Projekt byl spolufinancován z prostředků Evropské unie, Evropského fondu pro regionální rozvoj

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ

HLINSKO I.A PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ TEXTOVÁ ČÁST LISTOPAD 2008

Projekt byl spolufinancován z prostředků Evropské unie, Evropského fondu pro regionální rozvoj.

SURPMO, a.s., Praha - Projektové středisko Hradec Králové

Objednatel:

Město Hlinsko Poděbradovo náměstí 1 539 23 Hlinsko Pardubický kraj

Pořizovatel:

Městský úřad Hlinsko Stavební úřad – úsek územního plánování a GIS Adámkova 554 539 01 Hlinsko Pardubický kraj

Zhotovitel:

SURPMO, a.s. Praha Projektové středisko Hradec Králové Třída ČSA 219 500 03 Hradec Králové

Územně analytické podklady pro správní obvod obce s rozšířenou působností Hlinsko

2


Vedoucí projektového střediska:

Ing. arch. Alena Koutová

Řešitelský tým: Koordinace:

Ing. arch. Alena Koutová Ing. arch. Miroslav Baťa

Spolupráce, konzultace:

Ing. arch. Václav Kout Mgr. Ludmila Žlábková

Vedoucí odborných skupin:

Mgr. David Šebesta Ing. František Weisbauer Bc. Naděžda Jarošová Eva Šeberová, DiS. Ing. Květoslav Havlíček Ing. Josef Smíšek Vlastimil Kašpar Aleš Vondráček Ing. Jan Rutrle Leona Svobodová, DiS.

Digitální zpracování, GIS:

Mgr. Vít Andrejs Vladimír Kraus Michal Pešl Mgr. David Šebesta Lucie Hurdálková

Technické zajištění:

Mgr. Ludmila Hovorková Bohdana Koptová


3


OBSAH ELABORÁTU I.

TEXTOVÁ ČÁST

I.A.PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ samostatný svazek I.A.1. Zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území a jeho hodnot I.A.2. Limity využití území I.A.3. Zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území I.B.ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ samostatný svazek I.B.1. Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území I.B.2. Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pilířů udržitelného rozvoje území I.B.3. Určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích

II.

GRAFICKÁ ČÁST

II.A.

PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

II.A.1 Výkres hodnot území

1:10 000

II.A.2 Výkres limitů využití území

1:10 000

II.A.3 Výkres záměrů na provedení změn v území

1:10 000

II.B. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ II.B.1 Problémový výkres

1:10 000

III.

DIGITÁLNÍ ČÁST Datová část Projektová část


shp mxd

4


I. TEXTOVÁ ČÁST


5


Obsah textové části

I.A.PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ I.A.1. Zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území a jeho hodnot I.A.1.1.Horninové prostředí a geologie I.A.1.2.Vodní režim I.A.1.3.Hygiena životního prostředí I.A.1.4.Ochrana přírody a krajiny I.A.1.5.Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa I.A.1.6.Veřejná dopravní a technická infrastruktura I.A.1.7.Sociodemografické podmínky I.A.1.8.Bydlení I.A.1.9.Rekreace I.A.1.10.Hospodářské podmínky

7 7 12 17 26 37 47 71 90 115 138

I.A.2. Limity využití území I.A.2.1.Horninové prostředí a geologie I.A.2.2.Vodní režim I.A.2.3.Hygiena životního prostředí I.A.2.4.Ochrana přírody a krajiny I.A.2.5.Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa I.A.2.6.Veřejná dopravní a technická infrastruktura I.A.2.7.Sociodemografické podmínky I.A.2.8.Bydlení I.A.2.9.Rekreace I.A.2.10.Hospodářské podmínky

175 175 176 176 176 177 177 184 184 184 184

I.A.3. Zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území I.A.3.1.Horninové prostředí a geologie I.A.3.2.Vodní režim I.A.3.3.Hygiena životního prostředí I.A.3.4.Ochrana přírody a krajiny I.A.3.5.Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa I.A.3.6.Veřejná dopravní a technická infrastruktura I.A.3.7.Sociodemografické podmínky I.A.3.8.Bydlení I.A.3.9.Rekreace I.A.3.10.Hospodářské podmínky

185 185 185 185 186 197 198 205 206 207 207

Použité podklady


209

6


I.A.PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ I.A.1.

ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ A JEHO HODNOT

STAVU

VÝVOJE

ÚZEMÍ

I.A.1.1. Horninové prostředí a geologie SEZNAM VÝCHOZÍCH SLEDOVANÝCH JEVŮ Téma je charakterizováno následujícími sledovanými jevy (číslování dle tabulky sledovaných jevů – Přílohy č. 1 k vyhlášce 50/2006 Sb. – část A): 57 – dobývací prostor, 58 – chráněné ložiskové území, 59 – chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry, 60 – ložisko nerostných surovin, 61 – poddolované území, 62 – sesuvné území a území jiných geologických rizik, 63 – staré důlní dílo.

ŠIRŠÍ VZTAHY Řešené území náleží ke středočeské oblasti (bohemiku) Českého masívu. Severozápadní část území je tvořena železnohorským (dříve nasavrckým) plutonem. Zde převažují amfibol-biotitické a biotitické granodiority až křemenné diority skutečského typu. Severovýchodně od Trhové Kamenice se vyskytují též středně zrnité biotitické granity místy s muskovitem typu Křižanovice a Žumberk. Blíže k Hlinsku se vyskytuje též pás křemenných porfyrů. V metamorfovaném plášti železnohorského plutonu se vyskytují migmatitizované biotitické ruly až migmatity. Centrální část území je tvořena slabě metamorfovaným sedimentárně-magmatickým komplexem tzv. hlinecké zóny, která tvoří styčné území mezi vyvřelinami železnohorského plutonu na severozápadě a metamorfity svrateckého krystalinika. Hlinecká zóna je stratigraficky řazena do svrchního proterozoika až staršího paleozoika a je dále členěna do vítanovského, mrákotínského a hlinsko-rychmburského souvrství. Nejstarší vítanovské souvrství je zastoupeno albit-chloritickými a sericit-chloritickými břidlicemi až fylity, albit-epidotickými amfibolity a zelenými břidlicemi s aktinolitem. Vystupuje v jižní části území v okolí Vítanova a Chlumu. Mladší mrákotínské souvrství vystupuje severovýchodně od Hlinska v okolí Mrákotína, Holetína a Kladna a je zastoupeno břidličnatými grafitckými rohovci, ve svrchních částech s polohami světlých kvarcitů a kvarcitických fylitů, a kontaktně metamorfovanými fylity, vesměs grafitickými, s vložkami rohovců a kvarcitů. Nejmladší hlinsko-rychmburské souvrství vystupuje rovněž severovýchodně od Hlinska a je tvořeno kontaktně metamorfovanými fylitickými břidlicemi, rohovcovými drobami, drobovými rohovci a drobovými slepenci. Východní část území v okolí Krouny, Otradova a Svratouchu je tvořena svrateckým krystalinikem, zastoupeným hlavně dvojslídnými svory, ortorulami a migmatity, v severní části též biotitickými a dvojslídnými pararulami. V okolí Krouny vystupují muskovitickobiotitické až biotitické granity. V okolí Kameniček se nacházejí zbytky zakleslých svrchnokřídových sedimentů, konkrétně slínovců, pískovců a slepenců převážně peruckých a korycanských vrstev (cenoman).


7


ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ A JEHO HODNOT Dědová Do západní části území zasahuje z obce Kladno plošné radiometricky anomální území s nejvyšší radioekologickou zátěží. Hamry Nebyl zjištěn výskyt sledovaných jevů v území. Hlinsko V severozápadní části území na sebe navazují dva dobývací prostory těžené. Je to jednak dobývací prostor č. 70061 Hlinsko, jednak č. 70822 Hlinsko I, oba stanovené pro těžbu granodioritu. V severozápadní části území se nachází výhradní ložisko č. 3128000 Hlinsko. V současné době zde probíhá povrchová těžba kamene pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu. V jižní části území, v k.ú. Chlum u Hlinska, se nachází bodové poddolované území Chlum u Hlinska po bývalé těžbě železné rudy, kde se těžilo do 19. století. Do severozápadní části území zasahuje z obcí Holetín a Včelákov plošné radiometricky anomální území s nejvyšší radioekologickou zátěží. Ve východní části území se vyskytuje plošné radiometricky anomální území s nejvyšší radioekologickou zátěží. Jižní částí území, včetně k.ú. Chlum u Hlinska, prochází z obcí Studnice a Vítanov plošné radiometricky anomální území se střední radioekologickou zátěží. V jižní části území, v k.ú. Chlum u Hlinska, se nachází staré důlní dílo – šachta po bývalé těžbě železné rudy v lokalitě Pod Mlynářkou. Železná ruda se zde těžila do 19. století. Holetín V západní části území se nachází plošné poddolované území Horní Holetín po bývalé těžbě cínu a wolframové rudy, kde se těžilo po roce 1945. Do jihozápadní, jihovýchodní a severovýchodní části území okrajově zasahují tři plošná radiometricky anomální území s nejvyšší radioekologickou zátěží. V lokalitě Horní Babákov, jihozápadní části území, se nachází staré důlní dílo – průzkumná jáma po bývalé těžbě wolframové rudy Jeníkov Nebyl zjištěn výskyt sledovaných jevů v území. Kameničky Ve východní části území se vyskytují tři bodová radiometricky anomální území se střední radioekologickou zátěží. Kladno V území se nachází dvě bodová poddolovaná území. Na jihovýchodě je to Kladno u Hlinska 1 po bývalé těžbě železné rudy a na severozápadě Kladno u Hlinska 2. Na obou lokalitách se těžilo do 19. století. Do severozápadní a jižní části území zasahují z obcí Vojtěchov a Dědová dvě plošná radiometricky anomální území s nejvyšší radioekologickou zátěží. V jižní části území, v lokalitě Dědovský kopec, se nachází staré důlní dílo - šachta po bývalé těžbě železné rudy. Železná ruda se zde těžila do 19. století.


8


Krouna V území se nacházejí čtyři poddolovaná území, dvě plošná a dvě bodová. Plošná se nacházejí v jižní části, je to jednak území Krouna-Svratouch, po bývalé těžbě železné rudy, kde se těžilo před i po roce 1945, jednak na jihovýchodě území Čachnov 2 – Ruda rovněž po těžbě železné rudy před rokem 1945. Bodová se nacházejí jednak rovněž na jihovýchodě Čachnov 1, kde se těžilo před rokem 1945, jednak v západní části Oldřiš u Hlinska po bývalé těžbě železné rudy, kde se těžilo do 19. století. Do severovýchodní části území zasahují z obce Otradov dvě (jedno pouze okrajově) plošná radiometricky anomální území s nejvyšší radioekologickou zátěží. Ve střední části území se vyskytuje plošné radiometricky anomální území s nejvyšší radioekologickou zátěží. Do jihozápadní části území okrajově zasahuje z obce Svratouch plošné radiometricky anomální území s nejvyšší radioekologickou zátěží. Do východní části území zasahuje plošné radiometricky anomální území se střední radioekologickou zátěží. V západní části území se vyskytují dvě bodová radiometricky anomální území se střední radioekologickou zátěží. V jižní části území se nacházejí čtyři stará důlní díla. V k.ú. Krouna je to jednak šachta U jam po bývalé těžbě železné rudy, kde se těžilo až do roku 1945, jednak Šachtice a chodba po bývalé těžbě polymetalických rud. V k.ú. Čachnov jsou to šachty Pod Hřivnáčem a Ruda, kde se těžila železná ruda až do roku 1945. Miřetice V západní části území se nachází dobývací prostor netěžený č. 70871 Švihov I pro těžbu kamene – granodioritu. V území se vyskytují dvě chráněná ložisková území. V jihovýchodní části území je to CHLÚ č. 12790000 Dachov – Miřetice a v západní části CHLÚ č. 04300000 Švihov. Obě CHLÚ chrání ložiska kamene pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu. V území se vyskytují dvě výhradní ložiska nerostné suroviny. V jihovýchodní části území se nachází výhradní ložisko č. 3127900 Dachov – Miřetice. V západní části území se nachází výhradní ložisko č. 3043000 Švihov. Na obou ložiscích se dříve povrchově těžil kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu. Ve střední části území se vyskytuje plošné radiometricky anomální území s nejvyšší radioekologickou zátěží. Do severní a východní části území okrajově zasahují ze správního území ORP Chrudim dvě plošná radiometricky anomální území s nejvyšší radioekologickou zátěží. V severní části území se vyskytuje bodové radiometricky anomální území s nejvyšší radioekologickou zátěží. Otradov Na východní hranici území se nachází plošné potenciální sesuvné území. Střední částí území prochází ze správního území ORP Chrudim plošné radiometricky anomální území s nejvyšší radioekologickou zátěží. Do jižní části území okrajově zasahuje z obce Krouna plošné radiometricky anomální území s nejvyšší radioekologickou zátěží. Pokřikov Nebyl zjištěn výskyt sledovaných jevů v území. Raná V západní části území se nachází bodové poddolované území Raná u Hlinska po bývalé těžbě železné rudy, kde se těžilo do 19. století. Jihozápadní částí území prochází plošné radiometricky anomální území s nejvyšší radioekologickou zátěží. Do severní části území okrajově zasahuje ze správního území ORP Chrudim plošné radiometricky anomální území s nejvyšší radioekologickou zátěží. V západní části území, v lokalitě Na horkách, se nachází staré důlní dílo - šachta po bývalé těžbě železné rudy. Železná ruda se zde těžila do 19. století.


9


Studnice Západní částí území prochází z obcí Hlinsko a Vítanov plošné radiometricky anomální území se střední radioekologickou zátěží. Na východní hranici území se vyskytují tři bodová radiometricky anomální území, dvě s nejvyšší, jedno se střední radioekologickou zátěží. Svratouch V centrální části území se nachází bodové poddolované území Svratouch, kde se těžilo do 19. století. Do západní poloviny území zasahuje plošné radiometricky anomální území s nejvyšší radioekologickou zátěží. V centrální části území se nachází staré důlní dílo Svratouch - deprese po bývalé těžbě železné rudy. Železná ruda se zde těžila do 19. století. Tisovec Do východní části území částečně zasahuje dobývací prostor netěžený č. 70289 Vrbatův Kostelec (Cejřov) pro těžbu granodioritu. Do východní části území částečně zasahuje výhradní ložisko č. 3127700 Cejřov. Dříve se zde povrchově těžil kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu. Převážná severní část území se nachází v plošném radiometricky anomálním území s nejvyšší radioekologickou zátěží. Trhová Kamenice Do východní a jihovýchodní části území zasahují z obce Vysočina dvě plošná radiometricky anomální území s nejvyšší radioekologickou zátěží. Do západní části území zasahuje ze správního území ORP Chrudim plošné radiometricky anomální území se střední radioekologickou zátěží. V severní části území se nachází bodové radiometricky anomální území se střední radioekologickou zátěží. Včelákov V severní části do území obce zasahuje chráněné ložiskové území Včelákov. Do severovýchodní části území zasahuje ze správního území ORP Chrudim a z obcí Miřetice a Tisovec plošné radiometricky anomální území s nejvyšší radioekologickou zátěží. Do jihovýchodní části území zasahuje z obcí Hlinsko a Holetín plošné radiometricky anomální území s nejvyšší radioekologickou zátěží. V západní polovině území se vyskytují čtyři bodová radiometricky anomální území, dvě s nejvyšší, dvě se střední radioekologickou zátěží. V centrální části území se nacházejí dvě stará důlní díla, šachta sv. Máří Magdalény a štola Vincenc, obojí po bývalé těžbě polymetalických rud. Těžilo se zde do 19. století. Vítanov Do jihovýchodní části území zasahuje z obcí Hlinsko a Studnice plošné radiometricky anomální území se střední radioekologickou zátěží. Vojtěchov V jižní částí území se nachází bodové poddolované území Vojtěchov u Hlinska po bývalé těžbě železné rudy, kde se těžilo do 19. století. Do severozápadní, jihozápadní a jihovýchodní části území okrajově zasahují z obcí Hlinsko, Kladno a Raná tři plošná radiometricky anomální území s nejvyšší radioekologickou zátěží. V jižní částí území se nacházejí tři stará důlní díla, šachta po bývalé těžbě železné rudy v lokalitě Čertovina, štola V borovinách po bývalé těžbě grafitu a železné rudy a


10


úpadnice V borovinách II po bývalé těžbě grafitu. Všechna zmíněná důlní díla sloužila svému účelu do 19. století. Vortová Do jihozápadní a jihovýchodní části území okrajově zasahují dvě plošná radiometricky anomální území s nejvyšší radioekologickou zátěží. V jižní polovině území se dále vyskytují dvě bodová radiometricky anomální území se střední radioekologickou zátěží. Všeradov Nebyl zjištěn výskyt sledovaných jevů v území. Vysočina Do severní části území ze západu okrajově zasahují z obce Trhová Kamenice dvě plošná radiometricky anomální území s nejvyšší radioekologickou zátěží. Správní obvod ORP Těžba a ochrana nerostného bohatství není ve správním obvodu ORP Hlinska nijak výrazně zastoupena. Částečně, ale spíše okrajově, sem zasahuje těžba granodioritů nasavrckého plutonu (tzv. skutečská žula) ze sousedních oblastí Skutečska a Nasavrcka – Miřetice, Tisovec. Historický význam mají pozůstatky po těžbě polymetalických rud ve Včelákově, Krouně a Holetíně. Místy se nacházejí pozůstatky po těžbě železné rudy (Hlinsko, Kladno, Krouna, Raná, Svratouch, Vojtěchov - odtud i název oblasti Železné hory). V současnosti se na území ORP nacházejí 4 výhradní ložiska (2x Miřetice, 1x Hlinsko, 1x Tisovec), 2 chráněná ložisková území (2x Miřetice) a 4 dobývací prostory, z toho 2 těžené (2x Hlinsko – těžené, 1x Miřetice – netěžený, 1x Tisovec – netěžený). Na území ORP se dále vyskytuje celkem 12 poddolovaných území, 8 bodových (2x Krouna, 2x Kladno, 1x Hlinsko, 1x Raná, 1x Svratouch, 1x Vojtěchov), 4 plošná (2x Krouna, 1x Holetín, 1x Včelákov) a 14 starých důlních děl (4x Krouna, 3x Vojtěchov, 2x Včelákov, 1x Hlinsko, 1x Holetín, 1x Kladno, 1x Raná, 1x Svratouch). Sesuvné území se zde vyskytuje pouze jedno. Na východní hranici na území ORP okrajově zasahuje plošné potenciální sesuvné území (Otradov). Na území ORP se vyskytuje nebo do něj zasahuje řada radiometricky anomálních území, plošných i bodových, s nejvyšší i střední radioekologickou zátěží. Chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry se zde nevyskytuje. Na území obcí Hamry, Jeníkov, Pokřikov a Všeradov nebyl zjištěn žádný sledovaný jev.


11


I.A.1.2. Vodní režim SEZNAM VÝCHOZÍCH SLEDOVANÝCH JEVŮ Téma vychází ze zjištění následujících sledovaných jevů (číslování dle tabulky sledovaných jevů – Přílohy č. 1 k vyhlášce 50/2006 Sb. – část A): 44 – vodní zdroj povrchové, podzemní vody, pásmo hygienické ochrany, 45 – chráněná oblast přirozené akumulace vod, 47 – vodní útvar povrchových, podzemních vod, vodní tok, 48 – vodní nádrž, 49 – povodí vodního toku, rozvodnice, 50 – záplavové území Q100, 51 – aktivní zóna záplavového území, 53 – území zvláštní povodně pod vodním dílem, 54 – objekt/zařízení protipovodňové ochrany.

ŠIRŠÍ VZTAHY Chrudimka vyhlášená významným vodním tokem odtéká severozápadním směrem, posléze severním směrem přes Chrudim až do Pardubic, kde se vlévá jako levostranný přítok do řeky Labe. Severní část řešeného území je odvodňována potoky Ležák, Žejbro a Krounka s vedlejšími přítoky, a ty jsou vyústěny do Novohradky. Ta též spadá do povodí Chrudimky. Celé řešené území se nachází v horních částech povodí a stav vodních toků a jejich povodí zásadně ovlivňuje území nacházející se mimo řešené území.

ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ A JEHO HODNOT Dědová Obec Dědová se nachází v povodí Novohradky a Krounky. Z území odtéká svodnice, levostranný přítok Krounky s místním názvem. Svodnice je ve správě ZVHS, Krounka ve správě PL s.p., vodoteč má velmi malý průtok. Problémy záplav se nevyskytují. Hamry Obec spadá do povodí řeky Chrudimky, obec se nachází pod hrází vodárenské nádrže Hamry. Na vodní tok je stanoveno záplavové území včetně aktivní zóny a záplavové území zvláštní povodně pod vodním dílem. Hlinsko Městem protéká Chrudimka, v prostoru města se vlévá do Chrudimky přítok Drachtinka a v Blatně Blatenský potok. V městské části je tok upraven do lichoběžníkového profilu a pravouhlého profilu. Kapacita příčného profilu je 43 m3/s, ochrana je na průtok Q50 = 42 m3/s. Vedlejší mají přirozené přírodní koryto. V území se nacházejí tři nádrže na Drachtince a Ratajské rybníky včetně nové nádrže na Blatenském potoce. Holetín Obec se nachází v horním povodí potoku Ležák (Holetínka), vodní tok má malé průtoky, koryto přírodní. Jeníkov Obec se nachází na rozhraní povodí horní části Chrudimky a dolní části Chrudimky (pod nádrží Hamry), průtoky Jeníkovského potoka jsou malé. Jeníkovský potok se vlévá v Kameničkách do Chrudimky.


12


Kameničky Obcí protéká Chrudimka, v prostoru nad obcí směrem k Filipovu dochází k místní záplavě nad silničním mostem. Důvodem je úprava Chrudimky vyrovnáním meandrů do přímého toku (zrychlený odtok). V obci se nacházejí dva rybníky - Kameničky a Starý. Kladno Obcí protéká Dolský potok, který se vlévá do potoka Raná a dále do vodoteče Žejbro. Koryto v obci je v části upraveno, na potoce jsou dva malé rybníčky. Průtoky jsou minimální. Z okolních ploch obce je nutné se věnovat neškodnému odvedení přívalových dešťových vod do potoka. Krouna Obcí protéká říčka Krounka, která ústí do Novohradky. Pravostranným přítokem je potok Kamenická voda. Krounka je upravena na Q100, v dolním úseku je souvislá kamenná úprava lichoběžníkového profilu, v horním úseku upravena pobřežní zdí z kamene na průtok Q25. místní části Oldříš (p. Žejbro) a Rychnov (Rychnovský potok) mají přirozená koryta. Miřetice Obcí protéká potok Ležák, v dolní části upraven, pod obcí na Havlovickém potoce se nachází rybník Petráň, Žďár a Hořička. Na potoku Ležák jsou dva rybníky v obci Ležáky. Otradov Obec navazuje na obec Krouna, obcí protéká Krounka, která je v povodí Novohradky. Pokřikov Obec leží v povodí Dolského potoka, vlévá se do potoka Raná. V obci se nachází nádrž, potok nad nádrží je neupraven, pod nádrží je provedena regulace lichoběžníkového profilu, dále kolmé betonové stěny s kamenem a úpravou kynety; provedené úpravy zabraňují vzniku záplav. Raná Obcí protéká potok Raná, který přitéká od obcí Kladno a Vojtěchov. V části je částečně upraven, dále přírodní koryto, vlévá se do potoka Žejbro. Studnice Obec se nachází v horní části povodí Chrudimky, nemá výrazný vodní tok. V obci je pouze místní vodoteč, která odvádí dešťové vody. Je zde též malá vodní plocha. Svratouch Obcí protéká místní vodoteč potok Mlýnský (Svratouch), který je upraven v celé délce do lichoběžníku z kamene, místy je v trubách. vlévá se do řeky Svratky. Do dolní části přitéká potok Řivnáč. Tisovec Podél západního okraje obce protéká potok Ležák, který má přírodní koryto. Obec se nachází na rozvodnici Ležáku a Dřevešského potoka. Trhová Kamenice Územím obce protéká řeka Chrudimka s přítoky Choboteckého potoka a Rohozenského potoka. Koryto řeky není upraveno, v údolní nivě dochází k vytváření záplavového území. V ÚPSÚ je uvažováno s revitalizačními opatřeními v povodí zejména na


13


Chobotovském potoce. Koryto řeky Chrudimky bude zachováno v jeho dosavadním přirozeném stavu s minimální úpravou. Včelákov Západně a severně protéká potok Bystřička, který spadá do povodí Ležáku. Na místní vodoteči v jižní části obce se nachází rybník „V lázích), v severní části Bystřice je vodní nádrž vedená jako koupaliště, východně se nachází Farský rybník, v Dolním Babákově je malý rybník na Babákovském potoce. Na vodních tocích a plochách nedojde k zásadním změnám. Vítanov Obec včetně místní části Stan je v povodí Chrudimky. Pravostranným přítokem je potok Vítanec. Na potoce je severně malá vodní nádrž Ve Vítanci. Na Chrudimku je stanoveno záplavové území včetně aktivní zóny a záplavové území zvláštní povodně pod vodním dílem. Vojtěchov Obec se nachází v horní části povodí Chrudimky, nemá výrazný vodní tok. V obci je pouze místní vodoteč, která odvádí dešťové vody. Je zde též malá vodní plocha. Přes obec je potok upraven. Vortová Obcí protéká Vortovský potok, pramení nad obcí, má velkou rozkolísanost průtoků, v zástavbě působí místní záplavy. Potok má přirozené koryto, krajinářsky velmi hodnotné meandrovité koryto. Nad obcí je navržena retenční nádrž (suchý poldr). V území se nacházejí tři rybníky - největší Zlámanec, Návesník a Utopenec. Všeradov Obec je v povodí Chrudimky s malým nevýrazným odtokem z Milesimova, obec je na rozvodnici Dlouhého potoka Barchaneckého potoka. V obci není žádná vodoteč, jsou zde pouze dvě malé nádrže vedené jako požární nádrže. Vysočina Obec se nachází v povodí Chrudimky. Jižně protéká od západu potok Dlouhý, Dřevíkov je na kopci, nemá vodoteč. Místní část Svobodné Hamry se nacházejí na levém břehu Chrudimky částečně ovlivněné záplavovým územím a záplavovým územím zvláštní povodně pod vodním dílem. Vodní tok Chrudimky je neregulovaný v přirozeném korytě, jen místy je provedeno zpevnění břehu. V místní části Možděnice je v obci malá vodní plocha (Náveský rybník) a pod obcí Kaprový rybník. Dle UPO je uvažováno s možností obnovy rybníka Nadkaprovec, ale s poměrně vysokými náklady. Správní obvod ORP Část řešeného území ohraničené komunikacemi Trhová Kamenice – Krouna a Trhová Kamenice – Ždírec nad Doubravou spadá do Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Žďárské vrchy, vyhlášené nařízením vlády ČSR č. 40/1978 Sb. dne 19. 4. 1978. Celé řešené území se nachází v povodí řeky Chrudimky s hydrologickým číslem pořadí vodních toků 1 – 03 – 03. Střední a jižní část řešeného území spadá do povodí Chrudimky přímo, severní část odvodňovaná vodními toky Ležák, Žejbro, Krounka se vlévají do Novohradky a ta se do Chrudimky vlévá u Uhřetic (jihovýchodně Pardubic). Chrudimka pramení u obce Svratouch, dále protéká obcí Kameničky, vodní nádrží Hamry, obcí Hamry, Hlinskem, Vítanovem, Vysočinou, Svobodnými Hamry a Trhovou


14


Kamenicí. Chrudimka je vyhlášena významným vodním tokem od pramenní oblasti v celé délce až po soutok. Chrudimka opouští řešené území u Trhové Kamenice, kde má celkovou plochu povodí 160 km2 a průměrný průtok 1,82 m3.s-1 Hlavní rozvodnice mezi povodím Chrudimky a Svratky leží jihovýchodně od řešeného území, jižně povodí Sázavy také mimo řešené území. Základní hydrologická data v povodí Chrudimky: Říční profil Chrudimka pod ústím Dlouhého potoka průměrné roční hodnoty – srážky……………………………….747 mm odtok…………………………………360 mm odtokový součinitel…………………0,48 specifický odtok…………………….11,42 l/s.km2 průtok………………………………..0,22 m3/s průtoky Q355 = 0,02 m3/s, Q100 = 39 m3/s. Severní část v povodí Ležáku, Žejbra a Krounky jsou nižší srážky……………………………..670 –714 mm odtok………………………………168 – 252 mm odtokový součinitel………………0,25 – 0,35 specifický odtok…………………..5,32 – 8,0 l/s.km2 Úpravy řeky Chrudimky v Hlinsku byly provedeny v letech 1881 – 1888, 1911, 1912 a 1961. V městské části je kapacita úpravy na průtok 43 m3/s, při průtoku Q50 = 43 m3/s nedochází k vybřežení. Ostatní vodní toky mají většinou přírodní koryto, úpravy jsou jen místní. Základní vodní toky mají pravostranné a levostranné přítoky menších vodních toků. Pravostranné přítoky Chrudimky nejsou tak výrazné: Jeníkovský potok, Blatenský potok, Drachtinka, Chobotovský potok a několik bezejmenných malých potoků. Levostranné přítoky Chrudimky: Chlumětínský potok, Vortovský potok, Valčice, Barchanecký potok se Slubicí, Dlouhý a řada menších bezejmenných. Přítoky Ležáku – pravostranný: Dřevešský potok, Havlovický potok. Levostranné přítoky Ležáku: Babákovský potok, Bystřička, Oběšinka. Levostranný přítok Žejbra: Raná, s vlastními přítoky Dolským potokem a Kotelským potokem, Mrákotínský potok. Levostranný přítok Novohradky: Krounka. Na Chrudimce jižně obce Hamry je realizována vodárenská nádrž Hamry jako zdroj surové vody pro úpravu vody skupinového vodovodu Hlinsko. Původně byla realizována jako ochrana před povodněmi a k nalepšení nízkých průtoků na Chrudimce. Přehrada byla realizována v letech 1907 – 1912. v letech 1930 – 1931 byla hráz částečně upravena, v roce 1961 bylo rozhodnuto o využívání nádrže k účelům vodárenským. K tomu účelu byl zvětšen celkový obsah nádrže o 9,5 %, zásobní prostor o 31,9 % na úkor ovladatelného retenčního prostoru. Na vodárenskou nádrž Hamry bylo stanoveno ochranné pásmo I. stupně Rozhodnutím Okresního úřadu v Chrudimi, referátem životního prostředí, oddělením vodního hospodářství pod č.j. ŽP/VH/508/99/Hr – 197 ze dne 30. 3. 1999.


15


Původní ochranné pásmo II.a vnitřní je zrušeno a pouze je prozatím vedeno jako pásmo stavební uzávěry, II.b vnější je zrušeno. Po konzultaci s Povodím Labe s.p. v Hradci Králové, které zpracovalo nový návrh ochranného pásma II. stupně, je tento návrh vzhledem k majetkoprávním jednáním s majiteli dotčených pozemků pozastaven a v současné době nebyla tato jednání dosud ukončena. Další větší vodní plochy (rybníky) v řešeném území: Kameničky 3,7 ha Chrudimka Starý rybník 12,3 ha Chlumětínský potok Návesník 3,4 ha v obci Vortová Zlámanec 5,0 ha v obci Vortová Utopenec v obci Vortová Mlynářka 2,5 ha Slubice Januš 11,0 ha Barchanecký potok Kaprový rybník 10,0 ha Dlouhý potok Kamenice velká 12,0 ha Chobotovský potok Loch 2,8 ha Chobotovský potok Rohozenský velký 20,0 ha Rohozenský potok Hubský rybník 2,2 ha na přítoku Rohozenského potoka Nový rybník 2,1 ha na přítoku Rohozenského potoka Petráň 15,2 ha na Havlovickém potoce (pravostranný přítok Ležáku) V řešeném území se nachází ještě rybníky Ratajské, Havlovice, rybníky u lomu v Srní na Drachtinském potoku, Krejcar a další malé vodní plochy místního významu. Severně obce Vítanov – Stan se nachází realizovaný poldr. Z hlediska hydrologické bilance se řešené území v povodí Chrudimky vyznačuje vyššími atmosférickými srážkami (747 mm) i hodnotami součinitele odtoku (0,48). V severní části srážky kolem 700 mm a odtokový součinitel kolem 0,30. Na vodní tok Chrudimky je stanoveno záplavové území včetně aktivní zóny v úseku VD Hamry – Trhová Kamenice a dále vyhlášeno Dolní Bradlo – rybník v Trhové Kamenici. Zákres záplavového území je předán v digitální formě správcem vodního toku Povodí Labe s.p. Hradec Králové na průtoky Q100 včetně aktivní zóny. Aktivní zóna je stanovena v rámci vyhlášení záplavového území řeky Chrudimky a je součástí grafické části ÚAP. Na Krounku v úseku Otradov – Krouna je stanoveno záplavové území na průtoky Q5, Q20, Q100, včetně aktivní zóny ještě neschválené. Na vodní tok Chrudimka je též vyhlášena zvláštní povodeň pod VD Hamry.


16


I.A.1.3

Hygiena životního prostředí

SEZNAM VÝCHOZÍCH SLEDOVANÝCH JEVŮ Popis tématu vychází ze zjištění a vyhodnocení následujících sledovaných jevů (číslování dle tabulky sledovaných jevů – Přílohy č. 1 k vyhlášce 50/2006 Sb. – část A): 56 - lázeňské místo, vnitřní a vnější území, 64 - staré zátěže území a kontaminované plochy, 65 - oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší, 66 - odval, výsypka, odkaliště, halda, 84 - objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami, 85 - skládka včetně ochranného pásma, 86 - spalovna včetně ochranného pásma, 87 - zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma, 109 - vymezené zóny havarijního plánování, 113 - ochranné pásmo hřbitova, krematoria, 114 - jiná ochranná pásma.

ŠIRŠÍ VZTAHY Z hlediska širších vztahů se může ve sledovaném území jevit jako problémová stará zátěž U Kablaní na území obce Otradov a Svratouch ve stejnojmenné obci. Naopak negativní vlivy ve sledovaném území může vyvolat stará zátěž s názvem Nová Ves Lom u stejnojmenné obce severně od obce Trhová Kamenice. Starý lom – Cejřov je další starou zátěží v blízkém okolí Hlinecka, a to konkrétně severovýchodně od obce Dřeveš. Kvalita ovzduší na Hlinecku může být negativně ovlivněna územím se zhoršenou kvalitou ovzduší, které je vymezeno v celé severní části Pardubického kraje. Dalším negativním vlivům v kvalitě ovzduší není Hlinecko vystaveno. Přenos imisní zátěže a hluku ze sledovaného území a do něho lze předpokládat zejména provozem na komunikacích vedoucích přes sledované území, které zasahují zároveň i mimo zájmové území. Jednou z hlavních dopravních tahů je silnice I/34 a I/37.

ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ A JEHO HODNOT Dědová V obci Dědová se nevyskytuje lázeňské místo ani stará zátěž území. Téměř na celém území obce kromě její západní části dochází k překračování imisního limitu stanoveného pro ochranu ekosystémů a vegetace včetně přízemního ozonu. Na celém území obce Dědová dochází k překračování cílového imisního limitu včetně O3. Obec není územím se zhoršenou kvalitou ovzduší. Ostatní sledované jevy nebyly na území této obce zjištěny. Řešeným územím procházejí komunikace III. třídy a místní účelové a obslužné komunikace. Severně od zájmového území obce prochází komunikace I/34 vedoucí z Hlinska do Poličky. Přes obec nevede komunikace I. třídy, obec je plynofikována. Z technické infrastruktury v obci chybí vodovod i kanalizace. Hygiena životního prostředí je v obci narušena překračováním imisního limitu některých znečišťujících látek, pozitivní vliv na kvalitu ovzduší obce má její plynofikace, obec není zatížena významným dopravním tahem. Pro zlepšení hygieny životního prostředí na území obce by bylo vhodné zavést do území vodovod a kanalizaci. V urbanistické studii obce je navržena úprava povrchu komunikací z živičného na asfaltový, což by mělo mít pozitivní vliv na snížení prašnosti v území. Navržené klidové zóny by měly také přispět k lepší hygieně životního prostředí


17


obce. Nově navrhovaná plocha výroby v západní části obce u komunikace III/3439 bude novým zdrojem hluku a znečištění ovzduší. Hamry V obci Hamry se nevyskytuje lázeňské místo. Nachází se zde jedna stará zátěž území. Z hlediska znečištění ovzduší není území obce územím se zhoršenou kvalitou ovzduší, dochází zde však k překračování imisního limitu stanoveného pro ochranu ekosystémů a vegetace včetně přízemního ozonu. Na celém území obce Hamry dochází k překračování cílového imisního limitu včetně O3. Ostatní sledované jevy nebyly na území této obce zjištěny. Územím obce neprochází významnější komunikace, která by měla negativní vliv na zdejší životní prostředí. Východně od území obce se nachází komunikace č. III/3438 Hlinsko – Hamry – Vortová, která navazuje na komunikaci č. II/343 Hlinsko – Svratka. Pro zlepšení hygieny životního prostředí na území obce by bylo vhodné zavést do území vodovod a kanalizaci. Hygiena životního prostředí je v obci narušena překračováním imisního limitu některých znečišťujících látek, pozitivní vliv na kvalitu ovzduší obce má její plynofikace, obec není zatížena významným dopravním tahem. Navržené klidové zóny přispějí k lepším životním podmínkám. Pozitivní vliv má i využití hromadné dopravy. Průmyslová výroba není až na malé výjimky zastoupena (úpravna vody, drobná řemeslná výroba a služby). Zemědělská výroba je v obci zastoupena pouze rostlinnou výrobou, živočišná výroba není na území obce Hamry zastoupena. Hlinsko V obci Hlinsko se nevyskytuje lázeňské místo. S šesti starými zátěžemi území je území města Hlinsko na prvním místě z celého sledovaného území. V území se rovněž nachází v současné době již nepoužívaná skládka TKO Hamřík. Jedná se o skládku velmi nebezpečnou. Na celém území obce dochází k překračování imisního limitu stanoveného pro ochranu ekosystémů a vegetace včetně přízemního ozonu a cílového imisního limitu včetně O3. Sledované území není územím se zhoršenou kvalitou ovzduší. Sledované území má vymezeny zóny havarijního plánování vycházejícího z Havarijního plánu Pardubického kraje (přeprava chlóru v sudech, propan-butanu v autocisternách a výbušnin) a objekty podléhající havarijnímu režimu. Na území této obce se nacházejí dva hřbitovy. Vymezenými ochrannými pásmy v území jsou ochranné pásmo kanalizačních stok, NTL, STL a VTL plynovodů a bezpečnostní pásmo VTL plynovodů, ochranného pásma drah, ochranná pásma elektrického vedení a případné trasy severního obchvatu, ochranné pásmo komunikací, památkové rezervace Betlém, kruhové ochranné pásmo vojenských radiolokačních prostředků a pásmo nízkých přeletů vojenského letectva AČR, ochranná pásma kabelových rozvodů, vodovodních řadů a PUPFL. Ostatní sledované jevy nebyly na území této obce zjištěny. Technická infrastruktura v obci je rozvinutá, nachází se zde vodovod i kanalizace, obec je zároveň plynofikována. Řešeným územím procházejí komunikace I. třídy č. 34 vedoucí z Hlinska do Poličky a místní účelové a obslužné komunikace, což představuje zátěž pro kvalitu ovzduší a hlukovou situaci v obci. Hygiena životního prostředí je v obci narušena překračováním imisního limitu některých znečišťujících látek, pozitivní vliv na kvalitu ovzduší obce má její plynofikace, kvalita povrchových a podzemních vod je pozitivně ovlivněna vybudovanou kanalizací i vodovodem. Pro zlepšení hygieny životního prostředí na území obce je navrženo v novém územním plánu obce mimo jiné komplexní řešení dopravní situace ve městě dle studie dopravního řešení města, eliminace zbytné průjezdní dopravy a odstranění dopravních


18


závad na komunikacích ve městě, zlepšení možností parkování, zkvalitnění a doplnění sítí technické infrastruktury (kanalizace, doplnění sítí v rozvojových lokalitách, modernizace technologických částí ČOV), propojení jednotlivých částí města pro pěší a cyklistickou dopravu, posílení městské zeleně v lokalitách s její výraznou absencí a sanace ekologických zátěží, obnova brownfields a neudržovaných ploch. Dalšími úkoly pro nový územní plán obce je prověřit možnosti zásobení teplem a plynem rozvojových lokalit (vytápění plynem, vytápění dálkovým teplem) a zamezení černým skládkám v řešeném území. Holetín V obci Holetín se nevyskytuje lázeňské místo ani stará zátěž území. Téměř na celém území obce dochází k překračování imisního limitu stanoveného pro ochranu ekosystémů a vegetace včetně přízemního ozonu a cílového imisního limitu včetně O3, limit není překračován jen v severovýchodním cípu území obce. Sledované území není územím se zhoršenou kvalitou ovzduší. Na území této obce se nachází hřbitov. Vymezenými ochrannými pásmy v území jsou ochranné pásmo komunikací II. a III. třídy, ochranné pásmo elektrických VN rozvodů, ochranné pásmo drah, ochranné pásmo plynovodů, ochranné pásmo radioreléové trasy a pásmo hygienické ochrany zemědělských objektů. Ostatní sledované jevy nebyly na území této obce zjištěny. Technická infrastruktura v obci je zastoupena vodovodem, obec nemá kanalizaci, není plynofikována. Řešeným územím prochází komunikace silnice I. třídy č. 34 Hlinsko – Svitavy, dále komunikace II. třídy č. 355, komunikace III. třídy jsou v území zastoupeny silnicemi č. 355 24 a 355 23. Hygiena životního prostředí je v obci narušena překračováním imisního limitu některých znečišťujících látek. V obci jsou navrženy dvě plochy pro rozvoj podnikání a drobné výroby. Jejich vliv na kvalitu životního prostředí obce nelze v tuto chvíli určit, plochy jsou však určeny pro drobnou výrobu a podnikání bez negativních vlivů na stávající i navrženou bytovou zástavbu obce. Pro zlepšení hygieny životního prostředí na území obce je navržena plocha pro eventuální situování ČOV při severní hranici řešeného území. Pozitivní vliv na celkovou hygienu obce má bezesporu i železniční doprava (trať ČD č. 238 Pardubice - Havlíčkův Brod) a hromadná doprava (autobusy). Dále bylo navrženo odkanalizování obce – výstavba soustavné kanalizace v obci se svedením všech odpadních vod na nově vybudovanou ČOV. Na plynofikaci obce je v současné době zpracována studie. Se zásobováním tepelnou energií dálkovým horkovodem se nepočítá. Jeníkov V obci Jeníkov se nevyskytuje lázeňské místo. Nalézá se zde jedna stará zátěž území. Na celém území obce dochází k překračování imisního limitu stanoveného pro ochranu ekosystémů a vegetace včetně přízemního ozonu a cílového imisního limitu včetně O3. Sledované území není územím se zhoršenou kvalitou ovzduší. Na území této obce se nachází hřbitov. Ostatní sledované jevy nebyly na území této obce zjištěny. Technická infrastruktura v obci je rozvinutá, nachází se zde vodovod i kanalizace, obec je zároveň plynofikována. Řešeným územím procházejí komunikace II. třídy č. 343 a místní účelové a obslužné komunikace, což představuje zátěž pro kvalitu ovzduší a hlukovou situaci v obci. Hygiena životního prostředí je v obci narušena překračováním imisního limitu některých znečišťujících látek, pozitivní vliv na kvalitu ovzduší obce má její plynofikace, kvalita povrchových a podzemních vod je pozitivně ovlivněna vybudovanou kanalizací i vodovodem.


19


Kameničky V obci Kameničky se nevyskytuje lázeňské místo. Nalézá se zde jedna stará zátěž území. Na celém území obce (kromě východní části území) dochází k překračování imisního limitu stanoveného pro ochranu ekosystémů a vegetace včetně přízemního ozonu a cílového imisního limitu včetně O3. Sledované území není územím se zhoršenou kvalitou ovzduší. Na území této obce se nachází hřbitov. Ostatní sledované jevy nebyly na území této obce zjištěny. V obci není zaveden ani vodovod ani kanalizace, obec není plynofikována. Řešeným územím procházejí komunikace II. třídy č. 343 a místní účelové a obslužné komunikace, což představuje zátěž pro kvalitu ovzduší a hlukovou situaci v obci. Hygiena životního prostředí je v obci narušena překračováním imisního limitu některých znečišťujících látek, negativní vliv na kvalitu ovzduší obce lze spatřovat v absenci plynofikace, kvalita povrchových a podzemních vod může být negativně ovlivněna tím, že není v obci zaveden ani vodovod, ani kanalizace. Kladno V obci Kladno se nevyskytuje lázeňské místo ani stará zátěž území. Na hranici území obcí Vojtěchov a Kladno se nachází další zátěž V Dolcích. Kromě západní části území této obce zde dochází k překračování imisního limitu stanoveného pro ochranu ekosystémů a vegetace včetně přízemního ozonu. Na celém území obce Kladno dochází k překračování cílového imisního limitu včetně O3. Obec není územím se zhoršenou kvalitou ovzduší. Ostatní sledované jevy nebyly na území této obce zjištěny. Technická infrastruktura v obci je zastoupena vodovodem, je zde zaveden plyn, obec nemá kanalizaci. Severní částí území obce je vedena komunikace I. třídy č. 34 vedoucí z Hlinska do Poličky a místní účelové a obslužné komunikace, což představuje zátěž pro kvalitu ovzduší a hlukovou situaci v obci. Hygiena životního prostředí je v obci narušena překračováním imisního limitu některých znečišťujících látek, pozitivní vliv na kvalitu ovzduší obce má její plynofikace. Pozitivní vliv má i vybudovaný vodovod v obci.

Krouna V obci Krouna se nevyskytuje lázeňské místo. Nalézá se zde jedna stará zátěž území. Ve východním cípu území obce dochází k překračování imisního limitu stanoveného pro ochranu ekosystémů a vegetace včetně přízemního ozonu a cílového imisního limitu včetně O3. Sledované území není územím se zhoršenou kvalitou ovzduší. Na území této obce se nachází hřbitov. Ostatní sledované jevy nebyly na území této obce zjištěny. V obci není vybudována kanalizace, nachází se zde vodovod, obec je zároveň plynofikována. Řešeným územím procházejí komunikace I. třídy č. 34 vedoucí z Hlinska do Poličky a místní účelové a obslužné komunikace, což představuje zátěž pro kvalitu ovzduší a hlukovou situaci v obci. Hygiena životního prostředí je v obci narušena překračováním imisního limitu některých znečišťujících látek, pozitivní vliv na kvalitu ovzduší obce má její plynofikace. Ke zlepšení hygieny životního prostředí by bezesporu přispělo vybudování kanalizace.


20


Miřetice V obci Miřetice se nevyskytuje lázeňské místo ani stará zátěž území. V západní části území obce dochází k překračování imisního limitu stanoveného pro ochranu ekosystémů a vegetace včetně přízemního ozonu a na celém území pak i k překračování cílového imisního limitu včetně O3. Sledované území není územím se zhoršenou kvalitou ovzduší. Ostatní sledované jevy nebyly na území této obce zjištěny. Z technické infrastruktury se v obci nacházejí vodovod a plynofikace, kanalizace však chybí. Řešeným územím procházejí komunikace II. třídy č. 337 a místní účelové a obslužné komunikace, což představuje zátěž pro kvalitu ovzduší a hlukovou situaci v obci. Hygiena životního prostředí je v obci narušena překračováním imisního limitu některých znečišťujících látek, pozitivní vliv na kvalitu ovzduší obce má její plynofikace, kvalita povrchových a podzemních vod by byla pozitivně ovlivněna, pokud by byla v obci vybudována kanalizace. Otradov V obci Otradov se nevyskytuje lázeňské místo. Nalézá se zde jedna stará zátěž území. Na území obce nedochází k překračování imisního limitu stanoveného pro ochranu ekosystémů a vegetace včetně přízemního ozonu, dochází však k překračování cílového imisního limitu včetně O3. Sledované území není územím se zhoršenou kvalitou ovzduší. Na území této obce se nachází hřbitov. Ostatní sledované jevy nebyly na území této obce zjištěny. V obci není zaveden vodovod ani kanalizace, obec není plynofikována. Řešeným územím procházejí komunikace II. třídy č. 354 a místní účelové a obslužné komunikace, což představuje zátěž pro kvalitu ovzduší a hlukovou situaci v obci. Hygiena životního prostředí je v obci narušena překračováním imisního limitu některých znečišťujících látek a nedostatečnou technickou infrastrukturou. Pokřikov V obci Pokřikov se nevyskytuje lázeňské místo ani stará zátěž území. Na území obce nedochází k překračování imisního limitu stanoveného pro ochranu ekosystémů a vegetace včetně přízemního ozonu, dochází však k překračování cílového imisního limitu včetně O3. Sledované území není územím se zhoršenou kvalitou ovzduší. Ostatní sledované jevy nebyly na území této obce zjištěny. Z technické infrastruktury lze v obci nalézt vodovod a plynofikaci, kanalizace chybí. Řešeným územím procházejí pouze místní účelové a obslužné komunikace, což nepředstavuje takovou zátěž pro kvalitu ovzduší a hlukovou situaci v obci jak je tomu u ostatních sledovaných obcí. Hygiena životního prostředí je v obci narušena překračováním imisního limitu některých znečišťujících látek, pozitivní vliv na kvalitu ovzduší obce má její plynofikace, negativní ovlivnění kvality povrchových a podzemních vod lze očekávat díky chybějícímu odkanalizování obce. Raná V obci Raná se nevyskytuje lázeňské místo ani stará zátěž území. V západní části sledovaného území obce dochází k překračování imisního limitu stanoveného pro ochranu ekosystémů a vegetace včetně přízemního ozonu a cílového imisního limitu včetně O3. Sledované území není územím se zhoršenou kvalitou ovzduší. Ostatní sledované jevy nebyly na území této obce zjištěny. Z technické infrastruktury lze v obci nalézt vodovod a plynofikaci, kanalizace chybí.


21


Jižní částí území této obce prochází komunikace I. třídy č. 34 vedoucí z Hlinska do Poličky a místní účelové a obslužné komunikace, což představuje zátěž pro kvalitu ovzduší a hlukovou situaci v obci. Hygiena životního prostředí je v obci narušena překračováním imisního limitu některých znečišťujících látek, pozitivní vliv na kvalitu ovzduší obce má její plynofikace, negativní ovlivnění kvality povrchových a podzemních vod lze očekávat díky chybějícímu odkanalizování obce. Studnice V obci Studnice se nevyskytuje lázeňské místo ani stará zátěž území. Na celém území obce dochází k překračování imisního limitu stanoveného pro ochranu ekosystémů a vegetace včetně přízemního ozonu a cílového imisního limitu včetně O3. Sledované území není územím se zhoršenou kvalitou ovzduší. Ostatní sledované jevy nebyly na území této obce zjištěny. Z technické infrastruktury lze v obci nalézt vodovod a plynofikaci, kanalizace chybí. Po severozápadní hranici řešeného území vede komunikace I. třídy č. 34 vedoucí z Hlinska do Poličky. Silniční síť je dále zastoupena pouze místními účelovými a obslužnými komunikacemi, což nepředstavuje takovou zátěž pro kvalitu ovzduší a hlukovou situaci v obci jak je tomu u ostatních sledovaných obcí. Hygiena životního prostředí je v obci narušena překračováním imisního limitu některých znečišťujících látek, pozitivní vliv na kvalitu ovzduší obce má její plynofikace, negativní ovlivnění kvality povrchových a podzemních vod lze očekávat díky chybějícímu odkanalizování obce. Svratouch V obci Svratouch se nevyskytuje lázeňské místo. Nalézají se zde celkem tři staré zátěže území. Ve východní části území obce dochází k překračování imisního limitu stanoveného pro ochranu ekosystémů a vegetace včetně přízemního ozonu a cílového imisního limitu včetně O3. Sledované území není územím se zhoršenou kvalitou ovzduší. Na území této obce se nachází hřbitov. Ostatní sledované jevy nebyly na území této obce zjištěny. Z technické infrastruktury lze v obci nalézt vodovod a plynofikaci, kanalizace chybí. Jižní částí území této obce prochází komunikace II. třídy č. 354 a místní účelové a obslužné komunikace, což představuje zátěž pro kvalitu ovzduší a hlukovou situaci v obci. Hygiena životního prostředí je v obci narušena překračováním imisního limitu některých znečišťujících látek, pozitivní vliv na kvalitu ovzduší obce má její plynofikace, negativní ovlivnění kvality povrchových a podzemních vod lze očekávat díky chybějícímu odkanalizování obce. Tisovec V obci Tisovec se nevyskytuje lázeňské místo. Nalézají se zde dvě staré zátěže území. Na území obce nedochází k překračování imisního limitu stanoveného pro ochranu ekosystémů a vegetace včetně přízemního ozonu, dochází však k překračování cílového imisního limitu včetně O3. Sledované území není územím se zhoršenou kvalitou ovzduší. Ostatní sledované jevy nebyly na území této obce zjištěny. Z technické infrastruktury v obci nalezneme pouze vodovod, kanalizace a plynofikace v obci nejsou. Řešeným územím procházejí komunikace II. třídy č. 306 a 335 a místní účelové a obslužné komunikace, což představuje zátěž pro kvalitu ovzduší a hlukovou situaci v obci. Hygiena životního prostředí je v obci narušena překračováním imisního limitu některých znečišťujících látek, dalším negativním vlivem je její chybějící plynofikace, kvalita


22


povrchových a podzemních vod je pozitivně ovlivněna vybudovaným vodovodem, kanalizace však chybí. Trhová Kamenice V obci Trhová Kamenice se nevyskytuje lázeňské místo. Nalézá se zde jedna stará zátěž území. Na celém území obce dochází k překračování imisního limitu stanoveného pro ochranu ekosystémů a vegetace včetně přízemního ozonu a cílového imisního limitu včetně O3. Sledované území není územím se zhoršenou kvalitou ovzduší. Na území této obce se nachází hřbitov. V novém územním plánu je plánováno jeho rozšíření. Ostatní sledované jevy nebyly na území této obce zjištěny. Z technické infrastruktury lze v obci nalézt vodovod a plynofikaci, kanalizace chybí. Řešeným územím procházejí komunikace I. třídy č. 37, II. třídy č. 343 a místní účelové a obslužné komunikace, což představuje zátěž pro kvalitu ovzduší a hlukovou situaci v obci. Hygiena životního prostředí je v obci narušena překračováním imisního limitu některých znečišťujících látek, pozitivní vliv na kvalitu ovzduší obce má její plynofikace, negativní ovlivnění kvality povrchových a podzemních vod lze očekávat díky chybějícímu odkanalizování obce. Včelákov V obci Včelákov se nevyskytuje lázeňské místo, jsou zde však staré zátěže území. Na celém území obce kromě severovýchodní části dochází k překračování imisního limitu stanoveného pro ochranu ekosystémů a vegetace včetně přízemního ozonu a cílového imisního limitu včetně O3. Sledované území není územím se zhoršenou kvalitou ovzduší. Na území této obce se nachází hřbitov. Ostatní sledované jevy nebyly na území této obce zjištěny. Technická infrastruktura v obci je zastoupena vodovodem, obec nemá kanalizaci, není plynofikována. Řešeným územím procházejí pouze místní účelové a obslužné komunikace, což nepředstavuje takovou zátěž pro kvalitu ovzduší a hlukovou situaci v obci jak je tomu u ostatních sledovaných obcí. Hygiena životního prostředí je v obci narušena překračováním imisního limitu některých znečišťujících látek, dalším negativním vlivem je její chybějící plynofikace, kvalita povrchových a podzemních vod je pozitivně ovlivněna vybudovaným vodovodem, kanalizace však chybí. Vítanov V obci Vítanov se nevyskytuje lázeňské místo. Nalézají se zde celkem tři staré zátěže území. Na celém území obce dochází k překračování imisního limitu stanoveného pro ochranu ekosystémů a vegetace včetně přízemního ozonu a cílového imisního limitu včetně O3. Sledované území není územím se zhoršenou kvalitou ovzduší. Na území této obce se nachází hřbitov. Ostatní sledované jevy nebyly na území této obce zjištěny. Z technické infrastruktury v obci chybí vodovod i kanalizace, obec je plynofikována. Východní částí na území obce prochází komunikace I. třídy č. 34 vedoucí z Hlinska do Poličky a místní účelové a obslužné komunikace, což představuje zátěž pro kvalitu ovzduší a hlukovou situaci v obci. Hygiena životního prostředí je v obci narušena překračováním imisního limitu některých znečišťujících látek, pozitivní vliv na kvalitu ovzduší obce má její plynofikace. Jako negativní vliv na kvalitu povrchových a podzemních vod ve sledovaném území lze označit chybějící vodovod a kanalizaci.


23


Vojtěchov V obci Vojtěchov se nevyskytuje lázeňské místo. Nalézá se zde jedna stará zátěž území. Na hranici území obcí Vojtěchov a Kladno se nachází další zátěž V Dolcích. Na území obce nedochází k překračování imisního limitu stanoveného pro ochranu ekosystémů a vegetace včetně přízemního ozonu, dochází však k překračování cílového imisního limitu včetně O3. Sledované území není územím se zhoršenou kvalitou ovzduší. Na území této obce se nachází hřbitov. Ostatní sledované jevy nebyly na území této obce zjištěny. Z technické infrastruktury lze v obci nalézt vodovod a plynofikaci, kanalizace chybí. Řešeným územím procházejí komunikace I. třídy č. 34 vedoucí z Hlinska do Poličky a místní účelové a obslužné komunikace, což představuje zátěž pro kvalitu ovzduší a hlukovou situaci v obci. Hygiena životního prostředí je v obci narušena překračováním imisního limitu některých znečišťujících látek, pozitivní vliv na kvalitu ovzduší obce má její plynofikace, kvalita povrchových a podzemních vod je pozitivně ovlivněna vybudovaným vodovodem, kanalizace však chybí. Vortová V obci Vortová se nevyskytuje lázeňské místo ani stará zátěž území. Téměř na celém území obce kromě východní části dochází k překračování imisního limitu stanoveného pro ochranu ekosystémů a vegetace včetně přízemního ozonu a cílového imisního limitu včetně O3. Sledované území není územím se zhoršenou kvalitou ovzduší. Na území této obce se nachází hřbitov. Ostatní sledované jevy nebyly na území této obce zjištěny. Z technické infrastruktury v obci chybí vodovod i kanalizace, obec je plynofikována Řešeným územím procházejí pouze místní účelové a obslužné komunikace, což nepředstavuje takovou zátěž pro kvalitu ovzduší a hlukovou situaci v obci jak je tomu u ostatních sledovaných obcí. Hygiena životního prostředí je v obci narušena překračováním imisního limitu některých znečišťujících látek, pozitivní vliv na kvalitu ovzduší obce má její plynofikace. Jako negativní vliv na kvalitu povrchových a podzemních vod ve sledovaném území lze označit chybějící vodovod a kanalizaci. Všeradov V obci Všeradov se nevyskytuje lázeňské místo. Nalézá se zde jedna stará zátěž území. Na celém území obce dochází k překračování imisního limitu stanoveného pro ochranu ekosystémů a vegetace včetně přízemního ozonu a cílového imisního limitu včetně O3. Sledované území není územím se zhoršenou kvalitou ovzduší. Ostatní sledované jevy nebyly na území této obce zjištěny. Z technické infrastruktury v obci chybí vodovod i kanalizace, obec je plynofikována. Řešeným územím procházejí pouze místní účelové a obslužné komunikace, což nepředstavuje takovou zátěž pro kvalitu ovzduší a hlukovou situaci v obci jak je tomu u ostatních sledovaných obcí. Hygiena životního prostředí je v obci narušena překračováním imisního limitu některých znečišťujících látek, pozitivní vliv na kvalitu ovzduší obce má její plynofikace. Jako negativní vliv na kvalitu povrchových a podzemních vod ve sledovaném území lze označit chybějící vodovod a kanalizaci.


24


Vysočina V obci Vysočina se nevyskytuje lázeňské místo. Nalézá se zde jedna stará zátěž území. Na celém území obce dochází k překračování imisního limitu stanoveného pro ochranu ekosystémů a vegetace včetně přízemního ozonu a cílového imisního limitu včetně O3. Sledované území není územím se zhoršenou kvalitou ovzduší. Ostatní sledované jevy nebyly na území této obce zjištěny. Z technické infrastruktury lze v obci nalézt vodovod a plynofikaci, kanalizace chybí. Řešeným územím procházejí komunikace I. třídy č. 37 a místní účelové a obslužné komunikace, což představuje zátěž pro kvalitu ovzduší a hlukovou situaci v obci. Hygiena životního prostředí je v obci narušena překračováním imisního limitu některých znečišťujících látek, pozitivní vliv na kvalitu ovzduší obce má její plynofikace, negativní ovlivnění kvality povrchových a podzemních vod lze očekávat díky chybějícímu odkanalizování obce. Správní obvod ORP Kvalita životního prostředí ve sledovaném území je ovlivněna mnoha faktory, a to jak přírodními, tak antropogenními. Území Hlinecka není územím se zhoršenou kvalitou ovzduší dle sdělení MŽP ČR uveřejněného ve věstníku MŽP. Na 2,9 % sledovaného území je překračována hodnota cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren. Ve správním obvodu ORP se nevyskytuje lázeňské místo, je zde evidováno několik starých zátěží území – tzv. černé skládky (viz Mapování a evidence skládek v okrese Chrudim – Povodí malých přítoků Labe, Geo Vision) a řada skládek inertního odpadu. Zátěž pro kvalitu ovzduší a hlukovou situaci ve správním obvodu ORP představují především komunikace I., II. a III. třídy, které řešeným územím procházejí. Zlepšení kvality životního prostředí prostředí lze očekávat od dalšího rozšiřování vodovodů v obcích a jejich částech, kanalizačních systémů pro zneškodňování odpadních vod a systémů ekologického vytápění (např. zabezpečením plynofikace).


25


I.A.1.4. Ochrana přírody a krajiny SEZNAM VÝCHOZÍCH SLEDOVANÝCH JEVŮ Popis tématu vychází ze zjištění a vyhodnocení následujících sledovaných jevů (číslování dle tabulky sledovaných jevů – Přílohy č. 1 k vyhlášce 50/2006 Sb. – část A): 17 - oblast krajinného rázu a její charakteristika, 18 - místo krajinného rázu a jeho charakteristika, 21 - územní systém ekologické stability (ÚSES), 22 - významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou, 23 - významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou, 24 - přechodně chráněná plocha, 25 - národní park včetně zón a ochranného pásma, 26 - chráněná krajinná oblast včetně zón, 27 - národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma, 28 - přírodní rezervace včetně chráněného pásma, 29 - národní přírodní památka včetně ochranného pásma, 30 - přírodní park, 31 - přírodní památka včetně ochranného pásma, 32 - památný strom včetně ochranného pásma, 33 - biosférická rezervace UNESCO, geopark, 34 - NATURA 2000 – evropsky významná lokalita, 35 - NATURA 2000 – ptačí oblast, 36 - lokalita výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem.

ŠIRŠÍ VZTAHY Chráněná krajinná oblast Na území Hlinecka zasahuje CHKO Železné hory a Žďárské vrchy. CHKO Železné hory Tato oblast zasahuje do severní části řešeného území Hlinecka, tj. na území obcí Trhová Kamenice a částečně Vysočina. Chráněná krajinná oblast byla zřízena vyhláškou MŽP ČR č. 156/91 Sb. z 27. března 1991 s datem účinnosti 1. května 1991. Železné hory mají ráz vrchoviny až pahorkatiny. V geomorfologickém členění se skládají ze dvou částí - nižší Chvaletické pahorkatiny na severozápadě a vyšší Sečské vrchoviny v centrální a východní části. Rozloha Železných hor je téměř 600 km2 při střední nadmořské výšce asi 450 m n. m. Celé Železné hory jsou bohatě pokryty zelení. Lesy jsou střídány loukami, pastvinami a poli. Současná druhová i věková skladba lesů je značně odlišná od lesů původních, člověkem nedotčených. Důležité postavení Železných hor dokládá výskyt rostlinných a živočišných druhů - přes 1200 druhů vyšších rostlin, více než 280 druhů obratlovců a stovky bezobratlých. V pestré květeně se prolínají prvky atlantského rozšíření s prvky pevninskými, druhy vodní s druhy teplých suchých strání. Zvířena je zastoupena druhy patřícími k zóně lesů a hájů, avšak v hlubších údolích se uchovaly druhy horské. Místa zasluhující zvláštní pozornost jsou zvláště chráněna.


