VVAA – Vzdělávání v artefiletice a arteterapii Dvouletý akreditovaný kurz v artefiletice a arteterapii
Prvky, kterých si lze všímat ve výtvarné tvorbě Závěrečná práce
Vypracovala: Bc. Anna Ciprová Koordinátor kurzu: Bc. Miroslav Huptych Nástupní rok: 2006/2007 Datum: 3.12.2007
1
Obsah Úvod.......................................................................................................................................... 2 1. O Letním domě .................................................................................................................. 2 1.1. Arteterapie ....................................................................................................................... 3 1.2 Artefiletika ....................................................................................................................... 3 2. O projektu archivace ........................................................................................................ 4 3. Čeho je možné si ve výtvarném projevu všímat ...................................................... 6 4. Barevnost ............................................................................................................................ 7 5. Prostor .................................................................................................................................. 9 6. Analýza čáry..................................................................................................................... 11 7. Figura a pozadí ................................................................................................................ 12 8. Perspektiva ....................................................................................................................... 12 9. Hodnocení výtvarné produkce dětí............................................................................. 12 Závěr ....................................................................................................................................... 13
Úvod Cíl mé práce je především utřídit si poznatky, které jsem během dvou let v arteterapeutickém kurzu získala. Jedná se zejména o to, jak se lze na výtvarný projev dívat, co lze v obrázku sledovat. Věřím, že toto shrnutí nám bude k užitku i při práci občanského sdružení Letní dům, které poskytuje svou službu dětem z dětských domovů . Ve své práci mj. využívá i přístupů a technik arteterapie a artefiletiky. V současné době se věnuje projektu archivace výtvarných děl dětí, ve kterém je potřeba nastavit určitá kritéria, která by vždy daný obrázek vhodně zařadila. Práce bude proto použitá i jako určitý „interní sumář“, který může posloužit jako inspirace, co a v jakých kontextech lze v obrázku sledovat a jak vhodně nastavit další kritéria pro archivaci. Ve své práci nejdříve stručně představím činnost občanského sdružení Letní dům, podrobněji popíšu postup a význam archivace obrázků dětí z dětských domovů. Dále se budu podrobněji zabývat některými z prvků, které lze ve výtvarné tvorbě sledovat.
1. O Letním domě Občanské sdružení Letní dům je nestátní nezisková organizace, která usiluje o trvalé, pozitivní změny v životě dětí a mladých lidí v dětských domovech. Cílem poskytovaných služeb je posílení souboru psycho-sociálních schopností, které mladým lidem po ukončení ústavní výchovy umožní plynulý přechod do samostatného života. Letní dům prostřednictvím nejrůznějších činností působí na děti a mladé lidi z dětských domovů tak, aby byla posilována jejich schopnost sociálního začlenění. Činnost probíhá v průběhu celého roku, zejména pak v době dlouhých i krátkých prázdnin a o víkendech. Dlouhodobá a kontinuální sociální služba Letního domu je pro děti a mladé lidi z dětských domovů realizována již od roku 1997. Veškeré služby vychází z těchto principů: 2
Individuální přístup k dětem a mladým lidem Kontinuální dlouhodobé a systematické působení (spolupráce s DD Radenín od roku 1995 do roku 2007, DD Krompach od roku 1999, s DD Písek od roku 2005) Odborná garance, vzdělání a zkušenosti zaměstnanců a supervizorů Využívání expresivních přístupů v terapii – při práci používáme metody techniky arteterapie, artefiletiky, muzikoterapie, tvořivé dramatiky Spolupráce s dobrovolníky
