Číslo projektu
CZ.1.07/1.5.00/34.0581
Číslo materiálu
VY_32_INOVACE_OV-3I-01-UVOD_VZNIK_HISTORIE_VYVOJ
Název školy
Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno
Autor
Nešvara Pavel, Krajč Silvestr
Tematická oblast
Odborný výcvik
Ročník
3I
Datum tvorby
18.7.2012
Anotace
Úvod do vzniku historie a vývoje plynárenství
Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora
Téma: 1. Vznik, historie a vývoj plynárenství Úvod:
Podmínkou zachování života na naší planetě je zlepšení péče o životní prostředí a čistotu ovzduší. Veškerá opatření mají za cíl ochránit životní prostředí omezováním negativních vlivů, které má dnešní stav průmyslu, rozvoj automobilismu a vzrůstající spotřeba energií vůbec na podmínky života. Jedním ze způsobů, jak napomáhat těmto snahám, je co nejširší využívání tzv. ušlechtilých paliv, zejména plynu. Použití plynu k vaření, k vytápění, k přípravě teplé vody apod. v našich domácnostech, tak i k různým technologickým účelům v průmyslu, což zaznamenalo po druhé světové válce velký rozvoj. K uspokojení vzrůstající spotřeby plynu vyrůstají nové výrobny svítiplynu. Postupně se ruší malé zastaralé výrobny a budují se moderní velkovýrobny, které pak dálkovými plynovody zásobují spotřebitele a jejich plynové spotřebiče. Souběžně se zvyšováním výroby a spotřeby svítiplynu vzrůstá spotřeba zemního plynu. Tento plyn se na našem území vyskytuje pouze v malém množství a proto jej nakupujeme v zahraničí. Do naší republiky se tento plyn dopravuje tzv. tranzitním plynovodem z Ruska a Německa. Velmi rozvinutá je u nás spotřeba zkapalněného plynu propan-butanu. Tento plyn se vyrábí z ropy.
VZNIK a HISTORIE: Plynárenství jako významný obor energetiky nemá tak dlouhou historii jako jiné obory. Za den vzniku průmyslového plynárenství je považován 31. prosinec roku 1813, kdy se poprvé rozsvítily lampy plynového osvětlení na londýnském Westminsterském mostě. Plynárenství ve většině zemí prošlo dvěma etapami - první je éra svítiplynu (nebo městského plynu, jak byl nazýván ve většině zemí) vyrobeného z uhlí nebo kapalných uhlovodíků. Tato etapa trvala až do druhé poloviny 20. století (v České republice byla výroba svítiplynu ukončena v roce 1996), kdy se začal stále více uplatňovat zemní plyn. Dnes je distribuován odběratelům výhradně zemní plyn. Významnou úlohu svítiplynu pro rozvoj plynárenství ale nelze v žádném případě opominout. Za necelé dvě stovky let se v plynárenství odehrála řada významných událostí, které ovlivnily řadu dalších oborů. Za nejvýznamnější je nutné považovat rozvoj automobilismu - na jeho počátku stála vozidla poháněná plynovými motory. Přiblížit všechny tyto události by přesáhlo rámec těchto stránek. Proto je uvedeno pouze několik významných událostí, které zásadním způsobem ovlivnily jak české plynárenství, tak použití plynu. Na vznik zemního plynu existuje více teorií. Jelikož se zemní plyn vyskytuje velice často spolu s ropou (naftový zemní plyn) nebo s uhlím (karbonský zemní plyn), přiklánějí se teorie jeho vzniku nejčastěji k tomu, že se postupně uvolňoval při vzniku uhlí nebo ropy jako důsledek postupného rozkladu organického materiálu. Podle teorií preferujících organický původ zemního plynu byly tedy na začátku vzniku zemních plynů rostlinné a živočišné zbytky. http://www.zemniplyn.cz/soustava/default.htm
České plynárenství
1828 londýnská společnost Imperial Continental Gas Association předložila pražskému magistrátu nabídku na vybudování a provozování plynového osvětlení. Nabídka byla zamítnuta. Praha tím přišla o možnost být prvním městem Rakousko-Uherska s plynovým osvětlením. 1847 15. září byla v Karlíně uvedena do provozu první plynárna a rozsvíceno prvních 200 lamp. Karlínskou plynárnu postavila Vratislavská společnost pro výrobu plynu a osvětlování ulic plynem.
