Finance v cestovním ruchu - dvousemestrální kurz

K1FCR3 Finance v cestovním ruchu - dvousemestrální kurz

Přednášející: doc. Jan Pudlák, texty na pudlak.wbs.cz (heslo: ahojte) dotazy na [email protected]

Rozvržení obsahu mezi zimní a letní semestr: zimní semestr

letní semestr

Finance obecně

Podnikové finance

Peníze Banky, rezervy, clearing, emise bankovek, Mezibankovní trh rezerv, Intervence CB - s vyhlášenou základní sazbou

Zdroje financování podniku Vklad kapitálu, navýšení kapitálu. Zdroje v koloběhu hodnoty. Cash flow podniku. Přidaná hodnota, odpisy, zisk

Měny, devizové trhy, kurzy měn struktura světového trhu s devizami, spotový a forwardový kurz měny zákonitosti vývoje kurzu

Cizí zdroje Dluh, míra zadluženosti. Finanční páka. Kapitálové plánování.

Integrace měn - brettonwoodský systém, euro

Bilance podniku. Majetková a finanční struktura podniku. - Financování jednotlivých složek podnikového majetku.

Banky schéma fungování banky Peníze klientů (depozita), úvěry klientům, obchody na mezibankovním trhu

Bankovní úvěry Formy bankovních úvěrů pro krátkodobé financování. Dlouhodobé úvěry

Dluhopisy - půjčka od „veřejnosti“ - emise, obchodování; investice do dluhopisů státní dluhopisy

Emise dluhopisů - finanční zdroj pro podnik

Veřejný kapitál, akcie a burzy akcie jako investice - celkový výnos z akcie obchodování s akciemi, cena akcie, oceňování akcií

Emise akcií akcie jako zdroj financování pro podnik

Alternativní financování – leasing, , rizikový a rozvojový kapitál.

IPO, PO - emise akcií na burze upisovací cena akcií Náklady na kapitál (Cost of capital) Oceňování podniku.

Burza - mechanismus obchodování - efektivní trh role burz v ekonomice

1

1. Základní pojmy: vklad, výnos, úrok, diskontovaný cash flow.

Představme si podnikání, které se odehrává jako jednorázové obhcodní akce. Každá akce má jasný začátek a konec, a na konci výnos.

vklad, PV

čas

výtěžek, FV

Je výnos z transakce 40 tisíc euro hodně nebo málo? To se nedá říci, dokud se nezeptáme a) jak velký byl vklad? b) za jakou dobu byl dosažen výnos? c) jaké riziko s tím bylo spojeno, ve srovnání s jinými oblastmi podnikání?

a) Výnos a vklad:

výnosová míra - rate of return - porovnání výnosu s vkladem čistý výnos 40 40 40

800

800

0,05

800

hrubý výnos 840

1

840 vklad, PV

čas

= 0,05

výtěžek, FV

= 1,05

800

Sazba výnosu - rate:

0,05

neboli

Koeficient zhodnocení (úrokový faktor):

1,05

neboli

1 + 0,05

Koeficient zhodnocení je obecně:

1+u

neboli

1 + sazba

2

5%

b) Výnos a čas:

sazba per annum

Podnikatel A vydělal na dovozu ústřic 40 % za tři roky. Podnikatel B vydělal jen 9 % zisku na vývozu hlemýžďů, ale za 6 měsíců. Který byl úspěšnější? zisk 40 %

zisk 9 %

6 měsíců

3 roky

Položme oba grafy na sebe a vyznačme 1 rok: zisk 40 % 18 % za rok

zisk 9 %

°

° 13 % za rok

6 měsíců

1 rok

2 roky

3 roky

Míru výnosu přepočítáváme na jeden rok, latinsky per annum, zkratka p. a. V tomto vyjádření jsou transakce různých délek dobře srovnatelné.

3

c) Výnos a riziko:

riziková prémie (s určitou pravděpodobností) vyděláme tolik nebo tolik.

Riziko je možnost, že (s určitou pravděpodobností) příjdeme o část vkladu, nebo o celý.