Léčba uměním, která byla v předchozích bodech zmíněna, je stěžejní součástí aktivit Letního domu. S ohledem na zaměření práce se podrobněji věnuji pouze arteterapii a artefiletice. 1.1. Arteterapie Arteterapie je jedním z psychoterapeutických postupů, je to expresivní forma psychoterapie, která využívá malbu, kresbu, sochařství a jiné techniky k diagnostice a léčbě, k výchově a komunikaci. „Arteterapie jako neverbální technika podněcuje klienta, aby se vyjadřoval jinak než slovy. S těmi jsme navyklí zacházet a využívat jich jak k předávání, tak k matení a zastírání obsahů. Ve výtvarném projevu to pro většinu lidí není tak snadné, jelikož jej neumíme kontrolovat tolik jako verbální výraz. Arteterapie umožňuje vyjádřit a zpracovat mnohé, co si neuvědomujeme a ani bychom to nebyli schopni vyjádřit slovy.“1 Arteterapie je také odpočinkovou tvůrčí činností; její pomocí se dosahuje vnitřní relaxace, podporuje se emoční vývoj jedince, klient se zbavuje blokujících psychických zábran, arteterapie podporuje kladné vztahy a sjednocení osobnosti atd. Schopnost namalovat obrázek či zhotovit koláž, případně zkusit se sám sebe ptát na to, co jsem vytvořil, popřemýšlet o tom... to jsou věci, které by mohly patřit k běžným schopnostem člověka a jistě by podpořily schopnost sebereflexe. Spontánní výtvarná tvorba obohacuje tvořivost, podporuje uzdravující procesy a může nám pomoci porozumět sobě samým. „Arteterapie pracuje s procesem tvorby a se silou obrazu. Nemusí, a často by ani neměla, interpretovat. A změny se přesto dějí, klient prožívá sublimaci vázané energie, vytěsněné obsahy se daří dobře integrovat, často zcela bez doslovné interpretace a přímé terapeutické intervence. V tom je veliká síla a možnost, kterou arteterapie nabízí.“2 Arteterapeutických technik je mnoho, může to být volné čmárání tužkou, volná kresba prsty, koláže, tématická kresba, tématické modelování, interakční kresba ve dvojici, malování ve skupině atd. Při výtvarné činnosti nejde jen o sebepoznání nebo o sdílení pocitů, ale také o společnou tvorbu v hravé atmosféře. To lze dobře pozorovat při skupinových výtvarných činnostech. Samotný proces tvoření pomáhá růstu osobnosti. Výtvarná činnost je pro člověka přirozená, každý člověk je schopen tvořit smysluplná výtvarná díla a výtvarné techniky se v psychoterapii používají proto, aby usnadnily vyjadřování pocitů. Z tohoto důvodu i z důvodů výše zmíněných občanské sdružení Letní dům využívá techniky arteterapie při své práci s dětmi z dětských domovů.
1.2 Artefiletika Jedna z dalších metod práce, kterou občanské sdružení Letní dům využívá, je artefiletika. „Artefiletika je umělecko - pedagogická disciplína, která arteterapeutické postupy využívá v oblasti výchovy. Artefiletika je vedena snahou povzbuzovat duševní síly dětí a 1 2
Současná arteterapie v České republice - příspěvek Aleny Koblicové, s. 25 Současná arteterapie v České republice – příspěvek Margarety Šlemínové, s. 30
3
předcházet jejich psychickému nebo sociálnímu selhávání v pozdějším věku. Cílem artefiletiky je výchovně zhodnotit výtvarnou aktivitu jako symbolického prostředníka mezi niterným světem dítěte a světem lidské kultury nebo přírody.“3 Každý člověk se musí po celý život vyrovnávat se svými strachy a bolestmi, prožívá také radosti a pocity štěstí. Děti, které přicházejí do dětského domova, téměř vždy přichází s traumatem, které pramení ze zkušenosti, že osoby jim nejbližší z nějakého důvodu nemohly, nechtěly či nedokázaly se o ně starat, mnohdy jim dokonce velmi ubližovaly. Výtvarný projev zachycuje tyto pocity a niterné obsahy, dává jim "tvář". Tím jim potom dokážeme lépe porozumět a lépe se s nimi vyrovnávat. Artefiletika však také chápe výtvarný projev a s ním spjaté zážitky jako "spojující článek mezi dětskými osobními zkušenostmi a velkým kulturním světem, který je obklopuje. Arteterapie a artefiletika je zaměřena na proměnu tvůrce, nikoli na estetické sdělování obsahů jinak nesdělitelných. Artefiletika je moderní pojetí výtvarné výchovy, které využívá některých prostředků arteterapie“4. Artefiletika je založena především na rozvoji tvořivosti dítěte ve vztahu k jeho osobnosti. Jde o tzv. osobnostně orientovanou výchovu, ve které jde o respekt k přirozeným potřebám dítěte a která se snaží vytvářet co nejlepší podmínky pro jeho individuální rozvoj. „Artefiletika podporuje spontánní expresivitu, zaměřuje se na prožitkovou stránku tvorby. Rozvíjí citlivost a vnímavost vůči estetickým kvalitám života, tvořivost a citlivost vůči světu a vztahům. Využívá kultivující potenciál osobní a skupinové reflexe.“5
