stavba Karlovy Vary, západ, 2. stavba). Žádný další úsek v roce 2005 nepřesáhl intenzity 20.000 vozidel/24 hod. Do kategorie silnic se zátěží přes 10.000 vozidel/24 hod. patří celý tah Ostrov – K. Vary – Sokolov – Cheb – červen 2009

83



Františkovy Lázně a některé komunikace v zázemí Sokolova, Karlových Varů a také Mariánských Lázní. Na ostatních silnicích I. třídy je obvykle dosahována denní intenzita mezi 5 a 10 tis. vozidly, na silnicích II. tříd většinou 1 až 5 tisíc a na silnicích III. tříd do 1 tisíce vozidel za 24 hod. Nejzatíženější úsek na silnicích II. tříd leží na silnici II/606 mezi centrem Chebu a exitem 164 na rychlostní silnici R6. Intenzita dopravy na silnicích nižších tříd není vysoká. Z toho důvodu nejsou ekonomicky opodstatněné zásadní úpravy směrového vedení komunikací. Lze očekávat investice do odstranění bodových závad jako jsou havarijní stavy mostů nebo dlouhodobě neudržované povrchy vozovek. Doplnění sítě novými komunikacemi lze očekávat pouze v oblastech, které byly dlouhodobě záměrně izolovány, tedy na přeshraničních spojích do Saska nebo do Bavorska. Větší propustnost hranice tak umožní lepší spolupráci regionů na obou stranách hranice a tím i omezení jejich marginalizace.

červen 2009

84



Obrázek 24: Intenzita dopravy na území Karlovarského kraje Zdroj:

červen 2009

CENIA

(gisportal.cenia.cz)

85



Železniční infrastruktura Délka sítě železničních tratí v Karlovarském kraji činila v roce 2007 472,2 km. Z toho délka celostátních tratí činí 245,6 km, což je 52 % celkové délky železničních tratí, délka regionálních tratí 205,4 km (43,5 %) – viz Tabulka 47. Zbylé tratě jsou nesjízdné.

Obrázek 25: Železnice na území Karlovarského kraje v roce 2007 Hustota železničních tratí je v Karlovarském kraji i přes členitý terén mírně vyšší než je průměr ČR. Hustota železničních tratí v Karlovarském kraji je 14,2 km/100 km2, zatímco průměrná hustota sítě železničních tratí v ČR je 12,1 km/100 km2.

červen 2009

3.6-86



Tabulka 47: Železniční infrastruktura v Karlovarském kraji v roce 2007 ORP Aš Cheb Kar. Vary Kraslice Mar. Lázně Ostrov Sokolov KK Celkem ČR

tratě tratě tratě celostátní regionální nesjízdné [km] [km] [km] 13,0 16,4 1,5 91,0 21,1 5,4 50,8 95,0 1,8 0,0 17,1 0,0 16,7 26,7 0,0 37,7 6,9 0,0 36,5 22,3 12,4 245,6 205,4 21,1 .. .. ..

tratě celkem [km] 30,9 117,4 147,6 17,1 43,4 44,5 71,2 472,2 9.513

rozloha [km2]

hustota tratí [km /100 km-2]

143,8 496,8 1196,8 264,6 405,0 318,0 489,1 3314,1 78.867

21,5 23,6 12,3 6,5 10,7 14,0 14,6 14,2 12,1 Zdroj: ÚAP, SŽDC

Základem sítě železnic v Karlovarském kraji jsou dvě trati:  Severní tah tvoří trať, v KJŘ SŽDC označená jako č. 140, bývalá Buštěhradská dráha, z Chebu přes Karlovy Vary do Chomutova (odtud napojená dále do Prahy přes Žatec a do Ústí nad Labem přes Most) 

V jihozápadní části regionu vede trať č. 170 z Chebu přes Mariánské Lázně do Plzně, zařazená do III. tranzitního železničního koridoru.

Z ostatních drah má pro mezinárodní dopravu velký význam trať z Chebu na jihozápad do německého Schirdingu (směr Marktredwitz) a severním směrem přes Františkovy Lázně do Vojtanova a dále přes německou pohraniční stanici Bad Brambach do saského Plauen. Zbývající tratě jsou zařazeny jako lokální. Některé další z tratí jsou v důsledku zanedbání údržby nesjízdné, zejména jde o traťový úsek Loket – Horní Slavkov – Krásný Jez a v současnosti již úředně zrušený, od roku 1969 nevyužívaný, úsek Cheb – Slapany. Dále se v regionu nachází pozůstatky několika vlečných a průmyslových drah normálního (Ostrov – Dolní Žďár, Vojkovice n/O – Kyselka, vlečka Rotavských strojíren) i úzkého rozchodu (rašelinná dráha v oblasti Soos). Na základě nařízení vlády č. 152/1992 Sb., o ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Františkovy Lázně, je v úsecích dráhy Cheb – Františkovy Lázně – Vojtanov, Tršnice – Františkovy Lázně – Aš a Tršnice – Luby u Chebu z a k á z á n o přepravovat nebezpečné věci s výjimkou nebezpečných věcí, které neobsahují zvlášť nebezpečné látky a nebezpečné látky podle přílohy č. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Výhodně položené jsou obě hlavní trati v kraji (č. 140 a 170 – viz výše), které kopírují hlavní osy osídlení a jsou postupně optimalizovány na běžnou úroveň, čímž dojde k odstranění nedostatků vzniklých podfinancováním údržby tratí v minulosti. Výstavba nových tratí je omezena na propojení tratí č. 140 a 149 Teplá – Bezdružice. Dále je však potřeba dbát na údržbu již existujících tratí, zejména lokálních, aby nedocházelo k nutnosti zastavit provoz z důvodu zanedbání údržby. Případná obnova již opuštěných úseků je možná pouze v případě, že v dané lokalitě bude po přepravních službách poptávka. Ve střednědobém horizontu je možné uvažovat s takovou situací pouze v úseku Loket – Horní Slavkov a v případě zájmu německé strany v úseku Aš – Aš, státní hranice (možnost vedení přímých osobních vlaků Cheb – Aš – Hof DB).

červen 2009

87



Letecká doprava Na území ČR se nachází celkem pět mezinárodních letišť s pravidelným provozem, z nichž jedno – Karlovy Vary – Olšová Vrata – je lokalizováno na území Karlovarského kraje. Současný počet přepravených cestujících byl na tomto letišti v r. 2008 celkem 70.620 osob. Dále je uvažováno navýšení až na cca 500.000 osob/rok pro cílový rok 2025 s předpokladem dalšího růstu. V současnosti (zimní letový řád 2008/2009) je zajištěno pravidelné letecké spojení pouze s Prahou (ČSA; frekvence letů 1x týdně), St. Peterburgem (ČSA; 1x týdně) a Moskvou (ČSA, Aeroflot; celkem 4x týdně). Předpokládaný nárůst cestujících bude reálné dodržet jen za předpokladu výrazného navýšení počtu pravidelných linek a zvýšení frekvence letů. V tomto ohledu představují silnou konkurenci regionální letiště na německé straně Krušných hor, zejména Leipzig/Altenburg, kde již působí někteří nízkonákladoví dopravci.

Obrázek 26: Veřejná letiště na území Karlovarského kraje Ještě na počátku 90. let byl počet odbavených cestujících velmi malý (cca 1.500 ročně.) Nárůst lze pozorovat ve druhé polovině 90. let po zavedení pravidelných linek Praha – Karlovy Vary. V závislosti na rozvoji pravidelné přepravy pak došlo k dalším výrazným navýšením počtu cestujících v letech 2003–4 a zejména v roce 2007, kdy byly otevřeny pravidelné lety do ruských destinací. Ve výhledovém roce 2025 dojde k navýšení hlučnosti v posuzovaném území, ale ani v tomto předpokládaném provozu nebude docházet k překračování

červen 2009

88



hygienických limitů pro hluk z leteckého provozu v chráněných venkovních prostorách staveb. Vedle letiště v Karlových Varech se nacházejí na území kraje další dvě veřejná letiště vnitrostátní – Toužim a Mariánské Lázně, sloužící především pro sportovní účely. Letiště Mariánské Lázně sloužilo pravidelnému provozu od roku 1927 až do 70. let. Další v současnosti neprovozované letiště se nachází na východním okraji Chebu. Cyklistická doprava V souvislosti s cyklistickou dopravou je nutné rozlišovat dva základní pojmy: cyklotrasa a cyklostezka.10 Území Karlovarského kraje pokrývá síť cyklotras. V málo osídlených příhraničních oblastech (např. Ašsko) s minimální silniční dopravou je vedení cyklotras po komunikacích nižších tříd a účelových komunikacích výhodné, nelze je však doporučit v případě hustě obydlených oblastí (Karlovarsko, Sokolov).

Obrázek 27: Cyklotrasy na území Karlovarského kraje

10

Jejich definice není jednotná a to ani z hlediska jednotlivých předpisů české legislativy. Základní rozdíl však lze vypozorovat v tom, že cyklostezka zajišťuje oddělení cyklistického provozu, ať už formou samostatné (popř. sdílené s chodci) komunikace se zpevněným povrchem nebo formou vyhrazeného pruhu v hlavním dopravním prostoru na silniční komunikaci. Na druhé straně z hlediska zákona o pozemních komunikacích cyklotrasa není druh komunikace - jde jen o souvislé označení určité silniční komunikace orientačním značením pro cyklisty. Takto označená komunikace pochopitelně musí být pro provoz cyklistů vhodná, což si může vyžádat další dopravně-organizační, popř. i stavební úpravy, zejména nesmí být na ní příliš vysoká hustota provozu automobilů. Cyklotrasy slouží především cykloturistice a proto se o jejich správu stará Klub českých turistů a dělí se do čtyř tříd a označovány jsou jedno- až čtyřmístnými čísly.

červen 2009

89



Délku cyklostezek v Karlovarském kraji v roce 2007 ukazuje Tabulka 48. Tabulka 48: Přehled cyklostezek v Karlovarském kraji v roce 2007 včetně délky v km Úsek

Délka [km]

Pomezí nad Ohří st. hranice - magistrála ICG

0,8

Cheb-Háje – Slapany – státní hranice

4,1

Velká Hleďsebe – Luxor

0,6

Sokolov-ul.B.Němcové – Sokolov-Michal

2,1

Královské Poříčí u Sokolova – údolí Ohře

1,2

Hroznětín - Merklín

1,9

Ostrov - Kfely

1,0

Ostrov – Dolní Žďár

3,1

K. Vary podél Ohře

3,4

K Vary Rybáře – Stará Role

1,5

Celkem

19,7

Mezikrajské srovnání cyklistické infrastruktury vychází z Databáze cyklistické infrastruktury, která vznikla jako součást projektu Cycle21. Tato databáze mapuje komunikace vhodné pro cyklistickou dopravu ve dvou základních kategoriích rozdělených ještě podle umístění v intravilánu nebo extravilánu:  C – komunikace vyhrazené pro cyklisty (stezky, pruhy, atd.), obvykle bývají označené dopravní značkou C811, C912 nebo C1013. 

B – nemotoristické komunikace určené i pro cyklisty, obvykle označené značkou B1114.

Na území Karlovarského kraje dosahuje průměrná hustota komunikací vhodných pro provoz cyklistů hodnoty 1 km na 100 km2 území. Ve srovnání s celorepublikovým průměrem 1,35 km/100 km2 jde o hodnotu podprůměrnou, avšak je nutné zohlednit, že významná část území ČR má výrazně lepší orografické a klimatické podmínky pro rozvoj cyklistické dopravy než území Karlovarského kraje. V pořadí ze 14 hodnocených krajů se kraj v hustotě cyklistické infrastruktury nachází na 9. místě společně s krajem Středočeským.

11

Stezka pro cyklisty Stezka pro chodce a cyklisty (společná) 13 Stezka pro chodce a cyklisty (oddělená) 14 Zákaz vjezdu motorových vozidel 12

červen 2009

90



Klíčovým projektem v oblasti cyklistické dopravy je vybudování souvislé cyklostezky podél celého toku Ohře od Chebu až na hranice Ústeckého kraje. Na něj by pak měl navazovat úsek z Chebu na státní hranici se SRN, částečně již vybudovaný. Tabulka 49: Komunikace vhodné pro cyklistickou dopravu v jednotlivých krajích Intravilán Extravilán hustota CELKEM Rozloha [km/ CELKE 2 2 [km ] 100km ] M typ „C“ typ „B“ CELKEM typ „C“ typ „B“ Hl.m. Praha 101,01 89,06 11,95 0,00 0,00 0,00 101,01 496 20,37 Středočeský 37,84 33,34 4,50 75,88 57,10 18,78 113,72 11015 1,03 Jihočeský 24,85 18,30 6,55 19,97 17,47 2,50 44,82 10057 0,45 Plzeňský 32,22 31,87 0,35 28,04 19,54 8,50 60,26 7561 0,80 Karlovarský 20,49 20,07 0,42 12,62 8,62 4,00 33,11 3315 1,00 Ústecký 29,52 28,72 0,80 13,48 13,48 0,00 43,00 5335 0,81 Liberecký 14,50 12,38 2,13 12,95 12,95 0,00 27,45 3163 0,87 Královéhradecký 72,67 67,08 5,59 26,28 24,77 1,51 98,95 4758 2,08 Pardubický 48,34 40,61 7,73 65,58 24,38 41,20 113,92 4518 2,52 Vysočina 10,04 10,04 0,00 7,26 7,26 0,00 17,29 6796 0,25 Jihomoravský 55,74 49,74 6,00 43,88 11,16 32,72 99,61 7196 1,38 Olomoucký 62,91 52,74 10,17 49,53 35,12 14,41 112,45 5267 2,13 Zlínský 37,33 30,65 6,68 55,96 42,86 13,10 93,30 3963 2,35 Moravskoslezský 91,12 76,40 14,72 29,14 14,43 14,72 120,26 5427 2,22 ČR 634,04 560,99 73,06 436,74 289,12 151,44 1070,79 78867 1,36 Kraj/ČR

Veřejná doprava Na území Karlovarského kraje byl zaveden Integrovaný dopravní systém Karlovarského kraje (IDOK), jenž umožňuje cestování vlaky, autobusy i MHD po území pokrytém IDOK na jeden jízdní doklad. V současnosti jsou do systému zapojeni 2 železniční přepravci a 9 autobusových přepravců. Na železnici zajišťuje na většině tratí osobní přepravu ČD, a.s., s výjimkou tratí provozovaných VIAMONT, a.s.: č. 145 Sokolov- Kraslice – Zwotental a zpět a č. 149 Karlovy Vary Dolní nádraží – Mariánské Lázně a zpět. Dobrá dostupnost obcí veřejnou dopravou je velmi významným aspektem pro jejich další rozvoj. V oblastech, kde není dopravní obslužnost zajištěna po všechny dny v týdnu a v dostatečném rozsahu, dochází k nucenému využívání osobních automobilů a postupnému odlivu obyvatel. Zatímco v průběhu pracovních dnů je do většiny obcí vedeno 8 i více párových spojů za 24 hodin a s výjimkou obcí Poustka a Tuřany do každé obce nejméně 4 spoje, v průběhu nepracovních dnů je situace významně horší. Do některých obcí není dostupnost zajištěna vůbec (28 obcí s intenzitou 0 – 1 spoj), do některých jen v omezené míře (17 obcí s intenzitou 2 – 3 spoje/den). Čtyři a více spojů veřejné dopravy obsluhuje o víkendech 87 obcí, což představuje 65% z celkového počtu obcí v Karlovarském kraji. Kvalitní dopravní obslužnost je zajištěna u obcí, ležících v zázemí velkých měst (Karlovy Vary, Sokolov, Cheb) nebo obcí, ležících na hlavních silnicích nebo podél

červen 2009

91



železničních tratí. Na všech pravidelně provozovaných regionálních tratích je dopravní obslužnost o víkendech zajištěna minimálně v rozsahu 4 spojů za den s výjimkou trati Aš – Hranice. Nejhůře obsloužené obce obvykle leží na periferii kraje, ať už vnější v blízkosti jeho hranic, tak i té vnitřní tvořené oblastí Slavkovského lesa a části Tepelské vrchoviny.

Obrázek 28: Obslužnost15 veřejnou dopravou v obcích Karlovarského kraje (nepracovní dny) – 2008/9 (počet párových spojů) Hraniční přechody Období 90. let minulého století znamenalo postupné obnovování přeshraničních vazeb násilně přetrhaných po II. světové válce. V současnosti disponuje kraj čtveřicí hraničních přechodů pro dálkovou silniční dopravu (na silnicích I. třídy): Pomezí na silnici I/6, Aš (I/64), Vojtanov (I/21) a Boží Dar (I/25). Další hraniční přechody se nacházejí na silnicích II. a III. třídy. Na mnoha místech vznikly také turistické hraniční přechody. Provozované železniční přechody do SRN jsou v současnosti v Pomezí, Vojtanově, Kraslicích a Potůčkách, opuštěná trať do SRN vede z Aše do Selbu. Z obecného pohledu však význam hraničních přechodů poklesl v souvislosti s přistoupením České republiky k Schengenské dohodě (prosinec 2007), díky níž je možné svobodně cestovat v rámci všech zemí, jež ji ratifikovaly 15

Obsluha byla počítána jako počet párových spojů za 24 hodin (v pracovní dny za běžné úterý nebo čtvrtek; v nepracovní dny vždy nižší z hodnot sobota – neděle) obsluhujících zastávky v docházkové vzdálenosti max. cca 0,5 km od centra části obce ve které se nachází sídlo obecního úřadu. V případě spojení železniční dopravou byla max. docházková vzdálenost zvýšena na 1 km.

červen 2009

92



a překračovat vnitřní hranice na kterémkoliv místě na tzv. zelené hranici bez hraničních kontrol. V té souvislosti je nyní důležitá obnova sítě místních a účelových přeshraničních komunikací, které byly v minulosti zrušeny. Jediným místem v Karlovarském kraji, kde i nadále probíhá pravidelná hraniční kontrola je letiště Karlovy Vary – Olšová Vrata (lety mimo EU). Technická infrastruktura Vybavenost kraje technickou infrastrukturou je základním předpokladem rozvoje území. Proto je nutné zabezpečit odpovídající napojení obyvatelstva a subjektů hospodářství na inženýrské sítě. Rozvoj vybavenosti kraje technickou infrastrukturou vyžaduje koordinaci v území. Pro většinu jevů zahrnutých do tématu technická infrastruktura je důležité jejich plošné rozšíření. To se odvíjí od sídelní struktury, která je v Karlovarském kraji značně specifická. Pro kraj je charakteristický vysoký podíl obyvatel žijících v obcích nad 2.000 obyvatel (cca 80 %), přičemž zbytek žije naopak ve velmi malých sídlech, velmi často nedosahujících počtu ani 100 trvale žijících obyvatel. Budování sítí technické infrastruktury je náročné stavebně a zejména ekonomicky v oblastech s rozptýleným osídlením. Proto sice v celkových hodnotách dosahuje Karlovarský kraj vysokého podílu obyvatel, jež mají dostupný vodovod, plynovod a kanalizaci, avšak v mnoha malých sídlech toto vybavení chybí. Zásobování vodou Z údajů Českého statistického úřadu vyplývá, že v roce 2006 bylo zásobováno vodou z veřejných vodovodů 98,4 % obyvatel Karlovarského kraje. V porovnání s průměrem ČR jde o nadprůměrný stav, ve srovnání s ostatními kraji Karlovarský kraj zaujímá 3. místo. Průměrné zásobování vodou z veřejných vodovodů v ČR je nižší o 6%. 16 Tabulka 50: Podíl obyvatelstva zásobovaných vodou z veřejných vodovodů v % Název NUTS ČR Karlovarský kraj

2001 87,3 99,0

2002 89,8 93,0

2003 89,8 98,4

2004 91,6 97,8

2005 91,6 98,1

2006 92,4 98,4 Zdroj: ČSÚ

Z Programu rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje17 (viz Tabulka 51) vyplývá, že nejlepší situace mezi jednotlivými ORP v zásobování vodou z veřejných vodovodů je v ORP Sokolov, kde na veřejný vodovod není

16

Data publikovaná ČSÚ (viz tabulka 44) vykazují určitou míru rozkolísanosti (např. výrazný pokles zásobených obyvatel v r. 2002 na 93 % z 99,0 % v r. 2001 a opětovný návrat na úroveň 98,4 % v r. 2003). Výhodou ale je, že jsou publikována za území celé ČR a lze na nich udělat mezikrajské porovnání, ze kterého vychází KvK po Hlavním městu Praze jako nejlépe vodou zásobený kraj v celé ČR. 17

Z analýzy situace ve všech jednotlivých částech obcí a s pomocí dat od jednotlivých správců infrastruktur vycházejí data v rámci Programu rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje 2005, proto lze tato data za považovat za přesnější než data ČSÚ.

červen 2009

93



napojeno pouze 0,5 % obyvatel. Naopak nejmenší podíl napojených je v ORP Kraslice (napojeno 79,7 %).

Obrázek 29: Podíl obyvatel zásobovaných z veřejného vodovodu Karlovarském kraji v roce 2005 Zdroj: PRVK KK

červen 2009

94



Tabulka 51: Podíl obyvatel zásobovaných vodou z veřejného vodovodu v Karlovarském kraji v roce 2005 Správní území

Počet obyvatel

Zásobovaní

Aš Cheb Karlovy Vary Kraslice Mariánské Lázně Ostrov Sokolov Karlovarský kraj

17.268 51.158 88.453 14.141 24.686 29.330 79.238 304.274

15.954 46.153 87.923 14.074 23.345 28.686 79.108 295.243

% zásobovaných 92,4 90,2 99,4 99,5 94,6 97,8 99,8 97,0 Zdroj: PRVK KK

Hlavními zdroji pitné vody v kraji jsou zdroje podzemní i povrchové. Nejvydatnějším zdrojem podzemních vod je prameniště Nebanice (maximální vydatnost Qmax=200 l/s). Významné jsou povrchové zdroje, zejména u větších sídelních aglomerací tam, kde se nepodařilo pokrýt potřebu vody z podzemních zdrojů. Zde jsou z hlediska kvality vody ve výhodě především velké vodárenské nádrže (VN), zejména Stanovice, Horka a Žlutice. Na ně jsou navázány největší úpravny vody (ÚV), z nichž největší jsou ÚV Březová (Qmax=650 l/s), jejímž zdrojem surové vody je VN Stanovice, ÚV Horka (Qmax=480 l/s) a ÚV Žlutice (Qmin=190 l/s), obě ležící u stejnojmenných VN. Kapacita vodních zdrojů na území Karlovarského kraje je dostatečná a dostatečně pokrývá potřeby kraje. Současná spotřeba vody dosahuje jen asi 1/9 možností kapacity vodních zdrojů. Rezerva je tedy více než dostatečná i při případném výrazném nárůstu poptávky po dodávkách vody. Celkový objem vyrobené vody se v Karlovarském kraji i v ČR dlouhodobě snižuje, klesá i specifická potřeba vody (množství fakturované vody přepočtené na obyvatele zásobované vodou z veřejných vodovodů a den). Přesto je spotřeba vody v kraji nadprůměrná, průměrná spotřeba vody na obyvatele a den je v ČR nižší přibližně o 3 % než v Karlovarském kraji (viz Tabulka 52). Klesající spotřeba vody souvisí i se zvyšováním cen vodného a stočného a s růstem počtu obyvatel, kteří sice jsou napojeni na vodovod, ale využívají i vlastních zdrojů pitné a užitkové vody ze studny. O kvalitě rozvodné sítě vypovídá rozdíl mezi vodou dodanou do vodovodní sítě (voda vyrobená) ze zdrojů a vodou vyfakturovanou odběratelům – tento rozdíl reprezentuje ztráty, k nimž v rozvodné síti dochází. S více než 26% podílem patří Karlovarský kraj k regionům s výrazně nadprůměrnou ztrátovostí vody ve vodovodní síti (více mají pouze Moravskoslezský, Ústecký, Liberecký kraj a Praha, naopak nejméně vykazuje Středočeský kraj – 5,2% ztrátovost). Zatímco podíl ztrát ve vodovodní síti se v rámci ČR snižuje (s výjimkou let 2005/2006), Karlovarský kraj po zlepšení situace v letech 2001 až 2004 vykazuje v posledních letech mírný vzestup (viz Tabulka 53).

červen 2009

95



Tabulka 52: Průměrná spotřeba vody v domácnostech Karlovarského kraje v l/obyv./den Název NUTS

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

ČR

107,2

103,5

102,6

102,9

102,2

98,9

97,5

Karlovarský kraj

121,0

113,8

111,2

108,5

107,7

102,9

100,5 Zdroj: ČSÚ

Tabulka 53: Rozdíl mezi vodou vyrobenou a vodou fakturovanou v Karlovarském kraji v % Název NUTS

2001

2002

2003

2004

2005

2006

ČR

28,7

28,9

27,1

24,5

23,9

24,4

Karlovarský kraj

30,1

27,6

27,3

25,5

25,6

26,1 Zdroj: ČSÚ

Kanalizace a čištění odpadních vod Obdobně jako u vodovodů, lze celkovou situaci hodnotit na základě údajů poskytovaných Programem rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje a ČSÚ, které se navzájem od sebe liší a umožňují rozdílnou úroveň srovnání (mezikrajské vs. SO ORP). Podíl obyvatel bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci je v Karlovarském kraji nadprůměrný. V roce 2006 žilo v Karlovarském kraji 91,6 % obyvatel v domech napojených na veřejnou kanalizaci, z toho 90,7 % na kanalizaci s koncovou čistírnou odpadních vod. V České republice byl v roce 2006 tento podíl 80,0 %. Nejvyšší podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci je v ORP Sokolov, zatímco nejhorší situace je v ORP Kraslice (viz Tabulka 55). Tabulka 54: Podíl osob bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci s koncovou ČOV v % Název NUTS

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

ČR

..

..

..

..

71,1

73,0

73,6

Karlovarský kraj

..

..

..

..

90,5

90,5

90,7 Zdroj: ČSÚ

červen 2009

96



Tabulka 55: Podíl obyvatel ORP napojených na kanalizaci v roce 2005 ORP Aš Cheb Karlovy Vary Kraslice Mariánské Lázně Ostrov Sokolov Karlovarský kraj

Obyvatel

Napojených

18.245 55.004 99.612 17.649 26.788 33.478 79.705 330.481

15.126 42.487 79.886 11.557 21.404 24.819 74.154 269.433

% napojených 82,9 77,2 80,2 65,5 79,9 74,1 93,0 81,5 Zdroj: PRVK KK

Obě srovnání pak jsou doplněna Tabulka 56, která pracuje pouze s počtem obcí vybavených kanalizací bez ohledu na jejich velikost nebo rozdíly vybavení jednotlivých částí obcí. I zde se projevuje výborné postavení Karlovarského kraje jako celku, liší se však pořadí některých ORP – jde o důsledek faktu, že u některých obcí je kanalizací vybavena jen některá jejich část, tj. obec je již hodnocena jako kanalizací vybavená, ve srovnání na základě počtu napojených obyvatel by tomu tak bylo jen částečně. Tabulka 56: Počet a podíl odkanalizovaných obcí v jednotlivých ORP Karlovarského kraje Počet odkanal. obcí % podíl odkanal. obcí 2003 2004 2005 2006 2003 2004 2005 2006 Pořadí 2. 96 113 115 117 72,73 85,61 87,12 88,64 5 4 5 5 100,00 80,00 100,00 100,00 1.-24. 15 17 17 17 71,43 80,95 80,95 80,95 113. 27 32 33 35 67,50 80,00 82,50 87,50 82.-83. 127.Kraslice 7 6 6 6 87,50 75,00 75,00 75,00 133. 52. Mariánské Lázně 11 13 13 13 78,57 92,86 92,86 92,86 Ostrov 10 14 14 14 71,43 100,00 100,00 100,00 1.-24. Sokolov 21 27 27 27 70,00 90,00 90,00 90,00 67.-73. Pozn.: Pořadí je počítáno za rok 2006 ze 13 krajů / 205 ORP v ČR (bez Hl. m. Prahy) Zdroj: databáze RIS 2008 Správní území Karlovarský kraj Aš Cheb Karlovy Vary

červen 2009

97



Obrázek 30: Podíl obyvatel v Karlovarském kraji v roce 2005

obcí

napojených

na

kanalizaci Zdroj: PRVK KK

Plynofikace Základními zdroji informací jsou Sčítání lidu, domů a bytů18, proběhnuvší v roce 2001 (ČSÚ), které vychází z počtu osob žijících v trvale obydlených bytech, a databáze RIS, která uvádí statistiku pouze na úrovni obcí. Obecně – zejména z hlediska celkového počtu napojených obyvatel – je možné situaci v Karlovarském kraji z hlediska plynovodů hodnotit jako dobrou, neboť všechna významná sídla již byla plynofikována. Z pohledu absolutního počtu napojených obcí se kraj nachází přibližně v úrovni průměru ČR. Plynofikace menších obcí je významná z důvodu omezování emisí z lokálních topenišť, naráží však na roztříštěnou sídelní strukturu, kdy další rozvoj infrastruktury je finančně značně nákladný. 18

Hodnocení vybavenosti obcí rozvody plynu je velmi obtížné vzhledem k nedostatečné statistické základně. Výsledky dostupných statistických zjišťování poskytují částečně rozdílné výsledky dané především rozdílnou metodikou.

červen 2009

98



Tabulka 57: Počet a podíl plynofikovaných obcí v jednotlivých ORP Karlovarského kraje počet plynof. obcí % podíl plynof. obcí Správní území 2003 2004 2005 2006 2003 2004 2005 2006 pořadí 7. Karlovarský kraj 83 86 86 86 62,88 65,15 65,15 65,15 Aš 4 4 4 4 80,00 80,00 80,00 80,00 81.–87. Cheb 11 11 10 10 52,38 52,38 47,62 47,62 148. Karlovy Vary 16 17 18 18 40,00 42,50 45,00 45,00 154. Kraslice 5 6 6 6 62,50 75,00 75,00 75,00 92.-98. 88. Mariánské Lázně 11 11 11 11 78,57 78,57 78,57 78,57 48. Ostrov 12 13 13 13 85,71 92,86 92,86 92,86 Sokolov 24 24 24 24 80,00 80,00 80,00 80,00 81.-87. Pozn. Pořadí je počítáno za rok 2006 ze 13 krajů / 205 ORP v ČR (bez Hl. m. Prahy) Zdroj: databáze RIS 2008

Obrázek 31: Úroveň plynofikace obcí a vysokotlaké rozvody plynu Zdroj: SLDB, 2001 a ÚAP 2008

červen 2009

99



Na území Karlovarského kraje připadá podíl 5,2 % na instalovaném výkonu v energetické soustavě ČR (viz Tabulka 58). Z této tabulky také vyplývá rozdělení instalovaného výkonu na jednotlivé druhy zdrojů. Dominantním typem zdroje v Karlovarském kraji z hlediska podílu na instalovaném výkonu je paroplynová elektrárna, z hlediska absolutní hodnoty instalovaného výkonu parní elektrárna. Pouze 2,5 % instalovaného výkonu tvoří větrné elektrárny a 0,3 % vodní elektrárny. Tabulka 58: Měsíční instalovaný výkon v energetické soustavě ČR (k 31. 12. 2007) v MW Kraj Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Česká republika Podíl KK [%]

PE 131 1.687 193 198 527 4.395 16 205 1.241 18 220 54 140 1.627 10.652 4,9

PPE 0 0 0 0 370 70 0 9 0 0 118 3 0 0 570 64,9

VE PSE JE VTE SLE GOE AOE Celkem 11 12 0 0 0 0 5 159 675 132 0 0 0 0 4 2.498 153 2 2.000 0 1 0 3 2.352 18 4 0 0 0 0 4 224 7 7 0 3 0 0 1 915 55 18 0 71 1 0 4 4.614 18 7 0 4 0 0 1 46 26 4 0 2 0 0 1 247 29 4 0 7 0 0 3 1.286 467 9 1.760 6 0 0 3 2.263 33 11 0 5 0 0 4 391 661 8 0 10 0 0 3 738 5 13 0 3 1 0 1 162 18 15 0 4 0 0 8 1.672 2.176 246 3.760 115 3 0 45 17.567 0,3 2,7 0,0 2,5 0,0 0,0 2,0 5,2 % Zdroj: Roční zpráva o provozu ES ČR za rok 2007 Vysvětlivky: AOE – jiná alternativní elektrárna; GOE – geotermální elektrárna; JE – jaderná elektrárna; PE – parní elektrárna; PPE – paroplynová elektrárna; PSE – plynová, spalovací elektrárna; SLE – solární elektrárna; VE – vodní elektrárna; VTE – větrná elektrárna Pozn. Rozdíl v celkovém instalovaném výkonu v tabulkách 58 a 59 je způsoben zejména v rozdílu udávaného výkonu paroplynové elektrárny Vřesová (400 MW vs. 370 MW). Zbylý drobný rozdíl je pravděpodobně způsoben aktuálně neprovozovanými zdroji elektrické energie na které je však licence k jejich provozování vydaná.

Tabulka 59: Přehled licencí udělených ERÚ podle druhů využívané energie k 1. 2. 2009 v MW ORP Aš Cheb Karlovy Vary Kraslice Mar. Lázně Ostrov Sokolov Celkem

Druh energie plynový sluneční 0,015 5,660 0,047

kogenerace 0,123

parní -

0,720

-

1,364

0,034 0,566 1,443

0,130 5,000 521,800 526,930

400,300 407,324

větrná 2,700 1,815

vodní 0,040 1,775

Celkem 2,755 9,420

0,060

-

1,406

3,550

0,018 0,008 0,061 0,209

0,975 5,490

0,355 0,011 1,808 1,763 7,158

0,355 0,193 7,791 924,490 948,554 Zdroj: ERÚ

V sektoru výroby elektrické energie dominuje ORP Sokolov, na jejímž správním území se nacházejí všechny velké zdroje a na celkové výrobě

červen 2009

100



elektrické energie v kraji se podílí více než 97 %. V ostatních regionech se nachází minimální množství konvenčních zdrojů elektrické energie a uplatňují se postupně zejména alternativní druhy energie. Prozatím nevyužívaným způsobem získávání elektrické energie jsou bioplynové stanice.