26


CHKO Žďárské vrchy CHKO Žďárské vrchy se rozkládají na ploše cca 709 km2. Tato oblast byla vyhlášena výnosem MK ČSR, č.j. 8908/1970. Na území se nachází 4 národní přírodní rezervace, 9 přírodních rezervací a 36 přírodních památek. Členitá krajina Žďárských vrchů je charakteristická pestrým střídáním luk, pastvin, polí, lesů a rybníků, je protkána nepravidelnou sítí mezí, úvozových cest, lesíků či skupin stromů a keřů. Dodnes si zachovala charakter vyvážené a svým způsobem zachovalé kulturní krajiny. Oblast zaujímá severovýchodní kulminační část Českomoravské vrchoviny s centrálním masivem Žďárských vrchů a navazujícími částmi sousedních pahorkatin. Mělká a široká údolí, poměrně mírné táhlé svahy a zaoblené vrcholy odpovídají krajině vrchovinného až pahorkatinného typu. Převládajícím geologickým podložím jsou zde metamorfované horniny krystalinika a moldanubika, různé typy rul, migmatitů a svorů s vložkami hadců a krystalických vápenců. Klimaticky patří mezi chladnější, vlhčí a větrnější oblasti. Jako pramenná oblast několika českých a moravských řek (Sázava, Svratka, Chrudimka, Doubrava, Oslava) a jako oblast s četnými rybničními soustavami bylo území CHKO vyhlášeno za chráněnou oblast přirozené akumulace vod. Lesem je dnes území pokryto asi z jedné poloviny. Přirozený jedlobukový les je většinou nahrazen smrkovými monokulturami. Oblast lze obecně charakterizovat jako floristicky chudou, s charakteristickým zastoupením horských a podhorských elementů. Zvláště cenná jsou společenstva rašelinišť a vlhkých rašelinných luk s významným výskytem řady chráněných a ohrožených druhů rostlin. V oblasti roste např. čípek objímavý, ptačinec dlouholistý, mléčivec alpský, suchopýrek alpský, rosnatka okrouhlolistá, žebrovice různolistá, různé druhy prstnatců, hořečků a ostřic. Z chráněných druhů živočichů se v oblasti vyskytuje mlok skvrnitý, čáp černý, datel černý, sýc rousný, kulíšek nejmenší, krkavec velký, lejsek malý, rejsek horský, hraboš mokřadní a řada dalších. Evropsky významná lokalita Část Evropsky významné lokality „Chrudimka“ (kód lokality CZ0533303) zasahuje na území obce Trhová Kamenice. Největší část EVL se nachází na území Nasavrk. Celková rozloha EVL je přibližně 230 ha. Lokalita je tvořena korytem toku s přilehlou nivou. Tok řeky je v místech širokých niv klidný, v místech jezových vzdutí až 150 cm hluboký. V lesních úsecích je tok horský kamenitý s většími tůněmi. Horní tok Chrudimky je významný z hlediska šíření vydry říční (Lutra lutra) severním směrem, která je zde předmětem ochrany. Vydra zde obývá lipanové pásmo toku s bohatými populacemi ochranářsky významných druhů (střevle potoční, vranka). Oblast krajinného rázu a její charakteristika Na území Hlinecka zasahuje krajinná oblast Českomoravská vrchovina – Železné hory a částečně Českomoravská vrchovina – Svratecká hornatina. Českomoravská vrchovina – Svratecká hornatina zasahuje pouze do východní části území (tj. východní část obce Svratouch, Krouná a Otradov). Z krajinných celků je tato část území situována do KC Borovský les. Prostor je charakterizován především lesním komplexem vybíhajícím za hranice CHKO Žďárské vrchy v okolí Pusté Kamenice. Charakteristická je rozptýlená zástavba v odlesněných enklávách, členitá mozaika polí, luk a drobných navazujících drobnějších lesů navazujících na členité převážně smrkové okraje Borovského lesa. Klidný a harmonický projev prostoru posiluje vzrostlá zeleň ve volné krajině podél komunikací a v sídlech. Krajina je rozdělena prakticky na dvě části umělou osou komunikace Hlinsko – Polička, posílenou linií elektrického vedení VVN. Prostor navazující na CHKO (Pustá Kamenice – Čachnov) představuje krajinu v okolí Proseče s četnými


27


dochovanými prvky původní struktury krajiny vytvářejícími velmi malebnou krajinářsky cennou scenérii. Krajinná oblast Českomoravská vrchovina – Železné hory zasahuje na většinu území Hlinecka. Z této oblasti je zde vymezen krajinný celek Skutečsko a Železné hory. KC Skutečsko. Skutečsko patří ke krajinám plným kontrastů, kde se snoubí téměř intaktně dochované prvky v kontrastu k intenzifikovaným prostorům stírajícím strukturu krajiny. Území představuje otevřenou zemědělskou krajinu zasaženou místy neúměrnou intenzifikací s drobnými převážně hospodářskými lesy s nízkým podílem luk umístěných zejména v méně přístupných místech a v okolí obcí. Krajina je doplněna četnými prvky kulturní povahy (stožáry VVN, VN, GSM, nevysoké dominanty věží). Místy je dochována pestrá mozaika upozorňující na předchozí bohatou strukturu krajiny před intenzifikací zemědělské výroby. Krajinný celek Železné hory představuje lesnatou krajinu doplněnou zemědělskou výrobou. V některých částech pak převládá zemědělské využití krajiny s neúměrnou intenzifikací projevující se většími scelenými polními kulturami, avšak doplněnými drobnými převážně hospodářskými lesy a drobnými loukami umístěnými zejména v méně přístupných místech a v okolí obcí. Krajina je většinou uzavřená a horizonty vymezují lesní porosty. Pouze na severních a jižních okrajích se otvírají široké průhledy do krajiny. Jedná se o krajinu s převážně středním až drobným měřítkem utvářeným především lesními komplexy a mozaikou polí, luk, pastvin a drobných sídel. Nelesní pozemky jsou často přetínány komunikací a tokem s doprovodnou zelení. krajina je doplněna četnými drobnými prvky kulturní povahy. Tyto kulturní prvky se však uplatňují díky velké lesnatosti a díky velkému množství doprovodné zeleně jen lokálně. Sídla jsou ve většině případech citlivě začleněna do krajinného rámce vzrostlou zelení, zahradami a sady. Mezi územím Kameničky a sousedním územím Chlumětína je vymezeno místo krajinného rázu „Vojtěchův kopec“. Místo krajinného rázu Januš se nachází mezi sousedním územím obce Ždírec nad Doubravou a územím Všeradov. Územní systém ekologické stability Zájmové území zasahuje vymezené nadregionální biocentrum (NRBC) „Polom“ (k.ú. Trhová Kamenice, k.ú. Vysočina) v západní části zájmového území. V jihozápadní části je navržen nadregionální biokoridor a zasahuje lesní, luční i vodní biotopy. Regionální biokoridory (RBK) propojují regionální biocentra (RBC) a zajišťují migraci bioty po regionálních trasách a mohou být souvislé, přerušované; podle podobnosti modální, kontrastní; podle vzniku - přírodní, antropogenně podmíněné. Pro zvýšení účinnosti RBK se vkládají do trasy lokální biocentra. V zájmovém území je navrženo a vymezeno několik tras RBK s vloženými LBC, které byly převážně navrženy a vymezeny při revizi ÚSES společností EKOTOXA s.r.o. Brno. Některé hranice RBC a tras biokoridorů byly upraveny při této revizi.

ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ A JEHO HODNOT Dědová Území obce se nachází v CHKO Žďárské vrchy. Jsou zde zastoupeny všechny zóny včetně ochranného pásma (největší část zaujímá 3. zóna). Stručný popis je uveden výše v textu. Asi 1 km jihovýchodně od obce Dědová se nalézá PP „Bahna“ (Dědová, Filipov). Tato přírodní památka byla vyhlášena v roce 1990, zaujímá rozlohu 18,72 ha. Jedná se o pramennou oblast Chrudimky, kde se zachovala společenstva rašelinných luk s výskytem ohrožených druhů rostlin a živočichů.


28


Zánikem dřívějšího extenzivního obhospodařování luk došlo k nežádoucím sukcesím změnám společenstev s rozšířením dřevinných náletů. Byla asanována skládka na okraji chráněného území a bylo obnoveno jednosečné sklízení luk včetně redukce náletů, nezbytné pro zachování přírodě blízkých lučních společenstev a populací ohrožených druhů. Do jihozápadní části území zasahuje z území obce Kameničky EVL „Údolí Chrudimky“ (kód lokality CZ0533301). Dle Urbanistické studie pro obec Dědová (2001) jsou na území vymezeny registrované VKP „Humperky“ a VKP „Fortna“. VKP „Humperky“ o rozloze cca 1,7 ha se nachází na p.č. 503/2 (část). Jsou to rašelinné louky mezi obcí a samotou Humperky s výskytem vzácných druhů rostlin (zábělník bahenní, suchopýr úzkolistý, hadí mord nízký, kozlík dvoudomý, aj., hnízdí zde linduška luční. VKP „Fortna“ o výměře 0,45 ha se nachází na p.č. 589, jedná se o rašelinné louky u samoty Fortna (vyskytuje se zde prstnatec májový, rosnatka okrouhlolistá apod.). Ke zlepšení stability krajiny přispějí vložené navržené prvky ÚSES (RBK, LBC, LBK) a interakční prvky – ozelenění krajiny, drobné remízky, aleje stromů podél cest. Hamry Hamry leží v chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Mezi Hamry a Vortovou je tvořena hranice řekou Chrudimkou, která je součástí EVL „Údolí Chrudimky“. Na tomto území je evidován významný krajinný prvek „Za lány“, který se nachází jihovýchodně od obce Hamry (ÚPO Hamry, 2004). Ke zvýšení ekologické stability přispěje navržený RBK (údolí Chrudimky), LBC a LBK. V jihozápadní části zasahuje vodárenská nádrž „Hamerská přehrada“, která je navržena jako LBK. Pro celkovou stabilitu území jsou též důležité interakční prvky po celém území. Hlinsko Jižní a východní část území náleží do CHKO Žďárské vrchy. Asi 500 m severovýchodně od města Hlinska se nacházejí rybníky s mokřady, které byly v roce 1990 vyhlášeny jako přírodní památka „Ratajské rybníky“ (rozloha PP je 11,41 ha). Jedná se o soubor společenstev rybníků, mokřadů a vlhkých slatinných luk, kde je cenným biotopem řada chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Ratajské rybníky jsou současně vymezeny jako lokalita NATURA 2000 – EVL. Ratajské rybníky (CZ0535013) zaujímá rozlohu cca 12,2 ha. Je charakterizovaná jako plochá sníženina s rybniční soustavou a přilehlými mokřadními loukami s dřevinnými nálety. Druhová lokalita mechu Drepanocladus (Hamatocaulis) vernicosus se shoduje s hranicí PP Ratajské rybníky. Byly zde nalezeny cenné druhy mechorostů. Hlavním předmětem ochrany je srpnatka fermežová (Drepanocladus vernicosus). Na katastrálním území Srní u Hlinska se nacházejí dva VKP „V Zelinkách“ a „V Ohradách“. VKP „V Zelinkách“ jsou rašelinné louky mezi Hlinskem a Rváčovem s výskytem vzácných rostlin (úpolín nejvyšší, prstnatec májový, prvosenka vyšší, borůvka černá aj.). VKP „V Ohradách“ je situována vpravo od silnice Hlinsko – Rváčov. Jedná se o rašelinnou louku, nachází se zde vstavač májový, hadí mord nízký, úpolín aj. Na území obce Hlinsko jsou dva památné stromy. Drachtinská lípa – lípa srdčitá (Tilia cordata Mill.) se nachází na k.ú. Hlinsko v Čechách, č.p. 1169/126. Rozhodnutí o vyhlášení památného stromu vydala Správa CHKO Žďárské vrchy 5. 10. 2000. „Lípa u lip“ se nachází vedle křížku při cestě na Svatojánské Lázně (k.ú. Hlinsko, p.č. 2640/1; stáří 150-200 let, obvod kmene 405 cm, výška 19,5 m).


29


Dle ÚP se na území Hlinska v k.ú. Blatno nachází zatopený starý písník (v lese severně od křižovatky Blatno – Hamry – Jeníkov východně od města Hlinsko). Tento písník byl vyhlášen za VKP č. 51 „Bubenec“. Vyskytují se zde rosnatky okrouhlolisté apod., celková rozloha je 1,05 ha. Celé území má značné množství rozptýlené zeleně – drobné remízky, aleje stromů podél cest, rybníčky apod. Celkovou stabilitu podpoří navržené RBK v severní části (Na Skalkách – Medkovy kopce) a v jižní části (Niva Chrudimky – Blatno). Dále jsou to LBC vložené na RBK, pro posílení vlivu RBK a další LBC a LBK mimo RBK. V oddělené části Hlinska – Srní prochází osa nadregionálního biokoridoru. Holetín Krajina nestabilní, menší lesíky po okraji katastru. Pro zvýšení ekologické stability je nutné podpořit výsadbu zeleně v krajině – aleje podél cest, drobné remízky i solitérní stromy. Navržený LBK po potoce s vloženými LBC krajinu ekologicky celkově nestabilizuje. Jeníkov Většina území leží ve III. zóně CHKO Žďárské vrchy, je zde dále vymezena zóna I. a II. zóna odstupňované ochrany přírody. Bezprostředně jihovýchodně před obcí Jeníkov se nachází přírodní památka „Louky v Jeníkově“. Tato PP částečně zasahuje i na k.ú. Kameničky (nachází se na hranici mezi územím Jeníkovem a Kameničkami). PP o rozloze 27,75 ha byla vyhlášena v roce 1990, Tento zachovalý komplex společenstev vlhkých rašelinných luk, mokřadů a rákosin na místě bývalých rybníků je bohatou lokalitou řady ohrožených rostlin a živočichů. V řešeném území nebyly vyhlášeny památné stromy ani přírodní parky, nenachází se zde ani významné krajinné prvky registrované dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Nenachází se zde bezprostředně ani evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti soustavy Natura 2000. Mezi Jeníkovem a Vortovou je hranice tvořena pouze řekou Chrudimkou, která je součástí EVL „Údolí Chrudimky“. Krajina stabilní, lesy po okraji katastru v západní a jižní části. Ve východní části je navržen LBK s dvěma LBC (rybník, les, louka), které posílí ekologickou stabilitu krajiny. Kameničky Území Kameniček je situováno v CHKO Žďárské vrchy. Celým územím protéká řeka Chrudimka, která je současně vymezena jako EVL „Údolí Chrudimky“ (kód lokality CZ0533301) a zaujímá rozlohu cca 6,4 ha. Řeka Chrudimka protéká severozápadním cípem CHKO Žďárské vrchy. Navržená lokalita zahrnuje horní tok řeky Chrudimky nad Hamerskou přehradou (3 km jižně od Hlinska v Čechách) směrem k obci Kameničky a dále až k Filipovu. Tok je částečně napřímený, v úseku nad obcí Kameničky, dále po proudu má již přirozené vinutí. V části nad Kameničkami byl tok v roce 1995 revitalizován z prostředků programu MŽP – Program revitalizace říčních systémů. Do toku bylo vloženo několik příčných prahů a provedena byla doprovodná výsadba zeleně. Chrudimka nad i pod Kameničkami protéká kulturními nebo vlhkými nivními loukami. Lokalita je přerušena rybníkem Groš, který je v současné době značně znečištěn komunálními odpadními vodami. Dále pokračuje dvěma větvemi, jedna vede od odtoku z požeráku rybníka a druhá navazuje za bezpečnostním přepadem rybníka na jeho obtokovou strouhu. První větev vede nekosenými vlhkými loukami, druhá dosti zaříznutým lesním údolím. Po soutoku se střídají úseky, kde řeka protéká lesem s úseky vlhkých luk, lesní úseky převládají. Tato EVL patří mezi nejvýznamnější lokality výskytu mihule potoční (Lampetra planeriv) CHKO Žďárské vrchy. Z výskytu maloplošných chráněných území kromě zasahující přírodní památky „Louky u Jeníkova“ se zde nachází přírodní rezervace „Volákův kopec“ o výměře 88,15 ha, která byla vyhlášena v roce 1990. V okolí Volákova kopce se zachoval krajinářsky hodnotný


30


komplex společenstev s převahou rašelinných luk s výskytem chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Na k.ú. Kameničky byla lípa velkolistá (Tilia platyphyllos Scop.) vyhlášená jako památný strom. Krajina poměrně málo stabilní. Větší komplexy lesů v jižní části, severní část bezlesnatá. Krajina má hodně vodních toků, mokřadů a rybníčků a po stránce ekologické stability je velmi cenná. Severní část má zastoupeny drobné remízky dřevin i keřů podél vodotečí, které plní funkci vodohospodářskou i estetickou. Kladno Kromě severního okraje většina území obce se nachází v chráněné krajinné oblasti Žďárských vrchů (ve III. a IV. zóně). Krajina stabilní, lesy v komplexu v jižní a jihozápadní části. Zasahuje RBC „Kladno“ v západní části. Severovýchodní část je bezlesnatá, ekologicky nestabilní s nedostatečnou sítí prvků ÚSES. Krouná Kromě severní části náleží obec do CHKO Žďárské vrchy. Přírodní památka o výměře 18,72 ha „Bahna“ (vyhlášena roku 1990). V pramenné oblasti Chrudimky se zachovala společenstva rašelinných luk s výskytem ohrožených druhů rostlin a živočichů. Na území Krouné částečně zasahuje z území Svratouchu i přírodní památka U Tučkovy hájenky“. V roce 2004 byla vyhlášena „Petrova louka na Františkách“ za prvek VKP. Tato lokalita se nachází při levé straně silnice č. I/34 ve směru Hlinsko – Polička asi 200 m za odbočkou na Františky. Jedná se o louku s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin – prstnatec májový, suchopýr úzkolistý, všivec lesní, hadí mord nízký, oman vrbolistý, starček potoční, kozlík dvoudomý apod. VKP „Vápenky“ (vyhlášen roku 2002) je bývalý vápencový lom s odvaly hlušiny, roste zde teplomilná květena (hořeček brvitý aj.). Dne 13. 1. 2000 byl vyhlášen za památný strom dub letní (Quercus robur). Nachází se na k.ú. Rychnov a jedná se o samostatný strom, který představuje význačnou krajinnou dominantu. Druhý památný strom nalézající se na území Krouná je buk lesní (Fagus sylvatica). Jedná se o samostatný strom na k.ú. Františky, který byl vyhlášen 29. 10. 2003. Hlavním důvodem vyhlášení bylo to, že se jedná o krásnou soliteru s pravidelnou a zavětvenou korunou. Krajina poměrně velmi stabilní. Větší komplexy kvalitních lesů v jižní části, v severní části menší remízky. Genová základna pro smrk a buk. Převažují velmi kvalitní smrkové porosty s příměsí BO, BK, KL, OL, JS, MD, JD, BŘ a další. V krajině je dostatek přirozených biotopů (drobné remízky, hranice pozemků, náletové skupiny keřů i dřevin, mokřady apod.). V západní části území je vhodné částečně doplnit interakční prvky pro zvýšení stability. V lesní části je zastoupeno regionální biocentrum „Čachnov“. Miřetice Jihozápadní část území se nachází v CHKO Železné hory. Na tomto území se vyskytují dva registrované prvky VKP. Registrovaný VKP „Rybník u Švihova“ byl vyhlášen 27. 5. 2002 a je umístěn v k.ú. Švihov. Jedná se o rybník a slatinnou louku u obce Švihov. Roste zde skřípinec jezerní, rdesno obojživelné, 10 druhů ostřic apod. Dalším registrovaným VKP je „Kovárenský rybník“ nacházející se na k.ú. Miřice u Nasavrk. Jedná se o rybník v obci Miřetice s výskytem vodních druhů rostlin (halucha vodní, bublinatka jižní, lakušník vodní, úpor peprník aj.), nacházejí se zde obojživelníci. Datum vyhlášení byl 28. 5. 2002. Krajina stabilní, velký komplex lesů v jižní části, v severní a střední části jsou drobné remízky. Nerovnoměrné rozložení lesa snižuje stabilitu krajiny. Ke zvýšení stability přispěje navržený LBK ve střední části, spojující rybníčky a interakční prvky.


31


Otradov Krajina poměrně stabilní. Drobné lesy po celém území. Ekologickou stabilitu zvýší navržený RBK (Čachnov – Krounka) a vložená LBC. Severní a střední část je bez prvků ÚSES. Pokřikov Krajina je ekologicky velmi nestabilní, menší lesíky ve východní části. Pro zvýšení ekologické stability krajiny je nutno realizovat navržený LBK ve střední části s vloženými LBC. Podpořit drobnou zeleň v krajině a osázet břehové porosty podél vodotečí a aleje stromů podél cest. Raná Jižní okraj řešeného území náleží do IV. zóny CHKO Žďárské vrchy. Do CHKO - 3. zóna patří místní část Medkovy Kopce. Krajina nestabilní, menší lesíky v jižní části, severní část bezlesnatá. Převažují smrkové porosty s příměsí. Ke stabilitě krajiny přispívají 2 navržené LBK a LBC. Vhodné doplnit interakční prvky. Studnice Území Studnice je součástí CHKO Žďárské vrchy. Na hranici mezi Studnicí a územím Vortová se nachází přírodní památka „Utopenec“. Jedná se o údolí Vortovského potoka v úseku mezi rybníkem Utopenec a Hamerskou přehradou pod severním okrajem obce Vortová. Tato PP o výměře 13,43 ha byla vyhlášena roku 1990. Předmětem ochrany je údolní niva meandrujícího Vortovského potoka s výskytem chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Krajina velmi stabilní. Z hlediska ochrany přírody velmi cenná; zastoupeny drobné lesíky, mokřady a rašeliniště. V jihozápadní části prochází osa nadregionálního biokoridoru. V území je také regionální biocentrum „Suchý kopec“. Svratouch Krajina velmi stabilní, velký komplex lesů ve východní části. Nachází se v CHKO Žďárské vrchy. Asi 300 m severozápadně od obce Svratouch v pramenné oblasti Krounky se zachovaly vlhké rašelinné louky s výskytem chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Tato lokalita o výměře 3,26 ha byla v roce 1990 vyhlášena za přírodní památku „U Tučkovy hájenky“. Přírodní památka částečně zasahuje i do území Krouné. Na území obce Svratouch se nacházejí následující evidované (botanické) lokality (ÚP Svratouch – průzkumy a rozbory, 2008):

EL 3 Pod Borovinou - zbytky rašelinných luk mezi obcí Svratouch a osadou Karlštejn, botanická lokalita (suchopýr úzkolistý, prstnatec májový, všivec lesní, čertkus luční aj.); k.ú.Svratouch; plocha: 4,8 ha;

EL 9 U Štorka- zbytek rašelinné louky se vzácnou květenou jižně od silnice Čachnov - Svratouch na potoce Brodek (zábělník bahenní, suchopýr úzkolistý, suchopýr pochvatý, starček potoční, prstnatec májový, klikva žoravina, všivec lesní aj.); k.ú.Svratouch (č.p. 1747/1, 4; 1782/11 část); plocha: 1,74 ha;

EL 20 Louka na Karlštejně - vlhká prameništní loučka u lesa proti zámečku s výskytem chráněných druhů (prstnatec májový, všivec lesní, kozlík dvoudomý); k.ú.Svratouch; výměra: cca 0,1 ha;

EL 30 Koskova louka - rašelinná louka nad rybníkem východně od obce s bohatým výskytem vzácných rostlin (zábělník bahenní, suchopýr pochvatý, plavuň vidlačka,


32


kozlík dvoudomý, vrbovka bahenní aj.); k.ú. Svratouch (č.p. 1547/6 část, 1607/3); celková výměra: cca 1,3 ha;

EL 47 Pod Hejtmankou - zarůstající rašelinné louky cca 1,5 km západně od Svratouchu s výskytem vzácných rostlinných druhů (rosnatka okrouhlolistá, suchopýrek alpský, prstnatec májový, zábělník bahenní, klikva bahenní aj.), dřívější výskyt tetřívka; k.ú.Svratouch, Chlumětín; výměra: cca 7,4 ha + 0,8 ha;

EL 48 Chlumětínské prameniště - prameniště Chlumětínského potoka cca 500 m SV od obce Chlumětín s výskytem vzácných druhů (kruštík bahenní, prstnatec májový, zábělník bahenní, hadí mord nízký aj.); k.ú. Svratouch; výměra: cca 4,2 ha;

EL 71 Kopřivky - prameništní a potoční olšina se smrkem v lesním komplexu cca 1,5 km JV od Čachnova, výskyt bledule jarní; k.ú.Svratouch; výměra: cca 1 ha.

Drobné remízky ve volné krajině jsou důležité prvky, které zvyšují stabilitu krajiny a přispívají též k estetickému vzhledu území. Do území zasahuje regionální biocentrum „Karlštejn“. Tisovec Krajina středně stabilní, menší lesíky a v jižní části větší komplex. Převažují smrkové porosty s příměsí. Na pozemkové parcele č. 1389 v k.ú. Kvasín byla vyhlášena 20. 1. 1993 za památný strom lípa srdčitá (Tilia cordata). Lípa se nachází v intravilánu obce Kvasín na východním okraji. Jde o vysoký a mohutný strom se zajímavým boulovatým kmenem. Do území zasahuje 3. zóna CHKO. Navržené prvky ÚSES - LBC, LBK zvýší ekologickou stabilitu krajiny. Trhová Kamenice Krajina velmi stabilní. Území se nachází v CHKO Železné hory, jihovýchodní část náleží do CHKO Žďárské vrchy. Část Evropsky významné lokality „Chrudimka“ (kód lokality CZ0533303) zasahuje na území obce Trhová Kamenice (viz širší vztahy). Na území Trhová Kamenice se dále nachází EVL „Nový rybník“ (CZ0535012) o celkové rozloze cca 4,12 ha. Jedná se o průtočný rybník a k němu přiléhající rašelinné louky a lesní porosty, asi 0,5 km VJV. od obce Rohozná, ve fytogeografickém regionu Sečská vrchovina, 15 km j. od Chrudimi. Tato lokalita je významná zejména kvůli vyskytujícímu se druhu mechorostu srpnatka fermežová (Drepanocladus vernicosus). Přírodní rezervaci „Strádovka“ tvoří Velký Rohozenský rybník a přilehlé vlhké a mokřadní louky s výskytem vzácných druhů rostlin. Významné porosty v území patří k vlhkým a slatinným loukám, které místy přecházejí ve společenstva vysokých ostřic. Bohaté společenstvo hmyzu doplňují obratlovci jako bramborníček hnědý, linduška lesní a luční, rákosník zpěvný, kvíčala obecná, polák velký, lyska černá, skokan hnědý a štíhlý, ropucha obecná, ještěrka živorodá aj. Z nápadných motýlů se zde vyskytuje např. otakárek fenyklový. Přírodní rezervaci „Hubský“ tvoří stejnojmenný rybník, který zadržuje vodu z okolních bezejmenných pramenišť a svažitých pozemků na severu, které jsou rovněž součástí rezervace. Celé území je významnou zoologickou a botanickou lokalitou s výskytem mnoha zvláště chráněných druhů. Zároveň je krajinářskou ukázkou typického přechodu zátopové části rybníků do rašelinných luk. Téměř na hranici mezi územím Trhové Kamenice a Vysočinou se nachází přírodní rezervace Zubří. Na jižním svahu zuberského kopce je od roku 1990 vyhlášena přírodní rezervace Zubří. Jejím posláním je pomoci chránit smilkové a bezkolencové louky


33


a přechodová rašeliniště, které bývaly dříve běžnou součástí krajiny. Na bohatý bylinný porost jsou vázány mnohé živočišné druhy. Území je ukázkou krajiny s rozptýlenou zelení a s prvky extenzivního hospodaření. Na hranici s územím Vysočina se také nalézá PP Buchtovka a PP Zadní rybník. Chráněné území Buchtovka je tvořeno mírně východně ukloněnými vlhkými loukami rašelinného a slatinného typu s přechodovými rašeliništi. V minulosti byly tyto louky extenzivně obhospodařovány pastvou nebo jednosečně. Dodnes je udržována část soustavy povrchových odvodňovacích kanálků, které udržují stabilní hladinu podzemní vody. Území patří mezi botanicky nejbohatší lokality CHKO. Přibližně 800 m jihovýchodně od obce Trhová Kamenice se nachází PP „Zadní rybník“ o výměře 33,16 ha, tato PP byla vyhlášena roku 1990. Je charakterizována jako soubor vodních a mokřadních společenstev rybníka a údolní nivy s dřevinnými porosty, jenž je biotopem řady chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. V severozápadním cípu CHKO Žďárské vrchy se nachází o rozloze 5,09 ha přírodní památka „Mlýnský rybník a rybník Rohlík“, která byla vyhlášena roku 1951. Lokalita je situována u jihovýchodního okraje obce Trhová Kamenice. Jedná se o vodní společenstva rybníka s navazujícími mokřady, břehovými porosty a vlhkými loukami údolní nivy, které představují zachovalý biotop řady chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Přibližně 1 km východně od Trhové Kamenice (směr Petrkov) se nalézá přírodní památka „Úpolíny u Kamenice“. Tato památka je vlhká pcháčová a rašelinná louka s výskytem mnoha chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Mezi kriticky ohrožené druhy patří mihule potoční a vrba borůvkovitá (jedno ze tří nalezišť v ČR). Dle Změny č. 1 ÚPSÚ Trhová Kamenice se na území nachází přírodní památka „Rybníky v Trhové Kamenici“ a „Louky v Zubří“. Dne 21. 11. 1990 byla vyhlášena lípa velkolistá (Tilia platyphyllos Scop.) v Kameničkách na p.č. 87/1 za památný strom. Dostatečná síť přirozených biotopů lesních, vodních, mokřadních i nově navržených tvoří síť prvků ÚSES. Včelákov Západní část území Včelákova náleží I. a III. zóně CHKO Železné hory. Hrušeň obecná (Pyrus comunis) byla městským úřadem Hlinsko dne 15. 7. 2002 vyhlášena za památný strom „Hrušeň Pod Kaplí“. Vysokou lesnatostí je krajina velmi stabilní, velký je komplex lesů v jižní části. V území obce leží regionální biocentrum „Na Skalkách“. Vítanov Krajina středně stabilní, menší lesíky převážně po obvodu správního území. Severní část je bezlesnatá. Území obce Vítanova leží v CHKO Žďárské vrchy (II., III. a IV. zóna). Jihozápadním okrajem prochází osa nadregionálního biokoridoru. Ke zvýšení ekologické stability přispívá navržený RBK (Niva Chrudimky - Blatno) s vloženými LBC v jižní části a LBK po vodním toku ve směru S – J. Vojtěchov Přibližně polovina území obce (jižní polovina) je situována v CHKO Žďárské vrchy. Byla zde vyhlášena za památný strom (z důvodů, že strom představuje význačnou krajinnou dominantu) lípa srdčitá (Tilia cordata). Tento památný strom se nachází v k.ú. Vojtěchov u Hlinska na p.č. 123 uprostřed obce.


34


Krajina méně stabilní, les v jihozápadní části, střední a severní část bezlesnatá. Převažují smrkové porosty s příměsí. Ekologickou stabilitu zvýší navržený LBK ve východní části podél potoka s doplněním zeleně v krajině. Jedná se o aleje podél cest a doplnění břehových porostů podél toků. Vortová Nachází se v CHKO Žďárské vrchy. Hranici mezi územím obce Kameničky, Jeníkov a Hamry představuje údolí řeky Chrudimky, toto údolí je současně vyhlášeno jako evropsky významná lokalita „Údolí Chrudimky“ (popis viz výše). Asi 500 m západně od obce Vortová se nachází přírodní památka „Návesník“ o výměře 29,81 ha, která byla vyhlášena roku 1990. Lokalitu lze popsat jako zarůstající rybník, jenž s navazujícími mokřady a vlhkými rašelinnými loukami tvoří biotop řady chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Přírodní památka „Zlámanec“ o rozloze 11,47 ha, nacházející se cca 600 m jižně od obce Vortová, byla vyhlášena roku 1990. Je charakterizována jako společenstva rašelinných luk a mokřadů rybníka v pramenné oblasti Vortovského potoka,které hostí řadu chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Ze Studnice na území zasahuje přírodní památka „Utopenec“ (stručný popis viz výše). Krajina poměrně velmi stabilní s obcí uprostřed lesů. Pro doplnění prvků ÚSES je třeba propojit rybník ve střední části s LBK ve směru S – J. Všeradov Krajina středně až velmi stabilní, menší i větší lesíky převážně po celém katastru. Území obce se nachází v západní části CHKO Žďárské vrchy (II. a III. zóna). V severovýchodní části je navržena trasa nadregionálního biokoridoru. Prvky ÚSES chybí a pouze v SZ okraji při hranici k.ú je veden LBK a v JV okraji. Vysočina Území obce je situováno na území jak chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, tak i do CHKO Železné hory, pouze severovýchodní část je mimo chráněné území. Přibližně jeden kilometr jihovýchodně od obce Rváčov je vymezena od roku 1990 přírodní památka „Les na dolíku“, tato PP zaujímá rozlohu 5 ha. V úžlabině meandrujícího potoka se zachovala ojedinělá populace dřípatky horské (Soldanella montana). Na území obce Vysočina se nachází registrovaný významný krajinný prvek „Louka u Rváčova“ a „V Borovičkách“. „Louka u Rváčova“ se nachází na pozemkové parcele č. 620/1 v k.ú. Rváčov u Hlinska. Jedná se o mokrou louku na okraji lesa severně od obce Rváčov se vzácnou květenou (prstnatec májový, vachta trojlistá, úpolín nejvyšší aj.). Na části pozemku č. 96/1 v k.ú. Rváčov u Hlinska byl vyhlášen registrovaný VKP „V Borovičkách“. Jde o mokrou louku na východním okraji obce, na této rašelinné louce se vyskytují vzácné rostliny jako např. prstnatec májový, hadí mord nízký, úpolín nejvyšší apod. Krajina velmi stabilní. Krajina velmi lesnatá. Zasahuje i nadregionální biokoridor ve východní části území. V krajině je dostatek přirozených biotopů i prvků ÚSES. Správní obvod ORP Na území Hlinecka se národní park včetně zón a ochranného pásma, Národní přírodní rezervace včetně chráněného pásma, Národní přírodní památka včetně ochranného


35


pásma, Přírodní park, Biosférická rezervace UNESCO, geopark ani ptačí oblast nevyskytují (k těmto chráněným územím nebyla k dispozici ani pasportizovaná data). K přechodně chráněným plochám ani k lokalitám výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem nebyla poskytnuta pasportizovaná data. Údaj o VKP ze zákona není pasportizován. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízky, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. V řešeném území lze za VKP označit všechny prvky ÚSES, rybníky a vodoteče, zvláště chráněná území a lesní komplexy apod. Na území obcí Otradov, Pokřikov, Hlinsko (místní část Chlum) a Holetín nebyla zjištěna žádná chráněná území ani památné stromy. Mezi územím Hamry a Studnicí je vymezeno krajinné místo „údolní nádrž Hamry“, na území Studnice se dále nachází ještě jedno místo krajinného rázu, u kterého nebyl poskytnut název. V severovýchodní části Hlinska je lokalizováno místo KR (nebyl zjištěn název), další místo krajinného rázu je v území Hlinsko (místní část Chlum). V jižní části území obce Svratouch se nachází místo krajinného rázu „Karlštejn“. Krajinné místo „Mlýnský rybník – Rohlík“ je lokalizováno na území Trhová Kamenice. Na území obce Vortová se rozkládá poměrně velké krajinné místo „Vortovsko“. Mezi Všeradovem a Vysočinou se nachází „Dlouhý potok“, který je také vymezen jako místo krajinného rázu. Na území Hlinecka bylo vyspecifikováno 10 míst krajinného rázu. Místo krajinného rázu je nejmenším hodnoceným prostorem, jedná se zpravidla o vizuálně vymezený krajinný prostor, který je pohledově spojitý z většiny pozorovacích stanovišť, nebo jde o území typické díky své výrazné charakterové odlišnosti. Všechna tato místa se nacházejí v chráněném území (CHKO Žďárské vrchy nebo CHKO Železné hory). Většina z nich pak přímo souvisí s vyhlášenými maloplošnými chráněnými územími ne jinými zákonem chráněnými územími. Z ekologického hlediska převažují v krajině ekologicky stabilní a nestabilní ekosystémy. Nestabilní prvky ekosystémů jsou především zastavěné plochy, komunikace, polní kultury a plochy ovlivněné neekologickým hospodařením člověka. V hospodářských lesích jsou to monokultury, hlavně smrkové, kde biodiverzita ekosystému je nízká, neodpovídá původní dřevinné skladbě. Obdobně ekologicky méně stabilní jsou porosty cizích nepůvodních dřevin, které v minulosti byly do lesů hojně zaváděny. Územní systém ekologické stability je takový propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, který udržuje přírodní rovnováhu. Cílem zabezpečování územního systému ekologické stability v krajině je: -uchování a podpora přirozeného genofondu krajiny, -zajištění příznivého působení na okolní, ekologicky méně stabilní části krajiny a jejich prostorové oddělení, -podpora možnosti polyfunkčního vyžívání krajiny, -uchování významných krajinných fenoménů. Ministerstvo pro místní rozvoj pořídilo v roce 1996 Územně technický podklad (ÚTP) Nadregionální a regionální ÚSES ČR (Bínová, Culek 1996), který se stal podkladem pro zpracování Generelů ÚSES lokálních pro jednotlivé obce. Nadregionální biocentra reprezentují biogeografické regiony ČR a nadregionální biokoridory respektují hlavní migrační trasy bioty. Vymezení a hodnocení regionálních ÚSES provádějí Krajské úřady, správy NP a CHKO.


36


I.A.1.5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa SEZNAM VÝCHOZÍCH SLEDOVANÝCH JEVŮ Popis tématu vychází ze zjištění a vyhodnocení následujících sledovaných jevů (číslování dle tabulky sledovaných jevů – Přílohy č. 1 k vyhlášce 50/2006 Sb. – část A): 37 - lesy ochranné, 38 - lesy zvláštního určení, 39 – lesy hospodářské, 40 – vzdálenost 50 m od okraje lesa, 41 - bonitovaná půdně ekologická jednotka, 42 - hranice biochor, 43 - investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti.

ŠIRŠÍ VZTAHY Zájmové území Hlinsko zasahuje lesní oblast 16 – Českomoravská vrchovina; 1.49 Železnohorský bioregion (východní část) a 1.65 Žďárský bioregion. Jedná se o členitou pahorkatinu, ploché roviny a vrchovinu s pestrou geologickou stavbou. Převládá krystalinikum, sníženina u Hlinska je tvořena fylity a tvoří nevýraznou hranici mezi bioregiony. Klimaticky náleží východní části do chladné oblasti CH7 a západní část do mírně teplé oblasti MT3. Celé území je zahrnuto převážně v CHKO Žďárské vrchy a okrajově zasahuje CHKO Železné hory (hranici tvoří silnice I. třídy Nasavrky – Ždírec nad Doubravou).

ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ A JEHO HODNOT Dědová Vyskytují se zde následující typy biochor, které se od sebe vyznačují vlastní charakteristickou biotou. Všechny biochory se nacházejí v pátém jedlobukovém vegetačním stupni. Biochora 5BM (rozřezané plošiny na drobách) je v severní části území. Jižní část je charakteristická biochorou 5Dr (podmáčené sníženiny na kyselých horninách s rašeliništi). Střední a západní část se vyznačuje biochorou 5BS, tj. rozřezané plošiny na kyselých metamorfitech. Biochora 5Do (Podmáčené sníženiny na kyselých horninách) zasahuje do východní části území. Krajina méně stabilní, menší lesíky po okraji katastru. Severní část sušší a jižní část podmáčená. Převažují smrkové porosty s příměsí. Lesnatost podprůměrná 11,05 %. Kategorie lesa: 10 les hospodářský 42,99 ha zasahuje celé území Hamry Na území obce se vyskytují 3 biochory. Největší část území ovlivňuje biochora 5BS (rozřezané plošiny na kyselých metamorfitech), do severozápadní části zasahuje 5PS (pahorkatiny na kyselých metamorfitech). Biochora 5Dr (podmáčené sníženiny na kyselých horninách s rašeliništi) se nachází pouze okrajově v jižní a východní části. Krajina poměrně stabilní. Větší komplexy lesů ve východní části. Lesy nerovnoměrně rozloženy. Převažují smrkové porosty s příměsí. Lesnatost průměrná 20,48 %. Kategorie lesa: 10 les hospodářský 78,06 ha 32a les zvl. určení 0,33 ha lesy v 1. zónách CHKO


37


Hlinsko Hlinsko je charakteristické 4. a 5. vegetačním stupněm. Jsou zde zastoupeny biochory 4BM (rozřezané plošiny na drobách), 4BP (rozřezané plošiny na neutrálních plutonitech), 5BS (pahorkatiny na kyselých metamorfitech), 5PS (pahorkatiny na kyselých metamorfitech), 5Do (podmáčené sníženiny na kyselých horninách), 5BM (rozřezané plošiny na drobách) a 5PP (pahorkatiny na neutrálních plutonitech). Největší část místní části Chlum zaujímá biochora 5. v.s. 5BQ (rozřezané plošiny na pestrých metamorfitech), dále zde můžeme nalézt biochoru 5PS (pahorkatiny na kyselých metamorfitech), 5Do (podmáčené sníženiny na kyselých horninách) a biochora 4. v.s. 4BR (rozřezané plošiny na kyselých plutonitech). Krajina poměrně stabilní s průmyslovou anglomerací města Hlinsko v Čechách. Větší komplexy lesů ve východní části a severozápadní části. Celé území má spoustu rozptýlené zeleně – drobné remízky, aleje stromů podél cest, rybníčky apod. Převažují smrkové porosty s příměsí. Lesnatost průměrná 26,80 %. Kategorie lesa: 10 les hospodářský 492,15 ha 32a les zvl. určení 5,01 ha lesy v 1. zónách CHKO Holetín Území obce Holetín je charakterizováno osmi od sebe odlišnými biochorami ve 4. a 5. vegetačním stupni. Pro 4. v.s. se zde nachází 4BM (rozřezané plošiny na drobách), 4BR (rozřezané plošiny na kyselých plutonitech), 4Do (podmáčené sníženiny na kyselých horninách), 4BP (rozřezané plošiny na neutrálních plutonitech) a pouze okrajově (severní cíp území) sem zasahuje 4Do (podmáčené sníženiny na kyselých horninách). V pátém vegetačním stupni jsou zde zastoupeny 5BM (rozřezané plošiny na drobách), 5PP (pahorkatiny na neutrálních plutonitech), východní výběžek je charakterizován biochorou 5Do (podmáčené sníženiny na kyselých horninách). Krajina nestabilní, menší lesíky po okraji katastru. Převažují smrkové porosty s příměsí. Lesnatost podprůměrná 6,87 %. Kategorie lesa: 10 les hospodářský 73,35 ha zasahuje celé území Jeníkov Území obce se nachází v pátém vegetačním stupni s hlavním zastoupením biochory 5BS (pahorkatiny na kyselých metamorfitech), částečně je území ovlivněno biochorou 5Dr (podmáčené sníženiny na kyselých horninách s rašeliništi). Krajina stabilní, lesy po okraji katastru v západní a jižní části. Převažují smrkové porosty s příměsí. Lesnatost nadprůměrná 35,22%. Kategorie lesa: 10 les hospodářský 204,55 ha zasahuje celé území Kameničky Kameničky jsou charakteristické třemi biochorami, tj. největší část je zastoupena biochorou 5Dr (podmáčené sníženiny na kyselých horninách s rašeliništi), severovýchodní část biochorou 5Do (podmáčené sníženiny na kyselých horninách) a severozápadní část biochorou 5DS (pahorkatiny na kyselých metamorfitech). Krajina poměrně málo stabilní. Větší komplexy lesů v jižní části, severní část bezlesnatá. Krajina má hodně vodních toků, mokřadů a rybníčků a po stránce ekologické stability je velmi cenná. Severní část má zastoupeny drobné remízky dřevin i keřů podél vodotečí, které plní funkci vodohospodářskou i estetickou. Převažují smrkové porosty s příměsí. Lesnatost průměrná 17,88 %.


38


Kategorie lesa:

10 32a

les hospodářský les zvl. určení

32f

les zvl. určení

112,47 ha 1,80 ha lesy v 1. zónách CHKO, přírodní rezervace 26,03 ha lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti

Kladno Největší část území je typická pro biochoru 5BM (rozřezané plošiny na drobách), jižní část je ovlivňována biochorou 5BS (pahorkatiny na kyselých metamorfitech), do severního cípu zasahuje biochora 4BM (rozřezané plošiny na drobách). Krajina stabilní, lesy v komplexu v jižní a jihozápadní části. Severovýchodní část je bezlesnatá, ekologicky nestabilní. Převažují smrkové porosty s příměsí BO, BŘ, OL, KL JŘ. Lesnatost nadprůměrná 34,76 %. Kategorie lesa: 10 les hospodářský 148,27 ha zasahuje celé území Krouná Největší část území Krouné ovlivňuje biochora 5BS (pahorkatiny na kyselých metamorfitech), dále se zde nachází biochora 5. v.s.: 5PS (pahorkatiny na kyselých metamorfitech), 5Do (podmáčené sníženiny na kyselých horninách), 5BM (rozřezané plošiny na drobách), 5PQ (pahorkatiny na pestrých metamorfitech), pouze na hranici s územím se nachází biochora 5Dr (podmáčené sníženiny na kyselých horninách s rašeliništi). Pro severní část území je charakteristický 4. vegetační stupeň se zastoupením biochory 4BQ (rozřezané plošiny na pestrých metamorfitech), 4Do (podmáčené sníženiny na kyselých horninách), 4BR (rozřezané plošiny na kyselých plutonitech), 4BS (rozřezané plošiny na kyselých metamorfitech) a 4BM (rozřezané plošiny na drobách). Krajina poměrně velmi stabilní. Větší komplexy kvalitních lesů v jižní části, v severní části menší remízky. Genová základna pro smrk a buk. Převažují velmi kvalitní smrkové porosty s příměsí BO, BK, KL, OL, JS, MD, JD, BŘ a další. Ve smrkových porostech je bohaté zmlazení SM, JD, BK a hospodaření v lesích je často podrostní. Lesnatost průměrná 39,13 %. Kategorie lesa: 10 les hospodářský 1233,87 ha 32a/32f les zvl. určení 38,58 ha lesy v 1. zónách CHKO 32f les zvl. určení 72,23 ha lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti Miřetice Na území Miřetic se vyskytuje 3. (dubobukový) a 4. (bukový) vegetační stupeň. Třetí vegetační stupeň je zastoupen biochorami 3BR (rozřezané plošiny na kyselých plutonitech), -3BP (rozřezané plošiny na neutrálních plutonitech v suché oblasti), 3BW (rozřezané plošiny na kyselých pískovcích), 3Do (podmáčené sníženiny na kyselých horninách), 3PR (pahorkatiny na kyselých plutonitech). Ve 4. v.s. se zde nachází biochora 4Do (podmáčené sníženiny na kyselých horninách), 4BR (rozřezané plošiny na kyselých plutonitech) a 4BP (rozřezané plošiny na neutrálních plutonitech). Krajina stabilní, velký komplex lesů v jižní části, severní a střední část drobné remízky. Převažují smrkové porosty s příměsí BO, BK, KL, BŘ, OL, JS, JŘ. Lesnatost nadprůměrná 33,29 %. Kategorie lesa: 10 les hospodářský 570,06 ha zasahuje celé území Otradov Z hlediska zastoupení biochor se zde nachází: 4BR (rozřezané plošiny na kyselých plutonitech), 4BM (rozřezané plošiny na drobách), 4BS (rozřezané plošiny na kyselých metamorfitech), 4BP (rozřezané plošiny na neutrálních plutonitech) a 4BQ (rozřezané plošiny na pestrých metamorfitech). Krajina poměrně stabilní. Drobné lesy po celém území. Převažují smrkové porosty s příměsí BŘ, JŘ, BO, KL, BK a další.


39


Lesnatost nadprůměrná 35,12 %. Kategorie lesa: 10 les hospodářský 32f les zvl. určení

77,06 ha 117,94 ha lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti

Pokřikov Je charakterizován převažující biochorou 4BM (rozřezané plošiny na drobách), částečně sem zasahuje biochora 4Do (podmáčené sníženiny na kyselých horninách). Krajina nestabilní, menší lesíky ve východní části. Převažují smrkové porosty s příměsí. Lesnatost podprůměrná 8,87 %. Kategorie lesa: 10 les hospodářský 43,02 ha zasahuje celé území Raná Je zde převážně zastoupena biochora 4BM (rozřezané plošiny na drobách), na severu zde zasahuje biochora 4Do (podmáčené sníženiny na kyselých horninách) a v jižní části 5BM (rozřezané plošiny na drobách). Krajina nestabilní, menší lesíky v jižní části, severní část bezlesnatá. Převažují smrkové porosty s příměsí. Lesnatost podprůměrná 15,49 %. Kategorie lesa: 10 les hospodářský 109,65 ha zasahuje celé území Studnice Severní část území je zastoupena biochorou 5PS (pahorkatiny na kyselých metamorfitech), východní část biochorou 5Dr (podmáčené sníženiny na kyselých horninách s rašeliništi), jižní část a severovýchodní cíp biochorou 5BS (pahorkatiny na kyselých metamorfitech), jižní část biochorou 5Dr (podmáčené sníženiny na kyselých horninách s rašeliništi), 5Do (podmáčené sníženiny na kyselých horninách), 5VS (vrchoviny na kyselých metamorfitech) a 5ZS (hřbety na kyselých metamorfitech). Krajina velmi stabilní. Větší komplexy lesů v jižní části. Krajina velmi lesnatá, severní část bezlesnatá. Převažují smrkové porosty s příměsí. Lesy jsou přirůstavé, s bohatým zmlazením SM. Místy podmáčené lokality, mokřady a rašelinné biotopy; z hlediska ochrany přírody velmi cenné. Lesnatost nadprůměrná 57,92 %. Kategorie lesa: 10 les hospodářský 846,34 ha 32a les zvl. určení 63,73 ha lesy v 1. zónách CHKO, přírodní památka Svratouch Největší část území obce Svratouch zaujímá biochora 5PS (pahorkatiny na kyselých metamorfitech), dále jsou zde zastoupeny biochory 5Dr (podmáčené sníženiny na kyselých horninách s rašeliništi), 5ZS (hřbety na kyselých metamorfitech) a 5Do (podmáčené

sníženiny na kyselých horninách). Krajina velmi stabilní, velký komplex lesů ve východní části. Převažují smrkové porosty s příměsí. Lesy kvalitní přirůstané s bohatým zmlazením SM; místy mladší skupiny BK, JD. Drobné remízky ve volné krajině jsou důležité prvky, které zvyšují stabilitu krajiny a přispívají též k estetickému vzhledu území. Lesnatost nadprůměrná 46,19 %. Kategorie lesa: 10 les hospodářský 588,04 ha zasahuje celé území


40


Tisovec Území je charakteristické dubobukovým a bukovým vegetačním stupněm. S dubobukovým v.s. se na severu nachází 3PR (pahorkatiny na kyselých plutonitech) a na severovýchodě -3BP (rozřezané plošiny na neutrálních plutonitech v suché oblasti). Z bukového v.s. je zde zastoupena ve střední a jihovýchodní části biochora 4Do (podmáčené sníženiny na kyselých horninách), v jihozápadní části 4BR (rozřezané plošiny na kyselých plutonitech) a v jižní části 4BP (rozřezané plošiny na neutrálních plutonitech). Krajina středně stabilní, menší lesíky a v jižní části větší komplex. Převažují smrkové porosty s příměsí. Lesnatost podprůměrná 21,14 %. Kategorie lesa: 10 les hospodářský 126,34 ha zasahuje celé území Trhová Kamenice Nachází se zde poměrně mnoho biochor zastoupených 4. a 5. vegetačním stupněm. Vyskytuje se zde: 4BR (rozřezané plošiny na kyselých plutonitech), 4BP (rozřezané plošiny na neutrálních plutonitech), 5Do (podmáčené sníženiny na kyselých horninách), 5PP (pahorkatiny na neutrálních plutonitech), 5PS (pahorkatiny na kyselých metamorfitech) a 5BR (rozřezané plošiny na kyselých plutonitech). Krajina velmi stabilní. Krajina velmi lesnatá, převažuje 5. jedlobukový a 6. smrkobukový vegetační stupeň. Převažují smrkové porosty s příměsí BO, MD, OL, BŘ; vtroušené BK, JŘ, KL, JS a další. Lesnatost nadprůměrná 41,76 %. Kategorie lesa: 10 les hospodářský 838,78 ha 32a les zvl. určení 11,99 ha lesy v 1. zónách CHKO, přírodní rezervace, přírodní památky Včelákov Včelákov je zastoupen 4. a 5. v.s. biochorou 4Do (podmáčené sníženiny na kyselých horninách), 4BR (rozřezané plošiny na kyselých plutonitech), 4BP (rozřezané plošiny na neutrálních plutonitech), 5PP (pahorkatiny na neutrálních plutonitech) a 5Do (podmáčené sníženiny na kyselých horninách). Krajina velmi stabilní, velký komplex lesů v jižní části. Převažují smrkové porosty s příměsí MD, OL, BK, BO, JS, JD a další. Zasahuje 4. bukový, 5. jedlobukový a 6. smrkobukový vegetační stupeň. Hojně jsou zastoupeny podmáčené stanoviště s bohatým náletem smrku. Lesnatost nadprůměrná 61,83 %. Kategorie lesa: 10 les hospodářský 841,85 ha zasahuje celé území Vítanov Severní část je charakterizována biochorou 4BP (rozřezané plošiny na neutrálních plutonitech), západní část biochorou 5Do (podmáčené sníženiny na kyselých horninách) a jižní a východní část biochorou 5PS (pahorkatiny na kyselých metamorfitech). Krajina středně stabilní, menší lesíky převážně po obvodu katastru. Severní část je bezlesnatá. Převažují smrkové porosty s příměsí BO, MD, BŘ, BK JS. Lesnatost průměrná 23,32 %. Kategorie lesa: 10 les hospodářský 152,63 ha zasahuje celé území


41


Vojtěchov V severní části je zastoupena biochora 4BM (rozřezané plošiny na drobách), ve střední části biochora 5BM (rozřezané plošiny na drobách) a v jižní části biochora 5BS (pahorkatiny na kyselých metamorfitech). Krajina méně stabilní, les v jihozápadní části, střední a severní část bezlesnatá. Převažují smrkové porosty s příměsí. Lesnatost průměrná 19,69 %. Kategorie lesa: 10 les hospodářský 140,61 ha zasahuje celé území Vortová Tato obec je zastoupena pouze jedlobukovým vegetačním stupněm, biochorami 5Dr (podmáčené sníženiny na kyselých horninách s rašeliništi), 5BS (pahorkatiny na kyselých metamorfitech), 5PS (pahorkatiny na kyselých metamorfitech) a 5VS (vrchoviny na kyselých metamorfitech). Krajina poměrně velmi stabilní s obcí uprostřed lesů. Větší komplexy kvalitních lesů po celém území s převahou smrku s příměsí BO, BK MD, OL, JS, JD. Genová základna pro borovici „Lánská borovice“. Místy podmáčené lokality a rašeliny. Na vlhčích místech je bohaté zmlazení SM. Lesnatost nadprůměrná 75,41 %. Kategorie lesa: 10 les hospodářský 841,29 ha 32a les zvl. určení 0,99 ha lesy přírodní památky 32f les zvl. určení 79,54 ha lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti Všeradov Většina území spadá do biochory 4BR (rozřezané plošiny na kyselých plutonitech), na území se také nachází biochora 5Do (podmáčené sníženiny na kyselých horninách) a 4BP (rozřezané plošiny na neutrálních plutonitech). Krajina středně až velmi stabilní, menší i větší lesíky převážně po celém katastru. Převažují smrkové porosty s příměsí. Lesnatost průměrná 37,59 %. Kategorie lesa: 10 les hospodářský 191,37 ha zasahuje celé území Vysočina Na území obce se vyskytují biochory: 5PS (pahorkatiny na kyselých metamorfitech), 5Do (podmáčené sníženiny na kyselých horninách), 5PP (pahorkatiny na neutrálních plutonitech), 4BR (rozřezané plošiny na kyselých plutonitech), 4BP (rozřezané plošiny na neutrálních plutonitech). Krajina velmi lesnatá. Zasahuje i NRBK a dostatek prvků ÚSES. Převažují smrkové porosty s příměsí. Lesnatost nadprůměrná 43,85 %. Kategorie lesa: 10 les hospodářský 779,11 ha 32a les zvl. určení 5,38 ha lesy v 1. zónách CHKO, přírodní památka Správní obvod ORP Území České republiky je členěno do 8 vegetačních stupňů, nazvaných podle hlavních dřevin přírodních lesních geobiocenóz: 1. dubový, 2. bukodubový (s kontinentální variantou), 3. dubobukový (s kontinentální variantou), 4. bukový (s kontinentální variantou),


42


5. jedlobukový, 6. smrkojedlobukový, 7. smrkový a 8. klečový. Bývají však vylišovány i vyšší vegetační stupně, a to 9. (alpinský) a 10. (subnivální). Hlinecko je charakterizováno vegetačním stupněm 3. (dubobukový s kontinentální variantou), v.s. 4. (bukový s kontinentální variantou) a vegetačním stupněm 5. jedlobukový. V geobiocenózách 3. stupně výrazně převládají druhy středoevropského listnatého lesa. Polovina plochy tohoto stupně (vč. kontinentální varianty, která zabírá asi 10 % plochy stupně) je využívána jako orná půda (47,3 %), podíl trvalých travních porostů je dvojnásobný než v nižších vegetačních stupních a dosahuje 9,9 %. Nadprůměrné zastoupení v rámci ČR zde ještě mají zahrady a sady (4,5 %), zatímco plošný podíl lesů je stále podprůměrný (28,5 %), ale dvojnásobný v porovnání s nižšími v.s. Převládá zemědělsko-lesní krajina, často sady. Pro 4. bukový vegetační stupeň je typická dominance druhů středoevropského listnatého lesa. Tento stupeň je v ČR nejrozšířenější, převládá zde zemědělsko-lesní krajina s charakteristickým střídáním převážně jehličnatých lesů, polí, luk, pastvin a často se zachovalou soustavou liniových společenstev. Právě v tomto stupni jsou nejčastější oblasti harmonické kulturní krajiny. Místy jsou zachovány i lesní komplexy. Jedná se o bramborářský výrobní typ. Jedlobukový (5.) stupeň lze označit též jako první horský, neboť se v něm pravidelně vyskytuje celá řada montánních druhů. Biocenózy 5. vegetačního stupně se souvisle vyskytují ve všech vyšších pohraničních hercynských pohořích ČR (Železné hory a Žďárské vrchy). Pro tuto krajinu jsou charakteristické jednak rozlehlé lesní komplexy, jednak oblasti s typickou mozaikou lesů, luk, pastvin, polí a místy s rozptýlenou vesnickou zástavbou, často představují esteticky velmi působivé segmenty harmonické kulturní krajiny. Přes polovinu plochy zaujímají lesní porosty, podíl polí je silně podprůměrný.

Bonitovaná půdně ekologická jednotka Charakteristika hlavních půdních jednotek nacházejících se na území: 15 Illimerizované půdy, hnědozemě illimerizované, hnědé půdy a hnědé půdy illimerizované, včetně slabě oglejených forem na svahovinách se sprašovou příměsí; středně těžké až těžké s příznivým vodním režimem 22 Hnědé půdy a rendziny na zahliněných písčitých substrátech; většinou lehčí nebo středně těžké, s vodním režimem poněkud příznivějším než předchozí 25 Hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy na opukách a tvrdých slínovcích; zpravidla středně těžké, štěrkovité s dobrými vláhovými poměry 26 Hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy na různých břidlicích a jim podobných horninách; středně těžké, výjimečně těžší, obvykle štěrkovité, s dobrými vláhovými poměry až převlhčením 29 Hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy převážně na rulách, žulách a svorech a na výlevných kyselých horninách; středně těžké až lehčí, mírně štěrkovité, většinou s dobrými vláhovými poměry 31 Hnědé půdy a rendziny na pískovcích a písčitě větrajících permokarbonských horninách; bez štěrku až středně štěrkovité; vláhové poměry nepříznivé, velmi závislé na vodních srážkách 32 Hnědé půdy a hnědé půdy kyselé na žulách, rulách, svorech a jim podobných horninách a


43


výlevných kyselých horninách; většinou slabě až středně štěrkovité, s vyšším obsahem hrubšího písku, značně vodopropustné, vláhové poměry jsou velmi závislé na vodních srážkách 34 Hnědé půdy kyselé, hnědé půdy podzolové a jejich slabě oglejené formy v mírně chladné oblasti, většinou na žulách a rulách a na různých jiných horninách; většinou lehké, slabě až středně štěrkovité, s příznivými vláhovými poměry 36 Hnědé půdy kyselé, hnědé půdy podzolové a jejich slabě oglejené formy v chladné oblasti, na všech horninách, lehké až středně těžké, slabě až středně štěrkovité; vláhové poměry jsou příznivé, někdy se projevuje mírné převlhčení 37 Mělké hnědé půdy na všech horninách; lehké, v ornici většinou středně štěrkovité až kamenité, v hloubce 0,3 m silně kamenité až pevná hornina; výsušné půdy (kromě vlhkých oblastí) 38 Mělké hnědé půdy na všech horninách; středně těžké až těžší, v ornici většinou středně štěrkovité až kamenité, v hloubce kolem 0,3 m kamenité nebo pevná hornina; méně výsušné než předchozí 39 Nevyvinuté půdy na všech horninách, s velmi mělkou humusovou vrstvou (do 0,1 m) na málo zvětralé skále; většinou (kromě vlhkých oblastí) výsušné 40 Svažité půdy (nad 12°) na všech horninách; lehké až leh čí středně těžké, s různou štěrkovitostí a kamenitostí nebo bez nich; jejich vláhové poměry jsou závislé na srážkách 42 Hnědozemě oglejené na sprašových hlínách; středně těžké, bez štěrku, náchylné k dočasnému zamokření 47 Oglejené půdy na svahových hlínách; středně těžké až středně skeletovité nebo slabě kamenité, náchylné k dočasnému zamokření 48 Hnědé půdy oglejené, rendziny oglejené a oglejené půdy na různých břidlicích, na lupcích a siltovcích; lehčí až středně těžké, až středně štěrkovité či kamenité, náchylné k dočasnému zamokření 50 Hnědé půdy oglejené a oglejené půdy na různých horninách (hlavně žulách, rulách) s výjimkou hornin v HPJ 48, 49; zpravidla středně těžké, slabě až středně štěrkovité až kamenité, dočasně zamokřené 58 Nivní půdy glejové na nivních uloženinách; středně těžké, vláhové poměry méně příznivé, po odvodnění příznivé 64 Glejové půdy a oglejené půdy zbažinělé, avšak zkulturněné, na různých zeminách i horninách; středně těžké až velmi těžké, příznivé pro trvalé travní porosty, po odvodnění i pro ornou půdu 65 Glejové půdy zrašelinělé a rašeliništní, rašelinné půdy na různých substrátech; velmi lehké až těžké, zamokřené, po odvodnění vláhové poměry podmíněně příznivé pro louky 67 Glejové půdy mělkých údolí a rovinných celků při vodních tocích; středně těžké až velmi těžké, zamokřené, po odvodnění vhodné převážně pro louky 68 Glejové půdy zrašelinělé a glejové půdy úzkých údolí, včetně svahů, obvykle lemující malé vodní toky; středně těžké až velmi těžké, zamokřené, po odvodnění vhodné pouze pro louky 69 Glejové půdy zrašelinělé a rašeliništní (hydrogleje); středně těžké, výrazně zamokřené, i po odvodnění vhodné pouze pro louky 70 Glejové půdy při terasových částech širokých niv; středně těžké až velmi těžké, zamokřené, po odvodnění vhodné převážně pro louky


44


71 Glejové půdy při terasových částech úzkých niv; středně těžké až velmi těžké, zamokřené, po odvodnění vhodné pro louky 72 Glejové půdy zrašelinělé a rašeliništní půdy nivních poloh s hladinou podzemní vody trvale blízko povrchu - výrazně zamokřené 73 Oglejené půdy zbažinělé a glejové půdy svahových poloh; středně těžké až velmi těžké, zamokřené a s výskytem svahových pramenišť, i po odvodnění vhodné jen pro louky 74 Oglejené půdy zbažinělé, glejové půdy zrašelinělé a rašeliništní svahových poloh; středně těžké až velmi těžké, zamokřené a s výskytem svahových pramenišť, i po odvodnění vhodné jen pro louky 75 Různé hydromorfní a semihydromorfní půdy v hlubších údolích, v mapově nevymezitelném střídání většinou středně těžké, slabě až středně štěrkovité, s různými vláhovými poměry, ale vždy se zamokřenými místy - vhodné jen pro louky Na území se nacházejí půdy I. třídy ochrany, tj. půdy nejcennější až třídy V., tj. s velmi nízkou produkční schopností. Hranice bioregionů a biochor Železnohorský bioregion (1.49) je charakteristický pro obec Otradov, pro severní část území obce Krouná, severní a východní část Vojtěchova, severní části Rané, severozápadní části Holetína, západní části Hlinska, severní části Vítanova, severozápadní cíp Hlinska, severní cíp Kladna, Pokřikov, Všeradov, Vysočinu, Trhovou Kamenici, Včelákov, Tisovec a Miřetice. Bioregion Žďárský (1.65) je situován v jižní a východní části Hlinecka. Tento bioregion zasahuje do území obcí Svratouch, Kameničky, Vortová, Studnice, Hamry, Jeníkov, Dědová, jihozápadní a východní části Krouné, Kladno, jižní část Vojtěchova a Rané, jihovýchodní část Holetína, východní část Hlinska, jihovýchodní část Vítanova a většiny území Hlinska. Pozemky určené k plnění funkcí lesa Krajina ekologicky stabilní s nadprůměrným zastoupením lesů, přírodních rezervací, přírodních památek, prvků Natura 2000, kategorií lesů zvláštního určení. Lesy jsou nerovnoměrně rozděleny a větší komplexy jsou v jižní a západní části, tvoří 36,3 % z celkové výměry území. Vegetační stupeň: submontánní, 5. – jedlobukový, na podmáčených lokalitách 6. – smrkobukový, až 7. – bukosmrkový ( okrajově rašeliny a gleje).. Po stránce stanovištní převažující kategorií jsou soubory lesních typů (SLT): 6K Kyselá smrková bučina, 5K Kyselá jedlová bučina, 6S Svěží smrková bučina a 5S Svěží jedlová bučina. Na hlinitých plošinách jsou zastoupeny kategorie 6O Svěží smrkové jedliny a 6P Kyselé smrkové jedliny. Podél vodotečí jsou to SLT: 6V Vlhké smrkové bučiny, 5L Montánní olšina a 7G Podmáčené jedlové smrčiny. Na hlubokých rašelinách jsou to rašelinné SLT: 5R a 6R. Celková výměra lesů je 8955,41 ha, z toho lesy zvláštního určení činí 423,55 ha (4,5 %). Převažující dřevinou je smrk (cca 80 %), méně borovice (cca 8 %), buk (cca 2 %), olše (cca 3 %), jedle (1 %), bříza (1 %), modřín (2 %), ostatní dřeviny – jasan, javor, dub, lípa, ostatní jehličnany a listnáče (cca 3 %). Zvláštní ekotyp borovice je „Lánská borovice“ na podmáčeném stanovišti (nevyhlášená genová základna, 210 ha). Území zasahuje přírodní rezervaci „Polom“ (k.ú. Trhová Kamenice a k.ú. Možděnice, obec Vysočina), přírodní rezervaci Volákův kopec (k.ú. Kameničky), přírodní rezervace Strádovka, Hubský, Zubří (k.ú. Trhová Kamenice). Přírodní památky jsou následující: Bahna


45


(k.ú. Dědová), Louky v Jeníkově (k.ú. Jeníkov), Úpolíny u Kamenice (k.ú. Trhová Kamenice, Mlýnský rybník, rybník Rohlík, Zadní rybník, Buchtovka (k.ú. Trhová Kamenice). V nelesní vegetaci převažují trvalé trávní porosty (louky a pastviny), převážně meliorované, méně orná půda. Na pokleslinách terénu byly v minulosti vybudovány menší rybníčky. Území je větším zastoupením lesů a roztroušenou zelení (interakční prvky), ekologicky poměrně stabilní; koeficient stability je cca 1,8 (1,5 - 2,1) - typ krajiny harmonické. Na základě kostry ekologické stability krajiny byly vymezeny a navrženy prvky ÚSES, které by měly být zárukou uchování cenných biotopů krajiny. Posílením ekologické stability dojde ke zlepšení nepříznivých klimatických vlivů, ke zvýšení pestrosti dřevinné skladby dřevin ve prospěch dřevin přirozené skladby, zvýšení odolnosti lesních porostů a celkovému estetickému zlepšení krajiny.


46


I.A.1.6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura I.A.1.6.a. Dopravní infrastruktura SEZNAM VÝCHOZÍCH SLEDOVANÝCH JEVŮ Popis tématu vychází ze zjištění a vyhodnocení následujících sledovaných jevů (číslování dle tabulky sledovaných jevů – Přílohy č. 1 k vyhlášce 50/2006 Sb. – část A): 90 - silnice I. třídy včetně ochranného pásma, 91 - silnice II. třídy včetně ochranného pásma, 92 - silnice III. třídy včetně ochranného pásma, 93 - místní a účelové komunikace, 94 - železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma, 95 - železniční dráha regionální včetně ochranného pásma, 102 - letiště včetně ochranných pásem, 106 - cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka, 117 - zastavitelné plochy, 118 - jiné záměry, 119 - další dostupné informace.

ŠIRŠÍ VZTAHY Z hlediska širších dopravních vazeb je území vázáno v silniční dopravě na vedení silnic I. třídy, a to silnice I/37 a I/34, které umožňují dopravní vazby území ve směru na Chrudim, Pardubice, Havlíčkův Brod a Svitavy. U železniční dopravy umožňuje vedení celostátní tratě č. 238 dopravní vazby na Chrudim, Havlíčkův Brod a regionální trať pak vazby části území na Skuteč a Poličku.

ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ A JEHO HODNOT SILNIČNÍ DOPRAVA Dědová Územím obce prochází silnice III/3439 (Kameničky – Dědová – Kladno). Územím obce je vedena účelová komunikace umožňující propojení zástavby sousedních obcí či jejich částí, a to komunikace Dědová – Medkovy Kopce (I/34). Hamry Územím obce prochází silnice III/3438 (Herálec – Hlinsko). Územím obce je vedena účelová komunikace umožňující propojení sousedních obcí či jejich částí, a to komunikace Studnice – Hamry.

zástavby

Hlinsko Územím je vedena dopravně významná silnice I/34 (Havlíčkův Brod – Hlinsko – Svitavy), která prochází napříč zastavěným územím. Jako páteřní komunikace města dosahuje vyššího dopravního zatížení, a tím dochází k negativnímu zatížení okolního prostoru silniční dopravou. Územím jsou vedeny silnice II/343 (Seč – Trhová Kamenice – Hlinsko – Svratka) a II/355 (Chrast – Hlinsko), které jsou součástí základního komunikačního systému města. Z tohoto důvodu je na ně soustředěno i vyšší dopravní zatížení, které má negativní dopady na životní prostředí okolního prostoru. Územím města prochází silnice III/03426 (Studnice – I/34), III/3438 (Vortová II/343), III/3435 (II/343 – III/3437), III/3437 (Hlinsko – Včelákov), III/03425 (Chlum u Hlinska).