2. O projektu archivace Projekt archivace obrázků, které vznikly během pobytů Letního domu, je veden snahou zaznamenat výtvarnou produkci dětí z dětských domovů v průběhu let jejich umístění v ústavní výchově. V současné době je uchováváno cca 1.500 obrázků z 80 pobytů s dětmi z dětských domovů z let 2001-2007. Obrázky jsou stručně popsané na zadní straně, obvykle je jejich součástí záznam povídání s dítětem o jeho obrázku (uložených v textových dokumentech či na papíře v archivu Letního domu), které se používají zejména při supervizních setkáních, určité části pak někdy jako doprovodný text na výstavy a pro prezentaci práce Letního domu. V současné době probíhá vytváření digitálních kopií dle nastavených technických parametrů. Následně je každá z kopií vytištěná ve dvou výtiscích - jeden do archivu Letního domu a druhý pro autora(-y) díla. Dítě svou složku obrázků (kopií) dostane při odchodu z dětského domova. Ve chvíli uložení digitální podoby obrazu do databáze je potřeba ho také popsat dle zvolených parametrů pro popis (důvod vzniku díla, proces vzniku, vlastní obsah díla, použitá technika, zadání, úvod před tvořením, reflexe autora, podněty pracovníka atd.) Vznikne tak digitální archiv, kde budou uloženy obrázky ve formátu jpg a popsány v metadatovém formátu. „Jako nejlepší se jeví formát CDWA (CATEGORIES FOR THE DESCRIPTION OF WORKS OF ART) jedná se o metadatový standard vytvořený J. Paul Getty Trust & College Art Association pro popis uměleckých, architektonických děl a jiných kulturních objektů, sbírek a odpovídajících obrazů těchto objektů. Více o formátu na http://www.getty.edu/research/conducting_research/standards/cdwa/).“6 Formát popisuje v dostatečné míře obrazy jako umělecká díla. Bude jej však potřeba doplnit v oblasti 3
Slavík, Slavíková, Hazuková. Výtvarné čarování, s. 10 Slavík, Slavíková, Hazuková. Výtvarné čarování, s. 10 5 Současná arteterapie v České republice – příspěvek Milana Stiburka, s 36 6 Vrzáček, Jan . Podklady pro archivací Letního domu – interní materiál, 2007 4
4
předmětového popisu o popis „terapeutický“. Toto pojetí vychází z odlišnosti výtvarných děl, pro účely Letního domu je vhodné oddělit díla vzniklá v rámci aktivit využívající arteterapii a artefiletiku . Současně je také významné průběžně zaznamenávat postřehy týmu z pohledu arteterapie. Cílem archivace je: - zaznamenat vývoj jednotlivých dětí přes výtvarnou tvorbu - umožnit darovat dětem složku s jejich obrázky za dobu umístění v DD - vytvářet studijní materiál pro výzkum - umožnit lepší orientaci v obrázcích a jejich využití při supervizní případové práci - sledovat výtvarné projevy v čase - co nejúsporněji zpracovat vybraný výtvarný materiál tak, aby byl bezpečně uložený jak originál, tak digitální kopie a snadno vyhledatelný podle všech potřebných kritérií Ukázka popsaného zdigitalizovaného obrázku: Název souboru: ../2005/05 Staň se obrazem 2/05_011_001.jpg Datum: 2005-08 Pobyt: Staň se obrazem II. Program: imaginace Anotace programu: červená barva Autor: L., A. (1993) dětský domov: Písek název: Červená barva technika: tempera formát: 300x300 barevnost: Č barevnost: M téma/žánr terapeutický koncept: slunce Texty k obrázku: Ano Druh: reflexe po malování Soubor: Povidani o obrazcich.doc Umístění: 05-17 (Tomáš V.) Copyright: © 2005, Letní Dům Doposud ještě neusazených cílem Letního domu je, v rámci popisu každého z výtvarných děl, přinášet také určitý arteterapeutický záznam, postřehy pracovníka atd. K tomu je zapotřebí jistě zkušenost v oboru arteterapie a artefiletiky, ale některým pracovníkům Letního domu (kteří nemají terapeutické vzdělání a zkušenosti, přesto jsou však v přístupu ke klientovi vnímaví a citliví), může pomoci i znalost toho, co je možné ve výtvarném projevu sledovat, jak se k sobě určité prvky mohou vztahovat. Tato práce proto reaguje i na tuto potřebu. Letní dům usiluje v rámci archivace o vytvoření kromě jiných popisků i kategorie určitého arteterapeutického hodnocení. Pokusím se proto načrtnout, na základě podkladů zejména z přednášek v arteterapeutickém kurzu, některé z oblastí, které lze ve výtvarném projevu sledovat.