Obrázek 32: Mapa větrných oblastí – území s rychlostí větru ekonomicky únosnou pro provoz větrných elektráren Zdroj: CENIA

Další možný rozvoj alternativních zdrojů energie je do značné míry dán přírodními podmínkami. Oblasti, kde průměrná rychlost větru dosahuje přinejmenším 6 m/s, což odpovídá technologickému minimu potřebnému pro ekonomicky únosný provoz větrné elektrárny, jsou znázorněny na Obrázku 31. Část těchto území však není dále využitelná z důvodu existence chráněných přírodních lokalit a nebo ochrany krajinného rázu území. Do budoucna velmi zajímavým způsobem získávání energie je využití geotermálního potenciálu území, který patří k nejvyšším v ČR. Zejména jde o oblasti Oháreckého riftu a Doupovských vrchů, Karlovarského žulového masívu (oblast Jáchymov – Boží Dar – Potůčky) a Chebské pánve se Smrčinským masívem. Naopak, oblasti Slavkovského lesa a Tepelské vrchoviny nejsou pro využívání geotermální energie příliš vhodné. Spotřeba paliv a energie je významnou hospodářskou problematikou. Vývoj spotřeby jednotlivých druhů paliv a energie podle statistiky zveřejňované ČSÚ uvádí Tabulka 60. Nelze však zatím hodnotit celkovou energetickou náročnost hospodářství přepočtenou na energetický ekvivalent v GJ, neboť ta je publikována pouze na základě krajské příslušnosti sídla jednotlivých podniků

červen 2009

101



a nikoliv podle míst skutečné spotřeby. Spotřeba jednotlivých paliv obecně vykazuje výkyvy, které jsou dány zejména momentální cenovou úrovní příslušného druhu energie (např. vysoký propad ve spotřebě zemního plynu v r. 2006). Celková spotřeba elektrické energie na jednoho obyvatele dosáhla v roce 2006 v Karlovarském kraji 5,0 MWh, zatímco průměr za celou ČR byl pouze 4,3 MWh. Měrná spotřeba elektrické energie je v Karlovarském kraji nadprůměrná, nicméně zřetelně vyšších hodnot dosahuje Ústecký (9,4 MWh) a Moravskoslezský (5,6 MWh) kraj a nepatrně vyšší spotřeba elektřiny je také v kraji Vysočina (5,1 MWh). Na druhou stranu například v Jihomoravském kraji je jen přibližně poloviční (2,6 MWh). Tabulka 60: Spotřeba paliv a energie podle druhu média v Karlovarském kraji Druh paliva

2002

199 Černé uhlí [t] 5.419.799 Hnědé uhlí a lignit [t] 5.191 Benziny automobilové [tis. l] 41.048 Nafta [t] 2.351 Topné oleje lehké [t]1 1.658 Topné oleje těžké [t]2 217.720 Zemní plyn [tis. m3] 57.649.961 Tepelná energie vč. páry [GJ] 1.684.297 Elektřina [MWh] 1 v roce 2006 topný olej nízkosirný 2 v roce 2006 topný olej vysokosirný

2003 762 5 .704. 922 5 .128 43.448 2.396 1.350 228.594 59.422.919 1.711.813

2004 849 5.639.419 5.099 45.269 3.709 511 219.322 59.189.574 1.713.559

2005 119 5.560.336 4.849 45.063 1.933 284 217.033 58.061.366 1.636.107

2006 927 5 .880 132 4.172 62.514 12.233 176 178.507 93.520 974 1.511.931

Zdroj: ČSÚ

Návrh Politiky územního rozvoje České republiky (PUR ČR) předpokládá další budování infrastruktury pro dálkový přenos elektrické energie. Navrhovaný koridor E2 požaduje územní ochranu pro zabezpečení transformační vazby 400/110 kV Vernéřov a Vítkov u Sokolova, a napojení těchto elektrických/transformačních stanic do přenosové soustavy 400 kV Hradec – Vernéřov (část trasy pro V 461). Systém umožní vyvedení výkonů z nových obnovitelných zdrojů a připraví podmínky pro další mezistátní propojení vedením 400 kV Vítkov – SRN (Mechlenreut). Stanice Vítkov bude jako hraniční rozvodna sloužit pro propojení ČR (Pomezí nad Ohří) – SRN. Posílení propojení na Německo umožní rozvoj obchodu s elektřinou a mezistátní spolupráci. Další nové koridory pro vedení plynovodů, ropovodů nebo produktovodů nejsou PUR ČR na území kraje plánovány. Zásobování teplem V oblasti výroby teplené energie dominuje kraji ORP Sokolov (viz Tabulka 61), což je dáno úzkou vazbou na výrobu elektrické energie. Sokolovsko vyrábí cca 85 % veškeré tepelné energie vyprodukované v kraji. Prozatím velmi malý podíl, jen 0,2 %, vykazuje environmentálně příznivá technologie KVET (kogenerace), realizovaná prozatím na jediném zdroji ve městě Chebu. Silná pozice Sokolovska, jakožto převažujícího zdroje tepelné energie, znamenala nutnost výstavby paro- a horkovodů do významných okolních sídel – kromě

červen 2009

102



Sokolova jde zejména o Karlovy Vary a Nejdek. To se také odráží ve vysokém podílu ORP Sokolov a ORP Karlovy Vary na celkové délce sítě rozvodů zásobování tepelnou energií (viz Tabulka 62), která na území celého kraje dosahuje hodnoty 337 km. Tabulka 61: Instalovaný výkon pro výrobu tepelné energie v MW ORP Aš Cheb Karlovy Vary Kraslice Mariánské Lázně Ostrov Sokolov Celkem - kraj

Parní 37,9 43,3 69,7 79,8 1.963,0 2.193,7

Celkem Horkovodní Teplovodní Kogenerace 21,0 6,8 27,8 79,0 6,3 123,2 23,4 66,7 19,4 19,4 4,0 73,7 10,5 90,3 48,4 121,1 2.132,5 69,4 264,2 6,3 2.533,6 Zdroj: Licence udělené ERÚ

Tabulka 62: Délka rozvodů tepelné energie v km ORP Aš Cheb Karlovy Vary Kraslice Mariánské Lázně Ostrov Sokolov Celkem - kraj

Parovod 9,4 5,0 19,8 12,5 27,5 74,2

Horkovod 3,6 63,7 1,0 33,2 101,5

Celkem Teplovod 7,5 11,1 23,7 33,1 44,8 113,5 2,0 2,0 9,2 29,0 16,2 29,7 58,3 119,0 161,7 337,4 Zdroj: Licence udělené ERÚ

Elektronické komunikace Přístup k elektronickým komunikacím se dnes stává standardem pro většinu domácností natolik, že oblasti, kde není nabízena kvalitní a finančně dostupná možnost připojení na internet nebo dostatečný signál mobilních operátorů, lze považovat za znevýhodněné. Dostupnost těchto technologií představuje jednu z nutných podmínek úspěšného rozvoje regionů. Mezi možnosti, jež moderní technologie poskytují, patří snížení dopravní náročnosti (podpora tzv. „domácích kanceláří“), zrychlení komunikace s úřady, vyšší informovanost občanů (nejen) o věcech veřejných apod. Přehled o stavu informačních a komunikačních technologií podávají specializované publikace sestavené na základě dotazníkových šetření ČSÚ. Ačkoliv jsou dotazníková šetření zatížena určitou chybou, dotazovaný vzorek je natolik rozsáhlý, že výsledky lze považovat za reálný obraz situace. Vybrané hodnoty indikátorů za Karlovarský kraj z těchto publikací a jeho srovnání vůči zbytku ČR jsou uvedeny v následujících tabulkách. Výsledky šetření ČSÚ (viz Tabulka 63 a Tabulka 64) přinesly z pohledu Karlovarského kraje zajímavý rozpor v podobě poměrně vysokého podílu domácností vybavených PC, zatímco podíl domácností vybavených internetem je pod celostátním průměrem. Na nedostatečnou nabídku internetového připojení pak ukazuje velmi nízký podíl využívání vysokorychlostního internetu. V tomto ukazateli je Karlovarský kraj nejhorší v

červen 2009

103



celé ČR. Poměrně významná část uživatelů je tak i nadále odkázána na zastaralé a pomalé vytáčené připojení. S nízkou penetrací vysokorychlostního internetu pak souvisí zřejmě i nízký podíl využívání služeb jako je nakupování po internetu. Dále z výsledků vyplývá, že kraj si vede poměrně dobře ve vybavení veřejné správy informačními technologiemi. Prakticky ve všech sledovaných parametrech je hodnocen mezi kraji ČR nadprůměrně, v nabídce webových stránek je dokonce na 2. místě za Prahou. Zatímco nabídka informačních služeb veřejné správy je vysoká, chybí pravděpodobně její vyšší propagace, neboť ve využívání elektronické komunikace s úřady jednotlivci není příliš vysoká, v indikátoru „Jednotlivci (věk 16+), kteří významně omeziIi osobní návštěvy úřadů v důsledku využívání internetu“ je dokonce jedním z nejhorších krajů vůbec. Tabulka 63: Využívání Informačních a komunikačních technologií v domácnostech a jednotlivci v roce 2008 Indikátor Vybavení domácnosti PC Vybavení domácnosti připojením k Internetu Domácnosti s vysokorychlostním připojením k Internetu z celkového počtu domácností vybavených Internetem Jednotlivci (věk 16+) s mobilním telefonem Jednotlivci (věk 16+), kteří použili PC v posledních 3 měsících (před šetřením) Jednotlivci (věk 16+), kteří použili Internet v posledních 3 měsících (před šetřením) Jednotlivci (věk 16+), kteří použili Internet v posledních 12 měsících pro nakupování

Karlovarský Kraj (%) 48,5 39,4

47,7 41,7

Pořadí mezi kraji 4. 10.

62,8

79,4

14.

88,7

87,9

4. – 5.

59,2

58,7

5.

53,9

54,0

5, - 6.

15,6

21,0

12.

ČR (%)

Zdroj: ČSÚ

červen 2009

104



Tabulka 64: Využívání Informačních a komunikačních technologií ve veřejné správě k 31. 12. 2007 Indikátor Lokální počítačová siť v organizacích veřejné správy – obce Vysokorychlostní internet v organizacích veřejné správy – obce Webové stránky v organizacích veřejné správy – obce Obce provozující/umožňující přístup k Internetu v prostorách organizace Obce provozující/umožňující elektronickou podatelnu Obce nabízející bezplatný bezdrátový Internet prostřednictvím WIFI sítě Uživatelé Internetu, kteří v posledních 3 měsících použili Internet ve vztahu k veřejné správě Jednotlivci (věk 16+), kteří významně omeziIi osobní návštěvy úřadů v důsledku využívání Internetu Počet obcí zapojených do statistického šetření

Karlovarský kraj (%)

ČR (%)

Pořadí mezi kraji

59,7

45,7

3.

83,7

83,9

6.

96,9

87,9

2.

70,5

68,4

7.

31,8

30,1

5.

10,1

10,6

7.

16,8

18,1

8.

4,2

10,1

12.

98,5

93,7

2. Zdroj: ČSÚ

Závěr Z pohledu délky silniční sítě patří Karlovarský kraj k méně vybaveným krajům ČR, také hustota silniční sítě v přepočtu k rozloze území patří k podprůměrným ve srovnání s ostatními kraji ČR. Nepříliš dobré postavení má Karlovarský kraj v hodnocení hustoty sítě komunikací dálničního typu (dálnice, rychlostní komunikace), kde se řadí na 10. místo ze 14 krajů. Nejvyšší hustotu silniční sítě dosahuje správní území ORP Cheb a ORP Sokolov. Intenzita dopravy na síti silnic nižších tříd není vysoká. Hustota železničních tratí je v Karlovarském kraji i přes členitý terén mírně vyšší než je průměr ČR. Na území kraje se nachází mezinárodní letiště s pravidelným provozem, Karlovy Vary – Olšová Vrata. Do roku 2025 očekáván významný rozvoj letiště na více než 5-ti násobek současné přepravní kapacity. Vedle letiště v Karlových Varech se nacházejí na území kraje další dvě veřejná letiště vnitrostátní – Toužim a Mariánské Lázně, sloužící především pro sportovní účely. Hustota cyklotras na území Karlovarského kraje je v porovnání s ostatními kraji spíše nízká. Na území Karlovarského kraje funguje Integrovaný dopravní systém Karlovarského kraje (IDOK), v průběhu pracovních dnů je do většiny obcí vedeno 8 i více párových spojů za 24 hodin, a s výjimkou obcí Poustka a Tuřany jsou do každé obce zavedeny nejméně 4 spoje. V průběhu nepracovních dnů je situace výrazně horší – do některých obcí není dostupnost zajištěna vůbec. Na území Karlovarského kraje je nadprůměrný stav z hlediska zásobování vodou z veřejných vodovodů, v porovnání s ostatními kraji Karlovarský kraj

červen 2009

105



zaujímá 3. místo. Nejlepší situace je v ORP Sokolov, naopak nejhorší v ORP Kraslice. Hlavními zdroji pitné vody v kraji jsou zdroje podzemní i povrchové. Nejvydatnějším zdrojem podzemních vod je prameniště Nebanice, významné jsou povrchové zdroje, zejména u větších sídelních aglomerací. Kapacita vodních zdrojů na území Karlovarského kraje je dostatečná a s rezervou pokrývá potřeby kraje. Spotřeba vody v kraji nadprůměrná. Celkový objem vyrobené vody se v Karlovarském kraji i v ČR dlouhodobě snižuje. Karlovarský kraj patří k regionům s výrazně nadprůměrnou ztrátovostí vody ve vodovodní síti. Podíl obyvatel bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci je v Karlovarském kraji nadprůměrný, podíl je nejvyšší v ORP Sokolov, nejhorší situace je v ORP Kraslice. Z hlediska plynovodů je možné situaci v Karlovarském kraji hodnotit jako dobrou, všechna významná sídla již byla plynofikována. Na území Karlovarského kraje připadá podíl 5,2 % na instalovaném výkonu v energetické soustavě ČR. Dominantním typem zdroje v Karlovarském kraji z hlediska podílu na instalovaném výkonu je paroplynová elektrárna, z hlediska absolutní hodnoty instalovaného výkonu parní elektrárna. Pouze 2,5 % instalovaného výkonu tvoří větrné elektrárny a 0,3 % vodní elektrárny. V sektoru výroby elektrické energie dominuje ORP Sokolov, na jejímž správním území se nacházejí všechny velké zdroje a na celkové výrobě elektrické energie v kraji se podílí více než 97 %. Měrná spotřeba elektrické energie v kraji je nadprůměrná. Na území kraje je vysoký podíl domácností vybavených PC, zatímco podíl domácností vybavených internetem je pod celostátním průměrem. Dobrá situace je ve vybavení veřejné správy informačními technologiemi.

červen 2009

106



SWOT – Veřejná dopravní a technická infrastruktura SILNÉ STRÁNKY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA o Existence Integrovaného dopravního systému Karlovarského kraje o Dobrá dostupnost obcí veřejnou dopravou v pracovní dny o Hustota železničních tratí (i přes členitý terén mírně vyšší než je průměr ČR) o Existence III. tranzitního železničního koridoru (trať Cheb – Mariánské Lázně – Plzeň) o Výhodná poloha hlavních železničních tratí v kraji (kopírují hlavní osy osídlení) o Existence mezinárodního letiště s pravidelnou leteckou dopravou (letiště Karlovy Vary – Olšová Vrata)

červen 2009

SLABÉ STRÁNKY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA o Relativně špatné dopravní napojení na republiková centra o Nízká vybavenost rychlostními komunikacemi dálničního typu (základ systému silniční dopravy tvoří silnice I. třídy, silnice I/6 se postupně upravuje na rychlostní silnici R 6) o Podprůměrná hustota silniční sítě v porovnání s ostatními kraji (způsobená mj. přítomností vojenského prostoru Hradiště, kde se vyskytují pouze obslužné komunikace) o Nízká dostupnost některých obcí veřejnou dopravou mimo pracovní dny (28 obcí s intenzitou 0 – 1 spoj za 24 hodin) o Zanedbaná údržba železničních tratí a v jejím důsledku nesjízdnost některých traťových úseků (zjm. Loket – Horní Slavkov – Krásný Jez) o Nízké využití železničních vleček a z toho plynoucí neprováděná údržba (Ostrov – Dolní Žďár, Vojkovice - Kyselka, vlečka Rotavských strojíren) o Podprůměrná hustota cyklistické infrastruktury v porovnání s ostatními kraji, způsobená zejména rozdílnými orografickými a klimatickými podmínkami oproti ostatním krajům

107



TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA o Dostatečná kapacita vodních zdrojů, včetně rezerv o Nadprůměrný podíl obyvatel žijících v bytech s připojením na veřejný vodovod (v porovnání s ostatními kraji) o Nadprůměrný podíl obyvatel bydlících v domech připojených na veřejnou kanalizaci (v porovnání s ostatními kraji) o Energetická soběstačnost (instalovaný výkon zařízení na výrobu energie značně převyšuje potřeby kraje) o Ukončená plynofikace všech významných sídel v kraji o Nadprůměrné vybavení veřejné správy informačními technologiemi o Vysoká vybavenost domácností osobním počítačem

červen 2009

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA o Nadprůměrná spotřeba vody v porovnání s ostatními kraji o Nadprůměrná spotřeba elektrické energie v porovnání s ostatními kraji o Velký podíl neobnovitelných zdrojů na výrobě elektrické energie (nepříznivý z hlediska dlouhodobé udržitelnosti zásobování kraje elektrickou energií a z hlediska nízké diverzifikace zdrojů energie) o Podprůměrná vybavenost domácností internetem v porovnání s ostatními kraji a velmi nízký podíl připojení na vysokorychlostní internet

108



PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

o Zkvalitnění napojení na hlavní silniční tahy v ČR (zjm. rekonstrukce silnice I/6 na R6 a modernizace silnice I/21) o Zvýšení propustnosti hlavních silničních tahů budováním obchvatů měst a obcí o Zavedení multimodálních terminálů veřejné dopravy s minimalizací přestupních vzdáleností o Obnova místních přeshraničních silničních spojení o Dokončení modernizace hlavních železničních tratí a rekonstrukce jednotlivých nádraží o Vyšší využívání železnice pro dopravu nákladů o Rozvoj provozu na mezinárodním letišti K.Vary o Rozvoj cyklistické infrastruktury (zjm. souvislé cyklostezky údolím Ohře)

o Oddalování výstavby rychlostní silnice R6 a obchvatů na silnicích I. třídy o Zanedbávání oprav a údržby sítě silnic nižšího řádu o Omezování počtu spojů veřejné dopravy o Oddalování dalšího rozvoje Integrovaného dopravního systému Karlovarského kraje (IDOK) o Rušení provozu regionálních železničních tratí (např. Aš – Hranice, Tršnice – Luby) o Silná konkurence regionálních letišť na německé straně Krušných hor

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

o Budování infrastruktury pro o Podcenění významu rozvoje dálkový přenos elektrické energie využití alternativních zdrojů (viz Politika územního rozvoje energie v kraji (v prostředí ČR) rozsáhlé těžby hnědého uhlí) o Využití alternativních zdrojů energie – např. geotermálního potenciálu v kraji (Jáchymovsko, Chebská pánev, Smrčiny) o Snižování energetické náročnosti staveb a průmyslových činností o Další rozvoj plynofikace o Vyšší propagace nabídky elektronické komunikace s úřady

červen 2009

109


Sociodemografické podmínky Úvod Kapitola se věnuje využití území, osídlení, populačnímu vývoji obyvatelstva Karlovarského kraje a jevům s ním souvisejícím – zejména přírůstku a úbytku obyvatelstva. Pro vyhodnocení stavu a vývoje byly využity následující indikátory: podíl zemědělské půdy, lesních pozemků a zastavěných a ostatních ploch, hustota zalidnění, rozloha obce, saldo přirozené měny obyvatelstva, migrační saldo, podíl cizinců na obyvatelstvu, míra nezaměstnanosti, a věkové složení obyvatelstva apod. Využití území Základní rozdělení ploch na území kraje je následující: zemědělská půda, lesní pozemky, zastavěné plochy a ostatní plochy. Analýza využití území se věnuje celkovému zhodnocení a porovnání situace v kraji a převážně plochám nezemědělské půdy bez lesních pozemků. Zemědělská půda a lesní pozemky jsou blíže popsány v kapitole Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa. Mezikrajské porovnání podílu zemědělské půdy, lesních pozemků a zastavěných a ostatních ploch ukazuje Graf 2. 100 90 80 70

60,5

[%]

60 53,9

49,1

50 40

37,4

33,6

10

9,9

31,0

29,8

9,1

8,4

60,6

zemědělská půda

59,9 53,5

44,4 44,3

43,3 39,5 37,5

17,1 10,4

60,5

51,9

50,5

27,7

30 20

58,7

29,5

30,3

49,3

34,8

39,7

51,1 35,5

28,0

16,3 9,8

8,8

8,7

7,3

10,0

10,7

9,8

11,3

lesní pozemky zastavěné a ostatní plochy

ce lk em St ře do če sk ý Jih oč es ký Pl ze ňs ký Ka rlo va rs ký Ús te ck ý Li be Kr re ál ck ov ý éh ra de ck ý Pa rd ub ick ý Vy so či Jih na om or av sk ý O lo m ou ck ý Zl M ín or sk av ý sk os le zs ký

0

Č R

3.7


Graf 2: Podíl zemědělské půdy, lesních pozemků a zastavěných a ostatních ploch na celkové výměře území k 31. 12. 2006 Zdroj dat: ČSÚ

V Karlovarském kraji je nejnižší podíl zemědělské půdy ze všech krajů a naopak vyšší podíl lesních pozemků ve srovnání s ostatními kraji ČR viz Graf 2. Podílem zastavěných a ostatních ploch patří Karlovarský kraj také mezi kraje s nejvyšší hodnotou. Zde hrají roli především plochy ostatní, kam spadá zejména území zasažené těžbou.

červen 2009

110



Podíl nezemědělské půdy se v kraji od roku 2004 mírně zvýšil na úkor půdy zemědělské (v roce 2004 206.863 ha nezemědělské půdy, v roce 2007 již 207.207 ha). Podíl zemědělské půdy klesl zároveň ve všech správních obvodech ORP, kromě ORP Sokolov, což může být způsobeno rekultivacemi území zatíženého těžbou. Zvýšil se také podíl vodních ploch, nejvýraznější nárůst je opět ve správním obvodu ORP Sokolov, což opět souvisí s rekultivacemi bývalých těžebních ploch, jejichž součástí je i budování nových vodních nádrží. Tabulka 65: Bilance půdy podle správních obvodů ORP v Karlovarském kraji k 31. 12. 2007 v hektarech

207.207 143.429 8.818 7.031 21.203 13.461 75.009 45.531 20.521 18.268 24.179 20.064 23.261 19.086 34.217 19.989

7.119 146 2.250 1.974 347 819 687 896

3.213 170 535 1.049 162 352 308 637

ostatní

65.298 3.102 9.530 21.556 5.269 9.829 5.997 10.013

zastavěné plochy

3.638 230 548 1.242 181 281 487 668

lesní pozemky

55.311 2.225 18.406 21.834 495 6.246 2.108 3.996

Nezemě dělská půda

vodní plochy

124.247 5.557 28.485 44.631 5.945 16.357 8.592 14.678

trvalé travní porosty

Karlovarský kraj Aš Cheb Karlovy Vary Kraslice Marián.Lázně Ostrov Sokolov

Zemědělská půda

zahrady, ovocné sady

Kraj, správní obvody obcí s rozšířenou působností

v tom

orná půda

z toho

53.446 1.471 4.957 26.454 1.744 2.944 3.181 12.695 Zdroj: ČSÚ

Tabulka 66: Bilance půdy podle správních obvodů ORP v Karlovarském kraji k 31. 12. 2004 v hektarech

červen 2009

3.625 231 551 1.239 181

64.143 3.110 9.499 21.451 5.092

206.863 8.809 21.128 74.816 20.509

143.298 7.033 13.460 45.477 18.267

7.066 146 2.247 1.956 346

3.262 53.237 170 1.460 538 4.884 1.065 26.318 162 1.734

285 469 669

9.342 5.732 9.917

24.078 23.248 34.275

20.053 19.089 19.919

809 691 871

351 2.866 317 3.150 659 12.825 Zdroj: ČSÚ

ostatní

zastavěné plochy

6.829 2.406 4.033

vodní plochy

16.456 8.606 14.618

Nezemědělská půda

lesní pozemky

124.589 56.822 5.567 2.226 28.557 18.507 44.827 22.137 5.958 684

trvalé travní porosty

Karlovarský kraj Aš Cheb Karlovy Vary Kraslice Mariánské Lázně Ostrov Sokolov

Zemědělská půda

v tom

zahrady, ovocné sady


orná půda

z toho

111



Obrázek 33: Bilance nezemědělské půdy ve správních obvodech ORP Karlovarského kraje k 31. 12. 2007 Nejvyšší podíl vodních ploch byl v roce 2007 na území ORP Cheb, což je zapříčiněno existencí větších vodních děl Skalka a Jesenice na jeho území. Nejvyšší podíl ostatních ploch vykazuje ORP Sokolov, zejména díky rozsáhlým plochám těžby v území. Vysoký podíl těchto ploch vykazuje také ORP Karlovy Vary, naopak nejnižší podíl ostatních ploch v ORP Kraslice, kde se projevuje vysoká lesnatost území a nízké zastoupení průmyslu a s ním souvisejících činností. Osídlení Hustota zalidnění (osídlení) je významnou charakteristikou území. Oproti průměrné hodnotě za celou ČR (131,6 obyvatel/km2) je Karlovarský kraj s hodnotou 92,8 obyvatel/km2 zalidněný podprůměrně (je krajem se čtvrtou nejnižší hustotu zalidnění po krajích Jihočeském, Plzeňském a Vysočině – viz Tabulka 67). Příčinami jsou zejména periferní poloha kraje v rámci ČR, dřívější existence železné opony a historické vysidlování pohraničí po 2. světové válce. V roce 1930 žilo na území Karlovarského kraje 502,2 tis. obyvatel, v roce 1950 jen 244,1 tis. obyvatel. Hodnota zalidnění vyšší než činí

červen 2009

112



celorepublikový průměr je pouze v ORP Sokolov (viz Tabulka 68), nejnižší hustota zalidnění je v ORP Kraslice. Tabulka 67: Hustota zalidnění v krajích v roce 2007

Hustota zalidnění [osob/km2]

ČR, kraje

Česká republika

131,6


2443,5 109,1 63,0 74,2 92,8 155,8 137,2 116,0 113,2 75,6 158,5 121,9 149,1 230,3 Zdroj ČSÚ

dat:

Tabulka 68: Vybrané geografické údaje správních obvodů ORP v Karlovarském kraji za rok 2007 Hustota osídlení Počet obyvatel [obyvatel/ sídla ORP km2]

Rozloha [km2]

Počet obyvatel

Karlovarský kraj Aš Cheb Karlovy Vary Kraslice

3 315 144 497 1 196 265

307 449 17 739 52 736 89 284 14 002

13 261 34 818 51 202 7 120

Mariánské Lázně Ostrov Sokolov

405 319 489

24 728 29 881 79 079

13 915 61,1 14 17 250 93,7 14 24 488 161,7 30 Zdroj dat: ČSÚ, vlastní výpočet

Kraj/ správní obvod ORP

92,7 123,2 106,1 74,7 52,8

Počet obcí 132 5 21 40 8

Průměrná rozloha obce Karlovarského kraje je 25,1 km2. Nejmenší rozlohu mají obce na Sokolovsku (v průměru 16,3 km2/obec), kde je na relativně menším území mnoho obcí, které vznikaly spolu s rozvojem těžby a průmyslu na tomto území. Naopak nejvyšší průměrná rozloha obce (33,1 km2/obec) je na Kraslicku, kde se nachází pouze 8 obcí. Na Kraslicku připadá na jednu obec pouze 1.768 obyvatel, tj. o 537 osob méně než je průměrná hodnota za kraj.

červen 2009

113



Mezikrajské srovnání velikostních skupin obcí ukazuje Tabulka 69. V Karlovarském kraji je nejnižší počet obcí v porovnání s ostatními kraji. Rozložení obcí podle počtu obyvatel v nich žijících se nijak výrazně neliší od celorepublikového průměru. Početně převládají malé obce s 200 – 499 obyvateli. Tabulka 69: Velikostní skupiny obcí podle krajů v roce 2007

ČR, kraje

Počet obcí celke m

v tom s počtem obyvatel Obyvatelstvo celkem do 199

200 499

500 999

1 000 - 4 999

5 000 - 19 999

20 000 - 49 999

50 000 a více

Česká republika

6.249

1.566

2.024

1.312

1.073

211

42

21

10.381.130


1 1.146 623 501 132 354 215 448 451 704 673 398 304 299

272 240 183 17 56 37 116 111 339 116 47 18 14

413 206 155 39 127 57 168 178 206 199 129 86 61

258 78 76 33 80 63 86 87 94 180 101 99 77

164 79 73 30 65 43 56 58 47 155 108 81 114

34 15 12 10 18 12 19 15 14 17 9 15 21

4 4 1 2 4 2 2 1 3 5 3 4 7

1 1 1 1 1 4 1 1 1 1 1 1 1 5

1.212.097 1.201.827 633.264 561.074 307.449 831.180 433.948 552.212 511.400 513.677 1 .140.534 641.791 590.780 1.249.897 Zdroj: ČSÚ

Ve městech bydlí více než čtyři pětiny obyvatel, tj. nejvíce z českých krajů (s výjimkou Prahy). Vysoký stupeň urbanizace je důsledkem specifické sídelní struktury – větší koncentrace poměrně malých měst. Obyvatelstvo Trend ve vývoji počtu obyvatel v Karlovarském kraji byl v letech 1991 – 2007 kolísavý s mírně klesající tendencí zejména po roce 1999 (viz Graf 3). Na vývojových změnách stavu obyvatelstva se významným podílem odrážela přirozená měna obyvatel a změny počtu obyvatel vlivem vyšší úmrtnosti nad porodností. Počet živě narozených stoupá v souladu s celorepublikovým trendem a kromě roku 2005 mírně převyšuje celorepublikový průměr. Velmi výrazné zvýšení počtu obyvatel bylo zaznamenáno v roce 2007. Důvodem zvýšení je nárůst počtu živě narozených dětí a zároveň snížení počtu zemřelých (viz Graf 4). V důsledku těchto skutečností dosáhlo saldo přirozené měny obyvatelstva ve sledovaném období kladné hodnoty (518). Počet přistěhovalých do kraje byl výrazně vyšší než počet vystěhovalých, migrační saldo činilo ve sledovaném období 2.329 osob (viz Graf 5). Celkový populační přírůstek byl 2.847 osob, což je v relativním vyjádření 9,3 na 1000 obyvatel. V porovnání s průměrem

červen 2009

114



ČR (9,1), je tato hodnota mírně nadprůměrná. Obdobný trend, i když mírnějšího charakteru, pokračoval i v roce 2008. 308 000 307 000 306 000 305 000

Stav k 31. 12.

304 000 303 000 302 000 2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

301 000

Graf 3: Vývoj stavu obyvatelstva Karlovarského kraje v letech 1991 2007 Zdroj dat: ČSÚ

V porovnání s ostatními kraji a celkovým vývojem v České republice v daném období je mírně kolísavý populační vývoj Karlovarského kraje poměrně specifický. Pro ČR byl v letech 1998 – 2002 typický pokles počtu obyvatel. Od roku 2003 počet obyvatel stoupá. Většina krajů tento trend víceméně kopíruje (výjimku tvoří pouze kraje Středočeský se stabilním nárůstem počtu obyvatel již od roku 1998 v souvislosti zejména se suburbanizačními procesy, a Moravskoslezský kraj, kde počet obyvatelstva naopak stabilně klesal). Podobně jako v Karlovarském kraji vývoj v daném období kolísal pouze v kraji Ústeckém. 4 500 4 000 3 500 3 000

Přirozený přírůstek

2 500 2 000 1 500

Živě narození

1 000

Zemřelí

500 2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

-1 000

1991

0 -500

Graf 4: Přirozený přírůstek obyvatelstva Karlovarského kraje v letech 1991 – 2007 Zdroj dat: ČSÚ

červen 2009

115



7 000 6 000 5 000 4 000

Přistěhovalí

3 000

Vystěhovalí Přírůstek migrací

2 000 1 000 2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

-1 000

1991

0

Graf 5: Vývoj počtu přistěhovalých, vystěhovalých a přírůstek migrací v Karlovarském kraji v letech 1991 –2007 Zdroj dat: ČSÚ

Z hlediska dlouhodobého vývoje je ve většině ORP patrný klesající či stabilní trend v počtu obyvatel. Výjimkou je ORP Cheb a Ostrov, které se tak nejvíce podílely na výrazném populačním zisku celého kraje. Zajímavý je dlouhodobý pokles počtu obyvatel u krajského města – Karlových Varů, způsobený zjm. procesem suburbanizace. Nejvýraznější podíl na tomto vývoji měla migrace do území kraje (pozitivní migrační saldo), ale také mírné zvýšení porodnosti a mírné snížení úmrtnosti. 120 000

100 000

počet obyvatel

80 000

Aš Cheb Karlovy Vary

60 000

Kraslice Mariánské Lázně Ostrov Sokolov

40 000

20 000

0 1970

1980

1991

2001

2003

2005

2006

2007

rok

Graf 6: Vývoj počtu obyvatel ve správních obvodech ORP Karlovarského kraje v letech 1970 – 2007 Zdroj: ČSÚ

červen 2009

116



Situace v počtu živě narozených je v jednotlivých ORP poměrně vyrovnaná a nelze zde zaznamenat výraznější rozdíly. Podobně je tomu i v případě počtu zemřelých. Mírně záporný přirozený přírůstek, kdy úmrtnost převyšuje porodnost, vykazují ORP Karlovy Vary a ORP Mariánské Lázně, což souvisí mimo jiné se specifickou věkovou strukturou obyvatelstva těchto správních obvodů (viz dále v subkapitole Věkové struktura obyvatelstva). Přistěhovalých na 1.000 obyvatel je nejvíce v ORP Ostrov, nejnižší hodnotu naopak vykazuje ORP Sokolov. ORP Ostrov vykazuje zároveň nejvyšší hodnotu v počtu vystěhovalých, proto přírůstek migrací není tak vysoký. Záporný přírůstek stěhováním vykazují ORP Kraslice a ORP Sokolov, což je dáno zejména nižší atraktivitou těchto oblastí, jak z hlediska životního prostředí (zejména Sokolov), tak z hlediska počtu pracovních příležitostí (zejména Kraslice). Nejvyšší celkový přírůstek vykazují ORP Aš, Ostrov a Cheb. Záporný celkový přírůstek se vyskytuje pouze v ORP Kraslice. V ORP Sokolov se hodnota blíží nule. V kraji roste počet cizinců, Karlovarský kraj má po hlavním městě Praha druhý největší podíl cizinců na obyvatelstvu kraje celkem. Obyvatelstvo kraje je v rámci ČR nejméně národnostně homogenní. Cizinci v roce 2007 tvořili 6,3 % celkové populace kraje. Výrazně nejvíce jsou mezi nimi zastoupeni Vietnamci (3 % obyvatel kraje), následují Ukrajinci (0,79 %), Rusové (0,7 %), Němci (0,57 %) a Slováci (0,45 %). Srovnání podílu cizinců na obyvatelstvu v rámci okresů a krajů ČR znázorňuje Obrázek 34.