Větší riziko znamená větší pravděpodobnost „prohry“ a menší pravděpodobnost „výhry“. Investoři jsou ochotni podstoupit větší riziko jen tehdy, je-li potenciální „výhra“ čili výnos, vyšší. Proč by někdo investoval 100 korun do losu, kde je šance na výhru téměř nulová, kdyby výhra činila 200 korun? Ale mnoho lidí rádo obětuje 100 korun a příjde o ně, když výhra činí 50 milionů korun. Zkrátka rizikové podnikání musí potenciálně vynášet víc než méně rizikové.

Pro riziko konkrétní investice nemáme přímou míru, pouze nepřímé metody. Jedna z nich, a to v praxi nejpoužívanější, je srovnání s určitými tržními veličinami. Trh, jak známo, tíhne k rovnovážným veličinám, ale ne v každé situaci a ne v každém okamžiku. Proto i tržní veličiny je třeba brát s určitou rezervou. Funguje to takto: Investoři, na základě předchozích zkušeností, přisuzují aktivům konkrétní stupně rizika, a podle toho požadují odpovídající míry výnosů a nabízejí z toho odvozené ceny*. * Jak se ceny aktiv přizpůsobují požadovaným výnosů bude v přednášce o dluhopisech. Známe-li tržní ceny aktiv a míry výnosů (akcií a dluhopisů) v různých odvětvích a oborech ekonomiky, pak můžeme zařadit zvažovanou investici do pomyslné škály rizikovosti a odtud vzít i požadovanou míru výnosu. Ale stále máme na paměti, že jde o kritérium orientační.

Ještě přesněji než v míře výnosu se riziko odráží v míře zvané riziková prémie. To je ta část míry výnosu, která převyšuje bezrizikový výnos. riziková prémie (marže) - Risk Premium nebo Risk Margin:

13,5 % prémie za riziko 16 % celkový výnos

2,5 % výnos z bezrizikové investice

4

Bezrizikový výnos: Ke každé investici existuje alternativa - uložit peníze jako termínový vklad do banky nebo koupit státní dluhopisy. Tyto dvě formy se považují za investice s nejnižším rizikem a říká se jim „bezrizikové investice“, i když jisté riziko s nimi spojeno je. Dejme tomu, že výnos ze státních dluhopisů činí 2,5 %. Pak by nemělo smysl podnikat (investovat), kdyby výnos měl být 2,5 % (nebo jen o málo víc, 2,7 % či 2,9 %) - to už by bylo rozumnější inkasovat bezrizikový výnos 2,5 %. Riziko podnikání je odměněno teprve tím, co převyšuje bezrizikový výnos - rizikovou prémií.

Malá ukázka testových otázek: Při hodnocení výnosu z podnikání musíme brát v úvahu tři souvislosti:     

Koeficient zhodnocení získáme dělením dvou částek,  konečné a počáteční  bezrizikové a rizikové  hrubé a čisté

vklad čas peníze riziko cíl

Riziková prémie je

Sazba per annum je sazba (v procentech) přepočtená na

 část výnosu  příplatek k ceně  pojištění proti riziku

 1 rok  základní kapitál  vklad

5

Úrok Úrok je dohoda. Dohodou se rozděluje výtěžek podnikání mezi podnikatele a jeho věřitele. Výtěžek podnikání je nejistý a proměnlivý, zatímco úrok je pevně dohodnutý. Úrok je součást závazku dlužníka. Placení úroku má přednost před výtěžkem z podnikání připadajícím podnikateli. Jak narůstá úrok Úrok se podle obecných zvyklostí kalkuluje po dnech. Nárok na úrok vzniká věřiteli v jednom okamžiku na konci dne, o půlnoci při změně data, a to za uplynulý den. Vypočátává se z dlužné částky na konci dne, bez ohledu na to, jaké změny dlužné částky probíhaly během dne (např. ráno jsem měl na běžném účtě 20 000 korun, během dopoledne jsem vložil 2 miliony, ale odpoledne jsem si vyzvedl 2 010 000 korun. Těsně před půlnocí jsem měl na účtě 10 000 korun a z těch se vypočte úrok za právě uplynulý den). Jak se hradí úrok Podle dohody (úvěrové smlouvy, smlouvy o depozitu apod.) se hradí některým z těchto způsobů a) jednorázově, při splacení půjčky b) pravidelně (periodicky), v úrokových obdobích c) připsáním úroků k jistině (kapitalizací, reinvesticí úroků) Složené úročení Skutečné složené úročení - když banka skutečně připisuje úroky k jistině, např. na vkladní knížce. Složené úročení pro účely výpočtu - nutno přesně dohodnout ve smlouvě - nejčastěji se používá roční složené úročení, pro transakce trvající dva roky a více. (Do necelých dvou let lze použít prosté úročení.)