5
3. Čeho je možné si ve výtvarném projevu všímat Jak píše K. Ženatá, „z namalovaného obrázku lze vyčíst diagnostické informace, které mohou být důležitým momentem pro terapii“7. A pokračuje, „v malování nejen tvořím samotný obrázek, ale jemně a lehce přestavuji vnitřní svět.“ 8 V arteterapii můžeme vytvářet a zkoumat samotné arte –artefakty, zkoumat barevnou škálu, využívání barev a jejich opakování, sledovat kompozici obrázku, hledat to, co se opakuje. Vnímat intenzitu čáru (jakým tlakem je vedena, jakým způsobem je spojována, jak jsou čáry umístěné v prostoru, jaká je dynamika čáry). Můžu sledovat perspektivu a její „správnost“ jestli se objevují figury – jejich velikost, pořadí, obsazení, propracovanost atd. Můžeme se zaměřit na symboliku, která se v obrázku vyskytuje a její výklad. Charakteristická pro arteterapii je interpretace, ale nemusí to tak být, jsou i procesově orientovaní arteterapeuti, kteří důraz kladou na samotný zážitek a prožitek tvorby, na její léčivý účinek. Co nám umožňuje arteterapie 9 - možnost sebevyjádření - možnost proměny - možnost poukázat na souvislosti a vztahy mezi nimi - vyjádření nesouladu - možnost poukázání na hranice - proměna náhledů na realitu Prvky, kterých je možné si v obrázku všímat, popisuje Kamila Ženatá. Představuje širokou škálu, ze které si budu podrobněji věnovat jen některým:10 1. Barevnost 2. Technika malby – tempera, pastelky, tužka 3. Formát papíru 4. Struktura malby 5. Rukopis malby 6. Směry, tendence, tahy 7. Nalepování, vlepování 8. Plasticita 9. Bez pozadí, fragmenty 10. Ohraničení formátu, „rámování“ (kolem dokola, nahoře, dole po stranách) 11. Koláž 12. Stříhání, vrypy, protrhání, trhání 13. Kompozice obrazu – na osu, diagonála, kříž atd. 14. Jenom plocha 15. Jenom prvky 16. Centrální motiv 17. Pocit, který z obrazu vychází 18. Čáry, bloky, uzavření, obtahování 19. Chybí něco? Co? 7
Ženatá, str. 9 Ženatá, str. 9 9 Lhotová, Marie. Záznam z přednášky, 2007 10 Ženatá, str. 103 8
6
20. Slova (vepsaná, nalepená...) 21. Co se opakuje? Co je obrázkům společné? 22. Figury? Znaky? Symboly? Čísla? 23. Geometrické tvary 24. Rozdělení plochy na části 25. Různý „věk“ malujícího 26. Obsahové, formální souvislosti 27. Linie, řady, seskupení
4. Barevnost Ve svém následujícím souhrnu využívám zejména podnětů a záznamů z přednášky Radvana Bahbouha, dále pak uvedené literatury. Barvy mají v arteterapii psychologický, estetický a kulturní kontext11. Barvy jsou metaforou emocí, barvu můžeme vnímat jako určitý druh „emočního indikátoru“ stavu klienta12 . Práce s barvami nám umožňuje kontakt se svými emocemi. Jednoduše řečeno, čím více se naučíme malovat barvami, tím lépe. Pomáhá nám to lépe vyjadřovat své emoce v široké paletě. Každá barva představuje určitý princip, doplňuje ostatní. Využití doplňkových barev je důležité kvůli rovnováze. Specifické jsou jednobarevné obrázky, jedna z možných interpretací - fixujeme symptomy, snažíme se vymalovat jen tu část, kterou můžeme. Nepřítomnost barvy v celé kresbě nebo pouze při zpracování určitých témat prozrazuje citovou prázdnotu, někdy asociální tendence. Při použití barvy se uplatňují různé její vlastnosti – intenzita, hustota, viditelnost z dálky a odstín. Jak popisuje I. Reidel 13, každá barva se vyskytuje ve formě studené i teplé. Např. červená (teplá barva) se stává studenější, přimícháme-li modrou. Samotná práce s barvou člověka transformuje. Člověk ve svém životě potřebuje zdravou míru všech barev.