Obrázek 34: Podíl cizinců na obyvatelstvu celkem k 31. 12. 2007 Zdroj: ČSÚ

Nezaměstnanost Nezaměstnanost patří k nejvýznamnějším tématům jak v České republice, tak v rámci Evropské unie. Jedním z klíčových problémů ve vývoji ekonomiky jako celku je situace na trhu práce.

červen 2009

117



Nezaměstnanost v Karlovarském kraji kopíruje vývoj v ČR a na její snižování má vliv také vývoj ekonomiky v zemích, do kterých míří většina exportu (v případě Karlovarského kraje zejména Německo). Region zaostává za celostátním průměrem, míra nezaměstnanosti v Karlovarském kraji činila ke konci dubna 2008 6,6 %, což je ve srovnání s průměrem ČR (5,2 %) o 1,4 % více. Po Ústeckém a Moravskoslezském kraji se jedná o třetí nejvyšší hodnotu nezaměstnanosti v ČR. Poměrně významné rozdíly jsou patrné i uvnitř kraje (viz Obrázek 36). Zatímco nezaměstnanost v ORP Mariánské Lázně a ORP Aš vykazuje hodnoty pod národním průměrem, hodnoty vykazované úřady práce v ORP Kraslice, Ostrov a Sokolov již významně průměr ČR přesahují. V rámci kraje je situace nejhorší v ORP Kraslice, což je dáno celkovým periferním rázem oblasti a charakterem území (málo osídlená oblast, hornatý ráz a vysoký stupeň zalesnění, slabší zastoupení průmyslu a služeb a tím i méně pracovních příležitostí). Nezaměstnanost častěji postihuje ženy (7,5 %) než muže (5,9 %). Rozdíl v zaměstnanosti mezi pohlavími je ovšem jeden z nejnižších v celé ČR. V absolutních hodnotách bylo ke konci dubna 2008 v kraji bez zaměstnání 11.863 obyvatel, přičemž volných pracovních míst bylo evidováno 3.546. Na jedno volné pracovní místo tak připadalo 3,3 nezaměstnaných, což je vyšší hodnota, než je celostátní průměr (2,1). Tabulka 70: Nezaměstnanost podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností v letech 2005 – 2007 (stav k 31. 12.) Kraj/ správní obvody obcí s rozšířenou působností

Ekonomicky aktivní1)

Uchazeči o zaměstnání

Míra nezaměstnanosti (%)2)

2005 2006 2007 2005 2006 2007 Karlovarský kraj 162.347 18.017 16.221 12.975 10,7 9,5 7,6 Aš 9.032 626 633 469 6,8 6,8 5,0 Cheb 26.953 2.891 2.547 2.183 10,3 9,1 7,9 Karlovy Vary 48.385 5.108 4.534 3.754 9,9 8,7 7,3 Kraslice 7.361 1.036 971 771 13,9 12,5 10,0 Marián. Lázně 13.470 1.041 947 680 7,4 6,7 4,8 Ostrov 15.207 1.807 1.619 1.389 11,3 10,2 8,7 Sokolov 41.939 5.508 4.970 3.729 12,9 11,6 8,4 1) SLDB k 1. 3. 2001 2) míra nezaměstnanosti je počítána na počet ekonomicky aktivních podle SLDB k 1. 3. 2001 Zdroj: ČSÚ

Počet uchazečů o zaměstnání i míra nezaměstnanosti od roku 2005 klesá jak celkově v Karlovarském kraji, tak v jednotlivých správních obvodech ORP. V letech 2005 až 2007 se počet volných pracovních míst výrazně zvýšil (v roce 2006 o 95,2 % oproti roku 2005 a v roce 2007 o 34,5 % oproti roku 2006). V roce 2008 je naopak patrný pokles volných pracovních míst o 22,3 % v porovnání s rokem roku 2007. Situaci v počtu uchazečů o zaměstnání na jedno pracovní místo v roce 2007 ukazuje Obrázek 35. V Karlovarském kraji je v tomto ukazateli nejhorší

červen 2009

118



situace v ČR po krajích Ústeckém, Moravskoslezském a Olomouckém. V rámci kraje je nejhorší situace v ORP Sokolov, především v souvislosti s útlumem těžby hnědého uhlí a úbytkem pracovních míst v tomto sektoru.

Graf 7: Vývoj dlouhodobé nezaměstnanosti a míry registrované nezaměstnanosti v Karlovarském kraji (k 31. 12., v %) Zdroj: ČSÚ

Obrázek 35: Počet uchazečů o zaměstnání na jedno pracovní místo k 31. 12. 2007 Zdroj: ČSÚ

červen 2009

119



Obrázek 36: Míra nezaměstnanosti ve správních obvodech ORP v roce 2007 Zdroj: ČSÚ

Obrázek 37: Míra nezaměstnanosti podle obcí Karlovarského kraje k 31. 12. 2007 Zdroj: ČSÚ

červen 2009

120



Věková struktura obyvatelstva Věkovou strukturu Karlovarského kraje lze vůči situaci v ČR hodnotit jako příznivou. Z dlouhodobého hlediska se v kraji zvyšuje podíl obyvatelstva v produktivním věku (tj. ve věku 15 až 64 let) – od roku 2000 nárůst o 0,9 %, v roce 2007 činil 72 %. Patrný je vyšší podíl mužů v produktivním věku než žen. Podíl dětí ve věku 0–14 let byl v roce 2007 Karlovarském kraji 14,69 %, což převyšuje celostátní průměr (14,2 %). Mezi kraji se Karlovarský kraj v tomto ukazateli umisťuje na středních příčkách. Průměrný věk obyvatel Karlovarského kraje byl v roce 2007 39,6. V rámci správních obvodů ORP se uvedené hodnoty nijak výrazně neliší. Data v absolutním i relativním vyjádření pro srovnání uvádí Tabulka 71. Tabulka 71: Obyvatelstvo podle Karlovarského kraje 31. 12. 2007

Obyvatelstvo celkem ve věku

pohlaví

a věku

Muži ve věku

podle

ORP

Ženy ve věku

Kraj/ správní obvody ORP


15 - 64 65 a více

0 - 14

45.168 2.718 8.068 12.047 2.121

221.243 12.868 38.260 63.771 10.064

41.038 2.153 6.408 13.466 1.817

23.343 111.169 1.434 6.414 4.096 19.392 6.191 31.840 1.108 5.093

16.397 856 2.563 5.365 752

21.825 110.074 1.284 6.454 3.972 18.868 5.856 31.931 1.013 4.971

24.641 1.297 3.845 8.101 1.065

3.298 17.818 4.490 21.490 12.426 56.972

3.612 3.901 9.681

1.724 2.299 6.491 %

8.818 10.892 28.720

1.395 1.545 3.921

1.574 2.191 5.935

9.000 10.598 28.252

2.217 2.356 5.760

15,7 14,4 14,4 17,7 15,1


15 - 64

65 a více

0 - 14

0 - 14

15 - 64

14,7 15,3 15,3 13,5 15,1

72,0 72,5 72,6 71,4 71,9

13,3 12,1 12,2 15,1 13,0

15,5 16,5 15,7 14,3 15,9

73,7 73,7 74,4 73,4 73,2

10,9 9,8 9,8 12,4 10,8

13,9 14,2 14,9 12,8 14,4

70,3 71,4 70,7 69,6 70,5

13,3 15,0 15,7

72,1 71,9 72,0

14,6 13,1 12,2

14,4 15,6 16,6

73,9 73,9 73,4

11,7 10,5 10,0

12,3 14,5 14,9

70,4 70,0 70,7

65 a více

17,3 15,6 14,4 Zdroj: ČSÚ

Grafické znázornění věkové struktury obyvatelstva v jednotlivých ORP kraje v roce 2007 ukazuje Graf 8. Je patrný mírně vyšší podíl osob v postproduktivním věku v ORP Mariánské Lázně a ORP Karlovy Vary a rovněž nižší podíl osob ve věku 0–14 let v těchto správních obvodech.

červen 2009

121



Nejpříznivější věkovou strukturu vykazuje ORP Sokolov, jako nejméně příznivou lze hodnotit věkovou strukturu v ORP Karlovy Vary.

Graf 8: Věkové složení obyvatelstva Karlovarského kraje podle správních obvodů ORP v roce 2007 Zdroj: ČSÚ

Z dlouhodobého srovnání mezi lety 1991 a 2007 vyplývá, že výrazně ubylo obyvatel zejména ve věkové kategorii 0–20 let a naopak přibylo v kategorii 50–65 let. Rozdíly mezi pohlavími nejsou výrazné. Obyvatelstvo Karlovarského kraje od roku 1991 stárne, kraj tak kopíruje celorepublikový trend. Počet sňatků v kraji od roku 1998 kolísá a je mírně nad průměrem ČR. Rozvodovost je stabilně vyšší než činí celorepublikový průměr a rozdíly jsou v jednotlivých letech poměrně vysoké. Dostupnost služeb, občanská vybavenost Občanská vybavenost je úroveň vybavení území určitými druhy zařízení sloužících občanům. Pro analýzu je vhodné použití indikátoru počtu jednotlivých druhů těchto zařízení na 10 000 obyvatel. Mezi zařízení občanské vybavenosti byly pro tuto analýzu zařazeny následující oblasti a zařízení: kultura (kina včetně multikin, muzea, galerie), sport (tělocvičny, stadiony, hřiště), školství (mateřské, základní a střední školy), zdravotnictví (nemocnice a ordinace praktického lékaře pro děti a dospělé) a sociální zabezpečení (domovy důchodců, penziony pro důchodce, domy s pečovatelskou službou). Počty příslušných zařízení občanské vybavenosti na 10.000 obyvatel v kraji a v jednotlivých ORP uvádí Tabulka 72. V počtech zařízení občanské vybavenosti se jednotlivé ORP dosti liší. Celkově dobrou občanskou vybavenost při srovnání v rámci kraje vykazuje ORP Ostrov. Relativně dobrou občanskou vybavenost vykazují správní obvody s velkými městy – Cheb a Karlovy Vary, ale zdaleka ne ve všech ukazatelích tyto správní obvody dosahují průměru kraje. Nejhorší hodnoty vykazují ORP Aš a ORP Kraslice, kde se projevuje jejich periferní poloha. V oblasti kultury mají nejlepší hodnoty správní obvody Ostrov a Cheb, které ve všech hodnocených ukazatelích výrazně převyšují krajský průměr, naopak nejhorší situace je v ORP Aš. V oblasti sportovních zařízení je situace

červen 2009

122



poměrně vyrovnaná, pouze ve správních obvodech Mariánské Lázně a Karlovy Vary je patrný výrazně vyšší počet hřišť a stadionů na 10.000 obyvatel. Tabulka 72: Počty zařízení občanské vybavenosti správních obvodů ORP Karlovarského kraje na 10 000 obyvatel v roce 2006

Sociální zabezpečení

základní škola

střední škola

nemocnice

pro dospělé

pro děti

domov důchodců

penzion pro důchodce

dům s pečovatelskou službou

0,8 0,8 1,3

5,5

9,9

3,9

3,2

2

0,2

4,9

2,6

0,3

0,3

1,4

0,6 0,6 1 1,2 0,8 0,6 0,9 2 0,7 0,7

5,2 6,6 4,1 5,7

5,2 9,3 10,7 9,2

4 3,3 2,7 5,7

2,9 3,1 3,1 2,8

1,2 1,7 2,9 1,4

0,2 0,1 -

4 4,4 5,5 5,7

2,9 2,1 2,5 4,3

0,6 0,2 0,2 -

0,4 0,1 -

0,6 1 1,9 1,4

0,4 0,8 0,8

6,1

13,8

5,7

3,7

2

0,4

5,7

3,7

0,4

1,2

0,4

1,7 1 2 0,8 0,6 1,1

5,8 6,1

9,9 9,4

5,1 4,2

3,8 3,3

1,4 1,6

0,3 0,1

5,1 4,3

2 2,7

0,7 0,1

muzeum

mateřská škola

ordinace praktického lékaře

Zdravotnictví

stadion, hřiště

Aš Cheb Karlovy Vary Kraslice Mariánské Lázně Ostrov Sokolov

Školství

tělocvična

Karlovarský kraj

kino vč. multikin

Kraj/ správní obvod ORP

Sport

galerie

Kultura

0,3 1,7 0,3 1,4 Zdroj dat: ČSÚ

Situace v občanské vybavenosti ve školství je relativně vyrovnaná. Z hlediska zdravotnických zařízení je stav nejlepší v ORP Mariánské Lázně, naopak v ORP Aš a ORP Kraslice se nemocnice vůbec nenachází. ORP Kraslice však dominuje v počtu obvodních lékařů – spolu s ORP Karlovy Vary vykazují nejvyšší hodnotu v kraji (5,7). ORP Kraslice má nejvyšší hodnotu i v počtu dětských lékařů. V oblasti zařízení pro sociální zabezpečení vykazuje nejlepší stav ORP Ostrov, nejnižší hodnotu pak ORP Kraslice. Mezikrajské srovnání počtů zařízení občanské vybavenosti na 10.000 obyvatel poskytuje Tabulka 73. V počtu všech druhů kin na 10.000 obyvatel vykazuje Karlovarský kraj vyšší hodnotu než je celostátní průměr (o 0,2) a řadí se tak na druhou příčku mezi kraji. Situace v počtu galerií je rovněž velmi dobrá, kraj se umístil na čtvrtém místě za Jihočeským krajem, hl. městem Praha a krajem Vysočina. V počtu muzeí je kraj mírně pod celorepublikovým průměrem, mezi kraji na 9. místě. Situace v počtu školských zařízení je spíše podprůměrná, zejména v oblasti mateřských a základních škol, nikoliv však výrazně. V počtu středních škol na 10.000 obyvatel vykazuje Karlovarský kraj totožnou hodnotu s celorepublikovým průměrem. V počtu nemocnic se neobjevuje výrazná

červen 2009

123



variabilita mezi kraji, kraj dosahuje celostátního průměru stejně jako většina ostatních krajů. V počtu obyvatel na jednoho lékaře Karlovarský kraj dosahuje 277 a převyšuje tak celostátní průměr (250). Situace v oblasti zařízení sociálního zabezpečení na 10.000 obyvatel je dobrá, zejména počty penzionů pro důchodce a domů s pečovatelskou služnou převyšují průměrnou hodnotu za celou Českou republiku. Tabulka 73: Zařízení občanské vybavenosti na 10.000 obyvatel v krajích ČR v roce 2006

MŠ

ZŠ

SŠ

nemocnice

domov důchodců

0,9 0,6 1,1 1,2 0,8 0,8 0,6 1,1 1,0 1,1 1,0 0,7 0,8 1,0 0,7

1,0 1,5 0,6 1,9 0,9 1,3 0,9 0,3 0,8 0,9 1,4 0,8 0,8 1,0 1,1

11,0 2,5 10,8 16,1 9,9 9,9 5,7 12,6 17,3 15,4 16,5 12,1 14,0 14,0 9,9

5,1 1,5 4,5 5,7 4,9 5,5 4,0 6,2 7,7 6,7 6,2 6,0 6,9 5,5 5,3

4,7 2,7 5,4 4,7 4,6 3,9 3,9 4,9 5,4 6,1 5,4 5,6 5,7 5,2 3,8

4,1 2,1 4,5 4,1 4,1 3,9 3,5 4,9 5,0 5,1 5,3 4,2 4,8 4,3 3,7

1,4 1,7 1,3 1,7 1,1 1,4 1,6 1,4 1,6 1,8 1,4 1,3 1,5 1,4 1,2

0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,1 0,2 0,1 0,2 0,1

0,4 0,2 0,4 0,5 0,3 0,3 0,4 0,3 0,5 0,3 0,4 0,3 0,4 0,5 0,4

dům s pečovatelskou službou

tělocvičny

0,6 0,3 0,5 0,9 0,6 0,8 0,8 0,6 0,8 0,7 0,9 0,5 0,7 0,5 0,4

penzion pro důchodce

hřiště, stadiony


Sociální péče

galerie

ČR

Zdravotnictví

Školství

muzea

ČR, kraje

Sport

stálá kina a multikina

Kultura

0,1 1,2 0,1 0,3 0,1 1,2 0,1 1,5 0,2 1,4 0,3 1,4 0,3 1,0 0,1 1,9 0,2 1,3 0,1 1,6 0,1 1,7 0,2 0,8 0,2 1,5 0,3 1,5 0,1 1,2 Zdroj dat: ČSÚ

Dopravní dostupnost a poloha vzhledem ke krajskému městu Karlovarský kraj má víceméně tvar kruhu s protáhlým výběžkem na západ v oblasti Ašska. Z hlediska dopravní dostupnosti leží krajské město přibližně uprostřed tohoto kruhu. Z tvaru území kraje vyplývají silniční vzdálenosti jednotlivých obcí od krajského města. Území kraje bylo rozděleno podle časové dostupnosti krajského města (resp. doby, za kterou lze dojet osobním automobilem do krajského města) – viz Obrázek 37. Malá rozloha kraje a umístění krajského města zaručuje rychlou dostupnost do jeho centra. Obyvatelé z 18 % obcí kraje do Karlových Varů dojedou během dvaceti minut, ze 73 % obcí to trvá do 59 minut, jen z 8 % obcí trvá cesta do krajského města déle než 60 minut .

červen 2009

124



Obrázek 38: Časová dostupnost krajského města individuální dopravou v Karlovarském kraji Zdroj: ČSÚ

Závěr Podílem zastavěných a ostatních ploch patří Karlovarský kraj mezi kraje s nejvyšší hodnotou tohoto ukazatele. Roli hrají především plochy v kategorii „ostatní“, kam spadá zejména území zasažené těžbou. Karlovarský kraj má čtvrtou nejnižší hustotu zalidnění v ČR, vyšší hodnotu než činí celorepublikový průměr má pouze správní obvod ORP Sokolov. Průměrná rozloha obcí je po Praze mezi kraji ČR zdaleka největší, dosahuje dvojnásobku průměrné rozlohy obce v ČR. Ve městech bydlí více než čtyři pětiny obyvatel, což je nejvíce mezi kraji, s výjimkou Prahy. Vývoj počtu obyvatel v Karlovarském kraji byl v letech 1991 – 2007 kolísavý s mírně klesající tendencí zejména po roce 1999. Velmi výrazné zvýšení počtu obyvatel bylo zaznamenáno v roce 2007. Karlovarský kraj po hlavním městě Praha vykazuje největší podíl cizinců na obyvatelstvu kraje. Nezaměstnanost v Karlovarském kraji zaostává za celostátním průměrem. Na jedno volné pracovní místo připadalo 3,3 nezaměstnaných, což je horší hodnota, než je celostátní průměr (2,1). Počet uchazečů o zaměstnání i míra nezaměstnanosti od roku 2005 v Karlovarském kraji klesá. Z dlouhodobého hlediska se podíl obyvatelstva v produktivním věku zvyšuje. Podíl dětí ve věku 0–14 let byl v roce 2007 v Karlovarském kraji roven 14,69 %, což převyšuje celostátní průměr (14,2 %). Mezi kraji se Karlovarský kraj v tomto ukazateli umisťuje na středních příčkách. Věkovou strukturu Karlovarského kraje lze vůči situaci v ČR hodnotit jako příznivou.

červen 2009

125



Vybavenost kulturními zařízeními (kina, galerie, muzea) je v kraji obecně dobrá. Situace v počtu školských zařízení je mírně podprůměrná, zejména v oblasti mateřských a základních škol. V počtu nemocnic kraj dosahuje celostátního průměru stejně jako většina ostatních krajů. V počtu obyvatel na jednoho lékaře Karlovarský kraj vykazuje horší hodnoty a převyšuje celostátní průměr. Situace v oblasti zařízení sociálního zabezpečení na 10.000 obyvatel je dobrá, zejména v počtech penzionů pro důchodce a domů s pečovatelskou službou, které převyšují průměrnou hodnotu za Českou republiku. Malá rozloha kraje a umístění krajského města zaručuje rychlou dostupnost do jeho centra.

červen 2009

126



SWOT – Sociodemografické podmínky SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

o Příznivá věková struktura obyvatelstva (nejpříznivější v ORP Sokolov) o Dlouhodobě se zvyšuje podíl obyvatelstva v produktivním věku o Nízký průměrný věk obyvatelstva o Trvalé zvyšování porodnosti a snižování úmrtnosti o Pozitivní migrační saldo (dlouhodobě populačně nejziskovějšími jsou ORP Cheb a ORP Ostrov) o Dobrá vybavenost v oblasti zařízení sociálního zabezpečení o Dobrá vybavenost v oblasti zařízení kultury (zejména kina a galerie)

o Vysoká míra nezaměstnanosti (Karlovarský kraj zaostává za průměrem ČR o více než 1%) o Nízká nabídka pracovních míst (počet nezaměstnaných na 1 pracovní místo převyšuje průměr v ostatních krajích) o Nízká hustota zalidnění (V Karlovarském kraji je 4. nejnižší hustota obyvatel mezi kraji) o Nerovnoměrnost osídlení území kraje (vysoký podíl obyvatel žijících ve městech) o Vysoká rozvodovost o Mírně podprůměrná situace v počtu školských zařízení (zejména u mateřských a základních škol) o V kraji chybí vysoká škola technického směru

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

o

o

Zlepšení dopravní dostupnosti sídel a zdrojů pracovních míst o Využití atraktivity kraje jako místa pro spokojený život (zejména pro mladé rodiny) o Využití potřeb spojených s postupným stárnutím populace pro vznik nových pracovních míst ve službách

červen 2009

Negativní změny ve struktuře vybavenosti menších sídel (rušení škol apod.) o Negativní dopady ekonomické recese vedoucí zejména ke zvýšení nezaměstnanosti o Snižování počtu volných pracovních míst o Obtížná integrace vysokého podílu cizinců v populaci

127


3.8


Bydlení Úvod Stav bytového fondu a rozvoj bytové výstavby jsou významnými indikátory celkového rozvoje území. Úroveň bydlení je pak důležitým faktorem životní úrovně, který se dotýká kvality života obyvatel. K popisu daného jevu lze použít více indikátorů. V analýze byly použity statistiky zahajování výstavby bytů, rozestavěnost, poměr mezi rozestavěnými a dokončenými byty, dokončené byty na 1.000 obyvatel, průměrná obytná plocha dokončeného bytu a stáří domovního fondu. Bytový fond Karlovarský kraj je charakteristický nízkým podílem individuální zástavby, což je dáno zejména dřívější preferencí bytové výstavby v oblastech, kde probíhala těžba. V roce 2001 byl podíl rodinných domů z celkového počtu domů Karlovarského kraje o celých 17,3 % nižší než je průměr ČR. Souhrnné údaje o velikosti a struktuře domovního a bytového fondu jsou dostupné z výsledků sčítání lidu, domů a bytů, které se provádí jednou za deset let. K datu posledního sčítání (rok 2001) byl domovní fond Karlovarského kraje tvořen 39.866 domy, z toho 89,5 % obydlených a 10,5 % domů bylo neobydlených. V porovnání s rokem 1991 byl zaznamenán nárůst o 2.527 domů (tj. o 6,8 %). Z celkového počtu 35.666 trvale obydlených domů, jejichž počet se proti předchozímu sčítání v kraji zvýšil o 6,8 %, tvoří rodinné domy 71,4 % při absolutním nárůstu počtu rodinných domů o 3.901 (tj. o 18,1 %). Bytové domy se na celkovém počtu trvale obydlených domů podílejí 25,2 % (v porovnání s rokem 1991 poklesl jejich počet o 1.972 a jejich podíl o 7,6 %). Na výše uvedeném faktu se odráží i skutečnost, že se upouští od výstavby panelových a bytových domů a naopak výrazně narůstá výstavba rodinných domů zejména v blízkosti měst. Tabulka 74: Domovní fond v krajích ČR v roce 2001 Kraj/ČR

Domy celkem

Trvale obydlené domy

Česká republika 1.969.018 1.630.705 Hl. m. Praha 88.200 82.160 Středočeský 307.120 239.553 Jihočeský 147.970 111.544 Plzeňský 120.279 95.538 Karlovarský 39.866 35.666 Ústecký 124.567 105.241 Liberecký 84.883 66.347 Královéhradecký 128.770 101.662 Pardubický 118.714 96.680 Vysočina 129.165 103.556 Jihomoravský 237.514 205.293 Olomoucký 126.825 110.568 Zlínský 133.402 114.576 Moravskoslezský 181.743 162.321

červen 2009

Přírůstek Přírůstek Podíl Průměrné proti proti Neobydlené rodinných stáří domy roku roku domů v % domu 1991 1991 v %

33.629 3.183 4.439 1.500 546 2.267 4.160 2.041 1.332 1.029 699 3.259 2.391 1 .39 5.244

2,1 3,9 1,9 1,4 0,6 6,8 4,1 3,2 1,3 1,1 0,7 1,6 2,2 1,4 3,3

338.313 6.040 67.567 36.426 24.741 4.200 19.326 18.536 27.108 22.034 25.609 32.221 16.257 18.826 19.422

86,3 61,2 91,3 88,0 86,3 71,4 78,4 82,9 87,1 89,7 91,4 90,2 88,3 92,5 83,5

46,9 50,8 48,7 46,5 48,6 55,0 55,9 54,5 48,3 44,7 42,9 44,2 46,5 41,0 42,0

128



Zdroj dat: ČSÚ

V porovnání domovního fondu s ostatními kraji (viz Tabulka 74) Karlovarský kraj dosahuje spíše podprůměrných hodnot. Zatímco nejrozsáhlejší domovní fond je v kraji Středočeském (15,6 % z úhrnu ČR), nejméně domů je v hl. m. Praze (4,5 %), Libereckém (4,3 %) a Karlovarském kraji (2 %). Obdobné jsou i podíly jednotlivých krajů na celkovém počtu trvale obydlených domů, ovšem s nižším rozpětím (Středočeský kraj 14,7 %, Karlovarský kraj 2,2 %). Výše uvedený fakt je způsoben především tím, že ve Středočeském kraji je po kraji Jihočeském (25 %) největší podíl neobydlených domů (22 %), zatímco v Karlovarském kraji je po Praze (6,8 %) podíl nejmenší (10,5 %). V Karlovarském kraji je 2. nejnižší podíl rodinných domů. Situaci v rámci jednotlivých správních obvodů ORP ukazuje Tabulka 75. V roce 2001 se nejvíce bytů nacházelo ve správním obvodě ORP Karlovy Vary a nejméně ve správním obvodě ORP Kraslice. Nejvíce neobydlených bytů vykazuje ORP Karlovy Vary a nejméně ORP Aš. Ve všech správních obvodech ORP klesá podíl bytových domů na úkor rodinných domů viz Tabulka 75. Tabulka 75: Domovní a bytový fond v jednotlivých správních obvodech ORP Karlovarského kraje 1991 – 2001

ORP Aš Cheb K. Vary Kraslice M. Lázně Ostrov Sokolov

z toho rodinné domy celkem domy rozdíl rozdíl 2001 1991 [%] 2001 1991 [%] 2.926 2.748 6,5 2.334 1.970 18,5 6.191 5 .728 8,1 4.276 3.397 25,9 12.018 11.284 6,5 8.630 7.486 15,3 2.662 2.469 7,8 2.238 1.954 14,5 3.861 3.612 6,9 2.827 2.247 25,8 3.942 3.714 6,1 2.804 2.482 13 8.266 7.784 6,2 6.001 5.177 15,9

neobydl. byty byty z toho bytové domy celkem celkem rozdíl 2001 1991 2001 2001 [%] 484 689 -29,8 6.684 588 1.597 2.095 -23,8 19.427 1.456 2.867 3.287 -12,8 36.962 3.199 336 455 -26,2 5 .52 684 821 1.138 -27,9 10.110 962 896 1.076 -16,7 10.856 944 2.030 2.433 -16,6 31.352 1.740 Zdroj dat: ČSÚ

Největší podíl nejstarších domů, postavených do roku 1919, vykazuje správní území ORP Kraslice (cca 28 %), naopak nejmenší ORP Sokolov (cca 16 %). Nejvyšší podíl domů postavených v období socialistické výstavby (1946 – 1980) je charakteristický pro ORP Sokolov z důvodu tehdejší velké poptávky po bytech, v důsledku těžby hnědého uhlí v Sokolovské pánvi a přílivu pracovní síly. Podíl nových domů, vystavěných v letech 1991 – 2001, je ve všech ORP poměrně vyrovnaný; nejmenší podíl vykazuje ORP Kraslice.

červen 2009

129



Tabulka 76: Stáří domovního fondu v ORP Karlovarského kraje (k 1. 3. 2001) v procentuálním vyjádření

ORP Aš Cheb K. Vary Kraslice M. Lázně Ostrov Sokolov

Trvale obydlené domy celkem 2.669 5 .631 10.629 2.224 3.455 3.417 7.641

Trvale obydlené domy podle období výstavby [%] do r. 19201946198119911919 1945 1980 1990 2001 22 41 15 8 12 19 29 28 11 11 25 29 25 10 10 28 33 20 8 8 25 22 28 13 10 22 23 34 8 11 16 25 36 9 11 Zdroj dat: ČSÚ, vlastní výpočet

Porovnání stáří domovního fondu v rámci ČR ukazuje Obrázek 39. V porovnání s ostatními kraji je domovní fond v Karlovarském kraji poměrně zastaralý.

Obrázek 39: Průměrné stáří trvale obydlených domů v roce 2001 Zdroj: ČSÚ Bytová výstavba V posledních letech v Karlovarském kraji vzrůstá výstavba rodinných domů. V rozmezí let 1998 – 2007 byla zahájena výstavba bytů v rodinných domech v podílu o 42,5 % vyšším než v domech bytových. V ukazateli intenzity zahajované bytové výstavby se Karlovarský kraj po celé sledované desetileté období (1998 – 2007) pohyboval pod úrovní republikového průměru, v roce 2007 byl zaznamenán nejvýraznější propad. Mezi jednotlivými ORP je patrná diferenciace – zatímco ORP Karlovy Vary a ORP Cheb v úhrnu přesahují krajské hodnoty, ORP Sokolov je výrazně podprůměrný a vykazuje nejnižší intenzitu.

červen 2009

130



Také rozestavěnost bytů v Karlovarském kraji je podprůměrná ve srovnání s ostatními kraji. Z hlediska koeficientu rozestavěnosti se Karlovarský kraj zařadil na pomyslném žebříčku krajů na 10. pozici. Nicméně rozestavěnost bytů v letech 1998 – 2007 v kraji neustále rostla. Nejvyšší rozestavěnost z tohoto hlediska byla zaznamenána v ORP Cheb (18,7 bytů), nejmenší pak na Sokolovsku (4,9 bytů). Jako nepříznivý lze hodnotit vzrůstající poměr mezi rozestavěnými a dokončenými byty. Na 100 dokončených bytů na konci roku 2007 připadlo 741,4 rozestavěných bytů. Mezi kraji v tomto ukazateli dosahuje Karlovarský kraj spolu s Jihočeským krajem nejméně příznivé hodnoty a výrazně převyšuje průměr ČR (viz Tabulka 77). Tabulka 77: Srovnání bytové výstavby v krajích v roce 2007

ČR, kraje


Zahájené byty celkem

Rozestavěné byty celkem

Dokončené byty celkem

43.796 7.886 8.201 2.568 2.117 588 1.913 1.244 2.087 2.498 1.671 5.614 2.167 2.010 3.232

170.972 18.930 32.547 15.564 9.887 4.026 8.074 6.233 7.236 8.157 8.103 19.758 10.681 8.703 13.073 Zdroj: ČSÚ

41.649 9.422 8.599 2.088 1.905 543 1.153 1.198 1.796 1.866 1.681 6.013 1.766 1.661 1.958

Obrázek 40 ukazuje, že v letech 1998 – 2007 bylo dokončeno v průměru méně než 1,5 bytu na 1.000 obyvatel v ORP Kraslice, Cheb a Sokolov. Nejlepší situace byla v ORP Ostrov a Karlovy Vary, kde bylo dokončeno mezi 2,5 – 2,9 bytu na 1.000 obyvatel. V celorepublikovém porovnání zůstává Karlovarský kraj v intenzitě dokončené výstavby hluboko pod republikovým průměrem, výjimkou byl pouze rok 2005. Od roku 2005 počet dokončených bytů významně klesl (viz Tabulka 78).