47


Územím města je vedena účelová komunikace umožňující propojení zástavby sousedních obcí či jejich částí, a to komunikace Dědová – Medkovy Kopce (I/34) a Holetín – Horní Babákov – Srní. V ÚPD kraje je navrhována přeložka silnice I/34. V územním plánu města je též navrhována přeložka silnice I/34 a dále přeložka silnice II/343. Vzhledem k tomu, že vedení současných tras těchto silnic tvoří základní komunikační systém města a je na ně soustředěn téměř veškerý pohyb dopravy, je žádoucí nadále tyto záměry sledovat. Holetín Silnice II/355 (Chrast – Hlinsko) prochází téměř v celé délce zastavěným územím obce. Silnice je ve směru od Hlinska vedena ve zvětšeném podélném sklonu a v tomto úseku i mimoúrovňově kříží železniční trať (podjezd). Směrově je vedení silnice odpovídající jejímu významu, ale délka průjezdu zastavěným územím obce je neodpovídající. Územím obce prochází silnice III/35524 (Holetín – Oldřetice). Územím obce je vedena účelová komunikace umožňující propojení zástavby sousedních obcí či jejich částí, a to komunikace Holetín – Horní Babákov – Srní. Jeníkov Územím obce je vedena silnice II/343 (Hlinsko – Svratka). Tato silnice je vedena průjezdem přes zastavěné území obce, ale vzhledem k jejímu dopravnímu významu lze její vedení považovat za dlouhodobě stabilizované. Kameničky Územím obce je vedena silnice II/343 (Hlinsko – Svratka). Tato silnice je vedena průjezdem přes zastavěné území obce, ale vzhledem k jejímu dopravnímu významu lze její vedení považovat za dlouhodobě stabilizované, pouze na jižním výjezdu z obce jsou omezené rozhledové poměry. Územím obce prochází silnice III/3439 (Kameničky – Dědová), III/34310 (Kameničky – Filipov), III/34311 (Kameničky – Chlumětín). V územním plánu obce je navrhována přeložka silnice II/343, která na jižním okraji obce zlepšuje směrové vedení trasy a tedy řeší zlepšení rozhledových poměrů. Vzhledem k již nižšímu dopravnímu významu silnice je možné považovat tento záměr za záměr dlouhodobějšího charakteru. Kladno Územím je vedena silnice I/34 (Hlinsko – Svitavy), která prochází po severním okraji zastavěného území. Silnici lze ve své trase považovat za stabilizovanou. Územím obce prochází silnice III/3439 (Kameničky - Dědová – I/34), III/3061 (I/34 – Prosetín). Krouna Územím je vedena silnice I/34 (Hlinsko – Svitavy), která prochází napříč zastavěným územím. Silnici lze ve své trase považovat za stabilizovanou. Územím obce ve směru sever-jih prochází silnice II/354 (Předhradí – Svratka). Tato silnice tvoří hlavní obslužnou osu zastavěného území obce a v jejím středu je napojena na silnici I/34. Vedení silnice je výrazně ovlivněno stávající zástavbou, což má vliv na její směrové vedení s řadou směrových oblouků menších poloměrů a částečné omezení šířkového uspořádání. Územím obce prochází silnice III/3543 (Krouna – Otradov), III/3544 (Krouna – žst.), III/3545 (Svratouch – Proseč), III/3546 (Čachnov žst.), III/3547 (I/34 – Čachnov), III/3548 (I/34 – Pustá Kamenice), III/3549 (I/34 – Rychnov), III/35525 (Pokřikov – I/34).


48


Miřetice Územím obce je vedena silnice II/337 (Skuteč – Nasavrky). Tato silnice je vedena průjezdem přes zastavěné území obce, ale vzhledem k nižšímu dopravnímu významu je její vedení možné považovat za stabilizované. Územím obce prochází silnice III/33768 (Ctětín – Bratroňov) okrajově, III/33769 (Ctětín – Podlíšťany), III/33770 (Ctětín – Švihov II/337), III/33771 (III/33770 – Čekov – III/3437), III/33773 (Miřetice – Dřeveš), III/33774 (Miřetice – Dachov), III/33775 (Miřetice – III/35519), III/33776 (Havlovice – III/35519), III/3437 (Hlinsko – Miřetice), III/35519 (Švihov – Bošov – II/355), III/35520 (Louka – Habroveč – Hlína). Otradov Územím obce je vedena silnice II/354 (Předhradí – Svratka). Tato silnice je vedena mimo zastavěné území obce a vzhledem k nižšímu dopravnímu významu je její vedení možné považovat za stabilizované. Územím obce prochází silnice III/3543 (II/354 – Otradov – II/354). Pokřikov Územím obce prochází silnice III/35525 (I/34 – Pokřikov – III/35524), III/35526 (Vojtěchov – Pokřikov). Raná Územím je vedena silnice I/34 (Hlinsko – Svitavy), která prochází po jeho jižním okraji. Silnici lze ve své trase považovat za stabilizovanou. Územím obce prochází silnice III/35524 (Holetín – Předhradí), III/35525 (I/34 – Pokřikov – III/35524), III/3061 (Kladno I/34 – Prosetín). Územím obce je vedena účelová komunikace umožňující propojení zástavby sousedních obcí či jejich částí, a to komunikace Dědová – Medkovy Kopce (I/34). Studnice Územím je vedena silnice I/34 (Havlíčkův Brod – Hlinsko), která prochází zcela mimo zastavěné území obce. Silnici lze ve své trase považovat za stabilizovanou. Územím obce prochází silnice III/03426 (I/34 – Studnice – Vojnův Městec), III/03427 (Studnice), III/03428 (Zalíbené). Územím obce je vedena účelová komunikace umožňující propojení zástavby sousedních obcí či jejich částí, a to komunikace Studnice – Hamry a Zalíbené – Vortová. Svratouch Územím obce je vedena silnice II/354 (Předhradí – Svratka). Tato silnice je vedena průjezdem přes zastavěné území obce, ale vzhledem k nižšímu dopravnímu významu je její vedení možné považovat za stabilizované. Územím obce prochází silnice III/3545 (Svratouch – Proseč). Tisovec Územím obce jsou vedeny silnice II/306 (Skuteč – Tisovec) a II/355 (Chrast – Hlinsko) umožňující dopravní vazby na Skuteč, Chrast a Hlinsko. Územím obce prochází silnice III/33773 (Miřetice – Dřeveč), III/33777 (Vrbětice – II/355 - Kvasín), III/33778 (Kvasín – Prosetín). Trhová Kamenice Územím je vedena silnice I/37 (Pardubice – Chrudim – Žďár nad Sázavou), která prochází napříč zastavěným územím. Stávající vedení silnice jižně od náměstí v místě


49


přechodu přes vodoteč je směrově zalomeno a z dopravního hlediska je toto významnou dopravní závadou. Územím obce prochází silnice II/343 (Seč – Trhová Kamenice – Hlinsko). Tato v centru obce kříží silnici I/37. Silnice má dopravní význam především v úseku od Trhové Kamenice na Hlinsko, po němž jsou realizovány Chrudim – Hlinsko. Územím obce prochází silnice III/3432 (Trhová Kamenice – Petrov), III/34417 (Trhová Kamenice – Křemenice), III/33767 (Kameničky – Nasavrky). Územím obce je vedena účelová komunikace umožňující propojení zástavby sousedních obcí či jejich částí, a to komunikace Kameničky – Rohozná. V ÚPD kraje je navrhována přeložka silnice I/37 na jižním výjezdu z Trhové Kamenice, kde odstraňuje současné nevhodné směrové poměry včetně nového přemostění vodoteče. Vzhledem k dopravnímu významu silnice je nutné tento záměr nadále sledovat. Včelákov Do východního okraje území obce zasahuje silnice II/355 (Chrast – Hlinsko). Silnice je vedena poměrně v přímém směru mimo zastavěné území a její vedení je stabilizováno. Územím obce prochází silnice III/3434 (Petrkov – Včelákov), III/3437 (Hlinsko – Včelákov – Miřetice), III/35523 (Holetín – Dolní Babákov), III/35522 (Včelákov – II/355). Územím obce je vedena účelová komunikace umožňující propojení zástavby sousedních obcí či jejich částí, a to komunikace Včelákov – Dolní Babákov. Vítanov Územím je vedena silnice I/34 (Havlíčkův Brod – Hlinsko), která prochází zcela mimo zastavěné území obce. Silnici lze ve své trase považovat za stabilizovanou. Po severním okraji území obce je vedena silnice II/343 (Seč – Trhová Kamenice – Hlinsko). Silnice je vedena poměrně v přímém směru mimo zastavěné území a její vedení je stabilizováno. Územím obce prochází silnice III/3436 (I/37 – Všeradov – Hlinsko). Vojtěchov Územím je vedena silnice I/34 (Hlinsko – Svitavy), která prochází zcela mimo zastavěné území obce. Silnici lze ve své trase považovat za stabilizovanou. Územím obce prochází silnice III/3061 (Kladno I/34 – Prosetín), III/35525 (I/34 – Pokřikov – III/35524), III/35526(Vojtěchov – Pokřikov). Vortová Územím obce prochází silnice III/3438 (Herálec – Hlinsko). Územím obce je vedena účelová komunikace umožňující propojení sousedních obcí či jejich částí, a to komunikace Zalíbené – Vortová.

zástavby

Všeradov Územím obce prochází silnice III/3436 (Hlinsko – Všeradov – I/37). Územím obce je vedena účelová komunikace umožňující propojení zástavby sousedních obcí či jejich částí, a to komunikace Rváčov – III/3436 (Všeradov) a Všeradov – Veselý Kopec. Vysočina Územím je vedena silnice I/37 (Pardubice – Chrudim – Žďár nad Sázavou), která prochází zcela mimo zastavěné území obce. Silnici lze ve své trase považovat za stabilizovanou. Územím obce prochází silnice II/343 (Seč – Trhová Kamenice – Hlinsko). Územím obce prochází silnice III/3433 (Možděnice – I/37 – Dřevíkov – II/343), III/3432 (Trhová Kamenice – Petrkov), III/3434 (II/343 – Petrkov – Včelákov).


50


Územím obce je vedena účelová komunikace umožňující propojení zástavby sousedních obcí či jejich částí, a to komunikace Petrov 3,díl – Ctětínek, dále Všeradov – Veselý Kopec a Rváčov – III/3436 (Všeradov). V územním plánu obce je navrhována přeložka silnice II/343 Vrchy a přeložka silnice III/3433 Dřevíkov. Přeložka silnice II/343 výrazným způsobem zlepšuje směrové poměry stávající trasy, což je vzhledem k jejímu vyššímu dopravnímu významu žádoucí. Přeložka silnice III/3433 řeší lokální problematiku stávajícího nežádoucího průjezdu přes centrální prostor Dřevíkova. Správní obvod ORP Území je vázáno na vedení silnic I. třídy, a to silnice I/37 a I/34, které umožňují dopravní vazby území ve směru na Chrudim, Pardubice, Havlíčkův Brod a Svitavy. Silnice jsou ve svých trasách v podstatě stabilizovány a dopravní závady se vyskytují výhradně na průtazích zastavěným územím Hlinska, kde je dosahováno výrazné dopravní zatížení, a v Trhové Kamenici. Územím jsou vedeny silnice II/306, II/337, II/343, II/354 a II/355. Tyto silnice umožňují především regionální dopravní vazby a napojení území na síť silnic I. třídy. Za úseky silnic II. třídy vyššího dopravního významu lze považovat vedení silnice II/343 mezi Trhovou Kamenicí a Hlinskem, po které jsou převáděny dopravní vazby od Poličky a Hlinska na Chrudim, a silnice II/355 a II/306, po kterých je umožněno spojení od Hlinska na Skuteč a Chrast. Ostatní úseky silnic II. třídy jsou již nižšího dopravního významu. V území je poměrně hustá síť silnic III. třídy, které umožňují dopravní napojení a dopravní obsluhu jednotlivých obcí či jejich částí. Dopravní význam těchto silnic je tedy především pro dopravní vazby místního charakteru. Tomuto významu odpovídají i jejich parametry, které jsou charakterizovány menšími poloměry směrových oblouků, místy většími podélnými sklony a omezeným šířkovým profilem. Přes tato dopravní omezení je možné jejich vedení považovat celkem za stabilizované. Místní komunikace vyplývající ze schválených pasportů místních komunikací se v území nevyskytují. Nebyly zjištěny ani komunikace, které by přes neexistenci schválených pasportů místních komunikací bylo možno pro potřeby ÚAP zařadit do kategorie místních komunikací (místní komunikace I. a II. třídy). Účelové komunikace doplňují v území síť silnic III. tříd o chybějící propojení mezi sousedními obcemi. Jejich dopravní význam je tedy především pro umožnění propojení obcí místní dopravou. Z toho vyplývají i jejich současné parametry, které odpovídají požadovaným potřebám. Ostatní veřejné komunikace jsou proto ve smyslu vyhlášky č. 501/2006 Sb. považovány za součást ostatních ploch s rozdílným funkčním využitím. Intenzity silniční dopravy Základním podkladem pro stanovení intenzit dopravy je celostátní sčítání dopravy provedené Ředitelstvím silnic a dálnic Praha v roce 2005. Silnice I/34

I/37

II/306

Stanoviště 5-1709 5-1691 5-1692 5-1680 5-1678 5-1978 5-1986 5-1980 5-3180

Úsek Hranice kraje - Hlinsko Hlinsko – Hlinsko, II/343 Hlinsko, II/343 – Hlinsko, odbočení silnice Hlinsko, odbočení silnice II/355 - Krouna Krouna – hranice ORP Hranice kraje – Trhová Kamenice Trhová Kamenice Trhová Kamenice – Nasavrky Tisovec - Prosetín


I2005 4070 6803 11834 3649 5872 5813 8399 733 2087

51


II/337 II/343

5-2860 5-3060 5-3070 5-3081 5-3082 5-3080 II/354 5-5190 5-4130 II/355 5-3170 5-5200 III/03426 5-5870 III/35522 5-5910

Nasavrky – II/355 Horní Bradlo – Trhová Kamenice Trhová Kamenice - Hlinsko Hlinsko po napojení na I/34 Hlinsko za I/34 ve směru na Kameničky Hlinsko – hranice kraje Hranice kraje - Krouna Krouna - Předhradí Hlinsko – Tisovec,II/306 Tisovec,II/306 – II/337 Studnice – I/34 Včelákov

677 767 2904 9696 3027 953 1706 1625 2093 1981 899 541

Zatížení ostatníc úseků silnic III. tříd nebylo ve sčítání podchyceno, ale jejich zatížení je minimální vzhledem k tomu, že jsou zatěžovány výhradně místní dopravou.

Kategorizace silniční sítě Výhledové kategorie silnic I. a II. třídy jsou stanoveny na základě schválené „Kategorizace silniční a dálniční sítě do roku 2030“. Silnice I/34 je v celém průběhu uvažována v kategorii S S 9,5/70 a silnice I/37 v kategorii S 11,5/70. U silnic II. třídy je pouze silnice II/343 v úseku Trhová Kamenice - Hlinsko uvažována v cílové kategorii S 9,5/70. Ostatní úseky silnic II. tříd jsou vzhledem k nižšímu dopravnímu zatížení uvažovány ve výhledové šířkové kategorii S 7,5. U silnic III. třídy vzhledem k jejich nízkému dopravnímu zatížení je plně vyhovující kategorie S 6,5.

ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA Hlinsko Územím je vedena celostátní trať č. 238 Chrudim – Havlíčkův Brod se zastávkami Hlinsko v Čechách a Hlinsko - Kouty. Holetín Územím je vedena celostátní trať č. 238 Chrudim – Havlíčkův Brod se zastávkou v centru obce. Krouna Územím je vedena regionální trať č. 261 Žďárec u Skutče – Polička – Svitavy se zastávkami Krouna zast., Krouna a Čachnov. Otradov Územím je vedena regionální trať č. 261 Žďárec u Skutče – Polička – Svitavy. Nejbližší železniční zastávka je na území sousední obce Krouna. Pokřikov Územím je vedena celostátní trať č. 238 Chrudim – Havlíčkův Brod se zastávkou jihovýchodně od obce.


52


Raná Územím je vedena celostátní trať č. 238 Chrudim – Havlíčkův Brod s nejbližší zastávkou na území Vojtěchova. Vítanov Územím je vedena celostátní trať č. 238 Chrudim – Havlíčkův Brod se zastávkou na severním okraji zástavby. Vojtěchov Územím je vedena celostátní trať č. 238 Chrudim – Havlíčkův Brod se zastávkou severně od zástavby obce. Všeradov Územím je vedena celostátní trať č. 238 Chrudim – Havlíčkův Brod. Pro dopravní obsluhu území obce se však neuplatňuje.

Správní obvod ORP Územím je vedena jediná celostátní trať, a to č. 238 Chrudim – Havlíčkův Brod se zastávkami Pokřikov, Vojtěchov, Holetín, Hlinsko v Čechách, Hlinsko-Kouty a Vítanov. Územím je vedena jediná regionální trať, a to č. 261 Žďárec u Skutče – Polička – Svitavy se zastávkami Krouna zastávka, Krouna a Čachnov.

VODNÍ DOPRAVA Údaje o dopravě tohoto charakteru nebyly pro území pasportizovaně poskytnuty ani nebyla v území zjištěna.

LETECKÁ DOPRAVA Otradov Do území obce zasahují ochranná pásma vzletových a přibližovacích prostorů veřejného vnitrostátního letiště Skuteč, která však vzhledem k výškovým hladinám nejsou pro území obce omezujícím prvkem. Pokřikov Do území obce zasahují ochranná pásma vzletových a přibližovacích prostorů veřejného vnitrostátního letiště Skuteč, která však vzhledem k výškovým hladinám nejsou pro území obce omezujícím prvkem. Vojtěchov Do území obce zasahují ochranná pásma vzletových a přibližovacích prostorů veřejného vnitrostátního letiště Skuteč, která však vzhledem k výškovým hladinám nejsou pro území obce omezujícím prvkem. Raná Do území obce zasahují ochranná pásma vzletových a přibližovacích prostorů veřejného vnitrostátního letiště Skuteč, která však vzhledem k výškovým hladinám nejsou pro území obce omezujícím prvkem.


53


Správní obvod ORP V území není situováno žádné letiště a do území zasahují pouze ochranná pásma vzletových a přibližovacích prostorů veřejného vnitrostátního letiště Skuteč, která však vzhledem k výškovým hladinám nejsou pro správní obvod ORP omezujícím prvkem.

NEMOTORISTICKÁ DOPRAVA Dědová Územím obce prochází cyklotrasa č. 4122, a to v trase silnice III. třídy a turistická trasa Kameničky – Krouna a Dědová Hlinsko. Hamry Územím obce procházejí cyklotrasy č.1 a č.4120 vedené v trase silnice III. třídy a turistické trasy ve směru od Hlinska na Kameničky a Vortovou. Hlinsko Do území radiálně směřují cyklotrasy č.1, 16, 18, 4120, 4183 (Chlum u Hlinska) a stejně tak i značené pěší turistické trasy. Holetín Územím obce prochází pouze cyklotrasa č. 18 vedená po silnici II/355 s odbočením po silnici III. třídy na Ranou. Jeníkov Územím obce prochází pouze turistická trasa od Herálce a Kameniček na Hamry. Kameničky Územím obce prochází cyklotrasa č. 4122 vedená obcí v trase silnice II/343 a dále po silnici III. třídy na Dědovou a pěší turistické trasy. Kladno Územím obce prochází v trase silnice III. třídy cyklotrasa č. 4122 a dále pěší turistická (Dědová – Hlinsko). Krouna Územím obce procházejí cyklotrasy č. 4180 a 4120, a to především v trasách silnic III. třídy a pěší turistické trasy z obce na Dědovou a od žst. Čachnov. Miřetice Územím obce prochází poměrně hustá síť cyklotras, a to č. 4114, 4115, 4119, 4120 (v souběhu 4183). Otradov Územím obce prochází jen jediná pěší turistická trasa na Miřetín. Pokřikov Územím obce prochází pouze cyklotrasa č. 4122 vedená po silnicích III. třídy. Raná Územím obce prochází v trasách silnic III. třídy cyklotrasy č.18 a č. 4122.


54


Studnice Územím obce prochází poměrně hustá síť cyklotras, a to č. 16, 4183, 4122, které jsou převážně vedeny v trasách silnic III. třídy. Souběžně s nimi jsou vedeny i pěší turistické trasy. Svratouch Územím obce prochází cyklotrasy č. 4180, 4120 od Čachnova na Svratku, stejně tak jsou směrovány i pěší turistické trasy. Tisovec Územím obce prochází pouze cyklotrasa č. 4114 vedená v trase silnice III. třídy. Trhová Kamenice Územím obce procházejí cyklotrasy č. 1, 4121, 4115 a 4113, které jsou kromě trasy č. 4115 vedené v trasách silnic II. a III. třídy, a dále je zde vedena řada pěších turistických tras, které směřují především jižním a západním směrem. Včelákov Územím obce procházejí v trase silnice III. třídy cyklotrasy č. 4120, 4183 a dále pěší turistická trasa od Hlinska na Ležáky. Vítanov Územím obce procházejí pouze cyklotrasy č. 1 a 4183. Vojtěchov Územím obce prochází v trase silnice III. třídy pouze cyklotrasa č. 4122. Vortová Územím obce prochází větší množství cyklotras, a to č. 1, 4122, 4183 a 4120 a pěší turistická trasa vedená přes osadu Lhoty. Všeradov Územím obce procházejí cyklotrasy č. 1 a 4183 směřující přes prostor Vysočiny na Trhovou Kamenici a Rváčov a dále pěší turistické trasy ve směru na Veselý Kopec. Vysočina Vzhledem k turistické atraktivnosti území procházejí územím obce cyklotrasy č.1, 4183 a 4187 a další pěší turistické trasy. Správní obvod ORP Vzhledem k turistické atraktivnosti území správního obvodu ORP je zde vedeno větší množství cyklotras, a to cyklotrasy dálkového charakteru č. 1 (Pražská), č. 16 a č. 18 a dále větší množství cyklotras místního charakteru, a to č. 4113, 4114, 4115, 4119, 4120, 4121, 4122, 4180, 4183, 4187, které jsou rozloženy téměř rovnoměrně po celém území. Pěší turistické trasy jsou též rozloženy po celém území, ale jsou více soustředěny do prostoru Kameničky, Hlinsko, Vysočina, Trhová Kamenice.


55


I.A.1.6.b. Technická infrastruktura

SEZNAM VÝCHOZÍCH SLEDOVANÝCH JEVŮ Mezi sledované jevy, které umožňují rozvoj řešeného území i za cenu případného prostorového omezení patří (číslování dle tabulky sledovaných jevů – Přílohy č. 1 k vyhlášce 50/2006 Sb. – část A): Zásobování vodou a zneškodňování odpadních vod 44 – vodní zdroj povrchové, podzemní vody, pásmo hygienické ochrany, 67 – technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma, 68 – vodovodní síť včetně ochranného pásma, 69– technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného pásma, 70 – síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma. Zásobování elektrickou energií, telekomunikace a radiokomunikace 71 – výrobna elektřiny včetně ochranného pásma, 72 – elektrická stanice včetně ochranného pásma, 73 – nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma pro napětí ZVN, VVN a VN, 81 – elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma, 82 – komunikační vedení včetně ochranného pásma. Zásobování plynem a teplem 74 – technologický objekt zásobování zemním plynem včetně ochranného pásma, 75 – vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma, 79 - technologický objekt zásobování teplem včetně ochranného pásma, 80 – teplovod včetně ochranného pásma. Odpadové hospodářství 85 - skládky včetně ochranného pásma, 86 - spalovny včetně ochranného pásma, 87 - zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma.

ŠIRŠÍ VZTAHY Zásobování vodou a zneškodňování odpadních vod Správní obvod ORP je z hlediska zásobování vodou dosud samostatný. Skupinový vodovod Hlinsko je propojen se skupinovým vodovodem Havlíčkův Brod. Rovněž tak zneškodňování odpadních vod je řešeno v sídlech na území správního obvodu. Zásobování elektrickou energií, telekomunikace a radiokomunikace Rozvoj řešeného území je podmíněn zachováním a případně rozšířením rozvodného systému VN a VVN. U systému zvlášť vysokého napětí 400 kV a 220 kV je systém stabilizován a nedojde k výstavbě dalších vedení. V oblasti rozvoje nadzemního systému 110 kV je pro zajištění el. výkonu a provozní spolehlivosti nutná realizace vedení TR Mírovka – TR Hlinsko (v současné době je v realizaci) a výhledové vedení 2x110 kV TR Hlinsko – TR Polička. U systému VN je ukončena výstavba kmenových vedení (VNK) v návaznosti na stávající TR 110/35 kV Hlinsko. V řešeném území bude docházet vlivem rozvoje obcí


56


k nárůstu počtu el. stanic (TS), a tím i vedení VN. Kabelizace systému VN v rámci ORP přichází pouze v úvahu u městské aglomerace Hlinska. V oblasti telekomunikací a radiokomunikací je správní prostor ORP plně vykryt televizním i rozhlasovým signálem. Rovněž plné vykrytí území je u telekomunikační oblasti, kde byla provedena náhrada analogového systému digitálním v celém rozsahu správního území ORP Hlinska. Zásobování plynem a teplem V řešeném území je především nutné respektovat koridory stávající plynárenské sítě včetně ochranných a bezpečnostních pásem a technologických objektů pro zásobování zemním plynem, které slouží i pro distribuci zemního plynu do lokalit krajů Pardubického a Královéhradeckého a jejichž kapacita a rezervy jsou v současné době na dostatečné úrovni, takže umožní napojování dalších dosud neplynofikovaných odběrných míst, vždy s ohledem na dostupnost z hlediska technického řešení a ekonomické náročnosti konkrétních záměrů. Pro zajištění možnosti plynofikace dalších lokalit musí být respektovány koridory pro navrhované plynovody včetně ochranného a bezpečnostního pásma a pro technologické objekty zásobování zemním plynem. Na řešeném území je dále nutné respektovat koridory stávajících teplovodů včetně ochranných pásem a technologických objektů. Jedná se o soustavu, která se nachází v Hlinsku. Odpadové hospodářství V blízkém okolí se nachází více skládek komunálního odpadu (typ S-OO např. Nasavrky, Třemošnice a další), širší území je tedy dostatečně sanováno skládkami. Obdobně mohou být v okrajových oblastech využívány sběrné dvory, provozovny sběrných surovin apod.

ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ A JEHO HODNOT ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Dědová Obec nemá realizován obecní vodovod. Zásobování pitnou vodou je individuální ze studní. Zemědělské družstvo předalo obci drobný vodovod pro 2 bytovky a 1 rodinný domek, zdrojem vody jsou 2 vrty. Hamry V obci Hamry je v současné době realizován vodovod, který je součástí skupinového vodovodu Hlinsko. Rozvodné řady vodovodu jsou většinou DN 100 mm. V území obce se nachází VD Hamry s vodárenským využitím. Pro skupinový vodovod Hlinsko je hlavním zdrojem, odkud je voda dopravována do úpravny vody (ÚV) Hamry o projektovém výkonu 110 l/s s výkonem 40 – 80 l/s. ÚV Hamry je z roku 1969. Do úpravny vody z přehrady je veden řad DN 500 mm, z úpravny vody je veden výtlačný řad DN 300 mm do vodojemu Studnice. Na nádrž je stanoveno ochranné pásmo 1. stupně, původní 2a je změněno na stavební uzávěru, stupně 2b a 3. stupně jsou zrušeny. Hlinsko včetně místních částí Blatno, Chlum, Kouty, Srní Hlinsko je součástí skupinového vodovodu Hlinsko s hlavními zdroji vody úpravna vody Hamry a jímací zářezy Čertovina. Kromě Hlinska a jeho místních částí (Blatno, Chlum, Kouty, Srní), zásobuje skupinový vodovod prostřednictvím dalších čerpacích stanic a


57


vodojemů celkem 45 obcí. Skupinový vodovod Hlinsko je propojen se skupinovým vodovodem Havlíčkův Brod. Místní části jsou součástí skupinového vodovodu. Vodojemy: Hlinsko - Lázně 2 000 m3 – 640,00 m n.m. Čertovina 850 m3 – dno 615,12 m n.m. (resp. 615,85 m n.m.) Akumulace u zářezů 300 m3 – 293,00 m n.m. Vodojem Studnice 750 m3 – 669,80 m n.m. Vdj. Medkovy Kopce 250 m3 – 634,50 m n.m. dno Vodovodní řady jsou profilů DN 50, 80, 90, 100, 110, 150, 225 mm z trub litinových a PVC. Hlavní přiváděcí řad surové vody z nádrže a úpravny vody Hamry je DN 500 mm, výtlačný řad DN 400 mm, propojovací řad mezi vodojemy v Hlinsku je DN 400 mm a 300 mm. Hlavní zásobní řady vedené z Hlinska z vodojemů města a obce Studnice jsou tyto: větev Havlíčkův Brod z vodojemu Studnice DN 300 mm, větev Trhová Kamenice DN 200 mm a 160 mm, větev Krouna DN 160 mm. Ostatní vedlejší řady jsou částečně DN 160 mm rozvody v obcích DN 110 mm, 90 mm, 50 mm. Holetín Vodovod v obci je proveden ve 2/3, celý systém je napojen na vodárenskou skupinu Hlinsko. Jeníkov Obec realizovala vlastní obecní vodovod s vlastním zdrojem vody - vrt vydatnost 1,6 l/s, akumulací a rozvodnou sítí profilů DN 90 mm. Vodovod vyhovuje. Zemní vodojem 250 m3 dno 688,00 m n. m. Kameničky Obec v současné době je zásobována vodou soustavou místních vodovodů s vlastním zdrojem - vrt KA 3 – 0,17 l/s (jen pro část obce). Zásobováno je 6 bytových jednotek, ZŠ včetně školní jídelny, MŠ 25 dětí, 3 nájemní byty, Galerie Slavíčka, Obecní úřad + 2 byty, pošta, dům pečovatelské služby s pěti byty, rekreační objekt AV ČR. Ostatní jsou zásobováni z vlastních studní. Kladno Obec má realizován obecní vodovod - hlavní zásobní řad je DN 160 mm, ostatní DN 110 mm. Je připojen na vodárenskou skupinu Hlinsko z vodovodního řadu vedeného do obce Krouna. Část obce je zásobována z vlastních studní, mají nedostatečnou vydatnost s obsahem dusičnanů. Krouna včetně místních částí Čachnov, Františky, Oldříš, Ruda, Rychnov Krouna má realizován vodovod - hlavní zásobní řad je DN 150 mm, ostatní DN 100, 110 mm. Je součástí skupinového vodovodu Hlinsko - vdj. 250 m3 – 583,00 m n.m. Čachnov vodovod nemá, je zásobován ze studní, dle PRVK Pk zůstane zásobován i nadále individuálně. Františky mají pouze lokální studnu a pramenní vývěry, nadále budou zásobovány individuálně. Oldříš má realizován obecní vodovod který je součástí skupinového vodovodu Hlinsko. Ruda nemá vodovodní systém, je zásobována ze studní a 1 vrtané studny, i nadále bude zásobována individuálně. Rychnov je zásobován ze studní které nevyhovují obsahem Fe a Mn. Dílčí vodovod má zemědělské družstvo.


58


Miřetice včetně místních částí Bošov, Čekov, Dubová, Havlovice, Krupín, Švihov Obce Miřetice, Bošov, Čekov, Dubová, Havlovice a Švihov mají realizován venkovní vodovod profilů DN 90 mm a 110 mm, který je součástí skupinového vodovodu Hlinsko - pod tlakem vodojemu Strkov 250 m3 – 432,60 m n. m. Napojení je provedeno z hlavního vodovodního řadu Hlinsko – Nasavrky. Krupín venkovní vodovod nemá, je zásobován z lokálních studní. Otradov V obci není realizován obecní vodovod. Objekty jsou zásobovány vodou ze studní na vlastních pozemcích nebo v okrajových částech obce. Dílčí vodovod profilů DN 110 mm pro zásobování areálu ZD je zásobován ze studní v jižní části katastru Rychnova. Pokřikov Obec má realizován vodovod profilů DN 110 mm společně s obcí Vojtěchov. Provoz zajišťuje Vojtěchov. Zdrojem vody jsou studny S1 – S6, hloubky 3 – 4 m s průměrnou vydatností 2,0 l/s. - studny S 1 – S 6, průměrná vydatnost 2,0 l/s. Vdj. 150 m3 – 569,30 m n. m. Vodu je nutné upravovat v odkyselovací stanici. Raná V obci je realizován vodovod (hlavní zásobní řad je profilu DN 160 mm, starší litinové potrubí DN 80 mm a 100 mm, nové DN 110 mm) z roku 1925, opraven v roce 1996, zdrojem vody je jímací štola a pramenní zářez v prameništi Mrákotínského potoka, 4 l/s do r. 2010. U vodojemu Vdj. 80 m3 – 542,65 m n. m.je provedena odradonovací stanice. Studnice včetně místních částí Košinov, Zalíbené V obci Studnice je realizován vodovod - hlavní zásobní řad z vodojemu je DN 160 mm, vodovodní síť DN 110 mm, který je součástí vodárenské soustavy Hlinsko. Zdrojem vody je vodárenská nádrž Hamry s úpravnou vody o výkonu 110 l/s. Vodojem Studnice 750 m3 – 669,80 m n. m. Vodovodní systém je propojen se skupinovým vodovodem Havlíčkův Brod. Po napojení této skupiny na zdroj Želivka došlo na určité období k rozpojení. V současné době je obnoveno zásobování zpětně ze zdrojů Podmoklany. Uvažuje se s odstavením ÚV Hamry a zrušení významu vodárenské nádrže jako zdroje pro úpravu vody na vodu pitnou. Prozatím platí ochranné pásmo nádrže 1. stupně, původní 2a – užší je vedeno jako stavební uzávěra, 2b a 3. stupeň byly zrušeny. Košinov má realizovaný místní vodovod, zdrojem vody je kopaná studna S1 s odradonovací věží. V obci je dále studna S2 + ČS výkon 1,6 l/s. Zalíbené nemá vodovodní systém, zásobován je ze studní a 1 vrtané studny hloubky 62 m. Svratouch Svratouch má realizován vlastní obecní vodovod (výtlačný řad ze zdrojů DN 110 mm, zásobní řad DN 160 mm, rozvodná síť DN 110 mm) s vlastním zdrojem, vodojemem a vodovodní sítí. Zdrojem vody jsou studny SV 1 a SV 2 (K2 a SV1) o vydatnosti 8 l/s. Voda obsahuje radon. Západně obce se nacházejí vrty SK 3 a SK 4 vedené jako záložní zdroje. Odradonovací stanice má výkon 5 l/s, úpravna vody s čerpací stanicí má výkon 5 l/s. Vodojem 250 m3 – 720,55 m n. m. Tisovec včetně místní části Kvasín Obec má realizovaný vodovod, který je součástí skupinového vodovodu Hlinsko. Vodovod je napojen z prostoru Čertoviny přes obec Holetín. Zdrojem vody je ÚV Hamry, v poslední době je přiváděna voda z Podmoklan.


59


Kvasín má realizován vodovod napojený na skupinový vodovod Hlinsko přes obec Otáňka. Trhová Kamenice včetně místních částí Hluboká, Kameničky, Rohozná Obec má realizován vodovod, který je součástí skupinového vodovodu Hlinsko. Přívodní řad do obce DN 200 mm, v obci DN 150 mm, další řady DN 100 a 80 mm. Vodojem 375,00 m3 – 579,22 m n. m. je napojen z řadu Hlinsko – Nasavrky. Hluboká nemá vodovod, zásobována je ze 2 studní, horní a dolní. Kameničky nemají vodovod, studna a 1 vrtaná studna. Obecní pramen je znehodnocen fekáliemi z blízkého rekreačního objektu. Rohozná má realizován vodovod, který je součástí skupinového vodovodu Hlinsko. Včelákov včetně místních částí Bystřice, Dolní Babákov, Hůrka, Příkrakov, Střítež Obec má vodovod napojený přes Holetín na skupinový vodovod Hlinsko do vodojemu Dolní Babákov - 172 m3 – 522,60 m n. m. Všechny místní části jsou též součástí skupinového vodovodu Hlinsko. Obec je připojena na řad DN 160 mm, posléze DN 110 mm. Nové řady jsou DN 110 mm, původní 90 mm i menší 5/4“. Vítanov, Stan V obou částech dle PRVK Pk vodovod není, jsou tam nevyhovující studny. V současné době dochází k realizaci vodovodu napojením na skupinový vodovod Hlinsko z řadu vodojemu Hlinsko Lázně – Trhová Kamenice – Nasavrky. Vojtěchov Obec má realizován vodovod - vodovodní síť je většinou profilu DN 100 a 80 mm, zdrojem vody jsou pramenní vývěry (studny S1 a S2) severně silnice I/34 o vydatnosti 2,0 l/s. Voda je upravována v odkyselovací stanici. Vodojem 150 m3 – 569,00 m n.m. Z Vojtěchova je veden zásobní řad i do obce Pokřikov. Dle PRVK Pk již v minulosti byl vodovod dočasně propojen na řad Hlinsko – Krouna. Vortová včetně místní části Lhoty Obec Vortová včetně Lhoty nemají realizován obecní vodovod. Obyvatelé jsou zásobováni vodou individuálně z místních zdrojů – studny a pramenní vývěry. Zásobování vodou nevyhovuje. V zájmovém území jsou vybudovány dva skupinové vodovody sdružené vždy k jednotlivým zdrojům. Na pozemku parc. č. 92/40 se nachází zdroj podzemní vody – vrt V 1 se stanoveným ochranným pásmem. Všeradov včetně místní části Jasné Pole V obou částech obce vodovod realizován není. Zásobování vodou je individuální ze studní. Vysočina včetně místních částí Dřevíkov, Možděnice, Rváčov, Svobodné Hamry Vysočina včetně místních částí má realizovaný vodovod napojený na skupinový vodovod Hlinsko. Hlavní zásobní řad DN 160 mm odbočuje z řadu DN 200 mm vedený ze SV Hlinsko do Trhové Kamenice. V Dřevíkově odbočuje řad DN 110 mm na Veselý Kopec z Dřevíkova do Možděnic, napojeny jsou též místní části Rváčov, pomocí ATS podnik VEMA a obec Srní, Svatý Mikuláš a část rekreační oblasti rybníka Dlouhý. Do Možděnic je veden řad DN 160 mm, ostatní jsou většinou DN 110 mm.


60


Správní obvod ORP Podstatná část řešeného území je zásobována pitnou vodou ze skupinového vodovodu Hlinsko. Menší část obcí a jejich místních částí je zásobena individuálně ze studní, pramenních vývěrů, nebo z malých místních vodovodů jen pro část obce. Zásobování vyhovuje, nevyhovující malé zdroje jak kvalitou a kvantitou jsou postupně připravovány buď k úpravě, nebo výhledově řešeny napojením na skupinový vodovod Hlinsko. Ochranná pásma: dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, je v Hlavě VI, § 23, odst.3 uvedeno: u potrubí do 500 mm průměru včetně ochranné pásmo vymezeno vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí 1,5 m, u potrubí nad průměr 500 mm 2,5 m. Ochranné pásmo vodojemů je určeno jejich oplocením, nebo u zemních vodojemů patou svahu zemního obsypu. Poznámka: výjimku z ochranného pásma může povolit v odůvodněných případech vodoprávní úřad.

ZNEŠKODŇOVÁNÍ ODPADNÍCH VOD Čištírny odpadních vod Hlinsko Největší ČOV v řešeném území je ČOV Hlinsko. Centrální čistírna odpadních vod byla uvedena do provozu v roce 1992. Projektována je na kapacitu 61.217 EO, v současné době se skutečným zatížením 28.775 EO. Čistící proces je třístupňový, čistírna je vybavena srážením fosforu a pískovou filtrací vzhledem k vypouštění vyčištěných odpadních vod do významného vodního toku Chrudimka. Na ČOV Hlinsko není stanoveno ochranné pásmo. Další obce, které mají centrální ČOV: Jeníkov – ČOV M – B 530 EO, 80 m3/den, Kameničky – v současné době dokončují ČOV 127,5 m3/den, 850 EO, Svratouch – splašková kanalizace pro celou obec realizována. Ostatní obce zneškodňují odpadní vody individuálně v septicích, místně se nacházejí domovní M-B ČOV u jednotlivých objektů, jímkách na vyvážení (žumpy). Jedná se o tyto obce: Dědová, Hamry, Holetín, Kladno, Krouna, Miřetice, Otradov, Pokřikov, Raná, Studnice, Tisovec, Trhová Kamenice, Včelákov, Vítanov, Vortová, Všeradov, Vysočina. Síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma Dědová – má realizovánu dešťovou kanalizaci pro 50 % obce. Hamry – není soustavná kanalizace, jen dešťová, místy jednotná různých profilů. Hlinsko - je vybaveno systémem jednotné kanalizace odvádějící splaškové i dešťové vody z převážné části města. První úseky kanalizace byly realizovány v letech 1910 – 1920, podstatná část v rozmezí let 1930 – 1950. Do roku 1990 byla kanalizace postupně doplňována, rekonstruována dle okamžité potřeby. Kanalizace není dosud zavedena v Koutech, Čertovině, na Chlumu a v některých menších lokalitách Hlinska (Za Drahou). Na kanalizační systém v roce 2005 byla připojena


61


místní část Srní po gravitačním soustředění odpadních vod do čerpací stanice, výtlačným řadem a následně delší gravitační stokou. Hlavní kanalizační sběrače, komunální jsou profilů DN 800 – 1000 mm, průmyslový DN 400 mm, ostatní DN 300 – 600 mm. Holetín – jen místní úseky dešťové kanalizace. Jeníkov – má obecní splaškovou kanalizaci profilů DN 250 – 300 mm. Kameničky – původně jen krátké úseky dešťové kanalizace, v současné době je ve výstavbě splašková kanalizační síť. Kladno – nesoustavná dešťová kanalizační síť. Krouna – část obce má funkční veřejnou kanalizaci, vyústěnou do Krounky. Zbytek obce dešťové systémy příkopů a propustků. Miřetice – je zde funkční nesoustavná jednotná kanalizace se 6 výustmy do meliorační svodnice Oběšinky. Otradov - nemá kanalizační síť. Pokřikov – jen dílčí úseky dešťové kanalizace. Raná – jen nesoustavné dešťové odvodnění. Studnice – má jen dešťovou kanalizaci. Svratouch – je realizovaná nesoustavná dešťová kanalizace, oddílná splašková kanalizace. Tisovec - je realizovaná nesoustavná dešťová kanalizace. Trhová Kamenice – v obci je nesoustavná jednotná kanalizace z betonových trub DN 300 mm a 400 mm, původní z let 1910 – 1920 zděné. Včelákov – má pouze systém nesoustavné dešťové kanalizace, bude řešeno novou splaškovou kanalizací. Vítanov – v současné době realizuje splaškovou kanalizaci napojenou na ČOV Hlinsko. Vojtěchov, Vortová, Všeradov, Vysočina – není soustavná kanalizace.

Správní obvod ORP Zneškodňování odpadních vod v řešeném území je vyhovující pouze v Hlinsku, které provozuje vlastní městskou ČOV. U ostatních obcí je čištění odpadních vod většinou řešeno individuálně v septicích, v jímkách na vyvážení, u nové zástavby i domovními M–B ČOV. Některé obce v současné době řeší možnost napojení na stávající kanalizační systém a ČOV Hlinska (Vítanov). Výhledově je připravováno napojení obcí Vortová – Hamry Studnice na ČOV Hlinsko. Obce Raná a Vojtěchov budou čistit odpadní vody společně v jedné centrální ČOV. Jeníkov má vlastní kanalizační síť s obecní ČOV (530 EO). Miřetice, Dachov a Nouzov připravují společnou ČOV (původně s obcí Bošov, bude pravděpodobně řešeno samostatně). Svratouch má realizovánu obecní splaškovou kanalizaci a vlastní ČOV (původní záměr napojení na Svratku odpadá). Celkově v odkanalizování a čištění odpadních bude nutné postupně realizovat splaškové kanalizace a ČOV dle PVK Pk. Malé obce nebo místní části, které nelze napojit na větší stávající systémy, budou i nadále zneškodňovat odpadní vody individuálně. U těchto obcí bude nutné sledovat účinnost individuálních čistících jednotek, u nové zástavby řešit domovní M-B ČOV pokud je bude možné vyústit do místní vodoteče, nebo jímkami na vyvážení kalů na nejbližší provozovanou větší ČOV. Ochranná pásma: dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, je v Hlavě VI, § 23, odst.3 uvedeno: u potrubí do 500 mm průměru včetně ochranné pásmo vymezeno vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí 1,5 m, u potrubí nad průměr 500 mm 2,5 m.


62


Poznámka: výjimku z ochranného pásma může povolit v odůvodněných případech vodoprávní úřad.

ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ, TELEKOMUNIKACE A RADIOKOMUNIKACE Na základě získaných podkladů je sestaven souhrn technické infrastruktury ovlivňující jednotlivé lokality řešeného území ORP v následujícím rozsahu: Dědová

- nadzemní vedení VN, včetně el. stanic VN/NN, ČEZ Distribuce a.s. Děčín - sdělovací zemní kabelové vedení Telefonica O2 Czech Rebublic a.s - páteřní radioreléová trasa RKS Krásno – RS Spálený kopec, Radiokomunikace a.s, Praha, - radioreléová trasa Telefonica O2 Czech Rebublic a.s - vysílač mobilní sítě T – Mobile - (dosah ochranného pásma Svratouch MO ČR, Vojenská ubytovací a stavební správa Pardubice)

Hamry

- nadzemní vedení VN, včetně el. stanic ČEZ Distribuce a.s. Děčín

Hlinsko

- nadzemní vedení ZVN 400 kV – V 413, ČEPS a.s, Praha - nadzemní vedení VVN 2x110 kV (V 1141-2) a v současné době realizované vedení 2x110 kV z TR 400/110 kV Mírovka – TR Hlinsko, ČEZ Distribuce a.s. - transformovna 110/35 a 35/6 kV Hlinsko, ČEZ Distribuce a.s. Děčín - nadzemní vedeni VN, včetně el. stanic, ČEZ Distribuce a.s. Děčín - zemní kabelové vedení VN, ČEZ Distribuce a.s. Děčín - sdělovací zemní kabelové vedení včetně telefonní ústředny, Telefonica O2 Czech Rebublic a.s. - páteřní radioreléová trasa RKS Krásno – RS Spálený kopec, Radiokomunikace a.s, Praha, - radioreléová trasa RKS Krásno – radiokomunikační bod (vysílač) Hlinsko, Radiokomunikace a.s, Praha, - radioreléová trasa, Telefonica O2 Czech Rebublic a.s - vysílač mobilní sítě T - Mobile

Holetín

- nadzemní vedení ZVN 400 kV – V 413, ČEPS a.s, Praha - nadzemní vedení VVN 2x110 kV (V 1141-2), ČEZ Distribuce a.s. Děčín - nadzemní vedeni VN, včetně el. stanic, ČEZ Distribuce a.s. Děčín - páteřní radioreléová trasa RKS Krásno – RS Spálený kopec, Radiokomunikace a.s, Praha,

Jeníkov

- nadzemní vedeni VN, včetně el. stanic, ČEZ Distribuce a.s. Děčín - sdělovací zemní kabelové vedení,Telefonica O2 Czech Rebublic a.s. - radioreléová trasa, Telefonica O2 Czech Rebublic a.s - vysílač mobilní sítě Vodafone - (dosah ochranného pásma Svratouch MO ČR, Vojenská ubytovací a stavební správa Pardubice)

Kameničky

- nadzemní vedeni VN, včetně el. stanic, ČEZ Distribuce a.s. Děčín - sdělovací zemní kabelové vedení včetně telefonní ústředny, Telefonica O2 Czech Rebublic a.s.


63


- (dosah ochranného pásma Svratouch MO ČR, Vojenská ubytovací a stavební správa Pardubice) Kladno

- nadzemní vedeni VN, včetně el. stanic, ČEZ Distribuce a.s. Děčín - páteřní radioreléová trasa RKS Krásno – RS Spálený kopec, Radiokomunikace a.s, Praha - (dosah ochranného pásma Svratouch MO ČR, Vojenská ubytovací a stavební správa Pardubice)

Krouna

- nadzemní vedení ZVN 400 kV – V 413, ČEPS a.s, Praha - nadzemní vedeni VN, včetně el. stanic, ČEZ Distribuce a.s. Děčín - páteřní radioreléová trasa RKS Krásno – RS Spálený kopec, Radiokomunikace a.s, Praha - radioreléová trasa, Telefonica O2 Czech Rebublic a.s - sdělovací zemní kabelové vedení včetně telefonní ústředny, Telefonica O2 Czech Rebublic a.s - (dosah ochranného pásma Svratouch MO ČR, Vojenská ubytovací a stavební správa Pardubice) - telekomunikační kabelové vedení Českých drah , Praha

Otradov

- nadzemní vedeni VN, včetně el. stanic, ČEZ Distribuce a.s. Děčín

Miřetice

-

Pokřikov

- nadzemní vedeni VN, včetně el. stanic, ČEZ Distribuce a.s. Děčín - telekomunikační kabelové vedení Českých drah, Praha

Raná

- nadzemní vedení ZVN 400 kV – V 413, ČEPS a.s. Praha - nadzemní vedeni VN, včetně el. stanic, ČEZ Distribuce a.s. Děčín - telekomunikační kabelové vedení Českých drah , Praha

Studnice

- nadzemní vedeni VN, včetně el. stanic, ČEZ Distribuce a.s. Děčín

Svratouch

- nadzemní vedeni VN, včetně el. stanic, ČEZ Distribuce a.s. Děčín - vysílač mobilní sítě T-Mobile - (dosah ochranného pásma Svratouch MO ČR, Vojenská ubytovací a stavební správa Pardubice)

Tisovec

-

nadzemní vedení VVN 2x110 kV (V 1141-2), ČEZ Distribuce a.s. Děčín nadzemní vedeni VN, včetně el. stanic, ČEZ Distribuce a.s. Děčín radioreléová trasa RKS Krásno - Radiokomunikace a.s, Praha radioreléová trasa RKS Krásno – vysílač Miřetice, vysílače sdělovací zemní kabelové vedení včetně telefonní ústředny, Telefonica O2 Czech Rebublic a.s. - vysílač mobilní sítě T-Mobile

nadzemní vedení VVN 2x110 kV (V 1141-2), ČEZ Distribuce a.s. Děčín nadzemní vedeni VN, včetně el. stanic, ČEZ Distribuce a.s. Děčín sdělovací zemní kabelové vedení, Telefonica O2 Czech Rebublic a.s. vysílač mobilní sítě Vodafone

Trhová Kamenice - nadzemní vedení VVN 220 kV – V 203, ČEPS a.s, Praha - nadzemní vedeni VN, včetně el. stanic, ČEZ Distribuce a.s. Děčín - páteřní radioreléová trasa RKS Krásno – RS Spálený kopec,


64


Radiokomunikace a.s, Praha - radioreléová trasa RKS Krásno – radiokomunikační bod (vysílač) Hlinsko, Radiokomunikace a.s, Praha, - sdělovací zemní kabelové vedení včetně telefonní ústředny, Telefonica O2 Czech Rebublic a.s. - vysílače mobilní sítě T-Mobile a Vodafone Včelákov

- nadzemní vedení VVN 2x110 kV (V 1141-2), ČEZ Distribuce a.s. Děčín - nadzemní vedeni VN, včetně el. stanic, ČEZ Distribuce a.s. Děčín - sdělovací zemní kabelové vedení včetně telefonní ústředny, Telefonica O2 Czech Rebublic a.s.

Vítanov

- nadzemní vedeni VN, včetně el. stanic, ČEZ Distribuce a.s. Děčín - v současné době realizované vedení 2x110 kV z TR 400/110 kV Mírovka – TR Hlinsko, ČEZ Distribuce a.s. - radioreléová trasa, Telefonica O2 Czech Rebublic a.s

Vojtěchov

- nadzemní vedení ZVN 400 kV – V 413, ČEPS a.s, Praha - nadzemní vedeni VN, včetně el. stanic, ČEZ Distribuce a.s. Děčín - páteřní radioreléová trasa RKS Krásno – RS Spálený kopec Radiokomunikace a.s, Praha

Vortová

-

nadzemní vedeni VN, včetně el. stanic, ČEZ Distribuce a.s. Děčín

Všeradov

-

nadzemní vedení ZVN 400 kV – V 413, ČEPS a.s, Praha nadzemní vedeni VN, včetně el. stanic, ČEZ Distribuce a.s. Děčín radioreléová trasa, Telefonica O2 Czech Rebublic a.s

Vysočina

- nadzemní vedení ZVN 400 kV – V 413, ČEPS a.s, Praha - nadzemní vedení VVN 220 kV – V 203, ČEPS a.s, Praha - nadzemní vedeni VN, včetně el. stanic, ČEZ Distribuce a.s. Děčín - páteřní radioreléová trasa RKS Krásno – RS Spálený kopec, Radiokomunikace a.s, Praha - radioreléová trasa RKS Krásno – radiokomunikační bod (vysílač) Hlinsko, Radiokomunikace a.s, Praha,

Správní obvod ORP Zásobování elektrickou energií Řešené území spadá do zásobovací sféry transformovny 110/35 kV Hlinsko s možností omezeného provozního zajištění z TR Chotěboř. Základními zásobovacími linkami je 8 vedení s číselným označením VN 830-1,-2, 3,- 5,- 6 a VN 837, VN933, které jsou provozované napětím 35 kV. Vedení VN 935, které územím prochází, se na jeho zásobování nepodílí. Stávající rozvodný systém VN je po stránce přenosových možností nejen vyhovující, ale i výhledově perspektivní. Kabelový rozvod VN v rámci řešeného území, mimo městskou aglomeraci města Hlinska, není uplatněn a ani ve výhledu se nepředpokládá. Mimo uvedený systém VN prochází územím mikroregionu nadřazená soustava ZVN vedení 400 kV (V 413, TR Prosenice – TR Řeporyje), vedení 220 kV (V 203, TR Sokolnice – TR Opočinek). Uvedené napěťové systémy 400 a 220 kV jsou součástí nadřazené celostátní rozvodné sítě vyššího významu. Vedení 2 x110 kV ( V 1141-2, TR Hlinsko –TR Tuněchody) výkonově zajišťuje provoz TR Hlinska. Řešené území není z hlediska provozní spolehlivosti plně zajištěno vzhledem k tomu, že napájecí vedení 2 x 110 kV (V 1141-2) je jediným vedením zajišťujícím provoz


65


transformovny Hlinska z nadřazené transformovny 220/110 kV Opočinek systémem 110 kV. V případě mimořádné situace, tj. poruchy na vedení 110 kV,mezi TR Opočinek – TR Tuněchody –TR Hlinsko, nelze plně zajistit provoz tohoto regionu. Pro provozní a výkonové zajištění transformovny 110/35 kV Hlinsko je v současné době v realizaci vedení 2 x 110 kV TR Mírovka – TR Hlinsko, která je nezbytnou akcí pro rozvoj širšího území. Předmětné vedení je technicky řešeno pro systém 110 a 35 kV s tím, že stávající vedení VN 830 v úseku Chlum – TR Hlinsko bude přeloženo na realizované vedení 2x110 kV. Řešené území spadá do provozní sféry dvou provozovatelů el. sítě VN. Podstatná část energetického systému je provozována ČEZ Distribuce, a.s Děčín. Okrajová lokalita území jihovýchodně od Hlinska spadá do sféry E.ON a.s . Zvláštností této situace je to, že napěťový systém VN na území spravovaném E.ON a.s. provozuje ČEZ a.s., místní sítě NN a transformační stanice provozuje E.ON a.s., která zároveň určuje perspektivní rozvoj zásobování el. energií. Rozhodující vliv na rozvoji řešeného území je zajištění požadovaného el. příkonu v transformaci VN/NN u jednotlivých lokalit ORP. V řešeném území se nevyskytuje kritický stav zásobování el. energií. Telekomunikace a radiokomunikace V blízkosti řešeného území je situováno významné radiokomunikační středisko (RKS) Krásno, které je součástí radiokomunikační sítě páteřních a přístupových tras. Mimo uvedený bod, nacházejí se v řešeném území telekomunikační body, které jsou vzájemně systémově propojeny radioreléovými (rr) trasami. Přehled o průběhu páteřní a přístupových rr tras a vysílačů spadající do správy Radiokomunikací a.s, T-Mobile a.s, Vodafone a.s. a Telefonica O2 Czech Republic a.s, včetně kabelového komunikační vedení Telefonica O2 a.s., je uveden v mxd projektu digitální části této dokumentace

ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM A TEPLEM Na základě získaných podkladů je sestaven souhrn technické infrastruktury ovlivňující jednotlivé lokality řešeného území ORP v následujícím rozsahu: Dědová

- STL plynovody VČP Net s.r.o.

Hamry


Hlinsko

- NTL, STL plynovody, VTL plynovody VČP Net s.r.o. - regulační stanice plynu VTL/STL VČP Net s.r.o. - regulační stanice plynu STL/NTL VČP Net s.r.o. - distribuční regulátor STL/NTL VČP Net s.r.o. - výrobna tepla, výměníky tepla - teplovody

Holetín

- VTL plynovody VČP Net s.r.o.

Jeníkov


Kameničky


Kladno

- STL plynovody, VTL plynovody VČP Net s.r.o. - regulační stanice plynu VTL/STL VČP Net s.r.o.

Krouna



66


Otradov


Miřetice

- STL plynovody, VTL plynovody VČP Net s.r.o. - regulační stanice plynu VTL/STL VČP Net s.r.o. - liniové prvky katodové ochrany VČP Net s.r.o. - stanice katodové ochrany VČP Net s.r.o.

Pokřikov


Raná

- STL plynovody, VTL plynovody VČP Net s.r.o.

Studnice


Svratouch

- STL plynovody JMP Net s.r.o.

Tisovec

- na území se nenachází žádné plynárenské zařízení

Trhová Kamenice - STL plynovody VČP Net s.r.o. Včelákov


Vítanov


Vojtěchov


Vortová


Všeradov


Vysočina


Správní obvod ORP Řešené území je zásobováno zemním plynem z vysokotlakých plynovodů (např. páteřní VTL plynovod 500 PN 25 Kohoutov - Černá za Bory), které jsou ve vlastnictví VČP Net s.r.o. a na jihovýchodním okraji řešeného území pomocí místní STL plynovodní sítě ve vlastnictví JMP Net s.r.o. Distribuce zemního plynu odběratelům se uskutečňuje většinou středotlakými plynovody, které jsou připojeny na VTL/STL regulační stanice plynu. Pouze v Hlinsku je místní síť tvořena nejen STL plynovody, ale i NTL plynovody a jsou zde umístěny také distribuční regulátory tlaku plynu STL/NTL. Řešená oblast má poměrně vysoký stupeň plynofikace. Pouze obce Holetín a Tisovec nejsou doposud plynofikovány. Do obce Včelákov je zaveden STL plynovod pouze v části. Stávající kapacita plynovodních rozvodů má rezervy i pro plynofikaci lokalit, do kterých není plynovodní síť zavedena. Připojování dalších lokalit na zemní plyn se provádí podle „Plynofikačních studií“, které jsou zpracovávány podle požadavků obcí a měst. Tyto studie musí být konzultovány a odsouhlaseny se zástupci vlastníka stávajících plynovodních rozvodů v dané lokalitě, kterými v současné době jsou VČP Net s.r.o. a JMP Net s.r.o.


67


Na území města Hlinsko se nachází výrobna tepla včetně teplovodů a předávacích stanic.

ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ Dědová Obecně závazná vyhláška je zpracována. TKO odvážen na skládku Srní. Kontejnery na separovaný odpad jsou v obci rozmístěny. Dle potřeby se přistavuje kontejner na objemný odpad. Organizuje se svoz nebezpečného odpadu. Na území obce jsou staré zátěže území. Žádná skládka se v obci neplánuje. Hlinsko Odvoz a odstranění TKO zajišťuje město prostřednictvím firmy EKO Hlinecko, o.p.s. (obdobně prakticky z celého území ORP Hlinsko). Jednou měsíčně probíhá svoz velkoobjemového odpadu, dvakrát ročně je zajištěn sběr a odvoz nebezpečných odpadů. Ve všech místních částech jsou v rámci separovaného sběru rozmístěny kontejnery na bílé a barevné sklo, papír, PET lahve i ostatní plasty. Směsný odpad je ukládán na skládce v Srní, která je, spolu se sběrným dvorem a kompostárnou v areálu EKO (TS) v Srnské ulici, základem systému nakládání s komunálním odpadem v Hlinsku. V 500 m širokém pásu od okrajů této řízené skládky komunálního odpadu (kategorie S-00) je vyhlášeno ochranné pásmo. Na území se nachází několik nelegálních skládek, vesměs již nepoužívaných. Tři z nich jsou podchyceny v systému evidence starých ekologických zátěží. Holetín TKO odvážen na skládku Srní. Kontejnery na separovaný odpad jsou v obci rozmístěny. Organizuje se svoz nebezpečného odpadu. Na území obce jsou staré zátěže území. Žádná skládka se v obci neplánuje. Jeníkov Obecně závazná vyhláška je zpracována. TKO odvážen na skládku Srní. Na území obce jsou staré zátěže území. Kameničky Obecně závazná vyhláška je zpracována. TKO odvážen na skládku Srní. Kontejnery na separovaný odpad jsou v obci rozmístěny. Organizuje se svoz nebezpečného odpadu. Žádná skládka se v obci neplánuje. Kladno Obecně závazná vyhláška je zpracována. TKO odvážen na skládku Srní. Kontejnery na separovaný odpad jsou v obci rozmístěny. Organizuje se svoz nebezpečného odpadu. Krouna Obecně závazná vyhláška je zpracována. TKO odvážen na skládku Srní. Kontejnery na separovaný odpad jsou v obci rozmístěny. Organizuje se svoz nebezpečného odpadu. Miřetice TKO odvážen na skládku Srní. Kontejnery na separovaný odpad jsou v obci rozmístěny. Organizuje se svoz nebezpečného odpadu.


68


Otradov TKO odvážen na skládku Srní. Kontejnery na separovaný odpad jsou v obci rozmístěny. Organizuje se svoz nebezpečného odpadu. Pokřikov TKO odvážen na skládku Srní. Kontejnery na separovaný odpad jsou v obci rozmístěny a týdně odváženy. Organizuje se svoz nebezpečného odpadu. Na území obce je evidován větší počet starých zátěží území. Žádná skládka se v obci neplánuje. Raná Obecně závazná vyhláška je zpracována. TKO odvážen na skládku Srní. Kontejnery na separovaný odpad jsou v obci rozmístěny a odváženy. Organizuje se svoz nebezpečného odpadu. Na území obce jsou staré zátěže území. Žádná skládka se v obci neplánuje. Studnice Obecně závazná vyhláška je zpracována. TKO odvážen na skládku Srní. Kontejnery na separovaný odpad jsou v obci rozmístěny a týdně odváženy. Kontejnery na objemný odpad jsou pravidelně přistavovány a odváženy. Organizuje se svoz nebezpečného odpadu. Na území obce jsou staré zátěže území. Žádná skládka se v obci neplánuje. Svratouch Obecně závazná vyhláška je zpracována. TKO odvážen na skládku Srní. Kontejnery na separovaný odpad jsou v obci rozmístěny na třech místech a pravidelně odváženy. Organizuje se svoz nebezpečného odpadu. Na území obce jsou staré zátěže území. Žádná skládka se v obci neplánuje. Je využíván sběrný dvůr v sousední Svratce. Tisovec Obecně závazná vyhláška je zpracována. TKO odvážen na skládku Srní. Organizuje se svoz nebezpečného odpadu. Na území obce jsou staré ekologické zátěže. Žádná skládka se v obci neplánuje. Trhová Kamenice Kontejnery na separovaný odpad jsou v obci rozmístěny. Organizuje se svoz nebezpečného odpadu. Včelákov TKO odvážen na skládku Srní. Kontejnery na separovaný odpad jsou v obci rozmístěny a pravidelně odváženy. Organizuje se svoz nebezpečného odpadu. Na území obce jsou staré zátěže území. Je využíván sběrný dvůr v Hlinsku. Vítanov Obecně závazná vyhláška je zpracována. TKO odvážen na skládku Srní. Kontejnery na separovaný odpad jsou v obci rozmístěny (točna autobusu). Organizuje se svoz nebezpečného odpadu. Žádná skládka se v obci neplánuje. Vojtěchov Obecně závazná vyhláška je zpracována. TKO odvážen na skládku Srní. Žádná skládka se v obci neplánuje. Vortová Obecně závazná vyhláška je zpracována. TKO odvážen na skládku Srní. Kontejnery na separovaný odpad jsou v obci rozmístěny. Organizuje se svoz nebezpečného odpadu. Na území obce jsou staré zátěže území. Žádná skládka se v obci neplánuje.


69


Všeradov Obecně závazná vyhláška je zpracována. TKO odvážen na skládku Srní. Kontejnery na separovaný odpad jsou v obci rozmístěny. Organizuje se svoz nebezpečného a objemného odpadu. Na území obce jsou staré zátěže území. Žádná skládka se v obci neplánuje. Vysočina Obecně závazná vyhláška je zpracována. TKO odvážen na skládku Srní. Kontejnery na separovaný odpad jsou v obci rozmístěny. Organizuje se svoz nebezpečného odpadu. Žádná skládka se v obci neplánuje. Správní obvod ORP Na území ORP Hlinsko se ze sledovaných jevů nachází jediná skládka komunálních odpadů S-OO v lokalitě Hlinsko Srní, v jejímž areálu se také nachází kompostárna a sběrný dvůr. Na území je dostatek drobných provozoven sběru kovů, typu „sběrné suroviny“. Opačný stav se jeví u dalších zařízení, zejména u zařízení na využívání odpadů (recyklační linky, kompostárny, zařízení na energetické využívání odpadů). Vzhledem k velikosti území, je třeba tyto záměry posuzovat spíše z nadregionálního hlediska. Sběrné dvory, případně jejich menší obdoby, mohou být další příležitostí ke zkvalitnění odpadového hospodářství, přestože již některá v zájmovém území fungují. Odpadové hospodářství je na území jednotlivých obcí regulováno formou obecních vyhlášek. Odstraňování odpadů je zajištěno především na skládce Srní firmy EKO Hlinecko, o.p.s. Vyseparované složky komunálního odpady (papír, plast, sklo) jsou distribuovány k dalšímu zpracování, jejich svoz je na území zvětší části zajištěn a je financován autorizovanou obalovou společností. Prakticky ve všech obcích je organizován svoz velkoobjemového a nebezpečného odpadu. Odpady je možno odevzdávat také na sběrných dvorech. V řešeném území se nachází také několik nelegálních skládek, resp. starých zátěží území. Jejich významnost je rozdílná a většina obcí nemá možnost se ze svých rozpočtů s těmito zátěžemi úspěšně vypořádat.


70


I.A.1.7.Sociodemografické podmínky

SEZNAM VÝCHOZÍCH SLEDOVANÝCH JEVŮ Téma je charakterizováno následujícími sledovanými jevy (číslování dle tabulky sledovaných jevů – Přílohy č. 1 k vyhlášce 50/2006 Sb. – část A): 3 - plochy občanského vybavení, 107 - objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma, 108 - vojenský újezd, 110 - objekt civilní ochrany, 111 - objekt požární ochrany, 112 - objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České Republiky, 113 - ochranné pásmo hřbitova, krematoria, 115 - ostatní veřejná infrastruktura, 117 - zastavitelná plocha, 118 - jiné záměry, 119 - další dostupné informace.