Prosté úročení Při prostém úročení je úrok přímo úměrný počtu dnů. Počet dní při úročení počítáme jednoduše tak, že od data výplaty odečteme datum vkladu. Skutečný počet dní označujeme zkratkou ACT. Zapamatujme si to, protože existuje ještě jiná konvence, podle které má každý měsíc 30 dnů (30/360). Sazba se udává jako sazba za rok, latinsky per annum.

Kolik dní je „per annum“? 360 nebo 365-366 Komplikace je s tím, že historicky vzniklo několik zvyklostí (konvencí, standardů), podle nichž se někdy počítá, jako by rok měl 360 dní, jindy 365 či 366 dní.

6

Konvence 360 = každý den úrok naroste o 1/360 úroku per annum 365/366 = každý den 1/365 úroku p. a., v přestupném roce 1/366

Konvence (standardy) Nejčastěji se setkáte s těmito kombinacemi: ACT/365

výpočet se skutečným počtem dnů transakce a s 365 dny v roce

ACT/365/366

skutečný počet dnů v transakci i v roce

ACT/360

používají banky

Úrokový faktor Úrokový faktor je koeficient, kterým násobíme vklad (půjčku), abychom dostali výslednou částku (jistinu s úroky). Je to jen zvláštní případ koeficientu zhodnocení vkladu, jak jej už známe. A ještě obecněji je to index. V úrokových výpočtech jej používáme ve třech typech úloh: výpočet faktoru, úročení a diskontování.

Zjistěte úrokový faktor! Porovnáme dvě částky Future Value Present Value

840 PV

FV

dělíme

800 840 800

7

= 1,05

Zjistěte budoucí hodnotu (Future Value)! Násobíme vklad FV PV

800 · 1,05 = 840

násobíme

úročení

Zjistěte výši vkladu či současnou hodnotu (Present Value)! Výslednou částku dělíme PV

840 1,05

FV

dělíme

= 800 diskontování

Úrokový faktor a úroková sazba - liší se o „jedničku“ Na výslednou částku (Future Value) můžeme pohlížet také jako na součet dvou složek - původního vkladu a přírůstku: = 40 x 0,05 800

x 1

= 800

vklad PV

výsledek FV 800 · (1 + 0,05) = 840

Obecně zapsáno:

PV · (1 + u) =

FV

Jak se dostat k sazbě per annum? úrokový faktor za 77 dní:

1,085

sazba:

0,085

je výhodné začít vypočtením sazby za jeden den

0,085 : 77

Zbývá vynásobit počtem dní v roce (podle dohodnuté konvence).

8

Známe sazbu per annum (r) - co s ní dále? ... když naše transakce trvá jen 120 dní. Opět - potřebujeme sazbu za jeden den:

sazba p. a. 365

čili

r 365

Za dobu transakce (120 dní) bude sazba:

r x 120 365 A úrokový faktor? Stačí přičíst jedničku.

Malá ukázka testových otázek: Úrok narůstá    

Úrokový faktor získáme dělením dvou částek,  úroků a jistiny  současné hodnoty a vkladu  future value a present value