červen 2009

131



Obrázek 40: Dokončené byty na 1000 obyvatel v letech 1998 – 2007 v celorepublikovém srovnání Zdroj: ČSÚ

Obrázek 41: Dokončené byty na 1.000 obyvatel v letech 1998 – 2007 v Karlovarském kraji Zdroj: ČSÚ

červen 2009

132



Za celé sledované desetileté období bylo na území Karlovarského kraje dokončeno celkem 5.715 bytů, z toho nejvyšší podíl realizované bytové výstavby připadl na rodinné (43,4 %) a bytové (30,1 %) domy. Z hlediska jednotlivých správních obvodů obcí s rozšířenou působností připadlo nejvíce na území ORP Karlovy Vary (38,8 %) a Sokolov (18,7 %), nejméně pak na území ORP Aš (5,9 %) a Kraslice (2,3 %). Struktura dokončených bytů v úhrnu za celé období podle druhu budov se v rámci jednotlivých ORP v Karlovarském kraji poměrně odlišuje. Dokončené byty v rodinných domech výrazně převažují v ORP Cheb (69,7 %), nejnižší podíl těchto bytů naopak vykazuje ORP Aš (32,2 %). Nejvyšší podíl bytů v bytových domech byl dokončen v ORP Mariánské Lázně (50,7 %), Aš (41,7 %) a Karlovy Vary (40,3 %). Na území ORP Kraslice nebyl za celé sledované období dokončen ani jeden byt v bytovém domě. Tabulka 78: Dokončené byty ve správních obvodech ORP Karlovarského kraje v letech 2005 – 2007 Počet dokončených bytů na 1 000 obyvatel

Dokončené byty Kraj, správní obvody obcí s rozšířenou působností

2005

2006

2007

2005

2006

2007


1.149 120 95 442 34 261 101 96

638 59 58 329 17 41 93 41

543 15 73 261 23 43 64 64

3,8 6,9 1,9 5,0 2,4 10,6 3,4 1,2

2,1 3,4 1,1 3,7 1,2 1,7 3,2 0,5

1,8 0,9 1,4 2,9 1,6 1,7 2,2 0,8 Zdroj: ČSÚ

Nárůst podílu rodinných domů z celkové výstavby je v souladu s celorepublikovým trendem převládající výstavby nových rodinných domů. Podíl bytových domů z celkového počtu domů v Karlovarském kraji přirozeně klesá na úkor domů rodinných. Největší pokles představuje ORP Aš (29,3 %). Nejmenší pokles je charakteristický pro Karlovy Vary, což je dáno zejména zahrnutím velkého krajského města do správního území ORP, ve kterém je výstavba bytových domů přirozeně vyšší než v ostatních ORP s více venkovským rázem. Průměrná plocha stavebních pozemků rodinných domů dokončovaných v posledním desetiletí má vzrůstající tendenci, u užitkové a obytné plochy a u obestavěného prostoru je situace opačná, tj. staví se menší rodinné domy na větším pozemku. Trendem posledních let je výstavba menších bytových domů. Závěr Z celkového počtu trvale obydlených domů, jejichž počet se proti předchozímu sčítání v kraji zvýšil o 6,8 %, tvoří rodinné domy 71,4 % (při nárůstu počtu

červen 2009

133



o 18,1 %). Bytové domy se na celkovém počtu trvale obydlených domů podílejí 25,2 % a jejich podíl od roku 1991 klesá. V kraji se upouští od výstavby panelových a bytových domů a naopak výrazně narůstá výstavba nových rodinných domů v blízkosti měst. V porovnání situace domovního fondu s ostatními kraji Karlovarský kraj dosahuje spíše podprůměrných hodnot (kraj má třetí nejméně rozsáhlý domovní fond ze všech krajů). V Karlovarském kraji je po Praze druhý nejnižší podíl rodinných domů. Průměrné stáří domů je druhé nejvyšší v ČR po Ústeckém kraji. Podíl neobydlených domů je oproti republikovému průměru nižší (ČR 17,2 %, Karlovarský kraj 10,5 %). Koeficient intenzity zahajované bytové výstavby je pod úrovní republikového průměru, v roce 2007 byl zaznamenán nejvýraznější propad. Rozestavěnost roste, přesto je kraj z hlediska koeficientu rozestavěnosti na 10. pozici mezi kraji ČR. Jako nepříznivý lze hodnotit vzrůstající poměr mezi rozestavěnými a dokončenými byty. V celorepublikovém porovnání je Karlovarský kraj v intenzitě dokončené výstavby hluboko pod republikovým průměrem. Z hlediska jednotlivých správních obvodů ORP je nejvíce dokončených bytů na území ORP Karlovy Vary a Sokolov, nejméně pak na území ORP Aš a Kraslice. V současné době vzrůstá výstavba menších rodinných domů na větším pozemku a výstavba menších bytových domů.

červen 2009

134



SWOT – Bydlení SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

o Přírůstek bytového fondu zvyšováním podílu výstavby bytů v rodinných domech o Nižší podíl neobydlených domů v porovnání s ostatními kraji

o Intenzita dokončené výstavby hluboko pod průměrem ČR o Nízká intenzita zahajované bytové výstavby o Vzrůstající nepoměr mezi rozestavěnými a dokončenými byty o Nízký podíl rodinných domů (jako důsledek dřívější preference hromadné bytové výstavby zejména v oblastech těžby) o Vysoké průměrné stáří domovního fondu (s rozdíly při porovnání jednotlivých ORP – např. vysoký podíl domů postavených v období socialistické výstavby v ORP Sokolov)

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

o Obnova zastaralého domovního fondu o Zlepšování obytného prostředí sídelních celků o Regenerace nebo náhrada panelových sídlišť o Zvyšování standardu bytů

o Další stárnutí bytového fondu vlivem zpomalení výstavby v souvislosti s celkovou ekonomickou situací

červen 2009

135


3.9


Rekreace Úvod Kapitola se zabývá významem cestovního ruchu pro Karlovarský kraj, návštěvností kraje, vybaveností infrastrukturou pro cestovní ruch, typy a možnostmi cestovního ruchu a atraktivitami pro cestovní ruch. Jako indikátory jsou použity např. počty návštěvníků, kapacity a výkony hromadných ubytovacích zařízení, příjezdy a přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních lázeňského cestovního ruchu, průměrná délka pobytu, počty kulturních zařízení, počty a návštěvnost památek apod. Význam cestovního ruchu Cestovní ruch je v Karlovarském kraji jedním z nejvýznamnějších hospodářských odvětví, především díky lázeňství. Karlovarský kraj se však v posledních letech snaží profilovat jako destinace, kam návštěvníci přijíždějí nejenom do lázní, ale také za kulturními, historickými i technickými památkami, přírodou a dalšími atraktivitami. Počet návštěvníků kraje dlouhodobě roste. V roce 2007 navštívilo kraj celkem 678.421 hostů. Od roku 2004 rovněž mírně stoupá podíl návštěvníků Karlovarského kraje na celkovém počtu návštěvníků ČR (s výjimkou roku 2007). 5,3% 5,2%

4,8% 4,6%

2004

2005

2006

2007

Rok

Graf 9: Podíl návštěvníků Karlovarského kraje na celkovém počtu návštěvníků ČR v letech 2004 – 2007 V přepočtu hostů na 1.000 obyvatel Karlovarský kraj zaujímá 2. místo za Prahou, která má tradičně nejlepší postavení v cestovním ruchu v ČR. Tabulka 79: Počet návštěvníků v Karlovarském kraji a v ČR v letech 2004 – 2007 Rok Karlovarský kraj ČR

červen 2009

2004

2005

2006

2007

564.543

589.838

669.905

679.102

12.219.689

12.361.793

12.724.926

12.960.921

136



Poptávku po ubytování v kraji je možno hodnotit jako stabilizovanou. Z monitoringu návštěvníků v turistických regionech ČR, provedeného v roce 2006 v Karlovarském kraji, vyplývá, že největší rezervy spatřují návštěvníci kraje v malém množství informací o regionu, chybějící sportovně – rekreační infrastruktuře, nedostatečném společenském vyžití a nevyhovujícím stavu přístupových cest a komunikací. Mírně negativně byla hodnocena kvalita personálu v cestovním ruchu a kvalita poskytovaných služeb. V krajském srovnání se Karlovarský kraj v ukazateli podíl zahraničních turistů umisťuje na 2. místě těsně za Hlavním městem Praha a výrazně tak převyšuje celorepublikový průměr. Podíl cizinců, kteří navštívili v roce 2007 Karlovarský kraj, byl 71,6 % z celkového počtu návštěvníků. V ukazateli počet přenocování na 1.000 obyvatel (14.386,1) se Karlovarský kraj v rámci České republiky umístil na prvním místě. Karlovarský kraj se pohybuje mezi kraji na 2. místě v průměrném počtu přenocování, v ukazateli průměrná doba pobytu dokonce na 1. místě mezi kraji. Tato situace vyplývá z hlavního motivu návštěvníků regionu, kterým je lázeňská péče, která vyžaduje všeobecně déletrvající pobyty než ostatní formy cestovního ruchu. Domácí turisté z hlediska návštěvnosti v Karlovarském kraji nehrají významnější roli, i když také pro ně disponuje kraj dostatečnou nabídkou atraktivit cestovního ruchu. Příčinou je zejména většinové zaměření na lázeňství vysoké kvality s vyšší kvalitou ubytování za vyšší ceny a tím zejména zaměření na zahraniční klientelu. Infrastruktura cestovního ruchu Karlovarský kraj zaujímá 4. místo v počtu hromadných ubytovacích zařízení na 10.000 obyvatel (viz Tabulka 80). Využití lůžek je druhé nejvyšší v republice po hlavním městě Praha a výrazně převyšuje celorepublikový průměr. Průměrná cena za ubytování je druhá nejvyšší v ČR a odvíjí se od charakteru poskytovaných služeb v regionu. Počet ubytovacích zařízení a lůžková kapacita již nerostou takovým tempem, jako v 90. letech, ale dochází spíše ke kvalitativním změnám v jejich struktuře. Narůstá počet ubytovacích zařízení a lůžek vyšších kategorií, což je v souladu s celorepublikovým trendem. Karlovarský kraj je nadstandardně vybaven kvalitními hotely vysoké kategorie. Celkový vyšší počet hromadných ubytovacích zařízení a vyšší počet luxusních (tj. čtyř a pětihvězdičkových) hotelů v Karlovarském kraji ve srovnání s ostatními kraji či republikovým průměrem koresponduje se zaměřením cestovního ruchu v kraji.

červen 2009

137



Tabulka 80: Kapacity hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu podle krajů v roce 2007

ČR, kraje


Hromadná Hromadná ubytovací ubytovací zařízení na zařízení 10 000 obyvatel 7. 845 654 566 1 .022 517 427 394 895 968 362 358 502 345 366 469

7,6 5,4 4,7 16,1 9,2 13,9 4,7 20,6 17,5 7,1 7,0 4,4 5,4 6,2 3,8

Lůžka

Průměrná Místa cena pro stany za a karavany ubytování (Kč)

451.707 74 .602 29. 969 53 .590 25 .693 28. 586 18 .891 39 .927 45. 331 17 .984 19 .750 31 .311 18 .833 21 .564 25. 676

53.967 1 .275 6 .741 14 .423 3 .793 1. 610 2 .772 2. 900 5 .438 2 .120 2 .974 4 .943 1 .250 1.540 2 .188

381 1 052 405 295 302 579 339 258 280 280 276 349 314 309 295 Zdroj dat: ČSÚ

Tabulka 81: Výkony hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu podle krajů v roce 2007

ČR, kraje

ČR

Hosté

12 .960. 921 40. 831. 072

Hl. m. Praha 4 .485.372 Středočeský 713 .507 Jihočeský 978 .717 Plzeňský 514 .126 Karlovarský 679. 102 Ústecký 376 .140 Liberecký 709 .225 Královéhradecký 909.319 Pardubický 388. 240 Vysočina 418 .701 Jihomoravský 1 .178. 114 Olomoucký 434 .960 Zlínský 532 .482 Moravskoslezský 642 .916 1) u hotelů a penzionů

červen 2009

Přenocová ní

12 .200 .291 2 .064 .921 3 .127.834 1 .572. 649 4 .381 .614 1 .245 .705 2. 530 .537 3 .499. 508 1 .159 .879 1 .137 .765 2. 353 .525 1. 687 .885 1. 832 .753 2 .036 .206

Čisté Využití Průměrný Průměrná využití pokojů1) počet doba 1) lůžek (%) přenocov pobytu (%) ání (dny) 3,2

4,2

35,8

42,8

2,7 2,9 3,2 3,1 6,5 3,3 3,6 3,8 3,0 2,7 2,0 3,9 3,4 3,2

3,7 3,9 4,2 4,1 7,5 4,3 4,6 4,8 4,0 3,7 3,0 4,9 4,4 4,2

51,7 29,3 26,0 26,8 45,4 20,8 25,4 28,9 25,1 26,1 28,4 26,7 33,2 27,4 Zdroj: ČSÚ

59,1 35,6 30,9 31,7 51,9 26,3 29,6 33,7 29,6 30,3 36,9 32,1 40,0 34,4

138



Atraktivity cestovního ruchu V Karlovarském kraji jsou nejvýznamnější tři typy rekreačních oblastí: (i) střediska lázeňského cestovního ruchu, (ii) střediska městského a kulturně orientovaného cestovního ruchu s převahou poznání historie a památek, a (iii) horské oblasti. Kromě toho má kraj i další specifické oblasti, z nichž nejvýznamnějšími jsou golf, hipoturistika, vodáctví a postupně se rozvíjející kongresová turistika. Kraj má také příhodné podmínky pro provozování zimních i letních sportů. Mezi nejnavštěvovanější turistické cíle Karlovarského kraje patřily v roce 2007 Hrad Loket (102 tis. návštěvníků), Krajské muzeum v Karlových Varech (91 tis. návštěvníků) a Městské muzeum Františkovy Lázně (77 tis. návštěvníků). Mezi nejvýznamnější a nejnavštěvovanější střediska lázeňského cestovního ruchu patří města Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Jáchymov a Lázně Kynžvart. Oblasti lázeňského cestovního ruchu jsou blíže popsány v subkapitole Lázeňství. Mezi nejvýznamnější střediska městského a kulturně orientovaného cestovního ruchu s převahou poznání historie a památek patří Cheb, Loket, Teplá, Kraslice, Nejdek, Chodov, Ostrov, Andělská Hora, Bečov nad Teplou, Horní Slavkov a další. Ke střediskům tohoto typu však náleží i výše zmiňovaná lázeňská města (zejména Karlovy Vary, Mariánské Lázně, a Františkovy Lázně). V Karlovarském kraji jsou zastoupeny všechny druhy památek – hrady (nebo jejich zříceniny), zámky, historická městská architektura (městské domy, kolonády, lázeňské objekty), stavby lidové architektury, technické památky, drobná městská i venkovská architektura (kamenné plastiky, boží muka, kapličky ad.). K výrazným a v rámci ČR ojedinělým architektonickým celkům patří lázeňská architektura postavená v Karlových Varech, Mariánských Lázních a Františkových Lázních. Řada památek a památkově hodnotných objektů však chátrá z důvodu nezájmu vlastníků nebo z důvodu nedostatku finančních prostředků na jejich obnovu. Na území Karlovarského kraje jsou tři městské památkové rezervace (Františkovy Lázně, Cheb a Loket) a jedna archeologická památková rezervace (Tašovice), chránící mezolitické sídliště a slovanské hradiště. Mezi horské rekreační oblasti patří především Krušné hory a jejich podhůří. V horských územích, zejména v Krušných horách a částečně i ve Slavkovském lese, jsou příznivé podmínky pro zimní sporty, pro jejichž provozování jsou k dispozici sjezdovky, běžecké trati a další zařízení. Kraj poskytuje celkem 6 velkých běžeckých areálů (např. Boží Dar – Krušnohorská magistrála, Nejdecký lyžařský areál, Horní Blatná aj.) a 12 velkých areálů pro sjezdové lyžování (např. Boží Dar, Klínovec, Bublava nebo Nové Hamry). V kraji je dále celkem 6 zimních stadionů pro bruslení a lední hokej. Pro koupání je v kraji k dispozici celkem 8 koupališť a 5 rybníků. V okolí města Chebu se rovněž nachází dvě přehrady, Jesenice a Skalka, které nabízí možnost surfování, plachtění, rybaření i potápění. K dispozici je doprovodná infrastruktura i ubytovací zařízení (kempy, penziony, bungalovy). Kromě toho je v kraji 19 krytých bazénů pro celoroční plavání. Pro kolektivní letní sporty je v kraji k dispozici 275 hřišť. Významným trendem je vzrůstající obliba golfového sportu a s tím související zvyšující se počet golfových areálů a hřišť. V současné době se červen 2009

139



v Karlovarském kraji nachází 10 golfových areálů. Kraj má zpracovánu studii proveditelnosti golfových hřišť, která zahrnuje 37 lokalit, vhodných pro budování golfových areálů i souvisejících investičních příležitostí. Nová hřiště by měla být vybudována ve Skalné, u Habartova, u Vlkovic na Mariánskolázeňsku, u Hranic, poblíž Otročína, v Božím Daru, v Kolové a v Jelení v Krušných horách. V posledních letech se rozvíjí i síť cyklistických stezek. Tato problematika je podrobněji popsána v tématu Dopravní a technická infrastruktura. Kraj nabízí i širokou síť značených turistických tras pro pěší turistiku. Nedostatečně je zatím rozvinuta venkovská turistika a agroturistika, ačkoliv je pro její rozvoj v kraji poměrně velký potenciál. Podmínky pro rozvoj agroturistiky jsou dobré zejména v Krušných horách a jejich podhůří. Existuje zde již několik agroturistických zařízení, která jsou zaměřena zejména na jezdectví. Agroturistika představuje velký potenciál pro vyrovnání sezónní návštěvnosti Krušných hor. Jednou z doplňkových služeb pro návštěvníky Karlovarského kraje je turistika na koni (hipoturistika). V současné době se na území Karlovarského kraje nachází přes 70 jezdeckých areálů (veřejných i soukromých) a chovatelské stanice. Poptávka po této formě turistiky roste a do budoucnosti lze očekávat růst počtu areálů. Kromě toho jsou Karlovy Vary známé jako středisko koňských dostihů. V regionu je významná i vodácká turistika. Zejména řeka Ohře je proslulým cílem mnoha vyznavačů tohoto sportu. Počet vodáků na Ohři se neustále zvyšuje, přestože vodáci vyjadřují nespokojenost s vodáckým zázemím na Ohři. Jedná se zejména o kvalitu tábořišť (sociální zařízení), jejich počet a kapacitu. Chybí také odstavná a hlídaná parkoviště pro vodáky.

Graf 10: Kongresy a konference v krajích ČR v roce 2007 Zdroj: Česká centrála cestovního ruchu

V ČR je výrazným trendem nárůst počtu kongresů a konferencí. Karlovarský kraj však v současné době nepatří mezi kraje, kde by byla kongresová červen 2009

140



turistika rozvinuta ve větším množství (viz Graf 10). Kraj však má, díky rozvinuté infrastruktuře a špičkovým službám, velký potenciál pro rozvoj tohoto typu turistiky po všech stránkách – z hlediska dopravy, ubytování, zázemí, doplňkových aktivit (lázeňství a wellness), sportovního, kulturního a dalšího společenského vyžití. Významná lázeňská města Karlovarského kraje, zejména Karlovy Vary a Mariánské Lázně, jsou atraktivními lokalitami pro obchodní, incentivní a kongresovou turistiku, disponující lokalitami s kapacitou od 50 do 1.200 účastníků a celkovou kapacitou přes 5.000 účastníků. Kultura Volnočasové aktivity poskytuje v kraji zejména síť kulturních středisek, středisek pro volný čas dětí a mládeže, základních uměleckých škol (jejichž zřizovatelem jsou obce a kraj), a dále církevní i neziskové organizace a soukromá sféra. Většina jich je umístěna ve větších městech, v menších sídlech se projevuje jejich nedostatek a dopravní dostupnost těchto aktivit pro obyvatele z okrajových částí regionu bývá problematická. Velmi důležitá je činnost sportovních jednot a klubů, především v menších sídlech, kde jsou také často organizátorem společenského a kulturního života (navazující spolková činnost apod.). V kraji je široká nabídka pravidelně se opakujících kulturních akcí (např. Mezinárodní filmový festival, Dvořákův karlovarský podzim, Tourfilm, Mezinárodní jazzový festival, Beethovenovy dny, Mezinárodní pěvecká soutěž A. Dvořáka, Dětský filmový a televizní festival Oty Hofmana v Ostrově či Mezinárodní Chopinův festival v Mariánských Lázních), sportovních (např. Kanoe Mattoni, CANON CUP, Carlsbad Triatlon) a jiných společenských akcí. Počet kulturních zařízení v Karlovarském kraji se v posledních letech výrazně nemění, tato problematika je částečně řešena v kapitole Občanská vybavenost. V počtu kin, galerií a divadel na 100.000 obyvatel se Karlovarský kraj řadí mezi nejlepší kraje v ČR. V počtu kin je na 3. místě mezi kraji, v počtu galerií na 4. místě a v počtu divadel dokonce na 2. místě po Praze (viz Tabulka 82). Naopak situace v počtu veřejných knihoven je podprůměrná, na 100.000 obyvatel jich připadá pouze 47 (oproti první Vysočině 117).

červen 2009

141



Tabulka 82: Počet kulturních zařízení na 100.000 obyvatel v ČR a v jednotlivých krajích v roce 2006

Kraj


veřejné stálá kina a knihovny multikina včetně poboček 3,4 4,5 8,6 6,1 7,9 7,8 6,3 7,6 6,9 8,6 4,8 6,9 5,3 4,4

muzea

galerie

6,3 11,4 11,9 8,3 8,2 6,4 10,9 10,2 10,7 10,2 7,3 8 10 6,7

15,5 6,3 19,1 8,9 13,1 8,5 3,3 8 9,1 13,9 8,4 8,1 10,2 11,1

7,1 66,9 102,4 99,1 47 42,9 59,1 84,9 84,1 117,2 65,7 81,6 69 34,4

divadla

7,4 1,7 2,2 2,5 4,3 2,1 2,6 3,1 3,6 1,4 1,4 1,4 1,4 1,8 Zdroj dat: ČSÚ

Tabulka 83: Počet památkových objektů zpřístupněných na 100.000 obyvatel podle krajů a průměrný počet návštěvníků na jednu památku v roce 2006 ČR, kraje Česká republika Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

Památky zpřístupněné návštěvníkům za vstupné na 100.000 obyvatel 2,6 1,9 3,3 4,8 4,2 2,6 2,8 4,2 4,2 3,0 3,1 2,4 1,6 1,5 0,7

Průměrný počet návštěvníků na 1 památku 44.735 164.110 51.810 45.303 25.187 37.933 13.486 37.595 33.596 19.720 17.654 36.740 25.931 48.909 29.526 Zdroj dat: ČSÚ

V počtu zpřístupněných památek na 100.000 obyvatel kraj vykazuje hodnotu totožnou s průměrem za Českou republiku. Průměrný počet návštěvníků na jednu památku je v Karlovarském kraji poměrně vysoký (37.933 návštěvníků) a řadí Karlovarský kraj na 6. místo mezi kraji.

červen 2009

142



Lázeňství Lázeňství a lázeňský (zdravotní) cestovní ruch je největší konkurenční výhodou Karlovarského kraje. Karlovy Vary jsou největší a nejznámější lázně v České republice, jejichž věhlas vychází z léčivých účinků teplých zřídel v údolní nivě říčky Teplá. Dešťová voda z okolních lesů se vsakuje zemskými puklinami do hloubky 2.000 – 3.000 m pod zemský povrch, kde setrvává dlouhá léta, ohřívá se od zemského magmatu a obohacuje plynným oxidem uhličitým, minerálními látkami a poté v léčebné podobě s léčivými účinky prýští na povrch. Celkem v kraji vyvěrá okolo 80 termálních pramenů19, v současné době je 15 pramenů vedeno do pramenních váz. Karlovarské prameny s převahou hydrogenouhličitano–sírano–chlorido–sodných iontů náleží do skupiny teplých alkalických glauberových slaných vod. Termální karlovarské prameny, které jsou jedinečné svým složením, patří mezi nejúčinnější minerální vody na světě. Nejvydatnější z pramenů, karlovarské Vřídlo, tryská z hloubky 2.000 m, s vydatností 1.500 l za minutu. Mezi střediska lázeňského cestovního ruchu Karlovarského kraje patří města Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Jáchymov a Lázně Kynžvart. Z toho mezi nejvýznamnější a nejnavštěvovanější je zařazován tzv. Západočeský lázeňský trojúhelník – lázně Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně. Nejmladší západočeské lázeňské město Mariánské Lázně vzniklo počátkem 19. století v údolí, ve kterém vyvěrá mnoho léčivých pramenů. V okolí Mariánských Lázní vyvěrá přes sto minerálních pramenů, přímo na území města jich najdeme kolem čtyřiceti. Těsná blízkost velmi rozdílných pramenů je balneologickou raritou. Teplota všech pramenů se pohybuje od 7 °C do 10 °C, náleží do skupiny tzv. „studených kyselek“. Minerální prameny se užívají k pití, k inhalacím a k minerálním koupelím. Z nehostinného bažinatého údolí vytvořili zahradník V. Skalník, architekt J. Fischer a stavitel A. Turner na počátku 19. století půvabné parkové město s klasicistními a empírovými domy, altány, pavilóny a kolonádami. Nejmenší z lázní západočeského trojúhelníku jsou Františkovy Lázně, které jsou jedinečné svými minerálními prameny s vysokým obsahem oxidu uhličitého a sirnoželezitou slatinou. Teplota vody jednotlivých pramenů se pohybuje mezi 9 °C – 14 °C. Průměrný obsah oxidu uhličitého při vývěru pramenů je zhruba od 1,5 do 2,5 g na litr minerální vody, tj. asi 3/4 až 1 1/4 litru plynného oxidu uhličitého rozpuštěného v jednom litru vody. Nejznámějším pramenem se stal už ve středověku dnešní Františkův pramen (severně od Chebu), tehdy nazývaný Chebskou, Městskou nebo také Slatinnou kyselkou. Nejstarší dochovaná zpráva o kyselce pochází z roku 1406. Vzhledem k léčivým vlastnostem minerálních pramenů a velké různorodosti jej i c h chemického složení se jednotlivá lázeňská místa postupně specializovala na určité indikace. Karlovy Vary se proslavily léčbou chorob zažívacího ústrojí a poruchy výměny látkové, v Jáchymově vznikly první radioaktivní lázně na světě se zaměřením na nemoci pohybového aparátu, v Mariánských Lázních se původně léčily nemoci močových cest a obezita, 19

Každou minutu vyvěrá ze zemského nitra 2.000 l vody 73 °C teplé, s obsahem 6,4 g minerálů v každém litru.

červen 2009

143



Františkovy Lázně jsou vyhledávány hosty s indikací onemocnění srdce a krevního oběhu a s gynekologickými onemocněními a Lázně Kynžvart jsou nejvýznamnějším lázeňským zařízením v ČR pro děti s onemocněním dýchacího ústrojí. V posledních letech však jednotlivá lázeňská místa ustoupila od úzké specializace a rozšířila spektrum léčebných indikací (zvláště v oblasti civilizačních chorob). Motivy návštěvníků lázeňských středisek znázorňuje Graf 11. Podle očekávání je hlavním motivem návštěvy lázeňská péče, následuje s lázeňskou péčí související rekreace a kulturní vyžití. 55% 47% 37%

35% 29% 21% 10%

lázeňská péče

rekreace

kultura a památky

zábava

nákupy

vzdělání, poznání

sport

Graf 11: Motivy návštěvníků středisek lázeňského cestovního ruchu Zdroj dat: Program rozvoje cestovního ruchu v Karlovarském kraji 2007–2013

Situaci návštěvnosti v ubytovacích zařízeních pro lázeňský cestovní ruch v Karlovarském kraji a srovnání s ostatními kraji a celou ČR ukazuje Tabulka 84. Tabulka 84: Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních cestovního ruchu ve vybraných krajích a v ČR v roce 2007 Příjezdy

lázeňského

Přenocování

Region

ČR Karlovarský kraj Středočeský Jihočeský Ústecký Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

celkem

z toho cizinci

celkem

z toho cizinci

650.675 370.256 26.498 30.929 25.920 50.816 72.501 24.341

317.023 286.404 4.024 2.359 7.822 2.239 7.023 1.241

7.163.730 3.464.600 279 635 430 703 344 436 709 456 598 391 458 485

2.904.923 2.596.014 29 620 28 493 98 029 14 809 50 864 22 283

Pozn.: Data za Plzeňský, Liberecký, Královehradecký, Pardubický a Jihomoravský kraj jsou primárními důvěrnými údaji Zdroj dat: Česká centrála cestovního ruchu

červen 2009

144



Lázeňský cestovní ruch v Karlovarském kraji se velmi významnou měrou podílí na celkovém lázeňském turistickém ruchu v ČR, ať už se jedná o počet příjezdů či počet přenocování. Průměrná doba pobytu v turistickém regionu Západočeské lázně (7,2 dnů) je též výrazně vyšší než v celé ČR (4,2 dnů) a rovněž souvisí s lázeňstvím, kdy lázeňská péče vyžaduje všeobecně déletrvající pobyty než ostatní formy cestovního ruchu. Závěr Karlovarský kraj patří k nejnavštěvovanějším krajům ČR. Charakteristický je velký podíl cizinců v návštěvnosti kraje a naopak relativně nízký zájem českých turistů. Využití ubytovacích kapacit patří k nejvyšším v ČR. Karlovarský kraj je nadstandardně vybaven kvalitními hotely vyšší kategorie, což představuje potenciál pro rozvoj kongresové turistiky, který však zatím není dostatečně využit. Kraj má dobré předpoklady pro rozvoj dalších forem a druhů cestovního ruchu, např. sportovní cestovní ruch (lyžování, golf, vodáctví, jezdectví, windsurfing, cyklistika, hipoturistika, agroturistika aj.). V kraji se nachází mnoho kulturních a historických památek, jejichž potenciál není vždy dostatečně využíván. Lázeňský cestovní ruch v Karlovarském kraji se velmi významnou měrou podílí na celkovém lázeňském turistickém ruchu v ČR, mezi kraji drží Karlovarský kraj naprostý primát. Jednostranná orientace rozvoje cestovního ruchu na lázeňství by však mohla v budoucnosti, v případě náhlých změn či výkyvů ve spotřebitelských preferencích, vést k ekonomické destabilizaci regionální ekonomiky. Konzervativní přístup k rozvoji cestovního ruchu a lázeňství, který nebere v úvahu současné změny poptávky (viz např. wellness) by mohl z dlouhodobé perspektivy vést ke ztrátě konkurenční schopnosti regionu jako významné turistické destinace. V počtu zpřístupněných památek na 100.000 obyvatel kraj vykazuje hodnotu totožnou s celorepublikovým průměrem. Průměrný počet návštěvníků na jednu památku je v Karlovarském kraji poměrně vysoký a řadí kraj na 6. místo mezi kraji ČR. Počty kulturních zařízení v Karlovarském kraji jsou dlouhodobě stabilizované. V počtu kin, galerií a divadel na 100.000 obyvatel se Karlovarský kraj řadí mezi nejúspěšnější kraje ČR. Naopak situace v počtu veřejných knihoven je v krajském srovnání poměrně špatná. Většina kulturních aktivit se soustředí v lázeňských oblastech a je spíše jednostranně zaměřená na lázeňské hosty.