ŠIRŠÍ VZTAHY Správní obvod obce s rozšířenou působností Hlinsko (dále jen správní obvod) je součástí Pardubického kraje (okres Chrudim). Území správního obvodu leží částečně v Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Železné hory (městys Trhová Kamenice, části obcí Miřetice, Vysočina a městyse Včelákov), částečně v CHKO Žďárské vrchy (obce Dědová, Hamry, Jeníkov, Kameničky, Kladno, Studnice, Svratouch, Vítanov, Vortová, Všeradov, část města Hlinska, části obcí Krouna a Raná a většina katastrálního území obce Vysočina). Mimo chráněné území jsou obce Holetín, Otradov, Tisovec a Vojtěchov. Obce Trhová Kamenice, Vysočina, Všeradov, Vítanov, Hlinsko – místní část Chlum, Studnice, Vortová, Kameničky a Svratouch tvoří západojižní hranici Pardubického kraje a sousedí s obcemi Slavíkov, Ždírec nad Doubravou, Krucemburk, Vojnův Městec, Herálec, Krejcar, Chlumětín a městem Svratka kraje Vysočina. Všechny obce ve správním obvodu jsou součástí sdružení obcí - Mikroregion Hlinecko. Přirozeným spádovým a hlavním centrem s vyšší občanskou vybaveností, která je na dobré úrovni a její nabídka odpovídá velikosti sídla, je ve správním obvodu město Hlinsko. Za dalšími službami, nákupními možnostmi, širší nabídkou zdravotní péče a zařízeními pro rekreační vyžití vyjíždějí obyvatelé řešeného území do větších center osídlení – např. do Chrudimi, Pardubic, Hradce Králové nebo Havlíčkova Brodu

ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ A JEHO HODNOT Dědová Vývoj počtu trvale žijících obyvatel v obci vykazuje mezi rokem 1900 a k 31. 12. 2007 trvale klesající tendenci (pokles o 321 obyvatel). Pohyb trvale žijících obyvatel v roce 2007: živě narození - 0, zemřelí - 3, přistěhovalí - 1, vystěhovalí - 1; celkově došlo k úbytku o 3 obyvatele. Hodnota indexu mládí je příznivá - k 31. 12. 2001 byla 139, k 31.12.2007 147 což znamená, že v obci žije větší počet obyvatel v předproduktivním věku (0 - 14 let) než v poproduktivním věku (15 – 60 let), počet obyvatel v produktivním věku se nezměnil. Občanská vybavenost: - Obecní úřad - Knihovna - Sbor dobrovolných hasičů


71


- Cyklotrasa, turistická trasa - Prodejna potravin - Hostinec Dědová – bez stravování Hamry Vývoj počtu trvale žijících obyvatel v obci vykazuje mezi rokem 1900 a k 31. 12. 2007 trvale klesající tendenci (pokles o 309 obyvatel). Pohyb trvale žijících obyvatel v roce 2007: živě narození - 3, zemřelí - 5, přistěhovalí - 9, vystěhovalí - 11; celkově došlo k úbytku o 4 obyvatele. Hodnota indexu mládí je nepříznivá - k 31. 12. 2001 byla 122, k 31.12. 2007 73, což znamená, že v obci žije menší počet obyvatel v předproduktivním věku (0 - 14 let) než v poproduktivním věku (15 – 60 let), počet obyvatel v produktivním věku se mírně zvýšil – dochází zde k přirozenému postupnému stárnutí populace. Občanská vybavenost: - Obecní úřad - Azylový dům pro těhotné ženy v tísni Hamry - Knihovna - Sbor dobrovolných hasičů - Dětské hřiště, jízda bryčkou Josef Trávníček, cyklotrasa, turistická trasa - Prodejna potravin - Restaurace U Zvolánků – restaurace se sálem, studená kuchyně, klubovna hasičů – studená kuchyně Hlinsko Vývoj počtu trvale žijících obyvatel ve městě vykazuje mezi rokem 1900 a k 31. 12. 2007 trvale vzestupnou tendenci (nárůst o 4320 obyvatel). Pohyb trvale žijících obyvatel v roce 2007: živě narození - 101, zemřelí - 97, přistěhovalí - 198, vystěhovalí - 173; celkově došlo k nárůstu o 29 obyvatel. Hodnota indexu mládí je nepříznivá - k 31. 12. 2001 byla 125, k 31. 12. 2007 91, což znamená, že v obci žije menší počet obyvatel v předproduktivním věku (0 - 14 let) než v poproduktivním věku (15 – 60 let), počet obyvatel v produktivním věku se mírně snížil – dochází zde k přirozenému postupnému stárnutí populace. Občanská vybavenost: - Městský úřad, Úřad práce, Finanční úřad, Policie České republiky – obvodní oddělení, Městská policie Hlinsko, Česká hasičská jednota Hlinsko – zásahová jednotka, Zdravotnická záchranná služba - Mateřské školy - (MŠ Budovatelů, Milíčova, Rubešova), Základní školy (ZŚ Ležáků, Smetanova, Reslova), Gymnázium K. V. Raise, Střední odborné učiliště technické Chotěboř, odloučené pracoviště Hlinsko, Základní umělecká škola, Dům dětí a mládeže - Poliklinika, Lékařská služba první pomoci – v rámci polikliniky, Zdravotnická záchranná služba Pardubického kraje – Hlinsko (výjezdové stanoviště v areálu polikliniky), Dopravní zdravotnická záchranná služba Hlinsko – provozována firmou AMA v rámci polikliniky, Soukromé ordinace s různorodou specializací – 7 ordinací praktického lékaře pro dospělé, 5 ordinací praktického lékaře pro děti a dorost, 9 stomatologických ordinací, 2 ordinace gynekologické, 3 lékárny, Pedagogicko-psychologická poradna pro děti a mladistvé, Domov seniorů Drahtinka, Domy s pečovatelskou službou – 2x, Fokus Vysočina – sdružení pro péči o duševně nemocné, Farní charita Hlinsko - Veřejná knihovna, Městské muzeum a galerie, Soubor lidových staveb Vysočina – Betlém Hlinsko, Městský kulturní klub Hlinečan, Panoramatické kino, Komorní divadlo Orlovna, Kulturní dům, Církevní objekty – farní kostel církve římskokatolické – kostel


72


Panny Marie, kostel sv. Petra a Pavla na Chlumu, kapličky, farní úřad římskokatolické církve, sbor Českobratrské církve evangelické – modlitebna Hlinsko, Husův sbor Církve československé husitské, urnový háj, bývalá židovská synagoga – neplní náboženskou funkci – byla přeměněna na Městské muzeum, Hřbitov - Sbor dobrovolných hasičů – Blatno, Chlum, Česká hasičská jednota Hlinsko, Tělovýchovná jednota, Klub Chryzantéma Hlinsko, Místní organizace Českého rybářského svazu, Český svaz chovatelů, Základní organizace včelařů, Junák Hlinsko, Občanské sdružení Blatno, Mateřské centrum Hlinečánek, Klub českých turistů Hlinsko, Klub přátel Veselého Kopce a Betléma, Folklorní soubor Vysočan Hlinsko, Folklorní soubor Vysočánek Hlinsko, Taneční klub Gymnázium Hlinsko (TKG Hlinsko), Taneční studio Ridendo Hlinsko, Speedfree Hlinsko - Městské sportoviště Olšinky Hlinsko – zimní stadion, 2 travnatá fotbalová hřiště, hřiště pro házenou a malou kopanou s umělým povrchem, 4 tenisové kurty, 3 hřiště na volejbal a nohejbal, Fotbalové hřiště, Tělocvična, Krytý plavecký bazén (další služby: sauna, solárium, fitness, squash a masáže), Areál pro sjezdové lyžování – Ski klub Hlinsko (2 lyžařské vleky u velké a malé sjezdovky s délkou 250 m, dětský lanový vlek s délkou 60 m), Běžecké tratě – nástupní místo udržovaných běžeckých tras je v lokalitě Rataje, a vedou okolím Hlinska, Kameniček, Hamrů, Vortové, Studnice, Svratouchu dále do center Žďárských vrchů, areál venkovního koupaliště na severním okraji Hlinska – v současné době nefunkční a chátrající; Na organizované klubové úrovni se v území ORP provozuje lední hokej (HC Hlinsko), fotbal (FK Hlinsko), volejbal (Sportovní klub odbíjené Hlinsko), národní házená (HK Hlinsko), tenis (TK Hlinsko), stolní tenis (TTC Dekora Hlinsko), futsal (futsalový klub Arsenal Hlinsko), horolezectví (Horolezecký klub Hlinsko), lyžování (Ski klub Hlinsko), karate (oddíl karate Hlinsko), squash (neoficiální sqush klub v Hlinsku), turistika (Klub českých turistů Hlinsko) aj. - Prodejny potravin, supermarkety, řeznictví, prodejny textilu, bytového textilu, obuvi, pekařství, prodejny ovoce a zeleniny, kadeřnictví, kosmetické, manikérské a pedikérské služby, čerpací stanice, autoservisy, provozovny autodopravy, peněžní domy, bankomaty, pojišťovací činnost, veterinární ordinace, realitní kanceláře, květinářství, fotografické ateliéry, služby pro cyklisty, krejčovství, zámečnické služby, sklenářství, autoškoly - Penzion Bella Hlinsko, Penzion na Betlémě, Penzion-apartmá, ubytování v soukromí-p. Jirmásek, Medkovy Kopce, OSSA – ubytování v apartmánech, Ubytování U Toma, Kateřina Fialová – ubytování v soukromí, Ubytovna, SKI restaurant, Restaurace U Karla, Restaurace Rychtář, Restaurace U Hlineckého koníčka, Restaurace ‚No. 14‘, Pizza – grill, Hostinec U Pavlousků, Bistro Gamas, Bowling Bar Blatno, Bowling bar, herna, sportbar Hlinsko, Kavárnička na Betlémě, Klub Sklep, Lahůdky ALKA, Na kamenném schodě – cukrárna, Občerstvení U HŘIŠTĚ Blatno, Záložna – Sazka centrum, Hospoda U Sv. Huberta Hlinsko, Hospoda U Podroužků, Duo-A Holetín Vývoj počtu trvale žijících obyvatel v obci vykazuje mezi rokem 1900 a k 31. 12. 2007 trvale klesající tendenci (pokles o 674 obyvatel). Pohyb trvale žijících obyvatel v roce 2007: živě narození - 8, zemřelí - 5, přistěhovalí - 29, vystěhovalí - 25; celkově došlo k úbytku o 7 obyvatel. Hodnota indexu mládí je nepříznivá - k 31. 12. 2001 byla 116, k 31. 12. 2007 92, což znamená, že v obci žije menší počet obyvatel v předproduktivním věku (0 - 14 let) než v poproduktivním věku (15 – 60 let), počet obyvatel v produktivním věku se mírně zvýšil – dochází zde k přirozenému postupnému stárnutí populace.


73


Občanská vybavenost: - Obecní úřad, pošta - Mateřská škola, Základní škola-nižší stupeň (1. – 5. ročník) - Knihovna, kaple sv. Jana Křtitele, hřbitov - Sbor dobrovolných hasičů, Tělovýchovná jednota, Zahrádkáři, Fotbalový klub - Fotbalové hřiště, tělocvična, antukové hřiště (volejbal, nohejbal), koupaliště, přírodní koupání ve 2 zatopených lomech, cyklotrasa, turistická trasa - Prodejna smíšeného zboží, autoopravna, pneuservis - Restaurace „U Čarodějky“, Hostinec „Na Sále“ (sál, studená kuchyně, výdej teplých jídel), Občerstvení na koupališti (zahradní posezení, teplá i studená kuchyně), 4 chalupy k pronájmu pro rekreační účely Jeníkov Vývoj počtu trvale žijících obyvatel v obci vykazuje mezi rokem 1900 a k 31. 12. 2007 klesající tendenci (pokles o 68 obyvatel) – od roku 1991 počet obyvatel stoupá. Pohyb trvale žijících obyvatel v roce 2007: živě narození - 7, zemřelí - 4, přistěhovalí - 4, vystěhovalí - 9; celkově došlo k úbytku o 2 obyvatele. Hodnota indexu mládí je příznivá - k 31. 12. 2001 byla 140, k 31. 12. 2007 161, což znamená, že v obci žije větší počet obyvatel v předproduktivním věku (0 - 14 let) než v poproduktivním věku (15 – 60 let), počet obyvatel v produktivním věku se zvýšil. Občanská vybavenost: - Obecní úřad - Knihovna, kaple sv. Václava, hřbitov - Sbor dobrovolných hasičů, Svaz technických sportů - Hřiště na malou kopanou - prodejna potravin, autoopravna, instalatérství - Hospoda „U Hasiče“ – hostinec, studená kuchyně, Hospoda „U Jelena“ Kameničky Vývoj počtu trvale žijících obyvatel v obci vykazuje mezi rokem 1900 a k 31. 12. 2007 trvale klesající tendenci (pokles o 384 obyvatel) – od roku 2001 počet obyvatel stoupá. Pohyb trvale žijících obyvatel v roce 2007: živě narození - 10, zemřelí - 1, přistěhovalí - 11, vystěhovalí - 23; celkově došlo k úbytku o 3 obyvatele. Hodnota indexu mládí je příznivá k 31. 12. 2001 byla 146, k 31. 12. 2007 124, což znamená, že v obci žije větší počet obyvatel v předproduktivním věku (0 - 14 let) než v poproduktivním věku (15 – 60 let), počet obyvatel v produktivním věku se zvýšil. Občanská vybavenost: - Obecní úřad, pošta - Mateřská škola, Základní škola (1. – 9. ročník) - Detašované pracoviště praktického lékaře pro dospělé, detašované pracoviště praktického lékaře pro děti a dorost, Dům s pečovatelskou službou - Obecní a farní knihovna, Galerie Antonína Slavíčka, Výstavní síň na Obecním úřadě – výstavy obrazů, Kulturní zařízení – sál (nevyužívané-havarijní stav), Kostel Nejsvětější Trojice, Hřbitov - Sbor dobrovolných hasičů, Tělovýchovná jednota, Fotbalový klub - Fotbalové hřiště, hřiště s umělým povrchem (tenis, házená, malá kopaná, florbal, volejbal, nohejbal basketbal), tělocvična (nevyužívaná-havarijní stav), běžecké tratě, cyklotrasa, turistická trasa


74


- prodejna potravin, pedikúra, instalatérství - Pohostinství „U Adámků“ (studená, příležitostně i teplá kuchyně), Hospoda „U Čerta“ Filipov, Penzion Sirius (ubytování a stravování) Kladno Vývoj počtu trvale žijících obyvatel v obci vykazuje mezi rokem 1900 a k 31. 12. 2007 trvale klesající tendenci (pokles o 141 obyvatel). Pohyb trvale žijících obyvatel v roce 2007: živě narození - 1, zemřelí - 0, přistěhovalí - 3, vystěhovalí - 4; celkově se počet obyvatel nezměnil. Hodnota indexu mládí je příznivá - k 31. 12. 2001 byla 147, k 31. 12. 2007 130, což znamená, že v obci žije větší počet obyvatel v předproduktivním věku (0 - 14 let) než v poproduktivním věku (15 – 60 let), počet obyvatel v produktivním věku se mírně snížil. Občanská vybavenost: - Obecní úřad - Mariánská kaple - Sbor dobrovolných hasičů - Hřiště, fotbalové hřiště, cyklotrasa - Prodejna potravin, autoopravna, kadeřnictví - Restaurace U Homolků – teplá i studená kuchyně Krouna Vývoj počtu trvale žijících obyvatel v obci vykazuje mezi rokem 1900 a k 31. 12. 2007 trvale klesající tendenci (pokles o 1668 obyvatel). Pohyb trvale žijících obyvatel v roce 2007: živě narození - 13, zemřelí - 14, přistěhovalí - 22, vystěhovalí - 27; celkově došlo k úbytku o 6 obyvatel. Hodnota indexu mládí je příznivá - k 31. 12. 2001 byla 101, k 31. 12. 2007 105, což znamená, že v obci žije větší počet obyvatel v předproduktivním věku (0 - 14 let) než v poproduktivním věku (15 – 60 let), počet obyvatel v produktivním věku se zvýšil. Občanská vybavenost: - Obecní úřad, pošta - Mateřská škola, Základní škola (1. – 9. ročník) - Soukromé ordinace s různorodou specializací –praktický lékař pro dospělé, detašované pracoviště praktického lékaře pro děti a dorost, stomatologická ordinace, Lékárna - detašovaná pracoviště – Krouna - Knihovna, Výstavní síň, kostel sv. Archanděla Gabriela, evangelický kostel, 2 hřbitovy - Sbor dobrovolných hasičů - Hřiště, fotbalové hřiště, přírodní koupání (rybník Pilský, Malá Krouna), koupaliště (požární nádrž Rychnov), hippoturistika – Farma Čachnov, turistická trasa, cyklotrasa - Prodejna potravin, autoopravna, kadeřnictví, cykloservis, pneuservis, benzínová pumpa - Hostinec Na Křižovatce – studená kuchyně, Hostinec U Hračkářky – studená kuchyně, Občerstvení Jančík – rychlé občerstvení, teplá i studená kuchyně, Ubytování p. Kučera, Ubytování p. Pešek Čachnov Miřetice Vývoj počtu trvale žijících obyvatel v obci vykazuje mezi rokem 1900 a k 31.12. 2007 trvale klesající tendenci (pokles o 688 obyvatel). Pohyb trvale žijících obyvatel v roce 2007: živě narození - 8, zemřelí - 15, přistěhovalí - 29, vystěhovalí - 15; celkově došlo k přírůstku o 7 obyvatel. Hodnota indexu mládí je příznivá - k 31. 12. 2001 byla 140, k 31. 12. 2007 110,


75


což znamená, že v obci žije větší počet obyvatel v předproduktivním věku (0 - 14 let) než v poproduktivním věku (15 – 60 let), počet obyvatel v produktivním věku se zvýšil. Občanská vybavenost: - Obecní úřad, pošta - Mateřská škola, Základní škola nižší stupeň (1. – 5. ročník) - Soukromé ordinace s různorodou specializací –praktický lékař pro dospělé, detašované pracoviště praktického lékaře pro děti a dorost, stomatologická ordinace, gynekologická ordinace, lékárna - Knihovna, Památník obce Ležáky, kaple, hřbitov - Sbor dobrovolných hasičů, tělovýchovná jednota, Místní organizace Českého rybářského svazu, fotbalový klub - Hřiště, fotbalové hřiště, tělocvična, přírodní koupání (zatopené lomy Švihov, Dubová), turistická trasa, cyklotrasa - Prodejna potravin, autoopravna, kadeřnictví - Penzion Na Majlantě (restaurace, teplá kuchyně, ubytování), Restaurace U Mrázků – studená a teplá kuchyně, Hostinec Švihov, Občerstvení Ležáky Otradov Vývoj počtu trvale žijících obyvatel v obci vykazuje mezi rokem 1900 a k 31. 12. 2007 klesající tendenci (pokles o 251 obyvatel). Pohyb trvale žijících obyvatel v roce 2007: živě narození - 2, zemřelí - 6, přistěhovalí - 3, vystěhovalí - 0; celkově došlo k úbytku o 1 obyvatele. Hodnota indexu mládí je nepříznivá - k 31. 12. 2001 byla 91, k 31. 12. 2007 70, což znamená, že v obci žije menší počet obyvatel v předproduktivním věku (0 - 14 let) než v poproduktivním věku (15 – 60 let), počet obyvatel v produktivním věku se snížil – dochází zde k přirozenému postupnému stárnutí populace. Občanská vybavenost: - Obecní úřad - Knihovna, kostel sv. Bartoloměje, hřbitov - Sbor dobrovolných hasičů - Fotbalové hřiště, koupaliště-požární nádrž, cyklotrasa, turistická trasa - Prodejna potravin, veterinář - Hostinec Barandov - studená kuchyně Pokřikov Vývoj počtu trvale žijících obyvatel v obci vykazuje mezi rokem 1900 a k 31. 12. 2007 trvale klesající tendenci (pokles o 213 obyvatel). Pohyb trvale žijících obyvatel v roce 2007: živě narození - 2, zemřelí - 6, přistěhovalí - 3, vystěhovalí - 0; celkově došlo k úbytku o 1 obyvatele. Hodnota indexu mládí je příznivá - k 31. 12. 2001 byla 137, k 31. 12. 2007 126, což znamená, že v obci žije větší počet obyvatel v předproduktivním věku (0 - 14 let) než v poproduktivním věku (15 – 60 let), počet obyvatel v produktivním věku se mírně snížil. Občanská vybavenost: - Obecní úřad - Mateřská škola - Knihovna, kulturní sál v objektu hasičské zbrojnice - Sbor dobrovolných hasičů - Hřiště, fotbalové hřiště, tenisový kurt, cyklotrasa, turistická trasa - Prodejna smíšeného zboží Jednota, autodílna, pneuservis, autobazar


76


Raná Vývoj počtu trvale žijících obyvatel v obci vykazuje mezi rokem 1900 a k 31. 12. 2007 střídavě klesající a stoupající tendence (celkově ale poklesl o 217 obyvatel). Pohyb trvale žijících obyvatel v roce 2007: živě narození - 3, zemřelí - 3, přistěhovalí - 8, vystěhovalí - 2; celkově došlo k přírůstku o 6 obyvatel. Hodnota indexu mládí je mírně nepříznivá - k 31. 12. 2001 byla 121, k 31. 12. 2007 93, což znamená, že v obci žije menší počet obyvatel v předproduktivním věku (0 - 14 let) než v poproduktivním věku (15 – 60 let), počet obyvatel v produktivním věku se zvýšil - dochází zde k přirozenému postupnému stárnutí populace. Občanská vybavenost: - Obecní úřad, pošta - Základní škola nižší stupeň (1. – 5. ročník) - Knihovna, sál v hostinci, kinosál v požární zbrojnici, kulturní dům se sálem a obchodem (místní část Medkovy Kopce) kostel sv. Jakuba, hřbitov s kostnicí, evangelický kostel, kaple Panny Marie (místní část Oldřetice) - Sbor dobrovolných hasičů, tělovýchovná jednota, ÚAMK Raná - Hřiště, fotbalové hřiště, tělocvična, koupaliště, hřiště na volejbal a zimní stadion otevřený, cyklotrasa - Prodejna se smíšeným zbožím, obchod s potravinami (místní část Medkovy Kopce), kadeřnictví, střelnice, moštárna, autoservis a odtahová služba (místní část Oldřetice), Pila N+A (služby v lesnictví, obchod se dřevem) a Autobazar Čertovina (místní část Medkovy Kopce) - Hostinec, Motorest Čertovina (místní část Medkovy Kopce), Penzion-ubytování v soukromí p. Jirmásek (místní část Medkovy Kopce) Studnice Vývoj počtu trvale žijících obyvatel v obci vykazuje mezi rokem 1900 a k 31. 12. 2007 klesající tendenci (pokles o 467 obyvatel) – do roku 1930 počet obyvatel stoupal a poté docházelo k trvalému snižování počtu obyvatel. Pohyb trvale žijících obyvatel v roce 2007: živě narození - 6, zemřelí - 7, přistěhovalí - 4, vystěhovalí - 6; celkově došlo k úbytku o 3 obyvatele. Hodnota indexu mládí je nepříznivá - k 31. 12. 2001 byla 73, k 31. 12. 2007 87, což znamená, že v obci žije menší počet obyvatel v předproduktivním věku (0 - 14 let) než v poproduktivním věku (15 – 60 let), počet obyvatel v produktivním věku se zvýšil - dochází zde k přirozenému postupnému stárnutí populace. Občanská vybavenost: - Obecní úřad - Knihovna, výstavní síň - výstavy obrazů, kulturní dům, kostel sv. Zdislavy, kaple sv. Antonína - Sbor dobrovolných hasičů, Tělovýchovná jednota, Sdružení technických sportů Studnice (střelnice), Občanské sdružení MOTORROTA - Hřiště na malou kopanou, tělocvična, cyklotrasa, turistická trasa - Prodejna smíšeného zboží Jednota, autodoprava, autoopravna, krejčovství, natěračství - U Zvoničky - pohostinství Svratouch Vývoj počtu trvale žijících obyvatel v obci vykazuje mezi rokem 1900 a k 31. 12. 2007 trvale klesající tendenci (pokles o 625 obyvatel). Pohyb trvale žijících obyvatel v roce 2007: živě narození - 7, zemřelí - 9, přistěhovalí - 13, vystěhovalí - 8; celkově došlo k přírůstku o 3 obyvatele. Hodnota indexu mládí je příznivá - k 31. 12. 2001 byla 110, k 31. 12. 2007 107


77


což znamená, že v obci žije větší počet obyvatel v předproduktivním věku (0 - 14 let) než v poproduktivním věku (15 – 60 let), počet obyvatel v produktivním věku se nezměnil. Občanská vybavenost: - Obecní úřad, pošta, Česká spořitelna - Mateřská škola, Základní škola nižší stupeň (1. – 5. ročník) - Dům s pečovatelskou službou - Knihovna, Výstavní síň - výstavy obrazů v Myslivecké hospodě, kulturní sál v hospodě Sport, přírodní amfiteatr, evangelický kostel a farní úřad, kaple sv. Jana Nepomuckého, hřbitov - Sbor dobrovolných hasičů, tělovýchovná jednota, myslivecké sdružení, Český svaz chovatelů, AMK Svratouch, horolezecký oddíl, golfový klub Lokomotiva Brno - Hřiště, fotbalové hřiště, golfové hřiště, tenisové kurty, přírodní koupání (rybník Chochol), hippoturistika – Ing. Petr Pína (jízda na koni, western), turistická trasa, cyklotrasa - Prodejna se smíšeným zbožím, obchod s oděvy, obchod s potravinami, autoservis, holičství a kadeřnictví, meteorologická stanice, pekařství - Penzion čp. 91, Lovecký zámek Karlštejn – rekreační středisko (ubytování, stravování, restaurace), Rekreační areál Later (ubytování a stravování, chatky), Chatová oblast Naděje, Letní tábor MÚ Hlinsko, Rekreační zařízení „Náš sen“ (eurokemp, stravování, stání pro karavany), Penzion Dana Kynclová, Penzion Stará pošta, Restaurace Sport – studená kuchyně, Hostinec U Gregorů – studená kuchyně

Tisovec Vývoj počtu trvale žijících obyvatel v obci vykazuje mezi rokem 1900 a k 31. 12. 2007 klesající tendenci (pokles o 311 obyvatel) – do roku 1930 počet obyvatel stoupal a poté docházelo k trvalému snižování počtu obyvatel. Pohyb trvale žijících obyvatel v roce 2007: živě narození - 2, zemřelí - 5, přistěhovalí - 8, vystěhovalí - 6; celkově došlo k úbytku o 1 obyvatele. Hodnota indexu mládí je nepříznivá - k 31. 12. 2001 byla 104, k 31. 12. 2007 66, což znamená, že v obci žije menší počet obyvatel v předproduktivním věku (0 - 14 let) než v poproduktivním věku (15 – 60 let), počet obyvatel v produktivním věku se zvýšil - dochází zde k přirozenému postupnému stárnutí populace. Občanská vybavenost: - Obecní úřad, pošta - Knihovna, kulturní sál v budově obecního úřadu, klubovna hasičů v místních částech Kvasín a Tisovec, kaple v místní části Kvasín - Sbor dobrovolných hasičů Tisovec a Kvasín - Fotbalové hřiště, tenisový kurt, cyklotrasa - Prodejna smíšeného zboží Jednota v místní části Dřeveš, prodejna smíšeného zboží v místní části Kvasín, čerpací stanice pohonných hmot - Myslivna Dřeveš – hostinec (studená kuchyně), Hostinec U Kaštanu – studená kuchyně Trhová Kamenice Vývoj počtu trvale žijících obyvatel v obci vykazuje mezi rokem 1900 a k 31. 12. 2007 klesající tendenci (pokles o 1148 obyvatel) – do roku 1930 počet obyvatel stoupal a poté docházelo ke snižování počtu obyvatel. Pohyb trvale žijících obyvatel v roce 2007: živě narození - 5, zemřelí - 7, přistěhovalí - 42, vystěhovalí - 43; celkově došlo k přírůstku o 7


78


obyvatel. Hodnota indexu mládí je nepříznivá - k 31.1 2. 2001 byla 108, k 31. 12. 2007 89, což znamená, že v obci žije menší počet obyvatel v předproduktivním věku (0 - 14 let) než v poproduktivním věku (15 – 60 let), počet obyvatel v produktivním věku se zvýšil - dochází zde k přirozenému postupnému stárnutí populace. Občanská vybavenost: - Úřad městyse, pošta, Česká spořitelna - Mateřská škola, Základní škola (1.- 9. ročník) - Soukromé ordinace s různorodou specializací – praktický lékař pro dospělé, detašované pracoviště praktického lékaře pro děti a dorost, stomatologická ordinace, ordinace gynekologická, lékárna, dům s pečovatelskou službou - Knihovna, kulturní sál a kino, výstavní síň - výstavy obrazů - muzeum, kaple sv. Jana Nepomuckého, kostel sv. Filipa a Jakuba, kostel sv. Kunhuty, hřbitov - Sbor dobrovolných hasičů, tělovýchovná jednota, myslivecké sdružení, zahrádkáři, Český svaz chovatelů, Základní organizace včelařů, Oddíl kopané Trhová Kamenice, ČSCK Trhová Kamenice, SKI klub - Hřiště, fotbalové hřiště, tenisový kurt, volejbalové kurty (antuka), tělocvična, Ski areál Trhová Kamenice (2 lyžařské vleky s délkou 220 m), přírodní koupání (zatopený lom), koupaliště (požární nádrž), naučná stezka, turistická trasa, cyklotrasa - Prodejna se smíšeným zbožím, obchod s oděvy, obchod s potravinami, autoopravna, pneuservis, kadeřnictví, půjčovna kol, půjčovna lyží a snowboardů, cykloservis, prodejna s domácími potřebami, čerpací stanice pohonných hmot - Restaurace Na Radnici – teplá kuchyně, Hostinec Pod Školou – studená kuchyně, Penzion a restaurace Hluboká (teplá kuchyně, ubytování), Hotel Slavie (turistická ubytovna), Rekreační zařízení Sluníčko (stravování, ubytování v chatkách), Letní tábor Chrudimka (stravování, ubytování v chatkách) Včelákov Vývoj počtu trvale žijících obyvatel v obci vykazuje mezi rokem 1900 a k 31. 12. 2007 klesající tendenci (pokles o 667 obyvatel) – do roku 1930 počet obyvatel stoupal a poté docházelo ke snižování počtu obyvatel. Pohyb trvale žijících obyvatel v roce 2007: živě narození - 5, zemřelí - 13, přistěhovalí - 23, vystěhovalí - 7; celkově došlo k přírůstku o 8 obyvatel. Hodnota indexu mládí je nepříznivá - k 31. 12. 2001 byla 79, k 31. 12. 2007 84, což znamená, že v obci žije menší počet obyvatel v předproduktivním věku (0 - 14 let) než v poproduktivním věku (15 – 60 let), počet obyvatel v produktivním věku se mírně zvýšil dochází zde k přirozenému postupnému stárnutí populace. Občanská vybavenost: - Úřad městyse, pošta - Základní škola (1.- 9. ročník) - Knihovna, sál v Pohostinství U Rouhů a v Pohostinství ve Vyhnánově, kostel sv. Máří Magdalény, hřbitov - Sbor dobrovolných hasičů ve Včelákově a místních částech Příkrakov a Dolní Babákov, Tělovýchovná jednota - Hřiště, areál Sušidla s volejbalovým a nohejbalovým hřištěm, tělocvična, turistická trasa, cyklotrasa - Prodejna se smíšeným zbožím, autoopravna, pekařství - Rekreační zařízení Babákov Zámeček - stravování a ubytování, 4x ubytování v soukromí, Pohostinství ve Vyhnánově - studená kuchyně, Pohostinství U Rouhů studená kuchyně, Hostinec U Zlesáků - studená kuchyně


79


Vítanov Vývoj počtu trvale žijících obyvatel v obci vykazuje mezi rokem 1900 a k 31. 12. 2007 klesající tendenci (pokles o 348 obyvatel) – do roku 1991 počet obyvatel klesal a od roku 2001 dochází k mírnému zvyšování počtu obyvatel. Pohyb trvale žijících obyvatel v roce 2007: živě narození - 5, zemřelí - 6, přistěhovalí - 7, vystěhovalí - 16; celkově došlo k úbytku o 10 obyvatel. Hodnota indexu mládí je nepříznivá - k 31. 12. 2001 byla 114, k 31. 12. 2007 93, což znamená, že v obci žije menší počet obyvatel v předproduktivním věku (0 - 14 let) než v poproduktivním věku (15 – 60 let), počet obyvatel v produktivním věku se mírně snížil dochází zde k přirozenému postupnému stárnutí populace. Občanská vybavenost: - Obecní úřad - Kulturní dům v místní části Stan – hospoda U Paviána (teplá i studená kuchyně, restaurace se sálem), kaple sv. Anny, kaple sv. Jana - Sbor dobrovolných hasičů ve Vítanově a v místní části Stan, Český červený kříž, sportovní klub - Hřiště, fotbalové hřiště, dětské hřiště se skluzavkou a houpačkou, naučná stezka, turistická trasa, cyklotrasa - Prodejna se smíšeným zbožím - Hospoda U Paviána (teplá i studená kuchyně, restaurace se sálem) Vojtěchov Vývoj počtu trvale žijících obyvatel v obci vykazuje mezi rokem 1900 a k 31. 12. 2007 klesající tendenci (pokles o 145 obyvatel) – do roku 1930 počet obyvatel stoupal a poté docházelo ke snižování počtu obyvatel. Pohyb trvale žijících obyvatel v roce 2007: živě narození - 7, zemřelí - 6, přistěhovalí - 6, vystěhovalí - 7; celkově se počet obyvatel nezměnil. Hodnota indexu mládí je příznivá - k 31. 12. 2001 byla 111, k 31. 12. 2007 103, což znamená, že v obci žije větší počet obyvatel v předproduktivním věku (0 - 14 let) než v poproduktivním věku (15 – 60 let), počet obyvatel v produktivním věku se nezměnil. Občanská vybavenost: - Obecní úřad - Knihovna, Pohostinství Vojtěchov (sál, studená kuchyně), hřbitov - Sbor dobrovolných hasičů Vojtěchov - Hřiště, cyklotrasa - Prodejna se smíšeným zbožím - Pohostinství Vojtěchov (sál, studená kuchyně) Vortová Vývoj počtu trvale žijících obyvatel v obci vykazuje mezi rokem 1900 a k 31. 12. 2007 klesající tendenci (pokles o 226 obyvatel) – do roku 1930 počet obyvatel stoupal a poté docházelo ke snižování počtu obyvatel. Pohyb trvale žijících obyvatel v roce 2007: živě narození - 4, zemřelí -3 , přistěhovalí - 5, vystěhovalí - 4; celkově došlo k přírůstku o 2 obyvatele. Hodnota indexu mládí je nepříznivá - k 31. 12. 2001 byla 79, k 31. 12. 2007 70, což znamená, že v obci žije menší počet obyvatel v předproduktivním věku (0 - 14 let) než v poproduktivním věku (15 – 60 let), počet obyvatel v produktivním věku se mírně snížil dochází zde k přirozenému postupnému stárnutí populace.


80


Občanská vybavenost: - Obecní úřad, pošta - Knihovna, Hostinec Formanka, kulturní sál, kaple Nanebevzetí Panny Marie, hřbitov - Sbor dobrovolných hasičů Vortová, ČSCHDZ Vortová, tělovýchovná jednota - Hřiště, fotbalové hřiště, přírodní koupání (rybníky Zlámanec a Utopenec), turistická trasa, cyklotrasa - Prodejna se smíšeným zbožím, autoopravna - Hostinec Formanka – bez stravování Všeradov Vývoj počtu trvale žijících obyvatel v obci vykazuje mezi rokem 1900 a k 31. 12. 2007 klesající tendenci (pokles o 214 obyvatel) – do roku 1930 počet obyvatel stoupal a poté docházelo ke snižování počtu obyvatel. Pohyb trvale žijících obyvatel v roce 2007: živě narození - 2, zemřelí - 2, přistěhovalí - 9, vystěhovalí - 4; celkově došlo k přírůstku o 5 obyvatel. Hodnota indexu mládí je nepříznivá - k 31. 12. 2001 byla 53, k 31. 12. 2007 45, což znamená, že v obci žije menší počet obyvatel v předproduktivním věku (0 - 14 let) než v poproduktivním věku (15 – 60 let), počet obyvatel v produktivním věku se zvýšil - dochází zde k přirozenému postupnému stárnutí populace. Občanská vybavenost: - Obecní úřad - Knihovna, sál v Pohostinství - Sbor dobrovolných hasičů Všeradov - Cyklotrasa, turistická trasa - Obchod se smíšeným zbožím, autoopravna, zámečnictví - Pohostinství Vysočina Vývoj počtu trvale žijících obyvatel v obci vykazuje mezi rokem 1900 a k 31. 12. 2007 střídavě klesající a stoupající tendence (celkově ale poklesl o 747 obyvatel). Pohyb trvale žijících obyvatel v roce 2007: živě narození - 6, zemřelí - 9, přistěhovalí - 11, vystěhovalí - 6; celkově došlo k přírůstku o 2 obyvatele. Hodnota indexu mládí je příznivá - k 31. 12. 2001 byla 126, k 31. 12. 2007 115, což znamená, že v obci žije větší počet obyvatel v předproduktivním věku (0 - 14 let) než v poproduktivním věku (15 – 60 let), počet obyvatel v produktivním věku se zvýšil. Občanská vybavenost: - Obecní úřad, pošta - Dům s pečovatelskou službou - Knihovna, Skanzen lidových staveb a řemesel Vysočina (místní část Veselý Kopec), kostel sv. Mikuláše (místní část Svatý Mikuláš), hřbitov (místní část Svatý Mikuláš), židovský hřbitov (místní část Dřevíkov) - Sbor dobrovolných hasičů v místních částech Rváčov, Dřevíkov a Možděnice, Sportovní klub Rváčov, CAVALO CLUB a Victoria club Svobodné Hamry (jezdecké kluby), Golf klub Svobodné Hamry, Český červený kříž Možděnice - Hřiště, fotbalové hřiště, dětské hřiště ve Rváčově, naučná stezka, turistická trasa, cyklotrasa - Prodejny se smíšeným zbožím - Krčma U Jonáše Svobodné Hamry (restaurace - teplá i studená kuchyně), Restaurace U Kováře Matěje Veselý Kopec (teplá i studená kuchyně), Hospoda Na Vejměnku


81


Veselý Kopec (stylová hospoda – teplá i studená kuchyně, Hospoda Rváčov (hostinec se sálem, bez stravování), Hospoda Na Bouchalce Dřevíkov (teplá i studená kuchyně), Hospoda Možděnice (studená kuchyně), Občerstvení na golfovém hřišti Svobodné Hamry, Penzion Jonáš Svobodné Hamry, Penzion U Kaštanu Petrkov Správní obvod obce s rozšířenou působností Hlinsko Vývoj počtu trvale žijících obyvatel (ve srovnání údajů za správní obvod, za město Hlinsko a za obce celkem), dle statistických šetření (Sčítání lidu, domů a bytů – SLDB a k 31. 12. 2007) v níže uvedených letech, ukazuje následující grafické vyjádření. Počet obyvatel vykazuje ve správním obvodu za sledované období sestupnou tendenci, mezi lety 1900 a 2007 klesl počet obyvatel o 20 %. Nejvíce obyvatel zde žilo v roce 1930 – 29459, mezi lety 1930 a 1950 došlo k výraznému poklesu počtu obyvatel vlivem válečných událostí o 6301 obyvatel. Ve městě Hlinsko počet obyvatel vykazuje vzestupnou tendenci (nejvíce obyvatel žilo ve městě v roce 1991 – 10916, k 31. 12. 2007 došlo k menšímu poklesu na 10282 trvale žijících obyvatel). Obce v celkovém součtu vykazují trvale sestupnou tendenci, mezi lety 1900 a 2007 se snížil počet obyvatel o 46 %. K výraznému poklesu počtu trvale žijících obyvatel došlo vlivem válečných událostí mezi lety 1930 a 1950 – o 5630 obyvatele. Vývoj počtu obyvatel 35000 30000 25000 20000 15000 10000 5000

Město Hlinsko

Správní obvod ORP Hlinsko

20 07

31 .1 2.

20 01

19 91

19 80

19 70

19 50

19 30

19 21

19 00

0

Obce celkem

Pohyb trvale žijících obyvatel na území správního obvodu v roce 2007 byl následující: živě narození – 208, zemřelí – 223, přistěhovalí – 450, vystěhovalí – 393. Celkově v tomto roce došlo k přírůstku obyvatel (o 42). Největší pohyb nastal ve městě Hlinsko (živě narození – 101, zemřelí – 97, přistěhovalí – 198, vystěhovalí – 173, přírůstek obyvatel - 29). Jinak nejvíce živě narozených bylo v obci Krouna (13), v obci Dědová se nenarodilo žádné dítě. Nejvíce zemřelo lidí v obci Miřetice (15), žádný člověk nezemřel v obci Kladno. Nejvíce lidí se přistěhovalo do obce Trhová Kamenice (42), nejméně do obce Dědová (1 člověk). Nejvíce lidí se vystěhovalo z obce Trhová Kamenice (33), žádný člověk se neodstěhoval z obce Otradov. Věkovou strukturu obyvatel k 31. 12. 2001 a k 31. 12. 2007 ukazuje následující grafické vyjádření. Věková struktura obyvatel správního obvodu vykazuje mírně nepříznivý stav i v porovnání s věkovou strukturou celé České republiky (kde dochází k postupnému stárnutí populace – zvyšuje se počet obyvatel v předproduktivním věku a v poproduktivním věku, ale snižuje se počet obyvatel v produktivním věku). Počet obyvatel správního obvodu v produktivním věku k 31. 12. 2007 stoupl – o 153 (počet obyvatel v produktivním věku tvoří 69,27 % celkového počtu obyvatel), v předproduktivním věku klesl – o 534 (počet obyvatel v předproduktivním věku tvoří 15,01 % celkového počtu obyvatel) a v poproduktivním věku


82


se zvýšil – o 188 (počet obyvatel v poproduktivním věku tvoří 15,73 % celkového počtu obyvatel). Hodnota indexu mládí k 31. 12. 2007 (95) je v porovnání s hodnotou k 31.12. 2001 (117) mírně nepříznivá - žije zde menší počet obyvatel v předproduktivním věku (0 – 14 let) než v poproduktivním věku (65 a více let).

Věková struktura obyvatel k 31.12.2001 a k 31.12.2007 25000

20000

15000

10000

5000

0

171

671

145

987

147

0-14 15 - 64 65 a Celkem 0-14 let let více let let 31.12.2001 Správní obvod ORP Hlinsko

678

154

979

15 - 64 65 a Celkem let více let

31.12.2007

Průměrná hodnota

Město Hlinsko

Obce celkem

Z hlediska národnostního složení (SLDB 2001) je celé území správní obce homogenní oblastí s převahou české národnosti.

Území správní obce je úzce spjato s náboženskými tradicemi. Téměř polovičním zastoupením věřících na populaci podle výsledků SLDB 2001 se správní obvod zařadil na první místo v kraji a o 17 procentních bodů předstihl krajský průměr. Z celkového počtu obyvatel (podle SLDB 2001) se k některé z církví hlásí 48 % obyvatel a 43 % obyvatel je bez vyznání, 9 % obyvatel tento údaj neuvedlo (viz. následující graf).


83


Obyvatelé dle vyznání k 1.3. 2001 Nezjištěno 9% Církev čsl. Ostatní husitská 0% 2% Českobr. církev evangel. 5%

Bez vyznání 43%

Církev římskokatolická 41%

Občanská vybavenost Přirozeným spádovým a hlavním centrem s vyšší občanskou vybaveností, která je na dobré úrovni a její nabídka odpovídá velikosti sídla, je ve správním obvodu město Hlinsko. Za dalšími službami a nákupními možnostmi dojíždějí obyvatelé řešeného území do větších center osídlení – např. do Chrudimi, Pardubic nebo Havlíčkova Brodu. Ve správním obvodu jsou městys Trhová Kamenice a obec Kameničky místy s úplnou základní občanskou vybaveností a společně s městysem Včelákov a obcí Svratouch tvoří místa s přirozenou spádovostí pro okolní obce např. v oblasti školství, sociální péče, dopravní obslužnosti, nákupních možností aj. Bez úplné základní občanské vybavenosti je ve správním obvodu 17 obcí a obyvatelé musí za další nabídkou občanské vybavenosti dojíždět. Bezpečnost obyvatel je zajištěna subjekty se sídlem v Hlinsku a také Sbory dobrovolných hasičů v jednotlivých obcích. Mateřské a základní školy a další nabídka mimoškolních vzdělávacích aktivit je především v Hlinsku a ve spádových obcích. Za vzděláním na střední (jiné studijní obory), vyšší a vysoké škole dojíždí studenti po celém kraji i mimo něj. Zdravotní a sociální služby jsou také poskytovány především v Hlinsku a ve spádových obcích. Akutní lékařská péče je pro obyvatele území ORP poskytována v nemocnicích v Chrudimi, Novém Městě na Moravě a Havlíčkově Brodě, kam obyvatelé dojíždí i za specializovanou lékařskou péči. Vysoce odbornou, specifickou lékařskou péči zabezpečuje Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Kulturní zařízení jsou zastoupena alespoň jedním zařízením ve všech obcích, v Hlinsku je jich široká nabídka. Činnost spolků je v území ORP v různorodé skladbě a vhodně se podílí na sounáležitosti obyvatel s daným územím, přispívá ke zvýšení vzdělanosti, nabízí širokou škálu volnočasových a sportovních aktivit atd. V každé obci působí Sbor dobrovolných hasičů a ve většině obcí také spolek zabývající se sportovními aktivitami. Široká nabídka je v Hlinsku. Sportovními zařízeními a zařízeními pro volný čas je území ORP vybaveno relativně dobře, většina zařízení se nachází v Hlinsku. Žádné zařízení není v obcích Dědová, Kladno, Vojtěchov a Všeradov.


84


V území ORP je v Hlinsku zastoupena plnohodnotná síť maloobchodu i ostatních služeb v rozsahu odpovídajícím velikostní kategorii města. V obcích a obou městysech jsou zastoupeny obchody s potravinami a smíšeným zbožím a je zde různorodá nabídka služeb. Za ostatními službami jsou obyvatelé nuceni dojíždět. V některých místních částech obcí (např. Blatno, Čertovina, Kouty, Košinov, Filipov aj.) není k dispozici žádný obchod s potravinami a smíšeným zbožím a je nutné za těmito službami dojíždět. Z široké nabídky služeb lze zmínit např. kadeřnictví, kosmetické, manikérské a pedikérské služby, čerpací stanice, autoservisy, provozovny autodopravy, peněžní domy, bankomaty, pojišťovací činnost, veterinární ordinace, realitní kanceláře, dále to je truhlářská činnost, kovoobráběcí činnost, květinářství, fotografické ateliéry, služby pro cyklisty, krejčovství, zámečnické služby, sklenářství, autoškoly aj. Ubytovacími a stravovacími zařízeními není území ORP vybaveno v dostatečné míře, většina zařízení se nachází v Hlinsku. Některá stávající zařízení neposkytují služby v žádané kvalitě a úrovni (např. nemají samostatné sociální zařízení na pokoji, atd.). Žádné zařízení není v obcích Otradov, Pokřikov, Tisovec, Vojtěchov a Všeradov. Objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma Na území ORP Hlinsko jsou 3 objekty důležité pro obranu státu. Jsou umístěny na katastrálním území Babákov, Holetín a Švihov. Vojenský újezd Na území ORP Hlinsko se nevyskytuje žádný vojenský újezd. Objekt civilní ochrany Seznam objektů civilní ochrany a plán ukrytí se na území ORP Hlinsko nachází na obecních úřadech jednotlivých obcí, na úřadu městyse Trhová Kamenice a Včelákov a na Městském úřadě v Hlinsku. Ukrytí obyvatelstva je řešeno v protiradiačních krytech budovaných svépomocí. Varování a vyrozumění obyvatelstva je řešeno pomocí akustických sirén, které jsou ovládány centrálně i individuálně. Monitorování území je zabezpečeno sítí hlásičů radiace ve městě Hlinsko (ETA, MěÚ), v městysu Trhová Kamenice (Úřad městyse) a v obcích Svratouch (meteorologická stanice) a Krouna (OÚ). Všechny obce v území ORP jsou vybaveny materiálem civilní obrany (lícnice, filtry). Objekt požární ochrany Zásobování požární vodou je zajištěno ze skupinových vodovodů pomocí požárních hydrantů. Požární zbrojnice se nachází v Dědové, Blatně, Chlumu, Hlinsku, Holetíně, Jeníkově, Kameničkách, Kladně, Miřeticích, Otradově, Pokřikově, Rané, Studnicích, Svratouchu, Kvasíně, Tisovci, Trhové Kamenici, Včelákově, Příkrakově, Dolním Babákově, Vítanově, Stanu, Vojtěchově, Vortové, Všeradově, Rváčově, Dřevíkově, Možděnicích. Tyto objekty jsou v území stabilizované. Objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky V území ORP se tento objekt nachází ve městě Hlinsko. Jedná se o obvodní oddělení Policie České republiky. Objekt je v území stabilizován. Ochranné pásmo hřbitova, krematoria V území ORP nebylo ochranné pásmo hřbitova Stavebním úřadem vyhlášeno.


85


Tabulková část Počet obyvatel ve vývoji dle Sčítání lidu, domů a bytů v letech 1900 až 2001 a k 31. 12. 2007 Obce/rok Dědová Hamry Město Hlinsko Holetín Jeníkov Kameničky Kladno Krouna Miřetice Otradov Pokřikov Raná Studnice Svratouch Tisovec Trhová Kamenice Včelákov Vítanov Vojtěchov Vortová Všeradov Vysočina Správní obvod ORP Hlinsko

1900 481 559 5962 1434 565 1185 384 3034 1893 535 483 582 935 1521 622 2026 1218 781 559 485 370 1428

1921 440 559 6901 1429 558 1012 382 2946 1891 558 478 644 941 1489 626 1945 1156 733 589 489 386 1501

1930 430 597 8084 1437 595 1155 419 3071 1975 538 466 673 997 1375 680 2044 1242 718 622 577 395 1369

1950 331 395 7413 1090 497 838 337 2101 1460 405 395 545 766 1049 506 1382 847 620 476 411 272 1022

1970 253 320 9357 917 500 834 324 1864 1343 392 352 469 677 1069 491 1147 767 501 494 390 240 914

1980 211 262 10182 808 453 788 306 1830 1252 115 317 419 589 1014 387 922 651 499 439 330 215 834

1991 173 219 10916 737 445 776 268 1407 1211 317 286 319 493 926 328 870 615 423 434 274 162 690

2001 168 337 10543 759 474 768 262 1370 1220 322 272 366 465 899 328 864 548 427 422 255 148 707

31.12.2007 160 250 10282 760 497 801 243 1366 1205 284 270 365 468 896 311 878 551 433 414 259 156 681

27042 27653 Zdroj: Český statistický úřad

29459

23158

23615

22823

22289

21924

21530


86


Věková struktura obyvatel k 31. 12. 2001 a k 31. 12. 2007 31.12.2001 Obec/věková skupina Dědová Hamry Hlinsko Holetín Jeníkov Kameničky Kladno Krouna Miřetice Otradov Pokřikov Raná Studnice Svratouch Tisovec

0 -14 let 15 - 64 let

31.12.2007 65 a více let Celkem 0 -14 let 15 - 64 let

65 a více let

Celkem

32

114

23

169

28

113

19

160

44

164

36

244

33

172

45

250

1767

7277

1408

10452

1474

7180

1628

10282

139

480

120

739

106

539

115

760

98

307

70

475

92

348

57

497

146

534

100

780

138

552

111

801

50

169

34

253

43

167

33

243

231

902

229

1362

215

946

205

1366

209

872

149

1230

159

901

145

1205

50

212

55

317

38

192

54

284

59

177

43

279

54

173

43

270

70

232

58

360

56

249

60

365

73

299

100

472

75

307

86

468

158

598

144

900

154

598

144

896

57

213

55

325

37

218

56

311

150

578

139

867

128

606

144

878

82

365

104

551

83

369

99

551

73

286

64

423

75

277

81

433

80

272

72

424

72

272

70

414

37

172

47

256

39

164

56

259

19

89

36

144

15

108

33

156

141

448

112

701

117

462

102

681

14760

3198

21723

3231

14913

3386

21530

Trhová Kamenice Včelákov Vítanov Vojtěchov Vortová Všeradov Vysočina Správní obvod Hlinsko

ORP

3765 Zdroj: Český statistický úřad


87


Pohyb trvale žijících obyvatel v roce 2007 Obce/obyvatelé Dědová Hamry Město Hlinsko Holetín Jeníkov Kameničky Kladno Krouna Miřetice Otradov Pokřikov Raná Studnice Svratouch Tisovec Trhová Kamenice Včelákov Vítanov Vojtěchov Vortová Všeradov Vysočina Správní obvod ORP Hlinsko

živě narození 0 3

zemřelí 3 5

101 8 7 10 1 13 8 2 3 3 6 7 2

97 5 4 1 0 14 15 6 3 3 7 9 5

198 29 4 11 3 22 29 3 5 8 4 13 8

173 25 9 23 4 27 15 0 6 2 6 8 6

29 7 -2 -3 0 -6 7 -1 -1 6 -3 3 -1

5 5 5 7 4 2 6

7 13 6 6 3 2 9

42 23 7 6 5 9 11

33 7 16 7 4 4 6

7 8 -10 0 2 5 2

223

450

393

42

208 Zdroj: Český statistický úřad

přistěhovalí vystěhovalí 1 1 9 11

přírůstek/úbytek -3 -4


88


Tabulka údajů o občanské vybavenosti

Obec, město

Zdrav otnick á zaříze ní

Zař íze ní soci ální péč e

Zaří zení pro kult uru

Zaří zení pro spor ta rekr eaci

Stra vova cí zaříz ení

Ub yto vac í zař íze ní

Obch od a služb y

Sprá va a úřad y

Fina nční služb y

Sakrál ní stavby

0 0 10 2 0 2 0 2 2 0 1 1 0 2 0 2

0 0 62 0 0 2 0 5 5 0 0 0 0 0 0 5

0 0 3 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1

1 1 10 1 2 3 1 1 3 1 2 1 3 3 2 4

0 1 34 2 1 3 0 4 2 2 1 5 1 3 1 6

1 1 17 2 1 2 1 2 1 0 0 2 1 3 0 2

0 0 9 0 0 1 0 2 0 0 0 1 1 3 0 1

9 21 1066 63 21 39 13 87 67 15 13 22 35 61 26 57

2 2 6 2 2 3 2 5 3 2 2 3 3 3 3 2

0 0 8 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 1 6 3 2 2 1 6 1 3 0 4 1 3 0 5

2 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 1

2 1 2 2 2 3

2 1 0 1 0 5

0 1 0 1 0 3

1 0 0 0 0 3

29 35 21 12 10 38

5 3 2 2 2 4

0 0 0 0 0 0

2 2 1 2 0 3

26

79

7

51

76

41

22

1760

64

8

48

Škols ká zaříz ení

Dědová Hamry Hlinsko Holetín Jeníkov Kameničky Kladno Krouna Miřetice Otradov Pokřikov Raná Studnice Svratouch Tisovec Trhová Kamenice Včelákov Vítanov Vojtěchov Vortová Všeradov Vysočina Správní obvod ORP Hlinsko Zdroj: Český Hlinska

statistický úřad, územně plánovací dokumentace jednotlivých obcí a města


89


I.A.1.8.Bydlení

SEZNAM VÝCHOZÍCH SLEDOVANÝCH JEVŮ Téma vychází ze zjištění následujících sledovaných jevů (číslování dle tabulky sledovaných jevů – Přílohy č. 1 k vyhlášce 50/2006 Sb. – část A): 116 - počet dokončených bytů k 31. 12. každého roku, 117 - zastavitelná plocha, 118 - jiné záměry, 119 - další dostupné informace.

ŠIRŠÍ VZTAHY Území správního obvodu leží částečně v CHKO Železné hory a v CHKO Žďárské vrchy, částečně mimo velkoplošná území ochrany přírody a krajiny. Dále se v území nachází řada významných nejen památkově chráněných objektů, které je třeba dále chránit. A tím je také dán jejich rozvoj bydlení, který musí být v souladu s ochranou přírody, krajiny, krajinného rázu a urbanistické kompozice.

ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ A JEHO HODNOT Dědová Obec leží v CHKO Žďárské vrchy na silnici III. třídy vedoucí z Kameniček do Kladna, kde se napojuje na silnici I/34, v jejíž trase probíhá i hranice CHKO Žďárské vrchy. Je to nevelká obec ve východní části ORP Hlinsko, charakter zástavby shlukový, objekty venkovského typu, občanská vybavenost minimální - tu zajišťují hlavně sousední Kameničky, vyšší vybavenost včetně pracovních příležitostí - Hlinsko. U obce v lokalitě Humperky a Bahna rekreace (chaty a chalupy), s rozšiřováním se neuvažuje. V roce 1392 je tato ves patřící k rychmburskému panství uváděna jako „ves Dyedova“. V roce 1485 je uvedeno, že Dědová patří ke kladenské rychtě. V roce 1698 je uváděno, že v Dědové bylo 8 sedláků, 7 podruhů a podruhyň a 3 sirotčí rodiny. V roce 1789 bylo ve vsi 49 domů. Školní vyučování v Dědové začalo v roce 1799 a ve druhé polovině 18. století se těžila v okolí železná ruda. K roku 1833 uvádí Sommer počet domů 83 a počet obyvatel 470 a dále uvádí, že obyvatelstvo se živí vedle zemědělství domáckým přadením a tkalcováním. V roce 1843 měla ves 90 domů a 547 obyvatel. V polovině 19. století se rozvinula ve vsi výroba dřevěných hraček. Hamry Hamry leží v CHKO Žďárské vrchy, cca 2,5 km jižním směrem od Hlinska (které je pro obec centrem vybavenosti a zaměstnanosti) a západním směrem od komunikace I. třídy č. I/34 Hlinsko - Havlíčkův Brod. Obec se rozkládá západně od komunikace III. třídy Hlinsko Hamry - Herálec, která směřuje od severu k jihu, v údolí řeky Chrudimky, pod hrází Hamerské nádrže (hráz cca 1 km západně). Obec nemá výrazný prostor návsi, pouze zhruba v centru obce je jakýsi náznak návsi, který bude vhodné pro účely centrálního prostoru využít a vhodně dotvořit. Původní zástavba je nepravidelná, rozkládá se po obou stranách Chrudimky kolem jejího levotočivého záhybu a podél místních komunikací. Jako osada je připomínána v kupní smlouvě rychmburského panství v roce 1392 pod jménem Přerostlé. Toto jméno si ves podržela až do 18. století. Roku 1440 je připomínán Michálek z Přerostlého, který se zúčastnil krajského sjezdu kraje Chrudimského. V roce 1456 se zde připomíná hamr na zpracování železa. Tato výroba skončila v roce 1723. V roce 1698


90


je ve vsi uváděno 13 selských rodin, 25 podruhů a podruhyň a 17 osiřelých rodin. Podle Schallera měla ves v roce 1789 52 domů. Sommer uvádí k roku 1833 již 88 domů a 518 obyvatel, 3 mlýny, jeden mlýn s pilou, panský dvůr. K roku 1843 měla ves 96 domů a 579 obyvatel. V roce 1880 106 domů a 530 obyvatel. Škola byla v Hamrech zřízena v roce 1785. Severozápadně od Hamrů je osada Svatojánské Lázně. Již v 17. století zde byly při studánce s léčivou vodou zbudovány lázně a později kaple sv. Jana Nepomuckého. Na počátku 19. století je tam uváděn jeden hospodářský dům se dvěma místnostmi pro lázně a dva domky. V letech 1904 - 1912 byla v terénní soutězce mezi Hamry a Studnicí vybudována údolní přehrada, známá jako Hamerská nádrž. Byla to jedna z prvních přehrad v Čechách, která má sypanou hráz. Plocha přehrady je cca 60 ha a objem nádrže cca 2,5 miliónu kubických metrů. Využívá se jako zdroj pitné vody. Hlinsko Město Hlinsko se nachází téměř v centrální části ORP a je jeho druhým největším městem, Hlinskem prochází hranice CHKO Žďárské vrchy. Železniční doprava je zastoupena tratí ČD č. 238 Pardubice - Havlíčkův Brod, silniční síť tvoří silnice I/34 Ždírec nad Doubravou - Hlinsko - Polička, silnice II/343 Seč - Trhová Kamenice - Hlinsko - Svratka, silnice II/355 Hlinsko - Holetín - Chrast a v okrajových částech města je doplněna radiálami silnic III. třídy. Sídelní útvar Chlum je součástí správního území Hlinska, leží na jihovýchodním okraji řešeného území, v CHKO Žďárské vrchy, při silnici I/34 Ždírec nad Doubravou – Hlinsko. Město se svým specifickým charakterem a samostatným vývojem daným polohou, surovinovými zdroji i historickým vývojem se vyvinulo ve středisko okresního významu s vlastní spádovou oblastí, i když si nadále zachovává určitou izolovanost a samostatnost. Část města - Betlém - je prohlášena za památkovou rezervaci (PR) s dochovaným souborem lidové architektury. Počátky osídlení Hlinska jsou trochu nejasné. I když pomineme, že nejstarší listina datovaná rokem 1073, se ukázala jako falsum z 12. století, dá se předpokládat, že ve 12. století existovala osada s kostelem na návrší a že je starší než založení města, jak se dá vyčíst z listiny z roku 1289. Místo bylo vhodné, protože leželo na kupecké stezce a později zde ústily cesty od Seče, Poličky, Svratky, Skutče. Město tedy nebylo založeno na "zeleném drnu" jako Polička či Vysoké Mýto, a proto nemá také pravidelný tvar. Na počátku mohlo Hlinsko patřit královské komoře, ale již od počátku 14. století patří pod nové panství Rychmburk, které patřilo držiteli stejnojmenného hradu Tasovi z Rychmburku. Později Vartenberkům, pánům z Pardubic a dalším. Hlinsko získalo rychtářský úřad již v polovině 14. století. Na pány z Pardubic má Hlinsko do dnešního dne památku, a tou je městský znak (půl koně ve stříbře se zlatou uzdou v červeném poli). V letech 1403 - 1439 patřilo Hlinsko Arnoštovi Flaškovi z Pardubic, který v listině z roku 1413 ještě rozlišuje, co patří k hradu Rychmburk, Pardubicím a co k hlinecké tvrzi (v této listině je jediná zmínka o tvrzi). V době husitských válek do roku 1425 patřilo Hlinsko odpůrci husitů Arnoštovi Flaškovi z Pardubic, ale po dobytí hradu Rychmburk a jeho opanování husity, patřilo Hlinsko pod husitského hejtmana, který vládl celému kraji. Po husitských válkách zůstalo Hlinsko pod panstvím Rychmburk. Listina z roku 1511, kterou vydal Hlineckým Jindřich z Valdštejna, povoluje brát vodu z řeky k napájení rybníka. Jeho syn pro účast na povstání proti králi Ferdinandu I. v době šmalkadské války musel odevzdat panství a vzdát se vybírání cla v Hlinsku. V polovině 16. století zřizuje král Ferdinand I. na pomezí s Moravou 49 celnic a mezi nimi i celnici v Hlinsku. Je faktem, že v roce 1612 již Hlinsko mezi královskými celnicemi není jmenováno.


91


V roce 1558 získal rychmburské panství od krále Ferdinanda I. Zdeněk Berka z Dubé, který dosadil do Hlinska svého rychtáře, a tak vedle něho existovala městská rada s purkmistrem. Jejich kompetence nejsou zcela jasné a docházelo často mezi nimi ke sporům. V závěru třicetileté války bylo Hlinsko popleněno vpádem švédských vojsk. V berní rule 1654 je uvedeno 7 pustých chalup a 6 "gruntů". Město se z následků války zotavovalo jen zvolna. V roce 1718 kupuje rychmburské panství rod Kinských. V době válek o rakouské dědictví prošla Hlinskem pruská vojska, saská i francouzská. Zvláště je vzpomínáno počínání Sasů v roce 1742. V letech 1770 až 1771 zuřil v Hlinsku a okolí hlad a mor. Přes existenci robotních patentů správcové porušovali stanovené počty robotních dní a tak docházelo k vzpourám. V Hlinsku a v okolí to bylo v letech 1738, 1752, 1775 a 1776. Reformou Marie Terezie o soudnictví v roce 1752 přišlo Hlinsko o hrdelní soud. V kronice je zaznamenáno, že v roce 1799 procházelo Hlinskem ruské vojsko při tažení proti Napoleonovi. Přes nařízení Josefa II. o regulovaných magistrátech zůstalo Hlinsko ještě značně podřízené rychmburské vrchnosti. V letech 1792 - 1793 byla vystavěna v Hlinsku nová radnice. Od roku 1821 se prosadil v Hlinsku regulovaný magistrát, a tím omezena pravomoc panské správy. V roce 1823 prodal hrabě Kinský rychmburské panství knížeti Karlovi Alexandrovi z Thurn a Taxisu. V roce 1834 se konečně Hlinsko stalo městem nezávislým na vrchnosti, a to ještě před správní reformou z roku 1848. Epidemie cholery, která řádila i v Hlinsku, si vyžádala 115 obětí. Jinak onemocnělo 421 lidí. V roce 1836 byl ve městě založen chudobinec, kde bylo postaráno o 26 osob. V roce 1836 se kronika zmiňuje o postavení hasičské kolny pro stříkačku. Revoluční rok 1848 se nevyhnul ani Hlinsku. I zde byla zřízena národní garda, která však neměla ani jednotné uniformy a v době, kdy měla jet na pomoc Praze, dorazila jen do Pardubic, odkud se vrátila. V roce 1850 byl v Hlinsku zřízen okres. V roce 1866 po porážce rakouského vojska u Hradce Králové táhlo ustupující vojsko přes Hlinsko, a jak popisuje kronika, poničilo úrodu na okolních polích. 6. července odtáhlo vojsko na Svratku a 8. července se objevilo pruské vojsko, které se ubytovalo ve městě. Po dvou dnech odtáhlo směrem na Kameničky. Důležitým mezníkem pro město byla stavba železniční tratě. První vlak přijel do Hlinska z Pardubic 16. května 1871. Hlinsko se začalo průmyslově a hospodářsky rozvíjet. Do první světové války bylo v Hlinsku postaveno mnoho nových domů včetně škol. Rovněž spolkový a kulturní život se stával součástí hlineckých dějin, jak o tom psáno na jiném místě. První světová válka poznamenala život v Hlinsku, jako ostatně ve všech našich městech. Byl zde zřízen vojenský lazaret, kterým prošlo celkem 1554 zraněných, většinou Čechů (1289 osob). Do města bylo také nastěhováno asi 300 polských židů a asi 150 Italů z jižního Tyrolska. Byl zde i zajatecký ruský tábor a později do kamenolomů byli nasazeni zajatci italští. Padlých hlineckých občanů za I. světové války bylo celkem 53 a jim byl také v roce 1925 postaven pomník. Po válce nastal velmi čilý stavební ruch. Během prvních deseti let po válce bylo v Hlinsku postaveno 247 nových obytných budov a 5 budov občanských. Hospodářská konjunktura skončila rokem 1929 a jen v samotném Hlinsku bylo přes 400 nezaměstnaných. Druhou světovou válku prožilo město obdobně jako jiná naše města. V okolí Hlinska v závěru války se aktivizovalo silné partyzánské hnutí, ale Hlinsko, přes které ustupovala německá vojska, se otevřeného střetu s Němci nemohlo zúčastnit. Po válce od roku 1948 až 1960 bylo Hlinsko okresním městem, a tím bylo nejen správním, ale i hospodářským centrem regionu. Nejstarší údaj, z kterého se dá jen stěží odhadnout počet obyvatel Hlinska, je z roku 1584 a uvádí 73 sousedů. Hrubý počet obyvatel by mohl být kolem 600 osob. Berní rula z roku 1654 uvádí v Hlinsku celkem 34 osedlých, 11 chalup, 18 „zahradníků“, takže hrubý odhad 700 - 800 osob. Jinak berní rula uvádí 6 pustých statků (gruntů) a 7 pustých chalup. Údaj o počtu obyvatel, kde je udán přímo počet, je z roku 1677, kdy mělo Hlinsko 1 075 osob, z toho je uváděno, že bylo 434 odrostlých. V roce 1789 je uváděno v Hlinsku 374


92


domů. V roce 1835 bylo ve městě již 519 domů a celkem 3 264 obyvatel. V roce 1843 pak 536 domů a 3 676 obyvatel. V druhé polovině 19. století dochází k vystěhovalecké vlně obyvatel Hlinska do USA, Ruska. Populační nárůst začíná na počátku 20. století. To souvisí s ekonomickým rozvojem města. Součástí správního území města jsou ještě části: Blatno Název patrně od mokřadní plochy, první zmínka v roce 1393, od konce 15. století patřila ves pod rychtu v Kameničkách. V roce 1698 je uváděno ve vsi 14 selských rodin, 22 podruhů a podruhyň a 8 rodin osiřelých. Je zde uváděn jeden mlýn. V roce 1789 je uvedeno v Blatně 47 domů. Sommer uvádí k roku 1833 56 domů, 353 obyvatel, dva mlýny, z toho jeden s pilou, obyvatelstvo vedle zemědělství a přadení se živí hrnčířstvím. V roce 1843 mělo Blatno 63 domů a 409 obyvatel, v roce 1880 pak 74 domů a 465 obyvatel. Osada Hamřík patřící k Blatnu měla v tomto roce 6 domů a 23 obyvatel. Škola byla ve vsi založena v roce 1785. Dva původně dřevěné mosty přes Chrudimku byly po velké povodni v roce 1880 nahrazeny železnými. Čertovina Osada na severovýchodním okraji hlineckého katastru, založena byla počátkem 19. století. Chlum První zmínka z roku 1392, kdy je jmenována osada mezi osadami patřícími k rychmburskému panství. V Deskách zemských k roku 1485 je uváděna mezi obcemi hlinecké rychty. Název obce patrně podle kopce s delším hřbetem. Na konci 15. a v 16. století tvořil Chlum spolu s Vortovou samostatné panství patřící Epikům z Krucemburku a později Střelům z Rokyc. V 17. století získalo Chlum společně s Vortovou nově zřízené královéhradecké biskupství jako nadaci. Na konci 17. století byl postaven kostel sv. Petra a sv. Pavla a v téže době i zámeček a pivovar. V roce 1789 měla obec 65 domů. V roce 1833 již 122 domů a 767 obyvatel. Škola poprvé připomínána k roku 1776. V 2. pol. 19. století spolková činnost - 1879 založen sbor dobrovolných hasičů, 1885 Čtenářská beseda, při níž vznikl divadelní odbor v roce 1886. Zaměstnáním pro obyvatelstvo bylo (vedle zemědělství) tkalcovství, domácí vyšívání a práce v lese. Kouty Nejstarší písemná zmínka je z roku 1456. V roce 1833 15 domů, 98 obyvatel, 1 mlýn. V roce 1843 15 domů a 117 obyvatel. V roce 1880 16 domů a 112 obyvatel. Srní Nejstarší písemná zmínka je z roku 1545. Srní patřilo k panství Přestavlky, v roce 1833 mělo 39 domů, 260 obyvatel, 1 panský dvůr a hájovnu. V roce 1843 42 domů a 279 obyvatel. Holetín Obec se nachází v poměrně mělkém a širokém údolí říčky Holetínky podél hlavní silnice II/355 Hlinsko - Chrast, Horním Holetínem prochází trať ČD č. 238 Pardubice Havlíčkův Brod. Holetín nemá výrazné centrum (náves), ale za přirozené centrum možno považovat severní část Horního Holetína s koncentrací objektů občanské vybavenosti včetně základní školy a mateřské školy, u trati se nachází areál zemědělského družstva. Obec leží v blízkosti města Hlinska (cca 2,5 - 3 km), které nabízí jak pracovní příležitosti, tak širokou nabídku občanského vybavení.