Bílá Bílá je barva, která velice málo pohlcuje světlo, všechno odráží. Bílá vyvolává pocit velkého prostoru, věci osvětluje, zlehčuje, omlazuje. Je to barva symbolizující určitý distanc, nevyjadřuje se k okolnímu světu. Bílá může představovat i jednotu (jsou v ní obsažené všechny barvy)14. Bílá je do jisté míry dominantní barva. vyjadřuje velkou čistotu a určitou nadřazenost. Pokud někdo maluje bílou – ztrácí se tíha, snižuje se razance, vzniká odlehčení. Současně malování bílé na bílý papír „můžeme interpretovat jako potlačování něčeho uvnitř sebe, nebo také jako nechuť přijímat pocity svého těla“15 Bílá je barva nekonfrontační. Černá Černá je vnitřní barva, je obrácená dovnitř, absorbuje. Je to barva tajemna a smutku. Černou vnímáme jako barvu protestu, jako barvu určitého vyčlenění. Je to bariérová barva, slouží jako ochrana – nic neprozrazuje, chrání. Šedá, černá – často vyjadřuje, že jsou lidé ve 11
viz Šicková, s. 157 Šicková, s. 172 13 viz Ridel, s. 90 14 Šicková, s. 161 15 Šicková, s. 161 12
7
stresu, nechtějí toho o sobě dát tolik vědět. Černá komplikuje, nepřijímá, je ale znakem toho, že se člověk dokáže chránit, vymezit svůj prostor. Dobře se navazuje kontakt s lidmi ve výrazných a světlých barvách – ne v černé. „Používání černé barvy ve výtvarném projevu obyčejně signalizuje, zejména u dětí, prožité trauma či depresi.“16 Žlutá Žlutá barva podporuje duševní kapacitu člověka. Je jednou ze základních barev, vyvolává pocit tepla. Žlutá je kontaktní barva, komunikující, hravá, přitahuje pozornost ostatních. Mají ji rády děti, dospělí moc ne. Dlouhodobě je žlutá spíš obtěžující. Žlutou neprožíváme jako hlubokou barvu. Pojí se s ní povrchnost a snadnost kontaktu, temperamentnost a sangviničnost. Je to extrovertní barva. Z živlů tomu odpovídá vzduch. Rozptýlený a lehký. Žlutou mají rádi lidé, kteří jsou více racionální, jednoduchá. Žlutá často označovala prostor někoho (př. Čína), zesměšnění menšiny (židovské hvězdy), šat prostitutek. Žlutá nejde do hloubky, je to psychosomatická barva, lidé, co mají rádi tuto barvu často psychické obtíže nevědomě skrývají do tělesných obtíží. Symbolizuje sebeprezentaci a také svobodu. Červená Je barvou energie, vitality, sexuality, síly. Je to barva, která vyvolává aktivaci, souvisí s činností, aktivizuje k boji či k útěku.. Červenou barvu najdeme často v malbách především hyperaktivních dětí a dětí agresivních. V mladším věku (cca do 6ti let) je to barva, kterou mají rádi všechny děti. 17 Červená souvisí s pudovou energií – agresivitou a sexualitou. Základní slovo červené je čin. Je to barva konfrontační, jde proti něčemu. přináší pokrok. Z živlů odpovídá ohni. Lidé mají rádi červenou, je to autonomní barva, určuje vlastní zákony. V emocích je to spojeno se vztekem. Temperamentově k červené náleží choleričnost. Červená se v chování lidí projevuje jako silná gesta, zaťaté pěsti, poklepávání rukou a nohou. Z hlediska psychopatologie: mánie, workholismus. Pojí se tyto nemoci: vysoký tlak, infarkt, vysoké horečky, spojení se zápaly. Červená vždy převládá na úrovni vnímání (stejné množství červené a modré – zdá se větší plocha červená). Růžová Barva těla, barva nezralosti a nevinnosti. Růžová podporuje chuť k jídlu. „ V malbách může být používána lidmi s fyzickými příznaky způsobenými chorobou nebo stresem.“18 Zelená Barvy rovnováhy mezi modrou a žlutou. Je to barva, která uklidňuje. Ohraničuje a brání, potvrzuje hranice. Příliš mnoho zelené ale může způsobit depresivní efekty, jak uvádí J. Šicková. „Děti týrané a sexuálně zneužívané často používají zelenou barvu v kombinaci s červenou.“ 19 Se zelenou se pojí houževnatost. Z živlů jí odpovídá země ve svojí ohraničenosti. Takoví lidé si drží svůj prostor, jsou uzavřenější. Zelená je konzervativní barva. Modrá Barva vody a nebe, většinu reakcí, které v nás vyvolává, se podobá reakcím vody. Jak uvádí J. Šicková, je to diagnosticky významná barva zejména, když je použitá neobvykle 16
Šicková, s. 161 Šicková, s. 161 18 Šicková, s. 162 19 Šicková, s. 163 17
8