každý den v poledne každý den o půlnoci na konci měsíce na konci roku

Diskontování je

Úrokový faktor za d dní získáme přičtením jedničky k

 opak úročení  výpočet současné hodnoty  zjištění sazby per annum

 sazbě za d dní  sazbě p. a.  d/365

9

Present Value budoucích plateb

Jde o klíčový pojem financí. Investice = pořízení aktiva. Aktivum pořídíte - půjčením peněz (získáte pohledávku) - uložením depozita (máte depozitum resp. pohledávku; depozitum má stejnou povahu jako půjčka) - vkladem do podniku (svého vlastního, nebo s.r.o. - máte podíl v podniku resp. kapitálový podíl) - koupí cenných papírů (akcií, dluhopisů - máte aktivum nesoucí dividendu, úroky), koupí zlata (cena dlouhodobě roste), koupí nemovitosti, pozemku (lze pronajímat a získávat nájemné, cena dlouhodobě roste), koupí lodi, stroje apod. (získáte aktivum používané při podnikání, umožňující dosahovat zisk). Ale nabytí aktiva není cílem samo o sobě. Aktivum vám generuje výnosy, budoucí platby, též zvané cash flow (peněžní tok). Poznámka: Pokud se rozlišují hrubý cash flow a čistý cash flow (hrubý cash flow mínus výdaje), pak v tomto kurzu budeme termínem cash flow označovat vždy čistý cash flow (net cash flow). Když kupujeme aktivum, kupujeme sérii budoucích plateb - cash flow. Aktivum je jen prostředek, cílem je cash flow (a v něm obsažený zisk).

Kdy je koupě aktiva výhodná? Je investice efektivní? Když se nám zaplacená cena dostatečně zhodnotí, když ze vkladu dosáhneme požadovanou míru výnosu, případně víc, říkáme, že investice je efektivní. Výpočet efektivnosti investice spočívá v porovnání ceny, kterou máme zaplatit, s hodnotou očekávaných cash flow. cena

cash flow

Jinak popsáno: porovnání dnešního výdaje s budoucími příjmy, nebo investice s cash flow výdaj dnes

příjmy v budoucnu

Investice

Cash Flow 10

V budoucích příjmech se vrací nejen dnešní výdaj, ale i výnos. Je míra výnosu dostatečná? Abychom mohli dopovědět, musíme znát ještě jeden údaj: požadovanou míru výnosu.

Požadovaná míra výnosu - required rate of return - je minimální míra výnosu, při které jsme ochotni investici financovat. Zjistíme ji z údajů o podobných investicích (aktivech) resp. o podnicích v daném sektoru podnikání. Když budoucí příjem CF diskontujeme touto požadovanou mírou výnosu r, dostaneme současnou hodnotu příjmu (present value, PV). A obráceně: kdybychom vložili částku ve výši PV a v budoucnu získali uvedenou platbu (CF), z definice diskontování plyne, že bychom dosáhli míru výnosu r. Present value budoucích příjmů (cash flow) je pro nás kritérium. Je to horní hranice ceny, kterou jsme ochotni zaplatit za investici (aktivum).

Cena aktiva se pak porovná s vypočtenou present value. Je-li cena vyšší než PV, nákup aktiva (investice) se nevyplatí.

r = požadovaná míra výnosu

Investice (Cena)

> = <

Present Value

diskontujeme r

porovnáme

Celý postup se dá shrnout: - stanovení požadované míry výnosu - zjištění present value cash flow - porovnání ceny s present value; je-li cena vyšší, investice není efektivní

11

Cash Flow

Jak se diskontuje Cash Flow? Cash flow z aktiva může být 

jednorázový (termínový vklad, depozitum): Cash Flow - budoucí platba čistý výnos = zisk

Investice - cena, za kterou jsme aktivum pořídili Jednoduchý případ. Budoucí platba je jen jedna. Diskontujeme ji, jak popsáno dříve. 

konečná série plateb, pravidelných (např. dluhopis): kupónové platby CF1

CF2

CF3

CF4 CF5

konečná splatnost

Inv.

cena, za kterou jsme koupili dluhopis

Diskontujeme každou platbu samostatně. Jejich present value (PV1 až PV5 ) pak sečteme.

12

čas



otevřená série plateb, čisté výnosy se průběžně vyplácejí (např. budova s dlouhodobými nájemníky):

40

40

40

40

40

čas

800

cena aktiva

Toto je speciální případ. Aktivum lze po určité době prodat. Jenže nevíme, kdy bude aktivum prodáno, a už vůbec netušíme, za jakou cenu bude prodáno, proto nelze spočítat present value. Pro zajímavost, jeden náhradní způsob existuje: předpokládejme, že aktivum nikdy neprodáme a že uvedené konstantní příjmy budou vypláceny do nekonečna. Pro present value nekonečné řady konstantních cash flows (CF1 = CF2 = CF3 = ... CFn ) platí vzorec CF1 PV = –––– r kde r je diskontní sazba, požadovaná míra výnosu. Dejme tomu, že dům vynáší na nájemném ročně 1 mil. korun a že požadovaný výnos je 12,5 % p.a. Pak PV by byla 8 milionů korun.



série nepravidelných plateb (podnik):

75 46

53

52

49

...... čas

750

cena požadovaná prodávajícím

Toto je naopak obecný případ. Postup, který následuje, je použitelný univerzálně.