červen 2009

145



SWOT – Rekreace SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

o Rozvinuté lázeňství - velká konkurenční výhoda kraje o Vysoká návštěvnost kraje, zejména zahraničními turisty (v indikátoru počtu hostů na 1.000 obyvatel zaujímá Karlovarský kraj 2. místo po Praze) o Vysoká kvalita ubytovacích zařízení, která je dána zaměřením cestovního ruchu v kraji na lázeňství a vysokým podílem cizinců o Zastoupení všech druhů kulturních a historických památek (včetně existence ojedinělých architektonických souborů lázeňské architektury – Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně) o Vysoký počet kulturních zařízení

o Nízká návštěvnost tuzemských turistů (příčinou je zaměření především na vysoký standard lázeňství s ubytováním vyšší kvality s vyšší cenou) o Nevyužitý potenciál pro rozvoj kongresové turistiky o Nedostatečně rozvinutá venkovská turistika a agroturistika o Špatný stavební stav kulturních památek

červen 2009

146



PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

o Vysoká kvalita přírodní prostředí jako potenciál pro rozvoj dalších druhů cestovního ruchu – turistika, hipoturistika, agroturistika, cyklistika, vodáctví, ostatní zimní a letní sporty aj. o Dobrá image Karlovarského kraje jako turisticky atraktivní destinace (především lázně) o Rozvoj golfu a s ním související příliv bohaté klientely o Rozvoj lidských zdrojů, zejména zvyšování kvalifikace pracovníků v lázeňství o Přeshraniční spolupráce v rámci cestovního ruchu o Rozvoj kongresové turistiky o Větší informovanost návštěvníků o regionu o Rozvoj sportovně-rekreační infrastruktury o Zlepšení stavu přístupových cest o Velký potenciál pro vyrovnání sezónní návštěvnosti Krušných hor v agroturistice o Využití prostředků fondů EU a jiných zdrojů pro obnovu chátrajících památek

o Jednostranná orientace na lázeňství může v případě poklesu zájmu o cestování vést k ekonomické destabilizaci regionální ekonomiky o Další zvyšování nerovnoměrného rozložení kulturních aktivit v kraji (tj. soustředění kulturních aktivit převážně do lázeňských oblastí a pomalý rozvoj v dalších oblastech) může vést ke snížení celkové atraktivity regionu z pohledu cestovního ruchu

červen 2009

147


3.10


Hospodářské podmínky Úvod Kapitola se zabývá ekonomickým vývojem kraje, podnikatelskou aktivitou, vzdělaností, zaměstnaností a příjmy obcí. Pro sledování ekonomického vývoje na úrovni kraje byly jako indikátory využity zejména hrubý domácí produkt (HDP) a hrubá přidaná hodnota (HPH). Dalšími použitými indikátory jsou počet podnikatelských subjektů, podíl osob s ukončeným vzděláním dle jednotlivých druhů škol, počet zaměstnaných, struktura zaměstnanosti, míra ekonomické aktivity obyvatelstva, investice do vědy a výzkumu, vyjížďka za prací atd. Ekonomický vývoj Hrubý domácí produkt (v paritě kupní síly přepočten na obyvatele) v Karlovarském kraji plynule roste (s výjimkou období hospodářské recese v letech 1997 a 1998). Tento trend je v souladu s vývojem na úrovni České republiky, resp. EU. Významným trendem je však pomalejší tempo růstu kraje oproti HDP České republiky. Rozdíly v HDP mezi ČR a Karlovarským krajem se neustále zvyšují. Zatímco v roce 1995 činil hrubý domácí produkt na obyvatele Karlovarského kraje 93 % průměru ČR a Karlovarský kraj patřil mezi ekonomicky nejvýkonnější regiony v ČR, v roce 2007 činil hrubý domácí produkt na obyvatele Karlovarského kraje jen 70 %. Dynamika ekonomického růstu v kraji je dlouhodobě podprůměrná a to i přes relativně příznivé ekonomické podmínky ve střední Evropě v uplynulých letech. Jedním z důvodů byl předpoklad, že Karlovarský kraj bude těžit z výhodné geografické polohy (blízkost hlavního města a sousedního Německa) a že ekonomické problémy regionu strukturálního charakteru budou dostatečně vyváženy příjmy z lázeňství, resp. cestovního ruchu obecně.

Graf 12: Porovnání vývoje hrubého domácího produktu na obyvatele Karlovarského kraje vůči ČR a EU v letech 1995 – 2006 v paritě kupní síly (PPS) Zdroj: ČSÚ

červen 2009

148



Tento předpoklad se nepotvrdil a zejména srovnání se strukturálně postiženými regiony (kraj Moravskoslezský a Ústecký), na které byla zaměřena pozornost sektorových politik a kde se trend zaostávání těchto regionů již víceméně zastavil, ukazuje na hluboké ekonomické problémy Karlovarského kraje. Dalším možným hodnotícím ukazatelem místní ekonomiky je hrubá přidaná hodnota (HPH), která dosáhla v roce 2007 v Karlovarském kraji 66.357 mil. Kč. V letech 2002 – 2006 hrubá přidaná hodnota v Karlovarském kraji plynule rostla. Z mezikrajského srovnání (viz Tabulka 85) vyplývá, že podíl HPH v priméru (zemědělství, lesnictví, rybolov) je ve srovnání s ostatními kraji podprůměrné, Karlovarský kraj zaujímá 6. místo. Nízký je podíl HPH v sekundéru (3. – 4. místo mezi kraji), naopak vysoký podíl v terciéru, kde má Karlovarský kraj 3. nejvyšší podíl mezi kraji. Tabulka 85: Struktura hrubé přidané hodnoty v krajích ČR v roce 2007 Struktura hrubé přidané hodnoty (%) primér sekundér terciér Česká republika 2,6 38,2 59,2 Hl. m. Praha 0,2 18,3 81,5 Středočeský 3,0 46,5 50,5 Jihočeský 4,4 44,4 51,2 Plzeňský 3,9 44,0 52,1 Karlovarský 2,6 40,6 56,8 Ústecký 1,4 51,4 47,2 Liberecký 1,4 50,6 48,0 Královéhradecký 4,3 44,0 51,7 Pardubický 4,0 44,5 51,5 Vysočina 7,6 49,6 42,8 Jihomoravský 2,9 35,3 61,8 Olomoucký 3,8 40,6 55,6 Zlínský 2,4 49,8 47,8 Moravskoslezský 1,5 49,7 48,8 Pozn.: Primér = zemědělství, lesnictví, rybolov; Sekundér = těžba, výroba a rozvod elektřiny, tepla a vody, průmysl, stavebnictví; Terciér = ostatní Zdroj:ČSÚ Území

Z hlediska odvětvových podílů hrubé přidané hodnoty, vykazují odvětví primárního sektoru (zemědělství, lesnictví, rybolov) v roce 2007 podíl 2,6 % (viz Tabulka 85). Poměrně nízká hodnota podílu primárního sektoru na hrubé přidané hodnotě je dlouhodobě stabilní. Pokles podílu HPH v priméru byl však trendem převážně 90. let, v posledních letech je hlavním trendem mírný růst podílu HPH v sektoru služeb na úkor HPH v sekundéru (dobývání nerostných surovin, zpracovatelský průmysl, výroba a rozvod elektřiny, tepla a vody, stavebnictví). Podíl sekundárního sektoru na hrubé přidané hodnotě činil v roce 2006 39,31 %, v roce 2007 se zvýšil na 40,6 %. Růst podílu HPH v terciéru (sektoru služeb) byl plynulý až do roku 2006, kdy dosáhl maxima (58 %), v roce 2007 poklesl na 56,8 %. Ačkoliv je struktura HPH v porovnání se jinými kraji velmi dobrá (3. nejvyšší podíl terciéru mezi všemi kraji), vzhledem k nízkému růstu místní ekonomiky obecně lze hovořit o nenaplněném potenciálu, spočívajícím zejména v nižší přidané hodnotě služeb a zejména průmyslu.

červen 2009

149



Významnou charakteristikou Karlovarského kraje je vysoká koncentrace tradičních průmyslových oborů (sklo, keramika, porcelán, stavební hmoty, výroba kovových konstrukcí), dalším specifikem kraje je pak těžba hnědého uhlí a dalších nerostných surovin. Při podrobnějším zkoumání jednotlivých sektorů (viz Tabulka 85) je zřejmý výrazný pokles podílu HPH v dobývání nerostných surovin (8,1 % v roce 2002, 2,7 % v roce 2007). V žádném jiném odvětví nebyly změny tak výrazné. Zpracovatelský průmysl si udržoval stabilní podíl, pouze v roce 2007 došlo k výraznému nárůstu, je však otázka, zda-li se jedná o nastoupení nového trendu nebo jen o relativně náhodný posun. V souvislosti s rozvojem služeb víceméně plynule roste podíl sektoru komerčních služeb, v souvislosti s potenciálem rozvoje regionu v oblasti lázeňství, resp. cestovních ruchu se však dal očekávat mírný růst v sektoru pohostinství a ubytování, který ovšem nenastal. Situace v tomto sektoru je stabilní. Nabízí se otázka, zda je tento sektor již „saturován“ a nemá možnosti dalšího rozvoje, případně co brání dalšímu rozvoji. Vysoká koncentrace tradičních ekonomických oborů omezuje možnosti ekonomického rozvoje kraje. Tyto obory jsou přitom mnohem zranitelnější ve srovnání s progresivními průmyslovými obory, založenými na výzkumu a vývoji s vysokou mírou inovace, nehledě na skutečnost, že konkurování vyspělým ekonomikám pomocí levné pracovní síly a nikoliv pomocí inovací a kvality je z dlouhodobého hlediska neudržitelné. Tabulka 86: Hrubá přidaná hodnota v Karlovarském kraji Ukazatel

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Hrubá přidaná hodnota (mil. Kč) 54.181 55.920 58.111 59.977 61.873 66.357 v tom odvětví (%): A zemědělství a lesní hospodářství 2,6 2,4 2,4 2,6 2,7 2,6 B rybolov 0,1 0,1 0,1 0,0 0,0 0,0 C dobývání nerostných surovin 8,1 6,3 6,4 2,9 2,9 2,7 D zpracovatelský průmysl 25,7 25,3 25,3 26,2 25,2 26,8 E výroba a rozvod elektřiny, tepla, vody 3,1 4,0 4,1 4,5 6,0 4,8 F stavebnictví 6,4 6,8 7,0 6,4 5,2 6,4 G obchod, opravy spotřebního zboží 10,0 12,0 10,6 11,0 11,4 10,1 H pohostinství a ubytování 4,2 4,1 4,0 4,3 4,4 4,4 doprava, skladování, pošty a telekoI 9,7 9,7 9,8 9,8 9,0 9,0 munikace J peněžnictví a pojišťovnictví 1,6 1,5 1,7 1,4 1,6 1,9 K komerční služby 8,0 8,3 8,5 10,3 9,3 9,6 L veřejná administrativa 5,6 4,9 4,8 4,7 4,8 4,9 M školství 4,1 4,3 4,2 4,6 4,5 4,5 N zdravotnictví, veter. a sociální činnost 7,4 6,7 7,3 7,7 8,7 8,0 O ostatní veřejné, sociální a osobní služby

3,4

3,6

3,7

3,6

4,3

4,3

Obecně je zvyšování podílu terciéru v souladu se „správným“ zaměřením ekonomiky. Právě služby generují vysokou přidanou hodnotu. Pozitivním aspektem sektoru služeb je i jeho zaměření převážně na malé a střední firmy, které dokáží pružněji reagovat na situaci na trhu spíše než velké průmyslové podniky. V Karlovarském kraji přitom mají malé a střední podniky na trhu

červen 2009

150



práce menší zastoupení než je tomu v ostatních krajích České republiky. V roce 2006 byl v Karlovarském kraji 3. nejnižší podíl malých a středních firem na zaměstnanosti (61,9 %) v rámci ČR. Důvodem může být vyšší koncentrace pracovních sil ve větších průmyslových provozech a také obecně nižší podnikatelská aktivita. Právě tato skutečnost může být jednou z příčin pomalejšího tempa růstu ekonomiky v Karlovarském kraji. Klíčovým prvkem současnosti by měla být změna tradičního průmyslu na progresivní obory s vysokou mírou inovace, nejlépe založené na vědě a výzkumu. Právě investice do vědy a výzkumu (VaV) jsou přitom v Karlovarském kraji nejnižší v porovnání s ostatními kraji ČR (podíl výdajů VaV na HDP kraje činil v roce 2006 pouze 0,10 %, přičemž průměr za ČR činil 1,42 %). Počet zaměstnanců VaV a podíl výdajů VaV na HDP je absolutně nejnižší v Karlovarském kraji ze všech krajů. Výdaje na VaV v Karlovarském kraji mají přitom v posledních letech sestupný trend (viz Tabulka 87). Tabulka 87: Výdaje na vědu a výzkum v Karlovarském kraji Výdaje /Rok

2001

2002

2003

2004

2005

2006

K HDP (%)

0,12

0,13

0,15

0,15

0,11

0,10

Celkové (tis. Kč)

67.826

77.190

91.650

96.433

76.178

70.644

S rozvojem vědy a výzkumu významně souvisí i lidské zdroje v regionu (analyzovány dále v části Lidské zdroje). Tabulka 88: Mezikrajské srovnání zaměstnanců a výdajů vědy a výzkumu rok 2007

Území


červen 2009

Zaměstnanci VaV (stav k 31. 12.; fyzické osoby) 73.083 30.355 5.755 2.626 2.514 217 1.360 1.740 2.579 3.005 818 11.442 3.139 2.197 5.336

Podíl VaV na HDP

Podíl zaměstnanců VaV na počtu obyv.

mil. Kč

%

%

54.284 22.914 10.560 1.787 1.394 78 692 1.312 1.268 2.018 538 5.726 1.511 1.721 2.765

1,5 2,7 2,8 0,9 0,8 0,1 0,3 1,1 0,8 1,4 0,4 1,6 0,9 1,0 0,8

Výdaje na VaV

0,7 2,5 0,5 0,4 0,4 0,1 0,2 0,4 0,5 0,6 0,2 1,0 0,5 0,4 0,4 Zdroj:ČSÚ

151



Podnikatelská aktivita Podnikatelská aktivita v Karlovarském kraji dlouhodobě roste. V roce 2007 mělo v kraji sídlo více než 77 tis. subjektů, což je oproti roku 2000 navýšení o 25 %. K největšímu nárůstu došlo ve správních obvodech ORP Mariánské Lázně (o 37,5 %), Aš (o 36,9 %) a Cheb (o 36,5 %). Z odhadů statistických zjišťování však vyplývá, že ve skutečnosti z registrovaného počtu ekonomických subjektů je opravdu aktivních asi 50 %, proto je nutno veškeré údaje o podnikatelské aktivitě posuzovat velmi obezřetně. Významným ukazatelem podnikatelské aktivity je velikostní struktura podniků. Jádro hospodářství Karlovarského kraje tvoří firmy o velikosti 250 – 999 zaměstnanců. Z celkového počtu ekonomických subjektů v kraji tvoří převážnou část (76,3 %) fyzické osoby. Nejvíce jsou zastoupeny v ORP Kraslice (84,8 %) a nejméně v ORP Ostrov (73,1 %). Z nich tvoří naprostou většinu (91,4 %) soukromí podnikatelé podnikající podle živnostenského zákona. Jejich zastoupení je největší v ORP Aš (93,5 %) a nejmenší v ORP Kraslice (90,0 %). Regionální rozdíly v rámci kraje v tomto ohledu nejsou příliš významné. Tabulka 89: Ekonomické subjekty podle právní formy podle SO ORP k 31. 12. 2007 v tom


Celkem


77.780 3.885 15.260 25.039 2.795 7.707 8.260 14.834

fyzické osoby

z toho živnostníci

právnické osoby

59.375 2.953 11.002 18.772 2.370 6.116 6.025 12.137

54.281 2.762 10.261 16.912 2.132 5.563 5.482 11.169

18.405 932 4.258 6.267 425 1.591 2.235 2.697

z toho obchodní společnosti

družstva

státní podniky

6.948 325 949 3.375 164 752 414 969

157 4 41 62 19 15 16

21 3 4 4 6 1 3

Kromě velkých firem, které tvoří do určité míry „motor“ regionu, je neméně důležitým segmentem sektor mikro–, malých a středních firem, které se v porovnání s velkými firmami vyznačují vyšší flexibilitou (na druhou stranu jsou značně ohroženy při ekonomické recesi). Z tohoto hlediska je pozoruhodné regionální rozložení mikro – a malých firem, zvláště v porovnání s Českou republikou. V porovnání s ostatními kraji je situace v Karlovarském kraji spíše průměrná. V rámci Karlovarského kraje v tomto ohledu dominuje okres Karlovy Vary, ovšem i zde je jistá dichotomie mezi ORP Karlovy Vary a ORP Ostrov. Nejvyšší podíl mikropodniků a malých podniků je v ORP Karlovy Vary, resp. přímo v Karlových Varech.

červen 2009

152



Obrázek 42: Počet malých podniků a mikropodniků v ČR na 1000 obyvatel k 31. 12. 2007 Zdroj: ČSÚ

Pro úspěšný rozvoj podnikání je důležitá i nabídka rozvojových ploch regionálního významu, na kterých lze ekonomické aktivity realizovat. V tomto ohledu disponuje Karlovarský kraj dobrou nabídkou.: o

průmyslová zóna Sokolov-Staré Sedlo: 124 ha,

o

průmyslová zóna Nové Sedlo: 96 ha,

o

hospodářský park Aš: 69 ha,

o

průmyslový park Cheb: 161 ha,

o

průmyslová zóna Sokolov jih – Vítkov: 15 ha,

o

průmyslová zóna Velká hleďsebe – Klimentov: 7 ha,

o

průmyslová zóna Dolní Rychnov – Silvestr: 21 ha (jižní okraj města Sokolov),

o

průmyslová zóna Ostrov 2000: 22 ha na jižním okraji města

o

průmyslověobslužná zóna Žlutice, Knínice: 13 ha

o

průmyslová zóna Bochov: 50 ha

Vzdělanost Ačkoliv se vzdělanost obyvatelstva Karlovarského kraje dlouhodobě zvyšuje, výsledky porovnání s údaji za celou Českou republiku ukazují na nižší vzdělanost v Karlovarském kraji. Osob se základním vzděláním včetně neukončeného bylo v kraji v roce 2007 59,3 tis., což je oproti roku 2001 pokles o 11,3 tis. osob. Nejpočetněji zastoupenou vzdělanostní skupinou jsou vyučení bez maturity (99,4 tis. osob), jejichž počet se v roce 2007 oproti roku 2001 zvýšil. Druhou nejpočetnější skupinou jsou osoby se středním odborným vzděláním s maturitou (83,1 tis. osob). Také u této skupiny byl zaznamenán oproti roku 2001 nárůst.

červen 2009

153



Vysokoškolského vzdělání (vč. vědecké přípravy) dosáhlo v Karlovarském kraji v roce 2007 18,3 tis. osob, zatímco v roce 2001 to bylo 14,6 tis. osob. V neprospěch kraje ve srovnání s ČR hovoří vyšší podíl osob se základním a neukončeným vzděláním (o 4,1 %) a zároveň nižší podíl osob vzdělaných vysokoškolsky vč. vědecké přípravy (o 4,0 %). V podílu osob s úplným středním vzděláním s maturitou (vč. studia nástavbového a vyššího odborného) nedosahuje Karlovarský kraj republikový průměr o 1,3 %. Tabulka 90: Vývoj vzdělanosti v Karlovarském kraji a v ČR Počet obyvatel 15+ (tis.) Karlovarský kraj 2001 2007 základní + bez vzdělání 70,5 59,3 střední bez maturity 96,0 99,4 střední s maturitou 72,4 83,1 Vysokoškolské 14,6 18,3 Druh vzdělání

Podíl (%)

Karlovarský kraj 2001 2007 2001 2007 2013 1 675,7 27,8 22,8 3255,4 3 244,8 37,9 38,2 2431,2 2 936,4 28,6 31,9 762,5 974,8 5,8 7,0 ČR

ČR 2001 2007 23,8 18,9 38,5 36,7 28,7 33,2 9,0 11,0 Zdroj:ČSÚ

Z vyhodnocení vzdělanosti dle velikostních skupin obcí vyplývá, že je patrná koncentrace vzdělanějších obyvatel ve větších městech, která jsou centrem správy a administrativy a umožňují snadnější přístup k zaměstnání i ke vzdělání (z hlediska dostupnosti časové, tak i finanční). Na území Karlovarského kraje vzdělává vysokoškolské studenty Fakulta ekonomická veřejné vysoké školy Západočeské univerzity Plzeň, která sídlí v Chebu. V Karlových Varech působí Vysoká škola Karlovy Vary, obecně prospěšná společnost, která patří mezi soukromé vysoké školy. Karlovarský kraj ovšem nedisponuje žádnou vysokou školu technického zaměření, čímž zároveň chybí kapacity a vědeckovýzkumné aktivity realizované obvykle v institucích tohoto typu, stejně jako další aktivity vyplývající z existence takové instituce, např. podnikání založené na inovacích (zázemí pro specializovaný VaV, přítomnost špičkových odborníků v oboru, možnost kontaktu s novinkami v oboru pro místní vysoce kvalifikované zaměstnance apod.). S absencí technicky zaměřené vysoké školy částečně souvisí i nedostatek kvalifikovaných pracovníků technického zaměření. V rámci průzkumu podnikatelského prostředí Karlovarského kraje bylo konstatováno, že 65 % firem nemůže sehnat kvalitnější náhradu za zaměstnance, se kterými nejsou zaměstnavatelé spokojeni, případně je to možné pouze za ceny vysokých nákladů. Více než třetina firem (38 %) označila nedostatek kvalifikovaných pracovníků jako jednu z největších překážek rozvoje. Výše zmiňovaná nižší míra vzdělanosti vyplývá i ze srovnání vzdělanosti mezi jednotlivými kraji (viz Tabulka 91). Za zmínku stojí zejména druhý nejvyšší podíl počtu obyvatel se základním vzděláním a bez vzdělání (22,8 %) a současně druhý nejnižší podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva (7,1 %). V obou případech je na prvním místě Ústecký kraj.

červen 2009

154



Tabulka 91: Mezikrajské srovnání vzdělanosti v roce 2007 Území Česká republika Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

základní + bez vzdělání 18,9 11,8 18,6 19,3 17,7 22,8 25,0 21,2 18,1 18,8 19,3 19,3 21,0 20,0 20,8

Podíl obyvatelstva 15+ (%) střední bez střední s maturity maturitou 36,7 33,2 21,7 43,7 38,6 34,0 37,8 32,8 38,5 33,7 38,2 31,9 38,7 30,8 40,8 30,4 38,6 33,4 41,9 31,0 41,0 31,0 33,8 33,3 40,1 28,7 38,7 31,3 39,8 30,0

VŠ 11,0 22,7 8,8 10,1 10,1 7,1 5,4 7,6 9,9 8,3 8,7 13,6 10,2 10,0 9,4

Zaměstnanost Počet zaměstnaných v Karlovarském kraji od roku 2001 roste. Podíl zaměstnaných v primárním sektoru překvapivě stoupá, přírůstek je však dán nízkým počtem zaměstnanců v priméru, tudíž jakékoliv přírůstky či úbytky se procentuálně projevují velmi výrazně. Podíl zaměstnaných v primárním sektoru je druhý nejnižší po Praze (viz Tabulka 93). S ohledem na nízký podíl zaměstnanců v tomto sektoru a relativně nepříznivé podmínky pro zemědělství v Karlovarském kraji je však tento sektor daleko méně důležitý než sekundér (průmysl a stavebnictví) a terciér (služby obecně). V mezikrajském srovnání vykazuje Karlovarský kraj vysoký podíl zaměstnanců v terciéru, má 3. nejvyšší podíl v rámci ČR. Oproti celorepublikovým trendům vzrostl počet zaměstnanců v sekundéru a poklesl počet zaměstnanců ve službách. Velmi zajímavé jsou změny v dílčích sektorech terciéru. Nárůst pohostinství a ubytování zjevně souvisí s lázeňstvím, resp. s rozvojem cestovního ruchu obecně. Negativním trendem je však pokles počtu zaměstnanců v dopravě (a logistice obecně). Ačkoliv má Karlovarský kraj z geopolitického hlediska velmi dobrou polohu, vzhledem ke stále ještě převažující polohové důležitosti vůči hlavním rozvojovým centrům v nejbližší blízkosti (Praha, Plzeň) lze konstatovat relativně špatné dopravní napojení, ať již z hlediska silniční či železniční dopravy. Ještě problematičtější je pokles počtu zaměstnanců ve školství. Je samozřejmě otázkou, nakolik se zde projevilo rušení základních škol z důvodu nedostatku žáků, vyplývající z demografické situace v nedávné minulosti a současnosti. Vzhledem k nedostatečně rozvinutému sektoru výzkumu a vývoje a obecně v oblasti vyššího školství však může mít tento trend v budoucnu dalekosáhlé negativní důsledky. Jednou ze zásadních otázek zaměstnatelnosti je problematika dostupných pracovních míst, která vypovídá o současných potřebách regionu. Výsledky analýzy téměř dvou tisíc volných pracovních míst v podobě uvedené na webových prezentacích jednotlivých úřadů práce Karlovarského kraje ve červen 2009

155



druhé polovině února 2008 vypovídají o struktuře poptávaných míst. Nejvyšší počet poptávaných míst je v oborech řemeslných, následuje obsluha strojů a zařízení a v provozu ve službách a obchodě. Míra ekonomické aktivity (tj. podíl počtu ekonomicky aktivních na obyvatelstvu 15letém a starším) obyvatelstva Karlovarského kraje je v posledních letech stabilní a pohybuje se nad průměrem ČR. Zatímco v 90. letech minulého století míra ekonomické aktivity klesala, v této dekádě je situace již stabilizovaná. V 90. letech byla příčinou poklesu zejména probíhající restrukturalizace ekonomiky doprovázená zhoršením situace na trhu práce. Stabilní situace v současné době je odrazem celospolečenských trendů, kdy sice roste podíl osob starších 65 let, ovšem do ekonomiky se zapojily silné populační ročníky 70. let. Do budoucna však lze v souladu s populačním vývojem v ČR očekávat spíše stagnaci či dokonce mírný pokles v souvislosti s populačními změnami ve společnosti. Tabulka 92: Struktura zaměstnanosti v Karlovarském kraji dle odvětví v letech 2000 – 2007 v tis. osob Odvětví Zaměstnaní celkem v tom: Zemědělství, myslivost, lesnictví Rybolov a chov ryb Těžba nerostných surovin Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Stavebnictví

2000

2005 2006 2007

150,8 144,3 143,0 146,6

změna 2007/2000 v% -2,8

2,0

2,7

1,7

2,3

15,8

1,5 6,9 39,9 2,4 12,0

1,6 5,9 40,1 2,2 12,3

1,8 5,6 40,8 2,0 14,6

4,4 43,1 2,3 13,4

-35,8 8,1 -4,0 11,5

17,4

17,7

16,2

16,5

-5,1

Ubytování a stravování Doprava, skladování a spoje Finanční zprostředkování Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení Vzdělávání

7,8 11,6 2,7

9,1 8,9 1,9

9,1 7,6 1,3

9,4 7,8 1,9

21,1 -32,9 -28,4

6,7

5,8

6,7

6,6

-2,2

12,5

11,3

11,1

13,2

5,7

10,4

7,3

6,7

6,7

-35,4

Zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti

11,8

11,8

11,2

12,6

6,7

Ostatní veřejné, sociální a osobní služby

5,1

5,9

6,4

6,2

22,4 Zdroj: ČSÚ

Obchod; opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost

červen 2009

156



Tabulka 93: Mezikrajské srovnání hospodářských sektorů v roce 2007

podílu

zaměstnanců

dle

Počet zaměstnaných Podíl na počtu zaměstnaných (%) Území (tis. osob) celkem primér sekundér terciér Česká republika 4.922,0 3,6 40,2 56,2 Hl. m. Praha 632,4 0,2 18,3 81,5 Středočeský 581,4 4,0 39,6 56,5 Jihočeský 311,8 6,2 42,2 51,6 Plzeňský 271,5 5,5 43,9 50,6 Karlovarský 146,6 1,6 43,2 55,3 Ústecký 361,6 2,6 42,7 54,7 Liberecký 199,3 2,5 52,0 45,5 Královéhradecký 265,2 4,2 43,3 52,5 Pardubický 240,1 5,1 45,3 49,6 Vysočina 248,3 8,3 48,4 43,3 Jihomoravský 532,1 4,0 40,4 55,6 Olomoucký 295,9 5,0 43,5 51,5 Zlínský 282,5 2,6 47,9 49,5 Moravskoslezský 553,3 2,4 43,1 54,5 Pozn.: Primér = zemědělství, lesnictví, rybolov; Sekundér = těžba, výroba a rozvod elektřiny, tepla a vody, průmysl, stavebnictví; Terciér = ostatní Zdroj:ČSÚ

Nejvyšší míra ekonomické aktivity v Karlovarském kraji je v ORP Cheb a Sokolov, nejnižší v ORP Karlovy Vary a ORP Kraslice (viz Tabulka 94). Tabulka 94: Srovnání odvětvové struktury zaměstnanosti dle ORP Podíl ekonomicky aktivních podle odvětví činnosti (%)1) zemědělství, průmysl stavebnictví služby lesnictví, rybolov 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 162.347 9,1 3,2 38,9 33,4 8,0 8,7 44,0 54,7 9.032 6,4 2,1 52,5 47,3 4,4 6,7 36,7 43,9 26.953 12,8 3,6 25,4 23,2 6,7 8,2 55,1 65,0 48.385 10,3 3,9 31,3 27,4 10,8 10,1 47,7 58,6 7.361 8,0 3,8 58,3 51,2 5,2 6,7 28,6 38,3

Ekonomicky aktivní celkem 1991 Kraj celkem 165.910 Aš 8.896 Cheb 26.204 Karlovy Vary 50.370 Kraslice 7.842 Mariánské 13.631 Lázně Ostrov 15.140 Sokolov 43.827

13.470

15,0

6,1

22,3

21,7

5,8

7,5

56,9

64,7

15.207 41.939

7,0 5,2

3,2 1,6

41,3 53,9

30,4 45,1

11,1 6,4

9,5 8,3

40,6 56,9 34,6 45,1 Zdroj:ČSÚ

Při pohledu na regionální rozložení pracovních sil v jednotlivých ekonomických sektorech lze vypozorovat určité rozdíly mezi jednotlivými ORP. V zásadě lze rozdělit jednotlivé ORP na dvě skupiny:  ORP orientované na služby (Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Cheb, Ostrov), 

ORP s dominujícím průmyslem (Sokolov, Kraslice, Aš).