(např. modrý strom) – poukazuje na prožité trauma spojené s rodinou. Obsahuje protikladné významy. Je to pomáhající barva, neruší nás, uklidňuje. Pojme do sebe i vše nepříjemné. Základní význam modré je cit, přizpůsobuje se ostatním barvám. Modrou mají rádi lidí meditativní, lidé, kteří mají rádi klid. Lidé, kteří dokáží naslouchat a nechtějí být tolik viděni. Emocím tomu odpovídá smutek. Hnědá „Barva solidních, spolehlivých, trpělivých jedinců“ 20 Hnědá uzemňuje, hnědá může signalizovat nárůst zdravotních obtíží ve spojení s psychikou. Hnědá značí určité zaměření na tělesnou formu. Hnědá je přepálená červená – může znamenat zadrženou energii. Vytváří obranu, ale nejde proti ostatním. Hnědá je barva majetku, barva dřeva, vede k určité formě shromažďování. Může to být i barva značící ideologii. Oranžová Složená z aspektů červené a žluté, barva dětská a hravá, silně přitahuje pozornost. Barva, která na sebe upozorňuje. Patřila by k životní etapě dospívání. Fialová Barva protikladů (1/2 červené a ½ modré). Fialová je svázaná s velmi dobrým kontaktem s vlastním tělem (těhotenství, šestinedělí). Barva protipólů. Z hlediska citů je ve fialové velká potřeba se adaptovat, po identifikaci, po velikém citu. Často neuspokojení z aktuální životní situace. Fialová je barva spirituality, mystiky. U dětí je tato barva je často znakem neklidu a malé děti ji používají jen zřídkakdy. Často se vyskytuje ve spojení s modrou a prozrazuje úzkost. Je používána hlavně v obdobích obtížné adaptace. Šedá Různé odstíny, poměr černé a bílé. (Ano i ne). Barva neutrality, nejednoznačné vyjádření. Snižuje intenzitu barev, které jsou vedle ní. „Spolu s černou a hnědou barvou je to barva kterou používají ve svých malbách často děti z dětských domovů, které prožili trauma, dále pak depresivní klienti.“21 V šedé potenciál skryté alergie vůči ostatním. Šedá komplikuje i vztahy. Když je člověk unavený, ve stresu, často upřednostňuje šedou. Šedá má určitý dar kompromis mezi dvěma rozdílnými názory. Někdy je šedá barvou nudy. Trochu připravuje o sílu prožitku.
5. Prostor Plocha obrazu je nejčastěji obdélníková. Vyjádření určitých témat v určitých částech může být diagnosticky významné. Jak popisuje I. Riedel „Plocha obrazu je projekční rovinou všeho zobrazeného. Odedávna se psychologie umění a psychodiagnostika zabývaly symbolikou obrazových polí, takzvaných kvadrantů, poněvadž bylo nápadné, jak se u předmětů, přiřazených určitým obrazovým polím, stále opakují určité příbuzné významy.“ 22 20
Šicková, s. 163 Šicková, s. 163 22 Riedel, s. 23 21
9
Prostorová symbolika 1. Podle Kyzoura Náhradní komunikace s protějškem
Latentní problém, reakce na aktuální konflikt Základní povaha, aktuální problém
Strana okolí
Strana subjektu
a chování Aktuální komunikace s protějškem
Identifikace, chování, očekávání od okolí
2. Podle Grünwalda Vědomí, superego, duchovno, víra, intelekt VZDUCH, prázdno, přání, ústup
zóna pasivity, divácký postoj k životu
OHEŇ, vrchol, cíl, konec
zóna aktivity aktivní postoj k životu
matka, minulost, introverze
VODA, počátek, zrození
otec, , budoucnost, extroverze regrese, fixace na rané vývojové stupně
napětí, pudy, konflikty k
ZEMĚ, hmota, pád
nevědomí, kolektivní nevědomí, id, pudy, kořeny, materie
Pohyb v prostoru 1. Podle Pulvera Stažení do sebe, obavy z kontaktu
aktivita, prosazení, ctižádost
naivně do sebe obrácený, nejistota, obavy, zablokování
naivní extroverze hledání kontaktu
Směr pohybu: růst, vývoj
regres
ústup, touha
zakořenění 10
Pohyb může být na obraze znázorněn různým způsobem:23 a. pohybem čar b. pohybem tvarů c. pohybem barev v jejich vzájemném spojování a v jejich stupni intenzity d. dále směrovými tahy obrazových prvků a obrazových objektů vůči sobě navzájem e. a konečně pohyblivými obrazovými motivy jako vítr a voda
6. Analýza čáry V kresbě můžeme sledovat zejména jakým tlakem je čára vedena; jakým způsobem je čára spojována; jak jsou čáry umístěné v prostoru; jak čára široká (šíře čáry znamená štěrbinu do okolního světa, lidé světu otevřenější – širší typ čar. Úzká čára – určitá kontrola, distanc, uzavřenost, úzkostlivost, citlivost, jemnost)24 Dynamika čar U pozitivních emocí – převažující oblé, kulaté, závitnice U negativních emocí – obvykle se projevují více ostré tvary, cikcak, klikaté. Čáry jsou provedené větší silou (vztek mobilizuje, negativní emoce nás stojí daleko více duševní energie) „Člověk potřebuje pro své působení přiměřené dávky hranaté a kulaté.“ (J. Šturma) V každé čáře je zastoupen pohyb a forma. 25 Pohyb je projevem naší nevědomé, instinktivní a biologické podstaty. Forma je chtěná, záměrná, vědomá. Kombinace dimenzí (šíře a tlak) vede k vzniku 4 typů čar: 1. Pevná čára – kombinace silné tlakové i široké čáry. Je to projev vitální síly, schopnosti se uplatnit, radovat se ze smyslových požitků. 2. Plná čára – slabý tlak, velká šířka. Projev slabší vitality, ale otevřenosti. Připravenost jít do kontaktu. 3. Ostrá čára – výrazný tlak a úzká čára. Znamení vydatné vitality Určitá zdrženlivost v kontaktu. 4. Jemná čára – slabý tlak a úzká čára. Kombinace jemné konstituce, povahy s opatrností. zdrženlivostí. Často lidé velmi senzibilní, vnímaví, ale současně tendence přílišného zatížení. Celkově se dá i na tomto poli terapeuticky pracovat a posilovat alternativy čar.