13

Příklad. Máme možnost 31.12.2011 investovat do obchodní transakce s těmito údaji: 1) Cash Flow transakce se skládá ze tří plateb CF1 = 1 725 000 € k 31.12.2012 tj. za 1 rok ode dne investování CF2 = 6 745 000 € k 31.12.2013 tj. za 2 roky CF3 = 6 540 000 € k 31.12.2014 tj. za 3 roky

2) Požadovaná míra výnosu (v % per annum) je 15 % p. a. Stanovili jsme ji podle výnosů dosahovaných na trhu z podobných transakcí se srovnatelným rizikem. Použijeme ji k diskontování. Míru 15 % neboli 0,15 upravíme na úrokový faktor: 1 + 0,15 = 1,15 3) Investice - vklad, který musíme na začátku do transakce vložit (nebo cena aktiva, kterou požaduje prodávající) - zde činí 10 mil. €.

Postup Diskontujeme cash flow po jednotlivých platbách. Každá částka Cash Flow se diskontuje samostatně. Pamatujte si: Všechny CF musíme diskontovat a) stejnou sazbou b) ke stejnému datu (výchozímu datu)

Výsledkem diskontování je Present Value každého příjmu k výchozímu dni. CF1

1,7 mil. € : 1,15

= 1,5 mil. €

= PV1

CF2

6,7 mil. € : 1,152

= 5,1 mil. €

= PV2

CF3

6,5 mil. € : 1,153 = 4,3 mil. €

= PV3

Součet

10,9 mil. €

= PVcash flow

10,9 mil. € je Present Value série čistých příjmů, neboli „diskontovaný cash flow“, anglicky Discounted Cash Flow, zkratka DCF. PVcash flow = 10,9 mil. € PVcash flow je maximální cena, kterou jsme ochotni zaplatit.

14

Porovnání Investice (ceny) s Present Value cash flow: I = 10 mil. €

<

PVCF = 10,9 mil. €

Závěr: investice je levnější než naše maximální cena, tudíž je přijatelná, efektivní. Znamená to, že nám vynese o něco vyšší míru výnosu, než je požadovaná.

Obecně mohou nastat tři výsledky porovnání investice a PV:

Investice cena, kterou od nás žádá prodávající

Investice

>

cena, kterou jsme ochotni zaplatit

=

cena, kterou od nás žádá prodávající

Investice, cena prodávajícího

Present value

Present value cena, kterou jsme ochotni zaplatit

<

Nekupovat!

Koupit!

Present value cena, kterou jsme ochotni zaplatit

Určitě koupit!!!

Cenná rada na závěr: Nikdy neopravujte požadovanou míru výnosu! Je to častá chyba, že začínající podnikatel si stanoví požadovaný výnos, odhadne budoucí příjmy a provede výpočet. Když se ukáže, že investice není efektivní, sníží požadovaný výnos a znovu diskontuje - a ejhle, investice je náhle efektivní! Když vám výjde, že investice (aktivum, podnikatelský plán) není efektivní, odmítněte ji! Neměňte vstupní data. Stejně tak nikdy neopravujte odhad budoucích cash flow, budoucích nákladů, případně investičních nákladů!

15

Malá ukázka testových otázek: K diskontování cash flow potřebujeme znát    

„Investice není efektivní“ znamená, že  je příliš drahá  nedosahuje požadované míry výnosu  je vyšší než PV cash flow

bezrizikovou míru výnosu požadovanou míru výnosu sérii budoucích plateb hodnotu investice

Jaký je rozdíl mezi pojmy „investice“ a „pořízení aktiva“?  v zásadě žádný  investice se týká jen pasív  aktivum má cenu, investice ne

16

Present Value budoucích plateb    

slouží jako kritérium efektivnosti je výsledkem diskontování plateb je totéž co diskontovaný cash flow může být menší než cena aktiva