VY_32_INOVACE_FY.12
OPTIKA II
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011
OPTIKA II Optická čočka je optická soustava dvou centrovaných ploch, nejčastěji kulových, popř. jedné kulové a jedné rovinné plochy. Čočka je tvořena z průhledného materiálu. Slouží především v optice, ale také v jiných oborech, pro ovlivnění šíření světla v širším smyslu, tj. viditelného světla, infračerveného a ultrafialového záření. Čočky jsou nejčastěji skleněné, ale k jejich výrobě se běžně používají také plasty.
Optická čočka
OPTIKA II Druhy čoček Čočky jsou většinou kulové, tj. alespoň jeden jejich povrch je tvořen částí kulové plochy. Ve zvláštních případech se používají čočky jiných tvarů.
Základní dělení čoček vychází z toho, jak působí na prošlý rovnoběžný optický svazek.
OPTIKA II Spojné čočky
neboli spojky mění svazek na sbíhavý, takže paprsky se za nimi protínají v bodě označovaném jako ohnisko. Vzniká tak skutečný obraz předmětu před čočkou.
Rozptylné čočky neboli rozptylky svazek mění na rozbíhavý, který zdánlivě vychází z ohniska před čočkou a vytvářejí zdánlivý obraz.
OPTIKA II Čočky jiných tvarů Existují také čočky, které mají jiný tvar povrchu, než je kulová výseč: cylindrická čočka - aspoň jeden její povrch je tvořen částí válce; Používá se mj. ke korekci některých vad zraku. multifokální čočka - má v různých místech různou ohniskovou vzdálenost, používá se u multifokálních brýlí. Fresnelova čočka - je to plochá čočka vzniklá rastrováním obvyklé kulové nebo válcové čočky asférická čočka - je rotačně symetrická ale má jiný, než kulový tvar. Speciálně navržené tvary takovýchto čoček umožnily například konstrukci nových druhů fotografických objektivů a astronomických přístrojů. toroidní čočka - ve dvou navzájem kolmých rovinách má jiné zakřivení, takže v každé z nich ovlivňuje sbíhavost paprsků jinak.
OPTIKA II Objektiv
je čočka nebo soustava čoček, vytvářející opticky změněný obraz, který se obvykle ještě dále zpracovává. Používá se například ve fotoaparátu k soustředění světla na senzor nebo na film. Mezi objektivy fotoaparátu, kamery, dalekohledu, mikroskopu a dalších optických zařízení není v principu rozdíl, liší se ale svou konstrukcí.
OPTIKA II Mikroskop
je optický přístroj pro zobrazení malého sledovaného objektu ve větším zvětšení. Pod označením mikroskop je obvykle myšlen optický mikroskop, který pro zobrazení využívá světelných paprsků, existují však i jiné mikroskopy, např. elektronový mikroskop.
OPTIKA II Popis mikroskopu
Základem mikroskopu jsou čočky, které tvoří objektiv a okulár. Okuláry a objektivy jsou často výměnné. Jednoduchý mikroskop je složen ze dvou spojných soustav čoček, které mají společnou optickou osu. Pozorovaný předmět se umisťuje blízko před předmětové ohnisko, takže vzniká skutečný, zvětšený a převrácený obraz.
OPTIKA II Optický dalekohled či teleskop je přístroj k optickému přiblížení pomocí dvou soustav čoček nebo zrcadel: objektivu a okuláru, jímž se obraz pozoruje. Hlavními parametry optických dalekohledů jsou světelnost a zvětšení. Opticky účinná plocha objektivu určuje světelnost dalekohledu a poměr ohniskových vzdáleností objektivu a okuláru jeho zvětšení. Podle konstrukce objektivu se dělí na: Refraktory - jejichž objektiv je tvořen čočkou nebo soustavou čoček Reflektory - jejichž objektiv je tvořen zrcadlem. Podle hlavního určení se rozlišují na: dalekohledy astronomické dalekohledy pozemní včetně zaměřovacích a geodetických divadelní kukátka triedry a další.
OPTIKA II Popis dalekohledu
Schéma Keplerova dalekohledu: 1 - objektiv, 2 - okulár, 3 - oko, 4 - předmět, 6 - zvětšený obraz, 7 tubus; f1 - ohnisková vzdálenost objektivu, f2 - ohnisková vzdálenost okuláru.
OPTIKA II Použité prameny:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Dalekohled http://qed.ben.cz/lupa
VY_32_INOVACE_FY.12
OPTIKA II
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011