Karlínská plynárna 1868 vydán Spísek o plynu, pravděpodobně první vydaná pravidla o zřizování a provozu plynových zařízení. 1881 byl zastaven provoz karlínské plynárny. 1901 u Hodonína bylo poprvé navrtáno ložisko ropy a zemního plynu. 1919 založeno Plynárenské sdružení československé. 1947 do provozu byl uveden první dálkový plynovod Most-Praha.V prosinci byl položen základ nové koncepce českého plynárenství založené na budování velkých zdrojů a síti dálkových plynovodů. 1953 byla zahájena výuka plynárenství na katedře koksárenství a plynárenství VŠCHT v Praze. V čele katedry stál prof. Rudolf Riedl. 1967 do provozu byl uveden plynovod Bratrství, kterým byl dopravován zemní plyn na Slovensko a jižní Moravu. 1972 byl zahájen provoz jednoho z nejvýznamnějších evropských plynovodů - Tranzitního plynovodu. 1994 rozdělení Českého plynárenského podniku na Transgas a osm regionálních distribučních společností; založena Pražská plynárenská, a.s. (zásobuje zemním plynem Prahu a příměstské části Praha-východ, Praha-západ a Kladno). 1996 ukončení výroby a distribuce svítiplynu. 2000 vláda rozhodla o způsobu dokončení transformace českého plynárenství.
Historie a vývoj pražského plynárenství: Pražské plynárenství má dlouhou historii, jejíž začátek je datován rokem 1847, kdy byla v předměstské obci Karlín uvedena do provozu první plynárna pro veřejné osvětlení pražských ulic. Díky tomu se dne 15. září v ulicích Prahy rozsvítilo prvních více než 200 plynových lamp. Mezi další významné mezníky v pražském plynárenství patří: V roce 1867 byla uvedena do provozu první obecní plynárna na rozhraní Žižkova a Vinohrad, která převzala provoz a správu veřejného plynového osvětlení pražských ulic a náměstí a také dodávku pro většinu soukromníků. V roce 1927 byla obcí pražskou dokončena v Praze – Michli největší a nejmodernější karbonizační plynárna tehdejšího Československa. Její areál je doposud využíván Pražskou plynárenskou, a. s., k zajištění části svých činností a je sídlem jejích dceřiných společností. V roce 1947 byl do Prahy přiveden dálkovým plynovodem svítiplyn z plynárny v Záluží u Mostu. Tím započala další etapa rozvoje plynárenství postavená na rušení lokálních plynáren a napojování obcí na velkokapacitní zdroje dálkovými plynovody. V roce 1968 byl postaven velkokapacitní špičkový zdroj svítiplynu také v Praze – Měcholupech. V letech 1974–1988 v Praze probíhala záměna svítiplynu za zemní plyn. Tím nastoupila nová modernější, ekologičtější a bezpečnější éra plynárenství. Pražská plynárenská, a. s., vznikla dne 31. prosince 1993 z bývalých Pražských plynáren, odštěpného závodu státního podniku České plynárenské podniky. V roce 1994 byla zahájena privatizace českých plynárenských společností. Z odštěpných závodů s. p. ČPP byly vytvořeny akciové plynárenské společnosti. V roce 1996 byl odstaven poslední výrobní zdroj svítiplynu v Praze, a tím byla po 149 letech ukončena éra výroby svítiplynu v Praze. V roce 2002 byl zahájen návrat plynového pouličního osvětlení do ulic historického centra Prahy. Od 1. ledna 2007 došlo k plnému otevření trhu se zemním plynem v České republice a činnost zahájila dceřiná společnost Pražská plynárenská Distribuce, a. s., člen koncernu Pražská plynárenská, a. s., čímž byl splněn legislativní požadavek na právní oddělení regulované činnosti distribuce zemního plynu od obchodu s touto komoditou.
Společnost Pražská plynárenská, a. s., je ovládána společností Pražská plynárenská Holding, a. s. PPH, a. s., vlastní 50,2% podíl na základním kapitálu PP, a. s. K 1.1.2010 měla Pražská plynárenská, a. s., následující dceřiné společnosti: Pražská plynárenská Distribuce, a.s.
Pražská plynárenská Servis Distribuce, a.s.
Informační služby – energetika, a.s.
Pražská plynárenská Správa majetku, s.r.o.
Prometheus energetické služby, s.r.o.
Pragoplyn, a.s.
Měření dodávek plynu, a.s.