červen 2009

157



ORP orientované na služby zjevně těží ze zaměření na lázeňství a zdravotnictví, resp. cestovní ruch obecně. Poměrně nepříznivá je z dlouhodobého hlediska situace v ORP zaměřených více na průmysl (Kraslicko a Ašsko), kde dominujícím průmyslovým sektorem je textilní průmysl, zejména jde-li o sektor s nízkou přidanou hodnotou. U Sokolovska je situace daná zejména dobýváním nerostných surovin, v tomto ohledu je z dlouhodobého hlediska důležitá i role státu (těžební limity apod.). Vyjížďka za prací Z celkového počtu zaměstnaných v kraji má místo svého pracoviště mimo obec trvalého pobytu 55.333 osob, tj. za prací vyjíždí celkem 38,4 % zaměstnaných. Do Karlovarského kraje v roce 2001 dojíždělo 3.621 osob za prací, což bylo jen o 139 osob méně, než v roce 1991. Naopak počet vyjíždějících osob se zvýšil o 2.459, saldo krajské dojížďky tedy pokleslo z 1.800 na -4.398 osob. Z hlediska prostorové dojížďky se snižuje podíl vyjíždějících v rámci okresu na úkor vyjížďky do jiných okresů kraje, jiných krajů i zahraničí. I přesto je Karlovarský kraj na 3. místě v České republice s největším podílem vyjíždějících osob v rámci okresu. Hlavní příčinou rostoucí vyjížďky za prací za hranice okresu je pokles nabídky pracovních míst, zejména v okrese Sokolov, kde došlo k omezení těžby uhlí a změnám v oblastech průmyslu a energetiky, které byly pro tento okres významné v nabídce pracovních míst. Podíl vyjíždějících ze sokolovského okresu do ostatních dvou okresů kraje vzrostl z 8,9 % (2.167 vyjíždějících) v roce 1991 na 18,6 % (4.083 vyjíždějících) v roce 2001. Z okresů Cheb a Karlovy Vary vyjíždělo v roce 2001 za prací do jiných krajů také více osob. Kromě vyjížďky za prací je významná i vyjížďka do škol, v kraji mimo svou obec vyjíždí celkem 34,8 % žáků. Nejvíce žáků vyjíždí mimo svou obec v ORP Ostrov, nejméně v ORP Aš a Cheb (viz Tabulka 95). Tabulka 95: Vyjížďka pracujících za prací a vyjížďka do škol a učilišť (2001) Pracující vyjíždějící z obce za prací Kraj/ORP

Kraj Aš Cheb Karlovy Vary Kraslice Mar. Lázně Ostrov Sokolov

červen 2009

Žáci, studenti a učni vyjíždějící z obce do škol

z toho denně

v% z s dobou cesty v% ze vyjížděze žáků, 30 60 celkem zaměst- celkem jících do 29 celkem studentů 59 minut naných celkem minut a učňů minut a více celkem (%) 55.333 38,4 46.286 83,6 27.510 16.167 2 517 18.060 34,8 2.387 28,6 1.878 78,7 1.051 736 83 815 28,5 7.269 29,9 5.799 79,8 3.427 2.061 299 2.324 28,3 13.118

30,7

10.452

79,7

5.670

4.043

712

5 .183

34,6

2.759 4.642 5.960 19.198

43,0 37,8 44,3 52,4

2.263 3.815 4.907 17.172

82,0 82,2 82,3 89,4

1.004 2.392 2.882 11.084

1.022 1.189 1.801 5.315

235 220 216 752

947 38,0 1.633 38,9 1.947 40,4 5.211 36,5 Zdroj:ČSÚ

158



Příjmy obcí z rozdělení daní v Karlovarském kraji Veřejné rozpočty se na regionální úrovni skládají z rozpočtů krajů, obcí a dobrovolných svazků obcí. Celkový objem příjmů v roce 2007 činil 10,97 mld. Kč, objem výdajů byl 10,26 mld. Kč. Tabulka 96: Příjmy obcí z daní podle krajů v roce 2006 Pořadí DV/obyv. kraje Kraj/ČR tis. mil. Kč mil. Kč mil. Kč mil. Kč mil. Kč Kč/obyv. Česká republika 33.967 28.340 45.613 4.974 112.895 11,01 Hl. m. Praha 10.612 9.379 15.140 415 35.546 30,08 1 Středočeský 2.787 2.043 3.256 718 8.805 7,60 11 Jihočeský 1.465 1.134 1.834 340 4.773 7,61 10 Plzeňský 1.700 1.399 2.257 292 5.648 10,24 3 Karlovarský 723 573 930 137 2.362 7,78 8 Ústecký 1.972 1.632 2.625 413 6.643 8,07 5 Liberecký 1.047 823 1.325 175 3.371 7,86 7 Královéhradecký 1.282 1.003 1.614 296 4.195 7,65 9 Pardubický 1.156 920 1.483 267 3.825 7,56 12 Vysočina 1.137 891 1.424 281 3.733 7,31 14 Jihomoravský 3.521 2.983 4.773 594 11.872 10,49 2 Olomoucký 1.537 1.244 2.020 340 5.140 8,04 6 Zlínský 1.380 1.075 1.717 253 4.424 7,50 13 Moravskoslezský 3.649 3.241 5.215 453 12.559 10,04 4 Pozn.: DP FO = příjmy obcí z daně z příjmu fyzických osob, DP PO = příjmy obcí z daně z příjmu právnických osob *bez daně placené obcemi, DPH = příjmy obcí z daně z přidané hodnoty, DN = příjmy obcí z daně z nemovitostí, DV = celkové příjmy obcí z daní, DV/obyv. = příjmy obcí z daně na obyvatele kraje Zdroj: Bilance příjmů a výdajů obcí za rok 2006 DP FO

DP PO

DPH

DN

DV

Daňové příjmy obcí v přepočtu na obyvatele činily v roce 2006 v Karlovarském kraji 7.779,- Kč. Při celorepublikovém srovnání to znamenalo 8. místo. Ve srovnání s průměrem za celou ČR byla tato hodnota pouze 70,6 %, pokud však do tohoto porovnání nebudeme počítat Prahu, jsou daňové příjmy obcí v přepočtu na obyvatele na úrovni 91,2 % celostátního průměru. Vzhledem k tomu, že průměrná velikost obce v Karlovarském kraji (2.329 obyvatel) je vyšší než průměrná velikost obce v ČR (1 .661 obyvatel), nelze podprůměrné příjmy z hlediska způsobu rozpočtového určení daní (v závislosti na velikosti obcí) jednoduše vysvětlit nízkými populačními velikostmi obcí. Je zřejmé, že se jedná o souvislost s nižší místní podnikatelskou aktivitou a místní ekonomikou obecně. Závěr Ačkoliv HDP na obyvatele v Karlovarském kraji stále roste, tempo růstu je pomalejší než v ČR a rozdíly mezi krajem a průměrem ČR se stále zvyšují. Výhodná geografická poloha a částečná specializace na lázeňství, resp. cestovní ruch, se ukazují býti nedostatečnými podmiňujícími faktory rozvoje v kraji. Stále významná je koncentrace tradičních průmyslových oborů (porcelán, sklo apod.) Bohužel nedokáže tak rychle reagovat na změny na trhu jako sektor

červen 2009

159



malých a středních firem, který je v kraji poddimenzovaný. Jedním z klíčových faktorů nízkého růstu HDP v Karlovarském kraji jsou i velmi nízké investice do vědy a výzkumu, a obecně do oborů s vysokou přidanou hodnotou. Jádro hospodářství kraje tvoří firmy o velikostní struktuře 250 – 999 zaměstnanců. Na tyto podniky by měla být zaměřena nejvyšší pozornost, protože kromě toho, že zaměstnávají velké množství obyvatel, mohou přinášet regionu i značná vedlejší pozitiva právě v oblasti inovací, vědy a výzkumu. Klíčovým faktorem je však konkurenceschopnost těchto firem, a to jak na domácím, tak zejména na mezinárodním trhu. Druhým klíčovým segmentem je sektor mikrofirem, malých a středních firem, který vykazuje poměrně výrazné regionální rozdíly. Tento sektor je přitom značně důležitý zejména z hlediska jeho flexibility na trhu. Situaci v Karlovarském kraji lze z hlediska ekonomické aktivity regionálně rozdělit na dvě skupiny – ORP specializované na lázeňství, zdravotnictví, resp. služby obecně, a ORP specializované na průmysl. Z hlediska budoucího vývoje regionu je žádoucí posílení role terciéru zejména v druhé skupině ORP, tedy posílení role zejména v sektoru malých a středních firem. U současných průmyslových podniků je z dlouhodobého hlediska nutná vysoká specializace, inovativnost, investice do vědy a výzkumu a výroba s vysokou přidanou hodnotou. Vzdělanost populace Karlovarského kraje se sice zvyšuje, stále je však nedostatečná. Jedním z klíčových faktorů rozvoje firem je přitom absence kvalifikovaných pracovníků, což uvádí i průzkumy mezi firmami. V kraji se nevyskytuje žádná instituce, která by poskytovala vyšší vzdělání technického směru či koordinovala kooperaci mezi firmami (např. technologický park). Struktura zaměstnanosti v Karlovarském kraji vykazuje obecně standardní tendence, při bližším pohledu jsou však zřejmé mnohé odlišnosti od obecných trendů. Zatímco nárůst zaměstnanosti v cestovním ruchu naznačuje dobrý místní potenciál pro podnikání tohoto typu, který je možné ještě dále rozvíjet, pokles zaměstnanosti v dopravě a školství je tendencí z celospolečenského hlediska negativní. Z hlediska analýzy volných pracovních mít se potvrzuje absence kvalifikovaných pracovních sil, které brzdí místní firmy v jejich růstu. Za prací vyjíždí z místa svého bydliště v Karlovarském kraji cca 55 tis. obyvatel, přičemž nejvyšší dojížďka logicky směřuje do správního centra kraje, tedy do Karlových Varů. Jedním z hlavních trendů je zvyšování podílů vyjíždějících mimo svůj okres, což značí vyšší flexibilitu pracovníků a dobrou dopravní dostupnost pracovních příležitostí, což je pozitivní jev. Otázkou však zůstává, nakolik je tento jev zapříčiněn nedostatkem pracovních příležitostí v samotném regionu.

červen 2009

160



SWOT – Hospodářské podmínky SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

o Výhodná geografická a geopolitická poloha (zjm. blízkost hlavního města, dalších hlavních rozvojových center - Plzeň a sousedního Německa) o Nadprůměrná ekonomická aktivita obyvatel (míra ekonomické aktivity Karlovarského kraje se dlouhodobě pohybuje nad průměrem ČR) o Vysoký podíl HPH v terciéru v porovnání s ostatními kraji (a naopak nízký podíl HPH v priméru a sekundéru v porovnání s ostatními kraji) o Plynulý růst HPH v letech 2002 – 2006 o Dlouhodobě rostoucí podnikatelská aktivita o Dobrá nabídka rozvojových ploch pro ekonomické aktivity o Nárůst zaměstnanosti v cestovním ruchu (tento trend souvisí s rozvojem cestovního ruchu v kraji)

o Pomalé tempo růstu HDP o Nepříznivá úroveň vzdělanosti v porovnání s ostatními kraji (jak na úrovní základního, tak vysokoškolského vzdělání) o Nízký počet kvalifikovaných pracovníků ( jeden z hlavních problémů dalšího rozvoje podnikání) o Nízký počet pracovníků a nízké investice do vědy a výzkumu (Karlovarský kraj je na posledním místě mezi kraji) o Vysoká koncentrace tradičních ekonomických oborů (omezuje možnosti ekonomického rozvoje kraje) o Pokles salda krajské dojížďky za prací o Pokles zaměstnanosti v dopravě (a logistice obecně) a ve školství o Nízká prostorová diverzifikace pracovních příležitostí (Karlovarský kraj zaujímá 3. místo v porovnání s ostatními kraji v indikátoru vyjížďka v rámci okresu) o Podprůměrné příjmy obcí

červen 2009

161



PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

o Zlepšování vzdělanostní struktury obyvatelstva zvýšeným financováním školství o Zvýšení přidané hodnoty služeb a zejména průmyslu o Zvyšování konkurenceschopnosti firem o Zvýšení investic do vědy a výzkumu, podpora budování technologických a inovačních center, vědeckých inkubátorů apod. o Vytváření pracovních příležitostí v periferních oblastech o Postupná konverze těžebních kapacit a převod lidských zdrojů do nových aktivit v souvislosti s ukončováním těžby

o Přetrvávající nedostatek kvalifikovaných pracovních sil o Další pokles podílu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel o Další zpomalení rychlosti růstu HDP v porovnání s průměrem ČR o Pomalý rozvoj ekonomických aktivit s vysokou přidanou hodnotou o Stagnace nebo pokles míry ekonomické aktivity v souvislosti s populačními změnami ve společnosti

červen 2009

162



4

SOUHRNNÉ SWOT ANALÝZY JEDNOTLIVÝCH PILÍŘŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE

4.1

Souhrnné SWOT analýzy pilířů Výroky SWOT analýz dílčích témat byly zařazeny do jednotlivých pilířů. PŽP - podmínky pro příznivé životní prostředí : 1. Horninové prostředí a geologie 2. Vodní režim 3. Hygiena životního prostředí 4. Ochrana přírody a krajiny 5. Půdní fond SSO - podmínky pro soudržnost společenství obyvatel : 7. Sociodemografické podmínky 8. Bydlení HOR - podmínky pro hospodářský rozvoj : 6. Dopravní a technická infrastruktura 9. Rekreace 10. Hospodářské podmínky

4.2

Vyhodnocení horizontálních vazeb mezi pilíři Jednotlivé soubory výroků byly podrobeny analýze horizontálních vazeb, to znamená, že každý výrok SWOT byl vyhodnocen z pohledu jeho vlivu na další dva pilíře. Pro hodnocení byla zvolena škála : +2 +1 0 -1 -2

velmi dobrý dobrý (přenesený) neutrální špatný (přenesený) velmi špatný

Výroky hodnoceného pilíře jsou uvažovány v silných stránkách (S) a příležitostech (O) s hodnotou +2, ve slabých stránkách (W) a hrozbách (T) s hodnotou -2. Horizontální vazby mezi pilíři jsou vyjádřeny jako synergické, neutrální nebo antagonistické (zelené, bílé, oranžové) Synergické, stejnosměrně působící jsou výroky, které mají v ostatních pilířích v silných stránkách (S) a příležitostech (O) hodnotu kladnou, ve slabých stránkách (W) a hrozbách (T) hodnotu zápornou (v tabulkách vyjádřeno světle zelenou barvou pole). Antagonistické, protichůdně působící jsou výroky, které mají v ostatních pilířích v silných stránkách (S) a příležitostech (O) hodnotou zápornou, ve slabých stránkách (W) a hrozbách (T) hodnotou kladnou (v tabulkách vyjádřeno růžovou barvou pole). synergický vztah - společně působící antagonistický vztah - protichůdný (nepřátelský)

červen 2009

163


4.3


Podmínky pro příznivé životní prostředí S - silné stránky PŽP - příznivé životní prostředí 1 ● Výskyt ložisek hnědého uhlí národního významu ● Výskyt nejvýznamnějších ložisek kaolinu v ČR ● Výskyt ložisek nerostných surovin regionálního významu ● Stabilita objemu těžby hnědého uhlí ● Nárůst těžby stavebního kamene 2 ● Hojný výskyt vývěrů minerálních vod mezinárodní úrovně ● Výskyt rozsáhlých oblastí přirozené akumulace vod ● Výskyt regionálně významných zdrojů podzemních vod ● Dostatečné zdroje povrchových vod ● Možnosti transformace povodňových vln vodními nádržemi ● Stabilní bilance množství povrchové vody ve vodních tocích ● Postupné zlepšování kvality povrchových vod ● Relativně řídký výskyt významných letních povodní ● Malá rozloha vodohospodářsky zranitelných oblastí ● Existence rybničních soustav ● Bohatý výskyt mokřadů 3 ● Dobrá kvalita ovzduší ● Velká část území nezatížena znečištěním ovzduší z velkých a zvláště velkých zdrojů ● Nízká měrná produkce emisí CO a NH3 v porovnání s ostatními kraji ● Nízká měrná celková produkce odpadů na obyvatele ● Rostoucí míra materiálového využití odpadu kromě biologicky rozložitelného odpadu 4 ● Rozmanitost území, vytvářející příznivé podmínky pro zachování biodiverzity ● Dobrá úroveň ochrany přírody a krajiny - vysoký podíl zvláště chráněných území na rozloze kraje ● Vysoký podíl vyhlášených lokalit soustavy Natura 2000 z rozlohy kraje ● Vysoký podíl lokalit se zachovalou a stabilní krajinou ● Výskyt zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin na území kraje

5

● Z hlediska dlouhodobého vývoje vykazuje KES trvale vzrůstající pozitivní trend ● Vysoká lesnatost kraje s rozsáhlými lesními porosty ve zvláště chráněných územích ● Vysoký podíl ekologického zemědělství ● Nízká spotřeba průmyslových hnojiv ● Vysoká míra využití mimoprodukčních funkcí lesa ● Pokles zornění ve prospěch trvalých travních porostů, to je trend odpovídající klimatickým podmínkám kraje

červen 2009

SSO HOR 0 +2 0 +2 0 +2 0 +1 0 +2 0 +2 0 0 +1 +1 +1 +1 +2 +2 +1 +2 +2 +1 +1 0 0 0 +1 +1 0 0 +2 +1 +2

0

+2

0

+1

0

0

+1

0

0

+1

0

+1

0

+2

0

0

0

0

0

+1

0

0 0 +1

+1 -1 -1

0

-1

164



W - slabé stránky PŽP - příznivé životní prostředí SSO HOR 1 ● Malý rozsah dosud rekultivovaných území vzhledem k rozsahu -2 +1 území s dokončenou povrchovou těžbou ● Velký rozsah území dotčeného povrchovou těžbou -2 0 ● Velký rozsah poddolovaných území -1 -1 ● Velké množství starých důlních děl 0 0 ● Snižování objemu těžby kaolínu 0 -2 2 ● 18 obcí nechráněných nebo nedostatečně chráněných před -2 -1 povodněmi ● Nízký počet vydatných využitelných zdrojů podzemních vod 0 0 ● Výskyt ledových povodní -1 0 ● Nevyhovující stav 50 % útvarů povrchových vod z hlediska -1 0 ekologického i chemického stavu ● Nevyhovující stav 50 % útvarů podzemních vod z hlediska dosažení -1 0 environmentálních cílů plánů oblastí povodí i rizikovosti

3

● Negativní vliv povrchové těžby na vodní režim v krajině ● Kontaminace zdrojů podzemních vod v územích dotčených těžbou

-2

0

-2

0

● Přeložení velkého množství přítoků Ohře v souvislosti s těžbou ● Významná vodní eroze ● Velký rozsah odvodněné zemědělské půdy ● Existence rozsáhlých lokalit se starými ekologickými zátěžemi

0 -1 0

0 -1 0

-1

0

-2

+1

0

+1

● Vysoká produkce emisí u zvláště velkých zdrojů znečištění ● Vysoká měrná produkce komunálního odpadu ● Nízká míra využití biologicky rozložitelného komunálního odpadu

-2 0

0 0

0

0

● Absence zařízení na odstranění nebezpečných odpadů ● Velký rozsah oblastí se středním a vysokým radonovým indexem

0

-1

0

0

● Nepříznivé klimatické podmínky pro intenzivní zemědělství ● Velký rozsah území dotčeného těžbou uhlí, kaolinu a jílu ● Výskyt území s velmi nízkou ekologickou stabilitou krajiny ● Výskyt a šíření invazních druhů rostlin ● Silná fragmentace území dopravou ● Nízký podíl zemědělské půdy z výměry území kraje ● Nevhodná druhová skladba lesů ● Nevyjasněné vlastnické vztahy, znemožňující efektivnější využití zemědělské půdy

0 -2 0 -1 0 0 0

-2 +1 0 0 0 -2 0

0

-2

● Nadprůměrná produkce emisí pevných částic, SO2 a NOx na 1.000 obyvatel ● Vysoká produkce nebezpečných odpadů v ORP Sokolov, významná produkce nebezpečných odpadů v ORP Karlovy Vary

4

5

červen 2009

165



O - příležitosti PŽP - příznivé životní prostředí SSO HOR 1 ● Využívání dosud netěžených ložisek nerostných surovin 0 +2 ● Možný nárůst množství těžitelných zásob hnědého uhlí zrušením -2 +2 závazných linií těžby ● Uvolnění pracovních sil v souvislosti s ukončováním těžby hnědého -1 +2 uhlí ● Využití rekultivovaných území a ploch po těžbě pro rozvoj osídlení a +1 +1 revitalizaci krajiny ● Využití rekultivovaných území a ploch pro spontánní rozvoj +1 0 přírodních hodnot v území 2 ● Snižování znečištění povrchových vod zlepšením kvalitativních +1 +1 parametrů čištění odpadních vod ● Snižování znečištění podzemních vod odstraněním starých +1 +1 ekologických zátěží ● Snižování znečištění povrchových a podzemních vod z plošných +1 -1 zdrojů ze zemědělství ● Snižování znečištění vypouštěných důlních vod +1 -1 ● Realizace nových vodních ploch v souvislosti s rekultivací území +1 +1 devastovaného povrchovou těžbou ● Realizace výhledových vodních nádrží evidovaných v ZÚR 0 +1 ● Realizace projektů na revitalizace vodních toků +1 0 3 ● Financování sanace starých ekologických zátěží z fondů EU, 0 +1 státního rozpočtu a dalších zdrojů ● Zvyšování stupně využití a recyklace odpadu 0 +2 ● Rozvoj separovaného sběru a využití biologicky rozložitelného odpadu s využitím finančních zdrojů fondů EU, státního rozpočtu či 0 +1 dalších zdrojů

4

5

● Zajištění protiradonových opatření u již existujících budov ● Vyšší využití železniční dopravy v dálkové přepravě nákladů ● Rychlejší obnova prostředků automobilové dopravy ● Rychlejší rekultivace ploch dotčených současnou i historickou těžbou ● Zvyšování pestrosti krajinných prvků prostřednictvím vhodně zvolených rekultivací ● Zkvalitňování méně hodnotných částí krajiny realizací návrhových prvků ÚSES ● Vyhlášení nových CHKO Doupovské hory a Poohří ● Využití dotačních programů EU a ČR na realizaci projektů na ochranu přírody a krajiny ● Efektivní využívání nástrojů územního plánování k ochraně volné krajiny zejména v příměstských oblastech a doposud málo dotčených částech kraje

0 0 0

+1 0 0

+1

+1

+1

0

+1

0

+1

-1

0

+1

+1

0

● Přeshraniční spolupráce v oblasti ochrany přírody a krajiny ● Další rozvoj mimoprodukčních funkcí zemědělství a lesnictví ● Využívání přírodě blízkých forem hospodaření v lesích ● Stoupající význam biomasy jako obnovitelného zdroje energie

0 +1 0

0 -1 +1

0

+2

● Obnova přirozené skladby lesních porostů

+1

0

červen 2009

166



T - hrozby PŽP - příznivé životní prostředí 1 ● Rozvoj těžby nerostných surovin na úkor jiných zájmů ● Zrušení závazných linií těžby hnědého uhlí ● Riziko sesuvů ● Seismická aktivita na Chebsku ● Překotné čerpání zásob nerostných surovin ● Růst nezaměstnanosti v souvislosti s ukončováním těžby hnědého uhlí 2 ● Vznik nových bodových a plošných zdrojů znečištění vod ● Riziko extrémních jevů v souvislosti s klimatickými změnami (sucha a záplavy) ● Růst rozsahu zpevněných ploch ● Likvidace a devastace mokřadů 3 ● Růst emisní zátěže z velkých a zvláště velkých zdrojů znečištění

4

5

4.4

SSO HOR

● Růst emisí u mobilních zdrojů v souvislosti se zvyšováním intenzity automobilové dopravy ● Intenzifikace lidské činnosti ve zvláště chráněných území ● Další fragmentace krajiny dopravními stavbami ● Dopady změn klimatu na přírodu a krajinu ● Nedůsledné hodnocení dopadů rozvojových záměrů na přírodu a krajinu v rámci příslušných povolovacích procesů ● Další úbytek zemědělské půdy způsobený nárůstem zastavěných a ostatních ploch ● Dopady změn klimatu na lesní a zemědělské ekosystémy

-2 -2 -1 -1 -1

+2 +2 -1 -1 +1

-2

-2

-1

0

-2

-2

+1 0

+1 0

-2

+1

-2

+1

+1 +1 0

+1 +1 0

0

0

0

0

0

0

Podmínky pro soudržnost společenství obyvatel S - silné stránky PŽP 0 0 0 0 0 0 0 -1 0

SSO - soudržnost společenství obyvatel 7 ● Příznivá věková struktura obyvatelstva ● Dlouhodobě se zvyšuje podíl obyvatelstva v produktivním věku ● Nízký průměrný věk obyvatelstva ● Trvalé zvyšování porodnosti a snižování úmrtnosti ● Pozitivní migrační saldo ● Dobrá vybavenost v oblasti zařízení sociálního zabezpečení ● Dobrá vybavenost v oblasti zařízení kultury 8 ● Přírůstek bytového fondu zvyšováním podílu výstavby bytů v rodinných domech ● Nižší podíl neobydlených domů v porovnání s ostatními kraji

HOR +1 +2 +1 +1 +1 0 0 +2 0

W - slabé stránky PŽP 0 0 +1

červen 2009

SSO - soudržnost společenství obyvatel 7 ● Vysoká míra nezaměstnanosti ● Nízká nabídka pracovních míst ● Nízká hustota zalidnění

HOR -2 -2 -1

167



W - slabé stránky PŽP 0 0 0 0 0 0 +1 0

SSO - soudržnost společenství obyvatel 7 ● Nerovnoměrnost osídlení území kraje ● Mírně podprůměrná situace v počtu školských zařízení ● V kraji chybí vysoká škola technického směru 8 ● Intenzita dokončené výstavby hluboko pod průměrem ČR ● Nízká intenzita zahajované bytové výstavby ● Vzrůstající nepoměr mezi rozestavěnými a dokončenými byty ● Nízký podíl rodinných domů ● Vysoké průměrné stáří domovního fondu

HOR -1 -1 -2 -2 -2 -2 -1 -1

O - příležitosti PŽP -1 0 0 0 +1 0 -1

SSO - soudržnost společenství obyvatel 7 ● Zlepšení dopravní dostupnosti sídel a zdrojů pracovních míst ● Využití atraktivity kraje jako místa pro spokojený život ● Využití potřeb spojených s postupným stárnutím populace pro vznik nových pracovních míst ve službách 8 ● Obnova zastaralého domovního fondu ● Zlepšování obytného prostředí sídelních celků ● Regenerace nebo náhrada panelových sídlišť ● Zvyšování standardu bytů

HOR +2 +2 +2 +2 +1 +2 +2

T - hrozby PŽP 0 0 0 0 0

4.5

SSO - soudržnost společenství obyvatel 7 ● Negativní změny ve struktuře vybavenosti menších sídel ● Negativní dopady ekonomické recese vedoucí zejména ke zvýšení nezaměstnanosti ● Snižování počtu volných pracovních míst ● Obtížná integrace vysokého podílu cizinců v populaci 8 ● Další stárnutí bytového fondu vlivem zpomalení výstavby v souvislosti s celkovou ekonomickou situací

HOR -1 -2 -2 0 -1

Podmínky pro hospodářský rozvoj S - silné stránky PŽP

SSO

0

+1

0 -1 0 0

+1 +1 +1 +1

-1

+2

0

+1

červen 2009

HOR - hospodářský rozvoj Dopravní infrastruktura 6 ● Existence Integrovaného dopravního systému Karlovarského kraje ● Dobrá dostupnost obcí veřejnou dopravou v pracovní dny ● Hustota železničních tratí ● Existence III. tranzitního železničního koridoru ● Výhodná poloha hlavních železničních tratí v kraji ● Existence mezinárodního letiště s pravidelnou leteckou dopravou Technická infrastruktura ● Dostatečná kapacita vodních zdrojů, včetně rezerv

168



S - silné stránky PŽP

SSO

0

+2

+2

+2

0 +1

+2 +2

0

+1

0 0 -1

0 0 0

0

0

0 0 0 -1 0 0 0 -1 0

+1 +2 +1 +1 +1 +1 +1 +1 +1

HOR - hospodářský rozvoj Technická infrastruktura 6 ● Nadprůměrný podíl obyvatel žijících v bytech s připojením na veřejný vodovod ● Nadprůměrný podíl obyvatel bydlících v domech připojených na veřejnou kanalizaci ● Energetická soběstačnost ● Ukončená plynofikace všech významných sídel v kraji ● Nadprůměrné vybavení veřejné správy informačními technologiemi ● Vysoká vybavenost domácností osobním počítačem 9 ● Rozvinuté lázeňství - velká konkurenční výhoda kraje ● Vysoká návštěvnost kraje, zejména zahraničními turisty ● Vysoká kvalita ubytovacích zařízení, která je dána zaměřením cestovního ruchu v kraji na lázeňství a vysokým podílem cizinců ● Zastoupení všech druhů kulturních a historických památek ● Vysoký počet kulturních zařízení 10 ● Výhodná geografická a geopolitická poloha ● Nadprůměrná ekonomická aktivita obyvatel ● Vysoký podíl HPH v terciéru v porovnání s ostatními kraji ● Plynulý růst HPH v letech 2002 – 2006 ● Dlouhodobě rostoucí podnikatelská aktivita ● Dobrá nabídka rozvojových ploch pro ekonomické aktivity ● Nárůst zaměstnanosti v cestovním ruchu

W - slabé stránky PŽP

SSO

0 +2 +1

-2 -1 -2

0

-2

0

-1

0

0

0

-1

-1

0

-1

0

-2

0

0

-1

červen 2009

HOR - hospodářský rozvoj Dopravní infrastruktura 6 ● Relativně špatné dopravní napojení na republiková centra ● Nízká vybavenost rychlostními komunikacemi dálničního typu ● Podprůměrná hustota silniční sítě v porovnání s ostatními kraji ● Nízká dostupnost některých obcí veřejnou dopravou mimo pracovní dny ● Zanedbaná údržba železničních tratí a v jejím důsledku nesjízdnost některých traťových úseků ● Zanedbaná údržba železničních vleček a v jejím důsledku jejich malé využívání ● Podprůměrná hustota cyklistické infrastruktury v porovnání s ostatními kraji, způsobená zejména rozdílnými orografickými a klimatickými podmínkami oproti ostatním krajům Technická infrastruktura ● Nadprůměrná spotřeba vody v porovnání s ostatními kraji ● Nadprůměrná spotřeba elektrické energie v porovnání s ostatními kraji ● Velký podíl neobnovitelných zdrojů na výrobě elektrické energie ● Podprůměrná vybavenost domácností internetem v porovnání s ostatními kraji a velmi nízký podíl připojení na vysokorychlostní internet

169



W - slabé stránky PŽP

SSO

+1 0 +1 0 0 0 0 0 0 0 0 -1

0 0 -1 -1 -2 -2 0 0 +1 -2 -2 -2

HOR - hospodářský rozvoj Technická infrastruktura 9 ● Nízká návštěvnost tuzemských turistů ● Nevyužitý potenciál pro rozvoj kongresové turistiky ● Nedostatečně rozvinutá venkovská turistika a agroturistika ● Špatný stavební stav kulturních památek 10 ● Pomalé tempo růstu HDP ● Nepříznivá úroveň vzdělanosti v porovnání s ostatními kraji ● Nízký počet pracovníků a nízké investice do vědy a výzkumu ● Vysoká koncentrace tradičních ekonomických oborů ● Pokles salda krajské dojížďky za prací ● Pokles zaměstnanosti v dopravě a ve školství ● Nízká prostorová diverzifikace pracovních příležitostí ● Podprůměrné příjmy obcí

O - příležitosti PŽP

SSO

-1

+2

-1

+2

0

+2

-1

+2

+1

+2

+1 0 -1

0 +1 +2

-1

0

+2

0

+2

0

+1 0

+1 +1

0

+1

0

+1

0

0

0

0

0 0 0 -1 0

0 0 +1 +2 +2

červen 2009

HOR - hospodářský rozvoj Dopravní infrastruktura 6 ● Zkvalitnění napojení na hlavní silniční tahy v ČR ● Zvýšení propusnosti hlavních silničních tahů budováním obchvatů měst a obcí ● Zavedení multimodálních terminálů veřejné dopravy s minimalizací přestupních vzdáleností ● Obnova místních přeshraničních silničních spojení ● Dokončení modernizace hlavních železničních tratí a rekonstrukce jednotlivých nádraží ● Vyšší využívání železnice pro dopravu nákladů ● Rozvoj provozu na mezinárodním letišti K.Vary ● Rozvoj cyklistické infrastruktury Technická infrastruktura ● Budování infrastruktury pro dálkový přenos elektrické energie ● Využití alternativních zdrojů energie – např. geotermálního potenciálu v kraji ● Snižování energetické náročnosti staveb a průmyslových činností ● Další rozvoj plynofikace ● Vyšší propagace nabídky elektronické komunkace s úřady 9 ● Vysoká kvalita přírodní prostředí jako potenciál pro rozvoj dalších druhů cestovního ruchu – turistika, hipoturistika, agroturistika, cyklistika, vodáctví, ostatní zimní I letní sporty aj. ● Dobrá image Karlovarského kraje jako turisticky atraktivní destinace ● Rozvoj golfu a s ním související příliv bohaté klientely ● Rozvoj lidských zdrojů, zejména zvyšování kvalifikace pracovníků v lázeňství ● Přeshraniční spolupráce v rámci cestovního ruchu ● Rozvoj kongresové turistiky ● Větší informovanost návštěvníků o regionu ● Rozvoj sportovně-rekreační infrastruktury ● Zlepšení stavu přístupových cest

170



O - příležitosti PŽP

SSO

0

+1

0

0

0

+2

0 0

0 0

0

+1

0

+2

+1

+1

HOR - hospodářský rozvoj 9 Technická infrastruktura ● Velký potenciál pro vyrovnání sezónní návštěvnosti Krušných hor v agroturistice ●Využití prostředků fondů EU a jiných zdrojů pro obnovu chátrajících památek 10 ● Zlepšování vzdělanostní struktury obyvatelstva zvýšeným financováním školství ● Zvýšení přidané hodnoty služeb a zejména průmyslu ● Zvyšování konkurenceschopnosti firem ● Zvýšení investic do vědy a výzkumu, podpora budování technologických a inovačních center, vědeckých inkubátorů apod. ● Vytváření pracovních příležitostí v periferních oblastech ● Postupná konverze těžebních kapacit a převod lidských zdrojů do nových aktivit v souvislosti s ukončováním těžby

T - hrozby PŽP

SSO

+1

-1

0 0

-2 -2

0

-2

0

-2

0

0

-2

-1

0

-1

0

-1

0 0

-1 -2

0

-2

0

-1

0

-1

červen 2009

HOR - hospodářský rozvoj Dopravní infrastruktura 6 ● Oddalování výstavby rychlostní silnice R6 a obchvatů na silnicích I. třídy ● Zanedbávání oprav a údržby sítě silnic nižšího řádu ● Omezování počtu spojů veřejné dopravy ● Oddalování dalšího rozvoje Integrovaného dopravního systému Karlovarského kraje (IDOK) ● Rušení provozu regionálních železničních tratí ● Silná konkurence regionálních letišť na německé straně Krušných hor Technická infrastruktura ● Podcenění významu rozvoje využití alternativních zdrojů energie v kraji 9 ● Jednostranná orientace na lázeňství může v případě poklesu zájmu o cestování vést k ekonomické destabilizaci regionální ekonomiky ● Další zvyšování nerovnoměrného rozložení kulturních aktivit v kraji může vést ke snížení celkové atraktivity regionu z pohledu cestovního ruchu 10 ● Přetrvávající nedostatek kvalifikovaných pracovních sil ● Další pokles podílu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel ● Další zpomalení rychlosti růstu HDP v porovnání s průměrem ČR ● Pomalý rozvoj ekonomických aktivit s vysokou přidanou hodnotou ● Stagnace nebo pokles míry ekonomické aktivity v souvislosti s populačními změnami ve společnosti

171



5

VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI TŘÍ PILÍŘŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

5.1

Metoda posuzování Vyváženost tří pilířů RURU byla hodnocena v členění na správní území obcí s rozšířenou pravomocí (ORP). Pro hodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje území byl proveden výběr reprezentativních indikátorů, které vyjadřují stav území v jednotlivých pilířích. Pro každý pilíř bylo vybráno 12 indikátorů (některé indikátory jsou společné). Tabulka 97: Výběr indikátorů pro hodnocení pilířů RURU Indikátor č.ind.