23
Riedel, s. 85 viz Šturma, Jaroslav. Přednáška, 2007 25 viz Komplexní dojmové znaky 24
11
7. Figura a pozadí J. Šicková popisuje varovné znaky v kresbách a malbách týraných a zneužívaných dětí následovně:26 - kresba postavy s nohami příliš od sebe (pocit zranitelnosti) - těla jsou bez rukou, bez ramen (neschopnost odolávat násilí) - postavy oblečené v sexy oblečení - tváře s dlouhými řasami - hlavy bez těl - těla bez spodní částí – ignorovaná spodní část – odmítnutí genitální oblasti - disorganiace částí těla - obkreslení, uzavření postavy , - časté použití červené a zelené a jiných kombinací komplementárních barev tam, kde jsou neobvyklé (červené dveře a okna na domech) - umělecký regres kresby - kruhy - srdcovité tvary - slzy, déšť
8. Perspektiva S využitím prostoru na obrazové ploše se stává aktuální otázka pozadí. „Perspektiva předpokládá schopnost zaujmout určitý úhel pohledu, přemýšlet o něm, získat orientaci v prostoru, stanovit priority a zároveň schopnost jasné konstrukce. „27 Schopnost vyjádření perspektivy je spojená se schopností vidět perspektivu v životě. Např. u ztvárnění cest lidé závislí na návykových látkách obvykle neumí znázornit perspektivu - malují stejně širokou cestu
9. Hodnocení výtvarné produkce Při posuzování výtvarné produkce je důležité vidět výtvarný produkt jako celek a hodnotit ho globálně, všímajíc si však jednotlivých podob formálně proměnných, jako je např. integrace, využití prostoru, kvalita linie atd. 28 Pole, na které vstupujeme při hodnocení výtvarné produkce je velmi křehké, je nutné být opatrný, obzvláště kvůli možnosti nesprávné diagnostiky. Je důležité každou kresbu posuzovat v kontextu dítěte, „každý s uvedených znaků se může vyskytnou v modifikaci, která je jedinečná a proto i její dekódování si vyžaduje jedinečný přístup a jedinečnou moudrost a prozíravost“ 29 Užitečnost výtvarné reflexe a cílených arteterapeutických metod a postupů je:30 - snížení negativního vlivu postižení nebo ohrožení různě hendikepovaného jedince - pozitivní ovlivňování jeho vývoje posílením jeho sebevědomí - zvýšení pocitu vlastní hodnoty a důstojnosti - zvýšení vývojové úrovni v těch oblastech, kde je to důležité z hlediska postižení 26
Šicková, s. 100 Riedel, s. 110 28 viz Šicková, s. 129 29 Šicková, s. 101 30 Šicková, s. 255 27
12
- posílení jeho kompetencí, jako i kompetencí jeho rodiny, i schopnost kriticky uvažovat a artikulovat svůj názor dosáhnutím osobní a sociální integrace a autenticity směřující k inkluzi
Závěr V závěru práce bych ráda podotkla, že ačkoliv práce nepřináší na pole arteterapie nic, co již nebylo řečeno, pro mě znamenala velkou příležitost „své“ poznatky strukturovaně zaznamenat. Současně bych ráda poděkovala za celý kurz a jeho přínos pro svou práci i pro sebe samotnou., za vysokou kvalitu lektorů a za vše, co přinášeli, za skvělou organizaci celého kurzu. Děkuji.