93


Holetín - jméno od osobního jména Holeta, ves bývalého panství Rychmburského. První historické zprávy o Holetíně pocházejí z roku 1144, kdy starodávná cesta z východních Čech na Moravu vedla z Chrudimska přes Horní Holetín k Hlinsku na Chlum. V roce 1374 bratři Dětleb a Ješek Nepášek ze Seslávek byli společníky dědictví v Holetíně. Holetín sousedí v jižní části s chráněnou oblastí Žďárské vrchy. Svou délkou se řadí k nejdelším obcím chrudimského okresu. Obec nemá výrazné centrum (náměstí), ale za přirozené centrum obce je možno považovat severní část Horního Holetína, kde je soustředěno nejvíce občanské vybavenosti (obecní úřad, pošta, základní a mateřská škola, prodejna potravin, kaple a autocvičiště). Jeníkov Jeníkov leží cca 3 km od Hlinska (jihovýchodním směrem) a jižním směrem od komunikace I/34 Hlinsko - Polička, obec leží v mírně svažitém terénu, při silnici II. třídy Hlinsko - Jeníkov - Kameničky, která směřuje od severozápadu k jihovýchodu. Celé správní území obce leží v CHKO Žďárské vrchy. Původní zástavba je nepravidelná a v severní části obce se rozkládá po obou stranách komunikace II/343, jižní podél odboček z ní vedoucích. Obec nemá výrazný prostor návsi, pouze v okolí kapličky ve střední části obce je jakýsi náznak návsi, který bude vhodné pro účely centrálního prostoru využít a vhodně dotvořit, druhý prostor, který by bylo vhodné upravit, je v jižní části obce. Urbanistická struktura je poměrně zachovalá, neporušená výrazně novou výstavbou, snad jen zemědělské objekty nad obcí svým objemem mírně ruší. V roce 1392 připomínán jako „ves Genykow“. Obec spadala pod rychmburské panství, které v té době spravovalo téměř 60 vsí, takže rychmburské panství patřilo k největším světským statkům předhustiské doby. Roku 1392 Smil Flaška z Pardubic a Rychmburka postoupil rychmburské panství Otovi z Bergova a Bočkovi z Poděbrad spolu se 62 osadami. V 15. století patřila ves k rychtě v Kameničkách. V roce 1698 bylo v Jeníkově 14 rodin sedláků, 12 podruhů a podruhyň, 6 rodin sirotčích. V roce 1789 měla ves 39 domů. V roce 1833 uvádí Sommer 38 domů a 478 obyvatel. Velký rozvoj obce nastal během deseti let, protože Palacký uvádí k roku 1843 již 88 domů a 562 obyvatel. Hlavním zaměstnáním obyvatel vedle zemědělství bylo tkalcovství a hrnčířství. V roce 1880 měla obec 101 domů a 554 obyvatel. Od roku 1975 do roku 1990 tvořila obec městskou část Hlinska. Kameničky Obec leží asi 7 km jihovýchodně od Hlinska na pomezí východočeského a jihomoravského regionu v předhůří Žďárských vrchů, v pramenní oblasti Chrudimky, ve výšce cca 625 m n. m. Hlavní dopravní páteří spádového území je průjezdní úsek silnice II/343, na který jsou připojeny další silnice III. třídy a místní a účelové komunikace. Celé správní území obce leží v CHKO Žďárské vrchy. Původní malebná vesnice, která se stala známým místem uměleckých inspirací, ztrácí postupem času svůj výraz, a to především vlivem intenzivní nové výstavby rodinných domů (proluky a nová sídliště městského typu) a také vlivem značných rekonstrukcí. Charakterem zástavby se jedná o typ ulicový, kompaktní, bez výraznějšího prostoru návsi. Zástavba dalších částí, tzn. Filipova (včetně Ovčína) je poměrně zachovalá s výjimkou areálu zemědělských staveb na Filipově. Z hlavních funkcí je zastoupeno jak trvalé bydlení, tak rekreace, dále výroba a výrobní služby a občanská vybavenost (Základní škola, Mateřská škola, obchody, hostince, Obecní úřad, sportovní zařízení apod.). Středověká osada Kameničky patrně vznikla na přelomu 13. a 14. století, obdobně jako okolní osady. První písemná zmínka o farním kostele je z roku 1350, který byl připojen k biskupství v Litomyšli (zal. 1344). Druhá písemná zpráva je z roku 1392, kdy majitel panství


94


a hradu Rychmburk Smil Flaška z Pardubic postoupil rychmburské panství se 62 osadami Otovi z Bergova a Bočkovi z Poděbrad. Mezi osadami je v listině jmenována osada Kameničky. Potom až do roku 1485 chybí o Kameničkách písemná zpráva a dle některých názorů mohla osada zaniknout nebo osadu obyvatelé opustili. Písemná zpráva z roku 1485 mluví o rychtě v Kameničkách, ke které náležely vsi Blatno, Přerostlé (Hamry), Jeníkov, Chlumětín a Lhoty. Je třeba dodat, že v tomto pramenu je osada nazývána Reichlovou Kamenicí. Vzhledem ke zbytkům hrází se dá usuzovat na několik rybníků založených snad v 16. století. Dnes je zachován pouze jediný rybník Krejcar. Po třicetileté válce patřily Kameničky k hlinecké faře. Počet usedlostí podle berní ruly z roku 1654 bylo 6 selských stavení. S převzetím rychmburského panství Filipem Kinským v roce 1753 dochází k hospodářskému rozkvětu. Bylo založeno několik nových hospodářských dvorců a ovčínů, postaveno několik kostelů včetně kostela v Kameničkách. Mezi založené dvorce patří i Filipov a osada Ovčín, dnes součást Kameniček. Po smrti Filipa Kinského, prodali jeho dědici panství Rychmburk za milion zlatých rodu Thurn-Taxisů. Se vznikem ČSR v důsledku pozemkové reformy rod přišel o polnosti, ale lesy mu zůstaly až do roku 1945, kdy byly znárodněny. Kameničky zaznamenaly rychlý nárůst populace v souvislosti s výrobou železa ve dvacátých letech minulého století, kdy přišli zpracovatelé železa z okolí Prahy a usazovali se v Kameničkách. Železná huť byla v nedalekém Lánově a mlýn v Kameničkách byl přeměněn na hamr. Výroba železa se však pro nízkou rentabilitu brzy zastavila. Počet obyvatel v roce 1838 (podle vyznání) byl 836 a Kameničky měly 130 popisných čísel. Ze zajímavých událostí v druhé polovině 19. století stojí za zmínku, že v pruskorakouské válce 1866 po bitvě na Chlumu protáhlo Kameničkami jak naše ustupující vojsko, tak i pruská armáda. Pokud jde o počet obyvatel Kameniček, dochází ke stagnaci a v tomto století k trvalému poklesu až do roku 1980. Kameničkám se vyhnula jak železniční trať (v Hlinsku v Č. zahájen železniční provoz v r. 1871), tak i významnější silniční spojení. Aby Kameničky měly napojení na železniční trať, alespoň po silnici, začala se budovat z Hlinska do Kameniček již v roce 1871. Budování silnic, které měly Kameničky spojit lepší komunikací, pokračovalo i později (do Ranné 1894, do Dědové 1906 a 1924 do Chlumětína). Pošta začala v Kameničkách fungovat od roku 1874 a telefon roku 1905 (spojoval přes Kameničky Hlinsko se Svratkou). Autobusová doprava v roce 1927. První světová válka odvedla z chudých Kameniček na vojnu celkem 122 mužů, z nichž se 21 již nikdy nevrátilo. V pozemkové reformě roku 1919 byly panské pozemky vykoupeny 69 nájemci. Po překonání poválečné hospodářské krize v důsledku konjunktury, kdy vedle tradičního tkalcovství začínají se podomácku vyrábět žinylkové bavlněné koberce a vozit do Hlinska, odkud je podnikatelé vyvážejí především do Anglie, projeví se hospodářské oživení i ve výstavbě Kameniček (během 7 let postaveno 10 stavení). Vzhledem k osídlení v období vnitřní kolonizace byly Kameničky vždy českou vesnicí. V 18. století přichází do Kameniček několik Židů. Příchod prvního Žida je zachycen v kronice a je uveden jako tkalounkář, který přijel do Kameniček s trakařem. Kolik Židů bylo v roce 1838 lze jen odhadnout, údaj hovoří o 48 nekatolících a nerozlišuje denominace. Mezi zámožné Židy jistě patřil Aron Breitenfeld, údaj k roku 1874, vlastnící obchod a hospodářství. V jeho domě dnes sídlí pošta. Údaj k roku 1910 uvádí 13 Židů, jinak 26 evangelíků a 770 katolíků. K roku 1921 je uvedeno již jen 6 Židů. Mezi nimi byla rodina Veisů, které patřila pekárna a hospodářství. V roce 1931 při likvidaci polomu (po vichřici z 27. na 28. 10. 1929) byla do Kameniček přivezena pila ze Slovenska a také odtud přišlo mnoho dělníků. Celkem na likvidaci bylo zaměstnáno 500 dělníků. Po skončení této akce zůstali někteří Slováci v Kameničkách trvale. Zde je vysvětlení, kde se vzalo ve vesnici několik řecko-katolíků. Populační nárůst


95


mezi lety 1980 až 1990 umožnila výstavba rodinných domků, a tím zamezení odlivu obyvatelstva do měst. Počet obyvatel: Podle berní ruly 6 selských usedlost Sommer uvádí v roce 1838 841 obyvatel a 124 domů Palacký uvádí k roku 1843 903 " 132 " Filipov Osada založená v roce 1788 hrabětem Filipem Kinským, majitelem rychmburského panství. Byla to dominikální vesnice s panským dvorem. V roce 1830 měla vesnice podle J. G. Sommra 55 domů a 372 obyvatel. Autor zde uvádí, že se vedle zemědělství a drobných živností obyvatelstvo zabývalo tkalcovstvím a přádelnictvím. Palacký ve svém Popisu Království českého (Praha 1848) uvádí u Filipova k roku 1843 58 domů a 405 obyvatel.

Kladno Katastrálním územím obce probíhá hranice CHKO Žďárské vrchy. Sídelní útvar se rozkládá jižně od komunikace I/34 Hlinsko - Krouna - Polička, která směřuje od západu k východu, v mírném svahu po obou stranách Dolského potoka, resp. komunikace III. třídy, která odbočuje z výše uvedené komunikace I/34 jižním směrem na Kameničky. Původní zástavba je nepravidelná, obec nemá výrazný prostor návsi, pouze v severní a v jižní části obce jsou jakési náznaky návsi, které je možné vhodně dotvořit pro podružné centrální prostory s dílčí vybaveností. Poprvé připomínáno jako ves s rychtou v roce 1392. V roce 1789 mělo Kladno 43 domů. K roku 1833 uvádí Sommer 65 domů a 301 obyvatel, mlýn, hospodářství, školu a rybník. V roce 1843 měla obec 73 domů, 356 obyvatel a v roce 1880 77 domů, 379 obyvatel. V roce 1887 byl v Kladně založen sbor dobrovolných hasičů. Obživa obyvatelstva, vedle zemědělství, domácí tkalcování. Krouna Obec částí správního území (jižní část Krouny, Čachnov a Ruda) zasahuje do CHKO Žďárské vrchy, ostatní sídla (severní část Krouny, Františky, Oldřiš, Rychnov) leží mimo - na sever od hranice CHKO, která zde probíhá po silnici I/34. Krouna leží v severovýchodní části ORP Hlinsko, na křižovatce silnice I/34 Hlinsko - Polička a silnice Skuteč - Svratka, asi 10 km východně od Hlinska, východně od obce prochází trasa železnice Žďárec - Svitavy, obec leží v mírně svažitém terénu říčního údolí. Sídelní jednotky mají zástavbu podél stávajících komunikací a vodotečí s rozvolněnou formou zástavby a s rozvojovými plochami převážně v prolukách ev. v okrajových částech co nejblíže centru. Největší část zastavěného území Krouny zabírá bydlení, základní a vyšší občanská vybavenost, část objektů především v ostatních částech obce je využívána k rekreaci (rekreační chalupy i chaty). První písemná zmínka z roku 1349, kdy se připomíná farní osada Kruna (z německého Gruna) patřící děkanátu Vysoké Mýto. V roce 1392 je připomínána obec pod panstvím Rychmburk. V Deskách zemských je v roce 1485 připomínána v Krouně rychta. V roce 1833 měla Krouna 224 domů a 1353 obyvatel, dále se uvádí 5 mlýnů, 1 panský dvůr, 1 pila, 5 náleven (šenků), velký ovčín a myslivna. Sommer uvádí jako druh obživy obyvatelstva obchod s plátnem, tkalcovství, dřevoobrábění, později známé dřevěné hračky. Ves byla silně nekatolická, již v roce 1784 zřízena vedle katolické školy škola evangelická, v roce 1891 vystavěn pseudogotický evangelický sbor (autor F. Schmoranz). Katolický kostel původně gotický byl v 18. století stržen a vystavěn barokní kostel v letech 1770-1773, věž ponechána


96


původní, kostel zasvěcen sv. Michaelu Archandělovi. Kostel vystavěn na náklady hraběte Filipa Kinského. Zajímavou stavbou je barokní fara z roku 1740 a ze stejného roku škola. V obci se nachází několik objektů lidové architektury, některé domy v současné době jsou znehodnocovány přestavbou - nevhodná výměna oken, likvidace původní plastické fasády. Další části obce: Čachnov Obec vznikla na počátku 18. století při železném hamru. V roce 1789 uvádí Schaller v Čachnově 25 domů. V roce 1833 uvádí Sommer Čachnov jako dominikální ves s 20 domy a 126 obyvateli, byla tu panská myslivna, střelnice, ovocná školka. V roce 1843 měla ves 20 domů a 119 obyvatel. V roce 1880 21 domů a 112 obyvatel. Na počátku našeho století byla v Čachnově zřízena železniční stanice na nově vybudované lokální železniční trati Skuteč Polička, dále školní budova a pila. Františky Jiný název byl také Paseky a německy Franzendorf. Sommer k roku 1833 uvádí ves jako dominikální se 78 domy a 549 obyvateli. Dále uvádí, že ve vsi je hospodářský dvůr, škola, ve které se učí i děti nekatolíků, obyvatelé pracují jako obráběči dřeva, dále jako uhlíři a také se živí domáckým předením lnu. V roce 1843 měla ves 78 domů a 583 obyvatel.

Ruda Tato osada vznikla snad již v 15. století jako součást těžby železné rudy. Byla to dominikální ves patřící pod rychmburské panství. V roce 1833 měla osada 18 domů a 96 obyvatel, v roce 1843 19 domů, 108 obyvatel, v roce 1880 21 domů a 107 obyvatel. Rychnov Nejstarší písemná zpráva z roku 1392, majetek panství Rychmburk. Tato obec je v roce 1833 uváděna jako ves rustikální se 72 domy a 365 obyvateli, měla 2 mlýny, školu helvetskou, školu katolickou, hostinec, blízko vsi bylo 5 vápenných pecí a jedna budova. V roce 1843 měla ves 73 domů a 386 obyvatel. Miřetice Miřetice - jsou v zásadě jádrovým sídelním útvarem celého správního území obce, Čekovem prochází hranice CHKO Železné hory. Miřetice leží 6 km východně od Nasavrk, se kterými je obec spojena silnicí II/337, vyhovující spojení silniční je i s ostatními centry (Chrast, Skuteč, Slatiňany, Chrudim, Hlinsko), mírně nevyhovující je spojení na železnici (nejbližší Vrbatův Kostelec). Celkový stavebně technický stav zástavby je architektonickém výrazu městského sídlištního charakteru.

velmi

dobrý,

ve

hmotě

i

První písemná zmínka o obci Miřetice pochází již z roku 1325 (ostatních sedm částí obce je připomínáno o 150 až 300 let později). Dle pověsti stávala poblíž obce uprostřed lesů tvrz, po jejímž majiteli - zemanu Miřatovi - získala své jméno asi i přilehlá ves. Přesto dnešní Miřetice, coby nejstarší část administrativně sdružené osmičky, nemají svůj znak, dokonce ani historické památky, přičemž například kostel zde supluje jen malá kaplička. Kolem roku 1650 připadla obec k přestavlckému panství. Ještě koncem 19. století sestávaly Miřetice pouze z několika stavení, k nimž patřily ještě okolní samoty a také vesničky Ráčany a Holčí. Později byla připojena i trojice osad Dachov, Dubová a Havlovice. Rok 1981 pak pro Miřetice znamenal sloučení s obcí Švihov a s přidruženými osadami Bošov a Krupín. Součástí obce je i území, na kterém stávala smutně proslulá obec Ležáky. Ta byla 24. 6. 1942 nacisty


97


vypálena, obyvatelé povražděni, přičemž jen dvě ze zdejších dětí se dočkaly osvobození. Po válce již osada nebyla nikdy obnovena. Na místě vypálených domů připomínají tragickou historii žulové pomníky s vytesanými kříži. V budově Památníku jsou shromážděny fotografie, dokumenty a předměty vztahující se k ležácké tragédii. Každým rokem se zde též koná pietní shromáždění k uctění památky zničené osady a zmarněných životů jejích obyvatel. V územně-správním členění platném až do roku 1945 spadaly vlastní Miřetice pod hejtmanství Chrudim (později okresní politická správa resp. Okresní úřad), sídlem příslušného soudního okresu (tedy zároveň okresního soudu) byly Nasavrky a farního úřadu Včelákov. Jinak tomu bylo u některých dnešních částí obce s příslušností k faře: Bošov, Krupín (farnost Žumberk), Švihov (farnost Nasavrky), Dubová, Havlovice (farnost Vrbatův Kostelec). Župní zřízení, které bylo formálně zřízeno v roce 1920 a v Českých zemích se nikdy „neujalo“, přiřadilo Miřetice do Pardubické župy a soudního okresu Nasavrky. Po znovuzavedení krajského zřízení v roce 1949 byla obec přičleněna do Pardubického kraje coby součást Okresu Hlinsko. Nové administrativní uspořádání z roku 1960 jí určilo příslušnost k Východočeskému kraji a okresní spádovost k Chrudimi (ta platí dodnes). K roku 1830 měla ves 26 domů, 167 obyvatel, panský dvůr s hospodářským domem, lihovar, mlýn s pilou, lesní úřad s bytem pro lesního. K roku 1843 28 domů, 202 obyvatel. Bošov : k roku 1830 jsou uváděna 2 selská hospodářství Dachov : k roku 1843 54 domů a 444 obyvatel Čekov : k roku 1830 32 domů, 213 obyvatel, k roku 1843 35 domů a 221 obyvatel. Krupín : k roku 1830 18 domů, 120 obyvatel, k roku 1843 22 domů a 179 obyvatel. Švihov : k roku 1830 21 domů, 156 obyvatel, k roku 1843 21 domů a 158 obyvatel. Otradov Obec leží cca 2 km severním směrem od Krouny a cca 10 km severovýchodně od Hlinska, rozkládá se po obou březích říčky Krounky a podél komunikace III. třídy, která odbočuje severně od obce z komunikace II/354 Předhradí - Krouna a jižně od obce se na ni opět napojuje. Obec se v roce 1996 oddělila od obce Krouna, jsou zde zastoupeny jak funkce bydlení, rekreace, tak výroby (drobná průmyslová a zemědělská) a skladování. Původní zástavba je nepravidelná, značně hustá, bez centrálních prostorů - návsí, s určitým náznakem centra ve střední části obce. Obec vznikla (dle první písemné zmínky dle záznamů v kronice) v roce 1349 a byla pojmenována po majiteli dvora, který se jmenoval Otrada, dvůr se nacházel na území dnešní obce v místě Rychty. V Otradově v roce 1786 vznikla jednotřídní škola, která měla vlastní budovu zakoupenou obcí. Kostel sv. Bartoloměje, který byl postaven v roce 1399, byl původně dřevěný. Po vyhoření byl dělníky z dolu na železnou rudu přestavěn. V roce 1869 žilo v Otradově 599 obyvatel, v roce 1900 - 535, v roce 1930 - 538, v roce 1991 - 317 obyvatel. Pokřikov Obec leží v severovýchodní části ORP Hlinsko, nejbližším městem je Skuteč (cca 10 km), kde je i ZŠ, kam jezdí děti z obce, dalším městem je Hlinsko (též cca 10 km). Nejbližší silnice vyšší třídy je silnice I/34 (Havlíčkův Brod - Hlinsko - Svitavy) vedoucí směrem západ východ cca 2 km jižně od obce. Katastrálním územím prochází železniční trať ČD č. 238


98


(Pardubice - Havlíčkův Brod) se zastávkou v jižní části obce (US navrhuje její přemístění do prostoru křížení tratě s místní komunikací při východním okraji zastavěného území obce). Obec je příkladem bývalé tzv. lánové obce, která vznikla výstavbou menších statků v řadě vedle sebe, centrální prostor prochází celou obcí a tvoří několik ploch (menší návsi). První písemná zmínka o obci pochází z r. 1392. Dle údajů převzatých z US žilo v obci v roce 1869 - 352 obyvatel, v r. 1930 - 466 obyvatel, v r. 1950 - 395 obyvatel, v r. 1991 - 287 obyvatel a v roce 1995 - 276 obyvatel.

Raná Obec leží při komunikacích III. třídy, část Medkovy Kopce leží v CHKO Žďárské vrchy. Raná přímo navazuje na Vojtěchov, se kterým tvoří z hlediska stavebně urbanistického jeden celek, hlavní páteří osídlení je zástavba podél komunikace III. třídy Prosetín-Kladno, urbanistická struktura je poměrně zachovalá, prostor návsi chybí, prostor centra je možno zaznamenat u kostela sv. Jakuba. První písemná zmínka je z roku 1349 a vzhledem k tomu, že již roku 1350 je zmínka o dřevěném kostele sv. Jakuba, dá se předpokládat ještě dřívější založení vsi. Stávala tam kdysi tvrz, v místech za kostelem (dnes název lokality Na Fortně), ale zmizela beze stopy. Na konci minulého století je tato obec připomínána jako městys (v Ottově naučném slovníku). Silně poničena za třicetileté války. Obec leží na potoce Žejbro, na kterém v minulosti stávaly 3 mlýny a snad u některého i pila. Obec měla školu již na počátku 19. století pod panským patronátem. Na konci století byla čtyřtřídní. Obec měla již v minulém století vlastní poštu. Farností spadala obec pod Skuteč a od roku 1786 byla obec opět farní. Vedle kostela sv. Jakuba s presbytářem z 15. století a hlavní lodí stavěnou v roce 1718 patří k památkám také klasicistní fara postavená roku 1799 a upravovaná v roce 1880. V roce 1837 měla obec 76 domů a 375 obyvatel, roce 1848 bylo 77 domů a 347 obyvatel, v roce 1890 pak 74 domů a 365 obyvatel. Studnice Obec se nachází v severní části CHKO Žďárské vrchy, ve vzdálenosti cca 2,5 km jižním směrem od Hlinska, které je přirozeným spádovým centrem vyšší občanské vybavenosti včetně zaměstnanosti. Sídelní útvar leží podél komunikací Hlinsko - Košinov (směr sever - jih) a Studnice - Hamry (směr východ - západ) na svahu se spádem k jihovýchodu k Hamerské nádrži. Zástavba v obci je velice zhuštěná bez výraznějšího vymezení prostoru návsi, rodinné domy i zemědělské usedlosti mají poměrně malé pozemky, objekty jsou nepravidelně rozmístěné bez patrného pravidelného řádu, což je způsobeno vlivem konfigurace terénu a má za následek vytvoření malebné a přirozené struktury navíc vhodně doplněné vzrostlou zelení - celkově sídlo velice příznivě zapadá do krajiny a tento ráz je třeba při doplňování nové výstavby zachovat. Nejstarší písemná zpráva o Studnici je z roku 1392. Osada znovu připomínána v druhé polovině 15. století v Deskách dvorských mezi vesnicemi, patřícími k hlinecké rychtě. V roce 1800 měla ves 399 obyvatel. V roce 1833 Sommer uvádí 104 domů a 602 obyvatel,


99


ves měla patronátní školu a obživou vedle zemědělství bylo předení lnu. V roce 1843 104 domů a 674 obyvatel, v roce 1880 134 domů a 754 obyvatel. Budova školy byla postavena již v roce 1787. Zalíbené V roce 1727 je jižně od Studnice připomínán panský dvůr (Libenský dvůr). V druhé polovině 18. století vznikla na rozprodaných pozemcích tohoto dvora osada Zalíbené. V roce 1833 měla osada 24 domů a 144 obyvatel, v roce 1843 24 domů, 141 obyvatel a v roce 1880 27 domů a 167 obyvatel. V polovině 19. století se u Zalíbeného dobývala rašelina. Svratouch Obec leží na silnici II. třídy č. 354 (Skuteč) Krouna-Svratka, nejbližší ŽST je Čachnov vzdálený cca 3,5 km, celé správní území leží v CHKO Žďárské vrchy. Nejvyšším bodem obce je osada Karlštejn (774 m n. m.). Obec leží cca 700 m n.m. podél komunikace ve směru sever-jih se zástavbou přízemních zemědělských usedlostí a domků. Poměrně značný terénní rozdíl mezi severním a jižním okrajem obce se příznivě projevuje v dálkových pohledech, kde dominanta farního kostela vytváří akcent centra zástavby - tento typický ráz je třeba respektovat při návrhu nové výstavby. V obci je zastoupena jak funkce trvalého bydlení, tak Svratouch (spolu s téměř navazujícím městem Svratka) tvoří jedno z turistických center Žďárských vrchů s možností letní i zimní rekreace, je zde i nadprůměrná výrobní základna. Část obce Karlštejn bývalý lovecký zámeček, nyní plní funkci rekreační. První zmínka je z roku 1392 v předávací listině rychmburskému panství jako ves Svratúch. Osídlení však bylo pravděpodobně o něco dříve. V roce 1486 je uváděn Svratouch jako ves patřící pod rychtu ve Svratce. V berní rule z roku 1654 je uvedeno ve vsi 14 selských rodin a dvě chalupnické rodiny. Ve století 17. měla ves samostatnou rychtu. Po třicetileté válce byla ves považována za luteránské hnízdo. Koncem 16. století je ve Svratouchu připomínána sklárna, která stávala na místech dnešních čp. 80. 82, 84, 85. V roce 1654 je uváděn malíř skla. Poslední zmínka o sklárně je z roku 1713. Ještě v roce vydání tolerančního patentu 1781 byla ve Svratouchu založena evangelická matrika a v roce 1783 modlitebna a evangelická škola. Katolická škola byla zřízena až v roce 1835. Obě školy byly sloučeny v roce 1877. V roce 1800 měl Svratouch 831 obyvatel. Sommer uvádí k roku 1833 197 domů a 1334 obyvatel, 2 mlýny, olejnu, 1 panský dvůr, druh obživy, vedle zemědělství (pěstování lnu), spřádání lnu a hrnčířství. K roku 1843 je uváděno 217 domů, 1550 obyvatel, v roce 1880 měla obec 264 domů a 1790 obyvatel. Zajímavá byla výroba strojů na výrobu zápalek, kterou založil V. Nekvinda a R. Mládek v roce 1921. Vyráběly se stroje na loupání dřeva, řezačky na dřívka, stroje na výrobu zápalkových krabiček a máčecí stroje. Velký odbyt byl do zahraničí. V roce 1929 byl tento podnik odprodán švédskému sirkařskému koncernu. Karlštejn Na počátku 18. století nechala manželka Viléma Leopolda Kinského, majitele rychmburského panství, postavit kapli sv. Jiljí, která byla vysvěcena v roce 1708. Při kapli začal v roce 1776 budovat Filip Kinský lovecký zámeček. Současně se stavbou zámečku vznikala i osada se stejným jménem, poprvé připomínaná v roce 1789. Sommer uvádí k roku 1833, že osada má 7 domů a 51 obyvatel. V roce 1880 7 domů a 48 obyvatel.

Tisovec Obec leží cca 6 km severně od Hlinska na silnici II/355, která sídlem prochází ve směru sever – jih.


100


Obec je tvořená několika místně oddělenými částmi, velká část správního území je tvořena lesy, západně od vlastního sídla Tisovec protéká potok Ležák. Převažující funkcí je trvalé bydlení se zastoupením rekreačního bydlení, dále výroba (pila, truhlárna, výroba autoplachet), s dílčí vybaveností (prodejny restaurace), za vyšší vybaveností obyvatelé vyjíždějí do Prosetína, Miřetic, Hlinska. První písemná zmínka o obci se váže k roku 1545, název obce a jejích částí odvozen od názvů lesních kultur (Tisovec, Dřeves, Vrbětice). K roku 1850 měla obec 1022 obyvatel, k roku 1869 548 obyvatel, k roku 1880 540 obyvatel, k roku 1900 622 obyvatel, k roku 1950 506 obyvatel. Trhová Kamenice Městysem prochází po silnici Hlinsko - Trhová Kamenice - Ždírec nad Doubravou hranice mezi CHKO Žďárské vrchy a CHKO Železné hory. Části městysu - sídla: Hluboká, Kameničky, Petrkov 3. díl, Polom, Rohozná, Zubří leží v CHKO Železné hory. Vlastní sídlo Trhová Kamenice má poměrně rozlehlé, obdélníkové náměstí (s uceleným souborem klasicistní zástavby, která je zařazena do připravovaného statutu památkových zón) s objektem kostela (hlavní dominanta) na ose (v horní části), dosti nešetrně zastíněném přístavbou školní budovy. Trhová Kamenice je spádovým centrem regionu, má odpovídající občanskou vybavenost, je zde zastoupena průmyslová i zemědělská výroba. I když první písemná zpráva týkající se této oblasti je až z roku 1242 (darovací listina), dá se předpokládat, že osada mohla být založena již dříve. Pravděpodobným zakladatelem byl klášter ve Vilémově (svědčí tomu stejný způsob vytyčení prostoru budoucího náměstí jako v Bojanově). Ze 13. století je patrně i osada Svatý Mikuláš (nyní součást obce Vysočina) se stejnojmenným kostelem a osada Polom s kostelem sv. Kunhuty. Osada Kamenice (dřívější název) vzhledem ke své poloze u brodu přes Chrudimku byla patrně přirozeným správním a obchodním, snad i obranným (rybniční tvrz) středověkým sídlem, které v této části Železných hor nemělo konkurenta. Ve 14. století přibývá písemných zpráv, které se většinou týkají kostela zasvěceného sv. Filipovi a sv. Jakubovi. V polovině tohoto století patří Kamenice vladykům z Kocúrova, majitelům rybniční tvrze Kamenice pod Zeleným Táborem. V tomto století vznikly také vesnice Všeradov, Rváčov a Možděnice. Je možné, že na konci tohoto století začíná i železářská činnost, i když první písemná zpráva je až z roku 1499 (jedná se o dnešní Svobodné Hamry). S rozvojem železářství souvisí budování vodotechnických děl (jezy, náhony, rybníky) a zvyšující se produkce dřevěného uhlí, s čímž souvisí mýcení lesa a zakládání dřevařských osad. Jsou doklady i pro povrchovou těžbu železných rud. V 15. století stoupal význam Trhové Kamenice, především to byl hospodářský význam, protože v roce 1499 v listině Vladislava II. se Trhová Kamenice uvádí jako městečko s erbem (stříbrný lev v červeném poli). Za zmínku stojí i obnovené privilegium od Jiříka z Poděbrad (1460) povolující 10 výročních trhů. Z této doby pochází také nejstarší cechovní regule kameníků a je doložena písemná zpráva o existenci mlýna. V tomto století vznikají také písemně doložené osady Rohozná (1437), Hluboká (1458) a také Kameničky. V 16. století v důsledku cenové revoluce (inflace) začíná šlechta hospodařit ve vlastní režii a podnikat. Nevyhnulo se ani Trhovokamenicku, kde vedle pivovaru vznikají nové hamry, mlýny a pily se soustavou náhonů, splavů a rybníků, které sloužily i pro chov ryb. Tvářnost krajiny se tím změnila, když vzniklo mnoho uměle vytvořených vodních ploch. Třicetiletá válka se nevyhnula ani Trhové Kamenici, Železnými horami protáhlo švédské vojsko se známým vojevůdcem Torstensonem. Důsledky lze vyčíst z Berní rully z r.


101


1654. V Trhové Kamenici ze 40 domů (hospodářství) zůstalo 22 pustých. V Možděnicích ze 13 zůstalo 5 opuštěných usedlostí a v osadě Dřevíkov z 5 usedlostí 2 opuštěné. V době války získal Trhovou Kamenici po předchozích majitelích (Trčkové z Lípy, Sobkové z Kornic) císařský plukovník Francois de Couriers. Hospodářský vzestup začíná až v závěru 17. století a přes určitý populační nárůst zůstává tato oblast málo lidnatá. Registr z roku 1701 udává pro „městys Kamenice“ 214 dospělých a 134 dětí. Z řemeslníků je uváděno nejvíce bednářů, a to 11, tkalců 6, krejčí 3, čepičáři (mezuláníci) také 3, dále 2 ševci, 2 tesaři a po jednom koláři, punčocháři a síťaři. Dle přiznání k trhovo-kamenickému kostelu náleželo z Trhové Kamenice 296 duší, Rohozná 93, Travné 38, Javorná 36, Zubří 35 a Hamry 14 duší. V té době již existovala v Trhové Kamenici škola. V roce 1762 Marie Terezie potvrdila městu „trhy výsadní“. Dle josefínského katastru měla Trhová Kamenice 79 popisných čísel. Školní rok 1799/1800 navštěvovalo školu ve městě celkem 279 dětí (121 chlapců a 158 dívek), z Trhové Kamenice 50 dívek a 32 chlapců, Možděnice 19 ch. a 15 d., Rohozná 15 ch. a 20 d. Travné 12 ch. a 10 d., Dřevíkov 8 ch. a 10 d., Svobodné Hamry 7 ch. a 9 d., Kameničky 5 ch. a 13 d., Hluboká 6 ch. a 3 d., Zubří 3 ch. a 10 d., Jančouř 2 ch. a 3 d., Petrkov 2 ch. a 2 d. a z židovských dětí bylo 8 chlapců a 9 dívek. Školní prostory byly naprosto nedostatečné. R. 1815 byla postavena na náklady majitele panství Karla z Auerspergu nová dvoutřídní škola vedle farního kostela. V roce 1832 se městečko dočkalo místo brodu dřevěného mostu a v roce 1833 vyhořela továrna na hračky. Dne 13. září 1834 vyhořelo téměř celé městečko. Při nové výstavbě pravá část náměstí ustoupila o 20 m, a tím se kostel dostal na střed náměstí. Většina obnovovaných domů již byla zděná a podle zámožnosti přízemní nebo patrová. V roce 1848 mělo městečko 854 obyvatel a 107 domů, osady patřící k obci pak následující počet: Zubří 137 obyv., Polom 38, Petrkov 34 a Hluboká 74 obyvatel. Po roce 1850 dochází k rozvoji vlasařství, kdy výkupem ženských vlasů se zabývali židé z Dřevíkova (usazovali se tam v 18 st.). Trhová Kamenice byla povýšena na město 29. října 1853. 1859 se začala budovat silnice do Hlinska v Č. přes Rváčov. V roce 1867 zřízena ve městě pošta, 1868 založen ochotnický spolek, v roce 1871 snaha města o zřízení železnice, podpora i od majitele panství ve Slatiňanech (odvoz vytěženého dřeva). Vyhrálo Hlinsko v Č. a plán železnice již vypracovaný s trasou přes Kamenici byl škrtnut. Roku 1873 náhlý pokles vlasařských obchodů způsobil, že někteří nejen ztratili úspory, ale přišli i o nemovitý majetek. Dne 25. 4. 1874 (v 21 hod.) uhodil blesk do kostela a zapálil věž. Žárem roztaveny zvony, příští rok byly přelity J. Schneiderem v Hradci Králové. Roku 1876 založen Sbor dobrovolných hasičů v Trhové Kamenici. V roce 1880 z popudu K. V. Raise a dvou dalších (Tichonovský, Tuláček) byla založena Vzdělávací beseda, což byl nejagilnější spolek osmdesátých let v celých Železných horách. Roku 1890 měla Trhová Kamenice 1152 obyvatel a 126 domů. Roku 1892 založen Sokol. V roce 1896 byla obnovena práce v žulovém lomu u Petrkova, kde se vyráběly dlažební kostky. Na tuto práci přišli dělníci z Mauthausenu (kostky pro dláždění Vídně), později vytlačeni domácími dělníky (když se naučili dělat dlažební kostky). V této době se ve skále v obecním lese Tábor dolovaly české granáty. Bylo jich dost, ale byly droboučké. V roce 1900 mělo samotné město 1240 obyvatel a s přináležejícími obcemi 1541 obyvatel. V tomto roce je zřízen telegraf a zahájena stavba parní pily, kterou stavěla akciová společnost. Uvedla také do provozu sklárnu s brusírnou. Roku 1909 byl stržen dřevěný most a postaven železo-betonový (fa Holman a spol.). V roce 1910 počet obyvatel 1634, z toho Trhová Kamenice 1342, Hluboká 122, Zubří 116, Petrkov 30 a Polom 24 obyvatel. V roce 1930: Trhová Kamenice 1317 obyvatel, Hluboká 140, Petrkov 154, z


102


toho jiné národnosti bylo 79 obyvatel. Židé byli roztroušeni po osadách, v Trhové Kamenici pouze 11 Židů. V roce 1947 měla Trhová Kamenice 1049 obyvatel a zaměstnanost byla následující: Novákova pila 20 mužů, pobočka pardubické Telegrafie 30 žen (pracovaly v místním hostinci), v lomech není znám přesný počet, ale byl obecný nedostatek kamenodělníků. Největším podnikem ve městě byl závod Ing. E. Selingera, který vyráběl hedvábné čepice, tašky síťovky, strojně pletené záclony. Zaměstnával i domácí dělnice. V roce 1948 byly znárodněny podniky a dílna Telegrafie likvidována pro nedostatek materiálu koncem června. O práci přišlo 30 dělnic. Slabou náhradou byl podnik vyrábějící jablonecké zboží. Až do poloviny 19. století se zde zemědělství vyvíjelo přirozeným způsobem a také stavby vycházely z tradičních forem. Následky z činnosti JZD pro krajinu v důsledku výstavby kravínů, teletníků, dílen, skladů, silážních jam věží jsou značné. Vše se dělo podle okamžité potřeby, bez územního plánu. Nejkřiklavější příklady: nad Svobodnými Hamry po obou stranách silnice dílny a sklady, park v zámečku zčásti zlikvidován výstavbou drůbežárny, hospodářský areál zámečku zdevastován, zámeček až do roku 1980 využíván JZD jako sklad, zničena kašna, plastiky a kulečník. Likvidace mezí, břehových porostů, remízků, úvozů přirozených svahů, vodotečí. Mizení studánek, vzácné květeny a živočichů. Výstavba činžovních domů byla naštěstí jen v malé míře - Trhová Kamenice v severní části města, dva domy v Rohozné a po jednom v Dřevíkově a Všeradově. Je tu velké množství rekreačních chalup s různým přístupem k rekonstrukci. Jsou i rekreační zařízení podnikového typu. Včelákov Městys leží svým správním územím v severozápadní části ORP Hlinsko, sídla Včelákov a Bystřice leží v CHKO Železné hory, ostatní sídla se nacházejí východně mimo toto území. Celý útvar leží cca 7 km po silnici přes Srní nebo přes Holetín od Hlinska, které je pro Včelákov místem zaměstnanosti, vyšší vybavenosti a služeb. Zástavba Včelákova je velice působivě rozložena po svahu vyvýšeniny, na jejím vrcholu stojí kostel, doklad o tom, že historický vývoj byl postupně prováděn s velkým kompozičním citem. S výjimkou východu je obec obklopena lesními komplexy. Ves patrně založena podlažickým klášterem, ke kterému také patřila do zániku kláštera, který byl vypálen husity v roce 1421. Pak byl Včelákov v držení rodu Talácků z Ješetic, Berků z Dubé, Vrbenských a Kinských. Ve středověku se zde dolovala železná ruda a sirná ruda asi do 16. století. Na počátku 19. století byla těžba obnovena, ale po krátkém čase opět zastavena. V roce 1867 byl Včelákov povýšen na městys. K roku 1830 měla ves 70 domů, 406 obyvatel, kostel sv. Máří Magdalény, postaven byl v pozdně klasicistním slohu v letech 1844-48 místo gotického kostela, který byl v roce 1851 rozbourán. Dále Sommer uvádí, že ves měla školu, myslivnu, lom na těžbu kyzové rudy, která se používala v Lukavici na výrobu kyseliny sírové. Obyvatelstvo pracovalo v lese při těžbě dřeva a jako domácí přádelníci. Ves mívala panský dvůr. K roku 1843 bylo ve Včelákově 71 domů a 440 obyvatel, v roce 1900 588 obyvatel. Bystřice: k roku 1843 28 domů a 183 obyvatel.


103


Vítanov Obec leží v centrální části řešeného území, na území CHKO Žďárské vrchy, u řeky Chrudimky, cca 2 km od jihozápadním směrem od Hlinska, na trati ČD Pardubice Havlíčkův Brod. Důležitými faktory, které charakterizují a do určité míry i limitují zástavbu a vybavení obce je blízká dostupnost města Hlinska, průchod železniční tratě obcí, řeka Chrudimka, jejíž údolní niva je inundačním územím, lokalizace zemědělských objektů a ČOV Hlinsko. Poprvé připomínána ves v roce 1392 pod jménem Wytanowicze patřící k rychmburskému panství. Ves patřila pod hlineckou rychtu. V roce 1698 měla ves 16 selských rodin, dále 13 podruhů a podruhyň a celkem 8 osiřelých rodin. V roce 1800 bylo ve vsi 254 obyvatel. K roku 1833 se uvádí 61 domů a 380 obyvatel. Mlýn s pilou, které uvádí, existoval již v 18. století. V roce 1843 je uvedeno 66 domů a 405 obyvatel. V roce 1880 již 90 domů a 564 obyvatel. Roku 1904 koupil ve Vítanově dům čp. 55 známý český malíř František Kaván, který s dvouletou přestávkou tam žil až do roku 1922. Stan Počátky této vsi spadají do 14. století, kdy patřila klášteru benediktýnů v Podlažicích. V 16. století pánům Kostkům z Postupic a v polovině 17. století připadla obec k přestavlckému panství Hynka Talácka z Ješetic, který byl hejtmanem chrudimského kraje. Již tehdy byl připomínán ve vsi poplužní dvůr a mlýn. V polovině 18. století odkoupili přestavlcké panství slatiňanští Auerspergové. V roce 1789 měla ves 35 domů. V roce 1833 39 domů a 275 obyvatel. V roce 1880 pak 42 domů a 227 obyvatel. Sommer uvádí v roce 1833, že ves měla 1 mlýn, 1 hospodu a 1 palírnu. V té době žila ve vsi jedna židovská rodina. Škola byla vystavěna v roce 1838. Obživa obyvatel, vedle zemědělství, domácí tkalcování. Vojtěchov Obec leží při komunikacích III. třídy, část Pláňavy leží v CHKO Žďárské vrchy. Vojtěchov přímo navazuje na Ranou, se kterou tvoří z hlediska stavebně urbanistického jeden celek, hlavní páteří osídlení je zástavba podél komunikace III. třídy Prosetín-Kladno, urbanistická struktura je poměrně zachovalá, prostor návsi chybí, prostor centra je možno zaznamenat kolem odbočky silnice III. třídy směrem na Pokřikov, kde je prakticky soustředěna veškerá vybavenost obce. Ves až do roku 1848 patřila pod rychmburské panství. První písemná zmínka je z roku 1392. V roce 1485 je ves uváděna pod rychtou v Rané. V roce 1698 je uváděno ve Vojtěchově 28 selských rodin, 13 osiřelých rodin a 21 podruhů a podruhyň. V roce 1789 měla ves 65 domů. V roce 1800 měla obec 394 obyvatel. Sommer k roku 1833 uvádí 99 domů, 467 obyvatel a 3 mlýn. Palacký v roce 1843 103 domů a 515 obyvatel. V roce 1880 měla obec 115 domů a 553 obyvatel. Velký význam pro obec bylo vybudování železniční zastávky na trati Pardubice - Havlíčkův Brod. V první polovině 19. století je uváděna jako rustikální ves se dvěma mlýny. Farou a poštou patřil Vojtěchov pod Ranou a pod okres Hlinsko v Čechách. Pro obyvatelstvo bylo zaměstnání v blízkých lomech na břidlici, která se používala na střešní krytiny. Důležitým momentem bylo zřízení železniční zastávky na trati Pardubice - Havlíčkův Brod v roce 1871. Ve vsi byly 3 mlýny roku 1837 a 2 mlýny roku 1900. V roce 1837 měla ves 99 domů a 467 obyvatel, v roce 1848 počet domů 103 a 515 obyvatel, v roce 1900 domů 98 a 521 obyvatel.


104


Vortová Vortová leží zhruba v centrální části CHKO Žďárské vrchy v těsné blízkosti nejvyšších bodů Žďárských vrchů, cca 6 km jižním směrem od Hlinska a západním směrem od komunikace I/34 Hlinsko - Havlíčkův Brod. Obec se rozkládá podél komunikace II. třídy Hlinsko - Hamry - Herálec, která směřuje od severu k jihu a spojovací cesty Zalíbené Vortová - Lhoty, která vede od západu k východu. Původní zástavba je nepravidelná a rozkládá se po obou stranách výše uvedeného komunikačního kříže. Obec nemá výrazný prostor návsi, pouze při křižovatce obou komunikací je jakýsi náznak centrálního prostoru (před bývalou školou), který bude vhodné pro účely návsi využít a vhodně dotvořit. Urbanistická struktura je poměrně zachovalá, neporušená výrazně novou bytovou zástavbou (snad jen objekt kravína nad obcí svým objemem mírně ruší). Ves založili benediktýni z podlažického kláštera ve 14. století. Prvně připomínaná ves pod jménem Ortowa r. 1543. Vortová a Chlum byly samostatný statek, který často střídal majitele. Roku 1558 ho získal Jindřich Střelc z Rokycan, roku 1596 statek koupil Václav Berka z Dubé. Roku 1656 se Chrastecký statek dostal do rukou kardinálu Arnoštu Albrechtovi z Harachu. Od něj převzal statek i s obcí Vortovou císař Ferdinand III. za 88 000 rýnských zlatých k nadání královéhradeckého biskupství. V 16. století pracovala ve Vortové skelná huť neznámého zakladatele. V roce 1656 byly ve Vortové panská pila, panská hospoda, mlýn a rychta. Pro velkou robotu byla obec několikrát vylidněna stěhováním nejčastěji na Moravu. V roce 1732 je ve Vortové připomínána rychta a jihovýchodně od obce sklářská huť, kterou nově vystavěl Josef Sewald, který na huti setrval do roku 1762, kdy se odstěhoval do Rakouska. Školní vyučování je zachyceno k roku 1780. Školní budova sloužila do roku 1976, kdy byla pro nedostatek žáků zrušena a roku 1988 upravena na pohostinství. V roce 1789 je uvedeno ve vsi 28 domů, v roce 1827 měla 56 čísel popisných. Sommer k roku 1833 uvádí 54 domů a 287 obyvatel, z toho 9 rodin židovských. Ve vsi dále připomíná mlýn s pilou, lisovnu oleje a hospodu. V roce 1843 je uvedeno ve vsi 54 domů a 326 obyvatel, v roce 1880 60 domů a 406 obyvatel. V roce 1850 byla osada Lhota spojena s Vortovou.Ve druhé polovině 19. století byla v blízkosti bývalé sklářské hutě postavena myslivna. Roku 1881 byl položen základní kámen kaple Nanebevzetí Panny Marie. Vysvěcení kaple se konalo roku 1882. Roku 1896 byla Vortová spojena silnicí s Hlinskem a 1934 s Herálcem. Královéhradecký biskup dr. Doubrava roku 1905 položil základní kámen stavby biskupského letního sídla, které projektoval arch. Josef Fanta. Ve stejném roce byla postavena nová myslivna. V roce 1908 byl zřízen obecní hřbitov, v roce 1921 byl odhalen pomník padlým v 1. světové válce. Z rozhodnutí obce byl v roce 1931 postaven obecní dům s hasičskou zbrojnicí tzv. Chudobinec. Objekt slouží dodnes jako Obecní úřad. Hlavním zaměstnáním obyvatel byla práce v lese, zemědělství a domácí tkalcování a vyšívání. Později byla ve vsi zřízena Ústředím uměleckých řemesel tkalcovna. V roce 1948 byly v obci dvě hospody, letní pavilon, tři prodejny potravin, tři výrobny koberců a látek, tři výrobci sítěk (tzv. necování), mlýn, pila, kovář, krejčí, švadlena, švec a kolář. Lhoty V 18. století je uváděn pouze hospodářský dvůr, při kterém vznikla osada Lhoty. V roce 1880 je uváděno 21 domů a 108 obyvatel.


105


Všeradov Celé správní území obce leží CHKO Žďárské vrchy, východní hranice k.ú. tvoří Chrudimka, na jihu obec sousedí s obcí Ždírec n. D. (okr. Havlíčkův Brod). Všeradov je tvořen smíšenou zástavbou - původní usedlosti a novodobá výstavba ulicového typu, s převažující funkcí trvalého bydlení, v Milesimově a v Jasném Poli s převládající funkcí rekreační. První písemná zmínka 1487. K roku 1830 18 domů, 138 obyvatel, k roku 1843 18 domů a 139 obyvatel. Všeradov: k roku 1830 18 domů, 138 obyvatel, k roku 1843 18 domů a 139 obyvatel. Jasné Pole: dřívější název Schonfeld, k roku 1843 11 domů a 61 obyvatel. Milesimov : původně dominikální ves, v roce 1830 v majetku Jana Václava Garetto z Millesima, měla 17 domů a 118 obyvatel, k roku 1843 17 domů a 124 obyvatel. Vysočina Správní území obce Vysočina leží jižně, resp. jihovýchodně od Trhové Kamenice s tím, že s výjimkou částí Možděnice a Petrkov 1. díl (patřících do území CHKO Železné hory) leží ostatní části obce: Dřevíkov, Rváčov, Svatý Mikuláš, Svobodné Hamry a Veselý Kopec v CHKO Žďárské vrchy. Atraktivní území se značnými hodnotami vesnické architektury daly podnět k založení skanzenu lidových staveb (SLS) Vysočina, zapsaných v ústředním seznamu nemovitých kulturních památek - z důvodu sledování zvýšené ochrany prostředí souboru těchto památek před případnými vlivy z nejbližšího okolí a rušivými zásahy, zvláště při stavebních a terénních změnách bylo Okresním úřadem v Chrudimi vyhlášeno v roce 1994 památkové ochranné pásmo, v kterém leží Dřevíkov, Svobodné Hamry, Veselý Kopec. Svobodné Hamry jsou navíc vyhlášenou památkovou zónou (Vyhláška MK ČR č. 249 z roku 1995 o prohlášení území historických jader vybraných obcí a jejich částí za památkové zóny s dochovanými soubory lidové architektury). Vysočina - Dřevíkov K roku 1833 měl Dřevíkov 48 domů, 348 obyvatel, z toho bylo 25 rodin židovských. Byl tam pivovar, výrobna klihu a potaše, myslivna, hostinec, ubytovací hostinec, židovská synagoga a škola. K roku 1843 měl Dřevíkov 48 domů a 362 obyvatel. K obci dnes patří soubor lidových staveb - skanzen na Veselém Kopci. Možděnice K roku 1830 40 domů, 342 obyvatel, škola, přádelna, výroba šindele, těžba dřeva. Sommer dodává " velká chudoba ". K roku 1843 43 domů a 396 obyvatel. Rváčov K roku 1830 31 domů, 230 obyvatel, škola. K roku 1843 31 domů a 233 obyvatel. Svobodné Hamry Již před rokem 1499 jsou zde doloženy železné hamry a zástavba osady byla podle umístění těchto hamrů. Bývala tam tvrz zv. Odranec, která je poprvé zmiňována k roku 1457. Při tvrzi býval panský dvůr. Tvrz byla přestavěna v 19. století na pseudobarokní zámeček. K roku 1830 měla ves 88 domů, 518 obyvatel, školu, 3 mlýny, pilu. Převážně se tam pěstoval len a také se tam podomácku zpracovával včetně tkalcování. Při silnici do Dřevíkova stávala u pramene vody kaple sv. Anny z poloviny 18. století. Jak uvádí Sommer, konala se tam


106


procesí a stály tam lázně, které tvořily dva domky a dvě koupele. K roku 1843 měla ves 29 domů a 233 obyvatel.

Správní obvod obce s rozšířenou působností Hlinsko Vývoj počtu domů ve správním obvodu od počátku století, dle SLDB v níže uvedených letech, dokumentuje následující grafické vyjádření. Do roku 1950 se sledoval počet domů jako součet počtu obydlených i neobydlených domů (počet domů, které měly popisné číslo), od roku 1961 se jedná o domy trvale obydlené (domy využívané k rekreaci byly vyčleněny z domovního fondu). Počet domů za celý správní obvod i ve městě Hlinsko stoupá. Ve správním obvodu byl nejvyšší počet trvale obydlených domů v roce 1950 (5230) a poté začal klesat (částečně se na poklesu podílí již dříve uvedená změna ve sledování statistických údajů). Ve městě Hlinsko počet domů trvale stoupá, mezi lety 1900 a 2001 počet stoupl o 97 %. V obcích nejprve počet domů stoupal až do roku 1950 a poté vykazuje trvalý mírný pokles, mezi lety 1900 a 2001 počet domů poklesl o 7,5 %. Vývoj počtu trvale obydlených domů 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 1900

1910

1921

Město Hlinsko

1930

1950

1961

1970


1980

1991

2001

Obce celkem

Ve správním obvodu se dle SLDB 2001 nacházelo 5827 domů, z toho 4712 trvale obydlených. Rodinných domů bylo 4391 a bytových domů 225. Následující grafické vyjádření ukazuje procentní podíl rodinných a bytových domů na celkovém počtu domů. V území správního obvodu převažuje bydlení v rodinných domech – z 95 %.


107


Podíl rodinných a bytových domů

5%

95%

rodinné domy

bytové domy

Byty dle druhu využití jsou vyjádřeny v následujícím grafickém vyjádření. Bytů bylo ve správním obvodu 9218, z toho 7500 trvale obydleno, 1618 neobydleno, 70 obydleno přechodně a 1070 sloužících k rekreaci. Vyšší počet bytů neobydlených, přechodně obydlených a sloužících k rekreaci je v obcích.


108


Byty dle druhu využití 10000

9218

9000 8000

7500

7000 6000 5022

5000

4196 3790 3710

4000 3000

1618

2000 1000

1312 306

1070 70

22

48

958 112

0 byty celkem

byty obydlené

byty neobydlené


obydleny přechodně

Město Hlinsko

sloužící k rekreaci

Obce celkem

Následující grafické vyjádření ukazuje podíl bytů dle druhu využití na celkovém počtu bytů ve správním obvodu. Největší podíl mají byty obydlené. Podíl bytů sloužících k rekreaci ve správním obvodu na celkovém počtu bytů je 10 % a řadí se k nejvyšším v kraji (údaj za celé území Pardubického kraje – 5,79 %). Území správního obvodu je hojně využíváno pro rekreační účely. Vyšší podíl bytů sloužících pro rekreační účely je ve všech obcích kromě Jeníkova (9,43 %) a města Hlinska (2,67%), nejvyšší podíl je v obcích Dědová (35 %) a Všeradov (32,56 %). Podíl bytů dle druhu využití na celkovém počtu bytů

obydleny přechodně 1%

sloužící k rekreaci 10%

byty neobydlené 16%

byty obydlené 73%


109


Trvale obydlené byty podle velikosti ve správním obvodu k SLDB 2001 znázorňuje následující grafické vyjádření. Největší podíl mají byty se 3 pokoji – 34 %, velký podíl mají i byty se 4 a více pokoji. Podíl trvale obydlených bytů dle velikosti s 1 obytnou místností 10%

se 4 a více pokoji 27%

se 2 pokoji 29%

se 3 pokoji 34%

Technické vybavení trvale obydlených bytů a domácností ve správním obvodu: 97 % domácností je vybaveno vodovodem, 93 % domácností je vybaveno koupelnou nebo sprchovým koutem v bytě, 88 % domácností je vybaveno splachovacím záchodem v bytě, 79 % domácností je vybaveno ústředním nebo etážovým topením a 33 % domácností je připojeno na plyn ze sítě. Podíl trvale obydlených bytů podle období výstavby domů ve správním obvodu ukazuje následující grafické vyjádření. Nejvíce domů bylo postaveno v období let 1946 – 1980 (52%).

Podíl bytů podle období výstavby domů 7%

9% 12%

20%

52%

do roku 1919 včetně nezjištěných 1946 - 1980 1991 - 2001

1920 - 1945 1981 - 1990

Počet dokončených bytů v ORP Hlinsko na 1000 obyvatel k 31. 12. 2007 byl 0,7 (14 bytů). Vývoj počtu dokončených bytů k 31. 12. každého roku ve srovnání s údaji za celý Pardubický kraj a za celou Českou republiku ukazuje následující tabulka. Z tabulky vyplývá,


110


že až na rok 2003, kdy počet dokončených bytů převýšil krajský průměr a přiblížil se celorepublikovému, je počet dokončených bytů silně podprůměrný.

ORP Hlinsko Pardubický kraj ČR

2001 0,7 15 bytů 2,9

Počet dokončených bytů na 1000 obyvatel 2002 2003 2004 2005 0,6 2,6 0,4 1,6 13 bytů 56 bytů 8 bytů 35 bytů 2,8 2,3 3,1 2,8

2,42

2,68

2,66

3,16

3,21

2006 0,7 15 bytů 3,0 2,94

Počet dokončených bytů ve vývoji k 31. 12. v letech 1997 až 2007 ve správním obvodu ukazuje následující grafické vyjádření. Nejvíce dokončených bytů bylo v roce 2003, nejméně v roce 1998. Průměrný počet ve sledovaném období byl 20 bytů. V letech 2006 a 2007 byl počet dokončených bytů podprůměrný. Počet dokončených bytů ve vývoji k 31.12. v letech 1997 až 2007 ve Správním obvodu 60 56 50 40 35 30 20

23

20 16

10 5

15

15

14

13 8

0 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007


111


Tabulková část Počet trvale obydlených domů ve vývoji dle Sčítání lidu, domů a bytů v letech 1900 až 2001 Obec/Rok Dědová Hamry Město Hlinsko Holetín Jeníkov Kameničky Kladno Krouna Miřetice Otradov Pokřikov Raná Studnice Svratouch Tisovec Trhová Kamenice

1900 86 107 807 248 101 199 76 496 265 104 86 119 156 231 101

1910 88 104 920 251 102 204 78 522 265 104 87 118 161 233 102

1921 85 103 988 253 103 201 78 528 281 105 85 118 162 243 103

1930 81 112 1354 279 108 203 80 544 342 103 91 127 172 267 125

1950 78 122 1275 276 109 201 87 552 359 103 93 127 182 285 130

1961 73 97 1475 256 108 186 85 508 361 97 89 119 169 264 118

1970 68 92 1536 251 106 186 81 467 356 99 88 116 163 272 116

1980 55 83 1574 231 107 154 82 420 357 97 85 120 157 258 101

1991 46 70 1568 217 104 195 72 397 348 87 81 113 143 244 96

2001 43 73 1595 215 116 188 67 382 343 85 75 111 143 237 89

238 205 118 106 82 50 197

254 210 119 109 90 63 219

267 216 120 111 92 65 227

303 227 138 116 109 74 238

333 224 149 114 109 70 252

314 213 143 111 101 70 249

289 206 145 108 97 62 240

272 186 136 108 94 54 215

250 183 121 112 84 47 199

246 164 115 112 74 41 198


4534

5193

5230

5206

5144

4946

4777

4712

Včelákov Vítanov Vojtěchov Vortová Všeradov Vysočina Správní obvod ORP Hlinsko


112


Počet bytů dle druhu využití k 1. 3. 2001 byty Obec/Údaj celkem Dědová 80 Hamry 118 Hlinsko 4196 Holetín 344 Jeníkov 159 Kameničky 276 Kladno 94 Krouna 662 Miřetice 524 Otradov 123 Pokřikov 109 Raná 156 Studnice 218 Svratouch 402 Tisovec 146 Trhová Kamenice 456 Včelákov 275 Vítanov 193 Vojtěchov 161 Vortová 134 Všeradov 86 Vysočina 306 Správní obvod ORP Hlinsko 9218

byty obydlené 51 84 3790 262 139 209 72 467 380 92 85 123 168 317 107

byty neobydlené 29 34 306 82 20 67 22 195 144 31 24 33 50 85 39

obydleny přechodně 0 1 22 8 0 3 0 4 3 4 1 1 3 0 2

slouží byty celkem/ k rekreaci rekreaci 28 35,00 % 29 24,58% 112 2,67% 47 13,66% 15 9,43% 39 14,13% 16 17,02% 152 22,96% 113 21,56% 23 18,70% 12 11,01% 24 15,38% 38 17,43% 76 18,91% 23 15,75%

308 190 141 132 91 51 241

148 85 52 29 43 35 65

4 3 1 0 1 1 8

95 73 42 20 32 28 33

20,83% 26,55% 21,76% 12,42% 23,88% 32,56% 10,78%

7500

1618

70

1070

11,61%

k

Zdroj: Český statistický úřad


113


Počet dokončených bytů ve vývoji k 31. 12. let 1997 až 2007 Obec/Rok Dědová Hamry Město Hlinsko

1997 0 1

1998 0 1

1999 0 0

2000 0 0

2001 0 1

2002 0 0

2003 0 0

2004 0 0

2005 0 1

2006 0 0

2007 0 0

7 0 0 4 0 3 1 0 0 1 1 0 0

0 0 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0

11 0 0 1 0 3 0 0 0 1 0 0 0

13 0 1 0 0 6 0 1 0 0 0 0 0

12 0 0 1 0 1 0 0 0 0 0 0 0

10 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0

47 2 1 1 0 0 0 1 0 0 0 0 0

1 1 1 2 0 0 0 1 0 0 0 0 0

30 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0

0 2 1 0 0 3 2 1 0 0 0 2 1

5 1 0 0 0 1 0 0 0 0 0 4 0

0 0 0 1 1 0 0

0 1 0 0 1 0 0

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 1 1 0 0

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0

3 0 0 0 0 0 1

0 0 0 2 0 0 0

2 0 0 1 0 0 0

0 0 0 0 1 0 2

3 0 0 0 0 0 0


16

23

15

13

56

8

35

15

14

Holetín Jeníkov Kameničky Kladno Krouna Miřetice Otradov Pokřikov Raná Studnice Svratouch Tisovec Trhová Kamenice Včelákov Vítanov Vojtěchov Vortová Všeradov Vysočina Správní obvod ORP Hlinsko


114


I.A.1.9.Rekreace SEZNAM VÝCHOZÍCH SLEDOVANÝCH JEVŮ Popis tématu vychází ze zjištění a vyhodnocení následujících sledovaných jevů (číslování dle tabulky sledovaných jevů – Přílohy č. 1 k vyhlášce 50/2006 Sb. – část A): 106 – cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka, turistická trasa, naučná stezka, 117 - zastavitelná plocha, 118 - jiné záměry, 119 - další dostupné informace.

ŠIRŠÍ VZTAHY Správní obvod Hlinsko patří k územím se značně členitým reliéfem, jihozápadní část leží v Železných horách, na východě se rozprostírají Žďárské vrchy. Toto území je také svým potenciálem hojně využíváno pro cestovní ruch a svým návštěvníkům ve spojení s blízkými centry cestovního ruchu má co nabídnout. Tato centra jsou např. Svratka, Devět skal, Žďár nad Sázavou, Polička, Údolí Doubravky u Chotěboře, Slatiňany, Nasavrky, Chrudim, Sečská přehrada, Pardubice, Polička atd. Území správního obvodu je součástí Mikroregionu Hlinecko a turistického regionu Východní Čechy – turistická oblast Chrudimsko-Hlinecko.

ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ A JEHO HODNOT Dědová Obec leží v CHKO Žďárské vrchy na silnici III. třídy vedoucí z Kameniček do Kladna, kde se napojuje na silnici I/34, v jejíž trase probíhá i hranice CHKO Žďárské vrchy. Je to nevelká obec v jižní části okresu Chrudim, charakter zástavby shlukový, objekty venkovského typu, občanská vybavenost minimální - tu zajišťují hlavně sousední Kameničky, vyšší vybavenost včetně pracovních příležitostí - Hlinsko. U obce v lokalitě Humperky a Bahna rekreace (chaty a chalupy), s rozšiřováním se neuvažuje. V obci jsou dochované původní roubené a zděné chalupy. K architektonicky cenným stavbám nepochybně patří „Filipovská chaloupka“. Jedná se o zachované obydlí lesních dělníků (1920). Obec se stala působištěm „malíře Vysočiny“ A. Slavíčka. Kulturní hodnoty, archeologie: −v rámci obce není evidována žádná nemovitá kulturní památka ani zde nejsou zaznamenány žádné archeologické nálezy. Hamry Hamry leží v CHKO Žďárské vrchy, cca 2,5 km jižním směrem od Hlinska (které je pro obec centrem vybavenosti a zaměstnanosti) a západním směrem od komunikace I. třídy č. I/34 Hlinsko - Havlíčkův Brod. Obec se rozkládá západně od komunikace III. třídy Hlinsko Hamry - Herálec, která směřuje od severu k jihu, v údolí řeky Chrudimky, pod hrází Hamerské nádrže (hráz cca 1 km západně). V 15. a 16. století se zde zpracovávala železná ruda. Hamry si dodnes zachovaly historickou půdorysnou strukturu. Z dochovaných objektů lidové architektury je třeba uvést několik hodnotných lidových staveb – č.p. 25 se zdobenou mřížkovanou lomenicí. Dále se zde nachází barokní


115


kaple sv. Jana Nepomuckého z 2. poloviny 18. století, postavená nad studánkou s léčivou vodou – využívána jako Svatojánské Lázně. Nad obcí se nachází jedna z nejstarších sypaných hrází v ČR na horním toku Chrudimky. Vzniklá přehrada zajišťuje zásobování pitnou vodou rozsáhlou oblast.

Kulturní hodnoty, archeologie: Kulturní hodnoty - zapsané nemovité kulturní památky v Ústředním seznamu: - dům čp. 25 - barokní kaple sv. Jana Nepomuckého Archeologie - na četných místech v obci, zvláště bezprostředně u čp. 45, jsou zbytky strusky a okují z dávného zpracovávání železa v těchto místech. Čp. 45 stojí nepochybně na místě hamru, který byl později přetvořen na vodní mlýn, jehož podstata uvnitř budovy je dosud zachována včetně mlýnského soustrojí. Hlinsko Město Hlinsko se nachází v jižní části chrudimského okresu a je jeho druhým největším městem, Hlinskem prochází hranice CHKO Žďárské vrchy. Železniční doprava je zastoupena tratí ČD č. 238 Pardubice - Havlíčkův Brod, silniční síť tvoří silnice I/34 Ždírec nad Doubravou - Hlinsko - Polička, silnice II/343 Seč - Trhová Kamenice - Hlinsko - Svratka, silnice II/355 Hlinsko - Holetín - Chrast a v okrajových částech města je doplněna radiálami silnic III. třídy. Sídelní útvar Chlum je součástí správního území Hlinska, leží na jihovýchodním okraji řešeného území, v CHKO Žďárské vrchy, při silnici I/34 Ždírec nad Doubravou – Hlinsko. Město se svým specifickým charakterem a samostatným vývojem daným polohou, surovinovými zdroji i historickým vývojem se vyvinulo ve středisko okresního významu s vlastní spádovou oblastí, i když si nadále zachovává určitou izolovanost a samostatnost. Část města - Betlém - je prohlášena za památkovou rezervaci /PR/ s dochovaným souborem lidové architektury. Hlinecká tvrz je považována za nejstarší stavbu ve městě. Z historicky významných staveb možno uvést: barokní radnice (1788-1792), barokní kostel Narození Panny Marie (1730-1745), cennou památkou je rovněž křtitelnice (1628), Ježdíkův dům č.p. 45 na náměstí (1904) – zdoben sgrafity, znázorňujícími Jiřího z Poděbrad a vítězstvím hlineckých nad Švédy, další cenný objekt je poloroubený objekt č.p. 401. Soubor staveb v historické městské části Betlém byl dokonce vyhlášen památkovou rezervací lidové architektury. Dochovalý je židovský hřbitov (1904). Sakrální architektura je zastoupena raně barokním kostelem sv. Petra a Pavla (1677-1698) s pseudorenesančními a pseudobarokními interiéry z konce 19. století, dřevěná zvonice (1804), kříž i dochované objekty lidové architektury – řada usedlostí a chalup.

Kulturní hodnoty, archeologie: Kulturní hodnoty - zapsané nemovité kulturní památky v Ústředním seznamu: Hlinsko: - kostel Narození Panny Marie


116


- náhrobky na kostele Narození P. Marie - v seznamu nemovitých kulturních památek nemají samostatné číslo, jsou vedeny jako součást kostela - pomník Rudoarmějců - radnice čp. 1 - pamětní deska na radnici - dům čp. 401 - dům čp. 157, Betlém - dům čp. 159, Betlém - dům čp. 161, Betlém - dům čp. 162, Betlém - dům čp. 180, Betlém - dům čp. 318, Betlém - dům čp. 361, Betlém - dům čp. 59, Betlém - dům čp. 362, Betlém - dům čp. 466, Betlém - dům čp. 62, Betlém - dům čp. 64, Betlém - dům čp. 158, Betlém - dům čp. 178, Betlém - dům čp. 400, Betlém - dům čp. 416, Betlém - dům, čp. 182, Betlém - socha sv. Václava - socha sv. Jana Nepomuckého Chlum: - areál kostela sv. Petra a Pavla

Archeologie * středověk; dům čp. 6, pod podlahou při bourání domu, ? není uvedeno. Daroval R. Brabenec, ulož. Muzeum Hlinsko. Literatura:

Frolík, J. 1989: Archeologické památky Hlinecka a Chrastecka. Hlinsko

* novověk; staveniště domu čp. 7, r.1935, posýpátko. Ulož. Muzeum Hlinsko. Literatura:



117


* středověk; dům čp. 9 p. J. Fiedlera, na náměstí, r.1938, při stavbě vodovodu, keramika. Daroval J. Fiedler, ulož. Muzeum Hlinsko. Literatura:


* neolit; Husova ulice čp. 22, u stodoly poblíž vrat, kamenná sekera. Nalezl V. Jaroš, ulož. soukromá sbírka. Literatura:

Finberka, J. V. 1903: Příspěvek k prahistorii Hlinecka, Pravěk I. Kojetín

* středověk; dům čp. 34 v ulici z náměstí do Olšinek. "U tvrze" ("Na tvrzi", "Ve tvrzi"), pokus o lokalizaci tvrze zaniklé k r.1413 jako celnice (tvrz?), připomínaná pouze r.1413. Přízemní místnost tvrze, pod schody, r.1874, depot pražských grošů Václava IV. Literatura:

Adámek, K. 1871: K dějinám Hlinska a okolí. Památky archeologické IX Adámek, K. V. 1873: Tvrz a radnice v Hlinsku. Posel Čech

Východních

Adámek, K. 1878: Chrudimsko. Roudnice Adámek, K. 1897: Sborník okresu Hlineckého I. Hlinsko Adámek, K. V. 1917: Jména místní v okresu Hlineckém, Zprávy muzea okresu Hlineckého V. Hlinsko Brichta, A.: Památky archeologické I. Chalupa, A. 1934: Z historie města Hlinska. Chytil, K. 1900:Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Chrudimském (XI.). Praha Kudrnáč, V. 1903: Adresář a popis politického okresu Chrudimského. Turnov Nohejlová - Prátová, E.: Nálezy II. Petrtýl,J.: Numismatický časopis XIX, Petrtýl, J.- Šebek, F. 1970: Historická dokumentárnost nálezů mincí na Pardubicku a Chrudimsku. Pardubice Sedláček, A. 1931: Hrady, zámky a tvrze království českého I. Praha Šebek, F. 1980: Svědectví nálezů mincí z husitských válek na Skutečsku. Zpravodaj KMVČ XII/3. Hradec Králové Zítek, J. 1925: Chrudim a Chrudimsko. Chrudim Památník Řemeslnické besedy v Hlinsku 1884-1934. (red. F. Dřevíkovský) Věstník Chrudimský, příloha Posla z Východních Čech I. 1874 č.2 Vlastivědný sborník východních Čech 4. * středověk; zahrada nedaleko původní tvrze r.1940, při rytí zahrady v hl. asi 30cm, zlatá mince (z Met).


118


Literatura:

Nohejlová - Prátová, E.: Nálezy II. Petrtýl, J. 1955: Numismatický sborník II. Petrtýl, J.- Šebek, F. 1970: Historická dokumentárnost nálezů mincí na Pardubicku a Chrudimsku. Pardubice

* hradištní; při přestavbě domu domu čp. 281, vedle mostu, r.1932, denár Břetislava II (1092-1100). Literatura:

Nohejlová - Prátová, E.: Nálezy II. Petrtýl, J. 1955: Numismatický sborník II. Petrtýl, J.- Šebek, F. 1970: Historická dokumentárnost nálezů mincí na Pardubicku a Chrudimsku. Pardubice

* doba římská; zahrádka čp. 431, V Olšinách ("Volšinky"), jaro r. 1951, při kopání pařeniště, 7 římských a byzantských mincí. Ulož. Muzeum Hlinsko. Literatura:

Petrtýl, J. 1955: Numismatický sborník II. Petrtýl, J. 1966:Nálezy mincí v oblasti Trstěnické stezky na Litomyšlsku a jejich historická dokumentárnost. Petrtýl, J.- Šebek, F. 1970: Historická dokumentárnost nálezů mincí na Pardubicku a Chrudimsku. Pardubice Pochitonov, E. 1955: Numismatický sborník II. Pochitonovi J. a E. 1952: Numismatické listy VII. Šrámek, K. 1968: Hlinsko v Čechách. Hlinsko

* středověk; základy školy v Hlinsku, v hl. 2-3 m, ve vrstvě štěrku, r. 1873, při kopání základů školy, železná sekera. Ulož. Muzeum Hlinsko. Literatura:

Adámek, K. 1878: Chrudimsko. Roudnice Frolík, J. 1989: Archeologické památky Hlinecka a Chrastecka. Hlinsko

* středověk; vpravo od hlavního vchodu kostela pozůstatky starší budovy (části věže a obvod zdí), kostel přestavěn v 17. stol. zbořený v 18.stol., část věže zachována ve zdivu současné stavby. Výzkum K. V. Adámek r. 1887. střep, zlomky střešních tašek. Daroval JUDr. K. V. Adámek, ulož. Muzeum Hlinsko. Literatura:

Adámek, K. 1897: Sborník okresu Hlineckého I. Hlinsko Frolík, J. 1989: Archeologické památky Hlinecka a Chrastecka. Hlinsko Chalupa, A. 1934: Z historie města Hlinska. Památník Řemeslnické besedy v Hlinsku 1884-1934. (red. F. Dřevíkovský)

* středověk; ve zdi radnice, r. 1934, železný nůž. Daroval Al. Voříšek, ulož. Muzeum Hlinsko.


119


Literatura:


* Betlém; středověk; v hloubce 3 m 2.12.1929, při kopání kanálu - železný nůž, daroval K. V. Adámek - Muzeum Hlinsko. Literatura:


* středověk; městská čtvrť "Strana" (zaniklá ves "Strana") připomínaná k roku 1392, ve 14.stol. splynula s Hlinskem. Literatura:

Adámek, K. 1897: Sborník okresu Hlineckého I. Hlinsko Adámek, K. V. 1917: Jména místní v okresu Hlineckém, Zprávy muzea okresu Hlineckého V. Hlinsko Kudrnáč, V. 1903: Adresář a popis politického okresu Chrudimského. Turnov

* Kouty; středověk; zaniklá ves "Stranná" připomínána k r.1392, pak mlýn "Pod strání". Literatura:

Profous, A. 1957: Místní jména v Čechách IV. Praha Roubík, F. 1959: Soupis a mapa zaniklých osad v Čechách. Praha

* Kouty; středověk; Zaniklá osada "Kouty" (obnovena před r. 1789) připomínána k r.1456, 1544, berní rula ji neuvádí. Literatura:

Křivka, J.: Soupis a mapa osad vzniklých po r. 1654, RKP. uložen v Historickém ústavu ČSAV v Praze Palacký, F. 1848: Popis království Českého. Profous, A. 1957: Místní jména v Čechách IV. Praha Roubík, F. 1959: Soupis a mapa zaniklých osad v Čechách. Praha

* středověk; u Koutů, při kopání potrubí pro vodovod, předal Fr.vHavel střep. Ulož. Muzeum Hlinsko. Literatura:


* středověk; návrší "Na čakaně", popraviště. Literatura:

Adámek, K. 1878: Chrudimsko. Roudnice Adámek, K. V. 1917: Jména místní v okresu Hlineckém, Zprávy muzea okresu Hlineckého V. Hlinsko

* neurčeno; okolí kóty 682m, poloha "Přední hradiště", okolí kóty 684m "Zadní hradiště", mezi Hlinskem, Studnicemi, Chlumem, příkop a val na "Západním hradišti". Literatura:

Adámek, K. 1871: K dějinám Hlinska a okolí. Památky archeologické IX


120


Adámek, K. V. 1873: Tvrz a radnice v Hlinsku. Posel Čech

Východních

Adámek, K. 1897: Sborník okresu Hlineckého I. Hlinsko Adámek, K. V. 1917: Jména místní v okresu Hlineckém, Zprávy muzea okresu Hlineckého V. Hlinsko * pravěk; při polní cestě u lesa mezi Rváčovem a Hlinskem, září 1901, kamenné destičky, dar JUDr. K. V. Adámka, ulož. Muzeum Hlinsko. Literatura:


* středověk; v lese babáckém, mezi Hlinskem a Babáky při kácení velkého, starého stromu, pod jeho pařezem ? není uvedeno o jaký nález jde. Ulož. Muzeum Hlinsko. Literatura:


* neolit; katastr; ojedinělý BN. Literatura:

Preidel, H.: Soupis nálezů I. RKP uložen ARÚ Praha. Památky archeologické XXX.

* středověk; katastr; r.1927, železné nůžky. Daroval K.Weber, ulož. Muzeum Hlinsko. Literatura:


* středověk; katastr; keramika. Ulož. Muzeum Hlinsko. Literatura:


* pravěk; okolí, r. 1873 bez bližšího určení. Snad výkopy na "Zkamenělém zámku". Literatura:

Kudrnáč, V. 1903: Adresář a popis politického okresu Chrudimského. Turnov

* středověk; okolí, zaniklá ves "Přerostlá", připomínána k r. 1392; přejmenována na Hamr. Literatura:

Profous, A. 1947: Místní jména v Čechách I. Praha Roubík, F. 1959: Soupis a mapa zaniklých osad v Čechách. Praha Sedláček, A.1908: Místopisný slovník historický království Českého. Praha

Holetín Obec se nachází v poměrně mělkém a širokém údolí říčky Holetínky podél hlavní silnice II/355 Hlinsko-Chrast, Horním Holetínem prochází trať ČD č. 238 PardubiceHavlíčkův Brod.


121


Obec je spojena s historicky významnou událostí – v roce 1415 zde byla sepsána petice 448 českých pánů určená kostnickému koncilu jako protest proti upálení Mistra Jana Husa. Významnou stavební dominantou obce je kaple sv. Jana Křtitele vysvěcená r. 1893. Na jihovýchodní hranici území, při silnici I/37 a poblíž motelu Čertovina, vystupuje významný vyhlídkový bod Medkovy Kopce (638 m). Kulturní hodnoty, archeologie: Kulturní hodnoty - zapsané nemovité kulturní památky v Ústředním seznamu: - dům čp. 35 - Dolní Holetín - chalupa č. ev. 4 - Horní Babákov Archeologie * poloha „Na rozjetým“ v obci, parc. č. 187; amatérský výkop r. 1939; blíže neurčené střepy; Literatura:

NZ ARÚ Praha, čj.1704/40 (R.Geissler); Charvátová,K. - Spurný,V. - Venclová,N. 1992: Nálezové; zprávy StAÚ 1919 - 1952, 53. Praha

* tvrz; připomínaná v 2.pol. 15.století; Literatura:

Kudrnáč, V.1903: Adresář a popis politického okresu Chrudimského, (III), 18, 28. Turnov

* Dolní Holetín; čp.20, u Netolických; středověká ostruha (Fe); uložena M Hlinsko, inv. č. H 1778; Literatura:

Frolík,J.1989: Archeologické památky Hlinecka a Chrastecka, 20. Hlinsko

* Dolní Holetín; na louce u Babákova; 20.6.1929, při kopání strouhy, ve džbánku; neznámý počet stříbrných mincí, z nichž bylo zachyceno 38 kusů: Literatura:

Nohejlová-Prátová,E. 1957: Nálezy mincí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku III, 75, položka č. 3256. Praha Petrtýl, J. -Šebek, F.1970: Historická dokumentárnost nálezů mincí na Pardubicku a Chrudimsku, 89. Pardubice

Jeníkov Jeníkov leží cca 3 km od Hlinska (jihovýchodním směrem) a jižním směrem od komunikace I/34 Hlinsko - Polička, obec leží v mírně svažitém terénu, při silnici II. třídy Hlinsko - Jeníkov - Kameničky, která směřuje od severozápadu k jihovýchodu. Celé správní území obce leží v CHKO Žďárské vrchy. Z architektonicky cenných staveb obce lze jmenovat jednu z nejstarších památek – kaple sv. Václava uprostřed Jeníkovské návsi (jedná se o jednolodní obdélníkovou stavbu). V severovýchodní části území obce vystupuje významný vyhlídkový bod Pešava (697 m), dříve považovaný (do roku 2006) za nejvyšší vrch geomorfologického celku Železné hory.


122


Kulturní hodnoty, archeologie: - v rámci obce není evidována žádná nemovitá kulturní památka ani zde nejsou zaznamenány žádné archeologické nálezy.

Kameničky Obec leží asi 7 km jihovýchodně od Hlinska na pomezí východočeského a jihomoravského regionu v předhůří Žďárských vrchů, v pramenní oblasti Chrudimky, ve výšce cca 625 m n. m. Hlavní dopravní páteří spádového území je průjezdní úsek silnice II/343, na který jsou připojeny další silnice III. třídy a místní a účelové komunikace. Celé správní území obce leží v CHKO Žďárské vrchy. Původní malebná vesnice, která se stala známým místem uměleckých inspirací, ztrácí postupem času svůj výraz, a to především vlivem intenzivní nové výstavby rodinných domů (proluky a nová sídliště městského typu) a také vlivem značných rekonstrukcí. Charakterem zástavby se jedná o typ ulicový, kompaktní, bez výraznějšího prostoru návsi. Zástavba dalších částí, tzn. Filipova (včetně Ovčína) je poměrně zachovalá s výjimkou areálu zemědělských staveb na Filipově. Z hlavních funkcí je zastoupeno jak trvalé bydlení, tak rekreace, dále výroba a výrobní služby a občanská vybavenost (Základní škola, Mateřská škola, obchody, hostince, Obecní úřad, sportovní zařízení apod.). Mezi historicky významné stavby Kameniček patří barokní kostel Nejsvětější Trojice (1764-1766) s ohradní zdí a sochou Jana Nepomuckého (1723) a sochou sv. Floriána. I Kameničky patří mezi území se zvýšeným výskytem dochovaných roubených objektů lidové architektury, např. roubený dům č.p. 11 s kamennými hospodářskými budovami, nebo objekt č.p. 97 postavený v r. 1809. Kameničky inspirovaly řadu umělců k tvorbě uměleckých děl – kraj si oblíbila řada malířů – A. Slavíček, R. Kremlička, G. Macoun, J. Hašek, J. Dvořák. Kameničky proslavil i spisovatel K. V. Rais. Nad údolní nivou pramenného toku Chrudimky v jihovýchodní části území obce vystupuje Vojtěchův kopec (též Volákův kopec - 674 m) se zatopenými pozůstatky bývalého lomu na vrcholu. Kopec je známý z obrazů Antonína Slavíčka. Vyskytuje se zde přírodní rezervace chránící krajinářsky hodnotný komplex společenstev s převahou rašelinných luk a s výskytem řady chráněných druhů rostlin a živočichů. Kulturní hodnoty, archeologie: Kulturní hodnoty - zapsané nemovité kulturní památky v Ústředním seznamu: - areál usedlosti čp. 11 - chalupa čp. 97 - areál kostela Nejsvětější Trojice Archeologie * středověk; návesní rybník, části zdiva, kachle ? (podkamní), militaria, podkovy a jiné. Literatura:

Adámek, K. V. 1897: Sborník okresu Hlineckého I. Hlinsko Frolík, J. 1989: Archeologické památky Hlinecka a Chrastecka. Hlinsko


123


Kladno Katastrálním územím obce probíhá hranice CHKO Žďárské vrchy. Sídelní útvar se rozkládá jižně od komunikace I/34 Hlinsko - Krouna - Polička, která směřuje od západu k východu, v mírném svahu po obou stranách Dolského potoka, resp. komunikace III. třídy, která odbočuje z výše uvedené komunikace I/34 jižním směrem na Kameničky. V obci se nachází významná technická památka – starobylý most (vlevo od hlavní silnice směr Hlinsko) Kulturní hodnoty, archeologie: Kulturní hodnoty - zapsané nemovité kulturní památky v Ústředním seznamu: - most Archeologie - archeologické nálezy nejsou evidovány Krouna Obec částí správního území (jižní část Krouny, Čachnov a Ruda) zasahuje do CHKO Žďárské vrchy, ostatní sídla (severní část Krouny, Františky, Oldřiš, Rychnov) leží mimo - na sever od hranice CHKO, která zde probíhá po silnici I/34. Krouna leží v jihovýchodní části okresu Chrudim, na křižovatce silnice I/34 Hlinsko - Polička a silnice Skuteč-Svratka, asi 10 km východně od Hlinska, východně od obce prochází trasa železnice Žďárec - Svitavy, obec leží v mírně svažitém terénu říčního údolí. Sídelní jednotky mají zástavbu podél stávajících komunikací a vodotečí s rozvolněnou formou zástavby a s rozvojovými plochami převážně v prolukách ev. v okrajových částech co nejblíže centru. Největší část zastavěného území Krouny zabírá bydlení, základní a vyšší občanská vybavenost, část objektů především v ostatních částech obce je využívána k rekreaci (rekreační chalupy i chaty). V obci se nachází celá řada architektonicky cenných staveb. Kostel sv. Michaela z 15. století – původně dřevěná gotická stavba, která byla v 18. století přestavěna barokně. Z dalších památek a hodnotných objektů je třeba jmenovat barokní faru a školu (18. století), evangelický kostel – pseudogotickou stavbu – dílo významného regionálního architekta F. Schmoranze či vzácnou renesanční památku – křtitelnici. Z památkově chráněných objektů lidové architektury je třeba připomenout roubenou usedlost č.p. 12, zděnou chalupu č.p 809 v Rychnově, statek č.p. 23 v Oldříši, statek č.p. 1 a uzavřený statek č.p. 36 - oba v Rychnově Mezi významné stavební dominanty patří rozhledna (Františky), která byla zřízena katastrálním měřičským úřadem Ministerstva financí. Kulturní hodnoty, archeologie: Kulturní hodnoty - zapsané nemovité kulturní památky v Ústředním seznamu: - areál statku čp. 12 - Čachnov - areál kostela sv. Michala - Krouna - kostel evangelický - Krouna - areál statku čp. 61 - Krouna - areál statku čp. 23 - Oldřiš - areál statku čp. 36 – Rychnov - venkovský dům č.p. 19 - Čachnov


124


Archeologie Čachnov, CR * novověk; v okolí obce hornické stařiny, dobývána železná ruda. Literatura:

Adámek, K. V. 1897: Sborník okresu Hlineckého I. Hlinsko

* osada Ruda; novověk; v okolí hornické stařiny, pozůstatky těžby železné rudy, těžba ukončena r.1834. Literatura:

Adámek, K. V. 1897: Sborník okresu Hlineckého I. Hlinsko Adámek, K. V. 1917: Jména místní v okresu Hlineckém. Zprávy musea okresu Hlineckého V. Hlinsko

Miřetice Miřetice - jsou v zásadě jádrovým sídelním útvarem celého správního území obce, Čekovem prochází hranice CHKO Železné hory. Miřetice leží 6 km východně od Nasavrk, se kterými je obec spojena silnicí II/337, vyhovující spojení silniční je i s ostatními centry (Chrast, Skuteč, Slatiňany, Chrudim, Hlinsko), mírně nevyhovující je spojení na železnici (nejbližší Vrbatův Kostelec). Historicky cenným souborem – dějištěm historické události - je NKP „Pietní území Ležáky“. Kulturní hodnoty, archeologie: Kulturní hodnoty - zapsané nemovité kulturní památky v Ústředním seznamu: - pietní území Ležáků (NKP) Archeologie - v řešeném území nebyly evidovány žádné archeologické lokality Otradov Obec leží cca 2 km severním směrem od Krouny a cca 10 km severovýchodně od Hlinska, rozkládá se po obou březích říčky Krounky a podél komunikací III. třídy, která odbočuje severně od obce z komunikace II/354 Předhradí - Krouna a jižně od obce se na ni opět napojuje. Obec se v roce 1996 oddělila od obce Krouna, jsou zde zastoupeny jak funkce bydlení, rekreace, tak výroby (drobná průmyslová a zemědělská) a skladování. Z historicky cenných staveb je třeba připomenout několik kulturních památek – gotický kostel sv. Bartoloměje z konce 15. století. Kostelní věž pak pochází z poloviny 16. století. Kostel prodělal dílčí barokní úpravy ve druhé polovině 18. století. Další památkou je roubený Blažkův mlýn č.p. 19 – zajímavá technická stavba s uměleckým složením a se stodolou z roku 1800 a další poloroubené usedlosti patřící k dochovaným objektům lidové architektury.


125


Kulturní hodnoty, archeologie: Kulturní hodnoty - zapsané nemovité kulturní památky v Ústředním seznamu: - areál kostela sv. Bartoloměje - areál mlýna čp. 19 Archeologie - v řešeném území nebyly evidovány žádné archeologické lokality Pokřikov Obec leží v jihovýchodní části okresu Chrudim, vzdálenost do okresního města je cca 30 km, nejbližším městem je Skuteč (cca 10 km), kde je i ZŠ, kam jezdí děti z obce, dalším městem je Hlinsko (též cca 10 km). Nejbližší silnice vyšší třídy je silnice I/34 (Havlíčkův Brod - Hlinsko - Svitavy) vedoucí směrem západ - východ cca 2 km jižně od obce. Katastrálním územím prochází železniční trať ČD č. 238 (Pardubice - Havlíčkův Brod) se zastávkou v jižní části obce (US navrhuje její přemístění do prostoru křížení tratě s místní komunikací při východním okraji zastavěného území obce). Na území obce se nachází celá řada dochovaných objektů lidové architektury. Kulturní hodnoty, archeologie: - v rámci obce není evidována žádná nemovitá kulturní památka zapsaná v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek ani zde nejsou zaznamenány žádné archeologické nálezy Raná Obec leží při komunikacích III. třídy, část Medkovy Kopce leží v CHKO Žďárské vrchy. V obci se nachází několik historicky významných staveb – gotický kostel sv. Jakuba z poloviny 14. století s barokně přestavěnou lodí a klasicistní fara (1799). Kulturní hodnoty, archeologie: Kulturní hodnoty - zapsané nemovité kulturní památky v Ústředním seznamu: - areál kostela sv. Jakuba Dále je v obci svým charakterem významný pseudogotický evangelický kostel. Archeologie * středověk; v místě domu p. Talacka nalezeny zbytky zdí, bronzových předmětů, snad se jednalo o doklady tvrze. Literatura:

keramika, zlomky

Památky archeologické I, str. 175. Adámek, K. V. 1897: Sborník okresu Hlineckého I, 61-62, Hlinsko. Hlinsko.

pozn.

* středověk - novověk; okolí obce, zbytky hornické stařiny, doklady dobývaní železné rudy. Literatura:

Adámek, K. V. 1897: Sborník okresu Hlineckého I, 61. Hlinsko.


126


* středověk; na poli p. Řebírka v kamenné hrobce nalezeno železné kopí, které daroval p. Fr. Šádek do Muzea Hlinsko, inv. č. 1770. Literatura:

Frolík, J. 1989: Archeologické památky Hlinecka, Chrastecka, Hlinsko.

24.

Studnice Obec se nachází v severní části CHKO Žďárské vrchy, ve vzdálenosti cca 2,5 km jižním směrem od Hlinska, které je přirozeným spádovým centrem vyšší občanské vybavenosti včetně zaměstnanosti. Sídelní útvar leží podél komunikací Hlinsko - Košinov (směr sever - jih) a Studnice - Hamry (směr východ - západ) na svahu se spádem k jihovýchodu k Hamerské nádrži. Studnice byla jedním z nejstarších sídlišť v oblasti celé Českomoravské vrchoviny. Z historicky významných staveb uvádím kapli sv. Zdislavy – postavena ve tvaru kříže. V obci je dochovaná i řada objektů lidové architektury – roubené chalupy s lomenicemi zdobenými mřížkováním.

Kulturní hodnoty, archeologie: Kulturní hodnoty - zapsané nemovité kulturní památky v Ústředním seznamu: - hradiště (vrch Hradiště) Archeologie * středověk; průzkum svahu vrchu "Hradiště" mezi obcemi Studnice a Vítanov u Hlinska, střepy na polích. Ulož. Muzeum Pardubice. Povrchový průzkum P. Šebesta. Literatura:

Píč, J. L.: Starožitnosti III. Šebesta, P. 1973: BZO 1970. Praha NZ čj. 2345/41, ulož. archiv ARÚ Praha

Svratouch Obec leží na silnici II. třídy č. 354 (Skuteč) Krouna-Svratka, nejbližší ŽST je Čachnov vzdálený cca 3,5 km, celé správní území leží v CHKO Žďárské vrchy. Nejvyšším bodem obce je osada Karlštejn (774 m n. m.). V obci je zastoupena jak funkce trvalého bydlení, tak Svratouch (spolu s téměř navazujícím městem Svratka) tvoří jedno z turistických center Žďárských vrchů s možností letní i zimní rekreace, je zde i nadprůměrná výrobní základna. Část obce Karlštejn - bývalý lovecký zámeček, nyní plní funkci rekreační. Mezi architektonicky cenné stavby patří kostel – jednolodní stavba s půlkruhovým závěrem. Byl vystavěn jako jedna z prvních církevních staveb nekatolického vyznání po vydání Tolerančního patentu. Dalšími důležitými stavbami jsou kaple sv. Jana Nepomuckého, která byla postavena v roce 1933 na místě bývalé zvoničky, či pozdně barokní lovecký zámeček „Karlštejn“, jehož součástí se stala kaple sv. Jiljí a opodál stojící památník sv. Jiljí. V obci jsou rovněž dochované původní roubené a zděné chalupy.


127


Jako významný vyhlídkový bod lze uvést místo nazývané Zkamenělý zámek (Starý Karlštejn). Jedná se o rulové skalisko obehnané náspem a dvojitým valem. Dodnes se tu nacházejí pozůstatky po osídlení Slovany v 6.-7. století. V severozápadní části území obce vystupují významné vyhlídkové body Otava (též Otavův kopec – 735 m) s profesionální meteorologickou stanicí ČHMÚ a U oběšeného (737 m), oba na hlavním evropském rozvodí mezi Severním (Krounka – Novohradka – Chrudimka – Labe) a Černým (Svratka – Dyje – Morava – Dunaj) mořem. Kulturní hodnoty, archeologie: Kulturní hodnoty - zapsané nemovité kulturní památky v Ústředním seznamu: −

stavení čp. 231

−

areál statku čp. 158

−

areál zámku čp. 1 - Karlštejn (k.ú. Svratouch)

−

tvrziště „Zkamenělý zámek“

Archeologie - v řešeném území nebyly evidovány žádné archeologické lokality, archeologické stopy objeveny na tvrzi Zkamenělý zámek (Karlštejn) Tisovec Obec leží cca 6 km severně od Hlinska na silnici II/355, která sídlem prochází ve směru sever – jih. Obec náleží do oblasti s výskytem zděných domů typických pro Chrudimsko. Dochované jsou jak větší zděné usedlosti, tak drobnější zděné domy. Kulturní hodnoty, archeologie: Kulturní hodnoty - zapsané nemovité kulturní památky v Ústředním seznamu nejsou evidovány Archeologie * osada Dřeveš; na pozemku Na Americe, č. 20; roku 1942 při orání; asi 160 ks pr. grošů Karla IV., Václava IV. a drobných mincí cizích; uloženo M Skuteč (část); Literatura:

Nohejlová-Prátová, E. 1956: Nálezy mincí v Čechách, na Moravě a ve; Slezsku II, 193, 141. pol. č. 2084, 2384. Praha Petrtýl, J.-Šebek, F.1970: Historická dokumentárnost nálezů mincí na Pardubicku a Chrudimsku, 62, 69. Pardubice Šebek, F.1980: Svědectví nálezů mincí z husitských válek; na Skutečsku, Zpravodaj KMVČ VII/3, 10-21. HK.

* osada Hůrka; „Hůrka“; připomínaná k r.1544, rula ji neuvádí, obnovena před r. 1737; Literatura:

Palacký, F.:Popis království Českého 171; Profous, A.1947: Místní jména v Čechách I, 706; Roubík, F.1959: Soupis a mapa zaniklých osad v Čechách. Praha


128


Trhová Kamenice Městysem prochází po silnici Hlinsko - Trhová Kamenice - Ždírec nad Doubravou hranice mezi CHKO Žďárské vrchy a CHKO Železné hory. Části městysu - sídla: Hluboká, Kameničky, Petrkov 3. díl, Polom, Rohozná, Zubří leží v CHKO Železné hory. Díky své poloze se obec stala přirozeným střediskem Železných hor. Z doby švédských tažení se dochovala železná truhlice na úschovu žoldu pro vojáky. Mezi historicky významné stavby patří barokní kostel sv. Filipa a Jakuba s vnitřními prostory zdobenými klasicistními freskami. Nedaleko kostela na místě bývalé tvrze dnes najdeme barokní faru. Dalšími památkami je např. klasicistní dům č.p. 8, zajímavou stavbou je rovněž klasicistní radnice s hranolovitou věží. Dochovány jsou i objekty lidové architektury – areál poloroubené usedlosti č.p. 73 či roubená chalupa č.p.67. V jihozápadní části území, nad osadou Zubří, vystupuje významný vyhlídkový vrch Zuberský vrch (651 m). Pod vrcholem v nadmořské výšce 615 m byla v roce 2003 postavena a od roku 2004 zpřístupněna ocelová telekomunikační věž, 55 m vysoká, s vyhlídkovou plošinou ve výšce 39 m, přístupnou po 182 schodech. Výhledy jsou hlavně severními a východními směry. Kulturní hodnoty, archeologie: Kulturní hodnoty - zapsané nemovité kulturní památky v Ústředním seznamu: − areál kostela sv. Kunhuty - Polom − kostel sv. Filipa a Jakuba evidovány - Trhová Kamenice − dům čp. 8 - Trhová Kamenice − radnice čp. 49 - Trhová Kamenice − chalupa čp. 67 - Trhová Kamenice − areál usedlosti čp. 73 - Trhová Kamenice − mlýn čp. 11 - Trhová Kamenice − památník obětem fašismu v ZŠ Trhová Kamenice - Trhová Kamenice − hřbitov, z toho jen Šebkova hrobka − měšťanský dům čp.6 – z toho jen pamětní deska − venkovské domy čp. 2, čp. 3, čp. 4 a čp. 8 - Zubří − - kaple sv. Jana Nepomuckého - Zubří Archeologie * Petrkov; středověk; v revíru petrkovském, odd. "Hladký les", r. 1901 tesák, lovecký meč - Museum Chrudim. Literatura: Frolík, J. 1984: Archeologické nálezy Chrudimsko, /K-T/. Poznámka: Viz také k.ú. Rváčov * středověk; ve 20. letech XX. století neznámý počet pražských grošů Václava IV. (podle ústní zprávy). Železný klíč. Tvrz doložena k r. 1400, r. 1712 změněna na faru. Literatura: Frolík, J. 1988: Archeologické nálezy Chrudimsko, /T-Z/. Chrudim Nohejlová - Prátová, E.: Nálezy II. Petrtýl, J - Šebek, F. 1970: Historická dokumentárnost nálezů mincí na Pardubicku a Chrudimsku. Pardubice Petrtýl, J. 1950: Numismatický časopis XIX. Petrtýl, J. 1955: Numismatický sborník II. Sedláček, A. 1931: Hrady, zámky a tvrze království českého I. Praha Šebek, F. 1980: Svědectví nálezů mincí z husitských válek na Skutečsku. Zpravodaj KMVČ VII/3. Hradec Králové


129


Včelákov Městys leží svým správním územím v centrální části okresu Chrudim, sídla Včelákov a Bystřice leží v CHKO Železné hory, ostatní sídla se nacházejí východně mimo toto území. Významnou stavební dominantou obce je klasicistní kostel sv. Maří Magdalény (1844-1848), v němž malířskou dekoraci provedl farář J. Kohel. Další sakrální památkou je barokní socha sv. Jana Nepomuckého (1740). V obci je dochována i řada objektů lidové architektury – roubená architektura a vodní mlýn č.p. 11 v části zvané Střítež.

Kulturní hodnoty, archeologie: Kulturní hodnoty - zapsané nemovité kulturní památky v Ústředním seznamu: - kostel Máří Magdalény - Včelákov - socha sv. Jana Nepomuckého - Včelákov - památník II. svět. války - pomník dětí z Ležáků před ZŠ - Včelákov Archeologie - v řešeném území nebyly evidovány žádné archeologické lokality Vítanov Leží v centrální části řešeného území, na území CHKO Žďárské vrchy, u řeky Chrudimky, cca 2 km od jihozápadním směrem od Hlinska, na trati ČD Pardubice - Havlíčkův Brod. Jedná se o typickou údolní lánovou ves s většími selskými poloroubenými usedlostmi na břehu řeky Chrudimky. Oblast inspirovala řadu umělců – svá malířská díla zde tvořil malíř F. Kaván, který v obci zakoupil roubenou chalupu č.p. 55. Na jeho památku byla r. 1937 otevřena „Turistická cesta Franty Kavána“ propojující okolní obce, kde malíř nejvíce tvořil. Z prvků lidové architektury jsou dochovány skládané lomenice či roubená chalupa z r. 1725. Z technických památek je zde dochovaný jeden z mála litinových mostů v ČR. Roku 1871 zde byla vichřicí stržena dřevěná zvonice. Na jejím místě byla postavena kaple sv. Anny (1873). V obci se nachází celá řada kulturních a technických památek (dílny, mlýny, vodní kola).

Kulturní hodnoty, archeologie: Kulturní hodnoty - zapsané nemovité kulturní památky v Ústředním seznamu: - chalupa čp. 37 Archeologie - v řešeném území nebyly evidovány žádné archeologické lokality


130


Vojtěchov Obec leží při komunikacích III. třídy, část Pláňavy leží v CHKO Žďárské vrchy. Jedná se o údolní lánovou ves podél Ranského potoka. V obci je z pohledu lidové architektury dochováno několik větších roubených či zděných uzavřených statků doplněných chalupnickou zástavbou.

Kulturní hodnoty, archeologie: - v rámci obce není evidována žádná nemovitá kulturní památka zapsaná v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek ani zde nejsou zaznamenány žádné archeologické nálezy Vortová Vortová leží zhruba v centrální části CHKO Žďárské vrchy v těsné blízkosti nejvyšších bodů Žďárských vrchů, cca 6 km jižním směrem od Hlinska a západním směrem od komunikace I/34 Hlinsko - Havlíčkův Brod. Obec se rozkládá podél komunikace II. třídy Hlinsko - Hamry - Herálec, která směřuje od severu k jihu a spojovací cesty Zalíbené Vortová - Lhoty, která vede od západu k východu. Mezi historicky významné stavby v obci patří kaple Nanebevzetí Panny Marie vybudovaná v pseudorománském slohu, nebo myslivna Doubrava vybudovaná královéhradeckým biskupem Doubravou podle projektu pražského architekta J. Franty. Z hlediska urbanistických hodnot se v obci nachází i celá řada objektů lidové architektury. Obec patří svým urbanistickým a architektonickým výrazem k nejhodnotnějším vesnickým sídlům mikroregionu. Kulturní hodnoty, archeologie: Kulturní hodnoty - zapsané nemovité kulturní památky v Ústředním seznamu nejsou evidovány Archeologie * novověk; dům čp. 45, v podlaží a v punčoše, 25.7.1952, při přestavbě domku 51 stříbrných mincí, část ulož. v Muzeu Hlinsko. Literatura:

Nohejlová - Prátová, E.: Nálezy III. Petrtýl, J. - Šebek, F. 197O: Historická dokumentárnost nálezů mincí na Pardubicku a Chrudimsku, Pardubice Petrtýl, J. 1955: Numismatický sborník II.

* středověk; osada Lhoty, zaniklá ves "Lhoty" - ves redukována připomínán k r. 1698 "Na Lhotkách"; nově osazena koncem 18. stol. Literatura:

na dvůr, dvůr

Křivka, J.: Soupis a mapa osad vzniklých po r.1654. RKP uložen v Historickém ústavu ČSAV Palacký, F. 1848: Popis království Českého. Profous, A. 1949: Místní jména v Čechách II.


131


Roubík, F. 1959: Soupis a mapa zaniklých osad v Čechách. Praha * středověk; poloha "V hutích" ("Stará Huť"), parc. č. 519, zaniklá sklárna. Literatura:

Adámek, K. 1897: Sborník okresu Hlineckého I. Hlinsko Adámek, K. V. 1917: Jména místní v okresu Hlineckém. Zprávy musea okresu Hlineckého V. Hlinsko

Všeradov Celé správní území obce leží CHKO Žďárské vrchy, východní hranice k.ú. tvoří Chrudimka, na jihu obec sousedí s obcí Ždírec n. D. (okr. Havlíčkův Brod). Všeradov je tvořen smíšenou zástavbou - původní usedlosti a novodobá výstavba ulicového typu, s převažující funkcí trvalého bydlení, v Milesimově a v Jasném Poli s převládající funkcí rekreační. Ves s historickým okrouhlým návesním prostorem. V území se nachází řada objektů lidové architektury - pozoruhodných roubených a zděných chalup – např. usedlost č.p. 10 s obytným domem ze 17. století. Kulturní hodnoty, archeologie: Kulturní hodnoty - zapsané nemovité kulturní památky v Ústředním seznamu: - mlýn čp. 15 s pilou čp. 64 - Milesimov - areál usedlosti čp. 10 Archeologie - v řešeném území nebyly evidovány žádné archeologické lokality Vysočina Správní území obce Vysočina leží jižně, resp. jihovýchodně od Trhové Kamenice s tím, že s výjimkou částí Možděnice a Petrkov 1. díl (patřících do území CHKO Železné hory) leží ostatní části obce: Dřevíkov, Rváčov, Svatý Mikuláš, Svobodné Hamry a Veselý Kopec v CHKO Žďárské vrchy. Atraktivní území se značnými hodnotami vesnické architektury daly podnět k založení skanzenu lidových staveb (SLS) Vysočina, zapsaných v ústředním seznamu nemovitých kulturních památek - z důvodu sledování zvýšené ochrany prostředí souboru těchto památek před případnými vlivy z nejbližšího okolí a rušivými zásahy, zvláště při stavebních a terénních změnách bylo Okresním úřadem v Chrudimi vyhlášeno v roce 1994 památkové ochranné pásmo, v kterém leží Dřevíkov, Svobodné Hamry, Veselý Kopec. Svobodné Hamry jsou navíc vyhlášenou památkovou zónou (Vyhláška MK ČR č. 249 z roku 1995 o prohlášení území historický jader vybraných obcí a jejich částí za památkové zóny s dochovanými soubory lidové architektury). Mezi architektonicky cenné stavby patří barokní zámeček z poloviny 19. století. Ve městě je od roku 1972, jako jediná v ČR, stálá expozice lidového stavitelství – jedná se o oblast s velmi vysokým výskytem dochovaných objektů lidové architektury – usedlostí drobných řemeslníků a zemědělců.


132


Svobodné Hamry – od 15. století bylo jedním z nejstarších železářských středisek Železných hor (výroba tu zanikla v 17.století). Poté byl objekt využíván k pohonu kovacího hamru, mlýny, pily, olejny, valchy a stoupy. V historickém jádru osady stojí Zámeček (na místě bývalé tvrze Hradec), najdeme tu i vodní kovací hamr a roubenou hospodu (1794). Oblast inspirovala malíře, jako F. Kavana, G. Macouna, J. Haška, J. Brože. Stojí zde i pomníčky některým z nich ( F. Kavanovi a G. Macounovi a socha Jana Nepomuckého. Rváčov – největší z obcí Vysočiny. Z architektonicky cenných staveb se tu nachází novogotický kostelík sv. Mikuláše (1350). Dřevíkov – z architektonicky cenných staveb zde najdeme panský dvůr s pivovárkem, náves roubených chalup, či židovskou uličku – původně zděná patrová zástavba např. s objektem vinopalny, draslovky, školy (č.p. 47) a synagogy č.p. 43, objekt č.p. 26 – majitelem F. Štětina – hlavní postava povídek K. V. Raise. V obci najdeme i pamětní desku spisovatele Hrnčíře či židovský hřbitov (1740) – severozápadně na okraji lesa Možděnice - v obci je výjimečně dochovaná historická zeleň. Z historicky významných staveb je třeba zmínit dílny venkovských řemesel (kovárna, kolárna, bednářská a truhlářská dílna, dále potom nádherná roubená škola z roku 1814 a zvonička. Veselý Kopec a Svatý Mikuláš – tvoří hlavní skupinu Souboru lidových staveb Vysočina. Nacházejí se zde zemědělské stavby s ukázkami zpracování zemědělských produktů. Ve skanzenu lze vidět ukázky lidové architektury – bydlení, zemědělství, technické památky (mlýn, olejna, pila). Králova Pila – z objektů lidové architektury zde můžeme spatřit samotu z počátku 14. století – mlýn a pilu poháněné vodními koly na spodní vodu (mlýn mlel do roku 1944 a pila řezala do roku 1945. Kulturní hodnoty, archeologie: Kulturní hodnoty - zapsané nemovité kulturní památky v Ústředním seznamu: - areál židovské uličky - Dřevíkov - areál židovského hřbitova - Dřevíkov - kovárna - Možděnice - škola roubená čp. 37 - Možděnice - areál kostela sv. Mikuláše - Svatý Mikuláš - areál zámku - Svobodné Hamry - socha sv. Jana Nepomuckého - hamr a mlýn včetně technického vybavení - č.p. 4 – hospoda Hamerská - č.p. 9 venkovský dům - areál usedlosti čp. 4 - Veselý Kopec - jiná obytná stavba – Veselý kopec Archeologie Dřevíkov,CR * středověk; okolí; zaniklá ves "Tavolky" k r. 1622 připomínána „Tobolky".


ves, pak samota

133


Literatura:

Bílek, T. 1882-83: Dějiny konfiskované v Čechách po r.1618, I.-II. Praha Roubík, F. 1959: Soupis a mapa zaniklých osad v Čechách, Praha Sedláček, A. 1908: Místopisný sborník historický království českého. Praha

* středověk; poloha "U Homolků", r.1924 - železná sekerka. Ulož. v Muzeum Hlinsko. Literatura:


Rváčov, CR * Petrkov (1. díl) ; středověk; r. 1929, pražský groš Václava II. Ulož. Muzeum Hlinsko. Literatura:

Petrtýl, J. - Šebek, F. 1970: Historická dokumentárnost nálezů mincí na Pardubicku a Chrudimsku. Pardubice

* Petrkov (1. díl) ; středověk; dům čp. 2, na dvoře 10. 5. 1938, při kopání jámy na brambory, nádobka s pražskými groši a bílými penězi Vladislava II. Jeden denárek ulož. Muzeum Chrudim Literatura:

Nohejlová - Prátová, E.: Nálezy II. Petrtýl, J. - Šebek, F. 1970: Historická dokumentárnost nálezů mincí na Pardubicku a Chrudimsku. Pardubice Petrtýl,J.: Numismatický časopis XIX. Petrtýl,J.: Numismatický sborník III.

* středověk; u kostela sv.Mikuláše, v r. 1908, železné kolečko podkova. Ulož. Muzeum Hlinsko. Literatura:

ostruhy, železná


* středověk; osada Mikuláš zaniklá ves "Svatý Mikuláš" ves, pak jeden kostel uváděný berní rulou, později nová osada. Literatura:

Profous, A. 1951: Místní jména v Čechách, III. Roubík, F. 1959: Soupis a mapa zaniklých osad v Čechách. Schaller, J. 1785-90: Topographia des Königreichs Böhmen XI. Šimák, J. V. 1938: Středověká kolonizace v zemích Českých.

* Černá; středověk; ves nejisté lokace, dnešní Marcínov nebo Košovský dvůr, příp. lokalizována k Bitouchovu, zaniklá ves "Ječniště" připomínána k r. 1388, r. 1542 pustá. Literatura:

Fučík, J.: O vzniku a vývoji našich obcí II. Profous, A. 1949: Místní jména v Čechách II. Roubík, F. 1959: Soupis a mapa zaniklých osad v Čechách. Praha


134


Správní obvod obce s rozšířenou působností Hlinsko Souhrnně lze říci, že v celé oblasti mikroregionu Hlinecko se vyskytuje velké množství historicky významných staveb světských i sakrálních a několik technických památek – např. litinový most ve Vítanově, Blažkův mlýn v Otradově, některé objekty skanzenu v obci Vysočina a další. Současně je zde dochováno obrovské množství historicky hodnotných objektů lidové architektury, přičemž v obci Vysočina se nachází stálá expozice lidového stavitelství – usedlostí drobných řemeslníků a zemědělců a v Hlinsku se nachází soubor staveb v historické části Betlém, který byl vyhlášen památkovou rezervací lidové architektury. Z pohledu urbanistických hodnot je výjimečná obec Vortová, která patří svým urbanistickým a architektonickým výrazem k nejhodnotnějším vesnickým sídlům mikroregionu. Významným pietním místem regionu a současně historicky cenným souborem – dějištěm historické události - je obec Miřetice, kde se nachází NKP „Pietní území Ležáky“. Mezi významné vyhlídkové body mikroregionu patří místo zvané Zkamenělý zámek ve Svratouchu – Starém Karlštejně, nebo rozhledna Františky v obci Krouna. Oblastí Hlinecka se nechala inspirovat a svá díla tvořila celá řada umělců – malíři – A. Slavíček, R. Kremlička, G. Macoun, J. Hašek, J. Dvořák, F. Kaván,… spisovatelé, jako např. K.V. Rais. Návštěvníci správního obvodu mají řadu možností pro sportovní vyžití (pěší turistika, cykloturistika, golf, tenisové kurty, jezdecký areál, krytý bazén, sportoviště pro různé vyžití, zimní stadion, běžecké tratě, sjezdové areály, aj.) a kulturní vyžití (kino, divadelní představení, koncerty, výstavy, kulturní akce a výstavy pořádané ve skanzenu – Soubor lidových staveb Vysočina - na Veselém Kopci a na Betlémě v Hlinsku, aj.). V Hlinsku se také každoročně koná výstava výtvarných prací regionálních malířů „Výtvarné Hlinecko“ (Městské muzeum a galerie) a také na konci srpna Adámkovy folklórní slavnosti (areál na Betlémě). Přirozeným spádovým a hlavním centrem s vyšší občanskou vybaveností, která je na dobré úrovni a její nabídka odpovídá velikosti sídla, je ve správním obvodu město Hlinsko, kde je také soustředěna největší nabídka sportovního a kulturního vyžití. K dalším turisticky vyhledávaným oblastem regionu patří největší expozice lidového stavitelství v Čechách – Soubor lidových staveb Vysočina na Veselém Kopci a v přilehlých lokalitách Hlinecka. Součástí komplexu je i malebná čtvrť Betlém v Hlinsku představující soubor roubených domků z 18. a 19. století. Známá je obec Kameničky, kde tvořil na počátku 20. století malíř Antonín Slavíček a kde krátce žil a učil spisovatel Karel Václav Rais (román Západ se odehrává v Hlinsku a Kameničkách). V Kameničkách se také nachází Galerie Antonína Slavíčka. Na památku obětí fašismu byl postaven památník v Ležákách u obce Miřetice. Blízko obce Svratouch, v oblasti hlavního evropského rozvodí mezi řekami tekoucími do Černého a Severního moře, se u loveckého zámečku Karlštejn nachází nejvyšší bod chrudimského okresu (783 m n. m.). Zařízení občanského vybavení pro cestovní ruch jsou podrobně (v jednotlivých obcích, městysech a městě Hlinsku) zmapována v kapitole Sociodemografické podmínky. Ve správním obvodu není dostatečná nabídka kvalitního ubytování a stravování. Ve větších turisticky více vyhledávaných obcích (např. Trhová Kamenice, Svratouch, Kameničky, Krouna, Miřetice aj.) chybí tyto zařízení a bylo by vhodné uvažovat o podpoře vybudování těchto zařízení, mimo jiné s ohledem na turistickou atraktivnost území nejen pro pěší turisty a cykloturisty. Zařízením chybějícím v regionu je větší koupaliště, v Hlinsku se nachází starý chátrající areál bývalého koupaliště, bylo by vhodné uvažovat o jeho rekonstrukci. Ve většině obcí chybí dětská hřiště. Ve správním obvodu nejsou cyklostezky, vhodné by bylo uvažovat o jejich zřízení po městě Hlinsko, případně v některých úsecích silnic mezi obcemi např. Hlinsko-Čertovina, Kameničky-Jeníkov aj. z důvodu bezpečnosti chodců – hlavně dětí, které tudy denně chodí


135


do škol. Územím ORP nevedou také žádné hipostezky. Jinak je území velmi bohaté na kulturní, přírodní památky a různé zajímavosti a je protkáno řadou cyklotras a turistických stezek, které mají různou náročnost a vedou malebnou krajinou mezi jednotlivými obcemi (vedou zde dokonce i dvě národní-dálkové cyklotrasy, Pražská cyklotrasa č. 1 a Česko – moravská cyklotrasa č. 16). Městem Hlinskem a jeho okolím vedou 4 naučné oddychové trasy. Cyklotrasy: Číslo cyklotrasy

Vedení cyklotrasy

Národní cyklotrasa 1 Do území vchází u Trhové Kamenice, pokračuje přes Svobodné Hamry, Dřevíkov, Všeradov, Vítanov, Hlinsko, Hamry a Vortovou dále na zajímavá místa Žďárských vrchů 16 Do území vchází u Košinova, přes Studnici, Hlinsko, z Hlinska pokračuje pod č. 18 na Holetín, Ranou, Oldřetice dále na Skuteč Regionální cyklotrasa 4114 Do území vchází v Dřeveši a pokračuje přes pietní území Ležáky do Miřetic, kde území ORP opouští 4120 začíná na Čachnově a pokračuje přes Karlštějn, Svratouch, mimo území ORP na Svratku, lesem na Hamry, kde se vrací do území ORP, dále na Hlinsko, Srní, Včelákov, Miřetice, kde opuští území ORP 4122 Do území vchází u Vortové, pokračuje lesem na Kameničky, Dědovou, Kladno, Ranou a Pokřikov, kde území ORP opouští 4180 Do území vchází ve Svratouchu a pokračuje na Čachnov a Rychnov 4183 začíná ve Vortové a pokračuje přes Chlum, Vítanov, Rváčov do Bystřice k hájence, kde trasa končí 4187 začíná v Dřevíkově a pokračuje na Možděnice, kde opouští území ORP, dále na Slavíkov

Délka cyklotrasy v území ORP v km 31 19 10 32

20 7,5 21 5

V území ORP začínají ještě cyklotrasa č. 4113 (Trhová Kamenice) a 4115 (Včelákov), které pokračují dále mimo území ORP. Do území krátce vchází cyklotrasa č. 4119 (Miřetice). Turistické stezky: Turistická stezka

Vedení turistické stezky a kilometráž

Červeně značené turistické trasy

1.Trhová Kamenice – Hlinsko – Krucemburk (21 km – Trhová Kamenice, Přední Petrkov, Srní, Hlinsko, Studnice, Chlum, Krucemburk) 2.Česká Rybná – Pustá Rybná (21 km – začíná a končí mimo území ORP, ale vede územím ORP – Otradov, Krouna, Dědová, Kameničky, Chlumětín, Svratka, Karlštejn, Pustá Rybná 3.Hlinsko – Žumberk (16 km – Hlinsko, Horní Babákov, Dolní Babákov, Včelákov, Ležáky, Miřetice, končí mimo území ORP v Žumberku 4.Hlinsko – Hamry (3 km – Hlinsko, Svatojánské Lázně, Hamry) 5.Lány – Devět Skal (12 km – Lány, Lhoty a dále pokračuje mimo území ORP) 6.Čachnov – Horní Bradlo (37 km – Čachnov, Filipovský pramen Chrudimky, Kameničky, Lány, Hamry, Hlinsko, Vítanov, Veselý Kopec, Dřevíkov, Svobodné Hamry, Trhová Kamenice a dále pokračuje mimo území ORP) 7.Ležáky – Vrbatův Kostelec (5 km – Ležáky a dále pokračuje mimo území ORP) 8.Hlinsko – Dědová (6 km – Hlinsko, Rataje, Dědová) 9.Chlum – Veselý kopec (7 km – Chlum, Januš, Milesimov, Veselý Kopec) 10.Zubří – Kocourov (4 km – začíná a končí mimo území ORP, vede přes Možděnice) 11.Kameničky – Vojtěchův Kopec 12.Čachnov – Děvět Skal (13 km – Čachnov, Svratouch a dále pokračuje mimo území ORP)

Modře značené turistické trasy Zeleně značené turistické trasy

Žlutě značené turistické trasy


136


Turistická stezka

Vedení turistické stezky a kilometráž

Vlastivědná stezka krajem Chrudimky

Čachnov – Filipovský pramen Chrudimky (5,5 km) – Paseky – Filipov – Kameničky (9,5 km) – Lány (12 km) – Hamry (14,5 km) – Hlinsko (17,5 km) – Vítanov (20,5 km) – Stan – Králová Pila (23 km) – Veselý Kopec (25 km) – Dřevíkov – Svobodné Hamry (27 km) – Velká Kamenice (28 km) – Trhová Kamenice (29, 5 km), zde opouští území ORP a pokračuje do Mezisvětí (57 km) Šumícími hvozdy Čachnov – Filipovský pramen Chrudimky (5,5 km) – Paseky – Filipov – k prameni Chrudimky Kameničky (9,5 km) – mimo území ORP Chlumětín (12 km) – Svratka (15 km) – zpět do území ORP Svratouch (16 km) – Čachnov (19,5 km) Krajem žulových Hlinsko – Vítanov (3 km) – Králova Pila (5,5 km) – Veselý Kopec (7 km) – lomů Dřevíkov (8 km) – Svobodné Hamry (9 km) – Velká Kamenice (10 km) – Petrkov (12 km) – Srní (14 km) – Hlinsko (18 km) Za inspirací malířů Hlinsko – Rataje (2 km) – Dědová (6 km) – Kameničky (9 km) – Lány (11,5 km) Vysočiny – Hamry (14 km) – Hlinsko (17 km) K památníku Hlinsko – Horní Babákov (3 km) – Dolní Babákov (7 km) – Včelákov (8 km) – v Ležákách Ležáky (10 km) – Miřetice (12 km) - dále mimo území ORP Bošov (13 km) – Žumberk (16 km – Zaječice (20 km) Cestou K. Havlíčka Hlinsko – Studnice (3 km) – Chlum (7 km) – Jasné Pole (10 km) – Milesimov (12 Borovského km) – Veselý Kopec (13 km) – Králova Pila (15 km) – Stan (16 km) – Vítanov (17 k chaloupkám našich km) – Betlém – Hlinsko (20 km) předků Loukami a hájky za Hlinsko – Hamry (3 km) – Lány (6 km) – Lhoty (8 km) – Vortová (9 km)- Zalíbené masopustními (11,5 km) – Studnice (14 km) – Hlinsko (17 km) maškarami Divokým údolím Krouna – Otradov (3 km) – dále mimo území pokračuje do Předhradí, žst. (15,5 Krounky km) Za lesním tichem mimo území ORP Svratka – Chlumětín (3 km) – v území ORP Kameničky (5,5 pod Vortovský vrch km) – Lány (8 km) – Lhoty (10 km) – mimo území ORP Herálec (15,5 km) – Čermačky (18,5 km) – Svratka (21,5 km) Rozhlédni se Trhová Kamenice – Velká Kamenice (1,5 km) – Svobodné Hamry (2,5 km) – k Veselému Kopci Dřevíkov (3 km) – Veselý Kopec – Možděnice (6,5 km) – Zubří (8,5 km) – Trhová Kamenice (10 km) Hřebenem Železných začíná a končí v Trhové Kamenici, vede mimo území ORP hor


137


I.A.1.10.Hospodářské podmínky SEZNAM VÝCHOZÍCH SLEDOVANÝCH JEVŮ Popis tématu vychází ze zjištění a vyhodnocení následujících sledovaných jevů (číslování dle tabulky sledovaných jevů – Přílohy č. 1 k vyhlášce 50/2006 Sb. – část A): 2 - plochy výroby, 117 - zastavitelná plocha, 118 - jiné záměry, 119 - další dostupné informace.

ŠIRŠÍ VZTAHY Správní obvod Hlinsko leží jihovýchodně od Chrudimi (cca 25 km) a od Pardubic (cca 34 km), severovýchodně od Havlíčkova Brodu (cca 35 km), severozápadně od Poličky (cca 22 km) a severně od Ždáru nad Sázavou (cca 20 km). Z významnějších center osídlení v regionu je nutno zmínit ještě jihozápadně ležící Ždírec nad Doubravou (cca 9 km) a Chotěboř (cca 16 km), severozápadně vzdálené Slatiňany (cca 20 km) a 10 km severovýchodně situovanou Skuteč (vzdálenosti jsou uváděné ze sídla ORP Hlinska. Správním obvodem prochází silnice I. třídy I/37 a I/34, které území spojují s dalšími většími centry osídlení výše uvedenými a také celostátní železniční trať č. 238 Pardubice (Rosice n. L.) - Chrudim - Hlinsko - Havlíčkův Brod. Ve správním obvodu působí řada firem, které své výrobky dodávají do celé republiky i mimo ni. Dobrá dopravní dostupnost (železniční i silniční) je jedním z faktorů dalšího možného rozvoje firem, a tím další nabídky pracovních příležitostí, a umožňuje také výhodné zásobování výrobními prostředky a distribuci výrobků. Obslužnost autobusovou dopravou v nejfrekventovanějších časech a směrech je na přijatelné úrovni a spojení s významnými cíli vyjížďky za prací i službami je tak zajištěno.

ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ A JEHO HODNOT Míra nezaměstnanosti v jednotlivých obcích správního obvodu je k 30. 6. 2008 vložena v tabulce v údajích za jednotlivé obce a správní obvod, dále ve vývoji je sledována v závěru této kapitoly v tabulce „Vývoj míry nezaměstnanosti ve správním obvodu k 30. 6. let 2006 – 2008 a k 31. 12. let 2005 – 2007“. Dědová −vliv sezónní zaměstnanosti se ukazuje na vývoji míry nezaměstnanosti, kdy vždy k 30. 6. dochází k jejímu snížení a na konci roku zase ke zvýšení; míra nezaměstnanosti k 31. 12. 2007 byla ve sledovaném období (konec roku) nejnižší – 9,9 %; míra nezaměstnanosti k 30. 6. 2008 byla pod průměrem za Správní obvod i pod celokrajským průměrem; k 30. 6. 2008 byli v obci 2 nezaměstnání obyvatelé; −v obci není nabídka nových volných pracovních míst, pracovních příležitostí je v obci velmi málo a tak většina obyvatel za prací z obce denně vyjíždí; nejvíce obyvatel pracuje v odvětví: průmysl; −podnikatelské subjekty jsou nejvíce zastoupeny v oboru: stavebnictví; −v západní části obce při silnici v areálu bývalého zemědělského družstva působí – zámečnictví, rostlinná výroba, DESMON, s.r.o. Pardubice – výroba a montáž ocelových konstrukcí; naproti tomuto areálu sídlí firma Makovský – výroba dřevěných hraček, další drobná řemeslná výroba je součástí zastavěného území


138


Obyvatelstvo celkem Ekonomicky aktivní celkem

168 81 zaměstnaní

v tom

z toho

pracuj. důchodci

1

ženy na mat. dov.

3 4 86

nezaměstnaní Ekonomicky neaktivní celkem z toho

nepracuj. důchodci

žáci, studenti, učni Osoby s nezjišt. ekonom. aktivitou

z toho podle odvětví

7

průmysl

52

stavebnictví

9

obchod, opravy motor. vozidel

6

doprava, pošty a telekomunikace

1

školství, zdravot., veter. a soc. činn. Dosažitelní uchazeči k 30. 6. 2008 Míra nezaměstnanosti k 30. 6. 2008 Volná místa k 30. 6. 2008 Vyjíždějící do zaměstnání

podle právní formy

0 2 2 2,5% 0 77

v rámci obce

17

v rámci okresu

46

v rámci kraje

5 9 54 19 29

do jiného kraje vyjíždějící do zam. denně mimo obec Žáci vyjíždějící denně mimo obec Počet podnikatelských subjektů celkem k 31.12. 2007

podle převažující činnosti

42 25 1

zemědělství, lesnictví, rybolov

veřejná správa, obrana, soc. zabez.

z toho

77


4

průmysl

6

stavebnictví

7

doprava a spoje

-

obchod, prodej a opravy motor. vozidel a spotřebního zboží a pohostinství

6

ostatní obchodní služby

3

veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění

2

školství a zdravotnictví ostatní veřejné, sociální a osobní služby

1

státní organizace

-

akciové společnosti

-

obchodní společnosti

5

družstevní organizace

1

peněžní organizace - počet subjektů

-

podnikatelé - fyzické osoby

20

samostatně hospodařící rolníci

-

svobodná povolání

-

zemědělští podnikatelé – fyzické osoby

1


139


ostatní právní formy

2

Zdroj : Český statistický úřad – SLDB 2001, počet podnikatelských subjektů k 31. 12. 2007, dosažitelní uchazeči, míra nezaměstnanosti a volná místa 30.6.2008

Hamry −míra nezaměstnanosti byla v obci nejvyšší k 31. 12. 2006 (9,5 %), k 31. 12. 2007 klesla na 5,7 % a k 30. 6. 2008 došlo k jejímu poklesu na 2,9 %; míra nezaměstnanosti k 30. 6. 2008 byla pod průměrem za Správní obvod i pod celokrajským průměrem; k 30. 6. 2008 byli v obci 4 nezaměstnání obyvatelé; −v obci není nabídka nových volných pracovních míst, je zde i malá nabídka pracovních příležitostí, většina obyvatel za prací z obce denně vyjíždí; nejvíce obyvatel pracuje v odvětví: průmysl; −podnikatelské subjekty jsou nejvíce zastoupeny v oboru: obchod, prodej motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství; −v západní části centrálního území obce se nachází výrobní areál, další drobná řemeslná výroba je součástí zastavěného území


237 105 zaměstnaní

v tom

z toho

1

ženy na mat. dov.