Pilíř

název

PŽP

SSO

HOP

Horninové prostředí a geologie 1.1

X

Těžba % (plochy těžby, výsypky)

X

Vodní režim 2.2 2.3 2.4 3.5 3.6 4.7 4.8 4.9 5.10 5.11 5.12 5.13 6.14 6.15 6.16 6.17 7.18 7.19 7.20 7.21 8.22 8.23 8.24 8.25 9.26 9.27 9.28 10.29 10.30 10.31

Zastavěné území v záplavovém území Q100 % Znečištění povrchových vod % Znečištění podzemních vod % Hygiena životního oprostředí Zatížení území dopravou % (silniční, železniční a leteckou) Podíl oblastí s překročením limitů čistoty ovzduší % Ochrana přírody a krajiny Chráněná území krajiny % (NP,CHKO,PP) Zvláště chráněná území přírody % (NPR,PR,NPP,PP) Plocha lokalit Natura 2000 % (EVL,PO) Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Koeficient ekologické stability Lesnatost % (podíl lesů ku celkové rozloze území) Hospodářské lesy % Podíl orné půdy na ZPF % Veřejná dopravní a technická infrastruktura Podíl obyvatel připojených na vodovod % Podíl obyvatel připojených na kanalizaci % Hustota dálnic a silnic I.třídy (km / km2) Hustota železnic (km / km2) Sociodemografické podmínky Hustota obyvatel na km2 Průměrný počet obyvatel v části obce Index stáří (65 let a více/do 14let včetně) Občanská společnost - Účast ve volbách % Bydlení Intenzita bytové výstavby za posledních 5 let (bytů / 1000obyv.) Podíl neobydlených bytů na celkovém bytovém fondu % Podíl obcí bez základní školy % Počet obyvatel nad 65 let na 1 zařízení pro seniory Rekreace Intenzita individuální rekreace % (objekty druhého bydlení / 1000 obyv) Intenzita cestovního ruchu % (počet lůžek CR / 1000 obyv) Intenzita lázeňství % (počet lázeňských lůžek / 1000 obyv) Hospodářské podmínky Míra registrované nezaměstnanosti % Ekonomicky aktivní v terciéru % Obyvatelé s vysokoškolským vzděláním % (2001)

X X X X X X X X X X X X X X X

X X X X X X X X X X X

12

červen 2009

X X X X

X 12

X X X 12

172



Indikátory byly modelovány tak, aby vyjadřovaly relativní hodnoty (podíl v %, podíl na 1000 obyvatel apod.). To umožňuje porovnávání ORP bez zkreslení daných jejich velikostí, počtem jejich obyvatel apod. Jednotlivým ORP byly expertním posouzením dosažených hodnot indikátorů vzájemným porovnáním (případně také porovnáním s jejich celostátními hodnotami) přisouzeny body ve škále : +2 +1 0 -1 -2

velmi dobrý dobrý průměrný špatný velmi špatný

Součet dosažených bodů byl vydělen počtem indikátorů. Vzniklý průměr dosažených bodů na indikátor byl použit pro porovnání ORP dle jednotlivých pilířů. Pro hodnocení celkové vyváženosti třech pilířů v jednotlivých ORP byl použit součet průměrného počtu bodů ze všech pilířů. (Použitím stejného klíče jako u jednotlivých pilířů - průměr bodů na indikátor – by došlo v celkovém hodnocení k přílišnému zploštění výsledků, při kterém by téměř všechny ORP skončily v nic neříkajícím průměru.) Tabulka č.97 dokumentuje výběr indikátorů pro jednotlivé pilíře, dosažené hodnoty indikátorů v jednotlivých ORP, jejich expertní vyhodnocení a bodování a celkové výsledky za pilíře. Kartogram č.1 umožňuje grafické porovnání výsledků hodnocení vyváženosti jednotlivých pilířů s celkovou vyvážeností. Zároveň je možné hodnotit i prostorové rozmístění kladných a záporných hodnot v rámci kraje. Pro vyjádření jednotlivého i celkového hodnocení pilířů byla navržena následující škála : méně než -0,50 -0,49 až 0,00 +0,01 až +0,50 +0,51 až +1,00 +1,01 a více

velmi dobrý dobrý průměrný špatný velmi špatný

Krajních hodnot (i vysokých kladných nebo záporných hodnot teoretického rozpětí od -3 do +3) může být dosaženo jen výjimečně za menší území (obec, katastr). Rozpětí hodnot je proto úmyslně zhuštěno směrem k průměru (rozložení hodnot dle Gausovy křivky) a posunuto do kladných hodnot. Za průměr je považována mírně kladná hodnota (0 – 0,5). Hodnota nižší než nula je již považována za špatnou.

červen 2009

173


5.2


Komentář výsledků Podmínky pro příznivé životní prostředí Celkově je možno konstatovat, že tento pilíř vykazuje za celý kraj nejlepší výsledek (průměr 0,42 bodu na ORP). Nejpříznivější podmínky jsou dle očekávání v okrajových částech kraje (ORP Aš, Kraslice, Mariánské Lázně). Naopak pánevní oblasti (ORP Cheb, Sokolov) mají nejhorší výsledky, i když jen mírně pod úrovní neutrálního hodnocení (0,08 bodu). Neutrální hodnocení (ORP Karlovy Vary, Ostrov) v sobě skrývá, zvláště v karlovarské ORP skutečnost, že část území spadá do silně urbanizovaného a krajinně málo stabilního území a další část naopak do území přírodně kvalitního. Tuto skutečnost bude nutno v následující aktualizaci potvrdit posouzením vyváženosti za menší jednotky území, to je za obce. Méně příznivé výsledky než bylo původně očekáváno způsobilo vedle negativního vlivu těžby (jen ORP Sokolov) obecněji se projevující znečištění povrchových a podzemních vod. Podmínky pro soudržnost společenství obyvatel V tomto pilíři vykazuje většina ORP průměrné hodnoty, a to blízko spodní hranice rozpětí (0,08). Nejlépe lze hodnotit ORP Ostrov, který částečně překvapivě vykazuje nejlepší hodnocení (0,33). Pod průměrné je hodnocení ORP Mariánské Lázně a nejhůře ORP Kraslice. Také celkové hodnocení kraje je nejhorší mezi pilíři (-0,03). Vedle historických souvislostí (poválečný odsun původního obyvatelstva), které ovlivňují celkový výsledek kraje, bude nutno pro ORP hledat souvislosti i v dopravní odloučenosti a s tím souvisejícím pomalejším hospodářským rozvojem. To vše se projevuje klesající spokojeností obyvatel. Podmínky pro hospodářský rozvoj Celkově je možno konstatovat, že tento pilíř vykazuje za celý kraj spíše lepší výsledek (průměr 0,30 bodu na ORP). Hospodářská úspěšnost se projevuje především v západní části kraje (ORP Cheb, Mariánské Lázně). Výsledek ORP Karlovy Vary opět ovlivňuje jeho velká rozlehlost a z ní plynoucí propojení hospodářsky úspěšnější západní části se stagnující částí na východě. OPR Ostrov skončil těsně při horní hranici průměru. Ne zcela očekávaný je jen těsně špatný výsledek ORP Sokolov. Toto území již pravděpodobně zvládlo těžkosti předchozího období a dnes začíná těžit ze své strategické polohy v kraji. Zcela opačně je na tom ORP Kraslice. Jeho nejhorší výsledek (-0,42) dokládá hospodářskou problémovost odlehlého území.

červen 2009

174



Souhrnné hodnocení Propojením hodnocení vyváženosti třech pilířů vzniklo syntetické souhrnné hodnocení. Celkové hodnocení vyznívá pozitivně. Jak z hlediska počtu ORP, tak z hledisek jejich velikosti či počtu obyvatel lze konstatovat dobré a velmi dobré hodnocení. Negativní – špatné hodnocení v součtu vykazují jen ORP Sokolov a Kraslice, a to jen velmi blízko kategorie průměrné. Nejlepší je v celkovém součtu „velmi dobrá“ ORP Mariánské Lázně (1,33). Příznačná je rozkolísanost jednotlivých pilířů, vysoké kladné hodnoty pilířů PŽP a HOR nesleduje pilíř SSO. K dobrému výsledku přispěla zejména vysoká kvalita přírody a krajiny, dobrá technická vybavenost a aktivita v terciéru, respektive lázeňství a cestovním ruchu. Spíše překvapivé je „velmi dobré“ hodnocení ORP Ostrov (1,16). Přesto, že hodnocení pilířů je v horní polovině kategorie průměr, součet vyrovnaných kladných hodnot je velmi pozitivní. Z tohoto pohledu jde o nejvyrovnanější hodnocení jednotlivých pilířů. ORP Cheb dosáhlo celkového hodnocení (0,83) „dobrý“ díky v kraji nejvyšší hodnotě pilíře HOR. Další dva pilíře kolísají kolem nuly. Na dobrém hodnocení se podílí především dobrá technická a dopravní vybavenost, ale i těžba, zemědělský potenciál a lázeňství. Ještě o něco lepší hodnocení ORP Aš (0,91) je vysokou hodnotou pilíře PŽP a byť nízkými, ale kladnými hodnotami zbývajících pilířů. Vedle kvalitní přírody a krajiny se o to zasluhuje i čistota podzemních vod. V hodnocení ORP Karlovy Vary (0,67) se opětovně projevuje jeho rozlehlost a spojení částí významně odlišných charakteristik. Celkový kladný výsledek nejvíce ovlivnil pilíř HOR. Všechny pilíře získaly kladné hodnoty. Na výsledku se nejvíce zasloužila dobrá technická vybavenost a aktivita v lázeňství a cestovním ruchu. ORP Sokolov je na hranici mezi kategoriemi „neutrální“ a „špatná“. To je možno považovat z hlediska výchozích podmínek za spíše pozitivní výsledek. Při podrobnějším pohledu na dílčí indikátory je možno zjistit, že ORP Sokolov je místem největších rozdílů, většina hodnocení je +2 nebo -2, jsou zde jak velmi pozitivní, tak velmi negativní hodnocení. To dokládá velkou nevyrovnanost uvnitř pilířů přes celkovou relativní vyváženost. Bohužel nejhorší celkový výsledek (-0,09) a největší rozkolísanost v hodnocení pilířů (+1; -0,67; -0,42) dosáhl ORP Kraslice. Nejkvalitnější přírodní podmínky, nejhorší soudržnost společenství obyvatel a hospodářské podmínky. ORP Kraslice se v tomto hodnocení jeví jako území, které si zaslouží přednostní pozornost v procesu vyrovnávání regionálních rozdílů.

červen 2009

175



Tabulka 98: Hodnocení pilířů udržitelného rozvoje území

ORP

PŽP

PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Téma č.indikátoru Téma 1.1 Těžba % (plochy těžby, výsypky) 1 2.3 Znečištění povrchových vod % 2 2.4 Znečištění podzemních vod % 2 3.5 Zatížení území dopravou % (silniční, železniční a leteckou) 3 3.6 Podíl oblastí s překročením limitů čistoty ovzduší % 3 4.7 Chráněná území krajiny % (NP,CHKO,PP) 4 4.8 Zvláště chráněná území přírody % (NPR,PR,NPP,PP) 4 4.9 Plocha lokalit Natura 2000 % (EVL,PO) 4 5.10 Koeficient ekologické stability 5 5.11 Lesnatost % (podíl lesů ku celkové roz loze území) 5 6.16 Hustota dálnic a silnic I.třídy (km / km2) 6 Intenzita individuální rekreace % (objek ty druhého bydlení / 1000 9.26 9 obyv) PŽ P - celkem bodů (součet bodů / počet k ritérií v pilíři) průměr bodů

Aš

Che b

body

Ka rlovy Vary

Body

Kra slice

Body

Ma riánské Lázně

Body

Ostrov

body

ČR

Sokolov

body

body

0,020 7,7 0 4,84 0 59,21 1,27 7,83 2,71 50,27 0,083

0 -1 2 -1 2 2 1 1 1 2 0

0,417 11,9 76,8 5,7 0,60 42,26 0,80 0,93 1,08 27,58 0,149

0 -2 -2 -1 2 2 0 0 0 1 -1

0,357 8,1 61,2 3,8 8,16 17,80 0,63 38,15 1,43 39,63 0,079

0 -1 -2 0 1 1 0 2 0 2 0

0,059 2,6 0 2,6 0 63,81 0,95 15,77 10,01 69,95 0

0 0 2 1 2 2 0 1 2 2 2

0,015 0 55,9 3,39 0,25 76,81 1,48 8,06 3,25 50,33 0,037

0 2 -2 0 2 2 1 1 1 2 1

0,306 11,4 18,1 4,47 4,80 14,06 3,96 39,06 4,7 61,51 0,148

0 -2 -1 -1 2 1 2 2 1 2 -1

11,938 13,9 84,1 4,28 2,87 43,71 0,45 2,49 1,82 41,41 0,055

-2 -2 -2 -1 2 2 0 0 0 2 0

35,8 15,6 1,21 13,3 1,04 33,5 0,086

4,51

0

3,43

0

5,89

-1

19,93

-2

4,57

0

7,7

-1

2,12

0

16,84

9 0,75

-1 -0,08

2 0,17

12 1,00

10 0,83

4 0,33

-1 -0,08

ORP

SSO

Téma č.indikátoru 2.2 2 6.14 6 6.15 6 7.18 7 7.19 7 7.20 7 7.21 7 8.22 8 8.23 8 8.24 8 8.25 8 10.31 10 SSO - celk em bodů průměr bodů

SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL

Téma Zastavěné území v záplavovém území Q100 % Podíl obyvatel připojených na vodovod % Podíl obyvatel připojených na kanalizaci % Hustota obyvatel na km2 Průměrný počet obyvatel v části obce Index stáří (65 let a více/do 14let včetně) Občanská společnost - Účast ve volbách % Intenzita by tové výstavby za posledních 5 let (bytů / 1000obyv.) Podíl neobydlených bytů na celkovém bytovém fondu % Podíl obcí bez základní školy % Počet obyvatel nad 65 let na 1 zařízení pro seniory Obyvatelé s vysokoškolským vzděláním % (2001)

Aš

Che b

body

99 77,4 123 806 0,79 32,59 2,53 8,5 40 1077 3,6

0 2 1 1 2 2 -2 0 -1 0 -2 -2 1 0,08

(součet bodů / počet k ritérií v pilíři)

Ka rlovy Vary

body

2,46 99,3 83,8 106 502 0,8 37,03 1,32 7,3 52,4 801 5,5

-1 2 2 1 1 2 0 -1 -1 -1 -2 -1 1 0,08

Kra slice

body

3,08 99,3 83,6 53 (103)* 502 1,12 39,31 3,08 8,3 55 673 7,2

-1 2 2 1 1 -1 0 1 -1 -1 -1 -1 1 0,08


body

2,94 98,5 76,6 75 483 0,86 30,73 1,4 11,3 50 909 3,2

-1 2 1 -1 0 1 -2 -1 -2 -1 -2 -2 -8 -0,67

Ostrov

body

0,32 99,3 84,4 61 442 1,1 29,33 3,31 9,1 50 722 7,1

0 2 2 -1 0 -1 -2 2 -1 -1 -1 -1 -2 -0,17

Sokolov

body

4,44 99,3 81,5 94 553 0,87 35,17 3,08 8,3 28,6 433 5,1

-1 2 2 0 1 1 -1 1 -1 1 0 -1 4 0,33

ČR

body

8,95 99,4 88,2 161 1069 0,78 31,89 1,12 5,4 40 692 4,2

-2 2 2 2 2 2 -2 -2 0 0 -1 -2 1 0,08

98,5 74,8 130 688 1 40,3 3,2 12,3 859 8,9

ORP

HOR

Téma č.indikátoru 1.1 1 5.12 5 5.13 5 6.14 6 6.15 6 6.16 6 6.17 6 9.27 9 9.28 9 10.29 10 10.30 10 10.31 10 HOR - celkem bodů průměr bodů červen 2009

HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ

Téma Těžba % (plochy těžby, výsypky) Hospodářské lesy % Podíl orné půdy na ZPF % Podíl obyvatel připojených na vodovod % Podíl obyvatel připojených na kanalizaci % Hustota dálnic a silnic I.třídy (km / km2) Hustota železnic (km / km2) Intenzita cestovního ruchu % (počet lůž ek CR / 1000 obyv) Intenzita lázeňství % (počet lázeňských lůžek / 1000 obyv) Míra registrované nezaměstnanosti % Ekonomicky aktivní v terciéru % Obyvatelé s vysokoškolským vzděláním % (2001) (součet bodů / počet k ritérií v pilíři)

Aš

Che b

body

0,020 17,6 40,0 99 77,4 0,083 0,216 8 0 5 38 3,6

0 0 0 2 1 0 2 -2 0 1 -1 -2 1 0,08

Ka rlovy Vary

body

0,417 10,6 64,6 99,3 83,8 0,149 0,254 90,36 59 7,9 57,2 5,5

1 0 1 2 2 1 2 0 2 -1 1 -1 10 0,83

Kra slice

body

0,357 20,4 8,3 99,3 83,6 0,079 0,135 124,04 67 7,3 50,7 7,2

1 0 -2 2 2 0 0 1 2 0 0 -1 5 0,42


body

0,059 61,6 48,9 98,5 76,6 0 0,075 41,78 0 10 35,1 3,2

0 2 0 2 1 -2 -2 -1 0 -2 -1 -2 -5 -0,42

Ostrov

body

0,015 17,7 38,2 99,3 84,4 0,037 0,114 301,48 75 4,8 57,5 7,1

0 0 0 2 2 0 -1 2 2 1 1 -1 8 0,67

Sokolov

body

0,306 33,1 24,5 99,3 81,5 0,148 0,173 128,41 35 8,7 49,2 5,1

1 1 -1 2 2 1 1 1 1 -2 0 -1 6 0,50

ČR

body

11,938 29,4 27,2 99,4 88,2 0,055 0,178 9,19 0 8,4 40,5 4,2

2 1 -1 2 2 0 1 -2 0 -2 -1 -2 0 0,00

24,9 71,4 98,5 74,8 0,086 0,122 4,6 2,5 7,7 50,3 10,9 176


červen 2009


177


6


PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI

Základním úkolem rozboru udržitelného rozvoje území kraje je na základě předchozích analýz stavu území určit problémy k řešení ve všech územně plánovacích dokumentacích v Karlovarském kraji, tedy v zásadách územního rozvoje (ZÚR) a v územních plánech obcí (ÚP). Problémy k řešení zahrnují zejména urbanistické, dopravní a hygienické závady, vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a střety těchto záměrů s limity využití území a ohrožení území rizikovými jevy.

6.1

Obecné problémy vyplývající z výsledků SWOT analýz Z výroků SWOT analýz lze v jednotlivých tématech formulovat problémy, kterými se musí zpracovatelé územně plánovacích dokumentací zabývat, řešit je, případně je vzít v náležitém rozsahu na vědomí. Na výčtu problémů se podílejí :  silné stránky, které je nutno posilovat  slabé stránky, které je nutno odstraňovat nebo alespoň zmírňovat  příležitosti, které je vhodné využít  ohrožení, kterým je nutno čelit 1. Horninové prostředí a geologie a) Efektivní využití rekultivovaných ploch po povrchové těžbě pro obnovu produkčního zemědělství a lesnictví, pro obnovu přírodních hodnot krajiny a pro rozvoj sídel (řešit v ZÚR, řešit v ÚP) b) Postupné využívání nerostného bohatství při minimalizaci střetů se zájmy ochrany přírody, vodního režimu, přírodních léčivých zdrojů a životního prostředí (ZÚR, ÚP) c) Minimalizování negativních dopadů probíhající povrchové těžby surovin na krajinu a osídlení (ZÚR, ÚP) d) Eliminování negativních vlivů starých důlních děl (ÚP) 2. Vodní režim a) Zvyšování protipovodňové ochrany ohrožovaných obcí (ZÚR, ÚP) b) Zkvalitňování čištění odpadních vod, rozšiřování centralizovaných systémů odkanalizování v hustém osídlení, akceptace decentralizovaného čištění v řídkém osídlení (ÚP)

červen 2009

178



c) Obnova sítí vodních toků při revitalizaci krajiny po povrchové těžbě (ZÚR, ÚP) d) Zvyšování vsaku a zpomalování odtoku dešťových vod (ÚP) e) Revitalizování regulovaných částí vodních toků (ÚP) f) Ochrana území vhodných pro výhledovou výstavbu vodních nádrží (ZÚR) 3. Hygiena životního prostředí a) Výběr záložních lokalit skládkování komunálního odpadu (ZÚR) b) Výběr lokality pro případné umístění zařízení na likvidaci nebezpečného odpadu a lokality pro spalovnu odpadu (ZÚR) c) Vymísťování silnic I.třídy a vyšších z obytných částí sídel (ÚP) d) Eliminování obestavování nových obchvatových komunikací sídel (ÚP) e) Umísťování nových výrobních a komerčních lokalit v dosahu železničních tratí (ZÚR, ÚP) 4. Ochrana přírody a krajiny a) Rozšiřování ekologicky stabilních ploch (ÚP) b) Diferencování způsobu využití lokalit (zvláště rozsáhlých) NATURA 2000 při respektování oprávněných požadavků ochrany přírody (ZÚR, ÚP) c) Využívání části ploch rekultivovaných po povrchové těžbě k obnově přírodních krajinných hodnot (ZÚR, ÚP) d) Zpřesnění vymezení návrhových částí regionálního USES (ÚP) e) Zefektivnění ochrany nezastavěného území (ZÚR, ÚP) f) Umísťování nových staveb dopravní infrastruktury tak, aby nedocházelo k další neodůvodněné fragmentaci krajiny (ZÚR, ÚP) g) Regulování rozvoje činností ve volné krajině (rekreace, sport apod.) tak, aby nedocházelo k neúměrnému zatížení přírody a krajiny (ZÚR, ÚP) h) Vymezení a lokalizování krajinných typů a stanovení kritérií pro jejich ochranu, případně obnovu (ZÚR) 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa a) Důslednější využívání zastavěného území pro přestavby, lokalizaci nových zařízení, případně intenzifikaci stávajícího využití (ZÚR, ÚP) b) Formulování nabídky nových funkcí pro plochy brownfields (ZÚR, ÚP) c) Využívání staticky stabilních částí rekultivovaných ploch pro lokalizaci plošně náročných zařízení výroby, obchodu a dalších sídelních funkcí (ZÚR, ÚP) 6a. Veřejná dopravní infrastruktura a) Zkvalitňování silniční dostupnosti hlavního města Prahy, Ústeckého a Plzeňského kraje a sídelních center Saska a Bavorska (ZÚR, ÚP) b) Zkvalitňování dopravní dostupnosti odlehlejších středisek osídlení v kraji (Kraslice, Toužim, Teplá, Žlutice apod.) (ZÚR, ÚP)

červen 2009

179



c) Zlepšování podmínek pro zvyšování přepravní kapacity hlavních silnic návrhem tras obchvatů malých sídel (ZÚR, ÚP) d) Vytváření územních podmínek pro vyšší zapojení železniční dopravy do přepravy osob I nákladů (ZÚR, ÚP) e) Zajišťování důkladné územní přípravy dopravních staveb jako podmínky pro využití dotačních programů (ZÚR, ÚP) 6b. Veřejná technická infrastruktura a) Další provozování tepelných zdrojů na bázi fosilních paliv za podmínek soustavného snižování negativních dopadů na životní prostředí b) Územní prověřování dalšího možného rozšiřování zásobování plynem (ZÚR, ÚP) c) Uvážlivé a argumentačně podložené prověření možností využívání větrné energie s ohledem na ochranu krajinných hodnot a formulování jasných územních kritérií posuzování a rozhodování (ZÚR) d) Základní bilancování výhledové potřeby vodních zdrojů, i s ohledem na jejich kvalitu a stanovení priorit při realizaci nových vodních nádrží (ZÚR) e) Průběžné rozvíjení lokálních systémů technické infrastruktury (ÚP) f) Posouzení technických a územních možností dalšího rozvoje využívání centralizovaných zdrojů tepla (ZÚR, ÚP) 7. Sociodemografické podmínky a) Posouzení optimální lokalizace vysokoškolského centra z hlediska celokrajských souvislostí (podmínky, potřeby, nabídka ploch apod.) (ZÚR) b) Prověřování podmínek pro decentralizaci I.stupně základních škol jako jednoho ze základních elementů stabilizace sídelní soustavy (ZÚR, ÚP) c) Posilování významu center sídel a jejich sociologických funkcí (ÚP) 8. Bydlení a) Průběžné prověřování možnosti intenzifikace stávajících obytných území s cílem podstatně omezit zábor nezastavěného území pro novou bytovou výstavbu (ÚP) b) Na základě dlouhodobých trendů vývoje počtu trvalých obyvatel podstatně snížit poměr mezi nabídkou zastavitelných ploch bydlení a skutečnou poptávkou po nové výstavbě (ÚP) c) Důsledněji etapovat rozšiřování zastavěného území sídel (ÚP) d) Posilování územní ekonomie zvyšováním podílu umírněných forem hromadného bydlení - bytových domů (např. Viladomy) (ÚP) 9. Rekreace a) Regulování rozvoje činností ve volné krajině (rekreace, sport apod.) tak, aby nedocházelo k neúměrnému zatížení přírody a krajiny (ZÚR, ÚP)

červen 2009

180



b) Nalezení optimální koncentrace rekreačních aktivit ve střediscích rekreace a cestovního ruchu (ZÚR, ÚP) c) Přednostní umísťování nových aktivit cestovního ruchu a sportu (těžké rekreace) do rekreačních středisek s cílem ochrany volné krajiny pro odpočinek a relaxaci (lehkou rekreaci) (ZÚR, ÚP) d) Zachování individuality sídel, jejich specifických odlišností ve funkčním využití a zvláště v prostorovém uspořádání (ÚP) e) Soustavné vytváření územních podmínek pro další existence a úměrný rozvoj lázeńství především v jeho klasických centrech (Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně) (ZÚR, ÚP) 10. Hospodářské podmínky a) Dlouhodobé rezervování strategicky výhodně umístěných brownfields (železnice, silnice, technická infrastruktura) pro výrobní funkce (ZÚR, ÚP) b) Zkvalitňování technické a zvláště dopravní infrastruktury výrobních ploch (ZÚR, ÚP) c) Zvyšování mobility pracovní síly zkvalitňováním dopravní infrastruktury (ZÚR, ÚP) d) Provádění změn v užívání krajiny ve prospěch zemědělských forem odpovídajících přírodním, půdním a klimatickým podmínkám lokality a území (ZÚR, ÚP) e) Územní prověřování lokalit vhodných pro umisťování zařízení vědy a výzkumu, aplikovaného výzkumu a podnikatelských inkubátorů.

6.2

Problémy vyplývající z územního průmětu jevů a záměrů Průmět jevů územně analytických podkladů a záměrů na změny ve využití území do území kraje je obsahem grafické přílohy „Výkres problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích” (problémový výkres). Závady Jde o výčet jevů nebo zjištění, které je nutno eliminovat nebo významně omezovat tak, aby nadále nezhoršovaly podmínky užívání území : a) Liniové dopravní závady - průtah silnice 1.třídy zastavěným územím, kdy jde o hygienickou závadu ve vztahu k obytnému území a současně dopravní závadu jako způsobu nežádoucího zpomalení dopravy, b) Bodové dopravní závady - úrovňové křížení silnice 1.třídy s železnicí, kdy jde opět o závadu ve smyslu zpomalení dopravy na silnicích 1.třídy. c) Nejzatíženější úseky silnic – úseky se zátěží více než 10 000 vozidel za den, které jsou zdrojem hluku, plynných a prašných exhalací

červen 2009

181



d) Dostupnost veřejnou dopravou – území obcí s nedostatečnou obsluhou veřejnou dopravou v mimopracovní dny e) Zdroje znečištění ovzduší REZZO 1 - jde o velké zdroje znečišťování ovzduší, které se velkou měrou podílejí na emisích kraje v případě oxidu siřičitého, oxidů dusíku, amoniaku, oxidu uhelnatého a tuhých znečišťujících látek f) Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší – území, kde došlo v letech 2006 a 2007 k překročení limitu některé ze sledovaných znečisťujících látek g) Zhoršená kvality vody v tocích – znečistěné části toků, které dosahují 3. a 4.třídy čistoty h) Nevyhovující stav podzemních vod – plocha podzemních vodních útvarů nesplňující sledované environmentální cíle i) Vodohospodářsky zranitelné oblasti – území obcí, kde zemědělská činnost nepříznivě ovlivňují koncentraci dusičnanů v povrchových a podzemních vodách j) Území obcí s nízkou ekologickou stabilitou – nestabilní krajiny (KES méně než 0,3) a málo stabilní krajiny (KES 0,3 až 0,8) Ohrožení Jde o výčet jevů, které působí svojí existencí jako možné ohrožení v území především ve vztahu k jeho dalšímu možnému využití : a) Poddolovaná území - území, které vzniklo dřívější důlní činností a může svojí existencí ohrozit další možný rozvoj v území, b) Zátopová území - vymezující prostor, u kterého by měly být akceptovány ochranné podmínky v případě jeho dalšího využití. c) Sesuvná území – území se stabilitními problémy svahů

Střety záměrů ZÚR s hodnotami a limity území Posuzovány byly záměry specifikované v dokumentaci návrhu Zásad územního rozvoje Karlovarského kraje (ZÚR). Dále byly jako záměr do grafické části RURU zařazeny navrhované prvky ÚSES a návrhy na vyhlášení památkových zón. Jiné relevantní záměry nebyly zjištěny. Záměry ZÚR jsou územně vymezeny jako koridory, v jejichž rozsahu má být vlastní poloha upřesňována následnou územně plánovací (ÚP) a projektovou dokumentací (DÚR). Zde prezentované střety je proto nutno chápat jako signál k podrobnějšímu prověření polohy s ohledem na veřejné zájmy prezentované hodnotami území a zákonnými limity jeho využití.

červen 2009

182



Střety byly identifikovány pomocí prostorových operací v prostředí geografického informačního systému. Byly hledány průniky geografických vrstev záměrů ZÚR s limity a hodnotami území dle dále uvedené tabulky. Podrobnosti identifikovaných střetů jsou nejlépe patrné v problémovém výkrese. V jeho digitální formě (formát PDF) je možno interaktivně zapínat jednotlivé skupiny vrstev (jevů) a zjišťovat i územní rozsah střetu s konkrétním jevem.