Použitá literatura: 1. KOLEKTIV AUTORŮ. Současná arteterapie v České republice a zahraničí. 1. vyd. Praha : UK v Praze – Pedagogická fakulta, 2000. 200 s. ISBN 80-7290-004-8 2. RIEDEL, Ingrid. Obrazy v arteterapii, umění a náboženství.: interpretace obrazů z pohledu hlubinné psychologie. 1. vyd. Praha : Portál, 2002. 200 s. ISBN 80-7178-531-8 3. SLAVÍKOVÁ, Vladimíra; SLAVÍK, Jan; HAZUKOVÁ, Helena. Výtvarné čarování: artefiletika pro předškoláky a mladší školáky. 1.vyd. Praha : UK v Praze – Pedagogická fakulta , 2000. 212 s. ISBN 80-7290-016-1 4. ŠICKOVÁ – FABRICE, Jaroslava. Arteterapeia – úžitkové umenie? 1. vyd. Bratislava: Petrus, 2006. 273 s. ISBN 80-89233-10-4 5. 6. VLASÁK, Rudolf. Základy projektování informačních systémů. Praha : Karolinum, 2003. 144 s. ISBN 80-246-0727-1 7. VRZÁČEK, Jan; Ciprová, Anna; Kokrdová, Lucie; Kolská, Marta; Špatzová, Renata; Zákora, Cyril. Výroční zpráva 2006. Praha : Letní dům, 2007 8. ŽENATÁ, Kamila. Obrazy z nevědomí. 1. vyd. Praha : Portál, 2005. 152 s. ISBN 807367-033-X Webové stránky: 1. Dětská kresba jako diagnostický prostředek. Dostupný z: http://www.promeg.estranky.cz/clanky/grafologie-a-psychologie-v-pismu-akresbe/detska-kresba-jako-diagnosticky-prostredek (19.5.2007) 2. Komplexní dojmové znaky. Dostupný z: http://ografologii.blogspot.com/search/label/Komplexn%C3%AD%20dojmov%C3%A 9%20znaky (19.10.2007)
13
Arte Následující technika je dílem Mirka Huptycha Co je potřeba: Pro každého 2 čtvrtky A3, nastříhané proužky z A3, tužky, lepidlo, široké spektrum obrázků (lidé, zvířata, příroda, umění, budovy, abstrakce atd. ideálně nalepené na čtvrtky - občas jsou z druhé strany jiné obrázky či text a trochu to mate ), obálky Čas: cca 3 hodiny Cíl: Skupinová práce, jak mě vidí ostatní, jak já vidím ostatní, hra, básnění, učení se „dívat“ Příprava: Připravit obálky s množstvím obrázků – cca 30 ks pro každého, nastříhat proužky z A3, zajistit dostatek pastelek nebo tužek, připravit lepidla. Instrukce: 1. Vysvětlit způsob práce, který nás čeká. 2. Každý si může vytáhnout obálku s obrázky (zde je příjemný ten prvek náhody, proto to rozdělení do obálek a vybírání) 3. Každý dostane 2 čtvrtky A3 a jednu z nich si zřetelně podepíše a dá před sebe. 4. Rozložím si obrázky před sebe a hledám pro každého ve skupině (kromě sebe) obrázek, který druhého (podle mého názoru) nejlépe vystihuje, charakterizuje, hodí se k němu, hned mě napadlo, že je pro tu a tu atd. 5. Na proužek papíru napíšu název obrázku, zkusím ho co nejlépe vystihnout, jako když dávám název svému obrázku nebo obrazu na výstavě. Název může být slovo, ale i otázka nebo celá věta... 6. Obrázek položím na čtvrtku člověka, pro kterého jsem ho vybrala a proužek s názvem obrázku položím vedle. 7. Takhle postupuji u všech ostatních členů skupiny. Když už všichni podarovali ostatní obrázky: 1. Vrátí se všichni do kruhu a dle instrukcí si prohlíží obrázky, které dostali. Je to určitá zpráva o tom, jak je vidí ostatní. Hledají se podobné věci, skupiny (třeba obrázky na kterých jsou lidé, zvířata atd.). V prvním kole každý mluví jen sám za sebe, za své pocity z obrázků. 2. Každý si vezme své názvy obrázků, které dostal/a a vytvoří z nich báseň (nalepí proužky pod sebe, jak text). 3. Vrací se do kruhu, jede se ještě jedno kolo, každý se může zeptat na dva obrázky, kterým nerozumí a neví, proč a od koho je dostal, nebo se může zeptat na obrázky, které se ho nějak „dotkly“ a chce se zeptat, kdo mu je dal a s jakým nápadem, významem. 4. Poslední kolo, každý přečte svou báseň. 5. Uzavření, zpětná vazba (jaké to pro ně bylo) 6. Dá se variovat s tím, že si každý může jeden obrázek, který je mu nejbližší, nechat (nebo ponechat v paměti), rozloučení se „svými“ obrázky + vrací se zpět.
14