4 9 131


nepracuj. důchodci



6

průmysl

49

stavebnictví

14

obchod,opravy motor. vozidel

8


3

školství, zdravot., veter. a soc. činn. Dosažitelní uchazeči k 30.6.2008 Míra nezaměstnanosti k 30.6.2008 Volná místa k 30.6.2008 Vyjíždějící do zaměstnání

3 6 3 2,9% 0 79

v rámci obce

63

v rámci okresu

34

v rámci kraje

3 13 54 19 54

do jiného kraje vyjíždějící do zam. denně mimo obec Žáci vyjíždějící denně mimo obec Počet podnikatelských subjektů celkem k 31.12.2007 podle převažující činnosti

74 40 1



z toho

96

pracuj. důchodci


12

průmysl

12

stavebnictví

4


140



doprava a spoje

2


19


2


2


1 -

státní organizace

-


-


-


-


-


42


4


2


4 2


Zdroj : Český statistický úřad – SLDB 2001, počet podnikatelských subjektů k 31.12.2007, dosažitelní uchazeči, míra nezaměstnanosti a volná místa 30.6.2008

Hlinsko −míra nezaměstnanosti byla ve městě nejvyšší k 31. 12. 2005 (6,2 %), k 31. 12. 2007 klesla na 4,7 % a k 30. 6. 2008 došlo k jejímu poklesu na 4,1%; míra nezaměstnanosti k 30. 6. 2008 byla pod průměrem za Správní obvod i pod celokrajským průměrem; k 30. 6. 2008 bylo ve městě 228 nezaměstnaných obyvatel; −ve městě je 122 volných pracovních míst, je zde také široká nabídka pracovních příležitostí nejen pro obyvatele města či obcí Správního obvodu, ale i pro obyvatele obcí a měst ze širokého okolí, 16 % obyvatel za prací z města denně vyjíždí; nejvíce obyvatel pracuje v odvětví: průmysl; −podnikatelské subjekty jsou nejvíce zastoupeny v oboru: obchod, prodej a opravy motor. vozidel a spotřebního zboží a pohostinství a průmysl; −areál těžké průmyslové výroby ETA a.s. na severovýchodním okraji Hlinska při ulici Poličská - stabilizovaný, v současnosti bez dalších prostorových nároků na rozvoj; v tomto areálu působí i firmy ETA Filter, s.r.o. (vývoj, výroba a prodej filtračních systémů vzduchu) a Backer Elektro CZ s.r.o. (výroba topných těles); −výrobní areály (lehká a těžká průmyslová výroba) na severozápadním okraji Hlinska mezi ulicí Rváčovskou a Srnskou a po obou stranách Srnské ulice - perspektivní rozvojové podmínky, plošné rezervy pro další rozvoj; v tomto areálu působí např. firma SAVE CZ s.r.o. −areál mlékárny mezi obytnou zástavbou v části Kouty a železnicí - stabilizovaný, v současnosti bez prostorových možností rozvoje; −areál spol. Galvos - navazuje na centrální část, situování areálu znemožňuje využití nábřeží Chrudimky jako významného městotvorného prvku; −areál několika provozoven mezi železnicí a ulicí Třebízského – nerušící; −areál jatek při výjezdu z Hlinska směr Ždírec nad Doubravou - nový areál, nerušící; −areál Pivovaru Rychtář mezi Chrudimkou a ulicí Resslovou - stabilizovaný, nerušící; −areál teplárny v sousedství areálu ETA a.s. zásobující sídliště; −zemědělská živočišná výroba - drůbežárna mezi Rváčovskou a Srnskou ulicí; −Zemědělské provozy, kde není umístěna živočišná výroba, jsou vyznačeny jako výroba průmyslová. Jedná se o areál společnosti CEREA u Srnské ulice a areál Zemědělského střediska Hlinsko - odbytové středisko. V plochách pro průmysl se i nadále předpokládá přípustná výroba zemědělského charakteru, vyjma živočišné výroby;


141


−rozsáhlý areál živočišné výroby VEMA a.s. Srní - výroba vepřového masa - se nachází severozápadně části Srní - provoz je stabilizován, rozvoj možný v rámci rezerv stávajícího areálu; −areál malého rozsahu na západním okraji části obce Chlum (Zemědělská a.s. Krucemburk) - zachování rozsahu bez významnějšího plošného rozvoje; −smíšené území bydlení městského charakteru, vybavenosti a nerušící výroby v prostoru mezi centrální částí města a nádražím (jedná se o plošně méně rozsáhlé komerční aktivity, které nemají negativní dopad na okolní prostředí, nenarušují a nesnižují kvalitu prostředí, například nerušící výroba, která svým charakterem a kapacitou neklade zvýšené nároky na dopravní zátěž v území); v tomto území působí např. firmy J. E. Kabelová konfekce, s.r.o. (výroba kabelové konfekce) a LEVEL Hlinsko, s.r.o. (stavebnictví); −smíšené plochy bydlení městského charakteru, vybavenosti a nerušící výroby v prostoru podél Adámkovy ulice; v tomto území působí např. firmy Kožešnická, a.s. (textilní průmysl) a Plaster Hlinsko (stavebnictví) Obyvatelstvo celkem Ekonomicky aktivní celkem


v tom

z toho

1

ženy na mat. dov.

3 298 5314


nepracuj. důchodci



121

průmysl

2401

stavebnictví

370


617


281


183 435 214 4,1% 122 4526

v rámci obce

3336

v rámci okresu

395

v rámci kraje

84 467 641 219 2181

do jiného kraje vyjíždějící do zam. denně mimo obec Žáci vyjíždějící denně mimo obec Počet podnikatelských subjektů celkem k 31.12.2007


2449 2023 31



z toho

4900

pracuj. důchodci


76

průmysl

396

stavebnictví

252

doprava a spoje

104


724


342


142


veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění školství a zdravotnictví


6

ostatní veřejné, sociální a osobní služby

79 202

státní organizace

13


13


152


7

peněžní organizace - počet subjektů podnikatelé - fyzické osoby

1636


33


119


11 197



Holetín −míra nezaměstnanosti byla v obci nejvyšší k 31. 12. 2005 (7,3 %), k 31.12. 2007 klesla na 5,3 %, stejný údaj je i k 30. 6. 2008; míra nezaměstnanosti k 30. 6. 2008 byla nad průměrem za Správní obvod i nad celokrajským průměrem; k 30. 6. 2008 bylo v obci 20 nezaměstnaných obyvatel; −v obci jsou 2 volná pracovní místa, je zde i malá nabídka pracovních příležitostí, většina obyvatel za prací z obce denně vyjíždí; nejvíce obyvatel pracuje v odvětví: průmysl; −podnikatelské subjekty jsou nejvíce zastoupeny v oborech: průmysl a obchod, prodej motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství; −v centrální části obce sídlí firmy - Jirmásek in Bohemia (tónování skel, šití kožešin smíšená plocha bydlení a drobná řemeslná výroba) a Truhlářství Halamka (truhlářská a dřevozpracující činnost - smíšená plocha bydlení a drobná řemeslná výroba), Obal s r.o. Holetín - dílny proti obecnímu úřadu, sklad jihozápadně od hřbitova (výroba papírových pytlů), další drobná řemeslná výroba je součástí zastavěného území Obyvatelstvo celkem Ekonomicky aktivní celkem


v tom

z toho

4

ženy na mat. dov.

3 24 417


nepracuj. důchodci



317

pracuj. důchodci

197 158 31


28

průmysl

156

stavebnictví

29


39


27


13


143



z toho

v rámci obce

64

v rámci okresu

195

v rámci kraje

10 12 192 92 167




18 18 5,3% 2 289


18

průmysl

36

stavebnictví

28

doprava a spoje

10


36


27


2


3 7

státní organizace

1


-


8


2


-


118


13


7


2 16



Jeníkov −míra nezaměstnanosti byla v obci nejvyšší k 31. 12. 2005 (8,6 %), k 31.12. 2007 klesla na 2,7 % a k 30. 6. 2008 došlo k jejímu zvýšení na 3,6 %; míra nezaměstnanosti k 30. 6. 2008 byla pod průměrem za Správní obvod i pod celokrajským průměrem; k 30. 6. 2008 bylo v obci 9 nezaměstnaných obyvatel; −v obci není nabídka nových volných pracovních míst, je zde i malá nabídka pracovních příležitostí, většina obyvatel za prací z obce denně vyjíždí; nejvíce obyvatel pracuje v odvětví: průmysl; −podnikatelské subjekty jsou nejvíce zastoupeny v oboru: průmysl; −v centrální části obce je Truhlářství Řezníček (smíšená plocha bydlení a drobná řemeslná výroba), ve východní části v areálu bývalého zemědělského družstva je firma, která provozuje pilu, další drobná řemeslná výroba je součástí zastavěného území


144




v tom

z toho

pracuj. důchodci

5

ženy na mat. dov.

10 5 252


nepracuj. důchodci



16

průmysl

126

stavebnictví

9


14


14

školství, zdravot., veter. a soc. činn. Dosažitelní uchazeči k 30.6.2008 Míra nezaměstnanosti k 30.6.2008 Volná místa k 30.6.2008 Vyjíždějící do zaměstnání v rámci obce


7 10 8 3,6% 0 199 0

v rámci okresu

168

v rámci kraje

4 14 170 79 75



99 111 31



z toho

217


16

průmysl

26

stavebnictví

5

doprava a spoje

3


15


6


2


1 1

státní organizace

-


-


-


-


-


58


5


145



3


6 3



Kameničky −míra nezaměstnanosti byla v obci nejvyšší k 30. 6. 2006 (8,5 %), k 31. 12. 2007 klesla na 7,9 % a k 30.6. 2008 došlo k poklesu na 7,4 %; míra nezaměstnanosti k 30. 6. 2008 byla nad průměrem za Správní obvod i nad celokrajským průměrem, kde se drží v průběhu celého sledovaného období; k 30. 6. 2008 bylo v obci 27 nezaměstnaných obyvatel; −v obci je 6 volných pracovních míst, je zde i nabídka pracovních příležitostí, 68 % obyvatel za prací z obce denně vyjíždí; nejvíce obyvatel pracuje v odvětví: průmysl; −podnikatelské subjekty jsou nejvíce zastoupeny v oborech: průmysl a zemědělství, lesnictví, rybolov; −v centrální části obce působí firmy KAVALE, spol. s r.o. (kovovýroba), Truhlářství Myška, Truhlářství Drahoš, další drobná řemeslná výroba je součástí zastavěného území



v tom

z toho

pracuj. důchodci

6

ženy na mat. dov.

7 23 412


nepracuj. důchodci



18

průmysl

151

stavebnictví

42


25


25


5 23 26 7,4% 6 305

v rámci obce

38

v rámci okresu

177

v rámci kraje

7 51 210 35 152

do jiného kraje vyjíždějící do zam. denně mimo obec Žáci vyjíždějící denně mimo obec Počet podnikatelských subjektů celkem k 31.12.2007 podle převažující činnosti

168 167 3



z toho

330


29

průmysl

32


146



stavebnictví

27

doprava a spoje

4


24


15


3


3 15

státní organizace

2


-


3


-


-


118


14


2


4 9



Kladno −míra nezaměstnanosti byla v obci nejvyšší k 31. 12 .2005 (11,2 %), k 31.12. 2007 klesla na 6,9 % a k 30. 6. 2008 dále klesla na 2,6 %; míra nezaměstnanosti k 30. 6. 2008 byla pod průměrem za správní obvod i pod celokrajským průměrem; k 30. 6.2 008 bylo v obci 9 nezaměstnaných obyvatel; −v obci 5 volných pracovních míst, je zde malá nabídka pracovních příležitostí, většina obyvatel za prací z obce denně vyjíždí; nejvíce obyvatel pracuje v odvětví: průmysl; −podnikatelské subjekty jsou nejvíce zastoupeny v oborech: průmysl a obchod, prodej a opravy motor. vozidel a spotřebního zboží a pohostinství; −v severovýchodní části obce je zemědělský areál, další drobná řemeslná výroba je součástí zastavěného území;



v tom

z toho

pracuj. důchodci

5

ženy na mat. dov.

2 10 142


nepracuj. důchodci

žáci, studenti, učni Osoby s nezjišt. ekonom. aktivitou z toho podle odvětví

106

60 40 4


8

průmysl

50

stavebnictví

10


8


147


doprava, pošty a telekomunikace veřejná správa, obrana, soc. zabez. školství, zdravot., veter. a soc. činn. Dosažitelní uchazeči k 30.6.2008 Míra nezaměstnanosti k 30.6.2008 Volná místa k 30.6.2008 Vyjíždějící do zaměstnání

z toho


4 3 3 2,6% 0 101

v rámci obce

5

v rámci okresu

69

v rámci kraje

5 6 77 26 36



4


2

průmysl

11

stavebnictví

7

doprava a spoje

-


12


1


2


1

státní organizace

-


-


-


-


-


33


-


-


1 2



Krouna −vliv sezónní zaměstnanosti se ukazuje na vývoji míry nezaměstnanosti, kdy vždy k 30. 6. dochází k jejímu snížení a na konci roku zase ke zvýšení; míra nezaměstnanosti byla v obci nejvyšší k 31. 12. 2005 a k 31. 12. 2007 (6,0 %), k 30. 6. 2008 došlo k jejímu poklesu na 4,2 %; míra nezaměstnanosti k 30. 6.2008 byla pod průměrem za Správní obvod i pod celokrajským průměrem; k 30. 6.2008 bylo v obci 28 nezaměstnaných obyvatel; −v obci je 21 volných pracovních míst, je zde i nabídka pracovních příležitostí, 53 % obyvatel za prací z obce denně vyjíždí; nejvíce obyvatel pracuje v odvětví: průmysl; −podnikatelské subjekty jsou nejvíce zastoupeny v oboru: obchod, prodej a opravy motor. vozidel a spotřebního zboží a pohostinství;


148


−na severovýchodním okraji obce je výrobní areál firmy Samas Česká republika spol. s.r.o. – výroba kancelářského nábytku, Bukáček Zdeněk – výroba tradičních dřevěných hraček (smíšená plocha bydlení a drobná řemeslná výroba - centrální část obce), Rolnické družstvo Krouna (zemědělská výroba, výroba protipožárních desek výroba KROUNEXU – východní okraj obce), v místní části Rychnov (jižní okraj) je krůtí farma (Krůty Rychnov), další drobná řemeslná výroba je součástí zastavěného území; Obyvatelstvo celkem Ekonomicky aktivní celkem


v tom

z toho

pracuj. důchodci

20

ženy na mat. dov.

19 35 714


nepracuj. důchodci



70

průmysl

265

stavebnictví

34


66


44



26 49 27 4,2% 21 558

v rámci obce

178

v rámci okresu

256

v rámci kraje

44 48 300 57 252



347 239 6



z toho

615


57

průmysl

55

stavebnictví

16

doprava a spoje

9


67


20


5


5 18

státní organizace

1


1


20


149



2


-


164


17


12


16 19



Miřetice −vliv sezónní zaměstnanosti se ukazuje na vývoji míry nezaměstnanosti, kdy vždy k 30. 6. dochází k jejímu snížení a na konci roku zase ke zvýšení; míra nezaměstnanosti byla v obci nejvyšší k 31. 12. 2007 (7,8 %), k 30. 6. 2008 došlo k jejímu poklesu na 4,2 %; míra nezaměstnanosti k 30. 6. 2008 byla pod průměrem za Správní obvod i pod celokrajským průměrem; k 30. 6. 2008 bylo v obci 27 nezaměstnaných obyvatel; −v obci je 7 volných pracovních míst, je zde i nabídka pracovních příležitostí, 43 % obyvatel za prací z obce denně vyjíždí; nejvíce obyvatel pracuje v odvětví: průmysl; −podnikatelské subjekty jsou nejvíce zastoupeny v oborech: průmysl a stavebnictví; −v severovýchodní části zastavěného území obce je výrobní areál firmy Eltop Praha, s.r.o., provozovna Miřetice (výroba topných těles), Václav Škarda (zemědělství, prodej zemědělských produktů) - v jihozápadní části zastavěného území obce, další drobná řemeslná výroba je součástí zastavěného území Obyvatelstvo celkem Ekonomicky aktivní celkem


v tom

z toho

pracuj. důchodci

4

ženy na mat. dov.

4 41 642


nepracuj. důchodci



271 245 4


46

průmysl

219

stavebnictví

85


42


39

veřejná správa, obrana, soc. zabez. školství, zdravot., veter. a soc. činn. Dosažitelní uchazeči k 30.6.2008 Míra nezaměstnanosti k 30.6.2008 Volná místa k 30.6.2008 Vyjíždějící do zaměstnání z toho

533

22 54 24 4,2% 7 495

v rámci obce

92

v rámci okresu

340

v rámci kraje

25


150





32 341 160 240


24

průmysl

55

stavebnictví

60

doprava a spoje

6


39


28


3


8 17

státní organizace

2


-


5


-


-


190


12


14


2 14



Otradov −míra nezaměstnanosti byla v obci nejvyšší k 31. 12. 2005 (7,7 %), k 31.1 2. 2007 klesla na 3,9 %, k 30. 6. 2008 došlo k jejímu poklesu na 1,9 %; míra nezaměstnanosti k 30. 6. 2008 byla pod průměrem za Správní obvod i pod celokrajským průměrem; k 30. 6. 2008 byli v obci 4 nezaměstnaní obyvatelé; −v obci je 5 volných pracovních míst, je zde nabídka pracovních příležitostí, 54 % obyvatel za prací z obce denně vyjíždí; nejvíce obyvatel pracuje v odvětví: průmysl; −podnikatelské subjekty jsou nejvíce zastoupeny v oboru: obchod, prodej a opravy motor. vozidel a spotřebního zboží a pohostinství; −v severovýchodní části obce je zemědělský areál firmy Kablaně – zemědělská činnost a v jižní části zastavěného území obce je areál firmy Dřevovýroba Otradov s.r.o. - pila a výroba dřevěných výrobků, další drobná řemeslná výroba je součástí zastavěného území; Obyvatelstvo celkem Ekonomicky aktivní celkem


v tom

pracuj. důchodci

1

ženy na mat. dov.

nezaměstnaní

7 13 165

nepracuj. důchodci

82

z toho

Ekonomicky neaktivní celkem z toho

142


151





17

průmysl

64

stavebnictví

9


7


9

veřejná správa, obrana, soc. zabez. školství, zdravot., veter. a soc. činn. Dosažitelní uchazeči k 30.6.2008 Míra nezaměstnanosti k 30.6.2008 Volná místa k 30.6.2008 Vyjíždějící do zaměstnání

z toho


6 6 3 1,9% 5 132

v rámci obce

21

v rámci okresu

79

v rámci kraje

10 8 84 34 37



47 2


5

průmysl

7

stavebnictví

6

doprava a spoje

-


11


4


2


2

státní organizace

-


-


1


-


-


28


2


2


4



Pokřikov −vliv sezónní zaměstnanosti se ukazuje na vývoji míry nezaměstnanosti, kdy vždy k 30. 6. dochází k jejímu snížení a na konci roku zase ke zvýšení; míra nezaměstnanosti byla v obci nejvyšší k 31. 12. 2005 (13,6 %), k 31. 12. 2007 klesla na 6,8 % a k 30. 6. 2008 došlo k jejímu poklesu na 4,2 %; míra nezaměstnanosti k 30. 6. 2008 byla pod průměrem za


152


Správní obvod i pod celokrajským průměrem; k 30. 6. 2008 bylo v obci 5 nezaměstnaných obyvatel; −v obci jsou 2 volná pracovní místa, je zde malá nabídka pracovních příležitostí, většina obyvatel za prací z obce denně vyjíždí; nejvíce obyvatel pracuje v odvětví: průmysl; −podnikatelské subjekty jsou nejvíce zastoupeny v oboru: průmysl; −v severozápadní části obce se nachází zemědělský areál Malečská zemědělská s.r.o. (2x kravín, odchovna prasat, betonové plato, seník, odchovna skotu) – ochranné hygienické pásmo nebylo stanoveno, další drobná řemeslná výroba je součástí zastavěného území; Obyvatelstvo celkem Ekonomicky aktivní celkem


v tom

z toho

pracuj. důchodci

6

ženy na mat. dov.

2 9 154


nepracuj. důchodci



10

průmysl

55

stavebnictví

8


13


14



2 5 5 4,2% 2 104

v rámci obce

5

v rámci okresu

92

v rámci kraje

2 4 90 37 48



67 46 0



z toho

109


6

průmysl

15

stavebnictví

6

doprava a spoje

2


9


4


2


1 3

státní organizace

1


-


153



2


-


-


35


5


1


4



Raná −vliv sezónní zaměstnanosti se ukazuje na vývoji míry nezaměstnanosti, kdy vždy k 30. 6. dochází k jejímu snížení a na konci roku zase ke zvýšení; míra nezaměstnanosti byla v obci nejvyšší k 31. 12. 2005 (8,2 %), k 31. 12. 2007 klesla na 4,4 % a k 30. 6. 2008 došlo k jejímu poklesu na 3,8 %; míra nezaměstnanosti k 30.6. 2008 byla pod průměrem za Správní obvod i pod celokrajským průměrem; k 30. 6. 2008 bylo v obci 7 nezaměstnaných obyvatel; −v obci je 9 volných pracovních míst, je zde nabídka pracovních příležitostí, 58 % obyvatel za prací z obce denně vyjíždí; nejvíce obyvatel pracuje v odvětví: průmysl; −podnikatelské subjekty jsou nejvíce zastoupeny v oborech: obchod, prodej a opravy motor. vozidel a spotřebního zboží a pohostinství a průmysl; −v jižní části centrálního území obce je firma DAKOV (kovoobrábění), na severním okraji místní části Medkovy Kopce je Pila N+N (služby v lesnictví, obchod se dřevem), Středisko zemědělské výroby na západním okraji obce (vepřín, výroba betonových dlaždic, sklady), další drobná řemeslná výroba je součástí zastavěného území



v tom

z toho

4

ženy na mat. dov.

5 12 208


nepracuj. důchodci



105 59 0


15

průmysl

70

stavebnictví

17


11


13


146

pracuj. důchodci

v rámci obce


6 8 6 3,8% 9 135 20

154


v rámci okresu

98

v rámci kraje

4 4 93 36 67





9

průmysl

11

stavebnictví

12

doprava a spoje

2


18


4


3


1 7

státní organizace

1


-


3


-


-


47


6


1


1 8



Studnice −míra nezaměstnanosti byla v obci nejvyšší k 30. 6. 2006 (8,6 %), k 31. 12. 2007 klesla na 5,6 % a k 30. 6. 2008 došlo k jejímu poklesu na 4,0 %; míra nezaměstnanosti k 30. 6. 2008 byla pod průměrem za Správní obvod i pod celokrajským průměrem; k 30.6. 2008 bylo v obci 8 nezaměstnaných obyvatel; −v obci není nabídka volných pracovních míst, je zde malá nabídka pracovních příležitostí, většina obyvatel za prací z obce denně vyjíždí; nejvíce obyvatel pracuje v odvětví: průmysl; −podnikatelské subjekty jsou nejvíce zastoupeny v oborech: obchod, prodej a opravy motor. vozidel a spotřebního zboží a pohostinství a zemědělství, lesnictví, rybolov; −Agro-Měřín, a.s. – západní část obce (živočišná a zemědělská výroba), další drobná řemeslná výroba je součástí zastavěného území Obyvatelstvo celkem Ekonomicky aktivní celkem


v tom

z toho

180

pracuj. důchodci

9

ženy na mat. dov.

3 18 267

nezaměstnaní Ekonomicky neaktivní celkem


155


z toho

nepracuj. důchodci




19

průmysl

86

stavebnictví

19


17


8

veřejná správa, obrana, soc. zabez. školství, zdravot., veter. a soc. činn. Dosažitelní uchazeči k 30.6.2008 Míra nezaměstnanosti k 30.6.2008 Volná místa k 30.6.2008 Vyjíždějící do zaměstnání v rámci obce z toho


4 7 8 4,0% 0 156 5

v rámci okresu

116

v rámci kraje

5 22 128 55 106



150 75 0


24

průmysl

20

stavebnictví

11

doprava a spoje

5


26


9


3


8

státní organizace

-


-


5


-


-


74


10

svobodná povolání zemědělští podnikatelé – fyzické osoby ostatní právní formy

3 14


Svratouch −vliv sezónní zaměstnanosti se ukazuje na vývoji míry nezaměstnanosti, kdy vždy k 30. 6. dochází k jejímu snížení a na konci roku zase ke zvýšení; míra nezaměstnanosti byla v obci


156


nejvyšší k 31. 12. 2005 a k 31. 12. 2007 (6,9 %), k 30. 6. 2008 došlo k jejímu poklesu na 4,2 %; míra nezaměstnanosti k 30. 6. 2008 byla pod průměrem za Správní obvod i pod celokrajským průměrem; k 30. 6. 2008 bylo v obci 18 nezaměstnaných obyvatel; −v obci je 24 volných pracovních míst, je zde nabídka pracovních příležitostí, 46 % obyvatel za prací z obce denně vyjíždí; nejvíce obyvatel pracuje v odvětví: průmysl; −podnikatelské subjekty jsou nejvíce zastoupeny v oborech: obchod, prodej a opravy motor. vozidel a spotřebního zboží a pohostinství a průmysl; −Dílo, v. d. (kovovýroba), Kovometal – jižní okraj obce (kovovýroba), Pekářství Klivar Zdeněk, další drobná řemeslná výroba je součástí zastavěného území; Obyvatelstvo celkem Ekonomicky aktivní celkem


v tom

z toho

11

ženy na mat. dov.

9 31 465


nepracuj. důchodci



19

průmysl

236

stavebnictví

26


46


21



14 26 18 4,2% 24 374

v rámci obce

123

v rámci okresu

65

v rámci kraje

6 172 203 81 171



223 152 2



z toho

401

pracuj. důchodci


22

průmysl

43

stavebnictví

15

doprava a spoje

5


48


13


2


13 10

státní organizace

1


157



-


17


1


-

podnikatelé - fyzické osoby samostatně hospodařící rolníci svobodná povolání zemědělští podnikatelé – fyzické osoby ostatní právní formy

124 7 6 15


Tisovec −vliv sezónní zaměstnanosti se ukazuje na vývoji míry nezaměstnanosti, kdy vždy k 30. 6. dochází k jejímu snížení a na konci roku zase ke zvýšení; míra nezaměstnanosti byla v obci nejvyšší k 31.12. 2007 (7,4 %), k 30. 6. 2008 došlo k jejímu poklesu na 6,0 %; míra nezaměstnanosti k 30. 6. 2008 byla nad průměrem za Správní obvod i nad celokrajským průměrem; k 30. 6. 2008 bylo v obci 9 nezaměstnaných obyvatel; −v obci je 5 volných pracovních míst, je zde malá nabídka pracovních příležitostí, většina obyvatel za prací z obce denně vyjíždí; nejvíce obyvatel pracuje v odvětví: průmysl; −podnikatelské subjekty jsou nejvíce zastoupeny v oborech: obchod, prodej a opravy motor. vozidel a spotřebního zboží a pohostinství a průmysl; −v místní části Dřeveš na západním okraji je areál firmy Farma Dřeveš (pila, výroba nábytku, živočišná výroba), v centrální části obce je firma HAAPE (výroba autoplachet), v místní části Kvasín v její jižní části je kravín – živočišná výroba, další drobná řemeslná výroba je součástí zastavěného území Obyvatelstvo celkem Ekonomicky aktivní celkem


v tom

z toho

pracuj. důchodci

2

ženy na mat. dov.

5 11 177


nepracuj. důchodci



89 66 2


19

průmysl

46

stavebnictví

19


7


4


138

v rámci obce


13 11 9 6,0% 5 121 8

158


v rámci okresu

93

v rámci kraje

7 7 91 52 60





16

průmysl

7

stavebnictví

3

doprava a spoje

1


17


9


3


4

státní organizace

-


-


1


-


-


40


7


2


3 7



Trhová Kamenice −vliv sezónní zaměstnanosti se ukazuje na vývoji míry nezaměstnanosti, kdy vždy k 30. 6. dochází k jejímu snížení a na konci roku zase ke zvýšení; míra nezaměstnanosti byla v městysu nejvyšší k 31. 12. 2005 (15,5 %), k 31.12 .2007 klesla na 9,8 % a k 30. 6. 2008 došlo k jejímu poklesu na 5,0 %; míra nezaměstnanosti k 30. 6. 2008 byla nad průměrem za Správní obvod i nad celokrajským průměrem, kde se drží v průběhu celého sledovaného období; k 30. 6. 2008 bylo v městysu 24 nezaměstnaných obyvatel; −v městysu je 11 volných pracovních míst, je zde širší nabídka pracovních příležitostí, 36 % obyvatel za prací z obce denně vyjíždí; nejvíce obyvatel pracuje v odvětví: průmysl; −podnikatelské subjekty jsou nejvíce zastoupeny v oboru: zemědělství, lesnictví, rybolov; −Zemědělská farma (středisko Trhová Kamenice, Rohozná- v severní části zastavěného území), v západní části centrálního území městysu působí firmy NEOR a RÜKL s.r.o. – výroba vánočních ozdob, pila, další drobná řemeslná výroba je součástí zastavěného území Obyvatelstvo celkem Ekonomicky aktivní celkem


v tom

z toho

393

pracuj. důchodci

10

ženy na mat. dov.

12 26

nezaměstnaní


159



440 nepracuj. důchodci




37

průmysl

150

stavebnictví

50


36


32


z toho


20 26 21 5,0% 11 328

v rámci obce

117

v rámci okresu

146

v rámci kraje

15 35 154 35 199



209 167 5


37

průmysl

31

stavebnictví

34

doprava a spoje

14


35


22


2


7 17

státní organizace

2


-


8


-


-


142


16


8


4 19



Včelákov


160


−míra

nezaměstnanosti byla v městysu nejvyšší k 31. 12. 2005 (11,4 %), k 31. 12. 2007 klesla na 5,5 % a k 30. 6. 2008 došlo k jejímu poklesu na 4,4 %; míra nezaměstnanosti k 30.6.2008 byla nad průměrem za Správní obvod a pod celokrajským průměrem; k 30.6.2008 bylo v městysu 13 nezaměstnaných obyvatel; −v městysu je 1 volné pracovní místo, je zde malá nabídka pracovních příležitostí, 40 % obyvatel za prací z obce denně vyjíždí; nejvíce obyvatel pracuje v odvětví: průmysl; −podnikatelské subjekty jsou nejvíce zastoupeny v oboru: stavebnictví; −v centrální části městysu je firma Starback (pekařství), dále je v území AGRODRUŽSTVO Holetín CZ – živočišná výroba; kravín; chov ovcí; další drobná řemeslná výroba je součástí zastavěného území Obyvatelstvo celkem Ekonomicky aktivní celkem


v tom

z toho

pracuj. důchodci

9

ženy na mat. dov.

9 24 274


nepracuj. důchodci



22

průmysl

96

stavebnictví

42


16


14


11 21 12 4,4% 1 228

v rámci obce

32

v rámci okresu

142

v rámci kraje

7 20 149 12 99



149 77 2



z toho

248


15

průmysl

17

stavebnictví

26

doprava a spoje

3


22


7


5

školství a zdravotnictví

1 3



161



státní organizace

1


-


2


-


-


81


5


3


6



Vítanov −míra nezaměstnanosti byla v obci nejvyšší k 31. 12. 2005 (9,3 %), k 31.12. 2007 klesla na 4,4 % a k 30. 6. 2008 zůstala na stejné hodnotě – 4,4 %; míra nezaměstnanosti k 30. 6. 2008 byla nad průměrem za Správní obvod a pod celokrajským průměrem; k 30. 6. 2008 bylo v obci 10 nezaměstnaných obyvatel; −v obci není nabídka volných pracovních míst, je zde malá nabídka pracovních příležitostí, většina obyvatel za prací z obce denně vyjíždí; nejvíce obyvatel pracuje v odvětví: průmysl; −podnikatelské subjekty jsou nejvíce zastoupeny v oboru: obchod, prodej a opravy motor. vozidel a spotřebního zboží a pohostinství; −drobná řemeslná výroba je součástí zastavěného území Obyvatelstvo celkem Ekonomicky aktivní celkem


v tom

z toho

pracuj. důchodci

7

ženy na mat. dov.

12 7 220


nepracuj. důchodci



107 60 2


30

průmysl

102

stavebnictví

16


18


6


198

v rámci obce


5 5 9 4,4% 0 177 7

162


v rámci okresu

133

v rámci kraje

1 17 144 46 89





13

průmysl

13

stavebnictví

17

doprava a spoje

2


27


8


3


6

státní organizace

-


-


1


-


-


77


1


2


8



Vojtěchov −míra nezaměstnanosti byla v obci nejvyšší k 31. 12. 2005 (10,4 %), k 31. 12. 2007 klesla na 5,5 % a k 30. 6. 2008 došlo k jejímu růstu na 7,7 %; míra nezaměstnanosti k 30. 6. 2008 byla nad průměrem za Správní obvod i nad celokrajským průměrem, kde se drží po celé sledované období; k 30. 6. 2008 bylo v obci 15 nezaměstnaných obyvatel; −v obci není nabídka volných pracovních míst, je zde malá nabídka pracovních příležitostí, většina obyvatel za prací z obce denně vyjíždí; nejvíce obyvatel pracuje v odvětví: průmysl; −podnikatelské subjekty jsou nejvíce zastoupeny v oboru: obchod, prodej a opravy motor. vozidel a spotřebního zboží a pohostinství; −drobná řemeslná výroba je součástí zastavěného území Obyvatelstvo celkem Ekonomicky aktivní celkem


v tom

z toho

4

ženy na mat. dov.

3 15 238


168

pracuj. důchodci

nepracuj. důchodci žáci, studenti, učni


116 69

163


Osoby s nezjišt. ekonom. aktivitou



11

průmysl

89

stavebnictví

16


17


19

veřejná správa, obrana, soc. zabez. školství, zdravot., veter. a soc. činn. Dosažitelní uchazeči k 30.6.2008 Míra nezaměstnanosti k 30.6.2008 Volná místa k 30.6.2008 Vyjíždějící do zaměstnání v rámci obce z toho


5 8 14 7,7% 0 157 8

v rámci okresu

128

v rámci kraje

8 10 131 62 57



1


5

průmysl

9

stavebnictví

11

doprava a spoje

6


17


4


2


1 2

státní organizace

-


-


1


-


-


48


1


3


4



Vortová −míra nezaměstnanosti byla v obci nejvyšší k 30. 6. 2006 (8,8 %), k 31. 12 .2007 klesla na 3,5 % a k 30. 6. 2008 došlo k jejímu poklesu na 2,7 %; míra nezaměstnanosti k 30. 6. 2008 byla pod průměrem za Správní obvod i pod celokrajským průměrem; k 30. 6.2 008 byli v obci 3 nezaměstnaní obyvatelé;


164


−v

obci je 8 volných pracovních míst, je zde malá nabídka pracovních příležitostí, většina obyvatel za prací z obce denně vyjíždí; nejvíce obyvatel pracuje v odvětví: průmysl; −podnikatelské subjekty jsou nejvíce zastoupeny v oboru: zemědělství, lesnictví, rybolov; −na severovýchodním okraji obce sídlí firma KOMUTEX, spol. s r. o. (kovovýroba, kovoobrábění, výroba komutátorů, obchodní činnost), další drobná řemeslná výroba je součástí zastavěného území Obyvatelstvo celkem Ekonomicky aktivní celkem


v tom

z toho

pracuj. důchodci

7

ženy na mat. dov.

3 3 141


nepracuj. důchodci



11

průmysl

51

stavebnictví

14


8


7



3 4 3 2,7% 8 98

v rámci obce

19

v rámci okresu

61

v rámci kraje

2 12 66 29 47



74 41 1



z toho

110


11

průmysl

8

stavebnictví

4

doprava a spoje

3


7


5


2


1 6

státní organizace

-


-


3


165



-


-


32


3


2


1 6



Všeradov −míra nezaměstnanosti byla v obci nejvyšší k 31.12. 2005 (18,5 %), k 30. 6. 2008 došlo k jejímu poklesu na 9,3 %; míra nezaměstnanosti k 30. 6. 2008 byla nad průměrem za Správní obvod i nad celokrajským průměrem, kde se drží i po celé sledované období; k 30. 6. 2008 bylo v obci 5 nezaměstnaných obyvatel; −v obci není nabídka volných pracovních míst, je zde malá nabídka pracovních příležitostí, většina obyvatel za prací z obce denně vyjíždí; nejvíce obyvatel pracuje v odvětví: průmysl; −podnikatelské subjekty jsou nejvíce zastoupeny v oboru: obchod, prodej a opravy motor. vozidel a spotřebního zboží a pohostinství; −na jižním okraji centrální části obce je Zemědělské družstvo Vysočina, další drobná řemeslná výroba je součástí zastavěného území;


148 54 zaměstnaní

v tom

z toho

pracuj. důchodci

4

ženy na mat. dov.

0 2 94


nepracuj. důchodci



56 24 0


13

průmysl

21

stavebnictví

2


3


1


52

2 1 5 9,3% 0 46

v rámci obce

3

v rámci okresu

28

v rámci kraje

1


166





4

průmysl

5

stavebnictví

4

doprava a spoje

-


9


1


2

školství a zdravotnictví

1



10 33 20 26

státní organizace

-


-


-


-


-


22


1


-


1 2



Vysočina −vliv sezónní zaměstnanosti se ukazuje na vývoji míry nezaměstnanosti, kdy vždy k 30. 6. dochází k jejímu snížení a na konci roku zase ke zvýšení; míra nezaměstnanosti byla v obci nejvyšší k 31.12. 2006 (9,5 %), k 31.12. 2007 klesla na 6,7 % a k 30. 6. 2008 došlo k jejímu poklesu na 4,6 %; míra nezaměstnanosti k 30. 6. 2008 byla nad průměrem za Správní obvod i nad celokrajským průměrem, kde se drží po celé sledované období; k 30. 6. 2008 bylo v obci 17 nezaměstnaných obyvatel; −v obci je 9 volných pracovních míst, je zde nabídka pracovních příležitostí, 56 % obyvatel za prací z obce denně vyjíždí; nejvíce obyvatel pracuje v odvětví: průmysl; −podnikatelské subjekty jsou nejvíce zastoupeny v oboru: zemědělství, lesnictví, rybolov; −v místní části Dřevíkov na západním okraji – Zemědělská a.s. (zemědělské družstvo), v místní části Možděnice – v jihozápadní části je firma DREMO, spol. s r.o. (dřevozpracující firma), v západní části zastavěného území je firma GASTRO AZ, s.r.o. (výroba nerezového zařízení, stavební projekce, gastrobazar, elektroinstalace, vzduchotechnika, klimatizace), další drobná řemeslná výroba je součástí zastavěného území Obyvatelstvo celkem Ekonomicky aktivní celkem


v tom

z toho

312

pracuj. důchodci

14

ženy na mat. dov.

12 15

nezaměstnaní


167



379 nepracuj. důchodci




62

průmysl

134

stavebnictví

30


26


16


z toho


4 10 15 4,6% 9 284

v rámci obce

63

v rámci okresu

176

v rámci kraje

7 16 186 97 129



193 113 1


30

průmysl

22

stavebnictví

23

doprava a spoje

4


24


14


4


8

státní organizace

-


-


2


1


-


95


12


3


4 12




168


Správní obvod ORP Plochy výroby se v území ORP vyskytují ve všech obcích i městě Hlinsku jednak jako monofunkční areály výroby průmyslově lehké a zemědělské výroby, jednak jako menší areály a provozovny, které jsou součástí smíšených zón venkovských a městských. V Hlinsku jsou navíc také areály výroby průmyslově těžké (např. ETA, a.s., výrobní areály směrem na Srní – kde je plánován i jejich další rozvoj). Dále se vyskytují plochy výroby jako součást smíšených zón společně s dalšími funkčními složkami, zejména složkou obytnou a složkou občanské vybavenosti a služeb. Jedná se o plošně méně rozsáhlé komerční aktivity, které nemají negativní dopad na okolní prostředí, nenarušují a nesnižují kvalitu prostředí, např. nerušící výroba, která svým charakterem a kapacitou neklade zvýšené nároky na dopravní zátěž a nezpůsobuje hluk v území. V následující tabulce jsou uvedeni největší zaměstnavatelé ve správním obvodu. K dalším zaměstnavatelům s počtem zaměstnanců vyšším než 50 patří FANS, a.s. Hlinsko, LEVEL Hlinsko, s.r.o., KOMUTEX, spol. s.r.o. Vortová, J. E. Kabelová konfekce, s.r.o. Hlinsko a SAMAS Česká republika, spol. s r.o. Krouna.

Zaměstnavatelé s počtem zaměstnanců vyšším než 100 Název firmy Backer Elektro CZ a.s. Hlinsko ETA, a.s., Hlinsko ELTOP-PRAHA, s.r.o., pobočka Miřetice Jednota, spotřební družstvo Hlinsko Mlékárna Hlinsko, s.r.o.

Počet zaměstnanců k 31.12.2006 31.12.2007 292 280 1117 1071

Právní forma

Odvětví

a.s. a.s.

elektroprůmysl elektroprůmysl

114

101

s.r.o.

elektroprůmysl

335

333

družstvo

obchod, služby

212

247

potravinářství

Finanční úřad Chrudim, Hlinsko

107

105

Kožešnická, a.s., Hlinsko Technolen technický textil a.s., Hlinsko Město Hlinsko VEMA,a.s., Hlinsko

127

173

s.r.o. rozpočtová organizace a.s.

textilní průmysl

154

110

a.s.

textilní průmysl

181 102

167 90

obec a.s.

veřejná správa zemědělství

státní správa

Charakter správního obvodu je převážně průmyslový, nejvyšší podíl obyvatel je zaměstnán v elektroprůmyslu, textilním průmyslu, obchodu a službách, zemědělství a také ve stavebnictví. Podíl zaměstnaných v zemědělství se pohybuje mírně pod průměrem kraje, více jsou zastoupeni pracující v průmyslových oborech, zejména ve výrobě elektrických přístrojů pro domácnost či potravinářství. Zaměstnanost ve školství, zdravotnictví, pohostinství či ubytování patřila podle posledního sčítání k nejnižším v kraji. Vzdělanostní struktura ve správním obvodu k SLDB 2001 je znázorněna v následujícím grafickém vyjádření. Úroveň vzdělanosti je podprůměrná, podíl středoškolsky i vysokoškolsky vzdělaných osob se řadí k nejnižším v kraji.


169


Obyvatelé dle stupně vzdělanosti nezjištěné v zdělání 0% v y sokoškolské 4%

v y šší odborné a nástav bov é studium 2%

bez v zdělání 0% základní v č. neukončeného 27%

úplné střední s maturitou 21%

v y učení a stř. odborné bez maturity 46%

Míra nezaměstnanosti byla k 30. 6. 2008 (4,3 %) mírně pod krajským průměrem (4,5 %). Vývoj míry nezaměstnanosti ve správním obvodu ukazuje následující grafické vyjádření. Vývoj míry nezaměstanosti 8,0% 7,4%

7,0% 6,2%

6,0% 5,6%

5,0%

5,6% 4,7% 4,3%

4,0% 3,0% 2,0% 1,0% 0,0% k 31.12.2005 k 30.6.2006 k 31.12.2006 k 30.6.2007 k 31.12.2007 k 30.6.2008

Vliv sezónní zaměstnanosti se ukazuje na vývoji míry nezaměstnanosti, kdy vždy k 30. 6. dochází k jejímu snížení a na konci roku zase ke zvýšení; míra nezaměstnanosti byla ve správním obvodu nejvyšší k 31. 12. 2005 (7,4 %), nejnižší k 30. 6. 2008 - 4,3. K 30. 6. 2008 bylo ve správním obvodu 635 nezaměstnaných obyvatel; V správním obvodu je 232 volných pracovních míst, je zde široká nabídka pracovních příležitostí (především v Hlinsku a také v obcích Krouna, Miřetice a Vysočina), 34,5 % obyvatel za prací ze správního obvodu denně vyjíždí. Podnikatelské subjekty jsou nejvíce zastoupeny v oborech: obchod, prodej a opravy motor. vozidel a spotřebního zboží a pohostinství; průmysl a stavebnictví.


170




v tom

z toho

pracuj. důchodci

291

ženy na mat. dov.

241 635 11332


nepracuj. důchodci



605

průmysl

4669

stavebnictví

870


1050


602


2019 608 453 4,3% 232 4329

v rámci obce

3600

v rámci okresu

2329

v rámci kraje

1032 231 3600 2026 4321




5327 4044 608



z toho

9788


435

průmysl

837

stavebnictví

578

doprava a spoje

185


1212


548


62


125 339

státní organizace

25


14


239


14


0



3224

171



174


186


70 373



Tabulková část Dosažitelní uchazeči celkem, míra nezaměstnanosti a volná místa ve vývoji – 1. část k 31.12.2005

k 30.6.2006

k 31.12.2006

dosažitelní uchazeči celkem

míra nezaměstnanosti

volná místa



volná místa



Dědová

12

14,8%

0

5

6,2%

Hamry

5

4,8%

0

6

5,7%

0

9

11,1%

2

1

10

9,5%

Hlinsko

0

323

6,2%

53

267

Holetín

25

7,3%

0

21

5,1%

138

271

5,2%

146

6,2%

1

22

6,5%

Jeníkov

19

8,6%

0

11

6

5,0%

0

11

5,0%

Kameničky

2

26

7,4%

3

Kladno

13

11,2%

0

30

8,5%

5

26

7,4%

5

12

10,3%

0

10

8,6%

Krouna

39

6,0%

0

1

29

4,5%

13

37

5,7%

8

Miřetice

42

Otradov

12

7,3%

1

36

6,3%

5

37

6,4%

10

7,7%

1

7

4,5%

0

11

7,1%

Pokřikov

5

16

13,6%

0

9

7,6%

0

10

8,5%

2

Raná

13

8,2%

7

2

1,3%

2

7

4,4%

2

Studnice

15

7,6%

0

17

8,6%

0

14

7,1%

0

Svratouch

30

6,9%

2

19

4,4%

16

22

5,1%

7

Tisovec

9

6,0%

1

4

2,7%

0

8

5,4%

0

Trhová Kamenice

volná místa

65

15,5%

5

26

6,2%

10

53

12,6%

10

Včelákov

31

11,4%

4

15

5,5%

1

21

7,7%

1

Vítanov

19

9,3%

0

17

8,3%

1

15

7,3%

0

Vojtěchov

19

10,4%

0

16

8,7%

0

8

4,4%

0

Vortová

4

3,5%

0

10

8,8%

2

5

4,4%

4

Všeradov

10

18,5%

0

7

13,0%

0

6

11,1%

0

23

7,0%

0

21

6,4%

4

31

9,5%

0

770

7,4%

78

587

5,6%

199

644

6,2%

210

21 691

8,3%

2 364

17 618

6,6%

5 828

18 386

6,9%

7 297

Vysočina Správní obvod ORP Hlinsko Pardubický kraj

Zdroj : Český statistický úřad – údaje k 31.12. let 2005 – 2007 a k 30.6. let 2006 - 2008


172


Dosažitelní uchazeči celkem, míra nezaměstnanosti a volná místa ve vývoji – 2. část k 30.6.2007

Dědová

k 31.12.2007

k 30.6.2008



volná místa



volná místa


4

4,9%

0

8

9,9%

0

2

2,5%

míra volná místa nezaměstnanosti 0

Hamry

6

5,7%

0

6

5,7%

0

3

2,9%

0

Hlinsko

232

4,5%

193

243

4,7%

180

214

4,1%

122

Holetín

22

6,5%

4

18

5,3%

4

18

5,3%

2

Jeníkov

3

1,4%

0

6

2,7%

0

8

3,6%

0

Kameničky

20

5,7%

5

28

7,9%

6

26

7,4%

6

Kladno

8

6,9%

0

8

6,9%

0

3

2,6%

0

Krouna

24

3,7%

4

39

6,0%

16

27

4,2%

21

Miřetice

30

5,2%

8

45

7,8%

3

24

4,2%

7

Otradov

10

6,5%

7

6

3,9%

7

3

1,9%

5

Pokřikov

4

3,4%

0

8

6,8%

0

5

4,2%

2

Raná

4

2,5%

7

7

4,4%

7

6

3,8%

9

Studnice

13

6,6%

0

11

5,6%

0

8

4,0%

0

Svratouch

21

4,9%

12

30

6,9%

9

18

4,2%

24

Tisovec

6

4,0%

0

11

7,4%

1

9

6,0%

5 11

Trhová Kamenice

16

3,8%

11

41

9,8%

10

21

5,0%

Včelákov

16

5,9%

5

15

5,5%

3

12

4,4%

1

Vítanov

13

6,3%

0

9

4,4%

0

9

4,4%

0

Vojtěchov

11

6,0%

0

10

5,5%

0

14

7,7%

0

Vortová

4

3,5%

3

4

3,5%

3

3

2,7%

8

Všeradov

4

7,4%

0

6

11,1%

0

5

9,3%

0

15

4,6%

1

22

6,7%

1

15

4,6%

9

486

4,7%

260

581

5,6%

250

453

4,3%

232

13 842

5,2%

8 447

14 440

5,4%

9 541

12 055

4,5%

10 152

Vysočina Správní obvod ORP Hlinsko Pardubický kraj

Zdroj : Český statistický úřad – údaje k 31.12. let 2005 – 2007 a k 30.6. let 2006 – 2008


173


Vzdělanostní struktura Obyvatelstvo 15-ti leté a starší

bez vzdělání

základní vč. neukončeného

vyučení a stř. odborné bez maturity

úplné střední s maturitou

Dědová Hamry Hlinsko Holetín Jeníkov Kameničky Kladno Krouna Miřetice Otradov Pokřikov Raná Studnice Svratouch Tisovec Trhová Kamenice

137 193 8710 604 378 617 209 1133 1006 269 212 301 396 740 267

0 0 9 2 0 0 1 4 2 1 2 0 0 1 2

49 53 1930 176 154 194 67 331 285 73 65 87 140 215 67

67 90 3883 296 136 276 106 498 476 134 111 132 171 336 123

18 34 2099 111 70 112 26 233 175 48 23 67 59 145 51

2 5 257 8 5 10 3 22 23 4 5 8 14 16 6

1 11 497 10 10 22 4 39 39 5 6 6 10 26 16

0 0 35 1 3 3 2 6 6 4 0 1 2 1 2

708

1

167

306

185

12

27

10

Včelákov Vítanov Vojtěchov Vortová Všeradov Vysočina

469 351 341 215 127

4 0 0 0 1

124 89 109 83 36

221 184 140 99 71

94 68 79 25 13

12 3 3 3 2

11 7 9 3 2

3 0 1 2 2

569

2

172

294

82

7

8

4

17952

32

4666

8150

3817

430

769

88

Pardubický kraj

422722

1673

96137

172362

103667

14981

29662

4240

podíl ORP/kraj

4,25%

1,91%

4,85%

4,73%

3,68%

2,87%

2,59%

2,08%


vyšší odborné a nástavbové vysokoškolské studium

nezjištěné vzdělání

Zdroj : Český statistický úřad – SLDB 2001


174


I.A.2. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ I.A.2.1.Horninové prostředí a geologie Hlinsko dobývací prostor těžený č. 70061 Hlinsko dobývací prostor těžený č. 70822 Hlinsko I bodové poddolované území Chlum u Hlinska staré důlní dílo Pod Mlynářkou Holetín plošné poddolované území Horní Holetín staré důlní dílo Horní Babákov Kladno bodové poddolované území Kladno u Hlinska 1 bodové poddolované území Kladno u Hlinska 2 staré důlní dílo Dědovský kopec Krouna plošné poddolované území Krouna-Svratouch plošné poddolované území Čachnov 2 – Ruda bodové poddolované území Čachnov 1 bodové poddolované území Oldřiš u Hlinska staré důlní dílo U jam staré důlní dílo Šachtice a chodba staré důlní dílo Pod Hřivnáčem staré důlní dílo Ruda Miřetice dobývací prostor netěžený č. 70871 Švihov I chráněné ložiskové území č. 12790000 Dachov – Miřetice chráněné ložiskové území č. 04300000 Švihov Otradov plošné potenciální sesuvné území Otradov Raná bodové poddolované území Raná u Hlinska staré důlní dílo Na horkách Svratouch bodové poddolované území Svratouch staré důlní dílo Svratouch - deprese Tisovec dobývací prostor netěžený č. 70289 Vrbatův Kostelec (Cejřov) Včelákov plošné poddolované území Včelákov staré důlní dílo Šachta sv. Máří Magdalény staré důlní dílo Štola Vincenc


175


Vojtěchov bodové poddolované území Vojtěchov u Hlinska staré důlní dílo Čertovina staré důlní dílo V borovinách staré důlní dílo V borovinách II Dědová, Hamry, Jeníkov, Kameničky, Pokřikov, Studnice, Trhová Kamenice, Vítanov, Vortová, Všeradov, Vysočina – bez limitů I.A.2.2.Vodní režim Část řešeného území ohraničené komunikacemi Trhová Kamenice – Krouna a Trhová Kamenice – Ždírec nad Doubravou spadá do Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Žďárské vrchy, vyhlášené nařízením vlády ČSR č. 40/1978 Sb. dne 19. 4. 1978. Ochranné pásmo VD Hamry Na vodárenskou nádrž Hamry bylo stanoveno ochranné pásmo I.stupně Rozhodnutím Okresního úřadu v Chrudimi, referátem životního prostředí, oddělením vodního hospodářství pod č.j. ŽP/VH/508/99/Hr – 197 ze dne 30.3 .1999. Původní OP 2a bylo změněno na stavební uzávěru, OP 2b a 3. stupně byla zrušena. Ochranné pásmo vodních toků Dle zákona č. 254/2001 Sb. ze dne 28. června 2001 o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) je nutné dodržet § 49 Oprávnění při správě vodních toků, nezbytně nutný volný manipulační pás pro výkon správy vodního toku odst. 2b u významných vodních toků nejvýše v šířce do 8 m od břehové čáry a odst. 2c u drobných vodních toků nejvýše v šířce do 6 m od břehové čáry. I.A.2.3.Hygiena životního prostředí - oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší - staré zátěže území - skládka včetně ochranného pásma I.A.2.4.Ochrana přírody a krajiny - oblast krajinného rázu - místo krajinného rázu - významný krajinný prvek registrovaný - významný krajinný prvek ze zákona - chráněná krajinná oblast včetně zón, - národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma, - přírodní rezervace včetně chráněného pásma, - národní přírodní památka včetně ochranného pásma, - přírodní památka včetně ochranného pásma, - památný strom včetně ochranného pásma, - NATURA 2000 – evropsky významná lokalita, - lokalita výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem. - prvky ÚSES nadregionálního a regionálního významu dle ÚP VÚC Pardubického kraje


176


I.A.2.5.Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa - bonitovaná půdně ekologická jednotka, - hranice biochor, - investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti. - na území všech obcí a měst je les jako významný ekologický prvek limitem daného území, jsou to lesy kategorie lesů hospodářských (10) a lesů zvláštního určení (32a, 32f 1. zóny CHKO, přírodní rezervace, přírodní památky) - vzdálenost 50 m od okraje lesa (lesní zákon 289/1995 Sb.)

I.A.2.6.Veřejná dopravní a technická infrastruktura Dopravní infrastruktura Dědová Na území obce je limitem ochranné pásmo silnice III/3439 Hamry Na území obce je limitem ochranné pásmo silnice III/3438 Hlinsko Na území obce je limitem ochranné pásmo silnice I/34 a silnic II/343, II/355, III/03426, III/3438, III/3435, III/3437, III/03425 a dále ochranné pásmo železniční tratě č. 238. Holetín Na území obce je limitem ochranné pásmo silnice II/355 a silnice III/35524 a dále ochranné pásmo železniční tratě č. 238. Jeníkov Na území obce je limitem ochranné pásmo silnice II/343 Kameničky Na území obce je limitem ochranné pásmo silnice II/343 a silnic III/3439, III/34310, III/34311 Kladno Na území obce je limitem ochranné pásmo silnice I/34 a silnic II/354, III/3439, III/3061 Krouna Na území obce je limitem ochranné pásmo silnice I/34 a silnic III/3543, III/3544, III/3545, III/3546, III/3547, III/3548, III/3549, III/35525 a dále ochranné pásmo železniční tratě č. 261. Miřetice Na území obce je limitem ochranné pásmo silnice II/337 a silnic III/33768, III/33769, III/33770, III/33771, III/33773, III/33774, III/33775, III/33776, III/3437, III/35519, III/35520 Otradov Na území obce je limitem ochranné pásmo silnice II/354 a silnice III/3543, ochranné pásmo železniční tratě č. 261 a dále do území obce zasahují ochranná pásma vzletových a přibližovacích prostorů letiště Skuteč. Pokřikov Na území obce je limitem ochranné pásmo silnice III/35525 a silnice III/35526, ochranné pásmo železniční tratě č. 238 a dále do území obce zasahují ochranná pásma vzletových a přibližovacích prostorů letiště Skuteč. Raná Na území obce je limitem ochranné pásmo silnice I/34 a silnic III/35524, III/35525, III/3061, ochranné pásmo železniční tratě č. 238 a dále do území obce zasahují ochranná pásma vzletových a přibližovacích prostorů letiště Skuteč. Studnice Na území obce je limitem ochranné pásmo silnice I/34 a silnic III/03426, III/03427, III/03428 Svratouch


177


Na území obce je limitem ochranné pásmo silnic II/354 a III/3545 Tisovec Na území obce je limitem ochranné pásmo silnic II/306, II/355, III/33773, III/33777, III/33778 Trhová Kamenice Na území obce je limitem ochranné pásmo silnice I/37 a silnic II/343, III/3432, III/34417, III/33767 Včelákov Na území obce je limitem ochranné pásmo silnic II/355, III/3434, III/3437, III/35523, III/35522 Vítanov Na území obce je limitem ochranné pásmo silnice I/34 a silnic II/343, III/3436 a dále ochranné pásmo železniční tratě č.238. Vojtěchov Na území obce je limitem ochranné pásmo silnice I/34 a silnic III/3061, III/35525, III/35526, ochranné pásmo železniční tratě č.238 a dále do území obce zasahují ochranná pásma vzletových a přibližovacích prostorů letiště Skuteč. Vortová Na území obce je limitem ochranné pásmo silnice III/3438 Všeradov Na území obce je limitem ochranné pásmo silnice III/3436 a dále ochranné pásmo železniční tratě č.,238 Vysočina Na území obce je limitem ochranné pásmo silnice I/37 a silnic II/343, III/3433, III/3432, III/3434 Správní obvod ORP V území ORP jsou limitem ochranná pásma silnic I. třídy, které činí 50 m od osy silnic, silnic II. a III. třídy, které činí 15 m od osy silnice, ochranná pásma železničních celostátních a regionálních tratí, které činí 60 m od krajní koleje, a ochranná pásma vzletových a přibližovacích prostorů letiště Skuteč.

Technická infrastruktura Zásobování vodou a zneškodňování odpadních vod Dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), HLAVA VI Ochrana vodovodních řadů a kanalizačních stok, § 23 Ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok, odstavec 3a – u vodovodních řadů a kanalizačních stok od vnějšího líce potrubí vodorovnou vzdáleností do průměru potrubí 500 mm včetně 1,5 m, odstavec 3b – nad průměr 500 mm 2,5 m, odstavec 3c – o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od vnějšího líce zvyšují o 1 m. Dle odvětvové technické normy vodního hospodářství TNV 75 6011 Ochrana prostředí kolem kanalizačních zařízení dodržet stanovené vzdálenosti dle použité technologie, za účelem ochrany prostředí kolem kanalizačních zařízení (ovzduší, podzemní a povrchové vody, půda, nebo jinak poškozovat životní a pracovní prostředí hlukem). Elektrorozvody, telekomunikace a radiokomunikace Limity ochranných pásem elektrizační soustavy a telekomunikačních systému, dotýkají se všech lokalit spadajících do správy ORP Hlinsko. Ochranným pásmem všech


178


technických zařízení je prostor v bezprostřední blízkosti těchto zařízení určený k zajištění spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Pro všechna elektrizační zařízení stanovuje ochranná pásma zákon č. 458/2000 Sb. §46, s platností od 1. 1. 2001. Pro telekomunikační a radiokomunikační zařízení a systémy (televizní převaděče, vysilače mobilních operátorů, rr trasy, zemní kabelová vedení), stanovuje ochranné pásmo zákon č. 127/2005 Sb. U všech vysílačů bez rozdílu provozovatele je ochranné pásmo těchto zařízení 30 m, pokud není stanoveno jinak. Výjimkou je provoz zařízení MO ČR Svratouch, kde ochranné pásmo je stanoveno na 5 km. U zemních kabelových vedení je 1,5 m od krajního vedení na obě strany. RR spoje obecně nevytvářejí žádné zásadní překážky v rozvoji území, vzhledem k tomu, že ochranné pásmo u rr tras probíhá v takové výšce, které nezasahuje do stávající ani reálně uvažované zástavby. Vyžaduje se však projednat výškově exponované investiční záměry s oddělením ochrany sítí společnosti Radiokomunikace a.s., Praha. Přehled limitů využití území dotýkající se správního území ORP Hlinska. Dědová

- ochranné pásmo nadzemního vedení VN, včetně el. stanic VN/NN - ochranné pásmo sdělovacího zemního kabelového vedení - ochrana páteřní radioreléové trasy - ochrana přístupové radioreléové trasy - ochranné pásmo vysílače - dosah ochranného pásma Svratouch MO ČR

Hamry

- ochranné pásmo nadzemního vedení VN, včetně el. stanic VN/NN

Hlinsko

- ochranné pásmo nadzemního vedení ZVN - ochranné pásmo nadzemního vedení VVN - ochranné pásmo transformovny TR - ochranné pásmo nadzemního vedení VN, včetně el. stanic VN/NN - ochranné pásmo zemního kabelového vedení VN - ochranné pásmo sdělovacího zemního kabelového vedení - ochrana páteřní radioreléové trasy - ochrana přístupové radioreléové trasy - ochrana radioreléová trasy mobilní sítě - ochranné pásmo vysílače

Holetín

- ochranné pásmo nadzemního vedení ZVN - ochranné pásmo nadzemního vedení VVN - ochranné pásmo nadzemního vedení VN, včetně el. stanic VN/NN - ochrana páteřní radioreléové trasy

Jeníkov

- ochranné pásmo nadzemního vedení VN, včetně el. stanic VN/NN - ochranné pásmo sdělovacího zemního kabelového vedení - ochrana radioreléová trasy mobilní sítě - ochranné pásmo vysílače - dosah ochranného pásma Svratouch MO ČR

Kameničky

- ochranné pásmo nadzemního vedení VN, včetně el. stanic VN/NN - ochranné pásmo sdělovacího zemního kabelového vedení - dosah ochranného pásma Svratouch MO ČR

Kladno



179


- ochrana páteřní radioreléové trasy - dosah ochranného pásma Svratouch MO ČR

Krouna

- ochranné pásmo nadzemního vedení ZVN - ochranné pásmo nadzemního vedení VN, včetně el. stanic VN/NN - ochrana páteřní radioreléové trasy - ochrana přístupové radioreléové trasy - ochranné pásmo sdělovacího zemního kabelového vedení - dosah ochranného pásma Svratouch MO ČR - ochranné pásmo telekomunikační kabelové vedení ČD

Otradov


Miřetice

- ochranné pásmo nadzemního vedení VVN - ochranné pásmo nadzemního vedení VN, včetně el. stanic VN/NN - ochrana přístupové radioreléové trasy - ochranné pásmo sdělovacího zemního kabelového vedení - ochranné pásmo vysilače

Pokřikov

- ochranné pásmo nadzemního vedení VN, včetně el. stanic VN/NN - ochranné pásmo sdělovacího zemního kabelového vedení

Raná

- ochranné pásmo nadzemního vedení ZVN - ochranné pásmo nadzemního vedení VN, včetně el. stanic VN/NN - ochranné pásmo telekomunikační kabelové vedení ČD

Studnice


Svratouch

- ochranné pásmo nadzemního vedení VN, včetně el. stanic VN/NN - ochranné pásmo vysílače - dosah ochranného pásma Svratouch MO ČR

Tisovec

- ochranné pásmo nadzemního vedení VVN - ochranné pásmo nadzemního vedení VN, včetně el. stanic VN/NN - ochranné pásmo sdělovacího zemního kabelového vedení - ochranné pásmo vysílače

Trh. Kamenice - ochranné pásmo nadzemního vedení VVN - ochranné pásmo nadzemního vedení VN, včetně el. stanic VN/NN - ochrana páteřní radioreléové trasy - ochrana přístupové radioreléové trasy - ochranné pásmo sdělovacího zemního kabelového vedení - ochranné pásmo vysílače Včelákov

- ochranné pásmo nadzemního vedení VVN - ochranné pásmo nadzemního vedení VN, včetně el. stanic VN/NN - ochranné pásmo sdělovacího zemního kabelového vedení

Vitanov

- ochranné pásmo nadzemního vedení VVN - ochranné pásmo nadzemního vedení VN, včetně el. stanic VN/NN - ochrana přístupové radioreléové trasy


180


Vojtěchov

- ochranné pásmo nadzemního vedení ZVN - ochranné pásmo nadzemního vedení VN, včetně el. stanic VN/NN - ochrana páteřní radioreléové trasy

Vortová


Všeradov

- ochranné pásmo nadzemního vedení ZVN - ochranné pásmo nadzemního vedení VN, včetně el. stanic VN/NN - ochrana páteřní radioreléové trasy

Vysočina

- ochranné pásmo nadzemního vedení ZVN - ochranné pásmo nadzemního vedení VVN - ochranné pásmo nadzemního vedení VN, včetně el. stanic VN/NN - ochrana páteřní radioreléové trasy - ochrana přístupové radioreléové trasy

Ochranná pásma elektrizační soustavy Dle zákona č. 458/2000 s platností od 1. 1. 2001, § 46 a v souladu s § 98, odst. 2, který potvrzuje platnost dosavadních právních předpisů určujících ochranná pásma dle zákona č. 79/1957 a zákona č. 222/1994 Sb, §19 (s účinností od 1. 1.1995) jsou pro zařízení v elektroenergetice platná následující ochranná pásma. Zařízení

nadzemní vedení nad 220 kV do 400 kV nadzemní vedení nad 110 kV do 220 kV nadzemní vedení nad 35 kV do 110 kV nadzemní vedení do 35 kV- vodiče bez izolace - s izolací základní - závěsná kab. vedení podzemní kabelové vedení do 110 kV,vč. měřící a zabezpečovací techniky elektrické stanice pro transformaci (TS) venkovní a zděné elektrické stanice nad 52 kV zděné elektrické stanice s převodem do 52 kV vestavěné zděné elektrické stanice od obestavění stožárové el. stanice nad 1 kV do 52 kV

Dle zákona č. 79/1957

Dle zákona č. 122/1994

Dle zákona č.458/2000

25 20 15 10 -

20 15 12 7 -

20 15 12 7 2 1

1 30 -

1 20 -

1 20 2

10

7

1 7

Uvedené vzdálenosti jsou v metrech od krajního vodiče u nadzemních vedení na obě strany. V lesních průsecích udržuje provozovatel přenosové soustavy nebo příslušné distribuční soustavy na vlastní náklad volný pruh pozemku o šířce 4 m po jedné straně základů podpěrných bodů nadzemního vedení. U zděných TS od oplocení nebo zdi. Ochranné pásmo pro podzemní vedení elektrizační soustavy do 110 kV včetně vedení řídící, měřicí a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu. Zásobování plynem a teplem Limity ochranných pásem plynovodní sítě se dotýkají všech lokalit spadajících do správy ORP Hlinsko, vyjma obce Tisovec. Limit ochranného a bezpečnostního pásma se


181


dotýká lokalit, kterými prochází trasy VTL plynovodů, a ve kterých jsou umístěny technologické objekty zásobování zemním plynem (regulační stanice plynu VTL/STL). Limity ochranných pásem teplovodů a technologických objektů zásobování teplem se dotýkají všech lokalit spadajících do správy ORP Hlinsko, vyjma obce Tisovec. Ochranným pásmem všech technických zařízení je prostor v bezprostřední blízkosti těchto zařízení určený k zajištění spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Ochranným pásmem se pro účely rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu. Pro všechna plynárenská zařízení stanovuje ochranná pásma zákon č. 458/2000 Sb. §68, který je novelizován zákonem č. 670/2004. Pro rozvody tepla, stanovuje ochranné pásmo také zákon č. 458/2000. Přehled limitů využití území dotýkající se správního území ORP Hlinska. Dědová

- ochranné pásmo STL plynovodů

Hamry


Hlinsko

- ochranné pásmo STL a NTL plynovodů - ochranné a bezpečnostní pásmo VTL plynovodů - ochranné a bezpečnostní pásmo regulační stanice plynu VTL/STL - ochranné a bezpečnostní pásmo regulační stanice plynu STL/NTL - ochranné pásmo distribuční regulátor STL/NTL VČP Net s.r.o. - ochranné a bezpečnostní pásmo objektu zásobování teplem - ochranné pásmo teplovodů

Holetín

- ochranné a bezpečnostní pásmo VTL plynovodů

Jeníkov


Kameničky


Kladno

- ochranné pásmo STL plynovodů - ochranné a bezpečnostní pásmo VTL plynovodů - ochranné a bezpečnostní pásmo regulační stanice plynu VTL/STL

Krouna


Otradov


Miřetice

- ochranné pásmo STL plynovodů - ochranné a bezpečnostní pásmo VTL plynovodů - ochranné a bezpečnostní pásmo regulační stanice plynu VTL/STL - ochranné pásmo stanice katodové ochrany včetně liniových prvků

Pokřikov


Raná


Studnice


Svratouch



182


Tisovec

- nenachází

Trh. Kamenice - ochranné pásmo STL plynovodů Včelákov


Vitanov

- ochranné pásmo STL plynovodů - ochranné a bezpečnostní pásmo VTL plynovodů

Vojtěchov

- ochranné pásmo STL plynovodů - ochranné a bezpečnostní pásmo VTL plynovodů

Vortová


Všeradov


Vysočina


Ochranná pásma plynárenských zařízení: Pro plynárenská zařízení jsou v zákoně č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, který je novelizován zákonem č. 670/2004, stanovena ochranná pásma takto : - u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek v zastavěném území obce na obě strany od osy plynovodu ................................................. 1 m, - u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek na obě strany od osy plynovodu .............................................................................................. 4 m, - u technologických objektů na všechny strany od půdorysu ........................... 4 m.