červen 2009

183



Tabulka 97: Limity a hodnoty, pro které byly posuzovány střety se záměry ZÚR

x x x x x x x x

x x x x x x x x

x

x

x x x x

x x x x

x x x

x x x

x

x x x

x x x

x x x

x

x

x x

x x x x x x

x x x x x x

x x x x x x

x x x x x x

x x x x x x x x

x x x

x x x

x x x x

x x x x

x x x x x x x x

x

x

x

x x x x

x x x x

x x x x

x x x x x x

x x

x x x

x x x

x x x

x x x

x x x

x x x

x x x

x x x

x x x

x

x

x

x

x x x

x x x

x x x

x x x x x

x x

x x x

x x

x x

x x x

x x x x

x

x

x x x x

x x x x x x

x

x x

x x x

ostatní záměry

x x x x x x x x

x

plochy bydlení

x

Cestovní ruch, rekreace, sport

x x x x x x

plochy výroby

x x x x x x

potrubí, kabely

vzdušné vedení VVN

Horninové prostředí a geologie dobývací prostor chráněné ložiskové území chr.území pro zvl.zásahy do zem.kůry ložisko nerostných surovin poddolované území sesuvné území Ochrana přírody a krajiny chráněná krajinná oblast lokalita zvláště chráněných druhů maloplošné zvláště chráněné území přírodní park prvek USES významný krajinný prvek registrovaný evropsky významné lokality EVL ptačí oblasti PO Vodní režim vodní zdroje chráněná oblast přirozené akumulace vod přírodní léčivé zdroje vodohospodářsky zranitelná oblast záplavové území aktivní zóna záplavového území Půdní fond ohrožení půd (I a II třída ochrany ZPF) lesní půda investice do půdy Kulturní hodnoty archeologické naleziště nemovitá kulturní památka památkově chráněné území Doprava letiště-veřejné s mezinárodním provozem letiště-veřejné s vnitrostátním provozem silnice-silnice I.třídy - rychlostní silnice-silnice II.třídy a III.třídy železnice Využití území zastavěné území vojenský újezd zóna havarijního plánování

Železniční doprava

jev

Silniční doprava

záměr

x x

Pozn.: x – značí střet, který je nutno zjišťovat

červen 2009

184



D18,19 20,21 přeložka silnice II/210 Anenské Údolí-Boučí 22 D23 D24 D25 D26 D27 D28 D29 D30 D31 D32 D33 D34 D35 D36 D37 D38 D39 D40 D41 D42 D43 D44 D45

přeložka silnice II/181 Svatava-Habartov přeložka silnice II/181 Svatava přeložka silnice II/210 obchvat Sokolova přeložka silnice II/219 Rotava přeložka silnice II/219 Jindřichovice přeložka silnice II/230 J obchvat M.Lázní přeložka silnice II/212 Nový Kostel přeložka silnice II/219 Nejdek přeložka silnice II/221 Horní Blatná přeložka silnice II/222 Chodov přeložka silnice II/181 Nové Sedlo přeložka silnice II/181 Chodov přeložka silnice II/181 Nová Role přeložka silnice II/181 Děpoltovice přeložka silnice II/181 Odeř přeložka silnice II/181 Hroznětín přeložka silnice II/221 Pstruží přeložka silnice II/221 Hroznětín přeložka silnice II/221 Ruprechtov přeložka silnice II/221 Podlesí přeložka silnice II/221 Otovice přeložka silnice II/606 Lipoltov přeložka silnice II/220 vnitřní obchvat Karlovy Vary

červen 2009

x x x x x x

x

x x x

x x x x x x x x x x x x x

x

x

x

x

x

x x x

x x x x x x x x x x x x x x x

x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x

x x x x x

x x

x x

Využití území

x

x x x x x

x x

x

x x x x x x x x

x

x

x x x x x

x x x

x x

x x

x x x

x x

x

x

x x x x x x x x x

x x x x x

Doprava

x

Ochrana přírody

x x x x x x x x x x

Kulturní hodnoty

x

Půdní fond

Silniční doprava rychlostní komunikace R6 Olšová Vrata-hranice kraje (Bošov) rozšíření I.třídy na čtyřpruh R6 Karlovy Vary-Olšová Vrata rychlostní komunikace R6 Hory-Kamenný Dvůr silnice I/13 Květnová-Damice-hranice kraje (Smilov) rozšíření I.třídy na čtyřpruh R6 Karlovy Vary-Olšová Vrata přeložka silnice I/21 Jesenice rozšíření I/21 R6-Františkovy Lázně přeložka silnice I/21 Františkovy Lázně přeložka silnice I/21Stará Voda přeložka silnice I/21Drmoul-Velká Hleďsebe přeložka silnice II/217 Hranice přeložka silnice II/217 Aš rozšíření I.třídy na čtyřpruh R6 Karlovy Vary-Olšová Vrata přeložka silnice II/213 Křižovatka přeložka silnic II/216 a II/213 Plesná

Vodní režim

D01 D02 D03 D04 D06c D07 D08 D09 D10 D11 D12 D13 D14 D15 D16

Záměr ZÚR

Horninové prostředí

kód záměru

Tabulka 98: Střety záměrů ZÚR s limity a hodnotami

x x x

x x

x x

x x x x x

x x x x x

x x

x

x x

x x x x

x x x x x x x x

x

x x

x

x x

185

D100 D101 D102 D104 LE

přeložka silnice II/606 Loučky přeložka silnice II/606 Jalový Dvůr přeložka silnice II/209 Horní Slavkov přeložka silnice II/210 Mnichov přeložka silnice II/198 Horní Kramolín přeložka silnice II/198 Teplá přeložka silnice II/198 Beranov přeložka silnice II/198 Prachomety přeložka silnice II/198 Kosmová přeložka silnice II/198 Toužim JV přeložka silnice II/194 Lažany a Štědrá přeložka silnice II/194 Pšov-Strahovský Mlýn přeložka silnice II/194 pod Protivcem přeložka silnice II/194 Chyše přeložka silnice II/194 Bošov přeložka silnice II/205 Veselov přeložka silnice II/205 Veselov a Knínice přeložka silnice II/208 Hlinky přeložka silnice II/198 Bochov přeložka silnice II/606 Bochov-Horní Tašovice přeložka silnice II/606 Žalmanov-Andělská Hora přeložka silnice II/205 Žlutice přeložka bývalé silnice II/213 Vojtanov-Starý Rybník přeložka bývalé silnice II/213 Hazlov-Vojtanov přeložka bývalé silnice II/213 Prameny přeložka silnice II/198 Toužim přemostění žel.trati přeložka silnice II/212 Kynšperk přemostění žel.trati přeložka silnice II/212 Kynšperk obchvat přeložka bývalé silnice II/179 Útvina dostavba úreku R6 na čtyřpruh Cheb přeložka navrhované silnice II/216 Aš hraniční přechod Potůčky rychlostní komunikace R6 Jenišov-silnice I/13 rychlostní komunikace R6 I/13-I/6 přeložka silnice II/6036 Březová silniční napojení letiště K.Vary silniční napojení prům.zóny Velká Hleďsebe-Klimentov přeložka silnice II/220 Mezirolí Železniční doprava propojení Pomezí - M.Lázně propojení Dol.nádraží - Dvory, Dol.nádraží - Hor.nádraží propojení Dol.nádraží - Bohatice propojení tratí č.149 a 140 Teplá - Bezdružice Letiště Rozšíření letiště Karlovy Vary

červen 2009

x

x x x x x

x x x x x x x x x x x x x

x x x x x x x x x x x x x x

x x x x x

x x x

x x x x x x x

x x x x x x x x x x x x x x

Využití území

Doprava

x x

Kulturní hodnoty

x x x x x x x

Ochrana přírody

Půdní fond

Záměr ZÚR

Vodní režim

D46 D47 D48 D49 D50 D51 D52 D53 D54 D55 D57 D58 D59 D60 D61 D62 D63 D65 D66 D67 D68 D69 D70 D71 D72 D73 D74 D75 D77 D78 D79 D80 D81 D82 D83 D84 D85 D86



kód záměru


x x x x x

x x x x x

x x x x x

x

x x

x

x x x x

x x x

x x

x

x x

x

x

x

x x

x x

x

x x x x x

x

x

x

x x

x x x

x x x

x x x

x

x

x

x

x x x x x x x x x x x x

x x

x x x

x x x x

x

x

186

V05 V06 V07 V09 V22 V23 V24 V25 V26 V27 V28 V29 V31 V32 V33 K02 E04 E05 E06 E07 P01 P02 P04 P05 T02 T03 T04 T05 T06 T07 76 98 99 107 108 109 110

Zásobování pitnou vodou vodovod Krásné Údolí-Chodov-Bečov-Nová Ves vodovod Útvina-Přílezy vodovod Vrbice-Bošov-SV Žlutice vodovod Velichov-Vojkovice-Stráž vodovod SV Žlutice-Mrázov-Beranov-Píkovice-SV Tachov vodovod Kozlov-Sovolusky-SV Žlutice vodovod Polom-Ratiboř-Kníníce-Veselov vodovod Knínice-Budov-Luka vodovod Budov-Verušičky-Čichalov vodovod Bražec-Horní Tašovice-Stružná-Žalmanov vodovod Bochov-Dlouhá Lomnice vodovod Kobylé-SV Žlutice vodovod Nejdek-SV Karlovy Vary vodovod Podhradí-Kopaniny-Doubrava vodovod Plesná-Hrzín-Nový Kostel-Luby Odkanalizování a čištění odpadních vod rozšíření SK Karlovy Vary Zásobování elektrickou energií ZVN400 TR Vítkov - TR Vernéřov ZVN400 TR Vítkov - Pomezí ZVN400 TR Vítkov - TR Přeštice VVN110 TR Drmoul - Odrava Zásobování plynem VTL plynovod Bochov-Andělská Hora VTL plynovod Dlouhá Ves-Žlutice-Chyše VTL plynovod Hazlov-Polná VTL plynovod Dobroše-Návrší Zásobování teplem Teplovod K.Vary-Stará Role Teplovod K.Vary-Čankovská Teplovod K.Vary střed Teplovod K.Vary-Staré Tuhnice-Na Ohři Teplovod Sokolov-Březová Teplovod Dolní Rychnov Výhledové vodní nádrže vodní nádrž Broumov vodní nádrž Dvorečky vodní nádrž Hřebeny vodní nádrž Hrzín vodní nádrž Rotava vodní nádrž Skřiváň vodní nádrž Oloví

červen 2009

x

x x x x x x x x x x x x x x x

x

x

x

x x

x x x

x x x

x x x x x x

x x x x x

x x x x x x x x x x x x

x x

x x

x x

x x

x x x x

x

x x x x

x x x

x

x

x

x

x

x x x

x x x x x x x

Využití území

Doprava x

x x x

x x

x

x x x x x

Kulturní hodnoty

Ochrana přírody

Půdní fond

Záměr ZÚR

Vodní režim



kód záměru


x x x x x x

x

x x x x

x x

x

x

x

187

ME 11a 11b 12 13a 13b 14 15

Rekreační jezero Jezero Medard Cestovní ruch, rekreace, sport Medard - východ Medard - západ Jáchymov - Boží Dar - Klínovec Stříbrná - Bublava Bublava Nové Hamry Plešivec

Využití území

Doprava

Kulturní hodnoty

Ochrana přírody

Půdní fond

Vodní režim

Záměr ZÚR



kód záměru


x x x x x

x x

x

x x

x x x x x x x

x x x x x x

x x x x x x

Pozn.: x – střet byl identifikován, v UPD je nutno jej řešit, respective brat v úvahu

červen 2009

188



7

SOUHRNNÉ HODNOCENÍ PODMÍNEK UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ KRAJE

7.1

Podmínky pro příznivé životní prostředí Karlovarský kraj je charakteristický významným nerostným bohatstvím, na území kraje se nacházejí rozsáhlá ložiska nerostných surovin, zejména v ORP Cheb a ORP Sokolov. Z hlediska nerostných surovin jsou nejvýznamnější ložiska hnědého uhlí, kaolinu a kamene. Na území kraje jsou stanoveny rozsáhlé dobývací prostory, nicméně těžba uhlí je postupně utlumována. Velká část území kraje je poškozena těžbou, která s sebou nese stabilitní, ale i významné ekonomické a sociální problémy. Při dalším rozvoji povrchové těžby nejen hnědého uhlí mohou vzniknout potenciální konflikty s jednotlivými složkami životního prostředí a s dalšími atraktivitami kraje (zejména lázeňství) a s přírodními léčivými zdroji. Těžba nepříznivě působí i na ostatní funkční struktury – bydlení, zemědělství, lesnictví, dopravu, technické vybavení, krajinu, atd. Rekultivace území po těžbě probíhají, ale rozsah težbou poškozeného území je stále značný. Těžba nerostných surovin je zároveň důležitou součástí hospodářství kraje. Přes všechny negativní souvislosti a dopady a jejich dlouhodobost je nutno těžbu považovat za důležitý prvek, byť jen dočasného využití území. Proto je nezbytné důsledně trvat na zpětné rekultivaci vyuhlených ploch a výsypek, počítat s jejich postupnou stabilizací a využitím pro nové funkce. Zároveň je zapotřebí řešit postupnou konverzi těžebních kapacit a převod lidských zdrojů do nových aktivit a hledat plošné rezervy pro jejich realizaci. Na území Karlovarského kraje je mírně nadprůměrná hustota říční sítě. V kraji se nachází dostatek vodních ploch, významné jsou především vodárenské nádrže. V souvislosti s rekultivací území po těžbě vznikají další vodní plochy. Stav povrchových vod z hlediska dosažení environmentálních cílů i z hlediska rizikovosti vodních útvarů je neuspokojivý, více než 50 % území kraje je hodnoceno jako nevyhovující či potenciálně rizikové a rizikové. Podíl čištěných odpadních vod je v Karlovarském kraji velmi vysoký – 91 % (2. místo mezi kraji), ale problematická je kvalita čištění. Do budoucna proto bude nutné zlepšit parametry čištění odpadních vod. Významným zdrojem znečištění kromě městských čistíren odpadních vod jsou důlní vody a průmyslové odpadní vody. Z hlediska přirozené akumulace vody je území Karlovarského kraje vodohospodářsky významné, na 56,2 % plochy kraje je vyhlášena chráněná oblast přirozené akumulace vod. Na území kraje jsou vyhlášeny vodohospodářsky zranitelné oblasti, nicméně svou rozlohou dosahují pouze 14 % průměrné plochy zranitelných oblastí v ČR.

červen 2009

189



Významné zdroje podzemních vod se nacházejí v CHOPAV Chebská pánev – Slavkovský les, na ostatních částech území se nevyskytují vydatné využitelné zdroje podzemních vod, v územích dotčených těžbou jsou vody kontaminované. Unikátní je počet minerálních pramenů, které jsou využívány v lázeňství i pro prodej balených minerálních vod. Stav podzemních vod z hlediska dosažení environmentálních cílů byl vyhodnocen jako nevyhovující u vodních útvarů na více než 50 % území Karlovarského kraje. Z hlediska rizikovosti bylo jako rizikové vyhodnoceno na necelých 50 % území kraje. Z hlediska vodohospodářské bilance podzemních vod je množství zásob vody dostatečné. Pro Karlovarský kraj je typický zimní režim povodní, nejsou stanovena prioritní území z hlediska povodní, kterým by měla být věnována zvláštní pozornost. Dle plánů oblasti povodí příslušných pro území kraje je celkem 18 obcí nechráněno nebo nedostatečně chráněno před povodněmi. Karlovarský kraj má nízký podíl oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na celkové rozloze kraje. K překročení limitů dochází jen u benzo(a)pyrenu. K dalšímu omezení produkce emisí je potřebné se zaměřit zejména na zvláště velké zdroje znečištění, které se nacházejí převážně na Sokolovsku, kde měrná produkce emisí výrazně překračuje průměrné hodnoty v ČR a v případě nepříznivých rozptylových podmínek (dlouhodobě inverzní charakter počasí) může zapříčinit překročení imisních limitů. Celková produkce odpadů v Karlovarském kraji nevykazuje výrazný trend (pozitivní ani negativní). Ze sedmi správních obvodů ORP v Karlovarském kraji je největší produkce odpadů v ORP Sokolov, která je způsobena zejména odpady z těžby a z výroby elektřiny. V ukazateli měrné produkce odpadů na obyvatele se Karlovarský kraj dlouhodobě pohybuje pod průměrem ČR. Produkce komunálního odpadu roste. Karlovarský kraj patří ke krajům s nejvyšší produkcí komunálních odpadů na obyvatele. Pozitivní je vývoj v produkci nebezpečných odpadů. Podíl materiálově využitých odpadů v Karlovarském kraji roste. Nedaří se snižovat množství odpadů ukládaných na skládky, které postupně roste. Negativní je vývoj podílu biologicky rozložitelného odpadu ukládaného na skládky, kdy namísto snižování jeho hmotnostního podílu dochází k poměrně razantnímu růstu. Na území kraje se nachází 256 lokalit starých ekologických zátěží evidovaných v roce 2008, což představuje 3 % z celkového počtu lokalit evidovaných zátěží v ČR. Je zde evidován výskyt významných ekologických zátěží republikové úrovně. Problematika starých ekologických zátěží je na území Karlovarského kraje významná, postupně probíhá sanace jednotlivých zátěží, nicméně některé významné zátěže v území nejsou zatím vyřešeny. Území kraje se vyznačuje poměrně velkým podílem oblastí se středním a vysokým radonovým indexem. Klimatické podmínky Karlovarského kraje jsou spíše nepříznivé.

červen 2009

190



Rozloha zvláště chráněných území přírody je v Karlovarském kraji mírně nad průměrem ČR. Největší podíl plochy tvoří ZCHÚ v ORP Mariánské Lázně (51,37 %) a ORP Sokolov (40,92 %). Karlovarský kraj má jednu z nejvyšších absolutních rozloh ptačích oblastí mimo ZCHÚ. Nejvyšší podíl ÚSES na území Karlovarského kraje se nachází v ORP Kraslice a ORP Mariánské Lázně. Mimo území CHKO Slavkovský les a VVP Hradiště se vyskytuje 20 kriticky ohrožených, 38 silně ohrožených a 38 ohrožených druhů cévnatých rostlin. Koeficient ekologické stability krajiny se v Karlovarském kraji pohybuje vysoko nad republikovým průměrem. Karlovarský kraj zaujímá 2. místo za Libereckým krajem. Navíc z hlediska dlouhodobého vývoje vykazuje na území Karlovarského kraje trvale vzrůstající pozitivní trend. Nejpříznivější situace z hlediska fragmentace krajiny dopravou je v ORP Mariánské Lázně, silná fragmentace území dopravou se projevuje na území ORP Aš, což je dáno zejména silnicí I/64.

Karlovarský kraj je v zastoupení zemědělské půdy v ČR výrazně podprůměrným krajem, je jediným krajem v ČR, kde je menší podíl zemědělské půdy na výměře kraje než podíl lesních pozemků. Výrazně nejvyšší podíl zemědělské půdy vykazuje v ORP Cheb. Podíl orné půdy ze zemědělského půdního fondu (ZPF) v Karlovarském kraji nedosahuje ani poloviny průměrného podílu v ČR. Míra zornění v Karlovarském kraji v posledních letech dále mírně klesá, v poslední době zejména ve prospěch trvalých travních porostů. Karlovarský kraj je zároveň krajem s absolutně nejvyšším podílem ekologického zemědělství v České republice. Spotřeba průmyslových hnojiv je v Karlovarském kraji podprůměrná v porovnání s ostatními kraji ČR. Rozloha lesní půdy v kraji je vysoce nad průměrem ČR. S výjimkou ORP Cheb jsou všechny ORP kraje nadprůměrné v porovnání s průměrem ČR. Výrazně převládají jehličnany (83,3 % lesních porostů, republikový průměr cca 74 %), listnaté lesy zaujímají 15 % (republikový průměr 13 %). Karlovarský kraj je územím s relativně vysokým podílem poškozených lesních porostů.

7.2

Podmínky pro soudržnost společenství obyvatel Karlovarský kraj má čtvrtou nejnižší hustotu zalidnění v ČR, vyšší hodnotu než činí celorepublikový průměr má pouze správní obvod ORP Sokolov. Průměrná rozloha obcí je po Praze mezi kraji ČR zdaleka největší, dosahuje dvojnásobku průměrné rozlohy obce v ČR. Ve městech bydlí více než čtyři pětiny obyvatel, což je nejvíce mezi kraji, s výjimkou Prahy. Vývoj počtu obyvatel v Karlovarském kraji byl v letech 1991 – 2007 kolísavý s mírně klesající tendencí zejména po roce 1999. Velmi výrazné zvýšení počtu obyvatel bylo zaznamenáno v roce 2007. Karlovarský kraj po hlavním městě Praha vykazuje největší podíl cizinců na obyvatelstvu kraje. červen 2009

191



Míra nezaměstnanosti v Karlovarském kraji je vyšší než celostátní průměr. Na jedno volné pracovní místo připadalo 3,3 nezaměstnaných, což je horší hodnota, než je celostátní průměr (2,1). Počet uchazečů o zaměstnání i míra nezaměstnanosti od roku 2005 v Karlovarském kraji klesá (v dokumentaci není zachycen aktuální dopad současné hospodářské krize). Z dlouhodobého hlediska se podíl obyvatelstva v produktivním věku zvyšuje. Podíl dětí ve věku 0–14 let byl v roce 2007 v Karlovarském kraji roven 14,69 %, což mírně převyšuje celostátní průměr (14,2 %). Mezi kraji se Karlovarský kraj v tomto ukazateli umisťuje na středních příčkách. Věkovou strukturu Karlovarského kraje lze vůči situaci v ČR hodnotit jako příznivou. Vybavenost kulturními zařízeními (kina, galerie, muzea) je v kraji obecně dobrá. Situace v počtu školských zařízení je mírně podprůměrná, zejména v oblasti mateřských a základních škol. V počtu nemocnic kraj dosahuje celostátního průměru stejně jako většina ostatních krajů. V počtu obyvatel na jednoho lékaře Karlovarský kraj vykazuje horší hodnoty a převyšuje celostátní průměr. Situace v oblasti zařízení sociálního zabezpečení na 10.000 obyvatel je dobrá, zejména v počtech penzionů pro důchodce a domů s pečovatelskou službou, které převyšují průměrnou hodnotu za Českou republiku. Malá rozloha kraje a umístění krajského města zaručuje rychlou dostupnost do jeho centra.

Z celkového počtu trvale obydlených domů, jejichž počet se proti předchozímu sčítání v kraji zvýšil o 6,8 %, tvoří rodinné domy 71,4 % (při nárůstu počtu o 18,1 %). Bytové domy se na celkovém počtu trvale obydlených domů podílejí 25,2 % a jejich podíl od roku 1991 klesá. V kraji se upouští od výstavby panelových a bytových domů a naopak výrazně narůstá výstavba nových rodinných domů v blízkosti měst. V porovnání situace domovního fondu s ostatními kraji Karlovarský kraj dosahuje spíše podprůměrných hodnot (kraj má třetí nejméně rozsáhlý domovní fond ze všech krajů). V Karlovarském kraji je po Praze druhý nejnižší podíl rodinných domů. Průměrné stáří domů je druhé nejvyšší v ČR po Ústeckém kraji. Podíl neobydlených domů je oproti republikovému průměru nižší (ČR 17,2 %, Karlovarský kraj 10,5 %). Koeficient intenzity zahajované bytové výstavby je pod úrovní republikového průměru, v roce 2007 byl zaznamenán nejvýraznější propad. Rozestavěnost roste, přesto je kraj z hlediska koeficientu rozestavěnosti na 10. pozici mezi kraji ČR. Jako nepříznivý lze hodnotit vzrůstající poměr mezi rozestavěnými a dokončenými byty. V celorepublikovém porovnání je Karlovarský kraj v intenzitě dokončené výstavby hluboko pod republikovým průměrem. Z hlediska jednotlivých správních obvodů ORP je nejvíce dokončených bytů na území ORP Karlovy Vary a Sokolov, nejméně pak na území ORP Aš a Kraslice.

červen 2009

192


7.3


Podmínky pro hospodářský rozvoj Z pohledu délky silniční sítě patří Karlovarský kraj k méně vybaveným krajům ČR, také hustota silniční sítě v přepočtu k rozloze území patří k podporůměrným ve srovnání s ostatními kraji ČR. Nepříliš dobré postavení má Karlovarský kraj v hodnocení hustoty sítě komunikací dálničního typu (dálnice, rychlostní komunikace), kde se řadí na 10. místo ze 14 krajů. Nejvyšší hustotu silniční sítě dosahuje správní území ORP Cheb a ORP Sokolov. Intenzita dopravy na síti silnic nižších tříd není vysoká. Hustota železničních tratí je v Karlovarském kraji i přes členitý terén mírně vyšší než je průměr ČR. Na území kraje se nachází mezinárodní letiště Karlovy Vary, Olšová Vrata s pravidelným provozem. Do roku 2025 je očekáván významný rozvoj letiště na více než 5-ti násobek současné přepravní kapacity. Vedle letiště v Karlových Varech se na území kraje nacházejí další dvě veřejná letiště vnitrostátní – Toužim a Mariánské Lázně, sloužící především pro sportovní účely. Hustota cyklotras na území Karlovarského kraje je v porovnání s ostatními kraji spíše nízká. Na území Karlovarského kraje funguje Integrovaný dopravní systém Karlovarského kraje (IDOK), v průběhu pracovních dnů je do většiny obcí vedeno 8 i více párových spojů za 24 hodin, a s výjimkou obcí Poustka a Tuřany jsou do každé obce zavedeny nejméně 4 spoje. V průběhu nepracovních dnů je situace výrazně horší – do některých obcí není dostupnost zajištěna vůbec. Na území Karlovarského kraje je nadprůměrný stav z hlediska zásobování vodou z veřejných vodovodů, v porování s ostatními kraji Karlovarský kraj zaujímá 3. místo. Nejlepší situace je v ORP Sokolov, naopak nejhorší v ORP Kraslice. Hlavními zdroji pitné vody v kraji jsou zdroje podzemní i povrchové. Nejvydatnějším zdrojem podzemních vod je prameniště Nebanice, významné jsou povrchové zdroje, zejména u větších sídelních aglomerací. Kapacita vodních zdrojů na území Karlovarského kraje je dostatečná a s rezervou pokrývá potřeby kraje. Spotřeba vody v kraji je nadprůměrná. Celkový objem vyrobené vody se v Karlovarském kraji i v ČR dlouhodobě snižuje. Karlovarský kraj patří k regionům s výrazně nadprůměrnou ztrátovostí vody ve vodovodní síti. Podíl obyvatel bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci je v Karlovarském kraji nadprůměrný, podíl je nejvyšší v ORP Sokolov, nejhorší situace je v ORP Kraslice. Z hlediska plynovodů je možné hodnotit situaci v Karlovarském kraji jako dobrou, všechna významná sídla již byla plynofikována. Na území Karlovarského kraje připadá podíl 5,2 % na instalovaném výkonu v energetické soustavě ČR. Dominantním typem zdroje v Karlovarském kraji je z hlediska podílu na instalovaném výkonu paroplynová elektrárna, z hlediska absolutní hodnoty instalovaného výkonu parní elektrárna. Pouze 2,5 % instalovaného výkonu tvoří větrné elektrárny a 0,3 % vodní elektrárny. V sektoru výroby elektrické energie dominuje ORP Sokolov, na jejímž

červen 2009

193



správním území se nacházejí všechny velké zdroje a na celkové výrobě elektrické energie v kraji se podílí více než 97 %. Měrná spotřeba elektrické energie v kraji je nadprůměrná. Na území kraje je vysoký podíl domácností vybavených počítačem, zatímco podíl domácností vybavených internetem je pod celostátním průměrem. Dobrá situace je ve vybavení veřejné správy informačními technologiemi.

Karlovarský kraj patří k nejnavštěvovanějším krajům ČR. Charakteristický je velký zájem cizinců v návštěvnosti kraje a naopak relativně nízký podíl českých turistů. Využití ubytovacích kapacit patří k nejvyšším v ČR. Karlovarský kraj je nadstandardně vybaven kvalitními hotely vyšší kategorie, což představuje potenciál pro rozvoj kongresové turistiky, který však zatím není dostatečně využit. Kraj má dobré předpoklady pro rozvoj dalších forem a druhů cestovního ruchu, např. sportovní cestovní ruch (lyžování, golf, vodáctví, jezdectví, windsurfing, cyklistika, hipoturistika, agroturistika aj.). V kraji se nachází mnoho kulturních a historických památek, jejichž potenciál není vždy dostatečně využíván. Lázeňský cestovní ruch v Karlovarském kraji se velmi významnou měrou podílí na celkovém lázeňském turistickém ruchu v ČR, mezi kraji drží Karlovarský kraj naprostý primát. Jednostranná orientace rozvoje cestovního ruchu na lázeňství by však mohla v budoucnosti, v případě náhlých změn či výkyvů ve spotřebitelských preferencích, vést k ekonomické destabilizaci regionální ekonomiky. Konzervativní přístup k rozvoji cestovního ruchu a lázeňství, který nebere v úvahu současné změny poptávky (viz např. wellness) by mohl z dlouhodobé perspektivy vést ke ztrátě konkurenční schopnosti regionu jako významné turistické destinace. V počtu zpřístupněných památek na 100.000 obyvatel kraj vykazuje hodnotu totožnou s celorepublikovým průměrem. Průměrný počet návštěvníků na jednu památku je v Karlovarském kraji poměrně vysoký a řadí kraj na 6. místo mezi kraji ČR. Počty kulturních zařízení v Karlovarském kraji jsou dlouhodobě stabilizované. V počtu kin, galerií a divadel na 100.000 obyvatel se Karlovarský kraj řadí mezi nejúspěšnější kraje ČR. Naopak situace v počtu veřejných knihoven je v krajském srovnání poměrně špatná. Většina kulturních aktivit se soustředí v lázeňských oblastech a je spíše jednostranně zaměřená na lázeňské hosty.

Ačkoliv HDP na obyvatele v Karlovarském kraji stále roste, tempo růstu je pomalejší než v ČR a rozdíly mezi krajem a průměrem ČR se stále zvyšují. Výhodná geografická poloha a částečná specializace na lázeňství, resp. cestovní ruch, se ukazují býti nedostatečnými podmiňujícími faktory rozvoje v kraji. Stále významná je koncentrace tradičních průmyslových oborů (porcelán, sklo apod.) Bohužel nedokáže tak rychle reagovat na změny na trhu jako sektor malých a středních firem, který je v kraji poddimenzovaný. Jedním z klíčových faktorů nízkého růstu HDP v Karlovarském kraji jsou i velmi nízké investice do vědy a výzkumu, a obecně do oborů s vysokou přidanou hodnotou.

červen 2009

194



Jádro hospodářství kraje tvoří firmy o velikostní struktuře 250 – 999 zaměstnanců. Na tyto podniky by měla být zaměřena nejvyšší pozornost, protože kromě toho, že zaměstnávají velké množství obyvatel, mohou přinášet regionu i značná vedlejší pozitiva právě v oblasti inovací, vědy a výzkumu. Klíčovým faktorem je však konkurenceschopnost těchto firem, a to jak na domácím, tak zejména na mezinárodním trhu. Druhým klíčovým segmentem je sektor mikrofirem, malých a středních firem, který vykazuje poměrně výrazné regionální rozdíly. Tento sektor je přitom značně důležitý zejména z hlediska jeho flexibility na trhu. Situaci v Karlovarském kraji lze z hlediska ekonomické aktivity regionálně rozdělit na dvě skupiny – ORP specializované na lázeňství, zdravotnictví, resp. služby obecně, a ORP specializované na průmysl. Z hlediska budoucího vývoje regionu je žádoucí posílení role terciéru zejména v druhé skupině ORP, tedy posílení jeho role zejména v sektoru malých a středních firem. U současných průmyslových podniků je z dlouhodobého hlediska nutná vysoká specializace, inovativnost, investice do vědy a výzkumu a výroba s vysokou přidanou hodnotou. Vzdělanost populace Karlovarského kraje se sice zvyšuje, stále je však nedostatečná. Jedním z klíčových faktorů rozvoje firem je přitom absence kvalifikovaných pracovníků, což uvádí i průzkumy mezi firmami. V kraji se nevyskytuje žádná instituce, která by poskytovala vyšší vzdělání technického směru či koordinovala kooperaci mezi firmami (např. technologický park). Struktura zaměstnanosti v Karlovarském kraji vykazuje obecně standardní tendence, při bližším pohledu jsou však zřejmé mnohé odlišnosti. Zatímco nárůst zaměstnanosti v cestovním ruchu naznačuje dobrý místní potenciál pro podnikání tohoto typu, který je možné ještě dále rozvíjet, pokles zaměstnanosti v dopravě a školství je tendencí z celospolečenského hlediska negativní. Z hlediska analýzy volných pracovních míst se potvrzuje absence kvalifikovaných pracovních sil, které brzdí místní firmy v jejich růstu. Za prací vyjíždí z místa svého bydliště v Karlovarském kraji cca 55 tis. obyvatel, přičemž nejvyšší dojížďka logicky směřuje do správního centra kraje, tedy do Karlových Varů. Jedním z hlavních trendů je zvyšování podílů vyjíždějících mimo svůj okres, což značí vyšší flexibilitu pracovníků a dobrou dopravní dostupnost pracovních příležitostí, což je pozitivní jev. Otázkou však zůstává, nakolik je tento jev zapříčiněn nedostatkem pracovních příležitostí v samotném regionu.

7.4

Závěr V souhrném hodnocení jsou shrnuta hodnocení silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v jednotlivých pilířích uržitelného rozvoje. Z hodnocení vyváženosti těchto pilířů vyplývá, že - přes rozdíly a odchylky projevující se v jednolivých pilířích v jednotlivých správních území obcí s rozšířenou působností - jsou celkové výsledky spíše pozitivní. Skutečností zůstává, že Karlovarský kraj v dlouhodobějším vývoji nedostatečně využívá svých různorodých potenciálů a komparativních výhod. To v sobě skrývá výzvu pro další období.

červen 2009

195


8


POUŽITÁ LITERATURA A DALŠÍ ZDROJE INFORMACÍ

Česká republika – Portréty krajů, Ministerstvo pro místní rozvoj, 2005. Hodnotící zpráva o Plánu odpadového hospodářství ČR za roky 2005 a 2006, MŽP, 2007. Informační a komunikační technologie ve veřejné správě v roce 2007, ČSÚ, Praha, 2008. Kamenický, M.: Aktualizace hlukové studie Letiště Karlovy Vary, Norsonic Slovensko s.r.o., 2008. Koncepce ochrany přírody a krajiny Karlovarského kraje, Karlovarský kraj, 2005 Míchal, I. (1994), Ekologická stabilita. ZO ČSOP Veronica Brno. Myslil, V., Stibitz, M., Frydrych, V. Potenciál využití geotermální energie v České republice. In 3. konference AEA "Cesty ke zvyšování energetické účinnosti u konečných uživatelů, Praha, 22.-23. 5. 2007 Plán oblasti povodí Berounky, Povodí Vltavy, státní podnik, únor 2009. Plán oblasti povodí Ohře a dolního Labe, Povodí Labe, státní podnik, únor 2009. Plán odpadového hospodářství České republiky, 2003. Plán odpadového hospodářství Karlovarského kraje, 2004. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje, 2003. Počet kongresů a konferencí v hromadných ubytovacích zařízeních v ČR v roce 2007, Česká centrála cestovního ruchu, 2008. Program rozvoje cestovního ruchu a lázeňství v Karlovarském kraji 2007-2013, 2006. Program rozvoje Karlovarského kraje, 2007. Průzkumy a rozbory ÚP VÚC Karlovarského kraje, 2003. Regionální rozdíly v demografickém, sociálním a ekonomickém vývoji Karlovarského kraje v letech 2000 až 2005, ČSÚ, 2007. Ročenka dopravy 2007, Ministerstvo dopravy ČR a CDV, Praha, 2008. Růžičková, J.: Hodnocení zdravotních rizik letiště Karlovy Vary, ZÚ se sídlem v Karlových Varech, 2009. Statistický bulletin – Karlovarský kraj, ČSÚ, 2006. Statistický bulletin – Karlovarský kraj, ČSÚ, 2007. Statistický bulletin – Karlovarský kraj, ČSÚ, 2008. Statistická ročenka Karlovarského kraje 2004, ČSÚ, 2005. Statistická ročenka Karlovarského kraje 2005, ČSÚ, 2006. Statistická ročenka Karlovarského kraje 2006, ČSÚ, 2007. Statistická ročenka Karlovarského kraje 2007, ČSÚ, 2008. Statistická ročenka Karlovarského kraje 2008, ČSÚ, 2009. Statistická ročenka životního prostředí České republiky 2008, MŽP, ČSÚ a CENIA, Praha, 2008. Územně analytické podklady správních obvodů obcí s rozšířenou působností v Karlovarském kraji, 2008. ÚPN VÚC Karlovarsko-sokolovské aglomerace, 2001. Vybrané oblasti udržitelného rozvoje v Karlovarském kraji, ČSÚ, 2007. Využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech a mezi jednotlivci v roce 2008, ČSÚ, Praha, 2009.

červen 2009

196



Vývoj bytové výstavby v Karlovarském kraji v letech 1998 až 2007, ČSÚ, 2008. Zpráva o vyhodnocení plnění Plánu odpadového hospodářství Karlovarského kraje za rok 2006. Karlovy Vary, KÚ KK, 2007. Zpráva o vyhodnocení plnění Plánu odpadového hospodářství Karlovarského kraje za rok 2005. Karlovy Vary, KÚ KK, 2006. Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství v ČR v roce 2007, MZe, 2008. Zpráva o životním prostředí České republiky v roce 2007, MŽP, 2008. Internetové zdroje o

Internetová databáze cyklistické infrastruktury www.ts-web.info/Cycle21 (cit. 2009-03-12)

o

Internetové stránky Českého statistického úřadu www.czso.cz

o

Energetický regulační úřad, Roční zpráva o provozu ES ČR za rok 2007, vyhledávač licencí www.eru.cz

o

Internetové stránky GEOFOND ČR www.geofond.cz

o

Internetové stránky Karlovarského kraje www.kr-karlovarsky.cz, http://gis.krkarlovarsky.cz

o

Informační systém odpadového hospodářství http://isoh.vuv.cz/ceho/isoh/

o

Regionální informační servis www.risy.cz

Legislativa Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, v platném znění Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v platném znění, Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích, v platném znění. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách, v platném znění. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění

červen 2009

197

Projekt byl spolufinancován z prostředků Evropské unie a Evropského fondu pro regionální rozvoj

Recommend Documents