Bezpečnostní pásma plynárenských zařízení Uvedený zákon kromě ochranných pásem stanovuje pro plynárenská zařízení ještě pásma bezpečnostní takto: - odpařovací stanice zkapalněných plynů ........................................................ 100 m, - regulační stanice vysokotlaké .......................................................................... 10 m, - vysokotlaké plynovody do DN 100 mm .......................................................... 15 m, DN 250 mm .......................................................... 20 m, DN 500 mm ......................................................... 40 m.


183


Odpadové hospodářství – skládka komunálního odpadu S-OO v Srní, v 500 m širokém pásu od okrajů řízené skládky komunálního odpadu je vyhlášeno ochranné pásmo. Na zájmovém území ORP se nachází staré zátěže území, tzv. černé skládky (viz Mapování – Geo Vision).

I.A.2.7.Sociodemografické podmínky V tomto oboru se ve správním obvodu nevyskytují limity využití území. Ani nové záměry, které byly zjištěny z územně plánovacích dokumentací, nejsou limitem využití území.

I.A.2.8.Bydlení V tomto oboru se ve správním obvodu nevyskytují limity využití území. Ani nové záměry, které byly zjištěny z územně plánovacích dokumentací, nejsou limitem využití území.

I.A.2.9.Rekreace - památková rezervace včetně ochranného pásma - památková zóna - nemovitá národní kulturní památka včetně ochranného pásma - nemovitá kulturní památka

I.A.2.10.Hospodářské podmínky V tomto oboru se ve správním obvodu nevyskytují limity využití území. Ani nové záměry, které byly zjištěny z územně plánovacích dokumentací, nejsou limitem využití území.


184


I.A.3. ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ I.A.3.1.Horninové prostředí a geologie Záměry z ÚPD kraje žádné záměry nebyly zjištěny Záměry z ÚPD obcí žádné záměry nebyly zjištěny Záměry jiné žádné záměry nebyly zjištěny

I.A.3.2.Vodní režim Záměry z ÚPD kraje žádné záměry nebyly zjištěny Záměry z ÚPD obcí Realizace poldru v obci Vortová. Záměry jiné Ke zvýšení jakosti vody bude na nádrži Hamry uplatňována metoda účelového rybářského hospodaření. Velký význam, nejen hospodářský, má také obnova rybníků a opatření v krajině zpomalující odtok vody z povodí. Doporučuje se minimálně chránit území původních rybníků pro možnost budoucí obnovy a dále aktualizovat generel malých vodních nádrží. Závěry pak zapracovat do ÚPD jednotlivých obcí. Ke zkvalitnění protipovodňové ochrany jsou na vodním toku Drachtinka navrhovány suché poldry (dle Studie odtokových poměrů Drachtinky).

I.A.3.3.Hygiena životního prostředí Záměry z ÚPD kraje žádné záměry nebyly zjištěny Záměry z ÚPD obcí žádné záměry nebyly zjištěny Záměry jiné žádné záměry nebyly zjištěny


185


I.A.3.4.Ochrana přírody a krajiny Záměry z ÚPD kraje záměry této kategorie v oblasti ÚSES nebyly zjištěny Záměry z ÚPD obcí Dědová záměry této kategorie v oblasti ÚSES nebyly zjištěny Hamry Územní plán (březen 2005): LBC 1, vložené do RBK 1363, tok Chrudimky, břehové porosty, louky, rozptýlená zeleň LBC 3, lesní – západní svahy vrchu Hrobka a zamokřené louky LBC 8, rybník LBK 2, mezi LBC 3 – LBC 1, potok s pobřežními porosty, louky, lesíky LBK 9, mezi LBC 8 - LBC 41, potok s břehovými porosty, les, mokré louky RBK 10, „Niva Chrudimky“ , tok, břehové porosty, les, louka a rozptýlená zeleň Hlinsko Územní plán sídelního útvaru (leden 1997) LBC 1 lesní porost nad Drahtinkou LBC 2 Lesní porost a podmáčená louka LBC 3 „U pivovaru“ LBC 4 „Park u Technolenu“ LBC 5 „Remíz u ČOV“, loučka a lesní porost LBC 7 „Blatno u Hlinska“, rašelinné louky LBC 8 „Ratajské rybníky“, soustava rybníků LBC 10 „Rybníky na Drahtince“, soustava 3 rybníků LBC 11 „Na Drahtince“, zachovalá niva Drahtinky LBC 13 „Mokrá leč“, okraj lesa při potoce s výskytem vzácných druhů LBC 17 „Mlynářka“, rybník na Slupici a přilehlý lesní porost LBC 19 „Na černém potoce“, podmáčené louky s rozptýlenou zelení LBC 20 „Končiny“, podmáčená louka remíz podél Černého potoka LBC 15 „Rekovský“ – Srní, část lesního komplexu LBK 14 „Na zelinkách“ – Srní, potoční niva při okraji lesa LBK 6 „Blatenský potok“, Blatenský potok, část přirozený tok a část upravený LBK 9 „Drahtinka“, přirozený tok se soustavou rybníků LBK 11 „K Bubenci“, zachovalá niva Drahtinky v zastavěném území LBK 16 „Slubice“, tok s upraveným korytem LBK 18 „Černý potok“, údolnice meandrujícího toku s přilehlými loukami a lesními porosty Holetín Územní plán (prosinec 2002) LBC 16, hranice k.ú. LBC 38, část hranice k.ú. LBC 15 LBC 3, návrh LBC 1, návrh LBC 2, návrh LBC 14, návrh LBK mezi LBC 15 – 16


186


LBK 15, část návrh LBK 30, zasahuje okrajově LBK 1, zasahuje okrajově Jeníkov záměry této kategorie v oblasti ÚSES nebyly zjištěny Kameničky Územní plán (září 1999, změna červen 2002) LBK 3x, bez označení RBK 46 „ V záduší“, zahrnuje les a kulturní louky Kladno záměry této kategorie v oblasti ÚSES nebyly zjištěny Krouna Územní plán sídelního útvaru (prosinec 1997) + Otradov RBK 5 LBC 1 „Pec“ LBC 2, „V Břenkách“, lesní porost, část selského lesa LBC 2, „U Hápovy skály“ LBC 3, „Borovina“, návrh, les, vodní plocha; část selský les LBC 3, „Novohradská strana“ LBC 6, „Hesiny“, vymezené lesní biocentrum LBC 7, „U nádraží“, návrh, kosená louka LBC 8 „Pod rybníkem“ LBC 8 „Kouty“ LBC 9 „Kamenická voda“ LBC bez označení LBK 5, „Žejbro II“ LBK 10, návrh, polní cesta a lesní porost LBK 11, návrh, podél polní cesty LBK 12, návrh, podél toku Kamenické vody a Krounky LBK 1, návrh, mezi LBC 1 a RBK Kladno – Rychnov LBK 1 „Kamenická voda“ LBK 2 „Ke Kamenci“ LBK 3, „Žejbro“, návrh LBK 3 „Františky“ LBK 5, návrh, „Martinický potok“ LBK 9, polní cesta a les Miřetice Územní plán (říjen 1999) LBC 9 LBC bez označení LBC bez označení LBK 19 LBK bez označení Otradov záměry této kategorie v oblasti ÚSES nebyly zjištěny


187


Pokřikov záměry této kategorie v oblasti ÚSES nebyly zjištěny Raná Územní plán (srpen 2005) LBC 40 LBC 6 LBC 4 LBC 7 LBK 1 část návrh LBK 4 LBK 8 LBK 5 LBK 6 Studnice Územní plán (červen 2005) NRBK 76 (K76) RBK 1363 „Studnice – Hlinsko“, mezi RBC 1747 - RBC 900 LBK 13 niva potoka s přilehlými břehovými porosty LBC 42 „Zadní Hradiště“, les na vrcholu a svazích LBC 43 „Rosnatka u Studnic“, převážně podmáčené louky LBC 44 „Mokřiny v Březinách“, převážně vlhké louky LBC 45 „Malý Černý“, rybník a přilehlá část lesa LBK 46 „Nad Chlumskou silnicí k Vítanovu“, převážně les na severních a západních svazích LBK 47 „Za Zadním Hradištěm“, převážně les na severních a západních svazích LBK 48 „Nad Chlumskou silnicí“, les na západních svazích, louky převážně mokré LBK 49 „Pod Rosnatkou“, převážně vlhké louky LBK 50 „K Hamerským“, orná půda, v západní části les LBK 51 „ Na Čupce“, orná půda, v západní části les LBK 52 „Valčice“, meandrující potok a přilehlé břehové porosty, louky LBK 53 „Valčice pod Malým Černým“, potok a přilehlé části lesa LBK 54 „Valčice nad Malým Černým“, prameniště, potok, přilehlý les nad prameništěm Svratouch Územní plán sídelního útvaru (červenec 1997) LBC 1 „Chlumětínské prameniště“, 1. zóna CHKO, prameniště s výskytem vzácných druhů; louku pravidelně sekat LBC 2 „Pod Hetmánkou“, rašelinné louky s výskytem vzácných druhů, 1. zóna CHKO, nálet BŘ, OL, BO, VR; doplnit břehový porost LBK 3 „Chlumětínský potok“ lesní porosty a zatravněné údolí; louku pravidelně sekat 1x ročně LBC 4 „U Štorka“, zbytek rašelinné louky se vzácnou květenou, 1. 2. zóna CHKO; ochrana lokality před úpravami vodního režimu LBC 6 „Prameniště“, pramenná louka pod vodním zdrojem LBK 5 „Brodek“, částečně upravené koryto Brodku procházející lučními a lesními pozemky; ochrana toku před dalšími úpravami toku, doplnit břehový porost LBC 10 bez označení Tisovec záměry této kategorie v oblasti ÚSES nebyly zjištěny


188


Trhová Kamenice Územní plán sídelního útvaru (říjen 1998) LBC 1 „Upolíny u Trhové Kamenice“, NPL 27;ploché údolí podél potoka, prameniště s rašelinnou loukou s úpolínem a rdesnem. LBC 2 „Chobotovská louka“, NPL 124; potoční niva, rašeliniště, nekosená louka LBC 3 „Petrkov“, NPL 123; vrchol kopce LBC 4 „U Studánky“, NPL 42; úzká niva s potokem, SZ část bývalý rybníček, na louce prameniště LBC 5 „Petrkov 2“, náplav a prameniště, rovinatý terén, olšový porost LBC 6 bez označení lesní porost na svahu jižní expozice s potokem, smrkový porost s příměsí BK, BŘ Včelákov záměry této kategorie v oblasti ÚSES nebyly zjištěny Vítanov záměry této kategorie v oblasti ÚSES nebyly zjištěny Vojtěchov záměry této kategorie v oblasti ÚSES nebyly zjištěny Vortová Územní plán (listopad 2004) CHKO Žďárské vrchy LBC 43 „Návesník“, 14 - rybník Návesník, PP, břehové porosty, přilehlé louky LBK 13 „Vortovský potok“, niva potoka, břehové porosty, louky s rozptýlenou zelení LBK „ Vortová“, 15 - mezi LBC Návesník k LBK Vortovský potok, louky a mokřady

Všeradov Územní plán (prosinec 2006) NRBK 76 – mezofilní bučina prochází skrz RBC 904 a pokračuje směrem JV. Obec zasahuje ochranné pásmo NRBK RBC 904 „Niva Chrudimky u Trhové Kamenice“ LBK 7 „Dlouhý potok“, přirozeně meandrující tok, břehové porosty – OL, VR, keře; podmáčené louky s výskytem ohrožených druhů LBK 10 „Barchanecký potok“, úsek po rybníkem Jánuš, upravené koryto, břehové porosty OL, VR, TP, keře; kosené louky Vysočina Územní plán (červen 2000) NRBC „Polom“ PP Buchtovka, PP Zadní rybník LBC 16, kvalitní lesní porosty, smíšené LBC 14 „Rváčovské rybníčky“ (NPL 125) LBC 12 „ Les na dolíku“, PP LBC 3 LBC 4 „Kaprový rybník“ LBC 9 „Balcarka“, (NPL 121) LBK 5 pravostranný přítok Chrudimky LBK 15 „Chobotovský potok“ LBK 13 pravostranný přítok Chobotovského potoka LBK 11 pravostranný přítok Chrudimky od Rváčova LBK 6 Dlouhý potok


189


Záměry jiné Dědová Urbanistická studie (září 2001): LBC 31 PP„Bahna“, rašelinné louky u osady Bahna, 1. zóna, stupeň stability 4,5; louky kosit LBC 2 „Humperky“, rašelinné louky výskytem vzácných druhů, 1. 2. zóna CHKO. LBC 25 „ U Dědové“, smrkový porost s příměsí LBK 17„Blatenský potok“, část vymezena po toku od východu lesního komplexu Pláňava k Ratajským rybníčkům. Část upravena se sporadickou zelení, část přirozený tok s břehovými porosty – tato část jako nefunkční; doplnit zalesnění břehových porostů; louky kosit a revitalizace dolního toku Ekotoxa: RBK a vložená LBC RBK 879 „ Kladno – Čachnov“, nově navržen v severní části území, BU, SM, LO LBC 87905 „3 Fortna“, zasahuje okrajově na hranici k.ú. Krouná, lesní porost LBC 87902 „3 Horky“ lesní porost LBC 87904, bez označení, mimo les, louka LBC 87901, bez označení, mimo les, louka LBC 87903, bez označení, mimo les, louka Poznámka: ponechat všechny prvky ÚSES

Hamry Ekotoxa: RBC, RBK a vložená LBC RBC 1747 „Blatno“; LO, VO, MT; niva Chrudimky – louky pole, les, břeh. porosty, JŘ, líska RBK 1363 „Blatno – Kameničky“, tok Chrudimky s břehovými porosty, lesy, louky s rozptýlenou zelení RBK 1362 „ Niva Chrudimky – Blatno“, niva a přilehlé porosty tok, břehové porosty, les, louka a rozptýlená zeleň LBC „Drahtinka"136305 „12 Nad Lhotami“ LBC 136303 mimo les LBC 136304 bez označení LBC 136302 2x, bez označení LBC 136301 bez označení Poznámka: LBC 3 – upravit druhovou skladbu dřevin, omezit intenzivní hospodaření na loukách LBK 9 – doplnit druhovou skladbu dřevin RBK 1362 – doplnit druhovou skladbu dřevin, omezit intenzivní hospodaření na loukách RBK 1363 – doplnit druhovou skladbu dřevin, omezit intenzivní hospodaření na loukách Hlinsko Ekotoxa: RBC, RBK a vložená LBC RBC 1747 „Blatno“; LO, VO, MT; niva Chrudimky – louky pole, les, břeh. porosty, JŘ, líska RBK 1360 „Na Skalkách – Kladno“; část veden přes SM porosty s BK; BŘ, OL, KL, JS RBK 1362 „ Niva Chrudimky – Blatno“; niva a přilehlé porosty, 2 větve LBC 136004 „13 (2)“ LBC 136002 „13(3)“ LBC 136205 „4 remíz u ČOV“ LBC 136206 mimo les LBC 136207 mimo les LBC 136210 mimo les


190


LBC 136003 bez označení LBC 136211 bez označení LBC 136209 bez označení LBC 136208 bez označení LBC 136200 bez označení Poznámka: Navržené nefunkční LBC a LBK realizovat dle navržených směrnic hospodaření. V lesích při obnově LHP doporučit a podporovat v biocentrech pestrou dřevinou skladbu s podporou JD, BK a dalších listnáčů. Podél vodotečí udržovat a doplnit břehové porosty stromovým i keřovým patrem. Holetín Ekotoxa: RBK a vložená LBC RBK 1360 „Na Skalkách – Kladno“; část vedena lesem SM, příměs BK; vtroušena BŘ, KL, OL, JS; mimo les přes role LBC 136004 „ 13 LBC 2“, mimo les, část Hlinsko LBC 136002 „ 13 LBC 3“, mimo les, část Hlinsko LBC 136 001 „ 13 LBC 4“ část Včelákov LBC 136006 „5 Medkovy kopce“ LBC 136005, 2x; 5 mimo les Poznámka: Vzhledem k nízké ekologické stabilitě daného území je nutno podpořit veškeré interakční prvky a vymezený LBK udržovat a doplnit břehové porosty. Jeníkov Urbanistická studie (březen 1993, březen 1997) LBC 29 „Louky u Jeníkova“ LBC 27 „Jeníkov“ LBC 22 „K bubenci“ LBC 11 „Nad Lhotami“ (Ekotoxa 136305) LBK 4 „Hrobky“, louky a lesy na návrších a mírných i prudších svazích LBK 28 pravostranný přítok Chrudimky LBK 21 „ Mokrá leč“ Ekotoxa: RBK a vložená LBC RBK 1363 „ Blatno – Kameničky“, Chrudimka,niva a přilehlé lesní porosty – SM, JS, KL, BŘ; vodní nádrž Hamry, břehové porosty pestrá směs LBC 136305 „12 Nad Lhotami“, část Vortová LBC 136306 bez označení, část Kameničky Poznámka: LBK 4- upravit druhovou skladbu dřevin LBK 21 z obce Jeníkov napojit přes lesní porosty na LBK 2 (Hamry) Kameničky Ekotoxa: RBC, RBK a vložená LBC RBC 900 „Kameničky“, VO, MT, LO, PR, SM, BU; pramenná oblast Chrudimky, tetřívčí oblast; rybník Krejcar, břehové porosty – OL, VR, BŘ; mokřadní louky, lesní porost SM, BO a bukové kotlíky, kvalitní porosty; PR Volákův Kopec


191


RBK 880 „Kameničky – Čachnov“, (ÚP 16), Stará obora, lesní porosty SM s příměsí BK, část luční RBK 1363 „ Blatno – Kameničky“, Chrudimka, přirozeně meandrující tok, niva a přilehlé lesní porosty – SM, JS, KL, BŘ; vodní nádrž Hamry, břehové porosty pestrá směs; v úseku Hlinska je RBK přerušen LBC 136306 bez označení, část Jeníkov Poznámka: RBC 900 - při obnově LHP doplnit v RBC BK, JD, KL LBK přes obec Kameničky je v návrhu, není funkční Kladno Urbanistická studie (leden 1993) RBK 1, navržený k vymezení LBC 20 „ Na Blatech“, vymezené a funkční LBK 17, lesní LBK, Blatenský potok, vymezený a funkční LBK 21, „Mokrá leč“ lesní LBK bez označení Ekotoxa: RBC, RBK a vložená LBC RBC 893 „Kladno“, BU, Změněná dřevinná skladba SM, mladší kotlíky BK, nálet BŘ, JŘ RBK 879 RBK 879 „ Kladno – Čachnov“, nově navržen v severní části území, BU, SM, LO LBC 87902 „3 Horky“, část Dědová LBC 87901 bez označení, část Dědová Poznámka: LBC 87901 napojit na RBC Kladno LBK 21 napojit přes lesní porosty v obci Jeníkov na LBK 2, LBC 3 (Hamry) Krouná Ekotoxa: RBC, RBK a vložená LBC RBC 352 „Čachnov“, SM, BU; smrkové porosty s příměsí JD, BK, kotlíky RBK1368A „ Čachnov – Karlštejn“, část Svratkách, smrkový porost s příměsí BK, JD RBK 875B „ Čachnov – Krounka“, část Otradov, LO, BU; kolem toku Kamenické vody a Čachnovského potoka, lesní porosty převážně SM, břehové porosty - OL, BŘ, VR, JS, KL, keře RBK 880 „Kameničky – Čachnov“, část Kameničky, SM, BU, MT, LO; les se změněnou dřevinnou skladbou – SM, příměs BK RBK 878 „ Karlštejn – Horní les“, okrajově mimo, BU; biokoridor veden lesním komplexem RBK 879 „ Kladno – Čachnov“, nově navržen v severní části území, BU, SM, LO LBC 87905 „3 Fortna“, část Dědová LBC 87906 „ Kořenný les“ (4) LBC 875B05 „Porostliny“ (7) LBC 88001 „3 U Vlachovy studně“ (6) LBC 88002 „3 V kopřivách“ (5) LBC 1368A02 „LBC 7“ LBC 875B02 mimo les LBC 875B03 mimo les LBC 875B04 mimo les LBC 875B06 bez označení LBC 1368A01 bez označení Poznámka:


192


Krajina dostatečně ekologicky stabilní s dostatečným počtem prvků ÚSES. Miřetice Ekotoxa: RBK a vložená LBC RBK 1364 „Slavická obora – Bítovanka“, AD, DH, BU, VO, MT, LO; kolem soustavy rybníků, potok Kvítecký, Ležák, a bezejmenný, potoční nivy a bory, místy příměs DB LBC 136402 „2 Obřice“, část mimo Poznámka: Udržovat funkční LBK a doplnit interakční prvky. Otradov Ekotoxa: RBC, RBK a vložená LBC RBC 9014 „Krounka“, BU, DH, LO; niva Krounky a přilehlé prudké skalnaté svahy, různověté porosty SM, příměs KL, DB, keře RBK 875B „ Čachnov – Krounka“, BU, DH, LO; Kamenický a Čachnovský potok, LBC 875B01 mimo les Poznámka: Krajina ekologicky nestabilní a při revizi ÚSES vhodné doplnit prvky v severní nezalesněné části. Pokřikov Urbanistická studie (květen 1997) LBC 1 bez označení LBK 2 LBK 5 LBK 6 Poznámka: Naléhavé vytvoření LBK 1, 2 a LBC. Nutné doplnění interakčními prvky. Raná Ekotoxa: RBK a vložená LBC RBK 1360 „Na Skalkách – Kladno“; část veden přes SM porosty s BK; BŘ, OL, KL, JS LBC 136007 „ 5 Čertovina“ LBC 136006 „ 5 Medkovy kopce“, část Holetín Poznámka: Udržovat funkční LBK. Studnice Ekotoxa: RBC, RBK a vložená LBC RBC 1741 „Suchý kopec“, VO, LO, PR; podmáčené louky, mokřady, les s převahou BO, SM; místy nálet BO, OL, BŘ, SM RBK 1363 „Blatno – Kameničky“, okrajově v SV části, Chrudimka, niva a přilehlé lesní porosty – SM, JS, KL, BŘ; vodní nádrž Hamry, břehové porosty pestrá směs RBK 9911 „Valčice“, LO, VO, PR, MT; niva kolem meandrujícího potoka Valčice; sečení trávních porostů, kolem toku ponechat nálet dřevin bez, nezalesňovat nezalesněné plochy LBC 136303 2x, mimo les, část Hamry LBC 136304 bez označení, část Hamry LBC 136302 bez označení, část Hamry LBC 9901101 bez označení


193


Poznámka: Krajina ekologicky stabilní – bez dalšího návrhu opatření. Svratouch Ekotoxa: RBC, RBK a vložená LBC RBC 9004 „Karlštejn“, část mimo, BU; různověké smrčiny, příměs BK – mladší výsadby; zasahuje i k.ú. Pustá rybná, Březiny o celkové výměře 332 ha, rozloha na k.ú. Svratkách činí 130 ha RBK 1368A „Čachnov – Karlštejn“, SM, BU; smrkový porost s příměsí BK, JD v mladších skupinách; délka cca 2500 m; trasu LBK zapravit do LHP a podpořit dřeviny přirozené skladby LBC 1368A03 „LBC 8“ LBC 1368A04 bez označení Poznámka: RBC „ Karlštejn“ - při obnově LHC Polička zvýšit v LHP zastoupení BK, JD na úkor SM; dle rámcových směrnic a lesních typů LBC 1 – změna druhové skladby ve prospěch listnáčů LBC 2 – upřesnit hranice LBC dle EL LBK 3 - doplnit břehové porosty LBK 5 – revitalizace toku LBC 10 - zrušit ÚSES je vymezen údolními biokoridory podél toku Brodku a Chlumětínského potoka s výskytem vzácných druhů (evidované lokality), 1. zóna CHKO. Většina prvků je funkční, Menší úseky toků je třeba upravit a doplnit břehové porosty. Původně vymezená genová základna SM, BK, JD je mimo zájmové území. Tisovec Urbanistická studie (duben 2000) LBC 13 LBC 14 LBK 2 LBK 4 LBK 17 LBK 25 LBK 27 LBK 13 – 14 LBK 12 - 13 Poznámka: Udržovat funkční biokoridory a v LBC upravit druhovou dřevinnou skladbu. Trhová Kamenice Ekotoxa: NRBC, RBC, RBK a vložená LBC NRBC 60 „Polom“, část mimo RBC 898 „Bučina“, část mimo, BU, VO, MT, LO; zahrnuje biotopy různých charakterů, PR Strádovka, Velký Rohozenský rybník, mokřadní louky – redukce náletů SM RBK 1359 „Bučina – Na Skalkách“, BU, MT, VO, LO; smrčiny s příměsí BK, MD; Hubský rybník LBC 135901 mimo les LBC 135902 bez označení


194


Poznámka: Krajina ekologicky stabilní s dostatečným počtem prvků. Včelákov Urbanistická studie (únor 1997) RBC 11 „Bystřička“ RBK 1 LBC 20 „Bartošky“, vložené na LBC LBC 8, lesní vložené na LBC LBC 6 LBC 5, lesní vložené na RBK LBC 4, lesní vložené na RBK LBC 16, při hranici k.ú. v SZ části LBC 9, lesní vložené na LBC LBC 10, lesní kontaktní v severní části Ekotoxa: RBC, RBK a vložená LBC RBC 899 „Na Skalkách“, BU; převážně smrčiny s vtr. MD, OL, BŘ; prameniště RBK 1359 , část Vysočina, „Bučina – Na Skalkách“, BU, VO, MT, LO; les SM příměsí BK, MD; LBC136001 „13 LBC 4“, část Holetín, při RBC Na Skalkách LBC 135904 bez označení, část Vysočina, LBC 7 (ÚS) LBC 135905 bez označení, LBC 4 (ÚS) Poznámka: LBK zrušit v západní části LBC 5 zrušit Vítanov Urbanistická studie (prosinec 2002) NRBK 76 (K76), trasa je vedena údolím toku Slubice, na jižním okraji přecházející v Černý potok, část upravený, část meandrující; vlhké louky, lesní porosty RBK 1362 Niva Chrudimky – Blatno (Ekotoxa) RBC 901 „Niva Chrudimky u Trhové Kamenice“ (Ekotoxa) LBC 1 „U soutoku“, částečně funkční, lužní porosty upraveného toku Slubice před ústím do Chrudimky LBC 3 na RBK „Meandry Chrudimky I, funkční, louky v nivě Chrudimky LBC 5 na RBK „Remíz u ČOV“ (Ekotoxa 136205) LBC 2 na RBK „Meandry Chrudimky II“, částečně funkční, louky v nivě Chrudimky LBC 4 na RBK „Meandry Chrudimky III“, funkční, louky v nivě Chrudimky LBC 00 na RBK „V sedlišti“, funkční, lesní porosty jižně od obce, 3. zóna CHKO LBC 14 „Rybník na Vítanci“ průtočný rybník na Vítanci, břehové porosty LBC 34 na NRBK „Slubice“ meandrující tok Slubice s břehovými porosty, vlhké a podmáčené louky, 2. zóna CHKO LBK 13 „Vítanec“, funkční údolnice přítoku Chrudimky, zatravněná, břehové porosty, tůně a rybníčky LBK 15 „Při Hlinecké silnici“ funkční lesní LBK napojený na Chrudimku


195


Ekotoxa: RBK a vložená LBC RBC 901 „ Niva Chrudimky u Trhové Kamenice“, VO, MT, PR, LO; niva Chrudimky, břehové porosty – OL, VR, JS; menší lesíky RBK 1362 „ Niva Chrudimky – Blatno, mimo Hlinsko, VO, MT, PR, LO; kolem Chrudimky břehové porosty na svazích, SM, OL, JS, KL, keře, v lesích změněná dřevinná skladba LBC 136205 „4 remíz u ČOV“ (ÚS 5), část Hlinsko LBC 136201 mimo les, část Všeradov LBC 136203 mimo les LBC 136204 2x, bez označení LBC 136202 bez označení LBC 136200 bez označení Poznámka: RBK 1362 – úprava druhové skladby dřevin ve prospěch BK, KL, JS, JD, údržba zatravněných ploch Vojtěchov Urbanistická studie (listopad 2002) LBC 2 LBC 5 LBC 19 LBK 2, návrh LBK 3, část návrh LBK 4 LBK 5, návrh LBK 17 Ekotoxa: RBC, RBK a vložená LBC RBC 893 „Kladno“, část Kladno, BU; pozměněná dřevinná skladby s převahou SM, vtr. BŘ; mladší skupiny s BK; nálet JŘ, menší loučky RBK 1360 „Na Skalkách – Kladno“, BU, MT, LO; část vedena lesem, převaha SM mladší skupiny s BK; místně JS, OL, KL BŘ LBC 136008 „5 Horky“ Vortová Ekotoxa: RBC, RBK a vložená LBC RBC 900 „Kameničky“, část Kameničky, VO, MT, LO, PR, SM, BU; rybník Krejcar, mokřadní louky, porosty SM, BO s příměsí JS, BŘ, KL, křoví; kvalitní lesní porosty RBK 1363 „Blatno – Kameničky“, Chrudimka, přirozeně meandrující tok, niva a přilehlé lesní porosty – SM, JS, KL, BŘ; vodní nádrž Hamry, břehové porosty pestrá směs LBC 136305 „12 Nad Lhotami“, část Jeníkov LBC 136304 bez označení, část Hamry LBC 136306 bez označení, část Kameničky Poznámka: Chybí propojení mezi LBC Návesník LBC 43 (14) – doplnit druhovou skladbu dřevin

a

LBK

Vortovský

potok

Všeradov Ekotoxa: RBC, RBK a vložená LBC RBC 901 „Niva Chrudimky u Trhové Kamenice“, část Vysočina, VO, MT, PR, LO; niva Chrudimky, břehové porosty – OL, VR, JS; menší lesíky


196


RBK 1362 Niva Chrudimky – Blatno, převážně mimo, VO, MT, PR, LO; kolem Chrudimky břehové porosty na svazích, SM, OL, JS, KL, keře LBC 13620, část Vítanou, mimo les Poznámka: Krajina stabilní dostatečnými prvky přirozených ekosystémů. Vysočina Ekotoxa: NRBC, RBK a vložená LBC NRBC 60 „Polom“ RBC 901 „Niva Chrudimky u Trhové Kamenice“ VO, MT, PR, LO; niva Chrudimky, břehové porosty – OL, VR, JS; menší lesíky RBK 1359 „Bučina - Na Skalkách“, BU, VO, MT, LO; les SM příměsí BK, MD; RBK 9909 „Niva Chrudimky - Polom“, VO, MT, PR, LO; tok Chrudimky, břehové porosty listnáče OL, VR, JS. LBC 135903 „11 Rváčovské rybníčky“ LBC 135904 bez označení

I.A.3.5.Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Záměry z ÚPD kraje záměry této kategorie v oblasti PUPFL nebyly zjištěny Záměry z ÚPD obcí Na území Jeníkova je dle návrhu ÚP obce Jeníkov (2007) navržen 2,3287 ha k zalesnění. Navrhovaná plocha k zalesnění N1 se nachází ve východním okraji katastru obce, její celková navrhovaná rozloha činí 1,5319 ha. Plocha N2 také ve východním okraji katastru obce (o rozloze 0,7968 ha) je také navržena na využití jako plocha lesní. Dle návrhu ÚP obce Vítanov je navržena na východním okraji obce Vítanov plocha „U Chrudimky“ o rozloze 0,5373 ha na plochu pro zalesnění. Jako ochrana vodních zdrojů pro obec jsou v jižní části řešeného území navrženy plochy pro zalesnění - lokality N9 a N10 (Návrh ÚP Vojtěchov, 2007). Navrhovaná plocha „Zalesnění I.“ (N9) o rozloze přibližně 14,1 ha je situována jižně od komunikace I/34. Navrhovaná plocha N10 „Zalesnění II.“ o rozloze cca 9,3 ha se také nachází jižně od komunikace I/34. Na obou plochách je plánováno - zajistit prostupnost plochy zachováním cest a obslužných komunikací a výsadbu krajních stromů provádět min. 10 m od krajnice silnice I/34. Záměry jiné významné záměry této kategorie v oblasti PUPFL nebyly zjištěny


197


I.A.3.6.Veřejná dopravní a technická infrastruktura

Záměry z ÚPD kraje Dopravní infrastruktura V ÚPD kraje je navrhována přeložka silnice I/34. Přeložení současné trasy silnice do nového koridoru je vzhledem k vysokým intenzitám dopravy na stávající tratě nezbytné a je nutné tento záměr nadále sledovat. Trhová Kamenice V ÚPD kraje je navrhována přeložka silnice I/37 na jižním výjezdu z Trhové Kamenice, kde odstraňuje současné nevhodné směrové poměry včetně nového přemostění vodoteče. Vzhledem k dopravnímu významu silnice je nutné tento záměr nadále sledovat. Technická infrastruktura Zásobování vodou a zneškodňování odpadních vod V 8 vodovod Dřevíkov – Veselý Kopec - Všeradov V 9 vodovod Krouna – Rychnov – Pustá Kamenice. Jen v řešeném území. Pustá Kamenice je v území Svitavska. K 5 napojení Vortové, Hamrů a Studnice na ČOV Hlinsko. K 27 kanalizace Dřevíkov – Svobodné Hamry. Zásobování elektrickou energií, telekomunikace a radiokomunikace Schválený ÚP VÚC Pardubického kraje řešil především otázku výkonového posílení a propojení 110 kV systému, jako základu dalšího rozvoje území. Jako prioritní záležitostí bylo stanovena provozní spolehlivost a zajištění dodávky el. energie energetického systému v jižní části kraje. Mezi záměry rozvoje elektrorozvodů VVN převzatých z VÚC Pardubického kraje patří tyto priority: -

nadzemní vedení VVN 2x110 kV TR 400/110 kV Mírovka – TR Hlinsko, v současné době je předmětné vedení ve výstavbě. - nadzemní vedení VVN 2x110 kV TR Hlinsko – výhledová TR Polička.

Zásobování plynem a teplem Ve schváleném ÚP VÚC Pardubického kraje byly zahrnuty níže uvedené záměry, které se týkají řešené lokality: - VTL plynovod pro připojení RS Včelákov (k.ú. Včelákov), který je již zrealizován; Odpadové hospodářství žádné záměry nebyly zjištěny

Záměry z ÚPD obcí Dopravní infrastruktura Hlinsko V územním plánu města je navrhována přeložka silnice I/34 a přeložka silnice II/343. Vzhledem k tomu, že vedení současných tras těchto silnic tvoří základní komunikační systém města a je na ně soustředěn téměř veškerý pohyb dopravy je žádoucí nadále tyto záměry sledovat.


198


Kameničky V územním plánu obce je navrhována přeložka silnice II/343, která na jižním okraji obce zlepšuje směrové vedení trasy a tedy řeší zlepšení rozhledových poměrů. Vzhledem k již nižšímu dopravnímu významu silnice je možné považovat tento záměr jako dlouhodobějšího charakteru. Vysočina V územním plánu obce je navrhována přeložka silnice II/343 Vrchy a přeložka silnice III/3433 Dřevíkov. Přeložka silnice II/343 výrazným způsobem zlepšuje směrové poměry stávající trasy, což je vzhledem k jejímu vyššímu dopravnímu významu žádoucí. Přeložka silnice III/3433 řeší lokální problematiku stávajícího nežádoucího průjezdu přes centrální prostor Dřevíkova. Technická infrastruktura Zásobování vodou a zneškodňování odpadních vod Dědová 2 vrtů.

- vodovod realizovat napojením na vodovodní síť Kladna, nebo využít stávajících - realizovat splaškovou kanalizaci a obecní ČOV.

Hamry

- vodovodní síť vyhovuje, bude pouze doplněna

- kanalizační síť bude doplněna o splaškovou kanalizaci kombinovanou gravitační s tlakovou a společně čerpána s Vortovou a Studnicí na ČOV Hlinsko. Hlinsko

- vodovodní síť bude doplněna - kanalizační síť bude doplněna v místech Čertovina, v lokalitě Za Drahou, v Koutech. Holetín - vodovod je realizován - v obci realizovat splaškovou kanalizaci a obecní ČOV

Jeníkov - bez dalších nároků Kameničky – doplnění kanalizační sítě, která se s ČOV v současné době realizuje Kladno – realizace splaškové kanalizace a obecní ČOV. Krouna – dokončení jednotné kanalizace a realizovat obecní ČOV (1 300 EO) Miřetice – dle ÚPO doplnit kanalizační síť a realizovat pod Obcí ČOV, dle PRVK Pk lze napojit i Dachov a Nouzov. Otradov – prozatím není realizovatelný vodovod a kanalizace, při realizaci je požadována společná výstavba. Pokřikov – vodovod společný s Vojtěchovem, posílení ze skupinového vodovodu Hlinsko a. dle US jednotná kanalizace a ČOV, dle PRVK Pk splašková kanalizace. Raná – vodovod lze napojit na SV Hlinsko b. US navrhuje jednotnou kanalizaci a ČOV společnou s Vojtěchovem.


199


Studnice – odkanalizování bude provedeno kombinací gravitační a tlakové kanalizace, společně s Vortovou a Hamry bude čerpána na ČOV Hlinsko. Svratouch – vodovodní síť bude doplněna. Tisovec – bez nároků. Trhová Kamenice – kanalizační síť bude doplněna, dle ÚPSÚ realizovat jednu centrální ČOV východně obce na pravém břehu Chrudimky, nebo realizovat dvě ČOV pro část na pravém břehu a část na levém břehu. Včelákov – dle ÚPO realizovat splaškovou kanalizační síť a centrální ČOV pod obcí i pro místní část Bystřice. Dle změny z roku 2007, je zpracována dokumentace pro odkanalizování i místních částí s ČOV u Příkrakova. Vítanov – v současné době realizuje napojení obce včetně místní části Stan kanalizací na ČOV Hlinsko dle varianty 3. Vojtěchov – US navrhuje realizaci jednotné kanalizace a centrální ČOV i pro obec Raná Vortová – odkanalizování bude realizováno kombinací gravitační a tlakové kanalizace a společně s obcemi Hamry a Studnice čerpány odpadní vody na ČOV Hlinsko. Všeradov – obec lze napojit na vodovodní systém Vysočiny z Veselého kopce Vysočina – dle UPO je uvažováno s realizací kanalizační sítě gravitační kombinované s tlakovou se společnou ČOV ve Svobodných Hamrech, včetně Rváčova.

Zásobování elektrickou energií, telekomunikace a radiokomunikace Dle platné územní dokumentace vyžádá si předpokládaný rozvoj území u podstatné části obcí, zvýšení počtu el. stanic (TS), včetně nezbytně nutného rozšíření sítě VN. V několika ojedinělých případech vykrývá současný stav (počet TS) zásobování el. energií výhledový rozvoj dotčeného území. Přehled o stavu a rozvoji energetického systému VN s jednotlivých obcích ORP Hlinska je uveden v následující souhrnu rozvoje: Dědová

-

navrhovaný rozvoj obce vyžádá si výstavbu další stanice VN/NN a vedení VN

Hamry

- navrhovaný rozvoj obce vyžádá si výstavbu další stanice VN/NN a vedení VN

Hlinsko

-

Holetín

-

s rozvojem města bude nutná další realizace el. stanic a vedení VN, a to u obou napěťových systémů zásobujících město Hlinsko navrhovaný rozvoj obce vyžádá si výstavbu další stanice VN/NN a vedení VN

Jeníkov

-

navrhovaný rozvoj obce vyžádá si výstavbu další stanice VN/NN a vedení VN

Kameničky - navrhovaný rozvoj obce vyžádá si výstavbu další stanice VN/NN a vedení VN Kladno

-

Krouna

-

současný stav zásobování el. energií nevyžaduje další posílení rozvodného zařízení navrhovaný rozvoj obce vyžádá si výstavbu další stanice VN/NN a vedení VN


200


Miřetice

-

Pokřikov Raná

-

Studnice Svratouch -

navrhovaný rozvoj obce vyžádá si výstavbu další stanice VN/NN a vedení VN současný stav zásobování el. energií nevyžaduje další posílení rozvodného zařízení navrhovaný rozvoj obce vyžádá si výstavbu další stanice VN/NN a vedení VN současný stav zásobování el. energií nevyžaduje další posílení rozvodného zařízení navrhovaný rozvoj obce vyžádá si výstavbu další stanice VN/NN a vedení VN

Tisovec

-

současný stav zásobování el. energií nevyžaduje další posílení rozvodného zařízení Trhová Kamenice - navrhovaný rozvoj obce vyžádá si výstavbu další stanice VN/NN a vedení VN Včelákov současný stav zásobování el. energií nevyžaduje další posílení rozvodného zařízení Vítanov


Vojtěchov - navrhovaný rozvoj obce vyžádá si výstavbu další stanice VN/NN a vedení VN Vortová


Všeradov - rozvoj obce vyžádá si přeložky vedení VN Vysočina - navrhovaný rozvoj obce vyžádá si výstavbu další stanice VN/NN a vedení VN

Zásobování plynem a teplem Holetín, Tisovec - respektovat Technickou studii zásobování obce „Plynofikace regionu Holetín“ zpracoval Medium projekt v.o.s. Pardubice v červnu 1997: Studie byla zpracována na základě požadavku Obecního úřadu Holetín s cílem získání základních parametrů a ekonomických ukazatelů, nutných pro posouzení možnosti plynofikace lokality, do které byly zařazeny tyto obce: Včelákov, Tisovec a Holetín. Z hlediska celkové koncepce gazifikace se uvažuje s osazením společné VTL / STL regulační stanice s výstupním přetlakem PN 0,3 MPa pro všechny zahrnuté obce a místní části. Umístění RS se předpokládá na východním okraji obce Včelákov v blízkosti vedení stávajícího VTL plynovodu DN 500, PN 4,0 MPa Kohoutov – Černá za Bory. Umístění RS v těchto místech je dále výhodné i z hlediska krátkého vedení VTL přípojky od místa napojení na výše uvedený stávající plynovod k objektu RS. Z regulační stanice bude proveden výstup STL plynovodu PN 0,3 Mpa, který bude dále pokračovat západním směrem pro gazifikaci obce Včelákov a osady Bystřice. Východně od RS bude vedena hlavní větev do osady Příkrakov, před kterou bude vysazen STL řad pro osadu Dolní Babákov. Hlavní řad bude pokračovat extravilánem na křižovatku státních silnic, kde bude provedeno větvení na dva další hlavní řady. Severně na obec Tisovec vč. místních částí Dřeveš, Vrbětice a Otáňka a jižním směrem v souběhu s komunikací II. tř. povede STL větev, na kterou bude napojena obec Holetín. Veškeré rozvody budou řešeny STL systémem při provozním tlaku 0,3 MPa. Při výstavbě bude použito polyetylénových trub PE - HD pro topné plyny, řada těžká SDR 11. Napojení jednotlivých odběratelů bude za použití domovních regulátorů, které budou součástí odběrního zařízení za hlavním uzávěrem plynu.


201


Odpadové hospodářství žádné záměry nebyly zjištěny

Záměry jiné Dopravní infrastruktura Hlinsko V rámci průběhu zpracovávání nového územního plánu byla zpracována „Studie dopravního řešení města Hlinska“ (zpracovatel HIGHWAY DESIGN, s.r.o), ve které byla problematika základního komunikačního systému města, tedy silnic I/34 a II/343 prověřována, a to variantně. Vzhledem k velmi vysokému dopravnímu zatížení současného základního komunikačního systému města je nutné řešit budoucí systém města řešit jako ucelený systém a výběr výsledné varianty je závislý na dalším projednávání. Holetín V návaznosti na ÚPD kraje byla zpracována „Studie propojení Hlinsko – Skuteč – VM – Litomyšl“ (zpracovatel Ing. Josef Smíšek). Výsledkem studie bylo doporučení sledovat přeložení silnice II/355 do nového koridoru východně od obce s návaznou přeložkou silnice II/306 ve směru na Prosetín a Skuteč. Navrhovaná přeložka silnic odstraňuje dlouhý průjezd zástavbou obce a tedy výrazně zkvalitňuje dopravní vazby od Hlinska na Skuteč a Chrast. Krouna V návaznosti na ÚPD kraje byla zpracována „Studie propojení Hlinsko – Skuteč – VM – Litomyšl“ (zpracovatel Ing. Josef Smíšek). Výsledkem studie bylo doporučení sledovat přeložení silnice II/354 do nového koridoru ze směru od Skutče východně od zástavby obce s novým napojením na silnici I/34. Navrhovanou přeložkou jsou řešeny dopravní vazby od Skutče na Hlinsko s vyloučením negativních dopadů dopravy na zástavbu obce. Tisovec V návaznosti na ÚPD kraje byla zpracována „Studie propojení Hlinsko – Skuteč – VM – Litomyšl“ (zpracovatel Ing. Josef Smíšek). Výsledkem studie bylo doporučení sledovat přeložení silnice II/355 do nového koridoru východně od obce s návaznou přeložkou silnice II/306 ve směru na Prosetín a Skuteč. Navrhovaná přeložka silnic odstraňuje dlouhý průjezd zástavbou obce Holetín a tedy výrazně zkvalitňuje dopravní vazby od Hlinska na Skuteč a Chrast. Včelákov V rámci zpracované US je navrhována krátká přeložka silnice III/35522 v centrální části obce. Přeložka řeší lokální, ale poměrně problematické vedení silnice přes centrum obce. Technická infrastruktura Zásobování vodou a zneškodňování odpadních vod Vodovody Dědová Koncepcí zásobování vodou obce se zabývá Generel vodovodu okresu Chrudim. Původně mělo dojít k realizaci vodárenského řadu vedeného z obce Hamry do Jeníkova, dále Kameniček, Filipova a Dědové. Vzhledem k tomu, že obec Jeníkov řešila zásobování vodou vlastním vodovodem, obec Dědová může být napojena na řad vedený podél komunikace Hlinsko - Krouna (skupinový vodovod Hlinsko), nebo využít 2 stávající vrty. Reálnější je napojení z obce Kladno. Hamry Vodovodní síť v obci bude postupně doplňována a nevyhovující úseky vodovodních řadů vzhledem ke stáří a technickému stavu budou rekonstruovány.


202


Holetín Vodovod v obci bude postupně doplňován v místech uvažované zástavby. Jeníkov Doplňování vodovodní sítě v místech možné další zástavby a údržba. Kladno Doplnění vodovodní sítě. Připravuje se prodloužení pro Rychnov, Oldříš a Pustou Kamenici na Svitavsku. Krouna včetně místních částí Čachnov, Františky, Oldříš, Ruda, Rychnov. V obcích Krouna a Oldříš bude doplňována vodovodní síť. Rychnov bude napojen na skupinový vodovod Hlinsko z obce Krouna pod tlakem vodojemu Krouna. Miřetice včetně místních částí Bošov, Čekov, Dubová, Havlovice, Krupín, Švihov U všech obcí s vodovodem doplnění vodovodní sítě v místech budoucí zástavby. Krupín dle PRVK Pk zůstane zásobován i nadále individuálně ze studní. Otradov Dle PRVK Pk a ÚPSÚ obce je uvažováno s realizací vodovodu napojeného na vodárenskou skupinu Hlinsko z obce Krouna. V PRVK Pk je poznámka o realizaci vodovodní sítě společně s realizací splaškové kanalizace současně (výkopové práce). Pokřikov Dle zpracovaného PRVK Pk a US Pokřikov je uvažováno s napojením vodovodu na skupinový vodovod Hlinsko z řadu vedeného do obce Krouna. Raná Výhledově dle PRVK Pk je uvažováno s napojením na skupinový vodovod Hlinsko z řadu do obce Krouna (dosud využíván vlastní vodní zdroj). Studnice včetně místních částí Košinov, Zalíbené V obci Studnice bude doplněna vodovodní síť v místech nové zástavby a postupná rekonstrukce některých nevyhovujících úseků vzhledem ke svému technickému stavu. Svratouch Vodovodní síť bude postupně doplňována v místech budoucí zástavby. Pokud bude bilance potřeby vody výhledově vyšší než stávající vydatnost zdrojů, bude využito napojení záložních zdrojů. Původní záměr dle VÚC Žďárské vrchy – propojení vodovodu Svratouch se skupinovým vodovodem Hlinsko vodovodním řadem Hlinsko-Jeníkov-Kameničky-Filipovvodojem Svratouch již nelze uskutečnit, Jeníkov realizoval vlastní vodovod, se zmíněným řadem se neuvažuje. Tisovec včetně místní části Kvasín Postupné doplňování vodovodní sítě v místech budoucí zástavby. Trhová Kamenice včetně místních částí Hluboká, Kameničky, Rohozná V Trhové Kamenici a v Rohozné bude vodovodní síť doplňována u nové zástavby. Hluboká a Kameničky zůstanou u individuálního zásobování vodou. Včelákov včetně místních částí Bystřice, Dolní Babákov, Hůrka, Příkrakov, Střítež Vodovodní síť bude postupně doplňována v místech budoucí zástavby.


203


Vítanov , Stan Dokončení vodovodní sítě. Vojtěchov Dle PRVK Pk již v minulosti byl vodovod dočasně propojen na řad Hlinsko – Krouna (dosud využíván vlastní vodní zdroj). Vortová včetně místní části Lhoty Dle generelu vodovodů okresu Chrudim je uvažováno s napojením obce na skupinový vodovod Hlinsko v obci Hamry. Pomocí čerpací posilovací stanice je výtlačným řadem uvažováno s dotací 2 l/s. Dle PRVK Pk obec realizovat vodovod nechce. Výhledově lze uvažovat s využitím místního zdroje vody na základě posouzení zdroje čerpacím pokusem, rozbory vody, hydrogeologickým posouzením. Všeradov včetně místní části Jasné Pole Dle PRVK Pk je uvažováno s napojením obce Všeradov na skupinový vodovod Hlinsko z vodovodní sítě obce Vysočina. Jasné Pole napojit na skupinový vodovod Hlinsko ze Všeradova. Vysočina včetně místních částí Dřevíkov, Možděnice, Rváčov, Svobodné Hamry Vodovodní síť ve všech částech obce bude doplňována dle potřeby a nové navrhované výstavby . Kanalizace Dle PRVK Pk, ÚPO je uvažováno s realizací splaškových kanalizací a ČOV u těchto obcí: Dědová, Holetín, Kladno (varianta společně s Vojtěchovem a obcí Raná), Krouna, Otradov (realizace kanalizace pouze společně s vodovodem), Miřetice (společně s Bošovem a Nouzovem, Bošov variantně samostatně), Pokřikov, Raná (společně s Vojtěchovem), Tisovec, Trhová Kamenice, Včelákov včetně místních částí Bystřice a Příkrakov, Vojtěchov (společně s obcí Raná), Vysočina (společně se Svobodnými Hamry, Možděnice. Švihov (místní část Miřetic). Vortová včetně Lhoty, Hamry, Studnice je řešena dle dokumentace firmy Medium projekt v.o.s. Pardubice kombinací gravitační a tlakové kanalizace společně s odváděním odpadních vod na stávající ČOV Hlinsko. Obce a místní části u kterých zůstane individuální zneškodňování odpadních vod: Čachnov, Františky, Oldříš (do r. 2015), Ruda, Čekov, Dubová (variantně čerpat do ČOV Miřetice), Havlovice, Krupín, Medkovy Kopce, Oldřetice (kaly vyvážet na ČOV Skuteč 6 km), Košinov, Zalíbené, Karlštějn, místní části obce Tisovec – Dřeveš, Kvasín, Otáňka, Vrbětice, místní části Trhové Kamenice – Hluboká, Kameničky, Petrkov 3. díl, Polom, Zubří, místní části Včelákova – Dolní Babákov, Hůrka, Příkrakov, místní část Plaňany, Všeradov s místní částí Jasné Pole, místní část Vysočiny – Veselý kopec. Zásobování elektrickou energií, telekomunikace a radiokomunikace Nebyly zjištěny. Zásobování plynem a teplem žádné záměry nebyly zjištěny


204


Odpadové hospodářství žádné záměry nebyly zjištěny

I.A.3.7.Sociodemografické podmínky Záměry z ÚPD kraje Vysočina −místní části Svobodné Hamry byla navržena významná rozvojová plocha nadmístního významu pro podporu lidských zdrojů – tato plocha byla již využita pro vybudování golfového areálu Záměry z ÚPD obcí Hamry −Pocha pro sport a rekreaci – sportoviště – východní část zastavěného území obce u silnice na Hlinsko Hlinsko −Plocha pro rozšíření lyžařského areálu – návrh nového lyžařského svahu, který by sloužil jako sjezdovka pro děti (západní okraj zastavěného území města) Holetín −Plocha pro vybudování víceúčelového obecního domu – v centrální části zastavěného území obce −Plocha pro sportovně-rekreační areál – v návaznosti na stávající dopravní hřiště Jeníkov −plocha pro tělovýchovné a sportovní zařízení – východní část zastavěného území obce Krouna −Plocha pro vybudování rozhledny v místní části Františky −plocha pro vybudování čerpací stanice pohonných hmot – na východě centrální části zastavěného území obce −plocha pro vybudování občanského vybavení (dům s pečovatelskou službou) – v centrální části zastavěného území obce Pokřikov −plocha pro vybudování objektu služeb – v centrální části zastavěného území obce Studnice −plocha pro sportovní areál – při jižní části zastavěného území obce Trhová Kamenice −plocha pro vybudování koupaliště – v sousedství se stávajícím hřištěm na kopanou Svratouch −plocha pro rozšíření autokempu −plocha pro výstavbu lyžařského vleku s parkovištěm a čerpací stanicí pohonných hmot – v jižní části obce −plocha smíšené zóny bydlení a občanské vybavenosti (výstavba penzionu) Včelákov −plocha pro rozvoj občanské vybavenosti – sportovních aktivit – v jihovýchodní části zastavěného území obce Vojtěchov −plocha pro vybudování turistické rozhledny Záměry jiné nebyly zjištěny


205


I.A.3.8.Bydlení Záměry z ÚPD kraje nebyly zjištěny Záměry z ÚPD obcí Hamry −plocha pro bydlení – v severní části zastavěného území obce Holetín −plocha pro bydlení – centrální část zastavěného území obce, plocha smíšené zóny bydlení a občanská vybavenost – centrální část zastavěného území obce Jeníkov −plochy pro bydlení – na severozápadním, severním, severovýchodním a jihozápadním okraji zastavěného území obce Kameničky −plocha pro bydlení – připravené pozemky se zavedenou technickou infrastrukturou – severní okraj zastavěného území obce Kladno −plochy pro bydlení – na severozápadním a jihovýchodním okraji zastavěného území obce Krouna −plochy pro bydlení – na západním, východním, severozápadním, západním okraji a západním okraji střední části zastavěného území obce −místní část Oldřiš - plocha smíšené zóny bydlení a rekreace a plocha ochranné a izolační zeleně – na jihozápadním okraji zastavěného území −místní část Rychnov - plocha smíšené zóny bydlení a rekreace – v everovýchodním okraji zastavěného území Miřetice −plocha pro bydlení – při severním okraji zastavěného území obce Raná −plocha pro bydlení – rozsáhlá volná plocha - proluka mezi stávající zástavbou a areálem zemědělské výroby −plocha pro bydlení (místní část Medkovy Kopce) - na severním kraji zastavěného území obce Studnice −plocha pro bydlení – na jižním a severním kraji zastavěného území obce −plocha smíšené zóny bydlení a výroby (místní část Košinov) – na severním kraji zastavěného území Svratouch −plocha pro bydlení (3 lokality: U Štorka – u meteorologické stanice, Koskova – při severním okraji zastavěného území obce, Pod Laterem – lokalita u kravína) −plocha smíšené zóny bydlení a ekonomických aktivit (areál bývalého statku) −plocha smíšené zóny bydlení a občanské vybavenosti (výstavba penzionu) v lokalitě od Laterem Tisovec −plocha pro bydlení – na severním okraji zastavěného území obce Trhová Kamenice smíšené zóny bydlení a drobná řemeslná výroba – v západní části centrálního území obce

−plocha


206


Včelákov −plocha pro bydlení – v jihozápadní části zastavěného území obce Vítanov −plochy pro bydlení – na jihovýchodním a jižním kraji zastavěného území obce Vojtěchov −plocha pro bydlení – na západním okraji střední části zastavěného území obce Vysočina −plocha pro bydlení - vyplnění proluky stávající zástavby mezi jihozápadní a severovýchodní částí zastavěného území místní části Rváčov Záměry jiné nebyly zjištěny

I.A.3.9.Rekreace Záměry z ÚPD kraje Vysočina - v místní části Svobodné Hamry byla navržena významná rozvojová plocha nadmístního významu pro podporu lidských zdrojů - tato plocha byla již využita pro vybudování golfového areálu Záměry z ÚPD obcí Miřetice - plocha rekreaci - při jihozápadním okraji zastavěného území obce Další záměry v oblasti rekreace jsou totožné se záměry uvedenými v kapitole Sociodemografické podmínky. Záměry jiné záměry vyplývající z Programu rozvoje cestovního ruchu Železných hor a Žďárských vrchů: −vymezení ploch pro vybudování ubytovacích a stravovacích zařízení (ve městě Hlinsko a v obcích: Dědová, Holetín, Jeníkov, Kameničky, Miřetice, Otradov, Pokřikov, Studnice, Svratouch, Vortová a Vysočina), − vymezení ploch pro víceúčelová sportovní hřiště s dětským koutkem (v obcích: Dědová, Krouna, Miřetice, Studnice, Tisovec, Včelákov a Všeradov), −vymezení plochy v návaznosti na víceúčelový sportovní areál pro dětské hřiště v obci Kameničky, −vymezení plochy pro vybudování rozhledny ve Svratouchu v lokalitě Na Panenkách, − vymezení plochy pro vybudování tělocvičny v Trhové Kamenici, −vymezení plochy pro rozhlednu s koupalištěm ve Vojtěchově.

I.A.3.10.Hospodářské podmínky Záměry z ÚPD kraje Hlinsko −ve správním obvodu byly navrženy 2 významné rozvojové plochy nadmístního významu pro podporu ekonomického rozvoje – rozvoj těchto ploch by bylo vhodné podporovat


207


Krouna −ve správním obvodu byla v místní části Čachnov navržena významná rozvojová plocha nadmístního významu pro podporu ekonomického rozvoje – rozvoj této plochy v návaznosti na opuštěný areál by bylo vhodné podporovat Záměry z ÚPD obcí Hlinsko −plocha pro rozvoj průmyslové zóny SRNÍ, plocha pro rozvoj průmyslového areálu Holetín −plocha pro rozvoj podnikání a drobné výroby – severovýchodně od areálu zemědělského družstva Jeníkov plocha výroby a skladování – drobná a řemeslná výroba – na východním okraji zastavěného území obce Kladno −plocha výroby a skladování – drobná a řemeslná výroba – na východním kraji zastavěného území obce Krouna −plocha výroby a skladování – drobná a řemeslná výroba – na severovýchodním kraji zastavěného území obce −plocha výroby a skladování – lehký průmysl – na východním kraji zastavěného území obce Miřetice −plocha výroby a skladování – na severozápadním kraji zastavěného území obce Raná −plocha výroby a skladování – drobná a řemeslná výroba (místní část Medkovy Kopce) – na severním kraji zastavěného území obce Studnice −plocha pro výrobní areál – na jihovýchodním kraji zastavěného území obce −plocha smíšená výroba a bydlení (místní část Košinov) – na severním kraji zastavěného území Svratouch −plocha pro rozvoj výrobního areálu výrobního družstva DÍLO – na západním kraji střední části obce Vysočina −plocha pro rozvoj podnikání a výroby – rozšíření areálů zemědělské výroby v místních částech Možděnice a Rváčov Uvedené plochy pro rozvoj je vhodné podporovat. Rozvojem těchto ploch vznikne nabídka nových pracovních příležitostí pro obyvatele a vhodnou nabídkou výrobků a doprovodných služeb může vzniknout poptávka ze strany návštěvníků území a možných obchodních partnerů. Záměry jiné - nebyly zjištěny


208


Použité podklady: Kromě podkladů a dalších informačních zdrojů již uvedených v textu byly použity informace z následujících zdrojů: o ÚP VÚC Železné hory o VÚC Žďárské vrchy o ÚP VÚC Pardubický kraj o US, ÚPSÚ, ÚPO města, městysů a obcí v řešeném území: • Změna č. 1 ÚPSÚ Trhová Kamenice – Průvodní zpráva, Vojtěch, M., 2004 • Územní plán obce Hamry, A – Projekt Pardubice, 2005 • Návrh Územního plánu obce Vortová, Vojtěch, M., 2003 • ÚPSÚ Krouna a Otradov, Atelier-Drupos v.o.s. • Urbanistická studie Dědová, Vojtěch, M., 2001 • Územní plán Hamry, A Projekt Pardubice, 2004 • Návrh zadání ÚP Hlinsko, REGIO, projektový ateliér s.r.o., Hradec Králové, 2007 • Územní plán obce Holetín, A – Projekt Pardubice, 2002 • Územní plán obce Jeníkov, A – Projekt Pardubice, 2007 • Územní plán obce Kladno, A – Projekt Pardubice, 2008 • Územní plán obce Krouna, A – Projekt Pardubice, 2007 • Územní plán obce Pokřikov, A – Projekt Pardubice, 2007 • Územní plán obce Raná, A – Projekt Pardubice, 2004 • Územní plán sídelního útvaru Hlinsko – místní část Srní – návrh, Architektonický ateliér T H E R, 2003 • Návrh Územního plánu obce Studnice, SURPMO, a.s. Projektové středisko Hradec Králové, 2004

o o o o

o o o o o o

•

ÚP obce Svratouch, REGIO, projektový ateliér s.r.o., Hradec Králové, 2008

•

Návrh zadání Územního plánu obce Tisovec, A – Projekt Pardubice, 2007

•

Návrh Územního plánu obce Vítanov, A – Projekt Pardubice, 2006

•

Návrh Územního plánu obce Vojtěchov, A – Projekt Pardubice, 2006

•

Návrh Územního plánu obce Všeradov, Kadlec K.k. Nusle, spol. s.r.o., 2006

•

Návrh zadání Změny č. 2 ÚP obce Vysočina, REGIO, projektový ateliér s.r.o., Hradec Králové, 2008

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje – PRVK Pk CHKO Žďárské vrchy, problémy přírodního prostředí,Akademie věd České republiky, pobočka Brno, 1993 Profil regionu Okres Chrudim podklad pro činnost regionální koordinační skupiny ,OÚ Chrudim RRR, září 1998 Vodohospodářská studie k územnímu plánu velkého územního celku chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, Inženýrské služby – hospodářská zařízení Českého svazu stavebních inženýrů – Brno – prosinec 1978 Ochrana krajinného rázu CHKO Žďárské Vrchy; Bukáček, R., Matějka, P.; 2006 Studie potencionálního vlivu výškových staveb a větrných elektráren na krajinný ráz území Pardubického kraje, Bukáček, R., Rusňák, J., Bukáčková, P., 2007 Atlas České Rebubliky (měřítko 1 : 200 000) Biogeografické členění České Republiky II. díl, Martin Culek a kolektiv, 2003 Culek, M. a kol.: Biogeografické regiony České republiky, měřítko 1 : 500 000, Český úřad zeměměřičský a katastrální, Společnost pro životní prostředí, Brno 1996. Culek, M. (1996): Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha 1996.


209


o o o

o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o

Chráněné území ČR – Pardubicko, Mackovčin, P., Sedláček, M., Agentura ochrany a přírody ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 2002. Sdělení MŽP ČR uveřejněné ve věstníku MŽP. VYHLÁŠKA č.327 Ministerstva zemědělství ze dne 15. prosince 1998, kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup při jejich vedení a aktualizaci Rozhodnutí Městského úřadu Hlinsko, stavební úřad, č.j. SÚ 1588/99-Vl. Rozhodnutí Městského úřadu Hlinsko, odbor životního prostředí, č.j. OŽP/OPP/2003/37/Je Rozhodnutí Městského úřadu Hlinsko, odbor výstavby a územního plánování, č.j. výst. 1001/93-Vl Rozhodnutí Městského úřadu Hlinsko, stavební úřad, č.j. SÚ 672/2002-Vl. Rozhodnutí Městského úřadu Hlinsko, stavební úřad, č.j. SÚ 1607/99-Vl. Registrace významného krajinného prvku, Městského úřadu Hlinsko, stavební úřad, č.j. SÚ VKP/2002-Vl. Registrace významného krajinného prvku, Městského úřadu Hlinsko, stavební úřad, č.j. SÚ VKP/2002-Vl. Registrace významného krajinného prvku, Městského úřadu Hlinsko, stavební úřad, č.j. SÚ VKP/2002-Vl. Registrace významného krajinného prvku, Městského úřadu Hlinsko, stavební úřad, č.j. SÚ VKP/2002-Vl. Registrace významného krajinného prvku, Městského úřadu Hlinsko, stavební úřad, č.j. SÚ VKP/2002-Vl. Rozhodnutí, Městského úřadu Hlinsko, odbor životního prostředí, č.j. OŽP/OPP/246/2004/47/Je-R Registrace významného krajinného prvku, Městského úřadu Hlinsko, stavební úřad, č.j. SÚ VKP/2002-Vl. Registrace významného krajinného prvku, Městského úřadu Hlinsko, stavební úřad, č.j. SÚ VKP 1325/2002-Vl. Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850-1970 (SEVT Praha 1978) Statistický lexikon obcí ČSSR 1982 (SEVT Praha 1984) Statistický lexikon obcí České republiky 1992 (SEVT, a.s., Praha 1994) Výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2001 – Kraj Pardubický - okres Chrudim Údaje z internetových stránek Českého statistického úřadu Údaje z internetových stránek Mikroregionu Hlinecko a stránek jednotlivých obcí a města Hlinska Program rozvoje cestovního ruchu Železných hor a Žďárských vrchů Informační materiály o regionu Hlinecko ÚSES - EKOTOXA s.r.o. Brno, komplexní projekty v oblasti zemědělství, životního prostředí a rozvoje venkova. Silniční mapy 1:50000 Výsledky celostátní sčítání dopravy v roce 2005 – ŘSD ČR „Kategorizace silniční a dálniční sítě do roku 2030“ – ŘSD ČR


210

Projekt byl spolufinancován z prostředků Evropské unie, Evropského fondu pro regionální rozvoj

Recommend Documents